Křesťanské církve v občanské společnosti

Křesťanské církve v občanské společnosti

Praktická teologie pro neteology

Michael MartinekETF, 2014

Poslanci, uklízečky, ministři, kněží, sekretářky a novináři jsou povolání, která mají v očích lidí nejmenší prestiž. Nejvíce si veřejnost váží lékařů, vědců, zdravotních sester a učitelů na vysokých a základních školách.

1 Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2013

2

1 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

3


4

Základní otázky Jaký je vztah české společnosti k

náboženství, ke křesťanství a k církvím?

Jaký smysl má existence křesťanských církví v současné společnosti?

Jak jsou křesťanské církve organizovány a financovány, jaké aktivity vyvíjejí, co mohou společnosti přinést?

Náboženské vyznání obyvatel ČR (Sčítání obyvatel 2001, 2011)

ČR Obyvatelstvo celkem

v tom podle náboženské víry

věřící hlásící se k církvi,

náboženské společnosti

z toho věřící nehlásící

se k církvi, NS

bez nábož. víry neuvedeno Církev

řím.katol. CČSH ČCE

2001 10 230 060 3 288 088 2 740 780 99 103 117 212 6 039 991 901 981

2011 10 562 214 1 467 438 1 083 899 39 276 51 936 707 649 3 612 804 4 774 323


5


6

Česká společnost a náboženství Česká společnost je ve srovnání s většinou

národů světa extrémně nenáboženská – ateistická. Pravděpodobné příčiny:• Negativní vnímání katolické církve českým národem,

které má své kořeny už v husitství a později v rakousko-uherské monarchii, v níž byla tato církev těsně spjata se státní mocí.

• Systematická protináboženská propaganda prováděná u nás po více než čtyřicet let komunistického režimu.

• Sekularizace jako trend, který od počátku 19. stol. zasahuje všechny evropské státy.

• Nesplnění nadějí, které do křesťanských církví vkládala česká veřejnost těsně po svržení komunistického režimu v roce 1989.

• Rostoucí přesvědčení, že tradiční církve nejsou schopny chápat současný svět ani nabídnout dnešnímu člověku přijatelnou podobu autentické spirituality.


7

Věrohodnost křesťanských církví

Existuje mnoho námitek proti institucionálnímu křesťanství. Některé jsou silně ideologicky zabarveny a vycházejí spíše ze subjektivních soudů lidí protikřesťansky zaměřených, jiné lze historickými, sociologickými či teologickými metodami prokázat a ve větší či menší míře je uznávají i samy církve.

Historie: katolická církev se v roce 2000 veřejně přiznala a omluvila za tyto viny svých členů a představitelů:• rozdělení původně jednotné křesťanské církve do mnoha

různých církví, které spolu pak po mnoho staletí žily ve vzájemných konfliktech,

• souhlas s metodami intolerance a násilí ve službě pravdě,• dlouhodobé nepřátelství a nedůvěra křesťanů vůči Židům,• spoluodpovědnost za porušování základních lidských práv, za

vážné formy sociálního bezpráví a diskriminace, za rozšíření teoretického a praktického ateizmu.


8

1. Církve a náboženské společností registrované podle zákona č. 308/1991 Sb.

Č. Název církve, náboženské společnosti Datum rozhodnutí MK, (č.j.) Datum registrace, resp.recepce (rok 1991)

1. Apoštolská církev __ 19892. Bratrská jednota baptistů __ 19513. Církev adventistů sedmého dne __ 1951(1952-56 odňato)4. Církev bratrská __ 19515. Církev československá husitská __ 19206. Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů __ 1. 3. 1990 *

7. Církev řeckokatolická __ recepce z Rakouska-Uherska(1950-68 odňato)

8. Církev římskokatolická __ recepce z Rakouska-Uherska9. Českobratrská církev evangelická __ recepce z Rakouska-Uherska10. Evangelická církev a. v. v ČR __ recepce z Rakouska-Uherska11. Evangelická církev metodistická __ 195112. Federace židovských obcí v ČR __ recepce z Rakouska-Uherska13. Jednota bratrská __ recepce z Rakouska-Uherska14. Křesťanské sbory __ 195615. Luterská evangelická církev a. v. v ČR 19. 1. 1995(č.j. 360/95) 19. 1. 199516. Náboženská společnost českých unitářů __ 193017. Náboženská společnost Svědkové Jehovovi 1. 9. 1993(č.j. 8475/1993) 1. 9. 199318. Novoapoštolská církev __ 195619. Pravoslavná církev v českých zemích __ recepce z Rakouska-Uherska20. Slezská církev evangelická a. v. __ recepce z Rakouska-Uherska21. Starokatolická církev v ČR __ recepce z Rakouska-Uherska

