Top Banner
MÍSTA MĚSTU BLÍŽ ZÁPIS PODVEČERNÍHO SYMPOSIA NA TÉMA REVITALIZACE OPUŠTĚNÝCH MĚSTSKÝCH BUDOV A AREÁLŮ SE ZÁSTUPCI KULTURNÍCH A KREATIVNÍCH ODVĚTVÍ Desfourský palác, Na Florenci 21, Praha 8.10.2015
40

MMB_zaverecna sprava

Feb 17, 2017

Download

Documents

Milota Sidorova
Welcome message from author
This document is posted to help you gain knowledge. Please leave a comment to let me know what you think about it! Share it to your friends and learn new things together.
Transcript
Page 1: MMB_zaverecna sprava

MIacuteSTA MĚSTU BLIacuteŽZAacutePIS PODVEČERNIacuteHO SYMPOSIA NA TEacuteMA REVITALIZACE OPUŠTĚNYacuteCH MĚSTSKYacuteCH BUDOV A AREAacuteLŮ SE ZAacuteSTUPCI

KULTURNIacuteCH A KREATIVNIacuteCH ODVĚTVIacute

Desfourskyacute palaacutec Na Florenci 21 Praha

8102015

Kulturniacute a kreativniacute odvětviacute se v mnoha evropskyacutech městech stala

tahounem regeneraciacute někdejšiacutech industriaacutelniacutech komplexů skladišť

či budov Někdejšiacute tovaacuterny se diacuteky tomu proměnily v muzea galerie

vyacutestavniacute plochy uměleckeacute atelieacutery hudebniacute kluby tvůrčiacute huby apod

a staly se tak impulsem pro kulturniacute společenskyacute i ekonomickyacute

rozvoj daneacuteho miacutesta (lokality)

V Praze takovyacutech praacutezdnyacutech nevyužityacutech a opuštěnyacutech objektů

existuje celaacute řadaNa druheacute straně existuje celaacute řada tvůrčiacutech skupin

či jednotlivců kteřiacute přesně takoveacute prostory vyhledaacutevajiacute pro vlastniacute

rozvoj či projekt Objevuje se zde tedy pro město přiacuteležitost využiacutet

kreativniacuteho potenciaacutelu ldquozdolardquo ndash poskytnout některeacute prostory pro

nekomerčniacute uacutečely podpořit uměleckeacute projekty či kreativniacute podnikaacuteniacute

a tiacutem přispět k rozvoji prostřediacute daneacute lokality

UacuteVODEMČiacutem může byacutet poskytnutiacute opuštěnyacutech budov či areaacutelů zaacutestupcům kreativniacutech odvětviacute městu prospěšneacute

Jak maacute město a takeacute tvůrčiacute akteacuteři (naacutejemniacuteci kolektivy) postupovat při naklaacutedaacuteniacute s takovyacutemi objekty

Jak přistupujiacute k managementu financovaacuteniacute smlouvaacutem

Jakaacute je komunikacespolupraacutece s městem spraacutevci kulturniacute a širokou veřejnostiacute

Spolupracujiacute tyto klastry mezi sebou

Jak vedle provozu budov tvůrčiacute kolektivy dlouhodobě zvlaacutedajiacute programovou tvorbu

David Kašpar Milota Sidorovaacute

dramaturgoveacute a moderaacutetoři sympozia

1

2

PODKLADY ZE STRATEGICKEacuteHO PLAacuteNU PRAHYSS č 12 ROZVOJ UacuteZEMIacute NEPRACUJE CIacuteLENĚ S KULTURNIacuteMI

A KOMUNITNIacuteMI FUNKCEMI

Mnohaacute velkaacute města ekonomicky vyspělyacutech zemiacute se již mnoho let

ve svyacutech rozvojovyacutech strategiiacutech explicitně zaměřujiacute na kulturu jako

na důležitou oblast a ciacutel rozvoje Kultura se tak stala tahounem takeacute

některyacutech regeneraciacute někdejšiacutech industriaacutelniacutech komplexů skladišť

a ploch pro dopravniacute infrastrukturu (železničniacute lodniacute) tedy tzv

brownfieldů Na tomto rozvoji v duchu tzv bdquocreative

citiesldquo[1] (viz Landry 2000 Florida 2002) přitom města na zaacutepad od

českyacutech hranic aktivně spolupracujiacute jak s privaacutetniacutemi investory tak i s

veřejnostiacute

Někdejšiacute tovaacuterny se diacuteky tomu proměnily v muzea galerie vyacutestavniacute

plochy uměleckeacute atelieacutery hudebniacute kluby apod V Praze kteraacute se

řadiacute k vyacuteznamnyacutem kulturniacutem metropoliacutem k podobneacutemu rozvoji

dochaacuteziacute pouze ad hoc obvykle aktivitou bdquozdolaldquo Někdy k tomuto

rozvoji dochaacuteziacute i v součinnosti s developery a investory Ti se však v

prostřediacute Prahy snažiacute tiacutemto způsobem hledat pouze dočasnaacute alter-

nativniacute řešeniacute svyacutech momentaacutelniacutech obtiacutežiacute na trhu s nemovitostmi a

do budoucna s kulturniacutem využitiacutem přiacuteliš nepočiacutetajiacute (viz Pixovaacute 2013)

Jedinyacute projekt kteryacute čaacutestečně připomiacutenaacute zaacutepadniacute vyacutevoj je centrum

současneacuteho uměniacute DOX v pražskyacutech Holešoviciacutech ovšem i to vzniklo

jen diacuteky osobniacutemu zaacutejmu několika jednotlivců

1 ŽIVEacute A KULTURNIacute MĚSTOJak lze tedy na specifickeacute situaci v Praze stavět Ve světě byacutevaacute strat-

egie kulturou taženeacuteho rozvoje obhajovaacutena tezemi o blahodaacuternosti

kultury a kreativniacutech průmyslů pro ekonomickyacute rozvoj města To že

Praha na podobneacute vyacutezvy neslyšiacute maacute sveacute zaacutepory i vyacutehody Přiacutemyacute eko-

nomickyacute dopad kulturou taženeacuteho rozvoje na ekonomiku dosud nebyl

empiricky dokaacutezaacuten a v některyacutech městech vedl i k diacutelčiacutem neuacutespěchům

(viz Evans a Shaw 2006) Harvey (2010) dokonce upozorňuje na to

že některeacute velkeacute kulturniacute projekty byacutevajiacute financovaacuteny zisky z riskant-

niacutech obchodniacutech transakciacute a jsou proto s ekonomickyacutem rozmachem

měst spojovaacuteny mylně Někteřiacute kritici současneacuteho pojetiacute bdquocreative cityldquo

namiacutetajiacute že měřit kulturu a kreativitu ekonomickyacutemi ukazateli je samo

o sobě konzervativniacute a v rozporu s původniacute ideou konceptu kteryacute byl

založen předevšiacutem na svobodomyslnosti a činnosti samotnyacutech

obyvatel

To že kultura neniacute v Praze dosud vniacutemaacutena jako naacutestroj ekonomick-

eacuteho rozmachu tedy může byacutet i určitou vyacutehodou Nevyacutehodou teacuteto

bdquozaostalostildquo oproti zaacutepadu je však to že dosud nedošlo ani k jejiacutemu

propojeniacute s uacutezemniacutem rozvojem a strategickyacutemi ciacutely města Naopak

dochaacuteziacute i k jevům zcela protichůdnyacutem kdy kupř město odmiacutetaacute

některeacute na kulturniacute konverzi zaměřeneacute aktivity bdquozdolaldquo ačkoliv praacutevě ty

by mohly byacutet motorem kreativniacuteho rozvoje Prahy Dalšiacutem probleacutemem

je pokračujiacuteciacute netransparentniacute odprodej brownfieldů kdy město pro

využiacutevaacuteniacute těchto ploch nevymezuje jasnaacute kriteacuteria (viz zpraacuteva os Arni-

3

ka[2]) Přiacutečinou je mj to že Praha jakožto bohatyacute region při regener-

aci brownfieldů nespoleacutehaacute na prostředky z evropskyacutech fondů (res-

pektive v minuleacutem programovaciacutem obdobiacute alokovaneacute prostředky

využila na odlišneacute uacutečely) Ty v Česku čerpajiacute primaacuterně mimopražskeacute

brownfieldy na ktereacute se vztahuje Naacuterodniacute strategie regenerace

brownfieldů[3]

Pražskeacute brownfieldy naopak nejsou ani součaacutestiacute Naacuterodniacute databaacuteze

brownfieldů mapovanyacutech agenturou CzechInvest V Praze totiž již

nyniacute převlaacutedaacute rozvoj brownfieldů prostřednictviacutem komerčniacuteho ro-

zvoje Jeho tvaacuteř ale určujiacute developeři s mizivyacutem zaacutejmem o kulturniacute

rozvoj Často tak dochaacuteziacute i k destrukci industriaacutelniacute architektury Ta

byacutevaacute obvykle zcela srovnaacutena se zemiacute nebo ponechaacutena jen jako

torzo určeneacute k vytvořeniacute určiteacute bdquoimageldquo novyacutech komerčniacutech staveb

Uchovaacuteniacute industriaacutelniacute architektury maacute přitom vyacuteznam jak z hlediska

pamaacutetkoveacute ochrany a zachovaacuteniacute historickeacute paměti některyacutech miacutest

tak i z hlediska uspokojeniacute specifickyacutech estetickyacutech naacuteroků určiteacuteho

segmentu společnosti nebo kulturniacutech aktivit pro jejichž provo-

zovaacuteniacute jsou industriaacutelniacute prostory nezbytneacute

Do budoucna je proto nutneacute nastavit pro využiacutevaacuteniacute ploch

brownfieldů developery striktniacute pravidla kteraacute by zahrnovala takeacute

povinnost developera zohlednit kulturniacute potenciaacutel daneacute lokality a

to jak z hlediska jejiacute architektury tak i z hlediska jejiacuteho potenciaacutelu

pro rozvoj dalšiacute kulturniacute infrastruktury Daacutele je nutneacute podstatně viacutece

stavět na kreativniacutem potenciaacutelu miacutestniacutech iniciativ bdquozdolaldquo ktereacute často

majiacute o využiacutevaacuteniacute industriaacutelniacutech staveb zaacutejem a viacutece je strategicky a

investičně podpořit

ZDROJE

FLORIDA R (2002) The Rise of the Creative Class And how itlsquos transforming work

Leisure community and everyday life Perseus Book Group New York

HARVEY D (2012 [2010]) Zaacutehada kapitaacutelu Přežije kapitalismus svou posledniacute krizi

Rybka Publishers Praha

EVANS G SHAW P (2006) Literature Review Culture and regeneration Art Re-

search Digest 37 ss 1-11

LANDRY C (2000) The Creative City A toolkit for urban innovators Earthscan Lon-

don

PIXOVAacute M (2013) Spaces of alternative culture in Prague in a time of political-eco-

nomic

Changes of the city Geografie 118 č 3 ss 221ndash242

[1] bdquoCreative cityldquo neboli kreativniacute město je urbanistickyacute koncept kteryacute se na konci

20 stoletiacute stal novyacutem celosvětovyacutem paradigmatem v městskeacutem plaacutenovaacuteniacute V jeho

původniacutem smyslu mělo byacutet toto plaacutenovaacuteniacute založeno na kreativniacutem potenciaacutelu

daneacuteho miacutesta a jeho obyvatel V současneacute době se koncept často použiacutevaacute v redu-

kovaneacute podobě předevšiacutem ve vztahu ke kreativniacute ekonomice umělcům a kreativniacutem

profesionaacutelům Tato podoba je ve sveacute podstatě sama o sobě konzervativniacute neboť

kreativita je zde vniacutemaacutena spiacuteše jako naacutestroj k dosaženiacute konzervativniacutech ciacutelů nikoliv

jako změna celkoveacuteho postoje vůči městu a jeho plaacutenovaacuteniacute

[2] ARNIKA Brownfields v centru Prahy kriteacuteria udržitelneacuteho rozvoje 2009 dostupneacute

online httparnikaorgbrownfields-2009

[3] httpwwwczechinvestorgdatafilesstrategie-regenerace-vlada-1079pdf

4

Scheacutema šetřenyacutech lokalit brownfieldů

dle vlastnictviacute MHMP a spřiacuteznenyacutech

organizaciacute

5ZDROJ Analyacuteza brownfields v Praze Kolpron CZ sro 2008

6

9 přednaacutešejiacuteciacutech

1 teorie strategie vs 8 praxe

7 Praha vs 2 Plzeň Bratislava

Na symposiu jsme přiviacutetali celkem 9 řečniacuteků

1 MICHAELA PIXOVaacute sociaacutelniacute geografka FSV Univerzita Karlova PragueWatch

2 ŠIMON CAbAN iniciaacutetor Karliacutenskaacute Kasaacuterna Praha ndash Karliacuten

3 IgOR KOVAČEVIć spoluzakladatel architekt CCEA MObA Karliacutenskyacute Viadukt Praha ndash Karliacuten

4 YVONA KREUZMANNOVaacute ředitelka Divadlo Ponec Haly za Poncem Praha ndash Žižkov

5 ŠTĚPaacuteN KUbIŠTA iniciaacutetor Jatka 78 Praha ndash Holešovice

6 MATĚJ VELEK produkčniacute Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov Praha ndash Žižkov

7 MICHAELA MIXOVaacute projektovaacute manažerka Centrum pro kreativniacute podnikaacuteniacute DEPO2015

8 ČESTMIacuteR SUŠKA zakladatel majitel Studio bubec Praha-Řeporyje

9 gaacutebOR bINDICS spoluzakladatel Aliancia Staraacute Tržnica Staraacute Tržnica bratislava

2 ŘEČNIacuteČKY ŘEČNIacuteCI A PROJEKTY

7

1 Karliacutenska Kasaacuterna2 Karliacutensky Viadukt3 Kreativniacute zoacutena DEPO 20154 Jatka 78

5 Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov6 Staraacute Tržnica

do 2 let 3 - 5 let

7 PONEC - divadlo pro tanec8 Studio Bubec

10 + let

Z hlediska času jsme projekty volili

21 ČAS

1 Karliacutenska Kasaacuterna 2 Karliacutensky Viadukt 3 Kreativniacute zoacutena DEPO 20154 Jatka 785 PONEC - divadlo pro tanec6 Staraacute Tržnica

MĚSTO STAacuteT MČ

7 Studio Bubec8 Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov

SOUKROMYacute MAJITEL STAacuteTNIacute PODNIK

22 VLASTNICTVIacute

8

23 FINACOVAacuteNIacute

1 TEacuteMĚř VYacuteLUČNĚ VEřEJNEacute DEPO2015 (90)

2 VYacuteLUČNĚ SOUKROMEacute BUBEC začaacutetek

3 CROwDfUNDINg JATKA 78 začaacutetek 4 KOMBINACE

veřejneacute (70-80) soukromeacute (do 20) PONEC NAacuteKLADOVEacute NAacuteDRAŽIacute ŽIŽKOV (stoupaacute přiacutejem z vlastniacute činnosti)

veřejneacute (60) soukromeacute (10) individuaacutelniacute podpora (10) vlastniacute činnost (20) BUBEC současnost

fundraising (15) reklamniacute partnerstviacute (20) soukromeacute naacutejmy (65) STARAacute TRŽNICA

9

10

1 Michaela Pixovaacute bdquoMetabolity Města a jejich KULTURNiacute POTENCIAacuteLldquo

Do teacutematu ne nutně zahrnujeme pouze brownfieldy ale i mnoheacute

budovy ktereacute jednoduše řečeno město odvrhne jsou praacutevě

metabolitami města

-brownfieldy chaacutepeme jako budovyprostory postiženeacute původniacutem

využitiacutem lokality pro jejichž regeneraci a využitiacute je potřeba zaacutesah

zvnějšku

Jak znovu využiacutet brownfieldy Musiacuteme si řiacutect odkud se berou

- neustaacutele vytvaacuteřiacuteme noveacute způsoby vyacuteroby (agraacuterniacute-gtprůmyslovyacute-

gturbanizačniacute)

- dnes se koloběh kapitaacutelu nachaacuteziacute v městskeacutem prostřediacute

- způsoby rozvoje

1 INVESTOVaacuteNIacute DO bUDOVLOKALIT

2 SPATŘENIacute PŘIacuteLEŽITOSTI

3 ROZVOJ INICIOVANyacute KULTUROU - -gt kulturniacute rozvoj na zaacutepadě v

80 a 90 letech k naacutem přichaacuteziacute o 20 let později

- k teacutematu kulturniacuteho rozvoje se musiacuteme stavět i kriticky

Kreativniacute průmysly nejsou vždycky spaacutesnou přiacuteležitostiacute

3 PREZENTACE A PROJEKTY2 ŠImON CAbAN KARLiacuteNSKAacute KASAacuteRNA PRAHA ndash KARLiacuteNrok vzniku 2014

- investoři developeři a politici jsou akteacutery kteřiacute toto teacutema mohou

vyacuterazně ovlivnit (v saacutele 4 zaacutestupci městskeacute samospraacutevy)

- problematikou se zabyacutevaacute skoro 30 let

- přeměna prostoru na Žižkově (U bulhara) na kulturniacute saacutel nebyl možnyacute

kvůli vlastnictviacute parkoviště Pentou - - gt projekt Kasarta ndash

karliacutenskaacute byacutevalaacute kasaacuterna (Jana Žižky z Trocnova)

- objekt vypsanyacute na prodej Ministerstvem vnitra ndash dosud nenašlo vlast-

niacuteka

- Praze schaacuteziacute saacutel pro velkeacute množstviacute lidiacute

- mezi zaacutejemci by byli filharmonici kteřiacute vyhledaacutevajiacute praacutevě akustiku

kterou kasaacuterna nabiacuteziacute

Čiacutem se kasaacuterna lišiacute od Fora Karliacuten nebo palaacutece Lucerny je

multifunkčnost - prostor pro kreativniacute činnost zaacutezemiacute variabilniacute

prostor provaziště ad

---

V P r a z e je množstviacute budov a saacutelů sloužiacuteciacutech kulturniacutem udaacutelostem

Mnoheacute z nich jsou reprezentativniacute ale teacuteměř žaacutednyacute nemaacute

parametry dostatečneacute velikosti neutraacutelnosti a uacutečelnosti pro současneacute 11

kulturně-společenskeacute akce ktereacute se často pohybujiacute na hraniciacutech

všech možnyacutech žaacutenrů využiacutevajiacute noveacute technologie a potřebujiacute takeacute

adekvaacutetniacute služebnyacute přiacutestup - přiacutejezd a zaacutezemiacute Zaacutekladniacute principem je

vytvořit budovu pro konaacuteniacute všech takovyacutech udaacutelostiacute stiacutem aby uni-

verzalita objektu nedeterminovala samotnou akci ale zůstala k niacute

neutraacutelniacute maximaacutelně služebnaacute pro vyniknutiacute akce samotneacute I když je

pochopitelneacute že v přiacutepadě nemalyacutech naacutekladů a předevšiacutem prestiže

takoveacuteho diacutela je nutneacute myslet i na jeho reprezentativniacute tvaacuteř charakter

budovy by měl byacutet uacutečelovyacute (ekonomickyacute) funkčniacute služebnyacute

Kasaacuterna Jana Žižky z Trocnova v Karliacuteně se jeviacute jako optimaacutelniacute miacutesto

- poloha v centru

- dopravniacute dostupnost

- možnost parkovaacuteniacute

- velikost

- revitalizace staacutevajiacuteciacuteho objektu (a nikoli expanze mimo centrum

města)

Pozemek na ktereacutem kasaacuterna stojiacute umožňuje v samotneacutem dvoře

objektu realizaci dostatečně velkeacute haly včetně potřebneacuteho zaacutezemiacute

Objekty staacutevajiacuteciacute budovy pak nabiacuteziacute nejen nezbytneacute

administrativniacute zaacutezemiacute ale i např ubytovaciacute kapacity (ubytovaacutevaacuteniacute

hostujiacuteciacutech umělců ale i celyacutech hudebniacutech a divadelniacutech těles je

dosud finančně i organizačně velice naacutekladnou položkou)

25m šiacuteře saacutelu deacutelka 50m plus dalšiacute propojitelneacute prostory celkem

kolem 100m Vyacuteška cca 12m rovnaacute podlaha zapuštěneacute balkony

ochozy nosnaacute konstrukce (nejen) stropu pro různeacute instalace - to jsou

zaacutekladniacute funkčniacute parametry ověřeneacute z mnoha saacutelů a akciacute

Na zaacutekladě mnohyacutech diskuziacute mezi umělci architekty zaacutestupci města i

aktivniacute veřejnostiacute je potřebnost takoveacuteho prostoru nezpochybnitelnaacute

Otaacutezkou pochopitelně zůstaacutevaacute způsob financovaacuteniacute

Uvedenaacute vizualizace neniacute architektonickyacutem naacutevrhem ale

empirickou objemovou a charakterovou studiiacute prostoru Předklaacutedaacuteme

tuto vizi pro posouzeniacute zainteresovanyacutech

Šimon + Miroslav

12

3 igor Kovačević KarliacutensKyacute viaduKt PRAHA ndash KARLiacuteNrok vzniku 2013

- Karliacuten maacute potenciaacutel jako dřiacutev berliacuten Viacutedeň (vizualitou i naacuteplniacute)

- projekt oživeniacute Negrelliho viaduktu

- zprvu prochaacutezel projekt deziluziacute ndash většinu pozemku vlastniacute Českeacute

draacutehy (konflikt se SŽDC)

- kompromis převedeniacute pozemků pod piliacuteři viaduktu na SŽDC pod

oblouky na hl m Prahu

- projekt aktivniacute na 3 dny v raacutemci Zažiacutet město jinak ndash 10 galeriiacute trans-

formovalo podobloukovyacute prostor na kulturniacute (př v jednom prostoru

knihovna na sdiacuteleniacute a vyacuteměnu kniacutežek)

- přišla potřeba posunout tuto ideu daacutel -gt zprofesionalizovat celyacute

projekt

- 2014 navaacutezaacuteniacute spolupraacutece s karliacutenskyacutemi společnostmi (zaměřujiacuteciacute

se na společenskyacute komunitniacute život) -gt organizace kulateacuteho stolu pro

důležiteacute hraacuteče ndash to bylo poprveacute co se uskutečnilo takoveacuteto setkaacuteniacute

všech akteacuterů kteřiacute mohou věc ovlivnit

---

V současneacute době se připravuje rekonstrukce Negrelliho viaduktu

kteraacute umožniacute zkapacitněniacute uacuteseku mezi železničniacute zastaacutevkou Praha

bubny a železničniacute zastaacutevkou Praha Masarykovo naacutedražiacute pro ve-

deniacute vlaků z Kladna a nově letiště Ruzyně Přiacutepravy trvajiacute již zhruba

pět let ale teprve nyniacute dostaacutevajiacute reaacutelnyacute rozměr Rekonstrukce kteraacute

se maacute zahaacutejit ke konci roku 2015 (odhadem minimaacutelně za 800 mil

Kč) je ovšem pouze technickeacuteho charakteru zaměřuje se hlavně na

železničniacute trať a nepočiacutetaacute s možnostiacute transformace a využitiacutem pros-

toru okolo stavby Prostory pod oblouky byly mimo jineacute během prvniacute

republiky využiacutevaacuteny jako luxusniacute garaacuteže a saloacutenniacute opravny automobilů

Po druheacute světoveacute vaacutelce se z nich staly zbytkoveacute prostory sklady a

parkovaciacute staacuteniacute některeacute byly zazděny Současnyacute stav oblouků a okoliacute

mostu předevšiacutem v Karliacuteně je přinejmenšiacutem nelichotivyacute Nevzhledneacute a

nekulturniacute prostřediacute ktereacute miacutesty působiacute dojmem sklaacutedky je pobiacutedkou

pro využiacutevaacuteniacute těchto prostor spojeneacute s drogovou kriminalitou a

sociaacutelniacutemi probleacutemy Přitom se jednaacute o jedinečneacute z jednotky 60 m2

ktereacute se mohou staacutet zaacutekladnou pro mnoho kreativniacutech městskyacutech

aktivit - atelieacutery obchůdky bary start-up kancelaacuteře miacutesta pro set-

kaacutevaacuteniacute Vstup do Karliacutena se tak může proměnit v kreativniacute inkubaacutetor

Viacutece informaciacute na httpwwwcceaczczprojectsprojekt=viadukt

13

4 YvONA KREUZmANNOvAacute DIvADLO PONEC HALY za PonceM Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 1995

- Divadlo Ponec - původně strojiacuterna (1988)

- městskaacute čaacutest Praha 3 vypsala veřejnou soutěž na kulturniacute využitiacute

-gt 1 tanečniacute dům v ČR (ačkoliv v Evropě dance house běžnou

součaacutestiacute kulturniacuteho života)

- rekonstrukce budovy za velkeacute podpory staacutetu sponzorů a nakonec i

města

- Ponec jako vstupniacute braacutena k Žižkovu směrem od Florence ndash para-

lela s bulharem (IK) ndash nutnost reprezentativniacutech prostor na frekven-

tovanyacutech miacutestech (kvůli turistům např)

- všechny pozemky kolem Ponce patřiacute SŽDC blokujiacute průchod i cyk-

lostezku --gt jak revitalizovat okoliacute Ponce

- kliacutečoveacute pro projekt je propojeniacute osy Hlavniacute naacutedražiacute ndash Žižkov a osy

Florenc ndash horniacute Žižkov

- budovy kolem Ponce mohou sloužit jako zaacutezemiacute pro tanečniacute dům

- jednaacuteniacute s dalšiacutemi organizacemi (př bajkazyl už spolupraacuteci navaacutezal)

- definice akčniacuteho raacutediusu (př zapojeniacute do Zažiacutet město jinak novyacute

cirkus etc) -gt naacutesledně definovaacuteniacute rozvoje a potenciaacutelniacutech partnerů

ndash vize soběstačneacute kulturniacute jednoty rozleacutehajiacuteciacute se v okoliacute Ponce

- inspirace zahraničniacutemi zdroji (př Trans Europe Halles (wwwtehnet)

- ciacutelem rozšiacuteřit aktivity až hranice stavby

---

Tanec Praha je za viacutece než 20 let sveacute existence zapojen do řady mez-

inaacuterodniacutech siacutetiacute a projektů v nichž mapuje pozitivniacute zkušenosti ze

zahraničiacute a funkčniacute modely obdobnyacutech kreativniacutech center clusterů

apod Od r 1991 je členem IETM (Informal European Theatre Meet-

ing ndash wwwietmorg) daacutele patřiacute k zaklaacutedajiacuteciacutem členům Aerowaves

(Evropskaacute platforma mladyacutech choreografů ndash wwwaerowavesorg)

avšak ve vztahu k revitalizaci industriaacutelniacutech prostor kolem Ponce maacute

zaacutesadniacute vyacuteznam Trans Europe Halles (TEH ndash wwwtehnet) ndash network

jehož doporučeniacute bylo součaacutestiacute původniacuteho projektu Ponce s niacutemž

Tanec Praha r 1998 zviacutetězil ve veřejneacute soutěži na kulturniacute využitiacute daneacute

budovy Česko-anglickaacute informace o teacuteto siacuteti je přiacutelohou č 1 Celeacute

Kreativniacute centrum Žižkov by se přirozeně stalo součaacutestiacute teacuteto siacutetě Praha

v niacute dosud chybiacute

Ponec je koncipovaacuten jako flexibilniacute viacuteceuacutečelovyacute prostor s vlastnostmi

tanečniacuteho saacutelu (speciaacutelniacute odpruženaacute podlaha dostatečně velkaacute sceacutena

na uacuterovni hlediště ktereacute maacute elevaci řad 40 cm) Vznikl přestavbou

opuštěneacuteho kina dřiacuteve tovaacuterniacute haly Od vzniku divadla se pražskaacute

tanečniacute sceacutena rozrostla a stoupajiacute i naacuteroky a potřeby zaacutezemiacute pro jejiacute

rozvoj vzdělaacutevaciacute projekty workshopy odborneacute seminaacuteře konfer-

ence diskuse a v neposledniacute řadě projekty mezinaacuterodniacute spolupraacutece

Současneacute zaacutezemiacute divadla Ponec je pro objem těchto aktivit zcela

nedostačujiacuteciacute Původniacute dispozice kinosaacutelu jsou velice limitujiacuteciacute a

hledajiacute se proto různaacute provizorniacute řešeniacute Kancelaacuteře tyacutemu jsou umiacutestěny

mimo budovu divadla v nedalekeacutem Karliacuteně Skladovaciacute prostory jsou

nevhodně umiacutestěny v mobilniacutech buňkaacutech (bez vytaacutepěniacute) na dvoře

14

areaacutelu SŽDC divadelniacute technologie např pod divaacuteckou tribunou a

zkušebny jsou umělci nuceni poptaacutevat v komerčniacutech nebo partner-

skyacutech studiiacutech Chybiacute prostor pro tvorbu ale i komunikaci s ostatniacutemi

uměleckyacutemi žaacutenry meeting point pro umělce i veřejnost skutečnyacute

dialog

Využitiacute a rekonverze industriaacutelniacutech prostor pro kulturně-společenskeacute

využitiacute je osvědčenyacutem modelem v celeacute řadě zemiacute a přinaacutešiacute vyacuterazneacute

zlepšeniacute kvality života v danyacutech lokalitaacutech Existujiacute celeacute bdquokreativniacute

čtvrtildquo jinde clustery v menšiacute miacuteře pak kreativniacute centra což je model

odpoviacutedajiacuteciacute rozloze okoliacute Ponce

Spolupraacutece nevlaacutedniacutech neziskovyacutech organizaciacute (NNO) s veřejnou

spraacutevou a miacutestniacutemi podnikateli je zcela zaacutesadniacute pro uacutespěch projektu

Vytvaacuteřiacute synergickyacute multiplikačniacute efekt přiacutenosnyacute pro veškereacute akteacutery a

hlavně veřejnost Proto se Tanec Praha jako leader projektu rozhodl

uspořaacutedat kulateacute stoly brainstormingy zapojil se do Strategickeacuteho

plaacutenu Prahy 3 a SWOT analyacutezy jejiacuteho kulturniacuteho rozvoje (viz přiacuteloha

č 3) zmapoval potenciaacutel NNO v okoliacute (viz přiacuteloha č 4) a možnosti

mezinaacuterodniacute spolupraacutece v raacutemci evropskyacutech siacutetiacute

4) VyacuteSTUPY ANALyacuteZ NAbIacuteZEJIacute bOHATeacute MOŽNOSTI PRO DANOU

LOKALITU

a) současnyacute tanecbull zkušebny studia ndash prostor pro tvorbu a workshopy divadlo Ponec

ndash divadlo pro tanec prezentace původniacute tvorby ndash otevřenyacute prostor

festivaly ndash TANEC PRAHA a Českaacute tanečniacute platforma Malaacute inventura

4 dny v pohybu Dětskeacute studio ndash rozvoj kreativity dětiacute prostřednictviacutem

tance pohybu a ostatniacutech uměniacute

b) novyacute cirkusbull spolupraacutece s Cirqueon ndash diacutelny pro děti i dospěleacute aktivity na dvoře

po celou letniacute sezonu popř chapiteau

c) design vyacutetvarneacute uměniacute hudba kulturniacute a kreativniacute průmyslybull siacutedlo drobnyacutech podnikatelů v oblasti designu ndash grafika novaacute meacutedia

sceacutenografie fashion design ndash spolupraacutece s uměleckyacutem školstviacutem v

daneacute čtvrti (např VOŠUP a SUPŠ ZUŠ) vyacutestavy a instalace diskuse

diacutelny přednaacutešky zapojeniacute do akce Žižkovskaacute noc apod optimaacutelně

audio-vizuaacutelniacute studio (dle dostupnyacutech prostředků na vybaveniacute)

d) ekologickeacute a komunitniacute aktivitybull cyklostezka ndash zaacutezemiacute diacutelna půjčovna propojeniacute na sousediacuteciacute čtvrti

uacutezkaacute spolupraacutece s bajkazylem nadaciacute Partnerstviacute bicykl amp Funbikes

Okolo a Pedal Project Klubem přaacutetel Žižkova aj zapojeniacute do aktivit

Zažiacutet město jinak Žižkovskeacute mezidvorky apod

e) sociaacutelniacute inkluze a praacutece s naacuterodnostniacutemi menšinamibull naacutevaznost na působeniacute umělců divadla Ponec na školaacutech Prahy 3 a

8 včetně ZŠ Havliacutečkovo naacutem zaměřeneacute na romskeacute děti spolupraacutece s

romskyacutemi aktivitami (Evropskeacute centrum romskeacute hudby aj) akce pro

Fond ohroženyacutech dětiacute Klokaacutenek spolupraacutece s DDM Ulita atd

f) spolupraacutece s miacutestniacutemi podnikateli a NNO na Žižkově a okoliacutebull Vystřelenyacute oko kino Aero klub Final Truhlaacuterna Streetculture City-

15

surfer Parukaacuteřka 35m2 DIY Remedium

Niacutezkoprahovyacute klub Husita skautskeacute oddiacutely Mamma help center

Rodinneacute a kulturniacute centrum Novaacute Trojka a dalšiacute

g) otevřenyacute prostor pro iniciativy občanů organizaciacute diskuse na aktuaacutelniacute teacutematabull veřejně přiacutestupneacute prostory kavaacuterny dvora aj free wi-fi možnost

avizovanyacutech debat i tematickyacutech bloků dle podnětů partnerů či

naacutevštěvniacuteků

Viacutece informaciacute na httpwwwdivadloponeccznewsindexmn17

page15

5 ŠtěPaacuten KubiŠta jatKa 78 Praha ndash holeŠovicerok vzniku 2014

- ke karliacutenskeacutemu triumviraacutetu maacute bliacutezko (provozuje Přiacutestav)

- Jatka78 ndash 2 haly holešovickeacute tržnice

- geneze projektu sklady CirkuLaPutyka vyhořely tento prostor se

jevil jako ideaacutelniacute zkušebna a sklad

- tržnice prohlaacutešena za naacuterodniacute kulturniacute pamaacutetku vlastniacutek Delta

nemohl stavbu zbořit a zastavit novou

- primaacutetor Svoboda i dalšiacute politici byli nakloněni myšlence

pronajmout prostor divadelniacutekům ŠK v teacute době opouštěl novou

sceacutenu naacuterodniacuteho divadla chtěl se věnovat odlišneacutemu typu projektu

- hala opravena sveacutepomociacute (brigaacuteda) naacutesledoval zkušebniacute

dvouměsiacutečniacute provoz (odhaleniacute chyb jako absence zatměniacute)

- crowdfundingovaacute kampaň Nakopni Jatka (vybrali přes 2 miliony Kč)

přispěvateleacute motivovaacuteniacute např odměnou bdquopodepsaacuteniacuteldquo židle v divadle

V současnosti maleacute množstviacute zaměstnanců postupně opadaacute prvotniacute

nadšeniacute současně vznikajiacute finančniacute probleacutemy

---

Multifunkčniacute divadlo hudebniacute klub galerie treacuteninkoveacute haly

zkušebna a tělocvična Miacutesto s ideaacutelniacutemi podmiacutenkami pro novyacute

cirkus Domovskaacute sceacutena Cirku La Putyka Prostor otevřenyacute českyacutem

i zahraničniacutem souborům uzpůsobenyacute pro rezidenčniacute projekty a

představeniacute workshopy konference diskuze přednaacutešky vyacutestavy

a happeningy Zrozeniacute prvniacuteho komplexniacuteho kulturniacuteho centra ve

středniacute a vyacutechodniacute Evropě

Viacutece informaciacute na httpwwwjatka78czo-nas

16

6 Matěj veleK naacuteKladoveacute naacutedraŽiacute ŽiŽKov Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 2012

- původně zaregistrovaacuteno kvůli lokaci pro produkčniacute agenturu -gt

začalo vyjednaacutevaacuteniacute

- na radnici M Stropnickyacute v teacute době se NNŽ stalo kulturniacute pamaacutetkou

- viacutece jedinců i instituciacute projevili zaacutejem o prostor

- 15 studentů architektury s rozpočtem 20 000 Kč navrhli koncept

přeměny saacutelu

- 2013 prostor využil Designblok

- uvedeniacute divadel koncertů spolupraacutece s bregantem (NFA) ndash letniacute

promiacutetaacuteniacute

S ČIacuteM bOJUJE NNŽ

1 okraj Žižkova (periferie) -gt nakonec se tato obava nenaplni

la naacutedražiacute je dostatečně přitažlivyacutem objektem navštěvuje ho

mnoho lidiacute včetně turistů

2 podpora Stropnickyacutem ndash NNŽ jako kulturniacute centrum

Prahy 3 kteraacute i do určiteacute miacutery spolupracovala dramaturgicky a

provozně (bezpečnostniacute opatřeniacute apod)

3 vrchol letošniacute sezoacuteny ndash velkaacute koncertniacute akce pro několik

tisiacutec lidiacute (viz Polygon) ndash fungovala jako zkouška zabezpečeniacute

akustiky apod po všech straacutenkaacutech vše proběhlo bez

probleacutemů jedinyacute zaacutedrhel byla stiacutežnost na hluk

4 pronaacutejem od ČD ČD Kargo a SŽDC (komplikovanějšiacute

domluva než u předchoziacutech řečniacuteků)

5 komunikace s jednotlivyacutemi uacuteředniacuteky dopomohla spolupraacuteci

např se SŽDC i po produkčniacute straacutence staacutele však na ČD vaacutezne

např využitiacute prostoru pro celoročniacute dramaturgii

6 v budoucnu hroziacute rozvoj stavebnictviacute v lokalitě zvyacutešenaacute

dopravniacute infrastruktura ad

PARTNEřI IPR PRAHA (NoVě 2015) NFA (PRoJEKT bdquoNA KLiacuteČldquo

LETošNiacuteHo LETNiacuteHo KINA) AERo GALERIE J FRAGNERA (VyacutesTAVA

LANDSCAPE)

Viacutece informaciacute na httpnakladovenadrazizizkovcomeno-nnz

17

7 čestMiacuter suŠKa studio bubec Praha-ŘePoryjerok založeniacute 2000

- skladovaacute hala v Řeporyjiacutech původně chtěl využiacutet jako svůj atelieacuter

-gt ziacuteskal do soukromeacuteho vlastnictviacute odpadlo lobovaacuteniacute u naacuteměstků

apod

- zvlaacuteštniacute symbioacuteza soukromeacuteho a městskeacuteho ndash vila privaacutetniacute pozemek

obecniacute

- založeniacute občanskeacuteho sdruženiacute (+ Holas Hřebejk ad)

- sloužiacute jako uměleckeacute studio i pro zahraničniacute tvůrce

- 200 rezidentů umělců

- bdquoart safarildquo ndash lov a obdivovaacuteniacute uměniacute

- pořaacutedaacuteniacute uměleckeacuteho festivalu interakce s veřejnostiacute

- vraacutetit něco lokalitě ndash uměniacute do veřejneacuteho prostoru

- obec ve stiacutenu velkoměsta poměrně odstrčenaacute lokalita (lideacute např

poprveacute přichaacuteziacute do styku s abstraktniacutem uměniacutem) původně miacutestniacute

obyvateleacute tomuto typu uměniacute a happeningu nerozuměli - -gt zave-

deniacute vyacutetvarnyacutech kurzů pro vzdělaacuteniacute o uměniacute v lokalitě

- okoliacute Prokopskeacuteho uacutedoliacute ndash uměleckyacute zaacutesah na hranici civilizace a

divokeacute přiacuterody

- 10 000 m2 kolem vily je v katastrofaacutelniacutem stavu -gt zaacutejem o pozemky

ndash na zastupitelstvu schvaacutelen plaacuten bdquo10 000 m2 kreativityldquo (dalšiacute atel-

ieacutery studio pro děti zahradniacute restaurace komunitniacute zaacutehony kunst-

halla ad)

---

Od roku 2000 působiacute nejen jako sochařskeacute studio ale i jako kulturniacute

centrum s využitiacutem pro rezidenčniacute pobyty umělců pořaacutedaacute vyacutestavy

diacutelny pro děti a mlaacutedež a vyviacutejiacute mnoho dalšiacutech aktivit

Mezinaacuterodniacute uměleckeacute rezidenčniacute pobyty aktuaacutelně nabiacuteziacute miacutesto pro

10 rezidentů v samostatnyacutech atelieacuterech a v otevřeneacutem prostoru studia

po celyacute rok 24h denně O vyacuteběru umělců k rezidenčniacutem pobytům

rozhoduje Uměleckaacute rada studia rezidenti jsou v kontaktu s předniacutemi

českyacutemi umělci mohou mezi sebou sdiacutelet sveacute zkušenosti a na konci

pobytu představit vytvořenaacute diacutela

Uměniacute ve veřejneacutem prostoru je vyacuteznamneacute teacutema kteryacutem se od sveacuteho

vzniku Studio bubec zabyacutevaacute ať již kraacutetkodobyacutem nebo dlouhodobyacutem

umisťovaacuteniacutem děl do veřejneacuteho prostoru či přednaacuteškami Art Safari ndash

vyacutestava děl autorů z Českeacute republiky i ze zahraničiacute Znaacutemiacute umělci

vystavujiacute po boku mladyacutech a začiacutenajiacuteciacutech autorů Konaacute se dvakraacutet

ročně formou festivalu uměniacute jehož součaacutestiacute jsou takeacute workshopy

hudebniacute a divadelniacute vystoupeniacute

Vyacutestavy uskutečněneacute mimo studio ve spolupraacuteci s kulturniacutemi nebo

městskyacutemi institucemi např vyacutestavy ve Staroměstskeacute radnici v Praze

(2011 2013) a dalšiacute babybubec - workshopy vyacutetvarneacute kurzy a

přiacuteměstskeacute taacutebory - pořaacutedaacuteme tvořiveacute diacutelny pro děti i dospěleacute přiacutemo

ve Studiu bubec a takeacute v nově zrekonstruovanyacutech prostoraacutech na

Řeporyjskeacutem naacuteměstiacute

Divadlo bubec založeneacute v roce 2005 pod vedeniacutem Arjany Shameti

a Renaacutety Kubišoveacute se zaměřuje předevšiacutem na loutkoveacute divadlo pro

18

nejmenšiacute divaacuteky v nemocniciacutech či v dětskyacutech domovech

Revitalizačniacute projekty v současnosti např Zahrada bubec projekt

sochařskeacute zahrady a kreativniacuteho hřiště s budovou studia pro praacuteci s

dětmi v bliacutezkosti Studia bubec

V roce 2014 jsme vytvořili studii rozvoje oblasti v okoliacute Studia bubec

a jejiacute revitalizaci v sochařskyacute interaktiniacute park a pod naacutezvem bUbEC

10 000 m2 kreativity ji realizujeme ve 4 faacuteziacutech

Viacutece informaciacute na httpwwwbubecczinpageo-nas

19

8 Michaela Mixovaacute centruM Pro Kreativniacute PodniKaacuteniacute dePo2015 PlzeŇrok založeniacute 2015

- industriaacutelniacute objekt z roku 1930

- prostor původně obyacutevaly městskeacute dopravniacute podniky ty naacutesledně

přesunuty do nově vystaveneacuteho objektu hala naacutesledně poskytnuta

Plzni2015

- lokalita zajiacutemavaacute i pro developery (15 minut z centra)

- prostor zpřiacutestupnit kreativniacutem průmyslům ndash tiacutem zamezit absolut-

niacutemu financovaacuteniacute z veřejnyacutech zdrojů

1 KREATIVNIacute INKUbaacuteTOR ndash poskytnutiacute prostoru lektorskeacute

kurzy (př o podnikaacuteniacute) ndash již probiacutehaacute testovaacuteniacute jedni z umělců

na zaacutekladě toho již dnes prodaacutevajiacute sveacute vyacuterobky ndash a majiacute vlastniacute

label

2 MAKERSPACE ndash poskytnutiacute materiaacutelů naacutestrojů (funguje na

baacutezi členstviacute) noveacute technologie

3 COWORKINg ndash pronajiacutemaacuteniacute kancelaacuteřiacute

4 OŽIVOVaacuteNIacute PROSTORU AKCEMI (př přednaacutešky o

financovaacuteniacute z evropskyacutech zdrojů)

5 pro veřejnost zřiacutezeniacute KOMUNITNIacute ZAHRADY (DEPO využijiacute i

miacutestniacute obyvateleacute kteřiacute žijiacute i v panelaacuteciacutech apod)

- chybiacute kancelaacuteře rekonstrukce infrastruktury topeniacute a takeacute jistota

a vyacutehled

- inspirace projekty ndsm Amsterdam boxpor Londyacuten etc

---

DEPO2015 je vyacutestupem projektu Plzeň ndash Evropskeacute hlavniacute město kul-

tury 2015 Srdcem DEPO2015 je Centrum pro kreativniacute podnikaacuteniacute

ktereacute propojuje kulturu s byznysem a kreativniacutemi průmysly Depo je

miacutestem kde siacutedliacute pracujiacute tvořiacute prezentujiacute či obchodujiacute start-upy i za-

vedeneacute firmy Komunita kreativniacutech lidiacute se skvělyacutemi naacutepady a touhou

je realizovat maacute možnost projiacutet procesem inkubace tj za asistence a

mentoringu profesionaacutelů z kulturniacutech a kreativniacutech průmyslů nastarto-

vat svůj podnikatelskyacute zaacuteměr může využiacutevat sdiacutelenyacute pracovniacute prostor

otevřenou diacutelnu na vyacuterobu prototypů nebo si pronajmou atelieacuter či

kancelaacuteř DEPO2015 je takeacute siacutedlem rezidenčniacuteho programu OPEN

AiR kteryacute nabiacuteziacute českyacutem umělcům a kreativcům možnost vycestovat

do zahraničiacute a zaacuteroveň zve zahraničniacute kulturniacute sceacutenu do Plzně

Viacutece informaciacute na httpwwwdepo2015cz

20

9 gaacutebor bindics staraacute trŽnica bratislavarok založeniacute 2012

Staraacute tržnica je přeměna uzavřeneacuteho nehostinneacuteho prostoru

- projekt iniciovalo 11 profesionaacutelů (praacutevniacutek fundraiser ad)

- komerčniacute naacutejem 120 000 Kč ročně -gt vyacuteměnou fair spolupraacutece s

městem ndash určitaacute čaacutestka jde bratislavě

- image Tržnice tvořiacute trhy ndash všechny projekty podporujiacute tento zaacutekladniacute

koncept

- vstupniacute prostor rovněž revitalizovaacuten ndash důraz na reprezentativnost

- marketingovyacute produkt ndash navaacutezaacuteniacute na vyacuterobu sodovek dřiacuteve

spojenyacutech s tržniciacute

- rok 2014 106 000 naacutevštěvniacuteků rok 2015 158 0000 naacutevštěvniacuteků

- 5 rozpočtu jde na filantropickeacute uacutečely

- preferuje fundraising před vyacuteraznou spolupraciacute s městem ndash

nezaacutevislost od veřejnyacutech zdrojů

- zvyšovaacuteniacute kvality objektu podpořeno zvyšovaacuteniacutem kvality veřejneacuteho

prostoru ndash př mapovaacuteniacute reklamniacutech ploch sledovaacuteniacute developerskyacutech

projektů (vytvořeniacute pracovnaacutech skupin experti z oblasti etnografie

event managementu praacutev ad) -gt naacutevrhy na využitiacute objektu Novaacute

Jurkovičova teplaacutereň

---

Projekt revitalizaacutecie Starej tržnice s naacutezvom ldquoMestskeacute centrum Staraacute

tržnicardquo vypracovalo občianske združenie Aliancia Staraacute Tržnica v roku

2012 Projekt bol predloženyacute na magistraacutet hlavneacuteho mesta SR bratisla-

va a po zapracovaniacute pripomienok zo strany magistraacutetu poslancov

mestskeacuteho zastupiteľstva a verejnosti 7 februaacutera 2013 schvaacutelilo mest-

skeacute zastupiteľstvo prenaacutejom budovy Aliancii za uacutečelom jeho realizaacutecie

Primaacuternym cieľom projektu je aby sa Staraacute tržnica stala stretaacutevaciacutem

bodom kultuacutery v meste pričom je otvorenaacute rocircznym vekovyacutem

skupinaacutem a poskytuje rozličneacute služby obyvateľom aj naacutevštevniacutekom

mesta

Pri plaacutenovaniacute sme dbali na to aby bol priestor multifunkčnyacute na jednej

strane umožňuje usporaduacutevať plnohodnotneacute trhy na druhej strane sa

mocircže premeniť na priestor pre koncerty konferencie divadelneacute

predstavena Ak je treba dokaacuteže usadiť až 653 naacutevštevniacutekov

Z hľadiska dlhodobej udržateľnosti je docircležiteacute aby budova mohla

sluacutežiť meniacim sa trendom ndash sedem dniacute v tyacuteždni dokaacuteže fungovať ako

tržnica prednaacuteškovaacute saacutela alebo miesto pre podujatia

Viacutece informaciacute na httpstaratrznicasko-nas

21

22

Před sympoziem jsme rozeslali řečniacutekům a hostům kteřiacute se věnujiacute

spraacutevě budov dotazniacutek jehož ciacutelem bylo připravit se na diskusi a

zmapovat dobreacute a špatneacute zkušenosti a to co respondenti vniacutemajiacute

jako svůj přiacutenos městu

1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe

2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec

3 co byste dnes udělali jinaK

4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali

5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města

Na dotazniacutek odpovědělo 9 respondentů s těmito projekty

Stara Tržnica (bratislava) Radlickaacute kulturniacute sportovna - Fashion

garage - Kavaacuterna v ulice Stroupežnickeacuteho (Praha) Plechaacuterna (Praha

Kreativniacute zoacutena DEPO2015 (Plzeň) Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov (Praha)

Jatka78 (Praha) bajkazyl (Praha) Studio bubec (Praha) PONEC -

divadlo pro tanec (Praha)

4 VYacuteSLEDKY DOTAZNIacuteKOVEacuteHO ŠETŘENIacute1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe

KOmUNITAbudovaacuteniacute zapojeniacute komunity divaacuteci 7

PROGRAmProgram (rozšiřuje se kvalita pravidla pro nekomerčniacute

niacutezkoprahoveacute udržitelneacute inkluzivniacute programy) 4

KAPACITYRekonstrukce prostoru 3

Našli jsme miacutesto na lsquotrhursquo 3

Vytvořili jsme finančně udržitelnyacute plaacuten (kombinace

soukromyacutech veřejnyacutech financiacute přiacutepadně niacutezkeacute

provozniacute naacuteklady) 2

Nadšeniacute teamu 2

Vytvořili jsme profesionaacutelniacute team 1

vZTAHYSpolupraacutece s MČ P3 (Matěj Stropnickyacute) 1

23

2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec

KAPACITY Nedostatek financiacute probleacutem přesvědčit grantoveacute komise že

projekt si zasloužiacute většiacute podporu 4

Nedostatek lidiacute (team) nedostatečnyacute management 2

Nemožnost využiacutevat okoliacute budovy nedostatek prostoru 2

Kraacutetkodobeacute smlouvy 1

Časovaacute deacutelka rekonstrukce 1

vZTAHY Nemožnost sdiacutelet kreativitu teamu s vlastniacutekem nemovitosti

a spolu rozviacutejet projekt 1

Ne nejlepšiacute vztah s magistraacutetem kteryacute se promiacutetaacute do denniacute

komunikace 1

Vztahy s MČ lokaacutelniacutemi siacutetěmi 1

Nezaacutejem širokeacuteho publika o program 1

3 co byste dnes udělali jinaK

KAPACITYNejdřiacuteve definovat organizačniacute strukturu a zajištěniacute financiacute předtiacutem

než půjdeme do nepřiměřeně ambicioacutezniacuteho programu 2

Lepšiacute odhady časů a naacutekladů na rekonstrukce 1

Prostor - vlastnictviacuteKonverze budovy ne v obecniacutem vlastnictviacute (ideaacutel vlastnictviacute silneacute

firmy s veřejnyacutem působeniacutem např Českaacute pošta Českeacute draacutehy) 1

KOmUNIKACE vZTAHYViacutece komunikace s politiky MČ a jejich zapojovaacuteniacute do tvorby pro-

gramu a obnovy budovy 1

Jako jedinec bych udělal všechno jinak ale ve spolupraacuteci se

učiacuteme hledat funkčniacute řešeniacute 1

Většiacute suverenita projektu nezaacutevislost na MČ a partnerů 1

DALŠiacuteProgram 1

Jsme spokojeni nic bychom neměnili 1

24

4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali

SPOLUPRAacuteCIZapojeniacute do plaacutenovaacuteniacute města lsquoMaacuteme přece dostatek znalostiacutersquo

legitimniacute partner respekt města vůči teacuteto tvůrčiacute lsquodeveloperskeacutersquo

činnosti 4

Důvěra v obsah kteryacute tvořiacuteme začleněniacute našeho programu do

dramaturgie kulturniacuteho odboru MČ 1

Respekt k aktivitě zdola pouličniacutemu životu 1

finančniacute sPoluUacutečastDlouhodobyacute grant financovaacuteniacute pronaacutejem za vyacutehodneacute podmiacutenky

3

LEGISLATIvNiacute PODPORADlouhodobyacute kontrakt 2

Zjednodušenaacute povoleniacute pro uměleckeacute akce ve veřejneacutem

prostoru 1

mEDIAacuteLNiacute PODPORA

Mediaacutelniacute podpora citylighty 1

5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města

1 PROSTOR Oživeniacute miacutesta vznik chybějiacuteciacuteho prostoru katalyzaacutetor 5

Zaacutechrana zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovitosti 3

Udržitelnost šetrnost (jako vyacutechovnyacute aspekt miacutesta) 1

2 KOmUNITA vZTAHY

Noveacute publikum lideacute v miacutestě propojeniacute komunit

(uměleckaacute residenčniacute) na lokaacutelniacute ale i naacuterodniacute uacuterovni 7

Sociaacutelniacute kontrola zvyacutešeniacute bezpečnosti podchyceniacute

probleacutemoveacute mlaacutedeže 3

Inspirace jinyacutech iniciatiacutev k založeniacute vlastniacutech projektů 2

Prolomeniacute barieacuter (mentaacutelniacute byrokratickeacute) směrem k uspořaacutedaacuteniacute

akciacute ve veřejneacutem prostoru 1

Precedent - je to vůbec možneacute 1

3 PROGRAmNovaacute teacutemata uměleckeacute kreativniacute programy pro město 1

25

265 ZAacutePIS Z DEBATY

5 ZAacutePIS DEBATY

K prezentujiacuteciacutem řečniacutekům přibyli na debatu

hanKa tŘeŠtiacuteKovaacute radniacute Pro Kulturu Praha 7toMaacuteŠ ctibor byacutevalyacute Ředitel institutu Pro Plaacutenovaacuteniacute a rozvoj PrahyPetr vilgus Miacutestostarosta Mč Praha 8

- analyacuteza prezentaciacute všechny projekty dopomohly sveacute

lokalitě k oživeniacute prostoru zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovi-

tosti nebo udržitelnosti lokality

Pohled ze strany MěstsKyacutech zastuPitelů

tŘeŠtiacuteKovaacute - představuje pohled ze strany města

- zaacutestupce městskeacute samospraacutevy

- přiacutenos projektů vidiacute vedle vyacuteše zmiacuteněnyacutech i v tzv kulturniacute

korozi (viz Jatka78)

- tržnici v Holešoviciacutech chce proměnit nejen v kulturniacute ale i

gastronomickeacute centrum

- Praha 7 maacute velkeacute množstviacute brownfieldů (bubny a okoliacute)

vILGUS- přebiacuterali radnici v nepřiacuteliš dobreacutem stavu půl roku

napravovali probleacutemy

- s prezentovanyacutemi projekty se setkal hlavně v zahraničiacute

(př Polsko ndash Lodže je přezdiacutevaacutena Manchester vyacutechodu až

kulturniacute projekty městu daly novyacute smysl -gt budovy ktereacute

přišly o vyacuteznam ho naacutehle ziacuteskaacutevajiacute zpět)27

jaKaacute je v současnosti Praacutece s MěsteM

bINDICS- funkce objektu - neniacute potřeba nutně klaacutest důraz na uměleckeacute aktiv-

ity ndash funkce objektu je zapojeniacute veřejnosti ndash inkluzivnost zaacuteroveň je

podmiacutenkou ufinancovatelnost -gt pak se projekt staacutevaacute funkčniacutem a

hraje roli katalyzaacutetoru

- vztah s městem ndash podmiacutenkou je byacutet transparentniacute ale nevyužiacutevat ji

jako vyacutemluvu (mnoheacute projekty nejsou realizovaacuteny a braacuteniacute se transpar-

entnostiacute na začaacutetku) ndash gaacutebor se svyacutem tyacutemem chce daacutet zaacuteruku ochotu

investovat svou siacutelu potažmo finance

- město vždy bude miacutet fixniacute strukturu např co do byrokracie ndash

nemůže v takoveacute miacuteře generovat naacutepady a realizovat projekty tak

jako nepolitickyacute činitel kteryacute maacute volnou ruku - např nemusiacute vypisovat

veřejneacute soutěže a rovnou myšlenky realizuje

-gt proto bere developery jako partnery

KUbIŠTA- kolik staacutel projekt Jatka78 neniacute důležiteacute posuvnou silou je vše os-

tatniacute (odhodlaacuteniacute kreativita apod)

- alternativy je přehršel naopak Praze chybiacute klasično

- probleacutem je přiacutestup veřejneacute spraacutevy i veřejnopraacutevniacutech meacutediiacute

ndash nedokaacutežou snaze projektů nijak pomoci (viz otviacuteračka Jatek ndash

reportaacutež ze zliacutenskeacuteho kraje o premieacuteře divadleniacute Cesty do pravěku

ndash o Jatkaacutech ani slovo jen v Udaacutelostech v kultuře ndash ty majiacute ale niacutezkou

sledovanost - zaslouženě)

- moraacutelniacute podpora Prahy 7 byla snad důležitějšiacute než finančniacute

- ideaacutelniacute spolupraacutece s městem by byla naacutesledujiacuteciacute poskytnutiacute

objektu ze začaacutetku daacutet zaacutekladniacute podmiacutenky ndash pomoci se spraacutevou

objektu a bezpečnostniacutemi opatřeniacutemi naacutesledně nechat volneacute ruce po

předloženiacute konceptu (tiacutem je umožněna naacuteslednaacute kontrola) kliacutečoveacute je

rovněž nepodepsat smlouvu o zaacutekazu pronaacutejmu ndash pak si na sebe neniacute

možneacute vydělat

KREUZmANNOvAacute- vybalancovat komerčniacute projekty s uměniacutem je naacuteročneacute ndash smlouva o

zaacutekazu komerčniacutech uacutečelů by takeacute naopak ospravedlňovala město či

samotnou instituci k vyacuteraznějšiacutemu financovaacuteniacute na uacutekor uměniacute

vELEK- pro něj je zaacutekaz pronajiacutemaacuteniacute spiacuteše likvidačniacute než omezujiacuteciacute pod-

miacutenky o kteryacutech mluvila Kreuzzigerovaacute

- Stropnickyacute fungoval skvěle v asistenci s pronaacutejmem a důvěrou

jaK Pracovat s brownfieldy

CTIbOR- na straně soukromeacuteho sektoru panuje strach např z nedodrženiacute

dohod

- podmiacutenkou je hledaacuteniacute důvěry na veřejneacute aktivniacute a privaacutetniacute straně

Masare (v PubliKu)- jmenuje dalšiacute pozitivniacute přiacuteklady na Praze 7 ndash studio Alta Stalin

potenciaacutel vidiacute i na Vyacutestavišti

28

29

- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že

nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš

tuto roli

- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů

měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od

vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem

bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že

jen 8 projektu je financovaacuteno městem

- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se

soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute

vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici

- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat

vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco

podniknout

s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute

KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ

kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)

-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti

- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute

obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně

- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem

žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)

- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute

entusiasmus (viz Studio Alta)

- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v

zahraničiacute

- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let

- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash

kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo

ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky

- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města

- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led

politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute

- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor

nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město

vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli

financovat z vlastniacutech peněz

- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program

- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem

automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD

- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do

palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery

Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto

portfolia

- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu

objektu30

31

- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute

bezpečnějšiacute lokality

tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet

- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a

vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme

skrze naše aktivity a postoje

- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů

přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute

čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6

kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury

co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele

CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v

raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy

KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je

komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou

tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize

- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute

projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme

Prahy jako města kultury

KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova

NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a

snažit se ho rozviacutejet

vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema

- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-

dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute

by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)

Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli

uvědomit a veřejně deklarovat

- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou

uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute

vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-

boval v prostřediacute kultury

- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků

jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v

paměti při jednaacuteniacute s nimi)

32

33

tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy

CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute

pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute

nekoncepčnosti a absence vize

- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-

vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde

ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute

mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-

tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už

pouhou naacutevštěvou např NNŽ)

vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k

odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v

Thomayerovyacutech sadech

Kovačević

- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-

nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům

- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash

hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute

34

35

měny apod všichni (př architekti se

stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40

liber na hodinu

- město by mělo začiacutet rozlišovat

majetek jako komerčniacute věc a jako

něco jineacuteho (př kulturu)

ndash tato neschopnost odlišit dva typy

objektů jsou mnohdy důvodem

neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech

budov (viz na dům Na Kocandě)

DĚKUJEMEorganizaacutetor

PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD

konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů

Women Public Space Prague

MgA David Kašpar

manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech

odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy

zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague

fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu

zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute

ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha

sPoluorganizaacutetor

text neprošel jazykovou uacutepravou

Viacutece info na

4+4 dny v pohybu

Page 2: MMB_zaverecna sprava

Kulturniacute a kreativniacute odvětviacute se v mnoha evropskyacutech městech stala

tahounem regeneraciacute někdejšiacutech industriaacutelniacutech komplexů skladišť

či budov Někdejšiacute tovaacuterny se diacuteky tomu proměnily v muzea galerie

vyacutestavniacute plochy uměleckeacute atelieacutery hudebniacute kluby tvůrčiacute huby apod

a staly se tak impulsem pro kulturniacute společenskyacute i ekonomickyacute

rozvoj daneacuteho miacutesta (lokality)

V Praze takovyacutech praacutezdnyacutech nevyužityacutech a opuštěnyacutech objektů

existuje celaacute řadaNa druheacute straně existuje celaacute řada tvůrčiacutech skupin

či jednotlivců kteřiacute přesně takoveacute prostory vyhledaacutevajiacute pro vlastniacute

rozvoj či projekt Objevuje se zde tedy pro město přiacuteležitost využiacutet

kreativniacuteho potenciaacutelu ldquozdolardquo ndash poskytnout některeacute prostory pro

nekomerčniacute uacutečely podpořit uměleckeacute projekty či kreativniacute podnikaacuteniacute

a tiacutem přispět k rozvoji prostřediacute daneacute lokality

UacuteVODEMČiacutem může byacutet poskytnutiacute opuštěnyacutech budov či areaacutelů zaacutestupcům kreativniacutech odvětviacute městu prospěšneacute

Jak maacute město a takeacute tvůrčiacute akteacuteři (naacutejemniacuteci kolektivy) postupovat při naklaacutedaacuteniacute s takovyacutemi objekty

Jak přistupujiacute k managementu financovaacuteniacute smlouvaacutem

Jakaacute je komunikacespolupraacutece s městem spraacutevci kulturniacute a širokou veřejnostiacute

Spolupracujiacute tyto klastry mezi sebou

Jak vedle provozu budov tvůrčiacute kolektivy dlouhodobě zvlaacutedajiacute programovou tvorbu

David Kašpar Milota Sidorovaacute

dramaturgoveacute a moderaacutetoři sympozia

1

2

PODKLADY ZE STRATEGICKEacuteHO PLAacuteNU PRAHYSS č 12 ROZVOJ UacuteZEMIacute NEPRACUJE CIacuteLENĚ S KULTURNIacuteMI

A KOMUNITNIacuteMI FUNKCEMI

Mnohaacute velkaacute města ekonomicky vyspělyacutech zemiacute se již mnoho let

ve svyacutech rozvojovyacutech strategiiacutech explicitně zaměřujiacute na kulturu jako

na důležitou oblast a ciacutel rozvoje Kultura se tak stala tahounem takeacute

některyacutech regeneraciacute někdejšiacutech industriaacutelniacutech komplexů skladišť

a ploch pro dopravniacute infrastrukturu (železničniacute lodniacute) tedy tzv

brownfieldů Na tomto rozvoji v duchu tzv bdquocreative

citiesldquo[1] (viz Landry 2000 Florida 2002) přitom města na zaacutepad od

českyacutech hranic aktivně spolupracujiacute jak s privaacutetniacutemi investory tak i s

veřejnostiacute

Někdejšiacute tovaacuterny se diacuteky tomu proměnily v muzea galerie vyacutestavniacute

plochy uměleckeacute atelieacutery hudebniacute kluby apod V Praze kteraacute se

řadiacute k vyacuteznamnyacutem kulturniacutem metropoliacutem k podobneacutemu rozvoji

dochaacuteziacute pouze ad hoc obvykle aktivitou bdquozdolaldquo Někdy k tomuto

rozvoji dochaacuteziacute i v součinnosti s developery a investory Ti se však v

prostřediacute Prahy snažiacute tiacutemto způsobem hledat pouze dočasnaacute alter-

nativniacute řešeniacute svyacutech momentaacutelniacutech obtiacutežiacute na trhu s nemovitostmi a

do budoucna s kulturniacutem využitiacutem přiacuteliš nepočiacutetajiacute (viz Pixovaacute 2013)

Jedinyacute projekt kteryacute čaacutestečně připomiacutenaacute zaacutepadniacute vyacutevoj je centrum

současneacuteho uměniacute DOX v pražskyacutech Holešoviciacutech ovšem i to vzniklo

jen diacuteky osobniacutemu zaacutejmu několika jednotlivců

1 ŽIVEacute A KULTURNIacute MĚSTOJak lze tedy na specifickeacute situaci v Praze stavět Ve světě byacutevaacute strat-

egie kulturou taženeacuteho rozvoje obhajovaacutena tezemi o blahodaacuternosti

kultury a kreativniacutech průmyslů pro ekonomickyacute rozvoj města To že

Praha na podobneacute vyacutezvy neslyšiacute maacute sveacute zaacutepory i vyacutehody Přiacutemyacute eko-

nomickyacute dopad kulturou taženeacuteho rozvoje na ekonomiku dosud nebyl

empiricky dokaacutezaacuten a v některyacutech městech vedl i k diacutelčiacutem neuacutespěchům

(viz Evans a Shaw 2006) Harvey (2010) dokonce upozorňuje na to

že některeacute velkeacute kulturniacute projekty byacutevajiacute financovaacuteny zisky z riskant-

niacutech obchodniacutech transakciacute a jsou proto s ekonomickyacutem rozmachem

měst spojovaacuteny mylně Někteřiacute kritici současneacuteho pojetiacute bdquocreative cityldquo

namiacutetajiacute že měřit kulturu a kreativitu ekonomickyacutemi ukazateli je samo

o sobě konzervativniacute a v rozporu s původniacute ideou konceptu kteryacute byl

založen předevšiacutem na svobodomyslnosti a činnosti samotnyacutech

obyvatel

To že kultura neniacute v Praze dosud vniacutemaacutena jako naacutestroj ekonomick-

eacuteho rozmachu tedy může byacutet i určitou vyacutehodou Nevyacutehodou teacuteto

bdquozaostalostildquo oproti zaacutepadu je však to že dosud nedošlo ani k jejiacutemu

propojeniacute s uacutezemniacutem rozvojem a strategickyacutemi ciacutely města Naopak

dochaacuteziacute i k jevům zcela protichůdnyacutem kdy kupř město odmiacutetaacute

některeacute na kulturniacute konverzi zaměřeneacute aktivity bdquozdolaldquo ačkoliv praacutevě ty

by mohly byacutet motorem kreativniacuteho rozvoje Prahy Dalšiacutem probleacutemem

je pokračujiacuteciacute netransparentniacute odprodej brownfieldů kdy město pro

využiacutevaacuteniacute těchto ploch nevymezuje jasnaacute kriteacuteria (viz zpraacuteva os Arni-

3

ka[2]) Přiacutečinou je mj to že Praha jakožto bohatyacute region při regener-

aci brownfieldů nespoleacutehaacute na prostředky z evropskyacutech fondů (res-

pektive v minuleacutem programovaciacutem obdobiacute alokovaneacute prostředky

využila na odlišneacute uacutečely) Ty v Česku čerpajiacute primaacuterně mimopražskeacute

brownfieldy na ktereacute se vztahuje Naacuterodniacute strategie regenerace

brownfieldů[3]

Pražskeacute brownfieldy naopak nejsou ani součaacutestiacute Naacuterodniacute databaacuteze

brownfieldů mapovanyacutech agenturou CzechInvest V Praze totiž již

nyniacute převlaacutedaacute rozvoj brownfieldů prostřednictviacutem komerčniacuteho ro-

zvoje Jeho tvaacuteř ale určujiacute developeři s mizivyacutem zaacutejmem o kulturniacute

rozvoj Často tak dochaacuteziacute i k destrukci industriaacutelniacute architektury Ta

byacutevaacute obvykle zcela srovnaacutena se zemiacute nebo ponechaacutena jen jako

torzo určeneacute k vytvořeniacute určiteacute bdquoimageldquo novyacutech komerčniacutech staveb

Uchovaacuteniacute industriaacutelniacute architektury maacute přitom vyacuteznam jak z hlediska

pamaacutetkoveacute ochrany a zachovaacuteniacute historickeacute paměti některyacutech miacutest

tak i z hlediska uspokojeniacute specifickyacutech estetickyacutech naacuteroků určiteacuteho

segmentu společnosti nebo kulturniacutech aktivit pro jejichž provo-

zovaacuteniacute jsou industriaacutelniacute prostory nezbytneacute

Do budoucna je proto nutneacute nastavit pro využiacutevaacuteniacute ploch

brownfieldů developery striktniacute pravidla kteraacute by zahrnovala takeacute

povinnost developera zohlednit kulturniacute potenciaacutel daneacute lokality a

to jak z hlediska jejiacute architektury tak i z hlediska jejiacuteho potenciaacutelu

pro rozvoj dalšiacute kulturniacute infrastruktury Daacutele je nutneacute podstatně viacutece

stavět na kreativniacutem potenciaacutelu miacutestniacutech iniciativ bdquozdolaldquo ktereacute často

majiacute o využiacutevaacuteniacute industriaacutelniacutech staveb zaacutejem a viacutece je strategicky a

investičně podpořit

ZDROJE

FLORIDA R (2002) The Rise of the Creative Class And how itlsquos transforming work

Leisure community and everyday life Perseus Book Group New York

HARVEY D (2012 [2010]) Zaacutehada kapitaacutelu Přežije kapitalismus svou posledniacute krizi

Rybka Publishers Praha

EVANS G SHAW P (2006) Literature Review Culture and regeneration Art Re-

search Digest 37 ss 1-11

LANDRY C (2000) The Creative City A toolkit for urban innovators Earthscan Lon-

don

PIXOVAacute M (2013) Spaces of alternative culture in Prague in a time of political-eco-

nomic

Changes of the city Geografie 118 č 3 ss 221ndash242

[1] bdquoCreative cityldquo neboli kreativniacute město je urbanistickyacute koncept kteryacute se na konci

20 stoletiacute stal novyacutem celosvětovyacutem paradigmatem v městskeacutem plaacutenovaacuteniacute V jeho

původniacutem smyslu mělo byacutet toto plaacutenovaacuteniacute založeno na kreativniacutem potenciaacutelu

daneacuteho miacutesta a jeho obyvatel V současneacute době se koncept často použiacutevaacute v redu-

kovaneacute podobě předevšiacutem ve vztahu ke kreativniacute ekonomice umělcům a kreativniacutem

profesionaacutelům Tato podoba je ve sveacute podstatě sama o sobě konzervativniacute neboť

kreativita je zde vniacutemaacutena spiacuteše jako naacutestroj k dosaženiacute konzervativniacutech ciacutelů nikoliv

jako změna celkoveacuteho postoje vůči městu a jeho plaacutenovaacuteniacute

[2] ARNIKA Brownfields v centru Prahy kriteacuteria udržitelneacuteho rozvoje 2009 dostupneacute

online httparnikaorgbrownfields-2009

[3] httpwwwczechinvestorgdatafilesstrategie-regenerace-vlada-1079pdf

4

Scheacutema šetřenyacutech lokalit brownfieldů

dle vlastnictviacute MHMP a spřiacuteznenyacutech

organizaciacute

5ZDROJ Analyacuteza brownfields v Praze Kolpron CZ sro 2008

6

9 přednaacutešejiacuteciacutech

1 teorie strategie vs 8 praxe

7 Praha vs 2 Plzeň Bratislava

Na symposiu jsme přiviacutetali celkem 9 řečniacuteků

1 MICHAELA PIXOVaacute sociaacutelniacute geografka FSV Univerzita Karlova PragueWatch

2 ŠIMON CAbAN iniciaacutetor Karliacutenskaacute Kasaacuterna Praha ndash Karliacuten

3 IgOR KOVAČEVIć spoluzakladatel architekt CCEA MObA Karliacutenskyacute Viadukt Praha ndash Karliacuten

4 YVONA KREUZMANNOVaacute ředitelka Divadlo Ponec Haly za Poncem Praha ndash Žižkov

5 ŠTĚPaacuteN KUbIŠTA iniciaacutetor Jatka 78 Praha ndash Holešovice

6 MATĚJ VELEK produkčniacute Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov Praha ndash Žižkov

7 MICHAELA MIXOVaacute projektovaacute manažerka Centrum pro kreativniacute podnikaacuteniacute DEPO2015

8 ČESTMIacuteR SUŠKA zakladatel majitel Studio bubec Praha-Řeporyje

9 gaacutebOR bINDICS spoluzakladatel Aliancia Staraacute Tržnica Staraacute Tržnica bratislava

2 ŘEČNIacuteČKY ŘEČNIacuteCI A PROJEKTY

7

1 Karliacutenska Kasaacuterna2 Karliacutensky Viadukt3 Kreativniacute zoacutena DEPO 20154 Jatka 78

5 Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov6 Staraacute Tržnica

do 2 let 3 - 5 let

7 PONEC - divadlo pro tanec8 Studio Bubec

10 + let

Z hlediska času jsme projekty volili

21 ČAS

1 Karliacutenska Kasaacuterna 2 Karliacutensky Viadukt 3 Kreativniacute zoacutena DEPO 20154 Jatka 785 PONEC - divadlo pro tanec6 Staraacute Tržnica

MĚSTO STAacuteT MČ

7 Studio Bubec8 Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov

SOUKROMYacute MAJITEL STAacuteTNIacute PODNIK

22 VLASTNICTVIacute

8

23 FINACOVAacuteNIacute

1 TEacuteMĚř VYacuteLUČNĚ VEřEJNEacute DEPO2015 (90)

2 VYacuteLUČNĚ SOUKROMEacute BUBEC začaacutetek

3 CROwDfUNDINg JATKA 78 začaacutetek 4 KOMBINACE

veřejneacute (70-80) soukromeacute (do 20) PONEC NAacuteKLADOVEacute NAacuteDRAŽIacute ŽIŽKOV (stoupaacute přiacutejem z vlastniacute činnosti)

veřejneacute (60) soukromeacute (10) individuaacutelniacute podpora (10) vlastniacute činnost (20) BUBEC současnost

fundraising (15) reklamniacute partnerstviacute (20) soukromeacute naacutejmy (65) STARAacute TRŽNICA

9

10

1 Michaela Pixovaacute bdquoMetabolity Města a jejich KULTURNiacute POTENCIAacuteLldquo

Do teacutematu ne nutně zahrnujeme pouze brownfieldy ale i mnoheacute

budovy ktereacute jednoduše řečeno město odvrhne jsou praacutevě

metabolitami města

-brownfieldy chaacutepeme jako budovyprostory postiženeacute původniacutem

využitiacutem lokality pro jejichž regeneraci a využitiacute je potřeba zaacutesah

zvnějšku

Jak znovu využiacutet brownfieldy Musiacuteme si řiacutect odkud se berou

- neustaacutele vytvaacuteřiacuteme noveacute způsoby vyacuteroby (agraacuterniacute-gtprůmyslovyacute-

gturbanizačniacute)

- dnes se koloběh kapitaacutelu nachaacuteziacute v městskeacutem prostřediacute

- způsoby rozvoje

1 INVESTOVaacuteNIacute DO bUDOVLOKALIT

2 SPATŘENIacute PŘIacuteLEŽITOSTI

3 ROZVOJ INICIOVANyacute KULTUROU - -gt kulturniacute rozvoj na zaacutepadě v

80 a 90 letech k naacutem přichaacuteziacute o 20 let později

- k teacutematu kulturniacuteho rozvoje se musiacuteme stavět i kriticky

Kreativniacute průmysly nejsou vždycky spaacutesnou přiacuteležitostiacute

3 PREZENTACE A PROJEKTY2 ŠImON CAbAN KARLiacuteNSKAacute KASAacuteRNA PRAHA ndash KARLiacuteNrok vzniku 2014

- investoři developeři a politici jsou akteacutery kteřiacute toto teacutema mohou

vyacuterazně ovlivnit (v saacutele 4 zaacutestupci městskeacute samospraacutevy)

- problematikou se zabyacutevaacute skoro 30 let

- přeměna prostoru na Žižkově (U bulhara) na kulturniacute saacutel nebyl možnyacute

kvůli vlastnictviacute parkoviště Pentou - - gt projekt Kasarta ndash

karliacutenskaacute byacutevalaacute kasaacuterna (Jana Žižky z Trocnova)

- objekt vypsanyacute na prodej Ministerstvem vnitra ndash dosud nenašlo vlast-

niacuteka

- Praze schaacuteziacute saacutel pro velkeacute množstviacute lidiacute

- mezi zaacutejemci by byli filharmonici kteřiacute vyhledaacutevajiacute praacutevě akustiku

kterou kasaacuterna nabiacuteziacute

Čiacutem se kasaacuterna lišiacute od Fora Karliacuten nebo palaacutece Lucerny je

multifunkčnost - prostor pro kreativniacute činnost zaacutezemiacute variabilniacute

prostor provaziště ad

---

V P r a z e je množstviacute budov a saacutelů sloužiacuteciacutech kulturniacutem udaacutelostem

Mnoheacute z nich jsou reprezentativniacute ale teacuteměř žaacutednyacute nemaacute

parametry dostatečneacute velikosti neutraacutelnosti a uacutečelnosti pro současneacute 11

kulturně-společenskeacute akce ktereacute se často pohybujiacute na hraniciacutech

všech možnyacutech žaacutenrů využiacutevajiacute noveacute technologie a potřebujiacute takeacute

adekvaacutetniacute služebnyacute přiacutestup - přiacutejezd a zaacutezemiacute Zaacutekladniacute principem je

vytvořit budovu pro konaacuteniacute všech takovyacutech udaacutelostiacute stiacutem aby uni-

verzalita objektu nedeterminovala samotnou akci ale zůstala k niacute

neutraacutelniacute maximaacutelně služebnaacute pro vyniknutiacute akce samotneacute I když je

pochopitelneacute že v přiacutepadě nemalyacutech naacutekladů a předevšiacutem prestiže

takoveacuteho diacutela je nutneacute myslet i na jeho reprezentativniacute tvaacuteř charakter

budovy by měl byacutet uacutečelovyacute (ekonomickyacute) funkčniacute služebnyacute

Kasaacuterna Jana Žižky z Trocnova v Karliacuteně se jeviacute jako optimaacutelniacute miacutesto

- poloha v centru

- dopravniacute dostupnost

- možnost parkovaacuteniacute

- velikost

- revitalizace staacutevajiacuteciacuteho objektu (a nikoli expanze mimo centrum

města)

Pozemek na ktereacutem kasaacuterna stojiacute umožňuje v samotneacutem dvoře

objektu realizaci dostatečně velkeacute haly včetně potřebneacuteho zaacutezemiacute

Objekty staacutevajiacuteciacute budovy pak nabiacuteziacute nejen nezbytneacute

administrativniacute zaacutezemiacute ale i např ubytovaciacute kapacity (ubytovaacutevaacuteniacute

hostujiacuteciacutech umělců ale i celyacutech hudebniacutech a divadelniacutech těles je

dosud finančně i organizačně velice naacutekladnou položkou)

25m šiacuteře saacutelu deacutelka 50m plus dalšiacute propojitelneacute prostory celkem

kolem 100m Vyacuteška cca 12m rovnaacute podlaha zapuštěneacute balkony

ochozy nosnaacute konstrukce (nejen) stropu pro různeacute instalace - to jsou

zaacutekladniacute funkčniacute parametry ověřeneacute z mnoha saacutelů a akciacute

Na zaacutekladě mnohyacutech diskuziacute mezi umělci architekty zaacutestupci města i

aktivniacute veřejnostiacute je potřebnost takoveacuteho prostoru nezpochybnitelnaacute

Otaacutezkou pochopitelně zůstaacutevaacute způsob financovaacuteniacute

Uvedenaacute vizualizace neniacute architektonickyacutem naacutevrhem ale

empirickou objemovou a charakterovou studiiacute prostoru Předklaacutedaacuteme

tuto vizi pro posouzeniacute zainteresovanyacutech

Šimon + Miroslav

12

3 igor Kovačević KarliacutensKyacute viaduKt PRAHA ndash KARLiacuteNrok vzniku 2013

- Karliacuten maacute potenciaacutel jako dřiacutev berliacuten Viacutedeň (vizualitou i naacuteplniacute)

- projekt oživeniacute Negrelliho viaduktu

- zprvu prochaacutezel projekt deziluziacute ndash většinu pozemku vlastniacute Českeacute

draacutehy (konflikt se SŽDC)

- kompromis převedeniacute pozemků pod piliacuteři viaduktu na SŽDC pod

oblouky na hl m Prahu

- projekt aktivniacute na 3 dny v raacutemci Zažiacutet město jinak ndash 10 galeriiacute trans-

formovalo podobloukovyacute prostor na kulturniacute (př v jednom prostoru

knihovna na sdiacuteleniacute a vyacuteměnu kniacutežek)

- přišla potřeba posunout tuto ideu daacutel -gt zprofesionalizovat celyacute

projekt

- 2014 navaacutezaacuteniacute spolupraacutece s karliacutenskyacutemi společnostmi (zaměřujiacuteciacute

se na společenskyacute komunitniacute život) -gt organizace kulateacuteho stolu pro

důležiteacute hraacuteče ndash to bylo poprveacute co se uskutečnilo takoveacuteto setkaacuteniacute

všech akteacuterů kteřiacute mohou věc ovlivnit

---

V současneacute době se připravuje rekonstrukce Negrelliho viaduktu

kteraacute umožniacute zkapacitněniacute uacuteseku mezi železničniacute zastaacutevkou Praha

bubny a železničniacute zastaacutevkou Praha Masarykovo naacutedražiacute pro ve-

deniacute vlaků z Kladna a nově letiště Ruzyně Přiacutepravy trvajiacute již zhruba

pět let ale teprve nyniacute dostaacutevajiacute reaacutelnyacute rozměr Rekonstrukce kteraacute

se maacute zahaacutejit ke konci roku 2015 (odhadem minimaacutelně za 800 mil

Kč) je ovšem pouze technickeacuteho charakteru zaměřuje se hlavně na

železničniacute trať a nepočiacutetaacute s možnostiacute transformace a využitiacutem pros-

toru okolo stavby Prostory pod oblouky byly mimo jineacute během prvniacute

republiky využiacutevaacuteny jako luxusniacute garaacuteže a saloacutenniacute opravny automobilů

Po druheacute světoveacute vaacutelce se z nich staly zbytkoveacute prostory sklady a

parkovaciacute staacuteniacute některeacute byly zazděny Současnyacute stav oblouků a okoliacute

mostu předevšiacutem v Karliacuteně je přinejmenšiacutem nelichotivyacute Nevzhledneacute a

nekulturniacute prostřediacute ktereacute miacutesty působiacute dojmem sklaacutedky je pobiacutedkou

pro využiacutevaacuteniacute těchto prostor spojeneacute s drogovou kriminalitou a

sociaacutelniacutemi probleacutemy Přitom se jednaacute o jedinečneacute z jednotky 60 m2

ktereacute se mohou staacutet zaacutekladnou pro mnoho kreativniacutech městskyacutech

aktivit - atelieacutery obchůdky bary start-up kancelaacuteře miacutesta pro set-

kaacutevaacuteniacute Vstup do Karliacutena se tak může proměnit v kreativniacute inkubaacutetor

Viacutece informaciacute na httpwwwcceaczczprojectsprojekt=viadukt

13

4 YvONA KREUZmANNOvAacute DIvADLO PONEC HALY za PonceM Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 1995

- Divadlo Ponec - původně strojiacuterna (1988)

- městskaacute čaacutest Praha 3 vypsala veřejnou soutěž na kulturniacute využitiacute

-gt 1 tanečniacute dům v ČR (ačkoliv v Evropě dance house běžnou

součaacutestiacute kulturniacuteho života)

- rekonstrukce budovy za velkeacute podpory staacutetu sponzorů a nakonec i

města

- Ponec jako vstupniacute braacutena k Žižkovu směrem od Florence ndash para-

lela s bulharem (IK) ndash nutnost reprezentativniacutech prostor na frekven-

tovanyacutech miacutestech (kvůli turistům např)

- všechny pozemky kolem Ponce patřiacute SŽDC blokujiacute průchod i cyk-

lostezku --gt jak revitalizovat okoliacute Ponce

- kliacutečoveacute pro projekt je propojeniacute osy Hlavniacute naacutedražiacute ndash Žižkov a osy

Florenc ndash horniacute Žižkov

- budovy kolem Ponce mohou sloužit jako zaacutezemiacute pro tanečniacute dům

- jednaacuteniacute s dalšiacutemi organizacemi (př bajkazyl už spolupraacuteci navaacutezal)

- definice akčniacuteho raacutediusu (př zapojeniacute do Zažiacutet město jinak novyacute

cirkus etc) -gt naacutesledně definovaacuteniacute rozvoje a potenciaacutelniacutech partnerů

ndash vize soběstačneacute kulturniacute jednoty rozleacutehajiacuteciacute se v okoliacute Ponce

- inspirace zahraničniacutemi zdroji (př Trans Europe Halles (wwwtehnet)

- ciacutelem rozšiacuteřit aktivity až hranice stavby

---

Tanec Praha je za viacutece než 20 let sveacute existence zapojen do řady mez-

inaacuterodniacutech siacutetiacute a projektů v nichž mapuje pozitivniacute zkušenosti ze

zahraničiacute a funkčniacute modely obdobnyacutech kreativniacutech center clusterů

apod Od r 1991 je členem IETM (Informal European Theatre Meet-

ing ndash wwwietmorg) daacutele patřiacute k zaklaacutedajiacuteciacutem členům Aerowaves

(Evropskaacute platforma mladyacutech choreografů ndash wwwaerowavesorg)

avšak ve vztahu k revitalizaci industriaacutelniacutech prostor kolem Ponce maacute

zaacutesadniacute vyacuteznam Trans Europe Halles (TEH ndash wwwtehnet) ndash network

jehož doporučeniacute bylo součaacutestiacute původniacuteho projektu Ponce s niacutemž

Tanec Praha r 1998 zviacutetězil ve veřejneacute soutěži na kulturniacute využitiacute daneacute

budovy Česko-anglickaacute informace o teacuteto siacuteti je přiacutelohou č 1 Celeacute

Kreativniacute centrum Žižkov by se přirozeně stalo součaacutestiacute teacuteto siacutetě Praha

v niacute dosud chybiacute

Ponec je koncipovaacuten jako flexibilniacute viacuteceuacutečelovyacute prostor s vlastnostmi

tanečniacuteho saacutelu (speciaacutelniacute odpruženaacute podlaha dostatečně velkaacute sceacutena

na uacuterovni hlediště ktereacute maacute elevaci řad 40 cm) Vznikl přestavbou

opuštěneacuteho kina dřiacuteve tovaacuterniacute haly Od vzniku divadla se pražskaacute

tanečniacute sceacutena rozrostla a stoupajiacute i naacuteroky a potřeby zaacutezemiacute pro jejiacute

rozvoj vzdělaacutevaciacute projekty workshopy odborneacute seminaacuteře konfer-

ence diskuse a v neposledniacute řadě projekty mezinaacuterodniacute spolupraacutece

Současneacute zaacutezemiacute divadla Ponec je pro objem těchto aktivit zcela

nedostačujiacuteciacute Původniacute dispozice kinosaacutelu jsou velice limitujiacuteciacute a

hledajiacute se proto různaacute provizorniacute řešeniacute Kancelaacuteře tyacutemu jsou umiacutestěny

mimo budovu divadla v nedalekeacutem Karliacuteně Skladovaciacute prostory jsou

nevhodně umiacutestěny v mobilniacutech buňkaacutech (bez vytaacutepěniacute) na dvoře

14

areaacutelu SŽDC divadelniacute technologie např pod divaacuteckou tribunou a

zkušebny jsou umělci nuceni poptaacutevat v komerčniacutech nebo partner-

skyacutech studiiacutech Chybiacute prostor pro tvorbu ale i komunikaci s ostatniacutemi

uměleckyacutemi žaacutenry meeting point pro umělce i veřejnost skutečnyacute

dialog

Využitiacute a rekonverze industriaacutelniacutech prostor pro kulturně-společenskeacute

využitiacute je osvědčenyacutem modelem v celeacute řadě zemiacute a přinaacutešiacute vyacuterazneacute

zlepšeniacute kvality života v danyacutech lokalitaacutech Existujiacute celeacute bdquokreativniacute

čtvrtildquo jinde clustery v menšiacute miacuteře pak kreativniacute centra což je model

odpoviacutedajiacuteciacute rozloze okoliacute Ponce

Spolupraacutece nevlaacutedniacutech neziskovyacutech organizaciacute (NNO) s veřejnou

spraacutevou a miacutestniacutemi podnikateli je zcela zaacutesadniacute pro uacutespěch projektu

Vytvaacuteřiacute synergickyacute multiplikačniacute efekt přiacutenosnyacute pro veškereacute akteacutery a

hlavně veřejnost Proto se Tanec Praha jako leader projektu rozhodl

uspořaacutedat kulateacute stoly brainstormingy zapojil se do Strategickeacuteho

plaacutenu Prahy 3 a SWOT analyacutezy jejiacuteho kulturniacuteho rozvoje (viz přiacuteloha

č 3) zmapoval potenciaacutel NNO v okoliacute (viz přiacuteloha č 4) a možnosti

mezinaacuterodniacute spolupraacutece v raacutemci evropskyacutech siacutetiacute

4) VyacuteSTUPY ANALyacuteZ NAbIacuteZEJIacute bOHATeacute MOŽNOSTI PRO DANOU

LOKALITU

a) současnyacute tanecbull zkušebny studia ndash prostor pro tvorbu a workshopy divadlo Ponec

ndash divadlo pro tanec prezentace původniacute tvorby ndash otevřenyacute prostor

festivaly ndash TANEC PRAHA a Českaacute tanečniacute platforma Malaacute inventura

4 dny v pohybu Dětskeacute studio ndash rozvoj kreativity dětiacute prostřednictviacutem

tance pohybu a ostatniacutech uměniacute

b) novyacute cirkusbull spolupraacutece s Cirqueon ndash diacutelny pro děti i dospěleacute aktivity na dvoře

po celou letniacute sezonu popř chapiteau

c) design vyacutetvarneacute uměniacute hudba kulturniacute a kreativniacute průmyslybull siacutedlo drobnyacutech podnikatelů v oblasti designu ndash grafika novaacute meacutedia

sceacutenografie fashion design ndash spolupraacutece s uměleckyacutem školstviacutem v

daneacute čtvrti (např VOŠUP a SUPŠ ZUŠ) vyacutestavy a instalace diskuse

diacutelny přednaacutešky zapojeniacute do akce Žižkovskaacute noc apod optimaacutelně

audio-vizuaacutelniacute studio (dle dostupnyacutech prostředků na vybaveniacute)

d) ekologickeacute a komunitniacute aktivitybull cyklostezka ndash zaacutezemiacute diacutelna půjčovna propojeniacute na sousediacuteciacute čtvrti

uacutezkaacute spolupraacutece s bajkazylem nadaciacute Partnerstviacute bicykl amp Funbikes

Okolo a Pedal Project Klubem přaacutetel Žižkova aj zapojeniacute do aktivit

Zažiacutet město jinak Žižkovskeacute mezidvorky apod

e) sociaacutelniacute inkluze a praacutece s naacuterodnostniacutemi menšinamibull naacutevaznost na působeniacute umělců divadla Ponec na školaacutech Prahy 3 a

8 včetně ZŠ Havliacutečkovo naacutem zaměřeneacute na romskeacute děti spolupraacutece s

romskyacutemi aktivitami (Evropskeacute centrum romskeacute hudby aj) akce pro

Fond ohroženyacutech dětiacute Klokaacutenek spolupraacutece s DDM Ulita atd

f) spolupraacutece s miacutestniacutemi podnikateli a NNO na Žižkově a okoliacutebull Vystřelenyacute oko kino Aero klub Final Truhlaacuterna Streetculture City-

15

surfer Parukaacuteřka 35m2 DIY Remedium

Niacutezkoprahovyacute klub Husita skautskeacute oddiacutely Mamma help center

Rodinneacute a kulturniacute centrum Novaacute Trojka a dalšiacute

g) otevřenyacute prostor pro iniciativy občanů organizaciacute diskuse na aktuaacutelniacute teacutematabull veřejně přiacutestupneacute prostory kavaacuterny dvora aj free wi-fi možnost

avizovanyacutech debat i tematickyacutech bloků dle podnětů partnerů či

naacutevštěvniacuteků

Viacutece informaciacute na httpwwwdivadloponeccznewsindexmn17

page15

5 ŠtěPaacuten KubiŠta jatKa 78 Praha ndash holeŠovicerok vzniku 2014

- ke karliacutenskeacutemu triumviraacutetu maacute bliacutezko (provozuje Přiacutestav)

- Jatka78 ndash 2 haly holešovickeacute tržnice

- geneze projektu sklady CirkuLaPutyka vyhořely tento prostor se

jevil jako ideaacutelniacute zkušebna a sklad

- tržnice prohlaacutešena za naacuterodniacute kulturniacute pamaacutetku vlastniacutek Delta

nemohl stavbu zbořit a zastavit novou

- primaacutetor Svoboda i dalšiacute politici byli nakloněni myšlence

pronajmout prostor divadelniacutekům ŠK v teacute době opouštěl novou

sceacutenu naacuterodniacuteho divadla chtěl se věnovat odlišneacutemu typu projektu

- hala opravena sveacutepomociacute (brigaacuteda) naacutesledoval zkušebniacute

dvouměsiacutečniacute provoz (odhaleniacute chyb jako absence zatměniacute)

- crowdfundingovaacute kampaň Nakopni Jatka (vybrali přes 2 miliony Kč)

přispěvateleacute motivovaacuteniacute např odměnou bdquopodepsaacuteniacuteldquo židle v divadle

V současnosti maleacute množstviacute zaměstnanců postupně opadaacute prvotniacute

nadšeniacute současně vznikajiacute finančniacute probleacutemy

---

Multifunkčniacute divadlo hudebniacute klub galerie treacuteninkoveacute haly

zkušebna a tělocvična Miacutesto s ideaacutelniacutemi podmiacutenkami pro novyacute

cirkus Domovskaacute sceacutena Cirku La Putyka Prostor otevřenyacute českyacutem

i zahraničniacutem souborům uzpůsobenyacute pro rezidenčniacute projekty a

představeniacute workshopy konference diskuze přednaacutešky vyacutestavy

a happeningy Zrozeniacute prvniacuteho komplexniacuteho kulturniacuteho centra ve

středniacute a vyacutechodniacute Evropě

Viacutece informaciacute na httpwwwjatka78czo-nas

16

6 Matěj veleK naacuteKladoveacute naacutedraŽiacute ŽiŽKov Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 2012

- původně zaregistrovaacuteno kvůli lokaci pro produkčniacute agenturu -gt

začalo vyjednaacutevaacuteniacute

- na radnici M Stropnickyacute v teacute době se NNŽ stalo kulturniacute pamaacutetkou

- viacutece jedinců i instituciacute projevili zaacutejem o prostor

- 15 studentů architektury s rozpočtem 20 000 Kč navrhli koncept

přeměny saacutelu

- 2013 prostor využil Designblok

- uvedeniacute divadel koncertů spolupraacutece s bregantem (NFA) ndash letniacute

promiacutetaacuteniacute

S ČIacuteM bOJUJE NNŽ

1 okraj Žižkova (periferie) -gt nakonec se tato obava nenaplni

la naacutedražiacute je dostatečně přitažlivyacutem objektem navštěvuje ho

mnoho lidiacute včetně turistů

2 podpora Stropnickyacutem ndash NNŽ jako kulturniacute centrum

Prahy 3 kteraacute i do určiteacute miacutery spolupracovala dramaturgicky a

provozně (bezpečnostniacute opatřeniacute apod)

3 vrchol letošniacute sezoacuteny ndash velkaacute koncertniacute akce pro několik

tisiacutec lidiacute (viz Polygon) ndash fungovala jako zkouška zabezpečeniacute

akustiky apod po všech straacutenkaacutech vše proběhlo bez

probleacutemů jedinyacute zaacutedrhel byla stiacutežnost na hluk

4 pronaacutejem od ČD ČD Kargo a SŽDC (komplikovanějšiacute

domluva než u předchoziacutech řečniacuteků)

5 komunikace s jednotlivyacutemi uacuteředniacuteky dopomohla spolupraacuteci

např se SŽDC i po produkčniacute straacutence staacutele však na ČD vaacutezne

např využitiacute prostoru pro celoročniacute dramaturgii

6 v budoucnu hroziacute rozvoj stavebnictviacute v lokalitě zvyacutešenaacute

dopravniacute infrastruktura ad

PARTNEřI IPR PRAHA (NoVě 2015) NFA (PRoJEKT bdquoNA KLiacuteČldquo

LETošNiacuteHo LETNiacuteHo KINA) AERo GALERIE J FRAGNERA (VyacutesTAVA

LANDSCAPE)

Viacutece informaciacute na httpnakladovenadrazizizkovcomeno-nnz

17

7 čestMiacuter suŠKa studio bubec Praha-ŘePoryjerok založeniacute 2000

- skladovaacute hala v Řeporyjiacutech původně chtěl využiacutet jako svůj atelieacuter

-gt ziacuteskal do soukromeacuteho vlastnictviacute odpadlo lobovaacuteniacute u naacuteměstků

apod

- zvlaacuteštniacute symbioacuteza soukromeacuteho a městskeacuteho ndash vila privaacutetniacute pozemek

obecniacute

- založeniacute občanskeacuteho sdruženiacute (+ Holas Hřebejk ad)

- sloužiacute jako uměleckeacute studio i pro zahraničniacute tvůrce

- 200 rezidentů umělců

- bdquoart safarildquo ndash lov a obdivovaacuteniacute uměniacute

- pořaacutedaacuteniacute uměleckeacuteho festivalu interakce s veřejnostiacute

- vraacutetit něco lokalitě ndash uměniacute do veřejneacuteho prostoru

- obec ve stiacutenu velkoměsta poměrně odstrčenaacute lokalita (lideacute např

poprveacute přichaacuteziacute do styku s abstraktniacutem uměniacutem) původně miacutestniacute

obyvateleacute tomuto typu uměniacute a happeningu nerozuměli - -gt zave-

deniacute vyacutetvarnyacutech kurzů pro vzdělaacuteniacute o uměniacute v lokalitě

- okoliacute Prokopskeacuteho uacutedoliacute ndash uměleckyacute zaacutesah na hranici civilizace a

divokeacute přiacuterody

- 10 000 m2 kolem vily je v katastrofaacutelniacutem stavu -gt zaacutejem o pozemky

ndash na zastupitelstvu schvaacutelen plaacuten bdquo10 000 m2 kreativityldquo (dalšiacute atel-

ieacutery studio pro děti zahradniacute restaurace komunitniacute zaacutehony kunst-

halla ad)

---

Od roku 2000 působiacute nejen jako sochařskeacute studio ale i jako kulturniacute

centrum s využitiacutem pro rezidenčniacute pobyty umělců pořaacutedaacute vyacutestavy

diacutelny pro děti a mlaacutedež a vyviacutejiacute mnoho dalšiacutech aktivit

Mezinaacuterodniacute uměleckeacute rezidenčniacute pobyty aktuaacutelně nabiacuteziacute miacutesto pro

10 rezidentů v samostatnyacutech atelieacuterech a v otevřeneacutem prostoru studia

po celyacute rok 24h denně O vyacuteběru umělců k rezidenčniacutem pobytům

rozhoduje Uměleckaacute rada studia rezidenti jsou v kontaktu s předniacutemi

českyacutemi umělci mohou mezi sebou sdiacutelet sveacute zkušenosti a na konci

pobytu představit vytvořenaacute diacutela

Uměniacute ve veřejneacutem prostoru je vyacuteznamneacute teacutema kteryacutem se od sveacuteho

vzniku Studio bubec zabyacutevaacute ať již kraacutetkodobyacutem nebo dlouhodobyacutem

umisťovaacuteniacutem děl do veřejneacuteho prostoru či přednaacuteškami Art Safari ndash

vyacutestava děl autorů z Českeacute republiky i ze zahraničiacute Znaacutemiacute umělci

vystavujiacute po boku mladyacutech a začiacutenajiacuteciacutech autorů Konaacute se dvakraacutet

ročně formou festivalu uměniacute jehož součaacutestiacute jsou takeacute workshopy

hudebniacute a divadelniacute vystoupeniacute

Vyacutestavy uskutečněneacute mimo studio ve spolupraacuteci s kulturniacutemi nebo

městskyacutemi institucemi např vyacutestavy ve Staroměstskeacute radnici v Praze

(2011 2013) a dalšiacute babybubec - workshopy vyacutetvarneacute kurzy a

přiacuteměstskeacute taacutebory - pořaacutedaacuteme tvořiveacute diacutelny pro děti i dospěleacute přiacutemo

ve Studiu bubec a takeacute v nově zrekonstruovanyacutech prostoraacutech na

Řeporyjskeacutem naacuteměstiacute

Divadlo bubec založeneacute v roce 2005 pod vedeniacutem Arjany Shameti

a Renaacutety Kubišoveacute se zaměřuje předevšiacutem na loutkoveacute divadlo pro

18

nejmenšiacute divaacuteky v nemocniciacutech či v dětskyacutech domovech

Revitalizačniacute projekty v současnosti např Zahrada bubec projekt

sochařskeacute zahrady a kreativniacuteho hřiště s budovou studia pro praacuteci s

dětmi v bliacutezkosti Studia bubec

V roce 2014 jsme vytvořili studii rozvoje oblasti v okoliacute Studia bubec

a jejiacute revitalizaci v sochařskyacute interaktiniacute park a pod naacutezvem bUbEC

10 000 m2 kreativity ji realizujeme ve 4 faacuteziacutech

Viacutece informaciacute na httpwwwbubecczinpageo-nas

19

8 Michaela Mixovaacute centruM Pro Kreativniacute PodniKaacuteniacute dePo2015 PlzeŇrok založeniacute 2015

- industriaacutelniacute objekt z roku 1930

- prostor původně obyacutevaly městskeacute dopravniacute podniky ty naacutesledně

přesunuty do nově vystaveneacuteho objektu hala naacutesledně poskytnuta

Plzni2015

- lokalita zajiacutemavaacute i pro developery (15 minut z centra)

- prostor zpřiacutestupnit kreativniacutem průmyslům ndash tiacutem zamezit absolut-

niacutemu financovaacuteniacute z veřejnyacutech zdrojů

1 KREATIVNIacute INKUbaacuteTOR ndash poskytnutiacute prostoru lektorskeacute

kurzy (př o podnikaacuteniacute) ndash již probiacutehaacute testovaacuteniacute jedni z umělců

na zaacutekladě toho již dnes prodaacutevajiacute sveacute vyacuterobky ndash a majiacute vlastniacute

label

2 MAKERSPACE ndash poskytnutiacute materiaacutelů naacutestrojů (funguje na

baacutezi členstviacute) noveacute technologie

3 COWORKINg ndash pronajiacutemaacuteniacute kancelaacuteřiacute

4 OŽIVOVaacuteNIacute PROSTORU AKCEMI (př přednaacutešky o

financovaacuteniacute z evropskyacutech zdrojů)

5 pro veřejnost zřiacutezeniacute KOMUNITNIacute ZAHRADY (DEPO využijiacute i

miacutestniacute obyvateleacute kteřiacute žijiacute i v panelaacuteciacutech apod)

- chybiacute kancelaacuteře rekonstrukce infrastruktury topeniacute a takeacute jistota

a vyacutehled

- inspirace projekty ndsm Amsterdam boxpor Londyacuten etc

---

DEPO2015 je vyacutestupem projektu Plzeň ndash Evropskeacute hlavniacute město kul-

tury 2015 Srdcem DEPO2015 je Centrum pro kreativniacute podnikaacuteniacute

ktereacute propojuje kulturu s byznysem a kreativniacutemi průmysly Depo je

miacutestem kde siacutedliacute pracujiacute tvořiacute prezentujiacute či obchodujiacute start-upy i za-

vedeneacute firmy Komunita kreativniacutech lidiacute se skvělyacutemi naacutepady a touhou

je realizovat maacute možnost projiacutet procesem inkubace tj za asistence a

mentoringu profesionaacutelů z kulturniacutech a kreativniacutech průmyslů nastarto-

vat svůj podnikatelskyacute zaacuteměr může využiacutevat sdiacutelenyacute pracovniacute prostor

otevřenou diacutelnu na vyacuterobu prototypů nebo si pronajmou atelieacuter či

kancelaacuteř DEPO2015 je takeacute siacutedlem rezidenčniacuteho programu OPEN

AiR kteryacute nabiacuteziacute českyacutem umělcům a kreativcům možnost vycestovat

do zahraničiacute a zaacuteroveň zve zahraničniacute kulturniacute sceacutenu do Plzně

Viacutece informaciacute na httpwwwdepo2015cz

20

9 gaacutebor bindics staraacute trŽnica bratislavarok založeniacute 2012

Staraacute tržnica je přeměna uzavřeneacuteho nehostinneacuteho prostoru

- projekt iniciovalo 11 profesionaacutelů (praacutevniacutek fundraiser ad)

- komerčniacute naacutejem 120 000 Kč ročně -gt vyacuteměnou fair spolupraacutece s

městem ndash určitaacute čaacutestka jde bratislavě

- image Tržnice tvořiacute trhy ndash všechny projekty podporujiacute tento zaacutekladniacute

koncept

- vstupniacute prostor rovněž revitalizovaacuten ndash důraz na reprezentativnost

- marketingovyacute produkt ndash navaacutezaacuteniacute na vyacuterobu sodovek dřiacuteve

spojenyacutech s tržniciacute

- rok 2014 106 000 naacutevštěvniacuteků rok 2015 158 0000 naacutevštěvniacuteků

- 5 rozpočtu jde na filantropickeacute uacutečely

- preferuje fundraising před vyacuteraznou spolupraciacute s městem ndash

nezaacutevislost od veřejnyacutech zdrojů

- zvyšovaacuteniacute kvality objektu podpořeno zvyšovaacuteniacutem kvality veřejneacuteho

prostoru ndash př mapovaacuteniacute reklamniacutech ploch sledovaacuteniacute developerskyacutech

projektů (vytvořeniacute pracovnaacutech skupin experti z oblasti etnografie

event managementu praacutev ad) -gt naacutevrhy na využitiacute objektu Novaacute

Jurkovičova teplaacutereň

---

Projekt revitalizaacutecie Starej tržnice s naacutezvom ldquoMestskeacute centrum Staraacute

tržnicardquo vypracovalo občianske združenie Aliancia Staraacute Tržnica v roku

2012 Projekt bol predloženyacute na magistraacutet hlavneacuteho mesta SR bratisla-

va a po zapracovaniacute pripomienok zo strany magistraacutetu poslancov

mestskeacuteho zastupiteľstva a verejnosti 7 februaacutera 2013 schvaacutelilo mest-

skeacute zastupiteľstvo prenaacutejom budovy Aliancii za uacutečelom jeho realizaacutecie

Primaacuternym cieľom projektu je aby sa Staraacute tržnica stala stretaacutevaciacutem

bodom kultuacutery v meste pričom je otvorenaacute rocircznym vekovyacutem

skupinaacutem a poskytuje rozličneacute služby obyvateľom aj naacutevštevniacutekom

mesta

Pri plaacutenovaniacute sme dbali na to aby bol priestor multifunkčnyacute na jednej

strane umožňuje usporaduacutevať plnohodnotneacute trhy na druhej strane sa

mocircže premeniť na priestor pre koncerty konferencie divadelneacute

predstavena Ak je treba dokaacuteže usadiť až 653 naacutevštevniacutekov

Z hľadiska dlhodobej udržateľnosti je docircležiteacute aby budova mohla

sluacutežiť meniacim sa trendom ndash sedem dniacute v tyacuteždni dokaacuteže fungovať ako

tržnica prednaacuteškovaacute saacutela alebo miesto pre podujatia

Viacutece informaciacute na httpstaratrznicasko-nas

21

22

Před sympoziem jsme rozeslali řečniacutekům a hostům kteřiacute se věnujiacute

spraacutevě budov dotazniacutek jehož ciacutelem bylo připravit se na diskusi a

zmapovat dobreacute a špatneacute zkušenosti a to co respondenti vniacutemajiacute

jako svůj přiacutenos městu

1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe

2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec

3 co byste dnes udělali jinaK

4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali

5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města

Na dotazniacutek odpovědělo 9 respondentů s těmito projekty

Stara Tržnica (bratislava) Radlickaacute kulturniacute sportovna - Fashion

garage - Kavaacuterna v ulice Stroupežnickeacuteho (Praha) Plechaacuterna (Praha

Kreativniacute zoacutena DEPO2015 (Plzeň) Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov (Praha)

Jatka78 (Praha) bajkazyl (Praha) Studio bubec (Praha) PONEC -

divadlo pro tanec (Praha)

4 VYacuteSLEDKY DOTAZNIacuteKOVEacuteHO ŠETŘENIacute1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe

KOmUNITAbudovaacuteniacute zapojeniacute komunity divaacuteci 7

PROGRAmProgram (rozšiřuje se kvalita pravidla pro nekomerčniacute

niacutezkoprahoveacute udržitelneacute inkluzivniacute programy) 4

KAPACITYRekonstrukce prostoru 3

Našli jsme miacutesto na lsquotrhursquo 3

Vytvořili jsme finančně udržitelnyacute plaacuten (kombinace

soukromyacutech veřejnyacutech financiacute přiacutepadně niacutezkeacute

provozniacute naacuteklady) 2

Nadšeniacute teamu 2

Vytvořili jsme profesionaacutelniacute team 1

vZTAHYSpolupraacutece s MČ P3 (Matěj Stropnickyacute) 1

23

2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec

KAPACITY Nedostatek financiacute probleacutem přesvědčit grantoveacute komise že

projekt si zasloužiacute většiacute podporu 4

Nedostatek lidiacute (team) nedostatečnyacute management 2

Nemožnost využiacutevat okoliacute budovy nedostatek prostoru 2

Kraacutetkodobeacute smlouvy 1

Časovaacute deacutelka rekonstrukce 1

vZTAHY Nemožnost sdiacutelet kreativitu teamu s vlastniacutekem nemovitosti

a spolu rozviacutejet projekt 1

Ne nejlepšiacute vztah s magistraacutetem kteryacute se promiacutetaacute do denniacute

komunikace 1

Vztahy s MČ lokaacutelniacutemi siacutetěmi 1

Nezaacutejem širokeacuteho publika o program 1

3 co byste dnes udělali jinaK

KAPACITYNejdřiacuteve definovat organizačniacute strukturu a zajištěniacute financiacute předtiacutem

než půjdeme do nepřiměřeně ambicioacutezniacuteho programu 2

Lepšiacute odhady časů a naacutekladů na rekonstrukce 1

Prostor - vlastnictviacuteKonverze budovy ne v obecniacutem vlastnictviacute (ideaacutel vlastnictviacute silneacute

firmy s veřejnyacutem působeniacutem např Českaacute pošta Českeacute draacutehy) 1

KOmUNIKACE vZTAHYViacutece komunikace s politiky MČ a jejich zapojovaacuteniacute do tvorby pro-

gramu a obnovy budovy 1

Jako jedinec bych udělal všechno jinak ale ve spolupraacuteci se

učiacuteme hledat funkčniacute řešeniacute 1

Většiacute suverenita projektu nezaacutevislost na MČ a partnerů 1

DALŠiacuteProgram 1

Jsme spokojeni nic bychom neměnili 1

24

4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali

SPOLUPRAacuteCIZapojeniacute do plaacutenovaacuteniacute města lsquoMaacuteme přece dostatek znalostiacutersquo

legitimniacute partner respekt města vůči teacuteto tvůrčiacute lsquodeveloperskeacutersquo

činnosti 4

Důvěra v obsah kteryacute tvořiacuteme začleněniacute našeho programu do

dramaturgie kulturniacuteho odboru MČ 1

Respekt k aktivitě zdola pouličniacutemu životu 1

finančniacute sPoluUacutečastDlouhodobyacute grant financovaacuteniacute pronaacutejem za vyacutehodneacute podmiacutenky

3

LEGISLATIvNiacute PODPORADlouhodobyacute kontrakt 2

Zjednodušenaacute povoleniacute pro uměleckeacute akce ve veřejneacutem

prostoru 1

mEDIAacuteLNiacute PODPORA

Mediaacutelniacute podpora citylighty 1

5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města

1 PROSTOR Oživeniacute miacutesta vznik chybějiacuteciacuteho prostoru katalyzaacutetor 5

Zaacutechrana zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovitosti 3

Udržitelnost šetrnost (jako vyacutechovnyacute aspekt miacutesta) 1

2 KOmUNITA vZTAHY

Noveacute publikum lideacute v miacutestě propojeniacute komunit

(uměleckaacute residenčniacute) na lokaacutelniacute ale i naacuterodniacute uacuterovni 7

Sociaacutelniacute kontrola zvyacutešeniacute bezpečnosti podchyceniacute

probleacutemoveacute mlaacutedeže 3

Inspirace jinyacutech iniciatiacutev k založeniacute vlastniacutech projektů 2

Prolomeniacute barieacuter (mentaacutelniacute byrokratickeacute) směrem k uspořaacutedaacuteniacute

akciacute ve veřejneacutem prostoru 1

Precedent - je to vůbec možneacute 1

3 PROGRAmNovaacute teacutemata uměleckeacute kreativniacute programy pro město 1

25

265 ZAacutePIS Z DEBATY

5 ZAacutePIS DEBATY

K prezentujiacuteciacutem řečniacutekům přibyli na debatu

hanKa tŘeŠtiacuteKovaacute radniacute Pro Kulturu Praha 7toMaacuteŠ ctibor byacutevalyacute Ředitel institutu Pro Plaacutenovaacuteniacute a rozvoj PrahyPetr vilgus Miacutestostarosta Mč Praha 8

- analyacuteza prezentaciacute všechny projekty dopomohly sveacute

lokalitě k oživeniacute prostoru zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovi-

tosti nebo udržitelnosti lokality

Pohled ze strany MěstsKyacutech zastuPitelů

tŘeŠtiacuteKovaacute - představuje pohled ze strany města

- zaacutestupce městskeacute samospraacutevy

- přiacutenos projektů vidiacute vedle vyacuteše zmiacuteněnyacutech i v tzv kulturniacute

korozi (viz Jatka78)

- tržnici v Holešoviciacutech chce proměnit nejen v kulturniacute ale i

gastronomickeacute centrum

- Praha 7 maacute velkeacute množstviacute brownfieldů (bubny a okoliacute)

vILGUS- přebiacuterali radnici v nepřiacuteliš dobreacutem stavu půl roku

napravovali probleacutemy

- s prezentovanyacutemi projekty se setkal hlavně v zahraničiacute

(př Polsko ndash Lodže je přezdiacutevaacutena Manchester vyacutechodu až

kulturniacute projekty městu daly novyacute smysl -gt budovy ktereacute

přišly o vyacuteznam ho naacutehle ziacuteskaacutevajiacute zpět)27

jaKaacute je v současnosti Praacutece s MěsteM

bINDICS- funkce objektu - neniacute potřeba nutně klaacutest důraz na uměleckeacute aktiv-

ity ndash funkce objektu je zapojeniacute veřejnosti ndash inkluzivnost zaacuteroveň je

podmiacutenkou ufinancovatelnost -gt pak se projekt staacutevaacute funkčniacutem a

hraje roli katalyzaacutetoru

- vztah s městem ndash podmiacutenkou je byacutet transparentniacute ale nevyužiacutevat ji

jako vyacutemluvu (mnoheacute projekty nejsou realizovaacuteny a braacuteniacute se transpar-

entnostiacute na začaacutetku) ndash gaacutebor se svyacutem tyacutemem chce daacutet zaacuteruku ochotu

investovat svou siacutelu potažmo finance

- město vždy bude miacutet fixniacute strukturu např co do byrokracie ndash

nemůže v takoveacute miacuteře generovat naacutepady a realizovat projekty tak

jako nepolitickyacute činitel kteryacute maacute volnou ruku - např nemusiacute vypisovat

veřejneacute soutěže a rovnou myšlenky realizuje

-gt proto bere developery jako partnery

KUbIŠTA- kolik staacutel projekt Jatka78 neniacute důležiteacute posuvnou silou je vše os-

tatniacute (odhodlaacuteniacute kreativita apod)

- alternativy je přehršel naopak Praze chybiacute klasično

- probleacutem je přiacutestup veřejneacute spraacutevy i veřejnopraacutevniacutech meacutediiacute

ndash nedokaacutežou snaze projektů nijak pomoci (viz otviacuteračka Jatek ndash

reportaacutež ze zliacutenskeacuteho kraje o premieacuteře divadleniacute Cesty do pravěku

ndash o Jatkaacutech ani slovo jen v Udaacutelostech v kultuře ndash ty majiacute ale niacutezkou

sledovanost - zaslouženě)

- moraacutelniacute podpora Prahy 7 byla snad důležitějšiacute než finančniacute

- ideaacutelniacute spolupraacutece s městem by byla naacutesledujiacuteciacute poskytnutiacute

objektu ze začaacutetku daacutet zaacutekladniacute podmiacutenky ndash pomoci se spraacutevou

objektu a bezpečnostniacutemi opatřeniacutemi naacutesledně nechat volneacute ruce po

předloženiacute konceptu (tiacutem je umožněna naacuteslednaacute kontrola) kliacutečoveacute je

rovněž nepodepsat smlouvu o zaacutekazu pronaacutejmu ndash pak si na sebe neniacute

možneacute vydělat

KREUZmANNOvAacute- vybalancovat komerčniacute projekty s uměniacutem je naacuteročneacute ndash smlouva o

zaacutekazu komerčniacutech uacutečelů by takeacute naopak ospravedlňovala město či

samotnou instituci k vyacuteraznějšiacutemu financovaacuteniacute na uacutekor uměniacute

vELEK- pro něj je zaacutekaz pronajiacutemaacuteniacute spiacuteše likvidačniacute než omezujiacuteciacute pod-

miacutenky o kteryacutech mluvila Kreuzzigerovaacute

- Stropnickyacute fungoval skvěle v asistenci s pronaacutejmem a důvěrou

jaK Pracovat s brownfieldy

CTIbOR- na straně soukromeacuteho sektoru panuje strach např z nedodrženiacute

dohod

- podmiacutenkou je hledaacuteniacute důvěry na veřejneacute aktivniacute a privaacutetniacute straně

Masare (v PubliKu)- jmenuje dalšiacute pozitivniacute přiacuteklady na Praze 7 ndash studio Alta Stalin

potenciaacutel vidiacute i na Vyacutestavišti

28

29

- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že

nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš

tuto roli

- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů

měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od

vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem

bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že

jen 8 projektu je financovaacuteno městem

- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se

soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute

vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici

- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat

vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco

podniknout

s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute

KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ

kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)

-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti

- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute

obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně

- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem

žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)

- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute

entusiasmus (viz Studio Alta)

- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v

zahraničiacute

- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let

- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash

kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo

ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky

- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města

- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led

politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute

- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor

nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město

vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli

financovat z vlastniacutech peněz

- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program

- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem

automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD

- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do

palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery

Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto

portfolia

- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu

objektu30

31

- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute

bezpečnějšiacute lokality

tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet

- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a

vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme

skrze naše aktivity a postoje

- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů

přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute

čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6

kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury

co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele

CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v

raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy

KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je

komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou

tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize

- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute

projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme

Prahy jako města kultury

KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova

NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a

snažit se ho rozviacutejet

vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema

- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-

dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute

by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)

Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli

uvědomit a veřejně deklarovat

- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou

uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute

vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-

boval v prostřediacute kultury

- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků

jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v

paměti při jednaacuteniacute s nimi)

32

33

tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy

CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute

pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute

nekoncepčnosti a absence vize

- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-

vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde

ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute

mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-

tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už

pouhou naacutevštěvou např NNŽ)

vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k

odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v

Thomayerovyacutech sadech

Kovačević

- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-

nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům

- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash

hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute

34

35

měny apod všichni (př architekti se

stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40

liber na hodinu

- město by mělo začiacutet rozlišovat

majetek jako komerčniacute věc a jako

něco jineacuteho (př kulturu)

ndash tato neschopnost odlišit dva typy

objektů jsou mnohdy důvodem

neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech

budov (viz na dům Na Kocandě)

DĚKUJEMEorganizaacutetor

PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD

konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů

Women Public Space Prague

MgA David Kašpar

manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech

odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy

zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague

fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu

zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute

ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha

sPoluorganizaacutetor

text neprošel jazykovou uacutepravou

Viacutece info na

4+4 dny v pohybu

Page 3: MMB_zaverecna sprava

2

PODKLADY ZE STRATEGICKEacuteHO PLAacuteNU PRAHYSS č 12 ROZVOJ UacuteZEMIacute NEPRACUJE CIacuteLENĚ S KULTURNIacuteMI

A KOMUNITNIacuteMI FUNKCEMI

Mnohaacute velkaacute města ekonomicky vyspělyacutech zemiacute se již mnoho let

ve svyacutech rozvojovyacutech strategiiacutech explicitně zaměřujiacute na kulturu jako

na důležitou oblast a ciacutel rozvoje Kultura se tak stala tahounem takeacute

některyacutech regeneraciacute někdejšiacutech industriaacutelniacutech komplexů skladišť

a ploch pro dopravniacute infrastrukturu (železničniacute lodniacute) tedy tzv

brownfieldů Na tomto rozvoji v duchu tzv bdquocreative

citiesldquo[1] (viz Landry 2000 Florida 2002) přitom města na zaacutepad od

českyacutech hranic aktivně spolupracujiacute jak s privaacutetniacutemi investory tak i s

veřejnostiacute

Někdejšiacute tovaacuterny se diacuteky tomu proměnily v muzea galerie vyacutestavniacute

plochy uměleckeacute atelieacutery hudebniacute kluby apod V Praze kteraacute se

řadiacute k vyacuteznamnyacutem kulturniacutem metropoliacutem k podobneacutemu rozvoji

dochaacuteziacute pouze ad hoc obvykle aktivitou bdquozdolaldquo Někdy k tomuto

rozvoji dochaacuteziacute i v součinnosti s developery a investory Ti se však v

prostřediacute Prahy snažiacute tiacutemto způsobem hledat pouze dočasnaacute alter-

nativniacute řešeniacute svyacutech momentaacutelniacutech obtiacutežiacute na trhu s nemovitostmi a

do budoucna s kulturniacutem využitiacutem přiacuteliš nepočiacutetajiacute (viz Pixovaacute 2013)

Jedinyacute projekt kteryacute čaacutestečně připomiacutenaacute zaacutepadniacute vyacutevoj je centrum

současneacuteho uměniacute DOX v pražskyacutech Holešoviciacutech ovšem i to vzniklo

jen diacuteky osobniacutemu zaacutejmu několika jednotlivců

1 ŽIVEacute A KULTURNIacute MĚSTOJak lze tedy na specifickeacute situaci v Praze stavět Ve světě byacutevaacute strat-

egie kulturou taženeacuteho rozvoje obhajovaacutena tezemi o blahodaacuternosti

kultury a kreativniacutech průmyslů pro ekonomickyacute rozvoj města To že

Praha na podobneacute vyacutezvy neslyšiacute maacute sveacute zaacutepory i vyacutehody Přiacutemyacute eko-

nomickyacute dopad kulturou taženeacuteho rozvoje na ekonomiku dosud nebyl

empiricky dokaacutezaacuten a v některyacutech městech vedl i k diacutelčiacutem neuacutespěchům

