Konkurence za ve ejné peníze? - IPVZ · peníze? Programy hrazené z fondu prevence v systému ve ... jako jsou spravedlnost a solidarita; mezinárodní zku-šenosti z veřejných

ZDRAVOTNÍ POLITIKA A EKONOMIKA

2

K

v s

w w

1

005

onkurence za veřejné peníze?

Programy hrazené z fondu prevence ystému veřejného zdravotního pojištění ČR

INSTITUT ZDRAVOTNÍ POLITIKY A EKONOMIKY Kostelec nad Černými lesy Říjen 2005

w . i z p e . c z

Konkurence za veřejné peníze?

Programy hrazené z fondu prevence v systému veřejného zdravotního pojištění ČR

Zdravotní politika a ekonomika Sborník č. 1/2005

Ing. Rochdi Goulli, CSc., Ing. Jan Mertl, Ing. Lenka Pasovská, Bc. Markéta Veselá

Institut zdravotní politiky a ekonomiky

Kostelec nad Černými lesy

Říjen 2005

2

Autoři publikace: Ing. Rochdi Goulli, CSc. Ing. Jan Mertl Ing. Lenka Pasovská Bc. Markéta Veselá Technická redakce: Lenka Krákorová Luděk Šišák Kamila Tomášková Kateřina Vampolová © IZPE – Institut zdravotní politiky a ekonomiky Vydávání povoleno MK ČR: MK ČR E 13528 Vydáno v rámci výzkumného záměru MZ0 2002 01 IZPE Kostelec nad Černými lesy, říjen 2005 ISSN 1213-8096 ISBN 80-86625-34-6 Tisk: SV, s.r.o.

3

Shrnutí

V první polovině devadesátých let byl v ČR postupně zaveden systém více veřejných zdravotních pojišťoven. Dnes

je zřejmé, že důvody pro jeho zavedení byly spíše společensko-politické než racionálně-ekonomické ve smyslu provedení

reálné kalkulace zamýšlených změn a systematického využití pluralitní struktury plátců zdravotní péče. Nicméně tento

systém funguje do současnosti a jeho existence staví před výzkum mnoho nepříliš jednoduchých otázek. Disproporce

v úhradách a platební schopnosti jednotlivých pojišťoven, jak jsou v současnosti diskutovány v médiích, jsou jen jednou

z nich. Zajímavá a za určitých okolností obtížná může být i kvalifikovaná odpověď na otázku běžného občana, na základě

jakých kritérií si má zdravotní pojišťovnu vybrat.

Hledání odpovědí na tyto otázky je relativně komplexní záležitostí. Je potřebné kombinovat obecnou ekonomickou

teorii, zejména přístupy veřejné ekonomie; principy sociální politiky, jako jsou spravedlnost a solidarita; mezinárodní zku-

šenosti z veřejných pojistných systémů, argumenty jednotlivých zájmových skupin ve zdravotnictví i organizačně-právní

postavení zúčastněných aktérů. Pro zaměření současné fáze výzkumu se ukázala jako nejdůležitější konkrétní situace pojiš-

těnců, kteří jsou ze zákona vybaveni právem na volbu veřejné zdravotní pojišťovny. A právě konkrétní realizace tohoto

práva ve smyslu reakce na pobídky, které pojištěncům předkládají veřejné zdravotní pojišťovny, je tématem, k jehož

objasnění se snaží předkládaný výzkum přispět. Záměrně byl zvolen konkrétní viditelný projev diferenciace zdravot-

ních pojišťoven směrem k pojištěnci. Chápeme překládaný text jako úvodní studii k uvedené problematice, na niž autor-

ský tým hodlá dále navázat analýzou dalších aspektů konkurence a kooperace mezi jednotlivými aktéry

zdravotnického systému, a to i s využitím mezinárodních zkušeností.

Předmět výzkumu lze tedy rozdělit do dvou základních oblastí. První z nich je vývoj systému veřejného zdravotního

pojištění s důrazem na dynamiku systému v posledních pěti letech ve vazbě na výsledky a stabilitu systému. Druhou je

organizačně-právní rámec realizace pobídek pro pohyb pojištěnců, s důrazem na mechanismy financování a právní úpravu

těchto pobídek.

Hlavním cílem práce je popsat a analyzovat konkrétní projevy konkurence mezi zdravotními pojišťovnami v součas-

ném českém zdravotnictví s důrazem na aktivity financované z fondu prevence zdravotních pojišťoven. Důvodem pro

zvolený přístup je zejména široká medializace těchto aktivit zdravotními pojišťovnami jako nástroje oslovení pojištěnců,

ale také neujasněná pozice veřejného zájmu ve vztahu k jejich realizaci. Dílčím cílem je analyzovat výsledky hospodaření

veřejných zdravotních pojišťoven ve vazbě na pohyb pojištěnců a jejich strukturu ve světle potenciálních pobídek pro změ-

nu zdravotní pojišťovny. Provedená analýza by měla poskytnout informace a vytvořit prostor pro úvahy, zda přínosy sou-

časného konkurenčního pluralitního prostředí vyvažují náklady na jeho existenci.

Samozřejmě je třeba zvažovat, zda vůbec v systému chceme mít více zdravotních pojišťoven. To je problém jak od-

borný, tak i politický a praxe světových zdravotnických systémů je v tomto směru diferencovaná. Stejně tak jde nad rámec

tohoto výzkumu otázka, zda by měl občan mít právo na volbu zdravotní pojišťovny bez dalších omezení. Mají-li si však

pojištěnci „svobodně“ volit pojišťovnu, musí zde existovat reálné pobídky pro tento výběr. Jak však vyplývá

z provedené analýzy, ve své stávající podobě jsou tyto pobídky nepříliš efektivní a působí na pojištěnce selektivně,

často ve spojení s dalšími faktory.

4

Pokud se týká charakteristiky realizovaných Programů, z jejich komparace vyplývá, že sahají od aktivit přímo ovliv-

ňujících zdraví až k aktivitám, které mají ke zdraví jen zprostředkovaný nebo i velmi diskusní vztah. Některé Programy

jsou časově a místně diferencovány, navíc se jejich nabídka meziročně mění. To značně zkomplikovalo věcnou část

analýzy a vynutilo si zahrnutí a zpracování velkého množství statistických údajů. Konkrétní Programy by však jistě

stálo za to analyzovat ještě hlouběji.

Provedením analýzy Programů a vybraných souvisejících aspektů pluralitního prostředí veřejných zdravotních pojiš-

ťoven se nesporně otevírá pole pro další analýzy a optimalizace tohoto prostředí, včetně úvah o smysluplnosti a adekvát-

nosti jeho existence. Optimalizaci tohoto prostředí je však zásadně nutno provádět v souladu s principy veřejné ekonomie

a (případné) konkurence ve veřejném sektoru, nikoli neuváženou aplikací principů tržní selekce a diskriminace na základě

rozpočtového omezení pojištěnce. V konečném důsledku to, jak ukazuje i analýza pohybu pojištěnců obsažená v textu,

znamená destabilizaci celého prostředí pluralitního zdravotního pojištění, což může být sice cílem některých zájmových

skupin ve zdravotnictví, ale rozhodně to není v souladu s cíli zdravotní politiky.

Závěrem shrňme, že současný prostor pro diferenciaci zdravotních pojišťoven ve směru k pojištěnci není naplněním

původního záměru, s nímž byl umožněn vznik dalších zdravotních pojišťoven. Dosavadní praxe ukazuje, že i když mnoho

pojištěnců již využilo svého práva na výběr zdravotní pojišťovny na základě popisovaných pobídek, tento pohyb se děje

bez zřetelné vazby na efektivnost veřejných prostředků a ani na uspokojení potřeb pacientů nemá výběr pojišťovny

výraznější vliv. Pokud se podíváme na problematiku pluralitního prostředí veřejných zdravotních pojišťoven v ČR, vidíme

na jedné straně Programy a migrující pojištěnce, na něž se pojišťovny zaměřují, a na straně druhé nedostatečný tlak na

efektivní využití prostředků základního fondu zdravotního pojištění. Programy mají nesporně pozitivní efekty pro své

účastníky a slouží jako důležitý orientující faktor při výběru zdravotní pojišťovny. Existence Programů v současné

podobě však nemůže sama o sobě zajistit stabilitu systému veřejného zdravotního pojištění ani racionální pohyb

pojištěnců.

Je tedy nutno využívat dalších nástrojů, jako jsou například adekvátní nastavení přerozdělení pojistného včetně

dostatečné kompenzace za nákladné pojištěnce a regulaci činnosti veřejných zdravotních pojišťoven s důrazem na

efektivní alokaci veřejných prostředků do pluralitní vlastnické struktury zdravotnických zařízení.

5

Obsah:

Shrnutí ................................................................................................................................................................... 3

1. Úvod................................................................................................................................................................. 7 1.1 Předmět a cíle výzkumu............................................................................................................................................. 7 1.2 Metodologie................................................................................................................................................................. 8 1.3 Teoretická východiska ............................................................................................................................................... 9

2. Pluralitní prostředí ve veřejném zdravotním pojištění............................................................................. 15 2.1 Vznik pluralitního prostředí na počátku devadesátých let ................................................................................... 15 2.2 Vývoj pluralitního prostředí.................................................................................................................................... 15 2.3 Rozdělení aktivit zdravotních pojišťoven............................................................................................................... 16

3. Dynamika zdravotnického systému ............................................................................................................ 17 3.1 Počty pojištěnců, pohyby pojištěnců a jejich struktura ........................................................................................ 17 3.2 Náklady na pojištěnce .............................................................................................................................................. 39 3.3 Význam migrace pojištěnců pro bilanci zdravotních pojišťoven......................................................................... 43

4. Programy, jejich financování a další faktory ovlivňující pohyb pojištěnců........................................... 45 4.1 Tvorba fondu prevence ............................................................................................................................................ 45 4.2 Čerpání fondu prevence a náklady na Programy.................................................................................................. 53 4.3 Postavení Programů ................................................................................................................................................. 63 4.4 Realizace Programů ................................................................................................................................................. 66 4.5 Další faktory ovlivňující pohyb pojištěnců............................................................................................................. 68

5. Pohledy jednotlivých aktérů........................................................................................................................ 71 5.1 Pojištěnec................................................................................................................................................................... 71 5.2 Zdravotní pojišťovna ............................................................................................................................................... 73 5.3 Poskytovatelé nabízených Programů...................................................................................................................... 75 5.4 Veřejný zájem........................................................................................................................................................... 75

6. Diskuse problémů ......................................................................................................................................... 78

7. Závěr.............................................................................................................................................................. 79

8. Literatura...................................................................................................................................................... 81

9. Příloha: Vybrané aktivity zdravotních pojišťoven hrazené z fondu prevence...................................... 83 111 – Všeobecná zdravotní pojišťovna......................................................................................................................... 83 201 – Vojenská zdravotní pojišťovna........................................................................................................................... 86 205 – Hutnická zaměstnanecká pojišťovna ................................................................................................................. 89 207 – Oborová zdravotní pojišťovna............................................................................................................................ 91 209 – Zaměstnanecká pojišťovna Škoda...................................................................................................................... 92 211 – Zdravotní pojišťovna MVČR.............................................................................................................................. 95 213 – Revírní bratrská pokladna .................................................................................................................................. 96 217 – Zdravotní pojišťovna Metal-Aliance.................................................................................................................. 98 222 – Česká národní zdravotní pojišťovna................................................................................................................ 100

6

7

1. Úvod

V první polovině devadesátých let byl v ČR postupně zaveden systém více veřejných zdravotních pojišťoven. Dnes je

zřejmé, že důvody pro jeho zavedení byly spíše společensko-politické než racionálně-ekonomické ve smyslu provedení

reálné kalkulace zamýšlených změn a systematického využití pluralitní struktury plátců zdravotní péče. Nicméně tento

systém funguje do současnosti a jeho existence staví před výzkum mnoho nepříliš jednoduchých otázek. Disproporce

v úhradách a platební schopnosti jednotlivých pojišťoven, jak jsou v současnosti diskutovány v médiích, jsou jen jednou

z nich. Zajímavá a za určitých okolností obtížná může být i kvalifikovaná odpověď na otázku běžného občana, na základě

jakých kritérií si má zdravotní pojišťovnu vybrat.

Hledání odpovědí na tyto otázky je relativně komplexní záležitostí. Je potřebné kombinovat obecnou ekonomickou

teorii, zejména přístupy veřejné ekonomie, principy sociální politiky (zejména spravedlnost a solidarita), mezinárodní zku-

šenosti z veřejných pojistných systémů, argumenty jednotlivých zájmových skupin ve zdravotnictví i organizačně-právní

postavení zúčastněných aktérů. Pro zaměření současné fáze výzkumu se ukázala jako nejdůležitější konkrétní situace pojiš-

těnců, kteří jsou ze zákona vybaveni právem na volbu veřejné zdravotní pojišťovny.

A právě konkrétní realizace tohoto práva ve smyslu reakce na pobídky, které potenciálním pojištěncům předkládají

veřejné zdravotní pojišťovny, je tématem, k jehož objasnění se snaží předkládaný výzkum přispět. V této souvislosti je

třeba analyzovat jak konkrétní nabízené pobídky a způsob jejich financování, tak i vývoj struktury pojištěnců na základě

jejich pohybu mezi jednotlivými zdravotními pojišťovnami. V současné fázi výzkumu se zaměřujeme především na aktivi-

ty zdravotních pojišťoven financované z fondu prevence.

Vzhledem ke komplexnosti problému a přesahu do dalších ekonomických, sociologických i právních disciplín ne-

sporně můžeme podat jen základní nástin problému se zaměřením na vybrané aspekty a předkládaný text si tak nečiní nárok

na úplnost či vyřešení popisovaných problémů. Přesto lze doufat, že přispěje ke zkvalitnění informační báze dostupné

k této problematice a zlepší předpoklady pro další analýzy v oblasti pluralitního systému veřejného zdravotního pojištění

v České republice.

1.1 Předmět a cíle výzkumu

Hlavním cílem práce je popsat a analyzovat konkrétní projevy konkurence mezi zdravotními pojišťovnami v součas-

ném českém zdravotnictví s důrazem na aktivity financované z fondu prevence zdravotních pojišťoven. Důvodem pro zvo-

lený přístup je zejména široká medializace těchto aktivit zdravotními pojišťovnami jako nástroje oslovení pojištěnců,

ale také neujasněná pozice veřejného zájmu ve vztahu k jejich realizaci. Dílčím cílem je analyzovat výsledky hospodaření

veřejných zdravotních pojišťoven ve vazbě na pohyb pojištěnců a jejich strukturu ve světle potenciálních pobídek pro změ-

nu zdravotní pojišťovny. Provedená analýza by měla poskytnout informace a vytvořit prostor pro úvahy, zda přínosy sou-

časného konkurenčního pluralitního prostředí vyvažují náklady na jeho existenci.

V textu jsou obsaženy vybrané ekonomické a právní aspekty konkurenčních vztahů v pluralitním systému veřejného

zdravotního pojištění ČR v kontextu cílů zdravotní politiky a efektivnosti systému veřejného zdravotního pojištění.

Na základě faktů a zkušeností z více než deseti let existence veřejného zdravotního pojištění budou analyzovány rozdíly

v organizačním a právním uspořádání diferencovaného prostoru pro veřejné zdravotní pojišťovny, zejména pokud se týká

aktivit hrazených z fondu prevence. Zvláštní pozornost tedy bude věnována pobídkám, které ovlivňují rozhodování občana

při volbě zdravotní pojišťovny.

Předmět tohoto výzkumu lze tedy rozdělit do dvou základních oblastí. První z nich je vývoj systému veřejného zdra-

votního pojištění s důrazem na dynamiku systému v posledních pěti letech ve vazbě na výsledky a stabilitu systému. Dru-

hou je organizačně-právní rámec realizace pobídek pro tento pohyb, s důrazem na mechanismy financování a právní úpravu

těchto pobídek.

8

Tyto předmětné oblasti lze vzhledem ke stanoveným cílům konkretizovat do následujících bodů:

• vymezení prevence a preventivních aktivit ovlivňujících zdravotní stav obyvatelstva, • struktura a pohyb pojištěnců v systému veřejného zdravotního pojištění, • konkurence v oblasti prevence prostřednictvím aktivit veřejných zdravotních pojišťoven realizovaných nad rámec

zákona č. 48/1997 Sb. financovaných z fondu prevence – Programů1, • vývoj právního rámce vymezující realizaci a financování Programů, • charakteristika Programů a způsob jejich financování podle platných právních norem, • úloha Programů v současném českém zdravotnictví, • motivace pro jednání jednotlivých zainteresovaných subjektů (pojištěnce, zdravotní pojišťovny, státu – veřejného

zájmu) při tvorbě a realizaci těchto Programů, • identifikace mechanismů ovlivňující chování zúčastněných aktérů, • pozice veřejného zájmu ve vztahu k činnosti zdravotních pojišťoven nad rámec zákonem garantovaného standar-

du. Je nesporné, že vzhledem ke komplexnosti problému můžeme na omezeném prostoru sborníku analyzovat pouze ty

aspekty výše uvedených předmětných oblastí, které na základě výzkumu považujeme za nejpodstatnější a nejdůležitější.

Proto se také nezaměřujeme na detailní popis konkrétních Programů nebo jejich úplný výčet. To by bylo velmi obtížné

i vzhledem k jejich místní a časové diferenciaci a dynamice jejich vývoje. Stanoviska k výše uvedeným bodům včetně

souhrnu zjištěných poznatků by však měla poskytnout informace k tomu, aby mohly být vybrané mechanismy konkurence

mezi veřejnými zdravotními pojišťovnami a zvláště Programy adekvátně posouzeny. Zároveň se zmapováním této proble-

matiky otevírá prostor pro další analýzy různorodých mechanismů, které by měly upravit ty služby či aktivity ve zdravot-

nictví, které nebudou poskytnuty z důvodu veřejného zájmu v rámci standardní zdravotní péče. Předpokládáme v další fázi

výzkumu na tyto poznatky navázat a rozvinout.

1.2 Metodologie

Metodicky se opíráme zejména o analýzu oficiálních dokumentů zdravotních pojišťoven (výroční zprávy a údaje do-

stupné na internetových stránkách), Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva financí České republiky (souhrnná hodnocení

vývoje hospodaření veřejného zdravotního pojištění), dokumentů Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

a právních norem upravujících problematiku veřejného zdravotního pojištění. Objektivizace postojů jednotlivých aktérů

spočívala zejména v analýze jejich jednotlivých vyjádření (např. vyjádření představitelů ministerstva zdravotnictví, zdra-

votních pojišťoven atd.), stenozáznamů z legislativního procesu (např. projednávání zákonů č. 48/1997 Sb., 280/1992 Sb.,

438/2004 Sb.), dotazníkových šetření a rozhovorech s účastníky veřejného zdravotního pojištění. Lze shrnout, že text vy-

chází primárně z konkrétních dat a empirických zkušeností z realizace veřejného zdravotního pojištění a metodologicky

se o tyto informace a jejich reflexi opírá.

V textu je provedena syntéza a vzájemná komparace těchto poznatků. Na základě zjištěných skutečností jsou formu-

lovány problémy, které je třeba v systému veřejného zdravotního pojištění řešit nebo které je vhodné diskutovat. Výsled-

kem diskuse problémů a analýzy pozice jednotlivých aktérů ve vztahu k Programům je formulace závěrů výzkumu

a podnětů pro další výzkumné aktivity v předmětné oblasti.

Tyto metody byly doplněny sumarizací a interpretací dostupných statistických dat týkajících se veřejného zdravotního

pojištění a činnosti jednotlivých zdravotních pojišťoven, a to zejména od roku 1999. Vzhledem ke snaze zohlednit co nej-

aktuálnější statistická data se jejich časový rozsah liší v jednotlivých tabulkách podle dostupnosti v době přípravy sborníku.

Data jsou sdružena do přehledných tabulek a grafů, k většině z nich jsou připojeny komentáře a dochází tak k jejich funkč-

nímu využití v textu.

Údaje byly v převážné většině čerpány z Výročních zpráv veřejných zdravotních pojišťoven a ze Souhrnných hodno-

cení vývoje hospodaření veřejného zdravotního pojištění zpracovaných na základě údajů výročních zpráv a účetních závě-

rek zdravotních pojišťoven za příslušné roky. Práci s těmito dokumenty komplikuje skutečnost, že údaje za totéž období

se v některých případech v materiálech vydaných v jednotlivých letech liší. Je tedy možno shrnout, že dostupnost statistic-

1 V dalším textu jsou zkráceně označovány jako Programy, což by mělo přispět k lepší orientaci čtenáře.

kých údajů ke sledované problematice je doposud značně roztříštěná a její sumarizace do předkládané podoby z několika

různých zdrojů, které se často i meziročně liší, byla značně komplikovaným úkolem.

1.3 Teoretická východiska

Zdravotnické systémy ve vyspělých zemí se skládají z veřejných a komerčních prvků. V této souvislosti je zajímavá

otázka vztahu konkurence a solidarity v přístupu ke zdravotní péči. Následující schéma ukazuje nepřímou závislost mezi

mírou solidarity a konkurence.

Obrázek č. 1 Solidarita a konkurence při různých metodách financování zdravotní péče

Zdroj: SALTMAN, R. B., FIGUERAS, J.: Critical Challenges for Health Care Reform in Europe, Open University Press,

Buck

rmy jsou v jednotlivých zemí rem určuje pom

tové de-klara

o přístupu, efektivity, solidarity a optimální kvality. Konkrétně:

Zejména v kontextu zkušeností z evropských zdravotnických systémů je možno úlohu konkurence chápat z pohledu racionalizace vydávání veřejných prostředků. Jak dokládají mnohé teoretické analýzy4, může být efektivnější tuto raciona-lizaci dosáhnout pomocí řízené konkurence mezi jednotlivými subjekty blokujícími veřejné prostředky, než pomocí jedno-ho monopolního subjektu. Nutnou podmínkou uvedení takovýchto modelů do praxe je však adekvátní přerozdělení vybraného pojistného a další atributy, které se v českém zdravotnickém systému daří implementovat jen postupně. Pluralit-ní prostředí, jež bylo založeno na začátku devadesátých let, dosud postrádá efektivní implementaci prvků, které by využíva-ly výhody plurality při zachování solidárních a veřejných principů.

ingham 1998. Ze schématu je patrné, že existují čtyři základní formy financování zdravotní péče. Tyto foch využívané v různém poměru, obvykle však všechny ve vzájemné kombinaci. Využití jednotlivých foěr konkurence a solidarity. S rostoucí mírou konkurenční komercionalizace rostou mimo jiné i náklady, jak ukazuje

například praxe v USA. Financování zdravotnických služeb, péče a alokace zdrojů bylo konkretizováno v květnu 1995 na základě Svěce zdraví, kde bylo vytyčeno 21 cílů zdraví pro všechny. Cíl č. 17 byl stanoven takto: „Do roku 2010 by členské státy měly mít takový mechanismus financování a rozdělování zdrojů pro zdravotnictví, kte-

rý by spočíval na zásadách rovnéh17.1 výdaje na zdravotnické služby by měly být adekvátní a odpovídat zdravotním potřebám obyvatelstva. 17.2 zdroje by se měly rozdělovat mezi podporu zdraví a jeho ochranu, léčbu a péči, a to na základě posouzení zdra-

votního výsledku, efektivity a dostupnosti vědeckých údajů. 17.3 systémy financování zdravotní péče garantují všeobecnou dostupnost, solidaritu a trvalou udržitelnost.“2

Velký důraz se v konkretizaci cíle klade na princip solidarity. Ukládá se zde povinnost států „nalézt rovnováhu mezi principem solidarity a rostoucími tlaky na zavedení konkurence, o níž se předpokládá, že přispívá ke zlepšení kvality péče a k efektivnímu využití zdrojů“3.

9

2 Zdraví 21 – zdraví do 21. století, Ministerstvo zdravotnictví ČR, Praha 2001 3 Zdraví 21 – zdraví do 21. století, Ministerstvo zdravotnictví ČR, Praha 2001 4 Například Mahieu, R., Grignon, M., Chone, P., Model regulace ve zdravotnickém systému-konkurence mezi operátory zdravotní péče, překlad R. Goulli a K. Vampolová, publikováno v Analytická, hodnotová a koncepční východiska zdravotní politiky I., IZPE, Kostelec nad Černými lesy 2002

10

1.3.1 Veřejné prostředky při financování zdravotní péče

V průběhu celého dvacátého století jsme mohli být svědky neustálého růstu výdajů na zdravotnictví. Tento rostoucí trend si z mnoha příčin vynutil i růst podílu veřejných výdajů, které do zdravotnictví plynou. V současné době pouze něko-lik zemí na světě (USA, Jižní Korea) vynakládá z veřejných prostředků méně než padesát procent svých celkových výdajů na zdraví. 5Proto jistě stojí za to analyzovat metodologii veřejných výdajů a veřejných financí při poskytování zdravotní péče. Je třeba upřesnit a kvantifikovat váhu veřejných prostředků při financování zdravotní péče.

Rozdělení veřejných výdajů na zdravotní péči na přímé a nepřímé je klíčovým pro pochopení jejich rozsahu a struktu-ry. Často se setkáváme pouze se zúženým pojetím výdajů na zdravotnictví, kde jsou uvažovány pouze přímé výdaje státní-ho rozpočtu a místních rozpočtů (tj. ústřední vláda, krajská a obecní samospráva atd.). O těchto výdajích hovoříme, pokud stát přímo hradí investiční výdaje či konkrétní aktivitu v určitých segmentech zdravotní péče. Stát tak může vlastnit lůžko-vá i ambulantní zdravotnická zařízení, realizovat zdravotnické programy, investovat do veřejného výzkumu a vývoje. Rov-něž vynakládá prostředky na správu zdravotnického systému, aby tak mohl dostát zejména své roli koncepční a kontrolní. Může si ponechat aktivity v oblasti specifických zdravotnických zařízení a služeb, kde z nějakého důvodu (komerční nea-traktivnost, nutnost veřejného dozoru, realizace veřejného vzdělávání) neexistuje jiná možnost jejich realizace. Výdaje státu v uvedených oblastech dělíme na neinvestiční (provozní) a kapitálové. Z dostupných dat vyplývá, že daleko významnějším zdrojem financování zdravotní péče jsou výdaje nepřímé, kdy stát zákonem vynutí to, aby ekonomické subjekty alokovaly část svých příjmů na zdravotní péči. Tak stát činí v garantovaných systémech zdravotní péče za účelem zabezpečení a fak-tické realizace garance přístupu ke zdravotní péči. Takto generované prostředky jsou nepřímo investovány do zdravotní péče, v pojistných systémech prostřednictvím činnosti zprostředkovatelů – zdravotních pojišťoven.

Pro financování zdravotní péče v garantovaných systémech pojistného typu je typický zákonem určený stanovený od-vod z vykázaných příjmů a jejich distribuce třetímu subjektu – zdravotní pojišťovně. Z pohledu zabezpečení přístupu ke zdravotní péči jsou výše uvedeným způsobem zabezpečeny primárně ekonomicky aktivní skupiny obyvatelstva, neboť tyto mají příjem, ze kterého mohou své pojistné uhradit. Ve společnosti nicméně existuje a stále se zvyšuje podíl těch, kteří disponibilní pracovní příjem nemají, a přesto je jejich participace ve zdravotnickém systému žádoucí. Mezi tyto sociální skupiny v České republice řadíme zejména nezaopatřené děti, příjemce důchodů, ženy na mateřské dovolené a další méně početné skupiny definované v zákoně o všeobecném zdravotním pojištění. Byla přijata konvence, že za tyto sociální skupi-ny platí v České republice zdravotní pojištění stát. V tomto smyslu je praxe v dalších evropských zemích odlišná, například v SRN jsou děti pojištěny v rámci pojistky svých rodičů, za důchodce platí polovinu příspěvku jejich penzijní fond a polo-vinu si platí ze svého důchodu.

Zdravotní pojišťovny tedy mají tímto způsobem vytvořen další příjmový kanál, v tomto případě přímo ze státního rozpočtu. Je však nutno konstatovat, že podíl plateb státu za tyto tzv. „státem uznané pojištěnce“ v ČR trvale klesá, neboť valorizace částky za tyto občany odváděné není prováděna v takové výši, aby odpovídala nárůstu plateb od ekonomicky aktivních subjektů a tím respektovala celkovou situaci v ekonomice země. Je proto diskusní, zda do budoucna bude tento způsob financování adekvátně pokrývat potřeby a zda nebude nutno přistoupit ke změně, kdy by analogicky situaci v SRN byly důchody chápány jako zdroj příjmu a děti by byly pojištěny v rámci příjmů svých rodičů. To ovšem generuje potenci-ální problémy u nízkopříjmových sociálních skupin, navíc při současné úrovni starobních důchodů není reálné podobné mechanismy implementovat, stejně tak je otázka, zda za současné situace rodin s dětmi je možno tuto sociální skupinu ještě více zatížit. Samozřejmě je třeba zohlednit podmínky, za kterých může systém zdravotního pojištění fungovat v SRN ve srovnání s ČR (zda by byly nutné podmínky u nás splněny).

Pokud je systém financování zdravotnictví postaven na principu odvodu z příjmů ve formě všeobecných daní, tak jak je tomu například ve Velké Británii, tento problém není tak podstatný, neboť daňová kvóta je stanovena tak, aby prostředky vybrané od ekonomicky aktivních osob pokryly i zdravotní péči ekonomicky neaktivních. Metodologicky zde tedy neexis-tuje problém potenciálně nepojištěných osob z důvodu absence příjmu, protože krytí zdravotních potřeb vyplývá ze státního občanství, nikoli z participace v systému na základě pracovního příjmu. I když je možno sledovat značné konvergenční

5 V ČR je to přibližně devadesát procent.

11

tendence mezi pojistnými systémy bismarckovského typu (např. zavedení povinnosti se pojistit, pokud je občan pod určitou příjmovou hranicí) a veřejnými systémy národní zdravotní služby beveridgeovského typu, původní metodologická odliš-nost v pojetí odvodu-pojistného a pozice občana-pojištěnce je stále zřetelná.

V evropském pojetí tedy existují principiálně dva systémy financování veřejného zdravotnictví. Z pohledu efektivity veřejných financí je však podstatné, že v obou vznikají veřejné prostředky, a to na základě zákona. Tento způsob financo-vání je principiálně rozdílný oproti principu komerční pojistky, a to zejména z následujících důvodů.

Především výše platby do fondu je odvozena od příjmu subjektu, není zde tedy žádná vazba na čerpání zdravotní péče nebo na další reálné faktory. Výše platby rovněž není dána absolutní částkou, ale jednotným procentem z příjmu. Z pohledu neoklasické ekonomické teorie v tomto způsobu financování lze spatřovat i adekvátní či „spravedlivý“ způsob financování zdravotnictví jako veřejného statku.

V případě komerčních pojistek tyto charakteristiky chybí, závislost na příjmu zde neexistuje a pojistnou částku si na-příklad v případě pojištění majetku může sám klient zvolit. Znamená to zároveň, že komerční pojištění je pro nízkopříjmo-vé sociální skupiny relativně dražší, pro vysokopříjmové sociální skupiny relativně levnější. V případě veřejného zdravotního pojištění tato relace není přítomna a zdravotní pojištění tak zatěžuje populaci rovnoměrně dle jejího příjmu.

Dále pak komerční pojistný princip předpokládá, že pojistka, a tedy i pojistné, budou stanoveny dle individuálního ri-zika klienta. Dle pojistné matematiky platí, že stoprocentní individualizace rizika de facto neguje racionalitu uzavřené po-jistky, proto i komerční pojišťovny vytvářejí rizikové skupiny, které riziko sdílejí mezi sebou. V povinném zdravotním pojištění však dochází ke sdílení rizika všemi občany. Tento fakt může být předmětem mnohých kontroverzí, neboť jsou často uváděny argumenty, které zdůrazňují i individuální podíl jednotlivců na rizicích a z tohoto pohledu zpochybňují efek-tivitu či nutnost jejich sdílení. Je nutno zmínit, že celospolečenská solidarita je základním principem, na němž je veřejné zdravotní pojištění postaveno a je velmi problematické určit, jaké skutečnosti z této solidarity případně vyloučit. Je totiž otázkou, pokud určité zdravotní problémy nebudou vyřešeny v rámci solidarity ve zdraví, jakým způsobem budou řešeny jinak a zda vůbec (přičemž by následky byly mnohem horší, např. kdyby nebyla těmto nemocným osobám poskytnuta zdravotní péče vůbec nebo za poplatek, který by si nemohly dovolit). Dále i to, nakolik je určitý zdravotní problém pouze problémem individuálním, či naopak nakolik ovlivňuje i širší společenství. Zde se také ukazuje obtížnost úlohy veřejného sektoru oproti komerčnímu, neboť komerční sektor si reálně může vybrat pouze ta rizika, která pojistí a jejichž pojištění je pro pojišťovnu rentabilní alespoň jako celek v rámci souhrnné nabídky jejích pojistných produktů. Veřejné pojištění naproti tomu přejímá odpovědnost primárně za všechna rizika. V některých systémech zdravotnictví (např. Francie) je však im-plementován princip, že za velmi nákladné diagnózy, které svou podstatou či délkou trvání předurčují vysoké úhrady za léčbu pacienta, hradí léčbu stát ze všeobecných daní, tedy mimo pojištění. Tato praxe může ukazovat na to, že i veřejné systémy se snaží nějakým způsobem eliminovat z běžných pojistných vztahů extrémně velkou zátěž. Tato eliminace však z podstaty zdravotního pojištění musí být kryta z jiných zdrojů, zatímco v případě komerčního pojištění nemusí být kryta vůbec – riziko jednoduše zůstává nepojištěno, v případě, že k události dojde, jde její úhrada na vrub klienta pojišťovny.

Z uvedených faktů vyplývá, že prostředky, které přinese klient veřejné pojišťovně, reálně nejsou vytvořeny jeho raci-onálním rozhodnutím, ale jsou vytvořeny na základě zákona a dle tohoto mechanismu vzniku je třeba tyto prostředky posu-zovat. Jde o veřejné prostředky, které jsou získány od ekonomicky aktivních subjektů. Tento způsob výběru prostředků obsahuje několik základních pozitivních momentů, které jsou jedním z hlavních důvodů jeho faktického prosazování:

• neexistence bariéry pro „vstup“ do systému (existence v systému je dána ze zákona), • neexistence vazby mezi zdravotním stavem a výškou pojistky, • čerpání péče nikoli podle rozpočtového omezení, ale dle objektivní potřeby a zdravotního stavu. Je nutno konstatovat, že komerční varianta pojistky tato kritéria není schopna splnit. V případě použití komerční

varianty výběru pojistného tedy především

• existuje bariéra pro „vstup“ do určité větve systému (konkrétní pojišťovny/pojistky), • zdravotní stav může být použit jako kritérium pro stanovení výše plateb a identifikaci specifického rizika, • čerpání péče je dáno pojistnými podmínkami a nikoli objektivní potřebou.

12

Komerční varianta, ač jistě realizovatelná, generuje některé problémy, vyplývající z výše uvedených bodů. V evrop-ském pojetí jsou v současné době chápány tyto problémy jako natolik významné, že je volena cesta veřejného výběru zdra-votního pojištění s potenciálně realizovanou korekcí negativních faktorů. Je zřejmé, že garantovaný systém zdravotní péče (tedy takový, který zaručuje občanům přístup ke zdravotní péči z moci státu a veřejného zájmu) není možno pomocí ko-merčního principu realizovat. Rovněž to ovšem znamená, že podstatná část prostředků vybíraných na zdravotní péči je generována na veřejné bázi.

Z uvedených faktů vyplývá, že veřejná pojišťovna je ve svém základním pojetí zprostředkovatelem výběru a úhrad, nikoli tím, s kým by občan uzavíral smlouvu o zabezpečení zdravotní péče. Občan má v tomto smyslu daleko více „smlou-vu se státem“, který vynucením výběru pojistného mu zároveň garantuje zdravotní péči hrazenou veřejnými zdravotními pojišťovnami. Oproti tomu komerční varianta pojištění předpokládá to, že občan dobrovolně uzavírá smlouvu s komerčním subjektem, který mu v rámci této smlouvy poskytne určitý typ služeb. Ze „smlouvy se státem“ se občan nemůže vyvázat, může pouze v rámci demokratických principů usilovat o to, aby plnění, které z této smlouvy získává, bylo lepší či efektiv-nější, naopak smlouvy s komerčním subjektem uzavírá občan dobrovolně a doba jejich trvání je závislá na vůli obou smluvních stran.

V pojistném systému, který je v současné době realizován v mnoha evropských zemích a konkrétně i v České republi-ce, je rozhodující část příjmů vytvořena jako vybraná procentuální část příjmu ekonomicky aktivních subjektů. Tento výběr je stanoven zákonem a můžeme v něm sledovat základní princip solidarity, neboť jednotlivé subjekty platí pojistné nikoli podle svého rozhodnutí, ale v zákonem stanovené výši úměrně svým vykázaným příjmům. V souladu se symetrií nároku a povinnosti existuje povinnost se pojistit, neboť pokud součástí ústavního pořádku České republiky je právo na zdravotní péči za podmínek stanovených zákonem, pak zajištění tohoto práva je symetricky podmíněno nutností všech občanů parti-cipovat na financování systému. Rozhodující část zdrojů všeobecného zdravotního pojištění je získána nikoli na základě individuálního rozhodnutí každého občana, ale na základě zákonem – a tedy veřejným zájmem – stanovené platby. Napří-klad v německém systému je ovšem zachována volitelnost veřejné pojistky, pokud občan překročí určitou příjmovou hrani-ci. Není však umožněna zpětná migrace mezi komerční a veřejnou pojišťovnou, pouze za mimořádných okolností.

Příjemci pojistného jsou v České republice ze zákona zdravotní pojišťovny, jejichž volba je svobodným rozhodnutím každého občana. Tuto volbu může učinit jednou za dvanáct měsíců a není omezena žádnými kritérii či bariérami. Zdravotní pojišťovna je tedy mimo jiných aktivit rovněž příjemcem této ze zákona generované platby, neboť zvolením určité zdravot-ní pojišťovny jsou prostředky odváděny do jejího pojistného fondu. Zdravotní pojišťovna tak nemá reálně možnost ovlivnit to, kolik prostředků jí klient poskytne, to je dáno jeho příjmem a zákonem stanoveným procentem. Může se však zaměřit na potenciální optimalizaci svého portfolia pojištěnců. Pokud určitá pojišťovna získá klienty, kteří jsou bonitní, a navíc napří-klad málo rizikoví, může následně vykázat daleko lepší ekonomické výsledky. Takoví klienti navíc reálně existují v rela-tivně velkém počtu. Je statisticky prokázáno, že ve zdravotních systémech za určité období průměrně třicet procent pojištěnců spotřebuje devadesát procent zdravotní péče. Z toho vyplývá, že existuje i relativně velké procento klientů, kteří v daném období zdravotní péči nečerpají, nebo jen minimálně, a přitom jsou ekonomicky aktivní a odvádějí dle zákona pojistné. Takoví klienti jsou pochopitelně zdrojem aktiv pro pojišťovnu a v případě neexistence zásahů je zde jasná ekono-mická pobídka pro to, aby se pojišťovny tyto klienty snažily získat v naději na tvorbu „exkluzivního klubu“. Je však zřej-mé, že takovéto chování jde proti podstatě veřejného zdravotního pojištění a dlouhodobě je reálně nerealizovatelné. Modelově vzato totiž může dojít i k vytlačení těch pojišťoven, které budou mít „horší“ klienty, z trhu, případně k jejich kumulaci v jedné pojišťovně, která je sice relativně velká, ale její bilance je z pohledu rizikovosti klientů ohrožena. Jakmile by došlo k podstatné diferenciaci struktury klientů veřejných pojišťoven, je tento vývoj akcelerován s rizikem rozvoje a výhod pro jedny pojištěnce a stagnace a nevýhod pro jiné, což jde proti podstatě jednotného standardu poskytovaného z veřejných prostředků. Proti tomuto faktu, který by mohl nakonec vést až k tomu, že se budou u jednoho subjektu kumu-lovat „nevýhodní“ pojištěnci, je namířeno přerozdělování pojistného dle rizika a věkových skupin. V současné době se např. v České republice vede diskuse o stoprocentním přerozdělování vybraného pojistného, kdy dosavadní tzv. šedesá-tiprocentní varianta je z hlediska právě popsaných problémů chápána jako nedostačující. Navíc v některých zemích Evropy jsou vyčleněny zvlášť do seznamu určité diagnózy, které nejsou předmětem pojištění a které ze zákona hradí stát. Tak je

13

zamezeno tomu, aby ti pojištěnci, kteří onemocní velmi nákladnou chorobou, svým rizikem a úhradami za čerpanou péči příliš nezatížili svou zdravotní pojišťovnu.

Veřejná zdravotní pojišťovna má však mimo výběru pojistného další podstatný úkol, a to je efektivní alokace takto vybraných prostředků do zdravotní péče poskytované v rámci standardu veřejného zdravotního pojištění. Je podstatné kon-statovat, že mechanismy, které budou uvedeny, slouží obecně k zajištění efektivní alokace veřejných prostředků, generova-ných na základě zákonem stanoveného pojistného. V České republice doposud nejsou dostatečně v praxi prosazovány principy, které by tuto efektivní alokaci zajišťovaly. V zemích západní Evropy jsou v tomto směru využívány mechanismy závazných pojistných plánů a smluv se zdravotnickými zařízeními. Princip těchto mechanismů spočívá v tom, že zdravotní pojišťovna si sestavuje roční pojistný plán, a to na základě zkušeností z minulých let a projektovaných příjmů na rok násle-dující. Z těchto projekcí je schopna určit, jaké výše úhrad může svým smluvním partnerům – zdravotnickým zařízením poskytnout. Na základě svého pojistného plánu s nimi potom uzavírá propracované smlouvy, které jsou reálným odrazem možností pojišťovny v daném roce. Tento plán musí být minimálně sestaven jako vyrovnaný, neboť jinak nemůže být zkonstruován a schválen. Vzhledem k zákonem dané sazbě a k tomu, že pojišťovna zná portfolio svých pojištěnců, lze relativně přesně předpovědět výši příjmů v budoucím roce. Tyto prostředky jsou pak „rozpuštěny“ jednotlivým smluvním zdravotnickým zařízením v podobě úhrady uzavřených kontraktů. Lze sledovat trend přesunu od ex post proplácených úhrad k prospektivním alokacím, obecně kalkulovaným na historickém základě a následně k takovým alokačním vzorcům, které berou v úvahu potřeby populace. Kontrakty vytvořené touto formou mají podstatnou výhodu – vzhledem k tomu, že jsou zkonstruovány na základě reálného pojistného plánu, je zde i garance jejich realizaci a včasných plateb zdravotnic-kým zařízením. Tímto způsobem je zabezpečena reálnost pojistných plánů, neboť jsou-li tyto plány vytvořeny na základě projekcí vybíraného pojistného, pak je jejich naplnění garantováno zákonem.

Přesto se může dojít k tomu, že se pojistný plán nepodaří naplnit a hospodaření pojišťovny skončí ztrátou. Pokud byl původní pojistný plán sestaven jako vyrovnaný a bylo skutečně vybráno předpokládané pojistné, pak může být ztráta způ-sobena zejména tím, že pojištěnci této pojišťovny byli v daném roce reálně více nemocní, případně jejich léčba byla ná-kladnější z důvodu finančně náročných diagnóz. Vzniká zde otázka, jak takovou situaci řešit.

