Územní ekologické limity těžby uhlí v SHP

Územní ekologické limity těžby uhlí

v SHP

Stručně k historii

• Těžba uhlí v regionu od přelomu 18. a 19. stol. • V Horním Jiřetíně první povolení v roce 1819• Od poloviny 19. stol. výrazný rozvoj těžby • Po celé 19. a v první polovině 20. století těžba v

hlubinných dolech a v malých povrchových lomech• V době nacismu rozvoj povrchové těžby, zejména v

souvislosti s výrobou syntetického benzínu v novém chemickém podniku v Záluží u Litvínova (pozdější Velkolom Obránců míru)

Stručně k historii

• Obrovský rozmach povrchové těžby od počátku 60. let. Rozhodnutí komunistického režimu o tzv. „velké variantě vyuhlení“ Podkrušnohoří, tedy o plošné, totální likvidaci téměř všech sídel a veškeré krajiny v oblasti mezi Kláštercem n. O. a Ústím n. L.

• V roce 1964 rozhodnuto o likvidaci historického města Mostu (jednoho z pěti nejcennějších historických měst Čech a Moravy)

Důsledky povrchové těžby

• V letech 1960 až 1993 zlikvidováno v přímé souvislosti s povrchovou těžbou uhlí asi 110 měst a vesnic, vzhůru nohama převráceno více jak 300 km2 krajiny, více než 100 tis. obyvatel vystěhováno ze svých domovů

• Nenávratně zničeno nesčetné množství kulturních a přírodních památek

• Plošné odumření prakticky všech jehličnatých lesů na hřebenech Krušných hor

Některé důsledky povrchové těžby

• Nejkratší střední délka života v ČR• Mimořádně vysoká nemocnost• Problematická sociální a vzdělanostní struktura

v důsledku jednostranné orientace kraje na těžbu uhlí a uhelnou energetiku

• Dlouhodobé stavební uzávěry v obcích, dlouhodobé znemožnění rozvoje

• Zničení mezilidských vztahů, likvidace spolkového života

Krajina Podkrušnohoří

Krajina Podkrušnohoří

Územní ekologické limity těžby uhlí v SHP

• Územní ekologické limity těžby (ÚEL) stanoveny v roce 1991 vládním usnesením č. 444/91

• Limity vymezují hranice, ze něž je zakázáno rozšiřovat povrchovou těžbu (včetně výsypek)

• Limity se týkají celkem 30 obcí a měst v devíti těžebních lokalitách

• Limity byly vyhlášeny za účelem stanovení „nepřekročitelných hranic v území, za nimiž nesmí být těžbou a energetikou přímo narušovány a likvidovány přírodní prvky tvořící součást územního systému ekologické stability krajiny, sídelní struktura a infrastruktura zajišťující život v území“ (viz. důvodová zpráva k ÚEL – 1991)

Územní ekologické limity těžby v SHP

• Obsahem usnesení vlády č. 444/91 není jen stanovení nepřekročitelných hranic - limitů, ale také nařízení zrušit či upravit dobývací prostory a odepsat uhelné zásoby za limity (splněno jen částečně)

• ÚEL jsou významným nástrojem územního plánování a územního rozvoje pro obce ležící v CHLÚ a DP. Limity a následně vydané „souhrnné souhlasy s umísťováním staveb“ v jednotlivých CHLÚ ukončily mnohaleté stavební uzávěry v obcích a umožnily obnovu a rozvoj území


• V obcích ležících v CHLÚ probíhá již od poloviny 90. let obnova infrastruktury, příprava stavebních parcel a výstavba nových objektů pro bydlení, obnova staršího bytového fondu, vyhledávání a úprava prostor a ploch pro podnikání

• Snaha o podporu zaměstnanosti (podpora malých a středních podnikatelů)

• Stabilizace obyvatelstva (podpora školství, zlepšování služeb, podpora bydlení, zlepšování ŽP v obcích a okolí, podpora sportovních a společenských aktivit apod.)

• Obnova památek a přírodních výtvorů a celková snaha o zatraktivnění obcí a jejich okolí.


