Rodina z pohledu Křesťanské sociální etiky

PowerPoint Presentation

Rodina z pohledu Kesansk sociln etikyETF 20131Kesansk sociln etika. M. Martinek 20132Kesansk sociln etikaVdeck obor soust teologick etiky .Stanovuje etick principy, zsady a normy, kter se tkaj nikoli chovn jedince (=individuln etika), ale sprvnho fungovn socilnch struktur instituc (rodina, ekonomika, politika, zkony, kultura, sociln sluby atd.). Vtom je rozdl oproti etice vsociln prci (Fischer), i teologick etice pro praxi (Milfait), kter se tkaj pedevm rozhodovn jednotlivho socilnho pracovnka.Jako kad teologie vychz zBible a ztradice crkve.Tsn souvis sfilozofi, politologi, sociologi, ekonomikou.Samostatn pedmt ve 3. ronku Jaboku a PSP ETF1Kesansk sociln etika. M. Martinek 20133Sociln nauka katolick crkveKatolick crkev se vposlednch 120 letech tmto tmatem intenzivn zabvala a vytvoila ucelen systm nzor na sociln tmata, kter povauje za zvazn pro sv leny a za zvan nvrh pro vechny lidi dobr vle (sociln nauka crkve SNC). Vyjdila ho vdokumentech magisteria a nejnovji vKompendiu sociln nauky crkve (2004, esky 2007).Ostatn crkve nemaj takto systematick vyjden, prochzej vlastnm vvojem, ale vposledn dob se stle vce podlej na socilnm mylen katolick crkve; nkter dokumenty vydvaj spolen ekumenick komise (nap. u ns Pokoj a dobro).10Kesansk sociln etika. M. Martinek. Jabok 20084Oblasti kesansk sociln etikyrove sttn:Politika (GS II-4)Hospodstv (GS II-3)PrceRodina (GS II-1)Vzdln, kultura, mdia (GS II-2)rove globln:EkologieMr (GS II-5,1)Sociln spravedlnost (GS II-5,2)Rodina jako prvn pirozen spoleenstvSoust Boho plnu, ustanovena pi stvoen lovka: Gn 2,18; 2,24; 1,18.Prvn pirozen spoleenstv, kter se t vlastnm nezadatelnm prvm, sted ivota spolenosti.Rodina m primrn postaven vi spolenosti a sttu; stt mus rodinu chrnit a podporovat.Rodina m stedn postaven pro osobu: v n se lovk rod a roste.Rodina pispv jedinenm a nenahraditelnm zpsobem k dobru spolenosti.10Kesansk sociln etika. M. Martinek. Jabok 20085Manelstv jako zklad rodinyNutnm pedpokladem vzniku a existence rodiny je manelstv.Manelstv je veejn potvrzen svazek mue a eny; jeho charakteristickmi znaky jsou jednota, nerozlunost, vrnost a plodnost.dn veejn moc nesm zruit pirozen prvo na manelstv ani modifikovat jeho zkladn vlastnosti nebo cle.Katolick crkev chpe manelstv jako svtost: svazek mue a eny je potvrzen samotnm Bohem.10Kesansk sociln etika. M. Martinek. Jabok 200868Kesansk crkve v obansk spolenosti. Michael Martinek7Teologie manelstvZkladn biblick texty: Gn 1-2; Mt 19,4-9; Ef 5,25-32.Podle kesanskho pojet je manelstv Trval ivotn spoleenstv mue a eny (to pedpokld vrnost a nerozlunost)Zamen kjejich spolenmu dobru a kplozen a vchov potomk (cl)Uzaven odpovdajc prvn formou.Tyto principy manelstv povauj kesan za dan pirozenm prvem tedy tm, kter se vztahuje na vechny lidi (nejen na katolky a nejen na kesany). Proto kesan povauj trvalou monogamn rodinu za zklad nboensk iciviln spolenosti a odmtaj vechny jin formy souit (mnohoenstv, mnohomustv, vce nslednch manelstv, kolektivn