VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ o.p.s. CONTROLLING

VYSOK KOLA FINANN A SPRVN o.p.s.CONTROLLINGIng. Jan CedlA KONTAKT s.r.o.

Cle a funkce controllinguIntegrace proces plnovn, vkaznictv a kontroly,Integrace hmotnch a finannch ukazatelOrientace na budouc vvojAnalza odchylek (od plnu) a hledn eenDosaen pedem stanovenho cle

Vztah controllingu a kontroly

KONTROLAorientace na minulostvkazy minul innosti,porovnn s normou platnou v minulostihledn nedostatk v minulostizvry (asto represivn) vzhledem k minulm odchylkmCONTROLLINGorientace na budoucnostanalza minulosti s ohledem na budouc vvojanalza odchylek a prognza budoucho vvojeopaten pro budouc vvoj

Klasick model vnos a nkladNkladystedisko 1stedisko2podnikmateril 1020 30mzdy 5 8 13ostatn1214 26celkem2742 69Vnosy: stedisko 1stedisko2podnikvrobky2030 50sluby2010 30zbo 0 5 5celkem4045 85 Hospodsk vsledek 13 3 16

Modelovn v souvislostech

zvislost vnosu procesu na mnostv jinho zvislost nklad procesu na jeho vnosech zvislost nklad procesu na vnosech jinho zvislost jednoho druhu nklad na jinch

Vnosy, nklady a penn tokZISK+AKTIVACE, ZMNA ST. ZSOB-ODPISY+ZMNA ST.POHLEDVEK-ZMNA ST. ZVAZK+INVESTICE-VRY+

Analza vznamnosti

Hledisko vznamnostiABC (Paretova) analza

diferencovan pstup k podrobnosti plnovn

Procesn model Produkty (vrobky, sluby, zbo)Procesy (realizuj produkty)procesy erpaj nkladyvybran (zpravidla finln) proces pinej vnosy

Nklady:pm- nepmvariabiln- fixn

Kryc pspvkyTrby- pm variabiln nklady= kryc pspvek I

- pm fixn nklady= kryc pspvek II

Fixn nklady zkladn a dodaten

Graf_a

10040160220-120

20080160280-80

300120160340-40

4001601604000

50020016046040

60024016052080

700280160580120

800320160640160

900360160700200

1000400160760240

trby

kryc pspvek (1)

