Univerzita Hradec Králové Filozofická fakulta

Autor: Markéta Kánská
Hradec Králové, 2016
Prohlašuji, e jsem tuto bakaláskou práci vypracovala pod vedením vedoucího baka-
láské práce samostatn a uvedla jsem všechny pouitelné prameny a literaturu.
V Hradci Králové dne 12.12.2016
….…..………………………
Kánská, Markéta. 2016. Mezigeneraní zmny ivotního zpsobu v eské spole-
nosti. Hradec Králové: Filozofická fakulta, Univerzita Hradec Králové. 56 s. Bakalá-
ská práce
Cílem práce je najít a popsat rozdíly v ivotním zpsobu generace Husákových dtí a
Havlových dtí. Konkrétn tyto zmny budou prezentovány v profesních drahách a ve
vyuití volného asu. Zárove práce poukazuje na diferenciace, které nastaly v eské
spolenosti a jak na tyto zmny nahlíejí píslušníci jednotlivých generací, kteí jsou
ovlivnni svými individuálními zkušenostmi. Empirický výzkum probíhal kvalitativní
metodou, kdy data byla nashromádna pomocí polostrukturovaných rozhovor.
Klíová slova: eská spolenost, generace, ivotní zpsob, profesní dráhy, volný as
Annotation
Kánská, Markéta. 2016. Intergenerational Transformation in Czech Society.
Hradec Králové: Faculty of Faculty of Arts, University of Hradec Králové. 56 pp.
Bachelor Degree Thesis
The aim of the bachelor thesis is to find and describe the differences in the life style
between generations Husak's children and Havel’s children. Specifically, these
changes will be presented in a career paths and leisure. At the same time the study
points to the differentiation that occurred in Czech society and how these changes con-
sult members of different generations who are influenced by their individual experi-
ences. Empirical research conducted qualitative method, where data was collected us-
ing semi-structured interviews.
Podkování
Mé podkování patí vedoucímu práce PhDr. Michalovi Tošnerovi, Ph.D. za jeho pí-
nosné rady, ochotu a vedení. Dále bych chtla podkovat i všem respondentm, kteí
byli vstícní, trpliví a nápomocni pi vzniku této práce.
Obsah
1.1 Spolenost ........................................................................................................... 11
1.1.3 ivot za socialismu ....................................................................................... 13
1.1.4 Transformaní proces a jeho výsledek ......................................................... 14
1.1.5 Moderní spolenost ...................................................................................... 17
1.3.1 ivotní zpsob .............................................................................................. 26
1.3.2 ivotní styl ................................................................................................... 27
1.4 Profesní dráha ...................................................................................................... 28
2.1 Cíl práce a výzkumné otázky .............................................................................. 35
2.2 Výzkumný vzorek ............................................................................................... 36
2.2.1 Prbh sbru dat ........................................................................................... 37
2.2.2 Zpracování dat .............................................................................................. 38
Závr ............................................................................................................................. 54
Pílohy ............................................................................................................................ 1
9
Úvod
eská spolenost zaznamenala v druhé polovin dv události, které ji ji nenávratn
ovlivnily. První z nich byl vpád vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968, druhým mez-
níkem se stal rok 1989 spojený s pádem komunistického reimu. Tato práce se však
nebude vnovat historickým událostem, nýbr lidem a jejich ivotm, které byli tmito
událostmi ovlivnni.
asto meme slýchat o tzv. „Husákových dtech“. Toto oznaení si i v roce 2003 do
svého textu vypjila eská pop rocková kapela, asto jsme potom z rádií slýchali slo-
va „A tak u i Husákovi dti dosply do Kristových let“. To bylo ovšem o 13 let zpát-
ky, dnes je tmto lidem kolem 46 let. Na své mládí v dobách socialismu si stále dobe
pamatují. Jsou si vdomi, e obchody pekypující zboím a lákající na obrovské slevy,
nejsou samozejmostí, stejn jako last minute zájezdy do exotických zemí.
Zárove ale jejich rodie mli mnohem více asu, ne oni mají te. Neobávali se o
ztrátu svého zamstnání a slovo stres se neskloovalo v kadé druhé vt. Je známý
fakt, e mladší lidé se lépe pizpsobují zmnám, díky emu se dokázali rychle adap-
tovat na nový politický systém.
Vtšina z nich ji má i své vlastní potomky, kteí si práv zaínají budovat kariéru.
