Zákaz diskriminace na základě státní příslušnosti z pohledu práva EU

Zákaz diskriminace na základě státní příslušnosti z pohledu práva EU

aneb

„Všichni jsme přece občané Unie“

JUDr. Monika Forejtová, Ph.D.

FPR ZČU

Tato prezentace vyjadřuje pouze názory autora a Komise neodpovídá za použití informací, jež tato prezentace obsahuje

AKTIVITA JE SPOLUFINANCOVÁNA EU JAKO PROJEKT č. COMM/PRG/008-1 V RÁMCI „AKCE NA PODPORU INFORMOVANOSTI A DISKUSE O EVROPSKÉM ROKU OBČANŮ 2013“

Diskriminace a občanství

• Diskriminace (lat. discriminare = rozlišovat), neutrálně zabarvené slovo, nejčastěji se však používá v negativním významu rozlišování lidí na základě příslušnosti k obecné skupině bez ohledu na schopnosti konkrétního jedince.

• Diskriminace v tomto směru může být přímá či nepřímá (skrytá).

• Přímá diskriminace: situace, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci.

• Nepřímá diskriminace: případ, kdy by v důsledku navenek neutrálního předpisu, kritéria nebo zvyklosti byla určitá osoba znevýhodněna v porovnání s jinými osobami, ledaže uvedený předpis, kritérium nebo zvyklost jsou objektivně odůvodněny legitimním cílem a ledaže prostředky k dosažení tohoto cíle jsou přiměřené a nezbytné.


• Příslušnost, tedy občanství je vztah fyzické osoby k veřejnoprávní územní korporaci; státní příslušnost tedy označuje tento druh vztahu ke státu.

• Zákaz diskriminace podle státní příslušnosti se vedle fyzických osob - občanů členských států týká rovněž těch právnických osob, jež se těší svobodě usazování právnických osob.

• Diskriminovat mohou jak jednotlivé státy, stejně tak i soukromé osoby.

• Diskriminace osoby státem na základě státní příslušnosti tedy spočívá v tom, že diskriminující subjekt zachází rozdílně s osobami, které mají tento vztah vůči jinému subjektu (státu), odlišného od subjektu diskriminace se dopouštějícího, než s osobami, které tímto vztahem disponují vůči němu samému. Jinými slovy stát neodůvodněně zvýhodňuje své státní příslušníky, a/nebo klade požadavky nad rámec pro státní příslušníky cizí.

• V případě soukromých osob se jedná o exkluzivitu, tedy osoba diskriminující se chová rozdílně k osobám, které patří do její skupiny (mají stejnou státní příslušnost), než k těm, které jsou mimo tuto skupinu (mají cizí státní příslušnost). Nejtypičtěji se toto projevuje např. v inzerátech na pracovní pozice apod.


Právní úprava v ČR

• Ústavní zákon č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb., LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součást ústavního pořádku České republiky.

• Antidiskriminační legislativu EU do českého práva transponoval antidiskriminační zákon (č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů) schválený 23.4.2009, platný od 29.6.2009 a účinný od 1.9.2009, vyjma části druhé (upravující působnost Veřejného ochránce práv a další detaily týkající se VOP), která je účinná až od 1.12.2009. K jeho přijetí došlo až poté, co Poslanecká sněmovna PČR po více než roce přehlasovala veto prezidenta Václava Klause.

§ 1 Předmět úpravy

(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a v návaznosti na Listinu základních práv a svobod a mezinárodní smlouvy, které jsou součástí právního řádu, blíže vymezuje právo na rovné zacházení a zákaz diskriminace


Unijní právní úprava

• Smlouva SFEU (čl. 18 a násl. - Zákaz diskriminace a občanství Unie) zakazuje jakoukoli diskriminaci z důvodu státní příslušnosti (tj. státního občanství, jde-li o osoby fyzické). Tento zákaz se týká všeho, co spadá do předmětu úpravy této smlouvy. Je to základní zásada ovládající celý jednotný vnitřní trh ES, který by jinak nemohl fungovat.

• Právo na nediskriminaci je dále posíleno Listinou základních práv (čl. 21 a násl.), která má stejnou právní sílu jako Smlouvy.

• Příslušníci všech členských států tak mají v EU rovné postavení, a to bez ohledu na to, jakou konkrétní státní příslušnost mají.

• Nelze proto například preferovat vlastní občany při přijímání do zaměstnání nebo při propouštění, při placení vstupného do památkových objektů, nelze preferovat tuzemské výrobce před dovozci zboží téhož druhu, tuzemské firmy před firmami z jiných členských států při zadávání veřejných zakázek apod.

