Top Banner
UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ, HRADEC KRÁLOVÉ PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA TECHNICKÝCH PŘEDMĚTŮ Ing. Jan Chromý Teze dizertační práce Multimediální podpora výuky na získání vědecko-akademické hodnosti philosophiae doctor v doktorském studijním programu 7507V Specializace v pedagogice oboru Teorie vyučování technických předmětů Hradec Králové listopad 2005
36

UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ, HRADEC KRÁLOVÉ · 2006-10-28 · UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ, HRADEC KRÁLOVÉ PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA TECHNICKÝCH PŘEDMĚTŮ Ing. Jan Chromý

Jul 17, 2020

Download

Documents

dariahiddleston
Welcome message from author
This document is posted to help you gain knowledge. Please leave a comment to let me know what you think about it! Share it to your friends and learn new things together.
Transcript
  • UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ, HRADEC KRÁLOVÉ

    PEDAGOGICKÁ FAKULTA

    KATEDRA TECHNICKÝCH PŘEDMĚTŮ

    Ing. Jan Chromý

    Teze dizertační práce

    Multimediální podpora výuky

    na získání vědecko-akademické hodnosti philosophiae doctor

    v doktorském studijním programu 7507V Specializace v pedagogice

    oboru Teorie vyučování technických předmětů

    Hradec Králové listopad 2005

  • Dizertační práce byla vypracovaná v externí formě doktorského studia na

    katedře technických předmětů PdF UHK v Hradci Králové.

    Předkladatel: Ing. Jan Chromý, katedra marketingu, VŠH v Praze 8

    Školitel: prof. Dipl. Ing. Dr. phil. DDDr.h.c. Adolf Melezinek

    Oponenti: prof. PhDr. Gabriel Švejda, CSc.

    doc. PaedDr. Jiří Nikl, CSc.

    doc. Ing. Ladislav Hájek, CSc.

    Autoreferát byl rozeslaný: 16.12.2006

    Obhajoba dizertační práce se koná: 30.1.2006

    před komisí pro obhajobu dizertační práce v oboru doktorského studia

    jmenovanou děkanem PdF UHK doc. Ing. Vladimírem Jehličkou, CSc.

    7507V Specializace v pedagogice, obor Teorie vyučování technických předmětů

    na katedře technických předmětů, PdF UHK v Hradci Králové

    Komise: doc. Ing. A. Pokorný, CSc. (ČVUT Praha) – předseda

    prof. Dipl. Ing. Dr. phil. DDDr.h.c. A. Melezinek (Klagenfurt)

    doc. RNDr. PhDr. A. Slabý, CSc. (UHK)

    doc. Ing. J. Měřička, CSc. (ČVUT Praha)

    prof. Ing. R. Dubovská, DrSc. (UHK)

    prof. PhDr. B. Kraus, CSc. (UHK)

    2

  • ObsahI. SOUHRN.................................................................................................................................4II. MULTIMEDIÁLNÍ PODPORA VÝUKY.............................................................................5

    CÍLE........................................................................................................................................51 SEZNÁMENÍ S PROBLEMATIKOU.................................................................................62 MÉDIA – ZÁKLAD MULTIMÉDIÍ...................................................................................73 MULTIMEDIÁLNÍ PRACOVIŠTĚ..................................................................................104 MULTIMEDIÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROSTORY............................................................115 HODNOCENÍ MULTIMEDIÁLNÍCH VZDĚLÁVACÍCH PROSTOR...........................126 OVĚŘENÍ NAVRŽENÉHO HODNOCENÍ......................................................................197 DISKUSE – NÁVRH SMĚRŮ DALŠÍHO VÝZKUMU..................................................238 ZÁVĚR..............................................................................................................................289 Seznam použité literatury...................................................................................................28

    III. PUBLIKAČNÍ ČINNOST AUTORA.................................................................................35a) Skripta...............................................................................................................................35b) Sborníky konferencí..........................................................................................................35c) Časopisy............................................................................................................................35

    3

  • I. SOUHRNMultimedia tvoří velmi rozsáhlou oblast. Je možné se soustředit výhradně

    na technické prostředky, nebo pedagogické, didaktické, psychologické a další

    podmínky jejich využívání. Je možné se rovněž zabývat hodnocením splnění

    podmínek jejich optimálního provozu.

    Důležitý je ale také globální pohled na celou problematiku multimedií.

    Technické vybavení musí odpovídat pedagogickým, didaktickým a

    psychologickým podmínkám jejich využívání a musí být splněny optimální

    podmínky jejich provozu.

    Proto se ve své práci zabývám všemi uvedenými faktory a soustřeďuji se

    na hodnocení vzdělávacích prostor.

    V části „1 Seznámení s problematikou se zabývám významem

    multimédií, hledáním definic základních pojmů, nezbytných pro další práci.

    Významnou pasáž věnuji souvislostem dvou základních pojmů médium a

    multimédium.

    V části „2 Média – základ multimédií“ se zabývám analýzou

    pedagogických, didaktických, psychologických a technických podmínek

    využívání didaktických technických prostředků. Ty zprostředkovávají prezentaci

    jednotlivých médií a současně také tvoří základní podmínky vzniku prostředí,

    které umožňuje multimediální vyučování.

    Část „3 Multimediální pracoviště“ věnuji počítačem řízeným výukovým

    systémům, počítačovým sítím a dalším prvkům didaktických technických

    prostředků, které mohou přímo vytvářet základní podmínky pro multimediální

    vyučování. Uvádím zde také konkrétní příklad moderního multimediálního

    pracoviště pro hromadné vyučování. Důraz přitom kladu na druhy přístrojů,

    nikoliv na přesný a konkrétní název přístroje, protože tyto údaje podléhají

    rychlému vývoji přístrojů. Nezabývám se také učebními pomůckami, například

    softwarovým vybavením, protože jejich volba je závislá na účelu použití a je

    značně variabilní.

    4

  • Podmínkám, které musí splňovat vzdělávací prostor, v němž bude probíhat

    multimediální výuka, věnuji část „4 – Multimediální vzdělávací prostor“. Zde

    popisuji podmínky optimálního provozu didaktických technických prostředků a

    věnuji se i jejich ovlivňování (například u dataprojektoru).

    Část „5 Hodnocení multimediálních vzdělávacích prostor“ tvoří jednu

    z nosných částí celé práce. Analyzuji zde možné způsoby hodnocení, které jsou

    prováděny na základě právních dokumentů v České republice, ale i ve světě,

    zejména v členských zemích EU a OECD. Kriticky je hodnotím a následně

    vymezuji kritéria pro jednoduché hodnocení multimediálních vzdělávacích

    prostor a popisuji metodiku navrhovaného hodnocení.

    V části „6 Ověření navrženého hodnocení“ ověřuji možnost praktického

    použití navržené metodiky hodnocení. Následně posuzuji jeho použitelnost a

    efektivitu. Na základě získaných zkušeností uvádím SWOT analýzu navrženého

    řešení.

    Získané poznatky mi v části „7 Diskuse – návrh směrů dalšího

    výzkumu“ slouží jako podklad pro návrh směrů dalšího výzkumu, případně pro

    návrh dalšího ověřování předložené metodiky hodnocení v šíři, která přesahuje

    rámec této práce.

    V části „8 Závěr“ analyzuji splnění cílů jednotlivých částí práce i práce

    jako celku. Uvádím zde syntézu získaných poznatků a své hodnocení výsledků

    práce.

    II. MULTIMEDIÁLNÍ PODPORA VÝUKY

    CÍLE

    Cílem praktické části této práce je navrhnout metodiku hodnocení

    multimediálních vzdělávacích prostor, ověřit její praktické využití a navrhnout

    směry dalšího výzkumu.

    5

  • Cíli teoretické části jsou:

    - posouzení významu multimediální výuky,

    - definování základních pojmů,

    - provedení analýzy jednotlivých médií z hlediska pedagogického,

    psychologického a technického,

    - provedení analýzy multimediálních pracovišť z hlediska pedagogického,

    psychologického a technického,

    - stanovení základních provozních podmínek pro didaktické technické

    prostředky v multimediálních vzdělávacích prostorech.

    1 SEZNÁMENÍ S PROBLEMATIKOU

    V této části jsem posuzoval význam multimédií a stanovil jsem definice

    základních pojmů, z nichž vychází další práce. Aplikoval jsem přitom metodu

    obsahové analýzy tištěných a dalších pramenů, českých i zahraničních, metodu

    komparace a metodu kritického hodnocení.

    Význam multimedií

    Uvedl jsem zde mnoho pramenů, z nichž většina hodnotí význam

    multimédií kladně. Zabýval jsem se ale i negativními stránkami jejich používání.

    Definice základních pojmů

    V této části jsem dospěl k základním definicím potřebným pro další práci.

    Mezi nejdůležitější definice patří:

    Pojem médium - jeden z komunikačních prostředků, který slouží jako

    materiálně-energetický nosič znaků obsahující informace.

    Pojem multimédium - materiálně-energetický nosič informací, obsahující

    nejméně tři navzájem nezávisle použitelné informační kanály vedoucí buď

    6

  • k nebo od učícího se systému. Z nich nejméně dva vedou směrem k učícímu se

    systému a nejméně jeden slouží k přenosu reakce učícího se systému směrem

    k vyučovacímu systému.

    Pojem interaktivní - umožňující dvoucestný (vzájemný) tok informací.

    Pojem multimediální výuka - výuka s využíváním multimédií.

    Pojem multimediální vzdělávací prostor - vzdělávací prostor vybavený

    didaktickými technickými prostředky tak, aby v něm mohla probíhat

    multimediální výuka.

