Smysl plánu 2013

SMYSL PLÁNUSTRATEGICKÝ PLÁN

2013SMYSL PLÁNU

3

Útvar rozvoje hl. m. PrahyTomáš Ctibor, Radim Perlín, Veronika Klečková

SMYSL PLÁNUSTRATEGICKÝ PLÁN

2013SMYSL PLÁNU

54

?SMYSL PLÁNU

2013SMYSL PLÁNU

76

„Vidím město veliké, jehož sláva hvězd se bude dotýkat“ je první legendární pražská strategická rozvojová vize. Všechny významné generace, které se zasloužily o rozvoj města, formulovaly svoji vizi rozvoje.

Dnes Praha stojí na rozcestí. Energie rozvoje, která vyplývala z části z nadšení a entuziasmu společenských, ekonomických, ale i sociálních změn 90. let, se po roce 2000 postupně vytratila. Možnosti rozvoje, který jsou založeny pouze na odstraňování problémů minulosti, jsou již vyčerpány. Nové společenské i ekonomické podmínky přinesly i nové typy problémů, se kterými se město, jeho správa i obyvatelé vypořádávají jen s obtížemi. Praha se tedy musí rozhodnout, jakou další cestou se v následujících letech vydá.

Jakou vizi tedy nyní máme pro Prahu my?

!

ČAS

ROZV

OJ

2013SMYSL PLÁNU

98

Smysl plánuStrategický plán je návod na rozvoj města. Strategie může nabídnout všem uživatelům města rámcovou osnovu, jak do budoucna přistupovat k rozvoji města a jakým způsobem dosahovat synergie při realizaci konkrétních aktivit. Strategický plán je politickým dokumentem, je to závazek všech, kteří se na přípravě dokumentu podílejí a kteří ho schvalují. Závazek, který není vymahatelný, ale kdokoli se na něj může odvolávat a od představitelů města vyžadovat jeho naplňování.

Považujeme proto za velmi důležité nejen vlastní obsah strategického plánu, ale i způsob jeho přípravy a projednávání jednotlivých částí. Jedině v široce pojaté diskuzi s odborníky, politiky, představiteli soukromého a neziskového sektoru a pochopitelně i se zástupci aktivních obyvatel může vzniknout dokument, který bude splňovat kritéria kvality. A zároveň díky podílu na tvorbě strategie budou všichni zúčastnění motivováni k naplňování cílů dokumentu, na jejichž formulaci se sami podíleli.

Jasné cíle

Strategický plán musí mít jasně formulované cíle. V rámci jeho přípravy musí dojít ke konsenzu, kam by měla Praha v budoucnosti dospět a jak toho společnými silami dosáhneme.

Konkrétní priority

Ani ty nejbohatší metropole nikdy nebudou mít dost veřejných ani soukromých prostředků, aby mohly rozvíjet všechny oblasti života. Proto musí být Strategický plán hl. m. Prahy jasně zacílený na vybrané hlavní priority rozvoje, které, budou-li realizovány, přinesou do města novou, vyšší kvalitu života.

Veřejná znalost

Jedním z hlavních cílů při přípravě strategického plánu je jeho srozumitelnost a využitelnost v praxi. Strategický plán musí být dobře známý všem hlavním aktérům rozvoje města a jejich každodenní, rozhodování jak o koncepčních, tak i o provozních tématech by mělo být vždy v souladu s obecně sdílenými prioritami rozvoje.

Dnes chceme společně s vámi zahájit veřejnou diskuzi, hledat hlavní rozvojové priority a diskutovat o potenciálních rozvojových trendech a směrech, které posunou Prahu na vyšší úroveň rozvoje mezi srovnatelné středoevropské metropole.

Tomáš Ctibor, Radim Perlín, Veronika Klečková

2013SMYSL PLÁNU

1110

ParadigmataParadigmata představují úhelné přístupy k práci na přípravě strategického plánu.