• Jediným případem, kdy členský stát může preferovat vlastní občany na úkor občanů jiných členských států, jsou zaměstnání nebo podnikatelské činnosti, spjaté skutečně nebo potencionálně s výkonem veřejné moci (např. ústavní činitelé, vyšší státní úředníci, soudci, státní zástupci, příslušníci ozbrojených složek apod). Do této kategorie nepatří jiní zaměstnanci veřejného sektoru, u kterých podíl na výkonu státní moci nepřipadá v úvahu (personál státních nemocnic, státních drah, veřejných škol apod.).


Článek 21 Listiny

Zakazuje se jakákoli diskriminace založená zejména na pohlaví, rase, barvě pleti, etnickém nebo sociálním původu, genetických rysech, jazyku, náboženském vyznání nebo přesvědčení, politických názorech či jakýchkoli jiných názorech, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci.

Článek 49 SFEU (bývalý článek 43)

V rámci níže uvedených ustanovení jsou zakázána omezení svobody usazování pro státní příslušníky jednoho členského státu na území státu druhého. Stejně tak jsou zakázána omezení při zřizování zastoupení, poboček nebo dceřiných společností státními příslušníky jednoho členského státu usazenými na území druhého státu.

Svoboda usazování zahrnuje přístup k samostatně výdělečným činnostem a jejich výkon, jakož i zřizování a řízení podniků, zejména společností ve smyslu čl. 48 druhého pododstavce, za podmínek stanovených pro vlastní státní příslušníky právem země usazení, nestanoví-li kapitola o pohybu kapitálu jinak.

Článek 56 SFEU (bývalý článek 49)

Podle následujících ustanovení jsou zakázána omezení volného pohybu služeb uvnitř Společenství pro státní příslušníky členských států, kteří jsou usazeni v jiném státě Společenství, než se nachází příjemce služeb.

Rada může na návrh Komise rozhodnutím přijatým kvalifikovanou většinou rozšířit použitelnost této kapitoly též na poskytovatele služeb, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí a kteří jsou usazeni ve Společenství.

.Tato prezentace vyjadřuje pouze názory autora a Komise neodpovídá za použití informací, jež tato prezentace obsahuje

Občanství EU

• Pokud jste občanem některého členského státu Evropské unie, jste zároveň také občanem Evropské unie.

• Občanství EU neznamená státní příslušnost; občanská práva poskytnutá v rámci občanství EU jsou dalšími právy navíc- občanství akcesorické.

• Každá země EU si může stanovit podmínky pro získání a ztrátu státní příslušnosti v dané zemi.

• Občanství Unie se uděluje přímo každému občanovi EU na základě Smlouvy o fungování EU.


Jako občan Evropské unie máte tato práva:

• Volně se pohybovat (cestovat), hledat práci a pracovat, pobývat a usadit se v kterémkoli členském státě EU.

• Volit a být volen do Evropského parlamentu.

• Volit a kandidovat ve volbách do místních zastupitelstev v místě svého pobytu.

• Podávat petice Evropskému parlamentu. Předmět petice musí spadat do oblasti působnosti Evropské unie.

• Podávat stížnosti evropskému ombudsmanovi.

• Obracet se na orgány EU a obdržet odpověď ve vašem úředním jazyce.

• Právo konzulární a diplomatické ochrany od jiného členského státu EU, pokud ve třetí zemi chybí diplomatické zastoupení vašeho státu.


Výše uvedená práva jsou výslovně spojená s evropským občanstvím. Právo Evropské unie však dává občanům EU řadu dalších práv jako např.:

• Právo na rovné podmínky zaměstnanců Evropské unie - zákaz diskriminace v zaměstnání.

• Jako osoba samostatně výdělečně činná můžete poskytovat služby na celém území EU.

• Právo studovat, vzdělávat se, připravovat se na budoucí povolání a uskutečňovat výzkum na území EU.

• Právo na volný přístup ke všem dokumentům Unie a členských států Evropské unie.


Oblasti možné diskriminace

• Diskriminací na základě státní příslušnosti se tedy rozumí situace, kdy je občanovi jiného členského státu jiným členským státem či v jiném členském státu upírán výkon některého z těchto práv.

• Jedná se tedy především o tyto oblasti:

Uznávání odborné kvalifikace

Rodinné dávky

Důchodová práva

Zboží a služby

Pracovní příležitosti a dávky v nezaměstnanosti

Daně a cenová politika

Motorová vozidla a řidičské průkazy

Víza a právo pobytu

Zdravotní pojištění a péče v zahraničí

Volby a volební otázky


Ochrana proti diskriminaci v EU

• právo nebýt diskriminován – ochrana u národních soudů a orgánů, které se řídí jak vnitrostátním, tak unijním právem.

