VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Katedra Řízení podniku a podnikových financí Navazující magisterské studium kombinované Filip Bušina, MBA Lidský faktor, Lobbying, Výběrová řízení Human factor, Lobbying, Selective operation DIPLOMOVÁ PRÁCE Praha (akademický rok odevzdání závěrečné práce, 2008) Vedoucí diplomové práce: Doc. Ing. Otakar Němec, CSc.
Welcome message from author
This document is posted to help you gain knowledge. Please leave a comment to let me know what you think about it! Share it to your friends and learn new things together.
Transcript
VYSOKAacute ŠKOLA FINANČNIacute A SPRAacuteVNIacute ops
Katedra Řiacutezeniacute podniku a podnikovyacutech financiacute
Navazujiacuteciacute magisterskeacute studium kombinovaneacute
Filip Bušina MBA
Lidskyacute faktor Lobbying Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute
Human factor Lobbying Selective operation
DIPLOMOVAacute PRAacuteCE
Praha (akademickyacute rok odevzdaacuteniacute zaacutevěrečneacute praacutece 2008)
Vedouciacute diplomoveacute praacutece Doc Ing Otakar Němec CSc
1
Poděkovaacuteniacute
V tomto poděkovaacuteniacute bych chtěl velice poděkovat sveacutemu
vedouciacutemu diplomoveacute praacutece panu Doc Ing Otakaru Němcovi
CSc za vedeniacute a podporu u zpracovaacutevaacuteniacute teacuteto Diplomoveacute
praacutece
Daacutele bych chtěl poděkovat všem profesorům docentům
přednaacutešejiacuteciacutem obchodniacutem partnerům a lidem se kteryacutemi
jsem měl kdy co do činěniacute neboť jsem přesvědčen
že každaacute situace v člověku něco zanechaacute a je jenom
na naacutes zda si z toho bdquoněčehordquo něco vezmeme
V posledniacutem bodě bych chtěl poděkovat všem lidem
z VŠFS za to že jsem zde mohl studovat Všem vaacutem ještě
jednou děkuji
2
Prohlaacutešeniacute
P r o h l a š u j i
že jsem tuto diplomovou praacuteci vypracoval zcela samostatně
a veškerou použitou literaturu a jineacute podkladoveacute
materiaacutely ktereacute jsem použil uvaacutediacutem v Soupisu
bibliografickyacutech citaciacute
30 4 2008
Filip Bušina
3
Abstrakt
Tato praacutece si klade za ciacutel uveacutest čtenaacuteře do sfeacuter Lidskeacuteho
faktoru Lobbyingu a Vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute což jsou sektory
z podnikatelskeacuteho hlediska velmi potřebneacute nicmeacuteně
posledniacute dobou velice omiacutelaneacute často i medializovaneacute
s někdy nepřiacuteliš klasickyacutemi postupy
Všechny tři vyacuteše zmiacuteněnaacute teacutemata se stala ndash aniž by
si to spousta lidiacute uvědomila ndash běžnyacutem a nespornyacutem
koloběhem staacutevajiacuteciacuteho fungovaacuteniacute našiacute společnosti
Lidskyacute faktor je velice choulostivyacutem teacutematem a je
s niacutem potřeba zachaacutezet velice opatrně neboť doba kdy
nabiacutedka Lidskeacuteho faktoru převyšovala poptaacutevku po něm
je již daacutevno minulostiacute Staacutevajiacuteciacute doba v sobě nese oproti
době ještě před deseti lety sice obrovskeacute možnosti
a pozitiva nicmeacuteně zaacuteroveň i poměrně znatelnaacute negativa
Lobbying je praacutevě tiacutem nespornyacutem koloběhem fungovaacuteniacute
našiacute společnosti kteryacute nenaacutepadně přišel aniž by si to
kdokoliv uvědomil Miacutesto toho aby pro něj byla vymezena
jasnaacute pravidla vedouciacute k jeho zprůhledněniacute a jasneacutemu
pojmenovaacuteniacute tak je to tabu o ktereacutem většina
zuacutečastněnyacutech viacute ale nemluviacute
Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute se stala již daacutevno součaacutestiacute každeacuteho
zadaacutevaacuteniacute veřejneacute i neveřejneacute zakaacutezky A i přes neustaacutele
vymyacutešleniacute kriteacuteriiacute kteraacute by zpřiacutesňovala a ztěžovala
jakeacutekoli ovlivňovaacuteniacute v zadaacutevaciacutem řiacutezeniacute pravda
je takovaacute že tento sektor je zřejmě nejviacutece u tzv
pomyslneacute čaacutery kde se střetaacutevaacute s vyacuteše uvedenyacutem
Lobbyingem
4
Abstract Abstrakt
The aim of this work is to bring the reador to the spere of
Human factor Lobbying and Selection procedure which are
very useful sectors from the management point of view
nevertheless very rehashed recently often also Publisher in
media sometimes not very classical procedures
Nevertheless all three above mentioned topics became
to be an ordinary and indisputable cycle of current
behaviour of our society though people do not realize it
Human factor is a very delicate subject and it is
necessary to deal with it very carefully because the time
when the offer of Human factor exceeded the demand on it
is long-ago Present time indeed in comparison with the
time some 10 years ago brings huge possibilities and
positivies nevertheless brings also relatively noticeable
negatives
Lobbying is just an indisputable cycle of our society
behaviour which came in somehow without realizing of it
Instead of the definition with acurately fixed rules to its
transparency and clear description is this topic a taboo
about which most of parties concerned know but do not talk
Selection procedure became a part of every public and
nonpublic order already a long time ago Even if other
criterions influencing contractual proceeding are all the
time worked out to make it more difficult such a true is
that this sector is probably mostly to so-called imaginary
line where it meets the above mentioned Lobbying
5
Kliacutečovaacute slova
Bilateraacutelniacute smlouva ndash dohoda kteraacute řešiacute obchodniacute
či politickeacute vztahy mezi dvěma stranami
Controlling ndash regulace
Evropskaacute unie ndash mezinaacuterodniacute společenstviacute
Konkurenčniacute tlaky ndash vzaacutejemnaacute konkurence mezi jednotlivyacutemi
subjekty v různyacutech formaacutech (dumpingoveacute ceny trestniacute
oznaacutemeniacute aj)
Lobovaacuteniacute ndash prosazovaacuteniacute svyacutech zaacutejmů
Management ndash uměniacute řiacutezeniacute
Outsorcing ndash je proces při ktereacutem společnost deleguje
vedlejšiacute činnosti a praacuteci ze sveacute interniacute struktury na
externiacute entitu (subkontraktora)
Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů ndash řiacutezeniacute lidskeacuteho kapitaacutelu
Teritorium ndash zaacutejmoveacute nebo zaacutevisleacute uacutezemiacute
CEEP ndash Evropskeacute centrum podniků s veřejnou uacutečastiacute a
podniků veřejneacuteho zaacutejmu
COREPER ndash Vyacutebor staacutelyacutech zaacutestupců členskyacutech zemiacute při EU
EHS ndash Evropskeacute hospodaacuteřskeacute společenstviacute
EHSV ndash Evropskyacute hospodaacuteřskyacute a sociaacutelniacute vyacutebor
EK ndash Evropskaacute komise
EP ndash Evropskyacute parlament
ER ndash Evropskaacute rada
ES ndash Evropskeacute společenstviacute
ESVO ndash Evropskeacute sdruženiacute volneacuteho obchodu
ETUC ndash Evropskaacute konfederace odborovyacutech svazů
IMCO ndash Vyacutebor Evropskeacuteho parlamentu pro vnitřniacute trh a
ochranu spotřebitele
MSP ndash Maleacute a středniacute podniky
6
Keywords
Bilateralism contract - agreement whitch resolving
business and relationships in between directions
Controlling - regulation
Europian union ndash international partnership
Competitive pressures ndash competition analysis
Lobbying ndash assertivity
Management ndash running the artistry
Outsorcing ndash delegation
Human ressource management ndash human ressource capital
Teritorium ndash suburbane zone
CEEP - Europian central administrative distrikt whitch
public fellowship and undertakings
COREPER ndash Collection fixed deputy member country in the
Europia union
EHS ndash Europian economic grouping
EHSV ndash Europian economic and social committee
EK ndash Europian committe
EP ndash Europian parliament
ER ndash Europian advice
ES ndash Europian partnership
ESVO ndash Europian open bussines association
ETUC - Europian confederation trade union
IMCO ndash Board of Europia parlament for domestic market adn
consumer protection
MSP ndash small and modele undertakings
7
Obsah
PODĚKOVAacuteNIacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 1
PROHLAacuteŠENIacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 2
ABSTRAKThelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 3
KLIacuteČOVAacute SLOVAhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 6
OBSAHhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 7
1 LIDSKYacute FAKTOR 11
11 Vymezeniacute zaacutekladniacutech faktorů v oblasti řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů 14
111 Technologie 15
112 Konkurenčniacute tlaky 15
113 Reakce ovlivňujiacuteciacute lidi 17
1131 Probleacutemy stojiacuteciacute před řiacutezeniacutem lidskyacutech zdrojů 18
12 Vyacuteznam ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru lidskyacutech zdrojů pro fungovaacuteniacute
zaměstnavatelskyacutech subjektů 19
121 Definice zabezpečovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů 22
1211 Proces plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů 22
122 Ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběr pracovniacuteků 24
1221 Definovaacuteniacute požadavků 24
1222 Přilaacutekaacuteniacute uchazečů 27
1223 Vybiacuteraacuteniacute uchazečů 29
2 LOBBYING 31
21 Lobbying pro specifickeacute formy prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech
skupin 32
211 Management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute na uacuterovni EU 34
212 Převis nabiacutedky nekonvenčniacutech postupů 36
2121 Uacuteředniacuteci ndash dilema 37
2122 Angažovaniacute hraacuteči ndash dilema 37
2123 Vztahy ndash dilema 38
2124 Procedury ndash dilema 39
2125 Pozice ndash dilema 39
2126 Teacutemata ndash dilema 40
2127 Životniacute cyklus Souborneacute zpraacutevy ndash dilema 40
2128 Areacutena ndash dilema 41
2129 Rozhodnutiacute ndash dilema 41
21210 Styly lobovaacuteniacute ndash dilema 42
8
22 Konkreacutetniacute formy prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech skupin 43
221 Zaacutejmovaacute skupina při praacuteci 45
2211 Dostatečnaacute vnitřniacute soudržnost 45
2212 Užitečneacute znalosti 47
2213 Optimaacutelniacute kombinace zdrojů a dovednostiacute 48
2214 Dobryacute celkovyacute dojem 49
23 Chaacutepaacuteniacute lobbyingu ve strukturaacutech EU a konkreacutetniacute projevy
v Českeacute republice 50
3 VYacuteBĚROVAacute ŘIacuteZENIacute 53
31 Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute ve staacutetniacutem polostaacutetniacutem a soukromeacutem sektoru 54
311 Zaacutekladniacute pojmy 55
3111 Veřejnaacute zakaacutezka 55
3112 Zadavatel 56
3113 Uchazeč o veřejnou zakaacutezku 56
3114 Zaacutejemce o veřejnou zakaacutezku 57
312 Charakteristika zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek 57
3121 Obchodniacute veřejnaacute soutěž 58
3122 Vyacutezva viacutece zaacutejemcům k podaacuteniacute nabiacutedky 59
3123 Zjednodušeneacute zadaacuteniacute 59
3124 Přiacutemeacute zadaacuteniacute 60
3125 Vyacutezva jednomu zaacutejemci k podaacuteniacute nabiacutedky 60
32 Ovlivňovaacuteniacute vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute ze strany lobbyistickyacutech skupin
62
33 Nekalaacute soutěž 64
34 Shrnutiacute pozitivniacutech a negativniacutech rozměrů lobbyingu
vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute a praacutece s lidmi 68
ZAacuteVĚR 72
SOUPIS BIBLIOGRAFICKYacuteCH CITACIacute 75
PŘIacuteLOHY 78
9
1 Uacutevod
Diplomovaacute praacutece s naacutezvem Lidskyacute faktor Lobbying a Vyacuteběrovaacute
řiacutezeniacute je praacutece kteraacute polemizuje o běžnyacutech denniacutech
starostech o zaacutekoutiacutech ve sjednaacutevaacuteniacute obchodů (někdy
i za hranicemi praacutevně určenyacutech mantinelů) a v neposledniacute
řadě o těžkostech při zachaacutezeniacute s lidmi Celkem se zaobiacuteraacute
třemi teacutematy bdquociacutelirdquo kteraacute mi jsou velice bliacutezkaacute neboť
jsem podnikatel a ve všech těchto teacutematech bdquociacutelechrdquo se pro
přežitiacute myacutech zaměstnanců musiacutem umět orientovat Při psaniacute
teacuteto praacutece jsem předevšiacutem aplikoval metodu analyacutezy
a deskripce
Prvniacutem teacutematem bdquociacutelemrdquo na ktereacute se snažiacutem poukaacutezat
je Lidskyacute faktor Snažiacutem se poukaacutezat na to jak složiteacute
je zabezpečit kvalitniacute lidi do společnosti - od niacutezkyacutech
profesiacute až po obsazeniacute tzv bdquohorniacuteho patrardquo neboli
managementu Způsoby jak se snažiacuteme ziacuteskaacutevat lidi
do svyacutech společnostiacute ať už vyacutešiacute finančniacutech prostředků
tak různyacutemi motivačniacutemi programy ktereacute jsem se pokusil
rozebrat v několika bodech teacuteto Diplomoveacute praacutece
bdquo121 Definice zabezpečeniacute lidskyacutech zdrojů a 122
Ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběr pracovniacuteků ajrdquo Daacutele se zde snažiacutem
poukaacutezat na rozdiacutel mezi kmenovyacutemi zaměstnanci
a zaměstnanci dodanyacutech do personaacutelniacutech agentur Autorem
se kteryacutem jsem předevšiacutem u teacuteto kapitoly pracoval byl
Michael Armstrong
Druhyacutem teacutematem bdquociacutelemrdquo je Lobbying Co přesně
znamenaacute tento vyacuteraz Je to vůbec slovo ktereacute je v Českeacute
republice oproti Evropskeacute Unii nějak uchopitelneacute Ne
nemysliacutem si osobně bych toto slovo v Českeacute republice
přirovnal k slangoveacutemu vyacuterazu kteryacute je použiacutevaacuten pro druh
tzv nahaacuteněčů zprostředkovatelů a manipulaacutetorů jak
10
ve staacutetniacutem tak soukromeacutem sektoru Lobbying považuji
za velice zajiacutemavyacute sektor Ve sveacute praacuteci se ho snažiacutem
rozebrat v několika bodech teacuteto Diplomoveacute praacutece
bdquo21 Lobbying pro specifickeacute formy prosazovaacuteniacute vlivu
zaacutejmovyacutech skupin 22 konkreacutetniacute formy prosazovaacuteniacute vlivu
zaacutejmovyacutech skupin ajrdquo kteryacutemi se Vaacutem pokoušiacutem nastiacutenit
jeho kladneacute i negativniacute straacutenky a zaacuteroveň porovnat
vniacutemaacuteniacute bdquoLobbyingurdquo jako takoveacuteho v ostatniacutech staacutetech EU
Autorem se kteryacutem jsem předevšiacutem u teacuteto kapitoly
pracoval byl Rinus Van Shendelen
Třetiacutem a zaacuteroveň posledniacutem teacutematem bdquociacutelemrdquo ktereacutemu
se snažiacutem věnovat svoji pozornost v teacuteto diplomoveacute praacuteci
jsou bdquoVyacuteběrovaacute řiacutezeniacuterdquo
V Českeacute republice bylo popsaacuteno již mnoho novinoveacuteho papiacuteru
o nejrůznějšiacutech zaacutekoutiacutech u zadaacutevaacuteniacute vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute
Proto se snažiacutem proniknout viacutece k jaacutedru věci
a rozebrat toto teacutema v jednotlivyacutech bodech teacuteto Diplomoveacute
praacutece bdquo311 Zaacutekladniacute pojmy 312 Charakteristika
zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek 32 ovlivňovaacuteniacute vyacuteběrovyacutech
řiacutezeniacute ze strany lobbyistickyacutech skupin ajrdquo Daacutele
se pokoušiacutem rozselektovat jednotliveacute postupy a různeacute
možnosti pro přiacutepadneacute ovlivňovaacuteniacute v tomto sektoru
Samozřejmě si uvědomuji jak je toto teacutema choulostiveacute
a proto poukazuji na postupy a děje ktereacute byly již
zveřejněny Autory se kteryacutemi jsem předevšiacutem u teacuteto
kapitoly pracoval byli pan David Raus a pan Robert Neruda
Viacutem že tato praacutece je vlastně takovou směsiciacute třiacute
velice zajiacutemavyacutech teacutemat a možnaacute že by si i každeacute z nich
zasloužilo samostatnyacute rozklad (rozbor) Nicmeacuteně praacutevě
proto že jsem podnikatel-jak jsem již vyacuteše uvedl -
a podnikaacutem v několika oborech rozhodl jsem se pro
zkompletovaacuteniacute těchto třiacute teacutemat v jedno
11
2 Lidskyacute faktor
Lidskyacute faktor co vlastně znamenaacute tento vyacuteraz Když to
člověk vyřkne bez jakeacutehokoliv zamyšleniacute tak to zniacute celkem
i děsivě Předevšiacutem je to vyacuteraz kteryacute můžeme použiacutet
ve spoustě termiacutenů napřiacuteklad jako faktor rizikovosti
faktor spolehlivosti faktor instinktu faktor loajality
faktor pracovniacuteho zatiacuteženiacute faktor mlčenlivosti
Pravděpodobně bych mohl pokračovat ještě mnohem daacutel
Vyacuteraz faktor je vyacuterazem nejen pro člověka ale
předevšiacutem pro vše co naacutes může jakkoliv ovlivnit
ať už pozitivně tak i negativně
Jaacute se ale nesnažiacutem v teacuteto praacuteci rozebiacuterat slovo
bdquofaktorrdquo Myacutem ciacutelem je poukaacutezat na to jak dnešniacute moderniacute
doba (kteraacute je de-facto již tak moderniacute že bychom
si mohli myslet že za naacutes udělajiacute vše stroje) trpiacute
nedostatkem lidskeacuteho kapitaacutelu a pravděpodobně nastanou
časy ještě horšiacute
Jen pro nastiacuteněniacute probleacutemu zajištěniacute kvalitniacuteho
lidskeacuteho kapitaacutelu si zde dovoluji uveacutest jeden přiacuteklad
V osmdesaacutetyacutech letech 19 stoletiacute se Německaacute spolkovaacute
republika potyacutekala s obrovskyacutem nedostatkem dělniacuteků
Tehdejšiacute vlaacuteda Německeacute spolkoveacute republiky rozhodla
že přistoupiacute k programu poskytovaacuteniacute tzv bdquozelenyacutech karetrdquo
pro občany Turecka s tiacutem že tito lideacute budou vykonaacutevat
na uacutezemiacute Německeacute spolkoveacute republiky dělnickeacute profese
Jak se tenkraacutet rozhodlo tak se i stalo Nicmeacuteně od
nastaveniacute tohoto programu utekla tři desetiletiacute a děti
tenkraacutet novyacutech občanů Německeacute spolkoveacute republiky již
v dělnickyacutech profesiacutech pracovat nechtějiacute
12
Chtějiacute byacutet leacutekaři ekonomickyacutemi odborniacuteky praacutevniacuteky
prostě vzdělanyacutemi lidmi kteřiacute pracujiacute v kvalitniacutem
prostřediacute se slušnyacutemi podmiacutenkami a kvalitniacutem platem
Daacutele mohu poukaacutezat přiacutemo na staacutevajiacuteciacute probleacutem Českeacute
republiky Ještě před necelyacutemi deseti lety většina
obyvatel Českeacute republiky ohrnovala nos nad občany
Ukrajiny a neřeklo se jim jinak než UK-aacutečko V současneacute
chviacuteli je po těchto pracovniacuteciacutech několikraacutet vyššiacute
poptaacutevka než staacutevajiacuteciacute nabiacutedka Tito lideacute však již znajiacute
svoji cenu a za nabiacutedky finančniacuteho ktereacute se jim
dostaacutevajiacute v Českeacute Republice se jim už v některyacutech
přiacutepadech ani nevyplaacuteciacute do Českeacute republiky za praciacute
přijet
Co to znamenaacute a kam miacuteřiacutem předešlyacutemi dvěma odstavci
Předevšiacutem praacutevě k vyacuteše uvedeneacutemu bdquoLidskeacutemu faktorurdquo
Praacutevě tento faktor a vyacutevoj noveacute doby určujiacute kdo a co je
pro naacutes potřebneacute či dokonce nezbytneacute
Jsem spolumajitelem několika společnostiacute ktereacute
se orientujiacute v oblastech stavebnictviacute personalistiky
aj Dovoliacutem si zde uveacutest několik přiacutepadů se kteryacutemi jsem
se setkal
Když jsem před dvěma lety začal podnikat v oblasti
personalistiky a stavebnictviacute tak by mě ani naacutehodou
nenapadlo že budu miacutet největšiacute probleacutem s lidskyacutem
kapitaacutelem Osobně jsem měl největšiacute strach z toho abych
vždy dokaacutezal zajistit obchod (praacuteci) a uživil svoje
zaměstnance Pravda je však opakem největšiacute probleacutem neniacute
zajistit praacuteci nyacutebrž miacutet s kyacutem tuto zajištěnou praacuteci
vykonaacutevat
13
V Českeacute republice je v současneacute chviacuteli několik
desiacutetek personaacutelniacutech agentur Avšak mezi těmito
personaacutelniacutemi agenturami ktereacute zprostředkovaacutevajiacute praacuteci
pro spoustu mezinaacuterodniacutech podniků ndash ale i pro Českeacute
středniacute a menšiacute podniky ndash je řada malyacutech personaacutelniacutech
agentur ktereacute fungujiacute jenom diacuteky použiacutevaacuteniacute nekalyacutech
praktik na uacutekor staacutetu
Pokud posuzujeme personaacutelniacute agentury tak je potřeba
věnovat pozornost několika faktorům při tomto
monitoringu jakou maacute tato personaacutelniacute agentura pověst
kde zajišťuje pracovniacuteky ktereacute dodaacutevaacute jakou maacute
klientelu jakyacute maacute bonusovyacute systeacutem počet zaměstnanců
na pozici THP aj
Nicmeacuteně pro obranu Personaacutelniacutech agentur musiacutem
zmiacutenit že podmiacutenky ktereacute udaacutevaacute ministerstvo praacutece
a sociaacutelniacutech věciacute pro zajišťovaacuteniacute občanů jinyacutech staacutetů
(nemysliacutem členy EU) do Českeacute republiky za praciacute neniacute
zrovna nejlehčiacute a nejefektivnějšiacute a osobně bych ho
podrobil radě změn Samozřejmě pokud se to tyacutekaacute občanů ve
členskyacutech staacutetech EU tak ti se řiacutediacute zaacutekonem kteryacute již
nečiniacute občanům Českeacute republiky žaacutednyacute probleacutem vykonaacutevat
praacuteci na uacutezemiacute EU vyjma Německeacute spolkoveacute republiky
a Lucemburska (Bilateraacutelniacute smlouva) Pokud budeme ale
věnovat pozornost staacutetům mimo EU tak si vzpomiacutenaacutem
že když jsem byl vyjednaacutevat ohledně zaměstnanců do Českeacute
republiky ve Vietnamu Uzbekistaacutenu Kazachstaacutenu
a Ukrajině tak při klasickeacute lhůtě jsme u šesti měsiacuteců
což je pro jakoukoliv personaacutelniacute agenturu smrtiacuteciacute
Samozřejmě existujiacute způsoby ktereacute urychliacute jakoukoli
lhůtu ale to už bychom mohli rozebiacuterat dalšiacute kapitolu
Lobbyingu
14
V naacutesledujiacuteciacutech kapitolaacutech se pokusiacutem poukaacutezat
na klasickeacute postupy vychaacutezejiacuteciacute ze zaacutekona zaacuteroveň
s postupy nezbytnyacutemi pro přežitiacute a možnyacute vyacutevoj
21 Vymezeniacute zaacutekladniacutech faktorů
v oblasti řiacutezeniacute lidskyacutech
zdrojů
Ještě před tiacutem než se pokusiacutem rozveacutest tuto kapitolu
se domniacutevaacutem že bychom si vlastně měli přesně vysvětlit
co znamenaacute vyacuteraz bdquooblast řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojůrdquo
Oblast řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů je teritorium kde
se střetaacutevaacute několik neznaacutemyacutech Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů
můžeme charakterizovat předevšiacutem jako centraacutelniacute kliacuteč
kteryacute je podporovaacuten a rozviacutejen managementem kteryacute
se vždy snažiacute podporovat a rozviacutejet zaacutejmy podniku jenž
je součaacutestiacute Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů [Armstrong M 2007
s 27]
Pokud bychom se měli zaměřit na faktory v oblasti
Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů tak mezi hlavniacute faktory
ovlivňujiacuteciacute politiku a praxi v teacuteto oblasti patřiacute
o Technologie
o Konkurenčniacute tlaky
o Reakce ovlivňujiacuteciacute lidi
15
211 Technologie
Technologie podniku maacute teacuteměř vždy rozhodujiacuteciacute vliv
na vnitřniacute prostřediacute a na to jak je praacutece v tomto
podniku vedena a provaacuteděna Zavaacuteděniacute prvků ať už
v oblasti technologie nebo systeacutemu řiacutezeniacute je teacuteměř vždy
doprovaacutezeno určityacutemi změnami v systeacutemech a procesech
Vyacutesledkem může byacutet rozšiacuteřeniacute kvalifikačniacute zaacutekladny
organizace a jejiacutech pracovniacuteků ndash včetně možnosti
se rozviacutejet popř zabezpečeniacute rozvoje znalostiacute
a dovednostiacute pracovniacuteků což jim umožniacute pracovat pružně
na různyacutech uacutekolech často v prostřediacute tyacutemoveacute praacutece
Technologie jako takovaacute v oblasti Řiacutezeniacute lidskeacuteho
kapitaacutelu je něčiacutem co postupně začiacutenaacute nahrazovat
zastaraleacute systeacutemy fungovaacuteniacute Celyacute svět je neustaacutele
vystavovaacuten novyacutem trendům vyacuterobkům značkaacutem a kdo
se nepřizpůsobiacute jde z kola ven
Tyto technologickeacute prvky si můžeme vyjmenovat
v několika přiacutepadech
o Call centra distančniacute režim ndash bez kontaktu
o Distančniacute praacutece praacutece z domova
o Tele-marketing prodej
o Engenering technologie stavebnictviacute
212 Konkurenčniacute tlaky
Globaacutelniacute konkurence v sektorech vyspěleacute vyacuteroby a služeb
vzrůstaacute čemuž napomaacutehaacute snadno přenosnaacute technologie
a odstraňovaacuteniacute mezistaacutetniacutech obchodniacutech barieacuter Klienti
majiacute staacutele většiacute požadavky uacuteměrně tomu jak se diacuteky
16
mezinaacuterodniacute konkurenci a novyacutem možnostem vyviacutejejiacute
standardy pro obchodovaacuteniacute [Armstrong M 2007 s 52]
Vzhledem k tomuto možneacutemu bdquoneohraničeneacutemu
obchodovaacuteniacuterdquo se mnoho podniků muselo uchyacutelit k několika
krokům ktereacute byly nezbytně nutneacute pro jejich přežitiacute
neboť neměli siacutelu na střety s konkurenciacute
Tyto podniky mohli reagovat několika způsoby
o Orientovat se přiacutemo na klienta
o Zkracovat doby na reakce zaacutekazniacuteků
o Zdůrazňovat kvalitu a jejiacute soustavneacute zlepšovaacuteniacute
o Urychlovat zavaacuteděniacute novyacutech technologiiacute
o Pracovat pružněji a snižovat naacuteklady
V současneacute době je většina podniků tlačena
k zeštiacutehlovaacuteniacute a různyacutem uacutespornyacutem programům ktereacute majiacute
podnik vyvaacutezat od zbytečnyacutech mandatorniacutech vyacutedajů již
tento podnik zbytečně zatěžujiacute Staacutevaacute se tak že podnik
kteryacute měl 2000 zaměstnanců zeštiacutehliacute svůj tyacutem na 150
zaměstnanců a zbytek si najiacutemaacute od personaacutelniacutech agentur
formou outsourcingu
Vyacutehody pro podniky ktereacute využiacutevajiacute služeb
personaacutelniacutech agentur
o zřetelneacute uacutespory na odvodech
o vyjednaacutevaacuteniacute s odbory
o pouze počet pracovniacuteků potřebnyacutech pro vyacutekon
praacutece
o kontrolniacute mechanismus na pracovišti
Zaacuteroveň je ale takeacute potřeba zmiacutenit že ke
konkurenčniacutem tlakům lze zařadit i opačnyacute systeacutem vedeniacute
podniku dovoliacutem si zde uveacutezt jeden přiacutepad
17
Jak jsem se již zmiacutenil podnikaacutem v oblasti
stavebnictviacute což je oblast poměrně přesycenaacute neustaacutelyacutem
bojem ať už o přetahovaacuteniacute lidiacute nasmlouvaacutevaacuteniacute zakaacutezek až
po vydiacuteraacuteniacute formou odvolaacutevaacuteniacute se k Uacuteřadu pro hospodaacuteřskou
soutěž
Když jsem se zmiacutenil o opačneacutem systeacutemu kteryacute by
z meacuteho pohledu šel zařadit ke konkurenčniacutem tlakům tak
bych zde zmiacutenil tento
Podhodnocovaacuteniacute nabiacutedkoveacute ceny neboli tak niacutezkaacute
nabiacutedkovaacute cena za kterou to konkurence neniacute schopna
vyrobit Toto se většinou děje vedeniacute společnosti sleduje
zvětšeniacute obratu společnosti kdy se realizace zakaacutezky
plaacutenuje s nulovyacutem ziskem či dokonce miacuternou ztraacutetu Staacutevaacute
se tak u zakaacutezek ktereacute jsou zajiacutemaveacute obratově či
referenciacute zakaacutezky Samozřejmě že toto si mohou dovolit
pouze společnosti ktereacute majiacute silneacute finančniacute zaacutezemiacute či
jineacute dohody na uacuterovni dozoru investora Ten v průběhu
zakaacutezky připustiacute dialog o přiacutepadnyacutech viacutecepraciacutech
213 Reakce ovlivňujiacuteciacute lidi
Reakce na zvyacutešeneacute využiacutevaacuteniacute technologie a na ekonomickeacute i
konkurenčniacute tlaky změnily v řadě ohledů povahu řiacutezeniacute
lidiacute Předevšiacutem to znamenaacute že na lidi jako takoveacute je ve
vyššiacutem managementu (a nejen tam) vyviacutejen tlak pro
použiacutevaacuteniacute pružnějšiacutech způsobů pracovniacuteho zapojeniacute
pracovniacuteho režimu komplexniacuteho řiacutezeniacute kvality vyacuterobniacute
metody redukujiacuteciacute zbytečneacute naacuteklady a v neposledniacute řadě
decentralizaci a delegovaacuteniacute [Armstrong M 2007s 65]
18
Osobně zde mohu zmiacutenit že reakce lidiacute jsou velikou
neznaacutemou a je potřeba dodržovat určiteacute zaacutesady ktereacute Vaacutem
čaacutestečně budou zajišťovat jejich loajalitu a hrdost na
to že pracujiacute ve Vašiacute společnosti Neniacute vždy vše
o peněziacutech jednou z podstatnyacutech veličin je klima
ve společnosti systeacutem řiacutezeniacute ve společnosti loajalita
a v neposledniacute řadě slušnost a uacutecta Toto vše jsou
atributy ktereacute každyacute člověk po dovršeniacute určiteacuteho věku
upřednostniacute i před většiacutem platem
2131 Probleacutemy stojiacuteciacute před řiacutezeniacutem lidskyacutech zdrojů
I když jsem v předešleacutem odstavci zmiacutenil že je při řiacutezeniacute
lidskyacutech zdrojů důležiteacute zachovaacutevat určitou etiku
a etiketu je potřeba řiacuteci že poměrně podstatnyacutem
a neopomenutelnyacutem faktem je prostřediacute a podmiacutenky v nichž
podnik funguje[Armstrong M 2007 s 151]
Jednaacute se o naacutesledujiacuteciacute
o Globalizace kteraacute nutiacute organizace aby v zaacutejmu
uspokojovaacuteniacute lokaacutelniacutech potřeb operovaly s lidmi
myšlenkami vyacuterobky a informacemi po celeacutem světě
o Ziskovost prostřednictviacutem trhu ndash neustaacuteleacute zvyšovaacuteniacute
zisku znamenaacute že podniky musejiacute byacutet kreativniacute a
inovativniacute což znamenaacute podporovat a povzbuzovat
mezi pracovniacuteky volnyacute pohyb informaciacute a vzaacutejemneacute
předaacutevaacuteniacute poznatků a zkušenostiacute
o Technika a technologie ndash probleacutemem je učinit
z techniky a technologie životaschopnou a
produktivniacute součaacutest pracovniacuteho prostřediacute
19
o Intelektuaacutelniacute kapitaacutel to je pro podniky zdroj
konkurenčniacute vyacutehody Bohužel nejpodstatnějšiacute probleacutem
současnosti pro jakyacutekoliv podnik je udržet si
lidskyacute kapitaacutel v podobě talentovanyacutech jedinců
o Změny největšiacutem probleacutemem ktereacutemu všechny podniky
musejiacute čelit jsou neustaacuteleacute změny To znamenaacute že se
musejiacute byacutet schopny rychle a soustavně učit a
rychleji a klidněji přijiacutemat noveacute požadavky
22 Vyacuteznam ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru
lidskyacutech zdrojů pro fungovaacuteniacute
zaměstnavatelskyacutech subjektů
Vyacuteznam ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru lidskyacutech zdrojů je obrovskyacute je
potřeba zmiacutenit že tzvbdquohead-huntersrdquo neboli lovci lebek
existujiacute již řadu let a byli to praacutevě oni kdo byl tzv
předvojem současnyacutech personaacutelniacutech agentur Tito bdquohead-
huntersrdquo majiacute dvě roviny ve kteryacutech se pohybujiacute
o při jasneacutem zadaacuteniacute požadavků na člověka o ktereacuteho je
zaacutejem a oni majiacute zajistit jeho přechod
o vytipovaacuteniacute člověka z venku a garantovaacuteniacute jeho
kvalifikačniacutech aj kladů
Je potřeba zmiacutenit že tento systeacutem vyhledaacutevaacuteniacute toho
praveacuteho ndash tzv bdquohead-huntingrdquo je určeno předevšiacutem pro
obsazovaacuteniacute pozic středniacuteho až nejvyššiacuteho managementu
a specializovanyacutech pozic jež vyžadujiacute odborneacute
předpoklady Samozřejmě s neustaacutelyacutem vyacutevojem a poptaacutevkou
po lidskyacutech zdrojiacutech neniacute možneacute aby jeden bdquohead-hunterrdquo
20
zajišťoval např 100 zaměstnanců [Čuba F Hurta J
2002 s 36]
Na zaacutekladě těchto požadavků vznikly a neustaacutele
vznikajiacute personaacutelniacute agentury ktereacute se orientujiacute na různeacute
sektory kam dodaacutevajiacute sveacute pracovniacuteky Pokusme se si
vytipovat čaacutest sektorů ktereacute jsou v Českeacute republice
největšiacutem odběratelem lidskeacuteho kapitaacutelu - outsorcingu -
do svyacutech zaacutevodů
o Automobilovyacute průmysl
o Strojiacuterenskyacute průmysl
o Stavebniacute průmysl
o Textilniacute průmysl
Tyto personaacutelniacute agentury jsou schopny kromě
zajišťovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů do stavu jednotlivyacutech zaacutevodů
zajišťovat i jineacute produkty např
o Vyhledaacuteniacute a zajištěniacute požadovaneacuteho počtu pracovniacuteků
v jednotlivyacutech profesiacutech na kliacuteč
o Zajištěniacute operativniacuteho přemiacutesťovaacuteniacute pracovniacuteků
v jednotlivyacutech provozech
o Flexibilniacute využiacutevaacuteniacute lidskyacutech zdrojů v zaacutevislosti na
provozniacutech potřebaacutech (nemoc dovolenaacute)
o Vzdělaacutevaacuteniacute v oblasti požadovanyacutech profesiacute
o Prověřeniacute zdravotniacute a pracovniacute způsobilosti
o Celkovou administrativu spojenou s lidskyacutemi zdroji
Každaacute ze současnyacutech personaacutelniacutech agentur kteraacute maacute
zaacutejem na sveacutem kvalitniacutem fungovaacuteniacute a budouciacutem rozvoji by
měla věnovat velkou pozornost vzdělaacutevaacuteniacute a přiacutepravě svyacutech
pracovniacuteků k optimaacutelniacutemu vyacutekonu praacutece Osobně se totiž
21
domniacutevaacutem že tzv bdquoboomrdquo v oblasti personaacutelniacutech agentur
teprve přijde
Optimaacutelně nastavenaacute strategie vzdělaacutevaacuteniacute znamenaacute
dlouhodobyacute pohled na potřeby společnosti v oblasti
dovednostiacute znalostiacute a schopnostiacute jejiacutech pracovniacuteků
Vzdělaacutevaacuteniacute a rozvoj v teacuteto oblasti by měly byacutet
integraacutelniacute součaacutestiacute procesu řiacutezeniacute Jednou ze součaacutestiacute
praacutece manažera je sledovat a hodnotit pracovniacute vyacutekon
podřiacutezenyacutech analyzovat podmiacutenky pro odvaacuteděniacute dobreacuteho
pracovniacuteho vyacutekonu a zkoumat faktory ovlivňujiacuteciacute vyacutekon
praacutece S tiacutem velmi uacutezce souvisiacute identifikace potřeb
rozvoje a vzdělaacutevaacuteniacute včetně sestaveniacute plaacutenů osobniacuteho
a odborneacuteho rozvoje pracovniacuteků
Desatero zaacutesad pro dosaženiacute efektivnosti vzdělaacutevaacuteniacute
1 Motivace pracovniacuteků ke vzdělaacutevaacuteniacute
2 Stanoveniacute ciacutelů a metod hodnoceniacute dosaženyacutech
vyacutesledků
3 Podpora uacutečastniacuteků ve vzdělaacutevaacuteniacute a zpětnaacute vazba
4 Pocit seberealizace a uspokojeniacute
5 Aktivniacute charakter vzdělaacutevaacuteniacute (aktivniacute zapojeniacute a
treacutenink)
6 Vhodnaacute volba naacutestrojů a metod vzdělaacutevaacuteniacute
7 Variabilita metod vzdělaacutevaacuteniacute a ciacutelenaacute změna
8 Dostatečnyacute časovyacute prostor pro zvlaacutednutiacute předmětu
vzdělaacutevaacuteniacute
9 Průběžneacute upevňovaacuteniacute vědomiacute vzdělaacutevanyacutech pracovniacuteků
o dosaženyacutech vyacutesledciacutech
10 Neviacutem jak to udělat Spraacutevneacute určeniacute stupně
složitosti ndash uacuterovně složitosti vzdělaacutevaacuteniacute
22
221 Definice zabezpečovaacuteniacute lidskyacutech
zdrojů
Plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů neboli personaacutelniacute plaacutenovaacuteniacute
stanovuje potřebu požadovanou v zaacutejmu dosaženiacute
strategickyacutech ciacutelů Toto plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů
vychaacuteziacute z přesvědčeniacute že lideacute jsou nejdůležitějšiacutem
strategickyacutem zdrojem organizace Plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech
zdrojů se orientuje i na širšiacute zaacuteležitosti tyacutekajiacuteciacute se
způsobů zaměstnaacutevaacuteniacute a rozvoje lidiacute v zaacutejmu zlepšovaacuteniacute
efektivnosti organizace Toto plaacutenovaacuteniacute může tedy hraacutet
vyacuteznamnou roli ve strategickeacutem řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů
2211 Proces plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů
Proces plaacutenovaacuteniacute jak jej uvaacutediacutem v grafu č 1 v přiacutelohaacutech
teacuteto Diplomoveacute praacutece neniacute nutně lineaacuterniacutem procesem
vychaacutezejiacuteciacutem z podnikoveacute strategie kteraacute logicky
vyuacutesťuje do plaacutenu ziacuteskaacutevaacuteniacute flexibility a stabilizace
pracovniacuteků Z toho důvodu nelze předpoklaacutedat že jako
zaacutekladna pro plaacuteny lidskyacutech zdrojů budou existovat dobře
vypracovaneacute podnikoveacute plaacuteny Podnikovaacute strategie může byacutet
v mnoha přiacutepadech spiacuteše evolučniacute než promyšlenaacute a tudiacutež
se může vytvaacuteřet postupně [Armstrong M 2007 s 115 ]
Mnoheacute by bylo třeba řiacuteci ve prospěch systematickeacuteho
přiacutestupu k vytvaacuteřeniacute strategie zabezpečovaacuteniacute lidskyacutech
zdrojů plaacutenovaacuteniacute pomociacute sceacutenaacuteřů prognoacutez poptaacutevky
a nabiacutedky pracovniacutech sil a analyacutezy mobility (fluktuace)
pracovniacuteků Jestliže je budoucnost dostatečně
předviacutedatelnaacute pak by mohlo byacutet vhodneacute formaacutelniacute
plaacutenovaacuteniacute Pokud však nikoliv pak by se přiacutestup
k plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů musel opiacuterat spiacuteše o naacutehodnyacute
model než o přesneacute prognoacutezy
23
Zde uvaacutediacutem procesy ktereacute lze shrnout naacutesledujiacuteciacutem
způsobem
o Podnikoveacute strategickeacute plaacuteny ndash definovaniacute budouciacutech
uacuterovniacute činnostiacute a iniciativ vyžadujiacuteciacute noveacute
dovednosti
o Strategie zabezpečovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů ndash plaacutenovaniacute
za uacutečelem ziacuteskaacuteniacute konkurenčniacute vyacutehody pomociacute
rozviacutejeniacute intelektuaacutelniacuteho kapitaacutelu ndash zaměstnaacutevaacuteniacute
schopnějšiacutech lidiacute než jakeacute maacute konkurence
zabezpečovaacuteniacute toho aby tito lideacute vytvaacuteřeli
a rozviacutejeli znalosti a dovednosti specifickeacute pro
společnost včetně podnikaacuteniacute kroků k tomu aby se
společnost stala atraktivniacutem zaměstnavatelem
u ktereacuteho budou lideacute raacutedi pracovat
o Plaacutenovaacuteniacute pomociacute sceacutenaacuteře ndash hrubaacute představa o tom
kam společnost ve sveacutem prostřediacute a oboru směřuje
jakeacute důsledky to bude miacutet pro potřebu lidskyacutech
zdrojů
o Prognoacutezy poptaacutevky a nabiacutedky ndash odhady budouciacute potřeby
pracovniacuteků neboli odhady počtu lidiacute kteřiacute budou
k dispozici uvnitř společnosti i mimo ni
o Analyacuteza pohybu (fluktuace) pracovniacuteků ndash analyzovaacuteniacute
současnyacutech ukazatelů a trendů mobility (fluktuace)
pracovniacuteků pro uacutečely prognoacutez nabiacutedky pracovniacutech sil
o Analyacuteza pracovniacuteho prostřediacute ndash analyzovaacuteniacute
prostřediacute ve ktereacutem lideacute pracujiacute se zaměřeniacutem
na to jakyacute prostor jim prostřediacute poskytuje pro
24
využiacutevaacuteniacute a rozviacutejeniacute jejich dovednosti pro
dosahovaacuteniacute spokojenosti s praciacute
o Analyacuteza operačniacute efektivnosti ndash (analyacuteza
efektivnosti činnosti) analyzovaacuteniacute produktivity
využiacutevaacuteniacute lidiacute a podmiacutenek pro růst flexibility aby
bylo možneacute reagovat na noveacute a měniacuteciacute se požadavky
222 Ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběr pracovniacuteků
Obecnyacutem ciacutelem ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru pracovniacuteků by mělo byacutet
ziacuteskat s vynaloženiacutem minimaacutelniacutech naacutekladů takoveacute množstviacute
a takovou kvalitu pracovniacuteků ktereacute jsou žaacutedouciacute pro
uspokojeniacute podnikoveacute potřeby lidskyacutech zdrojů Tři faacuteze
ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru pracovniacuteků jsou [Armstrong M 2007
s 343]
o Definovaacuteniacute požadavků
o Přilaacutekaacuteniacute uchazečů
o Vybiacuteraacuteniacute uchazečů
2221 Definovaacuteniacute požadavků
Počet a kategorie lidiacute ktereacute společnost potřebuje
by měly byacutet jasně definovaneacute v ziacuteskaacutevaacuteniacute pracovniacuteků
kteryacute je odvozen z plaacutenu lidskyacutech zdrojů (personaacutelniacuteho
plaacutenu) Kromě toho může existovat potřeba naacutehrady
některyacutech pracovniacuteků nebo potřeba obsazeniacute nově
vytvořenyacutech pracovniacutech miacutest Obojiacute musiacute byacutet důkladně
prověřeno aby se zjistilo zda jsou tyto potřeby
opraacutevněneacute Zejmeacutena je nezbytneacute prověřit potřebu naacutehrady
nebo uacuteroveň a typ pracovniacuteka ktereacute jsou požadovaacuteny
25
Požadavky konkreacutetniacutech pracovniacutech funkciacute by měli byacutet
vyjaacutedřeny v podobě popisu a specifikace pracovniacuteho miacutesta
Tyto požadavky poskytujiacute zaacutekladniacute informaci
potřebnou pro sestaveniacute inzeraacutetu pro informovaacuteniacute
zprostředkovatelskyacutech instituciacute a pro hodnoceniacute uchazečů
Definice určiteacute role uvaacutediacute přehled schopnostiacute
dovednostiacute požadavků na vzdělaacuteniacute a praxi Vytvaacuteřiacute tak
kriteacuteria na jejichž zaacutekladě budou uchazeči posuzovaacuteni
při vyacuteběroveacutem pohovoru nebo pomociacute testů praacutevniacute
způsobilosti
Specifikace požadavků na pracovniacuteka ndash znaacutemaacute teacutež jako
specifikace pracovniacuteho miacutesta definuje vzdělaacuteniacute vyacutecvik
kvalifikaci a zkušenosti požadovaneacute od žadatele pro
obsazenou pozici
Specifikace požadavků na pracovniacuteka může byacutet
sestavena v naacutesledujiacuteciacutem uskupeniacute
o Odborneacute schopnosti
o Požadavky na chovaacuteniacute a postoje
o Odbornaacute přiacuteprava a vyacutecvik
o Zkušenosti praxe
o Zvlaacuteštniacute požadavky
o Vhodnost pro organizaci
o Možnost splnit očekaacutevaacuteniacute uchazeče
Největšiacute nebezpečiacute ktereacutemu je potřeba věnovat
pečlivou důslednost je dbaacutet na to aby nedošlo
k nadhodnoceniacute požadovaneacute kvalifikace a schopnostiacute Žaacutedat
to nejlepšiacute je zcela přirozeneacute ale stanoveniacute
nerealizovatelně vysokyacutech požadavků na uchazeče zvyšuje
probleacutemy s jejich přilaacutekaacuteniacutem Vede takeacute k nespokojenosti
26
mezi těmi kteřiacute byli vybraacuteni neboť mohou miacutet pocit
že se jejich talent a schopnosti nevyužiacutevajiacute ze sta
procent
Existuje mnoho modelů jak posuzovat budouciacuteho
možneacuteho zaměstnance a jak ho podrobit podrobneacutemu vyacuteběru
Z možnyacutech modelů uvaacutediacutem tyto
Sedmibodovyacute model kteryacute se zaměřuje na
1 fyzickeacute vlastnosti
2 vědomosti a dovednosti
3 všeobecnou integraci
4 zvlaacuteštniacute schopnosti
5 zaacutejmy
6 dispozice (sklony)
7 okolnosti (zaacutezemiacute)
Pětibodovyacute model kteryacute se zaměřuje na
1 vliv na ostatniacute
2 ziacuteskanou kvalifikaci
3 vrozeneacute schopnosti
4 motivace
5 emocionaacutelniacute ustrojeniacute
Jako posledniacute odstavec v tomto bodu bych raacuted
rozebral přiacutestup založenyacute na schopnostech kteryacute může
pomoci rozpoznat kteraacute metoda vyacuteběru (napřiacuteklad
psychologickeacute testy nebo assessment centra) bude zřejmě
přinaacutešet užitečneacute poznatky Vyacutehody přiacutestupu založeneacuteho na
schopnostech bych shrnul v naacutesledujiacuteciacutech bodech
27
o Zvyšuje přednost předpovědiacute o vhodnosti
uchazeče
o Usnadňuje lepšiacute porovnaacuteniacute mezi vlastnostmi
jedince a požadavky pracovniacuteho miacutesta
o Při vedeniacute pohovoru pomaacutehaacute zabraacutenit překotnyacutem
soudům
o Může byacutet oporou pro celou řadu metod vyacuteběru ndash
dotazniacuteky pohovory testy a assessment centra
2222 Přilaacutekaacuteniacute uchazečů
Přilaacutekaacuteniacute uchazečů je v prvniacute řadě zaacuteležitostiacute rozpoznaacuteniacute
vyhodnoceniacute a využitiacute nejvhodnějšiacutech zdrojů potencionaacutelniacutech
uchazečů Nicmeacuteně v přiacutepadech kdy se setkaacutevaacuteme s obtiacutežemi
přilaacutekaacuteniacute či udrženiacute uchazečů nebo tyto obtiacuteže předviacutedaacuteme
je třeba vypracovat předběžnou studii faktorů ktereacute mohou
přispět k přilaacutekaacuteniacute nebo odrazeniacute uchazečů tedy silnyacutech
a slabyacutech straacutenek podniku jakožto zaměstnavatele
Pokud bychom se zaměřili na analyacutezu silnyacutech
a slabyacutech straacutenek tak ta by se teacuteměř vždy měla zaměřit
na skutečnosti jako jsou tyto
o Pověst společnosti
o Mzdy
o Zaměstnaneckeacute vyacutehody
o Pracovniacute podmiacutenky
o Zajiacutemavost praacutece
o Jistota zaměstnaacuteniacute
o Přiacuteležitosti ke vzdělaacutevaacuteniacute a vyacutevoji
o Perspektivista karieacutery
o Umiacutestěniacute pracoviště
28
Tyto skutečnosti by měly byacutet porovnaacuteny s tiacutem co
nabiacuteziacute konkurence Na zaacutekladě vyacutesledků by měl byacutet
vypracovaacuten seznam toho co bdquoprodaacutevaacuterdquo organizaci a co
prodaacutevaacute podnikatele Prodejem organizace mysliacutem pověst
agentury a jejiacute flexibilitu a pověstiacute podnikatele mysliacutem
žadatele o praacuteci v agentuře jeho kvalifikaci Lze při tom
uplatnit zkušenosti z marketingu při nichž se preference
potencionaacutelniacutech zaacutekazniacuteků porovnaacutevajiacute s vlastnostmi vyacuterobku
tak aby byly zdůrazněny ty vlastnosti ktereacute nejviacutece
přitahujiacute zaacutekazniacuteka
Ciacutelem celeacuteho zkoumaacuteniacute je vytvořit lepšiacute obraz
organizace (dobrou značku zaměstnavatele) pro potřeby
inzerovaacuteniacute naacuteborovyacutech materiaacutelů a pohovorů s uchazeči
Může existovat i poněkud konstruktivnějšiacute ciacutel ukaacutezat
organizaci potřebu zlepšeniacute jejiacute zaměstnavatelskeacute pověsti
za uacutečelem přilaacutekaacuteniacute většiacuteho množstviacute lepšiacutech uchazečů
a za uacutečelem udrženiacute si těch kteřiacute byli již vybraacuteni
U zdrojů uchazečů je velice důležiteacute uvažovat
o vnitřniacutech zdrojiacutech uchazečů ačkoli některeacute organizace
s důsledně uplatňovanou politikou stejneacute přiacuteležitosti
trvajiacute na tom aby uchazeči z vnitřniacutech zdrojů uchaacutezejiacuteciacute
se o volneacute miacutesto měli stejneacute vyacutechoziacute podmiacutenky jako
uchazeči z vnějšiacutech zdrojů
Pokud nejsou vhodniacute uchazeči organizaci k dispozici
pak hlavniacutemi zdroji pro osloveniacute uchazečů jsou
o Inzerovaacuteniacute
o Internet
o Externiacute vyhledaacutevaciacute a zprostředkovatelskeacute služby ndash
Personaacutelniacute agentury
29
Mnoho pracovniacutech miacutest je samozřejmě možneacute obsadit
čerstvyacutemi absolventy vysokyacutech škol kteřiacute již v průběhu
studia majiacute možnost si přivydělaacutevat v různyacutech
společnostech ktereacute jim po dovršeniacute studia nabiacutednou
praacuteci Zaacuteroveň je běžnyacutem jevem že některeacute společnosti
si zavaacutežiacute studenta smlouvou již v průběhu jejich studia a
platiacute mu školneacute Dnes již klasickyacutem jevem je vydaacutevaacuteniacute
různyacutech informačniacutech brožurek pravidelneacute naacutevštěvy škol
za uacutečelem oslovovaacuteniacute potencionaacutelniacutech novyacutech zaměstnanců
2223 Vybiacuteraacuteniacute uchazečů
Při ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru pracovniacuteků lze použiacutet přiacutestupu
charakteristickeacuteho pro moderniacute řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů Ten
spočiacutevaacute v tom že věnuje mnohem viacutece peacuteče tomu zda
uchazeči splňujiacute nejen požadavky daneacuteho pracovniacuteho miacutesta
ale i požadavky podniku jako celku Tyto požadavky zahrnujiacute
oddanost a schopnost efektivně pracovat jako člen
tyacutemu[Armstrong M 2007 s 369]
Je velice důležiteacute dbaacutet na to že ve většině přiacutepadů
reference ať už osobniacute nebo od předchoziacuteho
zaměstnavatele nebyacutevajiacute vždy odpoviacutedajiacuteciacute reaacutelu Byacutevaliacute
zaměstnavateleacute jsou ve většině přiacutepadů dobrosrdečniacute
a tudiacutež jsou schopni podepsat teacuteměř bdquocokolivrdquo
Britskyacute Chartered Institute of Personnel And
Development [CIPD 2005 c] odhaduje že jedna osmina
uchazečů přehaacuteniacute nebo falšuje sveacute vzdělaacuteniacute (absolvovanou
přiacutepravu na povolaacuteniacute)rdquo
Osobně si troufaacutem tvrdit že nejlepšiacute možnaacute věc
kterou můžete při sjednaacutevaacuteniacute noveacuteho zaměstnance učinit
30
je vyžaacutedat si od byacutevaleacuteho zaměstnavatele odpověď na Vaacutemi
dodaneacute otaacutezky
o Jakaacute byla deacutelka zaměstnaacuteniacute
o Jakyacute byl naacutezev pracovniacuteho miacutesta
o Jakaacute praacutece byla vykonaacutevaacutena
o Jakyacute byl mzdovyacute tarif či plat
o Kolik dnů absence měl uchazeč za posledniacutech 12 měsiacuteců
o Zaměstnali byste jej opět (pokud ne proč)
31
3 Lobbying
Slovo lobbying se podle společnosti Websteracutes Dictionary
poprveacute objevilo v roce 1837 Dnes se toto označeniacute
použiacutevaacute po celeacutem světě pro celou škaacutelu způsobů
a procesů jež majiacute zajistit vliv na rozhodovaacuteniacute ve
věcech veřejnyacutech V politice se lobuje za všechno
a zaacuteroveň proti všemu nicmeacuteně politickyacute lobbying se pojiacute
předevšiacutem s penězi [Woll C 2006 s 42]
Lobbying byacutevaacute zpravidla chaacutepaacuten velmi široce Do teacuteto
kategorie tudiacutež spadajiacute veškereacute přiacutemeacute i nepřiacutemeacute snahy
ovlivnit jakaacutekoliv rozhodnutiacute změnit či předělat
jakeacutekoliv usneseniacute aj (dopisy zastupitelům přiacutespěvky
na volebniacute kampaň sponzorskeacute dary podporovaacuteniacute
sportovniacutech klubů kampaně v meacutediiacutech vyacutepovědi před
legislativniacutemi vyacutebory ndash ciacutelem je tedy prosadit kyacuteženyacute
politickyacute vyacutesledek)
Takto širokaacute definice ovšem ztraacuteciacute prakticky
jakyacutekoliv analytickyacute ale i praacutevniacute vyacuteznam neboť
potencionaacutelně zahrnuje teacuteměř veškereacute aktivity spojeneacute
s politikou a veřejnyacutem prostorem Takto pojatyacute lobbying
se staacutevaacute všiacutem a zaacuteroveň ničiacutem Těžkosti plynouciacute pro
analytiky jsou zřejmeacute z několika praciacute vyacuteznamnyacutech
badatelů zabyacutevajiacuteciacutech se lobbyingem Kay Shlozman a John
Terney kteřiacute se problematikou lobbyingu zabyacutevajiacute
od sedmdesaacutetyacutech let otevřeně přiznaacutevajiacute že bdquozaacuteměrně
zanedbaacutevajiacute důležitou otaacutezku kdo se losovaciacuteho procesu
uacutečastniacuterdquo [EPP-ED 2006 s 35] To ovšem vede praacutevě
k tomu že miacutesiacute naacutetlakoveacute skupiny s lobbyistickyacutemi
Je proto potřeba naleacutezt definici jež by lobbyistickeacute
aktivity oddělila od jinyacutech a mnohdy i podobnyacutech aktivit
jejichž ciacutelem je takeacute zisk vlivu Někteřiacute autoři voliacute
32
jako řešeniacute tohoto probleacutemu způsob rozděleniacute na přiacutemyacute
lobbying a nepřiacutemyacute lobbying Prvniacute okruh by zahrnoval
osobniacute styky se zaacutekonodaacuterci jejich poradci nebo jinyacutemi
politiky a informovaacuteniacute je o konkreacutetniacutem probleacutemu Druhyacute
okruh by spočiacuteval v ovlivňovaacuteniacute kampaněmi v meacutediiacutech nebo
mezi voliči (většinou ve sveacutem volebniacutem okrsku)
31 Lobbying pro specifickeacute formy
prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech
skupin
Druh a forma prosazovaacuteniacute lobbyingu je často veřejnostiacute
pojata jako manipulace kteraacute maacute bliacuteže ke korupci než
demokratickyacutem standardům Vychaacuteziacute to zejmeacutena z faktu
že ačkoliv je hranice mezi lobby a korupciacute zřetelnaacute
zaacuteležiacute jen na etice obou zuacutečastněnyacutech stran zda ji
dodržiacute [Marečkovaacute H 2007 s 15]
V Evropskeacute unii se proto v posledniacutech letech ozyacutevajiacute
hlasy pro odstraněniacute jakyacutechkoli naacuteznaků teacuteto
netransparentnosti a po vytvořeniacute principu regulaciacute
lobbyistickyacutech aktivit Jak si daacutele popiacutešeme tyto snahy
regulace lobbyingu jsou velice komplikovaneacute neboť vedle
standardniacutech postupů mohou lobbisteacute užiacutet i techniky
značně netransparentniacute a proto i těžko regulovatelneacute
Pro pojem standardniacute postup by bylo vhodnějšiacute užiacutevat
pojem tradičniacute postup protože jak uvaacutediacute [Schendelen
2007 s 38) každaacute zaacutejmovaacute skupina může při sveacutem snaženiacute
ovlivnit evropskeacute politiky užiacutet nejmeacuteně čtyři tradičniacute
33
techniky Ty jsou využiacutevaacuteny tak dlouho že se staly
osvědčenyacutemi
Jednaacute se o donuceniacute vtaženiacute do vlastniacute hry
veřejnou obhajobu a přesvědčovaacuteniacute (argumentaci) Technika
donuceniacute vychaacuteziacute z naacuterodniacute uacuterovně kde aparaacutet donuceniacute
vykonaacutevajiacute soudy policie a vězeňskyacute systeacutem Na evropskeacute
uacuterovni kteraacute je takeacute založena na vynutitelnyacutech praacutevniacutech
normaacutech se ve většiacute miacuteře užiacutevajiacute meacuteně formaacutelniacute postupy
jako napřiacuteklad blokaacutedy agresivniacute kampaně (doprovaacutezeneacute
demonstracemi) přesuny firem mezi členskyacutemi staacutety za
lepšiacutemi podmiacutenkami apod Technika vtaženiacute do vlastniacute hry
spočiacutevaacute v přidělovaacuteniacute vedouciacutech funkciacute nebo poskytnutiacute
finančniacutech prostředků vyacuteznamnyacutem bdquohraacutečůmrdquo
Propracovanějšiacute variantou je ustaveniacute takovyacutech
rozhodovaciacutech procedur ktereacute ve sveacutem důsledku udržujiacute
ostatniacute zaacutejmoveacute skupiny v podřiacutezeneacutem postaveniacute Obzvlaacuteště
ministerstva si tiacutemto způsobem držiacute pod dostatečnou
kontrolou nespočet takzvaně bdquonezaacutevislyacutechrdquo agentur nebo
soukromyacutech organizaciacute V tomto přiacutepadě vznikaacute finančniacute
zaacutevislost těchto agentur na dvou uacuterovniacutech ndash na naacuterodniacute
uacuterovni ndash finančniacute zaacutevislost těchto agentur na vlaacutedě
a na evropskeacute uacuterovni kde jsou agentury zaacutevisleacute na
rozdělovaacuteniacute dotaciacute a na schopnosti EU prosadit svoje
politickeacute zaacutejmy Techniku veřejneacute obhajoby často
použiacutevajiacute nevlaacutedniacute organizace a obchodniacute organizace
Ve sveacute neformaacutelniacute podobě může byacutet mediaacutelniacute kampaniacute kteraacute
reflektuje noveacute přiacuteležitosti či hrozby Ve formaacutelnějšiacutem
podaacuteniacute maacute podobu oficiaacutelniacute stiacutežnosti na Uacuteřad pro ochranu
hospodaacuteřskeacute soutěže Nejformaacutelnějšiacute variantou je soudniacute
spor Posledniacute technika argumentace či přesvědčovaacuteniacute je
založena na logicky přijatelnyacutech zaacutevěrech a na empiricky
34
věrohodnyacutech tvrzeniacutech Obvykle se využiacutevaacute ve čtyřech
situaciacutech
a když rozhodujiacuteciacute hraacuteči staacutele vaacutehajiacute s podporou (lze je
ziacuteskat na vlastniacute stranu)
b když je daneacute teacutema v počaacutetciacutech sveacuteho rozpracovaacuteniacute (a
mnoziacute ještě nezaujali jasnou pozici)
c když se teacutematu dostane širokeacute publicity (publikum
vyžaduje přesvědčiveacute argumenty)
d když je nutneacute teacutema učinit atraktivnějšiacute (prezentovat
ho jako věc obecnějšiacuteho zaacutejmu)
Tradičniacute techniky lobbovaacuteniacute jsou zaacutejmovyacutemi skupinami
staacutele použiacutevaneacute nicmeacuteně jejich efektivita a uacutečinnost maacute
v posledniacutech letech klesajiacuteciacute tendenci Vychaacuteziacute
to zejmeacutena ze skutečnosti že tradičniacute techniky
se opiacuterajiacute o povyacutešenou viacuteru ve vlastniacute nadřazenost
Jinyacutemi slovy pro lobbistu kteryacute využiacutevaacute tradičniacutech
metod je jeho protistrana většinou protivniacutekem ktereacuteho
je nutneacute a možneacute donutit soudně přemoci či přesvědčit
o tom že řiacutedit se zaacutejmem lobujiacuteciacute je spraacutevneacute a žaacutedouciacute
311 Management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute na
uacuterovni EU
Management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute EU stojiacute na dvou
piliacuteřiacutech Prvniacute je akademickyacute a maacute dva prameny obchodniacute
management a politologii To by naacutes nemělo překvapovat
protože vztah mezi komerčniacutemi a politickyacutemi kruhy nebo
v širšiacute perspektivě mezi soukromyacutem a veřejnyacutem sektorem
35
tvořiacute kliacutečovou složku každeacute moderniacute společnosti založeneacute
na smiacutešeneacutem veřejno-soukromeacutem systeacutemu vlaacutednutiacute
[Schendelen 2007 s 249]
Evropskaacute unie je nejpřiacutehodnějšiacutem prostorem pro
praktickou aplikaci managementu veřejnyacutech zaacuteležitostiacute
Na uacuterovni EU existujiacute tisiacutece organizaciacute ktereacute
z funkčniacuteho hlediska jednajiacute jako zaacutejmoveacute skupiny Svůj
původ majiacute ve veřejnyacutech i soukromyacutech sfeacuteraacutech jak
členskyacutech zemiacute EU tak mnoha bdquomimo-unijniacutechrdquo Centrem
jejich aktivit je Brusel ndash hlavniacute město EU
Většina zaacutejmovyacutech skupin se v tomto komunikačniacutem uzlu
objevuje jen nepravidelně většinou když se o něčem
podstatneacutem rozhoduje ve vyacuteborech komise či při slyšeniacute
Parlamentu
Všechny tyto veřejneacute a soukromeacute naacutetlakoveacute skupiny
ať už se staacutelou kancelaacuteřiacute v Bruselu nebo bez niacute vnaacutešejiacute
do rozhodovaciacutech procesů EU sveacute vlastniacute zaacutejmy Systeacutem EU
považujiacute ve většině přiacutepadů za nejnaacuteročnějšiacute prostřediacute
s jakyacutem se mohou setkat Tyto lobbyistickeacute skupiny jsou
nejzjevnějšiacutemi nositeli euroopenizace
Management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute EU neniacute přirozeně
žaacutednyacute všeleacutek Pokud je užiacutevaacuten proziacuteravě a s rozvahou
pokud zahrnuje pečlivou teoretickou přiacutepravu a tvrdou
praacuteci v tereacutenu pak poskytuje lepšiacute vyhliacutedky na dosaženiacute
uacutespěchu nebo alespoň na odvraacuteceniacute neuacutespěchu v evropskeacute
hře Expert v oboru evropskyacutech zaacuteležitostiacute
se pochopitelně řiacutediacute souborem pravidel nebo doporučeniacute
kteraacute se v tomto přiacutepadě tyacutekajiacute lepšiacute strategie a taktiky
na evropskeacute půdě
36
Každaacute zaacutejmovaacute skupina maacute samozřejmě praacutevo se sama
rozhodnout zda bude sveacute veřejneacute zaacuteležitosti spravovat
amateacuterskyacutem či profesionaacutelniacutem stylem a zda bude použiacutevat
vyacutehradně tradičniacute techniky pro prosazovaacuteniacute vlivu Pokud
maacute však zaacutejmovaacute skupina zaacutejem na zlepšeniacutech svyacutech šanciacute
pro dosaženiacute požadovaneacuteho vyacutesledku potom by měla
profesionaacutelně aplikovat poznatky managementu veřejnyacutech
zaacuteležitostiacute
312 Převis nabiacutedky nekonvenčniacutech postupů
Na hraciacute ploše s naacutezvem EU si skutečně žaacutednaacute zaacutejmovaacute
skupina nemůže stěžovat na nedostatek cest vedouciacutech
k požadovaneacutemu vyacutesledku Může si vybiacuterat z nekonečneacuteho
menu přiacuteležitostiacute pro oteviacuteraacuteniacute dveřiacute směrem ven
i dovnitř a to vše při použitiacute standardniacutech postupů
o Zaprveacute může použiacutet přiacutemyacute lobbying kteryacute by neměl
nikdy byacutet ztotožňovaacuten s konečnyacutem ovlivněniacutem a nemusiacute
tedy lobovat v našem specifickeacutem smyslu
o Zadruheacute se můžeme spolehnout na tradičniacute techniky
uplatněniacute vlivu ndash donuceniacute vtaženiacute do vlastniacute hry
veřejnou obhajobu a přesvědčovaacuteniacute (argumentaciacute)
o Zatřetiacute můžeme využiacutet některou z mnoha nekonvenčniacutech
technik ktereacute rozeberu niacuteže
Teacuteměř vždy se nabiacuteziacute bezpočet akteacuterů ke kontaktovaacuteniacute
faktorů k ovlivněniacute a vektorů ke zkonstruovaacuteniacute Možnosti
bdquoodchodu protestu a loajalityrdquo neboli v lidoveacutem jazyce
bdquouteč bojuj nadbiacutehejrdquo jsou jen třemi z mnoha a hraacuteč
37
se vždy může vydat na jednu nebo na druhou stranu
To však vede k dilematu
Scheacutema ktereacute uvaacutediacutem jako přiacutelohu č 2 představuje
vyacuteběr nejčastěji se vyskytujiacuteciacutech dilemat v tereacutenniacutech
aktivitaacutech v EU Prvniacute dvě kategorie se přiacutemo vztahujiacute
k akteacuterům tedy zaacutestupcům EU a ostatniacutem zainteresovanyacutem
hraacutečům Ostatniacute odkazujiacute k faktorům a vektorům působiacute
na ně nepřiacutemo a reprezentujiacute zde dilema meta-lobbyingu
Tato dilemata kteraacute mohou potkat každou zaacutejmovou
skupinu se pokusiacutem rozebrat niacuteže [Citelj 2004 s 61]
3121 Uacuteředniacuteci ndash dilema
Postoj kteryacute uacuteředniacuteci zaujmou k určiteacutemu teacutematu může
lobbyistickaacute skupina podpořit nebo může naopak oponovat
čiacutemž jim život ulehčiacute nebo naopak ztiacutežiacute
Všichni uacuteředniacuteci jsou hladoviacute po spolehlivyacutech
informaciacutech o reaacutelneacutem děniacute jimiž je lobbyistickaacute skupina
může ale takeacute nemusiacute nasytit Stejně tak je může
zklidnit či naopak znepokojit Klasickou technikou
vedouciacute k jejich znepokojeniacute je dramatickeacute podaacuteniacute faktů
o čemkoliv zhoršovaacuteniacute životniacuteho prostřediacute působeniacute
na jejich prestiž kompetence rozpočet pracovniacute zaacutetěž
způsob organizace nebo přijiacutemaacuteniacute do funkciacute Tyto hry
často hrajiacute sami uacuteředniacuteci proti sobě navzaacutejem
3122 Angažovaniacute hraacuteči ndash dilema
Jedno z velkyacutech dilemat se tyacutekaacute mobilizace většiacuteho počtu
akteacuterů Viacutec přaacutetel dodaacute viacutec podpory ale takeacute si pro sebe
zaberou většiacute podiacutel na hře
38
Jineacute dilema zniacute je lepšiacute odměnit sveacute spojence a ty
kteřiacute ustoupili tlaku nebo potrestat soupeře
a odpadliacuteky
Daacutele je možneacute zapracovat na posiacuteleniacute jednotnosti
nebo naopak nesouladu v raacutemci jednotlivyacutech koalic
Neaktivniacute hraacuteče můžeme ponechat jejich spaacutenku a nebo
je naopak probudit Ty kteřiacute nad nějakyacutem teacutematem vaacutehajiacute
lze ignorovat přesvědčit o vyacutehodnosti jedneacute z pozic
nebo naprosto odveacutest jejich pozornost jinyacutem směrem
Iritujiacuteciacute akteacutery může lobbyistickaacute skupina buď veřejně
omluvit čiacutemž si je možnaacute zavaacuteže nebo naopak pranyacuteřovat
čiacutemž je donutiacute ke kompromisu
3123 Vztahy ndash dilema
Lobbying může vztahy učinit formaacutelnějšiacutemi nebo naopak
neformaacutelnějšiacutemi přičemž mezi oběma poacutely se nachaacuteziacute
několik bdquopoloformaacutelniacutechrdquo stupňů Pokud je skupina zaacutevislaacute
na všech třech variantaacutech vztahu (viz scheacutema str 38)
pak se musiacute vypořaacutedat s dilematy jejich vzaacutejemneacuteho
vyvaacuteženiacute
a načasovaacuteniacute Může takeacute vztah stabilizovat či
destabilizovat konflikt někdy přinaacutešiacute většiacute vyacutenosy než
spojenectviacute
V jineacutem dilematu proti sobě stojiacute spoleacutehaacuteniacute na stareacute
a osvědčeneacute vztahy a rozviacutejeniacute novyacutech což je pro každou
lobby otaacutezkou kalkulace naacutekladů a vyacutenosů
39
3124 Procedury ndash dilema
Procedury patřiacute do třiacute P Jedno z dilemat se tyacutekaacute jejich
zjednodušeniacute či naopak zkomplikovaacuteniacute
Pro pochopeniacute uvaacutediacutem před rozhodnutiacutem komise z roku
2000 jiacutemž povolila Unileveru uveacutezt na trh margariacuten
Becel se tato společnost zasazovala o zjednodušeniacute
schvalovaciacute procedury Po verdiktu Komise svoji snahu
zastavila neboť si uvědomila že většiacute komplikovanost
celeacuteho procesu bude užitečnaacute v udrženiacute novyacutech konkurentů
mimo hru
Každaacute lobbyistickaacute skupina může takto přijmout nebo
napadnout určitou proceduru přiacutepadně doveacutest kauzu
až k Soudniacutemu dvoru Jineacute dilema se objevuje v otaacutezce
zda-li prosazovat striktniacute nebo volnou interpretaci
procedury Prostor pro interpretaci rozšiřujiacute jazykoveacute
varianty textu a různorodaacute každodenniacute praxe neboli
precedenty
3125 Pozice ndash dilema
V raacutemci hry Třiacute P může lobby buď uznat nebo naopak
kritizovat staacutevajiacuteciacute orgaacuteny a funkce jako třeba vyacutebory
agentury a jednotliveacute uacuteředniacuteky Skupina se takeacute může
rozhodnout ke vstupu do orgaacutenů nebo naopak k jeho
opuštěniacute To může znamenat symbol protestu nebo touhu
po většiacute svobodě v jednaacuteniacute Obzvlaacuteště velkyacutem dilematem
je přijiacutemaacuteniacute lidiacute do nejrůznějšiacutech funkciacute Po několika
zkušenostech a opravdu nepřiacutejemnyacutech situaciacutech se dnes již
jednoznačně přiklaacuteniacutem k jasně stanovenyacutem kriteacuteriiacutem
neboli pracovniacutem předpokladům (merits) a odmiacutetaacutem
jakoukoliv protekci
40
3126 Teacutemata ndash dilema
Jedno dilema zniacute jestli je lepšiacute teacutemata politizovat
nebo depolitizovat Standardniacute metoda odpolitizovaacuteniacute
spočiacutevaacute v prezentaci teacutematu jako bdquotechnickeacute zaacuteležitostirdquo
kteraacute je pro mnoho lidiacute synonymem menšiacute důležitosti
Komise a Rada EU často spojujiacute jednotlivaacute teacutemata aby
alespoň čaacutestečně uspokojili většiacute počet hraacutečů Lobby
se takeacute může pokusit o navyacutešeniacute nebo redukci počtu
aktivniacutech teacutemat a odvozeně tedy o změnu v počtu
angažovanyacutech hraacutečů nebo o bagatelizaci či naopak
dramatizaci vyacuteznamu teacutematu
Zde uvaacutediacutem několik přiacutepadů manipulace s teacutematy
o Společenskaacute zemědělskaacute politika ndash potravinovaacute
soběstačnost
o Dovoz levneacuteho textilu ndash dětskaacute praacutece
o Kouřeniacute tabaacuteku ndash svoboda
o Kožešinovyacute průmysl ndash praacuteva zviacuteřat
o Zaacutesah do ECB ndash hospodaacuteřskyacute růst
o Nižšiacute daně (opravy obuvi aj) ndash zaměstnanost
3127 Životniacute cyklus Souborneacute zpraacutevy ndash dilema
Lobby může buď napomoci hladkeacutemu přijetiacute Zpraacutevy nebo
ho naopak zkomplikovat
bdquoExtreacutemniacutem přiacutekladem byla pozice Velkeacute Britaacutenie
v radě EU během afeacutery s nemociacute BSE v roce 1996 kdy
Britoveacute jednoduše zablokovali viacutece než 50 Soubornyacutech
zpraacutev (ktereacute byly naacutesledně automaticky schvaacuteleny)rdquo
41
Dalšiacute dilema je spojeno se zachovaacuteniacutem nebo změnou
obsahu Souborneacute zpraacutevy Přeměna obsahu bliacutežiacuteciacute
se přeraacutemovaacuteniacute (reframing) Zpraacutevy do jineacuteho kontextu je
nepřiacutemou technikou časoveacuteho managementu Může na jednu
stranu vyřešit ale i vytvořit patovou situaci Patovou
situaci často navozujiacute lobbyisteacute usilujiacuteciacute
o subsidiaritu Na vyacuteběr je množstviacute dalšiacutech přiacutemyacutech
technik k urychleniacute nebo zabrzděniacute rozhodovaciacuteho procesu
Ta nejpřiacutemějšiacute spočiacutevaacute v posunutiacute konečneacuteho termiacutenu
dopředu či dozadu Prvniacute ciacutel je obvykle naacuteročnějšiacute než
druhyacute neboť popohaacuteněniacute celeacuteho procesu si žaacutedaacute viacutece
energie než jeho pozdrženiacute
3128 Areacutena ndash dilema
Lobby se může rozhodnout buď ke vstupu do konkreacutetniacute
areacuteny nebo k jejiacutemu opuštěniacute přičemž mezi oběma
krajnostmi zůstaacutevaacute ještě možnost vyčkaacutevaciacuteho postoje
Každaacute koalice je občas směsiciacute vyacutehod i nevyacutehod jejichž
různyacute poměr nabiacuteziacute možnost volby Vyacuteznamneacute dilema ktereacute
jsem již zmiňoval v předešlyacutech kapitolaacutech se tyacutekaacute
omezeniacute nebo rozšiacuteřeniacute hranic areacuteny Takovaacute změna může
vyuacutestit ve vyacuterazně odlišnyacute soubor teacutemat i angažovanyacutech
hraacutečů
3129 Rozhodnutiacute ndash dilema
Ohledně samotneacuteho rozhodnutiacute si musiacute lobby rozmyslet
jestli se při vyjednaacutevaacuteniacute přidaacute k většinoveacutemu či
menšinoveacutemu taacuteboru Prvniacute volba může neacutest lepšiacute vyacutesledky
z kraacutetkodobeacuteho hlediska zatiacutemco ta druhaacute představuje
investici do důvěry spolubojovniacuteků z hlediska
dlouhodobeacuteho přiacutepadně s ohledem na jinou Soubornou
zpraacutevu Kvůli tzv principiaacutelniacutem důvodům se může skupina
42
uacutečasti na vyjednaacutevaacuteniacute takeacute zcela vzdaacutet zůstane tedy
stranou a čekaacute na lepšiacute nabiacutedku Podobnaacute pozice zaměřenaacute
na zablokovaacuteniacute procesu pomociacute prohloubeniacute nejednotnosti
je pochopitelně velice riskantniacute
31210 Styly lobovaacuteniacute ndash dilema
Standardniacute dilemata stylu jednaacuteniacute mimo jineacute zahrnujiacute
rozhodnutiacute zda-li spiacuteše nabiacutezet nebo požadovat jednat
nenaacutepadně či zřetelně přiacutemo či nepřiacutemo formaacutelně nebo
neformaacutelně defenzivniacutem nebo agresivniacutem způsobem
Eventuaacutelně zda se tvaacuteřit smiacuteřlivě nebo konfrontačně
chovat reaktivně nebo provokativně
Otaacutezka stylů lobovaacuteniacute je všeobecně považovaacutena
za kliacutečovou a je takeacute jedinou oblastiacute v niacutež se plaacuteny
amateacuterskyacutech a profesionaacutelniacutech skupin styacutekajiacute Teoretickeacute
dilema tyacutekajiacuteciacute se legaacutelniacutech a ilegaacutelniacutech aktivit
se v praxi teacuteměř neřešiacute Každaacute lobby může na uacutezemiacute EU bez
většiacutech potiacutežiacute splnit současneacute podmiacutenky registrace
a dodržovat pravidla etickeacuteho kodexu stejně jako maacute
tisiacutece důvodů obaacutevat se přiacutepadnyacutech skandaacutelů a politickeacute
izolace
V naacutesledujiacuteciacute kapitole se pokusiacutem rozebrat konkreacutetniacute
formy prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech skupin
43
32 Konkreacutetniacute formy prosazovaacuteniacute
vlivu zaacutejmovyacutech skupin
Integrujiacuteciacute se Evropa je možnyacutem teacutematem diskusiacute nejen
na uacuterovni reaacutelneacute politiky ale i ve sfeacuteraacutech vědeckeacuteho
vyacutezkumu ndash ať již politologickeacuteho sociologickeacuteho či
ekonomickeacuteho charakteru Otaacutezky totiž vyvstaacutevajiacute nejen
okolo podoby samotneacuteho spolku (integrujiacuteciacute se Evropy)
o miacuteře rozšiacuteřeniacute miacuteře integrace či o smyslu sepsaacuteniacute
ustavujiacuteciacutech textů Vznikajiacute takeacute v miacuteře ochoty sdiacutelet
společneacute unijniacute hodnoty a rysy u přiacuteslušniacuteků jednotlivyacutech
integrujiacuteciacutech se staacutetniacutech uacutetvarů [Broscheid 2003
s 64]
Častyacutem a z mnoha uacutehlů pohledu zkoumanyacutem teacutematem
se tak stala otaacutezka společneacuteho vytvaacuteřeniacute unijniacutech
zaacutekladů Ideaacutelniacute by bylo aby došlo k internalizaci všemi
nebo alespoň rozhodnou většinou občanů členskyacutech zemiacute
Jejich smyslem by mělo byacutet posilovaacuteniacute pocitů
sounaacuteležitosti obyvatel s Evropskou uniiacute vytvaacuteřeniacute
bdquospolečneacutehordquo evropskeacuteho prostoru postaveneacuteho na
stabilniacutech zaacutekladech Mohlo by se tak zdaacutet že praacutevě toto
teacutema je jedniacutem ze stěžejniacutech naacutemětů existujiacuteciacutech euro-
federalistickyacutech uskupeniacute působiacuteciacutech v řadě členskyacutech
staacutetů EU
Existence vysokeacuteho počtu struktur obhajujiacuteciacutech
myšlenky koherentniacute i stojiacuteciacute v opozici evropskeacutemu
federalismu neniacute nikterak překvapivaacute Zvlaacuteště pak
uvaacutežiacuteme-li dobu trvaacuteniacute diskusiacute jejichž předmětem je
evropskeacute uspořaacutedaacuteniacute Zaklaacutedaacuteniacute spolků stojiacuteciacutech
na zaacutekladech obhajoby myšlenky vytvořeniacute federaacutelniacute Evropy
lze datovat hluboko do historie a proto by jejich
44
existence (často navazujiacuteciacute na původniacute organizaci
či jakyacutesi jejiacute novyacute zrod) neměla byacutet nijak zaraacutežejiacuteciacute
Zajiacutemaveacute však je že tato uskupeniacute nebyla zatiacutem
uspokojivě popsaacutena stejně jako nebyly uspokojivě popsaacuteny
zaacutejmy ktereacute daneacute organizace sledujiacute a zejmeacutena pak
prostředky ktereacute majiacute k dispozici
Skupiny nominaacutelně obhajujiacuteciacute evropskyacute federalismus
jsou přiacutetomneacute ve všech členskyacutech zemiacutech EU ačkoli
se zdaacute že země ktereacute čerstvě k Unii přistoupily
nedisponujiacute tak vysokyacutem počtem uskupeniacute tohoto druhu jako
staršiacute členoveacute Počet všech struktur obhajujiacuteciacutech
myšlenku evropskeacuteho federalismu je přiacuteliš vysokyacute pro
samotneacute baacutedaacuteniacute a proto z uacutevah zkoumaacuteniacute euro-
federalistickyacutech organizaciacute byly vyloučeny politickeacute
strany frakce evropskyacutech politickyacutech stran či samotneacute
unijniacute orgaacuteny ktereacute by bezesporu bylo možno raacutemcově
zařadit do jednoho scheacutematu Namiacutesto toho byly vybraacuteny
pouze některeacute zaacutejmoveacute skupiny nominaacutelně se orientujiacuteciacute
na prosazovaacuteniacute myšlenky evropskeacuteho federalismu
Obecně lze za hlavniacute funkci zaacutejmovyacutech skupin
považovat umožněniacute uacutečasti jednotlivyacutem individuiacutem
na politickeacutem životě Podstatnyacutem prvkem takoveacute uacutečasti je
to že neprobiacutehaacute jen formou voleb a že pro ni neniacute nutneacute
členstviacute v politickyacutech stranaacutech Vlastniacute zaacutejem je tak
artikulovaacuten v teacute oblasti ve ktereacute je občan připraven
se angažovat Funkcemi zaacutejmovyacutech skupin je tak
artikulace agregace a reprezentace zaacutejmů svyacutech členů