    Pojem didaktické technické prostředky - přístroje a zařízení, které

    zpřístupňují smyslům studentů informace obsažené v pomůckách. Přitom

    pomůcka determinuje využívání těchto prostředků.

    Souvislost médií s multimédii

    Při analýze souvislostí s ohledem na směrný cíl práce, tj. návrh metodiky

    hodnocení multimediálních vzdělávacích prostor jsem dospěl porovnáním

    definic k následujícímu závěru. Multimediální vyučování vzniká při použití

    několika různých médií a při současné interaktivní komunikaci. Interaktivní

    komunikace je při vyučování záležitostí lidského faktoru. Protože cíl práce je

    orientován směrem k hodnocení vzdělávacích prostor pro podporu

    multimediální výuky, zabývám se v dalších částech zejména hodnocením

    příslušných didaktických technických prostředků, které umožňují prezentaci

    jednotlivých médií.

    2 MÉDIA – ZÁKLAD MULTIMÉDIÍ

    V této části jsem provedl analýzu jednotlivých médií z hlediska

    pedagogického a psychologického a analýzu didaktických technických

    prostředků jednotlivých médií. K dosažení zvolených cílů jsem aplikoval

    7

  • metodu obsahové analýzy tištěných a dalších pramenů, českých i zahraničních,

    metodu komparace a metodu kritického hodnocení.

    Přitom jsem dospěl k rozdělení médií, které je uvedeno na obr. 1.

    Obr. 1: Schéma rozdělení médií

    Na základě analýzy didaktických technických prostředků jsem dospěl

    k jejich rozdělení, které je uvedeno na obr. 2.

    V této části jsem zabýval didaktickými technickými prostředky a jejich

    prvky:

    Statická média

    V této části jsem definoval jejich rozdělení na text a nepohyblivý obraz.

    Dále jsem uvedl popis činitelů, které ovlivňují jejich využívání při vyučování.

    K prezentaci statických médií slouží didaktické technické prostředky.

    Stanovil jsem základní pravidla pro jejich optimální provoz a jejich rozdělení na

    zařízení pro nepromítaná statická média a projekční techniku pro statická

    média. Současně jsem uvedl přehled prvků didaktických technických prostředků

    a jejich orientační parametry.

    8

    text nepohyblivé obrázky

    pohyblivé obrázkyzvuky

    statická média

    dynamická média

    Základní rozdělení jednotlivých médií

  • Obr. 2: Rozdělení didaktických technických prostředků

    Didaktické technické prostředky pro dynamická média

    V této části jsem definoval rozdělení dynamických médií na pohyblivý

    obraz a zvuk.

    K prezentaci dynamických médií slouží didaktické technické prostředky.

    Stanovil jsem jejich rozdělení na zařízení: pro prezentaci pohyblivého obrazu,

    pro prezentaci zvuku, televizní techniku a počítače a počítačem řízené systémy.

    Určil jsem základní pravidla pro jejich optimální provoz. Dále jsem uvedl popis

    činitelů, které determinují jejich využívání při vyučování. Současně jsem uvedl

    9

    Didaktické

    technické

    prostředky

    Počítače,počítačem

    řízené výukové systémy a sítě

    Televizní technika

    Zvuková technika

    Promítací technicka

    Zařízení pro nepromítaný

    záznam

    - knihy, skripta

    - noviny, časopisy,

    - sešity,

    - nástěnky s obsahem

    - školní tabule

    - flipcharty apod.

    - statická – episkopy,

    vizualizéry, diaprojektory,

    diaprohlížečky, zpětné

    projektory, dataprojektory

    - dynamická – filmové

    kamery, prohlížečky

    - rozhlasové přijímače

    - gramofony

    - magnetofony

    - CD a MP3 přehrávače

    - přehravače minidisků

    - paměťové přehrávače

    - videomagnetofony

    - videokamery

    - televize

    - CD a DVD video

    - uzavřený televizní okruh

    - projekční panely- p

    očíta

    če a

    jeho

    per

    ifern

    í jed

    notk

    y

    - poč

    ítačo

    vé sí

    tě a

    Inte

    rnet

    - e-le

    arni

    ng

  • přehled prvků didaktických technických prostředků a jejich orientační

    parametry.

    3 MULTIMEDIÁLNÍ PRACOVIŠTĚ

    V této části jsem provedl analýzu multimediálních pracovišť z hlediska

    pedagogického a psychologického a analýzu didaktických výukových

    prostředků, z nichž se multimediální pracoviště mohou skládat.

    Aplikoval jsem přitom metodu obsahové analýzy literárních a dalších

    pramenů, českých i zahraničních, metodu komparace a metodu kritického

    hodnocení.

    Vhodné prostředí pro multimediální vyučování poskytuje počítač. Proto

    jsem analyzoval možnosti počítačů, počítačových sítí a dalších didaktických

    technických prostředků, které mají za určitých podmínek význam z hlediska

    multimedií. Uvedl jsem zde přehled prvků didaktických technických prostředků

    a na závěr také příklad multimediálního pracoviště.

    K získání představy, jaké vybavení bychom museli pořídit, abychom byli

    schopni pracovat s veškerými v dnešní době běžnými médii a jejich

    didaktickými technickými prvky, jsem sestavil obrázek č. 3, kde je uveden

    detailní seznam prostředků pro všechna známá média a orientační možnosti

    jejich vzájemného propojení. Na obrázku jsou důležité také možnosti

    vzájemného propojení jednotlivých prostředků do funkčního celku. Ty jsou zde

    znázorněny čarami, spojujícími jednotlivé prvky. Takto sestavený celek by

    vytvořil předpoklady pro použití všech dnes známých médií.

    Celé multimediální pracoviště jsem navrhl vybavit takto: dostatečně

    výkonný počítač (DVD zapisovací mechanika, grafická karta pro převod TV a

    videosignálu, zvuková karta pro 5.1 reproduktorů, síťovou kartou), elektronická

    tabule (SmartBoard), reprosoustava 5.1, multifunkční barevná tiskárna.

    10

  • Obr. 3: Příklad kompletně vybaveného pracoviště

    11

    PočítačTelevize

    Videorekordér

    (DVD apod.)

    Satelit HI FI věž

    Televizní

    anténa

    Rozhlasová

    anténaSatelitní

    anténa

    Televizní

    kamera pro PC

    Internet přes

    radiové vlny

    Telefonní

    síť

    Mobilní

    telefon

    Scanner

    Tiskárna

    Plotter

    Digitální

    fotoaparát

    Počítačové sítě

    Kabelová televize

    Internet nebo jiné sítě

    Videoprojektor

    Kamkordér

    Telefonní

    anténa

    Hudební nástroj

    (dataprojektor)

  • 4 MULTIMEDIÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROSTORY

    V této části jsem stanovil základní pravidla, která musíme dodržet, aby

    byly zajištěny optimální podmínky pro vyučování z hlediska používání jednoho

    multimediálního pracoviště za předpokladu frontálního vyučování. Aplikoval

    jsem přitom metodu obsahové analýzy literárních a dalších pramenů, českých i

    zahraničních. Dále jsem provedl syntézu zjištěných požadavků pro jednotlivá

    média do požadavků pro multimediální vzdělávací prostor.

    Viditelnost

    Z hlediska učeben a sálů jsem analyzoval požadavky na osvětlení učebny,

    umístění projekčních ploch a obrazovek.

    Zvuk

    Stanovil jsem základní požadavky na zajištění kvalitní prezentace zvuku ve

    vzdělávacím prostoru.

    5 HODNOCENÍ MULTIMEDIÁLNÍCH VZDĚLÁVACÍCH

    PROSTOR

    V této části jsem navrhl metodiku hodnocení multimediálních vzdělávacích

    prostor.

    Nejdříve jsem na základě analýzy odborných pramenů uvedl prováděná

    hodnocení vzdělávacích prostor a komparativní metodou posoudil vhodnost

    jejich použití pro hodnocení multimediálních vzdělávacích prostor.

    Dále jsem analyzoval možné způsoby hodnocení multimediálních

    vzdělávacích prostor a syntézou získaných poznatků vymezil kritéria pro

    12

  • hodnocení multimediálních vzdělávacích prostor. Popsal jsem metodiku

    navrhovaného hodnocení multimediálních vzdělávacích prostor.

    Vymezení oblasti hodnocení

    Rozborem a kritickým hodnocením získaných poznatků jsem dospěl

    k závěru, že je nutné každý vzdělávací prostor hodnotit dle jeho vybavení

    didaktickými technickými prostředky, které jsem stanovil v části 3. Současně je

    nutné hodnotit podmínky provozu těchto prostředků.

    Stávající prováděná hodnocení vzdělávacích prostor

    Analýzou současného stavu v České republice, zemích Evropské unie a ve

    světě jsem dospěl k závěru, že je kladen důraz na sebehodnocení škol

    (autoevaluaci), přičemž není přesně stanovena žádná metodika tohoto

    hodnocení. U nás je sebehodnocení škol předepsáno zákonem č. 15/2004 Sb. pro

    školy 1. a 2. stupně. Pro vysoké školy je pak podle §21, odst.(1) zákona

    č.111/1998 Sb. předepsána výroční zpráva. Další požadavky při žádosti o

    akreditaci studijního programu vyplývají z vyhlášky č.42/1999 Sb.

    Zahraniční školy zajišťují sebehodnocení různým způsobem, například

    zapojením v Projektu efektivní autoevaluace (ESSE). Nejrozšířenější je systém

    pro autoevaluaci European Business Excellence Model – EFQM. Používaný je

    také systematického nástroje pro řízení kvality ISO 9001.