Socialismus znají jen z uebnic djepisu a z vyprávní starších, rodinných píslušník.
Dostalo se jim ji kvalitnjšího vzdlání a monost volby zamstnání dle jejich zájm,
eho vtšina vyuila. Oproti generaci starším jsou znevýhodnny velkou konkurencí,
která je mnohdy nutí dlat ústupky ve svém zamstnání. Práv tyhle dv generace a
jejich ivotní zpsob se staly pedmtem mé práce.
Téma jsem volila z dvodu své vlastní zvdavosti, kdy já sama jsem dcerou „Husáko-
vých dtí“ a asto slýchám, a vyuiji tch moností, co nyní mám. Ráda bych tak ui-
nila, ale není to tak jednoduché, jak se me zdát. U jenom skloubit školu a njakou
formu pivýdlku je pomrn nároné. A bez finanních prostedk si zase vbec ne-
10
dokáu pedstavit, jak bych trávila svj volný as. Tato práce má slouit jako sonda do
ivota mých vrstevník a našich rodi.
První ást práce, je ást teoretická, rozdlená do pti segment. Zprvu je vymezen po-
jem spolenost a následn zaznamenán její vývoj od druhé poloviny 20. století do sou-
asnosti. Následuje kapitola vymezující generace, a to jak v západních spolenostech,
tak i u nás v esku. Kapitola 1.2 pojednává ivotním zpsob a stylu, je se asto pova-
ují za totoné. Pedposlední kapitola je zamena na profesní dráhu a pínosy práce.
Teoretickou ást zakonuji tématem volného asu. Následuje ást praktická, kde pre-
zentuju postup mého snaení a konený výsledek.
11
nost je systém strukturovaných sociálních vztah spojujících lidi podle pravidel sdílené
kultury. Nkteré spolenosti, napíklad lovecko-sbraské, jsou velmi malé a ítají
stí více ne nkolik desítek jedinc. Jiné jsou naopak mimoádn rozsáhlé a mají
miliony len.” [Giddens 2008: 995]
Tato práce se zamuje na eskou spolenost, které si bhem posledních desítek let
prošla zásadními historickými a politickými událostmi, je se na ni nenávratn pode-
psaly. Tyto zmny se projevují v našich bných, kadodenních innostech, tedy i v
pracovním ivot a trávení volného asu. Práv tyto zmny v tchto dvou disciplínách
jsou hlavním tématem práce.
1.1.1 Sociální zmna
Pojem „sociální zmna” se dostala do podvdomí na zaátku 19. století jako alternativa
pro termíny pokrok, vývoj a evoluce. [Šubrt, Pfeiferová 2013: 4]. Vyjaduje „...rozdíl
mezi stavem tého systému (skupiny, organizace) v jednom asovém moment a sta-
vem tého systému v jiném asovém moment.” [Bunák, Kudová 2014: 78] Její roz-
sah je individuální a me zahrnovat demografické zmny, sociální struktury i kultur-
ní vzorce. Snaíme se ji bu popsat - co bylo nahrazeno ím, nebo vysvtlit - jaké
faktory ji podmínily.
Nejvýraznjším projevem sociální zmn je sociální revoluce. Má nejširší rozsah, zahr-
nující veškeré oblasti ivota, je radikální, rychlá, zmobilizuje znanou ást spolenosti
a její dopady vyvolají vlnu emocí. [Bunák, Kudová 2014: 96]
12
Sociolog, kteí se zabývali sociální zmnou, je mnoho. Mezi nimi napíklad Neil
Smelser, který vypracoval sedmi stupový evoluní model prmyslové revoluce
[1991], Niklas Luhmann a jeho systém po sob jdoucích mechanism variace, selekce
a stabilizace [1991] i teba Talcott Parsons [1971]. [Šubrt, Pfeiferová 2013: 6]
Z eských sociolog to je pak Jan Keller.
1.1.2 eská spolenost a socialismus
V ervenci roku 1960 byla schválena nová ústava, která definovala SR jako sociální
stát. Došlo i ke zmn názvu. Z eskoslovenska se stala eskoslovenská socialistická
republika.