rodiny, nesezdan partnerstv, registrovan partnerstv homosexul apod.).Na tchto principech se shoduj vechny kesansk crkve (s rozdlnostmi vkonkrtnch aplikacch), prosazuj je tak kesansky orientovan politici a zkonodrci.Alternativn modely rodinyKesanstv odmt vechny alternativn modely rodiny:Mnohoenstv (polygamie), mnohomustv (polyandrie)asov nsledn mnohoenstv / mnohomustvHomosexuln partnerstv s vchovou dtNesezdan partnersk ivot10Kesansk sociln etika. M. Martinek. Jabok 2008810Kesansk sociln etika. M. Martinek. Jabok 20089Manelstv a rozvodKSNC 225: Povaha manelsk lsky vyaduje stlost manelskho vztahu a jeho nerozluitelnost. Skutenost, e do obanskch prvnch systm byla uvedena monost rozvodu, vedla k rozen relativistickho pojmn manelskho svazku, co se projevilo jako opravdov sociln rna.Crkev toleruje pouze odlouen manel za trvn manelskho svazku, nikoli zruen manelstv. Uznv tak monost obanskho (nikoli crkevnho!) rozvodu, pokud je jedinm monm zpsobem, jak zajistit urit oprvnn prva, jako je pe o dti nebo ochrana majetku (KKC 2383).Obansky rozveden partnei vak zstvaj vzni crkevnm manelstvm, proto nemohou uzavt dal crkevn satek.CE: satek rozvedenchRozvod je zezem v lidskm ivot, pdem, kter bez ohledu na mru zavinn poznamenv oba manele i jejich dti. Podl viny na rozpadu manelstv je teba brt vn. Avak stejn vn je teba chpat zvst o bo milosti a odputn. Ve svtle odputn a monosti novho zatku lze v CE poehnat manelstv rozvedench. Pedsvatebn rozhovor me bt pleitost k vyznn podlu viny a k zvstovn odputn. Rozhovor tohoto druhu nem bt vslechem i poukazovnm na morln slabiny; charakterem se bl spe zpovdi.10Kesansk sociln etika. M. Martinek. Jabok 200810CSH: Druh manelstvJe-li uzavrno druh manelstv, pak jen za pedpokladu pedchzejc svtosti pokn, v nm oba manel pedstoup ped Boha s vdomm, e ji nejmn jednou dolo k lidskmu selhn v manelstv, pros Boha o nov poehnn a jeho ptomnost v novm manelskm svazku. Vc je povinen se ve druhm manelstv snait, aby v nm neopakoval chyby a selhn z manelstv prvnho. 10Kesansk sociln etika. M. Martinek. Jabok 200811Nerozluitelnost manelstv v pojet vchodnch crkvRozvod a nov manelstv vychz u vchodnch crkv z pedpokladu, e manelstv jako svtost nen njakm magickm aktem, ale darem lsky Bo. lovk je ale tvorem velmi nestlm a kehkm, kter asto he. V tto situaci me prosit Boha o proniknut manelstv lskou, ale me se tak ukzat neschopn rozvjet lsku ve spolenm ivot. Crkev me potvrdit, e Bo lska nebyla pijata, a me tolerovat rozluku a povolit nov manelstv. Vchodn crkve zastvaj stanovisko, e crkev mus mt monost chrnit nevinnho manela ped dsledky hchu jeho partnera. Nepovauje se tak za normln, aby vynucen zdrenlivost, kter je zavazujc pro urit spoleenstv, byla jako trest vynucovna na tch, kte byli zrazeni a oputni svm partnerem. Z tohoto dvodu vchodn crkve, oprajce se o Matouovu klauzuli a uen nkterch crkevnch Otc, nevyluuj monost novho manelskho svazku. V pravoslavn teologii je rozvod vnmn pouze jako dispenz udlen nevinn stran s tm, e nauka o nerozluitelnosti manelstv zstv zachovna.

