Koncepce Národní architektury veřejné správy ČR (Concept of National Architecture of Czech public administration).

KONCEPCE NÁRODNÍ ARCHITEKTURY VEŘEJNÉ SPRÁVY ČR

Ing. Pavel Hrabě

Vysoká škola ekonomická v Praze

Fakulta informatiky a statistiky

Katedra informačních technologií

nám. W. Churchilla 4

130 67 Praha 3

Česká republika

e-mail:[email protected]

Abstrakt

Národní architektura veřejné správy ČR (NA ČR), v podobě Národního architektonického plánu

(NAP), vytvořeného podle pravidel a s pomocí nástrojů Národního architektonického rámce

(NAR) bude sloužit pro lepší koordinaci a efektivitu řízení strategického rozvoje systému české

veřejné správy, jejích procesů a služeb, jejich výkonnosti a jejich IT podpory.

Národní architektura ČR bude sloužit veřejné správě pro její vlastní řízení obdobně jako

urbanistický územní plán pro řízení rozvoje území, poskytne nezbytné jednotné porozumění,

standardy a vzory, pravidla, návody a kontrolní mechanismy.

Klíčová slova

Government Enterprise Architecture, Roadmap, Národní architektura ČR, územní plán, zavedení.

Abstract

National Architecture of public administration od Czech Republic (NA CR) in the form of a

national architectural plan (NAP), established in accordance with the rules and the instruments

of the National Architecture Framework (NAR) will be used to improve the coordination and

effective management of strategic development of Czech public administration, its processes and

services, their performance and their IT support.

National Architecture CR will serve the public administration for its own management like the

urban master plan for development management the territory, provide the necessary common

understanding, standards and patterns, rules, guidelines and control mechanisms.

Key words

Government Enterprise Architecture, Roadmap, National Architecture of public administration of

Czech Republic, Urban Master Plan, Implementation.

1 VÝCHODISKA A DEFINICE

1.1 POTŘEBA GEA

Navzdory zřejmým úspěchům při implementaci IT podpory základních pilířů eGovernmentu

v ČR získalo odvětví IT díky několika neúspěšným a zpochybňovaným projektům špatnou pověst

ve veřejné správě a politici se začínají rozhodování o IT obávat. To vede k zablokování další

reformy veřejné správy a IT podpory této reformy.

V řadě vyspělých zemí, namátkou Korea, USA, Velká Británie, Austrálie, Dánsko a mnoho

dalších, je tomu naopak – IT aktivně pomáhá k zlepšování služeb VS a k racionalizaci činnosti

VS. Ve všech těchto úspěšných zemích je reforma VS spojena se zavedením architektury VS

(Anthopoulos, 2012).

Autor je přesvědčen, že stejně by tomu mělo být v ČR. K tomu je ale třeba splnit několik

základních předpokladů. Nejdůležitějším z nich je existence celkové koncepce reformy české

veřejné správy a její IT podpory, tedy tzv. Národní architektury ČR a legislativní změny,

umožňující managementu veřejné správy podle této dlouhodobé koncepce rozhodovat.

Národní architektura ČR (NA ČR) a plán jejího rozvoje (NAP) bude sloužit veřejné správě pro

její vlastní řízení obdobně jako urbanistický územní plán pro řízení rozvoje území, poskytne

nezbytné jednotné porozumění, standardy a vzory, pravidla, návody a kontrolní mechanismy.

Jako hlavní přínosy národních architektur veřejné správy, označovaných nejčastěji společným

spojením GEA (Government Enterprise Architecture) jsou v zemích, které GEA využívají

(například USA, Velká Británie, Nový Zéland, Rakousko atd.) uváděny:

předcházení zmařeným investicím do procesních změn a IT projektů,

snížení rizika projektů transformace veřejné správy,

zvýšení flexibility systému veřejné správy a jeho připravenost na pravidelné parametrické

změny po výměně vládnoucích politických koncepcí,

podpora vnitrostátní i mezinárodní interoperability.