(viz Evans a Shaw 2006) Harvey (2010) dokonce upozorňuje na to

že některeacute velkeacute kulturniacute projekty byacutevajiacute financovaacuteny zisky z riskant-

niacutech obchodniacutech transakciacute a jsou proto s ekonomickyacutem rozmachem

měst spojovaacuteny mylně Někteřiacute kritici současneacuteho pojetiacute bdquocreative cityldquo

namiacutetajiacute že měřit kulturu a kreativitu ekonomickyacutemi ukazateli je samo

o sobě konzervativniacute a v rozporu s původniacute ideou konceptu kteryacute byl

založen předevšiacutem na svobodomyslnosti a činnosti samotnyacutech

obyvatel

To že kultura neniacute v Praze dosud vniacutemaacutena jako naacutestroj ekonomick-

eacuteho rozmachu tedy může byacutet i určitou vyacutehodou Nevyacutehodou teacuteto

bdquozaostalostildquo oproti zaacutepadu je však to že dosud nedošlo ani k jejiacutemu

propojeniacute s uacutezemniacutem rozvojem a strategickyacutemi ciacutely města Naopak

dochaacuteziacute i k jevům zcela protichůdnyacutem kdy kupř město odmiacutetaacute

některeacute na kulturniacute konverzi zaměřeneacute aktivity bdquozdolaldquo ačkoliv praacutevě ty

by mohly byacutet motorem kreativniacuteho rozvoje Prahy Dalšiacutem probleacutemem

je pokračujiacuteciacute netransparentniacute odprodej brownfieldů kdy město pro

využiacutevaacuteniacute těchto ploch nevymezuje jasnaacute kriteacuteria (viz zpraacuteva os Arni-

3

ka[2]) Přiacutečinou je mj to že Praha jakožto bohatyacute region při regener-

aci brownfieldů nespoleacutehaacute na prostředky z evropskyacutech fondů (res-

pektive v minuleacutem programovaciacutem obdobiacute alokovaneacute prostředky

využila na odlišneacute uacutečely) Ty v Česku čerpajiacute primaacuterně mimopražskeacute

brownfieldy na ktereacute se vztahuje Naacuterodniacute strategie regenerace

brownfieldů[3]

Pražskeacute brownfieldy naopak nejsou ani součaacutestiacute Naacuterodniacute databaacuteze

brownfieldů mapovanyacutech agenturou CzechInvest V Praze totiž již

nyniacute převlaacutedaacute rozvoj brownfieldů prostřednictviacutem komerčniacuteho ro-

zvoje Jeho tvaacuteř ale určujiacute developeři s mizivyacutem zaacutejmem o kulturniacute

rozvoj Často tak dochaacuteziacute i k destrukci industriaacutelniacute architektury Ta

byacutevaacute obvykle zcela srovnaacutena se zemiacute nebo ponechaacutena jen jako

torzo určeneacute k vytvořeniacute určiteacute bdquoimageldquo novyacutech komerčniacutech staveb

Uchovaacuteniacute industriaacutelniacute architektury maacute přitom vyacuteznam jak z hlediska

pamaacutetkoveacute ochrany a zachovaacuteniacute historickeacute paměti některyacutech miacutest

tak i z hlediska uspokojeniacute specifickyacutech estetickyacutech naacuteroků určiteacuteho

segmentu společnosti nebo kulturniacutech aktivit pro jejichž provo-

zovaacuteniacute jsou industriaacutelniacute prostory nezbytneacute

Do budoucna je proto nutneacute nastavit pro využiacutevaacuteniacute ploch

brownfieldů developery striktniacute pravidla kteraacute by zahrnovala takeacute

povinnost developera zohlednit kulturniacute potenciaacutel daneacute lokality a

to jak z hlediska jejiacute architektury tak i z hlediska jejiacuteho potenciaacutelu

pro rozvoj dalšiacute kulturniacute infrastruktury Daacutele je nutneacute podstatně viacutece

stavět na kreativniacutem potenciaacutelu miacutestniacutech iniciativ bdquozdolaldquo ktereacute často

majiacute o využiacutevaacuteniacute industriaacutelniacutech staveb zaacutejem a viacutece je strategicky a

investičně podpořit

ZDROJE

FLORIDA R (2002) The Rise of the Creative Class And how itlsquos transforming work

Leisure community and everyday life Perseus Book Group New York

HARVEY D (2012 [2010]) Zaacutehada kapitaacutelu Přežije kapitalismus svou posledniacute krizi

Rybka Publishers Praha

EVANS G SHAW P (2006) Literature Review Culture and regeneration Art Re-

search Digest 37 ss 1-11

LANDRY C (2000) The Creative City A toolkit for urban innovators Earthscan Lon-

don

PIXOVAacute M (2013) Spaces of alternative culture in Prague in a time of political-eco-

nomic

Changes of the city Geografie 118 č 3 ss 221ndash242

[1] bdquoCreative cityldquo neboli kreativniacute město je urbanistickyacute koncept kteryacute se na konci

20 stoletiacute stal novyacutem celosvětovyacutem paradigmatem v městskeacutem plaacutenovaacuteniacute V jeho

původniacutem smyslu mělo byacutet toto plaacutenovaacuteniacute založeno na kreativniacutem potenciaacutelu

daneacuteho miacutesta a jeho obyvatel V současneacute době se koncept často použiacutevaacute v redu-

kovaneacute podobě předevšiacutem ve vztahu ke kreativniacute ekonomice umělcům a kreativniacutem

profesionaacutelům Tato podoba je ve sveacute podstatě sama o sobě konzervativniacute neboť

kreativita je zde vniacutemaacutena spiacuteše jako naacutestroj k dosaženiacute konzervativniacutech ciacutelů nikoliv

jako změna celkoveacuteho postoje vůči městu a jeho plaacutenovaacuteniacute

[2] ARNIKA Brownfields v centru Prahy kriteacuteria udržitelneacuteho rozvoje 2009 dostupneacute

online httparnikaorgbrownfields-2009

[3] httpwwwczechinvestorgdatafilesstrategie-regenerace-vlada-1079pdf

4

Scheacutema šetřenyacutech lokalit brownfieldů

dle vlastnictviacute MHMP a spřiacuteznenyacutech

organizaciacute

5ZDROJ Analyacuteza brownfields v Praze Kolpron CZ sro 2008

6

9 přednaacutešejiacuteciacutech

1 teorie strategie vs 8 praxe

7 Praha vs 2 Plzeň Bratislava

Na symposiu jsme přiviacutetali celkem 9 řečniacuteků

1 MICHAELA PIXOVaacute sociaacutelniacute geografka FSV Univerzita Karlova PragueWatch

2 ŠIMON CAbAN iniciaacutetor Karliacutenskaacute Kasaacuterna Praha ndash Karliacuten

3 IgOR KOVAČEVIć spoluzakladatel architekt CCEA MObA Karliacutenskyacute Viadukt Praha ndash Karliacuten

4 YVONA KREUZMANNOVaacute ředitelka Divadlo Ponec Haly za Poncem Praha ndash Žižkov

5 ŠTĚPaacuteN KUbIŠTA iniciaacutetor Jatka 78 Praha ndash Holešovice

6 MATĚJ VELEK produkčniacute Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov Praha ndash Žižkov

7 MICHAELA MIXOVaacute projektovaacute manažerka Centrum pro kreativniacute podnikaacuteniacute DEPO2015

8 ČESTMIacuteR SUŠKA zakladatel majitel Studio bubec Praha-Řeporyje

9 gaacutebOR bINDICS spoluzakladatel Aliancia Staraacute Tržnica Staraacute Tržnica bratislava

2 ŘEČNIacuteČKY ŘEČNIacuteCI A PROJEKTY

7

1 Karliacutenska Kasaacuterna2 Karliacutensky Viadukt3 Kreativniacute zoacutena DEPO 20154 Jatka 78

5 Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov6 Staraacute Tržnica

do 2 let 3 - 5 let

7 PONEC - divadlo pro tanec8 Studio Bubec

10 + let

Z hlediska času jsme projekty volili

21 ČAS

1 Karliacutenska Kasaacuterna 2 Karliacutensky Viadukt 3 Kreativniacute zoacutena DEPO 20154 Jatka 785 PONEC - divadlo pro tanec6 Staraacute Tržnica

MĚSTO STAacuteT MČ

7 Studio Bubec8 Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov

SOUKROMYacute MAJITEL STAacuteTNIacute PODNIK

22 VLASTNICTVIacute

8

23 FINACOVAacuteNIacute

1 TEacuteMĚř VYacuteLUČNĚ VEřEJNEacute DEPO2015 (90)

2 VYacuteLUČNĚ SOUKROMEacute BUBEC začaacutetek

3 CROwDfUNDINg JATKA 78 začaacutetek 4 KOMBINACE

veřejneacute (70-80) soukromeacute (do 20) PONEC NAacuteKLADOVEacute NAacuteDRAŽIacute ŽIŽKOV (stoupaacute přiacutejem z vlastniacute činnosti)

veřejneacute (60) soukromeacute (10) individuaacutelniacute podpora (10) vlastniacute činnost (20) BUBEC současnost

fundraising (15) reklamniacute partnerstviacute (20) soukromeacute naacutejmy (65) STARAacute TRŽNICA

9

10

1 Michaela Pixovaacute bdquoMetabolity Města a jejich KULTURNiacute POTENCIAacuteLldquo

Do teacutematu ne nutně zahrnujeme pouze brownfieldy ale i mnoheacute

budovy ktereacute jednoduše řečeno město odvrhne jsou praacutevě

metabolitami města

-brownfieldy chaacutepeme jako budovyprostory postiženeacute původniacutem

využitiacutem lokality pro jejichž regeneraci a využitiacute je potřeba zaacutesah

zvnějšku

Jak znovu využiacutet brownfieldy Musiacuteme si řiacutect odkud se berou

- neustaacutele vytvaacuteřiacuteme noveacute způsoby vyacuteroby (agraacuterniacute-gtprůmyslovyacute-

gturbanizačniacute)

- dnes se koloběh kapitaacutelu nachaacuteziacute v městskeacutem prostřediacute

- způsoby rozvoje

1 INVESTOVaacuteNIacute DO bUDOVLOKALIT

2 SPATŘENIacute PŘIacuteLEŽITOSTI

3 ROZVOJ INICIOVANyacute KULTUROU - -gt kulturniacute rozvoj na zaacutepadě v

80 a 90 letech k naacutem přichaacuteziacute o 20 let později

- k teacutematu kulturniacuteho rozvoje se musiacuteme stavět i kriticky

Kreativniacute průmysly nejsou vždycky spaacutesnou přiacuteležitostiacute

3 PREZENTACE A PROJEKTY2 ŠImON CAbAN KARLiacuteNSKAacute KASAacuteRNA PRAHA ndash KARLiacuteNrok vzniku 2014

- investoři developeři a politici jsou akteacutery kteřiacute toto teacutema mohou

vyacuterazně ovlivnit (v saacutele 4 zaacutestupci městskeacute samospraacutevy)

- problematikou se zabyacutevaacute skoro 30 let

- přeměna prostoru na Žižkově (U bulhara) na kulturniacute saacutel nebyl možnyacute

kvůli vlastnictviacute parkoviště Pentou - - gt projekt Kasarta ndash

karliacutenskaacute byacutevalaacute kasaacuterna (Jana Žižky z Trocnova)

- objekt vypsanyacute na prodej Ministerstvem vnitra ndash dosud nenašlo vlast-

niacuteka

- Praze schaacuteziacute saacutel pro velkeacute množstviacute lidiacute

- mezi zaacutejemci by byli filharmonici kteřiacute vyhledaacutevajiacute praacutevě akustiku

kterou kasaacuterna nabiacuteziacute

Čiacutem se kasaacuterna lišiacute od Fora Karliacuten nebo palaacutece Lucerny je

multifunkčnost - prostor pro kreativniacute činnost zaacutezemiacute variabilniacute

prostor provaziště ad

---

V P r a z e je množstviacute budov a saacutelů sloužiacuteciacutech kulturniacutem udaacutelostem

Mnoheacute z nich jsou reprezentativniacute ale teacuteměř žaacutednyacute nemaacute

parametry dostatečneacute velikosti neutraacutelnosti a uacutečelnosti pro současneacute 11

kulturně-společenskeacute akce ktereacute se často pohybujiacute na hraniciacutech

všech možnyacutech žaacutenrů využiacutevajiacute noveacute technologie a potřebujiacute takeacute

adekvaacutetniacute služebnyacute přiacutestup - přiacutejezd a zaacutezemiacute Zaacutekladniacute principem je

vytvořit budovu pro konaacuteniacute všech takovyacutech udaacutelostiacute stiacutem aby uni-

verzalita objektu nedeterminovala samotnou akci ale zůstala k niacute

neutraacutelniacute maximaacutelně služebnaacute pro vyniknutiacute akce samotneacute I když je

pochopitelneacute že v přiacutepadě nemalyacutech naacutekladů a předevšiacutem prestiže

takoveacuteho diacutela je nutneacute myslet i na jeho reprezentativniacute tvaacuteř charakter

budovy by měl byacutet uacutečelovyacute (ekonomickyacute) funkčniacute služebnyacute

Kasaacuterna Jana Žižky z Trocnova v Karliacuteně se jeviacute jako optimaacutelniacute miacutesto

- poloha v centru

- dopravniacute dostupnost

- možnost parkovaacuteniacute

- velikost

- revitalizace staacutevajiacuteciacuteho objektu (a nikoli expanze mimo centrum

města)

Pozemek na ktereacutem kasaacuterna stojiacute umožňuje v samotneacutem dvoře

objektu realizaci dostatečně velkeacute haly včetně potřebneacuteho zaacutezemiacute

Objekty staacutevajiacuteciacute budovy pak nabiacuteziacute nejen nezbytneacute

administrativniacute zaacutezemiacute ale i např ubytovaciacute kapacity (ubytovaacutevaacuteniacute

hostujiacuteciacutech umělců ale i celyacutech hudebniacutech a divadelniacutech těles je

dosud finančně i organizačně velice naacutekladnou položkou)

25m šiacuteře saacutelu deacutelka 50m plus dalšiacute propojitelneacute prostory celkem

kolem 100m Vyacuteška cca 12m rovnaacute podlaha zapuštěneacute balkony

ochozy nosnaacute konstrukce (nejen) stropu pro různeacute instalace - to jsou

zaacutekladniacute funkčniacute parametry ověřeneacute z mnoha saacutelů a akciacute

Na zaacutekladě mnohyacutech diskuziacute mezi umělci architekty zaacutestupci města i

aktivniacute veřejnostiacute je potřebnost takoveacuteho prostoru nezpochybnitelnaacute

Otaacutezkou pochopitelně zůstaacutevaacute způsob financovaacuteniacute

Uvedenaacute vizualizace neniacute architektonickyacutem naacutevrhem ale

empirickou objemovou a charakterovou studiiacute prostoru Předklaacutedaacuteme

tuto vizi pro posouzeniacute zainteresovanyacutech

Šimon + Miroslav

12

3 igor Kovačević KarliacutensKyacute viaduKt PRAHA ndash KARLiacuteNrok vzniku 2013

- Karliacuten maacute potenciaacutel jako dřiacutev berliacuten Viacutedeň (vizualitou i naacuteplniacute)

- projekt oživeniacute Negrelliho viaduktu

- zprvu prochaacutezel projekt deziluziacute ndash většinu pozemku vlastniacute Českeacute

draacutehy (konflikt se SŽDC)

- kompromis převedeniacute pozemků pod piliacuteři viaduktu na SŽDC pod

oblouky na hl m Prahu

- projekt aktivniacute na 3 dny v raacutemci Zažiacutet město jinak ndash 10 galeriiacute trans-

formovalo podobloukovyacute prostor na kulturniacute (př v jednom prostoru

knihovna na sdiacuteleniacute a vyacuteměnu kniacutežek)

- přišla potřeba posunout tuto ideu daacutel -gt zprofesionalizovat celyacute

projekt

- 2014 navaacutezaacuteniacute spolupraacutece s karliacutenskyacutemi společnostmi (zaměřujiacuteciacute

se na společenskyacute komunitniacute život) -gt organizace kulateacuteho stolu pro

důležiteacute hraacuteče ndash to bylo poprveacute co se uskutečnilo takoveacuteto setkaacuteniacute

všech akteacuterů kteřiacute mohou věc ovlivnit

---

V současneacute době se připravuje rekonstrukce Negrelliho viaduktu

kteraacute umožniacute zkapacitněniacute uacuteseku mezi železničniacute zastaacutevkou Praha

bubny a železničniacute zastaacutevkou Praha Masarykovo naacutedražiacute pro ve-

deniacute vlaků z Kladna a nově letiště Ruzyně Přiacutepravy trvajiacute již zhruba

pět let ale teprve nyniacute dostaacutevajiacute reaacutelnyacute rozměr Rekonstrukce kteraacute

se maacute zahaacutejit ke konci roku 2015 (odhadem minimaacutelně za 800 mil

Kč) je ovšem pouze technickeacuteho charakteru zaměřuje se hlavně na

železničniacute trať a nepočiacutetaacute s možnostiacute transformace a využitiacutem pros-

toru okolo stavby Prostory pod oblouky byly mimo jineacute během prvniacute

republiky využiacutevaacuteny jako luxusniacute garaacuteže a saloacutenniacute opravny automobilů

Po druheacute světoveacute vaacutelce se z nich staly zbytkoveacute prostory sklady a

parkovaciacute staacuteniacute některeacute byly zazděny Současnyacute stav oblouků a okoliacute

mostu předevšiacutem v Karliacuteně je přinejmenšiacutem nelichotivyacute Nevzhledneacute a

nekulturniacute prostřediacute ktereacute miacutesty působiacute dojmem sklaacutedky je pobiacutedkou

pro využiacutevaacuteniacute těchto prostor spojeneacute s drogovou kriminalitou a

sociaacutelniacutemi probleacutemy Přitom se jednaacute o jedinečneacute z jednotky 60 m2

ktereacute se mohou staacutet zaacutekladnou pro mnoho kreativniacutech městskyacutech

aktivit - atelieacutery obchůdky bary start-up kancelaacuteře miacutesta pro set-

kaacutevaacuteniacute Vstup do Karliacutena se tak může proměnit v kreativniacute inkubaacutetor

Viacutece informaciacute na httpwwwcceaczczprojectsprojekt=viadukt

13

4 YvONA KREUZmANNOvAacute DIvADLO PONEC HALY za PonceM Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 1995

- Divadlo Ponec - původně strojiacuterna (1988)

- městskaacute čaacutest Praha 3 vypsala veřejnou soutěž na kulturniacute využitiacute

-gt 1 tanečniacute dům v ČR (ačkoliv v Evropě dance house běžnou

součaacutestiacute kulturniacuteho života)

- rekonstrukce budovy za velkeacute podpory staacutetu sponzorů a nakonec i

města

- Ponec jako vstupniacute braacutena k Žižkovu směrem od Florence ndash para-

lela s bulharem (IK) ndash nutnost reprezentativniacutech prostor na frekven-

tovanyacutech miacutestech (kvůli turistům např)

- všechny pozemky kolem Ponce patřiacute SŽDC blokujiacute průchod i cyk-

lostezku --gt jak revitalizovat okoliacute Ponce

- kliacutečoveacute pro projekt je propojeniacute osy Hlavniacute naacutedražiacute ndash Žižkov a osy

Florenc ndash horniacute Žižkov

- budovy kolem Ponce mohou sloužit jako zaacutezemiacute pro tanečniacute dům

- jednaacuteniacute s dalšiacutemi organizacemi (př bajkazyl už spolupraacuteci navaacutezal)

- definice akčniacuteho raacutediusu (př zapojeniacute do Zažiacutet město jinak novyacute

cirkus etc) -gt naacutesledně definovaacuteniacute rozvoje a potenciaacutelniacutech partnerů

ndash vize soběstačneacute kulturniacute jednoty rozleacutehajiacuteciacute se v okoliacute Ponce

- inspirace zahraničniacutemi zdroji (př Trans Europe Halles (wwwtehnet)

- ciacutelem rozšiacuteřit aktivity až hranice stavby

---

Tanec Praha je za viacutece než 20 let sveacute existence zapojen do řady mez-

inaacuterodniacutech siacutetiacute a projektů v nichž mapuje pozitivniacute zkušenosti ze

zahraničiacute a funkčniacute modely obdobnyacutech kreativniacutech center clusterů

apod Od r 1991 je členem IETM (Informal European Theatre Meet-

ing ndash wwwietmorg) daacutele patřiacute k zaklaacutedajiacuteciacutem členům Aerowaves

(Evropskaacute platforma mladyacutech choreografů ndash wwwaerowavesorg)

avšak ve vztahu k revitalizaci industriaacutelniacutech prostor kolem Ponce maacute

zaacutesadniacute vyacuteznam Trans Europe Halles (TEH ndash wwwtehnet) ndash network

jehož doporučeniacute bylo součaacutestiacute původniacuteho projektu Ponce s niacutemž

Tanec Praha r 1998 zviacutetězil ve veřejneacute soutěži na kulturniacute využitiacute daneacute

budovy Česko-anglickaacute informace o teacuteto siacuteti je přiacutelohou č 1 Celeacute

Kreativniacute centrum Žižkov by se přirozeně stalo součaacutestiacute teacuteto siacutetě Praha

v niacute dosud chybiacute

Ponec je koncipovaacuten jako flexibilniacute viacuteceuacutečelovyacute prostor s vlastnostmi

tanečniacuteho saacutelu (speciaacutelniacute odpruženaacute podlaha dostatečně velkaacute sceacutena

na uacuterovni hlediště ktereacute maacute elevaci řad 40 cm) Vznikl přestavbou

opuštěneacuteho kina dřiacuteve tovaacuterniacute haly Od vzniku divadla se pražskaacute

tanečniacute sceacutena rozrostla a stoupajiacute i naacuteroky a potřeby zaacutezemiacute pro jejiacute

rozvoj vzdělaacutevaciacute projekty workshopy odborneacute seminaacuteře konfer-

ence diskuse a v neposledniacute řadě projekty mezinaacuterodniacute spolupraacutece

Současneacute zaacutezemiacute divadla Ponec je pro objem těchto aktivit zcela

nedostačujiacuteciacute Původniacute dispozice kinosaacutelu jsou velice limitujiacuteciacute a

hledajiacute se proto různaacute provizorniacute řešeniacute Kancelaacuteře tyacutemu jsou umiacutestěny

mimo budovu divadla v nedalekeacutem Karliacuteně Skladovaciacute prostory jsou

nevhodně umiacutestěny v mobilniacutech buňkaacutech (bez vytaacutepěniacute) na dvoře

14

areaacutelu SŽDC divadelniacute technologie např pod divaacuteckou tribunou a

zkušebny jsou umělci nuceni poptaacutevat v komerčniacutech nebo partner-

skyacutech studiiacutech Chybiacute prostor pro tvorbu ale i komunikaci s ostatniacutemi

uměleckyacutemi žaacutenry meeting point pro umělce i veřejnost skutečnyacute

dialog

Využitiacute a rekonverze industriaacutelniacutech prostor pro kulturně-společenskeacute

využitiacute je osvědčenyacutem modelem v celeacute řadě zemiacute a přinaacutešiacute vyacuterazneacute

zlepšeniacute kvality života v danyacutech lokalitaacutech Existujiacute celeacute bdquokreativniacute

čtvrtildquo jinde clustery v menšiacute miacuteře pak kreativniacute centra což je model

odpoviacutedajiacuteciacute rozloze okoliacute Ponce

Spolupraacutece nevlaacutedniacutech neziskovyacutech organizaciacute (NNO) s veřejnou

spraacutevou a miacutestniacutemi podnikateli je zcela zaacutesadniacute pro uacutespěch projektu

Vytvaacuteřiacute synergickyacute multiplikačniacute efekt přiacutenosnyacute pro veškereacute akteacutery a

hlavně veřejnost Proto se Tanec Praha jako leader projektu rozhodl

uspořaacutedat kulateacute stoly brainstormingy zapojil se do Strategickeacuteho

plaacutenu Prahy 3 a SWOT analyacutezy jejiacuteho kulturniacuteho rozvoje (viz přiacuteloha

č 3) zmapoval potenciaacutel NNO v okoliacute (viz přiacuteloha č 4) a možnosti

mezinaacuterodniacute spolupraacutece v raacutemci evropskyacutech siacutetiacute

4) VyacuteSTUPY ANALyacuteZ NAbIacuteZEJIacute bOHATeacute MOŽNOSTI PRO DANOU

LOKALITU

a) současnyacute tanecbull zkušebny studia ndash prostor pro tvorbu a workshopy divadlo Ponec

ndash divadlo pro tanec prezentace původniacute tvorby ndash otevřenyacute prostor

festivaly ndash TANEC PRAHA a Českaacute tanečniacute platforma Malaacute inventura

4 dny v pohybu Dětskeacute studio ndash rozvoj kreativity dětiacute prostřednictviacutem

tance pohybu a ostatniacutech uměniacute

b) novyacute cirkusbull spolupraacutece s Cirqueon ndash diacutelny pro děti i dospěleacute aktivity na dvoře

po celou letniacute sezonu popř chapiteau

c) design vyacutetvarneacute uměniacute hudba kulturniacute a kreativniacute průmyslybull siacutedlo drobnyacutech podnikatelů v oblasti designu ndash grafika novaacute meacutedia

sceacutenografie fashion design ndash spolupraacutece s uměleckyacutem školstviacutem v

daneacute čtvrti (např VOŠUP a SUPŠ ZUŠ) vyacutestavy a instalace diskuse

diacutelny přednaacutešky zapojeniacute do akce Žižkovskaacute noc apod optimaacutelně

audio-vizuaacutelniacute studio (dle dostupnyacutech prostředků na vybaveniacute)

d) ekologickeacute a komunitniacute aktivitybull cyklostezka ndash zaacutezemiacute diacutelna půjčovna propojeniacute na sousediacuteciacute čtvrti

uacutezkaacute spolupraacutece s bajkazylem nadaciacute Partnerstviacute bicykl amp Funbikes

Okolo a Pedal Project Klubem přaacutetel Žižkova aj zapojeniacute do aktivit

Zažiacutet město jinak Žižkovskeacute mezidvorky apod

e) sociaacutelniacute inkluze a praacutece s naacuterodnostniacutemi menšinamibull naacutevaznost na působeniacute umělců divadla Ponec na školaacutech Prahy 3 a

8 včetně ZŠ Havliacutečkovo naacutem zaměřeneacute na romskeacute děti spolupraacutece s

romskyacutemi aktivitami (Evropskeacute centrum romskeacute hudby aj) akce pro

Fond ohroženyacutech dětiacute Klokaacutenek spolupraacutece s DDM Ulita atd

f) spolupraacutece s miacutestniacutemi podnikateli a NNO na Žižkově a okoliacutebull Vystřelenyacute oko kino Aero klub Final Truhlaacuterna Streetculture City-

15

surfer Parukaacuteřka 35m2 DIY Remedium

Niacutezkoprahovyacute klub Husita skautskeacute oddiacutely Mamma help center

Rodinneacute a kulturniacute centrum Novaacute Trojka a dalšiacute

g) otevřenyacute prostor pro iniciativy občanů organizaciacute diskuse na aktuaacutelniacute teacutematabull veřejně přiacutestupneacute prostory kavaacuterny dvora aj free wi-fi možnost

avizovanyacutech debat i tematickyacutech bloků dle podnětů partnerů či

naacutevštěvniacuteků

Viacutece informaciacute na httpwwwdivadloponeccznewsindexmn17

page15

5 ŠtěPaacuten KubiŠta jatKa 78 Praha ndash holeŠovicerok vzniku 2014

- ke karliacutenskeacutemu triumviraacutetu maacute bliacutezko (provozuje Přiacutestav)

- Jatka78 ndash 2 haly holešovickeacute tržnice

- geneze projektu sklady CirkuLaPutyka vyhořely tento prostor se

jevil jako ideaacutelniacute zkušebna a sklad

- tržnice prohlaacutešena za naacuterodniacute kulturniacute pamaacutetku vlastniacutek Delta

nemohl stavbu zbořit a zastavit novou

- primaacutetor Svoboda i dalšiacute politici byli nakloněni myšlence

pronajmout prostor divadelniacutekům ŠK v teacute době opouštěl novou

sceacutenu naacuterodniacuteho divadla chtěl se věnovat odlišneacutemu typu projektu

- hala opravena sveacutepomociacute (brigaacuteda) naacutesledoval zkušebniacute

dvouměsiacutečniacute provoz (odhaleniacute chyb jako absence zatměniacute)

- crowdfundingovaacute kampaň Nakopni Jatka (vybrali přes 2 miliony Kč)

přispěvateleacute motivovaacuteniacute např odměnou bdquopodepsaacuteniacuteldquo židle v divadle

V současnosti maleacute množstviacute zaměstnanců postupně opadaacute prvotniacute

nadšeniacute současně vznikajiacute finančniacute probleacutemy

---

Multifunkčniacute divadlo hudebniacute klub galerie treacuteninkoveacute haly

zkušebna a tělocvična Miacutesto s ideaacutelniacutemi podmiacutenkami pro novyacute

cirkus Domovskaacute sceacutena Cirku La Putyka Prostor otevřenyacute českyacutem

i zahraničniacutem souborům uzpůsobenyacute pro rezidenčniacute projekty a

představeniacute workshopy konference diskuze přednaacutešky vyacutestavy

a happeningy Zrozeniacute prvniacuteho komplexniacuteho kulturniacuteho centra ve

středniacute a vyacutechodniacute Evropě

Viacutece informaciacute na httpwwwjatka78czo-nas

16

6 Matěj veleK naacuteKladoveacute naacutedraŽiacute ŽiŽKov Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 2012

- původně zaregistrovaacuteno kvůli lokaci pro produkčniacute agenturu -gt

začalo vyjednaacutevaacuteniacute

- na radnici M Stropnickyacute v teacute době se NNŽ stalo kulturniacute pamaacutetkou

- viacutece jedinců i instituciacute projevili zaacutejem o prostor

- 15 studentů architektury s rozpočtem 20 000 Kč navrhli koncept

přeměny saacutelu

- 2013 prostor využil Designblok

- uvedeniacute divadel koncertů spolupraacutece s bregantem (NFA) ndash letniacute

promiacutetaacuteniacute

S ČIacuteM bOJUJE NNŽ

1 okraj Žižkova (periferie) -gt nakonec se tato obava nenaplni

la naacutedražiacute je dostatečně přitažlivyacutem objektem navštěvuje ho

mnoho lidiacute včetně turistů

2 podpora Stropnickyacutem ndash NNŽ jako kulturniacute centrum

Prahy 3 kteraacute i do určiteacute miacutery spolupracovala dramaturgicky a

provozně (bezpečnostniacute opatřeniacute apod)

3 vrchol letošniacute sezoacuteny ndash velkaacute koncertniacute akce pro několik

tisiacutec lidiacute (viz Polygon) ndash fungovala jako zkouška zabezpečeniacute

akustiky apod po všech straacutenkaacutech vše proběhlo bez

probleacutemů jedinyacute zaacutedrhel byla stiacutežnost na hluk

4 pronaacutejem od ČD ČD Kargo a SŽDC (komplikovanějšiacute

domluva než u předchoziacutech řečniacuteků)

5 komunikace s jednotlivyacutemi uacuteředniacuteky dopomohla spolupraacuteci

např se SŽDC i po produkčniacute straacutence staacutele však na ČD vaacutezne

např využitiacute prostoru pro celoročniacute dramaturgii

6 v budoucnu hroziacute rozvoj stavebnictviacute v lokalitě zvyacutešenaacute

dopravniacute infrastruktura ad

PARTNEřI IPR PRAHA (NoVě 2015) NFA (PRoJEKT bdquoNA KLiacuteČldquo

LETošNiacuteHo LETNiacuteHo KINA) AERo GALERIE J FRAGNERA (VyacutesTAVA

LANDSCAPE)

Viacutece informaciacute na httpnakladovenadrazizizkovcomeno-nnz

17

7 čestMiacuter suŠKa studio bubec Praha-ŘePoryjerok založeniacute 2000

- skladovaacute hala v Řeporyjiacutech původně chtěl využiacutet jako svůj atelieacuter

-gt ziacuteskal do soukromeacuteho vlastnictviacute odpadlo lobovaacuteniacute u naacuteměstků

apod

- zvlaacuteštniacute symbioacuteza soukromeacuteho a městskeacuteho ndash vila privaacutetniacute pozemek

obecniacute

- založeniacute občanskeacuteho sdruženiacute (+ Holas Hřebejk ad)

- sloužiacute jako uměleckeacute studio i pro zahraničniacute tvůrce

- 200 rezidentů umělců

- bdquoart safarildquo ndash lov a obdivovaacuteniacute uměniacute

- pořaacutedaacuteniacute uměleckeacuteho festivalu interakce s veřejnostiacute

- vraacutetit něco lokalitě ndash uměniacute do veřejneacuteho prostoru

- obec ve stiacutenu velkoměsta poměrně odstrčenaacute lokalita (lideacute např

poprveacute přichaacuteziacute do styku s abstraktniacutem uměniacutem) původně miacutestniacute

obyvateleacute tomuto typu uměniacute a happeningu nerozuměli - -gt zave-

deniacute vyacutetvarnyacutech kurzů pro vzdělaacuteniacute o uměniacute v lokalitě

- okoliacute Prokopskeacuteho uacutedoliacute ndash uměleckyacute zaacutesah na hranici civilizace a

divokeacute přiacuterody

- 10 000 m2 kolem vily je v katastrofaacutelniacutem stavu -gt zaacutejem o pozemky

ndash na zastupitelstvu schvaacutelen plaacuten bdquo10 000 m2 kreativityldquo (dalšiacute atel-

ieacutery studio pro děti zahradniacute restaurace komunitniacute zaacutehony kunst-

halla ad)

---

Od roku 2000 působiacute nejen jako sochařskeacute studio ale i jako kulturniacute

centrum s využitiacutem pro rezidenčniacute pobyty umělců pořaacutedaacute vyacutestavy

diacutelny pro děti a mlaacutedež a vyviacutejiacute mnoho dalšiacutech aktivit

Mezinaacuterodniacute uměleckeacute rezidenčniacute pobyty aktuaacutelně nabiacuteziacute miacutesto pro

10 rezidentů v samostatnyacutech atelieacuterech a v otevřeneacutem prostoru studia

po celyacute rok 24h denně O vyacuteběru umělců k rezidenčniacutem pobytům

rozhoduje Uměleckaacute rada studia rezidenti jsou v kontaktu s předniacutemi

českyacutemi umělci mohou mezi sebou sdiacutelet sveacute zkušenosti a na konci

pobytu představit vytvořenaacute diacutela

Uměniacute ve veřejneacutem prostoru je vyacuteznamneacute teacutema kteryacutem se od sveacuteho

vzniku Studio bubec zabyacutevaacute ať již kraacutetkodobyacutem nebo dlouhodobyacutem

umisťovaacuteniacutem děl do veřejneacuteho prostoru či přednaacuteškami Art Safari ndash

vyacutestava děl autorů z Českeacute republiky i ze zahraničiacute Znaacutemiacute umělci

vystavujiacute po boku mladyacutech a začiacutenajiacuteciacutech autorů Konaacute se dvakraacutet

ročně formou festivalu uměniacute jehož součaacutestiacute jsou takeacute workshopy

hudebniacute a divadelniacute vystoupeniacute

Vyacutestavy uskutečněneacute mimo studio ve spolupraacuteci s kulturniacutemi nebo

městskyacutemi institucemi např vyacutestavy ve Staroměstskeacute radnici v Praze

(2011 2013) a dalšiacute babybubec - workshopy vyacutetvarneacute kurzy a

přiacuteměstskeacute taacutebory - pořaacutedaacuteme tvořiveacute diacutelny pro děti i dospěleacute přiacutemo

ve Studiu bubec a takeacute v nově zrekonstruovanyacutech prostoraacutech na

Řeporyjskeacutem naacuteměstiacute

Divadlo bubec založeneacute v roce 2005 pod vedeniacutem Arjany Shameti

a Renaacutety Kubišoveacute se zaměřuje předevšiacutem na loutkoveacute divadlo pro

18

nejmenšiacute divaacuteky v nemocniciacutech či v dětskyacutech domovech

Revitalizačniacute projekty v současnosti např Zahrada bubec projekt

sochařskeacute zahrady a kreativniacuteho hřiště s budovou studia pro praacuteci s

dětmi v bliacutezkosti Studia bubec

V roce 2014 jsme vytvořili studii rozvoje oblasti v okoliacute Studia bubec

a jejiacute revitalizaci v sochařskyacute interaktiniacute park a pod naacutezvem bUbEC

10 000 m2 kreativity ji realizujeme ve 4 faacuteziacutech

Viacutece informaciacute na httpwwwbubecczinpageo-nas

19

8 Michaela Mixovaacute centruM Pro Kreativniacute PodniKaacuteniacute dePo2015 PlzeŇrok založeniacute 2015

- industriaacutelniacute objekt z roku 1930

- prostor původně obyacutevaly městskeacute dopravniacute podniky ty naacutesledně

přesunuty do nově vystaveneacuteho objektu hala naacutesledně poskytnuta

Plzni2015

- lokalita zajiacutemavaacute i pro developery (15 minut z centra)

- prostor zpřiacutestupnit kreativniacutem průmyslům ndash tiacutem zamezit absolut-

niacutemu financovaacuteniacute z veřejnyacutech zdrojů

1 KREATIVNIacute INKUbaacuteTOR ndash poskytnutiacute prostoru lektorskeacute

kurzy (př o podnikaacuteniacute) ndash již probiacutehaacute testovaacuteniacute jedni z umělců

na zaacutekladě toho již dnes prodaacutevajiacute sveacute vyacuterobky ndash a majiacute vlastniacute

label

2 MAKERSPACE ndash poskytnutiacute materiaacutelů naacutestrojů (funguje na

baacutezi členstviacute) noveacute technologie

3 COWORKINg ndash pronajiacutemaacuteniacute kancelaacuteřiacute

4 OŽIVOVaacuteNIacute PROSTORU AKCEMI (př přednaacutešky o

financovaacuteniacute z evropskyacutech zdrojů)

5 pro veřejnost zřiacutezeniacute KOMUNITNIacute ZAHRADY (DEPO využijiacute i

miacutestniacute obyvateleacute kteřiacute žijiacute i v panelaacuteciacutech apod)

- chybiacute kancelaacuteře rekonstrukce infrastruktury topeniacute a takeacute jistota

a vyacutehled

- inspirace projekty ndsm Amsterdam boxpor Londyacuten etc

---

DEPO2015 je vyacutestupem projektu Plzeň ndash Evropskeacute hlavniacute město kul-

tury 2015 Srdcem DEPO2015 je Centrum pro kreativniacute podnikaacuteniacute

ktereacute propojuje kulturu s byznysem a kreativniacutemi průmysly Depo je

miacutestem kde siacutedliacute pracujiacute tvořiacute prezentujiacute či obchodujiacute start-upy i za-

vedeneacute firmy Komunita kreativniacutech lidiacute se skvělyacutemi naacutepady a touhou

je realizovat maacute možnost projiacutet procesem inkubace tj za asistence a

mentoringu profesionaacutelů z kulturniacutech a kreativniacutech průmyslů nastarto-

vat svůj podnikatelskyacute zaacuteměr může využiacutevat sdiacutelenyacute pracovniacute prostor

otevřenou diacutelnu na vyacuterobu prototypů nebo si pronajmou atelieacuter či

kancelaacuteř DEPO2015 je takeacute siacutedlem rezidenčniacuteho programu OPEN

AiR kteryacute nabiacuteziacute českyacutem umělcům a kreativcům možnost vycestovat

do zahraničiacute a zaacuteroveň zve zahraničniacute kulturniacute sceacutenu do Plzně

Viacutece informaciacute na httpwwwdepo2015cz

20

9 gaacutebor bindics staraacute trŽnica bratislavarok založeniacute 2012

Staraacute tržnica je přeměna uzavřeneacuteho nehostinneacuteho prostoru

- projekt iniciovalo 11 profesionaacutelů (praacutevniacutek fundraiser ad)

- komerčniacute naacutejem 120 000 Kč ročně -gt vyacuteměnou fair spolupraacutece s

městem ndash určitaacute čaacutestka jde bratislavě

- image Tržnice tvořiacute trhy ndash všechny projekty podporujiacute tento zaacutekladniacute

koncept

- vstupniacute prostor rovněž revitalizovaacuten ndash důraz na reprezentativnost

- marketingovyacute produkt ndash navaacutezaacuteniacute na vyacuterobu sodovek dřiacuteve

spojenyacutech s tržniciacute

- rok 2014 106 000 naacutevštěvniacuteků rok 2015 158 0000 naacutevštěvniacuteků

- 5 rozpočtu jde na filantropickeacute uacutečely

- preferuje fundraising před vyacuteraznou spolupraciacute s městem ndash

nezaacutevislost od veřejnyacutech zdrojů

- zvyšovaacuteniacute kvality objektu podpořeno zvyšovaacuteniacutem kvality veřejneacuteho

prostoru ndash př mapovaacuteniacute reklamniacutech ploch sledovaacuteniacute developerskyacutech

projektů (vytvořeniacute pracovnaacutech skupin experti z oblasti etnografie

event managementu praacutev ad) -gt naacutevrhy na využitiacute objektu Novaacute

Jurkovičova teplaacutereň

---

Projekt revitalizaacutecie Starej tržnice s naacutezvom ldquoMestskeacute centrum Staraacute

tržnicardquo vypracovalo občianske združenie Aliancia Staraacute Tržnica v roku

2012 Projekt bol predloženyacute na magistraacutet hlavneacuteho mesta SR bratisla-

va a po zapracovaniacute pripomienok zo strany magistraacutetu poslancov

mestskeacuteho zastupiteľstva a verejnosti 7 februaacutera 2013 schvaacutelilo mest-

skeacute zastupiteľstvo prenaacutejom budovy Aliancii za uacutečelom jeho realizaacutecie

Primaacuternym cieľom projektu je aby sa Staraacute tržnica stala stretaacutevaciacutem

bodom kultuacutery v meste pričom je otvorenaacute rocircznym vekovyacutem

skupinaacutem a poskytuje rozličneacute služby obyvateľom aj naacutevštevniacutekom

mesta

Pri plaacutenovaniacute sme dbali na to aby bol priestor multifunkčnyacute na jednej

strane umožňuje usporaduacutevať plnohodnotneacute trhy na druhej strane sa

mocircže premeniť na priestor pre koncerty konferencie divadelneacute

predstavena Ak je treba dokaacuteže usadiť až 653 naacutevštevniacutekov

Z hľadiska dlhodobej udržateľnosti je docircležiteacute aby budova mohla

sluacutežiť meniacim sa trendom ndash sedem dniacute v tyacuteždni dokaacuteže fungovať ako

tržnica prednaacuteškovaacute saacutela alebo miesto pre podujatia

Viacutece informaciacute na httpstaratrznicasko-nas

21

22

Před sympoziem jsme rozeslali řečniacutekům a hostům kteřiacute se věnujiacute

spraacutevě budov dotazniacutek jehož ciacutelem bylo připravit se na diskusi a

zmapovat dobreacute a špatneacute zkušenosti a to co respondenti vniacutemajiacute

jako svůj přiacutenos městu

1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe

2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec

3 co byste dnes udělali jinaK

4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali

5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města

Na dotazniacutek odpovědělo 9 respondentů s těmito projekty

Stara Tržnica (bratislava) Radlickaacute kulturniacute sportovna - Fashion

garage - Kavaacuterna v ulice Stroupežnickeacuteho (Praha) Plechaacuterna (Praha

Kreativniacute zoacutena DEPO2015 (Plzeň) Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov (Praha)

Jatka78 (Praha) bajkazyl (Praha) Studio bubec (Praha) PONEC -

divadlo pro tanec (Praha)

4 VYacuteSLEDKY DOTAZNIacuteKOVEacuteHO ŠETŘENIacute1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe

KOmUNITAbudovaacuteniacute zapojeniacute komunity divaacuteci 7

PROGRAmProgram (rozšiřuje se kvalita pravidla pro nekomerčniacute

niacutezkoprahoveacute udržitelneacute inkluzivniacute programy) 4

KAPACITYRekonstrukce prostoru 3

Našli jsme miacutesto na lsquotrhursquo 3

Vytvořili jsme finančně udržitelnyacute plaacuten (kombinace

soukromyacutech veřejnyacutech financiacute přiacutepadně niacutezkeacute

provozniacute naacuteklady) 2

Nadšeniacute teamu 2

Vytvořili jsme profesionaacutelniacute team 1

vZTAHYSpolupraacutece s MČ P3 (Matěj Stropnickyacute) 1

23

2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec

KAPACITY Nedostatek financiacute probleacutem přesvědčit grantoveacute komise že

projekt si zasloužiacute většiacute podporu 4

Nedostatek lidiacute (team) nedostatečnyacute management 2

Nemožnost využiacutevat okoliacute budovy nedostatek prostoru 2

Kraacutetkodobeacute smlouvy 1

Časovaacute deacutelka rekonstrukce 1

vZTAHY Nemožnost sdiacutelet kreativitu teamu s vlastniacutekem nemovitosti

a spolu rozviacutejet projekt 1

Ne nejlepšiacute vztah s magistraacutetem kteryacute se promiacutetaacute do denniacute

komunikace 1

Vztahy s MČ lokaacutelniacutemi siacutetěmi 1

Nezaacutejem širokeacuteho publika o program 1

3 co byste dnes udělali jinaK

KAPACITYNejdřiacuteve definovat organizačniacute strukturu a zajištěniacute financiacute předtiacutem

než půjdeme do nepřiměřeně ambicioacutezniacuteho programu 2

Lepšiacute odhady časů a naacutekladů na rekonstrukce 1

Prostor - vlastnictviacuteKonverze budovy ne v obecniacutem vlastnictviacute (ideaacutel vlastnictviacute silneacute

firmy s veřejnyacutem působeniacutem např Českaacute pošta Českeacute draacutehy) 1

KOmUNIKACE vZTAHYViacutece komunikace s politiky MČ a jejich zapojovaacuteniacute do tvorby pro-

gramu a obnovy budovy 1

Jako jedinec bych udělal všechno jinak ale ve spolupraacuteci se

učiacuteme hledat funkčniacute řešeniacute 1

Většiacute suverenita projektu nezaacutevislost na MČ a partnerů 1

DALŠiacuteProgram 1

Jsme spokojeni nic bychom neměnili 1

24

4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali

SPOLUPRAacuteCIZapojeniacute do plaacutenovaacuteniacute města lsquoMaacuteme přece dostatek znalostiacutersquo

legitimniacute partner respekt města vůči teacuteto tvůrčiacute lsquodeveloperskeacutersquo

činnosti 4

Důvěra v obsah kteryacute tvořiacuteme začleněniacute našeho programu do

dramaturgie kulturniacuteho odboru MČ 1

Respekt k aktivitě zdola pouličniacutemu životu 1

finančniacute sPoluUacutečastDlouhodobyacute grant financovaacuteniacute pronaacutejem za vyacutehodneacute podmiacutenky

3

LEGISLATIvNiacute PODPORADlouhodobyacute kontrakt 2

Zjednodušenaacute povoleniacute pro uměleckeacute akce ve veřejneacutem

prostoru 1

mEDIAacuteLNiacute PODPORA

Mediaacutelniacute podpora citylighty 1

5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města

1 PROSTOR Oživeniacute miacutesta vznik chybějiacuteciacuteho prostoru katalyzaacutetor 5

Zaacutechrana zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovitosti 3

Udržitelnost šetrnost (jako vyacutechovnyacute aspekt miacutesta) 1

2 KOmUNITA vZTAHY

Noveacute publikum lideacute v miacutestě propojeniacute komunit

(uměleckaacute residenčniacute) na lokaacutelniacute ale i naacuterodniacute uacuterovni 7

Sociaacutelniacute kontrola zvyacutešeniacute bezpečnosti podchyceniacute

probleacutemoveacute mlaacutedeže 3

Inspirace jinyacutech iniciatiacutev k založeniacute vlastniacutech projektů 2

Prolomeniacute barieacuter (mentaacutelniacute byrokratickeacute) směrem k uspořaacutedaacuteniacute

akciacute ve veřejneacutem prostoru 1

Precedent - je to vůbec možneacute 1

3 PROGRAmNovaacute teacutemata uměleckeacute kreativniacute programy pro město 1

25

265 ZAacutePIS Z DEBATY

5 ZAacutePIS DEBATY

K prezentujiacuteciacutem řečniacutekům přibyli na debatu

hanKa tŘeŠtiacuteKovaacute radniacute Pro Kulturu Praha 7toMaacuteŠ ctibor byacutevalyacute Ředitel institutu Pro Plaacutenovaacuteniacute a rozvoj PrahyPetr vilgus Miacutestostarosta Mč Praha 8

- analyacuteza prezentaciacute všechny projekty dopomohly sveacute

lokalitě k oživeniacute prostoru zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovi-

tosti nebo udržitelnosti lokality

Pohled ze strany MěstsKyacutech zastuPitelů

tŘeŠtiacuteKovaacute - představuje pohled ze strany města

- zaacutestupce městskeacute samospraacutevy

- přiacutenos projektů vidiacute vedle vyacuteše zmiacuteněnyacutech i v tzv kulturniacute

korozi (viz Jatka78)

- tržnici v Holešoviciacutech chce proměnit nejen v kulturniacute ale i

gastronomickeacute centrum

- Praha 7 maacute velkeacute množstviacute brownfieldů (bubny a okoliacute)

vILGUS- přebiacuterali radnici v nepřiacuteliš dobreacutem stavu půl roku

napravovali probleacutemy

- s prezentovanyacutemi projekty se setkal hlavně v zahraničiacute

(př Polsko ndash Lodže je přezdiacutevaacutena Manchester vyacutechodu až

kulturniacute projekty městu daly novyacute smysl -gt budovy ktereacute

přišly o vyacuteznam ho naacutehle ziacuteskaacutevajiacute zpět)27

jaKaacute je v současnosti Praacutece s MěsteM

bINDICS- funkce objektu - neniacute potřeba nutně klaacutest důraz na uměleckeacute aktiv-

ity ndash funkce objektu je zapojeniacute veřejnosti ndash inkluzivnost zaacuteroveň je

podmiacutenkou ufinancovatelnost -gt pak se projekt staacutevaacute funkčniacutem a

hraje roli katalyzaacutetoru

- vztah s městem ndash podmiacutenkou je byacutet transparentniacute ale nevyužiacutevat ji

jako vyacutemluvu (mnoheacute projekty nejsou realizovaacuteny a braacuteniacute se transpar-

entnostiacute na začaacutetku) ndash gaacutebor se svyacutem tyacutemem chce daacutet zaacuteruku ochotu

investovat svou siacutelu potažmo finance

- město vždy bude miacutet fixniacute strukturu např co do byrokracie ndash

nemůže v takoveacute miacuteře generovat naacutepady a realizovat projekty tak

jako nepolitickyacute činitel kteryacute maacute volnou ruku - např nemusiacute vypisovat

veřejneacute soutěže a rovnou myšlenky realizuje

-gt proto bere developery jako partnery

KUbIŠTA- kolik staacutel projekt Jatka78 neniacute důležiteacute posuvnou silou je vše os-

tatniacute (odhodlaacuteniacute kreativita apod)

- alternativy je přehršel naopak Praze chybiacute klasično

- probleacutem je přiacutestup veřejneacute spraacutevy i veřejnopraacutevniacutech meacutediiacute

ndash nedokaacutežou snaze projektů nijak pomoci (viz otviacuteračka Jatek ndash

reportaacutež ze zliacutenskeacuteho kraje o premieacuteře divadleniacute Cesty do pravěku

ndash o Jatkaacutech ani slovo jen v Udaacutelostech v kultuře ndash ty majiacute ale niacutezkou

sledovanost - zaslouženě)

- moraacutelniacute podpora Prahy 7 byla snad důležitějšiacute než finančniacute

- ideaacutelniacute spolupraacutece s městem by byla naacutesledujiacuteciacute poskytnutiacute

objektu ze začaacutetku daacutet zaacutekladniacute podmiacutenky ndash pomoci se spraacutevou

objektu a bezpečnostniacutemi opatřeniacutemi naacutesledně nechat volneacute ruce po

předloženiacute konceptu (tiacutem je umožněna naacuteslednaacute kontrola) kliacutečoveacute je

rovněž nepodepsat smlouvu o zaacutekazu pronaacutejmu ndash pak si na sebe neniacute

možneacute vydělat

KREUZmANNOvAacute- vybalancovat komerčniacute projekty s uměniacutem je naacuteročneacute ndash smlouva o

zaacutekazu komerčniacutech uacutečelů by takeacute naopak ospravedlňovala město či

samotnou instituci k vyacuteraznějšiacutemu financovaacuteniacute na uacutekor uměniacute

vELEK- pro něj je zaacutekaz pronajiacutemaacuteniacute spiacuteše likvidačniacute než omezujiacuteciacute pod-

miacutenky o kteryacutech mluvila Kreuzzigerovaacute

- Stropnickyacute fungoval skvěle v asistenci s pronaacutejmem a důvěrou

jaK Pracovat s brownfieldy

CTIbOR- na straně soukromeacuteho sektoru panuje strach např z nedodrženiacute

dohod

- podmiacutenkou je hledaacuteniacute důvěry na veřejneacute aktivniacute a privaacutetniacute straně

Masare (v PubliKu)- jmenuje dalšiacute pozitivniacute přiacuteklady na Praze 7 ndash studio Alta Stalin

potenciaacutel vidiacute i na Vyacutestavišti

28

29

- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že

nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš

tuto roli

- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů

měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od

vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem

bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že

jen 8 projektu je financovaacuteno městem

- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se

soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute

vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici

- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat

vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco

podniknout

s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute

KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ

kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)

-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti

- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute

obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně

- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem

žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)

- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute

entusiasmus (viz Studio Alta)

- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v

zahraničiacute

- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let

- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash

kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo

ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky

- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města

- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led

politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute

- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor

nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město

vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli

financovat z vlastniacutech peněz

- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program

- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem

automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD

- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do

palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery

Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto

portfolia

- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu

objektu30

31

- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute

bezpečnějšiacute lokality

tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet

- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a

vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme

skrze naše aktivity a postoje

- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů

přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute

čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6

kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury

co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele

CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v

raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy

KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je

komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou

tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize

- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute

projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme

Prahy jako města kultury

KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova

NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a

snažit se ho rozviacutejet

vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema

- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-

dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute

by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)

Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli

uvědomit a veřejně deklarovat

- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou

uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute

vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-

boval v prostřediacute kultury

- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků

jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v

paměti při jednaacuteniacute s nimi)

32

33

tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy

CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute

pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute

nekoncepčnosti a absence vize

- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-

vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde

ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute

mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-

tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už

pouhou naacutevštěvou např NNŽ)

vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k

odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v

Thomayerovyacutech sadech

Kovačević

- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-

nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům

- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash

hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute

34

35

měny apod všichni (př architekti se

stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40

liber na hodinu

- město by mělo začiacutet rozlišovat

majetek jako komerčniacute věc a jako

něco jineacuteho (př kulturu)

ndash tato neschopnost odlišit dva typy

objektů jsou mnohdy důvodem

neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech

budov (viz na dům Na Kocandě)

DĚKUJEMEorganizaacutetor

PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD

konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů

Women Public Space Prague

MgA David Kašpar

manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech

odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy

zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague

fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu

zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute

ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha

sPoluorganizaacutetor

text neprošel jazykovou uacutepravou

Viacutece info na

4+4 dny v pohybu

Page 4: MMB_zaverecna sprava

PODKLADY ZE STRATEGICKEacuteHO PLAacuteNU PRAHYSS č 12 ROZVOJ UacuteZEMIacute NEPRACUJE CIacuteLENĚ S KULTURNIacuteMI

A KOMUNITNIacuteMI FUNKCEMI

Mnohaacute velkaacute města ekonomicky vyspělyacutech zemiacute se již mnoho let

ve svyacutech rozvojovyacutech strategiiacutech explicitně zaměřujiacute na kulturu jako

na důležitou oblast a ciacutel rozvoje Kultura se tak stala tahounem takeacute

některyacutech regeneraciacute někdejšiacutech industriaacutelniacutech komplexů skladišť

a ploch pro dopravniacute infrastrukturu (železničniacute lodniacute) tedy tzv

brownfieldů Na tomto rozvoji v duchu tzv bdquocreative

citiesldquo[1] (viz Landry 2000 Florida 2002) přitom města na zaacutepad od

českyacutech hranic aktivně spolupracujiacute jak s privaacutetniacutemi investory tak i s

veřejnostiacute

Někdejšiacute tovaacuterny se diacuteky tomu proměnily v muzea galerie vyacutestavniacute

plochy uměleckeacute atelieacutery hudebniacute kluby apod V Praze kteraacute se

řadiacute k vyacuteznamnyacutem kulturniacutem metropoliacutem k podobneacutemu rozvoji

dochaacuteziacute pouze ad hoc obvykle aktivitou bdquozdolaldquo Někdy k tomuto

rozvoji dochaacuteziacute i v součinnosti s developery a investory Ti se však v

prostřediacute Prahy snažiacute tiacutemto způsobem hledat pouze dočasnaacute alter-

nativniacute řešeniacute svyacutech momentaacutelniacutech obtiacutežiacute na trhu s nemovitostmi a

do budoucna s kulturniacutem využitiacutem přiacuteliš nepočiacutetajiacute (viz Pixovaacute 2013)

Jedinyacute projekt kteryacute čaacutestečně připomiacutenaacute zaacutepadniacute vyacutevoj je centrum

současneacuteho uměniacute DOX v pražskyacutech Holešoviciacutech ovšem i to vzniklo

jen diacuteky osobniacutemu zaacutejmu několika jednotlivců

1 ŽIVEacute A KULTURNIacute MĚSTOJak lze tedy na specifickeacute situaci v Praze stavět Ve světě byacutevaacute strat-

egie kulturou taženeacuteho rozvoje obhajovaacutena tezemi o blahodaacuternosti

kultury a kreativniacutech průmyslů pro ekonomickyacute rozvoj města To že

Praha na podobneacute vyacutezvy neslyšiacute maacute sveacute zaacutepory i vyacutehody Přiacutemyacute eko-

nomickyacute dopad kulturou taženeacuteho rozvoje na ekonomiku dosud nebyl

empiricky dokaacutezaacuten a v některyacutech městech vedl i k diacutelčiacutem neuacutespěchům

(viz Evans a Shaw 2006) Harvey (2010) dokonce upozorňuje na to

že některeacute velkeacute kulturniacute projekty byacutevajiacute financovaacuteny zisky z riskant-

niacutech obchodniacutech transakciacute a jsou proto s ekonomickyacutem rozmachem

měst spojovaacuteny mylně Někteřiacute kritici současneacuteho pojetiacute bdquocreative cityldquo

namiacutetajiacute že měřit kulturu a kreativitu ekonomickyacutemi ukazateli je samo

o sobě konzervativniacute a v rozporu s původniacute ideou konceptu kteryacute byl

založen předevšiacutem na svobodomyslnosti a činnosti samotnyacutech

obyvatel

To že kultura neniacute v Praze dosud vniacutemaacutena jako naacutestroj ekonomick-

eacuteho rozmachu tedy může byacutet i určitou vyacutehodou Nevyacutehodou teacuteto

bdquozaostalostildquo oproti zaacutepadu je však to že dosud nedošlo ani k jejiacutemu

propojeniacute s uacutezemniacutem rozvojem a strategickyacutemi ciacutely města Naopak

dochaacuteziacute i k jevům zcela protichůdnyacutem kdy kupř město odmiacutetaacute

některeacute na kulturniacute konverzi zaměřeneacute aktivity bdquozdolaldquo ačkoliv praacutevě ty

by mohly byacutet motorem kreativniacuteho rozvoje Prahy Dalšiacutem probleacutemem

je pokračujiacuteciacute netransparentniacute odprodej brownfieldů kdy město pro

využiacutevaacuteniacute těchto ploch nevymezuje jasnaacute kriteacuteria (viz zpraacuteva os Arni-

3

ka[2]) Přiacutečinou je mj to že Praha jakožto bohatyacute region při regener-

aci brownfieldů nespoleacutehaacute na prostředky z evropskyacutech fondů (res-

pektive v minuleacutem programovaciacutem obdobiacute alokovaneacute prostředky

využila na odlišneacute uacutečely) Ty v Česku čerpajiacute primaacuterně mimopražskeacute

brownfieldy na ktereacute se vztahuje Naacuterodniacute strategie regenerace

brownfieldů[3]

Pražskeacute brownfieldy naopak nejsou ani součaacutestiacute Naacuterodniacute databaacuteze

brownfieldů mapovanyacutech agenturou CzechInvest V Praze totiž již

nyniacute převlaacutedaacute rozvoj brownfieldů prostřednictviacutem komerčniacuteho ro-

zvoje Jeho tvaacuteř ale určujiacute developeři s mizivyacutem zaacutejmem o kulturniacute

rozvoj Často tak dochaacuteziacute i k destrukci industriaacutelniacute architektury Ta

byacutevaacute obvykle zcela srovnaacutena se zemiacute nebo ponechaacutena jen jako

torzo určeneacute k vytvořeniacute určiteacute bdquoimageldquo novyacutech komerčniacutech staveb

Uchovaacuteniacute industriaacutelniacute architektury maacute přitom vyacuteznam jak z hlediska

pamaacutetkoveacute ochrany a zachovaacuteniacute historickeacute paměti některyacutech miacutest

tak i z hlediska uspokojeniacute specifickyacutech estetickyacutech naacuteroků určiteacuteho

segmentu společnosti nebo kulturniacutech aktivit pro jejichž provo-

zovaacuteniacute jsou industriaacutelniacute prostory nezbytneacute

Do budoucna je proto nutneacute nastavit pro využiacutevaacuteniacute ploch

brownfieldů developery striktniacute pravidla kteraacute by zahrnovala takeacute

povinnost developera zohlednit kulturniacute potenciaacutel daneacute lokality a

to jak z hlediska jejiacute architektury tak i z hlediska jejiacuteho potenciaacutelu

pro rozvoj dalšiacute kulturniacute infrastruktury Daacutele je nutneacute podstatně viacutece

stavět na kreativniacutem potenciaacutelu miacutestniacutech iniciativ bdquozdolaldquo ktereacute často

majiacute o využiacutevaacuteniacute industriaacutelniacutech staveb zaacutejem a viacutece je strategicky a

investičně podpořit

ZDROJE

FLORIDA R (2002) The Rise of the Creative Class And how itlsquos transforming work

Leisure community and everyday life Perseus Book Group New York

HARVEY D (2012 [2010]) Zaacutehada kapitaacutelu Přežije kapitalismus svou posledniacute krizi

Rybka Publishers Praha

EVANS G SHAW P (2006) Literature Review Culture and regeneration Art Re-

search Digest 37 ss 1-11

LANDRY C (2000) The Creative City A toolkit for urban innovators Earthscan Lon-

don

PIXOVAacute M (2013) Spaces of alternative culture in Prague in a time of political-eco-

nomic

Changes of the city Geografie 118 č 3 ss 221ndash242

[1] bdquoCreative cityldquo neboli kreativniacute město je urbanistickyacute koncept kteryacute se na konci

20 stoletiacute stal novyacutem celosvětovyacutem paradigmatem v městskeacutem plaacutenovaacuteniacute V jeho

původniacutem smyslu mělo byacutet toto plaacutenovaacuteniacute založeno na kreativniacutem potenciaacutelu

daneacuteho miacutesta a jeho obyvatel V současneacute době se koncept často použiacutevaacute v redu-

kovaneacute podobě předevšiacutem ve vztahu ke kreativniacute ekonomice umělcům a kreativniacutem

profesionaacutelům Tato podoba je ve sveacute podstatě sama o sobě konzervativniacute neboť

kreativita je zde vniacutemaacutena spiacuteše jako naacutestroj k dosaženiacute konzervativniacutech ciacutelů nikoliv

jako změna celkoveacuteho postoje vůči městu a jeho plaacutenovaacuteniacute

[2] ARNIKA Brownfields v centru Prahy kriteacuteria udržitelneacuteho rozvoje 2009 dostupneacute

online httparnikaorgbrownfields-2009

[3] httpwwwczechinvestorgdatafilesstrategie-regenerace-vlada-1079pdf

4

Scheacutema šetřenyacutech lokalit brownfieldů

dle vlastnictviacute MHMP a spřiacuteznenyacutech

organizaciacute

5ZDROJ Analyacuteza brownfields v Praze Kolpron CZ sro 2008

6

9 přednaacutešejiacuteciacutech

1 teorie strategie vs 8 praxe

7 Praha vs 2 Plzeň Bratislava

Na symposiu jsme přiviacutetali celkem 9 řečniacuteků

1 MICHAELA PIXOVaacute sociaacutelniacute geografka FSV Univerzita Karlova PragueWatch

2 ŠIMON CAbAN iniciaacutetor Karliacutenskaacute Kasaacuterna Praha ndash Karliacuten

3 IgOR KOVAČEVIć spoluzakladatel architekt CCEA MObA Karliacutenskyacute Viadukt Praha ndash Karliacuten

4 YVONA KREUZMANNOVaacute ředitelka Divadlo Ponec Haly za Poncem Praha ndash Žižkov

5 ŠTĚPaacuteN KUbIŠTA iniciaacutetor Jatka 78 Praha ndash Holešovice

6 MATĚJ VELEK produkčniacute Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov Praha ndash Žižkov

7 MICHAELA MIXOVaacute projektovaacute manažerka Centrum pro kreativniacute podnikaacuteniacute DEPO2015

8 ČESTMIacuteR SUŠKA zakladatel majitel Studio bubec Praha-Řeporyje

9 gaacutebOR bINDICS spoluzakladatel Aliancia Staraacute Tržnica Staraacute Tržnica bratislava

2 ŘEČNIacuteČKY ŘEČNIacuteCI A PROJEKTY

7

1 Karliacutenska Kasaacuterna2 Karliacutensky Viadukt3 Kreativniacute zoacutena DEPO 20154 Jatka 78

5 Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov6 Staraacute Tržnica

do 2 let 3 - 5 let

7 PONEC - divadlo pro tanec8 Studio Bubec

10 + let

Z hlediska času jsme projekty volili

21 ČAS

1 Karliacutenska Kasaacuterna 2 Karliacutensky Viadukt 3 Kreativniacute zoacutena DEPO 20154 Jatka 785 PONEC - divadlo pro tanec6 Staraacute Tržnica

MĚSTO STAacuteT MČ

7 Studio Bubec8 Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov

SOUKROMYacute MAJITEL STAacuteTNIacute PODNIK

22 VLASTNICTVIacute

8

23 FINACOVAacuteNIacute

1 TEacuteMĚř VYacuteLUČNĚ VEřEJNEacute DEPO2015 (90)

2 VYacuteLUČNĚ SOUKROMEacute BUBEC začaacutetek

3 CROwDfUNDINg JATKA 78 začaacutetek 4 KOMBINACE

veřejneacute (70-80) soukromeacute (do 20) PONEC NAacuteKLADOVEacute NAacuteDRAŽIacute ŽIŽKOV (stoupaacute přiacutejem z vlastniacute činnosti)

veřejneacute (60) soukromeacute (10) individuaacutelniacute podpora (10) vlastniacute činnost (20) BUBEC současnost

fundraising (15) reklamniacute partnerstviacute (20) soukromeacute naacutejmy (65) STARAacute TRŽNICA

9

10

1 Michaela Pixovaacute bdquoMetabolity Města a jejich KULTURNiacute POTENCIAacuteLldquo

Do teacutematu ne nutně zahrnujeme pouze brownfieldy ale i mnoheacute

budovy ktereacute jednoduše řečeno město odvrhne jsou praacutevě

metabolitami města

-brownfieldy chaacutepeme jako budovyprostory postiženeacute původniacutem

využitiacutem lokality pro jejichž regeneraci a využitiacute je potřeba zaacutesah

zvnějšku

Jak znovu využiacutet brownfieldy Musiacuteme si řiacutect odkud se berou

- neustaacutele vytvaacuteřiacuteme noveacute způsoby vyacuteroby (agraacuterniacute-gtprůmyslovyacute-

gturbanizačniacute)

- dnes se koloběh kapitaacutelu nachaacuteziacute v městskeacutem prostřediacute

- způsoby rozvoje

1 INVESTOVaacuteNIacute DO bUDOVLOKALIT

2 SPATŘENIacute PŘIacuteLEŽITOSTI

3 ROZVOJ INICIOVANyacute KULTUROU - -gt kulturniacute rozvoj na zaacutepadě v

80 a 90 letech k naacutem přichaacuteziacute o 20 let později

- k teacutematu kulturniacuteho rozvoje se musiacuteme stavět i kriticky

Kreativniacute průmysly nejsou vždycky spaacutesnou přiacuteležitostiacute

3 PREZENTACE A PROJEKTY2 ŠImON CAbAN KARLiacuteNSKAacute KASAacuteRNA PRAHA ndash KARLiacuteNrok vzniku 2014

- investoři developeři a politici jsou akteacutery kteřiacute toto teacutema mohou

vyacuterazně ovlivnit (v saacutele 4 zaacutestupci městskeacute samospraacutevy)

- problematikou se zabyacutevaacute skoro 30 let

- přeměna prostoru na Žižkově (U bulhara) na kulturniacute saacutel nebyl možnyacute

kvůli vlastnictviacute parkoviště Pentou - - gt projekt Kasarta ndash

karliacutenskaacute byacutevalaacute kasaacuterna (Jana Žižky z Trocnova)

- objekt vypsanyacute na prodej Ministerstvem vnitra ndash dosud nenašlo vlast-

niacuteka

- Praze schaacuteziacute saacutel pro velkeacute množstviacute lidiacute

- mezi zaacutejemci by byli filharmonici kteřiacute vyhledaacutevajiacute praacutevě akustiku

kterou kasaacuterna nabiacuteziacute

Čiacutem se kasaacuterna lišiacute od Fora Karliacuten nebo palaacutece Lucerny je

multifunkčnost - prostor pro kreativniacute činnost zaacutezemiacute variabilniacute

prostor provaziště ad

---

V P r a z e je množstviacute budov a saacutelů sloužiacuteciacutech kulturniacutem udaacutelostem

Mnoheacute z nich jsou reprezentativniacute ale teacuteměř žaacutednyacute nemaacute

parametry dostatečneacute velikosti neutraacutelnosti a uacutečelnosti pro současneacute 11

kulturně-společenskeacute akce ktereacute se často pohybujiacute na hraniciacutech

všech možnyacutech žaacutenrů využiacutevajiacute noveacute technologie a potřebujiacute takeacute

adekvaacutetniacute služebnyacute přiacutestup - přiacutejezd a zaacutezemiacute Zaacutekladniacute principem je

vytvořit budovu pro konaacuteniacute všech takovyacutech udaacutelostiacute stiacutem aby uni-

verzalita objektu nedeterminovala samotnou akci ale zůstala k niacute

neutraacutelniacute maximaacutelně služebnaacute pro vyniknutiacute akce samotneacute I když je

pochopitelneacute že v přiacutepadě nemalyacutech naacutekladů a předevšiacutem prestiže

takoveacuteho diacutela je nutneacute myslet i na jeho reprezentativniacute tvaacuteř charakter

budovy by měl byacutet uacutečelovyacute (ekonomickyacute) funkčniacute služebnyacute

Kasaacuterna Jana Žižky z Trocnova v Karliacuteně se jeviacute jako optimaacutelniacute miacutesto

- poloha v centru

- dopravniacute dostupnost

- možnost parkovaacuteniacute

- velikost

- revitalizace staacutevajiacuteciacuteho objektu (a nikoli expanze mimo centrum

města)

Pozemek na ktereacutem kasaacuterna stojiacute umožňuje v samotneacutem dvoře

objektu realizaci dostatečně velkeacute haly včetně potřebneacuteho zaacutezemiacute

Objekty staacutevajiacuteciacute budovy pak nabiacuteziacute nejen nezbytneacute

administrativniacute zaacutezemiacute ale i např ubytovaciacute kapacity (ubytovaacutevaacuteniacute

hostujiacuteciacutech umělců ale i celyacutech hudebniacutech a divadelniacutech těles je

dosud finančně i organizačně velice naacutekladnou položkou)

25m šiacuteře saacutelu deacutelka 50m plus dalšiacute propojitelneacute prostory celkem

kolem 100m Vyacuteška cca 12m rovnaacute podlaha zapuštěneacute balkony

ochozy nosnaacute konstrukce (nejen) stropu pro různeacute instalace - to jsou

zaacutekladniacute funkčniacute parametry ověřeneacute z mnoha saacutelů a akciacute

Na zaacutekladě mnohyacutech diskuziacute mezi umělci architekty zaacutestupci města i

aktivniacute veřejnostiacute je potřebnost takoveacuteho prostoru nezpochybnitelnaacute

Otaacutezkou pochopitelně zůstaacutevaacute způsob financovaacuteniacute

Uvedenaacute vizualizace neniacute architektonickyacutem naacutevrhem ale

empirickou objemovou a charakterovou studiiacute prostoru Předklaacutedaacuteme

tuto vizi pro posouzeniacute zainteresovanyacutech

Šimon + Miroslav

12

3 igor Kovačević KarliacutensKyacute viaduKt PRAHA ndash KARLiacuteNrok vzniku 2013

- Karliacuten maacute potenciaacutel jako dřiacutev berliacuten Viacutedeň (vizualitou i naacuteplniacute)

- projekt oživeniacute Negrelliho viaduktu

- zprvu prochaacutezel projekt deziluziacute ndash většinu pozemku vlastniacute Českeacute

draacutehy (konflikt se SŽDC)

- kompromis převedeniacute pozemků pod piliacuteři viaduktu na SŽDC pod

oblouky na hl m Prahu

- projekt aktivniacute na 3 dny v raacutemci Zažiacutet město jinak ndash 10 galeriiacute trans-

formovalo podobloukovyacute prostor na kulturniacute (př v jednom prostoru

knihovna na sdiacuteleniacute a vyacuteměnu kniacutežek)

- přišla potřeba posunout tuto ideu daacutel -gt zprofesionalizovat celyacute

projekt

- 2014 navaacutezaacuteniacute spolupraacutece s karliacutenskyacutemi společnostmi (zaměřujiacuteciacute

se na společenskyacute komunitniacute život) -gt organizace kulateacuteho stolu pro

důležiteacute hraacuteče ndash to bylo poprveacute co se uskutečnilo takoveacuteto setkaacuteniacute

všech akteacuterů kteřiacute mohou věc ovlivnit

---

V současneacute době se připravuje rekonstrukce Negrelliho viaduktu

kteraacute umožniacute zkapacitněniacute uacuteseku mezi železničniacute zastaacutevkou Praha

bubny a železničniacute zastaacutevkou Praha Masarykovo naacutedražiacute pro ve-

deniacute vlaků z Kladna a nově letiště Ruzyně Přiacutepravy trvajiacute již zhruba

pět let ale teprve nyniacute dostaacutevajiacute reaacutelnyacute rozměr Rekonstrukce kteraacute

se maacute zahaacutejit ke konci roku 2015 (odhadem minimaacutelně za 800 mil

Kč) je ovšem pouze technickeacuteho charakteru zaměřuje se hlavně na

železničniacute trať a nepočiacutetaacute s možnostiacute transformace a využitiacutem pros-

toru okolo stavby Prostory pod oblouky byly mimo jineacute během prvniacute

republiky využiacutevaacuteny jako luxusniacute garaacuteže a saloacutenniacute opravny automobilů

Po druheacute světoveacute vaacutelce se z nich staly zbytkoveacute prostory sklady a

parkovaciacute staacuteniacute některeacute byly zazděny Současnyacute stav oblouků a okoliacute

mostu předevšiacutem v Karliacuteně je přinejmenšiacutem nelichotivyacute Nevzhledneacute a

nekulturniacute prostřediacute ktereacute miacutesty působiacute dojmem sklaacutedky je pobiacutedkou

pro využiacutevaacuteniacute těchto prostor spojeneacute s drogovou kriminalitou a

sociaacutelniacutemi probleacutemy Přitom se jednaacute o jedinečneacute z jednotky 60 m2

ktereacute se mohou staacutet zaacutekladnou pro mnoho kreativniacutech městskyacutech

aktivit - atelieacutery obchůdky bary start-up kancelaacuteře miacutesta pro set-

kaacutevaacuteniacute Vstup do Karliacutena se tak může proměnit v kreativniacute inkubaacutetor

Viacutece informaciacute na httpwwwcceaczczprojectsprojekt=viadukt

13

4 YvONA KREUZmANNOvAacute DIvADLO PONEC HALY za PonceM Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 1995

- Divadlo Ponec - původně strojiacuterna (1988)

- městskaacute čaacutest Praha 3 vypsala veřejnou soutěž na kulturniacute využitiacute

-gt 1 tanečniacute dům v ČR (ačkoliv v Evropě dance house běžnou

součaacutestiacute kulturniacuteho života)

- rekonstrukce budovy za velkeacute podpory staacutetu sponzorů a nakonec i

města

- Ponec jako vstupniacute braacutena k Žižkovu směrem od Florence ndash para-

lela s bulharem (IK) ndash nutnost reprezentativniacutech prostor na frekven-

tovanyacutech miacutestech (kvůli turistům např)

- všechny pozemky kolem Ponce patřiacute SŽDC blokujiacute průchod i cyk-

lostezku --gt jak revitalizovat okoliacute Ponce

- kliacutečoveacute pro projekt je propojeniacute osy Hlavniacute naacutedražiacute ndash Žižkov a osy

Florenc ndash horniacute Žižkov

- budovy kolem Ponce mohou sloužit jako zaacutezemiacute pro tanečniacute dům

- jednaacuteniacute s dalšiacutemi organizacemi (př bajkazyl už spolupraacuteci navaacutezal)

- definice akčniacuteho raacutediusu (př zapojeniacute do Zažiacutet město jinak novyacute

cirkus etc) -gt naacutesledně definovaacuteniacute rozvoje a potenciaacutelniacutech partnerů

ndash vize soběstačneacute kulturniacute jednoty rozleacutehajiacuteciacute se v okoliacute Ponce

- inspirace zahraničniacutemi zdroji (př Trans Europe Halles (wwwtehnet)

- ciacutelem rozšiacuteřit aktivity až hranice stavby

---

Tanec Praha je za viacutece než 20 let sveacute existence zapojen do řady mez-

inaacuterodniacutech siacutetiacute a projektů v nichž mapuje pozitivniacute zkušenosti ze

zahraničiacute a funkčniacute modely obdobnyacutech kreativniacutech center clusterů

apod Od r 1991 je členem IETM (Informal European Theatre Meet-

ing ndash wwwietmorg) daacutele patřiacute k zaklaacutedajiacuteciacutem členům Aerowaves

(Evropskaacute platforma mladyacutech choreografů ndash wwwaerowavesorg)

avšak ve vztahu k revitalizaci industriaacutelniacutech prostor kolem Ponce maacute

zaacutesadniacute vyacuteznam Trans Europe Halles (TEH ndash wwwtehnet) ndash network

jehož doporučeniacute bylo součaacutestiacute původniacuteho projektu Ponce s niacutemž

Tanec Praha r 1998 zviacutetězil ve veřejneacute soutěži na kulturniacute využitiacute daneacute

budovy Česko-anglickaacute informace o teacuteto siacuteti je přiacutelohou č 1 Celeacute

Kreativniacute centrum Žižkov by se přirozeně stalo součaacutestiacute teacuteto siacutetě Praha

v niacute dosud chybiacute

Ponec je koncipovaacuten jako flexibilniacute viacuteceuacutečelovyacute prostor s vlastnostmi

tanečniacuteho saacutelu (speciaacutelniacute odpruženaacute podlaha dostatečně velkaacute sceacutena

na uacuterovni hlediště ktereacute maacute elevaci řad 40 cm) Vznikl přestavbou

opuštěneacuteho kina dřiacuteve tovaacuterniacute haly Od vzniku divadla se pražskaacute

tanečniacute sceacutena rozrostla a stoupajiacute i naacuteroky a potřeby zaacutezemiacute pro jejiacute

rozvoj vzdělaacutevaciacute projekty workshopy odborneacute seminaacuteře konfer-

ence diskuse a v neposledniacute řadě projekty mezinaacuterodniacute spolupraacutece

Současneacute zaacutezemiacute divadla Ponec je pro objem těchto aktivit zcela

nedostačujiacuteciacute Původniacute dispozice kinosaacutelu jsou velice limitujiacuteciacute a

hledajiacute se proto různaacute provizorniacute řešeniacute Kancelaacuteře tyacutemu jsou umiacutestěny

mimo budovu divadla v nedalekeacutem Karliacuteně Skladovaciacute prostory jsou

nevhodně umiacutestěny v mobilniacutech buňkaacutech (bez vytaacutepěniacute) na dvoře

14

areaacutelu SŽDC divadelniacute technologie např pod divaacuteckou tribunou a

zkušebny jsou umělci nuceni poptaacutevat v komerčniacutech nebo partner-

skyacutech studiiacutech Chybiacute prostor pro tvorbu ale i komunikaci s ostatniacutemi

uměleckyacutemi žaacutenry meeting point pro umělce i veřejnost skutečnyacute

dialog

Využitiacute a rekonverze industriaacutelniacutech prostor pro kulturně-společenskeacute

využitiacute je osvědčenyacutem modelem v celeacute řadě zemiacute a přinaacutešiacute vyacuterazneacute

zlepšeniacute kvality života v danyacutech lokalitaacutech Existujiacute celeacute bdquokreativniacute

čtvrtildquo jinde clustery v menšiacute miacuteře pak kreativniacute centra což je model

odpoviacutedajiacuteciacute rozloze okoliacute Ponce

Spolupraacutece nevlaacutedniacutech neziskovyacutech organizaciacute (NNO) s veřejnou

spraacutevou a miacutestniacutemi podnikateli je zcela zaacutesadniacute pro uacutespěch projektu

Vytvaacuteřiacute synergickyacute multiplikačniacute efekt přiacutenosnyacute pro veškereacute akteacutery a

hlavně veřejnost Proto se Tanec Praha jako leader projektu rozhodl

uspořaacutedat kulateacute stoly brainstormingy zapojil se do Strategickeacuteho

plaacutenu Prahy 3 a SWOT analyacutezy jejiacuteho kulturniacuteho rozvoje (viz přiacuteloha

č 3) zmapoval potenciaacutel NNO v okoliacute (viz přiacuteloha č 4) a možnosti

mezinaacuterodniacute spolupraacutece v raacutemci evropskyacutech siacutetiacute

4) VyacuteSTUPY ANALyacuteZ NAbIacuteZEJIacute bOHATeacute MOŽNOSTI PRO DANOU

LOKALITU

a) současnyacute tanecbull zkušebny studia ndash prostor pro tvorbu a workshopy divadlo Ponec

ndash divadlo pro tanec prezentace původniacute tvorby ndash otevřenyacute prostor

festivaly ndash TANEC PRAHA a Českaacute tanečniacute platforma Malaacute inventura

4 dny v pohybu Dětskeacute studio ndash rozvoj kreativity dětiacute prostřednictviacutem

tance pohybu a ostatniacutech uměniacute

b) novyacute cirkusbull spolupraacutece s Cirqueon ndash diacutelny pro děti i dospěleacute aktivity na dvoře

po celou letniacute sezonu popř chapiteau

c) design vyacutetvarneacute uměniacute hudba kulturniacute a kreativniacute průmyslybull siacutedlo drobnyacutech podnikatelů v oblasti designu ndash grafika novaacute meacutedia

sceacutenografie fashion design ndash spolupraacutece s uměleckyacutem školstviacutem v

daneacute čtvrti (např VOŠUP a SUPŠ ZUŠ) vyacutestavy a instalace diskuse

diacutelny přednaacutešky zapojeniacute do akce Žižkovskaacute noc apod optimaacutelně

audio-vizuaacutelniacute studio (dle dostupnyacutech prostředků na vybaveniacute)

d) ekologickeacute a komunitniacute aktivitybull cyklostezka ndash zaacutezemiacute diacutelna půjčovna propojeniacute na sousediacuteciacute čtvrti

uacutezkaacute spolupraacutece s bajkazylem nadaciacute Partnerstviacute bicykl amp Funbikes

Okolo a Pedal Project Klubem přaacutetel Žižkova aj zapojeniacute do aktivit

Zažiacutet město jinak Žižkovskeacute mezidvorky apod

e) sociaacutelniacute inkluze a praacutece s naacuterodnostniacutemi menšinamibull naacutevaznost na působeniacute umělců divadla Ponec na školaacutech Prahy 3 a

8 včetně ZŠ Havliacutečkovo naacutem zaměřeneacute na romskeacute děti spolupraacutece s

romskyacutemi aktivitami (Evropskeacute centrum romskeacute hudby aj) akce pro

Fond ohroženyacutech dětiacute Klokaacutenek spolupraacutece s DDM Ulita atd

f) spolupraacutece s miacutestniacutemi podnikateli a NNO na Žižkově a okoliacutebull Vystřelenyacute oko kino Aero klub Final Truhlaacuterna Streetculture City-

15

surfer Parukaacuteřka 35m2 DIY Remedium

Niacutezkoprahovyacute klub Husita skautskeacute oddiacutely Mamma help center

Rodinneacute a kulturniacute centrum Novaacute Trojka a dalšiacute

g) otevřenyacute prostor pro iniciativy občanů organizaciacute diskuse na aktuaacutelniacute teacutematabull veřejně přiacutestupneacute prostory kavaacuterny dvora aj free wi-fi možnost

avizovanyacutech debat i tematickyacutech bloků dle podnětů partnerů či

naacutevštěvniacuteků

Viacutece informaciacute na httpwwwdivadloponeccznewsindexmn17

page15

5 ŠtěPaacuten KubiŠta jatKa 78 Praha ndash holeŠovicerok vzniku 2014

- ke karliacutenskeacutemu triumviraacutetu maacute bliacutezko (provozuje Přiacutestav)

- Jatka78 ndash 2 haly holešovickeacute tržnice

- geneze projektu sklady CirkuLaPutyka vyhořely tento prostor se

jevil jako ideaacutelniacute zkušebna a sklad

- tržnice prohlaacutešena za naacuterodniacute kulturniacute pamaacutetku vlastniacutek Delta

nemohl stavbu zbořit a zastavit novou

- primaacutetor Svoboda i dalšiacute politici byli nakloněni myšlence

pronajmout prostor divadelniacutekům ŠK v teacute době opouštěl novou

sceacutenu naacuterodniacuteho divadla chtěl se věnovat odlišneacutemu typu projektu

- hala opravena sveacutepomociacute (brigaacuteda) naacutesledoval zkušebniacute

dvouměsiacutečniacute provoz (odhaleniacute chyb jako absence zatměniacute)

- crowdfundingovaacute kampaň Nakopni Jatka (vybrali přes 2 miliony Kč)

přispěvateleacute motivovaacuteniacute např odměnou bdquopodepsaacuteniacuteldquo židle v divadle

V současnosti maleacute množstviacute zaměstnanců postupně opadaacute prvotniacute

nadšeniacute současně vznikajiacute finančniacute probleacutemy

---

Multifunkčniacute divadlo hudebniacute klub galerie treacuteninkoveacute haly

zkušebna a tělocvična Miacutesto s ideaacutelniacutemi podmiacutenkami pro novyacute

cirkus Domovskaacute sceacutena Cirku La Putyka Prostor otevřenyacute českyacutem

i zahraničniacutem souborům uzpůsobenyacute pro rezidenčniacute projekty a

představeniacute workshopy konference diskuze přednaacutešky vyacutestavy

a happeningy Zrozeniacute prvniacuteho komplexniacuteho kulturniacuteho centra ve

středniacute a vyacutechodniacute Evropě

Viacutece informaciacute na httpwwwjatka78czo-nas

16

6 Matěj veleK naacuteKladoveacute naacutedraŽiacute ŽiŽKov Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 2012

- původně zaregistrovaacuteno kvůli lokaci pro produkčniacute agenturu -gt

začalo vyjednaacutevaacuteniacute

- na radnici M Stropnickyacute v teacute době se NNŽ stalo kulturniacute pamaacutetkou

- viacutece jedinců i instituciacute projevili zaacutejem o prostor

- 15 studentů architektury s rozpočtem 20 000 Kč navrhli koncept

přeměny saacutelu

- 2013 prostor využil Designblok

- uvedeniacute divadel koncertů spolupraacutece s bregantem (NFA) ndash letniacute

promiacutetaacuteniacute

S ČIacuteM bOJUJE NNŽ

1 okraj Žižkova (periferie) -gt nakonec se tato obava nenaplni

la naacutedražiacute je dostatečně přitažlivyacutem objektem navštěvuje ho

mnoho lidiacute včetně turistů

2 podpora Stropnickyacutem ndash NNŽ jako kulturniacute centrum

Prahy 3 kteraacute i do určiteacute miacutery spolupracovala dramaturgicky a

provozně (bezpečnostniacute opatřeniacute apod)

3 vrchol letošniacute sezoacuteny ndash velkaacute koncertniacute akce pro několik

tisiacutec lidiacute (viz Polygon) ndash fungovala jako zkouška zabezpečeniacute

akustiky apod po všech straacutenkaacutech vše proběhlo bez

probleacutemů jedinyacute zaacutedrhel byla stiacutežnost na hluk

4 pronaacutejem od ČD ČD Kargo a SŽDC (komplikovanějšiacute

domluva než u předchoziacutech řečniacuteků)

5 komunikace s jednotlivyacutemi uacuteředniacuteky dopomohla spolupraacuteci

např se SŽDC i po produkčniacute straacutence staacutele však na ČD vaacutezne

např využitiacute prostoru pro celoročniacute dramaturgii

6 v budoucnu hroziacute rozvoj stavebnictviacute v lokalitě zvyacutešenaacute

dopravniacute infrastruktura ad

PARTNEřI IPR PRAHA (NoVě 2015) NFA (PRoJEKT bdquoNA KLiacuteČldquo

LETošNiacuteHo LETNiacuteHo KINA) AERo GALERIE J FRAGNERA (VyacutesTAVA

LANDSCAPE)

Viacutece informaciacute na httpnakladovenadrazizizkovcomeno-nnz

17

7 čestMiacuter suŠKa studio bubec Praha-ŘePoryjerok založeniacute 2000

- skladovaacute hala v Řeporyjiacutech původně chtěl využiacutet jako svůj atelieacuter

-gt ziacuteskal do soukromeacuteho vlastnictviacute odpadlo lobovaacuteniacute u naacuteměstků

apod

- zvlaacuteštniacute symbioacuteza soukromeacuteho a městskeacuteho ndash vila privaacutetniacute pozemek

obecniacute

- založeniacute občanskeacuteho sdruženiacute (+ Holas Hřebejk ad)

- sloužiacute jako uměleckeacute studio i pro zahraničniacute tvůrce

- 200 rezidentů umělců

- bdquoart safarildquo ndash lov a obdivovaacuteniacute uměniacute

- pořaacutedaacuteniacute uměleckeacuteho festivalu interakce s veřejnostiacute

- vraacutetit něco lokalitě ndash uměniacute do veřejneacuteho prostoru

- obec ve stiacutenu velkoměsta poměrně odstrčenaacute lokalita (lideacute např

poprveacute přichaacuteziacute do styku s abstraktniacutem uměniacutem) původně miacutestniacute

obyvateleacute tomuto typu uměniacute a happeningu nerozuměli - -gt zave-

deniacute vyacutetvarnyacutech kurzů pro vzdělaacuteniacute o uměniacute v lokalitě

- okoliacute Prokopskeacuteho uacutedoliacute ndash uměleckyacute zaacutesah na hranici civilizace a

divokeacute přiacuterody

- 10 000 m2 kolem vily je v katastrofaacutelniacutem stavu -gt zaacutejem o pozemky

ndash na zastupitelstvu schvaacutelen plaacuten bdquo10 000 m2 kreativityldquo (dalšiacute atel-

ieacutery studio pro děti zahradniacute restaurace komunitniacute zaacutehony kunst-

halla ad)

---

Od roku 2000 působiacute nejen jako sochařskeacute studio ale i jako kulturniacute

centrum s využitiacutem pro rezidenčniacute pobyty umělců pořaacutedaacute vyacutestavy

diacutelny pro děti a mlaacutedež a vyviacutejiacute mnoho dalšiacutech aktivit

Mezinaacuterodniacute uměleckeacute rezidenčniacute pobyty aktuaacutelně nabiacuteziacute miacutesto pro

10 rezidentů v samostatnyacutech atelieacuterech a v otevřeneacutem prostoru studia

po celyacute rok 24h denně O vyacuteběru umělců k rezidenčniacutem pobytům

rozhoduje Uměleckaacute rada studia rezidenti jsou v kontaktu s předniacutemi

českyacutemi umělci mohou mezi sebou sdiacutelet sveacute zkušenosti a na konci

pobytu představit vytvořenaacute diacutela

Uměniacute ve veřejneacutem prostoru je vyacuteznamneacute teacutema kteryacutem se od sveacuteho

vzniku Studio bubec zabyacutevaacute ať již kraacutetkodobyacutem nebo dlouhodobyacutem

umisťovaacuteniacutem děl do veřejneacuteho prostoru či přednaacuteškami Art Safari ndash

vyacutestava děl autorů z Českeacute republiky i ze zahraničiacute Znaacutemiacute umělci

vystavujiacute po boku mladyacutech a začiacutenajiacuteciacutech autorů Konaacute se dvakraacutet

ročně formou festivalu uměniacute jehož součaacutestiacute jsou takeacute workshopy

hudebniacute a divadelniacute vystoupeniacute

Vyacutestavy uskutečněneacute mimo studio ve spolupraacuteci s kulturniacutemi nebo

městskyacutemi institucemi např vyacutestavy ve Staroměstskeacute radnici v Praze

(2011 2013) a dalšiacute babybubec - workshopy vyacutetvarneacute kurzy a

přiacuteměstskeacute taacutebory - pořaacutedaacuteme tvořiveacute diacutelny pro děti i dospěleacute přiacutemo

ve Studiu bubec a takeacute v nově zrekonstruovanyacutech prostoraacutech na

Řeporyjskeacutem naacuteměstiacute

Divadlo bubec založeneacute v roce 2005 pod vedeniacutem Arjany Shameti

a Renaacutety Kubišoveacute se zaměřuje předevšiacutem na loutkoveacute divadlo pro

18

nejmenšiacute divaacuteky v nemocniciacutech či v dětskyacutech domovech

Revitalizačniacute projekty v současnosti např Zahrada bubec projekt

sochařskeacute zahrady a kreativniacuteho hřiště s budovou studia pro praacuteci s

dětmi v bliacutezkosti Studia bubec

V roce 2014 jsme vytvořili studii rozvoje oblasti v okoliacute Studia bubec

a jejiacute revitalizaci v sochařskyacute interaktiniacute park a pod naacutezvem bUbEC

10 000 m2 kreativity ji realizujeme ve 4 faacuteziacutech

Viacutece informaciacute na httpwwwbubecczinpageo-nas

19

8 Michaela Mixovaacute centruM Pro Kreativniacute PodniKaacuteniacute dePo2015 PlzeŇrok založeniacute 2015

- industriaacutelniacute objekt z roku 1930

- prostor původně obyacutevaly městskeacute dopravniacute podniky ty naacutesledně

přesunuty do nově vystaveneacuteho objektu hala naacutesledně poskytnuta

Plzni2015

- lokalita zajiacutemavaacute i pro developery (15 minut z centra)

- prostor zpřiacutestupnit kreativniacutem průmyslům ndash tiacutem zamezit absolut-

niacutemu financovaacuteniacute z veřejnyacutech zdrojů

1 KREATIVNIacute INKUbaacuteTOR ndash poskytnutiacute prostoru lektorskeacute

kurzy (př o podnikaacuteniacute) ndash již probiacutehaacute testovaacuteniacute jedni z umělců

na zaacutekladě toho již dnes prodaacutevajiacute sveacute vyacuterobky ndash a majiacute vlastniacute

label

2 MAKERSPACE ndash poskytnutiacute materiaacutelů naacutestrojů (funguje na

baacutezi členstviacute) noveacute technologie

3 COWORKINg ndash pronajiacutemaacuteniacute kancelaacuteřiacute

4 OŽIVOVaacuteNIacute PROSTORU AKCEMI (př přednaacutešky o

financovaacuteniacute z evropskyacutech zdrojů)

5 pro veřejnost zřiacutezeniacute KOMUNITNIacute ZAHRADY (DEPO využijiacute i

miacutestniacute obyvateleacute kteřiacute žijiacute i v panelaacuteciacutech apod)

- chybiacute kancelaacuteře rekonstrukce infrastruktury topeniacute a takeacute jistota

a vyacutehled

- inspirace projekty ndsm Amsterdam boxpor Londyacuten etc

---

DEPO2015 je vyacutestupem projektu Plzeň ndash Evropskeacute hlavniacute město kul-

tury 2015 Srdcem DEPO2015 je Centrum pro kreativniacute podnikaacuteniacute

ktereacute propojuje kulturu s byznysem a kreativniacutemi průmysly Depo je

miacutestem kde siacutedliacute pracujiacute tvořiacute prezentujiacute či obchodujiacute start-upy i za-

vedeneacute firmy Komunita kreativniacutech lidiacute se skvělyacutemi naacutepady a touhou

je realizovat maacute možnost projiacutet procesem inkubace tj za asistence a

mentoringu profesionaacutelů z kulturniacutech a kreativniacutech průmyslů nastarto-

vat svůj podnikatelskyacute zaacuteměr může využiacutevat sdiacutelenyacute pracovniacute prostor

otevřenou diacutelnu na vyacuterobu prototypů nebo si pronajmou atelieacuter či

kancelaacuteř DEPO2015 je takeacute siacutedlem rezidenčniacuteho programu OPEN

AiR kteryacute nabiacuteziacute českyacutem umělcům a kreativcům možnost vycestovat

do zahraničiacute a zaacuteroveň zve zahraničniacute kulturniacute sceacutenu do Plzně

Viacutece informaciacute na httpwwwdepo2015cz

20

9 gaacutebor bindics staraacute trŽnica bratislavarok založeniacute 2012

Staraacute tržnica je přeměna uzavřeneacuteho nehostinneacuteho prostoru

- projekt iniciovalo 11 profesionaacutelů (praacutevniacutek fundraiser ad)

- komerčniacute naacutejem 120 000 Kč ročně -gt vyacuteměnou fair spolupraacutece s

městem ndash určitaacute čaacutestka jde bratislavě

- image Tržnice tvořiacute trhy ndash všechny projekty podporujiacute tento zaacutekladniacute

koncept

- vstupniacute prostor rovněž revitalizovaacuten ndash důraz na reprezentativnost

- marketingovyacute produkt ndash navaacutezaacuteniacute na vyacuterobu sodovek dřiacuteve

spojenyacutech s tržniciacute

- rok 2014 106 000 naacutevštěvniacuteků rok 2015 158 0000 naacutevštěvniacuteků

- 5 rozpočtu jde na filantropickeacute uacutečely

- preferuje fundraising před vyacuteraznou spolupraciacute s městem ndash

nezaacutevislost od veřejnyacutech zdrojů

- zvyšovaacuteniacute kvality objektu podpořeno zvyšovaacuteniacutem kvality veřejneacuteho

prostoru ndash př mapovaacuteniacute reklamniacutech ploch sledovaacuteniacute developerskyacutech

projektů (vytvořeniacute pracovnaacutech skupin experti z oblasti etnografie

event managementu praacutev ad) -gt naacutevrhy na využitiacute objektu Novaacute

Jurkovičova teplaacutereň

---

Projekt revitalizaacutecie Starej tržnice s naacutezvom ldquoMestskeacute centrum Staraacute

tržnicardquo vypracovalo občianske združenie Aliancia Staraacute Tržnica v roku

2012 Projekt bol predloženyacute na magistraacutet hlavneacuteho mesta SR bratisla-

va a po zapracovaniacute pripomienok zo strany magistraacutetu poslancov

mestskeacuteho zastupiteľstva a verejnosti 7 februaacutera 2013 schvaacutelilo mest-

skeacute zastupiteľstvo prenaacutejom budovy Aliancii za uacutečelom jeho realizaacutecie

Primaacuternym cieľom projektu je aby sa Staraacute tržnica stala stretaacutevaciacutem

bodom kultuacutery v meste pričom je otvorenaacute rocircznym vekovyacutem

skupinaacutem a poskytuje rozličneacute služby obyvateľom aj naacutevštevniacutekom

mesta

Pri plaacutenovaniacute sme dbali na to aby bol priestor multifunkčnyacute na jednej

strane umožňuje usporaduacutevať plnohodnotneacute trhy na druhej strane sa

mocircže premeniť na priestor pre koncerty konferencie divadelneacute

predstavena Ak je treba dokaacuteže usadiť až 653 naacutevštevniacutekov

Z hľadiska dlhodobej udržateľnosti je docircležiteacute aby budova mohla

sluacutežiť meniacim sa trendom ndash sedem dniacute v tyacuteždni dokaacuteže fungovať ako

tržnica prednaacuteškovaacute saacutela alebo miesto pre podujatia

Viacutece informaciacute na httpstaratrznicasko-nas

21

22

Před sympoziem jsme rozeslali řečniacutekům a hostům kteřiacute se věnujiacute

spraacutevě budov dotazniacutek jehož ciacutelem bylo připravit se na diskusi a

zmapovat dobreacute a špatneacute zkušenosti a to co respondenti vniacutemajiacute

jako svůj přiacutenos městu

1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe

2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec

3 co byste dnes udělali jinaK

4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali

5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města

Na dotazniacutek odpovědělo 9 respondentů s těmito projekty

Stara Tržnica (bratislava) Radlickaacute kulturniacute sportovna - Fashion

garage - Kavaacuterna v ulice Stroupežnickeacuteho (Praha) Plechaacuterna (Praha

Kreativniacute zoacutena DEPO2015 (Plzeň) Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov (Praha)

Jatka78 (Praha) bajkazyl (Praha) Studio bubec (Praha) PONEC -

divadlo pro tanec (Praha)

4 VYacuteSLEDKY DOTAZNIacuteKOVEacuteHO ŠETŘENIacute1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe

KOmUNITAbudovaacuteniacute zapojeniacute komunity divaacuteci 7

PROGRAmProgram (rozšiřuje se kvalita pravidla pro nekomerčniacute

niacutezkoprahoveacute udržitelneacute inkluzivniacute programy) 4

KAPACITYRekonstrukce prostoru 3

Našli jsme miacutesto na lsquotrhursquo 3

Vytvořili jsme finančně udržitelnyacute plaacuten (kombinace

soukromyacutech veřejnyacutech financiacute přiacutepadně niacutezkeacute

provozniacute naacuteklady) 2

Nadšeniacute teamu 2

Vytvořili jsme profesionaacutelniacute team 1

vZTAHYSpolupraacutece s MČ P3 (Matěj Stropnickyacute) 1

23

2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec

KAPACITY Nedostatek financiacute probleacutem přesvědčit grantoveacute komise že

projekt si zasloužiacute většiacute podporu 4

Nedostatek lidiacute (team) nedostatečnyacute management 2

Nemožnost využiacutevat okoliacute budovy nedostatek prostoru 2

Kraacutetkodobeacute smlouvy 1

Časovaacute deacutelka rekonstrukce 1

vZTAHY Nemožnost sdiacutelet kreativitu teamu s vlastniacutekem nemovitosti

a spolu rozviacutejet projekt 1

Ne nejlepšiacute vztah s magistraacutetem kteryacute se promiacutetaacute do denniacute

komunikace 1

Vztahy s MČ lokaacutelniacutemi siacutetěmi 1

Nezaacutejem širokeacuteho publika o program 1

3 co byste dnes udělali jinaK

KAPACITYNejdřiacuteve definovat organizačniacute strukturu a zajištěniacute financiacute předtiacutem

než půjdeme do nepřiměřeně ambicioacutezniacuteho programu 2

Lepšiacute odhady časů a naacutekladů na rekonstrukce 1

Prostor - vlastnictviacuteKonverze budovy ne v obecniacutem vlastnictviacute (ideaacutel vlastnictviacute silneacute

firmy s veřejnyacutem působeniacutem např Českaacute pošta Českeacute draacutehy) 1

KOmUNIKACE vZTAHYViacutece komunikace s politiky MČ a jejich zapojovaacuteniacute do tvorby pro-

gramu a obnovy budovy 1

Jako jedinec bych udělal všechno jinak ale ve spolupraacuteci se

učiacuteme hledat funkčniacute řešeniacute 1

Většiacute suverenita projektu nezaacutevislost na MČ a partnerů 1

DALŠiacuteProgram 1

Jsme spokojeni nic bychom neměnili 1

24

4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali

SPOLUPRAacuteCIZapojeniacute do plaacutenovaacuteniacute města lsquoMaacuteme přece dostatek znalostiacutersquo

legitimniacute partner respekt města vůči teacuteto tvůrčiacute lsquodeveloperskeacutersquo

činnosti 4

Důvěra v obsah kteryacute tvořiacuteme začleněniacute našeho programu do

dramaturgie kulturniacuteho odboru MČ 1

Respekt k aktivitě zdola pouličniacutemu životu 1

finančniacute sPoluUacutečastDlouhodobyacute grant financovaacuteniacute pronaacutejem za vyacutehodneacute podmiacutenky

3

LEGISLATIvNiacute PODPORADlouhodobyacute kontrakt 2

Zjednodušenaacute povoleniacute pro uměleckeacute akce ve veřejneacutem

prostoru 1

mEDIAacuteLNiacute PODPORA

Mediaacutelniacute podpora citylighty 1

5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města

1 PROSTOR Oživeniacute miacutesta vznik chybějiacuteciacuteho prostoru katalyzaacutetor 5

Zaacutechrana zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovitosti 3

Udržitelnost šetrnost (jako vyacutechovnyacute aspekt miacutesta) 1

2 KOmUNITA vZTAHY

Noveacute publikum lideacute v miacutestě propojeniacute komunit

(uměleckaacute residenčniacute) na lokaacutelniacute ale i naacuterodniacute uacuterovni 7

Sociaacutelniacute kontrola zvyacutešeniacute bezpečnosti podchyceniacute

probleacutemoveacute mlaacutedeže 3

Inspirace jinyacutech iniciatiacutev k založeniacute vlastniacutech projektů 2

Prolomeniacute barieacuter (mentaacutelniacute byrokratickeacute) směrem k uspořaacutedaacuteniacute

akciacute ve veřejneacutem prostoru 1

Precedent - je to vůbec možneacute 1

3 PROGRAmNovaacute teacutemata uměleckeacute kreativniacute programy pro město 1

25

265 ZAacutePIS Z DEBATY

5 ZAacutePIS DEBATY

K prezentujiacuteciacutem řečniacutekům přibyli na debatu

hanKa tŘeŠtiacuteKovaacute radniacute Pro Kulturu Praha 7toMaacuteŠ ctibor byacutevalyacute Ředitel institutu Pro Plaacutenovaacuteniacute a rozvoj PrahyPetr vilgus Miacutestostarosta Mč Praha 8

- analyacuteza prezentaciacute všechny projekty dopomohly sveacute

lokalitě k oživeniacute prostoru zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovi-

tosti nebo udržitelnosti lokality

Pohled ze strany MěstsKyacutech zastuPitelů

tŘeŠtiacuteKovaacute - představuje pohled ze strany města

- zaacutestupce městskeacute samospraacutevy

- přiacutenos projektů vidiacute vedle vyacuteše zmiacuteněnyacutech i v tzv kulturniacute

korozi (viz Jatka78)

- tržnici v Holešoviciacutech chce proměnit nejen v kulturniacute ale i

gastronomickeacute centrum

- Praha 7 maacute velkeacute množstviacute brownfieldů (bubny a okoliacute)

vILGUS- přebiacuterali radnici v nepřiacuteliš dobreacutem stavu půl roku

napravovali probleacutemy

- s prezentovanyacutemi projekty se setkal hlavně v zahraničiacute

(př Polsko ndash Lodže je přezdiacutevaacutena Manchester vyacutechodu až

kulturniacute projekty městu daly novyacute smysl -gt budovy ktereacute

přišly o vyacuteznam ho naacutehle ziacuteskaacutevajiacute zpět)27

jaKaacute je v současnosti Praacutece s MěsteM

bINDICS- funkce objektu - neniacute potřeba nutně klaacutest důraz na uměleckeacute aktiv-

ity ndash funkce objektu je zapojeniacute veřejnosti ndash inkluzivnost zaacuteroveň je

podmiacutenkou ufinancovatelnost -gt pak se projekt staacutevaacute funkčniacutem a

hraje roli katalyzaacutetoru

- vztah s městem ndash podmiacutenkou je byacutet transparentniacute ale nevyužiacutevat ji

jako vyacutemluvu (mnoheacute projekty nejsou realizovaacuteny a braacuteniacute se transpar-

entnostiacute na začaacutetku) ndash gaacutebor se svyacutem tyacutemem chce daacutet zaacuteruku ochotu

investovat svou siacutelu potažmo finance

- město vždy bude miacutet fixniacute strukturu např co do byrokracie ndash

nemůže v takoveacute miacuteře generovat naacutepady a realizovat projekty tak

jako nepolitickyacute činitel kteryacute maacute volnou ruku - např nemusiacute vypisovat

veřejneacute soutěže a rovnou myšlenky realizuje

-gt proto bere developery jako partnery

KUbIŠTA- kolik staacutel projekt Jatka78 neniacute důležiteacute posuvnou silou je vše os-

tatniacute (odhodlaacuteniacute kreativita apod)

- alternativy je přehršel naopak Praze chybiacute klasično

- probleacutem je přiacutestup veřejneacute spraacutevy i veřejnopraacutevniacutech meacutediiacute

ndash nedokaacutežou snaze projektů nijak pomoci (viz otviacuteračka Jatek ndash

reportaacutež ze zliacutenskeacuteho kraje o premieacuteře divadleniacute Cesty do pravěku

ndash o Jatkaacutech ani slovo jen v Udaacutelostech v kultuře ndash ty majiacute ale niacutezkou

sledovanost - zaslouženě)

- moraacutelniacute podpora Prahy 7 byla snad důležitějšiacute než finančniacute

- ideaacutelniacute spolupraacutece s městem by byla naacutesledujiacuteciacute poskytnutiacute

objektu ze začaacutetku daacutet zaacutekladniacute podmiacutenky ndash pomoci se spraacutevou

objektu a bezpečnostniacutemi opatřeniacutemi naacutesledně nechat volneacute ruce po

předloženiacute konceptu (tiacutem je umožněna naacuteslednaacute kontrola) kliacutečoveacute je

rovněž nepodepsat smlouvu o zaacutekazu pronaacutejmu ndash pak si na sebe neniacute

možneacute vydělat

KREUZmANNOvAacute- vybalancovat komerčniacute projekty s uměniacutem je naacuteročneacute ndash smlouva o

zaacutekazu komerčniacutech uacutečelů by takeacute naopak ospravedlňovala město či

samotnou instituci k vyacuteraznějšiacutemu financovaacuteniacute na uacutekor uměniacute

vELEK- pro něj je zaacutekaz pronajiacutemaacuteniacute spiacuteše likvidačniacute než omezujiacuteciacute pod-

miacutenky o kteryacutech mluvila Kreuzzigerovaacute

- Stropnickyacute fungoval skvěle v asistenci s pronaacutejmem a důvěrou

jaK Pracovat s brownfieldy

CTIbOR- na straně soukromeacuteho sektoru panuje strach např z nedodrženiacute

dohod

- podmiacutenkou je hledaacuteniacute důvěry na veřejneacute aktivniacute a privaacutetniacute straně

Masare (v PubliKu)- jmenuje dalšiacute pozitivniacute přiacuteklady na Praze 7 ndash studio Alta Stalin

potenciaacutel vidiacute i na Vyacutestavišti

28

29

- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že

nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš

tuto roli

- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů

měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od

vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem

bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že

jen 8 projektu je financovaacuteno městem

- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se

soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute

vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici

- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat

vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco

podniknout

s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute

KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ

kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)

-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti

- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute

obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně

- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem

žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)

- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute

entusiasmus (viz Studio Alta)

- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v

zahraničiacute

- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let

- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash

kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo

ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky

- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města

- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led

politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute

- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor

nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město

vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli

financovat z vlastniacutech peněz

- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program

- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem

automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD

- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do

palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery

Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto

portfolia

- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu

objektu30

31

- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute

bezpečnějšiacute lokality

tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet

- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a

vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme

skrze naše aktivity a postoje

- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů

přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute

čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6

kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury

co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele

CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v

raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy

KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je

komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou

tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize

- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute

projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme

Prahy jako města kultury

KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova

NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a

snažit se ho rozviacutejet

vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema

- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-

dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute

by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)

Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli

uvědomit a veřejně deklarovat

- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou

uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute

vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-

boval v prostřediacute kultury

- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků

jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v

paměti při jednaacuteniacute s nimi)

32

33

tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy

CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute

pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute

nekoncepčnosti a absence vize

- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-

vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde

ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute

mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-

tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už

pouhou naacutevštěvou např NNŽ)

vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k

odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v

Thomayerovyacutech sadech

Kovačević

- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-

nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům

- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash

hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute

34

35

měny apod všichni (př architekti se

stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40

liber na hodinu

- město by mělo začiacutet rozlišovat

majetek jako komerčniacute věc a jako

něco jineacuteho (př kulturu)

ndash tato neschopnost odlišit dva typy

objektů jsou mnohdy důvodem

neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech

budov (viz na dům Na Kocandě)

DĚKUJEMEorganizaacutetor

PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD

konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů

Women Public Space Prague

MgA David Kašpar

manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech

odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy

zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague

fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu

zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute

ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha

sPoluorganizaacutetor

text neprošel jazykovou uacutepravou

Viacutece info na

4+4 dny v pohybu

Page 5: MMB_zaverecna sprava

ka[2]) Přiacutečinou je mj to že Praha jakožto bohatyacute region při regener-

aci brownfieldů nespoleacutehaacute na prostředky z evropskyacutech fondů (res-

pektive v minuleacutem programovaciacutem obdobiacute alokovaneacute prostředky

využila na odlišneacute uacutečely) Ty v Česku čerpajiacute primaacuterně mimopražskeacute

brownfieldy na ktereacute se vztahuje Naacuterodniacute strategie regenerace

brownfieldů[3]

Pražskeacute brownfieldy naopak nejsou ani součaacutestiacute Naacuterodniacute databaacuteze

brownfieldů mapovanyacutech agenturou CzechInvest V Praze totiž již

nyniacute převlaacutedaacute rozvoj brownfieldů prostřednictviacutem komerčniacuteho ro-

zvoje Jeho tvaacuteř ale určujiacute developeři s mizivyacutem zaacutejmem o kulturniacute

rozvoj Často tak dochaacuteziacute i k destrukci industriaacutelniacute architektury Ta

byacutevaacute obvykle zcela srovnaacutena se zemiacute nebo ponechaacutena jen jako

torzo určeneacute k vytvořeniacute určiteacute bdquoimageldquo novyacutech komerčniacutech staveb

Uchovaacuteniacute industriaacutelniacute architektury maacute přitom vyacuteznam jak z hlediska

pamaacutetkoveacute ochrany a zachovaacuteniacute historickeacute paměti některyacutech miacutest

tak i z hlediska uspokojeniacute specifickyacutech estetickyacutech naacuteroků určiteacuteho

segmentu společnosti nebo kulturniacutech aktivit pro jejichž provo-

zovaacuteniacute jsou industriaacutelniacute prostory nezbytneacute

Do budoucna je proto nutneacute nastavit pro využiacutevaacuteniacute ploch

brownfieldů developery striktniacute pravidla kteraacute by zahrnovala takeacute

povinnost developera zohlednit kulturniacute potenciaacutel daneacute lokality a

to jak z hlediska jejiacute architektury tak i z hlediska jejiacuteho potenciaacutelu

pro rozvoj dalšiacute kulturniacute infrastruktury Daacutele je nutneacute podstatně viacutece

stavět na kreativniacutem potenciaacutelu miacutestniacutech iniciativ bdquozdolaldquo ktereacute často

majiacute o využiacutevaacuteniacute industriaacutelniacutech staveb zaacutejem a viacutece je strategicky a

investičně podpořit

ZDROJE

FLORIDA R (2002) The Rise of the Creative Class And how itlsquos transforming work

Leisure community and everyday life Perseus Book Group New York

HARVEY D (2012 [2010]) Zaacutehada kapitaacutelu Přežije kapitalismus svou posledniacute krizi

Rybka Publishers Praha

EVANS G SHAW P (2006) Literature Review Culture and regeneration Art Re-

search Digest 37 ss 1-11

LANDRY C (2000) The Creative City A toolkit for urban innovators Earthscan Lon-

don

PIXOVAacute M (2013) Spaces of alternative culture in Prague in a time of political-eco-

nomic

Changes of the city Geografie 118 č 3 ss 221ndash242

[1] bdquoCreative cityldquo neboli kreativniacute město je urbanistickyacute koncept kteryacute se na konci

20 stoletiacute stal novyacutem celosvětovyacutem paradigmatem v městskeacutem plaacutenovaacuteniacute V jeho

původniacutem smyslu mělo byacutet toto plaacutenovaacuteniacute založeno na kreativniacutem potenciaacutelu

daneacuteho miacutesta a jeho obyvatel V současneacute době se koncept často použiacutevaacute v redu-

kovaneacute podobě předevšiacutem ve vztahu ke kreativniacute ekonomice umělcům a kreativniacutem

profesionaacutelům Tato podoba je ve sveacute podstatě sama o sobě konzervativniacute neboť

kreativita je zde vniacutemaacutena spiacuteše jako naacutestroj k dosaženiacute konzervativniacutech ciacutelů nikoliv

jako změna celkoveacuteho postoje vůči městu a jeho plaacutenovaacuteniacute

[2] ARNIKA Brownfields v centru Prahy kriteacuteria udržitelneacuteho rozvoje 2009 dostupneacute

online httparnikaorgbrownfields-2009

[3] httpwwwczechinvestorgdatafilesstrategie-regenerace-vlada-1079pdf

4

Scheacutema šetřenyacutech lokalit brownfieldů

dle vlastnictviacute MHMP a spřiacuteznenyacutech

organizaciacute

5ZDROJ Analyacuteza brownfields v Praze Kolpron CZ sro 2008

6

9 přednaacutešejiacuteciacutech

1 teorie strategie vs 8 praxe

7 Praha vs 2 Plzeň Bratislava

Na symposiu jsme přiviacutetali celkem 9 řečniacuteků

1 MICHAELA PIXOVaacute sociaacutelniacute geografka FSV Univerzita Karlova PragueWatch

2 ŠIMON CAbAN iniciaacutetor Karliacutenskaacute Kasaacuterna Praha ndash Karliacuten

3 IgOR KOVAČEVIć spoluzakladatel architekt CCEA MObA Karliacutenskyacute Viadukt Praha ndash Karliacuten

4 YVONA KREUZMANNOVaacute ředitelka Divadlo Ponec Haly za Poncem Praha ndash Žižkov

5 ŠTĚPaacuteN KUbIŠTA iniciaacutetor Jatka 78 Praha ndash Holešovice

6 MATĚJ VELEK produkčniacute Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov Praha ndash Žižkov

7 MICHAELA MIXOVaacute projektovaacute manažerka Centrum pro kreativniacute podnikaacuteniacute DEPO2015

8 ČESTMIacuteR SUŠKA zakladatel majitel Studio bubec Praha-Řeporyje

9 gaacutebOR bINDICS spoluzakladatel Aliancia Staraacute Tržnica Staraacute Tržnica bratislava

2 ŘEČNIacuteČKY ŘEČNIacuteCI A PROJEKTY

7

1 Karliacutenska Kasaacuterna2 Karliacutensky Viadukt3 Kreativniacute zoacutena DEPO 20154 Jatka 78

5 Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov6 Staraacute Tržnica

do 2 let 3 - 5 let

7 PONEC - divadlo pro tanec8 Studio Bubec

10 + let

Z hlediska času jsme projekty volili

21 ČAS

1 Karliacutenska Kasaacuterna 2 Karliacutensky Viadukt 3 Kreativniacute zoacutena DEPO 20154 Jatka 785 PONEC - divadlo pro tanec6 Staraacute Tržnica

MĚSTO STAacuteT MČ

7 Studio Bubec8 Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov

SOUKROMYacute MAJITEL STAacuteTNIacute PODNIK

22 VLASTNICTVIacute

8

23 FINACOVAacuteNIacute

1 TEacuteMĚř VYacuteLUČNĚ VEřEJNEacute DEPO2015 (90)

2 VYacuteLUČNĚ SOUKROMEacute BUBEC začaacutetek

3 CROwDfUNDINg JATKA 78 začaacutetek 4 KOMBINACE

veřejneacute (70-80) soukromeacute (do 20) PONEC NAacuteKLADOVEacute NAacuteDRAŽIacute ŽIŽKOV (stoupaacute přiacutejem z vlastniacute činnosti)

veřejneacute (60) soukromeacute (10) individuaacutelniacute podpora (10) vlastniacute činnost (20) BUBEC současnost

fundraising (15) reklamniacute partnerstviacute (20) soukromeacute naacutejmy (65) STARAacute TRŽNICA

9

10

1 Michaela Pixovaacute bdquoMetabolity Města a jejich KULTURNiacute POTENCIAacuteLldquo

Do teacutematu ne nutně zahrnujeme pouze brownfieldy ale i mnoheacute

budovy ktereacute jednoduše řečeno město odvrhne jsou praacutevě

metabolitami města

-brownfieldy chaacutepeme jako budovyprostory postiženeacute původniacutem

využitiacutem lokality pro jejichž regeneraci a využitiacute je potřeba zaacutesah

zvnějšku

Jak znovu využiacutet brownfieldy Musiacuteme si řiacutect odkud se berou

- neustaacutele vytvaacuteřiacuteme noveacute způsoby vyacuteroby (agraacuterniacute-gtprůmyslovyacute-

gturbanizačniacute)

- dnes se koloběh kapitaacutelu nachaacuteziacute v městskeacutem prostřediacute

- způsoby rozvoje

1 INVESTOVaacuteNIacute DO bUDOVLOKALIT

2 SPATŘENIacute PŘIacuteLEŽITOSTI

3 ROZVOJ INICIOVANyacute KULTUROU - -gt kulturniacute rozvoj na zaacutepadě v

80 a 90 letech k naacutem přichaacuteziacute o 20 let později

- k teacutematu kulturniacuteho rozvoje se musiacuteme stavět i kriticky

Kreativniacute průmysly nejsou vždycky spaacutesnou přiacuteležitostiacute

3 PREZENTACE A PROJEKTY2 ŠImON CAbAN KARLiacuteNSKAacute KASAacuteRNA PRAHA ndash KARLiacuteNrok vzniku 2014

- investoři developeři a politici jsou akteacutery kteřiacute toto teacutema mohou

vyacuterazně ovlivnit (v saacutele 4 zaacutestupci městskeacute samospraacutevy)

- problematikou se zabyacutevaacute skoro 30 let

- přeměna prostoru na Žižkově (U bulhara) na kulturniacute saacutel nebyl možnyacute

kvůli vlastnictviacute parkoviště Pentou - - gt projekt Kasarta ndash

karliacutenskaacute byacutevalaacute kasaacuterna (Jana Žižky z Trocnova)

- objekt vypsanyacute na prodej Ministerstvem vnitra ndash dosud nenašlo vlast-

niacuteka

- Praze schaacuteziacute saacutel pro velkeacute množstviacute lidiacute

- mezi zaacutejemci by byli filharmonici kteřiacute vyhledaacutevajiacute praacutevě akustiku

kterou kasaacuterna nabiacuteziacute

Čiacutem se kasaacuterna lišiacute od Fora Karliacuten nebo palaacutece Lucerny je

multifunkčnost - prostor pro kreativniacute činnost zaacutezemiacute variabilniacute

prostor provaziště ad

---

V P r a z e je množstviacute budov a saacutelů sloužiacuteciacutech kulturniacutem udaacutelostem

Mnoheacute z nich jsou reprezentativniacute ale teacuteměř žaacutednyacute nemaacute

parametry dostatečneacute velikosti neutraacutelnosti a uacutečelnosti pro současneacute 11

kulturně-společenskeacute akce ktereacute se často pohybujiacute na hraniciacutech

všech možnyacutech žaacutenrů využiacutevajiacute noveacute technologie a potřebujiacute takeacute

adekvaacutetniacute služebnyacute přiacutestup - přiacutejezd a zaacutezemiacute Zaacutekladniacute principem je

vytvořit budovu pro konaacuteniacute všech takovyacutech udaacutelostiacute stiacutem aby uni-

verzalita objektu nedeterminovala samotnou akci ale zůstala k niacute

neutraacutelniacute maximaacutelně služebnaacute pro vyniknutiacute akce samotneacute I když je

pochopitelneacute že v přiacutepadě nemalyacutech naacutekladů a předevšiacutem prestiže

takoveacuteho diacutela je nutneacute myslet i na jeho reprezentativniacute tvaacuteř charakter

budovy by měl byacutet uacutečelovyacute (ekonomickyacute) funkčniacute služebnyacute

Kasaacuterna Jana Žižky z Trocnova v Karliacuteně se jeviacute jako optimaacutelniacute miacutesto

- poloha v centru

- dopravniacute dostupnost

- možnost parkovaacuteniacute

- velikost

- revitalizace staacutevajiacuteciacuteho objektu (a nikoli expanze mimo centrum

města)

Pozemek na ktereacutem kasaacuterna stojiacute umožňuje v samotneacutem dvoře

objektu realizaci dostatečně velkeacute haly včetně potřebneacuteho zaacutezemiacute