fixn nklady

nklady celkem

zisk/ztrta

mnostv produktu

nklady, vnosy

Graf_b

160160160160

1608016080

16053.333333333316053.3333333333

1604016040

1603216032

16026.666666666716026.6666666667

16022.857142857116022.8571428571

1602021026.25

16017.777777777821023.3333333333

1601626026

zkladn fixn nklady

zkl.fixn nklady/jednotku

celkov fixn nklady

celkov fixn nklady/jednotku

mnostv produkce

nklady

Graf_c

-150-150-150-150

-120-60-124-62

-90-30-99-33

-60-15-76-19

-30-6-55-11

00-36-6

304.2857142857-19-2.7142857143

101.25-54-6.75

404.4444444444-41-4.5555555556

202-80-8

zisk/ztrta

zisk/ztrta na jednotku

zisk/ztrta


vnosy a nklady

mnostv produkce

poloka12345678910

cena pevn100100100100100100100100100100

trby1002003004005006007008009001,000

cena prun100989796959493929190

trby pi klesajc cen100196291384475564651736819900

var. nklady/jednotku60606060606060606060

var. nklady celkem60120180240300360420480540600

kp/jednotku40404040404040404040

kryc pspvek (1)4080120160200240280320360400

zkladn fixn nklady160160160160160160160160160160

zkl.fixn nklady/jednotku160805340322723201816

nklady celkem220280340400460520580640700760

zisk/ztrta-120-80-4004080120160200240

dodaten fixn nklady5050100

dodaten fixn nklady/jednotku006610

celkov fixn nklady160160160160160160160210210260

celkov fixn nklady/jednotku160805340322723262326

zisk/ztrta - pevn cena-120-80-4004080120110150140

zisk/ztrta na jednotku-120-40-13081317141714

zisk/ztrta - prun cena-120-84-49-16154471466940

zisk/ztrta na jednotku-120-42-16-43710684

nklady

mnostv produkce

poloka12345678910

cena pevn100100100100100100100100100100

trby1002003004005006007008009001000

cena prun100989796959493929190

trby100196291384475564651736819900



kp/jednotku30303030303030303030

kp celkem306090120150180210240270300

fixn nklady180180180180180180180180180180

fixn nklady na jednotku180906045363025.714285714322.52018

celkov nklady250320390460530600670740810880

zisk/ztrta-150-120-90-60-300306090120


dodaten fixn nklady/jednotku06.255.555555555610

celkov nklady *250320390460530600670746.25815.5555555556890


celkov fixn nklady/jednotku180906045363025.714285714328.7525.555555555628

zisk/ztrta-150-120-90-60-30030104020

zisk/ztrta na jednotku-150-60-30-15-604.28571428571.254.44444444442

zisk/ztrta-150-124-99-76-55-36-19-54-41-80

zisk/ztrta na jednotku-150-62-33-19-11-6-2.7142857143-6.75-4.5555555556-8

Graf1

30180180

60180180

90180180

120180180

150180180

180180180

210180180

240180230

270180230

300180280

kp celkem

fixn nklady

celkov fixn nklady

kapacitn hladiny

mnostv produkce

poloka12345678910

cena pevn100100100100100100100100100100

trby1002003004005006007008009001000

cena prun100989796959493929190

trby100196291384475564651736819900



kp/jednotku30303030303030303030

kp celkem306090120150180210240270300

fixn nklady180180180180180180180180180180


celkov nklady250320390460530600670740810880

zisk/ztrta-150-120-90-60-300306090120





zisk/ztrta-150-120-90-60-30030104020


zisk/ztrta-150-124-99-76-55-36-19-54-41-80


mnostv pi bodu zvratu4444444444

mnostv pi pln kapacit5555555555

List3

KP(1) a zisk pi prstku fixnch nklad

Graf_a

10040160220-120

20080160280-80

300120160340-40

4001601604000

50020016046040

60024016052080

700280160580120

800320160640160

900360160700200

1000400160760240

trby

kryc pspvek (1)

fixn nklady

nklady celkem

zisk/ztrta

mnostv produktu

nklady, vnosy

Graf_b

160160160160

1608016080

16053.333333333316053.3333333333

1604016040

1603216032

16026.666666666716026.6666666667

16022.857142857116022.8571428571

1602021026.25

16017.777777777821023.3333333333

1601626026

zkladn fixn nklady

zkl.fixn nklady/jednotku

celkov fixn nklady


mnostv produkce

nklady

Graf_c

-150-150-150-150

-120-60-124-62

-90-30-99-33

-60-15-76-19

-30-6-55-11

00-36-6

304.2857142857-19-2.7142857143

101.25-54-6.75

404.4444444444-41-4.5555555556

202-80-8

zisk/ztrta


zisk/ztrta


Prbh zisku

100100-120-120220

200196-80-84280

300291-40-49340

4003840-16400

5004754015460

6005648044520

70065112071580

80073611046690

90081915069750

100090014040860

trby - stl cena

trby - klesajc cena

zisk/ztrta - pevn cena

zisk/ztrta - klesajc cena

celkov nklady

mnostv produkce

vnosy, nklady, zisk

vnosy a nklady

mnostv produkce

poloka12345678910

cena pevn100100100100100100100100100100

trby - stl cena1002003004005006007008009001,000

cena prun100989796959493929190

trby - klesajc cena100196291384475564651736819900



kp/jednotku40404040404040404040

kryc pspvek (1)4080120160200240280320360400

zkladn fixn nklady160160160160160160160160160160

zkl.fixn nklady/jednotku160805340322723201816

nklady celkem220280340400460520580640700760

zisk/ztrta-120-80-4004080120160200240







zisk/ztrta - klesajc cena-120-84-49-16154471466940

zisk/ztrta na jednotku-120-42-16-43710684

celkov nklady220280340400460520580690750860

nklady

mnostv produkce

poloka12345678910

cena pevn100100100100100100100100100100

trby1002003004005006007008009001000

cena prun100989796959493929190

trby100196291384475564651736819900



kp/jednotku30303030303030303030

kp celkem306090120150180210240270300

fixn nklady180180180180180180180180180180


celkov nklady250320390460530600670740810880

zisk/ztrta-150-120-90-60-300306090120



celkov nklady *250320390460530600670746.25815.5555555556890



zisk/ztrta-150-120-90-60-30030104020


zisk/ztrta-150-124-99-76-55-36-19-54-41-80


Graf1

30180180

60180180

90180180

120180180

150180180

180180180

210180180

240180230

270180230

300180280

kp celkem

fixn nklady

celkov fixn nklady

nklady,KP(1)

mnostv produkce

kapacitn hladiny

mnostv produkce

poloka12345678910

cena pevn100100100100100100100100100100

trby1002003004005006007008009001000

cena prun100989796959493929190

trby100196291384475564651736819900



kp/jednotku30303030303030303030

kp celkem306090120150180210240270300

fixn nklady180180180180180180180180180180


celkov nklady250320390460530600670740810880

zisk/ztrta-150-120-90-60-300306090120





zisk/ztrta-150-120-90-60-30030104020


zisk/ztrta-150-124-99-76-55-36-19-54-41-80




List3

Trby, nklady, KP(1), zisk

Graf_a

10040160220-120

20080160280-80

300120160340-40

4001601604000

50020016046040

60024016052080

700280160580120

800320160640160

900360160700200

1000400160760240

trby

kryc pspvek (1)

