Top Banner
Aplikovaná informatika 1 Radek Němec
61

Aplikovaná informatika 1 - Univerzita Hradec Králové

Jul 28, 2022

Download

Documents

Welcome message from author
This document is posted to help you gain knowledge. Please leave a comment to let me know what you think about it! Share it to your friends and learn new things together.
Transcript
„Inovace studijních obor na PdF UHK“, reg.. CZ.1.07/2.2.00/28.0036.
Aplikovaná informatika 1 3
Základní informace o pedmtu
Vyuující: Mgr. Radek Nmec
Hodinová dotace samostudia: 12 hodin
Zaazení pedmtu: zimní. semestr
Prerekvizity: pedmt nemá prerekvizity.
Pravidla komunikace s vyuujícím: prostednictvím ekurzu http://kurzy.uhk.cz,
prostednictvím e-mailové korespondence, dále na základ pedem dohodnutých
konzultací, kontrola individuálních prací a absolvování zápotového testu na základ
pihlášení na konzultaní a zápotové termíny uvedené v systému STAG.
Úvod do studia pedmtu (anotace)
Pedmt Aplikovaná informatika 1 navazuje na pedmty Informaní a komunikaní
technologie 1 a 2 (INKOMTE1, INKOMTE2) a pedpokládá jejich velmi dobrou
znalost. Je zamen na rozvoj a zvýšení úrovn práce s informaními a komunikaními
technologiemi, konkrétn na pípravu a realizaci kvalitních poítaových prezentací,
práci s webovými redakními systémy i weblogy.
Cíle pedmtu
Cílem pedmtu je seznámení student s technickými prostedky pro tvorbu
poítaových prezentací, s publikováním na internetu formou webového deníku (blogu)
a s tvorbou vlastních webových stránek pomocí on-line nástroj pro snadnou tvorbu
a správu webových stránek. Úspšný absolvent pedmtu musí umt vytvoit
poítaovou prezentaci s multimediálními prvky a publikovat sérii lánk pomocí
redakního systému nebo blogu.
Aplikovaná informatika 1 4
A2) 2 h: Prezentace - grafika a multimédia
A3) 2 h: Prezentace - jak správn prezentovat
B1) 2 h: Webový deník (blog) - vzhled, lánky, rubriky
B2) 2 h: Webový deník (blog) - vkládání obrázk a odkaz
B3) 2 h: Webová stránka - vzhled, lánky, rubriky, vkládání obrázk a odkaz
SP) 2 h: Samostatná práce na závrených projektech
ad A1) Prezentace – text
Font, ez a velikost písma, pouití barev, dleitost úvodní strany.
Pechody (efekty) mezi jednotlivými snímky.
ad A2) Prezentace - grafika a multimédia
Grafické objekty v prezentaci, obrázky, fotografie, schémata, grafy.
Typy grafických soubor. Zpsoby získání obrázk, galerie fotografií
na Internetu, digitální fotografie, skenování dokument. Vkládání zvuku a videa do
prezentace. Podmalba prezentace hudbou, mluvený komentá ke snímkm. Animace
objekt na stránce – efekty a vlastní animace.
ad A3) Prezentace - jak správn prezentovat
Soupis teoretických posteh jak na úspšnou prezentaci.
Píprava, prbh, zaátek, úvod, sta a závr prezentace. Image prezentéra, rétorika,
pedcházení trémových situací.
Blog jako nejjednodušší redakní systém - moderní a jednoduchý zpsob publikování
na Internetu. Zaloení blogu, vytvoení rubrik, chronologické a tematické azení lánk,
zmna vzhledu.
ad B2) Webový deník (blog) - vkládání obrázk a odkaz
Úprava obrázk pro vloení do blogu, nahrání na server, vloení do lánku. Vkládání
rzných typ hypertextových odkaz do lánku. Rozdíly mezi blogem a redakním
systémem.
ad B3) Webová stránka - vzhled, lánky, rubriky, vkládání obrázk a odkaz
Tvorba webových stránek pomocí on-line nástroj pro snadnou tvorbu a správu
webových stránek. Tzv. CMS (systémy pro správu obsahu).
ad SP) Samostatná práce na závrených projektech
Poslední ízená konzultace bude vyuita k ukázce prezentací prací student, kteí ji
stihli dokonit oba závrené projekty. Po veejné obhajob následuje krátká diskuze
a zhodnocení klad a zápor prezentovaných projekt.
Aplikovaná informatika 1 5
Poadavky na ukonení pedmtu
Podmínkou udlení zápotu je úspšná veejná obhajoba dvou závrených projekt.
Prvním je multimediální výukový program (poítaová prezentace) v rozsahu 15 a 20
snímk. Polovina snímk musí obsahovat grafické objekty (fotografie, kliparty,
schémata, grafy). V prezentaci musí být zaazen alespo jeden multimediální prvek
(video, zvuk, vlastní animace). Prezentace by mla souviset se studijním oborem autora,
nebo s jeho prokazatelným dlouhodobým zájmem.
Druhým závreným projektem je tematický blog nebo webová stránka v rozsahu
7 a 10 lánk. Polovina lánk musí obsahovat obrázky nebo externí hypertextové
odkazy. Blog/webová stránka by ml být tematicky zamen podle studijního oboru
autora, nebo jeho prokazatelného dlouhodobého zájmu. Téma me (ale nemusí) být
shodné s tématem prvního závreného projektu.
Veejná obhajoba prací se uskutení v posledním výukovém týdnu daného semestru
(pípadn v urených termínech zkouškového období) za pítomnosti student
zapsaných na daný pedmt a pípadn dalších zájemc.
Aplikovaná informatika 1 6
Význam ikon v textu
Cíle Na zaátku kadé kapitoly je uveden seznam cíl
Pojmy k zapamatování Seznam dleitých pojm a hlavních bod, které by student pi studiu tématu neml
opomenout.
Poznámka V poznámce jsou rzné mén dleité nebo upesující informace.
Kontrolní otázky Provují, do jaké míry student text a problematiku pochopil, zapamatoval si podstatné
a dleité informace.
Souhrn Shrnutí tématu.
Literatura Pouitá ve studijním materiálu, pro doplnní a rozšíení poznatk.