Objekty staacutevajiacuteciacute budovy pak nabiacuteziacute nejen nezbytneacute

administrativniacute zaacutezemiacute ale i např ubytovaciacute kapacity (ubytovaacutevaacuteniacute

hostujiacuteciacutech umělců ale i celyacutech hudebniacutech a divadelniacutech těles je

dosud finančně i organizačně velice naacutekladnou položkou)

25m šiacuteře saacutelu deacutelka 50m plus dalšiacute propojitelneacute prostory celkem

kolem 100m Vyacuteška cca 12m rovnaacute podlaha zapuštěneacute balkony

ochozy nosnaacute konstrukce (nejen) stropu pro různeacute instalace - to jsou

zaacutekladniacute funkčniacute parametry ověřeneacute z mnoha saacutelů a akciacute

Na zaacutekladě mnohyacutech diskuziacute mezi umělci architekty zaacutestupci města i

aktivniacute veřejnostiacute je potřebnost takoveacuteho prostoru nezpochybnitelnaacute

Otaacutezkou pochopitelně zůstaacutevaacute způsob financovaacuteniacute

Uvedenaacute vizualizace neniacute architektonickyacutem naacutevrhem ale

empirickou objemovou a charakterovou studiiacute prostoru Předklaacutedaacuteme

tuto vizi pro posouzeniacute zainteresovanyacutech

Šimon + Miroslav

12

3 igor Kovačević KarliacutensKyacute viaduKt PRAHA ndash KARLiacuteNrok vzniku 2013

- Karliacuten maacute potenciaacutel jako dřiacutev berliacuten Viacutedeň (vizualitou i naacuteplniacute)

- projekt oživeniacute Negrelliho viaduktu

- zprvu prochaacutezel projekt deziluziacute ndash většinu pozemku vlastniacute Českeacute

draacutehy (konflikt se SŽDC)

- kompromis převedeniacute pozemků pod piliacuteři viaduktu na SŽDC pod

oblouky na hl m Prahu

- projekt aktivniacute na 3 dny v raacutemci Zažiacutet město jinak ndash 10 galeriiacute trans-

formovalo podobloukovyacute prostor na kulturniacute (př v jednom prostoru

knihovna na sdiacuteleniacute a vyacuteměnu kniacutežek)

- přišla potřeba posunout tuto ideu daacutel -gt zprofesionalizovat celyacute

projekt

- 2014 navaacutezaacuteniacute spolupraacutece s karliacutenskyacutemi společnostmi (zaměřujiacuteciacute

se na společenskyacute komunitniacute život) -gt organizace kulateacuteho stolu pro

důležiteacute hraacuteče ndash to bylo poprveacute co se uskutečnilo takoveacuteto setkaacuteniacute

všech akteacuterů kteřiacute mohou věc ovlivnit

---

V současneacute době se připravuje rekonstrukce Negrelliho viaduktu

kteraacute umožniacute zkapacitněniacute uacuteseku mezi železničniacute zastaacutevkou Praha

bubny a železničniacute zastaacutevkou Praha Masarykovo naacutedražiacute pro ve-

deniacute vlaků z Kladna a nově letiště Ruzyně Přiacutepravy trvajiacute již zhruba

pět let ale teprve nyniacute dostaacutevajiacute reaacutelnyacute rozměr Rekonstrukce kteraacute

se maacute zahaacutejit ke konci roku 2015 (odhadem minimaacutelně za 800 mil

Kč) je ovšem pouze technickeacuteho charakteru zaměřuje se hlavně na

železničniacute trať a nepočiacutetaacute s možnostiacute transformace a využitiacutem pros-

toru okolo stavby Prostory pod oblouky byly mimo jineacute během prvniacute

republiky využiacutevaacuteny jako luxusniacute garaacuteže a saloacutenniacute opravny automobilů

Po druheacute světoveacute vaacutelce se z nich staly zbytkoveacute prostory sklady a

parkovaciacute staacuteniacute některeacute byly zazděny Současnyacute stav oblouků a okoliacute

mostu předevšiacutem v Karliacuteně je přinejmenšiacutem nelichotivyacute Nevzhledneacute a

nekulturniacute prostřediacute ktereacute miacutesty působiacute dojmem sklaacutedky je pobiacutedkou

pro využiacutevaacuteniacute těchto prostor spojeneacute s drogovou kriminalitou a

sociaacutelniacutemi probleacutemy Přitom se jednaacute o jedinečneacute z jednotky 60 m2

ktereacute se mohou staacutet zaacutekladnou pro mnoho kreativniacutech městskyacutech

aktivit - atelieacutery obchůdky bary start-up kancelaacuteře miacutesta pro set-

kaacutevaacuteniacute Vstup do Karliacutena se tak může proměnit v kreativniacute inkubaacutetor

Viacutece informaciacute na httpwwwcceaczczprojectsprojekt=viadukt

13

4 YvONA KREUZmANNOvAacute DIvADLO PONEC HALY za PonceM Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 1995

- Divadlo Ponec - původně strojiacuterna (1988)

- městskaacute čaacutest Praha 3 vypsala veřejnou soutěž na kulturniacute využitiacute

-gt 1 tanečniacute dům v ČR (ačkoliv v Evropě dance house běžnou

součaacutestiacute kulturniacuteho života)

- rekonstrukce budovy za velkeacute podpory staacutetu sponzorů a nakonec i

města

- Ponec jako vstupniacute braacutena k Žižkovu směrem od Florence ndash para-

lela s bulharem (IK) ndash nutnost reprezentativniacutech prostor na frekven-

tovanyacutech miacutestech (kvůli turistům např)

- všechny pozemky kolem Ponce patřiacute SŽDC blokujiacute průchod i cyk-

lostezku --gt jak revitalizovat okoliacute Ponce

- kliacutečoveacute pro projekt je propojeniacute osy Hlavniacute naacutedražiacute ndash Žižkov a osy

Florenc ndash horniacute Žižkov

- budovy kolem Ponce mohou sloužit jako zaacutezemiacute pro tanečniacute dům

- jednaacuteniacute s dalšiacutemi organizacemi (př bajkazyl už spolupraacuteci navaacutezal)

- definice akčniacuteho raacutediusu (př zapojeniacute do Zažiacutet město jinak novyacute

cirkus etc) -gt naacutesledně definovaacuteniacute rozvoje a potenciaacutelniacutech partnerů

ndash vize soběstačneacute kulturniacute jednoty rozleacutehajiacuteciacute se v okoliacute Ponce

- inspirace zahraničniacutemi zdroji (př Trans Europe Halles (wwwtehnet)

- ciacutelem rozšiacuteřit aktivity až hranice stavby

---

Tanec Praha je za viacutece než 20 let sveacute existence zapojen do řady mez-

inaacuterodniacutech siacutetiacute a projektů v nichž mapuje pozitivniacute zkušenosti ze

zahraničiacute a funkčniacute modely obdobnyacutech kreativniacutech center clusterů

apod Od r 1991 je členem IETM (Informal European Theatre Meet-

ing ndash wwwietmorg) daacutele patřiacute k zaklaacutedajiacuteciacutem členům Aerowaves

(Evropskaacute platforma mladyacutech choreografů ndash wwwaerowavesorg)

avšak ve vztahu k revitalizaci industriaacutelniacutech prostor kolem Ponce maacute

zaacutesadniacute vyacuteznam Trans Europe Halles (TEH ndash wwwtehnet) ndash network

jehož doporučeniacute bylo součaacutestiacute původniacuteho projektu Ponce s niacutemž

Tanec Praha r 1998 zviacutetězil ve veřejneacute soutěži na kulturniacute využitiacute daneacute

budovy Česko-anglickaacute informace o teacuteto siacuteti je přiacutelohou č 1 Celeacute

Kreativniacute centrum Žižkov by se přirozeně stalo součaacutestiacute teacuteto siacutetě Praha

v niacute dosud chybiacute

Ponec je koncipovaacuten jako flexibilniacute viacuteceuacutečelovyacute prostor s vlastnostmi

tanečniacuteho saacutelu (speciaacutelniacute odpruženaacute podlaha dostatečně velkaacute sceacutena

na uacuterovni hlediště ktereacute maacute elevaci řad 40 cm) Vznikl přestavbou

opuštěneacuteho kina dřiacuteve tovaacuterniacute haly Od vzniku divadla se pražskaacute

tanečniacute sceacutena rozrostla a stoupajiacute i naacuteroky a potřeby zaacutezemiacute pro jejiacute

rozvoj vzdělaacutevaciacute projekty workshopy odborneacute seminaacuteře konfer-

ence diskuse a v neposledniacute řadě projekty mezinaacuterodniacute spolupraacutece

Současneacute zaacutezemiacute divadla Ponec je pro objem těchto aktivit zcela

nedostačujiacuteciacute Původniacute dispozice kinosaacutelu jsou velice limitujiacuteciacute a

hledajiacute se proto různaacute provizorniacute řešeniacute Kancelaacuteře tyacutemu jsou umiacutestěny

mimo budovu divadla v nedalekeacutem Karliacuteně Skladovaciacute prostory jsou

nevhodně umiacutestěny v mobilniacutech buňkaacutech (bez vytaacutepěniacute) na dvoře

14

areaacutelu SŽDC divadelniacute technologie např pod divaacuteckou tribunou a

zkušebny jsou umělci nuceni poptaacutevat v komerčniacutech nebo partner-

skyacutech studiiacutech Chybiacute prostor pro tvorbu ale i komunikaci s ostatniacutemi

uměleckyacutemi žaacutenry meeting point pro umělce i veřejnost skutečnyacute

dialog

Využitiacute a rekonverze industriaacutelniacutech prostor pro kulturně-společenskeacute

využitiacute je osvědčenyacutem modelem v celeacute řadě zemiacute a přinaacutešiacute vyacuterazneacute

zlepšeniacute kvality života v danyacutech lokalitaacutech Existujiacute celeacute bdquokreativniacute

čtvrtildquo jinde clustery v menšiacute miacuteře pak kreativniacute centra což je model

odpoviacutedajiacuteciacute rozloze okoliacute Ponce

Spolupraacutece nevlaacutedniacutech neziskovyacutech organizaciacute (NNO) s veřejnou

spraacutevou a miacutestniacutemi podnikateli je zcela zaacutesadniacute pro uacutespěch projektu

Vytvaacuteřiacute synergickyacute multiplikačniacute efekt přiacutenosnyacute pro veškereacute akteacutery a

hlavně veřejnost Proto se Tanec Praha jako leader projektu rozhodl

uspořaacutedat kulateacute stoly brainstormingy zapojil se do Strategickeacuteho

plaacutenu Prahy 3 a SWOT analyacutezy jejiacuteho kulturniacuteho rozvoje (viz přiacuteloha

č 3) zmapoval potenciaacutel NNO v okoliacute (viz přiacuteloha č 4) a možnosti

mezinaacuterodniacute spolupraacutece v raacutemci evropskyacutech siacutetiacute

4) VyacuteSTUPY ANALyacuteZ NAbIacuteZEJIacute bOHATeacute MOŽNOSTI PRO DANOU

LOKALITU

a) současnyacute tanecbull zkušebny studia ndash prostor pro tvorbu a workshopy divadlo Ponec

ndash divadlo pro tanec prezentace původniacute tvorby ndash otevřenyacute prostor

festivaly ndash TANEC PRAHA a Českaacute tanečniacute platforma Malaacute inventura

4 dny v pohybu Dětskeacute studio ndash rozvoj kreativity dětiacute prostřednictviacutem

tance pohybu a ostatniacutech uměniacute

b) novyacute cirkusbull spolupraacutece s Cirqueon ndash diacutelny pro děti i dospěleacute aktivity na dvoře

po celou letniacute sezonu popř chapiteau

c) design vyacutetvarneacute uměniacute hudba kulturniacute a kreativniacute průmyslybull siacutedlo drobnyacutech podnikatelů v oblasti designu ndash grafika novaacute meacutedia

sceacutenografie fashion design ndash spolupraacutece s uměleckyacutem školstviacutem v

daneacute čtvrti (např VOŠUP a SUPŠ ZUŠ) vyacutestavy a instalace diskuse

diacutelny přednaacutešky zapojeniacute do akce Žižkovskaacute noc apod optimaacutelně

audio-vizuaacutelniacute studio (dle dostupnyacutech prostředků na vybaveniacute)

d) ekologickeacute a komunitniacute aktivitybull cyklostezka ndash zaacutezemiacute diacutelna půjčovna propojeniacute na sousediacuteciacute čtvrti

uacutezkaacute spolupraacutece s bajkazylem nadaciacute Partnerstviacute bicykl amp Funbikes

Okolo a Pedal Project Klubem přaacutetel Žižkova aj zapojeniacute do aktivit

Zažiacutet město jinak Žižkovskeacute mezidvorky apod

e) sociaacutelniacute inkluze a praacutece s naacuterodnostniacutemi menšinamibull naacutevaznost na působeniacute umělců divadla Ponec na školaacutech Prahy 3 a

8 včetně ZŠ Havliacutečkovo naacutem zaměřeneacute na romskeacute děti spolupraacutece s

romskyacutemi aktivitami (Evropskeacute centrum romskeacute hudby aj) akce pro

Fond ohroženyacutech dětiacute Klokaacutenek spolupraacutece s DDM Ulita atd

f) spolupraacutece s miacutestniacutemi podnikateli a NNO na Žižkově a okoliacutebull Vystřelenyacute oko kino Aero klub Final Truhlaacuterna Streetculture City-

15

surfer Parukaacuteřka 35m2 DIY Remedium

Niacutezkoprahovyacute klub Husita skautskeacute oddiacutely Mamma help center

Rodinneacute a kulturniacute centrum Novaacute Trojka a dalšiacute

g) otevřenyacute prostor pro iniciativy občanů organizaciacute diskuse na aktuaacutelniacute teacutematabull veřejně přiacutestupneacute prostory kavaacuterny dvora aj free wi-fi možnost

avizovanyacutech debat i tematickyacutech bloků dle podnětů partnerů či

naacutevštěvniacuteků

Viacutece informaciacute na httpwwwdivadloponeccznewsindexmn17

page15

5 ŠtěPaacuten KubiŠta jatKa 78 Praha ndash holeŠovicerok vzniku 2014

- ke karliacutenskeacutemu triumviraacutetu maacute bliacutezko (provozuje Přiacutestav)

- Jatka78 ndash 2 haly holešovickeacute tržnice

- geneze projektu sklady CirkuLaPutyka vyhořely tento prostor se

jevil jako ideaacutelniacute zkušebna a sklad

- tržnice prohlaacutešena za naacuterodniacute kulturniacute pamaacutetku vlastniacutek Delta

nemohl stavbu zbořit a zastavit novou

- primaacutetor Svoboda i dalšiacute politici byli nakloněni myšlence

pronajmout prostor divadelniacutekům ŠK v teacute době opouštěl novou

sceacutenu naacuterodniacuteho divadla chtěl se věnovat odlišneacutemu typu projektu

- hala opravena sveacutepomociacute (brigaacuteda) naacutesledoval zkušebniacute

dvouměsiacutečniacute provoz (odhaleniacute chyb jako absence zatměniacute)

- crowdfundingovaacute kampaň Nakopni Jatka (vybrali přes 2 miliony Kč)

přispěvateleacute motivovaacuteniacute např odměnou bdquopodepsaacuteniacuteldquo židle v divadle

V současnosti maleacute množstviacute zaměstnanců postupně opadaacute prvotniacute

nadšeniacute současně vznikajiacute finančniacute probleacutemy

---

Multifunkčniacute divadlo hudebniacute klub galerie treacuteninkoveacute haly

zkušebna a tělocvična Miacutesto s ideaacutelniacutemi podmiacutenkami pro novyacute

cirkus Domovskaacute sceacutena Cirku La Putyka Prostor otevřenyacute českyacutem

i zahraničniacutem souborům uzpůsobenyacute pro rezidenčniacute projekty a

představeniacute workshopy konference diskuze přednaacutešky vyacutestavy

a happeningy Zrozeniacute prvniacuteho komplexniacuteho kulturniacuteho centra ve

středniacute a vyacutechodniacute Evropě

Viacutece informaciacute na httpwwwjatka78czo-nas

16

6 Matěj veleK naacuteKladoveacute naacutedraŽiacute ŽiŽKov Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 2012

- původně zaregistrovaacuteno kvůli lokaci pro produkčniacute agenturu -gt

začalo vyjednaacutevaacuteniacute

- na radnici M Stropnickyacute v teacute době se NNŽ stalo kulturniacute pamaacutetkou

- viacutece jedinců i instituciacute projevili zaacutejem o prostor

- 15 studentů architektury s rozpočtem 20 000 Kč navrhli koncept

přeměny saacutelu

- 2013 prostor využil Designblok

- uvedeniacute divadel koncertů spolupraacutece s bregantem (NFA) ndash letniacute

promiacutetaacuteniacute

S ČIacuteM bOJUJE NNŽ

1 okraj Žižkova (periferie) -gt nakonec se tato obava nenaplni

la naacutedražiacute je dostatečně přitažlivyacutem objektem navštěvuje ho

mnoho lidiacute včetně turistů

2 podpora Stropnickyacutem ndash NNŽ jako kulturniacute centrum

Prahy 3 kteraacute i do určiteacute miacutery spolupracovala dramaturgicky a

provozně (bezpečnostniacute opatřeniacute apod)

3 vrchol letošniacute sezoacuteny ndash velkaacute koncertniacute akce pro několik

tisiacutec lidiacute (viz Polygon) ndash fungovala jako zkouška zabezpečeniacute

akustiky apod po všech straacutenkaacutech vše proběhlo bez

probleacutemů jedinyacute zaacutedrhel byla stiacutežnost na hluk

4 pronaacutejem od ČD ČD Kargo a SŽDC (komplikovanějšiacute

domluva než u předchoziacutech řečniacuteků)

5 komunikace s jednotlivyacutemi uacuteředniacuteky dopomohla spolupraacuteci

např se SŽDC i po produkčniacute straacutence staacutele však na ČD vaacutezne

např využitiacute prostoru pro celoročniacute dramaturgii

6 v budoucnu hroziacute rozvoj stavebnictviacute v lokalitě zvyacutešenaacute

dopravniacute infrastruktura ad

PARTNEřI IPR PRAHA (NoVě 2015) NFA (PRoJEKT bdquoNA KLiacuteČldquo

LETošNiacuteHo LETNiacuteHo KINA) AERo GALERIE J FRAGNERA (VyacutesTAVA

LANDSCAPE)

Viacutece informaciacute na httpnakladovenadrazizizkovcomeno-nnz

17

7 čestMiacuter suŠKa studio bubec Praha-ŘePoryjerok založeniacute 2000

- skladovaacute hala v Řeporyjiacutech původně chtěl využiacutet jako svůj atelieacuter

-gt ziacuteskal do soukromeacuteho vlastnictviacute odpadlo lobovaacuteniacute u naacuteměstků

apod

- zvlaacuteštniacute symbioacuteza soukromeacuteho a městskeacuteho ndash vila privaacutetniacute pozemek

obecniacute

- založeniacute občanskeacuteho sdruženiacute (+ Holas Hřebejk ad)

- sloužiacute jako uměleckeacute studio i pro zahraničniacute tvůrce

- 200 rezidentů umělců

- bdquoart safarildquo ndash lov a obdivovaacuteniacute uměniacute

- pořaacutedaacuteniacute uměleckeacuteho festivalu interakce s veřejnostiacute

- vraacutetit něco lokalitě ndash uměniacute do veřejneacuteho prostoru

- obec ve stiacutenu velkoměsta poměrně odstrčenaacute lokalita (lideacute např

poprveacute přichaacuteziacute do styku s abstraktniacutem uměniacutem) původně miacutestniacute

obyvateleacute tomuto typu uměniacute a happeningu nerozuměli - -gt zave-

deniacute vyacutetvarnyacutech kurzů pro vzdělaacuteniacute o uměniacute v lokalitě

- okoliacute Prokopskeacuteho uacutedoliacute ndash uměleckyacute zaacutesah na hranici civilizace a

divokeacute přiacuterody

- 10 000 m2 kolem vily je v katastrofaacutelniacutem stavu -gt zaacutejem o pozemky

ndash na zastupitelstvu schvaacutelen plaacuten bdquo10 000 m2 kreativityldquo (dalšiacute atel-

ieacutery studio pro děti zahradniacute restaurace komunitniacute zaacutehony kunst-

halla ad)

---

Od roku 2000 působiacute nejen jako sochařskeacute studio ale i jako kulturniacute

centrum s využitiacutem pro rezidenčniacute pobyty umělců pořaacutedaacute vyacutestavy

diacutelny pro děti a mlaacutedež a vyviacutejiacute mnoho dalšiacutech aktivit

Mezinaacuterodniacute uměleckeacute rezidenčniacute pobyty aktuaacutelně nabiacuteziacute miacutesto pro

10 rezidentů v samostatnyacutech atelieacuterech a v otevřeneacutem prostoru studia

po celyacute rok 24h denně O vyacuteběru umělců k rezidenčniacutem pobytům

rozhoduje Uměleckaacute rada studia rezidenti jsou v kontaktu s předniacutemi

českyacutemi umělci mohou mezi sebou sdiacutelet sveacute zkušenosti a na konci

pobytu představit vytvořenaacute diacutela

Uměniacute ve veřejneacutem prostoru je vyacuteznamneacute teacutema kteryacutem se od sveacuteho

vzniku Studio bubec zabyacutevaacute ať již kraacutetkodobyacutem nebo dlouhodobyacutem

umisťovaacuteniacutem děl do veřejneacuteho prostoru či přednaacuteškami Art Safari ndash

vyacutestava děl autorů z Českeacute republiky i ze zahraničiacute Znaacutemiacute umělci

vystavujiacute po boku mladyacutech a začiacutenajiacuteciacutech autorů Konaacute se dvakraacutet

ročně formou festivalu uměniacute jehož součaacutestiacute jsou takeacute workshopy

hudebniacute a divadelniacute vystoupeniacute

Vyacutestavy uskutečněneacute mimo studio ve spolupraacuteci s kulturniacutemi nebo

městskyacutemi institucemi např vyacutestavy ve Staroměstskeacute radnici v Praze

(2011 2013) a dalšiacute babybubec - workshopy vyacutetvarneacute kurzy a

přiacuteměstskeacute taacutebory - pořaacutedaacuteme tvořiveacute diacutelny pro děti i dospěleacute přiacutemo

ve Studiu bubec a takeacute v nově zrekonstruovanyacutech prostoraacutech na

Řeporyjskeacutem naacuteměstiacute

Divadlo bubec založeneacute v roce 2005 pod vedeniacutem Arjany Shameti

a Renaacutety Kubišoveacute se zaměřuje předevšiacutem na loutkoveacute divadlo pro

18

nejmenšiacute divaacuteky v nemocniciacutech či v dětskyacutech domovech

Revitalizačniacute projekty v současnosti např Zahrada bubec projekt

sochařskeacute zahrady a kreativniacuteho hřiště s budovou studia pro praacuteci s

dětmi v bliacutezkosti Studia bubec

V roce 2014 jsme vytvořili studii rozvoje oblasti v okoliacute Studia bubec

a jejiacute revitalizaci v sochařskyacute interaktiniacute park a pod naacutezvem bUbEC

10 000 m2 kreativity ji realizujeme ve 4 faacuteziacutech

Viacutece informaciacute na httpwwwbubecczinpageo-nas

19

8 Michaela Mixovaacute centruM Pro Kreativniacute PodniKaacuteniacute dePo2015 PlzeŇrok založeniacute 2015

- industriaacutelniacute objekt z roku 1930

- prostor původně obyacutevaly městskeacute dopravniacute podniky ty naacutesledně

přesunuty do nově vystaveneacuteho objektu hala naacutesledně poskytnuta

Plzni2015

- lokalita zajiacutemavaacute i pro developery (15 minut z centra)

- prostor zpřiacutestupnit kreativniacutem průmyslům ndash tiacutem zamezit absolut-

niacutemu financovaacuteniacute z veřejnyacutech zdrojů

1 KREATIVNIacute INKUbaacuteTOR ndash poskytnutiacute prostoru lektorskeacute

kurzy (př o podnikaacuteniacute) ndash již probiacutehaacute testovaacuteniacute jedni z umělců

na zaacutekladě toho již dnes prodaacutevajiacute sveacute vyacuterobky ndash a majiacute vlastniacute

label

2 MAKERSPACE ndash poskytnutiacute materiaacutelů naacutestrojů (funguje na

baacutezi členstviacute) noveacute technologie

3 COWORKINg ndash pronajiacutemaacuteniacute kancelaacuteřiacute

4 OŽIVOVaacuteNIacute PROSTORU AKCEMI (př přednaacutešky o

financovaacuteniacute z evropskyacutech zdrojů)

5 pro veřejnost zřiacutezeniacute KOMUNITNIacute ZAHRADY (DEPO využijiacute i

miacutestniacute obyvateleacute kteřiacute žijiacute i v panelaacuteciacutech apod)

- chybiacute kancelaacuteře rekonstrukce infrastruktury topeniacute a takeacute jistota

a vyacutehled

- inspirace projekty ndsm Amsterdam boxpor Londyacuten etc

---

DEPO2015 je vyacutestupem projektu Plzeň ndash Evropskeacute hlavniacute město kul-

tury 2015 Srdcem DEPO2015 je Centrum pro kreativniacute podnikaacuteniacute

ktereacute propojuje kulturu s byznysem a kreativniacutemi průmysly Depo je

miacutestem kde siacutedliacute pracujiacute tvořiacute prezentujiacute či obchodujiacute start-upy i za-

vedeneacute firmy Komunita kreativniacutech lidiacute se skvělyacutemi naacutepady a touhou

je realizovat maacute možnost projiacutet procesem inkubace tj za asistence a

mentoringu profesionaacutelů z kulturniacutech a kreativniacutech průmyslů nastarto-

vat svůj podnikatelskyacute zaacuteměr může využiacutevat sdiacutelenyacute pracovniacute prostor

otevřenou diacutelnu na vyacuterobu prototypů nebo si pronajmou atelieacuter či

kancelaacuteř DEPO2015 je takeacute siacutedlem rezidenčniacuteho programu OPEN

AiR kteryacute nabiacuteziacute českyacutem umělcům a kreativcům možnost vycestovat

do zahraničiacute a zaacuteroveň zve zahraničniacute kulturniacute sceacutenu do Plzně

Viacutece informaciacute na httpwwwdepo2015cz

20

9 gaacutebor bindics staraacute trŽnica bratislavarok založeniacute 2012

Staraacute tržnica je přeměna uzavřeneacuteho nehostinneacuteho prostoru

- projekt iniciovalo 11 profesionaacutelů (praacutevniacutek fundraiser ad)

- komerčniacute naacutejem 120 000 Kč ročně -gt vyacuteměnou fair spolupraacutece s

městem ndash určitaacute čaacutestka jde bratislavě

- image Tržnice tvořiacute trhy ndash všechny projekty podporujiacute tento zaacutekladniacute

koncept

- vstupniacute prostor rovněž revitalizovaacuten ndash důraz na reprezentativnost

- marketingovyacute produkt ndash navaacutezaacuteniacute na vyacuterobu sodovek dřiacuteve

spojenyacutech s tržniciacute

- rok 2014 106 000 naacutevštěvniacuteků rok 2015 158 0000 naacutevštěvniacuteků

- 5 rozpočtu jde na filantropickeacute uacutečely

- preferuje fundraising před vyacuteraznou spolupraciacute s městem ndash

nezaacutevislost od veřejnyacutech zdrojů

- zvyšovaacuteniacute kvality objektu podpořeno zvyšovaacuteniacutem kvality veřejneacuteho

prostoru ndash př mapovaacuteniacute reklamniacutech ploch sledovaacuteniacute developerskyacutech

projektů (vytvořeniacute pracovnaacutech skupin experti z oblasti etnografie

event managementu praacutev ad) -gt naacutevrhy na využitiacute objektu Novaacute

Jurkovičova teplaacutereň

---

Projekt revitalizaacutecie Starej tržnice s naacutezvom ldquoMestskeacute centrum Staraacute

tržnicardquo vypracovalo občianske združenie Aliancia Staraacute Tržnica v roku

2012 Projekt bol predloženyacute na magistraacutet hlavneacuteho mesta SR bratisla-

va a po zapracovaniacute pripomienok zo strany magistraacutetu poslancov

mestskeacuteho zastupiteľstva a verejnosti 7 februaacutera 2013 schvaacutelilo mest-

skeacute zastupiteľstvo prenaacutejom budovy Aliancii za uacutečelom jeho realizaacutecie

Primaacuternym cieľom projektu je aby sa Staraacute tržnica stala stretaacutevaciacutem

bodom kultuacutery v meste pričom je otvorenaacute rocircznym vekovyacutem

skupinaacutem a poskytuje rozličneacute služby obyvateľom aj naacutevštevniacutekom

mesta

Pri plaacutenovaniacute sme dbali na to aby bol priestor multifunkčnyacute na jednej

strane umožňuje usporaduacutevať plnohodnotneacute trhy na druhej strane sa

mocircže premeniť na priestor pre koncerty konferencie divadelneacute

predstavena Ak je treba dokaacuteže usadiť až 653 naacutevštevniacutekov

Z hľadiska dlhodobej udržateľnosti je docircležiteacute aby budova mohla

sluacutežiť meniacim sa trendom ndash sedem dniacute v tyacuteždni dokaacuteže fungovať ako

tržnica prednaacuteškovaacute saacutela alebo miesto pre podujatia

Viacutece informaciacute na httpstaratrznicasko-nas

21

22

Před sympoziem jsme rozeslali řečniacutekům a hostům kteřiacute se věnujiacute

spraacutevě budov dotazniacutek jehož ciacutelem bylo připravit se na diskusi a

zmapovat dobreacute a špatneacute zkušenosti a to co respondenti vniacutemajiacute

jako svůj přiacutenos městu

1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe

2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec

3 co byste dnes udělali jinaK

4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali

5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města

Na dotazniacutek odpovědělo 9 respondentů s těmito projekty

Stara Tržnica (bratislava) Radlickaacute kulturniacute sportovna - Fashion

garage - Kavaacuterna v ulice Stroupežnickeacuteho (Praha) Plechaacuterna (Praha

Kreativniacute zoacutena DEPO2015 (Plzeň) Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov (Praha)

Jatka78 (Praha) bajkazyl (Praha) Studio bubec (Praha) PONEC -

divadlo pro tanec (Praha)

4 VYacuteSLEDKY DOTAZNIacuteKOVEacuteHO ŠETŘENIacute1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe

KOmUNITAbudovaacuteniacute zapojeniacute komunity divaacuteci 7

PROGRAmProgram (rozšiřuje se kvalita pravidla pro nekomerčniacute

niacutezkoprahoveacute udržitelneacute inkluzivniacute programy) 4

KAPACITYRekonstrukce prostoru 3

Našli jsme miacutesto na lsquotrhursquo 3

Vytvořili jsme finančně udržitelnyacute plaacuten (kombinace

soukromyacutech veřejnyacutech financiacute přiacutepadně niacutezkeacute

provozniacute naacuteklady) 2

Nadšeniacute teamu 2

Vytvořili jsme profesionaacutelniacute team 1

vZTAHYSpolupraacutece s MČ P3 (Matěj Stropnickyacute) 1

23

2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec

KAPACITY Nedostatek financiacute probleacutem přesvědčit grantoveacute komise že

projekt si zasloužiacute většiacute podporu 4

Nedostatek lidiacute (team) nedostatečnyacute management 2

Nemožnost využiacutevat okoliacute budovy nedostatek prostoru 2

Kraacutetkodobeacute smlouvy 1

Časovaacute deacutelka rekonstrukce 1

vZTAHY Nemožnost sdiacutelet kreativitu teamu s vlastniacutekem nemovitosti

a spolu rozviacutejet projekt 1

Ne nejlepšiacute vztah s magistraacutetem kteryacute se promiacutetaacute do denniacute

komunikace 1

Vztahy s MČ lokaacutelniacutemi siacutetěmi 1

Nezaacutejem širokeacuteho publika o program 1

3 co byste dnes udělali jinaK

KAPACITYNejdřiacuteve definovat organizačniacute strukturu a zajištěniacute financiacute předtiacutem

než půjdeme do nepřiměřeně ambicioacutezniacuteho programu 2

Lepšiacute odhady časů a naacutekladů na rekonstrukce 1

Prostor - vlastnictviacuteKonverze budovy ne v obecniacutem vlastnictviacute (ideaacutel vlastnictviacute silneacute

firmy s veřejnyacutem působeniacutem např Českaacute pošta Českeacute draacutehy) 1

KOmUNIKACE vZTAHYViacutece komunikace s politiky MČ a jejich zapojovaacuteniacute do tvorby pro-

gramu a obnovy budovy 1

Jako jedinec bych udělal všechno jinak ale ve spolupraacuteci se

učiacuteme hledat funkčniacute řešeniacute 1

Většiacute suverenita projektu nezaacutevislost na MČ a partnerů 1

DALŠiacuteProgram 1

Jsme spokojeni nic bychom neměnili 1

24

4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali

SPOLUPRAacuteCIZapojeniacute do plaacutenovaacuteniacute města lsquoMaacuteme přece dostatek znalostiacutersquo

legitimniacute partner respekt města vůči teacuteto tvůrčiacute lsquodeveloperskeacutersquo

činnosti 4

Důvěra v obsah kteryacute tvořiacuteme začleněniacute našeho programu do

dramaturgie kulturniacuteho odboru MČ 1

Respekt k aktivitě zdola pouličniacutemu životu 1

finančniacute sPoluUacutečastDlouhodobyacute grant financovaacuteniacute pronaacutejem za vyacutehodneacute podmiacutenky

3

LEGISLATIvNiacute PODPORADlouhodobyacute kontrakt 2

Zjednodušenaacute povoleniacute pro uměleckeacute akce ve veřejneacutem

prostoru 1

mEDIAacuteLNiacute PODPORA

Mediaacutelniacute podpora citylighty 1

5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města

1 PROSTOR Oživeniacute miacutesta vznik chybějiacuteciacuteho prostoru katalyzaacutetor 5

Zaacutechrana zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovitosti 3

Udržitelnost šetrnost (jako vyacutechovnyacute aspekt miacutesta) 1

2 KOmUNITA vZTAHY

Noveacute publikum lideacute v miacutestě propojeniacute komunit

(uměleckaacute residenčniacute) na lokaacutelniacute ale i naacuterodniacute uacuterovni 7

Sociaacutelniacute kontrola zvyacutešeniacute bezpečnosti podchyceniacute

probleacutemoveacute mlaacutedeže 3

Inspirace jinyacutech iniciatiacutev k založeniacute vlastniacutech projektů 2

Prolomeniacute barieacuter (mentaacutelniacute byrokratickeacute) směrem k uspořaacutedaacuteniacute

akciacute ve veřejneacutem prostoru 1

Precedent - je to vůbec možneacute 1

3 PROGRAmNovaacute teacutemata uměleckeacute kreativniacute programy pro město 1

25

265 ZAacutePIS Z DEBATY

5 ZAacutePIS DEBATY

K prezentujiacuteciacutem řečniacutekům přibyli na debatu

hanKa tŘeŠtiacuteKovaacute radniacute Pro Kulturu Praha 7toMaacuteŠ ctibor byacutevalyacute Ředitel institutu Pro Plaacutenovaacuteniacute a rozvoj PrahyPetr vilgus Miacutestostarosta Mč Praha 8

- analyacuteza prezentaciacute všechny projekty dopomohly sveacute

lokalitě k oživeniacute prostoru zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovi-

tosti nebo udržitelnosti lokality

Pohled ze strany MěstsKyacutech zastuPitelů

tŘeŠtiacuteKovaacute - představuje pohled ze strany města

- zaacutestupce městskeacute samospraacutevy

- přiacutenos projektů vidiacute vedle vyacuteše zmiacuteněnyacutech i v tzv kulturniacute

korozi (viz Jatka78)

- tržnici v Holešoviciacutech chce proměnit nejen v kulturniacute ale i

gastronomickeacute centrum

- Praha 7 maacute velkeacute množstviacute brownfieldů (bubny a okoliacute)

vILGUS- přebiacuterali radnici v nepřiacuteliš dobreacutem stavu půl roku

napravovali probleacutemy

- s prezentovanyacutemi projekty se setkal hlavně v zahraničiacute

(př Polsko ndash Lodže je přezdiacutevaacutena Manchester vyacutechodu až

kulturniacute projekty městu daly novyacute smysl -gt budovy ktereacute

přišly o vyacuteznam ho naacutehle ziacuteskaacutevajiacute zpět)27

jaKaacute je v současnosti Praacutece s MěsteM

bINDICS- funkce objektu - neniacute potřeba nutně klaacutest důraz na uměleckeacute aktiv-

ity ndash funkce objektu je zapojeniacute veřejnosti ndash inkluzivnost zaacuteroveň je

podmiacutenkou ufinancovatelnost -gt pak se projekt staacutevaacute funkčniacutem a

hraje roli katalyzaacutetoru

- vztah s městem ndash podmiacutenkou je byacutet transparentniacute ale nevyužiacutevat ji

jako vyacutemluvu (mnoheacute projekty nejsou realizovaacuteny a braacuteniacute se transpar-

entnostiacute na začaacutetku) ndash gaacutebor se svyacutem tyacutemem chce daacutet zaacuteruku ochotu

investovat svou siacutelu potažmo finance

- město vždy bude miacutet fixniacute strukturu např co do byrokracie ndash

nemůže v takoveacute miacuteře generovat naacutepady a realizovat projekty tak

jako nepolitickyacute činitel kteryacute maacute volnou ruku - např nemusiacute vypisovat

veřejneacute soutěže a rovnou myšlenky realizuje

-gt proto bere developery jako partnery

KUbIŠTA- kolik staacutel projekt Jatka78 neniacute důležiteacute posuvnou silou je vše os-

tatniacute (odhodlaacuteniacute kreativita apod)

- alternativy je přehršel naopak Praze chybiacute klasično

- probleacutem je přiacutestup veřejneacute spraacutevy i veřejnopraacutevniacutech meacutediiacute

ndash nedokaacutežou snaze projektů nijak pomoci (viz otviacuteračka Jatek ndash

reportaacutež ze zliacutenskeacuteho kraje o premieacuteře divadleniacute Cesty do pravěku

ndash o Jatkaacutech ani slovo jen v Udaacutelostech v kultuře ndash ty majiacute ale niacutezkou

sledovanost - zaslouženě)

- moraacutelniacute podpora Prahy 7 byla snad důležitějšiacute než finančniacute

- ideaacutelniacute spolupraacutece s městem by byla naacutesledujiacuteciacute poskytnutiacute

objektu ze začaacutetku daacutet zaacutekladniacute podmiacutenky ndash pomoci se spraacutevou

objektu a bezpečnostniacutemi opatřeniacutemi naacutesledně nechat volneacute ruce po

předloženiacute konceptu (tiacutem je umožněna naacuteslednaacute kontrola) kliacutečoveacute je

rovněž nepodepsat smlouvu o zaacutekazu pronaacutejmu ndash pak si na sebe neniacute

možneacute vydělat

KREUZmANNOvAacute- vybalancovat komerčniacute projekty s uměniacutem je naacuteročneacute ndash smlouva o

zaacutekazu komerčniacutech uacutečelů by takeacute naopak ospravedlňovala město či

samotnou instituci k vyacuteraznějšiacutemu financovaacuteniacute na uacutekor uměniacute

vELEK- pro něj je zaacutekaz pronajiacutemaacuteniacute spiacuteše likvidačniacute než omezujiacuteciacute pod-

miacutenky o kteryacutech mluvila Kreuzzigerovaacute

- Stropnickyacute fungoval skvěle v asistenci s pronaacutejmem a důvěrou

jaK Pracovat s brownfieldy

CTIbOR- na straně soukromeacuteho sektoru panuje strach např z nedodrženiacute

dohod

- podmiacutenkou je hledaacuteniacute důvěry na veřejneacute aktivniacute a privaacutetniacute straně

Masare (v PubliKu)- jmenuje dalšiacute pozitivniacute přiacuteklady na Praze 7 ndash studio Alta Stalin

potenciaacutel vidiacute i na Vyacutestavišti

28

29

- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že

nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš

tuto roli

- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů

měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od

vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem

bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že

jen 8 projektu je financovaacuteno městem

- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se

soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute

vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici

- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat

vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco

podniknout

s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute

KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ

kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)

-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti

- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute

obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně

- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem

žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)

- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute

entusiasmus (viz Studio Alta)

- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v

zahraničiacute

- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let

- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash

kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo

ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky

- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města

- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led

politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute

- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor

nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město

vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli

financovat z vlastniacutech peněz

- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program

- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem

automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD

- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do

palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery

Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto

portfolia

- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu

objektu30

31

- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute

bezpečnějšiacute lokality

tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet

- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a

vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme

skrze naše aktivity a postoje

- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů

přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute

čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6

kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury

co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele

CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v

raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy

KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je

komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou

tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize

- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute

projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme

Prahy jako města kultury

KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova

NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a

snažit se ho rozviacutejet

vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema

- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-

dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute

by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)

Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli

uvědomit a veřejně deklarovat

- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou

uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute

vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-

boval v prostřediacute kultury

- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků

jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v

paměti při jednaacuteniacute s nimi)

32

33

tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy

CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute

pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute

nekoncepčnosti a absence vize

- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-

vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde

ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute

mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-

tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už

pouhou naacutevštěvou např NNŽ)

vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k

odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v

Thomayerovyacutech sadech

Kovačević

- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-

nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům

- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash

hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute

34

35

měny apod všichni (př architekti se

stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40

liber na hodinu

- město by mělo začiacutet rozlišovat

majetek jako komerčniacute věc a jako

něco jineacuteho (př kulturu)

ndash tato neschopnost odlišit dva typy

objektů jsou mnohdy důvodem

neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech

budov (viz na dům Na Kocandě)

DĚKUJEMEorganizaacutetor

PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD

konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů

Women Public Space Prague

MgA David Kašpar

manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech

odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy

zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague

fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu

zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute

ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha

sPoluorganizaacutetor

text neprošel jazykovou uacutepravou

Viacutece info na

4+4 dny v pohybu

Page 6: MMB_zaverecna sprava

Scheacutema šetřenyacutech lokalit brownfieldů

dle vlastnictviacute MHMP a spřiacuteznenyacutech

organizaciacute

5ZDROJ Analyacuteza brownfields v Praze Kolpron CZ sro 2008

6

9 přednaacutešejiacuteciacutech

1 teorie strategie vs 8 praxe

7 Praha vs 2 Plzeň Bratislava

Na symposiu jsme přiviacutetali celkem 9 řečniacuteků

1 MICHAELA PIXOVaacute sociaacutelniacute geografka FSV Univerzita Karlova PragueWatch

2 ŠIMON CAbAN iniciaacutetor Karliacutenskaacute Kasaacuterna Praha ndash Karliacuten

3 IgOR KOVAČEVIć spoluzakladatel architekt CCEA MObA Karliacutenskyacute Viadukt Praha ndash Karliacuten

4 YVONA KREUZMANNOVaacute ředitelka Divadlo Ponec Haly za Poncem Praha ndash Žižkov

5 ŠTĚPaacuteN KUbIŠTA iniciaacutetor Jatka 78 Praha ndash Holešovice

6 MATĚJ VELEK produkčniacute Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov Praha ndash Žižkov

7 MICHAELA MIXOVaacute projektovaacute manažerka Centrum pro kreativniacute podnikaacuteniacute DEPO2015

8 ČESTMIacuteR SUŠKA zakladatel majitel Studio bubec Praha-Řeporyje

9 gaacutebOR bINDICS spoluzakladatel Aliancia Staraacute Tržnica Staraacute Tržnica bratislava

2 ŘEČNIacuteČKY ŘEČNIacuteCI A PROJEKTY

7

1 Karliacutenska Kasaacuterna2 Karliacutensky Viadukt3 Kreativniacute zoacutena DEPO 20154 Jatka 78

5 Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov6 Staraacute Tržnica

do 2 let 3 - 5 let

7 PONEC - divadlo pro tanec8 Studio Bubec

10 + let

Z hlediska času jsme projekty volili

21 ČAS

1 Karliacutenska Kasaacuterna 2 Karliacutensky Viadukt 3 Kreativniacute zoacutena DEPO 20154 Jatka 785 PONEC - divadlo pro tanec6 Staraacute Tržnica

MĚSTO STAacuteT MČ

7 Studio Bubec8 Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov

SOUKROMYacute MAJITEL STAacuteTNIacute PODNIK

22 VLASTNICTVIacute

8

23 FINACOVAacuteNIacute

1 TEacuteMĚř VYacuteLUČNĚ VEřEJNEacute DEPO2015 (90)

2 VYacuteLUČNĚ SOUKROMEacute BUBEC začaacutetek

3 CROwDfUNDINg JATKA 78 začaacutetek 4 KOMBINACE

veřejneacute (70-80) soukromeacute (do 20) PONEC NAacuteKLADOVEacute NAacuteDRAŽIacute ŽIŽKOV (stoupaacute přiacutejem z vlastniacute činnosti)

veřejneacute (60) soukromeacute (10) individuaacutelniacute podpora (10) vlastniacute činnost (20) BUBEC současnost

fundraising (15) reklamniacute partnerstviacute (20) soukromeacute naacutejmy (65) STARAacute TRŽNICA

9

10

1 Michaela Pixovaacute bdquoMetabolity Města a jejich KULTURNiacute POTENCIAacuteLldquo

Do teacutematu ne nutně zahrnujeme pouze brownfieldy ale i mnoheacute

budovy ktereacute jednoduše řečeno město odvrhne jsou praacutevě

metabolitami města

-brownfieldy chaacutepeme jako budovyprostory postiženeacute původniacutem

využitiacutem lokality pro jejichž regeneraci a využitiacute je potřeba zaacutesah

zvnějšku

Jak znovu využiacutet brownfieldy Musiacuteme si řiacutect odkud se berou

- neustaacutele vytvaacuteřiacuteme noveacute způsoby vyacuteroby (agraacuterniacute-gtprůmyslovyacute-

gturbanizačniacute)

- dnes se koloběh kapitaacutelu nachaacuteziacute v městskeacutem prostřediacute

- způsoby rozvoje

1 INVESTOVaacuteNIacute DO bUDOVLOKALIT

2 SPATŘENIacute PŘIacuteLEŽITOSTI

3 ROZVOJ INICIOVANyacute KULTUROU - -gt kulturniacute rozvoj na zaacutepadě v

80 a 90 letech k naacutem přichaacuteziacute o 20 let později

- k teacutematu kulturniacuteho rozvoje se musiacuteme stavět i kriticky

Kreativniacute průmysly nejsou vždycky spaacutesnou přiacuteležitostiacute

3 PREZENTACE A PROJEKTY2 ŠImON CAbAN KARLiacuteNSKAacute KASAacuteRNA PRAHA ndash KARLiacuteNrok vzniku 2014

- investoři developeři a politici jsou akteacutery kteřiacute toto teacutema mohou

vyacuterazně ovlivnit (v saacutele 4 zaacutestupci městskeacute samospraacutevy)

- problematikou se zabyacutevaacute skoro 30 let

- přeměna prostoru na Žižkově (U bulhara) na kulturniacute saacutel nebyl možnyacute

kvůli vlastnictviacute parkoviště Pentou - - gt projekt Kasarta ndash

karliacutenskaacute byacutevalaacute kasaacuterna (Jana Žižky z Trocnova)

- objekt vypsanyacute na prodej Ministerstvem vnitra ndash dosud nenašlo vlast-

niacuteka

- Praze schaacuteziacute saacutel pro velkeacute množstviacute lidiacute

- mezi zaacutejemci by byli filharmonici kteřiacute vyhledaacutevajiacute praacutevě akustiku

kterou kasaacuterna nabiacuteziacute

Čiacutem se kasaacuterna lišiacute od Fora Karliacuten nebo palaacutece Lucerny je

multifunkčnost - prostor pro kreativniacute činnost zaacutezemiacute variabilniacute

prostor provaziště ad

---

V P r a z e je množstviacute budov a saacutelů sloužiacuteciacutech kulturniacutem udaacutelostem

Mnoheacute z nich jsou reprezentativniacute ale teacuteměř žaacutednyacute nemaacute

parametry dostatečneacute velikosti neutraacutelnosti a uacutečelnosti pro současneacute 11

kulturně-společenskeacute akce ktereacute se často pohybujiacute na hraniciacutech

všech možnyacutech žaacutenrů využiacutevajiacute noveacute technologie a potřebujiacute takeacute

adekvaacutetniacute služebnyacute přiacutestup - přiacutejezd a zaacutezemiacute Zaacutekladniacute principem je

vytvořit budovu pro konaacuteniacute všech takovyacutech udaacutelostiacute stiacutem aby uni-

verzalita objektu nedeterminovala samotnou akci ale zůstala k niacute

neutraacutelniacute maximaacutelně služebnaacute pro vyniknutiacute akce samotneacute I když je

pochopitelneacute že v přiacutepadě nemalyacutech naacutekladů a předevšiacutem prestiže

takoveacuteho diacutela je nutneacute myslet i na jeho reprezentativniacute tvaacuteř charakter

budovy by měl byacutet uacutečelovyacute (ekonomickyacute) funkčniacute služebnyacute

Kasaacuterna Jana Žižky z Trocnova v Karliacuteně se jeviacute jako optimaacutelniacute miacutesto

- poloha v centru

- dopravniacute dostupnost

- možnost parkovaacuteniacute

- velikost

- revitalizace staacutevajiacuteciacuteho objektu (a nikoli expanze mimo centrum

města)

Pozemek na ktereacutem kasaacuterna stojiacute umožňuje v samotneacutem dvoře

objektu realizaci dostatečně velkeacute haly včetně potřebneacuteho zaacutezemiacute

Objekty staacutevajiacuteciacute budovy pak nabiacuteziacute nejen nezbytneacute

administrativniacute zaacutezemiacute ale i např ubytovaciacute kapacity (ubytovaacutevaacuteniacute

hostujiacuteciacutech umělců ale i celyacutech hudebniacutech a divadelniacutech těles je

dosud finančně i organizačně velice naacutekladnou položkou)

25m šiacuteře saacutelu deacutelka 50m plus dalšiacute propojitelneacute prostory celkem

kolem 100m Vyacuteška cca 12m rovnaacute podlaha zapuštěneacute balkony

ochozy nosnaacute konstrukce (nejen) stropu pro různeacute instalace - to jsou

zaacutekladniacute funkčniacute parametry ověřeneacute z mnoha saacutelů a akciacute

Na zaacutekladě mnohyacutech diskuziacute mezi umělci architekty zaacutestupci města i

aktivniacute veřejnostiacute je potřebnost takoveacuteho prostoru nezpochybnitelnaacute

Otaacutezkou pochopitelně zůstaacutevaacute způsob financovaacuteniacute

Uvedenaacute vizualizace neniacute architektonickyacutem naacutevrhem ale

empirickou objemovou a charakterovou studiiacute prostoru Předklaacutedaacuteme

tuto vizi pro posouzeniacute zainteresovanyacutech

Šimon + Miroslav

12

3 igor Kovačević KarliacutensKyacute viaduKt PRAHA ndash KARLiacuteNrok vzniku 2013

- Karliacuten maacute potenciaacutel jako dřiacutev berliacuten Viacutedeň (vizualitou i naacuteplniacute)

- projekt oživeniacute Negrelliho viaduktu

- zprvu prochaacutezel projekt deziluziacute ndash většinu pozemku vlastniacute Českeacute

draacutehy (konflikt se SŽDC)

- kompromis převedeniacute pozemků pod piliacuteři viaduktu na SŽDC pod

oblouky na hl m Prahu

- projekt aktivniacute na 3 dny v raacutemci Zažiacutet město jinak ndash 10 galeriiacute trans-

formovalo podobloukovyacute prostor na kulturniacute (př v jednom prostoru

knihovna na sdiacuteleniacute a vyacuteměnu kniacutežek)

- přišla potřeba posunout tuto ideu daacutel -gt zprofesionalizovat celyacute

projekt

- 2014 navaacutezaacuteniacute spolupraacutece s karliacutenskyacutemi společnostmi (zaměřujiacuteciacute

se na společenskyacute komunitniacute život) -gt organizace kulateacuteho stolu pro

důležiteacute hraacuteče ndash to bylo poprveacute co se uskutečnilo takoveacuteto setkaacuteniacute

všech akteacuterů kteřiacute mohou věc ovlivnit

---

V současneacute době se připravuje rekonstrukce Negrelliho viaduktu

kteraacute umožniacute zkapacitněniacute uacuteseku mezi železničniacute zastaacutevkou Praha

bubny a železničniacute zastaacutevkou Praha Masarykovo naacutedražiacute pro ve-

deniacute vlaků z Kladna a nově letiště Ruzyně Přiacutepravy trvajiacute již zhruba

pět let ale teprve nyniacute dostaacutevajiacute reaacutelnyacute rozměr Rekonstrukce kteraacute

se maacute zahaacutejit ke konci roku 2015 (odhadem minimaacutelně za 800 mil

Kč) je ovšem pouze technickeacuteho charakteru zaměřuje se hlavně na

železničniacute trať a nepočiacutetaacute s možnostiacute transformace a využitiacutem pros-

toru okolo stavby Prostory pod oblouky byly mimo jineacute během prvniacute

republiky využiacutevaacuteny jako luxusniacute garaacuteže a saloacutenniacute opravny automobilů

Po druheacute světoveacute vaacutelce se z nich staly zbytkoveacute prostory sklady a

parkovaciacute staacuteniacute některeacute byly zazděny Současnyacute stav oblouků a okoliacute

mostu předevšiacutem v Karliacuteně je přinejmenšiacutem nelichotivyacute Nevzhledneacute a

nekulturniacute prostřediacute ktereacute miacutesty působiacute dojmem sklaacutedky je pobiacutedkou

pro využiacutevaacuteniacute těchto prostor spojeneacute s drogovou kriminalitou a

sociaacutelniacutemi probleacutemy Přitom se jednaacute o jedinečneacute z jednotky 60 m2

ktereacute se mohou staacutet zaacutekladnou pro mnoho kreativniacutech městskyacutech

aktivit - atelieacutery obchůdky bary start-up kancelaacuteře miacutesta pro set-

kaacutevaacuteniacute Vstup do Karliacutena se tak může proměnit v kreativniacute inkubaacutetor

Viacutece informaciacute na httpwwwcceaczczprojectsprojekt=viadukt

13

4 YvONA KREUZmANNOvAacute DIvADLO PONEC HALY za PonceM Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 1995

- Divadlo Ponec - původně strojiacuterna (1988)

- městskaacute čaacutest Praha 3 vypsala veřejnou soutěž na kulturniacute využitiacute

-gt 1 tanečniacute dům v ČR (ačkoliv v Evropě dance house běžnou

součaacutestiacute kulturniacuteho života)

- rekonstrukce budovy za velkeacute podpory staacutetu sponzorů a nakonec i

města

- Ponec jako vstupniacute braacutena k Žižkovu směrem od Florence ndash para-

lela s bulharem (IK) ndash nutnost reprezentativniacutech prostor na frekven-

tovanyacutech miacutestech (kvůli turistům např)

- všechny pozemky kolem Ponce patřiacute SŽDC blokujiacute průchod i cyk-

lostezku --gt jak revitalizovat okoliacute Ponce

- kliacutečoveacute pro projekt je propojeniacute osy Hlavniacute naacutedražiacute ndash Žižkov a osy

Florenc ndash horniacute Žižkov

- budovy kolem Ponce mohou sloužit jako zaacutezemiacute pro tanečniacute dům

- jednaacuteniacute s dalšiacutemi organizacemi (př bajkazyl už spolupraacuteci navaacutezal)

- definice akčniacuteho raacutediusu (př zapojeniacute do Zažiacutet město jinak novyacute

cirkus etc) -gt naacutesledně definovaacuteniacute rozvoje a potenciaacutelniacutech partnerů

ndash vize soběstačneacute kulturniacute jednoty rozleacutehajiacuteciacute se v okoliacute Ponce

- inspirace zahraničniacutemi zdroji (př Trans Europe Halles (wwwtehnet)

- ciacutelem rozšiacuteřit aktivity až hranice stavby

---

Tanec Praha je za viacutece než 20 let sveacute existence zapojen do řady mez-

inaacuterodniacutech siacutetiacute a projektů v nichž mapuje pozitivniacute zkušenosti ze

zahraničiacute a funkčniacute modely obdobnyacutech kreativniacutech center clusterů

apod Od r 1991 je členem IETM (Informal European Theatre Meet-

ing ndash wwwietmorg) daacutele patřiacute k zaklaacutedajiacuteciacutem členům Aerowaves

(Evropskaacute platforma mladyacutech choreografů ndash wwwaerowavesorg)

avšak ve vztahu k revitalizaci industriaacutelniacutech prostor kolem Ponce maacute

zaacutesadniacute vyacuteznam Trans Europe Halles (TEH ndash wwwtehnet) ndash network

jehož doporučeniacute bylo součaacutestiacute původniacuteho projektu Ponce s niacutemž

Tanec Praha r 1998 zviacutetězil ve veřejneacute soutěži na kulturniacute využitiacute daneacute

budovy Česko-anglickaacute informace o teacuteto siacuteti je přiacutelohou č 1 Celeacute

Kreativniacute centrum Žižkov by se přirozeně stalo součaacutestiacute teacuteto siacutetě Praha

v niacute dosud chybiacute

Ponec je koncipovaacuten jako flexibilniacute viacuteceuacutečelovyacute prostor s vlastnostmi

tanečniacuteho saacutelu (speciaacutelniacute odpruženaacute podlaha dostatečně velkaacute sceacutena

na uacuterovni hlediště ktereacute maacute elevaci řad 40 cm) Vznikl přestavbou

opuštěneacuteho kina dřiacuteve tovaacuterniacute haly Od vzniku divadla se pražskaacute

tanečniacute sceacutena rozrostla a stoupajiacute i naacuteroky a potřeby zaacutezemiacute pro jejiacute

rozvoj vzdělaacutevaciacute projekty workshopy odborneacute seminaacuteře konfer-

ence diskuse a v neposledniacute řadě projekty mezinaacuterodniacute spolupraacutece

Současneacute zaacutezemiacute divadla Ponec je pro objem těchto aktivit zcela

nedostačujiacuteciacute Původniacute dispozice kinosaacutelu jsou velice limitujiacuteciacute a

hledajiacute se proto různaacute provizorniacute řešeniacute Kancelaacuteře tyacutemu jsou umiacutestěny

mimo budovu divadla v nedalekeacutem Karliacuteně Skladovaciacute prostory jsou

nevhodně umiacutestěny v mobilniacutech buňkaacutech (bez vytaacutepěniacute) na dvoře

14

areaacutelu SŽDC divadelniacute technologie např pod divaacuteckou tribunou a

zkušebny jsou umělci nuceni poptaacutevat v komerčniacutech nebo partner-

skyacutech studiiacutech Chybiacute prostor pro tvorbu ale i komunikaci s ostatniacutemi

uměleckyacutemi žaacutenry meeting point pro umělce i veřejnost skutečnyacute

dialog

Využitiacute a rekonverze industriaacutelniacutech prostor pro kulturně-společenskeacute

využitiacute je osvědčenyacutem modelem v celeacute řadě zemiacute a přinaacutešiacute vyacuterazneacute

zlepšeniacute kvality života v danyacutech lokalitaacutech Existujiacute celeacute bdquokreativniacute

čtvrtildquo jinde clustery v menšiacute miacuteře pak kreativniacute centra což je model

odpoviacutedajiacuteciacute rozloze okoliacute Ponce

Spolupraacutece nevlaacutedniacutech neziskovyacutech organizaciacute (NNO) s veřejnou

spraacutevou a miacutestniacutemi podnikateli je zcela zaacutesadniacute pro uacutespěch projektu

Vytvaacuteřiacute synergickyacute multiplikačniacute efekt přiacutenosnyacute pro veškereacute akteacutery a

hlavně veřejnost Proto se Tanec Praha jako leader projektu rozhodl

uspořaacutedat kulateacute stoly brainstormingy zapojil se do Strategickeacuteho

plaacutenu Prahy 3 a SWOT analyacutezy jejiacuteho kulturniacuteho rozvoje (viz přiacuteloha

č 3) zmapoval potenciaacutel NNO v okoliacute (viz přiacuteloha č 4) a možnosti

mezinaacuterodniacute spolupraacutece v raacutemci evropskyacutech siacutetiacute

4) VyacuteSTUPY ANALyacuteZ NAbIacuteZEJIacute bOHATeacute MOŽNOSTI PRO DANOU

LOKALITU

a) současnyacute tanecbull zkušebny studia ndash prostor pro tvorbu a workshopy divadlo Ponec

ndash divadlo pro tanec prezentace původniacute tvorby ndash otevřenyacute prostor

festivaly ndash TANEC PRAHA a Českaacute tanečniacute platforma Malaacute inventura

4 dny v pohybu Dětskeacute studio ndash rozvoj kreativity dětiacute prostřednictviacutem

tance pohybu a ostatniacutech uměniacute

b) novyacute cirkusbull spolupraacutece s Cirqueon ndash diacutelny pro děti i dospěleacute aktivity na dvoře

po celou letniacute sezonu popř chapiteau

c) design vyacutetvarneacute uměniacute hudba kulturniacute a kreativniacute průmyslybull siacutedlo drobnyacutech podnikatelů v oblasti designu ndash grafika novaacute meacutedia

sceacutenografie fashion design ndash spolupraacutece s uměleckyacutem školstviacutem v

daneacute čtvrti (např VOŠUP a SUPŠ ZUŠ) vyacutestavy a instalace diskuse

diacutelny přednaacutešky zapojeniacute do akce Žižkovskaacute noc apod optimaacutelně

audio-vizuaacutelniacute studio (dle dostupnyacutech prostředků na vybaveniacute)

d) ekologickeacute a komunitniacute aktivitybull cyklostezka ndash zaacutezemiacute diacutelna půjčovna propojeniacute na sousediacuteciacute čtvrti

uacutezkaacute spolupraacutece s bajkazylem nadaciacute Partnerstviacute bicykl amp Funbikes

Okolo a Pedal Project Klubem přaacutetel Žižkova aj zapojeniacute do aktivit

Zažiacutet město jinak Žižkovskeacute mezidvorky apod

e) sociaacutelniacute inkluze a praacutece s naacuterodnostniacutemi menšinamibull naacutevaznost na působeniacute umělců divadla Ponec na školaacutech Prahy 3 a

8 včetně ZŠ Havliacutečkovo naacutem zaměřeneacute na romskeacute děti spolupraacutece s

romskyacutemi aktivitami (Evropskeacute centrum romskeacute hudby aj) akce pro

Fond ohroženyacutech dětiacute Klokaacutenek spolupraacutece s DDM Ulita atd

f) spolupraacutece s miacutestniacutemi podnikateli a NNO na Žižkově a okoliacutebull Vystřelenyacute oko kino Aero klub Final Truhlaacuterna Streetculture City-

15

surfer Parukaacuteřka 35m2 DIY Remedium

Niacutezkoprahovyacute klub Husita skautskeacute oddiacutely Mamma help center

Rodinneacute a kulturniacute centrum Novaacute Trojka a dalšiacute

g) otevřenyacute prostor pro iniciativy občanů organizaciacute diskuse na aktuaacutelniacute teacutematabull veřejně přiacutestupneacute prostory kavaacuterny dvora aj free wi-fi možnost

avizovanyacutech debat i tematickyacutech bloků dle podnětů partnerů či

naacutevštěvniacuteků

Viacutece informaciacute na httpwwwdivadloponeccznewsindexmn17

page15

5 ŠtěPaacuten KubiŠta jatKa 78 Praha ndash holeŠovicerok vzniku 2014

- ke karliacutenskeacutemu triumviraacutetu maacute bliacutezko (provozuje Přiacutestav)

- Jatka78 ndash 2 haly holešovickeacute tržnice

- geneze projektu sklady CirkuLaPutyka vyhořely tento prostor se

jevil jako ideaacutelniacute zkušebna a sklad

- tržnice prohlaacutešena za naacuterodniacute kulturniacute pamaacutetku vlastniacutek Delta

nemohl stavbu zbořit a zastavit novou

- primaacutetor Svoboda i dalšiacute politici byli nakloněni myšlence

pronajmout prostor divadelniacutekům ŠK v teacute době opouštěl novou

sceacutenu naacuterodniacuteho divadla chtěl se věnovat odlišneacutemu typu projektu

- hala opravena sveacutepomociacute (brigaacuteda) naacutesledoval zkušebniacute

dvouměsiacutečniacute provoz (odhaleniacute chyb jako absence zatměniacute)

- crowdfundingovaacute kampaň Nakopni Jatka (vybrali přes 2 miliony Kč)

přispěvateleacute motivovaacuteniacute např odměnou bdquopodepsaacuteniacuteldquo židle v divadle

V současnosti maleacute množstviacute zaměstnanců postupně opadaacute prvotniacute

nadšeniacute současně vznikajiacute finančniacute probleacutemy

---

Multifunkčniacute divadlo hudebniacute klub galerie treacuteninkoveacute haly

zkušebna a tělocvična Miacutesto s ideaacutelniacutemi podmiacutenkami pro novyacute

cirkus Domovskaacute sceacutena Cirku La Putyka Prostor otevřenyacute českyacutem

i zahraničniacutem souborům uzpůsobenyacute pro rezidenčniacute projekty a

představeniacute workshopy konference diskuze přednaacutešky vyacutestavy

a happeningy Zrozeniacute prvniacuteho komplexniacuteho kulturniacuteho centra ve

středniacute a vyacutechodniacute Evropě

Viacutece informaciacute na httpwwwjatka78czo-nas

16

6 Matěj veleK naacuteKladoveacute naacutedraŽiacute ŽiŽKov Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 2012

- původně zaregistrovaacuteno kvůli lokaci pro produkčniacute agenturu -gt

začalo vyjednaacutevaacuteniacute

- na radnici M Stropnickyacute v teacute době se NNŽ stalo kulturniacute pamaacutetkou

- viacutece jedinců i instituciacute projevili zaacutejem o prostor

- 15 studentů architektury s rozpočtem 20 000 Kč navrhli koncept

přeměny saacutelu

- 2013 prostor využil Designblok

- uvedeniacute divadel koncertů spolupraacutece s bregantem (NFA) ndash letniacute

promiacutetaacuteniacute

S ČIacuteM bOJUJE NNŽ

1 okraj Žižkova (periferie) -gt nakonec se tato obava nenaplni

la naacutedražiacute je dostatečně přitažlivyacutem objektem navštěvuje ho

mnoho lidiacute včetně turistů

2 podpora Stropnickyacutem ndash NNŽ jako kulturniacute centrum

Prahy 3 kteraacute i do určiteacute miacutery spolupracovala dramaturgicky a

provozně (bezpečnostniacute opatřeniacute apod)

3 vrchol letošniacute sezoacuteny ndash velkaacute koncertniacute akce pro několik

tisiacutec lidiacute (viz Polygon) ndash fungovala jako zkouška zabezpečeniacute

akustiky apod po všech straacutenkaacutech vše proběhlo bez

probleacutemů jedinyacute zaacutedrhel byla stiacutežnost na hluk

4 pronaacutejem od ČD ČD Kargo a SŽDC (komplikovanějšiacute

domluva než u předchoziacutech řečniacuteků)

5 komunikace s jednotlivyacutemi uacuteředniacuteky dopomohla spolupraacuteci

např se SŽDC i po produkčniacute straacutence staacutele však na ČD vaacutezne

např využitiacute prostoru pro celoročniacute dramaturgii

6 v budoucnu hroziacute rozvoj stavebnictviacute v lokalitě zvyacutešenaacute

dopravniacute infrastruktura ad

PARTNEřI IPR PRAHA (NoVě 2015) NFA (PRoJEKT bdquoNA KLiacuteČldquo

LETošNiacuteHo LETNiacuteHo KINA) AERo GALERIE J FRAGNERA (VyacutesTAVA

LANDSCAPE)

Viacutece informaciacute na httpnakladovenadrazizizkovcomeno-nnz

17

7 čestMiacuter suŠKa studio bubec Praha-ŘePoryjerok založeniacute 2000

- skladovaacute hala v Řeporyjiacutech původně chtěl využiacutet jako svůj atelieacuter

-gt ziacuteskal do soukromeacuteho vlastnictviacute odpadlo lobovaacuteniacute u naacuteměstků

apod

- zvlaacuteštniacute symbioacuteza soukromeacuteho a městskeacuteho ndash vila privaacutetniacute pozemek

obecniacute

- založeniacute občanskeacuteho sdruženiacute (+ Holas Hřebejk ad)

- sloužiacute jako uměleckeacute studio i pro zahraničniacute tvůrce

- 200 rezidentů umělců

- bdquoart safarildquo ndash lov a obdivovaacuteniacute uměniacute

- pořaacutedaacuteniacute uměleckeacuteho festivalu interakce s veřejnostiacute

- vraacutetit něco lokalitě ndash uměniacute do veřejneacuteho prostoru

- obec ve stiacutenu velkoměsta poměrně odstrčenaacute lokalita (lideacute např

poprveacute přichaacuteziacute do styku s abstraktniacutem uměniacutem) původně miacutestniacute

obyvateleacute tomuto typu uměniacute a happeningu nerozuměli - -gt zave-

deniacute vyacutetvarnyacutech kurzů pro vzdělaacuteniacute o uměniacute v lokalitě

- okoliacute Prokopskeacuteho uacutedoliacute ndash uměleckyacute zaacutesah na hranici civilizace a

divokeacute přiacuterody

- 10 000 m2 kolem vily je v katastrofaacutelniacutem stavu -gt zaacutejem o pozemky

ndash na zastupitelstvu schvaacutelen plaacuten bdquo10 000 m2 kreativityldquo (dalšiacute atel-

ieacutery studio pro děti zahradniacute restaurace komunitniacute zaacutehony kunst-

halla ad)

---

Od roku 2000 působiacute nejen jako sochařskeacute studio ale i jako kulturniacute

centrum s využitiacutem pro rezidenčniacute pobyty umělců pořaacutedaacute vyacutestavy

diacutelny pro děti a mlaacutedež a vyviacutejiacute mnoho dalšiacutech aktivit

Mezinaacuterodniacute uměleckeacute rezidenčniacute pobyty aktuaacutelně nabiacuteziacute miacutesto pro

10 rezidentů v samostatnyacutech atelieacuterech a v otevřeneacutem prostoru studia

po celyacute rok 24h denně O vyacuteběru umělců k rezidenčniacutem pobytům

rozhoduje Uměleckaacute rada studia rezidenti jsou v kontaktu s předniacutemi

českyacutemi umělci mohou mezi sebou sdiacutelet sveacute zkušenosti a na konci

pobytu představit vytvořenaacute diacutela

Uměniacute ve veřejneacutem prostoru je vyacuteznamneacute teacutema kteryacutem se od sveacuteho

vzniku Studio bubec zabyacutevaacute ať již kraacutetkodobyacutem nebo dlouhodobyacutem

umisťovaacuteniacutem děl do veřejneacuteho prostoru či přednaacuteškami Art Safari ndash

vyacutestava děl autorů z Českeacute republiky i ze zahraničiacute Znaacutemiacute umělci

vystavujiacute po boku mladyacutech a začiacutenajiacuteciacutech autorů Konaacute se dvakraacutet

ročně formou festivalu uměniacute jehož součaacutestiacute jsou takeacute workshopy

hudebniacute a divadelniacute vystoupeniacute

Vyacutestavy uskutečněneacute mimo studio ve spolupraacuteci s kulturniacutemi nebo

městskyacutemi institucemi např vyacutestavy ve Staroměstskeacute radnici v Praze

(2011 2013) a dalšiacute babybubec - workshopy vyacutetvarneacute kurzy a

přiacuteměstskeacute taacutebory - pořaacutedaacuteme tvořiveacute diacutelny pro děti i dospěleacute přiacutemo

ve Studiu bubec a takeacute v nově zrekonstruovanyacutech prostoraacutech na

Řeporyjskeacutem naacuteměstiacute

Divadlo bubec založeneacute v roce 2005 pod vedeniacutem Arjany Shameti

a Renaacutety Kubišoveacute se zaměřuje předevšiacutem na loutkoveacute divadlo pro

18

nejmenšiacute divaacuteky v nemocniciacutech či v dětskyacutech domovech

Revitalizačniacute projekty v současnosti např Zahrada bubec projekt

sochařskeacute zahrady a kreativniacuteho hřiště s budovou studia pro praacuteci s

dětmi v bliacutezkosti Studia bubec

V roce 2014 jsme vytvořili studii rozvoje oblasti v okoliacute Studia bubec

a jejiacute revitalizaci v sochařskyacute interaktiniacute park a pod naacutezvem bUbEC

10 000 m2 kreativity ji realizujeme ve 4 faacuteziacutech

Viacutece informaciacute na httpwwwbubecczinpageo-nas

19

8 Michaela Mixovaacute centruM Pro Kreativniacute PodniKaacuteniacute dePo2015 PlzeŇrok založeniacute 2015

- industriaacutelniacute objekt z roku 1930

- prostor původně obyacutevaly městskeacute dopravniacute podniky ty naacutesledně

přesunuty do nově vystaveneacuteho objektu hala naacutesledně poskytnuta

Plzni2015

- lokalita zajiacutemavaacute i pro developery (15 minut z centra)

- prostor zpřiacutestupnit kreativniacutem průmyslům ndash tiacutem zamezit absolut-

niacutemu financovaacuteniacute z veřejnyacutech zdrojů

1 KREATIVNIacute INKUbaacuteTOR ndash poskytnutiacute prostoru lektorskeacute

kurzy (př o podnikaacuteniacute) ndash již probiacutehaacute testovaacuteniacute jedni z umělců

na zaacutekladě toho již dnes prodaacutevajiacute sveacute vyacuterobky ndash a majiacute vlastniacute

label

2 MAKERSPACE ndash poskytnutiacute materiaacutelů naacutestrojů (funguje na

baacutezi členstviacute) noveacute technologie

3 COWORKINg ndash pronajiacutemaacuteniacute kancelaacuteřiacute

4 OŽIVOVaacuteNIacute PROSTORU AKCEMI (př přednaacutešky o

financovaacuteniacute z evropskyacutech zdrojů)

5 pro veřejnost zřiacutezeniacute KOMUNITNIacute ZAHRADY (DEPO využijiacute i

miacutestniacute obyvateleacute kteřiacute žijiacute i v panelaacuteciacutech apod)

- chybiacute kancelaacuteře rekonstrukce infrastruktury topeniacute a takeacute jistota

a vyacutehled

- inspirace projekty ndsm Amsterdam boxpor Londyacuten etc

---

DEPO2015 je vyacutestupem projektu Plzeň ndash Evropskeacute hlavniacute město kul-

tury 2015 Srdcem DEPO2015 je Centrum pro kreativniacute podnikaacuteniacute

ktereacute propojuje kulturu s byznysem a kreativniacutemi průmysly Depo je

miacutestem kde siacutedliacute pracujiacute tvořiacute prezentujiacute či obchodujiacute start-upy i za-

vedeneacute firmy Komunita kreativniacutech lidiacute se skvělyacutemi naacutepady a touhou

je realizovat maacute možnost projiacutet procesem inkubace tj za asistence a

mentoringu profesionaacutelů z kulturniacutech a kreativniacutech průmyslů nastarto-

vat svůj podnikatelskyacute zaacuteměr může využiacutevat sdiacutelenyacute pracovniacute prostor

otevřenou diacutelnu na vyacuterobu prototypů nebo si pronajmou atelieacuter či

kancelaacuteř DEPO2015 je takeacute siacutedlem rezidenčniacuteho programu OPEN

AiR kteryacute nabiacuteziacute českyacutem umělcům a kreativcům možnost vycestovat

do zahraničiacute a zaacuteroveň zve zahraničniacute kulturniacute sceacutenu do Plzně

Viacutece informaciacute na httpwwwdepo2015cz

20

9 gaacutebor bindics staraacute trŽnica bratislavarok založeniacute 2012

Staraacute tržnica je přeměna uzavřeneacuteho nehostinneacuteho prostoru

- projekt iniciovalo 11 profesionaacutelů (praacutevniacutek fundraiser ad)

- komerčniacute naacutejem 120 000 Kč ročně -gt vyacuteměnou fair spolupraacutece s

městem ndash určitaacute čaacutestka jde bratislavě

- image Tržnice tvořiacute trhy ndash všechny projekty podporujiacute tento zaacutekladniacute

koncept

- vstupniacute prostor rovněž revitalizovaacuten ndash důraz na reprezentativnost

- marketingovyacute produkt ndash navaacutezaacuteniacute na vyacuterobu sodovek dřiacuteve

spojenyacutech s tržniciacute

- rok 2014 106 000 naacutevštěvniacuteků rok 2015 158 0000 naacutevštěvniacuteků

- 5 rozpočtu jde na filantropickeacute uacutečely

- preferuje fundraising před vyacuteraznou spolupraciacute s městem ndash

nezaacutevislost od veřejnyacutech zdrojů

- zvyšovaacuteniacute kvality objektu podpořeno zvyšovaacuteniacutem kvality veřejneacuteho

prostoru ndash př mapovaacuteniacute reklamniacutech ploch sledovaacuteniacute developerskyacutech

projektů (vytvořeniacute pracovnaacutech skupin experti z oblasti etnografie

event managementu praacutev ad) -gt naacutevrhy na využitiacute objektu Novaacute

Jurkovičova teplaacutereň

---

Projekt revitalizaacutecie Starej tržnice s naacutezvom ldquoMestskeacute centrum Staraacute

tržnicardquo vypracovalo občianske združenie Aliancia Staraacute Tržnica v roku

2012 Projekt bol predloženyacute na magistraacutet hlavneacuteho mesta SR bratisla-

va a po zapracovaniacute pripomienok zo strany magistraacutetu poslancov

mestskeacuteho zastupiteľstva a verejnosti 7 februaacutera 2013 schvaacutelilo mest-

skeacute zastupiteľstvo prenaacutejom budovy Aliancii za uacutečelom jeho realizaacutecie

Primaacuternym cieľom projektu je aby sa Staraacute tržnica stala stretaacutevaciacutem

bodom kultuacutery v meste pričom je otvorenaacute rocircznym vekovyacutem

skupinaacutem a poskytuje rozličneacute služby obyvateľom aj naacutevštevniacutekom

mesta

Pri plaacutenovaniacute sme dbali na to aby bol priestor multifunkčnyacute na jednej

strane umožňuje usporaduacutevať plnohodnotneacute trhy na druhej strane sa

mocircže premeniť na priestor pre koncerty konferencie divadelneacute

predstavena Ak je treba dokaacuteže usadiť až 653 naacutevštevniacutekov

Z hľadiska dlhodobej udržateľnosti je docircležiteacute aby budova mohla

sluacutežiť meniacim sa trendom ndash sedem dniacute v tyacuteždni dokaacuteže fungovať ako

tržnica prednaacuteškovaacute saacutela alebo miesto pre podujatia

Viacutece informaciacute na httpstaratrznicasko-nas

21

22

Před sympoziem jsme rozeslali řečniacutekům a hostům kteřiacute se věnujiacute

spraacutevě budov dotazniacutek jehož ciacutelem bylo připravit se na diskusi a

zmapovat dobreacute a špatneacute zkušenosti a to co respondenti vniacutemajiacute

jako svůj přiacutenos městu

1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe

2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec

3 co byste dnes udělali jinaK

4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali

5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města

Na dotazniacutek odpovědělo 9 respondentů s těmito projekty

Stara Tržnica (bratislava) Radlickaacute kulturniacute sportovna - Fashion

garage - Kavaacuterna v ulice Stroupežnickeacuteho (Praha) Plechaacuterna (Praha

Kreativniacute zoacutena DEPO2015 (Plzeň) Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov (Praha)

Jatka78 (Praha) bajkazyl (Praha) Studio bubec (Praha) PONEC -

divadlo pro tanec (Praha)

4 VYacuteSLEDKY DOTAZNIacuteKOVEacuteHO ŠETŘENIacute1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe

KOmUNITAbudovaacuteniacute zapojeniacute komunity divaacuteci 7

PROGRAmProgram (rozšiřuje se kvalita pravidla pro nekomerčniacute

niacutezkoprahoveacute udržitelneacute inkluzivniacute programy) 4

KAPACITYRekonstrukce prostoru 3

Našli jsme miacutesto na lsquotrhursquo 3

Vytvořili jsme finančně udržitelnyacute plaacuten (kombinace

soukromyacutech veřejnyacutech financiacute přiacutepadně niacutezkeacute

provozniacute naacuteklady) 2

Nadšeniacute teamu 2

Vytvořili jsme profesionaacutelniacute team 1

vZTAHYSpolupraacutece s MČ P3 (Matěj Stropnickyacute) 1

23

2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec

KAPACITY Nedostatek financiacute probleacutem přesvědčit grantoveacute komise že

projekt si zasloužiacute většiacute podporu 4

Nedostatek lidiacute (team) nedostatečnyacute management 2

Nemožnost využiacutevat okoliacute budovy nedostatek prostoru 2

Kraacutetkodobeacute smlouvy 1

Časovaacute deacutelka rekonstrukce 1

vZTAHY Nemožnost sdiacutelet kreativitu teamu s vlastniacutekem nemovitosti

a spolu rozviacutejet projekt 1

Ne nejlepšiacute vztah s magistraacutetem kteryacute se promiacutetaacute do denniacute

komunikace 1

Vztahy s MČ lokaacutelniacutemi siacutetěmi 1

Nezaacutejem širokeacuteho publika o program 1

3 co byste dnes udělali jinaK

KAPACITYNejdřiacuteve definovat organizačniacute strukturu a zajištěniacute financiacute předtiacutem

než půjdeme do nepřiměřeně ambicioacutezniacuteho programu 2

Lepšiacute odhady časů a naacutekladů na rekonstrukce 1

Prostor - vlastnictviacuteKonverze budovy ne v obecniacutem vlastnictviacute (ideaacutel vlastnictviacute silneacute

firmy s veřejnyacutem působeniacutem např Českaacute pošta Českeacute draacutehy) 1

KOmUNIKACE vZTAHYViacutece komunikace s politiky MČ a jejich zapojovaacuteniacute do tvorby pro-

gramu a obnovy budovy 1

Jako jedinec bych udělal všechno jinak ale ve spolupraacuteci se

učiacuteme hledat funkčniacute řešeniacute 1

Většiacute suverenita projektu nezaacutevislost na MČ a partnerů 1

DALŠiacuteProgram 1

Jsme spokojeni nic bychom neměnili 1

24

4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali

SPOLUPRAacuteCIZapojeniacute do plaacutenovaacuteniacute města lsquoMaacuteme přece dostatek znalostiacutersquo

legitimniacute partner respekt města vůči teacuteto tvůrčiacute lsquodeveloperskeacutersquo

činnosti 4

Důvěra v obsah kteryacute tvořiacuteme začleněniacute našeho programu do

dramaturgie kulturniacuteho odboru MČ 1

Respekt k aktivitě zdola pouličniacutemu životu 1

finančniacute sPoluUacutečastDlouhodobyacute grant financovaacuteniacute pronaacutejem za vyacutehodneacute podmiacutenky

3

LEGISLATIvNiacute PODPORADlouhodobyacute kontrakt 2

Zjednodušenaacute povoleniacute pro uměleckeacute akce ve veřejneacutem

prostoru 1

mEDIAacuteLNiacute PODPORA

Mediaacutelniacute podpora citylighty 1

5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města

1 PROSTOR Oživeniacute miacutesta vznik chybějiacuteciacuteho prostoru katalyzaacutetor 5

Zaacutechrana zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovitosti 3

Udržitelnost šetrnost (jako vyacutechovnyacute aspekt miacutesta) 1

2 KOmUNITA vZTAHY

Noveacute publikum lideacute v miacutestě propojeniacute komunit

(uměleckaacute residenčniacute) na lokaacutelniacute ale i naacuterodniacute uacuterovni 7

Sociaacutelniacute kontrola zvyacutešeniacute bezpečnosti podchyceniacute

probleacutemoveacute mlaacutedeže 3

Inspirace jinyacutech iniciatiacutev k založeniacute vlastniacutech projektů 2

Prolomeniacute barieacuter (mentaacutelniacute byrokratickeacute) směrem k uspořaacutedaacuteniacute

akciacute ve veřejneacutem prostoru 1

Precedent - je to vůbec možneacute 1

3 PROGRAmNovaacute teacutemata uměleckeacute kreativniacute programy pro město 1

25

265 ZAacutePIS Z DEBATY

5 ZAacutePIS DEBATY

K prezentujiacuteciacutem řečniacutekům přibyli na debatu

hanKa tŘeŠtiacuteKovaacute radniacute Pro Kulturu Praha 7toMaacuteŠ ctibor byacutevalyacute Ředitel institutu Pro Plaacutenovaacuteniacute a rozvoj PrahyPetr vilgus Miacutestostarosta Mč Praha 8

- analyacuteza prezentaciacute všechny projekty dopomohly sveacute

lokalitě k oživeniacute prostoru zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovi-

tosti nebo udržitelnosti lokality

Pohled ze strany MěstsKyacutech zastuPitelů

tŘeŠtiacuteKovaacute - představuje pohled ze strany města

- zaacutestupce městskeacute samospraacutevy

- přiacutenos projektů vidiacute vedle vyacuteše zmiacuteněnyacutech i v tzv kulturniacute

korozi (viz Jatka78)

- tržnici v Holešoviciacutech chce proměnit nejen v kulturniacute ale i

gastronomickeacute centrum

- Praha 7 maacute velkeacute množstviacute brownfieldů (bubny a okoliacute)

vILGUS- přebiacuterali radnici v nepřiacuteliš dobreacutem stavu půl roku

napravovali probleacutemy

- s prezentovanyacutemi projekty se setkal hlavně v zahraničiacute

(př Polsko ndash Lodže je přezdiacutevaacutena Manchester vyacutechodu až

kulturniacute projekty městu daly novyacute smysl -gt budovy ktereacute

přišly o vyacuteznam ho naacutehle ziacuteskaacutevajiacute zpět)27

jaKaacute je v současnosti Praacutece s MěsteM

bINDICS- funkce objektu - neniacute potřeba nutně klaacutest důraz na uměleckeacute aktiv-

ity ndash funkce objektu je zapojeniacute veřejnosti ndash inkluzivnost zaacuteroveň je

podmiacutenkou ufinancovatelnost -gt pak se projekt staacutevaacute funkčniacutem a

hraje roli katalyzaacutetoru

- vztah s městem ndash podmiacutenkou je byacutet transparentniacute ale nevyužiacutevat ji

jako vyacutemluvu (mnoheacute projekty nejsou realizovaacuteny a braacuteniacute se transpar-

entnostiacute na začaacutetku) ndash gaacutebor se svyacutem tyacutemem chce daacutet zaacuteruku ochotu

investovat svou siacutelu potažmo finance

- město vždy bude miacutet fixniacute strukturu např co do byrokracie ndash

nemůže v takoveacute miacuteře generovat naacutepady a realizovat projekty tak

jako nepolitickyacute činitel kteryacute maacute volnou ruku - např nemusiacute vypisovat

veřejneacute soutěže a rovnou myšlenky realizuje

-gt proto bere developery jako partnery

KUbIŠTA- kolik staacutel projekt Jatka78 neniacute důležiteacute posuvnou silou je vše os-

tatniacute (odhodlaacuteniacute kreativita apod)

- alternativy je přehršel naopak Praze chybiacute klasično

- probleacutem je přiacutestup veřejneacute spraacutevy i veřejnopraacutevniacutech meacutediiacute

ndash nedokaacutežou snaze projektů nijak pomoci (viz otviacuteračka Jatek ndash

reportaacutež ze zliacutenskeacuteho kraje o premieacuteře divadleniacute Cesty do pravěku

ndash o Jatkaacutech ani slovo jen v Udaacutelostech v kultuře ndash ty majiacute ale niacutezkou

sledovanost - zaslouženě)

- moraacutelniacute podpora Prahy 7 byla snad důležitějšiacute než finančniacute

- ideaacutelniacute spolupraacutece s městem by byla naacutesledujiacuteciacute poskytnutiacute

objektu ze začaacutetku daacutet zaacutekladniacute podmiacutenky ndash pomoci se spraacutevou

objektu a bezpečnostniacutemi opatřeniacutemi naacutesledně nechat volneacute ruce po

předloženiacute konceptu (tiacutem je umožněna naacuteslednaacute kontrola) kliacutečoveacute je

rovněž nepodepsat smlouvu o zaacutekazu pronaacutejmu ndash pak si na sebe neniacute

možneacute vydělat

KREUZmANNOvAacute- vybalancovat komerčniacute projekty s uměniacutem je naacuteročneacute ndash smlouva o

zaacutekazu komerčniacutech uacutečelů by takeacute naopak ospravedlňovala město či

samotnou instituci k vyacuteraznějšiacutemu financovaacuteniacute na uacutekor uměniacute

vELEK- pro něj je zaacutekaz pronajiacutemaacuteniacute spiacuteše likvidačniacute než omezujiacuteciacute pod-

miacutenky o kteryacutech mluvila Kreuzzigerovaacute

- Stropnickyacute fungoval skvěle v asistenci s pronaacutejmem a důvěrou

jaK Pracovat s brownfieldy

CTIbOR- na straně soukromeacuteho sektoru panuje strach např z nedodrženiacute

dohod

- podmiacutenkou je hledaacuteniacute důvěry na veřejneacute aktivniacute a privaacutetniacute straně

Masare (v PubliKu)- jmenuje dalšiacute pozitivniacute přiacuteklady na Praze 7 ndash studio Alta Stalin

potenciaacutel vidiacute i na Vyacutestavišti

28

29

- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že

nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš

tuto roli

- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů

měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od

vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem

bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že

jen 8 projektu je financovaacuteno městem

- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se

soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute

vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici

- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat

vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco

podniknout

s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute

KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ

kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)

-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti

- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute

obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně

- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem

žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)

- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute

entusiasmus (viz Studio Alta)

- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v

zahraničiacute

- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let

- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash

kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo

ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky

- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města

- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led

politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute

- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor

nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město

vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli

financovat z vlastniacutech peněz

- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program

- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem

automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD

- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do

palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery

Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto

portfolia

- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu

objektu30

31

- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute

bezpečnějšiacute lokality

tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet

- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a

vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme

skrze naše aktivity a postoje

- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů

přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute

čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6

kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury

co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele

CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v

raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy

KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je

komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou

tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize

- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute

projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme

Prahy jako města kultury

KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova

NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a

snažit se ho rozviacutejet

vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema

- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-

dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute

by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)

Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli

uvědomit a veřejně deklarovat

- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou

uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute

vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-

boval v prostřediacute kultury

- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků

jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v

paměti při jednaacuteniacute s nimi)

32

33

tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy

CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute

pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute

nekoncepčnosti a absence vize

- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-

vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde

ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute

mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-

tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už

pouhou naacutevštěvou např NNŽ)

vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k

odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v

Thomayerovyacutech sadech

Kovačević

- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-

nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům

- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash

hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute

34

35

měny apod všichni (př architekti se

stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40

liber na hodinu

- město by mělo začiacutet rozlišovat

majetek jako komerčniacute věc a jako

něco jineacuteho (př kulturu)

ndash tato neschopnost odlišit dva typy

objektů jsou mnohdy důvodem

neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech

budov (viz na dům Na Kocandě)

DĚKUJEMEorganizaacutetor

PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD

konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů

Women Public Space Prague

MgA David Kašpar

manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech

odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy

zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague

fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu

zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute

ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha

sPoluorganizaacutetor

text neprošel jazykovou uacutepravou

Viacutece info na

4+4 dny v pohybu

Page 7: MMB_zaverecna sprava

6

9 přednaacutešejiacuteciacutech

1 teorie strategie vs 8 praxe

7 Praha vs 2 Plzeň Bratislava

Na symposiu jsme přiviacutetali celkem 9 řečniacuteků

1 MICHAELA PIXOVaacute sociaacutelniacute geografka FSV Univerzita Karlova PragueWatch

2 ŠIMON CAbAN iniciaacutetor Karliacutenskaacute Kasaacuterna Praha ndash Karliacuten

3 IgOR KOVAČEVIć spoluzakladatel architekt CCEA MObA Karliacutenskyacute Viadukt Praha ndash Karliacuten

4 YVONA KREUZMANNOVaacute ředitelka Divadlo Ponec Haly za Poncem Praha ndash Žižkov

5 ŠTĚPaacuteN KUbIŠTA iniciaacutetor Jatka 78 Praha ndash Holešovice

6 MATĚJ VELEK produkčniacute Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov Praha ndash Žižkov

7 MICHAELA MIXOVaacute projektovaacute manažerka Centrum pro kreativniacute podnikaacuteniacute DEPO2015

8 ČESTMIacuteR SUŠKA zakladatel majitel Studio bubec Praha-Řeporyje

9 gaacutebOR bINDICS spoluzakladatel Aliancia Staraacute Tržnica Staraacute Tržnica bratislava

2 ŘEČNIacuteČKY ŘEČNIacuteCI A PROJEKTY

7

1 Karliacutenska Kasaacuterna2 Karliacutensky Viadukt3 Kreativniacute zoacutena DEPO 20154 Jatka 78

5 Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov6 Staraacute Tržnica

do 2 let 3 - 5 let

7 PONEC - divadlo pro tanec8 Studio Bubec

10 + let

Z hlediska času jsme projekty volili

21 ČAS

1 Karliacutenska Kasaacuterna 2 Karliacutensky Viadukt 3 Kreativniacute zoacutena DEPO 20154 Jatka 785 PONEC - divadlo pro tanec6 Staraacute Tržnica

MĚSTO STAacuteT MČ

7 Studio Bubec8 Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov

SOUKROMYacute MAJITEL STAacuteTNIacute PODNIK

22 VLASTNICTVIacute

8

23 FINACOVAacuteNIacute

1 TEacuteMĚř VYacuteLUČNĚ VEřEJNEacute DEPO2015 (90)

2 VYacuteLUČNĚ SOUKROMEacute BUBEC začaacutetek

3 CROwDfUNDINg JATKA 78 začaacutetek 4 KOMBINACE

veřejneacute (70-80) soukromeacute (do 20) PONEC NAacuteKLADOVEacute NAacuteDRAŽIacute ŽIŽKOV (stoupaacute přiacutejem z vlastniacute činnosti)

veřejneacute (60) soukromeacute (10) individuaacutelniacute podpora (10) vlastniacute činnost (20) BUBEC současnost

fundraising (15) reklamniacute partnerstviacute (20) soukromeacute naacutejmy (65) STARAacute TRŽNICA

9

10

1 Michaela Pixovaacute bdquoMetabolity Města a jejich KULTURNiacute POTENCIAacuteLldquo

Do teacutematu ne nutně zahrnujeme pouze brownfieldy ale i mnoheacute

budovy ktereacute jednoduše řečeno město odvrhne jsou praacutevě

metabolitami města

-brownfieldy chaacutepeme jako budovyprostory postiženeacute původniacutem

využitiacutem lokality pro jejichž regeneraci a využitiacute je potřeba zaacutesah

zvnějšku

Jak znovu využiacutet brownfieldy Musiacuteme si řiacutect odkud se berou

- neustaacutele vytvaacuteřiacuteme noveacute způsoby vyacuteroby (agraacuterniacute-gtprůmyslovyacute-

gturbanizačniacute)

- dnes se koloběh kapitaacutelu nachaacuteziacute v městskeacutem prostřediacute

- způsoby rozvoje

1 INVESTOVaacuteNIacute DO bUDOVLOKALIT

2 SPATŘENIacute PŘIacuteLEŽITOSTI

3 ROZVOJ INICIOVANyacute KULTUROU - -gt kulturniacute rozvoj na zaacutepadě v

80 a 90 letech k naacutem přichaacuteziacute o 20 let později

- k teacutematu kulturniacuteho rozvoje se musiacuteme stavět i kriticky

Kreativniacute průmysly nejsou vždycky spaacutesnou přiacuteležitostiacute

3 PREZENTACE A PROJEKTY2 ŠImON CAbAN KARLiacuteNSKAacute KASAacuteRNA PRAHA ndash KARLiacuteNrok vzniku 2014

- investoři developeři a politici jsou akteacutery kteřiacute toto teacutema mohou

vyacuterazně ovlivnit (v saacutele 4 zaacutestupci městskeacute samospraacutevy)

- problematikou se zabyacutevaacute skoro 30 let

- přeměna prostoru na Žižkově (U bulhara) na kulturniacute saacutel nebyl možnyacute

kvůli vlastnictviacute parkoviště Pentou - - gt projekt Kasarta ndash

karliacutenskaacute byacutevalaacute kasaacuterna (Jana Žižky z Trocnova)

- objekt vypsanyacute na prodej Ministerstvem vnitra ndash dosud nenašlo vlast-

niacuteka

- Praze schaacuteziacute saacutel pro velkeacute množstviacute lidiacute

- mezi zaacutejemci by byli filharmonici kteřiacute vyhledaacutevajiacute praacutevě akustiku

kterou kasaacuterna nabiacuteziacute

Čiacutem se kasaacuterna lišiacute od Fora Karliacuten nebo palaacutece Lucerny je

multifunkčnost - prostor pro kreativniacute činnost zaacutezemiacute variabilniacute

prostor provaziště ad

---

V P r a z e je množstviacute budov a saacutelů sloužiacuteciacutech kulturniacutem udaacutelostem

Mnoheacute z nich jsou reprezentativniacute ale teacuteměř žaacutednyacute nemaacute

parametry dostatečneacute velikosti neutraacutelnosti a uacutečelnosti pro současneacute 11

kulturně-společenskeacute akce ktereacute se často pohybujiacute na hraniciacutech

všech možnyacutech žaacutenrů využiacutevajiacute noveacute technologie a potřebujiacute takeacute

adekvaacutetniacute služebnyacute přiacutestup - přiacutejezd a zaacutezemiacute Zaacutekladniacute principem je

vytvořit budovu pro konaacuteniacute všech takovyacutech udaacutelostiacute stiacutem aby uni-

verzalita objektu nedeterminovala samotnou akci ale zůstala k niacute

neutraacutelniacute maximaacutelně služebnaacute pro vyniknutiacute akce samotneacute I když je

pochopitelneacute že v přiacutepadě nemalyacutech naacutekladů a předevšiacutem prestiže

takoveacuteho diacutela je nutneacute myslet i na jeho reprezentativniacute tvaacuteř charakter

budovy by měl byacutet uacutečelovyacute (ekonomickyacute) funkčniacute služebnyacute

Kasaacuterna Jana Žižky z Trocnova v Karliacuteně se jeviacute jako optimaacutelniacute miacutesto

- poloha v centru

- dopravniacute dostupnost

- možnost parkovaacuteniacute

- velikost

- revitalizace staacutevajiacuteciacuteho objektu (a nikoli expanze mimo centrum

města)

Pozemek na ktereacutem kasaacuterna stojiacute umožňuje v samotneacutem dvoře

objektu realizaci dostatečně velkeacute haly včetně potřebneacuteho zaacutezemiacute

Objekty staacutevajiacuteciacute budovy pak nabiacuteziacute nejen nezbytneacute

administrativniacute zaacutezemiacute ale i např ubytovaciacute kapacity (ubytovaacutevaacuteniacute

hostujiacuteciacutech umělců ale i celyacutech hudebniacutech a divadelniacutech těles je

dosud finančně i organizačně velice naacutekladnou položkou)

25m šiacuteře saacutelu deacutelka 50m plus dalšiacute propojitelneacute prostory celkem

kolem 100m Vyacuteška cca 12m rovnaacute podlaha zapuštěneacute balkony

ochozy nosnaacute konstrukce (nejen) stropu pro různeacute instalace - to jsou

zaacutekladniacute funkčniacute parametry ověřeneacute z mnoha saacutelů a akciacute

Na zaacutekladě mnohyacutech diskuziacute mezi umělci architekty zaacutestupci města i

aktivniacute veřejnostiacute je potřebnost takoveacuteho prostoru nezpochybnitelnaacute

Otaacutezkou pochopitelně zůstaacutevaacute způsob financovaacuteniacute

Uvedenaacute vizualizace neniacute architektonickyacutem naacutevrhem ale

empirickou objemovou a charakterovou studiiacute prostoru Předklaacutedaacuteme

tuto vizi pro posouzeniacute zainteresovanyacutech

Šimon + Miroslav

12

3 igor Kovačević KarliacutensKyacute viaduKt PRAHA ndash KARLiacuteNrok vzniku 2013

- Karliacuten maacute potenciaacutel jako dřiacutev berliacuten Viacutedeň (vizualitou i naacuteplniacute)

- projekt oživeniacute Negrelliho viaduktu

- zprvu prochaacutezel projekt deziluziacute ndash většinu pozemku vlastniacute Českeacute

draacutehy (konflikt se SŽDC)

- kompromis převedeniacute pozemků pod piliacuteři viaduktu na SŽDC pod

oblouky na hl m Prahu

- projekt aktivniacute na 3 dny v raacutemci Zažiacutet město jinak ndash 10 galeriiacute trans-

formovalo podobloukovyacute prostor na kulturniacute (př v jednom prostoru

knihovna na sdiacuteleniacute a vyacuteměnu kniacutežek)

- přišla potřeba posunout tuto ideu daacutel -gt zprofesionalizovat celyacute

projekt

- 2014 navaacutezaacuteniacute spolupraacutece s karliacutenskyacutemi společnostmi (zaměřujiacuteciacute

se na společenskyacute komunitniacute život) -gt organizace kulateacuteho stolu pro

důležiteacute hraacuteče ndash to bylo poprveacute co se uskutečnilo takoveacuteto setkaacuteniacute

všech akteacuterů kteřiacute mohou věc ovlivnit

---

V současneacute době se připravuje rekonstrukce Negrelliho viaduktu

kteraacute umožniacute zkapacitněniacute uacuteseku mezi železničniacute zastaacutevkou Praha

bubny a železničniacute zastaacutevkou Praha Masarykovo naacutedražiacute pro ve-

deniacute vlaků z Kladna a nově letiště Ruzyně Přiacutepravy trvajiacute již zhruba

pět let ale teprve nyniacute dostaacutevajiacute reaacutelnyacute rozměr Rekonstrukce kteraacute

se maacute zahaacutejit ke konci roku 2015 (odhadem minimaacutelně za 800 mil

Kč) je ovšem pouze technickeacuteho charakteru zaměřuje se hlavně na

železničniacute trať a nepočiacutetaacute s možnostiacute transformace a využitiacutem pros-

toru okolo stavby Prostory pod oblouky byly mimo jineacute během prvniacute

republiky využiacutevaacuteny jako luxusniacute garaacuteže a saloacutenniacute opravny automobilů

Po druheacute světoveacute vaacutelce se z nich staly zbytkoveacute prostory sklady a

parkovaciacute staacuteniacute některeacute byly zazděny Současnyacute stav oblouků a okoliacute

mostu předevšiacutem v Karliacuteně je přinejmenšiacutem nelichotivyacute Nevzhledneacute a

nekulturniacute prostřediacute ktereacute miacutesty působiacute dojmem sklaacutedky je pobiacutedkou

pro využiacutevaacuteniacute těchto prostor spojeneacute s drogovou kriminalitou a

sociaacutelniacutemi probleacutemy Přitom se jednaacute o jedinečneacute z jednotky 60 m2

ktereacute se mohou staacutet zaacutekladnou pro mnoho kreativniacutech městskyacutech

aktivit - atelieacutery obchůdky bary start-up kancelaacuteře miacutesta pro set-

kaacutevaacuteniacute Vstup do Karliacutena se tak může proměnit v kreativniacute inkubaacutetor

Viacutece informaciacute na httpwwwcceaczczprojectsprojekt=viadukt

13

4 YvONA KREUZmANNOvAacute DIvADLO PONEC HALY za PonceM Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 1995

- Divadlo Ponec - původně strojiacuterna (1988)

- městskaacute čaacutest Praha 3 vypsala veřejnou soutěž na kulturniacute využitiacute

-gt 1 tanečniacute dům v ČR (ačkoliv v Evropě dance house běžnou

součaacutestiacute kulturniacuteho života)

- rekonstrukce budovy za velkeacute podpory staacutetu sponzorů a nakonec i

města

- Ponec jako vstupniacute braacutena k Žižkovu směrem od Florence ndash para-

lela s bulharem (IK) ndash nutnost reprezentativniacutech prostor na frekven-

tovanyacutech miacutestech (kvůli turistům např)

- všechny pozemky kolem Ponce patřiacute SŽDC blokujiacute průchod i cyk-

lostezku --gt jak revitalizovat okoliacute Ponce

- kliacutečoveacute pro projekt je propojeniacute osy Hlavniacute naacutedražiacute ndash Žižkov a osy

Florenc ndash horniacute Žižkov

- budovy kolem Ponce mohou sloužit jako zaacutezemiacute pro tanečniacute dům

- jednaacuteniacute s dalšiacutemi organizacemi (př bajkazyl už spolupraacuteci navaacutezal)

- definice akčniacuteho raacutediusu (př zapojeniacute do Zažiacutet město jinak novyacute

cirkus etc) -gt naacutesledně definovaacuteniacute rozvoje a potenciaacutelniacutech partnerů

ndash vize soběstačneacute kulturniacute jednoty rozleacutehajiacuteciacute se v okoliacute Ponce

- inspirace zahraničniacutemi zdroji (př Trans Europe Halles (wwwtehnet)

- ciacutelem rozšiacuteřit aktivity až hranice stavby

---

Tanec Praha je za viacutece než 20 let sveacute existence zapojen do řady mez-

inaacuterodniacutech siacutetiacute a projektů v nichž mapuje pozitivniacute zkušenosti ze

zahraničiacute a funkčniacute modely obdobnyacutech kreativniacutech center clusterů

apod Od r 1991 je členem IETM (Informal European Theatre Meet-

ing ndash wwwietmorg) daacutele patřiacute k zaklaacutedajiacuteciacutem členům Aerowaves

(Evropskaacute platforma mladyacutech choreografů ndash wwwaerowavesorg)

avšak ve vztahu k revitalizaci industriaacutelniacutech prostor kolem Ponce maacute

zaacutesadniacute vyacuteznam Trans Europe Halles (TEH ndash wwwtehnet) ndash network

jehož doporučeniacute bylo součaacutestiacute původniacuteho projektu Ponce s niacutemž

Tanec Praha r 1998 zviacutetězil ve veřejneacute soutěži na kulturniacute využitiacute daneacute

budovy Česko-anglickaacute informace o teacuteto siacuteti je přiacutelohou č 1 Celeacute

Kreativniacute centrum Žižkov by se přirozeně stalo součaacutestiacute teacuteto siacutetě Praha

v niacute dosud chybiacute

Ponec je koncipovaacuten jako flexibilniacute viacuteceuacutečelovyacute prostor s vlastnostmi

tanečniacuteho saacutelu (speciaacutelniacute odpruženaacute podlaha dostatečně velkaacute sceacutena

na uacuterovni hlediště ktereacute maacute elevaci řad 40 cm) Vznikl přestavbou

opuštěneacuteho kina dřiacuteve tovaacuterniacute haly Od vzniku divadla se pražskaacute

tanečniacute sceacutena rozrostla a stoupajiacute i naacuteroky a potřeby zaacutezemiacute pro jejiacute

rozvoj vzdělaacutevaciacute projekty workshopy odborneacute seminaacuteře konfer-

ence diskuse a v neposledniacute řadě projekty mezinaacuterodniacute spolupraacutece

Současneacute zaacutezemiacute divadla Ponec je pro objem těchto aktivit zcela

nedostačujiacuteciacute Původniacute dispozice kinosaacutelu jsou velice limitujiacuteciacute a

hledajiacute se proto různaacute provizorniacute řešeniacute Kancelaacuteře tyacutemu jsou umiacutestěny

mimo budovu divadla v nedalekeacutem Karliacuteně Skladovaciacute prostory jsou

nevhodně umiacutestěny v mobilniacutech buňkaacutech (bez vytaacutepěniacute) na dvoře

14

areaacutelu SŽDC divadelniacute technologie např pod divaacuteckou tribunou a

zkušebny jsou umělci nuceni poptaacutevat v komerčniacutech nebo partner-

skyacutech studiiacutech Chybiacute prostor pro tvorbu ale i komunikaci s ostatniacutemi

uměleckyacutemi žaacutenry meeting point pro umělce i veřejnost skutečnyacute

dialog

Využitiacute a rekonverze industriaacutelniacutech prostor pro kulturně-společenskeacute

využitiacute je osvědčenyacutem modelem v celeacute řadě zemiacute a přinaacutešiacute vyacuterazneacute

zlepšeniacute kvality života v danyacutech lokalitaacutech Existujiacute celeacute bdquokreativniacute

čtvrtildquo jinde clustery v menšiacute miacuteře pak kreativniacute centra což je model

odpoviacutedajiacuteciacute rozloze okoliacute Ponce

Spolupraacutece nevlaacutedniacutech neziskovyacutech organizaciacute (NNO) s veřejnou

spraacutevou a miacutestniacutemi podnikateli je zcela zaacutesadniacute pro uacutespěch projektu

Vytvaacuteřiacute synergickyacute multiplikačniacute efekt přiacutenosnyacute pro veškereacute akteacutery a

hlavně veřejnost Proto se Tanec Praha jako leader projektu rozhodl

uspořaacutedat kulateacute stoly brainstormingy zapojil se do Strategickeacuteho

plaacutenu Prahy 3 a SWOT analyacutezy jejiacuteho kulturniacuteho rozvoje (viz přiacuteloha

č 3) zmapoval potenciaacutel NNO v okoliacute (viz přiacuteloha č 4) a možnosti

mezinaacuterodniacute spolupraacutece v raacutemci evropskyacutech siacutetiacute

4) VyacuteSTUPY ANALyacuteZ NAbIacuteZEJIacute bOHATeacute MOŽNOSTI PRO DANOU

LOKALITU

a) současnyacute tanecbull zkušebny studia ndash prostor pro tvorbu a workshopy divadlo Ponec

ndash divadlo pro tanec prezentace původniacute tvorby ndash otevřenyacute prostor

festivaly ndash TANEC PRAHA a Českaacute tanečniacute platforma Malaacute inventura

4 dny v pohybu Dětskeacute studio ndash rozvoj kreativity dětiacute prostřednictviacutem

tance pohybu a ostatniacutech uměniacute

b) novyacute cirkusbull spolupraacutece s Cirqueon ndash diacutelny pro děti i dospěleacute aktivity na dvoře

po celou letniacute sezonu popř chapiteau

c) design vyacutetvarneacute uměniacute hudba kulturniacute a kreativniacute průmyslybull siacutedlo drobnyacutech podnikatelů v oblasti designu ndash grafika novaacute meacutedia

sceacutenografie fashion design ndash spolupraacutece s uměleckyacutem školstviacutem v

daneacute čtvrti (např VOŠUP a SUPŠ ZUŠ) vyacutestavy a instalace diskuse

diacutelny přednaacutešky zapojeniacute do akce Žižkovskaacute noc apod optimaacutelně

audio-vizuaacutelniacute studio (dle dostupnyacutech prostředků na vybaveniacute)

d) ekologickeacute a komunitniacute aktivitybull cyklostezka ndash zaacutezemiacute diacutelna půjčovna propojeniacute na sousediacuteciacute čtvrti

uacutezkaacute spolupraacutece s bajkazylem nadaciacute Partnerstviacute bicykl amp Funbikes

Okolo a Pedal Project Klubem přaacutetel Žižkova aj zapojeniacute do aktivit

Zažiacutet město jinak Žižkovskeacute mezidvorky apod

e) sociaacutelniacute inkluze a praacutece s naacuterodnostniacutemi menšinamibull naacutevaznost na působeniacute umělců divadla Ponec na školaacutech Prahy 3 a

8 včetně ZŠ Havliacutečkovo naacutem zaměřeneacute na romskeacute děti spolupraacutece s

romskyacutemi aktivitami (Evropskeacute centrum romskeacute hudby aj) akce pro

Fond ohroženyacutech dětiacute Klokaacutenek spolupraacutece s DDM Ulita atd

f) spolupraacutece s miacutestniacutemi podnikateli a NNO na Žižkově a okoliacutebull Vystřelenyacute oko kino Aero klub Final Truhlaacuterna Streetculture City-

15

surfer Parukaacuteřka 35m2 DIY Remedium

Niacutezkoprahovyacute klub Husita skautskeacute oddiacutely Mamma help center

Rodinneacute a kulturniacute centrum Novaacute Trojka a dalšiacute

g) otevřenyacute prostor pro iniciativy občanů organizaciacute diskuse na aktuaacutelniacute teacutematabull veřejně přiacutestupneacute prostory kavaacuterny dvora aj free wi-fi možnost

avizovanyacutech debat i tematickyacutech bloků dle podnětů partnerů či

naacutevštěvniacuteků

Viacutece informaciacute na httpwwwdivadloponeccznewsindexmn17

page15

5 ŠtěPaacuten KubiŠta jatKa 78 Praha ndash holeŠovicerok vzniku 2014

- ke karliacutenskeacutemu triumviraacutetu maacute bliacutezko (provozuje Přiacutestav)

- Jatka78 ndash 2 haly holešovickeacute tržnice

- geneze projektu sklady CirkuLaPutyka vyhořely tento prostor se

jevil jako ideaacutelniacute zkušebna a sklad

- tržnice prohlaacutešena za naacuterodniacute kulturniacute pamaacutetku vlastniacutek Delta

nemohl stavbu zbořit a zastavit novou

- primaacutetor Svoboda i dalšiacute politici byli nakloněni myšlence

pronajmout prostor divadelniacutekům ŠK v teacute době opouštěl novou

sceacutenu naacuterodniacuteho divadla chtěl se věnovat odlišneacutemu typu projektu

- hala opravena sveacutepomociacute (brigaacuteda) naacutesledoval zkušebniacute

dvouměsiacutečniacute provoz (odhaleniacute chyb jako absence zatměniacute)

- crowdfundingovaacute kampaň Nakopni Jatka (vybrali přes 2 miliony Kč)

přispěvateleacute motivovaacuteniacute např odměnou bdquopodepsaacuteniacuteldquo židle v divadle

V současnosti maleacute množstviacute zaměstnanců postupně opadaacute prvotniacute

nadšeniacute současně vznikajiacute finančniacute probleacutemy

---

Multifunkčniacute divadlo hudebniacute klub galerie treacuteninkoveacute haly

zkušebna a tělocvična Miacutesto s ideaacutelniacutemi podmiacutenkami pro novyacute

cirkus Domovskaacute sceacutena Cirku La Putyka Prostor otevřenyacute českyacutem

i zahraničniacutem souborům uzpůsobenyacute pro rezidenčniacute projekty a

představeniacute workshopy konference diskuze přednaacutešky vyacutestavy

a happeningy Zrozeniacute prvniacuteho komplexniacuteho kulturniacuteho centra ve

středniacute a vyacutechodniacute Evropě

Viacutece informaciacute na httpwwwjatka78czo-nas

16

6 Matěj veleK naacuteKladoveacute naacutedraŽiacute ŽiŽKov Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 2012

- původně zaregistrovaacuteno kvůli lokaci pro produkčniacute agenturu -gt

začalo vyjednaacutevaacuteniacute

- na radnici M Stropnickyacute v teacute době se NNŽ stalo kulturniacute pamaacutetkou

- viacutece jedinců i instituciacute projevili zaacutejem o prostor

- 15 studentů architektury s rozpočtem 20 000 Kč navrhli koncept

přeměny saacutelu

- 2013 prostor využil Designblok

- uvedeniacute divadel koncertů spolupraacutece s bregantem (NFA) ndash letniacute

promiacutetaacuteniacute

S ČIacuteM bOJUJE NNŽ

1 okraj Žižkova (periferie) -gt nakonec se tato obava nenaplni

la naacutedražiacute je dostatečně přitažlivyacutem objektem navštěvuje ho

mnoho lidiacute včetně turistů

2 podpora Stropnickyacutem ndash NNŽ jako kulturniacute centrum

Prahy 3 kteraacute i do určiteacute miacutery spolupracovala dramaturgicky a

provozně (bezpečnostniacute opatřeniacute apod)

3 vrchol letošniacute sezoacuteny ndash velkaacute koncertniacute akce pro několik

tisiacutec lidiacute (viz Polygon) ndash fungovala jako zkouška zabezpečeniacute

akustiky apod po všech straacutenkaacutech vše proběhlo bez

probleacutemů jedinyacute zaacutedrhel byla stiacutežnost na hluk

4 pronaacutejem od ČD ČD Kargo a SŽDC (komplikovanějšiacute

domluva než u předchoziacutech řečniacuteků)

5 komunikace s jednotlivyacutemi uacuteředniacuteky dopomohla spolupraacuteci

např se SŽDC i po produkčniacute straacutence staacutele však na ČD vaacutezne

např využitiacute prostoru pro celoročniacute dramaturgii

6 v budoucnu hroziacute rozvoj stavebnictviacute v lokalitě zvyacutešenaacute

dopravniacute infrastruktura ad

PARTNEřI IPR PRAHA (NoVě 2015) NFA (PRoJEKT bdquoNA KLiacuteČldquo

LETošNiacuteHo LETNiacuteHo KINA) AERo GALERIE J FRAGNERA (VyacutesTAVA

LANDSCAPE)

Viacutece informaciacute na httpnakladovenadrazizizkovcomeno-nnz

17

7 čestMiacuter suŠKa studio bubec Praha-ŘePoryjerok založeniacute 2000

- skladovaacute hala v Řeporyjiacutech původně chtěl využiacutet jako svůj atelieacuter

-gt ziacuteskal do soukromeacuteho vlastnictviacute odpadlo lobovaacuteniacute u naacuteměstků

apod

- zvlaacuteštniacute symbioacuteza soukromeacuteho a městskeacuteho ndash vila privaacutetniacute pozemek

obecniacute

- založeniacute občanskeacuteho sdruženiacute (+ Holas Hřebejk ad)

- sloužiacute jako uměleckeacute studio i pro zahraničniacute tvůrce

- 200 rezidentů umělců

- bdquoart safarildquo ndash lov a obdivovaacuteniacute uměniacute

- pořaacutedaacuteniacute uměleckeacuteho festivalu interakce s veřejnostiacute

- vraacutetit něco lokalitě ndash uměniacute do veřejneacuteho prostoru

- obec ve stiacutenu velkoměsta poměrně odstrčenaacute lokalita (lideacute např

poprveacute přichaacuteziacute do styku s abstraktniacutem uměniacutem) původně miacutestniacute

obyvateleacute tomuto typu uměniacute a happeningu nerozuměli - -gt zave-

deniacute vyacutetvarnyacutech kurzů pro vzdělaacuteniacute o uměniacute v lokalitě

- okoliacute Prokopskeacuteho uacutedoliacute ndash uměleckyacute zaacutesah na hranici civilizace a

divokeacute přiacuterody

- 10 000 m2 kolem vily je v katastrofaacutelniacutem stavu -gt zaacutejem o pozemky

ndash na zastupitelstvu schvaacutelen plaacuten bdquo10 000 m2 kreativityldquo (dalšiacute atel-

ieacutery studio pro děti zahradniacute restaurace komunitniacute zaacutehony kunst-

halla ad)

---

Od roku 2000 působiacute nejen jako sochařskeacute studio ale i jako kulturniacute

centrum s využitiacutem pro rezidenčniacute pobyty umělců pořaacutedaacute vyacutestavy

diacutelny pro děti a mlaacutedež a vyviacutejiacute mnoho dalšiacutech aktivit

Mezinaacuterodniacute uměleckeacute rezidenčniacute pobyty aktuaacutelně nabiacuteziacute miacutesto pro

10 rezidentů v samostatnyacutech atelieacuterech a v otevřeneacutem prostoru studia

po celyacute rok 24h denně O vyacuteběru umělců k rezidenčniacutem pobytům

rozhoduje Uměleckaacute rada studia rezidenti jsou v kontaktu s předniacutemi

českyacutemi umělci mohou mezi sebou sdiacutelet sveacute zkušenosti a na konci

pobytu představit vytvořenaacute diacutela

Uměniacute ve veřejneacutem prostoru je vyacuteznamneacute teacutema kteryacutem se od sveacuteho

vzniku Studio bubec zabyacutevaacute ať již kraacutetkodobyacutem nebo dlouhodobyacutem

umisťovaacuteniacutem děl do veřejneacuteho prostoru či přednaacuteškami Art Safari ndash

vyacutestava děl autorů z Českeacute republiky i ze zahraničiacute Znaacutemiacute umělci

vystavujiacute po boku mladyacutech a začiacutenajiacuteciacutech autorů Konaacute se dvakraacutet

ročně formou festivalu uměniacute jehož součaacutestiacute jsou takeacute workshopy

hudebniacute a divadelniacute vystoupeniacute

Vyacutestavy uskutečněneacute mimo studio ve spolupraacuteci s kulturniacutemi nebo

městskyacutemi institucemi např vyacutestavy ve Staroměstskeacute radnici v Praze

(2011 2013) a dalšiacute babybubec - workshopy vyacutetvarneacute kurzy a

přiacuteměstskeacute taacutebory - pořaacutedaacuteme tvořiveacute diacutelny pro děti i dospěleacute přiacutemo

ve Studiu bubec a takeacute v nově zrekonstruovanyacutech prostoraacutech na

Řeporyjskeacutem naacuteměstiacute

Divadlo bubec založeneacute v roce 2005 pod vedeniacutem Arjany Shameti

a Renaacutety Kubišoveacute se zaměřuje předevšiacutem na loutkoveacute divadlo pro

18

nejmenšiacute divaacuteky v nemocniciacutech či v dětskyacutech domovech

Revitalizačniacute projekty v současnosti např Zahrada bubec projekt

sochařskeacute zahrady a kreativniacuteho hřiště s budovou studia pro praacuteci s

dětmi v bliacutezkosti Studia bubec

V roce 2014 jsme vytvořili studii rozvoje oblasti v okoliacute Studia bubec

a jejiacute revitalizaci v sochařskyacute interaktiniacute park a pod naacutezvem bUbEC

10 000 m2 kreativity ji realizujeme ve 4 faacuteziacutech

Viacutece informaciacute na httpwwwbubecczinpageo-nas

19

8 Michaela Mixovaacute centruM Pro Kreativniacute PodniKaacuteniacute dePo2015 PlzeŇrok založeniacute 2015

- industriaacutelniacute objekt z roku 1930

- prostor původně obyacutevaly městskeacute dopravniacute podniky ty naacutesledně

přesunuty do nově vystaveneacuteho objektu hala naacutesledně poskytnuta

Plzni2015

- lokalita zajiacutemavaacute i pro developery (15 minut z centra)

- prostor zpřiacutestupnit kreativniacutem průmyslům ndash tiacutem zamezit absolut-

niacutemu financovaacuteniacute z veřejnyacutech zdrojů

1 KREATIVNIacute INKUbaacuteTOR ndash poskytnutiacute prostoru lektorskeacute

kurzy (př o podnikaacuteniacute) ndash již probiacutehaacute testovaacuteniacute jedni z umělců

na zaacutekladě toho již dnes prodaacutevajiacute sveacute vyacuterobky ndash a majiacute vlastniacute

label

2 MAKERSPACE ndash poskytnutiacute materiaacutelů naacutestrojů (funguje na

baacutezi členstviacute) noveacute technologie

3 COWORKINg ndash pronajiacutemaacuteniacute kancelaacuteřiacute

4 OŽIVOVaacuteNIacute PROSTORU AKCEMI (př přednaacutešky o

financovaacuteniacute z evropskyacutech zdrojů)

5 pro veřejnost zřiacutezeniacute KOMUNITNIacute ZAHRADY (DEPO využijiacute i

miacutestniacute obyvateleacute kteřiacute žijiacute i v panelaacuteciacutech apod)

- chybiacute kancelaacuteře rekonstrukce infrastruktury topeniacute a takeacute jistota

a vyacutehled

- inspirace projekty ndsm Amsterdam boxpor Londyacuten etc

---

DEPO2015 je vyacutestupem projektu Plzeň ndash Evropskeacute hlavniacute město kul-

tury 2015 Srdcem DEPO2015 je Centrum pro kreativniacute podnikaacuteniacute

ktereacute propojuje kulturu s byznysem a kreativniacutemi průmysly Depo je

miacutestem kde siacutedliacute pracujiacute tvořiacute prezentujiacute či obchodujiacute start-upy i za-

vedeneacute firmy Komunita kreativniacutech lidiacute se skvělyacutemi naacutepady a touhou

je realizovat maacute možnost projiacutet procesem inkubace tj za asistence a

mentoringu profesionaacutelů z kulturniacutech a kreativniacutech průmyslů nastarto-

vat svůj podnikatelskyacute zaacuteměr může využiacutevat sdiacutelenyacute pracovniacute prostor

otevřenou diacutelnu na vyacuterobu prototypů nebo si pronajmou atelieacuter či

kancelaacuteř DEPO2015 je takeacute siacutedlem rezidenčniacuteho programu OPEN

AiR kteryacute nabiacuteziacute českyacutem umělcům a kreativcům možnost vycestovat

do zahraničiacute a zaacuteroveň zve zahraničniacute kulturniacute sceacutenu do Plzně