fixn nklady

nklady celkem

zisk/ztrta

mnostv produktu

nklady, vnosy

Graf_b

160160160160

1608016080

16053.333333333316053.3333333333

1604016040

1603216032

16026.666666666722036.6666666667

16022.857142857122031.4285714286

1602022027.5

16017.777777777828031.1111111111

1601628028

fixn nklady

fixn nklady na jednotku

celkov fixn nklady


Graf_c

-150-150-150-150

-120-60-124-62

-90-30-99-33

-60-15-76-19

-30-6-55-11

00-36-6

304.2857142857-19-2.7142857143

101.25-54-6.75

404.4444444444-41-4.5555555556

202-80-8

zisk/ztrta


zisk/ztrta


vnosy a nklady

mnostv produkce

poloka12345678910

cena pevn100100100100100100100100100100

trby1002003004005006007008009001,000

cena prun100989796959493929190

trby pi klesajc cen100196291384475564651736819900



kp/jednotku40404040404040404040

kryc pspvek (1)4080120160200240280320360400

fixn nklady160160160160160160160160160160

fixn nklady na jednotku160805340322723201816

nklady celkem220280340400460520580640700760

zisk/ztrta-120-80-4004080120160200240







zisk/ztrta - prun cena-120-84-49-1615-161136-120

zisk/ztrta na jednotku-120-42-16-43-325-02

nklady

mnostv produkce

poloka12345678910

cena pevn100100100100100100100100100100

trby1002003004005006007008009001000

cena prun100989796959493929190

trby100196291384475564651736819900



kp/jednotku30303030303030303030

kp celkem306090120150180210240270300

fixn nklady180180180180180180180180180180


celkov nklady250320390460530600670740810880

zisk/ztrta-150-120-90-60-300306090120



celkov nklady *250320390460530600670746.25815.5555555556890



zisk/ztrta-150-120-90-60-30030104020


zisk/ztrta-150-124-99-76-55-36-19-54-41-80


Graf1

30180180

60180180

90180180

120180180

150180180

180180180

210180180

240180230

270180230

300180280

kp celkem

fixn nklady

celkov fixn nklady

kapacitn hladiny

mnostv produkce

poloka12345678910

cena pevn100100100100100100100100100100

trby1002003004005006007008009001000

cena prun100989796959493929190

trby100196291384475564651736819900



kp/jednotku30303030303030303030

kp celkem306090120150180210240270300

fixn nklady180180180180180180180180180180


celkov nklady250320390460530600670740810880

zisk/ztrta-150-120-90-60-300306090120





zisk/ztrta-150-120-90-60-30030104020


zisk/ztrta-150-124-99-76-55-36-19-54-41-80




List3

pln vlastn nkladySloen:pm variabiln nkladypodl pmch fixnch nkladpodl nepmch nkladCl:stanovit nkladovou cenuProblmy:vypovdac schopnost podlu nepmch nklad

Hodinov reijn pauly= nklady na hodinu istho provoznho asu (tj. hodiny prce, tovan zkaznkovi, hodiny prce linky apod.) vyjaduj podl procesu na fixnch nkladechuplatn se: jako kriterium vhodnosti pi naplnnch kapacitch jako mtko podlu fixnch nklad na produktu

Vkon men KP(1)/hodinu

HRP konstrukce

Hodinov reijn pauly

mscpoet dndovolenHPP

122528462

220480420

321504441

421504441

520480420

621504441

72310312273

821504441

922528462

1022528462

1119456399

12202432378

5040

Lepenkrna19,287,5374105.00004698.5474381874

HRP13,827na hod.0.8145na jednotku

Zpracovn26395141.06498711994.00002200.6954364672

HRP25,237na hod.2.3798

Graf1

150501500500

250501250250

0000

150501500500

250502500500

KP1

KP2

KP/hod.

KP2/hod.

HRP vyuit

vrobek 1vrobek 2vrobek 1vrobek 2

Trby300500Trby300500

var nklady150250var nklady150250

KP1150250KP1150250

spoteba asu0.10.2spoteba asu0.10.1

HRP10001000HRP10002000

HRP / vrobek100200HRP / vrobek100200

KP25050KP25050

KP/hod.15001250KP/hod.15002500

KP2/hod.500250KP2/hod.500500

List3

Stejn HRP - rzn vkon

vrobek 1vrobek 2

Cena300500

var. nklady150350

KP1150150

% KP150%30%

spoteba asu0.20.15

poet jednotek / hod.5.06.7

KP(1)/hod.7501000

vrobek 1vrobek 2avrobek 2bvrobek 2c

Cena300500500500

var nklady150350350350

KP1150150150150

%KP150%30%30%30%

spoteba asu0.20.150.150.0935

poet jednotek / hod.5.06.76.710.7

HRP60060012001200

HRP / vrobek12090180112.2

KP23060-3037.8

KP/hod.750100010001604

KP2/hod.150400-200404

KRYC PSPVKY JAKO NSTROJ HODNOCEN PROCESNCH VNOS A NKLAD(na pkladu hodnocen trnch segment)Trn segment (zkaznk) ovlivuje procesy:nkup (materilu a dalch vstupnch komponent)vrobuprodejAnalza nklad na produkt proces trn segmentVyhodnocen dle vybranch kriteri