Na základě rozsáhlé mezioborové diskuze mezi řešiteli strategického plánu byla na počátku práce stanovena čtyři paradigmata rozvoje Prahy. Paradigmata jsou základní kritéria vymezující rámcový pohled na současný stav města a zároveň pro řešitele představují srovnávací soubor znalostí a ukazatelů. Určují rámec usměrňování budoucího rozvoje. Všechny kroky, postupy a návrhy jsou jimi průběžně a opakovaně prověřovány.

Strategický plán je ve všech etapách formulován vždy s ohledem na čtyři hlavní paradigmata pro posuzování a směřování strategického rozvoje města. V souladu s moderními standardy jsme vycházeli jednak z pohledu na město skrze jeho obyvatele, jejich aktivity a život. Druhý pohled je zaměřen na město jako celek a vychází z postavení Prahy v systému metropolí střední Evropy a principů udržitelného rozvoje celého městského organismu. Všechna základní kritéria vycházejí ze znalosti hierarchického postavení Prahy v systému evropských měst a z potřeby formulovat budoucí rozvoj jako realistický, a proto i realizovatelný, ale současně i jako rozvoj, který je svým rozsahem přiměřený urbanistickým, sociálním, ekonomickým i environmentálním podmínkám Prahy.

Paradigmata rozvoje hlavního města Prahy byla zvolena takto:

Kvalita života Udržitelnost Referenční rámec evropských metropolí Proveditelnost

#*~=

2013SMYSL PLÁNU

1312

Kvalita života

Kvalitou života rozumíme jednak tradiční objektivní parametry týkající se délky dožití, délky aktivního života v profesním, sebevzdělávacím a sociálním smyslu, ale také fyzické, kulturní či sportovní aktivity. V posledních letech je vnímán a rozvíjen také rozměr subjektivní kvality indikované pocitem životní satisfakce a štěstí. Při sledování podmíněností hodnocení subjektivní spokojenosti se ukazuje zásadní význam důvěry občanů ve fungování veřejných institucí a veřejné správy. Kvalitní prostředí pro život vytváří také kvalitní architektura. Pojmem kvality života rozumíme celkovou vitalitu, aktivitu a kreativitu a životní spokojenost obyvatel a uživatelů Prahy.

Udržitelnost

Udržitelný rozvoj chápeme jako takový rozvoj, který umožní současné generaci uspokojit všechny své potřeby, aniž by však ohrozil možnosti rozvoje budoucích generací. To znamená společné zahrnutí ekonomické, ekologické i sociální dimenze rozvoje. Tři pilíře udržitelnosti představují tři dimenze komplexního přístupu k rozvoji. Dimenze ekonomické udržitelnosti rozvíjí a podporuje perspektivní hospodářský systém založený na znalostech a inovacích. Ekologická udržitelnost sleduje zodpovědné nakládání s přírodními zdroji, zachování biodiverzity, ochranu před riziky a katastrofami všeho druhu. Sociální udržitelnost je založena na podpoře integrace a rovnoměrného rozvoje všech skupin obyvatelstva a jejich zapojení do společenského života.

~ =

2013SMYSL PLÁNU

1514

Referenční rámec evropských metropolí

Praha jako hlavní město ČR a evropská metropole v základních rozvojových cílech a standardech potřebuje porovnávat svůj vývoj především s dalšími srovnatelnými evropskými metropolemi a jejich kvalitativními parametry podmínek života, udržitelnosti a výkonnosti v sociálním, kulturním i ekonomickém smyslu. Sledováním referenčního rámce evropských metropolí bude Praha zároveň naplňovat i svou roli tvůrce standardů a dynamiky pro ostatní velká města ČR a může být lokomotivou celkového vzestupu kvality života pro ČR. Referenční rámec měst není vymezen jako konečný soubor, ale podle jednotlivých témat jsou vždy využívána ta města, která v souladu s principem „best practice“, jsou v daných oblastech srovnatelná s postavením Prahy.

