XXI. Konference mladých lékárníků 17. – 18. května 2019 v Opavě Mýty, fakta a zvláštnosti ve farmakoterapii
XXI. Konference mladých lékárníků
17. – 18. května 2019 v Opavě
Mýty, fakta a zvláštnosti ve farmakoterapii
Česká lékárnická komora
XXI. Konference mladých lékárníků
17. – 18. května 2019 v Opavě
Mýty, fakta a zvláštnosti ve farmakoterapii
Za Českou lékárnickou komoru
Prezident konference Prezident ČLnK
Mgr. Olga Nedopílková (Svobodová) PharmDr. Lubomír Chudoba
Akce je garantována ČLnK v rámci CV pod číslem 19199, počet bodů 16
Organizační tým kongresu: Olga Nedopílková, Jana Martinásková, Marie
Zajícová, Jitka Márová (sekretariát ČLnK)
Místo konání: Kulturní dům Na Rybníčku 43, Opava
Asistentky u registrace: Jana Nováková, Nikola Valentová
Registrace:
pátek 17. 5. 2019 Vestibul KD Na Rybníčku 15,00 - 18,00 hod
sobota 18. 5. 2019 Vestibul KD Na Rybníčku 8,00 – 10,00 hod
Registrační poplatek vám umožní vstup na odborný i společenský program.
Generální sponzor: Abbvie
Ostatní sponzoři: Phoenix, Servier, Pierre Fabre
Odborný program
Pátek 17. 5. odpoledne, moderuje Mgr. Lukáš Láznička
16,00 – 16,05 Mgr. Olga Nedopílková, prezident konference; Zahájení kongresu
16,05 – 16,30 Mgr. Veronika Krajčová, FN Motol, Praha;
„Orphan drugs“ a rozsah jejich používání v ČR. Orphans v léčbě cystické
fibrózy
16,30 – 17,00 MUDr. Jan Staněk, FN Ostrava;
Možnosti léčby pacientů se spinální svalovou atrofií (SMA)
17,00 – 17,30 Monika Žídková, zástupce ČAVO (Williamsův syndrom);
Česká asociace pro vzácná onemocnění
17,30 – 17,50 PharmDr. Petra Havránková, Phoenix Brno;
Jak zrealizovat nákupy vzácných léčiv a mimořádných dovozů?
17,50 – 18,20 PharmDr. Nikola Karasová, PhD., Lékárna SN Opava;
Statiny – mýty a fakta
18,20 – Diskuze k předneseným tématům
19,00 – 20,00 Jiří Krhut – Heligonka Ostrava
Po představení společenské setkání s občerstvením
Sobota 18. 5., moderuje Mgr. Olga Nedopílková a Mgr. Jana Martinásková
9,00 – 9,30 Prim. MUDr. Hana Bučková, FN Brno;
Vzácná onemocnění z pohledu dětského dermatologa
9,30 – 9,50 PharmDr. Milan Krajíček, K2 Pharm Opava;
Střevní mikrobiota a její zvláštnosti
9,50 – 10,10 Mgr. Markéta Dlouhá, FN Motol, Praha;
Názory na podávání probiotik při léčbě ATB
10,10 – 10,30 – MUDr. Jakub Seget, geriatrie SN Opava;
Racionální přístup k profylaktickému podávání ASA u seniorů
10,30 – 11,00 Přestávka na občerstvení
11,00 – 11,20 PharmDr. Martina Swierkosz, Lékárna FN Ostrava;
Specifika úprav léčiv pro podávání sondou
11,20 – 11,40 MUDr. Petr Mylek, prakt. lékař pro děti a dorost, Krnov;
Očkování – mýty versus fakta
11,40 – 12,00 PharmDr. Klára Bechná, Lékárna Kopřivnice;
Vzácná onemocnění spojená s patofyziologií mědi v organismu
12,00 -12,20 Mgr. Alexandra Hašková, Lékárna Česká Lípa;
Čemu věří současné maminky? Můžeme to my lékárníci ovlivnit?