Další odklad vytvoření Národního architektonického plánu, který téměř všechny vyspělé země již

aktivně využívají, představuje riziko nedostatečného využití výhod, které nabízí úspěšně

dokončené projekty, např. Základní registry, Datové schránky a Komunikační infrastruktura

státu, pro skutečnou a zásadní transformaci české veřejné správy. V oblasti projektů ICT ve

veřejné správě by to znamenalo prodlužování stavu, kdy se jednotlivé úlohy řeší nekoncepčně,

bez vzájemných návazností, mnohonásobně a opakovaně.

Základní myšlenkou je, že práce na koncepci a realizaci Národní architektury ČR, jejího

myšlenkového a institucionálního Národního architektonického rámce (NAR) a na konkrétním

obsahu Národního architektonického plánu je investicí do budoucna, která umožní zvýšení

efektivity v celém životním cyklu změn veřejné správy a jejích informačních systémů.

1.2 DEFINICE A VYSVĚTLENÍ ARCHITEKTUR VEŘEJNÉ SPRÁVY (GEA)

Celková architektura veřejné správy je výsledkem použití celostního systémového a

architektonického myšlení na strukturu a fungování státu a celé veřejné správy v co nejširších

souvislostech. Architektura veřejné správy je prostředkem k poctivému pochopení toho, co tvoří

stát nyní, co je jeho posláním a jaké jsou varianty vývoje státu, aby toto poslání mohl plnit lépe.

Architektura veřejné správy, tj. všechno, co veřejnou správu tvoří a postup, jakým to vzniklo,

existuje samostatně v realitě, bez ohledu na to, zda a jak dobře je to (architektura) poznáno a

popsáno. Čím lépe jsou ale součásti veřejné správy popsány ve vzájemných souvislostech a čím

více je toto poznání sdíleno bez hranic napříč celou veřejnou správou, tím lépe je možno veřejnou

správu řídit a rozvíjet.

Větší část architektury veřejné správy je nezávislá na ideologii aktuální politické reprezentace,

vychází z existujících potřeb těch, kdož konstituují stát a jeho správu svěřili státní správě a

územní samosprávě, tedy občanů a organizací. S plným respektem k demokratickému způsobu

veřejné správy je však nutné uvést, že správná architektura státu umožňuje, aby tento základ

veřejné správy byl nejen efektivní, ale také natolik flexibilní, aby byl připraven snadno, rychle a

levně zvládnou ideologickou parametrizaci systému veřejné správy spojenou s pravidelnou

výměnou vládnoucích, demokraticky zvolených stran. Tedy například pulzování (střídání)

velkého a malého státu, s větší či menší mírou přerozdělování veřejných prostředků.

Celková národní architektura veřejné správy se svým účelem i obsahem liší od architektur

jednotlivých řešení (projektů). Při využití analogie se stavební architekturou je tzv. celková

architektura VS velmi podobná územnímu plánu, neboť stanovuje, jaké jsou vrstvy a struktury

veřejné správy, jak fungují a jaký je jejich účel, podobně jako územní plán předepisuje, kde bude

společná infrastruktura a k čemu budou sloužit jednotlivé plochy. Naproti tomu architektury

řešení ve veřejné správě, například procesní modely agend nebo architektura IS datových

schránek, předepisují přesně, co má být zavedeno a díky tomu se více podobají prováděcím

projektovým plánům jednotlivých staveb.

V dobré architektuře veřejné správy musí být ve vzájemném souladu zastoupeny architektonické

obrazy (modely) skutečnosti a plánů změn, s různým účelem a různou mírou podrobnosti.

Obrázek 1 - Pyramidální struktura obsahu Národní architektury ČR z hlediska míry podrobnosti a celkového

pohledu (zdroj: autor)

Vrcholem pyramidy architektury jsou modely, které si kladou za cíl reprezentovat veřejnou

správu jako celek. Měla by to být sdílená architektonická vize veřejné správy, tj. zjednodušené

průřezové (nejlépe grafické) zobrazení toho, kam by se veřejná správa měla ubírat, jaké hlavní

myšlenky se uplatní při řízení jejího rozvoje (reformy, transformace). Takovou strategií je

například dosud platná vládní strategie Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby (Smart

Administration) a tzv. Hexagon, vyjadřující její základní principy.

