Antisemitismus z pohledu práva

Antisemitismus z pohledu prva

Mgr. Michal Mazel,advokt mazel@consulto.cz

Informan zdrojeZprvy o extremismu Ministerstvo vnitra, BISwww.rexter.cz, www.holocaust.cz, www.extremismus.com, www.nizkor.orghttp://antisemitismus.wz.cz/, www.adl.orgwww.antifa.cz,Neonacist: www.odpor.org, Neofaist: www.revolta114.blogspot.com/

Informan zdrojeMare, Miroslav. Pravicov extremismus a radikalismus v R. 1. vyd. Brno: Barrister & Principal Centrum strategickch studi, 2003. 655 s. Charvt, Jan: Souasn politick extremismus a radikalismus, 1. vyd, Praha: Portl, 2007, 187 s.ern, Petr: Prvn ochrana ped extremismem. 1. vyd., Praha: C.H. Beck, 2008, 270 s. Kalamr, ., Svoboda,I., Sunardi, T.: Terminologie a symbolika uvan soudobou extremistickou scnou, Ostrava 2011

Informan zdrojeMare, M, Vejvodov, P., Smolk, J., Bastl, M.: Krajn pravice a krajn levice v R, Praha: Grada 2011, Sbornk Totalitarismus FF ZU Plze

Mezinrodn prvn zvazky v boji proti rasismu a xenofobiiCharta Organizace spojench nrod dstojnost a rovnost vech lid, respekt k rozdlnostiVeobecn deklarace lidskch prvPistoupenm kMezinrodn mluv oodstrann vech forem rasov diskriminace (. 95/1974Sb. ) se esk republika zavzala postihovat roziovn idej zaloench na rasov nadazenosti nebo nenvisti i na podncovn krasov diskriminaci a postihovat veker nsiln iny nebo podncovn kinm, kter smuj proti lidem pro jejich rasu, barvu pleti i etnick pvod. Dalmi mluvami jsou Mezinrodn mluva opotlaen atrestn zloinu apartheidu (. 116/1976Sb. ) aMezinrodn pakt oobanskch apolitickch prvech (. 120/1976Sb. ).

Mezinrodn prvn zvazky v boji proti rasismu a xenofobiiZ mluvy o odstrann vech forem rasov diskriminace vyplv zvazek prohlsit za trestn iny jakkoli roziovn idej zaloench na rasov nadazenosti nebo nenvisti, jakkoli podncovn k rasov diskriminaci a prohlsit za nezkonn organizace a jakoukoli organizovanou innost povzbuzuj rasismus, piem trestn m bt i lenstv v takov organizaci. Kontrolu vykonv Vbor pro odstrann rasov diskriminace. Mezinrodn pakt o obanskch a politickch prvech ve svm l. 26 zakotvuje zkaz rasov diskriminace, kontrolu vykonv Vbor pro lidsk prva (z jeho judikatury je vznamn ppad Faurisson vs. Francie (rozhodnut z 8. 11. 1996). Dodatkov protokol k mluv o potaov kriminalit, tkajc se kriminalizace in rasistick a xenofobn povahy, spchan prostednictvm potaovch systm neratifikovn .

Mezinrodn prvn zvazky v boji proti rasismu a xenofobiiS lenstvm v Rad Evropy koresponduje zvazek respektovat mluvu o ochran lidskch prv a zkladnch svobod ve znn 14 ratifikovanch dodatkovch protokol a souasn respektovat jurisdikci ESLP. Rasovou diskriminaci zapovd l. 14 antisemit se ovem nkdy odvolvaj na l. 9 a 10 (svoboda mylen a svoboda projevu). Zneuit brn l. 17. V rmci legislativy EU je klov Listina zkladnch prv EU, Rmcov rozhodnut Rady 2008/913/SVV o boji proti nkterm formm a projevm rasismu a xenofobie prostednictvm trestnho prva. Kontrolu vykonv Agentura Evropsk unie pro zkladn prva (dvj EUMC), ta vak nem oprvnn eit jednotliv stnosti.

Judikatura ESLPRemer proti Nmecku, 1995, l. 10 odst. 2 mluvyGaraudy proti Francii, publikace Zkladn mty izraelsk politiky, 2003, l. 17Witzsch proti Nmecku (relativizace odpovdnosti Hitlera a NSDAP za holocaust),2005, l. 17 mluvyLehideaux a Isorni proti Francii, 1998, poruen l. 10

Judikatura ESLP Rozhodnut ve vci Norwood proti Velk Britnii (2004) prva na svobodu projevu se nelze odvolvat v ppadech tkajcch se poprn holocaustu, propagace nacismu, rasismu i jin podobn nenvistn ideologie. Zneuvn prva na svobodu projevu je v rozporu s demokraci a lidskmi prvy a zasahuje do prv ostatnch.

