Obsah
ÚVOD....................................................................................................................................3
CO SI MŮŽEME SLIBOVAT OD ŠKOLNÍCH ZAHRAD?
PROF. RNDR. HANA LIBROVÁ, CSC., FSS MU V BRNĚ............................4
MAPOVÁNÍ ŠKOLNÍCH ZAHRAD NA MORAVĚ ANEB „TOULAVÝ
AUTOBUS“. (3. - 5.10.2003)
ING. DANA KŘIVÁNKOVÁ, LIPKA - DŮM EKOLOGICKÉ VÝCHOVY BRNO...........9
PROMĚNA KLASICKÉ ŠKOLNÍ ZAHRADY NA ZAHRADU PŘÍRODNÍ
MIROSLAVA VAVRIKOVÁ A MGR. MILENA PLOCKOVÁ, ZŠ A MŠ BOLERADICE
..................................................................................................................................................11
AREÁL EKOLOGICKÉ VÝCHOVY „ČTYŘLÍSTEK“ VE 4. ZŠ JIČÍN JAKO
MÍSTO 5P - POHODY, POROZUMĚNÍ, PROŽITKU A POZNÁNÍ V PŘÍRODĚ
FRANTIŠEK KYNČL, UČITEL, KOORDINÁTOR ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVY V
ZŠ JIČÍN, ŽELEZNICKÁ 460..........................................................................................................14
ROZMARÝNEK......................................................................................................................19
PŘÍKLAD VYUŽITÍ ROSTLIN PŘI VÝUCE PRAKTICKÝCH ČINNOSTÍ
RADOSLAVA MÜLLEROVÁ, ZŠ SILŮVKY......................................................................21
PLACING ENVIRONMENTAL EDUCATION IN SLOVENIAN SCHOOLS
MAJDA NAJI, THE NATIONAL EDUCATION INSTITUTE, LJUBLJANA, SLOVENIA
..................................................................................................................................................23
THE NATURE SCHOOL OF THE GREATEST WISDOM
MAJDA NAJI, THE NATIONAL EDUCATION INSTITUTE, LJUBLJANA, SLOVENIA
..................................................................................................................................................24
EKOLOGICKÁ VÝCHOVA NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE V POHOŘELICÍCH
RNDR. JANA KOTOUNOVÁ, ZŠ POHOŘELICE................................................................26
„TÝDEN PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ŽIVOT“ – EKOLOGICKÝ PROJEKT PRO
1. ROČNÍKY
MGR. MARIE KUČEROVÁ, OA A SZDŠ BLANSKO........................................................28
PROJEKT GLOBÁLNÍ ROZVOJOVÉ VÝCHOVY VE SPOLEČNOSTI ČLOVĚK V
TÍSNI
ONDŘEJ PODUŠKA, PROJEKT VARIANTY, ČLOVĚK V TÍSNI, O.P.S..............................29
PŘEDSTAVENÍ PROJEKTU „VÝUKA PREVENCE HLAVNÍCH ZDRAVOTNÍCH
RIZIK NA ŠKOLÁCH“
IVA ŽALOUDÍKOVÁ, KATEDRA PSYCHOLOGIE, PDF MU V BRNĚ..........................33
1
TÍPNI TO ANEB DEN BEZ CIGARETY
ING. ALŽBĚTA GRÜNVALDOVÁ, ZŠ MODŘICE............................................................36
SEZNAM ÚČASTNÍKŮ.........................................................................................................38
2
ÚVOD
Projekt MRKEV v regionu (Metodika a Realizace Komplexní Ekologické Výchovy)
probíhá v krajích České republiky úspěšně už od roku 2001. V rámci tohoto projektu se
v krajích vytvářejí sítě základních a středních škol věnujících se ekologické výchově. Tyto
sítě umožňují a usnadňují vzájemná setkání a výměnu zkušeností pedagogických pracovníků
v oblasti ekologické výchovy a usnadňují přístup ke vzdělávacím nabídkám a informacím
ze strany krajských a celostátních institucí, které vytvářejí podmínky pro ekologickou
výchovu.
Součástí projektu je také setkání pedagogických pracovníků na tentokrát již 4. ročníku
Malé Regionální Konference o Ekologické Výchově, která se konala 3. a 4. listopadu 2003
v Brně v prostorách zasedacího sálu Krajského úřadu Jihomoravského kraje.
První den byl věnován pedagogům základních škol a hlavním tématem byly školní
zahrady, učebny v přírodě a úspěšné školní projekty. Tohoto dne se konference zúčastnilo
celkem 108 pedagogů, zástupců veřejné správy a nevládních organizací. Druhý den patřil
školám středním a k tématům předcházejícím bylo přidáno další, a to úspory energie na
školách. Druhý den se konference zúčastnilo celkem 56 účastníků. Příspěvky z obou dnů jsou
předmětem tohoto sborníku a přiloženého CD.
V obou dnech měli účastníci možnost si zakoupit metodické materiály, v předsálí si
prohlédnout panely s prezentací činnosti škol a středisek ekologické výchovy v kraji a
odpoledne se zúčastnit připravených dílen. Probíhalo také již tradiční losování metodických
pomůcek a publikací.
3.11. 2003 byli vylosováni:
Krabice jehličí – ZŠ Otnice
Puzzle Život a vývoj v lese – ZŠ Mikulov, ZŠ Nádražní – Vyškov, ZŠ Ořechov, ZŠ Silůvky, ZŠ Svitávka
Lesní čarování 1. – 3. díl, domino Les – CMeZŠ Lerchova - Brno, ZŠ Kobylí, ZŠ Lelekovice, ZŠ Zaječí, SZemŠ Znojmo
4.11. 2003 byli vylosováni:
Krabice ptáků zpěváků – Gymnázium TáborskáProjekt Wild a publikace Posviťme si na úspory – ZŠ Pozořice, Gymnázium Bystrc,
Gymnázium T.G.M. HustopečePřejeme všem vylosovaným školám, aby jim metodické materiály byly k užitku a
práce s nimi byla snadnější a radostnější. A v příštím roce aby konference byla neméně
zajímavá a inspirativní jako v letošním a účast přednášejících a účastníků opět hojná.
Brno, prosinec 20033
CO SI MŮŽEME SLIBOVAT OD ŠKOLNÍCH ZAHRAD?Prof. RNDr. Hana Librová, CSc., FSS MU v Brně
- můj referát nemá poučovat, nemám se školními zahradami učitelskou zkušenost.
Název referátu by měl mít otazník, předkládám otázky do diskuse.
Ráda bych naznačila zorný úhel sociologa, úhel, z něhož by snad bylo dobré SE PTÁT.
Když totiž nebereme věci jako předem samozřejmé, když dokážeme pochybovat, když si
klademe otázky, snadněji se vyhneme nemilým překvapením, úskalím, případně i
ztroskotáním.
- především: ŠKOLNÍ ZAHRADY JSOU MI SYMPATICKÉ, PŘEDSTAVUJI SI, ŽE JE
TO VÝBORNÁ A POTŘEBNÁ VĚC.
- Ale: proč vlastně chceme, aby školy měly zahrady? Není naše přání zakládat a mít školní
zahrady právě jen věcí našeho pocitu, sympatie? Tři základní otázky:
Co si vlastně od školních zahrad slibujeme?
V jakém vztahu jsou tato očekávání k ekologické výchově?
Mohou školní zahrady splnit naše očekávání?
Dříve než se budeme těmito otázkami konkrétněji zabývat, měli bychom si vyjasnit, jaký
typ zahrady si představujeme, když je řeč o školní zahradě:
Ovocný sad? Zelinářskou zahradu? Okrasnou zahradu? Nebo tzv. přirozenou zahradu?
A proč? To je téma na samostatné přemýšlení. Pro dnešek předpokládám, že klasická školní
zahrada je nejčastěji zelinářská (srv. Mgr. Vavriková a Mgr. Plocková z Boleradic). Proč?
Zelinářská zahrada pracuje s relativně krátkým časem, s relativně krátkým biorytmem. Dají
se v ní dobře pozorovat vegetační změny. Mrkev: Semínko, děložní lístky, pravé lístky, sílení
rostlin (jednocení), vytváření dužnatého kořene, sklizeň. Hrášek ještě rychleji, nadto
napínavá a rychlá reakce rostliny, snaha rostliny zachytit se úponkem na nějaké podpoře.
- Další otázky, které by se vynořily, např.: "Jaký je význam školních zahrad na venkově?",
nechám stranou...
Co si vlastně slibujeme od školních zahrad?
1. TĚLESNÝ POHYB ŽÁKŮ NA ZDRAVÉM VZDUCHU
2. VÝCHOVU K HODNOTNÉMU TRÁVENÍ VOLNÉHO ČASU
4
3. PŘÍPRAVU K URČITÉMU STUPNI SAMOZÁSOBITELSTVÍ
4. POCHOPENÍ NAŠÍ FYZICKÉ ZÁVISLOSTI NA PŘÍRODĚ A PODNÍCENÍ ÚCTY
K PŘÍRODNÍMU DĚNÍ
5. OSVOJENÍ SPOLUPRÁCE S PŘÍRODOU, PŘIJETÍ MEZÍ V JEJÍM OVLÁDÁNÍ
Jak souvisí to, co očekáváme od školních zahrad, s ekologickou výchovou?
Ad 1/ Jakási tělesná výchova bez nářadí-mučidel a bez měření atletických výkonů.
Ekologická výchova má svou stránku psychologickou a sociální. Usiluje o
nedeformované vztahy mezi lidmi. Zde nejsou vyřazováni ti tělesně méně výkonní. Na
záhonech se spolupracuje, nesoutěží (opravdu?).
Ad 2/ Zahradničení je zajímavá a hodnotná volnočasová činnost. Pokud bychom mohli
čekat, že školní zahrady budou inspirovat k této činnosti v budoucnu (případně ve
spolupráci s rodiči už nyní): Pro toho, kdo nachází v péči o zahradu potěšení, je
sobotní návštěva hypermarketu nuda a otrava. Prostě: dobře pochopené a prožité
zahradničení odvádí od konzumu (někdy i naopak).
Ad 3/ Práce ve školní zahradě může mít za cíl klasický cíl zahradničení: Vypěstovat vlastní
zeleninu, případně ovoce. Jde-li o ekologicky orientovanou práci na zahradě, pak
zdravou zeleninu. Tedy bez použití chemických technologií.
Z ekologického hlediska nejde jenom o to: Samozásobitelství nepodporuje ekologicky
škodlivou dálkovou dopravu a velkokapacitní průmyslové zelinářství (ovocnářství).
Ad 4/ Dnešní ekologické problémy nejsou záměrem lidské společnosti. Za vznik
ekologických problémů může často naše nevědomost. Lidé si často nejsou vědomi své
závislosti na přírodě. Nakupují potraviny s ležérní samozřejmostí. Kdo z lidí
nakupujících v městském obchodě pomyslí nebo jen si umí představit dlouhou a často
nesnadnou cestu od zasetí semene po rohlík (případně po plátek šunky? – je dobré mít
na zahradě i zvířata, králíky, slepice – Rozmarýnek).? Díky práci na zahradě si lze
udělat představu o naší závislosti na přírodě a získat úctu k přírodnímu dění. Např.:
Význam vody v zahradě – pochopení naší závislosti na tomto zdroji (Rozmarýnek)
Zázrak fotosystézy – naše existenční závislost na zelených rostlinách
Zázrak vzniku života ze semene – naklíčený hrách, fazole....
Ad 5/ Tento bod představuje náročnější stupeň vztahu k ekologické výchově. Často může být
v přímém rozporu s bodem 3. Pokud zahrádkáři jde o co největší sklizeň, má dnes
k dispozici širokou nabídku chemických prostředků - umělá hnojiva, pesticidy
(insekticidy, herbicidy, fungicidy.). 5
Vyjádřila jsem přesvědčení, že na školních zahradách tomu tak není. Že se tam děti učí
pěstovat zeleninu, která neškodí lidskému zdraví.
Nejde však jenom o naše zdraví! Z hlediska ekologické výchovy jde především o
dopady, jaké má chemizované zahradničení pro okolní přírodu - srv. boj proti
mravencům, proti hmyzu všeho druhu, proti slimákům, motýlům. Významné jsou
důsledky pro další organismy, např. pro ptáky – toxické a cizorodé látky se k nim
dostávají prostřednictvím potravních řetězců.
A nejde jenom o chemizaci. Do BOJE S PŘÍRODOU patří i to, co nás běžně
nenapadne: snahy o „vyrovnané záhonky“ (planační instinkt), „záhonky bez plevelů“,
módu nízce střižených trávníků, o „pořádek na zahradě“ (jeden z důvodu vymírání
vrabců).
I to může být úkolem školních zahrad: upozornit děti, že praktiky, které vidí třeba
u rodičů na domácí zahradě, nejsou pro přírodu žádoucí.