    Ani jedno hodnocení neřeší detailně problematiku hodnocení vzdělávacích

    prostor. Hodnocení jsou orientována zejména kvantitativně, například sledují

    počet počítačů ve škole apod. Případně sledují dodržování hygienických

    podmínek, například počet studentů na jednotku prostoru či plochy. Neobsahují

    ale hodnocení všech podmínek pro kvalitní provoz didaktických technických

    prostředků ve vzdělávacím prostoru.

    13

  • Ani publikace Education at a Glance 2005, kterou vydává OECD

    neobsahuje hodnocení vzdělávacích prostor. Ekonomické údaje jsou zde velmi

    přehledně uvedeny ve srovnání mezd učitelů, nákladů škol na 1 žáka apod.

    Návrh způsobu hodnocení

    Hodnocení multimediálních vzdělávacích prostor jsem navrhl provádět

    z hlediska ekonomického a mimoekonomického.

    Ekonomické hodnocení

    Ze statistických údajů, zveřejňovaných UIV (podobně jako OECD), je

    v ekonomické oblasti patrný důraz na výdaje. Nelze však zjistit výdaje

    strukturované tak, aby bylo možné usoudit, jakou část uváděných výdajů tvoří

    výdaje na provoz multimediálních vzdělávacích prostor.

    Tyto údaje jsem navrhl získat využitím údajů z vedeného podvojného

    účetnictví dle Zákona o účetnictví č.31/2004 Sb. Je možné přesně stanovit

    výdaje spojené s vybavením a provozem multimediálních vzdělávacích prostor,

    resp. vzdělávacích prostor vybavených pro multimediální vyučování. Drobnou

    zákonnou úpravou jejich struktury a následným automatickým přepočtem

    pomocí tabulkového procesoru (kalkulátoru) lze získat údaje, jejichž obdoba je

    v odborných kruzích zejména v USA nazývána TCO - celková cena vlastnictví.

    Tento pojem zahrnuje nejen pořizovací náklady vlastních didaktických

    technických prostředků umístěných v učebně, ale i náklady na softwarové

    vybavení, údržbu, opravy, správu sítě, školení apod., tedy všechny náklady,

    které s didaktickými technickými prostředky souvisí. Zajímavé údaje lze pak

    získat například porovnáním nákladů na didaktické technické prostředky a

    ostatních nákladů přepočtených na jednoho studenta.

    Získané údaje jsou přitom objektivní, srovnatelné mezi školami stejného

    typu a hodnocení lze kdykoliv opakovat.

    14

  • Mimoekonomické hodnocení

    Mimoekonomické hodnocení jsem navrhl provádět ve dvou zásadních

    krocích:

    - popis učebny způsobem ryze technickým způsobem a sledování

    objektivních parametrů (rozměry vzdělávacího prostoru, vybavení

    didaktickými technickými prostředky a podmínkami jejich provozu),

    - hodnocení účastníky výuky (studenti a vyučující) a statistickým

    zpracováním získaných odpovědí.

    Provádění hodnocení

    V této části jsem navrhl spojení s prováděným sebehodnocením škol.

    V tom případě by byl školám 1. a 2. stupně poskytnut podklad pro část jejich

    sebehodnocení, který by zaručoval metodickou jednotnost a srovnatelnost

    zjištěných údajů. Stávající právní předpisy poskytnutí takového podkladu pro

    autoevaluaci umožňují. Je jen záležitostí vedení škol, zda by navrženou

    metodiku školy dodržovaly.

    Česká školní inspekce by v případě používání tohoto návrhu měla jednotné

    kvantitativní i kvalitativní podklady pro svoji inspekční činnost.

    Pro vysoké školy je situace obdobná. Stávající právní předpisy rovněž

    poskytnutí jednotného podkladu pro vypracování části výročních zpráv

    umožňují. Navíc část údajů, které vyžaduje pro udělení nebo prodloužení

    akreditace Akreditační komise MŠMT, by byla stejná.

    Další výhodou při zpracování navrhovaného sebehodnocení je, že lze celou

    metodiku zahrnout i do interních předpisů u škol s certifikací ISO 9001 : 2000,

    což by následně mohlo přinést zvýšení kvality managementu jakosti.

    15

  • Postup ekonomického hodnocení

    Pro rychlejší vyhledávání údajů v účetnictví školy jsem navrhl doplnit

    syntetické účty účtové rozvahy analytickou evidencí tak, aby příslušné náklady

    na didaktické technické prostředky byly odlišeny.

    Těmito syntetickými účty jsou:

    500 – spotřebované nákupy (doplnit analytickou evidenci didaktických

    technických předmětů),

    511 – opravy a udržování (doplnit analytickou evidenci didaktických

    technických prostředků),

    518 – ostatní služby (doplnit analytickou evidenci didaktických

    technických prostředků a učebních pomůcek s nimi souvisejících),

    521 – mzdové náklady (doplnit analytickou evidenci všech správců

    didaktických technických prostředků),

    524 – zákonné pojištění (doplnit analytickou evidenci všech správců

    didaktických technických prostředků),

    551 – odpisy nehmotného a hmotného investičního majetku (doplnit

    analytickou evidenci didaktických technických prostředků a učebních pomůcek

    s nimi souvisejících, například software).

    Vlastní výpočty pro hodnocení navrhuji dále rozdělit na následující části:

    - výpočet nákladů celé školy,

    - výpočet nákladů na didaktické technické prostředky,

    - výpočet nákladů na vzdělávací prostory bez didaktických technických

    prostředků,

    - přepočet získaných údajů na jednoho studenta školy.

    Abych maximálně usnadnil provádění navrženého ekonomického

    hodnocení, naprogramoval jsem v tabulkovém procesoru všechny potřebné

    16

  • funkce, včetně přehledů uvedených v tabulkách. Program je nahrán na CD

    umístěném v příloze práce. Popis jeho ovládání jsem dále uvedl.

    Postup mimoekonomického hodnocení

    Mimoekonomické hodnocení se skládá ze tří částí, které se liší zdrojem

    získaných údajů. Jsou to hodnocení:

    - technické,

    - studentů,

    - vyučujících.

    Pro všechny části mimoekonomického hodnocení jsem naprogramoval

    v tabulkovém procesoru MS Excel všechny potřebné funkce, včetně přehledů

    uvedených v tabulkách. Program je nahrán na CD umístěném v příloze práce.

    Technické hodnocení

    Otevřený soubor obsahuje prostor pro údaje o 20-ti učebnách. Důležitou

    roli má Ped+Psych a Technická. Obě vždy pro všechny příslušné didaktické

    technické prostředky obsahují hypertextový odkaz na soubor s rozsáhlou

    nápovědou. V souvislosti s názvy je to popis pedagogických a psychologických

    vlivů příslušných prostředků a technický popis příslušných prostředků.

    Další nápovědy jsou uvedeny u vybraných buněk jako komentář, který se

    zobrazí při pohybu kurzorem myši přes příslušnou buňku.

    Další usnadnění přináší výběry prvků didaktických technických prostředků

    a odpovědí na některé otázky ze seznamu.

    V rámci tohoto hodnocení se zadávají:

    - parametry učebny (počet míst pro studenty,délka, šířka vzdělávacího

    prostoru, vhodnost učebny pro způsob vyučování, počet hodin týdně

    dle rozvrhu

    17

  • - přehled didaktických technických prostředků (v členění dle části 2;

    parametry ovlivňující jejich používání: vzdálenosti diváků, rozměry

    projekčních ploch apod.; počet a vybavení počítačů, připojení

    k počítačové síti apod.).

    Všechny zadávané a vypočítané hodnoty lze vytisknout v textové podobě i

    v grafickém porovnání.

    Názory studentů

    V této části jsem navrhl statistické vyhodnocení získaných názorů.

    Všechny potřebné výpočty jsou prováděny po zadání příslušných počtů hlasů.

    Studenti vyjadřují své hodnocení provozu všech didaktických technických

    prostředků v každém vzdělávacím prostoru učebně, to je následně statisticky

    vyhodnoceno. Výsledky jsou uváděny s udáním minima a maxima intervalu

    spolehlivosti odpovědí při spolehlivosti 95 %.

    Výsledky je pak možné zobrazit i formou grafického porovnání údajů.

    Názory vyučujících

    Pro vyučující jsem za klíčovou považoval otázku, zda je dostupný určitý

    didaktický technický prostředek, potažmo vybavení umožňujícího multimediální

    vyučování. Tím je hodnoceno, zda vyučující mají pro vedení vyučování

    dostupné prostředky, které musí dát při plánování výuky do souvislostí

    s ostatními veličinami:

    - cílem,

    - učivem,

    - psychickou strukturou,

    - sociální strukturou,

    - metodami.

    18

  • Vyhodnocení názoru vyučujících je prováděno obdobně jako názoru

    studentů. Pouze názor vyučujících není orientován k hodnocení konkrétního

    vzdělávacího prostoru, ale celé školy

    Textové hodnocení školy

    V toto textovém výstupu jsem navrhl hodnocení školy na základě

    hodnocení ekonomického a technického. Jde o kdykoliv rychle ověřitelné a

    srovnatelné údaje.

    Doporučení pro tisk hodnocení

    Všechny potřebné údaje jsou ukládány v elektronické podobě. Protože jsem

    program pro evidenci a výpočty dělal pouze jako ukázku možností

    navrhovaného hodnocení, zvolil jsem nejjednodušší a provizorní řešení. Proto je

    tisk některých tabulek, které shromažďují údaje o 20 učebnách nereálný.

