Základy státoprávní teorie

Základy státoprávní

teorie

• státní aparát = soustava orgánů, které vykonávají státní moc a správu

• ohraničené území

• občané

• ozbrojená moc (policie,vojsko)

• právní subjektivita = způsobilost samostatně vystupovat v právních vztazích

STÁT = organizované společenství lidí, trvale žijících na určitém ohraničeném území

Charakteristiky státu:

*Tvoření státu

2. druhotné tvoření státu• malé samostatné státy se spojují ve větší celky (Itálie, Německo - 19. stol.)• nebo se naopak velké státy rozpadají a na jejich území vznikají menší nástupnické státy (např. Rak. -Uher.)• oddělení části státu• nově vzniklý stát musí mít všechny potřebné náležitosti, aby ho mezinárodně uznávali jako svrchovaný subjekt a navázali sním diplomatické vztahy

1. prvotní tvoření státu• kmen (rod) zanechal kočovného způsobu života, usadil se na určitém území, ohraničil jej, střežil• některé domněnky hovoří o tom, že nejstarší státy pochází od Boha (pokyn Boha)• stát je výsledkem bojů, násilí, boj je přirozený lidské podstatě

*Podstata státu

STÁT = mocenská organizace společnosti, nadřízená občanům

• rozdíly mezi státy jsou v tom, kdo, jak a v jakém rozsahu vykonává státní moc

• občanem se člověk stává narozením, je možná změna občanství (např. propuštění ze st. svazku, přijetí do něj)

• mezi obyvateli daného státu mohou být i cizinci

Způsob nabytí občanství ČR:

narozením - jeden z rodičů musí být občanem ČR

osvojením - jeden z osvojitelů musí být občanem ČR

určením otcovství - prokáže-li se, že otcem je občan ČR

nalezením - dítě do 15 let na území ČR

prohlášením - u těch, kteří byli do roku 1993 občany ČSFR a do této doby se nerozhodli, prohlášením se

mohou rozhodnout pro občanství ČR

udělením - musí být splněny tyto podmínky:- na území ČR nepřetržitý pobyt 5 let- propuštěn ze státního svazku předchozího občanství- udělením nového občanství pozbude dřívější

občanství- v posledních 5 letech nebyl soudně trestán- musí být prokázaná znalost českého jazyka

Pozbytí občanství ČR:

• prohlášením - člověk si sám zažádá o uvolnění ze státního svazku

• nabytím - jiného státního občanství

• manželství s cizím státním příslušníkem

• narozením dítěte rodičům s odlišnou státní příslušností

• z občanství nám vyplývají závazky a nevýhody, jakou jsou třeba daně, ale nevýhody jsou vyváženy výhodami - sociální zajištění,...

Výjimka, kdy člověk může mít 2 občanství:

Státní moc:

• obsah státní moci - do kterých oblastí stát zasahuje:

- liberalismus (liberální státy) - stát nezasahuje do života občanů, každý se má starat sám o sebe a o rodinu, nezaručuje vysoké sociální zajištění

- komunisticky řízený stát - stát zasahuje do všech činností člověka

• rozsah státní moci: a) na všechny obyvatele ohraničeného území b) na všechny občany i v zahraničí

Formy států:

1. kdo vykonává státní moc (demokracie, diktatura)

2. kdo stojí v čele státu (teokracie, monarchie, republika)

Diktatura - opak demokracie- státní moc je soustředěna v rukou jednotlivce nebo určité malé

vymezené skupiny

ad 1)

Demokracie - vláda lidu přímá - občané přímo hlasováním rozhodují o určité záležitosti nepřímá (zastupitelská) - občané volí v pravidelných obdobích své

zástupce, kteří vykonávají státní moc za své voliče - umožňuje všem plnoprávným občanům účast na státní moci

Junta - státní moc vykonává armádaFrakce - určitá názorová podskupina

Monarchie- jeden panovník vládne doživotně vlastním jménem• Absolutní - panovník vládne neomezeně (Saudská Arábie)• Konstituční - moc panovníka je omezena ústavou (Japonsko)• Parlamentní - panovníkova moc je omezena parlamentem (VB)

ad 2)

Teokracie- „boží vláda“- stát je považován za výtvor boha- náboženská skupina má veškerou duchovní i světskou moc- osoba stojící v čele státu se pokládá za vykonavatele boží vůle

Republika - res publica - věc veřejná- opak monarchie- prezident v čele je volený v pravidelných obdobích - má většinou demokratický charakter-pluralitní demokracie-života státu se může účastnit neomezené množství stran, subjektů

• prezidentská - prezident může dávat návrhy zákonů, vláda vystupuje jako poradní orgán prezidenta, prezident je nezávislý na parlamentu, ale nemůže parlament rozpustit (USA, Francie)

• parlamentní - parlament má nejvyšší pozici, prezident i vláda jsou na parlamentu závislí (ČR, Německo)

Druhy státu:

- rozdělení podle:

1. rozvržení výkonu státní moci (centralizovaný, decentralizovaný)

2. struktury (jednotný-unitární, složený)

