Ze Slovníku středověké latiny: albirus (From the Dictionary of Medieval Latin in Czech Lands: albirus)

111ZE SLOVNÕKU STÿEDOVÃK… LATINY : ALBIRUS

Listy filologickÈ CXXXVII, 2014, 1ñ2, pp. 111ñ119

ZE SLOVNÕKU STÿEDOVÃK… LATINY :

ALBIRUS1

HANA äEDINOV¡ (Praha)

Obsahem tohoto p¯ÌspÏvku je rozbor jednoho zoologickÈho termÌnu,kter˝ se dostal do SlovnÌku st¯edovÏkÈ latiny v Ëesk˝ch zemÌch (d·leSSL)2 z Glos·¯e ËeskÈho lexikografa 14. stoletÌ BartolomÏje z Chlumce¯eËenÈho Klaret.3 JmÈno albirus, jeû Klaret za¯azuje do kapitoly De pis-cibus a uv·dÌ je ve dvojici bielan albirus (v. 386), bylo v SSL definov·-no pouze neurËitÏ a s otaznÌkem jako ÑvodnÌ ûivoËichì. Bohumil Rybase p¯itom, zjevnÏ s p¯ihlÈdnutÌm ke staroËeskÈmu ekvivalentu, rozhodlpouûÌt v SSL jako heslovou podobu nikoli variantu albirus, kter· se na-ch·zÌ na dvou mÌstech rukopisu A, n˝brû variantu albinus, kter· je ob-saûena v rukopise B.4 AËkoli se zd· toto rozhodnutÌ na prvnÌ pohledspr·vnÈ a Klaret pravdÏpodobnÏ latinsk˝ v˝raz s adj. albus, ÑbÌl˝ì, spo-joval, o Ëemû svÏdËÌ jÌm vytvo¯en˝ Ëesk˝ ekvivalent, domnÌv·m se, ûep˘vodnÌ latinsk˝ termÌn nemÏl se slovem albus nic spoleËnÈho a ûe bymÏl b˝t v novÈm vyd·nÌ SSL uveden pod heslovou podobou albirus.

1 Tento p¯ÌspÏvek vznikl v r·mci v˝zkumnÈho z·mÏru FilosofickÈho ˙stavu AV»R (RVO: 67985955), s podporou projektu MäMT LD 13043 (SlovnÌk st¯edovÏkÈ la-tiny v Ëesk˝ch zemÌch ñ Latinitatis medii aevi lexicon Bohemorum), ¯eöenÈho v r·mcimezin·rodnÌho programu COST.

2 Latinitatis medii aevi lexicon Bohemorum ñ SlovnÌk st¯edovÏkÈ latiny v Ëesk˝chzemÌch, Praha 1977ñ.

3 KLARET, Glossarius, in: Klaret a jeho druûina, I, (vyd.) V¡CLAV FLAJäHANS, Praha1926, s. 104ñ202.

4 Srov. SSL I, s. 118, s. v. *albinus. V rukopise A (Bratislava, KapitulnÌ knihovna,rukopis 50) se objevuje varianta albirus jednak na fol. 188va (ve FlajöhansovÏ edici

05sedinova-misc.pm6 16.9.2014, 17:34111

112 HANA äEDINOV¡

TÈmϯ shodn˝ latinsk˝ v˝raz nach·zÌme totiû v encyklopedii De na-tura rerum, kterou sepsal ve 13. stoletÌ Tom·ö z CantimprÈ.5 V sedmÈknize pojedn·vajÌcÌ o ryb·ch (De piscibus) uv·dÌ Tom·ö ûivoËicha jmÈ-nem albirez a s odvol·nÌm na Aristotela jej popisuje jako mo¯skÈho tvo-ra s tak tlustou, pevnou, tvrdou a ran·m vzdorujÌcÌ k˘ûÌ, ûe si z nÌ v·leË-nÌci zhotovujÌ p¯ilby. Jestliûe si takovou koûenou p¯ilbici oblÈknou podûeleznou helmu, necÌtÌ bolest ani tehdy, utrûÌ-li r·nu meËem nebo jinouzbranÌ.