    S ohledem na to jsem v této části uvedl údaje o druhu tisku, aby si uživatel mohl

    zvolit údaje a způsob jejich prezentace při tisku.

    6 OVĚŘENÍ NAVRŽENÉHO HODNOCENÍ

    V této části jsem se zabýval praktickým ověřením navrženého hodnocení

    vzdělávacích prostor a jeho metodiky na konkrétním praktickém příkladě a

    získané zkušenosti jsem vyhodnotit s využitím SWOT analýzy.

    Protože navrženou metodiku hodnocení multimediálních vzdělávacích

    prostor aplikuji v programech umístěných na přiloženém CD, bylo ověření dané

    metodiky současně ověřením funkčnosti programů.

    Pro ověření navrhované metodiky hodnocení vzdělávacích prostor jsem

    využil údajů získaných na Vysoké škole hotelové, na které učím. Údaje byly

    získány z účetní závěrky roku 2003. Další údaje jsou platné rovněž k tomuto

    roku.

    19

  • Všechny potřebné údaje jsou uvedeny v tabulkách v příloze. Celá příloha

    obsahuje dvě části, elektronickou a tištěnou.

    Elektronická část je uložena na přiloženém CD.

    Tištěná příloha obsahuje:

    - textové hodnocení (příloha A),

    - ekonomické hodnocení (příloha B),

    - technické hodnocení (příloha C),

    - vyhodnocení názoru studentů (příloha D),

    - vyhodnocení názoru vyučujících (příloha E).

    Získané poznatky jsem rozdělil a hodnotil podle následujících oblastí:

    - dostupnost potřebných údajů a náklady na jejich získání,

    - vztah údajů, metod a prostředků k lidskému faktoru,

    - realizovatelnost hodnocení navrženými metodami,

    - srovnatelnost,

    - opakovatelnost hodnocení,

    - objektivnost hodnocení,

    - možnosti využití hodnocení.

    Dostupnost potřebných údajů, náklady na jejich získání

    Dostupnost potřebných údajů je výhodou navržené metodiky hodnocení.

    Jejich získání nevyžaduje náklady. Pouze získání údajů od účastníků výuky je

    časově náročnější a je nutné ho s ohledem na použitelnost údajů pečlivě

    připravit.

    Vztah údajů, metod a prostředků k lidskému faktoru

    Ekonomické a technické hodnocení není ovlivňováno lidským faktorem.

    Při vyhodnocení názoru vyučujících se projevil problém s nedostatečným

    počtem respondentů. Při vyhodnocení názoru studentů se projevuje hlavně

    20

  • neznalost všech vzdělávacích prostor školy. Proto vyhodnocení jejich názorů

    statistickými metodami nemusí být vždy spolehlivé.

    Realizovatelnost hodnocení navrženými metodami

    Navrženými metodami lze hodnocení beze zbytku realizovat. Během

    ověřování se nevyskytly problémy, které by vyžadovaly změnu metody.

    Srovnatelnost

    Získané ekonomické a technické údaje jsou srovnatelné. Údaje získané od

    účastníků výuky mají omezenou srovnatelnost danou vlivem, který jsem popsal

    u hodnocení lidského faktoru.

    Opakovatelnost hodnocení

    Navrhované ekonomické a technické hodnocení je beze zbytku

    opakovatelné. Hodnocení účastníky výuky je poplatné jejich počtu a znalosti

    všech vzdělávacích prostor školy. Tomu pak odpovídá podmíněná

    opakovatelnost hodnocení.

    Objektivnost hodnocení

    Navrhované ekonomické a technické hodnocení je objektivní. Hodnocení

    účastníky výuky je poplatné jejich počtu a znalosti všech vzdělávacích prostor

    školy. Tomu pak odpovídá podmíněná objektivita hodnocení.

    Možnosti využití hodnocení

    Navrhované ekonomické a technické hodnocení lze využít při

    sebehodnocení školy. Je tedy použitelné i v případě, že škola má certifikát ISO

    9001:2000 a navrhovanou metodiku zavede do svých interních předpisů.

    Bylo by rovněž možné využít navrhované ekonomické a technické

    hodnocení Českou školní inspekcí jako pomůcku pro sebehodnocení škol.

    21

  • Některé získané údaje by mohly nalézt uplatnění i při obnovování

    akreditací Akreditační komisí MŠMT.

    SWOT analýza

    Zjištění získaná při ověřování navrhovaného hodnocení jsem na závěr této

    části srovnal do tabulek SWOT analýzy, které přehledně určují výhody silné a

    slabé stránky, příležitosti a hrozby navrhovaného hodnocení.

    22

  • SWOT analýza pro navrhované hodnocení vzdělávacích prostor

    (soubory Hodnocení, Názory studentů, Názory vyučujících)H. oblast Silné stránky Slabé stránky

    Dostupnost

    údajů

    Dostupné, bez nákladů Nutná příprava průzkumů

    Lidský faktor Ekonomické a technické hodnocení

    neovlivní.

    Kvalitní nápověda programu.

    Nutný dostatečný počet respondentů

    Metody Jednoduché, zpracování bez problémů Srovnatelnost Ekonomické a technické hodnocení Opakovatelnost U ekonomického a technického

    hodnoceníObjektivnost U ekonomického a technického

    hodnocení Možnosti využ.

    Příležitosti HrozbyDostupnost

    údajů

    Lze vylepšit zavedením analytické

    evidence. Opakované technické

    hodnocení má údaje již zadané.Lidský faktor Řešit nedostatečný počet respondentů

    při hodnocení účastníky výuky

    Nedostatečný počet respondentů při

    hodnocení účastníky výuky.Metody Využít hodnocení ke zkvalitnění

    vyučování

    Při nevhodném škálování

    SrovnatelnostOpakovatelnostObjektivnost

    Řešit v souvislosti s nedostatečným

    počtem respondentů

    Nezaručena u hodnocení účastníky

    výukyNezaručena u hodnocení účastníky

    výukyNezaručena u hodnocení účastníky

    výuky (lze ovlivnit)Možnosti

    využití

    Sebekontrola školy, ISO 9001:2000,

    ČŠI, AK. Využívání učeben

    Počet míst na jednu hodinu týdněObr. 4: SWOT analýza navrhovaného hodnocení

    23

  • 7 DISKUSE – NÁVRH SMĚRŮ DALŠÍHO VÝZKUMU

    Diskuse

    V této části jsem porovnával výchozí stav pro návrh metodiky hodnocení

    s možnostmi, které by přineslo navrhované hodnocení.

    Stávající prováděná hodnocení vzdělávacích prostor:

    - Z hlediska metodiky hodnocení vzdělávacích prostor školy nelze ani

    jedno z používaných hodnocení beze zbytku použít,

    - Srovnatelnost údajů stávajících způsobů hodnocení nelze objektivně

    posoudit. Určitá hodnocení například kvantitativních ukazatelů by byla

    jistě srovnatelná, ale pouze v případě, že by například školy 1. a 2.

    stupně měly ustanovením zákona č. 15/2004 Sb., případně upravující

    vyhláškou, stanovenu povinnost je uvádět. Přitom průzkum provedený

    Českou školní inspekcí [2005] dospěl k závěru, že většina škol se

    autoevaluací zabývá, vidí v nich důležitou zpětnou vazbu své činnosti.

    Lepší situace je díky Akreditační komisi u vysokých škol. Ale ani zde

    není vše v pořádku, jak lze usoudit z příkladů výročních zpráv,

    uvedených v části 5.

    - Objektivnost současného způsobu hodnocení je s ohledem na

    nejednotnost modelu vlastního hodnocení i nejednotnost zpracování

    výročních zpráv a absenci konkretizujících předpisů diskutabilní.

    - Opakovatelnost způsobu současného hodnocení je rovněž

    diskutabilní.

    - K uváděným nedostatkům lze připojit i výsledky dotazníkového šetření

    po inspekci, ve které ředitelé škol a školských zařízení kritizují některé

    skutečnosti.

    24

  • Navrhovaná metodika hodnocení multimediálních vzdělávacích prostor

    Spatřuje východisko ve stanovení přesných postupů při sebehodnocení. To

    lze použít u škol 1. a 2. stupně, kde je vyžadováno zákonem, ale ho lze využít u

    vysokých škol při různých příležitostech. Příležitosti jsou dány například

    povinností sestavit výroční zprávu, předkládat Akreditační komisi žádosti o

    akreditaci apod. Dále mají všechny školy, certifikované dle ČSN EN ISO 9001 :

    2000, možnost navrhované hodnocení zakomponovat do svých interních

    předpisů Systému managementu jakosti a využít ho tak ke zvýšení předpokladů

    kvalitní výuky prostřednictvím didaktických technických prostředků.

    Důraz při sestavování návrhu hodnocení jsem mimo jiné kladl na:

    - jednoduchost získávání údajů;

    - využitelnost získaných údajů při následující inspekci;

    - použití nápovědy, která plní funkci metodickou a poradní, pokud jde o

    využívání didaktických technických prostředků při výuce;

    - libovolnou odbornost a kvalifikaci osob provádějících hodnocení.

    Navrhované hodnocení přitom obsahuje mimo jiné i hodnocení, která

    posuzují možnosti optimálního provozu didaktických technických prostředků,

    jejichž současné používání tvoří základní předpoklady multimediálního

    vyučování. Podle analyzovaných pramenů v části 5 se žádné hodnocení

    podmínkami kvalitního provozu didaktických technických prostředků

    nezabývalo.

    Ověřování navrženého hodnocení prokázalo jeho určité klady i

    nedostatky.