Nrst treb potebn pro vyrovnn poklesu ceny

Graf1

89796959493929199

88786858483828188

87776757473727177

86766656463626166

85756555453525155

84746454443424144

83736353433323133

82726252423222122

81716151413121111

80706050403020100

796959493929199-1

786858483828188-2

776757473727177-3

766656463626166-4

756555453525155-5

746454443424144-6

736353433323133-7

726252423222122-8

716151413121111-9

706050403020100-10

% KP

% slevy z ceny

List1

cena/jedotku100100100100100100100100100


KP1 pi slevKP%908070605040302010

1%89796959493929199

2%88786858483828188

3%87776757473727177

4%86766656463626166

5%85756555453525155

6%84746454443424144

7%83736353433323133

8%82726252423222122

9%81716151413121111

10%80706050403020100

11%796959493929199-1

12%786858483828188-2

13%776757473727177-3

14%766656463626166-4

15%756555453525155-5

16%746454443424144-6

17%736353433323133-7

18%726252423222122-8

19%716151413121111-9

20%706050403020100-10

Graf2

1.12359550562.27272727275.882352941212.52028.5714285714

1.26582278482.56410256416.666666666714.285714285723.076923076933.3333333333

1.44927536232.94117647067.692307692316.666666666727.272727272740

1.69491525423.44827586219.09090909092033.333333333350

2.04081632654.166666666711.11111111112542.857142857166.6666666667

2.56410256415.263157894714.285714285733.333333333360100

3.44827586217.14285714292050100200

5.263157894711.111111111133.3333333333100300

11.111111111125100

% KP

% nrst

Graf3

1.12359550562.27272727275.882352941212.52028.5714285714

1.26582278482.56410256416.666666666714.285714285723.076923076933.3333333333

1.44927536232.94117647067.692307692316.666666666727.272727272740

1.69491525423.44827586219.09090909092033.333333333350

2.04081632654.166666666711.11111111112542.857142857166.6666666667

2.56410256415.263157894714.285714285733.333333333360100

3.44827586217.14285714292050100200

5.263157894711.111111111133.333333333310030020

11.111111111125100101010

sleva 1%

sleva 2%

sleva 5%

sleva 10%

sleva 15%

sleva 20%

% KP1

% potebnho prstku obratu

List2

cena/jedotku100100100100100100100100100


KP1 pi slevKP%908070605040302010

1%1.121.271.451.692.042.563.455.2611.11

2%2.272.562.943.454.175.267.1411.1125.00

3%3.453.904.485.266.388.1111.1117.6542.86

4%4.655.266.067.148.7011.1115.3825.0066.67

5%5.886.677.699.0911.1114.2920.0033.33100.00

6%7.148.119.3811.1113.6417.6525.0042.86150.00

7%8.439.5911.1113.2116.2821.2130.4353.85233.33

8%9.7611.1112.9015.3819.0525.0036.3666.67400.00

9%11.1112.6814.7517.6521.9529.0342.8681.82900.00

10%12.5014.2916.6720.0025.0033.3350.00100.00

11%13.9215.9418.6422.4528.2137.9357.89122.22

12%15.3817.6520.6925.0031.5842.8666.67150.00

13%16.8819.4022.8127.6635.1448.1576.47185.71

14%18.4221.2125.0030.4338.8953.8587.50233.33

15%20.0023.0827.2733.3342.8660.00100.00300.00

16%21.6225.0029.6336.3647.0666.67114.29400.00

17%23.2926.9832.0839.5351.5273.91130.77566.67

18%25.0029.0334.6242.8656.2581.82150.00900.00

19%26.7631.1537.2546.3461.2990.48172.731900.00

20%28.5733.3340.0050.0066.67100.00200.00

List3

Pklad procesnch nklad dodvek do obchodnch etzcVnosy:trby+slevy-vratky-Nklady vroby:surovinyenergieos. nklady(na mnostv vetn vratek)Nklady obchodu:dopravaslubyfinann nklady

Strategie a controllingloha strategie v existenci podnikuStrategick plnVcelet pln jako pojtko mezi strategickm a operativnm plnem

Controlling investicEkonomick posouzen efektivnosti investiceprost (nediskontovan) nvratnost investice,schopnost podniku profinancovat investici (komern ivotaschopnost)ist souasn hodnota kriterium ekonomick efektivnosti

Controlling a BSCSpolen zkladn schma: Struktura controllingov aplikace: Vize Cl (soustava cl) koly innosti Ukazatel Pln (odpovdnost; termny) Evidence Vyhodnocen Rozhodnut (korekce) Rozhodnut Struktura BSC aplikace: Vize Cl (soustava cl) Ukazatel koly Iniciativy

Ing. Jan Cedl A KONTAKT s.r.oVelflkova 10/1431, 160 41 Praha 6tel.: 2 2431 [email protected], www.arkontakt.cz

Neexistuje jednotn definice controllingu. Pesto lze z rznch pojet a koncepc vytipovat uritho spolenho jmenovatele.Controlling je zpsob zen (podniku) zahrnujc plnovn, kontrolu a informan toky. Je to koncepce, zamen na vsledek. (Horvth&Partners, Nov koncepce controllingu, str.5) Podstatnou vlastnost controllingu je jeho zamen na budoucnost, nebo budoucnost je jedin, co meme ovlivnit (Prof. Dr. Ing. Ji Vysuil, CSc.)Kontrola je samozejm soust controllingovho procesu. Jej vsledky jsou vak pro controlling vznamn jen potud, pokud sktaj podnt k budoucmu een.Primrnm clem controllingu nen hodnotit minul chyby (odchylky), ale ze zjitn odchylky od pedpokladu (tj. plnu) vyvodit opaten pro srovnn budoucho vvoje.Role controllera bv nkdy pirovnvna k roli lodivoda, kter m udrovat lo v plavebn drze tzn. rozpoznat vas vraznj odchylku od idelnho kurzu a vrtit lo do plavebn drhy (= ppustn odchylky od plnu).

Pojem klasick model je zde pouit k oznaen bn souasn praxe, kdy je cl, jeho m bt dosaeno, popsn finannm plnem v druhovm lenn vnos a nklad, ppadn dle lennch dle organizan struktury podniku. Takov model pokud jde skuten o vlastn model, nikoliv o jeden z vstup z modelu postrd vnitn vazby mezi jednotlivmi procesy, kter v podniku reln existuj.(Pokud s nm nkdo pracuje, pak zpravidla stejn pouv adu pomocnch propot, jimi mimo tento model zohleduje vzjemn souvislosti. Pkladem mohou bt trby a nklady na prodan zbo propotan pomoc obchodn mare.)

