-
POLNÍ VÝSTROJ
A VÁLKY trávípěšáci většinu svéhočasu na pochodu.Nemohou se
přílišspoléhat na bezpro-střední zásobování
vlaky a automobilovými zásobo-vacími kolonami. Každý pěšákmusí
být schopen přesouvat se nakratší vzdálenosti se vším, copotřebuje
k boji a krátkodobémupřežití. Od římských dob muselipěšáci
pochodovat s těžkýmnákladem a podstatná část jejichvýstroje
sloužila vždy k tomu,aby se mohli optimálně pohybo-vat se všemi
nezbytnými bojový-mi prostředky.
ZVYŠOVÁNÍ ZÁTĚŽEPěšák musí mít především bojovévybavení: pusku,
náboje, bodáknebo útočný nůž, polní lopatku,granáty a ochrannou
masku.Navíc musí být v dobré tělesnékondici, aby s tímto
vybavenímmohl vůbec bojovat. Předevšímmusí mít zásobu vody v
polníláhvi, nutnou dávku stravya osobní zdravotnický
balíček.Někteří specialisté se musí staratnavíc o radiostanici,
střelivo dotěžkých kulometů a nářadí proženijní práce. A protože
pěšácimusí být schopni bojovat za kaž-dého počasí, potřebují
navícpokrývky, pláště, pláštěnky a sta-nové dílce.
V německé armádě se veškerývýstrojní materiál kombinovals
koženými doplňky, které jejzesilovaly, zpevňovaly. Kůževšak není
vždy ideálním materiá-lem do všech klimatických pod-mínek. V té
době ovšem nebylčas, aby modernější tkané mate-riály našly svou
cestu na bojiště.
Vlevo: Bohatě dekorovaný poddů-stojník pěchoty se svými
kamarádykrátce po vyznamenání Rytířskýmkřížem Železného krize.
Podle stej-nokroje a výstroje jde o snímekz počáteční fáze války.
Má koženýopasek s pouzdrem na pistoli,řemeny od tlumoku, triedr,
mapovépouzdro, buzolu a baterku. Jehospolubojovnici mají různé typy
pro-tichemických pláštěnek.
Vpravo: Téměř kompletní souborvýstroje německého pěšáka
poraněném evakuovaném přísluš-níkovi SS z Normandie v roce
1944.Armádní pěšák měl až na maskova-cí tkaninu prakticky stejnou
výstroj.
81
-
NĚMECKÉ INSIGNIE
Vlevo nahoře: Německá armádnípředpisová polní láhev vz. 31o
objemu 0,8 l byla vyráběnaz hliníkového plechu a nosila sev
plstěném obalu. Její součásti bytpohárek, z vnějšku černě natřenýa
přichycený k hrdlu láhve.Vojáci Afrikakorps dostaliobdobný typ, ale
vyrobený zespeciálně upraveného dřevas bakelitovým pohárkem.
Nahoře: Bodák vz. 84/98 se nosilk pušce Mauser vz. 98, aby ji
bylomožné v případě potřebypřeměnit na kopí. Bodák byl navýchodní
frontě strašnou zbranív boji muže proti muži. Jehokovová pochva se
zavěšovalana kožený závěsník, navlékanýna opasek. Na snímku
opasekpříslušníka SS. Bodák se nosilna levém boku.
Vlevo: Klasické německépolovysoké boty (Halbstiefel)se v průběhu
války nahrazovalyjinými typy, jejichž hlavním rysembyla menši
spotřeba kůže. Nasnímku velice kvalitní okovanéboty pro horskou
pěchotu vhodnédo vlhkého terénu, sněhu a leduse zkušebními
kamašemištýrského typu, které bylytestovány v divize SS
„Sever"(SS-Gebirgs-Division Nord).
