Top Banner
Křesťanská sociální Křesťanská sociální etika etika Jabok 2011 Jabok 2011
47

Křesťanská sociální etika - JABOK5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok 2011 3 Oblasti křesťanské sociální etiky Úroveň státní: Politika (GS II-4) Hospodářství

Feb 05, 2020

Download

Documents

dariahiddleston
Welcome message from author
This document is posted to help you gain knowledge. Please leave a comment to let me know what you think about it! Share it to your friends and learn new things together.
Transcript
Page 1: Křesťanská sociální etika - JABOK5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok 2011 3 Oblasti křesťanské sociální etiky Úroveň státní: Politika (GS II-4) Hospodářství

Křesťanská sociální Křesťanská sociální

etikaetika

Jabok 2011Jabok 2011

Page 2: Křesťanská sociální etika - JABOK5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok 2011 3 Oblasti křesťanské sociální etiky Úroveň státní: Politika (GS II-4) Hospodářství

5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek.

Jabok 2011 2

5. POLITIKA5. POLITIKA

Page 3: Křesťanská sociální etika - JABOK5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok 2011 3 Oblasti křesťanské sociální etiky Úroveň státní: Politika (GS II-4) Hospodářství

5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek.

Jabok 2011 3

Oblasti křesťanské sociální etikyOblasti křesťanské sociální etiky

Úroveň státní:Úroveň státní:

Politika (GS IIPolitika (GS II--4)4)

Hospodářství (GS Hospodářství (GS IIII--3)3)

Rodina (GS IIRodina (GS II--1)1)

Vzdělání, kultura, Vzdělání, kultura, média (GS IImédia (GS II--2)2)

Úroveň globální:Úroveň globální:

EkologieEkologie

Mír (GS IIMír (GS II--5,1)5,1)

Sociální Sociální spravedlnost spravedlnost (GS II(GS II--5,2)5,2)

Page 4: Křesťanská sociální etika - JABOK5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok 2011 3 Oblasti křesťanské sociální etiky Úroveň státní: Politika (GS II-4) Hospodářství

5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek.

Jabok 2011 4

Klíčová slovaKlíčová slova Politologie, politická filozofiePolitologie, politická filozofie

Monarchie, aristokracie, demokracieMonarchie, aristokracie, demokracie

Stát, státní mocStát, státní moc

Dvojí obec Dvojí obec –– církevní a světskácírkevní a světská

Společenská smlouvaSpolečenská smlouva

Civilní náboţenstvíCivilní náboţenství

Demokracie Demokracie

Občanská společnostObčanská společnost

Politické systémy: liberalismus, komunismus, Politické systémy: liberalismus, komunismus, socialismus, nacismus, politický islámsocialismus, nacismus, politický islám

Přirozené a pozitivní právoPřirozené a pozitivní právo

Trest smrti Trest smrti –– milost milost –– amnestie amnestie

Politická situace v ČRPolitická situace v ČR

Page 5: Křesťanská sociální etika - JABOK5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok 2011 3 Oblasti křesťanské sociální etiky Úroveň státní: Politika (GS II-4) Hospodářství

POLITICKÁ ETIKAPOLITICKÁ ETIKA

POLITICKÁ ETIKAPOLITICKÁ ETIKA se musí na jedné straně se musí na jedné straně jako jako sociální etikasociální etika ptát na kvalitu zákonů, řádu a ptát na kvalitu zákonů, řádu a institucí, na druhé straně se musí jako institucí, na druhé straně se musí jako individuální etikaindividuální etika zabývat potřebnými mravními zabývat potřebnými mravními kvalitami jednajících.kvalitami jednajících.

Musí být zároveň etikou institucí i etikou ctností. Musí být zároveň etikou institucí i etikou ctností. Ctnost a instituce se o sebe vzájemně opírají, Ctnost a instituce se o sebe vzájemně opírají, ctnost chápaná jako vnitřní stabilizace lidského ctnost chápaná jako vnitřní stabilizace lidského jednání a instituce jako jeho vnější stabilizace.jednání a instituce jako jeho vnější stabilizace.

((Sutor, B., Sutor, B., Politická etikaPolitická etika, Praha 1996, s. 69.74., Praha 1996, s. 69.74.))

5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek.

Jabok 2011 5

Page 6: Křesťanská sociální etika - JABOK5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok 2011 3 Oblasti křesťanské sociální etiky Úroveň státní: Politika (GS II-4) Hospodářství

Politický bojPolitický boj

Politická etika se zabývá teorií politiky, Politická etika se zabývá teorií politiky, realitou je však vţdy politický boj mezi realitou je však vţdy politický boj mezi stranami, které usilují o moc. V církevních stranami, které usilují o moc. V církevních dokumentech to není dostatečně dokumentech to není dostatečně rozpracováno.rozpracováno.

Příklad: CDU/CSU Příklad: CDU/CSU –– první kancléř první kancléř KonradKonrad AdenauerAdenauer (321), dnes Angela (321), dnes Angela MerkelováMerkelová

CDU byla zaloţena v roce 1945 jako CDU byla zaloţena v roce 1945 jako strana německých katolíků a protestantů, strana německých katolíků a protestantů, poţadovala návrat k tradicím, hlásila se k poţadovala návrat k tradicím, hlásila se k zásadám křesťanského socialismu, zásadám křesťanského socialismu, liberalismu a liberalismu a konzervativismukonzervativismu..

5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek.

Jabok 2011 6

Page 7: Křesťanská sociální etika - JABOK5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok 2011 3 Oblasti křesťanské sociální etiky Úroveň státní: Politika (GS II-4) Hospodářství

Politika a odbornostPolitika a odbornost Politika není rozhodováním o věcných otázkách, ale Politika není rozhodováním o věcných otázkách, ale

střetáváním názorů o věcech, které nemají střetáváním názorů o věcech, které nemají jednoznačné a všem vyhovující řešení (jednoznačné a všem vyhovující řešení (SutorSutor 51,52):51,52):

Kde a jak postavit obchvat x zda je nutný a zda není Kde a jak postavit obchvat x zda je nutný a zda není potřebnější postavit divadlopotřebnější postavit divadlo

Daňová sazba a její výnosy x jaká sazba je spravedlivá a Daňová sazba a její výnosy x jaká sazba je spravedlivá a pro kohopro koho

Politická rozhodnutí proto nemohou být trestně Politická rozhodnutí proto nemohou být trestně stíhána; můţe se to stát jen tehdy, pokud se stíhána; můţe se to stát jen tehdy, pokud se prokáţe, ţe směřovala k dosaţení nepolitických cílů prokáţe, ţe směřovala k dosaţení nepolitických cílů (problém amnestie)(problém amnestie)

5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek.

Jabok 2011 7

Page 8: Křesťanská sociální etika - JABOK5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok 2011 3 Oblasti křesťanské sociální etiky Úroveň státní: Politika (GS II-4) Hospodářství

Politika jako konflikt zájmůPolitika jako konflikt zájmů

Různí jedinci a skupiny mají různé, často i Různí jedinci a skupiny mají různé, často i protichůdné zájmy; politika by je měla protichůdné zájmy; politika by je měla smiřovat, hledat řešení vhodné pro smiřovat, hledat řešení vhodné pro všechny všechny –– obecné dobro.obecné dobro.

Dobré instituce neomezují člověka při Dobré instituce neomezují člověka při sledování zájmů, nýbrţ zprostředkovávají sledování zájmů, nýbrţ zprostředkovávají mezi zájmy a obecným dobrem. mezi zájmy a obecným dobrem.

Politika je spořádané urovnávání konfliktů.Politika je spořádané urovnávání konfliktů.

5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek.

Jabok 2011 8

Page 9: Křesťanská sociální etika - JABOK5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok 2011 3 Oblasti křesťanské sociální etiky Úroveň státní: Politika (GS II-4) Hospodářství

Politická etika jako etika kompromisuPolitická etika jako etika kompromisu

Kompromis (Kompromis (compromitterecompromittere –– vzájemně slíbitvzájemně slíbit): ): dohoda sporných stran, kterou lze dosáhnout dohoda sporných stran, kterou lze dosáhnout oboustrannými dílčími ústupky.oboustrannými dílčími ústupky.

Kvůli společnému dobru je třeba někdy opustit Kvůli společnému dobru je třeba někdy opustit vysoké nároky individuální etiky, ale zajistit vysoké nároky individuální etiky, ale zajistit alespoň morální minimum.alespoň morální minimum.

Mír neohroţuje ten, kdo vstupuje do politického Mír neohroţuje ten, kdo vstupuje do politického konfliktu, ale ten, konfliktu, ale ten,

kdo znemoţňuje tento vstup druhým, kdo znemoţňuje tento vstup druhým,

kdo v tomto sporu nerespektuje pravidla, kdo v tomto sporu nerespektuje pravidla,

kdo se sám zdráhá do tohoto sporu vstoupit, poněvadţ kdo se sám zdráhá do tohoto sporu vstoupit, poněvadţ tvrdí, ţe jedině on má pravdu a tudíţ i správné řešení.tvrdí, ţe jedině on má pravdu a tudíţ i správné řešení.

5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek.

Jabok 2011 9

Page 10: Křesťanská sociální etika - JABOK5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok 2011 3 Oblasti křesťanské sociální etiky Úroveň státní: Politika (GS II-4) Hospodářství

Politika a svědomíPolitika a svědomí Člověk se musí řídit svým svědomím i proti zákonům Člověk se musí řídit svým svědomím i proti zákonům

státu. Určitých zákonů či nařízení není moţné státu. Určitých zákonů či nařízení není moţné uposlechnout, chápemeuposlechnout, chápeme--li je ve svém svědomí jako li je ve svém svědomí jako bezpráví (= pasivní odpor); např. branná povinnost, bezpráví (= pasivní odpor); např. branná povinnost, potrat ze strany lékaře.potrat ze strany lékaře.

V reálné politice se lze odvolávat na svědomí jen V reálné politice se lze odvolávat na svědomí jen výjimečně výjimečně –– většinou nejde o spory o pravdu, ale o většinou nejde o spory o pravdu, ale o konflikty zájmů.konflikty zájmů.

Často je nutné smířit se s „menším zlem“.Často je nutné smířit se s „menším zlem“.

V tomto smyslu jsou náboţenské spory horší neţ V tomto smyslu jsou náboţenské spory horší neţ politické, protoţe si v nich kaţdá snaha dělá nárok na politické, protoţe si v nich kaţdá snaha dělá nárok na absolutní pravdu. absolutní pravdu.

Problém středověkého křesťanství, soudobého islámuProblém středověkého křesťanství, soudobého islámu

5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek.