Aplikovaná informatika 1 7
1.1 Zásady tvorby poítaové prezentace ................................................................ 9
1.2 Text .................................................................................................................... 9 1.2.1 Velikost textu .............................................................................................. 9 1.2.2 Druh písma ................................................................................................ 10 1.2.3 Barva textu ................................................................................................ 10 1.2.4 Obsah textu ............................................................................................... 10
1.3 Pozadí prezentace ............................................................................................. 11 1.3.1 Obrázek ..................................................................................................... 11 1.3.2 Barvy, pechody, šrafování a textury ........................................................ 11
1.4 Titulní snímek .................................................................................................. 11 1.4.1 Dleitost titulního snímku ....................................................................... 11 1.4.2 Obsah ........................................................................................................ 12
2 Prezentace - grafika a multimédia .......................................................................... 13 2.1 Prezentace prakticky ........................................................................................ 13
2.1.1 Snímky prezentace .................................................................................... 13 2.2 Objekty v prezentaci ........................................................................................ 16
2.2.1 Vkládání objekt pes ikony na snímku ................................................... 17 2.2.2 Vkládání objekt pes kartu „Vloení“ ..................................................... 23
2.2.3 Pidání interního zvuku ............................................................................. 27 2.2.4 Zpsoby získání obrázk .......................................................................... 28
2.3 Animace objekt .............................................................................................. 28 2.3.1 Pechody snímk ....................................................................................... 28
2.3.2 Naasování jednotlivých snímk .............................................................. 29 2.3.3 Animace objekt na snímku ..................................................................... 29
3 Prezentace - jak správn prezentovat ...................................................................... 31 3.1 Tvorba prezentace ............................................................................................ 31 3.2 Píprava ............................................................................................................ 31
3.2.1 Zámr ........................................................................................................ 31 3.2.2 Publikum ................................................................................................... 32
3.2.3 Poadavky publika .................................................................................... 32 3.2.4 Informace .................................................................................................. 32
3.2.5 Komunikace .............................................................................................. 32
3.3 Prostedí ........................................................................................................... 32
3.4 Prbh prezentace ............................................................................................ 32 3.4.1 Zaátek ...................................................................................................... 33 3.4.2 Úvod .......................................................................................................... 33 3.4.3 Sta ............................................................................................................ 33 3.4.4 Závr ......................................................................................................... 33
3.5 Image ................................................................................................................ 33 3.6 Rétorika ............................................................................................................ 34 3.7 Tréma ............................................................................................................... 34 3.8 Chyby ............................................................................................................... 35
4 Webový deník (blog) - vzhled, lánky, rubriky ...................................................... 37
4.1 Webový deník (blog) ........................................................................................ 37 4.1.1 Blogovací systémy .................................................................................... 37
4.2 Blog.cz ............................................................................................................. 38
Aplikovaná informatika 1 8
4.2.1 Zaloení blogu .......................................................................................... 39 5 Webový deník (blog) - vkládání obrázk a odkaz ................................................ 46
5.1 Vkládání objekt do lánk ............................................................................. 46 5.1.1 Vloení odkazu ......................................................................................... 46
5.1.2 Vloení obrázku ........................................................................................ 47 5.1.3 Vloení videa ............................................................................................ 49
6 Webová stránka - vzhled, lánky, rubriky, vkládání obrázk a odkaz ................. 51 6.1 Webová stránka ................................................................................................ 51
6.1.1 Tvorba webových stránek ......................................................................... 51
6.2 Webnode .......................................................................................................... 51 6.2.1 Zaloení webových stránek ...................................................................... 52 6.2.2 Editor stránek ............................................................................................ 55
7 Samostatná práce na závrených projektech ......................................................... 60 7.1 Samostatná práce .............................................................................................. 60
Aplikovaná informatika 1 9
Cíle Po prostudování této kapitoly:
Získáte pehled o tom co je prezentace a k emu se pouívá.
Budete vdt jaké zásady pi tvorb prezentace dodrovat.
Zjistíte jak formátovat písmo a jaké barvy pouívat.
Budete vdt, jak má vypadat pozadí snímk a titulní snímek.
Pojmy k zapamatování prezentace
Prezentace pedstavují oblíbenou formu, jak názorn, pehledn a pitom zajímav
zprostedkovat publiku informace na urité téma. Má za úkol pedstavit nap. konkrétní
firmu, produkt, sluby nebo mohou pomoci pi schzkách a jednání. Prezentaci vyuívá
také mnoho uitel všech typ škol k výkladu uiva. Me být mnoho podob
prezentace. Nejvíce se uívá jako doplnk výkladu pednášejícího. [1], [2]
1.2 Text
Pi tvorb prezentace je dobré dodret nkolik zásad tvorby poítaové prezentace.
Zejména se jedná o velikost textu, druhu písma a barvu textu. Velmi dleitý je pak
obsah samotné prezentace.
1.2.1 Velikost textu
Má-li být text dobe itelný i ze zadních ad, nesmí se pouít píliš drobné písmo.
Osvdená velikost textu v odstavci je nejmén 32 pt. Pro nadpisy se pouívá velikost
minimáln 44 pt. Tetím pravidlem je maximální poet ádk textu na stránce (krom
nadpisu), který by neml být vyšší ne 12 ádk a i to je maximum. Optimální je 8. [3]
Hrubou pedstavu o itelnosti text psaných rznou velikostí písma si mete udlat
z Obrázek 1.1.
První obrázek simuluje pohled zdravýma oima, druhý oima s mírnou
krátkozrakostí nebo unavenýma oima. [3]
1.2.2 Druh písma
Stejn jako v textovém dokumentu, není ani v prezentaci vhodné pouít více ne dva
rzné druhy písma. I pouití dvou druhý písma by mlo mít svj dvod (nebýt
samoúelné). Píkladem me být text vnovaný obsluze uritého software, kde píkazy
programu, nabídky menu apod. je moné psát bezpatkovým písmem (nap. Arial,
Helvetica) a tím je odlišit od základního textu psaného patkovým písmem (nap. Times,
Brooklyn). Je dobré nepouívat málo obvyklé druhy písma, protoe pi penesení
prezentace na jiný poíta by se nezobrazily a celá prezentace by najednou vypadala
jinak. [3], [4]
1.2.3 Barva textu
Barva textu úzce souvisí s volbou pozadí snímk. Dobe itelný je tmavý text
(erný, hndý, tmav ervený, tmav modrý apod.) na svtlém pozadí. Pokud zvolíte
svtlý text (bílý, slonovinový, lutý, svtle modrý apod.) tak se musí pouít tmavé
pozadí. Pro pouití nkolika rzných barev platí podobná úvaha jako pouití rzných
druh písma. Nesmí být samoúelné, musí mít njaký dobrý dvod (nap. rozšiující
nepovinné uivo, doplující informace, meme psát odlišnou, mén kontrastní
barvou). Pak se me v jedné prezentaci pouívat dv i ti rzné barvy textu. [3], [4]
1.2.4 Obsah textu
Dosud byla e o form, nyní se zamme na obsah textu. Platí, e textu by mlo být
radji mén ne více. Na snímky se dávají jen ti druhy textových informací:
strunou osnovu svého vyprávní (není nic trapnjšího, ne kdy prezentující
doslova te veškerý text uvedený na snímcích, které promítá),
údaje, které by prezentující mohl v rozrušení zpsobeném trémou snadno
zapomenout (jako jsou pesná ísla, data historických událostí, oficiální zkratky
a znaky),
údaje, které posluchai potebují vidt, protoe ze zvukové podoby nemusí být
Aplikovaná informatika 1 11
zejmá jejich psaná podoba (jako jsou cizí slova, cizí vlastní jména, latinské
názvy rostlin a ivoich, matematické a fyzikální rovnice, chemické vzorce).
[3]
1.3 Pozadí prezentace
K tomu, aby prezentace byla pkná, je dobré pouít njaké pozadí. Me se bu
jednat o obrázek, který dodává autentický nádech. Nebo jako pozadí je mono zvolit
njakou barvu i pechod dvou barev pípadn texturu.
1.3.1 Obrázek
Pi vkládání obrázku jako pozadí je nutné myslet na to, aby nebyl obrázek moc
kontrastní. V tom pípad by pak text na snímku nebyl itelný. Pro tento pípad je ale
moné obrázek pedem zesvtlit a tím pádem bude jen dokreslujícím nádechem tématu.
1.3.2 Barvy, pechody, šrafování a textury
Krom obrázku se me vytvoit hezké pozadí také pomocí jedné, nebo dvou barev.
Pokud se pouijí dv barvy (elegantní je spíš tón v tónu ne ostrý kontrast), mete volit
z rzných druh a smr barvených pechod. Dv barvy se také dají pouít u rzných
typ šrafování. Zajímavou moností je také pouití textur, take pozadí stránky pak
vypadá jako hrubé plátno, devo, mramor apod. [3], [4]
1.4 Titulní snímek
Titulní snímek je první vc co poslucha uvidí, proto by ml tvrce prezentace
dodrovat urité standardy.