12,20 – ukončení konference a oběd
Od 13,30 – 15,00 Sněm Mladých lékárníků
(Antonín Svoboda, Aleš Novosád)
PharmDr. Veronika Krajčová, FN Motol,
nemocniční lékárna
2008 - ukončení magisterského studia
na Farmaceutické fakultě VFU Brno.
2012 - atestace z nemocničního lékárenství
od 2008 - nemocniční lékárna FN v Motole (výdej
pro veřejnost, IPLP, oddělení centrální přípravy
cytostatik, výuková činnost)
2018 - atestace z farmaceutické technologie
2018 - externě výuka na 2. LF UK
Registrace, dostupnost, a především nákladová efektivita u orphan drugs se
stává stále diskutovanějším problémem, a to vzhledem k jejich vysoké ceně a
použití pro malou skupinu pacientů. Ty nejpoužívanější orphan drugs ve FN
Motol jsem shrnula v krátkém přehledu. Velmi nákladnými léky z této skupiny
jsou i léčivé přípravky pro léčbu cystické fibrózy.
MUDr. Jan Staněk, Oddělení dětské
neurologie FN Ostrava
V roce 1988 ukončil studium oboru
dětského lékařství lékařské fakulty
UJEP Brno. V létech 1988 - 1991
pracoval jako sekundární lékař na
Dětském oddělení ZÚNZ Ostrava-
Vítkovice, od roku 1991 dosud pracuje
na Oddělení dětské neurologie SN a
poté FN Ostrava. Na Oddělení dětské
neurologie působí jako vedoucí staniční lékař, vedoucí lékař Nervosvalového
centra, EMG laboratoře, Centra pro léčbu spasticity dětí. Je aktivní zejména
v oblasti periferních nervosvalových nemocí a elektrofyziologie v metodách
EMG, evokovaných potenciálů a EEG. Působí pedagogicky na LF Ostrava, obor
fyzioterapie.
Možnosti léčby pacientů se spinální svalovou atrofií (SMA)
Spinální svalové atrofie (SMA) jsou skupinou dědičných degenerativních chorob
postihujících alfa motoneurony předních rohů míšních a motorických jader
hlavových nervů. Klinicky se projevují progresivní svalovou slabostí. Jedná se
o heterogenní skupinu, až 95% však tvoří proximální autosomálně recesivní
forma způsobená mutací SMN1 genu. Svou incidencí 1: 6000-10000 se řadí mezi
tzv. vzácné orphan nemoci. Podle literární prevalence by v České republice měly
být stovky SMA pacientů (v registru je 150 pacientů). Péče o pacienty se SMA je
prozatím doménou dětských neurologů. Vzhledem k zlepšující se symptomatické
terapii a hlavně novým terapeutickým možnostem se však stále více pacientů,
a to i pacientů s nejtěžšími formami, dožívá dospělosti.
Do terapie byla zařazena v posledních létech terapie s ovlivněním exprese genů
a výhledově i genová terapie. Na podzim 2017 proběhla první intrathekální
aplikace preparátu nusinersen (Spinraza) v České republice, na DN oddělení FN
Ostrava byla první aplikace v březnu 2018. Celkem je v terapii celosvětově
přibližně 6000 pacientů se SMA, v ČR 52 pacientů, na DN FN Ostrava 9 pacientů.
Terapie je nyní indikována v dětském věku podle kritérií Společnosti dětské
neurologie. Pro pacienty v dospělém věku v ČR hrazení terapie není schváleno.
Tématem jednání dnešních dnů je zavedení screeningu SMA novorozenců
s perspektivou presymptomatického zahájení terapie, změny horní věkové
hranice pro zahájení terapie a stanovení biomarkerů ke sledování efektu terapie.
Perorální preparát risdiplam s podobným mechanismem účinku jako nusinersen
chystá vstup do ČR v rámci speciálního programu. Probíhají studie s genovou
terapií SMA.
Péče o pacienty je multidisciplinární v rámci nervosvalových center se zapojením
rehabilitace, pulmologa, gastroenterologa, ortopeda a dalších odborností.
Mgr. Petra Havránková, Farmaceutický
informační servis, Brno, PHOENIX lékárenský
velkoobchod, s.r.o.