    - Navrženými metodami lze hodnocení beze zbytku kdykoliv

    realizovat. Během ověřování se nevyskytly problémy, které by

    vyžadovaly změnu metody.

    25

  • - Získané ekonomické a technické údaje jsou srovnatelné. Zejména jsou

    srovnatelné náklady na provoz vzdělávacích prostor, didaktických

    technických prostředků a jejich poměr vůči dotacím nebo školnému.

    Údaje o časovém využívání vzdělávacích prostor rovněž poskytují

    možnost srovnání. Podmíněnou srovnatelnost mají údaje získané od

    obou účastníků výuky. Zde se projevuje nízký počet vyučujících pro

    statistické vyhodnocení a neznalost všech vzdělávacích prostor

    studenty.

    - Navrhované ekonomické a technické hodnocení je beze zbytku

    opakovatelné. Hodnocení účastníky výuky je poplatné jejich počtu a

    znalosti všech vzdělávacích prostor školy. Tomu pak odpovídá

    podmíněná opakovatelnost hodnocení.

    - Navrhované ekonomické a technické hodnocení je objektivní.

    Hodnocení účastníky výuky je poplatné jejich počtu a znalosti všech

    vzdělávacích prostor školy. Tomu pak odpovídá podmíněná

    objektivita hodnocení.

    - Navrhované ekonomické a technické hodnocení lze využít při

    sebehodnocení školy. Je tedy použitelné i v případě, že škola má

    certifikát ISO 9001:2000 a navrhovanou metodiku zavede do svých

    interních předpisů.

    - Bylo by rovněž možné využít navrhovaného ekonomického a

    technického hodnocení Českou školní inspekcí jako pomůcku pro

    sebehodnocení škol, viz vyhláška č.15/2005 Sb.

    - Některé získané údaje by mohly nalézt uplatnění i při obnovování

    akreditací Akreditační komisí.

    Návrh směrů dalšího výzkumu

    V prvé řadě navrhuji opatření k odstranění vlivů vedoucích k negativnímu

    posuzování srovnatelnosti, opakovatelnosti a objektivnosti navrhované

    26

  • metodiky. Tyto vlivy spočívají v posuzování názoru studentů a vyučujících,

    konkrétně v nízkém počtu vyučujících pro spolehlivost statistického průzkumu a

    z údajů získaných od studentů, kteří neznají všechny vzdělávací prostory školy.

    Možnost dotazování pouze studentů, kteří určitý vzdělávací prostor školy znají,

    by snížilo počet respondentů a ten by mohl následně negativně ovlivnit

    spolehlivost hodnocení. Názor obou účastníků výuky je proto třeba

    posuzovat jiným, vhodnějším způsobem.

    Navrhované hodnocení nebralo ohled na využívání didaktických

    technických prostředků při výuce, proto navrhuji orientovat se při dalším

    výzkumu tímto směrem. Vzhledem k výše popsané situaci (část 5) při hodnocení

    vzdělávacích prostor školy, by studie, zabývající se využíváním didaktických

    technických prostředků studenty i vyučujícími, a návrh jednoduché metodiky

    hodnocení mohly být zdrojem žádaného efektu.

    Ankety zjišťující údaje o využívání či provozních podmínkách

    didaktických technických prostředků a jejich následné statistické vyhodnocování

    by mohly být vystřídány například snímkováním pracovního dne. Tento pojem

    je známý a běžně používaný například ve strojírenské technologii. V pedagogice

    je rovněž používán. Pozorovatel si při něm zaznamenává do připravené tabulky

    po krátkých časových úsecích činnosti studenta a vyučujícího a následně je

    vyhodnocuje. Realizovat takový postup delší dobu ve všech učebnách školy,

    vybavených didaktickými technickými prostředky, je nereálný. Lze ale

    uskutečnit náhodné snímkování, krátkými náhledy.

    Ideový návrh směru dalšího výzkumu

    Pověřená osoba na základě plánu připraveného z hlediska statistiky

    provede velmi krátký náhled do učebny a poznamená si do tabulky činnosti

    žáků, vyučujícího a didaktické technické prostředky, které jsou v provozu. To

    lze následně při dostatečném počtu náhledů vyhodnotit statistickými metodami

    a určit například efektivitu využívání didaktických technických prostředků.

    27

  • Výhodami při takovém hodnocení by byly:

    - sledování využívání didaktických technických prostředků;

    - určování jejich efektivity při výuce;

    - sledování činnosti vyučujících i studentů při výuce;

    - studenti ani vyučující by nemuseli vědět, že je jejich činnost

    monitorována a výsledky by nebyly v tomto ohledu zkreslené.

    Naplánování a ověření tohoto návrhu ale vyžaduje pečlivou přípravu a

    dostatek času na ověření. Mimo jiné zejména proto, že je nutné vypracovat

    jednoduchou, na provedení časově nepříliš náročnou metodiku hodnocení a

    dostatečně ji v praxi ověřit.

    8 ZÁVĚR

    V této části jsem vyhodnotil splnění cílů jednotlivých částí práce s využitím

    předpokládaných metod a dospěl jsem k závěrečnému konstatování:

    1) Cíle všech jednotlivých částí práce byly splněny.

    2) Byl splněn směrný cíl práce – návrh metodiky hodnocení

    multimediálních vzdělávacích prostor, ověřeno její praktické

    využití a navrženy směry dalšího výzkumu.

    28

  • 9 Seznam použité literatury

    ABC [online]. [cit.2003-06-25]. Dostupné z WWW:.AGRODAT [online]. [cit.2003-02-10]. Dostupné z WWW:AKUSTIKA [online]. [cit.2002-05-12]. Dostupné z WWW:.ALZASOFT [online]. [cit.2005-01-21]. Dostupná z WWW: . ASCHOFF, Volker. Band 1 – Hörsaalplanung : Grundlagen und Ergebnisse der Auditoriologie

    Empfehlungen fűr den Bau von Hörsälen. Essen: Vulkan-Verlag Dr.W.Classen Nachf. GmbH&Co KG, 1971. ISBN 3-8027-3124-7.

    ATRE [online]. [cit.2005-08-09]. Dostupné z WWW:.AUTOCONT [online]. [cit.2002-09-22]. Dostupné z WWW:.AV MEDIA [online]. [cit.2002-12-10]. Dostupné z WWW: .BARON-POLAŇCZYK, Eunika. Selected aspects of design and usage of multimedia didactic

    materials. In Sborník příspěvků z mezinárodní konference: Modernizace vysokoškolské výuky technických předmětů. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004. ISBN 80-7041-318-2.

    BECK, Ondřej. Instalujeme domácí kino [online]. [cit.2002-05-12]. Dostupné z WWW:<http://zabava.atlas.cz/clanek.asp?cid=429&rid=17&from_id=474&back_id=684>. BEDNÁŘ, Pavel. Interiér. 2. vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2001. ISBN 80-01-02315-X.BERTRAND, Yves. Soudobé teorie vzdělávání. 1.vyd. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-216-5.BÍLEK, Martin. Využití Internetu ve vysokoškolské přípravě učitelů. c2000 [cit.2005-09-09] Dostupné

    z WWW:< http://lide.uhk.cz/home/pdf/ucitel/bilekma1/www/vsped.htm>.BÍLEK, Martin. K integraci v přírodovědném vzdělávání. 1.vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2001.

    ISBN 80-7041-400-6.BÍNA, Daniel. Texty, technológie a pedagogika médií. Technológia vzdelávania. 2003, no. 2, s.14-17.

    ISSN 1335-003X.BOHÁČEK, Ivan. Virutální realita a rakovina. Vesmír [online] c.1996 [cit.2005-09-10] Dostupné

    z WWW:. ISSN 1214–4029.BRANDEJS, Michal. Architektura počítačů [online]. [cit.2002-07-15]. Dostupné z WWW:.BRDIČKA, Bořivoj. Učení s počítačem. c1995 [cit.2002-08-10] Dostupné z WWW:<

    http://omicron.felk.cvut.cz/~bobr/ucspoc/index.html> .BRDIČKA, Bořivoj. Jak se mění vzdělávání: Informační a komunikační technologie v Evropě. c1999

    [cit.2005-09-10] Dostupné z WWW:.BROŽ, Milan. Mistrovství v Microsoft Excel 2000 a 2002. 1.vyd. Praha: ComputerPress, 2002. ISBN

    80-7226-8009-0.BYSTŘICKÝ, Václav, KAŇKA, Jan. Osvětlení. 2.vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT, 1999. ISBN 80-01-

    01585-8.COLLINS, William. Collins Cobuild Student´s Dictionary on DVD. Wilmington: Dr.Lang group Ltd.,

    Electronic Publishing Association LLC, 2001. COMFOR[online]. [cit.2003-06-22]. Dostupné z WWW:.COWART, Robert. Windows 95. 1.vyd. Praha: Grada Publishing s.r.o., 1996. ISBN 80-7169-331-6.COWIE, Anthony. Oxford Advanced Learner´s Dictionary. 4.vyd. Oxford: Oxford University Press,

    1989. ISBN 0-19-431136-8.CS21 [online]. [cit.2003-06-10]. Dostupné z WWW:.CYRUS, Pavel; SLABÝ, Antonín; BÍLEK, Martin. Informační technologie v přípravě středoškolských

    učitelů technických předmětů. 1.vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 1997. ISBN 80-7041-278-X.ČANDÍK, Marek. Moderní internetové technologie a databáze. In Sborník příspěvků z mezinárodní

    konference: Modernizace vysokoškolské výuky technických předmětů. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005. ISBN 80-7041-954-7.