Jabok 2011 10

Page 11: Křesťanská sociální etika - JABOK5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok 2011 3 Oblasti křesťanské sociální etiky Úroveň státní: Politika (GS II-4) Hospodářství

StátStát Stát Stát je souborem institucí, které jsou pověřeny a je souborem institucí, které jsou pověřeny a mají moc stanovovat pravidla ţivota společnosti a mají moc stanovovat pravidla ţivota společnosti a dohlíţet na jejich dodrţování. dohlíţet na jejich dodrţování.

Jsou to vládní a komunální orgány a úřady (= Jsou to vládní a komunální orgány a úřady (= státní aparát), soudy, policie a vojenské síly.státní aparát), soudy, policie a vojenské síly.

Na svém území je stát mocensky suverénní Na svém území je stát mocensky suverénní –– má má mocenský monopol.mocenský monopol.

Typy státu podle subjektu moci:Typy státu podle subjektu moci: TeokracieTeokracie

Autokracie (monarchie, aristokracie x tyranie, oligarchie)Autokracie (monarchie, aristokracie x tyranie, oligarchie)

DemokracieDemokracie

5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek.

Jabok 2011 11

Příklady mezi současnými

státy???

Page 12: Křesťanská sociální etika - JABOK5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok 2011 3 Oblasti křesťanské sociální etiky Úroveň státní: Politika (GS II-4) Hospodářství

5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek.

Jabok 2011 12

Biblické pojetí státuBiblické pojetí státu

Izrael zpočátku odmítal panovníka, protoţe uznával Izrael zpočátku odmítal panovníka, protoţe uznával panování Hospodina panování Hospodina –– teokracieteokracie. Jeho vůli vykonávaly . Jeho vůli vykonávaly charismatické osobnosti charismatické osobnosti –– soudci (kniha Soudců, 1. soudci (kniha Soudců, 1. Samuelova)Samuelova)

Později se na nátlak lidu i v Izraeli rozvíjí království, král Později se na nátlak lidu i v Izraeli rozvíjí království, král je však Hospodinem vyvolen, jemu zasvěcen, je vnímán je však Hospodinem vyvolen, jemu zasvěcen, je vnímán jako Boţí syn a má zviditelňovat Boţí panování (2. kniha jako Boţí syn a má zviditelňovat Boţí panování (2. kniha Samuelova, knihy Královské; král Saul, David, Šalomoun Samuelova, knihy Královské; král Saul, David, Šalomoun a další).a další).

I v době úpadku království zůstává ideál krále, který by I v době úpadku království zůstává ideál krále, který by ve věrnosti Hospodinu panoval moudře a jednal ve věrnosti Hospodinu panoval moudře a jednal spravedlivě; byl by pastýřem svého lidu. Naplnění této spravedlivě; byl by pastýřem svého lidu. Naplnění této naděje se očekává od budoucího Mesiáše.naděje se očekává od budoucího Mesiáše.

Page 13: Křesťanská sociální etika - JABOK5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok 2011 3 Oblasti křesťanské sociální etiky Úroveň státní: Politika (GS II-4) Hospodářství

5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek.

Jabok 2011 13

Ježíš a politická Ježíš a politická

autoritaautorita Jeţíš neměl politické ambice a uznával Jeţíš neměl politické ambice a uznával

politické autority své doby. politické autority své doby. Prvokřesťanské komunity povaţovaly Prvokřesťanské komunity povaţovaly

podřízení se politické autoritě za podřízení se politické autoritě za závazek svědomí. závazek svědomí. PožadujePožaduje--li však li však politická autorita jednání, které je politická autorita jednání, které je v rozporu s Božím zákonem, jsou v rozporu s Božím zákonem, jsou křesťané vyzýváni k pasivnímu křesťané vyzýváni k pasivnímu odporu po vzoru mučedníků.odporu po vzoru mučedníků.

Bible jako celek nepreferuje ţádný Bible jako celek nepreferuje ţádný konkrétní politický systém ani nevyzývá konkrétní politický systém ani nevyzývá lidi k politické angaţovanosti. Politickou lidi k politické angaţovanosti. Politickou moc povaţuje za součást Boţího řádu a moc povaţuje za součást Boţího řádu a očekává od ní, ţe povede ke očekává od ní, ţe povede ke spravedlnosti a pokoji. Řadový občan spravedlnosti a pokoji. Řadový občan má tuto moc respektovat.má tuto moc respektovat.

V témţe smyslu byla chápána politika V témţe smyslu byla chápána politika po většinu křesťanských dějin, kdy byla po většinu křesťanských dějin, kdy byla církev těsně provázána se státní mocí.církev těsně provázána se státní mocí.

TizianTizian: Peníz daně (1515): Peníz daně (1515)

Page 14: Křesťanská sociální etika - JABOK5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok 2011 3 Oblasti křesťanské sociální etiky Úroveň státní: Politika (GS II-4) Hospodářství

Antická filozofie: Antická filozofie:

Platón Platón -- ÚstavaÚstava Platón Platón –– Ústava (Ústava (PoliteiaPoliteia, De , De

republicarepublica): hlavním tématem díla je ): hlavním tématem díla je spravedlnost na úrovni jedince i spravedlnost na úrovni jedince i státu, kniha se však dotýká i mnoha státu, kniha se však dotýká i mnoha dalších oblastí, včetně umění, dalších oblastí, včetně umění, výchovy, práva, vědy atd. Spolu s výchovy, práva, vědy atd. Spolu s jedním z posledních Platónových jedním z posledních Platónových děl, děl, ZákonyZákony, zakládá , zakládá ÚstavaÚstava zvláštní zvláštní ţánr utopie, myšlenkového ţánr utopie, myšlenkového experimentu s moţnostmi experimentu s moţnostmi spravedlivého uspořádání lidských spravedlivého uspořádání lidských společností. společností.

Východisko sociálních utopií i Východisko sociálních utopií i totalitních států.totalitních států.

5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek.

Jabok 2011 14

Page 15: Křesťanská sociální etika - JABOK5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok 2011 3 Oblasti křesťanské sociální etiky Úroveň státní: Politika (GS II-4) Hospodářství

Aristoteles Aristoteles –– PolitikaPolitika Nejdůleţitější z věd je pro Aristotela věda o obci (Nejdůleţitější z věd je pro Aristotela věda o obci (politiképolitiké), která určuje, “co ), která určuje, “co

se kaţdý v obci musí naučit”. Nejde v ní o poznání, nýbrţ o jednání, a to se kaţdý v obci musí naučit”. Nejde v ní o poznání, nýbrţ o jednání, a to ušlechtilé a spravedlivé.ušlechtilé a spravedlivé.

OtrokyOtroky pokládá pokládá AristotelésAristotelés za samozřejmou nutnost a součást kaţdého za samozřejmou nutnost a součást kaţdého hospodářství. Svobodný je ten, kdo dovede rozkazovat i poslouchat, kdeţto hospodářství. Svobodný je ten, kdo dovede rozkazovat i poslouchat, kdeţto otrok umí jen poslouchat. otrok umí jen poslouchat. „Kdo dává bezpečnosti přednost před „Kdo dává bezpečnosti přednost před svobodou, je právem otrok.“svobodou, je právem otrok.“ Nejlepší je, pokud se svobodní ve vedení Nejlepší je, pokud se svobodní ve vedení střídají, takţe jednou rozkazují a jindy poslouchají.střídají, takţe jednou rozkazují a jindy poslouchají.

Podle toho, kdo vládne, rozlišuje Podle toho, kdo vládne, rozlišuje AristotelésAristotelés tři právní formy obce (státu):tři právní formy obce (státu): monarchii, kde vládne jednotlivec ve prospěch všech občanů,monarchii, kde vládne jednotlivec ve prospěch všech občanů,

aristokracii, kde vládnou ti nejlepší (řecky aristokracii, kde vládnou ti nejlepší (řecky aristoiaristoi))

politeupoliteu, kde se na vládě podílejí všichni svobodní občané., kde se na vládě podílejí všichni svobodní občané.

a tři pokleslé formy:a tři pokleslé formy: tyranii, vláda samozvaného vládce ve prospěch sebe samého,tyranii, vláda samozvaného vládce ve prospěch sebe samého,

oligarchii, vládu bohatých pro svůj vlastní prospěch,oligarchii, vládu bohatých pro svůj vlastní prospěch,

demokracii, vládu davu.demokracii, vládu davu.

5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek.

Jabok 2011 15

Page 16: Křesťanská sociální etika - JABOK5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok 2011 3 Oblasti křesťanské sociální etiky Úroveň státní: Politika (GS II-4) Hospodářství

5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek.

Jabok 2011 16

Pojetí státu v křesťanských dějináchPojetí státu v křesťanských dějinách

V době pronásledování (1.V době pronásledování (1.--3. století) povaţovali křesťané státní moc 3. století) povaţovali křesťané státní moc za legitimní, ale odsuzovali některé její praktiky. za legitimní, ale odsuzovali některé její praktiky.

V průběhu 4. století se z církve pronásledované stala církev státní, V průběhu 4. století se z církve pronásledované stala církev státní, která se podílela na politické moci.která se podílela na politické moci.

Augustin Augustin (354 (354 –– 430), 430), O obci BožíO obci Boží ((De De civitatecivitate DeiDei): ): teoretický základ budoucí středověké teoretický základ budoucí středověké dvojí obce;dvojí obce; podle Augustina církev a politické národy tvoří jednotu, podle Augustina církev a politické národy tvoří jednotu,

jednotné společenství křesťanů jednotné společenství křesťanů (Corpus (Corpus ChristianorumChristianorum), ), zároveň však vytváří zároveň však vytváří dvě obce, dvě obce, lišící se navzájem cílem svého lišící se navzájem cílem svého působení; jsou na sobě závislé apůsobení; jsou na sobě závislé a při určitém napětí a soutěţení při určitém napětí a soutěţení mezi sebou vlastně kontrolují jedna druhou;mezi sebou vlastně kontrolují jedna druhou;

toto zřízení pochází od Boha, obojí moc toto zřízení pochází od Boha, obojí moc –– světská i církevní světská i církevní –– je je tedy legitimována Bohem;tedy legitimována Bohem;

uvedené dva znaky uvedené dva znaky –– náboženská jednota společnosti a náboženská jednota společnosti a polarizace moci mezi obcí světskou a náboženskoupolarizace moci mezi obcí světskou a náboženskou –– jsou jsou typické pro dějiny evropských politických národů přibliţně typické pro dějiny evropských politických národů přibliţně v v mezidobí let 500 aţ 1500mezidobí let 500 aţ 1500, tj. v době, která se tradičně označuje , tj. v době, která se tradičně označuje jako evropský středověk.jako evropský středověk.

Page 17: Křesťanská sociální etika - JABOK5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok 2011 3 Oblasti křesťanské sociální etiky Úroveň státní: Politika (GS II-4) Hospodářství

5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek.