Změna taktiky z BOJE NA SPOLUPRÁCI s přírodou je mimořádně důležitá, ale i
obtížná: Snaha o maximální produkci, o vyloučení konkurenčních rostlin a živočichů
je od pradávna vlastním principem zemědělství a zahradničení. Tyto snahy jsou v nás
hluboce zakořeněny už od neolitu. Člověk-zemědělec po generace bojoval s dotírající
„divočinou“, „neřádstvem“, snažil se ohradit si svůj prostor, chráněný před divokými
zvířaty „ZA-HRADA“ a uspořádat jej ne-přírodně, geometricky. Bojoval všemi
dostupnými prostředky, dnes má tu chemii.
Chovat se na zahradě ekologicky příznivě znamená nebojovat s přírodou za každou
cenu, ale připustit, aby na pozemku žily i rostliny, které nejsou cílovou plodinou ===)
„doprovodné rostliny“, „spolupráce s plevely“ (Kovář). Většinou to skutečně znamená
snížení výnosu, ale ne vždy (jak se ví i na Rozmarýnku). V některých fázích růstu
(Kovář).
Citlivě a s ekologickými informacemi spravovaná zahrada znamená v pusté městské
krajině nebo v krajině poznamenané průmyslovým zemědělstvím významné útočiště
biologických druhů, druhové pestrosti
Je to, co očekáváme od školních zahrad, prakticky splnitelné?
Ad 1/ Je práce na školním pozemku skutečně zdravá? Motyka a shrbený zemědělec
(Millet) ... Asi je.
Ad 2/ Chce se říci, práce na zahradě je jistě pěkná a ušlechtilá volnočasová aktivita. Pokud
tedy nevede k nepřiměřené soutěživosti, sousedské závisti a k hamižnosti.
(Nesoutěžíme zbytečně? Kdy soutěžit?). 6
Ale je tu jedna významnější pochybnost: Může však práce na zahradě bavit dnešní
děti, přivyklé věnovat se ve volném čase počítačovým hrám, napínavým televizním
seriálům, vydaným napospas internetovým atrakcím? Není rozhodnutí zavést žáky na
školní pozemek a rozdat jim zahradnické nářadí, pošetilý čin? Na to nejlépe odpoví
učitelé sami.
Řekla bych, že čím je zde naše úsilí obtížnější, o to je potřebnější.
Ad 3/ Stačí vůbec rozsah hodin a účinnost práce k tomu, aby se městští žáci naučili pěstovat
zeleninu?
- běžný obraz: 20 lidí na jednom záhoně.
- jak je to s dělbou práce? Do jaké míry je možná, aniž by byl popřen výchovný
smysl práce na zahradě?
- nedostatek kontinuity – zahradník je na pozemku každý den, věnuje mu
každodenní pozornost, žáci 1x týdně.
- diskrepance mezi vegetační dobou a uspořádáním školního roku: výsev a začátek
růstu / prázdniny / vrchol vegetace a sklizeň – navazují hodiny? Co se s tím dá
dělat? Dá se to vymyslet?
- co s produkty? V domácnosti nadúrodu konzervujeme; nezůstane úroda o
prázdninách ležet nezužitkovaná na záhonech? Jenom někdy se podaří plody do
prázdnin sklidit a vychutnat: např. hrášek, jahody. Ale jinak?
Ad 4/ Opět: Stačí dětem v dnešní generaci, zvyklým na silné dojmy, pohled na klíčící hrách
nebo fazole k tomu, aby žasly nad důmyslem životních procesů? (viz bod 2).
- Citlivý mladý člověk/dítě si tento náhled na přírodu osvojí po určité době
pozorování a kontaktu s přírodou sám (pokud se zdaří bod 3.). Přesvědčovat na
školní zahradě žáky o důvtipu a nenapodobitelnosti přírodního dění asi nemá
valného významu. Pokud se k tomu učitel odhodlá, vyžaduje to od něj nejen
nadšení, ale i nevtíravý projev, jemné vedení, vybalancovanou míru racionality a
citovosti.
Ad 5/ Snaha o spolupráci s přírodou vedla k oblibě tzv. přirozených („polodivokých“)
zahrad, v nichž se s přírodou nebojuje, ale přírodě se nechává v různé míře volná ruka
(Gilles Clement) . Tráva se kosí 1-2x do roka, keře 4 roky, nechá se volná ruka
sukcesi, náletu rostlin z okolí zahrady... Už ne pravidelně stříhané živé ploty, ostříhané
odkvetlé byliny, slovem „pořádek“ (na ten doplácejí např. vrabci).. Likvidace
mokřadů – snaha o odvodňování..... TO SE JISTĚ DÁ NA ŠKOLNÍCH
ZAHRADÁCH REALIZOVAT (Rozmarýnek), ALE!!:
7
- Snadno se přírodě ustupuje, když nám nejde o produkci. K tomu, aby člověk
ustoupil přírodě, stačí, když je pohodlný či líný. Hůře se ochota ustoupit přírodě
snoubí se snahou na ní něco vypěstovat. Proto nebývají přirozené zahrady většinou
zelinářské (Rozmarýnek). Ale teprve užitková zahrada, ochota oželet nějakou
kedlubnu a mrkev, je opravdovým prubířským kamenem naší ekologické etiky,
toho, zda jsme připraveni s přírodou spolupracovat.
- Lze vůbec tento komplikovanější model vztahu k přírodě nastavit ve školních
zahradách? Kolegyně Mgr. Vavriková a Mgr Plocková budou referovat o proměně
klasické zahrady na zahradu přírodní. Ale tážu se: Zůstává ale tato zahrada
zelinářská? (V diskusi odpověď „ano“. To je výborné, ale pak se nabízí další
otázka, zda zelinářská zahrada zůstala vedle přírodní, nebo zda se podařilo
zpřírodnit ji samotnou?! Teprve tento druhý případ splňuje totiž v plné míře cíl
uvedený v tomto 5. bodě našeho rozboru.)
- Nemám zde příliš velké nároky? Neměli bychom v zahradách základních škol
zůstat na úrovni 3. a 4. bodu a bod 5. ponechat dalšímu odbornému a etickému
růstu?
- Je zde jedno nebezpečí: Pokud se tak rozhodneme a na bod 5. rezignujeme,
upevňujeme v mladých lidech postoj, který známe ze zahrádkářských kolonií: BOJ
S PŘÍRODOU na život a na smrt o úrodu za každou cenu. Až děti vyrostou,
přiřadí se k samozásobitelům, kteří na zahradách urputně bojují s „plevely“,
s krtky a mravenci. Závidí kosům každou třešni, dřepčíky likvidují kvůli menšímu
výnosu ředkviček. Takový postoj jistě není výchovným záměrem školních zahrad,
pokud v něm tedy jde o ekologickou výchovu.
8
MAPOVÁNÍ ŠKOLNÍCH ZAHRAD NA MORAVĚ ANEB
„TOULAVÝ AUTOBUS“. (3. - 5.10.2003)
Ing. Dana Křivánková, Lipka - Dům ekologické výchovy Brno
Akce byla pořádána střediskem Chaloupky, Rezekvítkem a Lipkou DEV Brno za
podpory MŠMT a MŽP. Každá zahrada, kterou navštívilo 35 učitelů pěstitelství, přírodopisu a
dalších aprobací z celé republiky, byla jiná, měla odlišnou atmosféru, ale z každé sálala skrytá
energie, která do ní byla vložena nesčetnými hodinami pracovního úsilí učitelů pěstitelství a
všech zúčastněných žáků.
Zahrada školy V Sadech v Havlíčkově Brodě je jako barevná paleta květů mezi
hradbami. Dílo vzniklé na bývalém smetišti mezi hradbami historického městského opevnění
pod vedením Jarmily Bezouškové. Jako učebna v přírodě je zde využívána jedna ze
zachovalých hradebních bašt. Bohužel tato školní zahrada trpí častými návštěvami
z vedlejšího sídliště.
ZŠ Havlíčkova Borová má zahradu s poezií, vyvzdorovanou mezi parcelami obce
jako podle Karla Havlíčka Borovského. Provázel nás po ní pan ředitel Otto Hájek. Projekt se
jmenuje Akord.
SZeŠ Humpolec předává tradice českého zemědělství pod vedením ředitele
Miroslava Červeného. Zahrada malých uspořádaných políček zemědělských plodin
orámovaná bohatým sortimentem trvalek a dřevin stojí za návštěvu! V budově na nás dýchla
stoletá historie i z překrásně malovaných kronik.
ZŠ Hálkova v Humpolci má školní zahradu nevelkých rozměrů mezi křídly budovy a
velkým hřištěm, ale najdete na ní úplně vše od vytápěného skleníku, přes pařníky, záhony
trvalek, léčivek, sortiment vrb a energeticky perspektivních rostlin na biomasu až po
květnatou louku místo anglického trávníku. Pod vedením paní učitelky Jany Kutišové si děti
finanční prostředky na nákup semen a ostatních věcí pro zahradu vydělávají prodejem
řezaných květin a asparágusu městskému zahradnictví, na jaře pak prodejem nadprodukce
zeleninové a květinové sadby.
Školní zahrada ZŠ Horka – Domky na Václavském náměstí v Třebíči vstává
z popela. Zástupce ředitele pan Zdeněk Čurda nám ukázal, jak je těžké obnovit zdevastovanou
zahradu a vytvořit přírodní učebnu pro potřeby školy. Z původní chlouby celookresního
formátu zbyl pouze včelín a staré ovocné stromy. Po mnoha hodinách usilovné práce, zejména
9
žáků 9. ročníku, se podařilo pozemek vyčistit od náletových křovin, nepořádku v nich,
natažení nového plotu a dokonce vybudování základu dvou učeben v přírodě. Každá je svými
rozměry přizpůsobena pro daný stupeň ZŠ. Při fyzicky náročné rekonstrukci se nezapomíná
ani na tvořivou činnost dětí a estetiku.
Školní zahrada ZŠ kpt. Jaroše v Třebíči buduje zahradu již 17 let pod vedením
Ing. Ivany Nováčkové. Je to oáza klidu a zeleně uprostřed sídliště Hájek. Zde je jako učebna
v přírodě využívána porostlá pergola před nářaďovnou, kde i popisy jednotlivých druhů
nářadí jsou cizojazyčné. Skleník slouží k množení bylin i dřevin, zahrada je malým arboretem
s obrovskou rozmanitostí druhů i kultivarů. Poměrně velká část plochy je věnována produkci
zeleniny a tyto výpěstky jsou odměnou prázdninovým brigádníkům.
ZŠ Letní pole ve Vyškově se již vydalo na cestu za přírodní zahradou. Paní učitelka
Hana Ludvíková s podporou vedení školy postupně buduje v areálu jezírko, altán, který pojme
celou třídu, bylinkovou spirálu velkorysých rozměrů, voliéru pro ptactvo, solární kolektory,
meteorologickou stanici a připravují naučné stezky.
A kdo nebyl v Babicích u Uherského Hradiště, neuvěří! Spolupráce celé obce v čele
se starostou, ředitelem školy panem Petrželkou a Ing. Danuší Kloudovou přinesla neskutečné
výsledky. Zde si váží učitelů i jejich práce a obci i obyvatelům Babic se vše vrací vzděláním a
hlavně výchovou mládeže i vztahem dospělých ke svému bydlišti. Přírodní jezírko vzniklo
na trvale podmáčeném místě s vysokou spodní vodou, drobná dřevostavba slouží jak
k úschově nářadí, tak i jako zastřešená učebna při nepříznivém počasí.
ZŠ Osvětimany vedená ředitelkou školy paní Kordulovou disponuje nádhernou
zemitou zahradou s překrásnou a útulnou školou. Ovšem nic nevzniklo náhodou, práce dnešní
navazuje na práci předchůdců, ctí se zde krajina i historie. Zahrada je stará více než padesát
let a má svou nenapodobitelnou atmosféru. V různých zákoutích jsou umístěny překvapivé a
inspirující prvky jako jsou např. sbírka ptačích budek tzv. „budkovník“ nebo kamenný snos
s ukázkami hornin a nerostů z nejbližšího okolí obce, ještěrkovník, jezírko s vodníkem,
skleník a samozřejmě záhony se zeleninou, léčivými rostlinami a květinami.
ZŠ Svážná Brno je sídlištní škola, kde se praktickým činnostem věnuje zástupce
ředitele Stanislav Urban. Není nic lepšího pro žáky v krásném a kultivovaném prostředí
dendrologické stezky a geologických sbírek jižní Moravy získávat s humorem dovednosti a
přírodovědné znalosti. Každá maličkost zdejší zahrady skrývá hodiny úmorné práce.
PdF MU Brno, zahrada Kejbaly je nabitá informacemi pro budoucí učitele nejenom
pěstitelství. Zde platí „mít oči otevřené a chtít se v tomto oboru vzdělávat“. Sbírkami nás
provedla paní Dana Křivánková.
10
Rozmarýnek na Rozmarýnové ulici v Brně- Jundrově nabídl prohlídku
permakulturního areálu s výkladem Čestmíra Holuši. Jsou zde mimo jiné ke shlédnutí
nebývalé technologie zahradních staveb, přírodní jezírka, drenážní příkopy, záhony různých
tvarů a výšek.
Vrcholem pro všechny zúčastněné byla návštěva arboreta Mendelovy zemědělské a
lesnické univerzity v Brně. Je to opravdu klenot, který stojí za shlédnutí i laikům.