    ČÁP, Jan. Psychologie pro učitele. 3.vyd. Praha: SPN, 1987. ISBN 14-225-87.ČÁP, Jan; MAREŠ, Jiří. Psychologie pro učitele. 1.vyd. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-463-X.ČERNOCHOVÁ, Miroslava; KOMRSKA, Tomáš; NOVÁK, Jaroslav. Využití počítače při vyučování.

    1.vyd. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178272-6.

    29

  • ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Autoevaluace základních astředních škol: sonda ve vybraném vzorku škol za školní rok 2002 – 2003 a 2003 – 2004 [online]. c2004 [cit.2005-10-10]. Dostupné z WWW:.

    ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Výroční zpráva České školní inspekce za školní rok 2003/2004 [online]. c2004 [cit.2005-10-11]. Dostupné z WWW:.

    ČSN EN ISO 9001 ed.2. Systémy managementu jakosti: Požadavky.DANIELS, Harold, Lee. Interaction of cognitive style and learner control of presentation mode in

    hypermedia environment [online]. [cit.2005-11-04]. PhD.Thesis. Virginia Polytechnic Institute and State University, Virginia, 1996. Dostupné z WWW:

    .DAVIES, Peter. The American Heritage Dictionary of the English Language. 1.vyd. New York: Dell

    Publishions CO., INC, 1980. ISBN 0-440-10207-3.DATART [online]. [cit.2003-06-10]. Dostupné z WWW:.DOBROVSKÁ, Dana. Psychologie pro techniky. 1.vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT, 1993. ISBN80-01-

    02140-8.DOBROVSKÁ, Dana. K některým klíčovým pojmům v inženýrsko-pedagogickém vzdělávání. In

    Sborník příspěvků z mezinárodní konference: Modernizace vysokoškolské výuky technických předmětů. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005. ISBN 80-7041-954-7.

    DRAHOVZAL, Jan; KILIÁN, Oldřich; KOHOUTEK, Rudolf. Didaktika odborných předmětů. 1.vyd. Brno: Paido, 1997. ISBN 80-85931-35-4.

    DVOŘÁČEK, Jiří. Obecná pedagogika pro techniky. 1.vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2000. ISBN 80-01-02189-0.

    EBOOK [online]. [cit.2003-05-10]. Dostupné z WWW:.

    EGER, Ludvík. Blended learning. Aula. 2004, vol.12, no.3, s.21-23. ISSN 1210-6658. ENCYKLOPÆDIA BRITANNICA [online]. [cit. 2002-08-10]. Dostupná z WWW:

    . ENCYKLOPEDIE DIDEROT on CD ROM. 1.vyd. Praha : EPA Software, s.r.o., 1999.EXCELFOTO [online]. [cit.2003-05-25]. Dostupné z WWW:.FRANK, Helmar. Kybernetische Grundlagen der Pädagogik. 2.Aufl. Baden – Baden: AGIS-Verlag,

    1969. In MELEZINEK, Adolf. Inženýrská pedagogika. 2.vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT, 1994. ISBN 80-0101214-X.

    FRANK, Helmar. Kybernetik – Brücke zwischen den Wissenschaften. Frankfurt – Main: Umschau – Verlag, 1970. In MELEZINEK, Adolf. Inženýrská pedagogika. 2.vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT, 1994. ISBN 80-0101214-X.

    FONTANA, David. Psychologie ve školní praxi. 1.vyd. Praha: Portál, 1997. ISBN 80-7178-063-4.GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výzkumu. 1.vyd. Brno: Paido, 2000. ISBN 80-85931-79-6.GEBAROWSKÝ, Jiří. Podnikatel, daně, finance. 1.vyd. Praha: IMPRIMA, 1993. ISBN 80-901388-2-

    9.GENIUS [online]. [cit.2002-04-12]. Dostupné z WWW:. GENIUS MULTIMEDIA. User´s manual - Sound Maker Live 5.1. China: Genius Multimedia, 2002.

    ISBN nemáGILDER, George. O informačním věku [online]. c1995 [cit.2005-02-03]. Dostupný

    z WWW:.GRUNDIG [online]. [cit.2002-02-22]. Dostupné z WWW:.GURALNIK, David. Webster´s new World Dictionary. 2.vyd. New York: Simon & Schuster, 1981.

    ISBN 0-671-41815-7.GUTENBERG NET [online]. [cit.2003-05-18]. Dostupné z WWW:. HAIČMAN, Eugen. Virtuální realita. Britské listy [online] c.2001 [cit.2005-04-8]. Dostupné

    z WWW:. ISSN 1213-1792.HANUSKA, Slavomír; PAVLOVKIN, Ján. Úloha výchovy a vzdelávania v informačnej spoločnosti

    v krajinách Európskej únie. Technológia vzdelávania. 2003, no. 2, s.5-7. ISSN 1335-003X.HAUSNER, Milan. Nové trendy ve vzdělávání aneb letem multimediálním světem. 1.vyd. Praha: SPN,

    1995. ISBN 80-85937-20-4.

    30

  • HAUSNER, Milan. Rozhovor na dálku: Počítače a Internet v britském školství. Česká škola [online] c2002 [cit.2005-09-08]. Dostupný z WWW:< http://www.ceskaskola.cz/

    ICTveskole/AR.asp?ARI=2442&CAI=2131>.HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Slovník spisovného jazyka českého. 2.vyd. Praha: Academia –

    nakladatelství ČSAV, 1989. 21-060-88.HENDRICH, Josef. Didaktika cizích jazyků. 1.vyd. Praha: SPN, 1988. 14-279-88.HOCKICKOVÁ, Beáta; HAŠKOVÁ, Alena. Mediálna výchova jako súčasť profesijnej prípravy

    učiteľov cudzích jazykov. Technológia vzdelávania. 2004, no. 6, s.3-5. ISSN 1335-003X.HOCKICKOVÁ, Beáta; HAŠKOVÁ, Alena. Teoretické východiská interpretácie vzdelávacích médií

    z hľadiska technológie vzdelávania. Technológia vzdelávania. 2004, no. 10, s.9-14. ISSN 1335-003X.HORNBY, A., S. Oxford English Dictionary. 2.vyd. on CD ROM, version 3.0. Oxford: Oxford

    University Press, 2002.HORVÁTHOVÁ, Jarmila. Funkcie a úlohy masmédií vo vysokoškolskej príprave cudzích jazykov.

    Slovenský Učiteľ – príloha Technologie vzdelávania. 2004, no. 8, s.12-15. ISSN 1335-003X.HOUROVÁ, Martina. Výběr dataprojektoru dle potřeb výuky. In Sborník příspěvků z mezinárodní

    konference: Modernizace vysokoškolské výuky technických předmětů. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004. ISBN 80-7041-318-2.

    CHROMÝ, Jan. Informační technologie a technika – hardware. 1.vyd. Praha: VŠH v Praze 8, 2001. 06-02-01.

    CHROMÝ, Jan; SOBEK, Miloš. Multimediální technologie a technika on CD ROM. 1.vyd. Praha: VŠH v Praze 8, 2003.

    CHROMÝ, Jan; SOBEK, Miloš. Multimedia – hardware pro mediální a marketingové komunikace. 1.vyd. Praha: VŠH v Praze 8, 2004. ISBN 80-86578-40-2.

    CHROMÝ, Jan. Ekonomické ukazatele provozu multimediální učebny. In Sborník příspěvků z mezinárodní konference: Modernizace vysokoškolské výuky technických předmětů. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004. ISBN 80-7041-318-2.

    CHROMÝ, Jan. Ovlivňování kvality multimediální prezentace. In Sborník příspěvků z mezinárodní konference: Modernizace vysokoškolské výuky technických předmětů. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005. ISBN 80-7041-954-7.

    CHUDÝ, Štefan. Niektoré hardwarové požiadavky pre tvorbu multimediálnych materiálov. In Sborník příspěvků z mezinárodní konference: Modernizace vysokoškolské výuky technických předmětů. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005. ISBN 80-7041-954-7.

    CHUDÝ, Štefan. Multimédiá a niektoré multimediálne komponenty súčasnosti. In Sborník příspěvků z mezinárodní konference: Modernizace vysokoškolské výuky technických předmětů. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005. ISBN 80-7041-954-7.

    IMAX [online]. [cit.2005-01-21]. Dostupné z WWW:.JIREŠ, Ondřej. Virtuální realita [online] [cit.2002-10-11]. Dostupné z WWW:< http:www.beyondd.com/texty/jires.htm>.JIREŠ, Ondřej. Virtuální realita na Internetu [online] [cit.2005-11-11]. Dostupné z WWW:

    .IHEANACHO, Chiemeka, Clement. Effects of two multimedia computer-assisted language learning

    programs on vocabulary acquisition of intermediate level ESL students [online]. [cit.2005-11-04]. PhD.Thesis. Virginia Polytechnic Institute and State University, Virginia, 1997. Dostupné z WWW:.

    JONASSEN, David,H. Multimedia and hypermedia [online]. c1996 [cit.2005-11-04]. Chap.8, Computers in the Clasroom: Mindtools for Critical Thinking. Dostupný z WWW:.

    JŮVA, Vladimír; JŮVA, Vladimír. Úvod do pedagogiky. 1.vyd. Brno: Paido, 1999. ISBN 80-85931-78-8.

    KATOLICKÝ, Arnošt. Elektronické knihy [online]. [cit.2001-04-04]. Dostupné z WWW:.