Decentralizovaný stát

- převážná část státní moci a správy je přenesena na samosprávné územní celky- v centru se řeší pouze záležitosti, které mají celostátní důležitost, působnost (evidence obyvatelstva, obranná politika státu)

ad 1)

Centralizovaný stát

- v totalitních režimech - je řízen z jednoho střediska- územně samosprávné celky mají malé pravomoci

Složený stát• federace - pevný svazek států-státy vystupují jako jediný

subjekt mezinárodního práva

• konfederace - volný svazek států - každý stát konfederace vystupuje jako samostatný subjekt

mezinárodního práva - vytváří se při vzniku nebo rozpadu federace

ad 2)

Jednotný (unitární) stát - má jedno řídící centrum- organizační struktura státu není složitá

Rozdělení státu podle národnostního složení:

• národní - v státě je jen jediný národ (Dánsko)• stát s národnostními menšinami (Slovensko)• stát dvou nebo více národů - příslušníci žádného národa nemají

převahu a ani o ni neusilují (Švýcarsko, Belgie)• občanský stát - stát kde národnost mizí, není směrodatná (USA)

NárodNárod- skupina lidí, kteří mají stejný jazyk, osudy, historický

původ,národní kulturu, společné zvyky a mravy- příslušnost k národu = národnost

• nacionalismus-zdůrazňování vlastní národnosti• kosmopolitismus-volný vztah k národu

PolitikaPolitika

politika vnitřní - umění řídit stát (vydávání zákonů)

• politika vnější - umění udržovat a navazovat pozitivní mezinárodní vztahy (mezinárodní smlouvy)

• politická kultura - soubor metod, které umožňují soutěž politických stran (metody musí být čestné)

• politická strana - organizovaná skupina lidí dobrovolně se sdružujících za účelem získání státní moci

- umění přesvědčovat, získávat lidi na svou stranu

vznik politické strany: 1) žádost 2) stanovy strany 3) petice s 1000 podpisy občanů, kteří souhlasí se vznikem politické strany

→ministerstvo vnitra vydá rozhodnutí, datum rozhodnutí je datem založení strany

- politická strana musí mít název, který je výrazně odlišný od názvu ostatních politických stran

- politická strana musí mít sídlo na území ČR- při zamítnutí žádosti MV, můžeme nechat přezkoumat příslušným

soudem

Vznik a existence politických stran:

-zákon o sdružování v politických stranách, hnutích 424/1991 Sb.-vzniká registrací na ministerstvu vnitra

b) • pravicové- umožnění podnikání, minimalizuje vliv státu, zdůrazňuje jednotlivce, sociální evoluce-pomalá změna, nezamyšlená, naprostá liberalizace, funkční nezaměstnanost (ti co nechtějí pracovat) - patří sem konzervativní, statkářské (agrární), nacionální, fašistické strany

- dnes spíše zaměřené na liberalismus - ODS, ODA • středové - křesťanské, demokratické strany

• levicové - sociální jistoty, směřuje k sociálnímu státu-stát je zodpovědný za lidi, zdůrazňuje kolektiv, revoluce-chtěná změna, rychlá změna, zdůrazňuje ochranářství, snižování nezaměstnanosti

-komunistické, socialistické, sociálnědemokratické strany

Rozdělení politických stran:

a) konzervativní - snaha uchovávat tradice, ochrana stavovských výhod liberální - rovnocennost, pokrokovost, svobody, individualismus

Demokratický právní stát:

Demokratický stát = účast všech občanů na státní moci – volby

Právní stát:

1) zákonnost-všichni ve státě se musí řídit platnými zákony

2) garantování základních lidských práv a svobod

3) právní jistota-možnost předvídat postup státních orgánů k jednotlivci

4) minimální zásah do svobod jednotlivce

5) dělba a kontrola státní moci-horizontální dělba státní moci-zákonodárná, výkonná, soudní

- z důvodu zabránit jejího zneužití

- výhody: bezplatné školství, lékařská pomoc

Sociální stát:

základem je myšlenka PŘEROZDĚLOVÁNÍ- ti kteří mají prostředky, mají vyšší daně a prostředky se převádí na sociálně slabé cíle přerozdělování: 1) vyrovnat šance - startovní čára v podnikání pro všechny stejná

2) zajistit všem přijatelný životní standart

3) zajistit podmínky prosperity celé společnosti

- negativa: 1) snížená motivace prosperujících2) finanční náročnost3) vede k centralizaci4) vede k byrokratizaci

funkce: 1) brání státu zasahovat do sfér, které mu nenáleží

2) občanské instituce jsou zpětnou vazbou pro politiky3) umožňuje účast občanů na rozhodování a řešení

konkrétních problémů4) posílení vědomí zodpovědnosti občanů

Občanská společnost:

- prostor mezi soukromými zájmy a zájmy státní moci- je vždy oblastí veřejného zájmu- je nezávislá na státní moci (stát nemůže zasahovat do jejich aktivit, musí dodržovat ústavu)

Občanské sdružení:

- vzniká registrací na ministerstvu vnitra- touto registrací se stává právnickou osobou- registrace:

1) minimálně tříčlenný výbor

2) minimálně jeden musí mít 18 roků

3) stanovy (cíle, podmínky členství, zásady hospodaření)