Top Banner
Universita Hradec Králové Pedagogická fakulta Katedra filosofie a společenských věd Filosofická reflexe pojmu odcizení Diplomová práce Autorka: Bc. Karolina Krahulíková Studijní program: N7504 Učitelství pro střední školy, Učitelství pro 2. stupeň základních škol Studijní obor: Učitelství pro střední školy – základy společenských věd, Učitelství pro 2. stupeň základních škol, anglický jazyk a literatura Vedoucí práce: Mgr. Ondřej Švec Ph.D. Hradec Králové 2015
69

Universita Hradec Králové Pedagogická fakulta Katedra ...

Jun 03, 2022

Download

Documents

dariahiddleston
Welcome message from author
This document is posted to help you gain knowledge. Please leave a comment to let me know what you think about it! Share it to your friends and learn new things together.
Transcript
Filosofická reflexe pojmu odcizení
Autorka: Bc. Karolina Krahulíková
Studijní program: N7504 Uitelství pro stední školy, Uitelství pro 2. stupe
základních škol
Vedoucí práce: Mgr. Ondej Švec Ph.D.
Hradec Králové 2015
Filosofická reflexe pojmu odcizení
Cílem práce je zmapování pojmu odcizení vetn jeho pvodu v Marxov
filosofii, a jeho dalšímu uplatnní ve spoleenské kritice filosof a sociolog 20.
století. První ást práce bude vnována rozboru Marxovy stati Odcizená práce a
výkladu tí moných význam pojmu odcizení, je lze u raného Marxe rozlišit.
Krom analýzy dalšího uplatnní tohoto pojmu v kritických studiích neomarxist
(jako nap. E. Fromma) bude toto téma sledováno i v Heideggerov díle Bytí a
as, zejména pak v Heideggerových analýzách kadodenního modu existence. V
druhé ásti práce bude pedstaven alternativní pístup k otázce odcizení, který je
inspirován zejména dílem Konrada Lorenze Odumírání lidskosti. Jeliko samotný
pojem odcizení jakoby tiše pedpokládá njakou pedem danou lidskou
pirozenost, která je jedinci „odcizena“, bude hlavním tématem závrené ásti
kritická reflexe toho, zda vbec lze o njaké esenciální lidskosti hovoit, pi
vyuití souasných sociologických studií bude testována hypotéza, podle ní je
souasnou vlnu odcizení mono chápat také jako odcizení základním pudm
smujícím k zachování lidského rodu.
Prohlášení
Prohlašuji, e jsem tuto diplomovou práci vypracovala (pod vedením vedoucího
práce) samostatn a uvedla jsem všechny pouité prameny a literaturu.
V Hradci Králové dne 15.6. 2015
Podpis
Anotace:
Cílem práce je zmapování pojmu odcizení vetn jeho pvodu v Marxov
filosofii, a jeho dalšímu uplatnní ve spoleenské kritice filosof a sociolog 20.
století. První ást práce bude vnována rozboru Marxovy stati Odcizená práce a
výkladu tí moných význam pojmu odcizení, je lze u raného Marxe rozlišit.
Krom analýzy dalšího uplatnní tohoto pojmu v kritických studiích neomarxist
(jako nap. E. Fromma) bude toto téma sledováno i v Heideggerov díle Bytí a
as, zejména pak v Heideggerových analýzách kadodenního modu existence. V
druhé ásti práce bude pedstaven alternativní pístup k otázce odcizení, který je
inspirován zejména dílem Konrada Lorenze Odumírání lidskosti. Jeliko samotný
pojem odcizení jakoby tiše pedpokládá njakou pedem danou lidskou
pirozenost, která je jedinci „odcizena“, bude hlavním tématem závrené ásti
kritická reflexe toho, zda vbec lze o njaké esenciální lidskosti hovoit, pi
vyuití souasných sociologických studií bude testována hypotéza, podle ní je
souasnou vlnu odcizení mono chápat také jako odcizení základním pudm
smujícím k zachování lidského rodu.
Klíová slova: odcizení, pirozenost, podstata, existence
Annotation:
The aim of this thesis is the outline of the notion of alienation, its historical
development and its definition in the philosophy of Karl Marx and its further use
in the critique by philosophers and sociologists of 20th century. First part of this
thesis deals with the historical development of the notion of alienation and its
definition and its three stages in the early works of Karl Marx, mainly in the essay
Alienated labour. The notion of alienation will be then explored in the work of
neomarxist philosopher Erich Fromm, it will be also studied in Martin
Heidegger’s Being and time, especially in his analysis of the every day mode of
life. In the second part there will be introduced an alternative approach to the
question of alienation inspired by the work Dying of humanity by Konrad Lorenz.
Because the term alienation itself silently assumes some kind of human nature that
the human being is alienated from, the main topic of the final part of this thesis is
going to be a critical reflection wheather we can talk about some essential human
nature at all, while using current sociological studies there will be tested a
hypothesis according to that the current wave of alienation can be viewed as an
alienation from basic instincts leading to perservation of the human kind.
Key words: alienation, human essence, human nature, existence
Podkování
Tímto chci velmi podkovat pedevším vedoucímu práce Mgr. Ondeji Švecovi
Ph.D. za jeho as, cenné pipomínky a rady.
Obsah:
II. Historická reflexe pojmu odcizení……………………………...10
II.I Koncept odcizení v díle Karla Marxe………………………….15
II.II Odcizení v díle Ericha Fromma……………………………… 20
II.III Odcizení v díle Konrada Lorenze…………………………… 24
II.IV Odcizení v existencialismu…………………………………..27
II.V Odcizení v díle Sørena Kierkegaarda………………………....28
II.VI Odcizení v díle Jeana Paula Sartra…………………………..29
II.VII Odcizení v díle Alberta Camuse …………………………...31
II.VIII Odcizení v díle Karla Jasperse ……………………………32
II.IX Odcizení v díle Gabriela Marcela …………………………..33
II.X Odcizení v díle Martina Heideggera ………………………...34
III. Lidská pirozenost a odcizení…………………………………37
III.I Lidská pirozenost ve filosofii……………………………….38
III.II Pirozenost u K. Marxe, E. Fromma a K. Lorenze………….40
III.III Pirozenost a filosofové existencialismu …………………..43
III.IV Pirozenost a Martin Heidegger……………………………46
III.V Pohledy na lidskou pirozenost……………………………..48
IV. Biologická podstata ivých organism……………………….51
IV. I Odcizení se pudu sebezáchovy a sebevrada……………….53
IV.II Odcizení se pudu sebezáchovy a anorexie………………….54
IV.III Odcizení se tendenci k zachování druhu a asexualita……..59
V. Závr…………………………………………………………..61
Tato práce se zabývá zmapováním historického vývoje pojmu odcizení. Dále
studiem konceptu odcizení pedevším u Karla Marxe, Ericha Fromma a rys
odcizení u Martina Heideggera a existencialistických filosof. Vnuje se tak, jak
definici konceptu odcizení, jako odcizení se urité dané podstat, tak rysm
odcizení jako takového, které je mono vysledovat v pracích filosof
existencialismu i mnohých sociolog. Dále se práce zamuje na struné
pedstavení moností uvaování o lidské podstat, která me být lovku
odcizena. Je nastínn koncept pirozenosti, jako nepítomnosti nemoci,
pirozenosti jako harmonie sloek lovka, dále pirozenosti ve smyslu
pirozenosti lidského ducha i lovka definovaného svou innou aktivitou.
V závrené ásti se práce vnuje monosti stanovení biologického základu
pirozenosti lovka a monosti odcizení se této biologické podstat v souasné
spolenosti, pedevším pak v rámci pud vedoucích k zachování ivota a rodu.
Cílem práce je snaha o rozšíení definice odcizení na další hlediska lidského
ivota, pedevším pak poukázání na spojitost odcizení s fenomény anorexie a
asexuality, k jejich rozvoji me vést zpsob ivota a spoleenské podmínky
podobné rysm odcizení.
I.I Koncept odcizení
Koncept odcizení se zdá býti stále aktuální otázkou souasné spolenosti, pestoe
Hegelova filosofie je ji mnohými zpochybnna, Marxova filosofie je ji pes sto
let voln vykládána rozlinými smry a neomarxistické i existencialistické smry,
které se k odcizení navracely, elí kritice, koncept odcizení stále peívá a získává
