Dohled státu nad riziky jaderné Dohled státu nad riziky jaderné energetikyenergetiky
Dana Drábová
Státní úřad pro jadernou bezpečnost
V nejzkaženějším světě je nejvíce zákonůV nejzkaženějším světě je nejvíce zákonů
(Publius Cornelius Tacitus)
Jadernou energii vědomě využíváme Jadernou energii vědomě využíváme již více než sto letjiž více než sto let
Ionizující záření a jeho účinky na organismus jsou známy přibližně sto let a možnost využívat jadernou energii byla objevena ještě o několik desítek let později. Z hlediska stavu poznání problematiky a vývoje jejích vazeb hospodářských i společenských jde o velmi krátkou dobu. Jadernou energii člověk využívá v mnoha oborech své činnosti, především v energetice, ve zdravotnictví, v průmyslu, v zemědělství, ve výzkumu. Činnosti spojené s využíváním ionizujícího záření přinášejí velký společenský přínos, jsou však stejně jako kterákoliv jiná lidská aktivita spojeny s riziky.
Rizika a přínosy Rizika a přínosy
Ionizující záření a jaderná energie přináší rizika pro zdraví a bezpečnost osob a životního prostředí, tato rizika je třeba pečlivě řídit. Na druhou stranu jsou tu přísliby významných přínosů v řadě oborů od medicíny po energetiku.Činnost s nulovým přínosem přinášející pouze rizika je nutno zakázat, nikoli regulovat. Máme tu tedy základní rys atomového práva, duální zaměření na rizika a přínosy.
Úrovně rizikaÚrovně rizika
zanedbatelné riziko
nepřípustné riziko
kromě mimořádných situací nelze zdůvodnit
přípustné riziko
je podstupováno pouze existuje-li čistý přínos
přípustné pouze pokud nelze snížit nebo náklady jsou neúměrné dosaženému zlepšení
přípustné jestliže náklady na snížení převyšují dosažené zlepšení
široce akceptovatelné, nemělo by být předmětem detailní regulace, pouze kontroly, zda zůstává na dané úrovni
Úrovně rizikaÚrovně rizika
Zanedbatelné, přehlížené riziko
Nepřípustné rizikokromě mimořádných situací nelze zdůvodnit
Široce akceptované riziko
pouze existuje-li čistý přínos
Připouštěné rizikopokud nelze snížit nebo náklady jsou neúměrné dosaženému zlepšení
1 ze 100
1 z 1000
1 z 10000
1 ze 100000
1 z 1000000
1 z 10000000
Rakovina
Srdeční choroby
Bezpečné pracoviště
Motorismus
Utopení
Civilní letectví
Úder blesku
Kategorie rizika Roční pravděpodobnost úmrtí
Příklad
Riziko jaderných elektráren spočívá v: – možnosti ztráty kontroly nad řízením štěpné řetězové
reakce a – v množství radioaktivních látek v aktivní zóně reaktoru
během jeho provozu, zejména v souvislosti s jejich možným únikem do životního prostředí.
EXKURS : Země vs JE
Celková radioaktivita Zemské kůryU (Ra-226)…. 1023 -1024 BqTh (Ra-228)…. 1023 -1024 Bq
Celková radioaktivita v JE
cca 1019 - 1020 Bq
Předpoklady pro zajištění bezpečnostiZa jakýchkoli podmínek:– Odstavit reaktor - zastavit štěpnou
reakci– Odvést teplo z aktivní zóny a
vyhořelého paliva – Ochránit okolí od radioaktivních látek
Systém fyzických bariér:– Palivo, matrice a jeho pokrytí – Primární okruh– Hermetická obálka
Princip ochrany do hloubky– Předcházení poruchám– Zvládání poruch– Zvládání projektových havárií– Zvládání havárií neuvažovaných v
projektu– Zmírňování následků úniku radiace
Ztráta chlazení:Odstavení nejaderných elektráren neohrožuje okolí.Ale ztráta chlazení po odstavení jaderné elektrárny může vést k tavení aktivní zóny s úniky radionuklidů.
13
Začneme otázkamiZačneme otázkami
Co potřebujeme? Mít adekvátní právní základ pro využívání přínosů (ekonomických a sociálních) z využívání jaderné energie a zdrojů ionizujícího záření.Co je atomové právo? Jak se liší od jiných aspektů národního a mezinárodního práva? Jaký má být vztah atomového práva a dalších prvků národního právního rámce?Hledání odpovědi na tyto otázky nás přivede k zevrubnému historickému a analytickému zkoumání úsilí řady lidí za více než šedesát let. Toto úsilí bylo věnováno vývoji právních norem, které by byly sto zajistit dobrou správu velmi složitých technologií.