Kdy prezentujete ped poetnjším nebo dleitým publikem, pipravte si pedem
poíta, prezentaci natte a zobrazte její první snímek. Ten potom ada poslucha
bezdn vnímá minutu, dv, a proto by na snímku mly být uvedeny základní
informace. Téma (název) prezentace a jméno pednášejícího (datum tvorby). Zárove
by zde nemly být ádné další informace. Z dvodu, aby se nepedbíhal pirozený bh
událostí a nerozptylovala se pedem pozornost poslucha. První snímek by ml být
jednoduchý, ale elegantní. Me naznait, ale neml by prozrazovat. Me obsahovat
motivaní ilustraní obrázek i fotografii, ale nikoliv schéma i graf. Na prvním snímku
se me (výjimen) nechat vyniknout pozadí a me na nm být hodn volného místa.
První snímek by však neml mít ádnou zvukovou podmalbu (ani hudbu, nato hlas).
První snímek by ml být jiný ne všechny následující. Je to nco jako pebal kníky,
nikoliv její první strana. [3]
Aplikovaná informatika 1 12
Téma (název) prezentace (velikost textu minimáln 44 pt)
Jméno a píjmení autora (staí text velikosti 32 pt)
Msíc a rok vzniku prezentace
Krom uvedených tí údaj zde me (ale nemusí) být uveden také kontakt
na autora (název pracovišt, e-mail). Uvedení jména a píjmení autora (autor) a data
vzniku (msíc a rok) se pouívá, kdy si pracovníci prezentace vzájemn dávají
k dispozici. Kdy se pak rozhodnu pouít prezentaci, kterou pipravil nkdo jiný,
potebuji se 100% jistotou znát jeho jméno, abych s ním pípadn mohl konzultovat
detaily, a potebuji znát dobu vzniku (resp. poslední úpravy) prezentace, abych mohl
odhadnout, zda v ní uvedené údaje jsou ješt aktuální, nebo je budou muset ovovat
a opravovat. [3]
Kontrolní otázky Co je to prezentace?
Jaké jsou zásady tvorby prezentace?
Jaká velikost písma se pouívá?
Jaká druh písma se pouívá?
Jaká obsah textu se pouívá?
Jaká pozadí se pouívá?
Souhrn Pi prezentaci pouívejte:
na svtlém pozadí tmavé písmo a naopak
ne víc ne dv barvy písma
jen body, ádný souvislý text
decentní pozadí
na titulním snímku krom tématu i jméno autora a datum vzniku
Aplikovaná informatika 1 13
Získáte pehled o základních formátech pro ukládání dokument.
Budete schopni uloit dokument v poadovaném formátu.
Pojmy k zapamatování snímek
2.1 Prezentace prakticky
Obsah této kapitoly bude zamen na praktické ukázky tvorby prezentace. Bude se
jednat od volby druhu textu, pouitého písma, barev a po grafické objekty.
2.1.1 Snímky prezentace
Po spuštní prezentace se objeví úvodní snímek (Obrázek 2.1), kde meme vyplnit
základní údaje. Pipomínám, informace uvedené v kapitole 1.4.
V levé ásti okna aplikace Powerpoint je pak zobrazen seznam snímk.
Aplikovaná informatika 1 14
Obrázek 2.1 - Úvodní snímek
Kliknutím na ikonku Nový snímek si mete vybrat motiv následujícího snímku
(Obrázek 2.2).
Obrázek 2.2 - Výbr nového snímku
Nejpouívanjší je snímek Nadpis a obsah (Obrázek 2.3). Na tomto snímku budou
ukázány veškeré monosti vkládání a úpravy objekt.
Aplikovaná informatika 1 16
2.2 Objekty v prezentaci
Existuje nkolik zpsob jak do prezentace vloit objekty. První zpsob je vloení
pes ikonky zobrazené na snímku (Obrázek 2.4). Druhá monost je pes kartu Vloení
(Obrázek 2.5). Tetí moností vloení objektu je pomocí schránky systému ze které je
objekt vloen. Tady ale pozor. Pi vkládání nesmí být oznaeno textové pole, do kterého
se píše text.
Obrázek 2.5 - Vloení objekt pes kartu "Vloení"
Aplikovaná informatika 1 17
Pi tomto zpsobu vkládání nabízí PowerPoint nabídku 6 moností. Vloení tabulky,
grafu, obrázku SmartArt, obrázku ze souboru, klipartu a videoklipu.
Vloení tabulky
Pi kliknutí na ikonu pro vloení tabulky se zobrazí dialogové okno s výbrem potu
sloupc a ádk (Obrázek 2.6).
Obrázek 2.6 - Vloení tabulky
Po nastavení a potvrzení potu ádk a sloupc se na snímku tabulka zobrazí
(Obrázek 2.7). Do tabulky mete zapisovat hodnoty a pípadn ji na kart Nástroje
tabulky dále upravit, zejména její vzhled.
Pokud je tabulka sloitjší je lepší si ji pipravit v tabulkovém kalkulátoru a pak
následn vloit.
Vloení grafu
Po kliknutí na ikonu se zobrazí dialogové okno s výbrem velkého mnoství druh
graf (Obrázek 2.8).
Obrázek 2.8 - Vloení grafu
Po výbru poadovaného typu grafu se zobrazí v prezentaci náhled grafu a okno
MS Office Excel s úpravou, pípadn tvorbou nových zdrojových dat grafu (Obrázek
2.9).
Opt se doporuuje u sloitjších graf tvorba ve specializovaném programu.
Vloení obrázku SmartArt
Tetí ikona reprezentuje obrázky SmartArt. Obrázek SmartArt slouí k vizualizaci
informací, která se me snadno a rychle vytvoit prostednictvím široké škály
dostupných rozloení. Tato rozloení slouí k efektivnímu pedávání myšlenek nebo
sdlení. Po kliknutí na obrázek se zobrazí nabídka dostupných obrazc setídných dle
kategorií (Obrázek 2.10). Na Obrázek 2.11 je zobrazen piklad – základní kolobh.
Obrázek 2.10 - Vloení obrázku SmartArt
Aplikovaná informatika 1 20
Vloení obrázku
Pi vkládání obrázku se zobrazí dialogové okno, kde se vybere poadovaný obrázek
a potvrzením se následn do snímku vloí (Obrázek 2.12). Na kart Nástroje obrázku
se me obrázek dále upravovat. Pípadn velikost mete mnit i pomocí bod na
okrajích snímku.
Klipart neboli mediální objekt, vtšinou obrázek nebo animace slouící jako
ilustrace se vkládá pes pedposlední ikonu. Po kliknutí na ikonu se napravo zobrazí
prázdná galerie (Obrázek 2.13). Nicmén po kliknutí na tlaítko Hledat se kliparty
zobrazí. Pípadn se me rovnou zadat klíové slovo pro vyhledání uritého typu
klipartu. Po dvojím kliknutí na vybraný klipart se vloí na snímek (Obrázek 2.14).
S vloeným klipartem se me pracovat jako s obrázkem a stejným zpsobem se dá
upravovat.
Vloení videa
Vkládání videa probíhá výbrem daného videa z pevného disku. Po vloení se me
video na kart Nástroje pro video dále upravit. Zejména na kart Pehrávání je
monost nastavit spuštní videa (zaátek) – „Pi kliknutí“ nebo „Automaticky“,
pípadn lze ješt video pehrát na celé obrazovce (Obrázek 2.15).
Obrázek 2.15 - Video
Video se vkládá z externího zdroje. Pi penášení prezentace se musí penést i video.
2.2.2 Vkládání objekt pes kartu „Vloení“
Vtšina objekt co se vkládala pes nabídku pímo na snímku je shodná s nabídkou
na kart Vloení. Na této kart jsou však nkteré další zajímavé objekty.
Vloení snímku obrazovky
Tato monost nabízí vloení snímku otevených aplikací (Obrázek 2.16 a Obrázek
2.17) nebo dokonce jen výez urité ásti obrazovky (Obrázek 2.18).
