ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ANALÝZA POTŘEBNOSTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ÚSTECKÉM KRAJI V rámci individuálního projektu Ústeckého kraje „PODPORA PLÁNOVÁNÍ A TRANSFORMACE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ÚSTECKÉM KRAJI“, registrační číslo CZ.1.04/3.1.00/05.00043, financovaného dotací poskytnutou v rámci operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost Evropského sociálního fondu. Objednatel: Ústecký kraj Velká hradební 3118/48 400 02 Ústí nad Labem Vypracoval: AUGUR Consulting s.r.o. Vinařská 5/A1 603 00 Brno V Brně, 14. 3. 2013
140
Embed
ANALÝZA POTEBNOSTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB · 2013. 5. 23. · ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ANALÝZA POTEBNOSTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ÚSTECKÉM KRAJI V rámci individuálního projektu Ústeckého
This document is posted to help you gain knowledge. Please leave a comment to let me know what you think about it! Share it to your friends and learn new things together.
Transcript
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA
ANALÝZA POTŘEBNOSTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB
V ÚSTECKÉM KRAJI
V rámci individuálního projektu Ústeckého kraje „PODPORA PLÁNOVÁNÍ A TRANSFORMACE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB
V ÚSTECKÉM KRAJI“, registrační číslo CZ.1.04/3.1.00/05.00043, financovaného dotací poskytnutou v rámci operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost Evropského sociálního fondu.
Objednatel:
Ústecký kraj
Velká hradební 3118/48
400 02 Ústí nad Labem
Vypracoval:
AUGUR Consulting s.r.o.
Vinařská 5/A1
603 00 Brno
V Brně, 14. 3. 2013
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
2
OBSAH
I. KONTEXT A CÍLE PROJEKTU ..................................................................................................................... 5
I.1. SLOŽENÍ REALIZAČNÍHO TÝMU ................................................................................................................. 6
I.2. KONZULTAČNÍ SKUPINA ............................................................................................................................ 6
II. METODOLOGIE PROJEKTU....................................................................................................................... 7
II.1. POUŽITÉ METODY A TECHNIKY SBĚRU DAT .......................................................................................... 7
II.2. OPERACIONALIZACE POJMU POTŘEBNOST V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH................................................. 9
II.3. DEFINICE JEDNOTLIVÝCH REGISTROVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB .................................................... 11
III. DESK RESEARCH, REŠERŠE A ANALÝZY SEKUNDÁRNÍCH DAT ................................................................. 12
III.1. DESKRIPCE SÍTĚ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ÚSTECKÉM KRAJI .................................................................. 12
III.2. METODIKA PRŮBĚŽNÉHO SLEDOVÁNÍ KOMPARATIVNÍ – RELATIVNÍ MÍRY POTŘEBNOSTI SOCIÁLNÍCH
SLUŽEB V ÚSTECKÉM KRAJI ............................................................................................................................... 18
III.2.1. JEDNOTNOST A ÚPLNOST VSTUPNÍCH DAT – VÝBĚR RELEVANTNÍCH INDIKÁTORŮ PRO
JEDNOTLIVÉ TYPY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V NÁVAZNOSTI NA SOCIÁLNÍ JEVY A SOCIÁLNÍ PROBLÉMY .......... 19
III.2.2. VÝČET INDIKÁTORŮ VSTUPUJÍCÍCH DO VÝPOČTŮ INDEXŮ A ZDROJE DAT ............................... 20
III.2.3. VÝČET INDEXŮ, KTERÉ VSTUPOVALY DO VÝPOČTŮ AGREGACÍ PRO JEDNOTLIVÉ TYPY
SOCIÁLNÍCH SLUŽEB..................................................................................................................................... 23
III.2.4. EXAKTNOST VÝPOČTŮ AGREGOVANÝCH UKAZATELŮ PRO JEDNOTLIVÉ TYPY SLUŽEB ............ 27
III.2.5. UŽIVATELSKÁ PŘÍVĚTIVOST ŘEŠENÍ KONTINUÁLNÍHO SLEDOVÁNÍ A VYHODNOCOVÁNÍ
UKAZATELŮ RELATIVNÍ POTŘEBNOSTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A VYUŽITELNOST DAT ................................... 28
IV. AGREGOVANÉ UKAZATELE RELATIVNÍ POTŘEBNOSTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ÚSTECKÉM KRAJI ............ 30
IV.1. SLUŽBY SOCIÁLNÍ PREVENCE .............................................................................................................. 31
IV.1.1. AZYLOVÉ DOMY ........................................................................................................................ 31
IV.3. ODBORNÉ SOCIÁLNÍ PORADENSTVÍ ................................................................................................... 58
IV.3.1. ODBORNÉ SOCIÁLNÍ PORADENSTVÍ PRO CÍLOVOU SKUPINU „A“ ............................................ 59
IV.3.2. ODBORNÉ SOCIÁLNÍ PORADENSTVÍ PRO CÍLOVOU SKUPINU „B“ ............................................ 60
IV.3.3. ODBORNÉ SOCIÁLNÍ PORADENSTVÍ PRO CÍLOVOU SKUPINU „C“............................................. 61
V. EMPIRICKÉ ŠETŘENÍ MEZI REGISTROVANÝMI POSKYTOVATELI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ............................. 62
V.1. POUŽITÉ METODY A TECHNIKY SBĚRU DAT ........................................................................................ 62
V.2. OBSAH ZJIŠŤOVÁNÍ ............................................................................................................................. 62
V.3. STRUKTURA SLUŽEB PODLE POČTU KLIENTŮ ..................................................................................... 63
V.4. ZASTOUPENÍ CÍLOVÝCH SKUPIN KLIENTŮ V JEDNOTLIVÝCH TYPECH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ................ 64
V.5. TERITORIÁLNÍ DOSAH REGISTROVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB AMBULANTNÍHO NEBO TERÉNNÍHO
TYPU (DOSTUPNOST) ........................................................................................................................................ 67
V.6. KAPACITNÍ MOŽNOSTI SLUŽEB ........................................................................................................... 68
V.7. HODNOCENÍ NABÍDKY A POPTÁVKY ................................................................................................... 70
V.8. FLEXIBILITA POSKYTOVANÝCH SLUŽEB ............................................................................................... 72
V.9. TREND V ZÁJMU UŽIVATELŮ O POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MIMO PROVOZNÍ DOBU SLUŽBY
VI. ZJIŠTĚNÍ VYPLÝVAJÍCÍ Z EMPIRICKÉHO VÝZKUMU MEZI ZÁSTUPCI ZADAVATELŮ A ZŘIZOVATELŮ
SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ....................................................................................................................................... 76
VII. EMPIRICKÉ ŠETŘENÍ MEZI ZÁSTUPCI ZADAVATELŮ A ZŘIZOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB (VÝDAJE
NA SOCIÁLNÍ SLUŽBY) .................................................................................................................................... 91
VII.1. ORGANIZACE SBĚRU DAT A VALIDITA VÝSLEDKŮ ............................................................................... 91
VIII. SHRNUTÍ HLAVNÍCH ZJIŠTĚNÍ ............................................................................................................ 95
IX. PŘÍLOHY .............................................................................................................................................. 102
IX.1. SEZNAM TABULEK.................................................................................................................................. 102
IX.2. SEZNAM GRAFŮ .................................................................................................................................... 102
X. DEFINICE JEDNOTLIVÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB DLE ZÁKONA Č. 108/2006 ........................................... 105
X.1. DEFINICE SLUŽEB ODBORNÉHO SOCIÁLNÍHO PORADENSTVÍ ........................................................... 105
X.2. DEFINICE SLUŽEB SOCIÁLNÍ PÉČE ..................................................................................................... 106
X.3. DEFINICE SLUŽEB SOCIÁLNÍ PREVENCE ............................................................................................ 111
XI. VÝČET JEDNOTLIVÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V JEDNOTLIVÝCH ORP...................................................... 117
XI.1. ODBORNÉ SOCIÁLNÍ PORADENSTVÍ ............................................................................................................ 117
XI.2. OSOBNÍ ASISTENCE ................................................................................................................................ 120
XI.6. ODLEHČOVACÍ SLUŽBY ............................................................................................................................ 123
XI.7. CENTRUM DENNÍCH SLUŽEB..................................................................................................................... 123
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
XI.10. DOMOVY PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM...................................................................................... 124
XI.11. DOMOVY PRO SENIORY........................................................................................................................... 125
XI.12. DOMOVY SE ZVLÁŠTNÍM REŽIMEM ............................................................................................................ 126
XI.17. AZYLOVÉ DOMY .................................................................................................................................... 128
XI.18. DOMY NA PŮL CESTY .............................................................................................................................. 129
XI.19. KONTAKTNÍ CENTRA ............................................................................................................................... 129
XI.20. KRIZOVÁ POMOC ................................................................................................................................... 129
XI.21. INTERVENČNÍ CENTRA ............................................................................................................................ 130
XI.22. NÍZKOPRAHOVÁ DENNÍ CENTRA ................................................................................................................ 130
XI.23. NÍZKOPRAHOVÁ ZAŘÍZENÍ PRO DĚTI A MLÁDEŽ............................................................................................. 130
XI.31. SOCIÁLNÍ REHABILITACE .......................................................................................................................... 135
XII. ZPŮSOB VÝPOČTU INDEXŮ ............................................................................................................. 137
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
5
I. KONTEXT A CÍLE PROJEKTU
Společnost AUGUR Consulting s.r.o. předkládá závěrečnou zprávu k projektu
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji.
Analýza je součástí individuálního projektu Podpora plánování a transformace
sociálních služeb v Ústeckém kraji, registrační číslo CZ.1.04/3.1.00/05.00043,
financovaného dotací poskytnutou v rámci operačního programu Lidské zdroje
a zaměstnanost Evropského sociálního fondu.
Celý projekt byl realizován v období od června 2012 do března 2013 s využitím
kombinace metodologických přístupů. Realizační tým devíti odborníků na sociologii,
sociální práci, sociální politiku, marketing a ekonomii doplňovali při administraci
a souvisejících činnostech další pracovníci společnosti AUGUR Consulting s.r.o.,
která poskytuje profesionální služby od roku 1996.
Cílem projektu bylo provedení odborných analýz s využitím kombinace řady
metodologických přístupů a technik sběru dat. Výstupem je tato závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji a internetová softwarová
aplikace, která vychází z analytického produktu společnosti AUGUR Consulting
Bc. Jana Dostálová, Bc. Renata Popelková, Bc. Jana Toušovská.
I.2. KONZULTAČNÍ SKUPINA
Zadavatel projektu Ústecký kraj ustanovil tříčlennou konzultační skupinu, která
koordinovala realizaci postupů a etap tohoto projektu a dohlížela na ni. V průběhu
celého projektu probíhala velice produktivní komunikace mezi zástupci řešitelského
týmu AUGUR Consulting s.r.o. a zástupci konzultační skupiny zadavatele.
I.3. PODĚKOVÁNÍ
AUGUR Consulting s.r.o. si dovoluje vyjádřit poděkování členům konzultační skupiny
z Ústeckého kraje, dále pak kompetentním zástupcům zřizovatelů a zadavatelů
sociálních služeb, tzv. komunikačním partnerům z obcí, představitelům
registrovaných poskytovatelů sociálních služeb, zástupcům Úřadů práce, ÚZIS, ČSÚ,
MPSV a všem dalším spolupracujícím osobám a institucím za vstřícný přístup při
naplňování předmětu a cílů tohoto projektu.
Za řešitelský tým AUGUR Consulting s.r.o.
Mgr. Marián Svoboda
ředitel AUGUR Consulting s.r.o.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
7
II. METODOLOGIE PROJEKTU
II.1. POUŽITÉ METODY A TECHNIKY SBĚRU DAT
Východiskem naší práce byl tzv. integrovaný metodologický přístup.
Při naplnění předmětu smlouvy o dílo a cílů celého projektu byla uplatněna
kombinace řady metodologických přístupů a technik pro zajištění relevantních
dat.
„V současném sociálně vědním výzkumu se objevují dva krajní přístupy, které jsou
zakotveny v protichůdných epistemologických pozicích. První je znám jako
‚hypoteticko-deduktivní‘, také ‚pozitivistický‘, a odpovídá kvantitativní výzkumné
strategii a používání osvědčených matematicko-statistických postupů. Druhý přístup
je ‚induktivní‘, označovaný též jako ‚interpretativní‘, a odpovídá mu kvalitativní
výzkumná strategie. Jako ‚integrovaný výzkum‘ či ‚integrovaná strategie‘ se zpravidla
implicitně chápe kombinace výše uvedených tradičních výzkumných strategií.“2
Kombinace více metod a technik zohledňovala především požadavky na
komplexnost pořízených dat. Jednalo se o:
1. rešerše všech dostupných sekundárních dat,
2. desk research – analýzu sekundárních dat,
3. empirická šetření
a) polostandardizované rozhovory s kompetentními zástupci obcí, tzv.
komunikačními partnery,
b) sběr tzv. tvrdých dat (zástupci zadavatelů a zřizovatelů – představitelé
obcí),
c) empirické šetření s registrovanými poskytovateli sociálních služeb,
4. syntéza všech poznatků a softwarová webová aplikace3.
Ad 1) Jednalo se o shromáždění a syntézu všech dostupných aktuálních informací
a údajů, jejich strukturaci a deskripci. Tento postup umožnil ve spolupráci se
zadavatelem a dalšími partnery4 pracovat s aktuálními relevantními informacemi
a daty.
Ad 2) Jednalo se o detailní analýzu strategických dokumentů – jednotlivých plánů
KPSS obcí III. typu. Byla zohledněna a využita některá sekundární data a informace
ze strategických dokumentů KPSS některých sledovaných obcí, Střednědobý plán
sociálních služeb Ústeckého kraje a další související dokumenty, informace a data.
Ad 3) Na základě dohody se zadavatelem byl projekt rozšířen o empirické zjišťování
mezi dvěma rozhodujícími cílovými skupinami aktérů v sociální oblasti: 2 Loučková, I. Integrovaný přístup v sociálně vědním výzkumu. Praha: Sociologické nakladatelství,
5 Původně předpokládaná kvalitativní metoda skupinových diskusí byla po konzultaci se zadavatelem
nahrazena jinou kvalitativní metodou – individuálními polostandardizovanými rozhovory s kompetentními zástupci obcí, tzv. komunikačními partnery. Cílem předrealizační – vstupní fáze projektu bylo mj. zajistit informace, náměty a inspirace ze všech správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP). V případě aplikace metody cca pěti skupinových diskusí by nebylo možné, na základě zkušeností, zajistit zastoupení aktérů ze všech ORP. Vzhledem k tomu, že cílovou skupinu respondentů tvořili vysoce odborně zdatní zástupci aktérů v sociální oblasti z jednotlivých ORP, bylo uplatnění individuálního dotazování pro naplnění cílů a předmětu smlouvy o dílo daleko produktivnější než omezený počet skupinových diskusí. Také pro respondenty – komunikační partnery byla forma individuálního dotazování efektivnější – časově méně náročná. Dotazování probíhalo přímo u komunikačních partnerů (v obcích), v termínech a časech, které preferovali.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
9
II.2. OPERACIONALIZACE POJMU POTŘEBNOST V SOCIÁLNÍCH
SLUŽBÁCH
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji vycházela mimo jiné
z podrobné operacionalizace některých níže uvedených obecně přijímaných
parametrů, které souvisí se síťováním sociálních služeb, jejich optimalizací,
financováním apod. Analýza potřebnosti vybraných typů sociálních služeb
v Ústeckém kraji tedy vychází z určitých parametrů a zapadá do jejich konceptu. Tyto
výchozí parametry souvisí s plánováním a transformací sociálních služeb
v Ústeckém kraji.
Jedná se o: 1. PARAMETR POTŘEBNOSTI 2. PARAMETR DOSTUPNOSTI 3. PARAMETR NÁKLADOVOSTI 4. PARAMETR KVALITY poskytovaných služeb 5. PARAMETR PROVÁZANOSTI např. s trhem práce, jinými sociálními službami
apod.
Z výše uvedených pěti parametrů jsme se zabývali podrobněji především prvním
parametrem „potřebnost“. Potřebnost konkrétních registrovaných sociálních služeb
je nutné nahlížet v celém kontextu a významu slova „potřebnost“. V návaznosti na
sedmnáctileté působení v oboru výzkumů v sociální oblasti a na zkušenosti
s realizací sociálních analýz a výzkumů v sociální oblasti si dovolujeme v dalších
částech této studie navrhnout rozšířený pohled na sledování potřebnosti sociálních
služeb v konkrétně vymezených lokalitách. Aniž bychom zpochybňovali např. význam
specifikace konkrétních artikulovaných potřeb obyvatel v sociální oblasti, které jsou
formulovány ve strategických dokumentech souvisejících s procesy komunitního
plánování sociálních služeb jednotlivých obcí III. typu i Ústeckého kraje, navrhujeme
potřebnost sociálních služeb nahlížet v podstatně širších souvislostech.
EXISTUJE CELÁ ŘADA NÁHLEDŮ NA POTŘEBNOST SLUŽEB V SOCIÁLNÍ
OBLASTI. Z obecného hlediska a z našeho pohledu systematicky přistupuje
k vymezení pojmu „potřebnost“ Jonathan Bradshaw, který rozlišuje následující typy
potřeb:
A. POTŘEBY NORMATIVNÍ – INSTITUCIONÁLNĚ DEKLAROVANÉ
B. POTŘEBY POCIŤOVANÉ – NEARTIKULOVANÉ
C. POTŘEBY REÁLNĚ ARTIKULOVANÉ
D. POTŘEBY KOMPARATIVNÍ
Ad a) Jedná se o potřeby institucionálně deklarované a určované z úrovně
zřizovatelů a zadavatelů sociálních služeb, s přesahem do politického rozhodování.
Jde se o systémový přístup k řešení sociálních služeb např. v konkrétním území,
s cílem dosáhnout určitých cílů, standardů apod.
Ad b) Jedná se o potřeby konkrétních uživatelů nebo potenciálních uživatelů
sociálních služeb, které však nejsou artikulovány – jsou pouze pociťovány.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
10
Ad c) Jedná se o artikulované potřeby v sociální oblasti od finálních uživatelů nebo
také poskytovatelů sociálních služeb, s cílem poukázat na neuspokojené potřeby
určité cílové skupiny, v určitém území, v určitém rozsahu apod. Může se jednat
o různý stupeň úrovně artikulace potřeb v sociální oblasti z hlediska validity
a reliability.
Ad d) Jedná se o komparativní podobu nahlížení potřeb určitých referenčních vzorků
lidí (uživatelů nebo potenciálních uživatelů) určitých sociálních služeb zpravidla
z různých území. V podstatě se jedná o srovnání konkrétních – zdůvodnitelně
stanovených parametrů – indikátorů, které nějak souvisí s uspokojováním potřeb
konkrétních cílových skupin osob v rámci jednotlivých území6.
„POTŘEBNOST“ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V NAHLÍŽENÍ NĚKTERÝCH
RENOMOVANÝCH AUTORŮ
Inspiraci pro operacionalizaci slova „potřebnost“ v sociálním kontextu je možné
hledat také v dalších teoreticky zaměřených publikacích nebo také u autorů, kteří
zprostředkovávají náhled na potřebnost sociálních služeb v návaznosti na praxi,
především na komunitní plánování sociálních služeb v rámci obcí s rozšířenou
působností (obcí III. typu) nebo krajů. Zajímavý a prakticky využitelný je např. pohled
autorů Petra Víška a Ladislava Průši, kteří doporučují nahlížet na potřebnost
sociálních služeb z pohledu jednotlivých obcí (v rámci procesu KPSS) především se
zohledněním sekundárních, tzv. tvrdých pramenných dat, ale také terénních
empirických poznatků, především od cílových skupin uživatelů nebo potenciálních
uživatelů konkrétních sociálních služeb, registrovaných poskytovatelů sociálních
služeb a od zřizovatelů a zadavatelů sociálních služeb. Hlavní východiska pro
identifikaci potřebnosti sociálních služeb na vymezeném území a optimalizaci sítě
sociálních služeb formulují autoři Víšek a Průša především v kapitole „Metodická
pomůcka pro regionální a místní aplikaci optimalizace vybavenosti sociálními
službami“. Zásadní jsou indikátory charakterizující sociální problémovost (např. míra
nezaměstnanosti, rozvodovost atd.). V tomto smyslu se postup autorů Víška a Průši
blíží spíše identifikaci tzv. komparativních potřeb v území se zohledněním
relevantních ukazatelů sekundárního typu. V rámci tohoto projektu jsme se výše
uvedenými koncepty inspirovali a dále je systematicky rozpracovali až do roviny
indexů a agregovaných ukazatelů relativní potřebnosti konkrétních registrovaných
sociálních služeb v územích.
6 V tomto smyslu je velmi důležitý výběr jednotlivých kritérií, která vstupují do komparace, jejich
jednotnost v rámci referenčních skupin osob nebo území, jejich komplexnost a aktuálnost vstupních
dat.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
11
II.3. DEFINICE JEDNOTLIVÝCH REGISTROVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB
Současně tvoří kapitolu č. IX této závěrečné zprávy.
Do analýz vstupovaly výhradně služby registrované podle zákona č. 108/2006 Sb.
V rámci zachování přehlednosti této závěrečné zprávy jsme si však dovolili definice
jednotlivých registrovaných sociálních služeb zařadit do jedné ze závěrečných kapitol
této zprávy7.
Předmětem analýz byly všechny služby sociální péče, sociální prevence a odborného
sociálního poradenství. V následující tabulce č. 1 dokumentujeme výčtově jednotlivé
typy registrovaných sociálních služeb, které vstupovaly do analýz.
Tabulka č. 1: Jednotlivé typy sociálních služeb podle zákona č. 108/2006 Sb.
I. SOCIÁLNÍ PORADENSTVÍ
1. odborné sociální poradenství
II. SOCIÁLNÍ PÉČE
1. osobní asistence
2. pečovatelská služba
3. tísňová péče
4. průvodcovské a předčitatelské služby
5. podpora samostatného bydlení
6. odlehčovací služby
7. centra denních služeb
8. denní stacionáře
9. týdenní stacionáře
10. domovy pro osoby se zdravotním postižením
11. domovy pro seniory
12. domovy se zvláštním režimem
13. chráněné bydlení
14. sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče
III. SOCIÁLNÍ PREVENCE
1. raná péče
2. telefonická krizová pomoc
3. tlumočnické služby
4. azylové domy
5. domy na půl cesty
6. kontaktní centra
7. krizová pomoc
8. intervenční centra
9. nízkoprahová denní centra
10. nízkoprahová zařízení pro děti a mládež
11. noclehárny
12. služby následné péče
13. sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi
14. sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením
15. sociálně terapeutické dílny
16. terapeutické komunity
17. terénní programy
18. sociální rehabilitace
7 Definice jednotlivých typů sociálních služeb jsou prezentovány v kapitole č. IX této závěrečné zprávy.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
12
III. DESK RESEARCH, REŠERŠE A ANALÝZY
SEKUNDÁRNÍCH DAT
III.1. DESKRIPCE SÍTĚ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ÚSTECKÉM KRAJI
Současně tvoří kapitolu č. X této závěrečné zprávy.
Na základě studia a analýzy sekundárních podkladů (tzv. desk research) jsme
identifikovali absenci přehledné – strukturované podoby registrovaných sociálních
služeb v Ústeckém kraji. V následující kapitole jsme si tedy dovolili uskutečnit
geografické vymezení, analýzu a strukturaci těchto registrovaných sociálních služeb8.
Služby jednotlivých registrovaných poskytovatelů jsou analyzovány a prezentovány
v řadě tabulkových a mapových rezultátů podle geografického vymezení – sídla
služby. Domníváme se, že geografická strukturace registrovaných sociálních služeb
do území (ORP) lépe vystihuje také zadání celého projektu. V geograficky
vymezených celcích (v mapových podkladech) také lépe vyniknou určité dílčí
disproporce rozmístění a dostupnosti registrovaných sociálních služeb v různých
ORP a okresech Ústeckého kraje.
Vzhledem k zachování přehlednosti této závěrečné zprávy jsme si dovolili uvést
u každého typu registrovaných sociálních služeb vždy pouze základní analytické
charakteristiky (počet služeb, formy poskytované péče – terénní, ambulantní,
pobytové nebo kombinace těchto forem, dále pak vymezení cílových skupin klientů
a případně také kapacity jednotlivých služeb). Podrobné tabulkové a mapové
rezultáty jsou pak zařazeny do kapitoly č. X této závěrečné zprávy a současně jsou
Tabulka č. 3: Počet služeb sociální péče v jednotlivých ORP Ústeckého kraje
Oso
bn
í a
sis
ten
ce
Pe
čova
tels
ká
slu
žb
a
Tís
ňová
pé
če
Prů
vo
dcovské
a
pře
dčita
tels
ké
slu
žby
Po
dp
ora
sa
mo
sta
tnéh
o b
yd
len
í
Od
leh
čo
vací slu
žby
Cen
tra
de
nn
ích
slu
že
b
Den
ní sta
cio
ná
ře
Týd
en
ní sta
cio
ná
ře
Dom
ovy p
ro o
so
by s
e
zd
ravo
tním
po
stiže
ním
Dom
ovy p
ro s
en
iory
Dom
ovy s
e z
vlá
štn
ím
režim
em
Chrá
ně
né
byd
len
í
Děčín 2 7 0 0 3 2 1 1 1 5 3 2 2
Rumburk 1 4 0 0 2 1 0 0 0 6 2 5 4
Varnsdorf 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0
Chomutov 3 3 0 0 1 1 0 2 0 2 2 2 0
Kadaň 1 2 0 0 0 2 0 1 0 6 4 3 1
Litoměřice 1 12 0 1 1 3 2 2 1 4 4 3 5
Lovosice 0 4 0 0 0 1 0 0 0 2 3 2 0
Roudnice n. L. 0 7 0 0 0 1 0 1 0 0 3 2 0
Louny 1 2 0 1 1 0 0 1 0 0 1 1 0
Podbořany 0 3 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0
Žatec 2 5 0 0 1 2 0 3 1 2 1 1 1
Most 2 3 0 0 0 1 0 3 0 1 3 1 0
Litvínov 0 3 0 0 0 1 0 0 1 3 4 1 1
Teplice 2 4 0 0 1 2 0 4 2 2 3 4 1
Bílina 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
Ústí n. L. 2 4 0 1 1 2 1 2 2 6 8 4 3
Celkem 17 65 0 3 11 19 4 20 8 39 43 33 18
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
14
Tabulka č. 4: Počet služeb odborného sociálního poradenství v jednotlivých ORP Ústeckého kraje
Odborn
é s
ociá
lní
pora
denstv
í
Děčín 7
Rumburk 2
Varnsdorf 2
Chomutov 5
Kadaň 3
Litoměřice 6
Lovosice 1
Roudnice nad Labem 1
Louny 6
Podbořany 1
Žatec 1
Most 14
Litvínov 2
Teplice 9
Bílina 1
Ústí nad Labem 24
Celkem 85
Odborné sociální poradenství je v Ústeckém kraji zastoupeno celkem 85
registrovanými sociálními službami. Z toho jsou služby odborného sociálního
poradenství poskytovány:
- ambulantní formou (56 služeb) a
- kombinovanou formou (ambulantně i terénně) 29 služeb.