Aktuální příklad architektonické vize pro českou veřejnou správu představuje tzv. Čtyřvrstvý

model architektury sdílených služeb veřejné správy z připravované Strategie eGovernmentu

2014+, viz obrázek.

Obrázek 2 - Koncepce vrstvené architektury sdílených služeb (Ondřej Felix, Konference e-governmentu EU,

Vilnius, 2013)

Jinou formou vyjádření strategické vize architektury v české veřejné správě je model hierarchie

služeb VS, viz obrázek.

Obrázek 3 - Služby veřejné správy a eSlužby (J. Voříšek, Výzvy eGovernmentu v ČR, konference ČSSI,

Praha, 2013)

Vedle vize je součástí celostního pohledu na architekturu veřejné správy model a výkladový

slovník všech základních pojmů a objektů veřejné správy. Tyto podrobně a přesně vysvětlují

například právě to, jak se k sobě vzájemně mají procesy, služby, agendy, funkce, zdroje, produkty

a klienti veřejné správy. Toto jednotné a sdílené porozumění se následně projeví ve všech dílčích

architekturách a současně v konzistentní legislativě, která architekturu veřejné správy

předepisuje.

Zaměření a obsah národních architektur v jednotlivých zemích se vzájemně liší a časem se mění.

Pro Národní architekturu VS ČR je navrženo již od počátku zahrnout do rámce NA následující

architektonické domény:

Architektura výkonnosti, zahrnující současně i strategii, jejíž úspěšnost primárně měří

Business architektura – tedy architektura všech součástí výkonu veřejné správy a

podpůrných funkcí, zejména zaměřená na procesy, služby, organizaci, role a

zodpovědnosti.

Architektura informačních systémů, členěná na Informační (datovou) a Aplikační

architekturu

Technologická infrastruktura, včetně ICT infrastruktury

Bezpečnostní architektura – postihující specifické bezpečnostní atributy napříč ostatními

doménami

Z hlediska obecnosti, jednoty a účelu jednotlivých modelů je navrženo členit architekturu, ve

shodě s například novozélandskou zkušeností, na:

Referenční modely – vyjadřující zobecnění nejlepších praxí aplikovaných na realitu české

VS

Společné (sdílené) modely – zahrnující ty součásti architektonických modelů, které

organizace na různých úrovních veřejné správy musí nebo mohou sdílet

Individuální modely – vyjadřující koncepce rozvoje organizací VS, vytvořené

s metodickou podporou Národního architektonického rámce (NAR) a v souladu Národním

architektonickým plánem (NAP)

Z hlediska míry závaznosti návrh předpokládá, že některé výstupy architektury, například

standardy protokolů komunikace IS nebo standardy porovnávání výkonnosti procesů VS budou

závazné napříč celou veřejnou správou, jiné budou závazné například jenom pro výkon státní

správy, ale už nikoli pro územní samosprávy. Některé části obsahu architektury budou mít pouze

popisný a doporučující charakter. Takové koncepci se v zahraničí říká „federativní architektura“

a povinnosti dané zákony jsou v ní dobře patrné.

Obsah národních architektur vzniká vždy podle jednotného myšlenkového konceptu a postupu

práce, který se nazývá architektonický rámec. Součástí celého prostředí „Národní architektury“

by tedy mělo být:

Lidé a instituce – tvořící platformu pro vývoj, údržbu, komunikaci a sdílení Národní

architektury a Národního architektonického plánu.

Architektonický rámec – koncept struktury architektury a procesů její tvorby a údržby,

návody, vzory a další akcelerátory práce

Architektonický obsah – principy, standardy, referenční modely, sdílené a individuální

modely v jednotlivých doménách architektury, plán postupu realizace cílové architektury

Společné nástroje – nástroj pro správu znalostí (repository), modelovací nástroje, sociální

síť,…

Základem procesu tvorby a údržby Národní architektury je hledání její cílové podoby

v dohodnutém časovém horizontu. Zatímco v podnicích to bývá 3-5 let, ve veřejné správě

pravděpodobně déle, 5-10 let. Porovnáním cílové a stávající architektury se identifikují rozdíly

(změny), které jsou vnímány jako příležitosti k dosažení cílového stavu.