S obrázky lze opt pes menu pracovat jako s obrázky.
Aplikovaná informatika 1 24
Obrázek 2.16 - Vloení snímku
Obrázek 2.17 - Snímek programu
Aplikovaná informatika 1 25
Obrázek 2.18 - Výez obrazovky
Vloení fotoalba
Tato funkce slouí k vytvoení prezentace na základ sady obrázk. Kadý obrázek
pak bude umístn na samostatném snímku.
Vloení obrazce
Vloí pipravené obrazce. Jedná se o obdélníky, kruhy, šipky, áry, symboly a
popisky (Obrázek 2.19).
Pi vloení zvuku se postupuje analogicky jako u vloení videa.
Po vloení se me zvuk na kart Nástroje pro zvuk dále upravit. Zejména na kart
Pehrávání je monost nastavit spuštní zvuku (zaátek) – „Pi kliknutí“,
„Automaticky“ nebo „Pehrát bhem nkolika snímk“ – to umoní pehrávat nejen na
aktuálním snímku, ale od tohoto snímku i na následujích snímcích. Lze taky nastavit,
zda se na snímku zobrazit ikona zvuku nebo ne – monost „Skrýt bhem prezentace“.
Obrázek 2.20.
Obrázek 2.20 - Zvuk
Zvuk se vkládá z externího zdroje. Pi penášení prezentace se musí penést i zvukový
soubor.
Další objekty
Ve skupin Text a Symboly jsou další objekty, ty jsou ale principiáln stejné jako
v MS Office Word.
2.2.3 Pidání interního zvuku
Existuje monost do prezentace pidat interní zvuk. Tzn. e se nemusí spolu
s prezentací penášet. Má to však svoje omezení. Zvuk musí být pouze ve formátu waw.
Pidání zvuku je trochu nestandartní zpsob. Bn se toti tato monost pouívá
k pidání k efektu pi pechodu na další snímek. Postup je následující. Karta Pechody,
skupina asování, nabídka Zvuk, Jiný zvuk (Obrázek 2.21).
Aplikovaná informatika 1 28
Obrázek 2.21 - Pidání zvuku
2.2.4 Zpsoby získání obrázk
Obrázky pro prezentaci se mou získat z vlastního archivu nebo je monost je
nalézt na internetu. Pro získání obrázk z internetu je vhodné pouít vyhledávae
s nastavením parametru pro obrázky. Vyhledáva Google pak nabízí i nastavení dalších
parametr. Jedná se o velikost, barvu (všechny barvy, ernobílé nebo jen podle urité
barvy), typu (obliej, fotografie, kresba) a asu (kdy byl obrázek na internet pidán).
U obrázk, stejn jako u všeho co se nkde pevezme, platí autorská práva.
2.3 Animace objekt
U prezentace se dají provádt rzné animace. Avšak jak bylo napsáno v první
kapitole a podrobn pak ve tetí. Mén je více.
2.3.1 Pechody snímk
Pechody snímk slouí k zobrazení animace mezi jednotlivými snímky. Nkteré
jsou píjemné, jiné jsou u pehnané. Pechody lze nastavit na kart Pechody (Obrázek
2.22).
Aplikovaná informatika 1 29
Obrázek 2.22 - Pechody snímk
2.3.2 Naasování jednotlivých snímk
Na kart Pechody lze ve skupin asování nastavit dobu pechodu mezi
jednotlivými snímky, pípadn i automatický pechod na další snímek po nastavené
dob.
2.3.3 Animace objekt na snímku
Animace objekt na snímku slouí pro efektní zobrazení textu nebo i objekt
v prezentaci. Tato funkce se nachází na kart Animace. Pro pehled všech animací se ve
skupin Animace dá zobrazit celá galerie (Obrázek 2.23).
Obrázek 2.23 - Animace snímku
Existují ti skupiny efekt. Úvodní, zvýrazující a závrené efekty. Kadý se hodí
pro jiný pípad.
Úvodní efekt slouí k tomu, e pi zobrazení snímku není zobrazen ádný objekt, u
kterého je nastaven tento efekt. A po kliknutí se objekty s nastaveným efektem zobrazí.
Zvýrazující efekt slouí k tomu, aby se nastavený objekt podle vybraného efektu
zvýraznil. Objekt je tedy standardn na snímku zobrazen, ale pi pouití efektu se ješt
Aplikovaná informatika 1 30
zvýrazní.
Závrený efekt je opak k úvodnímu. Je tedy na snímku zobrazen, ale po kliknutí
zmizí.
Poznámka Pi tvorb prezentace je dobré dodrovat základní estetické pravidla. Pi jejich
nedodrení me být prezentace i nevhodná.
Kontrolní otázky Jak se vkládá nový snímek?
Co to jsou objekty v prezentaci?
Jak se do prezentace vkládá tabulka, graf, obrázek SmartArt, obrázek, klipart, video,
snímek obrazovky, zvuk?
Jak se nastavuje animace tchto objekt?
Souhrn Prezentace by mla být hlavn pehledná, srozumitelná se správnou mírou
vloených objekt. Objekty v prezentaci by mly být jen na doplnní, jen jako grafický
doplnk. Animace objekt pouívat jen v nejnutnjších pípadech.
Aplikovaná informatika 1 31
Budete schopni se na prezentaci pipravit.
Budete vdt jak má prezentace vypadat.
Budete vdt jak být na prezentaci obleen a jak se pi prezentaci chovat.
Získáte pehled o moných chybách pi prezentaci.
Budete vdt zásady jak prezentovat.
Pojmy k zapamatování PANIC
3.1 Tvorba prezentace
Dostali jste za úkol vytvoit prezentaci. Tvorba prezentace pro Vás me být rutina
nebo nepedstavitelná zát a propadnete panice. Nepropadejte panice (anglicky: „Don’t
panic.“). Práv slovo PANIC Vám pome s tvorbou prezentace. První písmena tohoto
slova dávají základní ásti úspšné prezentace:
Purpose – upesnit svj zámr
Pedtím ne zanete tvoit prezentaci, musíte si ujasnit nkolik základních vcí.
Prezentace musí být pouná, objevná, zábavná a ne moc dlouhá.
Vytvoit si také asový itinerá a odzkoušet si ho.
Zajistte si podprné materiály. Kadý argument je teba umt obhájit. I malý dárek
potší (blok, tuka).
3.2.1 Zámr
Pi tvorb prezentace musíte vdt, co se od Vás oekává. Co je podntem
k Vašemu vystoupení. Mít pedstavu o cíli prezentace, o poadovaném obsahu.
Aplikovaná informatika 1 32
3.2.2 Publikum
Je poteba vdt pro koho je prezentace tvoena – jací jsou Vaši posluchai. Je tedy
nutné mít co nejvíce informací. Zejména co od prezentace oekávají, jaké jsou jejich
znalosti a vdomosti, s kolika lidmi se poítá. Prezentace ped malou skupinou a ped
velkým publikem se zásadn liší. U malé skupiny se me jednat o mén formální,
interaktivní záleitost. U velké skupiny se bude jednat peván o jednosmrnou
komunikaci.
Je také nutné pochopit kulturní úrove, zjistit si citlivá témata, kterým je dobré se
vyhnout. Zjistit si kulturní a politické zvyklosti. Vdt vkové rozptí poslucha.
3.2.3 Poadavky publika
Mli byste dokázat definovat poteby publika. Urit co by v prezentaci mlo být,
co musí a co tam me být. Ale také napsat co tam nesmí být.
3.2.4 Informace
Musíte si rozmyslet, jaký má být v prezentaci rozsah informací. Pokud informací
bude málo, posluchai se nic nedozvdí, bude to pro n ztráta asu. Pokud naopak bude
informací pespíliš, vtšinu zapomenou. Je poteba zvolit optimum.