Jednou z možností, jak předcházet situacím nevyrovnané bilance, je tzv. franšíza, kdy zdravotní pojišťovna požaduje od pojištěnce dodatečné finanční prostředky při vzniku velké škody. Franšízou se označuje suma, kterou pojišťovna v tako-vém případě požaduje. I když tento mechanismus do určité míry řeší problematiku negativní bilance, neboť při zvýšených výdajích na určitého pojištěnce jsou tyto výdaje částečně kompenzovány z jeho vlastních zdrojů, je otázkou, zda tento me-chanismus je dostatečně sociálně citlivý a prakticky realizovatelný.

Dalším z používaných způsobů je princip tzv. vyrovnávání, kdy pojišťovny, které jsou z hlediska reálného výsledku na konci roku v přebytku, převedou tyto prostředky těm pojišťovnám, které jsou ve ztrátě. Tato praxe vypadá zdánlivě velmi demotivačně, zvláště pokud tuto myšlenku prezentujeme v tržním prostředí. Je ovšem si třeba připomenout, že pro-středky, se kterými tyto pojišťovny disponují, jsou prostředky veřejné. Z toho vyplývá, že úkolem pojišťovny není z těchto prostředků vytvořit zisk, který mimo investic do provozu pojišťovny reálně nemůže být stejně využit, ale naopak tyto pro-středky maximálně efektivně využít ve prospěch úhrady zdravotní péče za své pojištěnce. Pokud nahlédneme na veřejnou pojišťovnu tímto způsobem a optikou pojistných plánů a smluv, pak pozitivní a negativní bilance dané pojišťovny je způ-sobena zejména objektivními faktory, jako je nemocnost klientů atd. Vzhledem k tomu, že veřejné zdravotní pojištění je postaveno na zásadě toho, že náklady na léčení nemocí obyvatelstva by měly být rovnoměrně rozloženy do populace, je metodologicky nesprávné, aby na zvýšenou nemocnost u jedné pojišťovny dopláceli pouze její klienti a smluvní partneři. Taková pojišťovna se nebude v pojistném plánu snažit o generování zisku, ale naopak o co nejefektivnější rozdělení vybra-ných prostředků do zdravotnických zařízení v podobě uzavřených smluv. Nastane tak konkurence v kvalitě a hodnotě smluv poskytovaných jednotlivými pojišťovnami zdravotnickým zařízením, kdy nejúspěšnější bude ta pojišťovna, která nabídne svým partnerům nejlepší smlouvy při respektování prostředků, které dostane z veřejných fondů.

Výše uvedený model efektivní alokace veřejných prostředků je teoretickým modelem, který je v praxi jednotlivých systémů zdravotní péče modifikován dle specifik konkrétních zemí a aktuálního politicko-ekonomického prostředí. Tento model dobře vyhovuje tehdy, jestliže je veřejné zdravotnictví zabezpečeno decentralizovanými pobočkami veřejné zdra-votní pojišťovny, případně státní správy. Je jím zabezpečena trvalá existence jednotlivých poboček, přičemž případná rea-

14

lokace prostředků mezi nimi je dána skutečnými faktory jako je změna zdravotního stavu pojištěnců či struktura rizikovosti jejich portfolia. Pokud je realizován princip vyrovnávání, je tím zvýrazněn redistributivní charakter jednotlivého subjektu disponujícího s veřejnými prostředky. V tomto systému se úloha subjektů redukuje na maximalizaci efektivity nakládání s veřejnými prostředky. Proto je velmi dobře aplikovatelný v systémech beveridgeovského typu, kde stát provozuje síť regionálních zdravotních autorit, jejichž úkolem je maximalizovat efektivitu vynakládání veřejných prostředků z pohledu optimalizace zdraví obyvatelstva. Je však použitelný i v systémech pojistného typu, kde základem financování jsou veřejně vybírané prostředky, jejichž alokaci zajišťují jednotliví operátoři (pojišťovny) na trhu zdravotní péče. Zde se uplatní větší důraz na smluvní vazby těchto operátorů s poskytovateli zdravotní péče.

Efektivní vynakládání veřejně vybíraných prostředků je podstatné zejména z důvodu řešení zdravotních problémů pa-cientů. Přispívá však také k informaci o tom, kolik prostředků reálně bylo vynaloženo na dosažení daného zdravotního stavu obyvatelstva. Veřejné finance jsou hlavním prvkem národních účtů zdraví, které evidují příjmy a výdaje obyvatelstva na zdravotní péči, spoluúčast pacientů a činnost komerčních pojišťoven. Konstrukcí takovýchto účtů získáváme souhrnný přehled o národních výdajích na zdraví a jejich struktuře v daném časovém období. Tyto satelitní účty zdraví jsou v zemích s rozvinutou informatikou a se zavedeným statistickým šetřením hlavní pomůckou pro formování zdravotní politiky a ná-strojem pro korekce v řešení vznikajících problémů ve financování zdravotnictví.

1.3.2 Charakter prevence a její význam ve zdravotním systému

Obecně lze rozčlenit aktivity zdravotnického systému na ty, které jsou konané ex post, tedy jako řešení již existujících zdravotních problémů, a ex ante, tedy jako prevence potenciálně vzniklých onemocnění. Zdravotní péče poskytovaná ex post, tj. jako řešení již vzniklého onemocnění, spadá v českém zdravotnickém systému většinou do garantované části zdravotní péče, tedy do zdravotní péče hrazené v rámci veřejného zdravotního pojištění a vymezené v zákoně č. 48/1997 Sb. Určitý prostor pro variabilitu se otevírá v aktivitách konaných ex ante, výčet činností, které lze pojmout jako preventiv-ní aktivity může být značně rozsáhlý v závislosti na šíři zvoleného pojetí prevence a míře přímých výsledků zlepšujících zdravotní stav obyvatelstva, kterou budeme považovat za kritérium uznání aktivity jako preventivní. Vzhledem ke specific-ké pozici preventivních programů v českém zdravotním systému uvádíme rovněž teoretická východiska prevence.

Základní koncepční dokumenty (např. Zdraví 21, WHO, 2001) zdůrazňují stále rostoucí význam preventivních aktivit pro dosahování cílů zdravotní politiky a úsporu výdajů na zdravotní péči. Obecně je prevence členěna takto: 6

• Primární, tj. obecně na posilování zdraví s očekáváním, že se zvýší odolnost jednotlivce, tak i na specifická ne-bezpečí ve smyslu snížení rizika výskytu určité poruchy (očkování, fluorizace vody apod.). Jde o předcházení nemocem u zdravých osob, žádoucí ovlivnění životního stylu a kontrolu rizik.

• Sekundární, tj. na včasné vyhledávání latentních stadií nemoci, působení na osoby ohrožené, vystavené specific-kým rizikům. Provádí se zejména preventivní prohlídky cíleně zaměřené na určitá onemocnění.

• Terciární, tj. prevence recidivy onemocnění a pomoc pacientu při návratu do normálního zdravého života. Zahr-nuje i péči dispenzární, tedy sledování zdravotního stavu již nemocného jedince.

V ČR se na realizaci prevence podílí prakticky všichni aktéři zdravotní politiky, tedy zejména stát (státní rozpočet,

krajské a místní rozpočty), zdravotní pojišťovny, zaměstnavatelé v rámci bezpečnosti práce, poskytovatelé zdravotní péče, nestátní subjekty i občané v rámci soukromých aktivit.

Zdravotní pojišťovny jednotně hradí ze základního fondu zdravotního pojištění preventivní zdravotní péči na základě platných právních předpisů. Veřejné zdravotní pojišťovny mohou hradit Programy z fondu prevence nad rámec zdravotní péče vymezené v zákoně č. 48/1997 Sb. Tím se spektrum preventivní péče dostupné v rámci veřejného zdravotního pojiš-tění diferencuje mezi jednotlivými zdravotními pojišťovnami.

Stávající zákonná úprava tedy připouští zdravotním pojišťovnám variabilitu v alokaci prostředků z fondu prevence za účelem financování Programů. Praxe ukazuje, že současná úloha a význam těchto Programů je daleko širší, neboť jsou důležitým faktorem ovlivňujícím chování pojištěnců a nástrojem zdravotních pojišťoven pro takové ovlivnění. Uvědomu-jeme si tento potenciál a právě proto chápeme identifikaci faktů a principů, na nichž jsou realizovány, jako podstatnou. Programy neexistují v izolovaném prostředí a jejich současná pozice je výsledkem historického vývoje. Proto je nutno nejprve vymezit, co vedlo k současnému stavu.

6 Kučera, Z.: Teoretické studie preventivních programů a jejich užitku, in Sborník 2/2002, IZPE, Kostelec nad Černými lesy 2002

15

2. Pluralitní prostředí ve veřejném zdravotním pojištění

2.1 Vznik pluralitního prostředí na počátku devadesátých let

Na počátku devadesátých let Česká republika zvolila cestu financování zdravotní péče prostřednictvím veřejného zdravotního pojištění s vymezenou spoluúčastí pacienta. Jak vyplývá z uvedených teoretických východisek, velký důraz je nutno klást na solidaritu celého systému, která může být zabezpečena financováním z veřejných zdrojů. Výsledkem aplika-ce těchto principů je zdravotní pojištění povinné pro všechny občany. V ČR výše pojistného závisí na příjmu a jeho pro-centní sazba je stanovena jednotně zákonem, přičemž existuje minimální vyměřovací základ. Výběr a alokace prostředků veřejného zdravotního pojištění je upraven zákonem a realizován prostřednictvím veřejných zdravotních pojišťoven. Le-gislativně byl tento proces započat přijetím zákona č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění a zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky. U této zdravotní pojišťovny byli nejprve pojištěni všichni občané a tato pojišťovna spravovala veškeré příjmy z pojistného. O rok později byl přijat zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách. Tím byl započat proces, kdy se původní homo-genní celek pojištěnců pojištěný u VZP postupně dělil do více zdravotních pojišťoven. Připomeňme v této souvislosti, že struktura pojistného kmene zdravotních pojišťoven, zejména nákladných pojištěnců, byla po celá devadesátá léta velmi kontroverzní vzhledem k neadekvátně nastavenému systému přerozdělení, který posiloval motivaci pojišťoven ke cream-skimmingu pojištěnců.7

Tvůrci zákona č. 280/1992 Sb. v důvodové zprávě vysvětlili vznik a existenci dalších zdravotních pojišťoven vedle VZP takto:

„…b/ pro zaměstnanecké pojišťovny je navrhováno, aby oproti Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky byly oprávněny kromě potřebné zdravotní péče hradit svým pojištěncům a případně i dalším zaměstnancům i výkony z oblasti závodní preventivní a specifické zdravotní péče. V oblasti specifické zdravotní péče se jedná o vstupní, mimořádné, perio-dické prohlídky, rekondiční pobyty, rehabilitace, apod. pro ty profese, které jsou při výkonu práce nejvíce opotřebovávány a ohroženy svým pracovním prostředím na zdraví, případně je na jejich bezchybném výkonu práce závislá bezpečnost a životy veřejnosti, či předcházení velkým národohospodářským škodám. Financování zdravotnických výkonů z oblasti závodní preventivní a specifické zdravotní péče je navrhováno z finančních prostředků od zaměstnavatelů, které za tímto účelem od nich zaměstnanecká pojišťovna obdrží. Jejím úkolem bude zajistit účelné, hospodárné vynakládání těchto pro-středků.

Pro zaměstnaneckou pojišťovnu je nespornou výhodou vyplývající ze zabezpečování uvedených specifických služeb skutečnost, že výraznějším způsobem zajišťovaná prevence může ovlivnit nižší nákladovost na následné proplácení zdra-votnických výkonů v oblasti potřebné zdravotní péče.“

„…c/ Lze uvést řadu dílčích věcných argumentů pro uplatnění koexistence více druhů zdravotních pojišťoven, přede-vším vyšší úsilí o zajištění lepších služeb pojištěncům všech zdravotních pojišťoven, než je tomu při monopolu jediné zdravotní pojišťovny. V neposlední řadě má tlak konkurenčního prostředí zpětnou vazbu na hospodárnost provozu všech zdravotních pojišťoven a z těchto hledisek by měl přinést významnou úsporu.“8

2.2 Vývoj pluralitního prostředí

Po legislativním umožnění vzniku zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven zpočátku platila právní úprava, která umožňovala vznik zaměstnanecké zdravotní pojišťovny na základě žádosti, kterou posuzovalo Ministerstvo práce a sociál-ních věcí, přičemž podmínkou pro založení pojišťovny byl minimální počet zaměstnanců žadatele 20 000,9 a většina za-městnanců žadatele musela vyslovit se zřízením souhlas. Pokud žadatel podmínku počtu zaměstnanců nesplnil, mohl stanovený počet doplnit tzv. „registrovanými zájemci o zdravotní pojištění“10 mimo okruh svých zaměstnanců, a to z jedné poloviny. Od 1. 5. 1995 je právní úprava taková, že žadatel, kterým může být právnická osoba se sídlem na území ČR, musí mimo jiné doložit závazek, že do jednoho roku získá nejméně 50 000 klientů,11 přičemž podmínka o počtu zaměst-nanců již v zákoně není uvedena. Žadateli nyní povoluje činnost Ministerstvo zdravotnictví po vyjádření Ministerstva fi-nancí.

7 Háva, P. a kol. Financování českého zdravotnictví v kontextu úhrad, Sborník č. 8/2003, IZPE, Kostelec nad Černými lesy 2003 8 Důvodová zpráva k zákonu č. 280/1992 Sb., www.psp.cz 9 zákon 280/1992 Sb. v původním znění, §4, odst. 1. 10 zákon 280/1992 Sb. v původním znění, §4, odst. 2. 11 zákon 280/1992 Sb. v platném znění, §4, odst. 2.

16

Původní záměr zákonodárce bylo zdůraznění role zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven ve smyslu specifické péče

o zaměstnance s podobnými riziky a tudíž i podobnou potřebou zdravotní péče. Tento mechanismus, inspirovaný bismarc-

kovským systémem, používaným například v SRN a Nizozemsku, však nebyl implementován do důsledku. Svobodná vol-

ba zdravotní pojišťovny občanem logicky vznik profesně orientovaných zdravotních pojišťoven, které by sdružily

pojištěnce „z oboru“, nijak nepodporovala. Novela zákona č. 280/1992 Sb. (60/1995 Sb.) výrazně omezila podmínky týka-

jící se zaměstnanců při založení zdravotní pojišťovny. Je nutno vzít v úvahu i akcelerovaný útlum českého průmyslu způ-

sobující omezení počtu pracovních míst v manuálních profesích a rovněž větší mobilita a změna kvalifikace pracovní síly,

kdy byl oslaben původní princip, že lidé zůstávali často v jednom zaměstnání po celý život. Výše uvedené příčiny přispěly

k tomu, že systém zaměstnaneckých pojišťoven v čisté podobě nebyl v ČR fakticky implementován. Pluralitní prostředí

zdravotních pojišťoven tak muselo postupně spoléhat na jiné nástroje pohybu pojištěnců, než byla profesní přísluš-

nost.

Praxe ukázala, že tam, kde to organizačně-právní rámec umožňoval, se zdravotní pojišťovny měly sklon chovat spíše

jako soukromoprávní korporace s cílem posílení své pozice na „trhu“. Takové chování při neadekvátní regulaci celého

systému vedlo k opakovaným deficitům a nutnosti alokace dodatečných prostředků nad rámec prostředků z pojistného.

Počet pojišťoven dosáhl v polovině devadesátých let čísla 27 a následná konsolidace na dnešních 9 pojišťoven znamenala

značné společenské ztráty, které je žádoucí kvantifikovat, zkoumat příčiny zániku těchto pojišťoven a způsoby hrazení

vzniklých ztrát.

Původně prosazované administrativní kritérium příslušnosti pojištěnců (tedy že pojištěnci zaměstnanecké pojišťovny

budou zejména ti, kteří jsou i zaměstnanci zřizovatele pojišťovny) muselo být tedy doplněno a postupně substituováno

kritérii dalšími. Zákonná sazba pojistného je přitom nadále stanovena jednotně pro všechny zdravotní pojišťovny.

Tak se postupně těžiště ze specifických aktivit oslovujících určitou profesní skupinu přesunulo na jiné aktivity. V současné

době podstatnou část těchto aktivit tvoří Programy, které jsou financovány v rámci zákonem vymezených prostředků

z fondu prevence zdravotních pojišťoven.

2.3 Rozdělení aktivit zdravotních pojišťoven

Zdravotní pojišťovna provozuje v rámci zákona následující typy aktivit: • financování zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění a vymezené v zákoně č. 48/1997 Sb., • služby poskytované formou zvýhodnění pro pojištěnce určité pojišťovny, poskytované za zákonem stanovené

prostředky, • služby poskytované na principu komerčního pojištění za komerčně vybírané prostředky, nejčastěji formou dalšího

pojistného produktu, včetně produktů pro cizí státní příslušníky. Tyto aktivity však byly po vstupu ČR do Evrop-ské unie vyčleněny do samostatných organizačně-právních jednotek (viz například postup VZP v tomto směru, kde byla vytvořena dceřiná akciová společnost).

Významný pro analyzovanou problematiku je druhý uvedený bod. Původním záměrem zákonodárce bylo umožnit

efektivně hospodařícím pojišťovnám reinvestovat takto získané prostředky do oblasti zdraví formou realizace dalších po-

jistných produktů, jejichž rozsah a charakter je do značné míry dán kreativitou pojišťovny a její ekonomickou bilancí.

Konkrétní podoba těchto aktivit je tedy v kompetenci zdravotních pojišťoven.

Lze tedy formulovat základní koncept, že efektivně hospodařící pojišťovna může v současné době část veřejných prostřed-

ků použít k nabídce dalších služeb pro své pojištěnce. Při splnění zákonných podmínek tedy může pojišťovna naplňovat

fond prevence, a má dle zákona možnost takto získané prostředky reinvestovat do svých pojištěnců v rámci proplácení

Programů hrazených z tohoto fondu. Předpokladem bylo, že se na základě těchto pobídek budou pojištěnci přesunovat mezi

zdravotními pojišťovnami a tím se vytvoří prostor pro efektivní pluralitní prostředí. Jak ale ukážeme dále, situace v oblasti

veřejných zdravotních pojišťoven v ČR je v tomto směru specifická, protože pohyb pojištěnců je vzhledem k nastavení

přerozdělování pojistného a dalším specifikům organizačně-právního uspořádání pojišťoven spojeno s mnoha negativními

efekty a je předmětem kontroverzí. Je nutno analyzovat příčiny tohoto stavu, který vzniká také rozdílnou právní úpravou

pro VZP a zaměstnanecké zdravotní pojišťovny.

17

3. Dynamika zdravotnického systému

3.1 Počty pojištěnců, pohyby pojištěnců a jejich struktura

Pro objektivizaci chování jednotlivých subjektů je nutno uvést a komentovat data, která popisují strukturu pojištěnců

jednotlivých zdravotních pojišťoven a pohyb pojištěnců mezi nimi. Vzhledem k tomu, že původním projektovaným cílem

pluralitního prostředí veřejných zdravotních pojišťoven měl být i pohyb pojištěnců od méně efektivní pojišťovny k více

efektivní, jsou tato data jedním z významných podkladů pro hodnocení účinnosti realizace preventivních Programů ve

vazbě na efektivnost veřejných prostředků. Tuto efektivnost lze nicméně pojímat z mnoha různých hledisek a různí aktéři

zdravotnického systému tak obtížně hledají na pojetí efektivnosti veřejných zdravotních pojišťoven konsensus.

Tabulka č. 1 ukazuje vývoj počtu pojištěnců u jednotlivých zdravotních pojišťoven a meziroční změny tohoto počtu. Představuje základní statistickou charakteristiku vývoje pojistných kmenů u jednotlivých zdravotních pojišťoven. Další

analyzované tabulky z této tabulky vycházejí a konkretizují data, která jsou v ní obsažena, do větších detailů. Základní

fakta, která z ní vyplývají, jsou soustavný úbytek pojištěnců u VZP a z toho vyplývající kumulativní nárůst pojištěnců

u ostatních pojišťoven, s výjimkou ČNZP, kde byl zaznamenán rovněž pokles.

Výraznější odliv pojištěnců od VZP nastal od roku 1999. V roce 2000 byl zaznamenán největší meziroční pokles, a to

o 3,2 %, v letech 2001, 2002 a 2003 se situace zlepšila o 0,5 %. V roce 2004 se stala situace pro VZP ještě lepší, meziroční

pokles činil jen 1,8 %, zdá se tedy, že se VZP daří pomalu, ale jistě odliv pojištěnců zastavit, snížil se téměř o polovinu

oproti roku 2000. V tomto období se zaměstnanecké zdravotní pojišťovny začaly postupně soustřeďovat na získání pojiš-

těnců prostřednictvím Programů. Novelou zákona o zaměstnaneckých zdravotních pojišťovnách č. 60/1995 Sb. s účinností

od 1. 5. 1995 došlo ke zrušení zaměstnanecké podmínky pro povolení vzniku zdravotní pojišťovny náhradou za podmínku,

že pojišťovna do jednoho roku musí dosáhnout počtu nejméně 50 000 pojištěnců. Zdravotní pojišťovny poté nebyly již vázány na povinný počet pojištěnců-zaměstnanců, a proto začaly mít zájem o jakéhokoli bonitního pojištěnce. To se proje-

vilo v roce 1998 a především v letech následujících. Tento vývoj je tedy mj. i odrazem výrazné reklamní kampaně zvláště

zdravotních programů ZZP, které odlákaly řadu pojištěnců od VZP. S postupným navyšováním prostředků VZP došlo

k vyrovnání pobídek pro pojištěnce na úroveň ZZP, následně se úbytek pojištěnců VZP koncem roku 2003 zpomalil. Efek-

ty se samozřejmě dostavují s určitým zpožděním. Souvisí to pravděpodobně i s negativní mediální kampaní ve sdělovacích

prostředcích proti VZP, která zanechala v podvědomí lidí negativní obraz o této zdravotní pojišťovně. V současné době

může mít podobný efekt i uvalení nucené správy. Počet pojištěnců u VZP se snížil v průběhu let 1998 – 2005 o 1 144 890

(viz tabulka č. 1).

Přesun pojištěnců od VZP k jednotlivým zaměstnaneckým pojišťovnám nebyl stejně intenzivní u každé pojišťovny.

Jak ukazuje graf č. 2 „Vývoj počtu pojištěnců ZZP v letech 1998 – pol. 2005“ a tabulka č. 1, nejvyšší tempo nárůstu pojiš-těnců bylo u OZP a ZP M-A. ZP M-A se podařilo získat 112 875 nových pojištěnců během období 1998 – 1. pol. 2005.

V roce 1999 bylo dosaženo největšího nárůstu u ZPŠ (o 12,1 %) a nejmenšího nárůstu u ČNZP (pokles o 8,6 %). V roce

2000 byl největší nárůst u OZP (o 39,4 %) a nejmenší nárůst opět u ČNZP (nárůst o 0,8 %). V letech dalších byl tento

poměr zachován, meziroční nárůst se pohyboval u OZP průměrně 16 % ročně a počet pojištěnců u ČNZP meziročně klesal

o 1 %, s výjimkou roku 1999. OZP se podařilo v průběhu let získat oproti roku 1998 téměř 400 000 nových pojištěnců.

V roce 1998 měla tato ZP 244 803 pojištěnců a v 1. pololetí roku 2005 již 614 613 pojištěnců. U ZP MV ČR byl nárůst

mírný (meziroční nárůst okolo 6 %), v roce 1998 ZP evidovala 697 823 pojištěnců a v 1. pololetí roku 2005 1 009 563

pojištěnců (meziroční nárůst okolo 5 %). Zajímavé je, že se této zdravotní pojišťovně podařilo překonat hranici 1 000 000

pojištěnců. Počet pojištěnců značně kolísal u HZP (průměrný nárůst 4,5 %) a dokonce mezi lety 2004 a 2003 vzrostl jen o

0,01 %. U VoZP se vyskytl meziroční nárůst asi o 2 % a v roce 2004 došlo poprvé k poklesu počtu pojištěnců, a to o 1,1 %. Počet pojištěnců mírně rostl u následujících zdravotních pojišťoven: M-A (asi o 7 % ročně s výjimkou roku 2004,

kde byl meziroční nárůst jen o 3,7 %), RBP (asi 6 % ročně) a ZPŠ (na počátku období vyšší nárůst okolo 10 %), který se

v roce 2002 výrazně zpomalil (na 2 % ročně), v roce 2004 se ZPŠ dostala v tomto ukazateli na úroveň roku 2001.

18

Tabulka č. 1: Průměrný počet pojištěnců zdravotních pojišťoven v letech 1998 (1996)-pololetí 2005 kód Zdravotní pojišťovna 1996 1997 1998 1999 1999/1998 v % 2000 2000/1999 v % 2001 2001/2000 v % 111 Všeobecná zdravotní pojišťovna 7 802 548 7 825 216 7 810 796 7 694 834 98,5 7 449 569 96,8 7 249 981 97,3 201 Vojenská zdravotní pojišťovna 518 188 521 529 100,6 544 322 104,4 563 738 103,6 205 Hutnická zaměstnanecká pojišťovna 256 345 265 520 103,6 293 675 110,6 303 239 103,3 207 OZP bank, pojišťoven a stavebnictví 244 803 256 551 104,8 357 533 139,4 398 579 111,5 209 Zaměstnanecká pojišťovna ŠKODA 93 336 104 647 112,1 113 909 108,9 117 566 103,2 211 Zdravotní pojišťovna MV ČR 697 823 731 951 104,9 808 062 110,4 870 639 107,7 212 Stavební pojišťovna STAZPO 89 915 77 651 86,4 213 Revírní bratrská pojišťovna 233 776 239 798 102,6 255 913 106,7 281 513 110 217 Zdravotní pojišťovna Metal Aliance 196 058 209 270 106,7 228 854 109,4 252 270 110,2 222 Česká národní zdravotní pojišťovna 342 975 313 430 91,4 315 894 100,8 312 847 99

Celkem zaměstnanecké zdravot. poj. 2 673 219 2 720 347 101,8 2 918 162 107,3 3 100 391 106,2 Celkem zdravotní pojišťovny 10 484 015 10 415 181 99,3 10 367 731 99,5 10 350 372 99,8

kód Zdravotní pojišťovna 2002 2002/2001 v % 2003 2003/2002 v % 2004 2004/2003 v % pol. 2005 111 Všeobecná zdravotní pojišťovna 7 045 953 97,2 6 853 747 97,3 6 728 495 98,2 6 665 906 201 Vojenská zdravotní pojišťovna 574 770 102 581303 101,1 574 685 98,9 570 697 205 Hutnická zaměstnanecká pojišťovna 323 365 106,6 332 953 103,0 333 379 100,1 336 772 207 OZP bank, pojišťoven a stavebnictví 460 214 115,5 536 628 116,6 591801 110,3 614 613 209 Zaměstnanecká pojišťovna ŠKODA 119 295 101,5 121584 101,9 125 100 102,9 126 429 211 Zdravotní pojišťovna MV ČR 916 799 105,3 956011 104,3 995 778 104,2 1 009 563 212 Stavební pojišťovna STAZPO 347 785 213 Revírní bratrská pojišťovna 303 785 107,9 323 595 106,5 340 814 105,3 317 109 217 Zdravotní pojišťovna Metal Aliance 279 040 110,6 300 043 107,5 311 022 103,7 308 933 222 Česká národní zdravotní pojišťovna 310 272 99,2 308 079 99,3 307 570 99,8

Celkem zaměstnanecké zdravot. poj. 3 287 540 106 3 460 196 105,3 3 580 149 103,5 3 631 901 Celkem zdravotní pojišťovny 10 333 493 99,8 10 313 943 99,8 10 308 644 99,9 10 297 807 Zdroj: Souhrnná hodnocení vývoje hospodaření veřejného zdravotního pojištění za roky 1999, 2001, 2002, 2003 a 2004 zpracovaná na základě údajů výročních zpráv a účetních závě-

rek zdravotních pojišťoven, MZ ČR a MF ČR, materiály MZ ČR za 1. pol. 2005 vlastní výpočet pozn.: u VZP v letech 1996 a 1997 uveden stav k 31. 12.

Graf č. 1: Vývoj počtu pojištěnců zdravotních pojišťoven v letech 1996 až 1. pol. 2005

0

500 000

1 000 000

1 500 000

2 000 000

2 500 000

3 000 000

3 500 000

4 000 000

4 500 000

5 000 000

5 500 000

6 000 000

6 500 000

7 000 000

7 500 000

8 000 000

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 pol.2005

rok

poče

t poj

iště

nců

Všeobecná zdravotní pojišťovna Vojenská zdravotní pojišťovnaHutnická zaměstnanecká pojišťovna OZP bank, pojišťoven a stavebnictvíZaměstnanecká pojišťovna ŠKODA Zdravotní pojišťovna MV ČRStavební pojišťovna STAZPO Revírní bratrská pojišťovnaZdravotní pojišťovna Metal Aliance Česká národní zdravotní pojišťovna

Zdroj: Souhrnná hodnocení vývoje hospodaření veřejného zdravotního pojištění za léta 1998 – 2004, MZ ČR

a MF ČR, materiály MZ ČR 2005

19

20

Graf č. 2: Vývoj počtu pojištěnců zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven v letech 1996 až 1. pol. 2005

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

300 000

350 000

400 000

450 000

500 000

550 000

600 000

650 000

700 000

750 000

800 000

850 000

900 000

950 000

1 000 000

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 pol. 2005rok

poče

t poj

iště

nců

1 050 000

1 100 000

Vojenská zdravotní pojišťovna Hutnická zaměstnanecká pojišťovnaOZP bank, pojišťoven a stavebnictví Zaměstnanecká pojišťovna ŠKODAZdravotní pojišťovna MV ČR Stavební pojišťovna STAZPORevírní bratrská pojišťovna Zdravotní pojišťovna Metal AlianceČeská národní zdravotní pojišťovna

Zdroj: Souhrnná hodnocení vývoje hospodaření veřejného zdravotního pojištění za léta 1998 – 2004, MZ ČR

a MF ČR, materiály MZ ČR 2005

Tabulka č. 2: Věková struktura pojištěnců VZP a ZZP v letech 1997 – 2004

Věk podíl u VZP1997 podíl u VZP 2002 podíl u VZP 2003 podíl u VZP 2004 podíl u ZZP 1997 podíl u ZZP 2002 podíl u ZZP 2003 podíl u ZZP 2004

0-4 73,8 60,1 57,7 56,1 26,2 40,0 42,4 43,95-9 73,6 63,5 60,8 58,9 26,5 36,5 39,2 41,1

10-14 72,2 64,1 62,4 60,9 27,8 35,9 37,6 39,215-19 72,0 64,0 62,6 61,6 28,0 36,0 37,4 38,420-24 69,0 64,4 63,2 62,3 31,0 35,6 36,8 37,725-29 70,7 61,8 61,3 61,7 29,3 38,3 38,7 38,330-34 70,8 63,1 60,7 58,1 29,2 36,9 39,3 41,935-39 71,3 64,1 62,5 60,9 28,7 35,9 37,6 39,140-44 72,1 65,4 63,9 62,6 27,9 34,6 36,1 37,445-49 72,9 66,5 65,4 64,4 27,1 33,5 34,6 35,650-54 74,2 67,3 66,1 65,1 25,8 32,7 33,9 34,955-59 76,7 69,0 67,5 66,3 23,4 31,0 32,5 33,760-64 82,1 72,1 70,5 69,1 17,9 27,9 29,5 30,965-69 85,7 77,7 75,8 74,1 14,3 22,3 24,2 25,970-74 88,1 81,5 80,3 79,1 11,9 18,5 19,7 20,975-79 90,9 84,3 83,1 82,1 9,1 15,7 16,9 17,980-84 93,3 87,3 86,2 85,3 6,7 12,7 13,8 14,785-89 95,0 90,6 89,6 88,9 5,0 9,4 10,4 11,190-94 96,4 3,6 95+ 97,4 2,6

Zdroj: Výroční zprávy VZP 1997, 2002, 2004, vlastní výpočet

21

0,0

10,0

20,0

30,0

40,0

50,0

60,0

70,0

80,0

90,0

100,0

0-4 5-9 10-14 15-19 20-24 25-29

poče

t poj

iště

nů v

%

30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85-89 90-94 95+

věkové skupiny

podíl u VZP 2002 podíl u VZP 2003 podíl u VZP 2004

22

Graf č. 3: Věková struktura pojištěnců VZP a ZZP 1997 – 2004 v %

podíl u VZP1997podíl u ZZP 1997 podíl u ZZP 2002 podíl u ZZP 2003 podíl u ZZP 2004

Zdroj: Výroční zprávy VZP 1997, 2002, 2004, vlastní výpočet

Tabulka č. 2 a graf č. 3 ukazují vývoj věkové struktury pojištěnců u VZP a zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven ja-

ko celku. I když se v průběhu času věková struktura pojištěnců sbližuje, stále přetrvává výrazná disproporce věkové struktury

pojištěnců ve smyslu počtu pojištěnců v jednotlivých věkových skupinách s ohledem na rozdělení VZP a ZZP. Zejména ve

věkové skupině nad 60 let je počet pojištěnců u zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven výrazně nižší než u VZP (u věkové

skupiny 60 – 64 let v roce 1997 u VZP 82,1 % a v roce 2004 69,1 %, u ZZP v roce 1997 jen 17,9 % a v roce 2004 již

30,9 %). Čím jsou pojištěnci starší, tím více se tato situace zhoršovala, u ZZP ve věkové skupině 70 – 74 let již bylo jen

20,9 % pojištěnců v roce 2004. Je evidentní, že oproti roku 1997 poklesl podíl pojištěnců VZP až o 10 % v jednotlivých věko-

vých skupinách, zatímco v roce 1997 se podíl pohyboval okolo 70 %, v roce 2004 již jen okolo 60 %, samozřejmě s výjimkou

pojištěnců starších 60 let.

Vývoj od roku 1997 však ukazuje i to, že migrace pojištěnců k zaměstnaneckým zdravotním pojišťovnám není výlučně

migrací pojištěnců bonitních. Podrobněji tuto problematiku ilustrují data o pohybu pojištěnců v jednotlivých věkových skupi-

nách. Zmíněné disproporce jsou tedy dle našeho názoru zejména výsledkem počátečního přiřazení pojištěnců k VZP při jejím

vzniku v roce 1992, kdy všichni občané byli automaticky pojištěnci VZP. Tím vznikl pojistný kmen zahrnující celou populaci,

a až následný vstup dalších zdravotních pojišťoven vnesl do systému paradoxní nutnost vzniku mechanismů přesunu pojištěn-

ců k pojišťovnám nově vzniklým. Programy financované z fondu prevence jsou pouze jedním z těchto nástrojů. Z pohledu

ekonomické racionality je logické, že pokud byl legislativně otevřen prostor pro konkurenci či pseudokonkurenci, tak se

v rámci snahy o získání pojištěnců pojišťovny zaměřily primárně na ty, kteří byli výhodní z hlediska optimalizace struktury

jejich pojistných kmenů. Na druhé straně vývoj v letech 1997 – 2004 ukazuje, že „zásoba“ bonitních pojištěnců není nekoneč-

ná, a že od určité doby začali měnit zdravotní pojišťovnu ve větší míře i méně bonitní pojištěnci (např. státní). Tak jak se bude

blížit náběh stoprocentního přerozdělení a budou tak oslabovány pobídky pro získání pojištěnce s vysokým zákonným pojist-

ným, lze očekávat orientaci zdravotních pojišťoven primárně na počet pojištěnců, za něž získají pojistné adekvátní jejich věku

a riziku (důsledek nastavení systému přerozdělení).

Výše zmíněná konstatování ilustrují, i na datech z vývoje bilancí systému veřejného zdravotního pojištění, že zdravotní

pojišťovny se racionálně přizpůsobují podmínkám, které jsou pro jejich činnost legislativně a organizačně vymezeny. To uka-

zuje i graf pohybu pojištěnců VZP ve vazbě na výdaje na Programy, kdy lze sledovat v roce 2000 prudký nárůst výdajů VZP

na tyto programy. Příčiny tohoto stavu lze spatřovat z ekonomického pohledu v reakci na to, že se prokázalo, že výdaje na

preventivní programy realizované ostatními pojišťovnami měly kromě jiných faktorů vliv na příliv pojištěnců k nim. VZP

proto, zřejmě v reakci na tento stav a snaze zabránit zvýšenému odlivu pojištěnců, výdaje na programy v roce 2000 skokově

zvýšila.

Při analýze pohybu pojištěnců je nutno rozlišit, zda se jedná o salda jejich pohybu, což jsou doposud prezentovaná data,

nebo o příchody a odchody pojištěnců. Saldo pohybu pojištěnců lze totiž interpretovat různě. Z ekonomického pohledu, pokud

pojišťovně odejdou nákladní pojištěnci, její bilance se zlepší a taková pojišťovna vůbec nemusí tento odchod chápat negativně.

Naopak, odchod lukrativních pojištěnců bilanci pojišťovny zhorší. Proto je nutno podrobněji zkoumat příčiny a strukturu po-

hybu pojištěnců a nespokojit se s pouhým konstatováním salda. I VZP, která zaznamenává soustavné negativní saldo pohybu

pojištěnců, toto saldo vylepšuje díky nemalému počtu těch, kteří k této zdravotní pojišťovně přejdou. Například v roce 2001

si tuto pojišťovnu zvolilo 26 843 pojištěnců. Podrobněji k tomu viz tabulka o celkovém pohybu pojištěnců. Při analýze půso-

bení pobídek ve vazbě na pohyby pojištěnců je potřebné konkretizovat strukturu tohoto pohybu. Dostupná data ukazují pohyby

pojištěnců v jednotlivých věkových skupinách.

Soustavný úbytek pojištěnců u VZP, tedy stále ještě pojišťovny s největším počtem pojištěnců, je často medializován

s obavami o bilanci celého systému v případě, že by pozice této pojišťovny byla úbytkem pojištěnců narušena. Je proto žádoucí

analyzovat reálný stav a skutečné počty pojištěnců, kteří přicházejí k VZP či od této pojišťovny odcházejí.

Jestliže hovoříme o úbytku pojištěnců od VZP, jedná se o záporné saldo přišlých a odešlých pojištěnců. Absolutní počty

přišlých a odešlých pojištěnců za roky 1999 – 2002 ukazuje v rozdělení dle pohlaví tabulka č. 3. V následující tabulce (tabul-

23

ka č. 4) jsou vypočteny rozdíly přišlých a odešlých pojištěnců v jednotlivých věkových skupinách za muže, ženy a celkem.

Z hodnot je patrná skutečnost, že v letech 1999 – 2002 docházelo každoročně k úbytku pojištěnců ve všech věkových kategori-

ích, kromě kategorie muži 20 – 24 let. Tato skutečnost nejpravděpodobněji souvisí se zdravotním pojištěním vojáků v základní

vojenské službě. Každý byl při nástupu do základní vojenské služby zaregistrován u VoZP a teprve po ukončení této služby

mohl přejít k jiné zdravotní pojišťovně. Velký počet z nich pak zřejmě volil Všeobecnou zdravotní pojišťovnu. Srovnáme-li

vývoj od roku 1999 do 2002, hodnoty přišlých pojištěnců se postupně snižují a v roce 2002 se i v této kategorii dostali do zá-

porného salda -687 pojištěnců. V předcházejících letech toto saldo bylo tedy kladné a nejvyšší hodnotu ve sledovaném období

dosáhlo v roce 1999 a to +9 409 pojištěnců. V roce 1999 tato skutečnost ovlivnila kladné saldo přišlých a odešlých pojištěnců

v dané věkové skupině za obě pohlaví jako v jediném případě v letech 1999 – 2002. Ke snižování počtu přišlých pojištěnců

k VZP docházelo v souvislosti se snižováním počtu vojáků v základní vojenské službě, jak ukazuje graf č. 11. Tito přišlí pojiš-

těnci však záhy volili odchod od VZP a přecházeli k jiným zdravotním pojišťovnám. V absolutních číslech toto ukazuje tabul-

ka č. 3. Podle údajů v této tabulce poměrně vysoké hodnoty příchozích jsou u mužů ve věkové kategorii 25 – 29 let,

pravděpodobně vyšší počet vysokoškoláků po vojenské službě, ale tyto počty nepřevýší počty odešlých pojištěnců. V letech

1999 až 2002 nejvíce k VZP přicházeli muži ve věkových skupinách 20 – 24 let (např. v roce 2002 14 206 mužů) a 25 – 29 let

(v roce 2002 1 546 mužů). Nejvíce odcházeli muži ve věkových skupinách 15 – 19 let (v roce 2002 12 319 mužů) a 20 – 24

let (14 893 mužů). V letech 1999 až 2002 odcházelo výrazně více mužů, než přicházelo ve věkové skupině 15 – 19 let, v roce

2002 záporné saldo -11 671 mužů a v roce 2000 dokonce -17 409 mužů. Nejvíce pojištěnců – mužů odcházelo celkově od VZP

v roce 2000, a to ve věkových skupinách 15 – 19 let a 20 – 24 let, nejméně pojištěnců mužů odcházelo v roce 1999 s výjimkou

věku 15 – 24 let. Tyto skutečnosti zobrazují též grafy č.4, č. 5 a č. 6.

Nejvyšší záporné saldo se u VZP vyskytovalo v roce 2000 u pojištěnců-žen – pohybovalo se od -9 517 až po -15 234. To-

to vysoké záporné saldo u žen se projevilo i ve výsledku celkovém. K této skutečnosti ovšem přispělo i záporné saldo u mužů.

V roce 2000 se vyskytlo vysoké záporné saldo u pojištěnců do 59 let, které se pohybovalo od -11 233 u věkové skupiny 20 –

24 let do -26 903 u věkové skupiny 15-19 let. Obdobná situace se vyskytla i v roce 2002. V roce 2001 se vysoká záporná salda

týkala 7 věkových skupin, což také není málo. Tyto poznatky lze shrnout do jedné věty „lépe už bylo“ (myšleno rok 1999, kdy

záporná salda dosahovala pod 10 000 s výjimkou věkové skupiny 15 až 19 let). V této věkové skupině po celé 4 roky byla

záporná salda největší. Pojištěnci-ženy spíše odcházely, než přicházely (viz grafy 7, 8, 9), asi zde má vliv příspěvek na hormo-

nální antikoncepci, který dříve VZP neposkytovala, ale v zájmu konkurence jej musela také začít poskytovat k zastavení odlivu

pojištěnců. Pojištěnci-ženy přicházely ve větším počtu jen v roce 1999 ve věkových skupinách 20 – 24 let, 25 – 29 let

a 30 – 34 let, jednalo se zhruba o 1 500 žen, ale odcházelo jich ve stejném období okolo 5 až 8 tisíc. Nejvýrazněji se projevil

odchod žen v roce 2000 viz graf č. 8 a tabulka č. 3, kdy ve věku 5 – 39 let odešlo 10 000 – 15 000 žen (věkové skupiny

20 – 29 let). Zřejmě zde měly vliv matky na své dcery, protože změnily zdravotní pojišťovny nejen sobě, ale i svým dcerám.