82
-
POLNÍ VÝSTROJ
POLNÍVÝSTROJ
Vlevo: Torna byla vyrobenaz pevného plátna a opatřenapříklopem z
teletiny nebo koňskékůže. Původní torna vz. 34 mělanašité nosné
popruhy, torna vz. 39na snímku má již polní závěsnéřemení v podobě
písmene „Y",které bylo možné v boji použítk upevněni další
výstroje. Napočátku války měla ocelová přilbavz. 35 lesklý povrch,
později sedodávala s matným povrchemv různých odstínech
šedozelenébarvy. V polních podmínkách sivojáci povrch přileb
nejrůznějšímzpůsobem zdrsňovali.
Vlevo dole: Pár sumek vz. 1911z černé kůže pro pušku Mauservz.
98. Sumky na snímku majíoznačení „RZM", takže je používalpříslušník
SS.
Dole: Pouzdro na mapy vz. 35nejčastěji používali
důstojníciněmecké armády. Pouzdro nasnímku, které patřilo
spojovacímudůstojníkovi vojenského letectva,mělo několik základních
součásti:vlastni celuloidové pouzdro namapy, zápisník, pravítka,
měřidlovzdáleností, buzolu na šňůrcea různé psací a rýsovací
náčinív kapsičkách na předním dílupouzdra z hnědé kůže.
83
-
NĚMECKÉ INSIGNIE
Norimberk, 10. září 1934. Říšskýpracovní vedoucí KonstantinHierl
sleduje, jak50 000 příslušníků RADpochoduje před AdolfemHitlerem.
Hierl, původněarmádní plukovník, má na svéblůze vyznamenání za
zásluhyv první světové válce. Zlatěvyšívaný rýč na rukávovémštítku
mohl nosit pouze ona členové nejvyššího vedeniŘíšské pracovní
služby.
PRACOVNÍ SLUŽBA
-
RAD - ŘÍŠSKÁ PRACOVNÍ SLUŽBA
áklady této organiza-ce pocházejí ještěz doby Výmarskérepubliky,
kdy jejívláda v roce 1931ustavila dobrovolnou
pracovní službu (FreiwilligerArbeirsdienst).Ta měla po státní
linii koordino-vat množství stavebních projek-tů, jejichž cílem
bylo bojovatproti masové nezaměstnanostina konci 20. let. Do čela
tétonové nacistické organizacebyl postaven člen NSDAPKonstantin
Hierl.
NACIFIKACEV roce 1933 se tato organizacepřejmenovala na
Nacionálněsocialistickou pracovní službua o rok později na lépe
znějícíŘíšskou pracovní službu(Reichsarbeitsdienst). V roce1935
byla šestiměsíční pracovníslužba již povinná pro všechnumládež ve
věku od 18 do 25 let.Před válkou se RAD podílela naznačném počtu
pracovních akti-vit a projektů, ovšem po vypuk-nutí války bylo
jejím prvotnímúkolem zabezpečovat armádu.
Nahoře: V souvislosti s pojetím RAD jako pracovníorganizace
nosili její příslušnici místo dýky nebo mečejako poboční zbraň
tesák. Exemplář pro řadové členyna snímku měl střenku z rohoviny;
důstojnický tesákbyl užší, s výraznější a zdobnější hlavicí v
podobě orlíhlavy a s jílcem ze slonoviny. Na čepelí byl vždy
nápis„Práce šlechtí" (Arbeit adelt).
Dole: Typické fotoalbum běžně prodávanév kantýnách nacistických
a vojenských objektů. Patřilomladé dívce, která si do něj
nalepovala fotografieze své povinné pracovní služby. Na deskách
jsouodznaky a kosočtverečné rukávové označeni RAD.
85
-
NĚMECKÉ INSIGNIE
Nahoře: Osobní pletený nárameník a výložka nošené říšským
vedoucím RAD(Reichsarbeitsführer) Konstantinem Hierlem. Původně byl
plukovníkem generálníhoštábu a členem Freikorps. Spolu s
Ludendorffem se zúčastnil mnichovského pučev roce 1923. Do NSDAP
vstoupil v roce 1927 a od roku 1929 byl pověřovándůležitými
funkcemi. Říšským vedoucím RAD byl jmenován v roce 1935.Nárameník
byl zaveden v roce 1942, stejnou výložku nosili i generální
vedoucíRAD {Generalarbeitsführer).