Tom·ö z CantimprÈ, De natura rerum, VII,6: Albirez piscis marinus est,ut dicit Aristotiles, de genere piscium, qui rugana dicuntur. Hic piscisalbirez cutem habet spissam valde et adeo firmam ac duram, ut ipsacute milites utantur pro galeis. Habet enim naturaliter virtutem insitam,ut validis ictibus resistere valeat. Hanc igitur cutem milites consueve-runt ad instar formare pilei et sub galeis ferreis ponere, et si accideritin illum aliqua percussio gladii vel alterius armature, non inducat do-

lorem.

TermÌn albirez p¯evzali ve vÌce Ëi mÈnÏ pozmÏnÏnÈ podobÏ dalöÌ st¯e-dovÏcÌ auto¯i, p¯iËemû Albert Velik˝, Vincenc z Beauvais a Jacob vanMaerlant parafr·zovali struËnÏ takÈ Tom·öovu charakteristiku tohotoûivoËicha.6 P¯ekladatelÈ Albertova spisu J. J. Scanlan, K. F. Kitchella I. M. Resnick urËili jako p¯edlohu tohoto popisu pas·û z Aristotelovaspisu Historia animalium,7 jeû pojedn·v· o druhu mo¯skÈ houby, kter˝m· u Aristotela n·zev �Ax¯lleioq (tj. spÕggoq), ÑAchilleova houbaì.8

verö 386), jednak na fol. 188vb (ve FlajöhansovÏ edici verö 386a, umÌstÏn˝ za veröem424).

5 TOM¡ä Z CANTIMPR…, De natura rerum, (ed.) HELMUT BOESE, Berlin ñ New York1973.

6 Srov. ALBERT VELIK› (viz nÌûe pozn. 13); VINCENC Z BEAUVAIS, Speculum natura-le, XVII,29, (ed.) Dovai 1624 (p¯etisk Graz 1964): Albirez est piscis marinus habenscutem adeo spissam et duram ac firmam, ut ea milites utantur pro galeis; JACOB VANMAERLANT, Der naturen Bloeme, (ed.) MAURITS GYSSELING, Cd-rom Middelnederlands.Sdu Uitgevers/Standaard Uitgeverij, Den Haag ñ Antwerpen 1998, v. 9588ñ9595 (al-bures).

7 ARISTOTEL…S, Historia animalium, (ed.) PIERRE LOUIS, Paris 1964ñ1969.8 Srov. JAMES J. SCANLAN, in: ALBERT THE GREAT, Man and the Beasts. De anima-

libus (Books 22ñ26), New York 1987, s. 331, pozn. 9,4; KENNETH F. KITCHELL JR. ñIRVEN MICHAEL RESNICK, in: ALBERTUS MAGNUS, On Animals. A Medieval Summa Zoo-logica, Baltimore ñ London 1999, s. 1662, pozn. 45. Aristotelovu pas·û p¯evzal vezkr·cenÈ podobÏ Plinius StaröÌ, kter˝ vytvo¯il p¯ejÌmku Achillium (tj. spongiarum ge-nus), viz PLINIUS STARäÕ, Naturalis historia, IX,148, (ed.) ETIENNE DE SAINT-DENIS, Pa-

05sedinova-misc.pm6 16.9.2014, 17:34112

113ZE SLOVNÕKU STÿEDOVÃK… LATINY : ALBIRUS

Tato houba je podle Aristotela ze vöech druh˘ nejpevnÏjöÌ a uûÌv· sejako podloûka pod helmy a chr·niËe holenÌ, takûe p¯ÌpadnÈ ˙dery paknejsou p¯Ìliö hlasitÈ:

AristotelÈs, Historia animalium, V,16, 548a31ñb3: Ú Esti dÆ tÂn spÕg-gvn tr¯a g≠nh..., tr¯toq dí, ‘n kalo◊si �Ax¯lleion, leptÕtatoqka˘ pyknÕtatoq ka˘ ≈sxyrÕtatoq ‘n fipŒ t¢ kr°nh ka˘ t¢q knhm¡-

daq fipotiu≠asi, ka˘ øtton º plhg∂ cowe¡.

