UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ, HRADEC KRÁLOVÉ

PEDAGOGICKÁ FAKULTA

KATEDRA TECHNICKÝCH PŘEDMĚTŮ

Ing. Jan Chromý

Teze dizertační práce

Multimediální podpora výuky

na získání vědecko-akademické hodnosti philosophiae doctor

v doktorském studijním programu 7507V Specializace v pedagogice

oboru Teorie vyučování technických předmětů

Hradec Králové listopad 2005

Dizertační práce byla vypracovaná v externí formě doktorského studia na

katedře technických předmětů PdF UHK v Hradci Králové.

Předkladatel: Ing. Jan Chromý, katedra marketingu, VŠH v Praze 8

Školitel: prof. Dipl. Ing. Dr. phil. DDDr.h.c. Adolf Melezinek

Oponenti: prof. PhDr. Gabriel Švejda, CSc.

doc. PaedDr. Jiří Nikl, CSc.

doc. Ing. Ladislav Hájek, CSc.

Autoreferát byl rozeslaný: 16.12.2006

Obhajoba dizertační práce se koná: 30.1.2006

před komisí pro obhajobu dizertační práce v oboru doktorského studia

jmenovanou děkanem PdF UHK doc. Ing. Vladimírem Jehličkou, CSc.

7507V Specializace v pedagogice, obor Teorie vyučování technických předmětů

na katedře technických předmětů, PdF UHK v Hradci Králové

Komise: doc. Ing. A. Pokorný, CSc. (ČVUT Praha) – předseda

prof. Dipl. Ing. Dr. phil. DDDr.h.c. A. Melezinek (Klagenfurt)

doc. RNDr. PhDr. A. Slabý, CSc. (UHK)

doc. Ing. J. Měřička, CSc. (ČVUT Praha)

prof. Ing. R. Dubovská, DrSc. (UHK)

prof. PhDr. B. Kraus, CSc. (UHK)

2

ObsahI. SOUHRN.................................................................................................................................4II. MULTIMEDIÁLNÍ PODPORA VÝUKY.............................................................................5

CÍLE........................................................................................................................................51 SEZNÁMENÍ S PROBLEMATIKOU.................................................................................62 MÉDIA – ZÁKLAD MULTIMÉDIÍ...................................................................................73 MULTIMEDIÁLNÍ PRACOVIŠTĚ..................................................................................104 MULTIMEDIÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROSTORY............................................................115 HODNOCENÍ MULTIMEDIÁLNÍCH VZDĚLÁVACÍCH PROSTOR...........................126 OVĚŘENÍ NAVRŽENÉHO HODNOCENÍ......................................................................197 DISKUSE – NÁVRH SMĚRŮ DALŠÍHO VÝZKUMU..................................................238 ZÁVĚR..............................................................................................................................289 Seznam použité literatury...................................................................................................28

III. PUBLIKAČNÍ ČINNOST AUTORA.................................................................................35a) Skripta...............................................................................................................................35b) Sborníky konferencí..........................................................................................................35c) Časopisy............................................................................................................................35

3

I. SOUHRNMultimedia tvoří velmi rozsáhlou oblast. Je možné se soustředit výhradně

na technické prostředky, nebo pedagogické, didaktické, psychologické a další

podmínky jejich využívání. Je možné se rovněž zabývat hodnocením splnění

podmínek jejich optimálního provozu.

Důležitý je ale také globální pohled na celou problematiku multimedií.

Technické vybavení musí odpovídat pedagogickým, didaktickým a

psychologickým podmínkám jejich využívání a musí být splněny optimální

podmínky jejich provozu.

Proto se ve své práci zabývám všemi uvedenými faktory a soustřeďuji se

na hodnocení vzdělávacích prostor.

V části „1 Seznámení s problematikou se zabývám významem

multimédií, hledáním definic základních pojmů, nezbytných pro další práci.

Významnou pasáž věnuji souvislostem dvou základních pojmů médium a

multimédium.

V části „2 Média – základ multimédií“ se zabývám analýzou

pedagogických, didaktických, psychologických a technických podmínek

využívání didaktických technických prostředků. Ty zprostředkovávají prezentaci

jednotlivých médií a současně také tvoří základní podmínky vzniku prostředí,

které umožňuje multimediální vyučování.

Část „3 Multimediální pracoviště“ věnuji počítačem řízeným výukovým

systémům, počítačovým sítím a dalším prvkům didaktických technických

prostředků, které mohou přímo vytvářet základní podmínky pro multimediální

vyučování. Uvádím zde také konkrétní příklad moderního multimediálního

pracoviště pro hromadné vyučování. Důraz přitom kladu na druhy přístrojů,

nikoliv na přesný a konkrétní název přístroje, protože tyto údaje podléhají

rychlému vývoji přístrojů. Nezabývám se také učebními pomůckami, například

softwarovým vybavením, protože jejich volba je závislá na účelu použití a je

značně variabilní.

4

Podmínkám, které musí splňovat vzdělávací prostor, v němž bude probíhat

multimediální výuka, věnuji část „4 – Multimediální vzdělávací prostor“. Zde

popisuji podmínky optimálního provozu didaktických technických prostředků a

věnuji se i jejich ovlivňování (například u dataprojektoru).

Část „5 Hodnocení multimediálních vzdělávacích prostor“ tvoří jednu

z nosných částí celé práce. Analyzuji zde možné způsoby hodnocení, které jsou

prováděny na základě právních dokumentů v České republice, ale i ve světě,

zejména v členských zemích EU a OECD. Kriticky je hodnotím a následně

vymezuji kritéria pro jednoduché hodnocení multimediálních vzdělávacích

prostor a popisuji metodiku navrhovaného hodnocení.

V části „6 Ověření navrženého hodnocení“ ověřuji možnost praktického

použití navržené metodiky hodnocení. Následně posuzuji jeho použitelnost a

efektivitu. Na základě získaných zkušeností uvádím SWOT analýzu navrženého

řešení.

Získané poznatky mi v části „7 Diskuse – návrh směrů dalšího

výzkumu“ slouží jako podklad pro návrh směrů dalšího výzkumu, případně pro

návrh dalšího ověřování předložené metodiky hodnocení v šíři, která přesahuje

rámec této práce.

V části „8 Závěr“ analyzuji splnění cílů jednotlivých částí práce i práce

jako celku. Uvádím zde syntézu získaných poznatků a své hodnocení výsledků

práce.

II. MULTIMEDIÁLNÍ PODPORA VÝUKY

CÍLE

Cílem praktické části této práce je navrhnout metodiku hodnocení

multimediálních vzdělávacích prostor, ověřit její praktické využití a navrhnout

směry dalšího výzkumu.

5

Cíli teoretické části jsou:

- posouzení významu multimediální výuky,

- definování základních pojmů,

- provedení analýzy jednotlivých médií z hlediska pedagogického,

psychologického a technického,

- provedení analýzy multimediálních pracovišť z hlediska pedagogického,

psychologického a technického,

- stanovení základních provozních podmínek pro didaktické technické

prostředky v multimediálních vzdělávacích prostorech.

1 SEZNÁMENÍ S PROBLEMATIKOU

V této části jsem posuzoval význam multimédií a stanovil jsem definice

základních pojmů, z nichž vychází další práce. Aplikoval jsem přitom metodu

obsahové analýzy tištěných a dalších pramenů, českých i zahraničních, metodu

komparace a metodu kritického hodnocení.

Význam multimedií

Uvedl jsem zde mnoho pramenů, z nichž většina hodnotí význam

multimédií kladně. Zabýval jsem se ale i negativními stránkami jejich používání.

Definice základních pojmů

V této části jsem dospěl k základním definicím potřebným pro další práci.

Mezi nejdůležitější definice patří:

Pojem médium - jeden z komunikačních prostředků, který slouží jako

materiálně-energetický nosič znaků obsahující informace.

Pojem multimédium - materiálně-energetický nosič informací, obsahující

nejméně tři navzájem nezávisle použitelné informační kanály vedoucí buď

6

k nebo od učícího se systému. Z nich nejméně dva vedou směrem k učícímu se

systému a nejméně jeden slouží k přenosu reakce učícího se systému směrem

k vyučovacímu systému.

Pojem interaktivní - umožňující dvoucestný (vzájemný) tok informací.

Pojem multimediální výuka - výuka s využíváním multimédií.

Pojem multimediální vzdělávací prostor - vzdělávací prostor vybavený

didaktickými technickými prostředky tak, aby v něm mohla probíhat

multimediální výuka.

Pojem didaktické technické prostředky - přístroje a zařízení, které

zpřístupňují smyslům studentů informace obsažené v pomůckách. Přitom

pomůcka determinuje využívání těchto prostředků.

Souvislost médií s multimédii

Při analýze souvislostí s ohledem na směrný cíl práce, tj. návrh metodiky

hodnocení multimediálních vzdělávacích prostor jsem dospěl porovnáním

definic k následujícímu závěru. Multimediální vyučování vzniká při použití

několika různých médií a při současné interaktivní komunikaci. Interaktivní

komunikace je při vyučování záležitostí lidského faktoru. Protože cíl práce je

orientován směrem k hodnocení vzdělávacích prostor pro podporu

multimediální výuky, zabývám se v dalších částech zejména hodnocením

příslušných didaktických technických prostředků, které umožňují prezentaci

jednotlivých médií.

2 MÉDIA – ZÁKLAD MULTIMÉDIÍ

V této části jsem provedl analýzu jednotlivých médií z hlediska

pedagogického a psychologického a analýzu didaktických technických

prostředků jednotlivých médií. K dosažení zvolených cílů jsem aplikoval

7

metodu obsahové analýzy tištěných a dalších pramenů, českých i zahraničních,

metodu komparace a metodu kritického hodnocení.

Přitom jsem dospěl k rozdělení médií, které je uvedeno na obr. 1.