Po ukončení studia FaF VFU Brno v roce 2004
pracovala jako lékárník – asistent. V roce 2006
nastoupila do Fakultní lékárny FaF VFU Brno
jako zástupce vedoucího lékárníka, podílela se
na výuce studentů absolvujících odborné stáže
v rámci studia farmacie. V roce 2008 složila
atestační zkoušku v oboru Veřejné lékárenství.
Po ukončení mateřské dovolené nastoupila v roce 2014 do společnosti PHOENIX
na pozici vedoucí Farmaceutického informačního servisu (FIS). Toto oddělení
poskytuje odborné poradenství a zajišťuje tzv. individuální dovozy
neregistrovaných léčivých přípravků. Od roku 2017 zde působí také jako
kvalifikovaná osoba pro Správnou distribuční praxi. Je členkou Vědecké rady FaF
VFU Brno.
Jak zrealizovat nákupy vzácných léčiv a mimořádných dovozů?
V posledních letech se stále častěji setkáváme s výpadky v dodávkách léčivých
přípravků a jejich následným nedostatkem na trhu. Jednou z možností, jak
v takových případech zabezpečit pacientům nepřerušené užívání potřebných
léčiv, je zajistit jejich dovoz ze zahraničí na základě požadavku ošetřujícího
lékaře. Neregistrované léčivé přípravky jsou často cíleně využívány jako součást
individualizované terapie pacientů. Uplatnění nachází v léčbě vzácných
onemocnění nebo u pacientů, pro jejichž optimální léčbu není požadovaná
účinná látka na českém trhu registrovaná, obchodovaná nebo není dostupná ve
vhodné lékové formě.
Cílem sdělení je představit posluchačům proces zajišťování tzv. individuálních
dovozů léčivých přípravků a nastínit možnosti jejich využití v praxi.
Monika Žídková, člen asociace ČAVO
Posláním České asociace pro vzácná
onemocnění (zkráceně ČAVO) je sdružovat
organizace pacientů se vzácnými
onemocněními i jednotlivé pacienty,
zastupovat jejich zájmy a posilovat
povědomí o specifické problematice
vzácných onemocnění mezi odborníky ve
zdravotnictví, představiteli státních i mezinárodních institucí a veřejnosti.
ČAVO byla zaregistrována v březnu roku 2012 jako občanské sdružení
u Ministerstva vnitra ČR. Od 1. ledna 2014 je organizace zanesena v Registru
spolků jako zapsaný spolek.
Mezi nejdůležitější cíle ČAVO patří:
• prosazovat zájmy pacientů se vzácnými
onemocněními ve zdravotnictví,
• posilovat povědomí veřejnosti, státních i mezinárodních institucí o
problematice vzácných onemocnění,
• zlepšovat přístup k informacím, léčbě, diagnostice i dalším zdravotním
službám pro pacienty se vzácným onemocněním,
• podporovat vědecký i klinický výzkum v oblasti vzácných onemocnění,
• skrze sociální služby, vzdělávání a další formy podpory zlepšovat kvalitu
života těchto pacientů.
Williamsův syndrom (někdy také nazývaný Williams-Beurenův syndrom) je
geneticky podmíněná porucha, která s sebou nese celou řadu příznaků, nejčastěji
charakteristický vzhled, onemocnění srdce či velkých cév a různé odchylky
psychomotorického vývoje. Většina postižených potřebuje celoživotní podporu.
Zároveň však lidé s Williamsovým syndromem mohou dělat mnoho věcí jako
jejich zdraví vrstevníci.
PharmDr. Nikola Karasová, Nemocniční
lékárna, Slezská nemocnice v Opavě
V roce 2012 ukončila studium na
Farmaceutické fakultě VFU Brno a zahájila
doktorské studium oboru Lékařské chemie a
klinické biochemie na Lékařské fakultě
Univerzity Palackého v Olomouci. Věnovala
se studiu materiálů pro hojení ran a
regeneraci kůže a absolvovala dvě stáže na
univerzitě v Bologni. Toto studium úspěšně
ukončila v roce 2018 a dále se věnuje
předatestační přípravě v oborech Veřejné
lékárenství a Klinická farmacie. V roce 2017
začala pracovat v nemocniční lékárně
v Opavě, kde zajišťuje služby klinického farmaceuta pro interní oddělení, působí
v Etické komisi a jako koordinátor klinických studií pro Slezskou nemocnici.