Viacutece informaciacute na httpwwwdepo2015cz

20

9 gaacutebor bindics staraacute trŽnica bratislavarok založeniacute 2012

Staraacute tržnica je přeměna uzavřeneacuteho nehostinneacuteho prostoru

- projekt iniciovalo 11 profesionaacutelů (praacutevniacutek fundraiser ad)

- komerčniacute naacutejem 120 000 Kč ročně -gt vyacuteměnou fair spolupraacutece s

městem ndash určitaacute čaacutestka jde bratislavě

- image Tržnice tvořiacute trhy ndash všechny projekty podporujiacute tento zaacutekladniacute

koncept

- vstupniacute prostor rovněž revitalizovaacuten ndash důraz na reprezentativnost

- marketingovyacute produkt ndash navaacutezaacuteniacute na vyacuterobu sodovek dřiacuteve

spojenyacutech s tržniciacute

- rok 2014 106 000 naacutevštěvniacuteků rok 2015 158 0000 naacutevštěvniacuteků

- 5 rozpočtu jde na filantropickeacute uacutečely

- preferuje fundraising před vyacuteraznou spolupraciacute s městem ndash

nezaacutevislost od veřejnyacutech zdrojů

- zvyšovaacuteniacute kvality objektu podpořeno zvyšovaacuteniacutem kvality veřejneacuteho

prostoru ndash př mapovaacuteniacute reklamniacutech ploch sledovaacuteniacute developerskyacutech

projektů (vytvořeniacute pracovnaacutech skupin experti z oblasti etnografie

event managementu praacutev ad) -gt naacutevrhy na využitiacute objektu Novaacute

Jurkovičova teplaacutereň

---

Projekt revitalizaacutecie Starej tržnice s naacutezvom ldquoMestskeacute centrum Staraacute

tržnicardquo vypracovalo občianske združenie Aliancia Staraacute Tržnica v roku

2012 Projekt bol predloženyacute na magistraacutet hlavneacuteho mesta SR bratisla-

va a po zapracovaniacute pripomienok zo strany magistraacutetu poslancov

mestskeacuteho zastupiteľstva a verejnosti 7 februaacutera 2013 schvaacutelilo mest-

skeacute zastupiteľstvo prenaacutejom budovy Aliancii za uacutečelom jeho realizaacutecie

Primaacuternym cieľom projektu je aby sa Staraacute tržnica stala stretaacutevaciacutem

bodom kultuacutery v meste pričom je otvorenaacute rocircznym vekovyacutem

skupinaacutem a poskytuje rozličneacute služby obyvateľom aj naacutevštevniacutekom

mesta

Pri plaacutenovaniacute sme dbali na to aby bol priestor multifunkčnyacute na jednej

strane umožňuje usporaduacutevať plnohodnotneacute trhy na druhej strane sa

mocircže premeniť na priestor pre koncerty konferencie divadelneacute

predstavena Ak je treba dokaacuteže usadiť až 653 naacutevštevniacutekov

Z hľadiska dlhodobej udržateľnosti je docircležiteacute aby budova mohla

sluacutežiť meniacim sa trendom ndash sedem dniacute v tyacuteždni dokaacuteže fungovať ako

tržnica prednaacuteškovaacute saacutela alebo miesto pre podujatia

Viacutece informaciacute na httpstaratrznicasko-nas

21

22

Před sympoziem jsme rozeslali řečniacutekům a hostům kteřiacute se věnujiacute

spraacutevě budov dotazniacutek jehož ciacutelem bylo připravit se na diskusi a

zmapovat dobreacute a špatneacute zkušenosti a to co respondenti vniacutemajiacute

jako svůj přiacutenos městu

1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe

2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec

3 co byste dnes udělali jinaK

4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali

5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města

Na dotazniacutek odpovědělo 9 respondentů s těmito projekty

Stara Tržnica (bratislava) Radlickaacute kulturniacute sportovna - Fashion

garage - Kavaacuterna v ulice Stroupežnickeacuteho (Praha) Plechaacuterna (Praha

Kreativniacute zoacutena DEPO2015 (Plzeň) Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov (Praha)

Jatka78 (Praha) bajkazyl (Praha) Studio bubec (Praha) PONEC -

divadlo pro tanec (Praha)

4 VYacuteSLEDKY DOTAZNIacuteKOVEacuteHO ŠETŘENIacute1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe

KOmUNITAbudovaacuteniacute zapojeniacute komunity divaacuteci 7

PROGRAmProgram (rozšiřuje se kvalita pravidla pro nekomerčniacute

niacutezkoprahoveacute udržitelneacute inkluzivniacute programy) 4

KAPACITYRekonstrukce prostoru 3

Našli jsme miacutesto na lsquotrhursquo 3

Vytvořili jsme finančně udržitelnyacute plaacuten (kombinace

soukromyacutech veřejnyacutech financiacute přiacutepadně niacutezkeacute

provozniacute naacuteklady) 2

Nadšeniacute teamu 2

Vytvořili jsme profesionaacutelniacute team 1

vZTAHYSpolupraacutece s MČ P3 (Matěj Stropnickyacute) 1

23

2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec

KAPACITY Nedostatek financiacute probleacutem přesvědčit grantoveacute komise že

projekt si zasloužiacute většiacute podporu 4

Nedostatek lidiacute (team) nedostatečnyacute management 2

Nemožnost využiacutevat okoliacute budovy nedostatek prostoru 2

Kraacutetkodobeacute smlouvy 1

Časovaacute deacutelka rekonstrukce 1

vZTAHY Nemožnost sdiacutelet kreativitu teamu s vlastniacutekem nemovitosti

a spolu rozviacutejet projekt 1

Ne nejlepšiacute vztah s magistraacutetem kteryacute se promiacutetaacute do denniacute

komunikace 1

Vztahy s MČ lokaacutelniacutemi siacutetěmi 1

Nezaacutejem širokeacuteho publika o program 1

3 co byste dnes udělali jinaK

KAPACITYNejdřiacuteve definovat organizačniacute strukturu a zajištěniacute financiacute předtiacutem

než půjdeme do nepřiměřeně ambicioacutezniacuteho programu 2

Lepšiacute odhady časů a naacutekladů na rekonstrukce 1

Prostor - vlastnictviacuteKonverze budovy ne v obecniacutem vlastnictviacute (ideaacutel vlastnictviacute silneacute

firmy s veřejnyacutem působeniacutem např Českaacute pošta Českeacute draacutehy) 1

KOmUNIKACE vZTAHYViacutece komunikace s politiky MČ a jejich zapojovaacuteniacute do tvorby pro-

gramu a obnovy budovy 1

Jako jedinec bych udělal všechno jinak ale ve spolupraacuteci se

učiacuteme hledat funkčniacute řešeniacute 1

Většiacute suverenita projektu nezaacutevislost na MČ a partnerů 1

DALŠiacuteProgram 1

Jsme spokojeni nic bychom neměnili 1

24

4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali

SPOLUPRAacuteCIZapojeniacute do plaacutenovaacuteniacute města lsquoMaacuteme přece dostatek znalostiacutersquo

legitimniacute partner respekt města vůči teacuteto tvůrčiacute lsquodeveloperskeacutersquo

činnosti 4

Důvěra v obsah kteryacute tvořiacuteme začleněniacute našeho programu do

dramaturgie kulturniacuteho odboru MČ 1

Respekt k aktivitě zdola pouličniacutemu životu 1

finančniacute sPoluUacutečastDlouhodobyacute grant financovaacuteniacute pronaacutejem za vyacutehodneacute podmiacutenky

3

LEGISLATIvNiacute PODPORADlouhodobyacute kontrakt 2

Zjednodušenaacute povoleniacute pro uměleckeacute akce ve veřejneacutem

prostoru 1

mEDIAacuteLNiacute PODPORA

Mediaacutelniacute podpora citylighty 1

5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města

1 PROSTOR Oživeniacute miacutesta vznik chybějiacuteciacuteho prostoru katalyzaacutetor 5

Zaacutechrana zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovitosti 3

Udržitelnost šetrnost (jako vyacutechovnyacute aspekt miacutesta) 1

2 KOmUNITA vZTAHY

Noveacute publikum lideacute v miacutestě propojeniacute komunit

(uměleckaacute residenčniacute) na lokaacutelniacute ale i naacuterodniacute uacuterovni 7

Sociaacutelniacute kontrola zvyacutešeniacute bezpečnosti podchyceniacute

probleacutemoveacute mlaacutedeže 3

Inspirace jinyacutech iniciatiacutev k založeniacute vlastniacutech projektů 2

Prolomeniacute barieacuter (mentaacutelniacute byrokratickeacute) směrem k uspořaacutedaacuteniacute

akciacute ve veřejneacutem prostoru 1

Precedent - je to vůbec možneacute 1

3 PROGRAmNovaacute teacutemata uměleckeacute kreativniacute programy pro město 1

25

265 ZAacutePIS Z DEBATY

5 ZAacutePIS DEBATY

K prezentujiacuteciacutem řečniacutekům přibyli na debatu

hanKa tŘeŠtiacuteKovaacute radniacute Pro Kulturu Praha 7toMaacuteŠ ctibor byacutevalyacute Ředitel institutu Pro Plaacutenovaacuteniacute a rozvoj PrahyPetr vilgus Miacutestostarosta Mč Praha 8

- analyacuteza prezentaciacute všechny projekty dopomohly sveacute

lokalitě k oživeniacute prostoru zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovi-

tosti nebo udržitelnosti lokality

Pohled ze strany MěstsKyacutech zastuPitelů

tŘeŠtiacuteKovaacute - představuje pohled ze strany města

- zaacutestupce městskeacute samospraacutevy

- přiacutenos projektů vidiacute vedle vyacuteše zmiacuteněnyacutech i v tzv kulturniacute

korozi (viz Jatka78)

- tržnici v Holešoviciacutech chce proměnit nejen v kulturniacute ale i

gastronomickeacute centrum

- Praha 7 maacute velkeacute množstviacute brownfieldů (bubny a okoliacute)

vILGUS- přebiacuterali radnici v nepřiacuteliš dobreacutem stavu půl roku

napravovali probleacutemy

- s prezentovanyacutemi projekty se setkal hlavně v zahraničiacute

(př Polsko ndash Lodže je přezdiacutevaacutena Manchester vyacutechodu až

kulturniacute projekty městu daly novyacute smysl -gt budovy ktereacute

přišly o vyacuteznam ho naacutehle ziacuteskaacutevajiacute zpět)27

jaKaacute je v současnosti Praacutece s MěsteM

bINDICS- funkce objektu - neniacute potřeba nutně klaacutest důraz na uměleckeacute aktiv-

ity ndash funkce objektu je zapojeniacute veřejnosti ndash inkluzivnost zaacuteroveň je

podmiacutenkou ufinancovatelnost -gt pak se projekt staacutevaacute funkčniacutem a

hraje roli katalyzaacutetoru

- vztah s městem ndash podmiacutenkou je byacutet transparentniacute ale nevyužiacutevat ji

jako vyacutemluvu (mnoheacute projekty nejsou realizovaacuteny a braacuteniacute se transpar-

entnostiacute na začaacutetku) ndash gaacutebor se svyacutem tyacutemem chce daacutet zaacuteruku ochotu

investovat svou siacutelu potažmo finance

- město vždy bude miacutet fixniacute strukturu např co do byrokracie ndash

nemůže v takoveacute miacuteře generovat naacutepady a realizovat projekty tak

jako nepolitickyacute činitel kteryacute maacute volnou ruku - např nemusiacute vypisovat

veřejneacute soutěže a rovnou myšlenky realizuje

-gt proto bere developery jako partnery

KUbIŠTA- kolik staacutel projekt Jatka78 neniacute důležiteacute posuvnou silou je vše os-

tatniacute (odhodlaacuteniacute kreativita apod)

- alternativy je přehršel naopak Praze chybiacute klasično

- probleacutem je přiacutestup veřejneacute spraacutevy i veřejnopraacutevniacutech meacutediiacute

ndash nedokaacutežou snaze projektů nijak pomoci (viz otviacuteračka Jatek ndash

reportaacutež ze zliacutenskeacuteho kraje o premieacuteře divadleniacute Cesty do pravěku

ndash o Jatkaacutech ani slovo jen v Udaacutelostech v kultuře ndash ty majiacute ale niacutezkou

sledovanost - zaslouženě)

- moraacutelniacute podpora Prahy 7 byla snad důležitějšiacute než finančniacute

- ideaacutelniacute spolupraacutece s městem by byla naacutesledujiacuteciacute poskytnutiacute

objektu ze začaacutetku daacutet zaacutekladniacute podmiacutenky ndash pomoci se spraacutevou

objektu a bezpečnostniacutemi opatřeniacutemi naacutesledně nechat volneacute ruce po

předloženiacute konceptu (tiacutem je umožněna naacuteslednaacute kontrola) kliacutečoveacute je

rovněž nepodepsat smlouvu o zaacutekazu pronaacutejmu ndash pak si na sebe neniacute

možneacute vydělat

KREUZmANNOvAacute- vybalancovat komerčniacute projekty s uměniacutem je naacuteročneacute ndash smlouva o

zaacutekazu komerčniacutech uacutečelů by takeacute naopak ospravedlňovala město či

samotnou instituci k vyacuteraznějšiacutemu financovaacuteniacute na uacutekor uměniacute

vELEK- pro něj je zaacutekaz pronajiacutemaacuteniacute spiacuteše likvidačniacute než omezujiacuteciacute pod-

miacutenky o kteryacutech mluvila Kreuzzigerovaacute

- Stropnickyacute fungoval skvěle v asistenci s pronaacutejmem a důvěrou

jaK Pracovat s brownfieldy

CTIbOR- na straně soukromeacuteho sektoru panuje strach např z nedodrženiacute

dohod

- podmiacutenkou je hledaacuteniacute důvěry na veřejneacute aktivniacute a privaacutetniacute straně

Masare (v PubliKu)- jmenuje dalšiacute pozitivniacute přiacuteklady na Praze 7 ndash studio Alta Stalin

potenciaacutel vidiacute i na Vyacutestavišti

28

29

- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že

nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš

tuto roli

- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů

měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od

vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem

bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že

jen 8 projektu je financovaacuteno městem

- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se

soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute

vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici

- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat

vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco

podniknout

s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute

KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ

kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)

-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti

- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute

obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně

- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem

žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)

- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute

entusiasmus (viz Studio Alta)

- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v

zahraničiacute

- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let

- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash

kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo

ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky

- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města

- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led

politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute

- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor

nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město

vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli

financovat z vlastniacutech peněz

- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program

- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem

automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD

- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do

palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery

Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto

portfolia

- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu

objektu30

31

- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute

bezpečnějšiacute lokality

tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet

- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a

vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme

skrze naše aktivity a postoje

- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů

přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute

čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6

kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury

co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele

CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v

raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy

KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je

komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou

tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize

- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute

projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme

Prahy jako města kultury

KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova

NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a

snažit se ho rozviacutejet

vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema

- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-

dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute

by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)

Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli

uvědomit a veřejně deklarovat

- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou

uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute

vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-

boval v prostřediacute kultury

- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků

jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v

paměti při jednaacuteniacute s nimi)

32

33

tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy

CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute

pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute

nekoncepčnosti a absence vize

- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-

vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde

ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute

mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-

tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už

pouhou naacutevštěvou např NNŽ)

vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k

odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v

Thomayerovyacutech sadech

Kovačević

- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-

nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům

- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash

hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute

34

35

měny apod všichni (př architekti se

stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40

liber na hodinu

- město by mělo začiacutet rozlišovat

majetek jako komerčniacute věc a jako

něco jineacuteho (př kulturu)

ndash tato neschopnost odlišit dva typy

objektů jsou mnohdy důvodem

neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech

budov (viz na dům Na Kocandě)

DĚKUJEMEorganizaacutetor

PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD

konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů

Women Public Space Prague

MgA David Kašpar

manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech

odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy

zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague

fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu

zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute

ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha

sPoluorganizaacutetor

text neprošel jazykovou uacutepravou

Viacutece info na

4+4 dny v pohybu

Page 8: MMB_zaverecna sprava

9 přednaacutešejiacuteciacutech

1 teorie strategie vs 8 praxe

7 Praha vs 2 Plzeň Bratislava

Na symposiu jsme přiviacutetali celkem 9 řečniacuteků

1 MICHAELA PIXOVaacute sociaacutelniacute geografka FSV Univerzita Karlova PragueWatch

2 ŠIMON CAbAN iniciaacutetor Karliacutenskaacute Kasaacuterna Praha ndash Karliacuten

3 IgOR KOVAČEVIć spoluzakladatel architekt CCEA MObA Karliacutenskyacute Viadukt Praha ndash Karliacuten

4 YVONA KREUZMANNOVaacute ředitelka Divadlo Ponec Haly za Poncem Praha ndash Žižkov

5 ŠTĚPaacuteN KUbIŠTA iniciaacutetor Jatka 78 Praha ndash Holešovice

6 MATĚJ VELEK produkčniacute Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov Praha ndash Žižkov

7 MICHAELA MIXOVaacute projektovaacute manažerka Centrum pro kreativniacute podnikaacuteniacute DEPO2015

8 ČESTMIacuteR SUŠKA zakladatel majitel Studio bubec Praha-Řeporyje

9 gaacutebOR bINDICS spoluzakladatel Aliancia Staraacute Tržnica Staraacute Tržnica bratislava

2 ŘEČNIacuteČKY ŘEČNIacuteCI A PROJEKTY

7

1 Karliacutenska Kasaacuterna2 Karliacutensky Viadukt3 Kreativniacute zoacutena DEPO 20154 Jatka 78

5 Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov6 Staraacute Tržnica

do 2 let 3 - 5 let

7 PONEC - divadlo pro tanec8 Studio Bubec

10 + let

Z hlediska času jsme projekty volili

21 ČAS

1 Karliacutenska Kasaacuterna 2 Karliacutensky Viadukt 3 Kreativniacute zoacutena DEPO 20154 Jatka 785 PONEC - divadlo pro tanec6 Staraacute Tržnica

MĚSTO STAacuteT MČ

7 Studio Bubec8 Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov

SOUKROMYacute MAJITEL STAacuteTNIacute PODNIK

22 VLASTNICTVIacute

8

23 FINACOVAacuteNIacute

1 TEacuteMĚř VYacuteLUČNĚ VEřEJNEacute DEPO2015 (90)

2 VYacuteLUČNĚ SOUKROMEacute BUBEC začaacutetek

3 CROwDfUNDINg JATKA 78 začaacutetek 4 KOMBINACE

veřejneacute (70-80) soukromeacute (do 20) PONEC NAacuteKLADOVEacute NAacuteDRAŽIacute ŽIŽKOV (stoupaacute přiacutejem z vlastniacute činnosti)

veřejneacute (60) soukromeacute (10) individuaacutelniacute podpora (10) vlastniacute činnost (20) BUBEC současnost

fundraising (15) reklamniacute partnerstviacute (20) soukromeacute naacutejmy (65) STARAacute TRŽNICA

9

10

1 Michaela Pixovaacute bdquoMetabolity Města a jejich KULTURNiacute POTENCIAacuteLldquo

Do teacutematu ne nutně zahrnujeme pouze brownfieldy ale i mnoheacute

budovy ktereacute jednoduše řečeno město odvrhne jsou praacutevě

metabolitami města

-brownfieldy chaacutepeme jako budovyprostory postiženeacute původniacutem

využitiacutem lokality pro jejichž regeneraci a využitiacute je potřeba zaacutesah

zvnějšku

Jak znovu využiacutet brownfieldy Musiacuteme si řiacutect odkud se berou

- neustaacutele vytvaacuteřiacuteme noveacute způsoby vyacuteroby (agraacuterniacute-gtprůmyslovyacute-

gturbanizačniacute)

- dnes se koloběh kapitaacutelu nachaacuteziacute v městskeacutem prostřediacute

- způsoby rozvoje

1 INVESTOVaacuteNIacute DO bUDOVLOKALIT

2 SPATŘENIacute PŘIacuteLEŽITOSTI

3 ROZVOJ INICIOVANyacute KULTUROU - -gt kulturniacute rozvoj na zaacutepadě v

80 a 90 letech k naacutem přichaacuteziacute o 20 let později

- k teacutematu kulturniacuteho rozvoje se musiacuteme stavět i kriticky

Kreativniacute průmysly nejsou vždycky spaacutesnou přiacuteležitostiacute

3 PREZENTACE A PROJEKTY2 ŠImON CAbAN KARLiacuteNSKAacute KASAacuteRNA PRAHA ndash KARLiacuteNrok vzniku 2014

- investoři developeři a politici jsou akteacutery kteřiacute toto teacutema mohou

vyacuterazně ovlivnit (v saacutele 4 zaacutestupci městskeacute samospraacutevy)

- problematikou se zabyacutevaacute skoro 30 let

- přeměna prostoru na Žižkově (U bulhara) na kulturniacute saacutel nebyl možnyacute

kvůli vlastnictviacute parkoviště Pentou - - gt projekt Kasarta ndash

karliacutenskaacute byacutevalaacute kasaacuterna (Jana Žižky z Trocnova)

- objekt vypsanyacute na prodej Ministerstvem vnitra ndash dosud nenašlo vlast-

niacuteka

- Praze schaacuteziacute saacutel pro velkeacute množstviacute lidiacute

- mezi zaacutejemci by byli filharmonici kteřiacute vyhledaacutevajiacute praacutevě akustiku

kterou kasaacuterna nabiacuteziacute

Čiacutem se kasaacuterna lišiacute od Fora Karliacuten nebo palaacutece Lucerny je

multifunkčnost - prostor pro kreativniacute činnost zaacutezemiacute variabilniacute

prostor provaziště ad

---

V P r a z e je množstviacute budov a saacutelů sloužiacuteciacutech kulturniacutem udaacutelostem

Mnoheacute z nich jsou reprezentativniacute ale teacuteměř žaacutednyacute nemaacute

parametry dostatečneacute velikosti neutraacutelnosti a uacutečelnosti pro současneacute 11

kulturně-společenskeacute akce ktereacute se často pohybujiacute na hraniciacutech

všech možnyacutech žaacutenrů využiacutevajiacute noveacute technologie a potřebujiacute takeacute

adekvaacutetniacute služebnyacute přiacutestup - přiacutejezd a zaacutezemiacute Zaacutekladniacute principem je

vytvořit budovu pro konaacuteniacute všech takovyacutech udaacutelostiacute stiacutem aby uni-

verzalita objektu nedeterminovala samotnou akci ale zůstala k niacute

neutraacutelniacute maximaacutelně služebnaacute pro vyniknutiacute akce samotneacute I když je

pochopitelneacute že v přiacutepadě nemalyacutech naacutekladů a předevšiacutem prestiže

takoveacuteho diacutela je nutneacute myslet i na jeho reprezentativniacute tvaacuteř charakter

budovy by měl byacutet uacutečelovyacute (ekonomickyacute) funkčniacute služebnyacute

Kasaacuterna Jana Žižky z Trocnova v Karliacuteně se jeviacute jako optimaacutelniacute miacutesto

- poloha v centru

- dopravniacute dostupnost

- možnost parkovaacuteniacute

- velikost

- revitalizace staacutevajiacuteciacuteho objektu (a nikoli expanze mimo centrum

města)

Pozemek na ktereacutem kasaacuterna stojiacute umožňuje v samotneacutem dvoře

objektu realizaci dostatečně velkeacute haly včetně potřebneacuteho zaacutezemiacute

Objekty staacutevajiacuteciacute budovy pak nabiacuteziacute nejen nezbytneacute

administrativniacute zaacutezemiacute ale i např ubytovaciacute kapacity (ubytovaacutevaacuteniacute

hostujiacuteciacutech umělců ale i celyacutech hudebniacutech a divadelniacutech těles je

dosud finančně i organizačně velice naacutekladnou položkou)

25m šiacuteře saacutelu deacutelka 50m plus dalšiacute propojitelneacute prostory celkem

kolem 100m Vyacuteška cca 12m rovnaacute podlaha zapuštěneacute balkony

ochozy nosnaacute konstrukce (nejen) stropu pro různeacute instalace - to jsou

zaacutekladniacute funkčniacute parametry ověřeneacute z mnoha saacutelů a akciacute

Na zaacutekladě mnohyacutech diskuziacute mezi umělci architekty zaacutestupci města i

aktivniacute veřejnostiacute je potřebnost takoveacuteho prostoru nezpochybnitelnaacute

Otaacutezkou pochopitelně zůstaacutevaacute způsob financovaacuteniacute

Uvedenaacute vizualizace neniacute architektonickyacutem naacutevrhem ale

empirickou objemovou a charakterovou studiiacute prostoru Předklaacutedaacuteme

tuto vizi pro posouzeniacute zainteresovanyacutech

Šimon + Miroslav

12

3 igor Kovačević KarliacutensKyacute viaduKt PRAHA ndash KARLiacuteNrok vzniku 2013

- Karliacuten maacute potenciaacutel jako dřiacutev berliacuten Viacutedeň (vizualitou i naacuteplniacute)

- projekt oživeniacute Negrelliho viaduktu

- zprvu prochaacutezel projekt deziluziacute ndash většinu pozemku vlastniacute Českeacute

draacutehy (konflikt se SŽDC)

- kompromis převedeniacute pozemků pod piliacuteři viaduktu na SŽDC pod

oblouky na hl m Prahu

- projekt aktivniacute na 3 dny v raacutemci Zažiacutet město jinak ndash 10 galeriiacute trans-

formovalo podobloukovyacute prostor na kulturniacute (př v jednom prostoru

knihovna na sdiacuteleniacute a vyacuteměnu kniacutežek)

- přišla potřeba posunout tuto ideu daacutel -gt zprofesionalizovat celyacute

projekt

- 2014 navaacutezaacuteniacute spolupraacutece s karliacutenskyacutemi společnostmi (zaměřujiacuteciacute

se na společenskyacute komunitniacute život) -gt organizace kulateacuteho stolu pro

důležiteacute hraacuteče ndash to bylo poprveacute co se uskutečnilo takoveacuteto setkaacuteniacute

všech akteacuterů kteřiacute mohou věc ovlivnit

---

V současneacute době se připravuje rekonstrukce Negrelliho viaduktu

kteraacute umožniacute zkapacitněniacute uacuteseku mezi železničniacute zastaacutevkou Praha

bubny a železničniacute zastaacutevkou Praha Masarykovo naacutedražiacute pro ve-

deniacute vlaků z Kladna a nově letiště Ruzyně Přiacutepravy trvajiacute již zhruba

pět let ale teprve nyniacute dostaacutevajiacute reaacutelnyacute rozměr Rekonstrukce kteraacute

se maacute zahaacutejit ke konci roku 2015 (odhadem minimaacutelně za 800 mil

Kč) je ovšem pouze technickeacuteho charakteru zaměřuje se hlavně na

železničniacute trať a nepočiacutetaacute s možnostiacute transformace a využitiacutem pros-

toru okolo stavby Prostory pod oblouky byly mimo jineacute během prvniacute

republiky využiacutevaacuteny jako luxusniacute garaacuteže a saloacutenniacute opravny automobilů

Po druheacute světoveacute vaacutelce se z nich staly zbytkoveacute prostory sklady a

parkovaciacute staacuteniacute některeacute byly zazděny Současnyacute stav oblouků a okoliacute

mostu předevšiacutem v Karliacuteně je přinejmenšiacutem nelichotivyacute Nevzhledneacute a

nekulturniacute prostřediacute ktereacute miacutesty působiacute dojmem sklaacutedky je pobiacutedkou

pro využiacutevaacuteniacute těchto prostor spojeneacute s drogovou kriminalitou a

sociaacutelniacutemi probleacutemy Přitom se jednaacute o jedinečneacute z jednotky 60 m2

ktereacute se mohou staacutet zaacutekladnou pro mnoho kreativniacutech městskyacutech

aktivit - atelieacutery obchůdky bary start-up kancelaacuteře miacutesta pro set-

kaacutevaacuteniacute Vstup do Karliacutena se tak může proměnit v kreativniacute inkubaacutetor

Viacutece informaciacute na httpwwwcceaczczprojectsprojekt=viadukt

13

4 YvONA KREUZmANNOvAacute DIvADLO PONEC HALY za PonceM Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 1995

- Divadlo Ponec - původně strojiacuterna (1988)

- městskaacute čaacutest Praha 3 vypsala veřejnou soutěž na kulturniacute využitiacute

-gt 1 tanečniacute dům v ČR (ačkoliv v Evropě dance house běžnou

součaacutestiacute kulturniacuteho života)

- rekonstrukce budovy za velkeacute podpory staacutetu sponzorů a nakonec i

města

- Ponec jako vstupniacute braacutena k Žižkovu směrem od Florence ndash para-

lela s bulharem (IK) ndash nutnost reprezentativniacutech prostor na frekven-

tovanyacutech miacutestech (kvůli turistům např)

- všechny pozemky kolem Ponce patřiacute SŽDC blokujiacute průchod i cyk-

lostezku --gt jak revitalizovat okoliacute Ponce

- kliacutečoveacute pro projekt je propojeniacute osy Hlavniacute naacutedražiacute ndash Žižkov a osy

Florenc ndash horniacute Žižkov

- budovy kolem Ponce mohou sloužit jako zaacutezemiacute pro tanečniacute dům

- jednaacuteniacute s dalšiacutemi organizacemi (př bajkazyl už spolupraacuteci navaacutezal)

- definice akčniacuteho raacutediusu (př zapojeniacute do Zažiacutet město jinak novyacute

cirkus etc) -gt naacutesledně definovaacuteniacute rozvoje a potenciaacutelniacutech partnerů

ndash vize soběstačneacute kulturniacute jednoty rozleacutehajiacuteciacute se v okoliacute Ponce

- inspirace zahraničniacutemi zdroji (př Trans Europe Halles (wwwtehnet)

- ciacutelem rozšiacuteřit aktivity až hranice stavby

---

Tanec Praha je za viacutece než 20 let sveacute existence zapojen do řady mez-

inaacuterodniacutech siacutetiacute a projektů v nichž mapuje pozitivniacute zkušenosti ze

zahraničiacute a funkčniacute modely obdobnyacutech kreativniacutech center clusterů

apod Od r 1991 je členem IETM (Informal European Theatre Meet-

ing ndash wwwietmorg) daacutele patřiacute k zaklaacutedajiacuteciacutem členům Aerowaves

(Evropskaacute platforma mladyacutech choreografů ndash wwwaerowavesorg)

avšak ve vztahu k revitalizaci industriaacutelniacutech prostor kolem Ponce maacute

zaacutesadniacute vyacuteznam Trans Europe Halles (TEH ndash wwwtehnet) ndash network

jehož doporučeniacute bylo součaacutestiacute původniacuteho projektu Ponce s niacutemž

Tanec Praha r 1998 zviacutetězil ve veřejneacute soutěži na kulturniacute využitiacute daneacute

budovy Česko-anglickaacute informace o teacuteto siacuteti je přiacutelohou č 1 Celeacute

Kreativniacute centrum Žižkov by se přirozeně stalo součaacutestiacute teacuteto siacutetě Praha

v niacute dosud chybiacute

Ponec je koncipovaacuten jako flexibilniacute viacuteceuacutečelovyacute prostor s vlastnostmi

tanečniacuteho saacutelu (speciaacutelniacute odpruženaacute podlaha dostatečně velkaacute sceacutena

na uacuterovni hlediště ktereacute maacute elevaci řad 40 cm) Vznikl přestavbou

opuštěneacuteho kina dřiacuteve tovaacuterniacute haly Od vzniku divadla se pražskaacute

tanečniacute sceacutena rozrostla a stoupajiacute i naacuteroky a potřeby zaacutezemiacute pro jejiacute

rozvoj vzdělaacutevaciacute projekty workshopy odborneacute seminaacuteře konfer-

ence diskuse a v neposledniacute řadě projekty mezinaacuterodniacute spolupraacutece

Současneacute zaacutezemiacute divadla Ponec je pro objem těchto aktivit zcela

nedostačujiacuteciacute Původniacute dispozice kinosaacutelu jsou velice limitujiacuteciacute a

hledajiacute se proto různaacute provizorniacute řešeniacute Kancelaacuteře tyacutemu jsou umiacutestěny

mimo budovu divadla v nedalekeacutem Karliacuteně Skladovaciacute prostory jsou

nevhodně umiacutestěny v mobilniacutech buňkaacutech (bez vytaacutepěniacute) na dvoře

14

areaacutelu SŽDC divadelniacute technologie např pod divaacuteckou tribunou a

zkušebny jsou umělci nuceni poptaacutevat v komerčniacutech nebo partner-

skyacutech studiiacutech Chybiacute prostor pro tvorbu ale i komunikaci s ostatniacutemi

uměleckyacutemi žaacutenry meeting point pro umělce i veřejnost skutečnyacute

dialog

Využitiacute a rekonverze industriaacutelniacutech prostor pro kulturně-společenskeacute

využitiacute je osvědčenyacutem modelem v celeacute řadě zemiacute a přinaacutešiacute vyacuterazneacute

zlepšeniacute kvality života v danyacutech lokalitaacutech Existujiacute celeacute bdquokreativniacute

čtvrtildquo jinde clustery v menšiacute miacuteře pak kreativniacute centra což je model

odpoviacutedajiacuteciacute rozloze okoliacute Ponce

Spolupraacutece nevlaacutedniacutech neziskovyacutech organizaciacute (NNO) s veřejnou

spraacutevou a miacutestniacutemi podnikateli je zcela zaacutesadniacute pro uacutespěch projektu

Vytvaacuteřiacute synergickyacute multiplikačniacute efekt přiacutenosnyacute pro veškereacute akteacutery a

hlavně veřejnost Proto se Tanec Praha jako leader projektu rozhodl

uspořaacutedat kulateacute stoly brainstormingy zapojil se do Strategickeacuteho

plaacutenu Prahy 3 a SWOT analyacutezy jejiacuteho kulturniacuteho rozvoje (viz přiacuteloha

č 3) zmapoval potenciaacutel NNO v okoliacute (viz přiacuteloha č 4) a možnosti

mezinaacuterodniacute spolupraacutece v raacutemci evropskyacutech siacutetiacute

4) VyacuteSTUPY ANALyacuteZ NAbIacuteZEJIacute bOHATeacute MOŽNOSTI PRO DANOU

LOKALITU

a) současnyacute tanecbull zkušebny studia ndash prostor pro tvorbu a workshopy divadlo Ponec

ndash divadlo pro tanec prezentace původniacute tvorby ndash otevřenyacute prostor

festivaly ndash TANEC PRAHA a Českaacute tanečniacute platforma Malaacute inventura

4 dny v pohybu Dětskeacute studio ndash rozvoj kreativity dětiacute prostřednictviacutem

tance pohybu a ostatniacutech uměniacute

b) novyacute cirkusbull spolupraacutece s Cirqueon ndash diacutelny pro děti i dospěleacute aktivity na dvoře

po celou letniacute sezonu popř chapiteau

c) design vyacutetvarneacute uměniacute hudba kulturniacute a kreativniacute průmyslybull siacutedlo drobnyacutech podnikatelů v oblasti designu ndash grafika novaacute meacutedia

sceacutenografie fashion design ndash spolupraacutece s uměleckyacutem školstviacutem v

daneacute čtvrti (např VOŠUP a SUPŠ ZUŠ) vyacutestavy a instalace diskuse

diacutelny přednaacutešky zapojeniacute do akce Žižkovskaacute noc apod optimaacutelně

audio-vizuaacutelniacute studio (dle dostupnyacutech prostředků na vybaveniacute)

d) ekologickeacute a komunitniacute aktivitybull cyklostezka ndash zaacutezemiacute diacutelna půjčovna propojeniacute na sousediacuteciacute čtvrti

uacutezkaacute spolupraacutece s bajkazylem nadaciacute Partnerstviacute bicykl amp Funbikes

Okolo a Pedal Project Klubem přaacutetel Žižkova aj zapojeniacute do aktivit

Zažiacutet město jinak Žižkovskeacute mezidvorky apod

e) sociaacutelniacute inkluze a praacutece s naacuterodnostniacutemi menšinamibull naacutevaznost na působeniacute umělců divadla Ponec na školaacutech Prahy 3 a

8 včetně ZŠ Havliacutečkovo naacutem zaměřeneacute na romskeacute děti spolupraacutece s

romskyacutemi aktivitami (Evropskeacute centrum romskeacute hudby aj) akce pro

Fond ohroženyacutech dětiacute Klokaacutenek spolupraacutece s DDM Ulita atd

f) spolupraacutece s miacutestniacutemi podnikateli a NNO na Žižkově a okoliacutebull Vystřelenyacute oko kino Aero klub Final Truhlaacuterna Streetculture City-

15

surfer Parukaacuteřka 35m2 DIY Remedium

Niacutezkoprahovyacute klub Husita skautskeacute oddiacutely Mamma help center

Rodinneacute a kulturniacute centrum Novaacute Trojka a dalšiacute

g) otevřenyacute prostor pro iniciativy občanů organizaciacute diskuse na aktuaacutelniacute teacutematabull veřejně přiacutestupneacute prostory kavaacuterny dvora aj free wi-fi možnost

avizovanyacutech debat i tematickyacutech bloků dle podnětů partnerů či

naacutevštěvniacuteků

Viacutece informaciacute na httpwwwdivadloponeccznewsindexmn17

page15

5 ŠtěPaacuten KubiŠta jatKa 78 Praha ndash holeŠovicerok vzniku 2014

- ke karliacutenskeacutemu triumviraacutetu maacute bliacutezko (provozuje Přiacutestav)

- Jatka78 ndash 2 haly holešovickeacute tržnice

- geneze projektu sklady CirkuLaPutyka vyhořely tento prostor se

jevil jako ideaacutelniacute zkušebna a sklad

- tržnice prohlaacutešena za naacuterodniacute kulturniacute pamaacutetku vlastniacutek Delta

nemohl stavbu zbořit a zastavit novou

- primaacutetor Svoboda i dalšiacute politici byli nakloněni myšlence

pronajmout prostor divadelniacutekům ŠK v teacute době opouštěl novou

sceacutenu naacuterodniacuteho divadla chtěl se věnovat odlišneacutemu typu projektu

- hala opravena sveacutepomociacute (brigaacuteda) naacutesledoval zkušebniacute

dvouměsiacutečniacute provoz (odhaleniacute chyb jako absence zatměniacute)

- crowdfundingovaacute kampaň Nakopni Jatka (vybrali přes 2 miliony Kč)

přispěvateleacute motivovaacuteniacute např odměnou bdquopodepsaacuteniacuteldquo židle v divadle

V současnosti maleacute množstviacute zaměstnanců postupně opadaacute prvotniacute

nadšeniacute současně vznikajiacute finančniacute probleacutemy

---

Multifunkčniacute divadlo hudebniacute klub galerie treacuteninkoveacute haly

zkušebna a tělocvična Miacutesto s ideaacutelniacutemi podmiacutenkami pro novyacute

cirkus Domovskaacute sceacutena Cirku La Putyka Prostor otevřenyacute českyacutem

i zahraničniacutem souborům uzpůsobenyacute pro rezidenčniacute projekty a

představeniacute workshopy konference diskuze přednaacutešky vyacutestavy

a happeningy Zrozeniacute prvniacuteho komplexniacuteho kulturniacuteho centra ve

středniacute a vyacutechodniacute Evropě

Viacutece informaciacute na httpwwwjatka78czo-nas

16

6 Matěj veleK naacuteKladoveacute naacutedraŽiacute ŽiŽKov Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 2012

- původně zaregistrovaacuteno kvůli lokaci pro produkčniacute agenturu -gt

začalo vyjednaacutevaacuteniacute

- na radnici M Stropnickyacute v teacute době se NNŽ stalo kulturniacute pamaacutetkou

- viacutece jedinců i instituciacute projevili zaacutejem o prostor

- 15 studentů architektury s rozpočtem 20 000 Kč navrhli koncept

přeměny saacutelu

- 2013 prostor využil Designblok

- uvedeniacute divadel koncertů spolupraacutece s bregantem (NFA) ndash letniacute

promiacutetaacuteniacute

S ČIacuteM bOJUJE NNŽ

1 okraj Žižkova (periferie) -gt nakonec se tato obava nenaplni

la naacutedražiacute je dostatečně přitažlivyacutem objektem navštěvuje ho

mnoho lidiacute včetně turistů

2 podpora Stropnickyacutem ndash NNŽ jako kulturniacute centrum

Prahy 3 kteraacute i do určiteacute miacutery spolupracovala dramaturgicky a

provozně (bezpečnostniacute opatřeniacute apod)

3 vrchol letošniacute sezoacuteny ndash velkaacute koncertniacute akce pro několik

tisiacutec lidiacute (viz Polygon) ndash fungovala jako zkouška zabezpečeniacute

akustiky apod po všech straacutenkaacutech vše proběhlo bez

probleacutemů jedinyacute zaacutedrhel byla stiacutežnost na hluk

4 pronaacutejem od ČD ČD Kargo a SŽDC (komplikovanějšiacute

domluva než u předchoziacutech řečniacuteků)

5 komunikace s jednotlivyacutemi uacuteředniacuteky dopomohla spolupraacuteci

např se SŽDC i po produkčniacute straacutence staacutele však na ČD vaacutezne

např využitiacute prostoru pro celoročniacute dramaturgii

6 v budoucnu hroziacute rozvoj stavebnictviacute v lokalitě zvyacutešenaacute

dopravniacute infrastruktura ad

PARTNEřI IPR PRAHA (NoVě 2015) NFA (PRoJEKT bdquoNA KLiacuteČldquo

LETošNiacuteHo LETNiacuteHo KINA) AERo GALERIE J FRAGNERA (VyacutesTAVA

LANDSCAPE)

Viacutece informaciacute na httpnakladovenadrazizizkovcomeno-nnz

17

7 čestMiacuter suŠKa studio bubec Praha-ŘePoryjerok založeniacute 2000

- skladovaacute hala v Řeporyjiacutech původně chtěl využiacutet jako svůj atelieacuter

-gt ziacuteskal do soukromeacuteho vlastnictviacute odpadlo lobovaacuteniacute u naacuteměstků

apod

- zvlaacuteštniacute symbioacuteza soukromeacuteho a městskeacuteho ndash vila privaacutetniacute pozemek

obecniacute

- založeniacute občanskeacuteho sdruženiacute (+ Holas Hřebejk ad)

- sloužiacute jako uměleckeacute studio i pro zahraničniacute tvůrce

- 200 rezidentů umělců

- bdquoart safarildquo ndash lov a obdivovaacuteniacute uměniacute

- pořaacutedaacuteniacute uměleckeacuteho festivalu interakce s veřejnostiacute

- vraacutetit něco lokalitě ndash uměniacute do veřejneacuteho prostoru

- obec ve stiacutenu velkoměsta poměrně odstrčenaacute lokalita (lideacute např

poprveacute přichaacuteziacute do styku s abstraktniacutem uměniacutem) původně miacutestniacute

obyvateleacute tomuto typu uměniacute a happeningu nerozuměli - -gt zave-

deniacute vyacutetvarnyacutech kurzů pro vzdělaacuteniacute o uměniacute v lokalitě

- okoliacute Prokopskeacuteho uacutedoliacute ndash uměleckyacute zaacutesah na hranici civilizace a

divokeacute přiacuterody

- 10 000 m2 kolem vily je v katastrofaacutelniacutem stavu -gt zaacutejem o pozemky

ndash na zastupitelstvu schvaacutelen plaacuten bdquo10 000 m2 kreativityldquo (dalšiacute atel-

ieacutery studio pro děti zahradniacute restaurace komunitniacute zaacutehony kunst-

halla ad)

---

Od roku 2000 působiacute nejen jako sochařskeacute studio ale i jako kulturniacute

centrum s využitiacutem pro rezidenčniacute pobyty umělců pořaacutedaacute vyacutestavy

diacutelny pro děti a mlaacutedež a vyviacutejiacute mnoho dalšiacutech aktivit

Mezinaacuterodniacute uměleckeacute rezidenčniacute pobyty aktuaacutelně nabiacuteziacute miacutesto pro

10 rezidentů v samostatnyacutech atelieacuterech a v otevřeneacutem prostoru studia

po celyacute rok 24h denně O vyacuteběru umělců k rezidenčniacutem pobytům

rozhoduje Uměleckaacute rada studia rezidenti jsou v kontaktu s předniacutemi

českyacutemi umělci mohou mezi sebou sdiacutelet sveacute zkušenosti a na konci

pobytu představit vytvořenaacute diacutela

Uměniacute ve veřejneacutem prostoru je vyacuteznamneacute teacutema kteryacutem se od sveacuteho

vzniku Studio bubec zabyacutevaacute ať již kraacutetkodobyacutem nebo dlouhodobyacutem

umisťovaacuteniacutem děl do veřejneacuteho prostoru či přednaacuteškami Art Safari ndash

vyacutestava děl autorů z Českeacute republiky i ze zahraničiacute Znaacutemiacute umělci

vystavujiacute po boku mladyacutech a začiacutenajiacuteciacutech autorů Konaacute se dvakraacutet

ročně formou festivalu uměniacute jehož součaacutestiacute jsou takeacute workshopy

hudebniacute a divadelniacute vystoupeniacute

Vyacutestavy uskutečněneacute mimo studio ve spolupraacuteci s kulturniacutemi nebo

městskyacutemi institucemi např vyacutestavy ve Staroměstskeacute radnici v Praze

(2011 2013) a dalšiacute babybubec - workshopy vyacutetvarneacute kurzy a

přiacuteměstskeacute taacutebory - pořaacutedaacuteme tvořiveacute diacutelny pro děti i dospěleacute přiacutemo

ve Studiu bubec a takeacute v nově zrekonstruovanyacutech prostoraacutech na

Řeporyjskeacutem naacuteměstiacute

Divadlo bubec založeneacute v roce 2005 pod vedeniacutem Arjany Shameti

a Renaacutety Kubišoveacute se zaměřuje předevšiacutem na loutkoveacute divadlo pro

18

nejmenšiacute divaacuteky v nemocniciacutech či v dětskyacutech domovech

Revitalizačniacute projekty v současnosti např Zahrada bubec projekt

sochařskeacute zahrady a kreativniacuteho hřiště s budovou studia pro praacuteci s

dětmi v bliacutezkosti Studia bubec

V roce 2014 jsme vytvořili studii rozvoje oblasti v okoliacute Studia bubec

a jejiacute revitalizaci v sochařskyacute interaktiniacute park a pod naacutezvem bUbEC

10 000 m2 kreativity ji realizujeme ve 4 faacuteziacutech

Viacutece informaciacute na httpwwwbubecczinpageo-nas

19

8 Michaela Mixovaacute centruM Pro Kreativniacute PodniKaacuteniacute dePo2015 PlzeŇrok založeniacute 2015

- industriaacutelniacute objekt z roku 1930

- prostor původně obyacutevaly městskeacute dopravniacute podniky ty naacutesledně

přesunuty do nově vystaveneacuteho objektu hala naacutesledně poskytnuta

Plzni2015

- lokalita zajiacutemavaacute i pro developery (15 minut z centra)

- prostor zpřiacutestupnit kreativniacutem průmyslům ndash tiacutem zamezit absolut-

niacutemu financovaacuteniacute z veřejnyacutech zdrojů

1 KREATIVNIacute INKUbaacuteTOR ndash poskytnutiacute prostoru lektorskeacute

kurzy (př o podnikaacuteniacute) ndash již probiacutehaacute testovaacuteniacute jedni z umělců

na zaacutekladě toho již dnes prodaacutevajiacute sveacute vyacuterobky ndash a majiacute vlastniacute

label

2 MAKERSPACE ndash poskytnutiacute materiaacutelů naacutestrojů (funguje na

baacutezi členstviacute) noveacute technologie

3 COWORKINg ndash pronajiacutemaacuteniacute kancelaacuteřiacute

4 OŽIVOVaacuteNIacute PROSTORU AKCEMI (př přednaacutešky o

financovaacuteniacute z evropskyacutech zdrojů)

5 pro veřejnost zřiacutezeniacute KOMUNITNIacute ZAHRADY (DEPO využijiacute i

miacutestniacute obyvateleacute kteřiacute žijiacute i v panelaacuteciacutech apod)

- chybiacute kancelaacuteře rekonstrukce infrastruktury topeniacute a takeacute jistota

a vyacutehled

- inspirace projekty ndsm Amsterdam boxpor Londyacuten etc

---

DEPO2015 je vyacutestupem projektu Plzeň ndash Evropskeacute hlavniacute město kul-

tury 2015 Srdcem DEPO2015 je Centrum pro kreativniacute podnikaacuteniacute

ktereacute propojuje kulturu s byznysem a kreativniacutemi průmysly Depo je

miacutestem kde siacutedliacute pracujiacute tvořiacute prezentujiacute či obchodujiacute start-upy i za-

vedeneacute firmy Komunita kreativniacutech lidiacute se skvělyacutemi naacutepady a touhou

je realizovat maacute možnost projiacutet procesem inkubace tj za asistence a

mentoringu profesionaacutelů z kulturniacutech a kreativniacutech průmyslů nastarto-

vat svůj podnikatelskyacute zaacuteměr může využiacutevat sdiacutelenyacute pracovniacute prostor

otevřenou diacutelnu na vyacuterobu prototypů nebo si pronajmou atelieacuter či

kancelaacuteř DEPO2015 je takeacute siacutedlem rezidenčniacuteho programu OPEN

AiR kteryacute nabiacuteziacute českyacutem umělcům a kreativcům možnost vycestovat

do zahraničiacute a zaacuteroveň zve zahraničniacute kulturniacute sceacutenu do Plzně

Viacutece informaciacute na httpwwwdepo2015cz

20

9 gaacutebor bindics staraacute trŽnica bratislavarok založeniacute 2012

Staraacute tržnica je přeměna uzavřeneacuteho nehostinneacuteho prostoru

- projekt iniciovalo 11 profesionaacutelů (praacutevniacutek fundraiser ad)

- komerčniacute naacutejem 120 000 Kč ročně -gt vyacuteměnou fair spolupraacutece s

městem ndash určitaacute čaacutestka jde bratislavě

- image Tržnice tvořiacute trhy ndash všechny projekty podporujiacute tento zaacutekladniacute

koncept

- vstupniacute prostor rovněž revitalizovaacuten ndash důraz na reprezentativnost

- marketingovyacute produkt ndash navaacutezaacuteniacute na vyacuterobu sodovek dřiacuteve

spojenyacutech s tržniciacute

- rok 2014 106 000 naacutevštěvniacuteků rok 2015 158 0000 naacutevštěvniacuteků

- 5 rozpočtu jde na filantropickeacute uacutečely

- preferuje fundraising před vyacuteraznou spolupraciacute s městem ndash

nezaacutevislost od veřejnyacutech zdrojů

- zvyšovaacuteniacute kvality objektu podpořeno zvyšovaacuteniacutem kvality veřejneacuteho

prostoru ndash př mapovaacuteniacute reklamniacutech ploch sledovaacuteniacute developerskyacutech

projektů (vytvořeniacute pracovnaacutech skupin experti z oblasti etnografie

event managementu praacutev ad) -gt naacutevrhy na využitiacute objektu Novaacute

Jurkovičova teplaacutereň

---

Projekt revitalizaacutecie Starej tržnice s naacutezvom ldquoMestskeacute centrum Staraacute

tržnicardquo vypracovalo občianske združenie Aliancia Staraacute Tržnica v roku

2012 Projekt bol predloženyacute na magistraacutet hlavneacuteho mesta SR bratisla-

va a po zapracovaniacute pripomienok zo strany magistraacutetu poslancov

mestskeacuteho zastupiteľstva a verejnosti 7 februaacutera 2013 schvaacutelilo mest-

skeacute zastupiteľstvo prenaacutejom budovy Aliancii za uacutečelom jeho realizaacutecie

Primaacuternym cieľom projektu je aby sa Staraacute tržnica stala stretaacutevaciacutem

bodom kultuacutery v meste pričom je otvorenaacute rocircznym vekovyacutem

skupinaacutem a poskytuje rozličneacute služby obyvateľom aj naacutevštevniacutekom

mesta

Pri plaacutenovaniacute sme dbali na to aby bol priestor multifunkčnyacute na jednej

strane umožňuje usporaduacutevať plnohodnotneacute trhy na druhej strane sa

mocircže premeniť na priestor pre koncerty konferencie divadelneacute

predstavena Ak je treba dokaacuteže usadiť až 653 naacutevštevniacutekov

Z hľadiska dlhodobej udržateľnosti je docircležiteacute aby budova mohla

sluacutežiť meniacim sa trendom ndash sedem dniacute v tyacuteždni dokaacuteže fungovať ako

tržnica prednaacuteškovaacute saacutela alebo miesto pre podujatia

Viacutece informaciacute na httpstaratrznicasko-nas

21

22

Před sympoziem jsme rozeslali řečniacutekům a hostům kteřiacute se věnujiacute

spraacutevě budov dotazniacutek jehož ciacutelem bylo připravit se na diskusi a

zmapovat dobreacute a špatneacute zkušenosti a to co respondenti vniacutemajiacute

jako svůj přiacutenos městu

1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe

2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec

3 co byste dnes udělali jinaK

4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali

5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města

Na dotazniacutek odpovědělo 9 respondentů s těmito projekty

Stara Tržnica (bratislava) Radlickaacute kulturniacute sportovna - Fashion

garage - Kavaacuterna v ulice Stroupežnickeacuteho (Praha) Plechaacuterna (Praha

Kreativniacute zoacutena DEPO2015 (Plzeň) Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov (Praha)

Jatka78 (Praha) bajkazyl (Praha) Studio bubec (Praha) PONEC -

divadlo pro tanec (Praha)

4 VYacuteSLEDKY DOTAZNIacuteKOVEacuteHO ŠETŘENIacute1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe

KOmUNITAbudovaacuteniacute zapojeniacute komunity divaacuteci 7

PROGRAmProgram (rozšiřuje se kvalita pravidla pro nekomerčniacute

niacutezkoprahoveacute udržitelneacute inkluzivniacute programy) 4

KAPACITYRekonstrukce prostoru 3

Našli jsme miacutesto na lsquotrhursquo 3

Vytvořili jsme finančně udržitelnyacute plaacuten (kombinace

soukromyacutech veřejnyacutech financiacute přiacutepadně niacutezkeacute

provozniacute naacuteklady) 2

Nadšeniacute teamu 2

Vytvořili jsme profesionaacutelniacute team 1

vZTAHYSpolupraacutece s MČ P3 (Matěj Stropnickyacute) 1

23

2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec

KAPACITY Nedostatek financiacute probleacutem přesvědčit grantoveacute komise že

projekt si zasloužiacute většiacute podporu 4

Nedostatek lidiacute (team) nedostatečnyacute management 2

Nemožnost využiacutevat okoliacute budovy nedostatek prostoru 2

Kraacutetkodobeacute smlouvy 1

Časovaacute deacutelka rekonstrukce 1

vZTAHY Nemožnost sdiacutelet kreativitu teamu s vlastniacutekem nemovitosti

a spolu rozviacutejet projekt 1

Ne nejlepšiacute vztah s magistraacutetem kteryacute se promiacutetaacute do denniacute

komunikace 1

Vztahy s MČ lokaacutelniacutemi siacutetěmi 1

Nezaacutejem širokeacuteho publika o program 1

3 co byste dnes udělali jinaK

KAPACITYNejdřiacuteve definovat organizačniacute strukturu a zajištěniacute financiacute předtiacutem

než půjdeme do nepřiměřeně ambicioacutezniacuteho programu 2

Lepšiacute odhady časů a naacutekladů na rekonstrukce 1

Prostor - vlastnictviacuteKonverze budovy ne v obecniacutem vlastnictviacute (ideaacutel vlastnictviacute silneacute

firmy s veřejnyacutem působeniacutem např Českaacute pošta Českeacute draacutehy) 1

KOmUNIKACE vZTAHYViacutece komunikace s politiky MČ a jejich zapojovaacuteniacute do tvorby pro-

gramu a obnovy budovy 1

Jako jedinec bych udělal všechno jinak ale ve spolupraacuteci se

učiacuteme hledat funkčniacute řešeniacute 1

Většiacute suverenita projektu nezaacutevislost na MČ a partnerů 1

DALŠiacuteProgram 1

Jsme spokojeni nic bychom neměnili 1

24

4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali

SPOLUPRAacuteCIZapojeniacute do plaacutenovaacuteniacute města lsquoMaacuteme přece dostatek znalostiacutersquo

legitimniacute partner respekt města vůči teacuteto tvůrčiacute lsquodeveloperskeacutersquo

činnosti 4

Důvěra v obsah kteryacute tvořiacuteme začleněniacute našeho programu do

dramaturgie kulturniacuteho odboru MČ 1

Respekt k aktivitě zdola pouličniacutemu životu 1

finančniacute sPoluUacutečastDlouhodobyacute grant financovaacuteniacute pronaacutejem za vyacutehodneacute podmiacutenky

3

LEGISLATIvNiacute PODPORADlouhodobyacute kontrakt 2

Zjednodušenaacute povoleniacute pro uměleckeacute akce ve veřejneacutem

prostoru 1

mEDIAacuteLNiacute PODPORA

Mediaacutelniacute podpora citylighty 1

5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města

1 PROSTOR Oživeniacute miacutesta vznik chybějiacuteciacuteho prostoru katalyzaacutetor 5

Zaacutechrana zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovitosti 3

Udržitelnost šetrnost (jako vyacutechovnyacute aspekt miacutesta) 1

2 KOmUNITA vZTAHY

Noveacute publikum lideacute v miacutestě propojeniacute komunit

(uměleckaacute residenčniacute) na lokaacutelniacute ale i naacuterodniacute uacuterovni 7

Sociaacutelniacute kontrola zvyacutešeniacute bezpečnosti podchyceniacute

probleacutemoveacute mlaacutedeže 3

Inspirace jinyacutech iniciatiacutev k založeniacute vlastniacutech projektů 2

Prolomeniacute barieacuter (mentaacutelniacute byrokratickeacute) směrem k uspořaacutedaacuteniacute

akciacute ve veřejneacutem prostoru 1

Precedent - je to vůbec možneacute 1

3 PROGRAmNovaacute teacutemata uměleckeacute kreativniacute programy pro město 1

25

265 ZAacutePIS Z DEBATY

5 ZAacutePIS DEBATY

K prezentujiacuteciacutem řečniacutekům přibyli na debatu

hanKa tŘeŠtiacuteKovaacute radniacute Pro Kulturu Praha 7toMaacuteŠ ctibor byacutevalyacute Ředitel institutu Pro Plaacutenovaacuteniacute a rozvoj PrahyPetr vilgus Miacutestostarosta Mč Praha 8

- analyacuteza prezentaciacute všechny projekty dopomohly sveacute

lokalitě k oživeniacute prostoru zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovi-

tosti nebo udržitelnosti lokality

Pohled ze strany MěstsKyacutech zastuPitelů

tŘeŠtiacuteKovaacute - představuje pohled ze strany města

- zaacutestupce městskeacute samospraacutevy

- přiacutenos projektů vidiacute vedle vyacuteše zmiacuteněnyacutech i v tzv kulturniacute

korozi (viz Jatka78)

- tržnici v Holešoviciacutech chce proměnit nejen v kulturniacute ale i

gastronomickeacute centrum

- Praha 7 maacute velkeacute množstviacute brownfieldů (bubny a okoliacute)

vILGUS- přebiacuterali radnici v nepřiacuteliš dobreacutem stavu půl roku

napravovali probleacutemy

- s prezentovanyacutemi projekty se setkal hlavně v zahraničiacute

(př Polsko ndash Lodže je přezdiacutevaacutena Manchester vyacutechodu až

kulturniacute projekty městu daly novyacute smysl -gt budovy ktereacute

přišly o vyacuteznam ho naacutehle ziacuteskaacutevajiacute zpět)27

jaKaacute je v současnosti Praacutece s MěsteM

bINDICS- funkce objektu - neniacute potřeba nutně klaacutest důraz na uměleckeacute aktiv-

ity ndash funkce objektu je zapojeniacute veřejnosti ndash inkluzivnost zaacuteroveň je

podmiacutenkou ufinancovatelnost -gt pak se projekt staacutevaacute funkčniacutem a

hraje roli katalyzaacutetoru

- vztah s městem ndash podmiacutenkou je byacutet transparentniacute ale nevyužiacutevat ji

jako vyacutemluvu (mnoheacute projekty nejsou realizovaacuteny a braacuteniacute se transpar-

entnostiacute na začaacutetku) ndash gaacutebor se svyacutem tyacutemem chce daacutet zaacuteruku ochotu

investovat svou siacutelu potažmo finance

- město vždy bude miacutet fixniacute strukturu např co do byrokracie ndash

nemůže v takoveacute miacuteře generovat naacutepady a realizovat projekty tak

jako nepolitickyacute činitel kteryacute maacute volnou ruku - např nemusiacute vypisovat

veřejneacute soutěže a rovnou myšlenky realizuje

-gt proto bere developery jako partnery

KUbIŠTA- kolik staacutel projekt Jatka78 neniacute důležiteacute posuvnou silou je vše os-

tatniacute (odhodlaacuteniacute kreativita apod)

- alternativy je přehršel naopak Praze chybiacute klasično

- probleacutem je přiacutestup veřejneacute spraacutevy i veřejnopraacutevniacutech meacutediiacute

ndash nedokaacutežou snaze projektů nijak pomoci (viz otviacuteračka Jatek ndash

reportaacutež ze zliacutenskeacuteho kraje o premieacuteře divadleniacute Cesty do pravěku

ndash o Jatkaacutech ani slovo jen v Udaacutelostech v kultuře ndash ty majiacute ale niacutezkou

sledovanost - zaslouženě)

- moraacutelniacute podpora Prahy 7 byla snad důležitějšiacute než finančniacute

- ideaacutelniacute spolupraacutece s městem by byla naacutesledujiacuteciacute poskytnutiacute

objektu ze začaacutetku daacutet zaacutekladniacute podmiacutenky ndash pomoci se spraacutevou

objektu a bezpečnostniacutemi opatřeniacutemi naacutesledně nechat volneacute ruce po

předloženiacute konceptu (tiacutem je umožněna naacuteslednaacute kontrola) kliacutečoveacute je

rovněž nepodepsat smlouvu o zaacutekazu pronaacutejmu ndash pak si na sebe neniacute

možneacute vydělat

KREUZmANNOvAacute- vybalancovat komerčniacute projekty s uměniacutem je naacuteročneacute ndash smlouva o

zaacutekazu komerčniacutech uacutečelů by takeacute naopak ospravedlňovala město či

samotnou instituci k vyacuteraznějšiacutemu financovaacuteniacute na uacutekor uměniacute

vELEK- pro něj je zaacutekaz pronajiacutemaacuteniacute spiacuteše likvidačniacute než omezujiacuteciacute pod-

miacutenky o kteryacutech mluvila Kreuzzigerovaacute

- Stropnickyacute fungoval skvěle v asistenci s pronaacutejmem a důvěrou

jaK Pracovat s brownfieldy

CTIbOR- na straně soukromeacuteho sektoru panuje strach např z nedodrženiacute

dohod

- podmiacutenkou je hledaacuteniacute důvěry na veřejneacute aktivniacute a privaacutetniacute straně

Masare (v PubliKu)- jmenuje dalšiacute pozitivniacute přiacuteklady na Praze 7 ndash studio Alta Stalin

potenciaacutel vidiacute i na Vyacutestavišti

28

29

- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že

nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš

tuto roli

- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů

měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od

vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem

bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že

jen 8 projektu je financovaacuteno městem

- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se

soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute

vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici

- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat

vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco

podniknout

s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute

KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ

kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)

-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti

- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute

obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně

- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem

žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)

- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute

entusiasmus (viz Studio Alta)

- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v

zahraničiacute

- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let

- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash

kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo

ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky

- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města

- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led

politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute

- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor

nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město

vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli

financovat z vlastniacutech peněz

- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program

- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem

automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD

- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do

palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery

Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto

portfolia

- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu

objektu30

31

- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute

bezpečnějšiacute lokality

tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet

- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a

vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme

skrze naše aktivity a postoje

- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů

přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute

čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6

kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury

co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele

CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v

raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy

KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je

komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou

tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize

- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute

projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme

Prahy jako města kultury

KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova

NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a

snažit se ho rozviacutejet

vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema

- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-

dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute

by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)

Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli

uvědomit a veřejně deklarovat

- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou

uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute

vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-

boval v prostřediacute kultury

- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků

jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v

paměti při jednaacuteniacute s nimi)

32

33

tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy

CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute

pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute

nekoncepčnosti a absence vize

- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-

vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde

ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute

mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-

tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už

pouhou naacutevštěvou např NNŽ)

vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k

odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v

Thomayerovyacutech sadech

Kovačević

- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-

nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům

- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash

hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute

34

35

měny apod všichni (př architekti se

stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40

liber na hodinu

- město by mělo začiacutet rozlišovat

majetek jako komerčniacute věc a jako

něco jineacuteho (př kulturu)

ndash tato neschopnost odlišit dva typy

objektů jsou mnohdy důvodem

neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech

budov (viz na dům Na Kocandě)

DĚKUJEMEorganizaacutetor

PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD

konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů

Women Public Space Prague

MgA David Kašpar

manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech

odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy

zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague

fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu

zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute

ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha

sPoluorganizaacutetor

text neprošel jazykovou uacutepravou

Viacutece info na

4+4 dny v pohybu

Page 9: MMB_zaverecna sprava

1 Karliacutenska Kasaacuterna2 Karliacutensky Viadukt3 Kreativniacute zoacutena DEPO 20154 Jatka 78

5 Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov6 Staraacute Tržnica

do 2 let 3 - 5 let

7 PONEC - divadlo pro tanec8 Studio Bubec

10 + let

Z hlediska času jsme projekty volili

21 ČAS

1 Karliacutenska Kasaacuterna 2 Karliacutensky Viadukt 3 Kreativniacute zoacutena DEPO 20154 Jatka 785 PONEC - divadlo pro tanec6 Staraacute Tržnica

MĚSTO STAacuteT MČ

7 Studio Bubec8 Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov

SOUKROMYacute MAJITEL STAacuteTNIacute PODNIK

22 VLASTNICTVIacute

8

23 FINACOVAacuteNIacute

1 TEacuteMĚř VYacuteLUČNĚ VEřEJNEacute DEPO2015 (90)

2 VYacuteLUČNĚ SOUKROMEacute BUBEC začaacutetek

3 CROwDfUNDINg JATKA 78 začaacutetek 4 KOMBINACE

veřejneacute (70-80) soukromeacute (do 20) PONEC NAacuteKLADOVEacute NAacuteDRAŽIacute ŽIŽKOV (stoupaacute přiacutejem z vlastniacute činnosti)

veřejneacute (60) soukromeacute (10) individuaacutelniacute podpora (10) vlastniacute činnost (20) BUBEC současnost

fundraising (15) reklamniacute partnerstviacute (20) soukromeacute naacutejmy (65) STARAacute TRŽNICA

9

10

1 Michaela Pixovaacute bdquoMetabolity Města a jejich KULTURNiacute POTENCIAacuteLldquo

Do teacutematu ne nutně zahrnujeme pouze brownfieldy ale i mnoheacute

budovy ktereacute jednoduše řečeno město odvrhne jsou praacutevě

metabolitami města

-brownfieldy chaacutepeme jako budovyprostory postiženeacute původniacutem

využitiacutem lokality pro jejichž regeneraci a využitiacute je potřeba zaacutesah

zvnějšku

Jak znovu využiacutet brownfieldy Musiacuteme si řiacutect odkud se berou

- neustaacutele vytvaacuteřiacuteme noveacute způsoby vyacuteroby (agraacuterniacute-gtprůmyslovyacute-

gturbanizačniacute)

- dnes se koloběh kapitaacutelu nachaacuteziacute v městskeacutem prostřediacute

- způsoby rozvoje

1 INVESTOVaacuteNIacute DO bUDOVLOKALIT

2 SPATŘENIacute PŘIacuteLEŽITOSTI

3 ROZVOJ INICIOVANyacute KULTUROU - -gt kulturniacute rozvoj na zaacutepadě v

80 a 90 letech k naacutem přichaacuteziacute o 20 let později

- k teacutematu kulturniacuteho rozvoje se musiacuteme stavět i kriticky

Kreativniacute průmysly nejsou vždycky spaacutesnou přiacuteležitostiacute

3 PREZENTACE A PROJEKTY2 ŠImON CAbAN KARLiacuteNSKAacute KASAacuteRNA PRAHA ndash KARLiacuteNrok vzniku 2014

- investoři developeři a politici jsou akteacutery kteřiacute toto teacutema mohou

vyacuterazně ovlivnit (v saacutele 4 zaacutestupci městskeacute samospraacutevy)

- problematikou se zabyacutevaacute skoro 30 let

- přeměna prostoru na Žižkově (U bulhara) na kulturniacute saacutel nebyl možnyacute

kvůli vlastnictviacute parkoviště Pentou - - gt projekt Kasarta ndash

karliacutenskaacute byacutevalaacute kasaacuterna (Jana Žižky z Trocnova)

- objekt vypsanyacute na prodej Ministerstvem vnitra ndash dosud nenašlo vlast-

niacuteka

- Praze schaacuteziacute saacutel pro velkeacute množstviacute lidiacute

- mezi zaacutejemci by byli filharmonici kteřiacute vyhledaacutevajiacute praacutevě akustiku

kterou kasaacuterna nabiacuteziacute

Čiacutem se kasaacuterna lišiacute od Fora Karliacuten nebo palaacutece Lucerny je

multifunkčnost - prostor pro kreativniacute činnost zaacutezemiacute variabilniacute

prostor provaziště ad

---

V P r a z e je množstviacute budov a saacutelů sloužiacuteciacutech kulturniacutem udaacutelostem

Mnoheacute z nich jsou reprezentativniacute ale teacuteměř žaacutednyacute nemaacute

parametry dostatečneacute velikosti neutraacutelnosti a uacutečelnosti pro současneacute 11

kulturně-společenskeacute akce ktereacute se často pohybujiacute na hraniciacutech

všech možnyacutech žaacutenrů využiacutevajiacute noveacute technologie a potřebujiacute takeacute

adekvaacutetniacute služebnyacute přiacutestup - přiacutejezd a zaacutezemiacute Zaacutekladniacute principem je

vytvořit budovu pro konaacuteniacute všech takovyacutech udaacutelostiacute stiacutem aby uni-

verzalita objektu nedeterminovala samotnou akci ale zůstala k niacute

neutraacutelniacute maximaacutelně služebnaacute pro vyniknutiacute akce samotneacute I když je

pochopitelneacute že v přiacutepadě nemalyacutech naacutekladů a předevšiacutem prestiže

takoveacuteho diacutela je nutneacute myslet i na jeho reprezentativniacute tvaacuteř charakter

budovy by měl byacutet uacutečelovyacute (ekonomickyacute) funkčniacute služebnyacute

Kasaacuterna Jana Žižky z Trocnova v Karliacuteně se jeviacute jako optimaacutelniacute miacutesto

- poloha v centru

- dopravniacute dostupnost

- možnost parkovaacuteniacute

- velikost

- revitalizace staacutevajiacuteciacuteho objektu (a nikoli expanze mimo centrum

města)

Pozemek na ktereacutem kasaacuterna stojiacute umožňuje v samotneacutem dvoře

objektu realizaci dostatečně velkeacute haly včetně potřebneacuteho zaacutezemiacute

Objekty staacutevajiacuteciacute budovy pak nabiacuteziacute nejen nezbytneacute

administrativniacute zaacutezemiacute ale i např ubytovaciacute kapacity (ubytovaacutevaacuteniacute

hostujiacuteciacutech umělců ale i celyacutech hudebniacutech a divadelniacutech těles je

dosud finančně i organizačně velice naacutekladnou položkou)

25m šiacuteře saacutelu deacutelka 50m plus dalšiacute propojitelneacute prostory celkem

kolem 100m Vyacuteška cca 12m rovnaacute podlaha zapuštěneacute balkony

ochozy nosnaacute konstrukce (nejen) stropu pro různeacute instalace - to jsou

zaacutekladniacute funkčniacute parametry ověřeneacute z mnoha saacutelů a akciacute

Na zaacutekladě mnohyacutech diskuziacute mezi umělci architekty zaacutestupci města i

aktivniacute veřejnostiacute je potřebnost takoveacuteho prostoru nezpochybnitelnaacute

Otaacutezkou pochopitelně zůstaacutevaacute způsob financovaacuteniacute

Uvedenaacute vizualizace neniacute architektonickyacutem naacutevrhem ale

empirickou objemovou a charakterovou studiiacute prostoru Předklaacutedaacuteme

tuto vizi pro posouzeniacute zainteresovanyacutech

Šimon + Miroslav

12

3 igor Kovačević KarliacutensKyacute viaduKt PRAHA ndash KARLiacuteNrok vzniku 2013

- Karliacuten maacute potenciaacutel jako dřiacutev berliacuten Viacutedeň (vizualitou i naacuteplniacute)

- projekt oživeniacute Negrelliho viaduktu

- zprvu prochaacutezel projekt deziluziacute ndash většinu pozemku vlastniacute Českeacute

draacutehy (konflikt se SŽDC)

- kompromis převedeniacute pozemků pod piliacuteři viaduktu na SŽDC pod

oblouky na hl m Prahu

- projekt aktivniacute na 3 dny v raacutemci Zažiacutet město jinak ndash 10 galeriiacute trans-

formovalo podobloukovyacute prostor na kulturniacute (př v jednom prostoru

knihovna na sdiacuteleniacute a vyacuteměnu kniacutežek)

- přišla potřeba posunout tuto ideu daacutel -gt zprofesionalizovat celyacute

projekt

- 2014 navaacutezaacuteniacute spolupraacutece s karliacutenskyacutemi společnostmi (zaměřujiacuteciacute

se na společenskyacute komunitniacute život) -gt organizace kulateacuteho stolu pro

důležiteacute hraacuteče ndash to bylo poprveacute co se uskutečnilo takoveacuteto setkaacuteniacute

všech akteacuterů kteřiacute mohou věc ovlivnit

---

V současneacute době se připravuje rekonstrukce Negrelliho viaduktu

kteraacute umožniacute zkapacitněniacute uacuteseku mezi železničniacute zastaacutevkou Praha

bubny a železničniacute zastaacutevkou Praha Masarykovo naacutedražiacute pro ve-

deniacute vlaků z Kladna a nově letiště Ruzyně Přiacutepravy trvajiacute již zhruba

pět let ale teprve nyniacute dostaacutevajiacute reaacutelnyacute rozměr Rekonstrukce kteraacute

se maacute zahaacutejit ke konci roku 2015 (odhadem minimaacutelně za 800 mil

Kč) je ovšem pouze technickeacuteho charakteru zaměřuje se hlavně na

železničniacute trať a nepočiacutetaacute s možnostiacute transformace a využitiacutem pros-

toru okolo stavby Prostory pod oblouky byly mimo jineacute během prvniacute

republiky využiacutevaacuteny jako luxusniacute garaacuteže a saloacutenniacute opravny automobilů

Po druheacute světoveacute vaacutelce se z nich staly zbytkoveacute prostory sklady a

parkovaciacute staacuteniacute některeacute byly zazděny Současnyacute stav oblouků a okoliacute

mostu předevšiacutem v Karliacuteně je přinejmenšiacutem nelichotivyacute Nevzhledneacute a

nekulturniacute prostřediacute ktereacute miacutesty působiacute dojmem sklaacutedky je pobiacutedkou

pro využiacutevaacuteniacute těchto prostor spojeneacute s drogovou kriminalitou a

sociaacutelniacutemi probleacutemy Přitom se jednaacute o jedinečneacute z jednotky 60 m2

ktereacute se mohou staacutet zaacutekladnou pro mnoho kreativniacutech městskyacutech

aktivit - atelieacutery obchůdky bary start-up kancelaacuteře miacutesta pro set-

kaacutevaacuteniacute Vstup do Karliacutena se tak může proměnit v kreativniacute inkubaacutetor

Viacutece informaciacute na httpwwwcceaczczprojectsprojekt=viadukt

13

4 YvONA KREUZmANNOvAacute DIvADLO PONEC HALY za PonceM Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 1995

- Divadlo Ponec - původně strojiacuterna (1988)

- městskaacute čaacutest Praha 3 vypsala veřejnou soutěž na kulturniacute využitiacute

-gt 1 tanečniacute dům v ČR (ačkoliv v Evropě dance house běžnou

součaacutestiacute kulturniacuteho života)

- rekonstrukce budovy za velkeacute podpory staacutetu sponzorů a nakonec i

města

- Ponec jako vstupniacute braacutena k Žižkovu směrem od Florence ndash para-

lela s bulharem (IK) ndash nutnost reprezentativniacutech prostor na frekven-

tovanyacutech miacutestech (kvůli turistům např)

- všechny pozemky kolem Ponce patřiacute SŽDC blokujiacute průchod i cyk-

lostezku --gt jak revitalizovat okoliacute Ponce

- kliacutečoveacute pro projekt je propojeniacute osy Hlavniacute naacutedražiacute ndash Žižkov a osy

Florenc ndash horniacute Žižkov

- budovy kolem Ponce mohou sloužit jako zaacutezemiacute pro tanečniacute dům

- jednaacuteniacute s dalšiacutemi organizacemi (př bajkazyl už spolupraacuteci navaacutezal)

- definice akčniacuteho raacutediusu (př zapojeniacute do Zažiacutet město jinak novyacute

cirkus etc) -gt naacutesledně definovaacuteniacute rozvoje a potenciaacutelniacutech partnerů

ndash vize soběstačneacute kulturniacute jednoty rozleacutehajiacuteciacute se v okoliacute Ponce

- inspirace zahraničniacutemi zdroji (př Trans Europe Halles (wwwtehnet)

- ciacutelem rozšiacuteřit aktivity až hranice stavby

---

Tanec Praha je za viacutece než 20 let sveacute existence zapojen do řady mez-

inaacuterodniacutech siacutetiacute a projektů v nichž mapuje pozitivniacute zkušenosti ze

zahraničiacute a funkčniacute modely obdobnyacutech kreativniacutech center clusterů

apod Od r 1991 je členem IETM (Informal European Theatre Meet-

ing ndash wwwietmorg) daacutele patřiacute k zaklaacutedajiacuteciacutem členům Aerowaves

(Evropskaacute platforma mladyacutech choreografů ndash wwwaerowavesorg)

avšak ve vztahu k revitalizaci industriaacutelniacutech prostor kolem Ponce maacute

zaacutesadniacute vyacuteznam Trans Europe Halles (TEH ndash wwwtehnet) ndash network

jehož doporučeniacute bylo součaacutestiacute původniacuteho projektu Ponce s niacutemž

Tanec Praha r 1998 zviacutetězil ve veřejneacute soutěži na kulturniacute využitiacute daneacute

budovy Česko-anglickaacute informace o teacuteto siacuteti je přiacutelohou č 1 Celeacute

Kreativniacute centrum Žižkov by se přirozeně stalo součaacutestiacute teacuteto siacutetě Praha

v niacute dosud chybiacute

Ponec je koncipovaacuten jako flexibilniacute viacuteceuacutečelovyacute prostor s vlastnostmi

tanečniacuteho saacutelu (speciaacutelniacute odpruženaacute podlaha dostatečně velkaacute sceacutena

na uacuterovni hlediště ktereacute maacute elevaci řad 40 cm) Vznikl přestavbou

opuštěneacuteho kina dřiacuteve tovaacuterniacute haly Od vzniku divadla se pražskaacute

tanečniacute sceacutena rozrostla a stoupajiacute i naacuteroky a potřeby zaacutezemiacute pro jejiacute

rozvoj vzdělaacutevaciacute projekty workshopy odborneacute seminaacuteře konfer-

ence diskuse a v neposledniacute řadě projekty mezinaacuterodniacute spolupraacutece

Současneacute zaacutezemiacute divadla Ponec je pro objem těchto aktivit zcela

nedostačujiacuteciacute Původniacute dispozice kinosaacutelu jsou velice limitujiacuteciacute a

hledajiacute se proto různaacute provizorniacute řešeniacute Kancelaacuteře tyacutemu jsou umiacutestěny

mimo budovu divadla v nedalekeacutem Karliacuteně Skladovaciacute prostory jsou

nevhodně umiacutestěny v mobilniacutech buňkaacutech (bez vytaacutepěniacute) na dvoře

14

areaacutelu SŽDC divadelniacute technologie např pod divaacuteckou tribunou a

zkušebny jsou umělci nuceni poptaacutevat v komerčniacutech nebo partner-

skyacutech studiiacutech Chybiacute prostor pro tvorbu ale i komunikaci s ostatniacutemi

uměleckyacutemi žaacutenry meeting point pro umělce i veřejnost skutečnyacute

dialog

Využitiacute a rekonverze industriaacutelniacutech prostor pro kulturně-společenskeacute

využitiacute je osvědčenyacutem modelem v celeacute řadě zemiacute a přinaacutešiacute vyacuterazneacute

zlepšeniacute kvality života v danyacutech lokalitaacutech Existujiacute celeacute bdquokreativniacute

čtvrtildquo jinde clustery v menšiacute miacuteře pak kreativniacute centra což je model

odpoviacutedajiacuteciacute rozloze okoliacute Ponce

Spolupraacutece nevlaacutedniacutech neziskovyacutech organizaciacute (NNO) s veřejnou

spraacutevou a miacutestniacutemi podnikateli je zcela zaacutesadniacute pro uacutespěch projektu

Vytvaacuteřiacute synergickyacute multiplikačniacute efekt přiacutenosnyacute pro veškereacute akteacutery a

hlavně veřejnost Proto se Tanec Praha jako leader projektu rozhodl

uspořaacutedat kulateacute stoly brainstormingy zapojil se do Strategickeacuteho

plaacutenu Prahy 3 a SWOT analyacutezy jejiacuteho kulturniacuteho rozvoje (viz přiacuteloha

č 3) zmapoval potenciaacutel NNO v okoliacute (viz přiacuteloha č 4) a možnosti

mezinaacuterodniacute spolupraacutece v raacutemci evropskyacutech siacutetiacute

4) VyacuteSTUPY ANALyacuteZ NAbIacuteZEJIacute bOHATeacute MOŽNOSTI PRO DANOU

LOKALITU

a) současnyacute tanecbull zkušebny studia ndash prostor pro tvorbu a workshopy divadlo Ponec

ndash divadlo pro tanec prezentace původniacute tvorby ndash otevřenyacute prostor

festivaly ndash TANEC PRAHA a Českaacute tanečniacute platforma Malaacute inventura

4 dny v pohybu Dětskeacute studio ndash rozvoj kreativity dětiacute prostřednictviacutem

tance pohybu a ostatniacutech uměniacute

b) novyacute cirkusbull spolupraacutece s Cirqueon ndash diacutelny pro děti i dospěleacute aktivity na dvoře

po celou letniacute sezonu popř chapiteau

c) design vyacutetvarneacute uměniacute hudba kulturniacute a kreativniacute průmyslybull siacutedlo drobnyacutech podnikatelů v oblasti designu ndash grafika novaacute meacutedia

sceacutenografie fashion design ndash spolupraacutece s uměleckyacutem školstviacutem v

daneacute čtvrti (např VOŠUP a SUPŠ ZUŠ) vyacutestavy a instalace diskuse

diacutelny přednaacutešky zapojeniacute do akce Žižkovskaacute noc apod optimaacutelně

audio-vizuaacutelniacute studio (dle dostupnyacutech prostředků na vybaveniacute)

d) ekologickeacute a komunitniacute aktivitybull cyklostezka ndash zaacutezemiacute diacutelna půjčovna propojeniacute na sousediacuteciacute čtvrti

uacutezkaacute spolupraacutece s bajkazylem nadaciacute Partnerstviacute bicykl amp Funbikes

Okolo a Pedal Project Klubem přaacutetel Žižkova aj zapojeniacute do aktivit

Zažiacutet město jinak Žižkovskeacute mezidvorky apod

e) sociaacutelniacute inkluze a praacutece s naacuterodnostniacutemi menšinamibull naacutevaznost na působeniacute umělců divadla Ponec na školaacutech Prahy 3 a

8 včetně ZŠ Havliacutečkovo naacutem zaměřeneacute na romskeacute děti spolupraacutece s

romskyacutemi aktivitami (Evropskeacute centrum romskeacute hudby aj) akce pro

Fond ohroženyacutech dětiacute Klokaacutenek spolupraacutece s DDM Ulita atd

f) spolupraacutece s miacutestniacutemi podnikateli a NNO na Žižkově a okoliacutebull Vystřelenyacute oko kino Aero klub Final Truhlaacuterna Streetculture City-

15

surfer Parukaacuteřka 35m2 DIY Remedium

Niacutezkoprahovyacute klub Husita skautskeacute oddiacutely Mamma help center

Rodinneacute a kulturniacute centrum Novaacute Trojka a dalšiacute

g) otevřenyacute prostor pro iniciativy občanů organizaciacute diskuse na aktuaacutelniacute teacutematabull veřejně přiacutestupneacute prostory kavaacuterny dvora aj free wi-fi možnost

avizovanyacutech debat i tematickyacutech bloků dle podnětů partnerů či

naacutevštěvniacuteků

Viacutece informaciacute na httpwwwdivadloponeccznewsindexmn17

page15

5 ŠtěPaacuten KubiŠta jatKa 78 Praha ndash holeŠovicerok vzniku 2014

- ke karliacutenskeacutemu triumviraacutetu maacute bliacutezko (provozuje Přiacutestav)

- Jatka78 ndash 2 haly holešovickeacute tržnice

- geneze projektu sklady CirkuLaPutyka vyhořely tento prostor se

jevil jako ideaacutelniacute zkušebna a sklad

- tržnice prohlaacutešena za naacuterodniacute kulturniacute pamaacutetku vlastniacutek Delta

nemohl stavbu zbořit a zastavit novou

- primaacutetor Svoboda i dalšiacute politici byli nakloněni myšlence

pronajmout prostor divadelniacutekům ŠK v teacute době opouštěl novou

sceacutenu naacuterodniacuteho divadla chtěl se věnovat odlišneacutemu typu projektu

- hala opravena sveacutepomociacute (brigaacuteda) naacutesledoval zkušebniacute

dvouměsiacutečniacute provoz (odhaleniacute chyb jako absence zatměniacute)

- crowdfundingovaacute kampaň Nakopni Jatka (vybrali přes 2 miliony Kč)

přispěvateleacute motivovaacuteniacute např odměnou bdquopodepsaacuteniacuteldquo židle v divadle

V současnosti maleacute množstviacute zaměstnanců postupně opadaacute prvotniacute

nadšeniacute současně vznikajiacute finančniacute probleacutemy

---

Multifunkčniacute divadlo hudebniacute klub galerie treacuteninkoveacute haly

zkušebna a tělocvična Miacutesto s ideaacutelniacutemi podmiacutenkami pro novyacute

cirkus Domovskaacute sceacutena Cirku La Putyka Prostor otevřenyacute českyacutem

i zahraničniacutem souborům uzpůsobenyacute pro rezidenčniacute projekty a

představeniacute workshopy konference diskuze přednaacutešky vyacutestavy

a happeningy Zrozeniacute prvniacuteho komplexniacuteho kulturniacuteho centra ve

středniacute a vyacutechodniacute Evropě

Viacutece informaciacute na httpwwwjatka78czo-nas

16

6 Matěj veleK naacuteKladoveacute naacutedraŽiacute ŽiŽKov Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 2012

- původně zaregistrovaacuteno kvůli lokaci pro produkčniacute agenturu -gt

začalo vyjednaacutevaacuteniacute

- na radnici M Stropnickyacute v teacute době se NNŽ stalo kulturniacute pamaacutetkou

- viacutece jedinců i instituciacute projevili zaacutejem o prostor

- 15 studentů architektury s rozpočtem 20 000 Kč navrhli koncept

přeměny saacutelu

- 2013 prostor využil Designblok

- uvedeniacute divadel koncertů spolupraacutece s bregantem (NFA) ndash letniacute

promiacutetaacuteniacute

S ČIacuteM bOJUJE NNŽ

1 okraj Žižkova (periferie) -gt nakonec se tato obava nenaplni

la naacutedražiacute je dostatečně přitažlivyacutem objektem navštěvuje ho

mnoho lidiacute včetně turistů

2 podpora Stropnickyacutem ndash NNŽ jako kulturniacute centrum

Prahy 3 kteraacute i do určiteacute miacutery spolupracovala dramaturgicky a

provozně (bezpečnostniacute opatřeniacute apod)

3 vrchol letošniacute sezoacuteny ndash velkaacute koncertniacute akce pro několik

tisiacutec lidiacute (viz Polygon) ndash fungovala jako zkouška zabezpečeniacute

akustiky apod po všech straacutenkaacutech vše proběhlo bez

probleacutemů jedinyacute zaacutedrhel byla stiacutežnost na hluk

4 pronaacutejem od ČD ČD Kargo a SŽDC (komplikovanějšiacute

domluva než u předchoziacutech řečniacuteků)

5 komunikace s jednotlivyacutemi uacuteředniacuteky dopomohla spolupraacuteci

např se SŽDC i po produkčniacute straacutence staacutele však na ČD vaacutezne

např využitiacute prostoru pro celoročniacute dramaturgii

6 v budoucnu hroziacute rozvoj stavebnictviacute v lokalitě zvyacutešenaacute

dopravniacute infrastruktura ad

PARTNEřI IPR PRAHA (NoVě 2015) NFA (PRoJEKT bdquoNA KLiacuteČldquo

LETošNiacuteHo LETNiacuteHo KINA) AERo GALERIE J FRAGNERA (VyacutesTAVA

LANDSCAPE)

Viacutece informaciacute na httpnakladovenadrazizizkovcomeno-nnz

17

7 čestMiacuter suŠKa studio bubec Praha-ŘePoryjerok založeniacute 2000

- skladovaacute hala v Řeporyjiacutech původně chtěl využiacutet jako svůj atelieacuter

-gt ziacuteskal do soukromeacuteho vlastnictviacute odpadlo lobovaacuteniacute u naacuteměstků

apod

- zvlaacuteštniacute symbioacuteza soukromeacuteho a městskeacuteho ndash vila privaacutetniacute pozemek

obecniacute

- založeniacute občanskeacuteho sdruženiacute (+ Holas Hřebejk ad)

- sloužiacute jako uměleckeacute studio i pro zahraničniacute tvůrce

- 200 rezidentů umělců

- bdquoart safarildquo ndash lov a obdivovaacuteniacute uměniacute

- pořaacutedaacuteniacute uměleckeacuteho festivalu interakce s veřejnostiacute

- vraacutetit něco lokalitě ndash uměniacute do veřejneacuteho prostoru

- obec ve stiacutenu velkoměsta poměrně odstrčenaacute lokalita (lideacute např

poprveacute přichaacuteziacute do styku s abstraktniacutem uměniacutem) původně miacutestniacute

obyvateleacute tomuto typu uměniacute a happeningu nerozuměli - -gt zave-

deniacute vyacutetvarnyacutech kurzů pro vzdělaacuteniacute o uměniacute v lokalitě

- okoliacute Prokopskeacuteho uacutedoliacute ndash uměleckyacute zaacutesah na hranici civilizace a

divokeacute přiacuterody

- 10 000 m2 kolem vily je v katastrofaacutelniacutem stavu -gt zaacutejem o pozemky

ndash na zastupitelstvu schvaacutelen plaacuten bdquo10 000 m2 kreativityldquo (dalšiacute atel-

ieacutery studio pro děti zahradniacute restaurace komunitniacute zaacutehony kunst-

halla ad)

---

Od roku 2000 působiacute nejen jako sochařskeacute studio ale i jako kulturniacute

centrum s využitiacutem pro rezidenčniacute pobyty umělců pořaacutedaacute vyacutestavy

diacutelny pro děti a mlaacutedež a vyviacutejiacute mnoho dalšiacutech aktivit

Mezinaacuterodniacute uměleckeacute rezidenčniacute pobyty aktuaacutelně nabiacuteziacute miacutesto pro

10 rezidentů v samostatnyacutech atelieacuterech a v otevřeneacutem prostoru studia

po celyacute rok 24h denně O vyacuteběru umělců k rezidenčniacutem pobytům

rozhoduje Uměleckaacute rada studia rezidenti jsou v kontaktu s předniacutemi

českyacutemi umělci mohou mezi sebou sdiacutelet sveacute zkušenosti a na konci

pobytu představit vytvořenaacute diacutela

Uměniacute ve veřejneacutem prostoru je vyacuteznamneacute teacutema kteryacutem se od sveacuteho

vzniku Studio bubec zabyacutevaacute ať již kraacutetkodobyacutem nebo dlouhodobyacutem

umisťovaacuteniacutem děl do veřejneacuteho prostoru či přednaacuteškami Art Safari ndash

vyacutestava děl autorů z Českeacute republiky i ze zahraničiacute Znaacutemiacute umělci

vystavujiacute po boku mladyacutech a začiacutenajiacuteciacutech autorů Konaacute se dvakraacutet

ročně formou festivalu uměniacute jehož součaacutestiacute jsou takeacute workshopy

hudebniacute a divadelniacute vystoupeniacute

Vyacutestavy uskutečněneacute mimo studio ve spolupraacuteci s kulturniacutemi nebo

městskyacutemi institucemi např vyacutestavy ve Staroměstskeacute radnici v Praze

(2011 2013) a dalšiacute babybubec - workshopy vyacutetvarneacute kurzy a

přiacuteměstskeacute taacutebory - pořaacutedaacuteme tvořiveacute diacutelny pro děti i dospěleacute přiacutemo

ve Studiu bubec a takeacute v nově zrekonstruovanyacutech prostoraacutech na

Řeporyjskeacutem naacuteměstiacute

Divadlo bubec založeneacute v roce 2005 pod vedeniacutem Arjany Shameti

a Renaacutety Kubišoveacute se zaměřuje předevšiacutem na loutkoveacute divadlo pro

18

nejmenšiacute divaacuteky v nemocniciacutech či v dětskyacutech domovech

Revitalizačniacute projekty v současnosti např Zahrada bubec projekt

sochařskeacute zahrady a kreativniacuteho hřiště s budovou studia pro praacuteci s

dětmi v bliacutezkosti Studia bubec

V roce 2014 jsme vytvořili studii rozvoje oblasti v okoliacute Studia bubec

a jejiacute revitalizaci v sochařskyacute interaktiniacute park a pod naacutezvem bUbEC

10 000 m2 kreativity ji realizujeme ve 4 faacuteziacutech

Viacutece informaciacute na httpwwwbubecczinpageo-nas

19

8 Michaela Mixovaacute centruM Pro Kreativniacute PodniKaacuteniacute dePo2015 PlzeŇrok založeniacute 2015

- industriaacutelniacute objekt z roku 1930

- prostor původně obyacutevaly městskeacute dopravniacute podniky ty naacutesledně

přesunuty do nově vystaveneacuteho objektu hala naacutesledně poskytnuta

Plzni2015

- lokalita zajiacutemavaacute i pro developery (15 minut z centra)

- prostor zpřiacutestupnit kreativniacutem průmyslům ndash tiacutem zamezit absolut-

niacutemu financovaacuteniacute z veřejnyacutech zdrojů

1 KREATIVNIacute INKUbaacuteTOR ndash poskytnutiacute prostoru lektorskeacute

kurzy (př o podnikaacuteniacute) ndash již probiacutehaacute testovaacuteniacute jedni z umělců

na zaacutekladě toho již dnes prodaacutevajiacute sveacute vyacuterobky ndash a majiacute vlastniacute

label

2 MAKERSPACE ndash poskytnutiacute materiaacutelů naacutestrojů (funguje na

baacutezi členstviacute) noveacute technologie

3 COWORKINg ndash pronajiacutemaacuteniacute kancelaacuteřiacute

4 OŽIVOVaacuteNIacute PROSTORU AKCEMI (př přednaacutešky o

financovaacuteniacute z evropskyacutech zdrojů)

5 pro veřejnost zřiacutezeniacute KOMUNITNIacute ZAHRADY (DEPO využijiacute i

miacutestniacute obyvateleacute kteřiacute žijiacute i v panelaacuteciacutech apod)

- chybiacute kancelaacuteře rekonstrukce infrastruktury topeniacute a takeacute jistota

a vyacutehled

- inspirace projekty ndsm Amsterdam boxpor Londyacuten etc

---

DEPO2015 je vyacutestupem projektu Plzeň ndash Evropskeacute hlavniacute město kul-

tury 2015 Srdcem DEPO2015 je Centrum pro kreativniacute podnikaacuteniacute

ktereacute propojuje kulturu s byznysem a kreativniacutemi průmysly Depo je

miacutestem kde siacutedliacute pracujiacute tvořiacute prezentujiacute či obchodujiacute start-upy i za-

vedeneacute firmy Komunita kreativniacutech lidiacute se skvělyacutemi naacutepady a touhou

je realizovat maacute možnost projiacutet procesem inkubace tj za asistence a

mentoringu profesionaacutelů z kulturniacutech a kreativniacutech průmyslů nastarto-

vat svůj podnikatelskyacute zaacuteměr může využiacutevat sdiacutelenyacute pracovniacute prostor

otevřenou diacutelnu na vyacuterobu prototypů nebo si pronajmou atelieacuter či

kancelaacuteř DEPO2015 je takeacute siacutedlem rezidenčniacuteho programu OPEN

AiR kteryacute nabiacuteziacute českyacutem umělcům a kreativcům možnost vycestovat

do zahraničiacute a zaacuteroveň zve zahraničniacute kulturniacute sceacutenu do Plzně

Viacutece informaciacute na httpwwwdepo2015cz

20

9 gaacutebor bindics staraacute trŽnica bratislavarok založeniacute 2012

Staraacute tržnica je přeměna uzavřeneacuteho nehostinneacuteho prostoru

- projekt iniciovalo 11 profesionaacutelů (praacutevniacutek fundraiser ad)

- komerčniacute naacutejem 120 000 Kč ročně -gt vyacuteměnou fair spolupraacutece s

městem ndash určitaacute čaacutestka jde bratislavě

- image Tržnice tvořiacute trhy ndash všechny projekty podporujiacute tento zaacutekladniacute

koncept

- vstupniacute prostor rovněž revitalizovaacuten ndash důraz na reprezentativnost

- marketingovyacute produkt ndash navaacutezaacuteniacute na vyacuterobu sodovek dřiacuteve

spojenyacutech s tržniciacute

- rok 2014 106 000 naacutevštěvniacuteků rok 2015 158 0000 naacutevštěvniacuteků

- 5 rozpočtu jde na filantropickeacute uacutečely

- preferuje fundraising před vyacuteraznou spolupraciacute s městem ndash

nezaacutevislost od veřejnyacutech zdrojů

- zvyšovaacuteniacute kvality objektu podpořeno zvyšovaacuteniacutem kvality veřejneacuteho

prostoru ndash př mapovaacuteniacute reklamniacutech ploch sledovaacuteniacute developerskyacutech

projektů (vytvořeniacute pracovnaacutech skupin experti z oblasti etnografie

event managementu praacutev ad) -gt naacutevrhy na využitiacute objektu Novaacute

Jurkovičova teplaacutereň

---

Projekt revitalizaacutecie Starej tržnice s naacutezvom ldquoMestskeacute centrum Staraacute

tržnicardquo vypracovalo občianske združenie Aliancia Staraacute Tržnica v roku

2012 Projekt bol predloženyacute na magistraacutet hlavneacuteho mesta SR bratisla-

va a po zapracovaniacute pripomienok zo strany magistraacutetu poslancov

mestskeacuteho zastupiteľstva a verejnosti 7 februaacutera 2013 schvaacutelilo mest-

skeacute zastupiteľstvo prenaacutejom budovy Aliancii za uacutečelom jeho realizaacutecie

Primaacuternym cieľom projektu je aby sa Staraacute tržnica stala stretaacutevaciacutem

bodom kultuacutery v meste pričom je otvorenaacute rocircznym vekovyacutem

skupinaacutem a poskytuje rozličneacute služby obyvateľom aj naacutevštevniacutekom

mesta

Pri plaacutenovaniacute sme dbali na to aby bol priestor multifunkčnyacute na jednej

strane umožňuje usporaduacutevať plnohodnotneacute trhy na druhej strane sa

mocircže premeniť na priestor pre koncerty konferencie divadelneacute

predstavena Ak je treba dokaacuteže usadiť až 653 naacutevštevniacutekov

Z hľadiska dlhodobej udržateľnosti je docircležiteacute aby budova mohla

sluacutežiť meniacim sa trendom ndash sedem dniacute v tyacuteždni dokaacuteže fungovať ako

tržnica prednaacuteškovaacute saacutela alebo miesto pre podujatia

Viacutece informaciacute na httpstaratrznicasko-nas

21

22

Před sympoziem jsme rozeslali řečniacutekům a hostům kteřiacute se věnujiacute

spraacutevě budov dotazniacutek jehož ciacutelem bylo připravit se na diskusi a

zmapovat dobreacute a špatneacute zkušenosti a to co respondenti vniacutemajiacute

jako svůj přiacutenos městu

1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe

2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec

3 co byste dnes udělali jinaK

4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali

5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města

Na dotazniacutek odpovědělo 9 respondentů s těmito projekty

Stara Tržnica (bratislava) Radlickaacute kulturniacute sportovna - Fashion

garage - Kavaacuterna v ulice Stroupežnickeacuteho (Praha) Plechaacuterna (Praha

Kreativniacute zoacutena DEPO2015 (Plzeň) Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov (Praha)

Jatka78 (Praha) bajkazyl (Praha) Studio bubec (Praha) PONEC -

divadlo pro tanec (Praha)

4 VYacuteSLEDKY DOTAZNIacuteKOVEacuteHO ŠETŘENIacute1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe

KOmUNITAbudovaacuteniacute zapojeniacute komunity divaacuteci 7

PROGRAmProgram (rozšiřuje se kvalita pravidla pro nekomerčniacute

niacutezkoprahoveacute udržitelneacute inkluzivniacute programy) 4

KAPACITYRekonstrukce prostoru 3

Našli jsme miacutesto na lsquotrhursquo 3

Vytvořili jsme finančně udržitelnyacute plaacuten (kombinace

soukromyacutech veřejnyacutech financiacute přiacutepadně niacutezkeacute

provozniacute naacuteklady) 2

Nadšeniacute teamu 2

Vytvořili jsme profesionaacutelniacute team 1

vZTAHYSpolupraacutece s MČ P3 (Matěj Stropnickyacute) 1

23

2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec

KAPACITY Nedostatek financiacute probleacutem přesvědčit grantoveacute komise že

projekt si zasloužiacute většiacute podporu 4

Nedostatek lidiacute (team) nedostatečnyacute management 2

Nemožnost využiacutevat okoliacute budovy nedostatek prostoru 2

Kraacutetkodobeacute smlouvy 1

Časovaacute deacutelka rekonstrukce 1

vZTAHY Nemožnost sdiacutelet kreativitu teamu s vlastniacutekem nemovitosti

a spolu rozviacutejet projekt 1

Ne nejlepšiacute vztah s magistraacutetem kteryacute se promiacutetaacute do denniacute

komunikace 1

Vztahy s MČ lokaacutelniacutemi siacutetěmi 1

Nezaacutejem širokeacuteho publika o program 1

3 co byste dnes udělali jinaK

KAPACITYNejdřiacuteve definovat organizačniacute strukturu a zajištěniacute financiacute předtiacutem

než půjdeme do nepřiměřeně ambicioacutezniacuteho programu 2

Lepšiacute odhady časů a naacutekladů na rekonstrukce 1

Prostor - vlastnictviacuteKonverze budovy ne v obecniacutem vlastnictviacute (ideaacutel vlastnictviacute silneacute

firmy s veřejnyacutem působeniacutem např Českaacute pošta Českeacute draacutehy) 1

KOmUNIKACE vZTAHYViacutece komunikace s politiky MČ a jejich zapojovaacuteniacute do tvorby pro-

gramu a obnovy budovy 1

Jako jedinec bych udělal všechno jinak ale ve spolupraacuteci se

učiacuteme hledat funkčniacute řešeniacute 1

Většiacute suverenita projektu nezaacutevislost na MČ a partnerů 1

DALŠiacuteProgram 1

Jsme spokojeni nic bychom neměnili 1

24

4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali

SPOLUPRAacuteCIZapojeniacute do plaacutenovaacuteniacute města lsquoMaacuteme přece dostatek znalostiacutersquo

legitimniacute partner respekt města vůči teacuteto tvůrčiacute lsquodeveloperskeacutersquo

činnosti 4

Důvěra v obsah kteryacute tvořiacuteme začleněniacute našeho programu do

dramaturgie kulturniacuteho odboru MČ 1

Respekt k aktivitě zdola pouličniacutemu životu 1

finančniacute sPoluUacutečastDlouhodobyacute grant financovaacuteniacute pronaacutejem za vyacutehodneacute podmiacutenky

3

LEGISLATIvNiacute PODPORADlouhodobyacute kontrakt 2

Zjednodušenaacute povoleniacute pro uměleckeacute akce ve veřejneacutem

prostoru 1

mEDIAacuteLNiacute PODPORA

Mediaacutelniacute podpora citylighty 1

5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města

1 PROSTOR Oživeniacute miacutesta vznik chybějiacuteciacuteho prostoru katalyzaacutetor 5

Zaacutechrana zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovitosti 3

Udržitelnost šetrnost (jako vyacutechovnyacute aspekt miacutesta) 1

2 KOmUNITA vZTAHY

Noveacute publikum lideacute v miacutestě propojeniacute komunit

(uměleckaacute residenčniacute) na lokaacutelniacute ale i naacuterodniacute uacuterovni 7

Sociaacutelniacute kontrola zvyacutešeniacute bezpečnosti podchyceniacute

probleacutemoveacute mlaacutedeže 3

Inspirace jinyacutech iniciatiacutev k založeniacute vlastniacutech projektů 2

Prolomeniacute barieacuter (mentaacutelniacute byrokratickeacute) směrem k uspořaacutedaacuteniacute

akciacute ve veřejneacutem prostoru 1

Precedent - je to vůbec možneacute 1

3 PROGRAmNovaacute teacutemata uměleckeacute kreativniacute programy pro město 1

25

265 ZAacutePIS Z DEBATY

5 ZAacutePIS DEBATY

K prezentujiacuteciacutem řečniacutekům přibyli na debatu

hanKa tŘeŠtiacuteKovaacute radniacute Pro Kulturu Praha 7toMaacuteŠ ctibor byacutevalyacute Ředitel institutu Pro Plaacutenovaacuteniacute a rozvoj PrahyPetr vilgus Miacutestostarosta Mč Praha 8

- analyacuteza prezentaciacute všechny projekty dopomohly sveacute

lokalitě k oživeniacute prostoru zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovi-

tosti nebo udržitelnosti lokality

Pohled ze strany MěstsKyacutech zastuPitelů

tŘeŠtiacuteKovaacute - představuje pohled ze strany města

- zaacutestupce městskeacute samospraacutevy

- přiacutenos projektů vidiacute vedle vyacuteše zmiacuteněnyacutech i v tzv kulturniacute

korozi (viz Jatka78)

- tržnici v Holešoviciacutech chce proměnit nejen v kulturniacute ale i

gastronomickeacute centrum

- Praha 7 maacute velkeacute množstviacute brownfieldů (bubny a okoliacute)

vILGUS- přebiacuterali radnici v nepřiacuteliš dobreacutem stavu půl roku

napravovali probleacutemy

- s prezentovanyacutemi projekty se setkal hlavně v zahraničiacute

(př Polsko ndash Lodže je přezdiacutevaacutena Manchester vyacutechodu až

kulturniacute projekty městu daly novyacute smysl -gt budovy ktereacute

přišly o vyacuteznam ho naacutehle ziacuteskaacutevajiacute zpět)27

jaKaacute je v současnosti Praacutece s MěsteM

bINDICS- funkce objektu - neniacute potřeba nutně klaacutest důraz na uměleckeacute aktiv-

ity ndash funkce objektu je zapojeniacute veřejnosti ndash inkluzivnost zaacuteroveň je

podmiacutenkou ufinancovatelnost -gt pak se projekt staacutevaacute funkčniacutem a

hraje roli katalyzaacutetoru

- vztah s městem ndash podmiacutenkou je byacutet transparentniacute ale nevyužiacutevat ji

jako vyacutemluvu (mnoheacute projekty nejsou realizovaacuteny a braacuteniacute se transpar-

entnostiacute na začaacutetku) ndash gaacutebor se svyacutem tyacutemem chce daacutet zaacuteruku ochotu

investovat svou siacutelu potažmo finance

- město vždy bude miacutet fixniacute strukturu např co do byrokracie ndash

nemůže v takoveacute miacuteře generovat naacutepady a realizovat projekty tak

jako nepolitickyacute činitel kteryacute maacute volnou ruku - např nemusiacute vypisovat

veřejneacute soutěže a rovnou myšlenky realizuje

-gt proto bere developery jako partnery

KUbIŠTA- kolik staacutel projekt Jatka78 neniacute důležiteacute posuvnou silou je vše os-

tatniacute (odhodlaacuteniacute kreativita apod)

- alternativy je přehršel naopak Praze chybiacute klasično

- probleacutem je přiacutestup veřejneacute spraacutevy i veřejnopraacutevniacutech meacutediiacute

ndash nedokaacutežou snaze projektů nijak pomoci (viz otviacuteračka Jatek ndash

reportaacutež ze zliacutenskeacuteho kraje o premieacuteře divadleniacute Cesty do pravěku

ndash o Jatkaacutech ani slovo jen v Udaacutelostech v kultuře ndash ty majiacute ale niacutezkou

sledovanost - zaslouženě)

- moraacutelniacute podpora Prahy 7 byla snad důležitějšiacute než finančniacute

- ideaacutelniacute spolupraacutece s městem by byla naacutesledujiacuteciacute poskytnutiacute

objektu ze začaacutetku daacutet zaacutekladniacute podmiacutenky ndash pomoci se spraacutevou

objektu a bezpečnostniacutemi opatřeniacutemi naacutesledně nechat volneacute ruce po

předloženiacute konceptu (tiacutem je umožněna naacuteslednaacute kontrola) kliacutečoveacute je

rovněž nepodepsat smlouvu o zaacutekazu pronaacutejmu ndash pak si na sebe neniacute

možneacute vydělat

KREUZmANNOvAacute- vybalancovat komerčniacute projekty s uměniacutem je naacuteročneacute ndash smlouva o

zaacutekazu komerčniacutech uacutečelů by takeacute naopak ospravedlňovala město či

samotnou instituci k vyacuteraznějšiacutemu financovaacuteniacute na uacutekor uměniacute

vELEK- pro něj je zaacutekaz pronajiacutemaacuteniacute spiacuteše likvidačniacute než omezujiacuteciacute pod-

miacutenky o kteryacutech mluvila Kreuzzigerovaacute

- Stropnickyacute fungoval skvěle v asistenci s pronaacutejmem a důvěrou

jaK Pracovat s brownfieldy

CTIbOR- na straně soukromeacuteho sektoru panuje strach např z nedodrženiacute

dohod

- podmiacutenkou je hledaacuteniacute důvěry na veřejneacute aktivniacute a privaacutetniacute straně

Masare (v PubliKu)- jmenuje dalšiacute pozitivniacute přiacuteklady na Praze 7 ndash studio Alta Stalin

potenciaacutel vidiacute i na Vyacutestavišti

28

29

- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že

nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš

tuto roli

- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů

měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od

vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem

bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že

jen 8 projektu je financovaacuteno městem

- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se

soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute

vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici

- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat

vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco

podniknout

s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute

KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ

kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)

-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti

- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute

obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně

- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem

žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)

- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute

entusiasmus (viz Studio Alta)

- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v

zahraničiacute

- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let

- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash

kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo

ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky

- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města

- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led

politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute

- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor

nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město

vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli

financovat z vlastniacutech peněz

- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program

- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem

automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD

- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do

palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery

Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto

portfolia

- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu

objektu30

31

- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute

bezpečnějšiacute lokality

tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet

- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a

vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme

skrze naše aktivity a postoje

- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů

přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute

čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6

kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury

co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele

CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v

raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy

KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je

komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou

tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize

- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute

projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme

Prahy jako města kultury

KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova

NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a

snažit se ho rozviacutejet

vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema

- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-

dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute

by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)

Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli

uvědomit a veřejně deklarovat

- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou

uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute

vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-

boval v prostřediacute kultury

- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků

jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v

paměti při jednaacuteniacute s nimi)

32

33

tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy

CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute

pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute

nekoncepčnosti a absence vize

- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-

vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde

ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute

mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-

tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už

pouhou naacutevštěvou např NNŽ)

vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k

odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v

Thomayerovyacutech sadech

Kovačević

- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-

nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům

- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash

hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute

34

35

měny apod všichni (př architekti se

stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40

liber na hodinu

- město by mělo začiacutet rozlišovat

majetek jako komerčniacute věc a jako

něco jineacuteho (př kulturu)

ndash tato neschopnost odlišit dva typy

objektů jsou mnohdy důvodem

neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech

budov (viz na dům Na Kocandě)

DĚKUJEMEorganizaacutetor

PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD

konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů

Women Public Space Prague

MgA David Kašpar

manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech

odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy

zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague

fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu

zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute

ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha

sPoluorganizaacutetor

text neprošel jazykovou uacutepravou

Viacutece info na

4+4 dny v pohybu

Page 10: MMB_zaverecna sprava

23 FINACOVAacuteNIacute

1 TEacuteMĚř VYacuteLUČNĚ VEřEJNEacute DEPO2015 (90)

2 VYacuteLUČNĚ SOUKROMEacute BUBEC začaacutetek

3 CROwDfUNDINg JATKA 78 začaacutetek 4 KOMBINACE

veřejneacute (70-80) soukromeacute (do 20) PONEC NAacuteKLADOVEacute NAacuteDRAŽIacute ŽIŽKOV (stoupaacute přiacutejem z vlastniacute činnosti)

veřejneacute (60) soukromeacute (10) individuaacutelniacute podpora (10) vlastniacute činnost (20) BUBEC současnost

fundraising (15) reklamniacute partnerstviacute (20) soukromeacute naacutejmy (65) STARAacute TRŽNICA

9

10

1 Michaela Pixovaacute bdquoMetabolity Města a jejich KULTURNiacute POTENCIAacuteLldquo

Do teacutematu ne nutně zahrnujeme pouze brownfieldy ale i mnoheacute

budovy ktereacute jednoduše řečeno město odvrhne jsou praacutevě

metabolitami města

-brownfieldy chaacutepeme jako budovyprostory postiženeacute původniacutem

využitiacutem lokality pro jejichž regeneraci a využitiacute je potřeba zaacutesah

zvnějšku

Jak znovu využiacutet brownfieldy Musiacuteme si řiacutect odkud se berou

- neustaacutele vytvaacuteřiacuteme noveacute způsoby vyacuteroby (agraacuterniacute-gtprůmyslovyacute-

gturbanizačniacute)

- dnes se koloběh kapitaacutelu nachaacuteziacute v městskeacutem prostřediacute

- způsoby rozvoje

1 INVESTOVaacuteNIacute DO bUDOVLOKALIT

2 SPATŘENIacute PŘIacuteLEŽITOSTI

3 ROZVOJ INICIOVANyacute KULTUROU - -gt kulturniacute rozvoj na zaacutepadě v

80 a 90 letech k naacutem přichaacuteziacute o 20 let později

- k teacutematu kulturniacuteho rozvoje se musiacuteme stavět i kriticky

Kreativniacute průmysly nejsou vždycky spaacutesnou přiacuteležitostiacute

3 PREZENTACE A PROJEKTY2 ŠImON CAbAN KARLiacuteNSKAacute KASAacuteRNA PRAHA ndash KARLiacuteNrok vzniku 2014

- investoři developeři a politici jsou akteacutery kteřiacute toto teacutema mohou

vyacuterazně ovlivnit (v saacutele 4 zaacutestupci městskeacute samospraacutevy)

- problematikou se zabyacutevaacute skoro 30 let

- přeměna prostoru na Žižkově (U bulhara) na kulturniacute saacutel nebyl možnyacute

kvůli vlastnictviacute parkoviště Pentou - - gt projekt Kasarta ndash

karliacutenskaacute byacutevalaacute kasaacuterna (Jana Žižky z Trocnova)

- objekt vypsanyacute na prodej Ministerstvem vnitra ndash dosud nenašlo vlast-

niacuteka

- Praze schaacuteziacute saacutel pro velkeacute množstviacute lidiacute

- mezi zaacutejemci by byli filharmonici kteřiacute vyhledaacutevajiacute praacutevě akustiku

kterou kasaacuterna nabiacuteziacute

Čiacutem se kasaacuterna lišiacute od Fora Karliacuten nebo palaacutece Lucerny je

multifunkčnost - prostor pro kreativniacute činnost zaacutezemiacute variabilniacute

prostor provaziště ad

---

V P r a z e je množstviacute budov a saacutelů sloužiacuteciacutech kulturniacutem udaacutelostem

Mnoheacute z nich jsou reprezentativniacute ale teacuteměř žaacutednyacute nemaacute

parametry dostatečneacute velikosti neutraacutelnosti a uacutečelnosti pro současneacute 11

kulturně-společenskeacute akce ktereacute se často pohybujiacute na hraniciacutech

všech možnyacutech žaacutenrů využiacutevajiacute noveacute technologie a potřebujiacute takeacute

adekvaacutetniacute služebnyacute přiacutestup - přiacutejezd a zaacutezemiacute Zaacutekladniacute principem je

vytvořit budovu pro konaacuteniacute všech takovyacutech udaacutelostiacute stiacutem aby uni-

verzalita objektu nedeterminovala samotnou akci ale zůstala k niacute

neutraacutelniacute maximaacutelně služebnaacute pro vyniknutiacute akce samotneacute I když je

pochopitelneacute že v přiacutepadě nemalyacutech naacutekladů a předevšiacutem prestiže

takoveacuteho diacutela je nutneacute myslet i na jeho reprezentativniacute tvaacuteř charakter

budovy by měl byacutet uacutečelovyacute (ekonomickyacute) funkčniacute služebnyacute

Kasaacuterna Jana Žižky z Trocnova v Karliacuteně se jeviacute jako optimaacutelniacute miacutesto

- poloha v centru

- dopravniacute dostupnost

- možnost parkovaacuteniacute

- velikost

- revitalizace staacutevajiacuteciacuteho objektu (a nikoli expanze mimo centrum

města)

Pozemek na ktereacutem kasaacuterna stojiacute umožňuje v samotneacutem dvoře

objektu realizaci dostatečně velkeacute haly včetně potřebneacuteho zaacutezemiacute

Objekty staacutevajiacuteciacute budovy pak nabiacuteziacute nejen nezbytneacute

administrativniacute zaacutezemiacute ale i např ubytovaciacute kapacity (ubytovaacutevaacuteniacute

hostujiacuteciacutech umělců ale i celyacutech hudebniacutech a divadelniacutech těles je

dosud finančně i organizačně velice naacutekladnou položkou)

25m šiacuteře saacutelu deacutelka 50m plus dalšiacute propojitelneacute prostory celkem

kolem 100m Vyacuteška cca 12m rovnaacute podlaha zapuštěneacute balkony

ochozy nosnaacute konstrukce (nejen) stropu pro různeacute instalace - to jsou

zaacutekladniacute funkčniacute parametry ověřeneacute z mnoha saacutelů a akciacute

Na zaacutekladě mnohyacutech diskuziacute mezi umělci architekty zaacutestupci města i

aktivniacute veřejnostiacute je potřebnost takoveacuteho prostoru nezpochybnitelnaacute

Otaacutezkou pochopitelně zůstaacutevaacute způsob financovaacuteniacute

Uvedenaacute vizualizace neniacute architektonickyacutem naacutevrhem ale

empirickou objemovou a charakterovou studiiacute prostoru Předklaacutedaacuteme

tuto vizi pro posouzeniacute zainteresovanyacutech

Šimon + Miroslav

12

3 igor Kovačević KarliacutensKyacute viaduKt PRAHA ndash KARLiacuteNrok vzniku 2013

- Karliacuten maacute potenciaacutel jako dřiacutev berliacuten Viacutedeň (vizualitou i naacuteplniacute)

- projekt oživeniacute Negrelliho viaduktu

- zprvu prochaacutezel projekt deziluziacute ndash většinu pozemku vlastniacute Českeacute

draacutehy (konflikt se SŽDC)

- kompromis převedeniacute pozemků pod piliacuteři viaduktu na SŽDC pod

oblouky na hl m Prahu

- projekt aktivniacute na 3 dny v raacutemci Zažiacutet město jinak ndash 10 galeriiacute trans-

formovalo podobloukovyacute prostor na kulturniacute (př v jednom prostoru

knihovna na sdiacuteleniacute a vyacuteměnu kniacutežek)

- přišla potřeba posunout tuto ideu daacutel -gt zprofesionalizovat celyacute

projekt

- 2014 navaacutezaacuteniacute spolupraacutece s karliacutenskyacutemi společnostmi (zaměřujiacuteciacute

se na společenskyacute komunitniacute život) -gt organizace kulateacuteho stolu pro

důležiteacute hraacuteče ndash to bylo poprveacute co se uskutečnilo takoveacuteto setkaacuteniacute

všech akteacuterů kteřiacute mohou věc ovlivnit

---

V současneacute době se připravuje rekonstrukce Negrelliho viaduktu

kteraacute umožniacute zkapacitněniacute uacuteseku mezi železničniacute zastaacutevkou Praha

bubny a železničniacute zastaacutevkou Praha Masarykovo naacutedražiacute pro ve-

deniacute vlaků z Kladna a nově letiště Ruzyně Přiacutepravy trvajiacute již zhruba

pět let ale teprve nyniacute dostaacutevajiacute reaacutelnyacute rozměr Rekonstrukce kteraacute

se maacute zahaacutejit ke konci roku 2015 (odhadem minimaacutelně za 800 mil

Kč) je ovšem pouze technickeacuteho charakteru zaměřuje se hlavně na

železničniacute trať a nepočiacutetaacute s možnostiacute transformace a využitiacutem pros-

toru okolo stavby Prostory pod oblouky byly mimo jineacute během prvniacute

republiky využiacutevaacuteny jako luxusniacute garaacuteže a saloacutenniacute opravny automobilů

Po druheacute světoveacute vaacutelce se z nich staly zbytkoveacute prostory sklady a

parkovaciacute staacuteniacute některeacute byly zazděny Současnyacute stav oblouků a okoliacute

mostu předevšiacutem v Karliacuteně je přinejmenšiacutem nelichotivyacute Nevzhledneacute a

nekulturniacute prostřediacute ktereacute miacutesty působiacute dojmem sklaacutedky je pobiacutedkou

pro využiacutevaacuteniacute těchto prostor spojeneacute s drogovou kriminalitou a

sociaacutelniacutemi probleacutemy Přitom se jednaacute o jedinečneacute z jednotky 60 m2

ktereacute se mohou staacutet zaacutekladnou pro mnoho kreativniacutech městskyacutech

aktivit - atelieacutery obchůdky bary start-up kancelaacuteře miacutesta pro set-

kaacutevaacuteniacute Vstup do Karliacutena se tak může proměnit v kreativniacute inkubaacutetor

Viacutece informaciacute na httpwwwcceaczczprojectsprojekt=viadukt

13

4 YvONA KREUZmANNOvAacute DIvADLO PONEC HALY za PonceM Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 1995

- Divadlo Ponec - původně strojiacuterna (1988)

- městskaacute čaacutest Praha 3 vypsala veřejnou soutěž na kulturniacute využitiacute

-gt 1 tanečniacute dům v ČR (ačkoliv v Evropě dance house běžnou

součaacutestiacute kulturniacuteho života)

- rekonstrukce budovy za velkeacute podpory staacutetu sponzorů a nakonec i

města

- Ponec jako vstupniacute braacutena k Žižkovu směrem od Florence ndash para-

lela s bulharem (IK) ndash nutnost reprezentativniacutech prostor na frekven-

tovanyacutech miacutestech (kvůli turistům např)

- všechny pozemky kolem Ponce patřiacute SŽDC blokujiacute průchod i cyk-

lostezku --gt jak revitalizovat okoliacute Ponce

- kliacutečoveacute pro projekt je propojeniacute osy Hlavniacute naacutedražiacute ndash Žižkov a osy

Florenc ndash horniacute Žižkov

- budovy kolem Ponce mohou sloužit jako zaacutezemiacute pro tanečniacute dům

- jednaacuteniacute s dalšiacutemi organizacemi (př bajkazyl už spolupraacuteci navaacutezal)

- definice akčniacuteho raacutediusu (př zapojeniacute do Zažiacutet město jinak novyacute

cirkus etc) -gt naacutesledně definovaacuteniacute rozvoje a potenciaacutelniacutech partnerů

ndash vize soběstačneacute kulturniacute jednoty rozleacutehajiacuteciacute se v okoliacute Ponce

- inspirace zahraničniacutemi zdroji (př Trans Europe Halles (wwwtehnet)