V užšiacutem pojetiacute může skupina plnit teacutež funkci politickeacute
socializace nebo dokonce politickeacute rekrutace Vzaacutejemnyacute
vztah politickyacutech stran a zaacutejmovyacutech skupin ktereacute
do značneacute miacutery sdiacutelejiacute řadu charakteristik neniacute
45
předmětem tohoto teacutematu a proto se k němu nebudu
vyjadřovat Spiacuteše se zde pokusiacutem rozveacutest jednotliveacute formy
prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech skupin
321 Zaacutejmovaacute skupina při praacuteci
Jak jsem v předchoziacutech kapitolaacutech k zaacutejmovyacutem skupinaacutem
v EU uvedl lze odvodit řadu proměnnyacutech ktereacute odlišujiacute
profesionaacutelniacute chovaacuteniacute od amateacuterskeacuteho Zde je sloučiacutem
do čtyř uacutezce propojenyacutech avšak sveacutebytnyacutech ukazatelů
profesionaacutelniacute lobbyistickeacute organizace [Broscheid 2003
s 104]
Tyto ukazatele jsou
o dostatečnaacute vnitřniacute soudržnost
o užitečneacute (použitelneacute) znalosti
o optimaacutelniacute kombinace zdrojů a dovednostiacute
o celkovyacute vnějšiacute dojem
3211 Dostatečnaacute vnitřniacute soudržnost
Soudržnostiacute neboli koheziacute rozumiacuteme koherenci preferenciacute
čili koordinaci činnostiacute Předpoklad soudržnosti
je obvykle mylnyacute Za normaacutelniacutech okolnostiacute je každaacute
skupina vnitřně nejednotnaacute jejiacute členoveacute se přou
o preferovanaacute data hodnoty a naacutestroje Jinyacutemi slovy
řešiacute svaacute vnitřniacute teacutemata kteraacute se pak veřejně projevujiacute
na všech uacuterovniacutech organizace v podobě odlišnyacutech
preferenciacute a navzaacutejem si odporujiacuteciacuteho jednaacuteniacute
46
Na neformaacutelniacute uacuterovni existuje pluralita členů
skupiny zastaacutevajiacuteciacutech odlišneacute hodnoty a zaacutejmy Uvnitř
nadnaacuterodniacute firmy se mezi sebou zaměstnanci lišiacute napřiacuteklad
podle věku vzdělaacuteniacute naacuterodnosti jazyka odbornyacutech
znalostiacute a funkce Uvnitř Evropskyacutech federaciacute je
pluralita členů zaacutevislaacute na zemi původu na obratu
a zisku na stylu řiacutezeniacute na postaveniacute na trhu
a na organizačniacute strategii
V každeacutem Generaacutelniacutem ředitelstviacute Komise (Evropskaacute
komise složenaacute z jednotlivyacutech členů různyacutech staacutetů)
vychaacuteziacute pluralita a rozdiacutelnost uacuteředniacuteků kupřiacutekladu
z naacuterodniacuteho či regionaacutelniacuteho zaacutezemiacute stylu rozhodovaacuteniacute
karieacuterniacutech ciacutelů politickeacuteho přesvědčeniacute a sklonu
k loajalitě Takovaacute pluralita může celou organizaci
rozštěpit a jednotliveacute jejiacute čaacutesti se pak přeměniacute
v soběstačneacute lobbyistickeacute skupiny ktereacute odděleně
rozviacutejejiacute sveacute siacutetě vnějšiacutech vztahů
Pestrost vnitřniacutech rozporů by neměla byacutet
minimalizovaacutena ani maximalizovaacutena nyacutebrž
bdquooptimalizovaacutenardquo Organizačniacute zvlaacutednutiacute nejen evropskeacuteho
lobbyingu začiacutenaacute u vlastniacuteho prahu Minimalizace rozdiacutelů
může veacutest ke slepeacute poslušnosti Přiacutekazům Naacutesledně
organizace ztraacuteciacute vyacutehodu interniacute různorodosti
a nejzranitelnějšiacute se pochopitelně staacutevaacute na sameacutem
vrcholu
Vše se tedy soustřediacute na otaacutezku jak můžeme
dosaacutehnout dostatečneacute soudržnosti Je to jednoducheacute
Je třeba minimalizovat počet zasvěcenyacutech pracovniacuteků
kteřiacute na daneacutem obchodu pracujiacute a neustaacutele provaacutedět
controlling
47
3212 Užitečneacute znalosti
Profesionaacutelniacute lobbyistickou skupinu předevšiacutem
charakterizuje osvojeniacute znalostiacute Ty lze využiacutet
k dosaženiacute požadovanyacutech vyacutesledků kdykoli a kdekoli
Naproti tomu amateacuterskeacute skupiny se snadno spokojiacute se svyacutemi
vlastniacutemi dojmy a vniacutemaacuteniacutem reality nebo prostě naacutesledujiacute
individuaacutelniacute uacutesudek sveacuteho vedeniacute [Dančaacutek Hlouček
Šimeček 2006 s 86]
Profesionaacutelniacute lobby pochopitelně neniacute episteacutemickyacutem
nebo akademickyacutem společenstviacutem Ziacuteskaacuteniacute znalostiacute
a vědomostiacute nechaacutepe jako svůj prvořadyacute ciacutel Znalosti jsou
pro ni jen nepostradatelnyacutem prostředkem k realizaci
jejich zaacutejmů ať už v ČR nebo v EU
Nejdůležitějšiacute kategoriiacute je sebepoznaacuteniacute Vyžaduje
vyvaacuteženeacute porozuměniacute vlastniacutem touhaacutem a obavaacutem na jedneacute
straně a svyacutem možnostem na straně druheacute Touhy a obavy
musejiacute miacutet lepšiacute zaacuteklad než jen naacutehodnyacute soubor bdquonaacutehodrdquo
Uvědomělaacute zaacutejmovaacute skupina je staviacute na uacuteroveň se svyacutemi
obecnyacutemi zaacutejmy a konkreacutetniacutemi ciacuteli Touhy a obavy jsou
vyacutesledkem strategie kteraacute vzešla z kritickyacutech diskusiacute
Druhou kategoriiacute nezbytnyacutech vědomostiacute je znalost
areacuteny (prostřediacute) kam směřuji Čiacutem je skupina
profesionaacutelnějšiacute tiacutem rozvaacutežněji sveacute znalosti organizuje
a využiacutevaacute Většina nadnaacuterodniacutech firem a evropskyacutech
federaciacute ustavila za tiacutemto uacutečelem zvlaacuteštniacute tyacutem
managementu veřejnyacutech zaacuteležitostiacute Ten je propojen
s ostatniacutemi zaměstnanci a specializovanyacutemi pracovniacuteky
Zaacuteroveň uacutezce spolupracuje s vrcholovyacutem managementem
skupiny
48
3213 Optimaacutelniacute kombinace zdrojů a dovednostiacute
Zdroje jsou z pohledu zaacutejmoveacute skupiny naacutestrojem diacuteky
němuž v nemilosrdneacute konkurenci obstojiacute Nejednaacute se
o neměnnyacute majetek v jejiacutem staacuteleacutem vlastnictviacute naopak
musejiacute byacutet nejdřiacuteve ziacuteskaacuteny a naacutesledně udržovaacuteny v dobreacutem
stavu Naacutestrojem může byacutet cokoliv co přispiacutevaacute
k efektivniacutemu a uacutečinneacutemu zapojeniacute do evropskeacute politiky
Za zdroj lze považovat i silnou vůli ovlivnit rozhodovaciacute
proces nebo mimořaacutednou šanci setkat se neformaacutelně
s některyacutem komisařem
Odborneacute znalosti se čaacutestečně překryacutevajiacute s vyacuteše
zmiňovanou kategoriiacute užitečnyacutech znalostiacute Sebepoznaacuteniacute
a porozuměniacute politice areacutenoveacuteho managementu se do teacuteto
kategorie ale většinou nezahrnujiacute Odbornost se vztahuje
zejmeacutena k technickyacutem aspektům Souborneacute zpraacutevy nebo
probleacutemoveacuteho teacutematu Techničtiacute experti disponujiacute
dostatečnyacutemi znalostmi aby tyto otaacutezky vyřešili
Odborniacuteci na management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute jim mohou
poradit jak to proveacutest co nejuacutespěšněji
Většina lobbyistickyacutech skupin přichaacutezejiacuteciacutech
z naacuterodniacute uacuterovně obzvlaacuteště pak z vlaacutedy maacute těchto
technickyacutech expertů po ruce celou řadu Zaacutejmoveacute skupiny
uvnitř Komise a Parlamentu naopak tyto odborniacuteky spiacuteše
postraacutedajiacute Musejiacute je proto přizvat zevnějšiacute (insourcing)
jako členy expertniacuteho vyacuteboru či jako členy mezi-skupiny
Mohou je zapojit takeacute jako jednotlivce čiacutemž se pro ně
otviacuteraacute skvělaacute přiacuteležitost k lobovaacuteniacute
49
3214 Dobryacute celkovyacute dojem
Čtvrtyacutem a posledniacutem kriteacuteriem uacutespěšneacute lobby je dobraacute
image tedy celkovyacute vnějšiacute dojem Angažovanyacutem hraacutečům
a uacuteředniacutekům připadaacute skupina přitažlivaacute pokud se chovaacute
atraktivniacutem způsobem Koncept celkoveacuteho dojmu maacute dvě
dimenze přičemž tou prvniacute je všeobecnaacute přitažlivost
Prvniacute dimenze všeobecneacute přitažlivosti musiacute budit
zdaacuteniacute důležitosti a přiacutejemnosti Je-li skupina považovaacutena
za vyacuteznamnou nemusiacute se obaacutevat že bude přehliacutežena Naviacutec
může počiacutetat s předpoklaacutedanyacutem vlivem na ostatniacute kteřiacute
vezmou jejiacute existenci a zaacutejmy v uacutevahu přestože ona sama
zůstane pasivniacute
Druhou dimenziacute solidniacuteho vnějšiacuteho obrazu je
specifickaacute nabiacutedkovaacute strana Amateacuterskaacute zaacutejmovaacute skupina si
snadno splete svoje vlastniacute přaacuteniacute a požadavky ndash vyjaacutedřeneacute
naacutezorovyacutem či pozičniacutem materiaacutelem o jejich preferenciacutech ndash
s atraktivniacute nabiacutedkou pro ostatniacute hraacuteče
Naproti tomu profesionaacutelniacute skupina se snažiacute
uspokojit poptaacutevkovou stranu nejvyacuteznamnějšiacutech akteacuterů
a dopřaacutet jim to po čem toužiacute Na takoveacute straně může
vydělat
Vysoce postaveniacute uacuteředniacuteci a politici majiacute
neukojitelnou touhu po přiacutezniveacute publicitě v meacutediiacutech
za niacutež nabiacutezejiacute cenneacute politickeacute informace a ochotu
k dohodě To vše za normaacutelniacutech okolnostiacute platiacute Ovšem
nejlepšiacute skladba nabiacutedky a poptaacutevky je vždy specificky
zaacutevislaacute na teacutematech a akteacuterech jež se v konkreacutetniacutem
okamžiku v aktuaacutelniacute areacuteně pohybujiacute
50
Profesionaacutelniacute lobby se o svůj vnějšiacute obraz neustaacutele
staraacute Snažiacute se podporovat svoji pověst vyacuteznamnosti
a přiacutejemnosti Čiacutem většiacute vliv se u niacute předpoklaacutedaacute tiacutem
nižšiacute budou jejiacute naacuteklady na lobbying Čiacutem viacutece sympatiiacute
či respektu se jiacute dostaacutevaacute tiacutem snadněji si pojistiacute svoje
miacutesto u jednaciacuteho stolu Čiacutem přiacutejemněji na ostatniacute
působiacute tiacutem pohodlněji se jiacute uzaviacuterajiacute obchody Dobryacute
dojem na okoliacute je tedy v prveacute řadě prostředkem ke zvyacutešeniacute
efektivnosti a uacutečinnosti lobbyingu v konkreacutetniacutech
přiacutepadech Peacuteče o vnějšiacute obraz vyžaduje od skupiny
skutečně důkladnou přiacutepravu protože je nutneacute působit na
obecneacute citoveacute rozpoloženiacute ostatniacutech zainteresovanyacutech
hraacutečů
33 Chaacutepaacuteniacute lobbyingu ve
strukturaacutech EU a konkreacutetniacute
projevy v Českeacute republice
Definujeme-li lobbying jako aktivitu kteraacute se snažiacute
ovlivnit veřejneacute autority a demokracii můžeme tvrdit že
tyto dva koncepty majiacute viacutece společneacuteho než rozdiacutelneacuteho
[Machoutovaacute 2005 s 12 ]
Lobbying na evropskeacute uacuterovni přispiacutevaacute k dalšiacute
demokratizaci jak samotneacute EU tak členskyacutech staacutetů (ktereacute
jednajiacute v mnoha přiacutepadech meacuteně demokraticky než napřiacuteklad
Evropskaacute komise) Jsou to hlavně profesionaacutelniacute
lobbyistickeacute skupiny ktereacute si tyto zaacutesluhy připisujiacute
51
Diacuteky sveacute odborneacute přiacutepravě poskytujiacute uvedeneacute skupiny
uacuteředniacutekům informace a podporu Daacutele prosazujiacute legitimniacute
konsenzus Platiacute takeacute že lobby podstupuje seberegulaci
Vzrůstajiacuteciacute počet lobbyistickyacutech skupin konkurence
produkovaacuteniacute kvalitniacutech vyacutestupů a obhajoba dosaženyacutech
pozic vedou k ostřejšiacute soutěži mezi zaacutejmovyacutemi skupinami
a k lepšiacute společenskeacute kontrole Důležiteacute je proto
předevšiacutem vytvořit prostor pro otevřenyacute přiacutestup a feacuterovou
soutěž
Lobbying v Českeacute republice jako takovyacute neniacute bohužel
upraven na žaacutedneacute uacuterovni Jeho podoba se odviacutejiacute od zaacutekonneacute
regulace korupce tedy antikorupčniacutech předpisů pro
uacuteředniacuteky a politiky Lobbying končiacute tam kde dle zaacutekona
začiacutenaacute korupce Proto je situace okolo lobbyingu v ČR
značně nepřehlednaacute což vyacuterazně přispiacutevaacute k představě
lobbyingu jako něčeho co nemaacute s praciacute nic společneacuteho
Lobbying je vniacutemaacuten pouze jako prostředek k ovlivňovaacuteniacute
konečneacuteho rozhodnutiacute jednotlivyacutech politiků či politickyacutech
uskupeniacute [WOLL C 2006 s 63]
Bohužel pro to aby lobbying mohl v ČR začiacutet
fungovat a zkvalitňovat rozhodovaacuteniacute českyacutech politiků je
potřeba přijmout ho s jasně stanovenyacutemi opatřeniacutemi kteraacute
by měla sledovat tyto zaacutesady
- učinit ho transparentniacutem ndash tj zpřehlednit kdo se jiacutem
zabyacutevaacute vytvořit přehled organizaciacute agentur
a individuaacutelniacutech konzultantů
- institucionalizovat ho - tj přijmout pravidla postupy
a formaacutelniacute i neformaacutelniacute procedury ktereacute poskytnou
stejnou šanci všem zaacutejmovyacutem skupinaacutem ndash rozumiacute se bez
rozdiacutelu ciacutelů ktereacute sledujiacute bez rozdiacutelu financiacute ktereacute
52
majiacute k dispozici tedy tak aby měli všichni stejnou
přiacuteležitost sdělit sveacute postoje naacutezory a argumenty a tak
se pokusit ovlivnit rozhodovaacuteniacute ktereacute se jich tyacutekaacute
- učinit ho samoregulovanyacutem - tj vytvořit profesniacute
organizaci lobbyistickyacutech subjektů kteraacute ručiacute za kvalitu
praacutece vytvaacuteřiacute kodex a standard činnosti a zasahuje
v přiacutepadě porušeniacute přijatyacutech zaacutesad (tj v přiacutepadě
korupce poskytovaacuteniacute nepravdivyacutech informaciacute apod)
- na straně politiků byacutet otevřeniacute k dialogu se všemi
zaacutejmovyacutemi skupinami od firem až po občanskaacute neziskovaacute
sdruženiacute všech zaměřeniacute poskytovat jim stejnou šanci
sdělit sveacute argumenty vniacutemat jejich činnost a lobbying
jako nezastupitelnyacute zdroj informaciacute o společnosti
a důsledciacutech jejich možneacuteho rozhodnutiacute jako něco co
sami politici k dobreacutemu rozhodnutiacute bezpodmiacutenečně
potřebujiacute co vyacuterazně zkvalitňuje jejich rozhodovaacuteniacute
Vyacutesledkem aplikace těchto zaacutesad by mělo byacutet zvyacutešeniacute
prestiže lobbyingu v ČR a vniacutemaacuteniacute jeho pozitivniacute
nezaměnitelneacute uacutelohy v demokracii
53
4 Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute
Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute jsou jedniacutem z hlavniacutech zdrojů zajišťovaacuteniacute
zakaacutezek pro většinu subjektů působiacuteciacutech ta trhu praacutece
Staacutet (respektive veřejneacute rozpočty)v oblasti veřejnyacutech
zakaacutezek na dodaacutevku je staacutele nejvyacuteznamnějšiacutem investorem
Naproti tomu zakaacutezky realizovaneacute soukromyacutemi subjekty
nezaručujiacute stoprocentniacute spolehlivost Ty staacutetniacute majiacute
bezesporu jednu podstatnou vyacutehodu Zhotovitel určiteacute
zakaacutezky maacute viacutecemeacuteně stoprocentniacute jistotu že sjednanaacute
cena bude uhrazena v plneacute vyacuteši i když se tak někdy staacutevaacute
s menšiacutem časovyacutem prodleniacutem
Proto je oblast staacutetniacutech zakaacutezek středem zaacutejmu
podnikatelskyacutech subjektů ndash bdquolobbyistickyacutech skupinrdquo ktereacute
kontrolujiacute a hliacutedajiacute každou zakaacutezku od chviacutele kdy byla
navržena či zahrnuta do rozpočtu Mnohdy se tak staacutevaacute
i daleko dřiacuteve
Přes všechny kroky a často i netradičniacute postupy musiacute
ten kdo zakaacutezku bdquoošetřujerdquo od sameacuteho počaacutetku splnit
jednu zdaacutenlivě nevyacuteznamnou povinnost Musiacute podat nabiacutedku
v raacutemci veřejneacute zakaacutezky Zde může nastat kaacutemen uacuterazu
neboť mnoziacute se již přesvědčili že celou pečlivou
přiacutepravu může pokazit formaacutelniacute pochybeniacute uchazeče nebo
zadavatele pro ktereacute je celeacute zadaacuteniacute zrušeno nebo
pozdrženo rozhodnutiacutem orgaacutenu dohledu Samozřejmě
jakyacutekoliv novyacute uacutekon nahraacutevaacute konkurenci protože i ta maacute
pak dostatečnyacute časovyacute prostor na dalšiacute kroky ktereacute mohou
dosaženiacute ciacutele oddaacutelit Informace o znalosti v raacutemci
zaacutekona č1991994 sb o zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek mohou
oběma stranaacutem procesu zadaacutevaacuteniacute poskytnout možnost
vyvarovat se pochybeniacute kteryacutech se dopustil někdo před
nimi [Raus D Neruda R 2006 s 22]
54
V naacutesledujiacuteciacutech bodech se pokusiacutem uveacutest zaacutekladniacute
body bdquoZaacutekona o zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezekrdquo a poukaacutezat
ve vybranyacutech rozhodnutiacutech Uacuteřadu pro ochranu hospodaacuteřskeacute
soutěže na některeacute zaacutekladniacute nedostatky v procesu zadaacutevaacuteniacute
zakaacutezek Zaacuteroveň se zmiacuteniacutem o sektoru zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech
zakaacutezek ve stavebnictviacute Mysliacutem že sektor stavebnictviacute
je jeden z nejsložitějšiacutech neboť se zde střetaacutevajiacute
všechny tři atributy (Lidskyacute faktor Lobbying Vyacuteběroveacute
řiacutezeniacute) Řada uchazečů (zejmeacutena menšiacutech a středniacutech
firem) z řad stavebniacutech firem doposud plně nechaacutepe smysl
prokazovaacuteniacute kvalifikace a dopouštiacute se při tomto uacutekonu
zbytečnyacutech pochybeniacute
Oproti běžnyacutem uchazečům (i velkeacute a nadnaacuterodniacute
společnosti) kteřiacute jsou již v Českeacute republice delšiacute dobu
(majiacute finančniacute siacutelu) byacutevajiacute lobbisteacute často zvyacutehodněni
tiacutem že znajiacute interniacute informace ktereacute jim umožňujiacute lepšiacute
flexibilitu a připravenost pro ziacuteskaacuteniacute daneacute zakaacutezky
41 Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute ve staacutetniacutem
polostaacutetniacutem a soukromeacutem
sektoru
Objem veřejnyacutech zakaacutezek v Evropě v současneacute době
představuje 16 hrubeacuteho domaacuteciacuteho produktu celeacute EU To
přimělo Evropskou unii v posledniacutech dvou desetiletiacutech
podrobit zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek přiacutesnějšiacutemu režimu O
tom zda bude přizpůsobeniacute legislativy ČR legislativě EU
přiacutenosem pro Českou republiku zatiacutem neviacutem
Nicmeacuteně se domniacutevaacutem že transparentniacute
a nediskriminačniacute soutěž je spravedlivaacute soutěž Bez niacute
55
nelze optimaacutelně využiacutet peněz směřujiacuteciacutech do staacutetniacuteho
sektoru peněz tedy naacutes všech Přijetiacute všech předpisů
Evropskeacute unie podle mě nebude snadnaacute cesta a popravdě si
to ani nepřeji Vzhledem k tomu že jsem Čech chci a
přeji si aby se u naacutes i něco vytvaacuteřelo a ne jen
kopiacuterovalo bdquojde o proces neustaacuteleacuteho učeniacuterdquo [Valachovaacute
V 2006 s 42 ]
411 Zaacutekladniacute pojmy
Zadaacutevaacuteniacutem veřejnyacutech zakaacutezek se rozumiacute zaacutevaznyacute postup
zadavatelů veřejnyacutech zakaacutezek kteryacute musiacute byacutet dodržen před
uzavřeniacutem přiacuteslušneacute smlouvy [Raus D Neruda R 2006
s 27]
4111 Veřejnaacute zakaacutezka
K zaacutevažneacute změně došlo posledniacute novelou zaacutekona ve vymezeniacute
pojmu veřejneacute zakaacutezky Narozdiacutel od uacutepravy platneacute před
novelou kdy se veřejnou zakaacutezkou označovalo přiacuteslušneacute
plněniacute (např zhotoveniacute stavby montaacutež uacutedržba aj)
novaacute uacuteprava klade rovniacutetko mezi smlouvou a veřejnou
zakaacutezkou Neniacute jednoducheacute vypořaacutedat se s terminologiiacute
evropskyacutech směrnic ve vazbě na vyacuterazy použiacutevaneacute
v naacuterodniacutech praacutevniacutech uacutepravaacutech Za nedostatek novely
považuji předevšiacutem nepromiacutetnutiacute noveacute definice do všech
dalšiacutech ustanoveniacute zaacutekona kteraacute vychaacutezejiacute z původniacuteho
vyacuteznamu tohoto pojmu
Pokud je přiacuteslušneacute plněniacute na zaacutekladě smlouvy
samozřejmě u zadavatelů stanovenyacutech zaacutekonem poskytovaacuteno
za uacuteplatu jednaacute se vždy o zakaacutezku veřejnou V jinyacutech
56
přiacutepadech např u darovaacuteniacute se o veřejnou zakaacutezku
nejednaacute
Veřejneacute zakaacutezky v podstatě nejsou v zaacutekoně druhově
vymezeny I když novaacute definice veřejneacute zakaacutezky zahrnuje
i služby stavebniacute praacutece a dodaacutevky chybiacute jiacute bližšiacute
vymezeniacute a tudiacutež nemaacute žaacutednou vypoviacutedaciacute schopnost
V dalšiacutech ustanoveniacutech zaacutekona se v souvislosti s limity
pro způsob zadaacuteniacute veřejneacute zakaacutezky hovořiacute teacutež
o nemovitostech a souborech strojů a zařiacutezeniacute tvořiacuteciacutech
samostatnyacute funkčniacute celek Dalšiacute druhy veřejnyacutech zakaacutezek
jsou zahrnuty pod ostatniacute přiacutepady
4112 Zadavatel
Zadavatel je smluvniacute stranou v procesu zadaacutevaacuteniacute veřejneacute
zakaacutezky Je stranou kteraacute přiacuteslušneacute plněniacute (dodaacutevky
stavebniacute praacutece služby) zadaacutevaacute tj vybiacuteraacute nejvhodnějšiacuteho
smluvniacuteho partnera opraacutevněneacuteho vymezeneacute plněniacute poskytovat
jak po straacutence kvalifikačniacute tak po straacutence finančniacute
V tomto přiacutepadě je zaacutekladniacutem znakem zadavatele peněžityacute
zaacutevazek vůči druheacute smluvniacute straně poskytujiacuteciacute věcneacute
plněniacute
4113 Uchazeč o veřejnou zakaacutezku
Uchazeč je smluvniacute stranou kteraacute poskytuje přiacuteslušneacute
věcneacute plněniacute (praacutece stavebniacute praacutece služby) Podnikatel
kteryacute se zajiacutemaacute o přiacuteslušnou veřejnou zakaacutezku se staacutevaacute
uchazečem pokud
57
o předložiacute nabiacutedku na zaacutekladě podmiacutenek obchodniacute
veřejneacute soutěže nebo vyacutezvy při jinyacutech způsobech
zadaacuteniacute
o předložiacute předběžnou nabiacutedku při dvoustupňoveacute
obchodniacute veřejneacute soutěži
4114 Zaacutejemce o veřejnou zakaacutezku
Zaacutejemcem o veřejnou zakaacutezku je podnikatel kteryacute přichaacuteziacute
v uacutevahu k plněniacute veřejneacute zakaacutezky Zpravidla jde
o subjekt jež je zadavatelem vyzvaacuten k předloženiacute nabiacutedky
při zadaacuteniacute veřejneacute zakaacutezky vyacutezvou viacutece zaacutejemcům podle sect49
a sect50 V obchodniacute veřejneacute soutěži je to subjekt kteryacute
o si vyžaacutedaacute zadaacutevaciacute nebo kvalifikačniacute dokumentaci
o prokaacuteže svoji kvalifikaci v předkvalifikačniacutem řiacutezeniacute
o zuacutečastniacute se jednaacuteniacute v prvniacutem stupni dvoustupňoveacute
obchodniacute veřejneacute soutěže
412 Charakteristika zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech
zakaacutezek
Jednou ze zaacutekladniacutech charakteristik jednotneacuteho trhu je
že všechny firmy musejiacute miacutet stejnou možnost ziacuteskat
veřejneacute zakaacutezky tj zakaacutezky zadaacutevaneacute veřejnyacutemi orgaacuteny
[MPO 2008 ofic straacutenky Ministerstva průmyslu a obchodu]
[Raus D Neruda R 2006 s 63]
58
Pravda je že tento naacutezor je lehce scestnyacute neboť
společnost se 100mil obratem by mněla pomyacutešlet
na zakaacutezky v takoveacute hodnotě na ktereacute stačiacute jejiacute kapacity
a reference Jednak nemaacute potřebneacute reference a daacutele by
zakaacutezku pravděpodobně nebyla schopna financovat
Způsoby u zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek jsou
o obchodniacute veřejnaacute soutěž
o vyacutezva viacutece zaacutejemcům k předloženiacute nabiacutedky dle sect49
o zjednodušeneacute podaacuteniacute dle sect49a
o přiacutemeacute zadaacuteniacute dle sect49b
o vyacutezva jednomu zaacutejemci k předloženiacute nabiacutedky dle sect50
4121 Obchodniacute veřejnaacute soutěž
Obchodniacute veřejnaacute soutěž je otevřenyacutem zadaacutevaciacutem řiacutezeniacutem
V obchodniacute veřejneacute soutěži mohou předložit nabiacutedku
všichni zaacutejemci o přiacuteslušnou veřejnou zakaacutezku
Obchodniacute veřejnaacute soutěž a jejiacute podmiacutenky se zveřejňujiacute
vyhlaacutešeniacutem v Obchodniacutem věstniacuteku a na centraacutelniacute adrese
Zadavatel může obchodniacute veřejnou soutěž omezit pouze
na tuzemskeacute subjekty kteryacutemi jsou
o praacutevnickeacute osoby se siacutedlem nebo fyzickeacute osoby
s bydlištěm na uacutezemiacute Českeacute republiky
o praacutevnickeacute osoby se siacutedlem nebo fyzickeacute osoby
s bydlištěm mimo uacutezemiacute Českeacute republiky opraacutevněneacute
podnikat na uacutezemiacute Českeacute republiky v souladu
se zvlaacuteštniacutemi předpisy
59
V obchodniacute veřejneacute soutěži prokazujiacute všichni uchazeči
kteřiacute podali nabiacutedku povinně kvalifikačniacute předpoklady
podle sect2b veškereacute uacutekony zadavatelů i uchazečů v obchodniacute
veřejneacute soutěži musiacute miacutet piacutesemnou formu
4122 Vyacutezva viacutece zaacutejemcům k podaacuteniacute nabiacutedky
Vyacutezva viacutece zaacutejemcům k podaacuteniacute nabiacutedky je na rozdiacutel
od obchodniacute veřejneacute soutěže ošetřena tak že zadavatel
zasiacutelaacute vybranyacutem subjektům nabiacutedku Zaacuteroveň však musiacute
průběh soutěže zveřejnit i na sveacute uacuteředniacute desce
či webovyacutech straacutenkaacutech pro přiacutepadneacuteho zaacutejemce zvenku
Nabiacutedky tak mohou využiacutet všichni vyzvaniacute zaacutejemci ale
i ti kteřiacute se přihlaacutesili na zaacutekladě informace z uacuteředniacute
desky či webovyacutech straacutenek
Vyacutezvu o veřejneacute zakaacutezce zasiacutelaacute zadavatel v piacutesemneacute
formě vždy nejmeacuteně tolika zaacutejemcům aby byl naplněn
jejich minimaacutelniacute počet stanovenyacute zaacutekonem
Text vyacutezvy zveřejňuje zadavatel s vyacutejimkou přiacutepadů
uvedenyacutech v sect49 odst2 piacutesmd ndash teacutež na centraacutelniacute
adrese
Zadavatel může vyacutezvu k podaacuteniacute nabiacutedek zaslat pouze
tuzemskyacutem subjektům Uchazeči kteřiacute předložili nabiacutedku
musiacute prokaacutezat kvalifikačniacute předpoklady podle sect2b
Zadavatel neniacute povinen požadovat na uchazečiacutech poskytnutiacute
jistiny
4123 Zjednodušeneacute zadaacuteniacute
Rozhodujiacuteciacute podmiacutenkou pro použitiacute tohoto zadaacutevaciacuteho
postupu je vyacuteše peněžiteacuteho zaacutevazku přiacuteslušneacute veřejneacute
60
zakaacutezky U zjednodušeneacuteho zadaacuteniacute neniacute povinneacute prokazovaacuteniacute
kvalifikačniacutech předpokladů podle sect2b Praktickeacute pro
zadavatele však v některyacutech přiacutepadech může byacutet vyžaacutedat
si přiacuteslušneacute opraacutevněniacute k podnikaacuteniacute
Při tomto zadaacuteniacute nemohou uchazeči podaacutevat naacutemitky
ani naacutevrhy na přezkoumaacuteniacute rozhodnutiacute zadavatele orgaacutenu
dohledu
4124 Přiacutemeacute zadaacuteniacute
U veřejnyacutech zakaacutezek maleacuteho rozsahu umožňuje zaacutekon přiacutemeacute
zadaacuteniacute bez přiacuteslušneacuteho zadaacutevaciacuteho řiacutezeniacute stačiacute pouze
obeslat jakeacutekoli tři subjekty a ten nejlevnějšiacute je viacutetěz
Posledniacute novela posunula limit pro použitiacute tohoto zadaacuteniacute
na 2000000- Kč bez DPH
4125 Vyacutezva jednomu zaacutejemci k podaacuteniacute nabiacutedky
Tento způsob zadaacuteniacute může zadavatel použiacutet ve vyacutejimečnyacutech
přiacutepadech v zaacutekoně taxativně uvedenyacutech aniž by musel
provaacutedět vyacuteběr z viacutece nabiacutedek Je v podstatě vyacutejimkou
z obchodniacute veřejneacute soutěže a vyacutezvy viacutece zaacutejemcům podle
sect49
Tento způsob je možnyacute pouze v těchto přiacutepadech
o jde-li o naleacutehaveacute potřeby (jako jsou ohroženiacute životů
nebo zdraviacute lidiacute havaacuterie přiacuterodniacute katastrofa nebo
hroziacute-li nebezpečiacute škody velkeacuteho rozsahu
či rozhodla-li tak vlaacuteda Českeacute republiky)
61
o jde-li o specifikovaneacute veřejneacute zakaacutezky kdy plněniacute
veřejneacute zakaacutezky může poskytnout zaacutejemce o veřejnou
zakaacutezku
o jde-li o dodatečneacute nebo opakovaneacute veřejneacute zakaacutezky
(předevšiacutem z důvodů standardizace nebo slučitelnosti
předmětu veřejneacute zakaacutezky) pokud svyacutem rozsahem
nepřekročiacute 50 ceny původniacute veřejneacute zakaacutezky a vyacutezva
bude zadavatelem učiněna do 12 měsiacuteců od splněniacute
veřejneacute zakaacutezky
o jde-li o čaacutestečneacute obnovy rozšiacuteřeniacute nebo uacutepravy
předmětů původniacute zakaacutezky (služby dodaacutevky) pokud by
změna uchazeče vedla k tomu že by zadavatel musel
pořizovat plněniacute veřejneacute zakaacutezky s odlišnyacutemi
technickyacutemi znaky ktereacute by s sebou přinaacutešelo
technickou neslučitelnost nebo potiacuteže při provozu
a uacutedržbě
o jde-li o plněniacute v oblasti staacutetniacutech hmotnyacutech rezerv
s vyacutejimkou naacutekupů majetku a služeb strategickeacuteho
charakteru schvaacutelenyacutech vlaacutedou ČR ktereacute souvisejiacute
s integraciacute a členstviacutem Českeacute republiky
v Severoatlantickeacute alianci
Před čtyřmi roky (2004)se při novelizaci zaacutekona
rozhodlo o možnosti zaslaacuteniacute vyacutezvy jen jednomu zaacutejemci
pokud je tiacutemto zaacutejemcem Vlaacuteda ČR Při tomto rozhodovaacuteniacute
neniacute vlaacuteda ČR žaacutednyacutem způsobem omezena
62
42 Ovlivňovaacuteniacute vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute
ze strany lobbyistickyacutech
skupin
Podnikatelskeacute prostřediacute v Českeacute republice je velice silně
ovlivňovaacuteno lobbyingem ať už ze strany jednotlivců
společnostiacute nebo skupin Podnikatelskeacute prostřediacute jako
takoveacute je u naacutes silně neetickeacute Kdo chce při uchaacutezeniacute
se o jakoukoli zakaacutezku obstaacutet musiacute se neetickeacutemu
prostřediacute přizpůsobit Nelze řiacuteci že by bylo nemožneacute
podnikat eticky Je to však logicky o dost těžšiacute Je
třeba braacutet v uacutevahu že se eticky se chovajiacuteciacute subjekt
bude muset často vzdaacutet mnoha podnikatelskyacutech
přiacuteležitostiacute Jiacutet si svou vlastniacute etickou cestou je
možneacute Hypoteticky řečeno můžete si to dovolit pouze
v přiacutepadě naacutesledujiacuteciacutech konkurenčniacutech vyacutehod To je tehdy
kdy nejste zaacutevisliacute na staacutetniacutem sektoru a maacutete dostatečně
garantovanou praacuteci popřiacutepadě silneacute nebo vyacutejimečneacute
postaveniacute [Dančaacutek B Hloušek V Šimiacuteček V 2006 s
56]
Neetickeacute prostřediacute v Českeacute republice je daacuteno
celkovou politickou i společenskou atmosfeacuterou a naacuterodniacute
kulturou kteraacute je staacutele ještě ovlivněna chovaacuteniacutem lidiacute za
minuleacuteho režimu Posilovaacuteno je i složitou
a netransparentniacute legislativou
Korupce je v Českeacute republice nejviacutece rozšiacuteřena ve
staacutetniacutem sektoru a to zejmeacutena v oblasti veřejnyacutech zakaacutezek
Soukromyacute sektor je sice schopen si etiku viacutece ohliacutedat
ale i zde fungujiacute tržniacute principy Zaacuteroveň je však třeba
řiacuteci že neetickeacute jednaacuteniacute se projevuje i v soukromeacutem
sektoru Zde je však vniacutemaacuteno v drobnějšiacutem rozsahu
63
Postupy u zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek v Českeacute
republice jsou sice dle zaacutekona v pořaacutedku nicmeacuteně jaacute se
domniacutevaacutem že nejsou zcela transparentniacute Stejně tak
naprostaacute většina politiků administraacutetorů a manažerů viacute
o korupci v teacuteto oblasti i o formaacutech ovlivňovaacuteniacute
vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute
Co se tyacuteče vyacuteběroveacuteho řiacutezeniacute v oblasti soukromyacutech
zakaacutezek korupce se projevuje i zde jak již bylo řečeno
To souvisiacute s tiacutem že na korupci ve veřejneacutem sektoru
se podiacutelejiacute partneři či různiacute zaacutestupci soukromyacutech firem a
je zjevneacute že jejich podiacutel je aktivniacute Pakliže maacute
soukromyacute subjekt spraacutevně zpracovanou žaacutedost o Evropskou
dotaci (např vyacutestavba noveacuteho administrativniacuteho centra
garaacuteže školiacuteciacute středisko aj) je pochopitelneacute
že se snažiacute ziacuteskat souhlas na čerpaacuteniacute co nejvyššiacute čaacutestky
kteraacute je vůbec možnaacute [UacuteZ Veřejneacute zakaacutezky 2007]
Veřejneacute zakaacutezky jsou z hlediska tlaku lobbyistickyacutech
skupin jednoznačně nejviacutece atakovanou oblastiacute Procesy
vyacuteběru a zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek byacutevajiacute často
netransparentniacute V celeacutem procesu vyacuteběroveacuteho řiacutezeniacute je
řada přiacuteležitostiacute ke korupci Tyto přiacuteležitosti byacutevajiacute
velmi často využiacutevaacuteny Pro většinu lobbyistů je to
všeobecně znaacutemyacutem jevem Potenciaacutelniacute riziko korupce
vyplyacutevaacute již ze samotneacute podstaty udělovaacuteniacute veřejnyacutech
zakaacutezek Předevšiacutem je to daacuteno tiacutem že s penězi hospodařiacute
činiteleacute kteřiacute je neziacuteskali svyacutem uacutesiliacutem a tak způsob
hospodařeniacute s nimi nemaacute přiacutemyacute vliv na jejich prosperitu
Většina lobbyistickyacutech skupin se snažiacute aby
o jakeacutekoliv veřejneacute zakaacutezce a jejiacutem směřovaacuteniacute bylo
rozhodnuto ještě před vyhlaacutešeniacutem vyacuteběroveacuteho řiacutezeniacute
64
Vyacuteběroveacute řiacutezeniacute se pak realizuje jen formaacutelně a postup
byacutevaacute bohužel naacutesledujiacuteciacute
o na zaacutekladě osobniacutech kontaktů je vybraacuten realizaacutetor
zakaacutezky
o jsou připraveny podklady pro vyacuteběroveacute řiacutezeniacute
pravděpodobně ve spolupraacuteci s budouciacutem realizaacutetorem
zakaacutezky
o podmiacutenky pro realizaci zakaacutezky jsou nastaveny tak
aby jim mohl vyhovět pouze předem vybranyacute uchazeč
o zaacutevěrem proběhne vyacuteběroveacute řiacutezeniacute formaacutelně dodržujiacuteciacute
nařiacutezeniacute dle zaacutekona o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech
Mysliacutem že nemaacute smysl abych se daacutele rozepisoval nad
způsoby možneacuteho ovlivňovaacuteniacute a lobovaacuteniacute na uacutezemiacute ČR
Přesto doufaacutem a moc si přeji aby Českaacute republika velmi
brzy učinila kroky k zprůhledněniacute lobbyistickeacuteho zaacutekoutiacute
a otevřela prostor pro všechny podnikatele kteřiacute chtějiacute
podnikat bez jakeacutehokoliv omezeniacute
43 Nekalaacute soutěž
Před tiacutem než se pokusiacutem rozebrat Nekalou soutěž a jejiacute
hlavniacute přiacuteznaky zmiacuteniacutem pojem hospodaacuteřskeacute soutěže Již ze
sveacute podstaty vyjaacutedřeneacute čaacutestečně i ve sveacutem naacutezvu je
zřejmeacute že jde o něco v čem jejiacute uacutečastniacuteci nemohou byacutet
spoluhraacuteči Jednaacute se zde o prostor kde uacutečelem neniacute
někomu pomaacutehat či se s někyacutem dělit nyacutebrž ho ekonomicky
zničit Konkurence jako jeden z nejzaacutekladnějšiacutech
65
principů spraacutevneacuteho fungovaacuteniacute moderniacute tržniacute společnosti
je teacuteměř vždy prospěšnaacute jak pro spotřebitele tak pro
podnikatele samotneacute Hraje tu evidentně nejsilnějšiacute roli
Sveacute konkurenty chce každyacute podnikatel porazit či
eliminovat To proto aby mohl nastoupit na jimi uvolněneacute
miacutesto Existuje ovšem velikaacute propast mezi jednotlivyacutemi
představami o tom jakeacute praktiky a způsoby je možneacute v
takoveacutem souboji použiacutet [Raus D Neruda R 2006
s 24]
Hospodaacuteřskaacute soutěž aby měla opravdovyacute smysl prostě
musiacute probiacutehat v raacutemci určityacutech mantinelů Sveacuteho ciacutele
tedy zničit konkurenci a dosaacutehnout vyššiacutech zisků by měli
podnikateleacute dosahovat nějakyacutem společensky přijatelnyacutem
způsobem
Neniacute možneacute si soutěž představovat jako totaacutelniacute
obchodniacute vaacutelku kde je vše dovoleno a ciacutel bez ohledu
na použiteacute prostředky je jedinou vidinou Vždy je vše
třeba posuzovat s ohledem nejen na vyacutehody ale je nutneacute
porovnat je i s nežaacutedouciacutemi efekty Při naprosto volneacute
soutěži by nechtěneacute naacutesledky mohly miacutet mnohdy
katastrofaacutelniacute podobu a to pro všechny zuacutečastněneacute strany
Z tohoto důvodu nastupuje praacutevo hospodaacuteřskeacute soutěže jako
regulaacutetor kteryacute nastavuje limity a hranice ktereacute určujiacute
přiacutepustneacute meze vhodneacuteho chovaacuteniacute Regulaacutetor stanoviacute ktereacute
postupy budou vzhledem k dobryacutem mravům přijatelneacute pro
dosaženiacute zamyacutešleneacuteho ciacutele
Je velkyacute rozdiacutel porazit někoho ekonomicky nebo
porazit ho pomluvami a klamy Je nutneacute si uvědomit
že soutěžniacute praacutevo nechraacuteniacute slabšiacute neschopnějšiacute či meacuteně
naacutepaditějšiacute ale naopak chraacuteniacute ty poctivějšiacute Neniacute
66
smyslem ani uacutečelem soutěžniacuteho praacuteva zabraňovat někomu
v růstu či ekonomickeacutem vzestupu Smyslem je důsledně
a obezřetně sledovat jestli sveacuteho vzestupu nedosahuje
nějakyacutem nekalyacutem a společensky nežaacutedouciacutem způsobem
Nekalaacute soutěž upravenaacute jako jedna z oblastiacute praacuteva
hospodaacuteřskeacute soutěže postihuje ty přiacutepady kdy někdo
zneužiacutevaacute a deformuje konkurenčniacute prostřediacute nekalyacutem
způsobem Postihuje ty přiacutepady kdy je poškozovaacuteniacute
konkurenta provaacuteděno takovyacutem způsobem kteryacute mu může
přivodit nějakou uacutejmu Zaacutekaz nekaleacute soutěže chraacuteniacute
jakousi mravnost a uacuteroveň soutěže aby se z niacute nestal jen
bdquoubohyacute chliacutevekrdquo
Co však samotnyacute pojem nekalaacute soutěž znamenaacute Jakeacute
jsou jejiacute charakteristiky Předně pojem bdquonekalyacuterdquo
obsaženyacute v naacutezvu je nutno spojovat předevšiacutem s pojmem
dobryacutech mravů To je sice trochu dost obecnyacute termiacuten
nedaacutevajiacuteciacute mnoho šanciacute na vymezeniacute jeho obsahu ovšem
přesto velmi přesně vyjadřuje vše co je zapotřebiacute
V přiacutepadě nekaleacute soutěže si ovšem s pouhyacutem pojmem bdquodobreacute
mravyrdquo nevystačiacuteme Na jeho miacutesto nastupuje pojem bdquodobreacute
mravy hospodaacuteřskeacute soutěžerdquo což může byacutet pojem stejně tak
předchoziacutemu podobnyacute i odlišnyacute Rozhodně však nejsou tyto
pojmy shodneacute V některyacutech sousedniacutech zemiacutech se v uacutepravě
nekaleacute soutěže tyto pojmy nerozlišujiacute a je zakaacutezaacuteno
jakeacutekoliv jednaacuteniacute v rozporu s dobryacutemi mravy nikoliv jen
těmi soutěžniacutemi Ovšem u naacutes jsou pojmy odlišeny tedy je
nutneacute je nějak vyložit Většinou se soutěžniacute mravy chaacutepou
spiacuteše uacutežeji než obecneacute mravy Ne všechno co se může
v obecneacutem pojetiacute zdaacutet nemravneacute je v hospodaacuteřskeacutem životě
zakaacutezaacuteno
67
Jednotliveacute formy nekaleacute soutěže jsou
o klamavaacute reklama
o klamaveacute označovaacuteniacute zbožiacute a služeb
o vyvolaacutevaacuteniacute nebezpečiacute zaacuteměny
o parazitovaacuteniacute na pověsti podniku vyacuterobků či
služeb jineacuteho soutěžitele
o podplaacuteceniacute
o zlehčovaacuteniacute konkurentů
o srovnaacutevaciacute reklama
o porušovaacuteniacute obchodniacuteho tajemstviacute
o ohrožovaacuteniacute zdraviacute spotřebitelů a životniacuteho
prostřediacute
V přiacutepadě tvrdeacuteho konkurenčniacuteho boje kteryacute se naviacutec
se vzrůstajiacuteciacutem počtem subjektů a rozšiřovaacuteniacutem trhu
ve všech směrech daacutele stěžuje přibyacutevaacute i na agresivitě
a průraznosti použiacutevanyacutech prostředků ndash předevšiacutem reklam
Člověka kteryacute si jak znaacutemo zvykne teacuteměř na cokoliv je
už dnes těžkeacute něčiacutem upoutat a zaujmout Aby reklama
spraacutevně zapůsobila je nutneacute vymyacutešlet staacutele noveacute postupy
To je ovšem značně rizikoveacute neboť se často můžeme dostat
na tenkyacute led Existuje mnoho přiacutepadů kdy se soutěžiteleacute
pouštějiacute do různyacutech protiuacutederů ktereacute balancujiacute na hraně
zaacutekona Tyto protiuacutedery nejsou vyloženě nekaleacute soutěženiacute
nicmeacuteně nejsou ani zcela nezpochybnitelneacute Pak se nabiacuteziacute
otaacutezka jak k takovyacutem přiacutepadům přistupovat Zda byacutet
benevolentniacute nebo tvrdšiacute Mohlo by se totiž velmi vymstiacutet
nechat situaci zcela bdquobez kontrolyrdquo a daacutet věcem přiacuteliš
volnyacute průběh Soutěžniacute mravy jsou totiž do značneacute miacutery
odvisleacute od toho co je pro daneacute odvětviacute či společenskou
situaci obvykleacute Při benevolentniacutem přiacutestupu by pak mohlo
dojiacutet k totaacutelniacute anarchii u soutěžniacutech mravů natolik
že by se vlastně časem posunuly hranice přiacutepustnosti
a uacutenosnosti až tam kde je nikdo z naacutes nemůže chtiacutet Tedy
68
k přiacuteliš agresivniacutem a spornyacutem atakům je radno přistupovat
s velkou obezřetnostiacute Ovšem naacutezorů může byacutet mnoho
a zvlaacuteště v takoveacutem oboru jako je praacutevo nekaleacute soutěže
platiacute dvojnaacutesob že zastaacutevat lze prakticky jakeacutekoliv
stanovisko neboť uacuteprava pomociacute dobryacutech mravů je natolik
širokaacute že neniacute zkraacutetka možneacute objektivně rozhodnout
co je spraacutevneacute Moc rozhodnout maacute pouze soud kteryacute však
bohužel nevykonaacutevaacute tuto zaacuteslužnou činnost vždy zcela
fundovaně a už vůbec ne dostatečně rychle a efektivně
Důležityacutem obecnyacutem znakem nekaleacute soutěže je takeacute
objektivnost Je opravdu mimořaacutedně důležiteacute si uvědomit
že nikoho ale naprosto nikoho nezajiacutemaacute a nebude zajiacutemat
zda soutěžitel chtěl způsobit nějakou nekalost Zaacutekon
jasně stanoviacute odpovědnost jako objektivniacute Tedy kdokoliv
se nekaleacuteho soutěžniacuteho jednaacuteniacute dopustiacute nese za něj
odpovědnost bez ohledu na miacuteru zaviněniacute
44 Shrnutiacute pozitivniacutech a
negativniacutech rozměrů
lobbyingu vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute
a praacutece s lidmi
Pokud maacutem zhodnotit pozitivniacute a negativniacute rozměry u všech
třech vyacuteše uvedenyacutech termiacutenů tak musiacutem řiacuteci že obecně
je to velmi těžkeacute Každyacute z těchto termiacutenů si nese
obrovskaacute pozitiva ale zaacuteroveň i obrovskaacute negativa a je
jenom na skupině či jedinci na kterou stranu se nakloniacute
69
Nicmeacuteně jsem přesvědčen že všechny tři vyacuteše
uvedeneacute teacutemata jsou v současneacute chviacuteli hnaciacutem motorem
všech možnyacutech politickyacutech stran podnikatelskyacutech
společnostiacute lobbyistickyacutech skupin aj ktereacute žene
vidina lepšiacutech ziacutetřků
Možnaacute že aniž by si to kdokoliv uvědomil tak vlastně
lobbying kteryacute maacute velmi bliacutezko k vyacuteběrovyacutem řiacutezeniacutem
a de-facto i praacuteci s lidmi je něčiacutem co by se dalo nazvat
bdquoneustaacutelyacutem vyjednaacutevaacuteniacutemrdquo ktereacute je staacutevajiacuteciacutem hnaciacutem
motorem celeacute ekonomiky
Pozitivniacute role lobbyingu vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute a praacutece
s lidmi
o participačniacute role je možnost prezentovaacuteniacute
a prosazovaacuteniacute skupinovyacutech zaacutejmů kteraacute daacutevaacute občanovi
cestu jak vyjaacutedřit kromě volebniacuteho aktu sveacute
preference naacutezory a zaacutejmy Instituce lobbyingu
a jeho praktickaacute možnost je tak zaacutekladniacute podmiacutenkou
pro to aby občan vykonaacuteval svoji občanskou
kompetenci a nestal se vůči staacutetu pasivniacutem přiacutejemcem
rozhodnutiacute
o informačniacute hodnota je hodnota kde se různeacute skupiny
snažiacute zdůvodnit sveacute zaacutejmy jako zaacutejem opraacutevněně
veřejnyacute nebo zastaacutevanyacute viacutece skupinami obyvateli či
organizacemi a zaacuteroveň legitimniacute skrze racionaacutelniacute či
jineacute argumenty Daacutele tyto skupiny dodaacutevajiacute
do politickeacuteho systeacutemu informace ktereacute by bez
tohoto procesu vůbec nebyly generovaacuteny a nebo by
se k niacute politik neměl možnost vůbec dostat Tudiacutež se
k němu dostaacutevaacute pouze tolik informaciacute ktereacute jsou
70
zapotřebiacute pouze pro jeho rozhodovaacuteniacute neboť tyto
informace pochaacutezejiacute od samotnyacutech zainteresovanyacutech
skupin
Negativniacute role lobbyingu vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute a praacutece
s lidmi
o silovaacute role na zaacutekladě finančniacuteho zaacutezemiacute kontaktů
a neomezenyacutech možnostiacute určityacutech lobbyistickyacutech
skupin vlastně de-facto neexistuje nic co by mohlo
tyto skupiny zastavit Kromě prosazovaacuteniacute různyacutech
pozměňovaciacutech naacutevrhů schvalovaacuteniacute zaacutekonů
ovlivňovaacuteniacute zakaacutezek existuje i možnost miacutet
informace od různyacutech informačniacutech složek či
finančniacutech instituciacute
Přiacuteklad v roce 2003 se v Itaacutelii přišlo na to že
organizovanaacute skupina složenaacute s elitniacutech policejniacutech
složek několika politiků a lobbyistů Vyvaacutežela pod
hlavičkou staacutetu nebezpečneacute kontejnery plneacute odpadu na
moře kde je vyprazdňovala na dno oceaacutenu
Všechny body ktereacute jsem vyacuteše uvedl jsou jen
špetkou toho jak současnaacute společnost funguje a kam
směřuje Pamatuji si když jsem byl malyacute kluk jak mi můj
dědeček řiacutekaacuteval bdquojo to když jaacute jsem byl v tvyacutech letech
to to bylo uacuteplně jineacuterdquo Pravda je že mě ještě neniacute
zdaleka tolik co bylo meacutemu dědečkovi ale když hlediacutem na
současnou -naacutectiletou generaci tak mě napadajiacute stejnaacute
slova
Staacutevajiacuteciacute doba je dobou dravyacutech silnyacutech a možnaacute
i čaacutestečně sobeckyacutech jedinců kteřiacute si vytyacutečiacute ciacutel a jdou
za niacutem Tato moderniacute doba už neniacute stmelujiacuteciacutem prvkem
71
kteryacute se pokoušel lidi rozesmaacutet nyacutebrž neustaacutelyacutem
burcujiacuteciacutem motorem kteryacute je neustaacutele ve střehu Lideacute
ztraacutecejiacute svoje jaacute a jsou schopni pro svoji karieacuteru učinit
teacuteměř cokoliv Neumiacutem odpovědět kde je ta pomyslnaacute čaacutera
bdquospraacutevneacute cestyrdquo nicmeacuteně jsem přesvědčen že si tiacutem každyacute
musiacute projiacutet saacutem aby našel saacutem sebe
72
Zaacutevěr
Na zaacutevěr teacuteto Diplomoveacute praacutece bych chtěl čaacutestečně
zrekapitulovat všechny tři ciacutele a pokusit se vyhodnotit
zda tato praacutece splnila svůj ciacutel
Ciacutelem teacuteto praacutece bylo nastiacutenit a vyspecifikovat
společneacute jevy mezi všemi třemi teacutematy a jejich poměrně
velkou propojenost Lidskeacute zdroje od kteryacutech vše vychaacuteziacute
přes Lobbying kde opět hraje nezpochybnitelnou roli
Lidskyacute faktor až po Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute kteraacute jsou opět
velice uacutezce propojeny s Lidskyacutem faktorem a Lobbyingem
Lidskyacute faktor jak jsem již na začaacutetku teacuteto Diplomoveacute
praacutece zmiacutenil je v současneacute době na vrcholu
a pravděpodobně během několika let bude ještě vyacuteš
Je paradoxem že i když se celosvětovaacute populace neustaacutele
zvětšuje tak podniky trpiacute nedostatkem odborně
způsobilyacutech zaměstnanců a snažiacute se je vyhledaacutevat ať již
prostřednictviacutem svyacutech interniacutech postupů tak personaacutelniacutech
agentur Probleacutem neniacute jen v tom že lideacute nejsou způsobiliacute
pro praacuteci hlavniacutem probleacutemem je že nejsou v některyacutech
přiacutepadech vůbec Z tohoto důvodu se vyhledaacutevajiacute v různyacutech
staacutetech s životniacutemi podmiacutenkami horšiacutemi než jsou v ČR
aby byla vůbec šance tyto lidi nemotivovat pro praacuteci mimo
jejich rodnou zem
Lidskyacute faktor ale neniacute jen člověk kteryacute je
vyhledaacutevaacuten za uacutečelem nějakeacute praacutece Je to předevšiacutem jeden
z mnoha kteryacute maacute obrovskeacute možnosti Když se to tak
vezme tak lidskyacute faktor je hlavniacutem hnaciacutem motorem všeho
a stojiacute za obrovskyacutemi skutky ale zaacuteroveň i za spoustou
zkaacutezy
73
Lobbying a stanoveniacute obecnyacutech zaacutevěru z hlediska
nejuacutečinnějšiacuteho způsobu haacutejeniacute a prosazovaacuteniacute vlastniacutech
zaacutejmu zaacutevisiacute na konkreacutetniacutem subjektu nebo přinejmenšiacutem
skupině subjektu
Pokud bych měl zmiacutenit jeden z nejvyacuteznamnějšiacutech
faktoru kteryacute stupen profesionality lobbingu Českyacutech
subjektu muže potvrdit či vyvraacutetit tak je to čas Pokud
se zastaviacuteme u EU tak to platiacute o to viacutece že v Bruselu
se uacutespěšnost leckdy měřiacute viacutece z hlediska lidiacute ktereacute
znaacutete než tiacutem co viacutete Brusel a zvlaacuteště jeho evropskaacute
čtvrť představuje do určiteacute miacutery svět saacutem pro sebe
ve ktereacutem je působeniacute postaveno na kontaktech a neustaacuteleacutem
rozšifrovaacuteniacute siacutetiacute Lobbying a Lidskyacute faktor maacute spoustu
věciacute společnyacutech je to neustaacuteleacute vyjednaacutevaacuteniacute a propojenost
kteraacute se neustaacutele doplňuje
Třetiacutem a posledniacutem teacutematem jsou vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute
ktereacute jsou sice pouze uacutekonem kteryacute neniacute hmatatelnyacute
neboť to je vlastně uacutekon s velice kraacutetkou životnostiacute
Nicmeacuteně je to odvětviacute kde se ve velikeacute miacuteře opět setkaacutevaacute
Lidskyacute faktor a Lobbying Neboli je to teritorium
neustaacuteleacuteho lobovaacuteniacute machinaciacute a různyacutech zaacutekulisniacutech her
Pokud se napřiacuteklad pozastaviacutem u sektoru stavebniacutech
zakaacutezek tak si dovoluji tvrdit že Českyacute trh je přesycen
stavebniacutemi společnostmi a přežiacutet pro stavebniacute společnost
na Českeacutem trhu je skutečně otaacutezkou tvrdeacuteho Lobbyingu jak
z vnitřku tak z vnějšku Pod vnitřkem mysliacutem umět
se dohodnout s ostatniacutemi stavebniacutemi společnostmi ndash lidskyacute
faktor Pod vnějškem mysliacutem miacutet schopnost zajistit
zakaacutezku ndash lobbying
74
Vyacuteběroveacute řiacutezeniacute neniacute již daacutevno žaacutednou novinkou
a naopak kriteacuteria u vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute se neustaacutele
zdokonalujiacute a možnaacute i proto spousta společnostiacute
pochopila že čekaacuteniacute na vyacutehru se nemusiacute vyplatit a tudiacutež
lobbujiacute na všechny strany
Doufaacutem že Vaacutes maacute praacutece oslovila a že splnila
všechna očekaacutevaacuteniacute daacutele doufaacutem že se mi podařilo
propojit všechna tři teacutemata v jedno s poukaacutezaacuteniacutem
jednotlivyacutech slabyacutech bodů u těchto jednotlivyacutech teacutemat
75
Soupis bibliografickyacutech
citaciacute
Armstrong M 2007 Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů nejnovějšiacute
trendy a postupy 10 vydaacuteniacute
Praha Grada publishing as ISBN 978-80-247-1407-3
Broscheid A 2003Coen D Insider and Outsider
Lobbying of the European Commission European Union
Politics
Cizelj B 2004 Zastupovaacuteniacute zaacutejmů v Bruselu on-line
texthttpstratczeppeddok-zastupovani-zajmu-v-
bruseluphp
Crombez Ch 2002 Information Lobbying and the
Legislative Process in the European Union European Union
Politics
Čuba F Hurta J 2002 Fungovaacuteniacute podniků v Současneacutem
světě MONDON spol s ro ISBN 80-903108-1-8
Dančaacutek B Hloušek V Šimiacuteček V 2006
KORUPCE Projevy a potiacuteraacuteniacute v Českeacute republice a Evropskeacute
unii Brno Mezinaacuterodniacute politologickyacute uacutestav Masarykovy
univerzity v Brně
EPP ndash ED 2004 Jak prosazovat zaacutejmy v Evropskeacute unii on-
line text httpwwwstratczepp-ed
EPP ndash ED 2004 Jak prosazovat zaacutejmy v Evropskeacute unii on-
line texthttpwwwstratczepp-ed
Eschenbach R Controlling 2vydaacuteniacute 2004
76
Praha ASPI 2004 ndash 816s ISBN 80-7357-035-1
Uacuteplneacute Zněniacute čiacuteslo 574 2007
Praha Sagit
Evropskyacute parlament 2007 (oficiaacutelniacute straacutenky)
wwweuroparleuropaeu
Marečkovaacute H 2007 Role lobbyistickyacutech skupin při
projednaacutevaacuteniacute směrnice o službaacutech bakalaacuteřskaacute praacutece Brno
Fakulta sociaacutelniacutech studiiacute MU
Machoutovaacute Š 2005 Lobbying Českyacutech subjektů
v Bruselu rešerše Fakulta sociaacutelniacutech věd univerzita
Karlova
MPO 2006 (oficiaacutelniacute straacutenky Ministerstva průmyslu a
obchodu) Naacutevrh směrnice o službaacutech na vnitřniacutem trhu on-
line text na httpwwwbusinessinfoczczclanek
smernice-eu-sluzbynavrh-smernice-osluzbach-na-vnitrnim
100135334491obsah
Pedler R 2002 European union lobbying
changes in the arena Basingstoke Palgrave
Raus D Neruda R 2006 Zaacutekon o ochraně hospodaacuteřskeacute
soutěže (komentaacuteř a souvisejiacuteciacute českeacute i
komunitaacuterniacute předpisy) Praha Linde Praha as
ISBN 80-7201-563-X
Raus D Neruda R 2006 Zaacutekon o ochraně veřejnyacutech
zakaacutezkaacutech 2007 (komentaacuteř) Praha Linde Praha as
ISBN 978-80-7201-677-8
77
Rinus Van Schendelen 2004 Jak lobovat v Evropskeacute unii
aneb Machiavelli v Bruselu nakladatelstviacute
Barrister amp Principaacutel ISBN 80-903333-2-Y (Centrum
strategickyacutech studiiacute) ISBN 80-86598-75-6 (Barrister amp
Principaacutel)
Valachovaacute V 2006 Rovnovaacuteha zaacutejmů a politika
životniacuteho prostřediacute EU diplomovaacute praacutece Brno Fakulta
sociaacutelniacutech studiiacute MU
Woll C 2006Lobbying in the European Union
from sui generis to a comparative perspective Journal of
European Public Policy
78
Přiacutelohy
Podnikoveacute strategickeacute plaacuteny
Strategie
zabezpečovaacuteniacute
lidskyacutech zdrojů
Plaacutenovaacuteniacute Prognoacutezy Analyacuteza pohybu
pomociacute sceacutenaacuteře poptaacutevky a nabiacutedky (fluktuace)
pracovniacuteků
Analyacuteza Plaacuteny Analyacuteza operačniacute
prac prostřediacute lidskyacutech zdrojů (analyacuteza
efekt
činnosti)
Zabezpečeniacute Udrženiacute si flexibilita produktivita
pracovniacuteků pracovniacuteků
Pracovniacute prostřediacute
Graf č1 proces plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů
79
Uacuteředniacuteci podpořit jejich pozici nebo oponovat
poskytnout či neposkytnout informace
uklidnit či znepokojit
Angažovaniacute mobilizovat či demobilizovat odměnit nebo
hraacuteči potrestat rozdělovat nebo spojovat
Vztahy formalizovat nebo se snažit o neformaacutelnost
stabilizovat či destabilizovat využiacutet
staryacutech nebo vytvořit noveacute
Procedury zjednodušit nebo zkomplikovat přijmout
nebo napadnout striktniacute či volnaacute
interpretace
PoziceFunkce uznat či konkurovat přijmout či
nepřijmout využiacutet k praacuteci či požitkům
Teacutemata politizovat či depolitizovat rozšiacuteřit
nebo zuacutežit kombinovat či oddělit
Života soubor podpořit či blokovat zachovat nebo
zpraacutevy změnit urychlit nebo podržet čas
Areacuteny vstoupit či opustit vyacuteběr jedneacute nebo
druheacute koalice zuacutežit nebo rozšiacuteřit
Rozhodnutiacute přidat se k většině nebo k menšině
přijmout kompromis nebo oponovat
prosazovat konsenzus nebo nejednotnost
Styly nabiacutedky či požadavky tlumenyacute či vyacuteraznyacute
lobbyingu formaacutelniacute či neformaacutelniacute
Graf č2(spec dilemat managm veřejnyacutech zaacuteležitostiacute)
1
Poděkovaacuteniacute
V tomto poděkovaacuteniacute bych chtěl velice poděkovat sveacutemu
vedouciacutemu diplomoveacute praacutece panu Doc Ing Otakaru Němcovi
CSc za vedeniacute a podporu u zpracovaacutevaacuteniacute teacuteto Diplomoveacute
praacutece
Daacutele bych chtěl poděkovat všem profesorům docentům
přednaacutešejiacuteciacutem obchodniacutem partnerům a lidem se kteryacutemi
jsem měl kdy co do činěniacute neboť jsem přesvědčen
že každaacute situace v člověku něco zanechaacute a je jenom
na naacutes zda si z toho bdquoněčehordquo něco vezmeme
V posledniacutem bodě bych chtěl poděkovat všem lidem
z VŠFS za to že jsem zde mohl studovat Všem vaacutem ještě
jednou děkuji
2
Prohlaacutešeniacute
P r o h l a š u j i
že jsem tuto diplomovou praacuteci vypracoval zcela samostatně
a veškerou použitou literaturu a jineacute podkladoveacute
materiaacutely ktereacute jsem použil uvaacutediacutem v Soupisu
bibliografickyacutech citaciacute
30 4 2008
Filip Bušina
3
Abstrakt
Tato praacutece si klade za ciacutel uveacutest čtenaacuteře do sfeacuter Lidskeacuteho
faktoru Lobbyingu a Vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute což jsou sektory
z podnikatelskeacuteho hlediska velmi potřebneacute nicmeacuteně
posledniacute dobou velice omiacutelaneacute často i medializovaneacute
s někdy nepřiacuteliš klasickyacutemi postupy
Všechny tři vyacuteše zmiacuteněnaacute teacutemata se stala ndash aniž by
si to spousta lidiacute uvědomila ndash běžnyacutem a nespornyacutem
koloběhem staacutevajiacuteciacuteho fungovaacuteniacute našiacute společnosti
Lidskyacute faktor je velice choulostivyacutem teacutematem a je
s niacutem potřeba zachaacutezet velice opatrně neboť doba kdy
nabiacutedka Lidskeacuteho faktoru převyšovala poptaacutevku po něm
je již daacutevno minulostiacute Staacutevajiacuteciacute doba v sobě nese oproti
době ještě před deseti lety sice obrovskeacute možnosti
a pozitiva nicmeacuteně zaacuteroveň i poměrně znatelnaacute negativa
Lobbying je praacutevě tiacutem nespornyacutem koloběhem fungovaacuteniacute
našiacute společnosti kteryacute nenaacutepadně přišel aniž by si to
kdokoliv uvědomil Miacutesto toho aby pro něj byla vymezena
jasnaacute pravidla vedouciacute k jeho zprůhledněniacute a jasneacutemu
pojmenovaacuteniacute tak je to tabu o ktereacutem většina
zuacutečastněnyacutech viacute ale nemluviacute
Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute se stala již daacutevno součaacutestiacute každeacuteho
zadaacutevaacuteniacute veřejneacute i neveřejneacute zakaacutezky A i přes neustaacutele
vymyacutešleniacute kriteacuteriiacute kteraacute by zpřiacutesňovala a ztěžovala
jakeacutekoli ovlivňovaacuteniacute v zadaacutevaciacutem řiacutezeniacute pravda
je takovaacute že tento sektor je zřejmě nejviacutece u tzv
pomyslneacute čaacutery kde se střetaacutevaacute s vyacuteše uvedenyacutem
Lobbyingem
4
Abstract Abstrakt
The aim of this work is to bring the reador to the spere of
Human factor Lobbying and Selection procedure which are
very useful sectors from the management point of view
nevertheless very rehashed recently often also Publisher in
media sometimes not very classical procedures
Nevertheless all three above mentioned topics became
to be an ordinary and indisputable cycle of current
behaviour of our society though people do not realize it
Human factor is a very delicate subject and it is
necessary to deal with it very carefully because the time
when the offer of Human factor exceeded the demand on it
is long-ago Present time indeed in comparison with the
time some 10 years ago brings huge possibilities and
positivies nevertheless brings also relatively noticeable
negatives
Lobbying is just an indisputable cycle of our society
behaviour which came in somehow without realizing of it
Instead of the definition with acurately fixed rules to its
transparency and clear description is this topic a taboo
about which most of parties concerned know but do not talk
Selection procedure became a part of every public and
nonpublic order already a long time ago Even if other
criterions influencing contractual proceeding are all the
time worked out to make it more difficult such a true is
that this sector is probably mostly to so-called imaginary
line where it meets the above mentioned Lobbying
5
Kliacutečovaacute slova
Bilateraacutelniacute smlouva ndash dohoda kteraacute řešiacute obchodniacute
či politickeacute vztahy mezi dvěma stranami
Controlling ndash regulace
Evropskaacute unie ndash mezinaacuterodniacute společenstviacute
Konkurenčniacute tlaky ndash vzaacutejemnaacute konkurence mezi jednotlivyacutemi
subjekty v různyacutech formaacutech (dumpingoveacute ceny trestniacute
oznaacutemeniacute aj)
Lobovaacuteniacute ndash prosazovaacuteniacute svyacutech zaacutejmů
Management ndash uměniacute řiacutezeniacute
Outsorcing ndash je proces při ktereacutem společnost deleguje
vedlejšiacute činnosti a praacuteci ze sveacute interniacute struktury na
externiacute entitu (subkontraktora)
Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů ndash řiacutezeniacute lidskeacuteho kapitaacutelu
Teritorium ndash zaacutejmoveacute nebo zaacutevisleacute uacutezemiacute
CEEP ndash Evropskeacute centrum podniků s veřejnou uacutečastiacute a
podniků veřejneacuteho zaacutejmu
COREPER ndash Vyacutebor staacutelyacutech zaacutestupců členskyacutech zemiacute při EU
EHS ndash Evropskeacute hospodaacuteřskeacute společenstviacute
EHSV ndash Evropskyacute hospodaacuteřskyacute a sociaacutelniacute vyacutebor
EK ndash Evropskaacute komise
EP ndash Evropskyacute parlament
ER ndash Evropskaacute rada
ES ndash Evropskeacute společenstviacute
ESVO ndash Evropskeacute sdruženiacute volneacuteho obchodu
ETUC ndash Evropskaacute konfederace odborovyacutech svazů
IMCO ndash Vyacutebor Evropskeacuteho parlamentu pro vnitřniacute trh a
ochranu spotřebitele
MSP ndash Maleacute a středniacute podniky
6
Keywords
Bilateralism contract - agreement whitch resolving
business and relationships in between directions
Controlling - regulation
Europian union ndash international partnership
Competitive pressures ndash competition analysis
Lobbying ndash assertivity
Management ndash running the artistry
Outsorcing ndash delegation
Human ressource management ndash human ressource capital
Teritorium ndash suburbane zone
CEEP - Europian central administrative distrikt whitch
public fellowship and undertakings
COREPER ndash Collection fixed deputy member country in the
Europia union
EHS ndash Europian economic grouping
EHSV ndash Europian economic and social committee
EK ndash Europian committe
EP ndash Europian parliament
ER ndash Europian advice
ES ndash Europian partnership
ESVO ndash Europian open bussines association
ETUC - Europian confederation trade union
IMCO ndash Board of Europia parlament for domestic market adn
consumer protection
MSP ndash small and modele undertakings
7
Obsah
PODĚKOVAacuteNIacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 1
PROHLAacuteŠENIacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 2
ABSTRAKThelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 3
KLIacuteČOVAacute SLOVAhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 6
OBSAHhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 7
1 LIDSKYacute FAKTOR 11
11 Vymezeniacute zaacutekladniacutech faktorů v oblasti řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů 14
111 Technologie 15
112 Konkurenčniacute tlaky 15
113 Reakce ovlivňujiacuteciacute lidi 17
1131 Probleacutemy stojiacuteciacute před řiacutezeniacutem lidskyacutech zdrojů 18
12 Vyacuteznam ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru lidskyacutech zdrojů pro fungovaacuteniacute
zaměstnavatelskyacutech subjektů 19
121 Definice zabezpečovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů 22
1211 Proces plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů 22
122 Ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběr pracovniacuteků 24
1221 Definovaacuteniacute požadavků 24
1222 Přilaacutekaacuteniacute uchazečů 27
1223 Vybiacuteraacuteniacute uchazečů 29
2 LOBBYING 31
21 Lobbying pro specifickeacute formy prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech
skupin 32
211 Management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute na uacuterovni EU 34
212 Převis nabiacutedky nekonvenčniacutech postupů 36
2121 Uacuteředniacuteci ndash dilema 37
2122 Angažovaniacute hraacuteči ndash dilema 37
2123 Vztahy ndash dilema 38
2124 Procedury ndash dilema 39
2125 Pozice ndash dilema 39
2126 Teacutemata ndash dilema 40
2127 Životniacute cyklus Souborneacute zpraacutevy ndash dilema 40
2128 Areacutena ndash dilema 41
2129 Rozhodnutiacute ndash dilema 41
21210 Styly lobovaacuteniacute ndash dilema 42
8
22 Konkreacutetniacute formy prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech skupin 43
221 Zaacutejmovaacute skupina při praacuteci 45
2211 Dostatečnaacute vnitřniacute soudržnost 45
2212 Užitečneacute znalosti 47
2213 Optimaacutelniacute kombinace zdrojů a dovednostiacute 48
2214 Dobryacute celkovyacute dojem 49
23 Chaacutepaacuteniacute lobbyingu ve strukturaacutech EU a konkreacutetniacute projevy
v Českeacute republice 50
3 VYacuteBĚROVAacute ŘIacuteZENIacute 53
31 Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute ve staacutetniacutem polostaacutetniacutem a soukromeacutem sektoru 54
311 Zaacutekladniacute pojmy 55
3111 Veřejnaacute zakaacutezka 55
3112 Zadavatel 56
3113 Uchazeč o veřejnou zakaacutezku 56
3114 Zaacutejemce o veřejnou zakaacutezku 57
312 Charakteristika zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek 57
3121 Obchodniacute veřejnaacute soutěž 58
3122 Vyacutezva viacutece zaacutejemcům k podaacuteniacute nabiacutedky 59
3123 Zjednodušeneacute zadaacuteniacute 59
3124 Přiacutemeacute zadaacuteniacute 60
3125 Vyacutezva jednomu zaacutejemci k podaacuteniacute nabiacutedky 60
32 Ovlivňovaacuteniacute vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute ze strany lobbyistickyacutech skupin
62
33 Nekalaacute soutěž 64
34 Shrnutiacute pozitivniacutech a negativniacutech rozměrů lobbyingu
vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute a praacutece s lidmi 68
ZAacuteVĚR 72
SOUPIS BIBLIOGRAFICKYacuteCH CITACIacute 75
PŘIacuteLOHY 78
9
1 Uacutevod
Diplomovaacute praacutece s naacutezvem Lidskyacute faktor Lobbying a Vyacuteběrovaacute
řiacutezeniacute je praacutece kteraacute polemizuje o běžnyacutech denniacutech
starostech o zaacutekoutiacutech ve sjednaacutevaacuteniacute obchodů (někdy
i za hranicemi praacutevně určenyacutech mantinelů) a v neposledniacute
řadě o těžkostech při zachaacutezeniacute s lidmi Celkem se zaobiacuteraacute
třemi teacutematy bdquociacutelirdquo kteraacute mi jsou velice bliacutezkaacute neboť
jsem podnikatel a ve všech těchto teacutematech bdquociacutelechrdquo se pro
přežitiacute myacutech zaměstnanců musiacutem umět orientovat Při psaniacute
teacuteto praacutece jsem předevšiacutem aplikoval metodu analyacutezy
a deskripce
Prvniacutem teacutematem bdquociacutelemrdquo na ktereacute se snažiacutem poukaacutezat
je Lidskyacute faktor Snažiacutem se poukaacutezat na to jak složiteacute
je zabezpečit kvalitniacute lidi do společnosti - od niacutezkyacutech
profesiacute až po obsazeniacute tzv bdquohorniacuteho patrardquo neboli
managementu Způsoby jak se snažiacuteme ziacuteskaacutevat lidi
do svyacutech společnostiacute ať už vyacutešiacute finančniacutech prostředků
tak různyacutemi motivačniacutemi programy ktereacute jsem se pokusil
rozebrat v několika bodech teacuteto Diplomoveacute praacutece
bdquo121 Definice zabezpečeniacute lidskyacutech zdrojů a 122
Ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběr pracovniacuteků ajrdquo Daacutele se zde snažiacutem
poukaacutezat na rozdiacutel mezi kmenovyacutemi zaměstnanci
a zaměstnanci dodanyacutech do personaacutelniacutech agentur Autorem
se kteryacutem jsem předevšiacutem u teacuteto kapitoly pracoval byl
Michael Armstrong
Druhyacutem teacutematem bdquociacutelemrdquo je Lobbying Co přesně
znamenaacute tento vyacuteraz Je to vůbec slovo ktereacute je v Českeacute
republice oproti Evropskeacute Unii nějak uchopitelneacute Ne
nemysliacutem si osobně bych toto slovo v Českeacute republice
přirovnal k slangoveacutemu vyacuterazu kteryacute je použiacutevaacuten pro druh
tzv nahaacuteněčů zprostředkovatelů a manipulaacutetorů jak
10
ve staacutetniacutem tak soukromeacutem sektoru Lobbying považuji
za velice zajiacutemavyacute sektor Ve sveacute praacuteci se ho snažiacutem
rozebrat v několika bodech teacuteto Diplomoveacute praacutece
bdquo21 Lobbying pro specifickeacute formy prosazovaacuteniacute vlivu
zaacutejmovyacutech skupin 22 konkreacutetniacute formy prosazovaacuteniacute vlivu
zaacutejmovyacutech skupin ajrdquo kteryacutemi se Vaacutem pokoušiacutem nastiacutenit
jeho kladneacute i negativniacute straacutenky a zaacuteroveň porovnat
vniacutemaacuteniacute bdquoLobbyingurdquo jako takoveacuteho v ostatniacutech staacutetech EU
Autorem se kteryacutem jsem předevšiacutem u teacuteto kapitoly
pracoval byl Rinus Van Shendelen
Třetiacutem a zaacuteroveň posledniacutem teacutematem bdquociacutelemrdquo ktereacutemu
se snažiacutem věnovat svoji pozornost v teacuteto diplomoveacute praacuteci
jsou bdquoVyacuteběrovaacute řiacutezeniacuterdquo
V Českeacute republice bylo popsaacuteno již mnoho novinoveacuteho papiacuteru
o nejrůznějšiacutech zaacutekoutiacutech u zadaacutevaacuteniacute vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute
Proto se snažiacutem proniknout viacutece k jaacutedru věci
a rozebrat toto teacutema v jednotlivyacutech bodech teacuteto Diplomoveacute
praacutece bdquo311 Zaacutekladniacute pojmy 312 Charakteristika
zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek 32 ovlivňovaacuteniacute vyacuteběrovyacutech
řiacutezeniacute ze strany lobbyistickyacutech skupin ajrdquo Daacutele
se pokoušiacutem rozselektovat jednotliveacute postupy a různeacute
možnosti pro přiacutepadneacute ovlivňovaacuteniacute v tomto sektoru
Samozřejmě si uvědomuji jak je toto teacutema choulostiveacute
a proto poukazuji na postupy a děje ktereacute byly již
zveřejněny Autory se kteryacutemi jsem předevšiacutem u teacuteto
kapitoly pracoval byli pan David Raus a pan Robert Neruda
Viacutem že tato praacutece je vlastně takovou směsiciacute třiacute
velice zajiacutemavyacutech teacutemat a možnaacute že by si i každeacute z nich
zasloužilo samostatnyacute rozklad (rozbor) Nicmeacuteně praacutevě
proto že jsem podnikatel-jak jsem již vyacuteše uvedl -
a podnikaacutem v několika oborech rozhodl jsem se pro
zkompletovaacuteniacute těchto třiacute teacutemat v jedno
11
2 Lidskyacute faktor
Lidskyacute faktor co vlastně znamenaacute tento vyacuteraz Když to
člověk vyřkne bez jakeacutehokoliv zamyšleniacute tak to zniacute celkem
i děsivě Předevšiacutem je to vyacuteraz kteryacute můžeme použiacutet
ve spoustě termiacutenů napřiacuteklad jako faktor rizikovosti
faktor spolehlivosti faktor instinktu faktor loajality
faktor pracovniacuteho zatiacuteženiacute faktor mlčenlivosti
Pravděpodobně bych mohl pokračovat ještě mnohem daacutel
Vyacuteraz faktor je vyacuterazem nejen pro člověka ale
předevšiacutem pro vše co naacutes může jakkoliv ovlivnit
ať už pozitivně tak i negativně
Jaacute se ale nesnažiacutem v teacuteto praacuteci rozebiacuterat slovo
bdquofaktorrdquo Myacutem ciacutelem je poukaacutezat na to jak dnešniacute moderniacute
doba (kteraacute je de-facto již tak moderniacute že bychom
si mohli myslet že za naacutes udělajiacute vše stroje) trpiacute
nedostatkem lidskeacuteho kapitaacutelu a pravděpodobně nastanou
časy ještě horšiacute
Jen pro nastiacuteněniacute probleacutemu zajištěniacute kvalitniacuteho
lidskeacuteho kapitaacutelu si zde dovoluji uveacutest jeden přiacuteklad
V osmdesaacutetyacutech letech 19 stoletiacute se Německaacute spolkovaacute
republika potyacutekala s obrovskyacutem nedostatkem dělniacuteků
Tehdejšiacute vlaacuteda Německeacute spolkoveacute republiky rozhodla
že přistoupiacute k programu poskytovaacuteniacute tzv bdquozelenyacutech karetrdquo
pro občany Turecka s tiacutem že tito lideacute budou vykonaacutevat
na uacutezemiacute Německeacute spolkoveacute republiky dělnickeacute profese
Jak se tenkraacutet rozhodlo tak se i stalo Nicmeacuteně od
nastaveniacute tohoto programu utekla tři desetiletiacute a děti
tenkraacutet novyacutech občanů Německeacute spolkoveacute republiky již
v dělnickyacutech profesiacutech pracovat nechtějiacute
12
Chtějiacute byacutet leacutekaři ekonomickyacutemi odborniacuteky praacutevniacuteky
prostě vzdělanyacutemi lidmi kteřiacute pracujiacute v kvalitniacutem
prostřediacute se slušnyacutemi podmiacutenkami a kvalitniacutem platem
Daacutele mohu poukaacutezat přiacutemo na staacutevajiacuteciacute probleacutem Českeacute
republiky Ještě před necelyacutemi deseti lety většina
obyvatel Českeacute republiky ohrnovala nos nad občany
Ukrajiny a neřeklo se jim jinak než UK-aacutečko V současneacute
chviacuteli je po těchto pracovniacuteciacutech několikraacutet vyššiacute
poptaacutevka než staacutevajiacuteciacute nabiacutedka Tito lideacute však již znajiacute
svoji cenu a za nabiacutedky finančniacuteho ktereacute se jim
dostaacutevajiacute v Českeacute Republice se jim už v některyacutech
přiacutepadech ani nevyplaacuteciacute do Českeacute republiky za praciacute
přijet
Co to znamenaacute a kam miacuteřiacutem předešlyacutemi dvěma odstavci
Předevšiacutem praacutevě k vyacuteše uvedeneacutemu bdquoLidskeacutemu faktorurdquo
Praacutevě tento faktor a vyacutevoj noveacute doby určujiacute kdo a co je
pro naacutes potřebneacute či dokonce nezbytneacute
Jsem spolumajitelem několika společnostiacute ktereacute
se orientujiacute v oblastech stavebnictviacute personalistiky
aj Dovoliacutem si zde uveacutest několik přiacutepadů se kteryacutemi jsem
se setkal
Když jsem před dvěma lety začal podnikat v oblasti
personalistiky a stavebnictviacute tak by mě ani naacutehodou
nenapadlo že budu miacutet největšiacute probleacutem s lidskyacutem
kapitaacutelem Osobně jsem měl největšiacute strach z toho abych
vždy dokaacutezal zajistit obchod (praacuteci) a uživil svoje