nové monosti ve spolenosti dvacátého prvního století. Odcizení nabývá
v prbhu asu ve filosofii mnohých rozmr. V Hegelov díle je odcizení
povaováno za nutnou souást vývoje vdomí k sob samému skrze jeho
zvnjšnní a následné osvojení.1 V Marxov filosofii dostává pojem odcizení
1 PUUSALU, Jaanika. Malformation of belonging: Historical analysis of the concept of alienation.
Talin: Talin university, 2012. str. 15. [cit. 15.6.2015 ]. Dostupné z:
http://www.tlu.ee/UserFiles/Puusalu-MA.pdf
9
komplexnjší význam. Je definováno jako stav, ve kterém se ást lidí ve
spolenosti nalézá, pokud jsou jim odaty produkty jejich innosti i prostedky,
které jinak pirozen náleejí ke zpsobu jejich ivota a postaveny proti nim jako
cizí moc. ,,Zvnjšnní dlníka v jeho produktu znamená nejen, e se jeho práce
stává pedmtem, vnjší existencí, nýbr e existuje vn nho, nezávisle na nm,
jemu samému cizí, a e se vi nmu stává samostatnou mocí.“2 Kde je tento
vztah zárove vztahem k vnjšímu smyslovému svtu, k pírodním pedmtm
jakoto k njakému cizímu svtu, postavenému nepátelsky proti dlníkovi.3
Neomarxismus i existencialismus se snail odcizení dále reinterpretovat a rozšíit
jeho vliv na všechny lidské bytosti bez ohledu na tídní hledisko. Fenomén
odcizení se však zdá býti nadasový stejn tak jako problém seberealizace,
sebeuvdomní a sounáleitosti, se kterým se pojí.4
I.II Etymologický pvod pojmu
V eském jazyce nacházíme dvojí význam slova a to zcizení neho i pocit
cizosti. Z etymologického hlediska je slovo pvodním významem nenáleející
k rodu i kmenu.5 Význam obchodního pechodu vlastnictví na jiného vlastníka se
v eském jazyce na rozdíl od anglického nevyskytuje, zmna vlastnictví je pouze
násilnou formou, tedy zcizení ve významu krádee. V nmeckém jazyce je termín
bliší eskému významu. Entfremdung je zaznamenáno od 15. století a pochází ze
slovesa entfremden, znamenající uinit cizím, odebrat, které vychází z pídavného
jména fremd, znamenající nedomácí, nepatící nkam i neznámý.6 V anglickém
jazyce existují dva moné ekvivalenty pojmu odcizení a to alienation a
estrangement. Alienation, které je pouíváno u peklad text Karla Marxe, je
pvodem z latinského alius znamenající jiný, další. Slovo bylo pejato pes
starofrancouzštinu a v pvodním významu vyuíváno jako právní termín pro
zmnu vlastnictví (14. stol.), pozdji se význam rozšíil na ztrátu mentálních
2 MARX, Karl. Odcizení a emancipace lovka. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1967, 377 s. str. 82 3 Tamté. str. 84 4 PUUSALU, Jaanika. Malformation of belonging: Historical analysis of the concept of alienation.
Talin: Talin university, 2012. str. 4. [cit. 15.6.2015 ]. Dostupné z:
http://www.tlu.ee/UserFiles/Puusalu-MA.pdf 5 MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka eského a slovenského. Vyd. 1. Praha:
Nakladatelství eskoslovenské akademie vd, 1957, 627 s. str.88 6 Online etymologisches Wörterbuch. , [cit. 15.6.2015 ]. Dostupné z:
http://www.dwds.de/?qu=Entfremdung
10
schopností (15. stol.) a ztrátu vzájemného citu (19. stol.). Oproti tomu výraz
Estrangement se tém kryje významem a formou s eským a nmeckým
výrazem. Jedná se o novjší jazykový útvar zaznamenaný od poloviny 17. století,
pvodn z latinského extraneus znamenající cizí, z vnjšku.7
Z jazykového hlediska meme tedy vysledovat dv vrstvy významu
v komplexit pojmu jako takového, kde se nám ukazuje na jednu stranu význam
pevodu vlastnictví, který zobrazuje vnjší odebírání vlastnictví v rámci odcizené
spolenosti a k návratu pvodního vlastnictví, ale i zmna neho vlastního
v odcizeném lovku a pocit cizoty sebe sama, který je základem pro individuální
existenciální krizi v odcizené spolenosti. V rámci snahy o rozšíení rozsahu
definice odcizení je dleité pracovat s komplexitou pojmu ji v jeho
etymologickém významu, tedy odcizení a to jak pi studii odcizujících tendencí
ve spolenosti, tak ve studii jejich vliv na psychiku a ivot individuálního
lovka a v dsledku vliv odcizujících tendencí ve spolenosti na rozvoj
asexuality a anorexie v souasné spolenosti.
II. Historická reflexe pojmu odcizení
Linii fenoménu odcizení jako takového vidí nkteí myslitelé napíklad E. Fromm
a I. Mesárosz u od samé definice híchu v kesanství, jako odcizení se Bohu a
boskému poádku8. Takté kesanské misionáské snahy vnímá Mesárosz jako
snahy o vyvedení lovka ze stavu sebeodcizení, do kterého se sám pivedl. Dále
kesanství také kritizuje za pínos prodejnosti, upozoruje na její univerzální
rozšíení a kritizuje ji jako odcizitelnost sebe sama.9
Výskyt samotného slova odcizení datuje Mesárosz ji od Hobbese10, který
napíklad ve spise Leviathan slovo vyuívá v tomto smyslu: ,,pán má podle
7 Online etymological dictionary. [cit. 15.6.2015 ]. Dostupné z:
http://etymonline.com/index.php?term=estrange&allowed_in_frame=0 8 MÉSZÁROS, István. Marx's theory of alienation. 5th ed. Delhi: Aakar Books, 2006. ISBN
0850365546. str. 28 9 Tamté. str. 28 10 Tamté str. 34
11
zákona moc prodat svého sluebníka nebo ho odcizit.“11 Nebo u A. Smitha v díle
Bohatství národ se vyskytuje ve významu: ,,vazal se nesmí odcizit bez souhlasu
svého nadízeného".12 Také u Kanta se vyskytuje definice pojmu odcizení jako
pevod ního vlastnictví nkomu jinému.13 Termín je však pouit v klasickém
chápání dobové anglické politické filosofie, tedy jako pechod vlastnictví objektu
na jiného vlastníka, ne v pozdjším komplexnjším smyslu jako u Hegela nebo
Marxe.
Pro rozvoj samotného konceptu odcizení je však podle Mesárosze dleité období
osvícenství a dílo D. Diderota a J. J. Rousseaua. Pedevším idea pvodního
pírodního stavu ped rozvojem civilizace a jeho romantizace a idealizace a idea
návratu k nmu, stejn tak jako na dlouhou dobu poslední ostrá kritika
negativních dopad rozvoje prmyslu a vdy. Diderot ve své analýze spolenosti
pedjímá Marxovo pojetí umlých poteb a smyšlených ádostí. Mluví o
protikladu vlastního konkrétního úspchu k obecnému dobru celku a podízení
celkového dobra dobru vlastnímu, co vede ke vzniku tchto umlých poteb.14
Jako ešení vidí celkové omezení poteb. Odcizení vidí v podízení jednotlivce
celku a ztráty vlastních poteb a nahrazení umlými, které diktuje vtšinová
spolenost, její zákony se zvrhávají v nadpirozené a nezmnitelné, jediná
monost vymanní se z tohoto stavu je omezení spoteby.
Jeho souasník J. J. Rousseau se snail o komplexní studii tehdejší spolenosti,
kterou však spojil s idealizací pírody a domnlého pvodního pirozeného stavu,
ke kterému je moné se navrátit. Vývoj civilisace a jeho negativní efekty podle
nj vedly ke ztrát pirozeného stavu, v nm mohl být lovk pln sám sebou
v souladu s pírodou a svými potebami a ke vzniku situace, v ní musí lovk
více dbát ohled na druhé a na uspokojování umlých, asto pouze konvenních
poadavk.15 Odcizení definoval v duchu významu zmny vlastnictví, jako
11 HOBBES, Thomas. Leviathan. Courier corporation. 2012. ISBN 048612214X. str. 140 12 SMITH, Adam. The wealth of nations. Ed. Charles J. Bullock. New York: Cosimo, 2007.
ISBN 1602069409. str. 530 13 KANT, Immanuel. The metaphysics of morals. Ed. Mary Gregor. New York: Cambridge
university press, 1995. ISBN 1107268486. str. 271 14 MÉSZÁROS, István. Marx's theory of alienation. 5th ed. Delhi: Aakar Books, 2006.
ISBN 0850365546. str. 41 15 Tamté. str. 56
12
prodání i vydání16 i transfer vlastnictví.17 Jeho projevy vidl v mnoha oblastech,
jako napíklad odcizení se svobod, kdy lovk neme prodat svou vlastní
svobodu, stejn tak jako jeho vlastní suverenita mu neme být odcizena. Stejní
ásti jeho kritiky však bylo oddlení lovka od pírody a pirozeného stavu.
Rousseau mluví o korupci lovka civilisací oddlením od pírody, které vykládá
jako zrušení pvodní dobroty lovka.18 Se vzdalováním se pírod dále souvisí
zdokonalování spolenosti vedoucí k domnlému úpadku druhu, zotroení
institucemi a pedevším, tak jako u Diderota, k rozvoji umlých nepotebných
tueb, v jeho oích vedoucích k produkci umlého lovka. Dvodem vzdalování
se od pírody jsou peníze, kdy lovk kvli bohatství zaprodává sám sebe.
,,lovk by neml sám sebe prodávat, stává se tím oldákem“19 lovk tak bere
plat a prodává ást svého asu, tedy ást své osoby a stává se jen sluhou ostatním.