PROMĚNA KLASICKÉ ŠKOLNÍ ZAHRADY NA ZAHRADU
PŘÍRODNÍ
Miroslava Vavriková a Mgr. Milena Plocková, ZŠ a MŠ Boleradice
Obec Boleradice se rozkládá v regionu hanáckého Slovácka, v údolí potoka Harasky.
Je obklopena listnatými lesy s několika druhy chráněných rostlin a hmyzu. V horní části obce
je nevelký rybník, okolí obce tvoří zejména zemědělské plochy – pole, sady a vinohrady.
Nadmořská výška je 206 m. Hnědozemě, hnědé a sprašové půdy určili zdejším obyvatelům již
v minulosti zemědělství jako hlavní zdroj obživy. I dnes má většina obyvatel své zahrady a
jedna nevelká patří zdejší základní škole.
V roce 1999 řešila boleradická škola problém, co se zahradou dál – stav nevyhovoval
učitelům ani žákům, pozemek byl klasicky dělený na políčka s jednou kulturou, přes
prázdniny zahrada zarůstala plevelem a ani voda k zalévání nebyla v dosahu.
Na podzim roku 2000 navštívila paní vychovatelka Vavriková 1. M.R.K.E.V., kde se
nadchla pro myšlenku PERMAKULTURY. Po získání dalších poznatků na školení
Rozmarýnku byl vypracován projekt „ Zahrada s permakulturními prvky“, který podpořili
jak kolegové a vedení školy, tak i Obecní úřad Boleradice, který navíc schválil jeho finanční
podporu. „ Permakultura původně začínala jako trvalé zemědělství, postupně je však chápána
jako trvalá kultura.“( Whitefield) Prosazuje požadavek stát se aktivním prvkem řešení
celosvětového ozdravení životního prostředí a nezůstávat jen pasivní součástí problému.
S tímto požadavkem jsme v Boleradicích přistoupili k budování zahrady a hlavně k budování
vztahu dětí k ní. Proto v naší činnosti lze sledovat dva proudy aktivit, které by měly u dětí
v závěru vést k přijetí takových hodnot, jako je tolerance k přírodě i ke kamarádům,
spolupráce, zodpovědné chování, spolurozhodování a hledání šetrných řešení.
11
Jedná se tedy o :
1. Praktické činnosti na zahradě, její budování spojené s pozorováním přírodních dějů, a
to nejen v době školního vyučování, ale i v rámci kroužku ekologické výchovy a
v dalším čase, který si děti udělaly.
2. Aktivity využívané při výuce prvouky, přírodovědy, pracovních činností, při kterých
se žáci učí jednak přírodovědná fakta, získávají poznatky o zdravém životním stylu a
jednak postupně přijímají zodpovědnost za sebe, své zdraví i své chování k přírodě a
tím i sobě navzájem.
Budování zahrady na školním pozemku v Boleradicích
Zásluhou pečlivé fotodokumentace (paní Vavriková) byla přeměna školní zahrady
zaznamenána v jednotlivých krocích, které byly na konferenci předloženy jak formou
nástěnky, tak formou prezentace. Pro potřeby jiných škol jsme připraveni poskytnout
podrobnější rozpis prací, než je na tomto místě ve stručnosti uveden:
podzim 2000 – podání projektu, školení na jaře 2001
jaro 2001 – úprava terénu, vybudování rybníčku, 5 kruhových záhonů a
jednoho záhonu ve tvaru podkovy
podzim 2001 – výsadby ovocných keřů
jaro 2002 – terénní úpravy rybníčku, okrasné traviny, rozlišení záhonů – léčivé
byliny, užitkové záhony, okrasné záhony
podzim 2002 – budování skalky z betonových tvárnic, dokončení kompostiště
jaro 2003 – osázení skalky a korýtek, stavba laťkového plotu
podzim 2003 – výsadby okrasných a popínavých keřů, oprava rybníčku
Do budoucna je v plánu:
pro rok 2004 výstavba altánku, sloužícího dětským hrám a odpočinku
instalace několika laviček
zhotovení tzv. „psí boudy“ z popínavých keřů
Aktivity, spojené s budováním zahrady:
Žáky i ostatní personál školy se podařilo zapojit do pravidelného třídění
odpadů: papír, PET láhve, bioodpad na kompost
Jen v minulém školním roce proběhly dny a týdny zdravého životního stylu
pod vedením vychovatelek Z. Němcové a M. Vavrikové (příprava
zeleninových pokrmů, výrobky z vlastních výpěstků, besedy s lékařkou), 12
tělovýchovné akce, organizované panem učitelem Kabelou, budování
stravovacích návyků a projekt Etické výchovy, připravený paní učitelkou
Plockovou a mnohé národopisné aktivity, vedoucí k upevnění vztahu dětí
k obci a regionu
Pro ostatní školy, které uvažují o obnově školní zahrady, přidáváme informace o tom,
z jakých zdrojů se nám daří obnovu školní zahrady financovat:
Obecní úřad poskytl z rozpočtu ……….16.000 Kč
+ materiál z bouraček
+ uvolnění „civilkářů“
Škola investovala peníze, které získala:
o sběrem PET lahví, papíru, bylin
o prodejem dětských výrobků na jarmarku
o „koledou“ na masopustu
Závěrem
Práce na školní zahradě samozřejmě nikdy nekončí. My jsme Vám ukázali, že je
možné vykročit novou cestou, pokud se podaří najít lidi, kteří v tuto cestu věří. Je potřeba
přesvědčit nejen vedení školy a obce, ale zejména děti o tom, že dělají práci užitečnou,
zábavnou a především pro sebe. Jakmile děti přijmout školní zahradu za vlastní, je pro ně
místem, o které se samy starají a kam chodí rády i o prázdninách.
V Boleradicích se nám to, myslím, podařilo.
13
AREÁL EKOLOGICKÉ VÝCHOVY „ČTYŘLÍSTEK“ VE 4.
ZŠ JIČÍN JAKO MÍSTO 5P - POHODY, POROZUMĚNÍ,
PROŽITKU A POZNÁNÍ V PŘÍRODĚ
František Kynčl, učitel, koordinátor environmentální výchovy v ZŠ Jičín,
Železnická 460
Základní škola Jičín, Železnická 460 se nachází blízko historického středu města.
Tvoří ji soubor pěti panelových budov, otevřena byla v roce 1976. Od ledna 1993 je školou
s právní subjektivitou. Ve 26 třídách se učí 642 žáků, působí zde 40 pedagogických
pracovníků.
Již několik let je zařazena do celostátní sítě ekologicky orientovaných škol.
Vyučujeme přírodopis s výrazným ekologickým zaměřením (dr. D. Kvasničková a kol.).
Žákům 7., 8. a 9. ročníku nabízíme mezi povinně volitelnými předměty také ekologii.
Obvykle se přihlásí kolem 80 zájemců, kteří jsou rozděleni do pěti skupin. Výuka probíhá
zpravidla odpoledne dvě vyučovací hodiny za 14 dní s možností spojování do bloků. Část
hodin je odučena koncem školního roku na vícedenních exkurzích do zajímavých míst ve
spolupráci se středisky ekologické výchovy. Většina činností i během roku je zaměřena
prakticky a podle počasí probíhá pokud možno venku.
Od roku 1995 postupně vytváříme na rozsáhlém a původně málo využívaném
pozemku školy areál ekologické výchovy. Vžil se pro něho název „ČTYŘLÍSTEK“ jednak
proto, že ve městě jsme 4. ZŠ neboli „ČTYŘKA“, a dále pro všeobecně známou symboliku
čtyřlístku. Ekoareál nemá tedy sloužit jen k poznávání přírody. Měl by být především místem
k vytváření pěkného vztahu k přírodě. Měl by být také místem lepšího vzájemného poznání
spolužáků, učitelů a v neposlední řadě sebe sama.
Inspirací k jeho vzniku byl ekoareál PALETA při Ekocentru v Pardubicích. Stejně
nezištně jako tam oni poskytli rady a nápady nám, předáváme všem zájemcům náměty pro
vznik podobných zařízení. Od samého začátku je využíván k exkurzím žáků jiných škol všech
stupňů. Každý druhý rok se zde setkávají učitelé okresu Jičín na ekologickém inspiromatu.
Zavítali sem účastníci celostátního setkání učitelů ekologicky orientovaných škol, které se
konalo v roce 1999 v Českém ráji. Uskutečnila se zde první regionální ekologická konference
KAPRADÍ 2000, organizovaná Střediskem ekologické výchovy a etiky Rýchory v Horním
Maršově. Do programu dalšího vzdělávání učitelů se ho připravuje zařadit Pedagogické
centrum v Hradci Králové. Po přizpůsobení místním podmínkám může být každému zájemci
14
návodem k poněkud netradiční přeměně školních zahrad na místo využitelné k rozvoji vztahu
žáků k životnímu prostředí.
V areálu ekologické výchovy “ČTYŘLÍSTEK“ je k dispozici :
* METEOROLOGICKÁ STANICE s profesionálním vybavením, na které od 1.10.1995
provádíme každodenní měření v rámci mezinárodního projektu THE GLOBE PROGRAM a
údaje zasíláme po Internetu do Washingtonu. Stanici nyní využil Český hydrometeorologický
ústav v Hradci Králové, vybavil ji moderním automatickým zařízením a od 16.10.2002
zahájila nepřetržitý provoz.
* KRYTÁ PERGOLA s dřevěným zahradním nábytkem jako učebna o přírodě v přírodě
využitelná ve výtvarných a mimoškolních aktivitách.
*OHNIŠTĚ s kládovými lavičkami a možností posezení a uvaření bylinkových čajů v
tábornickém kotlíku z bylin natrhaných přímo v ekoareálu.
*ZDROJ PITNÉ VODY postavený jako jednoduchá stavba ze žulových kostek se
zapuštěným kovovým umyvadlem a kohoutkem s pitnou vodou pro nezbytnou hygienu i
osvěžení.
*BAZÉN - dříve okrasný s fontánou, ale pro náročnost provozu nevyužívaný, nyní díky vodě
z obnovených studní využitelný v teplém období roku jako brouzdaliště.
*STUDNY zasypané při výstavbě školy, nyní obnovené, při čištění nalezené zajímavé
předměty vystaveny (dřevěné potrubí, původní pískovcové bloky), voda dobré kvality
využívána jako zdroj vody pro jezírko, bazén a na zalévání vysazených rostlin.
*STROM PAMĚTNÍK - část mohutného kmene se zvýrazněnými letokruhy a označenými
historickými událostmi 20. století, jichž byl strom za svého života svědkem.
*VÝZNAMNÉ STROMY zasazené na paměť budoucím generacím: Strom republiky
(28.10.1998), Stromy milénia (22.10.2000), Lípa slovinsko-českého přátelství zasazená
slovinským velvyslancem.
*JEZÍRKO s přilehlým mokřadem a vysazenými rostlinami jako ukázka vodního
ekosystému přitahuje rovněž četné živočichy. Podklad tvoří nepropustná folie pokračující i
pod bahenní částí a vytvářející také základ umělého potůčku, který přivádí srážkovou vodu ze
střechy pergoly nebo vodu ze studní.
*PALISÁDOVÁ STĚNA jako optické odclonění s popínavými rostlinami a možností
posezení na kládových lavičkách.
*HŘBITOV ODPADKÚ jako symbolické místo, kde je na stylizovaných náhrobních
kamenech uvedeno, jak dlouho v přírodě trvá, než se odpadky rozloží na malé části.
*KOMPOST - velkoobjemový dvoukomorový klasický kompost, hrany z U-profilů, stěny
sestavitelné z odpadních dřevěných krajinek, ukázka využití organického odpadu.15
*KOMPOSTÉRY - plastové nádoby na rychlejší zrání kompostu, vhodné do menších zahrad
i z estetických důvodů.
*CESTY Z DŘEVĚNÉ ŠTĚPKY tvoří soustavu pěšin po celém ekoareálu, jsou z drceného
dřeva, které se velmi osvědčilo jednak pro přírodní vzhled, jednak pro příjemnou chůzi i běh
po měkkém podkladu, kdy i po dešti zůstane obuv čistá, a v neposlední řadě jde i o využití
odpadu z průklestu stromů, který zatím velice často končí na skládce.
*NAUČNÁ STEZKA na tabulích z odpadních dřevěných krajinek, které jsme umístili na
nevzhlednou plechovou protihlukovou bariéru a na kterých přinášíme informace o ochraně
přírody, o střediscích ekologické výchovy, o projektech, kterých se účastníme, představujeme
různé typy hnízdních budek a například také firmy, které sponzorovaly naše ekoakce.
*HNÍZDNÍ BUDKY rozmístěné po celém ekoareálu a v okolí školy v počtu 30 kusů v pěti
typech, uvažujeme o budkách pro čmeláky a netopýry.
*KRMÍTKA pro zimní přikrmování a pozorování ptáků včetně informací kdy, jak a čím
přikrmovat i čím může tato činnost ptákům škodit.