Možnosti architektur řešení pro jednotlivé příležitosti jsou posouzeny z hlediska proveditelnosti

variant řešení, ekonomické a politické rentability - Public Value, viz (Cresswell, Burke, & Pardo,

2006) - a shody s povinnými součástmi obsahu Národní architektury, např. s dosavadními

výstupy budování eGovernmentu. Vyhovující návrhy řešení příležitostí ke změně jsou poté

sestavovány do balíčků práce, projektů a rozvojových programů, jimiž se změny realizují.

Navrhujeme nazývat Národním architektonickým plánem (NAP) právě takový soubor programů a

projektů, plánujících a řídících cestu změn Národní architektury přes přechodné stavy až k cílové

podobě (tradiční anglický pojem pro takový plán je Roadmap).

Úlohou architektů NA ČR v průběhu jejího života bude na jedné straně udržovat všechny modely

aktuální podle momentálních strategických cílů a dosažených průběžných výsledků, současně

kontrolovat průběh jednotlivých projektů, zda se neodchylují od naplánované a schválené

architektury (služeb, aplikací, dat, infrastruktury apod.).

2 NÁVRHY ZPŮSOBU UŽITÍ NÁRODNÍ ARCHITEKTURY PRO ŘÍZENÍ VE

VEŘEJNÉ SPRÁVĚ

Základním způsobem užití NA ČR je její použití jakožto znalostní báze pro strategické plánování

a řízení VS. K tomu budou sloužit zejména její celostní složky, tj. slovník a ontologický model a

dále zejména vybrané referenční modely, jako je Katalog procesů a Katalog služeb veřejné

správy, Katalog IT služeb VS, Katalog aplikačních komponent IS veřejné správy, Katalog

ukazatelů výkonosti VS a další.

Sdílená znalost architektury poslouží pro zvyšování schopností IT útvarů orgánů veřejné moci a

tím pro jejich vyrovnanější pozici vůči k externím dodavatelům. Tato myšlenka se stala základem

reformy IT ve VS v USA po roce 1996, kde právě připravenost organizací převzít zodpovědnost a

dovednosti pro dlouhodobé koncepční řízení IT je podle zákona ITMRA, nazývaného také

Clinger-Cohen Act z roku 1996 a oběžníku úřadu pro rozpočet OMB Circular A130 měřítkem

pro jejich přístup k finančním prostředkům.

Také v České republice bude možné posuzováním architektonické zralosti organizací ve smyslu

míry a způsobu využívání Národní architektury a posuzováním kvality architektury jejich IT

projektů řídit přístup organizací VS k prostředkům na ICT investice.

Principy, standardy a další obsah Národní architektury budou využívány k plánování a řízení

rozvoje ICT veřejné správy podle „územního plánu“ – to vše podle očekávání, spojovaných s

novelou zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy.

Společná (sdílená) znalost prvků Národní architektury bude účelná při projektování a řízení

reformy veřejné správy, například ve smyslu zavedení možností meziresortního sdílení

„business“ služeb i ICT služeb a odstraňování dosavadních duplicit v těchto oblastech.

Tzv. federativní aspekt znalostí v Národní architektuře poslouží i pro sdílení a rozvoj napříč

vrstvami hierarchie veřejné správy od centrální státní moci až po místní samosprávy. Umožní

další formy sjednocování řízení procesů, služeb, rolí, motivace a výkonnosti a dalších aspektů

veřejné správy.

3 PODMÍNKY A PŘEDPOKLADY ZAVEDENÍ GEA V ČESKÉ VEŘEJNÉ

SPRÁVĚ

Světová praxe potvrzuje na příkladech srovnatelně velkých a vyspělých zemí, že České republice

objektivně nic nebrání zavedení a úspěšnému využívání výhod GEA v podobě Národní

architektury.

Pouze je potřeba, aby se dostatek vrcholných politiků a úředníků inspirovalo v zahraničí a

naplnili tak podmínku, že pro úspěch jakékoli iniciativy musí existovat lidé, kteří chtějí, další

kteří umějí a v neposlední řadě Ti, kdož mohou myšlenku prosadit.