Obr. 1: Schéma rozdělení médií

Na základě analýzy didaktických technických prostředků jsem dospěl

k jejich rozdělení, které je uvedeno na obr. 2.

V této části jsem zabýval didaktickými technickými prostředky a jejich

prvky:

Statická média

V této části jsem definoval jejich rozdělení na text a nepohyblivý obraz.

Dále jsem uvedl popis činitelů, které ovlivňují jejich využívání při vyučování.

K prezentaci statických médií slouží didaktické technické prostředky.

Stanovil jsem základní pravidla pro jejich optimální provoz a jejich rozdělení na

zařízení pro nepromítaná statická média a projekční techniku pro statická

média. Současně jsem uvedl přehled prvků didaktických technických prostředků

a jejich orientační parametry.

8

text nepohyblivé obrázky

pohyblivé obrázkyzvuky

statická média

dynamická média

Základní rozdělení jednotlivých médií

Obr. 2: Rozdělení didaktických technických prostředků

Didaktické technické prostředky pro dynamická média

V této části jsem definoval rozdělení dynamických médií na pohyblivý

obraz a zvuk.

K prezentaci dynamických médií slouží didaktické technické prostředky.

Stanovil jsem jejich rozdělení na zařízení: pro prezentaci pohyblivého obrazu,

pro prezentaci zvuku, televizní techniku a počítače a počítačem řízené systémy.

Určil jsem základní pravidla pro jejich optimální provoz. Dále jsem uvedl popis

činitelů, které determinují jejich využívání při vyučování. Současně jsem uvedl

9

Didaktické

technické

prostředky

Počítače,počítačem

řízené výukové systémy a sítě

Televizní technika

Zvuková technika

Promítací technicka

Zařízení pro nepromítaný

záznam

- knihy, skripta

- noviny, časopisy,

- sešity,

- nástěnky s obsahem

- školní tabule

- flipcharty apod.

- statická – episkopy,

vizualizéry, diaprojektory,

diaprohlížečky, zpětné

projektory, dataprojektory

- dynamická – filmové

kamery, prohlížečky

- rozhlasové přijímače

- gramofony

- magnetofony

- CD a MP3 přehrávače

- přehravače minidisků

- paměťové přehrávače

- videomagnetofony

- videokamery

- televize

- CD a DVD video

- uzavřený televizní okruh

- projekční panely- p

očíta

če a

jeho

per

ifern

í jed

notk

y

- poč

ítačo

vé sí

tě a

Inte

rnet

- e-le

arni

ng

přehled prvků didaktických technických prostředků a jejich orientační

parametry.

3 MULTIMEDIÁLNÍ PRACOVIŠTĚ

V této části jsem provedl analýzu multimediálních pracovišť z hlediska

pedagogického a psychologického a analýzu didaktických výukových

prostředků, z nichž se multimediální pracoviště mohou skládat.

Aplikoval jsem přitom metodu obsahové analýzy literárních a dalších

pramenů, českých i zahraničních, metodu komparace a metodu kritického

hodnocení.

Vhodné prostředí pro multimediální vyučování poskytuje počítač. Proto

jsem analyzoval možnosti počítačů, počítačových sítí a dalších didaktických

technických prostředků, které mají za určitých podmínek význam z hlediska

multimedií. Uvedl jsem zde přehled prvků didaktických technických prostředků

a na závěr také příklad multimediálního pracoviště.

K získání představy, jaké vybavení bychom museli pořídit, abychom byli

schopni pracovat s veškerými v dnešní době běžnými médii a jejich

didaktickými technickými prvky, jsem sestavil obrázek č. 3, kde je uveden

detailní seznam prostředků pro všechna známá média a orientační možnosti

jejich vzájemného propojení. Na obrázku jsou důležité také možnosti

vzájemného propojení jednotlivých prostředků do funkčního celku. Ty jsou zde

znázorněny čarami, spojujícími jednotlivé prvky. Takto sestavený celek by

vytvořil předpoklady pro použití všech dnes známých médií.

Celé multimediální pracoviště jsem navrhl vybavit takto: dostatečně

výkonný počítač (DVD zapisovací mechanika, grafická karta pro převod TV a

videosignálu, zvuková karta pro 5.1 reproduktorů, síťovou kartou), elektronická

tabule (SmartBoard), reprosoustava 5.1, multifunkční barevná tiskárna.

10

Obr. 3: Příklad kompletně vybaveného pracoviště

11

PočítačTelevize

Videorekordér

(DVD apod.)

Satelit HI FI věž

Televizní

anténa

Rozhlasová

anténaSatelitní

anténa

Televizní

kamera pro PC

Internet přes

radiové vlny

Telefonní

síť

Mobilní

telefon

Scanner

Tiskárna

Plotter

Digitální

fotoaparát

Počítačové sítě

Kabelová televize

Internet nebo jiné sítě

Videoprojektor

Kamkordér

Telefonní

anténa

Hudební nástroj

(dataprojektor)

4 MULTIMEDIÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROSTORY

V této části jsem stanovil základní pravidla, která musíme dodržet, aby

byly zajištěny optimální podmínky pro vyučování z hlediska používání jednoho

multimediálního pracoviště za předpokladu frontálního vyučování. Aplikoval

jsem přitom metodu obsahové analýzy literárních a dalších pramenů, českých i

zahraničních. Dále jsem provedl syntézu zjištěných požadavků pro jednotlivá

média do požadavků pro multimediální vzdělávací prostor.

Viditelnost

Z hlediska učeben a sálů jsem analyzoval požadavky na osvětlení učebny,

umístění projekčních ploch a obrazovek.

Zvuk

Stanovil jsem základní požadavky na zajištění kvalitní prezentace zvuku ve

vzdělávacím prostoru.

5 HODNOCENÍ MULTIMEDIÁLNÍCH VZDĚLÁVACÍCH

PROSTOR

V této části jsem navrhl metodiku hodnocení multimediálních vzdělávacích

prostor.

Nejdříve jsem na základě analýzy odborných pramenů uvedl prováděná

hodnocení vzdělávacích prostor a komparativní metodou posoudil vhodnost

jejich použití pro hodnocení multimediálních vzdělávacích prostor.

Dále jsem analyzoval možné způsoby hodnocení multimediálních

vzdělávacích prostor a syntézou získaných poznatků vymezil kritéria pro

12

hodnocení multimediálních vzdělávacích prostor. Popsal jsem metodiku

navrhovaného hodnocení multimediálních vzdělávacích prostor.

Vymezení oblasti hodnocení

Rozborem a kritickým hodnocením získaných poznatků jsem dospěl

k závěru, že je nutné každý vzdělávací prostor hodnotit dle jeho vybavení

didaktickými technickými prostředky, které jsem stanovil v části 3. Současně je

nutné hodnotit podmínky provozu těchto prostředků.

Stávající prováděná hodnocení vzdělávacích prostor

Analýzou současného stavu v České republice, zemích Evropské unie a ve

světě jsem dospěl k závěru, že je kladen důraz na sebehodnocení škol

(autoevaluaci), přičemž není přesně stanovena žádná metodika tohoto

hodnocení. U nás je sebehodnocení škol předepsáno zákonem č. 15/2004 Sb. pro

školy 1. a 2. stupně. Pro vysoké školy je pak podle §21, odst.(1) zákona

č.111/1998 Sb. předepsána výroční zpráva. Další požadavky při žádosti o

akreditaci studijního programu vyplývají z vyhlášky č.42/1999 Sb.

Zahraniční školy zajišťují sebehodnocení různým způsobem, například

zapojením v Projektu efektivní autoevaluace (ESSE). Nejrozšířenější je systém

pro autoevaluaci European Business Excellence Model – EFQM. Používaný je

také systematického nástroje pro řízení kvality ISO 9001.

Ani jedno hodnocení neřeší detailně problematiku hodnocení vzdělávacích

prostor. Hodnocení jsou orientována zejména kvantitativně, například sledují

počet počítačů ve škole apod. Případně sledují dodržování hygienických

podmínek, například počet studentů na jednotku prostoru či plochy. Neobsahují

ale hodnocení všech podmínek pro kvalitní provoz didaktických technických

prostředků ve vzdělávacím prostoru.

13

Ani publikace Education at a Glance 2005, kterou vydává OECD

neobsahuje hodnocení vzdělávacích prostor. Ekonomické údaje jsou zde velmi

přehledně uvedeny ve srovnání mezd učitelů, nákladů škol na 1 žáka apod.

Návrh způsobu hodnocení

Hodnocení multimediálních vzdělávacích prostor jsem navrhl provádět

z hlediska ekonomického a mimoekonomického.

Ekonomické hodnocení

Ze statistických údajů, zveřejňovaných UIV (podobně jako OECD), je

v ekonomické oblasti patrný důraz na výdaje. Nelze však zjistit výdaje

strukturované tak, aby bylo možné usoudit, jakou část uváděných výdajů tvoří

výdaje na provoz multimediálních vzdělávacích prostor.

Tyto údaje jsem navrhl získat využitím údajů z vedeného podvojného

účetnictví dle Zákona o účetnictví č.31/2004 Sb. Je možné přesně stanovit

výdaje spojené s vybavením a provozem multimediálních vzdělávacích prostor,

resp. vzdělávacích prostor vybavených pro multimediální vyučování. Drobnou

zákonnou úpravou jejich struktury a následným automatickým přepočtem

pomocí tabulkového procesoru (kalkulátoru) lze získat údaje, jejichž obdoba je

v odborných kruzích zejména v USA nazývána TCO - celková cena vlastnictví.

Tento pojem zahrnuje nejen pořizovací náklady vlastních didaktických

technických prostředků umístěných v učebně, ale i náklady na softwarové

vybavení, údržbu, opravy, správu sítě, školení apod., tedy všechny náklady,

které s didaktickými technickými prostředky souvisí. Zajímavé údaje lze pak

získat například porovnáním nákladů na didaktické technické prostředky a

ostatních nákladů přepočtených na jednoho studenta.