Okolo 10 000 žen odcházelo i ve věkových skupinách 45 – 49 let a 50 – 54 let. Vyskytl se zde velký rozdíl v úrovni odešlých

pojištěnců v letech 1999 (nejméně odešlých) a 2000 (nejvíce odešlých). V dalších letech se odchod žen z VZP snížil, ale stále

ve věkových skupinách 20 – 24 let a 25 – 29 let odcházelo deset tisíc pojištěnců-žen ročně. U pohybu pojištěnců-žen je výraz-

ný rozdíl mezi přišlými a odešlými. Počty odešlých žen dosahují několikanásobně vyšších hodnot než počty přišlých žen, např.

v roce 2000 to bylo asi 28x více. Nejvíce pojištěných žen, které přešly od VZP k jiné zdravotní pojišťovně, je podobně jako

u mužů ve věku mezi 15 – 30 lety. Nejvíce žen přešlo k VZP v roce 1999. V roce 1999 byl počet přišlých pojištěnců žen větší

než v ostatních letech. Stejně jako u mužů jsou si křivky příchodů a odchodů v jednotlivých letech podobné, nebo-li jednotlivé

věkové kategorie pojištěnců se v ukazateli počtu pojištěnců vyvíjely obdobně. Minimální změny se vyskytly u nejstarších

pojištěnců. Pohyby pojištěnců-žen zobrazují graf č. 7, č. 8 a č. 9.

24

Tabulka č. 3: Věková struktura a pohlaví přišlých a odešlých pojištěnců VZP v letech 1999 – 2002 Přišli Odešli Přišli Odešli Muži Muži Ženy Ženy

Věková skupi-

na 1999 2000 2001 2002 1999 2000 2001 2002 1999 2000 2001 2002 1999 2000 2001 2002 0-4 809 318 289 241 4 313 7 229 5 564 6 503 775 271 252 246 4 088 6 929 5 344 6 1945-9 1 001 328 295 291 5 587 9 779 6 704 7 891 955 266 263 222 5 285 9 408 6 463 7 510

10-14 969 260 289 254 4 818 9 585 6 806 9 131 905 273 329 224 4 813 9 790 7 192 9 26815-19 1 562 927 769 648 16 161 18 336 12 716 12 319 985 331 357 308 5 064 9 825 6 841 8 85420-24 24 922 21 710 16 460 14 206 15 513 18 569 14 619 14 893 1 527 654 684 573 8 832 15 028 9 478 11 89025-29 2 438 1 873 1 725 1 546 4 965 9 244 6 995 8 377 1 431 524 591 545 8 075 15 758 10 911 14 65530-34 939 411 355 322 3 540 7 233 5 173 6 331 1 100 393 382 345 5 609 11 297 7 519 10 33035-39 865 316 265 232 3 164 6 687 4 538 5 774 941 305 332 277 4 492 9 749 6 433 8 53640-44 802 281 223 220 2 939 6 459 3 772 4 427 856 306 290 230 4 215 8 781 5 090 6 37345-49 891 257 245 227 3 118 7 188 3 931 4 504 948 330 292 294 4 664 10 291 5 759 6 94650-54 804 275 252 213 2 961 7 465 4 141 4 261 978 335 341 259 4 323 10 587 5 965 6 89255-59 637 214 211 193 2 135 5 306 2 970 3 572 746 264 266 241 2 830 6 974 4 173 5 57360-64 408 179 155 160 1 443 3 295 1 718 2 282 388 135 195 166 2 016 4 799 2 718 3 60065-69 270 84 100 74 1 326 2 906 1 364 1 623 348 119 138 119 1 988 4 194 2 080 2 58170-74 165 73 58 96 1 088 2 235 1 022 1 377 271 115 108 114 1 795 3 686 1 790 2 30675-79 120 55 48 50 773 1 425 686 880 223 131 113 93 1 512 2 823 1 421 1 68780-84 35 21 20 40 249 487 266 390 76 74 68 75 551 1 113 628 888

85 a více 38 19 23 20 200 351 147 153 89 72 60 78 618 956 531 515Celkem 37 675 27 601 21 782 19 033 74 293 123 779 83 132 94 688 13 542 4 898 5 061 4 409 70 770 141 988 90 336 114 598

Zdroj: Ročenka Všeobecné zdravotní pojišťovny za roky 1999, 2000, 2001 a 2002.

Tabulka č. 4: Rozdíl přišlých a odešlých pojištěnců VZP dle věkové struktury a pohlaví v letech 1999 – 2002

Rozdíl (přišli-odešli) Rozdíl (přišli-odešli) Rozdíl (přišli-odešli) Muži Ženy Celkem Věková

skupina 1999 2000 2001 2002 1999 2000 2001 2002 1999 2000 2001 2002

0-4 -3 504 -6 911 -5 275 -6 262 -3 313 -6 658 -5 092 -5 948 -6 817 -13 569 -10 367 -12 2105-9 -4 586 -9 451 -6 409 -7 600 -4 330 -9 142 -6 200 -7 288 -8 916 -18 593 -12 609 -14 888

10-14 -3 849 -9 325 -6 517 -8 877 -3 908 -9 517 -6 863 -9 044 -7 757 -18 842 -13 380 -17 92115-19 -14 599 -17 409 -11 947 -11 671 -4 079 -9 494 -6 484 -8 546 -18 678 -26 903 -18 431 -20 21720-24 9 409 3 141 1 841 -687 -7 305 -14 374 -8 794 -11 317 2 104 -11 233 -6 953 -12 00425-29 -2 527 -7 371 -5 270 -6 831 -6 644 -15 234 -10 320 -14 110 -9 171 -22 605 -15 590 -20 94130-34 -2 601 -6 822 -4 818 -6 009 -4 509 -10 904 -7 137 -9 985 -7 110 -17 726 -11 955 -15 99435-39 -2 299 -6 371 -4 273 -5 542 -3 551 -9 444 -6 101 -8 259 -5 850 -15 815 -10 374 -13 80140-44 -2 137 -6 178 -3 549 -4 207 -3 359 -8 475 -4 800 -6 143 -5 496 -14 653 -8 349 -10 35045-49 -2 227 -6 931 -3 686 -4 277 -3 716 -9 961 -5 467 -6 652 -5 943 -16 892 -9 153 -10 92950-54 -2 157 -7 190 -3 889 -4 048 -3 345 -10 252 -5 624 -6 633 -5 502 -17 442 -9 513 -10 68155-59 -1 498 -5 092 -2 759 -3 379 -2 084 -6 710 -3 907 -5 332 -3 582 -11 802 -6 666 -8 71160-64 -1 035 -3 116 -1 563 -2 122 -1 628 -4 664 -2 523 -3 434 -2 663 -7 780 -4 086 -5 55665-69 -1 056 -2 822 -1 264 -1 549 -1 640 -4 075 -1 942 -2 462 -2 696 -6 897 -3 206 -4 01170-74 -923 -2 162 -964 -1 281 -1 524 -3 571 -1 682 -2 192 -2 447 -5 733 -2 646 -3 47375-79 -653 -1 370 -638 -830 -1 289 -2 692 -1 308 -1 594 -1 942 -4 062 -1 946 -2 42480-84 -214 -466 -246 -350 -475 -1 039 -560 -813 -689 -1 505 -806 -1 163

85 a více -162 -332 -124 -133 -529 -884 -471 -437 -691 -1 216 -595 -570Celkem -36 618 -96 178 -61 350 -75 655 -57 228 -137 090 -85 275 -110 189 -93 846 -233 268 -146 625 -185 844

Zdroj: Ročenka Všeobecné zdravotní pojišťovny za roky 1999, 2000, 2001 a 2002.

25

Graf č. 4: Počet přišlých pojištěnců VZP-muži v letech 1999 – 2002

0

2 000

4 000

6 000

8 000

10 000

12 000

14 000

16 000

18 000

20 000

22 000

24 000

26 000

0-4

5-9

10-1

4

15-1

9

20-2

4

25-2

9

30-3

4

35-3

9

40-4

4

45-4

9

50-5

4

55-5

9

60-6

4

65-6

9

70-7

4

75-7

9

80-8

4

85 a

víc

e

věková skupina

poče

t poj

iště

nců

1999 2000 2001 2002

Zdroj: Ročenka Všeobecné zdravotní pojišťovny za roky 1999, 2000, 2001 a 2002.

Graf č. 5: Počet odešlých pojištěnců VZP – muži v letech 1999 – 2002

0

2 000

4 000

6 000

8 000

10 000

12 000

14 000

16 000

18 000

20 000

0-4

5-9

10-1

4

15-1

9

20-2

4

25-2

9

30-3

4

35-3

9

40-4

4

45-4

9

50-5

4

55-5

9

60-6

4

65-6

9

70-7

4

75-7

9

80-8

4

85 a

víc

e

věková skupina

poče

t poj

iště

nců

1999 2000 2001 2002

Zdroj: Ročenka Všeobecné zdravotní pojišťovny za roky 1999, 2000, 2001 a 2002.

26

Graf č. 6: Pohyb mužů pojištěných u VZP dle věkové struktury pojištěnců v letech 1999 – 2002

-25 000

-20 000

-15 000

-10 000

-5 000

0

5 000

10 000

15 000

30 000

20 000

25 000

0-4

5-9

10-1

4

15-1

9

20-2

4

25-2

9

30-3

4

35-3

9

40-4

4

45-4

9

50-5

4

55-5

9

60-6

4

65-6

9

70-7

4

75-7

9

80-8

4

85 a

víc

e

poče

t poj

iště

nců

1999-počet přišlých mužů 2000-počet přišlých mužů 2001-počet přišlých mužů2002-počet přišlých mužů 1999-počet odešlých mužů 2000-počet odešlých mužů2001-počet odešlých mužů 2002-počet odešlých mužů

Zdroj: Ročenka Všeobecné zdravotní pojišťovny za roky 1999, 2000, 2001 a 2002.

Graf č. 7: Počet přišlých pojištěnců VZP – ženy v letech 1999 – 2002

0

200

400

600

800

1 000

1 200

1 400

1 600

1 800

0-4

5-9

10-1

4

15-1

9

20-2

4

25-2

9

30-3

4

35-3

9

40-4

4

45-4

9

50-5

4

55-5

9

60-6

4

65-6

9

70-7

4

75-7

9

80-8

4

85 a

víc

e

věková skupina

poče

t poj

iště

nců

1999 2000 2001 2002

Zdroj: Ročenka Všeobecné zdravotní pojišťovny za roky 1999, 2000, 2001 a 2002.

27

Graf č. 8: Počet odešlých pojištěnců – ženy v letech 1999 – 2002

0

2 000

4 000

6 000

8 000

10 000

12 000

18 000

14 000

16 000

0-4

5-9

10-1

4

15-1

9

20-2

4

25-2

9

30-3

4

35-3

9

40-4

4

45-4

9

50-5

4

55-5

9

60-6

4

65-6

9

70-7

4

75-7

9

80-8

4

85 a

víc

e

věková skupina

poče

t poj

iště

nců

1999 2000 2001 2002

Zdroj: Ročenka Všeobecné zdravotní pojišťovny za roky 1999, 2000, 2001 a 2002.

Graf č. 9: Pohyb žen pojištěných u VZP dle věkové struktury pojištěnců v letech 1999 – 2002

-18 000

-16 000

-14 000

-12 000

-10 000

-8 000

-6 000

-4 000

-2 000

0

2 000

4 000

0-4

5-9

10-1

4

15-1

9

20-2

4

25-2

9

30-3

4

35-3

9

40-4

4

45-4

9

50-5

4

55-5

9

60-6

4

65-6

9

70-7

4

75-7

9

80-8

4

85 a

víc

e

poče

t poj

iště

nců

1999-počet přišlých žen 2000-počet přišlých žen 2001-počet přišlých žen2002-počet přišlých žen 1999-počet odešlých žen 2000-počet odešlých žen2001-počet odešlých žen 2002-počet odešlých žen

Zdroj: Ročenka Všeobecné zdravotní pojišťovny za roky 1999, 2000, 2001 a 2002.

28

Graf č. 10: Rozdíl mezi přišlými a odešlými pojištěnci VZP celkem dle věkové struktury pojištěnců v letech 1999 – 2004

5 000

0

-30 000

000

000

000

0

15 30-3

4

45-4

9

55-5

9

70-7

4

80-8

4

poče

t poj

iště

nců

-25

-20

-15

-10 000

-5 0 0

0- 5

4 -9

10-1

4

-19 24

20-

25-2

9

35-3

9

40-4

4

50-5

4

60-6

4

65-6

9

75-7

9

85 a

víc

e

věková skupina

1999 2000 2001 2002 2003 2004

Zdroj: Ročenka Všeobecné zdravotní pojišťovny za roky 1999, 2000, 2001 a 2002

Tabulka č. 5: Počet přišlých a odešlých pojištěnců VZP dle věkové struktury pojištěnců a celkový počet pojištěnců ve věkové skupině v letech 1999 – 2004

1999 2000 2001 2002 Pojištěnci Pojištěnci Pojištěnci Pojištěnci Věková

skupina Celkem*) Přišli Odešli Celkem*) Přišli Odešli Celkem*) Přišli Odešli Celkem*) Přišli Odešli

0-4 294 011 1 584 8 401 273 433 2 318 14 158 259 504 541 10 908 277 459 487 12 6975-9 446 171 1 956 10 872 404 696 599 19 187 363 156 558 13 167 339 012 513 15 401

10-14 471 827 1 874 9 631 453 344 526 19 375 437 938 618 13 998 420 465 478 18 39915-19 503 158 2 547 21 225 476 049 1 200 28 161 457 346 1 126 19 557 438 372 956 21 17320-24 630 389 26 449 24 345 592 569 22 041 33 597 546 877 17 144 24 097 522 456 14 779 26 78325-29 564 571 3 869 13 040 565 250 2 527 25 002 572 501 2 316 17 906 564 133 2 091 23 03230-34 487 181 2 039 9 149 472 661 935 18 530 468 961 737 12 692 461 027 667 16 66135-39 481 755 1 806 7 656 479 170 709 16 436 472 698 597 10 971 461 032 509 14 31040-44 517 031 1 658 7 154 480 332 586 15 240 450 506 513 8 862 432 731 450 10 80045-49 586 908 1 839 7 782 563 573 563 17 479 541 838 537 9 690 521 985 521 11 45050-54 583 926 1 782 7 284 583 280 605 18 052 566 531 593 10 106 549 332 472 11 15355-59 468 482 1 383 4 965 467 901 549 12 280 489 260 477 7 143 491 833 434 9 14560-64 365 755 796 3 459 366 396 443 8 094 370 837 350 4 436 368 447 326 5 88265-69 388 432 618 3 314 365 823 219 7 100 346 803 238 3 444 331 661 193 4 20470-74 360 096 436 2 883 353 951 192 5 921 347 843 166 2 812 336 405 210 3 68375-79 298 707 343 2 285 297 508 170 4 248 292 651 161 2 107 277 418 143 2 56780-84 112 813 111 800 125 642 152 1 600 147 574 88 894 148 080 115 1 278

85 a více 133 621 127 818 127 991 93 1 307 117 126 83 678 104 105 98 668Celkem 7 694 834 51 217 145 063 7 449 569 27 673 265 767 7 249 950 26 843 173 468 7 045 953 23 442 209 286

29

30

Tabulka č. 5 - pokračování: Počet přišlých a odešlých pojištěnců VZP dle věkové struktury pojištěnců a celkový počet pojištěnců ve věkové skupině v letech 1999 – 2004

2003 2004 Pojištěnci Pojištěnci Věková skupina

Celkem*) Přišli Odešli Celkem*) Přišli Odešli 0-4 265 329 886 8442 261 067 887 7726 5-9 303 954 675 9740 278 681 740 7675

10-14 401 649 690 11990 384 080 748 9495 15-19 422 419 1011 12981 412 596 1252 8371 20-24 484 181 13895 16761 456 866 6705 10134 25-29 559 839 2554 17057 553 951 1795 14892 30-34 464 411 1089 13019 475 199 1178 12819 35-39 446 930 787 10358 429 311 847 9725 40-44 415 006 685 8198 421 045 684 7778 45-49 497 771 772 8538 474 127 685 6963 50-54 529 817 719 8574 520 865 762 7225 55-59 505 089 714 7467 505 625 731 6163 60-64 378 684 555 4581 397 373 568 4082 65-69 317 590 372 3225 309 766 475 2590 70-74 326 899 284 2875 317 076 344 2112 75-79 270 774 237 1929 265 659 273 1471 80-84 166 713 190 1095 182 456 212 857

85 a více 96 692 100 455 82 752 80 384 Celkem 6 853 747 26215 147285 6 728 495 18966 120462

Pozn: *) průměrný počet pojištěnců Zdroj: Ročenka Všeobecné zdravotní pojišťovny za roky 1999, 2000, 2001 a 2002. Výroční zpráva VZP za roky 1999

– 2004. Tabulka č. 6 zobrazuje přírůstky a úbytky v procentním vyjádření v jednotlivých věkových kategoriích z celkového

počtu pojištěnců ve věkových kategoriích u VZP. Tato tabulka je za muže a ženy dohromady. Největší procentní úbytek

celkem byl u VZP v roce 2000 (3,7 %) a pak v roce 2002 (3,0 %). V letech 1999 – 2002 to bylo u pojištěnců 15 – 24 let

a 0 – 4 roky, a to okolo 4 – 6 % podílu pojištěnců té konkrétní věkové skupiny. Pro VZP se viditelně zlepšila situace

v úbytku pojištěnců v letech 2003 a 2004. Celkové procento odešlých pojištěnců se snížilo na 2 % v roce 2003 a 1,8 %

v roce 2004. Nejvyšší procento přišlých pojištěnců celkem bylo v roce 1999 0,7 %. Z věkových kategorií je nejvyšší pro-

cento přišlých pojištěnců v roce 1999 u věkové skupiny 20 – 24 let (4,3 %), dále u skupiny 25 – 29 let (0,7 %), což je

pravděpodobně ovlivněno právě muži, kteří ukončili základní vojenskou službu a odešli od VoZP k VZP. Po celou dobu

byl vyšší podíl ve věkové skupině 20 – 24 let, ale postupně se snižoval a v roce 2004 zůstal jen na úrovni 1,5 %. Vyšší

procento příchozích pojištěnců v uvedených letech se také vyskytlo u věkové skupiny 0 – 4 roky, což má zřejmě za příčinu

přihlášení novorozenců k VZP (podle zdravotní pojišťovny matky). Vzhledem k tomu, že tato věková skupina měla i vyso-

ké procento úbytku pojištěnců (okolo 3 – 4 %), ukazuje to zase pravděpodobně na fakt, že rodiče přehlašovali své děti

k jiným pojišťovnám z důvodu Programů poskytovaným dětem.

Tabulka č. 6: Podíl přišlých a odešlých pojištěnců VZP k celkovému počtu ve věkové skupině v % v letech 1999-2004

1999 2000 2001 2002 2003 2004 pojištěnci pojištěnci pojištěnci pojištěnci pojištěnci pojištěnci Věková skupina

přišli odešli přišli odešli přišli odešli přišli odešli přišli odešli přišli odešli0-4 0,5 % 2,6 % 0,8 % 4,7 % 0,2 % 3,8 % 0,2 % 4,7 % 0,3 % 3,2 % 0,3 % 3,0 %5-9 0,4 % 2,5 % 0,2 % 4,8 % 0,2 % 3,7 % 0,2 % 4,8 % 0,2 % 3,2 % 0,3 % 2,8 %

10-14 0,4 % 2,1 % 0,1 % 4,3 % 0,1 % 3,2 % 0,1 % 4,5 % 0,2 % 3,0 % 0,2 % 2,5 %15-19 0,5 % 4,3 % 0,3 % 6,1 % 0,3 % 4,4 % 0,2 % 4,9 % 0,2 % 3,1 % 0,3 % 2,0 %20-24 4,3 % 3,9 % 3,8 % 5,8 % 3,2 % 4,5 % 2,9 % 5,3 % 2,9 % 3,5 % 1,5 % 2,2 %25-29 0,7 % 2,4 % 0,5 % 4,6 % 0,4 % 3,3 % 0,4 % 4,1 % 0,5 % 3,0 % 0,3 % 2,7 %30-34 0,4 % 1,9 % 0,2 % 4,1 % 0,2 % 2,8 % 0,1 % 3,6 % 0,2 % 2,8 % 0,2 % 2,7 %35-39 0,4 % 1,6 % 0,2 % 3,5 % 0,1 % 2,4 % 0,1 % 3,1 % 0,2 % 2,3 % 0,2 % 2,3 %40-44 0,3 % 1,4 % 0,1 % 3,3 % 0,1 % 2,0 % 0,1 % 2,6 % 0,2 % 2,0 % 0,2 % 1,8 %45-49 0,3 % 1,4 % 0,1 % 3,2 % 0,1 % 1,8 % 0,1 % 2,2 % 0,2 % 1,7 % 0,1 % 1,5 %50-54 0,3 % 1,3 % 0,1 % 3,2 % 0,1 % 1,8 % 0,1 % 2,1 % 0,1 % 1,6 % 0,1 % 1,4 %55-59 0,3 % 1,1 % 0,1 % 2,7 % 0,1 % 1,5 % 0,1 % 1,8 % 0,1 % 1,5 % 0,1 % 1,2 %60-64 0,2 % 1,0 % 0,1 % 2,3 % 0,1 % 1,2 % 0,1 % 1,6 % 0,1 % 1,2 % 0,1 % 1,0 %65-69 0,2 % 0,9 % 0,1 % 2,0 % 0,1 % 1,0 % 0,1 % 1,3 % 0,1 % 1,0 % 0,2 % 0,8 %70-74 0,1 % 0,8 % 0,1 % 1,7 % 0,0 % 0,8 % 0,1 % 1,1 % 0,1 % 0,9 % 0,1 % 0,7 %75-79 0,1 % 0,8 % 0,1 % 1,5 % 0,1 % 0,8 % 0,1 % 0,9 % 0,1 % 0,7 % 0,1 % 0,6 %80-84 0,1 % 0,8 % 0,1 % 1,4 % 0,1 % 0,6 % 0,1 % 0,8 % 0,1 % 0,7 % 0,1 % 0,5 %

85 a více 0,1 % 0,7 % 0,1 % 1,1 % 0,1 % 0,7 % 0,1 % 0,7 % 0,1 % 0,5 % 0,1 % 0,5 %Celkem 0,7 % 1,9 % 0,4 % 3,7 % 0,4 % 2,5 % 0,3 % 3,0 % 0,4 % 2,1 % 0,3 % 1,8 %

Zdroj: Ročenka VZP za roky 1999, 2000, 2001 a 2002. Výroční zpráva VZP za roky 1999-2004

Graf č. 11: Srovnání počtu vojáků v základní vojenské službě (včetně náhradní) v relaci k přišlým pojištěncům - mužům ve věku 20-24 let VZP v letech 1999-2002

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

35 000

40 000

45 000

50 000

55 000

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004rok

poče

t mužů

ZS (NS) skutečně nastoupilo počet přišlých mužů k VZP 20-24 let

Zdroj dat: Ministerstvo obrany ČR, Ročenka VZP 2002

31

32

Dále se budeme zabývat grafy č. 12 – 21, které zobrazují vývoj věkové struktury pojištěnců v letech 1997 (1998),

2001 až 2003.

Graf č. 12 zobrazuje vývoj věkové struktury pojištěnců HZP. Postupem času získávala HZP stále více pojištěnců,

nejvíce pojištěnců vždy ve věkové skupině 25 – 29 let, v roce 2003 okolo 30 000 pojištěnců, zatímco v roce 2004 počet

pojištěnců o něco málo poklesl.

Graf č. 13 zobrazuje vývoj věkové struktury pojištěnců OZP. Nejvyšší podíl měla v roce 2004 ve věkové skupině

25 – 29 let, a to 60 000. Rozdíly mezi jednotlivými lety se zde projevovaly markantněji než u HZP.

Graf č. 14 zobrazuje vývoj věkové struktury pojištěnců ZPŠ, ten se příliš neměnil, ale také docházelo k mírnému ná-

růstu pojištěnců ve všech věkových skupinách. Opět měla tato ZP nejvyšší počet pojištěnců ve věkové skupině 25 – 29 let,

v roce 2004 činil počet pojištěnců 12 000, s výjimkou roku 1997, kdy měla nejvíce pojištěnců ve věkové skupině 20 – 24

let (pod 9 000). Výjimku tvořil rok 1997, kdy měla tato ZP výrazně méně pojištěnců, i oproti roku 2001 ve věku 20 – 39 let

a vznikla tu poměrně velká bublina ve formě propadu počtu pojištěnců v tomto věku a nejvíce ve věkové skupině

35 – 39 let (jen 5 500 pojištěnců).

U věkové struktury pojištěnců ZP MV ČR (graf č. 15), se projevoval výrazný rozdíl v počtu pojištěnců v letech 2001

a 2004 oproti roku 1997. Jednalo se o nárůst v jedné věkové skupině od 20 000 až po 50 000 (věková skupina 25 – 29 let).

V roce 2004 došlo k odlišnému trendu, ve věkové skupině 25 – 29 let a 30 – 34 let byl téměř stejný počet pojištěnců.

V křivkách v tomto grafu ostatních let se vyskytoval vrchol (tj. nejvíce pojištěnců) ve věkové skupině 25 – 29 let.

Vývoj věkové struktury pojištěnců RBP (graf č. 16) se liší oproti grafům jiných ZZP. V roce 1997 měla tato ZP

ve věkové skupině nejvíce pojištěnců 10 – 14 let (asi 26 000 pojištěnců). Ve věku 20 – 29 let měla tato ZP velký propad,

až o 10 000 pojištěnců (ostatní ZP zde dosahovaly maxima). V letech 2002 – 2004 měla tato ZP nejvíce pojištěnců ve vě-

kové skupině 15 – 19 let.

Věková struktura pojištěnců ZP M-A (graf č. 17) vypadá obdobně jako u ostatních ZZP, nejvyšší počet pojištěnců byl

ve věkové skupině 25 – 29 let, a to v letech 2001 – 2004 okolo 30 000. V roce 1997 bylo zaznamenáno nejvíce pojištěnců

ve věkové skupině 20 – 24 let.

Věková struktura pojištěnců ČNZP (graf č. 18) se opět liší od ostatních ZZP, už jen proto, že v této ZP docházelo

k poklesu počtu pojištěnců. V roce 1997 měla nejvíce pojištěnců ve věkové skupině 20 – 24 let něco přes 35 000 pojištěn-

ců. V letech 2001 – 2004 ZP evidovala maximum pojištěnců ve věkové skupině 25 – 29 let a 30 – 34 let (okolo 30 000

pojištěnců).

Věková struktura pojištěnců VoZP (graf č. 19) se vyznačuje špičatostí křivek grafu, velmi rychle rostl počet pojištěn-

ců od 0 do 24 let, pak počet pojištěnců klesal a od věkové skupiny 30 – 34 let stagnoval. V roce 1998 dosahovala VoZP

maxima pojištěnců ve věkové skupině 20 – 24 let (100 000) a v letech 2001 a 2003 ve věkové skupině 25 – 29 let okolo

90 000, zatímco v roce 2004 v této věkové skupině jen okolo 70 000. Jedná se o výrazný pokles, který zřejmě souvisí

s ukončením základní vojenské služby.

VZP evidovala v roce 1997 nejvíce pojištěnců ve věkové skupině 20 – 24 let, něco přes 600 000, tohoto maximálního

počtu nebylo již nikdy dosaženo. V roce 2004 měla maximum pojištěnců ve věkové skupině 25 – 29 let o něco málo méně

než 600 000 pojištěnců. Z grafu č. 20 lze vyčíst soustavný úbytek pojištěnců, zejména do věku 29 let.

Graf č. 21 shrnuje informace o všech zaměstnaneckých pojišťovnách v roce 2004, které byly uvedeny výše.

Graf č. 12: Vývoj věkové struktury pojištěnců Hutnické zaměstnanecké pojišťovny v roce 1997, 2001–2004

0

4 000

8 000

12 000

16 000

20 000

24 000

33

28 000

32

0-4

5-9

10-1

4

15-1

9

20-2

4

25-2

9

30-3

4

35-3

9

40-4

4

45-4

9

50-5

4

55-5

9

60-6

4

65-6

9

70-7

4

75-7

9

80-8

4

85+

000

1997 2001 2003 2004

Zdroj: Výroční zprávy HZP za roky 1998, 2001, 2003 a 2004

Graf č. 13: Vývoj věkové struktury pojištěnců Oborové zdravotní pojišťovny v letech 1997, 2001 – 2004

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

35 000

40 000

45 000

50 000

55 000

60 000

65 000

0-4

5-9

10-1

4

15-1

9

20-2

4

25-2

9

30-3

4

35-3

9

40-4

4

45-4

9

50-5

4

55-5

9

60-6

4

65-6

9

70-7

4

75-7

9

80-8

4

85+

věková skupina

1997 2001 2003 2004

Zdroj: Výroční zprávy OZP za roky 1998, 2001, 2003 a 2004

Graf č. 14: Vývoj věkové struktury pojištěnců Zaměstnanecké pojišťovny Škoda v letech 1997, 2001 – 2004

0

1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

6 000

7 000

8 000

9 000

10 000

11 000

12 000

13 000

0-4

5-9

10-1

4

15-1

9

20-2

4

25-2

9

30-3

4

35-3

9

40-4

4

45-4

9

50-5

4

55-5

9

60-6

4

65-6

9

70-7

4

75-7

9

80-8

4

85+

1997 2001 2003 2004

Zdroj: Výroční zprávy ZPŠ za roky 1998 , 2001, 2003 a 2004

Graf č. 15: Vývoj věkové struktury pojištěnců ZP MV ČR v letech 1997 – 2004

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

80 000

90 000

100 000

0-4

5-9

10-1

4

15-1

9

20-2

4

25-2

9

30-3

4

35-3

9

40-4

4

45-4

9

50-5

4

55-5

9

60-6

4

65-6

9

70-7

4

75-7

9

80-8

4

85+

1997 2001 2003 2004

Zdroj: Výroční zprávy ZP MVČR za roky 1998, 2001, 2003 a 2004

34

Graf č. 16: Vývoj věkové struktury pojištěnců Revírní bratrské pokladny v letech 1997, 2001 – 2004

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

35 000

0-4

5-9

10-1

4

15-1

9

20-2

4

25-2

9

30-3

4

35-3

9

40-4

4

45-4

9

50-5

4

55-5

9

60-6

4

65-6

9

70-7

4

75-7

9

80-8

4

85+

1997 2001 2003 2004

Zdroj: Výroční zprávy RBP za roky 1998, 2001, 2003 a 2004

Graf č. 17: Vývoj věkové struktury pojištěnců zdravotní pojišťovny Metal-Aliance v letech 1997, 2001 – 2004

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

35 000

0-4

5-9

10-1

4

15-1

9

20-2

4

25-2

9

30-3

4

35-3

9

40-4

4

45-4

9

50-5

4

55-5

9

60-6

4

65-6

9

70-7

4

75-7

9

80-8

4

85+

1997 2001 2003 2004

Zdroj: Výroční zprávy ZP Metal-Aliance za roky 1998, 2001, 2003 a 2004

35

Graf č. 18: Vývoj věkové struktury pojištěnců České národní zdravotní pojišťovny v letech 1997, 2001, 2003 a 2004

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

35 000

40 000

0-4

5-9

10-1

4

15-1

9

20-2

4

25-2

9

30-3

4

35-3

9

40-4

4

45-4

9

50-5

4

55-5

9

60-6

4

65-6

9

70-7

4

75-7

9

80-8

4

85+

1997 2001 2003 2004

Zdroj: Výroční zprávy ČNZP za roky 1998, 2001, 2003 a 2004

Graf č. 19: Vývoj věkové struktury pojištěnců Vojenské zdravotní pojišťovny v letech 1998, 2001–2004

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

80 000

90 000

100 000

110 000

0-4

5-9

10-1

4

15-1

9

20-2

4

25-2

9

30-3

4

35-3

9

40-4

4

45-4

9

50-5

4

55-5

9

60-6

4

65-6

9

70-7

4

75-7

9

80-8

4

85+

1998 2001 2003 2004

Zdroj: Výroční zprávy VoZP za roky 1999, 2001, 2003 a 2004

36

Graf č. 20: Vývoj věkové struktury pojištěnců VZP v letech 1997, 2001 – 2004

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

300 000

350 000

400 000

450 000

500 000

550 000

600 000

650 000

0-4

5-9

10-1

4

15-1

9

20-2

4

25-2

9

30-3

4

35-3

9

40-4

4

45-4

9

50-5

4

55-5

9

60-6

4

65-6

9

70-7

4

75-7

9

80-8

4

85-8

9

90-

1997 2001 2003 2004

Zdroj: Výroční zprávy VZP za roky 1998, 2001, 2003 a 2004

37

38

Graf č. 21: Věková struktura pojištěnců zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven v roce 2004

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

35 000

40 000

45 000

50 000

55 000

60 000

65 000

70 000

75 000

80 000

85 000

90 000

95 000

0-4

5-9

10-1

4

15-1

9

20-2

4

25-2

9

30-3

4

35-3

9

40-4

4

45-4

9

50-5

4

55-5

9

60-6

4

65-6

9

70-7

4

75-7

9

80-8

4

85+

věková skupina

VoZP HZP OZP ZPMV ZPM-A ČNZP RBP ZPŠkoda

Zdroj: Výroční zprávy jednotlivých ZP za rok 2004

39

1997 1998 1999

3.2 Náklady na pojištěnce

Tabulka č. 7: Průměrné náklady VZP na zdravotní péči na 1 pojištěnce podle věkové struktury pojištěnců v Kč v letech 1995 – 2004 1995 1996 Věková

skupina Muži em Mu em Mu em Mu em em Ženy Celk ži Ženy Celk ži Ženy Celk ži Ženy Celk Muži Ženy Celk0-4 4 867 5 016 4 940 7 600 7 970 7 820 9 733 7 754 8 770 6 008 4 512 5 282 10 829 10 463 10 651 5-9 4 114 4 538 4 321 4 382 4 928 4 692 6 233 4 870 5 568 4 604 4 074 4 346 5 710 5 362 5 540

10-14 3 925 4 108 4 014 4 205 4 494 4 377 4 492 4 513 4 503 4 401 4 405 4 403 5 100 5 133 5 116 15-19 3 140 4 777 3 933 3 456 5 392 4 422 4 300 4 862 4 577 4 368 5 553 4 960 4 928 6 109 5 512 20-24 3 611 5 207 4 422 3 956 5 839 4 941 4 149 6 188 5 201 4 183 5 891 5 052 4 342 6 830 5 585 25-29 3 800 5 637 4 666 4 064 6 167 5 089 4 164 6 554 5 327 4 683 6 161 5 407 4 392 7 681 6 039 30-34 3 988 5 876 4 872 4 285 6 452 5 333 4 877 6 665 5 741 4 944 6 698 5 797 4 807 7 508 6 121 35-39 4 208 6 735 5 401 4 568 7 447 5 947 5 398 6 889 6 120 6 701 7 359 7 021 5 390 7 695 6 510 40-44 4 679 7 022 5 800 5 313 8 128 6 672 6 852 7 752 7 293 8 764 9 455 9 103 6 825 9 039 7 909 45-49 6 783 6 590 6 690 8 611 8 489 8 567 8 549 9 978 9 257 12 044 12 255 12 149 8 844 11 299 10 058 50-54 8 510 7 735 8 125 11 055 10 135 10 593 11 638 12 470 12 060 16 423 13 532 14 957 11 806 14 218 13 023 55-59 10 080 10 270 10 183 11 993 12 331 12 166 14 474 12 891 13 642 17 189 15 403 16 252 15 756 15 534 15 641 60-64 13 032 12 993 13 010 14 448 14 525 14 469 15 978 14 679 15 263 20 890 18 422 19 529 18 126 16 891 17 446 65-69 14 068 13 901 13 972 15 917 15 852 15 858 17 320 16 575 16 896 20 833 18 603 19 564 21 709 19 553 20 486 70-74 15 198 14 187 14 575 17 763 16 713 17 100 18 160 16 907 17 393 22 513 19 292 20 542 24 910 21 680 22 957 75-79 14 884 14 283 14 197 17 968 17 317 17 500 19 415 17 444 18 146 18 743 15 212 16 466 26 541 22 884 24 168 80-84 14 759 14 044 14 272 15 878 15 140 15 335 19 017 14 906 16 217 15 828 13 953 14 563 26 835 23 460 24 542

85 a více 12 404 12 372 12 381 12 862 12 890 12 848 16 595 15 485 15 787 9 206 9 790 9 625 21 531 21 896 21 796 Celkem 6 785 8 276 7 556 7 806 9 444 8 547 8 740 9 789 9 285 9 949 10 304 10 133 9 947 11 933 10 979

2000 2001 2002 2003 2004 Věková skupina Muži em Mu em Mu em Mu em em Ženy Celk ži Ženy Celk ži Ženy Celk ži Ženy Celk Muži Ženy Celk

0-4 9 157 7 696 8 449 11 591 9 481 10 565 11 172 9 268 10 246 11 346 9 515 10 456 12 926 10 924 11 954 5-9 5 117 4 558 4 846 5 855 5 249 5 561 5 994 5 263 5 639 6 436 5 473 5 967 7 503 6 673 7 099

10-14 4 975 4 542 4 764 5 619 5 026 5 331 5 782 5 319 5 557 6 006 5 681 5 849 7 067 7 139 7 102 15-19 4 898 5 718 5 300 5 359 6 529 5 929 5 760 6 656 6 198 5 692 6 898 6 277 6 152 7 843 6 969 20-24 4 210 7 070 5 601 4 640 7 551 6 055 5 118 7 519 6 267 5 185 7 496 6 287 5 478 7 940 6 649 25-29 4 868 7 870 6 368 5 118 8 341 6 705 5 491 8 988 7 183 5 598 9 508 7 458 5 969 10 222 7 953 30-34 5 024 7 299 6 121 5 687 7 843 6 719 5 795 8 898 7 255 6 111 9 349 7 623 6 743 10 231 8 383 35-39 5 487 7 637 6 521 6 405 8 111 7 223 6 846 8 860 7 797 7 061 9 256 8 090 7 772 10 192 8 903 40-44 7 801 8 968 8 367 8 372 9 717 9 023 8 292 9 999 9 109 8 593 10 128 9 321 9 124 11 176 10 091 45-49 9 221 11 002 10 095 10 422 11 760 11 076 11 053 12 487 11 750 11 385 13 156 12 241 12 089 14 056 13 034 50-54 12 505 13 954 13 229 13 727 14 708 14 214 15 131 15 391 15 260 15 758 15 921 15 838 16 798 17 287 17 037 55-59 17 438 14 780 16 064 18 431 15 805 17 078 20 404 17 540 18 935 21 034 18 213 19 596 22 372 19 689 21 015 60-64 19 354 16 284 17 684 20 205 17 821 18 914 23 838 19 912 21 718 25 109 21 268 23 055 27 119 23 358 25 124 65-69 24 323 20 446 22 132 25 890 22 405 23 913 29 362 24 161 26 401 31 270 25 503 27 987 33 549 27 712 30 232 70-74 26 480 22 338 24 000 28 673 25 279 26 648 34 552 28 431 30 895 36 858 30 193 32 895 39 305 32 758 35 425 75-79 28 218 23 762 25 334 30 328 26 986 28 169 37 635 31 567 33 698 39 858 33 888 36 004 43 046 36 048 38 566 80-84 27 225 20 841 22 902 27 810 24 764 25 746 39 144 34 809 36 180 41 021 36 549 37 956 42 515 38 020 39 424

85 a více 26 287 24 963 25 328 27 700 27 507 27 559 29 759 35 290 33 684 29 599 37 069 34 831 38 954 40 102 39 803 Celkem 10 569 11 888 11 250 11 519 13 124 12 344 12 928 14 626 13 796 13 632 15 524 14 595 14 834 16 955 15 911

Zdroj: Výroční zprávy zdravotních pojišťoven za příslušné roky

Graf č. 22: Průměrné náklady na pojištěnce u VZP v letech 1995 – 2004 v členění dle pohlaví

0

2 000

4 000

6 000

8 000

18 000

1

jiště 0 000

12 000

5 19 0 2 20

14 000

16 000

199 1996 1997 98 1999 200 2001 2002 003 04

rok

poče

t po

nců

muži ženy celkem

Zdroj: Výr vy ích n z né r

Tabulk těnce dle věkové struk

Věková skupina VZP VoZP HZP OZP ZPMV ZPM-A ČNZP ZPŠkoda RBP

oční zprá zdravotn pojišťove a přísluš oky.

a č. 8: Průměrné náklady zdravotních pojišťoven na zdravotní péči na jednoho pojištury pojištěnců v Kč v roce 2003

0-4 10 456 11182 11 095 11 610 10 532 10 565 10 475 13 192 12 664 5-9 5 967 6605 6 779 8 280 6 275 6 852 6 056 6 439 6 475

10-14 5 849 6317 6 442 8 060 6 458 6 451 5 841 6 305 6 818 15-19 6 277 6972 6 376 8 351 6 750 6 894 6 234 6 881 6 429 20-24 6 287 6399 6 008 7 095 6 484 6 383 6 339 7 121 6 404 25-29 7 458 6487 7 461 9 187 8 360 7 788 7 695 7 906 7 626 30-34 7 623 7434 7 868 10 552 8 678 8 127 8 271 7 722 7 789 35-39 8 090 9401 7 745 9 949 8 554 7 846 8 188 8 885 8 185 40-44 9 321 10472 9 562 11 452 9 975 9 634 9 513 10 422 9 292 45-49 12 241 13406 12 299 13 313 12 462 11 692 11 812 14 276 12 602 50-54 15 838 17 765 16 127 17 502 16 416 15 943 14 992 17 629 16 838 55-59 19 596 21 479 19 428 23 492 20 324 19 518 18 582 21 328 20 256 60-64 23 055 26 436 22 360 28 881 25 386 23 515 22 425 24 838 23 716 65-69 27 987 32 914 28 770 35 267 30 612 28 128 27 971 31 754 30 575 70-74 32 985 39 947 33 590 45 184 37 978 33 433 35 253 35 267 37 102 75-79 36 004 45 740 37 912 50 419 42 643 39 645 37 009 38 694 39 625 80-84 37 956 48 208 38 023 61 046 47 284 41 153 41 330 34 548 41 503 85+ 34 831 47 831 35 818 61 120 46 953 44 895 42 082 39 300 40 788

Celkem 14 595 13713 12 565 14 132 12 967 11 421 12 183 14 227 11 426

Zdroj: Výroční zprávy zdravotních pojišťoven za rok 2003, u RBP za 2004, vlastní výpočet

40

Graf č. 23: Průměrné náklady na pojištěnce v roce 2003 u ZP

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

35 000

40 000

45 000

50 000

55 000

60 000

65 000

0-4

5-9

10-1

4

15-1

9

20-2

4

25-2

9

30-3

4

35-3

9

40-4

4

45-4

9

50-5

4

55-5

9

60-6

4

65-6

9

70-7

4

75-7

9

80-8

4

85+

věková skupina

kč

VZP VoZP HZP OZP ZPMV ZPM-A ČNZP ZPŠkoda RBP

Zdroj: výroční zprávy ZP za rok 2003

Tabulka č. 9: Náklady na zdravotní péči podle věkové struktury pojištěnců pojištěnců VZP v letech 1995-2004

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 0-4 4 940 7 820 8 770 5 282 10 651 8 449 10 565 10 246 10 456 11 9545-9 4 321 4 692 5 568 4 346 5 540 4 846 5 561 5 639 5 967 7 099

10-14 4 014 4 377 4 503 4 403 5 116 4 764 5 331 5 557 5 849 7 10215-19 3 933 4 422 4 577 4 960 5 512 5 300 5 929 6 198 6 277 6 96920-24 4 422 4 941 5 201 5 052 5 585 5 601 6 055 6 267 6 287 6 64925-29 4 666 5 089 5 327 5 407 6 039 6 368 6 705 7 183 7 458 7 95330-34 4 872 5 333 5 741 5 797 6 121 6 121 6 719 7 255 7 623 8 38335-39 5 401 5 947 6 120 7 021 6 510 6 521 7 223 7 797 8 090 8 90340-44 5 800 6 672 7 293 9 103 7 909 8 367 9 023 9 109 9 321 10 09145-49 6 690 8 567 9 257 12 149 10 058 10 095 11 076 11 750 12 241 13 03450-54 8 125 10 593 12 060 14 957 13 023 13 229 14 214 15 260 15 838 17 03755-59 10 183 12 166 13 642 16 252 15 641 16 064 17 078 18 935 19 596 21 01560-64 13 010 14 469 15 263 19 529 17 446 17 684 18 914 21 718 23 055 25 12465-69 13 972 15 858 16 896 19 564 20 486 22 132 23 913 26 401 27 987 30 23270-74 14 575 17 100 17 393 20 542 22 957 24 000 26 648 30 895 32 985 35 42575-79 14 197 17 500 18 146 16 466 24 168 25 334 28 169 33 698 36 004 38 56680-84 14 272 15 335 16 217 14 563 24 542 22 902 25 746 36 180 37 956 39 424

85 a více 12 381 12 848 15 787 9 625 21 796 25 328 27 559 33 684 34 831 39 803Celkem 7 556 8 547 9 285 10 133 10 979 11 250 12 344 13 796 14 595 15 911

Zdroj: výroční zprávy VZP za jednotlivé roky

41

Podle tabulky č. 7 Průměrné náklady VZP dle věkové struktury pojištěnců a pohlaví byly vyšší na ženy než na muže

od 15 let až do věku 44 let. Dále v letech 1997 až 2004 ve raném věku 0 – 9 let byly vyšší náklady na muže než na ženy.