Nahoře: Říšská pracovní služba se dělila na 40 pracovníchžup
(Arbeitsgau) označených římskými číslicemi. Každá z nichměla kolem
osmi pracovních skupin (Arbeitsgruppe).Rukávová označení pro ženy v
podobě štítků značila župy.Župa IX zahrnovala Brandenbursko - Západ
a župa XVIII DolníSasko - Východ. Dole základní odznak pro ženy,
postříbřenábrož.
Většina německých uniformovaných organizací,
používajícíchvozidla, označovala vozy vyšších důstojníků
autostandartami.Stejně tomu bylo i u RAD. Na snímku
obdélníkováautostandarta používaná inspektory, župními vedoucímia
šéfy pracovních úřadů.
-
PRAČEPRO UDC
Nahoře: Příslušníci RAD nosilicharakteristickou měkkou čepicise
štítkem lesnického či horskéhotypu. Stejně jako na jiných
soudo-bých německých stejnokrojíchbyly í u RAD barevné
lemovkydůležitým rozlišovacím prvkem.Stříbrné nosili důstojnici,
generá-lové měli čepice lemované zlatoudracounovou šňůrkou,
zatímcoostatní příslušnici RAĎ měli jenčerné lemovky. Stříbrně
vyšívanévýložky a pletené stříbrné nára-meniky nosili vedoucí,
Vlevo: Symboly rýče a klasu naoznačeních RAD značily
spojitosttéto nacistické organizaces fyzickou práci a venkovem.Na
snímku nahoře textilní náprsníoznačeni ze sportovního
oblečení,plechový čepicový odznak propoddůstojníky a textilní
čepicovýodznak pro mužstvo. Štíteks bílou runou života
nosilzdravotnický personál na rukávu.
Zcela vlevo: Písmena „TS" narukávovém štítku znamenala,
žemajitel byl frekventantem Školypro velitele pracovních
čet(Truppenführerschule).Další označení nosil příslušník6.
pracovního oddílu 76. pracovnískupiny, která byla součástípracovní
župy VII Šlesvicko-Holštýnsko. Kovovou nití vyšitéčepicové označeni
bylo prodůstojníky RAD.
-
NĚMECKÉ INSIGNIE
Odbojní a nezávislí kozáci strádalipod útlakem Moskvy. Mnoho z
nichproto bojovalo na německé straněpod velením generála
Vlasová.Původně byli součástí německéarmády, ale v listopadu 1944
jepřevzala SS a vytvořila z nichKozáčky jezdecký sbor se
dvěmadivizemi.
-
ZAHRANIČNÍ DOBROVOLNICI
en málo lidí si umípředstavit, jak meziná-rodní charakter
mělyjednotky německéarmády na konci drahésvětové války. Odhadu-
je se, že pod hákovým křížemsloužilo kolem dvou milionůmužů jiné
než německé národ-nosti. Mnozí z nich byli sice dob-rovolníci , ale
značný počet bylodveden více méně nuceně.V roce 1944 sloužilo -
podleprohlášení říšského vedoucího SSHeinricha Himmlera - v armáděa
ve Zbraních SS více než800 000 sovětských občanůa dalších asi 100
000 ve vojen-ském letectvu a válečném loď-stvu. Mnozí z nich
nechtěli bojo-vat ani tak za Hitlera, jako spíšeproti Stalinovi a
bolševismu,zatímco další si zvolili německouvlajku jako vhodnější
alternativunež brutalitu zajateckých táborů.
ANTIKOMUNISTÉTisíce dobrovolníků přicházelyi ze západní Evropy.