2. Církve a náboženské společností registrované podle zákona č. 3/2002 Sb.


9

Č. Název církve, náboženské společnosti Datum rozhodnutí MK, (č.j.) Datum registrace 22. Církev Křesťanská společenství 19. 6. 2002(č.j. 4563/2002-22) 20. 6. 200223. Obec křesťanů v České republice 3. 9. 2002(č.j. 8213/2002-23) 4. 9. 2002

24. Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny, Hnutí Hare Krišna 21.11.2002(č.j. 11830/2002-24) 21.11. 2002

25. Česká hinduistická náboženská společnost 25.11.2002(č.j. 11597/2002-25) 25. 11. 200226. Ústředí muslimských obcí 30. 8. 2004(k č.j. 4874/2004) 17. 9. 2004

27. Ruská pravoslavná církev, podvorje patriarchy moskevského a celé Rusi v České republice 2. 5. 2007(k č.j. 15996/2006) 26. 5. 2007

28. Buddhismus Diamantové cesty linie Karma Kagjü 16. 5. 2007(k č.j. 12449/2006 OC) 8. 6. 200729. Višva Nirmala Dharma 25. 6. 2007(č.j. 13654/2006) 14. 7. 200730. Církev živého Boha 27. 11. 2007(k č.j. 8009/2007) 15. 12. 200731. Církev Nová naděje 12. 8. 2009(č.j. MK 5577/2009 OC) 3. 9. 200932. Církev Slovo života 15.7. 2010 č.j. MK 11623/2010 OC 6.8. 201033. Církev víry 30.4. 2012 č.j. MK 24865/2012 0C 22. 5. 201234. Církev Svatého Řehoře Osvětitele 6. 3. 2013 č.j. MK 12485/2013 OC 27. 3. 201335. Armáda spásy 4. 9. 2013 č.j. MK 40633/2013 25. 9. 201336. Církev Nový Život 3. 10. 2013, č.j. MK 39252/2013 OC 25. 10. 2013

4. Podané návrhy na registraci církve/náboženské společnosti/svazu církví a náboženských společností


10

Č. Název církve, náboženské společnosti Datum podání návrhu, (č.j.)1. Ukrajinská pravověrná řecko – katolická církev 25.5.2011 (č.j. MK 28574/2011 OC)

2. Křesťanská církev svobodných řeholníků 28. 1. 2013 (č.j. MK 7159/2013)

3. Řád Strážců koruny a meče krále železného a zlatého 3. 5. 2013 (č.j. MK 22143/2013 POD)

4. Církev husitská Jana Žižky z Trocnova 11. 9. 2013 (č.j. MK 41513/2013)

5. Církve a náboženské společností, které nebyly registrované podle zákona č. 3/2002 Sb.

Č. Název církve, náboženské společnosti Datum rozhodnutí MK, (č.j.) Datum nabytí právní moci rozhodnutí MK

1. Ekumenická církev svatého Jana Jeruzalémského, řádu rytířů Rhodosu a Malty 23. 10. 2002(k č.j. 4059/2002) 25. 10. 2002

2. Ukrajinská řeckokatolická církev 26. 5. 2004 (rozhodnutí ministra kultury o zamítnutí rozkladu)(k č.j. 8843/2004) 3. 6. 2004

3. Židovské Centrum Chai 30. 8. 2004(k č.j.7240/2004) 20. 9. 20044. Arménská apoštolská pravoslavná církev 12. 9. 2006(k č.j.3038/2006) 20. 6. 20065. Církev Nový Život 16. 2. 2010(č.j. MK 1696/2010 OC) 27. 2. 20106. Církev husitská 17. 10. 2011 (č.j. MK 51556/2011 OLP) 26. 10. 20117. Pivní církev 28. 6. 2012 (č.j. MK 42335/2012 OC) 19. 7. 20128. Církev husitská 1. 11. 2012 (č.j. MK 66214/2012

OLP)zamítnutí návrhu na registraci 22. 11. 20129. Církevní združení Jednota sv. Klimenta 8. 3. 2013 (č.j. MK 12683/2013 OLP) 21. 3. 2013


11

PRAKTICKÁ TEOLOGIE PT navazuje na ostatní teologické disciplíny a je

jejich aplikací do praxe: zkoumá činnost církve jako instituce, podrobuje ji kritické analýze a navrhuje, jak by měla probíhat lépe.