Získané údaje jsou přitom objektivní, srovnatelné mezi školami stejného

typu a hodnocení lze kdykoliv opakovat.

14

Mimoekonomické hodnocení

Mimoekonomické hodnocení jsem navrhl provádět ve dvou zásadních

krocích:

- popis učebny způsobem ryze technickým způsobem a sledování

objektivních parametrů (rozměry vzdělávacího prostoru, vybavení

didaktickými technickými prostředky a podmínkami jejich provozu),

- hodnocení účastníky výuky (studenti a vyučující) a statistickým

zpracováním získaných odpovědí.

Provádění hodnocení

V této části jsem navrhl spojení s prováděným sebehodnocením škol.

V tom případě by byl školám 1. a 2. stupně poskytnut podklad pro část jejich

sebehodnocení, který by zaručoval metodickou jednotnost a srovnatelnost

zjištěných údajů. Stávající právní předpisy poskytnutí takového podkladu pro

autoevaluaci umožňují. Je jen záležitostí vedení škol, zda by navrženou

metodiku školy dodržovaly.

Česká školní inspekce by v případě používání tohoto návrhu měla jednotné

kvantitativní i kvalitativní podklady pro svoji inspekční činnost.

Pro vysoké školy je situace obdobná. Stávající právní předpisy rovněž

poskytnutí jednotného podkladu pro vypracování části výročních zpráv

umožňují. Navíc část údajů, které vyžaduje pro udělení nebo prodloužení

akreditace Akreditační komise MŠMT, by byla stejná.

Další výhodou při zpracování navrhovaného sebehodnocení je, že lze celou

metodiku zahrnout i do interních předpisů u škol s certifikací ISO 9001 : 2000,

což by následně mohlo přinést zvýšení kvality managementu jakosti.

15

Postup ekonomického hodnocení

Pro rychlejší vyhledávání údajů v účetnictví školy jsem navrhl doplnit

syntetické účty účtové rozvahy analytickou evidencí tak, aby příslušné náklady

na didaktické technické prostředky byly odlišeny.

Těmito syntetickými účty jsou:

500 – spotřebované nákupy (doplnit analytickou evidenci didaktických

technických předmětů),

511 – opravy a udržování (doplnit analytickou evidenci didaktických

technických prostředků),

518 – ostatní služby (doplnit analytickou evidenci didaktických

technických prostředků a učebních pomůcek s nimi souvisejících),

521 – mzdové náklady (doplnit analytickou evidenci všech správců

didaktických technických prostředků),

524 – zákonné pojištění (doplnit analytickou evidenci všech správců

didaktických technických prostředků),

551 – odpisy nehmotného a hmotného investičního majetku (doplnit

analytickou evidenci didaktických technických prostředků a učebních pomůcek

s nimi souvisejících, například software).

Vlastní výpočty pro hodnocení navrhuji dále rozdělit na následující části:

- výpočet nákladů celé školy,

- výpočet nákladů na didaktické technické prostředky,

- výpočet nákladů na vzdělávací prostory bez didaktických technických

prostředků,

- přepočet získaných údajů na jednoho studenta školy.

Abych maximálně usnadnil provádění navrženého ekonomického

hodnocení, naprogramoval jsem v tabulkovém procesoru všechny potřebné

16

funkce, včetně přehledů uvedených v tabulkách. Program je nahrán na CD

umístěném v příloze práce. Popis jeho ovládání jsem dále uvedl.

Postup mimoekonomického hodnocení

Mimoekonomické hodnocení se skládá ze tří částí, které se liší zdrojem

získaných údajů. Jsou to hodnocení:

- technické,

- studentů,

- vyučujících.

Pro všechny části mimoekonomického hodnocení jsem naprogramoval

v tabulkovém procesoru MS Excel všechny potřebné funkce, včetně přehledů

uvedených v tabulkách. Program je nahrán na CD umístěném v příloze práce.

Technické hodnocení

Otevřený soubor obsahuje prostor pro údaje o 20-ti učebnách. Důležitou

roli má Ped+Psych a Technická. Obě vždy pro všechny příslušné didaktické

technické prostředky obsahují hypertextový odkaz na soubor s rozsáhlou

nápovědou. V souvislosti s názvy je to popis pedagogických a psychologických

vlivů příslušných prostředků a technický popis příslušných prostředků.

Další nápovědy jsou uvedeny u vybraných buněk jako komentář, který se

zobrazí při pohybu kurzorem myši přes příslušnou buňku.

Další usnadnění přináší výběry prvků didaktických technických prostředků

a odpovědí na některé otázky ze seznamu.

V rámci tohoto hodnocení se zadávají:

- parametry učebny (počet míst pro studenty,délka, šířka vzdělávacího

prostoru, vhodnost učebny pro způsob vyučování, počet hodin týdně

dle rozvrhu

17

- přehled didaktických technických prostředků (v členění dle části 2;

parametry ovlivňující jejich používání: vzdálenosti diváků, rozměry

projekčních ploch apod.; počet a vybavení počítačů, připojení

k počítačové síti apod.).

Všechny zadávané a vypočítané hodnoty lze vytisknout v textové podobě i

v grafickém porovnání.

Názory studentů

V této části jsem navrhl statistické vyhodnocení získaných názorů.

Všechny potřebné výpočty jsou prováděny po zadání příslušných počtů hlasů.

Studenti vyjadřují své hodnocení provozu všech didaktických technických

prostředků v každém vzdělávacím prostoru učebně, to je následně statisticky

vyhodnoceno. Výsledky jsou uváděny s udáním minima a maxima intervalu

spolehlivosti odpovědí při spolehlivosti 95 %.

Výsledky je pak možné zobrazit i formou grafického porovnání údajů.

Názory vyučujících

Pro vyučující jsem za klíčovou považoval otázku, zda je dostupný určitý

didaktický technický prostředek, potažmo vybavení umožňujícího multimediální

vyučování. Tím je hodnoceno, zda vyučující mají pro vedení vyučování

dostupné prostředky, které musí dát při plánování výuky do souvislostí

s ostatními veličinami:

- cílem,

- učivem,

- psychickou strukturou,

- sociální strukturou,

- metodami.

18

Vyhodnocení názoru vyučujících je prováděno obdobně jako názoru

studentů. Pouze názor vyučujících není orientován k hodnocení konkrétního

vzdělávacího prostoru, ale celé školy

Textové hodnocení školy

V toto textovém výstupu jsem navrhl hodnocení školy na základě

hodnocení ekonomického a technického. Jde o kdykoliv rychle ověřitelné a

srovnatelné údaje.

Doporučení pro tisk hodnocení

Všechny potřebné údaje jsou ukládány v elektronické podobě. Protože jsem

program pro evidenci a výpočty dělal pouze jako ukázku možností

navrhovaného hodnocení, zvolil jsem nejjednodušší a provizorní řešení. Proto je

tisk některých tabulek, které shromažďují údaje o 20 učebnách nereálný.

S ohledem na to jsem v této části uvedl údaje o druhu tisku, aby si uživatel mohl

zvolit údaje a způsob jejich prezentace při tisku.

6 OVĚŘENÍ NAVRŽENÉHO HODNOCENÍ

V této části jsem se zabýval praktickým ověřením navrženého hodnocení

vzdělávacích prostor a jeho metodiky na konkrétním praktickém příkladě a

získané zkušenosti jsem vyhodnotit s využitím SWOT analýzy.

Protože navrženou metodiku hodnocení multimediálních vzdělávacích

prostor aplikuji v programech umístěných na přiloženém CD, bylo ověření dané

metodiky současně ověřením funkčnosti programů.

Pro ověření navrhované metodiky hodnocení vzdělávacích prostor jsem

využil údajů získaných na Vysoké škole hotelové, na které učím. Údaje byly

získány z účetní závěrky roku 2003. Další údaje jsou platné rovněž k tomuto

roku.

19

Všechny potřebné údaje jsou uvedeny v tabulkách v příloze. Celá příloha

obsahuje dvě části, elektronickou a tištěnou.

Elektronická část je uložena na přiloženém CD.

Tištěná příloha obsahuje:

- textové hodnocení (příloha A),

- ekonomické hodnocení (příloha B),

- technické hodnocení (příloha C),

- vyhodnocení názoru studentů (příloha D),

- vyhodnocení názoru vyučujících (příloha E).

Získané poznatky jsem rozdělil a hodnotil podle následujících oblastí:

- dostupnost potřebných údajů a náklady na jejich získání,

- vztah údajů, metod a prostředků k lidskému faktoru,

- realizovatelnost hodnocení navrženými metodami,

- srovnatelnost,

- opakovatelnost hodnocení,

- objektivnost hodnocení,

- možnosti využití hodnocení.

Dostupnost potřebných údajů, náklady na jejich získání

Dostupnost potřebných údajů je výhodou navržené metodiky hodnocení.

Jejich získání nevyžaduje náklady. Pouze získání údajů od účastníků výuky je

časově náročnější a je nutné ho s ohledem na použitelnost údajů pečlivě

připravit.

Vztah údajů, metod a prostředků k lidskému faktoru

Ekonomické a technické hodnocení není ovlivňováno lidským faktorem.

Při vyhodnocení názoru vyučujících se projevil problém s nedostatečným

počtem respondentů. Při vyhodnocení názoru studentů se projevuje hlavně

20

neznalost všech vzdělávacích prostor školy. Proto vyhodnocení jejich názorů

statistickými metodami nemusí být vždy spolehlivé.

Realizovatelnost hodnocení navrženými metodami

Navrženými metodami lze hodnocení beze zbytku realizovat. Během

ověřování se nevyskytly problémy, které by vyžadovaly změnu metody.