Z hlediska cílových skupin nelze odborné sociální poradenství striktně rozdělit do
kategorií, avšak 45 služeb odborného sociálního poradenství se spíše zaměřuje na
osoby se zdravotním postižením, 18 spíše na osoby v krizi a 8 spíše na rodiny a děti.
U 14 registrovaných sociálních služeb odborného sociálního poradenství se jedná
o kombinaci více cílových skupin.
Osobní asistence je v Ústeckém kraji zastoupena celkem 17 registrovanými
sociálními službami. Služby osobní asistence jsou poskytovány pouze terénní
formou.
Pečovatelská služba je v Ústeckém kraji zastoupena celkem 65 registrovanými
sociálními službami. Z toho jsou pečovatelské služby poskytovány:
- terénní formou (54 služeb) a
- kombinovanou formou (ambulantně i terénně) 11 služeb.
Tísňová péče není v Ústeckém kraji registrována jako sociální služba.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
15
Průvodcovské a předčitatelské služby jsou v Ústeckém kraji zastoupeny celkem 3
registrovanými sociálními službami. Průvodcovské a předčitatelské služby jsou
poskytovány pouze terénní formou.
Podpora samostatného bydlení je v Ústeckém kraji zastoupena celkem 11
registrovanými sociálními službami. Podpora samostatného bydlení je poskytována
pouze terénní formou.
Odlehčovací služby jsou v Ústeckém kraji zastoupeny celkem 19 registrovanými
sociálními službami. Z toho jsou odlehčovací služby poskytovány:
- terénní formou (3 služby),
- pobytovou formou (11 služeb)
- ambulantní formou (1 služba) a
- kombinovanou formou (4 služby).
Centra denních služeb jsou v Ústeckém kraji zastoupena celkem 4 registrovanými
sociálními službami. Všechna centra denních služeb jsou poskytována ambulantní
formou.
Denní stacionáře jsou v Ústeckém kraji zastoupeny celkem 20 registrovanými
sociálními službami. Všechny denní stacionáře jsou poskytovány ambulantní formou.
Týdenní stacionáře jsou v Ústeckém kraji zastoupeny celkem 8 registrovanými
sociálními službami. Všechny denní stacionáře jsou poskytovány pobytovou formou.
Domovy pro osoby se zdravotním postižením jsou v Ústeckém kraji zastoupeny
celkem 39 registrovanými sociálními službami. Všechny domovy pro osoby se
zdravotním postižením jsou poskytovány pobytovou formou.
Domovy pro seniory jsou v Ústeckém kraji zastoupeny celkem 43 registrovanými
sociálními službami. Všechny domovy pro seniory jsou poskytovány pobytovou
formou.
Domovy se zvláštním režimem jsou v Ústeckém kraji zastoupeny celkem 33
registrovanými sociálními službami. Všechny domovy se zvláštním režimem jsou
poskytovány pobytovou formou.
Chráněná bydlení jsou v Ústeckém kraji zastoupena celkem 18 registrovanými
sociálními službami. Všechna chráněná bydlení jsou poskytována pobytovou formou.
Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních v Ústeckém kraji
nejsou zastoupeny.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
16
Raná péče je v Ústeckém kraji zastoupena pouze 1 registrovanou sociální službou.
Tato služba je poskytována pouze terénní formou.
Telefonická krizová pomoc je v Ústeckém kraji zastoupena celkem 2
registrovanými sociálními službami. Obě tyto služby jsou poskytovány terénní
formou.
Tlumočnické služby jsou v Ústeckém kraji zastoupeny celkem 5 registrovanými
sociálními službami. Všechny tlumočnické služby jsou poskytovány kombinovanou
formou (ambulantně i terénně).
Azylové domy jsou v Ústeckém kraji zastoupeny celkem 30 registrovanými
sociálními službami. Všechny azylové domy jsou poskytovány pobytovou formou.
Domy na půl cesty jsou v Ústeckém kraji zastoupeny celkem 3 registrovanými
sociálními službami. Všechny domy na půl cesty jsou poskytovány pobytovou
formou.
Kontaktní centra jsou v Ústeckém kraji zastoupena celkem 9 registrovanými
sociálními službami. Všechna kontaktní centra jsou poskytována ambulantní formou.
Krizová pomoc je v Ústeckém kraji zastoupena celkem 5 registrovanými sociálními
službami. Z toho je krizová pomoc poskytována:
- pobytovou formou (2 služby) a
- kombinovanou formou (ambulantní, terénní, pobytová – 3 služby).
Intervenční centra jsou v Ústeckém kraji zastoupena celkem 5 registrovanými
sociálními službami. Všechna intervenční centra jsou poskytována kombinovanou
formou (ambulantně, terénně, pobytově).
Nízkoprahová denní centra jsou v Ústeckém kraji zastoupena celkem 8
registrovanými sociálními službami. Z toho jsou nízkoprahová denní centra
poskytována:
- ambulantní formou (5 služeb) a
- kombinovanou formou (ambulantně a terénně – 3 služby).
Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež jsou v Ústeckém kraji zastoupena celkem
33 registrovanými sociálními službami. Z toho jsou nízkoprahová zařízení pro děti a
mládež poskytována:
- ambulantní formou (28 služeb) a
- kombinovanou formou (ambulantně a terénně – 5 služeb).
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
17
Noclehárny jsou v Ústeckém kraji zastoupeny celkem 8 registrovanými sociálními
službami. Všechny noclehárny jsou poskytovány ambulantní formou.
Služby následné péče jsou v Ústeckém kraji zastoupeny celkem 4 registrovanými
sociálními službami. Z toho jsou služby následné péče poskytovány:
- ambulantní formou (1 služba) a
- kombinovanou formou (ambulantně a pobytově – 3 služby).
Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi jsou v Ústeckém kraji zastoupeny
celkem 40 registrovanými sociálními službami. Z toho jsou sociálně aktivizační služby
pro rodiny s dětmi poskytovány:
- terénní formou (10 služeb)
- ambulantní formou (5 služba) a
- kombinovanou formou (ambulantně a terénně – 25 služeb).
Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením jsou
v Ústeckém kraji zastoupeny celkem 30 registrovanými sociálními službami. Z toho
jsou sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením
poskytovány:
- terénní formou (3 služby),
- ambulantní formou (21 služeb) a
- kombinovanou formou (ambulantně a terénně – 6 služeb).
Sociálně terapeutické dílny jsou v Ústeckém kraji zastoupeny celkem 18
registrovanými sociálními službami. Všechny sociálně terapeutické dílny jsou
poskytovány ambulantní formou.
Terapeutické komunity jsou v Ústeckém kraji zastoupeny celkem 2 registrovanými
sociálními službami. Obě tyto služby jsou poskytovány pobytovou formou.
Terénní programy jsou v Ústeckém kraji zastoupeny celkem 36 registrovanými
sociálními službami. Všechny tyto služby jsou poskytovány terénní formou.
Sociální rehabilitace je v Ústeckém kraji zastoupena celkem 30 registrovanými
sociálními službami. Z toho je sociální rehabilitace poskytována:
- pobytovou formou (3 služby),
- terénní formou (2 služby),
- ambulantní formou (8 služeb) a
- kombinovanou formou (ambulantně a terénně – 17 služeb).
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
18
NEJEDNOTNOST POJMOSLOVÍ, NEJEDNOTNOST VYKAZOVÁNÍ KAPACIT A VÝKONŮ NĚKTERÝCH REGISTROVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Při transformaci a optimalizaci sítě sociálních služeb je potřeba zohledňovat celou
řadu parametrů (potřebnost, dostupnost, nákladovost, kvalita, provázanost, případně
další). Pro hodnocení jednotlivých parametrů fungování registrovaných sociálních
služeb se uplatňuje celá řada metod a postupů, např. benchmarking nebo balanced
scorecard. Tyto metody pracují na principu komparace – srovnání např. identických
typů sociálních služeb mezi sebou z hlediska výše uvedených parametrů a kritérií
nebo srovnání těchto ukazatelů – kritérií u stejných typů služeb v čase.
Velmi důležitá je však jednotnost vstupních dat, která by měla mít základ
v jednotném pojmosloví při reportování těchto dat konkrétními aktéry. A právě
v tomto momentu jsme narazili na celou řadu dílčích disproporcí a nejednotností.
Problémy jsou mimo jiné např. při vykazování počtu klientů10, ale také např.
u výkonových parametrů služby11. Výsledkem je problematické vyhodnocení kapacit
služeb v příslušném území a především nemožnost validního srovnání jednotlivých
Jedním z důležitých výstupů tohoto projektu je návrh metodiky průběžného zjišťování
relativní míry potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji, za pomocí které by
mohl zadavatel v budoucnu lépe reagovat na změny v kontextu celého plánování
sociálních služeb.
Jak uvádíme již výše, východiskem pro nastavení metodiky sledování potřebnosti
sociálních služeb v Ústeckém kraji je komparativní přístup, který byl pro
komplexnost doplněn o přístup normativní – institucionální a podpořen také
empirickými šetřeními mezi dvěma cílovými skupinami (zadavatelé – zřizovatelé
sociálních služeb, představitelé obcí a poskytovatelé registrovaných sociálních
služeb).
10
Počty klientů – tedy i kapacity služby se liší především u terénních služeb a služeb odborného
sociálního poradenství. Problémem je početnost klientů, se kterými se uzavírá smlouva písemně
a ústně, nebo také vykazování počtů tzv. opakujících se klientů (klienti se stejným rodným číslem se
v některých případech vykazují opakovaně). 11
Registrované sociální služby, které se rekrutují ze stejného typu služeb podle zákona č. 108/2006
Sb., např. odborné sociální poradenství atd., vykazují své kapacity např. počtem klientů za rok, jiné
obdobné služby uvádějí okamžitou kapacitu své služby, další zase počet intervencí za různá časová
období atd.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
19
Východiskem pro nastavení optimální metodiky sledování potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji je matematicko–statistický model výpočtů indexů a ukazatelů agregovaného typu za jednotlivé lokality (ORP a okresy) Ústeckého kraje.
Při nastavení metodiky jsme sledovali následující premisy:
1) Jednotnost a úplnost vstupních dat – výběr relevantních indikátorů pro jednotlivé typy sociálních služeb v návaznosti na sociální jevy a sociální problémy.
2) Dostupnost dat – indikátorů vstupujících do výpočtů a popis zdrojů dat. 3) Exaktnost výpočtů agregovaných ukazatelů pro jednotlivé typy služeb. 4) Uživatelská přívětivost zpracování – analýzy a interpretace dat.
III.2.1. JEDNOTNOST A ÚPLNOST VSTUPNÍCH DAT – VÝBĚR RELEVANTNÍCH
INDIKÁTORŮ PRO JEDNOTLIVÉ TYPY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB
V NÁVAZNOSTI NA SOCIÁLNÍ JEVY A SOCIÁLNÍ PROBLÉMY
Východiskem pro uplatnění matematicko-statistického modelu výpočtů indexů a jejich
agregací byla operacionalizace tzv. definic jednotlivých typů sociálních služeb
v návaznosti na zákon č. 108/2006 Sb12. Operacionalizace definic jednotlivých typů
registrovaných sociálních služeb nekončila abstraktními pojmy13, ale zcela
konkrétními indikátory, které navíc mohly nabývat zcela exaktních kvantifikací
v návaznosti na relevantní dostupné datové zdroje14. Do agregací jednotlivých typů
sociálních služeb tedy vstupovaly indikátory a z nich vypočítané indexy, které vyšly
z operacionalizace definic15 a byly reálně dohledatelné z datových zdrojů – tedy
reálně existovaly16. Výčet indexů, které vstupují do výpočtů agregací pro jednotlivé
typy registrovaných sociálních služeb, byl široce diskutován nejen v rámci
řešitelského týmu, ale i s některými dalšími odborníky na sociální práci a sociální
politiku. Výsledkem je kompromis při výběru indikátorů i způsobu výpočtů agregací17.
12
Viz kapitola II.3 této závěrečné zprávy a kapitola IX této zprávy. 13
Např. neuspokojivé rodinné zázemí, neuspokojivé bydlení nebo nezaměstnanost. 14
Např. počty příspěvků na bydlení, počty doplatků na bydlení, počty dávek v hmotné nouzi, počty dlouhodobě nezaměstnaných atd. 15
Jednotlivých typů sociálních služeb podle zákona č. 108/2006 Sb. 16
Cílem bylo zajistit longitudinálnost celého projektu sledování relativní potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji. Bylo by irelevantní zahrnovat do výpočtů agregací ukazatele – indikátory, které se nesledují např. ve všech ORP nebo se nesledují pravidelně. 17 Změna nastavení výpočtových vzorců však není složitá záležitost a v případě zájmu zadavatele je
možné učinit např. modelové výpočty při zohlednění jiného výběru indikátorů, stejně jako např. nastavení vah pro konkrétní indikátory nebo indexy.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
20
III.2.2. VÝČET INDIKÁTORŮ VSTUPUJÍCÍCH DO VÝPOČTŮ INDEXŮ A ZDROJE
DAT
Současně tvoří kapitolu č. XI této závěrečné zprávy.
Do výpočtů indexů a souhrnných agregátů vstupovala sekundární data pořízená
z různých zdrojů. Vzhledem k potřebě zachování longitudinálnosti projektu
a možnosti aktualizovat indexy relativní míry potřebnosti jednotlivých typů sociálních
služeb v jednotlivých lokalitách (okresech a ORP) Ústeckého kraje v čase,
považujeme za nezbytné podrobně zdokumentovat zdroje vstupních dat.
Do výpočtů indexů vstupovala mj. data z ČSÚ18, dále pak data z ÚP, ÚZIS19
a Ústeckého kraje. Vzhledem k velkému počtu položek tzv. indikátorů, které vstupují
do jednotlivých výpočtů, jsme si pro přehlednost této zprávy dovolili vložit podrobný
výčet dat a jejich zdroje do kapitoly č. XI této zprávy.
LEGENDA BAREVNÉHO ODLIŠENÍ HODNOT V TABULCE
Terminologie AUGUR Consulting s.r.o.
Terminologie používaná jednotlivými dodavateli zdrojových dat.
Tabulka č. 5: Dostupnost a zdroje dat.
INDIKÁTOR ROK ZDROJ
Počet onemocnění tuberkulózou Počet hlášených onemocnění tuberkulózou v dané ORP
2011 ÚZIS
Všichni pacienti v daném roce ambulantně se léčící ze závislosti na
alkoholu
Počet pacientů ambulantně léčených se základní dg. F10
2011 ÚZIS
Všichni pacienti v daném roce ambulantně se léčící ze závislosti na
psychoaktivních látkách
Počet pacientů ambulantně léčených se základní dg. F11–F19
2011 ÚZIS
Noví pacienti ambulantně se léčící ze závislosti na alkoholu
Počet nově přijatých ambulantně léčených pacientů se základní dg. F10 2011 ÚZIS
Noví pacienti v daném roce ambulantně se léčící ze závislosti na
psychoaktivních látkách
Počet nově přijatých ambulantně léčených pacientů se základní dg. F11–
F19
2011 ÚZIS
Počet nových klientů OSPOD
Počet případů rodin zaevidovaných za sledovaný rok 2011
V (MPSV) 20-01
Počet případů ke konci roku
Evidovaný počet případů rodin z předchozího roku 2011
V (MPSV) 20-01
Počet živých případů
Evidovaný počet případů ke konci roku – z toho živých případů 2011
V (MPSV) 20-01
Počet klientů OSPOD s trestnými činy
Klienti řešení kurátorem pro mládež za trestnou činnost 2011
V (MPSV) 20-01
Počet klientů OSPOD s přestupky
Klienti řešení kurátorem pro mládež za přestupky 2011
V (MPSV) 20-01
Počet klientů OSPOD s výchovnými problémy
Klienti řešení kurátorem pro mládež za výchovné problémy 2011
V (MPSV) 20-01
18
Jednalo se o placená data – data byla zprostředkována ČSÚ za úhradu. 19
Jednalo se o placená data – data byla zprostředkována ÚZIS za úhradu.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
21
Počet klientů OSPOD z neúplných rodin
Rodinné zázemí klienta – neúplná rodina 2011
V (MPSV) 20-01
Počet klientů OSPOD ze všech typů rodin
Rodinné zázemí klienta – úplná rodina, neúplná rodina, nová rodina, rodina s druhem/družkou, ostatní, ústavní výchova
2011 V (MPSV) 20-
01
Počet nařízených ústavních výchov
Ve sledovaném roce bylo umístěno na základě rozhodnutí do péče
zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc – počet dětí
2011 V (MPSV) 20-
01
Počet případů, kdy byl OSPOD určen poručníkem
Ve sledovaném roce OSPOD určen poručníkem 2011
V (MPSV) 20-01
Počet osvojení
Ve sledovaném roce bylo umístěno na základě rozhodnutí do péče budoucích osvojitelů – počet dětí + Ve sledovaném roce bylo umístěno na základě rozhodnutí do péče osvojitelů – počet dětí
2011 V (MPSV) 20-
01
Počet svěření do péče třetí osoby
Ve sledovaném roce bylo umístěno na základě rozhodnutí do péče jiných osob než rodičů – počet dětí + Ve sledovaném roce bylo umístěno na základě rozhodnutí do péče budoucích pěstounů – počet dětí
2011 V (MPSV) 20-
01
Počet klientů OSPOD celkem
Počet evidovaných klientů u kurátora pro mládež – celkem 2011
V (MPSV) 20-01
Počet mladistvých klientů OSPOD
Počet evidovaných klientů u kurátora pro mládež (celkem – z toho do 15 let)
2011 V (MPSV) 20-
01
Počet dětí do 15 let mezi klienty OSPOD
Počet evidovaných klientů u kurátora pro mládež (z toho do 15 let) 2011
V (MPSV) 20-01
Počet případů domácího násilí v přítomnosti dětí 2011 V (MPSV) 20-
01
Počet případů domácího násilí v přítomnosti dětí – z toho vykázání ze
společného obydlí 2011
V (MPSV) 20-01
Počet návrhů na šetření trestných činů zanedbání povinné výživy 2011 V (MPSV) 20-
01
Počet obyvatel a jednotlivé věkové kategorie 2011 ČSÚ
Počet rozvodů 2011 ČSÚ
Počet odstěhovaných 2011 ČSÚ
Počet přistěhovaných 2011 ČSÚ
Počet trvale obydlených bytů 2011 ČSÚ
Celkový počet držitelů průkazů osoby se zdravotním postižením 2011 ČSÚ
Celkový počet držitelů průkazů osoby se zdravotním postižením mladších
18 let 2010 ČSÚ
Celkový počet držitelů TP průkazů 2010 ČSÚ
Celkový počet držitelů ZTP průkazů 2010 ČSÚ
Celkový počet držitelů ZTP/P průkazů 2010 ČSÚ
Celkový počet vyplacených invalidních důchodů třetího stupně 2010 ČSÚ
Celkový počet vyplacených invalidních důchodů druhého stupně 2010 ČSÚ
Celkový počet vyplacených invalidních důchodů prvního stupně 2010 ČSÚ
Počet případů obecné kriminality 2011 ČSÚ
Počet případů loupeží 2011 ČSÚ
Celkový počet příjemců dávek v hmotné nouzi 2012 ÚP
Celkový objem vyplacených finančních prostředků na dávky v hmotné nouzi
2012 ÚP
Celkový počet příjemců příspěvku na bydlení 2012 ÚP
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
22
Celkový objem vyplacených finančních prostředků – příspěvek na bydlení 2012 ÚP
Celkový počet příjemců doplatku na bydlení 2012 ÚP
Celkový objem vyplacených finančních prostředků – doplatek na bydlení 2012 ÚP
Celkový počet příjemců příspěvku na živobytí 2012 ÚP
Celkový objem vyplacených finančních prostředků – příspěvek na živobytí 2012 ÚP
Celkový počet příjemců příspěvku na péči 2012 ÚP
Celkový objem vyplacených finančních prostředků – příspěvek na péči 2012 ÚP
Počet uchazečů o práci 2012 ÚP
Počet uchazečů o práci – z toho osob se zdravotním postižením 2012 ÚP
Počet osob registrovaných na úřadu práce déle než 12 měsíců 2012 ÚP
Počet chráněných pracovních míst v chráněných pracovních dílnách pro osoby se zdravotním postižením Chráněné pracovní dílny (vytvoření) – stav na konci minulého měsíce – z toho osoby se zdravotním postižením
2012 ÚP
Počet chráněných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením Chráněná pracovní místa (vytvoření) – stav na konci minulého měsíce – z toho osoby se zdravotním postižením
2012 ÚP
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
23
III.2.3. VÝČET INDEXŮ, KTERÉ VSTUPOVALY DO VÝPOČTŮ AGREGACÍ PRO
JEDNOTLIVÉ TYPY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB
Indexy pro služby sociální prevence
Schematická tabulka č. 1 – Schéma indexů vstupujících do výpočtů agregací u jednotlivých typů registrovaných sociálních služeb. Schéma pro služby sociální prevence.
Tlu
mo
čnic
ké
slu
žby
Azylo
vé d
om
y
Ko
nta
ktn
í ce
ntr
a
Inte
rve
nčn
í ce
ntr
a
Níz
kop
rah
ová
de
nn
í ce
ntr
a
Níz
kop
rah
ová
za
říze
ní
pro
dě
ti a
mlá
dež
No
cle
há
rny
So
ciá
lně
a
ktiviz
ačn
í slu
žb
y
pro
ro
din
y s
dě
tmi
So
ciá
lně
a
ktiviz
ačn
í slu
žb
y
pro
se
nio
ry
a
oso
by
se
zd
ravo
tním
po
stiže
ním
So
ciá
lně
te
rape
utické
dílny
Te
rap
eu
tické k
om
unity
Te
rén
ní
pro
gra
my
So
ciá
lní
reh
abili
tace
p
ro
cílovo
u s
ku
pin
u A
So
ciá
lní
reh
abili
tace
p
ro
cílovo
u s
ku
pin
u B
Index počtu dávek v hmotné nouzi.
Index objemu dávek v hmotné nouzi v Kč.
Index počtu příspěvků na bydlení.
Index objemu příspěvků na bydlení v Kč.
Index počtu doplatků na bydlení.
Index objemu doplatků na bydlení v Kč.
Index počtu příspěvků na živobytí.
Index objemu příspěvků na živobytí v Kč.
Index rozvodovosti.
Index emigrace.
Index ekonomické závislosti.
Index progrese počtu klientů OSPOD.
Index závažnosti problému s klienty.
Index neúplných rodin.
Index volených řešení u klientů.
Index počtu klientů OSPOD.
Index počtu mladistvých klientů OSPOD.
Index poměru nezletilých mezi klienty OSPOD.
Index průměrného počtu obyvatel na byt.
Index obecné kriminality.
Index loupeží.
Index počtu uchazečů o práci.
Index dlouhodobé nezaměstnanosti.
Index počtu uchazečů o práci – OZP.
Index chráněných pracovních míst pro OZP.
Index chráněných pracovních dílen pro OZP.
Index počtu držitelů průkazů osoby se zdravotním postižením.
Index počtu držitelů průkazů TP.
Index počtu držitelů průkazů ZTP.
Index počtu držitelů průkazů ZTP/P.
Index stáří.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
24
Index počtu vyplacených invalidních důchodů třetího stupně.
Index počtu vyplacených invalidních důchodů druhého stupně.
Index počtu vyplacených invalidních důchodů prvního stupně.
Index průměrné výplaty na jednoho klienta.
Index počtu klientů dostávajících příspěvek na péči k celkovému počtu obyvatel.
Index nárůstu pacientů ambulantně léčených ze závislosti na alkoholu.
Index výskytu osob ambulantně léčených ze závislosti na alkoholu.
Index nárůstu pacientů ambulantně léčených ze závislosti na psychoaktivních látkách.
Index výskytu osob ambulantně léčených ze závislosti na psychoaktivních látkách.
Index onemocnění tuberkulózou.
Index počtu případů domácího násilí v přítomnosti dětí.
Index počtu vykázání ze společného obydlí.
Index počtu případů zanedbání povinné výživy.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
25
Indexy pro služby sociální péče
Schematická tabulka č. 2 – Schéma indexů vstupujících do výpočtů agregací u jednotlivých typů registrovaných sociálních služeb. Schéma pro služby sociální péče.
Oso
bn
í a
sis
ten
ce
Pe
čova
tels
ká
slu
žb
a
Prů
vo
dcovské
a
pře
dčita
tels
ké
slu
žby
Po
dp
ora
sam
osta
tné
ho
byd
len
í
Od
leh
čo
vací slu
žby
Ce
ntr
a d
en
níc
h s
luže
b
De
nn
í sta
cio
ná
ře
Týd
en
ní sta
cio
ná
ře
Do
mo
vy p
ro o
so
by s
e
zd
ravo
tním
po
stiže
ním
Do
mo
vy p
ro s
en
iory
Do
mo
vy s
e z
vlá
štn
ím
režim
em
Ch
rán
ěné
byd
len
í
Index průměrného počtu obyvatel na byt.
Index počtu uchazečů o práci – OZP.
Index chráněných pracovních míst pro OZP.
Index chráněných pracovních dílen pro OZP.
Index počtu držitelů průkazů osoby se zdravotním postižením.
Index počtu držitelů průkazů TP.
Index počtu držitelů průkazů ZTP.
Index počtu držitelů průkazů ZTP/P.
Index stáří.
Index počtu vyplacených invalidních důchodů třetího stupně.
Index počtu vyplacených invalidních důchodů druhého stupně.
Index počtu vyplacených invalidních důchodů prvního stupně.
Index průměrné výplaty na jednoho klienta.
Index počtu klientů dostávajících příspěvek na péči k celkovému počtu obyvatel.
Indexy pro služby odborného sociálního poradenství
Jak vyplývá z podrobnější analýzy sekundárních dat, služby odborného sociálního
poradenství v Ústeckém kraji se zaměřují na různé cílové skupiny klientů. Především
z důvodu zajištění relevantních výstupů jsme se rozhodli rozdělit odborná sociální
poradenství do tří skupin podle zaměření jednotlivých služeb na cílové skupiny
klientů. Pro jednotlivé skupiny služeb odborného sociálního poradenství jsme pak
využili rozdílných vstupních indikátorů, které vstupovaly do výpočtu indexů
potřebnosti konkrétní skupiny služeb odborného sociálního poradenství
v jednotlivých lokalitách (ORP)20.
20
Je zřejmé, že pro identifikaci míry potřebnosti služeb odborného sociálního poradenství v návaznosti na cílové skupiny např. zdravotně postižených osob vstupovaly do výpočtu indexů potřebnosti jiné vstupní indikátory než u služeb odborného sociálního poradenství, které se primárně zaměřují na osoby v krizi, osoby ohrožené závislostmi na návykových látkách apod.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
26
Schematická tabulka č. 3 – Schéma indexů vstupujících do výpočtů agregací u registrovaných služeb odborného sociálního poradenství. Schéma pro tři typy odborného sociálního poradenství podle zaměření na cílové skupiny klientů – uživatelů.