Judikatura ESLP V ppad T. proti Belgii v roce 1983 Komise konstatovala, e hrzy Osvtimi nepat jen do historie a historick vdy. Peiv id a jejich potomci maj prvo na ochranu sv dstojnosti a dstojnosti a pamtky svch pedk. Usmrcen milion id nacisty je notorickm a nepopiratelnm historickm faktem, kter byl zjitn mimo v pochybnost. Pedmtem vnho historickho vzkumu me bt odhad potu obt, ne vak pln poprn nebo bagatelizace holocaustu.

stavn rmec ochrany ped antisemitismemPm zvaznost Evropsk mluvy o zkladnch prvech a lidskch svobodch a dalch mezinrodnch mluv, jejich pednost ped zkonemListina zkladnch prv a svobod l.3 (1) Zkladn prva a svobody se zaruuj vem bez rozdlu rasy, barvy pleti, jazyka, vry a nboenstv, politickho i jinho smlen, nrodnho nebo socilnho pvodu, pslunosti k nrodnostn nebo etnick meninnebo jinho postaven.l.10 (1) Kad m prvo, aby byla zachovna jeho lidsk dstojnost, osobn est, dobr povst a chrnno jeho jmno. l.24 Pslunost ke kterkoli nrodnostn nebo etnick menin nesm bt nikomu na jmu.

Trestn iny z nenvistiObecn pitujc okolnost je, pokud je trestn in spchn na jinm pro jeho skutenou nebo domnlou rasu, pslunost k etnick skupin, nrodnost, politick pesvden, vyznn nebo proto, e je skuten nebo domnle bez vyznn. Tato motivace me zvit trest v rmci sazby.V nkterch ppadech je skupinov nenvist dokonce trestna zvenou sazbou.

140 Vrada (1) Kdo jinho mysln usmrt, bude potrestn odntm svobody na deset a osmnct let.

(2) Kdo jinho mysln usmrt s rozmyslem nebo po pedchozm uven, bude potrestn odntm svobody na dvanct a dvacet let.

(3) Odntm svobody na patnct a dvacet let nebo vjimenm trestem bude pachatel potrestn, spch-li in uveden v odstavci 1 nebo 2

g) na jinm pro jeho skutenou nebo domnlou rasu, pslunost k etnick skupin, nrodnost, politick pesvden, vyznn nebo proto, e je skuten nebo domnle bez vyznn,

Trestn iny z nenvisti 145 Tk ublen na zdrav(1) Kdo jinmu mysln zpsob tkou jmu na zdrav, bude potrestn odntm svobody na ti lta a deset let. (2) Odntm svobody na pt a dvanct let bude pachatel potrestn, spch-li in uveden v odstavci 1f) na jinm pro jeho skutenou nebo domnlou rasu, pslunost k etnick skupin, nrodnost, politick pesvden, vyznn nebo proto, e je skuten nebo domnle bez vyznn,

3) Odntm svobody na osm a estnct let bude pachatel potrestn, zpsob-li inem uvedenm v odstavci 1 smrt.

(4) Pprava je trestn.

Obdobn ublen na zdrav dle 146/ 2e.

Trestn iny z nenvisti 170 Zbaven osobn svobody(1) Kdo jinho bez oprvnn uvzn nebo jinm zpsobem zbav osobn svobody, bude potrestn odntm svobody na dv lta a osm let. (2) Odntm svobody na pt a dvanct let bude pachatel potrestn, a) spch-li in uveden v odstavci 1 jako len organizovan skupiny, b) spch-li takov in na jinm pro jeho skutenou nebo domnlou rasu, pslunost k etnick skupin, nrodnost, politick pesvden, vyznn nebo proto, e je skuten nebo domnle bez vyznn 171 Omezovn osobn svobody(1) Kdo jinmu bez oprvnn brn uvat osobn svobody, bude potrestn odntm svobody a na dv lta. (3) Odntm svobody na dv lta a osm let bude pachatel potrestn,a) spch-li in uveden v odstavci 1 jako len organizovan skupiny, b) spch-li takov in na jinm pro jeho skutenou nebo domnlou rasu, pslunost k etnick skupin, nrodnost, politick pesvden, vyznn nebo proto, e je skuten nebo domnle bez vyznn

175 Vydrn (1) Kdo jinho nsilm, pohrkou nsil nebo pohrkou jin tk jmy nut, aby nco konal, opominul nebo trpl, bude potrestn odntm svobody na est msc a tyi lta nebo penitm trestem. (2) Odntm svobody na dv lta a osm let bude pachatel potrestn,f) spch-li takov in na jinm pro jeho skutenou nebo domnlou rasu, pslunost k etnick skupin, nrodnost, politick pesvden, vyznn nebo proto, e je skuten nebo domnle bez vyznn.

Trestn iny z nenvisti

Trestn iny z nenvisti 171 Omezovn osobn svobody(1) Kdo jinmu bez oprvnn brn uvat osobn svobody, bude potrestn odntm svobody a na dv lta. (3) Odntm svobody na dv lta a osm let bude pachatel potrestn,a) spch-li in uveden v odstavci 1 jako len organizovan skupiny, b) spch-li takov in na jinm pro jeho skutenou nebo domnlou rasu, pslunost k etnick skupin, nrodnost, politick pesvden, vyznn nebo proto, e je skuten nebo domnle bez vyznn

175 Vydrn (1) Kdo jinho nsilm, pohrkou nsil nebo pohrkou jin tk jmy nut, aby nco konal, opominul nebo trpl, bude potrestn odntm svobody na est msc a tyi lta nebo penitm trestem. (2) Odntm svobody na dv lta a osm let bude pachatel potrestn,f) spch-li takov in na jinm pro jeho skutenou nebo domnlou rasu, pslunost k etnick skupin, nrodnost, politick pesvden, vyznn nebo proto, e je skuten nebo domnle bez vyznn.