Srovnatelnost

Získané ekonomické a technické údaje jsou srovnatelné. Údaje získané od

účastníků výuky mají omezenou srovnatelnost danou vlivem, který jsem popsal

u hodnocení lidského faktoru.

Opakovatelnost hodnocení

Navrhované ekonomické a technické hodnocení je beze zbytku

opakovatelné. Hodnocení účastníky výuky je poplatné jejich počtu a znalosti

všech vzdělávacích prostor školy. Tomu pak odpovídá podmíněná

opakovatelnost hodnocení.

Objektivnost hodnocení

Navrhované ekonomické a technické hodnocení je objektivní. Hodnocení

účastníky výuky je poplatné jejich počtu a znalosti všech vzdělávacích prostor

školy. Tomu pak odpovídá podmíněná objektivita hodnocení.

Možnosti využití hodnocení

Navrhované ekonomické a technické hodnocení lze využít při

sebehodnocení školy. Je tedy použitelné i v případě, že škola má certifikát ISO

9001:2000 a navrhovanou metodiku zavede do svých interních předpisů.

Bylo by rovněž možné využít navrhované ekonomické a technické

hodnocení Českou školní inspekcí jako pomůcku pro sebehodnocení škol.

21

Některé získané údaje by mohly nalézt uplatnění i při obnovování

akreditací Akreditační komisí MŠMT.

SWOT analýza

Zjištění získaná při ověřování navrhovaného hodnocení jsem na závěr této

části srovnal do tabulek SWOT analýzy, které přehledně určují výhody silné a

slabé stránky, příležitosti a hrozby navrhovaného hodnocení.

22

SWOT analýza pro navrhované hodnocení vzdělávacích prostor

(soubory Hodnocení, Názory studentů, Názory vyučujících)H. oblast Silné stránky Slabé stránky

Dostupnost

údajů

Dostupné, bez nákladů Nutná příprava průzkumů

Lidský faktor Ekonomické a technické hodnocení

neovlivní.

Kvalitní nápověda programu.

Nutný dostatečný počet respondentů

Metody Jednoduché, zpracování bez problémů Srovnatelnost Ekonomické a technické hodnocení Opakovatelnost U ekonomického a technického

hodnoceníObjektivnost U ekonomického a technického

hodnocení Možnosti využ.

Příležitosti HrozbyDostupnost

údajů

Lze vylepšit zavedením analytické

evidence. Opakované technické

hodnocení má údaje již zadané.Lidský faktor Řešit nedostatečný počet respondentů

při hodnocení účastníky výuky

Nedostatečný počet respondentů při

hodnocení účastníky výuky.Metody Využít hodnocení ke zkvalitnění

vyučování

Při nevhodném škálování

SrovnatelnostOpakovatelnostObjektivnost

Řešit v souvislosti s nedostatečným

počtem respondentů

Nezaručena u hodnocení účastníky

výukyNezaručena u hodnocení účastníky

výukyNezaručena u hodnocení účastníky

výuky (lze ovlivnit)Možnosti

využití

Sebekontrola školy, ISO 9001:2000,

ČŠI, AK. Využívání učeben

Počet míst na jednu hodinu týdněObr. 4: SWOT analýza navrhovaného hodnocení

23

7 DISKUSE – NÁVRH SMĚRŮ DALŠÍHO VÝZKUMU

Diskuse

V této části jsem porovnával výchozí stav pro návrh metodiky hodnocení

s možnostmi, které by přineslo navrhované hodnocení.

Stávající prováděná hodnocení vzdělávacích prostor:

- Z hlediska metodiky hodnocení vzdělávacích prostor školy nelze ani

jedno z používaných hodnocení beze zbytku použít,

- Srovnatelnost údajů stávajících způsobů hodnocení nelze objektivně

posoudit. Určitá hodnocení například kvantitativních ukazatelů by byla

jistě srovnatelná, ale pouze v případě, že by například školy 1. a 2.

stupně měly ustanovením zákona č. 15/2004 Sb., případně upravující

vyhláškou, stanovenu povinnost je uvádět. Přitom průzkum provedený

Českou školní inspekcí [2005] dospěl k závěru, že většina škol se

autoevaluací zabývá, vidí v nich důležitou zpětnou vazbu své činnosti.

Lepší situace je díky Akreditační komisi u vysokých škol. Ale ani zde

není vše v pořádku, jak lze usoudit z příkladů výročních zpráv,

uvedených v části 5.

- Objektivnost současného způsobu hodnocení je s ohledem na

nejednotnost modelu vlastního hodnocení i nejednotnost zpracování

výročních zpráv a absenci konkretizujících předpisů diskutabilní.

- Opakovatelnost způsobu současného hodnocení je rovněž

diskutabilní.

- K uváděným nedostatkům lze připojit i výsledky dotazníkového šetření

po inspekci, ve které ředitelé škol a školských zařízení kritizují některé

skutečnosti.

24

Navrhovaná metodika hodnocení multimediálních vzdělávacích prostor

Spatřuje východisko ve stanovení přesných postupů při sebehodnocení. To

lze použít u škol 1. a 2. stupně, kde je vyžadováno zákonem, ale ho lze využít u

vysokých škol při různých příležitostech. Příležitosti jsou dány například

povinností sestavit výroční zprávu, předkládat Akreditační komisi žádosti o

akreditaci apod. Dále mají všechny školy, certifikované dle ČSN EN ISO 9001 :

2000, možnost navrhované hodnocení zakomponovat do svých interních

předpisů Systému managementu jakosti a využít ho tak ke zvýšení předpokladů

kvalitní výuky prostřednictvím didaktických technických prostředků.

Důraz při sestavování návrhu hodnocení jsem mimo jiné kladl na:

- jednoduchost získávání údajů;

- využitelnost získaných údajů při následující inspekci;

- použití nápovědy, která plní funkci metodickou a poradní, pokud jde o

využívání didaktických technických prostředků při výuce;

- libovolnou odbornost a kvalifikaci osob provádějících hodnocení.

Navrhované hodnocení přitom obsahuje mimo jiné i hodnocení, která

posuzují možnosti optimálního provozu didaktických technických prostředků,

jejichž současné používání tvoří základní předpoklady multimediálního

vyučování. Podle analyzovaných pramenů v části 5 se žádné hodnocení

podmínkami kvalitního provozu didaktických technických prostředků

nezabývalo.

Ověřování navrženého hodnocení prokázalo jeho určité klady i

nedostatky.

- Navrženými metodami lze hodnocení beze zbytku kdykoliv

realizovat. Během ověřování se nevyskytly problémy, které by

vyžadovaly změnu metody.

25

- Získané ekonomické a technické údaje jsou srovnatelné. Zejména jsou

srovnatelné náklady na provoz vzdělávacích prostor, didaktických

technických prostředků a jejich poměr vůči dotacím nebo školnému.

Údaje o časovém využívání vzdělávacích prostor rovněž poskytují

možnost srovnání. Podmíněnou srovnatelnost mají údaje získané od

obou účastníků výuky. Zde se projevuje nízký počet vyučujících pro

statistické vyhodnocení a neznalost všech vzdělávacích prostor

studenty.

- Navrhované ekonomické a technické hodnocení je beze zbytku

opakovatelné. Hodnocení účastníky výuky je poplatné jejich počtu a

znalosti všech vzdělávacích prostor školy. Tomu pak odpovídá

podmíněná opakovatelnost hodnocení.

- Navrhované ekonomické a technické hodnocení je objektivní.

Hodnocení účastníky výuky je poplatné jejich počtu a znalosti všech

vzdělávacích prostor školy. Tomu pak odpovídá podmíněná

objektivita hodnocení.

- Navrhované ekonomické a technické hodnocení lze využít při

sebehodnocení školy. Je tedy použitelné i v případě, že škola má

certifikát ISO 9001:2000 a navrhovanou metodiku zavede do svých

interních předpisů.

- Bylo by rovněž možné využít navrhovaného ekonomického a

technického hodnocení Českou školní inspekcí jako pomůcku pro

sebehodnocení škol, viz vyhláška č.15/2005 Sb.

- Některé získané údaje by mohly nalézt uplatnění i při obnovování

akreditací Akreditační komisí.

Návrh směrů dalšího výzkumu

V prvé řadě navrhuji opatření k odstranění vlivů vedoucích k negativnímu

posuzování srovnatelnosti, opakovatelnosti a objektivnosti navrhované

26

metodiky. Tyto vlivy spočívají v posuzování názoru studentů a vyučujících,

konkrétně v nízkém počtu vyučujících pro spolehlivost statistického průzkumu a

z údajů získaných od studentů, kteří neznají všechny vzdělávací prostory školy.

Možnost dotazování pouze studentů, kteří určitý vzdělávací prostor školy znají,

by snížilo počet respondentů a ten by mohl následně negativně ovlivnit

spolehlivost hodnocení. Názor obou účastníků výuky je proto třeba

posuzovat jiným, vhodnějším způsobem.

Navrhované hodnocení nebralo ohled na využívání didaktických

technických prostředků při výuce, proto navrhuji orientovat se při dalším

výzkumu tímto směrem. Vzhledem k výše popsané situaci (část 5) při hodnocení

vzdělávacích prostor školy, by studie, zabývající se využíváním didaktických

technických prostředků studenty i vyučujícími, a návrh jednoduché metodiky

hodnocení mohly být zdrojem žádaného efektu.

Ankety zjišťující údaje o využívání či provozních podmínkách

didaktických technických prostředků a jejich následné statistické vyhodnocování

by mohly být vystřídány například snímkováním pracovního dne. Tento pojem

je známý a běžně používaný například ve strojírenské technologii. V pedagogice

je rovněž používán. Pozorovatel si při něm zaznamenává do připravené tabulky

po krátkých časových úsecích činnosti studenta a vyučujícího a následně je

vyhodnocuje. Realizovat takový postup delší dobu ve všech učebnách školy,

vybavených didaktickými technickými prostředky, je nereálný. Lze ale

uskutečnit náhodné snímkování, krátkými náhledy.