Regulace v jaderné oblastiRegulace v jaderné oblasti
Základním cílem právní úpravy je vytvořit rámec pro ochranu zdraví každého jednotlivce, jeho potomků a lidské populace jako celku, ochranu majetku a životního prostředí před škodlivými účinky ionizujícího záření nyní i v budoucnu, bez přemrštěných omezení přínosů z činností, při kterých se ionizující záření využíváPrávní úprava musí stimulovat obezřetnost a prozíravost v předcházení škod Důsledná aplikace principu předběžné opatrnosti (předcházení předvídatelné újmě)Regulační rámec musí stanovit požadavky souměřitelné s velikostí regulovaného rizikaJe třeba, aby plnění těchto cílů vycházelo z jednotné koncepce
Regulace v jaderné oblastiRegulace v jaderné oblasti
všechny zdroje záření zařízení a činnosti s nimive všech etapách jejich života:
– záměr– umístění– projekt– výroba– výstavba– spouštění– provoz– vyřazování z provozu
přepravy, nakládání s radioaktivním odpadem
Definice atomového právaDefinice atomového práva
Soustava speciálních právních norem Soustava speciálních právních norem vytvořených pro regulaci chování právnických vytvořených pro regulaci chování právnických a fyzických osob zabývajících se činnostmi a fyzických osob zabývajících se činnostmi spojenými se štěpnými materiály, ionizujícím spojenými se štěpnými materiály, ionizujícím zářením a ozářením z přírodních zdrojů.zářením a ozářením z přírodních zdrojů.
Čtyři klíčové prvky Čtyři klíčové prvky
Jako soustava speciálních norem je atomové právo součástí obecné legislativy, zároveň obsahuje odlišná pravidla vyžadovaná specifickým charakterem technologie.Zvažování přínosu a rizika Speciální normy se vztahují k chování právnických osob (obchodní, akademické, vědecké, státní instituce) i osob fyzických Radioaktivita: určující, zdůvodňující speciální právní úpravu.
Pro zajištění vysoké úrovně bezpečnosti Pro zajištění vysoké úrovně bezpečnosti (= nízkého rizika) je třeba:(= nízkého rizika) je třeba:
mít pod kontrolou ozáření lidí a výpusti radioaktivních látek do životního prostředí
omezovat pravděpodobnost událostí, které by mohly vést ke ztrátě kontroly nad zdrojem záření, jaderným reaktorem, štěpnou reakcí ...
zmírňovat následky takových událostí, pokud by nastaly
Základní principyZákladní principy
Bezpečnost, prevence a ochranaZabezpečení zdrojů záření (security)OdpovědnostPovolovaní činnostíStátní dozorTrvalá kontrolaKompenzace za škodyUdržitelný rozvojTransparentnostMezinárodní spolupráce
Úloha státuÚloha státu
Stát musí vytvořit, realizovat a udržovat právní a regulační infrastrukturu, která zahrnuje i nezávislý státní dozor
nezávislé monitorování radiační situace, výpustí radionuklidů do ŽP, konečné uložení radioaktivních odpadů
programy ke snižování radiačních rizik, včetně havarijní připravenosti
péče o „osiřelé“ zdroje záření a „staré zátěže“
Zákon by měl zřídit nezávislou instituci vykonávající státní dozor a dát jí zodpovědnost za tvorbu standardů a dohled nad všemi zdroji ionizujícího záření a s nimi spojenými činnostmiTento zákon musí být v souladu se zavedenými právními principy a postupy, tak je zajištěno, že dozor může vykonávat účinnou regulaci prostřednictvím inspekce a vymáhání shody V ideálním případě by národní legislativa měla být komplexní a pokrývat všechny aspekty bezpečného využívání zdrojů ionizujícího záření (ochrana zdrojů před zneužitím, proliferace, odpovědnost za jaderné škody atd.)