zaměstnance Pravda je však opakem největšiacute probleacutem neniacute
zajistit praacuteci nyacutebrž miacutet s kyacutem tuto zajištěnou praacuteci
vykonaacutevat
13
V Českeacute republice je v současneacute chviacuteli několik
desiacutetek personaacutelniacutech agentur Avšak mezi těmito
personaacutelniacutemi agenturami ktereacute zprostředkovaacutevajiacute praacuteci
pro spoustu mezinaacuterodniacutech podniků ndash ale i pro Českeacute
středniacute a menšiacute podniky ndash je řada malyacutech personaacutelniacutech
agentur ktereacute fungujiacute jenom diacuteky použiacutevaacuteniacute nekalyacutech
praktik na uacutekor staacutetu
Pokud posuzujeme personaacutelniacute agentury tak je potřeba
věnovat pozornost několika faktorům při tomto
monitoringu jakou maacute tato personaacutelniacute agentura pověst
kde zajišťuje pracovniacuteky ktereacute dodaacutevaacute jakou maacute
klientelu jakyacute maacute bonusovyacute systeacutem počet zaměstnanců
na pozici THP aj
Nicmeacuteně pro obranu Personaacutelniacutech agentur musiacutem
zmiacutenit že podmiacutenky ktereacute udaacutevaacute ministerstvo praacutece
a sociaacutelniacutech věciacute pro zajišťovaacuteniacute občanů jinyacutech staacutetů
(nemysliacutem členy EU) do Českeacute republiky za praciacute neniacute
zrovna nejlehčiacute a nejefektivnějšiacute a osobně bych ho
podrobil radě změn Samozřejmě pokud se to tyacutekaacute občanů ve
členskyacutech staacutetech EU tak ti se řiacutediacute zaacutekonem kteryacute již
nečiniacute občanům Českeacute republiky žaacutednyacute probleacutem vykonaacutevat
praacuteci na uacutezemiacute EU vyjma Německeacute spolkoveacute republiky
a Lucemburska (Bilateraacutelniacute smlouva) Pokud budeme ale
věnovat pozornost staacutetům mimo EU tak si vzpomiacutenaacutem
že když jsem byl vyjednaacutevat ohledně zaměstnanců do Českeacute
republiky ve Vietnamu Uzbekistaacutenu Kazachstaacutenu
a Ukrajině tak při klasickeacute lhůtě jsme u šesti měsiacuteců
což je pro jakoukoliv personaacutelniacute agenturu smrtiacuteciacute
Samozřejmě existujiacute způsoby ktereacute urychliacute jakoukoli
lhůtu ale to už bychom mohli rozebiacuterat dalšiacute kapitolu
Lobbyingu
14
V naacutesledujiacuteciacutech kapitolaacutech se pokusiacutem poukaacutezat
na klasickeacute postupy vychaacutezejiacuteciacute ze zaacutekona zaacuteroveň
s postupy nezbytnyacutemi pro přežitiacute a možnyacute vyacutevoj
21 Vymezeniacute zaacutekladniacutech faktorů
v oblasti řiacutezeniacute lidskyacutech
zdrojů
Ještě před tiacutem než se pokusiacutem rozveacutest tuto kapitolu
se domniacutevaacutem že bychom si vlastně měli přesně vysvětlit
co znamenaacute vyacuteraz bdquooblast řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojůrdquo
Oblast řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů je teritorium kde
se střetaacutevaacute několik neznaacutemyacutech Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů
můžeme charakterizovat předevšiacutem jako centraacutelniacute kliacuteč
kteryacute je podporovaacuten a rozviacutejen managementem kteryacute
se vždy snažiacute podporovat a rozviacutejet zaacutejmy podniku jenž
je součaacutestiacute Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů [Armstrong M 2007
s 27]
Pokud bychom se měli zaměřit na faktory v oblasti
Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů tak mezi hlavniacute faktory
ovlivňujiacuteciacute politiku a praxi v teacuteto oblasti patřiacute
o Technologie
o Konkurenčniacute tlaky
o Reakce ovlivňujiacuteciacute lidi
15
211 Technologie
Technologie podniku maacute teacuteměř vždy rozhodujiacuteciacute vliv
na vnitřniacute prostřediacute a na to jak je praacutece v tomto
podniku vedena a provaacuteděna Zavaacuteděniacute prvků ať už
v oblasti technologie nebo systeacutemu řiacutezeniacute je teacuteměř vždy
doprovaacutezeno určityacutemi změnami v systeacutemech a procesech
Vyacutesledkem může byacutet rozšiacuteřeniacute kvalifikačniacute zaacutekladny
organizace a jejiacutech pracovniacuteků ndash včetně možnosti
se rozviacutejet popř zabezpečeniacute rozvoje znalostiacute
a dovednostiacute pracovniacuteků což jim umožniacute pracovat pružně
na různyacutech uacutekolech často v prostřediacute tyacutemoveacute praacutece
Technologie jako takovaacute v oblasti Řiacutezeniacute lidskeacuteho
kapitaacutelu je něčiacutem co postupně začiacutenaacute nahrazovat
zastaraleacute systeacutemy fungovaacuteniacute Celyacute svět je neustaacutele
vystavovaacuten novyacutem trendům vyacuterobkům značkaacutem a kdo
se nepřizpůsobiacute jde z kola ven
Tyto technologickeacute prvky si můžeme vyjmenovat
v několika přiacutepadech
o Call centra distančniacute režim ndash bez kontaktu
o Distančniacute praacutece praacutece z domova
o Tele-marketing prodej
o Engenering technologie stavebnictviacute
212 Konkurenčniacute tlaky
Globaacutelniacute konkurence v sektorech vyspěleacute vyacuteroby a služeb
vzrůstaacute čemuž napomaacutehaacute snadno přenosnaacute technologie
a odstraňovaacuteniacute mezistaacutetniacutech obchodniacutech barieacuter Klienti
majiacute staacutele většiacute požadavky uacuteměrně tomu jak se diacuteky
16
mezinaacuterodniacute konkurenci a novyacutem možnostem vyviacutejejiacute
standardy pro obchodovaacuteniacute [Armstrong M 2007 s 52]
Vzhledem k tomuto možneacutemu bdquoneohraničeneacutemu
obchodovaacuteniacuterdquo se mnoho podniků muselo uchyacutelit k několika
krokům ktereacute byly nezbytně nutneacute pro jejich přežitiacute
neboť neměli siacutelu na střety s konkurenciacute
Tyto podniky mohli reagovat několika způsoby
o Orientovat se přiacutemo na klienta
o Zkracovat doby na reakce zaacutekazniacuteků
o Zdůrazňovat kvalitu a jejiacute soustavneacute zlepšovaacuteniacute
o Urychlovat zavaacuteděniacute novyacutech technologiiacute
o Pracovat pružněji a snižovat naacuteklady
V současneacute době je většina podniků tlačena
k zeštiacutehlovaacuteniacute a různyacutem uacutespornyacutem programům ktereacute majiacute
podnik vyvaacutezat od zbytečnyacutech mandatorniacutech vyacutedajů již
tento podnik zbytečně zatěžujiacute Staacutevaacute se tak že podnik
kteryacute měl 2000 zaměstnanců zeštiacutehliacute svůj tyacutem na 150
zaměstnanců a zbytek si najiacutemaacute od personaacutelniacutech agentur
formou outsourcingu
Vyacutehody pro podniky ktereacute využiacutevajiacute služeb
personaacutelniacutech agentur
o zřetelneacute uacutespory na odvodech
o vyjednaacutevaacuteniacute s odbory
o pouze počet pracovniacuteků potřebnyacutech pro vyacutekon
praacutece
o kontrolniacute mechanismus na pracovišti
Zaacuteroveň je ale takeacute potřeba zmiacutenit že ke
konkurenčniacutem tlakům lze zařadit i opačnyacute systeacutem vedeniacute
podniku dovoliacutem si zde uveacutezt jeden přiacutepad
17
Jak jsem se již zmiacutenil podnikaacutem v oblasti
stavebnictviacute což je oblast poměrně přesycenaacute neustaacutelyacutem
bojem ať už o přetahovaacuteniacute lidiacute nasmlouvaacutevaacuteniacute zakaacutezek až
po vydiacuteraacuteniacute formou odvolaacutevaacuteniacute se k Uacuteřadu pro hospodaacuteřskou
soutěž
Když jsem se zmiacutenil o opačneacutem systeacutemu kteryacute by
z meacuteho pohledu šel zařadit ke konkurenčniacutem tlakům tak
bych zde zmiacutenil tento
Podhodnocovaacuteniacute nabiacutedkoveacute ceny neboli tak niacutezkaacute
nabiacutedkovaacute cena za kterou to konkurence neniacute schopna
vyrobit Toto se většinou děje vedeniacute společnosti sleduje
zvětšeniacute obratu společnosti kdy se realizace zakaacutezky
plaacutenuje s nulovyacutem ziskem či dokonce miacuternou ztraacutetu Staacutevaacute
se tak u zakaacutezek ktereacute jsou zajiacutemaveacute obratově či
referenciacute zakaacutezky Samozřejmě že toto si mohou dovolit
pouze společnosti ktereacute majiacute silneacute finančniacute zaacutezemiacute či
jineacute dohody na uacuterovni dozoru investora Ten v průběhu
zakaacutezky připustiacute dialog o přiacutepadnyacutech viacutecepraciacutech
213 Reakce ovlivňujiacuteciacute lidi
Reakce na zvyacutešeneacute využiacutevaacuteniacute technologie a na ekonomickeacute i
konkurenčniacute tlaky změnily v řadě ohledů povahu řiacutezeniacute
lidiacute Předevšiacutem to znamenaacute že na lidi jako takoveacute je ve
vyššiacutem managementu (a nejen tam) vyviacutejen tlak pro
použiacutevaacuteniacute pružnějšiacutech způsobů pracovniacuteho zapojeniacute
pracovniacuteho režimu komplexniacuteho řiacutezeniacute kvality vyacuterobniacute
metody redukujiacuteciacute zbytečneacute naacuteklady a v neposledniacute řadě
decentralizaci a delegovaacuteniacute [Armstrong M 2007s 65]
18
Osobně zde mohu zmiacutenit že reakce lidiacute jsou velikou
neznaacutemou a je potřeba dodržovat určiteacute zaacutesady ktereacute Vaacutem
čaacutestečně budou zajišťovat jejich loajalitu a hrdost na
to že pracujiacute ve Vašiacute společnosti Neniacute vždy vše
o peněziacutech jednou z podstatnyacutech veličin je klima
ve společnosti systeacutem řiacutezeniacute ve společnosti loajalita
a v neposledniacute řadě slušnost a uacutecta Toto vše jsou
atributy ktereacute každyacute člověk po dovršeniacute určiteacuteho věku
upřednostniacute i před většiacutem platem
2131 Probleacutemy stojiacuteciacute před řiacutezeniacutem lidskyacutech zdrojů
I když jsem v předešleacutem odstavci zmiacutenil že je při řiacutezeniacute
lidskyacutech zdrojů důležiteacute zachovaacutevat určitou etiku
a etiketu je potřeba řiacuteci že poměrně podstatnyacutem
a neopomenutelnyacutem faktem je prostřediacute a podmiacutenky v nichž
podnik funguje[Armstrong M 2007 s 151]
Jednaacute se o naacutesledujiacuteciacute
o Globalizace kteraacute nutiacute organizace aby v zaacutejmu
uspokojovaacuteniacute lokaacutelniacutech potřeb operovaly s lidmi
myšlenkami vyacuterobky a informacemi po celeacutem světě
o Ziskovost prostřednictviacutem trhu ndash neustaacuteleacute zvyšovaacuteniacute
zisku znamenaacute že podniky musejiacute byacutet kreativniacute a
inovativniacute což znamenaacute podporovat a povzbuzovat
mezi pracovniacuteky volnyacute pohyb informaciacute a vzaacutejemneacute
předaacutevaacuteniacute poznatků a zkušenostiacute
o Technika a technologie ndash probleacutemem je učinit
z techniky a technologie životaschopnou a
produktivniacute součaacutest pracovniacuteho prostřediacute
19
o Intelektuaacutelniacute kapitaacutel to je pro podniky zdroj
konkurenčniacute vyacutehody Bohužel nejpodstatnějšiacute probleacutem
současnosti pro jakyacutekoliv podnik je udržet si
lidskyacute kapitaacutel v podobě talentovanyacutech jedinců
o Změny největšiacutem probleacutemem ktereacutemu všechny podniky
musejiacute čelit jsou neustaacuteleacute změny To znamenaacute že se
musejiacute byacutet schopny rychle a soustavně učit a
rychleji a klidněji přijiacutemat noveacute požadavky
22 Vyacuteznam ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru
lidskyacutech zdrojů pro fungovaacuteniacute
zaměstnavatelskyacutech subjektů
Vyacuteznam ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru lidskyacutech zdrojů je obrovskyacute je
potřeba zmiacutenit že tzvbdquohead-huntersrdquo neboli lovci lebek
existujiacute již řadu let a byli to praacutevě oni kdo byl tzv
předvojem současnyacutech personaacutelniacutech agentur Tito bdquohead-
huntersrdquo majiacute dvě roviny ve kteryacutech se pohybujiacute
o při jasneacutem zadaacuteniacute požadavků na člověka o ktereacuteho je
zaacutejem a oni majiacute zajistit jeho přechod
o vytipovaacuteniacute člověka z venku a garantovaacuteniacute jeho
kvalifikačniacutech aj kladů
Je potřeba zmiacutenit že tento systeacutem vyhledaacutevaacuteniacute toho
praveacuteho ndash tzv bdquohead-huntingrdquo je určeno předevšiacutem pro
obsazovaacuteniacute pozic středniacuteho až nejvyššiacuteho managementu
a specializovanyacutech pozic jež vyžadujiacute odborneacute
předpoklady Samozřejmě s neustaacutelyacutem vyacutevojem a poptaacutevkou
po lidskyacutech zdrojiacutech neniacute možneacute aby jeden bdquohead-hunterrdquo
20
zajišťoval např 100 zaměstnanců [Čuba F Hurta J
2002 s 36]
Na zaacutekladě těchto požadavků vznikly a neustaacutele
vznikajiacute personaacutelniacute agentury ktereacute se orientujiacute na různeacute
sektory kam dodaacutevajiacute sveacute pracovniacuteky Pokusme se si
vytipovat čaacutest sektorů ktereacute jsou v Českeacute republice
největšiacutem odběratelem lidskeacuteho kapitaacutelu - outsorcingu -
do svyacutech zaacutevodů
o Automobilovyacute průmysl
o Strojiacuterenskyacute průmysl
o Stavebniacute průmysl
o Textilniacute průmysl
Tyto personaacutelniacute agentury jsou schopny kromě
zajišťovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů do stavu jednotlivyacutech zaacutevodů
zajišťovat i jineacute produkty např
o Vyhledaacuteniacute a zajištěniacute požadovaneacuteho počtu pracovniacuteků
v jednotlivyacutech profesiacutech na kliacuteč
o Zajištěniacute operativniacuteho přemiacutesťovaacuteniacute pracovniacuteků
v jednotlivyacutech provozech
o Flexibilniacute využiacutevaacuteniacute lidskyacutech zdrojů v zaacutevislosti na
provozniacutech potřebaacutech (nemoc dovolenaacute)
o Vzdělaacutevaacuteniacute v oblasti požadovanyacutech profesiacute
o Prověřeniacute zdravotniacute a pracovniacute způsobilosti
o Celkovou administrativu spojenou s lidskyacutemi zdroji
Každaacute ze současnyacutech personaacutelniacutech agentur kteraacute maacute
zaacutejem na sveacutem kvalitniacutem fungovaacuteniacute a budouciacutem rozvoji by
měla věnovat velkou pozornost vzdělaacutevaacuteniacute a přiacutepravě svyacutech
pracovniacuteků k optimaacutelniacutemu vyacutekonu praacutece Osobně se totiž
21
domniacutevaacutem že tzv bdquoboomrdquo v oblasti personaacutelniacutech agentur
teprve přijde
Optimaacutelně nastavenaacute strategie vzdělaacutevaacuteniacute znamenaacute
dlouhodobyacute pohled na potřeby společnosti v oblasti
dovednostiacute znalostiacute a schopnostiacute jejiacutech pracovniacuteků
Vzdělaacutevaacuteniacute a rozvoj v teacuteto oblasti by měly byacutet
integraacutelniacute součaacutestiacute procesu řiacutezeniacute Jednou ze součaacutestiacute
praacutece manažera je sledovat a hodnotit pracovniacute vyacutekon
podřiacutezenyacutech analyzovat podmiacutenky pro odvaacuteděniacute dobreacuteho
pracovniacuteho vyacutekonu a zkoumat faktory ovlivňujiacuteciacute vyacutekon
praacutece S tiacutem velmi uacutezce souvisiacute identifikace potřeb
rozvoje a vzdělaacutevaacuteniacute včetně sestaveniacute plaacutenů osobniacuteho
a odborneacuteho rozvoje pracovniacuteků
Desatero zaacutesad pro dosaženiacute efektivnosti vzdělaacutevaacuteniacute
1 Motivace pracovniacuteků ke vzdělaacutevaacuteniacute
2 Stanoveniacute ciacutelů a metod hodnoceniacute dosaženyacutech
vyacutesledků
3 Podpora uacutečastniacuteků ve vzdělaacutevaacuteniacute a zpětnaacute vazba
4 Pocit seberealizace a uspokojeniacute
5 Aktivniacute charakter vzdělaacutevaacuteniacute (aktivniacute zapojeniacute a
treacutenink)
6 Vhodnaacute volba naacutestrojů a metod vzdělaacutevaacuteniacute
7 Variabilita metod vzdělaacutevaacuteniacute a ciacutelenaacute změna
8 Dostatečnyacute časovyacute prostor pro zvlaacutednutiacute předmětu
vzdělaacutevaacuteniacute
9 Průběžneacute upevňovaacuteniacute vědomiacute vzdělaacutevanyacutech pracovniacuteků
o dosaženyacutech vyacutesledciacutech
10 Neviacutem jak to udělat Spraacutevneacute určeniacute stupně
složitosti ndash uacuterovně složitosti vzdělaacutevaacuteniacute
22
221 Definice zabezpečovaacuteniacute lidskyacutech
zdrojů
Plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů neboli personaacutelniacute plaacutenovaacuteniacute
stanovuje potřebu požadovanou v zaacutejmu dosaženiacute
strategickyacutech ciacutelů Toto plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů
vychaacuteziacute z přesvědčeniacute že lideacute jsou nejdůležitějšiacutem
strategickyacutem zdrojem organizace Plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech
zdrojů se orientuje i na širšiacute zaacuteležitosti tyacutekajiacuteciacute se
způsobů zaměstnaacutevaacuteniacute a rozvoje lidiacute v zaacutejmu zlepšovaacuteniacute
efektivnosti organizace Toto plaacutenovaacuteniacute může tedy hraacutet
vyacuteznamnou roli ve strategickeacutem řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů
2211 Proces plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů
Proces plaacutenovaacuteniacute jak jej uvaacutediacutem v grafu č 1 v přiacutelohaacutech
teacuteto Diplomoveacute praacutece neniacute nutně lineaacuterniacutem procesem
vychaacutezejiacuteciacutem z podnikoveacute strategie kteraacute logicky
vyuacutesťuje do plaacutenu ziacuteskaacutevaacuteniacute flexibility a stabilizace
pracovniacuteků Z toho důvodu nelze předpoklaacutedat že jako
zaacutekladna pro plaacuteny lidskyacutech zdrojů budou existovat dobře
vypracovaneacute podnikoveacute plaacuteny Podnikovaacute strategie může byacutet
v mnoha přiacutepadech spiacuteše evolučniacute než promyšlenaacute a tudiacutež
se může vytvaacuteřet postupně [Armstrong M 2007 s 115 ]
Mnoheacute by bylo třeba řiacuteci ve prospěch systematickeacuteho
přiacutestupu k vytvaacuteřeniacute strategie zabezpečovaacuteniacute lidskyacutech
zdrojů plaacutenovaacuteniacute pomociacute sceacutenaacuteřů prognoacutez poptaacutevky
a nabiacutedky pracovniacutech sil a analyacutezy mobility (fluktuace)
pracovniacuteků Jestliže je budoucnost dostatečně
předviacutedatelnaacute pak by mohlo byacutet vhodneacute formaacutelniacute
plaacutenovaacuteniacute Pokud však nikoliv pak by se přiacutestup
k plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů musel opiacuterat spiacuteše o naacutehodnyacute
model než o přesneacute prognoacutezy
23
Zde uvaacutediacutem procesy ktereacute lze shrnout naacutesledujiacuteciacutem
způsobem
o Podnikoveacute strategickeacute plaacuteny ndash definovaniacute budouciacutech
uacuterovniacute činnostiacute a iniciativ vyžadujiacuteciacute noveacute
dovednosti
o Strategie zabezpečovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů ndash plaacutenovaniacute
za uacutečelem ziacuteskaacuteniacute konkurenčniacute vyacutehody pomociacute
rozviacutejeniacute intelektuaacutelniacuteho kapitaacutelu ndash zaměstnaacutevaacuteniacute
schopnějšiacutech lidiacute než jakeacute maacute konkurence
zabezpečovaacuteniacute toho aby tito lideacute vytvaacuteřeli
a rozviacutejeli znalosti a dovednosti specifickeacute pro
společnost včetně podnikaacuteniacute kroků k tomu aby se
společnost stala atraktivniacutem zaměstnavatelem
u ktereacuteho budou lideacute raacutedi pracovat
o Plaacutenovaacuteniacute pomociacute sceacutenaacuteře ndash hrubaacute představa o tom
kam společnost ve sveacutem prostřediacute a oboru směřuje
jakeacute důsledky to bude miacutet pro potřebu lidskyacutech
zdrojů
o Prognoacutezy poptaacutevky a nabiacutedky ndash odhady budouciacute potřeby
pracovniacuteků neboli odhady počtu lidiacute kteřiacute budou
k dispozici uvnitř společnosti i mimo ni
o Analyacuteza pohybu (fluktuace) pracovniacuteků ndash analyzovaacuteniacute
současnyacutech ukazatelů a trendů mobility (fluktuace)
pracovniacuteků pro uacutečely prognoacutez nabiacutedky pracovniacutech sil
o Analyacuteza pracovniacuteho prostřediacute ndash analyzovaacuteniacute
prostřediacute ve ktereacutem lideacute pracujiacute se zaměřeniacutem
na to jakyacute prostor jim prostřediacute poskytuje pro
24
využiacutevaacuteniacute a rozviacutejeniacute jejich dovednosti pro
dosahovaacuteniacute spokojenosti s praciacute
o Analyacuteza operačniacute efektivnosti ndash (analyacuteza
efektivnosti činnosti) analyzovaacuteniacute produktivity
využiacutevaacuteniacute lidiacute a podmiacutenek pro růst flexibility aby
bylo možneacute reagovat na noveacute a měniacuteciacute se požadavky
222 Ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběr pracovniacuteků
Obecnyacutem ciacutelem ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru pracovniacuteků by mělo byacutet
ziacuteskat s vynaloženiacutem minimaacutelniacutech naacutekladů takoveacute množstviacute
a takovou kvalitu pracovniacuteků ktereacute jsou žaacutedouciacute pro
uspokojeniacute podnikoveacute potřeby lidskyacutech zdrojů Tři faacuteze
ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru pracovniacuteků jsou [Armstrong M 2007
s 343]
o Definovaacuteniacute požadavků
o Přilaacutekaacuteniacute uchazečů
o Vybiacuteraacuteniacute uchazečů
2221 Definovaacuteniacute požadavků
Počet a kategorie lidiacute ktereacute společnost potřebuje
by měly byacutet jasně definovaneacute v ziacuteskaacutevaacuteniacute pracovniacuteků
kteryacute je odvozen z plaacutenu lidskyacutech zdrojů (personaacutelniacuteho
plaacutenu) Kromě toho může existovat potřeba naacutehrady
některyacutech pracovniacuteků nebo potřeba obsazeniacute nově
vytvořenyacutech pracovniacutech miacutest Obojiacute musiacute byacutet důkladně
prověřeno aby se zjistilo zda jsou tyto potřeby
opraacutevněneacute Zejmeacutena je nezbytneacute prověřit potřebu naacutehrady
nebo uacuteroveň a typ pracovniacuteka ktereacute jsou požadovaacuteny
25
Požadavky konkreacutetniacutech pracovniacutech funkciacute by měli byacutet
vyjaacutedřeny v podobě popisu a specifikace pracovniacuteho miacutesta
Tyto požadavky poskytujiacute zaacutekladniacute informaci
potřebnou pro sestaveniacute inzeraacutetu pro informovaacuteniacute
zprostředkovatelskyacutech instituciacute a pro hodnoceniacute uchazečů
Definice určiteacute role uvaacutediacute přehled schopnostiacute
dovednostiacute požadavků na vzdělaacuteniacute a praxi Vytvaacuteřiacute tak
kriteacuteria na jejichž zaacutekladě budou uchazeči posuzovaacuteni
při vyacuteběroveacutem pohovoru nebo pomociacute testů praacutevniacute
způsobilosti
Specifikace požadavků na pracovniacuteka ndash znaacutemaacute teacutež jako
specifikace pracovniacuteho miacutesta definuje vzdělaacuteniacute vyacutecvik
kvalifikaci a zkušenosti požadovaneacute od žadatele pro
obsazenou pozici
Specifikace požadavků na pracovniacuteka může byacutet
sestavena v naacutesledujiacuteciacutem uskupeniacute
o Odborneacute schopnosti
o Požadavky na chovaacuteniacute a postoje
o Odbornaacute přiacuteprava a vyacutecvik
o Zkušenosti praxe
o Zvlaacuteštniacute požadavky
o Vhodnost pro organizaci
o Možnost splnit očekaacutevaacuteniacute uchazeče
Největšiacute nebezpečiacute ktereacutemu je potřeba věnovat
pečlivou důslednost je dbaacutet na to aby nedošlo
k nadhodnoceniacute požadovaneacute kvalifikace a schopnostiacute Žaacutedat
to nejlepšiacute je zcela přirozeneacute ale stanoveniacute
nerealizovatelně vysokyacutech požadavků na uchazeče zvyšuje
probleacutemy s jejich přilaacutekaacuteniacutem Vede takeacute k nespokojenosti
26
mezi těmi kteřiacute byli vybraacuteni neboť mohou miacutet pocit
že se jejich talent a schopnosti nevyužiacutevajiacute ze sta
procent
Existuje mnoho modelů jak posuzovat budouciacuteho
možneacuteho zaměstnance a jak ho podrobit podrobneacutemu vyacuteběru
Z možnyacutech modelů uvaacutediacutem tyto
Sedmibodovyacute model kteryacute se zaměřuje na
1 fyzickeacute vlastnosti
2 vědomosti a dovednosti
3 všeobecnou integraci
4 zvlaacuteštniacute schopnosti
5 zaacutejmy
6 dispozice (sklony)
7 okolnosti (zaacutezemiacute)
Pětibodovyacute model kteryacute se zaměřuje na
1 vliv na ostatniacute
2 ziacuteskanou kvalifikaci
3 vrozeneacute schopnosti
4 motivace
5 emocionaacutelniacute ustrojeniacute
Jako posledniacute odstavec v tomto bodu bych raacuted
rozebral přiacutestup založenyacute na schopnostech kteryacute může
pomoci rozpoznat kteraacute metoda vyacuteběru (napřiacuteklad
psychologickeacute testy nebo assessment centra) bude zřejmě
přinaacutešet užitečneacute poznatky Vyacutehody přiacutestupu založeneacuteho na
schopnostech bych shrnul v naacutesledujiacuteciacutech bodech
27
o Zvyšuje přednost předpovědiacute o vhodnosti
uchazeče
o Usnadňuje lepšiacute porovnaacuteniacute mezi vlastnostmi
jedince a požadavky pracovniacuteho miacutesta
o Při vedeniacute pohovoru pomaacutehaacute zabraacutenit překotnyacutem
soudům
o Může byacutet oporou pro celou řadu metod vyacuteběru ndash
dotazniacuteky pohovory testy a assessment centra
2222 Přilaacutekaacuteniacute uchazečů
Přilaacutekaacuteniacute uchazečů je v prvniacute řadě zaacuteležitostiacute rozpoznaacuteniacute
vyhodnoceniacute a využitiacute nejvhodnějšiacutech zdrojů potencionaacutelniacutech
uchazečů Nicmeacuteně v přiacutepadech kdy se setkaacutevaacuteme s obtiacutežemi
přilaacutekaacuteniacute či udrženiacute uchazečů nebo tyto obtiacuteže předviacutedaacuteme
je třeba vypracovat předběžnou studii faktorů ktereacute mohou
přispět k přilaacutekaacuteniacute nebo odrazeniacute uchazečů tedy silnyacutech
a slabyacutech straacutenek podniku jakožto zaměstnavatele
Pokud bychom se zaměřili na analyacutezu silnyacutech
a slabyacutech straacutenek tak ta by se teacuteměř vždy měla zaměřit
na skutečnosti jako jsou tyto
o Pověst společnosti
o Mzdy
o Zaměstnaneckeacute vyacutehody
o Pracovniacute podmiacutenky
o Zajiacutemavost praacutece
o Jistota zaměstnaacuteniacute
o Přiacuteležitosti ke vzdělaacutevaacuteniacute a vyacutevoji
o Perspektivista karieacutery
o Umiacutestěniacute pracoviště
28
Tyto skutečnosti by měly byacutet porovnaacuteny s tiacutem co
nabiacuteziacute konkurence Na zaacutekladě vyacutesledků by měl byacutet
vypracovaacuten seznam toho co bdquoprodaacutevaacuterdquo organizaci a co
prodaacutevaacute podnikatele Prodejem organizace mysliacutem pověst
agentury a jejiacute flexibilitu a pověstiacute podnikatele mysliacutem
žadatele o praacuteci v agentuře jeho kvalifikaci Lze při tom
uplatnit zkušenosti z marketingu při nichž se preference
potencionaacutelniacutech zaacutekazniacuteků porovnaacutevajiacute s vlastnostmi vyacuterobku
tak aby byly zdůrazněny ty vlastnosti ktereacute nejviacutece
přitahujiacute zaacutekazniacuteka
Ciacutelem celeacuteho zkoumaacuteniacute je vytvořit lepšiacute obraz
organizace (dobrou značku zaměstnavatele) pro potřeby
inzerovaacuteniacute naacuteborovyacutech materiaacutelů a pohovorů s uchazeči
Může existovat i poněkud konstruktivnějšiacute ciacutel ukaacutezat
organizaci potřebu zlepšeniacute jejiacute zaměstnavatelskeacute pověsti
za uacutečelem přilaacutekaacuteniacute většiacuteho množstviacute lepšiacutech uchazečů
a za uacutečelem udrženiacute si těch kteřiacute byli již vybraacuteni
U zdrojů uchazečů je velice důležiteacute uvažovat
o vnitřniacutech zdrojiacutech uchazečů ačkoli některeacute organizace
s důsledně uplatňovanou politikou stejneacute přiacuteležitosti
trvajiacute na tom aby uchazeči z vnitřniacutech zdrojů uchaacutezejiacuteciacute
se o volneacute miacutesto měli stejneacute vyacutechoziacute podmiacutenky jako
uchazeči z vnějšiacutech zdrojů
Pokud nejsou vhodniacute uchazeči organizaci k dispozici
pak hlavniacutemi zdroji pro osloveniacute uchazečů jsou
o Inzerovaacuteniacute
o Internet
o Externiacute vyhledaacutevaciacute a zprostředkovatelskeacute služby ndash
Personaacutelniacute agentury
29
Mnoho pracovniacutech miacutest je samozřejmě možneacute obsadit
čerstvyacutemi absolventy vysokyacutech škol kteřiacute již v průběhu
studia majiacute možnost si přivydělaacutevat v různyacutech
společnostech ktereacute jim po dovršeniacute studia nabiacutednou
praacuteci Zaacuteroveň je běžnyacutem jevem že některeacute společnosti
si zavaacutežiacute studenta smlouvou již v průběhu jejich studia a
platiacute mu školneacute Dnes již klasickyacutem jevem je vydaacutevaacuteniacute
různyacutech informačniacutech brožurek pravidelneacute naacutevštěvy škol
za uacutečelem oslovovaacuteniacute potencionaacutelniacutech novyacutech zaměstnanců
2223 Vybiacuteraacuteniacute uchazečů
Při ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru pracovniacuteků lze použiacutet přiacutestupu
charakteristickeacuteho pro moderniacute řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů Ten
spočiacutevaacute v tom že věnuje mnohem viacutece peacuteče tomu zda
uchazeči splňujiacute nejen požadavky daneacuteho pracovniacuteho miacutesta
ale i požadavky podniku jako celku Tyto požadavky zahrnujiacute
oddanost a schopnost efektivně pracovat jako člen
tyacutemu[Armstrong M 2007 s 369]
Je velice důležiteacute dbaacutet na to že ve většině přiacutepadů
reference ať už osobniacute nebo od předchoziacuteho
zaměstnavatele nebyacutevajiacute vždy odpoviacutedajiacuteciacute reaacutelu Byacutevaliacute
zaměstnavateleacute jsou ve většině přiacutepadů dobrosrdečniacute
a tudiacutež jsou schopni podepsat teacuteměř bdquocokolivrdquo
Britskyacute Chartered Institute of Personnel And
Development [CIPD 2005 c] odhaduje že jedna osmina
uchazečů přehaacuteniacute nebo falšuje sveacute vzdělaacuteniacute (absolvovanou
přiacutepravu na povolaacuteniacute)rdquo
Osobně si troufaacutem tvrdit že nejlepšiacute možnaacute věc
kterou můžete při sjednaacutevaacuteniacute noveacuteho zaměstnance učinit
30
je vyžaacutedat si od byacutevaleacuteho zaměstnavatele odpověď na Vaacutemi
dodaneacute otaacutezky
o Jakaacute byla deacutelka zaměstnaacuteniacute
o Jakyacute byl naacutezev pracovniacuteho miacutesta
o Jakaacute praacutece byla vykonaacutevaacutena
o Jakyacute byl mzdovyacute tarif či plat
o Kolik dnů absence měl uchazeč za posledniacutech 12 měsiacuteců
o Zaměstnali byste jej opět (pokud ne proč)
31
3 Lobbying
Slovo lobbying se podle společnosti Websteracutes Dictionary
poprveacute objevilo v roce 1837 Dnes se toto označeniacute
použiacutevaacute po celeacutem světě pro celou škaacutelu způsobů
a procesů jež majiacute zajistit vliv na rozhodovaacuteniacute ve
věcech veřejnyacutech V politice se lobuje za všechno
a zaacuteroveň proti všemu nicmeacuteně politickyacute lobbying se pojiacute
předevšiacutem s penězi [Woll C 2006 s 42]
Lobbying byacutevaacute zpravidla chaacutepaacuten velmi široce Do teacuteto
kategorie tudiacutež spadajiacute veškereacute přiacutemeacute i nepřiacutemeacute snahy
ovlivnit jakaacutekoliv rozhodnutiacute změnit či předělat
jakeacutekoliv usneseniacute aj (dopisy zastupitelům přiacutespěvky
na volebniacute kampaň sponzorskeacute dary podporovaacuteniacute
sportovniacutech klubů kampaně v meacutediiacutech vyacutepovědi před
legislativniacutemi vyacutebory ndash ciacutelem je tedy prosadit kyacuteženyacute
politickyacute vyacutesledek)
Takto širokaacute definice ovšem ztraacuteciacute prakticky
jakyacutekoliv analytickyacute ale i praacutevniacute vyacuteznam neboť
potencionaacutelně zahrnuje teacuteměř veškereacute aktivity spojeneacute
s politikou a veřejnyacutem prostorem Takto pojatyacute lobbying
se staacutevaacute všiacutem a zaacuteroveň ničiacutem Těžkosti plynouciacute pro
analytiky jsou zřejmeacute z několika praciacute vyacuteznamnyacutech
badatelů zabyacutevajiacuteciacutech se lobbyingem Kay Shlozman a John
Terney kteřiacute se problematikou lobbyingu zabyacutevajiacute
od sedmdesaacutetyacutech let otevřeně přiznaacutevajiacute že bdquozaacuteměrně
zanedbaacutevajiacute důležitou otaacutezku kdo se losovaciacuteho procesu
uacutečastniacuterdquo [EPP-ED 2006 s 35] To ovšem vede praacutevě
k tomu že miacutesiacute naacutetlakoveacute skupiny s lobbyistickyacutemi
Je proto potřeba naleacutezt definici jež by lobbyistickeacute
aktivity oddělila od jinyacutech a mnohdy i podobnyacutech aktivit
jejichž ciacutelem je takeacute zisk vlivu Někteřiacute autoři voliacute
32
jako řešeniacute tohoto probleacutemu způsob rozděleniacute na přiacutemyacute
lobbying a nepřiacutemyacute lobbying Prvniacute okruh by zahrnoval
osobniacute styky se zaacutekonodaacuterci jejich poradci nebo jinyacutemi
politiky a informovaacuteniacute je o konkreacutetniacutem probleacutemu Druhyacute
okruh by spočiacuteval v ovlivňovaacuteniacute kampaněmi v meacutediiacutech nebo
mezi voliči (většinou ve sveacutem volebniacutem okrsku)
31 Lobbying pro specifickeacute formy
prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech
skupin
Druh a forma prosazovaacuteniacute lobbyingu je často veřejnostiacute
pojata jako manipulace kteraacute maacute bliacuteže ke korupci než
demokratickyacutem standardům Vychaacuteziacute to zejmeacutena z faktu
že ačkoliv je hranice mezi lobby a korupciacute zřetelnaacute
zaacuteležiacute jen na etice obou zuacutečastněnyacutech stran zda ji
dodržiacute [Marečkovaacute H 2007 s 15]
V Evropskeacute unii se proto v posledniacutech letech ozyacutevajiacute
hlasy pro odstraněniacute jakyacutechkoli naacuteznaků teacuteto
netransparentnosti a po vytvořeniacute principu regulaciacute
lobbyistickyacutech aktivit Jak si daacutele popiacutešeme tyto snahy
regulace lobbyingu jsou velice komplikovaneacute neboť vedle
standardniacutech postupů mohou lobbisteacute užiacutet i techniky
značně netransparentniacute a proto i těžko regulovatelneacute
Pro pojem standardniacute postup by bylo vhodnějšiacute užiacutevat
pojem tradičniacute postup protože jak uvaacutediacute [Schendelen
2007 s 38) každaacute zaacutejmovaacute skupina může při sveacutem snaženiacute
ovlivnit evropskeacute politiky užiacutet nejmeacuteně čtyři tradičniacute
33
techniky Ty jsou využiacutevaacuteny tak dlouho že se staly
osvědčenyacutemi
Jednaacute se o donuceniacute vtaženiacute do vlastniacute hry
veřejnou obhajobu a přesvědčovaacuteniacute (argumentaci) Technika
donuceniacute vychaacuteziacute z naacuterodniacute uacuterovně kde aparaacutet donuceniacute
vykonaacutevajiacute soudy policie a vězeňskyacute systeacutem Na evropskeacute
uacuterovni kteraacute je takeacute založena na vynutitelnyacutech praacutevniacutech
normaacutech se ve většiacute miacuteře užiacutevajiacute meacuteně formaacutelniacute postupy
jako napřiacuteklad blokaacutedy agresivniacute kampaně (doprovaacutezeneacute
demonstracemi) přesuny firem mezi členskyacutemi staacutety za
lepšiacutemi podmiacutenkami apod Technika vtaženiacute do vlastniacute hry
spočiacutevaacute v přidělovaacuteniacute vedouciacutech funkciacute nebo poskytnutiacute
finančniacutech prostředků vyacuteznamnyacutem bdquohraacutečůmrdquo
Propracovanějšiacute variantou je ustaveniacute takovyacutech
rozhodovaciacutech procedur ktereacute ve sveacutem důsledku udržujiacute
ostatniacute zaacutejmoveacute skupiny v podřiacutezeneacutem postaveniacute Obzvlaacuteště
ministerstva si tiacutemto způsobem držiacute pod dostatečnou
kontrolou nespočet takzvaně bdquonezaacutevislyacutechrdquo agentur nebo
soukromyacutech organizaciacute V tomto přiacutepadě vznikaacute finančniacute
zaacutevislost těchto agentur na dvou uacuterovniacutech ndash na naacuterodniacute
uacuterovni ndash finančniacute zaacutevislost těchto agentur na vlaacutedě
a na evropskeacute uacuterovni kde jsou agentury zaacutevisleacute na
rozdělovaacuteniacute dotaciacute a na schopnosti EU prosadit svoje
politickeacute zaacutejmy Techniku veřejneacute obhajoby často
použiacutevajiacute nevlaacutedniacute organizace a obchodniacute organizace
Ve sveacute neformaacutelniacute podobě může byacutet mediaacutelniacute kampaniacute kteraacute
reflektuje noveacute přiacuteležitosti či hrozby Ve formaacutelnějšiacutem
podaacuteniacute maacute podobu oficiaacutelniacute stiacutežnosti na Uacuteřad pro ochranu
hospodaacuteřskeacute soutěže Nejformaacutelnějšiacute variantou je soudniacute
spor Posledniacute technika argumentace či přesvědčovaacuteniacute je
založena na logicky přijatelnyacutech zaacutevěrech a na empiricky
34
věrohodnyacutech tvrzeniacutech Obvykle se využiacutevaacute ve čtyřech
situaciacutech
a když rozhodujiacuteciacute hraacuteči staacutele vaacutehajiacute s podporou (lze je
ziacuteskat na vlastniacute stranu)
b když je daneacute teacutema v počaacutetciacutech sveacuteho rozpracovaacuteniacute (a
mnoziacute ještě nezaujali jasnou pozici)
c když se teacutematu dostane širokeacute publicity (publikum
vyžaduje přesvědčiveacute argumenty)
d když je nutneacute teacutema učinit atraktivnějšiacute (prezentovat
ho jako věc obecnějšiacuteho zaacutejmu)
Tradičniacute techniky lobbovaacuteniacute jsou zaacutejmovyacutemi skupinami
staacutele použiacutevaneacute nicmeacuteně jejich efektivita a uacutečinnost maacute
v posledniacutech letech klesajiacuteciacute tendenci Vychaacuteziacute
to zejmeacutena ze skutečnosti že tradičniacute techniky
se opiacuterajiacute o povyacutešenou viacuteru ve vlastniacute nadřazenost
Jinyacutemi slovy pro lobbistu kteryacute využiacutevaacute tradičniacutech
metod je jeho protistrana většinou protivniacutekem ktereacuteho
je nutneacute a možneacute donutit soudně přemoci či přesvědčit
o tom že řiacutedit se zaacutejmem lobujiacuteciacute je spraacutevneacute a žaacutedouciacute
311 Management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute na
uacuterovni EU
Management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute EU stojiacute na dvou
piliacuteřiacutech Prvniacute je akademickyacute a maacute dva prameny obchodniacute
management a politologii To by naacutes nemělo překvapovat
protože vztah mezi komerčniacutemi a politickyacutemi kruhy nebo
v širšiacute perspektivě mezi soukromyacutem a veřejnyacutem sektorem
35
tvořiacute kliacutečovou složku každeacute moderniacute společnosti založeneacute
na smiacutešeneacutem veřejno-soukromeacutem systeacutemu vlaacutednutiacute
[Schendelen 2007 s 249]
Evropskaacute unie je nejpřiacutehodnějšiacutem prostorem pro
praktickou aplikaci managementu veřejnyacutech zaacuteležitostiacute
Na uacuterovni EU existujiacute tisiacutece organizaciacute ktereacute
z funkčniacuteho hlediska jednajiacute jako zaacutejmoveacute skupiny Svůj
původ majiacute ve veřejnyacutech i soukromyacutech sfeacuteraacutech jak
členskyacutech zemiacute EU tak mnoha bdquomimo-unijniacutechrdquo Centrem
jejich aktivit je Brusel ndash hlavniacute město EU
Většina zaacutejmovyacutech skupin se v tomto komunikačniacutem uzlu
objevuje jen nepravidelně většinou když se o něčem
podstatneacutem rozhoduje ve vyacuteborech komise či při slyšeniacute
Parlamentu
Všechny tyto veřejneacute a soukromeacute naacutetlakoveacute skupiny
ať už se staacutelou kancelaacuteřiacute v Bruselu nebo bez niacute vnaacutešejiacute
do rozhodovaciacutech procesů EU sveacute vlastniacute zaacutejmy Systeacutem EU
považujiacute ve většině přiacutepadů za nejnaacuteročnějšiacute prostřediacute
s jakyacutem se mohou setkat Tyto lobbyistickeacute skupiny jsou
nejzjevnějšiacutemi nositeli euroopenizace
Management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute EU neniacute přirozeně
žaacutednyacute všeleacutek Pokud je užiacutevaacuten proziacuteravě a s rozvahou
pokud zahrnuje pečlivou teoretickou přiacutepravu a tvrdou
praacuteci v tereacutenu pak poskytuje lepšiacute vyhliacutedky na dosaženiacute
uacutespěchu nebo alespoň na odvraacuteceniacute neuacutespěchu v evropskeacute
hře Expert v oboru evropskyacutech zaacuteležitostiacute
se pochopitelně řiacutediacute souborem pravidel nebo doporučeniacute
kteraacute se v tomto přiacutepadě tyacutekajiacute lepšiacute strategie a taktiky
na evropskeacute půdě
36
Každaacute zaacutejmovaacute skupina maacute samozřejmě praacutevo se sama
rozhodnout zda bude sveacute veřejneacute zaacuteležitosti spravovat
amateacuterskyacutem či profesionaacutelniacutem stylem a zda bude použiacutevat
vyacutehradně tradičniacute techniky pro prosazovaacuteniacute vlivu Pokud
maacute však zaacutejmovaacute skupina zaacutejem na zlepšeniacutech svyacutech šanciacute
pro dosaženiacute požadovaneacuteho vyacutesledku potom by měla
profesionaacutelně aplikovat poznatky managementu veřejnyacutech
zaacuteležitostiacute
312 Převis nabiacutedky nekonvenčniacutech postupů
Na hraciacute ploše s naacutezvem EU si skutečně žaacutednaacute zaacutejmovaacute
skupina nemůže stěžovat na nedostatek cest vedouciacutech
k požadovaneacutemu vyacutesledku Může si vybiacuterat z nekonečneacuteho
menu přiacuteležitostiacute pro oteviacuteraacuteniacute dveřiacute směrem ven
i dovnitř a to vše při použitiacute standardniacutech postupů
o Zaprveacute může použiacutet přiacutemyacute lobbying kteryacute by neměl
nikdy byacutet ztotožňovaacuten s konečnyacutem ovlivněniacutem a nemusiacute
tedy lobovat v našem specifickeacutem smyslu
o Zadruheacute se můžeme spolehnout na tradičniacute techniky
uplatněniacute vlivu ndash donuceniacute vtaženiacute do vlastniacute hry
veřejnou obhajobu a přesvědčovaacuteniacute (argumentaciacute)
o Zatřetiacute můžeme využiacutet některou z mnoha nekonvenčniacutech
technik ktereacute rozeberu niacuteže
Teacuteměř vždy se nabiacuteziacute bezpočet akteacuterů ke kontaktovaacuteniacute
faktorů k ovlivněniacute a vektorů ke zkonstruovaacuteniacute Možnosti
bdquoodchodu protestu a loajalityrdquo neboli v lidoveacutem jazyce
bdquouteč bojuj nadbiacutehejrdquo jsou jen třemi z mnoha a hraacuteč
37
se vždy může vydat na jednu nebo na druhou stranu
To však vede k dilematu
Scheacutema ktereacute uvaacutediacutem jako přiacutelohu č 2 představuje
vyacuteběr nejčastěji se vyskytujiacuteciacutech dilemat v tereacutenniacutech
aktivitaacutech v EU Prvniacute dvě kategorie se přiacutemo vztahujiacute
k akteacuterům tedy zaacutestupcům EU a ostatniacutem zainteresovanyacutem
hraacutečům Ostatniacute odkazujiacute k faktorům a vektorům působiacute
na ně nepřiacutemo a reprezentujiacute zde dilema meta-lobbyingu
Tato dilemata kteraacute mohou potkat každou zaacutejmovou
skupinu se pokusiacutem rozebrat niacuteže [Citelj 2004 s 61]
3121 Uacuteředniacuteci ndash dilema
Postoj kteryacute uacuteředniacuteci zaujmou k určiteacutemu teacutematu může
lobbyistickaacute skupina podpořit nebo může naopak oponovat
čiacutemž jim život ulehčiacute nebo naopak ztiacutežiacute
Všichni uacuteředniacuteci jsou hladoviacute po spolehlivyacutech
informaciacutech o reaacutelneacutem děniacute jimiž je lobbyistickaacute skupina
může ale takeacute nemusiacute nasytit Stejně tak je může
zklidnit či naopak znepokojit Klasickou technikou
vedouciacute k jejich znepokojeniacute je dramatickeacute podaacuteniacute faktů
o čemkoliv zhoršovaacuteniacute životniacuteho prostřediacute působeniacute
na jejich prestiž kompetence rozpočet pracovniacute zaacutetěž
způsob organizace nebo přijiacutemaacuteniacute do funkciacute Tyto hry
často hrajiacute sami uacuteředniacuteci proti sobě navzaacutejem
3122 Angažovaniacute hraacuteči ndash dilema
Jedno z velkyacutech dilemat se tyacutekaacute mobilizace většiacuteho počtu
akteacuterů Viacutec přaacutetel dodaacute viacutec podpory ale takeacute si pro sebe
zaberou většiacute podiacutel na hře
38
Jineacute dilema zniacute je lepšiacute odměnit sveacute spojence a ty
kteřiacute ustoupili tlaku nebo potrestat soupeře
a odpadliacuteky
Daacutele je možneacute zapracovat na posiacuteleniacute jednotnosti
nebo naopak nesouladu v raacutemci jednotlivyacutech koalic
Neaktivniacute hraacuteče můžeme ponechat jejich spaacutenku a nebo
je naopak probudit Ty kteřiacute nad nějakyacutem teacutematem vaacutehajiacute
lze ignorovat přesvědčit o vyacutehodnosti jedneacute z pozic
nebo naprosto odveacutest jejich pozornost jinyacutem směrem
Iritujiacuteciacute akteacutery může lobbyistickaacute skupina buď veřejně
omluvit čiacutemž si je možnaacute zavaacuteže nebo naopak pranyacuteřovat
čiacutemž je donutiacute ke kompromisu
3123 Vztahy ndash dilema
Lobbying může vztahy učinit formaacutelnějšiacutemi nebo naopak
neformaacutelnějšiacutemi přičemž mezi oběma poacutely se nachaacuteziacute
několik bdquopoloformaacutelniacutechrdquo stupňů Pokud je skupina zaacutevislaacute
na všech třech variantaacutech vztahu (viz scheacutema str 38)
pak se musiacute vypořaacutedat s dilematy jejich vzaacutejemneacuteho
vyvaacuteženiacute
a načasovaacuteniacute Může takeacute vztah stabilizovat či
destabilizovat konflikt někdy přinaacutešiacute většiacute vyacutenosy než
spojenectviacute
V jineacutem dilematu proti sobě stojiacute spoleacutehaacuteniacute na stareacute
a osvědčeneacute vztahy a rozviacutejeniacute novyacutech což je pro každou
lobby otaacutezkou kalkulace naacutekladů a vyacutenosů
39
3124 Procedury ndash dilema
Procedury patřiacute do třiacute P Jedno z dilemat se tyacutekaacute jejich
zjednodušeniacute či naopak zkomplikovaacuteniacute
Pro pochopeniacute uvaacutediacutem před rozhodnutiacutem komise z roku
2000 jiacutemž povolila Unileveru uveacutezt na trh margariacuten
Becel se tato společnost zasazovala o zjednodušeniacute
schvalovaciacute procedury Po verdiktu Komise svoji snahu
zastavila neboť si uvědomila že většiacute komplikovanost
celeacuteho procesu bude užitečnaacute v udrženiacute novyacutech konkurentů
mimo hru
Každaacute lobbyistickaacute skupina může takto přijmout nebo
napadnout určitou proceduru přiacutepadně doveacutest kauzu
až k Soudniacutemu dvoru Jineacute dilema se objevuje v otaacutezce
zda-li prosazovat striktniacute nebo volnou interpretaci
procedury Prostor pro interpretaci rozšiřujiacute jazykoveacute
varianty textu a různorodaacute každodenniacute praxe neboli
precedenty
3125 Pozice ndash dilema
V raacutemci hry Třiacute P může lobby buď uznat nebo naopak
kritizovat staacutevajiacuteciacute orgaacuteny a funkce jako třeba vyacutebory
agentury a jednotliveacute uacuteředniacuteky Skupina se takeacute může
rozhodnout ke vstupu do orgaacutenů nebo naopak k jeho
opuštěniacute To může znamenat symbol protestu nebo touhu
po většiacute svobodě v jednaacuteniacute Obzvlaacuteště velkyacutem dilematem
je přijiacutemaacuteniacute lidiacute do nejrůznějšiacutech funkciacute Po několika
zkušenostech a opravdu nepřiacutejemnyacutech situaciacutech se dnes již
jednoznačně přiklaacuteniacutem k jasně stanovenyacutem kriteacuteriiacutem
neboli pracovniacutem předpokladům (merits) a odmiacutetaacutem
jakoukoliv protekci
40
3126 Teacutemata ndash dilema
Jedno dilema zniacute jestli je lepšiacute teacutemata politizovat
nebo depolitizovat Standardniacute metoda odpolitizovaacuteniacute
spočiacutevaacute v prezentaci teacutematu jako bdquotechnickeacute zaacuteležitostirdquo
kteraacute je pro mnoho lidiacute synonymem menšiacute důležitosti
Komise a Rada EU často spojujiacute jednotlivaacute teacutemata aby
alespoň čaacutestečně uspokojili většiacute počet hraacutečů Lobby
se takeacute může pokusit o navyacutešeniacute nebo redukci počtu
aktivniacutech teacutemat a odvozeně tedy o změnu v počtu
angažovanyacutech hraacutečů nebo o bagatelizaci či naopak
dramatizaci vyacuteznamu teacutematu
Zde uvaacutediacutem několik přiacutepadů manipulace s teacutematy
o Společenskaacute zemědělskaacute politika ndash potravinovaacute
soběstačnost
o Dovoz levneacuteho textilu ndash dětskaacute praacutece
o Kouřeniacute tabaacuteku ndash svoboda
o Kožešinovyacute průmysl ndash praacuteva zviacuteřat
o Zaacutesah do ECB ndash hospodaacuteřskyacute růst
o Nižšiacute daně (opravy obuvi aj) ndash zaměstnanost
3127 Životniacute cyklus Souborneacute zpraacutevy ndash dilema
Lobby může buď napomoci hladkeacutemu přijetiacute Zpraacutevy nebo
ho naopak zkomplikovat
bdquoExtreacutemniacutem přiacutekladem byla pozice Velkeacute Britaacutenie
v radě EU během afeacutery s nemociacute BSE v roce 1996 kdy
Britoveacute jednoduše zablokovali viacutece než 50 Soubornyacutech
zpraacutev (ktereacute byly naacutesledně automaticky schvaacuteleny)rdquo
41
Dalšiacute dilema je spojeno se zachovaacuteniacutem nebo změnou
obsahu Souborneacute zpraacutevy Přeměna obsahu bliacutežiacuteciacute
se přeraacutemovaacuteniacute (reframing) Zpraacutevy do jineacuteho kontextu je
nepřiacutemou technikou časoveacuteho managementu Může na jednu
stranu vyřešit ale i vytvořit patovou situaci Patovou
situaci často navozujiacute lobbyisteacute usilujiacuteciacute
o subsidiaritu Na vyacuteběr je množstviacute dalšiacutech přiacutemyacutech
technik k urychleniacute nebo zabrzděniacute rozhodovaciacuteho procesu
Ta nejpřiacutemějšiacute spočiacutevaacute v posunutiacute konečneacuteho termiacutenu
dopředu či dozadu Prvniacute ciacutel je obvykle naacuteročnějšiacute než
druhyacute neboť popohaacuteněniacute celeacuteho procesu si žaacutedaacute viacutece
energie než jeho pozdrženiacute
3128 Areacutena ndash dilema
Lobby se může rozhodnout buď ke vstupu do konkreacutetniacute
areacuteny nebo k jejiacutemu opuštěniacute přičemž mezi oběma
krajnostmi zůstaacutevaacute ještě možnost vyčkaacutevaciacuteho postoje
Každaacute koalice je občas směsiciacute vyacutehod i nevyacutehod jejichž
různyacute poměr nabiacuteziacute možnost volby Vyacuteznamneacute dilema ktereacute
jsem již zmiňoval v předešlyacutech kapitolaacutech se tyacutekaacute
omezeniacute nebo rozšiacuteřeniacute hranic areacuteny Takovaacute změna může
vyuacutestit ve vyacuterazně odlišnyacute soubor teacutemat i angažovanyacutech
hraacutečů
3129 Rozhodnutiacute ndash dilema
Ohledně samotneacuteho rozhodnutiacute si musiacute lobby rozmyslet
jestli se při vyjednaacutevaacuteniacute přidaacute k většinoveacutemu či
menšinoveacutemu taacuteboru Prvniacute volba může neacutest lepšiacute vyacutesledky
z kraacutetkodobeacuteho hlediska zatiacutemco ta druhaacute představuje
investici do důvěry spolubojovniacuteků z hlediska
dlouhodobeacuteho přiacutepadně s ohledem na jinou Soubornou
zpraacutevu Kvůli tzv principiaacutelniacutem důvodům se může skupina
42
uacutečasti na vyjednaacutevaacuteniacute takeacute zcela vzdaacutet zůstane tedy
stranou a čekaacute na lepšiacute nabiacutedku Podobnaacute pozice zaměřenaacute
na zablokovaacuteniacute procesu pomociacute prohloubeniacute nejednotnosti
je pochopitelně velice riskantniacute
31210 Styly lobovaacuteniacute ndash dilema
Standardniacute dilemata stylu jednaacuteniacute mimo jineacute zahrnujiacute
rozhodnutiacute zda-li spiacuteše nabiacutezet nebo požadovat jednat
nenaacutepadně či zřetelně přiacutemo či nepřiacutemo formaacutelně nebo
neformaacutelně defenzivniacutem nebo agresivniacutem způsobem
Eventuaacutelně zda se tvaacuteřit smiacuteřlivě nebo konfrontačně
chovat reaktivně nebo provokativně
Otaacutezka stylů lobovaacuteniacute je všeobecně považovaacutena
za kliacutečovou a je takeacute jedinou oblastiacute v niacutež se plaacuteny
amateacuterskyacutech a profesionaacutelniacutech skupin styacutekajiacute Teoretickeacute
dilema tyacutekajiacuteciacute se legaacutelniacutech a ilegaacutelniacutech aktivit
se v praxi teacuteměř neřešiacute Každaacute lobby může na uacutezemiacute EU bez
většiacutech potiacutežiacute splnit současneacute podmiacutenky registrace
a dodržovat pravidla etickeacuteho kodexu stejně jako maacute
tisiacutece důvodů obaacutevat se přiacutepadnyacutech skandaacutelů a politickeacute
izolace
V naacutesledujiacuteciacute kapitole se pokusiacutem rozebrat konkreacutetniacute
formy prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech skupin
43
32 Konkreacutetniacute formy prosazovaacuteniacute
vlivu zaacutejmovyacutech skupin
Integrujiacuteciacute se Evropa je možnyacutem teacutematem diskusiacute nejen
na uacuterovni reaacutelneacute politiky ale i ve sfeacuteraacutech vědeckeacuteho
vyacutezkumu ndash ať již politologickeacuteho sociologickeacuteho či
ekonomickeacuteho charakteru Otaacutezky totiž vyvstaacutevajiacute nejen
okolo podoby samotneacuteho spolku (integrujiacuteciacute se Evropy)
o miacuteře rozšiacuteřeniacute miacuteře integrace či o smyslu sepsaacuteniacute
ustavujiacuteciacutech textů Vznikajiacute takeacute v miacuteře ochoty sdiacutelet
společneacute unijniacute hodnoty a rysy u přiacuteslušniacuteků jednotlivyacutech
integrujiacuteciacutech se staacutetniacutech uacutetvarů [Broscheid 2003
s 64]
Častyacutem a z mnoha uacutehlů pohledu zkoumanyacutem teacutematem
se tak stala otaacutezka společneacuteho vytvaacuteřeniacute unijniacutech
zaacutekladů Ideaacutelniacute by bylo aby došlo k internalizaci všemi
nebo alespoň rozhodnou většinou občanů členskyacutech zemiacute
Jejich smyslem by mělo byacutet posilovaacuteniacute pocitů
sounaacuteležitosti obyvatel s Evropskou uniiacute vytvaacuteřeniacute
bdquospolečneacutehordquo evropskeacuteho prostoru postaveneacuteho na
stabilniacutech zaacutekladech Mohlo by se tak zdaacutet že praacutevě toto
teacutema je jedniacutem ze stěžejniacutech naacutemětů existujiacuteciacutech euro-
federalistickyacutech uskupeniacute působiacuteciacutech v řadě členskyacutech
staacutetů EU
Existence vysokeacuteho počtu struktur obhajujiacuteciacutech
myšlenky koherentniacute i stojiacuteciacute v opozici evropskeacutemu
federalismu neniacute nikterak překvapivaacute Zvlaacuteště pak
uvaacutežiacuteme-li dobu trvaacuteniacute diskusiacute jejichž předmětem je
evropskeacute uspořaacutedaacuteniacute Zaklaacutedaacuteniacute spolků stojiacuteciacutech
na zaacutekladech obhajoby myšlenky vytvořeniacute federaacutelniacute Evropy
lze datovat hluboko do historie a proto by jejich
44
existence (často navazujiacuteciacute na původniacute organizaci
či jakyacutesi jejiacute novyacute zrod) neměla byacutet nijak zaraacutežejiacuteciacute
Zajiacutemaveacute však je že tato uskupeniacute nebyla zatiacutem
uspokojivě popsaacutena stejně jako nebyly uspokojivě popsaacuteny
zaacutejmy ktereacute daneacute organizace sledujiacute a zejmeacutena pak
prostředky ktereacute majiacute k dispozici
Skupiny nominaacutelně obhajujiacuteciacute evropskyacute federalismus
jsou přiacutetomneacute ve všech členskyacutech zemiacutech EU ačkoli
se zdaacute že země ktereacute čerstvě k Unii přistoupily
nedisponujiacute tak vysokyacutem počtem uskupeniacute tohoto druhu jako
staršiacute členoveacute Počet všech struktur obhajujiacuteciacutech
myšlenku evropskeacuteho federalismu je přiacuteliš vysokyacute pro
samotneacute baacutedaacuteniacute a proto z uacutevah zkoumaacuteniacute euro-
federalistickyacutech organizaciacute byly vyloučeny politickeacute
strany frakce evropskyacutech politickyacutech stran či samotneacute
unijniacute orgaacuteny ktereacute by bezesporu bylo možno raacutemcově
zařadit do jednoho scheacutematu Namiacutesto toho byly vybraacuteny
pouze některeacute zaacutejmoveacute skupiny nominaacutelně se orientujiacuteciacute
na prosazovaacuteniacute myšlenky evropskeacuteho federalismu
Obecně lze za hlavniacute funkci zaacutejmovyacutech skupin
považovat umožněniacute uacutečasti jednotlivyacutem individuiacutem
na politickeacutem životě Podstatnyacutem prvkem takoveacute uacutečasti je
to že neprobiacutehaacute jen formou voleb a že pro ni neniacute nutneacute
členstviacute v politickyacutech stranaacutech Vlastniacute zaacutejem je tak
artikulovaacuten v teacute oblasti ve ktereacute je občan připraven
se angažovat Funkcemi zaacutejmovyacutech skupin je tak
artikulace agregace a reprezentace zaacutejmů svyacutech členů
V užšiacutem pojetiacute může skupina plnit teacutež funkci politickeacute
socializace nebo dokonce politickeacute rekrutace Vzaacutejemnyacute
vztah politickyacutech stran a zaacutejmovyacutech skupin ktereacute
do značneacute miacutery sdiacutelejiacute řadu charakteristik neniacute
45
předmětem tohoto teacutematu a proto se k němu nebudu
vyjadřovat Spiacuteše se zde pokusiacutem rozveacutest jednotliveacute formy
prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech skupin
321 Zaacutejmovaacute skupina při praacuteci
Jak jsem v předchoziacutech kapitolaacutech k zaacutejmovyacutem skupinaacutem
v EU uvedl lze odvodit řadu proměnnyacutech ktereacute odlišujiacute
profesionaacutelniacute chovaacuteniacute od amateacuterskeacuteho Zde je sloučiacutem
do čtyř uacutezce propojenyacutech avšak sveacutebytnyacutech ukazatelů
profesionaacutelniacute lobbyistickeacute organizace [Broscheid 2003
s 104]
Tyto ukazatele jsou
o dostatečnaacute vnitřniacute soudržnost
o užitečneacute (použitelneacute) znalosti
o optimaacutelniacute kombinace zdrojů a dovednostiacute
o celkovyacute vnějšiacute dojem
3211 Dostatečnaacute vnitřniacute soudržnost
Soudržnostiacute neboli koheziacute rozumiacuteme koherenci preferenciacute
čili koordinaci činnostiacute Předpoklad soudržnosti
je obvykle mylnyacute Za normaacutelniacutech okolnostiacute je každaacute
skupina vnitřně nejednotnaacute jejiacute členoveacute se přou
o preferovanaacute data hodnoty a naacutestroje Jinyacutemi slovy
řešiacute svaacute vnitřniacute teacutemata kteraacute se pak veřejně projevujiacute
na všech uacuterovniacutech organizace v podobě odlišnyacutech
preferenciacute a navzaacutejem si odporujiacuteciacuteho jednaacuteniacute
46
Na neformaacutelniacute uacuterovni existuje pluralita členů
skupiny zastaacutevajiacuteciacutech odlišneacute hodnoty a zaacutejmy Uvnitř
nadnaacuterodniacute firmy se mezi sebou zaměstnanci lišiacute napřiacuteklad
podle věku vzdělaacuteniacute naacuterodnosti jazyka odbornyacutech
znalostiacute a funkce Uvnitř Evropskyacutech federaciacute je
pluralita členů zaacutevislaacute na zemi původu na obratu
a zisku na stylu řiacutezeniacute na postaveniacute na trhu
a na organizačniacute strategii
V každeacutem Generaacutelniacutem ředitelstviacute Komise (Evropskaacute
komise složenaacute z jednotlivyacutech členů různyacutech staacutetů)
vychaacuteziacute pluralita a rozdiacutelnost uacuteředniacuteků kupřiacutekladu
z naacuterodniacuteho či regionaacutelniacuteho zaacutezemiacute stylu rozhodovaacuteniacute
karieacuterniacutech ciacutelů politickeacuteho přesvědčeniacute a sklonu
k loajalitě Takovaacute pluralita může celou organizaci
rozštěpit a jednotliveacute jejiacute čaacutesti se pak přeměniacute
v soběstačneacute lobbyistickeacute skupiny ktereacute odděleně
rozviacutejejiacute sveacute siacutetě vnějšiacutech vztahů
Pestrost vnitřniacutech rozporů by neměla byacutet
minimalizovaacutena ani maximalizovaacutena nyacutebrž
bdquooptimalizovaacutenardquo Organizačniacute zvlaacutednutiacute nejen evropskeacuteho
lobbyingu začiacutenaacute u vlastniacuteho prahu Minimalizace rozdiacutelů
může veacutest ke slepeacute poslušnosti Přiacutekazům Naacutesledně
organizace ztraacuteciacute vyacutehodu interniacute různorodosti
a nejzranitelnějšiacute se pochopitelně staacutevaacute na sameacutem
vrcholu
Vše se tedy soustřediacute na otaacutezku jak můžeme
dosaacutehnout dostatečneacute soudržnosti Je to jednoducheacute
Je třeba minimalizovat počet zasvěcenyacutech pracovniacuteků
kteřiacute na daneacutem obchodu pracujiacute a neustaacutele provaacutedět
controlling
47
3212 Užitečneacute znalosti
Profesionaacutelniacute lobbyistickou skupinu předevšiacutem
charakterizuje osvojeniacute znalostiacute Ty lze využiacutet
k dosaženiacute požadovanyacutech vyacutesledků kdykoli a kdekoli
Naproti tomu amateacuterskeacute skupiny se snadno spokojiacute se svyacutemi
vlastniacutemi dojmy a vniacutemaacuteniacutem reality nebo prostě naacutesledujiacute
individuaacutelniacute uacutesudek sveacuteho vedeniacute [Dančaacutek Hlouček
Šimeček 2006 s 86]
Profesionaacutelniacute lobby pochopitelně neniacute episteacutemickyacutem
nebo akademickyacutem společenstviacutem Ziacuteskaacuteniacute znalostiacute
a vědomostiacute nechaacutepe jako svůj prvořadyacute ciacutel Znalosti jsou
pro ni jen nepostradatelnyacutem prostředkem k realizaci
jejich zaacutejmů ať už v ČR nebo v EU
Nejdůležitějšiacute kategoriiacute je sebepoznaacuteniacute Vyžaduje
vyvaacuteženeacute porozuměniacute vlastniacutem touhaacutem a obavaacutem na jedneacute
straně a svyacutem možnostem na straně druheacute Touhy a obavy
musejiacute miacutet lepšiacute zaacuteklad než jen naacutehodnyacute soubor bdquonaacutehodrdquo
Uvědomělaacute zaacutejmovaacute skupina je staviacute na uacuteroveň se svyacutemi
obecnyacutemi zaacutejmy a konkreacutetniacutemi ciacuteli Touhy a obavy jsou
vyacutesledkem strategie kteraacute vzešla z kritickyacutech diskusiacute
Druhou kategoriiacute nezbytnyacutech vědomostiacute je znalost
areacuteny (prostřediacute) kam směřuji Čiacutem je skupina
profesionaacutelnějšiacute tiacutem rozvaacutežněji sveacute znalosti organizuje
a využiacutevaacute Většina nadnaacuterodniacutech firem a evropskyacutech
federaciacute ustavila za tiacutemto uacutečelem zvlaacuteštniacute tyacutem
managementu veřejnyacutech zaacuteležitostiacute Ten je propojen
s ostatniacutemi zaměstnanci a specializovanyacutemi pracovniacuteky
Zaacuteroveň uacutezce spolupracuje s vrcholovyacutem managementem
skupiny
48
3213 Optimaacutelniacute kombinace zdrojů a dovednostiacute
Zdroje jsou z pohledu zaacutejmoveacute skupiny naacutestrojem diacuteky
němuž v nemilosrdneacute konkurenci obstojiacute Nejednaacute se
o neměnnyacute majetek v jejiacutem staacuteleacutem vlastnictviacute naopak
musejiacute byacutet nejdřiacuteve ziacuteskaacuteny a naacutesledně udržovaacuteny v dobreacutem
stavu Naacutestrojem může byacutet cokoliv co přispiacutevaacute
k efektivniacutemu a uacutečinneacutemu zapojeniacute do evropskeacute politiky
Za zdroj lze považovat i silnou vůli ovlivnit rozhodovaciacute
proces nebo mimořaacutednou šanci setkat se neformaacutelně
s některyacutem komisařem
Odborneacute znalosti se čaacutestečně překryacutevajiacute s vyacuteše
zmiňovanou kategoriiacute užitečnyacutech znalostiacute Sebepoznaacuteniacute
a porozuměniacute politice areacutenoveacuteho managementu se do teacuteto
kategorie ale většinou nezahrnujiacute Odbornost se vztahuje
zejmeacutena k technickyacutem aspektům Souborneacute zpraacutevy nebo
probleacutemoveacuteho teacutematu Techničtiacute experti disponujiacute
dostatečnyacutemi znalostmi aby tyto otaacutezky vyřešili
Odborniacuteci na management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute jim mohou
poradit jak to proveacutest co nejuacutespěšněji
Většina lobbyistickyacutech skupin přichaacutezejiacuteciacutech
z naacuterodniacute uacuterovně obzvlaacuteště pak z vlaacutedy maacute těchto
technickyacutech expertů po ruce celou řadu Zaacutejmoveacute skupiny
uvnitř Komise a Parlamentu naopak tyto odborniacuteky spiacuteše
postraacutedajiacute Musejiacute je proto přizvat zevnějšiacute (insourcing)
jako členy expertniacuteho vyacuteboru či jako členy mezi-skupiny
Mohou je zapojit takeacute jako jednotlivce čiacutemž se pro ně
otviacuteraacute skvělaacute přiacuteležitost k lobovaacuteniacute
49
3214 Dobryacute celkovyacute dojem
Čtvrtyacutem a posledniacutem kriteacuteriem uacutespěšneacute lobby je dobraacute
image tedy celkovyacute vnějšiacute dojem Angažovanyacutem hraacutečům
a uacuteředniacutekům připadaacute skupina přitažlivaacute pokud se chovaacute
atraktivniacutem způsobem Koncept celkoveacuteho dojmu maacute dvě
dimenze přičemž tou prvniacute je všeobecnaacute přitažlivost
Prvniacute dimenze všeobecneacute přitažlivosti musiacute budit
zdaacuteniacute důležitosti a přiacutejemnosti Je-li skupina považovaacutena
za vyacuteznamnou nemusiacute se obaacutevat že bude přehliacutežena Naviacutec
může počiacutetat s předpoklaacutedanyacutem vlivem na ostatniacute kteřiacute
vezmou jejiacute existenci a zaacutejmy v uacutevahu přestože ona sama
zůstane pasivniacute
Druhou dimenziacute solidniacuteho vnějšiacuteho obrazu je
specifickaacute nabiacutedkovaacute strana Amateacuterskaacute zaacutejmovaacute skupina si
snadno splete svoje vlastniacute přaacuteniacute a požadavky ndash vyjaacutedřeneacute
naacutezorovyacutem či pozičniacutem materiaacutelem o jejich preferenciacutech ndash
s atraktivniacute nabiacutedkou pro ostatniacute hraacuteče
Naproti tomu profesionaacutelniacute skupina se snažiacute
uspokojit poptaacutevkovou stranu nejvyacuteznamnějšiacutech akteacuterů
a dopřaacutet jim to po čem toužiacute Na takoveacute straně může
vydělat
Vysoce postaveniacute uacuteředniacuteci a politici majiacute
neukojitelnou touhu po přiacutezniveacute publicitě v meacutediiacutech
za niacutež nabiacutezejiacute cenneacute politickeacute informace a ochotu
k dohodě To vše za normaacutelniacutech okolnostiacute platiacute Ovšem
nejlepšiacute skladba nabiacutedky a poptaacutevky je vždy specificky
zaacutevislaacute na teacutematech a akteacuterech jež se v konkreacutetniacutem
okamžiku v aktuaacutelniacute areacuteně pohybujiacute
50
Profesionaacutelniacute lobby se o svůj vnějšiacute obraz neustaacutele
staraacute Snažiacute se podporovat svoji pověst vyacuteznamnosti
a přiacutejemnosti Čiacutem většiacute vliv se u niacute předpoklaacutedaacute tiacutem
nižšiacute budou jejiacute naacuteklady na lobbying Čiacutem viacutece sympatiiacute
či respektu se jiacute dostaacutevaacute tiacutem snadněji si pojistiacute svoje
miacutesto u jednaciacuteho stolu Čiacutem přiacutejemněji na ostatniacute
působiacute tiacutem pohodlněji se jiacute uzaviacuterajiacute obchody Dobryacute
dojem na okoliacute je tedy v prveacute řadě prostředkem ke zvyacutešeniacute
efektivnosti a uacutečinnosti lobbyingu v konkreacutetniacutech
přiacutepadech Peacuteče o vnějšiacute obraz vyžaduje od skupiny
skutečně důkladnou přiacutepravu protože je nutneacute působit na
obecneacute citoveacute rozpoloženiacute ostatniacutech zainteresovanyacutech
hraacutečů
33 Chaacutepaacuteniacute lobbyingu ve
strukturaacutech EU a konkreacutetniacute
projevy v Českeacute republice
Definujeme-li lobbying jako aktivitu kteraacute se snažiacute
ovlivnit veřejneacute autority a demokracii můžeme tvrdit že
tyto dva koncepty majiacute viacutece společneacuteho než rozdiacutelneacuteho
[Machoutovaacute 2005 s 12 ]
Lobbying na evropskeacute uacuterovni přispiacutevaacute k dalšiacute
demokratizaci jak samotneacute EU tak členskyacutech staacutetů (ktereacute
jednajiacute v mnoha přiacutepadech meacuteně demokraticky než napřiacuteklad
Evropskaacute komise) Jsou to hlavně profesionaacutelniacute
lobbyistickeacute skupiny ktereacute si tyto zaacutesluhy připisujiacute
51
Diacuteky sveacute odborneacute přiacutepravě poskytujiacute uvedeneacute skupiny
uacuteředniacutekům informace a podporu Daacutele prosazujiacute legitimniacute
konsenzus Platiacute takeacute že lobby podstupuje seberegulaci
Vzrůstajiacuteciacute počet lobbyistickyacutech skupin konkurence
produkovaacuteniacute kvalitniacutech vyacutestupů a obhajoba dosaženyacutech
pozic vedou k ostřejšiacute soutěži mezi zaacutejmovyacutemi skupinami
a k lepšiacute společenskeacute kontrole Důležiteacute je proto
předevšiacutem vytvořit prostor pro otevřenyacute přiacutestup a feacuterovou
soutěž
Lobbying v Českeacute republice jako takovyacute neniacute bohužel
upraven na žaacutedneacute uacuterovni Jeho podoba se odviacutejiacute od zaacutekonneacute
regulace korupce tedy antikorupčniacutech předpisů pro
uacuteředniacuteky a politiky Lobbying končiacute tam kde dle zaacutekona
začiacutenaacute korupce Proto je situace okolo lobbyingu v ČR
značně nepřehlednaacute což vyacuterazně přispiacutevaacute k představě
lobbyingu jako něčeho co nemaacute s praciacute nic společneacuteho
Lobbying je vniacutemaacuten pouze jako prostředek k ovlivňovaacuteniacute
konečneacuteho rozhodnutiacute jednotlivyacutech politiků či politickyacutech
uskupeniacute [WOLL C 2006 s 63]
Bohužel pro to aby lobbying mohl v ČR začiacutet
fungovat a zkvalitňovat rozhodovaacuteniacute českyacutech politiků je
potřeba přijmout ho s jasně stanovenyacutemi opatřeniacutemi kteraacute
by měla sledovat tyto zaacutesady
- učinit ho transparentniacutem ndash tj zpřehlednit kdo se jiacutem
zabyacutevaacute vytvořit přehled organizaciacute agentur
a individuaacutelniacutech konzultantů
- institucionalizovat ho - tj přijmout pravidla postupy
a formaacutelniacute i neformaacutelniacute procedury ktereacute poskytnou
stejnou šanci všem zaacutejmovyacutem skupinaacutem ndash rozumiacute se bez
rozdiacutelu ciacutelů ktereacute sledujiacute bez rozdiacutelu financiacute ktereacute
52
majiacute k dispozici tedy tak aby měli všichni stejnou
přiacuteležitost sdělit sveacute postoje naacutezory a argumenty a tak
se pokusit ovlivnit rozhodovaacuteniacute ktereacute se jich tyacutekaacute
- učinit ho samoregulovanyacutem - tj vytvořit profesniacute
organizaci lobbyistickyacutech subjektů kteraacute ručiacute za kvalitu
praacutece vytvaacuteřiacute kodex a standard činnosti a zasahuje
v přiacutepadě porušeniacute přijatyacutech zaacutesad (tj v přiacutepadě
korupce poskytovaacuteniacute nepravdivyacutech informaciacute apod)
- na straně politiků byacutet otevřeniacute k dialogu se všemi
zaacutejmovyacutemi skupinami od firem až po občanskaacute neziskovaacute
sdruženiacute všech zaměřeniacute poskytovat jim stejnou šanci
sdělit sveacute argumenty vniacutemat jejich činnost a lobbying
jako nezastupitelnyacute zdroj informaciacute o společnosti
a důsledciacutech jejich možneacuteho rozhodnutiacute jako něco co
sami politici k dobreacutemu rozhodnutiacute bezpodmiacutenečně
potřebujiacute co vyacuterazně zkvalitňuje jejich rozhodovaacuteniacute
Vyacutesledkem aplikace těchto zaacutesad by mělo byacutet zvyacutešeniacute
prestiže lobbyingu v ČR a vniacutemaacuteniacute jeho pozitivniacute
nezaměnitelneacute uacutelohy v demokracii
53
4 Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute
Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute jsou jedniacutem z hlavniacutech zdrojů zajišťovaacuteniacute
zakaacutezek pro většinu subjektů působiacuteciacutech ta trhu praacutece
Staacutet (respektive veřejneacute rozpočty)v oblasti veřejnyacutech
zakaacutezek na dodaacutevku je staacutele nejvyacuteznamnějšiacutem investorem
Naproti tomu zakaacutezky realizovaneacute soukromyacutemi subjekty
nezaručujiacute stoprocentniacute spolehlivost Ty staacutetniacute majiacute
bezesporu jednu podstatnou vyacutehodu Zhotovitel určiteacute
zakaacutezky maacute viacutecemeacuteně stoprocentniacute jistotu že sjednanaacute
cena bude uhrazena v plneacute vyacuteši i když se tak někdy staacutevaacute
s menšiacutem časovyacutem prodleniacutem
Proto je oblast staacutetniacutech zakaacutezek středem zaacutejmu
podnikatelskyacutech subjektů ndash bdquolobbyistickyacutech skupinrdquo ktereacute
kontrolujiacute a hliacutedajiacute každou zakaacutezku od chviacutele kdy byla
navržena či zahrnuta do rozpočtu Mnohdy se tak staacutevaacute
i daleko dřiacuteve
Přes všechny kroky a často i netradičniacute postupy musiacute
ten kdo zakaacutezku bdquoošetřujerdquo od sameacuteho počaacutetku splnit
jednu zdaacutenlivě nevyacuteznamnou povinnost Musiacute podat nabiacutedku
v raacutemci veřejneacute zakaacutezky Zde může nastat kaacutemen uacuterazu
neboť mnoziacute se již přesvědčili že celou pečlivou
přiacutepravu může pokazit formaacutelniacute pochybeniacute uchazeče nebo
zadavatele pro ktereacute je celeacute zadaacuteniacute zrušeno nebo
pozdrženo rozhodnutiacutem orgaacutenu dohledu Samozřejmě
jakyacutekoliv novyacute uacutekon nahraacutevaacute konkurenci protože i ta maacute
pak dostatečnyacute časovyacute prostor na dalšiacute kroky ktereacute mohou
dosaženiacute ciacutele oddaacutelit Informace o znalosti v raacutemci
zaacutekona č1991994 sb o zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek mohou
oběma stranaacutem procesu zadaacutevaacuteniacute poskytnout možnost
vyvarovat se pochybeniacute kteryacutech se dopustil někdo před
nimi [Raus D Neruda R 2006 s 22]
54
V naacutesledujiacuteciacutech bodech se pokusiacutem uveacutest zaacutekladniacute
body bdquoZaacutekona o zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezekrdquo a poukaacutezat
ve vybranyacutech rozhodnutiacutech Uacuteřadu pro ochranu hospodaacuteřskeacute
soutěže na některeacute zaacutekladniacute nedostatky v procesu zadaacutevaacuteniacute
zakaacutezek Zaacuteroveň se zmiacuteniacutem o sektoru zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech
zakaacutezek ve stavebnictviacute Mysliacutem že sektor stavebnictviacute
je jeden z nejsložitějšiacutech neboť se zde střetaacutevajiacute
všechny tři atributy (Lidskyacute faktor Lobbying Vyacuteběroveacute
řiacutezeniacute) Řada uchazečů (zejmeacutena menšiacutech a středniacutech
firem) z řad stavebniacutech firem doposud plně nechaacutepe smysl
prokazovaacuteniacute kvalifikace a dopouštiacute se při tomto uacutekonu
zbytečnyacutech pochybeniacute
Oproti běžnyacutem uchazečům (i velkeacute a nadnaacuterodniacute
společnosti) kteřiacute jsou již v Českeacute republice delšiacute dobu
(majiacute finančniacute siacutelu) byacutevajiacute lobbisteacute často zvyacutehodněni
tiacutem že znajiacute interniacute informace ktereacute jim umožňujiacute lepšiacute
flexibilitu a připravenost pro ziacuteskaacuteniacute daneacute zakaacutezky
41 Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute ve staacutetniacutem
polostaacutetniacutem a soukromeacutem
sektoru
Objem veřejnyacutech zakaacutezek v Evropě v současneacute době
představuje 16 hrubeacuteho domaacuteciacuteho produktu celeacute EU To
přimělo Evropskou unii v posledniacutech dvou desetiletiacutech
podrobit zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek přiacutesnějšiacutemu režimu O
tom zda bude přizpůsobeniacute legislativy ČR legislativě EU
přiacutenosem pro Českou republiku zatiacutem neviacutem
Nicmeacuteně se domniacutevaacutem že transparentniacute
a nediskriminačniacute soutěž je spravedlivaacute soutěž Bez niacute
55
nelze optimaacutelně využiacutet peněz směřujiacuteciacutech do staacutetniacuteho
sektoru peněz tedy naacutes všech Přijetiacute všech předpisů
Evropskeacute unie podle mě nebude snadnaacute cesta a popravdě si
to ani nepřeji Vzhledem k tomu že jsem Čech chci a
přeji si aby se u naacutes i něco vytvaacuteřelo a ne jen
kopiacuterovalo bdquojde o proces neustaacuteleacuteho učeniacuterdquo [Valachovaacute
V 2006 s 42 ]
411 Zaacutekladniacute pojmy
Zadaacutevaacuteniacutem veřejnyacutech zakaacutezek se rozumiacute zaacutevaznyacute postup
zadavatelů veřejnyacutech zakaacutezek kteryacute musiacute byacutet dodržen před
uzavřeniacutem přiacuteslušneacute smlouvy [Raus D Neruda R 2006
s 27]
4111 Veřejnaacute zakaacutezka
K zaacutevažneacute změně došlo posledniacute novelou zaacutekona ve vymezeniacute
pojmu veřejneacute zakaacutezky Narozdiacutel od uacutepravy platneacute před
novelou kdy se veřejnou zakaacutezkou označovalo přiacuteslušneacute