Statiny – mýty a fakta
Statiny jsou nejčastěji předepisovanou skupinou z léčiv ovlivňujících hladinu
krevních lipidů. V České republice je užívá více než 900 000 pacientů, tedy každý
devátý člověk. O málokteré jiné skupině léčiv lze říci, že o ní mezi laiky, ale i
odborníky, koluje tolik informací, včetně fám.
Téměř každý ví, nebo si v letáku přečte, že mohou poškozovat svaly, mnozí se
bojí i o svá játra, ledviny, mozek, nebo aby nedostali rakovinu. Právě to mohou
být příčiny, kdy si pak pacienti statiny sami vysazují, a mnohdy to ani nepřiznají
lékaři. Jindy je non-compliance způsobena zapomínáním večerních léků.
Vzhledem k tomu, jak narůstá výskyt metabolického syndromu, může mít non-
compliance při užívání statinů stále častěji invalidizující až fatální následky. Nebo
jde částečně o lobby farmaceutických firem, které mají zájem na tom, aby jejich
preparáty užívalo co nejvíce pacientů?
Od uvedení lovastatinu do praxe uběhlo již 32 let. Cílem této přednášky je
shrnout známé i méně známé informace, které o statinech máme jak z klinické
praxe, tak probíhajících studií, a zaměřit se na odlišení faktů od mýtů.
MUDr. Hana Bučková, Dětská nemocnice FN
Brno
Před patnácti lety s kolegy založila v Brně
první specializované pracoviště a vážně
nemocným lidem se snaží ulehčit a zlepšit
život. Lékařka Hana Bučková je tím člověkem,
díky kterému Česko patří mezi země
s nejvyspělejším systémem léčby tohoto
vzácného, poeticky nazývaného, a přece tak
krutého onemocnění.
Hana Bučková dlouhá léta pracuje v Dětské nemocnici FN Brno na dětském
kožním oddělení. Popsat nemoc motýlích křídel (EB – epidermolysis bullosa) je
poměrně složité, když to zjednodušíme, jde o vrozené dědičné puchýřnaté
onemocnění způsobené mutacemi v genech. Dělí se na čtyři formy, které se liší
mírou postižení kůže a orgánů. Tyto základní formy však mají téměř čtyřicet
podtypů.
Většina pacientů má lehčí formu, která se projevuje především zvnějšku, zbylé
jsou těžké, a kromě puchýřů na kůži způsobují i celou řadu dalších problémů.
"Kde jsou sliznice, tam všude se nemoc může projevit. Pacienti mají problémy
s polykáním, vyprazdňováním, trpí podvýživou, srůstají jim prsty, mají velké
defekty v dutině ústní, sklon k zubním kazům," říká Hana Bučková. Vysoké je
i riziko karcinomu kůže. K poranění přitom stačí jakýkoli otlak, u těžších forem
třeba i od švů na oblečení. Proto pacienti potřebují moderní, kvalitní ošetřovací
materiály.
Sestavila tým EB Centra, ve kterém zpočátku byla ona – dermatoložka, její
manžel – histopatolog, oslovila i rehabilitačního lékaře, neboť klouby nemocným
lidem tuhnou, a plastického chirurga. Ten odstraňuje ložiska rakoviny kůže,
zachovává pacientům úchop ruky, když dochází ke srůstům prstů. "Postupně
jsme se rozrostli na 25 odborníků, kteří pečují o děti i dospělé pacienty s nemocí
motýlích křídel. Zároveň jsem chtěla, aby s týmem specialistů šla ruku v ruce
pacientská organizace," říká. Tak vznikla česká DEBRA. Za odborníky v EB Centru
se sjíždějí pacienti z celé republiky a sdružení DEBRA jim zajišťuje širokou síť
služeb a podpory. Lidé, kteří s nemocnými a jejich blízkými pracují, musí být
velmi empatičtí. Nejen ti ze sdružení DEBRA, ale i lékaři. Úděl rodiny, kde je
chronicky nemocný člověk, je velice těžký. "Přijdou k nám a my jim nemůžeme
dát naději, že je nemoci úplně zbavíme. Jejich denní starosti jsou tak velké, a tak
naruší a obrátí život vzhůru nohama, že se rodina někdy rozpadne," říká lékařka.