Nelze pravdÏpodobnÏ urËit, kter˝ druh mo¯skÈ houby mÏl AristotelÈs namysli. Jak uv·dÌ J. J. Scanlan, modernÌ biologovÈ se v identifikaci ne-shodujÌ; nÏkte¯Ì soudÌ, ûe by se mohlo jednat o houbu ¯eckou (Spongiazimocca Schmidt), jinÌ se domnÌvajÌ, ûe AristotelÈs popisuje druh houbymycÌ naz˝van˝ ÑslonÌ uchoì (Spongia officinalis var. lamella Schulze).9

ris 1955: Spongiarum tria genera accepimus: spissum ac praedurum et asperum, tra-gos id vocatur; spissum et mollius, manos; tenue densumque, ex quo penicilli, Achil-lium. Od Plinia p¯evzal tento termÌn v podobÏ Achilleum VINCENC Z BEAUVAIS, Specu-lum naturale, XVII,91 (De spongia), jinÌ st¯edovÏcÌ auto¯i vöak toto slovo neuv·dÏjÌ.

9 Srov. JAMES J. SCANLAN, in: ALBERT THE GREAT, Man and the Beasts. De animali-bus (Books 22ñ26), s. 331, pozn. 9,4. DíARCY WENTWORTH THOMPSON, A Glossary ofGreek Fishes, London 1947, s. 23ñ24, konkrÈtnÌ druh neuv·dÌ. Srov. tÈû HELMUTLEITNER, Zoologische Terminologie beim ƒlteren Plinius, Hildesheim 1972, s. 3ñ5.K mo¯sk˝m houb·m (kmen Porifera bezobratl˝ch ûivoËich˘) srov. VLADIMÕR MO-TY»KA ñ ZDENÃK ROLLER, SvÏt zv̯at, X: BezobratlÌ, 1, Praha 2001, s. 12ñ15.

Obr. 1ñ2: Spongia officinalis var. lamella Schulze.

Autor nejstaröÌho popisu tohoto ûivoËicha (AristotelÈs) je tedy objasnÏna m˘ûeme p¯edpokl·dat, ûe Klaret p¯evzal jeho jmÈno od Tom·öez CantimprÈ; doposud vöak z˘st·valo nevysvÏtleno, jak Tom·ö˘v v˝razalbirez vznikl.

05sedinova-misc.pm6 16.9.2014, 17:34113

114 HANA äEDINOV¡

Mnoh· jmÈna ûivoËich˘ pronikla z Aristotelov˝ch zoologick˝ch po-jedn·nÌ do st¯edovÏk˝ch dÏl p¯es arabskÈ prost¯edÌ a v pr˘bÏhu tohotoprocesu doölo nejen v d˘sledku odliönÈ fonetiky ¯eËtiny, arabötiny a la-tiny, ale tÈû kv˘li chybnÈmu ËtenÌ arabskÈho pÌsma a omyl˘m p¯i p¯e-pisu latinskÈho textu k hl·skov˝m zmÏn·m ve vÏtöinÏ zoologick˝chn·zv˘. Tom·ö z CantimprÈ Ëerpal mnohÈ popisy zv̯at z latinskÈho p¯e-kladu Aristotelova spisu Historia animalium, jejû po¯Ìdil v 1. pol. 13.stoletÌ z arabskÈ verze Michael Scotus.10 V MichaelovÏ p¯ekladu p¯Ì-sluönÈ Aristotelovy pas·ûe se obecnÈ jmÈno mo¯skÈ houby (spÕggoq)objevuje v podobÏ gamen, zatÌmco konkrÈtnÌ druh (v ¯eckÈm textuv akuzativu � Ax¯lleion) se naz˝v· albuz. Aristotelovo znÏnÌ je navÌcpozmÏnÏno v tom smyslu, ûe houba pod helmou zabraÚuje tomu, abybyl ˙der bolestiv˝, nikoli hlasit˝:

Aristoteles Latinus, Historia animalium, 548a33ñb3: Et in gamen sunttres species [piscium] ...; tercia, que dicitur albuz, est spissa, fortis val-de, et propter hoc ponitur sub galeis ferri. Et si acciderit in illis aliqua

percussio gladii aut alterius, non inducit dolorem.