20 Peníze ovlivují velkou mrou i mezilidské vztahy, které jsou podle Rousseaua
na všech úrovních podízeny zisku z druhého.21
Koncept odcizení v komplexnjším významu, ne pouze pechod zmny
vlastnictví objektu, se datuje od Hegela. Odcizení je u nj pojímáno jako nutná
souást vývoje ducha k sob samému do isté seberealizace skrze jeho zvnjšnní
a následné osvojení.22 Hegel ve svém pojetí odcizení pracuje s rozdílem mezi
esencí a existencí, existence je tak odcizena od esence, která musí být pivlastnna
zpt. lovk tak ve skutenosti není tím, kým by mohl být. Jak íká Fromm:
,,lovk není tím, co by ml být a ml by být tím, ím by mohl být.“ 23 U Hegela je
však já pedureno k dosaení sebenaplnní24, tedy zptnému pivlastnní své
esence. Pekroení odcizení je tak vnitní danou potebou, není to pouze morální
16 MÉSZÁROS, István. Marx's theory of alienation. 5th ed. Delhi: Aakar Books, 2006.
ISBN 0850365546. str. 56 17 ROUSSEAU, Jean-Jacques. Discourse on political economy and the social contract. Pekl.
Christopher Betts. New York: Oxford university press, 2005. ISBN 978-0199538966. str. 22 18 MÉSZÁROS, István. Marx's theory of alienation. 5th ed. Delhi: Aakar Books, 2006.
ISBN 0850365546. str. 54 19 Tamté. str. 52-56 20 ROUSSEAU, Jean-Jacques. La Nouvelle Héloïse: Julie, or the New Eloise : Letters of Two
Lovers, Inhabitants of a Small Town at the Foot of the Alps. Pekl. Judith H. McDowell. Penn
State University Press. 1990. ISBN 0271006021 str. 68 21 MÉSZÁROS, István. Marx's theory of alienation. 5th ed. Delhi: Aakar Books, 2006.
ISBN 0850365546. str.52-56 22 FROMM, Erich. Obraz lovka u Marxe. 1. vyd. Brno: L. Marek, 2004, 150 s.
ISBN 80-86263-53-3. str. 39 23 Tamté. str. 15 24 Tamté. str.14
13
nutnost jako díve u Diderota a Rousseaua.25 Hegel tím zdrazuje roli aktivity
jako prostedníka mezi subjektem a objektem, i kdy stále jen v abstraktní
form.26 Dále vidí i sociální rozmr odcizení, lidé jsou ve sporu nejen sami se
sebou, ale i s ostatními. Morální pravidla jsou tak lovku vnjší a spolenost je
vidna v opozici, jako omezující jeho svobodu. Spolenost je ale souasn
nezbytná pro kultivaci kvalit dleitých pro sebenaplnní. lovk je tedy
obklopen spoleností a je jí determinován a souasn ji potebuje pro své
sebenaplnní. Pro sebereflexi jako takovou je vdy teba druhého. Sebevdomí je
tak uznáno a rozeznáváno pouze pokud existuje pro jiné sebevdomí.27
V Hegelov díle jsou tedy pedstaveny dva rzné procesy odcizení, sociální
odcizení od vlastní spolenosti a spirituální odcizení od sebe sama.28
Mészáros interpretuje Heglovo odcizení, jako druhé odcizení, tedy imaginární
odcizení se odcizené existenci.29 Celý tento proces se odehrává pouze v abstraktní
rovin. lovk sám ve své mysli si musí odcizení svého ducha uvdomit a ve své
mysli jej oddlit od tohoto odcizeného, aby mohl dojít k absolutní seberealizaci a
pivlastnit si sebe zpt.30 Práv jako píliš abstraktní je koncept pozdji kritizován
jak Feuerbachem tak Marxem.
Po Hegelovi se konceptem odcizení zabýval i Ludwig Feuerbach. Na rozdíl od
Hegela chtl zachytit odcizení v opravdovém ivot. Pvod odcizení nevidl v
Hegelov absolutním duchu, ale pímo v lovku31. Dále kritizoval Hegelovo
pojetí lidské esence. Podle Feuerbacha jsou bytí a esence jedno, nemohou být
25 MÉSZÁROS, István. Marx's theory of alienation. 5th ed. Delhi: Aakar Books, 2006.
ISBN 0850365546. str. 63 26 Tamté. str.87 27 HEGEL, Georg Wilhelm Friedrich. Hegel: The Essential Writings Dialectics and Human
Experience: The Phenomenology of Spirit. New York: Harper &Row, 1974. ISBN 0198245971.
str.70 28 PUUSALU, Jaanika. Malformation of belonging: Historical analysis of the concept of
alienation. Talin: Talin university, 2012. str.17. [cit. 15.6.2015 ]. Dostupné z:
http://www.tlu.ee/UserFiles/Puusalu-MA.pdf 29 MÉSZÁROS, István. Marx's theory of alienation. 5th ed. Delhi: Aakar Books, 2006.
ISBN 0850365546. str. 61 30 Tamté. str. 61 31 GARAUDY, Roger. Karel Marx: filosof, ekonom, politik. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1968,
202 s. str. 47
14
nikdy oddleny pirozenou cestou.32 Bytí se dále stále vyvíjí, tedy ani podstata
není stálá. lovk tak me vlastnit vlastní existenci jen v aktuální form ne
v abstraktní, tedy pokud je bytí spojeno s aktuálními opravdovými vcmi, jen poté
me být vc sama o sob aktuální.33 Zdrazoval také roli sociálních vztah a
jejich vlivu na lidskou existenci: ,,lovk je to co jí, ale rovnocenn je lovk
formován jeho vztahy s ostatními lidmi.“34.
Feuerbach tak rozšíil koncept odcizení pedevším do náboenské roviny, kdy
tvrdil, e tím, e lidé zobrazují a idealizují si Boha, se odcizují sami sob a svým
schopnostem, které v Bohu staví jako externí. Tyto síly je podle nj teba navrátit
zpátky do sebe.35 Feuerbach tedy argumentuje, e odcizení bylo zapoato
uctíváním Boha jako neho externího. lovk tak piknul Bohu síly, které má ve
skutenosti on sám36. V tomto smyslu je tedy kesanství odcizování od lidské
esence a souasn od lidského bytí, protoe ve Feuerbachov myšlení nejsou
oddlitelné.37 Feuerbach tak posouvá Hegelovo tvrzení dál, kdy íká, e Bh i
duch u Hegela se neodcizuje v lovku, ale e se lovk odcizuje v Bohu38.
lovk se tedy neodcizuje své pedem dané nemnné esenci, jak tomu bylo díve
u Hegela, ale svým bytostným silám, které projektuje do Boha a nevidí je ji dále
jako své vlastní. U Hegela se odcizený abstraktní duch musí druhotn odcizit, aby
se mohl vrátit k pirozenosti, naopak u Feuerbacha se lovk nemusí navrátit
k abstraktnímu duchu, ale k reálnému materiálnímu lovku, který má sám
všechny kvality, které piítá Bohu.
32 FEUERBACH, Ludwig. Principles of Philosophy of the Future. Pel. Z. Hanfi. The Fiery
Brook: Selected Writings of Ludwig Feuerbach. New York: Anchor Books, 2012.
ISBN 0915145278 str.27. [cit. 15.6.2015 ]. Dostupné z:
http://www.marxists.org/reference/archive/feuerbach/works/future/index.htm 33 PUUSALU, Jaanika. Malformation of belonging: Historical analysis of the concept of
alienation. Talin: Talin university, 2012. str.18. [cit. 15.6.2015 ]. Dostupné z:
http://www.tlu.ee/UserFiles/Puusalu-MA.pdf 34 MACINTYRE, Alasdair. Marxism and christianity. Duckworth. London. 1953.
ISBN 0268013586. str. 25 35 TUCKER, Robert. C. The Marx – Engels reader. Norton. New York. 1978. str. 23 36 FEUERBACH, Ludwig. The Essence of Christianity. Pekl. G. Eliot. Cosimo. New York. 2008
str. 12 37 MÉSZÁROS, István. Marx's theory of alienation. 5th ed. Delhi: Aakar Books, 2006.
ISBN 0850365546. str. 86 38 GARAUDY, Roger. Karel Marx: filosof, ekonom, politik. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1968,
202 s. str. 21
II.I Koncept odcizení v díle Karla Marxe
Dle Mészárose mla na Marxe stejní vliv teorie odcizení u Hegela, Feuerbacha
a anglická politická filosofie. Pesto však Marx opt oba filosofy kritizuje pro
pílišné setrvávání v abstrakci. 39 Marxovým zájmem byly konkrétní podmínky
ivota, které produkovaly odcizení.40 Sám se snail o komplexní analýzu
spolenosti, zahrnuje tak sociologické, biologické, psychologické, filosofické i
ekonomické hledisko lidského ivota.
Ve studii odcizení Marx ukazuje devastující efekt kapitalistické produkce na
lidské bytosti, na jejich fyzické a mentální stavy a na sociální procesy, kterých
jsou souástí.41 Sleduje externalizaci lovka ve form odcizené práce a
dehumanizující efekty takového stavu. ,,Kdy práce je pro dlníka vnjší, nepatí k
jeho podstat, tedy svou prací neafirmuje sám sebe, nýbr se popírá, e mu v ní
není dobe, nýbr je v ní nešasten, nerozvíjí v ní ádnou svobodnou fyzickou ani
duševní energii, nýbr mnoí svou tlesnost a ruinuje svého ducha.“42 Vinou
soukromého vlastnictví za kapitalismu je tak podle Marxe pracujícím lovku
odnímán produkt jeho práce a tím i monost pirozené a svobodné realizace.