PT je teologická reflexe činnosti církve. Jejím cílem je změna církevní praxe, aby lépe odpovídala současné úrovni teologického poznání a potřebám člověka a společnosti.

PT je souborem dílčích oborů: pastorální teologie, liturgika, církevní právo, ekonomika církví, náboženská pedagogika, katechetika, misiologie a další.


12

Celkový obraz předmětu

Praktická teologie I: Pastorační dimenze sociální práce

• III. roč. Jabok ZS, povinný předmět, zkouška• III. roč. ETF ZS, povinný předmět, zápočet• 2 hod. předn.

Praktická teologie II: Křesťanské církve v občanské společnosti

• III. roč. ETF LS, povinný předmět• 2 hod. předn., zkouška


13

Témata přednášek Úvod do předmětu, náboženská a církevní příslušnost obyvatel ČR Historické místo církví v české společnosti Právní postavení a financování církví Sebepojetí církví, jejich organizační modely, křesťanské církve

v ČR Specifika katolické církve Dialog křesťanských církví se současnou společností Vlastní vymezení poslání církví: leiturgia, martyria, koinonia,

diakonia Martyria – šíření a podpora křesťanství Koinonia a leiturgia: náboženská obec, bohoslužba jako vrcholná

aktivita křesťanů Manželské právo, pastorace dětí, manželů a rodin Účast církví ve vzdělávání, zdravotnictví, sociální práci, v armádě

a vězeňství


14

Povinná literatura II. vatikánský koncil, Radost a naděje

(Gaudium et spes). Pastorální konstituce o církvi v dnešním světě.

CODEX IURIS CANONICI (CIC). FILIPI, Pavel. Křesťanstvo. Historie,

statistika, charakteristika křesťanských církví. Brno: CDK, 2001.

OPATRNÝ, Aleš, Cesty pastorace v pluralitní společnosti. KN, Kostelní Vydří, 2006.

TRETERA, Jiří Rajmund, Stát a církve v České republice. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2002.


15

Doporučená literatura AMBROS Pavel, Fundamentální pastorální teologie. Olomouc: Vydavatelství UP,

2002. DOLISTA, Josef, Misijní úsilí církve. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2001. DOLISTA, Josef, Perspektivy církve. Vybrané kapitoly z eklesiologie. Kostelní Vydří:

Karmelitánské nakladatelství, 2000. KEHL, Medard, Kam kráčí církev? Diagnóza doby. Brno: CDK, 2000. KŘIVOHLAVÝ, Jaro, Pastorální péče. Studijní texty evangelikálního teologického

semináře, svazek 4, Oliva, Praha, 2000, 1. vydání, 180 s. NEUNER, Peter, Laici a kléru? Praha: Vyšehrad, 1997. Nová evangelizace. Olomouc: Centrum Aletti, 2000. OPATRNÝ, Aleš, Pastorace v postmoderní společnosti. KN, Kostelní Vydří, edice

Teologie, 2001. OPATRNÝ Aleš, Pastorační péče v méně obvyklých situacích. Pastorační středisko

Praha 2000 OPATRNÝ Aleš, Pastorační situace u nás, analýzy a výhledy. KN Kostelní Vydří 1996. PESCH, Otto Hermann, Druhý vatikánský koncil 1962-1965. Praha: Vyšehrad, 1996. SALAJKA, Milan, Křesťanská církev ve své duchovní aktivitě a práci. Praha:

Karolinum, 1998. SKALICKÝ, Karel, Radost a naděje. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2000. SKALICKÝ, Karel, Zápasy o zítřek aneb Quo vadis, ecclesia. Ježek, 2000. SMOLÍK, Josef, Pastýřská péče. Praha: Kalich, 1991. ZULEHNER, Paul M., Církev: přístřeší duše. Situace a perspektivy dnešní církve.

Praha: Portál, 1997.


16

Požadavky ke zkoušce

Kombinované studium:• Zpráva z pastorační praxe• Osobní pohovor

Prezenční studium:• Znalostní test• Zpráva z pastorační praxe

Tematické okruhy k závěrečné zkoušce1. Praktická teologie jako věda – vývoj, obsah; změna subjektu pastorace,

vztah mezi pastorací a sociální prací2. Biblické kořeny sociální práce3. Dějiny charitní služby v křesťanských církvích4. Základy konfesního práva – vztah mezi církvemi a státem, financování

církví5. Pojem církev, realizační funkce církve6. Ekumenická teologie: hlavní křesťanské církve v ČR, jejich historie, nauka,

organizace, ekumenické hnutí7. Specifika katolické církve: fenomén Vatikán, kanonické právo, problém laiků

a kléru8. Dialog křesťanských církví se současnou společností: Druhý vatikánský

koncil, teologie osvobození, další pastorační koncepty9. Martyria: evangelizace jako křesťanský závazek, teologie náboženství,

kázání, katecheze, média10. Liturgika: historie, symboly, svátosti11. Manželství: teologie, liturgie, manželské právo katolické církve