Odborn
é s
ociá
lní
pora
denstv
í pro
cílovou s
kup
inu
A
Odborn
é s
ociá
lní
pora
denstv
í pro
cílovou s
kup
inu
B
Odborn
é s
ociá
lní
pora
denstv
í pro
cílovou s
kup
inu
C
Index počtu dávek v hmotné nouzi.
Index objemu dávek v hmotné nouzi v Kč.
Index počtu příspěvků na bydlení.
Index objemu příspěvků na bydlení v Kč.
Index počtu doplatků na bydlení.
Index objemu doplatků na bydlení v Kč.
Index počtu příspěvků na živobytí.
Index objemu příspěvků na živobytí v Kč.
Index rozvodovosti.
Index emigrace.
Index ekonomické závislosti.
Index progrese počtu klientů OSPOD.
Index závažnosti problému s klienty.
Index neúplných rodin.
Index volených řešení u klientů.
Index počtu klientů OSPOD.
Index počtu mladistvých klientů OSPOD.
Index poměru nezletilých mezi klienty OSPOD.
Index průměrného počtu obyvatel na byt.
Index obecné kriminality.
Index počtu uchazečů o práci.
Index dlouhodobé nezaměstnanosti.
Index počtu uchazečů o práci – OZP.
Index chráněných pracovních míst pro OZP.
Index chráněných pracovních dílen pro OZP.
Index počtu držitelů průkazů osoby se zdravotním postižením.
Index počtu držitelů průkazů TP.
Index počtu držitelů průkazů ZTP.
Index počtu držitelů průkazů ZTP/P.
Index počtu vyplacených invalidních důchodů třetího stupně.
Index počtu vyplacených invalidních důchodů druhého stupně.
Index počtu vyplacených invalidních důchodů prvního stupně.
Index průměrné výplaty na jednoho klienta.
Index počtu klientů dostávajících příspěvek na péči k celkovému počtu obyvatel.
Index nárůstu pacientů ambulantně léčených ze závislosti na alkoholu.
Index nárůstu pacientů ambulantně léčených ze závislosti na psychoaktivních látkách.
Index počtu případů domácího násilí v přítomnosti dětí.
Index počtu vykázání ze společného obydlí.
Index počtu případů zanedbání povinné výživy.
Způsob výpočtu indexů pro jednotlivé typy služeb jsme si pro přehlednost této
zprávy dovolili vložit do kapitoly č. XI.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
27
III.2.4. EXAKTNOST VÝPOČTŮ AGREGOVANÝCH UKAZATELŮ PRO
JEDNOTLIVÉ TYPY SLUŽEB
AGREGACE V ÚZEMÍ OKRESŮ
Východiskem pro agregaci byly výpočty výše uvedených indexů21. U každého indexu
byly jednotlivé okresy seřazeny podle pořadí (hodnoty příslušného indexu) od
prvního do sedmého místa. Každému okresu bylo následně přiřazeno bodové
hodnocení od 1 = nejlepší hodnocení do 7 = nejhorší hodnocení (podle toho, jaké
bylo jeho pořadí ve srovnání s ostatními okresy u příslušného indexu).
Filozofie výpočtu agregovaného ukazatele byla postavena na součtu celkových bodů
hodnocení (xy indexů22 × příslušný počet hodnoticích bodů u každého okresu)
a jejich následném podílu.
V případě, že např. u konkrétního indexu byly hodnoty u více okresů identické, byly
tyto okresy ohodnoceny stejnou hodnoticí známkou (umístily se na stejném místě).
Ostatní okresy byly hodnoceny v následné posloupnosti. Agregované ukazatele tedy
charakterizují umístění jednotlivých okresů na stupnici od 1 do 7.
Platí, že čím menší je hodnota (číslo) agregovaného ukazatele, tím menší je
míra relativní potřebnosti příslušného typu sociální služby v území okresu,
a čím vyšší je hodnota agregovaného ukazatele, tím je míra relativní
potřebnosti sociální služby v příslušném území okresu vyšší23.
AGREGACE V ÚZEMÍ ORP24
U každého indexu byly jednotlivé ORP seřazeny podle pořadí (hodnot příslušného
indexu) od prvního do šestnáctého místa. Každé ORP bylo následně přiřazeno
bodové hodnocení od 1 = nejlepší hodnocení do 16 = nejhorší hodnocení (podle
toho, jaké bylo její pořadí ve srovnání s ostatními ORP u příslušného indexu).
Filozofie výpočtu byla postavena na součtu celkových bodů hodnocení (počet indexů
× příslušný počet hodnoticích bodů u každé ORP) a jejich následném podílu.
V případě, že např. u konkrétního indexu byly hodnoty u více ORP identické, byly tyto
ORP ohodnoceny stejnou hodnoticí známkou (umístily se na stejném místě). Ostatní
ORP byly hodnoceny v následné posloupnosti. V případě, že u konkrétní ORP např.
vstupní indikátor pro výpočet indexu scházel (jednalo se o malý počet případů), byla
této ORP přisouzena u konkrétního indexu nula. Aby nebyly ORP s chybějícími
21
Pro každý typ registrované sociální služby byly hodnoceny jiné indexy – podle schematické tabulky. 22
Podle typu registrované sociální služby – viz schematická tabulka. 23
Je zřejmé, že se jedná o ukazatele, které v sobě zahrnují pouze sekundární vstupní údaje a data, ale vzhledem k tomu, že do výpočtů těchto agregovaných ukazatelů vstupovaly všechny relevantní indikátory, doporučujeme je vnímat jako vysoce vypovídající. K těmto ukazatelům je však potřebné vždy zohledňovat řadu dalších souvisejících informací, které jsou také důležité při posuzování potřebnosti konkrétních sociálních služeb pro konkrétní skupiny uživatelů v příslušném území. 24
Výpočet je obdobný jako u okresů.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
28
indikátory znevýhodněny, byl celkový součet dělen pouze počtem nenulových
indexů.
Agregované ukazatele tedy charakterizují umístění jednotlivých ORP na stupnici od 1
do 16. Umístění v grafu dokumentuje reálnou míru potřebnosti sociální služby na
území příslušné ORP. Platí, že čím menší je hodnota (číslo) agregovaného
ukazatele, tím menší je míra relativní potřebnosti sociální služby v příslušném
území ORP, a čím vyšší je hodnota agregovaného ukazatele, tím je míra
potřebnosti sociální služby v příslušném území ORP vyšší25.
III.2.5. UŽIVATELSKÁ PŘÍVĚTIVOST ŘEŠENÍ KONTINUÁLNÍHO SLEDOVÁNÍ
A VYHODNOCOVÁNÍ UKAZATELŮ RELATIVNÍ POTŘEBNOSTI SOCIÁLNÍCH
SLUŽEB A VYUŽITELNOST DAT
Současně s předáním této závěrečné zprávy byla Ústeckému kraji předána k užívání
také internetová softwarová aplikace26, která dokumentuje relativní míru potřebnosti
jednotlivých typů sociálních služeb v jednotlivých lokalitách Ústeckého kraje a
současně umožňuje sledovat potřebnost sociálních služeb v příslušných územích
průběžně, v čase. Kromě výše uvedené softwarové aplikace obdržel zadavatel
současně s předáním výsledků také souhrn maticových řešení, včetně nastavení
výpočtových vzorců připravených uživatelsky přívětivým způsobem v řešení
MS EXCEL umožňující snadné dosazení aktuálních dat a následných výpočtů
ukazatelů relativní potřebnosti jednotlivých typů sociálních služeb ve sledovaných
lokalitách Ústeckého kraje.
Dovolujeme si upozornit na nesporné možnosti, ale také na limity praktického
využití analýz relativní potřebnosti jednotlivých typů sociálních služeb se
zohledněním komparativního přístupu s využitím exaktních indikátorů a jejich
agregací.
Analýzy potřebnosti vybraných sociálních služeb měly zprostředkovat
zadavateli přesah potřeb artikulovaných a pociťovaných, které jsou více či
méně detailně identifikovány a sledovány v rámci konkrétních lokalit (ORP).
Cílem bylo sofistikovaným a vědeckým přístupem analyzovat komparativní
potřebnost sociálních služeb a prostřednictvím indikátorů a z nich
kvantifikovaných indexů, tzv. agregovaných ukazatelů, porovnat tzv. relativní
míru potřebnosti sociálních služeb v jednotlivých lokalitách.
25
Je zřejmé, že se jedná o ukazatele, které v sobě zahrnují pouze sekundární vstupní údaje a data, ale vzhledem k tomu, že do výpočtů těchto agregovaných ukazatelů vstupovaly všechny relevantní indikátory, doporučujeme je vnímat jako vysoce vypovídající. K těmto ukazatelům je však potřebné vždy zohledňovat řadu dalších souvisejících informací, které jsou také důležité při posuzování potřebnosti konkrétních sociálních služeb pro konkrétní skupiny uživatelů v příslušném území. 26
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
29
Komunitní plány sociálních služeb v jednotlivých ORP kumulují řadu pociťovaných
a deklarovaných potřeb různých cílových skupin obyvatel v sociální oblasti. V tomto
smyslu je také úloha komunitního plánování sociálních služeb na lokální úrovni
nezastupitelná.
V rámci realizovaných analýz potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
však byl kladen důraz především na kvantifikaci tzv. komparativní roviny
relativní potřebnosti sociálních služeb ve správních obvodech obcí III. typu
a bývalých okresech Ústeckého kraje.
Cílem bylo sofistikovaným a vědeckým přístupem analyzovat komparativní
potřebnost sociálních služeb a prostřednictvím indikátorů a z nich
kvantifikovaných indexů, tzv. agregovaných ukazatelů, porovnat tzv. relativní
míru potřebnosti sociálních služeb v jednotlivých lokalitách.
Na základě výběru relevantních indikátorů byly srovnávány indexy, které
bezprostředně vypovídají o trendech a míře výskytu nebo potenciálním výskytu
konkrétních sociálních jevů a sociálních problémů v konkrétních územích.
Na jedné straně výsledky agregací relevantních ukazatelů a indikátorů
charakterizují exaktně relativní míru potřebnosti konkrétních služeb
v konkrétních sledovaných lokalitách (ORP a okresech), na straně druhé
nemohou v sobě obsahovat všechny tzv. měkké ukazatele – specifika lokality
a také ukazatele o místním potenciálu využívat např. místně specifická řešení
sociálních jevů, provázanost sociální sféry s dalšími souvisejícími segmenty
(zdravotnictví, školství, trh práce atd.). Proto je potřeba nahlížet
zprostředkované výsledky s určitým odstupem a v celém kontextu. Je potřeba
nahlížet výsledky analýz jako exaktně dosažené, ale nikoli jako dogma. Jedná
se o souhrn relativních ukazatelů, hodnot, dat a informací.
Uplatnění komparativního přístupu při sledování potřebnosti konkrétních
sociálních služeb však má svůj nezastupitelný význam, protože předkládá
nedogmaticky sumu exaktně pořízených dat – vyhodnocených jednotně pro
všechny lokality v rámci Ústeckého kraje. Vzhledem ke značné dynamice jevů
v sociální oblasti je nezbytné sledovat a vyhodnocovat komparativní rovinu relativní
potřebnosti vybraných typů sociálních služeb průběžně.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
30
IV. AGREGOVANÉ UKAZATELE RELATIVNÍ
POTŘEBNOSTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ÚSTECKÉM KRAJI
V následující kapitole jsou prezentovány agregované ukazatele relativní potřebnosti
jednotlivých typů sociálních služeb27 v konkrétních územích28 Ústeckého kraje. Jedná
se o významné grafické rezultáty této zprávy, neboť kumulují velké množství
vstupních indikátorů a dat v agregované podobě29.
Je však potřeba upozornit, že agregace sekundárních dat nezohledňují např.
existující typy služeb v příslušných územích, jejich kapacity a nezohledňují ani
artikulované nebo neartikulované potřeby uživatelů registrovaných sociálních služeb
v těchto územích. Agregace vstupních sekundárních dat – indikátorů a indexů
uvedené v následujících grafech dokumentují informace o míře výskytu určitých
sociálních jevů a sociálních problémů ve sledovaných lokalitách30.
27
Podle zákona č. 108/2006 Sb. 28
V ORP nebo okresech. 29
Je zřejmé, že výpočty agregovaných ukazatelů mohly být konstruovány i jiným způsobem, např. se zohledněním vah a nastavením různých významů u vstupních indexů. Indexy, které vstupovaly do výpočtů agregovaných ukazatelů, měly stejné váhy a stejný význam u všech ORP nebo okresů (viz kapitola „EXAKTNOST VÝPOČTŮ AGREGOVANÝCH UKAZATELŮ PRO JEDNOTLIVÉ TYPY SLUŽEB“). 30
Na jedné straně výsledky agregací relevantních ukazatelů a indikátorů charakterizují exaktně relativní míru potřebnosti konkrétních služeb v konkrétních sledovaných lokalitách (ORP), na straně druhé nemohou v sobě obsahovat některé tzv. měkké ukazatele – specifika lokality a také ukazatele o místním potenciálu využívat např. aktivistická řešení sociálních jevů, institucionální řešení sociálních patologií z místní úrovně, provázanost sociální sféry s dalšími souvisejícími segmenty atd. Proto je potřeba nahlížet zprostředkované výsledky s určitým odstupem a v celém kontextu. Je potřeba nahlížet výsledky analýz jako exaktně dosažené, ale nikoli jako dogma. Jedná se o souhrn relativních ukazatelů, hodnot a dat.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
31
IV.1. SLUŽBY SOCIÁLNÍ PREVENCE
IV.1.1. AZYLOVÉ DOMY
Jak vyplývá z výsledků uvedených v následujícím grafu, největší míra relativní
potřebnosti služeb azylových domů je ve správním obvodu ORP Most, dále pak
v Litvínově, Ústí nad Labem a v Kadani. Do výpočtu agregovaných ukazatelů
prezentovaných v následujícím grafu vstupovalo celkem 18 indexů.
Graf č. 1: Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti azylových domů v jednotlivých ORP Ústeckého kraje.
3,33
3,56
4,27
5,00
5,28
6,00
6,06
6,11
6,61
7,17
8,33
8,44
8,50
9,17
10,11
10,39
0 2 4 6 8 10 12
Podbořany
Lovosice
Bílina
Litoměřice
Roudnice nad Labem
Varnsdorf
Louny
Chomutov
Žatec
Rumburk
Teplice
Děčín
Kadaň
Ústí nad Labem
Litvínov
Most
Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti azylových domů v jednotlivých ORP Ústeckého kraje
Do výpočtu agregovaného ukazatele vstupovalo 18 indexů. Čím je hodnota agregovaného ukazatele v grafu vyšší, tím je míra relativní potřebnosti větší.
Graf: AUGUR Consulting s.r.o.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
32
IV.1.2. NOCLEHÁRNY
Jak vyplývá z výsledků uvedených v následujícím grafu, největší míra relativní
potřebnosti služeb nocleháren je ve správním obvodu ORP Most, dále pak
v Litvínově, Ústí nad Labem a v Kadani. Do výpočtu agregovaných ukazatelů
prezentovaných v následujícím grafu vstupovalo celkem 19 indexů.
Graf č. 2: Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti nocleháren v jednotlivých ORP Ústeckého kraje.
3,21
3,79
4,33
5,21
5,47
6,11
6,26
6,37
6,79
7,42
8,11
8,47
8,84
9,00
9,63
10,00
0 2 4 6 8 10 12
Podbořany
Lovosice
Bílina
Roudnice nad Labem
Litoměřice
Louny
Chomutov
Varnsdorf
Žatec
Rumburk
Děčín
Teplice
Kadaň
Ústí nad Labem
Litvínov
Most
Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti nocleháren v jednotlivých ORP Ústeckého kraje
Do výpočtu agregovaného ukazatele vstupovalo 19 indexů. Čím je hodnota agregovaného ukazatele v grafu vyšší, tím je míra relativní potřebnosti větší.
Graf: AUGUR Consulting s.r.o.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
33
IV.1.3. NÍZKOPRAHOVÁ DENNÍ CENTRA
Jak vyplývá z výsledků uvedených v následujícím grafu, největší míra relativní
potřebnosti služeb nízkoprahových denních center je ve správním obvodu
ORP Most, dále pak v Litvínově, Ústí nad Labem a v Kadani. Do výpočtu
agregovaných ukazatelů prezentovaných v následujícím grafu vstupovalo celkem 19
indexů.
Graf č. 3: Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti nízkoprahových denních center v jednotlivých ORP Ústeckého kraje.
3,21
3,79
4,33
5,21
5,47
6,11
6,26
6,37
6,79
7,42
8,11
8,47
8,84
9,00
9,63
10,00
0 2 4 6 8 10 12
Podbořany
Lovosice
Bílina
Roudnice nad Labem
Litoměřice
Louny
Chomutov
Varnsdorf
Žatec
Rumburk
Děčín
Teplice
Kadaň
Ústí nad Labem
Litvínov
Most
Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti nízkoprahových denních center v jednotlivých ORP Ústeckého kraje
Do výpočtu agregovaného ukazatele vstupovalo 19 indexů. Čím je hodnota agregovaného ukazatele v grafu vyšší, tím je míra relativní potřebnosti větší.
Graf: AUGUR Consulting s.r.o.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
34
IV.1.4. NÍZKOPRAHOVÁ ZAŘÍZENÍ PRO DĚTI A MLÁDEŽ
Jak vyplývá z výsledků uvedených v následujícím grafu, největší míra relativní
potřebnosti služeb nízkoprahových zařízení pro děti a mládež je ve správním obvodu
ORP Ústí nad Labem, dále pak v Mostě, Lounech a v Chomutově. Do výpočtu
agregovaných ukazatelů prezentovaných v následujícím grafu vstupovalo celkem 14
indexů.
Graf č. 4: Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti nízkoprahových center pro děti a mládež v jednotlivých ORP Ústeckého kraje.
4,57
4,93
5,36
5,57
6,07
6,36
6,43
6,50
6,64
6,71
7,21
7,50
7,57
8,14
8,14
9,29
0 2 4 6 8 10
Lovosice
Rumburk
Litvínov
Bílina
Litoměřice
Varnsdorf
Podbořany
Roudnice nad Labem
Děčín
Žatec
Teplice
Kadaň
Chomutov
Louny
Most
Ústí nad Labem
Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti nízkoprahových zařízení pro děti a mládež v jednotlivých ORP Ústeckého kraje
Do výpočtu agregovaného ukazatele vstupovalo 14 indexů. Čím je hodnota agregovaného ukazatele v grafu vyšší, tím je míra relativní potřebnosti větší.
Graf: AUGUR Consulting s.r.o.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
35
IV.1.5. SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO RODINY S DĚTMI
Jak vyplývá z výsledků uvedených v následujícím grafu, největší míra relativní
potřebnosti sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi je ve správním obvodu
ORP Litvínov, dále pak v Mostě, Varnsdorfu a v Ústí nad Labem. Do výpočtu
agregovaných ukazatelů prezentovaných v následujícím grafu vstupovalo celkem 23
indexů.
Graf č. 5: Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi v jednotlivých ORP Ústeckého kraje.
4,30
5,43
5,48
6,35
6,52
6,65
7,13
7,13
7,74
8,22
8,30
8,43
8,52
8,52
8,70
9,65
0 2 4 6 8 10 12
Lovosice
Roudnice nad Labem
Litoměřice
Podbořany
Žatec
Louny
Děčín
Bílina
Chomutov
Rumburk
Teplice
Kadaň
Ústí nad Labem
Varnsdorf
Most
Litvínov
Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi v jednotlivých ORP Ústeckého kraje
Do výpočtu agregovaného ukazatele vstupovalo 23indexů. Čím je hodnota agregovaného ukazatele v grafu vyšší, tím je míra relativní potřebnosti větší.
Graf: AUGUR Consulting s.r.o.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
36
IV.1.6. INTERVENČNÍ CENTRA
Jak vyplývá z výsledků uvedených v následujícím grafu, největší míra relativní
potřebnosti intervenčních center je ve správním obvodu ORP Ústí nad Labem, dále
pak v Mostě, Kadani a v Chomutově. Do výpočtu agregovaných ukazatelů
prezentovaných v následujícím grafu vstupovalo celkem 9 indexů.
Graf č. 6: Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti intervenčních center v jednotlivých ORP Ústeckého kraje.
4,11
4,33
4,44
4,78
5,89
6,22
6,78
7,33
7,67
7,67
8,44
8,78
9,11
9,11
10,78
11,89
0 2 4 6 8 10 12 14
Rumburk
Podbořany
Bílina
Lovosice
Roudnice nad Labem
Litoměřice
Varnsdorf
Litvínov
Děčín
Teplice
Žatec
Louny
Chomutov
Kadaň
Most
Ústí nad Labem
Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti intervenčních center v jednotlivých ORP Ústeckého kraje
Do výpočtu agregovaného ukazatele vstupovalo 9indexů. Čím je hodnota agregovaného ukazatele v grafu vyšší, tím je míra relativní potřebnosti větší.
Graf: AUGUR Consulting s.r.o.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
37
IV.1.7. SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO SENIORY A OSOBY SE
ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM
Jak vyplývá z výsledků uvedených v následujícím grafu, největší míra relativní
potřebnosti sociálně aktivizačních služeb pro seniory a osoby se zdravotním
postižením je v okresu Teplice, dále pak v Litoměřicích, Děčíně a v Lounech. Do
výpočtu agregovaných ukazatelů prezentovaných v následujícím grafu vstupovalo
celkem 10 indexů.
Graf č. 7: Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti sociálně aktivizačních služeb seniory a osoby se zdravotním postižením v jednotlivých okresech Ústeckého kraje.
2,90
3,10
3,70
4,20
4,50
4,60
4,80
0 1 2 3 4 5 6
Ústí n. L.
Most
Chomutov
Louny
Děčín
Litoměřice
Teplice
Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti sociálně aktivizačních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením v jednotlivých okresech
Ústeckého kraje
Do výpočtu agregovaného ukazatele vstupovalo 10indexů. Čím je hodnota agregovaného ukazatele v grafu vyšší, tím je míra relativní potřebnosti větší.
Graf: AUGUR Consulting s.r.o.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
38
IV.1.8. SOCIÁLNĚ TERAPEUTICKÉ DÍLNY
Jak vyplývá z výsledků uvedených v následujícím grafu, největší míra relativní
potřebnosti služeb sociálně terapeutických dílen je v okresu Teplice, dále pak
v Děčíně, Chomutově a v Lounech. Do výpočtu agregovaných ukazatelů
prezentovaných v následujícím grafu vstupovalo celkem 12 indexů.
Graf č. 8: Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti sociálně terapeutických dílen v jednotlivých okresech Ústeckého kraje.
3,00
3,25
3,92
4,08
4,17
4,33
4,83
0 1 2 3 4 5 6
Most
Ústí n. L.
Litoměřice
Louny
Chomutov
Děčín
Teplice
Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti sociálně terapeutických dílen v jednotlivých okresech Ústeckého kraje
Do výpočtu agregovaného ukazatele vstupovalo 12indexů. Čím je hodnota agregovaného ukazatele v grafu vyšší, tím je míra relativní potřebnosti větší.
Graf: AUGUR Consulting s.r.o.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
39
IV.1.9. SOCIÁLNÍ REHABILITACE
Jak vyplývá z podrobnější analýzy sekundárních dat, služby sociální rehabilitace
v Ústeckém kraji se zaměřují na různé cílové skupiny klientů. Především z důvodu
zajištění relevantních výstupů jsme se rozhodli rozdělit služby sociální rehabilitace do
dvou skupin podle zaměření jednotlivých služeb na cílové skupiny klientů. Pro
jednotlivé skupiny služeb sociální rehabilitace jsme pak využili rozdílných vstupních
indikátorů, které vstupovaly do výpočtu indexů potřebnosti konkrétní skupiny služeb
sociální rehabilitace v jednotlivých lokalitách (ORP)31.
Podle typu cílových skupin klientů (zaměření služeb sociální rehabilitace) rozlišujeme
dva typy agregace ukazatelů, které charakterizují potřebnost služeb sociální
rehabilitace v jednotlivých ORP Ústeckého kraje.
A) OSOBY V KRIZI, OSOBY OHROŽENÉ SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM apod.
B) OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM.
SOCIÁLNÍ REHABILITACE PRO OSOBY Z CÍLOVÉ SKUPINY „A“
Jak vyplývá z výsledků uvedených v následujícím grafu, největší míra relativní
potřebnosti služeb sociální rehabilitace pro osoby z cílové skupiny „A“ je ve správním
obvodu ORP Most, dále pak v Litvínově, Ústí nad Labem a v Kadani. Do výpočtu
agregovaných ukazatelů prezentovaných v následujícím grafu vstupovalo celkem 19
indexů.
31
Je zřejmé, že pro identifikaci míry potřebnosti služeb sociální rehabilitace v návaznosti na cílové skupiny např. zdravotně postižených osob vstupovaly do výpočtu indexů potřebnosti jiné vstupní indikátory než u služeb sociální rehabilitace, které se primárně zaměřují na osoby v krizi, osoby ohrožené sociálním vyloučením apod.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
40
Graf č. 9: Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti sociální rehabilitace pro osoby z cílové skupiny „A“ v jednotlivých ORP Ústeckého kraje.
3,21
3,47
4,36
4,79
5,05
5,74
5,95
6,05
6,32
6,84
8,05
8,16
8,26
9,05
9,63
9,89
0 2 4 6 8 10 12
Podbořany
Lovosice
Bílina
Litoměřice
Roudnice nad Labem
Varnsdorf
Chomutov
Louny
Žatec
Rumburk
Děčín
Teplice
Kadaň
Ústí nad Labem
Litvínov
Most
Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti sociální rehabilitace pro osoby z cílové skupiny "A"
v jednotlivých ORP Ústeckého kraje
Do výpočtu agregovaného ukazatele vstupovalo 19 indexů. Čím je hodnota agregovaného ukazatele v grafu vyšší, tím je míra relativní potřebnosti větší.
Graf: AUGUR Consulting s.r.o.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
41
SOCIÁLNÍ REHABILITACE PRO OSOBY Z CÍLOVÉ SKUPINY „B“
Jak vyplývá z výsledků uvedených v následujícím grafu, největší míra relativní
potřebnosti služeb sociální rehabilitace pro osoby z cílové skupiny „B“ je v okresu
Teplice, dále pak v Děčíně, Chomutově a v Lounech. Do výpočtu agregovaných
ukazatelů prezentovaných v následujícím grafu vstupovalo celkem 12 indexů.
Graf č. 10: Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti sociální rehabilitace pro osoby z cílové skupiny „B“ v jednotlivých okresech Ústeckého kraje.
3,00
3,25
3,92
4,08
4,17
4,33
4,83
0 1 2 3 4 5 6
Most
Ústí n. L.
Litoměřice
Louny
Chomutov
Děčín
Teplice
Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti sociální rehabilitace pro osoby z cílové skupiny "B"
v jednotlivých okresech Ústeckého kraje
Do výpočtu agregovaného ukazatele vstupovalo 12 indexů. Čím je hodnota agregovaného ukazatele v grafu vyšší, tím je míra relativní potřebnosti větší.
Graf: AUGUR Consulting s.r.o.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
42
IV.1.10. TLUMOČNICKÉ SLUŽBY
Jak vyplývá z výsledků uvedených v následujícím grafu, největší míra relativní
potřebnosti tlumočnických služeb je ve správním obvodu ORP Teplice, dále pak
v Lounech, Litoměřicích a v Děčíně. Do výpočtu agregovaných ukazatelů
prezentovaných v následujícím grafu vstupovalo celkem 10 indexů.