Navíc všechny hodnoty jsou meny úspšností na trhu, take se prakticky vše
stává zboím, vetn lovka samotného. lovk je tak ivým kapitálem a jeho
kvality existují jen potud, pokud existují pro kapitál jemu odcizený.43 Svj ivot
tak dlník musí stále více podizovat tlaku okolností, které jsou vnjší a nemá
monost je nijak ovlivnit. lovk tak existuje jen v odcizené form jako práce a
kapitál, aby bylo toto pekonáno, musí se zmnit praktický zpsob produkce,44
jinak se stále jen zvyšuje cena svta vcí a sniuje cena svta lidí.45 V odcizení se
39 MÉSZÁROS, István. Marx's theory of alienation. 5th ed. Delhi: Aakar Books, 2006. ISBN
0850365546. str. 99 40 PAPPENHEIM, Fritz. Alienation of modern men: An interpretation based on Marx and Tonnies.
Monthly review press. 2009. ISBN 0853450056, [cit. 15.6.2015 ]. Dostupné z:
https://www.marxists.org/subject/alienation/pappenheim.html 41 OLLMAN, Bertell. Alienation. Marx’s Concept of Man in Capitalist Society. (2nd ed.).
Cambridge: Cambridge University Press, 1977. ISBN 052129083X. str.131 42 MARX, Karel Odcizení a emancipace lovka. Mladá fronta, Rudé právo. 1. vydání. Praha.
1967. str. 84 43 MÉSZÁROS, István. Marx's theory of alienation. 5th ed. Delhi: Aakar Books, 2006.
ISBN 0850365546. str. 135 44 Tamté. str. 111 45 Tamté. str. 114
16
tedy vztah mezi pírodou a lovkem, kdy jejich prostedníkem je inná aktivita,
mní na vztah mezi mzdou a kapitálem, kdy abstraktní mzda má nahradit
seberealizaci v innosti a lovk sám se stává kapitálem a tento proces je spojen
prací odcizenou. Cílem pak zstává u jen sebezáchova fyzického bytí.46
Marx dále definuje ti hlavní aspekty odcizení a to od pírody, inné aktivity a od
své rodové bytostí.47 Vztah pracujícího k produktu je tak souasn vztahem
lovka k vnjšímu svtu, odcizení se vlastní aktivit je v dsledku odcizení se
vlastní podstat a odcizení se rodové bytosti je souasn odcizením se druhému
lovku, kterému nejsme schopni rozumt. Dlník tak ztrácí všechny potebné
kvality k sebenaplnní své existence.48 Je mu naprosto znemonna seberealizace
v rámci aktivní tvoivé innosti, pochopení svta, vztah s pírodou, s dalšími lidmi
i fungování ve spolenosti a jsou mu ponechány jen základní biologické funkce.
Odcizení práci se tak promítá v kadé sfée lidské existence.
Píroda je pro Marxe dleitá hned z nkolika hledisek. Je zásadní pro lovka,
pro udrení jeho ivota a fyzického zdroje obivy. Píroda je také nezbytná pro
lidské vdomí a rozvoj lidských smysl. Stejn tak je dleitá, jako zdroj
materiálu a inspirace pro lidskou aktivní innost. Pokud je innost odcizená, pak
se i píroda stává cizí a nepátelskou. lovk jí ji nerozumí a nebere jí za vlastní.
Bez pírody také neme rozvíjet psychologické charakteristiky typické pro lidské
bytosti. Ve stati Odcizená práce Marx íká: ,,e fyzický a duševní ivot lovka
souvisí s pírodou, nemá jiný smysl, ne e píroda souvisí sama se sebou, nebo
lovk je ást pírody.“49,,Píroda je jeho tlem, s ním musí zstat spjat
ustaviným procesem, aby nezemel.“50 Pokud lovk nemá zemít, musí zstat
v neustálém kontaktu s pírodou. lovk se nepotvrzuje v okolním svt jen
myšlením ale všemi svými smysly.51 Smysly jsou v základu dané pírodou pi
46 MÉSZÁROS, István. Marx's theory of alienation. 5th ed. Delhi: Aakar Books, 2006.
ISBN 0850365546. str. 83 47 Tamté. str.14 48 OLLMAN, Bertell. Alienation. Marx’s Concept of Man in Capitalist Society. (2nd ed.).
Cambridge University Press. Cambridge. 1977. ISBN 052129083X. str.75 49 MARX, Karl. Odcizení a emancipace lovka. 1. vyd. Mladá fronta. Praha. 1967. str. 85 50 Tamté. str. 85 51 MÉSZÁROS, István. Marx's theory of alienation. 5th ed. Delhi: Aakar Books, 2006.
ISBN 0850365546. str. 108
17
narození, ale kultivují se a bhem ivota pobýváním v pírod a s ostatními
lidmi. Pokud tedy není toto umonno, pln lidské smysly se nemohou rozvinout.
V odcizeném svt je však cenn jen uitek z pírody, její komerní hodnota,
nikoli lidská a sociální vyuitelnost, ale jen vyuitelnost individuální.52 K odcizení
pírod tak dochází, pokud nastane jednostranná interakce mezi lovkem a
výrobou a styk s pírodou není moný. Výroba je od pírody jako takové naprosto
oddlena a dlník ji nevidí souvislost s ní. Pokud nemá monost pochopit pírodu
okolo sebe a pírodní zákonitosti v sob, nemá monost zaít chápat ani svt
okolo sebe a ostatní lidské bytosti, pouze pokud je sám obklopen pírodou a
ostatními lidmi zane pemýšlet o sob a chápat svou innost.53
Další sférou odcizení je odcizení práci, tedy inné lidské aktivit, která vede k
seberealizaci a úplnosti lidské bytosti. Tedy pokud se lovk odcizuje své lidské
aktivit, která ho definuje, odcizuje se sám sob a to sám sob jako jedinci, obrazu
sebe ve druhém lovku i lidství obecn v lidském rodu. Marx pikládá inné
aktivit nejdleitjší roli v lidském ivot. Tak jako u Heideggera napíklad je
pro pobyt charakteristická starost o své bytí, tak pro Marxe je inná lidská aktivita
demonstrovaná v práci typickým rysem lidské existence. Od zvíat se tato aktivita
odlišuje pedevším tím, e je vdomá a není pouze dsledkem fyzické nutnosti
pro sebezáchovu, naopak seberealizace se me rozvíjet, a kdy jsou základní
poteby naplnny.
Odcizená práce pak iní lidskou aktivitu, která by mla být koneným cílem,
pouze prostedkem k zachování fyzického bytí. Práce by mla být místem
seberealizace, takto je moná jedin po práci samotné. Která je sama o sob
lovku cizí a je jen nutným zlem pro získání prostedk k ivotu. ,,Proto se
dlník cítí pi sob teprve vn práce, a v práci se cítí vn sebe. Doma je, kdy
nepracuje, a kdy pracuje, není doma. Jeho práce není tedy dobrovolná, nýbr
vynucená, je to nucená práce. Není tedy uspokojením njaké poteby, nýbr je jen
prostedkem k uspokojování poteb mimo ní.“54 lovk se tak externalizuje ve
52 MÉSZÁROS, István. Marx's theory of alienation. 5th ed. Delhi: Aakar Books, 2006.
ISBN 0850365546. str. 202 53 FROMM, Erich. Obraz lovka u Marxe. Ed. L. Marek. 1. vyd. Brno. 2004,
ISBN 80-86263-53-3. str. 31 54 MARX, Karl. Odcizení a emancipace lovka. 1. vyd. Mladá fronta. Praha 1967. str. 84
18
form odcizené práce, existuje jen jako práce a kapitál. ,,Dlník se tedy stává
otrokem svého pedmtu po tchto dvou stránkách, jednak tím, e udruje pedmt
práce, tj. e udruje práci a za druhé tím, e udruje prostedky k obiv.
Vrcholem této poroby je, e se jako fyzický subjekt udruje u jen jakoto dlník a
e je dlníkem u jen jakoto fyzický subjekt.“55 Není-li lovk tvrí, není niím.
inná aktivita je to, co definuje jeho ivot a lidství, lovk pasivní je tedy
srovnáván s lovkem mrtvým, tedy lovkem bez ivotní aktivity. ,,ím mén
jíš, piješ, kupuješ knihy, chodíš do divadla, na bál do hospody, myslíš, miluješ,
teoretizuješ, zpíváš, maluješ, šermuješ, atd. tím víc ušetíš, tím vtší je tvj kapitál,
ím mén jsi, tím mén projevuješ svj ivot, tím více máš, tím vtší je tvj
zvnjšnný ivot, tím více své odcizené bytosti hromadíš.“56 Podstatnou silou
v lovku je energické usilování o svj pedmt.57 Tedy neustávající aktivní lidská
innost, nikoli však za úelem hromadní statk, které je kritizováno stejn jako
pozdji u Fromma, ale za úelem maximalizace satisfakce z aktivní innosti.