3.2.5 Komunikace
Mli byste zváit, zda posluchai porozumí tomu, co íkáte, zda Vás pochopili.
3.3 Prostedí
Ped prezentací je dobré znát, kde budete pednášet.
Pokud se jedná o prezentaci v prostedí, které znáte, máte velkou výhodu. Víte jaká
technika je k dispozici, jak podobné pednášky probíhají a tém nic Vás nezaskoí.
Pesto je ale dobré si místo pro jistotu prohlédnout a vše odzkoušet.
V neznámém prostedí se musíte nejdíve zorientovat. Je nutné si pedem zjistit
potebné informace. Jaká je technika, jaké jsou verze softwaru a pípadn kontakt na
správce techniky a místnosti pro bliší informaci a monou dohodu. Vyzkoušejte si
místo posluchae. Vijte se do jejich role, a víte, jak Vás budou vnímat, jak na Vás
uvidí, kam a mete jít, abyste neztratil kontakt.
3.4 Prbh prezentace
Mte pomalu snímky, nikdy text nette doslova.
Vyuívejte pomcky, pro názornost mete malovat na tabuli nebo flip-chart. To si
ale pedem odzkoušejte. Nemalujte ale moc dlouho.
Dbejte na správnou e tla. To dlá 3/4 projevu. Mjte vzpímený postoj.
Pi prezentaci mete chodit, psobí to dynamicky. Pokud to není nutné, nesete. Volte
správné gestikulace - vhodná otevená ruka (dlan nahoru). Naopak se vyvarujte
nevhodným útoným gestm (šermování prstem, ruce v bok apod.). Mte mimiku,
udrujete tím pozornost. Udrujte oní kontakt s publikem ideáln stídav s kadým
posluchaem, hlavn nezírejte.
3.4.1 Zaátek
asto se stává, e si nemete vzpomenout, jak zaít. Pro tento pípad je vhodné si
pipravit papír, kde budete mít dv ti úvodní vty a hlavní body napsané velkými
písmeny. Tato pomcka Vás na zaátek uklidní, budete vdt jak zaít.
Pedtím ne skuten zanete, pokejte také, a se publikum úpln uklidní. Stjte
v klidu. A se publikum uklidní, usmjte se a zante.
Pozdravte a pedstavte se.
3.4.2 Úvod
V úvodu sdlte problematiku prezentace a seznamte posluchae s cílem Vaší
prezentace.
Aby byl úvod snazší, pidejte njakou rozumnou veselou historku k tématu,
prolomte tzv. ledy. Kadopádn ale psobte sebevdom, pome to k lepší dve.
3.4.3 Sta
a shrnujte dleité momenty.
Dodrujte pravidlo tí: to co chcete, aby si poslucha zapamatoval, eknte tikrát,
pokadé jinými slovy.
Skladba stat musí mít logiku, vzájemnou návaznost.
U nkterých bod mete posluchae vyzvat, aby se s Vámi spolen zamysleli.
3.4.4 Závr
V závru v nkolika vtách shrte vše, o em jste hovoili. Mete skonit njakou
výzvu, zvolání, enickou otázku k tématu.
Závr je velmi dleitý, lze i podle nho zhodnotit celou prezentaci. Je to poslední
vc co posluchai uslyší. Poádn artikulujte a intonujte. Pouívejte holé vty,
zdraznte nkolik klíových slov. Pouívejte dramatické pauzy.
Nezapomete podkovat za pozornost. Vyzvte publikum k otázkám. Po pípadném
zodpovzení ješt jednou podkujte a mete se rozlouit.
3.5 Image
I kdy máte perfektn pipravenou a odzkoušenou prezentaci, nemusí to být záruka
úspchu. O tom jak posluchae pesvdíte, záleí také na Vašem vzhledu. Stále je
zaitý pohled prvního dojmu. Do tohoto hlediska patí fyzické rysy, temperament
a chze, drení tla, gesta a také obleení.
Tyto faktory nkdy musíme prezentaci pizpsobit. Platí, e byste mli být
o stupínek lépe obleeni. Mli byste také myslet na barvy obleení. Nkteré jsou
vyloen nevhodné. Napíklad lutá a oranová jsou agresivní a vypadají lacin. U en
rová barva nevyjaduje manaerskou orientaci.
Myslete také na doplky. Zapomete na levnou biuterii, doplky se snate sladit.
Snate se psobit co nejserióznji. Myslete i na drobnosti, napíklad kdy si dláte
poznámky, levná propisovaka sniuje dvryhodnost.
Aplikovaná informatika 1 34
3.6 Rétorika
To jak se projevujete, tvoí nejvtší ást prezentace. Tém polovina celkového
sdlení tvoí hlas. Naute se s ním pracovat.
Snate se vyvarovat pílišnému pouívání cizích slov. Me se toti stát, e ne
všichni Vám budu rozumt. Me se dokonce stát, e pouijete cizí slovo v nesprávném
kontextu.
Hodn pouívejte synonyma. Aby byla Vaše e pestejší, dokládejte své argumenty
vhodnými pirovnáními. Takový pímr pome z nkterých tko pochopitelných vcí
a ty se stanou srozumitelnjšími a názornjšími. Mete také na oivení pouívat
metafory.
Pro lepší projev pouívejte rzné triky. Pro rozbití nudného monotónního hlasu
pome gradace. Tím se nabudí atmosféra, posluchai zbystí. Mte také hlasitost.
Zvyšte úrove pro zdraznní nebo naopak mete hlasitost i sníit. Také stídání tempa
pomáhá. U dleitých ástí hovote pomaleji. Velmi dobrým nástrojem je chvilkové
mlení. Taková pomlka dodává velké dramatinosti, napíklad po vyslovení neho
dleitého. Nebo po enické otázce, tím se stupujete naptí. Pípadn odmlení
pome pi hlunosti. Nemlte ale píliš dlouho, posluchai by se mohli domnívat,
e nevíte, co máte povídat. Lépe se také poslouchá melodická e. Je pro lovka
pirozenjší.
Nepouívejte píliš dlouhá souvtí, posluchai by mohli ztratit nit nebo se dokonce
nudit. Mluvte v krátkých vtách. Vyslovujte zeteln, správn, pravideln a klidn
dýchejte. Lépe znjí pesné údaje, zvláš ísla. Pokud pouíváte slova piblin,
asi apod., vypadá to, e se jen domníváte, e neznáte skutenost. Volte silná slova, dodá
to dojem silné osobnosti, nepouívejte slova pochyb.
Dejte si pozor na parazitující slova typu ehmm, e ano, jaksi, asi takhle, vlastn
a prost.
3.7 Tréma
Jak bylo na úvod eeno, nepropadejte panice, tréma je pirozená. Vy jste
ale pipraveni, tak nebude tak výrazná. Pesto Vám pomohou ješt následující rady.
Snate se stresové situace pedvídat a vyhnout se jim. Klid Vám dodá práv
perfektní píprava. Zkontrolujte si veškeré podklady, papíry. Myslete i na oíslování
stránek, vyhnete se pak zbytenému stresu pi náhodném promíchání stránek.
Ješt jednou si ovte, e je vše pipraveno a hlavn pijete s velkou rezervou na
odzkoušení a ovení prezentace.
Nkolikrát si prezentaci vyzkoušejte.
Pome také pevný a správný postoj a pravidelné dýchání.
Pokud se Vám náhodou stane, e nevíte jak dál, v klidu pokraujte dalším bodem.
Za chvíli se chytíte a nikdo nic nepozná.
Nezstate v rozpacích.