Pedchoz statick - model nereflektuje vzjemn souvislosti mezi jednotlivmi procesy, jejich nklady a vnosy. Takov zvislosti v zsad jsou: zvislost vnosu procesu na mnostv jinho procesu, zvislost nklad procesu na jeho vnosech, zvislost nklad procesu na vnosech jinho, zvislost jednoho druhu nklad na jinch. Zakomponovnm tchto zvislost do plnovacho modelu pejdeme od plnovn v absolutnch slech k plnovn v relativnch hodnotch. kdy se zmnou jedn nezvisl veliiny dochz i ke zmn zvisl.Tm se plnovac model mn ze statickho na dynamick je schopen rychle a bez pomocnch propot akcentovat zmny.

Vnosy procesu nklady procesu:variabiln nklady (linern zvislost)fixn nklady nejsou linern zvisl na mnostv a jsou nemnn v uritm intervalu. Po pekroen tohoto intervalu se pak mn skokem.

Finann pln m 3 zkladn dimenze:

Vnosy a nklady,Aktiva a pasiva,Penn tok

V operativnm controllingu musme vnovat stejnou pozornost jako vnosm a nkladm i pennmu toku. Proto musme mt na pamti, e ne kad vnos vytv kladn penn tok a ne kad nklad zporn penn tok a naopak.

Velmi hrub schma pennho toku, stanovenho tzv. nepmou metodou, je nsledujc:

Hospodsk vsledek (zisk + ; ztrta -)= kladn penn tokpravy (oitn) o nepenn operace, kter jsou soust hospodskho vsledku:aktivace= zporn penn tok sniuje hodnotu P.T. z HVzmna stavu zsob= zporn penn tok zven pedstavuje prstek zisku, ale nepin penn prostedky;odpisy= kladn penn tok sniuj zisk, ale nevyaduj penn prostedky.Zmna stavu obnch aktiv:pohledvky= zporn penn tok soust HV, ale ne pennch prostedk,zvazky= kladn penn tok sniuj HV, ale neerpaj penn prostedky;Investice= zporn penn tok;vry:poskytnut= kladn penn tok,splcen= zporn penn tok.

Pojem kladn penn tok musme chpat tak, e vliv pslun poloky je stejn, jako jej znamnko kladn HV = zisk = prstek pennch prostedk; zporn HV = ztrta = bytek pennch prostedk. U poloek se zpornm pennm tokem je tomu naopak.Pojem analza ABC me oznaovat dv rzn skutenosti:Analzu vznamnosti (t Paretova analza);Analzu nklad na procesy (Activity Based Costing).

Zde mme na mysli prvn ppad pouit pojmu ABC analzu vznamnosti.Praxe ukazuje, e piblin 5% poloek tvo 75% hodnoty, dalch 20% poloek 20% hodnoty a zbvajcch 75% poloek tvo pouze 5% hodnoty.pod pojmem poloka meme rozumt nkladovou poloku v druhovm lenn nklad, zkaznka, objem zakzky, dodavatele, komponenty potebn pro vrobu, koly a dal.

Je proto teba zbavit se mtu, e m podrobnji plnujeme, tm lepho vsledku doshneme. Naopak zjednoduen plnu a soustedn se na podstatn skutenosti znamen lep vsledek, ni nklady a zkrcen prbn doby celho plnovacho procesu.

Analza ABC je zkladem diferencovanho pstupu, podle toho, jak pnos i naopak ztrtu meme od takov poloky oekvat. Pokud bychom chtli vnovat nejvy pozornost vem polokm, nklady na tyto innosti by zejm pekroili mon pnosy.Dalm nebezpem je to, e kapacita (plnovae, controllera, obchodnka, zsobovae.) se vyerp eenm mlo dleitch ppad a na ty podstatn ji nezbude as.Analza ABC je proto vchozm pedpokladem pi volb struktury plnu a uplatnn controllingu.Pklady viz. Hilmar J. Vollmuth, Nstroje controllingu od A do Z; kap. 1. Smyslem innosti kad organizace tedy nejen podniku, ale i neziskovch organizac, sttn sprvy apod. jsou produkty, kter vytv.Produktem meme rozumt vrobek , slubu, zbo i jejich vzjemnou kombinaci.

Produkty jsou realizovny pomoc proces; procesy erpaj nklady.Ne kad proces m svj vnos (ppadn nefinann pnos u neziskov innosti). Vnos pinej zpravidla pouze finln procesy.

Procesy, kter samy nepinej vnos, jsou vak rovn potebn a zpravidla zajiuj pipravenost pro finln procesy.

Podle vztah k procesm a jejich vnosm meme nklady rozdlit na:pm- nepmvariabiln- fixn

Nejde o synonyma jedn se o 2 rzn dimenze.Pm nklady jsou ty, kter jsou vynaloeny na urit proces, a kter by nevznikly, pokud by tento proces neexistoval.Variabiln nklady jsou ty, jejich ve se mn pmomrn s v produkce (obecnji s v mitelnho vstupu z procesu).Pklad: vroba spoteba materilu = pm variabiln nklad; odpisy vrobn linky = pm fixn nklad (speciln fixn) zsobovn nepm nklady vzhledem k procesu vroba a mohou mt svoji fixn i variabiln sloku

Kryc pspvek plnm nzvem pspvek na kryt (hradu) reijnch nklad a vytvoen zisku tvo rozdl mezi trbami a pmmi nklady.

Pmmi nklady rozumme takov nklady, kter by nevznikly, pokud bychom urit produkt nerealizovali.Pm nklady tvo:Variabiln nklady jejich ve je pmo mrn objemu produkce;Speciln fixn nklady.