Tetí sférou odcizení je odcizení se druhému lovku a lidskému rodu jako
takovému. Pokud je lovk odcizen sám sob a své inné aktivit, nemá monost
poznat ostatní lidi a rozumt jim, a u v rámci podobnosti se sebou samým i
v rámci zptného uspokojení za svou innou aktivitu. Jak íká Marx ve stati
Odcizená práce: ,,vbec vta, e lovk je odcizen své rodové bytosti, znamená, e
lovk je odcizen druhému lovku tak, jako kadý z nich je odcizen lidské
podstat.“58 Pokud tedy lovk nerozumí svému bytí, i se o to ani nesnaí, druzí
lidé pro nj zstávají jen abstraktními. Stejn tak i zpsob masové výroby nepeje
monosti zjistit zptnou vazbu od zákazníka mnohdy ani pochopit, k emu
jednotlivá ást výrobku slouí. Druhý lovk se tak stává pouhým objektem,
objektem vlastnní, prodeje i uspokojení vlastních poteb. Aby se lovk mohl
vztahovat ke svtu však nutn potebuje další bytost, která je jeho objektem.59
Kadý lovk má svou podstatu vn sebe. Musí tak být objektem zas pro další
55 MARX, Karl. Odcizení a emancipace lovka. 1. vyd. Mladá fronta. Praha. 1967. str. 83 56 FROMM, Erich. Obraz lovka u Marxe. 1. vyd. Brno: L. Marek, 2004, 150 s.
ISBN 80-86263-53-3. str. 31 57 Tamté. str. 27 58 MARX, Karl. Ekonomicko-filosofické rukopisy z roku 1844. Vyd. 1. Praha: Státní nakladatelství
politické literatury, 1961, 167 s. str. 66 59 MÉSZÁROS, István. Marx's theory of alienation. 5th ed. Delhi: Aakar Books, 2006.
ISBN 0850365546. str. 169
19
bytí a další bytí musí být stejn tak jeho objektem. Pokud je lovk odcizen sám
sob, je mu znemonno pochopení druhého lovka a vztah s ním. Druhý lovk
se stává také cizím, namísto toho, aby napomohl k naší konfirmaci. ,,Odcizená
práce pevrací tento vztah v tom smyslu, e lovk práv proto, e je vdomou
bytostí, dlá ze své podstaty jen prostedek pro svou existenci.“ 60
S odcizením druhému lovku úzce souvisí odcizení se rodové bytosti, jako
takové. Tedy základním rysm lidského druhu, které se nemohou bez inné
aktivity rozvíjet a odcizený lovk si jich ani není vdom. Rodovou bytostí je
lovk proto, e je mu jeho vlastní ivot pedmtem, tedy jeho ivotní aktivita je
vdomá. ,,lovk je rodová bytost, nejen tím, e prakticky i teoreticky iní svým
pedmtem rod, jako svj vlastní, tak rod ostatních vcí, nýbr i tím, e se sám k
sob staví jako k pítomnému, ivému rodu, tím, e se k sob staví jako k
univerzální, a proto svobodné bytosti.“61 Rodový ivot má být tak úelem ivota
individuálního, v odcizené spolenosti se tento vztah obrací a individuální ivot je
úelem rodového a to pouze v abstraktní form.62 Prvotní se stává idea uspokojení
individua, produktivní innost se jeví jen jako prostedek k uspokojení njaké
poteby i k zachování fyzické existence. ivotní aktivita u není provádna jen
pro sebe samu. Ve zpsobu ivotní innosti však pro Marxe spoívá celá
charakteristika lidství. Lidé se tak odcizují od podstaty svého rodového ivota, pro
kterou je stejní svobodná vdomá inná aktivita.63
Marx kritizuje kapitalismus za produkci bez rodového vdomí, tedy stav, kdy si
lidé nejsou vdomi dleitosti svobodné inné aktivity a pedevším jejích
spoleenských dsledk. Pokud lidem chybí vdomí lidství a spoleenský rozmr
aktivity, pak je lovk redukován pouze na individualitu a pírodní základ. Avšak
podle Marxe lidské smysly nejsou pouze dané pírodou, ale co je v nich lidské, je
tvoeno a lovkem samotným v sociálním procesu.64 V odcizeném svt tak
smysly ztrácejí svou lidskou spoleenskou hodnotu a radost se stává jen
60 MARX, Karel. Odcizení a emancipace lovka. 1. vyd. Mladá fronta. Praha. 1967 str. 86 61 Tamté. str. 85 62 Tamté. str. 85 63 Tamté. str. 85 64 MÉSZÁROS, István. Marx's theory of alienation. 5th ed. Delhi: Aakar Books, 2006.
ISBN 0850365546. str. 202
ale naopak individuální nezávislost na vztazích ve spolenosti. 66
II.II Odcizení v díle Ericha Fromma
Erich Fromm se ve svém díle zabýval pedevším vlivem odcizení na jednotlivého
lovka a jeho psychologické charakteristiky. Snail se rozšíit Marxovo pojetí
odcizení na celou spolenost a zrušit jeho úzké tídní vymezení. Neinterpretuje ho
tedy jako rozpor tíd, ale spíše jako rozpor dvou morálních princip, zamení na
vlastnní, nebo na bytí. Modus bytí je u Fromma charakterizován jako „zpsob
existence, v nm nic nemáme, po niem nebaíme, ale jsme naplnni radostí,
uíváme svých schopností tvoiv a jsme zajedno se svtem.“67Základními
pedpoklady bytí jsou pro nj nezávislost, svobod a existence kritického rozumu.68
Modus bytí je tedy zaloen pedevším na tvoivé existenci a kontaktu s okolním
svtem. Naopak v modu vlastnní lovk neproívá sebe jako jednající subjekt
své innosti, ale namísto toho proívá jen výsledek své aktivity.69 Jak tedy íká
Fromm: ,,já jsem tím, co mám. Tedy mj majetek ustavuje mne a mou identitu.“70
lovk tak vystavuje celý svj ivot okolo vcí, které vlastní a jim se
pizpsobuje, ím si znemouje skutenou seberealizaci a kontakt s okolím,
trní charakter získává vliv i na jeho osobnost samotnou, kdy i ona se stává
smnnou hodnotou.
Dále si Fromm také všímal, e vliv odcizení je zhoubnjší ve stední vrstv
spolenosti a mezi lidmi pracujícími s abstraktními systémy. Píznaky odcizení
vidl napí celou historií, v zaátku ji u samé problematiky híchu v kesanství.
Kdy jako nejvtší hích bylo spatováno opuštní sebe sama ve víe v Boha. Dále
stejn jako Feuerbach poukazuje na externalizaci lidských schopností ve víe
65 MÉSZÁROS, István. Marx's theory of alienation. 5th ed. Delhi: Aakar Books, 2006.
ISBN 0850365546. str 205 66 Tamté. str. 258 67 FROMM, Erich. Obraz lovka u Marxe. 1. vyd. Brno: L. Marek, 2004, 150 s.
ISBN 80-86263-53-3. str. 103 68 Tamté. str. 104 69 Tamté. str. 96 70 Tamté. str. 96
21
v modly a jejich moc, lovk tak me být sám sebou jen nepímo a jeho síly jsou
mu odcizeny. Také myslitelé osmnáctého a devatenáctého století podle Fromma
kritizovali svou dobu za to, e se v ní rozmohla nehybnost, prázdnota a
zmrtvlost. Základním problémem Goethova myšlení bylo pojetí lidské tvoivosti
a aktivní innosti, které mlo ústední místo podle Fromma i u Spinozy, Fichteho,
Hegla, Schillera nebo Marxe. Také existencialistickou filosofii vnímal Fromm
jako vyjádení odporu proti odcizení v prmyslové spolenosti. 71
Odcizení jako takové je podle Fromma popení produktivity. Odcizený lovk je
pedevším lovk pasivní.72 Ovšem u Marxe sama produktivita k plnému ivotu
nestaí, je vdy teba pijetí innosti ostatními. Dále Fromm mluví o odcizení jako
o zpsobu proitku, kdy se lovk cítí cizí sám sob. lovk tedy vnímá vše
vetn sebe pasivn a odtren od pírody a ostatních lidí. Odcizení je ve své
podstat pasivním a receptivní vnímáním svta i sebe sama, pi nm subjekt
zstává oddlen od objektu.73 Svt je pro lovka tedy ním cizím, co stojí nad
ním a proti nmu, jen jako souhrn pedmt, protoe mu chybí monost
vztahování se k nmu a vytváení si souvislostí. Tyto pedmty mohou být
lidskými výtvory, lovk je však tak nevnímá.
V odcizené spolenosti se spoleenské bytí stává vnjším. lovk tedy musí ešit
ve svém ivot rozpor mezi vnjším svtem a sebou samým, aby mohl zakusit
jednotu s druhým lovkem a pírodou.74 Takový problém však nelze ešit pouze
teoreticky v abstraktní rovin, jako je tomu v existencialismu. Naopak zde je
vhodné se vrátit ke komplexit Marxova pojetí ivota a uvaovat o spojení
s pírodou a spoleností díky inné lidské aktivit, která však sama o sob nestaí
a plné seberealizace a sebekonfirmace lze dosáhnout a vztahy s ostatními lidmi a
pírodou.
71 FROMM, Erich. Obraz lovka u Marxe. 1. vyd. Brno: L. Marek, 2004, 150 s.
ISBN 80-86263-53-3. str. 37 72 GED, András. Odcizený Marx: k humanisticko-existencionalistické interpretaci Marxe :
kritika buroazní ideologie. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1972, 75 s. str. 44 73 FROMM, Erich. Obraz lovka u Marxe. 1. vyd. Brno: L. Marek, 2004, 150 s.
