Top Banner
Univerzita Hradec Králové Filozofická fakulta Bakalářská práce 2016 Markéta Ká n ská
63

Univerzita Hradec Králové Filozofická fakulta

Nov 01, 2021

Download

Documents

dariahiddleston
Welcome message from author
This document is posted to help you gain knowledge. Please leave a comment to let me know what you think about it! Share it to your friends and learn new things together.
Transcript
Autor: Markéta Kánská
Hradec Králové, 2016
Prohlašuji, e jsem tuto bakaláskou práci vypracovala pod vedením vedoucího baka-
láské práce samostatn a uvedla jsem všechny pouitelné prameny a literaturu.
V Hradci Králové dne 12.12.2016
….…..………………………
Kánská, Markéta. 2016. Mezigeneraní zmny ivotního zpsobu v eské spole-
nosti. Hradec Králové: Filozofická fakulta, Univerzita Hradec Králové. 56 s. Bakalá-
ská práce
Cílem práce je najít a popsat rozdíly v ivotním zpsobu generace Husákových dtí a
Havlových dtí. Konkrétn tyto zmny budou prezentovány v profesních drahách a ve
vyuití volného asu. Zárove práce poukazuje na diferenciace, které nastaly v eské
spolenosti a jak na tyto zmny nahlíejí píslušníci jednotlivých generací, kteí jsou
ovlivnni svými individuálními zkušenostmi. Empirický výzkum probíhal kvalitativní
metodou, kdy data byla nashromádna pomocí polostrukturovaných rozhovor.
Klíová slova: eská spolenost, generace, ivotní zpsob, profesní dráhy, volný as
Annotation
Kánská, Markéta. 2016. Intergenerational Transformation in Czech Society.
Hradec Králové: Faculty of Faculty of Arts, University of Hradec Králové. 56 pp.
Bachelor Degree Thesis
The aim of the bachelor thesis is to find and describe the differences in the life style
between generations Husak's children and Havel’s children. Specifically, these
changes will be presented in a career paths and leisure. At the same time the study
points to the differentiation that occurred in Czech society and how these changes con-
sult members of different generations who are influenced by their individual experi-
ences. Empirical research conducted qualitative method, where data was collected us-
ing semi-structured interviews.
Podkování
Mé podkování patí vedoucímu práce PhDr. Michalovi Tošnerovi, Ph.D. za jeho pí-
nosné rady, ochotu a vedení. Dále bych chtla podkovat i všem respondentm, kteí
byli vstícní, trpliví a nápomocni pi vzniku této práce.
Obsah
1.1 Spolenost ........................................................................................................... 11
1.1.3 ivot za socialismu ....................................................................................... 13
1.1.4 Transformaní proces a jeho výsledek ......................................................... 14
1.1.5 Moderní spolenost ...................................................................................... 17
1.3.1 ivotní zpsob .............................................................................................. 26
1.3.2 ivotní styl ................................................................................................... 27
1.4 Profesní dráha ...................................................................................................... 28
2.1 Cíl práce a výzkumné otázky .............................................................................. 35
2.2 Výzkumný vzorek ............................................................................................... 36
2.2.1 Prbh sbru dat ........................................................................................... 37
2.2.2 Zpracování dat .............................................................................................. 38
Závr ............................................................................................................................. 54
Pílohy ............................................................................................................................ 1
9
Úvod
eská spolenost zaznamenala v druhé polovin dv události, které ji ji nenávratn
ovlivnily. První z nich byl vpád vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968, druhým mez-
níkem se stal rok 1989 spojený s pádem komunistického reimu. Tato práce se však
nebude vnovat historickým událostem, nýbr lidem a jejich ivotm, které byli tmito
událostmi ovlivnni.
asto meme slýchat o tzv. „Husákových dtech“. Toto oznaení si i v roce 2003 do
svého textu vypjila eská pop rocková kapela, asto jsme potom z rádií slýchali slo-
va „A tak u i Husákovi dti dosply do Kristových let“. To bylo ovšem o 13 let zpát-
ky, dnes je tmto lidem kolem 46 let. Na své mládí v dobách socialismu si stále dobe
pamatují. Jsou si vdomi, e obchody pekypující zboím a lákající na obrovské slevy,
nejsou samozejmostí, stejn jako last minute zájezdy do exotických zemí.
Zárove ale jejich rodie mli mnohem více asu, ne oni mají te. Neobávali se o
ztrátu svého zamstnání a slovo stres se neskloovalo v kadé druhé vt. Je známý
fakt, e mladší lidé se lépe pizpsobují zmnám, díky emu se dokázali rychle adap-
tovat na nový politický systém.
Vtšina z nich ji má i své vlastní potomky, kteí si práv zaínají budovat kariéru.
Socialismus znají jen z uebnic djepisu a z vyprávní starších, rodinných píslušník.
Dostalo se jim ji kvalitnjšího vzdlání a monost volby zamstnání dle jejich zájm,
eho vtšina vyuila. Oproti generaci starším jsou znevýhodnny velkou konkurencí,
která je mnohdy nutí dlat ústupky ve svém zamstnání. Práv tyhle dv generace a
jejich ivotní zpsob se staly pedmtem mé práce.
Téma jsem volila z dvodu své vlastní zvdavosti, kdy já sama jsem dcerou „Husáko-
vých dtí“ a asto slýchám, a vyuiji tch moností, co nyní mám. Ráda bych tak ui-
nila, ale není to tak jednoduché, jak se me zdát. U jenom skloubit školu a njakou
formu pivýdlku je pomrn nároné. A bez finanních prostedk si zase vbec ne-
10
dokáu pedstavit, jak bych trávila svj volný as. Tato práce má slouit jako sonda do
ivota mých vrstevník a našich rodi.
První ást práce, je ást teoretická, rozdlená do pti segment. Zprvu je vymezen po-
jem spolenost a následn zaznamenán její vývoj od druhé poloviny 20. století do sou-
asnosti. Následuje kapitola vymezující generace, a to jak v západních spolenostech,
tak i u nás v esku. Kapitola 1.2 pojednává ivotním zpsob a stylu, je se asto pova-
ují za totoné. Pedposlední kapitola je zamena na profesní dráhu a pínosy práce.
Teoretickou ást zakonuji tématem volného asu. Následuje ást praktická, kde pre-
zentuju postup mého snaení a konený výsledek.
11
nost je systém strukturovaných sociálních vztah spojujících lidi podle pravidel sdílené
kultury. Nkteré spolenosti, napíklad lovecko-sbraské, jsou velmi malé a ítají
stí více ne nkolik desítek jedinc. Jiné jsou naopak mimoádn rozsáhlé a mají
miliony len.” [Giddens 2008: 995]
Tato práce se zamuje na eskou spolenost, které si bhem posledních desítek let
prošla zásadními historickými a politickými událostmi, je se na ni nenávratn pode-
psaly. Tyto zmny se projevují v našich bných, kadodenních innostech, tedy i v
pracovním ivot a trávení volného asu. Práv tyto zmny v tchto dvou disciplínách
jsou hlavním tématem práce.
1.1.1 Sociální zmna
Pojem „sociální zmna” se dostala do podvdomí na zaátku 19. století jako alternativa
pro termíny pokrok, vývoj a evoluce. [Šubrt, Pfeiferová 2013: 4]. Vyjaduje „...rozdíl
mezi stavem tého systému (skupiny, organizace) v jednom asovém moment a sta-
vem tého systému v jiném asovém moment.” [Bunák, Kudová 2014: 78] Její roz-
sah je individuální a me zahrnovat demografické zmny, sociální struktury i kultur-
ní vzorce. Snaíme se ji bu popsat - co bylo nahrazeno ím, nebo vysvtlit - jaké
faktory ji podmínily.
Nejvýraznjším projevem sociální zmn je sociální revoluce. Má nejširší rozsah, zahr-
nující veškeré oblasti ivota, je radikální, rychlá, zmobilizuje znanou ást spolenosti
a její dopady vyvolají vlnu emocí. [Bunák, Kudová 2014: 96]
12
Sociolog, kteí se zabývali sociální zmnou, je mnoho. Mezi nimi napíklad Neil
Smelser, který vypracoval sedmi stupový evoluní model prmyslové revoluce
[1991], Niklas Luhmann a jeho systém po sob jdoucích mechanism variace, selekce
a stabilizace [1991] i teba Talcott Parsons [1971]. [Šubrt, Pfeiferová 2013: 6]
Z eských sociolog to je pak Jan Keller.
1.1.2 eská spolenost a socialismus
V ervenci roku 1960 byla schválena nová ústava, která definovala SR jako sociální
stát. Došlo i ke zmn názvu. Z eskoslovenska se stala eskoslovenská socialistická
republika.