Vollmannova edice Michaelova p¯ekladu Aristotelova spisu Historiaanimalium postr·d· srovn·nÌ s arabskou verzÌ, a dokud tedy nevyjdenov· kritick· edice, kter· m· b˝t opat¯ena latinsko-arabsko-¯eck˝mirejst¯Ìky,11 nevÌme, jak naloûil s p˘vodnÌm Aristotelov˝m termÌnemp¯ekladatel do arabötiny. Je vöak velmi pravdÏpodobnÈ, ûe ¯eck˝ v˝raz�Ax¯lleion transkriboval a ¯eck· pÌsmena nahradil arabsk˝mi pÌsmenyíchl(l)jn. P¯i p¯evodu do latinky pak doölo k dosti v˝razn˝m fonetick˝mzmÏn·m, a to nejen ve vok·lech (arabsk˝ z·pis byl nevokalizovan˝, tak-ûe p¯ekladatel do latiny vokalizoval podle svÈho uv·ûenÌ), ale tÈû v kon-sonantech.

V rukopisech, z nichû Ëerpal B. K. Vollmann, m· toto slovo podobualbuz, to znamen·, ûe konsonant ch· ve druhÈ slabice byl vynech·n

10 Srov. ARISTOTELES LATINUS, De animalibus libri XIX in der ‹bersetzung des Mi-chael Scotus (Buch IñXIV), (ed.) BENEDIKT KONRAD VOLLMANN, M¸nchen 1994.

11 Toto vyd·nÌ p¯ipravuje Aafke van Oppenraay, kter· prozatÌm vydala Michael˘vlatinsk˝ p¯eklad druh˝ch dvou Aristotelov˝ch zoologick˝ch spis˘, srov. ARISTOTELESLATINUS, De animalibus. Michael Scotís Arabic-Latin Translation, III: Books XVñXIX: Generation of Animals, (ed.) AAFKE VAN OPPENRAAY, Leiden ñ New York ñ Kˆln1992; ARISTOTELES LATINUS, De animalibus. Michael Scotís Arabic-Latin Translation,II: Books XIñXIV: Parts of Animals, (ed.) AAFKE VAN OPPENRAAY, Leiden ñ Boston ñKˆln 1998.

05sedinova-misc.pm6 16.9.2014, 17:34114

115ZE SLOVNÕKU STÿEDOVÃK… LATINY : ALBIRUS

a konsonant j· ve ËtvrtÈ slabice byl omylem nahrazen konsonantem b·(obÏ pÌsmena se liöÌ pouze poËtem teËek pod znakem); rovnÏû pÌsmenoz na konci slova, jeû nahradilo p˘vodnÌ pÌsmeno n, lze vysvÏtlit pravdÏ-podobnou chybou Michaela Scota, kter˝ mohl ËÌst v rukopise koncovÈarabskÈ n˙n jako pÌsmeno zajn.12 K dalöÌ deformaci slova pak doölou Tom·öe z CantimprÈ a v jin˝ch st¯edovÏk˝ch textech, ËÌmû vzniklyst¯edolatinskÈ varianty albirez, albyroz, albures, albirus a dalöÌ.

Vedle Tom·öe z CantimprÈ pracoval s Michaelov˝m p¯ekladem Aris-totela rovnÏû Albert Velik˝, kter˝ Michael˘v text doplÚoval o poznatkyzÌskanÈ z Avicennova pojedn·nÌ o zv̯atech. Pas·û popisujÌcÌ vzhleda vyuûitÌ tohoto druhu mo¯skÈ houby se u Alberta objevuje na dvou mÌs-tech: jednak ve dvac·tÈ ËtvrtÈ knize jeho pojedn·nÌ De animalibus, kte-rou sestavil na z·kladÏ textu Tom·öe z CantimprÈ a v nÌû m· tento ûivo-Ëich jmÈno albyroz,13 jednak v p·tÈ knize, kter· z Tom·öe nevych·zÌa je koment·¯em p¯Ìmo k Aristotelovi; Albert zde p¯evzal tÈmϯ doslov-nÏ text Michaela Scota i jmÈno ûivoËicha v podobÏ albuz.14