Kryc pspvek nm tedy vyjaduje pnos procesu pomoc rozdlu vstup vstup bez zaten rozpotem dalch, nepmch nklad:Pokud m tedy mt urit proces ekonomick smysl, mus pinet kladn kryc pspvek.U kalkulace plnch vlastnch nklad nen tato souvislost tak jednoznan; kalkulovan ztrta me bt zpsobena nevhodnou rozvrhovou zkladnou pro rozpoet nepmch nklad.

Mtus vechny nklady je teba rozpustit na co nejmen jednotku (zpravidla stedisko).

Pojem fixn nklady neznamen, e tyto nklady se se v celm rozsahu produkce nemn.Jejich zmna vak nen linern zvisl na jejm mnostv. I pi nulovm mnostv dosahuj urit zkladn ve a tato ve pedstavuje nklady na pipravenost produkovat (vrobky, sluby zbo). Pi naplnn kapacity se pak tyto nklady zvyuj skokem, a to opt do naplnn tto nov, zven kapacity.Z toho vyplv, e podl fixnch nklad na jednotku produkce se mn s jejm mnostvm. To je rozdl proti variabilnm nkladm, kter jsou stl na jednotku produkce (a mn se jejich celkov ve podle objemu produkce).V praxi se dosti asto setkvme kombinac fixn a variabiln sloky u jednoho druhu nkladu.Pklad:zkladn sloka mzdy a vkonnostn prmie nebo provize z obratu.Tyto sloky je pak eln ve finannm modelu oddlit a zajistit tak dynamiku zmn.

Je teba mt na pamti skutenost, e pro rozen kapacity je teba zpravidla vynaloit dal fixn nklady, a proto ne kad zven produkce mus tyto dodaten fixn nklady pokrt.Rozhodn je teba zahrnout do finannho modelu vechny jednorzov prstky nklad, kter zamlen zmna vyvol.Chybnm postupem, k nmu vak v praxi asto dochz, je linern extrapolace podlu fixnch nklad pi vchozm stavu naplnn kapacit. (tj. pedpokldme, jakoby jejich podl na jednotku produkce zstval stejn i pi naven kapacity) Na schmatickm grafu je znzornn vvoj treb, celkovch nklad, krycho pspvku, fixnch nklad a zisku v zvislosti na mnostv realizovan produkce. Pro jednoduchost se pedpokld nemnnost fixnch nklad v celm mnostevnm rozsahu.Zisku je dosahovno od bodu zvratu, kter je tu vyjden dvma zpsoby:jako trby rovnajc se celkovm nkladm,jako hrn krycch pspvk rovnajc se fixnm nkladm.V obou ppadech je vsledek stejn, proto tak k vytvoen odpovdajcho funknho modelu nen teba provdt kalkulace plnch vlastnch nklad jednotlivch produkt, ale zcela posta prce s krycmi pspvky (pspvky na hradu).

Z grafu je t patrn, e v podstat jakkoliv kladn pspvek na hradu fixnch nklad m pozitivn vliv na celkov hospodsk vsledek. Z pohledu pijet i odmtnut zakzky to znamen, e pro podnik mohou bt pijateln i zakzky, kter nepokrvaj poadovan podl fixnch nklad, a to a do naplnn kapacit.

pln vlastn nklady by mly vyjadovat veker nklady potebn k realizaci produktu tedy pm i nepm.Je zde zdraznno - mly by nebo stanoven podlu je uritou konstrukc, kter nemus bt ani pesn, ani vcn sprvn. Rozhodn z n nelze vyvozovat, co se stane, vypustme-li nap. njak produkt z vrobnho programu.Kalkulace plnch vlastnch nklad m svj vznam tam, kde potebujeme urit nabdkovou cenu a ta nen dostaten determinovna trhem srovnatelnch vrobk nebo slueb.

asto petrvv mtus, e pln vlastn nklady jsou smrodatnm, kriteriem rentability vrobku.Nevhodn rozvrhov zkladna nepmch nklad me tento pohled znan zkreslit. Je proto eln zkoumat rentabilitu i pomoc krycch pspvk a pi rozdlnm vsledku hodnocen radji podrobnji ptrat po pinch ne dlat jednoznan zvry.Vhodnm nstrojem pro rozvrh pmch fixnch nklad jsou hodinov reijn pauly. Uplatn se tam, kde je spotebovan as logickou rozvrhovou zkladnou (as vrobn linky, doba poskytovn sluby apod.) as tak pebr dvj (a dosud petrvvajc) lohu pmch mezd. Ty pedstavovaly vhodnou rozvrhovou zkladnu pi vysokm podlu run prce; pi souasnm stupni vybaven prce pracovnmi prostedky ji reprezentativn zkladnu pro rozvrh fixnch nklad neposkytuj a mohou bt i zavdjc. Je-li toti podl pmch mezd v celkovch pmch nkladech pli mal, stv se vznamnjm kriteriem podlu fixnch nklad as, po kter je ve.

Pro vpoet reijnch nklad na jednotku produkce slou pak vkonov normy, kter jsou zpravidla v podnicch k dispozici.