*SILUETY DRAVCŮ ze samolepící folie na velkých prosklených plochách, které skutečně
i v naší škole působí jako ekologické pasti.
*SKLEP - náhodně objevený a vyčištěný klenutý pískovcový sklep bývalého jezuitského
dvora v rohu s pramínkem vody slouží i jako ukázka toho, že každé místo má svoji historii.
*VERTIKÁLNÍ STAV pro práci s přírodními materiály podle publikace Kouzlo
zapomenutého - zatím v nedokončené podobě
*BOTANICKÁ SBÍRKA více než 350 druhů bylin a 150 druhů a kultivarů dřevin
získaných spoluprací s firmami PLANTA NATURALIS Markvartice a Školky HORTENA
Soudná a vysazených v ekoareálu a v okolí školy.
*ZÁHON MÉNĚ ZNÁMÝCH PLODIN A LÉČIVÝCH ROSTLIN umožňuje poznat
druhy, které jsou málo známé v nezpracovaném stavu (len, sója, čočka, proso, lékořice, pro
městské děti i základní druhy obilí), nabízí se i vnímání přírody všemi smysly v případě
koření a aromatických i léčivých rostlin s možností jejich sběru pro uvaření bylinkových čajů.
*ŠKOLNÍ SAD, ve kterém jsme kromě tradičních druhů vysadili i ty méně známé, často
s vysokým obsahem cenných látek (temnoplodec, rakytník, moruše, sladkoplodý jeřáb,
aktinidie).
*VINICE s ukázkou tradičního jednoduchého způsobu pěstování révy tzv. „na hlavu“.
*MNOŽÁRNA pro vlastní výpěstky, získané výsevem nebo množením dřevitými i
bylinnými řízky.
16
*KERAMICKÉ JMENOVKY K ROSTLINÁM, které si vyrábějí sami žáci, umožní jim
práci s přírodním materiálem, který pěkně vypadá v terénu, a hlavně jiný způsob se nám zatím
neosvědčil buď pro nízkou trvanlivost nebo pro příliš vysokou finanční náročnost.
*FOTOVOLTAICKÝ ČLÁNEK 100 W získaný z projektu „Slunce do škol“ jako ukázka
využití sluneční energie a její přímé přeměny na energii elektrickou, včetně demonstračního
panelu ve vestibulu školy, na kterém jsou na displeji uváděny okamžité hodnoty.
*SLUNEČNÍ HODINY na stěně pod fotovoltaickým článkem vzniknou z keramických
číslic, vyrobených podle návrhů žáků.
*TŘÍDĚNÝ SBĚR ODPADU - papíru, plastů a hliníku ve všech třídách do proutěných
košů, za školu do oddělených kontejnerů na základě česko-německého projektu Škola pro
udržitelný život.
*UČEBNA EKOLOGIE vzniklá svépomocí ze skladu, kde se scházíme, zpracováváme
data, jsou zde umístěné přístroje, počítač, metodické materiály, odborná literatura.
*NÁSTĚNKA na chodbě školy o výsledcích měření, o připravovaných akcích, rozdělení
služeb atd.
*KRONIKA s fotodokumentací aktivit, s ohlasy v tisku, k prezentaci činnosti.
Jako náměty pro práci ve volitelném předmětu EKOLOGIE mohou sloužit tyto naše
aktivity:
*Využití chráněných území v okolí Jičína k výletům a vycházkám
(Veliš, Zebín, Libosad, Prachovské skály, údolí Plakánku, naučné stezky na Turnovsku aj.)
*Návštěvy míst "užité ekologie
(vodárna a ČOV v Jičíně, třídírna odpadů v Nové Pace, firma Planta naturalis
v Markvarticích, Klenotnice drahých kamenů v Nové Pace, expozice Kámen a život ve
Vrchlabí, ZOO-safari ve Dvoře Králové - pořady pro děti, ekologická biofarma SOSNA
v Krkonoších)
*Besedy s odborníky
(Okresní muzeum a galerie v Jičíně - ochrana přírody,archeologie, Lesy ČR, Správa CHKO
Český ráj a Muzeum Českého ráje, Správa KRNAP ve Vrchlabí, ČHMÚ v Praze-
Komořanech)
*Využití simulačních her pro rozvoj poznatků o problémech životního prostředí a pro
rozvoj komunikativních dovedností ve skupině
(Domorodá vesnice, Stavba dálnice, BEO-živá planeta, Fish Banks- čerpání mořských zdrojů,
Studánky živé vody, Hašení požáru ropných vrtů, Neviditelné ruka trhu, Vývoj krajiny aj.)
*Náměty pro diskusní pořady - konfrontace názorů ve skupině17
(Globální problémy lidstva podle veřejného mínění, podle závažnosti, podle náročnosti řešení,
Centra světových genetických pokladů - Al Gore : "Země na misce vah", Práva zvířat,
Agenda 21, Tykadla do budoucnosti, Zákon na ochranu zvířat proti týrání, Předpisy CITES,
Udržitelný rozvoj, Zvířata nad propastí (a v ní) atd.)
*Vnímání přírody všemi smysly
(Najdi svůj strom, Hmatky, Koktejl vůní, Bestiář, Paletky barev, Čtyři ruce spolupráce, Ptačí
zvuky)
*Celoškolní akce
(sběr papíru na pomoc povodní poškozené škole v Třeboni 6000 kg - 10600,- Kč, sběr kaštanů
a žaludů na přikrmování zvěře v KRNAP, akce ke Dni Země)
*Spolupráce se středními školami - profesní orientace žáků
(SZaŠ Kopidlno - prohlídka parku, skleníku, aranžování rostlin, SOU lesnické Lomnice nad
Popelkou)
*Spolupráce s Občanským sdružením LODŽIE
(brigády v parku Libosad a při obnově poustevny, průkazy pro stromy v parku s keltským
kalendářem)
*Spolupráce s Nadací festivalu Jičín-město pohádky
(výsadby stromů, keřů a bylin v Cipískově lesíku Řáholečku)
*Příspěvky do sdělovacích prostředků
(Noviny Jičínska pravidelná meteorologická rubrika a přehledy počasí, Český rozhlas Praha -
nominace žáka na udělení ocenění Zlatý oříšek, Český rozhlas Hradec Králové)
*Práce s přírodními materiály
(výrobky ze včelího vosku, keramické hlíny, vazby květin, výroba ručního papíru)
* Účast v projektech sdružení TEREZA Praha
(Ozón, Kyselé deště, Lišejníky, GLOBE, Všeho s mírou, Kde končí Evropa, Ostrova a
křižovatky, Energie)
*Účast v mezinárodních projektech
(česko-nizozemský projekt TULIPÁN, česko-německý projek ŠKOLA PRO UDRŽITELNÝ
ŽIVOT)
*Každoroční konání závěrečných vícedenních ekologických exkurzí
(KSEV na Rýchorské boudě, Tereza Praha, SOF AOP Pavlov, SEVER Horní Maršov)
*Spolupráce se ZO ČSOP Křižánky
(oplocování semenáčků jedle bělokoré, brigáda při akci Ukliďme svět)
18
Škola prezentuje pravidelně svoji činnost na okresním Inspiromatu ekologické
výchovy, který se koná střídavě na naší škole a v 1. ZŠ v Nové Pace, na regionální konferenci
KAPRADÍ, na každoročním setkání ekologicky orientovaných škol a na Národní přehlídce
těchto škol na PdF UK v Praze.
Uvedenými aktivitami bychom chtěli přispět k dalšímu rozvoji vhodného vztahu lidí
k prostředí, ve kterém žijí. Pokusíme se tak naplnit poslání pojmu ekologie člověka jako
vztahu k neživé přírodě, k rostlinám a živočichům, k ostatním lidem a také k sobě samému.
To lze opět vyjádřit naší symbolikou ČTYŘLÍSTKU.
ROZMARÝNEK
ROZMARÝNEK, první odloučené pracoviště Lipky - Domu ekologické výchovy v Brně,
zahájil svoji činnost v dubnu roku 1998. Posláním Lipky a Rozmarýnku je pomáhat
k osvojování ohleduplnějších, méně konzumních postojů k přírodě a ekologicky příznivějších
způsobů života, a inspirovat spoluobčany k trvalé a aktivní péči o životní prostředí v jejich
městech a obcích.
Zastupitelé městské části Jundrov poskytli Rozmarýnku půvabné sídlo – malou budovu
v rozlehlé zahradě v bezprostřední blízkosti lesa, což je prostředí jako stvořené pro
přírodovědnou a ekologickou výuku v terénu. Komu a jak se tedy Rozmarýnek věnuje:
v dopoledních hodinách přicházejí žáci i studenti základních a středních škol na výukové
programy, které zdejší ekopedagogové připravují v přírodě, tj. v lesní oboře, na březích
řeky Svratky, v permakulturní zahradě nebo v interiéru. Nepravidelně navštěvují
Rozmarýnek také žáci zvláštních či speciálních škol (tělesně a psychicky postižení).
v odpoledních hodinách vedou stálí pracovníci i externisté zájmové kroužky pro děti
zaměřené nejen na přírodovědu a ekologii, ale i na výtvarné, hudební, dramatické a další
obory podle nabídky v jednotlivých letech
pro studenty pedagogických oborů a učitele z praxe, organizují pedagogové semináře
s náměty pro praktickou ekologickou výchovu
na stáže a exkurze sem nezřídka jezdí kolegové z jiných středisek ekologické výchovy,
zoologických zahrad a dalších zařízení z ČR i zahraničí. Rozmarýnek navštěvují také
pracovníci veřejné správy zabývající se problematikou životního prostředí.
19
přírodní zahrada s permakulturními prvky vzniká díky spolupráci s početnou skupinou
dospělých dobrovolníků, kteří si svoje zkušenosti a nové poznatky předávají na
pravidelných setkáních, nazvaných „5P“. Zabývají se zdravým životním stylem,
ekologickými stavbami, přírodními způsoby pěstování apod.
v příjemném prostředí Rozmarýnku se každý týden setkávají mladé maminky
s nejmenšími dětmi a samostatně si organizují přednášky pro rodiče, cvičení pro nejmenší
i zábavné akce pro rodiny
veřejnosti jsou určeny akce jako Den Země, Den dětí nebo tradiční Vítání jara,
Velikonoce a Vánoce s Rozmarýnkem připomínající tradiční zvyky a lidové oslavy.
Během celého roku nabízíme zájemcům populárně-odborné přednášky s cestopisnými,
zoologickými a dalšími přírodovědnými náměty, i tvořivé kurzy aranžování rostlin či
kurzy pěstování a využití bylin.
Stále více návštěv směřuje do zahrady Rozmarýnku, která se za pět let jeho existence
neuvěřitelně proměnila. Vyrostly zde netradiční drobné stavby a prvky, např. pneumatikové
jezírko, kaskáda tří jezírek zadržujících dešťovou vodu a sloužících jako malá kořenová
čistička, kompostovací záchod, hrázděná víceúčelová stavba z nepálených cihel pro domácí
zvířata, doplněná skleníkem. Dětem zpestřují pobyt na zahradě amfiteátr, altán i dětská
pozorovatelna s hracími doplňky, která by měla být v budoucnu doplněna jednoduchými
meteorologickými přís troji. Většina staveb se pyšní zelenými střechami a tradiční střechy se
naopak podílejí na zásobování jezírek dešťovou vodou. Rozmarýnek má tedy co nabídnout a
jeho pracovníci věří, že po dokončení bludiště, obřího mraveniště a zahradní naučné stezky
se z Rozmarýnku stane stále vyhledávanější brněnské ekologické i permakulturní centrum.
20
PŘÍKLAD VYUŽITÍ ROSTLIN PŘI VÝUCE PRAKTICKÝCH
ČINNOSTÍ
Radoslava Müllerová, ZŠ Silůvky
1. Příklad pokusu na čistotu ovzduší
všechny sklenice jsou stejné - např.od kojenecké výživy
otevřená sklenice uzavřená sklenice uzavřená sklenice
čistá voda čistá voda čistá voda
rostlinný řízek - rostlinný řízek - rostlinný řízek-
Plectranthus Plectranthus Plectranthus
cigaretový kouř
Po několika dnech se snaží rostliny vyhnat kořeny a růst. V uzavřených sklenicích rostliny
živoří – patrné změny na listech - malé, znetvořené, hnědnoucí až černé. Ve třetí sklenici se
voda vlivem tabákového kouře zbarvila světle hnědě a rostlina zde začíná uhnívat.
Potřeba čistého vzduchu je tímto dokázána.
Důkaz, že i rostliny dýchají kyslík.
2. Vliv nedostatku světla na rostliny
Smetánka lékařská obsahuje velké množství hořčíku, vápníku, železa, draslíku a dalších
nerostných látek. Mladé listy, které jsou vlivem nedostatku světla vybělené (málo chlorofylu)
se mohou připravit ke konzumaci jako hlávkový salát. Výborná je citrónová zálivka
s jogurtem nebo smetanou. Listy ztrácí vybělením hořkost.
21
Vyryjeme kořeny smetánky lékařské, nasázíme je do truhlíku nebo do květináče a přikryjeme
je kornoutem z tmavého papíru.Pod tímto kornoutem rostliny přirychlujeme.