V průběhu let začíná být čím dál dříve překonána hranice 10 000 Kč, v roce 1995 ve věku 55-59 let u mužů i u žen, zatím-

co v roce 1998 činily náklady ve věkové skupině 45 – 49 let již přes 12 000 Kč (u mužů i u žen). V roce 1999 se situace

zlepšila, přestože průměrné náklady na pojištěnce přesáhly 10 000 Kč v téže věkové skupině, ale jen u žen (11 299 Kč). Při

sledování hranic průměrných nákladů 10 000 a 20 000 Kč dále v letech 2000 až 2004 zjišťujeme, že hranice průměrných

nákladů na 1 pojištěnce ve výši 10 000 Kč byla v roce 2000 překonána ve věkové skupině 45 – 49 let u žen (11 002 Kč),

v letech 2001 a 2002 pak k žádnému posunu nedošlo, ale v roce 2003 se vyšplhaly u pojištěnců-žen ve věkové skupině

40-44 let na 10 128 Kč. V roce 2004 byly průměrné náklady na 1 pojištěnce-ženu větší než 10 000 Kč již ve věkové skupi-

ně 25 – 29 let (10 222 Kč) a u mužů až ve věku 45 – 49 let (12 089 Kč). Určitě by nebylo na škodu se zamyslet nad tím,

proč se to v roce 2004 stalo.

Hranice 20 000 Kč byla překonána poprvé u mužů v roce 1998, a to ve věkové skupině 60 – 64 let, v roce 1999

a 2000 ve věkové skupině 65 – 69 let. V roce 2001 došlo k pohybu o jednu věkovou skupinu oproti rokům 1999 a 2000,

jednalo se pouze o pojištěnce-muže a v roce 2003 činily průměrné náklady na 1 pojištěnce-muže 21 034 Kč, a to ve věkové

skupině 55 – 59 let.

Křivka průměrných nákladů VZP se v průběhu let 1995 – 2003 stávala čím dál více strmější z pohledu věkové struk-

tury pojištěnců (trvale rostoucí tempo růstu nákladů). Viz graf č. 24.

Z grafu č. 22 lze snadno zjistit, že průměrné náklady pojištěnců žen ve VZP byly o několik tisíc Kč vyšší než u mužů

z pohledu vývoje let 1995 – 2004, bez rozlišení věkové struktury pojištěnců. Nejspíše to souvisí s tím, že náklady u žen

byly vyšší od 15 let až do věku 40 let a v roce 2004 do věku 54 let byly zaznamenány vyšší průměrné náklady u žen než

u mužů. Je třeba zkoumat, proč ženy v produktivním věku mají vyšší náklady než muži. Nejpravděpodobněji se jeví zo-

hlednění životního stylu a zdravotní péče, která souvisí s těhotenstvím a mateřstvím.

Dle tabulky č. 9, která zobrazuje vývoj nákladů VZP v letech 1995 – 2003 se celkové průměrné náklady zdvojnásobi-

ly. V roce 1995 činily 7 556 Kč, zatímco v roce 2003 již 14 595 Kč a v roce 2004 dokonce 15 911 Kč. Průměrné celkové

náklady se meziročně zvyšovaly zhruba o 1 000 Kč.

Graf č. 24: Náklady na zdravotní péči v Kč dle věkové struktury pojištěnců VZP v letech 1995 – 2004

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

35 000

40 000

0-4

5-9

10-1

4

15-1

9

20-2

4

25-2

9

30-3

4

35-3

9

40-4

4

45-4

9

50-5

4

55-5

9

60-6

4

65-6

9

70-7

4

75-7

9

80-8

4

85 a

víc

e

věková kategorie

nákl

ady

na p

ojiš

těnc

e

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

Zdroj: výroční zprávy VZP za jednotlivé roky

42

Náklady na pojištěnce u jednotlivých zdravotních pojišťoven jsou patrné z grafu č. 23 a tabulky č. 8. Náklady začí-

nají prudce stoupat s věkem po 40. roce života (okolo 10 000 Kč). Ve věkové skupině 60 – 64 let se pohybovaly průměrné

náklady mezi 22 360 Kč (HZP) a 28 881 Kč (OZP), dále ve věkové skupině 80 – 84 let mezi 34 548 Kč (ZPŠ) a 61 046 Kč

(OZP). Průměrné náklady na 1 pojištěnce se tedy oproti pojištěncům do čtyřiceti let šestkrát zvýšily. Vyskytují se vysoké

rozdíly mezi VZP a některými zaměstnaneckými pojišťovnami. Ve spojitosti s počtem pojištěnců je zřejmé, že zdravotní

pojišťovna, která má velký počet pojištěnců ve vyšší věkové kategorii, což je VZP, si nemůže dovolit úhradu zdravotní

péče v takové výši. Nejvyšší náklady na osobu měla v kategorii pojištěnců nad 85 let OZP, a to 61 120 Kč, což je výrazně

více, než ostatní zdravotní pojišťovny. Variabilita úhrad zdravotní péče v různých věkových skupinách je tedy značná.

Z těchto údajů se nabízí odpověď na otázku, kteří pojištěnci jsou pro zdravotní pojišťovnu za současného přerozdělení

lukrativní, a na které se budou především zaměřovat Programy. Je to především pojištěnec mladý, relativně zdravý, eko-

nomicky aktivní a podle grafu č. 22 (Průměrné náklady VZP) jsou méně nákladní při úhradách zdravotní péče muži. Podí-

váme-li se pak na nabídku Programů, najdeme tam takové Programy jako „student, mladá rodina, produkty sportovcům

…“. Struktura potenciálních účastníků Programů tedy do značné míry odpovídá typu pojištěnce, kterého by na základě výše

uvedených dat pojišťovny získaly. Poněkud jiná situace nastane při stoprocentním přerozdělování vybraného pojistného.

3.3 Význam migrace pojištěnců pro bilanci zdravotních pojišťoven

Aniž bychom chtěli oslabit charakter veřejných zdravotních pojišťoven, je nutno se zabývat rovněž hypotézou, zda

a jak pohyb pojištěnců ovlivňuje bilanci veřejné zdravotní pojišťovny. K tomu je nutné provést individualizaci bilance

konkrétních pojištěnců, kteří migrují od jedné pojišťovny ke druhé. Taková individualizace samozřejmě nesmí být ve ve-

řejném systému použita k diskriminaci pojištěnců, z analytického pohledu je však podstatná, protože jen tak zjistíme, jaký

skutečný vliv na bilanci veřejné zdravotní pojišťovny má migrace jejich pojištěnců. Pokusme se nyní o analýzu vybraných

aspektů tohoto problému.

Z hlediska bilance při pohybu pojištěnců je pro zdravotní pojišťovnu klíčové, zda pojištěnec, který migruje, je pro ni

pokud se týká jeho osobní bilance „ziskový“ nebo „ztrátový“. Lze zkonstruovat jednoduchý poměrový ukazatel bilance

pojištěnce.

Příjmy z pojistného za kalendářní rok BP =

Výdaje na zdravotní péči za kalendářní rok

Pokud je tento ukazatel větší než jedna, pak pojištěnec je pro pojišťovnu „ziskový“, pokud je menší než jedna, pak je

pro pojišťovnu „ztrátový“. Z uvedeného vyplývá, že pokud od pojišťovny odchází pojištěnec s BP>1, znamená to zhoršení

její bilance, pokud pojištěnec s BP<1, znamená to zlepšení její bilance.

Zdůrazněme v této souvislosti, že s pojištěncem se tedy pohybuje nejen jeho pojistné, jak je to zdůrazňováno při prin-

cipu cream-skimmingu, ale i jeho výdaje.

Další úvahy provádíme za předpokladu, že bonita pojištěnce se meziročně příliš nemění, tedy že křivka nákladovosti

jednotlivých skupin pojištěnců je meziročně zhruba stejná. Podstatné je navíc to, že příjmy z pojistného podléhají přerozdě-

lení, a tedy nejsou ve skutečnosti shodné s částkou pojistného specifikovanou zákonem a odvedenou pojištěncem.

V následující tabulce je uvedena bilance VZP vzhledem k pohybu pojištěnců v letech 1999 a 2002. Ze schématu č. 1

vyplývá, že odchod pojištěnců by měl v obou těchto letech pozitivní vliv na bilanci VZP, pokud by odcházeli pojištěnci

s průměrnými náklady. Jsou v něm uvedeny příjmy po přerozdělení pojistného (dle právní úpravy platné v té době,

tj. 60procentní přerozdělení).

43

Schéma č. 1: Bilance VZP vzhledem k pohybu pojištěnců 1999 2002

pojištěnci průměr celkem pojištěnci průměr celkem Výdaje -93 846 10 979 -1 030 335 234 -185 844 13 796 -2 563 903 824Příjmy po přerozdělení -93 846 10 972 -1 029 678 312 -185844 13 471 -2 503 504 524Rozdíl 656 922 60 399 300

Pokud stejnou situaci vypočteme pro případ, kdy přerozdělení není zohledněno, dostaneme následující údaje: 1999 2002 pojištěnci průměr celkem pojištěnci průměr celkem

Výdaje -93 846 10 979 -1 030 335 234 -185 844 13 796 -2 563 903 824 Příjmy před přerozdělení 7 268 -682 072 728 9 225 -1 714 410 900 Rozdíl -348 262 506 -849 492 924

Z toho vyplývá, že kdyby neexistovalo přerozdělení pojistného, tak při daném pohybu pojištěnců by jejich odliv pro VZP znamenal zhoršení bilance v důsledku pohybu pojištěnců.

Výše uvedené schéma však pracuje, pokud se týká výdajů, s jejich průměrem za všechny pojištěnce VZP. Pokud vztáhneme průměrné výdaje na určitou věkovou skupinu k saldu migrace pojištěnců v této věkové skupině, a sečteme takto vzniklé částky, dostaneme následující modifikaci (Schéma č. 2). Bylo by přesnější zahrnout i příjmy v jednotlivých věko-vých skupinách, zejména před přerozdělením, ale vzhledem k nedostupnosti údajů uvažujeme v další tabulce průměrné příjmy po přerozdělení, kde vliv věkové struktury pojištěnců není tak podstatný.

Schéma č. 2: Modifikovaná bilance VZP vzhledem k věkovým kategoriím 1999 2002

0-4 -6 817 10 651 -72 607 867 -12 210 10 246 -125 103 660 5-9 -8 916 5 540 -49 394 640 -14 888 5 639 -83 953 432

10-14 -7 757 5 116 -39 684 812 -17 921 5 557 -99 586 997 15-19 -18 678 5 512 -102 953 136 -20 217 6 198 -125 304 966 20-24 2 104 5 585 11 750 840 -12 004 6 267 -75 229 068 25-29 -9 171 6 039 -55 383 669 -20 941 7 183 -150 419 203 30-34 -7 110 6 121 -43 520 310 -15 994 7 255 -116 036 470 35-39 -5 850 6 510 -38 083 500 -13 801 7 797 -107 606 397 40-44 -5 496 7 909 -43 467 864 -10 350 9 109 -94 278 150 45-49 -5 943 10 058 -59 774 694 -10 929 11 750 -128 415 750 50-54 -5 502 13 023 -71 652 546 -10 681 15 260 -162 992 060 55-59 -3 582 15 641 -56 026 062 -8 711 18 935 -164 942 785 60-64 -2 663 17 446 -46 458 698 -5 556 21 718 -120 665 208 65-69 -2 696 20 486 -55 230 256 -4 011 26 401 -105 894 411 70-74 -2 447 22 957 -56 175 779 -3 473 30 895 -107 298 335 75-79 -1 942 24 168 -46 934 256 -2 424 33 698 -81 683 952 80-84 -689 24 542 -16 909 438 -1 163 36 180 -42 077 340

85 a více -691 21 796 -15 061 036 -570 33 684 -19 199 880 celkem -857 567 723 celkem -1 910 688 064

1999 2002 pojištěnci celkem pojištěnci celkem

Výdaje -93 846 -857 567 723 -185 844 -1 910 688 064 Příjmy po přerozděl. -1 029 678 312 -2 503 504 524 Rozdíl -172 110 589 -592 816 460

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že pokud zohledníme nákladovost jednotlivých věkových skupin a skutečný počet osob v těchto skupinách, pak pohyb pojištěnců pro VZP není z hlediska bilance pozitivní oproti situaci, kde jsme zohlednili pouze vliv průměrných nákladů na pojištěnce. To napovídá, že migrace pojištěnců VZP v konečném výsledku zasahuje zejména více bonitní pojištěnce, tedy takové, jejichž náklady jsou nižší než průměrné. Je to v souladu i s výše zmíněným faktem, že pokud by od VZP odch7ázeli pojištěnci s průměrnými náklady, bylo by to pro tuto pojišťovnu pozitivní z hlediska její bilance při zohlednění 60procentního přerozdělení.

Přesný vliv pohybu pojištěnců by vyžadoval stanovení ukazatele BP pro každého jednotlivého pojištěnce nebo alespoň za jednotlivé věkové skupiny. Je však podstatné zdůraznit, že s pojištěncem se pohybuje nikoli pouze jeho (přeroz-dělené) pojistné, ale i výdaje, které jsou s jeho případným léčením spojeny. Při analýze pohybu pojištěnců a nastavení po-bídek pro tento pohyb je nutno tento fakt brát v úvahu.

44

45

4. Programy, jejich financování a další faktory ovlivňující pohyb pojištěnců

4.1 Tvorba fondu prevence

Podle platné právní úpravy je zdrojem financování Programů fond prevence zdravotních pojišťoven. Tvorba fondu

prevence je upravena zákonem č. 551/1991 Sb. o VZP ČR pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu a zákonem č. 280/1992

Sb. o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách pro zaměstnanecké zdravotní pojišťovny.

Oba zákony shodně vymezují účel fondu prevence, který zdravotní pojišťovny mohou a nemusí vytvářet. Fond prevence

slouží k financování preventivních programů nad rámec preventivní péče podle § 29 zákona č. 48/1997 Sb. Poněkud odliš-

ně již vymezují konkrétní tvorbu fondu prevence (podle stavu po novele č. 438/2004 Sb.).

Zákon č. 551/1991 Sb. o VZP ČR ukládá Všeobecné zdravotní pojišťovně tvorbu z následujících zdrojů § 7 odst. 2

písm. b) a § 6 odst. 7:

• Finanční prostředky z podílu kladného hospodářského výsledku po zdanění stanoveného statutárními orgány Po-jišťovny z činností, které provádí nad rámec veřejného zdravotního pojištění.

• Finanční prostředky plynoucí z přirážek k pojistnému, pokut a penále ukládaných podle zvláštních předpisů účto-vaných Pojišťovnou v oblasti veřejného zdravotního pojištění do výše 0,3 % celkového objemu základního fondu po přerozdělení.

Zákon č. 280/1992 Sb. o resortních, oborových, zaměstnaneckých a dalších zdravotních pojišťovnách ukládá přísluš-

ným pojišťovnám tvorbu z následujících zdrojů § 16 odst. 4 písm. b) a § 19 odst. 1:

• Finanční prostředky z podílu kladného hospodářského výsledku po zdanění stanoveného statutárními orgány Po-jišťovny z činností, které provádí nad rámec veřejného zdravotního pojištění.

• Finanční prostředky vytvářené využíváním základního fondu. Jedná se o příjmy z úroků plynoucích z prostředků na účtu základního fondu.

• Příjmy plynoucí z přirážek k pojistnému, pokut a penále účtovaných touto pojišťovnou v oblasti veřejného zdra-votního pojištění v případě, že pojišťovna má naplněný rezervní fond a hospodaří vyrovnaně.

Odlišností v možnosti naplňovat fond prevence je několik. VZP má limit pro příděl do fondu z pokut a nedoplatků do

0,3 % objemu základního fondu po přerozdělení. Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny takové omezení nemají. Vzhledem

k faktu, že VZP ubývá pojištěnců, snižuje se i objem základního fondu a tedy i daná 0,3 % z objemu tohoto fondu tvoří

v absolutní hodnotě rok od roku nižší částku. Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny tento limit nemají, ale tvorba fondu

prevence je podmíněna naplněním rezervního fondu a vyrovnaným hospodařením. Stejná podmínka by za současné situace

pro VZP mohla znamenat ukončení nebo výrazné omezení Programů. V posledních letech lze sledovat trvale zápornou

bilanci základního fondu VZP a s tím související nenaplnění fondu rezervního. Je možné si položit otázku, zda je správné,

aby zdravotní pojišťovna poskytovala Programy, pokud se potýká s problémy financovat řádně standardní péči ze základ-

ního fondu. VZP ale v současné situaci nemá jinou volbu, pokud chce zabránit ještě většímu a rychlejšímu odlivu pojištěn-

ců k zaměstnaneckým zdravotním pojišťovnám. Tyto zdravotní pojišťovny mají navíc stále výhodnější strukturu svých

pojištěnců a 100 % přerozdělení pojistného, které by do značné míry vyrovnalo rozdíly z toho plynoucí, se oddálilo do roku

200712. Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny dále mají jako zdroj financování fondu prevence prostředky vytvářené využí-

váním základního fondu (tj. úroky). Takovou možnost VZP dle zákona nemá a tím je znevýhodněna vůči zaměstnaneckým

pojišťovnám, které mohou zhodnocení základního fondu v případě kladného zůstatku využívat. Objem zůstatků základního

fondu zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven na konci roku 2004 činil necelé 3 miliardy Kč, zatímco u VZP činil pouze

51 milionů Kč.13

12 Dle zákona č. 438/2004 Sb., který novelizuje mj. zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. 13 Souhrnné hodnocení vývoje hospodaření veřejného zdravotního pojištění za rok 2004. MZ ČR, Praha 2005

46

Druhým možným zdrojem fondu prevence, kterého však dle dostupných dat využívá pro financování fondu prevence

pouze VZP, jsou komerční aktivity. V souvislosti se vstupem do EU dochází v tomto mechanismu k mnohým změnám,

zejména ve smyslu tlaku na separaci komerčních aktivit od veřejných. Právní úprava této oblasti bude jistě předmětem

dalších analýz. Tyto prostředky však v současné době netvoří při financování Programů dominantní roli, a proto se jimi

dále nebudeme výrazněji zabývat.

Z výše zmíněného vyplývá, že dualismus ohledně právní úpravy zdravotního pojištění přetrvává a výrazně se projevu-

je i v této oblasti. Jak již bylo naznačeno, VZP jako jediná může financovat programy z pokut a penále i přesto, že bilance

jejího základního fondu je v deficitu. Naopak pro zaměstnanecké zdravotní pojišťovny tato podmínka neplatí. V případě

negativní bilance základního fondu to pro zaměstnaneckou zdravotní pojišťovnu znamená v dalším roce omezení možnosti

poskytovat Programy. Na druhou stranu vzhledem k tomu, že tyto pojišťovny nedostatek prostředků v základním fondu

nemají, mají tuto podmínku v podstatě stále splněnu.

Za současné situace by nastavení stejných pravidel pro všechny ve smyslu zrušení specifického postavení VZP, které

spočívá v možnosti financovat Programy i při záporném výsledku hospodaření základního fondu, znamenalo její faktickou

likvidaci, omezení restrikcí pro zaměstnanecké pojišťovny za jinak stejných podmínek by znamenalo možnost zneužití

veřejných prostředků, pokud by mohly tyto pojišťovny financovat své programy i při deficitu základního fondu. Řešením

tedy není jednoduchým legislativním zákrokem bez dalších změn v systému pozici vyrovnat. Existující dualismus právní

úpravy zdrojů fondu prevence ve vazbě na veřejné prostředky však způsobuje faktickou dichotomii VZP a zaměstnanec-

kých zdravotních pojišťoven, což narušuje princip rovnosti příležitostí jako základní podmínku efektivní plurality

v systému. Každá další veřejná pojišťovna se musí vyrovnávat s tím, že kromě ostatních pojišťoven, které mají stejně pod-

mínky jako ona, zde existuje ještě VZP, která může financovat Programy bez vazby na efektivitu hospodaření základního

fondu zdravotního pojištění.

V následující části jsou uvedena statistická data, která podrobně popisují hospodaření a bilanci fondu prevence:

Tabulka č. 10: Tvorba a čerpání fondu prevence v roce 2004 – ZPP a skutečnost v tis. Kč a plnění v %

kód Zdravotní pojišťovna Tvorba

FP ZPP v tis. Kč

Tvorba FP skutečnost

v tis. Kč

skuteč-nost/plán

v %

Čerpání FP ZPP v

tis. Kč

Čerpání FP skutečnost

v tis. Kč

skuteč-nost/plán

v % 111 Všeobecná zdravotní pojišťovna 354 309 356 959 101 421 039 387 899 92 201 Vojenská zdravotní pojišťovna 30 233 1 094 4 34 073 22 497 66 205 Hutnická zaměstnanecká pojišťovna 44 550 131 932 296 44 850 46 219 103 207 OZP bank, pojišťoven a stavebnictví 140 000 158 774 113 82 800 117 971 142 209 Zaměstnanecká pojišťovna ŠKODA 9 600 33 673 351 16 200 19 591 121 211 Zdravotní pojišťovna MV ČR 77 870 174 445 224 115 550 119 329 103 213 Revírní bratrská pojišťovna 29 700 80 371 271 32 570 39 686 122 217 Zdravotní pojišťovna Metal Aliance 71 500 99 279 139 38 330 49 384 129 222 Česká národní zdravotní pojišťovna 52 650 74 474 141 28 100 19 034 68

Celkem zaměstnanecké zdravot. poj. Celkem zdravotní pojišťovny

Zdroj: Výroční zprávy zdravotních pojišťoven 2004

Tabulka č. 11: Tvorba a čerpání fondu prevence v roce 2003 – ZPP a skutečnost v tis. Kč a plnění v %

Kód Zdravotní pojišťovna Tvorba FP ZPP v tis. Kč

Tvorba FP skutečnost v tis. Kč

skuteč-nost/plán v

%

Čerpání FP ZPP v tis.

Kč

Čerpání FP skutečnost v

tis. Kč

skuteč-nost/plán v

% 111 Všeobecná zdravotní pojišťovna 345 200 384 436 111 373 430 429 485 115201 Vojenská zdravotní pojišťovna 1 819 - 38 124 -205 Hutnická zaměstnanecká pojišťovna 41 370 109 561 265 35 560 53 065 149207 OZP bank, pojišťoven a stavebnictví 209 Zaměstnanecká pojišťovna ŠKODA 12 640 36 862 292 13 990 12 852 92211 Zdravotní pojišťovna MV ČR 59 300 169 667 286 77 350 88 465 114213 Revírní bratrská pojišťovna 31 500 40 351 128 37 530 39 466 105217 Zdravotní pojišťovna Metal Aliance1) 22 600 45 629 202 28 000 35 976 128222 Česká národní zdravotní pojišťovna 62 840 81 102 129 18 120 9 343 52

Celkem zaměstnanecké zdravot. poj. Celkem zdravotní pojišťovny 1) uvádí příjmy a výdaje Údaj není k dispozici Zdroj: Výroční zprávy zdravotních pojišťoven 2003

Porovnáme-li ZPP a skutečnost tvorby a čerpání fondu prevence – viz tabulky č. 10, 11 a grafy č. 25, 26 za roky

2003 a 2004, je patrné, že zdravotní pojišťovny částky tvorby i čerpání ve zdravotně pojistném plánu oproti skutečnosti

podhodnotily. U zdravotních pojišťoven VZP, VoZP byla v roce 2003 tvorba menší než čerpání, u ostatních byl tento vztah

obrácený. Situace se nezměnila ani v roce 2004. Nejvyrovnaněji hospodařila ve fondu prevence v roce 2003 RBP. V roce

2004 nehospodařila vyrovnaně žádná ze zdravotních pojišťoven. Samozřejmě se u VZP jednalo o vyšší částky, tvorba čini-

la v roce 2003 384 436 tis. Kč a čerpání 429 485 tis. Kč. K větším pojišťovnám z hlediska fondu prevence se řadila ještě

HZP a ZPMVČR a v roce 2004 OZP (v roce 2003 nebyly údaje této ZP k dispozici). Tyto rozdíly dobře zobrazují následu-

jící grafy.

Graf č. 25: Tvorba a čerpání fondu prevence v roce 2004

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

300 000

350 000

400 000

450 000

Vše

obec

ná z

drav

otní

pojišťo

vna

Voj

ensk

á zd

ravo

tní

pojišťo

vna

Hut

nick

áza

měs

tnan

ecká

pojišťo

vna

OZP

ban

k, p

ojišťo

ven

a st

aveb

nict

ví

Zaměs

tnan

ecká

pojišťo

vna

ŠKO

DA

Zdra

votn

í poj

išťo

vna

MV

ČR

Rev

írní b

ratrs

kápo

jišťo

vna

Zdra

votn

í poj

išťo

vna

Met

al A

lianc

e

Čes

ká n

árod

nízd

ravo

tní p

ojišťo

vna

tis. K

č

Tvorba FP ZPP v tis. Kč Tvorba FP skutečnost v tis. KčČerpání FP ZPP v tis. Kč Čerpání FP skutečnost v tis. Kč

Zdroj: Výroční zprávy zdravotních pojišťoven 2004

47

Graf č. 26: Tvorba a čerpání fondu prevence, srovnání ZPP a skutečnosti v roce 2003

0

500 000Tvorba FP ZPP v tis. Kč Tvorba FP skutečnost v tis. Kč

450 000 Čerpání FP Z

50 00

00

00

00

00

300 000

000

400 000V V

oká

zdr

ťovn

a

Hut

nic

sta

OZ

šťov

en

st Zaměs

tnan

ecká

pojišťo

vna

Š

Zdra

votn

í poj

išťo

vna

MV

ČR

Rev

írní b

rpo

jišťo

vna

Zdra

votn

í poj

išťo

vna

Met

al A

lian

Čes

ká n

árod

ní z

drav

otní

pojišťo

vna

0

100 0

150 0

200 0

250 0

350

48

šeob

ecná

zdr

pojiš

jens po

jiš

ká z

amě

pojišťo

vn

P ba

nk, p

oji

aveb

nict

ví

avot

ní

avot

ní

nane

cká a

KO

DA

atrs

ká

ce1)

ťovn

a

PP v tis. Kč Čerpání FP skutečnost v tis. Kč

Zdroj: Výroční zprávy zdravotních pojišťoven 2003

Tabulka č. 12: Tvorba fondu prevence v roce 2002 v tis. Kč

Kód Zdravotní pojišťovna převod z HV

Podíl z pokut a penále

úroky z účtu FP

ostatní (dary, úro-ky z pro-

dlení, náhrady

škod)

předpis příspěvků od pojiš-

těnců

celkem

111 Všeobecná zdravotní pojišťovna 34 533 270 000 207 3 139 44 523 352 402201 Vojenská zdravotní pojišťovna 205 Hutnická zaměstnanecká pojišťovna 0 87 280 2 514 22 0 89 816207 OZP bank, pojišťoven a stavebnictví 209 Zaměstnanecká pojišťovna ŠKODA 0 18 867 987 0 734 20 588211 Zdravotní pojišťovna MV ČR 0 80 663 2 500 400 2 567 86 130213 Revírní bratrská pojišťovna 217 Zdravotní pojišťovna Metal Aliance1) 0 26 042 1 070 0 0 27 112222 Česká národní zdravotní pojišťovna 0 62 222 613 0 265 63 100

Celkem zaměstnanecké zdravot. poj. Celkem zdravotní pojišťovny

1) uvedeny příjmy Zdroj: Výroční zprávy zdravotních pojišťoven 2002 Údaj není k dispozici

Tabulka č. 13: Tvorba fondu prevence v roce 2003 v tis. Kč

Kód Zdravotní pojišťovna

převod z HV z ko-merční činnosti

Podíl z pokut a penále

úroky z účtu FP

ostatní (dary,

úroky z prodlení, náhrady

škod)

předpis příspěvků od pojiš-

těnců

Celkem

111 Všeobecná zdravotní pojišťovna 43 478 295 868 55 2 223 42 812 384 436201 Vojenská zdravotní pojišťovna 0 0 1 819 0 0 1 819205 Hutnická zaměstnanecká pojišťovna 0 108 156 1 378 27 0 109 561207 OZP bank, pojišťoven a stavebnictví 209 Zaměstnanecká pojišťovna ŠKODA 0 35 875 703 60 224 36 862211 Zdravotní pojišťovna MV ČR 0 165 123 1 846 85 2 613 169 667213 Revírní bratrská pojišťovna 752 39 044 412 143 0 40 351217 Zdravotní pojišťovna Metal Aliance1) 0 45 161 468 0 0 45 629222 Česká národní zdravotní pojišťovna 0 53 973 822 0 559 55 354

Celkem zaměstnanecké zdravot. poj. Celkem zdravotní pojišťovny

1) uvedeny příjmy Zdroj: Výroční zprávy zdravotních pojišťoven 2003

Údaj není k dispozici

Graf č. 27: Podíly složek na tvorbě prevence v % v roce 2003

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Vše

obec

názd

ravo

tní

pojišťo

vna

Voj

ensk

ázd

ravo

tní

pojišťo

vna

Hut

nick

áza

měs

tnan

ecká

pojišťo

vna

OZP

ban

k,po

jišťo

ven

ast

aveb

nict

ví

Zaměs

tnan

ecká

pojišťo

vna

ŠKO

DA

Zdra

votn

ípo

jišťo

vna

MV

ČR

Rev

írní b

ratrs

kápo

jišťo

vna

Zdra

votn

ípo

jišťo

vna

Met

alA

lianc

e

Čes

ká n

árod

nízd

ravo

tní

pojišťo

vna

ZP

převod z HV podíl z pokut a penáleúroky z účtu FP ostatní (dary, úroky z prodlení, náhrady škod)předpis příspěvků od pojištěnců

Zdroj: Výroční zprávy zdravotních pojišťoven 2003 V roce 2002 dosahuje nejvyššího objemu tvorby fondu prevence VZP s 352 402 tis. Kč (viz tabulka č. 12).

Z tabulek vyplývá, že na tvorbě fondu prevence se především podílí příděl z vybraných pokut a penále, a to u všech

zdravotních pojišťoven. Pouze VZP v roce 2002 financovala preventivní programy z kladného hospodářského výsledku

z komerčních činností částkou 34 533 tis. Kč a v roce 2003 částkou 43 478 000 Kč a v roce 2004 částkou 10 000 000 Kč

(viz tabulka č. 12, č. 13 a č. 14). Další ZP, která financuje Programy z kladného hospodářského výsledku je RBP (v roce

2003 částkou 752 tis. Kč a v roce 2004 částkou 927 tis. Kč). Dalšími složkami tvorby fondu jsou úroky z účtu fondu pre-

49

vence, dary a příspěvky od pojištěnců. Největší podíl na tvorbě fondu prevence u každé zdravotní pojišťovny měly v roce

2003 vybrané pokuty a penále viz graf č. 27 a č. 28 (s výjimkou VoZP). U ZPŠ, ZPMV ČR, RBP, ZP M-A, ČNZP

a HZP tvoří velmi vysoký podíl z pokut a penále. U VoZP se podílely na tvorbě fondu prevence jen úroky. U VZP přispíval

k tvorbě předpis příspěvků od pojištěnců a převod z HV z komerční činnosti. HV z komerční činnosti jako zdroj financová-

ní fondu prevence, jak bylo uvedeno výše, má odlišnou podmínku pro možnost jeho použití u VZP a ZZP vyplývající

z duální právní úpravy. Naopak zisk z komerčních činností jako zdroje financování fondu (pokud je provozuje) zdravotní

pojišťovny vůbec nepoužívají. Výjimkou je již zmíněná VZP a od roku 2003 i RBP. V roce 2004 se situace příliš nezměni-

la, pouze výraznější změna nastala u ZP MV ČR, kde se snížil podíl vybraných pokut a penále a jsou zaznamenány položky

ostatní, předpis příspěvků od pojištěnců a úroky.

Tabulka č. 14: Tvorba fondu prevence v roce 2004 v tis. Kč

Kód Zdravotní pojišťovna pře-vod

z HV

podíl z pokut a penále

úroky z účtu FP

ostatní (dary,

úroky z prodlení, náhrady

škod)

předpis pří-spěvků od pojištěnců

Celkem

111 Všeobecná zdravotní pojišťovna 10 000 298 000 188 522 48 249 356 959201 Vojenská zdravotní pojišťovna 0 0 1 094 0 0 1 094205 Hutnická zaměstnanecká pojišťovna 0 129 975 1 906 51 131 932207 OZP bank, pojišťoven a stavebnictví 0 149 572 1 825 7 377 158 774209 Zaměstnanecká pojišťovna ŠKODA 0 32 775 765 0 133 33 673211 Zdravotní pojišťovna MV ČR 0 164 200 3 532 3 805 2 908 174 445213 Revírní bratrská pojišťovna 927 78 459 874 111 0 80 371217 Zdravotní pojišťovna Metal Aliance 0 98 158 1 121 0 0 99 279222 Česká národní zdravotní pojišťovna 0 73 234 1 040 0 200 74 474

Celkem zaměstnanecké zdravot. poj. Celkem zdravotní pojišťovny Zdroj: Výroční zprávy zdravotních pojišťoven 2004

Graf č. 28: Podíly složek na tvorbě prevence v roce 2004

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Vše

obec

názd

ravo

tní

pojišťo

vna

Voj

ensk

ázd

ravo

tní

pojišťo

vna

Hut

nick

áza

měs

tnan

ecká

pojišťo

vna

OZP

ban

k,po

jišťo

ven

ast

aveb

nict

ví

Zaměs

tnan

ecká

pojišťo

vna

ŠKO

DA

Zdra

votn

ípo

jišťo

vna

MV

ČR

Rev

írní b

ratrs

kápo

jišťo

vna

Zdra

votn

ípo

jišťo

vna

Met

alA

lianc

e

Čes

ká n

árod

nízd

ravo

tní

pojišťo

vna

ZP

%

převod z HV podíl z pokut a penáleúroky z účtu FP ostatní (dary, úroky z prodlení, náhrady škod)předpis příspěvků od pojištěnců

Zdroj: Výroční zprávy zdravotních pojišťoven 2004

50

51

Tabulka č. 15: Tvorba fondu prevence v Kč/100 pojištěnců v roce 2002

Kód Zdravotní pojišťovna převod z HV/pojištěnce

podíl z pokut a penále/pojištěnce

úroky z účtu FP/pojištěnce

ostatní (dary, úroky z prodle-

ní, náhrady škod)/pojištěnce

předpis příspěvků od pojiš-těnců/ce

111 Všeobecná zdravotní pojišťovna 490,1 3832,0 2,9 44,6 631,9201 Vojenská zdravotní pojišťovna 205 Hutnická zaměstnanecká pojišťovna 0,0 26991,2 777,4 6,8 0,0207 OZP bank, pojišťoven a stavebnictví 209 Zaměstnanecká pojišťovna ŠKODA 0,0 15815,4 827,4 0,0 615,3211 Zdravotní pojišťovna MV ČR 0,0 8798,3 272,7 43,6 280,0213 Revírní bratrská pojišťovna 217 Zdravotní pojišťovna Metal Aliance 0,0 9332,7 383,5 0,0 0,0222 Česká národní zdravotní pojišťovna 0,0 20054,0 197,6 0,0 85,4

Celkem zaměstnanecké zdravot. poj. Celkem zdravotní pojišťovny

údaj není k dispozici Pozn.: OZP = Oborová zdravotní pojišťovna do r. 1999 vč. OZP bank, od r. 2000 OZP bank, pojišťoven a stavebnictví Zdroj: Výroční zprávy zdravotních pojišťoven 2002, vlastní výpočet

Tabulka č. 16: Tvorba fondu prevence v Kč/100 pojištěnců v roce 2003

Kód Zdravotní pojišťovna převod z HV/pojištěnce

Podíl z pokut a penále/pojištěnce

úroky z účtu FP/pojištěnce

ostatní (dary, úroky z prodle-

ní, náhrady škod)/pojištěnce

předpis příspěvků od pojiš-těnců/ce

111 Všeobecná zdravotní pojišťovna 634,4 4316,9 0,8 32,4 624,7 201 Vojenská zdravotní pojišťovna 0,0 0,0 312,9 0,0 0,0 205 Hutnická zaměstnanecká pojišťovna 0,0 32483,9 413,9 8,1 0,0 207 OZP bank, pojišťoven a stavebnictví 209 Zaměstnanecká pojišťovna ŠKODA 0,0 29506,3 578,2 49,3 184,2 211 Zdravotní pojišťovna MV ČR 0,0 17272,1 193,1 8,9 273,3 213 Revírní bratrská pojišťovna 232,4 12065,7 127,3 44,2 0,0 217 Zdravotní pojišťovna Metal Aliance 0,0 15051,5 156,0 0,0 0,0 222 Česká národní zdravotní pojišťovna 0,0 17519,2 266,8 0,0 181,4

Celkem zaměstnanecké zdravot. poj. Celkem zdravotní pojišťovny

Zdroj: Výroční zprávy zdravotních pojišťoven 2003 údaj není k dispozici

Tabulka č. 17: Tvorba fondu prevence v Kč/100 pojištěnců v roce 2004

Kód Zdravotní pojišťovna převod z HV/pojištěnce

podíl z pokut a penále/pojištěnce

úroky z účtu FP/pojištěnce

ostatní (dary, úroky z prodle-

ní, náhrady škod)/pojištěnce

předpis příspěvků od pojiš-těnců/ce

111 Všeobecná zdravotní pojišťovna 148,6 4 428,9 2,8 7,8 717,1 201 Vojenská zdravotní pojišťovna - - 190,4 - - 205 Hutnická zaměstnanecká pojišťovna - 38 987,2 571,7 15,3 - 207 OZP bank, pojišťoven a stavebnictví - 25 274,0 308,4 - 1 246,5 209 Zaměstnanecká pojišťovna ŠKODA - 26 199,0 611,5 - 106,3 211 Zdravotní pojišťovna MV ČR - 16 489,6 354,7 382,1 292,0 213 Revírní bratrská pojišťovna 272,0 23 021,1 256,4 32,6 - 217 Zdravotní pojišťovna Metal Aliance - 31 559,8 360,4 - - 222 Česká národní zdravotní pojišťovna - 23 810,5 338,1 - 65,0

Zdroj: Výroční zprávy zdravotních pojišťoven 2004

52

Tabulka č. 15, č. 16 a č. 17 zobrazuje kolik Kč připadá z tvorby fondu prevence na 100 pojištěnců dle jednotlivých

složek. Velmi zajímavé je to u složky pokuty a penále. V roce 2002 (tabulka č. 15) u VZP (největší ZP) je prakticky nej-

menší podíl – 3832 Kč (všechny ostatní ZP minimálně 3x více). Nejvyšší částka na 100 pojištěnců připadala u HZP

(26 991,2 Kč) a ČNZP (20 054 Kč). Ještě výraznější rozdíl byl zaznamenán u úroků z účtu fondu prevence na 100 pojištěn-

ců, co se týče VZP (2,9 Kč) a zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven (stovky Kč až 300x více). U předpisu příspěvků od

pojištěnců byla situace srovnatelná u VZP (631,90 Kč) a ZPŠ, ZP MV ČR vykazovala již hodnotu poloviční (280 Kč).

Některé ZP měly v této položce nulovou hodnotu (např. HZP a ZP M-A).

V roce 2003 měla VZP v Kč pokut a penále připadajících na 100 pojištěnců opět nejméně (4 316,90 Kč) a u RBP

(12 065,70 Kč), naopak nejvíce HZP (32 483,90 Kč) a ZPŠ (29 506,30 Kč). U úroků z účtu fondu prevence se pro VZP

situace ještě zhoršila: pouhých 0,8 Kč připadalo na 100 pojištěnců. U předpisu příspěvků od pojištěnců tuto složku vykazo-

vala jen VZP výrazně vyšší (624,70 Kč na 100 pojištěnců), ZPŠ, ZPMVČR okolo 200 Kč přičemž ČNZP (181,40 Kč na

100 pojištěnců).

V roce 2004 se výrazně snížil u VZP podíl z HV na 100 pojištěnců (v roce 2002 činil 490,10 Kč a v roce 2004 jen

148,60 Kč). Zřejmě to má vazbu na hospodaření této největší ZP. Zatímco u RBP nastala situace opačná (v roce 2003 tomu

bylo 232,40 Kč a v roce 2004 272,00 Kč).

Pro úplnost je v tabulce č. 18 a grafu č. 29 uveden přehled příjmů z komerčních činností zdravotních pojišťoven

podle Souhrnných hodnocení vývoje hospodaření veřejného zdravotního pojištění za příslušné roky. Od roku 2000 jsou

údaje jen za zdravotní pojišťovny celkem, ne v rozdělení na VZP a ZZP. Z tabulky a grafu jde vidět, že nejvyšších výnosů

z komerčních činností dosáhla VZP v roce 1998 (600 mil. Kč) a zároveň i ZZP jako celek (276 mil. Kč). V posledních

letech se pohybovaly výnosy zdravotních pojišťoven okolo 400 – 500 mil. Kč, hodnoty často kolísaly.

Podle dosud platných zákonů tvorba fondu prevence není u VZP (na rozdíl od právní úpravy ZZP) podmíněna napl-

něním rezervního fondu a vyrovnanou bilancí hospodaření této zdravotní pojišťovny. Všeobecná zdravotní pojišťovna tedy

může podle zákonných limitů přídělů naplňovat fond prevence i při nevyrovnaném hospodaření. Vezmeme-li v úvahu, že

produkty fondu prevence jsou jedním z významných faktorů výběru pojišťovny klientem, je pro pojišťovnu existenčně

nezbytné tento fond naplňovat a čerpat.