Socialismus je definován jako: „Ekonomicko-politický systém, který v sob ml zahr-
novat sociální solidaritu mezi lidmi a v teoriích klasik marxismu-leninismu ml být
systémem vedoucí k ,nejspravedlivjšímu uspoádání lidské spolenosti‘. … Obecn
socialismus propaguje sociáln spravedlivou spolenost a demokracii. Marxisticko-
leninská teorie do nj však pináší prvky, které omezují demokracii (zejména diktatura
proletariátu) a souasn dogmaticky zavádí ekonomické principy, které zásadním zp-
sobem sniují výkonnost ekonomiky (zejména zákaz soukromého podnikání a centrál-
ní plánování)”. [Pruša 2011: 438]
Nejvtší nepítelem socialismu byl kapitalismus. Pozornost byla smována na rodinu,
která byla podporována novomanelskými pjkami, na pracujícího lovka, který ml
pi 100 % zamstnanosti a absenci soukromé sféry vdy jistotu práce a na Komunistic-
kou stranu eskoslovenska, kde pi volbách jednou za pt let nebyla ani jiná monost,
ne výhra práv této strany.
„Podle propagandy ml být socialistický lovk novým typem lovka, jeho prvotní
potebou je pracovat pro blaho socialistické spolenosti, spoleenské zájmy staví nad
zájmy osobní, je fyzicky zdatný, ideologicky vysplý, stále usmvavý, ztepilý, inteli-
gentní a loajální své socialistické vlastni a Sovtskému svazu. Je lenem nkolika or-
ganizací Národní fronty, straník, rád pracuje pro obecné blaho a upímn se raduje z
úspchu svého národního podniku nebo drustva. [Pruša 2011: 456]
nosti socialistické spolenosti od té západní, potamo souasné. Jedná se pouze o
struné shrnutí dle m nejvtších rozdíl.
1.1.3 ivot za socialismu
Jeden ze základních pilí socialismu je práce, pracující lid. Ji klasikové marxismu-
leninismu vidli práci jako prvotní potebu lovka, která vystihuje všechny jeho hod-
noty. [Pruša 2011: 348], proto není divu, e existovala takzvaná pracovní povinnost.
To znamená, e kadá osoba starší 15 let musela mít v obanském prkaze zaevidova-
nou jednu z tchto moností: a) student b) zamstnaný c) ena v domácnosti (pouze v
pípad, e byla vdaná) d) v dchodu. Pokud jste ve svém obanském prkaze nemli
píslušné razítko, byli jste stíháni a následn potrestáni. [Pruša 2011: 349] Své uplat-
nní jste mohli najít pouze v „národním podniku, jednotném zemdlském drustvu,
spotebním nebo výrobním drustvu v SLA, Bezpenosti, v orgánech státní správy
nebo ve stranických sekretariátech.” [Pruša 2011: 595]
O podnikání nemohla být ani e, jeliko to je jeden z hlavní pilí kapitalismu, nejvt-
šího nepítele socialismu. Pokud tedy nkdo ml píjem bokem, tak jedin z erného
trhu, kterému se, díky neustále nedostatku zboí, velmi dailo a byl z ásti tolerován i
vládou, ponvad napomáhal ekonomice, která díky centrálnímu plánování skomírala.
Centrální plánování mlo být hnacím motorem a nahradit chybjící trh. Hlavní roli zde
hrál stát, potamo Státní plánovací komise. Ta tvoila krátkodobjší i dlouhodobjší
plány o vývoji zem, které se stahovaly i na pracovní odvtví. Havlová uvádí napí-
klad situaci v 50. letech, kdy se protoval tký prmysl a do ústraní šla administra-
tivní innost, v 70. letech ji nahradila elektronika. Útlum odvtví znamenal i sníení
tzv. „smrných ísel“, urujících poet jedinc do profesní pípravy – uení. Kótováno
bylo i finanní ohodnocení. [Havlová 1996: 14-15] Je zejmé, e takovéto plánování je
naprosto neefektivní a neflexibilní.
O tom se však bný lovk neml šanci dozvdt, jeliko cenzura omezovala veškeré
sdlovací prostedky. Vše muselo podléhat socialistické ideologii. Docházelo i k retu-
šování fotografií a pepisování historických fakt. V roce 1953 bylo vydáno i ,,Vládní
14
usnesení , 17/1953 o provedení provrky kniních sbírek ve veejných knihovnách”,
co v praxi znamenalo likvidaci mnoho knih, které cenzoi oznaili jako neádoucí.