JakÈho ûivoËicha si Klaret pod tÌmto jmÈnem p¯edstavoval, je nejas-nÈ, st¯edovÏcÌ ilumin·to¯i Tom·öovy encyklopedie a dÌla Jacoba vanMaerlant vöak zobrazovali tohoto tvora jako obyËejnou rybu, kter·nem· se vzhledem mo¯skÈ houby nic spoleËnÈho.15

12 Pokud vöak p¯ekladatel do arabötiny zmÏnil strukturu Aristotelovy vÏty a uvedln·zev mo¯skÈ houby v nominativu (Ñdruh, kter˝ se naz˝v· �Ax¯lleioqì), arabsk˝ p¯e-pis by znÏl íchl(l)js a p¯i p¯evodu do latinky by pak doölo pouze k transkripci konco-vÈho sÌn na latinskÈ pÌsmeno s, pop¯ÌpadÏ (jak je v MichaelovÏ p¯ekladu ËastÏjöÌ) napÌsmeno z.

13 Srov. ALBERT VELIK›, De animalibus, XXIV,9, (ed.) HERMANN STADLER, M¸nster1916ñ1920: Albyroz piscis est fortissimae pellis ita, ut pellem illam milites sub galeiscapitibus aptent ad ictus quoslibet gladiorum sine laesione excipiendos.

14 Srov. ALBERT VELIK›, De animalibus, V,69: In gamen autem sive genere spon-giae tres sunt species: quarum ... est ... tercia, quae dicitur albuz, est spissa, et fortisvalde, et propter hoc ponitur sub galeis ferreis, ut non inducat dolorem percussiogladii aut alicuius alterius.

15 KromÏ uveden˝ch iluminacÌ z N·rodnÌ knihovny v Praze, rukopis XIV A 15(obr. 3), a z Koninklijke Bibliotheek v Haagu, rukopis KA 16 (obr. 4), viz tÈû Va-lenciennes, Bibliothèque municipale, rukopis 320, fol. 123ra (albirez); Praha, N·rod-nÌ knihovna, rukopis X A 4, fol. 129va (albirez); Praha, Archiv PraûskÈho hradu,Knihovna MetropolitnÌ kapituly u sv. VÌta, rukopis L 11, fol. 127ra (albirem); Kra-kov, Biblioteka JagielloÒska, rukopis 794, fol. 154v (albires); Den Haag, Koninklij-ke Bibliotheek, rukopis 76 E 4, fol. 72rb (albires).

05sedinova-misc.pm6 16.9.2014, 17:34115

116 HANA äEDINOV¡

Vraùme se nynÌ ke Klaretovu Glos·¯i. DÌky studiÌm Bohumila Rybyi nov˝m v˝sledk˘m b·d·nÌ nad Klaretov˝mi zoologick˝mi n·zvy vÌme,ûe Klaret p¯evzal z encyklopedie Tom·öe z CantimprÈ velk˝ poËet jmenûivoËich˘; je tedy pravdÏpodobnÈ, ûe rovnÏû latinsk˝ v˝raz albirus, kte-r˝ nenÌ p¯Ìliö vzd·len termÌnu albirez, nalezl u Tom·öe. Pochybnosti, zdatomu tak skuteËnÏ bylo, vöak vyvol·v· Ëesk˝ ekvivalent bielan. PokudKlaret skuteËnÏ Ëerpal z Tom·öe, mÏl by b˝t v popisu ûivoËicha albireznÏjak˝ poukaz na bÌlou barvu, kter˝ by podobu ËeskÈho v˝razu od˘vod-nil. Takto totiû bylo vytvo¯eno mnoho Ëesk˝ch ekvivalent˘, kterÈ nach·-zÌme u Klareta: kup¯Ìkladu ËeskÈ jmÈno ve dvojici yba haduss souvisÌ sezmÌnkou, ûe pt·k ibis rozbÌjÌ hadÌ vejce a ûivÌ se hady, a ËeskÈ jmÈno vedvojici cacus okrlik odpovÌd· popisu, podle nÏhoû arkadsk· obluda Ca-cus chrlÌ oheÚ ze svÈho ch¯t·nu (Ëesky krle).16 V Tom·öovÏ popisu ûivo-