Dostupné materiály neuvádějí jako samostatný zdroj financování výši přídělu z úroků účtu základního fondu (přichází

v úvahu u zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven).

Tabulka č. 18: Výnosy zdravotních pojišťoven z komerčních činností, smluvního pojištění a připojištění v mil. Kč 1996 – 2003

celkem VZP ZZP*) 1996 305 240 65 1997 335 307 28 1998 876 600 276 1999 609 379 230 2000 555 x X 2001 432 x X 2002 419 x X 2003 491 x X

Zdroj: Souhrnná hodnocení vývoje hospodaření veřejného zdravotního pojištění za léta 1998 – 2003, MZ ČR a MF

ČR.

Graf č. 29: Výnosy z komerčních činností, smluvního pojištění a připojištění – vývoj

0

100

200

300

400

500

600

700

800

900

1000

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003rok

mil.

Kč

Zdroj: Souhrnná hodnocení vývoje hospodaření veřejného zdravotního pojištění za léta 1998 – 2003, MZ ČR a MF

ČR.

4.2 Čerpání fondu prevence a náklady na Programy

Použití zdrojů z fondu prevence bylo nově upraveno zákonem č. 438/2004 Sb., který novelizoval mimo jiné zákony

č. 551/1991 Sb., o VZP a 280/1992 Sb., o zaměstnaneckých zdravotních pojišťovnách. Tento zákon stanoví, že z fondu

prevence lze hradit zdravotní péči nad rámec standardní zdravotní péče definované v zákoně č. 48/1997 Sb., a to

„s prokazatelným efektem preventivním, diagnostickým nebo léčebným, je-li poskytována pojištěncům v souvislosti

s jejich existujícím nebo hrozícím onemocněním. Prostředky fondu prevence lze využít také k realizaci preventivních zdra-

votnických programů sloužících k odhalování závažných onemocnění, na podporu rehabilitačně rekondičních aktivit ve-

doucích k prokazatelnému zlepšení zdravotního stavu účastníků a dále na podporu projektů podporujících zvýšení kvality

zdravotní péče, zdravý způsob života a zdraví pojištěnců.“14 Před novelou č. 438/2004 Sb. zákon č. 551/1991 Sb., o VZP

definoval použití prostředků fondu prevence v § 7 odst. 2 písmeno b) pouze na financování aktivit, které provádí zdravotní

pojišťovna nad rámec veřejného zdravotního pojištění. Zákon č. 280/1992 Sb., o zaměstnaneckých zdravotních pojišťov-

nách v § 16 odst. 4 písmeno b) vymezoval aktivity financované z fondu prevence stejným způsobem.

Hodnocení číselných údajů vývoje nákladů na preventivní zdravotní péči nad rámec veřejného zdravotního pojištění

je složitější z důvodu dostupnosti a rozdílnosti uváděných hodnot. V „Souhrnných hodnoceních vývoje hospodaření veřej-

ného zdravotního pojištění zpracovaných na základě údajů výročních zpráv a účetních závěrek zdravotních pojišťoven za

rok ….“ jsou údaje uváděny až od roku 2000 a některé číselné hodnoty se v těchto materiálech za stejné období liší, v ně-

kterých případech u VZP jde až o desítky miliónů. Příčinou je zřejmě to, že souhrnná hodnocení vycházejí z výročních

zpráv zdravotních pojišťoven. V těchto výročních zprávách jsou v daném roce uvedeny určité hodnoty, podle nichž je se-

staveno ministerstvem zdravotnictví souhrnné hodnocení. V následujícím kalendářním roce vyjde další výroční zpráva,

v níž jsou uváděny hodnoty za tento další rok a navíc za rok předcházející. Právě hodnoty za tento předcházející rok

se neshodují s hodnotami publikovanými v loňské výroční zprávě. Toto je problém především VZP. Pro analýzu jsou pou-

žity hodnoty zveřejněné jako poslední v pořadí. V následující tabulce je tento problém doložen na konkrétních číslech.

53

14 §7, odst. 2, písm. a) zákona 551/1991 Sb. a §16, odst. 4, písm. b) zákona č. 280/1992 Sb., ve znění zákona č. 438/2004 Sb.

54

Tabulka č. 19: Publikované údaje od roku 2000 o zdravotních Programech VZP

Souhrnné Hodnocení za rok 2000

Výroční zpráva VZP

2000

Souhrnné hodnocení

za rok 2001

Výroční zpráva VZP 2001

Souhrnné hodnocení

za rok 2002

Výroční zpráva VZP 2002

Souhrnné hodnocení

za rok 2003

Výroční zpráva VZP 2003

Souhrnné hodnocení

za rok 2004

Zdravotní programy

celkem

Není k dispozici

2000 –10 530 2001 –25 660

2000 –10 530 2001 –25 660

2001 -82 578 2002 –

100 449

2001 –82 578 2002 –

100 449

2002 – 100 449 2003 –

170 863

2002 – 100 449 2003 –

170 863

2003 –14 828 2004 –18 490

Ozdravné pobyty celkem

Není k dispozici 2000 – 200 618

2000 –190 088 2001 –

293 333

2000 –190 088 2001 –

293 333

2001 –232 405 2002 –

233 070

2001 –232 405 2002 –

233 070

2002 – 188 547 2003 –

204 823

2002 – 188 547 2003 –

204 823

2003 –204 823 2004 –190290

Další činnosti

Není k dispozici - -

2001 -4 010

2002 –5 728

2001 -4 010

2002 - 5 728

2002 – 5 728

2003 – 10 317

2002 - 5 728

2003 – 10 317

2003 –166 352 2004 –

130 315

Zdroj: Výroční zprávy VZP Zdroj: Souhrnná hodnocení vývoje hospodaření veřejného zdravotního pojištění za roky 2001, 2002, 2003, 2004 zpra-

covaná na základě údajů výročních zpráv a účetních závěrek zdravotních pojišťoven, MZ ČR a MF ČR

Následující tabulka č. 20 vypovídá o podílu pojištěnců, kteří využívají služeb nabízených v rámci Programů a jaká

cena služeb na pojištěnce průměrně za rok 2003 připadá. Procentní podíl účastníků se pohyboval od 20,5 % (ČNZP) do

62,3 % (RBP). Podle dostupných údajů se náklady na 1 pojištěnce pohybovaly od 28 Kč (ČNZP) do 122 Kč (RBP) na

pojištěnce, v přepočtu na účastníka to bylo 136 Kč (ČNZP) až 395 Kč (ZP MV ČR). Bohužel VZP nesleduje počet účast-

níků, což by bylo vhodné pro srovnání. Přestože se nejedná o vysoké částky, lákavé nabídky těchto produktů jsou význam-

ným faktorem pro pojištěnce vzhledem k výběru zdravotní pojišťovny.

Tabulka č. 20: Údaje o průměrném počtu pojištěnců a nákladech v Kč na preventivní zdravotní péči z FP zdravot-ních pojišťoven v roce 2003

Kód Zdravotní pojišťovna průměrný

počet pojiš-těnců

počet účastníků na fondu prevence

% podíl účastníků

z celk. počtu

pojištěnců

náklady na Programy

z FP

náklady na Pro-gramy/

pojištěnce

náklady na Pro-gramy

účastníka

111 Všeobecná zdravotní pojišťovna 6 853 747 nesleduje - 386 003 000 56 -201 Vojenská zdravotní pojišťovna 581 303 - - -205 Hutnická zaměstnanecká pojišťovna 332 953 117 504 35,3 31 567 000 95 269207 OZP bank, pojišťoven a stavebnictví 536 628 - - -209 Zaměstnanecká pojišťovna ŠKODA 121 584 39 293 32,3 9 041 000 74 230211 Zdravotní pojišťovna MV ČR 956 011 215 959 22,6 85 313 000 89 395213 Revírní bratrská pojišťovna 323 595 201 702 62,3 39 444 000 122 196217 Zdravotní pojišťovna Metal Aliance 300 043 113 695 37,9 35 746 000 119 314222 Česká národní zdravotní pojišťovna 308 079 63 035 20,5 8 548 000 28 136

Celkem zaměstnanecké zdravot. poj. 3 460 196 Celkem zdravotní pojišťovny 10 313 943

údaj není k dispozici Pozn.: OZP = Oborová zdravotní pojišťovna do r. 1999 vč. OZP bank, od r. 2000 OZP bank, pojišťoven a stavebnictví Zdroj: Výroční zprávy zdravotních pojišťoven 2003, vlastní výpočet

Tabulka č. 21: Náklady na preventivní zdravotní péči nad rámec veřejného zdravotního pojištění v tis. Kč a meziroční změny v % Nákl. na prevent. zdr. péči celkem z FP a jiných zdrojů

kód

2001/2000v %

2002/2001v %

2003/2002 v %

2004/2003 v % Zdravotní pojišťovna

2000 2001 2002 2003 2004

111 Všeobecná zdravotní pojišťovna 200 618 318 993 294 724 386 003 339 095 159 92,4 131,0 87,8 201 Vojenská zdravotní pojišťovna 17 014 27 592 42 092 50 660 34 247 162,2 152,6 120,4 67,6 205 108,7 Hutnická zaměstnanecká pojišťovna 25 318 27 530 39 450 31 589 36 176 143,3 80,1 114,5 207 OZP bank, pojišťoven a stavebnictví 32 366 40 820 71 075 94 750 73 778 126,1 174,1 133,3 77,9 209 Zaměstnanecká pojišťovna ŠKODA 5 415 8 439 8 059 9 041 13 490 155,8 95,5 112,2 149,2 211 Zdravotní pojišťovna MV ČR 39 690 65 798 63 006 87 926 115 712 165,8 95,8 139,6 131,6 213 Revírní bratrská pojišťovna 29 158 36 299 38 346 39 444 39 661 124,5 105,6 102,9 100,6 217 Zdravotní pojišťovna Metal Aliance 11 358 27 541 37 355 35 746 40 719 242,5 135,6 95,7 113,9 222 Česká národní zdravotní pojišťovna 2 284 2 680 6 584 8 548 14 347 117,3 245,7 129,8 167,8

Celkem zaměstnanecké zdravot. poj. 162 603 236 699 305 967 357 704 368 130 145,6 129,3 116,9 102,9 Celkem zdravotní pojišťovny 363 221 555 692 600 691 743 707 707 225 153 108,1 123,8 95,1

Náklady na zdravot. programy kód

Zdravotní pojišťovna

2000 2001 2002 2003 20042001/2000

v % 2002/2001

v % 2003/2002

v % 2004/2003

v %

111 Všeobecná zdravotní pojišťovna 10 530 82 578 100 449 14 828 18 490 784,2 121,6 14,8 124,7 201 Vojenská zdravotní pojišťovna 2 884 3 390 5 591 10 392 20 961 117,5 164,9 185,9 201,7 205 Hutnická zaměstnanecká pojišťovna 22 647 24 334 35 871 28 208 33 085 107,4 147,4 78,6 117,3 207 OZP bank, pojišťoven a stavebnictví 18 167 23 467 52 017 73 577 47 398 129,2 221,7 141,4 64,4 209 Zaměstnanecká pojišťovna ŠKODA 2 309 4 375 4 219 2 413 6 818 189,5 96,4 57,2 282,6 211 Zdravotní pojišťovna MV ČR 29 404 65 149 39 923 64 875 94 082 221,6 61,3 162,5 145,0 213 Revírní bratrská pojišťovna 24 685 31 053 31 515 32 900 33 714 125,8 101,5 104,4 102,5 217 Zdravotní pojišťovna Metal Aliance 9 249 22 172 31 076 30 433 27 592 239,7 140,2 97,9 90,7 222 Česká národní zdravotní pojišťovna 1 997 2 484 5 158 6 872 10 978 124,4 207,6 133,2 159,7

Celkem zaměstnanecké zdravot. poj. 111 342 176 424 205 370 249 670 274 628 158,5 116,4 121,6 110,0 Celkem zdravotní pojišťovny 121 872 259 002 305 819 264 498 293 118 212,5 118,1 86,5 110,8

55

Náklady na ozdravné pobyty kód

Zdravotní pojišťovna

2000 2001 2002 2003 20042001/2000

v % 2002/2001

v % 2003/2002

v % 2004/2003

v %

111 Všeobecná zdravotní pojišťovna 190 088 232 405 188 547 204 823 190 290 122,3 81,1 108,6 92,9 201 Vojenská zdravotní pojišťovna 13 978 12 147 23 508 23 644 1 265 86,9 193,5 100,6 5,4 205 Hutnická zaměstnanecká pojišťovna 2 566 3 196 3 458 3 359 3 062 124,6 108,2 97,1 91,2 207 OZP bank, pojišťoven a stavebnictví 14 191 14 880 16 269 14 595 14 024 104,9 109,3 89,7 96,1 209 Zaměstnanecká pojišťovna ŠKODA 1 658 1 764 1 574 666 695 106,4 89,2 42,3 104,4 211 Zdravotní pojišťovna MV ČR 10 286 649 23 083 23 051 21 630 6,3 3556,7 99,9 93,8 213 Revírní bratrská pojišťovna 4 423 5 097 5 220 4 428 3 719 115,2 102,4 84,8 84,0 217 Zdravotní pojišťovna Metal Aliance 2 109 5 369 6 279 5 313 2 030 254,6 116,9 84,6 38,2 222 Česká národní zdravotní pojišťovna – – 1 324 1 370 427 – – 103,5 31,2

Celkem zaměstnanecké zdravot. poj. 49 211 43 102 80 715 76 426 46 852 87,6 187,3 94,7 61,3 Celkem zdravotní pojišťovny 239 299 275 507 269 262 281 249 237 142 115,1 97,7 104,5 84,3

Ostatní činnosti Zdr. péče nad rámec v.z.p. z jiných zdrojů kód

Zdravotní pojišťovna

2000 2001 2002 2003 2004 2000 2001 2002 2003 2004111 Všeobecná zdravotní pojišťovna – – 5 728 166 352x) 130 315 – – – 201 Vojenská zdravotní pojišťovna 48 55 961 3 922 - 8341 11634 12 032 12 702 12 021 205 Hutnická zaměstnanecká pojišťovna – – - - - 343 – 121 22 29 207 OZP bank, pojišťoven a stavebnictví 8 2 473 2 789 6 578 12 356 – – – – 209 Zaměstnanecká pojišťovna ŠKODA 1 448 2 300 2 266 5 962 5 977 – – – – 211 Zdravotní pojišťovna MV ČR – – – - - – – – – 213 Revírní bratrská pojišťovna 50 149 1611 2 116 2 228 – – – – 217 Zdravotní pojišťovna Metal Aliance – – – - 11 097 – – – – 222 Česká národní zdravotní pojišťovna 287 196 102 306 2 942 – – – –

Celkem zaměstnanecké zdravot. poj. 1 841 5 173 7 729 18 884 34 600 8 684 11 634 12 153 12 724 12 050 Celkem zdravotní pojišťovny 1 841 5 173 13 457 29 201 164 915 8 684 11 634 12 153 12 724 12 050

Zdroj: Souhrnná hodnocení vývoje hospodaření veřejného zdravotního pojištění za roky 2001, 2002, 2003, 2004 zpracovaná na základě údajů výročních zpráv a účetních závěrek zdravotních pojišťoven, MZ ČR a MF ČR, vlastní výpočet

56

57

Tabulka č. 22: Podíly skupin nákladů na nákladech na preventivní zdravotní péči celkem z FP a jiných zdrojů v % Náklady na zdravot. programy-podíl v % Náklady na ozdravné pobyty-podíl v %

kód Zdravotní pojišťovna 2000 2001 2002 2003 2004 2000 2001 2002 2003 2004

111 Všeobecná zdravotní pojišťovna 5,2 25,9 34,1 3,8 5,5 94,8 72,9 64,0 53,1 56,1

201 Vojenská zdravotní pojišťovna 17,0 12,3 13,3 20,5 61,2 82,2 44,0 55,8 46,7 3,7 205 Hutnická zaměstnanecká pojišťovna 89,5 88,4 90,9 89,3 91,5 10,1 11,6 8,8 10,6 8,5 207 OZP bank, pojišťoven a stavebnictví 56,1 57,5 73,2 77,7 64,2 43,8 36,5 22,9 15,4 19,0 209 Zaměstnanecká pojišťovna ŠKODA 42,6 51,8 52,4 26,7 50,5 30,6 20,9 19,5 7,4 5,2 211 Zdravotní pojišťovna MV ČR 74,1 99,0 63,4 73,8 81,3 25,9 1,0 36,6 26,2 18,7 213 Revírní bratrská pojišťovna 84,7 85,5 82,2 83,4 85,0 15,2 14,0 13,6 11,2 9,4 217 Zdravotní pojišťovna Metal Aliance 81,4 80,5 83,2 85,1 67,8 18,6 19,5 16,8 14,9 5,0 222 Česká národní zdravotní pojišťovna 87,4 92,7 78,3 80,4 76,5 - - 20,1 16,0 3,0

Celkem zaměstnanecké zdravot. poj. 68,5 74,5 67,1 69,8 74,6 30,3 18,2 26,4 21,4 12,7

Celkem zdravotní pojišťovny 33,6 46,6 50,9 35,6 41,4 65,9 49,6 44,8 37,8 33,5

Ostatní činnosti-podíl v % Zdr.p. nad rámec v.z.p. z jiných zdrojů-podíl v % kód Zdravotní pojišťovna

2000 2001 2002 2003 2004 2000 2001 2002 2003 2004 111 Všeobecná zdravotní pojišťovna - - 1,9 43,1 38,4 - - - 201 Vojenská zdravotní pojišťovna 0,3 0,2 2,3 7,7 49,0 42,2 28,6 25,1 35,1 205 Hutnická zaměstnanecká pojišťovna - - - 1,4 - 0,3 0,1 0,1 207 OZP bank, pojišťoven a stavebnictví 0,0 6,1 3,9 6,9 16,7 - - - - 209 Zaměstnanecká pojišťovna ŠKODA 26,7 27,3 28,1 65,9 44,3 - - - - 211 Zdravotní pojišťovna MV ČR - - - - - - - 213 Revírní bratrská pojišťovna 0,2 0,4 4,2 5,4 5,6 - - - - 217 Zdravotní pojišťovna Metal Aliance - - - 27,3 - - - - 222 Česká národní zdravotní pojišťovna 12,6 7,3 1,5 3,6 20,5 - - - -

Celkem zaměstnanecké zdravot. poj. 1,1 2,2 2,5 5,3 9,4 5,3 4,9 4,0 3,6 3,3 Celkem zdravotní pojišťovny 0,5 0,9 2,2 3,9 23,3 2,4 2,1 2,0 1,7 1,7

Zdroj: Souhrnná hodnocení vývoje hospodaření veřejného zdravotního pojištění za roky 2001, 2002, 2003, 2004 zpracovaná na základě údajů výročních zpráv a účetních závěrek zdravotních pojišťoven, MZ ČR a MF ČR, vlastní výpočet

58

Graf č. 30: Podíly nákladů zdravotních pojišťoven na zdravotní programy

0,0

10,0

20,0

30,0

40,0

50,0

60,0

70,0

80,0

90,0

100,0

110,0

Vše

obec

ná z

drav

otní

pojišťo

vna

Voj

ensk

á zd

ravo

tní

pojišťo

vna

Hut

nick

áza

měs

tnan

ecká

pojišťo

vna

OZP

ban

k,po

jišťo

ven

ast

aveb

nict

ví

Zaměs

tnan

ecká

pojišťo

vna

ŠKO

DA

Zdra

votn

í poj

išťo

vna

MV

ČR

Rev

írní b

ratrs

kápo

jišťo

vna

Zdra

votn

í poj

išťo

vna

Met

al A

lianc

e

Čes

ká n

árod

nízd

ravo

tní p

ojišťo

vna

% p

odíl

2000 2001 2002 2003 2004

Pozn. OZP = Oborová zdravotní pojišťovna do r. 1999 vč. OZP bank, od r. 2000 OZP bank, pojišťoven a stavebnictví Zdroj: Souhrnná hodnocení vývoje hospodaření veřejného zdravotního pojištění za roky 1999, 2001 a 2002, 2003 a

2004 zpracovaná na základě údajů výročních zpráv a účetních závěrek zdravotních pojišťoven MZ ČR a MF ČR, vlastní výpočet

Graf č. 31: Podíly nákladů zdravotních pojišťoven na ozdravné pobyty

0,0

10,0

20,0

30,0

40,0

50,0

60,0

70,0

80,0

90,0

100,0

Vše

obec

názd

ravo

tní

pojišťo

vna

Voj

ensk

ázd

ravo

tní

pojišťo

vna

Hut

nick

áza

měs

tnan

ecká

pojišťo

vna

OZP

ban

k,po

jišťo

ven

ast

aveb

nict

ví

Zaměs

tnan

ecká

pojišťo

vna

ŠKO

DA

Zdra

votn

ípo

jišťo

vna

MV

ČR

Rev

írní b

ratrs

kápo

jišťo

vna

Zdra

votn

ípo

jišťo

vna

Met

alA

lianc

e

Čes

ká n

árod

nízd

ravo

tní

pojišťo

vna

% p

odíl

2000 2001 2002 2003 2004

Pozn. OZP = Oborová zdravotní pojišťovna do r. 1999 vč. OZP bank, od r. 2000 OZP bank, pojišťoven a stavebnictví Zdroj: Souhrnná hodnocení vývoje hospodaření veřejného zdravotního pojištění za roky 1999, 2001 a 2002, 2003

a 2004 zpracovaná na základě údajů výročních zpráv a účetních závěrek zdravotních pojišťoven MZ ČR a MF ČR, vlastní výpočet

59

Graf č. 32: Vývoj podílů nákladů na ostatní činnosti ve všech ZP

0,0

10,0

20,0

30,0

40,0

50,0

60,0

70,0

Vše

obec

ná z

drav

otní

pojišťo

vna

Voj

ensk

á zd

ravo

tní

pojišťo

vna

Hut

nick

áza

měs

tnan

ecká

pojišťo

vna

OZP

ban

k,po

jišťo

ven

ast

aveb

nict

ví

Zaměs

tnan

ecká

pojišťo

vna

ŠKO

DA

Zdra

votn

í poj

išťo

vna

MV

ČR

Rev

írní b

ratrs

kápo

jišťo

vna

Zdra

votn

í poj

išťo

vna

Met

al A

lianc

e

Čes

ká n

árod

nízd

ravo

tní p

ojišťo

vna

% p

odíl

2000 2001 2002 2003 2004

Pozn. OZP = Oborová zdravotní pojišťovna do r. 1999 vč. OZP bank, od r. 2000 OZP bank, pojišťoven a stavebnictví Zdroj: Souhrnná hodnocení vývoje hospodaření veřejného zdravotního pojištění za roky 1999, 2001 a 2002, 2003

a 2004 zpracovaná na základě údajů výročních zpráv a účetních závěrek zdravotních pojišťoven MZ ČR a MF ČR, vlastní výpočet

Tabulka č. 23: Změny počtu pojištěnců a výdajů na Programy u VZP v letech 1996 – 2003 97/96 98/97 99/98 00/99 01/00 02/01 03/02 04/03 Počet pojištěnců-změna 1,008 0,993 0,985 0,968 0,973 0,972 0,972 0,982Výdaje na Programy-změna 1,135 1,066 0,91 0,877 1,521 1,097 1,123

Zdroj: Výroční zprávy VZP za příslušné roky, vlastní výpočet

Graf č. 33: Změny počtu pojištěnců a výdajů na Programy v letech 1996 – 2003

0,7

0,8

0,9

1

1,1

1,2

1,3

1,4

1,5

1,6

97/96 98/97 99/98 00/99 01/00 02/01 03/02

Počet pojištěnců Výdaje na prevent. progr.

Zdroj: Výroční zprávy VZP za příslušné roky, vlastní výpočet 1) čerpání-účelový fond do r.1998, v roce 1998 vč. záloh na rok1999 2) zálohy započítány do roku 1999, vlastní výpočet

60

opro

se vyskytl op

doc

200

po n

opro

a u této

k po

tolik

tedy

v nabí

péči

nárů

opro

proce

souv

cházelo každoro

pokl

každor

a stavebnictví (ne

v roce 2

votní

byl je

(pok

šiny

nákl

2000

činil j

2004 se situac

še). V

nákl

votní

V ro

vyšší pod

se ten

Náklady na preventivní zdravotní péči celkem z fondu prevence a jiných zdrojů vzrostly u VZP v roce 2001

ti roku 2000 o 59 %, v roce 2002 byl pokles oproti předcházejícímu roku o 7,6 % a v roce 2003 oproti roku 2002

ět nárůst o 31 % a v roce 2004 pokles o 12,2 % (viz tabulka č. 21). U této zdravotní pojišťovny současně

házelo k poklesu pojištěnců, a to v roce 2001 proti roku 2000 o 2,7 % a v roce 2002 proti 2001 o 2,8 % a 2003 oproti

2 2,8 % a v roce 2004 oproti roku 2003 už jen o 1,8 % (viz tabulka č. 23). Bylo by předmětem dalších úvah, zda VZP

ěkolikaletém každoročním odlivu pojištěnců navýšila výrazněji náklady na preventivní zdravotní péči v roce 2001

ti roku 2000 s cílem tento odliv zastavit. To se však podle dat o vývoji počtu pojištěnců bezprostředně nepodařilo

pojišťovny docházelo i nadále ke snižování jejich počtu (viz graf č. 33 a tabulka č. 23). V roce 2002 došlo

klesu nákladů a v roce 2003 nárůst nákladů již nebyl tak výrazný. Je ale možné, že kdyby investice do těchto Programů

nerostly, úbytek pojištěnců by byl ještě výraznější. Odchod pojištěnců se v roce 2003 zpomalil. Efekty se dostavily

až s určitým zpožděním. Lze předpokládat, že ti pojištěnci, kteří u VZP zůstali, již nejsou příliš citliví na změny

zených Programech a na vztah zdravotní pojišťovny k nim jakožto k pojištěncům. Náklady na preventivní zdravotní

celkem z fondu prevence a jiných zdrojů mezi sledovanými lety jsou méně rozdílné u ZZP jako celku než u VZP, a to

st z roku 2000 na 2001 o 45,6 % a z roku 2001 na 2002 o 29,3 % a v roce 2003 proti 2002 o 16,9 % a v roce 2004

ti roku 2003 nárůst jen o 2,9 %. Tempo růstu výdajů se tedy snižovalo, nejvýrazněji mezi lety 2004 a 2003. Největší

ntní nárůst v nákladech zaznamenala Česká národní zdravotní pojišťovna 2002/2001 o 145,7 %, což pravděpodobně

isí se snahou ovlivnit odchod pojištěnců od této zdravotní pojišťovny. U skupiny ZZP jako celku v těchto letech do-

čně k růstu počtu pojištěnců, přibližně o 6 %. Pokud jde o jednotlivé zdravotní pojišťovny, k mírnému

esu pojištěnců, asi o 1 %, došlo jen u České národní zdravotní pojišťovny. Dále náklady na preventivní zdravotní péči

očně rostly nejvíce u VoZP (nejméně o 20,4 % v roce 2003 a nejvíce o 62,2 % v roce 2001), OZP bank, pojišťoven

jméně o 26,1 % v roce 2001 a nejvíce o 74,1 % v roce 2002) a u ZP M-A (největší nárůst o 142,5 %

001 a v roce 2004 nejmenší nárůst o 13 %). V roce 2004 byl zaznamenán pokles v nákladech na preventivní zdra-

péči u OZP (o 22,1 %) a VoZP o 32,4% oproti růstu u ostatních ZP. Mírný pokles v nákladech ve stejném období

n u ZP MV ČR (v roce 2002 o 4,2 %) a ZP Škoda (o 4,5 % v roce 2002) a HZP (o 19,9 % v roce 2003) a u ZP M-A

les o 4,3 % v roce 2003). V ostatních obdobích náklady na preventivní zdravotní péči rostly.

V praxi se použití fondu prevence na Programy dělí do několika segmentů: • zdravotní programy, • ozdravné pobyty, • ostatní činnosti, • zdravotní péče nad rámec veřejného zdravotního pojištění z jiných zdrojů. Nejvyšší podíl nákladů na zdravotní programy z celkové preventivní zdravotní péče do roku 2004 je u převážné vět-

zdravotních pojišťoven (viz graf č. 30 a tabulka č.22) kromě VZP, VoZP a ZPŠ. V roce 2004 zvýšila VoZP podíl

adů na zdravotní programy na 61,2 %, VZP a VoZP mají vysoký podíl nákladů na ozdravné pobyty (u VZP v roce

téměř 95 % z celkových nákladů na preventivní zdravotní péči, tento podíl se v průběhu let snižoval a v roce 2003

iž jen 53,1 %, u ZZP jako celku tvořily ve sledovaném období pětinu až třetinu nákladů) – viz graf č. 31. V roce

e mění, VoZP radikálně snížila podíl nákladů na ozdravné pobyty (zvýšení u zdravotních programů, viz vý-

roce 2004 měla největší podíl VZP (56,1%) a dále OZP a ZP MV ČR (okolo 20 %). Zajímavostí je, že u HZP tvořily

ady na zdravotní programy až 90 % v celém sledovaném období. U ZP MV ČR v roce 2001 tvořily náklady na zdra-

programy 99 %. Poměrně nižší podíl lze sledovat u ZP Škoda, jen okolo 52,4 % a v roce 2003 dokonce jen 26,7 %.

ce 2004 vynaložila VZP tyto náklady okolo 5,5 %, zatímco ZPŠ okolo 50,5 %.

Zaměstnanecká pojišťovna Škoda má oproti jiným zaměstnaneckým zdravotním pojišťovnám (pod 7 % v roce 2003)

íl na ostatní činnosti financované z fondu prevence, v roce 2003 dokonce tento podíl činil 65,9 %, v roce 2004

to podíl prudce snížil na asi 44,3 %, což se blíží VZP (38,4%).

Tabulk

ji

61

a č. 24: Náklady na ozdravné pobyty v Kč na 1 pojištěnce v roce 2000 až 2003 2000 2001 2002 2003

Kód Zdravotní pojišťovna pojištěnci

náklady na ozdravné pobyty

náklady na 1 pojištěn-

ce pojištěnci

náklady na ozdravné pobyty

Náklady na 1 pojištěnce pojištěnci

náklady na ozdravné pobyty

náklady/ pojištěnce pojištěnci

náklady na ozdravné pobyty

náklady na 1 pojištěn-

ce 111 Všeobecná zdravotní pojišťovna 7 449 569 190 088 000 25,5 7 249 981 232 405 000 32,1 7 045 953 188 547 000 26,8 6 853 747 204 823 000 29,9 201 Vojenská zdravotní pojišťovna 544 322 13 978 000 25,7 563 738 12 147 000 21,5 574 770 23 508 000 40,9 581 303 23 644 000 40,7 205 Hutnická zaměstnanecká pojišťovna 293 675 2 566 000 8,7 303 239 3 196 000 10,5 323 365 3 458 000 10,7 332 953 3 359 000 10,1 207 OZP bank, pojišťoven a stavebnictví 357 533 14 191 000 39,7 398 579 14 880 000 37,3 460 214 16 269 000 35,4 536 628 14 595 000 27,2 209 Zaměstnanecká pojišťovna ŠKODA 113 909 1 658 000 14,6 117 566 1 764 000 15,0 119 295 1 574 000 13,2 121 584 666 000 5,5 211 Zdravotní pojišťovna MV ČR 808 062 10 286 000 12,7 870 639 649000 0,7 916 799 23 083 000 25,2 956 011 23 051 000 24,1 213 Revírní bratrská pojišťovna 255 913 4 423 000 17,3 281 513 5 097 000 18,1 303 785 5 220 000 17,2 323 595 4 428 000 13,7 217 Zdravotní pojišťovna Metal Aliance 228 854 2 109 000 9,2 252 270 5 369 000 21,3 279 040 6 279 000 22,5 300 043 5 313 000 17,7 222 Česká národní zdravotní pojišťovna 315 894 – – 312 847 – – 310 272 1 324 000 4,3 308 079 1 370 000 4,4

Celkem zaměstnanecké zdravot. poj. 2 918 162 49 211 000 16,9 3 100 391 43 102 000 13,9 3 287 540 80 715 000 24,6 3 460 196 76 426 000 22,1 Celkem zdravotní pojišťovny 10 367 731 239 299 000 23,1 10 350 372 275 500 007 26,6 10 333 493 269 262 000 26,1 10 313 943 281 249 000 27,3

Zdroj: Souhrnná hodnocení vývoje hospodaření veřejného zdravotního pojištění za roky 2002, 2003 zpracovaná na základě údajů výročních zpráv a účetních závěrek zdravotních po-

šťoven, MZ ČR a MF ČR, vlastní výpočet

62

Graf č. 34: Vývoj nákladů na ozdravné pobyty na 1 pojištěnce

0,0

5,0

10,0

15,0

20,0

25,0

30,0

35,0

40,0

45,0

Vše

obec

ná z

drav

otní

pojišťo

vna

Voj

ensk

á zd

ravo

tní

pojišťo

vna

Hut

nick

áza

měs

tnan

ecká

pojišťo

vna

OZP

ban

k,po

jišťo

ven

ast

aveb

nict

ví

Zaměs

tnan

ecká

pojišťo

vna

ŠKO

DA

Zdra

votn

í poj

išťo

vna

MV

ČR

Rev

írní b

ratrs

kápo

jišťo

vna

Zdra

votn

í poj

išťo

vna

Met

al A

lianc

e

Čes

ká n

árod

nízd

ravo

tní p

ojišťo

vna

Cel

kem

zaměs

tnan

ecké

zdra

vot.

poj.

Cel

kem

zdr

avot

nípo

jišťo

vny

nákl

adyú

pojiš

těnc

e

2000 2001 2002 2003

Zdroj: Souhrnná hodnocení vývoje hospodaření veřejného zdravotního pojištění za roky 2002, 2003 zpracovaná na základě údajů výročních zpráv a účetních závěrek zdravotních pojišťoven, MZ ČR a MF ČR, vlastní výpočet

V tabulce č. 24 a grafu č. 34 jsou uvedené celkové náklady na ozdravné pobyty a náklady přepočtené na pojištěnce.

Vývoj nákladů byl obecně značně kolísající. Podle údajů nejvyšší náklady na pojištěnce měla v letech 2000 až 2003 Vojen-ská zdravotní pojišťovna (a to v roce 2002 40,9 Kč nákladů na 1 pojištěnce) a Oborová zdravotní pojišťovna bank, pojišťo-ven a stavebnictví (v roce 2000 39,7 Kč nákladů na 1 pojištěnce). Nejmenších nákladů na ozdravné pobyty přepočtené na jednoho pojištěnce dosahovaly HZP (8,7 Kč nákladů na 1 pojištěnce v roce 2000), ZPŠ (5,5 Kč nákladů na 1 pojištěnce v roce 2003), ZP MV ČR (0,7 Kč v roce 2001) a ČNZP (4,3 Kč nákladů na 1 pojištěnce v roce 2002). V absolutních hod-notách pak nejvyšších nákladů dosahovala VZP (v roce 2001 činily 232 405 000 Kč), souvisí to s tím, že má jako zdravotní pojišťovna nejvyšší počet pojištěnců, ZZP jako celek dosahovaly nákladů okolo 80 000 000 Kč v roce 2001. Je otázkou, zda by zdravotní pojišťovna, která má podle zákonných pravidel vytvořen fond prevence a z tohoto fondu čerpá, měla být za toto čerpání kritizována. V tomto smyslu je rozporná např. kritika některých aktivit z fondu prevence VZP ze strany ministerstva zdravotnictví (např. ministra J. Kubinyiho 7. 5. 2004 na 31. schůzi PSP ČR nebo současné diskuse kolem nucené správy VZP). Pokud by totiž nerealizovala fond prevence, mohla by totiž jen stěží obstát v „soutěži“ o získání po-jištěnců s ostatními pojišťovnami. Jiný problém je to, jak kvalitně a ekonomicky tyto aktivity provozuje. Tuto kvalitu a efektivnost by ale, pokud jsme ji v této oblasti připustili, měla spíše prověřit konkurence s ostatními pojišťovnami a ne kritika ozdravných pobytů jedné z nich.

V tabulce č. 25 jsou podrobněji rozčleněny podíly jednotlivých typů pobytů na celkových ozdravných pobytech. Ve výročních zprávách VZP za rok 2002 a 2003 je blíže specifikována položka „ozdravné pobyty“, která zahrnuje program Mořský koník, pobyty pro onkologicky nemocné děti a pacienty s mentálním či tělesným zdravotním postižením. Údaje jsou uvedeny od roku 2001. Procentní podíly těchto jednotlivých složek jsou uvedeny v tabulce č. 25. Ozdravné pobyty nedávají celkem 100 % v letech 2001 až 2003. Buď jsou hodnoty ve Výročních zprávách chybné, nebo zde není uvedena nějaká položka. V roce 2004 byly podíly počítány samostatným výpočtem z absolutních částek z celku „ozdravné pobyty“, a proto v tomto roce dávají 100 %. Dle údajů u VZP klesá podíl výdajů na Mořského koníka v položce ozdravné pobyty celkem do roku 2003. Počet účastníků Mořského koníka se pohyboval v letech 2001 až 2003 přes 5 500 pojištěnců, v roce 2004 klesl pod tuto hranici. Nejvyšší podíl z ozdravných pobytů zaujímal právě Mořský koník, přibližně 70 %.

63

Tabulka č. 25: Podíly druhů pobytů na ozdravných pobytech u VZP celkem a počet účastníků Mořského koníka v letech 2001 až 2004 v % 2001 2002 2003 2004 Ozdravné pobyty celkem 97,1 97,9 98,1 100,0

z toho: Mořský koník 74,6 70,7 68,2 74,8 Onkologicky nemocné děti 9,3 11,3 8,4 9,5 Mentální či tělesné zdravotní postižení 13,2 15,8 21,5 15,8

Počet účastníků Mořského koníka 5 405 5 849 5 530 5 265 Zdroj: Výroční zpráva VZP 2002, 2003, materiály MZ ČR 2005, vlastní výpočet

Pro srovnání uvádíme výdaje na prevenci ze státního rozpočtu. V roce 2003 bylo v rozpočtu Ministerstva zdravotnic-

tví vyčleněno na zdravotnické programy celkem 485,5 milionu Kč15, což dle platné rozpočtové skladby zahrnovalo finan-

cování zejména prevenci před drogami, alkoholem, nikotinem, prevenci AIDS, pomoc zdravotně postiženým, Národní

program zdravotní, apod. Z kapitoly Všeobecná pokladní správa bylo vyčleněno dalších 105 milionů Kč na protidrogovou

politiku. Další prostředky plynou i z místních rozpočtů.

4.3 Postavení Programů

Předmětem zájmu v této kapitole bude existence Programů v rámci systému veřejného zdravotního pojištění provozo-

vaného více zdravotními pojišťovnami. V tomto systému mají Programy mimo vlivu na zdravotní stav obyvatelstva rovněž

dimenzi konkurenční ve smyslu pobídky pro pojištěnce při volbě zdravotní pojišťovny. Lze samozřejmě postupovat i tak,

že veřejný zájem zahrne do standardu zdravotní péče nezbytnou zdravotní péči a vynakládání veřejných prostředků na další

aktivity neumožní. Posuzování Programů pouze z hlediska přímého vlivu na zlepšení zdravotního stavu pojištěnce však

v praxi redukuje možnost konkurence zdravotních pojišťoven z pohledu pojištěnce a jeho volby při neexistenci jiných po-

bídek pro volbu zdravotní pojišťovny (např. výše pojistného apod.). I když zde zůstává potenciální vazba na efektivnost

vydávání veřejných prostředků, při stávající právní úpravě, kdy existence těchto programů není nijak podstatně svázána

s bilancí pojišťovny ve veřejném zdravotním pojištění a tedy v základním fondu, není tato vazba nijak akcentována.

Je tedy z mnoha hledisek žádoucí, pokud se rozhodneme zachovat systém Programů a ve svém důsledku i více zdra-

votních pojišťoven, vhodným způsobem upravit podmínky, za nichž budou uvedené Programy nabízeny a ve svém důsled-

ku i provozovány. Taková úprava má dva základní cíle:

• Umožnit kontrolu veřejného zájmu nad těmito programy, včetně ochrany klientů veřejného zdravotního pojištění před neprůhlednými či selektivními aktivitami, které se neslučují se záměrem zákona a charakterem veřejného zdravotního pojištění.

• Umožnit v této oblasti efektivní konkurenci mezi jednotlivými zdravotními pojišťovnami. Metodologické rozlišení těchto dvou bodů je pro úspěšnost regulace zásadní, dokonce lze říci, že je klíčové i pro sta-

bilitu pluralitního prostředí ve veřejném zdravotním pojištění jako celku. Proč, když v předchozí části textu jsme konstato-

vali, že na efektivitu veřejných prostředků nemají Programy žádnou přímou vazbu?

Pokud existuje v oblasti zdravotního pojištění reálně více zdravotních pojišťoven, pak si tyto pojišťovny mohou efek-

tivně konkurovat pouze tehdy, pokud budou pro jejich konkurenci nastaveny rovné podmínky. Tyto rovné podmínky

se ovšem týkají i pojistných programů. Pokud by některá pojišťovna, ve snaze uhradit své závazky zdravotnickým zaříze-

ním za standardní péči, použila veškeré prostředky z fondu prevence na tyto úhrady, nemohla by poskytnout žádné nad-

standardní programy. Logickým důsledkem tohoto jednání by sice bylo zlepšení bilance základního fondu zdravotního

pojištění, ale na druhé straně by téměř jistě došlo k odlivu pojištěnců od pojišťovny, která by tak již v dalším období byla

v daleko horší finanční situaci, neboť by se jí pravděpodobně zmenšil počet pojištěnců a zhoršila se i jejich struktura. Pro

pojištěnce totiž, jak už bylo v této analýze naznačeno, není efektivita využití veřejných prostředků z jeho individuálního 15 Viz zákon č. 579/2002 Sb., o státním rozpočtu ČR na rok 2003.

64

pohledu a užitku bohužel vůbec podstatná. Pojištěnec nesleduje, zda za něj pojišťovna zaplatí lékaři více či méně peněz,

zajímá jej jeho vlastní léčba a to, jak se mu bude lékař věnovat a jaký k němu bude mít přístup. Z praxe v současné době

existují signály o tom, že právě tento fakt medializují některá zdravotnická zařízení a je jejich zájmem, aby pacienti změnili

pojišťovnu, čímž se jim následně dostane vyšších úhrad za poskytnutou péči od pojišťovny, ke které pacient přejde. Pokud

se k tomuto faktoru přidá ještě reálná lepší nabídka Programů, pak úbytek pojištěnců dané pojišťovny je jen logickým dů-

sledkem omezení jejích aktivit v této oblasti.

Z uvedeného vyplývá, že pokud nebude oblast jakýchkoli služeb, poskytovaných nad rámec veřejného zdravotního

pojištění, a tedy diferencovaně u různých pojišťoven různým pojištěncům (a zde vůbec nezáleží na tom, zda pacient tyto

služby hradí nebo ne), správně regulována, pak tato špatná regulace může mít zásadní důsledek pro stabilitu, resp. nestabili-

tu systému jako celku.