Trestn iny z nenvisti 183 Poruen tajemstv listin a jinch dokument uchovvanch v soukrom(1) Kdo neoprvnn poru tajemstv listiny nebo jin psemnosti, fotografie, filmu nebo jinho zznamu, potaovch dat anebo jinho dokumentu uchovvanho v soukrom jinho tm, e je zveejn, zpstupn tet osob nebo je jinm zpsobem pouije, bude potrestn odntm svobody a na jeden rok, zkazem innosti nebo propadnutm vci nebo jin majetkov hodnoty.

(3) Odntm svobody na est msc a pt let nebo penitm trestem bude pachatel potrestn, b) spch-li takov in vi jinmu pro jeho skutenou nebo domnlou rasu, pslunost k etnick skupin, nrodnost, politick pesvden, vyznn nebo proto, e je skuten nebo domnle bez vyznn,

Trestn iny z nenvisti 228 Pokozen ciz vci(1) Kdo zni, pokod nebo uin neupotebitelnou ciz vc, a zpsob tak na cizm majetku kodu nikoli nepatrnou, bude potrestn odntm svobody a na jeden rok, zkazem innosti nebo propadnutm vci nebo jin majetkov hodnoty. (3) Odntm svobody na est msc a ti lta bude pachatel potrestn,b) spch-li takov in na vci jinho pro jeho skutenou nebo domnlou rasu, pslunost k etnick skupin, nrodnost, politick pesvden, vyznn nebo proto, e je skuten nebo domnle bez vyznn,(4) Odntm svobody na dv lta a est let bude pachatel potrestn, zpsob-li inem uvedenm v odstavci 1 nebo 2 kodu velkho rozsahu

Trestn iny z nenvisti 352 Nsil proti skupin obyvatel a proti jednotlivci(1) Kdo skupin obyvatel vyhrouje usmrcenm, ublenm na zdrav nebo zpsobenm kody velkho rozsahu, bude potrestn odntm svobody a na jeden rok. (2) Kdo uije nsil proti skupin obyvatel nebo jednotlivci nebo jim vyhrouje usmrcenm, ublenm na zdrav nebo zpsobenm kody velkho rozsahu pro jejich skutenou nebo domnlou rasu, pslunost k etnick skupin, nrodnost, politick pesvden, vyznn nebo proto, e jsou skuten nebo domnle bez vyznn, bude potrestn odntm svobody na est msc a ti lta.(3) Stejn jako v odstavci 2 bude potrestn, kdo se spol nebo srot ke spchn takovho inu.

Skupinou obyvatel se rozum nejmn ti lid, co je jedinm hlediskem, kter mus tato skupina splovat, nemus bt konkrtnji specifikovna nebo ble urena (sttn pslunost, politickou pslunost apod.), me se tedy jednat ojakoukoli skupinu

Rasou se zde mn skupina lidstva lic se od jin rznmi typickmi znaky, kter se tkaj jak vzhledu, zejmna barvy pleti, vlasovho porostu, tvaru nosu, rt apod. Rasy jsou skupiny lid, kter vznikly vprbhu vvoje lidstva. Na utven ras ml rozhodujc vliv jednak spolen pvod skupin lid zjednotlivch typ prapedk lovka, jednak zde psobil vliv podobnch prodnch podmnek na lidsk organismus. Tyto faktory podmnily uuritch skupin lid vytvoen zvltnch tlesnch znak, kter se staly zkladem rasov diferenciace na ti velk rasov skupiny, ato rovnkovou (negroaustralskou), indoevropskou amongolskou. Podle jinch druhoadch tlesnch znak se lidstvo len asi na 30 dalch podskupin. Pojem rasa je nutno vzthnout ina vechny takov rasov podskupiny. Trestn iny z nenvisti

Trestn iny z nenvistiEtnick skupina (etnikum) je historicky vznikl skupina lid, kterou spojuje spolen pvod, zvltn kulturn znaky (jazyk), mentalita atradice. Pslunci urit etnick skupiny maj povdom vzjemn sounleitosti azrove odlinosti od jinch spoleenstv lid ajsou spojovni nzvem etnika nebo jmnem, kterm je etnikum oznaovno (tzv. etnonymum). Etnick skupina ije zpravidla vpoetn menin vrmci jinho spoleenstv (srov. nap. vesk republice romsk etnikum). Nrodnost se rozum pslunost jednotlivce kuritmu nrodu jako historicky vzniklmu spoleenstv lid, kter se vyznauje spolenmi djinnmi osudy, pospolitost ekonomickho ivota, specifickou kulturou apsychickmi rysy avdomm vlastn existence jako nroda (zpravidla je nrod charakterizovn ispolenm jazykem avztahem kuritmu zem).

