Podpora zdraví – vývoj, zhodnocení a řízení procesu z pohledu … · 2010. 1. 21. · 4 Podpora zdraví – vývoj, zhodnocení a ízení procesu z pohledu regionální ř

UNIVERZITA OBRANY BRNO

FAKULTA VOJENSKÉHO ZDRAVOTNICTVÍ

HRADEC KRÁLOVÉ

PODPORA ZDRAVÍ

VÝVOJ, ZHODNOCENÍ A ŘÍZENÍ PROCESU Z POHLEDU

REGIONÁLNÍ ÚROVNĚ.

Disertační práce

MUDr. Vladimír Valenta

Školitel: Doc. MUDr. Pavol Hlúbik CSc.

Školitel specialista: Doc. MUDr. Lumír Komárek CSc.

Doktorský studijní program Vojenská hygiena

Hradec Králové

2007

Poděkování:

Děkuji

Doc. MUDr. Pavlu Hlúbikovi CSc. a Doc. MUDr. Lumíru Komárkovi CSc. za

cenné rady a podporu při přípravě této práce,

Doc. MUDr. Jaroslavu Křížovi CSc., MUDr. Taťjaně Šoltysové a ing. Ladislavu

Knapovi za odbornou pomoc při provádění studie,

Libereckému kraji a vedoucímu odboru zdravotnictví ing. Jiřímu Benediktovi za

financování studie,

všem blízkým spolupracovníkům i kolegům, zejména MUDr. Věře Tučkové

a Zuzaně Balašové, za odbornou, organizační a technickou pomoc

a hlavně mé ženě Jarmile, bez jejíž podpory, pochopení a tolerance bych tuto

výzvu nemohl nikdy realizovat.

3

Obsah

1. SOUHRN ........................................................................................................................................................... 4

2. ÚVOD................................................................................................................................................................. 6

3. CÍL ................................................................................................................................................................... 17

4. METODIKA.................................................................................................................................................... 18 4.1. ZADÁNÍ A POSTUP....................................................................................................................................... 18 4.2. FORMULACE HYPOTÉZ................................................................................................................................ 18 4.3. POPIS VÝBĚROVÉHO ŠETŘENÍ ..................................................................................................................... 18 4.4. TESTOVÁNÍ VÝZNAMNOSTI ROZDÍLŮ.......................................................................................................... 21 4.5. DATOVÝ SOUBOR ....................................................................................................................................... 21 4. 6. CHARAKTERISTIKA VYŠETŘOVANÉHO SOUBORU OBYVATEL ..................................................................... 22

5. VÝSLEDKY .................................................................................................................................................... 24 5.1. NÁVŠTĚVA LÉKAŘE V POSLEDNÍCH TŘECH LETECH.................................................................................... 24 5.2. OČEKÁVÁNÍ PREVENTIVNÍ PÉČE ................................................................................................................. 26 5.3. VÝSKYT ZDRAVOTNĚ RIZIKOVÝCH FAKTORŮ ............................................................................................. 27 5.4. SUBJEKTIVNÍ HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU A VLIVU LÉKAŘŮ NA ŽIVOTNÍ STYL ................................ 30 5.5. HODNOCENÍ PŘÍSTUPU LÉKAŘŮ K PRIMÁRNÍ PREVENCI V PRŮBĚHU NÁVŠTĚV V ORDINACI ........................ 32 5.6. PREVALENCE KOUŘENÍ............................................................................................................................... 36 5.7. VLIV RADY LÉKAŘE NA ZMĚNU ŽIVOTNÍHO STYLU..................................................................................... 38 5.8. CÍLENÁ RADA LÉKAŘE................................................................................................................................ 39 5.9. FORMA RADY LÉKAŘE ................................................................................................................................ 40 5.10. DIABETES MELLITUS ................................................................................................................................ 41 5.11. VOLNÝ ČAS STRÁVENÝ U TELEVIZE ČI POČÍTAČE ..................................................................................... 43 5.12. ČAS STRÁVENÝ V RESTAURAČNÍM ZAŘÍZENÍ ............................................................................................ 44 5.13. VOLNÝ ČAS STRÁVENÝ TĚLESNOU AKTIVITOU ......................................................................................... 46 5.14. ČAS STRÁVENÝ S RODINOU ...................................................................................................................... 48

6. DISKUSE......................................................................................................................................................... 49

7. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ.......................................................................................................................... 58

8. PŘÍLOHY........................................................................................................................................................ 64 8.1.PŘEHLED PROJEKTŮ PODPORY ZDRAVÍ V LIBERECKÉM KRAJI ..................................................................... 64 8.2. DOPIS NÁMĚSTKA HEJTMANA LIBERECKÉHO KRAJE PŘEDSEDOVI PRACOVNÍ SKUPINY PRO REALIZACI

ZDRAVOTNÍ POLITIKY LIBERECKÉHO KRAJE ............................................................................................. 122 8.3. DOTAZNÍK STUDIE „PREVENCE A ZDRAVÍ 2005“ ...................................................................................... 123

9. LITERATURA.............................................................................................................................................. 129

10. SLOVNÍK POUŽITÝCH POJMŮ ........................................................................................................... 132

11. VLASTNÍ PUBLIKAČNÍ AKTIVITA ..................................................................................................... 135

4

Podpora zdraví – vývoj, zhodnocení a řízení procesu z pohledu regionální

úrovně

1. Souhrn

Cíl: Zjistit a popsat změny, které se od roku 1997 do roku 2005 odehrály ve výskytu

vybraných rizikových faktorů nemocí a v přístupu občanů města Liberce a lékařů primární

zdravotní péče k prevenci a využít tyto informace k orientaci realizovaných aktivit podpory

zdraví a Zdravotní politiky Libereckého kraje.

Soubor a metodika: Opakovaná dotazníková studie reprezentativního vzorku obyvatel města

Liberec, v cílovém souboru bylo 1134 osob ve věku 18 – 65 let. Dotazník zahrnoval

následující okruhy zájmů: frekvence a průběh návštěvy lékaře, rizikové chování a výskyt

vybraných rizikových faktorů, subjektivní hodnocení zdravotního stavu a sociálně

ekonomické faktory. Šetření provádělo 15 školených tazatelů.

Výsledky: Výskyt zdravotně rizikových faktorů jako nezdravý životní styl, způsob výživy či

genetické riziko se v období 1997 až 2005 nezměnil. 84% populace města Liberec má alespoň

jeden ze sledovaných zdravotně rizikových faktorů. Dominantním faktorem, který určuje

rozšíření rizikových faktorů z oblasti životního stylu se ukázalo vzdělání. Vliv sociálně

ekonomického statusu, pozorovaný již u vzdělání, se ukázal i u dalších faktorů. Studie

prokázala zlepšení přístupu lékařů primární zdravotní péče k prevenci ve sledovaném období.

S ohledem na očekávání občanů a zejména na význam prevence však celková úroveň

prevence v rámci běžné návštěvy lékaře zůstává nízká, a to i v případě pacientů z rizikových

skupin.

Závěr: Výstupy ze studie jsou významnou zpětnou vazbou pro usměrňování podpory zdraví

a zejména preventivních aktivit v rámci realizace zdravotní politiky kraje, ukazují na nutnost

změny některých přístupů a především na stále dostatečně nevyužitý potenciál primární

zdravotní péče v oblasti prevence.

Klíčová slova: subjektivní hodnocení zdravotního stavu, životní styl, rizikové faktory,

prevence, hodnocení přístupu lékařů k primární prevenci, vliv rady lékaře na změnu životního

stylu, zdravotní politika.

5

Health promotion – development, evaluation and management of the

process from the viewpoint of regional level

SUMMARY

Aim: The aim of the conducted study was to find and describe changes in the occurrence of

health risk factors, in people’s attitude to their health and in the role of GPs in prevention

which took place from 1997 to 2005, in order to orientate health promotion and Health Policy

of the Liberec region.

Methods: The repeated selective survey was conducted on a representative sample of 1134

18 – 65-year old citizens from Liberec city. The questionnaire involved these following

themes: Frequency and contents of check-ups, risk behaviour and risk factors, subjective

health state assessment and social and economic factors. The survey was carried out by 15

trained interviewers.

Results: The occurrence of health risk factors such as unhealthy lifestyle, bad diet, or genetic

burden did not, in the period 1997 to 2005, change. 84% of the Liberec city population suffer

from, at least, one of the surveyed health risk factors. A dominant factor determining the

spread of risk factors from the sphere of lifestyle was the level of education. The influence of

social economic status, observed already at the level of education, became noticeable with

other factors as well. In terms of the attitude of GPs the study shows that GPs have improved

their attitude to prevention compared to 1977. However, with regards to the expectation of

citizens and especially to the importance of prevention the overall level of prevention during

check-ups is still low, even in cases of high-risk groups.

Conclusion: The study has brought up a number of original and useful findings and makes

outstanding feedback and forms the foundation and new direction for the Liberec region

health policy. It will be further analysed and investigated as an important source of data. The

fundamental supposition of its success will be its utilisation within the implementation of

Liberec Region’s health policy.

Key words: Subjective health state assessment, life style, risk factors, prevention, evaluation

of attitude of GPs to prevention, doctors‘ influence on style of living, health policy.

6

2. Úvod

Zásadním předpokladem pro zhodnocení podpory zdraví je porozumět historickému

vývoji podpory zdraví i zdravotního stavu obyvatelstva v České republice. Protože ale toto

hodnocení není hlavním předmětem této práce, musím vynechat raná období, která sice

vytvářela budoucí východiska, nicméně pro reálné využití jakožto zpětné vazby pro

usměrňování současné regionální zdravotní politiky jsou méně významná než období

minulosti teprve nedávná.

Základy podpory zdraví v moderním slova smyslu byly v České republice

položeny v roce 1983 zapojením do programu WHO CINDI (Countrywide Integrated Non

Communicable Diseases Intervention Programme). Program byl vyhlášen na základě

intervenčního úspěchu finského Projektu Severní Karélie, jehož cílem bylo snížení KVO

a který se ukázal jako mimořádně efektivní.

Projekt zaměřený na hlavní rizikové faktory kardiovaskulárních nemocí omezil počet

kuřáků o 40%, snížil hladinu sérového cholesterolu v populaci o 12% a vedl tak k poklesu

úmrtnosti mužů středního věku na kardiovaskulární choroby o 27% a u žen dokonce o 42%

(1). Projekt byl realizován od roku 1972. Začátkem osmdesátých let minulého století byla pod

vedením WHO zpracována tehdy existující data ze Severní Karélie a Litvy, kterými byl

prokázán vztah mezi výskytem chronických neinfekčních onemocnění a rizikovými faktory

životního stylu. Následně pak v letech 1982 – 1983 založila skupina evropských států, ke

kterým se později přidružila Kanada, CINDI program. CINDI program od samého počátku

prosazoval integrované akce zaměřené na snížení výskytu společných rizikových faktorů jako

je kouření, nezdravá výživa, abusus alkoholu, nedostatek pohybové aktivity a psychosociální

stres. Využíval zkušenosti a preventivní vědomosti na propojování zdravotnických

a nezdravotnických profesionálů v podpoře zdraví, prevenci nemocí a zlepšování zdravotní

péče s cílem snížit výskyt chronických neinfekčních onemocnění. Československo bylo tehdy

mezi zakládajícími členy CINDI programu (2).