Národní legislativaNárodní legislativa
Legislativní pyramida
zákony, mezinárodní
úmluvy
vyhlášky, nařízení vlády
průmyslové normy, návody, doporučení
ústava
Klíčové oblastiKlíčové oblasti
vydávání povolení k jednotlivým činnostem souvisejícím s využíváním jaderné energie a ionizujícího zářenístanovení povinností, které je nutno při těchto činnostech dodržovatvýkon státní správy a dozorunápravná opatřeníodpovědnost za jaderné škodyochrana proti přírodnímu ozářeníuvádění radionuklidů do životního prostředí
Tři pilíře bezpečného využívání jaderné Tři pilíře bezpečného využívání jaderné energie a ionizujícího záření v ČRenergie a ionizujícího záření v ČR
Dobře definovaný legislativní rámec, nezávislý dozor
Rozvinutá infrastruktura včetně kompetentních držitelů povolení
Nezávislá hodnocení klíčových složek infrastruktury prováděná třetí stranou
Státní úřad pro jadernou bezpečnostStátní úřad pro jadernou bezpečnost
Zřízen jako nezávislý ústřední orgán státní správy v roce 1993 Integrace jaderné bezpečnosti a radiační ochrany v roce 1995 Nové právní předpisy v oblasti jaderné bezpečnosti a radiační ochrany v roce 1997, harmonizace s EU v roce 2002 Státní správa a dozor nad jadernou bezpečností, radiační ochranou, fyzickou ochranou, havarijní připraveností jadernými položkami na jaderných zařízeních, na pracovištích se zdroji ionizujícího záření a při činnostech vedoucích k ozáření
StStátní úřad pro jadernou bezpečnostátní úřad pro jadernou bezpečnost
SÚJB má v současnosti 194 zaměstnanců, z nichž 118 je inspektorů jaderné a radiační bezpečnosti
dále175 zaměstnanců resortu SÚJB pracuje ve:
– Státním ústavu radiační ochrany v Praze,– Státním ústavu jaderné, chemické a biologické
ochrany v Příbrami
rozpočet SÚJB v letošním roce je 370 mil KČ (každý občan přispívá cca 35 KČ)
Co kontrolujeme (1)Co kontrolujeme (1)
Dukovany - 6 jaderných zařízení
– 4 výrobní bloky VVER 440/213
– MSVP, SVP– URAO
Co kontrolujeme (2)Co kontrolujeme (2)
Temelín - 4 jaderná zařízení
– 2 výrobní bloky VVER 1000/320,
– sklad čerstvého jaderného paliva
– SVP
Co kontrolujeme (3)Co kontrolujeme (3)
ÚJV Řež - 3 jaderná zařízení:
– výzkumný reaktor LR-0
– výzkumný reaktor LVR 15 10 MWt
– sklad VAO suché a mokré skladování VJP EK-10 a IRT-M a vysoceaktivních odpadů z výzkumu
Co kontrolujeme (4)Co kontrolujeme (4)
Další jaderná zařízení:– školní reaktor VR-1 - FJFI Praha– úložiště RaO Richard u Litoměřic– úložiště RaO Bratrství– ÚJP Zbraslav - sklad JM
Z hlediska FO– sklad uranového koncentrátu Dolní Rožínka– sklad uranového koncentrátu Stráž pod Ralskem
Z hlediska nakládání s JM– drobní nakladatelé s JM– další subjekty spadající pod režim vybraných položek,
položek dvojího použití a dodatkového protokolu
Co kontrolujeme (5)Co kontrolujeme (5)
Všechny podle AZ povolované zdroje IZ používané ve zdravotnictví, průmyslu, výzkumu, školách, apod. jsou registrovány ve státním registru zdrojů:
– 298 pracovišť s otevřenými radionuklidovými zdroji, včetně 49 oddělení nukleární medicíny
– 4750 zařízení s uzavřenými radionuklidovými zdroji, včetně 50 radioterapeutických oddělení, gama nože (256 zářičů) a 2 průmyslových ozařovačů
– 7824 X-ray generátorů, včetně 6136 zdrojů v lékařství
Jak to děláme (1)Jak to děláme (1)Povolujeme:Povolujeme:
umístění výstavbuetapy uvádění do provozu provozrestart po výměně palivaprovedení změn nebo rekonstrukcevyřazováníuvádění radionuklidů do životního prostředínakládání se zdroji ionizujícího zářenínakládání s radioaktivními odpady
dovoz a vývoz jaderných položekprůvoz JM a vybraných položeknakládání s JMpřeprava JM a zdrojů ionizujícího zářenípříprava vybraných pracovníkůzpětný dovoz RaOmezinárodní přeprava RaOprovádění osobní dozimetrie, služeb ROpřidávání RL do výrobků
Jak to děláme (2)Jak to děláme (2)Schvalujeme:Schvalujeme:
programy QAseznamy vybraných zařízenínávrh způsobu a způsob zajištění FOprogramy etap spouštěníprogramy pro nakládání s JM a využívání JEprogramy provozních kontrolzařazení JZ a JM do kategoriíobalové soubory pro přepravy, skladování nebo ukládaní JM a RL
Limity a podmínky vnitřní havarijní plányhavarijní řády pro přepravy programy monitorovánívymezení kontrolovaného pásmaseznamy činností důležitých z hlediska JB a ROnávrh na vyřazování z provozu změny výše uvedeného