Graf č. 11: Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti tlumočnických služeb v jednotlivých okresech Ústeckého kraje.
2,70
3,20
4,10
4,30
4,30
4,50
4,70
0 1 2 3 4 5
Ústí n. L.
Most
Chomutov
Děčín
Litoměřice
Louny
Teplice
Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti tlumočnických služeb v jednotlivých okresech Ústeckého kraje
Do výpočtu agregovaného ukazatele vstupovalo 10 indexů. Čím je hodnota agregovaného ukazatele v grafu vyšší, tím je míra relativní potřebnosti větší.
Graf: AUGUR Consulting s.r.o.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
43
IV.1.11. KONTAKTNÍ CENTRA
Jak vyplývá z výsledků uvedených v následujícím grafu, největší míra relativní
potřebnosti služeb kontaktních center je ve správním obvodu ORP Most, dále pak
v Litvínově, Ústí nad Labem a v Teplicích. Do výpočtu agregovaných ukazatelů
prezentovaných v následujícím grafu vstupovalo celkem 17 indexů.
Graf č. 12: Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti kontaktních center v jednotlivých ORP Ústeckého kraje.
3,12
3,27
3,35
4,41
4,82
5,53
6,00
6,35
6,88
7,00
7,47
7,82
8,24
8,29
9,47
10,47
0 2 4 6 8 10 12
Podbořany
Bílina
Lovosice
Litoměřice
Roudnice nad Labem
Chomutov
Varnsdorf
Louny
Žatec
Rumburk
Kadaň
Děčín
Teplice
Ústí nad Labem
Litvínov
Most
Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti kontaktních center v jednotlivých ORP Ústeckého kraje
Do výpočtu agregovaného ukazatele vstupovalo 17 indexů. Čím je hodnota agregovaného ukazatele v grafu vyšší, tím je míra relativní potřebnosti větší.
Graf: AUGUR Consulting s.r.o.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
44
IV.1.12. TERÉNNÍ PROGRAMY
Jak vyplývá z výsledků uvedených v následujícím grafu, největší míra relativní
potřebnosti služeb terénních programů je ve správním obvodu ORP Most, dále pak
v Litvínově, Ústí nad Labem a v Teplicích. Do výpočtu agregovaných ukazatelů
prezentovaných v následujícím grafu vstupovalo celkem 17 indexů.
Graf č. 13: Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti terénních programů v jednotlivých ORP Ústeckého kraje.
3,12
3,27
3,35
4,41
4,82
5,53
6,00
6,35
6,88
7,00
7,47
7,82
8,24
8,29
9,47
10,47
0 2 4 6 8 10 12
Podbořany
Bílina
Lovosice
Litoměřice
Roudnice nad Labem
Chomutov
Varnsdorf
Louny
Žatec
Rumburk
Kadaň
Děčín
Teplice
Ústí nad Labem
Litvínov
Most
Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti terénních programů v jednotlivých ORP Ústeckého kraje
Do výpočtu agregovaného ukazatele vstupovalo 17 indexů. Čím je hodnota agregovaného ukazatele v grafu vyšší, tím je míra relativní potřebnosti větší.
Graf: AUGUR Consulting s.r.o.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
45
IV.1.13. TERAPEUTICKÉ KOMUNITY
Jak vyplývá z výsledků uvedených v následujícím grafu, největší míra relativní
potřebnosti služeb terapeutických komunit je ve správním obvodu ORP Most, dále
pak v Litvínově, Ústí nad Labem a v Teplicích. Do výpočtu agregovaných
ukazatelů prezentovaných v následujícím grafu vstupovalo celkem 17 indexů.
Graf č. 14: Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti terapeutických komunit v jednotlivých ORP Ústeckého kraje.
3,12
3,27
3,35
4,41
4,82
5,53
6,00
6,35
6,88
7,00
7,47
7,82
8,24
8,29
9,47
10,47
0 2 4 6 8 10 12
Podbořany
Bílina
Lovosice
Litoměřice
Roudnice nad Labem
Chomutov
Varnsdorf
Louny
Žatec
Rumburk
Kadaň
Děčín
Teplice
Ústí nad Labem
Litvínov
Most
Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti terapeutických komunit v jednotlivých ORP Ústeckého kraje
Do výpočtu agregovaného ukazatele vstupovalo 17 indexů. Čím je hodnota agregovaného ukazatele v grafu vyšší, tím je míra relativní potřebnosti větší.
Graf: AUGUR Consulting s.r.o.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
46
IV.2. SLUŽBY SOCIÁLNÍ PÉČE
IV.2.1. OSOBNÍ ASISTENCE
Jak vyplývá z výsledků uvedených v následujícím grafu, největší míra relativní
potřebnosti služeb osobní asistence je v okrese Teplice, dále pak v Litoměřicích,
Děčíně a v Lounech. Do výpočtu agregovaných ukazatelů prezentovaných
v následujícím grafu vstupovalo celkem 10 indexů.
Graf č. 15: Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti osobní asistence v jednotlivých okresech Ústeckého kraje.
2,90
3,10
3,70
4,20
4,50
4,60
4,80
0 1 2 3 4 5 6
Ústí n. L.
Most
Chomutov
Louny
Děčín
Litoměřice
Teplice
Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti osobní asistence v jednotlivých okresech Ústeckého kraje
Do výpočtu agregovaného ukazatele vstupovalo 10 indexů. Čím je hodnota agregovaného ukazatele v grafu vyšší, tím je míra relativní potřebnosti větší.
Graf: AUGUR Consulting s.r.o.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
47
IV.2.2. PEČOVATELSKÁ SLUŽBA
Jak vyplývá z výsledků uvedených v následujícím grafu, největší míra relativní
potřebnosti pečovatelské služby je v okrese Teplice, dále pak v Litoměřicích,
Děčíně a v Lounech. Do výpočtu agregovaných ukazatelů prezentovaných
v následujícím grafu vstupovalo celkem 10 indexů.
Graf č. 16: Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti pečovatelské služby v jednotlivých okresech Ústeckého kraje.
2,90
3,10
3,70
4,20
4,50
4,60
4,80
0 1 2 3 4 5 6
Ústí n. L.
Most
Chomutov
Louny
Děčín
Litoměřice
Teplice
Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti pečovatelské služby v jednotlivých okresech Ústeckého kraje
Do výpočtu agregovaného ukazatele vstupovalo 10 indexů. Čím je hodnota agregovaného ukazatele v grafu vyšší, tím je míra relativní potřebnosti větší.
Graf: AUGUR Consulting s.r.o.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
48
IV.2.3. PRŮVODCOVSKÉ A PŘEDČITATELSKÉ SLUŽBY
Jak vyplývá z výsledků uvedených v následujícím grafu, největší míra relativní
potřebnosti průvodcovských a předčitatelských služeb je v okrese Teplice, dále pak
v Lounech, Litoměřicích a v Děčíně. Do výpočtu agregovaných ukazatelů
prezentovaných v následujícím grafu vstupovalo celkem 10 indexů.
Graf č. 17: Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti průvodcovských a předčitatelských služeb v jednotlivých okresech Ústeckého kraje.
2,70
3,20
4,10
4,30
4,30
4,50
4,70
0 1 2 3 4 5
Ústí n. L.
Most
Chomutov
Děčín
Litoměřice
Louny
Teplice
Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti průvodcovských a předčitatelských služeb v jednotlivých okresech Ústeckého kraje
Do výpočtu agregovaného ukazatele vstupovalo 10 indexů. Čím je hodnota agregovaného ukazatele v grafu vyšší, tím je míra relativní potřebnosti větší.
Graf: AUGUR Consulting s.r.o.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
49
IV.2.4. PODPORA SAMOSTATNÉHO BYDLENÍ
Jak vyplývá z výsledků uvedených v následujícím grafu, největší míra relativní
potřebnosti služby podpora samostatného bydlení je v okrese Teplice, dále pak
v Litoměřicích, Děčíně a v Lounech. Do výpočtu agregovaných ukazatelů
prezentovaných v následujícím grafu vstupovalo celkem 10 indexů.
Graf č. 18: Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti podpory samostatného bydlení v jednotlivých okresech Ústeckého kraje.
2,60
2,70
4,00
4,50
4,60
4,60
4,80
0 1 2 3 4 5 6
Most
Ústí n. L.
Chomutov
Louny
Děčín
Litoměřice
Teplice
Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti podpory samostatného bydlení v jednotlivých okresech Ústeckého kraje
Do výpočtu agregovaného ukazatele vstupovalo 10 indexů. Čím je hodnota agregovaného ukazatele v grafu vyšší, tím je míra relativní potřebnosti větší.
Graf: AUGUR Consulting s.r.o.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
50
IV.2.5. ODLEHČOVACÍ SLUŽBY
Jak vyplývá z výsledků uvedených v následujícím grafu, největší míra relativní
potřebnosti odlehčovacích služeb je v okrese Teplice, dále pak v Děčíně, Lounech
a v Litoměřicích. Do výpočtu agregovaných ukazatelů prezentovaných
v následujícím grafu vstupovalo celkem 9 indexů.
Graf č. 19: Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti odlehčovacích služeb v jednotlivých okresech Ústeckého kraje.
2,67
2,78
4,00
4,33
4,33
4,56
5,11
0 1 2 3 4 5 6
Ústí n. L.
Most
Chomutov
Litoměřice
Louny
Děčín
Teplice
Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti odlehčovacích služeb v jednotlivých okresech Ústeckého kraje
Do výpočtu agregovaného ukazatele vstupovalo 9 indexů. Čím je hodnota agregovaného ukazatele v grafu vyšší, tím je míra relativní potřebnosti větší.
Graf: AUGUR Consulting s.r.o.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
51
IV.2.6. CENTRA DENNÍCH SLUŽEB
Jak vyplývá z výsledků uvedených v následujícím grafu, největší míra relativní
potřebnosti služby center denních služeb je v okrese Teplice, dále pak v Děčíně,
Lounech a v Litoměřicích. Do výpočtu agregovaných ukazatelů prezentovaných
v následujícím grafu vstupovalo celkem 9 indexů.
Graf č. 20: Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti center denních služeb v jednotlivých okresech Ústeckého kraje.
2,67
2,78
4,00
4,33
4,33
4,56
5,11
0 1 2 3 4 5 6
Ústí n. L.
Most
Chomutov
Litoměřice
Louny
Děčín
Teplice
Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti center denních služeb v jednotlivých okresech Ústeckého kraje
Do výpočtu agregovaného ukazatele vstupovalo 9 indexů. Čím je hodnota agregovaného ukazatele v grafu vyšší, tím je míra relativní potřebnosti větší.
Graf: AUGUR Consulting s.r.o.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
52
IV.2.7. DENNÍ STACIONÁŘE
Jak vyplývá z výsledků uvedených v následujícím grafu, největší míra relativní
potřebnosti služby denních stacionářů je v okrese Teplice, dále pak v Děčíně,
Lounech a v Litoměřicích. Do výpočtu agregovaných ukazatelů prezentovaných
v následujícím grafu vstupovalo celkem 9 indexů.
Graf č. 21: Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti denních stacionářů v jednotlivých okresech Ústeckého kraje.
2,67
2,78
4,00
4,33
4,33
4,56
5,11
0 1 2 3 4 5 6
Ústí n. L.
Most
Chomutov
Litoměřice
Louny
Děčín
Teplice
Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti denních stacionářů v jednotlivých okresech Ústeckého kraje
Do výpočtu agregovaného ukazatele vstupovalo 9 indexů. Čím je hodnota agregovaného ukazatele v grafu vyšší, tím je míra relativní potřebnosti větší.
Graf: AUGUR Consulting s.r.o.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
53
IV.2.8. TÝDENNÍ STACIONÁŘE
Jak vyplývá z výsledků uvedených v následujícím grafu, největší míra relativní
potřebnosti služby týdenních stacionářů je v okrese Teplice, dále pak v Děčíně,
Lounech a v Litoměřicích. Do výpočtu agregovaných ukazatelů prezentovaných
v následujícím grafu vstupovalo celkem 9 indexů.
Graf č. 22: Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti týdenních stacionářů v jednotlivých okresech Ústeckého kraje.
2,67
2,78
4,00
4,33
4,33
4,56
5,11
0 1 2 3 4 5 6
Ústí n. L.
Most
Chomutov
Litoměřice
Louny
Děčín
Teplice
Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti týdenních stacionářů v jednotlivých okresech Ústeckého kraje
Do výpočtu agregovaného ukazatele vstupovalo 9 indexů. Čím je hodnota agregovaného ukazatele v grafu vyšší, tím je míra relativní potřebnosti větší.
Graf: AUGUR Consulting s.r.o.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
54
IV.2.9. DOMOVY PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM
Jak vyplývá z výsledků uvedených v následujícím grafu, největší míra relativní
potřebnosti služby domovů pro osoby se zdravotním postižením je v okrese Teplice,
dále pak v Děčíně, Lounech a v Litoměřicích. Do výpočtu agregovaných ukazatelů
prezentovaných v následujícím grafu vstupovalo celkem 9 indexů.
Graf č. 23: Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti domovů pro osoby se zdravotním postižením v jednotlivých okresech Ústeckého kraje.
2,67
2,78
4,00
4,33
4,33
4,56
5,11
0 1 2 3 4 5 6
Ústí n. L.
Most
Chomutov
Litoměřice
Louny
Děčín
Teplice
Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti domovů pro osoby se zdravotním postižením v jednotlivých okresech Ústeckého kraje
Do výpočtu agregovaného ukazatele vstupovalo 9 indexů. Čím je hodnota agregovaného ukazatele v grafu vyšší, tím je míra relativní potřebnosti větší.
Graf: AUGUR Consulting s.r.o.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
55
IV.2.10. DOMOVY PRO SENIORY
Jak vyplývá z výsledků uvedených v následujícím grafu, největší míra relativní
potřebnosti služby domovů pro seniory je v okrese Teplice, dále pak
v Litoměřicích, Děčíně a v Lounech. Do výpočtu agregovaných ukazatelů
prezentovaných v následujícím grafu vstupovalo celkem 10 indexů.
Graf č. 24: Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti domovů pro seniory v jednotlivých okresech Ústeckého kraje.
2,90
3,10
3,70
4,20
4,50
4,60
4,80
0 1 2 3 4 5 6
Ústí n. L.
Most
Chomutov
Louny
Děčín
Litoměřice
Teplice
Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti domovů pro seniory v jednotlivých okresech Ústeckého kraje
Do výpočtu agregovaného ukazatele vstupovalo 10 indexů. Čím je hodnota agregovaného ukazatele v grafu vyšší, tím je míra relativní potřebnosti větší.
Graf: AUGUR Consulting s.r.o.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
56
IV.2.11. DOMOVY SE ZVLÁŠTNÍM REŽIMEM
Jak vyplývá z výsledků uvedených v následujícím grafu, největší míra relativní
potřebnosti služby domovů se zvláštním režimem je v okrese Teplice, dále pak
v Litoměřicích, Děčíně a v Lounech. Do výpočtu agregovaných ukazatelů
prezentovaných v následujícím grafu vstupovalo celkem 10 indexů.
Graf č. 25: Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti domovů se zvláštním režimem v jednotlivých okresech Ústeckého kraje.
2,90
3,10
3,70
4,20
4,50
4,60
4,80
0 1 2 3 4 5 6
Ústí n. L.
Most
Chomutov
Louny
Děčín
Litoměřice
Teplice
Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti domovů se zvláštním režimem v jednotlivých okresech Ústeckého kraje
Do výpočtu agregovaného ukazatele vstupovalo 10 indexů. Čím je hodnota agregovaného ukazatele v grafu vyšší, tím je míra relativní potřebnosti větší.
Graf: AUGUR Consulting s.r.o.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
57
IV.2.12. CHRÁNĚNÉ BYDLENÍ
Jak vyplývá z výsledků uvedených v následujícím grafu, největší míra relativní
potřebnosti služby chráněného bydlení je v okrese Teplice, dále pak v Děčíně,
Litoměřicích a v Lounech. Do výpočtu agregovaných ukazatelů prezentovaných
v následujícím grafu vstupovalo celkem 12 indexů.
Graf č. 26: Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti chráněného bydlení v jednotlivých okresech Ústeckého kraje.
2,50
3,25
4,08
4,08
4,17
4,58
4,92
0 1 2 3 4 5 6
Most
Ústí n. L.
Chomutov
Louny
Litoměřice
Děčín
Teplice
Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti chráněného bydlení v jednotlivých okresech Ústeckého kraje
Do výpočtu agregovaného ukazatele vstupovalo 12indexů. Čím je hodnota agregovaného ukazatele v grafu vyšší, tím je míra relativní potřebnosti větší.
Graf: AUGUR Consulting s.r.o.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
58
IV.3. ODBORNÉ SOCIÁLNÍ PORADENSTVÍ
Jak vyplývá z podrobnější analýzy sekundárních dat, služby odborného sociálního
poradenství v Ústeckém kraji se zaměřují na různé cílové skupiny klientů. Především
z důvodu zajištění relevantních výstupů jsme se rozhodli rozdělit odborná sociální
poradenství do tří skupin podle zaměření jednotlivých služeb na cílové skupiny
klientů. Pro jednotlivé skupiny služeb odborného sociálního poradenství jsme pak
využili rozdílných vstupních indikátorů, které vstupovaly do výpočtu indexů
potřebnosti konkrétní skupiny služeb odborného sociálního poradenství
v jednotlivých lokalitách (ORP)32.
Podle typu cílových skupin klientů (zaměření služeb odborného sociálního
poradenství) rozlišujeme tři typy agregací, které charakterizují potřebnost služeb
odborného sociálního poradenství v jednotlivých ORP Ústeckého kraje.
A) OSOBY V KRIZI, OSOBY OHROŽENÉ SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM, OSOBY OHROŽENÉ
NÁVYKOVÝMI LÁTKAMI, OSOBY UŽÍVAJÍCÍ NÁVYKOVÉ LÁTKY, IMIGRANTI.
B) OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM.
C) OSOBY ŘEŠÍCÍ VZTAHOVÉ PROBLÉMY, PROBLÉMY V MANŽELSTVÍ, VÝCHOVNÉ PROBLÉMY
S DĚTMI APOD.
32
Je zřejmé, že pro identifikaci míry potřebnosti služeb odborného sociálního poradenství v návaznosti na cílové skupiny např. zdravotně postižených osob vstupovaly do výpočtu indexů potřebnosti jiné vstupní indikátory než u služeb odborného sociálního poradenství, které se primárně zaměřují na osoby v krizi, osoby ohrožené závislostmi na návykových látkách apod.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
59
IV.3.1. ODBORNÉ SOCIÁLNÍ PORADENSTVÍ PRO CÍLOVOU SKUPINU „A“
Jak vyplývá z výsledků uvedených v následujícím grafu, největší míra relativní
potřebnosti služby odborného sociálního poradenství pro cílovou skupinu „A“ je ve
správním obvodu ORP Litvínov, dále pak v Mostě, Ústí nad Labem a v Teplicích.
Do výpočtu agregovaných ukazatelů prezentovaných v následujícím grafu
vstupovalo celkem 19 indexů.
Graf č. 27: Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti odborného sociálního poradenství pro osoby z cílové skupiny „A“ v jednotlivých ORP Ústeckého kraje.
3,58
3,74
4,11
4,26
5,45
5,84
6,11
6,32
6,53
7,05
7,58
8,37
8,47
9,00
9,21
9,95
0 2 4 6 8 10 12
Podbořany
Lovosice
Roudnice nad Labem
Litoměřice
Bílina
Louny
Žatec
Varnsdorf
Chomutov
Děčín
Rumburk
Kadaň
Teplice
Ústí nad Labem
Most
Litvínov
Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti odborného sociálního poradenství pro osoby z cílové skupiny "A"
v jednotlivých ORP Ústeckého kraje
Do výpočtu agregovaného ukazatele vstupovalo 19 indexů. Čím je hodnota agregovaného ukazatele v grafu vyšší, tím je míra relativní potřebnosti větší.
Graf: AUGUR Consulting s.r.o.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
60
IV.3.2. ODBORNÉ SOCIÁLNÍ PORADENSTVÍ PRO CÍLOVOU SKUPINU „B“
Jak vyplývá z výsledků uvedených v následujícím grafu, největší míra relativní
potřebnosti služby odborného sociálního poradenství pro cílovou skupinu „B“ je v
okrese Teplice, dále pak v Děčíně, Chomutově a v Lounech. Do výpočtu
agregovaných ukazatelů prezentovaných v následujícím grafu vstupovalo celkem 12
indexů.
Graf č. 28: Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti odborného sociálního poradenství pro osoby z cílové skupiny „B“ v jednotlivých okresech Ústeckého kraje.
3,00
3,25
3,92
4,08
4,17
4,33
5,00
0 1 2 3 4 5 6
Most
Ústí nad Labem
Litoměřice
Louny
Chomutov
Děčín
Teplice
Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti odborného sociálního poradenství pro osoby z cílové skupiny "B"
v jednotlivých okresech Ústeckého kraje
Do výpočtu agregovaného ukazatele vstupovalo 12 indexů. Čím je hodnota agregovaného ukazatele v grafu vyšší, tím je míra relativní potřebnosti větší.
Graf: AUGUR Consulting s.r.o.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
61
IV.3.3. ODBORNÉ SOCIÁLNÍ PORADENSTVÍ PRO CÍLOVOU SKUPINU „C“
Jak vyplývá z výsledků uvedených v následujícím grafu, největší míra relativní
potřebnosti služby odborného sociálního poradenství pro cílovou skupinu „C“ je ve
správním obvodu ORP Chomutov, dále pak v Ústí nad Labem, Kadani a ve
Varnsdorfu. Do výpočtu agregovaných ukazatelů prezentovaných
v následujícím grafu vstupovalo celkem 13 indexů.
Graf č. 29: Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti odborného sociálního poradenství pro osoby z cílové skupiny „C“ v jednotlivých ORP Ústeckého kraje.
5,31
5,38
5,62
5,92
5,92
6,38
6,62
6,85
6,92
7,23
7,46
7,77
8,08
8,69
9,08
9,46
0 2 4 6 8 10
Lovosice
Děčín
Roudnice nad Labem
Litoměřice
Rumburk
Litvínov
Bílina
Most
Žatec
Louny
Teplice
Podbořany
Varnsdorf
Kadaň
Ústí nad Labem
Chomutov
Agregovaný ukazatel relativní potřebnosti odborného sociálního poradenství pro osoby z cílové skupiny "C"
v jednotlivých ORP Ústeckého kraje
Do výpočtu agregovaného ukazatele vstupovalo 13 indexů. Čím je hodnota agregovaného ukazatele v grafu vyšší, tím je míra relativní potřebnosti větší.
Graf: AUGUR Consulting s.r.o.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
62
V. EMPIRICKÉ ŠETŘENÍ MEZI REGISTROVANÝMI
POSKYTOVATELI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB
V.1. POUŽITÉ METODY A TECHNIKY SBĚRU DAT
Při empirickém šetření byla uplatněna CAWI technika sběru dat (CAWI = Computer
aided web interviewing). Jednalo se o vyplnění zjišťovacích nástrojů – dotazníků33
umístěných on-line na web portálu společnosti AUGUR Consulting.
Cílem bylo oslovit ke spolupráci všechny registrované poskytovatelé sociálních
služeb v Ústeckém kraji, jednalo se tedy o vyčerpávající šetření. Dotazník vyplnilo
celkem 228 poskytovatelů, z toho 125 poskytovatelů nabízející služby ambulantní
nebo terénní formou, dále pak 80 poskytovatelů služeb pobytových a 23
poskytovatelů služeb odborného sociálního poradenství. Celkový response byl 37,2
%.
V.2. OBSAH ZJIŠŤOVÁNÍ
Do operacionalizace jsme si dovolili zařadit z větší části tzv. měkké indikátory. Cílem
empirického šetření bylo identifikovat spíše názory a postoje kompetentních zástupců
registrovaných poskytovatelů sociálních služeb než tvrdé ukazatele34.
U tzv. „tvrdých“ ukazatelů byly identifikovány pouze počty uzavřených smluv
(písemná forma a ústní dohoda), dále pak cílové skupiny klientů, geografický dosah
služby, počet obcí, ze kterých se rekrutují klienti služby, a počty odmítnutých klientů
služby.
U tzv. „měkkých“ ukazatelů jsme zjišťovali např. hodnocení nabídky a poptávky po
službách ze strany klientů, poskytování služeb nad rámec běžných časů, hodnocení
„konkurence“ – působení jiných poskytovatelů obdobných služeb pro stejné cílové
skupiny klientů v obci i širším regionu apod.
33
Dotazníky zohledňovaly specifika jednotlivých forem poskytovaných služeb (terénní, ambulantní,
pobytové a odborné sociální poradenství). Jednalo se tedy o čtyři zjišťovací nástroje – dotazníky.
Většina zjišťovacích otázek však byla pro všechny čtyři formy služeb identická. 34
Tvrdá data byla k dispozici z různých zdrojů, mj. z interního datového skladu Ústeckého kraje. Cílem
nebylo duplicitně identifikovat informace a data, která má Ústecký kraj k dispozici.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
63
V.3. STRUKTURA SLUŽEB PODLE POČTU KLIENTŮ
Následující tabulka č. 6 dokumentuje celkový průměrný počet klientů podle
jednotlivých forem poskytování služeb.
Jak vyplývá z analýzy odpovědí respondentů, terénní a ambulantní formy služeb mají
v průměru 122 klientů, z toho v průměru 58 na základě písemné a 73 ústní dohody.
Služby odborného sociálního poradenství uvádí v průměru 359 klientů, z toho
v průměru 67 na základě písemné a 307 na základě ústní dohody. Z výsledků je
patrný vysoký průměrný podíl klientů, se kterými byla dohoda uzavřena ústně35.
Tabulka č. 6: Průměrné počty klientů podle jednotlivých forem poskytování služeb.
Typ služby Ambulantní nebo
terénní Pobytová
Odborné sociální poradenství
Celkem klientů (průměr) 122 60,7 358,7
z toho:
na základě uzavřených smluv (průměr)
58 66,5
ostatních klientů – dohoda uzavřena ústně (průměr)
73 307,3
Poznámka: Průměry nelze vnímat součtově. To znamená, že průměr uzavřených smluv a ústních dohod nedává součet celkového počtu klientů. Každý z průměrů byl vypočítán samostatně.
35
Upozorňujeme, že údaje uvedené v tabulce dokumentují pouze výsledky, které odpovídají
response, tedy pouze za služby, které se výzkumu zúčastnili a dotazník vyplnili (37,2 % všech
registrovaných sociálních služeb v Ústeckém kraji).
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
64
V.4. ZASTOUPENÍ CÍLOVÝCH SKUPIN KLIENTŮ V JEDNOTLIVÝCH
TYPECH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB
Zastoupení jednotlivých cílových skupin uživatelů sociálních služeb v rámci
jednotlivých forem poskytování registrovaných sociálních služeb (ambulantní nebo
terénní, pobytové a odborné sociální poradenství) se diferencuje. Názorně jsou
rozdíly v zastoupení konkrétních cílových skupin uživatelů sociálních služeb mezi
jednotlivými formami poskytování služeb (ambulantní nebo terénní, pobytové
a odborné sociální poradenství) dokumentovány v následujících třech grafech č. 30–
32.