plněniacute (např zhotoveniacute stavby montaacutež uacutedržba aj)
novaacute uacuteprava klade rovniacutetko mezi smlouvou a veřejnou
zakaacutezkou Neniacute jednoducheacute vypořaacutedat se s terminologiiacute
evropskyacutech směrnic ve vazbě na vyacuterazy použiacutevaneacute
v naacuterodniacutech praacutevniacutech uacutepravaacutech Za nedostatek novely
považuji předevšiacutem nepromiacutetnutiacute noveacute definice do všech
dalšiacutech ustanoveniacute zaacutekona kteraacute vychaacutezejiacute z původniacuteho
vyacuteznamu tohoto pojmu
Pokud je přiacuteslušneacute plněniacute na zaacutekladě smlouvy
samozřejmě u zadavatelů stanovenyacutech zaacutekonem poskytovaacuteno
za uacuteplatu jednaacute se vždy o zakaacutezku veřejnou V jinyacutech
56
přiacutepadech např u darovaacuteniacute se o veřejnou zakaacutezku
nejednaacute
Veřejneacute zakaacutezky v podstatě nejsou v zaacutekoně druhově
vymezeny I když novaacute definice veřejneacute zakaacutezky zahrnuje
i služby stavebniacute praacutece a dodaacutevky chybiacute jiacute bližšiacute
vymezeniacute a tudiacutež nemaacute žaacutednou vypoviacutedaciacute schopnost
V dalšiacutech ustanoveniacutech zaacutekona se v souvislosti s limity
pro způsob zadaacuteniacute veřejneacute zakaacutezky hovořiacute teacutež
o nemovitostech a souborech strojů a zařiacutezeniacute tvořiacuteciacutech
samostatnyacute funkčniacute celek Dalšiacute druhy veřejnyacutech zakaacutezek
jsou zahrnuty pod ostatniacute přiacutepady
4112 Zadavatel
Zadavatel je smluvniacute stranou v procesu zadaacutevaacuteniacute veřejneacute
zakaacutezky Je stranou kteraacute přiacuteslušneacute plněniacute (dodaacutevky
stavebniacute praacutece služby) zadaacutevaacute tj vybiacuteraacute nejvhodnějšiacuteho
smluvniacuteho partnera opraacutevněneacuteho vymezeneacute plněniacute poskytovat
jak po straacutence kvalifikačniacute tak po straacutence finančniacute
V tomto přiacutepadě je zaacutekladniacutem znakem zadavatele peněžityacute
zaacutevazek vůči druheacute smluvniacute straně poskytujiacuteciacute věcneacute
plněniacute
4113 Uchazeč o veřejnou zakaacutezku
Uchazeč je smluvniacute stranou kteraacute poskytuje přiacuteslušneacute
věcneacute plněniacute (praacutece stavebniacute praacutece služby) Podnikatel
kteryacute se zajiacutemaacute o přiacuteslušnou veřejnou zakaacutezku se staacutevaacute
uchazečem pokud
57
o předložiacute nabiacutedku na zaacutekladě podmiacutenek obchodniacute
veřejneacute soutěže nebo vyacutezvy při jinyacutech způsobech
zadaacuteniacute
o předložiacute předběžnou nabiacutedku při dvoustupňoveacute
obchodniacute veřejneacute soutěži
4114 Zaacutejemce o veřejnou zakaacutezku
Zaacutejemcem o veřejnou zakaacutezku je podnikatel kteryacute přichaacuteziacute
v uacutevahu k plněniacute veřejneacute zakaacutezky Zpravidla jde
o subjekt jež je zadavatelem vyzvaacuten k předloženiacute nabiacutedky
při zadaacuteniacute veřejneacute zakaacutezky vyacutezvou viacutece zaacutejemcům podle sect49
a sect50 V obchodniacute veřejneacute soutěži je to subjekt kteryacute
o si vyžaacutedaacute zadaacutevaciacute nebo kvalifikačniacute dokumentaci
o prokaacuteže svoji kvalifikaci v předkvalifikačniacutem řiacutezeniacute
o zuacutečastniacute se jednaacuteniacute v prvniacutem stupni dvoustupňoveacute
obchodniacute veřejneacute soutěže
412 Charakteristika zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech
zakaacutezek
Jednou ze zaacutekladniacutech charakteristik jednotneacuteho trhu je
že všechny firmy musejiacute miacutet stejnou možnost ziacuteskat
veřejneacute zakaacutezky tj zakaacutezky zadaacutevaneacute veřejnyacutemi orgaacuteny
[MPO 2008 ofic straacutenky Ministerstva průmyslu a obchodu]
[Raus D Neruda R 2006 s 63]
58
Pravda je že tento naacutezor je lehce scestnyacute neboť
společnost se 100mil obratem by mněla pomyacutešlet
na zakaacutezky v takoveacute hodnotě na ktereacute stačiacute jejiacute kapacity
a reference Jednak nemaacute potřebneacute reference a daacutele by
zakaacutezku pravděpodobně nebyla schopna financovat
Způsoby u zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek jsou
o obchodniacute veřejnaacute soutěž
o vyacutezva viacutece zaacutejemcům k předloženiacute nabiacutedky dle sect49
o zjednodušeneacute podaacuteniacute dle sect49a
o přiacutemeacute zadaacuteniacute dle sect49b
o vyacutezva jednomu zaacutejemci k předloženiacute nabiacutedky dle sect50
4121 Obchodniacute veřejnaacute soutěž
Obchodniacute veřejnaacute soutěž je otevřenyacutem zadaacutevaciacutem řiacutezeniacutem
V obchodniacute veřejneacute soutěži mohou předložit nabiacutedku
všichni zaacutejemci o přiacuteslušnou veřejnou zakaacutezku
Obchodniacute veřejnaacute soutěž a jejiacute podmiacutenky se zveřejňujiacute
vyhlaacutešeniacutem v Obchodniacutem věstniacuteku a na centraacutelniacute adrese
Zadavatel může obchodniacute veřejnou soutěž omezit pouze
na tuzemskeacute subjekty kteryacutemi jsou
o praacutevnickeacute osoby se siacutedlem nebo fyzickeacute osoby
s bydlištěm na uacutezemiacute Českeacute republiky
o praacutevnickeacute osoby se siacutedlem nebo fyzickeacute osoby
s bydlištěm mimo uacutezemiacute Českeacute republiky opraacutevněneacute
podnikat na uacutezemiacute Českeacute republiky v souladu
se zvlaacuteštniacutemi předpisy
59
V obchodniacute veřejneacute soutěži prokazujiacute všichni uchazeči
kteřiacute podali nabiacutedku povinně kvalifikačniacute předpoklady
podle sect2b veškereacute uacutekony zadavatelů i uchazečů v obchodniacute
veřejneacute soutěži musiacute miacutet piacutesemnou formu
4122 Vyacutezva viacutece zaacutejemcům k podaacuteniacute nabiacutedky
Vyacutezva viacutece zaacutejemcům k podaacuteniacute nabiacutedky je na rozdiacutel
od obchodniacute veřejneacute soutěže ošetřena tak že zadavatel
zasiacutelaacute vybranyacutem subjektům nabiacutedku Zaacuteroveň však musiacute
průběh soutěže zveřejnit i na sveacute uacuteředniacute desce
či webovyacutech straacutenkaacutech pro přiacutepadneacuteho zaacutejemce zvenku
Nabiacutedky tak mohou využiacutet všichni vyzvaniacute zaacutejemci ale
i ti kteřiacute se přihlaacutesili na zaacutekladě informace z uacuteředniacute
desky či webovyacutech straacutenek
Vyacutezvu o veřejneacute zakaacutezce zasiacutelaacute zadavatel v piacutesemneacute
formě vždy nejmeacuteně tolika zaacutejemcům aby byl naplněn
jejich minimaacutelniacute počet stanovenyacute zaacutekonem
Text vyacutezvy zveřejňuje zadavatel s vyacutejimkou přiacutepadů
uvedenyacutech v sect49 odst2 piacutesmd ndash teacutež na centraacutelniacute
adrese
Zadavatel může vyacutezvu k podaacuteniacute nabiacutedek zaslat pouze
tuzemskyacutem subjektům Uchazeči kteřiacute předložili nabiacutedku
musiacute prokaacutezat kvalifikačniacute předpoklady podle sect2b
Zadavatel neniacute povinen požadovat na uchazečiacutech poskytnutiacute
jistiny
4123 Zjednodušeneacute zadaacuteniacute
Rozhodujiacuteciacute podmiacutenkou pro použitiacute tohoto zadaacutevaciacuteho
postupu je vyacuteše peněžiteacuteho zaacutevazku přiacuteslušneacute veřejneacute
60
zakaacutezky U zjednodušeneacuteho zadaacuteniacute neniacute povinneacute prokazovaacuteniacute
kvalifikačniacutech předpokladů podle sect2b Praktickeacute pro
zadavatele však v některyacutech přiacutepadech může byacutet vyžaacutedat
si přiacuteslušneacute opraacutevněniacute k podnikaacuteniacute
Při tomto zadaacuteniacute nemohou uchazeči podaacutevat naacutemitky
ani naacutevrhy na přezkoumaacuteniacute rozhodnutiacute zadavatele orgaacutenu
dohledu
4124 Přiacutemeacute zadaacuteniacute
U veřejnyacutech zakaacutezek maleacuteho rozsahu umožňuje zaacutekon přiacutemeacute
zadaacuteniacute bez přiacuteslušneacuteho zadaacutevaciacuteho řiacutezeniacute stačiacute pouze
obeslat jakeacutekoli tři subjekty a ten nejlevnějšiacute je viacutetěz
Posledniacute novela posunula limit pro použitiacute tohoto zadaacuteniacute
na 2000000- Kč bez DPH
4125 Vyacutezva jednomu zaacutejemci k podaacuteniacute nabiacutedky
Tento způsob zadaacuteniacute může zadavatel použiacutet ve vyacutejimečnyacutech
přiacutepadech v zaacutekoně taxativně uvedenyacutech aniž by musel
provaacutedět vyacuteběr z viacutece nabiacutedek Je v podstatě vyacutejimkou
z obchodniacute veřejneacute soutěže a vyacutezvy viacutece zaacutejemcům podle
sect49
Tento způsob je možnyacute pouze v těchto přiacutepadech
o jde-li o naleacutehaveacute potřeby (jako jsou ohroženiacute životů
nebo zdraviacute lidiacute havaacuterie přiacuterodniacute katastrofa nebo
hroziacute-li nebezpečiacute škody velkeacuteho rozsahu
či rozhodla-li tak vlaacuteda Českeacute republiky)
61
o jde-li o specifikovaneacute veřejneacute zakaacutezky kdy plněniacute
veřejneacute zakaacutezky může poskytnout zaacutejemce o veřejnou
zakaacutezku
o jde-li o dodatečneacute nebo opakovaneacute veřejneacute zakaacutezky
(předevšiacutem z důvodů standardizace nebo slučitelnosti
předmětu veřejneacute zakaacutezky) pokud svyacutem rozsahem
nepřekročiacute 50 ceny původniacute veřejneacute zakaacutezky a vyacutezva
bude zadavatelem učiněna do 12 měsiacuteců od splněniacute
veřejneacute zakaacutezky
o jde-li o čaacutestečneacute obnovy rozšiacuteřeniacute nebo uacutepravy
předmětů původniacute zakaacutezky (služby dodaacutevky) pokud by
změna uchazeče vedla k tomu že by zadavatel musel
pořizovat plněniacute veřejneacute zakaacutezky s odlišnyacutemi
technickyacutemi znaky ktereacute by s sebou přinaacutešelo
technickou neslučitelnost nebo potiacuteže při provozu
a uacutedržbě
o jde-li o plněniacute v oblasti staacutetniacutech hmotnyacutech rezerv
s vyacutejimkou naacutekupů majetku a služeb strategickeacuteho
charakteru schvaacutelenyacutech vlaacutedou ČR ktereacute souvisejiacute
s integraciacute a členstviacutem Českeacute republiky
v Severoatlantickeacute alianci
Před čtyřmi roky (2004)se při novelizaci zaacutekona
rozhodlo o možnosti zaslaacuteniacute vyacutezvy jen jednomu zaacutejemci
pokud je tiacutemto zaacutejemcem Vlaacuteda ČR Při tomto rozhodovaacuteniacute
neniacute vlaacuteda ČR žaacutednyacutem způsobem omezena
62
42 Ovlivňovaacuteniacute vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute
ze strany lobbyistickyacutech
skupin
Podnikatelskeacute prostřediacute v Českeacute republice je velice silně
ovlivňovaacuteno lobbyingem ať už ze strany jednotlivců
společnostiacute nebo skupin Podnikatelskeacute prostřediacute jako
takoveacute je u naacutes silně neetickeacute Kdo chce při uchaacutezeniacute
se o jakoukoli zakaacutezku obstaacutet musiacute se neetickeacutemu
prostřediacute přizpůsobit Nelze řiacuteci že by bylo nemožneacute
podnikat eticky Je to však logicky o dost těžšiacute Je
třeba braacutet v uacutevahu že se eticky se chovajiacuteciacute subjekt
bude muset často vzdaacutet mnoha podnikatelskyacutech
přiacuteležitostiacute Jiacutet si svou vlastniacute etickou cestou je
možneacute Hypoteticky řečeno můžete si to dovolit pouze
v přiacutepadě naacutesledujiacuteciacutech konkurenčniacutech vyacutehod To je tehdy
kdy nejste zaacutevisliacute na staacutetniacutem sektoru a maacutete dostatečně
garantovanou praacuteci popřiacutepadě silneacute nebo vyacutejimečneacute
postaveniacute [Dančaacutek B Hloušek V Šimiacuteček V 2006 s
56]
Neetickeacute prostřediacute v Českeacute republice je daacuteno
celkovou politickou i společenskou atmosfeacuterou a naacuterodniacute
kulturou kteraacute je staacutele ještě ovlivněna chovaacuteniacutem lidiacute za
minuleacuteho režimu Posilovaacuteno je i složitou
a netransparentniacute legislativou
Korupce je v Českeacute republice nejviacutece rozšiacuteřena ve
staacutetniacutem sektoru a to zejmeacutena v oblasti veřejnyacutech zakaacutezek
Soukromyacute sektor je sice schopen si etiku viacutece ohliacutedat
ale i zde fungujiacute tržniacute principy Zaacuteroveň je však třeba
řiacuteci že neetickeacute jednaacuteniacute se projevuje i v soukromeacutem
sektoru Zde je však vniacutemaacuteno v drobnějšiacutem rozsahu
63
Postupy u zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek v Českeacute
republice jsou sice dle zaacutekona v pořaacutedku nicmeacuteně jaacute se
domniacutevaacutem že nejsou zcela transparentniacute Stejně tak
naprostaacute většina politiků administraacutetorů a manažerů viacute
o korupci v teacuteto oblasti i o formaacutech ovlivňovaacuteniacute
vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute
Co se tyacuteče vyacuteběroveacuteho řiacutezeniacute v oblasti soukromyacutech
zakaacutezek korupce se projevuje i zde jak již bylo řečeno
To souvisiacute s tiacutem že na korupci ve veřejneacutem sektoru
se podiacutelejiacute partneři či různiacute zaacutestupci soukromyacutech firem a
je zjevneacute že jejich podiacutel je aktivniacute Pakliže maacute
soukromyacute subjekt spraacutevně zpracovanou žaacutedost o Evropskou
dotaci (např vyacutestavba noveacuteho administrativniacuteho centra
garaacuteže školiacuteciacute středisko aj) je pochopitelneacute
že se snažiacute ziacuteskat souhlas na čerpaacuteniacute co nejvyššiacute čaacutestky
kteraacute je vůbec možnaacute [UacuteZ Veřejneacute zakaacutezky 2007]
Veřejneacute zakaacutezky jsou z hlediska tlaku lobbyistickyacutech
skupin jednoznačně nejviacutece atakovanou oblastiacute Procesy
vyacuteběru a zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek byacutevajiacute často
netransparentniacute V celeacutem procesu vyacuteběroveacuteho řiacutezeniacute je
řada přiacuteležitostiacute ke korupci Tyto přiacuteležitosti byacutevajiacute
velmi často využiacutevaacuteny Pro většinu lobbyistů je to
všeobecně znaacutemyacutem jevem Potenciaacutelniacute riziko korupce
vyplyacutevaacute již ze samotneacute podstaty udělovaacuteniacute veřejnyacutech
zakaacutezek Předevšiacutem je to daacuteno tiacutem že s penězi hospodařiacute
činiteleacute kteřiacute je neziacuteskali svyacutem uacutesiliacutem a tak způsob
hospodařeniacute s nimi nemaacute přiacutemyacute vliv na jejich prosperitu
Většina lobbyistickyacutech skupin se snažiacute aby
o jakeacutekoliv veřejneacute zakaacutezce a jejiacutem směřovaacuteniacute bylo
rozhodnuto ještě před vyhlaacutešeniacutem vyacuteběroveacuteho řiacutezeniacute
64
Vyacuteběroveacute řiacutezeniacute se pak realizuje jen formaacutelně a postup
byacutevaacute bohužel naacutesledujiacuteciacute
o na zaacutekladě osobniacutech kontaktů je vybraacuten realizaacutetor
zakaacutezky
o jsou připraveny podklady pro vyacuteběroveacute řiacutezeniacute
pravděpodobně ve spolupraacuteci s budouciacutem realizaacutetorem
zakaacutezky
o podmiacutenky pro realizaci zakaacutezky jsou nastaveny tak
aby jim mohl vyhovět pouze předem vybranyacute uchazeč
o zaacutevěrem proběhne vyacuteběroveacute řiacutezeniacute formaacutelně dodržujiacuteciacute
nařiacutezeniacute dle zaacutekona o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech
Mysliacutem že nemaacute smysl abych se daacutele rozepisoval nad
způsoby možneacuteho ovlivňovaacuteniacute a lobovaacuteniacute na uacutezemiacute ČR
Přesto doufaacutem a moc si přeji aby Českaacute republika velmi
brzy učinila kroky k zprůhledněniacute lobbyistickeacuteho zaacutekoutiacute
a otevřela prostor pro všechny podnikatele kteřiacute chtějiacute
podnikat bez jakeacutehokoliv omezeniacute
43 Nekalaacute soutěž
Před tiacutem než se pokusiacutem rozebrat Nekalou soutěž a jejiacute
hlavniacute přiacuteznaky zmiacuteniacutem pojem hospodaacuteřskeacute soutěže Již ze
sveacute podstaty vyjaacutedřeneacute čaacutestečně i ve sveacutem naacutezvu je
zřejmeacute že jde o něco v čem jejiacute uacutečastniacuteci nemohou byacutet
spoluhraacuteči Jednaacute se zde o prostor kde uacutečelem neniacute
někomu pomaacutehat či se s někyacutem dělit nyacutebrž ho ekonomicky
zničit Konkurence jako jeden z nejzaacutekladnějšiacutech
65
principů spraacutevneacuteho fungovaacuteniacute moderniacute tržniacute společnosti
je teacuteměř vždy prospěšnaacute jak pro spotřebitele tak pro
podnikatele samotneacute Hraje tu evidentně nejsilnějšiacute roli
Sveacute konkurenty chce každyacute podnikatel porazit či
eliminovat To proto aby mohl nastoupit na jimi uvolněneacute
miacutesto Existuje ovšem velikaacute propast mezi jednotlivyacutemi
představami o tom jakeacute praktiky a způsoby je možneacute v
takoveacutem souboji použiacutet [Raus D Neruda R 2006
s 24]
Hospodaacuteřskaacute soutěž aby měla opravdovyacute smysl prostě
musiacute probiacutehat v raacutemci určityacutech mantinelů Sveacuteho ciacutele
tedy zničit konkurenci a dosaacutehnout vyššiacutech zisků by měli
podnikateleacute dosahovat nějakyacutem společensky přijatelnyacutem
způsobem
Neniacute možneacute si soutěž představovat jako totaacutelniacute
obchodniacute vaacutelku kde je vše dovoleno a ciacutel bez ohledu
na použiteacute prostředky je jedinou vidinou Vždy je vše
třeba posuzovat s ohledem nejen na vyacutehody ale je nutneacute
porovnat je i s nežaacutedouciacutemi efekty Při naprosto volneacute
soutěži by nechtěneacute naacutesledky mohly miacutet mnohdy
katastrofaacutelniacute podobu a to pro všechny zuacutečastněneacute strany
Z tohoto důvodu nastupuje praacutevo hospodaacuteřskeacute soutěže jako
regulaacutetor kteryacute nastavuje limity a hranice ktereacute určujiacute
přiacutepustneacute meze vhodneacuteho chovaacuteniacute Regulaacutetor stanoviacute ktereacute
postupy budou vzhledem k dobryacutem mravům přijatelneacute pro
dosaženiacute zamyacutešleneacuteho ciacutele
Je velkyacute rozdiacutel porazit někoho ekonomicky nebo
porazit ho pomluvami a klamy Je nutneacute si uvědomit
že soutěžniacute praacutevo nechraacuteniacute slabšiacute neschopnějšiacute či meacuteně
naacutepaditějšiacute ale naopak chraacuteniacute ty poctivějšiacute Neniacute
66
smyslem ani uacutečelem soutěžniacuteho praacuteva zabraňovat někomu
v růstu či ekonomickeacutem vzestupu Smyslem je důsledně
a obezřetně sledovat jestli sveacuteho vzestupu nedosahuje
nějakyacutem nekalyacutem a společensky nežaacutedouciacutem způsobem
Nekalaacute soutěž upravenaacute jako jedna z oblastiacute praacuteva
hospodaacuteřskeacute soutěže postihuje ty přiacutepady kdy někdo
zneužiacutevaacute a deformuje konkurenčniacute prostřediacute nekalyacutem
způsobem Postihuje ty přiacutepady kdy je poškozovaacuteniacute
konkurenta provaacuteděno takovyacutem způsobem kteryacute mu může
přivodit nějakou uacutejmu Zaacutekaz nekaleacute soutěže chraacuteniacute
jakousi mravnost a uacuteroveň soutěže aby se z niacute nestal jen
bdquoubohyacute chliacutevekrdquo
Co však samotnyacute pojem nekalaacute soutěž znamenaacute Jakeacute
jsou jejiacute charakteristiky Předně pojem bdquonekalyacuterdquo
obsaženyacute v naacutezvu je nutno spojovat předevšiacutem s pojmem
dobryacutech mravů To je sice trochu dost obecnyacute termiacuten
nedaacutevajiacuteciacute mnoho šanciacute na vymezeniacute jeho obsahu ovšem
přesto velmi přesně vyjadřuje vše co je zapotřebiacute
V přiacutepadě nekaleacute soutěže si ovšem s pouhyacutem pojmem bdquodobreacute
mravyrdquo nevystačiacuteme Na jeho miacutesto nastupuje pojem bdquodobreacute
mravy hospodaacuteřskeacute soutěžerdquo což může byacutet pojem stejně tak
předchoziacutemu podobnyacute i odlišnyacute Rozhodně však nejsou tyto
pojmy shodneacute V některyacutech sousedniacutech zemiacutech se v uacutepravě
nekaleacute soutěže tyto pojmy nerozlišujiacute a je zakaacutezaacuteno
jakeacutekoliv jednaacuteniacute v rozporu s dobryacutemi mravy nikoliv jen
těmi soutěžniacutemi Ovšem u naacutes jsou pojmy odlišeny tedy je
nutneacute je nějak vyložit Většinou se soutěžniacute mravy chaacutepou
spiacuteše uacutežeji než obecneacute mravy Ne všechno co se může
v obecneacutem pojetiacute zdaacutet nemravneacute je v hospodaacuteřskeacutem životě
zakaacutezaacuteno
67
Jednotliveacute formy nekaleacute soutěže jsou
o klamavaacute reklama
o klamaveacute označovaacuteniacute zbožiacute a služeb
o vyvolaacutevaacuteniacute nebezpečiacute zaacuteměny
o parazitovaacuteniacute na pověsti podniku vyacuterobků či
služeb jineacuteho soutěžitele
o podplaacuteceniacute
o zlehčovaacuteniacute konkurentů
o srovnaacutevaciacute reklama
o porušovaacuteniacute obchodniacuteho tajemstviacute
o ohrožovaacuteniacute zdraviacute spotřebitelů a životniacuteho
prostřediacute
V přiacutepadě tvrdeacuteho konkurenčniacuteho boje kteryacute se naviacutec
se vzrůstajiacuteciacutem počtem subjektů a rozšiřovaacuteniacutem trhu
ve všech směrech daacutele stěžuje přibyacutevaacute i na agresivitě
a průraznosti použiacutevanyacutech prostředků ndash předevšiacutem reklam
Člověka kteryacute si jak znaacutemo zvykne teacuteměř na cokoliv je
už dnes těžkeacute něčiacutem upoutat a zaujmout Aby reklama
spraacutevně zapůsobila je nutneacute vymyacutešlet staacutele noveacute postupy
To je ovšem značně rizikoveacute neboť se často můžeme dostat
na tenkyacute led Existuje mnoho přiacutepadů kdy se soutěžiteleacute
pouštějiacute do různyacutech protiuacutederů ktereacute balancujiacute na hraně
zaacutekona Tyto protiuacutedery nejsou vyloženě nekaleacute soutěženiacute
nicmeacuteně nejsou ani zcela nezpochybnitelneacute Pak se nabiacuteziacute
otaacutezka jak k takovyacutem přiacutepadům přistupovat Zda byacutet
benevolentniacute nebo tvrdšiacute Mohlo by se totiž velmi vymstiacutet
nechat situaci zcela bdquobez kontrolyrdquo a daacutet věcem přiacuteliš
volnyacute průběh Soutěžniacute mravy jsou totiž do značneacute miacutery
odvisleacute od toho co je pro daneacute odvětviacute či společenskou
situaci obvykleacute Při benevolentniacutem přiacutestupu by pak mohlo
dojiacutet k totaacutelniacute anarchii u soutěžniacutech mravů natolik
že by se vlastně časem posunuly hranice přiacutepustnosti
a uacutenosnosti až tam kde je nikdo z naacutes nemůže chtiacutet Tedy
68
k přiacuteliš agresivniacutem a spornyacutem atakům je radno přistupovat
s velkou obezřetnostiacute Ovšem naacutezorů může byacutet mnoho
a zvlaacuteště v takoveacutem oboru jako je praacutevo nekaleacute soutěže
platiacute dvojnaacutesob že zastaacutevat lze prakticky jakeacutekoliv
stanovisko neboť uacuteprava pomociacute dobryacutech mravů je natolik
širokaacute že neniacute zkraacutetka možneacute objektivně rozhodnout
co je spraacutevneacute Moc rozhodnout maacute pouze soud kteryacute však
bohužel nevykonaacutevaacute tuto zaacuteslužnou činnost vždy zcela
fundovaně a už vůbec ne dostatečně rychle a efektivně
Důležityacutem obecnyacutem znakem nekaleacute soutěže je takeacute
objektivnost Je opravdu mimořaacutedně důležiteacute si uvědomit
že nikoho ale naprosto nikoho nezajiacutemaacute a nebude zajiacutemat
zda soutěžitel chtěl způsobit nějakou nekalost Zaacutekon
jasně stanoviacute odpovědnost jako objektivniacute Tedy kdokoliv
se nekaleacuteho soutěžniacuteho jednaacuteniacute dopustiacute nese za něj
odpovědnost bez ohledu na miacuteru zaviněniacute
44 Shrnutiacute pozitivniacutech a
negativniacutech rozměrů
lobbyingu vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute
a praacutece s lidmi
Pokud maacutem zhodnotit pozitivniacute a negativniacute rozměry u všech
třech vyacuteše uvedenyacutech termiacutenů tak musiacutem řiacuteci že obecně
je to velmi těžkeacute Každyacute z těchto termiacutenů si nese
obrovskaacute pozitiva ale zaacuteroveň i obrovskaacute negativa a je
jenom na skupině či jedinci na kterou stranu se nakloniacute
69
Nicmeacuteně jsem přesvědčen že všechny tři vyacuteše
uvedeneacute teacutemata jsou v současneacute chviacuteli hnaciacutem motorem
všech možnyacutech politickyacutech stran podnikatelskyacutech
společnostiacute lobbyistickyacutech skupin aj ktereacute žene
vidina lepšiacutech ziacutetřků
Možnaacute že aniž by si to kdokoliv uvědomil tak vlastně
lobbying kteryacute maacute velmi bliacutezko k vyacuteběrovyacutem řiacutezeniacutem
a de-facto i praacuteci s lidmi je něčiacutem co by se dalo nazvat
bdquoneustaacutelyacutem vyjednaacutevaacuteniacutemrdquo ktereacute je staacutevajiacuteciacutem hnaciacutem
motorem celeacute ekonomiky
Pozitivniacute role lobbyingu vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute a praacutece
s lidmi
o participačniacute role je možnost prezentovaacuteniacute
a prosazovaacuteniacute skupinovyacutech zaacutejmů kteraacute daacutevaacute občanovi
cestu jak vyjaacutedřit kromě volebniacuteho aktu sveacute
preference naacutezory a zaacutejmy Instituce lobbyingu
a jeho praktickaacute možnost je tak zaacutekladniacute podmiacutenkou
pro to aby občan vykonaacuteval svoji občanskou
kompetenci a nestal se vůči staacutetu pasivniacutem přiacutejemcem
rozhodnutiacute
o informačniacute hodnota je hodnota kde se různeacute skupiny
snažiacute zdůvodnit sveacute zaacutejmy jako zaacutejem opraacutevněně
veřejnyacute nebo zastaacutevanyacute viacutece skupinami obyvateli či
organizacemi a zaacuteroveň legitimniacute skrze racionaacutelniacute či
jineacute argumenty Daacutele tyto skupiny dodaacutevajiacute
do politickeacuteho systeacutemu informace ktereacute by bez
tohoto procesu vůbec nebyly generovaacuteny a nebo by
se k niacute politik neměl možnost vůbec dostat Tudiacutež se
k němu dostaacutevaacute pouze tolik informaciacute ktereacute jsou
70
zapotřebiacute pouze pro jeho rozhodovaacuteniacute neboť tyto
informace pochaacutezejiacute od samotnyacutech zainteresovanyacutech
skupin
Negativniacute role lobbyingu vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute a praacutece
s lidmi
o silovaacute role na zaacutekladě finančniacuteho zaacutezemiacute kontaktů
a neomezenyacutech možnostiacute určityacutech lobbyistickyacutech
skupin vlastně de-facto neexistuje nic co by mohlo
tyto skupiny zastavit Kromě prosazovaacuteniacute různyacutech
pozměňovaciacutech naacutevrhů schvalovaacuteniacute zaacutekonů
ovlivňovaacuteniacute zakaacutezek existuje i možnost miacutet
informace od různyacutech informačniacutech složek či
finančniacutech instituciacute
Přiacuteklad v roce 2003 se v Itaacutelii přišlo na to že
organizovanaacute skupina složenaacute s elitniacutech policejniacutech
složek několika politiků a lobbyistů Vyvaacutežela pod
hlavičkou staacutetu nebezpečneacute kontejnery plneacute odpadu na
moře kde je vyprazdňovala na dno oceaacutenu
Všechny body ktereacute jsem vyacuteše uvedl jsou jen
špetkou toho jak současnaacute společnost funguje a kam
směřuje Pamatuji si když jsem byl malyacute kluk jak mi můj
dědeček řiacutekaacuteval bdquojo to když jaacute jsem byl v tvyacutech letech
to to bylo uacuteplně jineacuterdquo Pravda je že mě ještě neniacute
zdaleka tolik co bylo meacutemu dědečkovi ale když hlediacutem na
současnou -naacutectiletou generaci tak mě napadajiacute stejnaacute
slova
Staacutevajiacuteciacute doba je dobou dravyacutech silnyacutech a možnaacute
i čaacutestečně sobeckyacutech jedinců kteřiacute si vytyacutečiacute ciacutel a jdou
za niacutem Tato moderniacute doba už neniacute stmelujiacuteciacutem prvkem
71
kteryacute se pokoušel lidi rozesmaacutet nyacutebrž neustaacutelyacutem
burcujiacuteciacutem motorem kteryacute je neustaacutele ve střehu Lideacute
ztraacutecejiacute svoje jaacute a jsou schopni pro svoji karieacuteru učinit
teacuteměř cokoliv Neumiacutem odpovědět kde je ta pomyslnaacute čaacutera
bdquospraacutevneacute cestyrdquo nicmeacuteně jsem přesvědčen že si tiacutem každyacute
musiacute projiacutet saacutem aby našel saacutem sebe
72
Zaacutevěr
Na zaacutevěr teacuteto Diplomoveacute praacutece bych chtěl čaacutestečně
zrekapitulovat všechny tři ciacutele a pokusit se vyhodnotit
zda tato praacutece splnila svůj ciacutel
Ciacutelem teacuteto praacutece bylo nastiacutenit a vyspecifikovat
společneacute jevy mezi všemi třemi teacutematy a jejich poměrně
velkou propojenost Lidskeacute zdroje od kteryacutech vše vychaacuteziacute
přes Lobbying kde opět hraje nezpochybnitelnou roli
Lidskyacute faktor až po Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute kteraacute jsou opět
velice uacutezce propojeny s Lidskyacutem faktorem a Lobbyingem
Lidskyacute faktor jak jsem již na začaacutetku teacuteto Diplomoveacute
praacutece zmiacutenil je v současneacute době na vrcholu
a pravděpodobně během několika let bude ještě vyacuteš
Je paradoxem že i když se celosvětovaacute populace neustaacutele
zvětšuje tak podniky trpiacute nedostatkem odborně
způsobilyacutech zaměstnanců a snažiacute se je vyhledaacutevat ať již
prostřednictviacutem svyacutech interniacutech postupů tak personaacutelniacutech
agentur Probleacutem neniacute jen v tom že lideacute nejsou způsobiliacute
pro praacuteci hlavniacutem probleacutemem je že nejsou v některyacutech
přiacutepadech vůbec Z tohoto důvodu se vyhledaacutevajiacute v různyacutech
staacutetech s životniacutemi podmiacutenkami horšiacutemi než jsou v ČR
aby byla vůbec šance tyto lidi nemotivovat pro praacuteci mimo
jejich rodnou zem
Lidskyacute faktor ale neniacute jen člověk kteryacute je
vyhledaacutevaacuten za uacutečelem nějakeacute praacutece Je to předevšiacutem jeden
z mnoha kteryacute maacute obrovskeacute možnosti Když se to tak
vezme tak lidskyacute faktor je hlavniacutem hnaciacutem motorem všeho
a stojiacute za obrovskyacutemi skutky ale zaacuteroveň i za spoustou
zkaacutezy
73
Lobbying a stanoveniacute obecnyacutech zaacutevěru z hlediska
nejuacutečinnějšiacuteho způsobu haacutejeniacute a prosazovaacuteniacute vlastniacutech
zaacutejmu zaacutevisiacute na konkreacutetniacutem subjektu nebo přinejmenšiacutem
skupině subjektu
Pokud bych měl zmiacutenit jeden z nejvyacuteznamnějšiacutech
faktoru kteryacute stupen profesionality lobbingu Českyacutech
subjektu muže potvrdit či vyvraacutetit tak je to čas Pokud
se zastaviacuteme u EU tak to platiacute o to viacutece že v Bruselu
se uacutespěšnost leckdy měřiacute viacutece z hlediska lidiacute ktereacute
znaacutete než tiacutem co viacutete Brusel a zvlaacuteště jeho evropskaacute
čtvrť představuje do určiteacute miacutery svět saacutem pro sebe
ve ktereacutem je působeniacute postaveno na kontaktech a neustaacuteleacutem
rozšifrovaacuteniacute siacutetiacute Lobbying a Lidskyacute faktor maacute spoustu
věciacute společnyacutech je to neustaacuteleacute vyjednaacutevaacuteniacute a propojenost
kteraacute se neustaacutele doplňuje
Třetiacutem a posledniacutem teacutematem jsou vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute
ktereacute jsou sice pouze uacutekonem kteryacute neniacute hmatatelnyacute
neboť to je vlastně uacutekon s velice kraacutetkou životnostiacute
Nicmeacuteně je to odvětviacute kde se ve velikeacute miacuteře opět setkaacutevaacute
Lidskyacute faktor a Lobbying Neboli je to teritorium
neustaacuteleacuteho lobovaacuteniacute machinaciacute a různyacutech zaacutekulisniacutech her
Pokud se napřiacuteklad pozastaviacutem u sektoru stavebniacutech
zakaacutezek tak si dovoluji tvrdit že Českyacute trh je přesycen
stavebniacutemi společnostmi a přežiacutet pro stavebniacute společnost
na Českeacutem trhu je skutečně otaacutezkou tvrdeacuteho Lobbyingu jak
z vnitřku tak z vnějšku Pod vnitřkem mysliacutem umět
se dohodnout s ostatniacutemi stavebniacutemi společnostmi ndash lidskyacute
faktor Pod vnějškem mysliacutem miacutet schopnost zajistit
zakaacutezku ndash lobbying
74
Vyacuteběroveacute řiacutezeniacute neniacute již daacutevno žaacutednou novinkou
a naopak kriteacuteria u vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute se neustaacutele
zdokonalujiacute a možnaacute i proto spousta společnostiacute
pochopila že čekaacuteniacute na vyacutehru se nemusiacute vyplatit a tudiacutež
lobbujiacute na všechny strany
Doufaacutem že Vaacutes maacute praacutece oslovila a že splnila
všechna očekaacutevaacuteniacute daacutele doufaacutem že se mi podařilo
propojit všechna tři teacutemata v jedno s poukaacutezaacuteniacutem
jednotlivyacutech slabyacutech bodů u těchto jednotlivyacutech teacutemat
75
Soupis bibliografickyacutech
citaciacute
Armstrong M 2007 Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů nejnovějšiacute
trendy a postupy 10 vydaacuteniacute
Praha Grada publishing as ISBN 978-80-247-1407-3
Broscheid A 2003Coen D Insider and Outsider
Lobbying of the European Commission European Union
Politics
Cizelj B 2004 Zastupovaacuteniacute zaacutejmů v Bruselu on-line
texthttpstratczeppeddok-zastupovani-zajmu-v-
bruseluphp
Crombez Ch 2002 Information Lobbying and the
Legislative Process in the European Union European Union
Politics
Čuba F Hurta J 2002 Fungovaacuteniacute podniků v Současneacutem
světě MONDON spol s ro ISBN 80-903108-1-8
Dančaacutek B Hloušek V Šimiacuteček V 2006
KORUPCE Projevy a potiacuteraacuteniacute v Českeacute republice a Evropskeacute
unii Brno Mezinaacuterodniacute politologickyacute uacutestav Masarykovy
univerzity v Brně
EPP ndash ED 2004 Jak prosazovat zaacutejmy v Evropskeacute unii on-
line text httpwwwstratczepp-ed
EPP ndash ED 2004 Jak prosazovat zaacutejmy v Evropskeacute unii on-
line texthttpwwwstratczepp-ed
Eschenbach R Controlling 2vydaacuteniacute 2004
76
Praha ASPI 2004 ndash 816s ISBN 80-7357-035-1
Uacuteplneacute Zněniacute čiacuteslo 574 2007
Praha Sagit
Evropskyacute parlament 2007 (oficiaacutelniacute straacutenky)
wwweuroparleuropaeu
Marečkovaacute H 2007 Role lobbyistickyacutech skupin při
projednaacutevaacuteniacute směrnice o službaacutech bakalaacuteřskaacute praacutece Brno
Fakulta sociaacutelniacutech studiiacute MU
Machoutovaacute Š 2005 Lobbying Českyacutech subjektů
v Bruselu rešerše Fakulta sociaacutelniacutech věd univerzita
Karlova
MPO 2006 (oficiaacutelniacute straacutenky Ministerstva průmyslu a
obchodu) Naacutevrh směrnice o službaacutech na vnitřniacutem trhu on-
line text na httpwwwbusinessinfoczczclanek
smernice-eu-sluzbynavrh-smernice-osluzbach-na-vnitrnim
100135334491obsah
Pedler R 2002 European union lobbying
changes in the arena Basingstoke Palgrave
Raus D Neruda R 2006 Zaacutekon o ochraně hospodaacuteřskeacute
soutěže (komentaacuteř a souvisejiacuteciacute českeacute i
komunitaacuterniacute předpisy) Praha Linde Praha as
ISBN 80-7201-563-X
Raus D Neruda R 2006 Zaacutekon o ochraně veřejnyacutech
zakaacutezkaacutech 2007 (komentaacuteř) Praha Linde Praha as
ISBN 978-80-7201-677-8
77
Rinus Van Schendelen 2004 Jak lobovat v Evropskeacute unii
aneb Machiavelli v Bruselu nakladatelstviacute
Barrister amp Principaacutel ISBN 80-903333-2-Y (Centrum
strategickyacutech studiiacute) ISBN 80-86598-75-6 (Barrister amp
Principaacutel)
Valachovaacute V 2006 Rovnovaacuteha zaacutejmů a politika
životniacuteho prostřediacute EU diplomovaacute praacutece Brno Fakulta
sociaacutelniacutech studiiacute MU
Woll C 2006Lobbying in the European Union
from sui generis to a comparative perspective Journal of
European Public Policy
78
Přiacutelohy
Podnikoveacute strategickeacute plaacuteny
Strategie
zabezpečovaacuteniacute
lidskyacutech zdrojů
Plaacutenovaacuteniacute Prognoacutezy Analyacuteza pohybu
pomociacute sceacutenaacuteře poptaacutevky a nabiacutedky (fluktuace)
pracovniacuteků
Analyacuteza Plaacuteny Analyacuteza operačniacute
prac prostřediacute lidskyacutech zdrojů (analyacuteza
efekt
činnosti)
Zabezpečeniacute Udrženiacute si flexibilita produktivita
pracovniacuteků pracovniacuteků
Pracovniacute prostřediacute
Graf č1 proces plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů
79
Uacuteředniacuteci podpořit jejich pozici nebo oponovat
poskytnout či neposkytnout informace
uklidnit či znepokojit
Angažovaniacute mobilizovat či demobilizovat odměnit nebo
hraacuteči potrestat rozdělovat nebo spojovat
Vztahy formalizovat nebo se snažit o neformaacutelnost
stabilizovat či destabilizovat využiacutet
staryacutech nebo vytvořit noveacute
Procedury zjednodušit nebo zkomplikovat přijmout
nebo napadnout striktniacute či volnaacute
interpretace
PoziceFunkce uznat či konkurovat přijmout či
nepřijmout využiacutet k praacuteci či požitkům
Teacutemata politizovat či depolitizovat rozšiacuteřit
nebo zuacutežit kombinovat či oddělit
Života soubor podpořit či blokovat zachovat nebo
zpraacutevy změnit urychlit nebo podržet čas
Areacuteny vstoupit či opustit vyacuteběr jedneacute nebo
druheacute koalice zuacutežit nebo rozšiacuteřit
Rozhodnutiacute přidat se k většině nebo k menšině
přijmout kompromis nebo oponovat
prosazovat konsenzus nebo nejednotnost
Styly nabiacutedky či požadavky tlumenyacute či vyacuteraznyacute
lobbyingu formaacutelniacute či neformaacutelniacute
Graf č2(spec dilemat managm veřejnyacutech zaacuteležitostiacute)
2
Prohlaacutešeniacute
P r o h l a š u j i
že jsem tuto diplomovou praacuteci vypracoval zcela samostatně
a veškerou použitou literaturu a jineacute podkladoveacute
materiaacutely ktereacute jsem použil uvaacutediacutem v Soupisu
bibliografickyacutech citaciacute
30 4 2008
Filip Bušina
3
Abstrakt
Tato praacutece si klade za ciacutel uveacutest čtenaacuteře do sfeacuter Lidskeacuteho
faktoru Lobbyingu a Vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute což jsou sektory
z podnikatelskeacuteho hlediska velmi potřebneacute nicmeacuteně
posledniacute dobou velice omiacutelaneacute často i medializovaneacute
s někdy nepřiacuteliš klasickyacutemi postupy
Všechny tři vyacuteše zmiacuteněnaacute teacutemata se stala ndash aniž by
si to spousta lidiacute uvědomila ndash běžnyacutem a nespornyacutem
koloběhem staacutevajiacuteciacuteho fungovaacuteniacute našiacute společnosti
Lidskyacute faktor je velice choulostivyacutem teacutematem a je
s niacutem potřeba zachaacutezet velice opatrně neboť doba kdy
nabiacutedka Lidskeacuteho faktoru převyšovala poptaacutevku po něm
je již daacutevno minulostiacute Staacutevajiacuteciacute doba v sobě nese oproti
době ještě před deseti lety sice obrovskeacute možnosti
a pozitiva nicmeacuteně zaacuteroveň i poměrně znatelnaacute negativa
Lobbying je praacutevě tiacutem nespornyacutem koloběhem fungovaacuteniacute
našiacute společnosti kteryacute nenaacutepadně přišel aniž by si to
kdokoliv uvědomil Miacutesto toho aby pro něj byla vymezena
jasnaacute pravidla vedouciacute k jeho zprůhledněniacute a jasneacutemu
pojmenovaacuteniacute tak je to tabu o ktereacutem většina
zuacutečastněnyacutech viacute ale nemluviacute
Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute se stala již daacutevno součaacutestiacute každeacuteho
zadaacutevaacuteniacute veřejneacute i neveřejneacute zakaacutezky A i přes neustaacutele
vymyacutešleniacute kriteacuteriiacute kteraacute by zpřiacutesňovala a ztěžovala
jakeacutekoli ovlivňovaacuteniacute v zadaacutevaciacutem řiacutezeniacute pravda
je takovaacute že tento sektor je zřejmě nejviacutece u tzv
pomyslneacute čaacutery kde se střetaacutevaacute s vyacuteše uvedenyacutem
Lobbyingem
4
Abstract Abstrakt
The aim of this work is to bring the reador to the spere of
Human factor Lobbying and Selection procedure which are
very useful sectors from the management point of view
nevertheless very rehashed recently often also Publisher in
media sometimes not very classical procedures
Nevertheless all three above mentioned topics became
to be an ordinary and indisputable cycle of current
behaviour of our society though people do not realize it
Human factor is a very delicate subject and it is
necessary to deal with it very carefully because the time
when the offer of Human factor exceeded the demand on it
is long-ago Present time indeed in comparison with the
time some 10 years ago brings huge possibilities and
positivies nevertheless brings also relatively noticeable
negatives
Lobbying is just an indisputable cycle of our society
behaviour which came in somehow without realizing of it
Instead of the definition with acurately fixed rules to its
transparency and clear description is this topic a taboo
about which most of parties concerned know but do not talk
Selection procedure became a part of every public and
nonpublic order already a long time ago Even if other
criterions influencing contractual proceeding are all the
time worked out to make it more difficult such a true is
that this sector is probably mostly to so-called imaginary
line where it meets the above mentioned Lobbying
5
Kliacutečovaacute slova
Bilateraacutelniacute smlouva ndash dohoda kteraacute řešiacute obchodniacute
či politickeacute vztahy mezi dvěma stranami
Controlling ndash regulace
Evropskaacute unie ndash mezinaacuterodniacute společenstviacute
Konkurenčniacute tlaky ndash vzaacutejemnaacute konkurence mezi jednotlivyacutemi
subjekty v různyacutech formaacutech (dumpingoveacute ceny trestniacute
oznaacutemeniacute aj)
Lobovaacuteniacute ndash prosazovaacuteniacute svyacutech zaacutejmů
Management ndash uměniacute řiacutezeniacute
Outsorcing ndash je proces při ktereacutem společnost deleguje
vedlejšiacute činnosti a praacuteci ze sveacute interniacute struktury na
externiacute entitu (subkontraktora)
Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů ndash řiacutezeniacute lidskeacuteho kapitaacutelu
Teritorium ndash zaacutejmoveacute nebo zaacutevisleacute uacutezemiacute
CEEP ndash Evropskeacute centrum podniků s veřejnou uacutečastiacute a
podniků veřejneacuteho zaacutejmu
COREPER ndash Vyacutebor staacutelyacutech zaacutestupců členskyacutech zemiacute při EU
EHS ndash Evropskeacute hospodaacuteřskeacute společenstviacute
EHSV ndash Evropskyacute hospodaacuteřskyacute a sociaacutelniacute vyacutebor
EK ndash Evropskaacute komise
EP ndash Evropskyacute parlament
ER ndash Evropskaacute rada
ES ndash Evropskeacute společenstviacute
ESVO ndash Evropskeacute sdruženiacute volneacuteho obchodu
ETUC ndash Evropskaacute konfederace odborovyacutech svazů
IMCO ndash Vyacutebor Evropskeacuteho parlamentu pro vnitřniacute trh a
ochranu spotřebitele
MSP ndash Maleacute a středniacute podniky
6
Keywords
Bilateralism contract - agreement whitch resolving
business and relationships in between directions
Controlling - regulation
Europian union ndash international partnership
Competitive pressures ndash competition analysis
Lobbying ndash assertivity
Management ndash running the artistry
Outsorcing ndash delegation
Human ressource management ndash human ressource capital
Teritorium ndash suburbane zone
CEEP - Europian central administrative distrikt whitch
public fellowship and undertakings
COREPER ndash Collection fixed deputy member country in the
Europia union
EHS ndash Europian economic grouping
EHSV ndash Europian economic and social committee
EK ndash Europian committe
EP ndash Europian parliament
ER ndash Europian advice
ES ndash Europian partnership
ESVO ndash Europian open bussines association
ETUC - Europian confederation trade union
IMCO ndash Board of Europia parlament for domestic market adn
consumer protection
MSP ndash small and modele undertakings
7
Obsah
PODĚKOVAacuteNIacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 1
PROHLAacuteŠENIacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 2
ABSTRAKThelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 3
KLIacuteČOVAacute SLOVAhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 6
OBSAHhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 7
1 LIDSKYacute FAKTOR 11
11 Vymezeniacute zaacutekladniacutech faktorů v oblasti řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů 14
111 Technologie 15
112 Konkurenčniacute tlaky 15
113 Reakce ovlivňujiacuteciacute lidi 17
1131 Probleacutemy stojiacuteciacute před řiacutezeniacutem lidskyacutech zdrojů 18
12 Vyacuteznam ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru lidskyacutech zdrojů pro fungovaacuteniacute
zaměstnavatelskyacutech subjektů 19
121 Definice zabezpečovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů 22
1211 Proces plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů 22
122 Ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběr pracovniacuteků 24
1221 Definovaacuteniacute požadavků 24
1222 Přilaacutekaacuteniacute uchazečů 27
1223 Vybiacuteraacuteniacute uchazečů 29
2 LOBBYING 31
21 Lobbying pro specifickeacute formy prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech
skupin 32
211 Management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute na uacuterovni EU 34
212 Převis nabiacutedky nekonvenčniacutech postupů 36
2121 Uacuteředniacuteci ndash dilema 37
2122 Angažovaniacute hraacuteči ndash dilema 37
2123 Vztahy ndash dilema 38
2124 Procedury ndash dilema 39
2125 Pozice ndash dilema 39
2126 Teacutemata ndash dilema 40
2127 Životniacute cyklus Souborneacute zpraacutevy ndash dilema 40
2128 Areacutena ndash dilema 41
2129 Rozhodnutiacute ndash dilema 41
21210 Styly lobovaacuteniacute ndash dilema 42
8
22 Konkreacutetniacute formy prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech skupin 43
221 Zaacutejmovaacute skupina při praacuteci 45
2211 Dostatečnaacute vnitřniacute soudržnost 45
2212 Užitečneacute znalosti 47
2213 Optimaacutelniacute kombinace zdrojů a dovednostiacute 48
2214 Dobryacute celkovyacute dojem 49
23 Chaacutepaacuteniacute lobbyingu ve strukturaacutech EU a konkreacutetniacute projevy
v Českeacute republice 50
3 VYacuteBĚROVAacute ŘIacuteZENIacute 53
31 Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute ve staacutetniacutem polostaacutetniacutem a soukromeacutem sektoru 54
311 Zaacutekladniacute pojmy 55
3111 Veřejnaacute zakaacutezka 55
3112 Zadavatel 56
3113 Uchazeč o veřejnou zakaacutezku 56
3114 Zaacutejemce o veřejnou zakaacutezku 57
312 Charakteristika zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek 57
3121 Obchodniacute veřejnaacute soutěž 58
3122 Vyacutezva viacutece zaacutejemcům k podaacuteniacute nabiacutedky 59
3123 Zjednodušeneacute zadaacuteniacute 59
3124 Přiacutemeacute zadaacuteniacute 60
3125 Vyacutezva jednomu zaacutejemci k podaacuteniacute nabiacutedky 60
32 Ovlivňovaacuteniacute vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute ze strany lobbyistickyacutech skupin
62
33 Nekalaacute soutěž 64
34 Shrnutiacute pozitivniacutech a negativniacutech rozměrů lobbyingu
vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute a praacutece s lidmi 68
ZAacuteVĚR 72
SOUPIS BIBLIOGRAFICKYacuteCH CITACIacute 75
PŘIacuteLOHY 78
9
1 Uacutevod
Diplomovaacute praacutece s naacutezvem Lidskyacute faktor Lobbying a Vyacuteběrovaacute
řiacutezeniacute je praacutece kteraacute polemizuje o běžnyacutech denniacutech
starostech o zaacutekoutiacutech ve sjednaacutevaacuteniacute obchodů (někdy
i za hranicemi praacutevně určenyacutech mantinelů) a v neposledniacute
řadě o těžkostech při zachaacutezeniacute s lidmi Celkem se zaobiacuteraacute
třemi teacutematy bdquociacutelirdquo kteraacute mi jsou velice bliacutezkaacute neboť
jsem podnikatel a ve všech těchto teacutematech bdquociacutelechrdquo se pro
přežitiacute myacutech zaměstnanců musiacutem umět orientovat Při psaniacute
teacuteto praacutece jsem předevšiacutem aplikoval metodu analyacutezy
a deskripce
Prvniacutem teacutematem bdquociacutelemrdquo na ktereacute se snažiacutem poukaacutezat
je Lidskyacute faktor Snažiacutem se poukaacutezat na to jak složiteacute
je zabezpečit kvalitniacute lidi do společnosti - od niacutezkyacutech
profesiacute až po obsazeniacute tzv bdquohorniacuteho patrardquo neboli
managementu Způsoby jak se snažiacuteme ziacuteskaacutevat lidi
do svyacutech společnostiacute ať už vyacutešiacute finančniacutech prostředků
tak různyacutemi motivačniacutemi programy ktereacute jsem se pokusil
rozebrat v několika bodech teacuteto Diplomoveacute praacutece
bdquo121 Definice zabezpečeniacute lidskyacutech zdrojů a 122
Ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběr pracovniacuteků ajrdquo Daacutele se zde snažiacutem
poukaacutezat na rozdiacutel mezi kmenovyacutemi zaměstnanci
a zaměstnanci dodanyacutech do personaacutelniacutech agentur Autorem
se kteryacutem jsem předevšiacutem u teacuteto kapitoly pracoval byl
Michael Armstrong
Druhyacutem teacutematem bdquociacutelemrdquo je Lobbying Co přesně
znamenaacute tento vyacuteraz Je to vůbec slovo ktereacute je v Českeacute
republice oproti Evropskeacute Unii nějak uchopitelneacute Ne
nemysliacutem si osobně bych toto slovo v Českeacute republice
přirovnal k slangoveacutemu vyacuterazu kteryacute je použiacutevaacuten pro druh
tzv nahaacuteněčů zprostředkovatelů a manipulaacutetorů jak
10
ve staacutetniacutem tak soukromeacutem sektoru Lobbying považuji
za velice zajiacutemavyacute sektor Ve sveacute praacuteci se ho snažiacutem
rozebrat v několika bodech teacuteto Diplomoveacute praacutece
bdquo21 Lobbying pro specifickeacute formy prosazovaacuteniacute vlivu
zaacutejmovyacutech skupin 22 konkreacutetniacute formy prosazovaacuteniacute vlivu
zaacutejmovyacutech skupin ajrdquo kteryacutemi se Vaacutem pokoušiacutem nastiacutenit
jeho kladneacute i negativniacute straacutenky a zaacuteroveň porovnat
vniacutemaacuteniacute bdquoLobbyingurdquo jako takoveacuteho v ostatniacutech staacutetech EU
Autorem se kteryacutem jsem předevšiacutem u teacuteto kapitoly
pracoval byl Rinus Van Shendelen
Třetiacutem a zaacuteroveň posledniacutem teacutematem bdquociacutelemrdquo ktereacutemu
se snažiacutem věnovat svoji pozornost v teacuteto diplomoveacute praacuteci
jsou bdquoVyacuteběrovaacute řiacutezeniacuterdquo
V Českeacute republice bylo popsaacuteno již mnoho novinoveacuteho papiacuteru
o nejrůznějšiacutech zaacutekoutiacutech u zadaacutevaacuteniacute vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute
Proto se snažiacutem proniknout viacutece k jaacutedru věci
a rozebrat toto teacutema v jednotlivyacutech bodech teacuteto Diplomoveacute
praacutece bdquo311 Zaacutekladniacute pojmy 312 Charakteristika
zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek 32 ovlivňovaacuteniacute vyacuteběrovyacutech
řiacutezeniacute ze strany lobbyistickyacutech skupin ajrdquo Daacutele
se pokoušiacutem rozselektovat jednotliveacute postupy a různeacute
možnosti pro přiacutepadneacute ovlivňovaacuteniacute v tomto sektoru
Samozřejmě si uvědomuji jak je toto teacutema choulostiveacute
a proto poukazuji na postupy a děje ktereacute byly již
zveřejněny Autory se kteryacutemi jsem předevšiacutem u teacuteto
kapitoly pracoval byli pan David Raus a pan Robert Neruda
Viacutem že tato praacutece je vlastně takovou směsiciacute třiacute
velice zajiacutemavyacutech teacutemat a možnaacute že by si i každeacute z nich
zasloužilo samostatnyacute rozklad (rozbor) Nicmeacuteně praacutevě
proto že jsem podnikatel-jak jsem již vyacuteše uvedl -
a podnikaacutem v několika oborech rozhodl jsem se pro
zkompletovaacuteniacute těchto třiacute teacutemat v jedno
11
2 Lidskyacute faktor
Lidskyacute faktor co vlastně znamenaacute tento vyacuteraz Když to
člověk vyřkne bez jakeacutehokoliv zamyšleniacute tak to zniacute celkem
i děsivě Předevšiacutem je to vyacuteraz kteryacute můžeme použiacutet
ve spoustě termiacutenů napřiacuteklad jako faktor rizikovosti
faktor spolehlivosti faktor instinktu faktor loajality
faktor pracovniacuteho zatiacuteženiacute faktor mlčenlivosti
Pravděpodobně bych mohl pokračovat ještě mnohem daacutel
Vyacuteraz faktor je vyacuterazem nejen pro člověka ale
předevšiacutem pro vše co naacutes může jakkoliv ovlivnit
ať už pozitivně tak i negativně
Jaacute se ale nesnažiacutem v teacuteto praacuteci rozebiacuterat slovo
bdquofaktorrdquo Myacutem ciacutelem je poukaacutezat na to jak dnešniacute moderniacute
doba (kteraacute je de-facto již tak moderniacute že bychom
si mohli myslet že za naacutes udělajiacute vše stroje) trpiacute
nedostatkem lidskeacuteho kapitaacutelu a pravděpodobně nastanou
časy ještě horšiacute
Jen pro nastiacuteněniacute probleacutemu zajištěniacute kvalitniacuteho
lidskeacuteho kapitaacutelu si zde dovoluji uveacutest jeden přiacuteklad
V osmdesaacutetyacutech letech 19 stoletiacute se Německaacute spolkovaacute
republika potyacutekala s obrovskyacutem nedostatkem dělniacuteků
Tehdejšiacute vlaacuteda Německeacute spolkoveacute republiky rozhodla
že přistoupiacute k programu poskytovaacuteniacute tzv bdquozelenyacutech karetrdquo
pro občany Turecka s tiacutem že tito lideacute budou vykonaacutevat
na uacutezemiacute Německeacute spolkoveacute republiky dělnickeacute profese
Jak se tenkraacutet rozhodlo tak se i stalo Nicmeacuteně od
nastaveniacute tohoto programu utekla tři desetiletiacute a děti
tenkraacutet novyacutech občanů Německeacute spolkoveacute republiky již
v dělnickyacutech profesiacutech pracovat nechtějiacute
12
Chtějiacute byacutet leacutekaři ekonomickyacutemi odborniacuteky praacutevniacuteky
prostě vzdělanyacutemi lidmi kteřiacute pracujiacute v kvalitniacutem
prostřediacute se slušnyacutemi podmiacutenkami a kvalitniacutem platem
Daacutele mohu poukaacutezat přiacutemo na staacutevajiacuteciacute probleacutem Českeacute
republiky Ještě před necelyacutemi deseti lety většina
obyvatel Českeacute republiky ohrnovala nos nad občany
Ukrajiny a neřeklo se jim jinak než UK-aacutečko V současneacute
chviacuteli je po těchto pracovniacuteciacutech několikraacutet vyššiacute
poptaacutevka než staacutevajiacuteciacute nabiacutedka Tito lideacute však již znajiacute
svoji cenu a za nabiacutedky finančniacuteho ktereacute se jim
dostaacutevajiacute v Českeacute Republice se jim už v některyacutech
přiacutepadech ani nevyplaacuteciacute do Českeacute republiky za praciacute
přijet
Co to znamenaacute a kam miacuteřiacutem předešlyacutemi dvěma odstavci
Předevšiacutem praacutevě k vyacuteše uvedeneacutemu bdquoLidskeacutemu faktorurdquo
Praacutevě tento faktor a vyacutevoj noveacute doby určujiacute kdo a co je
pro naacutes potřebneacute či dokonce nezbytneacute
Jsem spolumajitelem několika společnostiacute ktereacute
se orientujiacute v oblastech stavebnictviacute personalistiky
aj Dovoliacutem si zde uveacutest několik přiacutepadů se kteryacutemi jsem
se setkal
Když jsem před dvěma lety začal podnikat v oblasti
personalistiky a stavebnictviacute tak by mě ani naacutehodou
nenapadlo že budu miacutet největšiacute probleacutem s lidskyacutem
kapitaacutelem Osobně jsem měl největšiacute strach z toho abych
vždy dokaacutezal zajistit obchod (praacuteci) a uživil svoje
zaměstnance Pravda je však opakem největšiacute probleacutem neniacute
zajistit praacuteci nyacutebrž miacutet s kyacutem tuto zajištěnou praacuteci
vykonaacutevat
13
V Českeacute republice je v současneacute chviacuteli několik
desiacutetek personaacutelniacutech agentur Avšak mezi těmito
personaacutelniacutemi agenturami ktereacute zprostředkovaacutevajiacute praacuteci
pro spoustu mezinaacuterodniacutech podniků ndash ale i pro Českeacute
středniacute a menšiacute podniky ndash je řada malyacutech personaacutelniacutech
agentur ktereacute fungujiacute jenom diacuteky použiacutevaacuteniacute nekalyacutech
praktik na uacutekor staacutetu
Pokud posuzujeme personaacutelniacute agentury tak je potřeba
věnovat pozornost několika faktorům při tomto
monitoringu jakou maacute tato personaacutelniacute agentura pověst
kde zajišťuje pracovniacuteky ktereacute dodaacutevaacute jakou maacute
klientelu jakyacute maacute bonusovyacute systeacutem počet zaměstnanců
na pozici THP aj
Nicmeacuteně pro obranu Personaacutelniacutech agentur musiacutem
zmiacutenit že podmiacutenky ktereacute udaacutevaacute ministerstvo praacutece
a sociaacutelniacutech věciacute pro zajišťovaacuteniacute občanů jinyacutech staacutetů
(nemysliacutem členy EU) do Českeacute republiky za praciacute neniacute
zrovna nejlehčiacute a nejefektivnějšiacute a osobně bych ho
podrobil radě změn Samozřejmě pokud se to tyacutekaacute občanů ve
členskyacutech staacutetech EU tak ti se řiacutediacute zaacutekonem kteryacute již
nečiniacute občanům Českeacute republiky žaacutednyacute probleacutem vykonaacutevat
praacuteci na uacutezemiacute EU vyjma Německeacute spolkoveacute republiky
a Lucemburska (Bilateraacutelniacute smlouva) Pokud budeme ale
věnovat pozornost staacutetům mimo EU tak si vzpomiacutenaacutem
že když jsem byl vyjednaacutevat ohledně zaměstnanců do Českeacute
republiky ve Vietnamu Uzbekistaacutenu Kazachstaacutenu
a Ukrajině tak při klasickeacute lhůtě jsme u šesti měsiacuteců
což je pro jakoukoliv personaacutelniacute agenturu smrtiacuteciacute
Samozřejmě existujiacute způsoby ktereacute urychliacute jakoukoli
lhůtu ale to už bychom mohli rozebiacuterat dalšiacute kapitolu
Lobbyingu
14
V naacutesledujiacuteciacutech kapitolaacutech se pokusiacutem poukaacutezat
na klasickeacute postupy vychaacutezejiacuteciacute ze zaacutekona zaacuteroveň
s postupy nezbytnyacutemi pro přežitiacute a možnyacute vyacutevoj
21 Vymezeniacute zaacutekladniacutech faktorů
v oblasti řiacutezeniacute lidskyacutech
zdrojů
Ještě před tiacutem než se pokusiacutem rozveacutest tuto kapitolu
se domniacutevaacutem že bychom si vlastně měli přesně vysvětlit
co znamenaacute vyacuteraz bdquooblast řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojůrdquo
Oblast řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů je teritorium kde
se střetaacutevaacute několik neznaacutemyacutech Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů
můžeme charakterizovat předevšiacutem jako centraacutelniacute kliacuteč
kteryacute je podporovaacuten a rozviacutejen managementem kteryacute
se vždy snažiacute podporovat a rozviacutejet zaacutejmy podniku jenž
je součaacutestiacute Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů [Armstrong M 2007
s 27]
Pokud bychom se měli zaměřit na faktory v oblasti
Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů tak mezi hlavniacute faktory
ovlivňujiacuteciacute politiku a praxi v teacuteto oblasti patřiacute
o Technologie
o Konkurenčniacute tlaky
o Reakce ovlivňujiacuteciacute lidi
15
211 Technologie
Technologie podniku maacute teacuteměř vždy rozhodujiacuteciacute vliv
na vnitřniacute prostřediacute a na to jak je praacutece v tomto
podniku vedena a provaacuteděna Zavaacuteděniacute prvků ať už
v oblasti technologie nebo systeacutemu řiacutezeniacute je teacuteměř vždy
doprovaacutezeno určityacutemi změnami v systeacutemech a procesech
Vyacutesledkem může byacutet rozšiacuteřeniacute kvalifikačniacute zaacutekladny
organizace a jejiacutech pracovniacuteků ndash včetně možnosti
se rozviacutejet popř zabezpečeniacute rozvoje znalostiacute
a dovednostiacute pracovniacuteků což jim umožniacute pracovat pružně
na různyacutech uacutekolech často v prostřediacute tyacutemoveacute praacutece
Technologie jako takovaacute v oblasti Řiacutezeniacute lidskeacuteho
kapitaacutelu je něčiacutem co postupně začiacutenaacute nahrazovat
zastaraleacute systeacutemy fungovaacuteniacute Celyacute svět je neustaacutele
vystavovaacuten novyacutem trendům vyacuterobkům značkaacutem a kdo
se nepřizpůsobiacute jde z kola ven
Tyto technologickeacute prvky si můžeme vyjmenovat
v několika přiacutepadech
o Call centra distančniacute režim ndash bez kontaktu
o Distančniacute praacutece praacutece z domova
o Tele-marketing prodej
o Engenering technologie stavebnictviacute
212 Konkurenčniacute tlaky
Globaacutelniacute konkurence v sektorech vyspěleacute vyacuteroby a služeb
vzrůstaacute čemuž napomaacutehaacute snadno přenosnaacute technologie
a odstraňovaacuteniacute mezistaacutetniacutech obchodniacutech barieacuter Klienti
majiacute staacutele většiacute požadavky uacuteměrně tomu jak se diacuteky
16
mezinaacuterodniacute konkurenci a novyacutem možnostem vyviacutejejiacute
standardy pro obchodovaacuteniacute [Armstrong M 2007 s 52]
Vzhledem k tomuto možneacutemu bdquoneohraničeneacutemu
obchodovaacuteniacuterdquo se mnoho podniků muselo uchyacutelit k několika
krokům ktereacute byly nezbytně nutneacute pro jejich přežitiacute
neboť neměli siacutelu na střety s konkurenciacute
Tyto podniky mohli reagovat několika způsoby
o Orientovat se přiacutemo na klienta
o Zkracovat doby na reakce zaacutekazniacuteků
o Zdůrazňovat kvalitu a jejiacute soustavneacute zlepšovaacuteniacute
o Urychlovat zavaacuteděniacute novyacutech technologiiacute
o Pracovat pružněji a snižovat naacuteklady
V současneacute době je většina podniků tlačena
k zeštiacutehlovaacuteniacute a různyacutem uacutespornyacutem programům ktereacute majiacute
podnik vyvaacutezat od zbytečnyacutech mandatorniacutech vyacutedajů již
tento podnik zbytečně zatěžujiacute Staacutevaacute se tak že podnik
kteryacute měl 2000 zaměstnanců zeštiacutehliacute svůj tyacutem na 150
zaměstnanců a zbytek si najiacutemaacute od personaacutelniacutech agentur
formou outsourcingu
Vyacutehody pro podniky ktereacute využiacutevajiacute služeb
personaacutelniacutech agentur
o zřetelneacute uacutespory na odvodech
o vyjednaacutevaacuteniacute s odbory
o pouze počet pracovniacuteků potřebnyacutech pro vyacutekon
praacutece
o kontrolniacute mechanismus na pracovišti
Zaacuteroveň je ale takeacute potřeba zmiacutenit že ke
konkurenčniacutem tlakům lze zařadit i opačnyacute systeacutem vedeniacute
podniku dovoliacutem si zde uveacutezt jeden přiacutepad
17
Jak jsem se již zmiacutenil podnikaacutem v oblasti
stavebnictviacute což je oblast poměrně přesycenaacute neustaacutelyacutem
bojem ať už o přetahovaacuteniacute lidiacute nasmlouvaacutevaacuteniacute zakaacutezek až
po vydiacuteraacuteniacute formou odvolaacutevaacuteniacute se k Uacuteřadu pro hospodaacuteřskou
soutěž
Když jsem se zmiacutenil o opačneacutem systeacutemu kteryacute by
z meacuteho pohledu šel zařadit ke konkurenčniacutem tlakům tak
bych zde zmiacutenil tento
Podhodnocovaacuteniacute nabiacutedkoveacute ceny neboli tak niacutezkaacute
nabiacutedkovaacute cena za kterou to konkurence neniacute schopna
vyrobit Toto se většinou děje vedeniacute společnosti sleduje
zvětšeniacute obratu společnosti kdy se realizace zakaacutezky
plaacutenuje s nulovyacutem ziskem či dokonce miacuternou ztraacutetu Staacutevaacute
se tak u zakaacutezek ktereacute jsou zajiacutemaveacute obratově či
referenciacute zakaacutezky Samozřejmě že toto si mohou dovolit
pouze společnosti ktereacute majiacute silneacute finančniacute zaacutezemiacute či
jineacute dohody na uacuterovni dozoru investora Ten v průběhu
zakaacutezky připustiacute dialog o přiacutepadnyacutech viacutecepraciacutech
213 Reakce ovlivňujiacuteciacute lidi
Reakce na zvyacutešeneacute využiacutevaacuteniacute technologie a na ekonomickeacute i
konkurenčniacute tlaky změnily v řadě ohledů povahu řiacutezeniacute
lidiacute Předevšiacutem to znamenaacute že na lidi jako takoveacute je ve
vyššiacutem managementu (a nejen tam) vyviacutejen tlak pro
použiacutevaacuteniacute pružnějšiacutech způsobů pracovniacuteho zapojeniacute
pracovniacuteho režimu komplexniacuteho řiacutezeniacute kvality vyacuterobniacute
metody redukujiacuteciacute zbytečneacute naacuteklady a v neposledniacute řadě
decentralizaci a delegovaacuteniacute [Armstrong M 2007s 65]
18
Osobně zde mohu zmiacutenit že reakce lidiacute jsou velikou
neznaacutemou a je potřeba dodržovat určiteacute zaacutesady ktereacute Vaacutem
čaacutestečně budou zajišťovat jejich loajalitu a hrdost na
to že pracujiacute ve Vašiacute společnosti Neniacute vždy vše
o peněziacutech jednou z podstatnyacutech veličin je klima
ve společnosti systeacutem řiacutezeniacute ve společnosti loajalita
a v neposledniacute řadě slušnost a uacutecta Toto vše jsou
atributy ktereacute každyacute člověk po dovršeniacute určiteacuteho věku
upřednostniacute i před většiacutem platem
2131 Probleacutemy stojiacuteciacute před řiacutezeniacutem lidskyacutech zdrojů
I když jsem v předešleacutem odstavci zmiacutenil že je při řiacutezeniacute
lidskyacutech zdrojů důležiteacute zachovaacutevat určitou etiku
a etiketu je potřeba řiacuteci že poměrně podstatnyacutem
a neopomenutelnyacutem faktem je prostřediacute a podmiacutenky v nichž
podnik funguje[Armstrong M 2007 s 151]
Jednaacute se o naacutesledujiacuteciacute
o Globalizace kteraacute nutiacute organizace aby v zaacutejmu
uspokojovaacuteniacute lokaacutelniacutech potřeb operovaly s lidmi
myšlenkami vyacuterobky a informacemi po celeacutem světě
o Ziskovost prostřednictviacutem trhu ndash neustaacuteleacute zvyšovaacuteniacute
zisku znamenaacute že podniky musejiacute byacutet kreativniacute a
inovativniacute což znamenaacute podporovat a povzbuzovat
mezi pracovniacuteky volnyacute pohyb informaciacute a vzaacutejemneacute
předaacutevaacuteniacute poznatků a zkušenostiacute
o Technika a technologie ndash probleacutemem je učinit
z techniky a technologie životaschopnou a
produktivniacute součaacutest pracovniacuteho prostřediacute
19
o Intelektuaacutelniacute kapitaacutel to je pro podniky zdroj
konkurenčniacute vyacutehody Bohužel nejpodstatnějšiacute probleacutem
současnosti pro jakyacutekoliv podnik je udržet si
lidskyacute kapitaacutel v podobě talentovanyacutech jedinců
o Změny největšiacutem probleacutemem ktereacutemu všechny podniky
musejiacute čelit jsou neustaacuteleacute změny To znamenaacute že se
musejiacute byacutet schopny rychle a soustavně učit a
rychleji a klidněji přijiacutemat noveacute požadavky
22 Vyacuteznam ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru
lidskyacutech zdrojů pro fungovaacuteniacute
zaměstnavatelskyacutech subjektů
Vyacuteznam ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru lidskyacutech zdrojů je obrovskyacute je
potřeba zmiacutenit že tzvbdquohead-huntersrdquo neboli lovci lebek
existujiacute již řadu let a byli to praacutevě oni kdo byl tzv
předvojem současnyacutech personaacutelniacutech agentur Tito bdquohead-
huntersrdquo majiacute dvě roviny ve kteryacutech se pohybujiacute
o při jasneacutem zadaacuteniacute požadavků na člověka o ktereacuteho je
zaacutejem a oni majiacute zajistit jeho přechod
o vytipovaacuteniacute člověka z venku a garantovaacuteniacute jeho
kvalifikačniacutech aj kladů
Je potřeba zmiacutenit že tento systeacutem vyhledaacutevaacuteniacute toho
praveacuteho ndash tzv bdquohead-huntingrdquo je určeno předevšiacutem pro
obsazovaacuteniacute pozic středniacuteho až nejvyššiacuteho managementu
a specializovanyacutech pozic jež vyžadujiacute odborneacute
předpoklady Samozřejmě s neustaacutelyacutem vyacutevojem a poptaacutevkou
po lidskyacutech zdrojiacutech neniacute možneacute aby jeden bdquohead-hunterrdquo
20
zajišťoval např 100 zaměstnanců [Čuba F Hurta J
2002 s 36]
Na zaacutekladě těchto požadavků vznikly a neustaacutele
vznikajiacute personaacutelniacute agentury ktereacute se orientujiacute na různeacute
sektory kam dodaacutevajiacute sveacute pracovniacuteky Pokusme se si
vytipovat čaacutest sektorů ktereacute jsou v Českeacute republice
největšiacutem odběratelem lidskeacuteho kapitaacutelu - outsorcingu -
do svyacutech zaacutevodů
o Automobilovyacute průmysl
o Strojiacuterenskyacute průmysl
o Stavebniacute průmysl
o Textilniacute průmysl
Tyto personaacutelniacute agentury jsou schopny kromě
zajišťovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů do stavu jednotlivyacutech zaacutevodů
zajišťovat i jineacute produkty např
o Vyhledaacuteniacute a zajištěniacute požadovaneacuteho počtu pracovniacuteků
v jednotlivyacutech profesiacutech na kliacuteč
o Zajištěniacute operativniacuteho přemiacutesťovaacuteniacute pracovniacuteků
v jednotlivyacutech provozech
o Flexibilniacute využiacutevaacuteniacute lidskyacutech zdrojů v zaacutevislosti na
provozniacutech potřebaacutech (nemoc dovolenaacute)
o Vzdělaacutevaacuteniacute v oblasti požadovanyacutech profesiacute
o Prověřeniacute zdravotniacute a pracovniacute způsobilosti
o Celkovou administrativu spojenou s lidskyacutemi zdroji
Každaacute ze současnyacutech personaacutelniacutech agentur kteraacute maacute
zaacutejem na sveacutem kvalitniacutem fungovaacuteniacute a budouciacutem rozvoji by
měla věnovat velkou pozornost vzdělaacutevaacuteniacute a přiacutepravě svyacutech
pracovniacuteků k optimaacutelniacutemu vyacutekonu praacutece Osobně se totiž
21
domniacutevaacutem že tzv bdquoboomrdquo v oblasti personaacutelniacutech agentur
teprve přijde
Optimaacutelně nastavenaacute strategie vzdělaacutevaacuteniacute znamenaacute
dlouhodobyacute pohled na potřeby společnosti v oblasti
dovednostiacute znalostiacute a schopnostiacute jejiacutech pracovniacuteků
Vzdělaacutevaacuteniacute a rozvoj v teacuteto oblasti by měly byacutet
integraacutelniacute součaacutestiacute procesu řiacutezeniacute Jednou ze součaacutestiacute
praacutece manažera je sledovat a hodnotit pracovniacute vyacutekon
podřiacutezenyacutech analyzovat podmiacutenky pro odvaacuteděniacute dobreacuteho
pracovniacuteho vyacutekonu a zkoumat faktory ovlivňujiacuteciacute vyacutekon
praacutece S tiacutem velmi uacutezce souvisiacute identifikace potřeb
rozvoje a vzdělaacutevaacuteniacute včetně sestaveniacute plaacutenů osobniacuteho
a odborneacuteho rozvoje pracovniacuteků
Desatero zaacutesad pro dosaženiacute efektivnosti vzdělaacutevaacuteniacute
1 Motivace pracovniacuteků ke vzdělaacutevaacuteniacute
2 Stanoveniacute ciacutelů a metod hodnoceniacute dosaženyacutech
vyacutesledků
3 Podpora uacutečastniacuteků ve vzdělaacutevaacuteniacute a zpětnaacute vazba
4 Pocit seberealizace a uspokojeniacute
5 Aktivniacute charakter vzdělaacutevaacuteniacute (aktivniacute zapojeniacute a
treacutenink)
6 Vhodnaacute volba naacutestrojů a metod vzdělaacutevaacuteniacute
7 Variabilita metod vzdělaacutevaacuteniacute a ciacutelenaacute změna
8 Dostatečnyacute časovyacute prostor pro zvlaacutednutiacute předmětu
vzdělaacutevaacuteniacute
9 Průběžneacute upevňovaacuteniacute vědomiacute vzdělaacutevanyacutech pracovniacuteků
o dosaženyacutech vyacutesledciacutech
10 Neviacutem jak to udělat Spraacutevneacute určeniacute stupně
složitosti ndash uacuterovně složitosti vzdělaacutevaacuteniacute
22
221 Definice zabezpečovaacuteniacute lidskyacutech
zdrojů
Plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů neboli personaacutelniacute plaacutenovaacuteniacute
stanovuje potřebu požadovanou v zaacutejmu dosaženiacute
strategickyacutech ciacutelů Toto plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů
vychaacuteziacute z přesvědčeniacute že lideacute jsou nejdůležitějšiacutem
strategickyacutem zdrojem organizace Plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech
zdrojů se orientuje i na širšiacute zaacuteležitosti tyacutekajiacuteciacute se
způsobů zaměstnaacutevaacuteniacute a rozvoje lidiacute v zaacutejmu zlepšovaacuteniacute
efektivnosti organizace Toto plaacutenovaacuteniacute může tedy hraacutet
vyacuteznamnou roli ve strategickeacutem řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů
2211 Proces plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů
Proces plaacutenovaacuteniacute jak jej uvaacutediacutem v grafu č 1 v přiacutelohaacutech
teacuteto Diplomoveacute praacutece neniacute nutně lineaacuterniacutem procesem
vychaacutezejiacuteciacutem z podnikoveacute strategie kteraacute logicky
vyuacutesťuje do plaacutenu ziacuteskaacutevaacuteniacute flexibility a stabilizace
pracovniacuteků Z toho důvodu nelze předpoklaacutedat že jako
zaacutekladna pro plaacuteny lidskyacutech zdrojů budou existovat dobře
vypracovaneacute podnikoveacute plaacuteny Podnikovaacute strategie může byacutet
v mnoha přiacutepadech spiacuteše evolučniacute než promyšlenaacute a tudiacutež
se může vytvaacuteřet postupně [Armstrong M 2007 s 115 ]
Mnoheacute by bylo třeba řiacuteci ve prospěch systematickeacuteho
přiacutestupu k vytvaacuteřeniacute strategie zabezpečovaacuteniacute lidskyacutech
zdrojů plaacutenovaacuteniacute pomociacute sceacutenaacuteřů prognoacutez poptaacutevky
a nabiacutedky pracovniacutech sil a analyacutezy mobility (fluktuace)
pracovniacuteků Jestliže je budoucnost dostatečně
předviacutedatelnaacute pak by mohlo byacutet vhodneacute formaacutelniacute
plaacutenovaacuteniacute Pokud však nikoliv pak by se přiacutestup
k plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů musel opiacuterat spiacuteše o naacutehodnyacute
model než o přesneacute prognoacutezy
23
Zde uvaacutediacutem procesy ktereacute lze shrnout naacutesledujiacuteciacutem
způsobem
o Podnikoveacute strategickeacute plaacuteny ndash definovaniacute budouciacutech
uacuterovniacute činnostiacute a iniciativ vyžadujiacuteciacute noveacute
dovednosti
o Strategie zabezpečovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů ndash plaacutenovaniacute
za uacutečelem ziacuteskaacuteniacute konkurenčniacute vyacutehody pomociacute
rozviacutejeniacute intelektuaacutelniacuteho kapitaacutelu ndash zaměstnaacutevaacuteniacute
schopnějšiacutech lidiacute než jakeacute maacute konkurence
zabezpečovaacuteniacute toho aby tito lideacute vytvaacuteřeli
a rozviacutejeli znalosti a dovednosti specifickeacute pro
společnost včetně podnikaacuteniacute kroků k tomu aby se
společnost stala atraktivniacutem zaměstnavatelem
u ktereacuteho budou lideacute raacutedi pracovat
o Plaacutenovaacuteniacute pomociacute sceacutenaacuteře ndash hrubaacute představa o tom
kam společnost ve sveacutem prostřediacute a oboru směřuje
jakeacute důsledky to bude miacutet pro potřebu lidskyacutech
zdrojů
o Prognoacutezy poptaacutevky a nabiacutedky ndash odhady budouciacute potřeby
pracovniacuteků neboli odhady počtu lidiacute kteřiacute budou
k dispozici uvnitř společnosti i mimo ni
o Analyacuteza pohybu (fluktuace) pracovniacuteků ndash analyzovaacuteniacute
současnyacutech ukazatelů a trendů mobility (fluktuace)
pracovniacuteků pro uacutečely prognoacutez nabiacutedky pracovniacutech sil
o Analyacuteza pracovniacuteho prostřediacute ndash analyzovaacuteniacute
prostřediacute ve ktereacutem lideacute pracujiacute se zaměřeniacutem
na to jakyacute prostor jim prostřediacute poskytuje pro
24
využiacutevaacuteniacute a rozviacutejeniacute jejich dovednosti pro
dosahovaacuteniacute spokojenosti s praciacute
o Analyacuteza operačniacute efektivnosti ndash (analyacuteza
efektivnosti činnosti) analyzovaacuteniacute produktivity
využiacutevaacuteniacute lidiacute a podmiacutenek pro růst flexibility aby
bylo možneacute reagovat na noveacute a měniacuteciacute se požadavky
222 Ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběr pracovniacuteků
Obecnyacutem ciacutelem ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru pracovniacuteků by mělo byacutet