Proveditelnost

Proveditelnost jednotlivých navrhovaných cílů nebo kroků je klíčovým faktorem budoucího rozvoje. Při přípravě strategického plánu chceme vycházet z reality a realizovatelnosti. Proto je podmínkou každého kroku při přípravě strategického plánu jeho proveditelnost. Proveditelnost se týká jak finanční náročnosti navrhovaných opatření nejen investiční povahy, tak také zapojení klíčových aktérů do postupu projednání, schvalování a následně realizace dokumentu. Pouze identifikace klíčových aktérů s cíli strategického plánu je garancí proveditelnosti navržených záměrů. Třetím parametrem proveditelnosti je i rámcová územní příprava a schopnost města absorbovat navrhovanou aktivitu. V neposlední řadě je nezbytné navrhovat aktivity, činnosti a kroky, které jsou realizovatelné v platném právním prostředí a hledat nástroje pro jeho kvalitní vývoj.

# *

2013SMYSL PLÁNU

1716

MetodikaCílem práce na Aktualizaci strategického plánu hl. m. Prahy je vytvořit živý a použitelný dokument socioekonomického rozvoje pro Prahu a Pražany. Tento dokument na jedné straně vychází z dosavadní tradice strategického plánování v Praze, na druhé straně však představuje koncepčně i metodicky nový přístup. Předpokladem aktivního používání strategického dokumentu rozdílnými skupinami aktérů lokálního rozvoje od komunálních politiků přes neziskový sektor až po podnikatelské subjekty je jeho dobrá znalost a znalost postupu přípravy.

Postup zpracování strategického plánu vychází z tradiční a dlouhodobě prověřené metodiky vzniku obdobných dokumentů v duchu komunitní metody. Metoda je založena na silné participaci širšího okruhu lokálních aktérů a odborné veřejnosti, kteří přispívají ke vzniku dokumentu, diskutují o jednotlivých fázích zpracování a podílejí se na rozhodování o dílčích strategických záměrech. Vzhledem k tomu, že v Praze je obtížné definovat jednotlivé skupiny účastníků komunitního plánování, je nutné, aby se na zpracování dokumentu podíleli alespoň významní „opinion makers“ (zástupci výzkumné, kulturní a dalších sfér), kteří se v prostoru města dlouhodobě pohybují.

Aktualizaci strategického plánu hl. m. Prahy chápeme jako nástroj spolupráce. Do přípravy strategie je zapojen maximální počet aktérů rozvoje města a proces přípravy a diskuze nad jednotlivými částmi dokumentu má za cíl přispět k lepší spolupráci aktérů a jejich vzájemnému propojování a to jak v hierarchickém smyslu mezi různými úrovněmi samosprávy, tak mezi různými aktéry na stejné řádovostní úrovni.

STR

ATEG

IEA

NA

LÝZA

konsolidované

VIZE

dílčí

prioritní osy

programy

aktivity AKČN

Í PL

ÁNST

RATE

GICK

Ý PL

ÁNproblémysilné stránky

rámcové

OP MP

2013SMYSL PLÁNU

1918

Princip kvalitativního vývoje spolupráce mezi aktéry rozvoje města lze obecně z hlediska intenzity vazeb a vztahů, tedy i hustoty sociálních kontaktů definovat ve čtyřech stupních intenzity vazeb:

1. Konkurence forma působení bez záměrné interakce mezi aktéry 2. Kompetice poznání a vzájemná soutěž 3. Koordinace působení s ohledem na kroky, postoje dalších aktérů 4. Kooperace společné působení s cílem maximalizovat efekt společného působení

Cílem dokumentu podporovat spolupráci všech účastníků strategického plánování tak, aby došlo k posunu na vyšší kvalitativní posun k intenzivnějšímu partnerství.