ISBN 80-86263-53-3. str. 31 74 GED, András. Odcizený Marx: k humanisticko-existencionalistické interpretaci Marxe :
kritika buroazní ideologie. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1972, 75 s. str. 28
22
Odcizený lovk tedy ztrácí kontakt se sebou i s ostatními. Sebe a ostatní proívá
u jen tak, jak se proívají vci, ani by s nimi a s vnjším svtem navázal
kontakt.75 V odcizené spolenosti musí být vše vyíslitelné, prodejné a výhodné.
Aby se však vše mohlo stát vyíslitelným a prodejným musí se stát abstraktním.
Abstraktní cíle a pedstavy jsou tak lidem vsugerovány reklamou a trním
procesem. lovk však podle Fromma nemá podlehnout tmto silám a snait se
splynout s vtšinou, ale naopak se snait vyrovnat s danou nejistotou, stejn tak,
jako to radí Heidegger i velká ást existencialistické filosofie. Snaha o splynutí
s odcizeným davem plodí jen další nejistotu, vyboení z nj me znamenat
vylouení, lovk tedy ije v neustálém strachu z chyb a samoty, tak klesá jeho
sebeuvdomní a sebedvra.76 Piem samotná lidská identita jako taková je
povaována za majetek, lovk je souhrnem vcí.77 Sebe sama vnímá lovk pak
jen jako zboí a identita i ego je nco, co vlastní.
Fromm mluví o lidské identit, myslí si však, e lovka v jeho celku popsat
nelze. „Bytí je slovy nepopsatelné a sdlitelné jen spoluproíváním záitku.“78
lovk je definován pouze svou svobodou a momentem volby. Ve svém ivot se
rozhoduje mezi dvma základními pojetími lidského ivota, orientovaností na
osobní rst, nebo odcizení, tedy ztrátu sebe sama a pemnu ve vc. 79 Dleité
však je nejen individuální hledisko, ale princip pemny na vc v dsledku ztráty
vztahu platí i pro vztahy s ostatními lidmi. A u Marxe dále i na vztah s pírodou a
lidstvím jako takovým, kde vše zstává pouze odcizenou vcí.
Fromm pichází dále s definicí lovka s konzumn zameným charakterem,
jeho hlavním cílem je spoteba stále vtšího mnoství vcí ím se snaí
kompenzovat svou vnitní prázdnotu, pasivitu, osamocení a neklid.80 Odcizený
lovk se tak mní pouze v otroka vcí a okolností, které jsou mu vnjší. Odcizení
75 FROMM, Erich. Cesty z nemocné spolenosti: sociáln psychologická studie. Vyd. 1. Praha:
Earth Save, 2009, 342 s. ISBN 978-80-86916-10-1. str. 111 76 Tamté. str. 180 77 FROMM, Erich. Mít nebo být?. 1.vyd. Praha: Naše vojsko, 1992, 170 s. ISBN 80-206-0181-3.
str. 59-60 78 Tamté. str. 72 79 Tamté. str. 90 80 Tamté. str. 138
23
práce ve strojové výrob je podle Fromma mnohem vtší, ne jaké bylo pi
produkci rukodlné nebo manufakturní.81 Odcizený lovk dále ji nemá pravé
lidské poteby vycházející z jeho aktivity. Jeho poteby jsou konzumního
charakteru. Takový lovk se dokáe k vnjšímu svtu vztahovat jen tím, e
usiluje o vlastnictví a spotebu pedmt. Jako pedmty pak vidí i pírodu a
ostatní lidi okolo sebe. Zde Fromm vychází z Marxe, který v Ekonomicko-
filosofických rukopisech íká: ,,ím mén jsi, tím více máš, tím vtší je tvj
zvnjšnný ivot, tím více své odcizené bytosti hromadíš.“82 Neomezené
uspokojování všech tueb však podle Fromma k blahu nevede, odcizený lovk
není ve svém modu bytí schopen plného proívání radosti a ani naplování
aktuálních poteb mu k ní neme pomoci.83 lovk pak i své ego bere jako vc,
kterou vlastní. Tato vc je pak základem pocitu lidské identity, egoismus je tedy
vlastnní ega a jeho budování a pedvádní. Identita je ji jen abstraktn daná
z vnjšku celkem spolenosti. Není inspirována reálnými vzory a utváená vlastní
inností, jak by mla být v plném uskutenní ivota.84 Odcizený lovk odpovídá
u Fromma lovku s trním charakterem. Takový lovk prodává sebe, tedy svou
osobnost jako zboí.85 Neustále mní své ego podle trního principu. Takoví lidé
nemají ádné konkrétní osobní cíle, krom pohybu a provádní všeho s maximální
úinností. Jestlie však je lovk pouze tím, co má, a to, co má, ztratí, poté ztratí
sám sebe a nemá se o co opít. Pokud tedy lovk ztratí to, co vlastní, ztrácí sám
sebe, stává se niím. 86
V konzumní spolenosti tak vlastnictví konkrétního pedmtu u není jen
symbolem postavení, ale je pímo slokou ega, které majitel tvoí.87 Vlastnním
všech entit tak vzniká depersonalizace. Majetek lovka tak ustavuje jeho identitu.
88 Pravé bytí je však spojeno s aktivní inností, pasivita u Fromma bytí vyluuje.
Tedy pasivní lovk nezstává jen u svých zvíecích funkcí tak jako u Marxe, ale
81FROMM, Erich. Obraz lovka u Marxe. 1. vyd. Brno: L. Marek, 2004, 150 s.
ISBN 80-86263-53-3. str. 39 82 Tamté. str. 42 83 Tamté. str. 14 84 FROMM, Erich. Mít nebo být?. 1.vyd. Praha: Naše vojsko, 1992, 170 s. ISBN 80-206-0181-3.
str. 90 85 Tamté. str. 172 86 Tamté. str. 131 87 Tamté. str. 91 88 Tamté. str. 96
24
v dsledku neexistuje, neije. Existuje jen soubor vcí, které vlastní a o kterých si
myslí, e jsou jím samým. V odcizené aktivit lovk neproívá sebe jako
jednající subjekt své innosti, naopak proívá výsledek své aktivity jako sebe. Je
to však nco odlouené od lovka stojící nad ním i proti nmu. V odcizené
aktivit tak lovk není aktérem svého jednání, vše je jen výsledkem vnjších sil,
lovk je tak od výsledku své aktivity odlouen.89 Odcizená aktivita ve smyslu
zaneprázdnní je tak ve skutenosti pravou pasivitou.90
II.III Odcizení v díle Konrada Lorenze
Lorenz vycházel z pedpokladu, e chování je jedna z funkcí organismu a
organismus je systém, jeho existence i osobitá podoba jsou cílem historického
vývoje. 91 Pedpokládal, e základem emocí jsou obecn lidské vrozené programy
chování, pedevším vrozené spouštcí mechanismy.92 Které definoval jako
jednotlivé vrozené pohotovosti k rzným citm a chápal je jako ve skutenosti
vrozené formy zkušenosti, odpovídající fylogeneticky naprogramovaným normám
lidského chování.93 ,,Existují vrozené systémy chování, které jsou lidskými právy
a jejich potlaování vede k tkým duševním poruchám.” 94 A práv odumírání
nkterých specificky lidských vlastností a funkcí u nj odpovídá definici odcizení.
Odumírání specificky lidských vlastností, vnímal jako tendenci k podceování
osobnosti jednotlivého lovka.95 Podstatu lovka tak vnímal jako pedem
danou, avšak ne jako abstraktní koncept lidství, ale jako biologický daný základ,
který ovlivuje chování lovka a jeho lidské kvality.
Spolenost je zamená na lehké naplnní tueb a získávání poitk, bez nutnosti
kvli nim vynakládat práci i se njak omezovat. lovk tak získává lehko velké
mnoství povrchních radostí, avšak proitek z nich je velmi omezen, neme mít
89 FROMM, Erich. Mít nebo být?. 1.vyd. Praha: Naše vojsko, 1992, 170 s. ISBN 80-206-0181-3.
str. 110 90 Tamté. str. 111 91 LORENZ, Konrad. 8 smrtelných hích. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 99 s. Pyramida
(Panorama). ISBN 80-7038-212-0. str. 7 92 Tamté. str. 69 93 Tamté. str. 75 94 Tamté. str. 146 95 LORENZ, Konrad. Odumírání lidskosti. Mladá fronta, 1997, 195 s. ISBN 80-204-0645-x. str.