Ideový návrh směru dalšího výzkumu

Pověřená osoba na základě plánu připraveného z hlediska statistiky

provede velmi krátký náhled do učebny a poznamená si do tabulky činnosti

žáků, vyučujícího a didaktické technické prostředky, které jsou v provozu. To

lze následně při dostatečném počtu náhledů vyhodnotit statistickými metodami

a určit například efektivitu využívání didaktických technických prostředků.

27

Výhodami při takovém hodnocení by byly:

- sledování využívání didaktických technických prostředků;

- určování jejich efektivity při výuce;

- sledování činnosti vyučujících i studentů při výuce;

- studenti ani vyučující by nemuseli vědět, že je jejich činnost

monitorována a výsledky by nebyly v tomto ohledu zkreslené.

Naplánování a ověření tohoto návrhu ale vyžaduje pečlivou přípravu a

dostatek času na ověření. Mimo jiné zejména proto, že je nutné vypracovat

jednoduchou, na provedení časově nepříliš náročnou metodiku hodnocení a

dostatečně ji v praxi ověřit.

8 ZÁVĚR

V této části jsem vyhodnotil splnění cílů jednotlivých částí práce s využitím

předpokládaných metod a dospěl jsem k závěrečnému konstatování:

1) Cíle všech jednotlivých částí práce byly splněny.

2) Byl splněn směrný cíl práce – návrh metodiky hodnocení

multimediálních vzdělávacích prostor, ověřeno její praktické

využití a navrženy směry dalšího výzkumu.

28

9 Seznam použité literatury

ABC [online]. [cit.2003-06-25]. Dostupné z WWW:<http://www.iabc.cz/Clanek2178.htm>.AGRODAT [online]. [cit.2003-02-10]. Dostupné z WWW:<http://www.agrodat.cz>AKUSTIKA [online]. [cit.2002-05-12]. Dostupné z WWW:<http://www.akustika.cz>.ALZASOFT [online]. [cit.2005-01-21]. Dostupná z WWW: <http://www.alzasoft.cz>. ASCHOFF, Volker. Band 1 – Hörsaalplanung : Grundlagen und Ergebnisse der Auditoriologie

Empfehlungen fűr den Bau von Hörsälen. Essen: Vulkan-Verlag Dr.W.Classen Nachf. GmbH&Co KG, 1971. ISBN 3-8027-3124-7.

ATRE [online]. [cit.2005-08-09]. Dostupné z WWW:<http://www.atre.cz>.AUTOCONT [online]. [cit.2002-09-22]. Dostupné z WWW:<http://www.autocont.cz>.AV MEDIA [online]. [cit.2002-12-10]. Dostupné z WWW:<http://www.avmedia.cz> .BARON-POLAŇCZYK, Eunika. Selected aspects of design and usage of multimedia didactic

materials. In Sborník příspěvků z mezinárodní konference: Modernizace vysokoškolské výuky technických předmětů. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004. ISBN 80-7041-318-2.

BECK, Ondřej. Instalujeme domácí kino [online]. [cit.2002-05-12]. Dostupné z WWW:<http://zabava.atlas.cz/clanek.asp?cid=429&rid=17&from_id=474&back_id=684>. BEDNÁŘ, Pavel. Interiér. 2. vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2001. ISBN 80-01-02315-X.BERTRAND, Yves. Soudobé teorie vzdělávání. 1.vyd. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-216-5.BÍLEK, Martin. Využití Internetu ve vysokoškolské přípravě učitelů. c2000 [cit.2005-09-09] Dostupné

z WWW:< http://lide.uhk.cz/home/pdf/ucitel/bilekma1/www/vsped.htm>.BÍLEK, Martin. K integraci v přírodovědném vzdělávání. 1.vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2001.

ISBN 80-7041-400-6.BÍNA, Daniel. Texty, technológie a pedagogika médií. Technológia vzdelávania. 2003, no. 2, s.14-17.

ISSN 1335-003X.BOHÁČEK, Ivan. Virutální realita a rakovina. Vesmír [online] c.1996 [cit.2005-09-10] Dostupné

z WWW:<http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=4246>. ISSN 1214–4029.BRANDEJS, Michal. Architektura počítačů [online]. [cit.2002-07-15]. Dostupné z WWW:<http://www.fi.muni.cz/usr/brandejs/AP/00015.html>.BRDIČKA, Bořivoj. Učení s počítačem. c1995 [cit.2002-08-10] Dostupné z WWW:<

http://omicron.felk.cvut.cz/~bobr/ucspoc/index.html> .BRDIČKA, Bořivoj. Jak se mění vzdělávání: Informační a komunikační technologie v Evropě. c1999

[cit.2005-09-10] Dostupné z WWW:<http://it.pedf.cuni.cz/~bobr/EENet/>.BROŽ, Milan. Mistrovství v Microsoft Excel 2000 a 2002. 1.vyd. Praha: ComputerPress, 2002. ISBN

80-7226-8009-0.BYSTŘICKÝ, Václav, KAŇKA, Jan. Osvětlení. 2.vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT, 1999. ISBN 80-01-

01585-8.COLLINS, William. Collins Cobuild Student´s Dictionary on DVD. Wilmington: Dr.Lang group Ltd.,

Electronic Publishing Association LLC, 2001. COMFOR[online]. [cit.2003-06-22]. Dostupné z WWW:<http://www.comfor.cz>.COWART, Robert. Windows 95. 1.vyd. Praha: Grada Publishing s.r.o., 1996. ISBN 80-7169-331-6.COWIE, Anthony. Oxford Advanced Learner´s Dictionary. 4.vyd. Oxford: Oxford University Press,

1989. ISBN 0-19-431136-8.CS21 [online]. [cit.2003-06-10]. Dostupné z WWW:<http://www.cs21.cz>.CYRUS, Pavel; SLABÝ, Antonín; BÍLEK, Martin. Informační technologie v přípravě středoškolských

učitelů technických předmětů. 1.vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 1997. ISBN 80-7041-278-X.ČANDÍK, Marek. Moderní internetové technologie a databáze. In Sborník příspěvků z mezinárodní

konference: Modernizace vysokoškolské výuky technických předmětů. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005. ISBN 80-7041-954-7.

ČÁP, Jan. Psychologie pro učitele. 3.vyd. Praha: SPN, 1987. ISBN 14-225-87.ČÁP, Jan; MAREŠ, Jiří. Psychologie pro učitele. 1.vyd. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-463-X.ČERNOCHOVÁ, Miroslava; KOMRSKA, Tomáš; NOVÁK, Jaroslav. Využití počítače při vyučování.

1.vyd. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178272-6.

29

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Autoevaluace základních astředních škol: sonda ve vybraném vzorku škol za školní rok 2002 – 2003 a 2003 – 2004 [online]. c2004 [cit.2005-10-10]. Dostupné z WWW:<http://194.228.111.171/files/92/aezs.pdf>.

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Výroční zpráva České školní inspekce za školní rok 2003/2004 [online]. c2004 [cit.2005-10-11]. Dostupné z WWW:<http://www.skolaonline.cz/scripts/detail.php?id=4054>.

ČSN EN ISO 9001 ed.2. Systémy managementu jakosti: Požadavky.DANIELS, Harold, Lee. Interaction of cognitive style and learner control of presentation mode in

hypermedia environment [online]. [cit.2005-11-04]. PhD.Thesis. Virginia Polytechnic Institute and State University, Virginia, 1996. Dostupné z WWW:

<http://scholar.lib.vt.edu/theses/available/etd-3132141279612241/unrestricted/etd.pdf>.DAVIES, Peter. The American Heritage Dictionary of the English Language. 1.vyd. New York: Dell

Publishions CO., INC, 1980. ISBN 0-440-10207-3.DATART [online]. [cit.2003-06-10]. Dostupné z WWW:<http://www.datart.cz>.DOBROVSKÁ, Dana. Psychologie pro techniky. 1.vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT, 1993. ISBN80-01-

02140-8.DOBROVSKÁ, Dana. K některým klíčovým pojmům v inženýrsko-pedagogickém vzdělávání. In

Sborník příspěvků z mezinárodní konference: Modernizace vysokoškolské výuky technických předmětů. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005. ISBN 80-7041-954-7.

DRAHOVZAL, Jan; KILIÁN, Oldřich; KOHOUTEK, Rudolf. Didaktika odborných předmětů. 1.vyd. Brno: Paido, 1997. ISBN 80-85931-35-4.

DVOŘÁČEK, Jiří. Obecná pedagogika pro techniky. 1.vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2000. ISBN 80-01-02189-0.

EBOOK [online]. [cit.2003-05-10]. Dostupné z WWW:<http://www.ebook.cz/ebook/technologie.php>.

EGER, Ludvík. Blended learning. Aula. 2004, vol.12, no.3, s.21-23. ISSN 1210-6658. ENCYKLOPÆDIA BRITANNICA [online]. [cit. 2002-08-10]. Dostupná z WWW:

<http://www.britannica.com/>. ENCYKLOPEDIE DIDEROT on CD ROM. 1.vyd. Praha : EPA Software, s.r.o., 1999.EXCELFOTO [online]. [cit.2003-05-25]. Dostupné z WWW:<http://www.excelfoto.cz>.FRANK, Helmar. Kybernetische Grundlagen der Pädagogik. 2.Aufl. Baden – Baden: AGIS-Verlag,

1969. In MELEZINEK, Adolf. Inženýrská pedagogika. 2.vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT, 1994. ISBN 80-0101214-X.

FRANK, Helmar. Kybernetik – Brücke zwischen den Wissenschaften. Frankfurt – Main: Umschau – Verlag, 1970. In MELEZINEK, Adolf. Inženýrská pedagogika. 2.vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT, 1994. ISBN 80-0101214-X.