špatná píprava
nevhodn zvolený odv a doplky
pozdní píchod
chybí logická struktura
nedokonalé pomocné materiály
nepochopení kulturních odlišností
Poznámka Uvedené zásady jsou vyzkoumané a ovené. Nikdy ale na 100% nespoléhejte, e vše
pobí podle plánu.
Co se musí zjistit o prostedí?
Jaký bude prbh prezentace?
Jak se vyvarovat trém a chybám?
Souhrn Následující seznam je souhrn zásad jak být na prezentaci pipraven a jak správn
prezentovat.
vím, pro to dlám, tj. jaký je úel mé prezentace
vím, kdo je moje publikum (postoje a úrove znalostí)
vím, od kdy do kdy budu mluvit
vím, co od mé prezentace úastníci oekávají
mám jasno v tom, co je to jedno hlavní téma mé prezentace
k tématu jsem sesbíral veškeré informace, které jsem mohl sesbírat
pipravil jsem si detailní úvod, tvoící velkou ást celé prezentace
pipravil jsem si závr tvoící znanou ást celé prezentace
zvolil jsem správnou strukturu pro své téma
zaškrtl jsem si, co mu vynechat pi nedostatku asu
poslucham jsem oznámil pedem, co je teba
mám pipraveny veškeré pomcky, které vyuiji
moje prezentace je itelná, jednoduchá, barevn a stylov vyladná
zkontroloval jsem si pravopis
prezentaci jsem si nkolikrát nahlas ekl
zodpovdl jsem si nejtší otázky, které mohu dostat
mj odv a celkov vzhled ladí s prezentací a pomckami
udlal jsem vše pro klidný spánek ped prezentací
zkontroloval jsem vybavení místnosti
uspoádal jsem si místnost tak, aby mi vyhovovala
rozcviil jsem se
Aplikovaná informatika 1 37
Cíle Po prostudování této kapitoly:
Zjistíte co je Webový deník (blog).
Dozvíte se, jaké existují blogovací systémy.
Seznámíte se s blogovacím systémem Blog.cz.
Budete vdt jak blog zaloit.
Pojmy k zapamatování Webový deník
blog
blogger
weblog
blog
4.1 Webový deník (blog)
Webový deník neboli blog. Slovo blog i weblog je sloeninou výraz web a log.
Log je anglický výraz pro deník. Jsou to webové stránky, na které uivatelé (vtšinou
jeden) vkládají píspvky ve form lánk. Autor tchto lánk se nazývá blogger.
[9, 10]
Blog me být zamen na konkrétní téma (koníek) nebo libovolné události
kadodenního ivota. O em a jak se bude blog psát záleí jen na autorovi.
Blog slouí k tomu, aby tedy bnému uivateli umooval publikovat své
píspvky, a to i bez vtších znalostí internetových a programátorských technologií.
Nejastji, nikoli však nezbytn, bývají píspvky zobrazovány v obráceném
chronologickém poadí, tj. nejnovjší nahoe. Je to z toho dvody, aby pravidelní
tenái ihned vidli nové lánky.
Obecn, jak u bylo uvedeno v pedchozích kapitolách, platí pravidla pro psaní
text. Nicmén platí, e blog je jen Váš, Váš osobní deníek, vaše svobodná volba
vyjadování. Jistá forma osobitého zpsobu vyjadování a grafického znázornní je
dokonce i trochu ádoucí. Chyby jsou tolerovány a pehlíeny, sám se tak toti úmysln
prezentujete. Nemusí to tedy být, oproti oficiálním zpravodajským médiím, tak sterilní.
Tam se klade obrovský draz na formální a stylistickou správnost. Vy chcete mít
ale svj web speciální. [9]
4.1.1 Blogovací systémy
a freewebových poskytovatel slueb existují i sluby pro poskytování prostoru pro
blog zdarma.
Díve byly blogy statické stránky, u nich byla tvorba lánk sloitá a byla poteba
u autor uritá znalost programování. Dnes jsou však k dispozici tzv. publikaní
systémy, které tvorbu lánk dost zjednodušit. Umoují toti tvorbu lánk podobn
jako v textovém editoru a tím pádem me blog pak provozovat i nezkušený uivatel.
Aplikovaná informatika 1 38
www.blog.cz
www.infoblog.cz
blog.pise.cz
www.tumblr.com
Blog.cz a blogger.com jsou dv nejpouívanjší blogovací platformy v R a SR.
Pípadn se dají vyuít i poskytovatelé klasických webových stránek a je mono
uzpsobit je pro úely blogu.
4.2 Blog.cz
Pro demonstraci tvorby blogu se pouije systém www.blog.cz (Obrázek 4.1).
Obrázek 4.1 - www.blog.cz
Rychle, snadno a zadarmo
o Vytvoení blogu Vám s naším prvodcem nezabere více jak3 minuty.
K zaloení a provozovaní blogu nepotebujete ádnou znalost
programovaní a grafických program. A samozejm je zdarma.
Aplikovaná informatika 1 39
Prostor 5 Gigabyt
o Bezkonkurenní prostor 5 Gigabyt zdarma. Pro Vaši pedstavu to
znamená okolo 50 000 fotografií nebo dva miliony stránek textu.
Video
o Blog.cz podporuje monost vloit si na svj blog video ze slueb jako
je YouTube nebo podobných.
Design
o Unikátní systém šablon, které si mete sami a jednoduše petvoit
do zcela jedineného vzhledu Vaší stránky.
Statistiky návštvnosti
nkolik systém pro zobrazení statistik.
Profil
o Voliteln si mete vytvoit svj profil, v nm v pehledné form
prozradíte své zájmy a další informace. S vyplnným profilem tak
rychle najdete bloggery s podobnými zájmy a noví tenái zase
najdou Vás.
Mnoho dalších
diskuse, rubriky, RSS, ochrana proti spamu…
4.2.1 Zaloení blogu
Zaloení blogu spoívá v registraci a základním nastavení. První krok je si zvolit
jméno (adresu) a heslo, doplnit Váš e-mail a potvrdit podmínky. Na stránce
www.blog.cz se tedy pro registraci klikne na nápis Zaloit nový blog a vyplní se
poadované informace. Pro kontrolu ješt pak zaškrtat kontrolní otázky (Obrázek 4.2).
Pak na e-mail pijde potvrzovací odkaz.
Aplikovaná informatika 1 40
Obrázek 4.2 - Registrace
V potvrzovacím e-mailu se pak musí kliknout na odkaz pro aktivaci. Po tomto kroku
je blog pln aktivní a po pihlášení se objeví prvodce blogem (Obrázek 4.3).
Obrázek 4.3 - Prvodcem blogem
Aplikovaná informatika 1 41
Titulek blogu
Nejprve se musí vyplnit Titulek blogu, co je název blogu, který se bude
zobrazovat v jeho záhlaví, nap. Novákv blog. Pak se vybere Výchozí šablona podle
toho, jaké se Vám líbí (lze pozdji zmnit). Dole na stránce je pak tlaítko Uloit. Tím
se dostanete na další krok, tvorba nového lánku.
Nový lánek
Tvorba lánk je velice jednoduchá (Obrázek 4.4). Staí vyplnit základní údaje:
Nadpis, pokud na blog píše více autor, pak Autor, pokud blog obsahuje více rubrik,
tak tu správnou a pípadn pedem vytvoenou anketu.
Následn se tvoí pímo lánek. Psaní lánk je velmi jednoduché. Do pipraveného
okna se me napsat rovnou text nebo ho meme zkopírovat z jiného zdroje. Pokud je
teba text zformátovat, zmny se provádjí pomocí ikonek nad textem. Ovládání je
principiáln naprosto stejné jako v textových editorech. Je tu na výbr zmna formátu
na nadpis, ez písma, zvýraznní a barva textu, zarovnání odstavce, odráky a íslování
a funkce zpt a znovu. Pepnutí do pokroilého módu pro úpravu zdrojového kódu –
html. Další ádek ikon pak umouje rzné vloení objekt.