147
25
svou hloubku, pokud ped tím lovk nemusí nic obtovat i pekonávat ádné
pekáky. ivot se tak stává jednotvárným bez monosti velkého citového
proitku a zadostiuinní. ,,Rostoucí netolerance civilizovaného lovka k
nelibosti pemuje pirozené výšiny a hlubiny lidského ivota v nudnou, umle
uhlazenou plochu fádní šedi bez kontrast svtla a stínu.” 96 Toto proívání radosti
zasahuje podle Lorenze i do tvrí lidské aktivity, kdy lovk ji nemá potebu
nic vytváet a nechává se pouze pasivn bavit. Bez tvrí aktivity však u nj, tak
jako u Marxe i Fromma, neme existovat lidství. U Marxe se lidské smysly ani
nemohou vyvinout, u Lorenze jsou v lovku pítomny, jsou však postupn
potlaovány do té míry, e se vytrácejí. ivot tak ztrácí veškerý kontrast dobra a
zla a radosti a strasti a stává se rutinním a stále stejným. Naplování všech
aktuálních tueb, pasivní zábava a pepych celkov vede podle Lorenze k
vyhasínání cit.97
lovk se tak stává stále vice pecitlivlý ke všem nepíjemným proitkm a
situacím a stejnou mrou se stává otuplý vi záitkm píjemným.98 Pání
vyhnout se utrpení znamená podle Lorenze významné odlouení od podstatné
sloky lidského ivota, lidská aktivita pirozen vede k pekonávání pekáek a
lovk zakouší radost z pekonávání sám sebe a sebe poznává práv v nároných
situacích. Podle Lorenze je však významným rysem pání vyhnout se utrpení i
snaha nenechat se niím a nikým citov svázat.99 K neustálému poklesu
schopnosti zakoušet slast dochází podle nj pedevším pivykáním na silné a stále
silnjší podnty. Otupení lidé tak vyhledávají stále další nové podnty a to ve
zrychlujících se intervalech. lovk hledá nové ve všech vztazích a situacích. Vše
co uritou dobu vlastnil, pro nj rychle ztrácí hodnotu, a u jde o spotební zboí,
mezilidské vztahy i vlast. Touha po uspokojení je tak jako u Fromma
orientována na vlastnictví stále nových pedmt, co podle Lorenze vítají
pedevším výrobci a spolenost, jeliko masa takto jednajících individuí je pro trh
výhodná a lehce ovlivnitelná.100
96 LORENZ, Konrad. Odumírání lidskosti. Mladá fronta, 1997, 195 s. ISBN 80-204-0645-x.
str. 150 97 LORENZ, Konrad. 8 smrtelných hích. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 99 s. Pyramida
(Panorama). ISBN 80-7038-212-0. str. 34 98 Tamté. str. 37 99 Tamté. str. 39 100 Tamté. str. 40
26
Dále Lorenz kritizuje souasnou spolenost za její zhoubnou soutivost, která
nutí ke stále vtšímu zrychlování a neudritelnému spchu, který se penáší do
všech sfér lidského ivota. lovk tak nemá dostatek asu ke zvládnutí toho, co
musí umt a vdt, aby obstál v konkurenci.101 Souasn také, ím se stávají
pedmty komplexnjšími, tím mén jim konzument rozumí.102 Nikoli jen jako u
Marxe dlník nevidí smysl své práce, její význam pro ostatní lidi a neme se v ní
realizovat, u Lorenze ji lovk nemá nejmenší monost pochopit, k emu vlastní
souástka výrobku slouí. lovk nemá dostatené vdomosti o své práci ani o
práci ostatních lidí. To vede podle Lorenze k tomu, e kadý povauje oblast
vlastní odbornosti za tu nejdleitjší, co znemouje pozitivní hodnocení práce
ostatních a realizaci v práci samotné. Vše však ovlivuje i samotné vnímání
skutenosti. Pro lovka je skutené to, s ím kadý den pichází do kontaktu.
Lidé však v souasné spolenosti picházejí do styku jen s neivými vcmi v
naprosté vtšin vyrobenými lovkem. A tak podle Lorenze získává lovk
pemrštnou pedstavu o tom, co je zhotovitelné a ztrácí respekt pro pírodu a
ivot jako takový. ,,Lidé pedevším ztratili nezbytný respekt k tomu, co lovk není
schopen udlat,; odnauili se zacházet s ivými bytostmi, podílet se na jejich
spoleenství, v nm a v závislosti na nm my lidé ijeme.”103 Lidé se ivotem ve
mstech podle Lorenze odnauili zacházet s ivými organismy. Tam, kde s nimi
picházejí do styku, se k nim chovají s neprozíravostí a nií pírodu, ze které sami
ijí. Tém všechno, co tvoí jejich kadodenní realitu a co povaují za skutené,
je vyrobeno lovkem. Lidé tak snadno povaují naprosto vše za zhotovitelné.
Podle Lorenze ji nechápou, e ivá bytost neme být znovu vyrobena, pokud je
zahubena. Nechápou tedy smrtelnost jako takovou. Lorenz se tedy dostává dále
ne Heidegger, kdy tvrdí, e lidé nejen potlaují vdomí o smrtelnosti a neijí
autenticky, ale e ji toto vdomí vbec nemají. 104
Pocity nesmyslnosti v lidském ivot tak vznikají podle Lorenze pedevším tím,
e lovk nemá monost kontaktu s ivou pírodou. lovk tak vbec nemá
monost tíbit své smysly proíváním harmonie pírody tak jako napíklad u
101 LORENZ, Konrad. Odumírání lidskosti. Mladá fronta, 1997, 195 s. ISBN 80-204-0645-x.
str. 116 102 Tamté. str. 117 103 Tamté. str. 117 104 Tamté. str. 131
27
Marxe.105 lovk tak ije v neustálém spchu. Podle Lorenze však není dvodem
spchu pouze soutivost a touha po vlastnní a naplnní svých poteb. ,,lovk
spchá nejen pro svou lanost; sebelákavjší slast by ho nepimla k
sebepoškozování; spchá, protoe je ímsi hnán. Co ho ene, to me být jedin
úzkost.” 106 Neautentický lovk tak není pohánn snahou o dosaení chvilkové
slasti tak jako konzumní lovk u Fromma. Naopak stejn tak jako ve filosofii
existencialismu je pohánn kupedu úzkostí, ne však v pozitivním slova smyslu,
ve kterém by se mohl v úzkosti sám nacházet ve své autenticit a volbou s
pijetím a pekonáním úzkosti utváet sám sebe, ale úzkost je natolik svazující, e
lovk ji nemá monost realizovat své lidské kvality. Úzkostný spch tak
zbavuje lovka jeho nejpodstatnjších vlastností. Jednou z nejdleitjších z nich
je pro Lorenze reflexe. Neustálý spch nedává lidem monost, aby si promysleli a
ovili, co se chystají udlat. Není jim tak dovolena monost pln svobodné
volby, která je pro mnohé filosofy základní pro samotnou lidskou existenci, tak
jako napíklad u Kierkegaarda nebo Sartra. lovk se tak v rámci neustálého
spchu odcizuje realit svého ivota, stejn tak jako se odcizuje ivé pírod,
protoe je mu znemonn kontakt s ní. Dle Lorenze má toto odcizení vliv na
vzrstajícím estetickém a etickém úpadku spolenosti. lovk tko nalézá úctu k
nemu, pokud je vše jen lidským výrobkem ízeným pravidly trhu.107
II.IV Odcizení v existencialismu
Pes velkou snahu o obsaení odcizení v jeho komplexnosti bylo Marxovo pojetí
stále píliš úzké, filosofové existencialismu se snaili pojmout všechny tídy,
avšak ani takové pojetí nebylo dostaten komplexní. Tídní hledisko je sice
zrušeno a odcizení je rozšíeno na celou spolenost, jeho definice je však zúena
na vlivy na jednotlivého lovka a ešení v jeho nitru a ne na spoleenské
podmínky produkující a ovlivující odcizení. Filosofové existencialismu, kterými
se tato práce zabývá, S. Kierkegaard, K. Jaspers, A. Camus, J.P. Sartre a G.
Marcel se snaili pochopit úzkost z odcizení jako fenomén náleející podstat
105 LORENZ, Konrad. Odumírání lidskosti. Mladá fronta, 1997, 195 s. ISBN 80-204-0645-x.
str. 157 106 LORENZ, Konrad. 8 smrtelných hích. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 99 s. Pyramida
(Panorama). ISBN 80-7038-212-0. str. 29 107 Tamté. str. 22
28
lovka, take k jeho odstranní nepomohou politické zmny, ale vesms
individuáln chápané aktivity, napíklad vdomí odpovdnosti za absolutní
svobodu u Sartra108 i revolta u Camuse, kde lovk dosáhne svobody práv
vzpourou proti absurdit bytí. 109
Sociální podmínky tak nejsou hlavní silou odcizení, dleité je psychologické
hledisko. Pojetí odcizení je tak v pracích existencialistických filosof podobnjší
Hegelovu pvodu ne Marxovu.110 Tedy individuální vývoj ducha poteba
pekroení odcizení sám v sob na rozdíl od Marxe, kde je teba se vzepít
odcizení jak na individuální rovin, tak ve z hlediska celé spolenosti zmnou
výrobního procesu. Kde však, jak pozdji podotýká Fromm, ani Marxovo uení
nebylo dostaten komplexní. Podle Fromma je odcizení práce ve strojové výrob
ješt mnohem vtší ne jaké bylo pi produkci rukodlné nebo manufakturní.111
Odcizení je tak v existencialismu vidno pouze v ásti jeho významu a to, jako
odcizení ásti sebe sama, hlavn tedy v individuální existenciální rovin. Jsou
opomenuty vlivy spolenosti a pírody. Existencialismus tedy pracuje
s podobnými rysy odcizení jako Marx, ale zamuje se pedevším na individuální
projevy a ešení pro jednotlivého lovka. Avšak Marx sám uvádí, e beze zmny
sociálních podmínek nelze odcizení odstranit, vidí ho však jako problém uritých
tíd. Aby bylo toto pekonáno musí se zmnit praktický zpsob produkce, ne jen
její abstraktní forma.112
II.V Odcizení v díle Sørena Kierkegaarda
U Kierkegaarda meme hovoit o rysech odcizení pedevším v jeho pojetí
nivelizace a davovosti. Nivelizace je pro nj jedním ze základních pojm
108 SARTRE, Jean-Paul. Existencialismus je humanismus. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2004, 109 s.
Krystal (Vyšehrad). ISBN 80-7021-661-1. str. 24 109 CAMUS, Albert. Mýtus o Sisyfovi. Vyd. 2. Praha: Garamond, 2006, 148 s. Francouzská
knihovna (Garamond). ISBN 80-86955-08-7. str. 37 110 SAYERS, Sean. Marx & Alienation. Essays on Hegelian Themes. New York: Palgrave
Macmillan. 2011. ISBN 0230276547. str. 2 111 FROMM, Erich. Obraz lovka u Marxe. 1. vyd. Brno: L. Marek, 2004, 150 s.