Rozdl mezi plnovanmi a skutenmi reijnmi nklady (na jednotku produkce) me pak mt nsleujc piny:Zmnu kapacity danou snenm nebo zvenm efektivn vyuitelnho asovho fonduVi neplnovanch ztrt ve svm dsledku se jedn t o zmnu kapacityZmnu produktivity(Vliv zven/snen vlivem pracovn vkonnosti, tj. napklad mry plnn norem nebo potu odvedench (vykzanch) hodin) Skutenou vi reijnch nklad (Vliv spory/pekroen reijnch nklad)

Co je dleit pro posouzen vhodnosti pi naplnnch kapacitch?

Pi nenaplnnch kapacitch je teoreticky vhodn kad produkt (zakzka), jeho kryc pspvek je vt ne nula. Do nklad jer teba vdy zahrnout variabiln nklady (KP I) a dle takovou st specilnch fixnch nklad, kter je vyvolna prstkem uvedenho produktu (zakzkou).

Jin situace vznik pi naplnnch kapacitch. Clem podnikatelsk innosti (vroby, poskytovn slueb, prodeje zbo) bude maximalizace krycho pspvku za asovou jednotku (hodinu, den, rok..). Mtkem vhodnosti proto neme bt vnos (trba), ale prv kryc pspvek za asovou jednotku. Posta zpravidla KP(I); speciln fixn nklady rovn nejsou vyloueny a me se jednat nap. o speciln ppravky pro vrobu, certifikt pro poskytovn slueb i dodvku zbo apod.

Z uvedenho porovnn dvou vrobk vyplv, e vrobek 2 je pi naplnnch kapacitch vhodnj ne vrobek 1 proto, e pi jeho vrob je realizovn vy kryc pspvek za asovou jednotku. ( Vrobn linkou protee za stejnou asovou jednotku vce krycho pspvku (KP I) odtud termn prtokov etnictv.)

Mtkem neme bt ani:vnos je sice vy u vrobku 2, co je ale zpsobeno vymi variabilnmi nklady ( spotebou materilu);kryc pspvek na jednotku mnostv ten je stejn, a proto by pi nenaplnnch kapacitch bylo lhostejn, zda vyrbme jeden nebo druh vrobek;pomr krycho pspvku k vnosm, kter je ovlivnn podlem variabilnch nklad ve vrobku.Kryc pspvky jsou vhodnm nstrojem prv pro hodnocen efektivnosti proces v procesnm modelu. Jde o to, e toto hodnocen nen zateno dnm rozpotem nepmch nklad, nebo tento rozpoet me bt nkdy problematick a vsledky spe zkreslovat.

Vzhledem k tomu, e ne vechny procesy maj svoje finann vnosy, bv potebn bu doplnit hodnocen o nefinann pnosy, nebo po analze spojit dl procesy do jednoho hlavnho procesu, kter m ji finann miteln vstup.

Nsledujc pklad uvd hodnocen proces vroby a prodeje do rznch trnch segment.Pitom je nutn si uvdomit vztah mezi trbami a krycm pspvkem, kter je znzornn na dalm grafu.Tento graf ukazuje vztah mezi jednotkovou cenou produktu a v krycho pspvku (KP I).Vychz z pedpokladu, e clem hospodsk innosti neme dosaen i udren obratu samo o sob, ale dosaen i udren krycho pspvku.astm ppadem bv zven obratu pi snen jednotkov ceny. Aby byl takov krok efektivn, aby bylo dosaeno i vyho krycho pspvku (v absolutn vi). Potebn nrst obratu zvis na me krycho pspvku a velikosti zmny ceny (bonusu, slevy). Tento vztah nen linern, ale exponenciln. Dvodem je to, e sleva je sice poskytnuta z celkov ceny produktu, ale prostor pro jej poskytnut tvo jen pspvek na hradu, nikoliv variabiln nklady. U produkt s vysokou mrou KP I (sluby) je proto potebn nrst pomrn mal, naopak u produkt s nzkou mrou KP I (zbo) me bt vyrovnn krycho pspvku i pi pomrn mal zmn ceny nedosaiteln.(eme zde tento vztah izolovan - v praxi me dojt pi zven obratu i ke snen jednotkovch cen vstup. To ale nepopr platnost tohoto vztahu, pouze se st snen KP pesouv na subdodavatele.)Pkladem procesn analzy a modelovn mohou bt dodvky vrobk do rznch trnch segment zejmna obchodnch etzc.V tomto ppad se jedn o dodvky pekaskch vrobk, ale i v jinch ppadech bude postup analogick.Pro posouzen vnos a nklad jsou rozhodujc 2 proces vroba a prodej. Vnosy jsou jednoznan determinovny trnm segmentem cenov rove, bonusy slevy.Specilnm ppadem jsou tzv. vratky, tj. neprodan vrobky, kter dodavatel odebere zpt. Ty ovlivuj jednak vsledn trby, jednak vrobn nklady (jde o mnostv, kter je sice vyrobeno, ale nen prodno).Na nklady vroby m trn segment vliv pouze pokud jde vrcen vrobky (naven potebnho mnostv z dvodu vratek se me podle trnch segment liit.Nklady prodeje pak na trnm segmentu zvisej vrazn.Jedn se o dopravu (vzdlenost, frekvence rozvozu), rzn sluby poskytnut v rmci dodvek bezplatn zkaznkovi a o finann nklady, vyjden jako stnov nkladov roky po dobu splatnosti faktur.