FONTANA, David. Psychologie ve školní praxi. 1.vyd. Praha: Portál, 1997. ISBN 80-7178-063-4.GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výzkumu. 1.vyd. Brno: Paido, 2000. ISBN 80-85931-79-6.GEBAROWSKÝ, Jiří. Podnikatel, daně, finance. 1.vyd. Praha: IMPRIMA, 1993. ISBN 80-901388-2-

9.GENIUS [online]. [cit.2002-04-12]. Dostupné z WWW:<http://www.geniusnet.com.tw>. GENIUS MULTIMEDIA. User´s manual - Sound Maker Live 5.1. China: Genius Multimedia, 2002.

ISBN nemáGILDER, George. O informačním věku [online]. c1995 [cit.2005-02-03]. Dostupný

z WWW:<http://idigest.eunet.sk/pwd/95a94/0004.htm>.GRUNDIG [online]. [cit.2002-02-22]. Dostupné z WWW:<http://www.grundig.cz>.GURALNIK, David. Webster´s new World Dictionary. 2.vyd. New York: Simon & Schuster, 1981.

ISBN 0-671-41815-7.GUTENBERG NET [online]. [cit.2003-05-18]. Dostupné z WWW:<http://www.gutenberg.net/>. HAIČMAN, Eugen. Virtuální realita. Britské listy [online] c.2001 [cit.2005-04-8]. Dostupné

z WWW:<http://www.britskelisty.cz/0101/20010110e.html>. ISSN 1213-1792.HANUSKA, Slavomír; PAVLOVKIN, Ján. Úloha výchovy a vzdelávania v informačnej spoločnosti

v krajinách Európskej únie. Technológia vzdelávania. 2003, no. 2, s.5-7. ISSN 1335-003X.HAUSNER, Milan. Nové trendy ve vzdělávání aneb letem multimediálním světem. 1.vyd. Praha: SPN,

1995. ISBN 80-85937-20-4.

30

HAUSNER, Milan. Rozhovor na dálku: Počítače a Internet v britském školství. Česká škola [online] c2002 [cit.2005-09-08]. Dostupný z WWW:< http://www.ceskaskola.cz/

ICTveskole/AR.asp?ARI=2442&CAI=2131>.HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Slovník spisovného jazyka českého. 2.vyd. Praha: Academia –

nakladatelství ČSAV, 1989. 21-060-88.HENDRICH, Josef. Didaktika cizích jazyků. 1.vyd. Praha: SPN, 1988. 14-279-88.HOCKICKOVÁ, Beáta; HAŠKOVÁ, Alena. Mediálna výchova jako súčasť profesijnej prípravy

učiteľov cudzích jazykov. Technológia vzdelávania. 2004, no. 6, s.3-5. ISSN 1335-003X.HOCKICKOVÁ, Beáta; HAŠKOVÁ, Alena. Teoretické východiská interpretácie vzdelávacích médií

z hľadiska technológie vzdelávania. Technológia vzdelávania. 2004, no. 10, s.9-14. ISSN 1335-003X.HORNBY, A., S. Oxford English Dictionary. 2.vyd. on CD ROM, version 3.0. Oxford: Oxford

University Press, 2002.HORVÁTHOVÁ, Jarmila. Funkcie a úlohy masmédií vo vysokoškolskej príprave cudzích jazykov.

Slovenský Učiteľ – príloha Technologie vzdelávania. 2004, no. 8, s.12-15. ISSN 1335-003X.HOUROVÁ, Martina. Výběr dataprojektoru dle potřeb výuky. In Sborník příspěvků z mezinárodní

konference: Modernizace vysokoškolské výuky technických předmětů. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004. ISBN 80-7041-318-2.

CHROMÝ, Jan. Informační technologie a technika – hardware. 1.vyd. Praha: VŠH v Praze 8, 2001. 06-02-01.

CHROMÝ, Jan; SOBEK, Miloš. Multimediální technologie a technika on CD ROM. 1.vyd. Praha: VŠH v Praze 8, 2003.

CHROMÝ, Jan; SOBEK, Miloš. Multimedia – hardware pro mediální a marketingové komunikace. 1.vyd. Praha: VŠH v Praze 8, 2004. ISBN 80-86578-40-2.

CHROMÝ, Jan. Ekonomické ukazatele provozu multimediální učebny. In Sborník příspěvků z mezinárodní konference: Modernizace vysokoškolské výuky technických předmětů. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004. ISBN 80-7041-318-2.

CHROMÝ, Jan. Ovlivňování kvality multimediální prezentace. In Sborník příspěvků z mezinárodní konference: Modernizace vysokoškolské výuky technických předmětů. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005. ISBN 80-7041-954-7.

CHUDÝ, Štefan. Niektoré hardwarové požiadavky pre tvorbu multimediálnych materiálov. In Sborník příspěvků z mezinárodní konference: Modernizace vysokoškolské výuky technických předmětů. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005. ISBN 80-7041-954-7.

CHUDÝ, Štefan. Multimédiá a niektoré multimediálne komponenty súčasnosti. In Sborník příspěvků z mezinárodní konference: Modernizace vysokoškolské výuky technických předmětů. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005. ISBN 80-7041-954-7.

IMAX [online]. [cit.2005-01-21]. Dostupné z WWW:<http://www.film.wz.cz>.JIREŠ, Ondřej. Virtuální realita [online] [cit.2002-10-11]. Dostupné z WWW:< http:www.beyondd.com/texty/jires.htm>.JIREŠ, Ondřej. Virtuální realita na Internetu [online] [cit.2005-11-11]. Dostupné z WWW:

<http://hgf.vsb.cz/neu10/studium/pocitace/PVG/texty/1_2002/sgi_virt_real/ostatni/vr.htm>.IHEANACHO, Chiemeka, Clement. Effects of two multimedia computer-assisted language learning

programs on vocabulary acquisition of intermediate level ESL students [online]. [cit.2005-11-04]. PhD.Thesis. Virginia Polytechnic Institute and State University, Virginia, 1997. Dostupné z WWW:<http://scholar.lib.vt.edu/theses/available/etd-11397-193839/unrestricted/Clems.pdf>.

JONASSEN, David,H. Multimedia and hypermedia [online]. c1996 [cit.2005-11-04]. Chap.8, Computers in the Clasroom: Mindtools for Critical Thinking. Dostupný z WWW:<http://www.quasar.ualberta.ca/edpy485/mmedia/hypmind.htm>.

JŮVA, Vladimír; JŮVA, Vladimír. Úvod do pedagogiky. 1.vyd. Brno: Paido, 1999. ISBN 80-85931-78-8.

KATOLICKÝ, Arnošt. Elektronické knihy [online]. [cit.2001-04-04]. Dostupné z WWW:<http://www.volny.cz/akatolicky/e_book.htm>.

KATOLICKÝ, Arnošt. E-books [online]. [cit.2005-06-12]. Dostupné z WWW:<http://www.akamonitor.cz/ebooks2005.htm>.KLEMENT, Milan; CHRÁSKA, Miroslav. Rozvoj kompetencí učitelů v oblasti práce s ICT. In Sborník

příspěvků z mezinárodní konference: Modernizace vysokoškolské výuky technických předmětů. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005. ISBN 80-7041-966-0.

31

KLEŇHOVÁ, Michaela; RAABOVÁ, Eva; ŠŤASTNOVÁ, Pavlína. České školstvív mezinárodním srovnání: Stručné seznámení s vybranými ukazateli publikace OECD Education at a Glance 2005. Praha: Ústav pro informace ve vzdělávání, 2005. ISBN 80-211-0499-6.

KLIMEŠ, Lumír. Slovník cizích slov. 6.vyd. Praha: SPN a.s., 2002. ISBN 80-7235-023-4.KOLEKTIV DTP STUDIO, divize Shareware. Internet do kapsy. On CD ROM Praha: DTP Studio

s.r.o., 1996.KOŠŤÁL, Karel. Sbírka fyzikálních vzorců a pouček. 4.vyd. Praha: SNTL, 1970. 04-311-70KOUBA, Luděk a kol. Technické systémy ve výuce. 1.vyd. Praha: Karolinum, 1995. ISBN 80-7066-898-

9.KRELOVÁ, Katarína. IKT a vzdelávanie. In Sborník příspěvků z mezinárodní konference:

Modernizace vysokoškolské výuky technických předmětů. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004. ISBN 80-7041-318-2.

Kritéria hodnocení České školní inspekce pro školní rok 2004/2005 č.j. 1407/05-I. LACHMANN, Petr. Slabikář uživatele osobního počítače. 1.vyd. Praha: ARSCI, 1993. ISBN 80-

901452-0-5.LÁNSKÝ, Miloš; FIALOVÁ, Irena. Vzdělávací kybernetika ve výzkumu a výuce. 1.vyd. Dobřichovice:

KAVA-PECH, 1994. ISBN 80-85853-02-7.LEVINSKÝ, Otto; a kol. Technický naučný slovník. 2.vyd. Praha: SNTL, 1982. ISBN 04-002-81.LEWIS, Chris. 101 praktických rad: Multimédia. 1.vyd. Praha: Ikar, 1998. ISBN 80-7202-287-3.LÍSALOVÁ, Jindra. Videokonference. On CD ROM Vysokoškolská pedagogika pro učitele – inženýry.

2.vyd. Praha: CSVŠ, 2004.MANĚNA, Václav; DRTINA, René. Zásady tvorby elektronických prezentací. In Sborníkpříspěvků z mezinárodní konference: Modernizace vysokoškolské výuky technických předmětů. Hradec

Králové: Gaudeamus, 2005. ISBN 80-7041-954-7.MAREŠ, Jiří. Styly učení žáků a studentů. 1.vyd. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-246-7.MARTINCOVÁ, Olga a kol. Nová slova v češtině – slovník neologizmů. 1.vyd. Praha: Academia, 1998.