    KATOLICKÝ, Arnošt. E-books [online]. [cit.2005-06-12]. Dostupné z WWW:.KLEMENT, Milan; CHRÁSKA, Miroslav. Rozvoj kompetencí učitelů v oblasti práce s ICT. In Sborník

    příspěvků z mezinárodní konference: Modernizace vysokoškolské výuky technických předmětů. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005. ISBN 80-7041-966-0.

    31

  • KLEŇHOVÁ, Michaela; RAABOVÁ, Eva; ŠŤASTNOVÁ, Pavlína. České školstvív mezinárodním srovnání: Stručné seznámení s vybranými ukazateli publikace OECD Education at a Glance 2005. Praha: Ústav pro informace ve vzdělávání, 2005. ISBN 80-211-0499-6.

    KLIMEŠ, Lumír. Slovník cizích slov. 6.vyd. Praha: SPN a.s., 2002. ISBN 80-7235-023-4.KOLEKTIV DTP STUDIO, divize Shareware. Internet do kapsy. On CD ROM Praha: DTP Studio

    s.r.o., 1996.KOŠŤÁL, Karel. Sbírka fyzikálních vzorců a pouček. 4.vyd. Praha: SNTL, 1970. 04-311-70KOUBA, Luděk a kol. Technické systémy ve výuce. 1.vyd. Praha: Karolinum, 1995. ISBN 80-7066-898-

    9.KRELOVÁ, Katarína. IKT a vzdelávanie. In Sborník příspěvků z mezinárodní konference:

    Modernizace vysokoškolské výuky technických předmětů. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004. ISBN 80-7041-318-2.

    Kritéria hodnocení České školní inspekce pro školní rok 2004/2005 č.j. 1407/05-I. LACHMANN, Petr. Slabikář uživatele osobního počítače. 1.vyd. Praha: ARSCI, 1993. ISBN 80-

    901452-0-5.LÁNSKÝ, Miloš; FIALOVÁ, Irena. Vzdělávací kybernetika ve výzkumu a výuce. 1.vyd. Dobřichovice:

    KAVA-PECH, 1994. ISBN 80-85853-02-7.LEVINSKÝ, Otto; a kol. Technický naučný slovník. 2.vyd. Praha: SNTL, 1982. ISBN 04-002-81.LEWIS, Chris. 101 praktických rad: Multimédia. 1.vyd. Praha: Ikar, 1998. ISBN 80-7202-287-3.LÍSALOVÁ, Jindra. Videokonference. On CD ROM Vysokoškolská pedagogika pro učitele – inženýry.

    2.vyd. Praha: CSVŠ, 2004.MANĚNA, Václav; DRTINA, René. Zásady tvorby elektronických prezentací. In Sborníkpříspěvků z mezinárodní konference: Modernizace vysokoškolské výuky technických předmětů. Hradec

    Králové: Gaudeamus, 2005. ISBN 80-7041-954-7.MAREŠ, Jiří. Styly učení žáků a studentů. 1.vyd. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-246-7.MARTINCOVÁ, Olga a kol. Nová slova v češtině – slovník neologizmů. 1.vyd. Praha: Academia, 1998.

    ISBN 80-200-0640-0.MC LUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím. 1.vyd. Praha: Odeon, 1991. ISBN nemáMEDIATRONIC [online]. [cit.2003-06-04]. Dostupné z WWW:.MELEZINEK, Adolf. Inženýrská pedagogika. 2.vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT, 1994. ISBN 80-

    0101214-X.MELEZINEK, Adolf. Ingenieurpädagogik : Praxis der Vermittlung technischen Wissens. 1.vyd. Wien:

    Wien New York Springer, 1999. ISBN 3-211-83305-6.MELEZINEK, Adolf. Unterrichtstechnologie: Einführung in die Medienverwendung im

    Bildungswesen.: 1.vyd. Wien: Wien New York Springer, 1982. ISBN 3-211-81727-1.MERRIAN-WEBSTER Inc. & LONGMAN Group Ltd. Longman Family Dictionary. 1.vyd. Praha :

    Aventinum, 1991. ISBN 80-85277-30-1.METCALF, Jonathan; THOMPSON, Della; DAINTITH, John. DK Illustrated Oxford Dictionary.

    London: Dorling Kindersley Limited & Oxford University Press, 1998. ISBN 0-7513-1110-3.MEZERA, Petr. Nauka o budovách 40/41 (Občanské stavby 2): Stavby pro výchovu a vzdělávání.

    Textová část. 1.vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT, 1998. ISBN 80-01-01865-2. MICROSOFT PRESS. Základy sítí – Training Kitl. 1.vyd. Praha: Computer Press, 1999. ISBN 80-

    7226-158-4.MICHEK, Stanislav. Vlastní hodnocení školy: Úvodní studie [online]. c2005 [cit.2005-11-20].

    Dostupné z WWW:.MINASI, Mark. Velký průvodce hardwarem. 1.vyd. Praha: Grada Publishing s.r.o., 1998. ISBN 80-

    7169-667-6Missouri District Case Study [online]. c2004 [2005-11-20].Dostupné z WWW:.MUNZAR, Vladimír; BURDA, Zdeněk; SVOBODOVÁ, Alena. Účetnictví pro 2.ročník obchodních

    akademií. 3.vyd. Praha: Fortuna, 1997. ISBN 80-7168-323-X.MUNZAR, Vladimír; KLEISNER, Václav. Účetnictví pro 3.ročník obchodních akademií. 1.vyd. Praha:

    Fortuna, 1994. ISBN 80-7168-106-7.MUTHER, Richard. Systematické projektování (S.L.P). 1.vyd. Praha: SNTL, 1970. 04-318-69 V.MUTHER, Richard; HAGANÄS, Knut. Systematické navrhování manipulace s materiálem (S.H.A.).

    1.vyd. Praha: SNTL, 1973. 04-316-73 V.

    32

  • MÜLLEROVÁ, Libuše. Podvojné účetnictví I. 1.vyd. Praha: VŠE, 1997. ISBN 80-7079-176-4.MÜLLEROVÁ, Libuše. Podvojné účetnictví II. 1.vyd. Praha: VŠE, 1997. ISBN 80-7079-788-6. NEKNIHY [online]. [cit.2003-02-01]. Dostupné z WWW:.NEUMAJER, Ondřej. Školy a ICT. Učitelské listy. 2000/2001, no.8, s.19-20. ISSN 1210-6313. NIKL, Jiří. Technické výukové prostředky ve vzdělávacím procesu. On CD ROM Vysokoškolská

    pedagogika pro učitele – inženýry. 1.vyd. Praha: CSVŠ, 2001.NIKL, Jiří. Výpočetní technika ve vzdělávacím procesu. On CD ROM Vysokoškolská pedagogika pro

    učitele – inženýry. 1.vyd. Praha: CSVŠ, 2001.NIKL, Jiří: Autorský systém Authorware professional ve vzdělávacím procesu. On CD ROM

    Vysokoškolská pedagogika pro učitele – inženýry. 1.vyd. Praha: CSVŠ, 2001.NOVÁK, Ilja. Statistika. 1.vyd. Praha: VŠH v Praze 8, 2001. 03-01-01. NOVOTNÝ, Martin. Daňové zákony – úplná znění platná v roce 2003. 1.vyd. Praha: Newsletter, 2002.

    ISBN 80-86394-85-9.Organizace International Association for the Evaluation of Educational Achievement [online]. c1999

    [2005-10-10]. Dostupné z WWW. PASTYŘÍK, Pavel. Hardware osobního počítače. 1.vyd. Žďár nad Sázavou: Informační a metodické

    centrum, 1994. ISBN nemáPEARSON EDUCATION, publishing as Infoplease. The Columbia Electronic Encyclopedia [online].

    c2005 [ci.2005-11-04]. Dostupné z WWW:.

    PELIKAN, Jaroslav. [online]. [cit.2002-07-15]. Dostupné z WWW:.

    PETŘKOVÁ, Anna. Úvod do tvorby srozumitelného textu. On CD ROM Vysokoškolská pedagogika pro učitele – inženýry. 2.vyd. Praha: CSVŠ, 2004.

    PIECUCH, Aleksander. Zasady kompozycji w multimedialnych programach prezentacyjnych. Sborník příspěvků z mezinárodní konference: Modernizace vysokoškolské výuky technických předmětů. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005. ISBN 80-7041-966-0.

    POLÁKOVÁ, Eva. Prostriedky masovej komunikácie, multikultúrna spoločnosť a vzdelávaníe. 1.vyd. Nitra: PF UKF, 2001. ISBN 80-8050-396-6.

    Projekt efektivní autoevaluace škol (ESSE) [online]. c2002 [cit.2005-10-11]. Dostupné z WWW:.

    PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: Úvod do studia oboru. 1.vyd. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-399-4.

    PRŮCHA, Jan. Učebnice: Teorie a analýzy edukačního média. 1.vyd. Brno: Paido, 1998. ISBN 80-85931-49-4.

    RAMSEY, Theresa, D. The effects of multimedia interface design on original learning andRetention [online]. [cit.2005-11-04]. Master Thesis. Virginia Polytechnic Institute and State University, Virginia, 1996. Dostupné z WWW:.

    REISENAUER, Roman. Metody matematické statistiky. 1.vyd. Praha: SNTL, 1965. 04-028-65.SADOWSKI, Wiesław. Matematická statistika. 1.vyd. Bratislava: Alfa, 1975. 63-022-75.SANDERS, Craig, Sidney. Integrating multimedia in technology education to improve college student

    comprehension, problem-solving skils, and attitudes toward instructional effectiveness [online]. [cit.2005-02-11]. PhD.Thesis. North Carolina State University, North Carolina, 2002. Dostupné z WWW:.