U nás v té době, tj. v první polovině osmdesátých let, zároveň řešila hygienická

služba řadu preventivních tzv. hlavních úkolů hlavního hygienika, v nichž se již objevily

rysy interdisciplinárního a interresortního pojetí prevence. Byl proto dán i základ

k vytvoření sítě pracovišť zapojených do CINDI programu, která začala rozvíjet projekty

a programy zaměřené na snižování rizikových faktorů chronických neinfekčních nemocí.

7

Přesto se ale podpora zdraví jako přístup a koncepce zdravotní politiky ve

smyslu Ottawské charty začala přesněji formovat až po roce 1989, tj. po zásadních

politických, ekonomických i sociálních změnách ve společnosti, které vedly k rozvoji

demokracie v naší republice. Tento vývoj je celkem srozumitelný, protože nešlo čekat, že by

v prostředí totalitního systému mohlo dojít k naplnění podpory zdraví jako procesu založeném

na zvyšování kontroly nad svým zdravím, schopnosti určovat a uskutečňovat své aspirace,

uspokojovat své potřeby a měnit prostředí, které nás obklopuje (3). V nedemokratické

společnosti nelze úspěšně a efektivně prosadit přístupy podpory zdraví, jejichž principem je

právě demokracie.

Významnou roli v tomto společensky přelomovém období sehrálo Usnesení vlády

České republiky č. 241 z roku 1991, kterým byl přijat Národní program zdraví. Byl

koncipován jako česká varianta evropské zdravotní strategie WHO „Zdraví pro všechny do

roku 2000“ a stal se širokým rámcem pro prevenci a podporu zdraví. Mezi jeho sedmi

stanovenými hlavními zdravotními problémy byla, vedle kardiovaskulárních a nádorových

onemocnění, narušování přirozené obměny populace, duševních nemocí, drogové závislosti,

HIV/AIDS, jako hlavní priorita stanovena i změna životního stylu. Jeho realizační podobou

byly a i nadále jsou Projekty podpory zdraví Národního programu zdraví řešené od roku

1993 s finanční podporou Ministerstva zdravotnictví ČR resp. dotačního programu MZ ČR

Národní program zdraví – Projekty podpory zdraví. Jen do roku 2003 bylo realizováno s touto

podporou 1 319 projektů podpory zdraví řešících jednotlivé okruhy primární prevence

a podpory zdraví tematicky od ozdravění výživy, omezování kuřáctví, zvládání stresu

a ovlivňování dalších rizikových faktorů až po komunitní projekty typu Zdravé město, Zdravý

podnik či Podpora zdraví ve školách. Předkladateli a řešiteli jsou státní i nestátní organizace,

zdravotnická i nezdravotnická zařízení, města a obce (4).

V posledních letech prochází podpora zdraví zásadními změnami, danými jak

vnitřními, tak vnějšími změnami. Mezi vnitřní příčiny změn v podpoře zdraví patří

pochopitelně procesy měnící tvář našeho zdravotnictví stejně tak jako mezi ně patří

i celospolečenské jevy související s demokratizací života a s postupně rostoucím

uvědomováním si vlastní odpovědnosti za zdraví. Dílčím faktorem, nicméně sehrávajícím

významnou roli, bylo i přijetí zákona o ochraně veřejného zdraví, který podporu zdraví

a spolupráci při tvorbě zdravotní politiky klade mezi základní úlohy orgánu ochrany

veřejného zdraví (5). Kromě zakotvení této činnosti mezi úlohy státu je zde i podstatný

aspekt propojení podpory a ochrany veřejného zdraví, tj. jak pozitivního ovlivňování tak

8

negativního vymezování. Prakticky tak jsou právně vytvořeny podmínky pro realizaci Health

promotion v plném slova smyslu, tak jak je i pojímána Ottawskou chartou tj. jako neustále

doplňovaný souhrn myšlenek, prostředků a metod, který bychom mohli stručně nazvat:

posilování, upevňování, podpora, ochrana a rozvoj zdraví za aktivní účasti jednotlivých

občanů, skupin, organizací i společnosti jako celku (1). Je otázkou nakolik by tento právní

rámec posílila přeměna povinnosti spolupracovat na zdravotní politice na povinnost

spoluvytvářet zdravotní politiku.

Vnějšími příčinami změn v podpoře zdraví byly zejména rozšiřující se kontakty se

zeměmi EU a jejich pojetím veřejného zdravotnictví jako komplexu služeb, v němž podpora

zdraví sehrává nezastupitelnou roli. Ta byla nejlépe vyjádřena v sérii aktů a dokumentů WHO

završené programem Zdraví 21. Tento program nejenže naprosto konkrétně stanovil reálné

cíle, aktivity k jejich dosažení i hodnotící ukazatele, ale tím, že byl formulován jako

celospolečenský a nikoliv pouze zdravotnický, zajistil potřebný přesah do všech oblastí života

společnosti, bez něhož se zejména podpora zdraví neobejde. Zcela zásadní význam tohoto

programu, ať už z pohledu obsahového, koncepčního či metodologického, si uvědomíme už

když jen krátce zrekapitulujeme to, čím byl a je výjimečný, čím se odlišuje od předchozích,

s podobným záměrem vzniklých a pouze v deklarotorní rovině ukončených projektů.

Už samotný vznik programu byl reakcí na jasně formulované dominantní zdravotní

a zdravotnické problémy jako rychlý růst výdajů na zdravotní péči, stagnace zdravotní

úrovně populace a obtíže při kontrole a redukci zdravotně rizikových faktorů působících

mimo resortní hranice. Zároveň nesmíme zapomenout ani na výjimečný historický kontext

přelomových 90. tých let přinášející rozvoj demokracie, která je zásadní podmínkou

úspěšnosti jakýchkoliv společenských programů.

Hlavním záměrem programu bylo a je umožnit všem, aby dosáhli plného rozvinutí

svého zdravotního potenciálu, a to prostřednictvím snížení výskytu hlavních nemocí, úrazů

a omezením strádání, které lidem přinášejí, ale také prostřednictvím posilování a ochrany

zdraví během celého lidského života. Zde byl výraznou měrou uplatněn tzv. life cycle

approach, který významně chyběl v minulých aktivitách.

Příliš volné strukturování minulých programů bylo nahrazeno v programu Zdraví 21

zcela konzistentní strukturou cílů, dílčích úkolů, aktivit ke splnění cíle, stanovením

odpovědnosti, spolupráce, termínů a ukazatelů k monitorování plnění cíle. To spolu s jasným

vymezením základních postupů, kterými jsou meziresortní strategie, programy zaměřené na

9

zdravotní výsledky, integrovaná základní zdravotní péče a participační rozvoj zdraví, je

základním předpokladem pro porozumění, konkretizaci a možnost program uchopit jako

nástroj k ovlivnění zdraví. Ve svém důsledku se tato strukturalizace programu resp.

metodologické vedení odrazila v lepší implementaci a proniknutí programu na regionální

úroveň.

Samotný program je koncipován do čtyřech tématických okruhů, z nichž vychází 21

jednotlivých cílů. Tyto okruhy lze definovat:

a) Snaha o překonání zdravotních rozdílů s cíli č. 1 a 2 řešícími solidaritu a spravedlnost

ve zdraví.

b) Hlavní determinanty zdraví a investice do rozvoje zdraví a klinické péče s cíli 3 až 14

zaměřenými na determinanty zdraví, nemoci, kritické etapy života člověka i přístup

společnosti.

c) Integrovaná zdravotní péče podporovaná odpovídajícím nemocničním systémem s cíli

č. 15 až 18 zabývajícími se managementem, zdroji a vzděláváním.

d) Opatření a mechanismy k realizaci změn s cíli 19 až 21 završujícími tento

celospolečenský program do úrovně reálné zdravotní politiky.

Republiková implementace Zdraví 21, přijatá usnesením vlády, poskytla tento

významný zdravotně politický nástroj i pro praxi podpory zdraví v České republice

(6).

Klíčová data a události v podpoře zdraví v České republice:

1989 – Změna politické situace

1990 – Návrh nového systému zdravotní péče

1991 – Návrh národního programu obnovy a podpory zdraví

1992 – Návrh národního programu obnovy a podpory zdraví – střednědobá strategie

1994 – Národní rada zdraví

1995 – Národní program zdraví – dlouhodobá strategie

1998 – Akční plán zdraví a životního prostředí České republiky

1998 – Rada vlády pro zdraví a životní podmínky

2000 – Zákon o ochraně veřejného zdraví

2002 – Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví 21

V celostátním měřítku však stále v podpoře zdraví převládají východiska

zdravotnická nad mezirezortními. Žádoucí mezirezortní koncepce v rámci podpory

10

zdraví a zdravotní politiky se prosazuje více na regionální úrovni a lze říci, že Liberecký

kraj je v této oblasti jedním z prvních. Vhodnou příležitostí je zde totiž vypracování krajských

rozvojových strategií, které se snaží integrovat aktivity a priority různých oblastí politiky do

společného rozvojového rámce, což umožňuje začlenění podpory zdraví do širší agendy

rozvoje regionu. Tuto situaci konstatovalo i Hodnocení politiky podpory zdraví a její

infrastruktury v České republice (7) realizované expertním týmem WHO na základě dvouleté

smlouvy (Biennial Collaborative Agreement – BCA) mezi Českou republikou a Evropskou

regionální úřadovnou Světové zdravotnické organizace. Využít výše zmíněnou příležitost

však znamená být na ni připraven, a to je samozřejmě otázka dlouhodobá, protože souvisí

s budováním zázemí, kapacit a důvěry.

V okrese Liberec, později v Libereckém kraji, investoval stát od r. 1991 do roku

2005 prostřednictvím 34 projektů podpory zdraví Národního programu zdraví celkem

8 036 tisíc Kč. Byly to projekty zaměřené na ověřování metodik intervence životního stylu,

zvyšování úrovně znalostí, změnu postojů cílové populace, poradenství, kampaně, přípravu

zdravotně výchovných materiálů, zpracování informačních systémů na hodnocení zdravotního

dopadu preventivních postupů, zpracování metodických podkladů pro primární prevenci, peer

programy, zdravotně politickou činnost atd. viz. Příloha č.1 Přehled projektů podpory zdraví.

I když to nejsou ani zdaleka všechny finanční prostředky, které se uplatnily v segmentu

veřejného zdravotnictví nazývaném podpora zdraví, je to dost, abychom se ptali, jak

efektivně stát tyto prostředky použil, jak ovlivnil vývoj podpory zdraví a zdraví

samotné? Možnosti jak odpovědět na tuto otázku jsou čtyři, resp. jsou čtyři možná kritéria

hodnocení. Každé svým způsobem vypovídá a jedině komplexní hodnocení podle všech čtyř

kritérií poskytne odpověď na naši otázku a ukáže jak dál.