Proto musí být v souladu s veřejným zájmem stanoveny jednotné zákonné podmínky, jakým způsobem budou Pro-

gramy poskytovány a na jaké bázi. Ještě podstatnější je však to, že veřejný zájem musí zasahovat pouze tam, kde mu to

přísluší, a nezasahovat do té oblasti, kde už Programy fungují jako nástroj konkurence. Paradoxně by se to totiž mohlo

obrátit proti původnímu záměru, protože nesprávný zásah by v konečném důsledku mohl znamenat oslabení pozice zdra-

votní pojišťovny, která určitý program poskytuje. Z tohoto oslabení pak mohou profitovat ostatní pojišťovny ve smyslu

uvedeného pohybu pojištěnců, kteří na tuto praxi mohou zareagovat tím, že budou „hlasovat nohama“.

Oblasti, ve kterých by měl veřejný zájem nesporně být uplatněn a efektivně působit, lze shrnout do následujících

bodů:

• Identifikovatelný prospěch pro zdraví či pocit pacienta ze systému – program by měl mít vazbu na zdravotní stav obyvatelstva, či by měl být s touto oblastí spjat ve smyslu zlepšení užitků pacienta ze systému. Zde jde o vy-loučení nesouvisejících aktivit z poskytovaných programů.16 Jde o širokou definici se zdravím spojených progra-mů, obdobně, jako je například definována nespecifická drogová prevence a další podobné aktivity. Zpřesnění této definice přinesla novela zákona č. 48/1997 Sb. (č. 438/2004), jak již bylo uvedeno.

• Průhlednost z pohledu financování a poskytování – definice jasných podmínek, za nichž je program poskyto-ván a provozován. Programy by měly být podrobeny analýzám možnosti zneužití a korupčního využití.

• Kalkulace nákladů na program – pokud bude nějaký program navrhován, jeho součástí musí být i kalkulace rentability a zejména nákladovosti takovéhoto programu. To může snížit míru rizika, že zdroje na program budou nedostupné, a rovněž snížit riziko spekulace při hledání zdrojů, pokud už při schválení programu bude muset po-jišťovna prokázat, že je na daný program schopna alokovat zdroje v rámci platných právních předpisů.

• Kontrola – protože tyto programy jsou provozovány v rámci (a díky) systému veřejného zdravotního pojištění, jejich poskytování a dodržování výše uvedených podmínek musí být předmětem veřejné kontroly. Kontrola musí zahrnovat dodržení stanovených pravidel, ale nikoli zasahovat do oblastí, které jsou v kompetenci samotných zdravotních pojišťoven.

Ty oblasti, které tematicky nespadají do výše uvedených bodů, dle našeho názoru do oblasti veřejného zájmu, zejmé-

na v systému více veřejných zdravotních pojišťoven, nepatří. Diskuse o tom, zda je ten který program skutečně ten správný

a s maximální efektivitou, jsou nerozhodnutelné, a vždy bude existovat více názorů bez možnosti objektivně rozhodnout,

který je ten správný a pravdivý. Ty aktivity, které mají jasný přímý pozitivní efekt pro zdraví by měly být předmětem úvah

o tom, zda je nezařadit do standardu prevence hrazeného všemi pojišťovnami. Mohou být ponechány v režimu financování

z fondu prevence po omezenou dobu, například v případě pilotního testování či regionálních aktivit.

Příkladem pilotního testování je provádění screeningových testů kolorektálního karcinomu pacientům nad 50 let. Tes-

ty byly zahájeny v červenci 2000 Všeobecnou zdravotní pojišťovnou. Tato pojišťovna byla jedinou českou zdravotní pojiš-

ťovnou, která tento pilotní projekt vypracovala a realizovala. V současné době VZP eviduje více než 2,6 milionu klientů

nad 50 let a pro všechny pacienty je vyšetření bezplatné. Například v roce 2001 za financování těchto testů vydala

1 milion 800 tisíc korun. Úhrady za vyšetření byly zpočátku financovány jako nadstandard z fondu prevence, později přešly

16 Je jistě diskusní, zda podporovat například bruslení děti na místní ledové ploše. Podle našeho názoru se však jedná jednoznačně o pozitivní aktivitu, spjatou s lidským zdravím.

65

do standardní zdravotní péče. Toto vyšetření se setkalo s vysokým zájmem jak na straně pacientů, tak i lékařů. Jednoznačně

se potvrdil jeho pozitivní efekt jak na včasný záchyt onemocnění a tedy na úspěšnost jeho další léčby.

Vypracované odborné studie ohledně účinnosti jednotlivých preventivních aktivit se liší, ne snad ve smyslu oscilace

mezi zavržením a povolením, ale míře prospěšnosti jednotlivých aktivit. Jde totiž o to, z jakých hledisek tyto aktivity posu-

zujeme. V tomto kontextu lze připomenout debaty o očkování povinném, volitelném či dotovaném, ke kterým v různých

zemích světa přistupují různě, a proto je praxe v různých zemích odlišná. Existují choroby, kde je povinné očkování ne-

zbytné, ale také ty, kde situace zcela jednoznačná není. Z tohoto pohledu je prakticky nemožné přesně určit, který program

je v daném čase ještě dobrý a který už špatný. To je dle našeho názoru možno ponechat v určitých případech na volbě paci-

enta, byť mu veřejný zájem bude garantovat výše uvedené atributy programu.

Příkladem, který je možno v této souvislosti uvést, je například očkování proti klíšťové encefalitidě. Česká republika

patří k zemím, kde je v určitých geografických lokalitách relativně vysoký výskyt tohoto onemocnění, které navíc může

zanechat i nepříjemné trvalé následky. Přesto je očkování proti klíšťové encefalitidě ponecháno na rozhodnutí občana,

případně na příspěvku zdravotních pojišťoven v rámci Programů. K tomuto faktu přispívá i to, že účinnost očkování není

celoživotní, pobyt v endemických oblastech je typický pro určitý typ zaměstnání či životního stylu (práce v lesnictví

a zemědělství, rekreační aktivity). Je tak ponecháno na každém jednotlivci, aby si zhodnotil, zda jeho riziko z expozice

klíštěti je tak velké a časté, aby se nechal proti encefalitidě očkovat. Samozřejmě lze vést dlouhé diskuse o tom, zda je to

tak správně a zda by takové očkování nemělo být sice volitelné, ale zdarma v momentu spotřeby, tj. hrazené v rámci stan-

dardu. Praxe je však zatím taková, že není, a na tomto příkladu lze dobře ilustrovat obtížnost rozhodnutí ohledně zařazení

některých oblastí preventivní zdravotní péče do standardu.

Tím se dostáváme k tomu, že některé Programy je možno zařadit do standardu. Standard tedy nelze chápat jako sta-

tickou veličinu. Jde o velice obtížný problém, jehož řešení je předmětem diskuzí nejen zdravotnických odborníků,

ale i politiků, ekonomů, právníků, sociologů apod. Následující vymezení standardu je proto pouze diskusní vzhledem

k úvahám o pozici Programů vzhledem ke standardu hrazené péče.

Standardní péče představuje péči v dané době a na daném území obvyklou, relativně ustálenou, postavenou na důka-

zech a odborně zdůvodněnou (evidence-based medicine). Standardní zdravotní péče musí zajistit takové diagnostické

a léčebné metody, které zajistí podporu, obnovu a udržení zdraví pacienta.

Musí být přístupná a zajištěna každému, kdo ji potřebuje. Okruh péče, který je zahrnut do standardní zdravotní péče,

se s rozvojem společnosti rozšiřuje. Její rozsah je ovlivňován na straně nabídky především rozvojem nových léčebných

technologií, přístrojů a léků, na straně poptávky požadavkem a nutností léčit kvalitněji, šetrněji, účinněji a rychleji stávající

choroby i nově se vyskytující. Uspokojit tyto potřeby je často velmi drahé. Proto se finanční požadavky zdravotnictví do-

stávají do rozporu s finančními možnostmi ekonomik. Aby došlo k souladu obou, je nutné tento standard neustále pružně

aktualizovat podle ekonomických zdrojů a především podle vývoje možností medicíny a zdravotního stavu populace.

Je pochopitelné, že zdravotnictví nemůže zajistit každému takovou veškerou zdravotní péči, jakou by teoreticky potřeboval.

Musí mu však poskytnout nezbytnou odpovídající péči, která je v medicínských a ekonomických možnostech státu a zajistí

mu podle možností návrat ke zdraví a jeho udržení. Okruh standardní péče a její financování musí být zajištěno v rámci

veřejného zdravotního pojištění a není možno připustit erozi standardu ve jménu možností individuálního zabezpečení

zdravotní péče.

Nadstandardní péče znamená péči, která přesahuje rámec standardní péče. Není to péče pro daný zdravotní stav paci-

enta nezbytná, neznamená to však, že není žádoucí a pacientem chápaná jako pozitivní. Produkty nadstandardní péče ne-

mohou být pro léčbu a vyléčení zásadní, mohou však zpříjemnit či usnadnit proces uzdravování bez toho, aby byla

narušena medicínská podstata léčby. Je tedy podstatné zdůraznit, že péče existence možností nad rámec standardu hrazené-

ho z veřejných prostředků nemůže být důvodem či argumentem k omezení péče, která bude hrazena z veřejných zdrojů

a reagovat na potřebu zdravotní péče reálně existující v populaci. V této oblasti péče o zdraví financují mnoho programů

66

právě zdravotní pojišťovny. Již opomíjená je např. nadstandardní péče o dlouhodobě nemocné pacienty a pomoc při dolé-

čení vážných chorob (např. „školení“ pacientů o nových poznatcích, lécích, postupech, poradnách, pomoc psychologa či

psychoterapeuta nad rámec jeho úlohy ve standardní léčbě, se souhlasem pacienta poskytnutí kontaktů na pacienty se stej-

nou diagnózou apod.). Konečné vymezení nadstandardní zdravotní péče je prakticky nemožné a je otázkou, zda omezovat

aktivity různých subjektů zdravotnického systému v tomto směru. Jedná se o tak široký okruh produktů, který by měl být

ponechán na jednotlivých aktérech, kteří působí přímo v praxi, znají konkrétní podmínky a potřeby pacientů a v rámci

„konkurenčního boje“ o udržení si pacienta zajistí jejich dostatečný vývoj co do kvantity, tak i kvality. Financování této

péče, která není nezbytně nutná vzhledem k jeho zdravotnímu stavu, by mělo být zajištěno částečně, nebo plně pacientem.

Je však nutné si přiznat, že především preventivní péče je lidmi často opomíjena a zanedbávána a proto i v této oblasti je

nezbytná úloha státu tyto programy nějakým způsobem podpořit, např. jako to umožňuje současná legislativa, že tyto pre-

ventivní programy uskutečňují zdravotní pojišťovny. Stát by pak měl dát jasná pravidla pro jejich financování (z jakých

prostředků a kolik), kontrolovat, zda nejsou programy zneužívány, jejich nákladovost a prověřovat je, zda svým obsahem

přispívají ke zlepšení zdravotního stavu obyvatel.

4.4 Realizace Programů

Realizované Programy lze zařadit do všech třech oblastí prevence vymezených v teoretickém úvodu. Celkem

v současné době existuje několik desítek různých Programů, nejdůležitější z nich jsou uvedeny v následující tabulce. Ně-

které z nich byly v minulosti často diskutovány z pohledu odůvodněnosti financování pomocí veřejných prostředků. Zákon

č. 438/2004 Sb. proto přinesl zpřesnění vymezení prostoru pro Programy, které je možno z fondu prevence hradit. S touto

změnou se zdravotní pojišťovny musely vyrovnat, například zrušením sporného programu, případně jeho změnou či zpřes-

něním jeho popisu.

Programy financované z fondu prevence mimo rozdělení dle typologie realizované prevence zařadit i podle dalších

kritérií:

• Celostátní – Programy poskytované na celém území ČR, kde má daná zdravotní pojišťovna působnost. • Regionální – nabídka těchto služeb je vázána na určitý region. Nejsou tedy přístupné těm pojištěncům, kteří

v příslušném regionu nemají trvalé bydliště, ale zohledňují specifické poměry a podmínky v jednotlivých regio-nech.

• Poskytované ve všech smluvních zařízeních – jsou poskytovány ve všech zařízeních, se kterými má daná zdra-votní pojišťovna smlouvu. Pokud si pojištěnec zvolí kterékoli zdravotnické zařízení s potřebnou odborností, může se programu účastnit.

• Poskytované jen v některých smluvních zařízeních – jsou poskytovány pouze v některých zdravotnických za-řízeních.

• Služby poskytované všem pojištěncům – služeb může využít kterýkoliv pojištěnec pojištěný u zdravotní pojiš-ťovny.

• Služby jen pro vybrané skupiny (sportovci, studenti, mladé rodiny,…) – tyto služby jsou poskytovány pouze některým vybraným skupinám pojištěnců. Prostřednictvím těchto služeb mohou zdravotní pojišťovny do jisté mí-ry ovlivňovat strukturu svých pojištěnců dle svých potřeb.

• Služby vázané na podmínku (délka registrace, přeregistrace,…) – účast v těchto programech je vázána na cho-vání pojištěnce, případně jeho rodinných příslušníků ve smyslu registrace u příslušné pojišťovny, případně jejího trvání po určitou dobu

Strukturu vybraných Programů uvádí následující tabulka č. 26.

67

Tabulka č. 26: Vybrané Programy hrazené z fondu prevence – stav v prvním pololetí 2005 Typ programu ČNZP HZP M-A OZP RBP VoZP Škoda ZPMV VZP

Očkování X X X X X X X X X TV, plavání pro děti a těhotné X X X X X X X X X Plavání X X X X X X X X Vitamíny v mateřství X X X X X X X X Vitamíny pro děti X X X X Produkty sportovcům X X X X X X Ozdravné pobyty organizované školami X X X X X Sauna X X X Masáže X X X Vitamíny X X Organizování sportovních akcí, jednorázové akce pro děti X X X Aerobic X Solárium X Fitness X X Kalanetika, břišní tance, spinning, … X Homeopatika X Jodidové přípravky po porodu X Diagnostika zeleného zákalu X Prevence rakoviny B (mamograf, vyšetření stolice,…) X X X X X X X X Prevence ateroskleróza, osteoporóza X X X X X Prevence pro managery (pracující v rizikovém prostředí) Bezplatné měření krevního tlaku a cholesterolu, tuku X Rekondiční péče při riziku nemocí z povolání X X Preventivní péče o letový personál X Preventivní protidrogový program + prevence úrazu X Preventivní program zdravá rodina, student X Preventivní prohlídky studentů připravující se na studium v zahraničí X X X Rovnátka X X X X X X X X X Ozdravné pobyty na horách, u moře X X X X X X X X X Paruky pro ženy s onkologickým onemocněním X X Příspěvek na epitézy po amputaci prsu X Laser. zákroky X X X Rehabilitace X X Léčba obezity X X X Operace hemoroidů Longova metoda X X Pobyty dětí se závažným onemocněním, pobyty dospělých X X X Akupunktura Hormonální přípravky ženám X Pomoc při odvykání kouření X X Odlehčená sádra X Lázně, ozdravovny X X X X X Ortopedická obuv X X Antikoncepce X X X X X X X X Produkty dárcům krve X X X X X X X X X Produkty dárcům kostní dřeně, plasmy X X X X X Obroučky brýlí X X X X Čočky X X X X X Prostředky motivace péče o chrup X Bílé plomby X X Nadstandardní pokoj v porodnici X X Slevy na pojištění do zahraničí X X X Příspěvky na prohlídky pro ŘP X Příspěvek pro těhotné ženy na nákup zdr.produktů X Muži – viagra, uprima, cialis X Konzultace zdravotních problémů s odborníky X X Zjištění krevní skupiny, Rh faktoru X Internetový přístup ke zdravot. informacím pacienta – IZIP X Cyklistická helma, sedačka na kolo, hyg. potř. a výživa pro novoroz. v rámci balíčku X

Sleva 10 % na nadstand. zdravotní péči v privátním zdravotnickém zařízení online24 X

Příspěvek na léčení ve spec. zdravot. zaříz. v zahraničí X Příspěvek pro odbojáře na úhradu léků X Příspěvek v prvních 3 měs. pojištění na věcné dávky X

Primární prevence Sekundární prevence Terciární prevence pouze regionálně Zdroj: Internetové prezentace zdravotních pojišťoven

68

Je možno shrnout, že primární prevence se účastní všechny ZP, a to na očkování, tělesnou výchovu, plavání pro děti

a těhotné. Plavání jako samostatný typ programu nabízejí všechny ZP kromě M-A a vitamíny v mateřství neposkytuje OZP.

Terciární prevence se účastní všechny ZP na rovnátkách a ozdravných pobytech na horách a u moře. Příspěvek na hormo-

nální antikoncepci neposkytuje pouze ZP Škoda. Produkty dárcům krve poskytují též všechny ZP. Podrobnější vybrané

charakteristiky Programů nabízených jednotlivými zdravotními pojišťovnami, tak jak je prezentují na svých internetových

stránkách, lze nalézt v příloze sborníku. Zjistíme, že některé programy jsou nabízeny všem pojištěncům, vybrané programy

jsou vázány na určitou podmínku, jako např. délka pojištění pojištěnce, nebo pojištění rodinných příslušníků u dané zdra-

votní pojišťovny. Touto skutečností se mohou zdravotní pojišťovny zaměřovat na ty skupiny pojištěnců, které jsou pro ně

za daných podmínek žádoucí. OZP navíc zatím jako první zavedla tzv. „individuální virtuální účty“ jednotlivých pojištěn-

ců, které jsou praktickou realizací teoretického konceptu ukazatele BP, jak ho známe z kapitoly 3.3. Ti pojištěnci, kteří

budou ohledně své bilance vůči pojišťovně v mínusu, nebudou moci čerpat prostředky z fondu prevence (viz příloha).

4.5 Další faktory ovlivňující pohyb pojištěnců

Zákon předpokládá diferenciaci směrem k pojištěncům zejména v poskytování Programů. Praxe však přináší i další

různé ekonomické motivace, které se mohou v různých situacích uplatnit s různou intenzitou. Intenzita těchto vlivů je dána

organizačně-právním prostředím a konkrétní praxí. Jedná se zejména o:

• diferencované úhrady kapitační platby od jednotlivých zdravotních pojišťoven (praktičtí lékaři), • diferencované úhrady výkonů (ambulantní specialisté), • neúměrně diferencované úhrady za stejnou péči v různých zdravotnických zařízeních (soukromé ambulance

a nemocnice), • při neadekvátně nastaveném přerozdělování aktivity zaměřující se na cream-skimming pojištěnců.

Nemáme na mysli objektivně zdůvodnitelné variace v úhradách, ale rozdíly (často řádové), které nemají opodstatnění

ani ve srovnání s cenami obvyklými v dané specializaci zdravotní péče či regionu, a proto nejsou věcně ani jinak zdůvodni-

telné.17

K určitým zmíněným vlivům existují signály, které hovoří o jejich využití v praxi, k jiným doposud takové nemáme.

Mohou být předmětem další fáze výzkumů. Vzhledem k tomu, že některé tyto aktivity jsou chápány i jako v rozporu

s lékařskou i obecnou etikou, je problematické o nich spekulovat. Jednou z oblastí, kde se můžeme opřít o výsledky kon-

krétních průzkumů,18 jsou například snahy zdravotnických zařízení ovlivnit pojišťovnu, u které budou pojištěni jejich paci-

enti. Pacient je v tomto případě postaven před otázku, zda změní svoji zdravotní pojišťovnu, nebo svoje zdravotnické

zařízení.

4.5.1 Zkušenosti se snahou lékaře ovlivnit pacienty při výběru zdravotní pojišťovny

Jednou z problémových oblastí, které byly zkoumány, byly právě zkušenosti respondentů se snahou lékaře ovlivnit je-

jich výběr zdravotní pojišťovny. Jak ukazuje následující graf č. 35, se snahou lékaře ovlivnit pacienta při výběru zdravotní

pojišťovny se osobně setkalo 18 % ze všech dotázaných. Z tohoto počtu se se snahou lékaře ovlivnit výběr zdravotní pojiš-

ťovny setkalo 11 % respondentů jednou a 7 % nejméně dvakrát. Nepatrně častěji se s touto skutečností setkávaly ženy

(19 %) než muži (16 %).

17 Lze samozřejmě diskutovat o tom, do jaké míry má být např. variabilita úhrad nosným prvkem diferenciace mezi pojišťovnami, ale to jde nad rámec námi prováděné analýzy. 18 Následující kapitola proto čerpá z publikace KŘEČKOVÁ, N., DOBIÁŠOVÁ, K., ŠEBEK, P., HÁVA, P.: Zkušenosti občanů s čerpá-ním zdravotní péče. Kostelec nad Černými lesy: IZPE, 2003

69

Graf č. 35: Zkušenost se snahou lékaře ovlivnit pacientův výběr zdravotní pojišťovny

N = 1566 údaje v %

7 8

62 63 61

20 20 19

11 10 11

6

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

celkem muži ženyano, jednou ano, minimálně dvakrát ne neví/ nepamatuje si

Zdroj: Křečková, N., Dobiášová, K., Šebek, P., Háva, P.: Zkušenosti občanů s čerpáním zdravotní péče. Kostelec nad

Černými lesy: IZPE, 2003

Z hlediska věku (graf č. 36) se se snahou lékaře ovlivnit výběr zdravotní pojišťovny nejvíce setkávala věková skupina

35 – 39 let a 40 – 44 let, kdy celá čtvrtina dotázaných v této věkové skupině potvrdila tuto zkušenost. Průměrně 20 %

respondentů se setkávalo se snahou ovlivnit výběr zdravotní pojišťovny, naopak nejméně respondentů ve věku 15 – 19 let.

(okolo 7 %).

Graf č. 36: Zkušenost se snahou lékaře ovlivnit pacientův výběr zdravotní pojišťovny dle věku

údaje v %

0

5

10

15

20

25

30

15-19 20-24 25-34 35-44 45-54 55-64 65+

Zdroj: Křečková, N., Dobiášová, K., Šebek, P., Háva, P.: Zkušenosti občanů s čerpáním zdravotní péče. Kostelec nad Černými lesy: IZPE, 2003

70

Zajímavý je i fakt, že s rostoucím stupněm nejvyššího dosaženého vzdělání rostl podíl těch, které se lékař snažil

ovlivnit ve výběru zdravotní pojišťovny, jak ukazuje následující graf č. 37. Zatímco mezi respondenty se základním vzdě-

láním mělo tuto zkušenost pouhých 7 % respondentů, u vysokoškoláků to bylo již 23 %. Nejvyššího tempa růstu bylo dosa-

ženo základní vzdělání versus vyučení (o 10 %).

Graf č. 37: Zkušenost se snahou lékaře ovlivnit pacientův výběr zdravotní pojišťovny dle vzdělání (v %)

údaje v %

02468

101214161820222426

základní vyučen střední s maturitou vysokoškolské

Zdroj: Křečková, N., Dobiášová, K., Šebek, P., Háva, P. Zkušenosti občanů s čerpáním zdravotní péče. Kostelec nad Černými lesy: IZPE, 2003

Jak ukazuje následující graf č. 38, častěji se se snahou lékaře ovlivnit výběr zdravotní pojišťovny setkávali ti pacienti,

kteří hodnotili svůj zdravotní stav jako velmi špatný (24 %) a spíše špatný (22 %). Nejméně často vykazovaly tuto zkuše-

nost osoby hodnotící svůj zdravotní stav jako velmi dobrý (16 %).

Graf č. 38: Zkušenost se snahou lékaře ovlivnit pacientův výběr zdravotní pojišťovny dle subjektivního hodnocení zdravotního stavu (v %)

10111213141516171819202122232425

velmi dobrý spíše dobrý tak napůl spíše špatný velmi špatný

Zdroj: Křečková, N., Dobiášová, K., Šebek, P., Háva, P. Zkušenosti občanů s čerpáním zdravotní péče. Kostelec nad Černými lesy: IZPE, 2003

71

5. Pohledy jednotlivých aktérů

5.1 Pojištěnec

Smyslem celého systému veřejného zdravotního pojištění je zajištění dostupnosti zdravotní péče pro pacienty a vyře-

šení jejich zdravotních problémů. Je tedy zřejmé, že pokud analyzujeme problematiku Programů poskytovaných zdravot-

ními pojišťovnami, pak nutně musíme upřít svou pozornost i na to, jakým způsobem se pacient o výběru pojišťovny

rozhoduje a zda skutečně mají Programy vliv na jeho rozhodování. Pokusme se nyní o teoretickou analýzu motivací a po-

stojů pojištěnce.

V rámci svých práv se pojištěnec rozhoduje, kterou zdravotní pojišťovnu si zvolí. Na tuto volbu má podle platných

právních předpisů právo jednou ročně. V případě jednotného standardu poskytované péče hrazeného ze zákona všemi zdra-

votními pojišťovnami se rozhoduje podle dalších složek, které jsou mu nad tento standard nabízeny. Pokud je předložena

nějaká forma nadstandardu, pak je pro něho tento nadstandard racionálním vodítkem pro to, kterou pojišťovnu si zvolí.

Nezanedbatelným faktorem je v případě plurality pojišťoven i dostupnost poboček pojišťovny a také zdravotnických zaří-

zení, která mají s vybranou pojišťovnou smlouvu. Souhrnně tedy můžeme uvést nejdůležitější faktory, které ovlivňují roz-

hodování pacienta, následujícím způsobem:

• existence a charakter „nadstandardní“ služby, • dostupnost poboček, • dostupnost smluvních zdravotnických zařízení. Služby nabízené nad rámec všeobecného zdravotního pojištění nemohou být financovány dle současné právní úpravy

z jiných zdrojů, než je příjem z pokut a penále a komerční činnosti, úroků účtu fondu prevence, darů, příspěvků od pojiš-

těnců. Rozhodně není možné získávat od pacientů prostřednictvím zdravotního pojištění další finanční prostředky, a za to

jim poskytovat nadstandardní péči. Proto rozhodování pacienta o účasti v Programech není ovlivněno jeho rozpočtovým

omezením. Pacienta tato péče přímo nic nestojí, funguje jen jako pobídka k výběru pojišťovny. Proto pacient není primárně

motivován k tomu, aby hodnotil její finanční přínos, představuje jakousi „třešničku na dortu“, pro kterou se rozhodne da-

nou pojišťovnu si zvolit. Navíc zde platí to, že psychologický (a někdy i reálný) význam nabízených nadstandardních slu-

žeb je větší, než je jejich reálná krátkodobě vyjádřitelná finanční hodnota.

Pokud se týká dalších dvou kritérií, je zřejmé, že jejich význam narůstá s růstem pojišťoven na trhu a potenciální mo-

bilitou obyvatelstva, pokud hovoříme o regionálních pojišťovnách. Tato kritéria ovlivňují pacientův „osud“ v systému jen

nepřímo, neboť nemají přímý dopad na kvalitu zdravotní péče či pacientův zdravotní stav.

Jako faktor může fungovat dostupnost zdravotnických zařízení v případě, že některé pojišťovny mají uzavřeno výraz-

ně více smluv se zdravotnickými zařízeními než ostatní. V současné době může být v této lepší pozici částečně Všeobecná

zdravotní pojišťovna. Pokud se však týká regulace sítě zdravotnických zařízení zdravotními pojišťovnami, je to námět pro

další analýzu (pokud by pojišťoven bylo mnoho, nemohou síť regulovat a musí proplácet zdravotní péči de facto každému

akreditovanému lékaři).

S pohybem pacienta mezi pojišťovnami se s ním pohybují i jeho finanční prostředky, které dle zákona musí odevzdá-

vat. Z výše uvedeného ovšem automaticky vyplývá i to, že tento fakt nehraje při rozhodování pacienta žádnou roli, protože on nemůže výši svých výdajů na zdraví placených prostřednictvím všeobecného zdravotního pojištění nijak podstatně

ovlivnit. Pacient se tedy nerozhoduje na základě svého rozpočtového omezení. To je jedna z vlastností solidárního zdravot-

ního pojištění. To znamená, že z pohledu pojišťovny, který bude analyzován v další kapitole, je nutno nastavit podmínky

pro pacienta tak, aby stimulace byla zaměřena na některý z výše uvedených tří bodů, praxe prozatím ukazuje, že je zaměře-

na především na ten první. V tomto směru má veřejná zdravotní pojišťovna usnadněnou pozici vůči své komerční alternati-

vě, protože změna pojišťovny je kromě transakčních nákladů provázena nulovým dopadem na disponibilní důchod

příslušného pojištěnce, a to i v případě, že z pohledu nadstandardní či preventivní péče si tento pojištěnec polepší.

V případě komerční varianty, (kdy je provázána výše plnění a vybraného pojistného) by takovýto přechod pro pojištěnce

72

obdobně bezbolestný nebyl. Je tedy zřejmé, že veřejné zdravotní pojišťovně „stačí“ nabídnout lepší nadstandardní progra-

my, aby racionálně uvažující pojištěnec k této pojišťovně přešel.19

Vzhledem k tomu, že zákonem je stanoveno to, co musí být poskytováno v rámci veřejného zdravotního pojištění, je

třeba říci, že volba zdravotní pojišťovny nemůže mít dopad na zdravotní péči, která je pojištěnci poskytována. Pokud po-

mineme problematičnost standardu a jeho stanovení, je výsledkem této úvahy nesporný fakt, že volba zdravotní pojišťovny

neovlivní šanci pacienta na uzdravení. Zdravotní pojišťovna, pokud chce za veřejné peníze vyvíjet svou činnost, musí do-

držovat rozsah zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění a zdravotnickým zařízením tuto péči v míře spo-

třebovávané svými pojištěnci hradit. Jiným problémem je to, že hrazení standardu ještě nespecifikuje, v jaké výši to bude

pojišťovna provádět, tedy jaká bude cena péče, kterou si se zdravotnickým zařízením nasmlouvá. Vedlejším efektem výbě-

ru zdravotní pojišťovny totiž může být, že příslušné zdravotnické zařízení, kde bude pojištěnec čerpat zdravotní péči, bude

následně mít za tuto zdravotní péči vyšší či nižší úhradu. To je pochopitelně pro pacienta primárně zcela irelevantní, ale lze

předpokládat, že by to mohlo mít negativní vliv na jednání personálu tohoto zdravotnického zařízení s pacientem, pokud by

personál o nižších úhradách za tohoto pacienta byl aktivně informován. Toto riziko je nutno potenciálně vyhodnocovat a je

otázkou, zda by neměl být personál primárně odstíněn od medializace výše úhrad za určité období či výkony, protože

to může způsobovat pobídky k diferencovanému přístupu jednotlivým skupinám pacientů.

Souhrnně se pak výběr zdravotní pojišťovny mimo posledního uvedeného bodu nijak nedotýká péče hrazené v rámci

veřejného zdravotního pojištění. To na jednu stranu může vypadat jako výhoda z pohledu dostupnosti zdravotní péče, na

straně druhé to ovšem s sebou nese určité problémy, které se manifestují v neefektivním vynakládání veřejných prostředků,

neboť reálně ani pacient, jak je vidno ze stávající analýzy, není tím, který by výběrem své zdravotní pojišťovny tuto efekti-

vitu nějak významně posiloval. Reálným prospěchem pro něho je to, že pojišťovny prostředky získané z dlužného pojistné-

ho, penále a komerční činnosti nerozpustí ve svém provozu a dalších aktivitách, ale že jsou určitým způsobem

reinvestovány do jeho zdraví. Dalším pozitivem je pro něj i reálná existence některých Programů, které by se v čistě ko-

merční podobě pravděpodobně vůbec nerealizovaly. Jde o ty aktivity, kde reálný mezní užitek z těchto služeb většiny oby-

vatelstva je menší, než jsou finanční prostředky, které jsou lidé do těchto služeb ochotní investovat.20 Pokud jsou tyto

aktivity vytvořeny v rámci stávajícího systému a popsaným způsobem, pak je pacient preferuje jako jedno z mála podstat-

ných vodítek při výběru „své“ zdravotní pojišťovny a ještě za to získává určitý zdravotní prospěch. Z hlediska efektivity

veřejných prostředků a zlepšení standardní léčebné péče nemají tyto programy pro pacienta primárně žádný dopad. I když

například preventivní aktivity mají dopad na zdravotní stav obyvatelstva, jejich vazba na efektivní vydávání solidárně vy-

braného pojistného je reálně představitelná právě skrze potenciálně zlepšený zdravotní stav pacienta, nikoli z hlediska efek-

tivního vydávání veřejných prostředků.

Absence dalších programů „navázaných“ na standardní péči, které by byly poskytované za úplatu, navíc neguje mož-

nost extenze výběru určité zdravotní pojišťovny v návaznosti na dosažení lepší zdravotní péče. Pacient je tak de facto při výběru zdravotní pojišťovny pasivním příjemcem „balíčku výhod“, který získává nikoli na základě svého rozhodnutí,

ale na základě toho, co se mu pojišťovna rozhodne nabídnout. Není například možné, aby si vybral pouze tu kombinaci

služeb, která mu reálně vyhovuje, případně odpovídá jeho reálným potřebám vzhledem k jeho diagnóze. To obecně snižuje

specifičnost nabízených programů a jejich zacílení do určitých, zejména diagnostických skupin.

I když lze považovat za pozitivní (i vzhledem k důvodům nastíněným výše), že takovéto „balíčky“ vůbec existují, je

zřejmé, že jejich existence by měla být doplněna dalšími pobídkami, které by zvýšily pozitiva z existence více zdravotních

pojišťoven pro pacienta. To by mohlo zvýšit i motivaci pojištěnců pro racionální výběr své zdravotní pojišťovny a částečně

ospravedlňovat společenské náklady, které s existencí více zdravotních pojišťoven jsou spojeny. V tomto smyslu lze chápat

existenci analyzovaných Programů jako první kroky k tomuto stavu. Je to však podmíněno tím, že budeme tuto existenci

chápat pozitivně a budeme chtít pojištěncům umožnit, aby byli v péči o své zdraví aktivnější, a zároveň budeme myslet i na

19 Při vědomí transakčních a dalších nákladů. 20 Je nutno si uvědomit, že velká většina lidí své zdraví a péči o ně reálně podceňuje. Daleko více se budou účastnit podobných progra-mů, pokud jim budou nabídnuty v rámci nějakého balíčku, něž aby jejich jednotlivé součásti aktivně vyhledávali a vynakládali na ně finanční prostředky.

73

ty, kteří takovouto volbu nechtějí a nebo nemohou provést, a tedy nebudeme pro existenci takovýchto Programů zapomínat

na kultivaci standardu.

5.2 Zdravotní pojišťovna

Zdravotní pojišťovna je v systému veřejného zdravotního pojištění klíčovým financujícím subjektem, který je v přímé

interakci se zdravotnickým zařízením a lze očekávat i možnou větší individualizaci ve vztahu k pacientům a jejich léčbě. Zdravotní pojišťovny se ve stávajícím systému nalézají ve značně schizofrenní situaci. Zákonodárce a historický vývoj jim

totiž, ač je to paradoxní, jednoznačnou úlohu nikdy nepřisoudil. Na počátku vzniku zdravotních pojišťoven stál systém před

úkolem transformovat financování zdravotní péče realizované ze státního rozpočtu na systém, který by tento způsob finan-

cování zreformoval a zefektivnil. Svoji úlohu sehrálo také negativní vnímání role státu ve společnosti, a tak existovala

jednoznačná společenská objednávka na to, aby stát ze své direktivní role ustoupil. Připomeňme v této souvislosti, že ne ve

všech zemích světa se tak stalo a v systémech národní zdravotní služby si stát svoji roli poskytovatele zdravotní péče, byť

v modifikované podobě, nesporně ponechává. Současný model v České republice je z tohoto hlediska modelem hybridním,

kdy na jedné straně existuje Všeobecná zdravotní pojišťovna a na straně druhé existuje realitně konsolidovaný blok zdra-

votních pojišťoven oborových a zaměstnaneckých.

Primární úlohou zdravotní pojišťovny bylo působit jako garant racionálního vynakládání veřejných prostředků. Počá-teční fascinace novými metodami úhrad, jako například v začátcích systému realizovaná výkonová úhrada, byla bohužel

postupně vystřídána deziluzí, neboť existence těchto metod sama o sobě rozhodně nezajišťuje efektivní financování zdra-

votnických zařízení. Představa, že pouze pomocí těchto metod udrží pojišťovny zdravotnická zařízení „na uzdě“, se ukazu-

je jako velmi nadsazená. Problém je ovšem v tom, že právě existencí těchto metod byla původně legitimizována úloha

zdravotních pojišťoven. Jejich existence však sama o sobě nepřinesla žádoucí výsledky.

Pokud se nyní zaměříme na to, jakým způsobem pojišťovna vidí svoji existenci v systému, pak lze tento pohled rozdě-

lit na dva úhly. Pokud pojišťovna bude chápat sebe sama jakožto veřejnou instituci, jejímž úkolem je co nejlépe vynaložit

finanční prostředky na zdravotní péči svých pojištěnců, pak jejím cílem bude nasmlouvat takové mechanismy plateb

a interakci se zdravotnickými zařízeními, aby byl za vybraný objem finančních prostředků realizován maximální objem

zdravotní péče v požadované kvalitě. Pokud pojišťovna bude chápat svoji pozici jako konkurenční vůči ostatním pojišťov-nám ve smyslu ekonomické bilance, objeví se v jejím uvažování i jiné pobídky, protože bude existovat mnoho cest, jak

zlepšit svoji finanční bilanci jinak než nasmlouváním efektivní a kvalitní zdravotní péče. Logicky potom taková pojišťovna

nemůže být v dostatečné míře motivována k zajišťování kvalitní péče pro své klienty, pokud existují jiné cesty, jak si zlep-

šit ekonomickou bilanci.

Položme si otázku, jaké jiné cesty se nabízejí zdravotní pojišťovně k posílení své pozice a zlepšení své ekonomické

bilance, než je efektivní nasmlouvání zdravotní péče. Tak především, zvláště do konce roku 2004, kdy je realizováno pouze

šedesátiprocentní přerozdělování vybraného pojistného, je pro pojišťovnu velmi výhodné získat klienta, který ze zákona

odvádí vysoké pojistné, což může být doprovázeno příslušností do určité rizikové skupiny, kde lze dle počtu pravděpodob-

nosti předpokládat nízké riziko, což znamená potenciální nízké náklady na jeho zdravotní péči. Získání takovéhoto pojiš-

těnce je pro pojišťovnu velmi výhodné, neboť jím odváděná částka je podstatně vyšší, než je potenciální plnění za něj.

Některé programy hrazené z fondu prevence jsou zaměřeny na specifické skupiny pojištěnců a lze předpokládat, že jedním

z cílů zavedení těchto Programů je i získat určité skupiny populace do pojistného kmene pojišťovny.

Tuto skutečnost dokumentují již uvedené výdaje v kapitole 3. Plyne z nich mimo jiné, že pojišťovny s méně výhodnou

strukturou pojištěnců pojistného kmene, což je v ČR Všeobecná zdravotní pojišťovna, jsou závislé na mechanismu přeroz-

dělení jako zdroje svých příjmů. Popsaná struktura výdajů totiž implikuje zejména nadprůměrné výdaje ve věkové skupině

nad šedesát let, kde ze stávající právní úpravy plyne nízký příjem z pojistného za tyto osoby, většinou spadající do katego-

rie státních pojištěnců z titulu příjmu starobního důchodu. I když se podíl „nevýhodných“ pojištěnců u VZP ve srovnání

s ZZP s průběhem času snižuje, zůstává stále vysoký. Jedním z důsledků tohoto vývoje byla i změna zákona č. 592/1992

Sb., který stanoví změnu systému přerozdělení a postupný náběh na stoprocentní přerozdělení do roku 2007. Minimálně do

74

té doby tedy bude trvat tato výrazná pobídka pro získání „výhodného“ pojištěnce, i když její úloha bude díky změně pře-

rozdělení pojistného postupně oslabována.

Druhou cestou, kterou může pojišťovna realizovat, je neefektivní vynakládání veřejných prostředků spojené

s následnými finančními nároky na jejich poskytnutí v dalším období. Objem prostředků vynaložených na zdravotní péči

pomocí veřejného zájmu není konstantní a mění se jednak s vývojem ekonomiky, jednak s politickými rozhodnutími

ohledně alokace veřejných prostředků zdravotním pojišťovnám. Je pravdou, že tento postup do jisté míry předpokládá buď

synchronní postup všech pojišťoven na trhu, nebo exkluzivní vyjednávací pozici pojišťovny.

Aniž chceme uvedené způsoby nějak hodnotit, je zřejmé, že oba jsou daleko snazší a výhodnější, než je poskytování

efektivní zdravotní péče financované z veřejného zdravotního pojištění. Z toho vyplývá i to, že budou-li tyto způsoby

umožněny, zdravotní pojišťovny se logicky budou soustředit na jejich realizaci, a nikoli na efektivní vynakládání veřejných

prostředků. Proto by mělo být takové jednání legislativně maximálně omezeno.

Tato analýza je věnována problematice programů poskytovaných zdravotními pojišťovnami nad rámec standardu.

Je tedy nutno zmínit, jako roli mají Programy pro zdravotní pojišťovny v rámci stávající úpravy. Primární cíl a i faktický

důsledek Programů je nepochybně prospěch pro pacienta, tak jak už bylo i analyzováno v kapitole týkající se jeho rozho-dování. Zejména v systému pouze částečného přerozdělování pojistného mají tyto programy však pro pojišťovnu i ten

efekt, že jí umožňují k sobě přitahovat vybrané skupiny pojištěnců, minimálně oslovují ty, kteří jsou schopni a ochotni být

v životě aktivní a vůbec problematiku svého zdraví a zdravotní péče alespoň částečně sledovat a ovlivňovat. Tento efekt je

částečně omezen svobodnou volbou zdravotní pojišťovny, nicméně sociálně znevýhodněné skupiny obyvatelstva, případně

pacienti s diagnózami vyžadujícími dostupnost zdravotní péče nezávisle na pojišťovně, se kterou mají smlouvu, mají tuto

volbu reálně ztíženou. Navíc, pojišťovny mají nad pojištěncem značnou informační převahu, a mohou se tedy snažit nevý-

hodného pojištěnce „vytlačit“, případně výhodného pojištěnce „přitáhnout“.

I když ze zákona mohou být Programy financovány pouze z hospodářského výsledku komerční činnosti a příjmů

z pokut a penále, existuje zde jasná pobídka k potenciálnímu alokování prostředků do těchto činností z veřejných zdrojů. Je

na zodpovědnosti každé pojišťovny, aby dodržela zákonem dané podmínky financování těchto Programů. Je zde navíc otázka vhodnosti či nevhodnosti synergických efektů, kdy na jedné straně je financování produktů zákonem striktně oddě-

leno, na druhé straně jsou nabízeny klientovi jako jeden „balíček“ v rámci všeobecného zdravotního pojištění. Vzhledem

k tomu, že se převážně jedná o preventivní zdravotní péči a související aktivity, z pohledu vlivu na zdravotní stav pacienta

lze tento synergický efekt chápat pozitivně, protože mu v rámci působnosti veřejného zájmu poskytnuty i služby, které by

si jinak nekoupil, ale přesto jsou z hlediska jeho zdravotního stavu pozitivní.21

Účast pojištěnců v Programech může pojišťovně rovněž uspořit finanční prostředky, neboť relativně nízké náklady,

se kterými jsou tyto programy spojeny, jsou na druhé straně vyváženy, alespoň u většiny nabízených Programů, nesporný-

mi efekty vyplývajícími z jejich preventivního charakteru. Není však dořešen možný scénář, kdy pojištěnec bude po něja-

kou dobu registrován u jedné pojišťovny, a poté si zvolí pojišťovnu jinou. Tato pojišťovna může jak čerpat pozitivní efekty

z předchozí prevence placené jinou pojišťovnou, tak ovšem také čerpat negativní efekty, pokud jiná pojišťovna preventivní

program nerealizovala v dostatečné míře.