• Orgány možné ochrany: • Evropská komise, v čele s Generálním ředitelstvím pro

spravedlnost, • Rada EU se svou Radou pro spolupráci v oblasti

spravedlnosti a vnitřních věcí a Pracovní skupinou pro lidská práva,

• Evropský parlament ve Výboru pro občanské svobody, svobodu a bezpečnost,

• Evropský veřejný ochránce lidských práv.

• SDEU, jemuž přísluší dohled nad právem EU, jeho výklad.

• Agentury EU, např. Agentura základních práv či Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva.


SOLVIT

• V případě, že se poškozený neobrátí na soud, Evropská komise zřídila službu SOLVIT.

• SOLVIT tvoří síť center, která navzájem spolupracují při řešení problémů způsobených nesprávnou aplikací evropského práva ze strany správních orgánů. SOLVIT centrum se nachází v každém členském státě EU a rovněž v Norsku, Lichtenštejnsku a na Islandu.

• SOLVIT se zabývá v zásadě jakýmkoli problémem mezi občanem nebo podnikatelem na jedné straně a správním orgánem členského státu EU na straně druhé, který se týká nesprávné aplikace evropských právních předpisů.


Několik případů řešených službou Rumunské vstupné

• Nediskriminační vstupné do rumunských klášterů

• Francouzský turista si stěžoval na vyšší vstupné do rumunských klášterů vyžadované po návštěvnících ze zahraničí.

• Cena vstupného pro cizince byla dvakrát vyšší než pro rumunské občany. Jelikož se tento postup neslučoval se zásadami EU, přesvědčilo rumunské centrum SOLVIT církevní správu, aby v klášterech zavedla stejné vstupné pro všechny.

Švédský sportovec

• Švédský sportovec může závodit v Rakousku• Švédskému občanovi žijícímu v Rakousku bylo

odepřeno účastnit se soutěže v jeho oblíbeném sportu – curlingu. Podle pravidel rakouského svazu curlingu se hráči, kteří nejsou občany Rakouska, mohli účastnit rakouského mistrovství pouze tehdy, jestliže žili v Rakousku po dobu alespoň 18 měsíců.

• Navíc mohl být v každém týmu pouze jeden cizinec.

• SOLVIT poukázal na to, že tato pravidla jsou diskriminační, a přesvědčil svaz, aby kvóty pro cizince ze svých stanov vypustil.

Norské lodě v Irsku

• Zrušení dodatečných poplatků pro norská plavidla v britských přístavech

• Norská loď vezoucí náklad hnojiv z Norska do Severního Irska musela zaplatit vyšší poplatky než lodě ze zemí EU.

• Jelikož je Norsko členem Evropského hospodářského prostoru (EHP), musí se k jeho plavidlům přistupovat stejně jako k plavidlům zemí EU.

• SOLVIT o této skutečnosti vyrozuměl přístavní správu, která své sazby odpovídajícím způsobem změnila.

Bulharští pracovníci

• Zákaz diskriminace bulharských občanů nepracujících v Bulharsku

• Bulharským manželům žijícím a pracujícím v zahraničí byl odepřen zápis dcery do bulharské školky s odůvodněním, že nejsou účastníky bulharského systému sociálního zabezpečení.

• SOLVIT bulharským úřadům vysvětlil, že podle právních předpisů EU nemohou postihovat své občany za to, že uplatňují své právo pracovat v jiných zemích EU.

• Bulharské orgány svůj přístup přehodnotily a dcera mohla být do školky zapsána.

Shrnutí

Ochrana lidských práv a svobod je důležitou součástí všech politik EU dovnitř i navenek. Důraz na tuto oblast v počátcích evropské integrace je logický - zakladatelé Společenství poznali na vlastní kůži Evropu, která tato práva nerespektovala.

Odstranění diskriminace na základě státní příslušnosti a jejích následků je jedinou správnou snahou k překonání letitých křivd a vstřícným krokem k jednotné, hranic prosté a prosperující Evropě, tedy prostoru svobody, komunikace, obchodu a práva a spravedlnosti.


Děkuji Vám za pozornost

AKTIVITA JE SPOLUFINANCOVÁNA EU JAKO PROJEKT č. COMM/PRG/008-1 V RÁMCI „AKCE NA PODPORU INFORMOVANOSTI A DISKUSE O EVROPSKÉM ROKU OBČANŮ 2013“

• Tato prezentace vyjadřuje pouze názory autora a Komise neodpovídá za použití informací, jež tato prezentace obsahuje.


Zákaz diskriminace na základě státní příslušnosti z pohledu práva EU

Documents