Trestn iny z nenvisti 355 Hanoben nroda, rasy, etnick nebo jin skupiny osob(1) Kdo veejn hanob a) nkter nrod, jeho jazyk, nkterou rasu nebo etnickou skupinu, nebo b) skupinu osob pro jejich skutenou nebo domnlou rasu, pslunost k etnick skupin, nrodnost, politick pesvden, vyznn nebo proto, e jsou skuten nebo domnle bez vyznn, bude potrestn odntm svobody a na dv lta.(2) Odntm svobody a na ti lta bude pachatel potrestn, spch-li in uveden v odstavci 1 a) nejmn se dvma osobami, nebo b) tiskem, filmem, rozhlasem, televiz, veejn pstupnou potaovou st nebo jinm obdobn innm zpsobem.

Trestn iny z nenvisti 356 Podncovn k nenvisti vi skupin osob nebo k omezovn jejich prv a svobod(1) Kdo veejn podncuje k nenvisti k nktermu nrodu, rase, etnick skupin, nboenstv, td nebo jin skupin osob nebo k omezovn prv a svobod jejich pslunk, bude potrestn odntm svobody a na dv lta. (2) Stejn bude potrestn, kdo se spol nebo srot k spchn inu uvedenho v odstavci 1. (3) Odntm svobody na est msc a ti lta bude pachatel potrestn, a) spch-li in uveden v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televiz, veejn pstupnou potaovou st nebo jinm obdobn innm zpsobem, nebo b) astn-li se aktivn takovm inem innosti skupiny, organizace nebo sdruen, kter hls diskriminaci, nsil nebo rasovou, etnickou, tdn, nboenskou nebo jinou nenvist.

Trestn iny z nenvistiJde o zkonn proveden mezinrodn mluya oodstrann vech forem rasov diskriminace (vyhlka . 95/1974 Sb. ).

Hanoben je subjektivn, hrub urliv projev smujc khrubmu zneven nkterho nroda, jeho jazyka, nkter etnick skupiny nebo rasy, anebo skupiny obyvatel republiky pro jejich politick pesvden, vyznn nebo proto, e jsou bez vyznn.

Hanobenm je kad mysln sniovn vnosti. Me se projevovat vjakkoli form, vslovn nebo zahalen, tvrzenm uritch skutenost nebo bez jejich uvdn; spad sem inadvka (srov. R 2936/1927). Urlivost projevu me vyplvat bu ji zobsahu azpsobu jeho pednesu, nebo proveden, pop. zjinch okolnost, za nich byl uinn. Nezle na tom, jak ml hanobc projev na veejnosti ohlas (srov. NS 23/2003- T 524 .).

Trestn iny z nenvistiPodncovnm je teba rozumt projev, kterm pachatel zaml vzbudit ujinch osob nenvist knktermu nrodu, etnick skupin, rase, nboenstv, td nebo jin skupin osob, anebo vyvolat jednn dalch osob vedouc komezovn prv asvobod jejich pslunk. Nezle na form projevu (stn i psemn aj.). Podncovn se me stt pmo, nepmo iskryt (nap. ironizovn na et skupiny osob). Projev, jeho obsahem je podncovn, me bt uinn iprostednictvm tisku nebo jinho sdlovacho prostedku. Trestn in je dokonn ji projevem, jeho obsahem je podncovn. Kvyvoln nenvisti nebo kjednn smujcmu komezovn prv asvobod pslunk nkterho nroda, etnick skupiny nebo rasy nemus dojt. Podobn je tomu iunboenstv, tdy nebo jin skupiny osob. Podncovn je pojem ir ne nvod. Podncovn me bt adresovno neuritmu okruhu apotu osob, ale spad sem ijednn vi individuln i druhov urenm osobm. Nvod ktrestnmu inu naproti tomu mus mt uritho adresta asmovat kurit trestn innost

Trestn iny z nenvisti 361 ast na organizovan zloineck skupin

(1) Kdo zalo organizovanou zloineckou skupinu,kdo se innosti organizovan zloineck skupiny astn, nebokdo organizovanou zloineckou skupinu podporuje,bude potrestn odntm svobody na dv lta a deset let nebo propadnutm majetku. (2) Odntm svobody na ti lta a dvanct let nebo propadnutm majetku bude pachatel potrestn, spch-li in uveden v odstavci 1 ve vztahu k organizovan zloineck skupin uren nebo zamen k pchn vlastizrady ( 309), teroristickho toku ( 311) nebo teroru ( 312). Dle 129 organizovan zloineck skupina je spoleenstvm vce osob s vnitn organizan strukturou, s rozdlenm funkc a dlbou innost, kter je zamena na soustavn pchn mysln trestn innosti. Jde o ppad vtiny souasnch extremistickch organizac.

Trestn iny z nenvisti trestn souinnost

364 Podncovn k trestnmu inuKdo veejn podncuje k trestnmu inu, bude potrestn odntm svobody a na dv lta.

365

Schvalovn trestnho inu

(1) Kdo veejn schvaluje spchan zloin nebo kdo veejn vychvaluje pro zloin jeho pachatele, bude potrestn odntm svobody a na jeden rok. (2) Stejn bude potrestn, kdo v myslu projevit souhlas s trestnm inem a) pachatele nebo osobu jemu blzkou odmn nebo odkodn za trest, nebo b) na takovou odmnu nebo odkodnn pod sbrku.