Dodává, že nemocní a jejich blízcí jsou nesmírně stateční a obdivuhodní lidé.
Prožívají to, co si zdravý člověk nedokáže představit, a přitom se věnují svým
koníčkům, snaží se udržovat si optimismus, neklesat na mysli, studují, chtějí
pracovat.
Nyní se v Česku s nemocí motýlích křídel léčí na 300 lidí.
PharmDr. Milan Krajíček, Opava
Narozen 1958
FaF UK Hradec Králové 1977-1982,
specializace technologie lékových forem.
1983-1989 Galena n.p. Opava Komárov -
provozní technolog výroby tekutých LF a
sterilních výrob.
1990-1991 Galena n.p. - pracovník
výzkumu a vývoje tekutých lékových
forem.
1992-1993 Galena a.s. - vedoucí poloprovozu pevné lékové formy - tablet a
tvrdých želatinových tobolek.
1994 - 2013 Favea spol. s r.o. - vývoj a výroba pevných, polotuhých a
tekutých lékových forem.
2002 – 2004 Kvalifikovaná osoba (Qualified Person) pro farmaceutickou
výrobu (od tohoto roku má společnost Favea status farmaceutického
výrobce).
2013 – 2019 K2pharm s.r.o. – oddělení výzkumu a vývoje.
Cílová specializace: technologie lékových forem, HACCP, GMP, PAT, QbD,
vývoj lékových forem, vývoj funkčních potravin.
Střevní mikrobiota a její zvláštnosti
Byl to paradoxně kosmický výzkum NASA, který pomohl vnést více světla do
komunikace mikroorganismů mezi sebou na planetě Zemi a odstartoval vznik
vědní disciplíny, respektive vědecké označení pro komunikaci mikroorganismů –
Quorum sensing. Většina mikroorganismů (většinou bakterie) komunikuje
několika chemickými jazyky. Umožňuje jim jak komunikaci mezi jednotlivými
druhy, tak i „zašifrovanou“ komunikaci jen v rámci jednoho druhu. Tyto
komunikační látky se nazývají autoinduktory a dobře je lze přirovnat
k hormonům vyšších živočichů. Jakmile dojde v prostředí k nárůstu koncentrace
komunikačních molekul nad určitou mez, bakterie změní své chování expresí
genů ve svém genetickém materiálu a obvykle se stanou virulentními a tvoří
biofilm. Přidáním analog autoinduktorů k bakteriím lze jejich chování ovlivňovat,
dosti často se přestanou množit a nedojde k tvorbě biofilmu. To je nesmírně
cenná vlastnost a je využitelná v terapii infekcí. Zdá se, že by mohla hodně
pomoci i v boji s resistencí na antibiotika. Počátkem tohoto století přibyly
k objevům v chemické komunikaci ještě i komunikace mikroorganismů pomocí
elektrických polí, iontů a obecně vlnění. Prakticky denně dochází k nějakému
novému objevu. Asi největším překvapením je, jak dokáží ovlivňovat naše
chování. Zdá se, že Homo sapiens sapiens je sice vrcholem evoluce, ale ve
skutečnosti je poslušným inkubátorem pro své miláčky, pro něž ve většině
případů ještě ani nemáme jména. Z tohoto pohledu se zdá nepochopitelné, proč
se léčiva testují na makroorganismu a nikoliv na mikrofloře trávicího traktu. Něco
jako farmakodynamika a farmakokinetika mikrobiot.