10Kesansk sociln etika. M. Martinek. Jabok 200812Dvody rozvodu: pravoslavn crkev1/ Cizolostv. Matou: kad, kdo propout svou manelku mimo ppad smilstva, uvd ji do cizolostv; a kdo by se s proputnou enou oenil, cizolo. 2/ Bigamie: uzaven novho manelstv, ped ukonenm pedchzejcho manelstv smrt, rozvodem, nebo zruenm.3/ Zl mysl: jeden z manel projevuje mysl usmrtit svho partnera.4/ Siln otes: zl a amorln jednn, nap. mysln potrat. mysln poruovn pravidel dobrch mrav nevytv monost pokojnho souit partner.5/ Oputn manela. 6/ Rozhodnut vst mnisk ivot: je teba souhlasu druhho manela.7/ Neschopnost vst pohlavn ivot: porucha ped vznikem manelstv utajovan, trv urit as po uzaven manelstv a existuje i v prbhu konn rozvodovho procesu.8/ Duevn choroba: dlouhodob, neumouje duchovn souit manel.9/ Malomocenstv. Tento dvod, je historickho charakteru. Dnes, kdy je tato nemoc liteln, pevldaj nzory e nemus bt dvodem rozvodu.10/ Nezvstnost. V ppad, e je jeden z manel formln vyhlen za nezvstnho.10Kesansk sociln etika. M. Martinek. Jabok 200813Katolick crkev: Nesezdan partnerstvSmilstvo je tlesn spojen svobodnho mue se svobodnou enou, kte neuzaveli manelstv. Zvan odporuje dstojnosti osob a lidsk pohlavnosti, pirozen zamen jak na dobro manel, tak na plozen a vchovu dt. Krom toho je to tk pohoren, jestli se tm mravn kaz mlde.KKC, 235310Kesansk sociln etika. M. Martinek. Jabok 200814CSH: Nesezdan partnerstvPartnei, kte odmtaj uzavt manelstv, se ve vtin ppad vdom i nevdom vyhbaj pln zodpovdnosti vzt na sebe vechny koly a tkosti, kter s manelstvm a rodinou souvisej. Tak jejich stupnice ivotnch hodnot bv v rozporu s hodnotami, kter pro ns stanovil Bh. Nen mono souhlasit s nesezdanm souitm na zkouku, kter v souasn dob asto praktikuje mlde, ani takovm nesezdanm souitm, kter si partnei pedstavuj jako stav trval.10Kesansk sociln etika. M. Martinek. Jabok 200815Nesezdan partnerstv CE Samostatn soubor (pdf)10Kesansk sociln etika. M. Martinek. Jabok 200816Homosexualita Homosexualita oznauje vztahy mezi mui nebo enami, kte pociuj pohlavn pitalivost, vlun nebo pevn, k osobm tho pohlav. Bhem stalet a v rznch kulturch se projevuje velmi rozmanitmi zpsoby. Jej psychick zrod zstv z velk sti nevysvtliteln. Tradice, oprajc se o Psmo svat, kter pedstavuje homosexuln vztahy jako velkou mravn spou, vdy prohlaovala, e homosexuln kony jsou vnitn nezzen. Odporuj pirozenmu zkonu. Odluuj pohlavn kon od pedvn ivota. Nejsou plodem opravdovho citovho a pohlavnho doplovn se. V dnm ppad nemohou bt schvalovny.Nezanedbateln poet mu a en m hluboce zakoenn homosexuln sklony. Toto zamen, kter se objektivn vymyk du, je pro vtinu z nich zkoukou. Proto maj bt pijmn s ctou, soucitem a jemnocitem. Vi nim je teba se vyhnout jakmukoliv nznaku nespravedliv diskriminace. Takov osoby jsou povolny naplnit Bo vli ve svm ivot, a jsou?li kesany, spojit tkosti, s nimi se mohou setkat v dsledku svho stavu, s obt Pna na ki.Homosexuln osoby jsou povolny k istot. Skrze ctnost sebeovldn, je vychovv k vnitn svobod, asto skrze podporu nezitnho ptelstv, modlitbu a svtostnou milost mohou a maj se postupn a rozhodn pibliovat ke kesansk dokonalosti. (KKC 2357 2359)10Kesansk sociln etika. M. Martinek. Jabok 200817Spolen stanovisko deseti crkv k pijet zkona o registrovanm partnerstv homosexulNe podepsan crkve se spolen obracej na prezidenta republiky a na Sent Parlamentu R se dost, aby bylo odmtnuto pijet zkona o registrovanm partnerstv osob stejnho pohlav.Jsme pesvdeni, e rodina je zkladn slokou spolenosti a je nenahraditeln. Manelstv mue a eny je dleit pro zdrav vvoj dt, kter potebuj zzem a pocit bezpe. To jim dv spoleenstv s otcem a matkou.Dobe fungujc rodina je nejlepm pedpokladem zdrav spolenosti v budoucch generacch. Demografick kivka v esk republice prozrazuje nzkou porodnost, ve kter jsme se dostali na pedposledn msto ve svtovm mtku. O to dleitj potom je, aby rodin byla piznna v na spolenosti vnost a cta.Obvme se, e celkov atmosfra esk spolenosti nepeje stabilit manelstv, soudrnosti rodiny a pi o dti. Nepovaujeme za nleit jakkoliv snahy o vytven alternativy k heterosexulnmu manelstv, jakoto nutnmu pedpokladu zdravho vvoje dt.