S poskytováním Programů jsou spojeny minimálně dva nezamýšlené efekty, které je vhodné v souvislosti s pohledem

zdravotní pojišťovny zmínit. Jak vyplývá z kapitoly věnované popisu jednotlivých realizovaných aktivit, tyto programy

jsou primárně zaměřeny na prevenci, tedy na ty pojištěnce, kteří danou chorobou ještě neonemocněli. Může vyvstat otázka,

proč pojišťovny nerealizují ve větší míře (jistě žádoucí) programy i pro ty, kteří již určitou chorobou, například chronickou,

trpí. Čistě racionální postoj však napovídá, že tím, by pojišťovna, která by takovýto program (například pro diabetiky),

začala realizovat, by k sobě takovéto pojištěnce nepochybně přitáhla, což pro ni není z ekonomického hlediska žádoucí.

Z této úvahy je zřejmé, že pokud se týká takovýchto aktivit, pak zůstávají výhradním polem pro veřejný zájem, protože jen

ten se při svém konání na bonitu pojištěnce neptá.

21 Jako příklad lze uvést preventivní programy týkající se určitého typu onkologických onemocnění, kdy masivní prevence je nepochybně chvályhodná, ale pokud je zanedbána u jiných typů onemocnění, výsledný efekt do populace se značně snižuje.

75

Druhým efektem je problém nastíněný v kapitole o získávání zdrojů na programy hrazené z fondu prevence.

Z analýzy vyplývá, že většina pojišťoven, s výjimkou VZP a RBP, má jako zdroj plnění fondu prevence pouze pokuty

a penále. Je zde tedy nepřímá úměra mezi platební morálkou pojištěnců a možností realizovat programy – teoreticky, pokud

by pojišťovna měla stoprocentní morálku výběru pojistného, nemohla by programy z pokut a penále vůbec financovat

a musela by se spolehnout na příjmy z komerční činnosti, pokud ji vůbec provozuje. Uvedený stav nelze přepokládat, a

navíc, pojišťovna je motivována k naplňování základního fondu, protože jeho nedostatečné naplnění by jí způsobilo plateb-

ní neschopnost. Přesto je nutno tento efekt brát v úvahu v úvahách o postoji pojišťovny k Programům.

Pro zdravotní pojišťovny představují tyto programy v současné době v podstatě jediný prvek, který legitimizuje jejich

existenci na trhu zdravotní péče pro pacienta. Je to jedna z věcí, podle které si pojištěnec svoji zdravotní pojišťovnu volí,

pokud tak vůbec činí, a zároveň je schopna ovlivnit jeho zdravotní stav. Jejich zrušení nebo omezení by znamenalo omeze-ní takovýchto pobídek. Pojištěnce totiž konkurence ve vztahu poskytovatelů zdravotní péče a pojišťoven, vzhledem k tomu,

že je jejím plátcem pouze zprostředkovaně, víceméně nezajímá. Pokud tedy zdravotní pojišťovna chce pojištěnce nějak

oslovit, jsou tyto programy hlavním mechanismem tohoto oslovování. Přesto existují mnohé problémy, které jsou s touto

existencí spojeny a některé z nich zde byly nastíněny. Jejich řešení je podmínkou jejich existence do budoucna a i podmín-

kou efektivní existence více zdravotních pojišťoven na trhu vůbec.

5.3 Poskytovatelé nabízených Programů

Zdravotní pojišťovny nejsou typicky poskytovatelem Programů, které nabízejí svým pojištěncům v rámci Fondu pre-

vence. Zdravotnická zařízení a další subjekty (např. sportovní zařízení) soutěží o peníze z fondu prevence a další prostřed-

ky, jimiž disponují veřejné zdravotní pojišťovny. Pokud se týká Programů, zaznamenali jsme, že některá zdravotnická zařízení uzavírají selektivní, často regionální dohody se zdravotními pojišťovnami, které poté mohou následně nabízet

v určitém regionu specifickou péči, jako je například diagnostika očního nervu apod. Teoreticky to může stimulovat zdra-

votnická zařízení k pilotním diagnostikám a k testování nových, zhusta technicky nebo organizačně náročnějším metod

léčby.

Na realizace aktivit hrazených z fondu prevence zdravotních pojišťoven se mimo samotných zdravotnických zařízení

podílí i další subjekty, jako jsou plavecké bazény apod. Tyto subjekty soutěží o prostředky, které se zdravotní pojišťovny

rozhodnou v rámci svých nadstandardních aktivit poskytovat. Intenzita takovéto soutěže je závislá na objemu rozdělova-

ných prostředků a regionální situaci.

5.4 Veřejný zájem Po analýze toho, jak se na problematiku nadstandardních programů dívá jejich „uživatel“, tedy pacient, a jejich posky-

tovatel, tedy zdravotní pojišťovna, je podstatné pohlédnout na tyto programy ještě z pozice veřejného zájmu. Proč tento

pohled? Existuje hlavní důvod, proč veřejný zájem nelze pominout, je to proto, že celý systém existence zdravotních pojiš-

ťoven, tak jak jsou upraveny českým právním řádem, je provozován ve skutečnosti za „veřejné peníze“. Pokud by tyto

veřejné peníze neexistovaly, tak by zdravotní pojišťovny nikdy nemohly existovat ve stávající podobě a kritéria jejich setr-

vání na trhu a reálného fungování by byla zcela jiná.22 Z uvedeného vyplývá, že pojišťovny jako takové a jejich konkrétní

inkarnace v českém zdravotním systému jsou produktem veřejného zájmu jako takového. Proto je třeba si položit otázku, jak z pohledu tohoto zájmu nahlížet na existenci analyzovaných programů.

Obtížnost reálného náhledu na tyto programy spočívá v tom, že na ně lze nahlížet, alespoň dle situace, která byla

v rámci tohoto výzkumu identifikována, ze dvou různých pohledů. První z nich je pohled národního zdraví (zdravotního

stavu obyvatelstva), kdy můžeme tyto program hodnotit z pohledu, do jaké míry přispívají uvedené programy k jeho

zlepšení či udržení. V tomto smyslu můžeme brát národní zdraví rovněž jako součet individuálních zdraví jednotlivce,

a ptát se, zda konkrétní program zdraví určitého pacienta či přeneseně občana skutečně ovlivňuje. Je příznačné, že některé

22 Pokud jde o to jaká, lze pohlédnout do tržního systému, jak je realizován například v USA.

76

současné návrhy na změnu právní úpravy dokonce usilují o přímou kodifikaci charakteru takovýchto programů do zákonné

úpravy umožňující jejich poskytování, tedy konkrétně do zákonů č. 551/1991 Sb. a 280/1992 Sb. Problém ovšem spočívá

v tom, že v kontextu analýzy provedené na počátku tohoto výzkumu ohledně charakteristik provozovaných programů

se jejich exaktní komparace v tomto smyslu jeví jako prakticky nemožná, či přesněji řečeno, lze celkem jednoznačně říci,

které aktivity do těchto programů evidentně nepatří, ale na druhé straně existují nemálo těch, kde reálně existuje více

obhajitelných názorů na to, zda jejich vliv na zdraví je přímý, zprostředkovaný či marginální. Lze však konstatovat,

že jejich velká část zdravotní význam reálně má. Tyto programy jsou zajímavé z národohospodářského hlediska jako

kreativní produkty, které by jinak možná ani neexistovaly, a že pokud nebudou zabezpečeny stávajícím systémem, tak

velká většina z nich je takového charakteru, že by měly být zachovány v jakémkoli systému. Neboť jejich důsledkem je

prospěch pro pacienta a v případě preventivních aktivit v podstatě i potenciální úspora finančních prostředků. Navíc se jedná o produkt „balíčkového typu“, tedy o takový, jenž by si většina poptávajících samostatně nekoupila, ale pokud je

jim „přibalen“ se zdravotním pojištěním, pak jej využijí ve svůj prospěch.23 Z tohoto pohledu můžeme hodnotit způsob

jejich realizace jako vhodný.

Druhým pohledem, který ovšem nelze směšovat s právě uváděným, je úloha těchto programů jako nástroje konkuren-

ce mezi pojišťovnami. Je nutno jasně říci, že tato úloha nemá nic společného s jejich významem prvním, a to zejména pro-

to, že pojištěnci si reálně nevolí pojišťovnu podle toho, jaký dokázaný zdravotní prospěch jim tyto zdravotní programy

přinesou. Důvody, proč tomu tak je, byly naznačeny v kapitole, jak to vidí pacient. Navíc ani pojišťovně primárně nejde o

to, co v programech bude fakticky nabízet, jak již bylo uvedeno, pro pojišťovnu jsou tyto programy primárně nástrojem, jak pojištěnce oslovit. Proto tyto programy mají význam v tom, zda umožňují pojišťovnám efektivně si konkurovat na trhu

zdravotní péče, a zda legitimizují ve stávajícím systému existenci více pojišťoven.

Lze říci, při vědomí dualismu těchto programů, že jejich potenciální hodnocení závisí zejména na tom, které kritérium

použijeme. Program prevence určitého onemocnění může být z medicínského hlediska úžasný, ale pokud reálně ho bude

jedna pojišťovna, která ho zrealizuje, využívat k „přetáhnutí“ pojištěnců bez ohledu na efektivní konkurenci, případně svou

bilanci ve veřejných prostředcích, pak z tohoto druhého pohledu se budeme na tento program dívat negativně. A naopak, i

poněkud sporné programy zdravého životního stylu se budou jevit jinak, pokud budeme vědět, že je nabízí pojišťovna,

která je schopna chovat se efektivně.

Bohužel, uvedený dualismus, není jediný, který můžeme při posuzování těchto programů z hlediska veřejného zájmu

aplikovat. Tyto programy, při vědomí druhého analyzovaného hlediska, můžeme chápat jako pozitivní pouze tehdy, pokud

vůbec máme zájem na efektivní konkurenci mezi pojišťovnami. Takový systém odpovídá systému národního zdravotního

pojištění, tak jak jej primárně známe z bismarckovského pojistného systému. Je charakterizován větším množstvím pojiš-

ťoven, které si na trhu konkurují, v solidárním pojetí zejména v kvalitě svých pojistných plánů a úhradách zdravotnickým

zařízením. V takovém případě fakticky potřebujeme, aby si tyto pojišťovny konkurovaly, protože v tomto smyslu je záko-

nem daný standard a konkurence v jeho aplikaci tím faktorem, který ovlivňuje efektivitu vydávaných prostředků.24 Konku-

renční prostředí je modifikováno, neboť je ve skutečnosti financováno na solidárním základě. Aby však konkurence

fungovala, musí zde existovat reálné pobídky pro pacienty a pojišťovny. Z tohoto pohledu můžeme na analyzované preven-

tivní programy nahlížet jako na zárodek takovéto praxe a ve smyslu konkurence jako garanta efektivity na ně tedy nahléd-

neme pozitivně, protože ji podporují.

Naopak v systému národní zdravotní služby, kdy stát zabezpečuje zdravotnictví jako veřejný statek, včetně jeho sku-

tečné produkce veřejnými zdravotnickými zařízeními, je situace odlišná. Pokud stát prostřednictvím veřejného zájmu ga-

rantuje zdravotní péči a skutečně ji sám provozuje, pak je otázka, proč do tohoto systému zavádět „podivnou“ konkurenci

23 Toto není specifikem uvedených produktů. I v teorii a praxi marketingu najdeme produkty, o kterých firmy vědí, že je prodají jen tehdy, pokud je k něčemu přibalí. Například z výpočetní techniky můžeme zmínit software dodávaný k hardwaru, prodej tiskáren za dumpingovou cenu a následný prodej náplní do nich, prodej telekomunikačních služeb apod. 24 Viz Mahieu, R., Grignon, M., Chone, P., Model regulace ve zdravotnickém systému-konkurence mezi operátory zdravotní péče, překlad R. Goulli a K. Vampolová, publikováno v Analytická, hodnotová a koncepční východiska zdravotní politiky I., Kostelec nad Černými lesy 2002

77

zdravotních programů a případných jejich rozšíření, když k dosažení efektivity stačí veřejný zájem do důsledku prosadit.

V tomto systému pak nahlížíme na tyto programy jako na nežádoucí prvek, který v podstatě ani nemá kdo poskytovat,

protože existence více konkurujících si pojišťoven v tomto systému nemá opodstatnění. Některé z nich, které mají nesporný

pozitivní vliv, by měly být zařazeny ve standardu, a zbylé jsou z pohledu veřejné služby zbytné. Současná pozice demokra-

tických stran v České republice je však taková, že ani jedna z nich nemá národní zdravotní službu, i ve shodě s vyjádřením

náměstka ministra zdravotnictví ze dne 25. května 200425, ve svém programu. Náměstek ministra T. Sláma v rozhovoru pro

Zdravotnické noviny26, uvedl, že změny v koncepci zdravotnictví rozhodně nemají za cíl zrušení nebo nahrazení zdravot-

ních pojišťoven. S tímto faktem, který jsme v průběhu analýzy zaznamenali, je nutno pracovat a vzít jej v úvahu.

Z výše uvedeného vyplývá, že pro posouzení preventivních programů z hlediska národohospodářské efektivnosti

(efektivnosti využití veřejných prostředků) je klíčová charakteristika modelu, ve kterém jsou realizovány, nikoli charakter

těchto programů samotných a způsob jejich konkrétní realizace.

Z pohledu veřejného zájmu je nutno též analyzovat to, zda Programy nemohou celý systém destabilizovat. Pokud totiž

budeme dodržovat garantovaný systém a rovnost ve zdraví, pak reálný odliv pojištěnců od pojišťovny jedné tuto pojišťovnu

zanechá v horší situaci. Pokud tato pojišťovna skutečně hůře hospodaří a zároveň jsou popracované mechanismy na to, jak

v případě prohlubování krize může odejít z trhu, pak je vše v pořádku. Problém z hlediska veřejného zájmu nastává tehdy,

kdy pojišťovna, která je v této situaci27, je z nějakých důvodů potřebná, případně, kdy její bilance je způsobená i jinými

faktory než skutečnou neefektivitou hospodaření. Pak nastává problém, jak s takovou pojišťovnou naložit. Na tomto místě

je třeba říci, že bez standardních mechanismů podobných bankovnímu dozoru a přísných pravidel pro existenci zdravotní

pojišťovny je tato situace reálně neřešitelná.

Je zřejmé, je současná právní úprava v ČR je taková, že tyto programy reálně nemají vazbu na efektivnost vydávání

veřejných prostředků. Zdrojem prostředků, jak bylo zmíněno v analýze programů, reálně nejsou prostředky z veřejného

zdravotního pojištění. Na jedné straně hodnotíme tyto nadstandardní programy, které pojišťovna musí poskytovat, aby

v konkurenci obstála, a na straně druhé požadujeme efektivní vydávání veřejných prostředků. Paradoxní pozice VZP, která

je v současné době v negativní bilanci, přesto poskytuje tyto programy, aby zabránila masivnímu odlivu svých pojištěnců

ke „konkurenčním“ pojišťovnám, za což je následně kritizována i ministerstvem zdravotnictví, tuto situaci více než zřetelně

ilustruje.

Z pohledu veřejného zájmu je tedy ideálním stavem to, aby se nejprve jednoznačně specifikoval systém, ve kterém ty-

to programy mají existovat.. Vzhledem k již naznačené politicko-ekonomické realitě v ČR je třeba uvést, že pokud mají

tyto programy fungovat jako jeden z reálných nástrojů konkurenčního boje při zachování kritérií ekvity ve zdraví, pak je

nutno radikálně modifikovat zejména pozici VZP ve smyslu jednak narovnání pozice vůči ostatním zdravotním pojišťov-

nám, jednak ve smyslu zrušení jakékoli exkluzivity, kterou tato pojišťovna v současné době požívá, zejména ve smyslu

termínu známého z bankovnictví jako „too big to fail“. Reálně fungující model konkurence mezi pojišťovnami, kde budou

preventivní programy plnit podstatnou roli fungující konkurence jako garanta efektivního využití veřejných peněz, totiž

musí v sobě obsahovat i možnost odchodu z trhu v případě neefektivního hospodaření. Taková možnost v současné době

v případě VZP reálně neexistuje. Na druhé straně narovnání pozice předpokládá praktickou aplikaci některých v současné

době projednávaných návrhů, zejména stoprocentního přerozdělení vybíraného pojistného a dalších kroků, které reálně

omezí stávající kumulaci nákladných pojištěnců u jedné pojišťovny, kde má stát reálně silnější pozici než u pojišťoven

jiných. Uvedený dualismus ve smyslu současného narovnání, ale i přitvrzení podmínek, je jednou z možných cest, jak

umožnit efektivní konkurenci na trhu operátorů zdravotní péče v kontextu modelů analyzovaných ve světové literatuře.

Analýza Programů ukazuje jen to, jak daleko od tohoto modelu ještě ve skutečnosti jsme. V úvodu práce nastíněná hypoté-

za se tak potvrzuje při analýze pohledu veřejného zájmu na celou problematiku.

25 Vystoupení náměstka ministra zdravotnictví T. Slámy na konferenci České společnosti ekonomické „Čeká nás Národní zdravotní služba?“, 19.5.2004, Praha 26 T. Sláma: Pojišťovny nezrušíme, Zdravotnické noviny, 10.6.2004 27 Například VZP.

78

6. Diskuse problémů Celý systém, v němž existují jednotlivé zdravotní pojišťovny, tak jak je upraven českým právním řádem, je provozo-

ván za veřejné prostředky. Pokud by tyto veřejné peníze neexistovaly, nemohly by zdravotní pojišťovny nikdy existovat ve stávající podobě. Je třeba si uvědomit, že veřejný systém uplatňuje odlišná kritéria efektivnosti a výběru prostředků než systém komerční. Proto je třeba si položit otázku, jak z pohledu veřejného zájmu nahlížet na existenci pobídek pro pohyby pojištěnců, v nichž Programy zaujímají podstatné místo.

Obtížnost hodnocení Programů spočívá v tom, že na ně lze nahlížet ze dvou různých pohledů. První z nich je pohled zdravotního stavu obyvatelstva a „prospěchu pojištěnce“, kdy sledujeme, v jaké míře přispívají uvedené Programy k jeho zlepšení či udržení. V tomto smyslu můžeme brát zdravotní stav obyvatelstva rovněž jako součet individuálních zdraví jednotlivce, a ptát se, zda konkrétní program zdraví konkrétního pojištěnce skutečně ovlivňuje. V kontextu analýzy charak-teristik Programů se nicméně jejich exaktní komparace podle tohoto kritéria jeví jako prakticky nemožná, či přesněji řeče-no, lze celkem jednoznačně říci, které aktivity do těchto programů evidentně nepatří. Na druhé straně u mnoha Programů existuje více obhajitelných názorů na to, zda jejich vliv na zdraví je přímý, zprostředkovaný či marginální. Lze však říci, že většina z nich zdravotní význam reálně má. Tyto programy jsou zajímavé jako kreativní produkty, které by jinak prav-děpodobně ani neexistovaly. Většina z nich je takového charakteru, že by měly být zachovány v jakémkoli systému, neboť jejich důsledkem je prospěch pro pojištěnce a v případě preventivních aktivit v konečném důsledku i potenciální úspora finančních prostředků. Z tohoto pohledu můžeme hodnotit způsob jejich realizace jako vhodný.

Druhým pohledem, který nelze směšovat s právě uvedeným, je úloha Programů jako nástroje konkurence mezi pojiš-ťovnami. Je nutno jasně říci, že tato úloha nemá nic společného s jejich významem prvním, a to zejména proto, že pojištěn-ci si reálně nevolí pojišťovnu podle toho, jaký dokázaný zdravotní prospěch jim nabízené Programy přinesou. Navíc ani pojišťovně z pohledu ekonomické racionality nejde o to, co v Programech bude fakticky nabízet, jak již bylo uvedeno, pro pojišťovnu jsou tyto Programy nástrojem oslovení pojištěnce. Jejich úloha v systému více zdravotních pojišťoven spočívá v tom, zda nutí pojišťovny k efektivní konkurenci, a zda tedy legitimizují existenci více pojišťoven. Programy prevence určitého onemocnění mohou být z medicínského hlediska prokazatelně žádoucí a efektivní. Při špatném nastavení systému však mohou stimulovat takový pohyb pojištěnců projevující se v destabilizaci celého systému, neboť přesun pojištěnců je spojen i s pohybem jimi odváděného pojistného s dopadem na bilanci základních fondů zdravotních pojišťoven. V tomto smyslu je v ČR specifická zejména situace pojištěnců, které zajišťuje transferem ze všeobecných daní stát a jejichž pojistné je tak výrazně nižší než jiných sociálních skupin. Tito pojištěnci přitom tvoří více než polovinu občanů.

Naopak, i Programy s méně průkaznými medicínskými efekty budou z ekonomického hlediska obhajitelné, pokud bu-deme vědět, že je nabízí pojišťovna, která i díky jejich poskytování je stimulována k efektivnímu využívání veřejných pro-středků.

Podstatným aspektem problému je i to, že samotné pojišťovny Programy většinou „pouze“ hradí, realizace Programů je zabezpečena většinou konkrétními zdravotnickými zařízeními nebo i podnikatelskými subjekty. Zde se otevírá pole pro další analýzu konkurence mezi těmito zařízeními, které mohou soutěžit o sumu prostředků, kterou mají zdravotní pojišťov-ny ve Fondu prevence.

Je třeba rovněž odpovědět na otázku, zda vůbec v systému chceme mít více zdravotních pojišťoven. To je problém jak odborný, tak i politický a praxe světových zdravotnických systémů je v tomto směru diferencovaná. Stejně tak jde nad rámec tohoto výzkumu otázka, zda by měl občan mít právo na volbu zdravotní pojišťovny bez dalších omezení. Mají-li si však pojištěnci „svobodně“ volit pojišťovnu, musí zde existovat reálné pobídky pro tento výběr. Jak však vyplývá z provedené analýzy, ve své stávající podobě jsou tyto pobídky nepříliš efektivní a působí na pojištěnce selektivně, často ve spojení s dalšími faktory.

Z výše uvedeného vyplývá, že pro posouzení pobídek pro pojištěnce z hlediska národohospodářské efektivnosti (efek-tivnosti využití veřejných prostředků) je klíčová charakteristika modelu financování zdravotní péče, ve kterém jsou realizo-vány. Problémem není jedna nebo víc pojišťoven, ale možnost konkurence a formy jejího prosazení. I v systémech národní zdravotní služby můžeme sledovat prvky konkurenčního prostředí, například na úrovni regionálních poboček a jejich hod-nocení z řídícího centra. Konkurence je však v těchto modelech chápána jako konkurence v kvalitě a efektivitě zdravotní péče, nikoli primárně v oslovení pojištěnců a jejich migraci od jedné pojišťovny ke druhé.

79

7. Závěr

Základním prezentovaným závěrem je konstatování, že jedním problémovým okruhem je existence Programů

z pohledu zdravotní politiky a významu pro zdravotní stav obyvatelstva, a druhým je jejich pozice v pluralitním systému

veřejného zdravotního pojištění jakožto nástroje oslovení pojištěnců. Tyto dva okruhy nelze směšovat, tak jak jsme toho

bohužel často svědky. Znamená to však také, že pokud jde o efektivitu nakládání s veřejnými prostředky, je velmi obtížné

oddělit dopady systémových nedostatků a objektivních příčin růstu výdajů od selhání managementu určité zdravotní pojiš-

ťovny a její alokační funkce. To může být zdrojem kontroverzí a je to jeden ze základních faktorů komplikujících hodnoce-

ní systému více veřejných zdravotních pojišťoven v ČR.

Pokud se týká charakteristiky realizovaných Programů, z jejich komparace vyplývá, že sahají od aktivit přímo

ovlivňujících zdraví až k aktivitám, které mají ke zdraví jen zprostředkovaný nebo i velmi diskusní vztah. Některé

Programy jsou časově a místně diferencovány. Centrální rozhodování o těchto aktivitách by zřejmě jen obtížně plnilo

variabilní potřebu jednotlivých skupin obyvatel a potřeby vycházející z lokálních specifik určitého regionu. Proto i v rámci

jednotlivých zdravotních pojišťoven je rozhodování o realizaci některých aktivit ponecháno v pravomoci regionálních

poboček, které ve své působnosti a dle místních potřeb a podmínek realizují různé aktivity na regionální bázi. Některé

Programy jsou naopak poskytovány většinou pojišťoven a celostátně, přičemž se liší podmínkami a výší finančního příspěvku, kterou pojištěnec získává.

Rozhodujícím zdrojem fondu prevence, který mohou používat pojišťovny k financování Programů, jsou pokuty a pe-

nále vzniklé nedovýběrem pojistného. Z provedené analýzy vyplývá, že dualismus, tak často kritizovaný v jiných oblastech

dotýkající se zdravotních pojišťoven, platí i zde. Je zřejmé, že VZP na straně jedné a zaměstnanecké pojišťovny na straně

druhé jsou v odlišné pozici, pokud jde o zákonné podmínky tvorby fondu prevence. Na druhé straně v současné době VZP

reálně nemůže výrazně omezit příděl prostředků do fondu prevence ve snaze zlepšit svou bilanci v základním fondu veřej-

ného zdravotního pojištění, protože zde existuje riziko odlivu pojištěnců, kteří zhodnotí „výhody“ nabízené VZP jako ne-

konkurenceschopné s ostatními pojišťovnami. Náklady spojené s přechodem k jiné pojišťovně jsou zejména

administrativního a časového charakteru (sazba pojistného je shodná). Přechod k jiné pojišťovně tak není ovlivněn roz-

počtovým omezením pojištěnce, z čehož vyplývá zvýšená citlivost na jiné pobídky, kterými se zdravotní pojišťovny

ve vztahu k pojištěnci liší.

Hypotéza, že v současné době nemají Programy vazbu na efektivitu využití veřejných prostředků, se potvrzuje zejmé-

na v případě VZP. Jak právní úprava, tak i praxe hospodaření ukazuje, že fond prevence a základní fond na sebe nemají

žádnou vazbu. Kritika VZP za realizaci Programů, přestože je zároveň v deficitu na základním fondu, se tak ukazuje jako

nepříliš opodstatněná. Pokud se týká zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven, zde je otázka efektivity veřejných prostřed-

ků modifikována současnou právní úpravou přerozdělení pojistného. Kladná bilance těchto pojišťoven je tak spíše ovlivně-

na mechanismem přerozdělení než tím, že by tyto pojišťovny efektivně vynakládaly veřejné prostředky v obavě, aby

dostály naplnění zákonné podmínky a mohly Programy poskytovat.

80

Pozice jednotlivých aktérů lze shrnout do následujících bodů.

• Pro pacienta jsou Programy jedním z orientujících faktorů při volbě zdravotní pojišťovny. Navíc, zodpovědní pa-cienti jsou schopni využít těchto programů ke zlepšení a udržení svého zdravotního stavu. Na druhé straně, pasiv-ní, nezodpovědné či jinak ohrožené pacienty tyto Programy nemusí vůbec oslovit. Pro volbu pojišťovny se u těch pacientů, kteří Programy nechápou jako podstatné, uplatňují jiné faktory ovlivňující změnu zdravotní pojišťovny. Některé z těchto trendů naznačily i výsledky dotazníkových šetření.

• Pro zdravotní pojišťovnu jsou Programy důležitým nástrojem oslovení pojištěnce a posílení své pozice včetně ob-razu v médiích. Nesporně však mohou ovlivnit i výdaje na zdravotní péči spotřebovávanou pojištěnci. V celkové struktuře výdajů však představují marginální podíl. Finanční efekty pohybu pojištěnců jsou přitom závislé přede-vším na mechanismu přerozdělení pojistného. Je však třeba zdůraznit, že pokud pojišťovna bude chápat sebe sa-ma jakožto veřejnou instituci, jejímž úkolem je co nejlépe vynaložit finanční prostředky na zdravotní péči svých pojištěnců, pak jejím cílem bude nasmlouvat takové mechanismy plateb a interakci se zdravotnickými zařízeními, aby byl za vybraný objem finančních prostředků realizován maximální objem zdravotní péče v požadované kvali-tě. Pokud pojišťovna bude chápat svoji pozici jako konkurenční vůči ostatním pojišťovnám na „trhu“, objevují se v jejím uvažování i jiné pobídky, protože ve stávajícím organizačně-právním uspořádání existuje mnoho cest, jak zlepšit svoji finanční bilanci jinak než nasmlouváním efektivní a kvalitní zdravotní péče.

• Pro veřejný zájem reprezentovaný státem jsou Programy ambivalentní ve smyslu dosavadní neujasněnosti kon-cepce zdravotnictví. Mnohé z nich lze však posoudit jako efektivní a hodné zachování, i když je otázkou, zda je má realizovat stát přímo, nebo zdravotní pojišťovny v rámci řízené konkurence. Různé koncepce, které byly v posledních letech představeny, se vyjadřují diferencovaně k organizačně-právnímu rámci, který by měl pro plátce péče (zdravotní pojišťovny) být stanoven. Ani praxe v zemích EU doposud v tomto smyslu není homogen-ní a závisí na specifikách konkrétních členských zemí. Volba modelu financování zdravotní péče je tak klíčová pro formulaci pozice veřejného zájmu nejenom k Programům, ale k otázce pluralitního prostředí veřejných zdra-votních pojišťoven vůbec.

Provedením analýzy Programů a vybraných souvisejících aspektů pluralitního prostředí veřejných zdravotních pojiš-

ťoven se nesporně otevírá pole pro další analýzy a optimalizace tohoto prostředí, včetně úvah o smysluplnosti a adekvát-

nosti jeho existence. Optimalizaci tohoto prostředí je však zásadně nutno provádět v souladu s principy veřejné ekonomie

a (případné) konkurence ve veřejném sektoru, nikoli neuváženou aplikací principů tržní selekce a diskriminace na základě

rozpočtového omezení pojištěnce. V konečném důsledku to, jak ukazuje i analýza pohybu pojištěnců obsažená v tomto

textu, znamená destabilizaci celého prostředí pluralitního zdravotního pojištění, což může být sice cílem některých zájmo-

vých skupin ve zdravotnictví, ale rozhodně to není v souladu s cíli zdravotní politiky.

Závěrem shrňme, že současný prostor pro diferenciaci zdravotních pojišťoven ve směru k pojištěnci není naplněním

původního záměru, s nímž byl umožněn vznik dalších zdravotních pojišťoven. Dosavadní praxe ukazuje, že i když mnoho

pojištěnců již využilo svého práva na výběr zdravotní pojišťovny na základě popisovaných pobídek, tento pohyb se děje

bez zřetelné vazby na efektivnost veřejných prostředků a ani na uspokojení potřeb pacientů nemá výběr pojišťovny výraz-

nější vliv. Pokud se podíváme na problematiku pluralitního prostředí veřejných zdravotních pojišťoven v ČR, vidíme na

jedné straně Programy a migrující pojištěnce, na něž se pojišťovny zaměřují, a na straně druhé nedostatečný tlak na efek-

tivní využití prostředků základního fondu zdravotního pojištění. Programy mají nesporně pozitivní efekty pro své účastníky

a slouží jako důležitý orientující faktor při výběru zdravotní pojišťovny. Existence Programů v současné podobě však ne-

může sama o sobě zajistit stabilitu systému veřejného zdravotního pojištění ani racionální pohyb pojištěnců. Je tedy nutno

využívat dalších nástrojů, jako jsou například adekvátní nastavení přerozdělení pojistného včetně dostatečné kompenzace

za nákladné pojištěnce a regulaci činnosti veřejných zdravotních pojišťoven s důrazem na efektivní alokaci veřejných pro-

středků do pluralitní vlastnické struktury zdravotnických zařízení.

81

8. Literatura

Béjean, S., Peyron, C. Santé, Régles et Rationalités. Ed. Economica. Paris, 2002.

Bénard, J. Le calcul économique public. Conflit des paradigmes et résistance. Revue d´Economie Politique. nº1, 1989.

Bénard, J., Les réglementations publiques de l´activité économique. Revue d´Economie Politique., nº1, 1988.

Cullis, J., Jones, P., Public Finance and Public Choice, Mc-Graw Hill, London 1992.

Forejtová, L. Financování zdravotnictví v České republice. In Sborník IZPE 2/2001, Kostelec nad Černými lesy, IZPE, 2001.

Gladkij, I. Garantovaná péče. Zdravotnictví v České republice. č. 3/1998, str. 5.

Goulli, R., Háva. P. Ekonomika zdraví a financování zdravotnictví při decentralizaci veřejné správy, In Sborník z mezinárodní konference Veřejná ekonomika a správa. Ostrava. VŠB-Technická univerzita. Ekonomická fakulta, 2003.

Goulli, R. Konkurence a pseudokonkurence poskytovatelů a nakupovatelů veřejné zdravotní péče: teoretické zásady a pro-blematické zavádění do praxe. In Sborník Masarykovy univerzity, Brno, 2004.

Goulli, R. Zdravotnictví a veřejná ekonomie. In Analytická, hodnotová a koncepční východiska zdravotní politiky I. Koste-lec nad Černými lesy 2002.

Goulli, R, Mertl, J. Veřejné prostředky při poskytování zdravotní péče. Podbanské 2004. In: Aktuálne otázky verejných financií 2004. Acta Facultatis aerarii publici, č. 1/2004. Banská Bystrica : Univerzita Mateja Bela, 2004.

Háva, P. a kol., Financování českého zdravotnictví v kontextu úhrad. Sborník 8/2003, IZPE, Kostelec nad Černými lesy 2003.

Havelková, J., Hedrlínová, P., Rambousek, J, Holý, Z. Orientační přehled realizovaných preventivních programů v Jihočeském kraji. Sborník IZPE 2/2002. Kostelec nad Černými lesy: IZPE, 2002.

Health Systems in Transition: Czech republic. European Observatory on Health Care Systems, 2000.

Krebs, V a kol. Sociální politika. 3. vyd. ASPI, Praha 2005.

Křečková, N., Dobiášová, K., Šebek, P., Háva, P. Zkušenosti občanů s čerpáním zdravotní péče. IZPE, Kostelec nad Čer-nými lesy, 2003.

Kučera, Z. Teoretické studie preventivních programů a jejich užitku. Sborník IZPE 2/2002. IZPE, Kostelec nad Černými lesy, 2002.

Mahieu, R., Grignon,M., Chone, P. Model regulace ve zdravotnickém systému konkurence mezi operátory zdravotní péče. Překlad Goulli R., Vampolová K. In Analytická, hodnotová a koncepční východiska zdravotní politiky I., IZPE, Kostelec nad Černými lesy, 2002.

Musgrave, R., Musgrave, P. Public Finance in Theory and Practice, McGraw-Hill, New York 1989.

Newhouse, J. P. Toward a Theory of Non-profit Institutions. In Economic Review. 60 (1), 1970.

Pinkava, P. Analýza institucionálního rámce správy veřejného zdravotního pojištění v České republice v 90. letech. Diplo-mová práce FSV UK, Praha 2001.

Pojišťovny nezrušíme, rozhovor s náměstkem ministra zdravotnictví T. Slámou, <www.zdn.cz>, 10. 6. 2004.

Saltman, R. B., Figueras, J. Critical Challenges for Health Care Reform in Europe. Buckingham: Open University Press, 1998.

Souhrnná hodnocení vývoje hospodaření veřejného zdravotního pojištění za roky 1998, 1999, 2001, 2002, 2003, 2004 zpracované na základě údajů výročních zpráv a účetních závěrek zdravotních pojišťoven za roky 1998, 1999, 2001, 2002, 2003, 2004 MZ ČR a MF ČR.

Vyhláška MZ ČR č. 56/1997, která určuje rozsah preventivních prohlídek hrazených v rámci zákona č. 48/1997 Sb.

Výroční zprávy VZP za roky 2000–2004, Praha.

82

Výroční zprávy oborových a zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven za roky 2000–2004, Praha.

Vývoj finančních ukazatelů makroekonomických a ze zdravotnictví do roku 2001, ÚZIS, Praha 2002.

Vývoj finančních ukazatelů makroekonomických a ze zdravotnictví do roku 2002, ÚZIS, Praha 2003.

Vývoj finančních ukazatelů makroekonomických a ze zdravotnictví do roku 2003, ÚZIS, Praha 2004.

Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví o lidu.

Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky.

Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách.

Zákon č. 248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech.

Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění.

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.

Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů.

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.

Zákon č. 129/2000 Sb. o krajích.

Zákon č. 250/2000 Sb. o majetku ČR.

Zákon č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

Zákon č. 157/2000 Sb. o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku ČR na kraje a obce.

Zdraví 21 – zdraví do 21. století, Ministerstvo zdravotnictví ČR, Praha 2001

Internetové stránky zdravotních pojišťoven, sekce informace o programech financovaných z fondu prevence: www.cnzp.cz, www.hzp.cz , www.ozp.cz, www.rbp.cz, www.vozp.cz, www.vzp.cz, www.zpma.cz, www.zpmvcr.cz, www.zpskoda.cz

83

9. Příloha: Vybrané aktivity zdravotních pojišťoven hrazené z fondu prevence

111 – Všeobecná zdravotní pojišťovna

Program prevence – pozn. některé z následujících preventivních aktivit navazují na zdravotní péči hrazenou v rámci

standardu nebo ji doplňují. V textu jsou ponechány tak, jak je VZP nabízí na svých internetových stránkách, příspěvky

z fondu prevence jsou jejich součástí. Souhrnně se v případě VZP jedná zejména o následující typy aktivit.

• pokračování dlouhodobého projektu prevence úrazovosti dětí (projektu Mise Dětství bez úrazů) • projekt prevence drogových závislostí „Řekni drogám ne” • podporu zdravotně postižených sportovců, která motivuje další zdravotně postižené občany k aktivnímu sportování • prevenci onemocnění klíšťovou encefalitidou • prevenci kolorektálního karcinomu • projekt internetového přístupu ke zdravotním informacím pacienta, tzv. projekt IZIP • pokračování ozdravných pobytů onkologických pacientů, a to jak dětí, tak i dospělých • realizaci ozdravných pobytů mentálně postižených dětí, které mají svůj handicap kombinován s dalšími přidruženými

chorobami, převážně dýchacího ústrojí a kožními onemocněními apod. • ozdravné pobyty chronicky nemocných dětí (astma, těžké bronchitidy, ekzémy, poruchy metabolismu tuků, sezónní

pylové alergie atd.) • realizaci léčebných pobytů dětí u moře pod názvem „Mořský koník“ v Chorvatsku a Řecku s hlavními zdravotními

indikacemi – psoriáza všech forem, atopický ekzém, bronchiální astma, dermorespirační syndrom, chronická obstruk-tivní nemoc v soustavném léčení, chronický zánět vedlejších nosních dutin

• podporu dárcovství krve a kostní dřeně • pilotní zdravotní programy, jako je např. pokračování projektu operace hemoroidů tzv. Longovou metodou, pokračo-

vání projektů „Analgezie v hospicové péči terminálně onkologicky nemocných“, „Kvantitativního stanovení C-reaktivního proteinu v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost s cílem racionální indikace antibiotické léčby“

Detailněji jsou některé aktivity hrazené z fondu prevence popsány dále, a to v pojetí VZP v návaznosti na prevenci

hrazenou v rámci standardní zdravotní péče.

Příspěvek na antikoncepci

Pojišťovna poskytuje finanční příspěvek na výdaje spojené s nákupy moderních perorálních (ne však injekčních) hor-

monálních kontraceptiv nebo kombinovaných hormonálních kontracepčních systémů typu Mirena, Implanon, Evra.

Roční příspěvek 500,- Kč lze vyzvednout:

a) dvoufázově: 1. pololetí 2005 250,- Kč 2. pololetí 2005 250,- Kč

b) jednorázově: ve 2. pololetí 2005 500,- Kč (finanční výdaje na zakoupené hormonální kontraceptiva musí přesáhnout minimálně výši požadovaného příspěvku)

Prevence civilizačních onemocnění

Bezplatné měření krevního tlaku, hladiny cholesterolu, cukru a tuku.

Ve snaze chránit děti do 15 let proti klíšťové encefalitidě, poskytujeme jim příspěvek na toto nepovinné očkování a na

přeočkování, a to až do 19 let věku. Příspěvek je vyplácen v hotovosti na základě předložení dokladů o zaplacení očkovací

látky a její aplikaci. Poskytujeme také příspěvek na brýle ve výši 300 Kč, a to dětem do 6 let až třikrát ročně a dětem od 6 do 15 let jeden-

krát ročně, při refrakční vadě +/- 3D do dálky dvakrát ročně.

84

Ortopedická péče:

Pokud Vaše dítě potřebuje podpořit správný růst nohy, můžete počítat s finančním příspěvkem VZP (například ultra-

zvukové vyšetření kyčlí hradíme plně, na dětskou ortopedickou obuv a ortopedické vložky nabízíme vysoký příspěvek).

Péče při alergiích:

Již u nejmenších dětí se může vyskytnout potravinová a jiná alergie. Hradíme veškerá nutná vyšetření a navíc do 3 let

věku přispíváme vysokou částkou na vhodnou dětskou výživu (nenatal, nutrilon, osomil, protifar, nutridrink). V případě

potřeby a po schválení revizním lékařem hradíme dětem do 18 let plně i aplikátor aerosolových léčivých přípravků

Pro děti od 7 do 15 let trpící kožními a dýchacími chorobami včetně alergií pořádáme každoročně třítýdenní pobyty

u Jaderského či Egejského moře v rámci programu Mořský koník.

Program rozšířené péče

Mořský koník

Pod tradičním názvem Mořský koník pořádá Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky léčebně-ozdravné po-

byty u Egejského a Jaderského moře pro některé skupiny chronicky nemocných dětí.

Svým pojištěncům přispíváme 2/3 ceny pobytu.

Léčebné pobyty pro děti s onkologickým a jiným závažným onemocněním

VZP ČR poskytuje finanční příspěvek z fondu prevence dětem – pojištěncům VZP ČR s onkologickými, hemato-

onkologickými, neurologickými, srdečními onemocněními a dětem s chronickými následky terapie a poruchami imunity na

ozdravné pobyty v Řecku.

Tyto pobyty realizuje za finanční spoluúčasti VZP ČR Výbor dobré vůle Nadace Olgy Havlové.

Dárci krve

Pojištěncům VZP bezplatným dárcům krve, poskytujeme cestovní zdravotní připojištění v délce 35 dnů v kalendářním roce zdarma nebo roční pojištění pro opakované krátkodobé pobyty v zahraničí za zvýhodněnou sazbu. Podmínkou je, že dárce je držitelem Jánského plakety, či že posledních 2 letech 3x nebo v posledním roce 2x daroval krev bezplatně.

Očkování proti klíšťové encefalitidě

VZP ČR poskytuje příspěvek na základní očkování ve výši 400 Kč. Příspěvek je vázán na ukončení očkování, tj. na

aplikaci 3. dávky, a to bez ohledu na skutečnou výši úhrady za 3. dávku očkovací látky. VZP ČR poskytuje příspěvek

i pojištěncům, kteří se u VZP ČR registrovali až v průběhu základního očkování, tj. před aplikací 3. dávky očkovací látky.

Revakcinace je hrazena všem pojištěncům VZP ČR (kteří ukončili základní očkování) podle potřeby opakovaně, maximál-

ně do konce roku, ve kterém pojištěnec dovršil 19 let. VZP ČR proplácí částku na revakcinaci do výše částky uvedené na

účetním dokladu, maximálně však do výše 400 Kč.