Jabok 2011 17

Augustin: O Boží obciAugustin: O Boží obci

Civitas DeiCivitas Dei (obec Boţí) a (obec Boţí) a Civitas Civitas terraenaterraena (obec pozemská)(obec pozemská)

V průběhu pozemských dějin nejsou V průběhu pozemských dějin nejsou obě říše úplně odděleny, jsou i místa, obě říše úplně odděleny, jsou i místa, kde se překrývají; boţí stát není kde se překrývají; boţí stát není identický s církví a pozemský stát identický s církví a pozemský stát nelze identifikovat s ţádným nelze identifikovat s ţádným konkrétním státem. Konečné oddělení konkrétním státem. Konečné oddělení dvou říší nastane teprve na konci časů dvou říší nastane teprve na konci časů při posledním soudu.při posledním soudu.

Dějinný vývoj pak spočívá v neustálém Dějinný vývoj pak spočívá v neustálém sváru mezi těmito dvěma pólysváru mezi těmito dvěma póly

Augustin si nepřál kněţskou nebo Augustin si nepřál kněţskou nebo církevní nadvládu nad světským církevní nadvládu nad světským státem, jak se potom praktikovala ve státem, jak se potom praktikovala ve středověku. Hlavním cílem světského středověku. Hlavním cílem světského státu bylo zajišťovat mír a měl slouţit státu bylo zajišťovat mír a měl slouţit vlastnímu ţivotnímu cíli člověka, vlastnímu ţivotnímu cíli člověka, připravit se k bytí na onom světě.připravit se k bytí na onom světě.

Page 18: Křesťanská sociální etika - JABOK5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok 2011 3 Oblasti křesťanské sociální etiky Úroveň státní: Politika (GS II-4) Hospodářství

Tomáš Tomáš AkvinskýAkvinský –– De De RegimineRegimine principumprincipum

„„ZkrátkaZkrátka tedytedy králůmkrálům plyneplyne hojnosthojnost dočasnéhodočasného dobradobra aa BůhBůh jimjim připravilpřipravil vynikajícívynikající stupeňstupeň blaženosti,blaženosti, avšakavšak tyranityrani častočasto pozbudoupozbudou propro sebesebe vyžádanávyžádaná dočasnádočasná dobra,dobra, aa navícnavíc podléhajípodléhají mnohýmmnohým dočasnýmdočasným nebezpečím,nebezpečím, aa coco víc,víc, budoubudou zbavenizbaveni dobradobra věčnéhověčného aa vydánívydání nejhoršímnejhorším mukámmukám;; protoproto ti,ti, kdokdo sese ujaliujali vlád,vlád, musímusí usilovněusilovně dbátdbát oo to,to, abyaby sese ukázaliukázali poddanýmpoddaným jakojako králové,králové, nikolinikoli jakojako tyranityrani““..

Rady vladařům, tzv. „kníţecí zrcadla“, Rady vladařům, tzv. „kníţecí zrcadla“, „zrcadla prince“, formulující principy dobré „zrcadla prince“, formulující principy dobré vlády, se v Evropě četly od středověku. vlády, se v Evropě četly od středověku. Typickou formou byly práce typu Typickou formou byly práce typu De De regimineregimine principumprincipum (O vládě prince)(O vládě prince),, z z nichţ první psal (a nedopsal) Tomáš nichţ první psal (a nedopsal) Tomáš AkvinskýAkvinský a druhou napsal a druhou napsal EgidiusEgidius ColonnaColonna v roce 1285 jako učebnici dobré vlády pro v roce 1285 jako učebnici dobré vlády pro svého ţáka, budoucího francouzského krále svého ţáka, budoucího francouzského krále Filipa Sličného. Filipa Sličného.

BoticelliBoticelli: Tomáš : Tomáš AkvinskýAkvinský

5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok

2011 18

Page 19: Křesťanská sociální etika - JABOK5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok 2011 3 Oblasti křesťanské sociální etiky Úroveň státní: Politika (GS II-4) Hospodářství

Karel IV. Karel IV. –– Vita Vita

CaroliCaroli

Vita Vita CaroliCaroli, , vlastní ţivotopis Karla IV., je psán jako vlastní ţivotopis Karla IV., je psán jako jakési „zrcadlo“ pro poučení jeho nástupcům. Je jakési „zrcadlo“ pro poučení jeho nástupcům. Je pozoruhodný tím, ţe vedle obecných rad (v pozoruhodný tím, ţe vedle obecných rad (v prvních dvou kapitolách) líčí (v dalších 18 prvních dvou kapitolách) líčí (v dalších 18 kapitolách) Karel svůj ţivot jako příklad. kapitolách) Karel svůj ţivot jako příklad.

Zrcadla byla vesměs normativního rázu: nabádala Zrcadla byla vesměs normativního rázu: nabádala čtenáře ke klasickým ctnostem a zdůrazňovala čtenáře ke klasickým ctnostem a zdůrazňovala zboţnost, rozvahu, spravedlnost a velkomyslnost. zboţnost, rozvahu, spravedlnost a velkomyslnost.

5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek.

Jabok 2011 19

Page 20: Křesťanská sociální etika - JABOK5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok 2011 3 Oblasti křesťanské sociální etiky Úroveň státní: Politika (GS II-4) Hospodářství

5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek.

Jabok 2011 20

Soutěž dvou mocíSoutěž dvou mocí V praxi často docházelo k pokusům jedné strany převzít všechnu V praxi často docházelo k pokusům jedné strany převzít všechnu

moc:moc: Byzantský cézaropapismus:Byzantský cézaropapismus: Církev byla včleněna do Církev byla včleněna do

mocenských struktur státu, císař zasahoval do církevní mocenských struktur státu, císař zasahoval do církevní legislativy, svolával koncily alegislativy, svolával koncily a synody, uplatňoval v církvi synody, uplatňoval v církvi administrativní moc (zejména při obsazování úřadů) a někdy administrativní moc (zejména při obsazování úřadů) a někdy zasahoval izasahoval i do oblasti liturgických a věroučných předpisů. K do oblasti liturgických a věroučných předpisů. K utuţení tohoto systému došlo za vlády utuţení tohoto systému došlo za vlády Justinána I. Justinána I. (527 (527 –– 565). Podobně franský cézaropapismus (9. stol.), germánský 565). Podobně franský cézaropapismus (9. stol.), germánský cézaropapismus (10. stol.).cézaropapismus (10. stol.).

Římský papocézarismus Římský papocézarismus -- papeţ papeţ Inocenc III.Inocenc III. (1198 (1198 –– 1216): církev, zejména papeţ, má bezprostřední moc nejen ve 1216): církev, zejména papeţ, má bezprostřední moc nejen ve věcech duchovních, ale i ve věcech světských věcech duchovních, ale i ve věcech světských (potestas directa (potestas directa Ecclesiae in temporalibus)Ecclesiae in temporalibus), a tuto moc propůjčuje nebo odnímá , a tuto moc propůjčuje nebo odnímá jednotlivým panovníkům jednotlivým panovníkům –– nástrojem k suspenzi od vlády je mu nástrojem k suspenzi od vlády je mu exkomunikaceexkomunikace. Duchovní osoby a církevní majetek naopak . Duchovní osoby a církevní majetek naopak nepodléhají světské moci. Poţívají nepodléhají světské moci. Poţívají privilegium fori et privilegium fori et administrationis. administrationis. Kanonické právo je tedy nadřazeno právu Kanonické právo je tedy nadřazeno právu sekulárnímu. sekulárnímu.

Page 21: Křesťanská sociální etika - JABOK5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok 2011 3 Oblasti křesťanské sociální etiky Úroveň státní: Politika (GS II-4) Hospodářství

Martin Martin LutherLuther O světské vrchnostiO světské vrchnosti: otázky po smyslu světské vlády a jak se má : otázky po smyslu světské vlády a jak se má

křesťan projevovat jakoţto politická bytost v občanském křesťan projevovat jakoţto politická bytost v občanském společenství.společenství.

Bůh panuje nad světem dvojím ovládáním: Bůh panuje nad světem dvojím ovládáním: svou pravicí, tj. slovem evangelia bez násilí, svou pravicí, tj. slovem evangelia bez násilí,

a levicí, tj. státní vrchností, dnes bychom řekli státními orgány, za pomoci násilné a levicí, tj. státní vrchností, dnes bychom řekli státními orgány, za pomoci násilné moci. moci.

To první je pro poslední věci člověka, spásu jeho duše, to druhé pro To první je pro poslední věci člověka, spásu jeho duše, to druhé pro světský pořádek, tj. vnější dobro člověka. světský pořádek, tj. vnější dobro člověka.

Jde o revoluční ohraničení jednotlivých oblastí. Ţádný světský kníţe Jde o revoluční ohraničení jednotlivých oblastí. Ţádný světský kníţe nesmí rozhodovat ve věcech víry, jakoţ i ţádný „kníţe víry" nesmí nesmí rozhodovat ve věcech víry, jakoţ i ţádný „kníţe víry" nesmí mít moc ve věcech světských. Proti učení o jednotě v „corpus mít moc ve věcech světských. Proti učení o jednotě v „corpus christianumchristianum". ".

Tím se odnímá základ jakémukoli totalitarismu vTím se odnímá základ jakémukoli totalitarismu v této oblasti. této oblasti. Vytyčuje tak fundament pro pluralistický, ve věci světového názoru Vytyčuje tak fundament pro pluralistický, ve věci světového názoru neutrální stát.neutrální stát.

5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek.

Jabok 2011 21

Page 22: Křesťanská sociální etika - JABOK5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok 2011 3 Oblasti křesťanské sociální etiky Úroveň státní: Politika (GS II-4) Hospodářství

5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek.

Jabok 2011 22

Reformace: „Reformace: „cuius regio, eius religio“cuius regio, eius religio“

Reformace vedla k roztříštění původní náboţenské a politické Reformace vedla k roztříštění původní náboţenské a politické jednoty evropských říší. Místní vládci (kníţata) vytvářeli „zemské jednoty evropských říší. Místní vládci (kníţata) vytvářeli „zemské církve“ (církve“ (LandeskirchenLandeskirchen), v nichţ byli nositeli politické i náboţenské ), v nichţ byli nositeli politické i náboţenské moci. Napětí mezi oběma „obcemi“ se tak přeneslo na niţší sloţky.moci. Napětí mezi oběma „obcemi“ se tak přeneslo na niţší sloţky.

Později některé státy uznaly jednu církev jako státní, ostatní církve Později některé státy uznaly jednu církev jako státní, ostatní církve pronásledovaly nebo do určité míry tolerovaly: např. anglikánská pronásledovaly nebo do určité míry tolerovaly: např. anglikánská církev v Anglii, katolická církev v církev v Anglii, katolická církev v RakouskuRakousku--Uhersku. Uhersku.