Graf č. 30: Zastoupení cílových skupin klientů – ambulantní nebo terénní služby.
5,6%
9,6%
4,8%
8,0%
12,8%
10,4%
10,4%
12,8%
8,0%
8,8%
13,6%
17,6%
0% 5% 10% 15% 20%
Národnostní a etické menšiny
Osoby závislé na návykových látkách
Osoby bez přístřeší
Osoby ohrožené sociálním vyloučením a osoby v krizi
Rodiny s dětmi
Děti a mládež do 26 let
Osoby s duševním onemocněním
Osoby s mentálním a kombinovaným postižením,autismus
Osoby se smyslovým postižením - sluch
Osoby se smyslovým postižením - zrak
Osoby s tělesným postižením
Senioři
Jaké skupiny uživatelů službu využívají? Pouze služby ambulantní nebo terénní.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
65
Graf č. 31: Zastoupení cílových skupin klientů – pobytové služby.
0,0%
1,3%
10,0%
5,0%
6,3%
6,3%
11,3%
22,5%
0,0%
2,5%
7,5%
22,5%
0% 5% 10% 15% 20% 25%
Národnostní a etické menšiny
Osoby závislé na návykových látkách
Osoby bez přístřeší
Osoby ohrožené sociálním vyloučením a osoby v krizi
Rodiny s dětmi
Děti a mládež do 26 let
Osoby s duševním onemocněním
Osoby s mentálním a kombinovaným postižením,autismus
Osoby se smyslovým postižením - sluch
Osoby se smyslovým postižením - zrak
Osoby s tělesným postižením
Senioři
Jaké skupiny uživatelů službu využívají? Pouze služby pobytové
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
66
Graf č. 32: Zastoupení cílových skupin klientů – služby odborného sociálního poradenství.
13,0%
0,0%
8,7%
26,1%
26,1%
13,0%
13,0%
4,3%
4,3%
0,0%
8,7%
13,0%
0% 10% 20% 30%
Národnostní a etické menšiny
Osoby závislé na návykových látkách
Osoby bez přístřeší
Osoby ohrožené sociálním vyloučením a osoby v krizi
Rodiny s dětmi
Děti a mládež do 26 let
Osoby s duševním onemocněním
Osoby s mentálním a kombinovaným postižením,autismus
Osoby se smyslovým postižením - sluch
Osoby se smyslovým postižením - zrak
Osoby s tělesným postižením
Senioři
Jaké skupiny uživatelů službu využívají? Pouze služby odborného sociálního poradenství
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
67
V.5. TERITORIÁLNÍ DOSAH REGISTROVANÝCH SOCIÁLNÍCH
SLUŽEB AMBULANTNÍHO NEBO TERÉNNÍHO TYPU
(DOSTUPNOST)
Dostupnost sociálních služeb úzce souvisí s uspokojováním reálných potřeb
uživatelů nebo potenciálních uživatelů sociálních služeb v příslušných územích.
I když si tento projekt nestanovil primárně cíle analyzovat potřeby finálních uživatelů
sociálních služeb ani geografickou dostupnost sociálních služeb, zařadili jsme do
zjišťovacího nástroje otázky, které identifikovaly geografické vymezení dosahu
poskytovaných služeb ze strany registrovaných poskytovatelů.
Jak vyplývá z analýzy výsledků, registrovaní poskytovatelé, kteří své služby
poskytují terénní nebo ambulantní formou, ve více než pětině případů (21,8 %)
poskytují své služby výhradně pro obyvatele obcí III. typu.
Legenda ke grafu č 33. A. Vymezení poskytování služby pouze katastrálním územím obce III. typu. B. Katastrální území obce III. typu a blízké okolní obce do počtu 3. C. Katastrální území obce III. typu a spádové obce v počtu 4-6. D. Katastrální území obce III. typu a spádové obce v počtu 7-10. E. Celé spádové území obce III. typu a většina spádových obcí. F. Území dvou obcí III. typu. G. Území tří a více obcí III. typu. H. Celé území bývalého okresu (většina obcí III. typu), popř. více okresů. I. Celé území kraje, celorepublikově.
Graf č. 33: Teritoriální dosah ambulantní nebo terénní formy poskytování služeb.
Omezený prostorový dosah jednotlivých registrovaných poskytovatelů sociálních
služeb dokumentují také výsledky, které charakterizují průměrné počty obcí I., II. a III.
typu, ze kterých se rekrutují klienti jednotlivých poskytovatelů sociálních služeb
v Ústeckém kraji (podle forem poskytovaných služeb). Protože v některých případech
je služba reálně poskytována celorepublikově, vyskytly se v datech odlehlé
18,5%
7,3%
2,4%
16,2%
6,5%
5,6%
3,2%
5,6%
12,9%
21,8%
0% 5% 10% 15% 20% 25%
Jiné
I
H
G
F
E
D
C
B
A
Na jakém teritoriu byla v roce 2011 poskytována sociální služba? Pouze služby ambulantní nebo terénní.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
68
hodnoty36, které byly pro účel výpočtu průměrných hodnot odstraněny. Detailní
výsledky dokumentuje tabulka č. 7.
Tabulka č. 7: Teritoriální dosah registrovaných sociálních služeb.
Z kolika obcí III., II. a I. typu byli v roce 2011 Vaši klienti?
Ambulantní nebo terénní
Pobytová Odborné sociální
poradenství
Počet obcí III. typu (průměr) 2,79 4,06 5,07
Počet obcí II. typu (průměr) 5,25 4,08 4,86
Počet obcí I. typu (průměr) 3,37 4,10 4,29
Jedním z důvodu omezeného geografického dosahu poskytovatelů sociálních služeb
do více obcí je také nezájem některých obcí přispívat na činnost registrovaným
poskytovatelům sociálních služeb. Názorně tuto skutečnost dokumentuje následující
tabulka č. 8.
Tabulka č. 8: Počty obcí přispívajících na činnost registrovaných sociálních služeb.
Kolik obcí III., II. nebo I. typu případně přispívalo v roce 2011 Vaší službě na činnost za své občany – Vaše klienty?
Ambulantní nebo terénní
Pobytová Odborné sociální
poradenství
Počet obcí III. typu (průměr) 0,66 1,06 0,84
Počet obcí II. typu (průměr) 0,18 0,35 0,13
Počet obcí I. typu (průměr) 0,12 0,12 0,06
V.6. KAPACITNÍ MOŽNOSTI SLUŽEB
S dostupností služeb a uspokojováním potřeb uživatelů sociálních služeb úzce
souvisí také kapacitní možnosti jednotlivých registrovaných poskytovatelů sociálních
služeb. Následující graf č. 34 dokumentuje schopnosti poskytovatelů sociálních
služeb (členěno podle forem poskytování služeb na ambulantní nebo terénní,
pobytové a odborné sociální poradenství) uspokojovat zájem klientů. Z výsledků
analýz vyplývá, že největší problémy s uspokojováním potřeb klientů uvádí
registrovaní poskytovatelé sociálních služeb, kteří poskytují služby pobytovou
formou. Podrobnější údaje o průměrném počtu zájemců, kteří museli být
z kapacitních důvodů odmítnuti, průměrný aktuální počet osob vedených v pořadníku
a kolik z těchto čekatelů je v průměru reálně připravených bez odkladu službu
využívat, jsou uvedeny v následující tabulce č. 9.
36
Odlehlé hodnoty jsou hodnoty, které zásadním způsobem vybočují z obvyklých hodnot a jejichž
uplatnění ve výpočtu by mohlo snížit jeho validitu (pravdivost).
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
69
Graf č. 34: Schopnost uspokojit zájem klientů, kapacitní možnosti služeb.
Tabulka č. 9: Průměrné počty odmítnutých zájemců za rok 2011, zájemců aktuálně vedených v pořadníku a kolik z nich je reálně připravených začít bez odkladu službu využívat.
Kolik zájemců o Vaši službu jste museli z kapacitních důvodů odmítnout – odkázat na jiného poskytovatele, jinou osobu nebo pomoc za rok 2011?
Ambulantní nebo terénní
Pobytová Odborné sociální
poradenství
Průměr 2,07 21,53 1,74
Kolik osob máte případně aktuálně vedených v pořadníku čekatelů na službu?37
Ambulantní nebo terénní
Pobytová -
Průměr 10,89 47,02 -
Můžete případně doložit, kolik z těchto čekatelů (z pořadníku) je reálně připravených začít bez odkladu službu využívat?
Ambulantní nebo terénní
Pobytová -
Průměr 4,53 8,04 -
37
Do výpočtu průměru byly zahrnuty pouze služby, které mají čekatele. Ostatní služby, které uvedly,
že čekatele nemají nebo na otázku neodpověděly, tj. 106 ambulantních nebo terénních služeb a 19
pobytových služeb, nebyly do výpočtu průměru zařazeny.
54,5%
20,3%
36,3%
36,4%
12,7%
45,2%
9,1%
50,5%
10,5%
16,5%
8,0%
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
Odborné sociální poradenství
Pobytové služby
Ambulantní nebo terénní služby
Jste schopni uspokojit zájem všech potenciálních klientů, kteří se na vás obrátí?
Ano, zcela Ano, ale pouze v rámci konkrétního místa
Ne, nejsme schopni poptávku uspokojit Jiná odpověď
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
70
V.7. HODNOCENÍ NABÍDKY A POPTÁVKY
Z analýzy odpovědí respondentů vyplývá značná disproporce mezi poměrem nabídky
a poptávky z pohledu komunikačních partnerů – zástupců poskytovatelů sociálních
služeb a např. schopnosti uspokojit zájem všech potenciálních klientů (viz grafy
č. 35–37). Zatímco např. pouze desetina dotázaných zástupců poskytovatelů
ambulantních a terénních služeb uvádí, že není schopna uspokojit poptávku klientů
po svých službách, tak stejná skupina respondentů38 uvádí ve více než třetině
případů, že poptávka po jejich službách převyšuje nabídku v místě, kde působí.
Je zřejmé, že odpovědi velké části respondentů byly u této otázky zatíženy značnou
mírou proklamace. Doporučujeme proto výsledky odpovědí respondentů vnímat
s určitým nadhledem.
Graf č. 35: Hodnocení nabídky a poptávky po stejném typu služeb – pobytové služby.
38
Kompetentní zástupci služeb poskytovaných ambulantní nebo terénní formou.
5,3%
3,9%
5,3%
6,7%
6,3%
41,3%
47,4%
38,2%
36,0%
38,7%
53,4%
48,7%
56,5%
57,3%
55,0%
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
V rámci kraje
V rámci okresu
Ve vzdálenějších obcích v rámci ORP
V blízkém okolí ORP
V místě, kde působíte
Jak hodnotíte nabídku a poptávku po stejných sociálních službách, pro stejné cílové skupiny uživatelů, jako poskytujete vy?
Pouze služby pobytové.
Nabídka je větší než poptávka Nabídka a poptávka jsou vyrovnané
Poptávka je větší než nabídka
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
71
Graf č. 36: Hodnocení nabídky a poptávky po stejném typu služeb – ambulantní nebo terénní služby.
Graf č. 37: Hodnocení nabídky a poptávky po stejném typu služeb – odborné sociální poradenství.
3,6%
4,8%
4,6%
5,6%
4,8%
45,0%
41,3%
28,7%
42,6%
62,9%
51,4%
53,9%
66,7%
51,8%
32,3%
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
V rámci kraje
V rámci okresu
Ve vzdálenějších obcích v rámci ORP
V blízkém okolí ORP
V místě, kde působíte
Jak hodnotíte nabídku a poptávku po stejných sociálních službách, pro stejné cílové skupiny uživatelů, jako poskytujete vy?
Pouze služby ambulantní nebo terénní.
Nabídka je větší než poptávka Nabídka a poptávka jsou vyrovnané
Poptávka je větší než nabídka
4,5%
4,5%
4,5%
4,3%
4,3%
59,1%
68,2%
45,5%
60,9%
69,6%
36,4%
27,3%
50,0%
34,8%
26,1%
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
V rámci kraje
V rámci okresu
Ve vzdálenějších obcích v rámci ORP
V blízkém okolí ORP
V místě, kde působíte
Jak hodnotíte nabídku a poptávku po stejných sociálních službách, pro stejné cílové skupiny uživatelů, jako poskytujete vy?
Pouze služby odborného sociálního poradenství.
Nabídka je větší než poptávka Nabídka a poptávka jsou vyrovnané
Poptávka je větší než nabídka
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
72
V.8. FLEXIBILITA POSKYTOVANÝCH SLUŽEB
Následující graf č. 38 dokumentuje informace o míře flexibility registrovaných
sociálních služeb, především jejich ochoty poskytovat služby i v časech nad rámec
provozní doby podle požadavků klientů.
Graf č. 38: Míra poskytování sociálních služeb podle požadavků klientů – flexibilita poskytovatelů.
Jiná: v těchto případech doporučujeme klientům odlehčovací službu, službu poskytujeme
nepřetržitě 24 hodin denně.
91,3%
28,2%
8,7%
39,5% 24,2% 8,1%
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
Odborné sociální poradenství
Ambulantní nebo terénní služby
Poskytujete služby také nad rámec provozní doby služby - podle požadavků klienta?
Ano, poskytujeme Ano, ale pouze v mimořádných případech
Ne, neposkytujeme Jiná odpověď
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
73
V.9. TREND V ZÁJMU UŽIVATELŮ O POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH
SLUŽEB MIMO PROVOZNÍ DOBU SLUŽBY
Z analýzy výsledků vyplývá, že téměř třetina registrovaných sociálních služeb
z hlediska jednotlivých forem poskytování služeb39 (ambulantní nebo terénní,
odborné sociální poradenství) registruje nárůst poptávky uživatelů sociálních služeb
o poskytování služby mimo provozní dobu.
Graf č. 39: Trend v zájmu uživatelů sociálních služeb o poskytování služeb mimo provozní dobu.
39
U pobytové formy služeb nebyly informace identifikovány.
30,4%
30,1%
47,9%
51,3%
4,3%
2,4%
13,1%
14,6%
4,3%
1,6%
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
Odborné sociální poradenství
Ambulantní nebo terénní služby
Evidujete v posledních dvou letech nárůst, stagnaci nebo pokles zájmu uživatelů o poskytování služby mimo provozní dobu?
Nárůst zájmu Je to stejné, zájem se nemění
Pokles zájmu Neevidujeme
Jiná odpověď
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
74
V.10. HODNOCENÍ KONKURENCE (působnost obdobných
poskytovatelů)
Z analýzy výsledků vyplývá, že vyšší míru konkurence jiných registrovaných
poskytovatelů sociálních služeb i jiných poskytovatelů neregistrovaných služeb
připouští poskytovatelé pobytových služeb a odborného sociálního poradenství.
Názorně výsledky dokumentují následující grafy č. 40–42.
Graf č. 40: Hodnocení konkurence – ambulantní nebo terénní služby.
Graf č. 41: Hodnocení konkurence – pobytové služby.
2,7% 10,8%
14,5%
41,4%
45,2%
45,0%
40,3%
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
Konkurence neregistrovaných osob a subjektůposkytujících alternativní činnosti
Konkurence jiných registrovanýchposkytovatelů, pro stejné cílové skupiny
uživatelů
Jak hodnotíte konkurenci jiných poskytovatelů ....? Pouze za služby ambulantního nebo terénního typu
Velmi silná konkurence Spíše silná konkurence
Spíše slabá konkurence Žádná konkurence
3,9%
3,8%
9,1%
25,0%
49,3%
49,9%
37,7%
21,3%
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90%100%
Konkurence neregistrovaných osob a subjektůposkytujících alternativní činnosti
Konkurence jiných registrovanýchposkytovatelů, pro stejné cílové skupiny
uživatelů
Jak hodnotíte konkurenci jiných poskytovatelů ....? Pouze za služby pobytového typu
Velmi silná konkurence Spíše silná konkurence
Spíše slabá konkurence Žádná konkurence
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
75
Graf č. 42: Hodnocení konkurence – služby odborného sociálního poradenství.
4,5%
13,0%
9,1%
13,0%
54,6%
56,6%
31,8%
17,4%
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90%100%
Konkurence neregistrovaných osob a subjektůposkytujících alternativní činnosti
Konkurence jiných registrovanýchposkytovatelů, pro stejné cílové skupiny…
Jak hodnotíte konkurenci jiných poskytovatelů ....? Pouze za služby odborného sociálního poradenství
Velmi silná konkurence Spíše silná konkurence
Spíše slabá konkurence Žádná konkurence
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
76
VI. ZJIŠTĚNÍ VYPLÝVAJÍCÍ Z EMPIRICKÉHO VÝZKUMU
MEZI ZÁSTUPCI ZADAVATELŮ A ZŘIZOVATELŮ
SOCIÁLNÍCH SLUŽEB (OBCÍ)
Empirické zjišťování navazovalo na zjištění z desk research a analýzy strategických
dokumentů, které souvisí s procesy KPSS jednotlivých obcí III. typu a Ústeckého
kraje. Snahou bylo zajistit si dostatečnou informační oporu pro přípravu zjišťovacího
nástroje pro polostandardizovaná interview s jednotlivými kompetentními zástupci
obcí III. typu, tzv. komunikačními partnery. Jednalo se o vedoucí příslušných odborů,
do jejichž agendy spadá sociální problematika, koordinátory KPSS nebo zástupce
politického vedení obcí III. typu, kteří zastřešují sociální oblast. Členové řešitelského
týmu považovali za důležité vstupovat do interakcí s komunikačními partnery
připraveni a vybaveni dostatkem relevantních informací, které by mohly být v rámci
jednotlivých rozhovorů produktivním způsobem rozvíjeny, upřesňovány
a aktualizovány.
V následující části studie potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji si
dovolujeme předložit výsledky analýz rozhovorů s komunikačními partnery. Odpovědi
komunikačních partnerů na jednotlivé otázky a zjišťovací indikátory vykazovaly
diference v rozsahu poskytnutých informací, v hloubce vhledu do problematiky,
v míře konkrétnosti poskytnutých odpovědí atd. I přes výše uvedená konstatování
bylo snahou předložit zadavateli informace v systematizované a strukturované
podobě umožňující částečné srovnání mezi jednotlivými lokalitami (ORP).
Tabulka č. 10: ORP Bílina.
CHARAKTERISTIKA SITUACE
V ORP Bílina probíhá příprava nového komunitního plánu sociálních služeb na období 2013–2015.
V ORP jsou sociální služby zastoupeny uspokojivým způsobem (s výjimkou pečovatelské služby v obcích I. typu). Alarmující je situace u osob ohrožených sociálním vyloučením. Město nedisponuje fondem sociálních bytů.
PRIORITY – SOCIÁLNÍ SLUŽBY
Absentuje funkční systém prostupného bydlení. Systém prostupného bydlení se nastartuje se 2–3 byty a v budoucnu se předpokládá jeho rozšíření.
Prioritou je zřízení azylového domu pro matky s dětmi, rodiny, samotné ženy i samotné muže v místě. V současné době jsou využívány kapacity azylových domů v Mostě, Duchcově, Oseku nebo v AGAPE v Krupce. Kapacity těchto zařízení jsou však limitovány.
Podle komunikačních partnerů Krajský úřad Ústeckého kraje plánuje azylové zařízení „velkokapacitního typu“, kde by jednotlivé cílové skupiny (rodiny s dětmi, ženy s dětmi, samotné ženy a samotní muži) měly samostatné bloky. Prozatím je to ve fázi záměru. Uvažuje se také o variantě, že by byla zřízena tři
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
77
samostatná zařízení.
Prioritou jsou také sociálně aktivizační služby pro rodiny, které v ORP Bílina schází. Investiční projekt je již schválen, projekt na zajištění této sociální služby je podán a čeká se na výsledek. Je zde naplánováno vytvoření integrovaného centra, kde budou sídlit všechny sociální služby pro osoby ohrožené sociálním vyloučením. Z pohledu komunikačních partnerů se jedná o optimální řešení, jelikož uživatelé mohou přecházet z jedné služby do jiné nebo využívat několik služeb najednou. Budova, která se pro tyto účely rekonstruuje, se nachází přímo v problematické lokalitě.
Další z priorit v novém KPSS jsou sociálně aktivizační služby pro seniory, které by měly být poskytovány v domech s pečovatelskou službou. Půjde o různé pohybové aktivity, zvýšení informovanosti v právní a finanční oblasti.
PRIORITY V OBCÍCH A SPOLUPRÁCE S OBCEMI
Schází terénní pečovatelská služba, která by dojížděla do obcí. Pečovatelská služba působící v Bílině nedisponuje autem. Záměrem bylo získat auto od sponzora a reklamou na něm získat peníze na provoz vozidla. Nepodařilo se však záměr prosadit. Dostupnost pečovatelské služby v obcích zůstává problémem. Alternativou je pomoc rodinných příslušníků nebo tzv. sousedská výpomoc.
Finanční participace obcí např. na provozu automobilu pro pečovatelskou službu je problematická – obce I. typu nemají zájem finančně přispívat.
„Obce by se měly podílet podle toho, kolik lidí právě tuto službu využívá.“
PRIORITY – DOPLŇKOVÉ SLUŽBY A OSTATNÍ
Za jednu z nejdůležitějších priorit v novém KPSS považují respondentky vybudování učebního oboru v místě. Ve svém strategickém plánu to má i Agentura pro sociální začleňování, která zde působí a s kterou sociální odbor spolupracuje. Prostory jsou již předjednány, vyčleněna by byla jedna třída na gymnáziu. Důležité je správně vybrat obor, aby mládež zaujal a především, aby byla návaznost na pracovní trh.
Další prioritou je udržet nebo ještě lépe kapacitně rozšířit nízkoprahovou předškolní výchovu pro děti ze sociálně slabého prostředí, jejímž poskytovatelem je v Bílině Člověk v tísni. Ojedinělá metoda „Grunnlaget“ převzatá z Norska se v našich podmínkách osvědčila. Jako doplňková služba zde funguje klub matek.
Další prioritou je zřízení sociální firmy, prozatím se jedná o záměr. Důležité je správně vybrat, čím se tato firma bude zabývat. V úvahu připadá např. ruční mytí aut, pojízdná prodejna, zednické práce, rekultivace apod. Řešitelem bude také Agentura pro sociální začleňování.
Dalším cílem KPSS je zvýšení bezbariérovosti.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
78
NADREGIONÁLNÍ SPOLUPRÁCE
Nadregionální spolupráce funguje. „Pro seniory je toho dost. Co není v Bílině, využívají občané Bílinska na Teplicku a na Mostecku. Pro zdravotně handicapované funguje Arkádie. Lidi z Bíliny jezdí svozem do Teplic a město Bílina dopravu podporuje.“
Pro osoby závislé na návykových látkách zde působí streetwork Most k naději z Mostu. V Bílině je nově zřízeno poradenské centrum pro závislé i pro rodiče. Toto Informační a poradenské centrum zajišťuje s podporou města organizace Most k naději v rámci Asistent pro terénní kontakt.
Krajským zařízením je telefonická linka duševní tísně, která sídlí v Mostě. Bílina ji finančně podporuje.
V bílinském terénu působí sociálně-právní agentura White light z Teplic, jejímž poskytovatelem je Člověk v tísni. Zabývají se prevencí sociálně patologických jevů mezi mládeží ohroženou sociálním vyloučením.
Pracovním a psychosociálním poradenstvím se zabývá firma Salix (ve spolupráci s úřadem práce), která dojíždí z Ústí nad Labem v určité dny v měsíci. Aktivita je podpořena z programu pro sociální začleňování.
Schází zařízení okamžité krizové pomoci dětem nebo zvýšení kapacity ve stávajících zařízeních. V současné době se zřizuje nadregionální služba Klokánek v Teplicích. „Přibývá rodičů, kteří řeší krizi a potřebují děti na určitou dobu někam umístit.“ Prozatím byly tyto situace řešeny prostřednictvím pěstounů, ale kapacity již nestačí.
Tabulka č. 11: ORP Děčín.
CHARAKTERISTIKA SITUACE
V ORP Děčín působí naprostá většina sociálních služeb podle zákona č. 108/2006 Sb. Větší část těchto služeb se podílí aktivně na KPSS. Problémem je financování sociálních služeb ve stávajícím rozsahu. U některých služeb (například odborné sociální poradenství) se nesleduje efektivita poskytování těchto služeb. MPSV přispívá těmto službám paušálně, bez ohledu na rozsah a kvalitu poskytovaných služeb. Problémem je také vykazování údajů o činnosti jednotlivých služeb (klientech, výkonu atd.), nejednotnost pojmosloví, v dílčích případech i zavádějící informace.
PRIORITY – SOCIÁLNÍ SLUŽBY
Priority a aktuálně identifikované potřeby se daří ORP Děčín postupně řešit. Například absence azylového zařízení pro ženy má určitou perspektivu řešení v návaznosti na projekt, který se připravuje ve spolupráci s agenturou pro sociální začleňování.
PRIORITY V OBCÍCH A SPOLUPRÁCE S OBCEMI
Dobrá je spolupráce například s Českou Kamenicí nebo několika menšími obcemi, např. Ludvíkovicemi. Velká část obcí I. typu však neprojevuje zájem participovat na financování sociálních služeb.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
79
NADREGIONÁLNÍ SPOLUPRÁCE
Posílení kapacit v pobytových zařízeních se zvláštním režimem nadregionálního charakteru, s možností umisťovat klienty z ORP Děčín (např. osoby s Parkinsonovou chorobou). Současně v ORP Děčín schází např. krizová pomoc – nejbližší je v Ústí nad Labem.
Tabulka č. 12: ORP Chomutov.
CHARAKTERISTIKA SITUACE
V současné době ORP Chomutov koordinuje sociální služby s pomocí přechodného ročního KP. Po schválení dotačního titulu bude zpracován 2. KPSS na léta 2014–2018. V době empirického šetření se zpracovávala Koncepce sociální politiky města Chomutov se zaměřením na sociální začleňování.
„Jedním z problémů je, že v Chomutově působí málo NNO. A dalším je, že zde není dostatek navazujících služeb na terénní sociální práci. Jednoznačně nejvíce je potřeba posilovat terén.“ Nejde o kapacity pečovatelské služby, ta je nastavena dobře a kapacitně vyhovuje, ale spíše o jiné služby např. sociální prevence, poskytované terénní formou.
Alarmující situace je u cílové skupiny osob ohrožených sociálním vyloučením.
PRIORITY – SOCIÁLNÍ SLUŽBY
Jednou z priorit bude zřízení centra denních služeb pro bezdomovce. Dle sčítání ve spolupráci s městskou policií jich je cca 50. Sociální odbor začal se sociálně potřebnými pracovat bez registrace. Cílem je identifikovat využitelnost noclehárny i centra denních služeb. „Začínáme s nimi pracovat. Začali jsme vydávat polévku na bývalém výplatním místě. Samozřejmě se zde mohou také ohřát. Chceme s nimi navázat kontakt a pak s nimi začneme pracovat. Takto se s nimi vídáme každý den, tak můžeme postupnými kroky zařídit třeba občanku, dávky, ubytovnu atp.“
Kromě sociální práce s potenciálními uživateli noclehárny a centra denních služeb se sociální odbor snaží najít NNO, která by službu poskytovala, a také budovu, kde by služba mohla být provozována. „Chomutov už nemá žádné volné vhodné budovy.“ Další prioritou je otevření sociálního centra, kde bude sídlit nízkoprahové zařízení pro děti a mládež a ambulantní část sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. SAS bude samozřejmě mít také složku terénní, kterou je potřeba navýšit. Sociální centrum bude situováno do lokality Kamenná a Písečná, což jsou lokality označené jako sociálně vyloučené.