16 Srov. TOM¡ä Z CANTIMPR…, De natura rerum, V,63 a IV,20; KLARET, Glossarius,288 a 542; BOHUMIL RYBA, NÏkolik temn˝ch slov z Klaretova Glos·¯e, in: »asopis promodernÌ filologii 26, 1939, Ë. 1, s. 188 (ke slovu haduss); T›û, NovÈ v˝klady ke Kla-retovi, in: »esk˝ Ëasopis filologick˝ 2, 1943ñ1944, s. 62 (ke slovu okrlik). PodobnÏKLARET, Glossarius, 257: achantis konistrass (pt·k je nep¯Ìtelem konÏ, kterÈho vy-straöÌ a zaûene na ˙tÏk), 260: lucinia strazlik (slavÌk st¯eûÌ sv· vajÌËka tak, ûe celounoc na nich sedÌ a usilovnÏ zpÌv·), 403: pamus vsselik (ryba pavus je zbarvena vöeli-

Obr. 3: Albires (albirez). Praha, N·rodnÌ knihovna,

rkp. XIV A 15, fol. 92va.

05sedinova-misc.pm6 16.9.2014, 17:34116

117ZE SLOVNÕKU STÿEDOVÃK… LATINY : ALBIRUS

Ëicha albirez vöak o bÌlÈ barvÏ nenach·zÌme û·dnou zmÌnku a takÈ st¯e-dovÏcÌ ilumin·to¯i vyobrazujÌ tohoto tvora jako tmavou rybu.

Tvo¯enÌ Ëesk˝ch jmen ûivoËich˘ na z·kladÏ popisu jejich vzhledua chov·nÌ vöak nenÌ u Klareta pravidlem. K jin˝m latinsk˝m jmÈn˘m,jeû byla prokazatelnÏ p¯evzata rovnÏû z Tom·öovy encyklopedie, p¯ipo-jil totiû Klaret ËeskÈ ekvivalenty, kterÈ nemajÌ s Tom·öov˝m textem v˘-bec nic spoleËnÈho, zato ale souvisejÌ s podobou latinskÈho jmÈna. Ku-p¯Ìkladu ËeskÈ jmÈno zrnoval se nach·zÌ ve dvojici s latinsk˝m granius,u Tom·öe z CantimprÈ se vöak v popisu ryby granus neobjevuje û·dn·spojitost se slovem granum, Ñzrnoì.17 Je tedy moûnÈ, ûe takÈ Ëesk˝ekvivalent bielan vznikl pod vlivem prvnÌch dvou slabik Tom·öova n·-zvu ALBIrez, jeû p¯ipomÌnajÌ lat. slovo albus, ÑbÌl˝ì, a ûe pak n·slednÏpod vlivem ËeskÈho ekvivalentu byla k lat. albirus vytvo¯ena variantaalbinus.

Chybnou p¯edstavu o bÌlÈ barvÏ tÈto ryby mohl zÌskat Klaret rovnÏûz druhÈ vÏty Tom·öova textu hic piscis albirez cutem habet spissam val-de et ... firmam (Ñtato ryba albirez m· velmi tlustou a ... pevnou k˘ûiì).Koncov· pÌsmena z a m jsou totiû v rukopisech 14.ñ15. stoletÌ ps·naËasto v podobÏ tÈmϯ shodn˝ch znak˘, kterÈ p¯ipomÌnajÌ arabskou ËÌsli-ci 3; nelze tedy vylouËit, ûe doölo k jejich z·mÏnÏ a pop¯ÌpadÏ i k ne-spr·vnÈmu ËtenÌ uvedenÈ vÏty ve smyslu hic piscis albam cutem habet,spissam valde et ... firmam (Ñtato ryba m· bÌlou, tlustou a ... pevnouk˘ûiì). Moûnost takovÈho ËtenÌ podporuje i znÏnÌ v opise Tom·öovy en-cyklopedie, kter˝ je dnes uloûen v Archivu PraûskÈho hradu a v nÏmûm· jmÈno tÈto ryby podobu albirem.18

k˝mi barvami jako p·v), 456: aloy sspis (los spÌ ve stoje op¯en˝ o strom), 555: dra-copes dyevonak (had dracontopes m· dÌvËÌ obliËej), a mnoho dalöÌch; srov. TOM¡äZ CANTIMPR…, De natura rerum, V,12, V,76, VII,65, IV,5, VIII,17. HlavnÌ rys vevzhledu nebo chov·nÌ tÏchto ûivoËich˘ ovlivnil nejen podobu Ëesk˝ch ekvivalent˘,ale rovnÏû jejich zobrazenÌ v iluminovan˝ch rukopisech.