JurisdikcionalismusJurisdikcionalismus: světský panovník má : světský panovník má iuraiura maiestaticamaiestatica circacirca sacrasacra –– vznešená práva nad posvátnými věcmi (podobně i vznešená práva nad posvátnými věcmi (podobně i vv protestantských zemích). protestantských zemích).

Právo na ochranu a péči (státní dozor nad správou církevního majetku)Právo na ochranu a péči (státní dozor nad správou církevního majetku) Právo vrchního vlastnictví církevního majetku (zdaňování, příp. vyvlastnění Právo vrchního vlastnictví církevního majetku (zdaňování, příp. vyvlastnění ––

sekularizace)sekularizace) Právo dozoru nad vnějšími projevy náboţenského ţivota Právo dozoru nad vnějšími projevy náboţenského ţivota –– publikační publikační

činnost, poutě, činnost řádů a kongregacíčinnost, poutě, činnost řádů a kongregací Právo odvolat se proti rozhodnutí církevních institucí ke státním orgánůmPrávo odvolat se proti rozhodnutí církevních institucí ke státním orgánům Právo předběţné státní kontroly církevních právních aktů (publikace Právo předběţné státní kontroly církevních právních aktů (publikace

papeţských apapeţských a biskupských nařízení aţ po jejich schválení panovníkem)biskupských nařízení aţ po jejich schválení panovníkem) Právo rozhodovat o obsazování biskupských úřadů (pouze vPrávo rozhodovat o obsazování biskupských úřadů (pouze v Olomouci Olomouci

zachována volba kapitulou).zachována volba kapitulou).

Page 23: Křesťanská sociální etika - JABOK5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok 2011 3 Oblasti křesťanské sociální etiky Úroveň státní: Politika (GS II-4) Hospodářství

5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek.

Jabok 2011 23

Politika jako mocPolitika jako moc Funkční vyčlenění politické skutečnosti Funkční vyčlenění politické skutečnosti

a její etablování jako samostatné a její etablování jako samostatné oblasti s vlastní zákonitostí popsal oblasti s vlastní zákonitostí popsal Niccolo MACHIAVELLINiccolo MACHIAVELLI (1469(1469--1527): 1527): Vladař (1513), Rozpravy (1522).Vladař (1513), Rozpravy (1522).

Zakladatel „nové politické vědy“ jako Zakladatel „nové politické vědy“ jako „učení o moci“: politika je souhrn „učení o moci“: politika je souhrn technik a strategií, jejichţ cílem je technik a strategií, jejichţ cílem je získat, vybudovat a zajistit moc ve získat, vybudovat a zajistit moc ve státě. státě.

Absolutní monarchie: monarcha je Absolutní monarchie: monarcha je obrazem Boha, jemuţ jedinému se obrazem Boha, jemuţ jedinému se musí zodpovídat (Jean BODIN, Thomas musí zodpovídat (Jean BODIN, Thomas HOBBES).HOBBES).

Pod vlivem osvícenství a ideje lidských Pod vlivem osvícenství a ideje lidských práv dochází postupně k oddělení práv dochází postupně k oddělení církevní a světské moci.církevní a světské moci.

Page 24: Křesťanská sociální etika - JABOK5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok 2011 3 Oblasti křesťanské sociální etiky Úroveň státní: Politika (GS II-4) Hospodářství

5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek.

Jabok 2011 24

Moderní pojetí státu: teorie smlouvyModerní pojetí státu: teorie smlouvy

Osvícenství, idea lidských práv Osvícenství, idea lidských práv –– politická teorie politická teorie liberalismu: z přirozeně dané osobní důstojnosti člověka liberalismu: z přirozeně dané osobní důstojnosti člověka vyplývá přirozeněvyplývá přirozeně--právní nárok na svobodu. Lidská práva právní nárok na svobodu. Lidská práva v tomto pojetí se zásadně liší od práv, která uděluje, v tomto pojetí se zásadně liší od práv, která uděluje, příp. propůjčuje vládce jako privilegium.příp. propůjčuje vládce jako privilegium.

Smyslem existence státu je podpora lidské důstojnosti a Smyslem existence státu je podpora lidské důstojnosti a zajištění lidských práv kaţdého občana (Thomas zajištění lidských práv kaţdého občana (Thomas HOBBES, John LOCKE, J.J. ROUSSEAU, HOBBES, John LOCKE, J.J. ROUSSEAU, ImmanuelImmanuel KANT). KANT).

Stát a jeho právo jsou legitimní jedině tehdy, jsouStát a jeho právo jsou legitimní jedině tehdy, jsou--li li pojaty jako výsledek smlouvy, kterou svobodné lidské pojaty jako výsledek smlouvy, kterou svobodné lidské osoby konsensuálně uzavírají. Stát tedy musí být utvářen osoby konsensuálně uzavírají. Stát tedy musí být utvářen tak, aby jeho zřízení bylo výhodné pro kaţdého.tak, aby jeho zřízení bylo výhodné pro kaţdého.

Page 25: Křesťanská sociální etika - JABOK5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok 2011 3 Oblasti křesťanské sociální etiky Úroveň státní: Politika (GS II-4) Hospodářství

Thomas Thomas HobbesHobbes (1588(1588--1679)1679)

Anglický filozof, který nejvíce proslul Anglický filozof, který nejvíce proslul prácemi týkajícími se politické prácemi týkajícími se politické filozofie.filozofie.

Jeho kniha Jeho kniha LeviathanLeviathan (1651) dala (1651) dala základ pro většinu západní politické základ pro většinu západní politické filozofie z hlediska teorie společenské filozofie z hlediska teorie společenské smlouvy. smlouvy. HobbesHobbes byl zastáncem byl zastáncem absolutismu, ale také vyvinul některé absolutismu, ale také vyvinul některé ze základů evropského liberálního ze základů evropského liberálního myšlení, právo jednotlivce, přirozená myšlení, právo jednotlivce, přirozená rovnost všech lidí, názor, ţe všechny rovnost všech lidí, názor, ţe všechny legitimní politické moci musí mít legitimní politické moci musí mít ,,zástupce“ na základě souhlasu ,,zástupce“ na základě souhlasu společnosti, liberální výklad práva, společnosti, liberální výklad práva, který ponechává lidem volnost dělat který ponechává lidem volnost dělat to, co není zákonem zakázáno. to, co není zákonem zakázáno.

5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek.

Jabok 2011 25

Page 26: Křesťanská sociální etika - JABOK5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok 2011 3 Oblasti křesťanské sociální etiky Úroveň státní: Politika (GS II-4) Hospodářství

LeviathanLeviathan V V LeviathanuLeviathanu je popisován „přirozený stav“ je popisován „přirozený stav“

před vznikem státu (a tedy vyhlášením před vznikem státu (a tedy vyhlášením pozitivního práva) jakoţto neblahá válka pozitivního práva) jakoţto neblahá válka všech proti všem, kde je člověk člověku všech proti všem, kde je člověk člověku vlkem, neboť člověk je egoista, který touţí vlkem, neboť člověk je egoista, který touţí pouze po pouze po svémsvém zachování a k ostatním zachování a k ostatním chová nedůvěru a chce je ovládnout.chová nedůvěru a chce je ovládnout.

Proto se člověk na základě racionálního Proto se člověk na základě racionálního kalkulu svého přirozeného práva vzdává a kalkulu svého přirozeného práva vzdává a uzavírá (hypotetickou) společenskou uzavírá (hypotetickou) společenskou smlouvu všech se všemi, neboť tak zvýší smlouvu všech se všemi, neboť tak zvýší své pohodlí a šanci na přeţití. Tím vzniká své pohodlí a šanci na přeţití. Tím vzniká stát, „politické těleso“, které funguje podle stát, „politické těleso“, které funguje podle fyzikálních zákonitostí. fyzikálních zákonitostí.

Právní pozitivismusPrávní pozitivismus: závazné právní : závazné právní normy jsou vţdy normami stanovenými normy jsou vţdy normami stanovenými všeobecně uznávanou autoritou, která je s všeobecně uznávanou autoritou, která je s to vymáhat jejich dodrţování a udílet to vymáhat jejich dodrţování a udílet sankce. Tato autorita, suverén, musí mít sankce. Tato autorita, suverén, musí mít absolutní moc, neboť jakýmkoli dělením absolutní moc, neboť jakýmkoli dělením moci vzniká „stát ve státě“ a tedy moţnost moci vzniká „stát ve státě“ a tedy moţnost občanské války. občanské války.

5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek.

Jabok 2011 26

Page 27: Křesťanská sociální etika - JABOK5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok 2011 3 Oblasti křesťanské sociální etiky Úroveň státní: Politika (GS II-4) Hospodářství

Charles Louis Charles Louis

de de MontesquieuMontesquieu

(1689(1689––1755)1755)

O duchu zákonůO duchu zákonů (1748, De l'esprit des (1748, De l'esprit des loislois), spis, ve ), spis, ve kterém se autor zabývá státoprávními otázkami (jako kterém se autor zabývá státoprávními otázkami (jako John John LockeLocke), historií a formou práva, státu a ), historií a formou práva, státu a společenských institucí. K problematice přidává nové společenských institucí. K problematice přidává nové myšlenky jako např. kdyţ myšlenky jako např. kdyţ k rozdělení státní moci na k rozdělení státní moci na výkonnou a zákonodárnou přidal moc soudní, výkonnou a zákonodárnou přidal moc soudní, neboť bez ní dochází k potlačení svobody.neboť bez ní dochází k potlačení svobody.

5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek.

Jabok 2011 27

Page 28: Křesťanská sociální etika - JABOK5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok 2011 3 Oblasti křesťanské sociální etiky Úroveň státní: Politika (GS II-4) Hospodářství

Jean Jean JacquesJacques Rousseau (1712Rousseau (1712--1788)1788)

Francouzský filozof a preromantický Francouzský filozof a preromantický spisovatel švýcarského původu. spisovatel švýcarského původu. Jeho dílo ovlivnilo Velkou Jeho dílo ovlivnilo Velkou francouzskou revoluci i následující francouzskou revoluci i následující vývoj kolektivistických teorií. vývoj kolektivistických teorií. Podstatou jeho učení bylo, ţe lidé Podstatou jeho učení bylo, ţe lidé se rodí dobří a kazí se teprve vinou se rodí dobří a kazí se teprve vinou společnosti. Volal po návratu k společnosti. Volal po návratu k přírodě a k lidské přirozenosti, přírodě a k lidské přirozenosti, kterou spatřoval v absenci kterou spatřoval v absenci novodobých dějin, jeţ člověka novodobých dějin, jeţ člověka uvrhly do okovů konvencí a uvrhly do okovů konvencí a nesmyslných řádů.nesmyslných řádů.

5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek.