- ciacutelem rozšiacuteřit aktivity až hranice stavby

---

Tanec Praha je za viacutece než 20 let sveacute existence zapojen do řady mez-

inaacuterodniacutech siacutetiacute a projektů v nichž mapuje pozitivniacute zkušenosti ze

zahraničiacute a funkčniacute modely obdobnyacutech kreativniacutech center clusterů

apod Od r 1991 je členem IETM (Informal European Theatre Meet-

ing ndash wwwietmorg) daacutele patřiacute k zaklaacutedajiacuteciacutem členům Aerowaves

(Evropskaacute platforma mladyacutech choreografů ndash wwwaerowavesorg)

avšak ve vztahu k revitalizaci industriaacutelniacutech prostor kolem Ponce maacute

zaacutesadniacute vyacuteznam Trans Europe Halles (TEH ndash wwwtehnet) ndash network

jehož doporučeniacute bylo součaacutestiacute původniacuteho projektu Ponce s niacutemž

Tanec Praha r 1998 zviacutetězil ve veřejneacute soutěži na kulturniacute využitiacute daneacute

budovy Česko-anglickaacute informace o teacuteto siacuteti je přiacutelohou č 1 Celeacute

Kreativniacute centrum Žižkov by se přirozeně stalo součaacutestiacute teacuteto siacutetě Praha

v niacute dosud chybiacute

Ponec je koncipovaacuten jako flexibilniacute viacuteceuacutečelovyacute prostor s vlastnostmi

tanečniacuteho saacutelu (speciaacutelniacute odpruženaacute podlaha dostatečně velkaacute sceacutena

na uacuterovni hlediště ktereacute maacute elevaci řad 40 cm) Vznikl přestavbou

opuštěneacuteho kina dřiacuteve tovaacuterniacute haly Od vzniku divadla se pražskaacute

tanečniacute sceacutena rozrostla a stoupajiacute i naacuteroky a potřeby zaacutezemiacute pro jejiacute

rozvoj vzdělaacutevaciacute projekty workshopy odborneacute seminaacuteře konfer-

ence diskuse a v neposledniacute řadě projekty mezinaacuterodniacute spolupraacutece

Současneacute zaacutezemiacute divadla Ponec je pro objem těchto aktivit zcela

nedostačujiacuteciacute Původniacute dispozice kinosaacutelu jsou velice limitujiacuteciacute a

hledajiacute se proto různaacute provizorniacute řešeniacute Kancelaacuteře tyacutemu jsou umiacutestěny

mimo budovu divadla v nedalekeacutem Karliacuteně Skladovaciacute prostory jsou

nevhodně umiacutestěny v mobilniacutech buňkaacutech (bez vytaacutepěniacute) na dvoře

14

areaacutelu SŽDC divadelniacute technologie např pod divaacuteckou tribunou a

zkušebny jsou umělci nuceni poptaacutevat v komerčniacutech nebo partner-

skyacutech studiiacutech Chybiacute prostor pro tvorbu ale i komunikaci s ostatniacutemi

uměleckyacutemi žaacutenry meeting point pro umělce i veřejnost skutečnyacute

dialog

Využitiacute a rekonverze industriaacutelniacutech prostor pro kulturně-společenskeacute

využitiacute je osvědčenyacutem modelem v celeacute řadě zemiacute a přinaacutešiacute vyacuterazneacute

zlepšeniacute kvality života v danyacutech lokalitaacutech Existujiacute celeacute bdquokreativniacute

čtvrtildquo jinde clustery v menšiacute miacuteře pak kreativniacute centra což je model

odpoviacutedajiacuteciacute rozloze okoliacute Ponce

Spolupraacutece nevlaacutedniacutech neziskovyacutech organizaciacute (NNO) s veřejnou

spraacutevou a miacutestniacutemi podnikateli je zcela zaacutesadniacute pro uacutespěch projektu

Vytvaacuteřiacute synergickyacute multiplikačniacute efekt přiacutenosnyacute pro veškereacute akteacutery a

hlavně veřejnost Proto se Tanec Praha jako leader projektu rozhodl

uspořaacutedat kulateacute stoly brainstormingy zapojil se do Strategickeacuteho

plaacutenu Prahy 3 a SWOT analyacutezy jejiacuteho kulturniacuteho rozvoje (viz přiacuteloha

č 3) zmapoval potenciaacutel NNO v okoliacute (viz přiacuteloha č 4) a možnosti

mezinaacuterodniacute spolupraacutece v raacutemci evropskyacutech siacutetiacute

4) VyacuteSTUPY ANALyacuteZ NAbIacuteZEJIacute bOHATeacute MOŽNOSTI PRO DANOU

LOKALITU

a) současnyacute tanecbull zkušebny studia ndash prostor pro tvorbu a workshopy divadlo Ponec

ndash divadlo pro tanec prezentace původniacute tvorby ndash otevřenyacute prostor

festivaly ndash TANEC PRAHA a Českaacute tanečniacute platforma Malaacute inventura

4 dny v pohybu Dětskeacute studio ndash rozvoj kreativity dětiacute prostřednictviacutem

tance pohybu a ostatniacutech uměniacute

b) novyacute cirkusbull spolupraacutece s Cirqueon ndash diacutelny pro děti i dospěleacute aktivity na dvoře

po celou letniacute sezonu popř chapiteau

c) design vyacutetvarneacute uměniacute hudba kulturniacute a kreativniacute průmyslybull siacutedlo drobnyacutech podnikatelů v oblasti designu ndash grafika novaacute meacutedia

sceacutenografie fashion design ndash spolupraacutece s uměleckyacutem školstviacutem v

daneacute čtvrti (např VOŠUP a SUPŠ ZUŠ) vyacutestavy a instalace diskuse

diacutelny přednaacutešky zapojeniacute do akce Žižkovskaacute noc apod optimaacutelně

audio-vizuaacutelniacute studio (dle dostupnyacutech prostředků na vybaveniacute)

d) ekologickeacute a komunitniacute aktivitybull cyklostezka ndash zaacutezemiacute diacutelna půjčovna propojeniacute na sousediacuteciacute čtvrti

uacutezkaacute spolupraacutece s bajkazylem nadaciacute Partnerstviacute bicykl amp Funbikes

Okolo a Pedal Project Klubem přaacutetel Žižkova aj zapojeniacute do aktivit

Zažiacutet město jinak Žižkovskeacute mezidvorky apod

e) sociaacutelniacute inkluze a praacutece s naacuterodnostniacutemi menšinamibull naacutevaznost na působeniacute umělců divadla Ponec na školaacutech Prahy 3 a

8 včetně ZŠ Havliacutečkovo naacutem zaměřeneacute na romskeacute děti spolupraacutece s

romskyacutemi aktivitami (Evropskeacute centrum romskeacute hudby aj) akce pro

Fond ohroženyacutech dětiacute Klokaacutenek spolupraacutece s DDM Ulita atd

f) spolupraacutece s miacutestniacutemi podnikateli a NNO na Žižkově a okoliacutebull Vystřelenyacute oko kino Aero klub Final Truhlaacuterna Streetculture City-

15

surfer Parukaacuteřka 35m2 DIY Remedium

Niacutezkoprahovyacute klub Husita skautskeacute oddiacutely Mamma help center

Rodinneacute a kulturniacute centrum Novaacute Trojka a dalšiacute

g) otevřenyacute prostor pro iniciativy občanů organizaciacute diskuse na aktuaacutelniacute teacutematabull veřejně přiacutestupneacute prostory kavaacuterny dvora aj free wi-fi možnost

avizovanyacutech debat i tematickyacutech bloků dle podnětů partnerů či

naacutevštěvniacuteků

Viacutece informaciacute na httpwwwdivadloponeccznewsindexmn17

page15

5 ŠtěPaacuten KubiŠta jatKa 78 Praha ndash holeŠovicerok vzniku 2014

- ke karliacutenskeacutemu triumviraacutetu maacute bliacutezko (provozuje Přiacutestav)

- Jatka78 ndash 2 haly holešovickeacute tržnice

- geneze projektu sklady CirkuLaPutyka vyhořely tento prostor se

jevil jako ideaacutelniacute zkušebna a sklad

- tržnice prohlaacutešena za naacuterodniacute kulturniacute pamaacutetku vlastniacutek Delta

nemohl stavbu zbořit a zastavit novou

- primaacutetor Svoboda i dalšiacute politici byli nakloněni myšlence

pronajmout prostor divadelniacutekům ŠK v teacute době opouštěl novou

sceacutenu naacuterodniacuteho divadla chtěl se věnovat odlišneacutemu typu projektu

- hala opravena sveacutepomociacute (brigaacuteda) naacutesledoval zkušebniacute

dvouměsiacutečniacute provoz (odhaleniacute chyb jako absence zatměniacute)

- crowdfundingovaacute kampaň Nakopni Jatka (vybrali přes 2 miliony Kč)

přispěvateleacute motivovaacuteniacute např odměnou bdquopodepsaacuteniacuteldquo židle v divadle

V současnosti maleacute množstviacute zaměstnanců postupně opadaacute prvotniacute

nadšeniacute současně vznikajiacute finančniacute probleacutemy

---

Multifunkčniacute divadlo hudebniacute klub galerie treacuteninkoveacute haly

zkušebna a tělocvična Miacutesto s ideaacutelniacutemi podmiacutenkami pro novyacute

cirkus Domovskaacute sceacutena Cirku La Putyka Prostor otevřenyacute českyacutem

i zahraničniacutem souborům uzpůsobenyacute pro rezidenčniacute projekty a

představeniacute workshopy konference diskuze přednaacutešky vyacutestavy

a happeningy Zrozeniacute prvniacuteho komplexniacuteho kulturniacuteho centra ve

středniacute a vyacutechodniacute Evropě

Viacutece informaciacute na httpwwwjatka78czo-nas

16

6 Matěj veleK naacuteKladoveacute naacutedraŽiacute ŽiŽKov Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 2012

- původně zaregistrovaacuteno kvůli lokaci pro produkčniacute agenturu -gt

začalo vyjednaacutevaacuteniacute

- na radnici M Stropnickyacute v teacute době se NNŽ stalo kulturniacute pamaacutetkou

- viacutece jedinců i instituciacute projevili zaacutejem o prostor

- 15 studentů architektury s rozpočtem 20 000 Kč navrhli koncept

přeměny saacutelu

- 2013 prostor využil Designblok

- uvedeniacute divadel koncertů spolupraacutece s bregantem (NFA) ndash letniacute

promiacutetaacuteniacute

S ČIacuteM bOJUJE NNŽ

1 okraj Žižkova (periferie) -gt nakonec se tato obava nenaplni

la naacutedražiacute je dostatečně přitažlivyacutem objektem navštěvuje ho

mnoho lidiacute včetně turistů

2 podpora Stropnickyacutem ndash NNŽ jako kulturniacute centrum

Prahy 3 kteraacute i do určiteacute miacutery spolupracovala dramaturgicky a

provozně (bezpečnostniacute opatřeniacute apod)

3 vrchol letošniacute sezoacuteny ndash velkaacute koncertniacute akce pro několik

tisiacutec lidiacute (viz Polygon) ndash fungovala jako zkouška zabezpečeniacute

akustiky apod po všech straacutenkaacutech vše proběhlo bez

probleacutemů jedinyacute zaacutedrhel byla stiacutežnost na hluk

4 pronaacutejem od ČD ČD Kargo a SŽDC (komplikovanějšiacute

domluva než u předchoziacutech řečniacuteků)

5 komunikace s jednotlivyacutemi uacuteředniacuteky dopomohla spolupraacuteci

např se SŽDC i po produkčniacute straacutence staacutele však na ČD vaacutezne

např využitiacute prostoru pro celoročniacute dramaturgii

6 v budoucnu hroziacute rozvoj stavebnictviacute v lokalitě zvyacutešenaacute

dopravniacute infrastruktura ad

PARTNEřI IPR PRAHA (NoVě 2015) NFA (PRoJEKT bdquoNA KLiacuteČldquo

LETošNiacuteHo LETNiacuteHo KINA) AERo GALERIE J FRAGNERA (VyacutesTAVA

LANDSCAPE)

Viacutece informaciacute na httpnakladovenadrazizizkovcomeno-nnz

17

7 čestMiacuter suŠKa studio bubec Praha-ŘePoryjerok založeniacute 2000

- skladovaacute hala v Řeporyjiacutech původně chtěl využiacutet jako svůj atelieacuter

-gt ziacuteskal do soukromeacuteho vlastnictviacute odpadlo lobovaacuteniacute u naacuteměstků

apod

- zvlaacuteštniacute symbioacuteza soukromeacuteho a městskeacuteho ndash vila privaacutetniacute pozemek

obecniacute

- založeniacute občanskeacuteho sdruženiacute (+ Holas Hřebejk ad)

- sloužiacute jako uměleckeacute studio i pro zahraničniacute tvůrce

- 200 rezidentů umělců

- bdquoart safarildquo ndash lov a obdivovaacuteniacute uměniacute

- pořaacutedaacuteniacute uměleckeacuteho festivalu interakce s veřejnostiacute

- vraacutetit něco lokalitě ndash uměniacute do veřejneacuteho prostoru

- obec ve stiacutenu velkoměsta poměrně odstrčenaacute lokalita (lideacute např

poprveacute přichaacuteziacute do styku s abstraktniacutem uměniacutem) původně miacutestniacute

obyvateleacute tomuto typu uměniacute a happeningu nerozuměli - -gt zave-

deniacute vyacutetvarnyacutech kurzů pro vzdělaacuteniacute o uměniacute v lokalitě

- okoliacute Prokopskeacuteho uacutedoliacute ndash uměleckyacute zaacutesah na hranici civilizace a

divokeacute přiacuterody

- 10 000 m2 kolem vily je v katastrofaacutelniacutem stavu -gt zaacutejem o pozemky

ndash na zastupitelstvu schvaacutelen plaacuten bdquo10 000 m2 kreativityldquo (dalšiacute atel-

ieacutery studio pro děti zahradniacute restaurace komunitniacute zaacutehony kunst-

halla ad)

---

Od roku 2000 působiacute nejen jako sochařskeacute studio ale i jako kulturniacute

centrum s využitiacutem pro rezidenčniacute pobyty umělců pořaacutedaacute vyacutestavy

diacutelny pro děti a mlaacutedež a vyviacutejiacute mnoho dalšiacutech aktivit

Mezinaacuterodniacute uměleckeacute rezidenčniacute pobyty aktuaacutelně nabiacuteziacute miacutesto pro

10 rezidentů v samostatnyacutech atelieacuterech a v otevřeneacutem prostoru studia

po celyacute rok 24h denně O vyacuteběru umělců k rezidenčniacutem pobytům

rozhoduje Uměleckaacute rada studia rezidenti jsou v kontaktu s předniacutemi

českyacutemi umělci mohou mezi sebou sdiacutelet sveacute zkušenosti a na konci

pobytu představit vytvořenaacute diacutela

Uměniacute ve veřejneacutem prostoru je vyacuteznamneacute teacutema kteryacutem se od sveacuteho

vzniku Studio bubec zabyacutevaacute ať již kraacutetkodobyacutem nebo dlouhodobyacutem

umisťovaacuteniacutem děl do veřejneacuteho prostoru či přednaacuteškami Art Safari ndash

vyacutestava děl autorů z Českeacute republiky i ze zahraničiacute Znaacutemiacute umělci

vystavujiacute po boku mladyacutech a začiacutenajiacuteciacutech autorů Konaacute se dvakraacutet

ročně formou festivalu uměniacute jehož součaacutestiacute jsou takeacute workshopy

hudebniacute a divadelniacute vystoupeniacute

Vyacutestavy uskutečněneacute mimo studio ve spolupraacuteci s kulturniacutemi nebo

městskyacutemi institucemi např vyacutestavy ve Staroměstskeacute radnici v Praze

(2011 2013) a dalšiacute babybubec - workshopy vyacutetvarneacute kurzy a

přiacuteměstskeacute taacutebory - pořaacutedaacuteme tvořiveacute diacutelny pro děti i dospěleacute přiacutemo

ve Studiu bubec a takeacute v nově zrekonstruovanyacutech prostoraacutech na

Řeporyjskeacutem naacuteměstiacute

Divadlo bubec založeneacute v roce 2005 pod vedeniacutem Arjany Shameti

a Renaacutety Kubišoveacute se zaměřuje předevšiacutem na loutkoveacute divadlo pro

18

nejmenšiacute divaacuteky v nemocniciacutech či v dětskyacutech domovech

Revitalizačniacute projekty v současnosti např Zahrada bubec projekt

sochařskeacute zahrady a kreativniacuteho hřiště s budovou studia pro praacuteci s

dětmi v bliacutezkosti Studia bubec

V roce 2014 jsme vytvořili studii rozvoje oblasti v okoliacute Studia bubec

a jejiacute revitalizaci v sochařskyacute interaktiniacute park a pod naacutezvem bUbEC

10 000 m2 kreativity ji realizujeme ve 4 faacuteziacutech

Viacutece informaciacute na httpwwwbubecczinpageo-nas

19

8 Michaela Mixovaacute centruM Pro Kreativniacute PodniKaacuteniacute dePo2015 PlzeŇrok založeniacute 2015

- industriaacutelniacute objekt z roku 1930

- prostor původně obyacutevaly městskeacute dopravniacute podniky ty naacutesledně

přesunuty do nově vystaveneacuteho objektu hala naacutesledně poskytnuta

Plzni2015

- lokalita zajiacutemavaacute i pro developery (15 minut z centra)

- prostor zpřiacutestupnit kreativniacutem průmyslům ndash tiacutem zamezit absolut-

niacutemu financovaacuteniacute z veřejnyacutech zdrojů

1 KREATIVNIacute INKUbaacuteTOR ndash poskytnutiacute prostoru lektorskeacute

kurzy (př o podnikaacuteniacute) ndash již probiacutehaacute testovaacuteniacute jedni z umělců

na zaacutekladě toho již dnes prodaacutevajiacute sveacute vyacuterobky ndash a majiacute vlastniacute

label

2 MAKERSPACE ndash poskytnutiacute materiaacutelů naacutestrojů (funguje na

baacutezi členstviacute) noveacute technologie

3 COWORKINg ndash pronajiacutemaacuteniacute kancelaacuteřiacute

4 OŽIVOVaacuteNIacute PROSTORU AKCEMI (př přednaacutešky o

financovaacuteniacute z evropskyacutech zdrojů)

5 pro veřejnost zřiacutezeniacute KOMUNITNIacute ZAHRADY (DEPO využijiacute i

miacutestniacute obyvateleacute kteřiacute žijiacute i v panelaacuteciacutech apod)

- chybiacute kancelaacuteře rekonstrukce infrastruktury topeniacute a takeacute jistota

a vyacutehled

- inspirace projekty ndsm Amsterdam boxpor Londyacuten etc

---

DEPO2015 je vyacutestupem projektu Plzeň ndash Evropskeacute hlavniacute město kul-

tury 2015 Srdcem DEPO2015 je Centrum pro kreativniacute podnikaacuteniacute

ktereacute propojuje kulturu s byznysem a kreativniacutemi průmysly Depo je

miacutestem kde siacutedliacute pracujiacute tvořiacute prezentujiacute či obchodujiacute start-upy i za-

vedeneacute firmy Komunita kreativniacutech lidiacute se skvělyacutemi naacutepady a touhou

je realizovat maacute možnost projiacutet procesem inkubace tj za asistence a

mentoringu profesionaacutelů z kulturniacutech a kreativniacutech průmyslů nastarto-

vat svůj podnikatelskyacute zaacuteměr může využiacutevat sdiacutelenyacute pracovniacute prostor

otevřenou diacutelnu na vyacuterobu prototypů nebo si pronajmou atelieacuter či

kancelaacuteř DEPO2015 je takeacute siacutedlem rezidenčniacuteho programu OPEN

AiR kteryacute nabiacuteziacute českyacutem umělcům a kreativcům možnost vycestovat

do zahraničiacute a zaacuteroveň zve zahraničniacute kulturniacute sceacutenu do Plzně

Viacutece informaciacute na httpwwwdepo2015cz

20

9 gaacutebor bindics staraacute trŽnica bratislavarok založeniacute 2012

Staraacute tržnica je přeměna uzavřeneacuteho nehostinneacuteho prostoru

- projekt iniciovalo 11 profesionaacutelů (praacutevniacutek fundraiser ad)

- komerčniacute naacutejem 120 000 Kč ročně -gt vyacuteměnou fair spolupraacutece s

městem ndash určitaacute čaacutestka jde bratislavě

- image Tržnice tvořiacute trhy ndash všechny projekty podporujiacute tento zaacutekladniacute

koncept

- vstupniacute prostor rovněž revitalizovaacuten ndash důraz na reprezentativnost

- marketingovyacute produkt ndash navaacutezaacuteniacute na vyacuterobu sodovek dřiacuteve

spojenyacutech s tržniciacute

- rok 2014 106 000 naacutevštěvniacuteků rok 2015 158 0000 naacutevštěvniacuteků

- 5 rozpočtu jde na filantropickeacute uacutečely

- preferuje fundraising před vyacuteraznou spolupraciacute s městem ndash

nezaacutevislost od veřejnyacutech zdrojů

- zvyšovaacuteniacute kvality objektu podpořeno zvyšovaacuteniacutem kvality veřejneacuteho

prostoru ndash př mapovaacuteniacute reklamniacutech ploch sledovaacuteniacute developerskyacutech

projektů (vytvořeniacute pracovnaacutech skupin experti z oblasti etnografie

event managementu praacutev ad) -gt naacutevrhy na využitiacute objektu Novaacute

Jurkovičova teplaacutereň

---

Projekt revitalizaacutecie Starej tržnice s naacutezvom ldquoMestskeacute centrum Staraacute

tržnicardquo vypracovalo občianske združenie Aliancia Staraacute Tržnica v roku

2012 Projekt bol predloženyacute na magistraacutet hlavneacuteho mesta SR bratisla-

va a po zapracovaniacute pripomienok zo strany magistraacutetu poslancov

mestskeacuteho zastupiteľstva a verejnosti 7 februaacutera 2013 schvaacutelilo mest-

skeacute zastupiteľstvo prenaacutejom budovy Aliancii za uacutečelom jeho realizaacutecie

Primaacuternym cieľom projektu je aby sa Staraacute tržnica stala stretaacutevaciacutem

bodom kultuacutery v meste pričom je otvorenaacute rocircznym vekovyacutem

skupinaacutem a poskytuje rozličneacute služby obyvateľom aj naacutevštevniacutekom

mesta

Pri plaacutenovaniacute sme dbali na to aby bol priestor multifunkčnyacute na jednej

strane umožňuje usporaduacutevať plnohodnotneacute trhy na druhej strane sa

mocircže premeniť na priestor pre koncerty konferencie divadelneacute

predstavena Ak je treba dokaacuteže usadiť až 653 naacutevštevniacutekov

Z hľadiska dlhodobej udržateľnosti je docircležiteacute aby budova mohla

sluacutežiť meniacim sa trendom ndash sedem dniacute v tyacuteždni dokaacuteže fungovať ako

tržnica prednaacuteškovaacute saacutela alebo miesto pre podujatia

Viacutece informaciacute na httpstaratrznicasko-nas

21

22

Před sympoziem jsme rozeslali řečniacutekům a hostům kteřiacute se věnujiacute

spraacutevě budov dotazniacutek jehož ciacutelem bylo připravit se na diskusi a

zmapovat dobreacute a špatneacute zkušenosti a to co respondenti vniacutemajiacute

jako svůj přiacutenos městu

1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe

2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec

3 co byste dnes udělali jinaK

4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali

5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města

Na dotazniacutek odpovědělo 9 respondentů s těmito projekty

Stara Tržnica (bratislava) Radlickaacute kulturniacute sportovna - Fashion

garage - Kavaacuterna v ulice Stroupežnickeacuteho (Praha) Plechaacuterna (Praha

Kreativniacute zoacutena DEPO2015 (Plzeň) Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov (Praha)

Jatka78 (Praha) bajkazyl (Praha) Studio bubec (Praha) PONEC -

divadlo pro tanec (Praha)

4 VYacuteSLEDKY DOTAZNIacuteKOVEacuteHO ŠETŘENIacute1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe

KOmUNITAbudovaacuteniacute zapojeniacute komunity divaacuteci 7

PROGRAmProgram (rozšiřuje se kvalita pravidla pro nekomerčniacute

niacutezkoprahoveacute udržitelneacute inkluzivniacute programy) 4

KAPACITYRekonstrukce prostoru 3

Našli jsme miacutesto na lsquotrhursquo 3

Vytvořili jsme finančně udržitelnyacute plaacuten (kombinace

soukromyacutech veřejnyacutech financiacute přiacutepadně niacutezkeacute

provozniacute naacuteklady) 2

Nadšeniacute teamu 2

Vytvořili jsme profesionaacutelniacute team 1

vZTAHYSpolupraacutece s MČ P3 (Matěj Stropnickyacute) 1

23

2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec

KAPACITY Nedostatek financiacute probleacutem přesvědčit grantoveacute komise že

projekt si zasloužiacute většiacute podporu 4

Nedostatek lidiacute (team) nedostatečnyacute management 2

Nemožnost využiacutevat okoliacute budovy nedostatek prostoru 2

Kraacutetkodobeacute smlouvy 1

Časovaacute deacutelka rekonstrukce 1

vZTAHY Nemožnost sdiacutelet kreativitu teamu s vlastniacutekem nemovitosti

a spolu rozviacutejet projekt 1

Ne nejlepšiacute vztah s magistraacutetem kteryacute se promiacutetaacute do denniacute

komunikace 1

Vztahy s MČ lokaacutelniacutemi siacutetěmi 1

Nezaacutejem širokeacuteho publika o program 1

3 co byste dnes udělali jinaK

KAPACITYNejdřiacuteve definovat organizačniacute strukturu a zajištěniacute financiacute předtiacutem

než půjdeme do nepřiměřeně ambicioacutezniacuteho programu 2

Lepšiacute odhady časů a naacutekladů na rekonstrukce 1

Prostor - vlastnictviacuteKonverze budovy ne v obecniacutem vlastnictviacute (ideaacutel vlastnictviacute silneacute

firmy s veřejnyacutem působeniacutem např Českaacute pošta Českeacute draacutehy) 1

KOmUNIKACE vZTAHYViacutece komunikace s politiky MČ a jejich zapojovaacuteniacute do tvorby pro-

gramu a obnovy budovy 1

Jako jedinec bych udělal všechno jinak ale ve spolupraacuteci se

učiacuteme hledat funkčniacute řešeniacute 1

Většiacute suverenita projektu nezaacutevislost na MČ a partnerů 1

DALŠiacuteProgram 1

Jsme spokojeni nic bychom neměnili 1

24

4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali

SPOLUPRAacuteCIZapojeniacute do plaacutenovaacuteniacute města lsquoMaacuteme přece dostatek znalostiacutersquo

legitimniacute partner respekt města vůči teacuteto tvůrčiacute lsquodeveloperskeacutersquo

činnosti 4

Důvěra v obsah kteryacute tvořiacuteme začleněniacute našeho programu do

dramaturgie kulturniacuteho odboru MČ 1

Respekt k aktivitě zdola pouličniacutemu životu 1

finančniacute sPoluUacutečastDlouhodobyacute grant financovaacuteniacute pronaacutejem za vyacutehodneacute podmiacutenky

3

LEGISLATIvNiacute PODPORADlouhodobyacute kontrakt 2

Zjednodušenaacute povoleniacute pro uměleckeacute akce ve veřejneacutem

prostoru 1

mEDIAacuteLNiacute PODPORA

Mediaacutelniacute podpora citylighty 1

5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města

1 PROSTOR Oživeniacute miacutesta vznik chybějiacuteciacuteho prostoru katalyzaacutetor 5

Zaacutechrana zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovitosti 3

Udržitelnost šetrnost (jako vyacutechovnyacute aspekt miacutesta) 1

2 KOmUNITA vZTAHY

Noveacute publikum lideacute v miacutestě propojeniacute komunit

(uměleckaacute residenčniacute) na lokaacutelniacute ale i naacuterodniacute uacuterovni 7

Sociaacutelniacute kontrola zvyacutešeniacute bezpečnosti podchyceniacute

probleacutemoveacute mlaacutedeže 3

Inspirace jinyacutech iniciatiacutev k založeniacute vlastniacutech projektů 2

Prolomeniacute barieacuter (mentaacutelniacute byrokratickeacute) směrem k uspořaacutedaacuteniacute

akciacute ve veřejneacutem prostoru 1

Precedent - je to vůbec možneacute 1

3 PROGRAmNovaacute teacutemata uměleckeacute kreativniacute programy pro město 1

25

265 ZAacutePIS Z DEBATY

5 ZAacutePIS DEBATY

K prezentujiacuteciacutem řečniacutekům přibyli na debatu

hanKa tŘeŠtiacuteKovaacute radniacute Pro Kulturu Praha 7toMaacuteŠ ctibor byacutevalyacute Ředitel institutu Pro Plaacutenovaacuteniacute a rozvoj PrahyPetr vilgus Miacutestostarosta Mč Praha 8

- analyacuteza prezentaciacute všechny projekty dopomohly sveacute

lokalitě k oživeniacute prostoru zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovi-

tosti nebo udržitelnosti lokality

Pohled ze strany MěstsKyacutech zastuPitelů

tŘeŠtiacuteKovaacute - představuje pohled ze strany města

- zaacutestupce městskeacute samospraacutevy

- přiacutenos projektů vidiacute vedle vyacuteše zmiacuteněnyacutech i v tzv kulturniacute

korozi (viz Jatka78)

- tržnici v Holešoviciacutech chce proměnit nejen v kulturniacute ale i

gastronomickeacute centrum

- Praha 7 maacute velkeacute množstviacute brownfieldů (bubny a okoliacute)

vILGUS- přebiacuterali radnici v nepřiacuteliš dobreacutem stavu půl roku

napravovali probleacutemy

- s prezentovanyacutemi projekty se setkal hlavně v zahraničiacute

(př Polsko ndash Lodže je přezdiacutevaacutena Manchester vyacutechodu až

kulturniacute projekty městu daly novyacute smysl -gt budovy ktereacute

přišly o vyacuteznam ho naacutehle ziacuteskaacutevajiacute zpět)27

jaKaacute je v současnosti Praacutece s MěsteM

bINDICS- funkce objektu - neniacute potřeba nutně klaacutest důraz na uměleckeacute aktiv-

ity ndash funkce objektu je zapojeniacute veřejnosti ndash inkluzivnost zaacuteroveň je

podmiacutenkou ufinancovatelnost -gt pak se projekt staacutevaacute funkčniacutem a

hraje roli katalyzaacutetoru

- vztah s městem ndash podmiacutenkou je byacutet transparentniacute ale nevyužiacutevat ji

jako vyacutemluvu (mnoheacute projekty nejsou realizovaacuteny a braacuteniacute se transpar-

entnostiacute na začaacutetku) ndash gaacutebor se svyacutem tyacutemem chce daacutet zaacuteruku ochotu

investovat svou siacutelu potažmo finance

- město vždy bude miacutet fixniacute strukturu např co do byrokracie ndash

nemůže v takoveacute miacuteře generovat naacutepady a realizovat projekty tak

jako nepolitickyacute činitel kteryacute maacute volnou ruku - např nemusiacute vypisovat

veřejneacute soutěže a rovnou myšlenky realizuje

-gt proto bere developery jako partnery

KUbIŠTA- kolik staacutel projekt Jatka78 neniacute důležiteacute posuvnou silou je vše os-

tatniacute (odhodlaacuteniacute kreativita apod)

- alternativy je přehršel naopak Praze chybiacute klasično

- probleacutem je přiacutestup veřejneacute spraacutevy i veřejnopraacutevniacutech meacutediiacute

ndash nedokaacutežou snaze projektů nijak pomoci (viz otviacuteračka Jatek ndash

reportaacutež ze zliacutenskeacuteho kraje o premieacuteře divadleniacute Cesty do pravěku

ndash o Jatkaacutech ani slovo jen v Udaacutelostech v kultuře ndash ty majiacute ale niacutezkou

sledovanost - zaslouženě)

- moraacutelniacute podpora Prahy 7 byla snad důležitějšiacute než finančniacute

- ideaacutelniacute spolupraacutece s městem by byla naacutesledujiacuteciacute poskytnutiacute

objektu ze začaacutetku daacutet zaacutekladniacute podmiacutenky ndash pomoci se spraacutevou

objektu a bezpečnostniacutemi opatřeniacutemi naacutesledně nechat volneacute ruce po

předloženiacute konceptu (tiacutem je umožněna naacuteslednaacute kontrola) kliacutečoveacute je

rovněž nepodepsat smlouvu o zaacutekazu pronaacutejmu ndash pak si na sebe neniacute

možneacute vydělat

KREUZmANNOvAacute- vybalancovat komerčniacute projekty s uměniacutem je naacuteročneacute ndash smlouva o

zaacutekazu komerčniacutech uacutečelů by takeacute naopak ospravedlňovala město či

samotnou instituci k vyacuteraznějšiacutemu financovaacuteniacute na uacutekor uměniacute

vELEK- pro něj je zaacutekaz pronajiacutemaacuteniacute spiacuteše likvidačniacute než omezujiacuteciacute pod-

miacutenky o kteryacutech mluvila Kreuzzigerovaacute

- Stropnickyacute fungoval skvěle v asistenci s pronaacutejmem a důvěrou

jaK Pracovat s brownfieldy

CTIbOR- na straně soukromeacuteho sektoru panuje strach např z nedodrženiacute

dohod

- podmiacutenkou je hledaacuteniacute důvěry na veřejneacute aktivniacute a privaacutetniacute straně

Masare (v PubliKu)- jmenuje dalšiacute pozitivniacute přiacuteklady na Praze 7 ndash studio Alta Stalin

potenciaacutel vidiacute i na Vyacutestavišti

28

29

- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že

nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš

tuto roli

- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů

měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od

vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem

bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že

jen 8 projektu je financovaacuteno městem

- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se

soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute

vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici

- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat

vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco

podniknout

s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute

KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ

kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)

-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti

- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute

obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně

- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem

žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)

- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute

entusiasmus (viz Studio Alta)

- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v

zahraničiacute

- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let

- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash

kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo

ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky

- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města

- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led

politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute

- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor

nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město

vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli

financovat z vlastniacutech peněz

- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program

- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem

automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD

- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do

palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery

Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto

portfolia

- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu

objektu30

31

- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute

bezpečnějšiacute lokality

tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet

- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a

vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme

skrze naše aktivity a postoje

- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů

přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute

čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6

kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury

co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele

CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v

raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy

KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je

komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou

tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize

- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute

projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme

Prahy jako města kultury

KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova

NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a

snažit se ho rozviacutejet

vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema

- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-

dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute

by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)

Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli

uvědomit a veřejně deklarovat

- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou

uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute

vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-

boval v prostřediacute kultury

- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků

jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v

paměti při jednaacuteniacute s nimi)

32

33

tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy

CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute

pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute

nekoncepčnosti a absence vize

- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-

vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde

ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute

mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-

tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už

pouhou naacutevštěvou např NNŽ)

vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k

odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v

Thomayerovyacutech sadech

Kovačević

- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-

nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům

- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash

hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute

34

35

měny apod všichni (př architekti se

stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40

liber na hodinu

- město by mělo začiacutet rozlišovat

majetek jako komerčniacute věc a jako

něco jineacuteho (př kulturu)

ndash tato neschopnost odlišit dva typy

objektů jsou mnohdy důvodem

neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech

budov (viz na dům Na Kocandě)

DĚKUJEMEorganizaacutetor

PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD

konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů

Women Public Space Prague

MgA David Kašpar

manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech

odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy

zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague

fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu

zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute

ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha

sPoluorganizaacutetor

text neprošel jazykovou uacutepravou

Viacutece info na

4+4 dny v pohybu

Page 11: MMB_zaverecna sprava

10

1 Michaela Pixovaacute bdquoMetabolity Města a jejich KULTURNiacute POTENCIAacuteLldquo

Do teacutematu ne nutně zahrnujeme pouze brownfieldy ale i mnoheacute

budovy ktereacute jednoduše řečeno město odvrhne jsou praacutevě

metabolitami města

-brownfieldy chaacutepeme jako budovyprostory postiženeacute původniacutem

využitiacutem lokality pro jejichž regeneraci a využitiacute je potřeba zaacutesah

zvnějšku

Jak znovu využiacutet brownfieldy Musiacuteme si řiacutect odkud se berou

- neustaacutele vytvaacuteřiacuteme noveacute způsoby vyacuteroby (agraacuterniacute-gtprůmyslovyacute-

gturbanizačniacute)

- dnes se koloběh kapitaacutelu nachaacuteziacute v městskeacutem prostřediacute

- způsoby rozvoje

1 INVESTOVaacuteNIacute DO bUDOVLOKALIT

2 SPATŘENIacute PŘIacuteLEŽITOSTI

3 ROZVOJ INICIOVANyacute KULTUROU - -gt kulturniacute rozvoj na zaacutepadě v

80 a 90 letech k naacutem přichaacuteziacute o 20 let později

- k teacutematu kulturniacuteho rozvoje se musiacuteme stavět i kriticky

Kreativniacute průmysly nejsou vždycky spaacutesnou přiacuteležitostiacute

3 PREZENTACE A PROJEKTY2 ŠImON CAbAN KARLiacuteNSKAacute KASAacuteRNA PRAHA ndash KARLiacuteNrok vzniku 2014

- investoři developeři a politici jsou akteacutery kteřiacute toto teacutema mohou

vyacuterazně ovlivnit (v saacutele 4 zaacutestupci městskeacute samospraacutevy)

- problematikou se zabyacutevaacute skoro 30 let

- přeměna prostoru na Žižkově (U bulhara) na kulturniacute saacutel nebyl možnyacute

kvůli vlastnictviacute parkoviště Pentou - - gt projekt Kasarta ndash

karliacutenskaacute byacutevalaacute kasaacuterna (Jana Žižky z Trocnova)

- objekt vypsanyacute na prodej Ministerstvem vnitra ndash dosud nenašlo vlast-

niacuteka

- Praze schaacuteziacute saacutel pro velkeacute množstviacute lidiacute

- mezi zaacutejemci by byli filharmonici kteřiacute vyhledaacutevajiacute praacutevě akustiku

kterou kasaacuterna nabiacuteziacute

Čiacutem se kasaacuterna lišiacute od Fora Karliacuten nebo palaacutece Lucerny je

multifunkčnost - prostor pro kreativniacute činnost zaacutezemiacute variabilniacute

prostor provaziště ad

---

V P r a z e je množstviacute budov a saacutelů sloužiacuteciacutech kulturniacutem udaacutelostem

Mnoheacute z nich jsou reprezentativniacute ale teacuteměř žaacutednyacute nemaacute

parametry dostatečneacute velikosti neutraacutelnosti a uacutečelnosti pro současneacute 11

kulturně-společenskeacute akce ktereacute se často pohybujiacute na hraniciacutech

všech možnyacutech žaacutenrů využiacutevajiacute noveacute technologie a potřebujiacute takeacute

adekvaacutetniacute služebnyacute přiacutestup - přiacutejezd a zaacutezemiacute Zaacutekladniacute principem je

vytvořit budovu pro konaacuteniacute všech takovyacutech udaacutelostiacute stiacutem aby uni-

verzalita objektu nedeterminovala samotnou akci ale zůstala k niacute

neutraacutelniacute maximaacutelně služebnaacute pro vyniknutiacute akce samotneacute I když je

pochopitelneacute že v přiacutepadě nemalyacutech naacutekladů a předevšiacutem prestiže

takoveacuteho diacutela je nutneacute myslet i na jeho reprezentativniacute tvaacuteř charakter

budovy by měl byacutet uacutečelovyacute (ekonomickyacute) funkčniacute služebnyacute

Kasaacuterna Jana Žižky z Trocnova v Karliacuteně se jeviacute jako optimaacutelniacute miacutesto

- poloha v centru

- dopravniacute dostupnost

- možnost parkovaacuteniacute

- velikost

- revitalizace staacutevajiacuteciacuteho objektu (a nikoli expanze mimo centrum

města)

Pozemek na ktereacutem kasaacuterna stojiacute umožňuje v samotneacutem dvoře

objektu realizaci dostatečně velkeacute haly včetně potřebneacuteho zaacutezemiacute

Objekty staacutevajiacuteciacute budovy pak nabiacuteziacute nejen nezbytneacute

administrativniacute zaacutezemiacute ale i např ubytovaciacute kapacity (ubytovaacutevaacuteniacute

hostujiacuteciacutech umělců ale i celyacutech hudebniacutech a divadelniacutech těles je

dosud finančně i organizačně velice naacutekladnou položkou)

25m šiacuteře saacutelu deacutelka 50m plus dalšiacute propojitelneacute prostory celkem

kolem 100m Vyacuteška cca 12m rovnaacute podlaha zapuštěneacute balkony

ochozy nosnaacute konstrukce (nejen) stropu pro různeacute instalace - to jsou

zaacutekladniacute funkčniacute parametry ověřeneacute z mnoha saacutelů a akciacute

Na zaacutekladě mnohyacutech diskuziacute mezi umělci architekty zaacutestupci města i

aktivniacute veřejnostiacute je potřebnost takoveacuteho prostoru nezpochybnitelnaacute

Otaacutezkou pochopitelně zůstaacutevaacute způsob financovaacuteniacute

Uvedenaacute vizualizace neniacute architektonickyacutem naacutevrhem ale

empirickou objemovou a charakterovou studiiacute prostoru Předklaacutedaacuteme

tuto vizi pro posouzeniacute zainteresovanyacutech

Šimon + Miroslav

12

3 igor Kovačević KarliacutensKyacute viaduKt PRAHA ndash KARLiacuteNrok vzniku 2013

- Karliacuten maacute potenciaacutel jako dřiacutev berliacuten Viacutedeň (vizualitou i naacuteplniacute)

- projekt oživeniacute Negrelliho viaduktu

- zprvu prochaacutezel projekt deziluziacute ndash většinu pozemku vlastniacute Českeacute

draacutehy (konflikt se SŽDC)

- kompromis převedeniacute pozemků pod piliacuteři viaduktu na SŽDC pod

oblouky na hl m Prahu

- projekt aktivniacute na 3 dny v raacutemci Zažiacutet město jinak ndash 10 galeriiacute trans-

formovalo podobloukovyacute prostor na kulturniacute (př v jednom prostoru

knihovna na sdiacuteleniacute a vyacuteměnu kniacutežek)

- přišla potřeba posunout tuto ideu daacutel -gt zprofesionalizovat celyacute

projekt

- 2014 navaacutezaacuteniacute spolupraacutece s karliacutenskyacutemi společnostmi (zaměřujiacuteciacute

se na společenskyacute komunitniacute život) -gt organizace kulateacuteho stolu pro

důležiteacute hraacuteče ndash to bylo poprveacute co se uskutečnilo takoveacuteto setkaacuteniacute

všech akteacuterů kteřiacute mohou věc ovlivnit

---

V současneacute době se připravuje rekonstrukce Negrelliho viaduktu

kteraacute umožniacute zkapacitněniacute uacuteseku mezi železničniacute zastaacutevkou Praha

bubny a železničniacute zastaacutevkou Praha Masarykovo naacutedražiacute pro ve-

deniacute vlaků z Kladna a nově letiště Ruzyně Přiacutepravy trvajiacute již zhruba

pět let ale teprve nyniacute dostaacutevajiacute reaacutelnyacute rozměr Rekonstrukce kteraacute

se maacute zahaacutejit ke konci roku 2015 (odhadem minimaacutelně za 800 mil

Kč) je ovšem pouze technickeacuteho charakteru zaměřuje se hlavně na

železničniacute trať a nepočiacutetaacute s možnostiacute transformace a využitiacutem pros-

toru okolo stavby Prostory pod oblouky byly mimo jineacute během prvniacute

republiky využiacutevaacuteny jako luxusniacute garaacuteže a saloacutenniacute opravny automobilů

Po druheacute světoveacute vaacutelce se z nich staly zbytkoveacute prostory sklady a

parkovaciacute staacuteniacute některeacute byly zazděny Současnyacute stav oblouků a okoliacute

mostu předevšiacutem v Karliacuteně je přinejmenšiacutem nelichotivyacute Nevzhledneacute a

nekulturniacute prostřediacute ktereacute miacutesty působiacute dojmem sklaacutedky je pobiacutedkou

pro využiacutevaacuteniacute těchto prostor spojeneacute s drogovou kriminalitou a

sociaacutelniacutemi probleacutemy Přitom se jednaacute o jedinečneacute z jednotky 60 m2

ktereacute se mohou staacutet zaacutekladnou pro mnoho kreativniacutech městskyacutech

aktivit - atelieacutery obchůdky bary start-up kancelaacuteře miacutesta pro set-

kaacutevaacuteniacute Vstup do Karliacutena se tak může proměnit v kreativniacute inkubaacutetor

Viacutece informaciacute na httpwwwcceaczczprojectsprojekt=viadukt

13

4 YvONA KREUZmANNOvAacute DIvADLO PONEC HALY za PonceM Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 1995

- Divadlo Ponec - původně strojiacuterna (1988)

- městskaacute čaacutest Praha 3 vypsala veřejnou soutěž na kulturniacute využitiacute

-gt 1 tanečniacute dům v ČR (ačkoliv v Evropě dance house běžnou

součaacutestiacute kulturniacuteho života)

- rekonstrukce budovy za velkeacute podpory staacutetu sponzorů a nakonec i

města

- Ponec jako vstupniacute braacutena k Žižkovu směrem od Florence ndash para-

lela s bulharem (IK) ndash nutnost reprezentativniacutech prostor na frekven-

tovanyacutech miacutestech (kvůli turistům např)

- všechny pozemky kolem Ponce patřiacute SŽDC blokujiacute průchod i cyk-

lostezku --gt jak revitalizovat okoliacute Ponce

- kliacutečoveacute pro projekt je propojeniacute osy Hlavniacute naacutedražiacute ndash Žižkov a osy

Florenc ndash horniacute Žižkov

- budovy kolem Ponce mohou sloužit jako zaacutezemiacute pro tanečniacute dům

- jednaacuteniacute s dalšiacutemi organizacemi (př bajkazyl už spolupraacuteci navaacutezal)

- definice akčniacuteho raacutediusu (př zapojeniacute do Zažiacutet město jinak novyacute

cirkus etc) -gt naacutesledně definovaacuteniacute rozvoje a potenciaacutelniacutech partnerů

ndash vize soběstačneacute kulturniacute jednoty rozleacutehajiacuteciacute se v okoliacute Ponce

- inspirace zahraničniacutemi zdroji (př Trans Europe Halles (wwwtehnet)

- ciacutelem rozšiacuteřit aktivity až hranice stavby

---

Tanec Praha je za viacutece než 20 let sveacute existence zapojen do řady mez-

inaacuterodniacutech siacutetiacute a projektů v nichž mapuje pozitivniacute zkušenosti ze

zahraničiacute a funkčniacute modely obdobnyacutech kreativniacutech center clusterů

apod Od r 1991 je členem IETM (Informal European Theatre Meet-

ing ndash wwwietmorg) daacutele patřiacute k zaklaacutedajiacuteciacutem členům Aerowaves

(Evropskaacute platforma mladyacutech choreografů ndash wwwaerowavesorg)

avšak ve vztahu k revitalizaci industriaacutelniacutech prostor kolem Ponce maacute

zaacutesadniacute vyacuteznam Trans Europe Halles (TEH ndash wwwtehnet) ndash network

jehož doporučeniacute bylo součaacutestiacute původniacuteho projektu Ponce s niacutemž

Tanec Praha r 1998 zviacutetězil ve veřejneacute soutěži na kulturniacute využitiacute daneacute

budovy Česko-anglickaacute informace o teacuteto siacuteti je přiacutelohou č 1 Celeacute

Kreativniacute centrum Žižkov by se přirozeně stalo součaacutestiacute teacuteto siacutetě Praha

v niacute dosud chybiacute

Ponec je koncipovaacuten jako flexibilniacute viacuteceuacutečelovyacute prostor s vlastnostmi

tanečniacuteho saacutelu (speciaacutelniacute odpruženaacute podlaha dostatečně velkaacute sceacutena

na uacuterovni hlediště ktereacute maacute elevaci řad 40 cm) Vznikl přestavbou

opuštěneacuteho kina dřiacuteve tovaacuterniacute haly Od vzniku divadla se pražskaacute

tanečniacute sceacutena rozrostla a stoupajiacute i naacuteroky a potřeby zaacutezemiacute pro jejiacute

rozvoj vzdělaacutevaciacute projekty workshopy odborneacute seminaacuteře konfer-

ence diskuse a v neposledniacute řadě projekty mezinaacuterodniacute spolupraacutece

Současneacute zaacutezemiacute divadla Ponec je pro objem těchto aktivit zcela

nedostačujiacuteciacute Původniacute dispozice kinosaacutelu jsou velice limitujiacuteciacute a

hledajiacute se proto různaacute provizorniacute řešeniacute Kancelaacuteře tyacutemu jsou umiacutestěny

mimo budovu divadla v nedalekeacutem Karliacuteně Skladovaciacute prostory jsou

nevhodně umiacutestěny v mobilniacutech buňkaacutech (bez vytaacutepěniacute) na dvoře

14

areaacutelu SŽDC divadelniacute technologie např pod divaacuteckou tribunou a

zkušebny jsou umělci nuceni poptaacutevat v komerčniacutech nebo partner-

skyacutech studiiacutech Chybiacute prostor pro tvorbu ale i komunikaci s ostatniacutemi

uměleckyacutemi žaacutenry meeting point pro umělce i veřejnost skutečnyacute

dialog

Využitiacute a rekonverze industriaacutelniacutech prostor pro kulturně-společenskeacute

využitiacute je osvědčenyacutem modelem v celeacute řadě zemiacute a přinaacutešiacute vyacuterazneacute

zlepšeniacute kvality života v danyacutech lokalitaacutech Existujiacute celeacute bdquokreativniacute

čtvrtildquo jinde clustery v menšiacute miacuteře pak kreativniacute centra což je model

odpoviacutedajiacuteciacute rozloze okoliacute Ponce

Spolupraacutece nevlaacutedniacutech neziskovyacutech organizaciacute (NNO) s veřejnou

spraacutevou a miacutestniacutemi podnikateli je zcela zaacutesadniacute pro uacutespěch projektu

Vytvaacuteřiacute synergickyacute multiplikačniacute efekt přiacutenosnyacute pro veškereacute akteacutery a

hlavně veřejnost Proto se Tanec Praha jako leader projektu rozhodl

uspořaacutedat kulateacute stoly brainstormingy zapojil se do Strategickeacuteho

plaacutenu Prahy 3 a SWOT analyacutezy jejiacuteho kulturniacuteho rozvoje (viz přiacuteloha

č 3) zmapoval potenciaacutel NNO v okoliacute (viz přiacuteloha č 4) a možnosti

mezinaacuterodniacute spolupraacutece v raacutemci evropskyacutech siacutetiacute

4) VyacuteSTUPY ANALyacuteZ NAbIacuteZEJIacute bOHATeacute MOŽNOSTI PRO DANOU

LOKALITU

a) současnyacute tanecbull zkušebny studia ndash prostor pro tvorbu a workshopy divadlo Ponec

ndash divadlo pro tanec prezentace původniacute tvorby ndash otevřenyacute prostor

festivaly ndash TANEC PRAHA a Českaacute tanečniacute platforma Malaacute inventura

4 dny v pohybu Dětskeacute studio ndash rozvoj kreativity dětiacute prostřednictviacutem

tance pohybu a ostatniacutech uměniacute

b) novyacute cirkusbull spolupraacutece s Cirqueon ndash diacutelny pro děti i dospěleacute aktivity na dvoře

po celou letniacute sezonu popř chapiteau

c) design vyacutetvarneacute uměniacute hudba kulturniacute a kreativniacute průmyslybull siacutedlo drobnyacutech podnikatelů v oblasti designu ndash grafika novaacute meacutedia

sceacutenografie fashion design ndash spolupraacutece s uměleckyacutem školstviacutem v

daneacute čtvrti (např VOŠUP a SUPŠ ZUŠ) vyacutestavy a instalace diskuse

diacutelny přednaacutešky zapojeniacute do akce Žižkovskaacute noc apod optimaacutelně

audio-vizuaacutelniacute studio (dle dostupnyacutech prostředků na vybaveniacute)

d) ekologickeacute a komunitniacute aktivitybull cyklostezka ndash zaacutezemiacute diacutelna půjčovna propojeniacute na sousediacuteciacute čtvrti

uacutezkaacute spolupraacutece s bajkazylem nadaciacute Partnerstviacute bicykl amp Funbikes

Okolo a Pedal Project Klubem přaacutetel Žižkova aj zapojeniacute do aktivit

Zažiacutet město jinak Žižkovskeacute mezidvorky apod

e) sociaacutelniacute inkluze a praacutece s naacuterodnostniacutemi menšinamibull naacutevaznost na působeniacute umělců divadla Ponec na školaacutech Prahy 3 a

8 včetně ZŠ Havliacutečkovo naacutem zaměřeneacute na romskeacute děti spolupraacutece s

romskyacutemi aktivitami (Evropskeacute centrum romskeacute hudby aj) akce pro

Fond ohroženyacutech dětiacute Klokaacutenek spolupraacutece s DDM Ulita atd

f) spolupraacutece s miacutestniacutemi podnikateli a NNO na Žižkově a okoliacutebull Vystřelenyacute oko kino Aero klub Final Truhlaacuterna Streetculture City-

15

surfer Parukaacuteřka 35m2 DIY Remedium

Niacutezkoprahovyacute klub Husita skautskeacute oddiacutely Mamma help center

Rodinneacute a kulturniacute centrum Novaacute Trojka a dalšiacute

g) otevřenyacute prostor pro iniciativy občanů organizaciacute diskuse na aktuaacutelniacute teacutematabull veřejně přiacutestupneacute prostory kavaacuterny dvora aj free wi-fi možnost

avizovanyacutech debat i tematickyacutech bloků dle podnětů partnerů či

naacutevštěvniacuteků

Viacutece informaciacute na httpwwwdivadloponeccznewsindexmn17

page15

5 ŠtěPaacuten KubiŠta jatKa 78 Praha ndash holeŠovicerok vzniku 2014

- ke karliacutenskeacutemu triumviraacutetu maacute bliacutezko (provozuje Přiacutestav)

- Jatka78 ndash 2 haly holešovickeacute tržnice

- geneze projektu sklady CirkuLaPutyka vyhořely tento prostor se

jevil jako ideaacutelniacute zkušebna a sklad

- tržnice prohlaacutešena za naacuterodniacute kulturniacute pamaacutetku vlastniacutek Delta

nemohl stavbu zbořit a zastavit novou

- primaacutetor Svoboda i dalšiacute politici byli nakloněni myšlence

pronajmout prostor divadelniacutekům ŠK v teacute době opouštěl novou

sceacutenu naacuterodniacuteho divadla chtěl se věnovat odlišneacutemu typu projektu

- hala opravena sveacutepomociacute (brigaacuteda) naacutesledoval zkušebniacute

dvouměsiacutečniacute provoz (odhaleniacute chyb jako absence zatměniacute)

- crowdfundingovaacute kampaň Nakopni Jatka (vybrali přes 2 miliony Kč)

přispěvateleacute motivovaacuteniacute např odměnou bdquopodepsaacuteniacuteldquo židle v divadle

V současnosti maleacute množstviacute zaměstnanců postupně opadaacute prvotniacute

nadšeniacute současně vznikajiacute finančniacute probleacutemy

---

Multifunkčniacute divadlo hudebniacute klub galerie treacuteninkoveacute haly

zkušebna a tělocvična Miacutesto s ideaacutelniacutemi podmiacutenkami pro novyacute

cirkus Domovskaacute sceacutena Cirku La Putyka Prostor otevřenyacute českyacutem

i zahraničniacutem souborům uzpůsobenyacute pro rezidenčniacute projekty a

představeniacute workshopy konference diskuze přednaacutešky vyacutestavy

a happeningy Zrozeniacute prvniacuteho komplexniacuteho kulturniacuteho centra ve

středniacute a vyacutechodniacute Evropě

Viacutece informaciacute na httpwwwjatka78czo-nas

16

6 Matěj veleK naacuteKladoveacute naacutedraŽiacute ŽiŽKov Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 2012

- původně zaregistrovaacuteno kvůli lokaci pro produkčniacute agenturu -gt

začalo vyjednaacutevaacuteniacute

- na radnici M Stropnickyacute v teacute době se NNŽ stalo kulturniacute pamaacutetkou

- viacutece jedinců i instituciacute projevili zaacutejem o prostor

- 15 studentů architektury s rozpočtem 20 000 Kč navrhli koncept

přeměny saacutelu

- 2013 prostor využil Designblok

- uvedeniacute divadel koncertů spolupraacutece s bregantem (NFA) ndash letniacute

promiacutetaacuteniacute

S ČIacuteM bOJUJE NNŽ

1 okraj Žižkova (periferie) -gt nakonec se tato obava nenaplni

la naacutedražiacute je dostatečně přitažlivyacutem objektem navštěvuje ho

mnoho lidiacute včetně turistů

2 podpora Stropnickyacutem ndash NNŽ jako kulturniacute centrum

Prahy 3 kteraacute i do určiteacute miacutery spolupracovala dramaturgicky a

provozně (bezpečnostniacute opatřeniacute apod)

3 vrchol letošniacute sezoacuteny ndash velkaacute koncertniacute akce pro několik

tisiacutec lidiacute (viz Polygon) ndash fungovala jako zkouška zabezpečeniacute

akustiky apod po všech straacutenkaacutech vše proběhlo bez

probleacutemů jedinyacute zaacutedrhel byla stiacutežnost na hluk

4 pronaacutejem od ČD ČD Kargo a SŽDC (komplikovanějšiacute

domluva než u předchoziacutech řečniacuteků)

5 komunikace s jednotlivyacutemi uacuteředniacuteky dopomohla spolupraacuteci

např se SŽDC i po produkčniacute straacutence staacutele však na ČD vaacutezne

např využitiacute prostoru pro celoročniacute dramaturgii

6 v budoucnu hroziacute rozvoj stavebnictviacute v lokalitě zvyacutešenaacute

dopravniacute infrastruktura ad

PARTNEřI IPR PRAHA (NoVě 2015) NFA (PRoJEKT bdquoNA KLiacuteČldquo

LETošNiacuteHo LETNiacuteHo KINA) AERo GALERIE J FRAGNERA (VyacutesTAVA

LANDSCAPE)

Viacutece informaciacute na httpnakladovenadrazizizkovcomeno-nnz

17

7 čestMiacuter suŠKa studio bubec Praha-ŘePoryjerok založeniacute 2000

- skladovaacute hala v Řeporyjiacutech původně chtěl využiacutet jako svůj atelieacuter

-gt ziacuteskal do soukromeacuteho vlastnictviacute odpadlo lobovaacuteniacute u naacuteměstků

apod

- zvlaacuteštniacute symbioacuteza soukromeacuteho a městskeacuteho ndash vila privaacutetniacute pozemek

obecniacute

- založeniacute občanskeacuteho sdruženiacute (+ Holas Hřebejk ad)

- sloužiacute jako uměleckeacute studio i pro zahraničniacute tvůrce

- 200 rezidentů umělců

- bdquoart safarildquo ndash lov a obdivovaacuteniacute uměniacute

- pořaacutedaacuteniacute uměleckeacuteho festivalu interakce s veřejnostiacute

- vraacutetit něco lokalitě ndash uměniacute do veřejneacuteho prostoru

- obec ve stiacutenu velkoměsta poměrně odstrčenaacute lokalita (lideacute např

poprveacute přichaacuteziacute do styku s abstraktniacutem uměniacutem) původně miacutestniacute

obyvateleacute tomuto typu uměniacute a happeningu nerozuměli - -gt zave-

deniacute vyacutetvarnyacutech kurzů pro vzdělaacuteniacute o uměniacute v lokalitě

- okoliacute Prokopskeacuteho uacutedoliacute ndash uměleckyacute zaacutesah na hranici civilizace a

divokeacute přiacuterody

- 10 000 m2 kolem vily je v katastrofaacutelniacutem stavu -gt zaacutejem o pozemky

ndash na zastupitelstvu schvaacutelen plaacuten bdquo10 000 m2 kreativityldquo (dalšiacute atel-

ieacutery studio pro děti zahradniacute restaurace komunitniacute zaacutehony kunst-

halla ad)

---

Od roku 2000 působiacute nejen jako sochařskeacute studio ale i jako kulturniacute

centrum s využitiacutem pro rezidenčniacute pobyty umělců pořaacutedaacute vyacutestavy

diacutelny pro děti a mlaacutedež a vyviacutejiacute mnoho dalšiacutech aktivit

Mezinaacuterodniacute uměleckeacute rezidenčniacute pobyty aktuaacutelně nabiacuteziacute miacutesto pro

10 rezidentů v samostatnyacutech atelieacuterech a v otevřeneacutem prostoru studia

po celyacute rok 24h denně O vyacuteběru umělců k rezidenčniacutem pobytům

rozhoduje Uměleckaacute rada studia rezidenti jsou v kontaktu s předniacutemi

českyacutemi umělci mohou mezi sebou sdiacutelet sveacute zkušenosti a na konci

pobytu představit vytvořenaacute diacutela

Uměniacute ve veřejneacutem prostoru je vyacuteznamneacute teacutema kteryacutem se od sveacuteho

vzniku Studio bubec zabyacutevaacute ať již kraacutetkodobyacutem nebo dlouhodobyacutem

umisťovaacuteniacutem děl do veřejneacuteho prostoru či přednaacuteškami Art Safari ndash

vyacutestava děl autorů z Českeacute republiky i ze zahraničiacute Znaacutemiacute umělci

vystavujiacute po boku mladyacutech a začiacutenajiacuteciacutech autorů Konaacute se dvakraacutet

ročně formou festivalu uměniacute jehož součaacutestiacute jsou takeacute workshopy

hudebniacute a divadelniacute vystoupeniacute

Vyacutestavy uskutečněneacute mimo studio ve spolupraacuteci s kulturniacutemi nebo

městskyacutemi institucemi např vyacutestavy ve Staroměstskeacute radnici v Praze

(2011 2013) a dalšiacute babybubec - workshopy vyacutetvarneacute kurzy a

přiacuteměstskeacute taacutebory - pořaacutedaacuteme tvořiveacute diacutelny pro děti i dospěleacute přiacutemo

ve Studiu bubec a takeacute v nově zrekonstruovanyacutech prostoraacutech na

Řeporyjskeacutem naacuteměstiacute

Divadlo bubec založeneacute v roce 2005 pod vedeniacutem Arjany Shameti

a Renaacutety Kubišoveacute se zaměřuje předevšiacutem na loutkoveacute divadlo pro

18

nejmenšiacute divaacuteky v nemocniciacutech či v dětskyacutech domovech

Revitalizačniacute projekty v současnosti např Zahrada bubec projekt

sochařskeacute zahrady a kreativniacuteho hřiště s budovou studia pro praacuteci s

dětmi v bliacutezkosti Studia bubec

V roce 2014 jsme vytvořili studii rozvoje oblasti v okoliacute Studia bubec

a jejiacute revitalizaci v sochařskyacute interaktiniacute park a pod naacutezvem bUbEC

10 000 m2 kreativity ji realizujeme ve 4 faacuteziacutech

Viacutece informaciacute na httpwwwbubecczinpageo-nas

19

8 Michaela Mixovaacute centruM Pro Kreativniacute PodniKaacuteniacute dePo2015 PlzeŇrok založeniacute 2015

- industriaacutelniacute objekt z roku 1930

- prostor původně obyacutevaly městskeacute dopravniacute podniky ty naacutesledně

přesunuty do nově vystaveneacuteho objektu hala naacutesledně poskytnuta

Plzni2015

- lokalita zajiacutemavaacute i pro developery (15 minut z centra)

- prostor zpřiacutestupnit kreativniacutem průmyslům ndash tiacutem zamezit absolut-

niacutemu financovaacuteniacute z veřejnyacutech zdrojů

1 KREATIVNIacute INKUbaacuteTOR ndash poskytnutiacute prostoru lektorskeacute

kurzy (př o podnikaacuteniacute) ndash již probiacutehaacute testovaacuteniacute jedni z umělců

na zaacutekladě toho již dnes prodaacutevajiacute sveacute vyacuterobky ndash a majiacute vlastniacute

label

2 MAKERSPACE ndash poskytnutiacute materiaacutelů naacutestrojů (funguje na

baacutezi členstviacute) noveacute technologie

3 COWORKINg ndash pronajiacutemaacuteniacute kancelaacuteřiacute

4 OŽIVOVaacuteNIacute PROSTORU AKCEMI (př přednaacutešky o

financovaacuteniacute z evropskyacutech zdrojů)

5 pro veřejnost zřiacutezeniacute KOMUNITNIacute ZAHRADY (DEPO využijiacute i

miacutestniacute obyvateleacute kteřiacute žijiacute i v panelaacuteciacutech apod)

- chybiacute kancelaacuteře rekonstrukce infrastruktury topeniacute a takeacute jistota

a vyacutehled

- inspirace projekty ndsm Amsterdam boxpor Londyacuten etc

---

DEPO2015 je vyacutestupem projektu Plzeň ndash Evropskeacute hlavniacute město kul-

tury 2015 Srdcem DEPO2015 je Centrum pro kreativniacute podnikaacuteniacute

ktereacute propojuje kulturu s byznysem a kreativniacutemi průmysly Depo je

miacutestem kde siacutedliacute pracujiacute tvořiacute prezentujiacute či obchodujiacute start-upy i za-

vedeneacute firmy Komunita kreativniacutech lidiacute se skvělyacutemi naacutepady a touhou

je realizovat maacute možnost projiacutet procesem inkubace tj za asistence a

mentoringu profesionaacutelů z kulturniacutech a kreativniacutech průmyslů nastarto-

vat svůj podnikatelskyacute zaacuteměr může využiacutevat sdiacutelenyacute pracovniacute prostor

otevřenou diacutelnu na vyacuterobu prototypů nebo si pronajmou atelieacuter či

kancelaacuteř DEPO2015 je takeacute siacutedlem rezidenčniacuteho programu OPEN

AiR kteryacute nabiacuteziacute českyacutem umělcům a kreativcům možnost vycestovat

do zahraničiacute a zaacuteroveň zve zahraničniacute kulturniacute sceacutenu do Plzně

Viacutece informaciacute na httpwwwdepo2015cz

20

9 gaacutebor bindics staraacute trŽnica bratislavarok založeniacute 2012

Staraacute tržnica je přeměna uzavřeneacuteho nehostinneacuteho prostoru

- projekt iniciovalo 11 profesionaacutelů (praacutevniacutek fundraiser ad)

- komerčniacute naacutejem 120 000 Kč ročně -gt vyacuteměnou fair spolupraacutece s

městem ndash určitaacute čaacutestka jde bratislavě

- image Tržnice tvořiacute trhy ndash všechny projekty podporujiacute tento zaacutekladniacute

koncept

- vstupniacute prostor rovněž revitalizovaacuten ndash důraz na reprezentativnost

- marketingovyacute produkt ndash navaacutezaacuteniacute na vyacuterobu sodovek dřiacuteve

spojenyacutech s tržniciacute

- rok 2014 106 000 naacutevštěvniacuteků rok 2015 158 0000 naacutevštěvniacuteků

- 5 rozpočtu jde na filantropickeacute uacutečely

- preferuje fundraising před vyacuteraznou spolupraciacute s městem ndash

nezaacutevislost od veřejnyacutech zdrojů

- zvyšovaacuteniacute kvality objektu podpořeno zvyšovaacuteniacutem kvality veřejneacuteho

prostoru ndash př mapovaacuteniacute reklamniacutech ploch sledovaacuteniacute developerskyacutech

projektů (vytvořeniacute pracovnaacutech skupin experti z oblasti etnografie

event managementu praacutev ad) -gt naacutevrhy na využitiacute objektu Novaacute

Jurkovičova teplaacutereň

---

Projekt revitalizaacutecie Starej tržnice s naacutezvom ldquoMestskeacute centrum Staraacute

tržnicardquo vypracovalo občianske združenie Aliancia Staraacute Tržnica v roku

2012 Projekt bol predloženyacute na magistraacutet hlavneacuteho mesta SR bratisla-

va a po zapracovaniacute pripomienok zo strany magistraacutetu poslancov

mestskeacuteho zastupiteľstva a verejnosti 7 februaacutera 2013 schvaacutelilo mest-

skeacute zastupiteľstvo prenaacutejom budovy Aliancii za uacutečelom jeho realizaacutecie

Primaacuternym cieľom projektu je aby sa Staraacute tržnica stala stretaacutevaciacutem

bodom kultuacutery v meste pričom je otvorenaacute rocircznym vekovyacutem

skupinaacutem a poskytuje rozličneacute služby obyvateľom aj naacutevštevniacutekom

mesta

Pri plaacutenovaniacute sme dbali na to aby bol priestor multifunkčnyacute na jednej

strane umožňuje usporaduacutevať plnohodnotneacute trhy na druhej strane sa

mocircže premeniť na priestor pre koncerty konferencie divadelneacute

predstavena Ak je treba dokaacuteže usadiť až 653 naacutevštevniacutekov

Z hľadiska dlhodobej udržateľnosti je docircležiteacute aby budova mohla

sluacutežiť meniacim sa trendom ndash sedem dniacute v tyacuteždni dokaacuteže fungovať ako

tržnica prednaacuteškovaacute saacutela alebo miesto pre podujatia

Viacutece informaciacute na httpstaratrznicasko-nas

21

22

Před sympoziem jsme rozeslali řečniacutekům a hostům kteřiacute se věnujiacute

spraacutevě budov dotazniacutek jehož ciacutelem bylo připravit se na diskusi a

zmapovat dobreacute a špatneacute zkušenosti a to co respondenti vniacutemajiacute

jako svůj přiacutenos městu

1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe

2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec

3 co byste dnes udělali jinaK

4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali

5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města

Na dotazniacutek odpovědělo 9 respondentů s těmito projekty

Stara Tržnica (bratislava) Radlickaacute kulturniacute sportovna - Fashion

garage - Kavaacuterna v ulice Stroupežnickeacuteho (Praha) Plechaacuterna (Praha

Kreativniacute zoacutena DEPO2015 (Plzeň) Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov (Praha)

Jatka78 (Praha) bajkazyl (Praha) Studio bubec (Praha) PONEC -

divadlo pro tanec (Praha)

4 VYacuteSLEDKY DOTAZNIacuteKOVEacuteHO ŠETŘENIacute1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe

KOmUNITAbudovaacuteniacute zapojeniacute komunity divaacuteci 7

PROGRAmProgram (rozšiřuje se kvalita pravidla pro nekomerčniacute

niacutezkoprahoveacute udržitelneacute inkluzivniacute programy) 4

KAPACITYRekonstrukce prostoru 3

Našli jsme miacutesto na lsquotrhursquo 3

Vytvořili jsme finančně udržitelnyacute plaacuten (kombinace

soukromyacutech veřejnyacutech financiacute přiacutepadně niacutezkeacute

provozniacute naacuteklady) 2

Nadšeniacute teamu 2

Vytvořili jsme profesionaacutelniacute team 1

vZTAHYSpolupraacutece s MČ P3 (Matěj Stropnickyacute) 1

23

2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec

KAPACITY Nedostatek financiacute probleacutem přesvědčit grantoveacute komise že

projekt si zasloužiacute většiacute podporu 4

Nedostatek lidiacute (team) nedostatečnyacute management 2

Nemožnost využiacutevat okoliacute budovy nedostatek prostoru 2

Kraacutetkodobeacute smlouvy 1

Časovaacute deacutelka rekonstrukce 1

vZTAHY Nemožnost sdiacutelet kreativitu teamu s vlastniacutekem nemovitosti

a spolu rozviacutejet projekt 1

Ne nejlepšiacute vztah s magistraacutetem kteryacute se promiacutetaacute do denniacute

komunikace 1

Vztahy s MČ lokaacutelniacutemi siacutetěmi 1

Nezaacutejem širokeacuteho publika o program 1

3 co byste dnes udělali jinaK

KAPACITYNejdřiacuteve definovat organizačniacute strukturu a zajištěniacute financiacute předtiacutem

než půjdeme do nepřiměřeně ambicioacutezniacuteho programu 2

Lepšiacute odhady časů a naacutekladů na rekonstrukce 1

Prostor - vlastnictviacuteKonverze budovy ne v obecniacutem vlastnictviacute (ideaacutel vlastnictviacute silneacute

firmy s veřejnyacutem působeniacutem např Českaacute pošta Českeacute draacutehy) 1

KOmUNIKACE vZTAHYViacutece komunikace s politiky MČ a jejich zapojovaacuteniacute do tvorby pro-

gramu a obnovy budovy 1

Jako jedinec bych udělal všechno jinak ale ve spolupraacuteci se

učiacuteme hledat funkčniacute řešeniacute 1

Většiacute suverenita projektu nezaacutevislost na MČ a partnerů 1

DALŠiacuteProgram 1

Jsme spokojeni nic bychom neměnili 1

24

4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali

SPOLUPRAacuteCIZapojeniacute do plaacutenovaacuteniacute města lsquoMaacuteme přece dostatek znalostiacutersquo

legitimniacute partner respekt města vůči teacuteto tvůrčiacute lsquodeveloperskeacutersquo

činnosti 4

Důvěra v obsah kteryacute tvořiacuteme začleněniacute našeho programu do

dramaturgie kulturniacuteho odboru MČ 1

Respekt k aktivitě zdola pouličniacutemu životu 1

finančniacute sPoluUacutečastDlouhodobyacute grant financovaacuteniacute pronaacutejem za vyacutehodneacute podmiacutenky

3

LEGISLATIvNiacute PODPORADlouhodobyacute kontrakt 2

Zjednodušenaacute povoleniacute pro uměleckeacute akce ve veřejneacutem

prostoru 1

mEDIAacuteLNiacute PODPORA

Mediaacutelniacute podpora citylighty 1

5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města

1 PROSTOR Oživeniacute miacutesta vznik chybějiacuteciacuteho prostoru katalyzaacutetor 5

Zaacutechrana zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovitosti 3

Udržitelnost šetrnost (jako vyacutechovnyacute aspekt miacutesta) 1

2 KOmUNITA vZTAHY

Noveacute publikum lideacute v miacutestě propojeniacute komunit

(uměleckaacute residenčniacute) na lokaacutelniacute ale i naacuterodniacute uacuterovni 7

Sociaacutelniacute kontrola zvyacutešeniacute bezpečnosti podchyceniacute

probleacutemoveacute mlaacutedeže 3

Inspirace jinyacutech iniciatiacutev k založeniacute vlastniacutech projektů 2

Prolomeniacute barieacuter (mentaacutelniacute byrokratickeacute) směrem k uspořaacutedaacuteniacute

akciacute ve veřejneacutem prostoru 1

Precedent - je to vůbec možneacute 1

3 PROGRAmNovaacute teacutemata uměleckeacute kreativniacute programy pro město 1

25

265 ZAacutePIS Z DEBATY

5 ZAacutePIS DEBATY

K prezentujiacuteciacutem řečniacutekům přibyli na debatu

hanKa tŘeŠtiacuteKovaacute radniacute Pro Kulturu Praha 7toMaacuteŠ ctibor byacutevalyacute Ředitel institutu Pro Plaacutenovaacuteniacute a rozvoj PrahyPetr vilgus Miacutestostarosta Mč Praha 8

- analyacuteza prezentaciacute všechny projekty dopomohly sveacute

lokalitě k oživeniacute prostoru zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovi-

tosti nebo udržitelnosti lokality

Pohled ze strany MěstsKyacutech zastuPitelů

tŘeŠtiacuteKovaacute - představuje pohled ze strany města

- zaacutestupce městskeacute samospraacutevy

- přiacutenos projektů vidiacute vedle vyacuteše zmiacuteněnyacutech i v tzv kulturniacute

korozi (viz Jatka78)

- tržnici v Holešoviciacutech chce proměnit nejen v kulturniacute ale i

gastronomickeacute centrum

- Praha 7 maacute velkeacute množstviacute brownfieldů (bubny a okoliacute)

vILGUS- přebiacuterali radnici v nepřiacuteliš dobreacutem stavu půl roku

napravovali probleacutemy

- s prezentovanyacutemi projekty se setkal hlavně v zahraničiacute

(př Polsko ndash Lodže je přezdiacutevaacutena Manchester vyacutechodu až

kulturniacute projekty městu daly novyacute smysl -gt budovy ktereacute

přišly o vyacuteznam ho naacutehle ziacuteskaacutevajiacute zpět)27

jaKaacute je v současnosti Praacutece s MěsteM

bINDICS- funkce objektu - neniacute potřeba nutně klaacutest důraz na uměleckeacute aktiv-

ity ndash funkce objektu je zapojeniacute veřejnosti ndash inkluzivnost zaacuteroveň je

podmiacutenkou ufinancovatelnost -gt pak se projekt staacutevaacute funkčniacutem a

hraje roli katalyzaacutetoru

- vztah s městem ndash podmiacutenkou je byacutet transparentniacute ale nevyužiacutevat ji

jako vyacutemluvu (mnoheacute projekty nejsou realizovaacuteny a braacuteniacute se transpar-

entnostiacute na začaacutetku) ndash gaacutebor se svyacutem tyacutemem chce daacutet zaacuteruku ochotu

investovat svou siacutelu potažmo finance

- město vždy bude miacutet fixniacute strukturu např co do byrokracie ndash

nemůže v takoveacute miacuteře generovat naacutepady a realizovat projekty tak

jako nepolitickyacute činitel kteryacute maacute volnou ruku - např nemusiacute vypisovat

veřejneacute soutěže a rovnou myšlenky realizuje

-gt proto bere developery jako partnery

KUbIŠTA- kolik staacutel projekt Jatka78 neniacute důležiteacute posuvnou silou je vše os-

tatniacute (odhodlaacuteniacute kreativita apod)

- alternativy je přehršel naopak Praze chybiacute klasično

- probleacutem je přiacutestup veřejneacute spraacutevy i veřejnopraacutevniacutech meacutediiacute

ndash nedokaacutežou snaze projektů nijak pomoci (viz otviacuteračka Jatek ndash

reportaacutež ze zliacutenskeacuteho kraje o premieacuteře divadleniacute Cesty do pravěku

ndash o Jatkaacutech ani slovo jen v Udaacutelostech v kultuře ndash ty majiacute ale niacutezkou

sledovanost - zaslouženě)

- moraacutelniacute podpora Prahy 7 byla snad důležitějšiacute než finančniacute

- ideaacutelniacute spolupraacutece s městem by byla naacutesledujiacuteciacute poskytnutiacute

objektu ze začaacutetku daacutet zaacutekladniacute podmiacutenky ndash pomoci se spraacutevou

objektu a bezpečnostniacutemi opatřeniacutemi naacutesledně nechat volneacute ruce po

předloženiacute konceptu (tiacutem je umožněna naacuteslednaacute kontrola) kliacutečoveacute je

rovněž nepodepsat smlouvu o zaacutekazu pronaacutejmu ndash pak si na sebe neniacute

možneacute vydělat

KREUZmANNOvAacute- vybalancovat komerčniacute projekty s uměniacutem je naacuteročneacute ndash smlouva o

zaacutekazu komerčniacutech uacutečelů by takeacute naopak ospravedlňovala město či

samotnou instituci k vyacuteraznějšiacutemu financovaacuteniacute na uacutekor uměniacute

vELEK- pro něj je zaacutekaz pronajiacutemaacuteniacute spiacuteše likvidačniacute než omezujiacuteciacute pod-

miacutenky o kteryacutech mluvila Kreuzzigerovaacute

- Stropnickyacute fungoval skvěle v asistenci s pronaacutejmem a důvěrou

jaK Pracovat s brownfieldy

CTIbOR- na straně soukromeacuteho sektoru panuje strach např z nedodrženiacute

dohod

- podmiacutenkou je hledaacuteniacute důvěry na veřejneacute aktivniacute a privaacutetniacute straně

Masare (v PubliKu)- jmenuje dalšiacute pozitivniacute přiacuteklady na Praze 7 ndash studio Alta Stalin

potenciaacutel vidiacute i na Vyacutestavišti

28

29

- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že

nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš

tuto roli

- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů

měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od

vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem

bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že

jen 8 projektu je financovaacuteno městem

- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se

soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute

vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici

- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat

vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco

podniknout

s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute

KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ

kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)

-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti

- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute

obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně

- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem

žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)

- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute

entusiasmus (viz Studio Alta)

- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v

zahraničiacute

- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let

- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash

kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo

ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky

- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města

- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led

politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute

- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor

nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město

vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli

financovat z vlastniacutech peněz

- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program

- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem

automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD

- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do

palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery

Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto

portfolia

- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu

objektu30

31

- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute

bezpečnějšiacute lokality

tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet

- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a

vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme

skrze naše aktivity a postoje

- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů

přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute

čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6

kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury

co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele

CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v

raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy

KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je

komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou

tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize

- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute

projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme

Prahy jako města kultury

KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova

NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a

snažit se ho rozviacutejet

vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema

- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-

dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute

by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)

Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli

uvědomit a veřejně deklarovat

- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou

uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute

vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-

boval v prostřediacute kultury

- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků

jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v

paměti při jednaacuteniacute s nimi)

32

33

tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy

CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute

pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute

nekoncepčnosti a absence vize

- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-

vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde

ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute

mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-

tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už

pouhou naacutevštěvou např NNŽ)

vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k

odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v

Thomayerovyacutech sadech

Kovačević

- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-

nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům

- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash

hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute

34

35

měny apod všichni (př architekti se

stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40

liber na hodinu

- město by mělo začiacutet rozlišovat

majetek jako komerčniacute věc a jako

něco jineacuteho (př kulturu)

ndash tato neschopnost odlišit dva typy

objektů jsou mnohdy důvodem

neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech

budov (viz na dům Na Kocandě)

DĚKUJEMEorganizaacutetor

PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD

konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů

Women Public Space Prague

MgA David Kašpar

manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech

odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy

zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague

fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu

zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute

ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha

sPoluorganizaacutetor

text neprošel jazykovou uacutepravou

Viacutece info na

4+4 dny v pohybu

Page 12: MMB_zaverecna sprava

1 Michaela Pixovaacute bdquoMetabolity Města a jejich KULTURNiacute POTENCIAacuteLldquo

Do teacutematu ne nutně zahrnujeme pouze brownfieldy ale i mnoheacute

budovy ktereacute jednoduše řečeno město odvrhne jsou praacutevě

metabolitami města

-brownfieldy chaacutepeme jako budovyprostory postiženeacute původniacutem

využitiacutem lokality pro jejichž regeneraci a využitiacute je potřeba zaacutesah

zvnějšku

Jak znovu využiacutet brownfieldy Musiacuteme si řiacutect odkud se berou

- neustaacutele vytvaacuteřiacuteme noveacute způsoby vyacuteroby (agraacuterniacute-gtprůmyslovyacute-

gturbanizačniacute)

- dnes se koloběh kapitaacutelu nachaacuteziacute v městskeacutem prostřediacute

- způsoby rozvoje

1 INVESTOVaacuteNIacute DO bUDOVLOKALIT

2 SPATŘENIacute PŘIacuteLEŽITOSTI

3 ROZVOJ INICIOVANyacute KULTUROU - -gt kulturniacute rozvoj na zaacutepadě v

80 a 90 letech k naacutem přichaacuteziacute o 20 let později

- k teacutematu kulturniacuteho rozvoje se musiacuteme stavět i kriticky

Kreativniacute průmysly nejsou vždycky spaacutesnou přiacuteležitostiacute

3 PREZENTACE A PROJEKTY2 ŠImON CAbAN KARLiacuteNSKAacute KASAacuteRNA PRAHA ndash KARLiacuteNrok vzniku 2014

- investoři developeři a politici jsou akteacutery kteřiacute toto teacutema mohou

vyacuterazně ovlivnit (v saacutele 4 zaacutestupci městskeacute samospraacutevy)

- problematikou se zabyacutevaacute skoro 30 let

- přeměna prostoru na Žižkově (U bulhara) na kulturniacute saacutel nebyl možnyacute

kvůli vlastnictviacute parkoviště Pentou - - gt projekt Kasarta ndash

karliacutenskaacute byacutevalaacute kasaacuterna (Jana Žižky z Trocnova)

- objekt vypsanyacute na prodej Ministerstvem vnitra ndash dosud nenašlo vlast-

niacuteka

- Praze schaacuteziacute saacutel pro velkeacute množstviacute lidiacute

- mezi zaacutejemci by byli filharmonici kteřiacute vyhledaacutevajiacute praacutevě akustiku

kterou kasaacuterna nabiacuteziacute

Čiacutem se kasaacuterna lišiacute od Fora Karliacuten nebo palaacutece Lucerny je

multifunkčnost - prostor pro kreativniacute činnost zaacutezemiacute variabilniacute

prostor provaziště ad

---

V P r a z e je množstviacute budov a saacutelů sloužiacuteciacutech kulturniacutem udaacutelostem

Mnoheacute z nich jsou reprezentativniacute ale teacuteměř žaacutednyacute nemaacute

parametry dostatečneacute velikosti neutraacutelnosti a uacutečelnosti pro současneacute 11

kulturně-společenskeacute akce ktereacute se často pohybujiacute na hraniciacutech

všech možnyacutech žaacutenrů využiacutevajiacute noveacute technologie a potřebujiacute takeacute

adekvaacutetniacute služebnyacute přiacutestup - přiacutejezd a zaacutezemiacute Zaacutekladniacute principem je

vytvořit budovu pro konaacuteniacute všech takovyacutech udaacutelostiacute stiacutem aby uni-

verzalita objektu nedeterminovala samotnou akci ale zůstala k niacute

neutraacutelniacute maximaacutelně služebnaacute pro vyniknutiacute akce samotneacute I když je

pochopitelneacute že v přiacutepadě nemalyacutech naacutekladů a předevšiacutem prestiže

takoveacuteho diacutela je nutneacute myslet i na jeho reprezentativniacute tvaacuteř charakter

budovy by měl byacutet uacutečelovyacute (ekonomickyacute) funkčniacute služebnyacute

Kasaacuterna Jana Žižky z Trocnova v Karliacuteně se jeviacute jako optimaacutelniacute miacutesto

- poloha v centru

- dopravniacute dostupnost

- možnost parkovaacuteniacute

- velikost

- revitalizace staacutevajiacuteciacuteho objektu (a nikoli expanze mimo centrum

města)

Pozemek na ktereacutem kasaacuterna stojiacute umožňuje v samotneacutem dvoře

objektu realizaci dostatečně velkeacute haly včetně potřebneacuteho zaacutezemiacute

Objekty staacutevajiacuteciacute budovy pak nabiacuteziacute nejen nezbytneacute

administrativniacute zaacutezemiacute ale i např ubytovaciacute kapacity (ubytovaacutevaacuteniacute

hostujiacuteciacutech umělců ale i celyacutech hudebniacutech a divadelniacutech těles je

dosud finančně i organizačně velice naacutekladnou položkou)

25m šiacuteře saacutelu deacutelka 50m plus dalšiacute propojitelneacute prostory celkem

kolem 100m Vyacuteška cca 12m rovnaacute podlaha zapuštěneacute balkony

ochozy nosnaacute konstrukce (nejen) stropu pro různeacute instalace - to jsou

zaacutekladniacute funkčniacute parametry ověřeneacute z mnoha saacutelů a akciacute

Na zaacutekladě mnohyacutech diskuziacute mezi umělci architekty zaacutestupci města i

aktivniacute veřejnostiacute je potřebnost takoveacuteho prostoru nezpochybnitelnaacute

Otaacutezkou pochopitelně zůstaacutevaacute způsob financovaacuteniacute

Uvedenaacute vizualizace neniacute architektonickyacutem naacutevrhem ale

empirickou objemovou a charakterovou studiiacute prostoru Předklaacutedaacuteme

tuto vizi pro posouzeniacute zainteresovanyacutech

Šimon + Miroslav

12

3 igor Kovačević KarliacutensKyacute viaduKt PRAHA ndash KARLiacuteNrok vzniku 2013

- Karliacuten maacute potenciaacutel jako dřiacutev berliacuten Viacutedeň (vizualitou i naacuteplniacute)

- projekt oživeniacute Negrelliho viaduktu

- zprvu prochaacutezel projekt deziluziacute ndash většinu pozemku vlastniacute Českeacute

draacutehy (konflikt se SŽDC)

- kompromis převedeniacute pozemků pod piliacuteři viaduktu na SŽDC pod

oblouky na hl m Prahu

- projekt aktivniacute na 3 dny v raacutemci Zažiacutet město jinak ndash 10 galeriiacute trans-

formovalo podobloukovyacute prostor na kulturniacute (př v jednom prostoru

knihovna na sdiacuteleniacute a vyacuteměnu kniacutežek)

- přišla potřeba posunout tuto ideu daacutel -gt zprofesionalizovat celyacute

projekt

- 2014 navaacutezaacuteniacute spolupraacutece s karliacutenskyacutemi společnostmi (zaměřujiacuteciacute

se na společenskyacute komunitniacute život) -gt organizace kulateacuteho stolu pro

důležiteacute hraacuteče ndash to bylo poprveacute co se uskutečnilo takoveacuteto setkaacuteniacute

všech akteacuterů kteřiacute mohou věc ovlivnit

---

V současneacute době se připravuje rekonstrukce Negrelliho viaduktu

kteraacute umožniacute zkapacitněniacute uacuteseku mezi železničniacute zastaacutevkou Praha

bubny a železničniacute zastaacutevkou Praha Masarykovo naacutedražiacute pro ve-

deniacute vlaků z Kladna a nově letiště Ruzyně Přiacutepravy trvajiacute již zhruba

pět let ale teprve nyniacute dostaacutevajiacute reaacutelnyacute rozměr Rekonstrukce kteraacute

se maacute zahaacutejit ke konci roku 2015 (odhadem minimaacutelně za 800 mil

Kč) je ovšem pouze technickeacuteho charakteru zaměřuje se hlavně na

železničniacute trať a nepočiacutetaacute s možnostiacute transformace a využitiacutem pros-

toru okolo stavby Prostory pod oblouky byly mimo jineacute během prvniacute

republiky využiacutevaacuteny jako luxusniacute garaacuteže a saloacutenniacute opravny automobilů

Po druheacute světoveacute vaacutelce se z nich staly zbytkoveacute prostory sklady a

parkovaciacute staacuteniacute některeacute byly zazděny Současnyacute stav oblouků a okoliacute

mostu předevšiacutem v Karliacuteně je přinejmenšiacutem nelichotivyacute Nevzhledneacute a

nekulturniacute prostřediacute ktereacute miacutesty působiacute dojmem sklaacutedky je pobiacutedkou

pro využiacutevaacuteniacute těchto prostor spojeneacute s drogovou kriminalitou a

sociaacutelniacutemi probleacutemy Přitom se jednaacute o jedinečneacute z jednotky 60 m2

ktereacute se mohou staacutet zaacutekladnou pro mnoho kreativniacutech městskyacutech

aktivit - atelieacutery obchůdky bary start-up kancelaacuteře miacutesta pro set-

kaacutevaacuteniacute Vstup do Karliacutena se tak může proměnit v kreativniacute inkubaacutetor

Viacutece informaciacute na httpwwwcceaczczprojectsprojekt=viadukt

13

4 YvONA KREUZmANNOvAacute DIvADLO PONEC HALY za PonceM Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 1995

- Divadlo Ponec - původně strojiacuterna (1988)

- městskaacute čaacutest Praha 3 vypsala veřejnou soutěž na kulturniacute využitiacute

-gt 1 tanečniacute dům v ČR (ačkoliv v Evropě dance house běžnou

součaacutestiacute kulturniacuteho života)

- rekonstrukce budovy za velkeacute podpory staacutetu sponzorů a nakonec i

města

- Ponec jako vstupniacute braacutena k Žižkovu směrem od Florence ndash para-

lela s bulharem (IK) ndash nutnost reprezentativniacutech prostor na frekven-

tovanyacutech miacutestech (kvůli turistům např)

- všechny pozemky kolem Ponce patřiacute SŽDC blokujiacute průchod i cyk-

lostezku --gt jak revitalizovat okoliacute Ponce

- kliacutečoveacute pro projekt je propojeniacute osy Hlavniacute naacutedražiacute ndash Žižkov a osy

Florenc ndash horniacute Žižkov

- budovy kolem Ponce mohou sloužit jako zaacutezemiacute pro tanečniacute dům

- jednaacuteniacute s dalšiacutemi organizacemi (př bajkazyl už spolupraacuteci navaacutezal)

- definice akčniacuteho raacutediusu (př zapojeniacute do Zažiacutet město jinak novyacute

cirkus etc) -gt naacutesledně definovaacuteniacute rozvoje a potenciaacutelniacutech partnerů

ndash vize soběstačneacute kulturniacute jednoty rozleacutehajiacuteciacute se v okoliacute Ponce

- inspirace zahraničniacutemi zdroji (př Trans Europe Halles (wwwtehnet)

- ciacutelem rozšiacuteřit aktivity až hranice stavby

---

Tanec Praha je za viacutece než 20 let sveacute existence zapojen do řady mez-

inaacuterodniacutech siacutetiacute a projektů v nichž mapuje pozitivniacute zkušenosti ze

zahraničiacute a funkčniacute modely obdobnyacutech kreativniacutech center clusterů

apod Od r 1991 je členem IETM (Informal European Theatre Meet-

ing ndash wwwietmorg) daacutele patřiacute k zaklaacutedajiacuteciacutem členům Aerowaves

(Evropskaacute platforma mladyacutech choreografů ndash wwwaerowavesorg)

avšak ve vztahu k revitalizaci industriaacutelniacutech prostor kolem Ponce maacute

zaacutesadniacute vyacuteznam Trans Europe Halles (TEH ndash wwwtehnet) ndash network

jehož doporučeniacute bylo součaacutestiacute původniacuteho projektu Ponce s niacutemž

Tanec Praha r 1998 zviacutetězil ve veřejneacute soutěži na kulturniacute využitiacute daneacute

budovy Česko-anglickaacute informace o teacuteto siacuteti je přiacutelohou č 1 Celeacute

Kreativniacute centrum Žižkov by se přirozeně stalo součaacutestiacute teacuteto siacutetě Praha

v niacute dosud chybiacute

Ponec je koncipovaacuten jako flexibilniacute viacuteceuacutečelovyacute prostor s vlastnostmi

tanečniacuteho saacutelu (speciaacutelniacute odpruženaacute podlaha dostatečně velkaacute sceacutena

na uacuterovni hlediště ktereacute maacute elevaci řad 40 cm) Vznikl přestavbou

opuštěneacuteho kina dřiacuteve tovaacuterniacute haly Od vzniku divadla se pražskaacute

tanečniacute sceacutena rozrostla a stoupajiacute i naacuteroky a potřeby zaacutezemiacute pro jejiacute

rozvoj vzdělaacutevaciacute projekty workshopy odborneacute seminaacuteře konfer-

ence diskuse a v neposledniacute řadě projekty mezinaacuterodniacute spolupraacutece

Současneacute zaacutezemiacute divadla Ponec je pro objem těchto aktivit zcela

nedostačujiacuteciacute Původniacute dispozice kinosaacutelu jsou velice limitujiacuteciacute a

hledajiacute se proto různaacute provizorniacute řešeniacute Kancelaacuteře tyacutemu jsou umiacutestěny

mimo budovu divadla v nedalekeacutem Karliacuteně Skladovaciacute prostory jsou

nevhodně umiacutestěny v mobilniacutech buňkaacutech (bez vytaacutepěniacute) na dvoře

14

areaacutelu SŽDC divadelniacute technologie např pod divaacuteckou tribunou a

zkušebny jsou umělci nuceni poptaacutevat v komerčniacutech nebo partner-

skyacutech studiiacutech Chybiacute prostor pro tvorbu ale i komunikaci s ostatniacutemi

uměleckyacutemi žaacutenry meeting point pro umělce i veřejnost skutečnyacute

dialog

Využitiacute a rekonverze industriaacutelniacutech prostor pro kulturně-společenskeacute

využitiacute je osvědčenyacutem modelem v celeacute řadě zemiacute a přinaacutešiacute vyacuterazneacute

zlepšeniacute kvality života v danyacutech lokalitaacutech Existujiacute celeacute bdquokreativniacute

čtvrtildquo jinde clustery v menšiacute miacuteře pak kreativniacute centra což je model

odpoviacutedajiacuteciacute rozloze okoliacute Ponce

Spolupraacutece nevlaacutedniacutech neziskovyacutech organizaciacute (NNO) s veřejnou

spraacutevou a miacutestniacutemi podnikateli je zcela zaacutesadniacute pro uacutespěch projektu

Vytvaacuteřiacute synergickyacute multiplikačniacute efekt přiacutenosnyacute pro veškereacute akteacutery a

hlavně veřejnost Proto se Tanec Praha jako leader projektu rozhodl

uspořaacutedat kulateacute stoly brainstormingy zapojil se do Strategickeacuteho

plaacutenu Prahy 3 a SWOT analyacutezy jejiacuteho kulturniacuteho rozvoje (viz přiacuteloha

č 3) zmapoval potenciaacutel NNO v okoliacute (viz přiacuteloha č 4) a možnosti

mezinaacuterodniacute spolupraacutece v raacutemci evropskyacutech siacutetiacute

4) VyacuteSTUPY ANALyacuteZ NAbIacuteZEJIacute bOHATeacute MOŽNOSTI PRO DANOU

LOKALITU

a) současnyacute tanecbull zkušebny studia ndash prostor pro tvorbu a workshopy divadlo Ponec

ndash divadlo pro tanec prezentace původniacute tvorby ndash otevřenyacute prostor

festivaly ndash TANEC PRAHA a Českaacute tanečniacute platforma Malaacute inventura

4 dny v pohybu Dětskeacute studio ndash rozvoj kreativity dětiacute prostřednictviacutem

tance pohybu a ostatniacutech uměniacute

b) novyacute cirkusbull spolupraacutece s Cirqueon ndash diacutelny pro děti i dospěleacute aktivity na dvoře

po celou letniacute sezonu popř chapiteau

c) design vyacutetvarneacute uměniacute hudba kulturniacute a kreativniacute průmyslybull siacutedlo drobnyacutech podnikatelů v oblasti designu ndash grafika novaacute meacutedia

sceacutenografie fashion design ndash spolupraacutece s uměleckyacutem školstviacutem v

daneacute čtvrti (např VOŠUP a SUPŠ ZUŠ) vyacutestavy a instalace diskuse

diacutelny přednaacutešky zapojeniacute do akce Žižkovskaacute noc apod optimaacutelně

audio-vizuaacutelniacute studio (dle dostupnyacutech prostředků na vybaveniacute)

d) ekologickeacute a komunitniacute aktivitybull cyklostezka ndash zaacutezemiacute diacutelna půjčovna propojeniacute na sousediacuteciacute čtvrti

uacutezkaacute spolupraacutece s bajkazylem nadaciacute Partnerstviacute bicykl amp Funbikes

Okolo a Pedal Project Klubem přaacutetel Žižkova aj zapojeniacute do aktivit

Zažiacutet město jinak Žižkovskeacute mezidvorky apod

e) sociaacutelniacute inkluze a praacutece s naacuterodnostniacutemi menšinamibull naacutevaznost na působeniacute umělců divadla Ponec na školaacutech Prahy 3 a

8 včetně ZŠ Havliacutečkovo naacutem zaměřeneacute na romskeacute děti spolupraacutece s

romskyacutemi aktivitami (Evropskeacute centrum romskeacute hudby aj) akce pro

Fond ohroženyacutech dětiacute Klokaacutenek spolupraacutece s DDM Ulita atd

f) spolupraacutece s miacutestniacutemi podnikateli a NNO na Žižkově a okoliacutebull Vystřelenyacute oko kino Aero klub Final Truhlaacuterna Streetculture City-

15

surfer Parukaacuteřka 35m2 DIY Remedium

Niacutezkoprahovyacute klub Husita skautskeacute oddiacutely Mamma help center

Rodinneacute a kulturniacute centrum Novaacute Trojka a dalšiacute

g) otevřenyacute prostor pro iniciativy občanů organizaciacute diskuse na aktuaacutelniacute teacutematabull veřejně přiacutestupneacute prostory kavaacuterny dvora aj free wi-fi možnost

avizovanyacutech debat i tematickyacutech bloků dle podnětů partnerů či

naacutevštěvniacuteků

Viacutece informaciacute na httpwwwdivadloponeccznewsindexmn17

page15

5 ŠtěPaacuten KubiŠta jatKa 78 Praha ndash holeŠovicerok vzniku 2014

- ke karliacutenskeacutemu triumviraacutetu maacute bliacutezko (provozuje Přiacutestav)

- Jatka78 ndash 2 haly holešovickeacute tržnice

- geneze projektu sklady CirkuLaPutyka vyhořely tento prostor se

jevil jako ideaacutelniacute zkušebna a sklad

- tržnice prohlaacutešena za naacuterodniacute kulturniacute pamaacutetku vlastniacutek Delta

nemohl stavbu zbořit a zastavit novou

- primaacutetor Svoboda i dalšiacute politici byli nakloněni myšlence

pronajmout prostor divadelniacutekům ŠK v teacute době opouštěl novou

sceacutenu naacuterodniacuteho divadla chtěl se věnovat odlišneacutemu typu projektu

- hala opravena sveacutepomociacute (brigaacuteda) naacutesledoval zkušebniacute

dvouměsiacutečniacute provoz (odhaleniacute chyb jako absence zatměniacute)

- crowdfundingovaacute kampaň Nakopni Jatka (vybrali přes 2 miliony Kč)

přispěvateleacute motivovaacuteniacute např odměnou bdquopodepsaacuteniacuteldquo židle v divadle

V současnosti maleacute množstviacute zaměstnanců postupně opadaacute prvotniacute

nadšeniacute současně vznikajiacute finančniacute probleacutemy

---

Multifunkčniacute divadlo hudebniacute klub galerie treacuteninkoveacute haly

zkušebna a tělocvična Miacutesto s ideaacutelniacutemi podmiacutenkami pro novyacute

cirkus Domovskaacute sceacutena Cirku La Putyka Prostor otevřenyacute českyacutem

i zahraničniacutem souborům uzpůsobenyacute pro rezidenčniacute projekty a

představeniacute workshopy konference diskuze přednaacutešky vyacutestavy

a happeningy Zrozeniacute prvniacuteho komplexniacuteho kulturniacuteho centra ve

středniacute a vyacutechodniacute Evropě

Viacutece informaciacute na httpwwwjatka78czo-nas

16

6 Matěj veleK naacuteKladoveacute naacutedraŽiacute ŽiŽKov Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 2012

- původně zaregistrovaacuteno kvůli lokaci pro produkčniacute agenturu -gt

začalo vyjednaacutevaacuteniacute

- na radnici M Stropnickyacute v teacute době se NNŽ stalo kulturniacute pamaacutetkou

- viacutece jedinců i instituciacute projevili zaacutejem o prostor

- 15 studentů architektury s rozpočtem 20 000 Kč navrhli koncept

přeměny saacutelu

- 2013 prostor využil Designblok

- uvedeniacute divadel koncertů spolupraacutece s bregantem (NFA) ndash letniacute

promiacutetaacuteniacute

S ČIacuteM bOJUJE NNŽ

1 okraj Žižkova (periferie) -gt nakonec se tato obava nenaplni

la naacutedražiacute je dostatečně přitažlivyacutem objektem navštěvuje ho

mnoho lidiacute včetně turistů

2 podpora Stropnickyacutem ndash NNŽ jako kulturniacute centrum

Prahy 3 kteraacute i do určiteacute miacutery spolupracovala dramaturgicky a

provozně (bezpečnostniacute opatřeniacute apod)

3 vrchol letošniacute sezoacuteny ndash velkaacute koncertniacute akce pro několik

tisiacutec lidiacute (viz Polygon) ndash fungovala jako zkouška zabezpečeniacute

akustiky apod po všech straacutenkaacutech vše proběhlo bez

probleacutemů jedinyacute zaacutedrhel byla stiacutežnost na hluk

4 pronaacutejem od ČD ČD Kargo a SŽDC (komplikovanějšiacute

domluva než u předchoziacutech řečniacuteků)

5 komunikace s jednotlivyacutemi uacuteředniacuteky dopomohla spolupraacuteci

např se SŽDC i po produkčniacute straacutence staacutele však na ČD vaacutezne

např využitiacute prostoru pro celoročniacute dramaturgii

6 v budoucnu hroziacute rozvoj stavebnictviacute v lokalitě zvyacutešenaacute

dopravniacute infrastruktura ad

PARTNEřI IPR PRAHA (NoVě 2015) NFA (PRoJEKT bdquoNA KLiacuteČldquo

LETošNiacuteHo LETNiacuteHo KINA) AERo GALERIE J FRAGNERA (VyacutesTAVA

LANDSCAPE)

Viacutece informaciacute na httpnakladovenadrazizizkovcomeno-nnz

17

7 čestMiacuter suŠKa studio bubec Praha-ŘePoryjerok založeniacute 2000

- skladovaacute hala v Řeporyjiacutech původně chtěl využiacutet jako svůj atelieacuter

-gt ziacuteskal do soukromeacuteho vlastnictviacute odpadlo lobovaacuteniacute u naacuteměstků

apod

- zvlaacuteštniacute symbioacuteza soukromeacuteho a městskeacuteho ndash vila privaacutetniacute pozemek

obecniacute

- založeniacute občanskeacuteho sdruženiacute (+ Holas Hřebejk ad)

- sloužiacute jako uměleckeacute studio i pro zahraničniacute tvůrce

- 200 rezidentů umělců

- bdquoart safarildquo ndash lov a obdivovaacuteniacute uměniacute

- pořaacutedaacuteniacute uměleckeacuteho festivalu interakce s veřejnostiacute

- vraacutetit něco lokalitě ndash uměniacute do veřejneacuteho prostoru

- obec ve stiacutenu velkoměsta poměrně odstrčenaacute lokalita (lideacute např

poprveacute přichaacuteziacute do styku s abstraktniacutem uměniacutem) původně miacutestniacute

obyvateleacute tomuto typu uměniacute a happeningu nerozuměli - -gt zave-

deniacute vyacutetvarnyacutech kurzů pro vzdělaacuteniacute o uměniacute v lokalitě

- okoliacute Prokopskeacuteho uacutedoliacute ndash uměleckyacute zaacutesah na hranici civilizace a

divokeacute přiacuterody

- 10 000 m2 kolem vily je v katastrofaacutelniacutem stavu -gt zaacutejem o pozemky

ndash na zastupitelstvu schvaacutelen plaacuten bdquo10 000 m2 kreativityldquo (dalšiacute atel-

ieacutery studio pro děti zahradniacute restaurace komunitniacute zaacutehony kunst-

halla ad)

---

Od roku 2000 působiacute nejen jako sochařskeacute studio ale i jako kulturniacute

centrum s využitiacutem pro rezidenčniacute pobyty umělců pořaacutedaacute vyacutestavy

diacutelny pro děti a mlaacutedež a vyviacutejiacute mnoho dalšiacutech aktivit

Mezinaacuterodniacute uměleckeacute rezidenčniacute pobyty aktuaacutelně nabiacuteziacute miacutesto pro

10 rezidentů v samostatnyacutech atelieacuterech a v otevřeneacutem prostoru studia

po celyacute rok 24h denně O vyacuteběru umělců k rezidenčniacutem pobytům

rozhoduje Uměleckaacute rada studia rezidenti jsou v kontaktu s předniacutemi

českyacutemi umělci mohou mezi sebou sdiacutelet sveacute zkušenosti a na konci

pobytu představit vytvořenaacute diacutela

Uměniacute ve veřejneacutem prostoru je vyacuteznamneacute teacutema kteryacutem se od sveacuteho

vzniku Studio bubec zabyacutevaacute ať již kraacutetkodobyacutem nebo dlouhodobyacutem

umisťovaacuteniacutem děl do veřejneacuteho prostoru či přednaacuteškami Art Safari ndash

vyacutestava děl autorů z Českeacute republiky i ze zahraničiacute Znaacutemiacute umělci

vystavujiacute po boku mladyacutech a začiacutenajiacuteciacutech autorů Konaacute se dvakraacutet

ročně formou festivalu uměniacute jehož součaacutestiacute jsou takeacute workshopy

hudebniacute a divadelniacute vystoupeniacute

Vyacutestavy uskutečněneacute mimo studio ve spolupraacuteci s kulturniacutemi nebo

městskyacutemi institucemi např vyacutestavy ve Staroměstskeacute radnici v Praze

(2011 2013) a dalšiacute babybubec - workshopy vyacutetvarneacute kurzy a

přiacuteměstskeacute taacutebory - pořaacutedaacuteme tvořiveacute diacutelny pro děti i dospěleacute přiacutemo

ve Studiu bubec a takeacute v nově zrekonstruovanyacutech prostoraacutech na

Řeporyjskeacutem naacuteměstiacute

Divadlo bubec založeneacute v roce 2005 pod vedeniacutem Arjany Shameti

a Renaacutety Kubišoveacute se zaměřuje předevšiacutem na loutkoveacute divadlo pro

18

nejmenšiacute divaacuteky v nemocniciacutech či v dětskyacutech domovech

Revitalizačniacute projekty v současnosti např Zahrada bubec projekt

sochařskeacute zahrady a kreativniacuteho hřiště s budovou studia pro praacuteci s

dětmi v bliacutezkosti Studia bubec

V roce 2014 jsme vytvořili studii rozvoje oblasti v okoliacute Studia bubec

a jejiacute revitalizaci v sochařskyacute interaktiniacute park a pod naacutezvem bUbEC

10 000 m2 kreativity ji realizujeme ve 4 faacuteziacutech

Viacutece informaciacute na httpwwwbubecczinpageo-nas

19

8 Michaela Mixovaacute centruM Pro Kreativniacute PodniKaacuteniacute dePo2015 PlzeŇrok založeniacute 2015

- industriaacutelniacute objekt z roku 1930

- prostor původně obyacutevaly městskeacute dopravniacute podniky ty naacutesledně

přesunuty do nově vystaveneacuteho objektu hala naacutesledně poskytnuta

Plzni2015

- lokalita zajiacutemavaacute i pro developery (15 minut z centra)

- prostor zpřiacutestupnit kreativniacutem průmyslům ndash tiacutem zamezit absolut-

niacutemu financovaacuteniacute z veřejnyacutech zdrojů

1 KREATIVNIacute INKUbaacuteTOR ndash poskytnutiacute prostoru lektorskeacute

kurzy (př o podnikaacuteniacute) ndash již probiacutehaacute testovaacuteniacute jedni z umělců

na zaacutekladě toho již dnes prodaacutevajiacute sveacute vyacuterobky ndash a majiacute vlastniacute

label

2 MAKERSPACE ndash poskytnutiacute materiaacutelů naacutestrojů (funguje na

baacutezi členstviacute) noveacute technologie

3 COWORKINg ndash pronajiacutemaacuteniacute kancelaacuteřiacute

4 OŽIVOVaacuteNIacute PROSTORU AKCEMI (př přednaacutešky o

financovaacuteniacute z evropskyacutech zdrojů)

5 pro veřejnost zřiacutezeniacute KOMUNITNIacute ZAHRADY (DEPO využijiacute i

miacutestniacute obyvateleacute kteřiacute žijiacute i v panelaacuteciacutech apod)

- chybiacute kancelaacuteře rekonstrukce infrastruktury topeniacute a takeacute jistota

a vyacutehled

- inspirace projekty ndsm Amsterdam boxpor Londyacuten etc

---

DEPO2015 je vyacutestupem projektu Plzeň ndash Evropskeacute hlavniacute město kul-

tury 2015 Srdcem DEPO2015 je Centrum pro kreativniacute podnikaacuteniacute

ktereacute propojuje kulturu s byznysem a kreativniacutemi průmysly Depo je

miacutestem kde siacutedliacute pracujiacute tvořiacute prezentujiacute či obchodujiacute start-upy i za-

vedeneacute firmy Komunita kreativniacutech lidiacute se skvělyacutemi naacutepady a touhou

je realizovat maacute možnost projiacutet procesem inkubace tj za asistence a

mentoringu profesionaacutelů z kulturniacutech a kreativniacutech průmyslů nastarto-

vat svůj podnikatelskyacute zaacuteměr může využiacutevat sdiacutelenyacute pracovniacute prostor

otevřenou diacutelnu na vyacuterobu prototypů nebo si pronajmou atelieacuter či

kancelaacuteř DEPO2015 je takeacute siacutedlem rezidenčniacuteho programu OPEN

AiR kteryacute nabiacuteziacute českyacutem umělcům a kreativcům možnost vycestovat

do zahraničiacute a zaacuteroveň zve zahraničniacute kulturniacute sceacutenu do Plzně

Viacutece informaciacute na httpwwwdepo2015cz

20

9 gaacutebor bindics staraacute trŽnica bratislavarok založeniacute 2012

Staraacute tržnica je přeměna uzavřeneacuteho nehostinneacuteho prostoru

- projekt iniciovalo 11 profesionaacutelů (praacutevniacutek fundraiser ad)

- komerčniacute naacutejem 120 000 Kč ročně -gt vyacuteměnou fair spolupraacutece s

městem ndash určitaacute čaacutestka jde bratislavě

- image Tržnice tvořiacute trhy ndash všechny projekty podporujiacute tento zaacutekladniacute

koncept

- vstupniacute prostor rovněž revitalizovaacuten ndash důraz na reprezentativnost

- marketingovyacute produkt ndash navaacutezaacuteniacute na vyacuterobu sodovek dřiacuteve

spojenyacutech s tržniciacute

- rok 2014 106 000 naacutevštěvniacuteků rok 2015 158 0000 naacutevštěvniacuteků

- 5 rozpočtu jde na filantropickeacute uacutečely

- preferuje fundraising před vyacuteraznou spolupraciacute s městem ndash

nezaacutevislost od veřejnyacutech zdrojů

- zvyšovaacuteniacute kvality objektu podpořeno zvyšovaacuteniacutem kvality veřejneacuteho

prostoru ndash př mapovaacuteniacute reklamniacutech ploch sledovaacuteniacute developerskyacutech

projektů (vytvořeniacute pracovnaacutech skupin experti z oblasti etnografie

event managementu praacutev ad) -gt naacutevrhy na využitiacute objektu Novaacute

Jurkovičova teplaacutereň

---

Projekt revitalizaacutecie Starej tržnice s naacutezvom ldquoMestskeacute centrum Staraacute

tržnicardquo vypracovalo občianske združenie Aliancia Staraacute Tržnica v roku

2012 Projekt bol predloženyacute na magistraacutet hlavneacuteho mesta SR bratisla-

va a po zapracovaniacute pripomienok zo strany magistraacutetu poslancov

mestskeacuteho zastupiteľstva a verejnosti 7 februaacutera 2013 schvaacutelilo mest-

skeacute zastupiteľstvo prenaacutejom budovy Aliancii za uacutečelom jeho realizaacutecie

Primaacuternym cieľom projektu je aby sa Staraacute tržnica stala stretaacutevaciacutem

bodom kultuacutery v meste pričom je otvorenaacute rocircznym vekovyacutem

skupinaacutem a poskytuje rozličneacute služby obyvateľom aj naacutevštevniacutekom

mesta

Pri plaacutenovaniacute sme dbali na to aby bol priestor multifunkčnyacute na jednej

strane umožňuje usporaduacutevať plnohodnotneacute trhy na druhej strane sa

mocircže premeniť na priestor pre koncerty konferencie divadelneacute

predstavena Ak je treba dokaacuteže usadiť až 653 naacutevštevniacutekov

Z hľadiska dlhodobej udržateľnosti je docircležiteacute aby budova mohla

sluacutežiť meniacim sa trendom ndash sedem dniacute v tyacuteždni dokaacuteže fungovať ako

tržnica prednaacuteškovaacute saacutela alebo miesto pre podujatia

Viacutece informaciacute na httpstaratrznicasko-nas

21

22

Před sympoziem jsme rozeslali řečniacutekům a hostům kteřiacute se věnujiacute

spraacutevě budov dotazniacutek jehož ciacutelem bylo připravit se na diskusi a

zmapovat dobreacute a špatneacute zkušenosti a to co respondenti vniacutemajiacute

jako svůj přiacutenos městu

1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe

2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec

3 co byste dnes udělali jinaK

4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali

5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města

Na dotazniacutek odpovědělo 9 respondentů s těmito projekty

Stara Tržnica (bratislava) Radlickaacute kulturniacute sportovna - Fashion

garage - Kavaacuterna v ulice Stroupežnickeacuteho (Praha) Plechaacuterna (Praha

Kreativniacute zoacutena DEPO2015 (Plzeň) Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov (Praha)

Jatka78 (Praha) bajkazyl (Praha) Studio bubec (Praha) PONEC -

divadlo pro tanec (Praha)

4 VYacuteSLEDKY DOTAZNIacuteKOVEacuteHO ŠETŘENIacute1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe

KOmUNITAbudovaacuteniacute zapojeniacute komunity divaacuteci 7

PROGRAmProgram (rozšiřuje se kvalita pravidla pro nekomerčniacute

niacutezkoprahoveacute udržitelneacute inkluzivniacute programy) 4

KAPACITYRekonstrukce prostoru 3

Našli jsme miacutesto na lsquotrhursquo 3

Vytvořili jsme finančně udržitelnyacute plaacuten (kombinace

soukromyacutech veřejnyacutech financiacute přiacutepadně niacutezkeacute

provozniacute naacuteklady) 2

Nadšeniacute teamu 2

Vytvořili jsme profesionaacutelniacute team 1

vZTAHYSpolupraacutece s MČ P3 (Matěj Stropnickyacute) 1

23

2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec

KAPACITY Nedostatek financiacute probleacutem přesvědčit grantoveacute komise že

projekt si zasloužiacute většiacute podporu 4

Nedostatek lidiacute (team) nedostatečnyacute management 2

Nemožnost využiacutevat okoliacute budovy nedostatek prostoru 2

Kraacutetkodobeacute smlouvy 1

Časovaacute deacutelka rekonstrukce 1

vZTAHY Nemožnost sdiacutelet kreativitu teamu s vlastniacutekem nemovitosti

a spolu rozviacutejet projekt 1

Ne nejlepšiacute vztah s magistraacutetem kteryacute se promiacutetaacute do denniacute

komunikace 1

Vztahy s MČ lokaacutelniacutemi siacutetěmi 1

Nezaacutejem širokeacuteho publika o program 1

3 co byste dnes udělali jinaK

KAPACITYNejdřiacuteve definovat organizačniacute strukturu a zajištěniacute financiacute předtiacutem

než půjdeme do nepřiměřeně ambicioacutezniacuteho programu 2

Lepšiacute odhady časů a naacutekladů na rekonstrukce 1

Prostor - vlastnictviacuteKonverze budovy ne v obecniacutem vlastnictviacute (ideaacutel vlastnictviacute silneacute

firmy s veřejnyacutem působeniacutem např Českaacute pošta Českeacute draacutehy) 1

KOmUNIKACE vZTAHYViacutece komunikace s politiky MČ a jejich zapojovaacuteniacute do tvorby pro-

gramu a obnovy budovy 1

Jako jedinec bych udělal všechno jinak ale ve spolupraacuteci se

učiacuteme hledat funkčniacute řešeniacute 1

Většiacute suverenita projektu nezaacutevislost na MČ a partnerů 1

DALŠiacuteProgram 1

Jsme spokojeni nic bychom neměnili 1

24

4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali

SPOLUPRAacuteCIZapojeniacute do plaacutenovaacuteniacute města lsquoMaacuteme přece dostatek znalostiacutersquo

legitimniacute partner respekt města vůči teacuteto tvůrčiacute lsquodeveloperskeacutersquo

činnosti 4

Důvěra v obsah kteryacute tvořiacuteme začleněniacute našeho programu do

dramaturgie kulturniacuteho odboru MČ 1

Respekt k aktivitě zdola pouličniacutemu životu 1

finančniacute sPoluUacutečastDlouhodobyacute grant financovaacuteniacute pronaacutejem za vyacutehodneacute podmiacutenky

3

LEGISLATIvNiacute PODPORADlouhodobyacute kontrakt 2

Zjednodušenaacute povoleniacute pro uměleckeacute akce ve veřejneacutem

prostoru 1

mEDIAacuteLNiacute PODPORA

Mediaacutelniacute podpora citylighty 1

5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města

1 PROSTOR Oživeniacute miacutesta vznik chybějiacuteciacuteho prostoru katalyzaacutetor 5

Zaacutechrana zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovitosti 3

Udržitelnost šetrnost (jako vyacutechovnyacute aspekt miacutesta) 1

2 KOmUNITA vZTAHY

Noveacute publikum lideacute v miacutestě propojeniacute komunit

(uměleckaacute residenčniacute) na lokaacutelniacute ale i naacuterodniacute uacuterovni 7

Sociaacutelniacute kontrola zvyacutešeniacute bezpečnosti podchyceniacute

probleacutemoveacute mlaacutedeže 3

Inspirace jinyacutech iniciatiacutev k založeniacute vlastniacutech projektů 2

Prolomeniacute barieacuter (mentaacutelniacute byrokratickeacute) směrem k uspořaacutedaacuteniacute

akciacute ve veřejneacutem prostoru 1

Precedent - je to vůbec možneacute 1

3 PROGRAmNovaacute teacutemata uměleckeacute kreativniacute programy pro město 1

25

265 ZAacutePIS Z DEBATY

5 ZAacutePIS DEBATY

K prezentujiacuteciacutem řečniacutekům přibyli na debatu

hanKa tŘeŠtiacuteKovaacute radniacute Pro Kulturu Praha 7toMaacuteŠ ctibor byacutevalyacute Ředitel institutu Pro Plaacutenovaacuteniacute a rozvoj PrahyPetr vilgus Miacutestostarosta Mč Praha 8

- analyacuteza prezentaciacute všechny projekty dopomohly sveacute

lokalitě k oživeniacute prostoru zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovi-

tosti nebo udržitelnosti lokality

Pohled ze strany MěstsKyacutech zastuPitelů

tŘeŠtiacuteKovaacute - představuje pohled ze strany města

- zaacutestupce městskeacute samospraacutevy

- přiacutenos projektů vidiacute vedle vyacuteše zmiacuteněnyacutech i v tzv kulturniacute

korozi (viz Jatka78)

- tržnici v Holešoviciacutech chce proměnit nejen v kulturniacute ale i

gastronomickeacute centrum

- Praha 7 maacute velkeacute množstviacute brownfieldů (bubny a okoliacute)

vILGUS- přebiacuterali radnici v nepřiacuteliš dobreacutem stavu půl roku

napravovali probleacutemy

- s prezentovanyacutemi projekty se setkal hlavně v zahraničiacute

(př Polsko ndash Lodže je přezdiacutevaacutena Manchester vyacutechodu až

kulturniacute projekty městu daly novyacute smysl -gt budovy ktereacute

přišly o vyacuteznam ho naacutehle ziacuteskaacutevajiacute zpět)27

jaKaacute je v současnosti Praacutece s MěsteM

bINDICS- funkce objektu - neniacute potřeba nutně klaacutest důraz na uměleckeacute aktiv-

ity ndash funkce objektu je zapojeniacute veřejnosti ndash inkluzivnost zaacuteroveň je

podmiacutenkou ufinancovatelnost -gt pak se projekt staacutevaacute funkčniacutem a

hraje roli katalyzaacutetoru

- vztah s městem ndash podmiacutenkou je byacutet transparentniacute ale nevyužiacutevat ji

jako vyacutemluvu (mnoheacute projekty nejsou realizovaacuteny a braacuteniacute se transpar-

entnostiacute na začaacutetku) ndash gaacutebor se svyacutem tyacutemem chce daacutet zaacuteruku ochotu

investovat svou siacutelu potažmo finance

- město vždy bude miacutet fixniacute strukturu např co do byrokracie ndash

nemůže v takoveacute miacuteře generovat naacutepady a realizovat projekty tak

jako nepolitickyacute činitel kteryacute maacute volnou ruku - např nemusiacute vypisovat

veřejneacute soutěže a rovnou myšlenky realizuje

-gt proto bere developery jako partnery

KUbIŠTA- kolik staacutel projekt Jatka78 neniacute důležiteacute posuvnou silou je vše os-

tatniacute (odhodlaacuteniacute kreativita apod)

- alternativy je přehršel naopak Praze chybiacute klasično

- probleacutem je přiacutestup veřejneacute spraacutevy i veřejnopraacutevniacutech meacutediiacute

ndash nedokaacutežou snaze projektů nijak pomoci (viz otviacuteračka Jatek ndash

reportaacutež ze zliacutenskeacuteho kraje o premieacuteře divadleniacute Cesty do pravěku

ndash o Jatkaacutech ani slovo jen v Udaacutelostech v kultuře ndash ty majiacute ale niacutezkou

sledovanost - zaslouženě)