    SATANEK, Brandon. The Effects of Multidimensional Navigational Aids and Individual Differences on WWW Hypertext Navigation [online]. [cit. 2005-02-11]. Master Thesis. Virginia Polytechnic Institute and State University, Virginia, 1998. Dostupné z WWW:.

    Sdružení škol vyššího studia. Řízení kvality studia a služeb v krátkých typech terciárního vzdělávání. [online]. [cit.2002-10-10]. Dostupné z WWW:.

    Sdružení škol vyššího studia. Zpráva evaluační komise o Vyšší zdravotnické škole, Duškova 7, Praha 5 [online]. c2001 [cit.2005-10-10]. Dostupné z WWW:.

    33

  • Sdružení škol vyššího studia. Zpráva evaluační komise o Vyšší zdravotnické škole J. Podsedníka, Žerotínovo nám. 6, Brno [online]. c2001 [cit.2005-10-10]. Dostupné z WWW:.

    SEDLÁČEK, Jan; POULOVÁ, Petra. Multimediální prezentace v distanční formě studia. Technológia vzdelávania. 2000, no.7, s.12-14. ISSN 1335-003X.

    SINCLAIR, John. Collins Cobuild English Dictionary. 1.vyd. London: Harper Collins Publishers, 1995. ISBN 0-00-370-941-8.

    SLAVÍK, Jan, NOVÁK, Jaroslav. Počítač jako pomocník učitele: efektivní práce s informacemi ve škole. 1.vyd. Praha: Portál, 1997. ISBN 80-7178-149-5.

    SOFTWARE 602 [online]. [cit.2005-01-21]. Dostupné z WWW:.SOKOLOWSKI, Peter; ŠEDIVÁ, Zuzana. Multimédia: součastnost budoucnosti. 1.vyd. Praha: Grada,

    1994. ISBN 80-7169-081-3.SONY [online]. [cit.2002-02-20]. Dostupné z WWW:.STAHUJ.CZ: Svět software [online]. [cit.2003-06-10]. Dostupné WWW:.STEFFEY, Carrie, Swanay. The Effects of Visual and Verbal Cues in Multimedia Instruction

    [online]. c2001 [cit.2005-11-04]. PhD. Thesis. Virginia Polytechnic Institute and State University, Virginia. Dostupné WWW:.

    SVOBODA, Vladimír. Potřebuji ještě učitele. In Sborník příspěvků z mezinárodní konference: Modernizace vysokoškolské výuky technických předmětů. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004. ISBN 80-7041-318-2.

    STEINER, David. Akustika [online]. [cit.2002-05-121]. Dostupné z WWW:.STEINMETZ, Sol. Webster´s Desk Dictionary: edition 1996. New York : Gramercy Books, 1996. ISBN

    0-517-18198-3.STOLIČNÝ, Peter. Marketingová komunikace v oboru služeb. 1.vyd. Praha : VŠH v Praze 8, 2004.

    ISBN 80-86578-48-8.SUMMERS, Della. Longman Dictionary of English Language and Culture. 1.vyd. Essex : Longman

    Group UK Limited, 1992. ISBN 0-582-237-20-3.SWOBODA, Helmut. Moderní statistika. 1.vyd. Praha: Svoboda, 1977. 25-004-77.ŠEBESTA, Ondřej, MORKES, David. MP3 a vše o něm. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2000. ISBN

    80-247-0013-1.Školský zákon. č.561/2004 Sb.ŠMOK, Ján. Úvod do teorie sdělování. 1.vyd. Praha: SPN, 1970. ISBN nemá.ŠRÁMEK, Dalibor. Virtuální realita může změnit tvář společenských věd. ScienceWorld [online]. c.2004 [2005-10-09] In Dostupné z WWW:< http://www.scienceworld.cz

    /sw.nsf/0/A9531F4C178ABE15C1256E970049205B?OpenDocument&cast=1>.ŠTALMACH, Petr. Daňové zákony a předpisy související. 1.vyd. Praha: SEVT a.s., 2002. ISBN 80-

    7049-173-6.ŠVEJDA, Gabriel. Základy technologie vzdělávání [online]. c1999 [cit 2005-10-20] Dostupné

    z WWW:.TECHTARGET The Most Target IT Media [online]. [cit.2002-08-10]. Dostupný z WWW:

    . TOLLINGEROVÁ, Dana. K teorii vyučovacích prostředků S.G.Šapovalenka. Učební pomůcky ve škole

    a v osvětě. 1977/78, no.10, s.156-157. TULKA, Jiří. Věda a vědecká metodologie (I). 2.vyd. Pardubice: Ediční středisko Univerzity Pardubice,

    2000. ISBN 80-7194-263-4.TURČÁNI, Milan; POLÁK, Jozef. Nový pohľad na pedagogické aspekty multimediálnej počítačovej

    podpory vysokoškolskej výučby. Technológia vzdelávania. 2003, no.2, s.8-10. ISSN 1335-003X.UHLÍŘOVÁ, Martina. Přijali učitelé počítač? [online]. c2004 [cit.2005-10-09]. Dostupné z WWW:

    . UIV [online]. [cit.2005-11-18]. Dostupné z WWW:< http://founder.uiv.cz/virtodd/vyber.asp>.UIV [online]. [cit.2005-10-09]. Dostupné z WWW:

  • Utah District Case Study [online]. c2003 [2005-11-20]. Dostupné z WWW:< http://classroomtco.cosn.org/2003_case_studies/utah.pdf>.

    VADKERTIOVÁ, Eva. Uplatnenie e-learningu v procese vzdelávania. In Sborník příspěvků z mezinárodní konference: Modernizace vysokoškolské výuky technických předmětů. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005. ISBN 80-7041-954-7.

    VLTAVA [online]. [cit.2003-05-24]. Dostupné z WWW:.VTR [online]. [cit.2002-07-15]. Dostupné z WWW:.Vyhláška, kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení

    školy č.15/2005 Sb.Vyhláška o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a

    vzdělávání dětí a mladistvých. č.410/2005 Sb. Vyhláška o obsahu žádosti o akreditaci studijního programu. č.42/1999 Sb.Vyhláška o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři. č.13/2005 Sb.Vyhláška o vyšším odborném vzdělávání. č.10/2005 Sb.Vyhláška o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky č.48/2005

    Sb.Výroční zpráva o činnosti Vysoké školy hotelové v Praze za rok 2004 [online]. c2005 [cit.2005-11-10].

    Dostupná z WWW:.Výroční zpráva Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů za rok 2004 [online]. c2005 [cit.2005-

    11-10]. Dostupná z WWW:.WALDVOGEL, F.A. Nová hranice ve vzdělávání – kybernetické slovo. Učitelské listy. 2000, no.4, str.

    15-17.Wielka Internetova Encyklopedia Multimedialna [online]. [cit.2002-08-10]. Dostupná z WWW:

    . WIENER, Norbert. Kybernetika neboli řízení a sdělování v živých organismech a strojích. 1.vyd. Praha:

    SNTL, 1960. Zákon o účetnictví č.31/2004 Sb.Zákon o vysokých školách č.111/1998 Sb.ZLATUŠKA, Jiří. Analýza podmínek pro přechod ČR k informační společnosti: Podklad pro Radu

    vlády ČR pro výzkum a vývoj [online]. c1998 [cit 2002-10-20] Dostupné z WWW:

  • b) Sborníky konferencíCHROMÝ, Jan. Ekonomické ukazatele provozu multimediální učebny. In Sborník příspěvků

    z mezinárodní konference: Modernizace vysokoškolské výuky technických předmětů. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004. ISBN 80-7041-318-2.

    CHROMÝ, Jan. Ovlivňování kvality multimediální prezentace. In Sborník příspěvků z mezinárodní konference: Modernizace vysokoškolské výuky technických předmětů. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005. ISBN 80-7041-954-7.

    c) ČasopisyCHROMÝ, Jan. Využívání multimediální techniky v praxi. Paidagogos. 2004. No. 17. Olomouc: PF

    UP. ISSN 1213-3809.CHROMÝ, Jan. Zamyšlení nad informacemi v pedagogické práci. Učitelské listy – Česká škola.

    [online]. c.2004 [cit.2004-12-27]. Dostupné z WWW:.

    CHROMÝ, Jan. Výuka informatiky na Vysoké škole hotelové v Praze 8. AULA. 2005. No.1. Praha: CSVŠ, ISSN 1210-6658.

    CHROMÝ, Jan. Relativnost informace. Media4u Magazine. [online]. c.2004 [cit.2005-10-10]. No.1. Dostupné z WWW:. ISSN 1214-9187.

    CHROMÝ, Jan. Model ankety. Media4u Magazine. [online]. c.2005 [cit.2005-10-10]. No.1. Dostupné z WWW:. ISSN 1214-9187.

    CHROMÝ, Jan. Použití analogií ve výuce. Media4u Magazine. [online]. c.2005 [cit.2005-10-10]. No.1. Dostupné z WWW:. ISSN 1214-9187.

    CHROMÝ, Jan. Model pro výpočet a hodnocení průměru. Media4u Magazine. [online]. c.2005 [cit.2005-10-10]. No.2. Dostupné z WWW:. ISSN 1214-9187.

    CHROMÝ, Jan. Postup při tvorbě www stran 1. Media4u Magazine. [online]. c.2005 [cit.2005-10-10]. No.2. Dostupné z WWW:. ISSN 1214-9187.

    36

    STEFFEY, Carrie, Swanay. The Effects of Visual and Verbal Cues in Multimedia Instruction