17


18

Pastorace a praktická teologie Pastorace (z lat. „pastor“

= pastýř): Soubor činností, jejichž cílem je podpora kvality života člověka ve všech jeho dimenzích (biologické, psychologické, sociální a spirituální), avšak za předpokladu, že tato podpora má svá východiska či motivaci v evangeliu; že je zakotvena v křesťanském pojetí života.

Praktická (pastorální) teologie: disciplína, která si ve svém současném vývoji všímá především životních situací člověka, ty pak teologicky promýšlí (reflektuje, interpretuje) ve snaze člověku pomoci, formulovat motivaci k pomoci, nabídnout a poskytnout náměty k jednání, k rozhodování. Zároveň reflektuje veškeré aktivity církve jako instituce.


19

Vývoj pojetí pastorace Konec 18. století – polovina 19. stol.:

• Pastorační přemýšlení a jednání se očekávalo od toho, kdo byl pověřen úřadem – kněz (farář, kaplan atd.) = subjekt pastorace.

• Měl se o své farníky starat nejen po stránce náboženské, ale plnil i funkci státní administrativy, osvěty kulturní, hospodářské, zdravotní, sociální. Předmětem pastoračního přemýšlení a jednání byla tedy celospolečenská problematika = objekt pastorace.

Polovina 19. stol. – pol. 20. stol.: • Církev postupně ztrácí v některých oblastech své monopolní postavení

(např. školství, zdravotnictví, státní správa), a přestává být jediným poskytovatelem všeobecně přijímané ideové základny. Předmětem (objektem) pastoračního jednání a myšlení je především problematika vnitrocírkevní (výuka náboženství, slavení bohoslužeb, vedení křesťanské obce), farář však má nadále pečovat o chudé, opuštěné, vězněné, sirotky apod.

• Subjektem pastoračního jednání zůstává kněz. Od poč. druhé poloviny 20. stol.:

• Důraz na prvek společenství v církvi, na spoluzodpovědnost všech křesťanů za život církve. Subjektem pastorace se stává celé společenství věřících.

• Mění se také předmět zájmu pastoračního přemýšlení: praktická teologie se zabývá situací člověka, jeho radostmi a nadějemi, smutky a úzkostmi, a zajímá se také o funkce církve, které církev v současném světě plní.


20

Realizační funkce církveMARTYRIA- svědectví(služba slova)

Svědectví o Ježíšovi (J 21,24)Ježíšův příkaz (Mt 28,16-18)Šíření v římské říši (Skutky)Předávání víry v církviMisie od 15. stoletíNová evangelizace

PreevangelizaceEvangelizaceKatechizaceVyučování náboženstvíKázáníPřípravy na svátostiDuchovní doprovázení

LEITURGIA- slavení(bohoslužba)

Ježíšova večeře (všechna evang.)Slavení Večeře PáněKřest a další bohoslužbyLiturgická pluralitaOdlišný vývoj v různých církvíchObnova liturgie na 2.vat.koncilu

Večeře Páně – mšeKřestDalší svátosti (katol., prav.)Společná četba PísmaBohoslužebná architektura, výtvarné umění, hudba

DIAKONIA - služba(sociální práce,zdravotnictví,školství)

Ježíš: sociální cítění, přikázání lásky (Mt 22,34-40)Církev: skutky tělesného milosrdenství, hlavní nositelka sociální práce, zdravotnictví a školství ve středověku

Sociální práceZdravotnictvíŠkolství a výchovaPastorační poradenstvíPastorační péče

KOINONIA- společenství(budování obcí a správa církve)

Ježíš: volba apoštolů (Mt 4,18-22)Skutky:zakládání církevních obcíRůzné modely organizace církve

Vedení a animace církevních obcí (farností, sborů)Pastorace sociálních skupinEkonomikaOrganizace a management


21

Cíl činností církve Sláva Boží a spása člověka. Oba pojmy tvoří jednotu: štěstí

člověka je slávou Boží. Rozvoj člověka ve všech dimenzích:

fyzické, psychické, sociální i spirituální.