Socialismus je definován jako: „Ekonomicko-politický systém, který v sob ml zahr-
novat sociální solidaritu mezi lidmi a v teoriích klasik marxismu-leninismu ml být
systémem vedoucí k ,nejspravedlivjšímu uspoádání lidské spolenosti‘. … Obecn
socialismus propaguje sociáln spravedlivou spolenost a demokracii. Marxisticko-
leninská teorie do nj však pináší prvky, které omezují demokracii (zejména diktatura
proletariátu) a souasn dogmaticky zavádí ekonomické principy, které zásadním zp-
sobem sniují výkonnost ekonomiky (zejména zákaz soukromého podnikání a centrál-
ní plánování)”. [Pruša 2011: 438]
Nejvtší nepítelem socialismu byl kapitalismus. Pozornost byla smována na rodinu,
která byla podporována novomanelskými pjkami, na pracujícího lovka, který ml
pi 100 % zamstnanosti a absenci soukromé sféry vdy jistotu práce a na Komunistic-
kou stranu eskoslovenska, kde pi volbách jednou za pt let nebyla ani jiná monost,
ne výhra práv této strany.
„Podle propagandy ml být socialistický lovk novým typem lovka, jeho prvotní
potebou je pracovat pro blaho socialistické spolenosti, spoleenské zájmy staví nad
zájmy osobní, je fyzicky zdatný, ideologicky vysplý, stále usmvavý, ztepilý, inteli-
gentní a loajální své socialistické vlastni a Sovtskému svazu. Je lenem nkolika or-
ganizací Národní fronty, straník, rád pracuje pro obecné blaho a upímn se raduje z
úspchu svého národního podniku nebo drustva. [Pruša 2011: 456]
nosti socialistické spolenosti od té západní, potamo souasné. Jedná se pouze o
struné shrnutí dle m nejvtších rozdíl.
1.1.3 ivot za socialismu
Jeden ze základních pilí socialismu je práce, pracující lid. Ji klasikové marxismu-
leninismu vidli práci jako prvotní potebu lovka, která vystihuje všechny jeho hod-
noty. [Pruša 2011: 348], proto není divu, e existovala takzvaná pracovní povinnost.
To znamená, e kadá osoba starší 15 let musela mít v obanském prkaze zaevidova-
nou jednu z tchto moností: a) student b) zamstnaný c) ena v domácnosti (pouze v
pípad, e byla vdaná) d) v dchodu. Pokud jste ve svém obanském prkaze nemli
píslušné razítko, byli jste stíháni a následn potrestáni. [Pruša 2011: 349] Své uplat-
nní jste mohli najít pouze v „národním podniku, jednotném zemdlském drustvu,
spotebním nebo výrobním drustvu v SLA, Bezpenosti, v orgánech státní správy
nebo ve stranických sekretariátech.” [Pruša 2011: 595]
O podnikání nemohla být ani e, jeliko to je jeden z hlavní pilí kapitalismu, nejvt-
šího nepítele socialismu. Pokud tedy nkdo ml píjem bokem, tak jedin z erného
trhu, kterému se, díky neustále nedostatku zboí, velmi dailo a byl z ásti tolerován i
vládou, ponvad napomáhal ekonomice, která díky centrálnímu plánování skomírala.
Centrální plánování mlo být hnacím motorem a nahradit chybjící trh. Hlavní roli zde
hrál stát, potamo Státní plánovací komise. Ta tvoila krátkodobjší i dlouhodobjší
plány o vývoji zem, které se stahovaly i na pracovní odvtví. Havlová uvádí napí-
klad situaci v 50. letech, kdy se protoval tký prmysl a do ústraní šla administra-
tivní innost, v 70. letech ji nahradila elektronika. Útlum odvtví znamenal i sníení
tzv. „smrných ísel“, urujících poet jedinc do profesní pípravy – uení. Kótováno
bylo i finanní ohodnocení. [Havlová 1996: 14-15] Je zejmé, e takovéto plánování je
naprosto neefektivní a neflexibilní.
O tom se však bný lovk neml šanci dozvdt, jeliko cenzura omezovala veškeré
sdlovací prostedky. Vše muselo podléhat socialistické ideologii. Docházelo i k retu-
šování fotografií a pepisování historických fakt. V roce 1953 bylo vydáno i ,,Vládní
14
usnesení , 17/1953 o provedení provrky kniních sbírek ve veejných knihovnách”,
co v praxi znamenalo likvidaci mnoho knih, které cenzoi oznaili jako neádoucí.
[Pruša 2011: 59]
Cenzue bylo podízeno i vzdlání. Dle Matj a Veerníka byl kladen draz pede-
vším na pírodovdné disciplíny na úkor tch humanitních, které byly podízeny socia-
listické ideologii. Po ácích byly poadovány encyklopedické znalosti. Interakce mezi
uitelem a ákem byla minimální. [Matj, Veerník 1998: 53]
Co však cenzue nepodléhalo, byl váš kádrový posudek. Sloka obsahující veškeré
informace o vás, vašich postojích, inech a píbuzných. Nadále i hodnocení nejprve ze
školy, potom od zamstnavatele pímo na vaši osobu. Kádrové materiály byly vaši
souástí pi jakékoliv ádosti o povýšení, peazení i ádosti o monost dalšího studia.
1.1.4 Transformaní proces a jeho výsledek
Vývoj stedoevropských postsocialistických spoleností zapoal v druhé polovin roku
1989 institucionálními zmnami jejich politických systém. Podobn jako v Polsku,
Maarsku a východním Nmecku i v tehdejším eskoslovensku . Pi iniciativ vzešlé
z jeho eské ásti - se státn socialistický totalitní politický systém zhroutil pod vlivem
kombinace ady vnjších i vnitních objektivních vliv a psobení sociálních a politic-
kých sil. V historicky krátkém ase od 17. listopadu do roku 1992 (první pluralitn
demokratické volby) a 1993 (praktické konstituování suverénního demokratického
eského státu, jeho moci zákonodárné, výkonné, vetn volby státu, a také soudní) jej
v eských zemích nahradila pluralitní parlamentní demokracie. [Tuek a kol., 2003:
27]
15
Došlo nejen ke zmn politické, ale takté sociální, ekonomické a kulturní, jinak ee-
no, došlo ke zmn skoro všech ivotní podmínek, je ovlivují ivotní zpsob, bylo
by vhodné, alespo okrajov, tyto zmny nastínit. Tuek je ve své knize shrnuje do
tech bod.
Prohlubující se diferenciace zpsobu ivota
Sílící vliv ekonomických a sociáln ekonomický kritérií - ivotní úrovn, pro-
mna struktury vzdlanosti, pracovní proces.
[Tuek a kol. 2003: 169]
„Pechod od centráln plánovaného hospodáství k trní ekonomice spolen se zesíle-
ním dopad globalizace a s realizací neoliberálních reforem pisply ke zrušení modelu
celoivotního zamstnání na smlouvu na dobu neuritou, s pevn daným zaátkem a
koncem pracovní doby a místem práce stanoveným zamstnavatelem.“ [Hašková,
Udhe 2014: 21]
Pokles zamstnanosti, zmna sektorové a odvtvové struktury pracovních sil a vznik
otevené nezamstnanosti, patí k hlavním rysm trhu práce po roce 1989. Transfor-
mace trhu práce byla sice jen postupná a nebyla spojená s rychlým rstem nezamst-
nanosti, mla však významné dsledky. Polistopadové období pedevším uvolnilo lid-
ský potenciál a dívjší pipoutanost pracovník k jednomu zamstnavateli. Tím byla
nastartována znaná mobilita, pedevším pesun lidí do odvtví slueb a soukromého
sektoru vetn drobného podnikání. [Veerník, Matj 1998: 41]
Podle R. B. Reicha došlo i ke zmn zamstnaneckých vztah. Souasné mladé lidi tak
oekává jiný osud ne mladé lidi v 50. letech 20. století. Nestanou se pravdpodobn
organizaními lidmi, ale leny podnikatelské skupiny, v ní jejich podíl bude záviset
na velikosti jejich píspvku. Volit budou muset mezi prací, rodinou a osobním ivo-
tem a podle Reicha si vtšina z nich vybere práci. [Reich 2003: s.152 – 154]
16
Po roce 1989 byla snaha nastartovat ekonomiku skrze privatizaci a kapitalizaci sou-
kromé iniciativy. Soubn s tím se mla zvednout informaní vlna, která by obezná-
mila, pedevším stední vrstvu, s novými technologiemi a principy. [Matj, Veerník
1998: 69]
„V rámci celého kontextu transformaních zmn byla privatizace motorem znané
mobility lidí. Nešlo jen o výmnu osob na ji existujících pozicích, nýbr hlavn o
vznik nových sociálních skupin. Jednou z hlavních zmn oekávaných od privatizace
byl toti její zásadní píspvek k utvoení vrstvy podnikatel jakoto konstitutivní
sloky stedních tíd. Vznikly ale také významné kategorie aktivní populace, charakte-
rizované kombinovaným ekonomickým statusem, tj. propojením hlavního závislého
zamstnání s doplkovým podnikáním (které je však podle bilance asu a vynaloené
energie asto zamstnáním hlavním).“ [Matj, Veerník 1998: 82]
Dále také došlo v prvních letech k pomrn vysokému nárstu cen potravin a dalšího
nezbytného zboí. Nový demokratický systém s sebou pinesl ale i mnoho nových
moností a výhod. Jednou z nich byla i monost seberealizace, jak v osobním, tak pe-
devším profesním ivot. To vedlo mnoho en k odkladu mateství. „Zatímco v roce
1974 dosahovala úhrnná plodnost hodnoty 2,43 dítte na enu, v roce 1990 to u bylo
1,89 a v roce 1999 pouze 1,13. Poet iv narozených dtí tedy klesal, v roce 1990 se
jich narodilo 130 564, hrubá míra porodnosti dosahovala 12,6 % a o devt let pozdji
se poet narozených dtí sníil na 89 471, piem hrubá míra porodnosti inila 8,7 %.