Struktura dokumentu je navržena v tradičním rozvrstvení jednotlivých částí. Analytická část je založena na vyhodnocení silných stránek a problémů na území hl. m. Prahy. Na základě podrobné analýzy silných stránek a problémů jsou stanoveny obecněji formulované rámcové problémové okruhy, silné stránky a potenciály rozvoje. Návrhovou část tvoří prioritní osy, programy a v podobě akčního plánu i jednotlivé aktivity, projekty, nebo činnosti, které je nutné pro realizaci záměrů strategického plánu zajistit. Kromě akčního plánu jsou součástí strategie i další specifické projekty.

Postup práce vychází z konceptu multifunkčního přístupu, který sleduje klíčové činnosti na území hl. m. Prahy. Využití tohoto přístupu propojuje napříč jednotlivými funkčními složkami spolu související témata, která mají rozhodující vliv na rozvoj města. Diskuze o jednotlivých závěrech probíhá v rámci širšího okruhu zpracovatelů strategického plánu a je opakovaně verifikována konzultacemi s představiteli veřejné správy, neziskového a podnikatelského sektoru.

STROP MP

heslo

vize

strategie

2013SMYSL PLÁNU

2120

Realizační tým a zapojování veřejnostiJedním z hlavních cílů v rámci přípravy Aktualizace strategického plánu hl. m. Prahy je zapojení co největšího počtu aktérů rozvoje. Proto byly různou mírou zapojovány široké okruhy expertů, reprezentantů institucí města, neziskových organizací i podnikatelské sféry. V průběhu roku 2013 se uskutečnilo 9 tematických workshopů, jichž se zúčastnilo více než 250 externistů, kteří tak měli možnost přispět svými znalostmi a zkušenostmi k analytické části strategie. Kromě workshopů jsme v rámci veřejných tematických seminářů navázali kontakt s dalšími více než 200 zástupci aktivní a odborné veřejnosti.

V průběhu celé přípravy strategického plánu definujeme několik okruhů podílejících se odborníků. Hlavním řešitelem Aktualizace strategického plánu hl. m. Prahy je Útvar rozvoje hl. m. Prahy (ÚRM). Jádro týmu tvoří zástupci šesti tematicky vymezených pracovních skupin složených z interních zaměstnanců ÚRM a externích odborníků a tým koordinátora. Každá pracovní skupina si vytvořila svůj širší okruh expertů a představitelů komunitního života v Praze, s nimiž konzultuje své výstupy a diskutuje o jednotlivých tématech, a ti se tak podílejí na koncepci vzniku jednotlivých dílčích závěrů skupiny. Nejširší skupinou zapojenou do přípravy jsou pak účastníci otevřených seminářů, kteří se zde mohou seznámit s dílčími výstupy a přispět do diskuze.

Pracovní skupiny byly vytvořeny tematicky podle klíčových oblastí rozvoje města:

Struktura a správa města Sociální koheze Ekonomický rozvoj Kulturní a živé město Infrastruktura Environment

Za věcné a metodické vedení přípravy strategie včetně finalizace jednotlivých dokumentů a jejich předložení k veřejnému projednávání je zodpovědný tým koordinátora. Nejužším okruhem intenzivně pracujících členů týmu zpracujících jednotlivé výstupy je tzv. řídící výbor složený z garantů všech pracovních skupin (mezinárodně respektovaných odborníků) a koordinátorů.

URM

Řídící výbor

Pracovní skupiny

Expertní týmy a politici

Veřejnost

Tým koordinátora

2013SMYSL PLÁNU

2322

Rámcová témataRámcová témata vymezují rámcové problémy, rámcové silné stránky a potenciály, které byly řešitelským týmem a dalšími externími spolupracovníky identifikovány v prostředí Prahy.

V rámci řešení bylo identifikováno více než 310 často vzájemně řádově i obsahově nesrovnatelných dílčích problémů. Dílčí problémy byly následně na základě diskuze jak v rámci řešitelského týmu, tak i v rámci diskuze širšího okruhu zpracovatelů zobecněny do celkem 65 konsolidovaných problémů, které vymezují relativně srovnatelné problémy rozvoje hlavního města v plné šíři všech aktivit a činností. Všechny konsolidované problémy jsou zpracovány jednotnou metodikou a ve stejném formátu.