Trestn iny z nenvisti 403Zaloen, podpora a propagace hnut smujcho k potlaen prv a svobod lovka(1) Kdo zalo, podporuje nebo propaguje hnut, kter prokazateln smuje k potlaen prv a svobod lovka, nebo hls rasovou, etnickou, nrodnostn, nboenskou i tdn z nebo z vi jin skupin osob, bude potrestn odntm svobody na jeden rok a pt let. (2) Odntm svobody na ti lta a deset let bude pachatel potrestn, a) spch-li in uveden v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televiz, veejn pstupnou potaovou st nebo jinm podobn innm zpsobem, b) spch-li takov in jako len organizovan skupiny, c) spch-li takov in jako vojk, nebo d) spch-li takov in za stavu ohroen sttu nebo za vlenho stavu. (3) Pprava je trestn.

Trestn iny z nenvisti 404

Projev sympati k hnut smujcmu k potlaen prv a svobod lovka

Kdo veejn projevuje sympatie k hnut uvedenmu v 403 odst. 1, bude potrestn odntm svobody na est msc a ti lta.

Hnut smujc k potlaen prv a svobod Stanovisko trestnho kolegia NS R ze dne 13.12.2006, sp. zn. Tpjn 302/2005Za hnut ve smyslu 403 (dve 260 odst. 1 tr. zk) se povauje skupina osob alespo sten organizovan, by teba formln neregistrovan, smujc k potlaen prv a svobod lovka nebo hlsajc nrodnostn, rasovou, nboenskou i tdn z nebo z vi jin skupin osob. Pro naplnn znak tto skutkov podstaty je nutn, aby hnut existovalo v dob, kdy je pachatel podporoval i propagoval, a to by v jeho modifikovan podob (nap. neofaistick nebo neonacistick hnut apod.).

Hnut smujc k potlaen prv a svobodHnut bude takka vdy neregistrovan, nebo sleduje protistavn cle. Judikatura vymezila toto hnut jako vurit me organizovanou astrukturovanou skupinu osob, kter m alespo zeteln kontury, spolen postoje aorientaci zamenou na dosaen cle. Za organizovanou astrukturovanou skupinu lze oznait ji to, e se uvnit tto skupiny nkte staraj opropagaci (nap. spravuj internetov strnky), nkte maj spe organizan lohu (nap. podn sraz), nkte jsou respektovni jako vdci. Dalm identifikanm znakem skupiny je nzev. Tyto znaky mohou vznikat (a pravideln budou) zcela samovoln anezmrn. Rasismus i antisemitismus nespadaj pod pojem hnut , nebo se nejedn ouritou skupinu, ale oideologii, kter se me vyskytovat vrznch formch urznch skupin. Jednn spovajc na diskriminaci, rasismu, apartheidu, antisemitismu apod. me tedy naplovat nkter jin skutkov podstaty trestnch in. Propagace hnut me bt oteven, resp. pm, pokud spov v takovch projevech, jakmi jsou veejn oslavovn a vyzdvihovn hnut, hlsn jeho tez a cl, ale me bt i skryt, resp. nepm, pokud spov v tvorb nebo prezentaci literrnho, dramatickho, vtvarnho i filmovho dla, kter glorifikuje hnut.

Podpora a propagace hnutPodpora hnut me mt materiln podobu, pokud spov nap. v poskytovn finannch prostedk, slueb apod., ale me mt tak morln podobu, pokud spov v utvrzovn stvajcch pslunk hnut v jejich pesvden a ponn, v zskvn novch pslunk apod. Z toho, e podpora a propagace hnut pedstavuj alternativn znaky trestnho inu, vyplv mimo jin to, e konkrtn formy jednn, kter je napluj, se mus vyznaovat srovnatelnou mrou zvanosti. Pro oba alternativn znaky je pznan, e je lze naplnit jen takovm jednnm, kter smuje k tomu, aby hnut zskalo dal pvrence i aby jinak byla poslena jeho pozice. (K tto problematice viz . 11/2007 Sb. rozh. tr.).

Podpora a propagace hnut causa Ztko a Mein KampfVppad trestnho inu podpory apropagace hnut smujcch kpotlaen prv asvobod lovka podle 260 odst. 1, 2 psm. a) tr. zk. spchanho vydnm knihy jednoznan propagujc nap. rasovou nenvist aantisemitismus mus mysl pachatele, ato pinejmenm ve form srozumn, zahrnovat itu skutenost, e vydnm takov knihy podporuje nebo propaguje nkter zhnut uvedench vcitovanm zkonnm ustanoven. Tento zvr vak nelze uinit za situace, kdy uvydavatele nejsou zjitny dn sklony kdiskriminaci lid podle rasy, kpolitickmu extremismu, ani sympatie knjakmu hnut uvedenmu v 260 tr. zk. , vydn knihy bylo soust jeho dalch leglnch podnikatelskch aktivit, kter zahrnovaly ivydvn publikac jinho zamen ajejich elem bylo dosaen zisku, piem vydavatel se ped vydnm takov knihy informoval uadvokta na ppadnou trestn odpovdnost avychzel t ztoho, e stejn kniha ji byla vydna vjinch zemch atd. Rozsudek NS R ze dne 10. 3. 2005, sp. zn. 3 Tdo 1174/2004 (T 795/2005)