Jabok 2011 28

Page 29: Křesťanská sociální etika - JABOK5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok 2011 3 Oblasti křesťanské sociální etiky Úroveň státní: Politika (GS II-4) Hospodářství

Sociální nauka církveSociální nauka církve „Subjektem politické autority je lid, chápaný ve svém celku jako nositel „Subjektem politické autority je lid, chápaný ve svém celku jako nositel

suverenity. Lid rozličnými způsoby propůjčuje uplatňování své suverenity. Lid rozličnými způsoby propůjčuje uplatňování své suverenity těm, které si svobodně volí za své představitele. Lid si suverenity těm, které si svobodně volí za své představitele. Lid si zároveň uchovává schopnost uplatňovat svou suverenitu při kontrole zároveň uchovává schopnost uplatňovat svou suverenitu při kontrole jednání těch, kdo vládnou, a můţe je také vyměnit, kdyţ tito jednání těch, kdo vládnou, a můţe je také vyměnit, kdyţ tito představitelé neplní uspokojivým způsobem své funkce. Ačkoli toto představitelé neplní uspokojivým způsobem své funkce. Ačkoli toto právo platí v kaţdém politickém systému, systém demokratický, díky právo platí v kaţdém politickém systému, systém demokratický, díky svým kontrolním mechanizmům, umoţňuje a zajišťuje jeho nejlepší svým kontrolním mechanizmům, umoţňuje a zajišťuje jeho nejlepší

uplatňování.“ uplatňování.“ (KSNC 395)(KSNC 395)

Autorita musí uznávat, respektovat a rozvíjet základní lidské a mravní Autorita musí uznávat, respektovat a rozvíjet základní lidské a mravní hodnoty. Tyto hodnoty vyrůstají z pravdy o člověku, důstojnosti a hodnoty. Tyto hodnoty vyrůstají z pravdy o člověku, důstojnosti a právech. Proto ţádný člověk, skupina nebo stát je nemůţe ani stanovit, právech. Proto ţádný člověk, skupina nebo stát je nemůţe ani stanovit, ani změnit, ani zničit. Tyto hodnoty nemají základ v proměnlivých ani změnit, ani zničit. Tyto hodnoty nemají základ v proměnlivých míněních většiny, ale je nutné je prostě uznávat a respektovat jako míněních většiny, ale je nutné je prostě uznávat a respektovat jako prvky objektivního mravního zákona, přirozeného zákona vepsaného prvky objektivního mravního zákona, přirozeného zákona vepsaného do srdce člověka (do srdce člověka (srvsrv. Řím 2,15). (KSNC 397). Řím 2,15). (KSNC 397)

5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek.

Jabok 2011 29

Page 30: Křesťanská sociální etika - JABOK5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok 2011 3 Oblasti křesťanské sociální etiky Úroveň státní: Politika (GS II-4) Hospodářství

5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek.

Jabok 2011 30

Občanské náboženstvíObčanské náboženství Podle Rousseaua bylo kaţdé náboţenství spojeno se Podle Rousseaua bylo kaţdé náboţenství spojeno se

státní mocí státní mocí –– panovačný duch křesťanství je neslučitelný panovačný duch křesťanství je neslučitelný s liberálním pojetím státu. Proto je třeba vrátit se k s liberálním pojetím státu. Proto je třeba vrátit se k náboţenství, omezenému na vnitřní uctívání nejvyššího náboţenství, omezenému na vnitřní uctívání nejvyššího Boha Boha –– bez dogmat a vnějšího kultu.bez dogmat a vnějšího kultu.

Občanské náboţenství: vyznání víry, jehoţ články stanoví Občanské náboţenství: vyznání víry, jehoţ články stanoví suverén a které vychází z citů společnosti. suverén a které vychází z citů společnosti. Pozitivní dogmata: „Jsoucnost mocného, rozumného, Pozitivní dogmata: „Jsoucnost mocného, rozumného,

dobrotivého, prozřetelného a všemohoucího boţstva, budoucí dobrotivého, prozřetelného a všemohoucího boţstva, budoucí ţivot, štěstí spravedlivých, potrestání zlých, posvátnost ţivot, štěstí spravedlivých, potrestání zlých, posvátnost společenské smlouvy a zákonů.“společenské smlouvy a zákonů.“

Negativní dogma: „vyloučení nesnášenlivosti“.Negativní dogma: „vyloučení nesnášenlivosti“.

„Stát nemůţe nikoho zavázat, aby v tato dogmata věřil, „Stát nemůţe nikoho zavázat, aby v tato dogmata věřil, ale můţe vykázat ze státu kaţdého, kdo v ně nevěří; ale můţe vykázat ze státu kaţdého, kdo v ně nevěří; nemůţe jej vykázat jako bezboţníka, nýbrţ jako nemůţe jej vykázat jako bezboţníka, nýbrţ jako nespolečenského.“nespolečenského.“

Page 31: Křesťanská sociální etika - JABOK5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok 2011 3 Oblasti křesťanské sociální etiky Úroveň státní: Politika (GS II-4) Hospodářství

„„AmericanAmerican civil religion“civil religion“

Americký sociolog Robert N. Americký sociolog Robert N. BellahBellah tuto teorii rozvinul do koncepce tuto teorii rozvinul do koncepce tzv. amerického občanského (civilního) náboţenství. tzv. amerického občanského (civilního) náboţenství.

Občanské náboţenství je podle něho tvořeno „...společně sdílenými Občanské náboţenství je podle něho tvořeno „...společně sdílenými hodnotami, zaloţenými na společném náboţenském chápání, které hodnotami, zaloţenými na společném náboţenském chápání, které poskytují legitimaci společnosti stejně jako ji dávají míru pro kritická poskytují legitimaci společnosti stejně jako ji dávají míru pro kritická poměřování.“ poměřování.“

V případě USA pak občanské náboţenství spojuje „...teismus, V případě USA pak občanské náboţenství spojuje „...teismus, patriotismus, soutěţivý individualismus a víru v neomezený patriotismus, soutěţivý individualismus a víru v neomezený ekonomický růst a prosperitu. Zahrnuje téţ víru v mesianistickou ekonomický růst a prosperitu. Zahrnuje téţ víru v mesianistickou univerzální misi, jakýsi druh posvátného nacionalismu, který vychází univerzální misi, jakýsi druh posvátného nacionalismu, který vychází z představy, ţe americký národ je povolán k celosvětovému z představy, ţe americký národ je povolán k celosvětovému prosazení univerzálních ideálů.“prosazení univerzálních ideálů.“

5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek.

Jabok 2011 31

Page 32: Křesťanská sociální etika - JABOK5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok 2011 3 Oblasti křesťanské sociální etiky Úroveň státní: Politika (GS II-4) Hospodářství

5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek.

Jabok 2011 32

Politický liberalismusPolitický liberalismus Stát má být konstruován tak, aby právně zaručoval maximum Stát má být konstruován tak, aby právně zaručoval maximum

formálně stejné svobody pro všechny. Stává se formálně stejné svobody pro všechny. Stává se soustavou soustavou souřadnic koexistujících svobod.souřadnic koexistujících svobod.

Kant Kant –– definice práva: definice práva: „Právo je souhrn podmínek, za kterých „Právo je souhrn podmínek, za kterých libovůle jednoho můţe být spojena s libovůlí druhého podle libovůle jednoho můţe být spojena s libovůlí druhého podle všeobecného zákona svobody.“všeobecného zákona svobody.“

Ústřední prvky politické teorie liberalismu:Ústřední prvky politické teorie liberalismu: Oddělení společnosti (obyvatelstvo státu) a státu Oddělení společnosti (obyvatelstvo státu) a státu

(politicko(politicko--právní dílčí systém): stát uvolňuje společnost pro právní dílčí systém): stát uvolňuje společnost pro svobodnou interakci, uznává autonomii dílčích sociálních svobodnou interakci, uznává autonomii dílčích sociálních systémů a zříká se intervencí.systémů a zříká se intervencí.

Právní a ústavní stát: Právní a ústavní stát: ústava sepisuje podmínky legitimace ústava sepisuje podmínky legitimace státu, z nichţ můţe být kaţdé jednání státu logicky odvozeno.státu, z nichţ můţe být kaţdé jednání státu logicky odvozeno.

Dělba moci: Dělba moci: rozdělení moci zákonodárné, výkonné a soudní je rozdělení moci zákonodárné, výkonné a soudní je kontrolním mechanismem, který má zabraňovat zneuţití moci kontrolním mechanismem, který má zabraňovat zneuţití moci státem (Ch. L. de MONTESQUIEU).státem (Ch. L. de MONTESQUIEU).

Demokratizace legislativy: Demokratizace legislativy: volbou zástupců lidu do volbou zástupců lidu do parlamentu se realizuje zpětná vazba státní moci na občany.parlamentu se realizuje zpětná vazba státní moci na občany.

Page 33: Křesťanská sociální etika - JABOK5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok 2011 3 Oblasti křesťanské sociální etiky Úroveň státní: Politika (GS II-4) Hospodářství

5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek.

Jabok 2011 33

Občanská společnostObčanská společnost

Politická obec vzniká proto, aby byla k službám občanské Politická obec vzniká proto, aby byla k službám občanské společnosti.společnosti. Občanská společnost je souhrn společenských vztahů Občanská společnost je souhrn společenských vztahů a kulturních zdrojů, které jsou nezávislé jak na politické, tak na a kulturních zdrojů, které jsou nezávislé jak na politické, tak na ekonomické sféře.ekonomické sféře.

Aktivity občanské společnosti Aktivity občanské společnosti –– zejména dobrovolnictví a spolupráce zejména dobrovolnictví a spolupráce v v soukromosoukromo--společenské oblasti (tzv. třetí společenské oblasti (tzv. třetí –– občanský, nevládní, občanský, nevládní, neziskový neziskový –– sektor) představují nejpřiměřenější prostředek k sektor) představují nejpřiměřenější prostředek k rozvíjení sociálního rozměru osoby, která v takových aktivitách můţe rozvíjení sociálního rozměru osoby, která v takových aktivitách můţe nalézt cestu ke svému plnému vyjádření.nalézt cestu ke svému plnému vyjádření.

Stát musí vytvořit takový rámec, který by odpovídal svobodné Stát musí vytvořit takový rámec, který by odpovídal svobodné aktivitě společenských subjektů. Občanská společnost je sloţitá a aktivitě společenských subjektů. Občanská společnost je sloţitá a členitá, obsahuje mnohoznačnosti a protiklady, je místem střetů členitá, obsahuje mnohoznačnosti a protiklady, je místem střetů různých zájmů.různých zájmů.

Politická obec je povinna regulovat své vztahy vůči Politická obec je povinna regulovat své vztahy vůči občanské společnosti podle zásady subsidiarityobčanské společnosti podle zásady subsidiarity..