ISBN 80-200-0640-0.MC LUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím. 1.vyd. Praha: Odeon, 1991. ISBN nemáMEDIATRONIC [online]. [cit.2003-06-04]. Dostupné z WWW:<http://www.mediatronic.cz>.MELEZINEK, Adolf. Inženýrská pedagogika. 2.vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT, 1994. ISBN 80-

0101214-X.MELEZINEK, Adolf. Ingenieurpädagogik : Praxis der Vermittlung technischen Wissens. 1.vyd. Wien:

Wien New York Springer, 1999. ISBN 3-211-83305-6.MELEZINEK, Adolf. Unterrichtstechnologie: Einführung in die Medienverwendung im

Bildungswesen.: 1.vyd. Wien: Wien New York Springer, 1982. ISBN 3-211-81727-1.MERRIAN-WEBSTER Inc. & LONGMAN Group Ltd. Longman Family Dictionary. 1.vyd. Praha :

Aventinum, 1991. ISBN 80-85277-30-1.METCALF, Jonathan; THOMPSON, Della; DAINTITH, John. DK Illustrated Oxford Dictionary.

London: Dorling Kindersley Limited & Oxford University Press, 1998. ISBN 0-7513-1110-3.MEZERA, Petr. Nauka o budovách 40/41 (Občanské stavby 2): Stavby pro výchovu a vzdělávání.

Textová část. 1.vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT, 1998. ISBN 80-01-01865-2. MICROSOFT PRESS. Základy sítí – Training Kitl. 1.vyd. Praha: Computer Press, 1999. ISBN 80-

7226-158-4.MICHEK, Stanislav. Vlastní hodnocení školy: Úvodní studie [online]. c2005 [cit.2005-11-20].

Dostupné z WWW:<http://www.nuov.cz>.MINASI, Mark. Velký průvodce hardwarem. 1.vyd. Praha: Grada Publishing s.r.o., 1998. ISBN 80-

7169-667-6Missouri District Case Study [online]. c2004 [2005-11-20].Dostupné z WWW:<http://

classroomtco.cosn.org/missouri.pdf>.MUNZAR, Vladimír; BURDA, Zdeněk; SVOBODOVÁ, Alena. Účetnictví pro 2.ročník obchodních

akademií. 3.vyd. Praha: Fortuna, 1997. ISBN 80-7168-323-X.MUNZAR, Vladimír; KLEISNER, Václav. Účetnictví pro 3.ročník obchodních akademií. 1.vyd. Praha:

Fortuna, 1994. ISBN 80-7168-106-7.MUTHER, Richard. Systematické projektování (S.L.P). 1.vyd. Praha: SNTL, 1970. 04-318-69 V.MUTHER, Richard; HAGANÄS, Knut. Systematické navrhování manipulace s materiálem (S.H.A.).

1.vyd. Praha: SNTL, 1973. 04-316-73 V.

32

MÜLLEROVÁ, Libuše. Podvojné účetnictví I. 1.vyd. Praha: VŠE, 1997. ISBN 80-7079-176-4.MÜLLEROVÁ, Libuše. Podvojné účetnictví II. 1.vyd. Praha: VŠE, 1997. ISBN 80-7079-788-6. NEKNIHY [online]. [cit.2003-02-01]. Dostupné z WWW:<http://www.neknihy.cz>.NEUMAJER, Ondřej. Školy a ICT. Učitelské listy. 2000/2001, no.8, s.19-20. ISSN 1210-6313. NIKL, Jiří. Technické výukové prostředky ve vzdělávacím procesu. On CD ROM Vysokoškolská

pedagogika pro učitele – inženýry. 1.vyd. Praha: CSVŠ, 2001.NIKL, Jiří. Výpočetní technika ve vzdělávacím procesu. On CD ROM Vysokoškolská pedagogika pro

učitele – inženýry. 1.vyd. Praha: CSVŠ, 2001.NIKL, Jiří: Autorský systém Authorware professional ve vzdělávacím procesu. On CD ROM

Vysokoškolská pedagogika pro učitele – inženýry. 1.vyd. Praha: CSVŠ, 2001.NOVÁK, Ilja. Statistika. 1.vyd. Praha: VŠH v Praze 8, 2001. 03-01-01. NOVOTNÝ, Martin. Daňové zákony – úplná znění platná v roce 2003. 1.vyd. Praha: Newsletter, 2002.

ISBN 80-86394-85-9.Organizace International Association for the Evaluation of Educational Achievement [online]. c1999

[2005-10-10]. Dostupné z WWW<http://www.iea.nl>. PASTYŘÍK, Pavel. Hardware osobního počítače. 1.vyd. Žďár nad Sázavou: Informační a metodické

centrum, 1994. ISBN nemáPEARSON EDUCATION, publishing as Infoplease. The Columbia Electronic Encyclopedia [online].

c2005 [ci.2005-11-04]. Dostupné z WWW:<http://www.infoplease.com/ce6/sci/A0834406.html>.

PELIKAN, Jaroslav. [online]. [cit.2002-07-15]. Dostupné z WWW:<http://www.fi.muni.cz/usr/pelikan/Vyuka/Vyuka.html>.

PETŘKOVÁ, Anna. Úvod do tvorby srozumitelného textu. On CD ROM Vysokoškolská pedagogika pro učitele – inženýry. 2.vyd. Praha: CSVŠ, 2004.

PIECUCH, Aleksander. Zasady kompozycji w multimedialnych programach prezentacyjnych. Sborník příspěvků z mezinárodní konference: Modernizace vysokoškolské výuky technických předmětů. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005. ISBN 80-7041-966-0.

POLÁKOVÁ, Eva. Prostriedky masovej komunikácie, multikultúrna spoločnosť a vzdelávaníe. 1.vyd. Nitra: PF UKF, 2001. ISBN 80-8050-396-6.

Projekt efektivní autoevaluace škol (ESSE) [online]. c2002 [cit.2005-10-11]. Dostupné z WWW:<http://194.228.111.171/files/138/esse.pdf>.

PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: Úvod do studia oboru. 1.vyd. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-399-4.

PRŮCHA, Jan. Učebnice: Teorie a analýzy edukačního média. 1.vyd. Brno: Paido, 1998. ISBN 80-85931-49-4.

RAMSEY, Theresa, D. The effects of multimedia interface design on original learning andRetention [online]. [cit.2005-11-04]. Master Thesis. Virginia Polytechnic Institute and State University, Virginia, 1996. Dostupné z WWW:<http://scholar.lib.vt.edu/theses/available/etd-34211328119663620/unrestricted/etd.pdf>.

REISENAUER, Roman. Metody matematické statistiky. 1.vyd. Praha: SNTL, 1965. 04-028-65.SADOWSKI, Wiesław. Matematická statistika. 1.vyd. Bratislava: Alfa, 1975. 63-022-75.SANDERS, Craig, Sidney. Integrating multimedia in technology education to improve college student

comprehension, problem-solving skils, and attitudes toward instructional effectiveness [online]. [cit.2005-02-11]. PhD.Thesis. North Carolina State University, North Carolina, 2002. Dostupné z WWW:<http://lib.ncsu.edu/theses/available/etd-08132002-101835/unrestricted/etd.pdf>.

SATANEK, Brandon. The Effects of Multidimensional Navigational Aids and Individual Differences on WWW Hypertext Navigation [online]. [cit. 2005-02-11]. Master Thesis. Virginia Polytechnic Institute and State University, Virginia, 1998. Dostupné z WWW:<http://scholar.lib.vt.edu/theses/available/etd-42098-213026/unrestricted/thesis2.PDF>.

Sdružení škol vyššího studia. Řízení kvality studia a služeb v krátkých typech terciárního vzdělávání. [online]. [cit.2002-10-10]. Dostupné z WWW:<http://www.ssvs.cz>.

Sdružení škol vyššího studia. Zpráva evaluační komise o Vyšší zdravotnické škole, Duškova 7, Praha 5 [online]. c2001 [cit.2005-10-10]. Dostupné z WWW:<http://www.ssvs.cz/zprávy/prahavzs.htm>.

33

Sdružení škol vyššího studia. Zpráva evaluační komise o Vyšší zdravotnické škole J. Podsedníka, Žerotínovo nám. 6, Brno [online]. c2001 [cit.2005-10-10]. Dostupné z WWW:<http://www.ssvs.cz/zprávy/prahavzs.htm>.

SEDLÁČEK, Jan; POULOVÁ, Petra. Multimediální prezentace v distanční formě studia. Technológia vzdelávania. 2000, no.7, s.12-14. ISSN 1335-003X.

SINCLAIR, John. Collins Cobuild English Dictionary. 1.vyd. London: Harper Collins Publishers, 1995. ISBN 0-00-370-941-8.

SLAVÍK, Jan, NOVÁK, Jaroslav. Počítač jako pomocník učitele: efektivní práce s informacemi ve škole. 1.vyd. Praha: Portál, 1997. ISBN 80-7178-149-5.

SOFTWARE 602 [online]. [cit.2005-01-21]. Dostupné z WWW:<: http://software602.cz>.SOKOLOWSKI, Peter; ŠEDIVÁ, Zuzana. Multimédia: součastnost budoucnosti. 1.vyd. Praha: Grada,

1994. ISBN 80-7169-081-3.SONY [online]. [cit.2002-02-20]. Dostupné z WWW:<http://www.katalog.sony.cz>.STAHUJ.CZ: Svět software [online]. [cit.2003-06-10]. Dostupné WWW:<http://

www.stahuj.cz/podnikani_a_domacnost/kancelarske_aplikace/ostatní/pdffactory/>.STEFFEY, Carrie, Swanay. The Effects of Visual and Verbal Cues in Multimedia Instruction

[online]. c2001 [cit.2005-11-04]. PhD. Thesis. Virginia Polytechnic Institute and State University, Virginia. Dostupné WWW:<http://scholar.lib.vt.edu/theses/available/etd-03092001-134749/unrestricted/DissertationITCBSREV3.pdf>.