ziacuteskat s vynaloženiacutem minimaacutelniacutech naacutekladů takoveacute množstviacute
a takovou kvalitu pracovniacuteků ktereacute jsou žaacutedouciacute pro
uspokojeniacute podnikoveacute potřeby lidskyacutech zdrojů Tři faacuteze
ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru pracovniacuteků jsou [Armstrong M 2007
s 343]
o Definovaacuteniacute požadavků
o Přilaacutekaacuteniacute uchazečů
o Vybiacuteraacuteniacute uchazečů
2221 Definovaacuteniacute požadavků
Počet a kategorie lidiacute ktereacute společnost potřebuje
by měly byacutet jasně definovaneacute v ziacuteskaacutevaacuteniacute pracovniacuteků
kteryacute je odvozen z plaacutenu lidskyacutech zdrojů (personaacutelniacuteho
plaacutenu) Kromě toho může existovat potřeba naacutehrady
některyacutech pracovniacuteků nebo potřeba obsazeniacute nově
vytvořenyacutech pracovniacutech miacutest Obojiacute musiacute byacutet důkladně
prověřeno aby se zjistilo zda jsou tyto potřeby
opraacutevněneacute Zejmeacutena je nezbytneacute prověřit potřebu naacutehrady
nebo uacuteroveň a typ pracovniacuteka ktereacute jsou požadovaacuteny
25
Požadavky konkreacutetniacutech pracovniacutech funkciacute by měli byacutet
vyjaacutedřeny v podobě popisu a specifikace pracovniacuteho miacutesta
Tyto požadavky poskytujiacute zaacutekladniacute informaci
potřebnou pro sestaveniacute inzeraacutetu pro informovaacuteniacute
zprostředkovatelskyacutech instituciacute a pro hodnoceniacute uchazečů
Definice určiteacute role uvaacutediacute přehled schopnostiacute
dovednostiacute požadavků na vzdělaacuteniacute a praxi Vytvaacuteřiacute tak
kriteacuteria na jejichž zaacutekladě budou uchazeči posuzovaacuteni
při vyacuteběroveacutem pohovoru nebo pomociacute testů praacutevniacute
způsobilosti
Specifikace požadavků na pracovniacuteka ndash znaacutemaacute teacutež jako
specifikace pracovniacuteho miacutesta definuje vzdělaacuteniacute vyacutecvik
kvalifikaci a zkušenosti požadovaneacute od žadatele pro
obsazenou pozici
Specifikace požadavků na pracovniacuteka může byacutet
sestavena v naacutesledujiacuteciacutem uskupeniacute
o Odborneacute schopnosti
o Požadavky na chovaacuteniacute a postoje
o Odbornaacute přiacuteprava a vyacutecvik
o Zkušenosti praxe
o Zvlaacuteštniacute požadavky
o Vhodnost pro organizaci
o Možnost splnit očekaacutevaacuteniacute uchazeče
Největšiacute nebezpečiacute ktereacutemu je potřeba věnovat
pečlivou důslednost je dbaacutet na to aby nedošlo
k nadhodnoceniacute požadovaneacute kvalifikace a schopnostiacute Žaacutedat
to nejlepšiacute je zcela přirozeneacute ale stanoveniacute
nerealizovatelně vysokyacutech požadavků na uchazeče zvyšuje
probleacutemy s jejich přilaacutekaacuteniacutem Vede takeacute k nespokojenosti
26
mezi těmi kteřiacute byli vybraacuteni neboť mohou miacutet pocit
že se jejich talent a schopnosti nevyužiacutevajiacute ze sta
procent
Existuje mnoho modelů jak posuzovat budouciacuteho
možneacuteho zaměstnance a jak ho podrobit podrobneacutemu vyacuteběru
Z možnyacutech modelů uvaacutediacutem tyto
Sedmibodovyacute model kteryacute se zaměřuje na
1 fyzickeacute vlastnosti
2 vědomosti a dovednosti
3 všeobecnou integraci
4 zvlaacuteštniacute schopnosti
5 zaacutejmy
6 dispozice (sklony)
7 okolnosti (zaacutezemiacute)
Pětibodovyacute model kteryacute se zaměřuje na
1 vliv na ostatniacute
2 ziacuteskanou kvalifikaci
3 vrozeneacute schopnosti
4 motivace
5 emocionaacutelniacute ustrojeniacute
Jako posledniacute odstavec v tomto bodu bych raacuted
rozebral přiacutestup založenyacute na schopnostech kteryacute může
pomoci rozpoznat kteraacute metoda vyacuteběru (napřiacuteklad
psychologickeacute testy nebo assessment centra) bude zřejmě
přinaacutešet užitečneacute poznatky Vyacutehody přiacutestupu založeneacuteho na
schopnostech bych shrnul v naacutesledujiacuteciacutech bodech
27
o Zvyšuje přednost předpovědiacute o vhodnosti
uchazeče
o Usnadňuje lepšiacute porovnaacuteniacute mezi vlastnostmi
jedince a požadavky pracovniacuteho miacutesta
o Při vedeniacute pohovoru pomaacutehaacute zabraacutenit překotnyacutem
soudům
o Může byacutet oporou pro celou řadu metod vyacuteběru ndash
dotazniacuteky pohovory testy a assessment centra
2222 Přilaacutekaacuteniacute uchazečů
Přilaacutekaacuteniacute uchazečů je v prvniacute řadě zaacuteležitostiacute rozpoznaacuteniacute
vyhodnoceniacute a využitiacute nejvhodnějšiacutech zdrojů potencionaacutelniacutech
uchazečů Nicmeacuteně v přiacutepadech kdy se setkaacutevaacuteme s obtiacutežemi
přilaacutekaacuteniacute či udrženiacute uchazečů nebo tyto obtiacuteže předviacutedaacuteme
je třeba vypracovat předběžnou studii faktorů ktereacute mohou
přispět k přilaacutekaacuteniacute nebo odrazeniacute uchazečů tedy silnyacutech
a slabyacutech straacutenek podniku jakožto zaměstnavatele
Pokud bychom se zaměřili na analyacutezu silnyacutech
a slabyacutech straacutenek tak ta by se teacuteměř vždy měla zaměřit
na skutečnosti jako jsou tyto
o Pověst společnosti
o Mzdy
o Zaměstnaneckeacute vyacutehody
o Pracovniacute podmiacutenky
o Zajiacutemavost praacutece
o Jistota zaměstnaacuteniacute
o Přiacuteležitosti ke vzdělaacutevaacuteniacute a vyacutevoji
o Perspektivista karieacutery
o Umiacutestěniacute pracoviště
28
Tyto skutečnosti by měly byacutet porovnaacuteny s tiacutem co
nabiacuteziacute konkurence Na zaacutekladě vyacutesledků by měl byacutet
vypracovaacuten seznam toho co bdquoprodaacutevaacuterdquo organizaci a co
prodaacutevaacute podnikatele Prodejem organizace mysliacutem pověst
agentury a jejiacute flexibilitu a pověstiacute podnikatele mysliacutem
žadatele o praacuteci v agentuře jeho kvalifikaci Lze při tom
uplatnit zkušenosti z marketingu při nichž se preference
potencionaacutelniacutech zaacutekazniacuteků porovnaacutevajiacute s vlastnostmi vyacuterobku
tak aby byly zdůrazněny ty vlastnosti ktereacute nejviacutece
přitahujiacute zaacutekazniacuteka
Ciacutelem celeacuteho zkoumaacuteniacute je vytvořit lepšiacute obraz
organizace (dobrou značku zaměstnavatele) pro potřeby
inzerovaacuteniacute naacuteborovyacutech materiaacutelů a pohovorů s uchazeči
Může existovat i poněkud konstruktivnějšiacute ciacutel ukaacutezat
organizaci potřebu zlepšeniacute jejiacute zaměstnavatelskeacute pověsti
za uacutečelem přilaacutekaacuteniacute většiacuteho množstviacute lepšiacutech uchazečů
a za uacutečelem udrženiacute si těch kteřiacute byli již vybraacuteni
U zdrojů uchazečů je velice důležiteacute uvažovat
o vnitřniacutech zdrojiacutech uchazečů ačkoli některeacute organizace
s důsledně uplatňovanou politikou stejneacute přiacuteležitosti
trvajiacute na tom aby uchazeči z vnitřniacutech zdrojů uchaacutezejiacuteciacute
se o volneacute miacutesto měli stejneacute vyacutechoziacute podmiacutenky jako
uchazeči z vnějšiacutech zdrojů
Pokud nejsou vhodniacute uchazeči organizaci k dispozici
pak hlavniacutemi zdroji pro osloveniacute uchazečů jsou
o Inzerovaacuteniacute
o Internet
o Externiacute vyhledaacutevaciacute a zprostředkovatelskeacute služby ndash
Personaacutelniacute agentury
29
Mnoho pracovniacutech miacutest je samozřejmě možneacute obsadit
čerstvyacutemi absolventy vysokyacutech škol kteřiacute již v průběhu
studia majiacute možnost si přivydělaacutevat v různyacutech
společnostech ktereacute jim po dovršeniacute studia nabiacutednou
praacuteci Zaacuteroveň je běžnyacutem jevem že některeacute společnosti
si zavaacutežiacute studenta smlouvou již v průběhu jejich studia a
platiacute mu školneacute Dnes již klasickyacutem jevem je vydaacutevaacuteniacute
různyacutech informačniacutech brožurek pravidelneacute naacutevštěvy škol
za uacutečelem oslovovaacuteniacute potencionaacutelniacutech novyacutech zaměstnanců
2223 Vybiacuteraacuteniacute uchazečů
Při ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru pracovniacuteků lze použiacutet přiacutestupu
charakteristickeacuteho pro moderniacute řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů Ten
spočiacutevaacute v tom že věnuje mnohem viacutece peacuteče tomu zda
uchazeči splňujiacute nejen požadavky daneacuteho pracovniacuteho miacutesta
ale i požadavky podniku jako celku Tyto požadavky zahrnujiacute
oddanost a schopnost efektivně pracovat jako člen
tyacutemu[Armstrong M 2007 s 369]
Je velice důležiteacute dbaacutet na to že ve většině přiacutepadů
reference ať už osobniacute nebo od předchoziacuteho
zaměstnavatele nebyacutevajiacute vždy odpoviacutedajiacuteciacute reaacutelu Byacutevaliacute
zaměstnavateleacute jsou ve většině přiacutepadů dobrosrdečniacute
a tudiacutež jsou schopni podepsat teacuteměř bdquocokolivrdquo
Britskyacute Chartered Institute of Personnel And
Development [CIPD 2005 c] odhaduje že jedna osmina
uchazečů přehaacuteniacute nebo falšuje sveacute vzdělaacuteniacute (absolvovanou
přiacutepravu na povolaacuteniacute)rdquo
Osobně si troufaacutem tvrdit že nejlepšiacute možnaacute věc
kterou můžete při sjednaacutevaacuteniacute noveacuteho zaměstnance učinit
30
je vyžaacutedat si od byacutevaleacuteho zaměstnavatele odpověď na Vaacutemi
dodaneacute otaacutezky
o Jakaacute byla deacutelka zaměstnaacuteniacute
o Jakyacute byl naacutezev pracovniacuteho miacutesta
o Jakaacute praacutece byla vykonaacutevaacutena
o Jakyacute byl mzdovyacute tarif či plat
o Kolik dnů absence měl uchazeč za posledniacutech 12 měsiacuteců
o Zaměstnali byste jej opět (pokud ne proč)
31
3 Lobbying
Slovo lobbying se podle společnosti Websteracutes Dictionary
poprveacute objevilo v roce 1837 Dnes se toto označeniacute
použiacutevaacute po celeacutem světě pro celou škaacutelu způsobů
a procesů jež majiacute zajistit vliv na rozhodovaacuteniacute ve
věcech veřejnyacutech V politice se lobuje za všechno
a zaacuteroveň proti všemu nicmeacuteně politickyacute lobbying se pojiacute
předevšiacutem s penězi [Woll C 2006 s 42]
Lobbying byacutevaacute zpravidla chaacutepaacuten velmi široce Do teacuteto
kategorie tudiacutež spadajiacute veškereacute přiacutemeacute i nepřiacutemeacute snahy
ovlivnit jakaacutekoliv rozhodnutiacute změnit či předělat
jakeacutekoliv usneseniacute aj (dopisy zastupitelům přiacutespěvky
na volebniacute kampaň sponzorskeacute dary podporovaacuteniacute
sportovniacutech klubů kampaně v meacutediiacutech vyacutepovědi před
legislativniacutemi vyacutebory ndash ciacutelem je tedy prosadit kyacuteženyacute
politickyacute vyacutesledek)
Takto širokaacute definice ovšem ztraacuteciacute prakticky
jakyacutekoliv analytickyacute ale i praacutevniacute vyacuteznam neboť
potencionaacutelně zahrnuje teacuteměř veškereacute aktivity spojeneacute
s politikou a veřejnyacutem prostorem Takto pojatyacute lobbying
se staacutevaacute všiacutem a zaacuteroveň ničiacutem Těžkosti plynouciacute pro
analytiky jsou zřejmeacute z několika praciacute vyacuteznamnyacutech
badatelů zabyacutevajiacuteciacutech se lobbyingem Kay Shlozman a John
Terney kteřiacute se problematikou lobbyingu zabyacutevajiacute
od sedmdesaacutetyacutech let otevřeně přiznaacutevajiacute že bdquozaacuteměrně
zanedbaacutevajiacute důležitou otaacutezku kdo se losovaciacuteho procesu
uacutečastniacuterdquo [EPP-ED 2006 s 35] To ovšem vede praacutevě
k tomu že miacutesiacute naacutetlakoveacute skupiny s lobbyistickyacutemi
Je proto potřeba naleacutezt definici jež by lobbyistickeacute
aktivity oddělila od jinyacutech a mnohdy i podobnyacutech aktivit
jejichž ciacutelem je takeacute zisk vlivu Někteřiacute autoři voliacute
32
jako řešeniacute tohoto probleacutemu způsob rozděleniacute na přiacutemyacute
lobbying a nepřiacutemyacute lobbying Prvniacute okruh by zahrnoval
osobniacute styky se zaacutekonodaacuterci jejich poradci nebo jinyacutemi
politiky a informovaacuteniacute je o konkreacutetniacutem probleacutemu Druhyacute
okruh by spočiacuteval v ovlivňovaacuteniacute kampaněmi v meacutediiacutech nebo
mezi voliči (většinou ve sveacutem volebniacutem okrsku)
31 Lobbying pro specifickeacute formy
prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech
skupin
Druh a forma prosazovaacuteniacute lobbyingu je často veřejnostiacute
pojata jako manipulace kteraacute maacute bliacuteže ke korupci než
demokratickyacutem standardům Vychaacuteziacute to zejmeacutena z faktu
že ačkoliv je hranice mezi lobby a korupciacute zřetelnaacute
zaacuteležiacute jen na etice obou zuacutečastněnyacutech stran zda ji
dodržiacute [Marečkovaacute H 2007 s 15]
V Evropskeacute unii se proto v posledniacutech letech ozyacutevajiacute
hlasy pro odstraněniacute jakyacutechkoli naacuteznaků teacuteto
netransparentnosti a po vytvořeniacute principu regulaciacute
lobbyistickyacutech aktivit Jak si daacutele popiacutešeme tyto snahy
regulace lobbyingu jsou velice komplikovaneacute neboť vedle
standardniacutech postupů mohou lobbisteacute užiacutet i techniky
značně netransparentniacute a proto i těžko regulovatelneacute
Pro pojem standardniacute postup by bylo vhodnějšiacute užiacutevat
pojem tradičniacute postup protože jak uvaacutediacute [Schendelen
2007 s 38) každaacute zaacutejmovaacute skupina může při sveacutem snaženiacute
ovlivnit evropskeacute politiky užiacutet nejmeacuteně čtyři tradičniacute
33
techniky Ty jsou využiacutevaacuteny tak dlouho že se staly
osvědčenyacutemi
Jednaacute se o donuceniacute vtaženiacute do vlastniacute hry
veřejnou obhajobu a přesvědčovaacuteniacute (argumentaci) Technika
donuceniacute vychaacuteziacute z naacuterodniacute uacuterovně kde aparaacutet donuceniacute
vykonaacutevajiacute soudy policie a vězeňskyacute systeacutem Na evropskeacute
uacuterovni kteraacute je takeacute založena na vynutitelnyacutech praacutevniacutech
normaacutech se ve většiacute miacuteře užiacutevajiacute meacuteně formaacutelniacute postupy
jako napřiacuteklad blokaacutedy agresivniacute kampaně (doprovaacutezeneacute
demonstracemi) přesuny firem mezi členskyacutemi staacutety za
lepšiacutemi podmiacutenkami apod Technika vtaženiacute do vlastniacute hry
spočiacutevaacute v přidělovaacuteniacute vedouciacutech funkciacute nebo poskytnutiacute
finančniacutech prostředků vyacuteznamnyacutem bdquohraacutečůmrdquo
Propracovanějšiacute variantou je ustaveniacute takovyacutech
rozhodovaciacutech procedur ktereacute ve sveacutem důsledku udržujiacute
ostatniacute zaacutejmoveacute skupiny v podřiacutezeneacutem postaveniacute Obzvlaacuteště
ministerstva si tiacutemto způsobem držiacute pod dostatečnou
kontrolou nespočet takzvaně bdquonezaacutevislyacutechrdquo agentur nebo
soukromyacutech organizaciacute V tomto přiacutepadě vznikaacute finančniacute
zaacutevislost těchto agentur na dvou uacuterovniacutech ndash na naacuterodniacute
uacuterovni ndash finančniacute zaacutevislost těchto agentur na vlaacutedě
a na evropskeacute uacuterovni kde jsou agentury zaacutevisleacute na
rozdělovaacuteniacute dotaciacute a na schopnosti EU prosadit svoje
politickeacute zaacutejmy Techniku veřejneacute obhajoby často
použiacutevajiacute nevlaacutedniacute organizace a obchodniacute organizace
Ve sveacute neformaacutelniacute podobě může byacutet mediaacutelniacute kampaniacute kteraacute
reflektuje noveacute přiacuteležitosti či hrozby Ve formaacutelnějšiacutem
podaacuteniacute maacute podobu oficiaacutelniacute stiacutežnosti na Uacuteřad pro ochranu
hospodaacuteřskeacute soutěže Nejformaacutelnějšiacute variantou je soudniacute
spor Posledniacute technika argumentace či přesvědčovaacuteniacute je
založena na logicky přijatelnyacutech zaacutevěrech a na empiricky
34
věrohodnyacutech tvrzeniacutech Obvykle se využiacutevaacute ve čtyřech
situaciacutech
a když rozhodujiacuteciacute hraacuteči staacutele vaacutehajiacute s podporou (lze je
ziacuteskat na vlastniacute stranu)
b když je daneacute teacutema v počaacutetciacutech sveacuteho rozpracovaacuteniacute (a
mnoziacute ještě nezaujali jasnou pozici)
c když se teacutematu dostane širokeacute publicity (publikum
vyžaduje přesvědčiveacute argumenty)
d když je nutneacute teacutema učinit atraktivnějšiacute (prezentovat
ho jako věc obecnějšiacuteho zaacutejmu)
Tradičniacute techniky lobbovaacuteniacute jsou zaacutejmovyacutemi skupinami
staacutele použiacutevaneacute nicmeacuteně jejich efektivita a uacutečinnost maacute
v posledniacutech letech klesajiacuteciacute tendenci Vychaacuteziacute
to zejmeacutena ze skutečnosti že tradičniacute techniky
se opiacuterajiacute o povyacutešenou viacuteru ve vlastniacute nadřazenost
Jinyacutemi slovy pro lobbistu kteryacute využiacutevaacute tradičniacutech
metod je jeho protistrana většinou protivniacutekem ktereacuteho
je nutneacute a možneacute donutit soudně přemoci či přesvědčit
o tom že řiacutedit se zaacutejmem lobujiacuteciacute je spraacutevneacute a žaacutedouciacute
311 Management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute na
uacuterovni EU
Management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute EU stojiacute na dvou
piliacuteřiacutech Prvniacute je akademickyacute a maacute dva prameny obchodniacute
management a politologii To by naacutes nemělo překvapovat
protože vztah mezi komerčniacutemi a politickyacutemi kruhy nebo
v širšiacute perspektivě mezi soukromyacutem a veřejnyacutem sektorem
35
tvořiacute kliacutečovou složku každeacute moderniacute společnosti založeneacute
na smiacutešeneacutem veřejno-soukromeacutem systeacutemu vlaacutednutiacute
[Schendelen 2007 s 249]
Evropskaacute unie je nejpřiacutehodnějšiacutem prostorem pro
praktickou aplikaci managementu veřejnyacutech zaacuteležitostiacute
Na uacuterovni EU existujiacute tisiacutece organizaciacute ktereacute
z funkčniacuteho hlediska jednajiacute jako zaacutejmoveacute skupiny Svůj
původ majiacute ve veřejnyacutech i soukromyacutech sfeacuteraacutech jak
členskyacutech zemiacute EU tak mnoha bdquomimo-unijniacutechrdquo Centrem
jejich aktivit je Brusel ndash hlavniacute město EU
Většina zaacutejmovyacutech skupin se v tomto komunikačniacutem uzlu
objevuje jen nepravidelně většinou když se o něčem
podstatneacutem rozhoduje ve vyacuteborech komise či při slyšeniacute
Parlamentu
Všechny tyto veřejneacute a soukromeacute naacutetlakoveacute skupiny
ať už se staacutelou kancelaacuteřiacute v Bruselu nebo bez niacute vnaacutešejiacute
do rozhodovaciacutech procesů EU sveacute vlastniacute zaacutejmy Systeacutem EU
považujiacute ve většině přiacutepadů za nejnaacuteročnějšiacute prostřediacute
s jakyacutem se mohou setkat Tyto lobbyistickeacute skupiny jsou
nejzjevnějšiacutemi nositeli euroopenizace
Management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute EU neniacute přirozeně
žaacutednyacute všeleacutek Pokud je užiacutevaacuten proziacuteravě a s rozvahou
pokud zahrnuje pečlivou teoretickou přiacutepravu a tvrdou
praacuteci v tereacutenu pak poskytuje lepšiacute vyhliacutedky na dosaženiacute
uacutespěchu nebo alespoň na odvraacuteceniacute neuacutespěchu v evropskeacute
hře Expert v oboru evropskyacutech zaacuteležitostiacute
se pochopitelně řiacutediacute souborem pravidel nebo doporučeniacute
kteraacute se v tomto přiacutepadě tyacutekajiacute lepšiacute strategie a taktiky
na evropskeacute půdě
36
Každaacute zaacutejmovaacute skupina maacute samozřejmě praacutevo se sama
rozhodnout zda bude sveacute veřejneacute zaacuteležitosti spravovat
amateacuterskyacutem či profesionaacutelniacutem stylem a zda bude použiacutevat
vyacutehradně tradičniacute techniky pro prosazovaacuteniacute vlivu Pokud
maacute však zaacutejmovaacute skupina zaacutejem na zlepšeniacutech svyacutech šanciacute
pro dosaženiacute požadovaneacuteho vyacutesledku potom by měla
profesionaacutelně aplikovat poznatky managementu veřejnyacutech
zaacuteležitostiacute
312 Převis nabiacutedky nekonvenčniacutech postupů
Na hraciacute ploše s naacutezvem EU si skutečně žaacutednaacute zaacutejmovaacute
skupina nemůže stěžovat na nedostatek cest vedouciacutech
k požadovaneacutemu vyacutesledku Může si vybiacuterat z nekonečneacuteho
menu přiacuteležitostiacute pro oteviacuteraacuteniacute dveřiacute směrem ven
i dovnitř a to vše při použitiacute standardniacutech postupů
o Zaprveacute může použiacutet přiacutemyacute lobbying kteryacute by neměl
nikdy byacutet ztotožňovaacuten s konečnyacutem ovlivněniacutem a nemusiacute
tedy lobovat v našem specifickeacutem smyslu
o Zadruheacute se můžeme spolehnout na tradičniacute techniky
uplatněniacute vlivu ndash donuceniacute vtaženiacute do vlastniacute hry
veřejnou obhajobu a přesvědčovaacuteniacute (argumentaciacute)
o Zatřetiacute můžeme využiacutet některou z mnoha nekonvenčniacutech
technik ktereacute rozeberu niacuteže
Teacuteměř vždy se nabiacuteziacute bezpočet akteacuterů ke kontaktovaacuteniacute
faktorů k ovlivněniacute a vektorů ke zkonstruovaacuteniacute Možnosti
bdquoodchodu protestu a loajalityrdquo neboli v lidoveacutem jazyce
bdquouteč bojuj nadbiacutehejrdquo jsou jen třemi z mnoha a hraacuteč
37
se vždy může vydat na jednu nebo na druhou stranu
To však vede k dilematu
Scheacutema ktereacute uvaacutediacutem jako přiacutelohu č 2 představuje
vyacuteběr nejčastěji se vyskytujiacuteciacutech dilemat v tereacutenniacutech
aktivitaacutech v EU Prvniacute dvě kategorie se přiacutemo vztahujiacute
k akteacuterům tedy zaacutestupcům EU a ostatniacutem zainteresovanyacutem
hraacutečům Ostatniacute odkazujiacute k faktorům a vektorům působiacute
na ně nepřiacutemo a reprezentujiacute zde dilema meta-lobbyingu
Tato dilemata kteraacute mohou potkat každou zaacutejmovou
skupinu se pokusiacutem rozebrat niacuteže [Citelj 2004 s 61]
3121 Uacuteředniacuteci ndash dilema
Postoj kteryacute uacuteředniacuteci zaujmou k určiteacutemu teacutematu může
lobbyistickaacute skupina podpořit nebo může naopak oponovat
čiacutemž jim život ulehčiacute nebo naopak ztiacutežiacute
Všichni uacuteředniacuteci jsou hladoviacute po spolehlivyacutech
informaciacutech o reaacutelneacutem děniacute jimiž je lobbyistickaacute skupina
může ale takeacute nemusiacute nasytit Stejně tak je může
zklidnit či naopak znepokojit Klasickou technikou
vedouciacute k jejich znepokojeniacute je dramatickeacute podaacuteniacute faktů
o čemkoliv zhoršovaacuteniacute životniacuteho prostřediacute působeniacute
na jejich prestiž kompetence rozpočet pracovniacute zaacutetěž
způsob organizace nebo přijiacutemaacuteniacute do funkciacute Tyto hry
často hrajiacute sami uacuteředniacuteci proti sobě navzaacutejem
3122 Angažovaniacute hraacuteči ndash dilema
Jedno z velkyacutech dilemat se tyacutekaacute mobilizace většiacuteho počtu
akteacuterů Viacutec přaacutetel dodaacute viacutec podpory ale takeacute si pro sebe
zaberou většiacute podiacutel na hře
38
Jineacute dilema zniacute je lepšiacute odměnit sveacute spojence a ty
kteřiacute ustoupili tlaku nebo potrestat soupeře
a odpadliacuteky
Daacutele je možneacute zapracovat na posiacuteleniacute jednotnosti
nebo naopak nesouladu v raacutemci jednotlivyacutech koalic
Neaktivniacute hraacuteče můžeme ponechat jejich spaacutenku a nebo
je naopak probudit Ty kteřiacute nad nějakyacutem teacutematem vaacutehajiacute
lze ignorovat přesvědčit o vyacutehodnosti jedneacute z pozic
nebo naprosto odveacutest jejich pozornost jinyacutem směrem
Iritujiacuteciacute akteacutery může lobbyistickaacute skupina buď veřejně
omluvit čiacutemž si je možnaacute zavaacuteže nebo naopak pranyacuteřovat
čiacutemž je donutiacute ke kompromisu
3123 Vztahy ndash dilema
Lobbying může vztahy učinit formaacutelnějšiacutemi nebo naopak
neformaacutelnějšiacutemi přičemž mezi oběma poacutely se nachaacuteziacute
několik bdquopoloformaacutelniacutechrdquo stupňů Pokud je skupina zaacutevislaacute
na všech třech variantaacutech vztahu (viz scheacutema str 38)
pak se musiacute vypořaacutedat s dilematy jejich vzaacutejemneacuteho
vyvaacuteženiacute
a načasovaacuteniacute Může takeacute vztah stabilizovat či
destabilizovat konflikt někdy přinaacutešiacute většiacute vyacutenosy než
spojenectviacute
V jineacutem dilematu proti sobě stojiacute spoleacutehaacuteniacute na stareacute
a osvědčeneacute vztahy a rozviacutejeniacute novyacutech což je pro každou
lobby otaacutezkou kalkulace naacutekladů a vyacutenosů
39
3124 Procedury ndash dilema
Procedury patřiacute do třiacute P Jedno z dilemat se tyacutekaacute jejich
zjednodušeniacute či naopak zkomplikovaacuteniacute
Pro pochopeniacute uvaacutediacutem před rozhodnutiacutem komise z roku
2000 jiacutemž povolila Unileveru uveacutezt na trh margariacuten
Becel se tato společnost zasazovala o zjednodušeniacute
schvalovaciacute procedury Po verdiktu Komise svoji snahu
zastavila neboť si uvědomila že většiacute komplikovanost
celeacuteho procesu bude užitečnaacute v udrženiacute novyacutech konkurentů
mimo hru
Každaacute lobbyistickaacute skupina může takto přijmout nebo
napadnout určitou proceduru přiacutepadně doveacutest kauzu
až k Soudniacutemu dvoru Jineacute dilema se objevuje v otaacutezce
zda-li prosazovat striktniacute nebo volnou interpretaci
procedury Prostor pro interpretaci rozšiřujiacute jazykoveacute
varianty textu a různorodaacute každodenniacute praxe neboli
precedenty
3125 Pozice ndash dilema
V raacutemci hry Třiacute P může lobby buď uznat nebo naopak
kritizovat staacutevajiacuteciacute orgaacuteny a funkce jako třeba vyacutebory
agentury a jednotliveacute uacuteředniacuteky Skupina se takeacute může
rozhodnout ke vstupu do orgaacutenů nebo naopak k jeho
opuštěniacute To může znamenat symbol protestu nebo touhu
po většiacute svobodě v jednaacuteniacute Obzvlaacuteště velkyacutem dilematem
je přijiacutemaacuteniacute lidiacute do nejrůznějšiacutech funkciacute Po několika
zkušenostech a opravdu nepřiacutejemnyacutech situaciacutech se dnes již
jednoznačně přiklaacuteniacutem k jasně stanovenyacutem kriteacuteriiacutem
neboli pracovniacutem předpokladům (merits) a odmiacutetaacutem
jakoukoliv protekci
40
3126 Teacutemata ndash dilema
Jedno dilema zniacute jestli je lepšiacute teacutemata politizovat
nebo depolitizovat Standardniacute metoda odpolitizovaacuteniacute
spočiacutevaacute v prezentaci teacutematu jako bdquotechnickeacute zaacuteležitostirdquo
kteraacute je pro mnoho lidiacute synonymem menšiacute důležitosti
Komise a Rada EU často spojujiacute jednotlivaacute teacutemata aby
alespoň čaacutestečně uspokojili většiacute počet hraacutečů Lobby
se takeacute může pokusit o navyacutešeniacute nebo redukci počtu
aktivniacutech teacutemat a odvozeně tedy o změnu v počtu
angažovanyacutech hraacutečů nebo o bagatelizaci či naopak
dramatizaci vyacuteznamu teacutematu
Zde uvaacutediacutem několik přiacutepadů manipulace s teacutematy
o Společenskaacute zemědělskaacute politika ndash potravinovaacute
soběstačnost
o Dovoz levneacuteho textilu ndash dětskaacute praacutece
o Kouřeniacute tabaacuteku ndash svoboda
o Kožešinovyacute průmysl ndash praacuteva zviacuteřat
o Zaacutesah do ECB ndash hospodaacuteřskyacute růst
o Nižšiacute daně (opravy obuvi aj) ndash zaměstnanost
3127 Životniacute cyklus Souborneacute zpraacutevy ndash dilema
Lobby může buď napomoci hladkeacutemu přijetiacute Zpraacutevy nebo
ho naopak zkomplikovat
bdquoExtreacutemniacutem přiacutekladem byla pozice Velkeacute Britaacutenie
v radě EU během afeacutery s nemociacute BSE v roce 1996 kdy
Britoveacute jednoduše zablokovali viacutece než 50 Soubornyacutech
zpraacutev (ktereacute byly naacutesledně automaticky schvaacuteleny)rdquo
41
Dalšiacute dilema je spojeno se zachovaacuteniacutem nebo změnou
obsahu Souborneacute zpraacutevy Přeměna obsahu bliacutežiacuteciacute
se přeraacutemovaacuteniacute (reframing) Zpraacutevy do jineacuteho kontextu je
nepřiacutemou technikou časoveacuteho managementu Může na jednu
stranu vyřešit ale i vytvořit patovou situaci Patovou
situaci často navozujiacute lobbyisteacute usilujiacuteciacute
o subsidiaritu Na vyacuteběr je množstviacute dalšiacutech přiacutemyacutech
technik k urychleniacute nebo zabrzděniacute rozhodovaciacuteho procesu
Ta nejpřiacutemějšiacute spočiacutevaacute v posunutiacute konečneacuteho termiacutenu
dopředu či dozadu Prvniacute ciacutel je obvykle naacuteročnějšiacute než
druhyacute neboť popohaacuteněniacute celeacuteho procesu si žaacutedaacute viacutece
energie než jeho pozdrženiacute
3128 Areacutena ndash dilema
Lobby se může rozhodnout buď ke vstupu do konkreacutetniacute
areacuteny nebo k jejiacutemu opuštěniacute přičemž mezi oběma
krajnostmi zůstaacutevaacute ještě možnost vyčkaacutevaciacuteho postoje
Každaacute koalice je občas směsiciacute vyacutehod i nevyacutehod jejichž
různyacute poměr nabiacuteziacute možnost volby Vyacuteznamneacute dilema ktereacute
jsem již zmiňoval v předešlyacutech kapitolaacutech se tyacutekaacute
omezeniacute nebo rozšiacuteřeniacute hranic areacuteny Takovaacute změna může
vyuacutestit ve vyacuterazně odlišnyacute soubor teacutemat i angažovanyacutech
hraacutečů
3129 Rozhodnutiacute ndash dilema
Ohledně samotneacuteho rozhodnutiacute si musiacute lobby rozmyslet
jestli se při vyjednaacutevaacuteniacute přidaacute k většinoveacutemu či
menšinoveacutemu taacuteboru Prvniacute volba může neacutest lepšiacute vyacutesledky
z kraacutetkodobeacuteho hlediska zatiacutemco ta druhaacute představuje
investici do důvěry spolubojovniacuteků z hlediska
dlouhodobeacuteho přiacutepadně s ohledem na jinou Soubornou
zpraacutevu Kvůli tzv principiaacutelniacutem důvodům se může skupina
42
uacutečasti na vyjednaacutevaacuteniacute takeacute zcela vzdaacutet zůstane tedy
stranou a čekaacute na lepšiacute nabiacutedku Podobnaacute pozice zaměřenaacute
na zablokovaacuteniacute procesu pomociacute prohloubeniacute nejednotnosti
je pochopitelně velice riskantniacute
31210 Styly lobovaacuteniacute ndash dilema
Standardniacute dilemata stylu jednaacuteniacute mimo jineacute zahrnujiacute
rozhodnutiacute zda-li spiacuteše nabiacutezet nebo požadovat jednat
nenaacutepadně či zřetelně přiacutemo či nepřiacutemo formaacutelně nebo
neformaacutelně defenzivniacutem nebo agresivniacutem způsobem
Eventuaacutelně zda se tvaacuteřit smiacuteřlivě nebo konfrontačně
chovat reaktivně nebo provokativně
Otaacutezka stylů lobovaacuteniacute je všeobecně považovaacutena
za kliacutečovou a je takeacute jedinou oblastiacute v niacutež se plaacuteny
amateacuterskyacutech a profesionaacutelniacutech skupin styacutekajiacute Teoretickeacute
dilema tyacutekajiacuteciacute se legaacutelniacutech a ilegaacutelniacutech aktivit
se v praxi teacuteměř neřešiacute Každaacute lobby může na uacutezemiacute EU bez
většiacutech potiacutežiacute splnit současneacute podmiacutenky registrace
a dodržovat pravidla etickeacuteho kodexu stejně jako maacute
tisiacutece důvodů obaacutevat se přiacutepadnyacutech skandaacutelů a politickeacute
izolace
V naacutesledujiacuteciacute kapitole se pokusiacutem rozebrat konkreacutetniacute
formy prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech skupin
43
32 Konkreacutetniacute formy prosazovaacuteniacute
vlivu zaacutejmovyacutech skupin
Integrujiacuteciacute se Evropa je možnyacutem teacutematem diskusiacute nejen
na uacuterovni reaacutelneacute politiky ale i ve sfeacuteraacutech vědeckeacuteho
vyacutezkumu ndash ať již politologickeacuteho sociologickeacuteho či
ekonomickeacuteho charakteru Otaacutezky totiž vyvstaacutevajiacute nejen
okolo podoby samotneacuteho spolku (integrujiacuteciacute se Evropy)
o miacuteře rozšiacuteřeniacute miacuteře integrace či o smyslu sepsaacuteniacute
ustavujiacuteciacutech textů Vznikajiacute takeacute v miacuteře ochoty sdiacutelet
společneacute unijniacute hodnoty a rysy u přiacuteslušniacuteků jednotlivyacutech
integrujiacuteciacutech se staacutetniacutech uacutetvarů [Broscheid 2003
s 64]
Častyacutem a z mnoha uacutehlů pohledu zkoumanyacutem teacutematem
se tak stala otaacutezka společneacuteho vytvaacuteřeniacute unijniacutech
zaacutekladů Ideaacutelniacute by bylo aby došlo k internalizaci všemi
nebo alespoň rozhodnou většinou občanů členskyacutech zemiacute
Jejich smyslem by mělo byacutet posilovaacuteniacute pocitů
sounaacuteležitosti obyvatel s Evropskou uniiacute vytvaacuteřeniacute
bdquospolečneacutehordquo evropskeacuteho prostoru postaveneacuteho na
stabilniacutech zaacutekladech Mohlo by se tak zdaacutet že praacutevě toto
teacutema je jedniacutem ze stěžejniacutech naacutemětů existujiacuteciacutech euro-
federalistickyacutech uskupeniacute působiacuteciacutech v řadě členskyacutech
staacutetů EU
Existence vysokeacuteho počtu struktur obhajujiacuteciacutech
myšlenky koherentniacute i stojiacuteciacute v opozici evropskeacutemu
federalismu neniacute nikterak překvapivaacute Zvlaacuteště pak
uvaacutežiacuteme-li dobu trvaacuteniacute diskusiacute jejichž předmětem je
evropskeacute uspořaacutedaacuteniacute Zaklaacutedaacuteniacute spolků stojiacuteciacutech
na zaacutekladech obhajoby myšlenky vytvořeniacute federaacutelniacute Evropy
lze datovat hluboko do historie a proto by jejich
44
existence (často navazujiacuteciacute na původniacute organizaci
či jakyacutesi jejiacute novyacute zrod) neměla byacutet nijak zaraacutežejiacuteciacute
Zajiacutemaveacute však je že tato uskupeniacute nebyla zatiacutem
uspokojivě popsaacutena stejně jako nebyly uspokojivě popsaacuteny
zaacutejmy ktereacute daneacute organizace sledujiacute a zejmeacutena pak
prostředky ktereacute majiacute k dispozici
Skupiny nominaacutelně obhajujiacuteciacute evropskyacute federalismus
jsou přiacutetomneacute ve všech členskyacutech zemiacutech EU ačkoli
se zdaacute že země ktereacute čerstvě k Unii přistoupily
nedisponujiacute tak vysokyacutem počtem uskupeniacute tohoto druhu jako
staršiacute členoveacute Počet všech struktur obhajujiacuteciacutech
myšlenku evropskeacuteho federalismu je přiacuteliš vysokyacute pro
samotneacute baacutedaacuteniacute a proto z uacutevah zkoumaacuteniacute euro-
federalistickyacutech organizaciacute byly vyloučeny politickeacute
strany frakce evropskyacutech politickyacutech stran či samotneacute
unijniacute orgaacuteny ktereacute by bezesporu bylo možno raacutemcově
zařadit do jednoho scheacutematu Namiacutesto toho byly vybraacuteny
pouze některeacute zaacutejmoveacute skupiny nominaacutelně se orientujiacuteciacute
na prosazovaacuteniacute myšlenky evropskeacuteho federalismu
Obecně lze za hlavniacute funkci zaacutejmovyacutech skupin
považovat umožněniacute uacutečasti jednotlivyacutem individuiacutem
na politickeacutem životě Podstatnyacutem prvkem takoveacute uacutečasti je
to že neprobiacutehaacute jen formou voleb a že pro ni neniacute nutneacute
členstviacute v politickyacutech stranaacutech Vlastniacute zaacutejem je tak
artikulovaacuten v teacute oblasti ve ktereacute je občan připraven
se angažovat Funkcemi zaacutejmovyacutech skupin je tak
artikulace agregace a reprezentace zaacutejmů svyacutech členů
V užšiacutem pojetiacute může skupina plnit teacutež funkci politickeacute
socializace nebo dokonce politickeacute rekrutace Vzaacutejemnyacute
vztah politickyacutech stran a zaacutejmovyacutech skupin ktereacute
do značneacute miacutery sdiacutelejiacute řadu charakteristik neniacute
45
předmětem tohoto teacutematu a proto se k němu nebudu
vyjadřovat Spiacuteše se zde pokusiacutem rozveacutest jednotliveacute formy
prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech skupin
321 Zaacutejmovaacute skupina při praacuteci
Jak jsem v předchoziacutech kapitolaacutech k zaacutejmovyacutem skupinaacutem
v EU uvedl lze odvodit řadu proměnnyacutech ktereacute odlišujiacute
profesionaacutelniacute chovaacuteniacute od amateacuterskeacuteho Zde je sloučiacutem
do čtyř uacutezce propojenyacutech avšak sveacutebytnyacutech ukazatelů
profesionaacutelniacute lobbyistickeacute organizace [Broscheid 2003
s 104]
Tyto ukazatele jsou
o dostatečnaacute vnitřniacute soudržnost
o užitečneacute (použitelneacute) znalosti
o optimaacutelniacute kombinace zdrojů a dovednostiacute
o celkovyacute vnějšiacute dojem
3211 Dostatečnaacute vnitřniacute soudržnost
Soudržnostiacute neboli koheziacute rozumiacuteme koherenci preferenciacute
čili koordinaci činnostiacute Předpoklad soudržnosti
je obvykle mylnyacute Za normaacutelniacutech okolnostiacute je každaacute
skupina vnitřně nejednotnaacute jejiacute členoveacute se přou
o preferovanaacute data hodnoty a naacutestroje Jinyacutemi slovy
řešiacute svaacute vnitřniacute teacutemata kteraacute se pak veřejně projevujiacute
na všech uacuterovniacutech organizace v podobě odlišnyacutech
preferenciacute a navzaacutejem si odporujiacuteciacuteho jednaacuteniacute
46
Na neformaacutelniacute uacuterovni existuje pluralita členů
skupiny zastaacutevajiacuteciacutech odlišneacute hodnoty a zaacutejmy Uvnitř
nadnaacuterodniacute firmy se mezi sebou zaměstnanci lišiacute napřiacuteklad
podle věku vzdělaacuteniacute naacuterodnosti jazyka odbornyacutech
znalostiacute a funkce Uvnitř Evropskyacutech federaciacute je
pluralita členů zaacutevislaacute na zemi původu na obratu
a zisku na stylu řiacutezeniacute na postaveniacute na trhu
a na organizačniacute strategii
V každeacutem Generaacutelniacutem ředitelstviacute Komise (Evropskaacute
komise složenaacute z jednotlivyacutech členů různyacutech staacutetů)
vychaacuteziacute pluralita a rozdiacutelnost uacuteředniacuteků kupřiacutekladu
z naacuterodniacuteho či regionaacutelniacuteho zaacutezemiacute stylu rozhodovaacuteniacute
karieacuterniacutech ciacutelů politickeacuteho přesvědčeniacute a sklonu
k loajalitě Takovaacute pluralita může celou organizaci
rozštěpit a jednotliveacute jejiacute čaacutesti se pak přeměniacute
v soběstačneacute lobbyistickeacute skupiny ktereacute odděleně
rozviacutejejiacute sveacute siacutetě vnějšiacutech vztahů
Pestrost vnitřniacutech rozporů by neměla byacutet
minimalizovaacutena ani maximalizovaacutena nyacutebrž
bdquooptimalizovaacutenardquo Organizačniacute zvlaacutednutiacute nejen evropskeacuteho
lobbyingu začiacutenaacute u vlastniacuteho prahu Minimalizace rozdiacutelů
může veacutest ke slepeacute poslušnosti Přiacutekazům Naacutesledně
organizace ztraacuteciacute vyacutehodu interniacute různorodosti
a nejzranitelnějšiacute se pochopitelně staacutevaacute na sameacutem
vrcholu
Vše se tedy soustřediacute na otaacutezku jak můžeme
dosaacutehnout dostatečneacute soudržnosti Je to jednoducheacute
Je třeba minimalizovat počet zasvěcenyacutech pracovniacuteků
kteřiacute na daneacutem obchodu pracujiacute a neustaacutele provaacutedět
controlling
47
3212 Užitečneacute znalosti
Profesionaacutelniacute lobbyistickou skupinu předevšiacutem
charakterizuje osvojeniacute znalostiacute Ty lze využiacutet
k dosaženiacute požadovanyacutech vyacutesledků kdykoli a kdekoli
Naproti tomu amateacuterskeacute skupiny se snadno spokojiacute se svyacutemi
vlastniacutemi dojmy a vniacutemaacuteniacutem reality nebo prostě naacutesledujiacute
individuaacutelniacute uacutesudek sveacuteho vedeniacute [Dančaacutek Hlouček
Šimeček 2006 s 86]
Profesionaacutelniacute lobby pochopitelně neniacute episteacutemickyacutem
nebo akademickyacutem společenstviacutem Ziacuteskaacuteniacute znalostiacute
a vědomostiacute nechaacutepe jako svůj prvořadyacute ciacutel Znalosti jsou
pro ni jen nepostradatelnyacutem prostředkem k realizaci
jejich zaacutejmů ať už v ČR nebo v EU
Nejdůležitějšiacute kategoriiacute je sebepoznaacuteniacute Vyžaduje
vyvaacuteženeacute porozuměniacute vlastniacutem touhaacutem a obavaacutem na jedneacute
straně a svyacutem možnostem na straně druheacute Touhy a obavy
musejiacute miacutet lepšiacute zaacuteklad než jen naacutehodnyacute soubor bdquonaacutehodrdquo
Uvědomělaacute zaacutejmovaacute skupina je staviacute na uacuteroveň se svyacutemi
obecnyacutemi zaacutejmy a konkreacutetniacutemi ciacuteli Touhy a obavy jsou
vyacutesledkem strategie kteraacute vzešla z kritickyacutech diskusiacute
Druhou kategoriiacute nezbytnyacutech vědomostiacute je znalost
areacuteny (prostřediacute) kam směřuji Čiacutem je skupina
profesionaacutelnějšiacute tiacutem rozvaacutežněji sveacute znalosti organizuje
a využiacutevaacute Většina nadnaacuterodniacutech firem a evropskyacutech
federaciacute ustavila za tiacutemto uacutečelem zvlaacuteštniacute tyacutem
managementu veřejnyacutech zaacuteležitostiacute Ten je propojen
s ostatniacutemi zaměstnanci a specializovanyacutemi pracovniacuteky
Zaacuteroveň uacutezce spolupracuje s vrcholovyacutem managementem
skupiny
48
3213 Optimaacutelniacute kombinace zdrojů a dovednostiacute
Zdroje jsou z pohledu zaacutejmoveacute skupiny naacutestrojem diacuteky
němuž v nemilosrdneacute konkurenci obstojiacute Nejednaacute se
o neměnnyacute majetek v jejiacutem staacuteleacutem vlastnictviacute naopak
musejiacute byacutet nejdřiacuteve ziacuteskaacuteny a naacutesledně udržovaacuteny v dobreacutem
stavu Naacutestrojem může byacutet cokoliv co přispiacutevaacute
k efektivniacutemu a uacutečinneacutemu zapojeniacute do evropskeacute politiky
Za zdroj lze považovat i silnou vůli ovlivnit rozhodovaciacute
proces nebo mimořaacutednou šanci setkat se neformaacutelně
s některyacutem komisařem
Odborneacute znalosti se čaacutestečně překryacutevajiacute s vyacuteše
zmiňovanou kategoriiacute užitečnyacutech znalostiacute Sebepoznaacuteniacute
a porozuměniacute politice areacutenoveacuteho managementu se do teacuteto
kategorie ale většinou nezahrnujiacute Odbornost se vztahuje
zejmeacutena k technickyacutem aspektům Souborneacute zpraacutevy nebo
probleacutemoveacuteho teacutematu Techničtiacute experti disponujiacute
dostatečnyacutemi znalostmi aby tyto otaacutezky vyřešili
Odborniacuteci na management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute jim mohou
poradit jak to proveacutest co nejuacutespěšněji
Většina lobbyistickyacutech skupin přichaacutezejiacuteciacutech
z naacuterodniacute uacuterovně obzvlaacuteště pak z vlaacutedy maacute těchto
technickyacutech expertů po ruce celou řadu Zaacutejmoveacute skupiny
uvnitř Komise a Parlamentu naopak tyto odborniacuteky spiacuteše
postraacutedajiacute Musejiacute je proto přizvat zevnějšiacute (insourcing)
jako členy expertniacuteho vyacuteboru či jako členy mezi-skupiny
Mohou je zapojit takeacute jako jednotlivce čiacutemž se pro ně
otviacuteraacute skvělaacute přiacuteležitost k lobovaacuteniacute
49
3214 Dobryacute celkovyacute dojem
Čtvrtyacutem a posledniacutem kriteacuteriem uacutespěšneacute lobby je dobraacute
image tedy celkovyacute vnějšiacute dojem Angažovanyacutem hraacutečům
a uacuteředniacutekům připadaacute skupina přitažlivaacute pokud se chovaacute
atraktivniacutem způsobem Koncept celkoveacuteho dojmu maacute dvě
dimenze přičemž tou prvniacute je všeobecnaacute přitažlivost
Prvniacute dimenze všeobecneacute přitažlivosti musiacute budit
zdaacuteniacute důležitosti a přiacutejemnosti Je-li skupina považovaacutena
za vyacuteznamnou nemusiacute se obaacutevat že bude přehliacutežena Naviacutec
může počiacutetat s předpoklaacutedanyacutem vlivem na ostatniacute kteřiacute
vezmou jejiacute existenci a zaacutejmy v uacutevahu přestože ona sama
zůstane pasivniacute
Druhou dimenziacute solidniacuteho vnějšiacuteho obrazu je
specifickaacute nabiacutedkovaacute strana Amateacuterskaacute zaacutejmovaacute skupina si
snadno splete svoje vlastniacute přaacuteniacute a požadavky ndash vyjaacutedřeneacute
naacutezorovyacutem či pozičniacutem materiaacutelem o jejich preferenciacutech ndash
s atraktivniacute nabiacutedkou pro ostatniacute hraacuteče
Naproti tomu profesionaacutelniacute skupina se snažiacute
uspokojit poptaacutevkovou stranu nejvyacuteznamnějšiacutech akteacuterů
a dopřaacutet jim to po čem toužiacute Na takoveacute straně může
vydělat
Vysoce postaveniacute uacuteředniacuteci a politici majiacute
neukojitelnou touhu po přiacutezniveacute publicitě v meacutediiacutech
za niacutež nabiacutezejiacute cenneacute politickeacute informace a ochotu
k dohodě To vše za normaacutelniacutech okolnostiacute platiacute Ovšem
nejlepšiacute skladba nabiacutedky a poptaacutevky je vždy specificky
zaacutevislaacute na teacutematech a akteacuterech jež se v konkreacutetniacutem
okamžiku v aktuaacutelniacute areacuteně pohybujiacute
50
Profesionaacutelniacute lobby se o svůj vnějšiacute obraz neustaacutele
staraacute Snažiacute se podporovat svoji pověst vyacuteznamnosti
a přiacutejemnosti Čiacutem většiacute vliv se u niacute předpoklaacutedaacute tiacutem
nižšiacute budou jejiacute naacuteklady na lobbying Čiacutem viacutece sympatiiacute
či respektu se jiacute dostaacutevaacute tiacutem snadněji si pojistiacute svoje
miacutesto u jednaciacuteho stolu Čiacutem přiacutejemněji na ostatniacute
působiacute tiacutem pohodlněji se jiacute uzaviacuterajiacute obchody Dobryacute
dojem na okoliacute je tedy v prveacute řadě prostředkem ke zvyacutešeniacute
efektivnosti a uacutečinnosti lobbyingu v konkreacutetniacutech
přiacutepadech Peacuteče o vnějšiacute obraz vyžaduje od skupiny
skutečně důkladnou přiacutepravu protože je nutneacute působit na
obecneacute citoveacute rozpoloženiacute ostatniacutech zainteresovanyacutech
hraacutečů
33 Chaacutepaacuteniacute lobbyingu ve
strukturaacutech EU a konkreacutetniacute
projevy v Českeacute republice
Definujeme-li lobbying jako aktivitu kteraacute se snažiacute
ovlivnit veřejneacute autority a demokracii můžeme tvrdit že
tyto dva koncepty majiacute viacutece společneacuteho než rozdiacutelneacuteho
[Machoutovaacute 2005 s 12 ]
Lobbying na evropskeacute uacuterovni přispiacutevaacute k dalšiacute
demokratizaci jak samotneacute EU tak členskyacutech staacutetů (ktereacute
jednajiacute v mnoha přiacutepadech meacuteně demokraticky než napřiacuteklad
Evropskaacute komise) Jsou to hlavně profesionaacutelniacute
lobbyistickeacute skupiny ktereacute si tyto zaacutesluhy připisujiacute
51
Diacuteky sveacute odborneacute přiacutepravě poskytujiacute uvedeneacute skupiny
uacuteředniacutekům informace a podporu Daacutele prosazujiacute legitimniacute
konsenzus Platiacute takeacute že lobby podstupuje seberegulaci
Vzrůstajiacuteciacute počet lobbyistickyacutech skupin konkurence
produkovaacuteniacute kvalitniacutech vyacutestupů a obhajoba dosaženyacutech
pozic vedou k ostřejšiacute soutěži mezi zaacutejmovyacutemi skupinami
a k lepšiacute společenskeacute kontrole Důležiteacute je proto
předevšiacutem vytvořit prostor pro otevřenyacute přiacutestup a feacuterovou
soutěž
Lobbying v Českeacute republice jako takovyacute neniacute bohužel
upraven na žaacutedneacute uacuterovni Jeho podoba se odviacutejiacute od zaacutekonneacute
regulace korupce tedy antikorupčniacutech předpisů pro
uacuteředniacuteky a politiky Lobbying končiacute tam kde dle zaacutekona
začiacutenaacute korupce Proto je situace okolo lobbyingu v ČR
značně nepřehlednaacute což vyacuterazně přispiacutevaacute k představě
lobbyingu jako něčeho co nemaacute s praciacute nic společneacuteho
Lobbying je vniacutemaacuten pouze jako prostředek k ovlivňovaacuteniacute
konečneacuteho rozhodnutiacute jednotlivyacutech politiků či politickyacutech
uskupeniacute [WOLL C 2006 s 63]
Bohužel pro to aby lobbying mohl v ČR začiacutet
fungovat a zkvalitňovat rozhodovaacuteniacute českyacutech politiků je
potřeba přijmout ho s jasně stanovenyacutemi opatřeniacutemi kteraacute
by měla sledovat tyto zaacutesady
- učinit ho transparentniacutem ndash tj zpřehlednit kdo se jiacutem
zabyacutevaacute vytvořit přehled organizaciacute agentur
a individuaacutelniacutech konzultantů
- institucionalizovat ho - tj přijmout pravidla postupy
a formaacutelniacute i neformaacutelniacute procedury ktereacute poskytnou
stejnou šanci všem zaacutejmovyacutem skupinaacutem ndash rozumiacute se bez
rozdiacutelu ciacutelů ktereacute sledujiacute bez rozdiacutelu financiacute ktereacute
52
majiacute k dispozici tedy tak aby měli všichni stejnou
přiacuteležitost sdělit sveacute postoje naacutezory a argumenty a tak
se pokusit ovlivnit rozhodovaacuteniacute ktereacute se jich tyacutekaacute
- učinit ho samoregulovanyacutem - tj vytvořit profesniacute
organizaci lobbyistickyacutech subjektů kteraacute ručiacute za kvalitu
praacutece vytvaacuteřiacute kodex a standard činnosti a zasahuje
v přiacutepadě porušeniacute přijatyacutech zaacutesad (tj v přiacutepadě
korupce poskytovaacuteniacute nepravdivyacutech informaciacute apod)
- na straně politiků byacutet otevřeniacute k dialogu se všemi
zaacutejmovyacutemi skupinami od firem až po občanskaacute neziskovaacute
sdruženiacute všech zaměřeniacute poskytovat jim stejnou šanci
sdělit sveacute argumenty vniacutemat jejich činnost a lobbying
jako nezastupitelnyacute zdroj informaciacute o společnosti
a důsledciacutech jejich možneacuteho rozhodnutiacute jako něco co
sami politici k dobreacutemu rozhodnutiacute bezpodmiacutenečně
potřebujiacute co vyacuterazně zkvalitňuje jejich rozhodovaacuteniacute
Vyacutesledkem aplikace těchto zaacutesad by mělo byacutet zvyacutešeniacute
prestiže lobbyingu v ČR a vniacutemaacuteniacute jeho pozitivniacute
nezaměnitelneacute uacutelohy v demokracii
53
4 Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute
Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute jsou jedniacutem z hlavniacutech zdrojů zajišťovaacuteniacute
zakaacutezek pro většinu subjektů působiacuteciacutech ta trhu praacutece
Staacutet (respektive veřejneacute rozpočty)v oblasti veřejnyacutech
zakaacutezek na dodaacutevku je staacutele nejvyacuteznamnějšiacutem investorem
Naproti tomu zakaacutezky realizovaneacute soukromyacutemi subjekty
nezaručujiacute stoprocentniacute spolehlivost Ty staacutetniacute majiacute
bezesporu jednu podstatnou vyacutehodu Zhotovitel určiteacute
zakaacutezky maacute viacutecemeacuteně stoprocentniacute jistotu že sjednanaacute
cena bude uhrazena v plneacute vyacuteši i když se tak někdy staacutevaacute
s menšiacutem časovyacutem prodleniacutem
Proto je oblast staacutetniacutech zakaacutezek středem zaacutejmu
podnikatelskyacutech subjektů ndash bdquolobbyistickyacutech skupinrdquo ktereacute
kontrolujiacute a hliacutedajiacute každou zakaacutezku od chviacutele kdy byla
navržena či zahrnuta do rozpočtu Mnohdy se tak staacutevaacute
i daleko dřiacuteve
Přes všechny kroky a často i netradičniacute postupy musiacute
ten kdo zakaacutezku bdquoošetřujerdquo od sameacuteho počaacutetku splnit
jednu zdaacutenlivě nevyacuteznamnou povinnost Musiacute podat nabiacutedku
v raacutemci veřejneacute zakaacutezky Zde může nastat kaacutemen uacuterazu
neboť mnoziacute se již přesvědčili že celou pečlivou
přiacutepravu může pokazit formaacutelniacute pochybeniacute uchazeče nebo
zadavatele pro ktereacute je celeacute zadaacuteniacute zrušeno nebo
pozdrženo rozhodnutiacutem orgaacutenu dohledu Samozřejmě
jakyacutekoliv novyacute uacutekon nahraacutevaacute konkurenci protože i ta maacute
pak dostatečnyacute časovyacute prostor na dalšiacute kroky ktereacute mohou
dosaženiacute ciacutele oddaacutelit Informace o znalosti v raacutemci
zaacutekona č1991994 sb o zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek mohou
oběma stranaacutem procesu zadaacutevaacuteniacute poskytnout možnost
vyvarovat se pochybeniacute kteryacutech se dopustil někdo před
nimi [Raus D Neruda R 2006 s 22]
54
V naacutesledujiacuteciacutech bodech se pokusiacutem uveacutest zaacutekladniacute
body bdquoZaacutekona o zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezekrdquo a poukaacutezat
ve vybranyacutech rozhodnutiacutech Uacuteřadu pro ochranu hospodaacuteřskeacute
soutěže na některeacute zaacutekladniacute nedostatky v procesu zadaacutevaacuteniacute
zakaacutezek Zaacuteroveň se zmiacuteniacutem o sektoru zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech
zakaacutezek ve stavebnictviacute Mysliacutem že sektor stavebnictviacute
je jeden z nejsložitějšiacutech neboť se zde střetaacutevajiacute
všechny tři atributy (Lidskyacute faktor Lobbying Vyacuteběroveacute
řiacutezeniacute) Řada uchazečů (zejmeacutena menšiacutech a středniacutech
firem) z řad stavebniacutech firem doposud plně nechaacutepe smysl
prokazovaacuteniacute kvalifikace a dopouštiacute se při tomto uacutekonu
zbytečnyacutech pochybeniacute
Oproti běžnyacutem uchazečům (i velkeacute a nadnaacuterodniacute
společnosti) kteřiacute jsou již v Českeacute republice delšiacute dobu
(majiacute finančniacute siacutelu) byacutevajiacute lobbisteacute často zvyacutehodněni
tiacutem že znajiacute interniacute informace ktereacute jim umožňujiacute lepšiacute
flexibilitu a připravenost pro ziacuteskaacuteniacute daneacute zakaacutezky
41 Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute ve staacutetniacutem
polostaacutetniacutem a soukromeacutem
sektoru
Objem veřejnyacutech zakaacutezek v Evropě v současneacute době
představuje 16 hrubeacuteho domaacuteciacuteho produktu celeacute EU To
přimělo Evropskou unii v posledniacutech dvou desetiletiacutech
podrobit zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek přiacutesnějšiacutemu režimu O
tom zda bude přizpůsobeniacute legislativy ČR legislativě EU
přiacutenosem pro Českou republiku zatiacutem neviacutem
Nicmeacuteně se domniacutevaacutem že transparentniacute
a nediskriminačniacute soutěž je spravedlivaacute soutěž Bez niacute
55
nelze optimaacutelně využiacutet peněz směřujiacuteciacutech do staacutetniacuteho
sektoru peněz tedy naacutes všech Přijetiacute všech předpisů
Evropskeacute unie podle mě nebude snadnaacute cesta a popravdě si
to ani nepřeji Vzhledem k tomu že jsem Čech chci a
přeji si aby se u naacutes i něco vytvaacuteřelo a ne jen
kopiacuterovalo bdquojde o proces neustaacuteleacuteho učeniacuterdquo [Valachovaacute
V 2006 s 42 ]
411 Zaacutekladniacute pojmy
Zadaacutevaacuteniacutem veřejnyacutech zakaacutezek se rozumiacute zaacutevaznyacute postup
zadavatelů veřejnyacutech zakaacutezek kteryacute musiacute byacutet dodržen před
uzavřeniacutem přiacuteslušneacute smlouvy [Raus D Neruda R 2006
s 27]
4111 Veřejnaacute zakaacutezka
K zaacutevažneacute změně došlo posledniacute novelou zaacutekona ve vymezeniacute
pojmu veřejneacute zakaacutezky Narozdiacutel od uacutepravy platneacute před
novelou kdy se veřejnou zakaacutezkou označovalo přiacuteslušneacute
plněniacute (např zhotoveniacute stavby montaacutež uacutedržba aj)
novaacute uacuteprava klade rovniacutetko mezi smlouvou a veřejnou
zakaacutezkou Neniacute jednoducheacute vypořaacutedat se s terminologiiacute
evropskyacutech směrnic ve vazbě na vyacuterazy použiacutevaneacute
v naacuterodniacutech praacutevniacutech uacutepravaacutech Za nedostatek novely
považuji předevšiacutem nepromiacutetnutiacute noveacute definice do všech
dalšiacutech ustanoveniacute zaacutekona kteraacute vychaacutezejiacute z původniacuteho
vyacuteznamu tohoto pojmu
Pokud je přiacuteslušneacute plněniacute na zaacutekladě smlouvy
samozřejmě u zadavatelů stanovenyacutech zaacutekonem poskytovaacuteno
za uacuteplatu jednaacute se vždy o zakaacutezku veřejnou V jinyacutech
56
přiacutepadech např u darovaacuteniacute se o veřejnou zakaacutezku
nejednaacute
Veřejneacute zakaacutezky v podstatě nejsou v zaacutekoně druhově
vymezeny I když novaacute definice veřejneacute zakaacutezky zahrnuje
i služby stavebniacute praacutece a dodaacutevky chybiacute jiacute bližšiacute
vymezeniacute a tudiacutež nemaacute žaacutednou vypoviacutedaciacute schopnost
V dalšiacutech ustanoveniacutech zaacutekona se v souvislosti s limity
pro způsob zadaacuteniacute veřejneacute zakaacutezky hovořiacute teacutež
o nemovitostech a souborech strojů a zařiacutezeniacute tvořiacuteciacutech
samostatnyacute funkčniacute celek Dalšiacute druhy veřejnyacutech zakaacutezek
jsou zahrnuty pod ostatniacute přiacutepady
4112 Zadavatel
Zadavatel je smluvniacute stranou v procesu zadaacutevaacuteniacute veřejneacute
zakaacutezky Je stranou kteraacute přiacuteslušneacute plněniacute (dodaacutevky
stavebniacute praacutece služby) zadaacutevaacute tj vybiacuteraacute nejvhodnějšiacuteho
smluvniacuteho partnera opraacutevněneacuteho vymezeneacute plněniacute poskytovat
jak po straacutence kvalifikačniacute tak po straacutence finančniacute
V tomto přiacutepadě je zaacutekladniacutem znakem zadavatele peněžityacute
zaacutevazek vůči druheacute smluvniacute straně poskytujiacuteciacute věcneacute
plněniacute
4113 Uchazeč o veřejnou zakaacutezku
Uchazeč je smluvniacute stranou kteraacute poskytuje přiacuteslušneacute
věcneacute plněniacute (praacutece stavebniacute praacutece služby) Podnikatel
kteryacute se zajiacutemaacute o přiacuteslušnou veřejnou zakaacutezku se staacutevaacute
uchazečem pokud
57
o předložiacute nabiacutedku na zaacutekladě podmiacutenek obchodniacute
veřejneacute soutěže nebo vyacutezvy při jinyacutech způsobech
zadaacuteniacute
o předložiacute předběžnou nabiacutedku při dvoustupňoveacute
obchodniacute veřejneacute soutěži
4114 Zaacutejemce o veřejnou zakaacutezku
Zaacutejemcem o veřejnou zakaacutezku je podnikatel kteryacute přichaacuteziacute
v uacutevahu k plněniacute veřejneacute zakaacutezky Zpravidla jde
o subjekt jež je zadavatelem vyzvaacuten k předloženiacute nabiacutedky
při zadaacuteniacute veřejneacute zakaacutezky vyacutezvou viacutece zaacutejemcům podle sect49
a sect50 V obchodniacute veřejneacute soutěži je to subjekt kteryacute
o si vyžaacutedaacute zadaacutevaciacute nebo kvalifikačniacute dokumentaci
o prokaacuteže svoji kvalifikaci v předkvalifikačniacutem řiacutezeniacute
o zuacutečastniacute se jednaacuteniacute v prvniacutem stupni dvoustupňoveacute
obchodniacute veřejneacute soutěže
412 Charakteristika zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech
zakaacutezek
Jednou ze zaacutekladniacutech charakteristik jednotneacuteho trhu je
že všechny firmy musejiacute miacutet stejnou možnost ziacuteskat
veřejneacute zakaacutezky tj zakaacutezky zadaacutevaneacute veřejnyacutemi orgaacuteny
[MPO 2008 ofic straacutenky Ministerstva průmyslu a obchodu]
[Raus D Neruda R 2006 s 63]
58
Pravda je že tento naacutezor je lehce scestnyacute neboť
společnost se 100mil obratem by mněla pomyacutešlet
na zakaacutezky v takoveacute hodnotě na ktereacute stačiacute jejiacute kapacity
a reference Jednak nemaacute potřebneacute reference a daacutele by
zakaacutezku pravděpodobně nebyla schopna financovat
Způsoby u zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek jsou
o obchodniacute veřejnaacute soutěž
o vyacutezva viacutece zaacutejemcům k předloženiacute nabiacutedky dle sect49
o zjednodušeneacute podaacuteniacute dle sect49a
o přiacutemeacute zadaacuteniacute dle sect49b
o vyacutezva jednomu zaacutejemci k předloženiacute nabiacutedky dle sect50
4121 Obchodniacute veřejnaacute soutěž
Obchodniacute veřejnaacute soutěž je otevřenyacutem zadaacutevaciacutem řiacutezeniacutem
V obchodniacute veřejneacute soutěži mohou předložit nabiacutedku
všichni zaacutejemci o přiacuteslušnou veřejnou zakaacutezku
Obchodniacute veřejnaacute soutěž a jejiacute podmiacutenky se zveřejňujiacute
vyhlaacutešeniacutem v Obchodniacutem věstniacuteku a na centraacutelniacute adrese
Zadavatel může obchodniacute veřejnou soutěž omezit pouze
na tuzemskeacute subjekty kteryacutemi jsou
o praacutevnickeacute osoby se siacutedlem nebo fyzickeacute osoby
s bydlištěm na uacutezemiacute Českeacute republiky
o praacutevnickeacute osoby se siacutedlem nebo fyzickeacute osoby
s bydlištěm mimo uacutezemiacute Českeacute republiky opraacutevněneacute
podnikat na uacutezemiacute Českeacute republiky v souladu
se zvlaacuteštniacutemi předpisy
59
V obchodniacute veřejneacute soutěži prokazujiacute všichni uchazeči
kteřiacute podali nabiacutedku povinně kvalifikačniacute předpoklady
podle sect2b veškereacute uacutekony zadavatelů i uchazečů v obchodniacute
veřejneacute soutěži musiacute miacutet piacutesemnou formu
4122 Vyacutezva viacutece zaacutejemcům k podaacuteniacute nabiacutedky
Vyacutezva viacutece zaacutejemcům k podaacuteniacute nabiacutedky je na rozdiacutel
od obchodniacute veřejneacute soutěže ošetřena tak že zadavatel
zasiacutelaacute vybranyacutem subjektům nabiacutedku Zaacuteroveň však musiacute
průběh soutěže zveřejnit i na sveacute uacuteředniacute desce
či webovyacutech straacutenkaacutech pro přiacutepadneacuteho zaacutejemce zvenku
Nabiacutedky tak mohou využiacutet všichni vyzvaniacute zaacutejemci ale
i ti kteřiacute se přihlaacutesili na zaacutekladě informace z uacuteředniacute
desky či webovyacutech straacutenek
Vyacutezvu o veřejneacute zakaacutezce zasiacutelaacute zadavatel v piacutesemneacute
formě vždy nejmeacuteně tolika zaacutejemcům aby byl naplněn
jejich minimaacutelniacute počet stanovenyacute zaacutekonem
Text vyacutezvy zveřejňuje zadavatel s vyacutejimkou přiacutepadů
uvedenyacutech v sect49 odst2 piacutesmd ndash teacutež na centraacutelniacute
adrese
Zadavatel může vyacutezvu k podaacuteniacute nabiacutedek zaslat pouze
tuzemskyacutem subjektům Uchazeči kteřiacute předložili nabiacutedku
musiacute prokaacutezat kvalifikačniacute předpoklady podle sect2b
Zadavatel neniacute povinen požadovat na uchazečiacutech poskytnutiacute
jistiny
4123 Zjednodušeneacute zadaacuteniacute
Rozhodujiacuteciacute podmiacutenkou pro použitiacute tohoto zadaacutevaciacuteho
postupu je vyacuteše peněžiteacuteho zaacutevazku přiacuteslušneacute veřejneacute
60
zakaacutezky U zjednodušeneacuteho zadaacuteniacute neniacute povinneacute prokazovaacuteniacute
kvalifikačniacutech předpokladů podle sect2b Praktickeacute pro
zadavatele však v některyacutech přiacutepadech může byacutet vyžaacutedat
si přiacuteslušneacute opraacutevněniacute k podnikaacuteniacute
Při tomto zadaacuteniacute nemohou uchazeči podaacutevat naacutemitky
ani naacutevrhy na přezkoumaacuteniacute rozhodnutiacute zadavatele orgaacutenu
dohledu
4124 Přiacutemeacute zadaacuteniacute
U veřejnyacutech zakaacutezek maleacuteho rozsahu umožňuje zaacutekon přiacutemeacute
zadaacuteniacute bez přiacuteslušneacuteho zadaacutevaciacuteho řiacutezeniacute stačiacute pouze
obeslat jakeacutekoli tři subjekty a ten nejlevnějšiacute je viacutetěz
Posledniacute novela posunula limit pro použitiacute tohoto zadaacuteniacute
na 2000000- Kč bez DPH
4125 Vyacutezva jednomu zaacutejemci k podaacuteniacute nabiacutedky
Tento způsob zadaacuteniacute může zadavatel použiacutet ve vyacutejimečnyacutech
přiacutepadech v zaacutekoně taxativně uvedenyacutech aniž by musel
provaacutedět vyacuteběr z viacutece nabiacutedek Je v podstatě vyacutejimkou
z obchodniacute veřejneacute soutěže a vyacutezvy viacutece zaacutejemcům podle
sect49
Tento způsob je možnyacute pouze v těchto přiacutepadech
o jde-li o naleacutehaveacute potřeby (jako jsou ohroženiacute životů
nebo zdraviacute lidiacute havaacuterie přiacuterodniacute katastrofa nebo
hroziacute-li nebezpečiacute škody velkeacuteho rozsahu
či rozhodla-li tak vlaacuteda Českeacute republiky)
61
o jde-li o specifikovaneacute veřejneacute zakaacutezky kdy plněniacute
veřejneacute zakaacutezky může poskytnout zaacutejemce o veřejnou
zakaacutezku
o jde-li o dodatečneacute nebo opakovaneacute veřejneacute zakaacutezky
(předevšiacutem z důvodů standardizace nebo slučitelnosti
předmětu veřejneacute zakaacutezky) pokud svyacutem rozsahem
nepřekročiacute 50 ceny původniacute veřejneacute zakaacutezky a vyacutezva
bude zadavatelem učiněna do 12 měsiacuteců od splněniacute
veřejneacute zakaacutezky
o jde-li o čaacutestečneacute obnovy rozšiacuteřeniacute nebo uacutepravy
předmětů původniacute zakaacutezky (služby dodaacutevky) pokud by
změna uchazeče vedla k tomu že by zadavatel musel
pořizovat plněniacute veřejneacute zakaacutezky s odlišnyacutemi
technickyacutemi znaky ktereacute by s sebou přinaacutešelo
technickou neslučitelnost nebo potiacuteže při provozu
a uacutedržbě
o jde-li o plněniacute v oblasti staacutetniacutech hmotnyacutech rezerv
s vyacutejimkou naacutekupů majetku a služeb strategickeacuteho
charakteru schvaacutelenyacutech vlaacutedou ČR ktereacute souvisejiacute
s integraciacute a členstviacutem Českeacute republiky
v Severoatlantickeacute alianci
Před čtyřmi roky (2004)se při novelizaci zaacutekona
rozhodlo o možnosti zaslaacuteniacute vyacutezvy jen jednomu zaacutejemci
pokud je tiacutemto zaacutejemcem Vlaacuteda ČR Při tomto rozhodovaacuteniacute
neniacute vlaacuteda ČR žaacutednyacutem způsobem omezena
62
42 Ovlivňovaacuteniacute vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute
ze strany lobbyistickyacutech
skupin
Podnikatelskeacute prostřediacute v Českeacute republice je velice silně
ovlivňovaacuteno lobbyingem ať už ze strany jednotlivců
společnostiacute nebo skupin Podnikatelskeacute prostřediacute jako
takoveacute je u naacutes silně neetickeacute Kdo chce při uchaacutezeniacute
se o jakoukoli zakaacutezku obstaacutet musiacute se neetickeacutemu
prostřediacute přizpůsobit Nelze řiacuteci že by bylo nemožneacute
podnikat eticky Je to však logicky o dost těžšiacute Je
třeba braacutet v uacutevahu že se eticky se chovajiacuteciacute subjekt
bude muset často vzdaacutet mnoha podnikatelskyacutech
přiacuteležitostiacute Jiacutet si svou vlastniacute etickou cestou je
možneacute Hypoteticky řečeno můžete si to dovolit pouze
v přiacutepadě naacutesledujiacuteciacutech konkurenčniacutech vyacutehod To je tehdy
kdy nejste zaacutevisliacute na staacutetniacutem sektoru a maacutete dostatečně
garantovanou praacuteci popřiacutepadě silneacute nebo vyacutejimečneacute
postaveniacute [Dančaacutek B Hloušek V Šimiacuteček V 2006 s
56]
Neetickeacute prostřediacute v Českeacute republice je daacuteno
celkovou politickou i společenskou atmosfeacuterou a naacuterodniacute
kulturou kteraacute je staacutele ještě ovlivněna chovaacuteniacutem lidiacute za
minuleacuteho režimu Posilovaacuteno je i složitou
a netransparentniacute legislativou
Korupce je v Českeacute republice nejviacutece rozšiacuteřena ve
staacutetniacutem sektoru a to zejmeacutena v oblasti veřejnyacutech zakaacutezek
Soukromyacute sektor je sice schopen si etiku viacutece ohliacutedat
ale i zde fungujiacute tržniacute principy Zaacuteroveň je však třeba
řiacuteci že neetickeacute jednaacuteniacute se projevuje i v soukromeacutem
sektoru Zde je však vniacutemaacuteno v drobnějšiacutem rozsahu
63
Postupy u zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek v Českeacute
republice jsou sice dle zaacutekona v pořaacutedku nicmeacuteně jaacute se
domniacutevaacutem že nejsou zcela transparentniacute Stejně tak
naprostaacute většina politiků administraacutetorů a manažerů viacute
o korupci v teacuteto oblasti i o formaacutech ovlivňovaacuteniacute
vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute
Co se tyacuteče vyacuteběroveacuteho řiacutezeniacute v oblasti soukromyacutech
zakaacutezek korupce se projevuje i zde jak již bylo řečeno
To souvisiacute s tiacutem že na korupci ve veřejneacutem sektoru
se podiacutelejiacute partneři či různiacute zaacutestupci soukromyacutech firem a
je zjevneacute že jejich podiacutel je aktivniacute Pakliže maacute
soukromyacute subjekt spraacutevně zpracovanou žaacutedost o Evropskou
dotaci (např vyacutestavba noveacuteho administrativniacuteho centra
garaacuteže školiacuteciacute středisko aj) je pochopitelneacute
že se snažiacute ziacuteskat souhlas na čerpaacuteniacute co nejvyššiacute čaacutestky
kteraacute je vůbec možnaacute [UacuteZ Veřejneacute zakaacutezky 2007]
Veřejneacute zakaacutezky jsou z hlediska tlaku lobbyistickyacutech
skupin jednoznačně nejviacutece atakovanou oblastiacute Procesy
vyacuteběru a zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek byacutevajiacute často
netransparentniacute V celeacutem procesu vyacuteběroveacuteho řiacutezeniacute je
řada přiacuteležitostiacute ke korupci Tyto přiacuteležitosti byacutevajiacute
velmi často využiacutevaacuteny Pro většinu lobbyistů je to
všeobecně znaacutemyacutem jevem Potenciaacutelniacute riziko korupce
vyplyacutevaacute již ze samotneacute podstaty udělovaacuteniacute veřejnyacutech
zakaacutezek Předevšiacutem je to daacuteno tiacutem že s penězi hospodařiacute
činiteleacute kteřiacute je neziacuteskali svyacutem uacutesiliacutem a tak způsob
hospodařeniacute s nimi nemaacute přiacutemyacute vliv na jejich prosperitu
Většina lobbyistickyacutech skupin se snažiacute aby
o jakeacutekoliv veřejneacute zakaacutezce a jejiacutem směřovaacuteniacute bylo
rozhodnuto ještě před vyhlaacutešeniacutem vyacuteběroveacuteho řiacutezeniacute
64
Vyacuteběroveacute řiacutezeniacute se pak realizuje jen formaacutelně a postup
byacutevaacute bohužel naacutesledujiacuteciacute
o na zaacutekladě osobniacutech kontaktů je vybraacuten realizaacutetor
zakaacutezky
o jsou připraveny podklady pro vyacuteběroveacute řiacutezeniacute
pravděpodobně ve spolupraacuteci s budouciacutem realizaacutetorem
zakaacutezky
o podmiacutenky pro realizaci zakaacutezky jsou nastaveny tak
aby jim mohl vyhovět pouze předem vybranyacute uchazeč
o zaacutevěrem proběhne vyacuteběroveacute řiacutezeniacute formaacutelně dodržujiacuteciacute
nařiacutezeniacute dle zaacutekona o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech
Mysliacutem že nemaacute smysl abych se daacutele rozepisoval nad
způsoby možneacuteho ovlivňovaacuteniacute a lobovaacuteniacute na uacutezemiacute ČR
Přesto doufaacutem a moc si přeji aby Českaacute republika velmi
brzy učinila kroky k zprůhledněniacute lobbyistickeacuteho zaacutekoutiacute
a otevřela prostor pro všechny podnikatele kteřiacute chtějiacute
podnikat bez jakeacutehokoliv omezeniacute
43 Nekalaacute soutěž
Před tiacutem než se pokusiacutem rozebrat Nekalou soutěž a jejiacute
hlavniacute přiacuteznaky zmiacuteniacutem pojem hospodaacuteřskeacute soutěže Již ze
sveacute podstaty vyjaacutedřeneacute čaacutestečně i ve sveacutem naacutezvu je
zřejmeacute že jde o něco v čem jejiacute uacutečastniacuteci nemohou byacutet
spoluhraacuteči Jednaacute se zde o prostor kde uacutečelem neniacute
někomu pomaacutehat či se s někyacutem dělit nyacutebrž ho ekonomicky
zničit Konkurence jako jeden z nejzaacutekladnějšiacutech
65
principů spraacutevneacuteho fungovaacuteniacute moderniacute tržniacute společnosti
je teacuteměř vždy prospěšnaacute jak pro spotřebitele tak pro
podnikatele samotneacute Hraje tu evidentně nejsilnějšiacute roli
Sveacute konkurenty chce každyacute podnikatel porazit či
eliminovat To proto aby mohl nastoupit na jimi uvolněneacute
miacutesto Existuje ovšem velikaacute propast mezi jednotlivyacutemi
představami o tom jakeacute praktiky a způsoby je možneacute v
takoveacutem souboji použiacutet [Raus D Neruda R 2006
s 24]
Hospodaacuteřskaacute soutěž aby měla opravdovyacute smysl prostě
musiacute probiacutehat v raacutemci určityacutech mantinelů Sveacuteho ciacutele
tedy zničit konkurenci a dosaacutehnout vyššiacutech zisků by měli
podnikateleacute dosahovat nějakyacutem společensky přijatelnyacutem
způsobem
Neniacute možneacute si soutěž představovat jako totaacutelniacute
obchodniacute vaacutelku kde je vše dovoleno a ciacutel bez ohledu
na použiteacute prostředky je jedinou vidinou Vždy je vše
třeba posuzovat s ohledem nejen na vyacutehody ale je nutneacute
porovnat je i s nežaacutedouciacutemi efekty Při naprosto volneacute
soutěži by nechtěneacute naacutesledky mohly miacutet mnohdy
katastrofaacutelniacute podobu a to pro všechny zuacutečastněneacute strany
Z tohoto důvodu nastupuje praacutevo hospodaacuteřskeacute soutěže jako
regulaacutetor kteryacute nastavuje limity a hranice ktereacute určujiacute
přiacutepustneacute meze vhodneacuteho chovaacuteniacute Regulaacutetor stanoviacute ktereacute
postupy budou vzhledem k dobryacutem mravům přijatelneacute pro
dosaženiacute zamyacutešleneacuteho ciacutele
Je velkyacute rozdiacutel porazit někoho ekonomicky nebo
porazit ho pomluvami a klamy Je nutneacute si uvědomit
že soutěžniacute praacutevo nechraacuteniacute slabšiacute neschopnějšiacute či meacuteně
naacutepaditějšiacute ale naopak chraacuteniacute ty poctivějšiacute Neniacute
66
smyslem ani uacutečelem soutěžniacuteho praacuteva zabraňovat někomu
v růstu či ekonomickeacutem vzestupu Smyslem je důsledně
a obezřetně sledovat jestli sveacuteho vzestupu nedosahuje
nějakyacutem nekalyacutem a společensky nežaacutedouciacutem způsobem
Nekalaacute soutěž upravenaacute jako jedna z oblastiacute praacuteva
hospodaacuteřskeacute soutěže postihuje ty přiacutepady kdy někdo
zneužiacutevaacute a deformuje konkurenčniacute prostřediacute nekalyacutem
způsobem Postihuje ty přiacutepady kdy je poškozovaacuteniacute
konkurenta provaacuteděno takovyacutem způsobem kteryacute mu může
přivodit nějakou uacutejmu Zaacutekaz nekaleacute soutěže chraacuteniacute
jakousi mravnost a uacuteroveň soutěže aby se z niacute nestal jen
bdquoubohyacute chliacutevekrdquo
Co však samotnyacute pojem nekalaacute soutěž znamenaacute Jakeacute
jsou jejiacute charakteristiky Předně pojem bdquonekalyacuterdquo
obsaženyacute v naacutezvu je nutno spojovat předevšiacutem s pojmem
dobryacutech mravů To je sice trochu dost obecnyacute termiacuten
nedaacutevajiacuteciacute mnoho šanciacute na vymezeniacute jeho obsahu ovšem
přesto velmi přesně vyjadřuje vše co je zapotřebiacute
V přiacutepadě nekaleacute soutěže si ovšem s pouhyacutem pojmem bdquodobreacute
mravyrdquo nevystačiacuteme Na jeho miacutesto nastupuje pojem bdquodobreacute
mravy hospodaacuteřskeacute soutěžerdquo což může byacutet pojem stejně tak
předchoziacutemu podobnyacute i odlišnyacute Rozhodně však nejsou tyto
pojmy shodneacute V některyacutech sousedniacutech zemiacutech se v uacutepravě
nekaleacute soutěže tyto pojmy nerozlišujiacute a je zakaacutezaacuteno
jakeacutekoliv jednaacuteniacute v rozporu s dobryacutemi mravy nikoliv jen
těmi soutěžniacutemi Ovšem u naacutes jsou pojmy odlišeny tedy je
nutneacute je nějak vyložit Většinou se soutěžniacute mravy chaacutepou
spiacuteše uacutežeji než obecneacute mravy Ne všechno co se může
v obecneacutem pojetiacute zdaacutet nemravneacute je v hospodaacuteřskeacutem životě
zakaacutezaacuteno
67
Jednotliveacute formy nekaleacute soutěže jsou
o klamavaacute reklama
o klamaveacute označovaacuteniacute zbožiacute a služeb
o vyvolaacutevaacuteniacute nebezpečiacute zaacuteměny
o parazitovaacuteniacute na pověsti podniku vyacuterobků či
služeb jineacuteho soutěžitele
o podplaacuteceniacute