3. Nakličování rostlin – vhodné jsou např: řeřicha zahradní, roketa setá, obilniny, luštěniny -
čočka, hrách, fazolky mungo, cizrna, vojtěška - lucerka, známá jako ALFALFA, která má
velmi dobrý vliv na náš organismus a je přírodním zdrojem vápníku, hořčíku, fosforu, chloru,
sodíku, draslíku a křemíku. Nakličujeme pouze chemicky neošetřené osivo, které lze zakoupit
v prodejnách zdravé výživy.
Racionální salát s jablky:
2 jablka, 1mrkev, rozinky, 1/2 citronu, špetka soli, špetka mleté skořice, meduňka, kokos,
naklíčená pšenice. Jablka a mrkev nastrouháme a přidáme ostatní suroviny a citronovou šťávu.
Přislazujeme nejlépe medem. Salát obměňujeme přidáním dýňových nebo slunečnicových
semen, mletých lískových ořechů, mandlí, mletého sezamu nebo naklíčené vojtěšky. Podáváme
k snídani, svačině, jako předkrm i přílohu k hlavnímu jídlu.
4. Zelené hlavy - seříznutou PET láhev polepíme a nabarvíme jako hlavu. Naplníme ji téměř
plnou, dřevěnými pilinami, které rukou pořádně udusáme. Prolijeme piliny vodou a na jejich
povrch hustě vyséváme např. roketu setou.Vzešlé rostlinky tvoří zelenou jedlou kštici.
22
5. Příklad rostlin vhodných pro školní pěstování v samozavlažovacích truhlících:
Plectranthus - molice
Tradescantia - podénka
Chlorophytum - zelenec
Tyto tři rostliny vydrží téměř vše!
Crassula - tlustice
Kalanchoe - kolopejka
Sedum - rozchodník
Aloe
Dracéna
Peperomia - pepřinec
Zeleniny: cibule, česnek, petržel, pažitka - pěstujeme pro zelenou nať, balkónová rajčata
Byliny: bazalka, kerblík, šalvěj, meduňka, máta, lichořeřišnice
Přeji hodně úspěchů a radosti při práci s dětmi i rostlinami!
PLACING ENVIRONMENTAL EDUCATION IN SLOVENIAN
SCHOOLS
Majda Naji, The National Education Institute, Ljubljana, Slovenia
The National Education Institute is a professional institution that covers pre-school,
primary and secondary education, combining teaching theory and practice and thus contribut-
ing to a continued quality of the Slovene schooling system. We implement the theoretical
findings of pedagogy in practice, and in turn raise the questions that arise in the teaching prac-
tice at the theoretical level.
One of the institute main task is preparing seminars of in service training and ex-
change the experience with teachers in study groups. During school year 2002/2003 around
250 teachers from primary and secondary schools visited 10 study groups of environmental
education. Each study group has three meetings during a school year. 23
In this groups teachers prepare materials for use in the field of environmental education. They
try to attain the environmental education objectives in their school praxis.
To realise that environment is a complex entity and that each intervention can have con-
sequences for society and space.
To collect and process social, cultural, economic and ecological data from various sources.
To formulate an appropriate questions on the environment and carry out a study of it.
To willing to apply personal capacities in order to improve the environment.
To be critical of information relating to the environment and test the personal opinion against
facts.
These objectives can already be included in the cognitive sphere of specific subjects.
THE NATURE SCHOOL OF THE GREATEST WISDOM
Majda Naji, The National Education Institute, Ljubljana, Slovenia
1. To young people
What does word education mean? Shouldn´t the teachers ask themselves why they educate and why
are students being educated? Is the purpose of going to school to learn different subjects, pass exams,
compete with others for better grades, in short, a preparation for earning for living?
2. Understanding life and nature
It is far more important to achieve the understanding of life and nature than to become a good physi-
cist or a chemist. Life does not mean only having a job, a profession, it is much more: life means the
poor and the rich, life is a constant struggle between nations and religions, life means birds, flowers,
rivers full of fish, life is the sky, and the earth. Therefore education has no meaning if it does not help
us understand life and nature in all its aspects, with all its beauty and pain.
3. Freedom of thought
It is very important that we receive education in the environment which can give us freedom. Freedom
does not mean that we can do what we like – it means that we can study life more in depth. It is very
important that we are allowed to think without fear, not merely following the already established pat -
terns, but being able to discover reality. Life will show all its beauty but only if people have freedom
to develop their personalities.
4. Goals of education
24
The purpose of education is to eliminate the destructive fear which comes from within or from without
and damages human thought, relationships and love. If we are full of fear we cannot observe and study
life and nature, and become aware of it. Fear prevents us from becoming intelligent, since intelligence
is the ability to think without fear and established patterns.
5. Nature, school of the greatest wisdom
Every person who wants to learn has to realise that mind has been granted to us as the greatest gift
of nature. The question is how mind can be the best utilised. It is important to understand the import-
ance of sound and healthy knowledge which will be used for the benefit of the nation and mankind.
Here is a story of a science teacher who said that students used only printed books and none had ever
tried to teach them from non-printed ones. The disciples asked the teachers to give them an example
of a non-printed book. ”This is NATURE”, he said. (Anthony de Mello)
6. Schools of human life
All stages of life can be divided into seven educational levels which can be compared with natural
phenomena:
the school of birth is linked with the beginning of the year and the month of JANUARY;
the school of early childhood is similar to FEBRUARY or MARCH when buds on trees start
shooting;
the school of childhood is like APRIL when first flowers start blossoming;
the school of adolescence is related with MAY when fruits start forming;
the school of adulthood is like the months from JUNE to NOVEMBER when fruits become ripe
and the plants get ready for winter;
the school of old age is like DECEMBER when the year terminates and human life ends.
(Jan Amos Komensky)
7. Teacher – the servant of nature
Some thoughts about nature as our teacher:
”Nature is the best teacher” (Katon)
”We cannot miss the way if we are directed by nature.” (Cicero)
”Let us not be led astray from the path which nature has given to us.” (Seneca)
Those who live accordingly will realise that learning can be pleasant and easy. On the other hand,
those who are violent to nature or act against it will inevitably end in destruction. A teacher should al-
ways be supportive, not going against nature, never doing things too early waiting for the time to ripe.
A small bird cannot break its wings if kept safely in the nest. It can break wings if frightened or if it
must suddenly leave the nest. Therefore the teacher has to know when and how to pass knowledge to
students.
25
EKOLOGICKÁ VÝCHOVA NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE
V POHOŘELICÍCH
RNDr. Jana Kotounová, ZŠ Pohořelice
1. Uplatnění programu EV- výchovy v jednotlivých vyučovacích předmětech:
- vztahy člověka k životnímu prostředí, vztahy mezi lidmi (slohové práce – jazyk český,
referáty, diskuse – jazyk český, německý, anglický, rodinná výchova, občanská výchova,
dějepis, přírodopis, zeměpis, fyzika)
- pozitivní a negativní vlivy chemických látek na přírodu (způsoby likvidace zbytků
nátěrových hmot, barev, plastů aj. v souvislosti se znečištěním vody, půdy, ovzduší –
chemie, praktické činnosti)
- měření a statistické vyhodnocení průjezdu aut městem (matematika, informatika)
- estetické vnímání přírody – využití přírodních materiálů ve výtvarné výchově. V hudební
výchově seznámení s díly opěvujícími přírodu.
- Moderní technologie minimalizující negativní účinky na přírodu (hlučnost, prašnost, únik
škodlivých látek do ovzduší, vody, půdy, chemické látky v zemědělství – pracovní
činnosti, chemie, fyzika, přírodopis)
- Zdravý životní styl – denní režim, pohyb, životospráva, drogy (rodinná výchova, tělesná
výchova, přírodopis, chemie)
- Ochrana obyvatel za mimořádných situací – chování, kázeň při evakuaci, postup při
asanačních pracích, ochranné pomůcky, ochrana před infekčními chorobami (přírodopis,
fyzika, chemie, rodinná výchova, občanská výchova, praktické činnosti)
- Využití školní zahrady - pěstování ovoce a zeleniny (praktické činnosti)
- zpracování výpěstků ve cvičné kuchyni (Rv – vaření)
- využití výpěstků ve Vv (kreslení plodů, květin)
- výzdoba tříd, chodeb
2. Výchovně vzdělávací programy:
- návštěva ZOO - 6. ročníky, 1. stupeň
- archeologické naleziště Mikulčice – 7. ročníky
- výukový program „Zázrak zrození“ – Lipka Brno – 8. ročníky
- návštěva Jaderné elektrárny Dukovany, vodní elektrárny Dalešice – 9. ročníky
- výchovný program „Tradice Velikonoc“ – Ekocentrum Brno – biologický kroužek
26
3. Soutěže:
- olympiády – JČ, JA, JN, Fy, Bi, Z, D – žáci 2. stupně
- matematická a fyzikální soutěž – Klokan, Archimediáda - žáci 2. stupně
- soutěže vyhlášené středisky ekologické váchovy:
„Ozón“ – žáci biologického kroužku, žáci 8. tř. – biologické praktikum, 8. tř. – pěstitelské
práce
„Kytička pro Arniku“ – žáci biologického kroužku. Nejlepší práce odeslány
organizátorem do Francie (Uhríková Simona, Nešpůrková Veronika – 6.C, Koudelná
Kateřina – 6.B)
„Voda“ – nejlepší práce odeslány do celostátního kola – žáci 2. stupně – výtvarná výchova
4. Besedy:
- Udržitelný rozvoj – pedagogičtí pracovníci
- Výchova k rodičovství – žáci 9. ročníků
- Afrika – JAR – lidé, příroda, životní styl – žáci 1. a 2. stupně
5. „Den Země“:
- úklid městského parku – žáci 2. st
- úprava záhonů v okolí školy – žáci biologického kroužku, žáci 8. tř – pěstitelské práce
- výroba názorné pomůcky „Vznik Země“ – žáci 8. roč – biologické praktikum
6. Výchova ke zlepšení životního prostředí ve škole:
- výzdoba tříd, chodeb – výtvarná výchova, pracovní činnosti, praktické činnosti
7. Výchova k úsporám:
- zjišťování spotřeby elektrické energie a statistické vyhodnocení výsledků – informatika
- výroba ručního papíru a využití pro výtvarné práce a výzdobu
- šetření vodou, el. energií – třídnické hodiny
8. Kulturní akce, výstavy:
Vystoupení žáků - slavnosti „Vítání občánků“, „Den učitelů“, „Den matek“ – taneční a
dramatický kroužek
- zahájení letní sezóny v rekreačním areálu Pasohlávky – taneční kroužek
- školní akademie (žáci 1. a 2. st.) – scénky, tance (moderní, klasické),
vystoupení mažoretek, pohádka „O Sněhurce“ v anglickém jazyce27
9. Školní výlety, zájezdy:
- prohloubení citlivého vztahu k přírodě, kulturním památkám a jejich ochraně – 1. a 2. st.
- družební setkání pedagogů a žáků v Poraji ‚(Polsko)
- studijní zájezd – Anglie – zdokonalení konverzace, výslovnosti v angličtině – žáci 2. st.
„TÝDEN PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ŽIVOT“ –
EKOLOGICKÝ PROJEKT PRO 1. ROČNÍKY
Mgr. Marie Kučerová, OA a SZdŠ Blansko
Na naší škole, Obchodní akademii a Střední zdravotnické škole v Blansku, se již řadu
let věnujeme ekologické výchově. Abychom učinili výuku zajímavější a současně stmelili
nové třídní kolektivy, přišli jsme na myšlenku využít nabídky pobytových kurzů Střediska
ekologické výchovy (SEV) Rychta v Krásensku.
Během měsíce září se zde prostřídali studenti jednotlivých prvních ročníků pod
vedením svých třídních učitelů.Sami si vyzkoušeli různé rukodělné práce (výrobu míčků
z vlny, potisk tašek, triček), rozšířili si obzory v rámci přírodovědných vycházek, zabývali se
domácí ekologií, vypracovali projekt ekodomu, který na závěrečné konferenci i sami
prezentovali.
Studentům se tento pobyt velmi líbil a velice litovali, že si ho nemohou na jaře
zopakovat.
Pro ilustraci uvádím několik postřehů z jejich hodnocení:
„Chtěl bych jet znovu a doporučuji to i budoucím prvákům.“
„Stali se z nás ekologové, bylo to užitečné.“
„Naučili jsme se ekologicky uvažovat, šetřit přírodu a být k ní ohleduplní.“
„Způsob předávání informací byl jiný než ve škole. Pamatuji si skoro všechno.“
„Moc budu vzpomínat na dobrou partu lidí.“
„Lépe jsme se poznali a zjistili, co od koho můžeme čekat.“
„Celá třída držela spolu.“
28
Pobyt to byl rozhodně užitečný, protože když v hodinách zbožíznalství probíráme
ekologii, žáci reagují mnohem rychleji než dříve. Ví, co si pod tímto pojmem mají představit,
a také diskuse jsou mnohem plodnější.