Prvním kritériem je formální zhodnocení. Z tohoto pohledu je možné zkonstatovat,

že liberecké projekty byly klasifikovány jako vynikající či velmi dobré a zároveň že

poskytnuté finanční prostředky byly použity v souladu se schváleným záměrem NPZ. První

ze čtyř odpovědí tedy vyznívá velmi pozitivně.

Druhým kritériem je zhodnocení účinku a dopadu aktivit podpory zdraví

podporovaných grantovým systémem NPZ v kraji do zdravotního stavu a změn v chování

a životním stylu jeho obyvatel i zdravotníků. Zde je odpověď složitější a je obtížné ji

kvantifikovat, přesto se bez této odpovědi neobejdeme. Tak tedy:

11

a) v průběhu minulých let se zlepšil zdravotní stav obyvatelstva kraje, zejména

v celkových ukazatelích. Střední délka života se stále prodlužuje, u mužů činila v roce

2004 72,6 let, u žen 78,3 let, za posledních 10 let se tak prodloužila o 5,4 resp. 4,1 let.

Pozitivní je i zjištění, že roste i střední délka zdravého života. Dosaženou úrovní

novorozenecké i kojenecké úmrtnosti patříme ke světové špičce, celková úmrtnost

i úmrtnost na kardiovaskulární choroby a nádory má sestupný trend, na infekční

onemocnění umírají obyvatelé kraje pouze v řádu jedinců, klesá výskyt tuberkulózy

atd. (8). Tyto změny jsou pochopitelně výsledkem složitějších sociálních jevů, než je

naše snažení. Nicméně lze s určitostí říci, že jsme onomu pozitivnímu procesu byli

svými aktivitami významně nápomocni.

b) na to zda se zlepšilo vědomí odpovědnosti občana za své vlastní zdraví a odrazilo se

v pozitivních změnách životního stylu, zda se podařilo prosadit preventivní přístupy

do činnosti zdravotnických subjektů jsem se pokusil odpovědět touto prací

a provedenou studií viz. dále.

Třetím kritériem hodnocení je, zda naše programy podpory zdraví reagovaly na

požadavky a otázky těch, kteří jsou intervenováni, i těch, kteří rozhodují v procesech

veřejného zdraví (9). Odpověď na tuto otázku souvisí s odpovědí na následující kritérium.

Čtvrtým kritériem je „naše svědomí“ aneb otázka: Mohli jsme udělat více? Vždyť

stoupají počty hospitalizovaných na kardiovaskulární choroby, narůstá počet diabetiků, stoupá

incidence nádorů, úmrtnost na úrazy v kraji je větší než v republice, celkové ekonomické

ztráty související s dopravními úrazy se v kraji za poslední 3 roky zvýšily ze 1,7 mld. na

2,2 mld. Kč, náklady na zdravotní péči s těmito úrazy související vzrostly z 1,3 mld. na

1,5 mld. Kč, stoupá počet osob, které vyhledaly psychiatrickou pomoc, u dětí do 5ti let věku

je stav chrupu v kraji horší než v ČR, počet případů kapavky přesahuje celostátní hodnoty,

20% těhotných žen neposkytlo dostatečné zásobení jódem nejen svému organismu, ale také

svému plodu, 25 tis. osob vykonává práce v riziku, 15% služeb ve společném stravování bylo

poskytnuto v rozporu s předpisy na ochranu zdraví, úzkostnými stavy trpí polovina školních

dětí, z toho vážnými poruchami 25% chlapců a 21% děvčat, trend výskytu kouření, spotřeby

alkoholu i užívání drog je negativní atd. (8). Přes tyto výše uvedené změny a data, anebo

právě proto, je odpověď na naši otázku jednoduchá. Mohli. Bylo ale nutné dojít složitě

k poznání „jak“. Za jakých podmínek a jakými nástroji lze prosadit na úrovni regionu

efektivnější naplňování cílů Národního programu zdraví?

12

Už v roce 1996 po několika letech zkušeností s projekty podpory zdraví, po

vytvoření určitého zázemí, kontaktů a vazeb potřebných pro jejich realizaci, jsme si

uvědomili, že další cesta nevede přes větší počet dokonalejších projektů, ale přes

kvalitativní změnu řízení podpory zdraví na úrovni regionu.

Z tohoto důvodu byl další projekt podpory zdraví založen již jako „Strategie

prevence v péči o zdraví Liberecka“ (10), tedy jako strategický návrh. Tento jednotící

návrh jednak vytyčoval 5 hlavních oblastí našeho zájmu (výživa, tělesná aktivita, kouření,

prevence KVO, prevence DM 2. typu), ale hlavně definoval aktivity a prostředky k jejich

naplnění v širším spektru než jen v rámci hygienické služby. Přitom hygienická služba zde

sehrála hlavně koordinační a organizační roli. Existovaly přitom opory i úskalí.

Zásadní oporou realizace celého záměru , tj. změnit systém řízení podpory zdraví, bylo

projednání na úrovni regionálního garanta zdravotní politiky, tehdy okresního úřadu, který

námi připravenou „Strategii“ přijal a také veřejně deklaroval jako základ zdravotní politiky

okresu v oblasti primární prevence. Druhou zásadní oporou pak bylo založení občanského

sdružení „Projekt zdraví Liberecka“. V něm byly zastoupeny všechny rozhodující

zdravotnické subjekty okresu a jeho účelem se stala realizace programu „Strategie“. Tato

nová forma řídícího procesu podpory zdraví v následujících letech jednak zaštítila a jednak

zprostředkovala lepší komunikaci, spolupráci i vlastní realizaci jednotlivých aktivit podpory

zdraví. Na druhé straně jsme ale naráželi i na její meze:

1. Nedostatečná mezisektorová spolupráce (až na výjimky zůstávaly aktivity omezeny na

zdravotnictví a sociální oblast, chybělo propojení do ostatních oblastí života

společnosti).

2. Složení občanského sdružení a zejména jeho řídícího výboru, v němž byli zastoupeni

jednotliví ředitelé zdravotnických zařízení, představitelé samosprávy a státní správy, se

ukázalo jako málo pružné, vhodné lépe jako reprezentativní orgán než jako řídící

struktury.

3. Nedostatečná podpora vně regionálního systému. Přestože jsme navazovali na projekty

WHO jako CINDI, Monika nebo Zdraví pro všechny do roku 2000 a přestože jsme

vycházeli z Národního programu zdraví i ze svých vlastních zkušeností z dlouholeté

realizace projektů podpory zdraví, ukazuje se z dnešního pohledu, že chyběl právě

takový materiál, jakým je dnes Zdraví 21 a jeho republiková implementace (6).

13

Nová cesta k efektivní změně systému řízení podpory zdraví na úrovni regionu,

která by překročila tyto výše uvedené meze a vedla k plnohodnotné, komplexní

zdravotní politice regionu se otevřela při vzniku krajů. Kraje jako samosprávné jednotky

se staly novým garantem zdravotnictví v regionu a toto nové postavení přineslo pochopitelně

šanci uplatnit do nových řídících struktur a procesů naše záměry. Příprava krajských

zdravotních plánů je jen jedním z příkladů příležitostí. Vznik krajů nabídl i řešení pro lepší

mezisektorovou spolupráci. Prostřednictvím nově připravovaných rozvojových dokumentů, ať

už obecných jako Strategie a Program rozvoje kraje, či oborových jako Koncepce a plán

odpadového hospodářství, Územně energetická koncepce nebo Koncepce snižování emisí

a imisí znečišťujících látek do ovzduší apod. jsme mohli a můžeme zajišťovat návaznost

a propojení veřejného zdraví do všech oblastí života společnosti.

Pozitivní momenty samotného vzniku kraje byly a stále ještě někde jsou

komplikovány pro nás nepříznivým nastavením priorit. Aktuální otázky financování

zdravotnických institucí či organizace jejich sítě byly dominantním tématem krajského

zdravotnictví. Bylo tedy nutné nejprve odpovědět: Proč tomu tak je? Proč při rozsáhlých

celospolečenských změnách, které se promítají jak do zdravotnictví, tak do zdraví lidí,

dominují v centru naší pozornosti, tak trochu samoúčelně, změny ve zdravotnictví. Jimi se

zabýváme, je se marně snažíme řešit do posledních detailů, ony jsou to politikum, skrze které

se odehrává bitva o voliče. Naproti tomu změny ve zdraví zaznamenáváme jen jaksi bokem,

aniž bychom znali lépe příčiny, aniž bychom se snažili efektivněji tyto změny prohloubit.

Zaměňujeme při tom nástroje za cíl. Zapomínáme, že zdravotnictví není cílem, ale jen

prostředkem, že cílem je a vždy musí být zdraví a zdravotní stav.

Odpověď na položenou otázku spočívala v tom, že: Chybí zdravotní politika,

která by pojmenovala, co je prostředkem a co cílem, která by propojila zdravotnictví nejenom

se zdravím jednotlivce, ale s veřejným zdravím, která by zdravotnictví vzala z centra našeho

zájmu a dosadila ho jako jeden z rozhodujících prvků, ale stále jen prvek, do uceleného

systému péče o zdraví. Tuto odpověď jsme pak museli nechat zaznít na všech možných

úrovních řízení zdravotnictví i krajské samosprávy, abychom rozšířili vědomí faktické

absence zdravotní politiky.

Zároveň bylo nutné zformulovat toto vědomí absence do konkrétní společenské

objednávky na zdravotní politiku. Cestou k tomu byla Strategie rozvoje Libereckého kraje

(11). Do ní se nám ve spolupráci s Výborem pro zdravotnictví Zastupitelstva Libereckého

14

kraje (jako ředitel KHS mám statut stálého hosta Výboru) podařilo prosadit jak potřebu

tvorby zdravotní politiky, tak zejména i principy, na kterých by měla být vytvořena:

Formulování a obecné přijetí regionální zdravotní politiky musí respektovat východiska

zdravotního stavu obyvatelstva kraje a zásady programu WHO – Zdraví 21.

Přijetím Strategie rozvoje kraje usnesením jeho zastupitelstva tak byly vytvořeny

základní podmínky pro samotnou práci na zdravotní politice. Na jejím začátku jsme si ale

museli uvědomit a v průběhu všech dalších kroků neustále připomínat některé zásadní

faktory, které významně ovlivňují celý proces vzniku zdravotní politiky i řízení jejího

dalšího rozvoje stejně tak jako rozvoje podpory zdraví:

a) požadavek na široký okruh vzdělání

b) nejistoty příčin a efektů

c) nedostatek standardů

d) problematické měření a hodnocení

e) obtížná předvídatelnost možných hrozeb

f) potřeba přejít přes organizační a sektorové hranice

g) potřeba propojení regionálních i republikových priorit

Prvním už konkrétním krokem v samotné práci na zdravotní politice kraje bylo

vypracování komplexní Zprávy o zdravotním stavu obyvatelstva kraje (12), včetně

jasných a zřetelně formulovaných závěrů. Zprávu jsme vypracovali a předložili ji

Zastupitelstvu Libereckého kraje, které ji svým usnesením vzalo na vědomí (13). Zpráva se

stala jak výchozím bodem, tak i budoucí zpětnou vazbou a měřítkem efektivity naší práce

(14).

