Středisko podpory poradenských služeb

Středisko podporyporadenských služeb

Národní vzdělávací fond, o.p.s.

Opletalova 25

110 00 Praha 1

Ing. Zuzana Freibergová

Ing. Pavlína Maříková

Mgr. Radka Vepřková

Projekt

Analýza činnosti informačních a poradenských

středisek úřadů práce

v procesu přechodu mladých lidí na trh práce

Projekt – základní informace

Zadavatel – MPSV, odbor realizace služeb zaměstnanosti• Mgr. Jaroslav Maroušek, GŘ ÚP

Řešitel – Středisko podpory poradenských služeb NVF, o.p.s.• Ing. Zuzana Freibergová• Ing. Pavlína Maříková• Mgr. Radka Vepřková

Termín řešení – 1. 7. 2010 – 31. 8. 2011

Projekt – postup Příprava (7-8/2010)

• Studium dostupných pramenů• Návštěva dvou IPS - rozhovory

Kvantitativní fáze šetření (9-11/2010)• Vypracování dotazníku• Pilotní šetření (3 IPS)• Vlastní sběr dat (všechny IPS)

Zpracování získaných dat (12/2010-5/2011)• Kontrola dat, kódování• Statistické analýzy• Interpretace výsledků (seminář)

Kvalitativní fáze šetření (11/2010-5/2011)• Focus Group• Rozhovory

Formulace opatření a závěrů (6-8/2011)• Hodnocení lidmi z praxe• Zpracování připomínek a návrhů• Oponentní řízení

Březnový seminář

17. 3. 2011• 81 účastníků z IPS + 3 hosté• Hodnocení účastníků – z převážné většiny pozitivní• Využití prezentovaných příspěvků – zpracovány jako

příklady dobré praxe do závěrečné zprávy, poskytnuty všem IPS (prostřednictvím webové stránky se soubory ke stažení)

Projekt – cíle

1. Popsat současný stav a činnosti IPS• Na základě analýzy dosavadních poznatků i praktických zkušeností jednotlivých IPS v ČR zjistit reálný stav fungování IPS • Zachytit skutečné role IPS v současných službách zaměstnanosti

2. Formulovat možnosti a návrhy budoucího směřování IPS• Stanovit klíčové skupiny klientů• Stanovit klíčové služby, které by měla IPS do budoucna poskytovat • Navrhnout vhodné postavení IPS v rámci ÚP (event. mimo ÚP)• Navrhnout vymezení preventivní role IPS při přechodu mladých lidí

na trh práce• Navrhnout opatření, která přispějí k lepšímu využití IPS v podpoře procesu přechodu mladých lidí z oblasti vzdělávání do světa práce

3. Formulovat návrhy na optimalizaci podmínek práce IPS• Připravit návrhy opatření pro zlepšení podmínek práce IPS

Dotazníkové šetření

Připravené otázky byly rozděleny do dvou dotazníků – „společného“ pro celou IPS a „individuálního“ pro každého pracovníka.

Oba dotazníky obsahovaly celkem 17 tématických okruhů a cca 120 otázek.

Pro zpracování bylo získáno:• 81 dotazníků „společných“ – tj. 76 (ze 77) IPS + 5 (ze

6) poboček / dislokovaných pracovišť• 173 dotazníků „individuálních“ – z toho:

• 104 (60 %) řadových pracovníků IPS• 10 (6 %) vedoucích zapojených do činnosti IPS• 19 (11 %) vedoucích částečně zapojených do IPS• 40 (23 %) vedoucích bez podílu na činnosti IPS

Vybrané výsledky

Koncepce IPS • není (existovala jako příloha metodického pokynu MPSV

č. 10/93 o Zřízování informačních a poradenských středisek pro volbu povolání na úřadech práce – pokyn 10/93 byl zrušen Informací č. 10/2008)

• Je prokazatelný zájem o jednotnou metodiku, vymezení činností a poskytovaných služeb, ale na druhou stranu je oceňována „volnost“…

• Činnost IPS by měla být metodicky upravena (s využitím osvědčených postupů zkušených pracovníků a příkladů dobré praxe)

Vybrané výsledky

Organizační začlenění IPS • je různé (Koncepce uvádí začlenění v oddělení

poradenství.)• Většina IPS byla součástí oddělení poradenství (názvy

však byly různé), některá IPS byla i v jiných útvarech. Celkově byla organizační struktura ÚP nejednotná.

• V současné době je situace zcela jiná, avšak různorodost zůstává.

• Nejednotné organizační začlenění může ovlivňovat kvalitu práce (systém řízení), ale také může komplikovat přístup klientům.

Vybrané výsledky

Počet pracovníků IPS • byl cca 140 (Celkem bylo zjištěno 143 pracovníků, z

nich bylo 31 vedoucích. 13 % mělo zkrácený úvazek. V průměru byl každý okres obsazen 1,6 úvazku.)