Po napsání lánku se me Hned zveejnit, pípadn Urit datum vydání, Uloit
do rozepsaných nebo prbn Uloit a psát dál.
Aplikovaná informatika 1 42
Obrázek 4.4 - Nový lánek
Po uloení a zveejnní se u lánek objeví na blogu (Obrázek 4.5) a vlevo v menu
se pak ukáe v seznamu lánk (Obrázek 4.6). V menu pak mete pidávat další
lánky. Zárove, pokud jsou njaké lánky rozepsané, mete se k nim vrátit.
Aplikovaná informatika 1 43
Obrázek 4.5 - Ukázka blogu
Obrázek 4.6 - První lánek
Nastavení
V menu nastavení (Obrázek 4.7) je monost kompletní správy blogu. Je tu monost
nastavit jak bude vypadat Vzhled samotné stránky, tak ásti pro zobrazování lánk,
umístní menu a jejich poloek v nm apod. Je tu monost dát na blog vlastní obrázek –
logo atd.
V sekci Blog jsou nastavení ohledn ukládání, rubrik, správy anket a statistik. Je tu
i monost pro úplné smazání blogu. Rubriky souí pro vytvoení rzných sekcí podle
tématu uritého lánku.
Aplikovaná informatika 1 44
Aplikovaná informatika 1 45
Poznámka Uvedené informace slouí jako pehled a vstup do problematiky webových deník.
Kontrolní otázky Co je to Webový deník (blog)?
Jaké existují blogovací systémy?
Jak blog zaloit?
Souhrn Hlavním úkolem blogu je seznámit lovka se svými zájmy, událostmi a ostatními
innostmi ve form postupného pidáváním nejaktuálnjších informací. A to pomocí
blokovací sluby, kde není ani poteba znát informaní technologie a programátorské
technologie.
Cíle Po prostudování této kapitoly:
Budete schopni do blogu vloit objekty (odkaz, obrázek video).
Pojmy k zapamatování objekt v lánku
video v lánku
odkaz v lánku
obrázek v lánku
5.1 Vkládání objekt do lánk
Do lánku se krom textu dají vloit i rzné objekty jako jsou odkazy na jiné
stránky, obrázky a dokonce i video.
5.1.1 Vloení odkazu
Pi tvorb lánku je nad oknem pro psaní lánku v druhém ádku ikonek znak
etzu. Ten umouje vloení odkazu na jakoukoli internetovou stránku. Princip
vkládání odkaz spoívá v tom, e se napíše njaký text lánku. Oznaí se ást textu,
který bude tzv. aktivní. Tj. tato aktivní ást textu se bude chovat jako odkaz a klikne se
na ikonku etzu. V dialogovém okn se vyplní URL odkaz a zpsob otevení – Cíl
(Obrázek 5.1). URL odkaz se musí vyplnit vetn „http://“.
Obrázek 5.1 - Odkaz
Obrázek 5.2 - Odkaz
5.1.2 Vloení obrázku
Vloení obrázku do lánku se dá udlat nkolika zpsoby. Ale vdy se to v lánku
provede pes ikonku stromeku hned vedle ikony pro vloení odkazu. Po kliknutí na
tuto ikonku se objeví dialogové okno (Obrázek 5.3) s nabídkou pro vloení obrázku.
Obrázek 5.3 - Vloení obrázku
Me se vloit bu URL odkaz obrázku (v pípad zmny odkazu nebo smazání
z odkazované stránky se obrázek nebude zobrazovat, tato monost se nedoporuuje)
nebo pomocí ikonky Procházet umístné hned vedle kolonky pro vloení odkazu.
Objeví se další dialogové okno (Obrázek 5.4). V tomto okn jsou také volby pro
pípadný popis obrázku, jeho zarovnání apod.
Aplikovaná informatika 1 48
Obrázek 5.4 - Vloení obrázku
v Galerii blogu. Další nabídka pojmenovaná Nahrát obrázek umouje nahrát
obrázek. Nabídka Nahrát více obrázk je vhodná pro vloení více obrázk do galerie.
Poslední nabídka Vytvoit podsloku se pouívá pro tvorbu sloek v galerii pro lepší
orientaci mezi obrázky.
Na následujícím obrázku je pak výsledek jak se bude obrázek zobrazovat na blogu
(Obrázek 5.5).
Aplikovaná informatika 1 49
Druhou moností vkládání obrázk do lánku a obecn do blogu je pes menu
Galerie. V této nabídce je stejná monost, jako pi vkládání pímo do lánku. Takto je
ale monost si obrázky pedem nahrát.
5.1.3 Vloení videa
Vloení videa se provádí stejným zpsobem jako výše uvedené píklady. Slouí
k tomu ikonka f. Takto se me vloit pímo odkaz na video z youtube (Obrázek 5.6).
Obrázek 5.6 - Vloení videa
lánek s ukázkovým videem je zobrazen na následujícím obrázku (Obrázek 5.7).
Aplikovaná informatika 1 50
Jak se vloí hypertextový odkaz, obrázek, video?
Souhrn Aby byl blog více zajímavý, tak se do nho vkládají rzné objekty (hypertextové
odkazy, obrázky nebo video).
Aplikovaná informatika 1 51
6 Webová stránka - vzhled, lánky, rubriky, vkládání obrázk a odkaz
Cíle Po prostudování této kapitoly:
Dozvíte se co to je webová stránka.
Získáte informace jak webová stránka má vypadat.
Budete vdt, jak se vytváejí lánky a rubriky.
Dozvíte se, jak se vkládají obrázky a odkazy.
Pojmy k zapamatování webová stránka
CMS systém
6.1 Webová stránka
Pokud budete chtít publikovat njaké téma, mete krom blogu vytvoit i webové
stránky. V dnešní dob, kdy je internet pístupný kadému lovku je to asi
nejjednodušší cesta. V porovnání s tištnými asopisy a knihami je uveejování na
internetu rychlejší a levnjší, v mnoha pípadech i bezplatné. Internet se vyuívá
k publikování u velmi dlouho. Zezaátku byla jediná monost pomocí vlastní
vytvoené webové stránky. Tato cesta byla velmi pracná. Bu to musel být specialista,
který tuto problematiku ovládal nebo si na objednávku musel nechat takové internetové
stránky vyrobit. S vývojem a rozmachem internetu se zaala tvorba web
zjednodušovat, cena na zakázku vyrobených web také klesala a zaaly se objevovat
tzv. redakní systémy. Redakní systémy jsou systému umoující kompletní správu
obsahu webu a v souasnosti jich je velké mnoství a mnoho z nich je i zdarma a
v eském jazyce.
6.1.1 Tvorba webových stránek
Pro tvorbu webových stránek se me vyuít nkolik zpsob. Asi nejjednodušší je
pouití njakého CMS systému (Content Management System je systém pro správu
textového a grafického obsahu webové prezentace bez znalosti programování). On-line
verze, kdy se všechno obsluhuje jen pes internet nebo CMS zaloeny na principu
staení balíku a následného uploadu na svj prostor na internetu a pak dále upravovány
pes webové rozhraní.
Typický píklad on-line CMS je eská sluba www.webnode.cz. Piklady CMS
systému pes balíek jsou WordPress, Drupal, Joomla!
6.2 Webnode
Pro úely ukázky tvorby webových stránek se pouije nejjednodušší systém
a to webnode.cz (Obrázek 6.1).