Zpráva je nyní každý rok aktualizována v hlavních ukazatelích zdravotního stavu

a jeho determinant, včetně indikátorů plnění cílů a aktivit Zdravotní politiky Libereckého

kraje, je doplňována o dílčí rozbory vybraných ukazatelů dle potřeb a v plném rozsahu je

obnovována ve 3 až 5ti letých intervalech. Vedlejším, ale z celkového pohledu a zajištění

vnější podpory stejně důležitým efektem naší zprávy o zdravotním stavu bylo, že se stala

podnětem pro úkol vyhlášený Hlavním hygienikem ČR pro hygienickou službu – Sledování

zdravotního stavu.

Současně se Zprávou o zdravotním stavu jsme krajské samosprávě předložili návrh

dalšího postupu při tvorbě zdravotní politiky. Tento pracovní návrh rozpracovával metodiku

a principy tvorby zdravotní politiky na základě aplikace a implementace programu

15

WHO Zdraví 21 do podmínek našeho regionu. Výbor pro zdravotnictví Zastupitelstva

kraje svým usnesením (15) akceptoval navrhovaný postup a ustavil pracovní skupinu pro

přípravu zdravotní politiky. Tím byly vytvořeny základní organizační a materiálně technické

podmínky i politický rámec pro naše snažení.

V průběhu několika měsíců pak probíhaly přípravné práce: Ustanovení pracovní

skupiny, výběr cílů, určení jednotlivých gestorů a koordinátorů, vytvoření dílčích pracovních

skupin, koncipování návrhu, připomínkové řízení a konečně předložení návrhu zdravotní

politiky orgánům kraje.

Nejdůležitější v této fázi bylo ustavení pracovní skupiny, ve které byly zastoupeny

všechny rozhodující segmenty zdravotní péče, ale i nezdravotnický sektor. Kladli jsme přitom

důraz, po zkušenostech z let minulých, aby to byli lidé znalí místní problematiky, konkrétní

vykonavatelé zdravotní péče i dalších činností, tedy nejen řídící pracovníci, přitom ale

osobnosti ve svém oboru. Oslovení těchto lidí bylo snazší o to, že jsme mohli navázat na

předchozí spolupráci a osobní kontakty při realizaci projektů podpory zdraví v minulých

letech. Bylo nám ale zároveň jasné, že materiál, který vznikne, nemůže být jen produktem

této skupiny, ale musí vzniknout na základě širšího konsensu, zprostředkovaného v dílčích

pracovních skupinách, ve kterých byly zastoupeny všechny složky společnosti, tj. nejen

zdravotnictví.

Otázkou byl i samotný výběr z cílů Zdraví 21, kdy jsme nakonec pragmaticky rozhodli

v této první fázi vybrat pouze cíle, které jsou pro náš region zároveň žádoucí k řešení

i prakticky realizovatelné. Proto bylo nakonec rozpracováno nejprve pouze 12 cílů Zdraví 21.

Vybrané cíle jsme aplikovali na liberecké podmínky, formulovali jsme a připravili k realizaci

vlastní dílčí podrobnější cíle a aktivity k jejich naplnění. To považuji za nejdůležitější pro

realizaci zdravotní politiky, protože ztotožnění se s touto prací, vlastní nápad a invence,

byť třeba méně dokonalé, mají větší naději na úspěch než sebedokonalejší pouze pasivně

převzaté myšlenky. V průběhu přípravných prací pro nás bylo metodickou i morální oporou

Usnesení vlády ČR, kterým byl přijat republikový program implementace Zdraví 21 (6).

Hotový návrh zdravotní politiky schválily postupně všechny orgány kraje –

Výbor pro zdravotnictví, Rada kraje (16) a samotné Zastupitelstvo Libereckého kraje (17). Ve

svých usneseních, kromě samotného schválení a nikoliv nepodstatného ocenění naší práce

16

(viz. Příloha č. 2), zároveň orgány kraje uložily jednotlivým stupňům řízení krajské

samosprávy i vytvořit účinný systém podpory realizace zdravotní politiky.

Jedním z nástrojů tohoto podpůrného systému bylo ustavení stálé pracovní skupiny

pro realizaci zdravotní politiky, jejímž předsedou je ředitel KHS, místopředsedou člen

Zastupitelstva Libereckého kraje a předseda Výboru pro zdravotnictví, tajemníkem vedoucí

odboru zdravotnictví Krajského úřadu a členy jednak zástupci libereckého zdravotnictví

napříč celým jeho spektrem a jednak i zástupci nezdravotnického segmentu společnosti v čele

s reprezentantem neziskového sektoru. Tato skupina navazuje na práci původní pracovní

skupiny pro přípravu zdravotní politiky (23).

V současné době tj. v r. 2007 jsou již pátým rokem uváděny do života jednotlivé

dílčí aktivity zdravotní politiky. Jejich společným atributem, tak jako celé zdravotní

politiky, je posun od obecného ke konkrétnímu. Jestliže jsme na začátku naší práce stáli před

úkolem jak zkonkretizovat obecné cíle Zdraví 21 na liberecké podmínky, ukazuje se nyní, že

realizace jedné konkrétní aktivity otvírá dveře dalším. Takže dnes jsme v řadě cílů spíše před

problémem jak udržet spektrum realizovaných aktivit koherentní, aby skutečně mířily

k efektivnímu ovlivnění daného zdravotního ukazatele či rizikového faktoru. K tomu slouží

mimo jiné povinnost pravidelně předkládat Zastupitelstvu Libereckého kraje každý rok

výroční zprávu o realizaci zdravotní politiky. Tato výroční zpráva je zároveň

rekapitulací vykonané činnosti, zhodnocením indikátorů plnění cílů, ale také plánem na

nejbližší období, v podstatě tedy novou resp. pravidelně obnovovanou zdravotní politikou

kraje a jako taková je znovu schvalována Radou a Zastupitelstvem Libereckého kraje (18).

Tím je zajištěno, že zdravotní politika je živým materiálem, který se vyvíjí, který reaguje na

nové potřeby i možnosti. Proto se v aktuální verzi Zdravotní politiky kraje (19) objevují další

cíle (v roce 2007 celkem 15 z 21 cílů Zdraví 21), další dílčí úkoly, nové aktivity i se rozšiřuje

okruh osob a organizací zapojených do realizace.

Významným nástrojem podpory realizace zdravotní politiky kraje je i Grantový fond

Libereckého kraje, z něhož jsou prostřednictvím dvou programů - „Podpora zdravotnických

vzdělávacích programů“ a „Podpora zdravotnických preventivních a léčebných programů“ -

dotovány ročně desítky projektů zdravotnických i nezdravotnických organizací v objemu cca

2 mil. Kč. ročně. Jedinou podmínkou přidělení dotace je soulad těchto projektů se Zdravotní

politikou kraje. Tento soulad posuzuje Pracovní skupina pro realizaci zdravotní politiky kraje.

17

Roky 2005 a 2006 byly z pohledu dalšího vývoje Zdravotní politiky a podpory zdraví

v Libereckém kraji opět zlomovými. Přijetím postupně 3 usnesení rady kraje (20), (21), (22)

byly vytvořeny základní podmínky pro prosazení záměrů zdravotní politiky ve všech

oblastech života kraje, a to stanovením pevných pravidel pomocí níž se může zdravotní

politika prosadit jako zásadní kritérium při posuzování krajských rozvojových a koncepčních

materiálů a záměrů. Jestliže v minulých letech její prosazení do nezdravotnických oblastí bylo

otázkou lobbingu, dobrovolného brání v potaz či vstřícnosti, od tohoto období je posuzování

souladu plánovaného záměru se Zdravotní politikou Libereckého kraje povinností a jedním ze

základních kroků vybraných procesů. Principem je prosazení a zapojení metody Health

impact assessmentu (HIA) do přípravy rozvojových dokumentů a následné vyhodnocení

doporučení a závěrů z ní plynoucích z hlediska cílů schválené zdravotní politiky. Protože se

jedná o velmi náročný proces, realizuje se ve dvou krocích. V prvním se nejprve posoudí

dopad např. rozvojové koncepce na zdraví metodou HIA (úloha zpracovatele dokumentace)

a ve druhém se tento dopad zhodnotí z hlediska zdravotní politiky (úloha pracovní skupiny

pro realizaci zdravotní politiky). Mimo jiné je tím zajištěno, že posuzovaný záměr nejen

neohrozí zdraví lidí, což je samozřejmě ošetřeno i aplikováním § 77 zákona o ochraně

veřejného zdraví, ale uplatní i pozitivní možnosti a potenciál, který má k ovlivnění veřejného

zdraví tj. podporu zdraví.

Za výše popsaného stavu věcí, rozvoje zdravotní politiky a praktické realizace

podpory zdraví v regionu bylo nanejvýš žádoucí, abychom účinek a dopad našich aktivit

hodnotili nejen „tvrdými“ ukazateli zdravotního stavu, ale abychom se pokusili popsat

i další „měkčí“ změny, které se odehrály ve vědomí odpovědnosti občana za své vlastní

zdraví, v životním stylu, v prosazení preventivních přístupů do činnosti zdravotníků.

Toto hodnocení se stalo předmětem mé disertační práce a k tomu provedené studie. Studie

provedená v období od 26.9 do 16.10. 2005 navázala na obdobné šetření z roku 1997.

3. Cíl Cílem této práce je:

Zjistit a popsat změny, které se od roku 1997 do roku 2005 odehrály ve výskytu vybraných

rizikových faktorů nemocí a v přístupu občanů města Liberce a lékařů primární zdravotní

péče k prevenci a podpoře zdraví a využít tyto informace k orientaci aktivit Zdravotní politiky

Libereckého kraje.

18

4. Metodika

4.1. Zadání a postup

Zastupitelstvo Libereckého kraje přijalo v prosinci r. 2002 Zdravotní politiku

Libereckého kraje jako základ pro postupné zlepšování zdravotního stavu obyvatel kraje.

K jejím významným prvkům patří prevence nemocí a posilování zdraví pojaté v širokém

smyslu jako aktivity týkající se všech složek společnosti. Významnou roli mezi nimi mají

sami občané a praktičtí lékaři. Přístup obou těchto skupin ke zdraví a prevenci se v čase mění,

proto bylo nutné v návaznosti na šetření z r. 1997 popsat tyto změny, abychom mohli lépe

usměrňovat zdravotní politiku kraje.

Základem pro realizaci této potřebné studie bylo Usnesení Rady kraje č.657/05/RK,

kterým bylo rozhodnuto o přistoupení Libereckého kraje ke studii organizované KHS včetně

uvolnění odpovídajících finančních prostředků.