• Dva pracovníky s plným úvazkem mělo pouze 22 % IPS. Tento počet byl doporučován původní Koncepcí a je podle názoru respondentů optimální. Stávající počet pracovníků byl podle pětiny respondentů nevyhovující.

• V současné době je situace zcela jiná, počty pracovníků IPS se v některých regionech snižují.

• Počet pracovníků na jednotlivých pracovištích nemusí být stejný, ale měl by zohledňovat velikost regionu (počet žáků ZŠ/dětí do 15 let), případně také počet škol či míru nezaměstnanosti.

Vybrané výsledky

Vzdělávání pracovníků IPS • funguje, ale ne optimálně (75 % pracovníků se

během posledních dvou let zúčastnilo odborného vzdělávání.)

• Názory na vzdělávání nejsou jednotné – podle poloviny respondentů obsah kurzů odpovídá potřebám, čtvrtina požaduje jeho aktualizaci. 53 % oslovených je přesvědčena, že systém neumožňuje kontinuální a dlouhodobý profesní rozvoj.

• Systematické vzdělávání pracovníků je nezbytným předpokladem kvalitní poradenské práce. Bylo by vhodné

připravit vzdělávací kurzy podle požadavků z praxe.

Vybrané výsledky

Supervize • je potřebná (ale není v systému zavedena)

• Většina pracovníků zná pojem a souhlasí s jejím zavedením (87 %). Pouze pětina z nich tuto možnost má. Podle názoru respondentů je optimální frekvence 2-3x ročně, na původu supervizora nezáleží – může být interní i externí.

• Je třeba supervize zavést (metodicky upravit).

Vybrané výsledky

Prostorové a technické vybavení IPS • je různé (bylo upraveno v Koncepci)

• Většina IPS má jednu či dvě místnosti pro práci s klienty a základní kancelářské vybavení (stoly, počítače, tiskárnu, připojení na internet), včetně nezbytné videotechniky (televize, VHS nebo DVD přehrávač). Necelé tři čtvrtiny pracovišť disponují dataprojektorem, 40 % má notebook, některé interaktivní tabuli či videokameru. Čtvrtina respondentů však považuje technické a materiální vybavení (svého IPS) za nedostačující, problém je především s místem pro samostatnou práci klientů a počtem počítačů pro klienty.

• Bylo by vhodné vybavení sjednotit a vyřešit regionální problémy s prostorem (počtem a velikostí místností).

Vybrané výsledky

Klienti IPS • především žáci ZŠ, ale i ostatní skupiny (IPS

má - podle Koncepce - poskytovat služby především mladistvým při první volbě povolání a jejich rodičům, studentům a mládeži v různých situacích a dalším zájemcům.)

• Podle četnosti návštěv jsou klienty IPS nejčastěji žáci ZŠ, UoZ, kteří hledají další vzdělávání nebo si chtějí doplnit nedokončené a ZoZ ve stejné situaci. Dále studenti, kteří si vybírají navazující vzdělávání, rodiče žáků, UoZ hledající rekvalifikaci a „drop-outs“. Podle počtu klientů „vedou“ žáci ZŠ, na druhém místě jsou dospělí UoZ, dále studenti SŠ a absolventi v různých situacích.

Vybrané výsledky

Mladí lidé v IPS • především nezaměstnaní • Služby IPS určené pro mladé lidi využívají především

dlouhodobě ale i krátkodobě nezaměstnaní a absolventi (individuální poradenství, Job kluby). Další častou skupinou jsou mladí lidé, kteří chtějí dokončit vzdělávání, včetně „drop-outs“ (individuální poradenství, možnosti vzdělávání, případně diagnostika).

• Většina IPS nedostává informace od škol o „drop-outs“, ale každé druhé středisko má o ně zájem. Se školami spolupracuje (na řešení těchto případů) 40 % IPS, ostatní tuto spolupráci postrádají, s rodinami spolupracuje téměř 70 % IPS, ostatní mají zájem.

• Služby poskytované žákům a studentům (volba povolání ve vazbě na aktuální situaci na trhu práce) jsou nenahraditelné a měly by být zachovány, stejně jako služby pro mladé lidi.

Vybrané výsledky

Diagnostické nástroje v IPS • Především Průvodce světem povolání a

internetové aplikace (Využívá většina IPS, dostupnost ostatních je omezená.)

• Spokojenost s používanými nástroji je poměrně vysoká, s výjimkou AIST-R (neadekvátní výstupy, problémy s interpretací) a COMDI (časová náročnost, finance).

• Nejvhodnějším diagnostickým nástrojem pro žáky ZŠ je Průvodce světem povolání, pro ostatní skupiny klientů jsou to internetové aplikace (ISTP, Orienteexpress,…). Názory na vhodnost ostatních nástrojů nejsou jednotné.

• Třetina pracovišť považuje dostupnost diagnostických nástrojů za nedostačující, někde je zmiňován i problém s chybějícím psychologem pro interpretaci výsledků.