22

Historie praktické teologie Církev byla vždy aktivní (všechny uvedené činnosti mají základ

v prvních staletích), základní normy pocházejí od apoštolů (Sk, listy), z apoštolské tradice (literatura 2. a 3. stol.), pak kánony koncilů, správní soustavy, spisy církevních otců (Řehoř Veliký – Kniha pastorálních pravidel, kolem 600); od 7. stol. penitenciální knihy (upravují praxi zpovědi a rozhřešení); od 13. stol.: ucelené církevní právo, příručky pro zpovědníky, instrukce pro duchovní správce, návody k povznesení zbožnosti lidových vrstev.

Systematická reflexe církevní praxe od 17. stol: pojem praktická teologie poprvé použil Gisbert Voetius (protestant – Utrecht, 1659) – rozlišení základních oborů

Německo 19. století (protest.) – Friedrich Schleiermacher, 1850 Die Praktische Theologie nach den Grundsätzen der Evangelischen Kirchen: souřadnost myšlení a zkušenosti, podobně jako např. pedagogika nebo politika – snaha dát praxi církve cíl a pravidla. Od něj pochází základní trvalá témata praktické teologie: napětí mezi teorií a praxí křesťanství, kritická snaha o objasňování skutečného poslání církve a jejích aktuálních možností, úsilí o porozumění člověku (i víře a církvi se vzdalujícímu)

Vznik pastorální teologie Štěpán Rautenstrauch: opat břevnovského

kláštera, rodák z Českolipska, první profesor PT v Praze, od 1774 rektor TF ve Vídni, pověřen zakládat tzv. generální semináře.

Navrhl PT jako součást univerzitních studií teologie v Rakousku-Uhersku (1777): zaměření na „vlastnosti a schopnosti budoucího kněze“. Farář byl pedagogickým, osvětovým a administrativním nástrojem státu i církve zároveň.

PT byla výhradně pomůckou pro činnost faráře s podrobným soupisem všeho, co měl dělat. Odpovídá to smyslu PT (činnost církve), ale omezuje pastor. pracovníky pouze na biskupy a faráře.

Nabízí přesnou metodiku a nepočítá s reakcí na historické a společenské změny. Tato představa přetrvávala až do koncilu; vyjadřují ji pojmy duchovní správa, pastorace, pastorální teologie.


23


24

Praktická teologie jako věda Až do 20. stol. spíše věda aplikační: jak

dosáhnout toho, aby lidé mysleli a žili podle představ církve. Postupně stále větší směřování k tomu, aby církev pochopila potřeby člověka a reagovala na ně (v katol. Církvi obrat na II. vat. Koncilu). To symbolizují dvě příručky: Handbuch der Praktischen Theologie (protest., 1974-78 Berlin – DDR), Handbuch der Pastoraltheologie (katol., 1969-72 Herder, hl. redaktor Karl Rahner)

Interdisciplinární charakter PT: Tradičně navazovala na filozofické a teologické obory, v současné době se těsně spojila především se sociologií (zjišťování pastorační reality) a psychologií (metodika pastorační pomoci a péče).


25

PT v různých církvích Pojem PT ve smyslu, jak o něm mluvíme, je společný katolické

církvi a protestantským církvím. O nich budeme především mluvit, protože se s nimi setkáváme jak v naší náboženské realitě tak v sociální práci. Z tohoto okruhu je taky dostupná literatura. (Smolík, Křivohlavý, Salajka, katol. Ambros, Opatrný, Kaplánek, Křišťan).

Východní církve PT v tomto smyslu nemají – soustředí se na liturgii, homiletiku, katechetiku a právo jako samostatné obory, pastorace je chápána spíše jako osobní pracovní náplň a zároveň poslání kněze. Katol. a protest. prakt. teologie je postavena na činnostech a hledá, jak je dělat co nejlépe, ortodoxní je postavena na osobě kněze a hledá, jak má žít a co má dělat. Pojem praktická teologie považují za protestantský, sami užívají název pastorologie, ve slovenských materiálech dušpastierstvo. Veškerá pastorace je u nich totožná s prací kněze, nikdo jiný se na ní ze zásady nepodílí – neznají místo laiků v církvi ani teologii laiků. Pastorologie je pak spíš pracovní příručka o tom, jak má žít a pracovat kněz. Vychází z biblického obrazu pastýře a z patrologických textů, nebere však vůbec v úvahu ani současné pastorálně-teologické výzkumy z kat. a protest. prostředí, ani nepočítá s pomocí sociologie k výzkumu pastorační reality.

Křesťanské církve v občanské společnosti

Documents