Hnut skinheads, podpora a propagaceHnut skinheads jako celek nelze oznait za hnut prokazateln smujc kpotlaen prv asvobod lovka nebo hlsajc nrodnostn, rasovou, nboenskou i tdn z nebo z vi jin skupin osob a takov hnut lze oznait pouze nkter vnitn smry i skupiny existujc vrmci hnut skinheads. Podpora apropagace samotnch mylenek nebo ideologie, by nedoucch anesluitelnch sobvyklmi zsadami demokratickho aprvnho sttu i morlky, nesta ktomu, aby byl naplnn znak spovajc vtom, e pachatel podporuje nebo propaguje konkrtn hnut.

Podpora a proagace hnutPodle nzoru Evropskho soudu pro lidsk prva toti svoboda projevu pedstavuje jeden z nejdleitjch zklad demokratick spolenosti a vztahuje se i na " mylenky" nejen povaovan za nekodn, ale i na ty, kter zrauj, okuj nebo znepokojuj. Na druh stran je doprovzena vjimkami, kter vak vyzvaj k zk interpretaci, a poteba ji omezit mus bt prokzna pesvdivm zpsobem. V posuzovan vci tedy bude teba v rmci vah o prvn kvalifikaci skutkovch zjitn dsledn zvaovat eventueln nutnost zsahu sttn moci proti existujcmu prvu na svobodu projevu obvinnch v danm konkrtnm ppad i ve smyslu citovanho ustanoven mluvy. Usnesen NS R ze dne 13. 7. 2004, sp. zn. 5 Tdo 563/2004 (T 719/2004/I) Veejnost schvalovn hnut smujcch k potlaen prv a svobod lovka, nen dna veejnm shromdnm pslunk a sympatizant takovho hnut (viz rozhodnut Nejvyho soudu sp. zn. 7 Tz 204/99).

Podpora a propagace hnut nebo podncovn?Rozdl mezi trestnmi iny podpora a propagace a podncovn k nrodnostn a rasov nesnenlivosti lze demonstrovat na ppadu majitele vydavatelstv Gabriel, kter byl vroce 1996 odsouzen za trestn in podncovn knrodnostn arasov nenvisti podle 198a TrZ . Trestnho inu se ml dopustit tm, e vroce 1991 vydal publikaci snzvem Sionsk protokoly.Obvodn soud pro Prahu 8 vak doel kzvru, e antisemitismus nen hnutm ve smyslu 260 TrZ , ale jde ourit mylenkov smr, kter se stal zdrojem nap. inacistick ideologie. Soud proto pekvalifikoval trestn in na podncovn knrodnostn arasov nesnenlivosti podle 198a TrZ . Odvolac soud rozhodnut potvrdil.

Poprn, schvalovn, ospravedlovn 405 Poprn, zpochybovn, schvalovn a ospravedlovn genocidiaKdo veejn popr, zpochybuje, schvaluje nebo se sna ospravedlnit nacistick, komunistick nebo jin genocidium nebo jin zloiny nacist a komunist proti lidskosti, bude potrestn odntm svobody na est msc a ti lta.

Poprn, schvalovn, ospravedlovnKdo veejn popr, zpochybuje, schvaluje nebo se sna ospravedlnit; znamen, e subjektem (pachatelem) trestnho inu me bt kdokoliv, kdo je trestn odpovdn. Zrove mus zvadn vroky pachatel pronet veejn, zeho plyne, e mus bt bu eny obsahem tiskoviny nebo roziovanm spisem, filmem, rozhlasem, televiz nebo jinm obdobn innm zpsobem (internetem), nebo mus bt proneseny ped temi osobami souasn ptomnmi, kter jsou schopny chpat smysl zvadnch vrok.Dle mus tmito vroky dochzet kpoprn, zpochybovn, schvalovn, nebo se jimi pachatel mus snait ospravedlnit nacistick nebo komunistick genocidium, nebo jin zloiny nacist nebo komunist proti lidskosti. Pachatel mus aktivn historick fakta poprat i zpochybovat, nepostauje pouh tvrzen onevdomosti o tchto historickch faktech. Takovm vrokem, kter nenapluje tuto skutkovou podstatu trestnho inu, je tvrzen: Nejsem si jist, e byly plynov komory, nemm dostatek informac; toto tvrzen pouze demonstruje nevdomost osoby, nikoliv poprn historickho faktu.TrZ m postihovat pedevm nejnebezpenj osoby, kter vdom to na zkladn hodnoty demokratickho sttu, anikoliv postihovat kadho nevzdlance nebo pochybovae.