o zlehčovaacuteniacute konkurentů
o srovnaacutevaciacute reklama
o porušovaacuteniacute obchodniacuteho tajemstviacute
o ohrožovaacuteniacute zdraviacute spotřebitelů a životniacuteho
prostřediacute
V přiacutepadě tvrdeacuteho konkurenčniacuteho boje kteryacute se naviacutec
se vzrůstajiacuteciacutem počtem subjektů a rozšiřovaacuteniacutem trhu
ve všech směrech daacutele stěžuje přibyacutevaacute i na agresivitě
a průraznosti použiacutevanyacutech prostředků ndash předevšiacutem reklam
Člověka kteryacute si jak znaacutemo zvykne teacuteměř na cokoliv je
už dnes těžkeacute něčiacutem upoutat a zaujmout Aby reklama
spraacutevně zapůsobila je nutneacute vymyacutešlet staacutele noveacute postupy
To je ovšem značně rizikoveacute neboť se často můžeme dostat
na tenkyacute led Existuje mnoho přiacutepadů kdy se soutěžiteleacute
pouštějiacute do různyacutech protiuacutederů ktereacute balancujiacute na hraně
zaacutekona Tyto protiuacutedery nejsou vyloženě nekaleacute soutěženiacute
nicmeacuteně nejsou ani zcela nezpochybnitelneacute Pak se nabiacuteziacute
otaacutezka jak k takovyacutem přiacutepadům přistupovat Zda byacutet
benevolentniacute nebo tvrdšiacute Mohlo by se totiž velmi vymstiacutet
nechat situaci zcela bdquobez kontrolyrdquo a daacutet věcem přiacuteliš
volnyacute průběh Soutěžniacute mravy jsou totiž do značneacute miacutery
odvisleacute od toho co je pro daneacute odvětviacute či společenskou
situaci obvykleacute Při benevolentniacutem přiacutestupu by pak mohlo
dojiacutet k totaacutelniacute anarchii u soutěžniacutech mravů natolik
že by se vlastně časem posunuly hranice přiacutepustnosti
a uacutenosnosti až tam kde je nikdo z naacutes nemůže chtiacutet Tedy
68
k přiacuteliš agresivniacutem a spornyacutem atakům je radno přistupovat
s velkou obezřetnostiacute Ovšem naacutezorů může byacutet mnoho
a zvlaacuteště v takoveacutem oboru jako je praacutevo nekaleacute soutěže
platiacute dvojnaacutesob že zastaacutevat lze prakticky jakeacutekoliv
stanovisko neboť uacuteprava pomociacute dobryacutech mravů je natolik
širokaacute že neniacute zkraacutetka možneacute objektivně rozhodnout
co je spraacutevneacute Moc rozhodnout maacute pouze soud kteryacute však
bohužel nevykonaacutevaacute tuto zaacuteslužnou činnost vždy zcela
fundovaně a už vůbec ne dostatečně rychle a efektivně
Důležityacutem obecnyacutem znakem nekaleacute soutěže je takeacute
objektivnost Je opravdu mimořaacutedně důležiteacute si uvědomit
že nikoho ale naprosto nikoho nezajiacutemaacute a nebude zajiacutemat
zda soutěžitel chtěl způsobit nějakou nekalost Zaacutekon
jasně stanoviacute odpovědnost jako objektivniacute Tedy kdokoliv
se nekaleacuteho soutěžniacuteho jednaacuteniacute dopustiacute nese za něj
odpovědnost bez ohledu na miacuteru zaviněniacute
44 Shrnutiacute pozitivniacutech a
negativniacutech rozměrů
lobbyingu vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute
a praacutece s lidmi
Pokud maacutem zhodnotit pozitivniacute a negativniacute rozměry u všech
třech vyacuteše uvedenyacutech termiacutenů tak musiacutem řiacuteci že obecně
je to velmi těžkeacute Každyacute z těchto termiacutenů si nese
obrovskaacute pozitiva ale zaacuteroveň i obrovskaacute negativa a je
jenom na skupině či jedinci na kterou stranu se nakloniacute
69
Nicmeacuteně jsem přesvědčen že všechny tři vyacuteše
uvedeneacute teacutemata jsou v současneacute chviacuteli hnaciacutem motorem
všech možnyacutech politickyacutech stran podnikatelskyacutech
společnostiacute lobbyistickyacutech skupin aj ktereacute žene
vidina lepšiacutech ziacutetřků
Možnaacute že aniž by si to kdokoliv uvědomil tak vlastně
lobbying kteryacute maacute velmi bliacutezko k vyacuteběrovyacutem řiacutezeniacutem
a de-facto i praacuteci s lidmi je něčiacutem co by se dalo nazvat
bdquoneustaacutelyacutem vyjednaacutevaacuteniacutemrdquo ktereacute je staacutevajiacuteciacutem hnaciacutem
motorem celeacute ekonomiky
Pozitivniacute role lobbyingu vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute a praacutece
s lidmi
o participačniacute role je možnost prezentovaacuteniacute
a prosazovaacuteniacute skupinovyacutech zaacutejmů kteraacute daacutevaacute občanovi
cestu jak vyjaacutedřit kromě volebniacuteho aktu sveacute
preference naacutezory a zaacutejmy Instituce lobbyingu
a jeho praktickaacute možnost je tak zaacutekladniacute podmiacutenkou
pro to aby občan vykonaacuteval svoji občanskou
kompetenci a nestal se vůči staacutetu pasivniacutem přiacutejemcem
rozhodnutiacute
o informačniacute hodnota je hodnota kde se různeacute skupiny
snažiacute zdůvodnit sveacute zaacutejmy jako zaacutejem opraacutevněně
veřejnyacute nebo zastaacutevanyacute viacutece skupinami obyvateli či
organizacemi a zaacuteroveň legitimniacute skrze racionaacutelniacute či
jineacute argumenty Daacutele tyto skupiny dodaacutevajiacute
do politickeacuteho systeacutemu informace ktereacute by bez
tohoto procesu vůbec nebyly generovaacuteny a nebo by
se k niacute politik neměl možnost vůbec dostat Tudiacutež se
k němu dostaacutevaacute pouze tolik informaciacute ktereacute jsou
70
zapotřebiacute pouze pro jeho rozhodovaacuteniacute neboť tyto
informace pochaacutezejiacute od samotnyacutech zainteresovanyacutech
skupin
Negativniacute role lobbyingu vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute a praacutece
s lidmi
o silovaacute role na zaacutekladě finančniacuteho zaacutezemiacute kontaktů
a neomezenyacutech možnostiacute určityacutech lobbyistickyacutech
skupin vlastně de-facto neexistuje nic co by mohlo
tyto skupiny zastavit Kromě prosazovaacuteniacute různyacutech
pozměňovaciacutech naacutevrhů schvalovaacuteniacute zaacutekonů
ovlivňovaacuteniacute zakaacutezek existuje i možnost miacutet
informace od různyacutech informačniacutech složek či
finančniacutech instituciacute
Přiacuteklad v roce 2003 se v Itaacutelii přišlo na to že
organizovanaacute skupina složenaacute s elitniacutech policejniacutech
složek několika politiků a lobbyistů Vyvaacutežela pod
hlavičkou staacutetu nebezpečneacute kontejnery plneacute odpadu na
moře kde je vyprazdňovala na dno oceaacutenu
Všechny body ktereacute jsem vyacuteše uvedl jsou jen
špetkou toho jak současnaacute společnost funguje a kam
směřuje Pamatuji si když jsem byl malyacute kluk jak mi můj
dědeček řiacutekaacuteval bdquojo to když jaacute jsem byl v tvyacutech letech
to to bylo uacuteplně jineacuterdquo Pravda je že mě ještě neniacute
zdaleka tolik co bylo meacutemu dědečkovi ale když hlediacutem na
současnou -naacutectiletou generaci tak mě napadajiacute stejnaacute
slova
Staacutevajiacuteciacute doba je dobou dravyacutech silnyacutech a možnaacute
i čaacutestečně sobeckyacutech jedinců kteřiacute si vytyacutečiacute ciacutel a jdou
za niacutem Tato moderniacute doba už neniacute stmelujiacuteciacutem prvkem
71
kteryacute se pokoušel lidi rozesmaacutet nyacutebrž neustaacutelyacutem
burcujiacuteciacutem motorem kteryacute je neustaacutele ve střehu Lideacute
ztraacutecejiacute svoje jaacute a jsou schopni pro svoji karieacuteru učinit
teacuteměř cokoliv Neumiacutem odpovědět kde je ta pomyslnaacute čaacutera
bdquospraacutevneacute cestyrdquo nicmeacuteně jsem přesvědčen že si tiacutem každyacute
musiacute projiacutet saacutem aby našel saacutem sebe
72
Zaacutevěr
Na zaacutevěr teacuteto Diplomoveacute praacutece bych chtěl čaacutestečně
zrekapitulovat všechny tři ciacutele a pokusit se vyhodnotit
zda tato praacutece splnila svůj ciacutel
Ciacutelem teacuteto praacutece bylo nastiacutenit a vyspecifikovat
společneacute jevy mezi všemi třemi teacutematy a jejich poměrně
velkou propojenost Lidskeacute zdroje od kteryacutech vše vychaacuteziacute
přes Lobbying kde opět hraje nezpochybnitelnou roli
Lidskyacute faktor až po Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute kteraacute jsou opět
velice uacutezce propojeny s Lidskyacutem faktorem a Lobbyingem
Lidskyacute faktor jak jsem již na začaacutetku teacuteto Diplomoveacute
praacutece zmiacutenil je v současneacute době na vrcholu
a pravděpodobně během několika let bude ještě vyacuteš
Je paradoxem že i když se celosvětovaacute populace neustaacutele
zvětšuje tak podniky trpiacute nedostatkem odborně
způsobilyacutech zaměstnanců a snažiacute se je vyhledaacutevat ať již
prostřednictviacutem svyacutech interniacutech postupů tak personaacutelniacutech
agentur Probleacutem neniacute jen v tom že lideacute nejsou způsobiliacute
pro praacuteci hlavniacutem probleacutemem je že nejsou v některyacutech
přiacutepadech vůbec Z tohoto důvodu se vyhledaacutevajiacute v různyacutech
staacutetech s životniacutemi podmiacutenkami horšiacutemi než jsou v ČR
aby byla vůbec šance tyto lidi nemotivovat pro praacuteci mimo
jejich rodnou zem
Lidskyacute faktor ale neniacute jen člověk kteryacute je
vyhledaacutevaacuten za uacutečelem nějakeacute praacutece Je to předevšiacutem jeden
z mnoha kteryacute maacute obrovskeacute možnosti Když se to tak
vezme tak lidskyacute faktor je hlavniacutem hnaciacutem motorem všeho
a stojiacute za obrovskyacutemi skutky ale zaacuteroveň i za spoustou
zkaacutezy
73
Lobbying a stanoveniacute obecnyacutech zaacutevěru z hlediska
nejuacutečinnějšiacuteho způsobu haacutejeniacute a prosazovaacuteniacute vlastniacutech
zaacutejmu zaacutevisiacute na konkreacutetniacutem subjektu nebo přinejmenšiacutem
skupině subjektu
Pokud bych měl zmiacutenit jeden z nejvyacuteznamnějšiacutech
faktoru kteryacute stupen profesionality lobbingu Českyacutech
subjektu muže potvrdit či vyvraacutetit tak je to čas Pokud
se zastaviacuteme u EU tak to platiacute o to viacutece že v Bruselu
se uacutespěšnost leckdy měřiacute viacutece z hlediska lidiacute ktereacute
znaacutete než tiacutem co viacutete Brusel a zvlaacuteště jeho evropskaacute
čtvrť představuje do určiteacute miacutery svět saacutem pro sebe
ve ktereacutem je působeniacute postaveno na kontaktech a neustaacuteleacutem
rozšifrovaacuteniacute siacutetiacute Lobbying a Lidskyacute faktor maacute spoustu
věciacute společnyacutech je to neustaacuteleacute vyjednaacutevaacuteniacute a propojenost
kteraacute se neustaacutele doplňuje
Třetiacutem a posledniacutem teacutematem jsou vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute
ktereacute jsou sice pouze uacutekonem kteryacute neniacute hmatatelnyacute
neboť to je vlastně uacutekon s velice kraacutetkou životnostiacute
Nicmeacuteně je to odvětviacute kde se ve velikeacute miacuteře opět setkaacutevaacute
Lidskyacute faktor a Lobbying Neboli je to teritorium
neustaacuteleacuteho lobovaacuteniacute machinaciacute a různyacutech zaacutekulisniacutech her
Pokud se napřiacuteklad pozastaviacutem u sektoru stavebniacutech
zakaacutezek tak si dovoluji tvrdit že Českyacute trh je přesycen
stavebniacutemi společnostmi a přežiacutet pro stavebniacute společnost
na Českeacutem trhu je skutečně otaacutezkou tvrdeacuteho Lobbyingu jak
z vnitřku tak z vnějšku Pod vnitřkem mysliacutem umět
se dohodnout s ostatniacutemi stavebniacutemi společnostmi ndash lidskyacute
faktor Pod vnějškem mysliacutem miacutet schopnost zajistit
zakaacutezku ndash lobbying
74
Vyacuteběroveacute řiacutezeniacute neniacute již daacutevno žaacutednou novinkou
a naopak kriteacuteria u vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute se neustaacutele
zdokonalujiacute a možnaacute i proto spousta společnostiacute
pochopila že čekaacuteniacute na vyacutehru se nemusiacute vyplatit a tudiacutež
lobbujiacute na všechny strany
Doufaacutem že Vaacutes maacute praacutece oslovila a že splnila
všechna očekaacutevaacuteniacute daacutele doufaacutem že se mi podařilo
propojit všechna tři teacutemata v jedno s poukaacutezaacuteniacutem
jednotlivyacutech slabyacutech bodů u těchto jednotlivyacutech teacutemat
75
Soupis bibliografickyacutech
citaciacute
Armstrong M 2007 Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů nejnovějšiacute
trendy a postupy 10 vydaacuteniacute
Praha Grada publishing as ISBN 978-80-247-1407-3
Broscheid A 2003Coen D Insider and Outsider
Lobbying of the European Commission European Union
Politics
Cizelj B 2004 Zastupovaacuteniacute zaacutejmů v Bruselu on-line
texthttpstratczeppeddok-zastupovani-zajmu-v-
bruseluphp
Crombez Ch 2002 Information Lobbying and the
Legislative Process in the European Union European Union
Politics
Čuba F Hurta J 2002 Fungovaacuteniacute podniků v Současneacutem
světě MONDON spol s ro ISBN 80-903108-1-8
Dančaacutek B Hloušek V Šimiacuteček V 2006
KORUPCE Projevy a potiacuteraacuteniacute v Českeacute republice a Evropskeacute
unii Brno Mezinaacuterodniacute politologickyacute uacutestav Masarykovy
univerzity v Brně
EPP ndash ED 2004 Jak prosazovat zaacutejmy v Evropskeacute unii on-
line text httpwwwstratczepp-ed
EPP ndash ED 2004 Jak prosazovat zaacutejmy v Evropskeacute unii on-
line texthttpwwwstratczepp-ed
Eschenbach R Controlling 2vydaacuteniacute 2004
76
Praha ASPI 2004 ndash 816s ISBN 80-7357-035-1
Uacuteplneacute Zněniacute čiacuteslo 574 2007
Praha Sagit
Evropskyacute parlament 2007 (oficiaacutelniacute straacutenky)
wwweuroparleuropaeu
Marečkovaacute H 2007 Role lobbyistickyacutech skupin při
projednaacutevaacuteniacute směrnice o službaacutech bakalaacuteřskaacute praacutece Brno
Fakulta sociaacutelniacutech studiiacute MU
Machoutovaacute Š 2005 Lobbying Českyacutech subjektů
v Bruselu rešerše Fakulta sociaacutelniacutech věd univerzita
Karlova
MPO 2006 (oficiaacutelniacute straacutenky Ministerstva průmyslu a
obchodu) Naacutevrh směrnice o službaacutech na vnitřniacutem trhu on-
line text na httpwwwbusinessinfoczczclanek
smernice-eu-sluzbynavrh-smernice-osluzbach-na-vnitrnim
100135334491obsah
Pedler R 2002 European union lobbying
changes in the arena Basingstoke Palgrave
Raus D Neruda R 2006 Zaacutekon o ochraně hospodaacuteřskeacute
soutěže (komentaacuteř a souvisejiacuteciacute českeacute i
komunitaacuterniacute předpisy) Praha Linde Praha as
ISBN 80-7201-563-X
Raus D Neruda R 2006 Zaacutekon o ochraně veřejnyacutech
zakaacutezkaacutech 2007 (komentaacuteř) Praha Linde Praha as
ISBN 978-80-7201-677-8
77
Rinus Van Schendelen 2004 Jak lobovat v Evropskeacute unii
aneb Machiavelli v Bruselu nakladatelstviacute
Barrister amp Principaacutel ISBN 80-903333-2-Y (Centrum
strategickyacutech studiiacute) ISBN 80-86598-75-6 (Barrister amp
Principaacutel)
Valachovaacute V 2006 Rovnovaacuteha zaacutejmů a politika
životniacuteho prostřediacute EU diplomovaacute praacutece Brno Fakulta
sociaacutelniacutech studiiacute MU
Woll C 2006Lobbying in the European Union
from sui generis to a comparative perspective Journal of
European Public Policy
78
Přiacutelohy
Podnikoveacute strategickeacute plaacuteny
Strategie
zabezpečovaacuteniacute
lidskyacutech zdrojů
Plaacutenovaacuteniacute Prognoacutezy Analyacuteza pohybu
pomociacute sceacutenaacuteře poptaacutevky a nabiacutedky (fluktuace)
pracovniacuteků
Analyacuteza Plaacuteny Analyacuteza operačniacute
prac prostřediacute lidskyacutech zdrojů (analyacuteza
efekt
činnosti)
Zabezpečeniacute Udrženiacute si flexibilita produktivita
pracovniacuteků pracovniacuteků
Pracovniacute prostřediacute
Graf č1 proces plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů
79
Uacuteředniacuteci podpořit jejich pozici nebo oponovat
poskytnout či neposkytnout informace
uklidnit či znepokojit
Angažovaniacute mobilizovat či demobilizovat odměnit nebo
hraacuteči potrestat rozdělovat nebo spojovat
Vztahy formalizovat nebo se snažit o neformaacutelnost
stabilizovat či destabilizovat využiacutet
staryacutech nebo vytvořit noveacute
Procedury zjednodušit nebo zkomplikovat přijmout
nebo napadnout striktniacute či volnaacute
interpretace
PoziceFunkce uznat či konkurovat přijmout či
nepřijmout využiacutet k praacuteci či požitkům
Teacutemata politizovat či depolitizovat rozšiacuteřit
nebo zuacutežit kombinovat či oddělit
Života soubor podpořit či blokovat zachovat nebo
zpraacutevy změnit urychlit nebo podržet čas
Areacuteny vstoupit či opustit vyacuteběr jedneacute nebo
druheacute koalice zuacutežit nebo rozšiacuteřit
Rozhodnutiacute přidat se k většině nebo k menšině
přijmout kompromis nebo oponovat
prosazovat konsenzus nebo nejednotnost
Styly nabiacutedky či požadavky tlumenyacute či vyacuteraznyacute
lobbyingu formaacutelniacute či neformaacutelniacute
Graf č2(spec dilemat managm veřejnyacutech zaacuteležitostiacute)
3
Abstrakt
Tato praacutece si klade za ciacutel uveacutest čtenaacuteře do sfeacuter Lidskeacuteho
faktoru Lobbyingu a Vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute což jsou sektory
z podnikatelskeacuteho hlediska velmi potřebneacute nicmeacuteně
posledniacute dobou velice omiacutelaneacute často i medializovaneacute
s někdy nepřiacuteliš klasickyacutemi postupy
Všechny tři vyacuteše zmiacuteněnaacute teacutemata se stala ndash aniž by
si to spousta lidiacute uvědomila ndash běžnyacutem a nespornyacutem
koloběhem staacutevajiacuteciacuteho fungovaacuteniacute našiacute společnosti
Lidskyacute faktor je velice choulostivyacutem teacutematem a je
s niacutem potřeba zachaacutezet velice opatrně neboť doba kdy
nabiacutedka Lidskeacuteho faktoru převyšovala poptaacutevku po něm
je již daacutevno minulostiacute Staacutevajiacuteciacute doba v sobě nese oproti
době ještě před deseti lety sice obrovskeacute možnosti
a pozitiva nicmeacuteně zaacuteroveň i poměrně znatelnaacute negativa
Lobbying je praacutevě tiacutem nespornyacutem koloběhem fungovaacuteniacute
našiacute společnosti kteryacute nenaacutepadně přišel aniž by si to
kdokoliv uvědomil Miacutesto toho aby pro něj byla vymezena
jasnaacute pravidla vedouciacute k jeho zprůhledněniacute a jasneacutemu
pojmenovaacuteniacute tak je to tabu o ktereacutem většina
zuacutečastněnyacutech viacute ale nemluviacute
Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute se stala již daacutevno součaacutestiacute každeacuteho
zadaacutevaacuteniacute veřejneacute i neveřejneacute zakaacutezky A i přes neustaacutele
vymyacutešleniacute kriteacuteriiacute kteraacute by zpřiacutesňovala a ztěžovala
jakeacutekoli ovlivňovaacuteniacute v zadaacutevaciacutem řiacutezeniacute pravda
je takovaacute že tento sektor je zřejmě nejviacutece u tzv
pomyslneacute čaacutery kde se střetaacutevaacute s vyacuteše uvedenyacutem
Lobbyingem
4
Abstract Abstrakt
The aim of this work is to bring the reador to the spere of
Human factor Lobbying and Selection procedure which are
very useful sectors from the management point of view
nevertheless very rehashed recently often also Publisher in
media sometimes not very classical procedures
Nevertheless all three above mentioned topics became
to be an ordinary and indisputable cycle of current
behaviour of our society though people do not realize it
Human factor is a very delicate subject and it is
necessary to deal with it very carefully because the time
when the offer of Human factor exceeded the demand on it
is long-ago Present time indeed in comparison with the
time some 10 years ago brings huge possibilities and
positivies nevertheless brings also relatively noticeable
negatives
Lobbying is just an indisputable cycle of our society
behaviour which came in somehow without realizing of it
Instead of the definition with acurately fixed rules to its
transparency and clear description is this topic a taboo
about which most of parties concerned know but do not talk
Selection procedure became a part of every public and
nonpublic order already a long time ago Even if other
criterions influencing contractual proceeding are all the
time worked out to make it more difficult such a true is
that this sector is probably mostly to so-called imaginary
line where it meets the above mentioned Lobbying
5
Kliacutečovaacute slova
Bilateraacutelniacute smlouva ndash dohoda kteraacute řešiacute obchodniacute
či politickeacute vztahy mezi dvěma stranami
Controlling ndash regulace
Evropskaacute unie ndash mezinaacuterodniacute společenstviacute
Konkurenčniacute tlaky ndash vzaacutejemnaacute konkurence mezi jednotlivyacutemi
subjekty v různyacutech formaacutech (dumpingoveacute ceny trestniacute
oznaacutemeniacute aj)
Lobovaacuteniacute ndash prosazovaacuteniacute svyacutech zaacutejmů
Management ndash uměniacute řiacutezeniacute
Outsorcing ndash je proces při ktereacutem společnost deleguje
vedlejšiacute činnosti a praacuteci ze sveacute interniacute struktury na
externiacute entitu (subkontraktora)
Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů ndash řiacutezeniacute lidskeacuteho kapitaacutelu
Teritorium ndash zaacutejmoveacute nebo zaacutevisleacute uacutezemiacute
CEEP ndash Evropskeacute centrum podniků s veřejnou uacutečastiacute a
podniků veřejneacuteho zaacutejmu
COREPER ndash Vyacutebor staacutelyacutech zaacutestupců členskyacutech zemiacute při EU
EHS ndash Evropskeacute hospodaacuteřskeacute společenstviacute
EHSV ndash Evropskyacute hospodaacuteřskyacute a sociaacutelniacute vyacutebor
EK ndash Evropskaacute komise
EP ndash Evropskyacute parlament
ER ndash Evropskaacute rada
ES ndash Evropskeacute společenstviacute
ESVO ndash Evropskeacute sdruženiacute volneacuteho obchodu
ETUC ndash Evropskaacute konfederace odborovyacutech svazů
IMCO ndash Vyacutebor Evropskeacuteho parlamentu pro vnitřniacute trh a
ochranu spotřebitele
MSP ndash Maleacute a středniacute podniky
6
Keywords
Bilateralism contract - agreement whitch resolving
business and relationships in between directions
Controlling - regulation
Europian union ndash international partnership
Competitive pressures ndash competition analysis
Lobbying ndash assertivity
Management ndash running the artistry
Outsorcing ndash delegation
Human ressource management ndash human ressource capital
Teritorium ndash suburbane zone
CEEP - Europian central administrative distrikt whitch
public fellowship and undertakings
COREPER ndash Collection fixed deputy member country in the
Europia union
EHS ndash Europian economic grouping
EHSV ndash Europian economic and social committee
EK ndash Europian committe
EP ndash Europian parliament
ER ndash Europian advice
ES ndash Europian partnership
ESVO ndash Europian open bussines association
ETUC - Europian confederation trade union
IMCO ndash Board of Europia parlament for domestic market adn
consumer protection
MSP ndash small and modele undertakings
7
Obsah
PODĚKOVAacuteNIacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 1
PROHLAacuteŠENIacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 2
ABSTRAKThelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 3
KLIacuteČOVAacute SLOVAhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 6
OBSAHhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 7
1 LIDSKYacute FAKTOR 11
11 Vymezeniacute zaacutekladniacutech faktorů v oblasti řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů 14
111 Technologie 15
112 Konkurenčniacute tlaky 15
113 Reakce ovlivňujiacuteciacute lidi 17
1131 Probleacutemy stojiacuteciacute před řiacutezeniacutem lidskyacutech zdrojů 18
12 Vyacuteznam ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru lidskyacutech zdrojů pro fungovaacuteniacute
zaměstnavatelskyacutech subjektů 19
121 Definice zabezpečovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů 22
1211 Proces plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů 22
122 Ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběr pracovniacuteků 24
1221 Definovaacuteniacute požadavků 24
1222 Přilaacutekaacuteniacute uchazečů 27
1223 Vybiacuteraacuteniacute uchazečů 29
2 LOBBYING 31
21 Lobbying pro specifickeacute formy prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech
skupin 32
211 Management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute na uacuterovni EU 34
212 Převis nabiacutedky nekonvenčniacutech postupů 36
2121 Uacuteředniacuteci ndash dilema 37
2122 Angažovaniacute hraacuteči ndash dilema 37
2123 Vztahy ndash dilema 38
2124 Procedury ndash dilema 39
2125 Pozice ndash dilema 39
2126 Teacutemata ndash dilema 40
2127 Životniacute cyklus Souborneacute zpraacutevy ndash dilema 40
2128 Areacutena ndash dilema 41
2129 Rozhodnutiacute ndash dilema 41
21210 Styly lobovaacuteniacute ndash dilema 42
8
22 Konkreacutetniacute formy prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech skupin 43
221 Zaacutejmovaacute skupina při praacuteci 45
2211 Dostatečnaacute vnitřniacute soudržnost 45
2212 Užitečneacute znalosti 47
2213 Optimaacutelniacute kombinace zdrojů a dovednostiacute 48
2214 Dobryacute celkovyacute dojem 49
23 Chaacutepaacuteniacute lobbyingu ve strukturaacutech EU a konkreacutetniacute projevy
v Českeacute republice 50
3 VYacuteBĚROVAacute ŘIacuteZENIacute 53
31 Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute ve staacutetniacutem polostaacutetniacutem a soukromeacutem sektoru 54
311 Zaacutekladniacute pojmy 55
3111 Veřejnaacute zakaacutezka 55
3112 Zadavatel 56
3113 Uchazeč o veřejnou zakaacutezku 56
3114 Zaacutejemce o veřejnou zakaacutezku 57
312 Charakteristika zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek 57
3121 Obchodniacute veřejnaacute soutěž 58
3122 Vyacutezva viacutece zaacutejemcům k podaacuteniacute nabiacutedky 59
3123 Zjednodušeneacute zadaacuteniacute 59
3124 Přiacutemeacute zadaacuteniacute 60
3125 Vyacutezva jednomu zaacutejemci k podaacuteniacute nabiacutedky 60
32 Ovlivňovaacuteniacute vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute ze strany lobbyistickyacutech skupin
62
33 Nekalaacute soutěž 64
34 Shrnutiacute pozitivniacutech a negativniacutech rozměrů lobbyingu
vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute a praacutece s lidmi 68
ZAacuteVĚR 72
SOUPIS BIBLIOGRAFICKYacuteCH CITACIacute 75
PŘIacuteLOHY 78
9
1 Uacutevod
Diplomovaacute praacutece s naacutezvem Lidskyacute faktor Lobbying a Vyacuteběrovaacute
řiacutezeniacute je praacutece kteraacute polemizuje o běžnyacutech denniacutech
starostech o zaacutekoutiacutech ve sjednaacutevaacuteniacute obchodů (někdy
i za hranicemi praacutevně určenyacutech mantinelů) a v neposledniacute
řadě o těžkostech při zachaacutezeniacute s lidmi Celkem se zaobiacuteraacute
třemi teacutematy bdquociacutelirdquo kteraacute mi jsou velice bliacutezkaacute neboť
jsem podnikatel a ve všech těchto teacutematech bdquociacutelechrdquo se pro
přežitiacute myacutech zaměstnanců musiacutem umět orientovat Při psaniacute
teacuteto praacutece jsem předevšiacutem aplikoval metodu analyacutezy
a deskripce
Prvniacutem teacutematem bdquociacutelemrdquo na ktereacute se snažiacutem poukaacutezat
je Lidskyacute faktor Snažiacutem se poukaacutezat na to jak složiteacute
je zabezpečit kvalitniacute lidi do společnosti - od niacutezkyacutech
profesiacute až po obsazeniacute tzv bdquohorniacuteho patrardquo neboli
managementu Způsoby jak se snažiacuteme ziacuteskaacutevat lidi
do svyacutech společnostiacute ať už vyacutešiacute finančniacutech prostředků
tak různyacutemi motivačniacutemi programy ktereacute jsem se pokusil
rozebrat v několika bodech teacuteto Diplomoveacute praacutece
bdquo121 Definice zabezpečeniacute lidskyacutech zdrojů a 122
Ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběr pracovniacuteků ajrdquo Daacutele se zde snažiacutem
poukaacutezat na rozdiacutel mezi kmenovyacutemi zaměstnanci
a zaměstnanci dodanyacutech do personaacutelniacutech agentur Autorem
se kteryacutem jsem předevšiacutem u teacuteto kapitoly pracoval byl
Michael Armstrong
Druhyacutem teacutematem bdquociacutelemrdquo je Lobbying Co přesně
znamenaacute tento vyacuteraz Je to vůbec slovo ktereacute je v Českeacute
republice oproti Evropskeacute Unii nějak uchopitelneacute Ne
nemysliacutem si osobně bych toto slovo v Českeacute republice
přirovnal k slangoveacutemu vyacuterazu kteryacute je použiacutevaacuten pro druh
tzv nahaacuteněčů zprostředkovatelů a manipulaacutetorů jak
10
ve staacutetniacutem tak soukromeacutem sektoru Lobbying považuji
za velice zajiacutemavyacute sektor Ve sveacute praacuteci se ho snažiacutem
rozebrat v několika bodech teacuteto Diplomoveacute praacutece
bdquo21 Lobbying pro specifickeacute formy prosazovaacuteniacute vlivu
zaacutejmovyacutech skupin 22 konkreacutetniacute formy prosazovaacuteniacute vlivu
zaacutejmovyacutech skupin ajrdquo kteryacutemi se Vaacutem pokoušiacutem nastiacutenit
jeho kladneacute i negativniacute straacutenky a zaacuteroveň porovnat
vniacutemaacuteniacute bdquoLobbyingurdquo jako takoveacuteho v ostatniacutech staacutetech EU
Autorem se kteryacutem jsem předevšiacutem u teacuteto kapitoly
pracoval byl Rinus Van Shendelen
Třetiacutem a zaacuteroveň posledniacutem teacutematem bdquociacutelemrdquo ktereacutemu
se snažiacutem věnovat svoji pozornost v teacuteto diplomoveacute praacuteci
jsou bdquoVyacuteběrovaacute řiacutezeniacuterdquo
V Českeacute republice bylo popsaacuteno již mnoho novinoveacuteho papiacuteru
o nejrůznějšiacutech zaacutekoutiacutech u zadaacutevaacuteniacute vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute
Proto se snažiacutem proniknout viacutece k jaacutedru věci
a rozebrat toto teacutema v jednotlivyacutech bodech teacuteto Diplomoveacute
praacutece bdquo311 Zaacutekladniacute pojmy 312 Charakteristika
zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek 32 ovlivňovaacuteniacute vyacuteběrovyacutech
řiacutezeniacute ze strany lobbyistickyacutech skupin ajrdquo Daacutele
se pokoušiacutem rozselektovat jednotliveacute postupy a různeacute
možnosti pro přiacutepadneacute ovlivňovaacuteniacute v tomto sektoru
Samozřejmě si uvědomuji jak je toto teacutema choulostiveacute
a proto poukazuji na postupy a děje ktereacute byly již
zveřejněny Autory se kteryacutemi jsem předevšiacutem u teacuteto
kapitoly pracoval byli pan David Raus a pan Robert Neruda
Viacutem že tato praacutece je vlastně takovou směsiciacute třiacute
velice zajiacutemavyacutech teacutemat a možnaacute že by si i každeacute z nich
zasloužilo samostatnyacute rozklad (rozbor) Nicmeacuteně praacutevě
proto že jsem podnikatel-jak jsem již vyacuteše uvedl -
a podnikaacutem v několika oborech rozhodl jsem se pro
zkompletovaacuteniacute těchto třiacute teacutemat v jedno
11
2 Lidskyacute faktor
Lidskyacute faktor co vlastně znamenaacute tento vyacuteraz Když to
člověk vyřkne bez jakeacutehokoliv zamyšleniacute tak to zniacute celkem
i děsivě Předevšiacutem je to vyacuteraz kteryacute můžeme použiacutet
ve spoustě termiacutenů napřiacuteklad jako faktor rizikovosti
faktor spolehlivosti faktor instinktu faktor loajality
faktor pracovniacuteho zatiacuteženiacute faktor mlčenlivosti
Pravděpodobně bych mohl pokračovat ještě mnohem daacutel
Vyacuteraz faktor je vyacuterazem nejen pro člověka ale
předevšiacutem pro vše co naacutes může jakkoliv ovlivnit
ať už pozitivně tak i negativně
Jaacute se ale nesnažiacutem v teacuteto praacuteci rozebiacuterat slovo
bdquofaktorrdquo Myacutem ciacutelem je poukaacutezat na to jak dnešniacute moderniacute
doba (kteraacute je de-facto již tak moderniacute že bychom
si mohli myslet že za naacutes udělajiacute vše stroje) trpiacute
nedostatkem lidskeacuteho kapitaacutelu a pravděpodobně nastanou
časy ještě horšiacute
Jen pro nastiacuteněniacute probleacutemu zajištěniacute kvalitniacuteho
lidskeacuteho kapitaacutelu si zde dovoluji uveacutest jeden přiacuteklad
V osmdesaacutetyacutech letech 19 stoletiacute se Německaacute spolkovaacute
republika potyacutekala s obrovskyacutem nedostatkem dělniacuteků
Tehdejšiacute vlaacuteda Německeacute spolkoveacute republiky rozhodla
že přistoupiacute k programu poskytovaacuteniacute tzv bdquozelenyacutech karetrdquo
pro občany Turecka s tiacutem že tito lideacute budou vykonaacutevat
na uacutezemiacute Německeacute spolkoveacute republiky dělnickeacute profese
Jak se tenkraacutet rozhodlo tak se i stalo Nicmeacuteně od
nastaveniacute tohoto programu utekla tři desetiletiacute a děti
tenkraacutet novyacutech občanů Německeacute spolkoveacute republiky již
v dělnickyacutech profesiacutech pracovat nechtějiacute
12
Chtějiacute byacutet leacutekaři ekonomickyacutemi odborniacuteky praacutevniacuteky
prostě vzdělanyacutemi lidmi kteřiacute pracujiacute v kvalitniacutem
prostřediacute se slušnyacutemi podmiacutenkami a kvalitniacutem platem
Daacutele mohu poukaacutezat přiacutemo na staacutevajiacuteciacute probleacutem Českeacute
republiky Ještě před necelyacutemi deseti lety většina
obyvatel Českeacute republiky ohrnovala nos nad občany
Ukrajiny a neřeklo se jim jinak než UK-aacutečko V současneacute
chviacuteli je po těchto pracovniacuteciacutech několikraacutet vyššiacute
poptaacutevka než staacutevajiacuteciacute nabiacutedka Tito lideacute však již znajiacute
svoji cenu a za nabiacutedky finančniacuteho ktereacute se jim
dostaacutevajiacute v Českeacute Republice se jim už v některyacutech
přiacutepadech ani nevyplaacuteciacute do Českeacute republiky za praciacute
přijet
Co to znamenaacute a kam miacuteřiacutem předešlyacutemi dvěma odstavci
Předevšiacutem praacutevě k vyacuteše uvedeneacutemu bdquoLidskeacutemu faktorurdquo
Praacutevě tento faktor a vyacutevoj noveacute doby určujiacute kdo a co je
pro naacutes potřebneacute či dokonce nezbytneacute
Jsem spolumajitelem několika společnostiacute ktereacute
se orientujiacute v oblastech stavebnictviacute personalistiky
aj Dovoliacutem si zde uveacutest několik přiacutepadů se kteryacutemi jsem
se setkal
Když jsem před dvěma lety začal podnikat v oblasti
personalistiky a stavebnictviacute tak by mě ani naacutehodou
nenapadlo že budu miacutet největšiacute probleacutem s lidskyacutem
kapitaacutelem Osobně jsem měl největšiacute strach z toho abych
vždy dokaacutezal zajistit obchod (praacuteci) a uživil svoje
zaměstnance Pravda je však opakem největšiacute probleacutem neniacute
zajistit praacuteci nyacutebrž miacutet s kyacutem tuto zajištěnou praacuteci
vykonaacutevat
13
V Českeacute republice je v současneacute chviacuteli několik
desiacutetek personaacutelniacutech agentur Avšak mezi těmito
personaacutelniacutemi agenturami ktereacute zprostředkovaacutevajiacute praacuteci
pro spoustu mezinaacuterodniacutech podniků ndash ale i pro Českeacute
středniacute a menšiacute podniky ndash je řada malyacutech personaacutelniacutech
agentur ktereacute fungujiacute jenom diacuteky použiacutevaacuteniacute nekalyacutech
praktik na uacutekor staacutetu
Pokud posuzujeme personaacutelniacute agentury tak je potřeba
věnovat pozornost několika faktorům při tomto
monitoringu jakou maacute tato personaacutelniacute agentura pověst
kde zajišťuje pracovniacuteky ktereacute dodaacutevaacute jakou maacute
klientelu jakyacute maacute bonusovyacute systeacutem počet zaměstnanců
na pozici THP aj
Nicmeacuteně pro obranu Personaacutelniacutech agentur musiacutem
zmiacutenit že podmiacutenky ktereacute udaacutevaacute ministerstvo praacutece
a sociaacutelniacutech věciacute pro zajišťovaacuteniacute občanů jinyacutech staacutetů
(nemysliacutem členy EU) do Českeacute republiky za praciacute neniacute
zrovna nejlehčiacute a nejefektivnějšiacute a osobně bych ho
podrobil radě změn Samozřejmě pokud se to tyacutekaacute občanů ve
členskyacutech staacutetech EU tak ti se řiacutediacute zaacutekonem kteryacute již
nečiniacute občanům Českeacute republiky žaacutednyacute probleacutem vykonaacutevat
praacuteci na uacutezemiacute EU vyjma Německeacute spolkoveacute republiky
a Lucemburska (Bilateraacutelniacute smlouva) Pokud budeme ale
věnovat pozornost staacutetům mimo EU tak si vzpomiacutenaacutem
že když jsem byl vyjednaacutevat ohledně zaměstnanců do Českeacute
republiky ve Vietnamu Uzbekistaacutenu Kazachstaacutenu
a Ukrajině tak při klasickeacute lhůtě jsme u šesti měsiacuteců
což je pro jakoukoliv personaacutelniacute agenturu smrtiacuteciacute
Samozřejmě existujiacute způsoby ktereacute urychliacute jakoukoli
lhůtu ale to už bychom mohli rozebiacuterat dalšiacute kapitolu
Lobbyingu
14
V naacutesledujiacuteciacutech kapitolaacutech se pokusiacutem poukaacutezat
na klasickeacute postupy vychaacutezejiacuteciacute ze zaacutekona zaacuteroveň
s postupy nezbytnyacutemi pro přežitiacute a možnyacute vyacutevoj
21 Vymezeniacute zaacutekladniacutech faktorů
v oblasti řiacutezeniacute lidskyacutech
zdrojů
Ještě před tiacutem než se pokusiacutem rozveacutest tuto kapitolu
se domniacutevaacutem že bychom si vlastně měli přesně vysvětlit
co znamenaacute vyacuteraz bdquooblast řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojůrdquo
Oblast řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů je teritorium kde
se střetaacutevaacute několik neznaacutemyacutech Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů
můžeme charakterizovat předevšiacutem jako centraacutelniacute kliacuteč
kteryacute je podporovaacuten a rozviacutejen managementem kteryacute
se vždy snažiacute podporovat a rozviacutejet zaacutejmy podniku jenž
je součaacutestiacute Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů [Armstrong M 2007
s 27]
Pokud bychom se měli zaměřit na faktory v oblasti
Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů tak mezi hlavniacute faktory
ovlivňujiacuteciacute politiku a praxi v teacuteto oblasti patřiacute
o Technologie
o Konkurenčniacute tlaky
o Reakce ovlivňujiacuteciacute lidi
15
211 Technologie
Technologie podniku maacute teacuteměř vždy rozhodujiacuteciacute vliv
na vnitřniacute prostřediacute a na to jak je praacutece v tomto
podniku vedena a provaacuteděna Zavaacuteděniacute prvků ať už
v oblasti technologie nebo systeacutemu řiacutezeniacute je teacuteměř vždy
doprovaacutezeno určityacutemi změnami v systeacutemech a procesech
Vyacutesledkem může byacutet rozšiacuteřeniacute kvalifikačniacute zaacutekladny
organizace a jejiacutech pracovniacuteků ndash včetně možnosti
se rozviacutejet popř zabezpečeniacute rozvoje znalostiacute
a dovednostiacute pracovniacuteků což jim umožniacute pracovat pružně
na různyacutech uacutekolech často v prostřediacute tyacutemoveacute praacutece
Technologie jako takovaacute v oblasti Řiacutezeniacute lidskeacuteho
kapitaacutelu je něčiacutem co postupně začiacutenaacute nahrazovat
zastaraleacute systeacutemy fungovaacuteniacute Celyacute svět je neustaacutele
vystavovaacuten novyacutem trendům vyacuterobkům značkaacutem a kdo
se nepřizpůsobiacute jde z kola ven
Tyto technologickeacute prvky si můžeme vyjmenovat
v několika přiacutepadech
o Call centra distančniacute režim ndash bez kontaktu
o Distančniacute praacutece praacutece z domova
o Tele-marketing prodej
o Engenering technologie stavebnictviacute
212 Konkurenčniacute tlaky
Globaacutelniacute konkurence v sektorech vyspěleacute vyacuteroby a služeb
vzrůstaacute čemuž napomaacutehaacute snadno přenosnaacute technologie
a odstraňovaacuteniacute mezistaacutetniacutech obchodniacutech barieacuter Klienti
majiacute staacutele většiacute požadavky uacuteměrně tomu jak se diacuteky
16
mezinaacuterodniacute konkurenci a novyacutem možnostem vyviacutejejiacute
standardy pro obchodovaacuteniacute [Armstrong M 2007 s 52]
Vzhledem k tomuto možneacutemu bdquoneohraničeneacutemu
obchodovaacuteniacuterdquo se mnoho podniků muselo uchyacutelit k několika
krokům ktereacute byly nezbytně nutneacute pro jejich přežitiacute
neboť neměli siacutelu na střety s konkurenciacute
Tyto podniky mohli reagovat několika způsoby
o Orientovat se přiacutemo na klienta
o Zkracovat doby na reakce zaacutekazniacuteků
o Zdůrazňovat kvalitu a jejiacute soustavneacute zlepšovaacuteniacute
o Urychlovat zavaacuteděniacute novyacutech technologiiacute
o Pracovat pružněji a snižovat naacuteklady
V současneacute době je většina podniků tlačena
k zeštiacutehlovaacuteniacute a různyacutem uacutespornyacutem programům ktereacute majiacute
podnik vyvaacutezat od zbytečnyacutech mandatorniacutech vyacutedajů již
tento podnik zbytečně zatěžujiacute Staacutevaacute se tak že podnik
kteryacute měl 2000 zaměstnanců zeštiacutehliacute svůj tyacutem na 150
zaměstnanců a zbytek si najiacutemaacute od personaacutelniacutech agentur
formou outsourcingu
Vyacutehody pro podniky ktereacute využiacutevajiacute služeb
personaacutelniacutech agentur
o zřetelneacute uacutespory na odvodech
o vyjednaacutevaacuteniacute s odbory
o pouze počet pracovniacuteků potřebnyacutech pro vyacutekon
praacutece
o kontrolniacute mechanismus na pracovišti
Zaacuteroveň je ale takeacute potřeba zmiacutenit že ke
konkurenčniacutem tlakům lze zařadit i opačnyacute systeacutem vedeniacute
podniku dovoliacutem si zde uveacutezt jeden přiacutepad
17
Jak jsem se již zmiacutenil podnikaacutem v oblasti
stavebnictviacute což je oblast poměrně přesycenaacute neustaacutelyacutem
bojem ať už o přetahovaacuteniacute lidiacute nasmlouvaacutevaacuteniacute zakaacutezek až
po vydiacuteraacuteniacute formou odvolaacutevaacuteniacute se k Uacuteřadu pro hospodaacuteřskou
soutěž
Když jsem se zmiacutenil o opačneacutem systeacutemu kteryacute by
z meacuteho pohledu šel zařadit ke konkurenčniacutem tlakům tak
bych zde zmiacutenil tento
Podhodnocovaacuteniacute nabiacutedkoveacute ceny neboli tak niacutezkaacute
nabiacutedkovaacute cena za kterou to konkurence neniacute schopna
vyrobit Toto se většinou děje vedeniacute společnosti sleduje
zvětšeniacute obratu společnosti kdy se realizace zakaacutezky
plaacutenuje s nulovyacutem ziskem či dokonce miacuternou ztraacutetu Staacutevaacute
se tak u zakaacutezek ktereacute jsou zajiacutemaveacute obratově či
referenciacute zakaacutezky Samozřejmě že toto si mohou dovolit
pouze společnosti ktereacute majiacute silneacute finančniacute zaacutezemiacute či
jineacute dohody na uacuterovni dozoru investora Ten v průběhu
zakaacutezky připustiacute dialog o přiacutepadnyacutech viacutecepraciacutech
213 Reakce ovlivňujiacuteciacute lidi
Reakce na zvyacutešeneacute využiacutevaacuteniacute technologie a na ekonomickeacute i
konkurenčniacute tlaky změnily v řadě ohledů povahu řiacutezeniacute
lidiacute Předevšiacutem to znamenaacute že na lidi jako takoveacute je ve
vyššiacutem managementu (a nejen tam) vyviacutejen tlak pro
použiacutevaacuteniacute pružnějšiacutech způsobů pracovniacuteho zapojeniacute
pracovniacuteho režimu komplexniacuteho řiacutezeniacute kvality vyacuterobniacute
metody redukujiacuteciacute zbytečneacute naacuteklady a v neposledniacute řadě
decentralizaci a delegovaacuteniacute [Armstrong M 2007s 65]
18
Osobně zde mohu zmiacutenit že reakce lidiacute jsou velikou
neznaacutemou a je potřeba dodržovat určiteacute zaacutesady ktereacute Vaacutem
čaacutestečně budou zajišťovat jejich loajalitu a hrdost na
to že pracujiacute ve Vašiacute společnosti Neniacute vždy vše
o peněziacutech jednou z podstatnyacutech veličin je klima
ve společnosti systeacutem řiacutezeniacute ve společnosti loajalita
a v neposledniacute řadě slušnost a uacutecta Toto vše jsou
atributy ktereacute každyacute člověk po dovršeniacute určiteacuteho věku
upřednostniacute i před většiacutem platem
2131 Probleacutemy stojiacuteciacute před řiacutezeniacutem lidskyacutech zdrojů
I když jsem v předešleacutem odstavci zmiacutenil že je při řiacutezeniacute
lidskyacutech zdrojů důležiteacute zachovaacutevat určitou etiku
a etiketu je potřeba řiacuteci že poměrně podstatnyacutem
a neopomenutelnyacutem faktem je prostřediacute a podmiacutenky v nichž
podnik funguje[Armstrong M 2007 s 151]
Jednaacute se o naacutesledujiacuteciacute
o Globalizace kteraacute nutiacute organizace aby v zaacutejmu
uspokojovaacuteniacute lokaacutelniacutech potřeb operovaly s lidmi
myšlenkami vyacuterobky a informacemi po celeacutem světě
o Ziskovost prostřednictviacutem trhu ndash neustaacuteleacute zvyšovaacuteniacute
zisku znamenaacute že podniky musejiacute byacutet kreativniacute a
inovativniacute což znamenaacute podporovat a povzbuzovat
mezi pracovniacuteky volnyacute pohyb informaciacute a vzaacutejemneacute
předaacutevaacuteniacute poznatků a zkušenostiacute
o Technika a technologie ndash probleacutemem je učinit
z techniky a technologie životaschopnou a
produktivniacute součaacutest pracovniacuteho prostřediacute
19
o Intelektuaacutelniacute kapitaacutel to je pro podniky zdroj
konkurenčniacute vyacutehody Bohužel nejpodstatnějšiacute probleacutem
současnosti pro jakyacutekoliv podnik je udržet si
lidskyacute kapitaacutel v podobě talentovanyacutech jedinců
o Změny největšiacutem probleacutemem ktereacutemu všechny podniky
musejiacute čelit jsou neustaacuteleacute změny To znamenaacute že se
musejiacute byacutet schopny rychle a soustavně učit a
rychleji a klidněji přijiacutemat noveacute požadavky
22 Vyacuteznam ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru
lidskyacutech zdrojů pro fungovaacuteniacute
zaměstnavatelskyacutech subjektů
Vyacuteznam ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru lidskyacutech zdrojů je obrovskyacute je
potřeba zmiacutenit že tzvbdquohead-huntersrdquo neboli lovci lebek
existujiacute již řadu let a byli to praacutevě oni kdo byl tzv
předvojem současnyacutech personaacutelniacutech agentur Tito bdquohead-
huntersrdquo majiacute dvě roviny ve kteryacutech se pohybujiacute
o při jasneacutem zadaacuteniacute požadavků na člověka o ktereacuteho je
zaacutejem a oni majiacute zajistit jeho přechod
o vytipovaacuteniacute člověka z venku a garantovaacuteniacute jeho
kvalifikačniacutech aj kladů
Je potřeba zmiacutenit že tento systeacutem vyhledaacutevaacuteniacute toho
praveacuteho ndash tzv bdquohead-huntingrdquo je určeno předevšiacutem pro
obsazovaacuteniacute pozic středniacuteho až nejvyššiacuteho managementu
a specializovanyacutech pozic jež vyžadujiacute odborneacute
předpoklady Samozřejmě s neustaacutelyacutem vyacutevojem a poptaacutevkou
po lidskyacutech zdrojiacutech neniacute možneacute aby jeden bdquohead-hunterrdquo
20
zajišťoval např 100 zaměstnanců [Čuba F Hurta J
2002 s 36]
Na zaacutekladě těchto požadavků vznikly a neustaacutele
vznikajiacute personaacutelniacute agentury ktereacute se orientujiacute na různeacute
sektory kam dodaacutevajiacute sveacute pracovniacuteky Pokusme se si
vytipovat čaacutest sektorů ktereacute jsou v Českeacute republice
největšiacutem odběratelem lidskeacuteho kapitaacutelu - outsorcingu -
do svyacutech zaacutevodů
o Automobilovyacute průmysl
o Strojiacuterenskyacute průmysl
o Stavebniacute průmysl
o Textilniacute průmysl
Tyto personaacutelniacute agentury jsou schopny kromě
zajišťovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů do stavu jednotlivyacutech zaacutevodů
zajišťovat i jineacute produkty např
o Vyhledaacuteniacute a zajištěniacute požadovaneacuteho počtu pracovniacuteků
v jednotlivyacutech profesiacutech na kliacuteč
o Zajištěniacute operativniacuteho přemiacutesťovaacuteniacute pracovniacuteků
v jednotlivyacutech provozech
o Flexibilniacute využiacutevaacuteniacute lidskyacutech zdrojů v zaacutevislosti na
provozniacutech potřebaacutech (nemoc dovolenaacute)
o Vzdělaacutevaacuteniacute v oblasti požadovanyacutech profesiacute
o Prověřeniacute zdravotniacute a pracovniacute způsobilosti
o Celkovou administrativu spojenou s lidskyacutemi zdroji
Každaacute ze současnyacutech personaacutelniacutech agentur kteraacute maacute
zaacutejem na sveacutem kvalitniacutem fungovaacuteniacute a budouciacutem rozvoji by
měla věnovat velkou pozornost vzdělaacutevaacuteniacute a přiacutepravě svyacutech
pracovniacuteků k optimaacutelniacutemu vyacutekonu praacutece Osobně se totiž
21
domniacutevaacutem že tzv bdquoboomrdquo v oblasti personaacutelniacutech agentur
teprve přijde
Optimaacutelně nastavenaacute strategie vzdělaacutevaacuteniacute znamenaacute
dlouhodobyacute pohled na potřeby společnosti v oblasti
dovednostiacute znalostiacute a schopnostiacute jejiacutech pracovniacuteků
Vzdělaacutevaacuteniacute a rozvoj v teacuteto oblasti by měly byacutet
integraacutelniacute součaacutestiacute procesu řiacutezeniacute Jednou ze součaacutestiacute
praacutece manažera je sledovat a hodnotit pracovniacute vyacutekon
podřiacutezenyacutech analyzovat podmiacutenky pro odvaacuteděniacute dobreacuteho
pracovniacuteho vyacutekonu a zkoumat faktory ovlivňujiacuteciacute vyacutekon
praacutece S tiacutem velmi uacutezce souvisiacute identifikace potřeb
rozvoje a vzdělaacutevaacuteniacute včetně sestaveniacute plaacutenů osobniacuteho
a odborneacuteho rozvoje pracovniacuteků
Desatero zaacutesad pro dosaženiacute efektivnosti vzdělaacutevaacuteniacute
1 Motivace pracovniacuteků ke vzdělaacutevaacuteniacute
2 Stanoveniacute ciacutelů a metod hodnoceniacute dosaženyacutech
vyacutesledků
3 Podpora uacutečastniacuteků ve vzdělaacutevaacuteniacute a zpětnaacute vazba
4 Pocit seberealizace a uspokojeniacute
5 Aktivniacute charakter vzdělaacutevaacuteniacute (aktivniacute zapojeniacute a
treacutenink)
6 Vhodnaacute volba naacutestrojů a metod vzdělaacutevaacuteniacute
7 Variabilita metod vzdělaacutevaacuteniacute a ciacutelenaacute změna
8 Dostatečnyacute časovyacute prostor pro zvlaacutednutiacute předmětu
vzdělaacutevaacuteniacute
9 Průběžneacute upevňovaacuteniacute vědomiacute vzdělaacutevanyacutech pracovniacuteků
o dosaženyacutech vyacutesledciacutech
10 Neviacutem jak to udělat Spraacutevneacute určeniacute stupně
složitosti ndash uacuterovně složitosti vzdělaacutevaacuteniacute
22
221 Definice zabezpečovaacuteniacute lidskyacutech
zdrojů
Plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů neboli personaacutelniacute plaacutenovaacuteniacute
stanovuje potřebu požadovanou v zaacutejmu dosaženiacute
strategickyacutech ciacutelů Toto plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů
vychaacuteziacute z přesvědčeniacute že lideacute jsou nejdůležitějšiacutem
strategickyacutem zdrojem organizace Plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech
zdrojů se orientuje i na širšiacute zaacuteležitosti tyacutekajiacuteciacute se
způsobů zaměstnaacutevaacuteniacute a rozvoje lidiacute v zaacutejmu zlepšovaacuteniacute
efektivnosti organizace Toto plaacutenovaacuteniacute může tedy hraacutet
vyacuteznamnou roli ve strategickeacutem řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů
2211 Proces plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů
Proces plaacutenovaacuteniacute jak jej uvaacutediacutem v grafu č 1 v přiacutelohaacutech
teacuteto Diplomoveacute praacutece neniacute nutně lineaacuterniacutem procesem
vychaacutezejiacuteciacutem z podnikoveacute strategie kteraacute logicky
vyuacutesťuje do plaacutenu ziacuteskaacutevaacuteniacute flexibility a stabilizace
pracovniacuteků Z toho důvodu nelze předpoklaacutedat že jako
zaacutekladna pro plaacuteny lidskyacutech zdrojů budou existovat dobře
vypracovaneacute podnikoveacute plaacuteny Podnikovaacute strategie může byacutet
v mnoha přiacutepadech spiacuteše evolučniacute než promyšlenaacute a tudiacutež
se může vytvaacuteřet postupně [Armstrong M 2007 s 115 ]
Mnoheacute by bylo třeba řiacuteci ve prospěch systematickeacuteho
přiacutestupu k vytvaacuteřeniacute strategie zabezpečovaacuteniacute lidskyacutech
zdrojů plaacutenovaacuteniacute pomociacute sceacutenaacuteřů prognoacutez poptaacutevky
a nabiacutedky pracovniacutech sil a analyacutezy mobility (fluktuace)
pracovniacuteků Jestliže je budoucnost dostatečně
předviacutedatelnaacute pak by mohlo byacutet vhodneacute formaacutelniacute
plaacutenovaacuteniacute Pokud však nikoliv pak by se přiacutestup
k plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů musel opiacuterat spiacuteše o naacutehodnyacute
model než o přesneacute prognoacutezy
23
Zde uvaacutediacutem procesy ktereacute lze shrnout naacutesledujiacuteciacutem
způsobem
o Podnikoveacute strategickeacute plaacuteny ndash definovaniacute budouciacutech
uacuterovniacute činnostiacute a iniciativ vyžadujiacuteciacute noveacute
dovednosti
o Strategie zabezpečovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů ndash plaacutenovaniacute
za uacutečelem ziacuteskaacuteniacute konkurenčniacute vyacutehody pomociacute
rozviacutejeniacute intelektuaacutelniacuteho kapitaacutelu ndash zaměstnaacutevaacuteniacute
schopnějšiacutech lidiacute než jakeacute maacute konkurence
zabezpečovaacuteniacute toho aby tito lideacute vytvaacuteřeli
a rozviacutejeli znalosti a dovednosti specifickeacute pro
společnost včetně podnikaacuteniacute kroků k tomu aby se
společnost stala atraktivniacutem zaměstnavatelem
u ktereacuteho budou lideacute raacutedi pracovat
o Plaacutenovaacuteniacute pomociacute sceacutenaacuteře ndash hrubaacute představa o tom
kam společnost ve sveacutem prostřediacute a oboru směřuje
jakeacute důsledky to bude miacutet pro potřebu lidskyacutech
zdrojů
o Prognoacutezy poptaacutevky a nabiacutedky ndash odhady budouciacute potřeby
pracovniacuteků neboli odhady počtu lidiacute kteřiacute budou
k dispozici uvnitř společnosti i mimo ni
o Analyacuteza pohybu (fluktuace) pracovniacuteků ndash analyzovaacuteniacute
současnyacutech ukazatelů a trendů mobility (fluktuace)
pracovniacuteků pro uacutečely prognoacutez nabiacutedky pracovniacutech sil
o Analyacuteza pracovniacuteho prostřediacute ndash analyzovaacuteniacute
prostřediacute ve ktereacutem lideacute pracujiacute se zaměřeniacutem
na to jakyacute prostor jim prostřediacute poskytuje pro
24
využiacutevaacuteniacute a rozviacutejeniacute jejich dovednosti pro
dosahovaacuteniacute spokojenosti s praciacute
o Analyacuteza operačniacute efektivnosti ndash (analyacuteza
efektivnosti činnosti) analyzovaacuteniacute produktivity
využiacutevaacuteniacute lidiacute a podmiacutenek pro růst flexibility aby
bylo možneacute reagovat na noveacute a měniacuteciacute se požadavky
222 Ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběr pracovniacuteků
Obecnyacutem ciacutelem ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru pracovniacuteků by mělo byacutet
ziacuteskat s vynaloženiacutem minimaacutelniacutech naacutekladů takoveacute množstviacute
a takovou kvalitu pracovniacuteků ktereacute jsou žaacutedouciacute pro
uspokojeniacute podnikoveacute potřeby lidskyacutech zdrojů Tři faacuteze
ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru pracovniacuteků jsou [Armstrong M 2007
s 343]
o Definovaacuteniacute požadavků
o Přilaacutekaacuteniacute uchazečů
o Vybiacuteraacuteniacute uchazečů
2221 Definovaacuteniacute požadavků
Počet a kategorie lidiacute ktereacute společnost potřebuje
by měly byacutet jasně definovaneacute v ziacuteskaacutevaacuteniacute pracovniacuteků
kteryacute je odvozen z plaacutenu lidskyacutech zdrojů (personaacutelniacuteho
plaacutenu) Kromě toho může existovat potřeba naacutehrady
některyacutech pracovniacuteků nebo potřeba obsazeniacute nově
vytvořenyacutech pracovniacutech miacutest Obojiacute musiacute byacutet důkladně
prověřeno aby se zjistilo zda jsou tyto potřeby
opraacutevněneacute Zejmeacutena je nezbytneacute prověřit potřebu naacutehrady
nebo uacuteroveň a typ pracovniacuteka ktereacute jsou požadovaacuteny
25
Požadavky konkreacutetniacutech pracovniacutech funkciacute by měli byacutet
vyjaacutedřeny v podobě popisu a specifikace pracovniacuteho miacutesta
Tyto požadavky poskytujiacute zaacutekladniacute informaci
potřebnou pro sestaveniacute inzeraacutetu pro informovaacuteniacute
zprostředkovatelskyacutech instituciacute a pro hodnoceniacute uchazečů
Definice určiteacute role uvaacutediacute přehled schopnostiacute
dovednostiacute požadavků na vzdělaacuteniacute a praxi Vytvaacuteřiacute tak
kriteacuteria na jejichž zaacutekladě budou uchazeči posuzovaacuteni
při vyacuteběroveacutem pohovoru nebo pomociacute testů praacutevniacute
způsobilosti
Specifikace požadavků na pracovniacuteka ndash znaacutemaacute teacutež jako
specifikace pracovniacuteho miacutesta definuje vzdělaacuteniacute vyacutecvik
kvalifikaci a zkušenosti požadovaneacute od žadatele pro
obsazenou pozici
Specifikace požadavků na pracovniacuteka může byacutet
sestavena v naacutesledujiacuteciacutem uskupeniacute
o Odborneacute schopnosti
o Požadavky na chovaacuteniacute a postoje
o Odbornaacute přiacuteprava a vyacutecvik
o Zkušenosti praxe
o Zvlaacuteštniacute požadavky
o Vhodnost pro organizaci
o Možnost splnit očekaacutevaacuteniacute uchazeče
Největšiacute nebezpečiacute ktereacutemu je potřeba věnovat
pečlivou důslednost je dbaacutet na to aby nedošlo
k nadhodnoceniacute požadovaneacute kvalifikace a schopnostiacute Žaacutedat
to nejlepšiacute je zcela přirozeneacute ale stanoveniacute
nerealizovatelně vysokyacutech požadavků na uchazeče zvyšuje
probleacutemy s jejich přilaacutekaacuteniacutem Vede takeacute k nespokojenosti
26
mezi těmi kteřiacute byli vybraacuteni neboť mohou miacutet pocit
že se jejich talent a schopnosti nevyužiacutevajiacute ze sta
procent
Existuje mnoho modelů jak posuzovat budouciacuteho
možneacuteho zaměstnance a jak ho podrobit podrobneacutemu vyacuteběru
Z možnyacutech modelů uvaacutediacutem tyto
Sedmibodovyacute model kteryacute se zaměřuje na
1 fyzickeacute vlastnosti
2 vědomosti a dovednosti
3 všeobecnou integraci
4 zvlaacuteštniacute schopnosti
5 zaacutejmy
6 dispozice (sklony)
7 okolnosti (zaacutezemiacute)
Pětibodovyacute model kteryacute se zaměřuje na
1 vliv na ostatniacute
2 ziacuteskanou kvalifikaci
3 vrozeneacute schopnosti
4 motivace
5 emocionaacutelniacute ustrojeniacute
Jako posledniacute odstavec v tomto bodu bych raacuted
rozebral přiacutestup založenyacute na schopnostech kteryacute může
pomoci rozpoznat kteraacute metoda vyacuteběru (napřiacuteklad
psychologickeacute testy nebo assessment centra) bude zřejmě
přinaacutešet užitečneacute poznatky Vyacutehody přiacutestupu založeneacuteho na
schopnostech bych shrnul v naacutesledujiacuteciacutech bodech
27
o Zvyšuje přednost předpovědiacute o vhodnosti
uchazeče
o Usnadňuje lepšiacute porovnaacuteniacute mezi vlastnostmi
jedince a požadavky pracovniacuteho miacutesta
o Při vedeniacute pohovoru pomaacutehaacute zabraacutenit překotnyacutem
soudům
o Může byacutet oporou pro celou řadu metod vyacuteběru ndash
dotazniacuteky pohovory testy a assessment centra
2222 Přilaacutekaacuteniacute uchazečů
Přilaacutekaacuteniacute uchazečů je v prvniacute řadě zaacuteležitostiacute rozpoznaacuteniacute
vyhodnoceniacute a využitiacute nejvhodnějšiacutech zdrojů potencionaacutelniacutech
uchazečů Nicmeacuteně v přiacutepadech kdy se setkaacutevaacuteme s obtiacutežemi
přilaacutekaacuteniacute či udrženiacute uchazečů nebo tyto obtiacuteže předviacutedaacuteme
je třeba vypracovat předběžnou studii faktorů ktereacute mohou
přispět k přilaacutekaacuteniacute nebo odrazeniacute uchazečů tedy silnyacutech
a slabyacutech straacutenek podniku jakožto zaměstnavatele
Pokud bychom se zaměřili na analyacutezu silnyacutech
a slabyacutech straacutenek tak ta by se teacuteměř vždy měla zaměřit
na skutečnosti jako jsou tyto
o Pověst společnosti
o Mzdy
o Zaměstnaneckeacute vyacutehody
o Pracovniacute podmiacutenky
o Zajiacutemavost praacutece
o Jistota zaměstnaacuteniacute
o Přiacuteležitosti ke vzdělaacutevaacuteniacute a vyacutevoji
o Perspektivista karieacutery
o Umiacutestěniacute pracoviště
28
Tyto skutečnosti by měly byacutet porovnaacuteny s tiacutem co
nabiacuteziacute konkurence Na zaacutekladě vyacutesledků by měl byacutet
vypracovaacuten seznam toho co bdquoprodaacutevaacuterdquo organizaci a co
prodaacutevaacute podnikatele Prodejem organizace mysliacutem pověst
agentury a jejiacute flexibilitu a pověstiacute podnikatele mysliacutem
žadatele o praacuteci v agentuře jeho kvalifikaci Lze při tom
uplatnit zkušenosti z marketingu při nichž se preference
potencionaacutelniacutech zaacutekazniacuteků porovnaacutevajiacute s vlastnostmi vyacuterobku
tak aby byly zdůrazněny ty vlastnosti ktereacute nejviacutece
přitahujiacute zaacutekazniacuteka
Ciacutelem celeacuteho zkoumaacuteniacute je vytvořit lepšiacute obraz
organizace (dobrou značku zaměstnavatele) pro potřeby
inzerovaacuteniacute naacuteborovyacutech materiaacutelů a pohovorů s uchazeči
Může existovat i poněkud konstruktivnějšiacute ciacutel ukaacutezat
organizaci potřebu zlepšeniacute jejiacute zaměstnavatelskeacute pověsti
za uacutečelem přilaacutekaacuteniacute většiacuteho množstviacute lepšiacutech uchazečů
a za uacutečelem udrženiacute si těch kteřiacute byli již vybraacuteni
U zdrojů uchazečů je velice důležiteacute uvažovat
o vnitřniacutech zdrojiacutech uchazečů ačkoli některeacute organizace
s důsledně uplatňovanou politikou stejneacute přiacuteležitosti
trvajiacute na tom aby uchazeči z vnitřniacutech zdrojů uchaacutezejiacuteciacute
se o volneacute miacutesto měli stejneacute vyacutechoziacute podmiacutenky jako
uchazeči z vnějšiacutech zdrojů
Pokud nejsou vhodniacute uchazeči organizaci k dispozici
pak hlavniacutemi zdroji pro osloveniacute uchazečů jsou
o Inzerovaacuteniacute
o Internet
o Externiacute vyhledaacutevaciacute a zprostředkovatelskeacute služby ndash
Personaacutelniacute agentury
29
Mnoho pracovniacutech miacutest je samozřejmě možneacute obsadit
čerstvyacutemi absolventy vysokyacutech škol kteřiacute již v průběhu
studia majiacute možnost si přivydělaacutevat v různyacutech
společnostech ktereacute jim po dovršeniacute studia nabiacutednou
praacuteci Zaacuteroveň je běžnyacutem jevem že některeacute společnosti
si zavaacutežiacute studenta smlouvou již v průběhu jejich studia a
platiacute mu školneacute Dnes již klasickyacutem jevem je vydaacutevaacuteniacute
různyacutech informačniacutech brožurek pravidelneacute naacutevštěvy škol
za uacutečelem oslovovaacuteniacute potencionaacutelniacutech novyacutech zaměstnanců
2223 Vybiacuteraacuteniacute uchazečů
Při ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru pracovniacuteků lze použiacutet přiacutestupu
charakteristickeacuteho pro moderniacute řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů Ten
spočiacutevaacute v tom že věnuje mnohem viacutece peacuteče tomu zda
uchazeči splňujiacute nejen požadavky daneacuteho pracovniacuteho miacutesta
ale i požadavky podniku jako celku Tyto požadavky zahrnujiacute
oddanost a schopnost efektivně pracovat jako člen
tyacutemu[Armstrong M 2007 s 369]
Je velice důležiteacute dbaacutet na to že ve většině přiacutepadů
reference ať už osobniacute nebo od předchoziacuteho
zaměstnavatele nebyacutevajiacute vždy odpoviacutedajiacuteciacute reaacutelu Byacutevaliacute
zaměstnavateleacute jsou ve většině přiacutepadů dobrosrdečniacute
a tudiacutež jsou schopni podepsat teacuteměř bdquocokolivrdquo
Britskyacute Chartered Institute of Personnel And
Development [CIPD 2005 c] odhaduje že jedna osmina
uchazečů přehaacuteniacute nebo falšuje sveacute vzdělaacuteniacute (absolvovanou
přiacutepravu na povolaacuteniacute)rdquo
Osobně si troufaacutem tvrdit že nejlepšiacute možnaacute věc
kterou můžete při sjednaacutevaacuteniacute noveacuteho zaměstnance učinit
30
je vyžaacutedat si od byacutevaleacuteho zaměstnavatele odpověď na Vaacutemi
dodaneacute otaacutezky
o Jakaacute byla deacutelka zaměstnaacuteniacute
o Jakyacute byl naacutezev pracovniacuteho miacutesta
o Jakaacute praacutece byla vykonaacutevaacutena
o Jakyacute byl mzdovyacute tarif či plat
o Kolik dnů absence měl uchazeč za posledniacutech 12 měsiacuteců
o Zaměstnali byste jej opět (pokud ne proč)
31
3 Lobbying
Slovo lobbying se podle společnosti Websteracutes Dictionary
poprveacute objevilo v roce 1837 Dnes se toto označeniacute
použiacutevaacute po celeacutem světě pro celou škaacutelu způsobů
a procesů jež majiacute zajistit vliv na rozhodovaacuteniacute ve
věcech veřejnyacutech V politice se lobuje za všechno
a zaacuteroveň proti všemu nicmeacuteně politickyacute lobbying se pojiacute
předevšiacutem s penězi [Woll C 2006 s 42]
Lobbying byacutevaacute zpravidla chaacutepaacuten velmi široce Do teacuteto
kategorie tudiacutež spadajiacute veškereacute přiacutemeacute i nepřiacutemeacute snahy
ovlivnit jakaacutekoliv rozhodnutiacute změnit či předělat
jakeacutekoliv usneseniacute aj (dopisy zastupitelům přiacutespěvky
na volebniacute kampaň sponzorskeacute dary podporovaacuteniacute
sportovniacutech klubů kampaně v meacutediiacutech vyacutepovědi před
legislativniacutemi vyacutebory ndash ciacutelem je tedy prosadit kyacuteženyacute
politickyacute vyacutesledek)
Takto širokaacute definice ovšem ztraacuteciacute prakticky
jakyacutekoliv analytickyacute ale i praacutevniacute vyacuteznam neboť
potencionaacutelně zahrnuje teacuteměř veškereacute aktivity spojeneacute
s politikou a veřejnyacutem prostorem Takto pojatyacute lobbying
se staacutevaacute všiacutem a zaacuteroveň ničiacutem Těžkosti plynouciacute pro
analytiky jsou zřejmeacute z několika praciacute vyacuteznamnyacutech
badatelů zabyacutevajiacuteciacutech se lobbyingem Kay Shlozman a John
Terney kteřiacute se problematikou lobbyingu zabyacutevajiacute
od sedmdesaacutetyacutech let otevřeně přiznaacutevajiacute že bdquozaacuteměrně
zanedbaacutevajiacute důležitou otaacutezku kdo se losovaciacuteho procesu
uacutečastniacuterdquo [EPP-ED 2006 s 35] To ovšem vede praacutevě
k tomu že miacutesiacute naacutetlakoveacute skupiny s lobbyistickyacutemi
Je proto potřeba naleacutezt definici jež by lobbyistickeacute
aktivity oddělila od jinyacutech a mnohdy i podobnyacutech aktivit
jejichž ciacutelem je takeacute zisk vlivu Někteřiacute autoři voliacute
32
jako řešeniacute tohoto probleacutemu způsob rozděleniacute na přiacutemyacute
lobbying a nepřiacutemyacute lobbying Prvniacute okruh by zahrnoval
osobniacute styky se zaacutekonodaacuterci jejich poradci nebo jinyacutemi
politiky a informovaacuteniacute je o konkreacutetniacutem probleacutemu Druhyacute
okruh by spočiacuteval v ovlivňovaacuteniacute kampaněmi v meacutediiacutech nebo
mezi voliči (většinou ve sveacutem volebniacutem okrsku)
31 Lobbying pro specifickeacute formy
prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech
skupin
Druh a forma prosazovaacuteniacute lobbyingu je často veřejnostiacute
pojata jako manipulace kteraacute maacute bliacuteže ke korupci než
demokratickyacutem standardům Vychaacuteziacute to zejmeacutena z faktu
že ačkoliv je hranice mezi lobby a korupciacute zřetelnaacute
zaacuteležiacute jen na etice obou zuacutečastněnyacutech stran zda ji
dodržiacute [Marečkovaacute H 2007 s 15]
V Evropskeacute unii se proto v posledniacutech letech ozyacutevajiacute
hlasy pro odstraněniacute jakyacutechkoli naacuteznaků teacuteto
netransparentnosti a po vytvořeniacute principu regulaciacute
lobbyistickyacutech aktivit Jak si daacutele popiacutešeme tyto snahy
regulace lobbyingu jsou velice komplikovaneacute neboť vedle
standardniacutech postupů mohou lobbisteacute užiacutet i techniky
značně netransparentniacute a proto i těžko regulovatelneacute
Pro pojem standardniacute postup by bylo vhodnějšiacute užiacutevat
pojem tradičniacute postup protože jak uvaacutediacute [Schendelen
2007 s 38) každaacute zaacutejmovaacute skupina může při sveacutem snaženiacute
ovlivnit evropskeacute politiky užiacutet nejmeacuteně čtyři tradičniacute
33
techniky Ty jsou využiacutevaacuteny tak dlouho že se staly
osvědčenyacutemi
Jednaacute se o donuceniacute vtaženiacute do vlastniacute hry
veřejnou obhajobu a přesvědčovaacuteniacute (argumentaci) Technika
donuceniacute vychaacuteziacute z naacuterodniacute uacuterovně kde aparaacutet donuceniacute
vykonaacutevajiacute soudy policie a vězeňskyacute systeacutem Na evropskeacute
uacuterovni kteraacute je takeacute založena na vynutitelnyacutech praacutevniacutech
normaacutech se ve většiacute miacuteře užiacutevajiacute meacuteně formaacutelniacute postupy
jako napřiacuteklad blokaacutedy agresivniacute kampaně (doprovaacutezeneacute
demonstracemi) přesuny firem mezi členskyacutemi staacutety za
lepšiacutemi podmiacutenkami apod Technika vtaženiacute do vlastniacute hry
spočiacutevaacute v přidělovaacuteniacute vedouciacutech funkciacute nebo poskytnutiacute
finančniacutech prostředků vyacuteznamnyacutem bdquohraacutečůmrdquo
Propracovanějšiacute variantou je ustaveniacute takovyacutech
rozhodovaciacutech procedur ktereacute ve sveacutem důsledku udržujiacute
ostatniacute zaacutejmoveacute skupiny v podřiacutezeneacutem postaveniacute Obzvlaacuteště
ministerstva si tiacutemto způsobem držiacute pod dostatečnou
kontrolou nespočet takzvaně bdquonezaacutevislyacutechrdquo agentur nebo
soukromyacutech organizaciacute V tomto přiacutepadě vznikaacute finančniacute
zaacutevislost těchto agentur na dvou uacuterovniacutech ndash na naacuterodniacute
uacuterovni ndash finančniacute zaacutevislost těchto agentur na vlaacutedě
a na evropskeacute uacuterovni kde jsou agentury zaacutevisleacute na
rozdělovaacuteniacute dotaciacute a na schopnosti EU prosadit svoje
politickeacute zaacutejmy Techniku veřejneacute obhajoby často
použiacutevajiacute nevlaacutedniacute organizace a obchodniacute organizace
Ve sveacute neformaacutelniacute podobě může byacutet mediaacutelniacute kampaniacute kteraacute
reflektuje noveacute přiacuteležitosti či hrozby Ve formaacutelnějšiacutem
podaacuteniacute maacute podobu oficiaacutelniacute stiacutežnosti na Uacuteřad pro ochranu
hospodaacuteřskeacute soutěže Nejformaacutelnějšiacute variantou je soudniacute
spor Posledniacute technika argumentace či přesvědčovaacuteniacute je
založena na logicky přijatelnyacutech zaacutevěrech a na empiricky
34
věrohodnyacutech tvrzeniacutech Obvykle se využiacutevaacute ve čtyřech
situaciacutech
a když rozhodujiacuteciacute hraacuteči staacutele vaacutehajiacute s podporou (lze je
ziacuteskat na vlastniacute stranu)
b když je daneacute teacutema v počaacutetciacutech sveacuteho rozpracovaacuteniacute (a
mnoziacute ještě nezaujali jasnou pozici)
c když se teacutematu dostane širokeacute publicity (publikum
vyžaduje přesvědčiveacute argumenty)
d když je nutneacute teacutema učinit atraktivnějšiacute (prezentovat
ho jako věc obecnějšiacuteho zaacutejmu)
Tradičniacute techniky lobbovaacuteniacute jsou zaacutejmovyacutemi skupinami
staacutele použiacutevaneacute nicmeacuteně jejich efektivita a uacutečinnost maacute
v posledniacutech letech klesajiacuteciacute tendenci Vychaacuteziacute
to zejmeacutena ze skutečnosti že tradičniacute techniky
se opiacuterajiacute o povyacutešenou viacuteru ve vlastniacute nadřazenost
Jinyacutemi slovy pro lobbistu kteryacute využiacutevaacute tradičniacutech
metod je jeho protistrana většinou protivniacutekem ktereacuteho
je nutneacute a možneacute donutit soudně přemoci či přesvědčit
o tom že řiacutedit se zaacutejmem lobujiacuteciacute je spraacutevneacute a žaacutedouciacute
311 Management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute na
uacuterovni EU
Management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute EU stojiacute na dvou
piliacuteřiacutech Prvniacute je akademickyacute a maacute dva prameny obchodniacute
management a politologii To by naacutes nemělo překvapovat
protože vztah mezi komerčniacutemi a politickyacutemi kruhy nebo
v širšiacute perspektivě mezi soukromyacutem a veřejnyacutem sektorem
35
tvořiacute kliacutečovou složku každeacute moderniacute společnosti založeneacute
na smiacutešeneacutem veřejno-soukromeacutem systeacutemu vlaacutednutiacute
[Schendelen 2007 s 249]
Evropskaacute unie je nejpřiacutehodnějšiacutem prostorem pro
praktickou aplikaci managementu veřejnyacutech zaacuteležitostiacute
Na uacuterovni EU existujiacute tisiacutece organizaciacute ktereacute
z funkčniacuteho hlediska jednajiacute jako zaacutejmoveacute skupiny Svůj
původ majiacute ve veřejnyacutech i soukromyacutech sfeacuteraacutech jak
členskyacutech zemiacute EU tak mnoha bdquomimo-unijniacutechrdquo Centrem
jejich aktivit je Brusel ndash hlavniacute město EU
Většina zaacutejmovyacutech skupin se v tomto komunikačniacutem uzlu
objevuje jen nepravidelně většinou když se o něčem
podstatneacutem rozhoduje ve vyacuteborech komise či při slyšeniacute
Parlamentu
Všechny tyto veřejneacute a soukromeacute naacutetlakoveacute skupiny
ať už se staacutelou kancelaacuteřiacute v Bruselu nebo bez niacute vnaacutešejiacute
do rozhodovaciacutech procesů EU sveacute vlastniacute zaacutejmy Systeacutem EU
považujiacute ve většině přiacutepadů za nejnaacuteročnějšiacute prostřediacute
s jakyacutem se mohou setkat Tyto lobbyistickeacute skupiny jsou
nejzjevnějšiacutemi nositeli euroopenizace
Management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute EU neniacute přirozeně
žaacutednyacute všeleacutek Pokud je užiacutevaacuten proziacuteravě a s rozvahou
pokud zahrnuje pečlivou teoretickou přiacutepravu a tvrdou
praacuteci v tereacutenu pak poskytuje lepšiacute vyhliacutedky na dosaženiacute
uacutespěchu nebo alespoň na odvraacuteceniacute neuacutespěchu v evropskeacute
hře Expert v oboru evropskyacutech zaacuteležitostiacute
se pochopitelně řiacutediacute souborem pravidel nebo doporučeniacute
kteraacute se v tomto přiacutepadě tyacutekajiacute lepšiacute strategie a taktiky
na evropskeacute půdě
36
Každaacute zaacutejmovaacute skupina maacute samozřejmě praacutevo se sama
rozhodnout zda bude sveacute veřejneacute zaacuteležitosti spravovat
amateacuterskyacutem či profesionaacutelniacutem stylem a zda bude použiacutevat
vyacutehradně tradičniacute techniky pro prosazovaacuteniacute vlivu Pokud
maacute však zaacutejmovaacute skupina zaacutejem na zlepšeniacutech svyacutech šanciacute
pro dosaženiacute požadovaneacuteho vyacutesledku potom by měla
profesionaacutelně aplikovat poznatky managementu veřejnyacutech
zaacuteležitostiacute
312 Převis nabiacutedky nekonvenčniacutech postupů
Na hraciacute ploše s naacutezvem EU si skutečně žaacutednaacute zaacutejmovaacute
skupina nemůže stěžovat na nedostatek cest vedouciacutech
k požadovaneacutemu vyacutesledku Může si vybiacuterat z nekonečneacuteho
menu přiacuteležitostiacute pro oteviacuteraacuteniacute dveřiacute směrem ven
i dovnitř a to vše při použitiacute standardniacutech postupů
o Zaprveacute může použiacutet přiacutemyacute lobbying kteryacute by neměl
nikdy byacutet ztotožňovaacuten s konečnyacutem ovlivněniacutem a nemusiacute
tedy lobovat v našem specifickeacutem smyslu
o Zadruheacute se můžeme spolehnout na tradičniacute techniky
uplatněniacute vlivu ndash donuceniacute vtaženiacute do vlastniacute hry
veřejnou obhajobu a přesvědčovaacuteniacute (argumentaciacute)