Page 34: Křesťanská sociální etika - JABOK5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok 2011 3 Oblasti křesťanské sociální etiky Úroveň státní: Politika (GS II-4) Hospodářství

5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek.

Jabok 2011 34

Kritika liberalismuKritika liberalismu Jean Jacques ROUSSEAU: formálně svobodné sociální Jean Jacques ROUSSEAU: formálně svobodné sociální

interakce způsobují poměry útlaku, zbídačení a interakce způsobují poměry útlaku, zbídačení a mravního úpadku. Proto upřednostňuje demokratický mravního úpadku. Proto upřednostňuje demokratický princip suverenity lidu princip suverenity lidu (volonté générale): (volonté générale): vůle lidu se vůle lidu se vyjadřuje v přímé demokracii a určuje rozsah svobody.vyjadřuje v přímé demokracii a určuje rozsah svobody.

Karl MARX: liberální přístup potřebuje korekturu, která Karl MARX: liberální přístup potřebuje korekturu, která je zaměřena na větší rovnost = materiálně rovnou je zaměřena na větší rovnost = materiálně rovnou svobodu.svobodu. Sociálnědemokratické pojetí: snaha o materiální rovnost v Sociálnědemokratické pojetí: snaha o materiální rovnost v

rámci liberálního státurámci liberálního státu

Komunistické pojetí: snaha revolučně odstranit liberální stát a Komunistické pojetí: snaha revolučně odstranit liberální stát a nastolit diktaturu proletariátu.nastolit diktaturu proletariátu.

V současném světě panuje většinová shoda na základní V současném světě panuje většinová shoda na základní koncepci liberalismu, kritika se týká dílčích systémů v koncepci liberalismu, kritika se týká dílčích systémů v jejím rámci.jejím rámci.

Page 35: Křesťanská sociální etika - JABOK5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok 2011 3 Oblasti křesťanské sociální etiky Úroveň státní: Politika (GS II-4) Hospodářství

5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek.

Jabok 2011 35

KomunismusKomunismus Historický materialismus: Historický materialismus: veškerý duševní a duchovní ţivot závisí na veškerý duševní a duchovní ţivot závisí na

usilování lidského rodu o hmotné přeţití a je také jeho odrazem. Člověk usilování lidského rodu o hmotné přeţití a je také jeho odrazem. Člověk není výtvorem Boha, ale Bůh je výtvorem člověka. Náboţenství je není výtvorem Boha, ale Bůh je výtvorem člověka. Náboţenství je příznakem lidské odcizenosti, „opium lidu“.příznakem lidské odcizenosti, „opium lidu“.

Zákonitost historického vývoje Zákonitost historického vývoje –– výrobní způsoby v dějinách:výrobní způsoby v dějinách: FeudalismusFeudalismus, zaloţený na vztazích nevolnictví mezi majiteli půdy a rolníky, kteří , zaloţený na vztazích nevolnictví mezi majiteli půdy a rolníky, kteří

půdu nevlastnípůdu nevlastní KapitalismusKapitalismus, zaloţený na vztazích vykořisťování mezi majiteli výrobních , zaloţený na vztazích vykořisťování mezi majiteli výrobních

prostředků a nemajetnými dělníkyprostředků a nemajetnými dělníky KomunismusKomunismus, zaloţený na beztřídní společnosti vyznačující se zrušením , zaloţený na beztřídní společnosti vyznačující se zrušením

soukromého vlastnictví a postupným mizením státusoukromého vlastnictví a postupným mizením státu

Diktatura proletariátu: Diktatura proletariátu: komunistickou společnost lze vybudovat jedině komunistickou společnost lze vybudovat jedině násilným svrţením kapitalistického reţimu a zavedením diktatury násilným svrţením kapitalistického reţimu a zavedením diktatury proletariátu (= vykořisťované třídy). Tento princip zcela popírá základní proletariátu (= vykořisťované třídy). Tento princip zcela popírá základní lidská práva.lidská práva.

Názor křesťanské sociální etikyNázor křesťanské sociální etiky: ve všech církevních dokumentech : ve všech církevních dokumentech odsuzován pro nerespektování principu lidské důstojnosti, soukromého odsuzován pro nerespektování principu lidské důstojnosti, soukromého vlastnictví a demokracie. Sociálně smýšlejícím křesťanům byl však blízký, vlastnictví a demokracie. Sociálně smýšlejícím křesťanům byl však blízký, chtěli vyuţít jeho sociální potenciál chtěli vyuţít jeho sociální potenciál –– to vedlo k napětí v církvi (teologie to vedlo k napětí v církvi (teologie osvobození).osvobození).

Page 36: Křesťanská sociální etika - JABOK5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok 2011 3 Oblasti křesťanské sociální etiky Úroveň státní: Politika (GS II-4) Hospodářství

5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek.

Jabok 2011 36

Reálný socialismusReálný socialismus Plný komunismus se dosud v ţádném státě nepodařilo vybudovat, po Plný komunismus se dosud v ţádném státě nepodařilo vybudovat, po

celé 20. století však vznikaly socialistické reţimy, které se o to celé 20. století však vznikaly socialistické reţimy, které se o to pokoušely.pokoušely. 1917: V. I. Lenin 1917: V. I. Lenin –– VŘSR v carském Rusku, postupně vznik SSSR.VŘSR v carském Rusku, postupně vznik SSSR. Po 2. světové válce v evropských státech obsazených sovětskou armádou Po 2. světové válce v evropských státech obsazených sovětskou armádou

(postupně vznik tzv. „ţelezné opony“).(postupně vznik tzv. „ţelezné opony“). 25. 2. 1948: komunistický převrat v Československu25. 2. 1948: komunistický převrat v Československu Extrémní komunistické reţimy v Asii: Čína, Severní Korea, VietnamExtrémní komunistické reţimy v Asii: Čína, Severní Korea, Vietnam Latinská Amerika: dlouhodobě levicová, skutečný komunismus však existuje Latinská Amerika: dlouhodobě levicová, skutečný komunismus však existuje

pouze na Kubě a krátkodobě (1970pouze na Kubě a krátkodobě (1970--1973) v Chile 1973) v Chile –– Salvador Allende. Dnes Salvador Allende. Dnes aktuální ve Venezuele aktuální ve Venezuele –– Hugo Chávez.Hugo Chávez.

Ve všech socialistických zemích byla pošlapávána základní lidská práva:Ve všech socialistických zemích byla pošlapávána základní lidská práva: vyvlastnění soukromého vlastnictví, vyvlastnění soukromého vlastnictví, zákaz sdruţování a shromaţďování, zákaz sdruţování a shromaţďování, cenzura tisku, médií a kultury, cenzura tisku, médií a kultury, perzekuce církví a věřících, perzekuce církví a věřících, neexistence svobodných voleb, neexistence svobodných voleb, centrální řízení ekonomiky.centrální řízení ekonomiky.

Zánik socialismu v v Evropě (1989) byl důsledkem jeho ekonomického Zánik socialismu v v Evropě (1989) byl důsledkem jeho ekonomického zaostávání.zaostávání.

Page 37: Křesťanská sociální etika - JABOK5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok 2011 3 Oblasti křesťanské sociální etiky Úroveň státní: Politika (GS II-4) Hospodářství

5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek.

Jabok 2011 37

Další politické systémy 20. stoletíDalší politické systémy 20. století NacismusNacismus: nebyl církví odsuzován tak často a : nebyl církví odsuzován tak často a

jednoznačně jako komunismus, protoţe neměl v jednoznačně jako komunismus, protoţe neměl v programu ateismus. Pius XI.: encyklika Mit brennender programu ateismus. Pius XI.: encyklika Mit brennender Sorge (1937, určena německému národu, ale čtena Sorge (1937, určena německému národu, ale čtena všude jinde, srovnává nacismus s komunismem). Dodnes všude jinde, srovnává nacismus s komunismem). Dodnes nevyřešená historická otázka vztahu papeţe Pia XII. nevyřešená historická otázka vztahu papeţe Pia XII. (1939(1939--1958) k nacismu. 1958) k nacismu.

Politický islám Politický islám (57 států sdruţeno v Organizaci (57 států sdruţeno v Organizaci islámské konference): neodpovídá principům KSE islámské konference): neodpovídá principům KSE (nerovnost ţeny a muţe, vyznavačů islámu a jiných (nerovnost ţeny a muţe, vyznavačů islámu a jiných náboţenství, svatá válka), církev se však o tom výslovně náboţenství, svatá válka), církev se však o tom výslovně nezmiňuje.nezmiňuje.

Liberální kapitalismusLiberální kapitalismus: nenaplňuje principy KSE, : nenaplňuje principy KSE, pokud nevytváří na státní i globální úrovni podmínky pro pokud nevytváří na státní i globální úrovni podmínky pro důstojný ţivot kaţdé lidské osoby.důstojný ţivot kaţdé lidské osoby.

Page 38: Křesťanská sociální etika - JABOK5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok 2011 3 Oblasti křesťanské sociální etiky Úroveň státní: Politika (GS II-4) Hospodářství

5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek.

Jabok 2011 38

Přirozené právoPřirozené právo Právo ustanovené státem (tzv. pozitivní právo) je zásadně nutno Právo ustanovené státem (tzv. pozitivní právo) je zásadně nutno

legitimovat. To je moţné jedině na základě norem, které platí nezávisle legitimovat. To je moţné jedině na základě norem, které platí nezávisle na státní moci, ale vycházejí z přirozenosti člověka (srov. přirozený na státní moci, ale vycházejí z přirozenosti člověka (srov. přirozený zákon v etice). zákon v etice).

Klasické přirozené právo Klasické přirozené právo –– Tomáš Akvinský, teorie přirozeného zákona Tomáš Akvinský, teorie přirozeného zákona (lex naturalis): (lex naturalis): člověk má člověk má přirozené sklony přirozené sklony –– existenciální cíleexistenciální cíle (k sebezachování, k rodinné (k sebezachování, k rodinné

interakci, ke společnosti, ke světonázorověinterakci, ke společnosti, ke světonázorově--náboţenské orientaci), náboţenské orientaci), Tyto cíle je třeba rozumem uvést do určitého řádu a řídit je mravními Tyto cíle je třeba rozumem uvést do určitého řádu a řídit je mravními

zákony. zákony. Mravní zákony vycházejí z víry a ze Zjevení.Mravní zákony vycházejí z víry a ze Zjevení.