Jako druhý stupeň zobecnění byly na základě integrace tematicky podobných konsolidovaných problémů navrženy, projednány a po široké diskuzi stanoveny rámcové problémy, které ve vyšším stupni obecnosti popisují hlavní problémy města.

Stejně postupoval tým řešitelů i při vymezení silných stránek. Nejprve všichni řešitelé označili více než 180 dílčích silných stránek. Na základě jejich vymezení, byly navrženy obecnější a vzájemně věcně srovnatelné konsolidované silné stránky. Řešitelský tým navrhl celkem 48 konsolidovaných silných stránek. Všechny jsou zpracovány podle jednotné metodiky a ve stejném formátu s důrazem na jejich jasnou definici a datovou nebo jinou argumentační oporu pro identifikaci.

Konsolidované silné stránky byly podobně jako konsolidované problémy následně na základě diskuze širšího okruhu zpracovatelů zobecněny na rámcové silné stránky a dále na potenciály rozvoje. Rámcové silné stránky chápeme jako soubor faktorů, kterými Praha disponuje a které by měly být v dalším období posíleny. Potenciály představují dosud omezeně využité nebo nevyužité rozvojové předpoklady města.

Rámcové problémy

Degradace urbánního prostředí města Zanedbávaný kulturní kapitál města Nepřipravenost Prahy na již probíhající demografické změny Nedostatečná participace obyvatel i institucí na rozvoji města Snižující se ek. konkurenceschopnost a pozice Prahy v Evropě Nedostatečně koodinovaný systém řízení a plánování v Praze Klesající výkonnost vzdělávacího systému Nedostatečné odstraňování prvků snižujících kvalitu života

Silné stránky

Výhodná a atraktivní poloha Prahy Hodnotná městská krajina a enviromentalní kvality Relativní homogenita a prostupnost sociálního prostředí Silná značka Prahy

Potenciály

Kulturní potenciál Ekonomický potenciál Infrastruktury potenciál Institucionální potenciál

–

+

x

2013SMYSL PLÁNU

2524

Směry budoucího rozvojeSměry budoucího rozvoje představují první verzi pro diskuzi o budoucích prioritních osách. Prioritní osy jsou zpravidla formulovány jako obecný rámcový směr rozvoje zahrnující jak „tvrdé“ investiční rozvojové nástroje, tak i „měkké“ nástroje. Každá prioritní osa je navržena jako multifunkční/průřezová napříč jednotlivými funkčními složkami. Prioritní osy rozvoje by měly být relativně nezávislé na změnách politického uspořádání v Praze a měly by představovat obecně sdílené dlouhodobé cíle rozvoje. Prioritní osy a na ně navazující programy by se proto neměly měnit na základě momentálních a krátkodobých změn priorit v Praze.

Pro každou prioritní osu budou zpracovány podrobnější rozvojové programy, přičemž pro každou navrženou prioritní osu bude formulováno 3 až 5 programů. Programy se budou dále dělit na aktivity, projekty a činnosti, které již budou formulovány zcela konkrétně a budou tvořit akční plán.

Prioritní osy jsou nyní navrženy jako předmět pro další podrobnou diskuzi a rozpracování. Návrhy prioritních os vycházejí z identifikace rámcových problémů, silných stránek a potenciálů.

Jako podklad pro diskuzi navrhujeme následující tematické zaměření prioritní os:

Lidé sociální koheze, lokální společenství Práce inovační, kreativní, udržitelná ekonomika Prostřední udržitelné životní prostředí Systém transparentně a koncepčně spravované město, koordinované plánování

°) [*

~] {§

2013SMYSL PLÁNU

2726

Práce

- inovační, kreativní, udržitelná ekonomika

Podpora vzdělávání, podpora vědy a výzkumu, podpora inovačního podnikání a podnikání v oblastech s vysokou mírou přidané hodnoty, podpora talentů, budování kreativity ve společnosti, vytváření domén a pozice Prahy …