“ [Strašilová 2013] Dále se autorka zmiuje i o zvyšujícím se vku matky pi narození
prvního dítte. V roce 1990 to bylo 22,5 let. O jedenáct let pozdji ji 25let a v roce
2012 dokonce 29,8 let.
Od výrobní ekonomiky se dostáváme k ekonomice orientované na sluby, kde ím dál
více dostávají pracovní píleitosti eny. Tím se rozpadá tzv. „Tradiní model rodiny“.
Velkým fenoménem je té prekarizace práce. Zamstnavatelé ím dál více nahrazují
plnohodnotný pracovní pomr mén stabilními úvazky – ástený úvazek, dohoda o
provedení práce, apod. To však jedince pipravuje o sociální a finanní jistoty, které by
mu plnohodnotný pracovní pomr zajišoval. Keller mluví dokonce o „Nové chudo-
b“.
17
„ ,Nová chudoba‘ je nová pedevším v tom, e ped ní nechrání práce. Ješt do zcela
nedávné doby patili mezi chudé tém výhradn lidé, kteí nemli práci, a ji
z dvodu nezamstnanosti, stáí i nemoci. Nová chudoba má naopak asto podobu
,pracující chudoby‘. lovk sice práci má, její doasný charakter a mizerná odmna za
ni mu však neumoují vymanit se z bídy. Takzvaná pracující chudoba pipomíná spí-
še pomry, které vládly po vtšinu devatenáctého století. Tehdy bývalo vcelku bné,
e celé kategorie námezdních sil zstávaly chudé, i kdy jejich píslušníci usilovn
pracovali. Je proto ponkud cynické, e nárst potu pracujících chudých v dnešní
spolenosti bývá oznaován za produkt „modernizace“ trhu práce. [Keller 2010]
1.1.5 Moderní spolenost
k hodnotám „postmaterialistickým“. Pod tmi si pedstavuje svobodu, monost sebere-
alizace, politickou participaci, kvalitu ivota a ivotní prostedí. [Inglehart 1977]
Uspokojení spolenosti by pak dle Baumana mlo být ve spoteb. [Bauman 1998] Já
osobn se pikláním ke Krishano Kumarovi, jen došel k pti zásadám, které vystihují
dnešní moderní spolenost, a které uvádí Bunák a Kudová:
1. INDIVIDUALIZACE: Jedinec si me sám za sebe rozhodovat o svém ivot,
zárove ale nese veškeré následky jeho rozhodnutí.
2. DIFERENCIACE: Tém neomezené mnoství moností ve vzdlání, zamstnání,
politice, náboenství, vd.
hodnotí dle jeho mnoství hmotných statk.
5. EXPANZIVNOST: Globalizace.
18
1.2 Generace
Karl Mannheim pi vymezení generací vychází ze dvou pístup: pozitivistického a
romanticko-historického. Pozitivistický pístup má základ ve Francii, vychází tedy z
racionality a generaci vymezuje kvantitativn. ivot je jasn vymezen ísly. Naroze-
ním a úmrtím. Stejn jako se v pravidelných intervalech generace stídají. V tomto
pístupu se ovšem úpln vytrácí lidský aspekt, jako je kultura a tradice. [Mannheim
1964]
Hume i Comte zacházeli v teoriích ješt hloubji. Pohrávali si s myšlenkami, e kadá
generace by mohla nastolit svj vlastní ád, kdyby nebyla ádná návaznost na generaci
pedešlou. Nebo by mohlo dojít ke zrychlení pokroku tím, e by se zkrátila délka indi-
viduálního ivota. [Mannheim 1964,cit. dle Mentre 1920] (Pramenné odkazy na Huma
a Comta s. 179 a s. 66)
Romanticko-historický pístup vznikl v Nmecku a zamuje se na lovka samotného
a jeho pocity a vlastní proitky. Dle Diltheye není generace vymezena jen svým zaát-
kem a koncem. Ovlivuje ji i souastnost. Celá generace je ovlivnna stejnými politic-
kými událostmi a kulturním dním a výchovou. Díky emu generace vytvoí skupinu
se svými identickými rysy. [Dilthey 1924] Romanticko - historický pístup nmec-
kých sociolog narušil ist kvantitativní pístup francouzských koleg. Dostávám se k
definici, z ní vycházím ve své práci:
Generací sice meme mínit vkovou kohortu, ale ,,...to je však trochu zavádjící. Po-
jem generace, generaní píslušnost toti zahrnuje více ne formáln vymezený biolo-
gický cyklus ivota. Zahrnuje i shodnou ivotní zkušenost, ovlivnní uritým dobovým
sociálním a politickým uspoádáním, pop. procesem jeho pemny v jiné, duchem
doby, kulturním dním atd.” [Tuek a kol., 2008; 351]
To znamená, e generace západní spolenosti se v jistém smru budou odlišovat od
generací ijících v esku. Avšak pouze pokud se jedná o generace starší, v tomto pí-
pad generace Husákových dtí a to z toho dvodu, e generace Havlových dtí ji
vyrstala v zemi s otevenými hranici, kam pronikla globalizace, tudí se svty propo-
jily a rozdíly tém smazaly. Nejprve pedstavím generace, jak je pojímá americké
19
sociologie. Nákres níe zobrazuje asovou osu, kde jsou vyznaeny všechny generace
od roku 1900.
Inglehart vidí rozdíly mezi generacemi v jejich hodnotách. Zatímco starší generace
kladou vtší draz na píjem a stabilitu, pro mladší je dleitjší seberealizace a spole-
enské uznání. [Inglegart 1997]
Generace Baby Boomers, Generace X a Generace Y jsou v souasnosti aktivními na
pracovním trhu, proto se jejich charakteristice budu vnovat blíe, stejn tak jako ge-
neraci Husákových a Havlových dtí, kterou jsou velmi asto povaovány za alternati-
vy generace X a Y.
20
1.2.1. Babyboomers
Generace Babyboomers je narozena v letech 1943 a 1960. Hlavním ovlivujícím fak-
torem pro tuto generaci je konec 2. svtové války, s tím spojená vysoká zamstnanost,
uvolnnjší atmosféra a zvýšená vlna porodnosti. Nkdy je tato generace pezdívána
jako „šastná generace”. To ovšem platí pro zem západního bloku, ve které se tehdej-
ší eskoslovensko nenacházelo. Východní blok byl centráln ízen Sovtským svazem
a práv v tomto období se v SSR realizovala první ptiletka zamená na rozvoj t-
kého prmyslu. Díky psobení Sovtského svazu se v roce 1949 zvedla velká, emi-
graní vlna. Z SSR odešlo pes 10 000 lidí, peván intelektuál. [Kubátová, Kukel-
ková 2003: 41]
Dle Bláhy a spol. je takté tato generace velmi pracovitá a to i v dchodovém vku.
Lidé spadající do této vkové kohorty se chtjí cítit uiten, být souástí celku. Velmi
ocenní osobní rst. Na oplátku nabídnou vrnost, oddanost. [Horváthová, Bláha, o-
píková 2016: 134]
1.2.2 Husákovy dti
Pi vymezení generace pro m bylo stejní, aby formativní období jedinci proili v
socialismu. Tedy ped rokem 1989. Spodek hranice jsem urila rok 1960, kdy ji byla
v eskoslovensku pi moci komunistická strana, jen svou moc upevnila v roce 1968 a
nastolila období tzv. normalizace. A práv v období tzv. normalizace se narodila nej-
poetnjší skupina v eské spolenosti - Husákovy dti, její název jsem si vypjila i
pro moji práci.