o Zatřetiacute můžeme využiacutet některou z mnoha nekonvenčniacutech
technik ktereacute rozeberu niacuteže
Teacuteměř vždy se nabiacuteziacute bezpočet akteacuterů ke kontaktovaacuteniacute
faktorů k ovlivněniacute a vektorů ke zkonstruovaacuteniacute Možnosti
bdquoodchodu protestu a loajalityrdquo neboli v lidoveacutem jazyce
bdquouteč bojuj nadbiacutehejrdquo jsou jen třemi z mnoha a hraacuteč
37
se vždy může vydat na jednu nebo na druhou stranu
To však vede k dilematu
Scheacutema ktereacute uvaacutediacutem jako přiacutelohu č 2 představuje
vyacuteběr nejčastěji se vyskytujiacuteciacutech dilemat v tereacutenniacutech
aktivitaacutech v EU Prvniacute dvě kategorie se přiacutemo vztahujiacute
k akteacuterům tedy zaacutestupcům EU a ostatniacutem zainteresovanyacutem
hraacutečům Ostatniacute odkazujiacute k faktorům a vektorům působiacute
na ně nepřiacutemo a reprezentujiacute zde dilema meta-lobbyingu
Tato dilemata kteraacute mohou potkat každou zaacutejmovou
skupinu se pokusiacutem rozebrat niacuteže [Citelj 2004 s 61]
3121 Uacuteředniacuteci ndash dilema
Postoj kteryacute uacuteředniacuteci zaujmou k určiteacutemu teacutematu může
lobbyistickaacute skupina podpořit nebo může naopak oponovat
čiacutemž jim život ulehčiacute nebo naopak ztiacutežiacute
Všichni uacuteředniacuteci jsou hladoviacute po spolehlivyacutech
informaciacutech o reaacutelneacutem děniacute jimiž je lobbyistickaacute skupina
může ale takeacute nemusiacute nasytit Stejně tak je může
zklidnit či naopak znepokojit Klasickou technikou
vedouciacute k jejich znepokojeniacute je dramatickeacute podaacuteniacute faktů
o čemkoliv zhoršovaacuteniacute životniacuteho prostřediacute působeniacute
na jejich prestiž kompetence rozpočet pracovniacute zaacutetěž
způsob organizace nebo přijiacutemaacuteniacute do funkciacute Tyto hry
často hrajiacute sami uacuteředniacuteci proti sobě navzaacutejem
3122 Angažovaniacute hraacuteči ndash dilema
Jedno z velkyacutech dilemat se tyacutekaacute mobilizace většiacuteho počtu
akteacuterů Viacutec přaacutetel dodaacute viacutec podpory ale takeacute si pro sebe
zaberou většiacute podiacutel na hře
38
Jineacute dilema zniacute je lepšiacute odměnit sveacute spojence a ty
kteřiacute ustoupili tlaku nebo potrestat soupeře
a odpadliacuteky
Daacutele je možneacute zapracovat na posiacuteleniacute jednotnosti
nebo naopak nesouladu v raacutemci jednotlivyacutech koalic
Neaktivniacute hraacuteče můžeme ponechat jejich spaacutenku a nebo
je naopak probudit Ty kteřiacute nad nějakyacutem teacutematem vaacutehajiacute
lze ignorovat přesvědčit o vyacutehodnosti jedneacute z pozic
nebo naprosto odveacutest jejich pozornost jinyacutem směrem
Iritujiacuteciacute akteacutery může lobbyistickaacute skupina buď veřejně
omluvit čiacutemž si je možnaacute zavaacuteže nebo naopak pranyacuteřovat
čiacutemž je donutiacute ke kompromisu
3123 Vztahy ndash dilema
Lobbying může vztahy učinit formaacutelnějšiacutemi nebo naopak
neformaacutelnějšiacutemi přičemž mezi oběma poacutely se nachaacuteziacute
několik bdquopoloformaacutelniacutechrdquo stupňů Pokud je skupina zaacutevislaacute
na všech třech variantaacutech vztahu (viz scheacutema str 38)
pak se musiacute vypořaacutedat s dilematy jejich vzaacutejemneacuteho
vyvaacuteženiacute
a načasovaacuteniacute Může takeacute vztah stabilizovat či
destabilizovat konflikt někdy přinaacutešiacute většiacute vyacutenosy než
spojenectviacute
V jineacutem dilematu proti sobě stojiacute spoleacutehaacuteniacute na stareacute
a osvědčeneacute vztahy a rozviacutejeniacute novyacutech což je pro každou
lobby otaacutezkou kalkulace naacutekladů a vyacutenosů
39
3124 Procedury ndash dilema
Procedury patřiacute do třiacute P Jedno z dilemat se tyacutekaacute jejich
zjednodušeniacute či naopak zkomplikovaacuteniacute
Pro pochopeniacute uvaacutediacutem před rozhodnutiacutem komise z roku
2000 jiacutemž povolila Unileveru uveacutezt na trh margariacuten
Becel se tato společnost zasazovala o zjednodušeniacute
schvalovaciacute procedury Po verdiktu Komise svoji snahu
zastavila neboť si uvědomila že většiacute komplikovanost
celeacuteho procesu bude užitečnaacute v udrženiacute novyacutech konkurentů
mimo hru
Každaacute lobbyistickaacute skupina může takto přijmout nebo
napadnout určitou proceduru přiacutepadně doveacutest kauzu
až k Soudniacutemu dvoru Jineacute dilema se objevuje v otaacutezce
zda-li prosazovat striktniacute nebo volnou interpretaci
procedury Prostor pro interpretaci rozšiřujiacute jazykoveacute
varianty textu a různorodaacute každodenniacute praxe neboli
precedenty
3125 Pozice ndash dilema
V raacutemci hry Třiacute P může lobby buď uznat nebo naopak
kritizovat staacutevajiacuteciacute orgaacuteny a funkce jako třeba vyacutebory
agentury a jednotliveacute uacuteředniacuteky Skupina se takeacute může
rozhodnout ke vstupu do orgaacutenů nebo naopak k jeho
opuštěniacute To může znamenat symbol protestu nebo touhu
po většiacute svobodě v jednaacuteniacute Obzvlaacuteště velkyacutem dilematem
je přijiacutemaacuteniacute lidiacute do nejrůznějšiacutech funkciacute Po několika
zkušenostech a opravdu nepřiacutejemnyacutech situaciacutech se dnes již
jednoznačně přiklaacuteniacutem k jasně stanovenyacutem kriteacuteriiacutem
neboli pracovniacutem předpokladům (merits) a odmiacutetaacutem
jakoukoliv protekci
40
3126 Teacutemata ndash dilema
Jedno dilema zniacute jestli je lepšiacute teacutemata politizovat
nebo depolitizovat Standardniacute metoda odpolitizovaacuteniacute
spočiacutevaacute v prezentaci teacutematu jako bdquotechnickeacute zaacuteležitostirdquo
kteraacute je pro mnoho lidiacute synonymem menšiacute důležitosti
Komise a Rada EU často spojujiacute jednotlivaacute teacutemata aby
alespoň čaacutestečně uspokojili většiacute počet hraacutečů Lobby
se takeacute může pokusit o navyacutešeniacute nebo redukci počtu
aktivniacutech teacutemat a odvozeně tedy o změnu v počtu
angažovanyacutech hraacutečů nebo o bagatelizaci či naopak
dramatizaci vyacuteznamu teacutematu
Zde uvaacutediacutem několik přiacutepadů manipulace s teacutematy
o Společenskaacute zemědělskaacute politika ndash potravinovaacute
soběstačnost
o Dovoz levneacuteho textilu ndash dětskaacute praacutece
o Kouřeniacute tabaacuteku ndash svoboda
o Kožešinovyacute průmysl ndash praacuteva zviacuteřat
o Zaacutesah do ECB ndash hospodaacuteřskyacute růst
o Nižšiacute daně (opravy obuvi aj) ndash zaměstnanost
3127 Životniacute cyklus Souborneacute zpraacutevy ndash dilema
Lobby může buď napomoci hladkeacutemu přijetiacute Zpraacutevy nebo
ho naopak zkomplikovat
bdquoExtreacutemniacutem přiacutekladem byla pozice Velkeacute Britaacutenie
v radě EU během afeacutery s nemociacute BSE v roce 1996 kdy
Britoveacute jednoduše zablokovali viacutece než 50 Soubornyacutech
zpraacutev (ktereacute byly naacutesledně automaticky schvaacuteleny)rdquo
41
Dalšiacute dilema je spojeno se zachovaacuteniacutem nebo změnou
obsahu Souborneacute zpraacutevy Přeměna obsahu bliacutežiacuteciacute
se přeraacutemovaacuteniacute (reframing) Zpraacutevy do jineacuteho kontextu je
nepřiacutemou technikou časoveacuteho managementu Může na jednu
stranu vyřešit ale i vytvořit patovou situaci Patovou
situaci často navozujiacute lobbyisteacute usilujiacuteciacute
o subsidiaritu Na vyacuteběr je množstviacute dalšiacutech přiacutemyacutech
technik k urychleniacute nebo zabrzděniacute rozhodovaciacuteho procesu
Ta nejpřiacutemějšiacute spočiacutevaacute v posunutiacute konečneacuteho termiacutenu
dopředu či dozadu Prvniacute ciacutel je obvykle naacuteročnějšiacute než
druhyacute neboť popohaacuteněniacute celeacuteho procesu si žaacutedaacute viacutece
energie než jeho pozdrženiacute
3128 Areacutena ndash dilema
Lobby se může rozhodnout buď ke vstupu do konkreacutetniacute
areacuteny nebo k jejiacutemu opuštěniacute přičemž mezi oběma
krajnostmi zůstaacutevaacute ještě možnost vyčkaacutevaciacuteho postoje
Každaacute koalice je občas směsiciacute vyacutehod i nevyacutehod jejichž
různyacute poměr nabiacuteziacute možnost volby Vyacuteznamneacute dilema ktereacute
jsem již zmiňoval v předešlyacutech kapitolaacutech se tyacutekaacute
omezeniacute nebo rozšiacuteřeniacute hranic areacuteny Takovaacute změna může
vyuacutestit ve vyacuterazně odlišnyacute soubor teacutemat i angažovanyacutech
hraacutečů
3129 Rozhodnutiacute ndash dilema
Ohledně samotneacuteho rozhodnutiacute si musiacute lobby rozmyslet
jestli se při vyjednaacutevaacuteniacute přidaacute k většinoveacutemu či
menšinoveacutemu taacuteboru Prvniacute volba může neacutest lepšiacute vyacutesledky
z kraacutetkodobeacuteho hlediska zatiacutemco ta druhaacute představuje
investici do důvěry spolubojovniacuteků z hlediska
dlouhodobeacuteho přiacutepadně s ohledem na jinou Soubornou
zpraacutevu Kvůli tzv principiaacutelniacutem důvodům se může skupina
42
uacutečasti na vyjednaacutevaacuteniacute takeacute zcela vzdaacutet zůstane tedy
stranou a čekaacute na lepšiacute nabiacutedku Podobnaacute pozice zaměřenaacute
na zablokovaacuteniacute procesu pomociacute prohloubeniacute nejednotnosti
je pochopitelně velice riskantniacute
31210 Styly lobovaacuteniacute ndash dilema
Standardniacute dilemata stylu jednaacuteniacute mimo jineacute zahrnujiacute
rozhodnutiacute zda-li spiacuteše nabiacutezet nebo požadovat jednat
nenaacutepadně či zřetelně přiacutemo či nepřiacutemo formaacutelně nebo
neformaacutelně defenzivniacutem nebo agresivniacutem způsobem
Eventuaacutelně zda se tvaacuteřit smiacuteřlivě nebo konfrontačně
chovat reaktivně nebo provokativně
Otaacutezka stylů lobovaacuteniacute je všeobecně považovaacutena
za kliacutečovou a je takeacute jedinou oblastiacute v niacutež se plaacuteny
amateacuterskyacutech a profesionaacutelniacutech skupin styacutekajiacute Teoretickeacute
dilema tyacutekajiacuteciacute se legaacutelniacutech a ilegaacutelniacutech aktivit
se v praxi teacuteměř neřešiacute Každaacute lobby může na uacutezemiacute EU bez
většiacutech potiacutežiacute splnit současneacute podmiacutenky registrace
a dodržovat pravidla etickeacuteho kodexu stejně jako maacute
tisiacutece důvodů obaacutevat se přiacutepadnyacutech skandaacutelů a politickeacute
izolace
V naacutesledujiacuteciacute kapitole se pokusiacutem rozebrat konkreacutetniacute
formy prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech skupin
43
32 Konkreacutetniacute formy prosazovaacuteniacute
vlivu zaacutejmovyacutech skupin
Integrujiacuteciacute se Evropa je možnyacutem teacutematem diskusiacute nejen
na uacuterovni reaacutelneacute politiky ale i ve sfeacuteraacutech vědeckeacuteho
vyacutezkumu ndash ať již politologickeacuteho sociologickeacuteho či
ekonomickeacuteho charakteru Otaacutezky totiž vyvstaacutevajiacute nejen
okolo podoby samotneacuteho spolku (integrujiacuteciacute se Evropy)
o miacuteře rozšiacuteřeniacute miacuteře integrace či o smyslu sepsaacuteniacute
ustavujiacuteciacutech textů Vznikajiacute takeacute v miacuteře ochoty sdiacutelet
společneacute unijniacute hodnoty a rysy u přiacuteslušniacuteků jednotlivyacutech
integrujiacuteciacutech se staacutetniacutech uacutetvarů [Broscheid 2003
s 64]
Častyacutem a z mnoha uacutehlů pohledu zkoumanyacutem teacutematem
se tak stala otaacutezka společneacuteho vytvaacuteřeniacute unijniacutech
zaacutekladů Ideaacutelniacute by bylo aby došlo k internalizaci všemi
nebo alespoň rozhodnou většinou občanů členskyacutech zemiacute
Jejich smyslem by mělo byacutet posilovaacuteniacute pocitů
sounaacuteležitosti obyvatel s Evropskou uniiacute vytvaacuteřeniacute
bdquospolečneacutehordquo evropskeacuteho prostoru postaveneacuteho na
stabilniacutech zaacutekladech Mohlo by se tak zdaacutet že praacutevě toto
teacutema je jedniacutem ze stěžejniacutech naacutemětů existujiacuteciacutech euro-
federalistickyacutech uskupeniacute působiacuteciacutech v řadě členskyacutech
staacutetů EU
Existence vysokeacuteho počtu struktur obhajujiacuteciacutech
myšlenky koherentniacute i stojiacuteciacute v opozici evropskeacutemu
federalismu neniacute nikterak překvapivaacute Zvlaacuteště pak
uvaacutežiacuteme-li dobu trvaacuteniacute diskusiacute jejichž předmětem je
evropskeacute uspořaacutedaacuteniacute Zaklaacutedaacuteniacute spolků stojiacuteciacutech
na zaacutekladech obhajoby myšlenky vytvořeniacute federaacutelniacute Evropy
lze datovat hluboko do historie a proto by jejich
44
existence (často navazujiacuteciacute na původniacute organizaci
či jakyacutesi jejiacute novyacute zrod) neměla byacutet nijak zaraacutežejiacuteciacute
Zajiacutemaveacute však je že tato uskupeniacute nebyla zatiacutem
uspokojivě popsaacutena stejně jako nebyly uspokojivě popsaacuteny
zaacutejmy ktereacute daneacute organizace sledujiacute a zejmeacutena pak
prostředky ktereacute majiacute k dispozici
Skupiny nominaacutelně obhajujiacuteciacute evropskyacute federalismus
jsou přiacutetomneacute ve všech členskyacutech zemiacutech EU ačkoli
se zdaacute že země ktereacute čerstvě k Unii přistoupily
nedisponujiacute tak vysokyacutem počtem uskupeniacute tohoto druhu jako
staršiacute členoveacute Počet všech struktur obhajujiacuteciacutech
myšlenku evropskeacuteho federalismu je přiacuteliš vysokyacute pro
samotneacute baacutedaacuteniacute a proto z uacutevah zkoumaacuteniacute euro-
federalistickyacutech organizaciacute byly vyloučeny politickeacute
strany frakce evropskyacutech politickyacutech stran či samotneacute
unijniacute orgaacuteny ktereacute by bezesporu bylo možno raacutemcově
zařadit do jednoho scheacutematu Namiacutesto toho byly vybraacuteny
pouze některeacute zaacutejmoveacute skupiny nominaacutelně se orientujiacuteciacute
na prosazovaacuteniacute myšlenky evropskeacuteho federalismu
Obecně lze za hlavniacute funkci zaacutejmovyacutech skupin
považovat umožněniacute uacutečasti jednotlivyacutem individuiacutem
na politickeacutem životě Podstatnyacutem prvkem takoveacute uacutečasti je
to že neprobiacutehaacute jen formou voleb a že pro ni neniacute nutneacute
členstviacute v politickyacutech stranaacutech Vlastniacute zaacutejem je tak
artikulovaacuten v teacute oblasti ve ktereacute je občan připraven
se angažovat Funkcemi zaacutejmovyacutech skupin je tak
artikulace agregace a reprezentace zaacutejmů svyacutech členů
V užšiacutem pojetiacute může skupina plnit teacutež funkci politickeacute
socializace nebo dokonce politickeacute rekrutace Vzaacutejemnyacute
vztah politickyacutech stran a zaacutejmovyacutech skupin ktereacute
do značneacute miacutery sdiacutelejiacute řadu charakteristik neniacute
45
předmětem tohoto teacutematu a proto se k němu nebudu
vyjadřovat Spiacuteše se zde pokusiacutem rozveacutest jednotliveacute formy
prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech skupin
321 Zaacutejmovaacute skupina při praacuteci
Jak jsem v předchoziacutech kapitolaacutech k zaacutejmovyacutem skupinaacutem
v EU uvedl lze odvodit řadu proměnnyacutech ktereacute odlišujiacute
profesionaacutelniacute chovaacuteniacute od amateacuterskeacuteho Zde je sloučiacutem
do čtyř uacutezce propojenyacutech avšak sveacutebytnyacutech ukazatelů
profesionaacutelniacute lobbyistickeacute organizace [Broscheid 2003
s 104]
Tyto ukazatele jsou
o dostatečnaacute vnitřniacute soudržnost
o užitečneacute (použitelneacute) znalosti
o optimaacutelniacute kombinace zdrojů a dovednostiacute
o celkovyacute vnějšiacute dojem
3211 Dostatečnaacute vnitřniacute soudržnost
Soudržnostiacute neboli koheziacute rozumiacuteme koherenci preferenciacute
čili koordinaci činnostiacute Předpoklad soudržnosti
je obvykle mylnyacute Za normaacutelniacutech okolnostiacute je každaacute
skupina vnitřně nejednotnaacute jejiacute členoveacute se přou
o preferovanaacute data hodnoty a naacutestroje Jinyacutemi slovy
řešiacute svaacute vnitřniacute teacutemata kteraacute se pak veřejně projevujiacute
na všech uacuterovniacutech organizace v podobě odlišnyacutech
preferenciacute a navzaacutejem si odporujiacuteciacuteho jednaacuteniacute
46
Na neformaacutelniacute uacuterovni existuje pluralita členů
skupiny zastaacutevajiacuteciacutech odlišneacute hodnoty a zaacutejmy Uvnitř
nadnaacuterodniacute firmy se mezi sebou zaměstnanci lišiacute napřiacuteklad
podle věku vzdělaacuteniacute naacuterodnosti jazyka odbornyacutech
znalostiacute a funkce Uvnitř Evropskyacutech federaciacute je
pluralita členů zaacutevislaacute na zemi původu na obratu
a zisku na stylu řiacutezeniacute na postaveniacute na trhu
a na organizačniacute strategii
V každeacutem Generaacutelniacutem ředitelstviacute Komise (Evropskaacute
komise složenaacute z jednotlivyacutech členů různyacutech staacutetů)
vychaacuteziacute pluralita a rozdiacutelnost uacuteředniacuteků kupřiacutekladu
z naacuterodniacuteho či regionaacutelniacuteho zaacutezemiacute stylu rozhodovaacuteniacute
karieacuterniacutech ciacutelů politickeacuteho přesvědčeniacute a sklonu
k loajalitě Takovaacute pluralita může celou organizaci
rozštěpit a jednotliveacute jejiacute čaacutesti se pak přeměniacute
v soběstačneacute lobbyistickeacute skupiny ktereacute odděleně
rozviacutejejiacute sveacute siacutetě vnějšiacutech vztahů
Pestrost vnitřniacutech rozporů by neměla byacutet
minimalizovaacutena ani maximalizovaacutena nyacutebrž
bdquooptimalizovaacutenardquo Organizačniacute zvlaacutednutiacute nejen evropskeacuteho
lobbyingu začiacutenaacute u vlastniacuteho prahu Minimalizace rozdiacutelů
může veacutest ke slepeacute poslušnosti Přiacutekazům Naacutesledně
organizace ztraacuteciacute vyacutehodu interniacute různorodosti
a nejzranitelnějšiacute se pochopitelně staacutevaacute na sameacutem
vrcholu
Vše se tedy soustřediacute na otaacutezku jak můžeme
dosaacutehnout dostatečneacute soudržnosti Je to jednoducheacute
Je třeba minimalizovat počet zasvěcenyacutech pracovniacuteků
kteřiacute na daneacutem obchodu pracujiacute a neustaacutele provaacutedět
controlling
47
3212 Užitečneacute znalosti
Profesionaacutelniacute lobbyistickou skupinu předevšiacutem
charakterizuje osvojeniacute znalostiacute Ty lze využiacutet
k dosaženiacute požadovanyacutech vyacutesledků kdykoli a kdekoli
Naproti tomu amateacuterskeacute skupiny se snadno spokojiacute se svyacutemi
vlastniacutemi dojmy a vniacutemaacuteniacutem reality nebo prostě naacutesledujiacute
individuaacutelniacute uacutesudek sveacuteho vedeniacute [Dančaacutek Hlouček
Šimeček 2006 s 86]
Profesionaacutelniacute lobby pochopitelně neniacute episteacutemickyacutem
nebo akademickyacutem společenstviacutem Ziacuteskaacuteniacute znalostiacute
a vědomostiacute nechaacutepe jako svůj prvořadyacute ciacutel Znalosti jsou
pro ni jen nepostradatelnyacutem prostředkem k realizaci
jejich zaacutejmů ať už v ČR nebo v EU
Nejdůležitějšiacute kategoriiacute je sebepoznaacuteniacute Vyžaduje
vyvaacuteženeacute porozuměniacute vlastniacutem touhaacutem a obavaacutem na jedneacute
straně a svyacutem možnostem na straně druheacute Touhy a obavy
musejiacute miacutet lepšiacute zaacuteklad než jen naacutehodnyacute soubor bdquonaacutehodrdquo
Uvědomělaacute zaacutejmovaacute skupina je staviacute na uacuteroveň se svyacutemi
obecnyacutemi zaacutejmy a konkreacutetniacutemi ciacuteli Touhy a obavy jsou
vyacutesledkem strategie kteraacute vzešla z kritickyacutech diskusiacute
Druhou kategoriiacute nezbytnyacutech vědomostiacute je znalost
areacuteny (prostřediacute) kam směřuji Čiacutem je skupina
profesionaacutelnějšiacute tiacutem rozvaacutežněji sveacute znalosti organizuje
a využiacutevaacute Většina nadnaacuterodniacutech firem a evropskyacutech
federaciacute ustavila za tiacutemto uacutečelem zvlaacuteštniacute tyacutem
managementu veřejnyacutech zaacuteležitostiacute Ten je propojen
s ostatniacutemi zaměstnanci a specializovanyacutemi pracovniacuteky
Zaacuteroveň uacutezce spolupracuje s vrcholovyacutem managementem
skupiny
48
3213 Optimaacutelniacute kombinace zdrojů a dovednostiacute
Zdroje jsou z pohledu zaacutejmoveacute skupiny naacutestrojem diacuteky
němuž v nemilosrdneacute konkurenci obstojiacute Nejednaacute se
o neměnnyacute majetek v jejiacutem staacuteleacutem vlastnictviacute naopak
musejiacute byacutet nejdřiacuteve ziacuteskaacuteny a naacutesledně udržovaacuteny v dobreacutem
stavu Naacutestrojem může byacutet cokoliv co přispiacutevaacute
k efektivniacutemu a uacutečinneacutemu zapojeniacute do evropskeacute politiky
Za zdroj lze považovat i silnou vůli ovlivnit rozhodovaciacute
proces nebo mimořaacutednou šanci setkat se neformaacutelně
s některyacutem komisařem
Odborneacute znalosti se čaacutestečně překryacutevajiacute s vyacuteše
zmiňovanou kategoriiacute užitečnyacutech znalostiacute Sebepoznaacuteniacute
a porozuměniacute politice areacutenoveacuteho managementu se do teacuteto
kategorie ale většinou nezahrnujiacute Odbornost se vztahuje
zejmeacutena k technickyacutem aspektům Souborneacute zpraacutevy nebo
probleacutemoveacuteho teacutematu Techničtiacute experti disponujiacute
dostatečnyacutemi znalostmi aby tyto otaacutezky vyřešili
Odborniacuteci na management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute jim mohou
poradit jak to proveacutest co nejuacutespěšněji
Většina lobbyistickyacutech skupin přichaacutezejiacuteciacutech
z naacuterodniacute uacuterovně obzvlaacuteště pak z vlaacutedy maacute těchto
technickyacutech expertů po ruce celou řadu Zaacutejmoveacute skupiny
uvnitř Komise a Parlamentu naopak tyto odborniacuteky spiacuteše
postraacutedajiacute Musejiacute je proto přizvat zevnějšiacute (insourcing)
jako členy expertniacuteho vyacuteboru či jako členy mezi-skupiny
Mohou je zapojit takeacute jako jednotlivce čiacutemž se pro ně
otviacuteraacute skvělaacute přiacuteležitost k lobovaacuteniacute
49
3214 Dobryacute celkovyacute dojem
Čtvrtyacutem a posledniacutem kriteacuteriem uacutespěšneacute lobby je dobraacute
image tedy celkovyacute vnějšiacute dojem Angažovanyacutem hraacutečům
a uacuteředniacutekům připadaacute skupina přitažlivaacute pokud se chovaacute
atraktivniacutem způsobem Koncept celkoveacuteho dojmu maacute dvě
dimenze přičemž tou prvniacute je všeobecnaacute přitažlivost
Prvniacute dimenze všeobecneacute přitažlivosti musiacute budit
zdaacuteniacute důležitosti a přiacutejemnosti Je-li skupina považovaacutena
za vyacuteznamnou nemusiacute se obaacutevat že bude přehliacutežena Naviacutec
může počiacutetat s předpoklaacutedanyacutem vlivem na ostatniacute kteřiacute
vezmou jejiacute existenci a zaacutejmy v uacutevahu přestože ona sama
zůstane pasivniacute
Druhou dimenziacute solidniacuteho vnějšiacuteho obrazu je
specifickaacute nabiacutedkovaacute strana Amateacuterskaacute zaacutejmovaacute skupina si
snadno splete svoje vlastniacute přaacuteniacute a požadavky ndash vyjaacutedřeneacute
naacutezorovyacutem či pozičniacutem materiaacutelem o jejich preferenciacutech ndash
s atraktivniacute nabiacutedkou pro ostatniacute hraacuteče
Naproti tomu profesionaacutelniacute skupina se snažiacute
uspokojit poptaacutevkovou stranu nejvyacuteznamnějšiacutech akteacuterů
a dopřaacutet jim to po čem toužiacute Na takoveacute straně může
vydělat
Vysoce postaveniacute uacuteředniacuteci a politici majiacute
neukojitelnou touhu po přiacutezniveacute publicitě v meacutediiacutech
za niacutež nabiacutezejiacute cenneacute politickeacute informace a ochotu
k dohodě To vše za normaacutelniacutech okolnostiacute platiacute Ovšem
nejlepšiacute skladba nabiacutedky a poptaacutevky je vždy specificky
zaacutevislaacute na teacutematech a akteacuterech jež se v konkreacutetniacutem
okamžiku v aktuaacutelniacute areacuteně pohybujiacute
50
Profesionaacutelniacute lobby se o svůj vnějšiacute obraz neustaacutele
staraacute Snažiacute se podporovat svoji pověst vyacuteznamnosti
a přiacutejemnosti Čiacutem většiacute vliv se u niacute předpoklaacutedaacute tiacutem
nižšiacute budou jejiacute naacuteklady na lobbying Čiacutem viacutece sympatiiacute
či respektu se jiacute dostaacutevaacute tiacutem snadněji si pojistiacute svoje
miacutesto u jednaciacuteho stolu Čiacutem přiacutejemněji na ostatniacute
působiacute tiacutem pohodlněji se jiacute uzaviacuterajiacute obchody Dobryacute
dojem na okoliacute je tedy v prveacute řadě prostředkem ke zvyacutešeniacute
efektivnosti a uacutečinnosti lobbyingu v konkreacutetniacutech
přiacutepadech Peacuteče o vnějšiacute obraz vyžaduje od skupiny
skutečně důkladnou přiacutepravu protože je nutneacute působit na
obecneacute citoveacute rozpoloženiacute ostatniacutech zainteresovanyacutech
hraacutečů
33 Chaacutepaacuteniacute lobbyingu ve
strukturaacutech EU a konkreacutetniacute
projevy v Českeacute republice
Definujeme-li lobbying jako aktivitu kteraacute se snažiacute
ovlivnit veřejneacute autority a demokracii můžeme tvrdit že
tyto dva koncepty majiacute viacutece společneacuteho než rozdiacutelneacuteho
[Machoutovaacute 2005 s 12 ]
Lobbying na evropskeacute uacuterovni přispiacutevaacute k dalšiacute
demokratizaci jak samotneacute EU tak členskyacutech staacutetů (ktereacute
jednajiacute v mnoha přiacutepadech meacuteně demokraticky než napřiacuteklad
Evropskaacute komise) Jsou to hlavně profesionaacutelniacute
lobbyistickeacute skupiny ktereacute si tyto zaacutesluhy připisujiacute
51
Diacuteky sveacute odborneacute přiacutepravě poskytujiacute uvedeneacute skupiny
uacuteředniacutekům informace a podporu Daacutele prosazujiacute legitimniacute
konsenzus Platiacute takeacute že lobby podstupuje seberegulaci
Vzrůstajiacuteciacute počet lobbyistickyacutech skupin konkurence
produkovaacuteniacute kvalitniacutech vyacutestupů a obhajoba dosaženyacutech
pozic vedou k ostřejšiacute soutěži mezi zaacutejmovyacutemi skupinami
a k lepšiacute společenskeacute kontrole Důležiteacute je proto
předevšiacutem vytvořit prostor pro otevřenyacute přiacutestup a feacuterovou
soutěž
Lobbying v Českeacute republice jako takovyacute neniacute bohužel
upraven na žaacutedneacute uacuterovni Jeho podoba se odviacutejiacute od zaacutekonneacute
regulace korupce tedy antikorupčniacutech předpisů pro
uacuteředniacuteky a politiky Lobbying končiacute tam kde dle zaacutekona
začiacutenaacute korupce Proto je situace okolo lobbyingu v ČR
značně nepřehlednaacute což vyacuterazně přispiacutevaacute k představě
lobbyingu jako něčeho co nemaacute s praciacute nic společneacuteho
Lobbying je vniacutemaacuten pouze jako prostředek k ovlivňovaacuteniacute
konečneacuteho rozhodnutiacute jednotlivyacutech politiků či politickyacutech
uskupeniacute [WOLL C 2006 s 63]
Bohužel pro to aby lobbying mohl v ČR začiacutet
fungovat a zkvalitňovat rozhodovaacuteniacute českyacutech politiků je
potřeba přijmout ho s jasně stanovenyacutemi opatřeniacutemi kteraacute
by měla sledovat tyto zaacutesady
- učinit ho transparentniacutem ndash tj zpřehlednit kdo se jiacutem
zabyacutevaacute vytvořit přehled organizaciacute agentur
a individuaacutelniacutech konzultantů
- institucionalizovat ho - tj přijmout pravidla postupy
a formaacutelniacute i neformaacutelniacute procedury ktereacute poskytnou
stejnou šanci všem zaacutejmovyacutem skupinaacutem ndash rozumiacute se bez
rozdiacutelu ciacutelů ktereacute sledujiacute bez rozdiacutelu financiacute ktereacute
52
majiacute k dispozici tedy tak aby měli všichni stejnou
přiacuteležitost sdělit sveacute postoje naacutezory a argumenty a tak
se pokusit ovlivnit rozhodovaacuteniacute ktereacute se jich tyacutekaacute
- učinit ho samoregulovanyacutem - tj vytvořit profesniacute
organizaci lobbyistickyacutech subjektů kteraacute ručiacute za kvalitu
praacutece vytvaacuteřiacute kodex a standard činnosti a zasahuje
v přiacutepadě porušeniacute přijatyacutech zaacutesad (tj v přiacutepadě
korupce poskytovaacuteniacute nepravdivyacutech informaciacute apod)
- na straně politiků byacutet otevřeniacute k dialogu se všemi
zaacutejmovyacutemi skupinami od firem až po občanskaacute neziskovaacute
sdruženiacute všech zaměřeniacute poskytovat jim stejnou šanci
sdělit sveacute argumenty vniacutemat jejich činnost a lobbying
jako nezastupitelnyacute zdroj informaciacute o společnosti
a důsledciacutech jejich možneacuteho rozhodnutiacute jako něco co
sami politici k dobreacutemu rozhodnutiacute bezpodmiacutenečně
potřebujiacute co vyacuterazně zkvalitňuje jejich rozhodovaacuteniacute
Vyacutesledkem aplikace těchto zaacutesad by mělo byacutet zvyacutešeniacute
prestiže lobbyingu v ČR a vniacutemaacuteniacute jeho pozitivniacute
nezaměnitelneacute uacutelohy v demokracii
53
4 Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute
Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute jsou jedniacutem z hlavniacutech zdrojů zajišťovaacuteniacute
zakaacutezek pro většinu subjektů působiacuteciacutech ta trhu praacutece
Staacutet (respektive veřejneacute rozpočty)v oblasti veřejnyacutech
zakaacutezek na dodaacutevku je staacutele nejvyacuteznamnějšiacutem investorem
Naproti tomu zakaacutezky realizovaneacute soukromyacutemi subjekty
nezaručujiacute stoprocentniacute spolehlivost Ty staacutetniacute majiacute
bezesporu jednu podstatnou vyacutehodu Zhotovitel určiteacute
zakaacutezky maacute viacutecemeacuteně stoprocentniacute jistotu že sjednanaacute
cena bude uhrazena v plneacute vyacuteši i když se tak někdy staacutevaacute
s menšiacutem časovyacutem prodleniacutem
Proto je oblast staacutetniacutech zakaacutezek středem zaacutejmu
podnikatelskyacutech subjektů ndash bdquolobbyistickyacutech skupinrdquo ktereacute
kontrolujiacute a hliacutedajiacute každou zakaacutezku od chviacutele kdy byla
navržena či zahrnuta do rozpočtu Mnohdy se tak staacutevaacute
i daleko dřiacuteve
Přes všechny kroky a často i netradičniacute postupy musiacute
ten kdo zakaacutezku bdquoošetřujerdquo od sameacuteho počaacutetku splnit
jednu zdaacutenlivě nevyacuteznamnou povinnost Musiacute podat nabiacutedku
v raacutemci veřejneacute zakaacutezky Zde může nastat kaacutemen uacuterazu
neboť mnoziacute se již přesvědčili že celou pečlivou
přiacutepravu může pokazit formaacutelniacute pochybeniacute uchazeče nebo
zadavatele pro ktereacute je celeacute zadaacuteniacute zrušeno nebo
pozdrženo rozhodnutiacutem orgaacutenu dohledu Samozřejmě
jakyacutekoliv novyacute uacutekon nahraacutevaacute konkurenci protože i ta maacute
pak dostatečnyacute časovyacute prostor na dalšiacute kroky ktereacute mohou
dosaženiacute ciacutele oddaacutelit Informace o znalosti v raacutemci
zaacutekona č1991994 sb o zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek mohou
oběma stranaacutem procesu zadaacutevaacuteniacute poskytnout možnost
vyvarovat se pochybeniacute kteryacutech se dopustil někdo před
nimi [Raus D Neruda R 2006 s 22]
54
V naacutesledujiacuteciacutech bodech se pokusiacutem uveacutest zaacutekladniacute
body bdquoZaacutekona o zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezekrdquo a poukaacutezat
ve vybranyacutech rozhodnutiacutech Uacuteřadu pro ochranu hospodaacuteřskeacute
soutěže na některeacute zaacutekladniacute nedostatky v procesu zadaacutevaacuteniacute
zakaacutezek Zaacuteroveň se zmiacuteniacutem o sektoru zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech
zakaacutezek ve stavebnictviacute Mysliacutem že sektor stavebnictviacute
je jeden z nejsložitějšiacutech neboť se zde střetaacutevajiacute
všechny tři atributy (Lidskyacute faktor Lobbying Vyacuteběroveacute
řiacutezeniacute) Řada uchazečů (zejmeacutena menšiacutech a středniacutech
firem) z řad stavebniacutech firem doposud plně nechaacutepe smysl
prokazovaacuteniacute kvalifikace a dopouštiacute se při tomto uacutekonu
zbytečnyacutech pochybeniacute
Oproti běžnyacutem uchazečům (i velkeacute a nadnaacuterodniacute
společnosti) kteřiacute jsou již v Českeacute republice delšiacute dobu
(majiacute finančniacute siacutelu) byacutevajiacute lobbisteacute často zvyacutehodněni
tiacutem že znajiacute interniacute informace ktereacute jim umožňujiacute lepšiacute
flexibilitu a připravenost pro ziacuteskaacuteniacute daneacute zakaacutezky
41 Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute ve staacutetniacutem
polostaacutetniacutem a soukromeacutem
sektoru
Objem veřejnyacutech zakaacutezek v Evropě v současneacute době
představuje 16 hrubeacuteho domaacuteciacuteho produktu celeacute EU To
přimělo Evropskou unii v posledniacutech dvou desetiletiacutech
podrobit zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek přiacutesnějšiacutemu režimu O
tom zda bude přizpůsobeniacute legislativy ČR legislativě EU
přiacutenosem pro Českou republiku zatiacutem neviacutem
Nicmeacuteně se domniacutevaacutem že transparentniacute
a nediskriminačniacute soutěž je spravedlivaacute soutěž Bez niacute
55
nelze optimaacutelně využiacutet peněz směřujiacuteciacutech do staacutetniacuteho
sektoru peněz tedy naacutes všech Přijetiacute všech předpisů
Evropskeacute unie podle mě nebude snadnaacute cesta a popravdě si
to ani nepřeji Vzhledem k tomu že jsem Čech chci a
přeji si aby se u naacutes i něco vytvaacuteřelo a ne jen
kopiacuterovalo bdquojde o proces neustaacuteleacuteho učeniacuterdquo [Valachovaacute
V 2006 s 42 ]
411 Zaacutekladniacute pojmy
Zadaacutevaacuteniacutem veřejnyacutech zakaacutezek se rozumiacute zaacutevaznyacute postup
zadavatelů veřejnyacutech zakaacutezek kteryacute musiacute byacutet dodržen před
uzavřeniacutem přiacuteslušneacute smlouvy [Raus D Neruda R 2006
s 27]
4111 Veřejnaacute zakaacutezka
K zaacutevažneacute změně došlo posledniacute novelou zaacutekona ve vymezeniacute
pojmu veřejneacute zakaacutezky Narozdiacutel od uacutepravy platneacute před
novelou kdy se veřejnou zakaacutezkou označovalo přiacuteslušneacute
plněniacute (např zhotoveniacute stavby montaacutež uacutedržba aj)
novaacute uacuteprava klade rovniacutetko mezi smlouvou a veřejnou
zakaacutezkou Neniacute jednoducheacute vypořaacutedat se s terminologiiacute
evropskyacutech směrnic ve vazbě na vyacuterazy použiacutevaneacute
v naacuterodniacutech praacutevniacutech uacutepravaacutech Za nedostatek novely
považuji předevšiacutem nepromiacutetnutiacute noveacute definice do všech
dalšiacutech ustanoveniacute zaacutekona kteraacute vychaacutezejiacute z původniacuteho
vyacuteznamu tohoto pojmu
Pokud je přiacuteslušneacute plněniacute na zaacutekladě smlouvy
samozřejmě u zadavatelů stanovenyacutech zaacutekonem poskytovaacuteno
za uacuteplatu jednaacute se vždy o zakaacutezku veřejnou V jinyacutech
56
přiacutepadech např u darovaacuteniacute se o veřejnou zakaacutezku
nejednaacute
Veřejneacute zakaacutezky v podstatě nejsou v zaacutekoně druhově
vymezeny I když novaacute definice veřejneacute zakaacutezky zahrnuje
i služby stavebniacute praacutece a dodaacutevky chybiacute jiacute bližšiacute
vymezeniacute a tudiacutež nemaacute žaacutednou vypoviacutedaciacute schopnost
V dalšiacutech ustanoveniacutech zaacutekona se v souvislosti s limity
pro způsob zadaacuteniacute veřejneacute zakaacutezky hovořiacute teacutež
o nemovitostech a souborech strojů a zařiacutezeniacute tvořiacuteciacutech
samostatnyacute funkčniacute celek Dalšiacute druhy veřejnyacutech zakaacutezek
jsou zahrnuty pod ostatniacute přiacutepady
4112 Zadavatel
Zadavatel je smluvniacute stranou v procesu zadaacutevaacuteniacute veřejneacute
zakaacutezky Je stranou kteraacute přiacuteslušneacute plněniacute (dodaacutevky
stavebniacute praacutece služby) zadaacutevaacute tj vybiacuteraacute nejvhodnějšiacuteho
smluvniacuteho partnera opraacutevněneacuteho vymezeneacute plněniacute poskytovat
jak po straacutence kvalifikačniacute tak po straacutence finančniacute
V tomto přiacutepadě je zaacutekladniacutem znakem zadavatele peněžityacute
zaacutevazek vůči druheacute smluvniacute straně poskytujiacuteciacute věcneacute
plněniacute
4113 Uchazeč o veřejnou zakaacutezku
Uchazeč je smluvniacute stranou kteraacute poskytuje přiacuteslušneacute
věcneacute plněniacute (praacutece stavebniacute praacutece služby) Podnikatel
kteryacute se zajiacutemaacute o přiacuteslušnou veřejnou zakaacutezku se staacutevaacute
uchazečem pokud
57
o předložiacute nabiacutedku na zaacutekladě podmiacutenek obchodniacute
veřejneacute soutěže nebo vyacutezvy při jinyacutech způsobech
zadaacuteniacute
o předložiacute předběžnou nabiacutedku při dvoustupňoveacute
obchodniacute veřejneacute soutěži
4114 Zaacutejemce o veřejnou zakaacutezku
Zaacutejemcem o veřejnou zakaacutezku je podnikatel kteryacute přichaacuteziacute
v uacutevahu k plněniacute veřejneacute zakaacutezky Zpravidla jde
o subjekt jež je zadavatelem vyzvaacuten k předloženiacute nabiacutedky
při zadaacuteniacute veřejneacute zakaacutezky vyacutezvou viacutece zaacutejemcům podle sect49
a sect50 V obchodniacute veřejneacute soutěži je to subjekt kteryacute
o si vyžaacutedaacute zadaacutevaciacute nebo kvalifikačniacute dokumentaci
o prokaacuteže svoji kvalifikaci v předkvalifikačniacutem řiacutezeniacute
o zuacutečastniacute se jednaacuteniacute v prvniacutem stupni dvoustupňoveacute
obchodniacute veřejneacute soutěže
412 Charakteristika zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech
zakaacutezek
Jednou ze zaacutekladniacutech charakteristik jednotneacuteho trhu je
že všechny firmy musejiacute miacutet stejnou možnost ziacuteskat
veřejneacute zakaacutezky tj zakaacutezky zadaacutevaneacute veřejnyacutemi orgaacuteny
[MPO 2008 ofic straacutenky Ministerstva průmyslu a obchodu]
[Raus D Neruda R 2006 s 63]
58
Pravda je že tento naacutezor je lehce scestnyacute neboť
společnost se 100mil obratem by mněla pomyacutešlet
na zakaacutezky v takoveacute hodnotě na ktereacute stačiacute jejiacute kapacity
a reference Jednak nemaacute potřebneacute reference a daacutele by
zakaacutezku pravděpodobně nebyla schopna financovat
Způsoby u zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek jsou
o obchodniacute veřejnaacute soutěž
o vyacutezva viacutece zaacutejemcům k předloženiacute nabiacutedky dle sect49
o zjednodušeneacute podaacuteniacute dle sect49a
o přiacutemeacute zadaacuteniacute dle sect49b
o vyacutezva jednomu zaacutejemci k předloženiacute nabiacutedky dle sect50
4121 Obchodniacute veřejnaacute soutěž
Obchodniacute veřejnaacute soutěž je otevřenyacutem zadaacutevaciacutem řiacutezeniacutem
V obchodniacute veřejneacute soutěži mohou předložit nabiacutedku
všichni zaacutejemci o přiacuteslušnou veřejnou zakaacutezku
Obchodniacute veřejnaacute soutěž a jejiacute podmiacutenky se zveřejňujiacute
vyhlaacutešeniacutem v Obchodniacutem věstniacuteku a na centraacutelniacute adrese
Zadavatel může obchodniacute veřejnou soutěž omezit pouze
na tuzemskeacute subjekty kteryacutemi jsou
o praacutevnickeacute osoby se siacutedlem nebo fyzickeacute osoby
s bydlištěm na uacutezemiacute Českeacute republiky
o praacutevnickeacute osoby se siacutedlem nebo fyzickeacute osoby
s bydlištěm mimo uacutezemiacute Českeacute republiky opraacutevněneacute
podnikat na uacutezemiacute Českeacute republiky v souladu
se zvlaacuteštniacutemi předpisy
59
V obchodniacute veřejneacute soutěži prokazujiacute všichni uchazeči
kteřiacute podali nabiacutedku povinně kvalifikačniacute předpoklady
podle sect2b veškereacute uacutekony zadavatelů i uchazečů v obchodniacute
veřejneacute soutěži musiacute miacutet piacutesemnou formu
4122 Vyacutezva viacutece zaacutejemcům k podaacuteniacute nabiacutedky
Vyacutezva viacutece zaacutejemcům k podaacuteniacute nabiacutedky je na rozdiacutel
od obchodniacute veřejneacute soutěže ošetřena tak že zadavatel
zasiacutelaacute vybranyacutem subjektům nabiacutedku Zaacuteroveň však musiacute
průběh soutěže zveřejnit i na sveacute uacuteředniacute desce
či webovyacutech straacutenkaacutech pro přiacutepadneacuteho zaacutejemce zvenku
Nabiacutedky tak mohou využiacutet všichni vyzvaniacute zaacutejemci ale
i ti kteřiacute se přihlaacutesili na zaacutekladě informace z uacuteředniacute
desky či webovyacutech straacutenek
Vyacutezvu o veřejneacute zakaacutezce zasiacutelaacute zadavatel v piacutesemneacute
formě vždy nejmeacuteně tolika zaacutejemcům aby byl naplněn
jejich minimaacutelniacute počet stanovenyacute zaacutekonem
Text vyacutezvy zveřejňuje zadavatel s vyacutejimkou přiacutepadů
uvedenyacutech v sect49 odst2 piacutesmd ndash teacutež na centraacutelniacute
adrese
Zadavatel může vyacutezvu k podaacuteniacute nabiacutedek zaslat pouze
tuzemskyacutem subjektům Uchazeči kteřiacute předložili nabiacutedku
musiacute prokaacutezat kvalifikačniacute předpoklady podle sect2b
Zadavatel neniacute povinen požadovat na uchazečiacutech poskytnutiacute
jistiny
4123 Zjednodušeneacute zadaacuteniacute
Rozhodujiacuteciacute podmiacutenkou pro použitiacute tohoto zadaacutevaciacuteho
postupu je vyacuteše peněžiteacuteho zaacutevazku přiacuteslušneacute veřejneacute
60
zakaacutezky U zjednodušeneacuteho zadaacuteniacute neniacute povinneacute prokazovaacuteniacute
kvalifikačniacutech předpokladů podle sect2b Praktickeacute pro
zadavatele však v některyacutech přiacutepadech může byacutet vyžaacutedat
si přiacuteslušneacute opraacutevněniacute k podnikaacuteniacute
Při tomto zadaacuteniacute nemohou uchazeči podaacutevat naacutemitky
ani naacutevrhy na přezkoumaacuteniacute rozhodnutiacute zadavatele orgaacutenu
dohledu
4124 Přiacutemeacute zadaacuteniacute
U veřejnyacutech zakaacutezek maleacuteho rozsahu umožňuje zaacutekon přiacutemeacute
zadaacuteniacute bez přiacuteslušneacuteho zadaacutevaciacuteho řiacutezeniacute stačiacute pouze
obeslat jakeacutekoli tři subjekty a ten nejlevnějšiacute je viacutetěz
Posledniacute novela posunula limit pro použitiacute tohoto zadaacuteniacute
na 2000000- Kč bez DPH
4125 Vyacutezva jednomu zaacutejemci k podaacuteniacute nabiacutedky
Tento způsob zadaacuteniacute může zadavatel použiacutet ve vyacutejimečnyacutech
přiacutepadech v zaacutekoně taxativně uvedenyacutech aniž by musel
provaacutedět vyacuteběr z viacutece nabiacutedek Je v podstatě vyacutejimkou
z obchodniacute veřejneacute soutěže a vyacutezvy viacutece zaacutejemcům podle
sect49
Tento způsob je možnyacute pouze v těchto přiacutepadech
o jde-li o naleacutehaveacute potřeby (jako jsou ohroženiacute životů
nebo zdraviacute lidiacute havaacuterie přiacuterodniacute katastrofa nebo
hroziacute-li nebezpečiacute škody velkeacuteho rozsahu
či rozhodla-li tak vlaacuteda Českeacute republiky)
61
o jde-li o specifikovaneacute veřejneacute zakaacutezky kdy plněniacute
veřejneacute zakaacutezky může poskytnout zaacutejemce o veřejnou
zakaacutezku
o jde-li o dodatečneacute nebo opakovaneacute veřejneacute zakaacutezky
(předevšiacutem z důvodů standardizace nebo slučitelnosti
předmětu veřejneacute zakaacutezky) pokud svyacutem rozsahem
nepřekročiacute 50 ceny původniacute veřejneacute zakaacutezky a vyacutezva
bude zadavatelem učiněna do 12 měsiacuteců od splněniacute
veřejneacute zakaacutezky
o jde-li o čaacutestečneacute obnovy rozšiacuteřeniacute nebo uacutepravy
předmětů původniacute zakaacutezky (služby dodaacutevky) pokud by
změna uchazeče vedla k tomu že by zadavatel musel
pořizovat plněniacute veřejneacute zakaacutezky s odlišnyacutemi
technickyacutemi znaky ktereacute by s sebou přinaacutešelo
technickou neslučitelnost nebo potiacuteže při provozu
a uacutedržbě
o jde-li o plněniacute v oblasti staacutetniacutech hmotnyacutech rezerv
s vyacutejimkou naacutekupů majetku a služeb strategickeacuteho
charakteru schvaacutelenyacutech vlaacutedou ČR ktereacute souvisejiacute
s integraciacute a členstviacutem Českeacute republiky
v Severoatlantickeacute alianci
Před čtyřmi roky (2004)se při novelizaci zaacutekona
rozhodlo o možnosti zaslaacuteniacute vyacutezvy jen jednomu zaacutejemci
pokud je tiacutemto zaacutejemcem Vlaacuteda ČR Při tomto rozhodovaacuteniacute
neniacute vlaacuteda ČR žaacutednyacutem způsobem omezena
62
42 Ovlivňovaacuteniacute vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute
ze strany lobbyistickyacutech
skupin
Podnikatelskeacute prostřediacute v Českeacute republice je velice silně
ovlivňovaacuteno lobbyingem ať už ze strany jednotlivců
společnostiacute nebo skupin Podnikatelskeacute prostřediacute jako
takoveacute je u naacutes silně neetickeacute Kdo chce při uchaacutezeniacute
se o jakoukoli zakaacutezku obstaacutet musiacute se neetickeacutemu
prostřediacute přizpůsobit Nelze řiacuteci že by bylo nemožneacute
podnikat eticky Je to však logicky o dost těžšiacute Je
třeba braacutet v uacutevahu že se eticky se chovajiacuteciacute subjekt
bude muset často vzdaacutet mnoha podnikatelskyacutech
přiacuteležitostiacute Jiacutet si svou vlastniacute etickou cestou je
možneacute Hypoteticky řečeno můžete si to dovolit pouze
v přiacutepadě naacutesledujiacuteciacutech konkurenčniacutech vyacutehod To je tehdy
kdy nejste zaacutevisliacute na staacutetniacutem sektoru a maacutete dostatečně
garantovanou praacuteci popřiacutepadě silneacute nebo vyacutejimečneacute
postaveniacute [Dančaacutek B Hloušek V Šimiacuteček V 2006 s
56]
Neetickeacute prostřediacute v Českeacute republice je daacuteno
celkovou politickou i společenskou atmosfeacuterou a naacuterodniacute
kulturou kteraacute je staacutele ještě ovlivněna chovaacuteniacutem lidiacute za
minuleacuteho režimu Posilovaacuteno je i složitou
a netransparentniacute legislativou
Korupce je v Českeacute republice nejviacutece rozšiacuteřena ve
staacutetniacutem sektoru a to zejmeacutena v oblasti veřejnyacutech zakaacutezek
Soukromyacute sektor je sice schopen si etiku viacutece ohliacutedat
ale i zde fungujiacute tržniacute principy Zaacuteroveň je však třeba
řiacuteci že neetickeacute jednaacuteniacute se projevuje i v soukromeacutem
sektoru Zde je však vniacutemaacuteno v drobnějšiacutem rozsahu
63
Postupy u zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek v Českeacute
republice jsou sice dle zaacutekona v pořaacutedku nicmeacuteně jaacute se
domniacutevaacutem že nejsou zcela transparentniacute Stejně tak
naprostaacute většina politiků administraacutetorů a manažerů viacute
o korupci v teacuteto oblasti i o formaacutech ovlivňovaacuteniacute
vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute
Co se tyacuteče vyacuteběroveacuteho řiacutezeniacute v oblasti soukromyacutech
zakaacutezek korupce se projevuje i zde jak již bylo řečeno
To souvisiacute s tiacutem že na korupci ve veřejneacutem sektoru
se podiacutelejiacute partneři či různiacute zaacutestupci soukromyacutech firem a
je zjevneacute že jejich podiacutel je aktivniacute Pakliže maacute
soukromyacute subjekt spraacutevně zpracovanou žaacutedost o Evropskou
dotaci (např vyacutestavba noveacuteho administrativniacuteho centra
garaacuteže školiacuteciacute středisko aj) je pochopitelneacute
že se snažiacute ziacuteskat souhlas na čerpaacuteniacute co nejvyššiacute čaacutestky
kteraacute je vůbec možnaacute [UacuteZ Veřejneacute zakaacutezky 2007]
Veřejneacute zakaacutezky jsou z hlediska tlaku lobbyistickyacutech
skupin jednoznačně nejviacutece atakovanou oblastiacute Procesy
vyacuteběru a zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek byacutevajiacute často
netransparentniacute V celeacutem procesu vyacuteběroveacuteho řiacutezeniacute je
řada přiacuteležitostiacute ke korupci Tyto přiacuteležitosti byacutevajiacute
velmi často využiacutevaacuteny Pro většinu lobbyistů je to
všeobecně znaacutemyacutem jevem Potenciaacutelniacute riziko korupce
vyplyacutevaacute již ze samotneacute podstaty udělovaacuteniacute veřejnyacutech
zakaacutezek Předevšiacutem je to daacuteno tiacutem že s penězi hospodařiacute
činiteleacute kteřiacute je neziacuteskali svyacutem uacutesiliacutem a tak způsob
hospodařeniacute s nimi nemaacute přiacutemyacute vliv na jejich prosperitu
Většina lobbyistickyacutech skupin se snažiacute aby
o jakeacutekoliv veřejneacute zakaacutezce a jejiacutem směřovaacuteniacute bylo
rozhodnuto ještě před vyhlaacutešeniacutem vyacuteběroveacuteho řiacutezeniacute
64
Vyacuteběroveacute řiacutezeniacute se pak realizuje jen formaacutelně a postup
byacutevaacute bohužel naacutesledujiacuteciacute
o na zaacutekladě osobniacutech kontaktů je vybraacuten realizaacutetor
zakaacutezky
o jsou připraveny podklady pro vyacuteběroveacute řiacutezeniacute
pravděpodobně ve spolupraacuteci s budouciacutem realizaacutetorem
zakaacutezky
o podmiacutenky pro realizaci zakaacutezky jsou nastaveny tak
aby jim mohl vyhovět pouze předem vybranyacute uchazeč
o zaacutevěrem proběhne vyacuteběroveacute řiacutezeniacute formaacutelně dodržujiacuteciacute
nařiacutezeniacute dle zaacutekona o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech
Mysliacutem že nemaacute smysl abych se daacutele rozepisoval nad
způsoby možneacuteho ovlivňovaacuteniacute a lobovaacuteniacute na uacutezemiacute ČR
Přesto doufaacutem a moc si přeji aby Českaacute republika velmi
brzy učinila kroky k zprůhledněniacute lobbyistickeacuteho zaacutekoutiacute
a otevřela prostor pro všechny podnikatele kteřiacute chtějiacute
podnikat bez jakeacutehokoliv omezeniacute
43 Nekalaacute soutěž
Před tiacutem než se pokusiacutem rozebrat Nekalou soutěž a jejiacute
hlavniacute přiacuteznaky zmiacuteniacutem pojem hospodaacuteřskeacute soutěže Již ze
sveacute podstaty vyjaacutedřeneacute čaacutestečně i ve sveacutem naacutezvu je
zřejmeacute že jde o něco v čem jejiacute uacutečastniacuteci nemohou byacutet
spoluhraacuteči Jednaacute se zde o prostor kde uacutečelem neniacute
někomu pomaacutehat či se s někyacutem dělit nyacutebrž ho ekonomicky
zničit Konkurence jako jeden z nejzaacutekladnějšiacutech
65
principů spraacutevneacuteho fungovaacuteniacute moderniacute tržniacute společnosti
je teacuteměř vždy prospěšnaacute jak pro spotřebitele tak pro
podnikatele samotneacute Hraje tu evidentně nejsilnějšiacute roli
Sveacute konkurenty chce každyacute podnikatel porazit či
eliminovat To proto aby mohl nastoupit na jimi uvolněneacute
miacutesto Existuje ovšem velikaacute propast mezi jednotlivyacutemi
představami o tom jakeacute praktiky a způsoby je možneacute v
takoveacutem souboji použiacutet [Raus D Neruda R 2006
s 24]
Hospodaacuteřskaacute soutěž aby měla opravdovyacute smysl prostě
musiacute probiacutehat v raacutemci určityacutech mantinelů Sveacuteho ciacutele
tedy zničit konkurenci a dosaacutehnout vyššiacutech zisků by měli
podnikateleacute dosahovat nějakyacutem společensky přijatelnyacutem
způsobem
Neniacute možneacute si soutěž představovat jako totaacutelniacute
obchodniacute vaacutelku kde je vše dovoleno a ciacutel bez ohledu
na použiteacute prostředky je jedinou vidinou Vždy je vše
třeba posuzovat s ohledem nejen na vyacutehody ale je nutneacute
porovnat je i s nežaacutedouciacutemi efekty Při naprosto volneacute
soutěži by nechtěneacute naacutesledky mohly miacutet mnohdy
katastrofaacutelniacute podobu a to pro všechny zuacutečastněneacute strany
Z tohoto důvodu nastupuje praacutevo hospodaacuteřskeacute soutěže jako
regulaacutetor kteryacute nastavuje limity a hranice ktereacute určujiacute
přiacutepustneacute meze vhodneacuteho chovaacuteniacute Regulaacutetor stanoviacute ktereacute
postupy budou vzhledem k dobryacutem mravům přijatelneacute pro
dosaženiacute zamyacutešleneacuteho ciacutele
Je velkyacute rozdiacutel porazit někoho ekonomicky nebo
porazit ho pomluvami a klamy Je nutneacute si uvědomit
že soutěžniacute praacutevo nechraacuteniacute slabšiacute neschopnějšiacute či meacuteně
naacutepaditějšiacute ale naopak chraacuteniacute ty poctivějšiacute Neniacute
66
smyslem ani uacutečelem soutěžniacuteho praacuteva zabraňovat někomu
v růstu či ekonomickeacutem vzestupu Smyslem je důsledně
a obezřetně sledovat jestli sveacuteho vzestupu nedosahuje
nějakyacutem nekalyacutem a společensky nežaacutedouciacutem způsobem
Nekalaacute soutěž upravenaacute jako jedna z oblastiacute praacuteva
hospodaacuteřskeacute soutěže postihuje ty přiacutepady kdy někdo
zneužiacutevaacute a deformuje konkurenčniacute prostřediacute nekalyacutem
způsobem Postihuje ty přiacutepady kdy je poškozovaacuteniacute
konkurenta provaacuteděno takovyacutem způsobem kteryacute mu může
přivodit nějakou uacutejmu Zaacutekaz nekaleacute soutěže chraacuteniacute
jakousi mravnost a uacuteroveň soutěže aby se z niacute nestal jen
bdquoubohyacute chliacutevekrdquo
Co však samotnyacute pojem nekalaacute soutěž znamenaacute Jakeacute
jsou jejiacute charakteristiky Předně pojem bdquonekalyacuterdquo
obsaženyacute v naacutezvu je nutno spojovat předevšiacutem s pojmem
dobryacutech mravů To je sice trochu dost obecnyacute termiacuten
nedaacutevajiacuteciacute mnoho šanciacute na vymezeniacute jeho obsahu ovšem
přesto velmi přesně vyjadřuje vše co je zapotřebiacute
V přiacutepadě nekaleacute soutěže si ovšem s pouhyacutem pojmem bdquodobreacute
mravyrdquo nevystačiacuteme Na jeho miacutesto nastupuje pojem bdquodobreacute
mravy hospodaacuteřskeacute soutěžerdquo což může byacutet pojem stejně tak
předchoziacutemu podobnyacute i odlišnyacute Rozhodně však nejsou tyto
pojmy shodneacute V některyacutech sousedniacutech zemiacutech se v uacutepravě
nekaleacute soutěže tyto pojmy nerozlišujiacute a je zakaacutezaacuteno
jakeacutekoliv jednaacuteniacute v rozporu s dobryacutemi mravy nikoliv jen
těmi soutěžniacutemi Ovšem u naacutes jsou pojmy odlišeny tedy je
nutneacute je nějak vyložit Většinou se soutěžniacute mravy chaacutepou
spiacuteše uacutežeji než obecneacute mravy Ne všechno co se může
v obecneacutem pojetiacute zdaacutet nemravneacute je v hospodaacuteřskeacutem životě
zakaacutezaacuteno
67
Jednotliveacute formy nekaleacute soutěže jsou
o klamavaacute reklama
o klamaveacute označovaacuteniacute zbožiacute a služeb
o vyvolaacutevaacuteniacute nebezpečiacute zaacuteměny
o parazitovaacuteniacute na pověsti podniku vyacuterobků či
služeb jineacuteho soutěžitele
o podplaacuteceniacute
o zlehčovaacuteniacute konkurentů
o srovnaacutevaciacute reklama
o porušovaacuteniacute obchodniacuteho tajemstviacute
o ohrožovaacuteniacute zdraviacute spotřebitelů a životniacuteho
prostřediacute
V přiacutepadě tvrdeacuteho konkurenčniacuteho boje kteryacute se naviacutec
se vzrůstajiacuteciacutem počtem subjektů a rozšiřovaacuteniacutem trhu
ve všech směrech daacutele stěžuje přibyacutevaacute i na agresivitě
a průraznosti použiacutevanyacutech prostředků ndash předevšiacutem reklam
Člověka kteryacute si jak znaacutemo zvykne teacuteměř na cokoliv je
už dnes těžkeacute něčiacutem upoutat a zaujmout Aby reklama
spraacutevně zapůsobila je nutneacute vymyacutešlet staacutele noveacute postupy
To je ovšem značně rizikoveacute neboť se často můžeme dostat
na tenkyacute led Existuje mnoho přiacutepadů kdy se soutěžiteleacute
pouštějiacute do různyacutech protiuacutederů ktereacute balancujiacute na hraně
zaacutekona Tyto protiuacutedery nejsou vyloženě nekaleacute soutěženiacute
nicmeacuteně nejsou ani zcela nezpochybnitelneacute Pak se nabiacuteziacute
otaacutezka jak k takovyacutem přiacutepadům přistupovat Zda byacutet
benevolentniacute nebo tvrdšiacute Mohlo by se totiž velmi vymstiacutet
nechat situaci zcela bdquobez kontrolyrdquo a daacutet věcem přiacuteliš
volnyacute průběh Soutěžniacute mravy jsou totiž do značneacute miacutery
odvisleacute od toho co je pro daneacute odvětviacute či společenskou
situaci obvykleacute Při benevolentniacutem přiacutestupu by pak mohlo
dojiacutet k totaacutelniacute anarchii u soutěžniacutech mravů natolik
že by se vlastně časem posunuly hranice přiacutepustnosti
a uacutenosnosti až tam kde je nikdo z naacutes nemůže chtiacutet Tedy
68
k přiacuteliš agresivniacutem a spornyacutem atakům je radno přistupovat
s velkou obezřetnostiacute Ovšem naacutezorů může byacutet mnoho
a zvlaacuteště v takoveacutem oboru jako je praacutevo nekaleacute soutěže
platiacute dvojnaacutesob že zastaacutevat lze prakticky jakeacutekoliv
stanovisko neboť uacuteprava pomociacute dobryacutech mravů je natolik
širokaacute že neniacute zkraacutetka možneacute objektivně rozhodnout
co je spraacutevneacute Moc rozhodnout maacute pouze soud kteryacute však
bohužel nevykonaacutevaacute tuto zaacuteslužnou činnost vždy zcela
fundovaně a už vůbec ne dostatečně rychle a efektivně
Důležityacutem obecnyacutem znakem nekaleacute soutěže je takeacute
objektivnost Je opravdu mimořaacutedně důležiteacute si uvědomit
že nikoho ale naprosto nikoho nezajiacutemaacute a nebude zajiacutemat
zda soutěžitel chtěl způsobit nějakou nekalost Zaacutekon
jasně stanoviacute odpovědnost jako objektivniacute Tedy kdokoliv
se nekaleacuteho soutěžniacuteho jednaacuteniacute dopustiacute nese za něj
odpovědnost bez ohledu na miacuteru zaviněniacute
44 Shrnutiacute pozitivniacutech a
negativniacutech rozměrů
lobbyingu vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute
a praacutece s lidmi
Pokud maacutem zhodnotit pozitivniacute a negativniacute rozměry u všech
třech vyacuteše uvedenyacutech termiacutenů tak musiacutem řiacuteci že obecně
je to velmi těžkeacute Každyacute z těchto termiacutenů si nese
obrovskaacute pozitiva ale zaacuteroveň i obrovskaacute negativa a je
jenom na skupině či jedinci na kterou stranu se nakloniacute
69
Nicmeacuteně jsem přesvědčen že všechny tři vyacuteše
uvedeneacute teacutemata jsou v současneacute chviacuteli hnaciacutem motorem
všech možnyacutech politickyacutech stran podnikatelskyacutech
společnostiacute lobbyistickyacutech skupin aj ktereacute žene
vidina lepšiacutech ziacutetřků
Možnaacute že aniž by si to kdokoliv uvědomil tak vlastně
lobbying kteryacute maacute velmi bliacutezko k vyacuteběrovyacutem řiacutezeniacutem
a de-facto i praacuteci s lidmi je něčiacutem co by se dalo nazvat
bdquoneustaacutelyacutem vyjednaacutevaacuteniacutemrdquo ktereacute je staacutevajiacuteciacutem hnaciacutem
motorem celeacute ekonomiky
Pozitivniacute role lobbyingu vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute a praacutece
s lidmi
o participačniacute role je možnost prezentovaacuteniacute
a prosazovaacuteniacute skupinovyacutech zaacutejmů kteraacute daacutevaacute občanovi
cestu jak vyjaacutedřit kromě volebniacuteho aktu sveacute
preference naacutezory a zaacutejmy Instituce lobbyingu
a jeho praktickaacute možnost je tak zaacutekladniacute podmiacutenkou
pro to aby občan vykonaacuteval svoji občanskou
kompetenci a nestal se vůči staacutetu pasivniacutem přiacutejemcem
rozhodnutiacute
o informačniacute hodnota je hodnota kde se různeacute skupiny
snažiacute zdůvodnit sveacute zaacutejmy jako zaacutejem opraacutevněně
veřejnyacute nebo zastaacutevanyacute viacutece skupinami obyvateli či
organizacemi a zaacuteroveň legitimniacute skrze racionaacutelniacute či
jineacute argumenty Daacutele tyto skupiny dodaacutevajiacute
do politickeacuteho systeacutemu informace ktereacute by bez
tohoto procesu vůbec nebyly generovaacuteny a nebo by
se k niacute politik neměl možnost vůbec dostat Tudiacutež se
k němu dostaacutevaacute pouze tolik informaciacute ktereacute jsou
70
zapotřebiacute pouze pro jeho rozhodovaacuteniacute neboť tyto
informace pochaacutezejiacute od samotnyacutech zainteresovanyacutech
skupin
Negativniacute role lobbyingu vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute a praacutece
s lidmi
o silovaacute role na zaacutekladě finančniacuteho zaacutezemiacute kontaktů
a neomezenyacutech možnostiacute určityacutech lobbyistickyacutech
skupin vlastně de-facto neexistuje nic co by mohlo
tyto skupiny zastavit Kromě prosazovaacuteniacute různyacutech
pozměňovaciacutech naacutevrhů schvalovaacuteniacute zaacutekonů
ovlivňovaacuteniacute zakaacutezek existuje i možnost miacutet
informace od různyacutech informačniacutech složek či
finančniacutech instituciacute
Přiacuteklad v roce 2003 se v Itaacutelii přišlo na to že
organizovanaacute skupina složenaacute s elitniacutech policejniacutech
složek několika politiků a lobbyistů Vyvaacutežela pod
hlavičkou staacutetu nebezpečneacute kontejnery plneacute odpadu na
moře kde je vyprazdňovala na dno oceaacutenu
Všechny body ktereacute jsem vyacuteše uvedl jsou jen
špetkou toho jak současnaacute společnost funguje a kam
směřuje Pamatuji si když jsem byl malyacute kluk jak mi můj
dědeček řiacutekaacuteval bdquojo to když jaacute jsem byl v tvyacutech letech
to to bylo uacuteplně jineacuterdquo Pravda je že mě ještě neniacute
zdaleka tolik co bylo meacutemu dědečkovi ale když hlediacutem na
současnou -naacutectiletou generaci tak mě napadajiacute stejnaacute
slova
Staacutevajiacuteciacute doba je dobou dravyacutech silnyacutech a možnaacute
i čaacutestečně sobeckyacutech jedinců kteřiacute si vytyacutečiacute ciacutel a jdou
za niacutem Tato moderniacute doba už neniacute stmelujiacuteciacutem prvkem
71
kteryacute se pokoušel lidi rozesmaacutet nyacutebrž neustaacutelyacutem
burcujiacuteciacutem motorem kteryacute je neustaacutele ve střehu Lideacute
ztraacutecejiacute svoje jaacute a jsou schopni pro svoji karieacuteru učinit
teacuteměř cokoliv Neumiacutem odpovědět kde je ta pomyslnaacute čaacutera
bdquospraacutevneacute cestyrdquo nicmeacuteně jsem přesvědčen že si tiacutem každyacute
musiacute projiacutet saacutem aby našel saacutem sebe
72
Zaacutevěr
Na zaacutevěr teacuteto Diplomoveacute praacutece bych chtěl čaacutestečně
zrekapitulovat všechny tři ciacutele a pokusit se vyhodnotit
zda tato praacutece splnila svůj ciacutel
Ciacutelem teacuteto praacutece bylo nastiacutenit a vyspecifikovat
společneacute jevy mezi všemi třemi teacutematy a jejich poměrně
velkou propojenost Lidskeacute zdroje od kteryacutech vše vychaacuteziacute
přes Lobbying kde opět hraje nezpochybnitelnou roli
Lidskyacute faktor až po Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute kteraacute jsou opět
velice uacutezce propojeny s Lidskyacutem faktorem a Lobbyingem
Lidskyacute faktor jak jsem již na začaacutetku teacuteto Diplomoveacute
praacutece zmiacutenil je v současneacute době na vrcholu
a pravděpodobně během několika let bude ještě vyacuteš
Je paradoxem že i když se celosvětovaacute populace neustaacutele
zvětšuje tak podniky trpiacute nedostatkem odborně
způsobilyacutech zaměstnanců a snažiacute se je vyhledaacutevat ať již
prostřednictviacutem svyacutech interniacutech postupů tak personaacutelniacutech
agentur Probleacutem neniacute jen v tom že lideacute nejsou způsobiliacute
pro praacuteci hlavniacutem probleacutemem je že nejsou v některyacutech
přiacutepadech vůbec Z tohoto důvodu se vyhledaacutevajiacute v různyacutech
staacutetech s životniacutemi podmiacutenkami horšiacutemi než jsou v ČR
aby byla vůbec šance tyto lidi nemotivovat pro praacuteci mimo
jejich rodnou zem
Lidskyacute faktor ale neniacute jen člověk kteryacute je
vyhledaacutevaacuten za uacutečelem nějakeacute praacutece Je to předevšiacutem jeden
z mnoha kteryacute maacute obrovskeacute možnosti Když se to tak
vezme tak lidskyacute faktor je hlavniacutem hnaciacutem motorem všeho
a stojiacute za obrovskyacutemi skutky ale zaacuteroveň i za spoustou
zkaacutezy
73
Lobbying a stanoveniacute obecnyacutech zaacutevěru z hlediska
nejuacutečinnějšiacuteho způsobu haacutejeniacute a prosazovaacuteniacute vlastniacutech
zaacutejmu zaacutevisiacute na konkreacutetniacutem subjektu nebo přinejmenšiacutem
skupině subjektu
Pokud bych měl zmiacutenit jeden z nejvyacuteznamnějšiacutech
faktoru kteryacute stupen profesionality lobbingu Českyacutech
subjektu muže potvrdit či vyvraacutetit tak je to čas Pokud
se zastaviacuteme u EU tak to platiacute o to viacutece že v Bruselu
se uacutespěšnost leckdy měřiacute viacutece z hlediska lidiacute ktereacute
znaacutete než tiacutem co viacutete Brusel a zvlaacuteště jeho evropskaacute
čtvrť představuje do určiteacute miacutery svět saacutem pro sebe
ve ktereacutem je působeniacute postaveno na kontaktech a neustaacuteleacutem
rozšifrovaacuteniacute siacutetiacute Lobbying a Lidskyacute faktor maacute spoustu
věciacute společnyacutech je to neustaacuteleacute vyjednaacutevaacuteniacute a propojenost
kteraacute se neustaacutele doplňuje
Třetiacutem a posledniacutem teacutematem jsou vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute
ktereacute jsou sice pouze uacutekonem kteryacute neniacute hmatatelnyacute
neboť to je vlastně uacutekon s velice kraacutetkou životnostiacute
Nicmeacuteně je to odvětviacute kde se ve velikeacute miacuteře opět setkaacutevaacute
Lidskyacute faktor a Lobbying Neboli je to teritorium
neustaacuteleacuteho lobovaacuteniacute machinaciacute a různyacutech zaacutekulisniacutech her
Pokud se napřiacuteklad pozastaviacutem u sektoru stavebniacutech
zakaacutezek tak si dovoluji tvrdit že Českyacute trh je přesycen
stavebniacutemi společnostmi a přežiacutet pro stavebniacute společnost
na Českeacutem trhu je skutečně otaacutezkou tvrdeacuteho Lobbyingu jak
z vnitřku tak z vnějšku Pod vnitřkem mysliacutem umět
se dohodnout s ostatniacutemi stavebniacutemi společnostmi ndash lidskyacute
faktor Pod vnějškem mysliacutem miacutet schopnost zajistit
zakaacutezku ndash lobbying
74
Vyacuteběroveacute řiacutezeniacute neniacute již daacutevno žaacutednou novinkou
a naopak kriteacuteria u vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute se neustaacutele
zdokonalujiacute a možnaacute i proto spousta společnostiacute
pochopila že čekaacuteniacute na vyacutehru se nemusiacute vyplatit a tudiacutež
lobbujiacute na všechny strany
Doufaacutem že Vaacutes maacute praacutece oslovila a že splnila
všechna očekaacutevaacuteniacute daacutele doufaacutem že se mi podařilo
propojit všechna tři teacutemata v jedno s poukaacutezaacuteniacutem
jednotlivyacutech slabyacutech bodů u těchto jednotlivyacutech teacutemat
75
Soupis bibliografickyacutech
citaciacute
Armstrong M 2007 Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů nejnovějšiacute
trendy a postupy 10 vydaacuteniacute
Praha Grada publishing as ISBN 978-80-247-1407-3
Broscheid A 2003Coen D Insider and Outsider
Lobbying of the European Commission European Union
Politics
Cizelj B 2004 Zastupovaacuteniacute zaacutejmů v Bruselu on-line
texthttpstratczeppeddok-zastupovani-zajmu-v-
bruseluphp
Crombez Ch 2002 Information Lobbying and the
Legislative Process in the European Union European Union
Politics
Čuba F Hurta J 2002 Fungovaacuteniacute podniků v Současneacutem
světě MONDON spol s ro ISBN 80-903108-1-8
Dančaacutek B Hloušek V Šimiacuteček V 2006
KORUPCE Projevy a potiacuteraacuteniacute v Českeacute republice a Evropskeacute
unii Brno Mezinaacuterodniacute politologickyacute uacutestav Masarykovy
univerzity v Brně
EPP ndash ED 2004 Jak prosazovat zaacutejmy v Evropskeacute unii on-
line text httpwwwstratczepp-ed
EPP ndash ED 2004 Jak prosazovat zaacutejmy v Evropskeacute unii on-
line texthttpwwwstratczepp-ed
Eschenbach R Controlling 2vydaacuteniacute 2004
76
Praha ASPI 2004 ndash 816s ISBN 80-7357-035-1
Uacuteplneacute Zněniacute čiacuteslo 574 2007
Praha Sagit
Evropskyacute parlament 2007 (oficiaacutelniacute straacutenky)
wwweuroparleuropaeu
Marečkovaacute H 2007 Role lobbyistickyacutech skupin při
projednaacutevaacuteniacute směrnice o službaacutech bakalaacuteřskaacute praacutece Brno
Fakulta sociaacutelniacutech studiiacute MU
Machoutovaacute Š 2005 Lobbying Českyacutech subjektů
v Bruselu rešerše Fakulta sociaacutelniacutech věd univerzita
Karlova
MPO 2006 (oficiaacutelniacute straacutenky Ministerstva průmyslu a
obchodu) Naacutevrh směrnice o službaacutech na vnitřniacutem trhu on-
line text na httpwwwbusinessinfoczczclanek
smernice-eu-sluzbynavrh-smernice-osluzbach-na-vnitrnim
100135334491obsah
Pedler R 2002 European union lobbying
changes in the arena Basingstoke Palgrave
Raus D Neruda R 2006 Zaacutekon o ochraně hospodaacuteřskeacute
soutěže (komentaacuteř a souvisejiacuteciacute českeacute i
komunitaacuterniacute předpisy) Praha Linde Praha as
ISBN 80-7201-563-X
Raus D Neruda R 2006 Zaacutekon o ochraně veřejnyacutech
zakaacutezkaacutech 2007 (komentaacuteř) Praha Linde Praha as
ISBN 978-80-7201-677-8
77
Rinus Van Schendelen 2004 Jak lobovat v Evropskeacute unii
aneb Machiavelli v Bruselu nakladatelstviacute
Barrister amp Principaacutel ISBN 80-903333-2-Y (Centrum
strategickyacutech studiiacute) ISBN 80-86598-75-6 (Barrister amp
Principaacutel)
Valachovaacute V 2006 Rovnovaacuteha zaacutejmů a politika
životniacuteho prostřediacute EU diplomovaacute praacutece Brno Fakulta
sociaacutelniacutech studiiacute MU
Woll C 2006Lobbying in the European Union
from sui generis to a comparative perspective Journal of
European Public Policy
78
Přiacutelohy
Podnikoveacute strategickeacute plaacuteny
Strategie
zabezpečovaacuteniacute
lidskyacutech zdrojů
Plaacutenovaacuteniacute Prognoacutezy Analyacuteza pohybu
pomociacute sceacutenaacuteře poptaacutevky a nabiacutedky (fluktuace)
pracovniacuteků
Analyacuteza Plaacuteny Analyacuteza operačniacute
prac prostřediacute lidskyacutech zdrojů (analyacuteza
efekt
činnosti)
Zabezpečeniacute Udrženiacute si flexibilita produktivita
pracovniacuteků pracovniacuteků
Pracovniacute prostřediacute
Graf č1 proces plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů
79
Uacuteředniacuteci podpořit jejich pozici nebo oponovat
poskytnout či neposkytnout informace
uklidnit či znepokojit
Angažovaniacute mobilizovat či demobilizovat odměnit nebo
hraacuteči potrestat rozdělovat nebo spojovat
Vztahy formalizovat nebo se snažit o neformaacutelnost
stabilizovat či destabilizovat využiacutet
staryacutech nebo vytvořit noveacute
Procedury zjednodušit nebo zkomplikovat přijmout
nebo napadnout striktniacute či volnaacute
interpretace
PoziceFunkce uznat či konkurovat přijmout či
nepřijmout využiacutet k praacuteci či požitkům
Teacutemata politizovat či depolitizovat rozšiacuteřit
nebo zuacutežit kombinovat či oddělit
Života soubor podpořit či blokovat zachovat nebo
zpraacutevy změnit urychlit nebo podržet čas
Areacuteny vstoupit či opustit vyacuteběr jedneacute nebo
druheacute koalice zuacutežit nebo rozšiacuteřit
Rozhodnutiacute přidat se k většině nebo k menšině
přijmout kompromis nebo oponovat
prosazovat konsenzus nebo nejednotnost
Styly nabiacutedky či požadavky tlumenyacute či vyacuteraznyacute
lobbyingu formaacutelniacute či neformaacutelniacute
Graf č2(spec dilemat managm veřejnyacutech zaacuteležitostiacute)
4
Abstract Abstrakt
The aim of this work is to bring the reador to the spere of
Human factor Lobbying and Selection procedure which are
very useful sectors from the management point of view
nevertheless very rehashed recently often also Publisher in
media sometimes not very classical procedures
Nevertheless all three above mentioned topics became
to be an ordinary and indisputable cycle of current
behaviour of our society though people do not realize it
Human factor is a very delicate subject and it is
necessary to deal with it very carefully because the time
when the offer of Human factor exceeded the demand on it
is long-ago Present time indeed in comparison with the
time some 10 years ago brings huge possibilities and
positivies nevertheless brings also relatively noticeable
negatives
Lobbying is just an indisputable cycle of our society
behaviour which came in somehow without realizing of it
Instead of the definition with acurately fixed rules to its
transparency and clear description is this topic a taboo
about which most of parties concerned know but do not talk
Selection procedure became a part of every public and
nonpublic order already a long time ago Even if other
criterions influencing contractual proceeding are all the
time worked out to make it more difficult such a true is
that this sector is probably mostly to so-called imaginary
line where it meets the above mentioned Lobbying
5
Kliacutečovaacute slova
Bilateraacutelniacute smlouva ndash dohoda kteraacute řešiacute obchodniacute
či politickeacute vztahy mezi dvěma stranami
Controlling ndash regulace
Evropskaacute unie ndash mezinaacuterodniacute společenstviacute
Konkurenčniacute tlaky ndash vzaacutejemnaacute konkurence mezi jednotlivyacutemi
subjekty v různyacutech formaacutech (dumpingoveacute ceny trestniacute
oznaacutemeniacute aj)
Lobovaacuteniacute ndash prosazovaacuteniacute svyacutech zaacutejmů
Management ndash uměniacute řiacutezeniacute
Outsorcing ndash je proces při ktereacutem společnost deleguje
vedlejšiacute činnosti a praacuteci ze sveacute interniacute struktury na
externiacute entitu (subkontraktora)
Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů ndash řiacutezeniacute lidskeacuteho kapitaacutelu
Teritorium ndash zaacutejmoveacute nebo zaacutevisleacute uacutezemiacute
CEEP ndash Evropskeacute centrum podniků s veřejnou uacutečastiacute a
podniků veřejneacuteho zaacutejmu
COREPER ndash Vyacutebor staacutelyacutech zaacutestupců členskyacutech zemiacute při EU
EHS ndash Evropskeacute hospodaacuteřskeacute společenstviacute
EHSV ndash Evropskyacute hospodaacuteřskyacute a sociaacutelniacute vyacutebor
EK ndash Evropskaacute komise
EP ndash Evropskyacute parlament
ER ndash Evropskaacute rada
ES ndash Evropskeacute společenstviacute
ESVO ndash Evropskeacute sdruženiacute volneacuteho obchodu
ETUC ndash Evropskaacute konfederace odborovyacutech svazů
IMCO ndash Vyacutebor Evropskeacuteho parlamentu pro vnitřniacute trh a
ochranu spotřebitele
MSP ndash Maleacute a středniacute podniky
6
Keywords
Bilateralism contract - agreement whitch resolving
business and relationships in between directions
Controlling - regulation
Europian union ndash international partnership
Competitive pressures ndash competition analysis
Lobbying ndash assertivity
Management ndash running the artistry
Outsorcing ndash delegation
Human ressource management ndash human ressource capital
Teritorium ndash suburbane zone
CEEP - Europian central administrative distrikt whitch
public fellowship and undertakings
COREPER ndash Collection fixed deputy member country in the
Europia union
EHS ndash Europian economic grouping
EHSV ndash Europian economic and social committee
EK ndash Europian committe
EP ndash Europian parliament
ER ndash Europian advice
ES ndash Europian partnership
ESVO ndash Europian open bussines association
ETUC - Europian confederation trade union
IMCO ndash Board of Europia parlament for domestic market adn
consumer protection