- moraacutelniacute podpora Prahy 7 byla snad důležitějšiacute než finančniacute

- ideaacutelniacute spolupraacutece s městem by byla naacutesledujiacuteciacute poskytnutiacute

objektu ze začaacutetku daacutet zaacutekladniacute podmiacutenky ndash pomoci se spraacutevou

objektu a bezpečnostniacutemi opatřeniacutemi naacutesledně nechat volneacute ruce po

předloženiacute konceptu (tiacutem je umožněna naacuteslednaacute kontrola) kliacutečoveacute je

rovněž nepodepsat smlouvu o zaacutekazu pronaacutejmu ndash pak si na sebe neniacute

možneacute vydělat

KREUZmANNOvAacute- vybalancovat komerčniacute projekty s uměniacutem je naacuteročneacute ndash smlouva o

zaacutekazu komerčniacutech uacutečelů by takeacute naopak ospravedlňovala město či

samotnou instituci k vyacuteraznějšiacutemu financovaacuteniacute na uacutekor uměniacute

vELEK- pro něj je zaacutekaz pronajiacutemaacuteniacute spiacuteše likvidačniacute než omezujiacuteciacute pod-

miacutenky o kteryacutech mluvila Kreuzzigerovaacute

- Stropnickyacute fungoval skvěle v asistenci s pronaacutejmem a důvěrou

jaK Pracovat s brownfieldy

CTIbOR- na straně soukromeacuteho sektoru panuje strach např z nedodrženiacute

dohod

- podmiacutenkou je hledaacuteniacute důvěry na veřejneacute aktivniacute a privaacutetniacute straně

Masare (v PubliKu)- jmenuje dalšiacute pozitivniacute přiacuteklady na Praze 7 ndash studio Alta Stalin

potenciaacutel vidiacute i na Vyacutestavišti

28

29

- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že

nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš

tuto roli

- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů

měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od

vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem

bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že

jen 8 projektu je financovaacuteno městem

- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se

soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute

vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici

- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat

vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco

podniknout

s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute

KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ

kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)

-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti

- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute

obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně

- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem

žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)

- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute

entusiasmus (viz Studio Alta)

- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v

zahraničiacute

- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let

- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash

kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo

ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky

- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města

- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led

politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute

- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor

nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město

vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli

financovat z vlastniacutech peněz

- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program

- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem

automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD

- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do

palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery

Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto

portfolia

- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu

objektu30

31

- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute

bezpečnějšiacute lokality

tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet

- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a

vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme

skrze naše aktivity a postoje

- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů

přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute

čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6

kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury

co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele

CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v

raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy

KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je

komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou

tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize

- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute

projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme

Prahy jako města kultury

KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova

NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a

snažit se ho rozviacutejet

vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema

- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-

dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute

by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)

Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli

uvědomit a veřejně deklarovat

- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou

uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute

vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-

boval v prostřediacute kultury

- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků

jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v

paměti při jednaacuteniacute s nimi)

32

33

tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy

CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute

pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute

nekoncepčnosti a absence vize

- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-

vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde

ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute

mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-

tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už

pouhou naacutevštěvou např NNŽ)

vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k

odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v

Thomayerovyacutech sadech

Kovačević

- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-

nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům

- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash

hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute

34

35

měny apod všichni (př architekti se

stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40

liber na hodinu

- město by mělo začiacutet rozlišovat

majetek jako komerčniacute věc a jako

něco jineacuteho (př kulturu)

ndash tato neschopnost odlišit dva typy

objektů jsou mnohdy důvodem

neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech

budov (viz na dům Na Kocandě)

DĚKUJEMEorganizaacutetor

PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD

konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů

Women Public Space Prague

MgA David Kašpar

manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech

odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy

zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague

fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu

zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute

ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha

sPoluorganizaacutetor

text neprošel jazykovou uacutepravou

Viacutece info na

4+4 dny v pohybu

Page 13: MMB_zaverecna sprava

kulturně-společenskeacute akce ktereacute se často pohybujiacute na hraniciacutech

všech možnyacutech žaacutenrů využiacutevajiacute noveacute technologie a potřebujiacute takeacute

adekvaacutetniacute služebnyacute přiacutestup - přiacutejezd a zaacutezemiacute Zaacutekladniacute principem je

vytvořit budovu pro konaacuteniacute všech takovyacutech udaacutelostiacute stiacutem aby uni-

verzalita objektu nedeterminovala samotnou akci ale zůstala k niacute

neutraacutelniacute maximaacutelně služebnaacute pro vyniknutiacute akce samotneacute I když je

pochopitelneacute že v přiacutepadě nemalyacutech naacutekladů a předevšiacutem prestiže

takoveacuteho diacutela je nutneacute myslet i na jeho reprezentativniacute tvaacuteř charakter

budovy by měl byacutet uacutečelovyacute (ekonomickyacute) funkčniacute služebnyacute

Kasaacuterna Jana Žižky z Trocnova v Karliacuteně se jeviacute jako optimaacutelniacute miacutesto

- poloha v centru

- dopravniacute dostupnost

- možnost parkovaacuteniacute

- velikost

- revitalizace staacutevajiacuteciacuteho objektu (a nikoli expanze mimo centrum

města)

Pozemek na ktereacutem kasaacuterna stojiacute umožňuje v samotneacutem dvoře

objektu realizaci dostatečně velkeacute haly včetně potřebneacuteho zaacutezemiacute

Objekty staacutevajiacuteciacute budovy pak nabiacuteziacute nejen nezbytneacute

administrativniacute zaacutezemiacute ale i např ubytovaciacute kapacity (ubytovaacutevaacuteniacute

hostujiacuteciacutech umělců ale i celyacutech hudebniacutech a divadelniacutech těles je

dosud finančně i organizačně velice naacutekladnou položkou)

25m šiacuteře saacutelu deacutelka 50m plus dalšiacute propojitelneacute prostory celkem

kolem 100m Vyacuteška cca 12m rovnaacute podlaha zapuštěneacute balkony

ochozy nosnaacute konstrukce (nejen) stropu pro různeacute instalace - to jsou

zaacutekladniacute funkčniacute parametry ověřeneacute z mnoha saacutelů a akciacute

Na zaacutekladě mnohyacutech diskuziacute mezi umělci architekty zaacutestupci města i

aktivniacute veřejnostiacute je potřebnost takoveacuteho prostoru nezpochybnitelnaacute

Otaacutezkou pochopitelně zůstaacutevaacute způsob financovaacuteniacute

Uvedenaacute vizualizace neniacute architektonickyacutem naacutevrhem ale

empirickou objemovou a charakterovou studiiacute prostoru Předklaacutedaacuteme

tuto vizi pro posouzeniacute zainteresovanyacutech

Šimon + Miroslav

12

3 igor Kovačević KarliacutensKyacute viaduKt PRAHA ndash KARLiacuteNrok vzniku 2013

- Karliacuten maacute potenciaacutel jako dřiacutev berliacuten Viacutedeň (vizualitou i naacuteplniacute)

- projekt oživeniacute Negrelliho viaduktu

- zprvu prochaacutezel projekt deziluziacute ndash většinu pozemku vlastniacute Českeacute

draacutehy (konflikt se SŽDC)

- kompromis převedeniacute pozemků pod piliacuteři viaduktu na SŽDC pod

oblouky na hl m Prahu

- projekt aktivniacute na 3 dny v raacutemci Zažiacutet město jinak ndash 10 galeriiacute trans-

formovalo podobloukovyacute prostor na kulturniacute (př v jednom prostoru

knihovna na sdiacuteleniacute a vyacuteměnu kniacutežek)

- přišla potřeba posunout tuto ideu daacutel -gt zprofesionalizovat celyacute

projekt

- 2014 navaacutezaacuteniacute spolupraacutece s karliacutenskyacutemi společnostmi (zaměřujiacuteciacute

se na společenskyacute komunitniacute život) -gt organizace kulateacuteho stolu pro

důležiteacute hraacuteče ndash to bylo poprveacute co se uskutečnilo takoveacuteto setkaacuteniacute

všech akteacuterů kteřiacute mohou věc ovlivnit

---

V současneacute době se připravuje rekonstrukce Negrelliho viaduktu

kteraacute umožniacute zkapacitněniacute uacuteseku mezi železničniacute zastaacutevkou Praha

bubny a železničniacute zastaacutevkou Praha Masarykovo naacutedražiacute pro ve-

deniacute vlaků z Kladna a nově letiště Ruzyně Přiacutepravy trvajiacute již zhruba

pět let ale teprve nyniacute dostaacutevajiacute reaacutelnyacute rozměr Rekonstrukce kteraacute

se maacute zahaacutejit ke konci roku 2015 (odhadem minimaacutelně za 800 mil

Kč) je ovšem pouze technickeacuteho charakteru zaměřuje se hlavně na

železničniacute trať a nepočiacutetaacute s možnostiacute transformace a využitiacutem pros-

toru okolo stavby Prostory pod oblouky byly mimo jineacute během prvniacute

republiky využiacutevaacuteny jako luxusniacute garaacuteže a saloacutenniacute opravny automobilů

Po druheacute světoveacute vaacutelce se z nich staly zbytkoveacute prostory sklady a

parkovaciacute staacuteniacute některeacute byly zazděny Současnyacute stav oblouků a okoliacute

mostu předevšiacutem v Karliacuteně je přinejmenšiacutem nelichotivyacute Nevzhledneacute a

nekulturniacute prostřediacute ktereacute miacutesty působiacute dojmem sklaacutedky je pobiacutedkou

pro využiacutevaacuteniacute těchto prostor spojeneacute s drogovou kriminalitou a

sociaacutelniacutemi probleacutemy Přitom se jednaacute o jedinečneacute z jednotky 60 m2

ktereacute se mohou staacutet zaacutekladnou pro mnoho kreativniacutech městskyacutech

aktivit - atelieacutery obchůdky bary start-up kancelaacuteře miacutesta pro set-

kaacutevaacuteniacute Vstup do Karliacutena se tak může proměnit v kreativniacute inkubaacutetor

Viacutece informaciacute na httpwwwcceaczczprojectsprojekt=viadukt

13

4 YvONA KREUZmANNOvAacute DIvADLO PONEC HALY za PonceM Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 1995

- Divadlo Ponec - původně strojiacuterna (1988)

- městskaacute čaacutest Praha 3 vypsala veřejnou soutěž na kulturniacute využitiacute

-gt 1 tanečniacute dům v ČR (ačkoliv v Evropě dance house běžnou

součaacutestiacute kulturniacuteho života)

- rekonstrukce budovy za velkeacute podpory staacutetu sponzorů a nakonec i

města

- Ponec jako vstupniacute braacutena k Žižkovu směrem od Florence ndash para-

lela s bulharem (IK) ndash nutnost reprezentativniacutech prostor na frekven-

tovanyacutech miacutestech (kvůli turistům např)

- všechny pozemky kolem Ponce patřiacute SŽDC blokujiacute průchod i cyk-

lostezku --gt jak revitalizovat okoliacute Ponce

- kliacutečoveacute pro projekt je propojeniacute osy Hlavniacute naacutedražiacute ndash Žižkov a osy

Florenc ndash horniacute Žižkov

- budovy kolem Ponce mohou sloužit jako zaacutezemiacute pro tanečniacute dům

- jednaacuteniacute s dalšiacutemi organizacemi (př bajkazyl už spolupraacuteci navaacutezal)

- definice akčniacuteho raacutediusu (př zapojeniacute do Zažiacutet město jinak novyacute

cirkus etc) -gt naacutesledně definovaacuteniacute rozvoje a potenciaacutelniacutech partnerů

ndash vize soběstačneacute kulturniacute jednoty rozleacutehajiacuteciacute se v okoliacute Ponce

- inspirace zahraničniacutemi zdroji (př Trans Europe Halles (wwwtehnet)

- ciacutelem rozšiacuteřit aktivity až hranice stavby

---

Tanec Praha je za viacutece než 20 let sveacute existence zapojen do řady mez-

inaacuterodniacutech siacutetiacute a projektů v nichž mapuje pozitivniacute zkušenosti ze

zahraničiacute a funkčniacute modely obdobnyacutech kreativniacutech center clusterů

apod Od r 1991 je členem IETM (Informal European Theatre Meet-

ing ndash wwwietmorg) daacutele patřiacute k zaklaacutedajiacuteciacutem členům Aerowaves

(Evropskaacute platforma mladyacutech choreografů ndash wwwaerowavesorg)

avšak ve vztahu k revitalizaci industriaacutelniacutech prostor kolem Ponce maacute

zaacutesadniacute vyacuteznam Trans Europe Halles (TEH ndash wwwtehnet) ndash network

jehož doporučeniacute bylo součaacutestiacute původniacuteho projektu Ponce s niacutemž

Tanec Praha r 1998 zviacutetězil ve veřejneacute soutěži na kulturniacute využitiacute daneacute

budovy Česko-anglickaacute informace o teacuteto siacuteti je přiacutelohou č 1 Celeacute

Kreativniacute centrum Žižkov by se přirozeně stalo součaacutestiacute teacuteto siacutetě Praha

v niacute dosud chybiacute

Ponec je koncipovaacuten jako flexibilniacute viacuteceuacutečelovyacute prostor s vlastnostmi

tanečniacuteho saacutelu (speciaacutelniacute odpruženaacute podlaha dostatečně velkaacute sceacutena

na uacuterovni hlediště ktereacute maacute elevaci řad 40 cm) Vznikl přestavbou

opuštěneacuteho kina dřiacuteve tovaacuterniacute haly Od vzniku divadla se pražskaacute

tanečniacute sceacutena rozrostla a stoupajiacute i naacuteroky a potřeby zaacutezemiacute pro jejiacute

rozvoj vzdělaacutevaciacute projekty workshopy odborneacute seminaacuteře konfer-

ence diskuse a v neposledniacute řadě projekty mezinaacuterodniacute spolupraacutece

Současneacute zaacutezemiacute divadla Ponec je pro objem těchto aktivit zcela

nedostačujiacuteciacute Původniacute dispozice kinosaacutelu jsou velice limitujiacuteciacute a

hledajiacute se proto různaacute provizorniacute řešeniacute Kancelaacuteře tyacutemu jsou umiacutestěny

mimo budovu divadla v nedalekeacutem Karliacuteně Skladovaciacute prostory jsou

nevhodně umiacutestěny v mobilniacutech buňkaacutech (bez vytaacutepěniacute) na dvoře

14

areaacutelu SŽDC divadelniacute technologie např pod divaacuteckou tribunou a

zkušebny jsou umělci nuceni poptaacutevat v komerčniacutech nebo partner-

skyacutech studiiacutech Chybiacute prostor pro tvorbu ale i komunikaci s ostatniacutemi

uměleckyacutemi žaacutenry meeting point pro umělce i veřejnost skutečnyacute

dialog

Využitiacute a rekonverze industriaacutelniacutech prostor pro kulturně-společenskeacute

využitiacute je osvědčenyacutem modelem v celeacute řadě zemiacute a přinaacutešiacute vyacuterazneacute

zlepšeniacute kvality života v danyacutech lokalitaacutech Existujiacute celeacute bdquokreativniacute

čtvrtildquo jinde clustery v menšiacute miacuteře pak kreativniacute centra což je model

odpoviacutedajiacuteciacute rozloze okoliacute Ponce

Spolupraacutece nevlaacutedniacutech neziskovyacutech organizaciacute (NNO) s veřejnou

spraacutevou a miacutestniacutemi podnikateli je zcela zaacutesadniacute pro uacutespěch projektu

Vytvaacuteřiacute synergickyacute multiplikačniacute efekt přiacutenosnyacute pro veškereacute akteacutery a

hlavně veřejnost Proto se Tanec Praha jako leader projektu rozhodl

uspořaacutedat kulateacute stoly brainstormingy zapojil se do Strategickeacuteho

plaacutenu Prahy 3 a SWOT analyacutezy jejiacuteho kulturniacuteho rozvoje (viz přiacuteloha

č 3) zmapoval potenciaacutel NNO v okoliacute (viz přiacuteloha č 4) a možnosti

mezinaacuterodniacute spolupraacutece v raacutemci evropskyacutech siacutetiacute

4) VyacuteSTUPY ANALyacuteZ NAbIacuteZEJIacute bOHATeacute MOŽNOSTI PRO DANOU

LOKALITU

a) současnyacute tanecbull zkušebny studia ndash prostor pro tvorbu a workshopy divadlo Ponec

ndash divadlo pro tanec prezentace původniacute tvorby ndash otevřenyacute prostor

festivaly ndash TANEC PRAHA a Českaacute tanečniacute platforma Malaacute inventura

4 dny v pohybu Dětskeacute studio ndash rozvoj kreativity dětiacute prostřednictviacutem

tance pohybu a ostatniacutech uměniacute

b) novyacute cirkusbull spolupraacutece s Cirqueon ndash diacutelny pro děti i dospěleacute aktivity na dvoře

po celou letniacute sezonu popř chapiteau

c) design vyacutetvarneacute uměniacute hudba kulturniacute a kreativniacute průmyslybull siacutedlo drobnyacutech podnikatelů v oblasti designu ndash grafika novaacute meacutedia

sceacutenografie fashion design ndash spolupraacutece s uměleckyacutem školstviacutem v

daneacute čtvrti (např VOŠUP a SUPŠ ZUŠ) vyacutestavy a instalace diskuse

diacutelny přednaacutešky zapojeniacute do akce Žižkovskaacute noc apod optimaacutelně

audio-vizuaacutelniacute studio (dle dostupnyacutech prostředků na vybaveniacute)

d) ekologickeacute a komunitniacute aktivitybull cyklostezka ndash zaacutezemiacute diacutelna půjčovna propojeniacute na sousediacuteciacute čtvrti

uacutezkaacute spolupraacutece s bajkazylem nadaciacute Partnerstviacute bicykl amp Funbikes

Okolo a Pedal Project Klubem přaacutetel Žižkova aj zapojeniacute do aktivit

Zažiacutet město jinak Žižkovskeacute mezidvorky apod

e) sociaacutelniacute inkluze a praacutece s naacuterodnostniacutemi menšinamibull naacutevaznost na působeniacute umělců divadla Ponec na školaacutech Prahy 3 a

8 včetně ZŠ Havliacutečkovo naacutem zaměřeneacute na romskeacute děti spolupraacutece s

romskyacutemi aktivitami (Evropskeacute centrum romskeacute hudby aj) akce pro

Fond ohroženyacutech dětiacute Klokaacutenek spolupraacutece s DDM Ulita atd

f) spolupraacutece s miacutestniacutemi podnikateli a NNO na Žižkově a okoliacutebull Vystřelenyacute oko kino Aero klub Final Truhlaacuterna Streetculture City-

15

surfer Parukaacuteřka 35m2 DIY Remedium

Niacutezkoprahovyacute klub Husita skautskeacute oddiacutely Mamma help center

Rodinneacute a kulturniacute centrum Novaacute Trojka a dalšiacute

g) otevřenyacute prostor pro iniciativy občanů organizaciacute diskuse na aktuaacutelniacute teacutematabull veřejně přiacutestupneacute prostory kavaacuterny dvora aj free wi-fi možnost

avizovanyacutech debat i tematickyacutech bloků dle podnětů partnerů či

naacutevštěvniacuteků

Viacutece informaciacute na httpwwwdivadloponeccznewsindexmn17

page15

5 ŠtěPaacuten KubiŠta jatKa 78 Praha ndash holeŠovicerok vzniku 2014

- ke karliacutenskeacutemu triumviraacutetu maacute bliacutezko (provozuje Přiacutestav)

- Jatka78 ndash 2 haly holešovickeacute tržnice

- geneze projektu sklady CirkuLaPutyka vyhořely tento prostor se

jevil jako ideaacutelniacute zkušebna a sklad

- tržnice prohlaacutešena za naacuterodniacute kulturniacute pamaacutetku vlastniacutek Delta

nemohl stavbu zbořit a zastavit novou

- primaacutetor Svoboda i dalšiacute politici byli nakloněni myšlence

pronajmout prostor divadelniacutekům ŠK v teacute době opouštěl novou

sceacutenu naacuterodniacuteho divadla chtěl se věnovat odlišneacutemu typu projektu

- hala opravena sveacutepomociacute (brigaacuteda) naacutesledoval zkušebniacute

dvouměsiacutečniacute provoz (odhaleniacute chyb jako absence zatměniacute)

- crowdfundingovaacute kampaň Nakopni Jatka (vybrali přes 2 miliony Kč)

přispěvateleacute motivovaacuteniacute např odměnou bdquopodepsaacuteniacuteldquo židle v divadle

V současnosti maleacute množstviacute zaměstnanců postupně opadaacute prvotniacute

nadšeniacute současně vznikajiacute finančniacute probleacutemy

---

Multifunkčniacute divadlo hudebniacute klub galerie treacuteninkoveacute haly

zkušebna a tělocvična Miacutesto s ideaacutelniacutemi podmiacutenkami pro novyacute

cirkus Domovskaacute sceacutena Cirku La Putyka Prostor otevřenyacute českyacutem

i zahraničniacutem souborům uzpůsobenyacute pro rezidenčniacute projekty a

představeniacute workshopy konference diskuze přednaacutešky vyacutestavy

a happeningy Zrozeniacute prvniacuteho komplexniacuteho kulturniacuteho centra ve

středniacute a vyacutechodniacute Evropě

Viacutece informaciacute na httpwwwjatka78czo-nas

16

6 Matěj veleK naacuteKladoveacute naacutedraŽiacute ŽiŽKov Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 2012

- původně zaregistrovaacuteno kvůli lokaci pro produkčniacute agenturu -gt

začalo vyjednaacutevaacuteniacute

- na radnici M Stropnickyacute v teacute době se NNŽ stalo kulturniacute pamaacutetkou

- viacutece jedinců i instituciacute projevili zaacutejem o prostor

- 15 studentů architektury s rozpočtem 20 000 Kč navrhli koncept

přeměny saacutelu

- 2013 prostor využil Designblok

- uvedeniacute divadel koncertů spolupraacutece s bregantem (NFA) ndash letniacute

promiacutetaacuteniacute

S ČIacuteM bOJUJE NNŽ

1 okraj Žižkova (periferie) -gt nakonec se tato obava nenaplni

la naacutedražiacute je dostatečně přitažlivyacutem objektem navštěvuje ho

mnoho lidiacute včetně turistů

2 podpora Stropnickyacutem ndash NNŽ jako kulturniacute centrum

Prahy 3 kteraacute i do určiteacute miacutery spolupracovala dramaturgicky a

provozně (bezpečnostniacute opatřeniacute apod)

3 vrchol letošniacute sezoacuteny ndash velkaacute koncertniacute akce pro několik

tisiacutec lidiacute (viz Polygon) ndash fungovala jako zkouška zabezpečeniacute

akustiky apod po všech straacutenkaacutech vše proběhlo bez

probleacutemů jedinyacute zaacutedrhel byla stiacutežnost na hluk

4 pronaacutejem od ČD ČD Kargo a SŽDC (komplikovanějšiacute

domluva než u předchoziacutech řečniacuteků)

5 komunikace s jednotlivyacutemi uacuteředniacuteky dopomohla spolupraacuteci

např se SŽDC i po produkčniacute straacutence staacutele však na ČD vaacutezne

např využitiacute prostoru pro celoročniacute dramaturgii

6 v budoucnu hroziacute rozvoj stavebnictviacute v lokalitě zvyacutešenaacute

dopravniacute infrastruktura ad

PARTNEřI IPR PRAHA (NoVě 2015) NFA (PRoJEKT bdquoNA KLiacuteČldquo

LETošNiacuteHo LETNiacuteHo KINA) AERo GALERIE J FRAGNERA (VyacutesTAVA

LANDSCAPE)

Viacutece informaciacute na httpnakladovenadrazizizkovcomeno-nnz

17

7 čestMiacuter suŠKa studio bubec Praha-ŘePoryjerok založeniacute 2000

- skladovaacute hala v Řeporyjiacutech původně chtěl využiacutet jako svůj atelieacuter

-gt ziacuteskal do soukromeacuteho vlastnictviacute odpadlo lobovaacuteniacute u naacuteměstků

apod

- zvlaacuteštniacute symbioacuteza soukromeacuteho a městskeacuteho ndash vila privaacutetniacute pozemek

obecniacute

- založeniacute občanskeacuteho sdruženiacute (+ Holas Hřebejk ad)

- sloužiacute jako uměleckeacute studio i pro zahraničniacute tvůrce

- 200 rezidentů umělců

- bdquoart safarildquo ndash lov a obdivovaacuteniacute uměniacute

- pořaacutedaacuteniacute uměleckeacuteho festivalu interakce s veřejnostiacute

- vraacutetit něco lokalitě ndash uměniacute do veřejneacuteho prostoru

- obec ve stiacutenu velkoměsta poměrně odstrčenaacute lokalita (lideacute např

poprveacute přichaacuteziacute do styku s abstraktniacutem uměniacutem) původně miacutestniacute

obyvateleacute tomuto typu uměniacute a happeningu nerozuměli - -gt zave-

deniacute vyacutetvarnyacutech kurzů pro vzdělaacuteniacute o uměniacute v lokalitě

- okoliacute Prokopskeacuteho uacutedoliacute ndash uměleckyacute zaacutesah na hranici civilizace a

divokeacute přiacuterody

- 10 000 m2 kolem vily je v katastrofaacutelniacutem stavu -gt zaacutejem o pozemky

ndash na zastupitelstvu schvaacutelen plaacuten bdquo10 000 m2 kreativityldquo (dalšiacute atel-

ieacutery studio pro děti zahradniacute restaurace komunitniacute zaacutehony kunst-

halla ad)

---

Od roku 2000 působiacute nejen jako sochařskeacute studio ale i jako kulturniacute

centrum s využitiacutem pro rezidenčniacute pobyty umělců pořaacutedaacute vyacutestavy

diacutelny pro děti a mlaacutedež a vyviacutejiacute mnoho dalšiacutech aktivit

Mezinaacuterodniacute uměleckeacute rezidenčniacute pobyty aktuaacutelně nabiacuteziacute miacutesto pro

10 rezidentů v samostatnyacutech atelieacuterech a v otevřeneacutem prostoru studia

po celyacute rok 24h denně O vyacuteběru umělců k rezidenčniacutem pobytům

rozhoduje Uměleckaacute rada studia rezidenti jsou v kontaktu s předniacutemi

českyacutemi umělci mohou mezi sebou sdiacutelet sveacute zkušenosti a na konci

pobytu představit vytvořenaacute diacutela

Uměniacute ve veřejneacutem prostoru je vyacuteznamneacute teacutema kteryacutem se od sveacuteho

vzniku Studio bubec zabyacutevaacute ať již kraacutetkodobyacutem nebo dlouhodobyacutem

umisťovaacuteniacutem děl do veřejneacuteho prostoru či přednaacuteškami Art Safari ndash

vyacutestava děl autorů z Českeacute republiky i ze zahraničiacute Znaacutemiacute umělci

vystavujiacute po boku mladyacutech a začiacutenajiacuteciacutech autorů Konaacute se dvakraacutet

ročně formou festivalu uměniacute jehož součaacutestiacute jsou takeacute workshopy

hudebniacute a divadelniacute vystoupeniacute

Vyacutestavy uskutečněneacute mimo studio ve spolupraacuteci s kulturniacutemi nebo

městskyacutemi institucemi např vyacutestavy ve Staroměstskeacute radnici v Praze

(2011 2013) a dalšiacute babybubec - workshopy vyacutetvarneacute kurzy a

přiacuteměstskeacute taacutebory - pořaacutedaacuteme tvořiveacute diacutelny pro děti i dospěleacute přiacutemo

ve Studiu bubec a takeacute v nově zrekonstruovanyacutech prostoraacutech na

Řeporyjskeacutem naacuteměstiacute

Divadlo bubec založeneacute v roce 2005 pod vedeniacutem Arjany Shameti

a Renaacutety Kubišoveacute se zaměřuje předevšiacutem na loutkoveacute divadlo pro

18

nejmenšiacute divaacuteky v nemocniciacutech či v dětskyacutech domovech

Revitalizačniacute projekty v současnosti např Zahrada bubec projekt

sochařskeacute zahrady a kreativniacuteho hřiště s budovou studia pro praacuteci s

dětmi v bliacutezkosti Studia bubec

V roce 2014 jsme vytvořili studii rozvoje oblasti v okoliacute Studia bubec

a jejiacute revitalizaci v sochařskyacute interaktiniacute park a pod naacutezvem bUbEC

10 000 m2 kreativity ji realizujeme ve 4 faacuteziacutech

Viacutece informaciacute na httpwwwbubecczinpageo-nas

19

8 Michaela Mixovaacute centruM Pro Kreativniacute PodniKaacuteniacute dePo2015 PlzeŇrok založeniacute 2015

- industriaacutelniacute objekt z roku 1930

- prostor původně obyacutevaly městskeacute dopravniacute podniky ty naacutesledně

přesunuty do nově vystaveneacuteho objektu hala naacutesledně poskytnuta

Plzni2015

- lokalita zajiacutemavaacute i pro developery (15 minut z centra)

- prostor zpřiacutestupnit kreativniacutem průmyslům ndash tiacutem zamezit absolut-

niacutemu financovaacuteniacute z veřejnyacutech zdrojů

1 KREATIVNIacute INKUbaacuteTOR ndash poskytnutiacute prostoru lektorskeacute

kurzy (př o podnikaacuteniacute) ndash již probiacutehaacute testovaacuteniacute jedni z umělců

na zaacutekladě toho již dnes prodaacutevajiacute sveacute vyacuterobky ndash a majiacute vlastniacute

label

2 MAKERSPACE ndash poskytnutiacute materiaacutelů naacutestrojů (funguje na

baacutezi členstviacute) noveacute technologie

3 COWORKINg ndash pronajiacutemaacuteniacute kancelaacuteřiacute

4 OŽIVOVaacuteNIacute PROSTORU AKCEMI (př přednaacutešky o

financovaacuteniacute z evropskyacutech zdrojů)

5 pro veřejnost zřiacutezeniacute KOMUNITNIacute ZAHRADY (DEPO využijiacute i

miacutestniacute obyvateleacute kteřiacute žijiacute i v panelaacuteciacutech apod)

- chybiacute kancelaacuteře rekonstrukce infrastruktury topeniacute a takeacute jistota

a vyacutehled

- inspirace projekty ndsm Amsterdam boxpor Londyacuten etc

---

DEPO2015 je vyacutestupem projektu Plzeň ndash Evropskeacute hlavniacute město kul-

tury 2015 Srdcem DEPO2015 je Centrum pro kreativniacute podnikaacuteniacute

ktereacute propojuje kulturu s byznysem a kreativniacutemi průmysly Depo je

miacutestem kde siacutedliacute pracujiacute tvořiacute prezentujiacute či obchodujiacute start-upy i za-

vedeneacute firmy Komunita kreativniacutech lidiacute se skvělyacutemi naacutepady a touhou

je realizovat maacute možnost projiacutet procesem inkubace tj za asistence a

mentoringu profesionaacutelů z kulturniacutech a kreativniacutech průmyslů nastarto-

vat svůj podnikatelskyacute zaacuteměr může využiacutevat sdiacutelenyacute pracovniacute prostor

otevřenou diacutelnu na vyacuterobu prototypů nebo si pronajmou atelieacuter či

kancelaacuteř DEPO2015 je takeacute siacutedlem rezidenčniacuteho programu OPEN

AiR kteryacute nabiacuteziacute českyacutem umělcům a kreativcům možnost vycestovat

do zahraničiacute a zaacuteroveň zve zahraničniacute kulturniacute sceacutenu do Plzně

Viacutece informaciacute na httpwwwdepo2015cz

20

9 gaacutebor bindics staraacute trŽnica bratislavarok založeniacute 2012

Staraacute tržnica je přeměna uzavřeneacuteho nehostinneacuteho prostoru

- projekt iniciovalo 11 profesionaacutelů (praacutevniacutek fundraiser ad)

- komerčniacute naacutejem 120 000 Kč ročně -gt vyacuteměnou fair spolupraacutece s

městem ndash určitaacute čaacutestka jde bratislavě

- image Tržnice tvořiacute trhy ndash všechny projekty podporujiacute tento zaacutekladniacute

koncept

- vstupniacute prostor rovněž revitalizovaacuten ndash důraz na reprezentativnost

- marketingovyacute produkt ndash navaacutezaacuteniacute na vyacuterobu sodovek dřiacuteve

spojenyacutech s tržniciacute

- rok 2014 106 000 naacutevštěvniacuteků rok 2015 158 0000 naacutevštěvniacuteků

- 5 rozpočtu jde na filantropickeacute uacutečely

- preferuje fundraising před vyacuteraznou spolupraciacute s městem ndash

nezaacutevislost od veřejnyacutech zdrojů

- zvyšovaacuteniacute kvality objektu podpořeno zvyšovaacuteniacutem kvality veřejneacuteho

prostoru ndash př mapovaacuteniacute reklamniacutech ploch sledovaacuteniacute developerskyacutech

projektů (vytvořeniacute pracovnaacutech skupin experti z oblasti etnografie

event managementu praacutev ad) -gt naacutevrhy na využitiacute objektu Novaacute

Jurkovičova teplaacutereň

---

Projekt revitalizaacutecie Starej tržnice s naacutezvom ldquoMestskeacute centrum Staraacute

tržnicardquo vypracovalo občianske združenie Aliancia Staraacute Tržnica v roku

2012 Projekt bol predloženyacute na magistraacutet hlavneacuteho mesta SR bratisla-

va a po zapracovaniacute pripomienok zo strany magistraacutetu poslancov

mestskeacuteho zastupiteľstva a verejnosti 7 februaacutera 2013 schvaacutelilo mest-

skeacute zastupiteľstvo prenaacutejom budovy Aliancii za uacutečelom jeho realizaacutecie

Primaacuternym cieľom projektu je aby sa Staraacute tržnica stala stretaacutevaciacutem

bodom kultuacutery v meste pričom je otvorenaacute rocircznym vekovyacutem

skupinaacutem a poskytuje rozličneacute služby obyvateľom aj naacutevštevniacutekom

mesta

Pri plaacutenovaniacute sme dbali na to aby bol priestor multifunkčnyacute na jednej

strane umožňuje usporaduacutevať plnohodnotneacute trhy na druhej strane sa

mocircže premeniť na priestor pre koncerty konferencie divadelneacute

predstavena Ak je treba dokaacuteže usadiť až 653 naacutevštevniacutekov

Z hľadiska dlhodobej udržateľnosti je docircležiteacute aby budova mohla

sluacutežiť meniacim sa trendom ndash sedem dniacute v tyacuteždni dokaacuteže fungovať ako

tržnica prednaacuteškovaacute saacutela alebo miesto pre podujatia

Viacutece informaciacute na httpstaratrznicasko-nas

21

22

Před sympoziem jsme rozeslali řečniacutekům a hostům kteřiacute se věnujiacute

spraacutevě budov dotazniacutek jehož ciacutelem bylo připravit se na diskusi a

zmapovat dobreacute a špatneacute zkušenosti a to co respondenti vniacutemajiacute

jako svůj přiacutenos městu

1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe

2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec

3 co byste dnes udělali jinaK

4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali

5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města

Na dotazniacutek odpovědělo 9 respondentů s těmito projekty

Stara Tržnica (bratislava) Radlickaacute kulturniacute sportovna - Fashion

garage - Kavaacuterna v ulice Stroupežnickeacuteho (Praha) Plechaacuterna (Praha

Kreativniacute zoacutena DEPO2015 (Plzeň) Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov (Praha)

Jatka78 (Praha) bajkazyl (Praha) Studio bubec (Praha) PONEC -

divadlo pro tanec (Praha)

4 VYacuteSLEDKY DOTAZNIacuteKOVEacuteHO ŠETŘENIacute1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe

KOmUNITAbudovaacuteniacute zapojeniacute komunity divaacuteci 7

PROGRAmProgram (rozšiřuje se kvalita pravidla pro nekomerčniacute

niacutezkoprahoveacute udržitelneacute inkluzivniacute programy) 4

KAPACITYRekonstrukce prostoru 3

Našli jsme miacutesto na lsquotrhursquo 3

Vytvořili jsme finančně udržitelnyacute plaacuten (kombinace

soukromyacutech veřejnyacutech financiacute přiacutepadně niacutezkeacute

provozniacute naacuteklady) 2

Nadšeniacute teamu 2

Vytvořili jsme profesionaacutelniacute team 1

vZTAHYSpolupraacutece s MČ P3 (Matěj Stropnickyacute) 1

23

2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec

KAPACITY Nedostatek financiacute probleacutem přesvědčit grantoveacute komise že

projekt si zasloužiacute většiacute podporu 4

Nedostatek lidiacute (team) nedostatečnyacute management 2

Nemožnost využiacutevat okoliacute budovy nedostatek prostoru 2

Kraacutetkodobeacute smlouvy 1

Časovaacute deacutelka rekonstrukce 1

vZTAHY Nemožnost sdiacutelet kreativitu teamu s vlastniacutekem nemovitosti

a spolu rozviacutejet projekt 1

Ne nejlepšiacute vztah s magistraacutetem kteryacute se promiacutetaacute do denniacute

komunikace 1

Vztahy s MČ lokaacutelniacutemi siacutetěmi 1

Nezaacutejem širokeacuteho publika o program 1

3 co byste dnes udělali jinaK

KAPACITYNejdřiacuteve definovat organizačniacute strukturu a zajištěniacute financiacute předtiacutem

než půjdeme do nepřiměřeně ambicioacutezniacuteho programu 2

Lepšiacute odhady časů a naacutekladů na rekonstrukce 1

Prostor - vlastnictviacuteKonverze budovy ne v obecniacutem vlastnictviacute (ideaacutel vlastnictviacute silneacute

firmy s veřejnyacutem působeniacutem např Českaacute pošta Českeacute draacutehy) 1

KOmUNIKACE vZTAHYViacutece komunikace s politiky MČ a jejich zapojovaacuteniacute do tvorby pro-

gramu a obnovy budovy 1

Jako jedinec bych udělal všechno jinak ale ve spolupraacuteci se

učiacuteme hledat funkčniacute řešeniacute 1

Většiacute suverenita projektu nezaacutevislost na MČ a partnerů 1

DALŠiacuteProgram 1

Jsme spokojeni nic bychom neměnili 1

24

4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali

SPOLUPRAacuteCIZapojeniacute do plaacutenovaacuteniacute města lsquoMaacuteme přece dostatek znalostiacutersquo

legitimniacute partner respekt města vůči teacuteto tvůrčiacute lsquodeveloperskeacutersquo

činnosti 4

Důvěra v obsah kteryacute tvořiacuteme začleněniacute našeho programu do

dramaturgie kulturniacuteho odboru MČ 1

Respekt k aktivitě zdola pouličniacutemu životu 1

finančniacute sPoluUacutečastDlouhodobyacute grant financovaacuteniacute pronaacutejem za vyacutehodneacute podmiacutenky

3

LEGISLATIvNiacute PODPORADlouhodobyacute kontrakt 2

Zjednodušenaacute povoleniacute pro uměleckeacute akce ve veřejneacutem

prostoru 1

mEDIAacuteLNiacute PODPORA

Mediaacutelniacute podpora citylighty 1

5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města

1 PROSTOR Oživeniacute miacutesta vznik chybějiacuteciacuteho prostoru katalyzaacutetor 5

Zaacutechrana zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovitosti 3

Udržitelnost šetrnost (jako vyacutechovnyacute aspekt miacutesta) 1

2 KOmUNITA vZTAHY

Noveacute publikum lideacute v miacutestě propojeniacute komunit

(uměleckaacute residenčniacute) na lokaacutelniacute ale i naacuterodniacute uacuterovni 7

Sociaacutelniacute kontrola zvyacutešeniacute bezpečnosti podchyceniacute

probleacutemoveacute mlaacutedeže 3

Inspirace jinyacutech iniciatiacutev k založeniacute vlastniacutech projektů 2

Prolomeniacute barieacuter (mentaacutelniacute byrokratickeacute) směrem k uspořaacutedaacuteniacute

akciacute ve veřejneacutem prostoru 1

Precedent - je to vůbec možneacute 1

3 PROGRAmNovaacute teacutemata uměleckeacute kreativniacute programy pro město 1

25

265 ZAacutePIS Z DEBATY

5 ZAacutePIS DEBATY

K prezentujiacuteciacutem řečniacutekům přibyli na debatu

hanKa tŘeŠtiacuteKovaacute radniacute Pro Kulturu Praha 7toMaacuteŠ ctibor byacutevalyacute Ředitel institutu Pro Plaacutenovaacuteniacute a rozvoj PrahyPetr vilgus Miacutestostarosta Mč Praha 8

- analyacuteza prezentaciacute všechny projekty dopomohly sveacute

lokalitě k oživeniacute prostoru zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovi-

tosti nebo udržitelnosti lokality

Pohled ze strany MěstsKyacutech zastuPitelů

tŘeŠtiacuteKovaacute - představuje pohled ze strany města

- zaacutestupce městskeacute samospraacutevy

- přiacutenos projektů vidiacute vedle vyacuteše zmiacuteněnyacutech i v tzv kulturniacute

korozi (viz Jatka78)

- tržnici v Holešoviciacutech chce proměnit nejen v kulturniacute ale i

gastronomickeacute centrum

- Praha 7 maacute velkeacute množstviacute brownfieldů (bubny a okoliacute)

vILGUS- přebiacuterali radnici v nepřiacuteliš dobreacutem stavu půl roku

napravovali probleacutemy

- s prezentovanyacutemi projekty se setkal hlavně v zahraničiacute

(př Polsko ndash Lodže je přezdiacutevaacutena Manchester vyacutechodu až

kulturniacute projekty městu daly novyacute smysl -gt budovy ktereacute

přišly o vyacuteznam ho naacutehle ziacuteskaacutevajiacute zpět)27

jaKaacute je v současnosti Praacutece s MěsteM

bINDICS- funkce objektu - neniacute potřeba nutně klaacutest důraz na uměleckeacute aktiv-

ity ndash funkce objektu je zapojeniacute veřejnosti ndash inkluzivnost zaacuteroveň je

podmiacutenkou ufinancovatelnost -gt pak se projekt staacutevaacute funkčniacutem a

hraje roli katalyzaacutetoru

- vztah s městem ndash podmiacutenkou je byacutet transparentniacute ale nevyužiacutevat ji

jako vyacutemluvu (mnoheacute projekty nejsou realizovaacuteny a braacuteniacute se transpar-

entnostiacute na začaacutetku) ndash gaacutebor se svyacutem tyacutemem chce daacutet zaacuteruku ochotu

investovat svou siacutelu potažmo finance

- město vždy bude miacutet fixniacute strukturu např co do byrokracie ndash

nemůže v takoveacute miacuteře generovat naacutepady a realizovat projekty tak

jako nepolitickyacute činitel kteryacute maacute volnou ruku - např nemusiacute vypisovat

veřejneacute soutěže a rovnou myšlenky realizuje

-gt proto bere developery jako partnery

KUbIŠTA- kolik staacutel projekt Jatka78 neniacute důležiteacute posuvnou silou je vše os-

tatniacute (odhodlaacuteniacute kreativita apod)

- alternativy je přehršel naopak Praze chybiacute klasično

- probleacutem je přiacutestup veřejneacute spraacutevy i veřejnopraacutevniacutech meacutediiacute

ndash nedokaacutežou snaze projektů nijak pomoci (viz otviacuteračka Jatek ndash

reportaacutež ze zliacutenskeacuteho kraje o premieacuteře divadleniacute Cesty do pravěku

ndash o Jatkaacutech ani slovo jen v Udaacutelostech v kultuře ndash ty majiacute ale niacutezkou

sledovanost - zaslouženě)

- moraacutelniacute podpora Prahy 7 byla snad důležitějšiacute než finančniacute

- ideaacutelniacute spolupraacutece s městem by byla naacutesledujiacuteciacute poskytnutiacute

objektu ze začaacutetku daacutet zaacutekladniacute podmiacutenky ndash pomoci se spraacutevou

objektu a bezpečnostniacutemi opatřeniacutemi naacutesledně nechat volneacute ruce po

předloženiacute konceptu (tiacutem je umožněna naacuteslednaacute kontrola) kliacutečoveacute je

rovněž nepodepsat smlouvu o zaacutekazu pronaacutejmu ndash pak si na sebe neniacute

možneacute vydělat

KREUZmANNOvAacute- vybalancovat komerčniacute projekty s uměniacutem je naacuteročneacute ndash smlouva o

zaacutekazu komerčniacutech uacutečelů by takeacute naopak ospravedlňovala město či

samotnou instituci k vyacuteraznějšiacutemu financovaacuteniacute na uacutekor uměniacute

vELEK- pro něj je zaacutekaz pronajiacutemaacuteniacute spiacuteše likvidačniacute než omezujiacuteciacute pod-

miacutenky o kteryacutech mluvila Kreuzzigerovaacute

- Stropnickyacute fungoval skvěle v asistenci s pronaacutejmem a důvěrou

jaK Pracovat s brownfieldy

CTIbOR- na straně soukromeacuteho sektoru panuje strach např z nedodrženiacute

dohod

- podmiacutenkou je hledaacuteniacute důvěry na veřejneacute aktivniacute a privaacutetniacute straně

Masare (v PubliKu)- jmenuje dalšiacute pozitivniacute přiacuteklady na Praze 7 ndash studio Alta Stalin

potenciaacutel vidiacute i na Vyacutestavišti

28

29

- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že

nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš

tuto roli

- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů

měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od

vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem

bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že

jen 8 projektu je financovaacuteno městem

- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se

soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute

vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici

- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat

vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco

podniknout

s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute

KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ

kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)

-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti

- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute

obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně

- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem

žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)

- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute

entusiasmus (viz Studio Alta)

- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v

zahraničiacute

- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let

- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash

kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo

ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky

- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města

- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led

politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute

- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor

nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město

vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli

financovat z vlastniacutech peněz

- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program

- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem

automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD

- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do

palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery

Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto

portfolia

- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu

objektu30

31

- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute

bezpečnějšiacute lokality

tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet

- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a

vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme

skrze naše aktivity a postoje

- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů

přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute

čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6

kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury

co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele

CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v

raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy

KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je

komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou

tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize

- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute

projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme

Prahy jako města kultury

KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova

NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a

snažit se ho rozviacutejet

vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema

- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-

dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute

by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)

Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli

uvědomit a veřejně deklarovat

- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou

uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute

vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-

boval v prostřediacute kultury

- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků

jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v

paměti při jednaacuteniacute s nimi)

32

33

tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy

CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute

pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute

nekoncepčnosti a absence vize

- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-

vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde

ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute

mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-

tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už

pouhou naacutevštěvou např NNŽ)

vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k

odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v

Thomayerovyacutech sadech

Kovačević

- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-

nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům

- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash

hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute

34

35

měny apod všichni (př architekti se

stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40

liber na hodinu

- město by mělo začiacutet rozlišovat

majetek jako komerčniacute věc a jako

něco jineacuteho (př kulturu)

ndash tato neschopnost odlišit dva typy

objektů jsou mnohdy důvodem

neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech

budov (viz na dům Na Kocandě)

DĚKUJEMEorganizaacutetor

PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD

konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů

Women Public Space Prague

MgA David Kašpar

manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech

odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy

zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague

fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu

zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute

ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha

sPoluorganizaacutetor

text neprošel jazykovou uacutepravou

Viacutece info na

4+4 dny v pohybu

Page 14: MMB_zaverecna sprava

3 igor Kovačević KarliacutensKyacute viaduKt PRAHA ndash KARLiacuteNrok vzniku 2013

- Karliacuten maacute potenciaacutel jako dřiacutev berliacuten Viacutedeň (vizualitou i naacuteplniacute)

- projekt oživeniacute Negrelliho viaduktu

- zprvu prochaacutezel projekt deziluziacute ndash většinu pozemku vlastniacute Českeacute

draacutehy (konflikt se SŽDC)

- kompromis převedeniacute pozemků pod piliacuteři viaduktu na SŽDC pod

oblouky na hl m Prahu

- projekt aktivniacute na 3 dny v raacutemci Zažiacutet město jinak ndash 10 galeriiacute trans-

formovalo podobloukovyacute prostor na kulturniacute (př v jednom prostoru

knihovna na sdiacuteleniacute a vyacuteměnu kniacutežek)

- přišla potřeba posunout tuto ideu daacutel -gt zprofesionalizovat celyacute

projekt

- 2014 navaacutezaacuteniacute spolupraacutece s karliacutenskyacutemi společnostmi (zaměřujiacuteciacute

se na společenskyacute komunitniacute život) -gt organizace kulateacuteho stolu pro

důležiteacute hraacuteče ndash to bylo poprveacute co se uskutečnilo takoveacuteto setkaacuteniacute

všech akteacuterů kteřiacute mohou věc ovlivnit

---

V současneacute době se připravuje rekonstrukce Negrelliho viaduktu

kteraacute umožniacute zkapacitněniacute uacuteseku mezi železničniacute zastaacutevkou Praha

bubny a železničniacute zastaacutevkou Praha Masarykovo naacutedražiacute pro ve-

deniacute vlaků z Kladna a nově letiště Ruzyně Přiacutepravy trvajiacute již zhruba

pět let ale teprve nyniacute dostaacutevajiacute reaacutelnyacute rozměr Rekonstrukce kteraacute

se maacute zahaacutejit ke konci roku 2015 (odhadem minimaacutelně za 800 mil

Kč) je ovšem pouze technickeacuteho charakteru zaměřuje se hlavně na

železničniacute trať a nepočiacutetaacute s možnostiacute transformace a využitiacutem pros-

toru okolo stavby Prostory pod oblouky byly mimo jineacute během prvniacute

republiky využiacutevaacuteny jako luxusniacute garaacuteže a saloacutenniacute opravny automobilů

Po druheacute světoveacute vaacutelce se z nich staly zbytkoveacute prostory sklady a

parkovaciacute staacuteniacute některeacute byly zazděny Současnyacute stav oblouků a okoliacute

mostu předevšiacutem v Karliacuteně je přinejmenšiacutem nelichotivyacute Nevzhledneacute a

nekulturniacute prostřediacute ktereacute miacutesty působiacute dojmem sklaacutedky je pobiacutedkou

pro využiacutevaacuteniacute těchto prostor spojeneacute s drogovou kriminalitou a

sociaacutelniacutemi probleacutemy Přitom se jednaacute o jedinečneacute z jednotky 60 m2

ktereacute se mohou staacutet zaacutekladnou pro mnoho kreativniacutech městskyacutech

aktivit - atelieacutery obchůdky bary start-up kancelaacuteře miacutesta pro set-

kaacutevaacuteniacute Vstup do Karliacutena se tak může proměnit v kreativniacute inkubaacutetor

Viacutece informaciacute na httpwwwcceaczczprojectsprojekt=viadukt

13

4 YvONA KREUZmANNOvAacute DIvADLO PONEC HALY za PonceM Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 1995

- Divadlo Ponec - původně strojiacuterna (1988)

- městskaacute čaacutest Praha 3 vypsala veřejnou soutěž na kulturniacute využitiacute

-gt 1 tanečniacute dům v ČR (ačkoliv v Evropě dance house běžnou

součaacutestiacute kulturniacuteho života)

- rekonstrukce budovy za velkeacute podpory staacutetu sponzorů a nakonec i

města

- Ponec jako vstupniacute braacutena k Žižkovu směrem od Florence ndash para-

lela s bulharem (IK) ndash nutnost reprezentativniacutech prostor na frekven-

tovanyacutech miacutestech (kvůli turistům např)

- všechny pozemky kolem Ponce patřiacute SŽDC blokujiacute průchod i cyk-

lostezku --gt jak revitalizovat okoliacute Ponce

- kliacutečoveacute pro projekt je propojeniacute osy Hlavniacute naacutedražiacute ndash Žižkov a osy

Florenc ndash horniacute Žižkov

- budovy kolem Ponce mohou sloužit jako zaacutezemiacute pro tanečniacute dům

- jednaacuteniacute s dalšiacutemi organizacemi (př bajkazyl už spolupraacuteci navaacutezal)

- definice akčniacuteho raacutediusu (př zapojeniacute do Zažiacutet město jinak novyacute

cirkus etc) -gt naacutesledně definovaacuteniacute rozvoje a potenciaacutelniacutech partnerů

ndash vize soběstačneacute kulturniacute jednoty rozleacutehajiacuteciacute se v okoliacute Ponce

- inspirace zahraničniacutemi zdroji (př Trans Europe Halles (wwwtehnet)

- ciacutelem rozšiacuteřit aktivity až hranice stavby

---

Tanec Praha je za viacutece než 20 let sveacute existence zapojen do řady mez-

inaacuterodniacutech siacutetiacute a projektů v nichž mapuje pozitivniacute zkušenosti ze

zahraničiacute a funkčniacute modely obdobnyacutech kreativniacutech center clusterů

apod Od r 1991 je členem IETM (Informal European Theatre Meet-

ing ndash wwwietmorg) daacutele patřiacute k zaklaacutedajiacuteciacutem členům Aerowaves

(Evropskaacute platforma mladyacutech choreografů ndash wwwaerowavesorg)

avšak ve vztahu k revitalizaci industriaacutelniacutech prostor kolem Ponce maacute

zaacutesadniacute vyacuteznam Trans Europe Halles (TEH ndash wwwtehnet) ndash network

jehož doporučeniacute bylo součaacutestiacute původniacuteho projektu Ponce s niacutemž

Tanec Praha r 1998 zviacutetězil ve veřejneacute soutěži na kulturniacute využitiacute daneacute

budovy Česko-anglickaacute informace o teacuteto siacuteti je přiacutelohou č 1 Celeacute

Kreativniacute centrum Žižkov by se přirozeně stalo součaacutestiacute teacuteto siacutetě Praha

v niacute dosud chybiacute

Ponec je koncipovaacuten jako flexibilniacute viacuteceuacutečelovyacute prostor s vlastnostmi

tanečniacuteho saacutelu (speciaacutelniacute odpruženaacute podlaha dostatečně velkaacute sceacutena

na uacuterovni hlediště ktereacute maacute elevaci řad 40 cm) Vznikl přestavbou

opuštěneacuteho kina dřiacuteve tovaacuterniacute haly Od vzniku divadla se pražskaacute

tanečniacute sceacutena rozrostla a stoupajiacute i naacuteroky a potřeby zaacutezemiacute pro jejiacute

rozvoj vzdělaacutevaciacute projekty workshopy odborneacute seminaacuteře konfer-

ence diskuse a v neposledniacute řadě projekty mezinaacuterodniacute spolupraacutece

Současneacute zaacutezemiacute divadla Ponec je pro objem těchto aktivit zcela

nedostačujiacuteciacute Původniacute dispozice kinosaacutelu jsou velice limitujiacuteciacute a

hledajiacute se proto různaacute provizorniacute řešeniacute Kancelaacuteře tyacutemu jsou umiacutestěny

mimo budovu divadla v nedalekeacutem Karliacuteně Skladovaciacute prostory jsou

nevhodně umiacutestěny v mobilniacutech buňkaacutech (bez vytaacutepěniacute) na dvoře

14

areaacutelu SŽDC divadelniacute technologie např pod divaacuteckou tribunou a

zkušebny jsou umělci nuceni poptaacutevat v komerčniacutech nebo partner-

skyacutech studiiacutech Chybiacute prostor pro tvorbu ale i komunikaci s ostatniacutemi

uměleckyacutemi žaacutenry meeting point pro umělce i veřejnost skutečnyacute

dialog

Využitiacute a rekonverze industriaacutelniacutech prostor pro kulturně-společenskeacute

využitiacute je osvědčenyacutem modelem v celeacute řadě zemiacute a přinaacutešiacute vyacuterazneacute

zlepšeniacute kvality života v danyacutech lokalitaacutech Existujiacute celeacute bdquokreativniacute

čtvrtildquo jinde clustery v menšiacute miacuteře pak kreativniacute centra což je model

odpoviacutedajiacuteciacute rozloze okoliacute Ponce

Spolupraacutece nevlaacutedniacutech neziskovyacutech organizaciacute (NNO) s veřejnou

spraacutevou a miacutestniacutemi podnikateli je zcela zaacutesadniacute pro uacutespěch projektu

Vytvaacuteřiacute synergickyacute multiplikačniacute efekt přiacutenosnyacute pro veškereacute akteacutery a

hlavně veřejnost Proto se Tanec Praha jako leader projektu rozhodl

uspořaacutedat kulateacute stoly brainstormingy zapojil se do Strategickeacuteho

plaacutenu Prahy 3 a SWOT analyacutezy jejiacuteho kulturniacuteho rozvoje (viz přiacuteloha

č 3) zmapoval potenciaacutel NNO v okoliacute (viz přiacuteloha č 4) a možnosti

mezinaacuterodniacute spolupraacutece v raacutemci evropskyacutech siacutetiacute

4) VyacuteSTUPY ANALyacuteZ NAbIacuteZEJIacute bOHATeacute MOŽNOSTI PRO DANOU

LOKALITU

a) současnyacute tanecbull zkušebny studia ndash prostor pro tvorbu a workshopy divadlo Ponec

ndash divadlo pro tanec prezentace původniacute tvorby ndash otevřenyacute prostor

festivaly ndash TANEC PRAHA a Českaacute tanečniacute platforma Malaacute inventura

4 dny v pohybu Dětskeacute studio ndash rozvoj kreativity dětiacute prostřednictviacutem

tance pohybu a ostatniacutech uměniacute

b) novyacute cirkusbull spolupraacutece s Cirqueon ndash diacutelny pro děti i dospěleacute aktivity na dvoře

po celou letniacute sezonu popř chapiteau

c) design vyacutetvarneacute uměniacute hudba kulturniacute a kreativniacute průmyslybull siacutedlo drobnyacutech podnikatelů v oblasti designu ndash grafika novaacute meacutedia

sceacutenografie fashion design ndash spolupraacutece s uměleckyacutem školstviacutem v

daneacute čtvrti (např VOŠUP a SUPŠ ZUŠ) vyacutestavy a instalace diskuse

diacutelny přednaacutešky zapojeniacute do akce Žižkovskaacute noc apod optimaacutelně

audio-vizuaacutelniacute studio (dle dostupnyacutech prostředků na vybaveniacute)

d) ekologickeacute a komunitniacute aktivitybull cyklostezka ndash zaacutezemiacute diacutelna půjčovna propojeniacute na sousediacuteciacute čtvrti

uacutezkaacute spolupraacutece s bajkazylem nadaciacute Partnerstviacute bicykl amp Funbikes

Okolo a Pedal Project Klubem přaacutetel Žižkova aj zapojeniacute do aktivit

Zažiacutet město jinak Žižkovskeacute mezidvorky apod

e) sociaacutelniacute inkluze a praacutece s naacuterodnostniacutemi menšinamibull naacutevaznost na působeniacute umělců divadla Ponec na školaacutech Prahy 3 a

8 včetně ZŠ Havliacutečkovo naacutem zaměřeneacute na romskeacute děti spolupraacutece s

romskyacutemi aktivitami (Evropskeacute centrum romskeacute hudby aj) akce pro

Fond ohroženyacutech dětiacute Klokaacutenek spolupraacutece s DDM Ulita atd

f) spolupraacutece s miacutestniacutemi podnikateli a NNO na Žižkově a okoliacutebull Vystřelenyacute oko kino Aero klub Final Truhlaacuterna Streetculture City-

15

surfer Parukaacuteřka 35m2 DIY Remedium

Niacutezkoprahovyacute klub Husita skautskeacute oddiacutely Mamma help center

Rodinneacute a kulturniacute centrum Novaacute Trojka a dalšiacute

g) otevřenyacute prostor pro iniciativy občanů organizaciacute diskuse na aktuaacutelniacute teacutematabull veřejně přiacutestupneacute prostory kavaacuterny dvora aj free wi-fi možnost

avizovanyacutech debat i tematickyacutech bloků dle podnětů partnerů či

naacutevštěvniacuteků

Viacutece informaciacute na httpwwwdivadloponeccznewsindexmn17

page15

5 ŠtěPaacuten KubiŠta jatKa 78 Praha ndash holeŠovicerok vzniku 2014

- ke karliacutenskeacutemu triumviraacutetu maacute bliacutezko (provozuje Přiacutestav)

- Jatka78 ndash 2 haly holešovickeacute tržnice

- geneze projektu sklady CirkuLaPutyka vyhořely tento prostor se

jevil jako ideaacutelniacute zkušebna a sklad

- tržnice prohlaacutešena za naacuterodniacute kulturniacute pamaacutetku vlastniacutek Delta

nemohl stavbu zbořit a zastavit novou

- primaacutetor Svoboda i dalšiacute politici byli nakloněni myšlence

pronajmout prostor divadelniacutekům ŠK v teacute době opouštěl novou

sceacutenu naacuterodniacuteho divadla chtěl se věnovat odlišneacutemu typu projektu

- hala opravena sveacutepomociacute (brigaacuteda) naacutesledoval zkušebniacute

dvouměsiacutečniacute provoz (odhaleniacute chyb jako absence zatměniacute)

- crowdfundingovaacute kampaň Nakopni Jatka (vybrali přes 2 miliony Kč)

přispěvateleacute motivovaacuteniacute např odměnou bdquopodepsaacuteniacuteldquo židle v divadle

V současnosti maleacute množstviacute zaměstnanců postupně opadaacute prvotniacute

nadšeniacute současně vznikajiacute finančniacute probleacutemy

---

Multifunkčniacute divadlo hudebniacute klub galerie treacuteninkoveacute haly

zkušebna a tělocvična Miacutesto s ideaacutelniacutemi podmiacutenkami pro novyacute

cirkus Domovskaacute sceacutena Cirku La Putyka Prostor otevřenyacute českyacutem

i zahraničniacutem souborům uzpůsobenyacute pro rezidenčniacute projekty a

představeniacute workshopy konference diskuze přednaacutešky vyacutestavy

a happeningy Zrozeniacute prvniacuteho komplexniacuteho kulturniacuteho centra ve

středniacute a vyacutechodniacute Evropě

Viacutece informaciacute na httpwwwjatka78czo-nas

16

6 Matěj veleK naacuteKladoveacute naacutedraŽiacute ŽiŽKov Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 2012

- původně zaregistrovaacuteno kvůli lokaci pro produkčniacute agenturu -gt

začalo vyjednaacutevaacuteniacute

- na radnici M Stropnickyacute v teacute době se NNŽ stalo kulturniacute pamaacutetkou

- viacutece jedinců i instituciacute projevili zaacutejem o prostor

- 15 studentů architektury s rozpočtem 20 000 Kč navrhli koncept

přeměny saacutelu

- 2013 prostor využil Designblok

- uvedeniacute divadel koncertů spolupraacutece s bregantem (NFA) ndash letniacute

promiacutetaacuteniacute

S ČIacuteM bOJUJE NNŽ

1 okraj Žižkova (periferie) -gt nakonec se tato obava nenaplni

la naacutedražiacute je dostatečně přitažlivyacutem objektem navštěvuje ho

mnoho lidiacute včetně turistů

2 podpora Stropnickyacutem ndash NNŽ jako kulturniacute centrum

Prahy 3 kteraacute i do určiteacute miacutery spolupracovala dramaturgicky a

provozně (bezpečnostniacute opatřeniacute apod)

3 vrchol letošniacute sezoacuteny ndash velkaacute koncertniacute akce pro několik

tisiacutec lidiacute (viz Polygon) ndash fungovala jako zkouška zabezpečeniacute

akustiky apod po všech straacutenkaacutech vše proběhlo bez

probleacutemů jedinyacute zaacutedrhel byla stiacutežnost na hluk

4 pronaacutejem od ČD ČD Kargo a SŽDC (komplikovanějšiacute

domluva než u předchoziacutech řečniacuteků)

5 komunikace s jednotlivyacutemi uacuteředniacuteky dopomohla spolupraacuteci

např se SŽDC i po produkčniacute straacutence staacutele však na ČD vaacutezne

např využitiacute prostoru pro celoročniacute dramaturgii

6 v budoucnu hroziacute rozvoj stavebnictviacute v lokalitě zvyacutešenaacute

dopravniacute infrastruktura ad

PARTNEřI IPR PRAHA (NoVě 2015) NFA (PRoJEKT bdquoNA KLiacuteČldquo

LETošNiacuteHo LETNiacuteHo KINA) AERo GALERIE J FRAGNERA (VyacutesTAVA

LANDSCAPE)

Viacutece informaciacute na httpnakladovenadrazizizkovcomeno-nnz

17

7 čestMiacuter suŠKa studio bubec Praha-ŘePoryjerok založeniacute 2000

- skladovaacute hala v Řeporyjiacutech původně chtěl využiacutet jako svůj atelieacuter

-gt ziacuteskal do soukromeacuteho vlastnictviacute odpadlo lobovaacuteniacute u naacuteměstků

apod

- zvlaacuteštniacute symbioacuteza soukromeacuteho a městskeacuteho ndash vila privaacutetniacute pozemek

obecniacute

- založeniacute občanskeacuteho sdruženiacute (+ Holas Hřebejk ad)

- sloužiacute jako uměleckeacute studio i pro zahraničniacute tvůrce

- 200 rezidentů umělců

- bdquoart safarildquo ndash lov a obdivovaacuteniacute uměniacute

- pořaacutedaacuteniacute uměleckeacuteho festivalu interakce s veřejnostiacute

- vraacutetit něco lokalitě ndash uměniacute do veřejneacuteho prostoru

- obec ve stiacutenu velkoměsta poměrně odstrčenaacute lokalita (lideacute např

poprveacute přichaacuteziacute do styku s abstraktniacutem uměniacutem) původně miacutestniacute

obyvateleacute tomuto typu uměniacute a happeningu nerozuměli - -gt zave-

deniacute vyacutetvarnyacutech kurzů pro vzdělaacuteniacute o uměniacute v lokalitě

- okoliacute Prokopskeacuteho uacutedoliacute ndash uměleckyacute zaacutesah na hranici civilizace a

divokeacute přiacuterody

- 10 000 m2 kolem vily je v katastrofaacutelniacutem stavu -gt zaacutejem o pozemky

ndash na zastupitelstvu schvaacutelen plaacuten bdquo10 000 m2 kreativityldquo (dalšiacute atel-

ieacutery studio pro děti zahradniacute restaurace komunitniacute zaacutehony kunst-

halla ad)

---

Od roku 2000 působiacute nejen jako sochařskeacute studio ale i jako kulturniacute

centrum s využitiacutem pro rezidenčniacute pobyty umělců pořaacutedaacute vyacutestavy

diacutelny pro děti a mlaacutedež a vyviacutejiacute mnoho dalšiacutech aktivit

Mezinaacuterodniacute uměleckeacute rezidenčniacute pobyty aktuaacutelně nabiacuteziacute miacutesto pro

10 rezidentů v samostatnyacutech atelieacuterech a v otevřeneacutem prostoru studia

po celyacute rok 24h denně O vyacuteběru umělců k rezidenčniacutem pobytům

rozhoduje Uměleckaacute rada studia rezidenti jsou v kontaktu s předniacutemi

českyacutemi umělci mohou mezi sebou sdiacutelet sveacute zkušenosti a na konci

pobytu představit vytvořenaacute diacutela

Uměniacute ve veřejneacutem prostoru je vyacuteznamneacute teacutema kteryacutem se od sveacuteho

vzniku Studio bubec zabyacutevaacute ať již kraacutetkodobyacutem nebo dlouhodobyacutem

umisťovaacuteniacutem děl do veřejneacuteho prostoru či přednaacuteškami Art Safari ndash

vyacutestava děl autorů z Českeacute republiky i ze zahraničiacute Znaacutemiacute umělci

vystavujiacute po boku mladyacutech a začiacutenajiacuteciacutech autorů Konaacute se dvakraacutet

ročně formou festivalu uměniacute jehož součaacutestiacute jsou takeacute workshopy

hudebniacute a divadelniacute vystoupeniacute

Vyacutestavy uskutečněneacute mimo studio ve spolupraacuteci s kulturniacutemi nebo

městskyacutemi institucemi např vyacutestavy ve Staroměstskeacute radnici v Praze

(2011 2013) a dalšiacute babybubec - workshopy vyacutetvarneacute kurzy a

přiacuteměstskeacute taacutebory - pořaacutedaacuteme tvořiveacute diacutelny pro děti i dospěleacute přiacutemo

ve Studiu bubec a takeacute v nově zrekonstruovanyacutech prostoraacutech na

Řeporyjskeacutem naacuteměstiacute

Divadlo bubec založeneacute v roce 2005 pod vedeniacutem Arjany Shameti

a Renaacutety Kubišoveacute se zaměřuje předevšiacutem na loutkoveacute divadlo pro

18

nejmenšiacute divaacuteky v nemocniciacutech či v dětskyacutech domovech

Revitalizačniacute projekty v současnosti např Zahrada bubec projekt

sochařskeacute zahrady a kreativniacuteho hřiště s budovou studia pro praacuteci s

dětmi v bliacutezkosti Studia bubec

V roce 2014 jsme vytvořili studii rozvoje oblasti v okoliacute Studia bubec

a jejiacute revitalizaci v sochařskyacute interaktiniacute park a pod naacutezvem bUbEC

10 000 m2 kreativity ji realizujeme ve 4 faacuteziacutech

Viacutece informaciacute na httpwwwbubecczinpageo-nas

19

8 Michaela Mixovaacute centruM Pro Kreativniacute PodniKaacuteniacute dePo2015 PlzeŇrok založeniacute 2015

- industriaacutelniacute objekt z roku 1930

- prostor původně obyacutevaly městskeacute dopravniacute podniky ty naacutesledně

přesunuty do nově vystaveneacuteho objektu hala naacutesledně poskytnuta

Plzni2015

- lokalita zajiacutemavaacute i pro developery (15 minut z centra)

- prostor zpřiacutestupnit kreativniacutem průmyslům ndash tiacutem zamezit absolut-

niacutemu financovaacuteniacute z veřejnyacutech zdrojů

1 KREATIVNIacute INKUbaacuteTOR ndash poskytnutiacute prostoru lektorskeacute

kurzy (př o podnikaacuteniacute) ndash již probiacutehaacute testovaacuteniacute jedni z umělců

na zaacutekladě toho již dnes prodaacutevajiacute sveacute vyacuterobky ndash a majiacute vlastniacute

label

2 MAKERSPACE ndash poskytnutiacute materiaacutelů naacutestrojů (funguje na

baacutezi členstviacute) noveacute technologie

3 COWORKINg ndash pronajiacutemaacuteniacute kancelaacuteřiacute

4 OŽIVOVaacuteNIacute PROSTORU AKCEMI (př přednaacutešky o

financovaacuteniacute z evropskyacutech zdrojů)

5 pro veřejnost zřiacutezeniacute KOMUNITNIacute ZAHRADY (DEPO využijiacute i

miacutestniacute obyvateleacute kteřiacute žijiacute i v panelaacuteciacutech apod)

- chybiacute kancelaacuteře rekonstrukce infrastruktury topeniacute a takeacute jistota

a vyacutehled

- inspirace projekty ndsm Amsterdam boxpor Londyacuten etc

---

DEPO2015 je vyacutestupem projektu Plzeň ndash Evropskeacute hlavniacute město kul-

tury 2015 Srdcem DEPO2015 je Centrum pro kreativniacute podnikaacuteniacute

ktereacute propojuje kulturu s byznysem a kreativniacutemi průmysly Depo je

miacutestem kde siacutedliacute pracujiacute tvořiacute prezentujiacute či obchodujiacute start-upy i za-

vedeneacute firmy Komunita kreativniacutech lidiacute se skvělyacutemi naacutepady a touhou

je realizovat maacute možnost projiacutet procesem inkubace tj za asistence a

mentoringu profesionaacutelů z kulturniacutech a kreativniacutech průmyslů nastarto-

vat svůj podnikatelskyacute zaacuteměr může využiacutevat sdiacutelenyacute pracovniacute prostor

otevřenou diacutelnu na vyacuterobu prototypů nebo si pronajmou atelieacuter či

kancelaacuteř DEPO2015 je takeacute siacutedlem rezidenčniacuteho programu OPEN

AiR kteryacute nabiacuteziacute českyacutem umělcům a kreativcům možnost vycestovat

do zahraničiacute a zaacuteroveň zve zahraničniacute kulturniacute sceacutenu do Plzně

Viacutece informaciacute na httpwwwdepo2015cz

20

9 gaacutebor bindics staraacute trŽnica bratislavarok založeniacute 2012

Staraacute tržnica je přeměna uzavřeneacuteho nehostinneacuteho prostoru

- projekt iniciovalo 11 profesionaacutelů (praacutevniacutek fundraiser ad)

- komerčniacute naacutejem 120 000 Kč ročně -gt vyacuteměnou fair spolupraacutece s

městem ndash určitaacute čaacutestka jde bratislavě

- image Tržnice tvořiacute trhy ndash všechny projekty podporujiacute tento zaacutekladniacute

koncept

- vstupniacute prostor rovněž revitalizovaacuten ndash důraz na reprezentativnost

- marketingovyacute produkt ndash navaacutezaacuteniacute na vyacuterobu sodovek dřiacuteve

spojenyacutech s tržniciacute

- rok 2014 106 000 naacutevštěvniacuteků rok 2015 158 0000 naacutevštěvniacuteků

- 5 rozpočtu jde na filantropickeacute uacutečely

- preferuje fundraising před vyacuteraznou spolupraciacute s městem ndash

nezaacutevislost od veřejnyacutech zdrojů

- zvyšovaacuteniacute kvality objektu podpořeno zvyšovaacuteniacutem kvality veřejneacuteho

prostoru ndash př mapovaacuteniacute reklamniacutech ploch sledovaacuteniacute developerskyacutech

projektů (vytvořeniacute pracovnaacutech skupin experti z oblasti etnografie

event managementu praacutev ad) -gt naacutevrhy na využitiacute objektu Novaacute

Jurkovičova teplaacutereň

---

Projekt revitalizaacutecie Starej tržnice s naacutezvom ldquoMestskeacute centrum Staraacute

tržnicardquo vypracovalo občianske združenie Aliancia Staraacute Tržnica v roku

2012 Projekt bol predloženyacute na magistraacutet hlavneacuteho mesta SR bratisla-

va a po zapracovaniacute pripomienok zo strany magistraacutetu poslancov

mestskeacuteho zastupiteľstva a verejnosti 7 februaacutera 2013 schvaacutelilo mest-

skeacute zastupiteľstvo prenaacutejom budovy Aliancii za uacutečelom jeho realizaacutecie

Primaacuternym cieľom projektu je aby sa Staraacute tržnica stala stretaacutevaciacutem

bodom kultuacutery v meste pričom je otvorenaacute rocircznym vekovyacutem

skupinaacutem a poskytuje rozličneacute služby obyvateľom aj naacutevštevniacutekom

mesta

Pri plaacutenovaniacute sme dbali na to aby bol priestor multifunkčnyacute na jednej

strane umožňuje usporaduacutevať plnohodnotneacute trhy na druhej strane sa

mocircže premeniť na priestor pre koncerty konferencie divadelneacute

predstavena Ak je treba dokaacuteže usadiť až 653 naacutevštevniacutekov

Z hľadiska dlhodobej udržateľnosti je docircležiteacute aby budova mohla

sluacutežiť meniacim sa trendom ndash sedem dniacute v tyacuteždni dokaacuteže fungovať ako

tržnica prednaacuteškovaacute saacutela alebo miesto pre podujatia

Viacutece informaciacute na httpstaratrznicasko-nas

21

22

Před sympoziem jsme rozeslali řečniacutekům a hostům kteřiacute se věnujiacute

spraacutevě budov dotazniacutek jehož ciacutelem bylo připravit se na diskusi a

zmapovat dobreacute a špatneacute zkušenosti a to co respondenti vniacutemajiacute

jako svůj přiacutenos městu

1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe

2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec

3 co byste dnes udělali jinaK

4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali

5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města

Na dotazniacutek odpovědělo 9 respondentů s těmito projekty

Stara Tržnica (bratislava) Radlickaacute kulturniacute sportovna - Fashion

garage - Kavaacuterna v ulice Stroupežnickeacuteho (Praha) Plechaacuterna (Praha

Kreativniacute zoacutena DEPO2015 (Plzeň) Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov (Praha)

Jatka78 (Praha) bajkazyl (Praha) Studio bubec (Praha) PONEC -

divadlo pro tanec (Praha)

4 VYacuteSLEDKY DOTAZNIacuteKOVEacuteHO ŠETŘENIacute1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe

KOmUNITAbudovaacuteniacute zapojeniacute komunity divaacuteci 7

PROGRAmProgram (rozšiřuje se kvalita pravidla pro nekomerčniacute

niacutezkoprahoveacute udržitelneacute inkluzivniacute programy) 4

KAPACITYRekonstrukce prostoru 3

Našli jsme miacutesto na lsquotrhursquo 3

Vytvořili jsme finančně udržitelnyacute plaacuten (kombinace

soukromyacutech veřejnyacutech financiacute přiacutepadně niacutezkeacute

provozniacute naacuteklady) 2

Nadšeniacute teamu 2

Vytvořili jsme profesionaacutelniacute team 1

vZTAHYSpolupraacutece s MČ P3 (Matěj Stropnickyacute) 1

23

2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec

KAPACITY Nedostatek financiacute probleacutem přesvědčit grantoveacute komise že

projekt si zasloužiacute většiacute podporu 4

Nedostatek lidiacute (team) nedostatečnyacute management 2

Nemožnost využiacutevat okoliacute budovy nedostatek prostoru 2

Kraacutetkodobeacute smlouvy 1

Časovaacute deacutelka rekonstrukce 1

vZTAHY Nemožnost sdiacutelet kreativitu teamu s vlastniacutekem nemovitosti

a spolu rozviacutejet projekt 1

Ne nejlepšiacute vztah s magistraacutetem kteryacute se promiacutetaacute do denniacute

komunikace 1

Vztahy s MČ lokaacutelniacutemi siacutetěmi 1

Nezaacutejem širokeacuteho publika o program 1

3 co byste dnes udělali jinaK

KAPACITYNejdřiacuteve definovat organizačniacute strukturu a zajištěniacute financiacute předtiacutem

než půjdeme do nepřiměřeně ambicioacutezniacuteho programu 2

Lepšiacute odhady časů a naacutekladů na rekonstrukce 1

Prostor - vlastnictviacuteKonverze budovy ne v obecniacutem vlastnictviacute (ideaacutel vlastnictviacute silneacute

firmy s veřejnyacutem působeniacutem např Českaacute pošta Českeacute draacutehy) 1

KOmUNIKACE vZTAHYViacutece komunikace s politiky MČ a jejich zapojovaacuteniacute do tvorby pro-

gramu a obnovy budovy 1

Jako jedinec bych udělal všechno jinak ale ve spolupraacuteci se

učiacuteme hledat funkčniacute řešeniacute 1

Většiacute suverenita projektu nezaacutevislost na MČ a partnerů 1

DALŠiacuteProgram 1

Jsme spokojeni nic bychom neměnili 1

24

4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali

SPOLUPRAacuteCIZapojeniacute do plaacutenovaacuteniacute města lsquoMaacuteme přece dostatek znalostiacutersquo

legitimniacute partner respekt města vůči teacuteto tvůrčiacute lsquodeveloperskeacutersquo

činnosti 4

Důvěra v obsah kteryacute tvořiacuteme začleněniacute našeho programu do

dramaturgie kulturniacuteho odboru MČ 1

Respekt k aktivitě zdola pouličniacutemu životu 1

finančniacute sPoluUacutečastDlouhodobyacute grant financovaacuteniacute pronaacutejem za vyacutehodneacute podmiacutenky

3

LEGISLATIvNiacute PODPORADlouhodobyacute kontrakt 2

Zjednodušenaacute povoleniacute pro uměleckeacute akce ve veřejneacutem

prostoru 1

mEDIAacuteLNiacute PODPORA

Mediaacutelniacute podpora citylighty 1

5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města

1 PROSTOR Oživeniacute miacutesta vznik chybějiacuteciacuteho prostoru katalyzaacutetor 5

Zaacutechrana zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovitosti 3

Udržitelnost šetrnost (jako vyacutechovnyacute aspekt miacutesta) 1

2 KOmUNITA vZTAHY

Noveacute publikum lideacute v miacutestě propojeniacute komunit

(uměleckaacute residenčniacute) na lokaacutelniacute ale i naacuterodniacute uacuterovni 7

Sociaacutelniacute kontrola zvyacutešeniacute bezpečnosti podchyceniacute

probleacutemoveacute mlaacutedeže 3

Inspirace jinyacutech iniciatiacutev k založeniacute vlastniacutech projektů 2

Prolomeniacute barieacuter (mentaacutelniacute byrokratickeacute) směrem k uspořaacutedaacuteniacute

akciacute ve veřejneacutem prostoru 1

Precedent - je to vůbec možneacute 1

3 PROGRAmNovaacute teacutemata uměleckeacute kreativniacute programy pro město 1

25

265 ZAacutePIS Z DEBATY

5 ZAacutePIS DEBATY

K prezentujiacuteciacutem řečniacutekům přibyli na debatu

hanKa tŘeŠtiacuteKovaacute radniacute Pro Kulturu Praha 7toMaacuteŠ ctibor byacutevalyacute Ředitel institutu Pro Plaacutenovaacuteniacute a rozvoj PrahyPetr vilgus Miacutestostarosta Mč Praha 8

- analyacuteza prezentaciacute všechny projekty dopomohly sveacute

lokalitě k oživeniacute prostoru zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovi-

tosti nebo udržitelnosti lokality

Pohled ze strany MěstsKyacutech zastuPitelů

tŘeŠtiacuteKovaacute - představuje pohled ze strany města

- zaacutestupce městskeacute samospraacutevy

- přiacutenos projektů vidiacute vedle vyacuteše zmiacuteněnyacutech i v tzv kulturniacute

korozi (viz Jatka78)

- tržnici v Holešoviciacutech chce proměnit nejen v kulturniacute ale i

gastronomickeacute centrum

- Praha 7 maacute velkeacute množstviacute brownfieldů (bubny a okoliacute)

vILGUS- přebiacuterali radnici v nepřiacuteliš dobreacutem stavu půl roku

napravovali probleacutemy

- s prezentovanyacutemi projekty se setkal hlavně v zahraničiacute

(př Polsko ndash Lodže je přezdiacutevaacutena Manchester vyacutechodu až

kulturniacute projekty městu daly novyacute smysl -gt budovy ktereacute

přišly o vyacuteznam ho naacutehle ziacuteskaacutevajiacute zpět)27

jaKaacute je v současnosti Praacutece s MěsteM

bINDICS- funkce objektu - neniacute potřeba nutně klaacutest důraz na uměleckeacute aktiv-

ity ndash funkce objektu je zapojeniacute veřejnosti ndash inkluzivnost zaacuteroveň je

podmiacutenkou ufinancovatelnost -gt pak se projekt staacutevaacute funkčniacutem a

hraje roli katalyzaacutetoru

- vztah s městem ndash podmiacutenkou je byacutet transparentniacute ale nevyužiacutevat ji

jako vyacutemluvu (mnoheacute projekty nejsou realizovaacuteny a braacuteniacute se transpar-

entnostiacute na začaacutetku) ndash gaacutebor se svyacutem tyacutemem chce daacutet zaacuteruku ochotu

investovat svou siacutelu potažmo finance

- město vždy bude miacutet fixniacute strukturu např co do byrokracie ndash

nemůže v takoveacute miacuteře generovat naacutepady a realizovat projekty tak

jako nepolitickyacute činitel kteryacute maacute volnou ruku - např nemusiacute vypisovat

veřejneacute soutěže a rovnou myšlenky realizuje

-gt proto bere developery jako partnery

KUbIŠTA- kolik staacutel projekt Jatka78 neniacute důležiteacute posuvnou silou je vše os-

tatniacute (odhodlaacuteniacute kreativita apod)

- alternativy je přehršel naopak Praze chybiacute klasično

- probleacutem je přiacutestup veřejneacute spraacutevy i veřejnopraacutevniacutech meacutediiacute

ndash nedokaacutežou snaze projektů nijak pomoci (viz otviacuteračka Jatek ndash

reportaacutež ze zliacutenskeacuteho kraje o premieacuteře divadleniacute Cesty do pravěku

ndash o Jatkaacutech ani slovo jen v Udaacutelostech v kultuře ndash ty majiacute ale niacutezkou

sledovanost - zaslouženě)

- moraacutelniacute podpora Prahy 7 byla snad důležitějšiacute než finančniacute

- ideaacutelniacute spolupraacutece s městem by byla naacutesledujiacuteciacute poskytnutiacute

objektu ze začaacutetku daacutet zaacutekladniacute podmiacutenky ndash pomoci se spraacutevou

objektu a bezpečnostniacutemi opatřeniacutemi naacutesledně nechat volneacute ruce po

předloženiacute konceptu (tiacutem je umožněna naacuteslednaacute kontrola) kliacutečoveacute je

rovněž nepodepsat smlouvu o zaacutekazu pronaacutejmu ndash pak si na sebe neniacute

možneacute vydělat

KREUZmANNOvAacute- vybalancovat komerčniacute projekty s uměniacutem je naacuteročneacute ndash smlouva o

zaacutekazu komerčniacutech uacutečelů by takeacute naopak ospravedlňovala město či

samotnou instituci k vyacuteraznějšiacutemu financovaacuteniacute na uacutekor uměniacute

vELEK- pro něj je zaacutekaz pronajiacutemaacuteniacute spiacuteše likvidačniacute než omezujiacuteciacute pod-

miacutenky o kteryacutech mluvila Kreuzzigerovaacute

- Stropnickyacute fungoval skvěle v asistenci s pronaacutejmem a důvěrou

jaK Pracovat s brownfieldy

CTIbOR- na straně soukromeacuteho sektoru panuje strach např z nedodrženiacute

dohod

- podmiacutenkou je hledaacuteniacute důvěry na veřejneacute aktivniacute a privaacutetniacute straně

Masare (v PubliKu)- jmenuje dalšiacute pozitivniacute přiacuteklady na Praze 7 ndash studio Alta Stalin

potenciaacutel vidiacute i na Vyacutestavišti

28

29

- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že

nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš

tuto roli

- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů

měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od

vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem

bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že

jen 8 projektu je financovaacuteno městem

- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se

soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute

vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici

- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat

vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco

podniknout

s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute

KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ

kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)

-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti

- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute

obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně

- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem

žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)

- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute

entusiasmus (viz Studio Alta)

- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v

zahraničiacute

- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let

- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash

kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo

ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky

- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města

- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led

politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute

- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor

nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město

vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli

financovat z vlastniacutech peněz

- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program

- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem

automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD

- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do

palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery

Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto

portfolia

- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu

objektu30

31

- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute

bezpečnějšiacute lokality

tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet

- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a

vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme

skrze naše aktivity a postoje

- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů

přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute

čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6

kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury

co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele

CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v

raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy

KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je

komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou

tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize

- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute

projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme

Prahy jako města kultury

KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova

NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a

snažit se ho rozviacutejet

vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema

- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-

dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute

by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)

Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli

uvědomit a veřejně deklarovat

- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou

uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute

vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-

boval v prostřediacute kultury

- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků

jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v

paměti při jednaacuteniacute s nimi)

32

33

tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy

CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute

pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute

nekoncepčnosti a absence vize

- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-

vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde

ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute

mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-

tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už

pouhou naacutevštěvou např NNŽ)

vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k

odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v

Thomayerovyacutech sadech

Kovačević

- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-

nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům

- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash

hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute

34

35

měny apod všichni (př architekti se

stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40

liber na hodinu

- město by mělo začiacutet rozlišovat

majetek jako komerčniacute věc a jako

něco jineacuteho (př kulturu)

ndash tato neschopnost odlišit dva typy

objektů jsou mnohdy důvodem

neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech

budov (viz na dům Na Kocandě)

DĚKUJEMEorganizaacutetor

PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD

konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů

Women Public Space Prague

MgA David Kašpar

manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech

odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy

zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague

fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu

zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute

ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha

sPoluorganizaacutetor

text neprošel jazykovou uacutepravou

Viacutece info na

4+4 dny v pohybu

Page 15: MMB_zaverecna sprava

4 YvONA KREUZmANNOvAacute DIvADLO PONEC HALY za PonceM Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 1995

- Divadlo Ponec - původně strojiacuterna (1988)

- městskaacute čaacutest Praha 3 vypsala veřejnou soutěž na kulturniacute využitiacute

-gt 1 tanečniacute dům v ČR (ačkoliv v Evropě dance house běžnou

součaacutestiacute kulturniacuteho života)

- rekonstrukce budovy za velkeacute podpory staacutetu sponzorů a nakonec i

města

- Ponec jako vstupniacute braacutena k Žižkovu směrem od Florence ndash para-

lela s bulharem (IK) ndash nutnost reprezentativniacutech prostor na frekven-

tovanyacutech miacutestech (kvůli turistům např)

- všechny pozemky kolem Ponce patřiacute SŽDC blokujiacute průchod i cyk-

lostezku --gt jak revitalizovat okoliacute Ponce

- kliacutečoveacute pro projekt je propojeniacute osy Hlavniacute naacutedražiacute ndash Žižkov a osy

Florenc ndash horniacute Žižkov

- budovy kolem Ponce mohou sloužit jako zaacutezemiacute pro tanečniacute dům

- jednaacuteniacute s dalšiacutemi organizacemi (př bajkazyl už spolupraacuteci navaacutezal)

- definice akčniacuteho raacutediusu (př zapojeniacute do Zažiacutet město jinak novyacute

cirkus etc) -gt naacutesledně definovaacuteniacute rozvoje a potenciaacutelniacutech partnerů

ndash vize soběstačneacute kulturniacute jednoty rozleacutehajiacuteciacute se v okoliacute Ponce

- inspirace zahraničniacutemi zdroji (př Trans Europe Halles (wwwtehnet)

- ciacutelem rozšiacuteřit aktivity až hranice stavby

---

Tanec Praha je za viacutece než 20 let sveacute existence zapojen do řady mez-

inaacuterodniacutech siacutetiacute a projektů v nichž mapuje pozitivniacute zkušenosti ze

zahraničiacute a funkčniacute modely obdobnyacutech kreativniacutech center clusterů

apod Od r 1991 je členem IETM (Informal European Theatre Meet-

ing ndash wwwietmorg) daacutele patřiacute k zaklaacutedajiacuteciacutem členům Aerowaves

(Evropskaacute platforma mladyacutech choreografů ndash wwwaerowavesorg)

avšak ve vztahu k revitalizaci industriaacutelniacutech prostor kolem Ponce maacute

zaacutesadniacute vyacuteznam Trans Europe Halles (TEH ndash wwwtehnet) ndash network

jehož doporučeniacute bylo součaacutestiacute původniacuteho projektu Ponce s niacutemž

Tanec Praha r 1998 zviacutetězil ve veřejneacute soutěži na kulturniacute využitiacute daneacute

budovy Česko-anglickaacute informace o teacuteto siacuteti je přiacutelohou č 1 Celeacute

Kreativniacute centrum Žižkov by se přirozeně stalo součaacutestiacute teacuteto siacutetě Praha

v niacute dosud chybiacute

Ponec je koncipovaacuten jako flexibilniacute viacuteceuacutečelovyacute prostor s vlastnostmi

tanečniacuteho saacutelu (speciaacutelniacute odpruženaacute podlaha dostatečně velkaacute sceacutena

na uacuterovni hlediště ktereacute maacute elevaci řad 40 cm) Vznikl přestavbou

opuštěneacuteho kina dřiacuteve tovaacuterniacute haly Od vzniku divadla se pražskaacute

tanečniacute sceacutena rozrostla a stoupajiacute i naacuteroky a potřeby zaacutezemiacute pro jejiacute

rozvoj vzdělaacutevaciacute projekty workshopy odborneacute seminaacuteře konfer-

ence diskuse a v neposledniacute řadě projekty mezinaacuterodniacute spolupraacutece

Současneacute zaacutezemiacute divadla Ponec je pro objem těchto aktivit zcela

nedostačujiacuteciacute Původniacute dispozice kinosaacutelu jsou velice limitujiacuteciacute a

hledajiacute se proto různaacute provizorniacute řešeniacute Kancelaacuteře tyacutemu jsou umiacutestěny

mimo budovu divadla v nedalekeacutem Karliacuteně Skladovaciacute prostory jsou

nevhodně umiacutestěny v mobilniacutech buňkaacutech (bez vytaacutepěniacute) na dvoře

14

areaacutelu SŽDC divadelniacute technologie např pod divaacuteckou tribunou a

zkušebny jsou umělci nuceni poptaacutevat v komerčniacutech nebo partner-

skyacutech studiiacutech Chybiacute prostor pro tvorbu ale i komunikaci s ostatniacutemi

uměleckyacutemi žaacutenry meeting point pro umělce i veřejnost skutečnyacute

dialog

Využitiacute a rekonverze industriaacutelniacutech prostor pro kulturně-společenskeacute

využitiacute je osvědčenyacutem modelem v celeacute řadě zemiacute a přinaacutešiacute vyacuterazneacute

zlepšeniacute kvality života v danyacutech lokalitaacutech Existujiacute celeacute bdquokreativniacute

čtvrtildquo jinde clustery v menšiacute miacuteře pak kreativniacute centra což je model

odpoviacutedajiacuteciacute rozloze okoliacute Ponce

Spolupraacutece nevlaacutedniacutech neziskovyacutech organizaciacute (NNO) s veřejnou

spraacutevou a miacutestniacutemi podnikateli je zcela zaacutesadniacute pro uacutespěch projektu

Vytvaacuteřiacute synergickyacute multiplikačniacute efekt přiacutenosnyacute pro veškereacute akteacutery a

hlavně veřejnost Proto se Tanec Praha jako leader projektu rozhodl

uspořaacutedat kulateacute stoly brainstormingy zapojil se do Strategickeacuteho

plaacutenu Prahy 3 a SWOT analyacutezy jejiacuteho kulturniacuteho rozvoje (viz přiacuteloha

č 3) zmapoval potenciaacutel NNO v okoliacute (viz přiacuteloha č 4) a možnosti

mezinaacuterodniacute spolupraacutece v raacutemci evropskyacutech siacutetiacute

4) VyacuteSTUPY ANALyacuteZ NAbIacuteZEJIacute bOHATeacute MOŽNOSTI PRO DANOU

LOKALITU

a) současnyacute tanecbull zkušebny studia ndash prostor pro tvorbu a workshopy divadlo Ponec

ndash divadlo pro tanec prezentace původniacute tvorby ndash otevřenyacute prostor

festivaly ndash TANEC PRAHA a Českaacute tanečniacute platforma Malaacute inventura

4 dny v pohybu Dětskeacute studio ndash rozvoj kreativity dětiacute prostřednictviacutem

tance pohybu a ostatniacutech uměniacute

b) novyacute cirkusbull spolupraacutece s Cirqueon ndash diacutelny pro děti i dospěleacute aktivity na dvoře

po celou letniacute sezonu popř chapiteau

c) design vyacutetvarneacute uměniacute hudba kulturniacute a kreativniacute průmyslybull siacutedlo drobnyacutech podnikatelů v oblasti designu ndash grafika novaacute meacutedia

sceacutenografie fashion design ndash spolupraacutece s uměleckyacutem školstviacutem v

daneacute čtvrti (např VOŠUP a SUPŠ ZUŠ) vyacutestavy a instalace diskuse

diacutelny přednaacutešky zapojeniacute do akce Žižkovskaacute noc apod optimaacutelně

audio-vizuaacutelniacute studio (dle dostupnyacutech prostředků na vybaveniacute)

d) ekologickeacute a komunitniacute aktivitybull cyklostezka ndash zaacutezemiacute diacutelna půjčovna propojeniacute na sousediacuteciacute čtvrti

uacutezkaacute spolupraacutece s bajkazylem nadaciacute Partnerstviacute bicykl amp Funbikes

Okolo a Pedal Project Klubem přaacutetel Žižkova aj zapojeniacute do aktivit

Zažiacutet město jinak Žižkovskeacute mezidvorky apod

e) sociaacutelniacute inkluze a praacutece s naacuterodnostniacutemi menšinamibull naacutevaznost na působeniacute umělců divadla Ponec na školaacutech Prahy 3 a

8 včetně ZŠ Havliacutečkovo naacutem zaměřeneacute na romskeacute děti spolupraacutece s

romskyacutemi aktivitami (Evropskeacute centrum romskeacute hudby aj) akce pro

Fond ohroženyacutech dětiacute Klokaacutenek spolupraacutece s DDM Ulita atd

f) spolupraacutece s miacutestniacutemi podnikateli a NNO na Žižkově a okoliacutebull Vystřelenyacute oko kino Aero klub Final Truhlaacuterna Streetculture City-

15

surfer Parukaacuteřka 35m2 DIY Remedium

Niacutezkoprahovyacute klub Husita skautskeacute oddiacutely Mamma help center

Rodinneacute a kulturniacute centrum Novaacute Trojka a dalšiacute

g) otevřenyacute prostor pro iniciativy občanů organizaciacute diskuse na aktuaacutelniacute teacutematabull veřejně přiacutestupneacute prostory kavaacuterny dvora aj free wi-fi možnost

avizovanyacutech debat i tematickyacutech bloků dle podnětů partnerů či

naacutevštěvniacuteků

Viacutece informaciacute na httpwwwdivadloponeccznewsindexmn17

page15

5 ŠtěPaacuten KubiŠta jatKa 78 Praha ndash holeŠovicerok vzniku 2014

- ke karliacutenskeacutemu triumviraacutetu maacute bliacutezko (provozuje Přiacutestav)

- Jatka78 ndash 2 haly holešovickeacute tržnice

- geneze projektu sklady CirkuLaPutyka vyhořely tento prostor se

jevil jako ideaacutelniacute zkušebna a sklad

- tržnice prohlaacutešena za naacuterodniacute kulturniacute pamaacutetku vlastniacutek Delta

nemohl stavbu zbořit a zastavit novou

- primaacutetor Svoboda i dalšiacute politici byli nakloněni myšlence

pronajmout prostor divadelniacutekům ŠK v teacute době opouštěl novou

sceacutenu naacuterodniacuteho divadla chtěl se věnovat odlišneacutemu typu projektu

- hala opravena sveacutepomociacute (brigaacuteda) naacutesledoval zkušebniacute

dvouměsiacutečniacute provoz (odhaleniacute chyb jako absence zatměniacute)

- crowdfundingovaacute kampaň Nakopni Jatka (vybrali přes 2 miliony Kč)

přispěvateleacute motivovaacuteniacute např odměnou bdquopodepsaacuteniacuteldquo židle v divadle

V současnosti maleacute množstviacute zaměstnanců postupně opadaacute prvotniacute

nadšeniacute současně vznikajiacute finančniacute probleacutemy

---

Multifunkčniacute divadlo hudebniacute klub galerie treacuteninkoveacute haly

zkušebna a tělocvična Miacutesto s ideaacutelniacutemi podmiacutenkami pro novyacute

cirkus Domovskaacute sceacutena Cirku La Putyka Prostor otevřenyacute českyacutem

i zahraničniacutem souborům uzpůsobenyacute pro rezidenčniacute projekty a

představeniacute workshopy konference diskuze přednaacutešky vyacutestavy

a happeningy Zrozeniacute prvniacuteho komplexniacuteho kulturniacuteho centra ve

středniacute a vyacutechodniacute Evropě

Viacutece informaciacute na httpwwwjatka78czo-nas

16

6 Matěj veleK naacuteKladoveacute naacutedraŽiacute ŽiŽKov Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 2012

- původně zaregistrovaacuteno kvůli lokaci pro produkčniacute agenturu -gt

začalo vyjednaacutevaacuteniacute

- na radnici M Stropnickyacute v teacute době se NNŽ stalo kulturniacute pamaacutetkou

- viacutece jedinců i instituciacute projevili zaacutejem o prostor

- 15 studentů architektury s rozpočtem 20 000 Kč navrhli koncept

přeměny saacutelu

- 2013 prostor využil Designblok

- uvedeniacute divadel koncertů spolupraacutece s bregantem (NFA) ndash letniacute

promiacutetaacuteniacute

S ČIacuteM bOJUJE NNŽ

1 okraj Žižkova (periferie) -gt nakonec se tato obava nenaplni

la naacutedražiacute je dostatečně přitažlivyacutem objektem navštěvuje ho

mnoho lidiacute včetně turistů

2 podpora Stropnickyacutem ndash NNŽ jako kulturniacute centrum

Prahy 3 kteraacute i do určiteacute miacutery spolupracovala dramaturgicky a

provozně (bezpečnostniacute opatřeniacute apod)

3 vrchol letošniacute sezoacuteny ndash velkaacute koncertniacute akce pro několik

tisiacutec lidiacute (viz Polygon) ndash fungovala jako zkouška zabezpečeniacute

akustiky apod po všech straacutenkaacutech vše proběhlo bez

probleacutemů jedinyacute zaacutedrhel byla stiacutežnost na hluk

4 pronaacutejem od ČD ČD Kargo a SŽDC (komplikovanějšiacute

domluva než u předchoziacutech řečniacuteků)

5 komunikace s jednotlivyacutemi uacuteředniacuteky dopomohla spolupraacuteci

např se SŽDC i po produkčniacute straacutence staacutele však na ČD vaacutezne

např využitiacute prostoru pro celoročniacute dramaturgii

6 v budoucnu hroziacute rozvoj stavebnictviacute v lokalitě zvyacutešenaacute

dopravniacute infrastruktura ad

PARTNEřI IPR PRAHA (NoVě 2015) NFA (PRoJEKT bdquoNA KLiacuteČldquo

LETošNiacuteHo LETNiacuteHo KINA) AERo GALERIE J FRAGNERA (VyacutesTAVA

LANDSCAPE)

Viacutece informaciacute na httpnakladovenadrazizizkovcomeno-nnz

17

7 čestMiacuter suŠKa studio bubec Praha-ŘePoryjerok založeniacute 2000

- skladovaacute hala v Řeporyjiacutech původně chtěl využiacutet jako svůj atelieacuter

-gt ziacuteskal do soukromeacuteho vlastnictviacute odpadlo lobovaacuteniacute u naacuteměstků

apod

- zvlaacuteštniacute symbioacuteza soukromeacuteho a městskeacuteho ndash vila privaacutetniacute pozemek

obecniacute

- založeniacute občanskeacuteho sdruženiacute (+ Holas Hřebejk ad)

- sloužiacute jako uměleckeacute studio i pro zahraničniacute tvůrce

- 200 rezidentů umělců

- bdquoart safarildquo ndash lov a obdivovaacuteniacute uměniacute

- pořaacutedaacuteniacute uměleckeacuteho festivalu interakce s veřejnostiacute

- vraacutetit něco lokalitě ndash uměniacute do veřejneacuteho prostoru

- obec ve stiacutenu velkoměsta poměrně odstrčenaacute lokalita (lideacute např

poprveacute přichaacuteziacute do styku s abstraktniacutem uměniacutem) původně miacutestniacute

obyvateleacute tomuto typu uměniacute a happeningu nerozuměli - -gt zave-

deniacute vyacutetvarnyacutech kurzů pro vzdělaacuteniacute o uměniacute v lokalitě

- okoliacute Prokopskeacuteho uacutedoliacute ndash uměleckyacute zaacutesah na hranici civilizace a

divokeacute přiacuterody

- 10 000 m2 kolem vily je v katastrofaacutelniacutem stavu -gt zaacutejem o pozemky

ndash na zastupitelstvu schvaacutelen plaacuten bdquo10 000 m2 kreativityldquo (dalšiacute atel-

ieacutery studio pro děti zahradniacute restaurace komunitniacute zaacutehony kunst-

halla ad)

---

Od roku 2000 působiacute nejen jako sochařskeacute studio ale i jako kulturniacute

centrum s využitiacutem pro rezidenčniacute pobyty umělců pořaacutedaacute vyacutestavy

diacutelny pro děti a mlaacutedež a vyviacutejiacute mnoho dalšiacutech aktivit

Mezinaacuterodniacute uměleckeacute rezidenčniacute pobyty aktuaacutelně nabiacuteziacute miacutesto pro

10 rezidentů v samostatnyacutech atelieacuterech a v otevřeneacutem prostoru studia

po celyacute rok 24h denně O vyacuteběru umělců k rezidenčniacutem pobytům

rozhoduje Uměleckaacute rada studia rezidenti jsou v kontaktu s předniacutemi

českyacutemi umělci mohou mezi sebou sdiacutelet sveacute zkušenosti a na konci

pobytu představit vytvořenaacute diacutela

Uměniacute ve veřejneacutem prostoru je vyacuteznamneacute teacutema kteryacutem se od sveacuteho

vzniku Studio bubec zabyacutevaacute ať již kraacutetkodobyacutem nebo dlouhodobyacutem

umisťovaacuteniacutem děl do veřejneacuteho prostoru či přednaacuteškami Art Safari ndash

vyacutestava děl autorů z Českeacute republiky i ze zahraničiacute Znaacutemiacute umělci

vystavujiacute po boku mladyacutech a začiacutenajiacuteciacutech autorů Konaacute se dvakraacutet

ročně formou festivalu uměniacute jehož součaacutestiacute jsou takeacute workshopy

hudebniacute a divadelniacute vystoupeniacute

Vyacutestavy uskutečněneacute mimo studio ve spolupraacuteci s kulturniacutemi nebo

městskyacutemi institucemi např vyacutestavy ve Staroměstskeacute radnici v Praze

(2011 2013) a dalšiacute babybubec - workshopy vyacutetvarneacute kurzy a

přiacuteměstskeacute taacutebory - pořaacutedaacuteme tvořiveacute diacutelny pro děti i dospěleacute přiacutemo

ve Studiu bubec a takeacute v nově zrekonstruovanyacutech prostoraacutech na

Řeporyjskeacutem naacuteměstiacute

Divadlo bubec založeneacute v roce 2005 pod vedeniacutem Arjany Shameti

a Renaacutety Kubišoveacute se zaměřuje předevšiacutem na loutkoveacute divadlo pro

18

nejmenšiacute divaacuteky v nemocniciacutech či v dětskyacutech domovech

Revitalizačniacute projekty v současnosti např Zahrada bubec projekt

sochařskeacute zahrady a kreativniacuteho hřiště s budovou studia pro praacuteci s

dětmi v bliacutezkosti Studia bubec

V roce 2014 jsme vytvořili studii rozvoje oblasti v okoliacute Studia bubec

a jejiacute revitalizaci v sochařskyacute interaktiniacute park a pod naacutezvem bUbEC

10 000 m2 kreativity ji realizujeme ve 4 faacuteziacutech

Viacutece informaciacute na httpwwwbubecczinpageo-nas

19

8 Michaela Mixovaacute centruM Pro Kreativniacute PodniKaacuteniacute dePo2015 PlzeŇrok založeniacute 2015

- industriaacutelniacute objekt z roku 1930

- prostor původně obyacutevaly městskeacute dopravniacute podniky ty naacutesledně

přesunuty do nově vystaveneacuteho objektu hala naacutesledně poskytnuta

Plzni2015

- lokalita zajiacutemavaacute i pro developery (15 minut z centra)

- prostor zpřiacutestupnit kreativniacutem průmyslům ndash tiacutem zamezit absolut-

niacutemu financovaacuteniacute z veřejnyacutech zdrojů

1 KREATIVNIacute INKUbaacuteTOR ndash poskytnutiacute prostoru lektorskeacute

kurzy (př o podnikaacuteniacute) ndash již probiacutehaacute testovaacuteniacute jedni z umělců

na zaacutekladě toho již dnes prodaacutevajiacute sveacute vyacuterobky ndash a majiacute vlastniacute

label

2 MAKERSPACE ndash poskytnutiacute materiaacutelů naacutestrojů (funguje na

baacutezi členstviacute) noveacute technologie

3 COWORKINg ndash pronajiacutemaacuteniacute kancelaacuteřiacute

4 OŽIVOVaacuteNIacute PROSTORU AKCEMI (př přednaacutešky o

financovaacuteniacute z evropskyacutech zdrojů)

5 pro veřejnost zřiacutezeniacute KOMUNITNIacute ZAHRADY (DEPO využijiacute i

miacutestniacute obyvateleacute kteřiacute žijiacute i v panelaacuteciacutech apod)

- chybiacute kancelaacuteře rekonstrukce infrastruktury topeniacute a takeacute jistota

a vyacutehled

- inspirace projekty ndsm Amsterdam boxpor Londyacuten etc

---

DEPO2015 je vyacutestupem projektu Plzeň ndash Evropskeacute hlavniacute město kul-

tury 2015 Srdcem DEPO2015 je Centrum pro kreativniacute podnikaacuteniacute

ktereacute propojuje kulturu s byznysem a kreativniacutemi průmysly Depo je

miacutestem kde siacutedliacute pracujiacute tvořiacute prezentujiacute či obchodujiacute start-upy i za-

vedeneacute firmy Komunita kreativniacutech lidiacute se skvělyacutemi naacutepady a touhou

je realizovat maacute možnost projiacutet procesem inkubace tj za asistence a

mentoringu profesionaacutelů z kulturniacutech a kreativniacutech průmyslů nastarto-

vat svůj podnikatelskyacute zaacuteměr může využiacutevat sdiacutelenyacute pracovniacute prostor

otevřenou diacutelnu na vyacuterobu prototypů nebo si pronajmou atelieacuter či

kancelaacuteř DEPO2015 je takeacute siacutedlem rezidenčniacuteho programu OPEN

AiR kteryacute nabiacuteziacute českyacutem umělcům a kreativcům možnost vycestovat

do zahraničiacute a zaacuteroveň zve zahraničniacute kulturniacute sceacutenu do Plzně

Viacutece informaciacute na httpwwwdepo2015cz

20

9 gaacutebor bindics staraacute trŽnica bratislavarok založeniacute 2012

Staraacute tržnica je přeměna uzavřeneacuteho nehostinneacuteho prostoru

- projekt iniciovalo 11 profesionaacutelů (praacutevniacutek fundraiser ad)

- komerčniacute naacutejem 120 000 Kč ročně -gt vyacuteměnou fair spolupraacutece s

městem ndash určitaacute čaacutestka jde bratislavě

- image Tržnice tvořiacute trhy ndash všechny projekty podporujiacute tento zaacutekladniacute

koncept

- vstupniacute prostor rovněž revitalizovaacuten ndash důraz na reprezentativnost

- marketingovyacute produkt ndash navaacutezaacuteniacute na vyacuterobu sodovek dřiacuteve

spojenyacutech s tržniciacute

- rok 2014 106 000 naacutevštěvniacuteků rok 2015 158 0000 naacutevštěvniacuteků

- 5 rozpočtu jde na filantropickeacute uacutečely

- preferuje fundraising před vyacuteraznou spolupraciacute s městem ndash

nezaacutevislost od veřejnyacutech zdrojů

- zvyšovaacuteniacute kvality objektu podpořeno zvyšovaacuteniacutem kvality veřejneacuteho

prostoru ndash př mapovaacuteniacute reklamniacutech ploch sledovaacuteniacute developerskyacutech

projektů (vytvořeniacute pracovnaacutech skupin experti z oblasti etnografie

event managementu praacutev ad) -gt naacutevrhy na využitiacute objektu Novaacute

Jurkovičova teplaacutereň

---

Projekt revitalizaacutecie Starej tržnice s naacutezvom ldquoMestskeacute centrum Staraacute

tržnicardquo vypracovalo občianske združenie Aliancia Staraacute Tržnica v roku

2012 Projekt bol predloženyacute na magistraacutet hlavneacuteho mesta SR bratisla-

va a po zapracovaniacute pripomienok zo strany magistraacutetu poslancov

mestskeacuteho zastupiteľstva a verejnosti 7 februaacutera 2013 schvaacutelilo mest-

skeacute zastupiteľstvo prenaacutejom budovy Aliancii za uacutečelom jeho realizaacutecie

Primaacuternym cieľom projektu je aby sa Staraacute tržnica stala stretaacutevaciacutem

bodom kultuacutery v meste pričom je otvorenaacute rocircznym vekovyacutem

skupinaacutem a poskytuje rozličneacute služby obyvateľom aj naacutevštevniacutekom

mesta

Pri plaacutenovaniacute sme dbali na to aby bol priestor multifunkčnyacute na jednej

strane umožňuje usporaduacutevať plnohodnotneacute trhy na druhej strane sa

mocircže premeniť na priestor pre koncerty konferencie divadelneacute

predstavena Ak je treba dokaacuteže usadiť až 653 naacutevštevniacutekov

Z hľadiska dlhodobej udržateľnosti je docircležiteacute aby budova mohla

sluacutežiť meniacim sa trendom ndash sedem dniacute v tyacuteždni dokaacuteže fungovať ako

tržnica prednaacuteškovaacute saacutela alebo miesto pre podujatia

Viacutece informaciacute na httpstaratrznicasko-nas

21

22

Před sympoziem jsme rozeslali řečniacutekům a hostům kteřiacute se věnujiacute

spraacutevě budov dotazniacutek jehož ciacutelem bylo připravit se na diskusi a

zmapovat dobreacute a špatneacute zkušenosti a to co respondenti vniacutemajiacute

jako svůj přiacutenos městu

1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe

2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec

3 co byste dnes udělali jinaK

4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali

5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města

Na dotazniacutek odpovědělo 9 respondentů s těmito projekty

Stara Tržnica (bratislava) Radlickaacute kulturniacute sportovna - Fashion

garage - Kavaacuterna v ulice Stroupežnickeacuteho (Praha) Plechaacuterna (Praha

Kreativniacute zoacutena DEPO2015 (Plzeň) Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov (Praha)

Jatka78 (Praha) bajkazyl (Praha) Studio bubec (Praha) PONEC -

divadlo pro tanec (Praha)

4 VYacuteSLEDKY DOTAZNIacuteKOVEacuteHO ŠETŘENIacute1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe

KOmUNITAbudovaacuteniacute zapojeniacute komunity divaacuteci 7

PROGRAmProgram (rozšiřuje se kvalita pravidla pro nekomerčniacute

niacutezkoprahoveacute udržitelneacute inkluzivniacute programy) 4

KAPACITYRekonstrukce prostoru 3

Našli jsme miacutesto na lsquotrhursquo 3

Vytvořili jsme finančně udržitelnyacute plaacuten (kombinace

soukromyacutech veřejnyacutech financiacute přiacutepadně niacutezkeacute

provozniacute naacuteklady) 2

Nadšeniacute teamu 2

Vytvořili jsme profesionaacutelniacute team 1

vZTAHYSpolupraacutece s MČ P3 (Matěj Stropnickyacute) 1

23

2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec

KAPACITY Nedostatek financiacute probleacutem přesvědčit grantoveacute komise že

projekt si zasloužiacute většiacute podporu 4

Nedostatek lidiacute (team) nedostatečnyacute management 2

Nemožnost využiacutevat okoliacute budovy nedostatek prostoru 2

Kraacutetkodobeacute smlouvy 1

Časovaacute deacutelka rekonstrukce 1

vZTAHY Nemožnost sdiacutelet kreativitu teamu s vlastniacutekem nemovitosti

a spolu rozviacutejet projekt 1

Ne nejlepšiacute vztah s magistraacutetem kteryacute se promiacutetaacute do denniacute

komunikace 1

Vztahy s MČ lokaacutelniacutemi siacutetěmi 1

Nezaacutejem širokeacuteho publika o program 1

3 co byste dnes udělali jinaK

KAPACITYNejdřiacuteve definovat organizačniacute strukturu a zajištěniacute financiacute předtiacutem

než půjdeme do nepřiměřeně ambicioacutezniacuteho programu 2

Lepšiacute odhady časů a naacutekladů na rekonstrukce 1

Prostor - vlastnictviacuteKonverze budovy ne v obecniacutem vlastnictviacute (ideaacutel vlastnictviacute silneacute

firmy s veřejnyacutem působeniacutem např Českaacute pošta Českeacute draacutehy) 1

KOmUNIKACE vZTAHYViacutece komunikace s politiky MČ a jejich zapojovaacuteniacute do tvorby pro-

gramu a obnovy budovy 1

Jako jedinec bych udělal všechno jinak ale ve spolupraacuteci se

učiacuteme hledat funkčniacute řešeniacute 1

Většiacute suverenita projektu nezaacutevislost na MČ a partnerů 1

DALŠiacuteProgram 1

Jsme spokojeni nic bychom neměnili 1

24

4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali

SPOLUPRAacuteCIZapojeniacute do plaacutenovaacuteniacute města lsquoMaacuteme přece dostatek znalostiacutersquo

legitimniacute partner respekt města vůči teacuteto tvůrčiacute lsquodeveloperskeacutersquo

činnosti 4

Důvěra v obsah kteryacute tvořiacuteme začleněniacute našeho programu do

dramaturgie kulturniacuteho odboru MČ 1

Respekt k aktivitě zdola pouličniacutemu životu 1

finančniacute sPoluUacutečastDlouhodobyacute grant financovaacuteniacute pronaacutejem za vyacutehodneacute podmiacutenky

3

LEGISLATIvNiacute PODPORADlouhodobyacute kontrakt 2

Zjednodušenaacute povoleniacute pro uměleckeacute akce ve veřejneacutem

prostoru 1

mEDIAacuteLNiacute PODPORA

Mediaacutelniacute podpora citylighty 1

5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města

1 PROSTOR Oživeniacute miacutesta vznik chybějiacuteciacuteho prostoru katalyzaacutetor 5

Zaacutechrana zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovitosti 3

Udržitelnost šetrnost (jako vyacutechovnyacute aspekt miacutesta) 1

2 KOmUNITA vZTAHY

Noveacute publikum lideacute v miacutestě propojeniacute komunit

(uměleckaacute residenčniacute) na lokaacutelniacute ale i naacuterodniacute uacuterovni 7

Sociaacutelniacute kontrola zvyacutešeniacute bezpečnosti podchyceniacute

probleacutemoveacute mlaacutedeže 3

Inspirace jinyacutech iniciatiacutev k založeniacute vlastniacutech projektů 2

Prolomeniacute barieacuter (mentaacutelniacute byrokratickeacute) směrem k uspořaacutedaacuteniacute

akciacute ve veřejneacutem prostoru 1

Precedent - je to vůbec možneacute 1

3 PROGRAmNovaacute teacutemata uměleckeacute kreativniacute programy pro město 1

25

265 ZAacutePIS Z DEBATY

5 ZAacutePIS DEBATY

K prezentujiacuteciacutem řečniacutekům přibyli na debatu

hanKa tŘeŠtiacuteKovaacute radniacute Pro Kulturu Praha 7toMaacuteŠ ctibor byacutevalyacute Ředitel institutu Pro Plaacutenovaacuteniacute a rozvoj PrahyPetr vilgus Miacutestostarosta Mč Praha 8

- analyacuteza prezentaciacute všechny projekty dopomohly sveacute

lokalitě k oživeniacute prostoru zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovi-

tosti nebo udržitelnosti lokality

Pohled ze strany MěstsKyacutech zastuPitelů

tŘeŠtiacuteKovaacute - představuje pohled ze strany města

- zaacutestupce městskeacute samospraacutevy

- přiacutenos projektů vidiacute vedle vyacuteše zmiacuteněnyacutech i v tzv kulturniacute

korozi (viz Jatka78)

- tržnici v Holešoviciacutech chce proměnit nejen v kulturniacute ale i

gastronomickeacute centrum

- Praha 7 maacute velkeacute množstviacute brownfieldů (bubny a okoliacute)

vILGUS- přebiacuterali radnici v nepřiacuteliš dobreacutem stavu půl roku

napravovali probleacutemy

- s prezentovanyacutemi projekty se setkal hlavně v zahraničiacute

(př Polsko ndash Lodže je přezdiacutevaacutena Manchester vyacutechodu až

kulturniacute projekty městu daly novyacute smysl -gt budovy ktereacute

přišly o vyacuteznam ho naacutehle ziacuteskaacutevajiacute zpět)27

jaKaacute je v současnosti Praacutece s MěsteM

bINDICS- funkce objektu - neniacute potřeba nutně klaacutest důraz na uměleckeacute aktiv-

ity ndash funkce objektu je zapojeniacute veřejnosti ndash inkluzivnost zaacuteroveň je

podmiacutenkou ufinancovatelnost -gt pak se projekt staacutevaacute funkčniacutem a

hraje roli katalyzaacutetoru

- vztah s městem ndash podmiacutenkou je byacutet transparentniacute ale nevyužiacutevat ji

jako vyacutemluvu (mnoheacute projekty nejsou realizovaacuteny a braacuteniacute se transpar-

entnostiacute na začaacutetku) ndash gaacutebor se svyacutem tyacutemem chce daacutet zaacuteruku ochotu

investovat svou siacutelu potažmo finance

- město vždy bude miacutet fixniacute strukturu např co do byrokracie ndash

nemůže v takoveacute miacuteře generovat naacutepady a realizovat projekty tak

jako nepolitickyacute činitel kteryacute maacute volnou ruku - např nemusiacute vypisovat

veřejneacute soutěže a rovnou myšlenky realizuje

-gt proto bere developery jako partnery

KUbIŠTA- kolik staacutel projekt Jatka78 neniacute důležiteacute posuvnou silou je vše os-

tatniacute (odhodlaacuteniacute kreativita apod)

- alternativy je přehršel naopak Praze chybiacute klasično

- probleacutem je přiacutestup veřejneacute spraacutevy i veřejnopraacutevniacutech meacutediiacute

ndash nedokaacutežou snaze projektů nijak pomoci (viz otviacuteračka Jatek ndash

reportaacutež ze zliacutenskeacuteho kraje o premieacuteře divadleniacute Cesty do pravěku

ndash o Jatkaacutech ani slovo jen v Udaacutelostech v kultuře ndash ty majiacute ale niacutezkou

sledovanost - zaslouženě)

- moraacutelniacute podpora Prahy 7 byla snad důležitějšiacute než finančniacute

- ideaacutelniacute spolupraacutece s městem by byla naacutesledujiacuteciacute poskytnutiacute

objektu ze začaacutetku daacutet zaacutekladniacute podmiacutenky ndash pomoci se spraacutevou

objektu a bezpečnostniacutemi opatřeniacutemi naacutesledně nechat volneacute ruce po

předloženiacute konceptu (tiacutem je umožněna naacuteslednaacute kontrola) kliacutečoveacute je

rovněž nepodepsat smlouvu o zaacutekazu pronaacutejmu ndash pak si na sebe neniacute

možneacute vydělat

KREUZmANNOvAacute- vybalancovat komerčniacute projekty s uměniacutem je naacuteročneacute ndash smlouva o

zaacutekazu komerčniacutech uacutečelů by takeacute naopak ospravedlňovala město či

samotnou instituci k vyacuteraznějšiacutemu financovaacuteniacute na uacutekor uměniacute

vELEK- pro něj je zaacutekaz pronajiacutemaacuteniacute spiacuteše likvidačniacute než omezujiacuteciacute pod-

miacutenky o kteryacutech mluvila Kreuzzigerovaacute

- Stropnickyacute fungoval skvěle v asistenci s pronaacutejmem a důvěrou

jaK Pracovat s brownfieldy

CTIbOR- na straně soukromeacuteho sektoru panuje strach např z nedodrženiacute

dohod

- podmiacutenkou je hledaacuteniacute důvěry na veřejneacute aktivniacute a privaacutetniacute straně

Masare (v PubliKu)- jmenuje dalšiacute pozitivniacute přiacuteklady na Praze 7 ndash studio Alta Stalin

potenciaacutel vidiacute i na Vyacutestavišti

28

29

- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že

nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš

tuto roli

- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů

měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od

vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem

bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že

jen 8 projektu je financovaacuteno městem

- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se

soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute

vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici

- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat

vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco

podniknout

s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute

KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ

kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)

-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti

- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute

obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně

- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem

žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)

- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute

entusiasmus (viz Studio Alta)

- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v

zahraničiacute

- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let

- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash

kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo

ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky

- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města

- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led

politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute

- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor

nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město

vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli

financovat z vlastniacutech peněz

- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program

- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem

automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD

- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do

palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery

Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto

portfolia

- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu

objektu30

31

- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute

bezpečnějšiacute lokality

tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet

- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a

vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme

skrze naše aktivity a postoje

- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů

přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute

čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6

kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury

co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele

CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v

raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy

KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je

komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou

tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize

- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute

projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme

Prahy jako města kultury

KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova

NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a

snažit se ho rozviacutejet

vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema

- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-

dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute

by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)

Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli

uvědomit a veřejně deklarovat

- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou

uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute

vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-

boval v prostřediacute kultury

- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků

jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v

paměti při jednaacuteniacute s nimi)

32

33

tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy

CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute

pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute

nekoncepčnosti a absence vize

- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-

vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde

ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute

mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-

tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už

pouhou naacutevštěvou např NNŽ)

vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k

odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v

Thomayerovyacutech sadech

Kovačević

- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-

nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům

- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash

hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute

34

35

měny apod všichni (př architekti se

stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40

liber na hodinu

- město by mělo začiacutet rozlišovat

majetek jako komerčniacute věc a jako

něco jineacuteho (př kulturu)

ndash tato neschopnost odlišit dva typy

objektů jsou mnohdy důvodem

neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech

budov (viz na dům Na Kocandě)

DĚKUJEMEorganizaacutetor

PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD

konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů

Women Public Space Prague

MgA David Kašpar

manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech

odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy

zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague

fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu

zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute

ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha

sPoluorganizaacutetor

text neprošel jazykovou uacutepravou

Viacutece info na

4+4 dny v pohybu

Page 16: MMB_zaverecna sprava

areaacutelu SŽDC divadelniacute technologie např pod divaacuteckou tribunou a

zkušebny jsou umělci nuceni poptaacutevat v komerčniacutech nebo partner-

skyacutech studiiacutech Chybiacute prostor pro tvorbu ale i komunikaci s ostatniacutemi

uměleckyacutemi žaacutenry meeting point pro umělce i veřejnost skutečnyacute

dialog

Využitiacute a rekonverze industriaacutelniacutech prostor pro kulturně-společenskeacute

využitiacute je osvědčenyacutem modelem v celeacute řadě zemiacute a přinaacutešiacute vyacuterazneacute

zlepšeniacute kvality života v danyacutech lokalitaacutech Existujiacute celeacute bdquokreativniacute