Operativn controlling je vhodnm nstrojem pro zen efektivnosti stvajcch proces.Efektivnost provozu vak sama o sob nesta pro to, aby podnik dlouhodob obstl v konkurenci jinch. spn postupy se rychle roziuj a souasn konkurenn pednosti budou mt jen relativn krtkou ivotnost.Clem strategie podniku je naopak dlouhodob dosahovn konkurennch vhod a budovn pozice v trnm prosted.(Viz. Hotvth & Partners; Nov koncepce controllingu, 5. pepracovan vydn; vydal Profess Consulting s.r.o. Praha 2004; str. 185 a nsledujc.)

Strategie mus brt proto v vahu pedevm (mnc se) okoln prosted a tyto zmny chpat jako pleitosti, vzvy. Tm strategie pekrauje rmec finannho plnovn a zen.Jde nap.o otzky jak produkty nabzet zkaznkm, na jak zkaznky se orientovat, jak a s km spolupracovat a koho naopak jako konkurenta eliminovat.

Takov strategie m samozejm i svj vstup v podob finannho plnu, kter se ovem zabv jen strategicky vznamnmi ukazateli bez zbytench podrobnost (zisk, trby, investice, ale nikoli nikoliv u teba, strukturu nklad, zsoby, pohledvky apod.)

Vcelet pln (na 3 5 let) bv spojovacm lnkem mezi dlouhodobou strategi a operativnm plnem. Pi kratm asovm horizontu strategickho plnu bude vtinou tento lnek chybt zejmna v mench podnicch.

V kadm ppad je teba, aby operativn rove plnu a controllingu vychzela ze zadn v delm asovm horizontu jinak jde o pevn bez perspektivy.

Investice jsou prv jednm z nstroj a zpravidla nutnou podmnkou realizace strategickho zmru (snad s vjimkou nkter tlumov strategie). Posuzovn efektivnosti investic neme bt soust operativnho (ronho) plnu, nebo jej inky jsou dlouhodobj.Proto je efektivnost investice teba zkoumat za dobu jej ivotnosti minimln vak za dobu nvratnosti. Vdy je teba posoudit veker vnosy, kter investice generuje a veker j vavolan nklady, jak investin, tak provozn a ppadn i likvidan.

Zde rozliujeme:Prostou nvratnost investice doba, za kterou dojde k hrad investinch vdaj a provoznch nklad vnosy z tto investice.Profinancovatelnost, tj. schopnost zajistit po tuto dobu finann prostedky nejen na samotnou investici, ale i na poten provozn nklady (zsoby, pracovn sly) a na splcen cizch zdroj (zpravidla investin vr).istou souasnou hodnotu, vypotenou jako diskontovan penn tok, kter vyjaduje vhodnost investovn finannch prostedk prv do tto investice.Metoda BSC Balanced Scorecardbv nkdy prezentovna jako alternativa ke controllingu. Sprvnj pohled je ale ten, e BSC je rozen pohled na pedmt controllingu, kdy bereme v vahu nejen vsledky (zpravidla jenfinann), ale i potencil (kter je nutnm pedpokladem k naplnn strategie)vytvme jednotnou soustavu ukazatel provazujcch strategii i operativu.

Ob aplikace maj spolen zkladn schma: Struktura controllingov aplikace: Vize Cl (soustava cl) koly innosti Ukazatel Pln (odpovdnost, termny) Evidence Vyhodnocen Rozhodnut (korekce) (korekce)Struktura BSC aplikace: Vize Cl (soustava cl) Ukazatel koly Iniciativy Controllingov charakteristika BSC:Sousted se (zpravidla) na 4 urujc oblasti perspektivy:ZKAZNK: firma mus mt, udret a roziovat zkaznickou poptvku,PROCESY: k tomu musej sprvn fungovat podnikov (INTERN) procesy,POTENCIL: proto mus firma rozvjet svj potencil (pracovnky, dodavatele, technologie, metody zen, rychlost reakce, ...)FINANN vsledky (pzniv) jsou pak dsledkem takovho pstupu.

BCS nut k racionlnmu mylen a k hledn praktickch een s mitelnm efektem,a hledn vhodnch ukazatel i pro oblasti, kde je to obtn nap.:ZKAZNK: Nejen: Obrat, Zisk, Platebn kze, ... ALE i : Loajalita, Spokojenost, Budouc poadavkyPRACOVNCI: Nejen: Vykzan hodiny, ... ALE i : Angaovanost, Loajalita, Znalosti a dovednosti, Ochota uit se, ...

BSC nen komplexn een podnikovho zen, ale je efektivn (nutn) doplnk k fungujcmu controllingovmu zen.(Doc. Ing. Martin Zral, Controlling a jeho role v zen firmy, Sbornk VOX z celosttn konference pnosy pro manaersk zen firmy, aktuln teorie a praxe, Praha 2003.)Pouit literatura:Hotvth & Partners; Nov koncepce controllingu, 5. pepracovan vydn; vydal Profess Consulting s.r.o. Praha 2004Prof. Dr. Hilmar J. Volmuth; Nstroje controllingu od A do Z, 2. esk vydn; vydal Profess Consulting s.r.o. Praha 2004Ing. Libor Kegler, Prof. Dr. Ing. Ji Vysuil, CSc., Controlling 2000, Profess Consulting s.r.o. Praha 1999Hotvth & Partners, Balanced Scorecard v praxi, Profess Consulting s.r.o. Praha 2002Doc. Ing. Martin Zral, Controlling a jeho role v zen firmy, Sbornk VOX z celosttn konference pnosy pro manaersk zen firmy, aktuln teorie a praxe, Praha 2003.

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ o.p.s. CONTROLLING

Documents