Prvním krokem k realizaci studie byla formulace cílů, hypotéz a využití výsledků a dále

vytvoření pracovní skupiny včele s ředitelem KHS, v níž participovali zástupci Krajského

úřadu Libereckého kraje, Technické univerzity, ČSÚ a firmy Obelix, s.r.o.

Ještě než vyšli tazatelé do terénu, byli informováni vedoucí představitelé státní správy

a samosprávy, Městská policie i Policie ČR a samozřejmě všechna média.

4.2. Formulace hypotéz

Studie měla potvrdit či vyvrátit pracovní nulové hypotézy:

a) Výskyt rizikových faktorů nemocí se u lidí za posledních 10 let v podstatě nezměnil.

b) Subjektivně vnímaný zdravotní stav lidí a jeho rozdíly v sociálních a věkových

skupinách zůstaly stejné.

c) Kuřáctví u mužů a žen je stále na stejné úrovni, tělesná aktivita se nezvýšila, BMI se

nemění.

d) Lékaři primární zdravotní péče se otázkami prevence zabývají stejně málo jako

v polovině 90. let.

4.3. Popis výběrového šetření

Výběrové šetření bylo provedeno u reprezentativního vzorku obyvatel města Liberec.

Organizační jednotkou byla zvolena domácnost. Způsob výběru domácností a vlastní šetření

19

bylo provedeno analogickým způsobem jako v roce 1997, aby bylo umožněno co nejlepší

srovnání, viz. Závěrečná zpráva z šetření z roku 1997 (24).

Druh výběru: dvoustupňový stratifikovaný náhodný výběr. V prvním stupni byl

vybrán kumulovaný sčítací obvod proporcionálně podle velikosti kumulovaných sčítacích

obvodů. Ve druhém stupni byly vybrány domy a byty pomocí systematického výběru.

Opora výběru: seznam domů z registru sčítacích obvodů z r. 2001 (ze sčítání lidu,

domů a bytů).

Kumulované sčítací obvody byly vytvořeny podle kritérií z roku 1997:

• Počet bytů na jeden kumulovaný sčítací obvod – alespoň 74 bytů.

• Podobný podíl bytů v rodinných domcích (domy s maximálně 3 byty).

• Blízkost obvodů.

Sběr dat: Vlastní šetření provedla firma Obelix, s.r.o v období od 26.9.2005 do

16.10.2005. Každá vybraná domácnost byla kontaktována, v případě nezastižení opakovaně,

maximálně však třikrát. Šetření provádělo 15 proškolených tazatelů, kteří také s ohledem na

zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, jemuž šetření podléhalo, složili slib

mlčenlivosti.

Výběrové skupiny (strata): byly uvažovány s ohledem na sociální status a jeho vliv tři

skupiny charakterizované zástavbou rodinných domků, tj. domů s maximálně třemi byty:

1. Sčítací obvody s převažujícím podílem bytových domů (podíl rodinných domků

v rozmezích 0 až 33,3%).

2. Smíšené sčítací obvody (podíl rodinných domků v rozmezích 33,4 až 66,6%).

3. Sčítací obvody s převažujícím podílem rodinných domků (podíl rodinných domků

v rozmezích 66,7 až 100%).

Pro výstupní tabulky bylo ve shodě s rokem 1997 použito dělení do dvou strat, první je

označeno jako „bytové domy“ a druhé jako „rodinné domky“, která vzniknou z výběrových

skupin 1 a 3 a rozdělením druhé výběrové skupiny podle typu bydlení buď do první nebo třetí

výběrové skupiny.

20

Velikost výběru: V první skupině bylo vybráno 15 kumulovaných sčítacích obvodů

a z nich celkem 510 bytů, ve druhé skupině 4 kumulované sčítací obvody a 137 bytů, ve třetí

skupině 4 sčítací obvody a z nich 138 bytů.

Zpracování dat: Z dat sebraných při výběrovém šetření byly výsledky získány jako

odhad. Základní formulace odhadu je následující:

∑∈

=si

ii ywY ,

kde yi je získaný údaj z i-té jednotky (domácnosti), s odpovídá vybranému souboru jednotek,

wi jsou vhodné váhy a Y je v terminologii výběrových šetření úhrn, tj. odhad sledované

veličiny (např. počet osob, které navštívily v posledních třech letech lékaře) v celé populaci

našeho zájmu, tj. obyvatel Liberecka ve věku 18-65 let.

Speciálně byl použit Horwitz-Thomsonův odhad, u kterého jsou váhy dány jako převrácená

hodnota pravděpodobnosti zahrnutí příslušné jednotky. Tato pravděpodobnost byla získána

z parametrů systematického výběru a volby strat.

Nakonec byly váhy modifikovány pomocí odhadu pravděpodobnosti odmítnutí šetření,

abychom eliminovali vliv nonresponse. Tato pravděpodobnost byla odhadnuta ze zjištěné

relativní četnosti nonresponse.

Spolehlivost: Charakterizaci chyby způsobené výběrem nám poskytuje výběrová

chyba, která vyjadřuje míru rozdílu mezi výsledky získanými výběrovým šetřením a úplným

šetřením. Odhad této chyby byl proveden stejně jako v roce 1997 s pomocí variačního

koeficientu (podíl směrodatné odchylky k odhadu úhrnu vyjádřený v procentech). Na základě

takto vypočítaného variačního koeficientu bylo ke každému odhadu ve výstupních tabulkách

přiřazeno pro přehlednost pouze jedno z písmen A, B, C, D.

Jednotlivá písmena znamenají následující výběrovou chybu:

Kód variační koeficient

A 0,0% - 16,5% - spolehlivé výsledky

B 16,6% - 33,3% - relativně spolehlivé výsledky

C 33,3% - 50,0% - s odhady je třeba zacházet opatrně

D 50,1% - velmi nízká spolehlivost

21

4.4. Testování významnosti rozdílů

Pro exaktní rozhodování o významnosti rozdílů mezi rokem 1997 a 2005 bylo použito

testování statistických hypotéz. Konkrétně se jednalo o jednovýběrový test v binomickém

rozdělení, tj. testovala se hypotéza, zda-li podíl zjišťované veličiny ve sledované populaci

v roce 2005 je roven příslušnému odhadu z roku 1997, proti alternativě, že podíl je větší

respektive menší.

Pro testování byla použita ve statistice obvyklá hladina významnosti 5% (25), (26).

4.5. Datový soubor

Z celkového počtu 785 vybraných domácností patřilo mimo cílový soubor (žádný člen

ve věku 18-65 let) 118 domácností a o 12 domácnostech nebyla zjištěna žádná informace.

V rámci 655 domácností patřících do oblasti zájmu byla získána odpověď od 554

domácností (od všech nebo některých osob v domácnosti) – tj. 84,6%. Šetření odmítlo 85

a opakovaně nebylo zastiženo 16 domácností. Ve srovnání s rokem 1997 můžeme

konstatovat, že delší časové období pro sběr dat se projevilo mnohem menším podílem

nezastižených domácností (v roce 1997 bylo 103 nezastižených domácností z celkového

počtu 618 patřících do cílového souboru). Na druhé straně více domácností odmítlo vyšetření

(v roce 1997 odmítlo jen 55).

V domácnostech, které poskytly alespoň částečně odpovědi na šetřené otázky, bylo

v cílovém souboru 1134 osob. Z tohoto počtu 88 osob nebylo zastiženo nebo odmítlo šetření.

Vyplněný dotazník (viz. Příloha č.3) byl tedy získán od 1046 osob, což představuje 92,2%

z uvedeného počtu osob v domácnostech vyšetřených alespoň částečně.

Dotazníky byly vyplněny poměrně dobře. Případné nesrovnalosti byly odstraněny ve

fázi kontrol. Chybějící údaje v dotaznících byly získány metodou imputace z ostatních

vyplněných položek a dotazníků. Chybějících údajů bylo u jednotlivých otázek poměrně

málo, např. u otázky č. 1 – Znáte “Projekt zdraví Liberecka” nebylo 7 odpovědí, na otázky

č. 2 a 3 týkající se preventivní péče chyběly dvě odpovědi, na otázku č. 6 týkající se návštěvy

lékaře za poslední 3 roky odpovědělo všech 1046 respondentů.

S ohledem na celkový rozsah získaných dat má náhrada chybějících dat jen malý vliv na

kvalitu získaných odhadů.

22

4. 6. Charakteristika vyšetřovaného souboru obyvatel

Výběrové šetření o zdravotním stavu, preventivní péči a volném čase obyvatel města

Liberce ve věku 18 až 65 let bylo provedeno ve dnech 26.9. – 16.10.2005 v 785

domácnostech. Veškeré výsledky dále uváděné v tabulkách jsou průměty do celé populace

v Liberci ve sledovaném věku založené na tomto šetření. Jejich spolehlivost je vyjádřena

variačními koeficienty.

Výsledky jsou prezentovány stejně jako v analogickém šetření z roku 1997, aby bylo

umožněno jednoduché srovnání.

Ve sledované věkové kategorii žije v Liberci téměř 65 tis. osob. Odhad veškerého

obyvatelstva Liberce na základě tohoto šetření je 99 772, což je v dobré shodě s posledním

údajem publikovaným ČSÚ 99,7 tis. osob (27).

Ze sledovaného obyvatelstva žije 75% v oblastech, kde převažují bytové domy (stratum

1) a 25% v oblastech, kde převažují rodinné domy (stratum 2). V Liberci žije 49% mužů a

51% žen. Věkové složení obyvatelstva je následující: 25% osob je ve věku 18 – 30 let, 35%

ve věku 31 – 45 let a 40% ve věku 46 – 65 let. Výsledky odpovídají závěrům ze SLDB z roku

2001.