Rovnátka

Finanční příspěvek pro pojištěnce ve věku 10 – 19 let na úhradu fixního ortodontického aparátu.

Léčba ortodontických vad fixním ortodontickým aparátem (dále též FOA) je podle současné právní úpravy hrazena z více zdrojů. Výkon zahájení léčby ortodontických anomálií s použitím fixního ortodontického aparátu, který odpovídá aplikaci FOA na jednu čelist, je hrazen z veřejného zdravotního pojištění jedenkrát za život na každou čelist

85

Sportujeme s VZP

Všeobecná zdravotní pojišťovna již řadu let spolupracuje s významnými partnery při přípravě řady sportovních akcí (např. Vinařská padesátka, plavání s VZP – slevy, vstupy do bazénů zdarma apod.)

Slevy poskytované ženám v průběhu těhotenství

Nyní si můžete zakoupit kojící polštář se slevou 5 %, která je určena všem pojištěncům VZP ČR. Členové Klubu pev-

ného zdraví mají slevu 10 %.

Lázeňská péče v zahraničí pro samoplátce

Nabídka Slovenských léčebných lázní Piešťany a Trenčianské Teplice pro pojištěnce VZP ČR.

Zdravotní knížka na Internetu usnadní vaše návštěvy u lékařů – IZIP (internetový pří-stup ke zdravotním informacím pacienta)

Nabídka slev dětské značkové obovi

Při prvních a druhých narozeninách dítěte je poskytována sleva na veškerý sortiment zdravotně certifikované značko-

vé obuvi Essi.

Medicínská telefonní poradenská služba

Služba zabezpečuje odbornou konzultaci Vašeho aktuálního zdravotního stavu nebo aktuálního zdravotního stavu čle-

nů Vaší rodiny.

Klub pevného zdraví

Posláním klubu je propagace prevence a podpora péče o vlastní zdraví i zdravého způsobu života.

Šeková knížka pro maminky

Pro naše klientky jsme připravili širokou nabídku zajímavých slev a výhod při koupi dětských kočárků, výživy,

ubrousků, dudlíků, lahví na pití či hraček.

Zdroj: www.vzp.cz

86

201 – Vojenská zdravotní pojišťovna

Nadstandardy (Zdravotní péče nad rámec veřejného zdravotního pojištění)

Vojenská zdravotní pojišťovna ČR, v zájmu prevence onemocnění, nabízí v roce 2005 níže uvedené preventivní pro-

gramy a poskytuje příspěvky v rámci rozšířené preventivní péče o pojištěnce. Úhrada této péče se uskutečňuje nikoli

ze základního fondu zdravotního pojištění, ale z fondu prevence.

Preventivní programy a příspěvky:

Příspěvek na preventivní péči čerpanou v prvních třech měsících pojištění

Novým pojištěncům VoZP ČR se poskytuje příspěvek do výše 1000, – Kč, který je využitelný v prvních třech měsí-

cích trvání pojistného vztahu na úhradu nákladů prevence zdraví a zdravotní péče poskytnuté nad rámec základní úhrady ze

zdravotního pojištění.

Příspěvek na ozdravné pobyty v zahraničí

Společně s cestovní kanceláří KOVOTOUR PLUS, s.r.o. organizuje VoZP ČR pro své pojištěnce ve věku od 4

do 14 let ozdravné pobyty u moře v oblasti Sutomore (Černá Hora), komplex Zlatna Obala. Pobyty jsou určeny pro děti s

chronickými alergickými onemocněními, především dýchacích cest, lehčími poruchami imunity, s chronickými nezánětli-

vými kožními onemocněními a se stavy po odléčení onemocnění kostí a kloubů s potřebou pohybové rehabilitace.

Dětské ozdravné pobyty v České republice

Ozdravné pobyty jsou určeny pro děti vybrané VoZP ČR dle zdravotní indikace ve věku od 8 do dovršení věku

14 let. Pobyt v délce 15 dnů s plnou penzí (strava 5x denně) se uskuteční v Beskydech (oblast Čeladná-Podolánky) v hote-

lovém komplexu Srdce Beskyd.

Příspěvek na předcházení komplikacím s umělým přerušením těhotenství

Pojišťovna, ve snaze předejít možným komplikacím souvisejícím s umělým přerušením těhotenství u mladých žen,

přispívá na úhradu hormonální perorální antikoncepce nebo na úhradu nitroděložního tělíska ženám ve věku 15 až 38 let do

výše 500, – Kč jedenkrát ročně.

Příspěvek na plavání

Příspěvek se poskytne na základě prokázaných nákladů, nejvýše však 300, – Kč ročně jednomu pojištěnci za předpo-

kladu, že je u VoZP ČR pojištěn nejméně 3 měsíce.

Program Zdravá rodina

Tento program je určen rodinám pojištěným u VoZP ČR a jejich dětem ve věku od 2 do 18. let. Dětem poskytujeme příspěvek na plavání (na území ČR) na základě prokázaných nákladů, nejvýše však 400,- Kč ročně; příspěvek na fluorizaci chrupu dítěte v hodnotě do 150,- Kč ročně a zubní kartáček zdarma; příspěvek na prostředky prevence úrazovosti při sportu registrovaným sportovcům ve výši do 500,- Kč 1x za 3 roky a příspěvek na očkování proti chřipce ve výši do 350,- Kč ročně.

Program Student

Tento program je určen osobám studujícím na střední škole, SOU, OU a VŠ až do dosažení věku 26 let. Studentovi se

poskytuje příspěvek na plavání (na území ČR) na základě prokázaných nákladů max. do 350,- Kč ročně; příspěvek na oč-

kování proti meningitidě max. do 550,- Kč ročně; příspěvek na očkování proti klíšťové encefalitidě a přeočkování je hraze-

no v plné výši prokázaných nákladů na očkovací látku (1,2 nebo 3 očkovací látka) a musí být realizováno do dosažení

stanovené horní věkové hranice max. do 500,- Kč ročně.

87

Příspěvek na očkování proti klíšťové encefalitidě

Proplacení 1/3 prokázaných nákladů za očkovací látky (3 vakcíny).

Příspěvek na ozdravné pobyty dětí a mládeže organizované školami

Pojišťovna přispívá na ozdravné pobyty dětí a mládeže pořádané školami (lyžařský výcvik, škola v přírodě), případně

jinými školskými zařízeními v trvání minimálně 6 dnů jednou ročně částkou 700, – Kč. Příspěvek je určen žákům a stu-

dentům jedenkrát na základní škole, jedenkrát na střední škole a jedenkrát na vysoké škole.

Příspěvek na fixní (nesnímatelná) zubní rovnátka

Na příspěvek mají nárok pojištěnci do 30 let věku. Příspěvek činí 600,- .

Příspěvek na brýlové obruby pro děti

Pojišťovna poskytne příspěvek na brýlové obruby dětem do 15 let věku ve výši skutečně vynaložených nákladů, nej-

výše však 200, – Kč ročně.

Příspěvek na vitamíny pro děti

Dětem ve věku od 4 do 15 let poskytne pojišťovna příspěvek ve výši 100, – Kč za rok na multivitamínový či vitamí-nový přípravek zakoupený v lékárně. Vitamínový přípravek musí být vhodný pro dítě dané věkové kategorie a musí obsa-hovat především vitamín C a B. Příspěvek se poskytuje celoročně.

Příspěvek na preventivní prohlídku dětí – sportovců registrovaných ve sportovních

klubech

Pojišťovna přispívá jednou ročně na preventivní prohlídku sportujících dětí ve věku od 5 do 16 let do výše 200, – Kč

ročně.

Příspěvek na očkování dětí proti Haemophilus influenzae typ B

Pojišťovna přispívá na očkování dětí proti infekci způsobené Haemophilus influenzae jednorázově částkou do výše

250, – Kč na jednu dávku očkovací látky, včetně její aplikace.

Příspěvek na vitamíny těhotným ženám

Těhotné ženě, která je pojištěna u VoZP ČR alespoň 3 měsíce, pojišťovna poskytne jednou za rok, na základě dokladu

o úhradě, jednorázově příspěvek ve výši do 100, – Kč ročně na multivitamínový či vitamínový přípravek zakoupený v

lékárně.

Příspěvky na dárce krve

Bezpříspěvkovým dárcům krve poskytuje pojišťovna za každý třetí odběr dárkovou poukázku v hodnotě 300,- Kč.

(od 1. dubna 2005). Dárcům, kteří získají stříbrnou Janského plaketu, se poskytne věcný dar nebo poukázka v hodnotě

500,- Kč. Při získání zlaté Janského plakety činí hodnota věcného daru nebo hodnota poukázky 1 000,- Kč. Dárcům, kteří

získají Zlatý kříž, se poskytne věcný dar nebo poukázka v hodnotě 2 000, – Kč. U dárců kostní dřeně se poskytne věcný

dar nebo poukázka v hodnotě 2 000,- Kč.

Příspěvek na mamografické vyšetření

Pojišťovna poskytne jednou za dva roky (tj. v roce, kdy vyšetření není hrazeno v rámci preventivního programu z ve-

řejného zdravotního pojištění) příspěvek ve výši 300,- Kč ženě ve věku od 40 do 50 let, která z preventivních důvodů ab-

solvuje RTG vyšetření prsů na vlastní žádost. Podmínkou je odevzdání výsledku mamografie ošetřujícímu lékaři.

88

Příspěvek na vyšetření okultního krvácení ve stolici

Pojišťovna poskytne příspěvek jedenkrát ročně až do výše 150, – Kč na screeningové vyšetření k prevenci rakoviny

tlustého střeva pomocí Haemoccult testu, případně jiným standardizovaným testem, a to tehdy, pokud v tomto roce není

hrazeno z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Příspěvek se poskytne pojištěnci ve věku od 40 let do 50 let (pak je

již hrazeno z veřejného zdravotního pojištění)

Příspěvek dětem se závažným defektem smyslových orgánů

Pojišťovna poskytuje příspěvek dětem postiženým např. slepotou, hluchoněmostí nebo jinak těžce tělesně postiženým

k úhradě preventivně zdravotních pobytů v zahraničí pořádaných organizacemi pečujícími o takto zdravotně postižené děti,

a to max. do výše příspěvku pro pobyty organizované VoZP ČR.

Příspěvek dospělým pojištěnců na léčení ve spcializovaných zdravotnických zařízeních

v zahraničí

Příspěvek se poskytuje u vybraných onemocnění do výše průměrných nákladů, srovnatelných s náklady ve specializo-

vaných tuzemských zdravotnických zařízeních.

Program péče o pojištěnce pracující v riziku a jiné specifické skupiny pojištěnců

Výhod tohoto programu mohou využít firmy, vývojová a výzkumná pracoviště, zdravotnická zařízení a vojenské

útvary, kterým hygienická služba přiznala kategorii rizikového pracoviště.

Program preventivní péče o letový personál

Program zahrnuje úhrady pravidelných a stacionárních vyšetření profesionálních výkonných letců, palubních průvod-

čích a řídících letového provozu.

Příspěvek pro odbojáře na úhradu léků

Příspěvek ve výši 2 000,- Kč ročně se poskytuje osobám, které dosáhly věku 80 let, jsou pojištěnci VoZP ČR, vlastní

Osvědčení dle zák. č. 255/1946 Sb. a mají přiznán a vyplácen důchod Vojenským úřadem sociálního zabezpečení.

Zdroj: www.vozp.cz

89

205 – Hutnická zaměstnanecká pojišťovna

Boxy plné zdraví – Nadstandardní preventivní programy na rok 2005

Připravili jsme pro vás atraktivní nabídku preventivních programů na rok 2005, nově ve formě boxů. Jejich hlavní vý-

hody spočívají ve výběru příspěvku na libovolný program z daného boxu.

BABY BOX – až 1000 Kč pro děti ve věku do 6 let včetně

• Organizované plavecké kurzy • Preventivní očkování • Homeopatika • Školky v přírodě • Vitamiy (do 2 let věku včetně, do výše 100 Kč)

TEEN BOX – až 1000 Kč pro děti a mládež ve věku od 7 do 18 let včetně • Preventivní očkování • Ortodontické aparáty • Kontaktní čočky (15-18 let včetně) • Homeopatika • Školy v přírodě • Hormonální a nitroděložní antikoncepce (dívky 15-18 let včetně)

LADY BOX

• 500 Kč na hormonální a nitroděložní antikoncepci ženám ve věku od 19 do 35 let včetně • 500 Kč těhotným ženám na vitaminy nebo léčebnou tělesnou výchovu • 300 Kč na hormonální substituční terapii ženám ve věku od 45 do 55 let

Příspěvek bude proplacen po předložení průkazu pojištěnce a dokladu o zaplacení z lékárny.

Na dokladu o zaplacení musí být uvedeno jméno, příjmení a rodné číslo pojištěnce, datum nákupu, zaplacená částka,

název přípravku, razítko lékárny a podpis vydávajícího zaměstnance.

SPORT BOX

• 1000 Kč na permanentku na vybrané sportovní a relaxační aktivity v průběhu 1. roku pojištění u HZP • Hodina plavání zdarma jednou týdně ve vybraných bazénech v obdobích od ledna do března a od října do

prosince • 300 Kč na permanentku na plavání do krytých bazénů vybraných měst • Rekondiční péče pro zaměstnance vybraných organizací

BONUS PRO DĚTI

• 2x ročně vitaminy pro děti ve věku od 3 do 15 let včetně na všech kontaktních místech • ozdravně léčebné pobyty v přímořských a horských lokalitách pro děti ve věku od 7 do 15 let včetně

VŠEM POJIŠTĚNCŮM

• 200 Kč na kompozitní výplně (bílé plomby) předních zubů ve frontálním úseku, tj. 3 plus – minus všem po-jištěncům

90

DÁRCI KRVE • Vitaminy dárcům krve, plasmy a kostní dřeně pro každém odběru • Vitaminový balíček dárcům krve, plasmy a kostní dřeně, kteří získají v roce 2005 zlatou Janského plake-

tu, popř. Zlatý kříž STANOVENÍ VÝŠE PŘÍSPĚVKU NA PREVENTIVNÍ PROGRAMY PRO DĚTI A MLÁDEŽ

• Výše příspěvku na preventivní programy pro děti a mládež v rámci BABY BOXU a TEEN BOXU závisí na příslušnosti rodičů dítěte u zdravotní pojišťovny.

• Na příspěvek 1 000 Kč celkem má nárok dítě, jehož oba rodiče nebo samoživitel/ka jsou pojištěni u HZP.

• V ostatních případech má dítě nárok na celkový příspěvek 500 Kč. Zdroj: www.hzp.cz

91

207 – Oborová zdravotní pojišťovna

Fond prevence a OZP

Celoplošné zdravotně preventivní programy

OZP je v současné době jedinou zdravotní pojišťovnou, která pokrývá základní onkologickou prevenci. Celoplošné

zdravotní programy jsou zaměřené na včasné odhalení nádorových onemocnění a umožňující tak i včasnou léčbu. Nabízené

screeningové preventivní programy jsou realizovány v úzké spolupráci s odbornými zdravotnickými zařízeními, která mají

s OZP uzavřený smluvní vztah s dodatkem na daný program. Pro všechny pojištěnce OZP jsou vyšetření zcela zdarma,

respektive OZP je hradí přímo zdravotnickému zařízení. Proto klient, v případě, že má zájem podstoupit preventivní pro-

hlídku v rámci jednotlivých programů, musí oslovit pro tyto programy speciálně nasmlouvaná zdravotnická zařízení (se-

znam naleznete dále na www.ozp.cz vždy u každého z programů).

Přehled jednotlivých zdravotně preventivních programů v Kreditním systému pro rok 2005

1. Příspěvek na léky a potravinové doplňky zakoupené v lékárně s prokazatelně preventivním charakterem, nehrazené z veřejného zdravotního pojištění

2. Příspěvek na zdravotní pomůcky a prostředky zdravotnické techniky zakoupené v prodejnách zdravotnic-kých potřeb s prokazatelně preventivním charakterem, nehrazené

3. Příspěvek na léky nebo potravinové doplňky snižující nadváhu 4. Příspěvek na vitaminové preparáty nastávajícím maminkám 5. Příspěvek na tělocvik pro nastávající maminky 6. Příspěvek po porodu na nadstandardní pokoj v systému rooming-in 7. Příspěvek k podpoře plánovaného rodičovství 8. Příspěvek k odvykání kouření 9. Příspěvek na dioptrické kontaktní čočky a optické pomůcky zakoupené v prodejnách optiky 10. Příspěvek na zdravotní prohlídku před studiem v zahraničí 11. Příspěvek na sportovní prohlídku 12. Příspěvek na pevná rovnátka a stomatologické výrobky pro děti do 18 let 13. Příspěvek na plavání pro rodiče s dětmi ve věku do 3 let 14. Příspěvek na školní ozdravné pobyty dětí a mládeže (školy v přírodě v trvání minimálně 6 dní) 15. Příspěvek dárcům krve a dárcům kostní dřeně na rekondiční pobyty v lázeňských zařízeních v ČR a v SR 16. Příspěvek na operaci hemoroidů Longovou metodou 17. Příspěvek na oční laserové refrakční zákroky 18. Příspěvek na zjištění krevní skupiny a Rh faktoru 19. Příspěvek na očkování proti infekční hepatitidě typu A,B 20. Příspěvek na očkování proti klíšťové encefalitidě 21. Příspěvek na očkování proti meningokoku typu C konjugovanou vakcínou 22. Příspěvek na očkování proti chřipce 23. Očkování proti pneumokoku 24. Příspěvek na hexavakcínu 25. Příspěvek na nákup permanentky na plavání, saunu, fitness a dalších pravidelných rehabilitačních nebo re-

kondičních aktivit

Ozdravné pobyty OZP již dlouhá léta organizuje pro své dětské pojištěnce ozdravné pobyty v tuzemsku, ale i v přímořském a vysoko-

horském prostředí. I pro rok 2005 bude pro zlepšení zdravotního stavu chronicky nemocných dětí organizovat ozdravné

pobyty v ČR, Chorvatsku a ve Slovenské republice – Vysokých Tatrách. Ozdravné pobyty v zahraničí jsou organizovány

pro děti, které trpí alergickými onemocněními, různými formami ekzémů, častými onemocněními horních a dolních cest

dýchacích na podkladě snížené imunity.

Zdroj: www.ozp.cz

92

209 – Zaměstnanecká pojišťovna Škoda

Zdravotní programy 2005

1. Příspěvky na očkování Proti chřipce

Příspěvek všem klientům bez rozdílu věku do výše 200 Kč na očkovací látku.

Proti klíšťové encefalitidě

Příspěvek všem klientům bez rozdílu věku do výše 300 Kč na 3. dávku a každé další přeočkování.

Proti meningokoku typu C

Příspěvek klientům do věku 19 let do výše 300 Kč.

Proti žloutence typu B a A+B

Příspěvek klientům do věku 26 let do výše 1 000 Kč na očkovací látku. Podmínkou poskytnutí celkového příspěvku je

absolvování 3. dávky očkování v roce 2005.

Slevy na zájezdy a ozdravné pobyty

Sleva na pobyty v lázních Piešťany

Příspěvky na ozdravné pobyty

Příspěvek ve výši 1 500 Kč na letní ozdravný pobyt

Pro klienty do 19 let s neurologickým nebo onkologickým onemocněním.

Příspěvek ve výši 1 500 Kč na letní přímořský ozdravný pobyt

Příspěvek na letní přímořský, případně vysokohorský ozdravný pobyt je určen klientům od 4 do 15 let s chronickým

onemocněním kůže a dýchacích cest absolvovaný v období měsíce června až září 2005.

2. Pro děti a mladistvé

Podpora motivace k péči o chrup

Finanční příspěvek ve výši 300 Kč 1x ročně je určen klientům ve věku do 19 let po předložení písemného vyjádření

stomatologa o absolvování preventivní prohlídky a sanaci chrupu

Podpora preventivních prohlídek pojištěnců registrovaných ve sportovních klubech a organizacích

Příspěvek pro klienty od 6 do 26 let do výše 200 Kč. Podmínkou je registrace ve sportovní organizaci na rok 2005.

Podpora preventivních prohlídek studentů středních a vysokých škol

Příspěvek pro studenty připravující se na dlouhodobé studium v zahraničí s minimální dobou pobytu 6 měsíců.

Příspěvek do výše 500 Kč poskytneme po předložení potvrzení o délce studia v zahraničí.

Příspěvek na brýlové obroučky nebo kontaktní čočky

Příspěvek pro klienty do 26 let do výše 300 Kč jednou za rok nad rámec úhrad ze zdravotního pojištění.

Příspěvek na pevná zubní rovnátka

Příspěvek pro klienty do 18 let do výše 750 Kč na jednu čelist.

93

3. Pro ženy Paruka pro ženy po aktivní onkologické léčbě

Příspěvek ve výši 2 000 Kč jednou v kalendářním roce.

Podpora gynekologických prohlídek

Program bezplatných preventivních gynekologických prohlídek je určen ženám od 15 do 55 let se zvláštním zřetelem

k prevenci rakoviny prsů a děložního čípku. Informujte se u svého gynekologa.

Prevence karcinomu prsů

Program určen ženám od 40 do 45 let,a starším 69 let, které věkem nespadají do programu celostátního mamografic-

kého screeningu

Preventivní gynekologické vyšetření s příspěvkem

Příspěvek ve výši 300 Kč od 15 do 40 let jednou v roce na vybraný okruh nehrazených léčivých přípravků předepsa-

ných gynekologem, např. vitamin E nebo léky upravující pravidelnost menstruačního cyklu. Nevyžadujeme potvrzení

o provedení prohlídky, tuto skutečnost ZPŠ ověřuje na základě dat od zdravotnických zařízení.

Příspěvek na zlepšenou péči o matku a novorozence

Příspěvek lze čerpat po porodu v okamžiku přidělení rodného čísla novorozence – pojištěnce ZPŠ.

Příspěvek do výše 1 000 Kč lze poskytnout na úhradu: cvičení nebo plavání těhotných jako příprava na porod, pobyt

matky s novorozencem v porodnici na nadstandardním pokoji, přítomnost otce nebo rodinného příslušníka při porodu nebo

na nákup hygienických pomůcek pro novorozence.

Vitamínový preparát pro těhotné ženy

Příspěvek na vitamínový preparát jednou v průběhu těhotenství do výše 300 Kč zakoupený v lékárně, poskytneme po

předložení účetního dokladu o zaplacení a těhotenského průkazu.

4. Pro muže

Prevence onemocnění prostaty

Preventivní program je určen mužům od 45 let prostřednictvím vyšetření vzorku krve. O odběr krve lze požádat prak-

tického lékaře.

Příspěvek na léčbu preparáty Viagra, Uprima, Cialis, Levitra

Příspěvek ve výši 500 Kč na výše uvedené preparáty pro muže ve věku od 40 do 65 let poskytujeme v rámci léčby

1x v roce.

5. Moderní léčebné a vyšetřovací metody

Operace konečníku, vnitřních hemeroidů a rektokély

Více informací na chirurgickém oddělení SZZ Mladá Boleslav

Podpora léčby obezity

Program je určen pojištěncům s BMI nad 28 a je koncipován jako příspěvek na léčbu přípravkem Xenical a Meridia.

Podmínkou poskytnutí úhrady je, že pojištěnec je v době podání žádosti o příspěvek pojištěn u ZPŠ minimálně 2 roky.

Z celkem 6 dávek budou 2 hrazeny pojištěncem.

94

Prevence onemocnění štítné žlázy

Je určena ženám od 30 let a mužům od 50 let při vyšetření na výskyt hormonu tyreotropinu u praktického lékaře. Příspěvek na odlehčenou sádru

Příspěvek do výše 300 Kč po předložení účetního dokladu o zaplacení odlehčené sádry tzv. Scotch – castu. Včasný záchyt nádorů tlustého střeva a konečníku

Je určen klientům mladším 50 let, na které se nevztahuje vyšetření na okultní krvácení ve stolici v rámci preventivní

prohlídky. Bližší informace získáte u svého praktického lékaře. Zlepšená diagnostika změn na očním nervu

Jedná se o moderní metodu měření změn na očním nervu. Více informací na očním oddělení SZZ Mladá Boleslav, tel.: 326 743 201.

6. Konzultace online na www.zpskoda.cz

Klienti ZPŠ mohou konzultovat svůj zdravotní problém přes internet s odbornými klinickými lékaři na adrese

www.zpskoda.cz ve službě Konzultace online. Prostřednictvím internetových stránek pojišťovny můžete získat kvalifiko-vaný názor zkušených lékařů a farmaceutů na vaše zdravotní problémy. Konzultace online jsou řešením pro ty, kteří se z nejrůznějších důvodů nemohou svěřit se svým problémem.

7. Pro dárce krve a kostní dřeně

• Bezplatný ozdravný pobyt pro aktivní dárce kostní dřeně. • Bezplatný ozdravný pobyt pro nejaktivnější dárce krve. • Příspěvek 1 000 Kč nositelům Zlaté plakety prof. MUDr. Janského. • Příspěvek 2 000 Kč nositelům Zlatého kříže. • Vitaminy po každém odběru krve nebo krevních derivátů • Vitaminový preparát bude předán po bezpříspěvkovém dárcovství na transfúzní stanici, případně na poboč-

kách ZPŠ nebo zdravotním odboru ZPŠ v Mladé Boleslavi po předložení průkazu dárce krve.

8. Plavání kojenců a dětí do 3 let Příspěvek ve výši 500 Kč 1x za rok je určen na plavání kojenců a batolat, a to po předložení dokladu o zaplaceni kur-

zu. Příspěvek není poskytován v měsících červenec až srpen 2005.

9. Příspěvek na pohybové aktivity Příspěvek ve výši 300 Kč je určen klientům ve věku od 6 let výhradně na tyto pohybové aktivity

• plavání • sauna • cvičení • posilování • aerobic • aquaaerobic • spinning • jógová cvičení • kalanetika • lední bruslení

Příspěvek bude proplacen 1x ročně po předložení originálního účetního dokladu o zaplacení pohybové aktivity.

10. Pojištění léčebných výloh v zahraničí Sleva 100 % pro klienty ZPŠ – bezpříspěvkové dárce krve Sleva 30 % pro klienty ZPŠ Zdroj: www.zpskoda.cz

95

211 – Zdravotní pojišťovna MVČR

Program rozšířené péče 2005

1. Příspěvek na očkování proti klíšťové středoevropské encefalitidě 2. Příspěvek na očkování proti žloutence typu A + B, A a B 3. Příspěvek na očkování dětí proti Haemophilus influenzae typ B 4. Příspěvek na očkování proti chřipce 5. Příspěvek na očkování proti meningokokovému onemocnění

Příspěvek pro muže

ZP MV ČR poskytuje v době od 1. 7. 2005 do 15. 12. 2005 1x ročně mužům ve věku od 20 do 45 let, kteří se v tomto

období stanou novými pojištěnci, příspěvek do maximální výše 500,- Kč na balíček variantního čerpání, obsahující:

• příspěvek na rehabilitační zdravotní péči • příspěvek na náklady spojené se sportovními aktivitami, tj. vstupné na sportoviště za účelem aktivního

sportování • příspěvek na stomatologické výkony, dioptrické brýle a kontaktní čočky

Program pro ženy

1. Příspěvek na vitaminy nebo odborně vedené cvičení nebo plavání pro těhotné ženy 2. Příspěvek na pomůcky pro kojící matky nebo příspěvek na odborně vedený kurs cvičení matek s dětmi resp.

plavání 3. Gynekologický program

a) příspěvek na podporu příznivého ovlivnění plánovaného rodičovství (např. antikoncepce) b) příspěvek na mamografické preventivní vyšetření prsů žen

Program pro děti a dospívající mládež

1. Příspěvek na dětská zubní rovnátka fixní (nesnímatelná) 2. Příspěvek na brýlové obruby nebo kontaktní čočky pro děti 3. Příspěvek na vitaminy pro děti 4. Příspěvek na individuálně zhotovovanou dětskou ortopedickou obuv 5. Příspěvek na ozdravné pobyty – školy v přírodě či lyžařské výcviky dětí organizované školami, resp. škol-

skými zařízeními 6. Příspěvek na preventivní prohlídky studentů středních a vysokých škol, kteří se připravují na studium

v zahraničí

Program pro rodiny s dětmi

1. Rodinné balíčky na časově omezenou dobu

a) květen a červen: • pro dítě – příspěvek na dětskou cyklistickou helmu nebo dětskou • sedačku na kolo nebo na opalovací prostředky • pro rodiče – příspěvek na cvičení a rehabilitaci (nutno čerpat současně!)

b) říjen a listopad: • pro děti i rodiče – příspěvek na lyžařskou helmu nebo na očkování proti chřipce + vitaminy (nutno čerpat

současně!)

2. Balíček pro novorozence ZP MV ČR poskytuje novorozencům narozeným od 1. 12. 2004 do 30. 11. 2005 1x ročně v roce 2005 příspěvek na

hygienické potřeby (např. dětský olej, mýdlo, zásyp, pleny) a dětskou výživu (např. mléčnou a ovocnou, čaje), vše musí být

zakoupeno v lékárně, a to do maximální výše 500,- Kč. Příspěvek musí být čerpán pouze jednorázově.

Zdroj: www.zpmvcr.cz

96

213 – Revírní bratrská pokladna

1. Vitamíny pojištěncům RBP

Vitamíny dětem

• S cílem prevence chřipkových a respiračních onemocnění jsou poskytovány dětem od 3 do 15 let pojištěným u RBP 2 vitamínové produkty.

• Možnost odběru je na všech pracovištích RBP v období říjen – únor, a to 1x za předmětné období (vždy po předložení průkazů pojištěnců RBP).

Vitamíny dárcům krve

• Bezpříspěvkovým dárcům krve je poskytován vitamínový přípravek ihned po odběru na transfúzní stanici a dárcům plazmy 3x vitamínový přípravek během sedmicyklového odběru rovněž přímo na transfúzní stanici. Ve výjimečných případech jsou přípravky poskytovány na expozituře RBP.

• Bezpříspěvkovým dárcům krve, kteří darovali krev nejméně 10 x, přičemž poslední odběr musí být po 1. 1. 1999, poskytuje RBP příspěvek do výše 300,- Kč za kalendářní rok na úhradu léčiv a vitamínů zakoupených v lékárnách.

Vitamíny pracovníkům rizikových pracovišť

• Vitamínové přípravky v rozsahu 2 druhů jsou poskytovány 1x ročně pracovníkům rizikových pracovišť vybra-ných organizací pojištěným u RBP, a to přímo na podnicích.

Ženám

• Těhotným ženám v rozsahu 1x za těhotenství je poskytován na pracovištích RBP vitamínový přípravek. • K prevenci osteoporózy a negativních menopauzálních stavů žen starších 40 let poskytuje RBP příspěvek do vý-

še 500 Kč za kalendářní rok na vybrané léky a léčivé přípravky předepsané ošetřujícím lékařem.

2. Pracovníkům rizikových pracovišť

• úhrada rekondiční péče poskytované pracovníkům s vysokým rizikem vzniku nemoci z povolání a jiných těž-kých poškození zdraví v souvislosti s výkonem práce v organizacích, s nimiž RBP uzavře za tímto účelem smlouvu

• úhrada preventivních prohlídek pracovníků pracujících v prostředí s rizikem úrazů, vzniku nemoci z povolání a jiných těžkých poškození zdraví

• úhrada preventivních prohlídek pracovníků pracujících v prostředí s rizikem úrazů, vzniku nemoci z povolání a jiných těžkých poškození zdraví

3. Dárcům krve

• příspěvek do výše 300,- Kč za kalendářní rok na úhradu léčiv a vitamínových přípravků zakoupených v lékárnách dárcům krve, kteří bezpříspěvkově darovali krev nejméně 10x, přičemž poslední odběr musí být po 1. 1. 2000.Dárce si pro tento účel vyřídí průkazku s fotografií na kterémkoliv pracovišti RBP, popř. se proká-že Jánského plaketou nebo průkazem dárce krve, kde jsou odběry zaznamenány

• bezpříspěvkovým dárcům krve úhrada vitamínového přípravku, který jim bude po odběru krve vydán na trans-fúzní stanici

4. Lázeňská péče

5. Dětské léčebny a ozdravovny

Revírní bratrská pokladna v souladu se zákonem o veřejném zdravotním pojištění č. 48/1997 Sb. v platném znění hra-dí dětem a mladistvým zdravotní péči jako nezbytnou součást léčebného procesu v odborných dětských léčebnách a ozdra-vovnách.

Dětem

• pro účinné posilování imunitního systému dětí do 3 let věku příspěvek do výše 500 Kč na kalendářní rok na úhradu kurzu "plavání dětí"

• s cílem prevence chřipkových a respiračních onemocnění poskytování vitamínových přípravků v období říjen až únor na kontaktních místech RBP stávajícím a všem nově registrovaným pojištěncům ve věku od 3 do 15 let

• zajištění a většinová úhrada léčebných pobytů dětí ve věku 8 – 15 let s recidivujícími onemocněními horních cest dýchacích, alergiemi a dermatózami v přímořských a horských střediscích

97

• u dětí a mládeže do 18 let věku s rizikem kontaktu s původcem klíšťové encefalitidy úhrada nákladů na 2. a 3. vakcinaci a přeočkování. Očkování indikuje ošetřující lékař ve spolupráci s místně příslušnou hygienickou sta-nicí, která očkovací látku rodičům dítěte zajistí. Vzniklé náklady budou rodičům uhrazeny po aplikaci závěrečné dávky na kterémkoliv pracovišti RBP po předložení účtu.

• u dětí a mládeže do 18 let věku s vadným růstem chrupu poskytnutí příspěvku na úhradu léčby fixním ( nesní-matelným ) aparátkem ( rovnátkem) za kalendářní rok do maximální výše 1000,- Kč a snímatelným aparátkem do výše 300,- Kč. Příspěvek se poskytne jednou za kalendářní rok na ortodontickou léčbu.

• zajištění péče ve smluvních dětských odborných léčebnách a dětských ozdravovnách • u dětí a mládeže do 18 let věku příspěvek do výše 1000,- Kč na poslední dávku očkovací látky proti hepatitidě

typu A a B • u dětí od 2 do 15 let věku poskytnutí příspěvku na dětské brýlové obruby do výše 200,- Kč za kalendářní rok.

6. Ženám

Těhotným ženám

• poskytování vitaminózních přípravků (lze vyzvednout na kterémkoli praco višti po předložení těhotenského průkazu),

• příspěvek do výše 500 Kč na kurz psychoprofylaxe a těhotenského tělocviku, tj. přípravy ženy k porodu. Na prevenci osteoporózy a negativních menopauzálních stavů žen starších 40 let příspěvek do výše 500 Kč za kalen-

dářní rok na vybrané léky a léčivé přípravky předepsané ošetřujícím lékařem.

Prevence komplikací souvisejících s umělým přerušením těhotenství: • příspěvek na úhradu hormonální perorální antikoncepce ženám ve věku 15 – 25 let jednou ročně do maximální

výše 500 Kč, • příspěvek do výše 500 Kč na úhradu nitroděložního tělíska ženám bez rozdílu věku, přičemž výkon jeho zave-

dení je hrazen z veřejného zdravotního pojištění, • celková úhrada ženám ve věku 15-25 let při aplikaci hormonální antikoncepce a zároveň nitroděložního tělíska

v témže roce je omezena částkou 500 Kč.

RBP ostatním

• úhrada 3. dávky očkovací látky proti klíšťové encefalitidě pro osoby starší 18 let a přeočkování • rodinný balíček prevence – vitamínové preparáty určené rodinám kompletně pojištěným u RBP. Možnost odbě-

ru říjen – únor. • možnost prostřednictvím individuálního účtu kontrolovat skutečné náklady na čerpanou zdravotní péči • v rámci zkvalitnění stomatologické péče příspěvek do výše 300,- Kč za kalendářní rok na zubní výplně z foto-

kompozitních materiálů (bílé plomby) ve frontálním úseku, tj. od 3 + 3 do 3 – 3. ( Mládež do 18 let má výplně ve frontálním úseku hrazeny z veřejného zdravotního pojištění ). Příspěvek se poskytne po předložení účtu, ze kterého bude patrné, o který zub či zuby se jedná

• všem pojištěncům bez rozdílu věku příspěvek do výše 1000,- Kč na úhradu poslední dávky očkovací látky proti hepatitidě typu A – B a příspěvek do výše 1000,-Kč na přeočkování

• 1 hodinu týdně plavání zdarma ve vybraných krytých bazénech.Seznam bazénů a termíny plavání jsou také k dispozici na všech pracovištích RBP

• zajištění kompelxní i příspěvkové lázeňské péče podle stupně závažnosti zdravotních postižení Zdroj: www.rbp-zp.cz

98

217 – Zdravotní pojišťovna Metal-Aliance

Základní preventivní příspěvkový program Preventivní prohlídkou dokážeme předejít vzniku nádorových onemocnění. Vhodně a včasně vybraná léčiva, přede-

psaná odborným lékařem, dokáží možnost onemocnění v mnoha případech zcela vyloučit.

Základní podmínka pro poskytnutí příspěvku: Pojištěnec, který bude čerpat Základní preventivní příspěvkový program, musí předložit Potvrzení o preventivní pro-

hlídce.

• prevence vzniku aterosklerózy u mužů a žen (od 40 let) • prevence vzniku nádorového onemocnění u mužů (od 45 let) • prevence vzniku osteoporózy u žen (od 50 let)

Individuální preventivní příspěvkový program

• preventivní očkování a přeočkování proti klíšťové encefalitidě (od 2 let) • zvláštní očkování proti virové hepatitidě typu A, B nebo jejich kombinace pro děti od 2 do 15 let • preventivní očkování proti meningokovému onemocnění typu C (10 – 20 let) • preventivní ozdravné pobyty dětí a mládeže pořádané MŠ, ZŠ, SŠ, SOU a OU (3 – 20 let) • preventivní očkování pro studenty vysokých škol (do 26 let) • preventivní podpůrně rehabilitační programy pro děti, ženy a muže:

a) podpora rozvoje správných pohybových návyků pro kojence a děti do 15 let b) program STOB obezitě pro pojištěnce (od 6 let) c) pohybové aktivity (od 16 let) d) saunování (od 6 let) e) masáže (od 25 let)

• preventivní sportovní prohlídky pro registrované výkonnostní a vrcholové sportovce (od 6 let)

Cílený preventivní příspěvkový program pro děti a mládež

• preventivní zahraniční klimatické ozdravné pobyty pro děti a mládež (6-17 let) • NOVĚ! Maximální možné navýšení příspěvku za rok: 9 000 Kč

• prevence vzniku ortodontických vad – fixní ortodontické aparáty = rovnátka (10-18 let) • Příspěvek až do výše 800,- Kč na jednu čelist. Příspěvek je určen k častečné úhradě materiálu z něhož je

ortodontický aparát vyroben.

• vitamínová podpora pro děti předškolního věku (ročníky 1999 až 2002) • Příspěvek se vztahuje na měsíce leden – březen 2005 včetně, dále pak listopad, prosi-

nec 2005. • Příspěvek se týká těchto vitamínů: Revital Dino, Walmark Marťánci • Výše finančního příspěvku: 50,- Kč

Pro bezplatné dárce krve

A. Podpora pro bezplatné dárce krve (od 18 let)

• vitamínový balíček je vydán dárci po každém odběru na transfuzní stanici v průběhu roku 2005 po před-ložení průkazu pojištěnce. V případě, že dárce daruje krev na transfúzní stanici, která nemá k dispozici vitamínivý balíček, obdrží jej na kontaktním místě ZP M-A.

99

B. Podpora pro aktivní dárce krve

Podmínky pro poskytnutí příspěvku aktivním dárcům krve – nositelům Janského medaile nebo Zlatého kříže

(od 18 let).

Výše příspěvku a jeho čerpání v roce 2005:

Název Maximální výše příspěvku Počet odběrů

Zlatý kříž ČČK 1. třídy 4 500,- Kč 160 Zlatý kříž ČČK 2. třídy 4 000,- Kč 120 Zlatý kříž ČČK 3. třídy 3 500,- Kč 80 Zlatá Janského medaile 3 000,- Kč 40 Sříbrná Janského mediale 2 000,- Kč 20 Bronzová Janského medaile 1 000,- Kč 10

C. Podpora pro dárce kostní dřeně

Jednorázový příspěvek: 4 500,- Kč a týdenní rekondiční pobyt v nasmlouvaném zařízení ZP M-A.

Pro těhotné ženy

Maximální výše finančního příspěvku: 100,- Kč

Příspěvek se týká těchto vitamínů: MAMAVIT, GRAVITAL, MATERNA, VITAL, CALIBRUM MAMI – pro II.

a III. trimest, FEMIBION

Zdravý životní styl-plavání

• prevence vertebrogenních obtíží (rehabilitační plavání) Od 1. ledna 2005 je pro klienty ZP M-A zajištěn bezplatný nebo příspěvkem zvýhodněný vstup do vybraných plavec-

kých bazénů v řadě regionů ČR. Zdroj: www.zpma.cz

100

222 – Česká národní zdravotní pojišťovna

Preventivní programy

I. Celoplošné preventivní programy

Očkovací balíček pro děti a dorost

Cílová skupina: děti a mládež do 18 let výše příspěvku: 1.500,- Kč platí pro vybraná očkování: klíšťová encefalitis, neisseria meningitis C, haemophilus influenzae, žloutenka typu A i B, chřipka

Příspěvek na pevná rovnátka

• cílová skupina: děti a mládež do 18 let • výše příspěvku: 1400,- Kč • způsob nárokování: na spádové pobočce, daňový doklad, potvrzení od stomatologa o léčbě ortodontic-

kými aparáty • způsob proplácení: šekovou poukázkou / převodem na účet

Podpora plánovaného rodičovství

cílová skupina: ženy ve věkové skupině od 18 do 40 let výše příspěvku: 500,- Kč/rok na preparáty hormonální anti-koncepce způsob nárokování: na spádové pobočce, daňový doklad způsob proplácení: šekovou poukázkou / převodem na účet

Osobní účet klienta

Na požádání vám v každém středisku služeb PVT vystaví váš osobní účet, který přehledně popisuje veškeré výdaje

spojené se zdravotní péčí vám poskytnutou.

Podpora mateřství (kurzy pro těhotné, produkty z lékáren)

• cílová skupina: těhotné ženy a matky v šestinedělí • výše příspěvku: 300,- Kč/těhotenství//šestinedělí

Podpora bezpříspěvkového dárcovství krve

• cílová skupina: bez omezení • výše příspěvku: potravinová poukázka v hodnotě 100,- Kč TICKET RESTAURANT

Za zdravím do bazénu

• cílová skupina: bez omezení • výše příspěvku: příspěvek na permanentní vstupenku do vybraných bazénů ve výši 300,- Kč pololetně

Program pro aktivní sportovce a členy FMS AČR – příspěvek na zdravotní prohlídku.

• cílová skupina: registrovaní členové sportovních klubů, tělovýchovných svazů a členů Federace motocy-klového sportu Autoklubu ČR

• výše příspěvku: do 450 Kč/rok

II. Regionální preventivní programy

Česká národní zdravotní pojišťovna dále přispívá svým pojištěncům na řadu dalších preventivních a zdravotně pro-

spěšných aktivit, které jsou individuálně organizovány v řadě míst naší republiky. Zdroj: www.cnzp.cz

ISBN 80-86625-34-6 ISSN 1213-8096

Institut zdravotní politiky a ekonomiky 2005