Dozor v průběhu života jaderné Dozor v průběhu života jaderné elektrárnyelektrárny
(Projektování)
Umísťování
(Výroba komponent)
Výstavba
(Spouštění)
Provoz
(Vyřazování z provozu)
Právní rámecPrávní rámec
Základní zákony pro povolovací proces– zákon 183/2006 Sb. (Stavební zákon)– zákon 18/1997 Sb. (Atomový zákon)
Další důležité zákony– zákon 500/2004 Sb. (Správní řád)– zákon 552/1991 Sb. (o státní kontrole)– zákon 17/1992 Sb. (o životním prostředí)– zákon 244/1992 Sb. a 100/2001 Sb. (o hodnocení vlivu na
životní prostředí)– zákon 114/1992 Sb. (o ochraně přírody a krajiny)– zákon 106/1999 Sb. (o svobodném přístupu k informacím)– zákon 123/1998 Sb. (o právu na informace o životním
prostředí)
Mezinárodní úmluvy– Aarhus, Espoo
Licenční procesLicenční procesMinistry of
EnvironmentEnvironment Impact
Public
SUJB
Nuclear & Radiation Safety
SOWI
Conventional Safety
Ministry of Interior
Fire Protection
Construction Office
Issuance of Licenses
Applicant(Licensee)
Ministry of Health
Hygiene
EIA Study
EIA Evaluation
Applications
Approvals
Approvals
Applications
Applications
Approvals
Applications
Approvals
Applications + Approvals
Licence
EIA
Hearing
Only in case of site and decommissioning licenses
Information
Local Authority
Waste
Applications
Approvals
Hodnocení vlivu na životní prostředíHodnocení vlivu na životní prostředí
Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění jeho pozdějších změn a doplňků, a zejména pak zákon č. 244/1992 Sb. později novelizovaný zákonem 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí, ukládají posuzovat stavby z hlediska jejich vlivu na životní prostředí (tzv. “evnironmental impact assessment“) ve zvláštním řízení, kterého se může zúčastnit i veřejnost. Veřejnost může být zastoupena dotčenou obcí, která je ze zákona účastníkem řízení, nebo formou zaregistrovaných občanských iniciativ. Orgánem státní správy odpovědným za vydání rozhodnutí z hlediska vlivu stavby jaderné elektrárny na životní prostředí je Ministerstvo životního prostředí.
Základní požadavky na bezpečnostZákladní požadavky na bezpečnost
I. Úroveň
II. Úroveň
III. Úroveň
IV. Úroveň
V. Úroveň
Česká legislativa
MAAE Safety Fundamentals Safety Requirements
WENRA Reactor Safety Reference Levels Quality Standards and Eurocodes
Požadované zákonem
Závazné
Povinné
Potřebné
Odchylky nepřípustné
Odchylky nutno případ od případu odsouhlasit
před uzavřením kontraktu
Odchylky schvalovány v průběhu
projekčních prací
Požadavky na jadernou bezpečnost dle předpisů platných v zemi původu projektu, bezpečnostní návody
MAAE a další dokumenty uvedené objednatelem
Předpisy a normy z jaderné oblasti navržené dodavatelem Předpisy a normy z jaderné oblasti požadované objednatelem
Obecné předpisy a normy navržené dodavatelem Obecné předpisy a normy požadované objednatelem
Oprávněné odchylky přípustné
Požadavky na jadernou bezpečnost
Co ovlivňuje jejich tvorbu ?
Co je hnací silou jejich zdokonalování ?
Vliv standardizace a harmonizace na legislativu ČR
Účastníci procesu tvorby požadavků
Veřejnost
Zájmy :– vyšší bezpečnost– životní prostředí ( nižší produkce CO2 )– minimalizace Ra odpadů– udržitelnost– kvalita– spolehlivost
Investor/Provozovatel
Zájmy :– cena– bezpečnost– kvalita– spolehlivost
Výrobce
Zájmy:– realizovatelnost– cena– bezpečnost– licencovatelnost– standardizace– harmonizace
Dozor
Zájmy:– bezpečnost
• harmonizace• standardizace
Naši zákazníciNaši zákazníci
uživatelé zdrojů záření a jaderné energie
veřejná správa
uživatelé monitorovacích a expertních služeb
obchodní a průmyslové podniky
sdělovací prostředky
veřejnost
Naši partneřiNaši partneři
státní správa
vysoké školy
tuzemské i zahraniční výzkumné instituce
zahraniční dozory
mezinárodní organizace
Na co se musíme připravit?
Nárůst aktivit v jaderném sektoru:– Rekonstrukce a modernizace provozovaných jaderných
elektráren– Další rozvoj jaderného programu
• Výroba, výstavba, provoz, nakládání s odpady, regulace– Vstup zemí s nedostatečnou infrastrukturou
– Vyřazování z provozuJaderně palivový cyklusProblémy s dostupností kvalifikovaných lidíNutnost udržet pravděpodobnost vážné havárie na velmi nízké úrovni (LER ~10-8 – 10-7/r)Lepší definice odpovědnosti projektanta a výrobceRostoucí význam mezinárodní výměny zkušeností