UHLÍ Datum (období) tvorby: 14. 5. 2012 Ročník: devátý Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny; chemie a společnost 1 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
17
Embed
VY 52 INOVACE 331 UHLI...Anotace: Žáci se seznámí s druhy uhlí. V rámci tohoto modul u žáci rozd ělí uhlí podle kvality. Popíší vznik a použití uhlí, vyjmenují nejznám
This document is posted to help you gain knowledge. Please leave a comment to let me know what you think about it! Share it to your friends and learn new things together.
Transcript
UHLÍ
Datum (období) tvorby: 14. 5. 2012
Ročník: devátý
Autor: Mgr. Stanislava Bubíková
Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny; chemie a společnost
1Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Anotace:Žáci se seznámí s druhy uhlí. V rámci tohoto modulu žáci rozdělí uhlí podle kvality. Popíší vznik a použití uhlí, vyjmenují nejznámější naleziště v ČR. Posoudí dopad těžby na ŽP.
2Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Uhlí• černá nebo černohnědá hořlavá usazená hornina
• vzniklo z rostlinných zbytků v prostředí bez kyslíku cyklickou sedimentací
• proces vzniku:
Obr. č. 2: Antracit [3] dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Anthrazit.jpg 3
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Obr. č. 1: Rašelina [2] dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Huvenhoops_Moorschichtung.jpg
rašelina lignit hnědé uhlí černé uhlí antracit
Vznik uhlí• vzniklo z rostlinných (i živočišných) zbytků
– černé uhlí v mladších prvohorách a druhohorách (po křídu) ze stromovitých plavuní, přesliček a kapradin
– hnědé v druhohorách (křída) a v třetihorách z jehličnatých stromů (cykasy, jinany)
• podmínky: – anaerobní vodní prostředí (bažiny)
– nízká hladina kyslíku
– teplé podnebí (tropy)• nedošlo k rozkladu a oxidaci (hnití)
• zbytky uhelnatěly
– tlak nadloží (písek, jíl)
Obr. č. 3: Stromovité kapradiny [4] dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Tree_Fern_Durban_Botanic_Gardens_12_09_2010.JPG
4Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Obr. č. 4: Cykas [5] dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cycas_revoluta.D%C3%BCsseldorf.jpg
Historie využití• objev vlastností uhlí
– Číňané v době kamenné
– na zemském povrchu nebo na březích řek
– vykopávali uhlí a hloubili tunely do uhelných slojí
• důležitá energetická surovina – od 19. století (průmyslová revoluce)
Obr. č. 5: Opuštěný kamenouhelný důl [6] dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Coal_mine_gruve2_longyearbyen_2.jpg
5
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Obr. č. 6: Povrchová těžba [7] dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Coal_mine_in_Dhanbad,_India.jpg
Druhy uhlí
6Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
lignit
nejméně kvalitní
hnědé uhlí
hnědé uhlí
obsahuje méně než
75 % uhlíku
černé uhlí
obsahuje
75 – 90 % uhlíku
antracit
nejkvalitnější černé uhlí
Obr. č. 7, 8, 10, 12: Typy uhlí
Lignit
• obsahuje úlomky dřev, zachované kmeny
• použití: energetika, topení
• lignit v ČR:– výskyt: jižní Morava (Kyjov,
Dubňany)
– obsah vody skoro 50 %
– využití: elektrárna Hodonín
7Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Obr. č. 7: Desetitunový lignit, Japonsko [8] dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sanbongi_Brown_Coal_Memorial_Hall,_10_ton_brown_coal,_in_2010-03-06.jpg
Hnědé uhlí
8Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Obr. č. 9: Tepelná elektrárna, Polsko [10] dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Be%C5%82chat%C3%B3w_Elektrownia.jpg
• po těžbě vzniká jezero Most a rekultivované výsypky
• použití: palivo tepelných elektráren
Obr. č. 8: Brikety hnědého uhlí [9] dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Kohlenhaufen.jpg
Černé uhlí
9
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Obr. č. 10: Černé uhlí [11] dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Handvoll_Gold.jpg
Obr. č. 11: Důl Darkov [12] dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Darkov_celkovy_pohled.jpg
• starší než hnědé (prvohory)
• obsahuje 75 – 90 % uhlíku
• těží se v hlubinných dolech
• naleziště v ČR: – Ostravsko-karvinská pánev
• mocnost slojí 2 – 4 m
• Důl Darkov, Důl ČSM, Důl Jan Karel, Důl Karviná (ČSA a Lazy)
– Plzeňsko-manětínská pánev
– Kladensko-slánská pánev
– Žacléřsko-svatoňovická pánev
– Rosicko-oslavanská pánev
• použití: palivo tepelných elektráren, vytápění, výroba koksu
Antracit
10Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Obr. č. 12: Antracit [13] dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ibbenbueren_Anthracite.JPG
• nejkvalitnější černé uhlí
• nejstarší (karbon)
• obsahuje 90 – 96 % uhlíku
• těží se v hlubinných dolech
• naleziště v ČR:– Ostravsko-karvinská pánev
• použití: vytápění, výroba vápna
• nevhodný pro výrobu koksu
Těžba hnědého uhlí
• povrchová
• skrývka zeminy
• odtěžení nadloží (jíly a písky)
• těžba sloje velkostroji
• přemístění materiálu na výsypku
• rekultivace– po ukončení těžby
– rekultivace výsypek
– vznik jezer (Medard, Most)
Obr. č. 13: Lom Družba [14] dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Lom_Dru%C5%BEba11.jpg
11Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Obr. č. 14: Povrchová těžba [15] dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Gr%C3%B6%C3%9Fenvergleich_Schaufelradbagger_Mobilbagger.JPG
Těžba černého uhlí• hlubinná
• chodby směřující ke sloji– šachta – vertikální, větrací
– štola – horizontální nebo se sklonem
kopíruje tvar sloje
• dobývání komorováním
– starší metoda, využívána v USA
– řada komor s podpůrnými pilíři, které se ponechají pro udržení stropu štoly
– neumožňuje vytěžení celého ložiska
• stěnování
– modernější metoda, v Evropě
– ražba dvou paralelních tunelů vzdálených 20 až 200 metrů
– dobývací stroj (kombajn) odebírá uhlí dlouhou porubní stěnou
– strop sloje se za důlní výztuží s horníky postupně hroutí
– mnohem vyšší účinnost a umožňuje vytěžit okolo 90 % uhlí ze sloje 12Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Obr. č. 15: Důlní těžba [16] dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:SL500_01.jpg
Těžba uhlí• historická
Obr. č. 16: Manuální těžba [17] dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Coalmine.Hvalba.2.jpg
13Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
16Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Obr. č. 23: Výroba koksu [24] dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pushing_the_coke_-_geograph.org.uk_-_1505250.jpg
Zdroje
17Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
1. BENEŠ, Pavel, Václav PUMPR a Jiří BANÝR. Základy chemie pro 2. stupeň základní školy, nižší ročníky víceletých gymnázií a střední školy. Vyd. 3. Praha: Fortuna, 2001, 96 s. ISBN 80-716-8748-0.