ISBN 80-86263-53-3. str. 39 112 MARX, Karl. Odcizení a emancipace lovka. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1967, 377 s.
str. 111
souvisejících s lidskou existencí. Existence je pro Kierkegaarda pedevším stávání
se, tedy svobodný výbr z moností a pechod od monosti ke skutenosti.113
Naopak pokud je lovk jen souástí davu, kde všichni sledují cíl celku a lovk
existuje v anonymit bez zodpovdnosti a tím pádem pouze neautenticky.114
Hlavním problémem davovosti je podle Kierkegaarda uniformita. lovk se snaí
být naprosto stejný jako vtšina jedinc okolo nj. Ztrácí tak svou jedinenost i
svj specifický vztah k Bohu. V davu se stává lovk bezvýznamným a
anonymním. „Kdo patí veejnosti, není niím bytostn vázán“.115 V davu tak
lovk ztrácí kontakt se svými monostmi, vzdává se schopnosti volby a
zodpovdnosti za ni. lovk se tak stává jedním z mnoha a jeho jedinenost nemá
ádnou hodnotu. lovk se odcizuje sám sob a ztrácí svou svobodu, protoe mu
chybí vztah sám k sob skrze vztah k Bohu. Svou svobodu me nalézt pouze sám
v sob a ve vztahování se k Bohu pímo ze svého nitra. Je teba, aby lovk vil
v nekonenost moností a realizoval své bytí výbrem z nich.116 Víra v Boha je to
jediné, co lovku me pomoci z tíe kadodenní nutnosti. Bh je pro
Kierkegaarda to, e vše je moné, tedy fakt, e vše je moné, je Bh. 117 lovk
tedy pln existuje práv ve své víe v Boha. Naopak odcizený lovk nemá
monost se k Bohu autenticky vztahovat.
II.VI Odcizení v díle Jeana Paula Sartra
U J. P. Sartra vdomí pedchází myšlení a já je pojato jako innost. Vdomí je
konkrétní a vychází z kadodenní innosti. Tedy je uritým zpsobem praktické
reflexe. Pro takové vdomí je podle Sartra charakteristické negování, tedy
schopnost pipuštní si toho, e vše vetn lovka má monost nebytí. Rozum se
tedy musí snait oprostit od všeho, co je pedem dané a brané jako fakt. lovk je
tedy vdomou a svobodnou bytostí. Odcizený lovk je pak odcizen práv v tom,
113 KIERKEGAARD, Søren Aabye. Filosofické drobky aneb Drobátko filosofie. Olomouc:
Votobia, 1997, 152 s. Velká ada (Votobia). ISBN 80-7198-197-4. str. 83 114 JANKE, Wolfgang. Filosofie existence. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1995, 247 s. Souvislosti
(Mladá fronta). ISBN 80-204-0510-0. str. 15 115 KIERKEGAARD, Sören Aabye.. Souasnost. Pel. Miloslav ilina. Olomouc: Votobia. 1997.
str. 62 116 Tamté. str. 54. 117KIERKEGAARD, Søren Aabye. Báze a chvní: Nemoc k smrti. 1.vyd. Praha: Svoboda, 1993,
249 s. ISBN 80-205-0360-9. str. 146.
30
e si není své innosti vdom. Stejn jako u Marxe je lovk charakteristický svou
vdomou aktivní inností. Takové bytí tak pouze je a není si vdomo ádných
moností, pedevším pak monosti nebytí. Není tak v ádném vztahu s okolním
svtem. 118
Svoboda nespoívá u Sartra ve svobodné volb, ale v samotné pítomnosti
monosti nebytí. lovk si musí být vdom svého bytí a monosti nebytí jak sebe
tak ostatních vcí, u tím je svobodný. A pokud je lovk svobodný, tedy pokud
je schopen uvdomní si monosti nebytí a s tímto vdomím výbru z moností a
pevzetí zodpovdnosti za n, pak existuje. Pokud tedy lovk nevolí z moností a
za svou volbu nepebírá zodpovdnost, je nesvobodný a jeho výbr z moností je
tak odcizený. lovk je tak odsouzen k nevdomému bytí v sob, které je podle
Sartra pouhou pírodní daností a sledem kadodenní nutnosti. Bytí v sob je také
podle Sartra svou minulostí, je pouhým dsledkem a objektem vnjších vztah.119
Je tak pouhým výsledkem tlak ve spolenosti. Opakem bytí v sob je bytí pro
sebe. Pro bytí pro sebe je charakteristické vdomí monosti nebytí, akt svobodné
volby a sebe utváení spolu s pevzetím zodpovdnosti za své bytí. Dále se lovk
snaí vymanit z danosti a kadodenní nutnosti, která uruje bytí v sob.120 Bytí
pro sebe sebe samo tak neustále vytváí. ivotní aktivita tak spoívá pedevším
v tomto sebevytváení a snaze o vymanní se z bytí v sob. Bytí pro sebe se tedy
snaí o uskuteování svých moností a neustále je v dsledku bytím, kterým
ješt není a kterým se pomalu stává. Lidská aktivita je tak tímto neustálým
naplováním nových a dalších moností a nikdy nekoní. Svoboda jako taková je
však i u Sartra moná jen vdomím sebe sama a svého bytí v sob, teprve po
pochopení tohoto základu se me lovk vnovat vytváení svého bytí pro sebe.
Pokud tedy lovk nemá monost vdomí sebe sama, stává se pasivním a
v dsledku neexitujícím, protoe neme konstruovat sám sebe a vyuívat svou
svobodu.
118 SARTRE, Jean-Paul. Bytí a nicota: pokus o fenomenologickou ontologii. Vyd. 1. Praha: .
Oikoymenh, 2006, 717 s. Knihovna novovké tradice a souasnosti. ISBN 80-7298-097-1. str. 34 119 BOHÁ, Martin. Individuum a filosofie existence. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická
fakulta, 2009. str. 38. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/85488/ff_m/Masarykova_univerzita.pdf 120 SARTRE, Jean-Paul. Bytí a nicota: pokus o fenomenologickou ontologii. Vyd. 1. Praha: .
Oikoymenh, 2006, 717 s. Knihovna novovké tradice a souasnosti. ISBN 80-7298-097-1. str. 130
31
II.VII Odcizení v díle Alberta Camuse
U Alberta Camuse je jedinec ztracen v absurdnu, kadodenní ivot se zdá být
nesmyslný a lovk se cítí ve svt jako cizinec.121 Absurdno jako takové tedy
vyplývá z rozporu mezi lovkem a svtem, tím co si lovk peje a tím co mu
svt nabízí. lovk nese v sob pirozenou potebu po smyslu ivota a ve svt
tento smysl nenachází. Samotná víra však podle Camuse není ešením, naopak jen
skutenou situaci zakrývá a dává marnou nadji, lovk se tak zbavuje
zodpovdnosti za své bytí.122 Podle Camuse je teba stav absurdna proít a v nm
a odporu proti nmu lovk nachází svou skutenou svobodu.123
Zakoušení absurdity a pocity s tím spojené se u Camuse velmi podobají pocitm
odcizeného lovka u Marxe i Fromma. lovk má pocit prázdna, jeho aktuální
ivot ho netší a cítí úzkost a hnus ze svta okolo sebe. Všední innosti se mu
zdají nudné a nesmyslné. Bný ivot vede tak k naprosté otuplosti. 124 Svt se
lovku zdá prázdný, jednotvárný a nesnesiteln nesmyslný, stává se tak pro
lovka cizím a nepochopitelným. Stejn tak se lovku zdají cizí, nepochopitelní
a neproniknutelní druzí lidé.125 Absurdno tak Camus vidí pedevším jako
neprostupnost a cizorodost svta, kterou nejsme s to pochopit a pijmout za
vlastní. Jde tedy u zpsob rozporu mezi lovkem a svtem, který lovk není
schopen pekonat a má se s ním podle Camuse vypoádat neustálým odporem
proti jeho nesmyslnosti. Takový rozpor se skuten zdá pro individuálního lovk
neešitelný. Otázkou však zstává, zda je svt absurdní jako takový, i zda je
absurdní, neešitelná a nepochopitelná pouze situace atomizovaného individua.
Camus však vidí jako jedinou jistotu ivota, která je univerzáln platná, snahu
rozumu o absolutní jednotu a anarchii svta, tedy rozum a svt jsou nesmiitelné
entity. Rozum podle Camuse vdy ztroskotává na chaosu, náhod a anarchii ve
121 CAMUS, Albert. Mýtus o Sisyfovi. Vyd. 2. Praha: Garamond, 2006, 148 s. Francouzská
knihovna (Garamond). ISBN 80-86955-08-7. str. 13 122 Tamté. str. 35 123