Věková struktura se oproti výsledkům z roku 1997 změnila – obyvatelstvo stárne. Podíl

obyvatel do 30 let klesl v roce 2005 na 25% oproti 31% z roku 1997. Graf 1: Věková struktura

Změnila se i vzdělanostní struktura. Ubývá osob se základním vzděláním, což zřejmě

odpovídá faktu, že dříve bylo dosažení vyššího vzdělání komplikovanější a vzácnější než

23

v současnosti. Podíl obyvatel se základním vzděláním klesl v roce 2005 o 14% oproti roku

1997. Základní vzdělání má 21% osob (přičemž jsou do této skupiny zahrnuty i osoby

vyučené a se středním vzděláním bez maturity), středoškolské 65% osob a vysokoškolské

14% osob. Graf 2: Vzdělanostní struktura

Tab. 1a: Základní demografické informace (obyvatelstvo ve věku 18-65 let)

Celkem Stratum 1 Stratum 2

Celkem 64 898 (A) 48 785

(A)16 113

(A)

Muži 31 785 (A) 23 541

(A)8 245

(A)Pohlaví

Ženy 33 112 (A) 25 244

(A)7 869

(A)

18-30 16 119 (A) 12 411

(A)3 708

(B)

31-45 22 547 (A) 17 324

(A)5 223

(B)Věková skupina

46-65 26 232 (A) 19 050

(A)7 182

(A)

ZŠ 13 543 (A) 11 441

(A)2 102

(C)

SŠ 42 440 (A) 30 552

(A)11 889

(A)Vzdělání

VŠ 8 915 (B) 6 792

(B)2 122

(C)

1 9 445 (B) 6 466

(B)2 978

(C)

2 31 456 (A) 23 631

(A)7 826

(B)Příjmová skupina

3 23 997 (A) 18 687

(A)5 309

(B)

24

Tab. 1b: Základní demografické informace (obyvatelstvo ve věku 18-65 let) v %

Celkem Stratum 1 Stratum 2

Muži 49,0 48,3 51,2Pohlaví

Ženy 51,0 51,7 48,8

18-30 24,8 25,4 23,0

31-45 34,7 35,5 32,4Věková skupina

46-65 40,4 39,0 44,6

ZŠ 20,9 23,5 13,0

SŠ 65,4 62,6 73,8Vzdělání

VŠ 13,7 13,9 13,2

1 14,6 13,3 18,5

2 48,5 48,4 48,6Příjmová skupina

3 37,0 38,3 32,9

5. Výsledky

5.1. Návštěva lékaře v posledních třech letech

Sledovaný ukazatel vypovídá o úrovni čerpání zdravotní péče, přístupu k vlastnímu

zdraví a prevenci nemocí v závislosti na sledovaných kategoriích.

Ze sledované populace 89% osob navštívilo lékaře v posledních třech letech. Závislost

(statisticky významná) počtu návštěv lékaře na věku se neprokázala. Nebyl zjištěn žádný

vztah ani ke vzdělání.

Významný rozdíl lze sledovat u lidí s nejvyššími příjmy (kategorie 3), mají návštěvnost

nejmenší, nejmarkantnější je to u akutního onemocnění. Na druhou stranu je v této kategorii

největší podíl preventivní péče. Z důvodů preventivní péče navštívilo lékaře přes 39 tisíc

osob, což je skoro o 10 tisíc osob více než v roce 1997, jde o statisticky významný rozdíl.

Na druhou stranu se významně snížil počet návštěv kvůli očkování.

25

Graf 3: Návštěvy lékaře pro preventivní prohlídky

Návštěvy lékaře pro preventivní prohlídky za poslední 3 roky.

Obyvatelé Liberce, 2005

0102030405060708090

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11Pod

íl pa

cien

tů z

e so

ubor

u v

%

MužiŽeny

18-3031-45

46-65

zš sš vš1

2

3

Věk Vzdělání Příjem

Zastoupení preventivní péče v jednotlivých sledovaných skupinách je zřejmě také

ovlivněno povinnými preventivními prohlídkami v souvislosti se zaměstnáním. Tab. 2a: Počet osob podle toho, které v minulých třech letech navštívily lékaře primární péče, podle důvodu návštěvy a demografických charakteristik

Pohlaví Věková.skupina Vzdělání Příjmová skupina Celkem

Muži Ženy 18-30 31-45 46-65 ZŠ SŠ VŠ 1 2 3

Celkem 64 898

(A) 31 785

(A) 33 112

(A)16 119

(A)22 547

(A)26 232

(A)13 543

(A)42 440

(A) 8 915

(B) 9 445

(B) 31 456

(A)23 997

(A)

Navštívili 57 685

(A) 26 816

(A) 30 869

(A)14 436

(A)19 524

(A)23 725

(A)12 364

(A)37 182

(A) 8 139

(B) 8 117

(B) 28 846

(A)20 722

(A)Akutní nemoci

33 291 (A)

14 460 (A)

18 830(A)

7 966(A)

11 431(A)

13 893(A)

7 037(A)

21 576 (A)

4 677 (B)

5 434 (B)

17 081(A)

10 776(A)

Preventivní Péče

39 197 (A)

17 250 (A)

21 947(A)

11 719(A)

11 695(A)

15 784(A)

8 738(A)

25 170 (A)

5 289 (B)

5 251 (B)

19 356(A)

14 590(A)

Z toho: očkování

8 230 (A)

3 025 (B)

5 206(A)

3 256(A)

2 192(B)

2 782(B)

1 652(B)

5 375 (A)

1 203 (C)

1 279 (B)

3 742(B)

3 209(B)

Důvod návštěvy

Ostatní 17 399

(A) 7 648

(A) 9 752

(A)4 721

(A)4 328

(A)8 350

(A)4 206

(A)10 833

(A) 2 361

(B) 2 658

(B) 8 764

(A)5 977

(B)

Nenavštívili 7 213

(A) 4 970

(B) 2 243

(B)1 683

(B)3 022

(B)2 507

(B)1 179

(B)5 258

(A) 775 (C)

1 328 (B)

2 610(B)

3 275(B)

26

Tab. 2b: Podíl osob podle toho, zda v minulých třech letech navštívily lékaře primární péče a podle důvodu návštěvy v jednotlivých demografických skupinách v %

Pohlaví Věk.skupina Vzdělání Příjmová skupina Celkem

Muži Ženy 18-30 31-45 46-65 ZŠ SŠ VŠ 1 2 3

Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

Navštívili 88,9 84,4 93,2 89,6 86,6 90,4 91,3 87,6 91,3 85,9 91,7 86,4

Akutní nemoci 57,7 53,9 61,0 55,2 58,5 58,6 56,9 58,0 57,5 66,9 59,2 52,0

Preventivní péče 67,9 64,3 71,1 81,2 59,9 66,5 70,7 67,7 65,0 64,7 67,1 70,4

Z toho: očkování 14,3 11,3 16,9 22,6 11,2 11,7 13,4 14,5 14,8 15,8 13,0 15,5

Důvod návštěvy

Ostatní 30,2 28,5 31,6 32,7 22,2 35,2 34,0 29,1 29,0 32,7 30,4 28,8

Nenavštívili 11,1 15,6 6,8 10,4 13,4 9,6 8,7 12,4 8,7 14,1 8,3 13,6

5.2. Očekávání preventivní péče

Sledovaný ukazatel prostřednictvím názoru na úlohu praktického lékaře a zdravotního

pojištění popisuje názor na zajištění preventivní péče ze strany zdravotnického systému.

Znalost projektu Zdraví Liberecka popisuje jak efektivitu propagace primárně preventivní

aktivity, tak do určité míry je i obrazem aktivního přístupu k primární prevenci, kterou tento

projekt prosazuje.

Velká většina obyvatelstva (91%) očekává aktivní přístup lékaře k prevenci. Tuto

myšlenku nejvíce podporují vysokoškoláci a osoby s největšími příjmy. Plně hrazenou

preventivní péči preferuje 75% sledované populace, nejvíce osoby se základním vzděláním

(87%), osoby v nejstarší věkové skupině (83%) a osoby s nejnižšími příjmy (79%). Projekt

zdraví Liberecka zná přibližně 18% obyvatelstva. Nejsou zde statisticky významné rozdíly

vzhledem ke vzdělání ani k věku.

Ve srovnání s rokem 1997 nedošlo k žádným výrazným změnám. Tehdy očekávalo

aktivní přístup lékaře k prevenci 94% respondentů, plně hrazenou preventivní péči 72%

a projekt zdraví Liberecka znalo 22% obyvatel.

27

Tab. 3a: Počet osob podle postojů k preventivní péči a znalosti „Projektu zdraví“ podle demografických charakteristik

Pohlaví Věk.skupina Vzdělání Příjmová skupina

Celkem

Muži Ženy 18-30 31-45 46-65 ZŠ SŠ VŠ 1 2 3

Celkem 64 898

(A) 31 785

(A) 33 112

(A)16 119

(A)22 547

(A)26 232

(A)13 543

(A)42 440

(A) 8 915

(B) 9 445

(B) 31 456

(A)23 997

(A)

Očekávají preventivní péči 59 038

(A) 28 395

(A) 30 642

(A)14 829

(A)20 524

(A)23 685

(A)12 064

(A)38 514

(A) 8 459

(B) 8 471

(B) 28 214

(A)22 353

(A)

Plně hrazena ZP 48 549

(A) 23 638

(A) 24 910

(A)11 589

(A)15 297

(A)21 663

(A)11 794

(A)30 913

(A) 5 842

(B) 7 499

(B) 24 149

(A)16 900

(A)

Znají Projekt zdraví 11 866

(A) 4 509

(B) 7 357

(A)2 302

(B)4 197

(B)5 367

(B)2 385

(B)7 696

(B) 1 785

(B) 1 403

(C) 5 833

(B)4 630

(B) Tab. 3b: Podíl osob podle postojů k preventivní péči a znalosti „Projektu zdraví“ v jednotlivých demografických skupinách v %

Pohlaví Věk.skupina Vzdělání Příjmová skupina Celkem

Muži Ženy 18-30 31-45 46-65 ZŠ SŠ VŠ 1 2 3

Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

Očekávají preventivní péči 91,0 89,3 92,5 92,0 91,0 90,3 89,1 90,7 94,9 89,7 89,7 93,2

Plně hrazena ZP 74,8 74,4 75,2 71,9 67,8 82,6 87,1 72,8 65,5 79,4 76,8 70,4

Znají Projekt zdraví 18,3 14,2 22,2 14,3 18,6 20,5 17,6 18,1 20,0 14,9 18,5 19,3

5.3. Výskyt zdravotně rizikových faktorů

Z širokého spektra faktorů ovlivňujících zdravotní stav byly pro účely šetření zvoleny

faktory jejichž účinek patří k nejvážnějším a jejichž prokazování není složité – vybraná

choroba v anamnéze (vysoký krevní tlak, DM 2.typu, jiná srdečně-cévní choroba), BMI,

kouření a kombinace těchto faktorů. Zvolený výčet faktorů pokrývá rozhodující determinanty

zdraví jako životní styl, způsob výživy či genetickou zátěž.

Nejméně jeden zdravotně rizikový faktor má téměř 55 tis. osob, což je 84% všech

osob ve sledovaném věkovém rozmezí. Nejčastěji se objevuje kombinace několika rizikových

faktorů – 57%. V případě výskytu „pouze“ jednoho rizikového faktoru jde nejčastěji

o vybranou chorobu v anamnéze (25%), zhruba na stejné úrovni je kouření a nadváha (9%).

Nadváhou trpí celkově 28 474 osob, což je téměř 44%. 9,3% trpí obezitou (BMI nad 30).

Mezi lidmi s rizikovým faktorem trpí nadváhou 52% respondentů

Kombinace rizikových faktorů je mnohem častější u mužů než u žen, naopak vybraná

choroba v anamnéze je téměř dvakrát častější u žen než u mužů. Muži mají o něco vyšší

28

výskyt pouze nadváhy (statisticky významný), kouření jako jediný rizikový faktor lze

považovat za stejný u mužů i žen (statisticky nevýznamný).