Název je odvozen od propopulaní politiky Gustava Husáka, která spoívala v novo-
manelských pjkách na bydlení i píspvcích na dti. Nárst porodnosti se zvýšil z
prmrných 120 000 na 290 000 novorozených dtí. [Pruša 2011: 146] Strašilová uvá-
dí, e tento trend vydrel pouze do konce 70. let, kdy SSR zaaly docházet finance,
pjky musela zredukovat a tím klesla i porodnost. Dále zmiuje ješt druhou variantu,
21
která mohla zapíinit zvýšení porodnosti. Tím je prvotní pesimistický vývoj 60. let,
kdy ada pár odloila rodiovství na pozdjší dobu. [Strašilová 2013]
Lidé této generace vyrstali v období umlé zamstnanosti. Nezamstnanost poznali a
ve své dosplosti. Dle Kubátové a Kukelkové se v tomto období spolenost transfor-
movala z modernismu na postmodernismus. Došlo k individualizaci spolenosti, lidé
se museli nauit pracovat s informacemi a sdílet je s okolním svtem. Vznikla televize,
videa a první poítae. Oproti tomu se navýšila rozvodovost, nezamstnanost a krimi-
nalita. [Kubátová, Kukelková 2013; 40] Je to takté první generace, která vyrstala v
domácnosti, kde oba z rodi byli zamstnáni.
Dnes jsou z tchto lidí velmi konkurenceschopní jedinci, kterým je kolem 40 let a na-
cházejí se na vrcholu své kariéry. Zárove se o tchto lidech mluví i jako o tzv.
sendviové generaci. To znamená, e se musí starat jak o své potomky, tak zárove i o
své rodie. Tato pée zabere mnoho asu a energie, kterou by mohli vnovat napíklad
sportu i péi o své zdraví.
Strašilová se oprávnn obává odchodu do dchodu této generace: „Pi zachování stá-
vajících podmínek by toti pracující mohli mít potíe tak poetný zástup senior
,uivit’. S klesající porodností se toti dlouhodob sniuje poet pracujících, kteí pi-
padají na poet dchodc. Zárove však dojde k uvolnní velkého mnoství pracov-
ních míst, co by mlo dnešní generaci dtí zaruit dostatek pracovních píleitostí.”
[Strašilová 2013]
1.2.3 Generace X
Tato velmi heterogenní generace narozena v letech 1961 - 1981 je popisována jako
nezávislí individualisté s ambiciózními cíli, kteí z ásti zaili neglobalizovaný svt.
„Zástupci této generace preferují stabilitu, chtjí si pracovní místo, na kterém jsou
spokojeni, udret velmi dlouho a nemají píliš vysokou potebu slaovat svj pracovní
ivot s osobním a rodinným ivotem. Generace X vnímá peníze jako hodnotu, je opa-
trnjší vi rzným finanním operacím, nezadluuje se.” [Rezlerová 2009].
22
Zatím nejvtší przkum generace X vykonala spolenost Proximity Worldwide, která v
roce 2008 dotázala celkem 5 208 lidí narozených v letech 1967 - 1977. Výzkum pro-
bhl v 17 zemích na celkem pti kontinentech. Nešlo pouze o hloubkové rozhovory,
ale i o etnografické pozorování, kdy výzkumníci navštívili domovy respondent, sle-
dovali je pi nákupech i schzkách s páteli.
Z výzkumu vyplývá pomrn pesimistický pohled generace X na ivot, který je opod-
statnn nepíznivým vývojem politické a hospodáské situace, nadále i neustále se zvy-
šující rozvodovostí. V dob dospívání této generace došlo i k rozšíení masových me-
dií a nastal pokles dvry v tradiní hodnoty. Výsledkem je individualistická spole-
nost. V profesním ivot se píslušníci této generace piklání k tvrzení, e úspch není
synonymum penz a lze ho dosáhnout, jen pokud budou opravdu chtít. Jako nejvtšího
nepítele vidí nedostatek volného asu, ti tvrtiny z nich se cítí být více ve stresu ne
díve. Sociální sít sice pouívají mén, ne generace Y, ale i tak mají potebu být on-
line 24 hodin denn. Mají velmi kladný vztah k cestování.
Další studie probhla v roce 2012 v Severní Americe, a to pomocí 1000 telefonních
rozhovor. Respondenti byli narozeni od roku 1965 do roku 1976. Do své práce vyui-
ji jen ást przkumu, která je vnována práci a financím.
Vtšina píslušník (65 %) pracuje na plný úvazek a ije v domácnosti se dvma pí-
jmy. Pouhé dv ptiny respondent zstaly ve stejném oboru, kde zaínaly svoji karié-
ru. Zajímavým poznatkem je, e více jak tvrtina z nich je u svého zamstnavatele pes
10 let, ovšem jen polovina z nich má dostatené úspory na dchod.
Vtšina píslušník generace X (87 %) jsou spokojeni nebo dokonce velmi spokojeni
se svým kariérním postupem. Ti, co projevili svoji nespokojenost (10 %), vidli jako
pekáku v jejich rstu absenci monosti dalšího rozvoje (35 %), nedostatené vzdlá-
ní (7 %) i špatnou ekonomickou situaci (6 %). Celkov se však tato generace necítí
být ohroena ve svém pracovním ivot ani generací Babyboomers, ani generací Y.
[Horváthová, Bláha, opíková 2016; 139-145]
23
1.2.4. Havlovy dti
Byl to práv prezident Václav Havel, který ml velké oekávání od této generace a
mluvil o ní jako o generaci idealistické, nekompromisní, odváné a zvídavé. [Zlámalo-
vá 2014] Píslušníci této generace, je se vymezila rokem narození po listopadové re-
voluci 1989, mli vstup do ivota mnohem lehí, ponvad bhem dtství nezazname-
nali ádnou tragickou událost. U nás dochází k rozpadu eskoslovenské socialistické
republiky, pichází nová éra demokracie.
Stejn jako Husákovy dti, mají i ty Havlovy svoji západní alternativu v podob gene-
race Y. Tyto dti ji vyrstaly v demokratickém stát, do kterého pronikly veškeré
výdobytky globalizace. Tím se takka smazaly rozdíly mezi generaci Y na západ a
generaci Havlových dtí v esku. Dokonce bych si dovolila tvrdit, e i v uritých pí-
padech se eské dti mli lépe, a to díky svým rodim, kteí se jim snaili vynahradit
veškeré nedostatky, které oni sami zaili v socialismu.
1.2.5 Generace Y
Generace Y, pezdívána také jako Millenials, je narozena v letech 1982 - 1994. Mille-
nials „...vyrstají v digitálním svt, jsou bn obklopení poítai, televizí, informa-
ními a komunikaními technologiemi a pouívání tchto prostedk je pro n napros-
tou samozejmostí. Jejich uení je spíše vizuální ne verbální.” [Prcha 2014; 60] Mo-
derní komunikaní prostedky jim poslouí i k tomu, aby se nemuseli vzdát osobní
ivota, na jeho, oproti generaci X, kladou velký draz. Nebojí se zmn.
,,Hlavním zdrojem informací jsou pro n sociální média (LinkedIn, Facebook, Twit-
ter…). Poadují ,vstícnost zamstnavatel’ - zkrácené úvazky, flexibilní pracovní
dobu, nefinanní benefity (posilovny, relaxaní zóny, herní místnosti, playstationy...).
Závazná pravidla v zamstnání akceptují pouze v pípad, e jim dávají smysl.” [Hor-
váthová, Bláha, opíková 2016; 147]
24
Jaroslava Rezlerová vidí generaci Y jako ty, co...„Chtjí vše, a zárove vše nabízejí,
ale… Souhra profesionálního a osobního ivota je managersky a asov nároná, ale
vyjde-li jim zamstnavatel vstíc, získá loajální, flexibilní zamstnance, kteí se chtjí
rozvíjet a získávat nové zkušenosti. Tato generace dává draz na dlouhodobý efekt –
a v práci, osobním ivot, vzdlání, nebo teba investicích – a na, a to je dleité zd-
raznit, efektivitu vyuití asu i prostedk.” [Rezlerová 2009]
,,V práci však hledají spíše pátele ne jen kolegy. Vyadují vyšší ivotní úrove, cítí
vtší zodpovdnost za svou sociální sociální jistotu a kladou draz na osobní uplatn-
ní.” [Horváthová, opíková, Bláha 2016; 144]
,,Co se týe penz, pro generaci Y jsou prostedkem, nikoliv hodnotou, jak je tomu u
generace X. Tito lidé v mnohem vtší míe vyuívají všech moných hypoték, úvr a
pjek, mní pracovní místa, jsou-li výhodnjší; zmny jsou bnou souástí jejich
ivota. Zaloení rodiny odkládá generace Y na pozdji.” [Rezlerová, 2009]
Stejn jako u generace X uskutenila tentokrát spolenost PWC przkum. Probhl v
roce 2008 a následn v roce 2011. Celkem bylo vyslechnuto 4 364 absolvent ze 75
zemí do 31 let. Ji 75 % z nich bylo zamstnáno, 8 % inili nezamstnaní a zbylí bu
podnikali, nebo pokraovali ve studiích.