Jedním ze smyslů tohoto článku je právě propojit a povzbudit architekty, tj. ty, kteří

architektonické koncepty znají a mohou navrhnout i český Národní architektonický plán.

Současně má materiál posloužit k tomu, aby vzbudil zájem o Národní architekturu napříč českou

veřejnou správou, a tak pomohl vytvářet po ní poptávku. Možná nejdůležitější bude, pokud se

podaří probudit zájem politiků, kteří mohou zavedení NA a NAP prosadit, neboť právě jim může

NAP hodně pomoci k naplnění jejich politických cílů, ať jsou jakékoli.

Zřejmě nejdůležitějším předpokladem zavedení české NA a jejího NAP, je vzít tuto myšlenku

vážně jako strategickou iniciativu, vyčlenit pro ni zdroje i finanční prostředky a opravdu na ní

začít pracovat. Co by se mělo vykonat a jak je možné postupovat, ukazuje následující kapitola.

Podmínkou většiny způsobů využití Národní architektury je vybudování rozsáhlé, otevřené a

veřejné sdílené báze znalostí. Pro řízení s pomocí architektonické zralosti je nezbytný systém

vzdělávání, certifikace a akreditace znalostí v oblasti Národní architektury.

4 NÁVRH POSTUPU ZAVEDENÍ GEA V ČESKÉ VEŘEJNÉ SPRÁVĚ

Národní architektura veřejné správy se obvykle zavádí po částech, po krocích. K jejímu

úspěšnému zavedení je ale potřeba si vytvořit hned na počátku práce jasnou představu o tom, jak

by měla struktura a fungování národní architektury vypadat po úplném zavedení.

Je tedy potřebné jako první krok připravit koncepci všech součástí Národní architektury ČR a

následně plán projektu (programu) jejího postupného zavedení.

Obrázek 4 - Struktura navrhované koncepce Národní architektury veřejné správy ČR (zdroj: autor)

Schéma ukazuje, že součástí Koncepce NA ČR musí být očekávaný obsah architektur a metodika

jejich tvorby a údržby, které dohromady tvoří tzv. rámec architektury (NAR). Součástí koncepce

musí být také projekt architektonických institucí, jejich zdrojů, pravomocí a povinností, koncepce

způsobu kontroly a řízení rozvoje architektury a znalostí o ní, projekt společného nástroje pro

údržbu NA a konečně také návrh nezbytných legislativních úprav.

Nedílnou součástí Koncepce NA ČR bude plán postupu práce, tj. jakými projekty a v jakém

pořadí budou jednotlivé součásti Národní architektury vymyšleny a uvedeny v život. Následující

schéma ukazuje, jaké hlavní části NA ČR bude třeba podle koncepce zavést:

Obrázek 5 - Princip vzniku jednotlivých součástí prostředí NA ČR realizací Koncepce (zdroj: autor)

Další fáze zavádění NA ČR, navazující na výše již zmíněnou tvorbu koncepce NA a plánu jejího

zavedení, ukazuje následující schéma fází navrhovaného Programu zavedení NA ČR.

Obrázek 6 - Fáze navrhovaného postupu Programu zavedení Národní architektury ČR (zdroj: autor)

Výrazem vážného zájmu o NA ČR je vznik jejích institucí, k němuž musí dojít nejpozději před

pilotním ověřování NA, ale je třeba s nimi začít co nejdříve. Důležitým prvkem institucí NA je

také veřejná báze znalostí o NA, tzv. GEA Body of Knowledge, u nás možná zvaná např. Portál

Národní architektury VS.

Jakmile odborníci na architekturu sestaví základ koncepce NA a jejího rámce, mohou svoji

pozornost přesunout k jejímu obsahu. Prvním krokem bude postupně konsolidovat a zobecňovat

dostupné zahraniční i domácí zkušenosti do tzv. referenčním modelů jednotlivých architektur,

například do Katalogu procesů a služeb veřejné správy ČR nebo Referenčního modelu logických

aplikačních komponent organizací veřejné správy. Dalším krokem by mělo být hledání a

postupné nalézání toho, co mohou jednotlivé organizace v různých úrovních hierarchie české VS

mezi sebou sdílet a promítnutí této znalosti do sdílených modelů jednotlivých architektur.