čtvrtildquo jinde clustery v menšiacute miacuteře pak kreativniacute centra což je model

odpoviacutedajiacuteciacute rozloze okoliacute Ponce

Spolupraacutece nevlaacutedniacutech neziskovyacutech organizaciacute (NNO) s veřejnou

spraacutevou a miacutestniacutemi podnikateli je zcela zaacutesadniacute pro uacutespěch projektu

Vytvaacuteřiacute synergickyacute multiplikačniacute efekt přiacutenosnyacute pro veškereacute akteacutery a

hlavně veřejnost Proto se Tanec Praha jako leader projektu rozhodl

uspořaacutedat kulateacute stoly brainstormingy zapojil se do Strategickeacuteho

plaacutenu Prahy 3 a SWOT analyacutezy jejiacuteho kulturniacuteho rozvoje (viz přiacuteloha

č 3) zmapoval potenciaacutel NNO v okoliacute (viz přiacuteloha č 4) a možnosti

mezinaacuterodniacute spolupraacutece v raacutemci evropskyacutech siacutetiacute

4) VyacuteSTUPY ANALyacuteZ NAbIacuteZEJIacute bOHATeacute MOŽNOSTI PRO DANOU

LOKALITU

a) současnyacute tanecbull zkušebny studia ndash prostor pro tvorbu a workshopy divadlo Ponec

ndash divadlo pro tanec prezentace původniacute tvorby ndash otevřenyacute prostor

festivaly ndash TANEC PRAHA a Českaacute tanečniacute platforma Malaacute inventura

4 dny v pohybu Dětskeacute studio ndash rozvoj kreativity dětiacute prostřednictviacutem

tance pohybu a ostatniacutech uměniacute

b) novyacute cirkusbull spolupraacutece s Cirqueon ndash diacutelny pro děti i dospěleacute aktivity na dvoře

po celou letniacute sezonu popř chapiteau

c) design vyacutetvarneacute uměniacute hudba kulturniacute a kreativniacute průmyslybull siacutedlo drobnyacutech podnikatelů v oblasti designu ndash grafika novaacute meacutedia

sceacutenografie fashion design ndash spolupraacutece s uměleckyacutem školstviacutem v

daneacute čtvrti (např VOŠUP a SUPŠ ZUŠ) vyacutestavy a instalace diskuse

diacutelny přednaacutešky zapojeniacute do akce Žižkovskaacute noc apod optimaacutelně

audio-vizuaacutelniacute studio (dle dostupnyacutech prostředků na vybaveniacute)

d) ekologickeacute a komunitniacute aktivitybull cyklostezka ndash zaacutezemiacute diacutelna půjčovna propojeniacute na sousediacuteciacute čtvrti

uacutezkaacute spolupraacutece s bajkazylem nadaciacute Partnerstviacute bicykl amp Funbikes

Okolo a Pedal Project Klubem přaacutetel Žižkova aj zapojeniacute do aktivit

Zažiacutet město jinak Žižkovskeacute mezidvorky apod

e) sociaacutelniacute inkluze a praacutece s naacuterodnostniacutemi menšinamibull naacutevaznost na působeniacute umělců divadla Ponec na školaacutech Prahy 3 a

8 včetně ZŠ Havliacutečkovo naacutem zaměřeneacute na romskeacute děti spolupraacutece s

romskyacutemi aktivitami (Evropskeacute centrum romskeacute hudby aj) akce pro

Fond ohroženyacutech dětiacute Klokaacutenek spolupraacutece s DDM Ulita atd

f) spolupraacutece s miacutestniacutemi podnikateli a NNO na Žižkově a okoliacutebull Vystřelenyacute oko kino Aero klub Final Truhlaacuterna Streetculture City-

15

surfer Parukaacuteřka 35m2 DIY Remedium

Niacutezkoprahovyacute klub Husita skautskeacute oddiacutely Mamma help center

Rodinneacute a kulturniacute centrum Novaacute Trojka a dalšiacute

g) otevřenyacute prostor pro iniciativy občanů organizaciacute diskuse na aktuaacutelniacute teacutematabull veřejně přiacutestupneacute prostory kavaacuterny dvora aj free wi-fi možnost

avizovanyacutech debat i tematickyacutech bloků dle podnětů partnerů či

naacutevštěvniacuteků

Viacutece informaciacute na httpwwwdivadloponeccznewsindexmn17

page15

5 ŠtěPaacuten KubiŠta jatKa 78 Praha ndash holeŠovicerok vzniku 2014

- ke karliacutenskeacutemu triumviraacutetu maacute bliacutezko (provozuje Přiacutestav)

- Jatka78 ndash 2 haly holešovickeacute tržnice

- geneze projektu sklady CirkuLaPutyka vyhořely tento prostor se

jevil jako ideaacutelniacute zkušebna a sklad

- tržnice prohlaacutešena za naacuterodniacute kulturniacute pamaacutetku vlastniacutek Delta

nemohl stavbu zbořit a zastavit novou

- primaacutetor Svoboda i dalšiacute politici byli nakloněni myšlence

pronajmout prostor divadelniacutekům ŠK v teacute době opouštěl novou

sceacutenu naacuterodniacuteho divadla chtěl se věnovat odlišneacutemu typu projektu

- hala opravena sveacutepomociacute (brigaacuteda) naacutesledoval zkušebniacute

dvouměsiacutečniacute provoz (odhaleniacute chyb jako absence zatměniacute)

- crowdfundingovaacute kampaň Nakopni Jatka (vybrali přes 2 miliony Kč)

přispěvateleacute motivovaacuteniacute např odměnou bdquopodepsaacuteniacuteldquo židle v divadle

V současnosti maleacute množstviacute zaměstnanců postupně opadaacute prvotniacute

nadšeniacute současně vznikajiacute finančniacute probleacutemy

---

Multifunkčniacute divadlo hudebniacute klub galerie treacuteninkoveacute haly

zkušebna a tělocvična Miacutesto s ideaacutelniacutemi podmiacutenkami pro novyacute

cirkus Domovskaacute sceacutena Cirku La Putyka Prostor otevřenyacute českyacutem

i zahraničniacutem souborům uzpůsobenyacute pro rezidenčniacute projekty a

představeniacute workshopy konference diskuze přednaacutešky vyacutestavy

a happeningy Zrozeniacute prvniacuteho komplexniacuteho kulturniacuteho centra ve

středniacute a vyacutechodniacute Evropě

Viacutece informaciacute na httpwwwjatka78czo-nas

16

6 Matěj veleK naacuteKladoveacute naacutedraŽiacute ŽiŽKov Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 2012

- původně zaregistrovaacuteno kvůli lokaci pro produkčniacute agenturu -gt

začalo vyjednaacutevaacuteniacute

- na radnici M Stropnickyacute v teacute době se NNŽ stalo kulturniacute pamaacutetkou

- viacutece jedinců i instituciacute projevili zaacutejem o prostor

- 15 studentů architektury s rozpočtem 20 000 Kč navrhli koncept

přeměny saacutelu

- 2013 prostor využil Designblok

- uvedeniacute divadel koncertů spolupraacutece s bregantem (NFA) ndash letniacute

promiacutetaacuteniacute

S ČIacuteM bOJUJE NNŽ

1 okraj Žižkova (periferie) -gt nakonec se tato obava nenaplni

la naacutedražiacute je dostatečně přitažlivyacutem objektem navštěvuje ho

mnoho lidiacute včetně turistů

2 podpora Stropnickyacutem ndash NNŽ jako kulturniacute centrum

Prahy 3 kteraacute i do určiteacute miacutery spolupracovala dramaturgicky a

provozně (bezpečnostniacute opatřeniacute apod)

3 vrchol letošniacute sezoacuteny ndash velkaacute koncertniacute akce pro několik

tisiacutec lidiacute (viz Polygon) ndash fungovala jako zkouška zabezpečeniacute

akustiky apod po všech straacutenkaacutech vše proběhlo bez

probleacutemů jedinyacute zaacutedrhel byla stiacutežnost na hluk

4 pronaacutejem od ČD ČD Kargo a SŽDC (komplikovanějšiacute

domluva než u předchoziacutech řečniacuteků)

5 komunikace s jednotlivyacutemi uacuteředniacuteky dopomohla spolupraacuteci

např se SŽDC i po produkčniacute straacutence staacutele však na ČD vaacutezne

např využitiacute prostoru pro celoročniacute dramaturgii

6 v budoucnu hroziacute rozvoj stavebnictviacute v lokalitě zvyacutešenaacute

dopravniacute infrastruktura ad

PARTNEřI IPR PRAHA (NoVě 2015) NFA (PRoJEKT bdquoNA KLiacuteČldquo

LETošNiacuteHo LETNiacuteHo KINA) AERo GALERIE J FRAGNERA (VyacutesTAVA

LANDSCAPE)

Viacutece informaciacute na httpnakladovenadrazizizkovcomeno-nnz

17

7 čestMiacuter suŠKa studio bubec Praha-ŘePoryjerok založeniacute 2000

- skladovaacute hala v Řeporyjiacutech původně chtěl využiacutet jako svůj atelieacuter

-gt ziacuteskal do soukromeacuteho vlastnictviacute odpadlo lobovaacuteniacute u naacuteměstků

apod

- zvlaacuteštniacute symbioacuteza soukromeacuteho a městskeacuteho ndash vila privaacutetniacute pozemek

obecniacute

- založeniacute občanskeacuteho sdruženiacute (+ Holas Hřebejk ad)

- sloužiacute jako uměleckeacute studio i pro zahraničniacute tvůrce

- 200 rezidentů umělců

- bdquoart safarildquo ndash lov a obdivovaacuteniacute uměniacute

- pořaacutedaacuteniacute uměleckeacuteho festivalu interakce s veřejnostiacute

- vraacutetit něco lokalitě ndash uměniacute do veřejneacuteho prostoru

- obec ve stiacutenu velkoměsta poměrně odstrčenaacute lokalita (lideacute např

poprveacute přichaacuteziacute do styku s abstraktniacutem uměniacutem) původně miacutestniacute

obyvateleacute tomuto typu uměniacute a happeningu nerozuměli - -gt zave-

deniacute vyacutetvarnyacutech kurzů pro vzdělaacuteniacute o uměniacute v lokalitě

- okoliacute Prokopskeacuteho uacutedoliacute ndash uměleckyacute zaacutesah na hranici civilizace a

divokeacute přiacuterody

- 10 000 m2 kolem vily je v katastrofaacutelniacutem stavu -gt zaacutejem o pozemky

ndash na zastupitelstvu schvaacutelen plaacuten bdquo10 000 m2 kreativityldquo (dalšiacute atel-

ieacutery studio pro děti zahradniacute restaurace komunitniacute zaacutehony kunst-

halla ad)

---

Od roku 2000 působiacute nejen jako sochařskeacute studio ale i jako kulturniacute

centrum s využitiacutem pro rezidenčniacute pobyty umělců pořaacutedaacute vyacutestavy

diacutelny pro děti a mlaacutedež a vyviacutejiacute mnoho dalšiacutech aktivit

Mezinaacuterodniacute uměleckeacute rezidenčniacute pobyty aktuaacutelně nabiacuteziacute miacutesto pro

10 rezidentů v samostatnyacutech atelieacuterech a v otevřeneacutem prostoru studia

po celyacute rok 24h denně O vyacuteběru umělců k rezidenčniacutem pobytům

rozhoduje Uměleckaacute rada studia rezidenti jsou v kontaktu s předniacutemi

českyacutemi umělci mohou mezi sebou sdiacutelet sveacute zkušenosti a na konci

pobytu představit vytvořenaacute diacutela

Uměniacute ve veřejneacutem prostoru je vyacuteznamneacute teacutema kteryacutem se od sveacuteho

vzniku Studio bubec zabyacutevaacute ať již kraacutetkodobyacutem nebo dlouhodobyacutem

umisťovaacuteniacutem děl do veřejneacuteho prostoru či přednaacuteškami Art Safari ndash

vyacutestava děl autorů z Českeacute republiky i ze zahraničiacute Znaacutemiacute umělci

vystavujiacute po boku mladyacutech a začiacutenajiacuteciacutech autorů Konaacute se dvakraacutet

ročně formou festivalu uměniacute jehož součaacutestiacute jsou takeacute workshopy

hudebniacute a divadelniacute vystoupeniacute

Vyacutestavy uskutečněneacute mimo studio ve spolupraacuteci s kulturniacutemi nebo

městskyacutemi institucemi např vyacutestavy ve Staroměstskeacute radnici v Praze

(2011 2013) a dalšiacute babybubec - workshopy vyacutetvarneacute kurzy a

přiacuteměstskeacute taacutebory - pořaacutedaacuteme tvořiveacute diacutelny pro děti i dospěleacute přiacutemo

ve Studiu bubec a takeacute v nově zrekonstruovanyacutech prostoraacutech na

Řeporyjskeacutem naacuteměstiacute

Divadlo bubec založeneacute v roce 2005 pod vedeniacutem Arjany Shameti

a Renaacutety Kubišoveacute se zaměřuje předevšiacutem na loutkoveacute divadlo pro

18

nejmenšiacute divaacuteky v nemocniciacutech či v dětskyacutech domovech

Revitalizačniacute projekty v současnosti např Zahrada bubec projekt

sochařskeacute zahrady a kreativniacuteho hřiště s budovou studia pro praacuteci s

dětmi v bliacutezkosti Studia bubec

V roce 2014 jsme vytvořili studii rozvoje oblasti v okoliacute Studia bubec

a jejiacute revitalizaci v sochařskyacute interaktiniacute park a pod naacutezvem bUbEC

10 000 m2 kreativity ji realizujeme ve 4 faacuteziacutech

Viacutece informaciacute na httpwwwbubecczinpageo-nas

19

8 Michaela Mixovaacute centruM Pro Kreativniacute PodniKaacuteniacute dePo2015 PlzeŇrok založeniacute 2015

- industriaacutelniacute objekt z roku 1930

- prostor původně obyacutevaly městskeacute dopravniacute podniky ty naacutesledně

přesunuty do nově vystaveneacuteho objektu hala naacutesledně poskytnuta

Plzni2015

- lokalita zajiacutemavaacute i pro developery (15 minut z centra)

- prostor zpřiacutestupnit kreativniacutem průmyslům ndash tiacutem zamezit absolut-

niacutemu financovaacuteniacute z veřejnyacutech zdrojů

1 KREATIVNIacute INKUbaacuteTOR ndash poskytnutiacute prostoru lektorskeacute

kurzy (př o podnikaacuteniacute) ndash již probiacutehaacute testovaacuteniacute jedni z umělců

na zaacutekladě toho již dnes prodaacutevajiacute sveacute vyacuterobky ndash a majiacute vlastniacute

label

2 MAKERSPACE ndash poskytnutiacute materiaacutelů naacutestrojů (funguje na

baacutezi členstviacute) noveacute technologie

3 COWORKINg ndash pronajiacutemaacuteniacute kancelaacuteřiacute

4 OŽIVOVaacuteNIacute PROSTORU AKCEMI (př přednaacutešky o

financovaacuteniacute z evropskyacutech zdrojů)

5 pro veřejnost zřiacutezeniacute KOMUNITNIacute ZAHRADY (DEPO využijiacute i

miacutestniacute obyvateleacute kteřiacute žijiacute i v panelaacuteciacutech apod)

- chybiacute kancelaacuteře rekonstrukce infrastruktury topeniacute a takeacute jistota

a vyacutehled

- inspirace projekty ndsm Amsterdam boxpor Londyacuten etc

---

DEPO2015 je vyacutestupem projektu Plzeň ndash Evropskeacute hlavniacute město kul-

tury 2015 Srdcem DEPO2015 je Centrum pro kreativniacute podnikaacuteniacute

ktereacute propojuje kulturu s byznysem a kreativniacutemi průmysly Depo je

miacutestem kde siacutedliacute pracujiacute tvořiacute prezentujiacute či obchodujiacute start-upy i za-

vedeneacute firmy Komunita kreativniacutech lidiacute se skvělyacutemi naacutepady a touhou

je realizovat maacute možnost projiacutet procesem inkubace tj za asistence a

mentoringu profesionaacutelů z kulturniacutech a kreativniacutech průmyslů nastarto-

vat svůj podnikatelskyacute zaacuteměr může využiacutevat sdiacutelenyacute pracovniacute prostor

otevřenou diacutelnu na vyacuterobu prototypů nebo si pronajmou atelieacuter či

kancelaacuteř DEPO2015 je takeacute siacutedlem rezidenčniacuteho programu OPEN

AiR kteryacute nabiacuteziacute českyacutem umělcům a kreativcům možnost vycestovat

do zahraničiacute a zaacuteroveň zve zahraničniacute kulturniacute sceacutenu do Plzně

Viacutece informaciacute na httpwwwdepo2015cz

20

9 gaacutebor bindics staraacute trŽnica bratislavarok založeniacute 2012

Staraacute tržnica je přeměna uzavřeneacuteho nehostinneacuteho prostoru

- projekt iniciovalo 11 profesionaacutelů (praacutevniacutek fundraiser ad)

- komerčniacute naacutejem 120 000 Kč ročně -gt vyacuteměnou fair spolupraacutece s

městem ndash určitaacute čaacutestka jde bratislavě

- image Tržnice tvořiacute trhy ndash všechny projekty podporujiacute tento zaacutekladniacute

koncept

- vstupniacute prostor rovněž revitalizovaacuten ndash důraz na reprezentativnost

- marketingovyacute produkt ndash navaacutezaacuteniacute na vyacuterobu sodovek dřiacuteve

spojenyacutech s tržniciacute

- rok 2014 106 000 naacutevštěvniacuteků rok 2015 158 0000 naacutevštěvniacuteků

- 5 rozpočtu jde na filantropickeacute uacutečely

- preferuje fundraising před vyacuteraznou spolupraciacute s městem ndash

nezaacutevislost od veřejnyacutech zdrojů

- zvyšovaacuteniacute kvality objektu podpořeno zvyšovaacuteniacutem kvality veřejneacuteho

prostoru ndash př mapovaacuteniacute reklamniacutech ploch sledovaacuteniacute developerskyacutech

projektů (vytvořeniacute pracovnaacutech skupin experti z oblasti etnografie

event managementu praacutev ad) -gt naacutevrhy na využitiacute objektu Novaacute

Jurkovičova teplaacutereň

---

Projekt revitalizaacutecie Starej tržnice s naacutezvom ldquoMestskeacute centrum Staraacute

tržnicardquo vypracovalo občianske združenie Aliancia Staraacute Tržnica v roku

2012 Projekt bol predloženyacute na magistraacutet hlavneacuteho mesta SR bratisla-

va a po zapracovaniacute pripomienok zo strany magistraacutetu poslancov

mestskeacuteho zastupiteľstva a verejnosti 7 februaacutera 2013 schvaacutelilo mest-

skeacute zastupiteľstvo prenaacutejom budovy Aliancii za uacutečelom jeho realizaacutecie

Primaacuternym cieľom projektu je aby sa Staraacute tržnica stala stretaacutevaciacutem

bodom kultuacutery v meste pričom je otvorenaacute rocircznym vekovyacutem

skupinaacutem a poskytuje rozličneacute služby obyvateľom aj naacutevštevniacutekom

mesta

Pri plaacutenovaniacute sme dbali na to aby bol priestor multifunkčnyacute na jednej

strane umožňuje usporaduacutevať plnohodnotneacute trhy na druhej strane sa

mocircže premeniť na priestor pre koncerty konferencie divadelneacute

predstavena Ak je treba dokaacuteže usadiť až 653 naacutevštevniacutekov

Z hľadiska dlhodobej udržateľnosti je docircležiteacute aby budova mohla

sluacutežiť meniacim sa trendom ndash sedem dniacute v tyacuteždni dokaacuteže fungovať ako

tržnica prednaacuteškovaacute saacutela alebo miesto pre podujatia

Viacutece informaciacute na httpstaratrznicasko-nas

21

22

Před sympoziem jsme rozeslali řečniacutekům a hostům kteřiacute se věnujiacute

spraacutevě budov dotazniacutek jehož ciacutelem bylo připravit se na diskusi a

zmapovat dobreacute a špatneacute zkušenosti a to co respondenti vniacutemajiacute

jako svůj přiacutenos městu

1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe

2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec

3 co byste dnes udělali jinaK

4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali

5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města

Na dotazniacutek odpovědělo 9 respondentů s těmito projekty

Stara Tržnica (bratislava) Radlickaacute kulturniacute sportovna - Fashion

garage - Kavaacuterna v ulice Stroupežnickeacuteho (Praha) Plechaacuterna (Praha

Kreativniacute zoacutena DEPO2015 (Plzeň) Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov (Praha)

Jatka78 (Praha) bajkazyl (Praha) Studio bubec (Praha) PONEC -

divadlo pro tanec (Praha)

4 VYacuteSLEDKY DOTAZNIacuteKOVEacuteHO ŠETŘENIacute1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe

KOmUNITAbudovaacuteniacute zapojeniacute komunity divaacuteci 7

PROGRAmProgram (rozšiřuje se kvalita pravidla pro nekomerčniacute

niacutezkoprahoveacute udržitelneacute inkluzivniacute programy) 4

KAPACITYRekonstrukce prostoru 3

Našli jsme miacutesto na lsquotrhursquo 3

Vytvořili jsme finančně udržitelnyacute plaacuten (kombinace

soukromyacutech veřejnyacutech financiacute přiacutepadně niacutezkeacute

provozniacute naacuteklady) 2

Nadšeniacute teamu 2

Vytvořili jsme profesionaacutelniacute team 1

vZTAHYSpolupraacutece s MČ P3 (Matěj Stropnickyacute) 1

23

2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec

KAPACITY Nedostatek financiacute probleacutem přesvědčit grantoveacute komise že

projekt si zasloužiacute většiacute podporu 4

Nedostatek lidiacute (team) nedostatečnyacute management 2

Nemožnost využiacutevat okoliacute budovy nedostatek prostoru 2

Kraacutetkodobeacute smlouvy 1

Časovaacute deacutelka rekonstrukce 1

vZTAHY Nemožnost sdiacutelet kreativitu teamu s vlastniacutekem nemovitosti

a spolu rozviacutejet projekt 1

Ne nejlepšiacute vztah s magistraacutetem kteryacute se promiacutetaacute do denniacute

komunikace 1

Vztahy s MČ lokaacutelniacutemi siacutetěmi 1

Nezaacutejem širokeacuteho publika o program 1

3 co byste dnes udělali jinaK

KAPACITYNejdřiacuteve definovat organizačniacute strukturu a zajištěniacute financiacute předtiacutem

než půjdeme do nepřiměřeně ambicioacutezniacuteho programu 2

Lepšiacute odhady časů a naacutekladů na rekonstrukce 1

Prostor - vlastnictviacuteKonverze budovy ne v obecniacutem vlastnictviacute (ideaacutel vlastnictviacute silneacute

firmy s veřejnyacutem působeniacutem např Českaacute pošta Českeacute draacutehy) 1

KOmUNIKACE vZTAHYViacutece komunikace s politiky MČ a jejich zapojovaacuteniacute do tvorby pro-

gramu a obnovy budovy 1

Jako jedinec bych udělal všechno jinak ale ve spolupraacuteci se

učiacuteme hledat funkčniacute řešeniacute 1

Většiacute suverenita projektu nezaacutevislost na MČ a partnerů 1

DALŠiacuteProgram 1

Jsme spokojeni nic bychom neměnili 1

24

4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali

SPOLUPRAacuteCIZapojeniacute do plaacutenovaacuteniacute města lsquoMaacuteme přece dostatek znalostiacutersquo

legitimniacute partner respekt města vůči teacuteto tvůrčiacute lsquodeveloperskeacutersquo

činnosti 4

Důvěra v obsah kteryacute tvořiacuteme začleněniacute našeho programu do

dramaturgie kulturniacuteho odboru MČ 1

Respekt k aktivitě zdola pouličniacutemu životu 1

finančniacute sPoluUacutečastDlouhodobyacute grant financovaacuteniacute pronaacutejem za vyacutehodneacute podmiacutenky

3

LEGISLATIvNiacute PODPORADlouhodobyacute kontrakt 2

Zjednodušenaacute povoleniacute pro uměleckeacute akce ve veřejneacutem

prostoru 1

mEDIAacuteLNiacute PODPORA

Mediaacutelniacute podpora citylighty 1

5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města

1 PROSTOR Oživeniacute miacutesta vznik chybějiacuteciacuteho prostoru katalyzaacutetor 5

Zaacutechrana zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovitosti 3

Udržitelnost šetrnost (jako vyacutechovnyacute aspekt miacutesta) 1

2 KOmUNITA vZTAHY

Noveacute publikum lideacute v miacutestě propojeniacute komunit

(uměleckaacute residenčniacute) na lokaacutelniacute ale i naacuterodniacute uacuterovni 7

Sociaacutelniacute kontrola zvyacutešeniacute bezpečnosti podchyceniacute

probleacutemoveacute mlaacutedeže 3

Inspirace jinyacutech iniciatiacutev k založeniacute vlastniacutech projektů 2

Prolomeniacute barieacuter (mentaacutelniacute byrokratickeacute) směrem k uspořaacutedaacuteniacute

akciacute ve veřejneacutem prostoru 1

Precedent - je to vůbec možneacute 1

3 PROGRAmNovaacute teacutemata uměleckeacute kreativniacute programy pro město 1

25

265 ZAacutePIS Z DEBATY

5 ZAacutePIS DEBATY

K prezentujiacuteciacutem řečniacutekům přibyli na debatu

hanKa tŘeŠtiacuteKovaacute radniacute Pro Kulturu Praha 7toMaacuteŠ ctibor byacutevalyacute Ředitel institutu Pro Plaacutenovaacuteniacute a rozvoj PrahyPetr vilgus Miacutestostarosta Mč Praha 8

- analyacuteza prezentaciacute všechny projekty dopomohly sveacute

lokalitě k oživeniacute prostoru zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovi-

tosti nebo udržitelnosti lokality

Pohled ze strany MěstsKyacutech zastuPitelů

tŘeŠtiacuteKovaacute - představuje pohled ze strany města

- zaacutestupce městskeacute samospraacutevy

- přiacutenos projektů vidiacute vedle vyacuteše zmiacuteněnyacutech i v tzv kulturniacute

korozi (viz Jatka78)

- tržnici v Holešoviciacutech chce proměnit nejen v kulturniacute ale i

gastronomickeacute centrum

- Praha 7 maacute velkeacute množstviacute brownfieldů (bubny a okoliacute)

vILGUS- přebiacuterali radnici v nepřiacuteliš dobreacutem stavu půl roku

napravovali probleacutemy

- s prezentovanyacutemi projekty se setkal hlavně v zahraničiacute

(př Polsko ndash Lodže je přezdiacutevaacutena Manchester vyacutechodu až

kulturniacute projekty městu daly novyacute smysl -gt budovy ktereacute

přišly o vyacuteznam ho naacutehle ziacuteskaacutevajiacute zpět)27

jaKaacute je v současnosti Praacutece s MěsteM

bINDICS- funkce objektu - neniacute potřeba nutně klaacutest důraz na uměleckeacute aktiv-

ity ndash funkce objektu je zapojeniacute veřejnosti ndash inkluzivnost zaacuteroveň je

podmiacutenkou ufinancovatelnost -gt pak se projekt staacutevaacute funkčniacutem a

hraje roli katalyzaacutetoru

- vztah s městem ndash podmiacutenkou je byacutet transparentniacute ale nevyužiacutevat ji

jako vyacutemluvu (mnoheacute projekty nejsou realizovaacuteny a braacuteniacute se transpar-

entnostiacute na začaacutetku) ndash gaacutebor se svyacutem tyacutemem chce daacutet zaacuteruku ochotu

investovat svou siacutelu potažmo finance

- město vždy bude miacutet fixniacute strukturu např co do byrokracie ndash

nemůže v takoveacute miacuteře generovat naacutepady a realizovat projekty tak

jako nepolitickyacute činitel kteryacute maacute volnou ruku - např nemusiacute vypisovat

veřejneacute soutěže a rovnou myšlenky realizuje

-gt proto bere developery jako partnery

KUbIŠTA- kolik staacutel projekt Jatka78 neniacute důležiteacute posuvnou silou je vše os-

tatniacute (odhodlaacuteniacute kreativita apod)

- alternativy je přehršel naopak Praze chybiacute klasično

- probleacutem je přiacutestup veřejneacute spraacutevy i veřejnopraacutevniacutech meacutediiacute

ndash nedokaacutežou snaze projektů nijak pomoci (viz otviacuteračka Jatek ndash

reportaacutež ze zliacutenskeacuteho kraje o premieacuteře divadleniacute Cesty do pravěku

ndash o Jatkaacutech ani slovo jen v Udaacutelostech v kultuře ndash ty majiacute ale niacutezkou

sledovanost - zaslouženě)

- moraacutelniacute podpora Prahy 7 byla snad důležitějšiacute než finančniacute

- ideaacutelniacute spolupraacutece s městem by byla naacutesledujiacuteciacute poskytnutiacute

objektu ze začaacutetku daacutet zaacutekladniacute podmiacutenky ndash pomoci se spraacutevou

objektu a bezpečnostniacutemi opatřeniacutemi naacutesledně nechat volneacute ruce po

předloženiacute konceptu (tiacutem je umožněna naacuteslednaacute kontrola) kliacutečoveacute je

rovněž nepodepsat smlouvu o zaacutekazu pronaacutejmu ndash pak si na sebe neniacute

možneacute vydělat

KREUZmANNOvAacute- vybalancovat komerčniacute projekty s uměniacutem je naacuteročneacute ndash smlouva o

zaacutekazu komerčniacutech uacutečelů by takeacute naopak ospravedlňovala město či

samotnou instituci k vyacuteraznějšiacutemu financovaacuteniacute na uacutekor uměniacute

vELEK- pro něj je zaacutekaz pronajiacutemaacuteniacute spiacuteše likvidačniacute než omezujiacuteciacute pod-

miacutenky o kteryacutech mluvila Kreuzzigerovaacute

- Stropnickyacute fungoval skvěle v asistenci s pronaacutejmem a důvěrou

jaK Pracovat s brownfieldy

CTIbOR- na straně soukromeacuteho sektoru panuje strach např z nedodrženiacute

dohod

- podmiacutenkou je hledaacuteniacute důvěry na veřejneacute aktivniacute a privaacutetniacute straně

Masare (v PubliKu)- jmenuje dalšiacute pozitivniacute přiacuteklady na Praze 7 ndash studio Alta Stalin

potenciaacutel vidiacute i na Vyacutestavišti

28

29

- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že

nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš

tuto roli

- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů

měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od

vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem

bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že

jen 8 projektu je financovaacuteno městem

- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se

soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute

vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici

- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat

vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco

podniknout

s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute

KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ

kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)

-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti

- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute

obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně

- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem

žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)

- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute

entusiasmus (viz Studio Alta)

- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v

zahraničiacute

- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let

- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash

kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo

ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky

- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města

- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led

politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute

- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor

nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město

vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli

financovat z vlastniacutech peněz

- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program

- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem

automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD

- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do

palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery

Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto

portfolia

- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu

objektu30

31

- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute

bezpečnějšiacute lokality

tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet

- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a

vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme

skrze naše aktivity a postoje

- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů

přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute

čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6

kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury

co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele

CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v

raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy

KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je

komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou

tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize

- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute

projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme

Prahy jako města kultury

KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova

NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a

snažit se ho rozviacutejet

vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema

- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-

dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute

by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)

Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli

uvědomit a veřejně deklarovat

- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou

uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute

vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-

boval v prostřediacute kultury

- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků

jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v

paměti při jednaacuteniacute s nimi)

32

33

tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy

CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute

pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute

nekoncepčnosti a absence vize

- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-

vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde

ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute

mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-

tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už

pouhou naacutevštěvou např NNŽ)

vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k

odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v

Thomayerovyacutech sadech

Kovačević

- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-

nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům

- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash

hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute

34

35

měny apod všichni (př architekti se

stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40

liber na hodinu

- město by mělo začiacutet rozlišovat

majetek jako komerčniacute věc a jako

něco jineacuteho (př kulturu)

ndash tato neschopnost odlišit dva typy

objektů jsou mnohdy důvodem

neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech

budov (viz na dům Na Kocandě)

DĚKUJEMEorganizaacutetor

PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD

konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů

Women Public Space Prague

MgA David Kašpar

manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech

odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy

zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague

fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu

zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute

ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha

sPoluorganizaacutetor

text neprošel jazykovou uacutepravou

Viacutece info na

4+4 dny v pohybu

Page 17: MMB_zaverecna sprava

surfer Parukaacuteřka 35m2 DIY Remedium

Niacutezkoprahovyacute klub Husita skautskeacute oddiacutely Mamma help center

Rodinneacute a kulturniacute centrum Novaacute Trojka a dalšiacute

g) otevřenyacute prostor pro iniciativy občanů organizaciacute diskuse na aktuaacutelniacute teacutematabull veřejně přiacutestupneacute prostory kavaacuterny dvora aj free wi-fi možnost

avizovanyacutech debat i tematickyacutech bloků dle podnětů partnerů či

naacutevštěvniacuteků

Viacutece informaciacute na httpwwwdivadloponeccznewsindexmn17

page15

5 ŠtěPaacuten KubiŠta jatKa 78 Praha ndash holeŠovicerok vzniku 2014

- ke karliacutenskeacutemu triumviraacutetu maacute bliacutezko (provozuje Přiacutestav)

- Jatka78 ndash 2 haly holešovickeacute tržnice

- geneze projektu sklady CirkuLaPutyka vyhořely tento prostor se

jevil jako ideaacutelniacute zkušebna a sklad

- tržnice prohlaacutešena za naacuterodniacute kulturniacute pamaacutetku vlastniacutek Delta

nemohl stavbu zbořit a zastavit novou

- primaacutetor Svoboda i dalšiacute politici byli nakloněni myšlence

pronajmout prostor divadelniacutekům ŠK v teacute době opouštěl novou

sceacutenu naacuterodniacuteho divadla chtěl se věnovat odlišneacutemu typu projektu

- hala opravena sveacutepomociacute (brigaacuteda) naacutesledoval zkušebniacute

dvouměsiacutečniacute provoz (odhaleniacute chyb jako absence zatměniacute)

- crowdfundingovaacute kampaň Nakopni Jatka (vybrali přes 2 miliony Kč)

přispěvateleacute motivovaacuteniacute např odměnou bdquopodepsaacuteniacuteldquo židle v divadle

V současnosti maleacute množstviacute zaměstnanců postupně opadaacute prvotniacute

nadšeniacute současně vznikajiacute finančniacute probleacutemy

---

Multifunkčniacute divadlo hudebniacute klub galerie treacuteninkoveacute haly

zkušebna a tělocvična Miacutesto s ideaacutelniacutemi podmiacutenkami pro novyacute

cirkus Domovskaacute sceacutena Cirku La Putyka Prostor otevřenyacute českyacutem

i zahraničniacutem souborům uzpůsobenyacute pro rezidenčniacute projekty a

představeniacute workshopy konference diskuze přednaacutešky vyacutestavy

a happeningy Zrozeniacute prvniacuteho komplexniacuteho kulturniacuteho centra ve

středniacute a vyacutechodniacute Evropě

Viacutece informaciacute na httpwwwjatka78czo-nas

16

6 Matěj veleK naacuteKladoveacute naacutedraŽiacute ŽiŽKov Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 2012

- původně zaregistrovaacuteno kvůli lokaci pro produkčniacute agenturu -gt

začalo vyjednaacutevaacuteniacute

- na radnici M Stropnickyacute v teacute době se NNŽ stalo kulturniacute pamaacutetkou

- viacutece jedinců i instituciacute projevili zaacutejem o prostor

- 15 studentů architektury s rozpočtem 20 000 Kč navrhli koncept

přeměny saacutelu

- 2013 prostor využil Designblok

- uvedeniacute divadel koncertů spolupraacutece s bregantem (NFA) ndash letniacute

promiacutetaacuteniacute

S ČIacuteM bOJUJE NNŽ

1 okraj Žižkova (periferie) -gt nakonec se tato obava nenaplni

la naacutedražiacute je dostatečně přitažlivyacutem objektem navštěvuje ho

mnoho lidiacute včetně turistů

2 podpora Stropnickyacutem ndash NNŽ jako kulturniacute centrum

Prahy 3 kteraacute i do určiteacute miacutery spolupracovala dramaturgicky a

provozně (bezpečnostniacute opatřeniacute apod)

3 vrchol letošniacute sezoacuteny ndash velkaacute koncertniacute akce pro několik

tisiacutec lidiacute (viz Polygon) ndash fungovala jako zkouška zabezpečeniacute

akustiky apod po všech straacutenkaacutech vše proběhlo bez

probleacutemů jedinyacute zaacutedrhel byla stiacutežnost na hluk

4 pronaacutejem od ČD ČD Kargo a SŽDC (komplikovanějšiacute

domluva než u předchoziacutech řečniacuteků)

5 komunikace s jednotlivyacutemi uacuteředniacuteky dopomohla spolupraacuteci

např se SŽDC i po produkčniacute straacutence staacutele však na ČD vaacutezne

např využitiacute prostoru pro celoročniacute dramaturgii

6 v budoucnu hroziacute rozvoj stavebnictviacute v lokalitě zvyacutešenaacute

dopravniacute infrastruktura ad

PARTNEřI IPR PRAHA (NoVě 2015) NFA (PRoJEKT bdquoNA KLiacuteČldquo

LETošNiacuteHo LETNiacuteHo KINA) AERo GALERIE J FRAGNERA (VyacutesTAVA

LANDSCAPE)

Viacutece informaciacute na httpnakladovenadrazizizkovcomeno-nnz

17

7 čestMiacuter suŠKa studio bubec Praha-ŘePoryjerok založeniacute 2000

- skladovaacute hala v Řeporyjiacutech původně chtěl využiacutet jako svůj atelieacuter

-gt ziacuteskal do soukromeacuteho vlastnictviacute odpadlo lobovaacuteniacute u naacuteměstků

apod

- zvlaacuteštniacute symbioacuteza soukromeacuteho a městskeacuteho ndash vila privaacutetniacute pozemek

obecniacute

- založeniacute občanskeacuteho sdruženiacute (+ Holas Hřebejk ad)

- sloužiacute jako uměleckeacute studio i pro zahraničniacute tvůrce

- 200 rezidentů umělců

- bdquoart safarildquo ndash lov a obdivovaacuteniacute uměniacute

- pořaacutedaacuteniacute uměleckeacuteho festivalu interakce s veřejnostiacute

- vraacutetit něco lokalitě ndash uměniacute do veřejneacuteho prostoru

- obec ve stiacutenu velkoměsta poměrně odstrčenaacute lokalita (lideacute např

poprveacute přichaacuteziacute do styku s abstraktniacutem uměniacutem) původně miacutestniacute

obyvateleacute tomuto typu uměniacute a happeningu nerozuměli - -gt zave-

deniacute vyacutetvarnyacutech kurzů pro vzdělaacuteniacute o uměniacute v lokalitě

- okoliacute Prokopskeacuteho uacutedoliacute ndash uměleckyacute zaacutesah na hranici civilizace a

divokeacute přiacuterody

- 10 000 m2 kolem vily je v katastrofaacutelniacutem stavu -gt zaacutejem o pozemky

ndash na zastupitelstvu schvaacutelen plaacuten bdquo10 000 m2 kreativityldquo (dalšiacute atel-

ieacutery studio pro děti zahradniacute restaurace komunitniacute zaacutehony kunst-

halla ad)

---

Od roku 2000 působiacute nejen jako sochařskeacute studio ale i jako kulturniacute

centrum s využitiacutem pro rezidenčniacute pobyty umělců pořaacutedaacute vyacutestavy

diacutelny pro děti a mlaacutedež a vyviacutejiacute mnoho dalšiacutech aktivit

Mezinaacuterodniacute uměleckeacute rezidenčniacute pobyty aktuaacutelně nabiacuteziacute miacutesto pro

10 rezidentů v samostatnyacutech atelieacuterech a v otevřeneacutem prostoru studia

po celyacute rok 24h denně O vyacuteběru umělců k rezidenčniacutem pobytům

rozhoduje Uměleckaacute rada studia rezidenti jsou v kontaktu s předniacutemi

českyacutemi umělci mohou mezi sebou sdiacutelet sveacute zkušenosti a na konci

pobytu představit vytvořenaacute diacutela

Uměniacute ve veřejneacutem prostoru je vyacuteznamneacute teacutema kteryacutem se od sveacuteho

vzniku Studio bubec zabyacutevaacute ať již kraacutetkodobyacutem nebo dlouhodobyacutem

umisťovaacuteniacutem děl do veřejneacuteho prostoru či přednaacuteškami Art Safari ndash

vyacutestava děl autorů z Českeacute republiky i ze zahraničiacute Znaacutemiacute umělci

vystavujiacute po boku mladyacutech a začiacutenajiacuteciacutech autorů Konaacute se dvakraacutet

ročně formou festivalu uměniacute jehož součaacutestiacute jsou takeacute workshopy

hudebniacute a divadelniacute vystoupeniacute

Vyacutestavy uskutečněneacute mimo studio ve spolupraacuteci s kulturniacutemi nebo

městskyacutemi institucemi např vyacutestavy ve Staroměstskeacute radnici v Praze

(2011 2013) a dalšiacute babybubec - workshopy vyacutetvarneacute kurzy a

přiacuteměstskeacute taacutebory - pořaacutedaacuteme tvořiveacute diacutelny pro děti i dospěleacute přiacutemo

ve Studiu bubec a takeacute v nově zrekonstruovanyacutech prostoraacutech na

Řeporyjskeacutem naacuteměstiacute

Divadlo bubec založeneacute v roce 2005 pod vedeniacutem Arjany Shameti

a Renaacutety Kubišoveacute se zaměřuje předevšiacutem na loutkoveacute divadlo pro

18

nejmenšiacute divaacuteky v nemocniciacutech či v dětskyacutech domovech

Revitalizačniacute projekty v současnosti např Zahrada bubec projekt

sochařskeacute zahrady a kreativniacuteho hřiště s budovou studia pro praacuteci s

dětmi v bliacutezkosti Studia bubec

V roce 2014 jsme vytvořili studii rozvoje oblasti v okoliacute Studia bubec

a jejiacute revitalizaci v sochařskyacute interaktiniacute park a pod naacutezvem bUbEC

10 000 m2 kreativity ji realizujeme ve 4 faacuteziacutech

Viacutece informaciacute na httpwwwbubecczinpageo-nas

19

8 Michaela Mixovaacute centruM Pro Kreativniacute PodniKaacuteniacute dePo2015 PlzeŇrok založeniacute 2015

- industriaacutelniacute objekt z roku 1930

- prostor původně obyacutevaly městskeacute dopravniacute podniky ty naacutesledně

přesunuty do nově vystaveneacuteho objektu hala naacutesledně poskytnuta

Plzni2015

- lokalita zajiacutemavaacute i pro developery (15 minut z centra)

- prostor zpřiacutestupnit kreativniacutem průmyslům ndash tiacutem zamezit absolut-

niacutemu financovaacuteniacute z veřejnyacutech zdrojů

1 KREATIVNIacute INKUbaacuteTOR ndash poskytnutiacute prostoru lektorskeacute

kurzy (př o podnikaacuteniacute) ndash již probiacutehaacute testovaacuteniacute jedni z umělců

na zaacutekladě toho již dnes prodaacutevajiacute sveacute vyacuterobky ndash a majiacute vlastniacute

label

2 MAKERSPACE ndash poskytnutiacute materiaacutelů naacutestrojů (funguje na

baacutezi členstviacute) noveacute technologie

3 COWORKINg ndash pronajiacutemaacuteniacute kancelaacuteřiacute

4 OŽIVOVaacuteNIacute PROSTORU AKCEMI (př přednaacutešky o

financovaacuteniacute z evropskyacutech zdrojů)

5 pro veřejnost zřiacutezeniacute KOMUNITNIacute ZAHRADY (DEPO využijiacute i

miacutestniacute obyvateleacute kteřiacute žijiacute i v panelaacuteciacutech apod)

- chybiacute kancelaacuteře rekonstrukce infrastruktury topeniacute a takeacute jistota

a vyacutehled

- inspirace projekty ndsm Amsterdam boxpor Londyacuten etc

---

DEPO2015 je vyacutestupem projektu Plzeň ndash Evropskeacute hlavniacute město kul-

tury 2015 Srdcem DEPO2015 je Centrum pro kreativniacute podnikaacuteniacute

ktereacute propojuje kulturu s byznysem a kreativniacutemi průmysly Depo je

miacutestem kde siacutedliacute pracujiacute tvořiacute prezentujiacute či obchodujiacute start-upy i za-

vedeneacute firmy Komunita kreativniacutech lidiacute se skvělyacutemi naacutepady a touhou

je realizovat maacute možnost projiacutet procesem inkubace tj za asistence a

mentoringu profesionaacutelů z kulturniacutech a kreativniacutech průmyslů nastarto-

vat svůj podnikatelskyacute zaacuteměr může využiacutevat sdiacutelenyacute pracovniacute prostor

otevřenou diacutelnu na vyacuterobu prototypů nebo si pronajmou atelieacuter či

kancelaacuteř DEPO2015 je takeacute siacutedlem rezidenčniacuteho programu OPEN

AiR kteryacute nabiacuteziacute českyacutem umělcům a kreativcům možnost vycestovat

do zahraničiacute a zaacuteroveň zve zahraničniacute kulturniacute sceacutenu do Plzně

Viacutece informaciacute na httpwwwdepo2015cz

20

9 gaacutebor bindics staraacute trŽnica bratislavarok založeniacute 2012

Staraacute tržnica je přeměna uzavřeneacuteho nehostinneacuteho prostoru

- projekt iniciovalo 11 profesionaacutelů (praacutevniacutek fundraiser ad)

- komerčniacute naacutejem 120 000 Kč ročně -gt vyacuteměnou fair spolupraacutece s

městem ndash určitaacute čaacutestka jde bratislavě

- image Tržnice tvořiacute trhy ndash všechny projekty podporujiacute tento zaacutekladniacute

koncept

- vstupniacute prostor rovněž revitalizovaacuten ndash důraz na reprezentativnost

- marketingovyacute produkt ndash navaacutezaacuteniacute na vyacuterobu sodovek dřiacuteve

spojenyacutech s tržniciacute

- rok 2014 106 000 naacutevštěvniacuteků rok 2015 158 0000 naacutevštěvniacuteků

- 5 rozpočtu jde na filantropickeacute uacutečely

- preferuje fundraising před vyacuteraznou spolupraciacute s městem ndash

nezaacutevislost od veřejnyacutech zdrojů

- zvyšovaacuteniacute kvality objektu podpořeno zvyšovaacuteniacutem kvality veřejneacuteho

prostoru ndash př mapovaacuteniacute reklamniacutech ploch sledovaacuteniacute developerskyacutech

projektů (vytvořeniacute pracovnaacutech skupin experti z oblasti etnografie

event managementu praacutev ad) -gt naacutevrhy na využitiacute objektu Novaacute

Jurkovičova teplaacutereň

---

Projekt revitalizaacutecie Starej tržnice s naacutezvom ldquoMestskeacute centrum Staraacute

tržnicardquo vypracovalo občianske združenie Aliancia Staraacute Tržnica v roku

2012 Projekt bol predloženyacute na magistraacutet hlavneacuteho mesta SR bratisla-

va a po zapracovaniacute pripomienok zo strany magistraacutetu poslancov

mestskeacuteho zastupiteľstva a verejnosti 7 februaacutera 2013 schvaacutelilo mest-

skeacute zastupiteľstvo prenaacutejom budovy Aliancii za uacutečelom jeho realizaacutecie

Primaacuternym cieľom projektu je aby sa Staraacute tržnica stala stretaacutevaciacutem

bodom kultuacutery v meste pričom je otvorenaacute rocircznym vekovyacutem

skupinaacutem a poskytuje rozličneacute služby obyvateľom aj naacutevštevniacutekom

mesta

Pri plaacutenovaniacute sme dbali na to aby bol priestor multifunkčnyacute na jednej

strane umožňuje usporaduacutevať plnohodnotneacute trhy na druhej strane sa

mocircže premeniť na priestor pre koncerty konferencie divadelneacute

predstavena Ak je treba dokaacuteže usadiť až 653 naacutevštevniacutekov

Z hľadiska dlhodobej udržateľnosti je docircležiteacute aby budova mohla

sluacutežiť meniacim sa trendom ndash sedem dniacute v tyacuteždni dokaacuteže fungovať ako

tržnica prednaacuteškovaacute saacutela alebo miesto pre podujatia

Viacutece informaciacute na httpstaratrznicasko-nas

21

22

Před sympoziem jsme rozeslali řečniacutekům a hostům kteřiacute se věnujiacute

spraacutevě budov dotazniacutek jehož ciacutelem bylo připravit se na diskusi a

zmapovat dobreacute a špatneacute zkušenosti a to co respondenti vniacutemajiacute

jako svůj přiacutenos městu

1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe

2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec

3 co byste dnes udělali jinaK

4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali

5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města

Na dotazniacutek odpovědělo 9 respondentů s těmito projekty

Stara Tržnica (bratislava) Radlickaacute kulturniacute sportovna - Fashion

garage - Kavaacuterna v ulice Stroupežnickeacuteho (Praha) Plechaacuterna (Praha

Kreativniacute zoacutena DEPO2015 (Plzeň) Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov (Praha)

Jatka78 (Praha) bajkazyl (Praha) Studio bubec (Praha) PONEC -

divadlo pro tanec (Praha)

4 VYacuteSLEDKY DOTAZNIacuteKOVEacuteHO ŠETŘENIacute1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe

KOmUNITAbudovaacuteniacute zapojeniacute komunity divaacuteci 7

PROGRAmProgram (rozšiřuje se kvalita pravidla pro nekomerčniacute

niacutezkoprahoveacute udržitelneacute inkluzivniacute programy) 4

KAPACITYRekonstrukce prostoru 3

Našli jsme miacutesto na lsquotrhursquo 3

Vytvořili jsme finančně udržitelnyacute plaacuten (kombinace

soukromyacutech veřejnyacutech financiacute přiacutepadně niacutezkeacute

provozniacute naacuteklady) 2

Nadšeniacute teamu 2

Vytvořili jsme profesionaacutelniacute team 1

vZTAHYSpolupraacutece s MČ P3 (Matěj Stropnickyacute) 1

23

2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec

KAPACITY Nedostatek financiacute probleacutem přesvědčit grantoveacute komise že

projekt si zasloužiacute většiacute podporu 4

Nedostatek lidiacute (team) nedostatečnyacute management 2

Nemožnost využiacutevat okoliacute budovy nedostatek prostoru 2

Kraacutetkodobeacute smlouvy 1

Časovaacute deacutelka rekonstrukce 1

vZTAHY Nemožnost sdiacutelet kreativitu teamu s vlastniacutekem nemovitosti

a spolu rozviacutejet projekt 1

Ne nejlepšiacute vztah s magistraacutetem kteryacute se promiacutetaacute do denniacute

komunikace 1

Vztahy s MČ lokaacutelniacutemi siacutetěmi 1

Nezaacutejem širokeacuteho publika o program 1

3 co byste dnes udělali jinaK

KAPACITYNejdřiacuteve definovat organizačniacute strukturu a zajištěniacute financiacute předtiacutem

než půjdeme do nepřiměřeně ambicioacutezniacuteho programu 2

Lepšiacute odhady časů a naacutekladů na rekonstrukce 1

Prostor - vlastnictviacuteKonverze budovy ne v obecniacutem vlastnictviacute (ideaacutel vlastnictviacute silneacute

firmy s veřejnyacutem působeniacutem např Českaacute pošta Českeacute draacutehy) 1

KOmUNIKACE vZTAHYViacutece komunikace s politiky MČ a jejich zapojovaacuteniacute do tvorby pro-

gramu a obnovy budovy 1

Jako jedinec bych udělal všechno jinak ale ve spolupraacuteci se

učiacuteme hledat funkčniacute řešeniacute 1

Většiacute suverenita projektu nezaacutevislost na MČ a partnerů 1

DALŠiacuteProgram 1

Jsme spokojeni nic bychom neměnili 1

24

4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali

SPOLUPRAacuteCIZapojeniacute do plaacutenovaacuteniacute města lsquoMaacuteme přece dostatek znalostiacutersquo

legitimniacute partner respekt města vůči teacuteto tvůrčiacute lsquodeveloperskeacutersquo

činnosti 4

Důvěra v obsah kteryacute tvořiacuteme začleněniacute našeho programu do

dramaturgie kulturniacuteho odboru MČ 1

Respekt k aktivitě zdola pouličniacutemu životu 1

finančniacute sPoluUacutečastDlouhodobyacute grant financovaacuteniacute pronaacutejem za vyacutehodneacute podmiacutenky

3

LEGISLATIvNiacute PODPORADlouhodobyacute kontrakt 2

Zjednodušenaacute povoleniacute pro uměleckeacute akce ve veřejneacutem

prostoru 1

mEDIAacuteLNiacute PODPORA

Mediaacutelniacute podpora citylighty 1

5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města

1 PROSTOR Oživeniacute miacutesta vznik chybějiacuteciacuteho prostoru katalyzaacutetor 5

Zaacutechrana zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovitosti 3

Udržitelnost šetrnost (jako vyacutechovnyacute aspekt miacutesta) 1

2 KOmUNITA vZTAHY

Noveacute publikum lideacute v miacutestě propojeniacute komunit

(uměleckaacute residenčniacute) na lokaacutelniacute ale i naacuterodniacute uacuterovni 7

Sociaacutelniacute kontrola zvyacutešeniacute bezpečnosti podchyceniacute

probleacutemoveacute mlaacutedeže 3

Inspirace jinyacutech iniciatiacutev k založeniacute vlastniacutech projektů 2

Prolomeniacute barieacuter (mentaacutelniacute byrokratickeacute) směrem k uspořaacutedaacuteniacute

akciacute ve veřejneacutem prostoru 1

Precedent - je to vůbec možneacute 1

3 PROGRAmNovaacute teacutemata uměleckeacute kreativniacute programy pro město 1

25

265 ZAacutePIS Z DEBATY

5 ZAacutePIS DEBATY

K prezentujiacuteciacutem řečniacutekům přibyli na debatu

hanKa tŘeŠtiacuteKovaacute radniacute Pro Kulturu Praha 7toMaacuteŠ ctibor byacutevalyacute Ředitel institutu Pro Plaacutenovaacuteniacute a rozvoj PrahyPetr vilgus Miacutestostarosta Mč Praha 8

- analyacuteza prezentaciacute všechny projekty dopomohly sveacute

lokalitě k oživeniacute prostoru zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovi-

tosti nebo udržitelnosti lokality

Pohled ze strany MěstsKyacutech zastuPitelů

tŘeŠtiacuteKovaacute - představuje pohled ze strany města

- zaacutestupce městskeacute samospraacutevy

- přiacutenos projektů vidiacute vedle vyacuteše zmiacuteněnyacutech i v tzv kulturniacute

korozi (viz Jatka78)

- tržnici v Holešoviciacutech chce proměnit nejen v kulturniacute ale i

gastronomickeacute centrum

- Praha 7 maacute velkeacute množstviacute brownfieldů (bubny a okoliacute)

vILGUS- přebiacuterali radnici v nepřiacuteliš dobreacutem stavu půl roku

napravovali probleacutemy

- s prezentovanyacutemi projekty se setkal hlavně v zahraničiacute

(př Polsko ndash Lodže je přezdiacutevaacutena Manchester vyacutechodu až

kulturniacute projekty městu daly novyacute smysl -gt budovy ktereacute

přišly o vyacuteznam ho naacutehle ziacuteskaacutevajiacute zpět)27

jaKaacute je v současnosti Praacutece s MěsteM

bINDICS- funkce objektu - neniacute potřeba nutně klaacutest důraz na uměleckeacute aktiv-

ity ndash funkce objektu je zapojeniacute veřejnosti ndash inkluzivnost zaacuteroveň je

podmiacutenkou ufinancovatelnost -gt pak se projekt staacutevaacute funkčniacutem a

hraje roli katalyzaacutetoru

- vztah s městem ndash podmiacutenkou je byacutet transparentniacute ale nevyužiacutevat ji

jako vyacutemluvu (mnoheacute projekty nejsou realizovaacuteny a braacuteniacute se transpar-

entnostiacute na začaacutetku) ndash gaacutebor se svyacutem tyacutemem chce daacutet zaacuteruku ochotu

investovat svou siacutelu potažmo finance

- město vždy bude miacutet fixniacute strukturu např co do byrokracie ndash

nemůže v takoveacute miacuteře generovat naacutepady a realizovat projekty tak

jako nepolitickyacute činitel kteryacute maacute volnou ruku - např nemusiacute vypisovat

veřejneacute soutěže a rovnou myšlenky realizuje

-gt proto bere developery jako partnery

KUbIŠTA- kolik staacutel projekt Jatka78 neniacute důležiteacute posuvnou silou je vše os-

tatniacute (odhodlaacuteniacute kreativita apod)

- alternativy je přehršel naopak Praze chybiacute klasično

- probleacutem je přiacutestup veřejneacute spraacutevy i veřejnopraacutevniacutech meacutediiacute

ndash nedokaacutežou snaze projektů nijak pomoci (viz otviacuteračka Jatek ndash

reportaacutež ze zliacutenskeacuteho kraje o premieacuteře divadleniacute Cesty do pravěku

ndash o Jatkaacutech ani slovo jen v Udaacutelostech v kultuře ndash ty majiacute ale niacutezkou

sledovanost - zaslouženě)

- moraacutelniacute podpora Prahy 7 byla snad důležitějšiacute než finančniacute

- ideaacutelniacute spolupraacutece s městem by byla naacutesledujiacuteciacute poskytnutiacute

objektu ze začaacutetku daacutet zaacutekladniacute podmiacutenky ndash pomoci se spraacutevou

objektu a bezpečnostniacutemi opatřeniacutemi naacutesledně nechat volneacute ruce po

předloženiacute konceptu (tiacutem je umožněna naacuteslednaacute kontrola) kliacutečoveacute je

rovněž nepodepsat smlouvu o zaacutekazu pronaacutejmu ndash pak si na sebe neniacute

možneacute vydělat

KREUZmANNOvAacute- vybalancovat komerčniacute projekty s uměniacutem je naacuteročneacute ndash smlouva o

zaacutekazu komerčniacutech uacutečelů by takeacute naopak ospravedlňovala město či

samotnou instituci k vyacuteraznějšiacutemu financovaacuteniacute na uacutekor uměniacute

vELEK- pro něj je zaacutekaz pronajiacutemaacuteniacute spiacuteše likvidačniacute než omezujiacuteciacute pod-

miacutenky o kteryacutech mluvila Kreuzzigerovaacute

- Stropnickyacute fungoval skvěle v asistenci s pronaacutejmem a důvěrou

jaK Pracovat s brownfieldy

CTIbOR- na straně soukromeacuteho sektoru panuje strach např z nedodrženiacute

dohod

- podmiacutenkou je hledaacuteniacute důvěry na veřejneacute aktivniacute a privaacutetniacute straně

Masare (v PubliKu)- jmenuje dalšiacute pozitivniacute přiacuteklady na Praze 7 ndash studio Alta Stalin

potenciaacutel vidiacute i na Vyacutestavišti

28

29

- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že

nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš

tuto roli

- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů

měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od

vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem

bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že

jen 8 projektu je financovaacuteno městem

- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se

soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute

vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici

- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat

vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco

podniknout

s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute

KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ

kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)

-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti

- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute

obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně

- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem

žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)

- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute

entusiasmus (viz Studio Alta)

- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v

zahraničiacute

- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let

- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash

kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo

ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky

- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města

- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led

politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute

- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor

nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město

vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli

financovat z vlastniacutech peněz

- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program

- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem

automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD

- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do

palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery

Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto

portfolia

- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu

objektu30

31

- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute

bezpečnějšiacute lokality

tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet

- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a

vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme

skrze naše aktivity a postoje

- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů

přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute

čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6

kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury

co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele

CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v

raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy

KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je

komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou

tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize

- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute

projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme

Prahy jako města kultury

KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova

NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a

snažit se ho rozviacutejet

vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema

- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-

dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute

by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)

Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli

uvědomit a veřejně deklarovat

- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou

uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute

vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-

boval v prostřediacute kultury

- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků

jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v

paměti při jednaacuteniacute s nimi)

32

33

tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy

CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute

pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute

nekoncepčnosti a absence vize

- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-

vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde

ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute

mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-

tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už

pouhou naacutevštěvou např NNŽ)

vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k

odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v

Thomayerovyacutech sadech

Kovačević

- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-

nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům

- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash

hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute

34

35

měny apod všichni (př architekti se

stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40

liber na hodinu

- město by mělo začiacutet rozlišovat

majetek jako komerčniacute věc a jako

něco jineacuteho (př kulturu)

ndash tato neschopnost odlišit dva typy

objektů jsou mnohdy důvodem

neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech

budov (viz na dům Na Kocandě)

DĚKUJEMEorganizaacutetor

PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD

konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů

Women Public Space Prague

MgA David Kašpar

manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech

odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy

zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague

fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu

zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute

ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha

sPoluorganizaacutetor

text neprošel jazykovou uacutepravou

Viacutece info na

4+4 dny v pohybu

Page 18: MMB_zaverecna sprava

6 Matěj veleK naacuteKladoveacute naacutedraŽiacute ŽiŽKov Praha ndash ŽiŽKovrok vzniku 2012

- původně zaregistrovaacuteno kvůli lokaci pro produkčniacute agenturu -gt

začalo vyjednaacutevaacuteniacute

- na radnici M Stropnickyacute v teacute době se NNŽ stalo kulturniacute pamaacutetkou

- viacutece jedinců i instituciacute projevili zaacutejem o prostor

- 15 studentů architektury s rozpočtem 20 000 Kč navrhli koncept

přeměny saacutelu

- 2013 prostor využil Designblok

- uvedeniacute divadel koncertů spolupraacutece s bregantem (NFA) ndash letniacute

promiacutetaacuteniacute

S ČIacuteM bOJUJE NNŽ

1 okraj Žižkova (periferie) -gt nakonec se tato obava nenaplni

la naacutedražiacute je dostatečně přitažlivyacutem objektem navštěvuje ho

mnoho lidiacute včetně turistů

2 podpora Stropnickyacutem ndash NNŽ jako kulturniacute centrum

Prahy 3 kteraacute i do určiteacute miacutery spolupracovala dramaturgicky a

provozně (bezpečnostniacute opatřeniacute apod)

3 vrchol letošniacute sezoacuteny ndash velkaacute koncertniacute akce pro několik

tisiacutec lidiacute (viz Polygon) ndash fungovala jako zkouška zabezpečeniacute

akustiky apod po všech straacutenkaacutech vše proběhlo bez

probleacutemů jedinyacute zaacutedrhel byla stiacutežnost na hluk

4 pronaacutejem od ČD ČD Kargo a SŽDC (komplikovanějšiacute

domluva než u předchoziacutech řečniacuteků)

5 komunikace s jednotlivyacutemi uacuteředniacuteky dopomohla spolupraacuteci

např se SŽDC i po produkčniacute straacutence staacutele však na ČD vaacutezne

např využitiacute prostoru pro celoročniacute dramaturgii

6 v budoucnu hroziacute rozvoj stavebnictviacute v lokalitě zvyacutešenaacute

dopravniacute infrastruktura ad

PARTNEřI IPR PRAHA (NoVě 2015) NFA (PRoJEKT bdquoNA KLiacuteČldquo

LETošNiacuteHo LETNiacuteHo KINA) AERo GALERIE J FRAGNERA (VyacutesTAVA

LANDSCAPE)

Viacutece informaciacute na httpnakladovenadrazizizkovcomeno-nnz

17

7 čestMiacuter suŠKa studio bubec Praha-ŘePoryjerok založeniacute 2000

- skladovaacute hala v Řeporyjiacutech původně chtěl využiacutet jako svůj atelieacuter

-gt ziacuteskal do soukromeacuteho vlastnictviacute odpadlo lobovaacuteniacute u naacuteměstků

apod

- zvlaacuteštniacute symbioacuteza soukromeacuteho a městskeacuteho ndash vila privaacutetniacute pozemek

obecniacute

- založeniacute občanskeacuteho sdruženiacute (+ Holas Hřebejk ad)

- sloužiacute jako uměleckeacute studio i pro zahraničniacute tvůrce

- 200 rezidentů umělců

- bdquoart safarildquo ndash lov a obdivovaacuteniacute uměniacute

- pořaacutedaacuteniacute uměleckeacuteho festivalu interakce s veřejnostiacute

- vraacutetit něco lokalitě ndash uměniacute do veřejneacuteho prostoru

- obec ve stiacutenu velkoměsta poměrně odstrčenaacute lokalita (lideacute např

poprveacute přichaacuteziacute do styku s abstraktniacutem uměniacutem) původně miacutestniacute

obyvateleacute tomuto typu uměniacute a happeningu nerozuměli - -gt zave-

deniacute vyacutetvarnyacutech kurzů pro vzdělaacuteniacute o uměniacute v lokalitě

- okoliacute Prokopskeacuteho uacutedoliacute ndash uměleckyacute zaacutesah na hranici civilizace a

divokeacute přiacuterody

- 10 000 m2 kolem vily je v katastrofaacutelniacutem stavu -gt zaacutejem o pozemky

ndash na zastupitelstvu schvaacutelen plaacuten bdquo10 000 m2 kreativityldquo (dalšiacute atel-

ieacutery studio pro děti zahradniacute restaurace komunitniacute zaacutehony kunst-

halla ad)

---

Od roku 2000 působiacute nejen jako sochařskeacute studio ale i jako kulturniacute

centrum s využitiacutem pro rezidenčniacute pobyty umělců pořaacutedaacute vyacutestavy

diacutelny pro děti a mlaacutedež a vyviacutejiacute mnoho dalšiacutech aktivit

Mezinaacuterodniacute uměleckeacute rezidenčniacute pobyty aktuaacutelně nabiacuteziacute miacutesto pro

10 rezidentů v samostatnyacutech atelieacuterech a v otevřeneacutem prostoru studia

po celyacute rok 24h denně O vyacuteběru umělců k rezidenčniacutem pobytům

rozhoduje Uměleckaacute rada studia rezidenti jsou v kontaktu s předniacutemi

českyacutemi umělci mohou mezi sebou sdiacutelet sveacute zkušenosti a na konci

pobytu představit vytvořenaacute diacutela

Uměniacute ve veřejneacutem prostoru je vyacuteznamneacute teacutema kteryacutem se od sveacuteho

vzniku Studio bubec zabyacutevaacute ať již kraacutetkodobyacutem nebo dlouhodobyacutem

umisťovaacuteniacutem děl do veřejneacuteho prostoru či přednaacuteškami Art Safari ndash

vyacutestava děl autorů z Českeacute republiky i ze zahraničiacute Znaacutemiacute umělci

vystavujiacute po boku mladyacutech a začiacutenajiacuteciacutech autorů Konaacute se dvakraacutet

ročně formou festivalu uměniacute jehož součaacutestiacute jsou takeacute workshopy

hudebniacute a divadelniacute vystoupeniacute

Vyacutestavy uskutečněneacute mimo studio ve spolupraacuteci s kulturniacutemi nebo

městskyacutemi institucemi např vyacutestavy ve Staroměstskeacute radnici v Praze

(2011 2013) a dalšiacute babybubec - workshopy vyacutetvarneacute kurzy a

přiacuteměstskeacute taacutebory - pořaacutedaacuteme tvořiveacute diacutelny pro děti i dospěleacute přiacutemo

ve Studiu bubec a takeacute v nově zrekonstruovanyacutech prostoraacutech na

Řeporyjskeacutem naacuteměstiacute

Divadlo bubec založeneacute v roce 2005 pod vedeniacutem Arjany Shameti

a Renaacutety Kubišoveacute se zaměřuje předevšiacutem na loutkoveacute divadlo pro

18

nejmenšiacute divaacuteky v nemocniciacutech či v dětskyacutech domovech

Revitalizačniacute projekty v současnosti např Zahrada bubec projekt

sochařskeacute zahrady a kreativniacuteho hřiště s budovou studia pro praacuteci s

dětmi v bliacutezkosti Studia bubec

V roce 2014 jsme vytvořili studii rozvoje oblasti v okoliacute Studia bubec

a jejiacute revitalizaci v sochařskyacute interaktiniacute park a pod naacutezvem bUbEC

10 000 m2 kreativity ji realizujeme ve 4 faacuteziacutech

Viacutece informaciacute na httpwwwbubecczinpageo-nas

19

8 Michaela Mixovaacute centruM Pro Kreativniacute PodniKaacuteniacute dePo2015 PlzeŇrok založeniacute 2015

- industriaacutelniacute objekt z roku 1930

- prostor původně obyacutevaly městskeacute dopravniacute podniky ty naacutesledně

přesunuty do nově vystaveneacuteho objektu hala naacutesledně poskytnuta

Plzni2015

- lokalita zajiacutemavaacute i pro developery (15 minut z centra)

- prostor zpřiacutestupnit kreativniacutem průmyslům ndash tiacutem zamezit absolut-

niacutemu financovaacuteniacute z veřejnyacutech zdrojů

1 KREATIVNIacute INKUbaacuteTOR ndash poskytnutiacute prostoru lektorskeacute

kurzy (př o podnikaacuteniacute) ndash již probiacutehaacute testovaacuteniacute jedni z umělců

na zaacutekladě toho již dnes prodaacutevajiacute sveacute vyacuterobky ndash a majiacute vlastniacute

label

2 MAKERSPACE ndash poskytnutiacute materiaacutelů naacutestrojů (funguje na

baacutezi členstviacute) noveacute technologie

3 COWORKINg ndash pronajiacutemaacuteniacute kancelaacuteřiacute

4 OŽIVOVaacuteNIacute PROSTORU AKCEMI (př přednaacutešky o

financovaacuteniacute z evropskyacutech zdrojů)

5 pro veřejnost zřiacutezeniacute KOMUNITNIacute ZAHRADY (DEPO využijiacute i

miacutestniacute obyvateleacute kteřiacute žijiacute i v panelaacuteciacutech apod)

- chybiacute kancelaacuteře rekonstrukce infrastruktury topeniacute a takeacute jistota

a vyacutehled

- inspirace projekty ndsm Amsterdam boxpor Londyacuten etc

---

DEPO2015 je vyacutestupem projektu Plzeň ndash Evropskeacute hlavniacute město kul-

tury 2015 Srdcem DEPO2015 je Centrum pro kreativniacute podnikaacuteniacute

ktereacute propojuje kulturu s byznysem a kreativniacutemi průmysly Depo je

miacutestem kde siacutedliacute pracujiacute tvořiacute prezentujiacute či obchodujiacute start-upy i za-

vedeneacute firmy Komunita kreativniacutech lidiacute se skvělyacutemi naacutepady a touhou

je realizovat maacute možnost projiacutet procesem inkubace tj za asistence a

mentoringu profesionaacutelů z kulturniacutech a kreativniacutech průmyslů nastarto-

vat svůj podnikatelskyacute zaacuteměr může využiacutevat sdiacutelenyacute pracovniacute prostor

otevřenou diacutelnu na vyacuterobu prototypů nebo si pronajmou atelieacuter či

kancelaacuteř DEPO2015 je takeacute siacutedlem rezidenčniacuteho programu OPEN

AiR kteryacute nabiacuteziacute českyacutem umělcům a kreativcům možnost vycestovat

do zahraničiacute a zaacuteroveň zve zahraničniacute kulturniacute sceacutenu do Plzně

Viacutece informaciacute na httpwwwdepo2015cz

20

9 gaacutebor bindics staraacute trŽnica bratislavarok založeniacute 2012

Staraacute tržnica je přeměna uzavřeneacuteho nehostinneacuteho prostoru

- projekt iniciovalo 11 profesionaacutelů (praacutevniacutek fundraiser ad)

- komerčniacute naacutejem 120 000 Kč ročně -gt vyacuteměnou fair spolupraacutece s

městem ndash určitaacute čaacutestka jde bratislavě

- image Tržnice tvořiacute trhy ndash všechny projekty podporujiacute tento zaacutekladniacute

koncept

- vstupniacute prostor rovněž revitalizovaacuten ndash důraz na reprezentativnost

- marketingovyacute produkt ndash navaacutezaacuteniacute na vyacuterobu sodovek dřiacuteve

spojenyacutech s tržniciacute

- rok 2014 106 000 naacutevštěvniacuteků rok 2015 158 0000 naacutevštěvniacuteků

- 5 rozpočtu jde na filantropickeacute uacutečely

- preferuje fundraising před vyacuteraznou spolupraciacute s městem ndash

nezaacutevislost od veřejnyacutech zdrojů

- zvyšovaacuteniacute kvality objektu podpořeno zvyšovaacuteniacutem kvality veřejneacuteho

prostoru ndash př mapovaacuteniacute reklamniacutech ploch sledovaacuteniacute developerskyacutech

projektů (vytvořeniacute pracovnaacutech skupin experti z oblasti etnografie

event managementu praacutev ad) -gt naacutevrhy na využitiacute objektu Novaacute

Jurkovičova teplaacutereň

---

Projekt revitalizaacutecie Starej tržnice s naacutezvom ldquoMestskeacute centrum Staraacute

tržnicardquo vypracovalo občianske združenie Aliancia Staraacute Tržnica v roku

2012 Projekt bol predloženyacute na magistraacutet hlavneacuteho mesta SR bratisla-

va a po zapracovaniacute pripomienok zo strany magistraacutetu poslancov

mestskeacuteho zastupiteľstva a verejnosti 7 februaacutera 2013 schvaacutelilo mest-

skeacute zastupiteľstvo prenaacutejom budovy Aliancii za uacutečelom jeho realizaacutecie

Primaacuternym cieľom projektu je aby sa Staraacute tržnica stala stretaacutevaciacutem

bodom kultuacutery v meste pričom je otvorenaacute rocircznym vekovyacutem

skupinaacutem a poskytuje rozličneacute služby obyvateľom aj naacutevštevniacutekom

mesta

Pri plaacutenovaniacute sme dbali na to aby bol priestor multifunkčnyacute na jednej

strane umožňuje usporaduacutevať plnohodnotneacute trhy na druhej strane sa

mocircže premeniť na priestor pre koncerty konferencie divadelneacute

predstavena Ak je treba dokaacuteže usadiť až 653 naacutevštevniacutekov

Z hľadiska dlhodobej udržateľnosti je docircležiteacute aby budova mohla

sluacutežiť meniacim sa trendom ndash sedem dniacute v tyacuteždni dokaacuteže fungovať ako

tržnica prednaacuteškovaacute saacutela alebo miesto pre podujatia

Viacutece informaciacute na httpstaratrznicasko-nas

21

22

Před sympoziem jsme rozeslali řečniacutekům a hostům kteřiacute se věnujiacute

spraacutevě budov dotazniacutek jehož ciacutelem bylo připravit se na diskusi a

zmapovat dobreacute a špatneacute zkušenosti a to co respondenti vniacutemajiacute

jako svůj přiacutenos městu

1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe

2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec

3 co byste dnes udělali jinaK

4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali

5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města

Na dotazniacutek odpovědělo 9 respondentů s těmito projekty

Stara Tržnica (bratislava) Radlickaacute kulturniacute sportovna - Fashion

garage - Kavaacuterna v ulice Stroupežnickeacuteho (Praha) Plechaacuterna (Praha

Kreativniacute zoacutena DEPO2015 (Plzeň) Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov (Praha)

Jatka78 (Praha) bajkazyl (Praha) Studio bubec (Praha) PONEC -

divadlo pro tanec (Praha)

4 VYacuteSLEDKY DOTAZNIacuteKOVEacuteHO ŠETŘENIacute1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe

KOmUNITAbudovaacuteniacute zapojeniacute komunity divaacuteci 7

PROGRAmProgram (rozšiřuje se kvalita pravidla pro nekomerčniacute

niacutezkoprahoveacute udržitelneacute inkluzivniacute programy) 4

KAPACITYRekonstrukce prostoru 3

Našli jsme miacutesto na lsquotrhursquo 3

Vytvořili jsme finančně udržitelnyacute plaacuten (kombinace

soukromyacutech veřejnyacutech financiacute přiacutepadně niacutezkeacute

provozniacute naacuteklady) 2

Nadšeniacute teamu 2

Vytvořili jsme profesionaacutelniacute team 1

vZTAHYSpolupraacutece s MČ P3 (Matěj Stropnickyacute) 1

23

2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec

KAPACITY Nedostatek financiacute probleacutem přesvědčit grantoveacute komise že

projekt si zasloužiacute většiacute podporu 4

Nedostatek lidiacute (team) nedostatečnyacute management 2

Nemožnost využiacutevat okoliacute budovy nedostatek prostoru 2

Kraacutetkodobeacute smlouvy 1

Časovaacute deacutelka rekonstrukce 1

vZTAHY Nemožnost sdiacutelet kreativitu teamu s vlastniacutekem nemovitosti

a spolu rozviacutejet projekt 1

Ne nejlepšiacute vztah s magistraacutetem kteryacute se promiacutetaacute do denniacute

komunikace 1

Vztahy s MČ lokaacutelniacutemi siacutetěmi 1

Nezaacutejem širokeacuteho publika o program 1

3 co byste dnes udělali jinaK

KAPACITYNejdřiacuteve definovat organizačniacute strukturu a zajištěniacute financiacute předtiacutem

než půjdeme do nepřiměřeně ambicioacutezniacuteho programu 2

Lepšiacute odhady časů a naacutekladů na rekonstrukce 1

Prostor - vlastnictviacuteKonverze budovy ne v obecniacutem vlastnictviacute (ideaacutel vlastnictviacute silneacute

firmy s veřejnyacutem působeniacutem např Českaacute pošta Českeacute draacutehy) 1

KOmUNIKACE vZTAHYViacutece komunikace s politiky MČ a jejich zapojovaacuteniacute do tvorby pro-

gramu a obnovy budovy 1

Jako jedinec bych udělal všechno jinak ale ve spolupraacuteci se

učiacuteme hledat funkčniacute řešeniacute 1

Většiacute suverenita projektu nezaacutevislost na MČ a partnerů 1

DALŠiacuteProgram 1

Jsme spokojeni nic bychom neměnili 1

24

4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali

SPOLUPRAacuteCIZapojeniacute do plaacutenovaacuteniacute města lsquoMaacuteme přece dostatek znalostiacutersquo

legitimniacute partner respekt města vůči teacuteto tvůrčiacute lsquodeveloperskeacutersquo

činnosti 4

Důvěra v obsah kteryacute tvořiacuteme začleněniacute našeho programu do

dramaturgie kulturniacuteho odboru MČ 1

Respekt k aktivitě zdola pouličniacutemu životu 1

finančniacute sPoluUacutečastDlouhodobyacute grant financovaacuteniacute pronaacutejem za vyacutehodneacute podmiacutenky

3

LEGISLATIvNiacute PODPORADlouhodobyacute kontrakt 2

Zjednodušenaacute povoleniacute pro uměleckeacute akce ve veřejneacutem

prostoru 1

mEDIAacuteLNiacute PODPORA

Mediaacutelniacute podpora citylighty 1

5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města

1 PROSTOR Oživeniacute miacutesta vznik chybějiacuteciacuteho prostoru katalyzaacutetor 5

Zaacutechrana zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovitosti 3

Udržitelnost šetrnost (jako vyacutechovnyacute aspekt miacutesta) 1

2 KOmUNITA vZTAHY

Noveacute publikum lideacute v miacutestě propojeniacute komunit

(uměleckaacute residenčniacute) na lokaacutelniacute ale i naacuterodniacute uacuterovni 7

Sociaacutelniacute kontrola zvyacutešeniacute bezpečnosti podchyceniacute

probleacutemoveacute mlaacutedeže 3

Inspirace jinyacutech iniciatiacutev k založeniacute vlastniacutech projektů 2

Prolomeniacute barieacuter (mentaacutelniacute byrokratickeacute) směrem k uspořaacutedaacuteniacute

akciacute ve veřejneacutem prostoru 1

Precedent - je to vůbec možneacute 1

3 PROGRAmNovaacute teacutemata uměleckeacute kreativniacute programy pro město 1

25

265 ZAacutePIS Z DEBATY

5 ZAacutePIS DEBATY

K prezentujiacuteciacutem řečniacutekům přibyli na debatu

hanKa tŘeŠtiacuteKovaacute radniacute Pro Kulturu Praha 7toMaacuteŠ ctibor byacutevalyacute Ředitel institutu Pro Plaacutenovaacuteniacute a rozvoj PrahyPetr vilgus Miacutestostarosta Mč Praha 8

- analyacuteza prezentaciacute všechny projekty dopomohly sveacute

lokalitě k oživeniacute prostoru zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovi-

tosti nebo udržitelnosti lokality

Pohled ze strany MěstsKyacutech zastuPitelů

tŘeŠtiacuteKovaacute - představuje pohled ze strany města

- zaacutestupce městskeacute samospraacutevy

- přiacutenos projektů vidiacute vedle vyacuteše zmiacuteněnyacutech i v tzv kulturniacute

korozi (viz Jatka78)

- tržnici v Holešoviciacutech chce proměnit nejen v kulturniacute ale i

gastronomickeacute centrum

- Praha 7 maacute velkeacute množstviacute brownfieldů (bubny a okoliacute)

vILGUS- přebiacuterali radnici v nepřiacuteliš dobreacutem stavu půl roku

napravovali probleacutemy

- s prezentovanyacutemi projekty se setkal hlavně v zahraničiacute

(př Polsko ndash Lodže je přezdiacutevaacutena Manchester vyacutechodu až

kulturniacute projekty městu daly novyacute smysl -gt budovy ktereacute

přišly o vyacuteznam ho naacutehle ziacuteskaacutevajiacute zpět)27

jaKaacute je v současnosti Praacutece s MěsteM

bINDICS- funkce objektu - neniacute potřeba nutně klaacutest důraz na uměleckeacute aktiv-

ity ndash funkce objektu je zapojeniacute veřejnosti ndash inkluzivnost zaacuteroveň je

podmiacutenkou ufinancovatelnost -gt pak se projekt staacutevaacute funkčniacutem a

hraje roli katalyzaacutetoru

- vztah s městem ndash podmiacutenkou je byacutet transparentniacute ale nevyužiacutevat ji

jako vyacutemluvu (mnoheacute projekty nejsou realizovaacuteny a braacuteniacute se transpar-

entnostiacute na začaacutetku) ndash gaacutebor se svyacutem tyacutemem chce daacutet zaacuteruku ochotu

investovat svou siacutelu potažmo finance

- město vždy bude miacutet fixniacute strukturu např co do byrokracie ndash

nemůže v takoveacute miacuteře generovat naacutepady a realizovat projekty tak

jako nepolitickyacute činitel kteryacute maacute volnou ruku - např nemusiacute vypisovat

veřejneacute soutěže a rovnou myšlenky realizuje

-gt proto bere developery jako partnery

KUbIŠTA- kolik staacutel projekt Jatka78 neniacute důležiteacute posuvnou silou je vše os-

tatniacute (odhodlaacuteniacute kreativita apod)

- alternativy je přehršel naopak Praze chybiacute klasično

- probleacutem je přiacutestup veřejneacute spraacutevy i veřejnopraacutevniacutech meacutediiacute

ndash nedokaacutežou snaze projektů nijak pomoci (viz otviacuteračka Jatek ndash

reportaacutež ze zliacutenskeacuteho kraje o premieacuteře divadleniacute Cesty do pravěku

ndash o Jatkaacutech ani slovo jen v Udaacutelostech v kultuře ndash ty majiacute ale niacutezkou

sledovanost - zaslouženě)

- moraacutelniacute podpora Prahy 7 byla snad důležitějšiacute než finančniacute

- ideaacutelniacute spolupraacutece s městem by byla naacutesledujiacuteciacute poskytnutiacute

objektu ze začaacutetku daacutet zaacutekladniacute podmiacutenky ndash pomoci se spraacutevou

objektu a bezpečnostniacutemi opatřeniacutemi naacutesledně nechat volneacute ruce po

předloženiacute konceptu (tiacutem je umožněna naacuteslednaacute kontrola) kliacutečoveacute je

rovněž nepodepsat smlouvu o zaacutekazu pronaacutejmu ndash pak si na sebe neniacute

možneacute vydělat

KREUZmANNOvAacute- vybalancovat komerčniacute projekty s uměniacutem je naacuteročneacute ndash smlouva o

zaacutekazu komerčniacutech uacutečelů by takeacute naopak ospravedlňovala město či

samotnou instituci k vyacuteraznějšiacutemu financovaacuteniacute na uacutekor uměniacute

vELEK- pro něj je zaacutekaz pronajiacutemaacuteniacute spiacuteše likvidačniacute než omezujiacuteciacute pod-

miacutenky o kteryacutech mluvila Kreuzzigerovaacute

- Stropnickyacute fungoval skvěle v asistenci s pronaacutejmem a důvěrou

jaK Pracovat s brownfieldy

CTIbOR- na straně soukromeacuteho sektoru panuje strach např z nedodrženiacute

dohod

- podmiacutenkou je hledaacuteniacute důvěry na veřejneacute aktivniacute a privaacutetniacute straně

Masare (v PubliKu)- jmenuje dalšiacute pozitivniacute přiacuteklady na Praze 7 ndash studio Alta Stalin

potenciaacutel vidiacute i na Vyacutestavišti

28

29

- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že

nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš

tuto roli

- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů

měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od

vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem

bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že

jen 8 projektu je financovaacuteno městem

- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se

soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute

vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici

- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat

vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco

podniknout

s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute

KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ

kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)

-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti

- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute

obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně

- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem

žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)

- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute

entusiasmus (viz Studio Alta)

- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v

zahraničiacute

- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let

- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash

kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo

ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky

- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města

- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led

politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute

- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor

nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město

vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli

financovat z vlastniacutech peněz

- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program

- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem

automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD

- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do

palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery

Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto

portfolia

- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu

objektu30

31

- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute

bezpečnějšiacute lokality

tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet

- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a

vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme

skrze naše aktivity a postoje

- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů

přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute

čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6

kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury

co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele

CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v

raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy

KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je

komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou

tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize

- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute

projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme

Prahy jako města kultury

KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova

NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a

snažit se ho rozviacutejet

vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema

- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-

dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute

by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)

Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli

uvědomit a veřejně deklarovat

- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou

uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute

vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-

boval v prostřediacute kultury

- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků

jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v

paměti při jednaacuteniacute s nimi)

32

33

tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy

CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute

pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute

nekoncepčnosti a absence vize

- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-

vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde

ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute

mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-

tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už

pouhou naacutevštěvou např NNŽ)

vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k

odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v

Thomayerovyacutech sadech

Kovačević

- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-

nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům

- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash

hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute

34

35

měny apod všichni (př architekti se

stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40

liber na hodinu

- město by mělo začiacutet rozlišovat

majetek jako komerčniacute věc a jako

něco jineacuteho (př kulturu)

ndash tato neschopnost odlišit dva typy

objektů jsou mnohdy důvodem

neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech

budov (viz na dům Na Kocandě)

DĚKUJEMEorganizaacutetor

PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD

konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů

Women Public Space Prague

MgA David Kašpar

manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech

odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy

zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague

fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu

zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute

ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha

sPoluorganizaacutetor

text neprošel jazykovou uacutepravou

Viacutece info na

4+4 dny v pohybu

Page 19: MMB_zaverecna sprava

7 čestMiacuter suŠKa studio bubec Praha-ŘePoryjerok založeniacute 2000

- skladovaacute hala v Řeporyjiacutech původně chtěl využiacutet jako svůj atelieacuter

-gt ziacuteskal do soukromeacuteho vlastnictviacute odpadlo lobovaacuteniacute u naacuteměstků

apod

- zvlaacuteštniacute symbioacuteza soukromeacuteho a městskeacuteho ndash vila privaacutetniacute pozemek

obecniacute

- založeniacute občanskeacuteho sdruženiacute (+ Holas Hřebejk ad)

- sloužiacute jako uměleckeacute studio i pro zahraničniacute tvůrce

- 200 rezidentů umělců

- bdquoart safarildquo ndash lov a obdivovaacuteniacute uměniacute

- pořaacutedaacuteniacute uměleckeacuteho festivalu interakce s veřejnostiacute

- vraacutetit něco lokalitě ndash uměniacute do veřejneacuteho prostoru

- obec ve stiacutenu velkoměsta poměrně odstrčenaacute lokalita (lideacute např

poprveacute přichaacuteziacute do styku s abstraktniacutem uměniacutem) původně miacutestniacute

obyvateleacute tomuto typu uměniacute a happeningu nerozuměli - -gt zave-

deniacute vyacutetvarnyacutech kurzů pro vzdělaacuteniacute o uměniacute v lokalitě

- okoliacute Prokopskeacuteho uacutedoliacute ndash uměleckyacute zaacutesah na hranici civilizace a

divokeacute přiacuterody

- 10 000 m2 kolem vily je v katastrofaacutelniacutem stavu -gt zaacutejem o pozemky

ndash na zastupitelstvu schvaacutelen plaacuten bdquo10 000 m2 kreativityldquo (dalšiacute atel-

ieacutery studio pro děti zahradniacute restaurace komunitniacute zaacutehony kunst-

halla ad)

---

Od roku 2000 působiacute nejen jako sochařskeacute studio ale i jako kulturniacute

centrum s využitiacutem pro rezidenčniacute pobyty umělců pořaacutedaacute vyacutestavy

diacutelny pro děti a mlaacutedež a vyviacutejiacute mnoho dalšiacutech aktivit

Mezinaacuterodniacute uměleckeacute rezidenčniacute pobyty aktuaacutelně nabiacuteziacute miacutesto pro

10 rezidentů v samostatnyacutech atelieacuterech a v otevřeneacutem prostoru studia

po celyacute rok 24h denně O vyacuteběru umělců k rezidenčniacutem pobytům

rozhoduje Uměleckaacute rada studia rezidenti jsou v kontaktu s předniacutemi

českyacutemi umělci mohou mezi sebou sdiacutelet sveacute zkušenosti a na konci

pobytu představit vytvořenaacute diacutela

Uměniacute ve veřejneacutem prostoru je vyacuteznamneacute teacutema kteryacutem se od sveacuteho

vzniku Studio bubec zabyacutevaacute ať již kraacutetkodobyacutem nebo dlouhodobyacutem

umisťovaacuteniacutem děl do veřejneacuteho prostoru či přednaacuteškami Art Safari ndash

vyacutestava děl autorů z Českeacute republiky i ze zahraničiacute Znaacutemiacute umělci

vystavujiacute po boku mladyacutech a začiacutenajiacuteciacutech autorů Konaacute se dvakraacutet

ročně formou festivalu uměniacute jehož součaacutestiacute jsou takeacute workshopy

hudebniacute a divadelniacute vystoupeniacute

Vyacutestavy uskutečněneacute mimo studio ve spolupraacuteci s kulturniacutemi nebo

městskyacutemi institucemi např vyacutestavy ve Staroměstskeacute radnici v Praze

(2011 2013) a dalšiacute babybubec - workshopy vyacutetvarneacute kurzy a

přiacuteměstskeacute taacutebory - pořaacutedaacuteme tvořiveacute diacutelny pro děti i dospěleacute přiacutemo

ve Studiu bubec a takeacute v nově zrekonstruovanyacutech prostoraacutech na

Řeporyjskeacutem naacuteměstiacute

Divadlo bubec založeneacute v roce 2005 pod vedeniacutem Arjany Shameti

a Renaacutety Kubišoveacute se zaměřuje předevšiacutem na loutkoveacute divadlo pro

18

nejmenšiacute divaacuteky v nemocniciacutech či v dětskyacutech domovech

Revitalizačniacute projekty v současnosti např Zahrada bubec projekt

sochařskeacute zahrady a kreativniacuteho hřiště s budovou studia pro praacuteci s

dětmi v bliacutezkosti Studia bubec

V roce 2014 jsme vytvořili studii rozvoje oblasti v okoliacute Studia bubec

a jejiacute revitalizaci v sochařskyacute interaktiniacute park a pod naacutezvem bUbEC

10 000 m2 kreativity ji realizujeme ve 4 faacuteziacutech

Viacutece informaciacute na httpwwwbubecczinpageo-nas

19

8 Michaela Mixovaacute centruM Pro Kreativniacute PodniKaacuteniacute dePo2015 PlzeŇrok založeniacute 2015

- industriaacutelniacute objekt z roku 1930

- prostor původně obyacutevaly městskeacute dopravniacute podniky ty naacutesledně

přesunuty do nově vystaveneacuteho objektu hala naacutesledně poskytnuta

Plzni2015

- lokalita zajiacutemavaacute i pro developery (15 minut z centra)

- prostor zpřiacutestupnit kreativniacutem průmyslům ndash tiacutem zamezit absolut-

niacutemu financovaacuteniacute z veřejnyacutech zdrojů

1 KREATIVNIacute INKUbaacuteTOR ndash poskytnutiacute prostoru lektorskeacute

kurzy (př o podnikaacuteniacute) ndash již probiacutehaacute testovaacuteniacute jedni z umělců

na zaacutekladě toho již dnes prodaacutevajiacute sveacute vyacuterobky ndash a majiacute vlastniacute

label

2 MAKERSPACE ndash poskytnutiacute materiaacutelů naacutestrojů (funguje na

baacutezi členstviacute) noveacute technologie

3 COWORKINg ndash pronajiacutemaacuteniacute kancelaacuteřiacute

4 OŽIVOVaacuteNIacute PROSTORU AKCEMI (př přednaacutešky o

financovaacuteniacute z evropskyacutech zdrojů)

5 pro veřejnost zřiacutezeniacute KOMUNITNIacute ZAHRADY (DEPO využijiacute i

miacutestniacute obyvateleacute kteřiacute žijiacute i v panelaacuteciacutech apod)

- chybiacute kancelaacuteře rekonstrukce infrastruktury topeniacute a takeacute jistota

a vyacutehled

- inspirace projekty ndsm Amsterdam boxpor Londyacuten etc

---

DEPO2015 je vyacutestupem projektu Plzeň ndash Evropskeacute hlavniacute město kul-

tury 2015 Srdcem DEPO2015 je Centrum pro kreativniacute podnikaacuteniacute

ktereacute propojuje kulturu s byznysem a kreativniacutemi průmysly Depo je

miacutestem kde siacutedliacute pracujiacute tvořiacute prezentujiacute či obchodujiacute start-upy i za-

vedeneacute firmy Komunita kreativniacutech lidiacute se skvělyacutemi naacutepady a touhou

je realizovat maacute možnost projiacutet procesem inkubace tj za asistence a

mentoringu profesionaacutelů z kulturniacutech a kreativniacutech průmyslů nastarto-

vat svůj podnikatelskyacute zaacuteměr může využiacutevat sdiacutelenyacute pracovniacute prostor

otevřenou diacutelnu na vyacuterobu prototypů nebo si pronajmou atelieacuter či

kancelaacuteř DEPO2015 je takeacute siacutedlem rezidenčniacuteho programu OPEN

AiR kteryacute nabiacuteziacute českyacutem umělcům a kreativcům možnost vycestovat

do zahraničiacute a zaacuteroveň zve zahraničniacute kulturniacute sceacutenu do Plzně

Viacutece informaciacute na httpwwwdepo2015cz

20

9 gaacutebor bindics staraacute trŽnica bratislavarok založeniacute 2012

Staraacute tržnica je přeměna uzavřeneacuteho nehostinneacuteho prostoru

- projekt iniciovalo 11 profesionaacutelů (praacutevniacutek fundraiser ad)

- komerčniacute naacutejem 120 000 Kč ročně -gt vyacuteměnou fair spolupraacutece s

městem ndash určitaacute čaacutestka jde bratislavě

- image Tržnice tvořiacute trhy ndash všechny projekty podporujiacute tento zaacutekladniacute

koncept

- vstupniacute prostor rovněž revitalizovaacuten ndash důraz na reprezentativnost

- marketingovyacute produkt ndash navaacutezaacuteniacute na vyacuterobu sodovek dřiacuteve

spojenyacutech s tržniciacute

- rok 2014 106 000 naacutevštěvniacuteků rok 2015 158 0000 naacutevštěvniacuteků

- 5 rozpočtu jde na filantropickeacute uacutečely

- preferuje fundraising před vyacuteraznou spolupraciacute s městem ndash

nezaacutevislost od veřejnyacutech zdrojů

- zvyšovaacuteniacute kvality objektu podpořeno zvyšovaacuteniacutem kvality veřejneacuteho

prostoru ndash př mapovaacuteniacute reklamniacutech ploch sledovaacuteniacute developerskyacutech

projektů (vytvořeniacute pracovnaacutech skupin experti z oblasti etnografie

event managementu praacutev ad) -gt naacutevrhy na využitiacute objektu Novaacute

Jurkovičova teplaacutereň

---

Projekt revitalizaacutecie Starej tržnice s naacutezvom ldquoMestskeacute centrum Staraacute

tržnicardquo vypracovalo občianske združenie Aliancia Staraacute Tržnica v roku

2012 Projekt bol predloženyacute na magistraacutet hlavneacuteho mesta SR bratisla-

va a po zapracovaniacute pripomienok zo strany magistraacutetu poslancov

mestskeacuteho zastupiteľstva a verejnosti 7 februaacutera 2013 schvaacutelilo mest-

skeacute zastupiteľstvo prenaacutejom budovy Aliancii za uacutečelom jeho realizaacutecie

Primaacuternym cieľom projektu je aby sa Staraacute tržnica stala stretaacutevaciacutem

bodom kultuacutery v meste pričom je otvorenaacute rocircznym vekovyacutem

skupinaacutem a poskytuje rozličneacute služby obyvateľom aj naacutevštevniacutekom

mesta

Pri plaacutenovaniacute sme dbali na to aby bol priestor multifunkčnyacute na jednej

strane umožňuje usporaduacutevať plnohodnotneacute trhy na druhej strane sa

mocircže premeniť na priestor pre koncerty konferencie divadelneacute

predstavena Ak je treba dokaacuteže usadiť až 653 naacutevštevniacutekov

Z hľadiska dlhodobej udržateľnosti je docircležiteacute aby budova mohla

sluacutežiť meniacim sa trendom ndash sedem dniacute v tyacuteždni dokaacuteže fungovať ako

tržnica prednaacuteškovaacute saacutela alebo miesto pre podujatia

Viacutece informaciacute na httpstaratrznicasko-nas

21

22

Před sympoziem jsme rozeslali řečniacutekům a hostům kteřiacute se věnujiacute

spraacutevě budov dotazniacutek jehož ciacutelem bylo připravit se na diskusi a

zmapovat dobreacute a špatneacute zkušenosti a to co respondenti vniacutemajiacute

jako svůj přiacutenos městu

1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe

2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec

3 co byste dnes udělali jinaK

4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali

5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města

Na dotazniacutek odpovědělo 9 respondentů s těmito projekty

Stara Tržnica (bratislava) Radlickaacute kulturniacute sportovna - Fashion

garage - Kavaacuterna v ulice Stroupežnickeacuteho (Praha) Plechaacuterna (Praha

Kreativniacute zoacutena DEPO2015 (Plzeň) Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov (Praha)

Jatka78 (Praha) bajkazyl (Praha) Studio bubec (Praha) PONEC -

divadlo pro tanec (Praha)

4 VYacuteSLEDKY DOTAZNIacuteKOVEacuteHO ŠETŘENIacute1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe

KOmUNITAbudovaacuteniacute zapojeniacute komunity divaacuteci 7

PROGRAmProgram (rozšiřuje se kvalita pravidla pro nekomerčniacute

niacutezkoprahoveacute udržitelneacute inkluzivniacute programy) 4

KAPACITYRekonstrukce prostoru 3

Našli jsme miacutesto na lsquotrhursquo 3

Vytvořili jsme finančně udržitelnyacute plaacuten (kombinace

soukromyacutech veřejnyacutech financiacute přiacutepadně niacutezkeacute

provozniacute naacuteklady) 2

Nadšeniacute teamu 2

Vytvořili jsme profesionaacutelniacute team 1

vZTAHYSpolupraacutece s MČ P3 (Matěj Stropnickyacute) 1

23

2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec

KAPACITY Nedostatek financiacute probleacutem přesvědčit grantoveacute komise že

projekt si zasloužiacute většiacute podporu 4

Nedostatek lidiacute (team) nedostatečnyacute management 2

Nemožnost využiacutevat okoliacute budovy nedostatek prostoru 2

Kraacutetkodobeacute smlouvy 1

Časovaacute deacutelka rekonstrukce 1

vZTAHY Nemožnost sdiacutelet kreativitu teamu s vlastniacutekem nemovitosti

a spolu rozviacutejet projekt 1

Ne nejlepšiacute vztah s magistraacutetem kteryacute se promiacutetaacute do denniacute

komunikace 1

Vztahy s MČ lokaacutelniacutemi siacutetěmi 1

Nezaacutejem širokeacuteho publika o program 1

3 co byste dnes udělali jinaK

KAPACITYNejdřiacuteve definovat organizačniacute strukturu a zajištěniacute financiacute předtiacutem

než půjdeme do nepřiměřeně ambicioacutezniacuteho programu 2

Lepšiacute odhady časů a naacutekladů na rekonstrukce 1

Prostor - vlastnictviacuteKonverze budovy ne v obecniacutem vlastnictviacute (ideaacutel vlastnictviacute silneacute

firmy s veřejnyacutem působeniacutem např Českaacute pošta Českeacute draacutehy) 1

KOmUNIKACE vZTAHYViacutece komunikace s politiky MČ a jejich zapojovaacuteniacute do tvorby pro-

gramu a obnovy budovy 1

Jako jedinec bych udělal všechno jinak ale ve spolupraacuteci se

učiacuteme hledat funkčniacute řešeniacute 1

Většiacute suverenita projektu nezaacutevislost na MČ a partnerů 1

DALŠiacuteProgram 1

Jsme spokojeni nic bychom neměnili 1

24

4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali

SPOLUPRAacuteCIZapojeniacute do plaacutenovaacuteniacute města lsquoMaacuteme přece dostatek znalostiacutersquo

legitimniacute partner respekt města vůči teacuteto tvůrčiacute lsquodeveloperskeacutersquo

činnosti 4

Důvěra v obsah kteryacute tvořiacuteme začleněniacute našeho programu do

dramaturgie kulturniacuteho odboru MČ 1

Respekt k aktivitě zdola pouličniacutemu životu 1

finančniacute sPoluUacutečastDlouhodobyacute grant financovaacuteniacute pronaacutejem za vyacutehodneacute podmiacutenky

3

LEGISLATIvNiacute PODPORADlouhodobyacute kontrakt 2

Zjednodušenaacute povoleniacute pro uměleckeacute akce ve veřejneacutem

prostoru 1

mEDIAacuteLNiacute PODPORA

Mediaacutelniacute podpora citylighty 1

5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města

1 PROSTOR Oživeniacute miacutesta vznik chybějiacuteciacuteho prostoru katalyzaacutetor 5

Zaacutechrana zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovitosti 3

Udržitelnost šetrnost (jako vyacutechovnyacute aspekt miacutesta) 1

2 KOmUNITA vZTAHY

Noveacute publikum lideacute v miacutestě propojeniacute komunit

(uměleckaacute residenčniacute) na lokaacutelniacute ale i naacuterodniacute uacuterovni 7

Sociaacutelniacute kontrola zvyacutešeniacute bezpečnosti podchyceniacute

probleacutemoveacute mlaacutedeže 3

Inspirace jinyacutech iniciatiacutev k založeniacute vlastniacutech projektů 2

Prolomeniacute barieacuter (mentaacutelniacute byrokratickeacute) směrem k uspořaacutedaacuteniacute

akciacute ve veřejneacutem prostoru 1

Precedent - je to vůbec možneacute 1

3 PROGRAmNovaacute teacutemata uměleckeacute kreativniacute programy pro město 1

25

265 ZAacutePIS Z DEBATY

5 ZAacutePIS DEBATY

K prezentujiacuteciacutem řečniacutekům přibyli na debatu

hanKa tŘeŠtiacuteKovaacute radniacute Pro Kulturu Praha 7toMaacuteŠ ctibor byacutevalyacute Ředitel institutu Pro Plaacutenovaacuteniacute a rozvoj PrahyPetr vilgus Miacutestostarosta Mč Praha 8

- analyacuteza prezentaciacute všechny projekty dopomohly sveacute

lokalitě k oživeniacute prostoru zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovi-

tosti nebo udržitelnosti lokality

Pohled ze strany MěstsKyacutech zastuPitelů

tŘeŠtiacuteKovaacute - představuje pohled ze strany města

- zaacutestupce městskeacute samospraacutevy

- přiacutenos projektů vidiacute vedle vyacuteše zmiacuteněnyacutech i v tzv kulturniacute

korozi (viz Jatka78)

- tržnici v Holešoviciacutech chce proměnit nejen v kulturniacute ale i

gastronomickeacute centrum

- Praha 7 maacute velkeacute množstviacute brownfieldů (bubny a okoliacute)

vILGUS- přebiacuterali radnici v nepřiacuteliš dobreacutem stavu půl roku

napravovali probleacutemy

- s prezentovanyacutemi projekty se setkal hlavně v zahraničiacute

(př Polsko ndash Lodže je přezdiacutevaacutena Manchester vyacutechodu až

kulturniacute projekty městu daly novyacute smysl -gt budovy ktereacute

přišly o vyacuteznam ho naacutehle ziacuteskaacutevajiacute zpět)27

jaKaacute je v současnosti Praacutece s MěsteM

bINDICS- funkce objektu - neniacute potřeba nutně klaacutest důraz na uměleckeacute aktiv-

ity ndash funkce objektu je zapojeniacute veřejnosti ndash inkluzivnost zaacuteroveň je

podmiacutenkou ufinancovatelnost -gt pak se projekt staacutevaacute funkčniacutem a

hraje roli katalyzaacutetoru

- vztah s městem ndash podmiacutenkou je byacutet transparentniacute ale nevyužiacutevat ji

jako vyacutemluvu (mnoheacute projekty nejsou realizovaacuteny a braacuteniacute se transpar-

entnostiacute na začaacutetku) ndash gaacutebor se svyacutem tyacutemem chce daacutet zaacuteruku ochotu

investovat svou siacutelu potažmo finance

- město vždy bude miacutet fixniacute strukturu např co do byrokracie ndash

nemůže v takoveacute miacuteře generovat naacutepady a realizovat projekty tak

jako nepolitickyacute činitel kteryacute maacute volnou ruku - např nemusiacute vypisovat

veřejneacute soutěže a rovnou myšlenky realizuje

-gt proto bere developery jako partnery

KUbIŠTA- kolik staacutel projekt Jatka78 neniacute důležiteacute posuvnou silou je vše os-

tatniacute (odhodlaacuteniacute kreativita apod)

- alternativy je přehršel naopak Praze chybiacute klasično

- probleacutem je přiacutestup veřejneacute spraacutevy i veřejnopraacutevniacutech meacutediiacute

ndash nedokaacutežou snaze projektů nijak pomoci (viz otviacuteračka Jatek ndash

reportaacutež ze zliacutenskeacuteho kraje o premieacuteře divadleniacute Cesty do pravěku

ndash o Jatkaacutech ani slovo jen v Udaacutelostech v kultuře ndash ty majiacute ale niacutezkou

sledovanost - zaslouženě)

- moraacutelniacute podpora Prahy 7 byla snad důležitějšiacute než finančniacute

- ideaacutelniacute spolupraacutece s městem by byla naacutesledujiacuteciacute poskytnutiacute

objektu ze začaacutetku daacutet zaacutekladniacute podmiacutenky ndash pomoci se spraacutevou

objektu a bezpečnostniacutemi opatřeniacutemi naacutesledně nechat volneacute ruce po

předloženiacute konceptu (tiacutem je umožněna naacuteslednaacute kontrola) kliacutečoveacute je

rovněž nepodepsat smlouvu o zaacutekazu pronaacutejmu ndash pak si na sebe neniacute

možneacute vydělat

KREUZmANNOvAacute- vybalancovat komerčniacute projekty s uměniacutem je naacuteročneacute ndash smlouva o

zaacutekazu komerčniacutech uacutečelů by takeacute naopak ospravedlňovala město či

samotnou instituci k vyacuteraznějšiacutemu financovaacuteniacute na uacutekor uměniacute

vELEK- pro něj je zaacutekaz pronajiacutemaacuteniacute spiacuteše likvidačniacute než omezujiacuteciacute pod-

miacutenky o kteryacutech mluvila Kreuzzigerovaacute

- Stropnickyacute fungoval skvěle v asistenci s pronaacutejmem a důvěrou

jaK Pracovat s brownfieldy

CTIbOR- na straně soukromeacuteho sektoru panuje strach např z nedodrženiacute

dohod

- podmiacutenkou je hledaacuteniacute důvěry na veřejneacute aktivniacute a privaacutetniacute straně

Masare (v PubliKu)- jmenuje dalšiacute pozitivniacute přiacuteklady na Praze 7 ndash studio Alta Stalin

potenciaacutel vidiacute i na Vyacutestavišti

28

29

- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že

nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš

tuto roli

- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů

měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od

vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem

bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že

jen 8 projektu je financovaacuteno městem

- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se

soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute

vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici

- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat

vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco

podniknout

s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute

KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ

kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)

-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti

- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute

obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně

- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem

žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)

- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute

entusiasmus (viz Studio Alta)

- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v

zahraničiacute

- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let

- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash

kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo

ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky

- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města

- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led

politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute

- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor

nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město

vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli

financovat z vlastniacutech peněz

- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program

- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem

automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD

- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do

palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery

Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto

portfolia

- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu

objektu30

31

- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute

bezpečnějšiacute lokality

tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet

- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a

vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme

skrze naše aktivity a postoje

- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů

přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute

čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6

kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury

co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele

CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v

raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy

KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je

komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou

tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize

- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute

projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme

Prahy jako města kultury

KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova

NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a

snažit se ho rozviacutejet

vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema

- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-

dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute

by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)

Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli

uvědomit a veřejně deklarovat

- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou

uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute

vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-

boval v prostřediacute kultury

- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků

jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v

paměti při jednaacuteniacute s nimi)

32

33

tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy

CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute

pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute

nekoncepčnosti a absence vize

- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-

vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde

ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute

mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-

tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už

pouhou naacutevštěvou např NNŽ)

vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k

odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v

Thomayerovyacutech sadech

Kovačević

- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-

nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům

- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash

hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute

34

35

měny apod všichni (př architekti se

stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40

liber na hodinu

- město by mělo začiacutet rozlišovat

majetek jako komerčniacute věc a jako

něco jineacuteho (př kulturu)

ndash tato neschopnost odlišit dva typy

objektů jsou mnohdy důvodem

neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech

budov (viz na dům Na Kocandě)

DĚKUJEMEorganizaacutetor

PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD

konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů

Women Public Space Prague

MgA David Kašpar

manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech

odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy

zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague

fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu

zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute

ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha

sPoluorganizaacutetor

text neprošel jazykovou uacutepravou

Viacutece info na

4+4 dny v pohybu

Page 20: MMB_zaverecna sprava

nejmenšiacute divaacuteky v nemocniciacutech či v dětskyacutech domovech

Revitalizačniacute projekty v současnosti např Zahrada bubec projekt

sochařskeacute zahrady a kreativniacuteho hřiště s budovou studia pro praacuteci s

dětmi v bliacutezkosti Studia bubec

V roce 2014 jsme vytvořili studii rozvoje oblasti v okoliacute Studia bubec

a jejiacute revitalizaci v sochařskyacute interaktiniacute park a pod naacutezvem bUbEC

10 000 m2 kreativity ji realizujeme ve 4 faacuteziacutech

Viacutece informaciacute na httpwwwbubecczinpageo-nas

19

8 Michaela Mixovaacute centruM Pro Kreativniacute PodniKaacuteniacute dePo2015 PlzeŇrok založeniacute 2015

- industriaacutelniacute objekt z roku 1930

- prostor původně obyacutevaly městskeacute dopravniacute podniky ty naacutesledně

přesunuty do nově vystaveneacuteho objektu hala naacutesledně poskytnuta

Plzni2015

- lokalita zajiacutemavaacute i pro developery (15 minut z centra)

- prostor zpřiacutestupnit kreativniacutem průmyslům ndash tiacutem zamezit absolut-

niacutemu financovaacuteniacute z veřejnyacutech zdrojů

1 KREATIVNIacute INKUbaacuteTOR ndash poskytnutiacute prostoru lektorskeacute

kurzy (př o podnikaacuteniacute) ndash již probiacutehaacute testovaacuteniacute jedni z umělců

na zaacutekladě toho již dnes prodaacutevajiacute sveacute vyacuterobky ndash a majiacute vlastniacute

label

2 MAKERSPACE ndash poskytnutiacute materiaacutelů naacutestrojů (funguje na

baacutezi členstviacute) noveacute technologie

3 COWORKINg ndash pronajiacutemaacuteniacute kancelaacuteřiacute

4 OŽIVOVaacuteNIacute PROSTORU AKCEMI (př přednaacutešky o

financovaacuteniacute z evropskyacutech zdrojů)

5 pro veřejnost zřiacutezeniacute KOMUNITNIacute ZAHRADY (DEPO využijiacute i

miacutestniacute obyvateleacute kteřiacute žijiacute i v panelaacuteciacutech apod)

- chybiacute kancelaacuteře rekonstrukce infrastruktury topeniacute a takeacute jistota

a vyacutehled

- inspirace projekty ndsm Amsterdam boxpor Londyacuten etc

---

DEPO2015 je vyacutestupem projektu Plzeň ndash Evropskeacute hlavniacute město kul-

tury 2015 Srdcem DEPO2015 je Centrum pro kreativniacute podnikaacuteniacute

ktereacute propojuje kulturu s byznysem a kreativniacutemi průmysly Depo je

miacutestem kde siacutedliacute pracujiacute tvořiacute prezentujiacute či obchodujiacute start-upy i za-

vedeneacute firmy Komunita kreativniacutech lidiacute se skvělyacutemi naacutepady a touhou

je realizovat maacute možnost projiacutet procesem inkubace tj za asistence a

mentoringu profesionaacutelů z kulturniacutech a kreativniacutech průmyslů nastarto-

vat svůj podnikatelskyacute zaacuteměr může využiacutevat sdiacutelenyacute pracovniacute prostor

otevřenou diacutelnu na vyacuterobu prototypů nebo si pronajmou atelieacuter či

kancelaacuteř DEPO2015 je takeacute siacutedlem rezidenčniacuteho programu OPEN

AiR kteryacute nabiacuteziacute českyacutem umělcům a kreativcům možnost vycestovat

do zahraničiacute a zaacuteroveň zve zahraničniacute kulturniacute sceacutenu do Plzně

Viacutece informaciacute na httpwwwdepo2015cz

20

9 gaacutebor bindics staraacute trŽnica bratislavarok založeniacute 2012

Staraacute tržnica je přeměna uzavřeneacuteho nehostinneacuteho prostoru

- projekt iniciovalo 11 profesionaacutelů (praacutevniacutek fundraiser ad)

- komerčniacute naacutejem 120 000 Kč ročně -gt vyacuteměnou fair spolupraacutece s

městem ndash určitaacute čaacutestka jde bratislavě

- image Tržnice tvořiacute trhy ndash všechny projekty podporujiacute tento zaacutekladniacute

koncept

- vstupniacute prostor rovněž revitalizovaacuten ndash důraz na reprezentativnost

- marketingovyacute produkt ndash navaacutezaacuteniacute na vyacuterobu sodovek dřiacuteve

spojenyacutech s tržniciacute

- rok 2014 106 000 naacutevštěvniacuteků rok 2015 158 0000 naacutevštěvniacuteků

- 5 rozpočtu jde na filantropickeacute uacutečely

- preferuje fundraising před vyacuteraznou spolupraciacute s městem ndash

nezaacutevislost od veřejnyacutech zdrojů

- zvyšovaacuteniacute kvality objektu podpořeno zvyšovaacuteniacutem kvality veřejneacuteho

prostoru ndash př mapovaacuteniacute reklamniacutech ploch sledovaacuteniacute developerskyacutech

projektů (vytvořeniacute pracovnaacutech skupin experti z oblasti etnografie

event managementu praacutev ad) -gt naacutevrhy na využitiacute objektu Novaacute

Jurkovičova teplaacutereň

---

Projekt revitalizaacutecie Starej tržnice s naacutezvom ldquoMestskeacute centrum Staraacute

tržnicardquo vypracovalo občianske združenie Aliancia Staraacute Tržnica v roku

2012 Projekt bol predloženyacute na magistraacutet hlavneacuteho mesta SR bratisla-

va a po zapracovaniacute pripomienok zo strany magistraacutetu poslancov

mestskeacuteho zastupiteľstva a verejnosti 7 februaacutera 2013 schvaacutelilo mest-

skeacute zastupiteľstvo prenaacutejom budovy Aliancii za uacutečelom jeho realizaacutecie

Primaacuternym cieľom projektu je aby sa Staraacute tržnica stala stretaacutevaciacutem

bodom kultuacutery v meste pričom je otvorenaacute rocircznym vekovyacutem

skupinaacutem a poskytuje rozličneacute služby obyvateľom aj naacutevštevniacutekom

mesta

Pri plaacutenovaniacute sme dbali na to aby bol priestor multifunkčnyacute na jednej

strane umožňuje usporaduacutevať plnohodnotneacute trhy na druhej strane sa

mocircže premeniť na priestor pre koncerty konferencie divadelneacute

predstavena Ak je treba dokaacuteže usadiť až 653 naacutevštevniacutekov

Z hľadiska dlhodobej udržateľnosti je docircležiteacute aby budova mohla

sluacutežiť meniacim sa trendom ndash sedem dniacute v tyacuteždni dokaacuteže fungovať ako

tržnica prednaacuteškovaacute saacutela alebo miesto pre podujatia

Viacutece informaciacute na httpstaratrznicasko-nas

21

22

Před sympoziem jsme rozeslali řečniacutekům a hostům kteřiacute se věnujiacute

spraacutevě budov dotazniacutek jehož ciacutelem bylo připravit se na diskusi a

zmapovat dobreacute a špatneacute zkušenosti a to co respondenti vniacutemajiacute

jako svůj přiacutenos městu

1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe

2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec

3 co byste dnes udělali jinaK

4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali

5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města

Na dotazniacutek odpovědělo 9 respondentů s těmito projekty

Stara Tržnica (bratislava) Radlickaacute kulturniacute sportovna - Fashion

garage - Kavaacuterna v ulice Stroupežnickeacuteho (Praha) Plechaacuterna (Praha

Kreativniacute zoacutena DEPO2015 (Plzeň) Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov (Praha)

Jatka78 (Praha) bajkazyl (Praha) Studio bubec (Praha) PONEC -

divadlo pro tanec (Praha)

4 VYacuteSLEDKY DOTAZNIacuteKOVEacuteHO ŠETŘENIacute1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe

KOmUNITAbudovaacuteniacute zapojeniacute komunity divaacuteci 7

PROGRAmProgram (rozšiřuje se kvalita pravidla pro nekomerčniacute

niacutezkoprahoveacute udržitelneacute inkluzivniacute programy) 4

KAPACITYRekonstrukce prostoru 3

Našli jsme miacutesto na lsquotrhursquo 3

Vytvořili jsme finančně udržitelnyacute plaacuten (kombinace

soukromyacutech veřejnyacutech financiacute přiacutepadně niacutezkeacute

provozniacute naacuteklady) 2

Nadšeniacute teamu 2

Vytvořili jsme profesionaacutelniacute team 1

vZTAHYSpolupraacutece s MČ P3 (Matěj Stropnickyacute) 1

23

2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec

KAPACITY Nedostatek financiacute probleacutem přesvědčit grantoveacute komise že

projekt si zasloužiacute většiacute podporu 4

Nedostatek lidiacute (team) nedostatečnyacute management 2

Nemožnost využiacutevat okoliacute budovy nedostatek prostoru 2

Kraacutetkodobeacute smlouvy 1

Časovaacute deacutelka rekonstrukce 1

vZTAHY Nemožnost sdiacutelet kreativitu teamu s vlastniacutekem nemovitosti

a spolu rozviacutejet projekt 1

Ne nejlepšiacute vztah s magistraacutetem kteryacute se promiacutetaacute do denniacute

komunikace 1

Vztahy s MČ lokaacutelniacutemi siacutetěmi 1

Nezaacutejem širokeacuteho publika o program 1

3 co byste dnes udělali jinaK

KAPACITYNejdřiacuteve definovat organizačniacute strukturu a zajištěniacute financiacute předtiacutem

než půjdeme do nepřiměřeně ambicioacutezniacuteho programu 2

Lepšiacute odhady časů a naacutekladů na rekonstrukce 1

Prostor - vlastnictviacuteKonverze budovy ne v obecniacutem vlastnictviacute (ideaacutel vlastnictviacute silneacute

firmy s veřejnyacutem působeniacutem např Českaacute pošta Českeacute draacutehy) 1

KOmUNIKACE vZTAHYViacutece komunikace s politiky MČ a jejich zapojovaacuteniacute do tvorby pro-

gramu a obnovy budovy 1

Jako jedinec bych udělal všechno jinak ale ve spolupraacuteci se

učiacuteme hledat funkčniacute řešeniacute 1

Většiacute suverenita projektu nezaacutevislost na MČ a partnerů 1

DALŠiacuteProgram 1

Jsme spokojeni nic bychom neměnili 1

24

4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali

SPOLUPRAacuteCIZapojeniacute do plaacutenovaacuteniacute města lsquoMaacuteme přece dostatek znalostiacutersquo

legitimniacute partner respekt města vůči teacuteto tvůrčiacute lsquodeveloperskeacutersquo

činnosti 4

Důvěra v obsah kteryacute tvořiacuteme začleněniacute našeho programu do

dramaturgie kulturniacuteho odboru MČ 1

Respekt k aktivitě zdola pouličniacutemu životu 1

finančniacute sPoluUacutečastDlouhodobyacute grant financovaacuteniacute pronaacutejem za vyacutehodneacute podmiacutenky

3

LEGISLATIvNiacute PODPORADlouhodobyacute kontrakt 2

Zjednodušenaacute povoleniacute pro uměleckeacute akce ve veřejneacutem

prostoru 1

mEDIAacuteLNiacute PODPORA

Mediaacutelniacute podpora citylighty 1

5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města

1 PROSTOR Oživeniacute miacutesta vznik chybějiacuteciacuteho prostoru katalyzaacutetor 5

Zaacutechrana zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovitosti 3

Udržitelnost šetrnost (jako vyacutechovnyacute aspekt miacutesta) 1

2 KOmUNITA vZTAHY

Noveacute publikum lideacute v miacutestě propojeniacute komunit

(uměleckaacute residenčniacute) na lokaacutelniacute ale i naacuterodniacute uacuterovni 7

Sociaacutelniacute kontrola zvyacutešeniacute bezpečnosti podchyceniacute

probleacutemoveacute mlaacutedeže 3

Inspirace jinyacutech iniciatiacutev k založeniacute vlastniacutech projektů 2

Prolomeniacute barieacuter (mentaacutelniacute byrokratickeacute) směrem k uspořaacutedaacuteniacute

akciacute ve veřejneacutem prostoru 1

Precedent - je to vůbec možneacute 1

3 PROGRAmNovaacute teacutemata uměleckeacute kreativniacute programy pro město 1

25

265 ZAacutePIS Z DEBATY

5 ZAacutePIS DEBATY

K prezentujiacuteciacutem řečniacutekům přibyli na debatu

hanKa tŘeŠtiacuteKovaacute radniacute Pro Kulturu Praha 7toMaacuteŠ ctibor byacutevalyacute Ředitel institutu Pro Plaacutenovaacuteniacute a rozvoj PrahyPetr vilgus Miacutestostarosta Mč Praha 8

- analyacuteza prezentaciacute všechny projekty dopomohly sveacute

lokalitě k oživeniacute prostoru zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovi-

tosti nebo udržitelnosti lokality

Pohled ze strany MěstsKyacutech zastuPitelů

tŘeŠtiacuteKovaacute - představuje pohled ze strany města

- zaacutestupce městskeacute samospraacutevy

- přiacutenos projektů vidiacute vedle vyacuteše zmiacuteněnyacutech i v tzv kulturniacute

korozi (viz Jatka78)