[Pruša 2011: 59]
Cenzue bylo podízeno i vzdlání. Dle Matj a Veerníka byl kladen draz pede-
vším na pírodovdné disciplíny na úkor tch humanitních, které byly podízeny socia-
listické ideologii. Po ácích byly poadovány encyklopedické znalosti. Interakce mezi
uitelem a ákem byla minimální. [Matj, Veerník 1998: 53]
Co však cenzue nepodléhalo, byl váš kádrový posudek. Sloka obsahující veškeré
informace o vás, vašich postojích, inech a píbuzných. Nadále i hodnocení nejprve ze
školy, potom od zamstnavatele pímo na vaši osobu. Kádrové materiály byly vaši
souástí pi jakékoliv ádosti o povýšení, peazení i ádosti o monost dalšího studia.
1.1.4 Transformaní proces a jeho výsledek
Vývoj stedoevropských postsocialistických spoleností zapoal v druhé polovin roku
1989 institucionálními zmnami jejich politických systém. Podobn jako v Polsku,
Maarsku a východním Nmecku i v tehdejším eskoslovensku . Pi iniciativ vzešlé
z jeho eské ásti - se státn socialistický totalitní politický systém zhroutil pod vlivem
kombinace ady vnjších i vnitních objektivních vliv a psobení sociálních a politic-
kých sil. V historicky krátkém ase od 17. listopadu do roku 1992 (první pluralitn
demokratické volby) a 1993 (praktické konstituování suverénního demokratického
eského státu, jeho moci zákonodárné, výkonné, vetn volby státu, a také soudní) jej
v eských zemích nahradila pluralitní parlamentní demokracie. [Tuek a kol., 2003:
27]
15
Došlo nejen ke zmn politické, ale takté sociální, ekonomické a kulturní, jinak ee-
no, došlo ke zmn skoro všech ivotní podmínek, je ovlivují ivotní zpsob, bylo
by vhodné, alespo okrajov, tyto zmny nastínit. Tuek je ve své knize shrnuje do
tech bod.
Prohlubující se diferenciace zpsobu ivota
Sílící vliv ekonomických a sociáln ekonomický kritérií - ivotní úrovn, pro-
mna struktury vzdlanosti, pracovní proces.
[Tuek a kol. 2003: 169]
„Pechod od centráln plánovaného hospodáství k trní ekonomice spolen se zesíle-
ním dopad globalizace a s realizací neoliberálních reforem pisply ke zrušení modelu
celoivotního zamstnání na smlouvu na dobu neuritou, s pevn daným zaátkem a
koncem pracovní doby a místem práce stanoveným zamstnavatelem.“ [Hašková,
Udhe 2014: 21]
Pokles zamstnanosti, zmna sektorové a odvtvové struktury pracovních sil a vznik
otevené nezamstnanosti, patí k hlavním rysm trhu práce po roce 1989. Transfor-
mace trhu práce byla sice jen postupná a nebyla spojená s rychlým rstem nezamst-
nanosti, mla však významné dsledky. Polistopadové období pedevším uvolnilo lid-
ský potenciál a dívjší pipoutanost pracovník k jednomu zamstnavateli. Tím byla
nastartována znaná mobilita, pedevším pesun lidí do odvtví slueb a soukromého
sektoru vetn drobného podnikání. [Veerník, Matj 1998: 41]
Podle R. B. Reicha došlo i ke zmn zamstnaneckých vztah. Souasné mladé lidi tak
oekává jiný osud ne mladé lidi v 50. letech 20. století. Nestanou se pravdpodobn
organizaními lidmi, ale leny podnikatelské skupiny, v ní jejich podíl bude záviset
na velikosti jejich píspvku. Volit budou muset mezi prací, rodinou a osobním ivo-
tem a podle Reicha si vtšina z nich vybere práci. [Reich 2003: s.152 – 154]
16
Po roce 1989 byla snaha nastartovat ekonomiku skrze privatizaci a kapitalizaci sou-
kromé iniciativy. Soubn s tím se mla zvednout informaní vlna, která by obezná-
mila, pedevším stední vrstvu, s novými technologiemi a principy. [Matj, Veerník
1998: 69]
„V rámci celého kontextu transformaních zmn byla privatizace motorem znané
mobility lidí. Nešlo jen o výmnu osob na ji existujících pozicích, nýbr hlavn o
vznik nových sociálních skupin. Jednou z hlavních zmn oekávaných od privatizace
byl toti její zásadní píspvek k utvoení vrstvy podnikatel jakoto konstitutivní
sloky stedních tíd. Vznikly ale také významné kategorie aktivní populace, charakte-
rizované kombinovaným ekonomickým statusem, tj. propojením hlavního závislého
zamstnání s doplkovým podnikáním (které je však podle bilance asu a vynaloené
energie asto zamstnáním hlavním).“ [Matj, Veerník 1998: 82]
Dále také došlo v prvních letech k pomrn vysokému nárstu cen potravin a dalšího
nezbytného zboí. Nový demokratický systém s sebou pinesl ale i mnoho nových
moností a výhod. Jednou z nich byla i monost seberealizace, jak v osobním, tak pe-
devším profesním ivot. To vedlo mnoho en k odkladu mateství. „Zatímco v roce
1974 dosahovala úhrnná plodnost hodnoty 2,43 dítte na enu, v roce 1990 to u bylo
1,89 a v roce 1999 pouze 1,13. Poet iv narozených dtí tedy klesal, v roce 1990 se
jich narodilo 130 564, hrubá míra porodnosti dosahovala 12,6 % a o devt let pozdji
se poet narozených dtí sníil na 89 471, piem hrubá míra porodnosti inila 8,7 %.