Novověké přirozené právo: rozlišuje etický prostor na oblast toho, co je Novověké přirozené právo: rozlišuje etický prostor na oblast toho, co je správné (otázky spravedlnosti správné (otázky spravedlnosti –– právní povinnosti) a na oblast toho, co právní povinnosti) a na oblast toho, co je dobré (otázky dobrého ţivota je dobré (otázky dobrého ţivota –– povinnosti ctností); oba typy vyplývají povinnosti ctností); oba typy vyplývají z kategorického imperativu: „Jednej jen podle té maximy (zásady), od z kategorického imperativu: „Jednej jen podle té maximy (zásady), od níţ můţeš zároveň chtít, aby se stala obecným zákonem“ (Kant). níţ můţeš zároveň chtít, aby se stala obecným zákonem“ (Kant). Právní povinnosti: jde o to, co dluţíme druhým lidem na základě jejich práv; Právní povinnosti: jde o to, co dluţíme druhým lidem na základě jejich práv;

jsou normou pouze pro vnější chování vůči druhým; 4.jsou normou pouze pro vnější chování vůči druhým; 4.--8. přikázání Desatera.8. přikázání Desatera. Povinnosti ctnosti: oblast dobra přesahuje to, co si navzájem dluţíme ve Povinnosti ctnosti: oblast dobra přesahuje to, co si navzájem dluţíme ve

smyslu právních povinností; nejde jen o vnější chování, ale také o vnitřní smyslu právních povinností; nejde jen o vnější chování, ale také o vnitřní smýšlení, o mravní motivaci; cíle: vlastní dokonalost, cizí blaţenost (láska)smýšlení, o mravní motivaci; cíle: vlastní dokonalost, cizí blaţenost (láska)

Page 39: Křesťanská sociální etika - JABOK5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok 2011 3 Oblasti křesťanské sociální etiky Úroveň státní: Politika (GS II-4) Hospodářství

5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek.

Jabok 2011 39

Pozitivní právoPozitivní právo Zákony vydávané politickou autoritou musí být spravedlivé: Zákony vydávané politickou autoritou musí být spravedlivé:

odpovídat lidské důstojnosti a směřovat ke společnému dobru.odpovídat lidské důstojnosti a směřovat ke společnému dobru. Občan není ve svědomí vázán poslouchat zákony, které jsou v Občan není ve svědomí vázán poslouchat zákony, které jsou v

rozporu s poţadavky mravního řádu, se základními lidskými právy rozporu s poţadavky mravního řádu, se základními lidskými právy nebo s učením evangelia. Je závaţnou povinností svědomí, aby nebo s učením evangelia. Je závaţnou povinností svědomí, aby člověk nespolupracoval ani formálně na takových praktikách, které člověk nespolupracoval ani formálně na takových praktikách, které jsou sice povoleny občanským zákonem, ale příčí se zákonu Boţímu jsou sice povoleny občanským zákonem, ale příčí se zákonu Boţímu (KSNC 399).(KSNC 399).

Konfliktní pole: zákony omezující lidská práva (zvláště v totalitních Konfliktní pole: zákony omezující lidská práva (zvláště v totalitních reţimech), otázky lékařské etiky pro lékaře a zdravotnické reţimech), otázky lékařské etiky pro lékaře a zdravotnické pracovníky (např. vykonávání potratů), povinnost vojenské sluţby pracovníky (např. vykonávání potratů), povinnost vojenské sluţby apod.apod.

Je oprávněné odporovat autoritě, pokud závaţně a opakovaně Je oprávněné odporovat autoritě, pokud závaţně a opakovaně porušuje zásady přirozeného práva. Odpor proti autoritě je zaměřen porušuje zásady přirozeného práva. Odpor proti autoritě je zaměřen na to, aby se zdůraznila platnost odlišného stanoviska, a to jak na to, aby se zdůraznila platnost odlišného stanoviska, a to jak tehdy, kdyţ se usiluje o dosaţení částečné změny (např. modifikace tehdy, kdyţ se usiluje o dosaţení částečné změny (např. modifikace některých zákonů), tak tehdy, kdyţ se bojuje o radikální změnu některých zákonů), tak tehdy, kdyţ se bojuje o radikální změnu situace (400).situace (400).

Page 40: Křesťanská sociální etika - JABOK5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok 2011 3 Oblasti křesťanské sociální etiky Úroveň státní: Politika (GS II-4) Hospodářství

5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek.

Jabok 2011 40

Ozbrojený odpor proti útlakuOzbrojený odpor proti útlaku „Odpor vůči útlaku politické moci můţe oprávněně „Odpor vůči útlaku politické moci můţe oprávněně

sáhnout ke zbraním jen tehdy, kdyţ jsou splněny sáhnout ke zbraním jen tehdy, kdyţ jsou splněny zároveň všechny tyto podmínky:zároveň všechny tyto podmínky: 1. v případě jistého, závaţného a dlouhodobého porušování 1. v případě jistého, závaţného a dlouhodobého porušování

základních lidských práv;základních lidských práv; 2. kdyţ byly vyčerpány všechny pokusy dosáhnout změny jinými 2. kdyţ byly vyčerpány všechny pokusy dosáhnout změny jinými

cestami;cestami; 3. kdyţ se tím nevyvolají ještě horší nepořádky;3. kdyţ se tím nevyvolají ještě horší nepořádky; 4. kdyţ je oprávněná naděje na úspěch;4. kdyţ je oprávněná naděje na úspěch; 5. není5. není--li moţné rozumně předvídat lepší řešení“ (KKC 2243).li moţné rozumně předvídat lepší řešení“ (KKC 2243).

Ozbrojený boj je extrémním prostředkem, jak ukončit Ozbrojený boj je extrémním prostředkem, jak ukončit „zřejmou a dlouhou tyranii, která závaţně porušuje „zřejmou a dlouhou tyranii, která závaţně porušuje základní lidská práva a nebezpečně poškozuje společné základní lidská práva a nebezpečně poškozuje společné dobro země“ (PP 31). Za lepší se povaţuje cesta pasivní dobro země“ (PP 31). Za lepší se povaţuje cesta pasivní rezistence, která lépe odpovídá mravním zásadám a není rezistence, která lépe odpovídá mravním zásadám a není méně úspěšná.méně úspěšná.

Page 41: Křesťanská sociální etika - JABOK5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok 2011 3 Oblasti křesťanské sociální etiky Úroveň státní: Politika (GS II-4) Hospodářství

5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek.

Jabok 2011 41

Trestní právoTrestní právo Nejsilnější právní prostředek, jímţ stát omezuje jednotlivce a jeho lidská Nejsilnější právní prostředek, jímţ stát omezuje jednotlivce a jeho lidská

práva. ČR je na 3. místě v EU (po Rumunsku a Bulharsku) v počtu vězněných práva. ČR je na 3. místě v EU (po Rumunsku a Bulharsku) v počtu vězněných osob. Účinnost vězení pro nápravu provinilých je však minimální osob. Účinnost vězení pro nápravu provinilých je však minimální –– je třeba je třeba hledat alternativní tresty.hledat alternativní tresty.

TrestáníTrestání těch, kdo se dopustili protizákonného jednání, slouţí:těch, kdo se dopustili protizákonného jednání, slouţí: K ochraně veřejného pořádku a zajištění bezpečnosti osobK ochraně veřejného pořádku a zajištění bezpečnosti osob K nápravě provinilceK nápravě provinilce K mravnímu odčinění, pokud provinilý svůj trest dobrovolně přijímá.K mravnímu odčinění, pokud provinilý svůj trest dobrovolně přijímá.

Při vyšetřování je nutno úzkostlivě dodrţovat zákaz mučení, a to i v případě Při vyšetřování je nutno úzkostlivě dodrţovat zákaz mučení, a to i v případě těch nejzávaţnějších kriminálních činů.těch nejzávaţnějších kriminálních činů.

Trest smrtiTrest smrti církev nevylučuje za předpokladu, ţe je naprosto bezpečně církev nevylučuje za předpokladu, ţe je naprosto bezpečně zjištěn pachatel a jeho odpovědnost a pokud je to jediná moţnost účinné zjištěn pachatel a jeho odpovědnost a pokud je to jediná moţnost účinné záchrany lidských ţivotů před útočníkem (405). záchrany lidských ţivotů před útočníkem (405). Zároveň církev vnímá jako Zároveň církev vnímá jako znamení naděje to, ţe stále vzrůstá odpor veřejného mínění proti trestu smrti znamení naděje to, ţe stále vzrůstá odpor veřejného mínění proti trestu smrti (v USA aţ 10% justičních omylů!).(v USA aţ 10% justičních omylů!).

Udělení milostiUdělení milosti: odpuštění, zmírnění tvrdosti zákona v opodstatněných : odpuštění, zmírnění tvrdosti zákona v opodstatněných případech, často jediná moţná reakce na omyly justice; v ČR vyhrazeno případech, často jediná moţná reakce na omyly justice; v ČR vyhrazeno prezidentovi (Oddělení trestněprávní a milostí Kanceláře prezidenta prezidentovi (Oddělení trestněprávní a milostí Kanceláře prezidenta republiky).republiky).

Amnestie Amnestie vymezuje skupinu osob, jíţ je určena a jejichţ osobní poměry se vymezuje skupinu osob, jíţ je určena a jejichţ osobní poměry se nepřezkoumávají.nepřezkoumávají.

Page 42: Křesťanská sociální etika - JABOK5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok 2011 3 Oblasti křesťanské sociální etiky Úroveň státní: Politika (GS II-4) Hospodářství

5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek.

Jabok 2011 42

Etické otázky humánního Etické otázky humánního

fungování liberálního státufungování liberálního státu

Subjektem politické autority je lid (demokracie).Subjektem politické autority je lid (demokracie). Autorita se musí řídit mravním zákonem, musí respektovat Autorita se musí řídit mravním zákonem, musí respektovat

a rozvíjet základní lidské a mravní hodnoty, které a rozvíjet základní lidské a mravní hodnoty, které nevycházejí z mínění většiny, ale je nutno je respektovat nevycházejí z mínění většiny, ale je nutno je respektovat jako prvky objektivního, přirozeného, obecně platného jako prvky objektivního, přirozeného, obecně platného mravního zákona, vepsaného do srdce člověka.mravního zákona, vepsaného do srdce člověka.

Do jaké míry je sama politika moţná bez základních opcí Do jaké míry je sama politika moţná bez základních opcí hodnot a smyslu, tj. bez posledního základu jistot (kritérií), hodnot a smyslu, tj. bez posledního základu jistot (kritérií), v nichţ jde o určení člověka neboli o pojem humanity?v nichţ jde o určení člověka neboli o pojem humanity?

OmezujeOmezuje--li se stát na to, aby byl právní soustavou li se stát na to, aby byl právní soustavou individuálních svobod, jak potom můţe být zaručeno, ţe se individuálních svobod, jak potom můţe být zaručeno, ţe se v těchto prostorech dobře ţije a ţe zde vládne rozumný v těchto prostorech dobře ţije a ţe zde vládne rozumný sociální étos?sociální étos?

Page 43: Křesťanská sociální etika - JABOK5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok 2011 3 Oblasti křesťanské sociální etiky Úroveň státní: Politika (GS II-4) Hospodářství

5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek.