17 Srov. TOM¡ä Z CANTIMPR…, De natura rerum, VII,11: Granus piscis marinus est.Sicut dicit philosophus, contra naturam omnium animalium unum oculum in supremocapitis habet. Hic oculo semper superintendens insidias cavet...; KLARET, Glossarius,420: granius zrnoval (zrnowel rkp. B). Slovo gran(i)us vzniklo patrnÏ deformacÌz lat. uranoscopus, Ñnebehledì.

18 Viz Praha, Archiv PraûskÈho hradu, Knihovna MetropolitnÌ kapituly u sv. VÌta,rukopis L 11, fol. 127ra: Hic piscis albirem cutem spissam habet valde et ... firmam...

05sedinova-misc.pm6 16.9.2014, 17:34117

118 HANA äEDINOV¡

I kdyby vöak Klaret doöel k latinskÈmu albinus a ËeskÈmu bielanskuteËnÏ tÌmto zp˘sobem a domnÌval se, ûe se jedn· o rybu, kter·byla pojmenov·na podle bÌlÈ barvy k˘ûe, pokl·d·m definici autor˘ElektronickÈho slovnÌku starÈ Ëeötiny ÑbÌl· nebo velice svÏtl·, bÏlav·,st¯Ìb¯itÏ zbarven· rybaì za p¯Ìliö detailnÌ a navrhuji zvolit opatrnÏjöÌformulaci.19

Obr. 4: Albyres. Den Haag, Koninklijke Bibliotheek,

rkp. KA 16, fol. 112rb.

19 Srov. ESS», s. v. bÏlan, http://vokabular.ujc.cas.cz, 26. 2. 2014 (KR). JAN GE-BAUER, SlovnÌk staroËesk˝, I, Praha 1903, s. 36b, s. v. BÏlan, uv·dÌ pouze latinskouformu *albinus a definici Ñpr˝ ryba nÏjak·ì.

05sedinova-misc.pm6 16.9.2014, 17:34118

119ZE SLOVNÕKU STÿEDOVÃK… LATINY : ALBIRUS

Summary

FROM THE DICTIONARY OF MEDIEVAL LATININ CZECH LANDS : ALBIRUS

The main aim of this article is to identify the origin and meaning of oneLatin zoological term in the works of Thomas of CantimprÈ and Czechmedieval lexicographer Bartholomaeus de Solencia dictus Claretus.Both works employ names of animals that are extremely difficult to in-terpret either semantically or linguistically and whose Greek or Latin or-igin is not immediately clear. Most of them are attached to animals thedescription of which Thomas claims to be derived from Aristotle. Tho-mas used the Latin translation of the Aristotleís work Historia animal-ium translated from Arabic by Michael Scotus. Due to phonetical differ-encies between these languages as well as inaccuracies and mistakes inboth translations, the text of Aristotle and the forms of the originalGreek names were variously modified. Aristotleís term �Ax¯lleion

(spÕggoq), denoting a fine quality of sponge called the ìelephant earî(Spongia officinalis var. lamella Schulze), appears at Michael Scotus asalbuz, at Thomas of CantimprÈ in the form of albirez and at Claretus inthe form of albirus and albinus.

Keywords: medieval lexicography; ancient and medieval zoology; latinnames of sea sponge; Bartholomaeus de Solencia dictus Claretus; Aris-toteles; Aristoteles Latinus; Michael Scotus; Thomas of CantimprÈ

H A N A ä E D I N O V ¡ , Kabinet pro klasick· studia FL⁄ AV »R,v. v. i., Na Florenci 3, 110 00 Praha 1, [email protected].

05sedinova-misc.pm6 16.9.2014, 17:34119