Vybrané výsledky

Informační materiály • potřebují aktualizovat (Některé informační

materiály jsou z dob vzniku IPS.)• Nejvíce jsou využívány Atlasy školství a letáky a brožury

dodávané zřizovatelem, ale i většina ostatních materiálů (seznamy škol, šanony o povoláních, videoklipy o povoláních a k hledání zaměstnání, informační softwarea další). 80 % IPS využívá letáky a brožury vytvořené vlastními silami. S jednotlivými typy materiálů jsou pracovníci převážně spokojeni, pouze seznamy škol a studijních oborů někteří považují za neaktuální a letáky za „neatraktivní“. Dostupnost informačních materiálů je hodnocena převážně pozitivně, pouze desetina respondentů ji považuje za nedostačující.

• Informační materiály, především některé videoklipy, je nutno aktualizovat (modernizovat).

Vybrané výsledky

Metodické příručky • jsou málo využívány a chybí jednotná

metodika (Bylo nabídnuto 20 příruček, které alespoň minimálně souvisí s činností IPS.)

• Většina (80 %) IPS využívá publikaci Poradce k volbě povolání (Raabe), polovina brožurku EURES – průvodce evropským trhem (MPSV), Jak na vysokou školu (Fortuna) či Orientace ve světě práce (Hněvín). Ostatní jsou využívány v menší míře. Dostupnost metodických příruček hodnotní jako nedostačující téměř 30 % pracovníků IPS (60 % však má názor opačný).

• Chybí především jednotná metodika pro práci IPS a publikace věnující se tématu práce se skupinami. Zájem je o mnoho dalších příruček či alespoň obecný přehled použitelných publikací. Omezení je pociťováno především z finančních důvodů (nemožnost koupit, co je potřeba).

Vybrané výsledky

Spolupráce mezi IPS • je o ní zájem (Mohou zajišťovat servisní pracoviště –

metodici. Situace v jednotlivých krajích se liší.) • Za velmi přínosné považuje většina oslovených

pracovníků IPS pravidelná krajská setkání všech pracovníků IPS, ale ocenili by i další formy kontaktů (mailing-list, celostátní setkávání, Zpravodaj, či on-line diskusní skupinu na internetu).

• Pracovníci IPS mají potřebu setkávání a předávání zkušeností (může nahradit vzdělávání).

Vybrané výsledky

Spolupráce v rámci ÚP • Především s oddělením poradenství,

speciálního poradenství a rekvalifikací (IPS je většinou součástí uvedeného oddělení.)

• Častá je také spolupráce s útvarem zprostředkování a trhu práce, ale i s ostatními útvary. Spolupráce uvnitř ÚP je hodnocena převážně dobře či velmi dobře, někde však jsou problémy (špatná komunikace, neochota spolupracovat).

• V současné době problémy s novou organizační strukturou a zařazením pracovníků IPS (KrP x KoP).

• Možnost spolupráce uvnitř ÚP by měla zůstat zachována z důvodu předávání informací a možnosti řešení situace jednotlivých klientů komplexně.

Vybrané výsledky

Externí spolupráce • především se školami (všech typů)

• Nejčastějším a nejdůležitějším partnerem IPS jsou základní školy a dále školy střední a učiliště. V průměru IPS spolupracují s 85 % ZŠ (a 75 % SŠ) ve své spádové oblasti, ale existují značné regionální rozdíly. Pokud IPS spolupracuje s dalšími institucemi, je tato spolupráce hodnocena velmi dobře.

• Četnost, forma i náplň spolupráce s různými institucemi mimo ÚP je různorodá (není sjednocena).

Vybrané výsledky

Propagace IPS • je potřebná • Jsou využívány letáky dodávané zřizovatelem, nástěnky

a webové stránky (před reorganizací). Stávající propagační materiály vyhovují alespoň částečně – problémem je zastaralost (neaktuálnost) či grafické zpracování letáků (neatraktivní). Za dostačující považuje současný stav 84 % pracovníků, ostatní upozorňují především na nízké povědomí veřejnosti o existenci IPS.

• V současné době na Integrovaném portálu MPSV chybí potřebné informace o IPS.

• Propagace IPS je jednoznačně vnímána jako potřebná, je třeba zvýšit povědomí veřejnosti o existenci IPS a nabízených službách a aktualizovat propagační materiály. Navrhována je také forma mediálních prezentací či využití internetu.

Ideální IPS

Poskytuje informace o vzdělávacích příležitostech a povoláních všem skupinám klientů

Klíčovou roli má stále práce s dětmi (žáky ZŠ) – volba povolání a vzdělávací dráhy – ve spolupráci se ZŠ

Důležité je poradenství pro absolventy škol a mladé lidi, kteří předčasně ukončili vzdělání

Budou rozšiřovány služby pro dospělé klienty (poradenství pro vzdělávání a změnu povolání) a zlepšovány služby pro nezaměstnané klienty

IPS se stanou základem pro vznik sítě pracovišť poskytujících kariérové a celoživotní poradenství

Děkuji za pozornost