Zvláštní poděkování bych chtěla vyslovit obětavým lektorům SEV v Krásensku:
Petrovi, Katce, Hance a především skvělému vedoucímu Michalu Medkovi, kteří poznatky
o ekologii předávali velmi přístupnou a zábavnou formou (různé hry, diskuse, praktické
činnosti). Naše studenty dokázali svým zaujetím pro věc strhnout tak, že sami a dobrovolně
pracovali na svých projektech i dlouho po večerním programu, často i do 23 hodin. Jako letitý
pedagog dokážu tuto nelehkou finančně podhodnocenou práci velmi ocenit a moc jim děkuji.
Jsem ráda, že SEV Krásensko má takové nadšené mladé lidi.
Nejsme sami, kdo je s prací SEV spokojen. Objevily ho i jiné školy, a tak i přes velkou
úspěšnost (v podstatě 100%ní účast třídy) v tomto školním roce ho nemůžeme příští rok
v celém rozsahu zopakovat. Veškeré podzimní termíny jsou již rok dopředu beznadějně
obsazeny. Na druhé straně i toto svědčí o užitečné a kvalitní práci tohoto střediska.
PROJEKT GLOBÁLNÍ ROZVOJOVÉ VÝCHOVY
VE SPOLEČNOSTI ČLOVĚK V TÍSNI
Ondřej Poduška, projekt Varianty, Člověk v tísni, o.p.s.
Společnost Člověk v tísni při ČT, o.p.s. realizuje od září roku 2003 projekt
Prosazování globální rozvojové výchovy do českého vzdělávacího systému (Introducing the
Development Education into the Educational System in the Czech Republic). Iniciátorem
projektu a jeho vrchním garantem je Rozvojový program Organizace spojených národů
(UNDP); dále se na přípravě projektu podíleli Ministerstvo zahraničních věcí ČR a Rozvojové
středisko při Ústavu mezinárodních vztahů. Projekt je zaměřen na středoškolské učitele a
studenty pedagogických fakult a klade si za cíl prosadit koncept globální rozvojové výchovy
do českého vzdělávacího systému a umožnit pedagogům realizaci výuky podle tohoto
konceptu, zejména produkcí manuálu (nejen) pro učitele středních škol a organizací kurzů pro
učitele středních škol a pro vysokoškolské studenty pedagogického zaměření.
29
Teorie vzdělávacího konceptu globální rozvojové výchovy (jak zní náš překlad
anglického termínu Development Education) se rozvíjí zhruba od osmdesátých let v kontextu
anglo-amerického školství a postupem času ovlivňuje i školství v ostatních regionech zejména
evropského prostoru. Globální rozvojovou výchovu chápeme jako vzdělávací koncept
rovnocenný s ostatními podobnými koncepty jako například výchovou environmentální,
multikulturní, lidskoprávní a dalšími. S těmito vzdělávacími přístupy je globální rozvojová
výchova propojena styčnými body, tématy, která se objevují rovněž v ostatních konceptech.
To, co globální rozvojová výchova akcentuje především, je celostní přístup, umožňující hlubší
poznání probíraných témat a z nich vycházejících otázek. Právě díky celostnímu přístupu je
v rámci globální rozvojové výchovy možné rozšiřovat poznávání pozadí a propojenosti
jednotlivých sledovaných jevů od konkrétní lokální situace až po globální souvislosti, které
s sebou existence toho kterého fenoménu přináší. Je zřejmé, že environmentální výuku nelze
například plnohodnotně vyučovat bez znalostí vlivu procesu ekonomického rozvoje lidstva na
životní prostředí a naopak. Jsme si samozřejmě vědomi toho, že koncept globální rozvojové
výchovy není v našem školním prostředí zcela neznámý, rádi bychom však nově nabídli
globální rozvojovou výchovu jako ucelený výukový směr, aplikovatelný jak v mnohých
předmětech jednotlivě, tak i v průřezu několika předmětů najednou.
Pro bližší představu o tom, v čem vlastně samotný výukový koncept globální
rozvojové výchovy spočívá, je třeba zmínit se o základních pozicích, z nichž při realizaci
našeho programu vycházíme.
Globální rozvojovou výchovu považujeme v rámci našeho projektu za celoživotní
vzdělávací proces, který:
informuje o životech lidí žijících v „rozvinutých“ a v „rozvojových“ zemích a seznamuje
se souvislostmi mezi našimi vlastními životy a životy lidí po celém světě
usnadňuje porozumění ekonomickým, sociálním, politickým, kulturním a
environmentálním procesům, které ovlivňují životy všech lidí
rozvíjí dovednosti, hodnoty a postoje, které umožňují lidem usilovat o pozitivní změnu a
o získání kontroly nad vlastními životy
směřuje k přijetí zodpovědnosti za vytváření spravedlivějšího a trvale udržitelného světa,
ve kterém jsou zdroje a moc rovnoměrněji přístupné.
Za hlavní témata programu globální rozvojové výchovy pak považujeme zejména:
30
problémy současného světa, otázky globalizace – demografický vývoj lidstva, dostupnost
vzdělání, lékařské péče, dodržování lidských práv, přístup ke zdrojům, příčiny a následky
konfliktů ve světě, problematika migrace, environmentální problémy
propojenost a vzájemnou závislost jednotlivých dimenzí rozvoje a různých částí světa –
jak ve smyslu ekonomickém (zadlužení, globální trh), sociálním (migrace, uprchlíci),
environmentálním (globální oteplování, znečištění ovzduší), tak kulturním (konflikty,
předávání kulturních vzorců)
trvale udržitelný život, kvalitu života, otázku rozvoje – různé koncepty rozvoje, trvalé
udržitelnosti, rozdíly a společné momenty, ekonomické, sociální, kulturní a
environmentální rozměry rozvoje
otázku historického kontextu rozvoje – industrialismus, kolonialismus, dekolonizace a její
následky, rozpad komunistického bloku, globalizace, zdroje nerovnováhy ve vývoji
rozvinutých a rozvojových zemí
problematiku rozvojové a humanitární pomoci – význam a uskutečňování rozvojové a
humanitární pomoci, instituce, působící v oboru, možnost aktivně ovlivňovat dění jak na
lokální tak na globální úrovni.
Absolvent procesu výuky podle konceptu globální rozvojové výchovy by měl zejména:
umět samostatně přemýšlet o otázkách rozvoje lidstva, trvalé udržitelnosti a kvality
života; měl by chápat vzájemnou závislost a propojenost jednotlivých sfér rozvoje a
oblastí současného světa
být si vědom rozdílů v ekonomické a sociální situaci obyvatel různých částí světa; měl by
znát nejen současný stav tohoto problému, ale měl by si jej uvědomovat i v jeho
historických souvislostech
rozumět problémům současného světa, uvažovat o kladech a záporech, které s sebou
existence „globální vesnice“ přináší, a reflektovat vliv faktorů, jako je gramotnost,
demografický vývoj, chudoba, životní prostředí, svoboda a dodržování lidských práv,
bezpečí a konflikty, na možnost rozvoje na lokální i globální úrovni
chápat význam uskutečňování programů rozvojové pomoci, znát hlavní aktéry těchto
programů a uvědomovat si význam své vlastní role při jejich realizaci
chápat nutnost spolupráce s ostatními lidmi a kulturami ve smyslu vzájemného
obohacování všech zúčastněných stran
být schopen porozumění a solidarity s neprivilegovanými a marginalizovanými skupinami
a v neposlední řadě být také motivován k aktivnímu řešení místních i celosvětových
problémů.
31
Těžiště projektu „Prosazování globální rozvojové výchovy do českého vzdělávacího
systému“ spočívá v několika okruzích aktivit, jimiž se v průběhu naší činnosti budeme
zabývat. Ve spolupráci s okruhem přizvaných expertů budou v průběhu projektu vypracovány
metodologické materiály (nejen) pro středoškolské pedagogy, sloužící jako teoretická
základna pro výuku podle konceptu globální rozvojové výchovy a jako příručka, použitelná
pro samotnou výuku. Kromě seznámení s jednotlivými tématy globální rozvojové výchovy
budou tyto materiály nabízet konkrétní pedagogické aktivity, využitelné v hodinách. Dalším
krokem při realizaci našeho programu bude série seminářů. Jejich účastníci – pedagogové i
studenti pedagogického zaměření budou seznamováni s obsahem výukového konceptu
globální rozvojové výchovy, absolvování chystaných seminářů jim umožní tuto metodu snáze
a kvalifikovaněji přenášet do praxe. V souvislosti s obecným cílem projektu – prosazováním
globální rozvojové výchovy do českého vzdělávacího systému – hodláme tento koncept
prosadit do Rámcových vzdělávacích programů, chystaných ministerstvem školství tak, aby
globální rozvojová výchova byla použitelná jako koncepce rovnocenná ostatním používaným
konceptům výuky. Jako další typ pedagogického materiálu, použitelného pro výuku globální
rozvojové výchovy vedle metodologické příručky, vznikne rovněž dokumentární film. Pro
základní informace o tématu projektu, o jeho konkrétních aktivitách i o novinkách na poli
globální rozvojové výchovy vzniknou také webové stránky.
Představovaný projekt je ve společnosti Člověk v tísni realizován v rámci
dlouhodobého projektu Varianty – interkulturní vzdělávání, který od roku 2001 usiluje o
zavádění interkulturního vzdělávání do českého vzdělávacího systému a do systému
celoživotního vzdělávání. V rámci tohoto projektu již dříve vznikla publikace Interkulturní
vzdělávání – příručka nejen pro středoškolské pedagogy, seznamující jak s konceptem a
kontextem interkulturního vzdělávání v českém prostředí, tak i s konkrétními tématy a
aktivitami, použitelnými pro vyučování podle rámce interkulturní výuky v českém prostředí.
Dalšími aktivitami projektu Varianty pak jsou zejména kurzy lektorských dovedností pro
lektory interkulturního vzdělávání, akreditované MŠMT, celková propagace konceptu
interkulturního vzdělávání v rámci ČR, chystaný e-learningový kurs interkulturního
vzdělávání a provozování informačních webových stránek pro učitele. Projekt Varianty je ve
svých několika sekcích zaměřen na základní, střední a vysoké školy, dětské domovy a
výchovné ústavy, pedagogická centra a školní inspekci; samostatné sekce se zabývají rovněž
oblastí vzdělávání dospělých a komunitním vzděláváním.
32
Aktivity projektu Zavádění globální rozvojové výchovy do českého vzdělávacího
systému jsou naplánovány do června roku 2004. Zřejmě nejatraktivnějším konkrétním
počinem pro pedagogy budou výše popsané semináře, chystané na březen až květen příštího
roku. Pro získání bližších informací lze doporučit nejlépe sledování internetových stránek
projektu Varianty (www.varianty.cz), jejichž součástí se již v brzké době stanou i stránky
projektu globální rozvojové výchovy.
PŘEDSTAVENÍ PROJEKTU „VÝUKA PREVENCE HLAVNÍCH ZDRAVOTNÍCH RIZIK NA ŠKOLÁCH“ Iva Žaloudíková, Katedra psychologie, PdF MU v Brně
Příspěvek představuje nový kurz akreditovaný MŠMT a realizovaný jako další
vzdělávání učitelů v oblasti výchovy ke zdraví a zdravému životnímu stylu v Pedagogickém
centru Brno. Zabývá se novým přístupem k výchově ke zdraví na školách, upozorňuje na
nedostatečnou informovanost a orientovanost dětí v oblasti prevence hlavních zdravotních,
život ohrožujících rizik a pokouší se ukázat možnosti, co zahrnout do výuky a jaké metody a
postupy využít ve vyučování této zdravotní tematiky.
Učitelé v kurzu získávají především odborné podklady, nejnovější aktualizované
zdravotnické informace, orientaci ve zdravotních rizicích, materiály, pomůcky a návody, jak
tuto problematiku vyučovat. Kurz je organizován Pedagogickým centrem Brno ve spolupráci
s Lékařskou a Pedagogickou fakultou Masarykovy univerzity Brno. Vysoká úroveň kurzu je
garantována odbornými lékaři z řad specialistů z ústavů a klinik lékařské fakulty. Vzdělávací
materiály jsou poskytovány na CD-nosičích na závěr kurzu stejně jako osvědčení o
absolvování a další tištěné informace.
Co je podstatné, důležité pro budoucí generace našich dětí, co by jim měla škola
předat a jak je připravit pro život v 21. století? Dovednosti, které by mohly použít nejen ve
škole, ale i mimo školu, v běžném životě, v každodenní praxi, které by jim pomohly přežít a
hlavně žít plnohodnotný život. Mezi takové postoje bychom měli jistě zařadit i péči o své
vlastní zdraví, zvláště vzhledem k přetechnizovanému, odosobněnému světu,
předimenzovanému informacemi ze všech oblastí lidského působení.
Projekt navazuje na vyhlášený program vlády, ministerstva zdravotnictví s názvem
„Zdraví 21“. Podle tohoto programu zdraví vzniká a udržuje se především v rodinách,
33
školách ale i na pracovištích. Proto je důležité zaměřit se na osvětu, zdravotní gramotnost a
prevenci, která je ekonomicky méně náročná než léčba. Základní myšlenkou programu Zdraví
21 je obrat od důsledkům k příčinám – od nemoci ke zdraví a zejména k prevenci. Proto je
důležitá výuka prevence na školách, u dětí, u kterých se teprve formují návyky a postoje ke
zdraví pro celý život.