Bezprostředně po uveřejnění prvních referenčních a sdílených modelů architektur na portálu NA

ČR se objeví organizace územních samospráv a některé centrální OSS, které budou chtít těchto

znalostí využít při práci na svých strategických a IT plánech. Tím se stanou prvními

neformálními a dobrovolnými ověřovateli a propagátory architektonického myšlení i obsahu NA

ČR. Zájem české veřejné správy o takové architektonické vzory již je pozitivně ověřen

probíhajícím akademickým výzkumem, např. na VŠE.

Ze znalosti specifik české VS lze dovodit, že v případě NA ČR nezůstane u její doporučující role

jako na Novém Zélandu, nýbrž se spíše postoupí k její normativní a řídící roli, zejména ve vztahu

například k řízení IT projektů a rozpočtů, jako například v USA. K tomu bude nutný

pravděpodobně postupný náběh takových povinností do hierarchie VS a předtím vždy masivní

roll-out dovedností využívat NA do dotčených organizací.

Doporučujeme spojit zavedení prostředí Národní architektury VS ČR s novým programovým

obdobím EU a s hlavními milníky připravované Strategie eGovernmentu 2014+. Užším

zaměřením rozsahu NAP na projekty IS VS, zaměřené na naplňování vize čtyřvrstvé architektury

sdílených služeb VS se naplní princip postupného zavedení prostředí NA a jejího svázání

s praktickými úkoly a projekty Strategie. Tím, že se tento první způsob využití NAP pro kontrolu

projektů eGovernmentu stane povinným, bude zajištěno prvotní zavedení principů NA do všech

OVM, které budou chtít participovat na dostupných prostředcích EU. Tím bude pravděpodobně

překonána potřebná kritická mez počtu organizací, podílejících se na NA a položen základ

dalšího postupného rozšiřování rozsahu i způsobů využití NA v české veřejné správě.

Následující schéma ukazuje princip řízení projektů postupného rozšiřování obsahu i způsobů

využití NA ČR v příštích letech. Architektura je živý organismus a po ustavení prvotních

základů, spojených se standardy eGovernmentu, se bude dále rozšiřovat do šířky záběru

architektonických úloh i hloubky použití ve VS ČR.

Obrázek 7 - Princip cyklického rozvoje prostředí Národní architektury VS ČR (zdroj: autor)

Užší počáteční zaměření NA ČR umožní vytvoření koncepce a její zavedení v krátkém čase,

včetně legislativních úprav a institucionálního zázemí, ještě v průběhu let 2014 a 2015.

Podrobný výčet navrhovaných kroků a výstupů zavádění NA ČR lze nalézt v (Hrabě, 2012) a

(Hrabě, 2013).

5 INVESTIČNÍ ZÁMĚR ZAVEDENÍ NA ČR

Součástí posuzování každé změny veřejné správy a její IT podpory na základě architekturou

navržených variant by měl být tzv. Investiční záměr neboli Business Case, viz například příručka

kanadské vlády (Treasury Board of Canada Secretariat, 2009). V takovém záměru se neuvažuje

pouze s čistě peněžní hodnotou přínosů, nýbrž s tzv. veřejnou hodnotou a její návratností, viz

metodika (Cresswell, Burke, & Pardo, 2006) a konkrétní příklad návratnosti projektu Merkava

v Izraeli (Cresswell & Burke, 2006).

Takové posuzování návratnosti veřejné hodnoty by podle této koncepce mělo být součástí

každého projektu zařazeného do Národního architektonického plánu ČR.

Také zavedení samotného rámce Národní architektury a postupné vytvoření Národní architektury

ČR a jejího architektonického plánu představuje sérii projektů, jež budou mít svoji cenu investice

a měly by mít svoji návratnost veřejné hodnoty. Posouzení investičního záměru zavedení NA ČR

přesahuje rámec tohoto článku a představuje samostatné pracovní a výzkumné téma. Jak však

ukazují následující zdroje, lze vycházet z toho, že zavedení národní architektury je nezbytným

předpokladem úspěchu reformy veřejné správy (Anthopoulos, 2012) a vedle toho může

představovat ekonomicky návratnou investici.