Mgr. Markéta Dlouhá, Oddělení klinické
farmacie Nemocniční lékárna FN v Motole
V roce 2012 úspěšně ukončila studium
Farmaceutické fakulty VFU Brno. Ve stejném
roce zahájila doktorské studium na Ústavu
humánní farmakologie a toxikologie, ve kterém
pokračuje. Od roku 2012 do roku 2015 pracovala
jako nemocniční lékárník v Nemocniční lékárně
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Od roku
2015 pracuje ve FN v Motole jako klinický farmaceut. V roce 2018 složila
atestační zkoušku v oboru Klinická farmacie, současně se připravuje na atestaci
v oboru Nemocniční lékárenství. Aktivně spolupracuje s oddělením Ortopedie a
Traumatologie I. Ortopedické kliniky 1. LF UK a oddělením Centra Následné Péče
FN v Motole. Ostatním oddělením nemocnice poskytuje konzultace na vyžádání,
účastní se nemocničních auditů a je součástí paliativního týmu nemocnice.
Názory na podávání probiotik při léčbě ATB
Účelem sdělení je objasnit význam probiotik pro lidský organismus
prostřednictvím ovlivnění střevní mikroflóry při současné antibiotické terapii.
Jako probiotikum označujeme živý mikrobiální dodatek stravy, který prospěšně
ovlivňuje hostitele zlepšením jeho střevní mikroflóry. Dalšími látkami, jimiž
můžeme ovlivňovat činnost i složení bakteriální flóry trávicího traktu, jsou
antibiotika, látky působící proti bakteriím, které usmrcují nebo brání jejich růstu
a množení. Sdělení by mělo přinést ucelený pohled na dostupné druhy probiotik
a jejich racionální podávání v kombinaci s antibiotickou terapií.
MUDr. Jakub Seget, oddělení geriatrické a
doléčovací, SN Opava
V roce 2014 ukončil studium všeobecného lékařství
na LF Masarykovy univerzity v Brně. V následujících
letech pracoval na Interním oddělení Slezské
nemocnice v Opavě, od roku 2017 pak na oddělení
Geriatrickém a doléčovacím. Je členem paliativního
týmu Slezské nemocnice v Opavě. Od roku 2018
pracuje také jako lékař pro mobilní hospic Charity
Opava.
Racionální přístup k profylaktickému podávání ASA u seniorů
Acetylsalicylová kyselina (ASA) je jedním z nejčastěji předepisovaných léků
a nedávno oslavila své 121. narozeniny. Její indikace, benefity a potenciální
nežádoucí účinky se zdají být na první pohled jasné. Přesto ale v běžné praxi
existuje celá řada situací, ve kterých je obtížné se opřít o kvalitní evidenci nebo
doporučený postup. ASA je například často používána jako alternativa
antikoagulancií u fibrilace síní nebo při profylaxi tromboembolické choroby.
Mnoho lékařů ji přitom, částečně navzdory výsledkům studií, považuje
za šetrnější lék, zejména u rizikových pacientů. Recentně se rozvinula i diskuze
o nezastupitelnosti ASA v primární prevenci. Správné rozhodnutí o podávání ASA
u křehkých seniorů vyžaduje komplexní přístup a často bývá úlohou pro geriatra.
PharmDr. Martina Swierkosz, Lékárna FN
Ostrava, odd. klinické farmacie
V roce 2013 ukončila studium na
Farmaceutické fakultně UK v Hradci Králové.
Ve své diplomové a následně rigorózní práci
se zabývala studiem nanovlákenných struktur
a jejich využitím v technologii léčiv pod
vedením doc. RNDr. Pavla Doležala, CSc. Po
škole nastoupila jako lékárník do lékárny
Fakultní nemocnice Ostrava. V roce 2015 se
stala maminkou a po návratu z mateřské
dovolené začala pracovat na odd.klinické
farmacie Fakultní nemocnice Ostrava.
Podávání léčiv sondou je v klinické praxi často nezbytné, ale ne každé léčivo
můžeme touto cestou podat. Při podávání léčiva sondou může být ovlivněna
jeho absorpce potažmo účinnost; zpravidla jde o podávání ,,off label“.