• Horní Jiřetín v období 1994 až 2014 :• Nová elektrifikace• Nová ČOV a splašková kanalizace• Téměř kompletní obnova chodníků a místních

komunikací• Výstavba cca 130 nových RD• Obnova starých nájemních domů a bytů• Celková obnova budov škol a dalších veřejných

budov

Horní Jiřetín – výstavba nových RD

ÚEL – Horní Jiřetín v období 1994-2014

• Rekonstrukce a adaptace nevyužívaných výrobních objektů pro účely nájemního bydlení

• Celková obnova kulturního domu• Obnova sportovních zařízení• Postupná obnova památek

Kostel Nanebevzetí P. Marie v Horním Jiřetíně

Zámek Jezeří (30. léta 20. st.)

Zámek Jezeří (současnost)

Zámek Jezeří

ÚEL a zaměstnanost

• Počet zaměstnanců MUS v roce 1993 – 16 000• Počet zaměstnanců firem, které vznikly z MUS

( Vršanská uhelná, Severní energetická, Důl Kohinoor ) v roce 2012 – 1 600

• 90 % zaměstnanců původní MUS bylo propuštěno bez jakéhokoliv vlivu limitů

• Z VČSA by v případě zachování limitů postupně odešlo celkem asi 800 zaměstnanců v průběhu následujících cca 10 let


• Zachování limitů neznamená konec těžby uhlí• Tři ze čtyř velkolomů v regionu budou těžít

ještě desítky let, Velkolom Vršany až do poloviny 50. let 21. st.

• Další možnosti na VČSA a hlubinném dolu Centrum :


• Možnost dotěžení části zásob ze závěrných svahů VČSA chodbicováním (při dodržení ochranných pásem sídelní zástavby a paty Krušných hor s tímto postupem město Horní Jiřetín souhlasí)

• Možnost prodloužení těžby v hlubinném dolu Centrum (město H. Jiřetín souhlasí s ražbou průzkumných štol)

ÚEL a nové možnosti

• Agentura Czech Invest připravila investiční pobídky, které v Ústeckém kraji vytvořily 23 tis nových pracovních míst mimo těžbu uhlí a uhelnou energetiku

• Možnost vzniku 2300 nových pracovních míst přímo v sektoru čisté energetiky v ÚK, další místa v navazujících segmentech (viz. Aliance pro energetickou soběstačnost - studie „Možnosti OZE a energetických úspor v ÚK“)

• Využití těžbou zničených ploch (jedná se o desítky km2 výsypek a zbytkových jam) pro energetické zemědělství. Existující studie nabízejí alternativy tohoto záměru. Přínos řádově několika tisíc pracovních míst v zemědělství a navazujícím zpracovatelském sektoru.

ÚEL a nové možnosti

• Obnova krajiny zničené těžbou• Turistika• Návrat k tradičním odvětvím (rukodělná výroba, sadařství aj.)

• K realizaci některých výše uvedených záměrů by bylo potřebné zvýšit těžařům odvod z vydobytého nerostu. Současných 1,5 % z ceny vytěženého uhlí je výsměchem celému regionu SZ Čech. Již současný Horní zákon umožňuje až 10 %. Důvod, proč Báňský úřad stanovuje odvod téměř na nejnižší možné hranici, si lze jen domýšlet.

Negativní dopady těžby na okolí

• Z více než třicetiletého výzkumu Ústavu experimentální medicíny AV v regionu SZ Čech vyplývá, že řada vážných negativních dopadů na zdraví místních obyvatel přímo souvisí s povrchovou těžbou a spalováním hnědého uhlí :

• Jemný polétavý prach v kombinaci s polyaromatickými uhlovodíky má velmi negativní vliv na zdravotní stav obyvatel

• Oproti jiným regionům výrazně zvýšený výskyt zánětů plic, chřipek, zánětů průdušek, vysokého tlaku, ischemických chorob srdečních, aterosklerózy aj.

• O dva roky nižší střední délka života oproti jiným krajům

Negativní dopady těžby na okolí

• Nepřetržité obtěžování hlukem a prachem• Velmi omezené možnosti volného pohybu v

krajině (nespočet omezení, zákazů, závor aj.)• Velmi komplikované získávání územních

rozhodnutí či stavebních povolení • Blokování rozvojových záměrů• Živná půda pro spekulanty • Odliv mladých a vzdělaných lidí

Horní Jiřetín

Územní ekologické limity těžby uhlí v SHP

Documents