Aplikovaná informatika 1 52
Webnode je internetový nástroj pro snadnou tvorbu webových stránek a
internetových obchod. Umouje uivatelm bez jakýchkoliv technických znalostí
vytvoit profesionáln vypadající webovou prezentaci zcela zdarma. [11]
Klíové vlastnosti [11]:
Bez instalace a konfigurace
Fotogalerie, ankety, diskuze
Blogy, vyhledávání, RSS
Podrobné statistiky návštvnosti
Integrace mnoha slueb tetích stran (gadgety)
6.2.1 Zaloení webových stránek
Princip zaloení tchto webových stránek je stejný jako u výše zmiovaného blogu.
Tady snad ješt jednodušší. Staí pímo na hlavní stránce vyplnit jen Název webu,
e-mail a heslo. Pak jen kliknout na Registrovat.
Zobrazí se Prvodce registrací, kde je na výbr typ stránek. Pro úely ukázky se
vyberou Osobní stránky. Vyplní se Jméno projektu, který charakterizuje poslání
webu a bude se zobrazovat na všech stránkách prezentace (Obrázek 6.2).
Aplikovaná informatika 1 53
Aplikovaná informatika 1 54
Obrázek 6.3 - Registrace
Poslední ást prvodce nabízí výbr moností stránek, které se mají u webu vytvoit
(lze pozdji zmnit) (Obrázek 6.4).
Aplikovaná informatika 1 55
Obrázek 6.4 - Registrace
6.2.2 Editor stránek
Po dokonení registrace se objeví Editor stránek, kde se nastaví a upraví vzhled
stránek a edituje obsah. V horní ásti editoru webu je nástrojová lištu s tlaítky,
které se pouívá k úpravám webu. Kadá stránka je rozdlena do blok, do kterých se
me vloit rzný obsah (texty, menu, novinky, štítky, kontakt atd.). Kadý blok má
také svou lištu. Kliknutím na text v lišt ("Upravit text", "Upravit kontakt" atp.) se me
editovat píslušný obsahový blok. Obrázek 6.5
Aplikovaná informatika 1 56
Obrázek 6.5 - Editace
Vloení nového obsahu
Nový obsah se pidá kliknutím na tlaítka v horní pracovní lišt v ásti Obsah.
Úprava obsahu webu
Vytvoené i stávající bloky s obsahem se mou na webu pemísovat podle
poteb. Pomocí myši lze je petáhnout na potebné místo (Obrázek 6.6).
Aplikovaná informatika 1 57
Obrázek 6.6 - Pesun objektu
Kliknutím do erné lišty nap. na tlaítko Upravit text se me editovat obsah webu
(Obrázek 6.7). Do okna pro text se me rovnou psát, pípadn se formátování provádí
pomocí menu nad textem. Je to stejné ovládání, jako bylo výše popsáno u blogu. Je tedy
i stejný zpsob pro vkládání obrázk a odkaz.
Aplikovaná informatika 1 58
Obrázek 6.7 - Úprava textu
Odstranní obsahu webu
Pokud se nkterý z blok nelíbí nebo jej není poteba, jednoduše ho lze odstranit
pomocí erveného kíku v erné horní lišt vpravo.
Novinky
Na hlavní stránce je vpravo menu Novinky (záleí na šablon, a zda to je na webu
povoleno), ve které se zobrazují novinky. Pidat novinky se me bu pes erný pruh
nad touto sekcí, nebo pi pepnutí v horním menu webu na Novinky. Objeví se pak
okno pro psaní novinky.
Nová stránka
Pokud chcete, lze vytvoit v menu další poloku – stránku. To se provede vlevo
v menu kliknutím na tlaítko Nový a výbrem Stránka (Obrázek 6.8).
Aplikovaná informatika 1 59
Obrázek 6.8 - Nová stránka
V oteveném okn se pak vyplní jméno stránky, pípadn vybere šablona a uloí se.
Další nastavení
V horní pracovní lišt – menu lze provést další nastavení. Lze zmnit Vzhled
stránky – umístní jednotlivých sekcí, zmna Šablony webu, Jazyka apod.
Publikování provedených zmn
Kdy se v editaním módu provede jakákoli zmna je poteba ji Publikovat i na
internet, aby to návštvníci stránek vidli. To se provede stisknutím v pracovní lišt
píslušného tlaítka Publikovat.
Poznámka Uvedené informace slouí jako pehled a vstup do problematiky webových stránek. Je
to jen pehled jak by stránky mly vypadat.
Kontrolní otázky Co je to webová stránka?
Co to jsou CMS systémy?
Jak má webová stránka vypadat?
Jak se vytváejí lánky a rubriky?
Jak se vkládají obrázky a odkazy
Souhrn Webové stránky jsou dalším zpsobem jak prezentovat njaká informace.
Aplikovaná informatika 1 60
7 Samostatná práce na závrených projektech
Cíle V rámci této kapitoly bude student samostatn ovovat nabyté informace na
zadaných úkolech.
7.1 Samostatná práce
V této kapitole nebude uvedeno nic nového, slouí jen k tomu, abyste si mohli zkusit
tvorbu prezentace, zopakovat si zásady pro tvorbu a jak správn prezentovat.
Pipomnli si co to je blog a jak si webový deník vytvoit. Pípadn si vytvoit
vlastní webové stránky.
[1] FELLNEROVÁ, Ivana, Lubomír KINCL a Daniela STONOVÁ. Jak na
PowerPoint?. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008, 93 s. ISBN
978-80-244-1919-0.
[2] KLATOVSKÝ, Karel, Lubomír KINCL a Daniela STONOVÁ. Microsoft
PowerPoint 2010 nejen pro školy. Vyd. 1. Kralice na Hané: Computer Media, c2010, 88
s. ISBN 978-80-7402-077-3.
[3] MUSÍLEK, Michal. Prezentace. PhDr. Michal Musílek, Ph.D. [online]. [cit. 2013-
04-01]. Dostupné z:
http://musilek.eu/michal/prezentace.html?menu=ict&item=k&lang=cz
[4] LAURENÍK, Marek a Michal BUREŠ. PowerPoint 2010: podrobný prvodce. 1.
vyd. Praha: Grada, 2011, 222 s. Prvodce (Grada). ISBN 978-80-247-3640-2.
[5] BLOHLÁVKOVÁ, Vra. 33 rad jak úspšn prezentovat: jak pesvdiv,
srozumiteln a psobiv prezentovat. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2004, 110 s. ISBN
80-251-0326-9.
[6] BRADBURY, Andrew. Jak úspšn prezentovat a pesvdit: jak pesvdiv,
srozumiteln a psobiv prezentovat. 2. vyd. Brno: Computer Press, c2007, viii, 109 s.
Rozvoj osobnosti. ISBN 978-802-5116-227.
[7] NÖLLKE, Claudia. Umní prezentace: jak pesvdiv, srozumiteln a psobiv
prezentovat. Praha: Grada, c2004, 111 s. ISBN 80-247-9057-2.
[8] BRADBURY, Andrew. Jak pipravit úspšnou pednášku: jak pesvdiv,
srozumiteln a psobiv prezentovat. 1. vyd. Editor George M Hall. Peklad Jaroslav
Hoejší. Praha: Galén, 2006, 112 s. Rozvoj osobnosti. ISBN 80-726-2422-9.
[9] ŠINDELÁ, Jan. Blog: vytváíme a vedeme internetový deník. Vyd. 1. Brno:
Computer Press, 2006, 104 s. ISBN 80-251-0927-5.
[10] HEWITT, Hugh. Blog understanding the information reformation that's changing
your world. Nashville, Tenn: T. Nelson Publishers, 2005. ISBN 978-141-8513-344.
[11] Webnode: O nás. Webnode [online]. 2013 [cit. 2013-08-20]. Dostupné z:
http://www.webnode.cz/o-nas/