V závislosti na léčivu může také dojít k okluzi sondy či vystavení personálu
potenciálně toxickým látkám. V neposlední řadě též hraje velkou roli materiál, ze
kterého je sonda vyrobena, průměr sondy apod.
Tato přednáška přináší stručný přehled problematiky podávání léčiv do sond
pohledem nemocničního lékárníka.
MUDr. Petr Mylek, pediatrická ambulance
Krnov
V roce 2008 ukončení studia na Lékařské fakultě
Masarykovy univerzity v Brně, obor všeobecné
lékařství. V letech 2008-2011 pracoval na pozici
sekundárního lékaře na dětském oddělení SZZ
Krnov. V letech 2012-2014 pak pracoval jako
sekundární lékař na oddělení neonatologie FN
Ostrava, kde byl součástí týmu novorozenecké
JIP, poskytující intenzivní péči nedonošeným
novorozencům, novorozencům s různými
poruchami poporodní adaptace či vývojovými
vadami.
Od roku 2015 se věnuje práci dětského lékaře "první linie" jako praktický lékař pro
děti a dorost. V roce 2012 složil atestaci z v obou "Dětské lékařství", v roce 2015
složil atestaci v oboru "Praktické lékařství pro děti a dorost".
V současné době provozuje vlastní praxi praktického lékaře pro děti a dorost v
Krnově.
Očkování – mýty versus fakta
Motto: "Mezi lidmi je rozšířeno mnoho polopravd, omylů a mýtů o očkování.
Bohužel, mnozí se jimi řídí, a tak ohrožují naše i svoje zdraví. "
Očkování lze bezesporu považovat za jeden z nejvýznamnějších objevů moderní
medicíny. Stalo se celosvětově účinným nástrojem zdravotníků v boji s mnoha
přenosnými infekčními a dnes už i některými onkologickými nemocemi.
Pomocí očkování se podařilo nejen zcela eradikovat některá zákeřná
onemocnění (např. pravé neštovice), ale také výskyt mnoha závažných nemocí
výrazně snížit. Zavedením celoplošného očkovacího programu v rozvinutých
zemích se stal výskyt mnoha preventabilních nemocí na dlouhou dobu vzácností.
Přes nezpochybnitelné úspěchy očkování je v posledních letech čím dál silněji
význam očkování některými skupinami osob zpochybňován. Bohužel se jejich
argumenty daří rychleji šířit než odborně vyvracet. K rozšiřování těchto omylů a
mýtů slouží na jedné straně komunikační nástroje 21. století (globální internet,
sociální sítě), na druhé straně nekritické přijímání informací mnoha vnímavých
jedinců, kteří jednoduše podlehnou poplašné zprávě a uzavřou se argumentaci
odborného názoru.
Jako při každém zdravotnickém výkonu se i při očkování můžeme setkat s
výskytem nežádoucích účinků. Cílem moderní vakcinologie je minimalizace
negativního dopadu očkování na jedince se současnou maximální efektivitou
imunitní odpovědi.
Cílem sdělení je poukázat na některé časté argumenty proti očkování a pokusit
se je konfrontovat s reálnými fakty z běžné praxe praktického dětského lékaře.
PharmDr. Klára Bechná
Již před ukončením studií na Farmaceutické
fakultě UK v Hradci Králové v roce 2013 se spolu
s vědeckým týmem, vedeným doc. PharmDr.
Přemyslem Mladěnkou, Ph.D., na katedře
farmakologie a toxikologie věnovala výzkumu
mědi. A to jak z fyziologického, tak
patofyziologického hlediska. V laboratorních
podmínkách následně testovala Cu - chelatující a
redukující vlastnosti vybraných látek ze skupiny
flavonoidů. Výsledky práce byly shrnuty
v rigorózní práci, kterou obhájila na téže
akademické půdě o rok později, v roce 2014.