Je velice důležité zahrnout do zdravotní výchovy analýzu a prevenci hlavních
zdravotních rizik, a to rizik ohrožujících život či trvale poškozující zdraví. Člověk by měl své
děti učit správnému přístupu ke svému zdraví, přijetí zodpovědnosti za své zdraví. Co patří
k těmto zdravotním rizikům? Podle lékařských průzkumů (ÚZIS 2001) mezi hlavní příčiny
úmrtí v ČR patří především kardiovaskulární nemoci, zhoubné nádory a úrazy. Liší se však
s přihlédnutím k věku. V dětském a mladém dospělém věku jsou hlavní příčinou smrti úrazy,
dále postupně s narůstajícím věkem je to kardiovaskulární onemocnění a pak zvláště po
čtyřicátém roku nádory. Proto je důležité zaměřit se na prevenci těchto onemocnění.
Výchova ke zdraví a zdravému životnímu stylu se realizuje už od mateřských škol. Na
základních a středních školách se vyučuje průřezově v předmětech jako je přírodověda,
biologie, tělesná výchova, rodinná výchova, občanská výchova, atd. Nově je zařazena v
Rámcovém vzdělávacím programu ve vzdělávací oblasti Člověk a zdraví nebo Člověk a
příroda.
Hlavní zdravotní rizika jsme rozdělili do šesti základních skupin:
1. Onemocnění srdce a cév
2. Zhoubné nádory
3. Úrazy mozku a páteře
4. Závažné infekce (hepatitidy, AIDS)
5. Závažné exogenní otravy a návykové látky (alkohol, drogy, kouření)
6. Rizika životního prostředí a životního stylu
To vše je obsahem a náplní programu tohoto kurzu a je garantováno a prezentováno
zkušenými specialisty z řad lékařů. V závěru kurzu probíhá diskusní forum, kde si učitelé
předávají zkušenosti s výukou, diskutují o formách a metodách výuky a jejich přiměřenosti
věku dětí, o tom, jak řídit tento výchovně vzdělávací proces s využitím tradičních i
nejnovějších didaktických postupů a poznatků z pedagogicky a psychologie. Učitelé, kteří se
kurzu zúčastnili, jej hodnotili jako velmi přínosný pro osobní informovanost a zkušenost i pro
využití v odborné praxi, ve škole pro děti. Využívání multimediální techniky, výukových
programů na CD-romech, názorných modelů, obrazů, videoprojekce a zpětného projektoru už
snad není v současné době pro školy nepřekonatelným problémem.
34
Součástí diskuse byl i dotazník, jehož cílem bylo zjistit stav informovanosti a postojů
žáků, učitelů z praxe i studentů pedagogické fakulty k hlavním zdravotním rizikům. Stručně
jen k některým výsledkům šetření. Celkový soubor 194 respondentů byl tvořen čtyřmi
skupinami: mladší žáci (šestá třídy ZŠ), starší žáci (devátá třída ZŠ), studenti prvního ročníku
PdF MU Brno a učitelé z praxe. Upozornila bych jen na některé výsledky týkající se hlavních
rizik životního prostředí, v úzké návaznosti na ekologickou či enviromentální výchovu. Při
rozboru pojmenování různých zdraví škodlivých vlivů zevního prostředí zcela převládá u
všech dotázaných znečištěné ovzduší, následuje znečištění vodních zdrojů, méně pozornosti je
věnováno znečištění půdy. U učitelů a studentů je poměrně vysoká informovanost o riziku
ztráty bariérové funkce ozonu v atmosféře. Cigaretový kouř vnímá jako škodlivinu až jedna
pětina mladších žáků, ale učitelé a studenti jej neuvádějí vůbec. To by mohlo znamenat
vysokou toleranci dospělých ke kouření na veřejnosti a malou ohleduplnost k dětem. Dále je
zmíněno i globální oteplování, radioaktivní záření a hluk jako riziko zevního prostředí
poškozující zdraví. Alarmující je, že zhruba čtvrtina žáků neumí žádný zdraví škodlivý zevní
vliv pojmenovat a dokonce i několik studentů a učitelů. Zde je možno nalézt velké rezervy ve
výuce už na základních školách, neboť pro některé děti je to mnohdy poslední možnost
systematického vzdělávání a orientace v informacích a v obecných základech lidských
dovedností a postojů.
Učitelé využili materiály, které získali v kurzu okamžitě ve výuce, dále k propagaci
zdravého životního stylu formou přednášek pro kolegy, vývěsek ve třídách i odborných
učebnách. A také při organizaci jednorázových akcí organizovaných školou zaměřených na
ochranu a podporu zdraví a zdravého životního stylu a boji proti kouření prostřednictvím
tematické kresby, sportovních aktivit nebo soutěží v teoretických znalostech. Jednou
z takových aktivit je i společná sportovně–zdravotní akce Ligy proti rakovině Brno a
brněnských základních škol s názvem „Típni to“, která se už uskutečnila na několika školách
v Brně a okolí.
Zdraví a jeho podpora je dlouhodobým úkolem, který mají realizovat odpovídající
regionální a národní programy, a proto by se měly zahrnout i do nových kurikul všech
základních, středních i vysokých škol. Vždyť zdraví je prvořadou podmínkou pro
plnohodnotný život člověka a podmínkou trvale udržitelné kvality života vůbec. Má-li učitel
předat informace a nejen informace, ale formovat i postoje, ovlivňovat chování a hodnotovou
orientaci dětí směrem k vlastnímu zdraví, musí sám tyto postoje odpovědnosti za vlastní
zdraví zaujímat.
35
Literatura
1. Zdraví 21- zdraví do 21. století. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR, 2001. ISBN 80-
85047-49-5.
2. Zdraví 21. Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví
pro všechny v 21. století. Praha: MZ ČR, 2003. ISBN 80-85047-99-3.
3. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: Výzkumný ústav
pedagogický v Praze, 2002
TÍPNI TO ANEB DEN BEZ CIGARETYIng. Alžběta Grünvaldová, ZŠ Modřice.
. V současné době se dává přednost zdravému životnímu stylu, ale je pořád ještě hodně
těch, kteří propadli závislosti na nikotinu a ohrožují tak život svůj i svých blízkých. Dospělý
člověk, který je poučený o škodlivosti kouření, této závislosti nepropadne, ale co děti. Víme,
že závislost dětí na nikotinu je heroinového typu a u dětí se rozvíjí rychleji než u dospělých.
Riziko poškození zdraví je mnohem vyšší u kuřáků, kteří začali kouřit před dosažením
biologické zralosti, tj před 25. rokem života.
Každý týden u nás zemře kolem 500 lidí na následky kouření. V cigaretovém kouři se
nachází až 4000 chemických látek. Kouření patří k rizikovému faktoru životního stylu a
významně přispívá ke vzniku 20 nemocí a předčasnému úmrtí na ně.
Jak vyjádřit svůj názor na škodlivost kouření? Existuje spousta možností, jak k tomuto
problému přistupovat. Cílem naší akce bylo upozornit na negativní dopad kouření a zábavnou
formou sdělit, že děti mají právo vyrůstat bez tabáku.
Dne 8.10. 2003 proběhla na naší škole soutěž Típni to aneb Den bez cigarety,
sportovně osvětová soutěž pro školáky, kterou organizačně zajistila naše škola ve spolupráci s
Ligou proti rakovině. Na škodlivost kouření jsme chtěli upozornit nenásilnou formou plnou
her a soutěží. Využili jsme přirozené hravosti dětí , abychom jim ukázali jiné možnosti trávení
volného času a místo přednášek a mentorování tak poskytli návod na prevenci proti rizikovým
faktorům životního stylu.
Soutěže se zúčastnilo 200 žáků pátých až devátých tříd. Děti soutěžily ve sportovních
disciplínách jako běh s cigaretou, hod na kouřícího Emila, košíková, jízda na kole přes
překážky, skoky přes švihadla, skoky do dálky. Kromě sportovních disciplín mohly děti
36
projevit svou fantazii i nápaditost ve výtvarné soutěži nebo vymyslet slogan proti kouření.
Během soutěží byla dětem měřena vitální kapacita plic a množství oxidu uhelnatého v plících.
K měření děti přistupovaly ze začátku nedůvěřivě, ale později projevily velký zájem.
Dopoledne plné sportovních soutěží a her skončilo, děti odcházely velmi spokojené,
organizátoři si oddechli. Nevím, nakolik se nám podařilo děti odradit od kouření. Možná jsme
zaseli semínko, možná jsme ukázali cestu. Důležité je nevzdávat se a pokračovat ve výchově
ke zdravému životnímu stylu a neúnavně působit na formování základních životních postojů a
návyků.
37
SEZNAM ÚČASTNÍKŮ
Organizátoři
Lipka – Dům ekologické výchovy, Lipová 20, Brno 602 00
Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, Poříčí 7, Brno 602 00
Pedagogické centrum Brno, Křížová 22, Brno 602 00
Finanční podpora
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky
Jihomoravský kraj
Statutární město Brno
Ministerstvo životního prostředí České republiky
Přednášející
Vilma Serazin BRUS, Osnovna šola Frana Erjavca, Kidričeva 36, 5000 Nova Gorica, Slovenija
Květoslava BUREŠOVÁ, SEV Chaloupky, Kněžice 109, p. Okříšky 675 21
Marica FALETIČ, Osnovna šola Frana Erjavca, Kidričeva 36, 5000 Nova Gorica, Slovenija
Prof. RNDr. Ivan HOLOUBEK, PřF MU v Brně, Kotlářská 2, Brno 602 00
Čestmír HOLUŠA, Rozmarýnek, Rozmarýnová 6, Brno 637 00
Ing. Helena JEDLIČKOVÁ, PdF MU v Brně, Poříčí 7, Brno 602 00
Marie KAVANOVÁ, MŠ Lovčice 119, 696 39
RNDr. Jana KOTOUNOVÁ, ZŠ Dlouhá 35, Pohořelice 691 23
Ing. Dana KŘIVÁNKOVÁ, Lipka – Dům ekologické výchovy, Lipová 20, Brno 602 00
Mgr. Marie KUČEROVÁ, OA a SZdŠ Nad Čertovkou 18, Blansko 678 01
Mgr. František KYNČL, 4. ZŠ Železnická 460, Jičín 506 01