PRIORITY V OBCÍCH A SPOLUPRÁCE S OBCEMI
„Obecně lze říci, že čím menší obec, tím to má horší. Čím menší obec, tím méně peněz.“
Pečovatelská služba i SAS jezdí z Chomutova i do obcí. Funguje komunikace se starosty, kteří upozorní na problém v rodině a v rámci vyhledávací povinnosti TSP vyjíždí do terénu. Za jinými službami musí obyvatelé obcí dojíždět do Chomutova.
Obce na služby nepřispívají. Prozatím se město Chomutov nesnažilo přimět obce k finanční participaci. „Spravedlivé by bylo, kdyby obce přispívaly podle počtu obyvatel.“
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
80
PRIORITY –DOPLŇKOVÉ SLUŽBY A OSTATNÍ
Nejpalčivější prioritou je zřízení noclehárny nebo městské ubytovny pro bezdomovce, minimálně sezónně.
NADREGIONÁLNÍ SPOLUPRÁCE
Řada organizací působí nadregionálně.
Některé sociální služby jsou z podstaty nadregionální, uživatelé mohou být z celé ČR (např. azylové domy), takže jednotlivé sociální odbory spolupracují mezi sebou při umístění.
„Problém sdílených služeb může být, že obě města mohou chtít mít službu na svém území nebo zase naopak obě je tam mít nechtějí.“
Tabulka č. 13: ORP Kadaň.
CHARAKTERISTIKA SITUACE
Sociální služby jsou koordinovány v návaznosti na Komunitní plán sociálních a souvisejících služeb 2012–2016 v regionu Kadaň – Klášterec nad Ohří.
Síť sociálních služeb pro početné cílové skupiny – seniory a osoby se zdravotním postižením – v podstatě vyhovuje. V souvislosti se sociálně-ekonomickou situací v ČR prudce vzrůstá počet osob ohrožených sociálním vyloučením.
PRIORITY – SOCIÁLNÍ SLUŽBY
Prioritou je udržet stávající síť sociálních služeb. „Problémem je získat peníze na již existující služby. Další problém nastane po roce 2015, jak bude ukončeno financování z evropských fondů.“
Nedostačující kapacita je v azylových domech (schází cca 20 míst). Schází také denní centrum pro bezdomovce a sociální rehabilitace.
Jednou z aktuálních potřeb je podpora samostatného bydlení (cca 10 míst) a chráněného bydlení (cca 10 míst).
PRIORITY V OBCÍCH A SPOLUPRÁCE S OBCEMI
Klášterec nad Ohří má vlastní pečovatelskou službu.
PRIORITY – DOPLŇKOVÉ SLUŽBY A OSTATNÍ
Nedostatečná kapacita je v noclehárně (schází cca 20 míst).
NADREGIONÁLNÍ SPOLUPRÁCE
Využívána jsou krajská zařízení, např. Domov pro osoby se zdravotním postižením ve Vejprtech.
Tabulka č. 14: ORP Litoměřice.
CHARAKTERISTIKA SITUACE
V ORP Litoměřice nebyl identifikován zásadnější problém s uspokojováním potřeb u žádné cílové skupiny uživatelů. Stávající rozsah služeb je ve většině případů dostačující. Problémem tedy nejsou neuspokojené potřeby v sociální oblasti jako spíše obava ze schopnosti zajistit udržitelné financování všech stávajících služeb ve stejném rozsahu v budoucnu.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
81
PRIORITY – SOCIÁLNÍ SLUŽBY
Zajistit udržitelnost financování všech stávajících sociálních služeb a jejich rozsah (kapacity).
PRIORITY V OBCÍCH A SPOLUPRÁCE S OBCEMI
Podle interních informací využilo v posledních třech letech sociální služby z okolních obcí (především obcí I. typu) až cca 500 klientů. Většina menších obcí však neprojevuje zájem přispívat poskytovatelům sociálních služeb ani městu Litoměřice na činnost. Z 39 spádových obcí projevily zájem participovat na financování některých sociálních služeb pouze např. obce Štětí, Terezín a Vrutice.
NADREGIONÁLNÍ SPOLUPRÁCE
Schází odlehčovací služba pro zdravotně postižené (pobytová forma). Problém je především s udržitelným financováním této služby a výší úhrad klientů. Ze strany komunikačních partnerů zazněla myšlenka, že registrované sociální služby by měly být financovány ze strany MPSV a Ústeckého kraje. Obce by měly financovat spíše ostatní služby v sociální oblasti, služby poskytované terénní formou apod.
Tabulka č. 15: ORP Litvínov.
CHARAKTERISTIKA SITUACE
Základní sociální služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením jsou v ORP Litvínov zabezpečeny uspokojivým způsobem (pobytové služby a terénní služby, např. pečovatelská služba). Ambulantní formy služeb jsou naproti tomu vykryty méně. Schází služby pro specifické skupiny osob, např. je nedostatek míst ve službě domov se zvláštním režimem. Neuspokojená je potřeba osobní asistence u dětí.
Alarmující je situace osob ohrožených sociálním vyloučením.
„Na území města – ve vyloučené lokalitě Janov – schází zázemí pro rozvoj sociálních služeb. V předchozích letech město řešilo záměr využít k tomuto účelu budovu bývalé speciální školy, vzhledem k finanční náročnosti provozu od záměru ustoupilo. V současné době Oblastní charita Most realizuje záměr na odkoupení budovy a zřízení zázemí pro rozvoj jimi poskytovaných sociálních služeb. Jako nezbytné v lokalitě vidíme udržení terénních sociálních služeb, poradny pro dluhovou problematiku a rozvoj sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi i na ambulantní formu poskytování služby v odpovídajícím zázemí, které by umožňovalo sociálně terapeutické činnosti, výchovné a vzdělávací činnosti zaměřené na rodiny s malými dětmi.“ V Litvínově již funguje systém prostupného bydlení. „Snažíme se lidi vracet do normálu.“
Za klíčové jsou považovány terénní programy, které v současné době poskytuje několik poskytovatelů. „Problémem není nedostatečná kapacita služeb, ale jejich udržitelné financování. Poskytovatelé jsou závislí na dotacích, předfinancování služeb prakticky neexistuje a počet pracovníků ve službách kolísá podle momentální finanční situace poskytovatelů.“
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
82
PRIORITY-SOCIÁLNÍ SLUŽBY
Schází poradna pro osoby závislé na návykových látkách.
S nárůstem drogové problematiky zejména v romské komunitě v části Litvínova Janov se objevila aktuální potřeba doplnit poskytované terénní služby (zajišťuje organizace Most k naději pomocí služby Asistent pro terénní kontakt) pro uživatele návykových látek i o služby ambulantní přímo v lokalitě. Časová dosažitelnost a cena jízdného do Mostu je překážkou pro to, aby využívalo ambulantních služeb K-centra v Mostě více osob z oblasti Litvínova. „S drogovou závislostí se čím dál více setkáváme u matek s malými dětmi, pro ně je využití zařízení ve vedlejším městě prakticky vyloučené.“
Kruciální se stává v této lokalitě sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi, má však nedostatečnou kapacitu.
V Litvínově-Janově jsou v provozu dvě nízkoprahová centra pro děti a mládež. Jedno je registrováno Oblastní charitou Most, druhé zařízení typu volnočasových aktivit pro děti je provozováno městskou policií. Obě zařízení však mají nedostatečnou kapacitu. Děti z ostatních lokalit ve městě, které nejsou organizovány ve sportovních klubech, zájmových organizacích nebo ZUŠ, čím dál tím více využívají městskou knihovnu, která v letošním roce rozšířila dětské oddělení jako komunitní centrum. Vzhledem k vysoké nezaměstnanosti a vysokému počtu lidí odkázaných na sociální dávky není schopno čím dál více rodičů hradit volnočasové aktivity svých dětí. Schází kapacita cca 50 míst v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež. Jako aktuální potřeba se jeví odlehčovací služba a centrum denních služeb. „Nikdo z poskytovatelů registrovaných služeb pro seniory tyto služby v ORP neposkytuje.“ Deset míst schází v sociální službě denní stacionář.
Naprosto nedostačující kapacita je ve službě domov se zvláštním režimem, kde schází cca 30 míst. „Osobám závislým na alkoholu a osobám s duševním onemocněním nejsme schopni zajistit potřebnou službu v okamžiku, kdy přestávají být schopni samostatného života.“
S ohledem na integraci zdravotně postižených dětí do základního vzdělávání je očekávána zvýšená potřeba osobních asistentů. Nezbytné bude stanovit pravidla, kdy bude asistent finančně saturován z prostředků školství a kdy bude asistenční službu poskytovat registrovaná sociální služba. Aktuálně také schází kapacita rané péče – cca 5 míst.
PRIORITY V OBCÍCH A SPOLUPRÁCE S OBCEMI
V Meziboří funguje NNZ Energie. Organizace se zabývá péčí především o mentálně nebo kombinovaně postižené občany. Je zde však nedostatečná kapacita.
Město Meziboří provozuje také ubytovnu pro sociálně slabé občany.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
83
NADREGIONÁLNÍ SPOLUPRÁCE
Nadregionální spolupráce zde funguje, především v rámci bývalého okresu.
Např. průvodcovské a předčitatelské služby jsou využívány mimo ORP. Také zájemci o službu dům na půl cesty jsou odkazováni jinam (aktuální potřeba ORP Litvínov je 5 míst.)
Službu následné péče využívá ORP Litvínov také v jiných ORP, kapacita je však obecně nedostatečná. Aktuálně by ORP Litvínov potřebovalo pro své občany cca 20 míst.
SOUVISEJÍCÍ ZJIŠTĚNÍ
Nezbytnou krizovou pomoc, poskytnutí azylu na přespání a základní hygienu pro osoby bez přístřeší město zajišťuje v rámci dvou vlastních ubytoven. Jejich provoz není registrován jako sociální služba, provoz je zajištěn jako ubytování s dohledovou službou městské policie. Na ubytovnách působí terénní sociální pracovníci města.
DŮLEŽITÁ POZNÁMKA
„S novelou zákona č. 359/1999 Sb. o sociálně právní ochraně dětí účinnou od 1. 1. 2013 jsou spojeny další nároky na rozvoj sociálních služeb zaměřených na rodiny s dětmi, včetně rodin s dětmi v pěstounské péči. Námi zpracovaný přehled potřeb v oblasti sociálních služeb, pokrytí zákonných nároků na poskytování sociálních služeb vyplývajících z novely neobsahuje. Novela byla schválena 7. 11. 2012, neexistuje metodika a zásadní změny jsou tak rozsáhlé, že nemáme vyhodnoceny dopady do potřeb poradenských ani pečovatelských služeb rodinám s dětmi.“
Tabulka č. 16: ORP Louny.
CHARAKTERISTIKA SITUACE
Sociální služby pro zásadní cílové skupiny – seniory a osoby se zdravotním postižením jsou zabezpečeny (s výjimkou služeb pro cílovou skupinu osob se zrakovým postižením, které právě zanikly). Prioritou KPSS je tedy udržet stávající síť sociálních služeb.
Nejsložitější situace je u osob ohrožených sociálním vyloučením. V okrese Louny nejsou k dispozici téměř žádné byty sociálního určení.
Pro ORP Louny je typická úzká spolupráce s ORP Žatec.
PRIORITY – SOCIÁLNÍ SLUŽBY
Prioritou se stává nízkoprahové denní centrum pro osoby ohrožené sociálním vyloučením.
Je potřeba udržet nově vzniklé nízkoprahové zařízení pro děti a mládež a zaregistrovat jej jako registrovanou sociální službu.
Je potřeba podporovat terénní sociálně aktivizační službu pro rodiny s dětmi, naopak není potřeba zřizovat SAS pro seniory. Tuto službu kvalitně suplují neformální skupiny, tj. Senior klub a Lounští Lounským.
V Lounech absentuje právní a především dluhové odborné poradenství.
Od ledna 2013 schází speciální služba průvodcovské
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
84
a předčitatelské služby a sociální rehabilitace pro nevidomé a slabozraké osoby, protože v místě zaniklo Tyflocentrum i organizace SONS.
Do budoucna se uvažuje o chráněném bydlení. Prozatím je to ve fázi záměru.
PRIORITY V OBCÍCH A SPOLUPRÁCE S OBCEMI
Pečovatelská služba do obcí nevyjíždí. Není zmapováno, zda jsou potenciální klienti ochotni za službu v malých obcích platit a zda mají opravdový zájem. V malých obcích dobře funguje rodinná pomoc a sousedskou výpomoc.
V KPSS je jedním z cílů navázání spolupráce s malými obcemi.
PRIORITY –DOPLŇKOVÉ SLUŽBY A OSTATNÍ
Prioritou je noclehárna pro osoby ohrožené sociálním vyloučením přímo v Lounech. V plánu je noclehárnu spojit se sociální službou denní centrum.
Dalším cílem KPSS je zvýšení bezbariérovosti ve městě Louny.
NADREGIONÁLNÍ SPOLUPRÁCE
Nadregionální spolupráce funguje především v rámci bývalého okresu. Nejužší spolupráce je tedy s ORP Žatec, kam ORP Louny nejčastěji na služby své občany odkazuje.
Sdíleny jsou však také služby v Mostě. Od roku 2012 ORP Louny využívá a částečně i hradí K-centrum Žatec, patřící pod Most k naději v Mostě. Most k naději zde také působí formou terénního programu Asistent pro terénní kontakt. Telefonickou krizovou pomoc zajišťuje Linka duševní tísně Most.
Na území okresu není dům na půl cesty, není to však pociťováno jako potřeba. Řeší se využitím azylového domu „Domeček“ při Domově pro seniory Louny.
Krizovou pomoc zajišťuje od roku 2012 o.s. Spirála z Ústí nad Labem.
Tabulka č. 17: ORP Lovosice.
CHARAKTERISTIKA SITUACE
Od ledna tohoto roku se vytváří nový KPSS, který bude obsahovat i nové priority, které vyvstaly z aktuální situace ve společnosti.
Sociální služby pro seniory jsou zabezpečeny kvalitně včetně pečovatelské služby v terénu, stejně tak služby pro osoby se zdravotním postižením (s výjimkou absence stacionáře pro dospělé). Lovosice mají buď vlastní zařízení, nebo využívají nadregionální spolupráce v této oblasti a ta se osvědčuje.
Jiná situace je naopak u osob ohrožených sociálním vyloučením, pro tuto skupinu služby schází.
PRIORITY – SOCIÁLNÍ SLUŽBY
Pro celé území ORP schází azylový dům pro matky s dětmi. V současném KPSS to není uvedeno jako priorita, potřebnost se však ukazuje stále naléhavěji. Bude to tedy uvedeno jako priorita v dalším KPSS, který je od ledna tohoto roku zpracováván. Jako optimální se jeví nízkokapacitní azylový dům cca pro 10 matek
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
85
s dětmi. „Tato klientela tíhne ke komunitě, ve které je, neradi se stěhují za službou.“ V současné době se situace řeší odkázáním klienta na službu v Litoměřicích, Ústí nad Labem nebo v Roudnici. Další variantou je umístění v městské ubytovně. „To ale není ideální, protože tam je směsice klientů, není to výhradně pro rodiny. Ubytovna je navíc bez sociální služby.“
Zřízení velkokapacitního azylového domu, o kterém uvažuje Krajský úřad Ústeckého kraje, nepovažují za ideální řešení. „Z hlediska ekonomického je to výhodnější, náklady by šly za krajem. Z hlediska uživatelů je lepší zařízení v místě. Tady by však šly náklady za obcí nebo za poskytovatelem.“
Další novou prioritou je azylový dům pro samotné muže i ženy, osoby sociálně vyloučené, „v podstatě bezdomovce“. Poskytovatelem bude pražská organizace Naděje, která již má pronajaté prostory, ty poskytlo město pro tyto účely. Naplánovaná kapacita je 10–15 lidí. Fungovalo by zde i denní centrum.
Prozatímně je situace bezdomovců řešena umístěním na ubytovně, kde jsou pro ně vyčleněny dva pokoje, kde za přísného režimu mohou přebývat. Takto to funguje vždy od listopadu do března.
Ve fázi realizace je projekt stacionář pro dospělé osoby s mentálním postižením, lidi nad 26 let. Vzešlo to také jako aktuální potřeba z průzkumu mezi potenciálními uživateli této služby.
PRIORITY V OBCÍCH A SPOLUPRÁCE S OBCEMI
Pečovatelská služba je v ORP Lovosice zajištěna, dokonce je v této oblasti konkurence. Město Lovosice má svou pečovatelskou službu, v obcích působí farní charita a občanské sdružení Šance. Lhotka a Libochovice mají dokonce svou pečovatelskou službu.
ORP Lovosice se pokoušela přimět k finanční participaci obce na pečovatelskou službu a byla částečně úspěšná, dvě obce přispěly.
Sociálně aktivizační služby působí pouze na území města Lovosice. Ukazuje se ale potřebnost sociálně aktivizační služby i v obcích.
Dle názoru komunikačních partnerů se lépe navazuje spolupráce s obcemi prostřednictvím nové funkce terénní sociální pracovnice (od ledna minulého roku), která má přímou zpětnou vazbu z terénu. „Jsou to vysloveně ‚terénky‘, navštěvují jednotlivé obce, domlouvají se se starosty, s čím mají problém, co je potřeba. Situace tak bude kvalitně zmapována, což je dobrý podklad pro KPSS. Pozitivní na novém systému v sociální oblasti je to, že je víc času na klienty. Budeme lépe znát terén. Chtěli bychom navázat úzkou spolupráci s obcemi. Chceme vyhledávat i přes starosty, kteří nás upozorní na to, kde je problém. Máme udělaný harmonogram, termín, do kterého navštívíme všechny obecní úřady, promluvíme s nimi, nabídneme pomoc. Trochu nás předešel krajský úřad, když zpracovával plán. Přišly nám dotazníky na potřebnost. Tak jsme obtelefonovávali obce.“
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
86
NADREGIONÁLNÍ SPOLUPRÁCE
Nadregionální spolupráce zde funguje především v rámci bývalého okresu. Nejužší je tedy spolupráce s Litoměřicemi. „Pokud se vyskytne nějaká jiná potřeba, snažíme se to řešit v sousedních ORP. Pokud využíváme jejich služeb, mohou si u nás požádat o grant a město jim přispívá, ať už je to hospic, K-áčko, Farní charita Litoměřice, kde jsme hodně využívali azylové bydlení.“
Dle názoru komunikačních partnerů však nadregionální spolupráce není optimální v oblasti sociálních služeb pro osoby ohrožené sociálním vyloučením a už vůbec ne pro osoby sociálně už vyloučené. „Pro vyloučené je sdílení služeb nereálné. Bezdomovci neradi někam za službou dojíždí, mají svou vytipovanou lokalitu, kde se schází, kde by bylo dobré mít denní centrum nebo azylové bydlení. Už kdybychom udělali denní centrum nebo šatník na druhém konci města, tak by tam nepřišli.“
Tabulka č. 18: ORP Most.
CHARAKTERISTIKA SITUACE
Cílem je udržet stávající rozsah sítě sociálních služeb. Prioritní je zajistit udržitelné financování sítě služeb.
Ožehavá je situace osob ohrožených sociálním vyloučením, nové priority se tedy týkají právě této cílové skupiny.
PRIORITY – SOCIÁLNÍ SLUŽBY
Prioritou je zvýšení kapacity azylového domu pro matky s dětmi.
Další prioritou je nízkoprahové centrum pro osoby bez přístřeší. Kvalifikovaný odhad předpokládá, že by zařízení využívalo cca 10 osob.
Prioritou jsou sociálně aktivizační služby pro sídliště Chánov. Zajišťují se podněty z terénu, identifikuje se potřebnost. Most službou SAS disponuje, je však kapacitně nedostačující.
PRIORITY V OBCÍCH A SPOLUPRÁCE S OBCEMI
Informacemi o tom, co v obcích schází, sociální odbor nedisponuje. „Řada obcí plánuje samostatně, např. Obernice a Bečov. Neziskovky si samy oslovují obce, aby jim přispívaly. Nevíme, jestli jsou úspěšné. Město Most přispívá nejvíc.“
PRIORITY – DOPLŇKOVÉ SLUŽBY A OSTATNÍ
Prioritou je noclehárna pro samotné ženy. Využití kapacity kolísá podle ročních období.
Schází sociálně a ekonomicky dostupné bydlení.
NADREGIONÁLNÍ SPOLUPRÁCE
Nadregionální spolupráce funguje především v rámci bývalého okresu.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
87
Tabulka č. 19: ORP Podbořany.
CHARAKTERISTIKA SITUACE
ORP Podbořany nemá vypracován vlastní KPSS. Pro seniory a osoby se zdravotním postižením jsou sociální služby zajištěny v rámci ORP nebo jsou klienti odkazováni na sociální služby v ORP Žatec nebo Louny.
Složitější situace je v oblasti služeb sociální prevence, především pro osoby ohrožené sociálním vyloučením, protože pro tyto osoby je dojíždění za službou problém.
PRIORITY – SOCIÁLNÍ SLUŽBY
Schází azylový dům pro matky s dětmi (cca 5–10 míst) i samotné muže (cca 5–10 míst).
Absentuje bezplatná právní a dluhová poradna, dále také rodinné poradenství (mediace, rodičovské spory, výchovné problémy).
Optimální by bylo přímo v Podbořanech zřízení nízkoprahového centra pro děti a mládež (cca 15–20 dětí) a také sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi (20–30 rodin), reálné je ale sdílení služby s jinými ORP, resp. s Žatcem.
Důležitá je také podpora osobní asistence (pro cca 10 uživatelů), což se projevilo jako aktuální potřeba.
PRIORITY V OBCÍCH A SPOLUPRÁCE S OBCEMI
Pečovatelská služba Podbořany do obcí nevyjíždí. Zájem v obcích nebyl zjišťován. Bubenec a Blšany disponují svou pečovatelskou službou.
PRIORITY –DOPLŇKOVÉ SLUŽBY A OSTATNÍ
„Dlouhodobě postrádáme v celém regionu ‚multidisciplinární služby rodinám‘ – psycholog, mediátor, socioterapeut, právník – zaměřené na rozvoj rodičovských, sociálních a pracovních kompetencí, řešení rodičovských sporů (mediace), výchovné problémy apod.“ Tyto služby by měly spolupracovat se sociálně aktivizační službou pro rodiny s dětmi např. formou case managementu.
NADREGIONÁLNÍ SPOLUPRÁCE
ORP Podbořany je úzce navázána v sociální oblasti na ORP Žatec. Např. na Podbořansko vyjíždí do terénu K-centrum ze Žatce.
Za klinickým psychologem a mediátorem je nutné dojíždět do Žatce. Optimální by bylo, kdyby jednou týdně přijeli tito odborníci za klienty do Podbořan.
Důležitá je také podpora samostatného bydlení (cca 5 uživatelů), týdenního stacionáře (10 uživatelů) a odlehčovací služby (cca 5 uživatelů). Tyto sociální služby jsou sdíleny s jinými ORP.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
88
Tabulka č. 20: ORP Roudnice nad Labem.
CHARAKTERISTIKA SITUACE
Obecným problémem je způsob financování stávající sítě sociálních služeb. Současný systém nezohledňuje místní situaci, dotace jsou přidělovány na základě zvykového principu. Ze strany kraje se přerozděluje okolo cca 8 000 000 Kč ročně, což je nedostačující. Poloviční částku na sociální služby vynakládá samotné město Roudnice nad Labem.
PRIORITY – SOCIÁLNÍ SLUŽBY
Schází pobytové zařízení pro duševně nemocné. Z vyjádření komunikačních partnerů vyplývá, že pro tuto cílovou skupinu není vhodné zařízení nadregionálního typu mimo ORP Roudnice nad Labem, především z důvodu omezené schopnosti této cílové skupiny dojíždět. Preferováno je malé zařízení s malou kapacitou.
Současně schází denní stacionář pro mentálně postižené (děti i dospělé). U této cílové skupiny (dospělí s mentálním postižením) je prioritou zřízení chráněného bydlení a sociálně terapeutické dílny. Problémem je nedostatek prostorů, které by mohlo město vyčlenit, a také nedostatek finančních prostředků na udržitelné financování výše uvedených služeb.
NADREGIONÁLNÍ SPOLUPRÁCE
Schází služby tzv. následné péče, především pro osoby, které absolvují ústavní léčbu závislostí (alkohol, např. v České Kamenici nebo Novém Boru).
Tabulka č. 21: ORP Rumburk.
CHARAKTERISTIKA SITUACE
V ORP Rumburk se na poskytování sociálních služeb podílejí výhradně nestátní neziskové organizace, kterým jsou přidělovány dotační prostředky na základě dotačních řízení. Problémem je však omezená výše finančních prostředků, které může město do sociální oblasti uvolnit. Z tohoto důvodu například ukončí pravděpodobně činnost K-centrum, na které město přispívalo ročně 300 000 Kč, ale v současné chvíli prostředky nemá.
PRIORITY – SOCIÁLNÍ SLUŽBY
Aktuálně prioritou v sociální oblasti jsou proto skupiny osob se závislostmi (drogy, alkohol).
PRIORITY V OBCÍCH A SPOLUPRÁCE S OBCEMI
Do menších obcí zajíždí terénní pracovníci (pečovatelská služba, depistážní činnost). Řeší se konkrétní případy rodin s dětmi – přímo v terénu. V tomto smyslu nebyla zaznamenána artikulovaná potřebnost.
PRIORITY – DOPLŇKOVÉ SLUŽBY A OSTATNÍ
Obecnou prioritou pro celý region je snížení nezaměstnanosti, podpora vzniku nových pracovních míst a podpora individuálního bydlení (sociálně a ekonomicky dostupné bydlení).
NADREGIONÁLNÍ SPOLUPRÁCE
Absentuje zařízení pro duševně nemocné občany a zařízení pro kombinace cílových skupin (senior se závislostí na alkoholu nebo s duševním onemocněním).
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
89
Tabulka č. 22: ORP Ústí nad Labem.
CHARAKTERISTIKA SITUACE
Ústí nad Labem je charakteristické komplexní sítí sociálních služeb pro naprostou většinu cílových skupin. Komunitní plánování je členěno do osmi koordinačních skupin a manažerský tým koordinuje organizační struktury a procesy komunitního plánování. Cílem empirického šetření nebylo identifikovat stávající rozsah služeb, který je detailně dokumentován. Cílem bylo identifikovat aktuální potřebnost služeb – artikulovanou potřebnost.
PRIORITY – SOCIÁLNÍ SLUŽBY
Aktuálně je potřeba řešit neuspokojené potřeby ubytování azylového typu především pro ženy a současně zajistit noclehárnu pro stejnou cílovou skupinu (ženy).