Lidé

- sociální koheze, lokální společenství

Sociální koheze, důraz na participaci obyvatel v místě bydliště, spolupráce s veřejností, lokální služby, využití veřejného prostoru, budování vztahu k místu bydliště, celoměstská a lokální identita, sociální kreativita …

[*°)

2013SMYSL PLÁNU

2928

Prostředí

- udržitelné životní prostředí

Kvalita životního prostředí jako jeden z hlavních předpokladů pro kvalitu života ve městě, garance nepoškozování prostředí, zaměření na zlepšení prostředí v oblastech, kde se to nedaří, podpora pro lokální aktivity zlepšující životní prostředí, vzdělávání k udržitelnému chování …

Systém

- transparentně a koncepčně spravované město, koordinované plánování

Správa města na úrovni magistrátu i MČ, čitelnost, předvídatelnost správy, komunikace s veřejností, komunikace mezi jednotlivými úrovněmi správy, koncepční a nikoliv nahodilé rozhodování, integrované a koncepční plánování města …

{§~]

2013SMYSL PLÁNU

3130

Od analýzy k návrhuVýsledkem analytické části strategického plánu je vymezení rámcových problémů, rámcových silných stránek a rámcových potenciálů rozvoje, které představují nejobecnější úroveň definováných témat k řešení. Na základě vymezení rámcových problémů, silných stránek a potenciálů byly navrženy v první verzi prioritní osy jako nejobecnější směry budoucího rozvoje hlavního města tak, aby buď řešily stanovené rámcové problémy, opíraly se o silné stránky rozvoje města, nebo využívaly definované potenciály rozvoje Prahy. Orientační přehled propojení navržených prioritních os na rámcové problémy, potenciály a silné stránky uvádíme dále.

Potenciál ekonomický

> Lidé

> Prostředí

> Systém

> Práce

Potenciály

Silné stránky

Rámcové problémy

Potenciál infrastruktury

Potenciál institucionální

Potenciál kulturní

Hodnotná městská krajina a enviromentální kvality

Výhodná a atraktivní poloha Prahy

Silná značka Prahy

Relativní homogenita a prostupnost sociálního prostředí

Degradace urbánního prostředí města

Zanedbávaný kulturní kapitál města

Nepřipravenost Prahy na již probíhající demogra�cké změny

Nedostatečná participace obyvatel i institucí na rozvoji města

Snižující se ek. konkurenceschopnost a pozice Prahy v Evropě

Nedostatečně koodinovaný systém řízení a plánování v Praze

Klesající výkonnost vzdělávacího systému

Nedostatečné odstraňování prvků snižujících kvalitu života

2013SMYSL PLÁNU

3332

Cíle diskuzeDnes zahajujeme stálou diskuzi se všemi, kteří se chtějí k Aktualizaci strategického plánu hl. m. Prahy nebo jeho jednotlivým částem vyjádřit a kteří mají chuť s námi hledat nová, progresivní řešení a cesty budoucího rozvoje Prahy. Diskuze bude probíhat nejen teď a tady, ale prostor dostanou v průběhu přípravy strategie zástupci všech skupin obyvatelstva Prahy.

O všech záměrech strategického plánu budeme diskutovat jak s reprezentanty města, tak i s představiteli veřejné správy na úrovni MČ. Těší nás, že zájem o spolupráci již nyní projevily mnohé významné podnikatelské subjekty, které se podílely na formulování problémů nebo silných stránek rozvoje Prahy. S velkou radostí jsme přivítali zájem desítek neziskových organizací a organizací, které působí v oblasti kultury, vysokého školství, vědy a výzkumu a dalších oblastech. Velmi si vážíme jejich názorů a doufáme, že se nám podaří tuto velmi dobře se rozvíjející spolupráci dále prohloubit tak, aby byla přínosem pro všechny partnery u jednacích stolů. Chceme do diskuze o smyslu strategického plánu ale i jednotlivých navrhovaných prioritních osách, programech nebo dílčích opatřeních a aktivitách vtáhnout co nejvíce pražských aktérů lokálního a regionálního rozvoje bez ohledu na to, zda v Praze bydlí, sídlí, podnikají, působí nebo jenom do Prahy dojíždějí.