Od roku 2013 pracuje jako lékárnice. Nejprve v lékárně BENU v Novém Jičíně, od
roku 2014 v lékárně Na Středisku v Kopřivnici. V současné době je na plný úvazek
maminkou svým třem malým dětem. Díky této „mateřské specializaci“ je
autorkou několika článků na dané téma, pro portál lékárnických kapek nebo
časopis Praktické lékárenství. V současné době se spolupodílí na oživení projektu
lékárnice maminky.
Vzácná onemocnění spojená s patofyziologií mědi v organismu
Měď je důležitým biogenním prvkem lidského organismu. Díky své oxidoredukční
aktivitě je užitečná jako kofaktor celé řady enzymů, podílejících se na důležitých
fyziologických funkcích, včetně buněčného dýchání, eradikace volných radikálů,
hemokoagulace, tvorby pojivových tkání – kolagenu a elastinu, melaninu,
neurotransmiterů, katecholaminů a mnoha dalších. Homeostáza mědi navíc úzce
souvisí s metabolismem železa, a tedy i krvetvorby. Na druhou stranu, snadná
ochota měďnatých iontů přijímat elektrony v sobě ukrývá i potenciální riziko
vzniku volných radikálových iontů. Regulace a udržení optimální Cu - homeostázy
mědi je v tomto ohledu klíčová.
Wilsonova a Menkesova nemoc jsou vzácná onemocnění, která souvisí
s nadbytkem, a naopak s nedostatkem mědi v organismu. Obě onemocnění jsou
poměrně „mladá“ a vzácná. Co je jejich příčinou a jak se onemocnění projevují?
Proč je jejich diagnostika a léčba často opožděná a v čem je svízelná? Z jakého
důvodu není dostupná léčba dostatečně účinná? Nejen na tyto otázky zazní
během přednášky odpověď.
Mgr. Alexandra Hašková, Česká Lípa Jsem lékárnice, ale především
maminka dvou dětí. Takto začínají
besedy O zdraví tak trochu jinak,
které vedu od října loňského roku
pro maminky a pěstounské rodiny ve
dvou mateřských centrech v České
Lípě, kde jsme s manželem před
třemi lety otevřeli lékárnu. Je za
mnou 15 přednášek pro 121
účastníků. Zájem je veliký, maminky
stojí o kvalitní zdroj informací zprostředkovaný lékárnicí maminkou v dnešní
době internetové plné mýtů a polopravd. To byl jeden z hlavních impulsů
k celorepublikovému oživení projektu ČLnK Lékárnice maminky. A tak se nabízí
výstup zdravotníka, který může zprostředkovat momentální situaci z povědomí
maminek s určitým citem a pochopením pro jejich starosti.
Díky zpětné vazbě (formou dotazníkového průzkumu i osobních reakcí během
besed) jsem zachytila zajímavé postřehy, které jsem shrnula do přednášky s
názvem "Čemu současné maminky věří? Můžeme to my lékárníci
ovlivnit?" Zazní zejména výstupy z proběhlých besed na téma Nemoci z
nachlazení, Ekzém (atopická dermatitida) a Zdraví ženy. Víme jaké jsou
nejčastější mýty mezi maminkami? Např. stálý zájem o chronické užívání
echinacey, neracionální poptávka po doplňcích stravy (DS) různého složení,
očekávané instantní řešení slibované reklamou a další. Místo toho vysvětluji
princip registrovaných léků (maminkám jsou blízké např. fytofarmaka) a
upozorňuji na jejich výhody oproti nejasnému složení DS. Kladu důraz na osobu
lékárníka dostupného v každé lékárně, na rozdíl od anonymního rádce na sítích
a lákavě vypadajících reklam na zdánlivě neškodné přírodní produkty. Cílem
sdělení je nastínit problematiku současného mínění maminek v oblasti zdraví
nejen jejich dětí a poukázat na potenciál lékárníka v roli rádce a kvalitního
zdroje informací.
Jiří Krhut, Heligonka Ostrava
Heej, no tak to sem dovez! Mám s kámošem zastavárnu. Ti to prodám.
"VARIETÉ KRHUT" - moje nová show inspirována svérázným životním stylem
občanů a pestrých sociálních skupin nejen z Ostravy. Představení plné scének,
skečů a scénických písniček.