Jaká je tedy tato generace? Všude je s generací Y spojován její draz na uspokojení
svých osobních poteb a rozvoje. Jinak tomu není ani v tomto výzkumu, kde potebu
osobního rozvoje zaadili úastníci hned na první místo v dleitosti pi výbru za-
mstnavatele. Na druhém míst je dobré jméno zamstnavatele. I jejich hodnoty se
musejí shodovat s hodnotami a image firmy. V tomto smru jsou pro mladé nejvíce
atraktivní firmy Google a Apple. Nadále Millennials vyadují povzbuzení a zptnou
vazbu. Jejich práce by mla být uitená a docenná. Nástupní mzda je pekvapiv a
na tvrté píce.
25
Jak ji bylo zmínno výše, pro tuto generaci je typické vyuívání moderních technolo-
gií, ti tvrtiny ví, e práv díky nim je jejich práce efektivnjší a 41 % upednostu-
je elektronickou komunikaci. S moderními technologiemi nastává problém pi kontak-
tu se starší generací, která je povtšinou odmítá. To je taky jediná výtka generace Y ke
starším spolupracovníkm.
Ani práce v zahranií není pekákou pro tuto generaci. S touto moností poítá do-
konce 71 % dotázaných. Nejvtším lákadlem jsou Spojené státy americké, Velká Bri-
tánie a Austrálie.
Generace Y je neustále ve stehu a otevena novým píleitostem. Pouhých 18 % plá-
nuje zstat u svého prvního zamstnavatele. K takto nízkému potu vedl fakt, e mno-
ho uchaze dlá velké kompromisy pi nástupu do prvního zamstnání. Ke zmn
dochází i u potu oekávaných zamstnavatel. Zatímco v roce 2008 oekávalo 75 %
respondent 2 - 5 zamstnavatel, v roce 2011 stejný poet ji pouze uvedlo 54 %.
26
1.1 ivotní zpsob x ivotní styl
ivotní zpsob je asto brán jako synonymum pro ivotní styl, je také znan hetero-
genní a promuje se v závislosti na vku, pohlaví, socio-ekonomických podmínkách,
atd. V této práci budu vycházet z díla Heleny Kubátové. Ta rozlišuje ivotní zpsob,
ivotní styl a ivotní sloh na základ paradigmatické odlišnosti.
1.3.1 ivotní zpsob
,,Pojem ivotní zpsob by byl spojen s pozitivistickým, systémovým a kvantitativním
pojetím, zatímco pojem ivotní styl by byl spojen s antipozitivistickým, interpretativ-
ním a kvalitativním pojetím. Pojem ivotní sloh je zaloen na marxistických východis-
cích, piem u zmínný P. Bourdieu v této souvislosti pouívá pojem ivotní styl.”
[Kubátová 2010: 19-20]
„V centru pozornosti leí ti základní aspekty zpsobu ivota: práce, rodina a volný
as. Vycházím z toho, e aspekt charakteru práce a zpsobu ízení lidí ve firmách jsou
základní podmínky, od nich se odvíjejí zbývající dva aspekty.” [Kubátová 2010: 11]
S konkrétní definicí se odvolává na Janu Duffkovou, ta ivotní zpsob vymezila jako:
,,Systém významných inností a vztah, ivotních projev a zvyklostí typických, cha-
rakteristických pro uritý subjekt (jedince i skupinu, eventuáln i spoleenství i spo-
lenost coby konkrétní nositele ivotního zpsobu)” [Duffková 2005: 80]
„Zpsob ivota (nebo také ivotní zpsob) lze strun charakterizovat jako strukturo-
vaný souhrn relativn ustálených kadodenních praktik, zpsob realizace inností a
zpsob chování v rzných sférách lidské existence“ [Tuek a kol. 2003: 168].
Dále dle Tuka existují dva faktory ovlivující ivotní zpsob. Vnitní a vnjší faktor.
Vnitní faktor je lovk sám a jeho niterní pesvdení, schopnosti a dovednosti. Vnj-
ším faktorem jsou ivotní podmínky, ve kterých se nacházíme a které nám udávají
jakési hranice našeho ivotního vývoje. [Tuek a kol. 2003: 168]
27
1.3.2 ivotní styl
ivotní styl meme rozlišit pro jednotlivce i pro skupinu: ,,ivotním stylem jednot-
livce je moné rozumt ve znané míe konzistentní ivotní zpsob jednotlivce, jeho
jednotlivé ásti si navzájem odpovídají, jsou ve vzájemném vztahu, vycházejí z jed-
notného základu, mají spolené jádro, respektive uritou jednotící linii, tj. jednotný
„styl”, který se jako ervená linie prolíná všemi podstatnými innostmi, vztahy, zvyk-
lostmi apod. nositele ivotního stylu.” [Duffková 2005: 80-81]
,,ivotní styl skupiny pak pedstavuje do urité míry vyabstrahované, typické spolené
rysy ivotního zpsobu, resp. jeho hlavních, urujících moment, které jsou píznané
pro pevánou vtšinu len njaké skupiny (astji jde o vtší i menší skupiny, je-
jich lenové se navzájem všichni neznají, ale obecn vzato mají spolené nco, co je
dleité pro vytváení ivotního zpsobu/stylu - nap. profesní skupiny i obecnji
skupiny vytváející se v souvislosti s povoláním a pípravou na nj: ivotní styl léka,
profesionálních sportovc, vysokoškolských student apod.)” [Duffková 2005: 81]
Máme zde i pojem ,,ivotní sloh”. S tím pišel eský architekt Karel Honzík, který
propojoval architekturu spolen s jevy spoleenského dní i ivota. ivotní sloh poté
definuje jako: ,,soustavy vzájemn vztaných forem, jimi se projevuje ivot lidské
spolenosti v urité historické situaci.” [Honzík 1958: 7]
28
1.4 Profesní dráha
„Profesní ást ivotní dráhy je v období ekonomické aktivity, pípadn pípravy na ni.
Je pro ni charakteristická bezprostední determinace zmnami sociáln ekonomických
a politických vztah, vývojem vdy a techniky, celoplošnými posuny celých povolání,
s kterými se svezou i jednotliví jejich nositelé, protoe se zmní jejich profesní šance.
Pitom je v tomto obecném rámci profesní dráha zárove individuální volbou
s uplatnním subjektivních kritérií; dává osobní odpov na objektivní situaci.“ [Hav-
lová 1996: 74]
Zdroj: vlastní zpracování
1.4.1 Vzdlání
ím vysplejší spolenost, tím je kladen vtší draz na vzdlání. To nás nejenom kul-
tivuje, ale uruje i sociální postavení a je to jedna z dleitých souástí sociálního sta-
tusu. V mnoha pípadech je i naším odrazovým mstkem pro získání atraktivního za-
mstnání.