Jabok 2011 43

Křesťanské základy demokracieKřesťanské základy demokracie Křesťanství je (vedle antického Řecka) dalším inspiračním Křesťanství je (vedle antického Řecka) dalším inspiračním

pramenem demokracie:pramenem demokracie: Mechanismus demokratického rozhodování se vyvinul z mnišských Mechanismus demokratického rozhodování se vyvinul z mnišských

pravidel.pravidel. Prvotní demokracie Prvotní demokracie –– americká a anglická americká a anglická –– spočívají na základní shodě spočívají na základní shodě

o hodnotách, vycházejících z křesťanské víry.o hodnotách, vycházejících z křesťanské víry.

William William OckhamOckham (1290(1290--1347) 1347) –– zásada „zásada „quodquod omnesomnes tangittangit“: „Co se “: „Co se týká všech, musí být všemi schváleno.“týká všech, musí být všemi schváleno.“

Trvalé napětí: demokracie předpokládá konsenzus v základních Trvalé napětí: demokracie předpokládá konsenzus v základních hodnotách, zároveň ho však nemůţe hodnotách, zároveň ho však nemůţe –– kvůli svobodě kvůli svobodě –– autoritativně autoritativně poţadovat. Proto klade velký důraz na osobní zralost a odpovědnost poţadovat. Proto klade velký důraz na osobní zralost a odpovědnost kaţdého jedince.kaţdého jedince.

Ernst Wolfgang Ernst Wolfgang BöckenfördeBöckenförde: : „Svobodný sekularizovaný stát ţije z „Svobodný sekularizovaný stát ţije z hodnot, které sám nemůţe dát. Této velké troufalosti se odváţil jen hodnot, které sám nemůţe dát. Této velké troufalosti se odváţil jen kvůli svobodě. Na jedné straně můţe stát existovat jako svobodný kvůli svobodě. Na jedné straně můţe stát existovat jako svobodný jen tehdy, kdyţ svoboda, kterou svým občanům zaručuje, vychází jen tehdy, kdyţ svoboda, kterou svým občanům zaručuje, vychází zevnitř, z morální podstaty jednotlivce i společnosti. Ale na druhé zevnitř, z morální podstaty jednotlivce i společnosti. Ale na druhé straně, nechcestraně, nechce--li se vzdát své svobodomyslnosti, nemůţe tyto li se vzdát své svobodomyslnosti, nemůţe tyto hodnoty zaručit sám ze sebe, tzn. pomocí právních norem a hodnoty zaručit sám ze sebe, tzn. pomocí právních norem a autoritativních příkazů.“autoritativních příkazů.“

Page 44: Křesťanská sociální etika - JABOK5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok 2011 3 Oblasti křesťanské sociální etiky Úroveň státní: Politika (GS II-4) Hospodářství

5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek.

Jabok 2011 44

Etický rozměr Etický rozměr

demokratického systémudemokratického systému

Opravdová demokracie není pouze výsledkem formálního dodrţování Opravdová demokracie není pouze výsledkem formálního dodrţování pravidel, ale také plodem uvědomělého přijetí hodnot, na nichţ se pravidel, ale také plodem uvědomělého přijetí hodnot, na nichţ se zakládají demokratické postupy: důstojnost kaţdé lidské osoby, zakládají demokratické postupy: důstojnost kaţdé lidské osoby, respektování lidských práv, přijetí „společného dobra“ jako cíle respektování lidských práv, přijetí „společného dobra“ jako cíle politického ţivota a jeho normativního kritéria.politického ţivota a jeho normativního kritéria.

Riziko: etický relativismus, který vede k popírání existence Riziko: etický relativismus, který vede k popírání existence objektivního a univerzálního kritéria pro posuzování stupnice objektivního a univerzálního kritéria pro posuzování stupnice hodnot.hodnot.

Nejzávaţnější deformace demokratického systému: Nejzávaţnější deformace demokratického systému: politická politická korupcekorupce (zrazuje mravní zásady, poškozuje správné fungování (zrazuje mravní zásady, poškozuje správné fungování státu).státu).

Politická obec vzniká proto, aby byla k sluţbám občanské Politická obec vzniká proto, aby byla k sluţbám občanské společnosti, z níţ se odvozuje: růst demokratického ţivota musí společnosti, z níţ se odvozuje: růst demokratického ţivota musí vycházet ze sítě vztahů uvnitř společnosti (zásada subsidiarity).vycházet ze sítě vztahů uvnitř společnosti (zásada subsidiarity).

Stát by měl podporovat nevládní neziskový sektor, který je Stát by měl podporovat nevládní neziskový sektor, který je nejlepším prostředkem k rozvíjení sociálního rozměru osoby.nejlepším prostředkem k rozvíjení sociálního rozměru osoby.

Page 45: Křesťanská sociální etika - JABOK5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok 2011 3 Oblasti křesťanské sociální etiky Úroveň státní: Politika (GS II-4) Hospodářství

5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek.

Jabok 2011 45

Stát a náboženské komunityStát a náboženské komunity

Kaţdý člověk má právo na náboţenskou svobodu (DH). Kaţdý člověk má právo na náboţenskou svobodu (DH). Oprávněné meze v uplatňování náboţenské svobody Oprávněné meze v uplatňování náboţenské svobody musí být vymezeny zákonem v závislosti na poţadavcích musí být vymezeny zákonem v závislosti na poţadavcích společného dobra.společného dobra.

Z důvodů historických a kulturních vazeb s některým Z důvodů historických a kulturních vazeb s některým národem můţe určitá náboţenská komunita dojít národem můţe určitá náboţenská komunita dojít zvláštního uznání od státu, to však nesmí znamenat zvláštního uznání od státu, to však nesmí znamenat diskriminaci ostatních náboţenských skupin.diskriminaci ostatních náboţenských skupin.

Stát a církev (katolická) jsou jeden na druhém nezávislí a Stát a církev (katolická) jsou jeden na druhém nezávislí a autonomní. To však nevylučuje vzájemnou spolupráci.autonomní. To však nevylučuje vzájemnou spolupráci.

Církev má právo na právní uznání vlastní identity. Církev má právo na právní uznání vlastní identity. Vzhledem k jejímu poslání to obsahuje také svobodu Vzhledem k jejímu poslání to obsahuje také svobodu vyjadřovat morální soud o dané skutečnosti pokaţdé, vyjadřovat morální soud o dané skutečnosti pokaţdé, kdyţ to vyţaduje obrana základních práv osoby nebo kdyţ to vyţaduje obrana základních práv osoby nebo spása duší.spása duší.

Page 46: Křesťanská sociální etika - JABOK5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok 2011 3 Oblasti křesťanské sociální etiky Úroveň státní: Politika (GS II-4) Hospodářství

Křesťan a politikaKřesťan a politika

Instrukce k některým otázkám ohledně Instrukce k některým otázkám ohledně působení a chování katolíků v politickém působení a chování katolíků v politickém ţivotě (ţivotě (KONGREGACE PRO NAUKU VÍRYKONGREGACE PRO NAUKU VÍRY, , 24. listopadu 200224. listopadu 2002))

Zásady:Zásady:

Volby jako morální povinnostVolby jako morální povinnost

Angaţovanost v politice jako poţadavek Angaţovanost v politice jako poţadavek spoluodpovědnostispoluodpovědnosti

Prosazovat křesťanské etické zásadyProsazovat křesťanské etické zásady

5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek.

Jabok 2011 46

Křesťané v naší současné

politice???

Page 47: Křesťanská sociální etika - JABOK5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok 2011 3 Oblasti křesťanské sociální etiky Úroveň státní: Politika (GS II-4) Hospodářství

5 Křesťanská sociální etika. M. Martinek.

Jabok 2011 47

Politika v současné ČR (Pokoj a dobro)Politika v současné ČR (Pokoj a dobro) Parlamentní demokracie: po 40 letech morální devastace jí chybí širší konsenzus Parlamentní demokracie: po 40 letech morální devastace jí chybí širší konsenzus

o základních mravních hodnotách, které nepodléhají většinovému principu. Proto o základních mravních hodnotách, které nepodléhají většinovému principu. Proto jsou křesťané tím více vyzýváni k odpovědné politické angaţovanosti (34jsou křesťané tím více vyzýváni k odpovědné politické angaţovanosti (34--35).35).

V komunistickém reţimu převládlo formální pojetí práva: litera zákona a jeho V komunistickém reţimu převládlo formální pojetí práva: litera zákona a jeho účelový výklad se stal vším. Zákonodárci i soudci přestávali být schopni účelový výklad se stal vším. Zákonodárci i soudci přestávali být schopni samostatně aplikovat obecně etické i právně etické principy na sporné kauzy své samostatně aplikovat obecně etické i právně etické principy na sporné kauzy své doby: doby: „Je tedy nutno usilovat o návrat přirozeného práva do právní teorie a „Je tedy nutno usilovat o návrat přirozeného práva do právní teorie a praxe, aby se odstranila mezera mezi literou zákona a duchem, jeţ činí naše praxe, aby se odstranila mezera mezi literou zákona a duchem, jeţ činí naše „pozitivní právo“ defektním“ (26).„pozitivní právo“ defektním“ (26).

S rychlostí právních změn klesala vynutitelnost a vymahatelnost práva, soudní S rychlostí právních změn klesala vynutitelnost a vymahatelnost práva, soudní řízení se protahovalo. Nevynutitelné právo však vede k dalšímu bezpráví (27).řízení se protahovalo. Nevynutitelné právo však vede k dalšímu bezpráví (27).

Je třeba jasně oddělit moc zákonodárnou, výkonnou a soudní a zabránit Je třeba jasně oddělit moc zákonodárnou, výkonnou a soudní a zabránit kariérismu, úplatkářství a propojování státní moci se strukturami zločinu. V ČR je kariérismu, úplatkářství a propojování státní moci se strukturami zločinu. V ČR je extrémně vysoká korupce (28).extrémně vysoká korupce (28).

Doposud „mlčící církev“ má právo promluvit: patří k její podstatě vyjadřovat se k Doposud „mlčící církev“ má právo promluvit: patří k její podstatě vyjadřovat se k etickým otázkám sociální reality etickým otázkám sociální reality –– v rámci názorové plurality musí být slyšen i její v rámci názorové plurality musí být slyšen i její hlas (ŢVD 6).hlas (ŢVD 6).

Evropská unie je pro nás šancí: mezinárodní a evropské právo napomáhá k Evropská unie je pro nás šancí: mezinárodní a evropské právo napomáhá k obnově právního řádu doma (32). Základy evropské kulturní a morální tradice obnově právního řádu doma (32). Základy evropské kulturní a morální tradice pocházejí ze tří pramenů: z řecké filozofie, z římského práva a z křesťanské víry v pocházejí ze tří pramenů: z řecké filozofie, z římského práva a z křesťanské víry v Boha.Boha.