10Kesansk sociln etika. M. Martinek. Jabok 200818V na demokratick spolenosti nen nikdo pronsledovn a lid krom rodiny vytvej rzn spoleenstv mezilidsk pomoci. Nen zde dn dvod k tomu, aby prv typ souit homosexul byl preferovn ped jinmi.Domnvme se, e pijet zkona o registrovanm partnerstv osob stejnho pohlav povede k dalmu oslaben vznamu rodinnho ivota a povede k chaosu v hodnotov orientaci, zejmna mlad generace.Jako kesan jsme pesvdeni, e nae spolenost potebuje poslit prvn a sociln postaven rodiny, jakoto zkladn jednotky spolenosti, vetn odpovdnho rodiovstv.Jmnem uvedench crkv:Mons. Jan Graubner, pedseda esk biskupsk konferenceThDr. Pavel ern, Th.D. pedseda Rady Crkve bratrskThMgr. Vladislav Voln, biskup Slezsk crkve evangelick a.v.ThDr. Krytof, PhD., arcibiskup prask a eskch zem Pravoslavn crkveRudolf Bubk, biskup Apotolsk crkvePhDr. Duan Tillinger, Evangelick crkev a.v. v RMgr. Josef ervek, superintendent Evangelick crkve metodistickMgr. Jaroslav Pleva, pedseda zk rady Jednoty bratrskIng. Vladislav Dont, pedseda Bratrsk jednoty baptistPavel imek, pedseda Crkve adventist sedmho dne10. ledna 200610Kesansk sociln etika. M. Martinek. Jabok 200819Stanovisko Synodn rady CE k otzce zkona o registrovanm partnerstvSynodn rada CE rozum dvodm vzniku zkona o registrovanm partnerstv v tom smyslu, e zkon se sna odstraovat praktick problmy, tvoc pekky souit osob stejnho pohlav. Obansk spolenost u dvno nepijm tradin kesanskou morlku s dvj samozejmost, tradin pile morlky jsou opoutny, spolenost na sebe bere odpovdnost za tvorbu morlnch hodnot novch. V i a hloubce zmn tradinch hodnot ivota, ke kterm dolo a dochz je legalizace podmnek souit osob stejnho pohlav pouze malou st. Synod eskobratrsk crkve evangelick v roce 1999 v rmci svho poselstv naznail kol crkve takto: Chceme se uit rozumt jejich (tj. homosexul) problmm a zeteln jim povdt, e ve spoleenstv crkve maj sv dstojn msto.10Kesansk sociln etika. M. Martinek. Jabok 200820Lid jinak sexuln orientovan zstvaj napod Bom stvoenm a pat jim nae lska, cta a respekt. Chceme bt schopni spolut s lidmi homosexuln orientovanmi a pomhat jim t ve spoleenstv s druhmi, i s tmi, kte se na n zatm dvaj pezrav.Manelstv rozumme jako jedinen pleitosti k objevovn a provn vech krs ivota a k odpovdnmu plnn ivotnch kol lovka ve vzjemn vrnosti a dve. Proto mme za sprvn, aby rodinn zzem pro rst dtte poskytovalo lskypln a vrn souit mue a eny.Naopak jsme pesvdeni, e ped lidmi i ped Bohem je patn jakkoliv souit, do nho lovk vstupuje, ani by s prvy pijal i povinnosti a trvalou odpovdnost za svho partnera. Podobn patn je jakkoli souit, v nm jedna bytost poniuje nebo zneuv druhou, i souit, zen mysly konzumnmi, zitnmi i sobeckmi.Praha, 24. ledna 200610Kesansk sociln etika. M. Martinek. Jabok 200821Plozen a vchova dtPotraty: lovk se stv lovkem v okamiku poet, potrat je tedy zabit.Plnovan rodiovstv: odpovdn v souvislosti s finannmi a asovmi monostmi, vkem apod.; katolick crkev pouze pirozen metody, kad sexuln akt by ml bt oteven plozen.Vchovn odpovdnost rodi: jejich zkladn prvo i povinnost do 18 let; rodie rozhoduj o typu koly; pouze v ppad nefunknost rodi nastupuje odpovdnost sttu (OSPOD, sobsidiarita)Nhradn rodinn pe10Kesansk sociln etika. M. Martinek. Jabok 