„Lidé s vyšším vzdláním mají vtší šanci najít zamstnání spjaté s vyšší prestií a
vyšším píjmem. Vzdlání navíc pedstavuje ,kulturní kapitál‘, který otevírá dvee do
vyšších prestií a vyšších sociálních vrstev s tomu odpovídajícím ivotním stylem a
uitenými sociálními kontakty.“ [Matj, Veerník 1998: 45]
Na zaátku 20. století byl náš vzdlávací systém na velmi dobré úrovni, tu bohuel
tém zlikvidovala socialistická ideologie, díky které v oích veejnosti klesl význam
vzdlání, jak po stránce ekonomické, tak i sociální. Dokonce se na vyšší vzdlání po-
Vzdlání
mobilita
Dchod
29
hlíelo jako na „…podezelý a nebezpený element, protoe me vyústit do skepse a
odmítnutí oekávaného chování, loajálního k oficiální moci.“ [Havlová 1996: 49]
Po revoluci došlo k opanému problému: „...rychle klesl poet ák stedních odbor-
ných uiliš a naopak rychle narostl poet ák stedních odborných škol a poet tch-
to škol samotných; stagnoval poet ák stedních všeobecn vzdlávacích škol (gym-
názií) pi rychlém rstu potu nestátních stedních škol. I kdy k nejvýraznjším zm-
nám eské vzdlávací soustavy došlo v oblasti stedního školství, rychle stoupl jak
poet student na vysokých školách, tak mnoství tchto škol.” [Matj, Veerník
1998; 48]
Tento trend petrval a do souasnosti. V posledních letech se setkáváme s problémem
tzv. masifikace vysokoškolského vzdlání, kdy kvantita pevyšuje kvalitu. „Za posled-
ních deset let se poet student zvýšil z 220 tis. na 381 272 student, z toho na sou-
kromých školách jich studuje 48 392. Mnozí vysokoškoláci však studují obory, které
nemají v praxi uplatnní. … ada vysokoškolák proto bere za vdk pozicemi, které
ani zdaleka neodpovídají jejich kvalifikaci. tyi a pt let po ukonení studia tak pra-
cuje mimo svj obor kadý tvrtý vysokoškolák. iní tak jenom proto, e ve svém
oboru nemohou najít uplatnní nebo nemají poadovanou praxi. Je otázkou, pro se
stále studují obory, o jejich absolventy nemají zamstnavatelé zájem.” [Strašilová
2013]
1.4.2 Výbr zamstnání
Ve vku, kdy stojíme ped volbou našeho povolání, jsou naše zkušenosti minimální.
Svoji pedstavu si vytváíme dle lidí, které máme ve svém okolí, z nich jedni
z nejdleitjších jsou rodie – náš profesní vzor a v mnoha pípadech jako rozhodí
soudce, který je ovlivnn svými hodnotami, názory okolí a masmédii. Postupn
s naším pibývajícím vkem roste i naše sociální zkušenost, tím se mní i oekávání a
poadavky na profesní dráhu, je podmiují sociální mobilitu. K tomuto tématu se
vyjádím blíe v kapitole 1.1.3.
30
Socialismus to mnoha jedincm „ulehil“. Výbr povolání byl brán jako „…naplnní
celostátní bilance pracovních sil, plánovaných s dlouhodobou perspektivou a respektu-
jící celospoleenské zájmy. Na individuální zájmy se pohlíelo jako na podadné, které
je nutno koordinovat pomocí administrativních zásah.“ [Havlová 1996: 23] … „v 70.
letech tvoila skupina tch, co se rozhodli pro obor proto, «e jim nic jiného nezbýva-
lo» pomrn poetná, pesto, e profesionální píprava byla oficiáln ízena – nebo
práv proto.“ [Havlová 1996: 24]
1.4.3 Pínosy práce
V práci strávíme tém tvrtinu svého aktivního ivota, je dleitá pro naši psychiku,
ídí cyklus našich kadodenních inností, ovlivuje naše spoleenské postavení.
Práci obecn, a u placenou i neplacenou, meme definovat jako vykonávání úkol
vyadujících mentální a fyzické úsilí, jeho cílem je výroba zboí a slueb k uspokoje-
ní lidských poteb. Za zamstnání povaujeme takovou práci, která se dje výmnou za
pravidelnou mzdu i plat. Práce je ve všech kulturách základem ekonomiky. [Giddens
1999]
Práce dnes znamená pedevším nástroj integrace do spolenosti a sociální tídy. [Gorz
1999] Uruje náš píjem, s tím spojené sebevdomí, presti a ivotní styl. Ve své práci
se meme realizovat, poskytuje nám vnitní uspokojení. Napomáhá nám zorganizovat
náš as, navázat nové pátelství. [Giddens 2013: 840]
Beck uvádí práci jako osu ivota v industriální spolenosti. Ji v mládí nás má vzdlá-
ní pipravit na naše budoucí povolání, kterému se pak v našem produktivním vku
podizujeme a pizpsobujeme. Starší, dchodový vk je pak podmínn tím, e jsme ze
zamstnání propuštni. Dalším píkladem, kdy Beck poukazuje na dleitost práce je
situace, kdy se seznamují dva neznámí lidé. Jedna z prvních otázek bývá: A co vlastn
dláte? Jakmile se od daného lovka dozvíme jeho povolání, ihned se k nmu pia-
díme uritou charakteristiku. [Beck 2011; 221 - 223]
31
„Povolání otevírá jednotlivci pístup ke kontextm spoleenské aktivity. Dokonce je
snad moné íci, e ten, kdo má povolání, stává se jen díky svému pracovnímu místu
nkým, kdo v malém ,spoluutváí svt‘. V tomto ohledu zaruuje povolání (stejn jako
na druhé stran rodina) základní sociální zkušenosti. Povolání je místem, kde me být
sociální skutenost zakoušena na základn participace, takíkajíc z první ruky.” [Beck
2011, 222]
„Zmny v postavení jednotlivce, rodiny (domácnosti) i širší sociální skupiny (nap.
tídy nebo vrstvy) v sociálním prostoru se v sociologii zahrnují pod pojmem sociální
mobilita.“ [Milan Tuek a kol. 2003: 309] Pokud sledujeme zmny jedince v jeho ka-
riée, mluvíme o mobilit profesní.
Ta probíhá v rámci celého sektoru nebo jednotlivce. Ten si me polepšit platov i
pevzetím vtším odpovdnosti, ale stále zstává u stejného zamstnavatele. Nebo
zmní zamstnavatele, ale jeho profesní zamení zstává. Poslední moností je zmna
kompletní, jak zamstnavatele, tak charakteru innosti. [Havlová 1996: 39] Tyto zm-
ny s sebou vdy pináší i zmnu sociálního statusu.
Mobilitu dlíme na horizontální a vertikální. Horizontální je pohyb ve stejné úrovni,
pouze výmna pracovišt, zamstnavatele. Oproti tomu vertikální mobilita znamená
významný posun a vzestupný nebo sestupný. Demokratické systémy jsou sociální
mobilit naklonny více.
Tudí i pevrat v roce 1989 ml ve vtší ásti pozitivní dopad na sociální mobilitu,
Nejene se otevela monost podnikání, ale s ním i zanedbávaný sektor slueb, zídily
se nové finanní a právní instituce, pozadu nezstala ani masmédia. Negativní dopady
v podob sestupné mobility se projevily v prmyslových odvtvích, která vešla do
ústraní, a mnoho lidí tím pišlo o práci, na ní jedinou mli kvalifikaci. [Tuek a kol.
2003: 316]
Kdy pojednávám o mezigeneraních rozdílech, mla bych zmínit i mobilitu intergene-
raní. Zde bych uvedla spíše takovou zajímavost a to tu, e v 70 % pípad se syn do-
stane na stejnou pozici jako jeho otec, astji se tak dje u nemanuálních inností
(80 %), s tím, e synové jdou potom více vstíc mobilit vzestupné. [Havlová 1996: 44
– 45]
1.4.5 Work-life balance
O konceptu work-life balance se zaalo diskutovat v šedesátých a sedmdesátých letech
v USA, a to v návaznosti na zamstnané matky. Souasné pojetí pijaly organizace a
po roce 2000. „Termín work-life balance je obvykle pekládán jako ‚rovnováha mezi
prací a osobním/soukromým ivotem‘, ‚harmonizace pracovního a osobního ivota‘
nebo ‚rovnováha pracovního a ‚mimopracovního ivota‘. Související pojem family-
friendly policy bývá pekládán jako ‚politika vstícná rodin‘ nebo ‚rodinná politika‘
(pouívány jsou rovn termíny family-friendly employer, family-friendly workplace).
V odborné literatue jsou pojmy work-life balance a family-friendly policy pouívány i
jako synonyma, avšak family-frinedly policy eší oblast, která je z hlediska obsahového
zamení problematiky work-life balance uší. Vzhledem k tomu, e práce je vý-
znamnou souástí lovka, jeví se jako nejpíhodnjší eský ekvivalent termínu work-
life balance „rovnováha pracovního a mimopracovního (píp. osobního) ivota.” [Ko-
ciánová 2012; 105]
Jednou z nejvýznamnjších konkrétních oblastí zkoumání ivotního zpsobu je tradi-
n volný as, resp. trávení volného asu - a to jak z hlediska kvantitativního (objem
volného asu), tak kvalitativního (struktura volného asu - konkrétní aktivity a zpso-
by chování ve volném ase a jejich zastoupení v celku). Volný as je zde pojímán jako
pinejmenším velmi dleitý aspekt (event. komponenta) ivotního zpsobu a pro cha-
rakter ivotního stylu zásadní asová dimenze kadodennosti - vzhledem k tomu, e
volný as je sférou, v ní je moné nejvýraznji uplatovat svobodná rozhodnutí o její
náplni na základ spíše vlastních poteb, zájm a hodnot, ne zvení více i mén vnu-
cených daností a povinností i stereotypu. [Duffková, Urban, Dubský 2008: 111]
Volný as meme zkoumat ve vztahu k práci, co je pedmt mojí práce, k rodin, k
náboenství, ke vzdlání, politice. Meme jej vymezit asem, innostmi i hodnotami.