Poprn, schvalovn, ospravedlovnPoprat znamen tvrdit, e knemu vbec nedolo. Pod tuto st skutkov podstaty lze podadit vroky R. Faurissona: Hitlerovy plynov komory nikdy neexistovaly. dn genocida nebo pokus ogenocidu id se neodehrl; dajn plynov komory adajn genocida, to je jedna ata sam le. Tato le, kter pad na vrub sionistm, umonila spchn obrovskho politickofinannho podvodu, znho t pedevm Izrael. Hlavnmi obtmi tohoto podvodu jsou Nmci aPalestinciZpochybovat znamen relativizovat zvanost jednn, zlehovat je, bagatelizovat. Sem lze zaadit dle mho nzoru znm vrok Jean Marie Le Pena, pedsedy francouzsk Nrodn fronty: Plynov komory byly ve druh svtov vlce nepatrn detail, i dal vroky spovajc vtom, e poet obt byl mal i nepatrn (znan men ne oficiln odhady), masov vyvraovn id nebylo tak stran, kdy pomyslme, kolik lid denn zeme i zemelo ve vlkch apod. Schvalovat znamen vyjadovat souhlas se spchanmi zloiny majcmi charakter , nebo zloin proti lidskosti, jak jsou definovny vmluv onepromlitelnosti vlench zloin azloin proti lidskosti (vyhl. . 53/1974Sb. ). Schvalovat (poprat, zpochybovat, ospravedlovat) lze samozejm ijinak, ne pouze vlastnmi slovy, ale ipouitm cizch vyjden (citt), jestlie je zejm, e pachatel vyjaduje stmto nzorem souhlas. Ospravedlovn je veejn omlouvn, nap. historickou situac, spoleenskm vvojem, tm, e se stejnch zloin dopoutla idruh strana.

Poprn, schvalovn, ospravedlovnJako dal pklad lze uvst oslavy vro narozenin Adolfa Hitlera, Rudolfa Hesse ajinch vlench zloinc, ve form slavnostnch shromdn i pochod, jak knim dodnes dochz. Organizaci takov akce iaktivn ast na n nutno bezpochyby povaovat nejen za projev sympati kosobm jmenovanch, ale souasn iza schvalovn zloin, za kter byli tito vlen zloinci shledni odpovdnmi. Naproti tomu pouh konstatovn nkterch dlch pozitivn rys hnut za souasnho objektivnho uveden jejich souvislosti sdominujcmi rysy negativnmi (nap. hospodsk rozvoj azven ivotn rovn obyvatel Nmecka ped druhou svtovou vlkou avjejm vodu, ovem za cenu procesu arizace majetku aposlze ihospodsk exploatace nsiln okupovanch zem) nebude zjevn naplovat znaky dnho trestnho inu.

Dokazovn holocaustu?Na problm dokazovn existence holocaustu ped soudem, kter je znm pedevm zangloamerickch zem, dv odpov stavn soud R ajudikatura Evropskho soudu pro lidsk prva. Ta jednotn uvd, e soud nen zsadn povinen vyhovt vem nvrhm na proveden dkazu ped soudem, jestlie nemohou nijak pispt kobjasnn skutkovho stavu, kter je spolehliv zjitn, soud sv rozhodnut oneproveden dkaz dn odvodn ajsou zachovny idal principy spravedlivho procesu. Za dkaz, kter nepispv ke zjitn skutkovho stavu, lze povaovat idkazn nvrhy ohledn neexistence holocaustu nebo plynovch komor. Dokazovn ped trestnm soudem ohledn naplnn skutkov podstaty trestnho inu dle 405 TZ se toti ubr jinm smrem. Clem dokazovn nen ovovat, jestli bylo nacistick i komunistick genocidium spchno, ale jestli se obalovan dopustil jeho schvalovn, poprn, ospravedlovn i zpochybovn tchto zloin.

Causa DeckertNmeck neonacista byl v roce 1994 odsouzen za plnovn, organizovn, simultnn tlumoen pednky americkho poprae holocaustu Leuchtera. Soud zamtl dokazovn existence holocaustu z ohledem na to, e je to veobecn znm skutenost. Stejn rozhodl rakousk Nejvy soud v roce 1994, kter odkzal na heslo v Encyklopedii Brockhaus . 19.

Poprn holocaustu

V ppadu H., W., P. aK. v. Rakousko (1989) byli stovatel odsouzeni mimo jin pro roziovn tiskovin propagujcch nacistickou ideologii, rasismus apoprn holocaustu. Ve stnosti byla tak namtna diskriminace podle l. 14 ELP , kter zaruuje uvn prv zaruench ELP bez jakkoliv diskriminace.

Poprn holocaustuDvodem tto nmitky bylo, e vRakousku nen trestn poprn zloin komunismu, ale pouze poprn holocaustu id. Komise uvedla, e trestn postihovn nacistickch mylenek je vRakousku postihovno vzhledem kjeho nedvn historii. Jestlie zkon posuzuje rzn innost nrodn socialistickch skupin ainnost jinch skupin, m tato rozdlnost objektivn odvodnn vkonkrtn historii, vkonkrtn situaci Rakouska avriziku, kter konkrtn pedstavuje pro rakouskou spolenost innost zaloen na nrodn socialistick ideologii.