“ [Strašilová 2013] Dále se autorka zmiuje i o zvyšujícím se vku matky pi narození
prvního dítte. V roce 1990 to bylo 22,5 let. O jedenáct let pozdji ji 25let a v roce
2012 dokonce 29,8 let.
Od výrobní ekonomiky se dostáváme k ekonomice orientované na sluby, kde ím dál
více dostávají pracovní píleitosti eny. Tím se rozpadá tzv. „Tradiní model rodiny“.
Velkým fenoménem je té prekarizace práce. Zamstnavatelé ím dál více nahrazují
plnohodnotný pracovní pomr mén stabilními úvazky – ástený úvazek, dohoda o
provedení práce, apod. To však jedince pipravuje o sociální a finanní jistoty, které by
mu plnohodnotný pracovní pomr zajišoval. Keller mluví dokonce o „Nové chudo-
b“.
17
„ ,Nová chudoba‘ je nová pedevším v tom, e ped ní nechrání práce. Ješt do zcela
nedávné doby patili mezi chudé tém výhradn lidé, kteí nemli práci, a ji
z dvodu nezamstnanosti, stáí i nemoci. Nová chudoba má naopak asto podobu
,pracující chudoby‘. lovk sice práci má, její doasný charakter a mizerná odmna za
ni mu však neumoují vymanit se z bídy. Takzvaná pracující chudoba pipomíná spí-
še pomry, které vládly po vtšinu devatenáctého století. Tehdy bývalo vcelku bné,
e celé kategorie námezdních sil zstávaly chudé, i kdy jejich píslušníci usilovn
pracovali. Je proto ponkud cynické, e nárst potu pracujících chudých v dnešní
spolenosti bývá oznaován za produkt „modernizace“ trhu práce. [Keller 2010]
1.1.5 Moderní spolenost
k hodnotám „postmaterialistickým“. Pod tmi si pedstavuje svobodu, monost sebere-
alizace, politickou participaci, kvalitu ivota a ivotní prostedí. [Inglehart 1977]
Uspokojení spolenosti by pak dle Baumana mlo být ve spoteb. [Bauman 1998] Já
osobn se pikláním ke Krishano Kumarovi, jen došel k pti zásadám, které vystihují
dnešní moderní spolenost, a které uvádí Bunák a Kudová:
1. INDIVIDUALIZACE: Jedinec si me sám za sebe rozhodovat o svém ivot,
zárove ale nese veškeré následky jeho rozhodnutí.
2. DIFERENCIACE: Tém neomezené mnoství moností ve vzdlání, zamstnání,
politice, náboenství, vd.
hodnotí dle jeho mnoství hmotných statk.