Z výsledků lze konstatovat, že s rostoucím věkem roste i výskyt rizikových faktorů -

v nejvyšší věkové skupině má alespoň jeden rizikový faktor 90% osob. Výskyt rizikového

faktoru klesá se zvyšujícím se vzděláním - u základního vzdělání 94%, u středního 83% a VŠ

už jen 77%. Z hlediska příjmových skupin není výraznějšího rozdílu.

Získané výsledky jsou podobné (statisticky nevýznamné rozdíly) těm z roku 1997.

Alespoň jeden rizikový faktor mělo 85% cílové populace, kombinaci několika faktorů 56%,

pouze vybranou chorobu v anamnéze 22%, pouze kouření 11%, pouze BMI přes 25 10%

a celkové procento BMI přes 25 44%.

K poklesu, byť statisticky nevýznamnému došlo v roce 2005 u lidí obézních s BMI nad

30, a to o necelá 2%. Rizikový faktor v r.1997 u respondentů se základním vzděláním 88%,

u SŠ 83% a u VŠ 73%. Tab. 4a: Počet osob podle rizikových faktorů a podle demografických charakteristik

Pohlaví Věk.skupina Vzdělání Příjmová skupina Celkem

Muži Ženy 18-30 31-45 46-65 ZŠ SŠ VŠ 1 2 3

Celkem 54 723

(A) 27 690

(A) 27 033

(A)12 492

(A)18 659

(A)23 571

(A)12 675

(A)35 185

(A)6 863

(B) 7 941

(B) 27 023

(A)19 759

(A)Vybraná choroba v anamnéze

13 412 (A)

4 581 (B)

8 831(A)

4 011(B)

5 359(B)

4 043(B)

1 734(B)

9 459(A)

2 219 (B)

1 674 (B)

6 168(B)

5 570(B)

BMI 1 a 2 4 934

(B) 2 834

(B) 2 100

(B)573(C)

1 613(B)

2 749(B)

886(C)

3 271(B)

778 (C)

627 (D)

2 666(B)

1 641(C)

Pouze

Kouření 5 068

(A) 2 603

(A) 2 465

(B)1 669

(B)2 074

(B)1 326

(B)1 106

(B)3 546

(B)416 (D)

828 (D)

2 065(B)

2 175(B)

Kombinace faktorů 31 308

(A) 17 671

(A) 13 637

(A)6 240

(A)9 614

(A)15 454

(A)8 949

(A)18 909

(A)3 450

(B) 4 812

(B) 16 124

(A)10 372

(A) Tab. 4b: Podíl osob podle rizikových faktorů v jednotlivých demografických skupinách v %

Pohlaví Věk.skupina Vzdělání Příjmová skupina Celkem

Muži Ženy 18-30 31-45 46-65 ZŠ SŠ VŠ 1 2 3

Podíl ve sledované populaci 84,3 87,1 81,6 77,5 82,8 89,9 93,6 82,9 77,0 84,1 85,9 82,3

Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

Vybraná choroba v anamnéze

24,5 16,5 32,7 32,1 28,7 17,2 13,7 26,9 32,3 21,1 22,8 28,2

BMI 1,2 9,0 10,2 7,8 4,6 8,6 11,7 7,0 9,3 11,3 7,9 9,9 8,3Pouze

Kouření 9,3 9,4 9,1 13,4 11,1 5,6 8,7 10,1 6,1 10,4 7,6 11,0

Kombinace faktorů 57,2 63,8 50,4 50,0 51,5 65,6 70,6 53,7 50,3 60,6 59,7 52,5

29

Tabulka 5 udává rozložení rizikových faktorů podle strat. Jisté rozdíly lze pozorovat,

je však nejisté, že jde o vliv bydlení, záměrem hodnocení bylo spíše dále postihnout možný

vliv sociálního statusu spojeného s typem bydlení. Přestože vlivem historického vývoje

a stávajícího stavu v oblasti bydlení není v ČR situace tak ustálená jako v západních zemích,

lze vysledovat v oblastech s vyšším standardem bydlení (převaha rodinných domů) menší

podíl obézních i nižší výskyt kuřáků. Tab. 5a: Počet osob podle jednotlivých rizikových faktorů a podle strat

Celkem Stratum 1 Stratum 2

Celkem 64 898 (A) 48 785

(A)16 113

(A)

0 36 424 (A) 26 645

(A)9 780

(A)

1 22 455 (A) 17 008

(A)5 447

(B)BMI

2 6 019 (A) 5 132

(A)887(C)

Kuřáci 23 726 (A) 18 996

(A)4 730

(A)Bývalí kuřáci

9 834 (A)

7 926(A)

1 908(B)Kuřáctví

Nekuřáci 31 338 (A) 21 863

(A)9 475

(A)Choroba se vyskytuje

40 169 (A)

31 718(A)

8 451(A)

Anamnéza Choroba se nevyskytuje 24 729 17 067 7 662

Tab. 5b: Podíl osob podle jednotlivých rizikových faktorů v jednotlivých stratech v %

Celkem Stratum 1 Stratum 2

Celkem 100,0 100,0 100,0

BMI 0 56,1 54,6 60,7

1 34,6 34,9 33,8

2 9,3 10,5 5,5

Kuřáctví Kuřáci 36,6 38,9 29,4

Bývalí kuřáci 15,2 16,2 11,8

Nekuřáci 48,3 44,8 58,8

Anamnéza Choroba se vyskytuje 61,9 65,0 52,4

Choroba se nevyskytuje 38,1 35,0 47,6

30

5.4. Subjektivní hodnocení zdravotního stavu a vlivu lékařů na životní styl

Ukazatel byl zvolen pro dokreslení výchozí pozice respondentů a vnímání sebe sama

a svého zdraví. Hodnocení vlivu lékařů pak ukazuje na potenciál, který postavení lékaře

přináší a který by měl být maximálně využit i v primární prevenci.

Většina obyvatel Liberce (60%) hodnotí svůj zdravotní stav jako dobrý, pouze 2%

míní, že je velmi špatný.

Mezi pohlavími není významný rozdíl, hůře hodnotí svůj stav osoby starší. Hůře

hodnotí svůj zdravotní stav také osoby se základním vzděláním a osoby v nižší příjmové

skupině.

Téměř 80% osob se domnívá, že lékaři primární péče mají vliv na životní styl (20%

velký a 60% částečný). Toto hodnocení se příliš nemění s věkem, vzděláním, příjmem ani

pohlavím. Do hodnocení se promítá jak osobní zkušenost, tak obecný názor respondentů.

Oproti roku 1997 se počet obyvatel hodnotících svůj zdravotní stav jako dobrý

zvýšil o 7%. Vliv lékaře na životní styl v roce 1997 hodnotilo 17% jako velký, 63% jako

částečný a 20% jako žádný. Graf 4: Subjektivní hodnocení svého zdravotního stavu

31

Tab. 6a: Počet osob podle subjektivního hodnocení svého zdravotního stavu a vlivu lékařů podle demografických charakteristik

Pohlaví Věková skupina Vzdělání Příjmová skupina Celkem

Muži Ženy 18-30 31-45 46-65 ZŠ SŠ VŠ 1 2 3

Celkem 64 898

(A) 31 785

(A) 33 112

(A)16 119

(A)22 547

(A)26 232

(A)13 543

(A)42 440

(A) 8 915

(B) 9 445

(B) 31 456

(A)23 997

(A)

Dobrý 39 060

(A) 19 275

(A) 19 785

(A)12 517

(A)15 527

(A)11 017

(A)6 220

(B)27 171

(A) 5 670

(B) 5 148

(B) 18 314

(A)15 598

(A)

Spíše dobrý 20 126

(A) 9 651

(A) 10 474

(A)2 942

(B)6 098

(A)11 086

(A)4 718

(B)12 543

(A) 2 865

(B) 3 156

(B) 9 796

(A)7 173

(B)Spíše špatný

4 315 (B)

1 884 (B)

2 431(B)

543(C)

781(C)

2 991(B)

2 120(B)

1 891 (B)

303 (D)

735 (C)

2 512(B)

1 068(C)

Hodnocení svého zdravotního stavu jako

Špatný 1 397

(B) 975 (C)

422(C)

118(D)

141(D)

1 138(B)

485(D)

835 (C)

77 (D)

406 (D)

834(C)

157(D)

Velký 13 115

(A) 5 834

(A) 7 281

(A)3 095

(B)3 841

(A)6 179

(A)2 879

(B)8 560

(A) 1 676

(C) 1 301

(C) 7 246

(A)4 567

(B)

Částečný 38 140

(A) 18 528

(A) 19 613

(A)9 944

(A)13 988

(A)14 208

(A)8 022

(A)24 334

(A) 5 785

(A) 6 226

(A) 17 200

(A)14 715

(A)

Lékaři primární péče mají vliv na životní styl Žádný

13 642 (A)

7 424 (A)

6 218(A)

3 080(B)

4 718(B)

5 844(B)

2 642(B)

9 547 (A)

1 454 (B)

1 917 (B)

7 010(A)

4 715(B)

Tab. 6b: Podíl osob podle subjektivního hodnocení svého zdravotního stavu a vlivu lékařů v jednotlivých demografických skupinách v %

Pohlaví Věková skupina Vzdělání Příjmová skupina Celkem

Muži Ženy 18-30 31-45 46-65 ZŠ SŠ VŠ 1 2 3

Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

Dobrý 60,2 60,6 59,8 77,7 68,9 42,0 45,9 64,0 63,6 54,5 58,2 65,0

Spíše dobrý 31,0 30,4 31,6 18,2 27,0 42,3 34,8 29,6 32,1 33,4 31,1 29,9

Spíše špatný 6,6 5,9 7,3 3,4 3,5 11,4 15,7 4,5 3,4 7,8 8,0 4,5

Hodnocení svého zdravotního stavu jako

Špatný 2,2 3,1 1,3 0,7 0,6 4,3 3,6 2,0 0,9 4,3 2,7 0,7

Velký 20,2 18,4 22,0 19,2 17,0 23,6 21,3 20,2 18,8 13,8 23,0 19,0

částečný 58,8 58,3 59,2 61,7 62,0 54,2 59,2 57,3 64,9 65,9 54,7 61,3

Lékaři primární péče mají vliv na životní styl Žádný 21,0 23,4 18,8 19,1 20,9 22,3 19,5 22,5 16,3 20,3 22,3 19,6

32

Graf 5: Vlastní hodnocení zdraví

5.5. Hodnocení přístupu lékařů k primární prevenci v průběhu návštěv v ordinaci

Ukazatel, opět na základě subjektivního hodnocení respondentů, tentokrát ale už

čerpajícího z konkrétní osobní zkušenosti, popisuje jak a zda vůbec se lékaři věnují primární

prevenci obecně i v závislosti na individuálním riziku občana. Jako primárně preventivní

aktivita lékaře bylo hodnoceno zjišťování genetických faktorů, výšky a váhy, TK, dotazy

a usměrňování v oblasti kouření, výživy, tělesné aktivity, stresu, alkoholu a drog.