SVOBODA, Vladimír. Potřebuji ještě učitele. In Sborník příspěvků z mezinárodní konference: Modernizace vysokoškolské výuky technických předmětů. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004. ISBN 80-7041-318-2.

STEINER, David. Akustika [online]. [cit.2002-05-121]. Dostupné z WWW:<http://www.steiner.cz/david/akustika>.STEINMETZ, Sol. Webster´s Desk Dictionary: edition 1996. New York : Gramercy Books, 1996. ISBN

0-517-18198-3.STOLIČNÝ, Peter. Marketingová komunikace v oboru služeb. 1.vyd. Praha : VŠH v Praze 8, 2004.

ISBN 80-86578-48-8.SUMMERS, Della. Longman Dictionary of English Language and Culture. 1.vyd. Essex : Longman

Group UK Limited, 1992. ISBN 0-582-237-20-3.SWOBODA, Helmut. Moderní statistika. 1.vyd. Praha: Svoboda, 1977. 25-004-77.ŠEBESTA, Ondřej, MORKES, David. MP3 a vše o něm. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2000. ISBN

80-247-0013-1.Školský zákon. č.561/2004 Sb.ŠMOK, Ján. Úvod do teorie sdělování. 1.vyd. Praha: SPN, 1970. ISBN nemá.ŠRÁMEK, Dalibor. Virtuální realita může změnit tvář společenských věd. ScienceWorld [online]. c.2004 [2005-10-09] In Dostupné z WWW:< http://www.scienceworld.cz

/sw.nsf/0/A9531F4C178ABE15C1256E970049205B?OpenDocument&cast=1>.ŠTALMACH, Petr. Daňové zákony a předpisy související. 1.vyd. Praha: SEVT a.s., 2002. ISBN 80-

7049-173-6.ŠVEJDA, Gabriel. Základy technologie vzdělávání [online]. c1999 [cit 2005-10-20] Dostupné

z WWW:<http://www.pf.jcu.cz/toUTF8.en/stru/katedry/pgps/svejda.phtml>.TECHTARGET The Most Target IT Media [online]. [cit.2002-08-10]. Dostupný z WWW:

<http://searchwebservices.techtarget.com/sDefinition/0,,sid26_gci212612,00.html>. TOLLINGEROVÁ, Dana. K teorii vyučovacích prostředků S.G.Šapovalenka. Učební pomůcky ve škole

a v osvětě. 1977/78, no.10, s.156-157. TULKA, Jiří. Věda a vědecká metodologie (I). 2.vyd. Pardubice: Ediční středisko Univerzity Pardubice,

2000. ISBN 80-7194-263-4.TURČÁNI, Milan; POLÁK, Jozef. Nový pohľad na pedagogické aspekty multimediálnej počítačovej

podpory vysokoškolskej výučby. Technológia vzdelávania. 2003, no.2, s.8-10. ISSN 1335-003X.UHLÍŘOVÁ, Martina. Přijali učitelé počítač? [online]. c2004 [cit.2005-10-09]. Dostupné z WWW:

<http://epedagog.upol.cz/eped1.2004/clanek12.pdf>. UIV [online]. [cit.2005-11-18]. Dostupné z WWW:< http://founder.uiv.cz/virtodd/vyber.asp>.UIV [online]. [cit.2005-10-09]. Dostupné z WWW:<http://www.delta.uiv.czUNISONO [online]. [cit.2005-01-21]. Dostupné z WWW:<http://www.unisono.cz>.UPC [online]. [cit.2002-04-15]. Dostupné z WWW:<http://www.upc.cz>.

34

Utah District Case Study [online]. c2003 [2005-11-20]. Dostupné z WWW:< http://classroomtco.cosn.org/2003_case_studies/utah.pdf>.

VADKERTIOVÁ, Eva. Uplatnenie e-learningu v procese vzdelávania. In Sborník příspěvků z mezinárodní konference: Modernizace vysokoškolské výuky technických předmětů. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005. ISBN 80-7041-954-7.

VLTAVA [online]. [cit.2003-05-24]. Dostupné z WWW:<http://www.vltava.cz>.VTR [online]. [cit.2002-07-15]. Dostupné z WWW:<http://www.vtrcomp.cz/cenik/pam_rim.

htm>.Vyhláška, kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení

školy č.15/2005 Sb.Vyhláška o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a

vzdělávání dětí a mladistvých. č.410/2005 Sb. Vyhláška o obsahu žádosti o akreditaci studijního programu. č.42/1999 Sb.Vyhláška o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři. č.13/2005 Sb.Vyhláška o vyšším odborném vzdělávání. č.10/2005 Sb.Vyhláška o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky č.48/2005

Sb.Výroční zpráva o činnosti Vysoké školy hotelové v Praze za rok 2004 [online]. c2005 [cit.2005-11-10].

Dostupná z WWW:<http://www.vsh.cz/rektorat/vyroci.doc>.Výroční zpráva Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů za rok 2004 [online]. c2005 [cit.2005-

11-10]. Dostupná z WWW:<http://www.vip-vs.cz/vscz/storage/prilohy/Vyrocni_zprava_2004.pdf>.WALDVOGEL, F.A. Nová hranice ve vzdělávání – kybernetické slovo. Učitelské listy. 2000, no.4, str.

15-17.Wielka Internetova Encyklopedia Multimedialna [online]. [cit.2002-08-10]. Dostupná z WWW:

<http://wiem.onet.pl>. WIENER, Norbert. Kybernetika neboli řízení a sdělování v živých organismech a strojích. 1.vyd. Praha:

SNTL, 1960. Zákon o účetnictví č.31/2004 Sb.Zákon o vysokých školách č.111/1998 Sb.ZLATUŠKA, Jiří. Analýza podmínek pro přechod ČR k informační společnosti: Podklad pro Radu

vlády ČR pro výzkum a vývoj [online]. c1998 [cit 2002-10-20] Dostupné z WWW:<http://www.fi.muni.cz/~zlatuska/CIS/ (dne 14.4.1998)

ZUGA, Karen. Social Reconstruction Curriculum and Technology Education. Journal of Technology Education. vol.3 no.2, [online]. c1992 [cit. 2005-10-20] Dostupné z WWW:<http://scholar.lib.vt.edu/ejournals/JTE/v3n2/html/zuga.html>.

ŽÁRA, Jiří. Laskavý průvodce virtuálními světy [online]. c1999 [cit. 2005-11-12] Dostupné z WWW:<http://www.cgg.cvut.cz/LaskavyPruvodce/>.

III. PUBLIKAČNÍ ČINNOST AUTORA

a) SkriptaCHROMÝ, Jan. Informační technologie a technika – hardware. 1.vyd. Praha: VŠH v Praze 8, 2001. 06-

02-01 (ISBN nemá).CHROMÝ, Jan; SOBEK, Miloš. Multimediální technologie a technika on CD ROM. 1.vyd. Praha:

VŠH v Praze 8, 2003.CHROMÝ, Jan; SOBEK, Miloš. Multimedia – hardware pro mediální a marketingové komunikace.

1.vyd. Praha: VŠH v Praze 8, 2004. ISBN 80-86578-40-2.CHROMÝ, Jan. Tvorba webových stránek. 1.vyd. Praha: VŠH v Praze 8, 2005; ISBN 80-86578-22-4.

35

b) Sborníky konferencíCHROMÝ, Jan. Ekonomické ukazatele provozu multimediální učebny. In Sborník příspěvků

z mezinárodní konference: Modernizace vysokoškolské výuky technických předmětů. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004. ISBN 80-7041-318-2.

CHROMÝ, Jan. Ovlivňování kvality multimediální prezentace. In Sborník příspěvků z mezinárodní konference: Modernizace vysokoškolské výuky technických předmětů. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005. ISBN 80-7041-954-7.

c) ČasopisyCHROMÝ, Jan. Využívání multimediální techniky v praxi. Paidagogos. 2004. No. 17. Olomouc: PF

UP. ISSN 1213-3809.CHROMÝ, Jan. Zamyšlení nad informacemi v pedagogické práci. Učitelské listy – Česká škola.

[online]. c.2004 [cit.2004-12-27]. Dostupné z WWW:<http://ucitelske-listy.ceskaskola.cz/authors/AVI=795>.

CHROMÝ, Jan. Výuka informatiky na Vysoké škole hotelové v Praze 8. AULA. 2005. No.1. Praha: CSVŠ, ISSN 1210-6658.

CHROMÝ, Jan. Relativnost informace. Media4u Magazine. [online]. c.2004 [cit.2005-10-10]. No.1. Dostupné z WWW:<http://www.media4u.cz>. ISSN 1214-9187.

CHROMÝ, Jan. Model ankety. Media4u Magazine. [online]. c.2005 [cit.2005-10-10]. No.1. Dostupné z WWW:<http://www.media4u.cz>. ISSN 1214-9187.

CHROMÝ, Jan. Použití analogií ve výuce. Media4u Magazine. [online]. c.2005 [cit.2005-10-10]. No.1. Dostupné z WWW:<http://www.media4u.cz>. ISSN 1214-9187.

CHROMÝ, Jan. Model pro výpočet a hodnocení průměru. Media4u Magazine. [online]. c.2005 [cit.2005-10-10]. No.2. Dostupné z WWW:<http://www.media4u.cz>. ISSN 1214-9187.

CHROMÝ, Jan. Postup při tvorbě www stran 1. Media4u Magazine. [online]. c.2005 [cit.2005-10-10]. No.2. Dostupné z WWW:<http://www.media4u.cz>. ISSN 1214-9187.

36