Privtn poprn povoleno?Nmeck stavn soud 9. 11. 2011 eil ppad mue, kter dal v restauraci pest hostinskmu tiskoviny poprajc existenci plynovch komor. Odsuzujc rozsudek byl zruen se zdvodnnm, e trestn je jen mysln veejn poprn holocaustu. Nmeck diskuse si letos poviml i portl esk pozice.

Causa Posledn generaceAntisemitsk internetov asopis Posledn generace vydvan neonacistou Erikem Sedlkem posuzoval Krajsk soud v Hradci Krlov. zen skonilo pro procesn chyby. Soud vak tak konstatoval, e antisemitismus, ale ani neonacismus nen existujcm hnutm podle trestnho zkona.

Causa Posledn generaceNesta prokzat, e nkdo je pesvden neonacista, ale podporuje a propaguje konkrtn neonacistick hnut.Veejn en projev antisemitismus vak trestn je: jde vak o trestn in hanoben nroda, etnick skupiny a rasy.

Causa Posledn generace"nejhorm odpadem a nejvtm zlem souasnho svta jsou id, jsou doslova urkou lidstv, "nejvt nebezpe pro souasn svt a pro jeho dal existenci pedstavuje rakovinov ndor zvan id" (citace z lnku Koncentrace zla v Posledn generaci . 1).

Causa Posledn generaceV lnku "Holocaust a zase holocaust" je zpochybnna existence plynovch komor v Osvtimi, Birkenau a Majdaneku. nejvt le a podvod, jak kdy byl vymylen, tzv. holocaust" Mj osobn nzor ovem je, e i kdy mysterizn podvod zvan holocaust nikdy neprobhl, bylo by v zjmu dnenho svta, aby probhl". (Poprn dle 405 TZ)

Judikatura stavnho souduZsadn nlez IV. S 2011/10stavn zaruenou nezvislost soud (l. 81 stavy) nelze zamovat s juristickou impotenc, v dsledku kter by justice sama sob zakazovala uvit relevantn souvislosti jednn sice nepochybn politickho (tm konn stovatel zajist bylo), ale vemi svmi charakteristikami excesivn vyboujcho z stavn chrnn voln a svobodn soute politickch sil, a to a do naplnn trestnprvn odpovdnosti jednajcch. Jinak vyjdeno: i politickm projevem me bt spchn trestn in, piem v rmci vah soudu upnajcch se k zvru o naplnn jeho skutkov podstaty neme se soud - zcela samozejm - hodnocen takovho politickho projevu vyhnout.

Judikatura stavnho souduOmezen i dokonce trestn postih projev bude nezbytn nutn v demokratick spolenosti tehdy, pokud budou tyto projevy obsahovat vzvy k nsil i k poprn, zpochybovn, schvalovn nebo ospravedlovn zloin proti lidskosti spchanch v minulosti (srov. nap. tzv. Osvtimskou le), jako i k podpoe a propagaci hnut smujcch k potlaen zkladnch lidskch prv a svobod, a to zvlt ve vztahu k nkterm minoritm. V ppad nenvistnch projev pitom nen mon zkoumat pouze jejich prvoplnov obsah, nbr i jejich celkov kontext.

Judikatura stavnho soudu Nrodn odpor je hnutm prokazateln smujcm k potlaen prv a svobod lovka. stavn soud proto pokld nmitky stovatel, podle nich tato prokazatelnost u Nrodnho odporu chyb, za zcela neopodstatnn, a to zejmna v souvislosti s obsahem veobecn dostupnch informac umstnch na zkladn informan domn odpor.org, v nich nenvistn postoje vi Romm, idm i demokratickmu zzen pevauj a jejich forma i obsah vetn neskrvanho obdivu k nacismu a jeho pedstavitelm pekrauj veker meze demokratick diskuse.

11 Tdo 409/2010

Psmena HH jsou zkratkou nacistickho pozdravu Heil Hitler, kter mono peloit jako Slva Hitlerovi nebo Hitlerovi zdar. lo tedy o heslo, jm se kad zdravc pihlsil nejen k symbolu i dernmu heslu, ale pmo k osob Adolfa Hitlera jako ztlesnn cel ideologie hnut a spoleenskho systmu Nmecka od roku 1923 do roku 1945. Kad takov pozdrav pak byl chpn jako oslava jmenovan osoby a pihlen se k jejm mylenkm, projevm a heslm. Pokud tedy kdokoliv pi vdom povahy a zamen shromdn, na nm se astn, tedy subjektivn odpovdnosti, m viditeln na svm odvu takov pozdrav, a u pmo i ve snadno deifrovateln podob, pihlauje se rovn k tto osob, k ideologii a politice, je utvela a realizovala, a vyjaduje s n souhlas. Proto takov jednn zakld za splnn i dalch zkonnch podmnek odpovdnost za trestn in podpora a propagace hnut smujcch k potlaen prv a svobod lovka podle 261a TZ (ve znn innm do 31. 12. 2009, od 1. 1. 2010 pein poprn, zpochybovn, schvalovn a ospravedlovn genocidia podle 405 TZ).Judikatura k 405

Dkuji za pozornost

***