Například podle studie (Ho, Pop, & Pham, 2008) vypracované pro stát Oregon je: „Státní EA je

založena na konceptu, že synergie (přínosy) vytvořené ze spolupráce agentur mohou ospravedlnit

prostředky vynaložené na EA“. V konkrétním případě pouhé sdílení IT kapacit mezi dvěma

organizacemi veřejné správy přinese 11 až 146 tis. dolarů, podle varianty řešení. Při sdílení

aplikací nebo dokonce celý služeb personalistiky by úspora byla řádově větší.

Jiná studie (Brown, 2004) uvádí úsporu státu Ohio v řádu desítek milionů dolarů při vývoji

mzdového systému. Úspora spočívala v důsledném vývoji architektury shora-dolů a znovu

používání veškeré možné funkcionality v porovnání s jiným státem USA, který tak důsledný

nebyl.

Poslední zde zmíněná studie (Burns, Neutens, Newman, & Power, 2009) ukazuje na konkrétních

příkladech, že využití EA vede k prokazatelným úsporám ve výši 1,4% celkových provozních

výdajů díky sdílení zdrojů nebo v jiném případě organizace veřejné správy USA více než 3%

úspory z celkového IT rozpočtu.

V případě České republiky lze podle veřejného ohlasu soudit, že v porovnání se zeměmi

s vyspělou veřejnou správou jsou výchozí hodnoty plýtvání a nehospodárnosti tak vysoké a míra

vzájemné spolupráce institucí tak nízká, že výše uvedený potenciál lze naplnit nebo ještě

překročit.

6 ZÁVĚREČNÁ DOPORUČENÍ A NÁVRH NEJBLIŽŠÍCH KROKŮ

Z hlediska využití a správy národní architektury veřejné správy je Česká republika na samém

počátku cesty a je třeba naplnit celou řadu podmínek (politických, legislativních, znalostních,

motivačních apod.), aby bylo možné národní architektonický rámec a plán úspěšně zavést.

Nejprve je nutno vytvořit prostředí, v němž budou moci odborníci na architekturu VS oficiálně

pracovat na jejím vzniku a následně ji budou dlouhodobě udržovat a šířit o ní znalost. Dále je

třeba umožnit, aby se částmi architektury mohly organizace veřejné správy řídit, nejprve

dobrovolně a posléze, po dokončení NAP, povinně.

Je potřebné zahájit sérii projektů, jejichž výsledkem budou postupně všechny složky NA ČR,

tedy jak Národního architektonického rámce, následně i obsahu architektury, tj. Národního

architektonického plánu. S tím musí být provázány projekty na ustavení architektonických

institucí, zavedení jejich procesů a implementaci potřebných nástrojů pro údržbu architektury a

prostředků pro sdílení znalostí o architektuře.

Je pravděpodobné, že správně provedené investice ve výši jednotek procent IT rozpočtu veřejné

správy budou návratné a vytvoří předpoklady pro násobnou návratnost veřejné hodnoty díky

úspěchu reforem veřejné správy.

7 LITERATURA

(2012). THE COMMON APPROACH TO FEDERAL ENTERPRISE ARCHITECTURE.

Executive Office of The President of The United States. Načteno z

http://www.whitehouse.gov/sites/default/files/omb/assets/egov_docs/common_approach_t

o_federal_ea.pdf

AGIMO. (2011). Australian Government Architecture Reference Models. How to use Guide.

Department of Finance and Deregulation, Australian Government Information

Management Office. Department of Finance and Deregulation, Australia.

AlSoufi, A. (2010). Bahrain National Enterprise Architecture Framework: a Platform towards a

GCC EA Initiative. doi:10.5176_2010-2283_2.1.131

Anthopoulos, L. G. (2012). An Investigative Assessment of the Role of Enterprise Architecture in

Realizing E-Government Transformation. V P. Saha, Enterprise Architecture for

Connected E-Government (stránky 288-305). IGI Global.