- tržnici v Holešoviciacutech chce proměnit nejen v kulturniacute ale i

gastronomickeacute centrum

- Praha 7 maacute velkeacute množstviacute brownfieldů (bubny a okoliacute)

vILGUS- přebiacuterali radnici v nepřiacuteliš dobreacutem stavu půl roku

napravovali probleacutemy

- s prezentovanyacutemi projekty se setkal hlavně v zahraničiacute

(př Polsko ndash Lodže je přezdiacutevaacutena Manchester vyacutechodu až

kulturniacute projekty městu daly novyacute smysl -gt budovy ktereacute

přišly o vyacuteznam ho naacutehle ziacuteskaacutevajiacute zpět)27

jaKaacute je v současnosti Praacutece s MěsteM

bINDICS- funkce objektu - neniacute potřeba nutně klaacutest důraz na uměleckeacute aktiv-

ity ndash funkce objektu je zapojeniacute veřejnosti ndash inkluzivnost zaacuteroveň je

podmiacutenkou ufinancovatelnost -gt pak se projekt staacutevaacute funkčniacutem a

hraje roli katalyzaacutetoru

- vztah s městem ndash podmiacutenkou je byacutet transparentniacute ale nevyužiacutevat ji

jako vyacutemluvu (mnoheacute projekty nejsou realizovaacuteny a braacuteniacute se transpar-

entnostiacute na začaacutetku) ndash gaacutebor se svyacutem tyacutemem chce daacutet zaacuteruku ochotu

investovat svou siacutelu potažmo finance

- město vždy bude miacutet fixniacute strukturu např co do byrokracie ndash

nemůže v takoveacute miacuteře generovat naacutepady a realizovat projekty tak

jako nepolitickyacute činitel kteryacute maacute volnou ruku - např nemusiacute vypisovat

veřejneacute soutěže a rovnou myšlenky realizuje

-gt proto bere developery jako partnery

KUbIŠTA- kolik staacutel projekt Jatka78 neniacute důležiteacute posuvnou silou je vše os-

tatniacute (odhodlaacuteniacute kreativita apod)

- alternativy je přehršel naopak Praze chybiacute klasično

- probleacutem je přiacutestup veřejneacute spraacutevy i veřejnopraacutevniacutech meacutediiacute

ndash nedokaacutežou snaze projektů nijak pomoci (viz otviacuteračka Jatek ndash

reportaacutež ze zliacutenskeacuteho kraje o premieacuteře divadleniacute Cesty do pravěku

ndash o Jatkaacutech ani slovo jen v Udaacutelostech v kultuře ndash ty majiacute ale niacutezkou

sledovanost - zaslouženě)

- moraacutelniacute podpora Prahy 7 byla snad důležitějšiacute než finančniacute

- ideaacutelniacute spolupraacutece s městem by byla naacutesledujiacuteciacute poskytnutiacute

objektu ze začaacutetku daacutet zaacutekladniacute podmiacutenky ndash pomoci se spraacutevou

objektu a bezpečnostniacutemi opatřeniacutemi naacutesledně nechat volneacute ruce po

předloženiacute konceptu (tiacutem je umožněna naacuteslednaacute kontrola) kliacutečoveacute je

rovněž nepodepsat smlouvu o zaacutekazu pronaacutejmu ndash pak si na sebe neniacute

možneacute vydělat

KREUZmANNOvAacute- vybalancovat komerčniacute projekty s uměniacutem je naacuteročneacute ndash smlouva o

zaacutekazu komerčniacutech uacutečelů by takeacute naopak ospravedlňovala město či

samotnou instituci k vyacuteraznějšiacutemu financovaacuteniacute na uacutekor uměniacute

vELEK- pro něj je zaacutekaz pronajiacutemaacuteniacute spiacuteše likvidačniacute než omezujiacuteciacute pod-

miacutenky o kteryacutech mluvila Kreuzzigerovaacute

- Stropnickyacute fungoval skvěle v asistenci s pronaacutejmem a důvěrou

jaK Pracovat s brownfieldy

CTIbOR- na straně soukromeacuteho sektoru panuje strach např z nedodrženiacute

dohod

- podmiacutenkou je hledaacuteniacute důvěry na veřejneacute aktivniacute a privaacutetniacute straně

Masare (v PubliKu)- jmenuje dalšiacute pozitivniacute přiacuteklady na Praze 7 ndash studio Alta Stalin

potenciaacutel vidiacute i na Vyacutestavišti

28

29

- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že

nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš

tuto roli

- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů

měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od

vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem

bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že

jen 8 projektu je financovaacuteno městem

- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se

soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute

vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici

- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat

vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco

podniknout

s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute

KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ

kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)

-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti

- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute

obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně

- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem

žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)

- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute

entusiasmus (viz Studio Alta)

- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v

zahraničiacute

- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let

- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash

kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo

ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky

- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města

- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led

politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute

- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor

nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město

vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli

financovat z vlastniacutech peněz

- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program

- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem

automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD

- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do

palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery

Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto

portfolia

- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu

objektu30

31

- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute

bezpečnějšiacute lokality

tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet

- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a

vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme

skrze naše aktivity a postoje

- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů

přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute

čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6

kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury

co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele

CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v

raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy

KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je

komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou

tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize

- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute

projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme

Prahy jako města kultury

KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova

NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a

snažit se ho rozviacutejet

vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema

- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-

dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute

by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)

Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli

uvědomit a veřejně deklarovat

- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou

uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute

vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-

boval v prostřediacute kultury

- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků

jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v

paměti při jednaacuteniacute s nimi)

32

33

tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy

CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute

pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute

nekoncepčnosti a absence vize

- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-

vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde

ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute

mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-

tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už

pouhou naacutevštěvou např NNŽ)

vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k

odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v

Thomayerovyacutech sadech

Kovačević

- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-

nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům

- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash

hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute

34

35

měny apod všichni (př architekti se

stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40

liber na hodinu

- město by mělo začiacutet rozlišovat

majetek jako komerčniacute věc a jako

něco jineacuteho (př kulturu)

ndash tato neschopnost odlišit dva typy

objektů jsou mnohdy důvodem

neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech

budov (viz na dům Na Kocandě)

DĚKUJEMEorganizaacutetor

PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD

konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů

Women Public Space Prague

MgA David Kašpar

manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech

odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy

zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague

fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu

zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute

ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha

sPoluorganizaacutetor

text neprošel jazykovou uacutepravou

Viacutece info na

4+4 dny v pohybu

Page 21: MMB_zaverecna sprava

8 Michaela Mixovaacute centruM Pro Kreativniacute PodniKaacuteniacute dePo2015 PlzeŇrok založeniacute 2015

- industriaacutelniacute objekt z roku 1930

- prostor původně obyacutevaly městskeacute dopravniacute podniky ty naacutesledně

přesunuty do nově vystaveneacuteho objektu hala naacutesledně poskytnuta

Plzni2015

- lokalita zajiacutemavaacute i pro developery (15 minut z centra)

- prostor zpřiacutestupnit kreativniacutem průmyslům ndash tiacutem zamezit absolut-

niacutemu financovaacuteniacute z veřejnyacutech zdrojů

1 KREATIVNIacute INKUbaacuteTOR ndash poskytnutiacute prostoru lektorskeacute

kurzy (př o podnikaacuteniacute) ndash již probiacutehaacute testovaacuteniacute jedni z umělců

na zaacutekladě toho již dnes prodaacutevajiacute sveacute vyacuterobky ndash a majiacute vlastniacute

label

2 MAKERSPACE ndash poskytnutiacute materiaacutelů naacutestrojů (funguje na

baacutezi členstviacute) noveacute technologie

3 COWORKINg ndash pronajiacutemaacuteniacute kancelaacuteřiacute

4 OŽIVOVaacuteNIacute PROSTORU AKCEMI (př přednaacutešky o

financovaacuteniacute z evropskyacutech zdrojů)

5 pro veřejnost zřiacutezeniacute KOMUNITNIacute ZAHRADY (DEPO využijiacute i

miacutestniacute obyvateleacute kteřiacute žijiacute i v panelaacuteciacutech apod)

- chybiacute kancelaacuteře rekonstrukce infrastruktury topeniacute a takeacute jistota

a vyacutehled

- inspirace projekty ndsm Amsterdam boxpor Londyacuten etc

---

DEPO2015 je vyacutestupem projektu Plzeň ndash Evropskeacute hlavniacute město kul-

tury 2015 Srdcem DEPO2015 je Centrum pro kreativniacute podnikaacuteniacute

ktereacute propojuje kulturu s byznysem a kreativniacutemi průmysly Depo je

miacutestem kde siacutedliacute pracujiacute tvořiacute prezentujiacute či obchodujiacute start-upy i za-

vedeneacute firmy Komunita kreativniacutech lidiacute se skvělyacutemi naacutepady a touhou

je realizovat maacute možnost projiacutet procesem inkubace tj za asistence a

mentoringu profesionaacutelů z kulturniacutech a kreativniacutech průmyslů nastarto-

vat svůj podnikatelskyacute zaacuteměr může využiacutevat sdiacutelenyacute pracovniacute prostor

otevřenou diacutelnu na vyacuterobu prototypů nebo si pronajmou atelieacuter či

kancelaacuteř DEPO2015 je takeacute siacutedlem rezidenčniacuteho programu OPEN

AiR kteryacute nabiacuteziacute českyacutem umělcům a kreativcům možnost vycestovat

do zahraničiacute a zaacuteroveň zve zahraničniacute kulturniacute sceacutenu do Plzně

Viacutece informaciacute na httpwwwdepo2015cz

20

9 gaacutebor bindics staraacute trŽnica bratislavarok založeniacute 2012

Staraacute tržnica je přeměna uzavřeneacuteho nehostinneacuteho prostoru

- projekt iniciovalo 11 profesionaacutelů (praacutevniacutek fundraiser ad)

- komerčniacute naacutejem 120 000 Kč ročně -gt vyacuteměnou fair spolupraacutece s

městem ndash určitaacute čaacutestka jde bratislavě

- image Tržnice tvořiacute trhy ndash všechny projekty podporujiacute tento zaacutekladniacute

koncept

- vstupniacute prostor rovněž revitalizovaacuten ndash důraz na reprezentativnost

- marketingovyacute produkt ndash navaacutezaacuteniacute na vyacuterobu sodovek dřiacuteve

spojenyacutech s tržniciacute

- rok 2014 106 000 naacutevštěvniacuteků rok 2015 158 0000 naacutevštěvniacuteků

- 5 rozpočtu jde na filantropickeacute uacutečely

- preferuje fundraising před vyacuteraznou spolupraciacute s městem ndash

nezaacutevislost od veřejnyacutech zdrojů

- zvyšovaacuteniacute kvality objektu podpořeno zvyšovaacuteniacutem kvality veřejneacuteho

prostoru ndash př mapovaacuteniacute reklamniacutech ploch sledovaacuteniacute developerskyacutech

projektů (vytvořeniacute pracovnaacutech skupin experti z oblasti etnografie

event managementu praacutev ad) -gt naacutevrhy na využitiacute objektu Novaacute

Jurkovičova teplaacutereň

---

Projekt revitalizaacutecie Starej tržnice s naacutezvom ldquoMestskeacute centrum Staraacute

tržnicardquo vypracovalo občianske združenie Aliancia Staraacute Tržnica v roku

2012 Projekt bol predloženyacute na magistraacutet hlavneacuteho mesta SR bratisla-

va a po zapracovaniacute pripomienok zo strany magistraacutetu poslancov

mestskeacuteho zastupiteľstva a verejnosti 7 februaacutera 2013 schvaacutelilo mest-

skeacute zastupiteľstvo prenaacutejom budovy Aliancii za uacutečelom jeho realizaacutecie

Primaacuternym cieľom projektu je aby sa Staraacute tržnica stala stretaacutevaciacutem

bodom kultuacutery v meste pričom je otvorenaacute rocircznym vekovyacutem

skupinaacutem a poskytuje rozličneacute služby obyvateľom aj naacutevštevniacutekom

mesta

Pri plaacutenovaniacute sme dbali na to aby bol priestor multifunkčnyacute na jednej

strane umožňuje usporaduacutevať plnohodnotneacute trhy na druhej strane sa

mocircže premeniť na priestor pre koncerty konferencie divadelneacute

predstavena Ak je treba dokaacuteže usadiť až 653 naacutevštevniacutekov

Z hľadiska dlhodobej udržateľnosti je docircležiteacute aby budova mohla

sluacutežiť meniacim sa trendom ndash sedem dniacute v tyacuteždni dokaacuteže fungovať ako

tržnica prednaacuteškovaacute saacutela alebo miesto pre podujatia

Viacutece informaciacute na httpstaratrznicasko-nas

21

22

Před sympoziem jsme rozeslali řečniacutekům a hostům kteřiacute se věnujiacute

spraacutevě budov dotazniacutek jehož ciacutelem bylo připravit se na diskusi a

zmapovat dobreacute a špatneacute zkušenosti a to co respondenti vniacutemajiacute

jako svůj přiacutenos městu

1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe

2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec

3 co byste dnes udělali jinaK

4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali

5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města

Na dotazniacutek odpovědělo 9 respondentů s těmito projekty

Stara Tržnica (bratislava) Radlickaacute kulturniacute sportovna - Fashion

garage - Kavaacuterna v ulice Stroupežnickeacuteho (Praha) Plechaacuterna (Praha

Kreativniacute zoacutena DEPO2015 (Plzeň) Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov (Praha)

Jatka78 (Praha) bajkazyl (Praha) Studio bubec (Praha) PONEC -

divadlo pro tanec (Praha)

4 VYacuteSLEDKY DOTAZNIacuteKOVEacuteHO ŠETŘENIacute1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe

KOmUNITAbudovaacuteniacute zapojeniacute komunity divaacuteci 7

PROGRAmProgram (rozšiřuje se kvalita pravidla pro nekomerčniacute

niacutezkoprahoveacute udržitelneacute inkluzivniacute programy) 4

KAPACITYRekonstrukce prostoru 3

Našli jsme miacutesto na lsquotrhursquo 3

Vytvořili jsme finančně udržitelnyacute plaacuten (kombinace

soukromyacutech veřejnyacutech financiacute přiacutepadně niacutezkeacute

provozniacute naacuteklady) 2

Nadšeniacute teamu 2

Vytvořili jsme profesionaacutelniacute team 1

vZTAHYSpolupraacutece s MČ P3 (Matěj Stropnickyacute) 1

23

2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec

KAPACITY Nedostatek financiacute probleacutem přesvědčit grantoveacute komise že

projekt si zasloužiacute většiacute podporu 4

Nedostatek lidiacute (team) nedostatečnyacute management 2

Nemožnost využiacutevat okoliacute budovy nedostatek prostoru 2

Kraacutetkodobeacute smlouvy 1

Časovaacute deacutelka rekonstrukce 1

vZTAHY Nemožnost sdiacutelet kreativitu teamu s vlastniacutekem nemovitosti

a spolu rozviacutejet projekt 1

Ne nejlepšiacute vztah s magistraacutetem kteryacute se promiacutetaacute do denniacute

komunikace 1

Vztahy s MČ lokaacutelniacutemi siacutetěmi 1

Nezaacutejem širokeacuteho publika o program 1

3 co byste dnes udělali jinaK

KAPACITYNejdřiacuteve definovat organizačniacute strukturu a zajištěniacute financiacute předtiacutem

než půjdeme do nepřiměřeně ambicioacutezniacuteho programu 2

Lepšiacute odhady časů a naacutekladů na rekonstrukce 1

Prostor - vlastnictviacuteKonverze budovy ne v obecniacutem vlastnictviacute (ideaacutel vlastnictviacute silneacute

firmy s veřejnyacutem působeniacutem např Českaacute pošta Českeacute draacutehy) 1

KOmUNIKACE vZTAHYViacutece komunikace s politiky MČ a jejich zapojovaacuteniacute do tvorby pro-

gramu a obnovy budovy 1

Jako jedinec bych udělal všechno jinak ale ve spolupraacuteci se

učiacuteme hledat funkčniacute řešeniacute 1

Většiacute suverenita projektu nezaacutevislost na MČ a partnerů 1

DALŠiacuteProgram 1

Jsme spokojeni nic bychom neměnili 1

24

4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali

SPOLUPRAacuteCIZapojeniacute do plaacutenovaacuteniacute města lsquoMaacuteme přece dostatek znalostiacutersquo

legitimniacute partner respekt města vůči teacuteto tvůrčiacute lsquodeveloperskeacutersquo

činnosti 4

Důvěra v obsah kteryacute tvořiacuteme začleněniacute našeho programu do

dramaturgie kulturniacuteho odboru MČ 1

Respekt k aktivitě zdola pouličniacutemu životu 1

finančniacute sPoluUacutečastDlouhodobyacute grant financovaacuteniacute pronaacutejem za vyacutehodneacute podmiacutenky

3

LEGISLATIvNiacute PODPORADlouhodobyacute kontrakt 2

Zjednodušenaacute povoleniacute pro uměleckeacute akce ve veřejneacutem

prostoru 1

mEDIAacuteLNiacute PODPORA

Mediaacutelniacute podpora citylighty 1

5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města

1 PROSTOR Oživeniacute miacutesta vznik chybějiacuteciacuteho prostoru katalyzaacutetor 5

Zaacutechrana zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovitosti 3

Udržitelnost šetrnost (jako vyacutechovnyacute aspekt miacutesta) 1

2 KOmUNITA vZTAHY

Noveacute publikum lideacute v miacutestě propojeniacute komunit

(uměleckaacute residenčniacute) na lokaacutelniacute ale i naacuterodniacute uacuterovni 7

Sociaacutelniacute kontrola zvyacutešeniacute bezpečnosti podchyceniacute

probleacutemoveacute mlaacutedeže 3

Inspirace jinyacutech iniciatiacutev k založeniacute vlastniacutech projektů 2

Prolomeniacute barieacuter (mentaacutelniacute byrokratickeacute) směrem k uspořaacutedaacuteniacute

akciacute ve veřejneacutem prostoru 1

Precedent - je to vůbec možneacute 1

3 PROGRAmNovaacute teacutemata uměleckeacute kreativniacute programy pro město 1

25

265 ZAacutePIS Z DEBATY

5 ZAacutePIS DEBATY

K prezentujiacuteciacutem řečniacutekům přibyli na debatu

hanKa tŘeŠtiacuteKovaacute radniacute Pro Kulturu Praha 7toMaacuteŠ ctibor byacutevalyacute Ředitel institutu Pro Plaacutenovaacuteniacute a rozvoj PrahyPetr vilgus Miacutestostarosta Mč Praha 8

- analyacuteza prezentaciacute všechny projekty dopomohly sveacute

lokalitě k oživeniacute prostoru zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovi-

tosti nebo udržitelnosti lokality

Pohled ze strany MěstsKyacutech zastuPitelů

tŘeŠtiacuteKovaacute - představuje pohled ze strany města

- zaacutestupce městskeacute samospraacutevy

- přiacutenos projektů vidiacute vedle vyacuteše zmiacuteněnyacutech i v tzv kulturniacute

korozi (viz Jatka78)

- tržnici v Holešoviciacutech chce proměnit nejen v kulturniacute ale i

gastronomickeacute centrum

- Praha 7 maacute velkeacute množstviacute brownfieldů (bubny a okoliacute)

vILGUS- přebiacuterali radnici v nepřiacuteliš dobreacutem stavu půl roku

napravovali probleacutemy

- s prezentovanyacutemi projekty se setkal hlavně v zahraničiacute

(př Polsko ndash Lodže je přezdiacutevaacutena Manchester vyacutechodu až

kulturniacute projekty městu daly novyacute smysl -gt budovy ktereacute

přišly o vyacuteznam ho naacutehle ziacuteskaacutevajiacute zpět)27

jaKaacute je v současnosti Praacutece s MěsteM

bINDICS- funkce objektu - neniacute potřeba nutně klaacutest důraz na uměleckeacute aktiv-

ity ndash funkce objektu je zapojeniacute veřejnosti ndash inkluzivnost zaacuteroveň je

podmiacutenkou ufinancovatelnost -gt pak se projekt staacutevaacute funkčniacutem a

hraje roli katalyzaacutetoru

- vztah s městem ndash podmiacutenkou je byacutet transparentniacute ale nevyužiacutevat ji

jako vyacutemluvu (mnoheacute projekty nejsou realizovaacuteny a braacuteniacute se transpar-

entnostiacute na začaacutetku) ndash gaacutebor se svyacutem tyacutemem chce daacutet zaacuteruku ochotu

investovat svou siacutelu potažmo finance

- město vždy bude miacutet fixniacute strukturu např co do byrokracie ndash

nemůže v takoveacute miacuteře generovat naacutepady a realizovat projekty tak

jako nepolitickyacute činitel kteryacute maacute volnou ruku - např nemusiacute vypisovat

veřejneacute soutěže a rovnou myšlenky realizuje

-gt proto bere developery jako partnery

KUbIŠTA- kolik staacutel projekt Jatka78 neniacute důležiteacute posuvnou silou je vše os-

tatniacute (odhodlaacuteniacute kreativita apod)

- alternativy je přehršel naopak Praze chybiacute klasično

- probleacutem je přiacutestup veřejneacute spraacutevy i veřejnopraacutevniacutech meacutediiacute

ndash nedokaacutežou snaze projektů nijak pomoci (viz otviacuteračka Jatek ndash

reportaacutež ze zliacutenskeacuteho kraje o premieacuteře divadleniacute Cesty do pravěku

ndash o Jatkaacutech ani slovo jen v Udaacutelostech v kultuře ndash ty majiacute ale niacutezkou

sledovanost - zaslouženě)

- moraacutelniacute podpora Prahy 7 byla snad důležitějšiacute než finančniacute

- ideaacutelniacute spolupraacutece s městem by byla naacutesledujiacuteciacute poskytnutiacute

objektu ze začaacutetku daacutet zaacutekladniacute podmiacutenky ndash pomoci se spraacutevou

objektu a bezpečnostniacutemi opatřeniacutemi naacutesledně nechat volneacute ruce po

předloženiacute konceptu (tiacutem je umožněna naacuteslednaacute kontrola) kliacutečoveacute je

rovněž nepodepsat smlouvu o zaacutekazu pronaacutejmu ndash pak si na sebe neniacute

možneacute vydělat

KREUZmANNOvAacute- vybalancovat komerčniacute projekty s uměniacutem je naacuteročneacute ndash smlouva o

zaacutekazu komerčniacutech uacutečelů by takeacute naopak ospravedlňovala město či

samotnou instituci k vyacuteraznějšiacutemu financovaacuteniacute na uacutekor uměniacute

vELEK- pro něj je zaacutekaz pronajiacutemaacuteniacute spiacuteše likvidačniacute než omezujiacuteciacute pod-

miacutenky o kteryacutech mluvila Kreuzzigerovaacute

- Stropnickyacute fungoval skvěle v asistenci s pronaacutejmem a důvěrou

jaK Pracovat s brownfieldy

CTIbOR- na straně soukromeacuteho sektoru panuje strach např z nedodrženiacute

dohod

- podmiacutenkou je hledaacuteniacute důvěry na veřejneacute aktivniacute a privaacutetniacute straně

Masare (v PubliKu)- jmenuje dalšiacute pozitivniacute přiacuteklady na Praze 7 ndash studio Alta Stalin

potenciaacutel vidiacute i na Vyacutestavišti

28

29

- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že

nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš

tuto roli

- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů

měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od

vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem

bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že

jen 8 projektu je financovaacuteno městem

- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se

soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute

vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici

- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat

vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco

podniknout

s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute

KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ

kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)

-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti

- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute

obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně

- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem

žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)

- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute

entusiasmus (viz Studio Alta)

- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v

zahraničiacute

- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let

- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash

kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo

ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky

- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města

- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led

politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute

- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor

nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město

vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli

financovat z vlastniacutech peněz

- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program

- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem

automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD

- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do

palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery

Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto

portfolia

- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu

objektu30

31

- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute

bezpečnějšiacute lokality

tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet

- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a

vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme

skrze naše aktivity a postoje

- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů

přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute

čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6

kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury

co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele

CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v

raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy

KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je

komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou

tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize

- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute

projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme

Prahy jako města kultury

KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova

NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a

snažit se ho rozviacutejet

vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema

- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-

dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute

by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)

Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli

uvědomit a veřejně deklarovat

- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou

uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute

vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-

boval v prostřediacute kultury

- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků

jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v

paměti při jednaacuteniacute s nimi)

32

33

tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy

CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute

pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute

nekoncepčnosti a absence vize

- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-

vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde

ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute

mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-

tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už

pouhou naacutevštěvou např NNŽ)

vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k

odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v

Thomayerovyacutech sadech

Kovačević

- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-

nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům

- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash

hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute

34

35

měny apod všichni (př architekti se

stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40

liber na hodinu

- město by mělo začiacutet rozlišovat

majetek jako komerčniacute věc a jako

něco jineacuteho (př kulturu)

ndash tato neschopnost odlišit dva typy

objektů jsou mnohdy důvodem

neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech

budov (viz na dům Na Kocandě)

DĚKUJEMEorganizaacutetor

PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD

konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů

Women Public Space Prague

MgA David Kašpar

manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech

odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy

zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague

fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu

zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute

ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha

sPoluorganizaacutetor

text neprošel jazykovou uacutepravou

Viacutece info na

4+4 dny v pohybu

Page 22: MMB_zaverecna sprava

9 gaacutebor bindics staraacute trŽnica bratislavarok založeniacute 2012

Staraacute tržnica je přeměna uzavřeneacuteho nehostinneacuteho prostoru

- projekt iniciovalo 11 profesionaacutelů (praacutevniacutek fundraiser ad)

- komerčniacute naacutejem 120 000 Kč ročně -gt vyacuteměnou fair spolupraacutece s

městem ndash určitaacute čaacutestka jde bratislavě

- image Tržnice tvořiacute trhy ndash všechny projekty podporujiacute tento zaacutekladniacute

koncept

- vstupniacute prostor rovněž revitalizovaacuten ndash důraz na reprezentativnost

- marketingovyacute produkt ndash navaacutezaacuteniacute na vyacuterobu sodovek dřiacuteve

spojenyacutech s tržniciacute

- rok 2014 106 000 naacutevštěvniacuteků rok 2015 158 0000 naacutevštěvniacuteků

- 5 rozpočtu jde na filantropickeacute uacutečely

- preferuje fundraising před vyacuteraznou spolupraciacute s městem ndash

nezaacutevislost od veřejnyacutech zdrojů

- zvyšovaacuteniacute kvality objektu podpořeno zvyšovaacuteniacutem kvality veřejneacuteho

prostoru ndash př mapovaacuteniacute reklamniacutech ploch sledovaacuteniacute developerskyacutech

projektů (vytvořeniacute pracovnaacutech skupin experti z oblasti etnografie

event managementu praacutev ad) -gt naacutevrhy na využitiacute objektu Novaacute

Jurkovičova teplaacutereň

---

Projekt revitalizaacutecie Starej tržnice s naacutezvom ldquoMestskeacute centrum Staraacute

tržnicardquo vypracovalo občianske združenie Aliancia Staraacute Tržnica v roku

2012 Projekt bol predloženyacute na magistraacutet hlavneacuteho mesta SR bratisla-

va a po zapracovaniacute pripomienok zo strany magistraacutetu poslancov

mestskeacuteho zastupiteľstva a verejnosti 7 februaacutera 2013 schvaacutelilo mest-

skeacute zastupiteľstvo prenaacutejom budovy Aliancii za uacutečelom jeho realizaacutecie

Primaacuternym cieľom projektu je aby sa Staraacute tržnica stala stretaacutevaciacutem

bodom kultuacutery v meste pričom je otvorenaacute rocircznym vekovyacutem

skupinaacutem a poskytuje rozličneacute služby obyvateľom aj naacutevštevniacutekom

mesta

Pri plaacutenovaniacute sme dbali na to aby bol priestor multifunkčnyacute na jednej

strane umožňuje usporaduacutevať plnohodnotneacute trhy na druhej strane sa

mocircže premeniť na priestor pre koncerty konferencie divadelneacute

predstavena Ak je treba dokaacuteže usadiť až 653 naacutevštevniacutekov

Z hľadiska dlhodobej udržateľnosti je docircležiteacute aby budova mohla

sluacutežiť meniacim sa trendom ndash sedem dniacute v tyacuteždni dokaacuteže fungovať ako

tržnica prednaacuteškovaacute saacutela alebo miesto pre podujatia

Viacutece informaciacute na httpstaratrznicasko-nas

21

22

Před sympoziem jsme rozeslali řečniacutekům a hostům kteřiacute se věnujiacute

spraacutevě budov dotazniacutek jehož ciacutelem bylo připravit se na diskusi a

zmapovat dobreacute a špatneacute zkušenosti a to co respondenti vniacutemajiacute

jako svůj přiacutenos městu

1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe

2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec

3 co byste dnes udělali jinaK

4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali

5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města

Na dotazniacutek odpovědělo 9 respondentů s těmito projekty

Stara Tržnica (bratislava) Radlickaacute kulturniacute sportovna - Fashion

garage - Kavaacuterna v ulice Stroupežnickeacuteho (Praha) Plechaacuterna (Praha

Kreativniacute zoacutena DEPO2015 (Plzeň) Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov (Praha)

Jatka78 (Praha) bajkazyl (Praha) Studio bubec (Praha) PONEC -

divadlo pro tanec (Praha)

4 VYacuteSLEDKY DOTAZNIacuteKOVEacuteHO ŠETŘENIacute1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe

KOmUNITAbudovaacuteniacute zapojeniacute komunity divaacuteci 7

PROGRAmProgram (rozšiřuje se kvalita pravidla pro nekomerčniacute

niacutezkoprahoveacute udržitelneacute inkluzivniacute programy) 4

KAPACITYRekonstrukce prostoru 3

Našli jsme miacutesto na lsquotrhursquo 3

Vytvořili jsme finančně udržitelnyacute plaacuten (kombinace

soukromyacutech veřejnyacutech financiacute přiacutepadně niacutezkeacute

provozniacute naacuteklady) 2

Nadšeniacute teamu 2

Vytvořili jsme profesionaacutelniacute team 1

vZTAHYSpolupraacutece s MČ P3 (Matěj Stropnickyacute) 1

23

2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec

KAPACITY Nedostatek financiacute probleacutem přesvědčit grantoveacute komise že

projekt si zasloužiacute většiacute podporu 4

Nedostatek lidiacute (team) nedostatečnyacute management 2

Nemožnost využiacutevat okoliacute budovy nedostatek prostoru 2

Kraacutetkodobeacute smlouvy 1

Časovaacute deacutelka rekonstrukce 1

vZTAHY Nemožnost sdiacutelet kreativitu teamu s vlastniacutekem nemovitosti

a spolu rozviacutejet projekt 1

Ne nejlepšiacute vztah s magistraacutetem kteryacute se promiacutetaacute do denniacute

komunikace 1

Vztahy s MČ lokaacutelniacutemi siacutetěmi 1

Nezaacutejem širokeacuteho publika o program 1

3 co byste dnes udělali jinaK

KAPACITYNejdřiacuteve definovat organizačniacute strukturu a zajištěniacute financiacute předtiacutem

než půjdeme do nepřiměřeně ambicioacutezniacuteho programu 2

Lepšiacute odhady časů a naacutekladů na rekonstrukce 1

Prostor - vlastnictviacuteKonverze budovy ne v obecniacutem vlastnictviacute (ideaacutel vlastnictviacute silneacute

firmy s veřejnyacutem působeniacutem např Českaacute pošta Českeacute draacutehy) 1

KOmUNIKACE vZTAHYViacutece komunikace s politiky MČ a jejich zapojovaacuteniacute do tvorby pro-

gramu a obnovy budovy 1

Jako jedinec bych udělal všechno jinak ale ve spolupraacuteci se

učiacuteme hledat funkčniacute řešeniacute 1

Většiacute suverenita projektu nezaacutevislost na MČ a partnerů 1

DALŠiacuteProgram 1

Jsme spokojeni nic bychom neměnili 1

24

4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali

SPOLUPRAacuteCIZapojeniacute do plaacutenovaacuteniacute města lsquoMaacuteme přece dostatek znalostiacutersquo

legitimniacute partner respekt města vůči teacuteto tvůrčiacute lsquodeveloperskeacutersquo

činnosti 4

Důvěra v obsah kteryacute tvořiacuteme začleněniacute našeho programu do

dramaturgie kulturniacuteho odboru MČ 1

Respekt k aktivitě zdola pouličniacutemu životu 1

finančniacute sPoluUacutečastDlouhodobyacute grant financovaacuteniacute pronaacutejem za vyacutehodneacute podmiacutenky

3

LEGISLATIvNiacute PODPORADlouhodobyacute kontrakt 2

Zjednodušenaacute povoleniacute pro uměleckeacute akce ve veřejneacutem

prostoru 1

mEDIAacuteLNiacute PODPORA

Mediaacutelniacute podpora citylighty 1

5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města

1 PROSTOR Oživeniacute miacutesta vznik chybějiacuteciacuteho prostoru katalyzaacutetor 5

Zaacutechrana zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovitosti 3

Udržitelnost šetrnost (jako vyacutechovnyacute aspekt miacutesta) 1

2 KOmUNITA vZTAHY

Noveacute publikum lideacute v miacutestě propojeniacute komunit

(uměleckaacute residenčniacute) na lokaacutelniacute ale i naacuterodniacute uacuterovni 7

Sociaacutelniacute kontrola zvyacutešeniacute bezpečnosti podchyceniacute

probleacutemoveacute mlaacutedeže 3

Inspirace jinyacutech iniciatiacutev k založeniacute vlastniacutech projektů 2

Prolomeniacute barieacuter (mentaacutelniacute byrokratickeacute) směrem k uspořaacutedaacuteniacute

akciacute ve veřejneacutem prostoru 1

Precedent - je to vůbec možneacute 1

3 PROGRAmNovaacute teacutemata uměleckeacute kreativniacute programy pro město 1

25

265 ZAacutePIS Z DEBATY

5 ZAacutePIS DEBATY

K prezentujiacuteciacutem řečniacutekům přibyli na debatu

hanKa tŘeŠtiacuteKovaacute radniacute Pro Kulturu Praha 7toMaacuteŠ ctibor byacutevalyacute Ředitel institutu Pro Plaacutenovaacuteniacute a rozvoj PrahyPetr vilgus Miacutestostarosta Mč Praha 8

- analyacuteza prezentaciacute všechny projekty dopomohly sveacute

lokalitě k oživeniacute prostoru zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovi-

tosti nebo udržitelnosti lokality

Pohled ze strany MěstsKyacutech zastuPitelů

tŘeŠtiacuteKovaacute - představuje pohled ze strany města

- zaacutestupce městskeacute samospraacutevy

- přiacutenos projektů vidiacute vedle vyacuteše zmiacuteněnyacutech i v tzv kulturniacute

korozi (viz Jatka78)

- tržnici v Holešoviciacutech chce proměnit nejen v kulturniacute ale i

gastronomickeacute centrum

- Praha 7 maacute velkeacute množstviacute brownfieldů (bubny a okoliacute)

vILGUS- přebiacuterali radnici v nepřiacuteliš dobreacutem stavu půl roku

napravovali probleacutemy

- s prezentovanyacutemi projekty se setkal hlavně v zahraničiacute

(př Polsko ndash Lodže je přezdiacutevaacutena Manchester vyacutechodu až

kulturniacute projekty městu daly novyacute smysl -gt budovy ktereacute

přišly o vyacuteznam ho naacutehle ziacuteskaacutevajiacute zpět)27

jaKaacute je v současnosti Praacutece s MěsteM

bINDICS- funkce objektu - neniacute potřeba nutně klaacutest důraz na uměleckeacute aktiv-

ity ndash funkce objektu je zapojeniacute veřejnosti ndash inkluzivnost zaacuteroveň je

podmiacutenkou ufinancovatelnost -gt pak se projekt staacutevaacute funkčniacutem a

hraje roli katalyzaacutetoru

- vztah s městem ndash podmiacutenkou je byacutet transparentniacute ale nevyužiacutevat ji

jako vyacutemluvu (mnoheacute projekty nejsou realizovaacuteny a braacuteniacute se transpar-

entnostiacute na začaacutetku) ndash gaacutebor se svyacutem tyacutemem chce daacutet zaacuteruku ochotu

investovat svou siacutelu potažmo finance

- město vždy bude miacutet fixniacute strukturu např co do byrokracie ndash

nemůže v takoveacute miacuteře generovat naacutepady a realizovat projekty tak

jako nepolitickyacute činitel kteryacute maacute volnou ruku - např nemusiacute vypisovat

veřejneacute soutěže a rovnou myšlenky realizuje

-gt proto bere developery jako partnery

KUbIŠTA- kolik staacutel projekt Jatka78 neniacute důležiteacute posuvnou silou je vše os-

tatniacute (odhodlaacuteniacute kreativita apod)

- alternativy je přehršel naopak Praze chybiacute klasično

- probleacutem je přiacutestup veřejneacute spraacutevy i veřejnopraacutevniacutech meacutediiacute

ndash nedokaacutežou snaze projektů nijak pomoci (viz otviacuteračka Jatek ndash

reportaacutež ze zliacutenskeacuteho kraje o premieacuteře divadleniacute Cesty do pravěku

ndash o Jatkaacutech ani slovo jen v Udaacutelostech v kultuře ndash ty majiacute ale niacutezkou

sledovanost - zaslouženě)

- moraacutelniacute podpora Prahy 7 byla snad důležitějšiacute než finančniacute

- ideaacutelniacute spolupraacutece s městem by byla naacutesledujiacuteciacute poskytnutiacute

objektu ze začaacutetku daacutet zaacutekladniacute podmiacutenky ndash pomoci se spraacutevou

objektu a bezpečnostniacutemi opatřeniacutemi naacutesledně nechat volneacute ruce po

předloženiacute konceptu (tiacutem je umožněna naacuteslednaacute kontrola) kliacutečoveacute je

rovněž nepodepsat smlouvu o zaacutekazu pronaacutejmu ndash pak si na sebe neniacute

možneacute vydělat

KREUZmANNOvAacute- vybalancovat komerčniacute projekty s uměniacutem je naacuteročneacute ndash smlouva o

zaacutekazu komerčniacutech uacutečelů by takeacute naopak ospravedlňovala město či

samotnou instituci k vyacuteraznějšiacutemu financovaacuteniacute na uacutekor uměniacute

vELEK- pro něj je zaacutekaz pronajiacutemaacuteniacute spiacuteše likvidačniacute než omezujiacuteciacute pod-

miacutenky o kteryacutech mluvila Kreuzzigerovaacute

- Stropnickyacute fungoval skvěle v asistenci s pronaacutejmem a důvěrou

jaK Pracovat s brownfieldy

CTIbOR- na straně soukromeacuteho sektoru panuje strach např z nedodrženiacute

dohod

- podmiacutenkou je hledaacuteniacute důvěry na veřejneacute aktivniacute a privaacutetniacute straně

Masare (v PubliKu)- jmenuje dalšiacute pozitivniacute přiacuteklady na Praze 7 ndash studio Alta Stalin

potenciaacutel vidiacute i na Vyacutestavišti

28

29

- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že

nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš

tuto roli

- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů

měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od

vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem

bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že

jen 8 projektu je financovaacuteno městem

- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se

soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute

vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici

- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat

vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco

podniknout

s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute

KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ

kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)

-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti

- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute

obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně

- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem

žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)

- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute

entusiasmus (viz Studio Alta)

- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v

zahraničiacute

- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let

- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash

kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo

ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky

- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města

- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led

politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute

- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor

nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město

vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli

financovat z vlastniacutech peněz

- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program

- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem

automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD

- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do

palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery

Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto

portfolia

- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu

objektu30

31

- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute

bezpečnějšiacute lokality

tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet

- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a

vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme

skrze naše aktivity a postoje

- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů

přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute

čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6

kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury

co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele

CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v

raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy

KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je

komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou

tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize

- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute

projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme

Prahy jako města kultury

KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova

NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a

snažit se ho rozviacutejet

vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema

- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-

dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute

by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)

Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli

uvědomit a veřejně deklarovat

- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou

uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute

vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-

boval v prostřediacute kultury

- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků

jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v

paměti při jednaacuteniacute s nimi)

32

33

tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy

CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute

pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute

nekoncepčnosti a absence vize

- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-

vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde

ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute

mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-

tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už

pouhou naacutevštěvou např NNŽ)

vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k

odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v

Thomayerovyacutech sadech

Kovačević

- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-

nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům

- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash

hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute

34

35

měny apod všichni (př architekti se

stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40

liber na hodinu

- město by mělo začiacutet rozlišovat

majetek jako komerčniacute věc a jako

něco jineacuteho (př kulturu)

ndash tato neschopnost odlišit dva typy

objektů jsou mnohdy důvodem

neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech

budov (viz na dům Na Kocandě)

DĚKUJEMEorganizaacutetor

PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD

konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů

Women Public Space Prague

MgA David Kašpar

manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech

odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy

zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague

fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu

zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute

ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha

sPoluorganizaacutetor

text neprošel jazykovou uacutepravou

Viacutece info na

4+4 dny v pohybu

Page 23: MMB_zaverecna sprava

22

Před sympoziem jsme rozeslali řečniacutekům a hostům kteřiacute se věnujiacute

spraacutevě budov dotazniacutek jehož ciacutelem bylo připravit se na diskusi a

zmapovat dobreacute a špatneacute zkušenosti a to co respondenti vniacutemajiacute

jako svůj přiacutenos městu

1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe

2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec

3 co byste dnes udělali jinaK

4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali

5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města

Na dotazniacutek odpovědělo 9 respondentů s těmito projekty

Stara Tržnica (bratislava) Radlickaacute kulturniacute sportovna - Fashion

garage - Kavaacuterna v ulice Stroupežnickeacuteho (Praha) Plechaacuterna (Praha

Kreativniacute zoacutena DEPO2015 (Plzeň) Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov (Praha)

Jatka78 (Praha) bajkazyl (Praha) Studio bubec (Praha) PONEC -

divadlo pro tanec (Praha)

4 VYacuteSLEDKY DOTAZNIacuteKOVEacuteHO ŠETŘENIacute1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe

KOmUNITAbudovaacuteniacute zapojeniacute komunity divaacuteci 7

PROGRAmProgram (rozšiřuje se kvalita pravidla pro nekomerčniacute

niacutezkoprahoveacute udržitelneacute inkluzivniacute programy) 4

KAPACITYRekonstrukce prostoru 3

Našli jsme miacutesto na lsquotrhursquo 3

Vytvořili jsme finančně udržitelnyacute plaacuten (kombinace

soukromyacutech veřejnyacutech financiacute přiacutepadně niacutezkeacute

provozniacute naacuteklady) 2

Nadšeniacute teamu 2

Vytvořili jsme profesionaacutelniacute team 1

vZTAHYSpolupraacutece s MČ P3 (Matěj Stropnickyacute) 1

23

2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec

KAPACITY Nedostatek financiacute probleacutem přesvědčit grantoveacute komise že

projekt si zasloužiacute většiacute podporu 4

Nedostatek lidiacute (team) nedostatečnyacute management 2

Nemožnost využiacutevat okoliacute budovy nedostatek prostoru 2

Kraacutetkodobeacute smlouvy 1

Časovaacute deacutelka rekonstrukce 1

vZTAHY Nemožnost sdiacutelet kreativitu teamu s vlastniacutekem nemovitosti

a spolu rozviacutejet projekt 1

Ne nejlepšiacute vztah s magistraacutetem kteryacute se promiacutetaacute do denniacute

komunikace 1

Vztahy s MČ lokaacutelniacutemi siacutetěmi 1

Nezaacutejem širokeacuteho publika o program 1

3 co byste dnes udělali jinaK

KAPACITYNejdřiacuteve definovat organizačniacute strukturu a zajištěniacute financiacute předtiacutem

než půjdeme do nepřiměřeně ambicioacutezniacuteho programu 2

Lepšiacute odhady časů a naacutekladů na rekonstrukce 1

Prostor - vlastnictviacuteKonverze budovy ne v obecniacutem vlastnictviacute (ideaacutel vlastnictviacute silneacute

firmy s veřejnyacutem působeniacutem např Českaacute pošta Českeacute draacutehy) 1

KOmUNIKACE vZTAHYViacutece komunikace s politiky MČ a jejich zapojovaacuteniacute do tvorby pro-

gramu a obnovy budovy 1

Jako jedinec bych udělal všechno jinak ale ve spolupraacuteci se

učiacuteme hledat funkčniacute řešeniacute 1

Většiacute suverenita projektu nezaacutevislost na MČ a partnerů 1

DALŠiacuteProgram 1

Jsme spokojeni nic bychom neměnili 1

24

4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali

SPOLUPRAacuteCIZapojeniacute do plaacutenovaacuteniacute města lsquoMaacuteme přece dostatek znalostiacutersquo

legitimniacute partner respekt města vůči teacuteto tvůrčiacute lsquodeveloperskeacutersquo

činnosti 4

Důvěra v obsah kteryacute tvořiacuteme začleněniacute našeho programu do

dramaturgie kulturniacuteho odboru MČ 1

Respekt k aktivitě zdola pouličniacutemu životu 1

finančniacute sPoluUacutečastDlouhodobyacute grant financovaacuteniacute pronaacutejem za vyacutehodneacute podmiacutenky

3

LEGISLATIvNiacute PODPORADlouhodobyacute kontrakt 2

Zjednodušenaacute povoleniacute pro uměleckeacute akce ve veřejneacutem

prostoru 1

mEDIAacuteLNiacute PODPORA

Mediaacutelniacute podpora citylighty 1

5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města

1 PROSTOR Oživeniacute miacutesta vznik chybějiacuteciacuteho prostoru katalyzaacutetor 5

Zaacutechrana zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovitosti 3

Udržitelnost šetrnost (jako vyacutechovnyacute aspekt miacutesta) 1

2 KOmUNITA vZTAHY

Noveacute publikum lideacute v miacutestě propojeniacute komunit

(uměleckaacute residenčniacute) na lokaacutelniacute ale i naacuterodniacute uacuterovni 7

Sociaacutelniacute kontrola zvyacutešeniacute bezpečnosti podchyceniacute

probleacutemoveacute mlaacutedeže 3

Inspirace jinyacutech iniciatiacutev k založeniacute vlastniacutech projektů 2

Prolomeniacute barieacuter (mentaacutelniacute byrokratickeacute) směrem k uspořaacutedaacuteniacute

akciacute ve veřejneacutem prostoru 1

Precedent - je to vůbec možneacute 1

3 PROGRAmNovaacute teacutemata uměleckeacute kreativniacute programy pro město 1

25

265 ZAacutePIS Z DEBATY

5 ZAacutePIS DEBATY

K prezentujiacuteciacutem řečniacutekům přibyli na debatu

hanKa tŘeŠtiacuteKovaacute radniacute Pro Kulturu Praha 7toMaacuteŠ ctibor byacutevalyacute Ředitel institutu Pro Plaacutenovaacuteniacute a rozvoj PrahyPetr vilgus Miacutestostarosta Mč Praha 8

- analyacuteza prezentaciacute všechny projekty dopomohly sveacute

lokalitě k oživeniacute prostoru zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovi-

tosti nebo udržitelnosti lokality

Pohled ze strany MěstsKyacutech zastuPitelů

tŘeŠtiacuteKovaacute - představuje pohled ze strany města

- zaacutestupce městskeacute samospraacutevy

- přiacutenos projektů vidiacute vedle vyacuteše zmiacuteněnyacutech i v tzv kulturniacute

korozi (viz Jatka78)

- tržnici v Holešoviciacutech chce proměnit nejen v kulturniacute ale i

gastronomickeacute centrum

- Praha 7 maacute velkeacute množstviacute brownfieldů (bubny a okoliacute)

vILGUS- přebiacuterali radnici v nepřiacuteliš dobreacutem stavu půl roku

napravovali probleacutemy

- s prezentovanyacutemi projekty se setkal hlavně v zahraničiacute

(př Polsko ndash Lodže je přezdiacutevaacutena Manchester vyacutechodu až

kulturniacute projekty městu daly novyacute smysl -gt budovy ktereacute

přišly o vyacuteznam ho naacutehle ziacuteskaacutevajiacute zpět)27

jaKaacute je v současnosti Praacutece s MěsteM

bINDICS- funkce objektu - neniacute potřeba nutně klaacutest důraz na uměleckeacute aktiv-

ity ndash funkce objektu je zapojeniacute veřejnosti ndash inkluzivnost zaacuteroveň je

podmiacutenkou ufinancovatelnost -gt pak se projekt staacutevaacute funkčniacutem a

hraje roli katalyzaacutetoru

- vztah s městem ndash podmiacutenkou je byacutet transparentniacute ale nevyužiacutevat ji

jako vyacutemluvu (mnoheacute projekty nejsou realizovaacuteny a braacuteniacute se transpar-

entnostiacute na začaacutetku) ndash gaacutebor se svyacutem tyacutemem chce daacutet zaacuteruku ochotu

investovat svou siacutelu potažmo finance

- město vždy bude miacutet fixniacute strukturu např co do byrokracie ndash

nemůže v takoveacute miacuteře generovat naacutepady a realizovat projekty tak

jako nepolitickyacute činitel kteryacute maacute volnou ruku - např nemusiacute vypisovat

veřejneacute soutěže a rovnou myšlenky realizuje

-gt proto bere developery jako partnery

KUbIŠTA- kolik staacutel projekt Jatka78 neniacute důležiteacute posuvnou silou je vše os-

tatniacute (odhodlaacuteniacute kreativita apod)

- alternativy je přehršel naopak Praze chybiacute klasično

- probleacutem je přiacutestup veřejneacute spraacutevy i veřejnopraacutevniacutech meacutediiacute

ndash nedokaacutežou snaze projektů nijak pomoci (viz otviacuteračka Jatek ndash

reportaacutež ze zliacutenskeacuteho kraje o premieacuteře divadleniacute Cesty do pravěku

ndash o Jatkaacutech ani slovo jen v Udaacutelostech v kultuře ndash ty majiacute ale niacutezkou

sledovanost - zaslouženě)

- moraacutelniacute podpora Prahy 7 byla snad důležitějšiacute než finančniacute

- ideaacutelniacute spolupraacutece s městem by byla naacutesledujiacuteciacute poskytnutiacute

objektu ze začaacutetku daacutet zaacutekladniacute podmiacutenky ndash pomoci se spraacutevou

objektu a bezpečnostniacutemi opatřeniacutemi naacutesledně nechat volneacute ruce po

předloženiacute konceptu (tiacutem je umožněna naacuteslednaacute kontrola) kliacutečoveacute je

rovněž nepodepsat smlouvu o zaacutekazu pronaacutejmu ndash pak si na sebe neniacute

možneacute vydělat

KREUZmANNOvAacute- vybalancovat komerčniacute projekty s uměniacutem je naacuteročneacute ndash smlouva o

zaacutekazu komerčniacutech uacutečelů by takeacute naopak ospravedlňovala město či

samotnou instituci k vyacuteraznějšiacutemu financovaacuteniacute na uacutekor uměniacute

vELEK- pro něj je zaacutekaz pronajiacutemaacuteniacute spiacuteše likvidačniacute než omezujiacuteciacute pod-

miacutenky o kteryacutech mluvila Kreuzzigerovaacute

- Stropnickyacute fungoval skvěle v asistenci s pronaacutejmem a důvěrou

jaK Pracovat s brownfieldy

CTIbOR- na straně soukromeacuteho sektoru panuje strach např z nedodrženiacute

dohod

- podmiacutenkou je hledaacuteniacute důvěry na veřejneacute aktivniacute a privaacutetniacute straně

Masare (v PubliKu)- jmenuje dalšiacute pozitivniacute přiacuteklady na Praze 7 ndash studio Alta Stalin

potenciaacutel vidiacute i na Vyacutestavišti

28

29

- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že

nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš

tuto roli

- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů

měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od

vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem

bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že

jen 8 projektu je financovaacuteno městem

- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se

soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute

vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici

- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat

vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco

podniknout

s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute

KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ

kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)

-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti

- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute

obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně

- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem

žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)

- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute

entusiasmus (viz Studio Alta)

- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v

zahraničiacute

- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let

- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash

kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo

ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky

- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města

- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led

politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute

- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor

nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město

vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli

financovat z vlastniacutech peněz

- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program

- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem

automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD

- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do

palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery

Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto

portfolia

- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu

objektu30

31

- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute

bezpečnějšiacute lokality

tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet

- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a

vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme

skrze naše aktivity a postoje

- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů

přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute

čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6

kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury

co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele

CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v

raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy

KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je

komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou

tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize

- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute

projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme

Prahy jako města kultury

KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova

NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a

snažit se ho rozviacutejet

vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema

- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-

dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute

by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)

Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli

uvědomit a veřejně deklarovat

- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou

uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute

vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-

boval v prostřediacute kultury

- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků

jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v

paměti při jednaacuteniacute s nimi)

32

33

tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy

CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute

pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute

nekoncepčnosti a absence vize

- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-

vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde

ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute

mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-

tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už

pouhou naacutevštěvou např NNŽ)

vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k

odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v

Thomayerovyacutech sadech

Kovačević

- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-

nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům

- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash

hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute

34

35

měny apod všichni (př architekti se

stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40

liber na hodinu

- město by mělo začiacutet rozlišovat

majetek jako komerčniacute věc a jako

něco jineacuteho (př kulturu)

ndash tato neschopnost odlišit dva typy

objektů jsou mnohdy důvodem

neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech

budov (viz na dům Na Kocandě)

DĚKUJEMEorganizaacutetor

PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD

konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů

Women Public Space Prague

MgA David Kašpar

manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech

odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy

zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague

fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu

zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute

ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha

sPoluorganizaacutetor

text neprošel jazykovou uacutepravou

Viacutece info na

4+4 dny v pohybu

Page 24: MMB_zaverecna sprava

Před sympoziem jsme rozeslali řečniacutekům a hostům kteřiacute se věnujiacute

spraacutevě budov dotazniacutek jehož ciacutelem bylo připravit se na diskusi a

zmapovat dobreacute a špatneacute zkušenosti a to co respondenti vniacutemajiacute

jako svůj přiacutenos městu

1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe

2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec

3 co byste dnes udělali jinaK

4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali

5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města

Na dotazniacutek odpovědělo 9 respondentů s těmito projekty

Stara Tržnica (bratislava) Radlickaacute kulturniacute sportovna - Fashion

garage - Kavaacuterna v ulice Stroupežnickeacuteho (Praha) Plechaacuterna (Praha

Kreativniacute zoacutena DEPO2015 (Plzeň) Naacutekladoveacute naacutedražiacute Žižkov (Praha)

Jatka78 (Praha) bajkazyl (Praha) Studio bubec (Praha) PONEC -

divadlo pro tanec (Praha)

4 VYacuteSLEDKY DOTAZNIacuteKOVEacuteHO ŠETŘENIacute1 co běheM vaŠeho ProjeKtu (ve vztahu K budově PrograMu ) Šlo dobŘe

KOmUNITAbudovaacuteniacute zapojeniacute komunity divaacuteci 7

PROGRAmProgram (rozšiřuje se kvalita pravidla pro nekomerčniacute

niacutezkoprahoveacute udržitelneacute inkluzivniacute programy) 4

KAPACITYRekonstrukce prostoru 3

Našli jsme miacutesto na lsquotrhursquo 3

Vytvořili jsme finančně udržitelnyacute plaacuten (kombinace

soukromyacutech veřejnyacutech financiacute přiacutepadně niacutezkeacute

provozniacute naacuteklady) 2

Nadšeniacute teamu 2

Vytvořili jsme profesionaacutelniacute team 1

vZTAHYSpolupraacutece s MČ P3 (Matěj Stropnickyacute) 1

23

2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec

KAPACITY Nedostatek financiacute probleacutem přesvědčit grantoveacute komise že

projekt si zasloužiacute většiacute podporu 4

Nedostatek lidiacute (team) nedostatečnyacute management 2

Nemožnost využiacutevat okoliacute budovy nedostatek prostoru 2

Kraacutetkodobeacute smlouvy 1

Časovaacute deacutelka rekonstrukce 1

vZTAHY Nemožnost sdiacutelet kreativitu teamu s vlastniacutekem nemovitosti

a spolu rozviacutejet projekt 1

Ne nejlepšiacute vztah s magistraacutetem kteryacute se promiacutetaacute do denniacute

komunikace 1

Vztahy s MČ lokaacutelniacutemi siacutetěmi 1

Nezaacutejem širokeacuteho publika o program 1

3 co byste dnes udělali jinaK

KAPACITYNejdřiacuteve definovat organizačniacute strukturu a zajištěniacute financiacute předtiacutem

než půjdeme do nepřiměřeně ambicioacutezniacuteho programu 2

Lepšiacute odhady časů a naacutekladů na rekonstrukce 1

Prostor - vlastnictviacuteKonverze budovy ne v obecniacutem vlastnictviacute (ideaacutel vlastnictviacute silneacute

firmy s veřejnyacutem působeniacutem např Českaacute pošta Českeacute draacutehy) 1

KOmUNIKACE vZTAHYViacutece komunikace s politiky MČ a jejich zapojovaacuteniacute do tvorby pro-

gramu a obnovy budovy 1

Jako jedinec bych udělal všechno jinak ale ve spolupraacuteci se

učiacuteme hledat funkčniacute řešeniacute 1

Většiacute suverenita projektu nezaacutevislost na MČ a partnerů 1

DALŠiacuteProgram 1

Jsme spokojeni nic bychom neměnili 1

24

4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali

SPOLUPRAacuteCIZapojeniacute do plaacutenovaacuteniacute města lsquoMaacuteme přece dostatek znalostiacutersquo

legitimniacute partner respekt města vůči teacuteto tvůrčiacute lsquodeveloperskeacutersquo

činnosti 4

Důvěra v obsah kteryacute tvořiacuteme začleněniacute našeho programu do

dramaturgie kulturniacuteho odboru MČ 1

Respekt k aktivitě zdola pouličniacutemu životu 1

finančniacute sPoluUacutečastDlouhodobyacute grant financovaacuteniacute pronaacutejem za vyacutehodneacute podmiacutenky

3

LEGISLATIvNiacute PODPORADlouhodobyacute kontrakt 2

Zjednodušenaacute povoleniacute pro uměleckeacute akce ve veřejneacutem

prostoru 1

mEDIAacuteLNiacute PODPORA

Mediaacutelniacute podpora citylighty 1

5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města

1 PROSTOR Oživeniacute miacutesta vznik chybějiacuteciacuteho prostoru katalyzaacutetor 5

Zaacutechrana zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovitosti 3

Udržitelnost šetrnost (jako vyacutechovnyacute aspekt miacutesta) 1

2 KOmUNITA vZTAHY

Noveacute publikum lideacute v miacutestě propojeniacute komunit

(uměleckaacute residenčniacute) na lokaacutelniacute ale i naacuterodniacute uacuterovni 7

Sociaacutelniacute kontrola zvyacutešeniacute bezpečnosti podchyceniacute

probleacutemoveacute mlaacutedeže 3

Inspirace jinyacutech iniciatiacutev k založeniacute vlastniacutech projektů 2

Prolomeniacute barieacuter (mentaacutelniacute byrokratickeacute) směrem k uspořaacutedaacuteniacute

akciacute ve veřejneacutem prostoru 1

Precedent - je to vůbec možneacute 1

3 PROGRAmNovaacute teacutemata uměleckeacute kreativniacute programy pro město 1

25

265 ZAacutePIS Z DEBATY

5 ZAacutePIS DEBATY

K prezentujiacuteciacutem řečniacutekům přibyli na debatu

hanKa tŘeŠtiacuteKovaacute radniacute Pro Kulturu Praha 7toMaacuteŠ ctibor byacutevalyacute Ředitel institutu Pro Plaacutenovaacuteniacute a rozvoj PrahyPetr vilgus Miacutestostarosta Mč Praha 8

- analyacuteza prezentaciacute všechny projekty dopomohly sveacute

lokalitě k oživeniacute prostoru zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovi-

tosti nebo udržitelnosti lokality

Pohled ze strany MěstsKyacutech zastuPitelů

tŘeŠtiacuteKovaacute - představuje pohled ze strany města

- zaacutestupce městskeacute samospraacutevy

- přiacutenos projektů vidiacute vedle vyacuteše zmiacuteněnyacutech i v tzv kulturniacute

korozi (viz Jatka78)

- tržnici v Holešoviciacutech chce proměnit nejen v kulturniacute ale i

gastronomickeacute centrum

- Praha 7 maacute velkeacute množstviacute brownfieldů (bubny a okoliacute)

vILGUS- přebiacuterali radnici v nepřiacuteliš dobreacutem stavu půl roku

napravovali probleacutemy

- s prezentovanyacutemi projekty se setkal hlavně v zahraničiacute

(př Polsko ndash Lodže je přezdiacutevaacutena Manchester vyacutechodu až

kulturniacute projekty městu daly novyacute smysl -gt budovy ktereacute

přišly o vyacuteznam ho naacutehle ziacuteskaacutevajiacute zpět)27

jaKaacute je v současnosti Praacutece s MěsteM

bINDICS- funkce objektu - neniacute potřeba nutně klaacutest důraz na uměleckeacute aktiv-

ity ndash funkce objektu je zapojeniacute veřejnosti ndash inkluzivnost zaacuteroveň je

podmiacutenkou ufinancovatelnost -gt pak se projekt staacutevaacute funkčniacutem a

hraje roli katalyzaacutetoru

- vztah s městem ndash podmiacutenkou je byacutet transparentniacute ale nevyužiacutevat ji

jako vyacutemluvu (mnoheacute projekty nejsou realizovaacuteny a braacuteniacute se transpar-

entnostiacute na začaacutetku) ndash gaacutebor se svyacutem tyacutemem chce daacutet zaacuteruku ochotu

investovat svou siacutelu potažmo finance

- město vždy bude miacutet fixniacute strukturu např co do byrokracie ndash

nemůže v takoveacute miacuteře generovat naacutepady a realizovat projekty tak

jako nepolitickyacute činitel kteryacute maacute volnou ruku - např nemusiacute vypisovat

veřejneacute soutěže a rovnou myšlenky realizuje

-gt proto bere developery jako partnery

KUbIŠTA- kolik staacutel projekt Jatka78 neniacute důležiteacute posuvnou silou je vše os-

tatniacute (odhodlaacuteniacute kreativita apod)

- alternativy je přehršel naopak Praze chybiacute klasično

- probleacutem je přiacutestup veřejneacute spraacutevy i veřejnopraacutevniacutech meacutediiacute

ndash nedokaacutežou snaze projektů nijak pomoci (viz otviacuteračka Jatek ndash

reportaacutež ze zliacutenskeacuteho kraje o premieacuteře divadleniacute Cesty do pravěku

ndash o Jatkaacutech ani slovo jen v Udaacutelostech v kultuře ndash ty majiacute ale niacutezkou

sledovanost - zaslouženě)

- moraacutelniacute podpora Prahy 7 byla snad důležitějšiacute než finančniacute

- ideaacutelniacute spolupraacutece s městem by byla naacutesledujiacuteciacute poskytnutiacute

objektu ze začaacutetku daacutet zaacutekladniacute podmiacutenky ndash pomoci se spraacutevou

objektu a bezpečnostniacutemi opatřeniacutemi naacutesledně nechat volneacute ruce po

předloženiacute konceptu (tiacutem je umožněna naacuteslednaacute kontrola) kliacutečoveacute je

rovněž nepodepsat smlouvu o zaacutekazu pronaacutejmu ndash pak si na sebe neniacute

možneacute vydělat

KREUZmANNOvAacute- vybalancovat komerčniacute projekty s uměniacutem je naacuteročneacute ndash smlouva o

zaacutekazu komerčniacutech uacutečelů by takeacute naopak ospravedlňovala město či

samotnou instituci k vyacuteraznějšiacutemu financovaacuteniacute na uacutekor uměniacute

vELEK- pro něj je zaacutekaz pronajiacutemaacuteniacute spiacuteše likvidačniacute než omezujiacuteciacute pod-

miacutenky o kteryacutech mluvila Kreuzzigerovaacute

- Stropnickyacute fungoval skvěle v asistenci s pronaacutejmem a důvěrou

jaK Pracovat s brownfieldy

CTIbOR- na straně soukromeacuteho sektoru panuje strach např z nedodrženiacute

dohod

- podmiacutenkou je hledaacuteniacute důvěry na veřejneacute aktivniacute a privaacutetniacute straně

Masare (v PubliKu)- jmenuje dalšiacute pozitivniacute přiacuteklady na Praze 7 ndash studio Alta Stalin

potenciaacutel vidiacute i na Vyacutestavišti

28

29

- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že

nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš

tuto roli

- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů

měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od

vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem

bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že

jen 8 projektu je financovaacuteno městem

- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se

soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute

vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici

- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat

vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco

podniknout

s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute

KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ

kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)

-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti

- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute

obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně

- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem

žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)

- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute

entusiasmus (viz Studio Alta)

- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v

zahraničiacute

- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let

- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash

kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo

ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky

- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města

- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led

politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute

- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor

nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město

vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli

financovat z vlastniacutech peněz

- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program

- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem

automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD

- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do

palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery

Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto

portfolia

- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu

objektu30

31

- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute

bezpečnějšiacute lokality

tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet

- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a

vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme

skrze naše aktivity a postoje

- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů

přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute

čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6

kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury

co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele

CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v

raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy

KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je

komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou

tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize

- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute

projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme

Prahy jako města kultury

KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova

NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a

snažit se ho rozviacutejet

vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema

- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-

dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute

by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)

Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli

uvědomit a veřejně deklarovat

- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou

uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute

vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-

boval v prostřediacute kultury

- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků

jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v

paměti při jednaacuteniacute s nimi)

32

33

tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy

CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute

pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute

nekoncepčnosti a absence vize

- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-

vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde

ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute

mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-

tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už

pouhou naacutevštěvou např NNŽ)

vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k

odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v

Thomayerovyacutech sadech

Kovačević

- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-

nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům

- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash

hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute

34

35

měny apod všichni (př architekti se

stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40

liber na hodinu

- město by mělo začiacutet rozlišovat

majetek jako komerčniacute věc a jako

něco jineacuteho (př kulturu)

ndash tato neschopnost odlišit dva typy

objektů jsou mnohdy důvodem

neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech

budov (viz na dům Na Kocandě)

DĚKUJEMEorganizaacutetor

PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD

konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů

Women Public Space Prague

MgA David Kašpar

manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech

odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy

zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague

fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu

zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute

ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha

sPoluorganizaacutetor

text neprošel jazykovou uacutepravou

Viacutece info na

4+4 dny v pohybu

Page 25: MMB_zaverecna sprava

2 jaKeacute jsou vaŠe současneacute ProbleacuteMy co vaacutes traacutePiacute nejviacutec

KAPACITY Nedostatek financiacute probleacutem přesvědčit grantoveacute komise že

projekt si zasloužiacute většiacute podporu 4

Nedostatek lidiacute (team) nedostatečnyacute management 2

Nemožnost využiacutevat okoliacute budovy nedostatek prostoru 2

Kraacutetkodobeacute smlouvy 1

Časovaacute deacutelka rekonstrukce 1

vZTAHY Nemožnost sdiacutelet kreativitu teamu s vlastniacutekem nemovitosti

a spolu rozviacutejet projekt 1

Ne nejlepšiacute vztah s magistraacutetem kteryacute se promiacutetaacute do denniacute

komunikace 1

Vztahy s MČ lokaacutelniacutemi siacutetěmi 1

Nezaacutejem širokeacuteho publika o program 1

3 co byste dnes udělali jinaK

KAPACITYNejdřiacuteve definovat organizačniacute strukturu a zajištěniacute financiacute předtiacutem

než půjdeme do nepřiměřeně ambicioacutezniacuteho programu 2

Lepšiacute odhady časů a naacutekladů na rekonstrukce 1

Prostor - vlastnictviacuteKonverze budovy ne v obecniacutem vlastnictviacute (ideaacutel vlastnictviacute silneacute

firmy s veřejnyacutem působeniacutem např Českaacute pošta Českeacute draacutehy) 1

KOmUNIKACE vZTAHYViacutece komunikace s politiky MČ a jejich zapojovaacuteniacute do tvorby pro-

gramu a obnovy budovy 1

Jako jedinec bych udělal všechno jinak ale ve spolupraacuteci se

učiacuteme hledat funkčniacute řešeniacute 1

Většiacute suverenita projektu nezaacutevislost na MČ a partnerů 1

DALŠiacuteProgram 1

Jsme spokojeni nic bychom neměnili 1

24

4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali

SPOLUPRAacuteCIZapojeniacute do plaacutenovaacuteniacute města lsquoMaacuteme přece dostatek znalostiacutersquo

legitimniacute partner respekt města vůči teacuteto tvůrčiacute lsquodeveloperskeacutersquo

činnosti 4

Důvěra v obsah kteryacute tvořiacuteme začleněniacute našeho programu do

dramaturgie kulturniacuteho odboru MČ 1

Respekt k aktivitě zdola pouličniacutemu životu 1

finančniacute sPoluUacutečastDlouhodobyacute grant financovaacuteniacute pronaacutejem za vyacutehodneacute podmiacutenky

3

LEGISLATIvNiacute PODPORADlouhodobyacute kontrakt 2

Zjednodušenaacute povoleniacute pro uměleckeacute akce ve veřejneacutem

prostoru 1

mEDIAacuteLNiacute PODPORA

Mediaacutelniacute podpora citylighty 1

5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města

1 PROSTOR Oživeniacute miacutesta vznik chybějiacuteciacuteho prostoru katalyzaacutetor 5

Zaacutechrana zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovitosti 3

Udržitelnost šetrnost (jako vyacutechovnyacute aspekt miacutesta) 1

2 KOmUNITA vZTAHY

Noveacute publikum lideacute v miacutestě propojeniacute komunit

(uměleckaacute residenčniacute) na lokaacutelniacute ale i naacuterodniacute uacuterovni 7

Sociaacutelniacute kontrola zvyacutešeniacute bezpečnosti podchyceniacute

probleacutemoveacute mlaacutedeže 3

Inspirace jinyacutech iniciatiacutev k založeniacute vlastniacutech projektů 2

Prolomeniacute barieacuter (mentaacutelniacute byrokratickeacute) směrem k uspořaacutedaacuteniacute

akciacute ve veřejneacutem prostoru 1

Precedent - je to vůbec možneacute 1

3 PROGRAmNovaacute teacutemata uměleckeacute kreativniacute programy pro město 1

25

265 ZAacutePIS Z DEBATY

5 ZAacutePIS DEBATY

K prezentujiacuteciacutem řečniacutekům přibyli na debatu

hanKa tŘeŠtiacuteKovaacute radniacute Pro Kulturu Praha 7toMaacuteŠ ctibor byacutevalyacute Ředitel institutu Pro Plaacutenovaacuteniacute a rozvoj PrahyPetr vilgus Miacutestostarosta Mč Praha 8

- analyacuteza prezentaciacute všechny projekty dopomohly sveacute

lokalitě k oživeniacute prostoru zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovi-

tosti nebo udržitelnosti lokality

Pohled ze strany MěstsKyacutech zastuPitelů

tŘeŠtiacuteKovaacute - představuje pohled ze strany města

- zaacutestupce městskeacute samospraacutevy

- přiacutenos projektů vidiacute vedle vyacuteše zmiacuteněnyacutech i v tzv kulturniacute

korozi (viz Jatka78)

- tržnici v Holešoviciacutech chce proměnit nejen v kulturniacute ale i

gastronomickeacute centrum

- Praha 7 maacute velkeacute množstviacute brownfieldů (bubny a okoliacute)

vILGUS- přebiacuterali radnici v nepřiacuteliš dobreacutem stavu půl roku

napravovali probleacutemy

- s prezentovanyacutemi projekty se setkal hlavně v zahraničiacute

(př Polsko ndash Lodže je přezdiacutevaacutena Manchester vyacutechodu až

kulturniacute projekty městu daly novyacute smysl -gt budovy ktereacute

přišly o vyacuteznam ho naacutehle ziacuteskaacutevajiacute zpět)27

jaKaacute je v současnosti Praacutece s MěsteM

bINDICS- funkce objektu - neniacute potřeba nutně klaacutest důraz na uměleckeacute aktiv-

ity ndash funkce objektu je zapojeniacute veřejnosti ndash inkluzivnost zaacuteroveň je

podmiacutenkou ufinancovatelnost -gt pak se projekt staacutevaacute funkčniacutem a

hraje roli katalyzaacutetoru

- vztah s městem ndash podmiacutenkou je byacutet transparentniacute ale nevyužiacutevat ji

jako vyacutemluvu (mnoheacute projekty nejsou realizovaacuteny a braacuteniacute se transpar-

entnostiacute na začaacutetku) ndash gaacutebor se svyacutem tyacutemem chce daacutet zaacuteruku ochotu

investovat svou siacutelu potažmo finance

- město vždy bude miacutet fixniacute strukturu např co do byrokracie ndash

nemůže v takoveacute miacuteře generovat naacutepady a realizovat projekty tak

jako nepolitickyacute činitel kteryacute maacute volnou ruku - např nemusiacute vypisovat

veřejneacute soutěže a rovnou myšlenky realizuje

-gt proto bere developery jako partnery

KUbIŠTA- kolik staacutel projekt Jatka78 neniacute důležiteacute posuvnou silou je vše os-

tatniacute (odhodlaacuteniacute kreativita apod)

- alternativy je přehršel naopak Praze chybiacute klasično

- probleacutem je přiacutestup veřejneacute spraacutevy i veřejnopraacutevniacutech meacutediiacute

ndash nedokaacutežou snaze projektů nijak pomoci (viz otviacuteračka Jatek ndash

reportaacutež ze zliacutenskeacuteho kraje o premieacuteře divadleniacute Cesty do pravěku

ndash o Jatkaacutech ani slovo jen v Udaacutelostech v kultuře ndash ty majiacute ale niacutezkou

sledovanost - zaslouženě)

- moraacutelniacute podpora Prahy 7 byla snad důležitějšiacute než finančniacute

- ideaacutelniacute spolupraacutece s městem by byla naacutesledujiacuteciacute poskytnutiacute

objektu ze začaacutetku daacutet zaacutekladniacute podmiacutenky ndash pomoci se spraacutevou

objektu a bezpečnostniacutemi opatřeniacutemi naacutesledně nechat volneacute ruce po

předloženiacute konceptu (tiacutem je umožněna naacuteslednaacute kontrola) kliacutečoveacute je

rovněž nepodepsat smlouvu o zaacutekazu pronaacutejmu ndash pak si na sebe neniacute

možneacute vydělat

KREUZmANNOvAacute- vybalancovat komerčniacute projekty s uměniacutem je naacuteročneacute ndash smlouva o

zaacutekazu komerčniacutech uacutečelů by takeacute naopak ospravedlňovala město či

samotnou instituci k vyacuteraznějšiacutemu financovaacuteniacute na uacutekor uměniacute

vELEK- pro něj je zaacutekaz pronajiacutemaacuteniacute spiacuteše likvidačniacute než omezujiacuteciacute pod-

miacutenky o kteryacutech mluvila Kreuzzigerovaacute

- Stropnickyacute fungoval skvěle v asistenci s pronaacutejmem a důvěrou

jaK Pracovat s brownfieldy

CTIbOR- na straně soukromeacuteho sektoru panuje strach např z nedodrženiacute

dohod

- podmiacutenkou je hledaacuteniacute důvěry na veřejneacute aktivniacute a privaacutetniacute straně

Masare (v PubliKu)- jmenuje dalšiacute pozitivniacute přiacuteklady na Praze 7 ndash studio Alta Stalin

potenciaacutel vidiacute i na Vyacutestavišti

28

29

- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že

nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš

tuto roli

- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů

měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od

vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem

bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že

jen 8 projektu je financovaacuteno městem

- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se

soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute

vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici

- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat

vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco

podniknout

s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute

KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ

kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)

-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti

- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute

obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně

- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem

žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)

- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute

entusiasmus (viz Studio Alta)

- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v

zahraničiacute

- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let

- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash

kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo

ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky

- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města

- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led

politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute

- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor

nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město

vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli

financovat z vlastniacutech peněz

- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program

- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem

automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD

- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do

palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery

Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto

portfolia

- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu

objektu30

31

- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute

bezpečnějšiacute lokality

tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet

- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a

vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme

skrze naše aktivity a postoje

- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů

přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute

čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6

kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury

co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele

CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v

raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy

KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je

komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou

tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize

- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute

projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme

Prahy jako města kultury

KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova

NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a

snažit se ho rozviacutejet

vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema

- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-

dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute

by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)

Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli

uvědomit a veřejně deklarovat

- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou

uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute

vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-

boval v prostřediacute kultury

- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků

jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v

paměti při jednaacuteniacute s nimi)

32

33

tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy

CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute

pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute

nekoncepčnosti a absence vize

- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-

vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde

ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute

mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-

tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už

pouhou naacutevštěvou např NNŽ)

vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k

odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v

Thomayerovyacutech sadech

Kovačević

- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-

nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům

- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash

hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute

34

35

měny apod všichni (př architekti se

stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40

liber na hodinu

- město by mělo začiacutet rozlišovat

majetek jako komerčniacute věc a jako

něco jineacuteho (př kulturu)

ndash tato neschopnost odlišit dva typy

objektů jsou mnohdy důvodem

neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech

budov (viz na dům Na Kocandě)

DĚKUJEMEorganizaacutetor

PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD

konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů

Women Public Space Prague

MgA David Kašpar

manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech

odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy

zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague

fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu

zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute

ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha

sPoluorganizaacutetor

text neprošel jazykovou uacutepravou

Viacutece info na

4+4 dny v pohybu

Page 26: MMB_zaverecna sprava

4 jaKou forMu PodPory sPoluPraacutece s MěsteM byste si PŘedstavovali

SPOLUPRAacuteCIZapojeniacute do plaacutenovaacuteniacute města lsquoMaacuteme přece dostatek znalostiacutersquo

legitimniacute partner respekt města vůči teacuteto tvůrčiacute lsquodeveloperskeacutersquo

činnosti 4

Důvěra v obsah kteryacute tvořiacuteme začleněniacute našeho programu do

dramaturgie kulturniacuteho odboru MČ 1

Respekt k aktivitě zdola pouličniacutemu životu 1

finančniacute sPoluUacutečastDlouhodobyacute grant financovaacuteniacute pronaacutejem za vyacutehodneacute podmiacutenky

3

LEGISLATIvNiacute PODPORADlouhodobyacute kontrakt 2

Zjednodušenaacute povoleniacute pro uměleckeacute akce ve veřejneacutem

prostoru 1

mEDIAacuteLNiacute PODPORA

Mediaacutelniacute podpora citylighty 1

5 stručně PoPiŠte vaacuteŠ PŘiacutenos sveacuteMu oKoliacute rozvoji Města

1 PROSTOR Oživeniacute miacutesta vznik chybějiacuteciacuteho prostoru katalyzaacutetor 5

Zaacutechrana zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovitosti 3

Udržitelnost šetrnost (jako vyacutechovnyacute aspekt miacutesta) 1

2 KOmUNITA vZTAHY

Noveacute publikum lideacute v miacutestě propojeniacute komunit

(uměleckaacute residenčniacute) na lokaacutelniacute ale i naacuterodniacute uacuterovni 7

Sociaacutelniacute kontrola zvyacutešeniacute bezpečnosti podchyceniacute

probleacutemoveacute mlaacutedeže 3

Inspirace jinyacutech iniciatiacutev k založeniacute vlastniacutech projektů 2

Prolomeniacute barieacuter (mentaacutelniacute byrokratickeacute) směrem k uspořaacutedaacuteniacute

akciacute ve veřejneacutem prostoru 1

Precedent - je to vůbec možneacute 1

3 PROGRAmNovaacute teacutemata uměleckeacute kreativniacute programy pro město 1

25

265 ZAacutePIS Z DEBATY

5 ZAacutePIS DEBATY

K prezentujiacuteciacutem řečniacutekům přibyli na debatu

hanKa tŘeŠtiacuteKovaacute radniacute Pro Kulturu Praha 7toMaacuteŠ ctibor byacutevalyacute Ředitel institutu Pro Plaacutenovaacuteniacute a rozvoj PrahyPetr vilgus Miacutestostarosta Mč Praha 8

- analyacuteza prezentaciacute všechny projekty dopomohly sveacute

lokalitě k oživeniacute prostoru zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovi-

tosti nebo udržitelnosti lokality

Pohled ze strany MěstsKyacutech zastuPitelů

tŘeŠtiacuteKovaacute - představuje pohled ze strany města

- zaacutestupce městskeacute samospraacutevy

- přiacutenos projektů vidiacute vedle vyacuteše zmiacuteněnyacutech i v tzv kulturniacute

korozi (viz Jatka78)

- tržnici v Holešoviciacutech chce proměnit nejen v kulturniacute ale i

gastronomickeacute centrum

- Praha 7 maacute velkeacute množstviacute brownfieldů (bubny a okoliacute)

vILGUS- přebiacuterali radnici v nepřiacuteliš dobreacutem stavu půl roku

napravovali probleacutemy

- s prezentovanyacutemi projekty se setkal hlavně v zahraničiacute

(př Polsko ndash Lodže je přezdiacutevaacutena Manchester vyacutechodu až

kulturniacute projekty městu daly novyacute smysl -gt budovy ktereacute

přišly o vyacuteznam ho naacutehle ziacuteskaacutevajiacute zpět)27

jaKaacute je v současnosti Praacutece s MěsteM

bINDICS- funkce objektu - neniacute potřeba nutně klaacutest důraz na uměleckeacute aktiv-

ity ndash funkce objektu je zapojeniacute veřejnosti ndash inkluzivnost zaacuteroveň je

podmiacutenkou ufinancovatelnost -gt pak se projekt staacutevaacute funkčniacutem a

hraje roli katalyzaacutetoru

- vztah s městem ndash podmiacutenkou je byacutet transparentniacute ale nevyužiacutevat ji

jako vyacutemluvu (mnoheacute projekty nejsou realizovaacuteny a braacuteniacute se transpar-

entnostiacute na začaacutetku) ndash gaacutebor se svyacutem tyacutemem chce daacutet zaacuteruku ochotu

investovat svou siacutelu potažmo finance

- město vždy bude miacutet fixniacute strukturu např co do byrokracie ndash

nemůže v takoveacute miacuteře generovat naacutepady a realizovat projekty tak

jako nepolitickyacute činitel kteryacute maacute volnou ruku - např nemusiacute vypisovat

veřejneacute soutěže a rovnou myšlenky realizuje

-gt proto bere developery jako partnery

KUbIŠTA- kolik staacutel projekt Jatka78 neniacute důležiteacute posuvnou silou je vše os-

tatniacute (odhodlaacuteniacute kreativita apod)

- alternativy je přehršel naopak Praze chybiacute klasično

- probleacutem je přiacutestup veřejneacute spraacutevy i veřejnopraacutevniacutech meacutediiacute

ndash nedokaacutežou snaze projektů nijak pomoci (viz otviacuteračka Jatek ndash

reportaacutež ze zliacutenskeacuteho kraje o premieacuteře divadleniacute Cesty do pravěku

ndash o Jatkaacutech ani slovo jen v Udaacutelostech v kultuře ndash ty majiacute ale niacutezkou

sledovanost - zaslouženě)

- moraacutelniacute podpora Prahy 7 byla snad důležitějšiacute než finančniacute

- ideaacutelniacute spolupraacutece s městem by byla naacutesledujiacuteciacute poskytnutiacute

objektu ze začaacutetku daacutet zaacutekladniacute podmiacutenky ndash pomoci se spraacutevou

objektu a bezpečnostniacutemi opatřeniacutemi naacutesledně nechat volneacute ruce po

předloženiacute konceptu (tiacutem je umožněna naacuteslednaacute kontrola) kliacutečoveacute je

rovněž nepodepsat smlouvu o zaacutekazu pronaacutejmu ndash pak si na sebe neniacute

možneacute vydělat

KREUZmANNOvAacute- vybalancovat komerčniacute projekty s uměniacutem je naacuteročneacute ndash smlouva o

zaacutekazu komerčniacutech uacutečelů by takeacute naopak ospravedlňovala město či

samotnou instituci k vyacuteraznějšiacutemu financovaacuteniacute na uacutekor uměniacute

vELEK- pro něj je zaacutekaz pronajiacutemaacuteniacute spiacuteše likvidačniacute než omezujiacuteciacute pod-

miacutenky o kteryacutech mluvila Kreuzzigerovaacute

- Stropnickyacute fungoval skvěle v asistenci s pronaacutejmem a důvěrou

jaK Pracovat s brownfieldy

CTIbOR- na straně soukromeacuteho sektoru panuje strach např z nedodrženiacute

dohod

- podmiacutenkou je hledaacuteniacute důvěry na veřejneacute aktivniacute a privaacutetniacute straně

Masare (v PubliKu)- jmenuje dalšiacute pozitivniacute přiacuteklady na Praze 7 ndash studio Alta Stalin

potenciaacutel vidiacute i na Vyacutestavišti

28

29

- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že

nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš

tuto roli

- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů

měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od

vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem

bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že

jen 8 projektu je financovaacuteno městem

- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se

soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute

vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici

- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat

vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco

podniknout

s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute

KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ

kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)

-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti

- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute

obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně

- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem

žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)

- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute

entusiasmus (viz Studio Alta)

- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v

zahraničiacute

- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let

- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash

kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo

ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky

- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města

- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led

politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute

- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor

nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město

vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli

financovat z vlastniacutech peněz

- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program

- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem

automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD

- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do

palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery

Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto

portfolia

- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu

objektu30

31

- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute

bezpečnějšiacute lokality

tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet

- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a

vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme

skrze naše aktivity a postoje

- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů

přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute

čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6

kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury

co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele

CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v

raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy

KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je

komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou

tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize

- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute

projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme

Prahy jako města kultury

KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova

NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a

snažit se ho rozviacutejet

vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema

- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-

dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute

by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)

Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli

uvědomit a veřejně deklarovat

- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou

uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute

vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-

boval v prostřediacute kultury

- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků

jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v

paměti při jednaacuteniacute s nimi)

32

33

tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy

CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute

pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute

nekoncepčnosti a absence vize

- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-

vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde

ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute

mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-

tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už

pouhou naacutevštěvou např NNŽ)

vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k

odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v

Thomayerovyacutech sadech

Kovačević

- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-

nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům

- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash

hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute

34

35

měny apod všichni (př architekti se

stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40

liber na hodinu

- město by mělo začiacutet rozlišovat

majetek jako komerčniacute věc a jako

něco jineacuteho (př kulturu)

ndash tato neschopnost odlišit dva typy

objektů jsou mnohdy důvodem

neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech

budov (viz na dům Na Kocandě)

DĚKUJEMEorganizaacutetor

PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD

konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů

Women Public Space Prague

MgA David Kašpar

manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech

odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy

zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague

fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu

zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute

ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha

sPoluorganizaacutetor

text neprošel jazykovou uacutepravou

Viacutece info na

4+4 dny v pohybu

Page 27: MMB_zaverecna sprava

265 ZAacutePIS Z DEBATY

5 ZAacutePIS DEBATY

K prezentujiacuteciacutem řečniacutekům přibyli na debatu

hanKa tŘeŠtiacuteKovaacute radniacute Pro Kulturu Praha 7toMaacuteŠ ctibor byacutevalyacute Ředitel institutu Pro Plaacutenovaacuteniacute a rozvoj PrahyPetr vilgus Miacutestostarosta Mč Praha 8

- analyacuteza prezentaciacute všechny projekty dopomohly sveacute

lokalitě k oživeniacute prostoru zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovi-

tosti nebo udržitelnosti lokality

Pohled ze strany MěstsKyacutech zastuPitelů

tŘeŠtiacuteKovaacute - představuje pohled ze strany města

- zaacutestupce městskeacute samospraacutevy

- přiacutenos projektů vidiacute vedle vyacuteše zmiacuteněnyacutech i v tzv kulturniacute

korozi (viz Jatka78)

- tržnici v Holešoviciacutech chce proměnit nejen v kulturniacute ale i

gastronomickeacute centrum

- Praha 7 maacute velkeacute množstviacute brownfieldů (bubny a okoliacute)

vILGUS- přebiacuterali radnici v nepřiacuteliš dobreacutem stavu půl roku

napravovali probleacutemy

- s prezentovanyacutemi projekty se setkal hlavně v zahraničiacute

(př Polsko ndash Lodže je přezdiacutevaacutena Manchester vyacutechodu až

kulturniacute projekty městu daly novyacute smysl -gt budovy ktereacute

přišly o vyacuteznam ho naacutehle ziacuteskaacutevajiacute zpět)27

jaKaacute je v současnosti Praacutece s MěsteM

bINDICS- funkce objektu - neniacute potřeba nutně klaacutest důraz na uměleckeacute aktiv-

ity ndash funkce objektu je zapojeniacute veřejnosti ndash inkluzivnost zaacuteroveň je

podmiacutenkou ufinancovatelnost -gt pak se projekt staacutevaacute funkčniacutem a

hraje roli katalyzaacutetoru

- vztah s městem ndash podmiacutenkou je byacutet transparentniacute ale nevyužiacutevat ji

jako vyacutemluvu (mnoheacute projekty nejsou realizovaacuteny a braacuteniacute se transpar-

entnostiacute na začaacutetku) ndash gaacutebor se svyacutem tyacutemem chce daacutet zaacuteruku ochotu

investovat svou siacutelu potažmo finance

- město vždy bude miacutet fixniacute strukturu např co do byrokracie ndash

nemůže v takoveacute miacuteře generovat naacutepady a realizovat projekty tak

jako nepolitickyacute činitel kteryacute maacute volnou ruku - např nemusiacute vypisovat

veřejneacute soutěže a rovnou myšlenky realizuje

-gt proto bere developery jako partnery

KUbIŠTA- kolik staacutel projekt Jatka78 neniacute důležiteacute posuvnou silou je vše os-

tatniacute (odhodlaacuteniacute kreativita apod)

- alternativy je přehršel naopak Praze chybiacute klasično

- probleacutem je přiacutestup veřejneacute spraacutevy i veřejnopraacutevniacutech meacutediiacute

ndash nedokaacutežou snaze projektů nijak pomoci (viz otviacuteračka Jatek ndash

reportaacutež ze zliacutenskeacuteho kraje o premieacuteře divadleniacute Cesty do pravěku

ndash o Jatkaacutech ani slovo jen v Udaacutelostech v kultuře ndash ty majiacute ale niacutezkou

sledovanost - zaslouženě)

- moraacutelniacute podpora Prahy 7 byla snad důležitějšiacute než finančniacute

- ideaacutelniacute spolupraacutece s městem by byla naacutesledujiacuteciacute poskytnutiacute

objektu ze začaacutetku daacutet zaacutekladniacute podmiacutenky ndash pomoci se spraacutevou

objektu a bezpečnostniacutemi opatřeniacutemi naacutesledně nechat volneacute ruce po

předloženiacute konceptu (tiacutem je umožněna naacuteslednaacute kontrola) kliacutečoveacute je

rovněž nepodepsat smlouvu o zaacutekazu pronaacutejmu ndash pak si na sebe neniacute

možneacute vydělat

KREUZmANNOvAacute- vybalancovat komerčniacute projekty s uměniacutem je naacuteročneacute ndash smlouva o

zaacutekazu komerčniacutech uacutečelů by takeacute naopak ospravedlňovala město či

samotnou instituci k vyacuteraznějšiacutemu financovaacuteniacute na uacutekor uměniacute

vELEK- pro něj je zaacutekaz pronajiacutemaacuteniacute spiacuteše likvidačniacute než omezujiacuteciacute pod-

miacutenky o kteryacutech mluvila Kreuzzigerovaacute

- Stropnickyacute fungoval skvěle v asistenci s pronaacutejmem a důvěrou

jaK Pracovat s brownfieldy

CTIbOR- na straně soukromeacuteho sektoru panuje strach např z nedodrženiacute

dohod

- podmiacutenkou je hledaacuteniacute důvěry na veřejneacute aktivniacute a privaacutetniacute straně

Masare (v PubliKu)- jmenuje dalšiacute pozitivniacute přiacuteklady na Praze 7 ndash studio Alta Stalin

potenciaacutel vidiacute i na Vyacutestavišti

28

29

- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že

nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš

tuto roli

- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů

měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od

vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem

bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že

jen 8 projektu je financovaacuteno městem

- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se

soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute

vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici

- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat

vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco

podniknout

s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute

KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ

kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)

-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti

- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute

obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně

- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem

žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)

- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute

entusiasmus (viz Studio Alta)

- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v

zahraničiacute

- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let

- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash

kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo

ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky

- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města

- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led

politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute

- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor

nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město

vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli

financovat z vlastniacutech peněz

- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program

- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem

automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD

- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do

palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery

Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto

portfolia

- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu

objektu30

31

- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute

bezpečnějšiacute lokality

tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet

- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a

vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme

skrze naše aktivity a postoje

- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů

přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute

čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6

kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury

co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele

CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v

raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy

KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je

komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou

tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize

- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute

projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme

Prahy jako města kultury

KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova

NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a

snažit se ho rozviacutejet

vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema

- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-

dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute

by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)

Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli

uvědomit a veřejně deklarovat

- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou

uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute

vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-

boval v prostřediacute kultury

- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků

jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v

paměti při jednaacuteniacute s nimi)

32

33

tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy

CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute

pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute

nekoncepčnosti a absence vize

- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-

vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde

ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute

mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-

tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už

pouhou naacutevštěvou např NNŽ)

vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k

odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v

Thomayerovyacutech sadech

Kovačević

- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-

nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům

- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash

hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute

34

35

měny apod všichni (př architekti se

stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40

liber na hodinu

- město by mělo začiacutet rozlišovat

majetek jako komerčniacute věc a jako

něco jineacuteho (př kulturu)

ndash tato neschopnost odlišit dva typy

objektů jsou mnohdy důvodem

neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech

budov (viz na dům Na Kocandě)

DĚKUJEMEorganizaacutetor

PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD

konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů

Women Public Space Prague

MgA David Kašpar

manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech

odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy

zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague

fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu

zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute

ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha

sPoluorganizaacutetor

text neprošel jazykovou uacutepravou

Viacutece info na

4+4 dny v pohybu

Page 28: MMB_zaverecna sprava

5 ZAacutePIS DEBATY

K prezentujiacuteciacutem řečniacutekům přibyli na debatu

hanKa tŘeŠtiacuteKovaacute radniacute Pro Kulturu Praha 7toMaacuteŠ ctibor byacutevalyacute Ředitel institutu Pro Plaacutenovaacuteniacute a rozvoj PrahyPetr vilgus Miacutestostarosta Mč Praha 8

- analyacuteza prezentaciacute všechny projekty dopomohly sveacute

lokalitě k oživeniacute prostoru zpřiacutestupněniacute chaacutetrajiacuteciacute nemovi-

tosti nebo udržitelnosti lokality

Pohled ze strany MěstsKyacutech zastuPitelů

tŘeŠtiacuteKovaacute - představuje pohled ze strany města

- zaacutestupce městskeacute samospraacutevy

- přiacutenos projektů vidiacute vedle vyacuteše zmiacuteněnyacutech i v tzv kulturniacute

korozi (viz Jatka78)

- tržnici v Holešoviciacutech chce proměnit nejen v kulturniacute ale i

gastronomickeacute centrum

- Praha 7 maacute velkeacute množstviacute brownfieldů (bubny a okoliacute)

vILGUS- přebiacuterali radnici v nepřiacuteliš dobreacutem stavu půl roku

napravovali probleacutemy

- s prezentovanyacutemi projekty se setkal hlavně v zahraničiacute

(př Polsko ndash Lodže je přezdiacutevaacutena Manchester vyacutechodu až

kulturniacute projekty městu daly novyacute smysl -gt budovy ktereacute

přišly o vyacuteznam ho naacutehle ziacuteskaacutevajiacute zpět)27

jaKaacute je v současnosti Praacutece s MěsteM

bINDICS- funkce objektu - neniacute potřeba nutně klaacutest důraz na uměleckeacute aktiv-

ity ndash funkce objektu je zapojeniacute veřejnosti ndash inkluzivnost zaacuteroveň je

podmiacutenkou ufinancovatelnost -gt pak se projekt staacutevaacute funkčniacutem a

hraje roli katalyzaacutetoru

- vztah s městem ndash podmiacutenkou je byacutet transparentniacute ale nevyužiacutevat ji

jako vyacutemluvu (mnoheacute projekty nejsou realizovaacuteny a braacuteniacute se transpar-

entnostiacute na začaacutetku) ndash gaacutebor se svyacutem tyacutemem chce daacutet zaacuteruku ochotu

investovat svou siacutelu potažmo finance

- město vždy bude miacutet fixniacute strukturu např co do byrokracie ndash

nemůže v takoveacute miacuteře generovat naacutepady a realizovat projekty tak

jako nepolitickyacute činitel kteryacute maacute volnou ruku - např nemusiacute vypisovat

veřejneacute soutěže a rovnou myšlenky realizuje

-gt proto bere developery jako partnery

KUbIŠTA- kolik staacutel projekt Jatka78 neniacute důležiteacute posuvnou silou je vše os-

tatniacute (odhodlaacuteniacute kreativita apod)

- alternativy je přehršel naopak Praze chybiacute klasično

- probleacutem je přiacutestup veřejneacute spraacutevy i veřejnopraacutevniacutech meacutediiacute

ndash nedokaacutežou snaze projektů nijak pomoci (viz otviacuteračka Jatek ndash

reportaacutež ze zliacutenskeacuteho kraje o premieacuteře divadleniacute Cesty do pravěku

ndash o Jatkaacutech ani slovo jen v Udaacutelostech v kultuře ndash ty majiacute ale niacutezkou

sledovanost - zaslouženě)

- moraacutelniacute podpora Prahy 7 byla snad důležitějšiacute než finančniacute

- ideaacutelniacute spolupraacutece s městem by byla naacutesledujiacuteciacute poskytnutiacute

objektu ze začaacutetku daacutet zaacutekladniacute podmiacutenky ndash pomoci se spraacutevou

objektu a bezpečnostniacutemi opatřeniacutemi naacutesledně nechat volneacute ruce po

předloženiacute konceptu (tiacutem je umožněna naacuteslednaacute kontrola) kliacutečoveacute je

rovněž nepodepsat smlouvu o zaacutekazu pronaacutejmu ndash pak si na sebe neniacute

možneacute vydělat

KREUZmANNOvAacute- vybalancovat komerčniacute projekty s uměniacutem je naacuteročneacute ndash smlouva o

zaacutekazu komerčniacutech uacutečelů by takeacute naopak ospravedlňovala město či

samotnou instituci k vyacuteraznějšiacutemu financovaacuteniacute na uacutekor uměniacute

vELEK- pro něj je zaacutekaz pronajiacutemaacuteniacute spiacuteše likvidačniacute než omezujiacuteciacute pod-

miacutenky o kteryacutech mluvila Kreuzzigerovaacute

- Stropnickyacute fungoval skvěle v asistenci s pronaacutejmem a důvěrou

jaK Pracovat s brownfieldy

CTIbOR- na straně soukromeacuteho sektoru panuje strach např z nedodrženiacute

dohod

- podmiacutenkou je hledaacuteniacute důvěry na veřejneacute aktivniacute a privaacutetniacute straně

Masare (v PubliKu)- jmenuje dalšiacute pozitivniacute přiacuteklady na Praze 7 ndash studio Alta Stalin

potenciaacutel vidiacute i na Vyacutestavišti

28

29

- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že

nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš

tuto roli

- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů

měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od

vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem

bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že

jen 8 projektu je financovaacuteno městem

- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se

soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute

vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici

- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat

vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco

podniknout

s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute

KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ

kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)

-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti

- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute

obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně

- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem

žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)

- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute

entusiasmus (viz Studio Alta)

- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v

zahraničiacute

- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let

- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash

kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo

ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky

- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města

- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led

politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute

- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor

nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město

vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli

financovat z vlastniacutech peněz

- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program

- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem

automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD

- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do

palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery

Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto

portfolia

- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu

objektu30

31

- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute

bezpečnějšiacute lokality

tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet

- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a

vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme

skrze naše aktivity a postoje

- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů

přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute

čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6

kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury

co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele

CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v

raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy

KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je

komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou

tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize

- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute

projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme

Prahy jako města kultury

KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova

NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a

snažit se ho rozviacutejet

vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema

- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-

dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute

by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)

Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli

uvědomit a veřejně deklarovat

- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou

uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute

vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-

boval v prostřediacute kultury

- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků

jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v

paměti při jednaacuteniacute s nimi)

32

33

tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy

CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute

pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute

nekoncepčnosti a absence vize

- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-

vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde

ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute

mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-

tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už

pouhou naacutevštěvou např NNŽ)

vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k

odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v

Thomayerovyacutech sadech

Kovačević

- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-

nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům

- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash

hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute

34

35

měny apod všichni (př architekti se

stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40

liber na hodinu

- město by mělo začiacutet rozlišovat

majetek jako komerčniacute věc a jako

něco jineacuteho (př kulturu)

ndash tato neschopnost odlišit dva typy

objektů jsou mnohdy důvodem

neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech

budov (viz na dům Na Kocandě)

DĚKUJEMEorganizaacutetor

PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD

konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů

Women Public Space Prague

MgA David Kašpar

manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech

odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy

zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague

fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu

zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute

ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha

sPoluorganizaacutetor

text neprošel jazykovou uacutepravou

Viacutece info na

4+4 dny v pohybu

Page 29: MMB_zaverecna sprava

jaKaacute je v současnosti Praacutece s MěsteM

bINDICS- funkce objektu - neniacute potřeba nutně klaacutest důraz na uměleckeacute aktiv-

ity ndash funkce objektu je zapojeniacute veřejnosti ndash inkluzivnost zaacuteroveň je

podmiacutenkou ufinancovatelnost -gt pak se projekt staacutevaacute funkčniacutem a

hraje roli katalyzaacutetoru

- vztah s městem ndash podmiacutenkou je byacutet transparentniacute ale nevyužiacutevat ji

jako vyacutemluvu (mnoheacute projekty nejsou realizovaacuteny a braacuteniacute se transpar-

entnostiacute na začaacutetku) ndash gaacutebor se svyacutem tyacutemem chce daacutet zaacuteruku ochotu

investovat svou siacutelu potažmo finance

- město vždy bude miacutet fixniacute strukturu např co do byrokracie ndash

nemůže v takoveacute miacuteře generovat naacutepady a realizovat projekty tak

jako nepolitickyacute činitel kteryacute maacute volnou ruku - např nemusiacute vypisovat

veřejneacute soutěže a rovnou myšlenky realizuje

-gt proto bere developery jako partnery

KUbIŠTA- kolik staacutel projekt Jatka78 neniacute důležiteacute posuvnou silou je vše os-

tatniacute (odhodlaacuteniacute kreativita apod)

- alternativy je přehršel naopak Praze chybiacute klasično

- probleacutem je přiacutestup veřejneacute spraacutevy i veřejnopraacutevniacutech meacutediiacute

ndash nedokaacutežou snaze projektů nijak pomoci (viz otviacuteračka Jatek ndash

reportaacutež ze zliacutenskeacuteho kraje o premieacuteře divadleniacute Cesty do pravěku

ndash o Jatkaacutech ani slovo jen v Udaacutelostech v kultuře ndash ty majiacute ale niacutezkou

sledovanost - zaslouženě)

- moraacutelniacute podpora Prahy 7 byla snad důležitějšiacute než finančniacute

- ideaacutelniacute spolupraacutece s městem by byla naacutesledujiacuteciacute poskytnutiacute

objektu ze začaacutetku daacutet zaacutekladniacute podmiacutenky ndash pomoci se spraacutevou

objektu a bezpečnostniacutemi opatřeniacutemi naacutesledně nechat volneacute ruce po

předloženiacute konceptu (tiacutem je umožněna naacuteslednaacute kontrola) kliacutečoveacute je

rovněž nepodepsat smlouvu o zaacutekazu pronaacutejmu ndash pak si na sebe neniacute

možneacute vydělat

KREUZmANNOvAacute- vybalancovat komerčniacute projekty s uměniacutem je naacuteročneacute ndash smlouva o

zaacutekazu komerčniacutech uacutečelů by takeacute naopak ospravedlňovala město či

samotnou instituci k vyacuteraznějšiacutemu financovaacuteniacute na uacutekor uměniacute

vELEK- pro něj je zaacutekaz pronajiacutemaacuteniacute spiacuteše likvidačniacute než omezujiacuteciacute pod-

miacutenky o kteryacutech mluvila Kreuzzigerovaacute

- Stropnickyacute fungoval skvěle v asistenci s pronaacutejmem a důvěrou

jaK Pracovat s brownfieldy

CTIbOR- na straně soukromeacuteho sektoru panuje strach např z nedodrženiacute

dohod

- podmiacutenkou je hledaacuteniacute důvěry na veřejneacute aktivniacute a privaacutetniacute straně

Masare (v PubliKu)- jmenuje dalšiacute pozitivniacute přiacuteklady na Praze 7 ndash studio Alta Stalin

potenciaacutel vidiacute i na Vyacutestavišti

28

29

- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že

nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš

tuto roli

- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů

měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od

vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem

bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že

jen 8 projektu je financovaacuteno městem

- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se

soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute

vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici

- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat

vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco

podniknout

s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute

KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ

kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)

-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti

- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute

obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně

- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem

žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)

- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute

entusiasmus (viz Studio Alta)

- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v

zahraničiacute

- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let

- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash

kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo

ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky

- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města

- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led

politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute

- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor

nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město

vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli

financovat z vlastniacutech peněz

- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program

- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem

automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD

- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do

palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery

Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto

portfolia

- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu

objektu30

31

- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute

bezpečnějšiacute lokality

tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet

- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a

vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme

skrze naše aktivity a postoje

- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů

přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute

čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6

kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury

co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele

CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v

raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy

KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je

komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou

tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize

- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute

projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme

Prahy jako města kultury

KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova

NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a

snažit se ho rozviacutejet

vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema

- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-

dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute

by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)

Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli

uvědomit a veřejně deklarovat

- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou

uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute

vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-

boval v prostřediacute kultury

- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků

jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v

paměti při jednaacuteniacute s nimi)

32

33

tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy

CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute

pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute

nekoncepčnosti a absence vize

- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-

vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde

ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute

mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-

tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už

pouhou naacutevštěvou např NNŽ)

vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k

odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v

Thomayerovyacutech sadech

Kovačević

- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-

nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům

- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash

hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute

34

35

měny apod všichni (př architekti se

stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40

liber na hodinu

- město by mělo začiacutet rozlišovat

majetek jako komerčniacute věc a jako

něco jineacuteho (př kulturu)

ndash tato neschopnost odlišit dva typy

objektů jsou mnohdy důvodem

neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech

budov (viz na dům Na Kocandě)

DĚKUJEMEorganizaacutetor

PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD

konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů

Women Public Space Prague

MgA David Kašpar

manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech

odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy

zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague

fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu

zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute

ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha

sPoluorganizaacutetor

text neprošel jazykovou uacutepravou

Viacutece info na

4+4 dny v pohybu

Page 30: MMB_zaverecna sprava

29

- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že

nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš

tuto roli

- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů

měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od

vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem

bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že

jen 8 projektu je financovaacuteno městem

- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se

soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute

vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici

- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat

vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco

podniknout

s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute

KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ

kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)

-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti

- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute

obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně

- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem

žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)

- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute

entusiasmus (viz Studio Alta)

- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v

zahraničiacute

- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let

- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash

kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo

ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky

- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města

- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led

politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute

- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor

nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město

vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli

financovat z vlastniacutech peněz

- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program

- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem

automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD

- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do

palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery

Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto

portfolia

- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu

objektu30

31

- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute

bezpečnějšiacute lokality

tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet

- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a

vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme

skrze naše aktivity a postoje

- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů

přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute

čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6

kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury

co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele

CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v

raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy

KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je

komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou

tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize

- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute

projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme

Prahy jako města kultury

KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova

NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a

snažit se ho rozviacutejet

vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema

- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-

dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute

by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)

Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli

uvědomit a veřejně deklarovat

- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou

uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute

vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-

boval v prostřediacute kultury

- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků

jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v

paměti při jednaacuteniacute s nimi)

32

33

tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy

CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute

pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute

nekoncepčnosti a absence vize

- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-

vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde

ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute

mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-

tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už

pouhou naacutevštěvou např NNŽ)

vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k

odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v

Thomayerovyacutech sadech

Kovačević

- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-

nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům

- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash

hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute

34

35

měny apod všichni (př architekti se

stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40

liber na hodinu

- město by mělo začiacutet rozlišovat

majetek jako komerčniacute věc a jako

něco jineacuteho (př kulturu)

ndash tato neschopnost odlišit dva typy

objektů jsou mnohdy důvodem

neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech

budov (viz na dům Na Kocandě)

DĚKUJEMEorganizaacutetor

PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD

konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů

Women Public Space Prague

MgA David Kašpar

manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech

odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy

zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague

fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu

zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute

ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha

sPoluorganizaacutetor

text neprošel jazykovou uacutepravou

Viacutece info na

4+4 dny v pohybu

Page 31: MMB_zaverecna sprava

- nedistancuje se gaacutebor od sveacute pozice jako občana města tiacutem že

nepovažuje město za sveacuteho důležiteacuteho partnera Neodmiacutetaacute přiacuteliš

tuto roli

- namiacutesto odmiacutetaacuteniacute dialogu by se i realizaacutetoři už uacutespěšnyacutech projektů

měli snažit bdquoprošlapatldquo cestu pro dalšiacute projekty ndash odhliacutednout od

vlastniacutech kapacit a snažit se měnit systeacutem

bINDICS- reakce na Masareho nemiacutenil že s městem se nemaacute pracovat ale že

jen 8 projektu je financovaacuteno městem

- důvodem je že vyššiacute čaacutestka by znamenala risk ndash praacutece se

soukromyacutem sektorem je tudiacutež čistě praktickaacute

vILGUS- uacuteřad maacute bdquobyznysldquo ve staacutetniacute spraacutevě ndash s nadstavbou musiacute přijiacutet politici

- volebniacute obdobiacute (4-leteacute) je překaacutežkou ndash uacuteřad se musiacute vzpamatovat

vzaacutepětiacute naacutesleduje kampaň ndashgt reaacutelně existujiacute 3 roky kdy se daacute něco

podniknout

s jaKyacuteMi ProbleacuteMy se ProjeKty PotyacuteKajiacute

KREUZmANNOvAacute- Ponec propaguje současnyacute tanec ndash časoveacute uměniacute nedominantniacute typ

kultury disproporce (120 pražskyacutech divadel drtivaacute většina činoherniacute)

-gt komplikace přinaacutešiacute charakter činnosti

- nabiacutedka převyšuje poptaacutevku divadla nejsou diverzifikovanaacute

obsahově ani do určiteacute miacutery lokačně

- meacutedia nepodporujiacute noveacute žaacutenry věnujiacute se konzervativně tradičniacutem

žaacutenrům (viz komentaacuteř vyacuteše o absenci otviacuteračky Jatek v Udaacutelostech)

- pro moderniacute směry je těžkeacute proraacutežet ale i tak vidiacuteme neuvěřitelnyacute

entusiasmus (viz Studio Alta)

- současně je však neverbaacutelniacute uměniacute snadno komunikovatelneacute v

zahraničiacute

- politici staacutele žijiacute mentalitou 70 let

- podmiacutenka veřejneacute soutěže ndash nelze pronajiacutemat s komerčniacutemi uacutečely ndash

kontrast komunitniacute činnosti a města ktereacute nejde bdquonaprotildquo

ndash nedefinovalo si priority kulturniacute politiky

- Praze chybiacute odborně navrženaacute kulturniacute strategie města

- město se bojiacute jiacutet do střetu s tradičniacutem repertoaacuterem ndash tenkyacute led

politici si nedovoliacute riskovat postaveniacute

- osvěta je nutnaacute šiacuteřit v politickyacutech kruziacutech musiacuteme otviacuterat prostor

nezaacutevisleacutemu uměniacute to je ve finaacutele přiacutenos zpětně pro město

vELEK- město bdquodalo ruce pryčldquo od NNŽ -gt autoři projektu se rozhodli

financovat z vlastniacutech peněz

- NNŽ nemaacute politickyacute či komerčniacute program

- na Praze 3 je složitaacute politickaacute situace (př posvěceniacute Stropnickyacutem

automaticky zaviacuteraacute dveře) a probleacutemy s ČD

- Praha 3 vykazuje velmi specifickeacute prvky posiacutelaacute mnoho peněz do

palaacutece Akropolis (ten to však nepotřebuje) daacutele maacute Divadlo Jaacutery

Cimrmana a obstarožniacute galerii ndash je nelehkeacute zařadit se do tohoto

portfolia

- ČD si na rozdiacutel od města ani neuvědomujiacute pamaacutetkovou hodnotu

objektu30

31

- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute

bezpečnějšiacute lokality

tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet

- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a

vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme

skrze naše aktivity a postoje

- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů

přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute

čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6

kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury

co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele

CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v

raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy

KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je

komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou

tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize

- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute

projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme

Prahy jako města kultury

KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova

NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a

snažit se ho rozviacutejet

vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema

- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-

dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute

by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)

Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli

uvědomit a veřejně deklarovat

- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou

uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute

vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-

boval v prostřediacute kultury

- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků

jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v

paměti při jednaacuteniacute s nimi)

32

33

tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy

CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute

pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute

nekoncepčnosti a absence vize

- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-

vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde

ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute

mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-

tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už

pouhou naacutevštěvou např NNŽ)

vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k

odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v

Thomayerovyacutech sadech

Kovačević

- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-

nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům

- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash

hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute

34

35

měny apod všichni (př architekti se

stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40

liber na hodinu

- město by mělo začiacutet rozlišovat

majetek jako komerčniacute věc a jako

něco jineacuteho (př kulturu)

ndash tato neschopnost odlišit dva typy

objektů jsou mnohdy důvodem

neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech

budov (viz na dům Na Kocandě)

DĚKUJEMEorganizaacutetor

PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD

konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů

Women Public Space Prague

MgA David Kašpar

manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech

odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy

zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague

fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu

zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute

ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha

sPoluorganizaacutetor

text neprošel jazykovou uacutepravou

Viacutece info na

4+4 dny v pohybu

Page 32: MMB_zaverecna sprava

31

- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute

bezpečnějšiacute lokality

tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet

- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a

vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme

skrze naše aktivity a postoje

- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů

přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute

čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6

kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury

co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele

CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v

raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy

KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je

komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou

tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize

- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute

projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme

Prahy jako města kultury

KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova

NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a

snažit se ho rozviacutejet

vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema

- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-

dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute

by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)

Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli

uvědomit a veřejně deklarovat

- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou

uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute

vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-

boval v prostřediacute kultury

- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků

jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v

paměti při jednaacuteniacute s nimi)

32

33

tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy

CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute

pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute

nekoncepčnosti a absence vize

- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-

vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde

ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute

mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-

tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už

pouhou naacutevštěvou např NNŽ)

vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k

odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v

Thomayerovyacutech sadech

Kovačević

- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-

nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům

- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash

hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute

34

35

měny apod všichni (př architekti se

stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40

liber na hodinu

- město by mělo začiacutet rozlišovat

majetek jako komerčniacute věc a jako

něco jineacuteho (př kulturu)

ndash tato neschopnost odlišit dva typy

objektů jsou mnohdy důvodem

neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech

budov (viz na dům Na Kocandě)

DĚKUJEMEorganizaacutetor

PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD

konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů

Women Public Space Prague

MgA David Kašpar

manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech

odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy

zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague

fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu

zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute

ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha

sPoluorganizaacutetor

text neprošel jazykovou uacutepravou

Viacutece info na

4+4 dny v pohybu

Page 33: MMB_zaverecna sprava

- projekt NNŽ dopomohl vedle kulturniacuteho rozvoje i vytvořeniacute

bezpečnějšiacute lokality

tŘeŠtiacuteKovaacute- z pohledu městskeacute čaacutesti je největšiacutem probleacutemem Magistraacutet

- neniacute nutneacute hned se staacutet politikem ndash všichni kdo vytvaacuteřiacute kulturu a

vztah s miacutestniacutemi měniacute i politickeacute složeniacute ve sveacute čtvrti ndash oslovujeme

skrze naše aktivity a postoje

- Praha 7 je oproti jinyacutem lokalitaacutem kulturniacutech instituciacute a akteacuterů

přeplněnaacute -gt politikou je snažit se pomoci finančně ač jich městskaacute

čaacutest nemaacute přiacuteliš ndash doporučujiacute napřiacuteklad orientovat se na Prahu 6

kteraacute maacute peniacuteze ale meacuteně kultury

co by Měl byacutet naacuteslednyacute KroK (v horizontu Měsiacutece) abychoM Mohli naacutesledovat naŠe dlouhodobeacute ciacutele

CTIbOR- mělo by se změnit to že kulturniacute politika zatiacutem nemaacute pevneacute miacutesto v

raacutemci strategickeacuteho plaacutenu Prahy

KUbIŠTA - krokem by mělo byacutet aby magistraacutet zadal studii (otaacutezkou však je

komu) nebo abychom začali debatu co se bude diacutet s holešovickou

tržniciacute ndash jakyacute maacute Magistraacutet plaacuten ndash jakaacute je jeho vize

- město by mělo vziacutet tržnici jako celek nikoliv jako jeden kulturniacute

projekt ale jako obrovskou přiacuteležitost ndash jedině tak postupně dociacuteliacuteme

Prahy jako města kultury

KREUZmANNOvAacute- Karliacutenskyacute viadukt jako bottom-up proces vstupniacute braacutena Žižkova

NNŽ ndash Praha by měla alespoň jeden z těchto objektů vziacutet za svůj a

snažit se ho rozviacutejet

vELEK- kulturniacute pamaacutetka ale i politickeacute teacutema

- měla by se dotaacutehnout strategie ke ktereacute bylo podepsaacuteno memoran-

dum při prohlaacutešeniacute kulturniacute pamaacutetkou ndash několik staacutetniacutech instituciacute ktereacute

by vykoupily čaacutest naacutedražiacute a vytvořili kulturniacute klastr archivů diacutelen etc)

Kovačević- moc politiků je menšiacute než moc uacuteředniacuteků ndash to bychom si měli

uvědomit a veřejně deklarovat

- vše co jsme dokaacutezali na Viaduktu bylo na uacuterovni pod politickou

uacuterovniacute což neniacute vyloženě pozitivniacute

vILGUS- zmiňovaacuten Milan Richter ndash je absolventem ČZUacute nikdy se nepohy-

boval v prostřediacute kultury

- absolventů vyacutetvarnyacutech škol bude v politice minimum většina politiků

jsou ekonomoveacute a praacutevniacuteci ndash vidiacute svět jako čiacutesla (to bychom měli miacutet v

paměti při jednaacuteniacute s nimi)

32

33

tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy

CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute

pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute

nekoncepčnosti a absence vize

- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-

vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde

ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute

mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-

tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už

pouhou naacutevštěvou např NNŽ)

vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k

odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v

Thomayerovyacutech sadech

Kovačević

- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-

nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům

- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash

hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute

34

35

měny apod všichni (př architekti se

stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40

liber na hodinu

- město by mělo začiacutet rozlišovat

majetek jako komerčniacute věc a jako

něco jineacuteho (př kulturu)

ndash tato neschopnost odlišit dva typy

objektů jsou mnohdy důvodem

neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech

budov (viz na dům Na Kocandě)

DĚKUJEMEorganizaacutetor

PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD

konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů

Women Public Space Prague

MgA David Kašpar

manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech

odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy

zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague

fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu

zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute

ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha

sPoluorganizaacutetor

text neprošel jazykovou uacutepravou

Viacutece info na

4+4 dny v pohybu

Page 34: MMB_zaverecna sprava

33

tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy

CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute

pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute

nekoncepčnosti a absence vize

- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-

vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde

ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute

mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-

tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už

pouhou naacutevštěvou např NNŽ)

vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k

odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v

Thomayerovyacutech sadech

Kovačević

- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-

nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům

- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash

hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute

34

35

měny apod všichni (př architekti se

stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40

liber na hodinu

- město by mělo začiacutet rozlišovat

majetek jako komerčniacute věc a jako

něco jineacuteho (př kulturu)

ndash tato neschopnost odlišit dva typy

objektů jsou mnohdy důvodem

neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech

budov (viz na dům Na Kocandě)

DĚKUJEMEorganizaacutetor

PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD

konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů

Women Public Space Prague

MgA David Kašpar

manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech

odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy

zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague

fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu

zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute

ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha

sPoluorganizaacutetor

text neprošel jazykovou uacutepravou

Viacutece info na

4+4 dny v pohybu

Page 35: MMB_zaverecna sprava

tŘeŠtiacuteKovaacute- Praha 7 se stane hlavniacute kulturniacute čtvrtiacute Prahy

CTIbOR - důležitou podmiacutenkou je takeacute setrvaacuteniacute starostů ve sveacute

pozici častaacute obměna vede k chaotickeacutemu jednaacuteniacute

nekoncepčnosti a absence vize

- je nutneacute vymezit si koncepčniacute ciacutele a byacutet schopnyacute debato-

vat pomociacute nachaacutezeniacute společnyacutech jmenovatelů -gt to jde

ruku v ruce s kultivaciacute celeacuteho prostřediacute

mASARE- je možneacute byacutet politickyacute a nebyacutet politik ndash svyacutemi aktivi-

tami zaacuteroveň demonstrujeme sveacute politickeacute vzezřeniacute (už

pouhou naacutevštěvou např NNŽ)

vILGUS - Praha 8 ndash objekty ve vlastnictviacute obce ktereacute se nabiacuteziacute k

odkoupeniacute privaacutetniacutem sektorem Automat Svět a mlyacuten v

Thomayerovyacutech sadech

Kovačević

- hodnota praacutece musiacute byacutet vyčiacuteslitelnaacute -gt kvantifikovatel-

nostiacute kultury lze nastiacutenit lukrativnost i developerům

- v ČR je probleacutemem podhodnoceniacute vlastniacute praacutece ndash

hodnota stejneacuteho povolaacuteniacute je srovnatelnaacute i přes jineacute

34

35

měny apod všichni (př architekti se

stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40

liber na hodinu

- město by mělo začiacutet rozlišovat

majetek jako komerčniacute věc a jako

něco jineacuteho (př kulturu)

ndash tato neschopnost odlišit dva typy

objektů jsou mnohdy důvodem

neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech

budov (viz na dům Na Kocandě)

DĚKUJEMEorganizaacutetor

PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD

konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů

Women Public Space Prague

MgA David Kašpar

manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech

odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy

zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague

fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu

zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute

ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha

sPoluorganizaacutetor

text neprošel jazykovou uacutepravou

Viacutece info na

4+4 dny v pohybu

Page 36: MMB_zaverecna sprava

35

měny apod všichni (př architekti se

stejnyacutem postaveniacutem) pracujiacute za 40

liber na hodinu

- město by mělo začiacutet rozlišovat

majetek jako komerčniacute věc a jako

něco jineacuteho (př kulturu)

ndash tato neschopnost odlišit dva typy

objektů jsou mnohdy důvodem

neuacutespěšneacute transformace hodnotnyacutech

budov (viz na dům Na Kocandě)

DĚKUJEMEorganizaacutetor

PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD

konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů

Women Public Space Prague

MgA David Kašpar

manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech

odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy

zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague

fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu

zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute

ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha

sPoluorganizaacutetor

text neprošel jazykovou uacutepravou

Viacutece info na

4+4 dny v pohybu

Page 37: MMB_zaverecna sprava

DĚKUJEMEorganizaacutetor

PartneŘi zPraacutevu sestaviliIng Milota Sidorovaacute PhD

konzultantka strategiiacute městskyacutech projektů

Women Public Space Prague

MgA David Kašpar

manažer projektu KREP - projekt podpory kreativniacutech

odvětviacute v Praze Institut plaacutenovaacuteniacute a rozvoje Prahy

zaacutePis debatyKaroliacutena Poliakovaacute Aspen Institute Prague

fotografies laacuteskavyacutem svoleniacutem 4+4 dny v Pohybu

zvlaacuteŠtniacute PoděKovaacuteniacute PatŘiacuteMgr Denise Vaacuteclavoveacute

ředitelce 4 + 4 dny v pohybu Praha

sPoluorganizaacutetor

text neprošel jazykovou uacutepravou

Viacutece info na

4+4 dny v pohybu

Page 38: MMB_zaverecna sprava

text neprošel jazykovou uacutepravou

Viacutece info na

4+4 dny v pohybu