5. EXPANZIVNOST: Globalizace.
18
1.2 Generace
Karl Mannheim pi vymezení generací vychází ze dvou pístup: pozitivistického a
romanticko-historického. Pozitivistický pístup má základ ve Francii, vychází tedy z
racionality a generaci vymezuje kvantitativn. ivot je jasn vymezen ísly. Naroze-
ním a úmrtím. Stejn jako se v pravidelných intervalech generace stídají. V tomto
pístupu se ovšem úpln vytrácí lidský aspekt, jako je kultura a tradice. [Mannheim
1964]
Hume i Comte zacházeli v teoriích ješt hloubji. Pohrávali si s myšlenkami, e kadá
generace by mohla nastolit svj vlastní ád, kdyby nebyla ádná návaznost na generaci
pedešlou. Nebo by mohlo dojít ke zrychlení pokroku tím, e by se zkrátila délka indi-
viduálního ivota. [Mannheim 1964,cit. dle Mentre 1920] (Pramenné odkazy na Huma
a Comta s. 179 a s. 66)
Romanticko-historický pístup vznikl v Nmecku a zamuje se na lovka samotného
a jeho pocity a vlastní proitky. Dle Diltheye není generace vymezena jen svým zaát-
kem a koncem. Ovlivuje ji i souastnost. Celá generace je ovlivnna stejnými politic-
kými událostmi a kulturním dním a výchovou. Díky emu generace vytvoí skupinu
se svými identickými rysy. [Dilthey 1924] Romanticko - historický pístup nmec-
kých sociolog narušil ist kvantitativní pístup francouzských koleg. Dostávám se k
definici, z ní vycházím ve své práci:
Generací sice meme mínit vkovou kohortu, ale ,,...to je však trochu zavádjící. Po-
jem generace, generaní píslušnost toti zahrnuje více ne formáln vymezený biolo-
gický cyklus ivota. Zahrnuje i shodnou ivotní zkušenost, ovlivnní uritým dobovým
sociálním a politickým uspoádáním, pop. procesem jeho pemny v jiné, duchem
doby, kulturním dním atd.” [Tuek a kol., 2008; 351]
To znamená, e generace západní spolenosti se v jistém smru budou odlišovat od
generací ijících v esku. Avšak pouze pokud se jedná o generace starší, v tomto pí-
pad generace Husákových dtí a to z toho dvodu, e generace Havlových dtí ji
vyrstala v zemi s otevenými hranici, kam pronikla globalizace, tudí se svty propo-
jily a rozdíly tém smazaly. Nejprve pedstavím generace, jak je pojímá americké
19
sociologie. Nákres níe zobrazuje asovou osu, kde jsou vyznaeny všechny generace
od roku 1900.
Inglehart vidí rozdíly mezi generacemi v jejich hodnotách. Zatímco starší generace
kladou vtší draz na píjem a stabilitu, pro mladší je dleitjší seberealizace a spole-
enské uznání. [Inglegart 1997]
Generace Baby Boomers, Generace X a Generace Y jsou v souasnosti aktivními na
pracovním trhu, proto se jejich charakteristice budu vnovat blíe, stejn tak jako ge-
neraci Husákových a Havlových dtí, kterou jsou velmi asto povaovány za alternati-
vy generace X a Y.
20
1.2.1. Babyboomers
Generace Babyboomers je narozena v letech 1943 a 1960. Hlavním ovlivujícím fak-
torem pro tuto generaci je konec 2. svtové války, s tím spojená vysoká zamstnanost,
uvolnnjší atmosféra a zvýšená vlna porodnosti. Nkdy je tato generace pezdívána
jako „šastná generace”. To ovšem platí pro zem západního bloku, ve které se tehdej-
ší eskoslovensko nenacházelo. Východní blok byl centráln ízen Sovtským svazem
a práv v tomto období se v SSR realizovala první ptiletka zamená na rozvoj t-
kého prmyslu. Díky psobení Sovtského svazu se v roce 1949 zvedla velká, emi-
graní vlna. Z SSR odešlo pes 10 000 lidí, peván intelektuál. [Kubátová, Kukel-
ková 2003: 41]
Dle Bláhy a spol. je takté tato generace velmi pracovitá a to i v dchodovém vku.
Lidé spadající do této vkové kohorty se chtjí cítit uiten, být souástí celku. Velmi
ocenní osobní rst. Na oplátku nabídnou vrnost, oddanost. [Horváthová, Bláha, o-
píková 2016: 134]
1.2.2 Husákovy dti
Pi vymezení generace pro m bylo stejní, aby formativní období jedinci proili v
socialismu. Tedy ped rokem 1989. Spodek hranice jsem urila rok 1960, kdy ji byla
v eskoslovensku pi moci komunistická strana, jen svou moc upevnila v roce 1968 a
nastolila období tzv. normalizace. A práv v období tzv. normalizace se narodila nej-
poetnjší skupina v eské spolenosti -…