Prof. RNDr. Hana LIBROVÁ, FSS MU v Brně
Mgr. Michal MEDEK, SEV Rychta Krásensko 76, Drnovice 683 04
Radoslava MÜLLEROVÁ, ZŠ Sokolská 81, Silůvky, 664 46
Majda NAJI, Zavod Republike Slovenije za šolstvo, Poljanska 28, 1000 Ljubljana, Slovenija
Mgr. Radka NEKARDOVÁ, VIS Bílé Karpaty, Bartolomějské nám. 47, Veselí nad Moravou 698 01
Mgr. Milena PLOCKOVÁ, ZŠ a MŠ Horní 57, Boleradice 691 12
Ondřej PODUŠKA, Projekt Varianty – Globální rozvojová výchova, Člověk v tísni, o.p.s., Sokolská 18,
Praha 2, 120 00
Ing. Josef SPĚVÁK, SPŠ E. Beneše, nábř. Komenského 1, Břeclav 690 03
Mgr. Alena UHŘÍČKOVÁ, Lipka – Dům ekologické výchovy, Lipová 20, Brno 602 00
Miroslava VAVRIKOVÁ, ZŠ a MŠ Horní 57, Boleradice 691 1238
Mgr. Iva ŽALOUDÍKOVÁ, Katedra psychologie, PdF MU v Brně, Poříčí 7, Brno 602 00
Základní školy BrnoBAČOVSKÁ Eva, Masarykova ZŠ Kamenačky 3591/4, Brno, 636 00BOŽKOVÁ Jitka, ZŠ Pavlovská 16, Brno 623 00CIBULKOVÁ Jarmila, ZŠ Měšťanská 21, Brno, 620 00DOSOUDILOVÁ Denisa, ZŠ Masarova 11, Brno, 628 00DROZDOVÁ Hana, ZŠ Svážná 9, Brno, 634 00DUROŇOVÁ Ida, CMeZŠ Lerchova 65, Brno, 602 00FIŠROVÁ Lucie, ZŠ Slovanské nám. 2, Brno, 612 00HOFBAUEROVÁ Libuše, ZŠ Hroznová 1, Brno, 603 00JANDOVÁ Dagmar, ZŠ Horníkova 1, Brno, 628 00JANKOVSKÁ Alena, ZŠ Janouškova 2, Brno, 613 00JANŮ Petra, ZŠ Kneslova 28, Brno, 618 00KLODNEROVÁ Hana, RNDr., ZŠ Slovanské nám. 2, Brno, 612 00KONEČKOVÁ Jana, Soukromá ZŠ Lesná, Blažkova 9, Brno, 638 00KOPŘIVOVÁ Marcela, ZŠ Svážná 9, Brno, 634 00KŮŘILOVÁ Gabriela, ZŠ Jasanová 2, Brno, 637 00ORŠELOVÁ Ivana, ZŠ a MŠ Mendlovo nám. 4, Brno, 603 00PODHORSKÁ Jaroslava, PaedDr., ZŠ Košinova 22, Brno, 612 00SCHWABOVÁ Miloslava, ZŠ Kotlářská 4, Brno, 602 00SKŘIČKOVÁ Jana, ZŠ Horácké nám. 13, Úprkova 1a, Brno, 621 00STŘÍBRNÁ Iva, ZŠ Milénova 14, Brno, 638 00VEJVALKOVÁ Lucie, ZŠ Sirotkova 36, Brno, 616 00ZETKOVÁ Ludmila, ZŠ Svážná 9, Brno, 634 00
Základní školy mimobrněnskéBAŠTOVÁ Světlana, ZŠ Sokolská 81, Silůvky, 664 46BÍLEK Ivo, ZŠ Loucká 21, Znojmo, 669 02BRÁZDOVÁ Vladimíra, ZŠ Pod Zahrádkami 120, Rosice, 665 01ČERMÁKOVÁ Stanislava, ZŠ Pavlovská 52, Mikulov, 692 01DAŇKOVÁ Šárka, ZŠ TGM, Rodkovského 2, Blansko, 678 01DRÁPALOVÁ Jitka, ZŠ V. Menšíka, Růžová 7, Ivančice, 664 91DVOŘÁKOVÁ Alena, ZŠ TGM Drásov 167, 664 24FIALOVÁ Jana, ZŠ Záhorovice, 687 35GRÜNVALDOVÁ Alžběta, ZŠ Benešova 332, Modřice, 664 42HEDBÁVNÁ Hana, ZŠ Nádražní 5, Vyškov, 682 01HLAVÁČKOVÁ Soňa, ZŠ a MŠ Školní 446, Rájec-Jestřebí, 679 02HONDLOVÁ Iveta, ZŠ Pavlovská 52, Mikulov, 692 01HORÁKOVÁ Milena, ZŠ Hlavní 871, ZŠ Svatobořice-Mistřín, 696 04HRÁDEK Petr, ZŠ Vinařská 29, Klobouky, 691 72CHLUDILOVÁ Marta, ZŠ Nádražní 1000, Dubňany, 696 03CHMELOVÁ Ludmila, ZŠ Nám. 28. Října,Tišnov, 666 01JANDÁKOVÁ Beata, ZŠ Veverské Knínice, Ostrovačice, 664 81JORDÁNOVÁ Jar., ZŠ Nádražní 1000, Dubňany, 696 03JURAČKOVÁ Milada, ZŠ Soukupovo nám. 90, Doubravice nad Svitavou, 679 11KADLECOVÁ Gabriela, ZŠ Rišova 43, Ostrovačice, 664 81KOLÁŘOVÁ Hana, ZŠ Pod Strážnicí 499, Velké Opatovice, 679 63KOSKA Ivan, ZŠ Kostická 98, Tvrdonice, 691 53KOSTKA Jiří, ZŠ Tyršova 611, Židlochovice, 667 01KOTOUNOVÁ Jana, RNDr., ZŠ Dlouhá 35, Pohořelice, 691 23KOVAŘÍKOVÁ Marcela, ZŠ Tišnovská 362, Lomnice, 679 23
39
KREJČIŘÍK Tomáš, ing., ZŠ Školní 661, Kobylí, 691 10KROUPOVÁ Jaroslava, ZŠ Pod Zahrádkami 120, Rosice, 665 01KUBĚNOVÁ Hana, MVDr., ZŠ Dvorská 26, Blansko, 678 01KUDLÁČKOVÁ Jaroslava, ZŠ Loucká 21, Znojmo, 669 02KURKOVÁ Miloslava, ZŠ Školní 289, Prušánky, 696 11LUDVÍKOVÁ Hana, ing., ZŠ Letní pole, Osvobození 56, Vyškov, 682 01MIKAUŠOVÁ Hana, ZŠ Lelekovice 102, 664 31MUSILOVÁ Zdeňka, ing.,ZŠ Hlavní 43, Oslavany, 664 12NĚMCOVÁ Eva, ZŠ Tišnovská 362, Lomnice, 679 23NĚMCOVÁ Jaroslava, ZŠ Školní 402, Zaječí, 691 05NEVAŘILOVÁ Marika, ZŠ Habrovanká 312, Rousínov, 683 01PECENOVÁ Jana, ZŠ Komenského 2, Ořechov, 664 44PEKÁRKOVÁ Martina, ZŠ Komenského 4, Adamov, 679 04PIVEČKOVÁ Hana, ZŠ Habrovanká 312, Rousínov, 683 01PLÍHALOVÁ Marie, ZŠ Hliníky 108, Olešnice, 679 74PODLOUCKÁ Hana, ZŠ Komenského 157, Svitávka,679 32SEIDLOVÁ Zdena, ZŠ Pod Strážnicí 499, Velké Opatovice, 679 63SCHLOSSEROVÁ Zdenka, ZŠ Komenského 280, Zbraslav, 664 84SKALNÍKOVÁ Renata, ZŠ Deblín 277, 664 75STIXOVÁ Petra, ZŠ Klášterní nám. 134, Moravský Krumlov, 672 01TINKA Aleš, ZŠ Pozořice, U školy 386, Pozořice, 664 07UHLÍŘOVÁ Anna, ZŠ Valtická 3, Mikulov, 692 01VAVŘÍKOVÁ Martina, ZŠ M. Kudeříkové, Příční 1365, Strážnice, 696 62VRTĚL Jakub, ZŠ nám. 28. Října 1708, Tišnov, 666 01ZAJDÁKOVÁ Jaroslava, MZŠ Ždánice, 696 32ZOUHAROVÁ Dáša, RNDr., ZŠ Podomí, Drnovice, 683 04
Střední školy BrnoBŘEZNOVÁ Magdalena, Gymnázium Terezy Novákové 2, Brno, 621 00BŘÍŠTĚLOVÁ Hana, ing., SOU a SOŠ spojů, Čichnova 23, Brno, 624 00 ČERVENÁ Marie, SOUS a E Trnkova 113, Brno, 628 00DOLEJŠOVÁ Vladimíra, SOU a SOŠ potrav. a služeb, Charbulova 106, Brno, 618 00DUCHEK Petr, SOŠ, SOU a U, Jílová 36g, Brno, 639 00CHADIMOVÁ Marie, ing., SOŠ a SOU Obchodní, Jánská 22, Brno, 602 00KIESELOVÁ Hana, EKO Gymnázium, Labská 27, Brno, 625 00KUBÁŇOVÁ Blanka, Domov mládeže SOUS a E, Trnkova 113, Brno, 628 00MIKYSKOVÁ Vladimíra, Gymnázium Vídeňská 47, Brno, 639 00MRÁČEK Tomáš, Gymnázium Bystrc, Vejrostova 2, Brno, 635 00NAVRÁTILOVÁ Božena, RNDr., Sportovní Gymnázium L. Daňka, Botanická 70, Brno, 602 00NEPUSTILOVÁ Milena, OA a VOŠ sociální Kotlářská 9, Brno, 602 00ODSTRČILOVÁ Milada, RNDr., SZŠ a VZŠ Merhautova 15, Brno, 613 00POLÁČKOVÁ Radmila, SZŠ Jaselská 7/9, Brno, 602 00PRIBIŠOVÁ Danuše, Gymnázium Bystrc, Vejrostova 2, Brno, 635 00SLÁMOVÁ Galina, Gymnázium Táborská 185, Brno, 615 00STEHLÍKOVÁ Martina, SOU a SOŠ spojů, Čichnova 23, Brno, 624 00SVITAVSKÝ Michal, ISŠ Purkyňova 97, Brno, 612 00SVOBODOVÁ Hana, SOU obchodní Cejl 61, Brno, 659 15VALOŠKOVÁ Simona, SZŠ Jaselská 7/9, Brno, 602 00VLASÁKOVÁ Hana, Domov mládeže SOU obchodní, Cejl 61, Brno, 659 15ŽÁKOVÁ Eva, Gymnázium Bystrc, Vejrostova 2, Brno, 635 00
Střední školy mimobrněnskéBULOVÁ Pavlína, SOŠ a SOU dopr. a mech., Krumlovská 25, Ivančice, 664 91ČERNOŠKOVÁ Ivana, Gymnázium Komenského 204, Rájec-Jestřebí, 679 02
40
HÁLKOVÁ Iva, SOU strojírenské, Kollárova 1660, Veselí nad Moravou, 698 01JANOUŠKOVÁ Martina, SPŠ a VOŠ potravinářské technologie, Těmická 1296, Bzenec, 696 81JOCHMAN Zdeněk, ISŠ Sokolnice 496, 664 52KAŇOVÁ Olga, SOŠ Komenského 7, Vyškov, 682 01KOCMANOVÁ Beata, Gymnázium Komenského 204, Rájec-Jestřebí, 679 02KŘÍŽOVÁ Anežka, ing., SPŠ a SOU Křížkovského 48, Kuřim, 664 34MLEJNKOVÁ Markéta, Gymnázium, Legionářů 1, Hodonín, 695 11ŘIČÁNKOVÁ Milena, ISŠ Sokolnice 496, 664 52SPÁČIL Jaroslav, SZŠ nám. Svobody 50, Vyškov, 682 01SYSLOVÁ Zora, ing., SzemŠ Alšova 15, Znojmo, 669 02ŠČUDLA Radovan, ing., SOŠ Komenského 7, Vyškov, 682 01ŠEBESTA Radim, Gymnázium T.G.M., Dukelské nám. 7, Hustopeče, 693 01TESAŘ Oldřich, ing., Gymnázium Pod Školou 10, Velké Pavlovice, 691 06VÍTKOVÁ Jarmila, Gymnázium a SPgŠ Pontassievská 3, Znojmo, 669 02ZOUHAROVÁ Anna, SPgŠ Komenského 5, Boskovice, 688 01
Ostatní organizaceBARTOŇOVÁ Ludmila, OHŠ Brno, Bosonožská 9, Brno, 625 00ČÁSLAVOVÁ Radka, CVČ Jabloňka, Kroftova 64, Brno 616 00DLABOLOVÁ Eva, LČR, s.p., Přemyslova 1106, Hradec Králové, 501 68DRBUŠEK Arnošt, Krajský úřad Jihomoravského kraje, Žerotínovo nám. 3/5, BrnoDUFEK Josef, VIS Bílé Karpaty, Bartolomějské nám. 47, Veselí nad Moravou, 698 01DVOŘÁKOVÁ Andrea, Krajský úřad Jihomoravského kraje, Žerotínovo nám. 3/5, BrnoFORMÁNKOVÁ Blanka, DDM Brněnská 7, Vyškov, 682 01HADOVÁ Jana, Bc., ZOO města Brna, U zol.zahr. 46, Brno, 635 00HORKÁ Hana, doc. PaedDr., CSc., PdF MU v Brně, Poříčí 31, Brno, 602 00HRADILOVÁ Lenka, PdF MU v Brně, Poříčí 31, Brno, 602 00HROMKOVÁ Dagmar, MŠ Jarní 4/639, Vyškov, 682 01CHLÁDKOVÁ Veronika, FSS MU v Brně CHYTILOVÁ Dagmar, RNDr., CEV Pálava, Náměstí 32, Mikulov, 692 01JEDLIČKOVÁ Markéta, PC Brno, Křížová 22, Brno, 603 00KOVÁČOVÁ Jaroslava, DDM Brněnská 7, Vyškov, 682 01KŘÍŽ Martin, CEV Pálava, Náměstí 32, Mikulov, 692 01 KŘÍŽOVÁ Romana, Přírodovědná stanice Kamenačky 4a, Brno, 636 00KUPKOVÁ Anna, ing., Na Václavce 1324/34, Praha 5, 150 00MATYÁŠEK Jiří, doc., PdF MU v Brně, Poříčí 31, Brno, 602 00MLEJNKOVÁ Helena, CVČ Jabloňka, Kroftova 64, Brno 616 00PALÁŠEK Libor, ZO ČSOP Veronica, Panská 9, Brno, 602 00POLÁK Marek, Odbor školství, mládeže a tělovýchovy Magistrátu města BrnaROZPRÝM Lucien, Krajský úřad Jihomoravského kraje, Žerotínovo nám. 3/5, BrnoRYCHNOVSKÝ Boris, doc., PdF MU v Brně, Poříčí 31, Brno, 602 00ŘEZÁČOVÁ Eva, CEV Pálava, Náměstí 32, Mikulov, 692 01SEHNAL Jindřich, Cementárna MokráTOMÁŠOVÁ danuše, Odbor životního prostředí Magistrátu města Brna, Kounicova 67, Brno 601 67VAŠULÍNOVÁ Marcela, MŠ Šikulka, Víta Nejedlého 42, Vyškov, 682 01WERNISCHOVÁ Markéta, CVČ Lužánky, Lidická 50, Brno, 658 12
41