V roce 1950 byla v USA vydána kniha The Lonely Crowd od Davida Riesmana. Tato
publikace velmi ovlivnila pohled na volný as a otevela bránu mnoha novým disku-
zím. Riesman zde zmiuje, e lidstvo prodlalo celkem dv sociální revoluce. První v
období renesance. Druhou nastartovala masová média v polovin 20. století, ta nás
naprosto ovládla a svj ivot pizpsobujeme jejich diktátu. Naše hodnoty se pesunuly
od rodinných ke konzumním. [Riesman 1950]
Volný as v moderní spolenosti se liší od pedkapitalistické pedevším tím, e se týká
vtšiny spolenosti a je samostatnou volbou kadého jedince, jak ho bude trávit.
Volný as pichází v moment, kdy se nemusíme vnovat ádným pracovn výdle-
ným innostem, ty jsou zahrnuty do tzv. asu pracovního, ani tm, které jsou spojeny s
biofyziologickým, psychickým i sociálním systémem lovka (spánek, jídlo, osobní
hygiena, zajištní chodu rodiny a domácnosti), ty pojímá tzv. as vázaný.
Je mnoho zpsob, jimi meme trávit volný as. V zásad nám tyto innosti mají
doerpat energii, kompenzovat as strávený v zamstnání a rozvinout naši osobnost.
34
V souasnosti je trávení volné asu velmi diferencované, avšak i pes tuto rozmanitost,
dokáeme dle Duffkové najít nkolik obecnjších tendencí, a to hned v samotné dife-
rencovanosti. Mladí lidé bez rodiny, se snaí svj volný as trávit mimo domov se
svými páteli. Situace se mní v okamiku, kdy zplodí svého potomka. Další tendencí
je všudypítomný tlak na mimopracovní povinnosti. Tém polovina obyvatel pracuje
nad rámec své pracovní doby, k tomu se pipoítá vykonávání domácích prací, je-li to
rodina s dtmi, tak i pée o dti. V neposlední ad lidé s daleko vtší oblibou tráví
svj volný as pasivn, napíklad sledováním televize namísto návštvy divadla i
vlastním sebevzdláváním.
„..volný as je sférou, v ní je moné nejvýraznji uplatovat svobodná rozhodnutí o
její náplni na základ spíše vlastních poteb, zájmu a hodnot ne zvení více i mén
vnucených daností a povinností i stereotyp.” [Duffková, Urban, Dubský 2008: 141]
Díky postupnému zkracování pracovní doby, která nyní iní v prmru kolem 42 ho-
din týdn, se zvyšuje i mnoství volného asu, pro zajímavost, napíklad v 19. století
inil prmr 85 odpracovaných hodin týdn, na pelomu století to bylo 60 hodin týdn.
Przkum provedlo CVVM AV R v roce 2009. Respondenti mli odhadnout, kolik
mají volného asu ve všední dny a o víkendu. Následn byli dotázáni, jak tento volný
as tráví. Není ádným pekvapením, e lidé mají nejvíce volného asu o víkendu, kdy
v nedli je to v rozmezí 10 - 14 hodin. Ve všední je to kolem 3 - 4 hod. Co se týká ak-
tivit ve volném ase, nejvíce se lidé vnují sledování televize (41 %), sportu (31 %) a
tení knih (31 %). Naopak nejmén asu vnují hraní spoleenských her i nakupová-
ní.
35
2.1 Cíl práce a výzkumné otázky
Cílem mé práce je dopátrat se odpovdi na hlavní výzkumnou otázku: Jaké jsou dife-
renciace mezi jednotlivými generacemi ve zpsobu ivota, vymezeném pracovním
ivotem a trávením volného asu? Jako zkoumané generace jsem zvolila generaci Hu-
sákových dtí, je je ovlivnna socialismem, ve kterém vyrstala a generaci Havlových
dtí, která se narodila do demokratické spolenosti. Spolen pak mohli sledovat po-
stupný vývoj eské spolenosti a do souasnosti, kdy je stupe vývoje srovnatelný se
spolenostmi západního typu.
Dvod mé volby daných generací je nejen pro zajímavý historický kontext, ale pede-
vším proto, e sama k nim mám velmi blízko. Starší generace jsou moji rodie, popí-
pad vtšina lidí, s nimi pijdu do styku a u v zamstnání nebo v bném ivot.
Mladší generace jsem dokonce píslušník, tudí mne samotnou zajímal pohled na ivot
mých vrstevník.
2) Dosahují všichni tzv. work-life balance?
3) Co pro n znamená volný as a jakými innostmi ho tráví?
4) Jaký je pohled jednotlivých generací na socialismus?
5) Stratifikovaný náhodný výbr
2.2 Výzkumný vzorek
Výzkum je smován na dv cílové skupiny. První skupinu tvoí respondenti, narození
v letech 1965 – 1989, druhá skupina – generace – je vymezena datem narození po roce
1989. Je samozejmé, e jedinc splující tyto kritéria jsou statisíce. Zvolila jsem tedy
úelový výbr. Cílem bylo dosáhnout genderové rovnováhy, zárove i co nejvtší hete-
rogenity v oblasti vzdlání a zamstnání, od eho se odvíjí i sociální status a trávení
volného asu. Všichni respondenti nakonec pocházeli z mého ušího i širšího okruhu
pátel a známých, co jsem shledala pínosné pedevším pi zmn scénáe rozhovoru,
kdy jsem mohla bez problém respondenty znovu kontaktovat a doplnit chybjící in-
formace.
1. Marie vysokoškolské Sociální pracovnice 50let
2. Vladimír vysokoškolské OSV 45let
3. Renata stedoškolské Administrativní pracovnice 44 let
4. Luboš stedoškolské - vyuen Pracovník logistiky 51let
5. Marta základní Uklizeka 48 let
6. Michal stedoškolské - vyuen OSV 37let
37
7. Kateina vysokoškolské student 23 let
8. Jan vysokoškolské student 25 let
9. Tereza vysokoškolské pracující 26 let
10. Pavel vysokoškolské student 22 let
11. Lukáš stedoškolské - maturita pracující 28 let
12. Hana stedoškolské - maturita pracující 21 let
2.2 Výzkumná metoda a technika sbru dat
Pro svj výzkum jsem zvolila kvalitativní pístup, ten má zajistit nejen detailní infor-
mace o daném problému, ale dokáe nám i „...objasnit, jak se lidé v daném prostedí a
situaci dobírají pochopení toho, co se dje, pro jednají uritým zpsobem, a jak orga-
nizují své všednodenní aktivity a interakce. “ [Hendl 2008: 50]
Kvalitativní pístup byl zrealizován skrze polostrukturované rozhovory. Ty se ídily
dle scénáe, který je rozdlen to tech tematických okruh. I. Okruh je zamen na pro-
fesní dráhu II. Okruh se týká tzv. work-life balance a volného asu, tématem III. Okru-
hu je socialismus. Scéná rozhovoru je souástí pílohy práce.
U respondenta . 10 jsem musela kvli jeho asové vytíenosti pistoupit k metod
oteveného dotazníku, ten mu byl zaslán na emailovou adresu. Základ tvoily stejné
otázky, jako obsahuje scéná, doplnné však o zpesující informace. Následn probhl
ješt telefonní hovor, kde jsem si doplnila nepesnosti.
2.2.1 Prbh sbru dat
Sbr dat probhl v listopadu 2016. Všichni respondenti souhlasili s nahráváním rozho-
voru a vyuití dat pro poteby tohoto výzkumu. Jako zaznamenávací zaízení byl vyu-
it mobilní telefon. Následn probíhala transkripce dat do textového editoru. Bhem
výzkumu docházelo k úpravám a doplnní otázek, co je jedna z pedností kvalitativ-
ního pístupu.
38
Prostedí jsem volila takové, kde nebudeme niím a nikým rušeni. To se mi nepodailo
uhlídat u respondenta . 4. Dostaten jsem se neinformovala o jeho asovém rozvrhu
a rozhovor probíhal v dob, kdy se chystal do práce na noní smnu, tudí prbh byl
vcelku hektický. Navíc byla pítomna i jeho dcera, co jsme shledala takté jako rušivý
prvek. Jinak rozhovory probíhaly v pátelském duchu, vtšinou v domácnosti respon-
denta i kancelái, jeden rozhovor se uskutenil ve Vdecké knihovn msta Hradec
Králové.