200822Uml oplodnn Tyto techniky (inseminace a uml oplodnn homologick), provdn uvnit manelskho pru, snad nepsob takov kody, ale zstvaj mravn nepijateln. Oddluj pohlavn kon od konu plozen. Akt, kterm se pon existence dt, u nen konem, kterm se dvaj dv osoby jedna druh, nbr kon, kter svuje ivot a totonost embrya moci lka a biolog a zavd vldu techniky nad pvodem a urenm lidsk osoby. Takov vztah nadvldy sm o sob odporuje dstojnosti a rovnosti, jak mus bt spolen rodim i dtem. Z mravnho hlediska je plozen zbaveno sv vlastn dokonalosti, kdy nen chtno jako plod manelskho styku, a tedy zvltnho konu manelskho spojen pouze respektovn pouta, kter existuje mezi pravmi vznamy manelskho konu a respektovnm jednoty lidsk bytosti, umouje plozen ve shod s dstojnost osoby. (KKC 2377)Techniky, kter tp spojen rodi zsahem njak osoby ciz manelskmu pru (darovn spermatu nebo vajen buky, propjen dlohy), jsou tce amorln. Takov techniky (inseminace a uml oplodnn od jinho drce) poruuj prvo dtte narodit se z otce a matky, kter zn a kte jsou spojeni manelstvm. Zrazuj vlun prvo manel stt se otcem a matkou jeden prostednictvm druhho. (KKC 2376)10Kesansk sociln etika. M. Martinek. Jabok 200823Rodinn politika nen sociln politika!Sociln politika: e situace potenciln nebo relnho socilnho vylouen rodina ijc v chudob, rodina s dttem se zdravotnm postienm, rodina s domcm nsilmRodinn politika: chrn a podporuje rodinu zajiuje dostaten pjem pro rodie peujc o dti, pro nezaopaten dti, nabz monosti pro pedkoln vchovu, pro slouen rodiovskch a karirnch rol10Kesansk sociln etika. M. Martinek. Jabok 20082410Kesansk sociln etika. M. Martinek. Jabok 200825Sociln zabezpeen rodinyPravidla voln soute zvhoduj ty, kdo do rodiny vkldaj mlo nebo nic, a znevhoduj ty, kdo do n vkldaj hodn, nap. tm, e maj vce dt (PD 50). To by ml kompenzovat sociln systm.V souasn ekonomicko-politick situaci v R je rodina znevhodnna: Ekonomika: specificky rodinn vkony nejsou na trhu dan kdo vychovv dti, ten realizuje vkony mimo trh: innost v rodin by mla bt uznna i spoleensky a toto uznn by se mlo projevit i v jejm finannm ocenn (PD 51).Politika: systm rodinnch a rodiovskch pspvk privileguje bezdtnost a penalizuje rodiovstv. Rodiny s vce dtmi jsou u ns sociln nejpostienj skupinou obyvatel (PD 51).Dsledky Demografie: strnut populace dchodov krize; bytek potu obyvatel pleitost pro imigranty z jinch kulturKvalita budoucch generac: nepln rodiny, nevlastn rodie, stavn vchova absence bazln dvry a muskch i enskch vzorHodnotov systm: vchova k individualismu, egoismu, konzumismu

10Kesansk sociln etika. M. Martinek. Jabok 200826http://www.rodiny.cz: Fakta o rodinNCR je nesttn neziskovou organizac, jejm clem je monitorovat spoleensk podmnky, kter se vztahuj k rodin, podporovat a iniciovat prorodinn aktivity v na zemi, pinet zahranin zkuenosti v oblasti rodinn politiky i konkrtn nabdky pro rodiny, podporovat zdrav, fungujc rodiny a pomhat vytvet prorodinn klima ve spolenosti. Bylo zaloeno v r. 1996 eskou biskupskou konferenc a jeho innost respektuje zorn hel pohledu katolick crkve. V pastoran prci se angauje jako koordinan a informan centrum pro dieczn a regionln centra pro rodinu. 10Kesansk sociln etika. M. Martinek. Jabok 200827