Lékaři u osob, které je v posledních třech letech navštívily nejčastěji měřili tlak (87%),

ostatní zjišťování (výška, váha, anamnéza) byla nižší resp. přibližně na stejné úrovni.

S přibývajícím věkem se lékaři věnovali TK více, stejně tak v případě kombinace

i jednotlivého výskytu rizikových faktorů. Naproti tomu vážení pacienta proběhlo pouze

v polovině případů, a to i v případě výskytu rizikového faktoru nadváhy – 48%.

Mnohem menší pozornost byla věnována také tématům vhodná výživa, kouření, tělesná

aktivita. O těch mluvil lékař s necelou třetinou pacientů a to i v případech výskytu rizikových

faktorů u pacienta. Vyšší zájem lékařů o tuto oblast – na úrovni 40% byl pouze u kombinace

rizik a u kuřáků v případě antinikotinové intervence. Nicméně ani 40% úroveň nelze v těchto

případech považovat za uspokojující, spíše za alarmující.

Téměř mimo zájem lékařů byl stres, alkohol a drogy, intervenované pouze v 19%, resp. 10%.

Vlastní hodnocení zdraví. Obyvatelé Liberce, 2005.

0

20

40

60

80

100

120

1 2 3 4 5 6 7 8

Podí

l res

pond

entů

v %

Dobré a spíše dobrézdraví

Dobré a spíše dobrézdraví

Špatné a spíšešpatné zdraví

Špatné a spíšešpatné zdraví

Muži Ženy

V ě k Vzdělání

Poznámka: Oproti roku 1997 se počet osob, které hodnotily svůj zdravotní stav jako dobrý zvýšil o 7%

18-3031-45 46-65

ZŠSŠ VS

33

Ve srovnání s rokem 1997 celkově došlo k významnému nárůstu vyšetření u osob

se zdravotními riziky. K nárůstu o 8,8% došlo u měření tlaku krve, o 6,3% u vážení

pacienta. U starších ročníků (45 – 65 let) došlo k nárůstu o 6,5% u měření tlaku a o 8,6%

u vážení pacienta. Při výskytu kombinace faktorů došlo k nárůstu o 9,5% u měření tlaku

a o 8,6% u vážení pacienta. U jednotlivých faktorů došlo v případě pozitivní anamnézy

u měření tlaku k nárůstu o 8,9% a u vážení o 2,3%, v případě BMI 1. a 2. k nárůstu u měření

tlaku o 14,9% a u vážení k nárůstu o 12,7%, v případě kuřáků u měření tlaku k nárůstu

o 12,1% a u vážení o 4,5%.

Tématům kouření, vhodná výživa, tělesná aktivita, stres, alkohol a drogy byla

věnována přibližně stejná pozornost jako v roce 1997 (změna není statisticky významná).

Graf 6: Podíl pacientů se změřeným TK Graf 7: Podíl zvážených pacientů

Graf 8: Podíl pacientů s rizikovými faktory, kterým lékař změřil TK

Rok 1997

76,0%66,5%

76,8%81,4%

87,0%

0,0%10,0%20,0%30,0%40,0%50,0%60,0%70,0%80,0%90,0%

100,0%

v ěk 45-65 kombinacef aktorů

anamnéza BMI 1 a 2 kouření

Poče

t pac

ientů

v %

78,3%87,1%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

1997 2005

Rok šetření

Počě

t pac

ientů

v %

46,90%53,20%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

1997 2005

Rok šetření

Poče

t pac

ientů

v %

Rok 2005

93,5% 88,1% 85,7% 81,4% 88,1%

0,0%10,0%20,0%30,0%40,0%50,0%60,0%70,0%80,0%90,0%

100,0%

v ěk 45-65 kombinacef aktorů

anamnéza BMI 1 a 2 kouření

Poče

t pac

ientů

v %

34

Rok 1997

45,8% 49,2% 48,0%

35,3%46,0%

0,0%

10,0%

20,0%

30,0%

40,0%

50,0%

60,0%

70,0%

v ěk 45-65 kombinacef aktorů

anamnéza BMI 1 a 2 kouření

Poče

t pac

ientů

v %

Graf 9: Podíl pacientů s rizikovými faktory, které lékař zvážil

Tab. 7a: Počet osob, které v posledních 3 letech navštívily lékaře prim. péče, u kterých se lékař zajímal o existenci rizikových faktorů a jejich životní styl, podle věku a příslušnosti k rizikové skupině

Věková skupina Počet osob v rizikových oblastech

Pouze Celkem 18-30 31-45 46-65 Celkem Kombinace faktorů Anamnéza BMI 1 a 2 Kouření

Celkem 57 685

(A) 14 436

(A) 19 524

(A)23 725

(A)48 874

(A)28 079

(A)12 355

(A) 4 045

(B) 4 395

(A)

Ptal se na anamnézu 27 136

(A) 6 224

(A) 9 100

(A)11 812

(A)24 527

(A)14 644

(A)7 201

(A) 1 031

(B) 1 651

(B)

Měřil pacientovi výšku 24 833

(A) 7 087

(A) 7 315

(B)10 431

(A)21 534

(A)12 804

(A)5 428

(B) 1 345

(C) 1 958

(B)

Vážil pacienta 30 662

(A) 8 122

(A) 9 636

(A)12 905

(A)26 511

(A)16 223

(A)6 127

(B) 1 943

(C) 2 218

(B)

Lékař

Měřil pacientovi tlak 50 224

(A) 11 640

(A) 16 406

(A)22 179

(A)43 276

(A)25 525

(A)10 586

(A) 3 293

(A) 3 872

(A)

Kouření 15 812

(A) 3 260

(A) 5 908

(A)6 645

(A)15 104

(A)10 867

(A)1 362

(C) 1 214

(C) 1 662

(B)

Vhodná výživa 19 025

(A) 3 129

(B) 5 222

(A)10 675

(A)17 251

(A)11 118

(A)3 995

(B) 1 138

(B) 1 000

(C)Přiměřená tělesná aktivita

18 150 (A)

3 155 (A)

5 039(A)

9 956(A)

16 515(A)

11 119(A)

3 605 (B)

1 133 (B)

657(C)

Stres 10 975

(A) 1 925

(B) 4 096

(A)4 954

(A)10 057

(A)6 365

(A)2 130

(C) 1 023

(C) 539(D)

Lékař hovořil na téma

Alkohol a drogy 5 858

(B) 1 310

(B) 1 960

(B)2 588

(B)5 250

(B)3 677

(B)754 (D)

470 (D)

348(D)

Rok 2005

50,5%48,0%

49,6%57,8%54,4%

0,0%

10,0%

20,0%

30,0%

40,0%

50,0%

60,0%

70,0%

věk 45-65 kombinacef aktorů

anamnéza BMI 1 a 2 kouření

Poče

t pac

ientů

v %

35

Tab. 7b: Podíl osob, které v posledních 3 letech navštívily lékaře prim. péče, u kterých se lékař zajímal o existenci rizikových faktorů a jejich životní styl, podle věku a příslušnosti k rizikové skupině v %

Věková skupina Počet osob v rizikových oblastech

Pouze Celkem 18-30 31-45 46-65 Celkem Kombinace faktorů Anamnéza BMI 1a 2 Kouření

Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

Ptal se na anamnézu 47,0 43,1 46,6 49,8 50,2 52,2 58,3 25,5 37,6

Měřil pacientovi výšku 43,1 49,1 37,5 44,0 44,1 45,6 43,9 33,2 44,6

Vážil pacienta 53,2 56,3 49,4 54,4 54,2 57,8 49,6 48,0 50,5Lékař

Měřil pacientovi tlak 87,1 80,6 84,0 93,5 88,5 90,9 85,7 81,4 88,1

Kouření 27,4 22,6 30,3 28,0 30,9 38,7 11,0 30,0 37,8

Vhodná výživa 33,0 21,7 26,7 45,0 35,3 39,6 32,3 28,1 22,8

Přiměřená tělesná aktivita 31,5 21,9 25,8 42,0 33,8 39,6 29,2 28,0 14,9

Stres 19,0 13,3 21,0 20,9 20,6 22,7 17,2 25,3 12,3

Lékař hovořil na téma

Alkohol a drogy 10,2 9,1 10,0 10,9 10,7 13,1 6,1 11,6 7,9

Tab. 7c Podíl osob, které v posledních 3 letech navštívily lékaře prim. péče, u kterých se lékař zajímal o existenci rizikových faktorů a jejich životní styl, podle věku a příslušnosti k rizikové skupině v %

Věková skupina Počet osob v rizikových oblastech

Pouze Celkem 18-30 31-45 46-65 Celkem Kombinace faktorů Anamnéza BMI 1 a 2 Kouření

Celkem 100,0 25,0 33,8 41,1 84,7 57,5 25,3 8,3 9,0

Ptal se na anamnézu 100,0 22,9 33,5 43,5 90,4 59,7 29,4 4,2 6,7

Měřil pacientovi výšku 100,0 28,5 29,5 42,0 86,7 59,5 25,2 6,2 9,1

Vážil pacienta 100,0 26,5 31,4 42,1 86,5 61,2 23,1 7,3 8,4Lékař

Měřil pacientovi tlak 100,0 23,2 32,7 44,2 86,2 59,0 24,5 7,6 8,9

Kouření 100,0 20,6 37,4 42,0 95,5 71,9 9,0 8,0 11,0

Vhodná výživa 100,0 16,4 27,4 56,1 90,7 64,4 23,2 6,6 5,8

Přiměřená tělesná aktivita 100,0 17,4 27,8 54,9 91,0 67,3 21,8 6,9 4,0

Stres 100,0 17,5 37,3 45,1 91,6 63,3 21,2 10,2 5,4

Lékař hovořil na téma

Alkohol a drogy 100,0 22,4 33,5 44,2 89,6 70,0 14,4 8,9 6,6

36

5.6. Prevalence kouření

Ukazatel samostatně popisuje jeden z rozhodujících rizikových faktorů a jeho vztah

k sociálnímu statutu, věku a pohlaví.

Z věkového intervalu 18-65 let je v Liberci přibližně 37% kuřáků (kuřák byl pro toto

šetření definován jako osoba, která pravidelně kouří včetně nekuřáků, kteří přestali kouřit

před méně než rokem) a 15% bývalých kuřáků (nekouří více než jeden rok), 48% osob

nekouřilo nikdy.

Kouří více mužů (42%) než žen (31%). Slabší kuřáci jsou především mezi mladšími,

silnější kuřáky naopak najdeme především u starších ročníků. Se vzrůstajícím vzděláním

podíl kuřáků klesá (ZŠ 49%, SŠ 37% a VŠ 16%). Výskyt kuřáctví v závislosti na bydlení

a příjmu viz. bod 5.3.

V roce 2005 došlo ke zvýšení počtu nekuřáků téměř o 5% oproti roku 1997.

Rozdělení kuřáků podle pohlaví, věku a vzdělání zůstalo zachováno. Graf 10: Vztah ke kouření

V r