Brown, T. (2004). The Value of Enterprise Architecture. Načteno z MOD EA & MODAF

Documents: http://www.modaf.com/file_download/19

Burns, P., Neutens, M., Newman, D., & Power, T. (2009). Building Value through Enterprise

Architecture - A Global Study. London: Booz & Company. Načteno z

http://www.booz.com/media/uploads/Building_Value_through_Enterprise_Architecture.p

df

Cresswell, A. M., & Burke, G. B. (2006). Public ROI - Advancing Return on Investment Analysis

for Government IT - The Government of Israel’s Merkava Project . University at Albany,

SUNY, Center for Technology in Government . Albany: Center for Technology in

Government . Načteno z

http://www.ctg.albany.edu/publications/reports/proi_case_merkava/proi_case_merkava.pd

f

Cresswell, A. M., Burke, G. B., & Pardo, T. A. (2006). Advancing Return on Investment Analysis

for Government IT - A Public Value Framework. University of Albany, SUNY. Albany:

Center for Technology in Government. Načteno z

http://www.ctg.albany.edu/publications/reports/advancing_roi/advancing_roi.pdf

Felix, O. (2013). eGovernment as orchestrated set of ICT services. E-GOVERNMENT

CONFERENCE "WHERE WE ARE, WHERE WE ARE GOING". Vilnius: Ministry of

Interior of the Republic of Lithuania. Načteno z

http://www.ird.lt/failai/Egov2013/Prezentacijos/BO1%20interoperability_slides/BO1_pdf

%20files/BO1_04%202013%2011%20EU_Vilnius%20FINA_FelixL.pdf

Hall, D. (2012). Government Enterprise Architecture for New Zealand (GEA-NZ), Version 2.0.

Department of Internal Affairs, New Zealand, Government Technology Services.

Ho, D., Pop, G., & Pham, H. (2008). THE ECONOMIC VALUE OF ENTERPRISE

ARCHITECTURE - THE CASE OF A SHARED SOLUTION USED BY THE OREGON

DEPARTMENT OF HUMAN SERVICES AND OREGON

EMPLOYMENTDEPARTMENT. Willamette University. State of Oregon. Načteno z

http://www.oregon.gov/DAS/CIO/ITIP/docs/enterprise_architecture/inquisite_casestudy.p

df

Hrabě, P. (2012). Enterprise Architecture jako podpora transformace (EA as Transformation

Support). V P. Doucek (Editor), Sborník prací účastníků vědeckého semináře doktorského

studia FIS VŠE (stránky 34-46). Praha: Oeconomica. Načteno z http://fis.vse.cz//wp-

content/uploads/2013/04/SBORNIK2012.pdf

Ministry od Security and Public Administration. (2012). e Government of Korea. Best Practices.

Seoul: Ministry od Security and Public Administration.

Rat der IT-Beauftragten des Bundes. (2009). Rahmenarchitektur IT-Steuerung Bund -

Grundlagen. Vesion 1.0. Bundesministerium des Innern. Rat der IT-Beauftragten des

Bundes. Načteno z http://www.cio.bund.de/SharedDocs/Publikationen/DE/Architekturen-

und-

Standards/rahmenarchitektur_itsteuerung_bund_grundlagen_download.pdf?__blob=publi

cationFile

Treasury Board of Canada Secretariat. (2009). Business Case Guide. Chief Information Officer

Branch, Treasury Board of Canada Secretariat, IT Project Review and Oversight. The

Treasury Board of Canada Secretariat. Načteno z http://www.tbs-sct.gc.ca/emf-

cag/business-rentabilisation/bcg-gar/bcg-gar-eng.pdf

Voříšek, J. (2013). Výzvy e-Governmentu v ČR. Výzvy eGovernmentu v ČR a cesty k jejich

řešení. Praha: ČSSI. Načteno z

http://www.cssi.cz/cssi/system/files/all/2013_11_08_Vorisek.pdf

Working Group on IT Architecture within the Coordinating Information Committee. (2003).

White Paper on Enterprise Architecture. Ministry of Science, Technology and Innovation,

Denmark, Coordinating Information Committee, Copenhagen. Načteno z

www.oio.dk/arkitektur

JEL Classification: H11, O18