Diskuze se bude postupně vyvíjet tak, jak bude dokument v jednotlivých etapách vznikat. Nyní otvíráme diskuzi nad smyslem plánu. Cílem je prověřit, upravit nebo doplnit navržené prioritní osy budoucího strategického plánu a najít věcné argumenty pro každou z navržených prioritních os.

Jsme připraveni v průběhu druhé poloviny roku 2013 a první poloviny roku 2014 vést a vyhodnocovat diskuzi o smyslu strategického plánu a všech jeho dalších částech. Postupně budeme formulovat programy a v první polovině roku 2014 také stanovíme na základě diskuze jednotlivé aktivity v akčním plánu, které společně přispějí k naplnění cílů strategie a tím i realizaci samotné vize.

Diskuzi chápeme jako partnerství, jako nástroj posilování vzájemné důvěry a spolupráce.

>>>

2013SMYSL PLÁNU

3534

„Vidím město veliké, jehož sláva hvězd se bude dotýkat“ je první legendární pražská strategická rozvojová vize. Všechny významné generace, které se zasloužily o rozvoj města, samy pro sebe formulovaly svoji vizi rozvoje.

Středověká lucemburská Praha si vetkla za cíl stát se metropolí a centrem obchodu, vzdělanosti, kultury a sídlem mocné říše. Jagelonská a rudolfinská vize postavila Prahu jako město podnikání a město kultury, národní obrození vidělo v Praze centrum Slovanstva a rychle se rozvíjející národní ekonomiky a první republika přinesla Praze vizi státoprávní spojenou se sídlem velkých úřadů a institucí nově vzniklého státu. Jako vizi z roku 1990 jsme všichni spontánně chápali návrat do Evropy a to se také Praze podařilo.

Jakou vizi tedy nyní máme pro Prahu my!!

2013SMYSL PLÁNU

3736

Jádro realizačního týmuTým koordinátora

Tomáš Ctibor, FRICS, CRE RNDr. Radim Perlín, Ph.D. Mgr. Veronika Klečková

kontakt: [email protected]

Pracovní skupiny

Struktura a správa města Ing. arch. Jan Kasl Ing. arch. Miroslav Šajtar MgA. Lucie Stejskalová Ing. arch. Petr Věrtelář

Ekonomický rozvoj Radek Špicar, M. Phil. Ing. Petr Návrat, MSc. PhDr. Mgr. Jana Gutierrez Chvalkovská Ing. Jakub Pechlát Ing. Jiří Mejstřík

Sociální koheze PhDr. Ivan Gabal Mgr. Daniel Feranc, Ph.D. Mgr. Petr Wija, Ph.D. Mgr. Michal Němec

Kulturní a živé město MgA. David Kašpar MgA. Jakub Deml MgA. Olga Škochová Bláhová RNDr. Michaela Pixová, Ph.D. Ing. Jiří Mejstřík Petr Gibas, MSc.

Environment Ing. arch. Petr Štěpánek, Ph.D. Ing. Petr Kalaš Mgr. Pavel Činčera Ing. Tomáš Sehnal

Infrastruktura Ing. Marek Zděradička Ing. Michal Novák Ing. Jiří Jaroš

2013SMYSL PLÁNU

3938

SMYSL PLÁNU

Kancelář strategie a rozvoje Útvar rozvoje hl. m. Prahy Vyšehradská 57/2077, 128 00 Praha 2

První vydání pro potřeby Metropolitní ozvučné desky 2013-12-10

Obrazy text i dílčí části je možné (s ohledem na autorský zákon) kopírovat a rozmonožovat libovolnou technikou. Vždy je nutné uvést zdroj. Rozsáhlejší citace je nutné předem dohodnout s autorským týmem dokumentu.