NADREGIONÁLNÍ SPOLUPRÁCE
Schází také kapacity pro specifické – kombinované – cílové skupiny uživatelů.
Tabulka č. 23: ORP Varnsdorf.
CHARAKTERISTIKA SITUACE
Charakteristickým problémem ORP Varnsdorf a spádových obcí je vyšší počet osob ohrožených sociálním vyloučením, osob bez přístřeší, národnostních a etnických menšin. Pro řešení souvisejících problémů se však v poslední době mnohé učinilo. V ORP funguje tzv. prostupné bydlení. Město disponuje byty a provozuje dvě ubytovny.
PRIORITY – SOCIÁLNÍ SLUŽBY
Priority jsou spatřovány v řešení vysoké míry nezaměstnanosti, která souvisí mj. se sociálně-ekonomickou strukturou obyvatel.
PRIORITY V OBCÍCH A SPOLUPRÁCE S OBCEMI
Identifikována byla zvýšená míra migrace obyvatel bez přístřeší, a to jednak v rámci obce III. typu Varnsdorf a také v rámci celého regionu.
PRIORITY – DOPLŇKOVÉ SLUŽBY A OSTATNÍ
Zintenzivnění terénních programů se zaměřením na rodiny s dětmi, např. potírání záškoláctví atd.
Tabulka č. 24: ORP Žatec.
CHARAKTERISTIKA SITUACE
Základní síť sociálních služeb je kvalitní a základním cílem je udržet rozsah sítě i její kapacity. Cílem je tedy především zajištění dlouhodobého udržitelného financování sociálních služeb. „Současná nabídka služeb poměrně rozumně koresponduje s poptávkou.“
Důležitá je kvalitní informovanost veřejnosti o službách, aktuálně s důrazem na šíření informovanosti v obcích menšího typu.
Stále více se prosazuje potřebnost služeb terénního typu, ty je třeba podporovat přednostně.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
90
PRIORITY – SOCIÁLNÍ SLUŽBY
Prioritou je sjednocení některých služeb odborného sociálního poradenství (některé služby fungují duplicitně z hlediska lokality i cílových skupin). Naproti tomu některé typy poradenství absentují, např. dluhové poradenství, vztahové poradenství. Je tedy potřeba jednak akcentovat tlak na kvalitu některých služeb, ale také na jejich efektivitu, výkonnost, dosah, zaměření na cílové skupiny apod.
Prioritou je podpora nízkoprahového zařízení pro romské děti a mládež.
Schází azylové zařízení pro ženy bez dítěte.
Prioritou je rozšířit sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, jejichž poskytovatelem je Fond ohrožených dětí.
Vhodné by bylo zřízení intervenčního centra přímo v Žatci kvůli dostupnosti služby osobám ohroženým sociálním vyloučením.
Výhledově se uvažuje o chráněném bydlení. Služba tak, jak je nyní nastavena, je dostačující, poptávka se přizpůsobuje možnostem. Navýšení kapacity o cca 5 míst by bylo potřebné, bude obsaženo v novém KPSS města Žatec.
U sociální služby týdenní stacionář se navrhuje rozšíření pro skupinu seniorů.
PRIORITY V OBCÍCH A SPOLUPRÁCE S OBCEMI
Důležité je zkvalitnit informovanost o sociálních službách v obcích.
PRIORITY – DOPLŇKOVÉ SLUŽBY A OSTATNÍ
Prioritou je noclehárna pro muže a ženy (odhadovaná kapacita 5–10 lůžek) pro ty klienty, kteří nemají zájem o sociální službu azylové bydlení.
Schází klub pro „neproblémové náctileté“.
Důležité je také podpořit zdravě fungující rodiny a jejich rodinné centrum „Sedmikráska“ a stejně tak alternativní formy hlídání dětí.
Prioritou je zvýšení počtu míst v chráněné dílně na dvojnásobek. Prozatímní kapacita je 35 míst.
NADREGIONÁLNÍ SPOLUPRÁCE
Nadregionální spolupráce funguje, především v rámci bývalého okresu.
Ranou péči zajišťují subjekty z jiných regionů.
K-centrum Žatec (poskytovatel Most k naději) funguje pro celý okres, zabývá se závislými na návykových látkách obecně (pracují i s alkoholiky). I v Žatci funguje terénní program Asistent pro terénní kontakt.
Poptávka po domě na půli cesty je nízká (odhadem 1–2 klienti ročně), není tedy třeba místní zařízení. Lze zajistit sdílením služby v sousedních regionech.
Intervenční centrum je zajišťováno v Ústí nad Labem na pobočkách v Lounech a Chomutově.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
91
VII. EMPIRICKÉ ŠETŘENÍ MEZI ZÁSTUPCI ZADAVATELŮ
A ZŘIZOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB (VÝDAJE
NA SOCIÁLNÍ SLUŽBY)
Obce III. typu – identifikace tvrdých dat – výdaje na sociální oblast.
V následující kapitole si dovolujeme prezentovat výsledky empirického šetření mezi
zadavateli a zřizovateli sociálních služeb. Cílem bylo mj. identifikovat výdaje těchto
obcí III. typu na sociální služby v roce 2011. S daty, která jednotlivé obce poskytly,
jsme dále analyticky pracovali. Cílem tedy nebyla pouhá deskripce výdajů na sociální
oblast, ale přepočet těchto výdajů na další relevantní ukazatele (např. přepočet na
celkový rozpočet obcí nebo přepočet na jednoho obyvatele).
VII.1. ORGANIZACE SBĚRU DAT A VALIDITA VÝSLEDKŮ
Kompetentním představitelům obcí III. typu, tzv. komunikačním partnerům
(především vedoucím sociálních odborů), byly odeslány formou e-mailingu motivační
a informační dopisy s žádostí o součinnost a spolupráci na empirickém šetření.
Komunikační partneři byli osloveni ke spolupráci také ze strany Ústeckého kraje.
V některých případech byli komunikační partneři zpětně kontaktováni za účelem
upřesnění údajů nebo vysvětlení kontextu poskytnutých dat. Některé obce však data
o výdajích na sociální oblast ani po urgenci neposkytla. I přesto se podařilo seskupit
informace od 14 obcí III. typu z Ústeckého kraje, z nichž ve 13 případech mohla data
vstupovat do komparací.
Jak vyplývá z analýz vstupních dat, průměr podílů celkových výdajů na sociální
služby sledovaných obcí III. typu za rok 2011 ve vztahu k celkovým
ročním rozpočtům těchto obcí40 v roce 2011 byl pouze 1,86 %. Z pohledu AUGUR
Consulting se jedná o nízký podíl výdajů obcí III. typu v Ústeckém kraji na sociální
služby ve vztahu jejich ročním rozpočtům. Jak vyplývá z analýz, podíly výdajů na
sociální služby ve vztahu k celkovým rozpočtům obcí v roce 2011 se navíc v
jednotlivých obcích zásadním způsobem liší.
Z analýzy vyplývá, že největší podíl výdajů na sociální služby ve vztahu
k celkovému rozpočtu obce v roce 2011 vynaložilo město Litoměřice (3,8 %),
dále pak Louny (3,5 %), Most (2,62 %), Podbořany (2,5 %), Žatec (2,3 %) a Děčín
(1,9 %). Detailně jsou výsledky zobrazeny v následujícím grafu č. 43.
40
Jedná se o výpočet, který vychází z primárních podkladových údajů a dat zprostředkovaných
jednotlivými obcemi III. typu. AUGUR Consulting si nečinil nárok data a údaje poskytnuté jednotlivými
obcemi III. typu upravovat nebo pozměňovat. Průměrný ukazatel nezohledňuje výdaje do sociální
oblasti obcí Chomutov, Teplice a Lovosice.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
92
Graf č. 43: Podíl výdajů obcí na sociální služby v roce 2011 k celkovým rozpočtům obcí v roce 2011.
Poznámka:
Obce Chomutov a Teplice nedodaly do data vyhodnocení výsledků vstupní údaje.
Obec III. typu Lovosice zakomponovala do výdajů za sociální služby více položek,
než bylo požadováno. Tato data proto nemohla vstupovat do komparací.
Následující graf č. 44 dokumentuje podíl celkových výdajů sledovaných obcí na
sociální služby v roce 2011 ve vztahu k celkovému počtu obyvatel obcí41.
Průměr podílů celkových výdajů obcí na sociální služby v přepočtu na jednoho
obyvatele u všech obcí III. typu v Ústeckém kraji42 v roce 2011 byl 246,71 Kč.
Největší podíl výdajů na sociální služby v roce 2011 v přepočtu na jednoho
obyvatele43 byl identifikován u Mostu (533 Kč), Žatce (463 Kč), dále pak Loun
Jedná se o přepočet výdajů obcí v sociální oblasti na jednoho obyvatele obce (v Kč/rok 2011). 42
Jedná se o výpočet, který vychází z primárních podkladových údajů a dat zprostředkovaných
jednotlivými obcemi III. typu. AUGUR Consulting si nečinil nárok data a údaje poskytnuté jednotlivými
obcemi III. typu upravovat nebo pozměňovat. Průměrný ukazatel nezohledňuje výdaje do sociální
oblasti obcí Chomutov, Teplice a Lovosice.
0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4
Kadaň
Bílina
Rumburk
Roudnice and Labem
Varnsdorf
Litvínov
Ústí nad Labem
Děčín
Žatec
Podbořany
Most
Louny
Litoměřice
0,72
0,75
0,85
0,94
1,09
1,43
1,76
1,88
2,35
2,52
2,62
3,47
3,82
Podíl výdajů obcí na sociální služby v roce 2011, k celkovým rozpočtům obcí v roce 2011 (v %)
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
93
Graf č. 44: Výdaje obcí na sociální služby v roce 2011 v přepočtu na jednoho obyvatele obce (v Kč).
Poznámka:
Obce Chomutov a Teplice nedodaly do data vyhodnocení výsledků relevantní vstupní
údaje.
Obec III. typu Lovosice zakomponovala do výdajů za sociální služby více položek,
než bylo požadováno. Tato data nemohla vstupovat do komparace.
43
Jedná se o údaj, který nezohledňuje např. strukturu populace z hlediska sociálnědemografické
skladby, nezohledňuje počty uživatelů sociálních služeb ani počty osob závislých na pomoci jiné
osoby v příslušných obcích. Vzhledem k absenci relevantních údajů o počtech např. uživatelů
jednotlivých typů sociálních služeb však údaj podává základní informaci o výdajích obcí na sociální
služby.
0 100 200 300 400 500 600
Rumburk
Roudnice and Labem
Kadaň
Bílina
Varnsdorf
Ústí nad Labem
Litvínov
Podbořany
Litoměřice
Děčín
Louny
Žatec
Most
82,18
95,55
113,80
137,48
168,76
226,36
227,17
248,46
295,65
306,48
308,43
463,48
533,44
Podíl výdajů obcí na sociální služby v roce 2011, v přepočtu na jednoho obyvatele obcí (v Kč).
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
94
Následující graf č. 45 dokumentuje poměrový ukazatel44, který vyjadřuje poměr ve
financování příspěvkových organizací nebo organizačních složek obcí
(registrovaných poskytovatelů sociálních služeb) k dotačním prostředkům na činnost
nestátních neziskových organizací (registrovaných poskytovatelů sociálních služeb)
v roce 2011. Graf č. 45: Poměr financí určených na činnost PO a NNO v roce 2011.
Poznámka: Graf dokumentuje přepočet investic na registrované poskytovatele sociálních
služeb, které vynakládají jednotlivé obce III. typu na činnost svých PO, případně
organizačních složek obce nebo na činnost NNO (nestátních neziskových organizací) formou
dotačních řízení.
44
Jedná se o výpočet, který vychází z primárních podkladových údajů a dat zprostředkovaných
jednotlivými obcemi III. typu. AUGUR Consulting si nečinil nárok data a údaje poskytnuté jednotlivými
obcemi III. typu upravovat nebo pozměňovat.
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Roudnice and Labem
Rumburk
Litoměřice
Bílina
Ústí nad Labem
Kadaň
Lovosice
Most
Varnsdorf
Žatec
Děčín
Louny
Podbořany
Litvínov
40,8%
65,8%
71,7%
84,4%
86,4%
89,1%
93,4%
93,7%
94,9%
96,2%
97,5%
98,8%
100,0%
100,0%
59,2%
34,2%
28,3%
15,6%
13,6%
10,9%
6,6%
6,3%
5,1%
3,8%
2,5%
1,2%
Poměr financí určených na činnost registrovaných sociálních služeb poskytovaných PO a organizačními složkami obcí ve vztahu k podílů dotačních prostředků určených na činnost NNO. (Rok 2011 - v%).
PO
NNO
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
95
VIII. SHRNUTÍ HLAVNÍCH ZJIŠTĚNÍ
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji je součástí individuálního
projektu Podpora plánování a transformace sociálních služeb v Ústeckém kraji,
registrační číslo CZ.1.04/3.1.00/05.00043, financovaného dotací poskytnutou v rámci
operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost Evropského sociálního fondu.
Celý projekt byl realizován v období od června 2012 do března 2013. Realizační tým
devíti odborníků na sociologii, sociální práci, sociální politiku, marketing a ekonomii
doplňovali při administraci a souvisejících činnostech další pracovníci společnosti
AUGUR Consulting s.r.o., která poskytuje profesionální služby v oblasti sociálních
analýz od roku 1996.
Cílem projektu bylo provedení odborných analýz s využitím kombinace řady
metodologických přístupů a technik sběru dat. Výstupem je tato závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji a internetová softwarová
aplikace, která vychází z analytického produktu společnosti AUGUR Consulting
aplikace slouží jednak k prezentaci zjištění, ale současně tvoří oporu pro další
aktualizace dat v čase. Výstupy, které jsou dokumentovány v rámci závěrečné zprávy
a internetové aplikace, zprostředkovávají přesah sociálních potřeb pociťovaných,
artikulovaných nebo neartikulovaných. V rámci realizovaných analýz potřebnosti
sociálních služeb v Ústeckém kraji byl mj. kladen důraz především na kvantifikaci tzv.
normativní – komparativní roviny potřebnosti sociálních služeb ve správních
obvodech obcí III. typu a bývalých okresech Ústeckého kraje.
Cílem bylo mj. sofistikovaným a vědeckým přístupem analyzovat komparativní
potřebnost sociálních služeb a prostřednictvím indikátorů a z nich kvantifikovaných
indexů, tzv. agregovaných ukazatelů, porovnat tzv. relativní míru potřebnosti
sociálních služeb v jednotlivých lokalitách. Na základě výběru relevantních indikátorů
byly srovnávány indexy, které bezprostředně vypovídají o trendech a míře výskytu
nebo potenciálním výskytu konkrétních sociálních jevů a sociálních problémů
v konkrétních územích. Pro komplexnost byl výše uvedený přístup doplněn také
o empirické výzkumy mezi cílovými skupinami zřizovatelů a zadavatelů sociálních
služeb a registrovaných poskytovatelů sociálních služeb v Ústeckém kraji. Současně
byla využita metoda desk research, prostřednictvím níž byly analyzovány
a systematizovány informace ze strategických dokumentů (komunitních plánů
sociálních služeb z jednotlivých ORP nebo větších geografických celků45).
Komunitní plány sociálních služeb v jednotlivých ORP, jak vyplývá z desk research,
kumulují řadu pociťovaných a deklarovaných potřeb různých cílových skupin obyvatel
v sociální oblasti. V tomto smyslu je také úloha komunitního plánování sociálních
služeb na lokální úrovni nezastupitelná.
V rámci realizovaných analýz jsme však kladli důraz především na normativní –
institucionální a komparativní rovinu identifikace potřebnosti sociálních služeb
v územích obcí III. typu a okresech Ústeckého kraje. Na jedné straně výsledky
45
Např. oblast Šluknovského výběžku (Rumburk a Varnsdorf).
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
96
agregací relevantních ukazatelů a indikátorů charakterizují exaktně relativní –
komparativní míru potřebnosti konkrétních služeb v konkrétních sledovaných
lokalitách (ORP), na straně druhé nemohou v sobě obsahovat všechny ukazatele,
např. ukazatele potenciálu využívat místně specifická řešení sociálních jevů či
provázanost sociální sféry s dalšími souvisejícími segmenty (zdravotnictví, školství,
trh práce atd.). Proto je potřeba nahlížet zprostředkované výsledky s určitým
odstupem a v celém kontextu. Je potřeba nahlížet výsledky analýz jako exaktně
dosažené, ale nikoli dogmaticky. Jedná se o souhrn „relativních“ ukazatelů, hodnot,
dat a informací.
Bylo by ze strany AUGUR Consulting laciné, neprofesionální a zavádějící uvádět
např. konkrétní čísla absentujících kapacit u konkrétních sociálních služeb
v příslušných lokalitách. Tato nejsou zpravidla schopni nebo ochotni pocitově
kvalifikovaně odhadnout ani lokální komunikační partneři. Žádný typ sociálněvědní
analýzy nedokáže vzhledem ke značné dynamice jevů v sociální oblasti kvantifikovat
přesná čísla potřebnosti sociálních služeb. Kapacita příslušné služby je z velké části
závislá na ochotě a motivaci klientů nebo potenciálních klientů tuto službu reálně
využívat. V tomto smyslu se zásadně liší služby sociální prevence a sociální péče.
U služeb sociální péče lze lépe sledovat některé objektivní indikátory. Proto byl výše
uvedený komparativní přístup sledování potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém
kraji doplněn o další empirické výzkumy se zřizovateli, zadavateli a také
registrovanými poskytovateli sociálních služeb. V případech, kdy byla potřebnost
konkrétních kapacit, konkrétní sociální služby, v konkrétní lokalitě explicitně
artikulována komunikačními partnery nebo je uvedena jako priorita KPSS příslušné
obce III. typu, jsou tyto údaje samozřejmě zahrnuty do poznatků prezentovaných
v této závěrečné zprávě, která tvoří hlavní výstup celého projektu.
Jak dokládají odpovědi řady komunikačních partnerů nejen z Ústeckého kraje, ale
také z řady jiných krajů a obcí, kde naše společnost AUGUR Consulting realizovala
obdobná šetření, potřebnost některých sociálních služeb, např. azylových domů,
nocleháren atd., tedy především služeb sociální prevence, má nezanedbatelný
politický rozměr. Chceme tím dokumentovat skutečnost, že zatímco např. v konkrétní
obci III. typu je podle komparativního sledování potřebnosti vybraných sociálních
služeb vyšší agregovaný ukazatel potřebnosti u vybrané služby sociální prevence
než v jiné lokalitě v rámci Ústeckého kraje, tak deklarovaná – artikulovaná potřebnost
konkrétní služby sociální prevence je paradoxně vyšší v obci, kde byla identifikována
nižší míra komparativní potřebnosti. Vysvětlením je jiné nastavení „politické“
poptávky v rámci jednotlivých obcí III. typu pro stanovení úrovně, rozsahu
a potřebnosti konkrétních služeb.
Právě v návaznosti na výše uvedená konstatování má uplatnění komparativního
přístupu při sledování potřebnosti konkrétních sociálních služeb svůj nezastupitelný
význam, protože předkládá nedogmaticky sumu exaktně pořízených dat,
vyhodnocených jednotně pro všechny lokality Ústeckého kraje.
Východiskem pro uplatnění matematicko-statistického modelu výpočtů indexů a jejich
agregací byla operacionalizace tzv. definic jednotlivých typů sociálních služeb
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
97
v návaznosti na zákon č. 108/2006 Sb.46 Operacionalizace definic jednotlivých typů
registrovaných sociálních služeb nekončila abstraktními pojmy47, ale zcela
konkrétními indikátory, které navíc mohly nabývat zcela exaktních kvantifikací
v návaznosti na relevantní dostupné datové zdroje48. Do agregací jednotlivých typů
sociálních služeb tedy vstupovaly indikátory a z nich vypočítané indexy, které vyšly
z operacionalizace definic49 a byly reálně dohledatelné z datových zdrojů – tedy
reálně existovaly50. Výčet indexů, které vstupují do výpočtů agregací pro jednotlivé
typy registrovaných sociálních služeb, byl široce diskutován nejen v rámci
řešitelského týmu, ale i s některými dalšími odborníky na sociální práci a sociální
politiku. Výsledkem je kompromis při výběru indikátorů i způsobu výpočtů agregací51.
Jak vyplývá z analýz, největší míra relativní potřebnosti služeb sociální prevence –
azylových domů a nocleháren je v Mostě, dále pak v Litvínově, Ústí nad Labem
a v Kadani. Největší míra relativní potřebnosti služeb nízkoprahových denních
center je v Mostě, dále pak v Litvínově, Ústí nad Labem a v Kadani.
Největší míra relativní potřebnosti služeb nízkoprahových zařízení pro děti
a mládež je v Ústí nad Labem, dále pak v Mostě, Lounech a v Chomutově.
Největší míra relativní potřebnosti sociálně aktivizačních služeb pro rodiny
s dětmi je v Litvínově, dále pak v Mostě, Varnsdorfu a v Ústí nad Labem.
Největší míra relativní potřebnosti intervenčních center je v Ústí nad Labem, dále
pak v Mostě, Kadani a v Chomutově.
Největší míra relativní potřebnosti sociálně aktivizačních služeb pro seniory
a osoby se zdravotním postižením je v Teplicích, dále pak v Litoměřicích, Děčíně a
v Lounech.
Největší míra relativní potřebnosti služeb sociálně terapeutických dílen je
v Teplicích, dále pak v Děčíně, Chomutově a v Lounech.
Jak vyplývá z podrobnější analýzy sekundárních dat, služby sociální rehabilitace
se v Ústeckém kraji zaměřují na různé cílové skupiny klientů. Především z důvodu
zajištění relevantních výstupů jsme se rozhodli rozdělit služby sociální rehabilitace do
dvou skupin podle zaměření jednotlivých služeb na cílové skupiny klientů. Pro
jednotlivé skupiny služeb sociální rehabilitace jsme pak využili rozdílných indikátorů,
které vstupovaly do výpočtu indexů potřebnosti konkrétní skupiny služeb sociální
rehabilitace v jednotlivých lokalitách (ORP). Podle typu cílových skupin klientů
(zaměření služeb sociální rehabilitace) rozlišujeme dva typy agregací, které
46
Viz kapitola II.3 této závěrečné zprávy a kapitola IX této zprávy. 47
Např. neuspokojivé rodinné zázemí, neuspokojivé bydlení nebo nezaměstnanost. 48
Např. počty příspěvků na bydlení, počty doplatků na bydlení, počty dávek v hmotné nouzi, počty
dlouhodobě nezaměstnaných atd. 49
Jednotlivých typů sociálních služeb podle zákona č. 108/2006 Sb. 50
Cílem bylo zajistit longitudinálnost celého projektu sledování relativní potřebnosti sociálních služeb
v Ústeckém kraji. Bylo by irelevantní zahrnovat do výpočtů agregací ukazatele – indikátory, které se
nesledují např. ve všech ORP nebo se nesledují pravidelně. 51 Změna nastavení výpočtových vzorců však není složitá záležitost a v případě zájmu zadavatele je
možné učinit např. modelové výpočty při zohlednění jiného výběru indikátorů, stejně jako např. nastavení vah pro konkrétní indikátory nebo indexy.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
98
charakterizují potřebnost služeb sociální rehabilitace v jednotlivých ORP Ústeckého
kraje: a) osoby v krizi, osoby ohrožené sociálním vyloučením apod. a b) osoby se
zdravotním postižením. Největší míra relativní potřebnosti služeb sociální
rehabilitace pro osoby z cílové skupiny „a“ je v Mostě, dále pak v Litvínově, Ústí
nad Labem a v Kadani. Největší míra relativní potřebnosti služeb sociální
rehabilitace pro osoby z cílové skupiny „b“ je v Teplicích, dále pak v Děčíně,
Chomutově a v Lounech.
Největší míra relativní potřebnosti tlumočnických služeb je v Teplicích, dále pak
v Lounech, Litoměřicích a v Děčíně.
Největší míra relativní potřebnosti služeb kontaktních center, ale také terénních
programů a terapeutických komunit je v Mostě, dále pak v Litvínově, Ústí nad
Labem a v Teplicích.
U služeb sociální péče je největší míra relativní potřebnosti služeb osobní asistence
i pečovatelské služby v Teplicích, dále pak v Litoměřicích, Děčíně a v Lounech.
Největší míra relativní potřebnosti průvodcovských a předčitatelských služeb je
v Teplicích, dále pak v Lounech, Litoměřicích a v Děčíně.
Největší míra relativní potřebnosti služby podpora samostatného bydlení je
v Teplicích, dále pak v Litoměřicích, Děčíně a v Lounech.
Největší míra relativní potřebnosti odlehčovacích služeb, ale také center denních
služeb, denních stacionářů, týdenních stacionářů i domovů pro osoby se
zdravotním postižením je v Teplicích, dále pak v Děčíně, Lounech a v Litoměřicích.
Největší míra relativní potřebnosti služeb domovů pro seniory, domovů se
zvláštním režimem i chráněného bydlení je v Teplicích, dále pak v Litoměřicích,
Děčíně a v Lounech.
Podle typu cílových skupin klientů (zaměření služeb odborného sociálního
poradenství) rozlišujeme tři typy agregací ukazatelů, které charakterizují potřebnost
služeb odborného sociálního poradenství v jednotlivých lokalitách ústeckého kraje:
a) osoby v krizi, osoby ohrožené sociálním vyloučením, osoby ohrožené návykovými
látkami, osoby užívající návykové látky a imigranti, dále pak b) osoby se zdravotním
postižením a c) osoby řešící vztahové problémy, problémy v manželství, výchovné
problémy s dětmi apod.
Největší míra relativní potřebnosti služby odborného sociálního poradenství pro
cílovou skupinu „a“ je v Litvínově, dále pak v Mostě, Ústí nad Labem a v Teplicích.
Největší míra relativní potřebnosti služby odborného sociálního poradenství pro
cílovou skupinu „b“ je v Teplicích, dále pak v Děčíně, Chomutově a v Lounech.
Největší míra relativní potřebnosti služby odborného sociálního poradenství pro
cílovou skupinu „c“ je v Chomutově, dále pak v Ústí nad Labem, Kadani a ve
Varnsdorfu.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
99
EMPIRICKÉ ŠETŘENÍ MEZI CÍLOVOU SKUPINOU REGISTROVANÝCH POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Výše uvedený matematicko-statistický přístup byl doplněn také o dvě empirická
šetření (mezi cílovou skupinou registrovaných poskytovatelů sociálních služeb a mezi
cílovou skupinou zřizovatelů a zadavatelů sociálních služeb).
Cílem empirického šetření mezi cílovou skupinou registrovaných poskytovatelů
sociálních služeb bylo identifikovat spíše názory a postoje kompetentních zástupců
registrovaných poskytovatelů sociálních služeb než tvrdé ukazatele.
Jak vyplývá z analýzy odpovědí respondentů, terénní a ambulantní formy služeb mají
v průměru 122 klientů, z toho v průměru 58 na základě písemné a 73 ústní dohody.
Služby odborného sociálního poradenství uvádí v průměru 359 klientů, z toho
v průměru 67 na základě písemné a 307 na základě ústní dohody. Z výsledků je
patrný vysoký průměrný podíl klientů, se kterými byla dohoda uzavřena ústně.