Tito mužise hlásili ke křížovému taženíproti bolševismu z
různýchdůvodů. Dobrovolníci z Výcho-du měli přímou zkušenostze
života pod sovětským útlakem.Mladí muži z Nizozemska, Fran-cie,
Španělska a Norska toužilibojovat z přesvědčení, protožejako
pravicoví idealisté chtělizadržet zdánlivé neúprosný
postup bolševismu. Několikmálo z těchto prvních dobrovol-níků z
německé armády po skon-čení své smluvní dvouleté službyodešlo, ale
další pokračovali vespolečném boji až do koncea mnozí z nich
položili své živo-ty při beznadějné obraně Berlínav roce 1945.
Nahoře: Tmavě vínově červený fez, výložka a rukávové označení
patřilypříslušníkovi 13. horské divize SS Handžár, čili 1.
chorvatské divize SS(13. Gebirgs Division Waffen SS Handschar).
Handžár, zvláštní turecko-bal-kánská chladná zbraň, byla symbolem
tohoto útvaru. Vznikl v roce 1943z bosenských muslimů jako
protipartyzánská jednotka. Ještě během výcvi-ku se však některé
muslimské oddíly během výcviku vzbouřily a pobily svéněmecké
instruktory.
Dole: Heinrich Himmler věřil, že muslimové by mohli vytvořit
bojeschopnéúderné jednotky, a proto je podporoval při jejich
pokusech o založeniislámských SS. 1. muslimský pluk Zbraní SS
(Osttürkischer Waffen-Ver-band der SS) vznikl z bývalých sovětských
muslimských vojáků z Turk-ménie, kteří přeběhli na německou
stranu.
-
NĚMECKÉ INSIGNIE
Nahoře: 21. horská divize SS Skanderbeg (21.Gebirgs Division
WaffenSS Skanderbeg) vznikla převážně z albánských a kosovských
muslimů.Nevynikala bojovými schopnostmi a mohla být využívána jen k
zabezpe-čovacím akcím. Navíc většina muslimských oddílů dávala
přednost vyři-zováni svých účtů se Srby, než boji za hitlerovské
Německo.
Dole: Rukávový štítek a výložka příslušníka 24. pluku
pancéřových gra-nátniků Zbrani SS Danmark (24. Panzergrenadier
Regiment Waffen SSDanmark), který byt součásti 11. divize
pancéřových granátníků ZbraniSS Nordland (11. Panzergrenadier
Division Waffen SS Nordland). Prvníjednotka, jejíž příslušnici
nosili na rukávu štítek v barvách dánské vlajky,byl Freikorps
Danmark založený v roce 1940 a rozpuštěný po značnýchztrátách v
roce 1943. Jejich následovnici nosili na výložce zaoblenoupodobu
hákového kříže.
Nahoře: Nizozemští dobrovolníci sloužili od roku 1941 v
Dobrovolnickélegii SS Nizozemsko (SS-Freiwilligen Legion
Niederland). Legie byla roz-puštěna v roce 1943 a byla ustavena
Dobrovolnická brigáda SS Nizo-zemsko (SS-Freiwilligen Brigade
Nederland), která se později přeměnilav 34. granátnickou divizi
Zbraní SS Nizozemská domobrana (34.Grena-dier Division Waffen SS
Landstorm Nederland). Její příslušnici nosili nalevém rukávu štítek
v národních barvách a na límci speciální runu, nazý-vanou „vlčí
hák".
Dole: Flanderští dobrovolníci původně sloužili v Dobrovolnické
legii SSFlandry (SS-Freiwilligen Legion Flandern) a nosili na límci
výložku s troj-ramenným hákovým křížem, nazývaným „trifos". Legie
byla zrušenav roce 1943, část jejich příslušníků přešla do divize
Zbrani SS Říše (DasReich), přesněji do jejího pěšího pluku
Langemarck.
Titulní stránkaStránky 1 až 15Stránky 16 až 20Stránky 21 až
30Stránky 31 až 40Stránky 41 až 50Stránky 51 až 60Stránky 61 až
70Stránky 71 až 80Stránky 81 až 90Stránky 91 až 100Stránky 101 až
110Stránky 111 až 120Stránky 121 až 130Stránky 131 až 138Zadní
stránka