Všechny pepsané rozhovory jsem si nejdíve nkolikrát proetla. Na základ získa-
ných dat a mých vlastních posteh (jak jsem ji zmínila, nkteré respondenty znám
mnoho let) jsem sestavila profesní dráhy. Ty mi byly nápomocny k lepšímu pochopení
respondentových názor a postoj.
Následn jsem si vytvoila kódy, které vycházely jak ze scénáe rozhovor, tak i sa-
motných odpovdí respondent. Tetím krokem bylo nahrání pepis, kategorií i kód
do programu MAXQDA 10. Posledním úkonem bylo piazení kategorií a kód
k píslušným ástem. Následn jsem data analyzovala a vyhodnocovala. Výsledek toho
snaení je prezentován v následující kapitole.
3 Výsledky
Tato ást práce je vnována samotným výsledkm práce. Budu se tedy snait najít od-
povdi na mnou vytvoené výzkumné otázky a najít tak diferenciace v pracovním ivo-
t a trávení volného asu mezi generacemi Husákovy a Havlovy dti.
3.1 Profesní dráhy
Nejprve bych pedstavila samotné dosavadní dráhy respondent, je byly sestaveny na
základn rozhovor. U nkterých respondent, jsem pouila informace, které jsem ji
nastádala za léta naší známosti, a v rozhovorech nejsou zmínny.
39
Respondent . 1 - Paní „Marie”
Paní Marie je velmi flexibilní ena, co se projevuje na její profesní dráze, jen zapo-
ala studiem toho, co ji naplovalo nejvíce - šitím. Po ukonení stední textilní školy
nastoupila do textilního podniku. Zmna bydlišt ji donutila zmnit zamstnavatele a
textilní podnik vystídala za Pleas, kde njakou chvíli setrvala. Potom pišla lákavjší
nabídka od Drudky, kterou paní Marie pijala. Pišel rok 1989, eský textilní prmysl
zail tké asy, v mnoha pípadech likvidaní a paní Marie musela hledat jinou práci.
Tentokrát u to nebyla práce švadleny, nýbr uitelky na odborném uilišti. Avšak
opt, zameném na textilní prmysl, kterému se zkrátka nedailo, take ani tady dlou-
ho nemohla setrvat a zakrátko si musela opt hledat práci novou. Štstí se na ni usmálo
v Otavanu Tebo, kde nabyla spokojenosti. Do profesní dráhy paní Marie se pidává
její manel, který zaal podnikat a svoji cho zapojil do byznysu té. Odešla tedy z
Otavanu a stala se pravou rukou svého manela. V té dob si jejich starší dcera dod-
lávala vysokoškolské vzdlání. Paní Marie vycítila píleitost a na školu nastoupila
také. Tento krok byl velmi dobrým tahem, jeliko manelovo podnikání se nevydailo
dle pedstav a paní Marie práv díky nov nabytému vzdlání našla uplatnní v domo-
v dchodc. Zpoátku ji práce naplovala, vymýšlela zábavný program pro obyvatele
domova, co bylo kreativní a rznorodé. Potom však bylo poteba dosadit do vyšší
pozice nkoho s uritým stupnm vzdlání, které dosahovala jenom paní Marie. To byl
i zaátek konce kariéry v domov dchodc. Nejene se zmnila nápl práce, ale i
kolektiv. Paní Marie se tedy znovu rozhlíela, kam dál. Dostala nabídku z Domova pro
dlouhodob nemocné, avšak s podmínkou, e si musí doplnit magisterský titul. Tudí
se opt vrátila do univerzitních prostor. V souasnosti doufá v úspšné zakonení stu-
dia a další kariérní posun. Pracovní trh vnímá v souasnosti pozitivn, ovšem ne pro
svoji vkovou skupinu.
Respondent . 2 - Pan „Vladimír”
Pan Vladimír je trochu netradin z pti dtí. Dtství moná neml jednoduché, ale
rozhodn mu to bylo ku prospchu v ivot pracovním a to tím, e je prbojný a umí
se o sebe postarat. Je zastáncem názoru, e peníze se dají vydlat všude, ale lovk
nesmí být líný. Jak sám piznává, nebyl vzorný studentem. Vyuil se elektrikáem a
40
hned po škole nastoupil do Tesly. Zde ho práce nenaplovala a tak pijal nabídku své-
ho bratra na práci idie. Bylo po pevratu, tudí se asto vydávali i za hranice republi-
ky pro rzné zboí. Po urité dob došlo k neshodám, pedevším kvli asové náro-
nosti a náplni práce. Pan Vladimír se pustil, spolen se svým kamarádem, do podni-
kání. Zaátky byly nároné, ale vydrel a nyní má prosperující firmu. Sám však pi-
znává, e tím utrpla újmu jeho rodina, pedevším pak dti, na které neml tolik asu,
kolik by si pedstavoval. Vzdlání si musel doplnit a po revoluci, jeliko mu nebylo
díve umonno ve studiu pokraovat - mistr neposkytl doporuení. Finann je zajiš-
tn dostaten, avšak pomalu zaíná picházet na to, e materiální hodnoty nejsou
všechno. Nejradji by pracoval maximáln tyi dny v týdnu, jeho argument na otázku,
pro tak neiní, znl, e má mnoho práce a podnikat se nedá jen na 80 %. V tento mo-
ment, si dle mého názoru, protieí. Pokud to je zárove ten samý lovk, co neuznává
konzum a odsuzuje spolenost, která svj ivot tráví prací, aby se následn mohla ob-
klopit zbytenými vcmi.
Oekávat od lovka, e se po 25 letech podnikání rozhodne nechat zamstnat, je asi
nesmysl. Moná se najde pár výjimek, ale pan Vladimír to nebude, rád je svým pánem.
Te u jen eká a dti takzvan „vyletí z hnízda” a bude se moci pesthovat na cha-
lupu, kde se bude vnovat chovu ovcí a ezbain.
Respondent . 3 - Paní „Renata”
Paní Renata pemýšlela o stední škole ryze prakticky, tak, aby mla dobré uplatnní
na trhu práce. Volba padla na „ekonomku”. Vysokou školu pvodn neplánovala, na-
konec ale, na pání maminky, svolila a podala si pihlášky. Pro na studium nenastou-
pila, si pesn nevzpomíná. Na co si však vzpomíná dobe, je její první zamstnání
sekretáky. Sama toto období popisuje jako „bezstarostný asy”, co potvrzoval i její
blaený výraz ve tvái. Ze sekretáky se pomalu propracovávala na vyšší pozice. Její
kariérní rst ovšem zastavilo thotenství, které pišlo pomrn neekan ve 21 letech.
Bhem její mateské dovolené manel rozjel firmu, kde ji následn zamstnal jako
administrativní pracovnici. Zaátky nebyly jednoduché, mnoho vcí se musela douit,
nyní tam je ji 19 let a nedokáe si pedstavit, e by hledala jinou práci. A to nejen
díky dob strávené v rodinné firm, ale také kvli její špatné adaptabilit v novém pro-
41
stedí. Sthování by si takté nedovedla pedstavit, jeliko zde má závazky v podob
rodiny a pátel, navíc zastává názor, e je Hradec velké msto s dostatkem pracovních
píleitostí. Pokud by se peci jen musela rozhodovat o novém zamstnavateli, rozho-
dující by pro ni byly peníze a samostatná práce. Na otázku, jak si pedstavuje svoji
budoucnost, odpovdla: „Doufám ve spokojené stáí. e doiju ve zdraví.” Z eho
usuzuji, e je respondentka se svým souasným ivotem spokojena a nic by nemnila.
Respondent . 4 - p. Luboš
Pan Luboš je velmi svérázný lovk. Zdá se, e jeho rodie se mu snaili naplánovat
kariéru, ovšem on sám se vydal trošku jiným smrem. Po dokonení studia na autome-
chanika, se pihlásil na maturitní studium. Potom pišla nabídka práce i s bytem. Take
se pan Luboš pesthoval do Hradce a zaal pracovat jako strojvedoucí. Následn v
„komunále” a u voják. Potom zabrousil do Ospapu. V tu dobu si ho ji pamatuji i já.
ekla bych, e to pro nho byla nejlepší léta. Do práce to ml pár metr, ml danou
pracovní dobu, která konila ve ti hodiny. Tudí byl brzy doma a hodn se vnoval
rodin. Potom, co firma Ospap ukonila psobení v Hradci Králové, se pan Luboš pus-