Dostupnost sociálních služeb úzce souvisí s uspokojováním reálných potřeb
uživatelů nebo potenciálních uživatelů sociálních služeb v příslušných územích.
I když si tento projekt nestanovil primárně cíle analyzovat potřeby finálních uživatelů
sociálních služeb ani geografickou dostupnost sociálních služeb, zařadili jsme do
zjišťovacího nástroje otázky, které identifikovaly geografické vymezení dosahu
poskytovaných služeb ze strany registrovaných poskytovatelů. Jak vyplývá z analýzy
výsledků, registrovaní poskytovatelé, kteří své služby poskytují terénní nebo
ambulantní formou, ve více než pětině případů (21,8 %) poskytují své služby
výhradně pro obyvatele obcí III. typu.
Omezený prostorový dosah jednotlivých registrovaných poskytovatelů sociálních
služeb dokumentují také výsledky, které charakterizují průměrné počty obcí I., II. a III.
typu, ze kterých se rekrutují klienti jednotlivých poskytovatelů sociálních služeb
v Ústeckém kraji (podle forem poskytovaných služeb). Klienti registrovaných
sociálních služeb poskytovaných terénní nebo ambulantních formou se rekrutují
v průměru z 2,8 obcí III. typu, 5,2 obcí II. typu a 3,4 obcí I. typu. U služeb pobytových
jde v průměru o klienty ze čtyř obcí v každém typu. U služeb odborného sociálního
poradenství jde v průměru o pět obcí v každém typu obce, z nichž se rekrutují klienti.
Je potřeba upozornit, že celkové průměry zvyšují některé služby s celokrajským
dosahem. Služby s celorepublikovým dosahem nebyly do výpočtu zahrnuty.
Jedním z důvodu omezeného geografického dosahu poskytovatelů sociálních služeb
do více obcí je také nezájem některých obcí, především obcí I. typu, přispívat na
činnost registrovaným poskytovatelům sociálních služeb. Jak vyplývá z analýzy
výsledků, na činnost registrovaným poskytovatelům sociálních služeb přispívá
v průměru méně než jedna obec.
S dostupností služeb a uspokojováním potřeb uživatelů sociálních služeb úzce
souvisí také kapacitní možnosti jednotlivých registrovaných poskytovatelů sociálních
služeb. Z výsledků analýz vyplývá, že největší problémy s uspokojováním potřeb
klientů – zájemců o službu uvádí registrovaní poskytovatelé sociálních služeb, kteří
poskytují služby pobytovou formou.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
100
U pobytových forem poskytování sociálních služeb museli z kapacitních důvodů
odmítnout (odkázat na jiného poskytovatele, jinou osobu nebo pomoc) za rok 2011
v průměru 22 klientů (u ambulantních služeb se jedná pouze o dva klienty, stejně
jako u služeb odborného sociálního poradenství).
V průměru mají registrované sociální služby poskytované pobytovou formou aktuálně
vedených v pořadníku čekatelů na službu cca 47 klientů. Zajímavé je zjištění, že
v průměru pouze osm těchto čekatelů na služby rezidenčního typu je podle
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
119
59. Svaz tělesně postižených v ČR, o.s. okresní organizace Ústí na
Štefánikova 651/25, Ústí nad Labem-město, Klíše, 400 01 Ústí n. L.
Ústí n. L. 15 A
60. Demosthenes, o.p.s. Mírová 2820/2, Severní Terasa, 400 11 Ústí nad Labem 11
Ústí n. L.
10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 20, 23, 24,
25
A, T
61. Fokus Ústí nad Labem Pražská 166/47, Ústí nad Labem-město, Vaňov, 400 01 Ústí nad Labem 1
Ústí n. L. 10, 12 A, T
62. Centrum pro zdravotně postižené Ústeckého kraje
U Radnice 229, Neštěmice, 403 31 Ústí n. L.; Štefánikova 651/25, Ústí n. L.-město, Klíše, 400 01 Ústí n. L.; V Aleji 432, 403 17 Chabařovice; Krušnohorská 39, Chlumec, 403 39 Chlumec u Ústí n. L.
Ústí n. L. 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18,
23, 24 A, T
63. Komunitní multikulturní centrum PPI v Ústí n. L.
Velká hradební 619/33, Ústí nad Labem-centrum, 400 01 Ústí nad Labem 1
Ústí n. L. 2 A, T
64. Sociálně právní agentura WHITE LIGHT I. Ústí n. L.
Drážďanská 106/153, Ústí n. L.-Neštěmice, Krásné Březno, 400 07 Ústí n. L.
Ústí n. L. 21, 22 A
65. Sociálně právní agentura WHITE LIGHT I. Ústí n. L.
Drážďanská 106/153, Ústí n. L.-Neštěmice, Krásné Březno, 400 07 Ústí n. L.
Ústí n. L. 22 A, T
66. Sociální agentura Velká hradební 484/2, Ústí nad Labem-centrum, 400 01 Ústí n. L.
Ústí n. L. 10, 11, 13, 14, 15, 16, 17, 18
A
67. Centrum krizové intervence K Chatám 22, Ústí nad Labem-město, Skorotice, 403 40 Ústí n. L.
Ústí n. L. 1, 10, 19, 21 A, T
68. TyfloCentrum Ústí nad Labem, o.p.s. V Jirchářích 705/3, Ústí nad Labem-centrum, 400 01 Ústí nad Labem 1
Ústí n. L. 18 A
69. Sociální poradenství pro sluchově postižené Ústí n. L.
Novosedlické náměstí 1390/1, Střekov, 400 03 Ústí nad Labem 3
Ústí n. L. 16 A
70. Agentura Osmý den, o.s.
Dvořákova 1527/6, Ústí nad Labem-centrum, 400 01 Ústí n. L.; Sládkova 394/8, Děčín I-Děčín, 405 02 Děčín
Ústí n. L. 7, 10, 13, 14,
17, 19, 23 A, T
71. Svaz postižených civilizačními chorobami v ČR - Ústí n. L.
Štefánikova 651/25, Ústí nad Labem-město, Klíše, 400 01 Ústí n. L.
Ústí n. L. 11, 17, 24 A
72. OPORA Velká hradební 484/2, Ústí nad Labem-centrum, 400 01 Ústí n. L.
Ústí n. L. 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17,
18, 23 A, T
73.
Sociálně právní agentura WHITE LIGHT I. Ústí n. L.
Drážďanská 106/153, Ústí n. L.-Neštěmice, Krásné Březno, 400 07 Ústí n. L.
Ústí n. L. 21 A
74. Poradenské informační centrum Trmice Gogolova 29/2, 400 04 Trmice Ústí n. L. 1, 20, 21, 25 A
75. Informační a vzdělávací středisko Slovanský dům
Horova 1206/8, Ústí nad Labem-centrum, 400 01 Ústí n. L.
Ústí n. L. 1, 2, 23, 25 A, T
76. Poradna pro mezilidské vztahy
Prokopa Diviše 1605/5, Ústí nad Labem-centrum, 400 01 Ústí nad Labem 1
Ústí n. L. 1, 3, 5, 10, 19,
23 A
77. VIDA centrum Ústí nad Labem Hrnčířská 53/18, Ústí nad Labem-centrum, 400 01 Ústí n. L.
Ústí n. L. 10 A
78. Poradna NRZP ČR pro Ústecký kraj Mírové náměstí 3097/37, Ústí nad Labem-centrum, 400 01 Ústí n. L.
Ústí n. L. 17, 24 A
79. Ústecký Arcus - občanské sdružení onkologických pacientů, jejich rodinných příslušníků a přátel
Velká hradební 2800/54, Ústí nad Labem-centrum, 400 01 Ústí n. L.
Ústí n. L. 17 A
80. CESPO, o. s. Velká hradební 619/33, Ústí nad Labem-centrum, 400 01 Ústí n. L.
Ústí n. L. 16 A, T
81. Poradna pro ženy a dívky Ústí nad Labem
Prokopa Diviše 1605/5, Ústí nad Labem-centrum, 400 01 Ústí n. L.
Ústí n. L. 3, 19, 21, 23 A
82. CESPO, o. s. Velká hradební 619/33, Ústí nad Labem-centrum, 400 01 Ústí n. L.
Ústí n. L. 16 A, T
83. Svaz tělesně postižených v ČR, o.s., okresní organizace Děčín
Průjezdní 737, Varnsdorf, 407 47 Varnsdorf; U Plovárny 1262/12, Děčín I-Děčín, 405 02 Děčín; Vilémovská 211, 407 82 Dolní Poustevna
Varnsdorf 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17,
18, 24 A, T
84. Poradna pro osoby s handicapem při Domově sv. Máří Magdalény
Náměstí Jiřího 29, 407 56 Jiřetín pod Jedlovou Varnsdorf 11, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 23
A
85. Informační centrum pro osoby se zdravotním postižením
náměstí Svobody 150, Žatec, 438 01 Žatec 1 Žatec 17, 19, 24 A, T
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
120
XI.2. Osobní asistence
Název zařízení Adresa zařízení ORP Cílová skupina
Forma služby
1. Agentura "NADĚJE"
U Plovárny 1262/12, Děčín I-Děčín, 405 02 Děčín; U Tvrze 1443/21, Děčín VI-Letná, 405 02 Děčín
Děčín 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17,
18, 24 T
2. Agentura osobní asistenční služby o.s.
J. z Poděbrad 1053/85, Děčín VI-Letná, 405 02 Děčín 2
Děčín 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17,
18, 24 T
3. Centrum pomoci pro zdravotně postižené a seniory o.p.s.
12. Integrované centrum pro osoby se zdravotním postižením Horní Poustevna
Lužická 1094, 407 77 Šluknov, T. G. Masaryka 575, 407 77 Šluknov, Horní Poustevna 18 a 40, Dolní Poustevna, 407 47 Varnsdorf
Rumburk 13,14, 15 P
13. Chráněné bydlení Pastelky o.p.s. Karlín 52, 407 47 Dolní Poustevna Rumburk 13,14 P
14. Domov "Bouřňák" Háj u Duchcova, příspěvková organizace
Kubátova 269, 417 22 Háj u Duchcova Teplice 14 P
15. Domov pro osoby se zdravotním postižením Všebořice
Za Vozovnou 783/1, Ústí n. L., Bukov, 400 01 Ústí n. L., Jana Zajíce 2877/7, Severní Terasa, 400 11 Ústí n. L., Palachova 663/47, Ústí n. L., Klíše, 400 01 Ústí n. L.
Ústí n. L. 13,14 P
16. Fokus Ústí nad Labem - chráněné bydlení
Kmochova 3352/4, Severní Terasa, 400 11 Ústí nad Labem
Ústí n. L. 10 P
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
128
17. Domovy pro osoby se zdravotním postižením Ústí nad Labem, příspěvková organizace
Glennova 2704/3, Severní Terasa, 400 11 Ústí nad Labem
Mírová 2820/2, Severní Terasa, 400 11 Ústí nad Labem 11
Ústí n. L. 11, 12, 13,
14, 15, 16, 17, 18, 23
A,T
25. Agentura Osmý den, o.s.
Dvořákova 1527/6, Ústí nad Labem-centrum, 400 01 Ústí nad Labem 1
Ústí n. L. 7, 10, 13, 14,
17 A,T
26.
Fokus Labe - Ústí nad Labem
Purkyňova 1093/1, Střekov, 400 03 Ústí n. L.; Pražská 166, Ústí n. L.-město, 400 01 Ústí n. L.; Prokopa Diviše 1605/5, Ústí n. L.-centrum, 400 01 Ústí n. L.
Ústí n. L. 10 A,T
27. SALIX - Centrum psycho-sociálního poradenství a rehabilitace
Rembrandtova 382/6, Bukov, 400 01 Ústí nad Labem Ústí n. L. 10,17 A
28. Tyfloservis, o.p.s. - Krajské ambulantní středisko Ústí n.L.
Prokopa Diviše 1605/5, Ústí nad Labem-centrum, 400 01 Ústí nad L.
Ústí n. L. 13, 18 A,T
29. TyfloCentrum Ústí nad Labem, o.p.s.
V Jirchářích 705/3, Ústí nad Labem-centrum, 400 01 Ústí nad Labem 1
Ústí n. L. 18 A
30. Zařízení FOD Klokánek v Žatci Studentská 1044, Žatec, 438 01 Žatec 1 Žatec 1, 3, 5 P
Legenda k cílovým skupinám
Okruh osob, kterým je služba poskytována (CÍLOVÉ SKUPINY)
1 Děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společ. nežádoucími jevy
2 Imigranti a azylanti
3 Oběti domácího násilí
4 Oběti obchodu s lidmi
5 Oběti trestné činnosti
6 Osoby bez přístřeší
7 Osoby do 26 let věku opouštějící školská zař. pro výkon úst. péče
8 Osoby komerčně zneužívané
9 Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách
10 Osoby s chronickým duševním onemocněním
11 Osoby s chronickým onemocněním
12 Osoby s jiným zdravotním postižením
13 Osoby s kombinovaným postižením
14 Osoby s mentálním postižením
15 Osoby s tělesným postižením
16 Osoby se sluchovým postižením
17 Osoby se zdravotním postižením
18 Osoby se zrakovým postižením
19 Osoby v krizi
20 Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách
21 Osoby, které vedou rizik. způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy
22 Pachatelé trestné činnosti
23 Rodiny s dítětem/dětmi
24 Senioři
25 Etnické menšiny
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
137
XII. ZPŮSOB VÝPOČTU INDEXŮ
VÝČET INDEXŮ POPIS A ZPŮSOB VÝPOČTU INDEXU
Index počtu dávek v hmotné nouzi.
Celkový počet dávek v hmotné nouzi / počet obyvatel v dané ORP. Počet dávek v hmotné nouzi je vztažen k celé populaci. Index byl vypočten za rok 2011.
Index objemu dávek v hmotné nouzi v Kč.
Celkový objem dávek v hmotné nouzi v Kč / počet obyvatel v dané ORP. Celkový objem finančních prostředků vyplacený v dané lokalitě je vztažen k celé populaci. Tento faktor může být ovlivněn rozdílnými politikami při vyplácení dávek v hmotné nouzi, neboť se jedná o nenárokové dávky a výše vyměřené částky do značné míry závisí na vůli úředníka, který dávku posuzuje. Indikátor je proto korigován počtem dávek, čímž snižujeme riziko výrazného vychýlení hodnot. Index byl vypočten za rok 2011.
Index počtu příspěvků na bydlení.
Celkový počet příspěvků na bydlení / počet obyvatel v dané ORP. Index byl vypočten za rok 2011.
Index objemu příspěvků na bydlení v Kč.
Celkový objem příspěvků na bydlení v Kč / počet obyvatel v dané ORP. Index byl vypočten za rok 2011.
Index počtu doplatků na bydlení.
Celkový počet doplatků na bydlení / počet obyvatel v dané ORP. Index byl vypočten za rok 2011.
Index objemu doplatků na bydlení v Kč.
Celkový objem doplatků na bydlení v Kč / počet obyvatel v dané ORP. Index byl vypočten za rok 2011.
Index počtu příspěvků na živobytí.
Celkový počet příspěvků na živobytí / počet obyvatel v dané ORP. Index byl vypočten za rok 2011.
Index objemu příspěvků na živobytí v Kč.
Celkový objem příspěvků na živobytí v Kč / počet obyvatel v dané ORP. Index byl vypočten za rok 2011.
Index rozvodovosti. Počet rozvodů / počet obyvatel v dané ORP. Index byl vypočten za roky 2008 až 2011.
Index emigrace.
Počet odstěhovaných / (počet odstěhovaných + počet přistěhovaných). Indikátor emigrace vyjadřuje přeneseně míru přitažlivosti regionu. Vyšší emigrace oproti imigraci může mít příčinu v kvalitě života v daném regionu. Tento ukazatel je závislý na celkovém počtu migrujících jedinců. Index byl vypočten za rok 2011.
Index ekonomické závislosti.
(Počet obyvatel ve věku 0 až 19 let + počet obyvatel starších 65 let) / počet obyvatel ve věku 20 až 64 let. Index ekonomické závislosti je jedním ze základních demografických ukazatelů. Vyjadřuje zatížení obyvatelstva v produktivním věku, nepřímo tak představuje ukazatel potenciální ekonomické udržitelnosti a nezadluženosti regionu. Index byl vypočten za rok 2011.
Index progrese počtu klientů OSPOD.
Počet nových klientů OSPOD / (počet případů ke konci roku - počet živých případů). Jedná se o index vztahující počet nových klientů OSPOD k počtu uzavřených případů za daný rok. Index byl vypočten za rok 2011.
Index závažnosti problému s klienty.
(Počet klientů OSPOD s trestnými činy + počet klientů OSPOD s přestupky) / počet klientů OSPOD s výchovnými problémy. Trestné činy a přestupky klientů OSPOD jsou vztaženy k výchovným problémům těchto klientů. Čím je více trestných činů a přestupků oproti
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
138
výchovným problémům, tím jde o problémovější mládež (klienty), respektive o závažnější případy. Index byl vypočten za rok 2011.
Index neúplných rodin.
Počet klientů OSPOD z neúplných rodin / počet klientů OSPOD ze všech typů rodin. Klienti z jiné než úplné rodiny jsou vztaženi ke všem klientům. Předpokladem je, že neúplné rodiny jsou potenciálně rizikovější, zvláště v případě možné sanace. Neúplná rodina je více ohrožena dysfunkcí. Index byl vypočten za rok 2011.
Index volených řešení u klientů.
(Počet nařízených ústavních výchov + počet případů, kdy byl OSPOD určen poručníkem) / (počet osvojení + počet svěření do péče třetích osob). Počet nařízených ústavních výchov je vztažen k počtu osvojení a svěření do péče třetích osob. Za situace, kdy je ústavní výchova považována za poslední, krajní řešení, tento indikátor vyjadřuje podíl horších řešení a lepších řešení. Index byl vypočten za roky 2008–2011.
Index počtu klientů OSPOD.
Počet klientů OSPOD celkem / počet obyvatel ve věku 0–19 let. Počet klientů OSPOD celkem je vztažen k celkové populaci ve věku 0–19 let. Lze se domnívat, že vyšší výskyt klientů, se kterými pracují kurátoři pro mládež, indikuje horší situaci v lokální společnosti. Tento výskyt může být samozřejmě ovlivněn i zcela opačnou situací (aplikace preventivních opatření v praxi atd.), nicméně v celkovém počtu klientů se lze domnívat, že tento případný rušivý faktor bude potlačen dalšími indikátory. Index byl vypočten za rok 2011.
Index počtu mladistvých klientů OSPOD.
Počet mladistvých klientů OSPOD / počet klientů OSPOD. Index byl vypočten za rok 2011.
Index poměru nezletilých mezi klienty OSPOD.
Počet dětí do 15 let mezi klienty OSPOD / počet klientů OSPOD. Čím je nižší věk dětí, které se dopouštějí trestné činnosti, respektive přestupků, nebo mají výchovné problémy, tím je problém závažnější. Index byl vypočten za rok 2011.
Index průměrného počtu obyvatel na byt.
Počet obyvatel v dané ORP / počet trvale obydlených bytů. Indikátor průměrného počtu osob na byt je jedním ze základních ukazatelů kvality bydlení. U lidí ohrožených sociálním vyloučením je běžná vyšší koncentrace osob v bytě, která je často důsledkem existence solidárních ekonomických sítí. Tato hodnota nebývá navíc příliš stabilní, jelikož je významně ovlivněna stěhováním, přesto má tento ukazatel ve větším množství jistou vypovídající hodnotu. Index byl vypočten za rok 2011.
Index obecné kriminality. Počet trestných činů obecné kriminality / Počet obyvatel v daném ORP. Index byl vypočten za rok 2011.
Index loupeží. Počet trestných činů loupeží / Počet obyvatel v daném ORP Index byl vypočten za rok 2011.
Index počtu uchazečů o práci. Počet uchazečů o práci / Počet obyvatel v daném ORP Index byl vypočten za poslední čtvrtletí roku 2012.
Index dlouhodobé nezaměstnanosti.
Počet uchazečů o práci, zaregistrovaných na ÚP déle než 12 měsíců / Počet obyvatel v daném ORP. Index byl vypočten za poslední čtvrtletí roku 2012.
Index počtu uchazečů o práci – OZP.
Počet uchazečů o práci – z toho OZP / Počet obyvatel v daném ORP. Index byl vypočten za poslední čtvrtletí roku 2012.
Index chráněných pracovních míst pro OZP.
Počet chráněných pracovních míst v chráněných pracovních dílnách pro osoby se zdravotním postižením / Počet obyvatel v daném ORP. Index byl vypočten za poslední čtvrtletí roku 2012.
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
139
Index chráněných pracovních dílen pro OZP.
Počet chráněných pracovních dílen pro osoby se zdravotním postižením / Počet obyvatel v daném ORP. Index byl vypočten za rok 2012.
Index počtu držitelů průkazů osoby se zdravotním postižením.
Celkový počet držitelů průkazů osoby se zdravotním postižením / počet obyvatel v okrese. Index byl vypočten za rok 2011.
Index počtu držitelů průkazů TP.
Celkový počet držitelů TP průkazů / počet obyvatel v okrese. Průkaz TP náleží osobám, které jsou podle zákona o sociálních službách považovány pro účely příspěvku na péči o osoby závislé na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost). Pokud by však tyto osoby byly neschopné zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace, náleží jim průkaz ZTP/P. Výjimkou jsou osoby starší 18 let, které nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace z důvodu úplné nebo praktické hluchoty (těm náleží průkaz ZTP). Index byl vypočten za rok 2011.
Index počtu držitelů průkazů ZTP.
Celkový počet držitelů ZTP průkazů / počet obyvatel v okrese. Průkaz ZTP náleží osobám, které jsou podle zákona o sociálních službách považovány pro účely příspěvku na péči o osoby závislé na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost), a osobám starším 18 let, které nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace z důvodu úplné nebo praktické hluchoty. Pokud osoba ve stupni závislosti II není schopná zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace, náleží jí průkaz ZTP/P (opětovně se nesmí jednat o zletilou osobu, která tuto schopnost nemá díky úplné nebo praktické hluchotě). Index byl vypočten za rok 2011.
Index počtu držitelů průkazů ZTP/P.
Celkový počet držitelů ZTP/P průkazů / počet obyvatel v okrese. Průkaz ZTP/P náleží osobám, které jsou podle zákona o sociálních službách považovány pro účely příspěvku na péči o osoby závislé na pomoci jiné osoby ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost), a osobám, u kterých bylo pro účely příspěvku na mobilitu zjištěno, že nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace (s výjimkou zletilých osob, které nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace kvůli sluchovému postižení). Index byl vypočten za rok 2011.
Index stáří. Počet obyvatel starších 65 let / Počet obyvatel v daném ORP Index byl vypočten za rok 2011.
Index počtu vyplacených invalidních důchodů třetího stupně.
Celkový počet vyplacených invalidních důchodů třetího stupně / počet obyvatel v okrese. Jedná se o důchod, na který vzniká nárok v případě, že pojištěnec nedosáhl věku 65 let, stal se invalidním a získal potřebnou dobu pojištění. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. Index byl vypočten za rok 2011.
Index počtu vyplacených invalidních důchodů druhého stupně.
Celkový počet vyplacených invalidních důchodů druhého stupně / počet obyvatel v okrese. Jedná se o důchod, na který vzniká nárok v případě, že pojištěnec nedosáhl věku 65 let, stal se invalidním a získal potřebnou dobu pojištění. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně. Index byl vypočten za rok 2011.
Index počtu vyplacených invalidních důchodů prvního stupně.
Celkový počet vyplacených invalidních důchodů prvního stupně / počet obyvatel v okrese. Jedná se o důchod, na který vzniká nárok v případě, že pojištěnec nedosáhl věku 65 let, stal se invalidním a získal potřebnou dobu pojištění. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35
Závěrečná zpráva
Analýza potřebnosti sociálních služeb v Ústeckém kraji
140
%, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Index byl vypočten za rok 2011.
Index průměrné výplaty na jednoho klienta.
Index objemu příspěvků na péči v Kč / Index počtu příspěvků na péči. Index byl vypočten za poslední čtvrtletí roku 2012.
Index počtu klientů dostávajících příspěvek na péči k celkovému počtu obyvatel.
Index počtu příspěvků na péči /12 / Počet obyvatel v daném ORP. Index byl vypočten za poslední čtvrtletí roku 2012.
Index nárůstu pacientů ambulantně léčených ze závislosti na alkoholu.
Noví pacienti ambulantně se léčící ze závislosti na alkoholu / všichni pacienti v daném roce ambulantně se léčící ze závislosti na alkoholu. Index byl vypočten za rok 2011.
Index výskytu osob ambulantně léčených ze závislosti na alkoholu.
Všichni pacienti v daném roce ambulantně se léčící ze závislosti na alkoholu / počet obyvatel v daném ORP. Tento index se přímo vztahuje k problému závislosti, avšak nepřímo má vliv i na problém delikventního jednání nebo špatného rodinného prostředí. Ačkoli tato data máme k dispozici za ORP, uvádíme indikátor v členění po okresech, neboť hodnoty jsou sledovány dle místa ošetření, a nikoli dle trvalého pobytu. Index byl vypočten za rok 2011.
Index nárůstu pacientů ambulantně léčených ze závislosti na psychoaktivních látkách.
Noví pacienti v daném roce ambulantně se léčící ze závislosti na psychoaktivních látkách / všichni pacienti v daném roce ambulantně se léčící ze závislosti na psychoaktivních látkách. Index byl vypočten za rok 2011.
Index výskytu osob ambulantně léčených ze závislosti na psychoaktivních látkách.
Všichni pacienti v daném roce ambulantně se léčící ze závislosti na psychoaktivních látkách / počet obyvatel v daném ORP. Tento index se přímo vztahuje k problému závislosti, avšak nepřímo má vliv i na problém delikventního jednání nebo špatného rodinného prostředí. Ačkoli tato data máme k dispozici za ORP, uvádíme indikátor v členění po okresech, neboť hodnoty jsou sledovány dle místa ošetření, a nikoli dle trvalého pobytu. Index byl vypočten za rok 2011.
Index onemocnění tuberkulózou.
Počet onemocnění tuberkulózou* 100000 / počet obyvatel v dané ORP Index onemocnění tuberkulózou je jedním z mála zaměřených přímo na cílovou skupinu lidí bez přístřeší, protože jsou to téměř pouze tito lidé, kteří jsou tuberkulózou ohroženi. Index byl vypočten za rok 2011.
Index počtu případů domácího násilí v přítomnosti dětí.
Počet případů domácího násilí v přítomnosti dětí / počet obyvatel v daném ORP Index byl vypočten za rok 2011.
Index počtu vykázání ze společného obydlí.
Počet případů domácího násilí v přítomnosti dětí – z toho vykázání ze společného obydlí / počet obyvatel v daném ORP Index byl vypočten za rok 2011.
Index počtu případů zanedbání povinné výživy.
Počet návrhů na šetření trestných činů zanedbání povinné výživy / počet obyvatel v daném ORP Indikátor detekující zanedbání povinné výživy je zajímavým alternativním ukazatelem zadluženosti. Index byl vypočten za rok 2011.