MSP ndash small and modele undertakings
7
Obsah
PODĚKOVAacuteNIacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 1
PROHLAacuteŠENIacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 2
ABSTRAKThelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 3
KLIacuteČOVAacute SLOVAhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 6
OBSAHhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 7
1 LIDSKYacute FAKTOR 11
11 Vymezeniacute zaacutekladniacutech faktorů v oblasti řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů 14
111 Technologie 15
112 Konkurenčniacute tlaky 15
113 Reakce ovlivňujiacuteciacute lidi 17
1131 Probleacutemy stojiacuteciacute před řiacutezeniacutem lidskyacutech zdrojů 18
12 Vyacuteznam ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru lidskyacutech zdrojů pro fungovaacuteniacute
zaměstnavatelskyacutech subjektů 19
121 Definice zabezpečovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů 22
1211 Proces plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů 22
122 Ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběr pracovniacuteků 24
1221 Definovaacuteniacute požadavků 24
1222 Přilaacutekaacuteniacute uchazečů 27
1223 Vybiacuteraacuteniacute uchazečů 29
2 LOBBYING 31
21 Lobbying pro specifickeacute formy prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech
skupin 32
211 Management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute na uacuterovni EU 34
212 Převis nabiacutedky nekonvenčniacutech postupů 36
2121 Uacuteředniacuteci ndash dilema 37
2122 Angažovaniacute hraacuteči ndash dilema 37
2123 Vztahy ndash dilema 38
2124 Procedury ndash dilema 39
2125 Pozice ndash dilema 39
2126 Teacutemata ndash dilema 40
2127 Životniacute cyklus Souborneacute zpraacutevy ndash dilema 40
2128 Areacutena ndash dilema 41
2129 Rozhodnutiacute ndash dilema 41
21210 Styly lobovaacuteniacute ndash dilema 42
8
22 Konkreacutetniacute formy prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech skupin 43
221 Zaacutejmovaacute skupina při praacuteci 45
2211 Dostatečnaacute vnitřniacute soudržnost 45
2212 Užitečneacute znalosti 47
2213 Optimaacutelniacute kombinace zdrojů a dovednostiacute 48
2214 Dobryacute celkovyacute dojem 49
23 Chaacutepaacuteniacute lobbyingu ve strukturaacutech EU a konkreacutetniacute projevy
v Českeacute republice 50
3 VYacuteBĚROVAacute ŘIacuteZENIacute 53
31 Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute ve staacutetniacutem polostaacutetniacutem a soukromeacutem sektoru 54
311 Zaacutekladniacute pojmy 55
3111 Veřejnaacute zakaacutezka 55
3112 Zadavatel 56
3113 Uchazeč o veřejnou zakaacutezku 56
3114 Zaacutejemce o veřejnou zakaacutezku 57
312 Charakteristika zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek 57
3121 Obchodniacute veřejnaacute soutěž 58
3122 Vyacutezva viacutece zaacutejemcům k podaacuteniacute nabiacutedky 59
3123 Zjednodušeneacute zadaacuteniacute 59
3124 Přiacutemeacute zadaacuteniacute 60
3125 Vyacutezva jednomu zaacutejemci k podaacuteniacute nabiacutedky 60
32 Ovlivňovaacuteniacute vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute ze strany lobbyistickyacutech skupin
62
33 Nekalaacute soutěž 64
34 Shrnutiacute pozitivniacutech a negativniacutech rozměrů lobbyingu
vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute a praacutece s lidmi 68
ZAacuteVĚR 72
SOUPIS BIBLIOGRAFICKYacuteCH CITACIacute 75
PŘIacuteLOHY 78
9
1 Uacutevod
Diplomovaacute praacutece s naacutezvem Lidskyacute faktor Lobbying a Vyacuteběrovaacute
řiacutezeniacute je praacutece kteraacute polemizuje o běžnyacutech denniacutech
starostech o zaacutekoutiacutech ve sjednaacutevaacuteniacute obchodů (někdy
i za hranicemi praacutevně určenyacutech mantinelů) a v neposledniacute
řadě o těžkostech při zachaacutezeniacute s lidmi Celkem se zaobiacuteraacute
třemi teacutematy bdquociacutelirdquo kteraacute mi jsou velice bliacutezkaacute neboť
jsem podnikatel a ve všech těchto teacutematech bdquociacutelechrdquo se pro
přežitiacute myacutech zaměstnanců musiacutem umět orientovat Při psaniacute
teacuteto praacutece jsem předevšiacutem aplikoval metodu analyacutezy
a deskripce
Prvniacutem teacutematem bdquociacutelemrdquo na ktereacute se snažiacutem poukaacutezat
je Lidskyacute faktor Snažiacutem se poukaacutezat na to jak složiteacute
je zabezpečit kvalitniacute lidi do společnosti - od niacutezkyacutech
profesiacute až po obsazeniacute tzv bdquohorniacuteho patrardquo neboli
managementu Způsoby jak se snažiacuteme ziacuteskaacutevat lidi
do svyacutech společnostiacute ať už vyacutešiacute finančniacutech prostředků
tak různyacutemi motivačniacutemi programy ktereacute jsem se pokusil
rozebrat v několika bodech teacuteto Diplomoveacute praacutece
bdquo121 Definice zabezpečeniacute lidskyacutech zdrojů a 122
Ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběr pracovniacuteků ajrdquo Daacutele se zde snažiacutem
poukaacutezat na rozdiacutel mezi kmenovyacutemi zaměstnanci
a zaměstnanci dodanyacutech do personaacutelniacutech agentur Autorem
se kteryacutem jsem předevšiacutem u teacuteto kapitoly pracoval byl
Michael Armstrong
Druhyacutem teacutematem bdquociacutelemrdquo je Lobbying Co přesně
znamenaacute tento vyacuteraz Je to vůbec slovo ktereacute je v Českeacute
republice oproti Evropskeacute Unii nějak uchopitelneacute Ne
nemysliacutem si osobně bych toto slovo v Českeacute republice
přirovnal k slangoveacutemu vyacuterazu kteryacute je použiacutevaacuten pro druh
tzv nahaacuteněčů zprostředkovatelů a manipulaacutetorů jak
10
ve staacutetniacutem tak soukromeacutem sektoru Lobbying považuji
za velice zajiacutemavyacute sektor Ve sveacute praacuteci se ho snažiacutem
rozebrat v několika bodech teacuteto Diplomoveacute praacutece
bdquo21 Lobbying pro specifickeacute formy prosazovaacuteniacute vlivu
zaacutejmovyacutech skupin 22 konkreacutetniacute formy prosazovaacuteniacute vlivu
zaacutejmovyacutech skupin ajrdquo kteryacutemi se Vaacutem pokoušiacutem nastiacutenit
jeho kladneacute i negativniacute straacutenky a zaacuteroveň porovnat
vniacutemaacuteniacute bdquoLobbyingurdquo jako takoveacuteho v ostatniacutech staacutetech EU
Autorem se kteryacutem jsem předevšiacutem u teacuteto kapitoly
pracoval byl Rinus Van Shendelen
Třetiacutem a zaacuteroveň posledniacutem teacutematem bdquociacutelemrdquo ktereacutemu
se snažiacutem věnovat svoji pozornost v teacuteto diplomoveacute praacuteci
jsou bdquoVyacuteběrovaacute řiacutezeniacuterdquo
V Českeacute republice bylo popsaacuteno již mnoho novinoveacuteho papiacuteru
o nejrůznějšiacutech zaacutekoutiacutech u zadaacutevaacuteniacute vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute
Proto se snažiacutem proniknout viacutece k jaacutedru věci
a rozebrat toto teacutema v jednotlivyacutech bodech teacuteto Diplomoveacute
praacutece bdquo311 Zaacutekladniacute pojmy 312 Charakteristika
zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek 32 ovlivňovaacuteniacute vyacuteběrovyacutech
řiacutezeniacute ze strany lobbyistickyacutech skupin ajrdquo Daacutele
se pokoušiacutem rozselektovat jednotliveacute postupy a různeacute
možnosti pro přiacutepadneacute ovlivňovaacuteniacute v tomto sektoru
Samozřejmě si uvědomuji jak je toto teacutema choulostiveacute
a proto poukazuji na postupy a děje ktereacute byly již
zveřejněny Autory se kteryacutemi jsem předevšiacutem u teacuteto
kapitoly pracoval byli pan David Raus a pan Robert Neruda
Viacutem že tato praacutece je vlastně takovou směsiciacute třiacute
velice zajiacutemavyacutech teacutemat a možnaacute že by si i každeacute z nich
zasloužilo samostatnyacute rozklad (rozbor) Nicmeacuteně praacutevě
proto že jsem podnikatel-jak jsem již vyacuteše uvedl -
a podnikaacutem v několika oborech rozhodl jsem se pro
zkompletovaacuteniacute těchto třiacute teacutemat v jedno
11
2 Lidskyacute faktor
Lidskyacute faktor co vlastně znamenaacute tento vyacuteraz Když to
člověk vyřkne bez jakeacutehokoliv zamyšleniacute tak to zniacute celkem
i děsivě Předevšiacutem je to vyacuteraz kteryacute můžeme použiacutet
ve spoustě termiacutenů napřiacuteklad jako faktor rizikovosti
faktor spolehlivosti faktor instinktu faktor loajality
faktor pracovniacuteho zatiacuteženiacute faktor mlčenlivosti
Pravděpodobně bych mohl pokračovat ještě mnohem daacutel
Vyacuteraz faktor je vyacuterazem nejen pro člověka ale
předevšiacutem pro vše co naacutes může jakkoliv ovlivnit
ať už pozitivně tak i negativně
Jaacute se ale nesnažiacutem v teacuteto praacuteci rozebiacuterat slovo
bdquofaktorrdquo Myacutem ciacutelem je poukaacutezat na to jak dnešniacute moderniacute
doba (kteraacute je de-facto již tak moderniacute že bychom
si mohli myslet že za naacutes udělajiacute vše stroje) trpiacute
nedostatkem lidskeacuteho kapitaacutelu a pravděpodobně nastanou
časy ještě horšiacute
Jen pro nastiacuteněniacute probleacutemu zajištěniacute kvalitniacuteho
lidskeacuteho kapitaacutelu si zde dovoluji uveacutest jeden přiacuteklad
V osmdesaacutetyacutech letech 19 stoletiacute se Německaacute spolkovaacute
republika potyacutekala s obrovskyacutem nedostatkem dělniacuteků
Tehdejšiacute vlaacuteda Německeacute spolkoveacute republiky rozhodla
že přistoupiacute k programu poskytovaacuteniacute tzv bdquozelenyacutech karetrdquo
pro občany Turecka s tiacutem že tito lideacute budou vykonaacutevat
na uacutezemiacute Německeacute spolkoveacute republiky dělnickeacute profese
Jak se tenkraacutet rozhodlo tak se i stalo Nicmeacuteně od
nastaveniacute tohoto programu utekla tři desetiletiacute a děti
tenkraacutet novyacutech občanů Německeacute spolkoveacute republiky již
v dělnickyacutech profesiacutech pracovat nechtějiacute
12
Chtějiacute byacutet leacutekaři ekonomickyacutemi odborniacuteky praacutevniacuteky
prostě vzdělanyacutemi lidmi kteřiacute pracujiacute v kvalitniacutem
prostřediacute se slušnyacutemi podmiacutenkami a kvalitniacutem platem
Daacutele mohu poukaacutezat přiacutemo na staacutevajiacuteciacute probleacutem Českeacute
republiky Ještě před necelyacutemi deseti lety většina
obyvatel Českeacute republiky ohrnovala nos nad občany
Ukrajiny a neřeklo se jim jinak než UK-aacutečko V současneacute
chviacuteli je po těchto pracovniacuteciacutech několikraacutet vyššiacute
poptaacutevka než staacutevajiacuteciacute nabiacutedka Tito lideacute však již znajiacute
svoji cenu a za nabiacutedky finančniacuteho ktereacute se jim
dostaacutevajiacute v Českeacute Republice se jim už v některyacutech
přiacutepadech ani nevyplaacuteciacute do Českeacute republiky za praciacute
přijet
Co to znamenaacute a kam miacuteřiacutem předešlyacutemi dvěma odstavci
Předevšiacutem praacutevě k vyacuteše uvedeneacutemu bdquoLidskeacutemu faktorurdquo
Praacutevě tento faktor a vyacutevoj noveacute doby určujiacute kdo a co je
pro naacutes potřebneacute či dokonce nezbytneacute
Jsem spolumajitelem několika společnostiacute ktereacute
se orientujiacute v oblastech stavebnictviacute personalistiky
aj Dovoliacutem si zde uveacutest několik přiacutepadů se kteryacutemi jsem
se setkal
Když jsem před dvěma lety začal podnikat v oblasti
personalistiky a stavebnictviacute tak by mě ani naacutehodou
nenapadlo že budu miacutet největšiacute probleacutem s lidskyacutem
kapitaacutelem Osobně jsem měl největšiacute strach z toho abych
vždy dokaacutezal zajistit obchod (praacuteci) a uživil svoje
zaměstnance Pravda je však opakem největšiacute probleacutem neniacute
zajistit praacuteci nyacutebrž miacutet s kyacutem tuto zajištěnou praacuteci
vykonaacutevat
13
V Českeacute republice je v současneacute chviacuteli několik
desiacutetek personaacutelniacutech agentur Avšak mezi těmito
personaacutelniacutemi agenturami ktereacute zprostředkovaacutevajiacute praacuteci
pro spoustu mezinaacuterodniacutech podniků ndash ale i pro Českeacute
středniacute a menšiacute podniky ndash je řada malyacutech personaacutelniacutech
agentur ktereacute fungujiacute jenom diacuteky použiacutevaacuteniacute nekalyacutech
praktik na uacutekor staacutetu
Pokud posuzujeme personaacutelniacute agentury tak je potřeba
věnovat pozornost několika faktorům při tomto
monitoringu jakou maacute tato personaacutelniacute agentura pověst
kde zajišťuje pracovniacuteky ktereacute dodaacutevaacute jakou maacute
klientelu jakyacute maacute bonusovyacute systeacutem počet zaměstnanců
na pozici THP aj
Nicmeacuteně pro obranu Personaacutelniacutech agentur musiacutem
zmiacutenit že podmiacutenky ktereacute udaacutevaacute ministerstvo praacutece
a sociaacutelniacutech věciacute pro zajišťovaacuteniacute občanů jinyacutech staacutetů
(nemysliacutem členy EU) do Českeacute republiky za praciacute neniacute
zrovna nejlehčiacute a nejefektivnějšiacute a osobně bych ho
podrobil radě změn Samozřejmě pokud se to tyacutekaacute občanů ve
členskyacutech staacutetech EU tak ti se řiacutediacute zaacutekonem kteryacute již
nečiniacute občanům Českeacute republiky žaacutednyacute probleacutem vykonaacutevat
praacuteci na uacutezemiacute EU vyjma Německeacute spolkoveacute republiky
a Lucemburska (Bilateraacutelniacute smlouva) Pokud budeme ale
věnovat pozornost staacutetům mimo EU tak si vzpomiacutenaacutem
že když jsem byl vyjednaacutevat ohledně zaměstnanců do Českeacute
republiky ve Vietnamu Uzbekistaacutenu Kazachstaacutenu
a Ukrajině tak při klasickeacute lhůtě jsme u šesti měsiacuteců
což je pro jakoukoliv personaacutelniacute agenturu smrtiacuteciacute
Samozřejmě existujiacute způsoby ktereacute urychliacute jakoukoli
lhůtu ale to už bychom mohli rozebiacuterat dalšiacute kapitolu
Lobbyingu
14
V naacutesledujiacuteciacutech kapitolaacutech se pokusiacutem poukaacutezat
na klasickeacute postupy vychaacutezejiacuteciacute ze zaacutekona zaacuteroveň
s postupy nezbytnyacutemi pro přežitiacute a možnyacute vyacutevoj
21 Vymezeniacute zaacutekladniacutech faktorů
v oblasti řiacutezeniacute lidskyacutech
zdrojů
Ještě před tiacutem než se pokusiacutem rozveacutest tuto kapitolu
se domniacutevaacutem že bychom si vlastně měli přesně vysvětlit
co znamenaacute vyacuteraz bdquooblast řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojůrdquo
Oblast řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů je teritorium kde
se střetaacutevaacute několik neznaacutemyacutech Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů
můžeme charakterizovat předevšiacutem jako centraacutelniacute kliacuteč
kteryacute je podporovaacuten a rozviacutejen managementem kteryacute
se vždy snažiacute podporovat a rozviacutejet zaacutejmy podniku jenž
je součaacutestiacute Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů [Armstrong M 2007
s 27]
Pokud bychom se měli zaměřit na faktory v oblasti
Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů tak mezi hlavniacute faktory
ovlivňujiacuteciacute politiku a praxi v teacuteto oblasti patřiacute
o Technologie
o Konkurenčniacute tlaky
o Reakce ovlivňujiacuteciacute lidi
15
211 Technologie
Technologie podniku maacute teacuteměř vždy rozhodujiacuteciacute vliv
na vnitřniacute prostřediacute a na to jak je praacutece v tomto
podniku vedena a provaacuteděna Zavaacuteděniacute prvků ať už
v oblasti technologie nebo systeacutemu řiacutezeniacute je teacuteměř vždy
doprovaacutezeno určityacutemi změnami v systeacutemech a procesech
Vyacutesledkem může byacutet rozšiacuteřeniacute kvalifikačniacute zaacutekladny
organizace a jejiacutech pracovniacuteků ndash včetně možnosti
se rozviacutejet popř zabezpečeniacute rozvoje znalostiacute
a dovednostiacute pracovniacuteků což jim umožniacute pracovat pružně
na různyacutech uacutekolech často v prostřediacute tyacutemoveacute praacutece
Technologie jako takovaacute v oblasti Řiacutezeniacute lidskeacuteho
kapitaacutelu je něčiacutem co postupně začiacutenaacute nahrazovat
zastaraleacute systeacutemy fungovaacuteniacute Celyacute svět je neustaacutele
vystavovaacuten novyacutem trendům vyacuterobkům značkaacutem a kdo
se nepřizpůsobiacute jde z kola ven
Tyto technologickeacute prvky si můžeme vyjmenovat
v několika přiacutepadech
o Call centra distančniacute režim ndash bez kontaktu
o Distančniacute praacutece praacutece z domova
o Tele-marketing prodej
o Engenering technologie stavebnictviacute
212 Konkurenčniacute tlaky
Globaacutelniacute konkurence v sektorech vyspěleacute vyacuteroby a služeb
vzrůstaacute čemuž napomaacutehaacute snadno přenosnaacute technologie
a odstraňovaacuteniacute mezistaacutetniacutech obchodniacutech barieacuter Klienti
majiacute staacutele většiacute požadavky uacuteměrně tomu jak se diacuteky
16
mezinaacuterodniacute konkurenci a novyacutem možnostem vyviacutejejiacute
standardy pro obchodovaacuteniacute [Armstrong M 2007 s 52]
Vzhledem k tomuto možneacutemu bdquoneohraničeneacutemu
obchodovaacuteniacuterdquo se mnoho podniků muselo uchyacutelit k několika
krokům ktereacute byly nezbytně nutneacute pro jejich přežitiacute
neboť neměli siacutelu na střety s konkurenciacute
Tyto podniky mohli reagovat několika způsoby
o Orientovat se přiacutemo na klienta
o Zkracovat doby na reakce zaacutekazniacuteků
o Zdůrazňovat kvalitu a jejiacute soustavneacute zlepšovaacuteniacute
o Urychlovat zavaacuteděniacute novyacutech technologiiacute
o Pracovat pružněji a snižovat naacuteklady
V současneacute době je většina podniků tlačena
k zeštiacutehlovaacuteniacute a různyacutem uacutespornyacutem programům ktereacute majiacute
podnik vyvaacutezat od zbytečnyacutech mandatorniacutech vyacutedajů již
tento podnik zbytečně zatěžujiacute Staacutevaacute se tak že podnik
kteryacute měl 2000 zaměstnanců zeštiacutehliacute svůj tyacutem na 150
zaměstnanců a zbytek si najiacutemaacute od personaacutelniacutech agentur
formou outsourcingu
Vyacutehody pro podniky ktereacute využiacutevajiacute služeb
personaacutelniacutech agentur
o zřetelneacute uacutespory na odvodech
o vyjednaacutevaacuteniacute s odbory
o pouze počet pracovniacuteků potřebnyacutech pro vyacutekon
praacutece
o kontrolniacute mechanismus na pracovišti
Zaacuteroveň je ale takeacute potřeba zmiacutenit že ke
konkurenčniacutem tlakům lze zařadit i opačnyacute systeacutem vedeniacute
podniku dovoliacutem si zde uveacutezt jeden přiacutepad
17
Jak jsem se již zmiacutenil podnikaacutem v oblasti
stavebnictviacute což je oblast poměrně přesycenaacute neustaacutelyacutem
bojem ať už o přetahovaacuteniacute lidiacute nasmlouvaacutevaacuteniacute zakaacutezek až
po vydiacuteraacuteniacute formou odvolaacutevaacuteniacute se k Uacuteřadu pro hospodaacuteřskou
soutěž
Když jsem se zmiacutenil o opačneacutem systeacutemu kteryacute by
z meacuteho pohledu šel zařadit ke konkurenčniacutem tlakům tak
bych zde zmiacutenil tento
Podhodnocovaacuteniacute nabiacutedkoveacute ceny neboli tak niacutezkaacute
nabiacutedkovaacute cena za kterou to konkurence neniacute schopna
vyrobit Toto se většinou děje vedeniacute společnosti sleduje
zvětšeniacute obratu společnosti kdy se realizace zakaacutezky
plaacutenuje s nulovyacutem ziskem či dokonce miacuternou ztraacutetu Staacutevaacute
se tak u zakaacutezek ktereacute jsou zajiacutemaveacute obratově či
referenciacute zakaacutezky Samozřejmě že toto si mohou dovolit
pouze společnosti ktereacute majiacute silneacute finančniacute zaacutezemiacute či
jineacute dohody na uacuterovni dozoru investora Ten v průběhu
zakaacutezky připustiacute dialog o přiacutepadnyacutech viacutecepraciacutech
213 Reakce ovlivňujiacuteciacute lidi
Reakce na zvyacutešeneacute využiacutevaacuteniacute technologie a na ekonomickeacute i
konkurenčniacute tlaky změnily v řadě ohledů povahu řiacutezeniacute
lidiacute Předevšiacutem to znamenaacute že na lidi jako takoveacute je ve
vyššiacutem managementu (a nejen tam) vyviacutejen tlak pro
použiacutevaacuteniacute pružnějšiacutech způsobů pracovniacuteho zapojeniacute
pracovniacuteho režimu komplexniacuteho řiacutezeniacute kvality vyacuterobniacute
metody redukujiacuteciacute zbytečneacute naacuteklady a v neposledniacute řadě
decentralizaci a delegovaacuteniacute [Armstrong M 2007s 65]
18
Osobně zde mohu zmiacutenit že reakce lidiacute jsou velikou
neznaacutemou a je potřeba dodržovat určiteacute zaacutesady ktereacute Vaacutem
čaacutestečně budou zajišťovat jejich loajalitu a hrdost na
to že pracujiacute ve Vašiacute společnosti Neniacute vždy vše
o peněziacutech jednou z podstatnyacutech veličin je klima
ve společnosti systeacutem řiacutezeniacute ve společnosti loajalita
a v neposledniacute řadě slušnost a uacutecta Toto vše jsou
atributy ktereacute každyacute člověk po dovršeniacute určiteacuteho věku
upřednostniacute i před většiacutem platem
2131 Probleacutemy stojiacuteciacute před řiacutezeniacutem lidskyacutech zdrojů
I když jsem v předešleacutem odstavci zmiacutenil že je při řiacutezeniacute
lidskyacutech zdrojů důležiteacute zachovaacutevat určitou etiku
a etiketu je potřeba řiacuteci že poměrně podstatnyacutem
a neopomenutelnyacutem faktem je prostřediacute a podmiacutenky v nichž
podnik funguje[Armstrong M 2007 s 151]
Jednaacute se o naacutesledujiacuteciacute
o Globalizace kteraacute nutiacute organizace aby v zaacutejmu
uspokojovaacuteniacute lokaacutelniacutech potřeb operovaly s lidmi
myšlenkami vyacuterobky a informacemi po celeacutem světě
o Ziskovost prostřednictviacutem trhu ndash neustaacuteleacute zvyšovaacuteniacute
zisku znamenaacute že podniky musejiacute byacutet kreativniacute a
inovativniacute což znamenaacute podporovat a povzbuzovat
mezi pracovniacuteky volnyacute pohyb informaciacute a vzaacutejemneacute
předaacutevaacuteniacute poznatků a zkušenostiacute
o Technika a technologie ndash probleacutemem je učinit
z techniky a technologie životaschopnou a
produktivniacute součaacutest pracovniacuteho prostřediacute
19
o Intelektuaacutelniacute kapitaacutel to je pro podniky zdroj
konkurenčniacute vyacutehody Bohužel nejpodstatnějšiacute probleacutem
současnosti pro jakyacutekoliv podnik je udržet si
lidskyacute kapitaacutel v podobě talentovanyacutech jedinců
o Změny největšiacutem probleacutemem ktereacutemu všechny podniky
musejiacute čelit jsou neustaacuteleacute změny To znamenaacute že se
musejiacute byacutet schopny rychle a soustavně učit a
rychleji a klidněji přijiacutemat noveacute požadavky
22 Vyacuteznam ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru
lidskyacutech zdrojů pro fungovaacuteniacute
zaměstnavatelskyacutech subjektů
Vyacuteznam ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru lidskyacutech zdrojů je obrovskyacute je
potřeba zmiacutenit že tzvbdquohead-huntersrdquo neboli lovci lebek
existujiacute již řadu let a byli to praacutevě oni kdo byl tzv
předvojem současnyacutech personaacutelniacutech agentur Tito bdquohead-
huntersrdquo majiacute dvě roviny ve kteryacutech se pohybujiacute
o při jasneacutem zadaacuteniacute požadavků na člověka o ktereacuteho je
zaacutejem a oni majiacute zajistit jeho přechod
o vytipovaacuteniacute člověka z venku a garantovaacuteniacute jeho
kvalifikačniacutech aj kladů
Je potřeba zmiacutenit že tento systeacutem vyhledaacutevaacuteniacute toho
praveacuteho ndash tzv bdquohead-huntingrdquo je určeno předevšiacutem pro
obsazovaacuteniacute pozic středniacuteho až nejvyššiacuteho managementu
a specializovanyacutech pozic jež vyžadujiacute odborneacute
předpoklady Samozřejmě s neustaacutelyacutem vyacutevojem a poptaacutevkou
po lidskyacutech zdrojiacutech neniacute možneacute aby jeden bdquohead-hunterrdquo
20
zajišťoval např 100 zaměstnanců [Čuba F Hurta J
2002 s 36]
Na zaacutekladě těchto požadavků vznikly a neustaacutele
vznikajiacute personaacutelniacute agentury ktereacute se orientujiacute na různeacute
sektory kam dodaacutevajiacute sveacute pracovniacuteky Pokusme se si
vytipovat čaacutest sektorů ktereacute jsou v Českeacute republice
největšiacutem odběratelem lidskeacuteho kapitaacutelu - outsorcingu -
do svyacutech zaacutevodů
o Automobilovyacute průmysl
o Strojiacuterenskyacute průmysl
o Stavebniacute průmysl
o Textilniacute průmysl
Tyto personaacutelniacute agentury jsou schopny kromě
zajišťovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů do stavu jednotlivyacutech zaacutevodů
zajišťovat i jineacute produkty např
o Vyhledaacuteniacute a zajištěniacute požadovaneacuteho počtu pracovniacuteků
v jednotlivyacutech profesiacutech na kliacuteč
o Zajištěniacute operativniacuteho přemiacutesťovaacuteniacute pracovniacuteků
v jednotlivyacutech provozech
o Flexibilniacute využiacutevaacuteniacute lidskyacutech zdrojů v zaacutevislosti na
provozniacutech potřebaacutech (nemoc dovolenaacute)
o Vzdělaacutevaacuteniacute v oblasti požadovanyacutech profesiacute
o Prověřeniacute zdravotniacute a pracovniacute způsobilosti
o Celkovou administrativu spojenou s lidskyacutemi zdroji
Každaacute ze současnyacutech personaacutelniacutech agentur kteraacute maacute
zaacutejem na sveacutem kvalitniacutem fungovaacuteniacute a budouciacutem rozvoji by
měla věnovat velkou pozornost vzdělaacutevaacuteniacute a přiacutepravě svyacutech
pracovniacuteků k optimaacutelniacutemu vyacutekonu praacutece Osobně se totiž
21
domniacutevaacutem že tzv bdquoboomrdquo v oblasti personaacutelniacutech agentur
teprve přijde
Optimaacutelně nastavenaacute strategie vzdělaacutevaacuteniacute znamenaacute
dlouhodobyacute pohled na potřeby společnosti v oblasti
dovednostiacute znalostiacute a schopnostiacute jejiacutech pracovniacuteků
Vzdělaacutevaacuteniacute a rozvoj v teacuteto oblasti by měly byacutet
integraacutelniacute součaacutestiacute procesu řiacutezeniacute Jednou ze součaacutestiacute
praacutece manažera je sledovat a hodnotit pracovniacute vyacutekon
podřiacutezenyacutech analyzovat podmiacutenky pro odvaacuteděniacute dobreacuteho
pracovniacuteho vyacutekonu a zkoumat faktory ovlivňujiacuteciacute vyacutekon
praacutece S tiacutem velmi uacutezce souvisiacute identifikace potřeb
rozvoje a vzdělaacutevaacuteniacute včetně sestaveniacute plaacutenů osobniacuteho
a odborneacuteho rozvoje pracovniacuteků
Desatero zaacutesad pro dosaženiacute efektivnosti vzdělaacutevaacuteniacute
1 Motivace pracovniacuteků ke vzdělaacutevaacuteniacute
2 Stanoveniacute ciacutelů a metod hodnoceniacute dosaženyacutech
vyacutesledků
3 Podpora uacutečastniacuteků ve vzdělaacutevaacuteniacute a zpětnaacute vazba
4 Pocit seberealizace a uspokojeniacute
5 Aktivniacute charakter vzdělaacutevaacuteniacute (aktivniacute zapojeniacute a
treacutenink)
6 Vhodnaacute volba naacutestrojů a metod vzdělaacutevaacuteniacute
7 Variabilita metod vzdělaacutevaacuteniacute a ciacutelenaacute změna
8 Dostatečnyacute časovyacute prostor pro zvlaacutednutiacute předmětu
vzdělaacutevaacuteniacute
9 Průběžneacute upevňovaacuteniacute vědomiacute vzdělaacutevanyacutech pracovniacuteků
o dosaženyacutech vyacutesledciacutech
10 Neviacutem jak to udělat Spraacutevneacute určeniacute stupně
složitosti ndash uacuterovně složitosti vzdělaacutevaacuteniacute
22
221 Definice zabezpečovaacuteniacute lidskyacutech
zdrojů
Plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů neboli personaacutelniacute plaacutenovaacuteniacute
stanovuje potřebu požadovanou v zaacutejmu dosaženiacute
strategickyacutech ciacutelů Toto plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů
vychaacuteziacute z přesvědčeniacute že lideacute jsou nejdůležitějšiacutem
strategickyacutem zdrojem organizace Plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech
zdrojů se orientuje i na širšiacute zaacuteležitosti tyacutekajiacuteciacute se
způsobů zaměstnaacutevaacuteniacute a rozvoje lidiacute v zaacutejmu zlepšovaacuteniacute
efektivnosti organizace Toto plaacutenovaacuteniacute může tedy hraacutet
vyacuteznamnou roli ve strategickeacutem řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů
2211 Proces plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů
Proces plaacutenovaacuteniacute jak jej uvaacutediacutem v grafu č 1 v přiacutelohaacutech
teacuteto Diplomoveacute praacutece neniacute nutně lineaacuterniacutem procesem
vychaacutezejiacuteciacutem z podnikoveacute strategie kteraacute logicky
vyuacutesťuje do plaacutenu ziacuteskaacutevaacuteniacute flexibility a stabilizace
pracovniacuteků Z toho důvodu nelze předpoklaacutedat že jako
zaacutekladna pro plaacuteny lidskyacutech zdrojů budou existovat dobře
vypracovaneacute podnikoveacute plaacuteny Podnikovaacute strategie může byacutet
v mnoha přiacutepadech spiacuteše evolučniacute než promyšlenaacute a tudiacutež
se může vytvaacuteřet postupně [Armstrong M 2007 s 115 ]
Mnoheacute by bylo třeba řiacuteci ve prospěch systematickeacuteho
přiacutestupu k vytvaacuteřeniacute strategie zabezpečovaacuteniacute lidskyacutech
zdrojů plaacutenovaacuteniacute pomociacute sceacutenaacuteřů prognoacutez poptaacutevky
a nabiacutedky pracovniacutech sil a analyacutezy mobility (fluktuace)
pracovniacuteků Jestliže je budoucnost dostatečně
předviacutedatelnaacute pak by mohlo byacutet vhodneacute formaacutelniacute
plaacutenovaacuteniacute Pokud však nikoliv pak by se přiacutestup
k plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů musel opiacuterat spiacuteše o naacutehodnyacute
model než o přesneacute prognoacutezy
23
Zde uvaacutediacutem procesy ktereacute lze shrnout naacutesledujiacuteciacutem
způsobem
o Podnikoveacute strategickeacute plaacuteny ndash definovaniacute budouciacutech
uacuterovniacute činnostiacute a iniciativ vyžadujiacuteciacute noveacute
dovednosti
o Strategie zabezpečovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů ndash plaacutenovaniacute
za uacutečelem ziacuteskaacuteniacute konkurenčniacute vyacutehody pomociacute
rozviacutejeniacute intelektuaacutelniacuteho kapitaacutelu ndash zaměstnaacutevaacuteniacute
schopnějšiacutech lidiacute než jakeacute maacute konkurence
zabezpečovaacuteniacute toho aby tito lideacute vytvaacuteřeli
a rozviacutejeli znalosti a dovednosti specifickeacute pro
společnost včetně podnikaacuteniacute kroků k tomu aby se
společnost stala atraktivniacutem zaměstnavatelem
u ktereacuteho budou lideacute raacutedi pracovat
o Plaacutenovaacuteniacute pomociacute sceacutenaacuteře ndash hrubaacute představa o tom
kam společnost ve sveacutem prostřediacute a oboru směřuje
jakeacute důsledky to bude miacutet pro potřebu lidskyacutech
zdrojů
o Prognoacutezy poptaacutevky a nabiacutedky ndash odhady budouciacute potřeby
pracovniacuteků neboli odhady počtu lidiacute kteřiacute budou
k dispozici uvnitř společnosti i mimo ni
o Analyacuteza pohybu (fluktuace) pracovniacuteků ndash analyzovaacuteniacute
současnyacutech ukazatelů a trendů mobility (fluktuace)
pracovniacuteků pro uacutečely prognoacutez nabiacutedky pracovniacutech sil
o Analyacuteza pracovniacuteho prostřediacute ndash analyzovaacuteniacute
prostřediacute ve ktereacutem lideacute pracujiacute se zaměřeniacutem
na to jakyacute prostor jim prostřediacute poskytuje pro
24
využiacutevaacuteniacute a rozviacutejeniacute jejich dovednosti pro
dosahovaacuteniacute spokojenosti s praciacute
o Analyacuteza operačniacute efektivnosti ndash (analyacuteza
efektivnosti činnosti) analyzovaacuteniacute produktivity
využiacutevaacuteniacute lidiacute a podmiacutenek pro růst flexibility aby
bylo možneacute reagovat na noveacute a měniacuteciacute se požadavky
222 Ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběr pracovniacuteků
Obecnyacutem ciacutelem ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru pracovniacuteků by mělo byacutet
ziacuteskat s vynaloženiacutem minimaacutelniacutech naacutekladů takoveacute množstviacute
a takovou kvalitu pracovniacuteků ktereacute jsou žaacutedouciacute pro
uspokojeniacute podnikoveacute potřeby lidskyacutech zdrojů Tři faacuteze
ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru pracovniacuteků jsou [Armstrong M 2007
s 343]
o Definovaacuteniacute požadavků
o Přilaacutekaacuteniacute uchazečů
o Vybiacuteraacuteniacute uchazečů
2221 Definovaacuteniacute požadavků
Počet a kategorie lidiacute ktereacute společnost potřebuje
by měly byacutet jasně definovaneacute v ziacuteskaacutevaacuteniacute pracovniacuteků
kteryacute je odvozen z plaacutenu lidskyacutech zdrojů (personaacutelniacuteho
plaacutenu) Kromě toho může existovat potřeba naacutehrady
některyacutech pracovniacuteků nebo potřeba obsazeniacute nově
vytvořenyacutech pracovniacutech miacutest Obojiacute musiacute byacutet důkladně
prověřeno aby se zjistilo zda jsou tyto potřeby
opraacutevněneacute Zejmeacutena je nezbytneacute prověřit potřebu naacutehrady
nebo uacuteroveň a typ pracovniacuteka ktereacute jsou požadovaacuteny
25
Požadavky konkreacutetniacutech pracovniacutech funkciacute by měli byacutet
vyjaacutedřeny v podobě popisu a specifikace pracovniacuteho miacutesta
Tyto požadavky poskytujiacute zaacutekladniacute informaci
potřebnou pro sestaveniacute inzeraacutetu pro informovaacuteniacute
zprostředkovatelskyacutech instituciacute a pro hodnoceniacute uchazečů
Definice určiteacute role uvaacutediacute přehled schopnostiacute
dovednostiacute požadavků na vzdělaacuteniacute a praxi Vytvaacuteřiacute tak
kriteacuteria na jejichž zaacutekladě budou uchazeči posuzovaacuteni
při vyacuteběroveacutem pohovoru nebo pomociacute testů praacutevniacute
způsobilosti
Specifikace požadavků na pracovniacuteka ndash znaacutemaacute teacutež jako
specifikace pracovniacuteho miacutesta definuje vzdělaacuteniacute vyacutecvik
kvalifikaci a zkušenosti požadovaneacute od žadatele pro
obsazenou pozici
Specifikace požadavků na pracovniacuteka může byacutet
sestavena v naacutesledujiacuteciacutem uskupeniacute
o Odborneacute schopnosti
o Požadavky na chovaacuteniacute a postoje
o Odbornaacute přiacuteprava a vyacutecvik
o Zkušenosti praxe
o Zvlaacuteštniacute požadavky
o Vhodnost pro organizaci
o Možnost splnit očekaacutevaacuteniacute uchazeče
Největšiacute nebezpečiacute ktereacutemu je potřeba věnovat
pečlivou důslednost je dbaacutet na to aby nedošlo
k nadhodnoceniacute požadovaneacute kvalifikace a schopnostiacute Žaacutedat
to nejlepšiacute je zcela přirozeneacute ale stanoveniacute
nerealizovatelně vysokyacutech požadavků na uchazeče zvyšuje
probleacutemy s jejich přilaacutekaacuteniacutem Vede takeacute k nespokojenosti
26
mezi těmi kteřiacute byli vybraacuteni neboť mohou miacutet pocit
že se jejich talent a schopnosti nevyužiacutevajiacute ze sta
procent
Existuje mnoho modelů jak posuzovat budouciacuteho
možneacuteho zaměstnance a jak ho podrobit podrobneacutemu vyacuteběru
Z možnyacutech modelů uvaacutediacutem tyto
Sedmibodovyacute model kteryacute se zaměřuje na
1 fyzickeacute vlastnosti
2 vědomosti a dovednosti
3 všeobecnou integraci
4 zvlaacuteštniacute schopnosti
5 zaacutejmy
6 dispozice (sklony)
7 okolnosti (zaacutezemiacute)
Pětibodovyacute model kteryacute se zaměřuje na
1 vliv na ostatniacute
2 ziacuteskanou kvalifikaci
3 vrozeneacute schopnosti
4 motivace
5 emocionaacutelniacute ustrojeniacute
Jako posledniacute odstavec v tomto bodu bych raacuted
rozebral přiacutestup založenyacute na schopnostech kteryacute může
pomoci rozpoznat kteraacute metoda vyacuteběru (napřiacuteklad
psychologickeacute testy nebo assessment centra) bude zřejmě
přinaacutešet užitečneacute poznatky Vyacutehody přiacutestupu založeneacuteho na
schopnostech bych shrnul v naacutesledujiacuteciacutech bodech
27
o Zvyšuje přednost předpovědiacute o vhodnosti
uchazeče
o Usnadňuje lepšiacute porovnaacuteniacute mezi vlastnostmi
jedince a požadavky pracovniacuteho miacutesta
o Při vedeniacute pohovoru pomaacutehaacute zabraacutenit překotnyacutem
soudům
o Může byacutet oporou pro celou řadu metod vyacuteběru ndash
dotazniacuteky pohovory testy a assessment centra
2222 Přilaacutekaacuteniacute uchazečů
Přilaacutekaacuteniacute uchazečů je v prvniacute řadě zaacuteležitostiacute rozpoznaacuteniacute
vyhodnoceniacute a využitiacute nejvhodnějšiacutech zdrojů potencionaacutelniacutech
uchazečů Nicmeacuteně v přiacutepadech kdy se setkaacutevaacuteme s obtiacutežemi
přilaacutekaacuteniacute či udrženiacute uchazečů nebo tyto obtiacuteže předviacutedaacuteme
je třeba vypracovat předběžnou studii faktorů ktereacute mohou
přispět k přilaacutekaacuteniacute nebo odrazeniacute uchazečů tedy silnyacutech
a slabyacutech straacutenek podniku jakožto zaměstnavatele
Pokud bychom se zaměřili na analyacutezu silnyacutech
a slabyacutech straacutenek tak ta by se teacuteměř vždy měla zaměřit
na skutečnosti jako jsou tyto
o Pověst společnosti
o Mzdy
o Zaměstnaneckeacute vyacutehody
o Pracovniacute podmiacutenky
o Zajiacutemavost praacutece
o Jistota zaměstnaacuteniacute
o Přiacuteležitosti ke vzdělaacutevaacuteniacute a vyacutevoji
o Perspektivista karieacutery
o Umiacutestěniacute pracoviště
28
Tyto skutečnosti by měly byacutet porovnaacuteny s tiacutem co
nabiacuteziacute konkurence Na zaacutekladě vyacutesledků by měl byacutet
vypracovaacuten seznam toho co bdquoprodaacutevaacuterdquo organizaci a co
prodaacutevaacute podnikatele Prodejem organizace mysliacutem pověst
agentury a jejiacute flexibilitu a pověstiacute podnikatele mysliacutem
žadatele o praacuteci v agentuře jeho kvalifikaci Lze při tom
uplatnit zkušenosti z marketingu při nichž se preference
potencionaacutelniacutech zaacutekazniacuteků porovnaacutevajiacute s vlastnostmi vyacuterobku
tak aby byly zdůrazněny ty vlastnosti ktereacute nejviacutece
přitahujiacute zaacutekazniacuteka
Ciacutelem celeacuteho zkoumaacuteniacute je vytvořit lepšiacute obraz
organizace (dobrou značku zaměstnavatele) pro potřeby
inzerovaacuteniacute naacuteborovyacutech materiaacutelů a pohovorů s uchazeči
Může existovat i poněkud konstruktivnějšiacute ciacutel ukaacutezat
organizaci potřebu zlepšeniacute jejiacute zaměstnavatelskeacute pověsti
za uacutečelem přilaacutekaacuteniacute většiacuteho množstviacute lepšiacutech uchazečů
a za uacutečelem udrženiacute si těch kteřiacute byli již vybraacuteni
U zdrojů uchazečů je velice důležiteacute uvažovat
o vnitřniacutech zdrojiacutech uchazečů ačkoli některeacute organizace
s důsledně uplatňovanou politikou stejneacute přiacuteležitosti
trvajiacute na tom aby uchazeči z vnitřniacutech zdrojů uchaacutezejiacuteciacute
se o volneacute miacutesto měli stejneacute vyacutechoziacute podmiacutenky jako
uchazeči z vnějšiacutech zdrojů
Pokud nejsou vhodniacute uchazeči organizaci k dispozici
pak hlavniacutemi zdroji pro osloveniacute uchazečů jsou
o Inzerovaacuteniacute
o Internet
o Externiacute vyhledaacutevaciacute a zprostředkovatelskeacute služby ndash
Personaacutelniacute agentury
29
Mnoho pracovniacutech miacutest je samozřejmě možneacute obsadit
čerstvyacutemi absolventy vysokyacutech škol kteřiacute již v průběhu
studia majiacute možnost si přivydělaacutevat v různyacutech
společnostech ktereacute jim po dovršeniacute studia nabiacutednou
praacuteci Zaacuteroveň je běžnyacutem jevem že některeacute společnosti
si zavaacutežiacute studenta smlouvou již v průběhu jejich studia a
platiacute mu školneacute Dnes již klasickyacutem jevem je vydaacutevaacuteniacute
různyacutech informačniacutech brožurek pravidelneacute naacutevštěvy škol
za uacutečelem oslovovaacuteniacute potencionaacutelniacutech novyacutech zaměstnanců
2223 Vybiacuteraacuteniacute uchazečů
Při ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru pracovniacuteků lze použiacutet přiacutestupu
charakteristickeacuteho pro moderniacute řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů Ten
spočiacutevaacute v tom že věnuje mnohem viacutece peacuteče tomu zda
uchazeči splňujiacute nejen požadavky daneacuteho pracovniacuteho miacutesta
ale i požadavky podniku jako celku Tyto požadavky zahrnujiacute
oddanost a schopnost efektivně pracovat jako člen
tyacutemu[Armstrong M 2007 s 369]
Je velice důležiteacute dbaacutet na to že ve většině přiacutepadů
reference ať už osobniacute nebo od předchoziacuteho
zaměstnavatele nebyacutevajiacute vždy odpoviacutedajiacuteciacute reaacutelu Byacutevaliacute
zaměstnavateleacute jsou ve většině přiacutepadů dobrosrdečniacute
a tudiacutež jsou schopni podepsat teacuteměř bdquocokolivrdquo
Britskyacute Chartered Institute of Personnel And
Development [CIPD 2005 c] odhaduje že jedna osmina
uchazečů přehaacuteniacute nebo falšuje sveacute vzdělaacuteniacute (absolvovanou
přiacutepravu na povolaacuteniacute)rdquo
Osobně si troufaacutem tvrdit že nejlepšiacute možnaacute věc
kterou můžete při sjednaacutevaacuteniacute noveacuteho zaměstnance učinit
30
je vyžaacutedat si od byacutevaleacuteho zaměstnavatele odpověď na Vaacutemi
dodaneacute otaacutezky
o Jakaacute byla deacutelka zaměstnaacuteniacute
o Jakyacute byl naacutezev pracovniacuteho miacutesta
o Jakaacute praacutece byla vykonaacutevaacutena
o Jakyacute byl mzdovyacute tarif či plat
o Kolik dnů absence měl uchazeč za posledniacutech 12 měsiacuteců
o Zaměstnali byste jej opět (pokud ne proč)
31
3 Lobbying
Slovo lobbying se podle společnosti Websteracutes Dictionary
poprveacute objevilo v roce 1837 Dnes se toto označeniacute
použiacutevaacute po celeacutem světě pro celou škaacutelu způsobů
a procesů jež majiacute zajistit vliv na rozhodovaacuteniacute ve
věcech veřejnyacutech V politice se lobuje za všechno
a zaacuteroveň proti všemu nicmeacuteně politickyacute lobbying se pojiacute
předevšiacutem s penězi [Woll C 2006 s 42]
Lobbying byacutevaacute zpravidla chaacutepaacuten velmi široce Do teacuteto
kategorie tudiacutež spadajiacute veškereacute přiacutemeacute i nepřiacutemeacute snahy
ovlivnit jakaacutekoliv rozhodnutiacute změnit či předělat
jakeacutekoliv usneseniacute aj (dopisy zastupitelům přiacutespěvky
na volebniacute kampaň sponzorskeacute dary podporovaacuteniacute
sportovniacutech klubů kampaně v meacutediiacutech vyacutepovědi před
legislativniacutemi vyacutebory ndash ciacutelem je tedy prosadit kyacuteženyacute
politickyacute vyacutesledek)
Takto širokaacute definice ovšem ztraacuteciacute prakticky
jakyacutekoliv analytickyacute ale i praacutevniacute vyacuteznam neboť
potencionaacutelně zahrnuje teacuteměř veškereacute aktivity spojeneacute
s politikou a veřejnyacutem prostorem Takto pojatyacute lobbying
se staacutevaacute všiacutem a zaacuteroveň ničiacutem Těžkosti plynouciacute pro
analytiky jsou zřejmeacute z několika praciacute vyacuteznamnyacutech
badatelů zabyacutevajiacuteciacutech se lobbyingem Kay Shlozman a John
Terney kteřiacute se problematikou lobbyingu zabyacutevajiacute
od sedmdesaacutetyacutech let otevřeně přiznaacutevajiacute že bdquozaacuteměrně
zanedbaacutevajiacute důležitou otaacutezku kdo se losovaciacuteho procesu
uacutečastniacuterdquo [EPP-ED 2006 s 35] To ovšem vede praacutevě
k tomu že miacutesiacute naacutetlakoveacute skupiny s lobbyistickyacutemi
Je proto potřeba naleacutezt definici jež by lobbyistickeacute
aktivity oddělila od jinyacutech a mnohdy i podobnyacutech aktivit
jejichž ciacutelem je takeacute zisk vlivu Někteřiacute autoři voliacute
32
jako řešeniacute tohoto probleacutemu způsob rozděleniacute na přiacutemyacute
lobbying a nepřiacutemyacute lobbying Prvniacute okruh by zahrnoval
osobniacute styky se zaacutekonodaacuterci jejich poradci nebo jinyacutemi
politiky a informovaacuteniacute je o konkreacutetniacutem probleacutemu Druhyacute
okruh by spočiacuteval v ovlivňovaacuteniacute kampaněmi v meacutediiacutech nebo
mezi voliči (většinou ve sveacutem volebniacutem okrsku)
31 Lobbying pro specifickeacute formy
prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech
skupin
Druh a forma prosazovaacuteniacute lobbyingu je často veřejnostiacute
pojata jako manipulace kteraacute maacute bliacuteže ke korupci než
demokratickyacutem standardům Vychaacuteziacute to zejmeacutena z faktu
že ačkoliv je hranice mezi lobby a korupciacute zřetelnaacute
zaacuteležiacute jen na etice obou zuacutečastněnyacutech stran zda ji
dodržiacute [Marečkovaacute H 2007 s 15]
V Evropskeacute unii se proto v posledniacutech letech ozyacutevajiacute
hlasy pro odstraněniacute jakyacutechkoli naacuteznaků teacuteto
netransparentnosti a po vytvořeniacute principu regulaciacute
lobbyistickyacutech aktivit Jak si daacutele popiacutešeme tyto snahy
regulace lobbyingu jsou velice komplikovaneacute neboť vedle
standardniacutech postupů mohou lobbisteacute užiacutet i techniky
značně netransparentniacute a proto i těžko regulovatelneacute
Pro pojem standardniacute postup by bylo vhodnějšiacute užiacutevat
pojem tradičniacute postup protože jak uvaacutediacute [Schendelen
2007 s 38) každaacute zaacutejmovaacute skupina může při sveacutem snaženiacute
ovlivnit evropskeacute politiky užiacutet nejmeacuteně čtyři tradičniacute
33
techniky Ty jsou využiacutevaacuteny tak dlouho že se staly
osvědčenyacutemi
Jednaacute se o donuceniacute vtaženiacute do vlastniacute hry
veřejnou obhajobu a přesvědčovaacuteniacute (argumentaci) Technika
donuceniacute vychaacuteziacute z naacuterodniacute uacuterovně kde aparaacutet donuceniacute
vykonaacutevajiacute soudy policie a vězeňskyacute systeacutem Na evropskeacute
uacuterovni kteraacute je takeacute založena na vynutitelnyacutech praacutevniacutech
normaacutech se ve většiacute miacuteře užiacutevajiacute meacuteně formaacutelniacute postupy
jako napřiacuteklad blokaacutedy agresivniacute kampaně (doprovaacutezeneacute
demonstracemi) přesuny firem mezi členskyacutemi staacutety za
lepšiacutemi podmiacutenkami apod Technika vtaženiacute do vlastniacute hry
spočiacutevaacute v přidělovaacuteniacute vedouciacutech funkciacute nebo poskytnutiacute
finančniacutech prostředků vyacuteznamnyacutem bdquohraacutečůmrdquo
Propracovanějšiacute variantou je ustaveniacute takovyacutech
rozhodovaciacutech procedur ktereacute ve sveacutem důsledku udržujiacute
ostatniacute zaacutejmoveacute skupiny v podřiacutezeneacutem postaveniacute Obzvlaacuteště
ministerstva si tiacutemto způsobem držiacute pod dostatečnou
kontrolou nespočet takzvaně bdquonezaacutevislyacutechrdquo agentur nebo
soukromyacutech organizaciacute V tomto přiacutepadě vznikaacute finančniacute
zaacutevislost těchto agentur na dvou uacuterovniacutech ndash na naacuterodniacute
uacuterovni ndash finančniacute zaacutevislost těchto agentur na vlaacutedě
a na evropskeacute uacuterovni kde jsou agentury zaacutevisleacute na
rozdělovaacuteniacute dotaciacute a na schopnosti EU prosadit svoje
politickeacute zaacutejmy Techniku veřejneacute obhajoby často
použiacutevajiacute nevlaacutedniacute organizace a obchodniacute organizace
Ve sveacute neformaacutelniacute podobě může byacutet mediaacutelniacute kampaniacute kteraacute
reflektuje noveacute přiacuteležitosti či hrozby Ve formaacutelnějšiacutem
podaacuteniacute maacute podobu oficiaacutelniacute stiacutežnosti na Uacuteřad pro ochranu
hospodaacuteřskeacute soutěže Nejformaacutelnějšiacute variantou je soudniacute
spor Posledniacute technika argumentace či přesvědčovaacuteniacute je
založena na logicky přijatelnyacutech zaacutevěrech a na empiricky
34
věrohodnyacutech tvrzeniacutech Obvykle se využiacutevaacute ve čtyřech
situaciacutech
a když rozhodujiacuteciacute hraacuteči staacutele vaacutehajiacute s podporou (lze je
ziacuteskat na vlastniacute stranu)
b když je daneacute teacutema v počaacutetciacutech sveacuteho rozpracovaacuteniacute (a
mnoziacute ještě nezaujali jasnou pozici)
c když se teacutematu dostane širokeacute publicity (publikum
vyžaduje přesvědčiveacute argumenty)
d když je nutneacute teacutema učinit atraktivnějšiacute (prezentovat
ho jako věc obecnějšiacuteho zaacutejmu)
Tradičniacute techniky lobbovaacuteniacute jsou zaacutejmovyacutemi skupinami
staacutele použiacutevaneacute nicmeacuteně jejich efektivita a uacutečinnost maacute
v posledniacutech letech klesajiacuteciacute tendenci Vychaacuteziacute
to zejmeacutena ze skutečnosti že tradičniacute techniky
se opiacuterajiacute o povyacutešenou viacuteru ve vlastniacute nadřazenost
Jinyacutemi slovy pro lobbistu kteryacute využiacutevaacute tradičniacutech
metod je jeho protistrana většinou protivniacutekem ktereacuteho
je nutneacute a možneacute donutit soudně přemoci či přesvědčit
o tom že řiacutedit se zaacutejmem lobujiacuteciacute je spraacutevneacute a žaacutedouciacute
311 Management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute na
uacuterovni EU
Management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute EU stojiacute na dvou
piliacuteřiacutech Prvniacute je akademickyacute a maacute dva prameny obchodniacute
management a politologii To by naacutes nemělo překvapovat
protože vztah mezi komerčniacutemi a politickyacutemi kruhy nebo
v širšiacute perspektivě mezi soukromyacutem a veřejnyacutem sektorem
35
tvořiacute kliacutečovou složku každeacute moderniacute společnosti založeneacute
na smiacutešeneacutem veřejno-soukromeacutem systeacutemu vlaacutednutiacute
[Schendelen 2007 s 249]
Evropskaacute unie je nejpřiacutehodnějšiacutem prostorem pro
praktickou aplikaci managementu veřejnyacutech zaacuteležitostiacute
Na uacuterovni EU existujiacute tisiacutece organizaciacute ktereacute
z funkčniacuteho hlediska jednajiacute jako zaacutejmoveacute skupiny Svůj
původ majiacute ve veřejnyacutech i soukromyacutech sfeacuteraacutech jak
členskyacutech zemiacute EU tak mnoha bdquomimo-unijniacutechrdquo Centrem
jejich aktivit je Brusel ndash hlavniacute město EU
Většina zaacutejmovyacutech skupin se v tomto komunikačniacutem uzlu
objevuje jen nepravidelně většinou když se o něčem
podstatneacutem rozhoduje ve vyacuteborech komise či při slyšeniacute
Parlamentu
Všechny tyto veřejneacute a soukromeacute naacutetlakoveacute skupiny
ať už se staacutelou kancelaacuteřiacute v Bruselu nebo bez niacute vnaacutešejiacute
do rozhodovaciacutech procesů EU sveacute vlastniacute zaacutejmy Systeacutem EU
považujiacute ve většině přiacutepadů za nejnaacuteročnějšiacute prostřediacute
s jakyacutem se mohou setkat Tyto lobbyistickeacute skupiny jsou
nejzjevnějšiacutemi nositeli euroopenizace
Management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute EU neniacute přirozeně
žaacutednyacute všeleacutek Pokud je užiacutevaacuten proziacuteravě a s rozvahou
pokud zahrnuje pečlivou teoretickou přiacutepravu a tvrdou
praacuteci v tereacutenu pak poskytuje lepšiacute vyhliacutedky na dosaženiacute
uacutespěchu nebo alespoň na odvraacuteceniacute neuacutespěchu v evropskeacute
hře Expert v oboru evropskyacutech zaacuteležitostiacute
se pochopitelně řiacutediacute souborem pravidel nebo doporučeniacute
kteraacute se v tomto přiacutepadě tyacutekajiacute lepšiacute strategie a taktiky
na evropskeacute půdě
36
Každaacute zaacutejmovaacute skupina maacute samozřejmě praacutevo se sama
rozhodnout zda bude sveacute veřejneacute zaacuteležitosti spravovat
amateacuterskyacutem či profesionaacutelniacutem stylem a zda bude použiacutevat
vyacutehradně tradičniacute techniky pro prosazovaacuteniacute vlivu Pokud
maacute však zaacutejmovaacute skupina zaacutejem na zlepšeniacutech svyacutech šanciacute
pro dosaženiacute požadovaneacuteho vyacutesledku potom by měla
profesionaacutelně aplikovat poznatky managementu veřejnyacutech
zaacuteležitostiacute
312 Převis nabiacutedky nekonvenčniacutech postupů
Na hraciacute ploše s naacutezvem EU si skutečně žaacutednaacute zaacutejmovaacute
skupina nemůže stěžovat na nedostatek cest vedouciacutech
k požadovaneacutemu vyacutesledku Může si vybiacuterat z nekonečneacuteho
menu přiacuteležitostiacute pro oteviacuteraacuteniacute dveřiacute směrem ven
i dovnitř a to vše při použitiacute standardniacutech postupů
o Zaprveacute může použiacutet přiacutemyacute lobbying kteryacute by neměl
nikdy byacutet ztotožňovaacuten s konečnyacutem ovlivněniacutem a nemusiacute
tedy lobovat v našem specifickeacutem smyslu
o Zadruheacute se můžeme spolehnout na tradičniacute techniky
uplatněniacute vlivu ndash donuceniacute vtaženiacute do vlastniacute hry
veřejnou obhajobu a přesvědčovaacuteniacute (argumentaciacute)
o Zatřetiacute můžeme využiacutet některou z mnoha nekonvenčniacutech
technik ktereacute rozeberu niacuteže
Teacuteměř vždy se nabiacuteziacute bezpočet akteacuterů ke kontaktovaacuteniacute
faktorů k ovlivněniacute a vektorů ke zkonstruovaacuteniacute Možnosti
bdquoodchodu protestu a loajalityrdquo neboli v lidoveacutem jazyce
bdquouteč bojuj nadbiacutehejrdquo jsou jen třemi z mnoha a hraacuteč
37
se vždy může vydat na jednu nebo na druhou stranu
To však vede k dilematu
Scheacutema ktereacute uvaacutediacutem jako přiacutelohu č 2 představuje
vyacuteběr nejčastěji se vyskytujiacuteciacutech dilemat v tereacutenniacutech
aktivitaacutech v EU Prvniacute dvě kategorie se přiacutemo vztahujiacute
k akteacuterům tedy zaacutestupcům EU a ostatniacutem zainteresovanyacutem
hraacutečům Ostatniacute odkazujiacute k faktorům a vektorům působiacute
na ně nepřiacutemo a reprezentujiacute zde dilema meta-lobbyingu
Tato dilemata kteraacute mohou potkat každou zaacutejmovou
skupinu se pokusiacutem rozebrat niacuteže [Citelj 2004 s 61]
3121 Uacuteředniacuteci ndash dilema
Postoj kteryacute uacuteředniacuteci zaujmou k určiteacutemu teacutematu může
lobbyistickaacute skupina podpořit nebo může naopak oponovat
čiacutemž jim život ulehčiacute nebo naopak ztiacutežiacute
Všichni uacuteředniacuteci jsou hladoviacute po spolehlivyacutech
informaciacutech o reaacutelneacutem děniacute jimiž je lobbyistickaacute skupina
může ale takeacute nemusiacute nasytit Stejně tak je může
zklidnit či naopak znepokojit Klasickou technikou
vedouciacute k jejich znepokojeniacute je dramatickeacute podaacuteniacute faktů
o čemkoliv zhoršovaacuteniacute životniacuteho prostřediacute působeniacute
na jejich prestiž kompetence rozpočet pracovniacute zaacutetěž
způsob organizace nebo přijiacutemaacuteniacute do funkciacute Tyto hry
často hrajiacute sami uacuteředniacuteci proti sobě navzaacutejem
3122 Angažovaniacute hraacuteči ndash dilema
Jedno z velkyacutech dilemat se tyacutekaacute mobilizace většiacuteho počtu
akteacuterů Viacutec přaacutetel dodaacute viacutec podpory ale takeacute si pro sebe
zaberou většiacute podiacutel na hře
38
Jineacute dilema zniacute je lepšiacute odměnit sveacute spojence a ty
kteřiacute ustoupili tlaku nebo potrestat soupeře
a odpadliacuteky
Daacutele je možneacute zapracovat na posiacuteleniacute jednotnosti
nebo naopak nesouladu v raacutemci jednotlivyacutech koalic
Neaktivniacute hraacuteče můžeme ponechat jejich spaacutenku a nebo
je naopak probudit Ty kteřiacute nad nějakyacutem teacutematem vaacutehajiacute
lze ignorovat přesvědčit o vyacutehodnosti jedneacute z pozic
nebo naprosto odveacutest jejich pozornost jinyacutem směrem
Iritujiacuteciacute akteacutery může lobbyistickaacute skupina buď veřejně
omluvit čiacutemž si je možnaacute zavaacuteže nebo naopak pranyacuteřovat
čiacutemž je donutiacute ke kompromisu
3123 Vztahy ndash dilema
Lobbying může vztahy učinit formaacutelnějšiacutemi nebo naopak
neformaacutelnějšiacutemi přičemž mezi oběma poacutely se nachaacuteziacute
několik bdquopoloformaacutelniacutechrdquo stupňů Pokud je skupina zaacutevislaacute
na všech třech variantaacutech vztahu (viz scheacutema str 38)
pak se musiacute vypořaacutedat s dilematy jejich vzaacutejemneacuteho
vyvaacuteženiacute
a načasovaacuteniacute Může takeacute vztah stabilizovat či
destabilizovat konflikt někdy přinaacutešiacute většiacute vyacutenosy než
spojenectviacute
V jineacutem dilematu proti sobě stojiacute spoleacutehaacuteniacute na stareacute
a osvědčeneacute vztahy a rozviacutejeniacute novyacutech což je pro každou
lobby otaacutezkou kalkulace naacutekladů a vyacutenosů
39
3124 Procedury ndash dilema
Procedury patřiacute do třiacute P Jedno z dilemat se tyacutekaacute jejich
zjednodušeniacute či naopak zkomplikovaacuteniacute
Pro pochopeniacute uvaacutediacutem před rozhodnutiacutem komise z roku
2000 jiacutemž povolila Unileveru uveacutezt na trh margariacuten
Becel se tato společnost zasazovala o zjednodušeniacute
schvalovaciacute procedury Po verdiktu Komise svoji snahu
zastavila neboť si uvědomila že většiacute komplikovanost
celeacuteho procesu bude užitečnaacute v udrženiacute novyacutech konkurentů
mimo hru
Každaacute lobbyistickaacute skupina může takto přijmout nebo
napadnout určitou proceduru přiacutepadně doveacutest kauzu
až k Soudniacutemu dvoru Jineacute dilema se objevuje v otaacutezce
zda-li prosazovat striktniacute nebo volnou interpretaci
procedury Prostor pro interpretaci rozšiřujiacute jazykoveacute
varianty textu a různorodaacute každodenniacute praxe neboli
precedenty
3125 Pozice ndash dilema
V raacutemci hry Třiacute P může lobby buď uznat nebo naopak
kritizovat staacutevajiacuteciacute orgaacuteny a funkce jako třeba vyacutebory
agentury a jednotliveacute uacuteředniacuteky Skupina se takeacute může
rozhodnout ke vstupu do orgaacutenů nebo naopak k jeho
opuštěniacute To může znamenat symbol protestu nebo touhu
po většiacute svobodě v jednaacuteniacute Obzvlaacuteště velkyacutem dilematem
je přijiacutemaacuteniacute lidiacute do nejrůznějšiacutech funkciacute Po několika
zkušenostech a opravdu nepřiacutejemnyacutech situaciacutech se dnes již
jednoznačně přiklaacuteniacutem k jasně stanovenyacutem kriteacuteriiacutem
neboli pracovniacutem předpokladům (merits) a odmiacutetaacutem
jakoukoliv protekci
40
3126 Teacutemata ndash dilema
Jedno dilema zniacute jestli je lepšiacute teacutemata politizovat
nebo depolitizovat Standardniacute metoda odpolitizovaacuteniacute
spočiacutevaacute v prezentaci teacutematu jako bdquotechnickeacute zaacuteležitostirdquo
kteraacute je pro mnoho lidiacute synonymem menšiacute důležitosti
Komise a Rada EU často spojujiacute jednotlivaacute teacutemata aby
alespoň čaacutestečně uspokojili většiacute počet hraacutečů Lobby
se takeacute může pokusit o navyacutešeniacute nebo redukci počtu
aktivniacutech teacutemat a odvozeně tedy o změnu v počtu
angažovanyacutech hraacutečů nebo o bagatelizaci či naopak
dramatizaci vyacuteznamu teacutematu
Zde uvaacutediacutem několik přiacutepadů manipulace s teacutematy
o Společenskaacute zemědělskaacute politika ndash potravinovaacute
soběstačnost
o Dovoz levneacuteho textilu ndash dětskaacute praacutece
o Kouřeniacute tabaacuteku ndash svoboda
o Kožešinovyacute průmysl ndash praacuteva zviacuteřat
o Zaacutesah do ECB ndash hospodaacuteřskyacute růst
o Nižšiacute daně (opravy obuvi aj) ndash zaměstnanost
3127 Životniacute cyklus Souborneacute zpraacutevy ndash dilema
Lobby může buď napomoci hladkeacutemu přijetiacute Zpraacutevy nebo
ho naopak zkomplikovat
bdquoExtreacutemniacutem přiacutekladem byla pozice Velkeacute Britaacutenie
v radě EU během afeacutery s nemociacute BSE v roce 1996 kdy
Britoveacute jednoduše zablokovali viacutece než 50 Soubornyacutech
zpraacutev (ktereacute byly naacutesledně automaticky schvaacuteleny)rdquo
41
Dalšiacute dilema je spojeno se zachovaacuteniacutem nebo změnou
obsahu Souborneacute zpraacutevy Přeměna obsahu bliacutežiacuteciacute
se přeraacutemovaacuteniacute (reframing) Zpraacutevy do jineacuteho kontextu je
nepřiacutemou technikou časoveacuteho managementu Může na jednu
stranu vyřešit ale i vytvořit patovou situaci Patovou
situaci často navozujiacute lobbyisteacute usilujiacuteciacute
o subsidiaritu Na vyacuteběr je množstviacute dalšiacutech přiacutemyacutech
technik k urychleniacute nebo zabrzděniacute rozhodovaciacuteho procesu
Ta nejpřiacutemějšiacute spočiacutevaacute v posunutiacute konečneacuteho termiacutenu
dopředu či dozadu Prvniacute ciacutel je obvykle naacuteročnějšiacute než
druhyacute neboť popohaacuteněniacute celeacuteho procesu si žaacutedaacute viacutece
energie než jeho pozdrženiacute
3128 Areacutena ndash dilema
Lobby se může rozhodnout buď ke vstupu do konkreacutetniacute
areacuteny nebo k jejiacutemu opuštěniacute přičemž mezi oběma
krajnostmi zůstaacutevaacute ještě možnost vyčkaacutevaciacuteho postoje
Každaacute koalice je občas směsiciacute vyacutehod i nevyacutehod jejichž
různyacute poměr nabiacuteziacute možnost volby Vyacuteznamneacute dilema ktereacute
jsem již zmiňoval v předešlyacutech kapitolaacutech se tyacutekaacute
omezeniacute nebo rozšiacuteřeniacute hranic areacuteny Takovaacute změna může
vyuacutestit ve vyacuterazně odlišnyacute soubor teacutemat i angažovanyacutech
hraacutečů
3129 Rozhodnutiacute ndash dilema
Ohledně samotneacuteho rozhodnutiacute si musiacute lobby rozmyslet
jestli se při vyjednaacutevaacuteniacute přidaacute k většinoveacutemu či
menšinoveacutemu taacuteboru Prvniacute volba může neacutest lepšiacute vyacutesledky
z kraacutetkodobeacuteho hlediska zatiacutemco ta druhaacute představuje
investici do důvěry spolubojovniacuteků z hlediska
dlouhodobeacuteho přiacutepadně s ohledem na jinou Soubornou
zpraacutevu Kvůli tzv principiaacutelniacutem důvodům se může skupina
42
uacutečasti na vyjednaacutevaacuteniacute takeacute zcela vzdaacutet zůstane tedy
stranou a čekaacute na lepšiacute nabiacutedku Podobnaacute pozice zaměřenaacute
na zablokovaacuteniacute procesu pomociacute prohloubeniacute nejednotnosti
je pochopitelně velice riskantniacute
31210 Styly lobovaacuteniacute ndash dilema
Standardniacute dilemata stylu jednaacuteniacute mimo jineacute zahrnujiacute
rozhodnutiacute zda-li spiacuteše nabiacutezet nebo požadovat jednat
nenaacutepadně či zřetelně přiacutemo či nepřiacutemo formaacutelně nebo
neformaacutelně defenzivniacutem nebo agresivniacutem způsobem
Eventuaacutelně zda se tvaacuteřit smiacuteřlivě nebo konfrontačně
chovat reaktivně nebo provokativně
Otaacutezka stylů lobovaacuteniacute je všeobecně považovaacutena
za kliacutečovou a je takeacute jedinou oblastiacute v niacutež se plaacuteny
amateacuterskyacutech a profesionaacutelniacutech skupin styacutekajiacute Teoretickeacute
dilema tyacutekajiacuteciacute se legaacutelniacutech a ilegaacutelniacutech aktivit
se v praxi teacuteměř neřešiacute Každaacute lobby může na uacutezemiacute EU bez
většiacutech potiacutežiacute splnit současneacute podmiacutenky registrace
a dodržovat pravidla etickeacuteho kodexu stejně jako maacute
tisiacutece důvodů obaacutevat se přiacutepadnyacutech skandaacutelů a politickeacute
izolace
V naacutesledujiacuteciacute kapitole se pokusiacutem rozebrat konkreacutetniacute
formy prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech skupin
43
32 Konkreacutetniacute formy prosazovaacuteniacute
vlivu zaacutejmovyacutech skupin
Integrujiacuteciacute se Evropa je možnyacutem teacutematem diskusiacute nejen
na uacuterovni reaacutelneacute politiky ale i ve sfeacuteraacutech vědeckeacuteho
vyacutezkumu ndash ať již politologickeacuteho sociologickeacuteho či
ekonomickeacuteho charakteru Otaacutezky totiž vyvstaacutevajiacute nejen
okolo podoby samotneacuteho spolku (integrujiacuteciacute se Evropy)
o miacuteře rozšiacuteřeniacute miacuteře integrace či o smyslu sepsaacuteniacute
ustavujiacuteciacutech textů Vznikajiacute takeacute v miacuteře ochoty sdiacutelet
společneacute unijniacute hodnoty a rysy u přiacuteslušniacuteků jednotlivyacutech
integrujiacuteciacutech se staacutetniacutech uacutetvarů [Broscheid 2003
s 64]
Častyacutem a z mnoha uacutehlů pohledu zkoumanyacutem teacutematem
se tak stala otaacutezka společneacuteho vytvaacuteřeniacute unijniacutech
zaacutekladů Ideaacutelniacute by bylo aby došlo k internalizaci všemi
nebo alespoň rozhodnou většinou občanů členskyacutech zemiacute
Jejich smyslem by mělo byacutet posilovaacuteniacute pocitů
sounaacuteležitosti obyvatel s Evropskou uniiacute vytvaacuteřeniacute
bdquospolečneacutehordquo evropskeacuteho prostoru postaveneacuteho na
stabilniacutech zaacutekladech Mohlo by se tak zdaacutet že praacutevě toto
teacutema je jedniacutem ze stěžejniacutech naacutemětů existujiacuteciacutech euro-
federalistickyacutech uskupeniacute působiacuteciacutech v řadě členskyacutech
staacutetů EU
Existence vysokeacuteho počtu struktur obhajujiacuteciacutech
myšlenky koherentniacute i stojiacuteciacute v opozici evropskeacutemu
federalismu neniacute nikterak překvapivaacute Zvlaacuteště pak
uvaacutežiacuteme-li dobu trvaacuteniacute diskusiacute jejichž předmětem je
evropskeacute uspořaacutedaacuteniacute Zaklaacutedaacuteniacute spolků stojiacuteciacutech
na zaacutekladech obhajoby myšlenky vytvořeniacute federaacutelniacute Evropy
lze datovat hluboko do historie a proto by jejich
44
existence (často navazujiacuteciacute na původniacute organizaci
či jakyacutesi jejiacute novyacute zrod) neměla byacutet nijak zaraacutežejiacuteciacute
Zajiacutemaveacute však je že tato uskupeniacute nebyla zatiacutem
uspokojivě popsaacutena stejně jako nebyly uspokojivě popsaacuteny
zaacutejmy ktereacute daneacute organizace sledujiacute a zejmeacutena pak
prostředky ktereacute majiacute k dispozici
Skupiny nominaacutelně obhajujiacuteciacute evropskyacute federalismus
jsou přiacutetomneacute ve všech členskyacutech zemiacutech EU ačkoli
se zdaacute že země ktereacute čerstvě k Unii přistoupily
nedisponujiacute tak vysokyacutem počtem uskupeniacute tohoto druhu jako
staršiacute členoveacute Počet všech struktur obhajujiacuteciacutech
myšlenku evropskeacuteho federalismu je přiacuteliš vysokyacute pro
samotneacute baacutedaacuteniacute a proto z uacutevah zkoumaacuteniacute euro-
federalistickyacutech organizaciacute byly vyloučeny politickeacute
strany frakce evropskyacutech politickyacutech stran či samotneacute
unijniacute orgaacuteny ktereacute by bezesporu bylo možno raacutemcově
zařadit do jednoho scheacutematu Namiacutesto toho byly vybraacuteny
pouze některeacute zaacutejmoveacute skupiny nominaacutelně se orientujiacuteciacute
na prosazovaacuteniacute myšlenky evropskeacuteho federalismu
Obecně lze za hlavniacute funkci zaacutejmovyacutech skupin
považovat umožněniacute uacutečasti jednotlivyacutem individuiacutem
na politickeacutem životě Podstatnyacutem prvkem takoveacute uacutečasti je
to že neprobiacutehaacute jen formou voleb a že pro ni neniacute nutneacute
členstviacute v politickyacutech stranaacutech Vlastniacute zaacutejem je tak
artikulovaacuten v teacute oblasti ve ktereacute je občan připraven
se angažovat Funkcemi zaacutejmovyacutech skupin je tak
artikulace agregace a reprezentace zaacutejmů svyacutech členů
V užšiacutem pojetiacute může skupina plnit teacutež funkci politickeacute
socializace nebo dokonce politickeacute rekrutace Vzaacutejemnyacute
vztah politickyacutech stran a zaacutejmovyacutech skupin ktereacute
do značneacute miacutery sdiacutelejiacute řadu charakteristik neniacute
45
předmětem tohoto teacutematu a proto se k němu nebudu
vyjadřovat Spiacuteše se zde pokusiacutem rozveacutest jednotliveacute formy
prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech skupin
321 Zaacutejmovaacute skupina při praacuteci
Jak jsem v předchoziacutech kapitolaacutech k zaacutejmovyacutem skupinaacutem
v EU uvedl lze odvodit řadu proměnnyacutech ktereacute odlišujiacute
profesionaacutelniacute chovaacuteniacute od amateacuterskeacuteho Zde je sloučiacutem
do čtyř uacutezce propojenyacutech avšak sveacutebytnyacutech ukazatelů
profesionaacutelniacute lobbyistickeacute organizace [Broscheid 2003
s 104]
Tyto ukazatele jsou
o dostatečnaacute vnitřniacute soudržnost
o užitečneacute (použitelneacute) znalosti
o optimaacutelniacute kombinace zdrojů a dovednostiacute
o celkovyacute vnějšiacute dojem
3211 Dostatečnaacute vnitřniacute soudržnost
Soudržnostiacute neboli koheziacute rozumiacuteme koherenci preferenciacute
čili koordinaci činnostiacute Předpoklad soudržnosti
je obvykle mylnyacute Za normaacutelniacutech okolnostiacute je každaacute
skupina vnitřně nejednotnaacute jejiacute členoveacute se přou
o preferovanaacute data hodnoty a naacutestroje Jinyacutemi slovy
řešiacute svaacute vnitřniacute teacutemata kteraacute se pak veřejně projevujiacute
na všech uacuterovniacutech organizace v podobě odlišnyacutech
preferenciacute a navzaacutejem si odporujiacuteciacuteho jednaacuteniacute
46
Na neformaacutelniacute uacuterovni existuje pluralita členů
skupiny zastaacutevajiacuteciacutech odlišneacute hodnoty a zaacutejmy Uvnitř
nadnaacuterodniacute firmy se mezi sebou zaměstnanci lišiacute napřiacuteklad
podle věku vzdělaacuteniacute naacuterodnosti jazyka odbornyacutech
znalostiacute a funkce Uvnitř Evropskyacutech federaciacute je
pluralita členů zaacutevislaacute na zemi původu na obratu
a zisku na stylu řiacutezeniacute na postaveniacute na trhu
a na organizačniacute strategii
V každeacutem Generaacutelniacutem ředitelstviacute Komise (Evropskaacute
komise složenaacute z jednotlivyacutech členů různyacutech staacutetů)
vychaacuteziacute pluralita a rozdiacutelnost uacuteředniacuteků kupřiacutekladu
z naacuterodniacuteho či regionaacutelniacuteho zaacutezemiacute stylu rozhodovaacuteniacute
karieacuterniacutech ciacutelů politickeacuteho přesvědčeniacute a sklonu
k loajalitě Takovaacute pluralita může celou organizaci
rozštěpit a jednotliveacute jejiacute čaacutesti se pak přeměniacute
v soběstačneacute lobbyistickeacute skupiny ktereacute odděleně
rozviacutejejiacute sveacute siacutetě vnějšiacutech vztahů
Pestrost vnitřniacutech rozporů by neměla byacutet
minimalizovaacutena ani maximalizovaacutena nyacutebrž
bdquooptimalizovaacutenardquo Organizačniacute zvlaacutednutiacute nejen evropskeacuteho
lobbyingu začiacutenaacute u vlastniacuteho prahu Minimalizace rozdiacutelů
může veacutest ke slepeacute poslušnosti Přiacutekazům Naacutesledně
organizace ztraacuteciacute vyacutehodu interniacute různorodosti
a nejzranitelnějšiacute se pochopitelně staacutevaacute na sameacutem
vrcholu
Vše se tedy soustřediacute na otaacutezku jak můžeme
dosaacutehnout dostatečneacute soudržnosti Je to jednoducheacute
Je třeba minimalizovat počet zasvěcenyacutech pracovniacuteků
kteřiacute na daneacutem obchodu pracujiacute a neustaacutele provaacutedět
controlling
47
3212 Užitečneacute znalosti
Profesionaacutelniacute lobbyistickou skupinu předevšiacutem
charakterizuje osvojeniacute znalostiacute Ty lze využiacutet
k dosaženiacute požadovanyacutech vyacutesledků kdykoli a kdekoli
Naproti tomu amateacuterskeacute skupiny se snadno spokojiacute se svyacutemi
vlastniacutemi dojmy a vniacutemaacuteniacutem reality nebo prostě naacutesledujiacute
individuaacutelniacute uacutesudek sveacuteho vedeniacute [Dančaacutek Hlouček
Šimeček 2006 s 86]
Profesionaacutelniacute lobby pochopitelně neniacute episteacutemickyacutem
nebo akademickyacutem společenstviacutem Ziacuteskaacuteniacute znalostiacute
a vědomostiacute nechaacutepe jako svůj prvořadyacute ciacutel Znalosti jsou
pro ni jen nepostradatelnyacutem prostředkem k realizaci
jejich zaacutejmů ať už v ČR nebo v EU
Nejdůležitějšiacute kategoriiacute je sebepoznaacuteniacute Vyžaduje
vyvaacuteženeacute porozuměniacute vlastniacutem touhaacutem a obavaacutem na jedneacute
straně a svyacutem možnostem na straně druheacute Touhy a obavy
musejiacute miacutet lepšiacute zaacuteklad než jen naacutehodnyacute soubor bdquonaacutehodrdquo
Uvědomělaacute zaacutejmovaacute skupina je staviacute na uacuteroveň se svyacutemi
obecnyacutemi zaacutejmy a konkreacutetniacutemi ciacuteli Touhy a obavy jsou
vyacutesledkem strategie kteraacute vzešla z kritickyacutech diskusiacute
Druhou kategoriiacute nezbytnyacutech vědomostiacute je znalost
areacuteny (prostřediacute) kam směřuji Čiacutem je skupina
profesionaacutelnějšiacute tiacutem rozvaacutežněji sveacute znalosti organizuje
a využiacutevaacute Většina nadnaacuterodniacutech firem a evropskyacutech
federaciacute ustavila za tiacutemto uacutečelem zvlaacuteštniacute tyacutem
managementu veřejnyacutech zaacuteležitostiacute Ten je propojen
s ostatniacutemi zaměstnanci a specializovanyacutemi pracovniacuteky
Zaacuteroveň uacutezce spolupracuje s vrcholovyacutem managementem
skupiny
48
3213 Optimaacutelniacute kombinace zdrojů a dovednostiacute
Zdroje jsou z pohledu zaacutejmoveacute skupiny naacutestrojem diacuteky
němuž v nemilosrdneacute konkurenci obstojiacute Nejednaacute se
o neměnnyacute majetek v jejiacutem staacuteleacutem vlastnictviacute naopak
musejiacute byacutet nejdřiacuteve ziacuteskaacuteny a naacutesledně udržovaacuteny v dobreacutem
stavu Naacutestrojem může byacutet cokoliv co přispiacutevaacute
k efektivniacutemu a uacutečinneacutemu zapojeniacute do evropskeacute politiky
Za zdroj lze považovat i silnou vůli ovlivnit rozhodovaciacute
proces nebo mimořaacutednou šanci setkat se neformaacutelně
s některyacutem komisařem
Odborneacute znalosti se čaacutestečně překryacutevajiacute s vyacuteše
zmiňovanou kategoriiacute užitečnyacutech znalostiacute Sebepoznaacuteniacute
a porozuměniacute politice areacutenoveacuteho managementu se do teacuteto
kategorie ale většinou nezahrnujiacute Odbornost se vztahuje
zejmeacutena k technickyacutem aspektům Souborneacute zpraacutevy nebo
probleacutemoveacuteho teacutematu Techničtiacute experti disponujiacute
dostatečnyacutemi znalostmi aby tyto otaacutezky vyřešili
Odborniacuteci na management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute jim mohou
poradit jak to proveacutest co nejuacutespěšněji
Většina lobbyistickyacutech skupin přichaacutezejiacuteciacutech
z naacuterodniacute uacuterovně obzvlaacuteště pak z vlaacutedy maacute těchto
technickyacutech expertů po ruce celou řadu Zaacutejmoveacute skupiny
uvnitř Komise a Parlamentu naopak tyto odborniacuteky spiacuteše
postraacutedajiacute Musejiacute je proto přizvat zevnějšiacute (insourcing)
jako členy expertniacuteho vyacuteboru či jako členy mezi-skupiny
Mohou je zapojit takeacute jako jednotlivce čiacutemž se pro ně
otviacuteraacute skvělaacute přiacuteležitost k lobovaacuteniacute
49
3214 Dobryacute celkovyacute dojem
Čtvrtyacutem a posledniacutem kriteacuteriem uacutespěšneacute lobby je dobraacute
image tedy celkovyacute vnějšiacute dojem Angažovanyacutem hraacutečům
a uacuteředniacutekům připadaacute skupina přitažlivaacute pokud se chovaacute
atraktivniacutem způsobem Koncept celkoveacuteho dojmu maacute dvě
dimenze přičemž tou prvniacute je všeobecnaacute přitažlivost
Prvniacute dimenze všeobecneacute přitažlivosti musiacute budit
zdaacuteniacute důležitosti a přiacutejemnosti Je-li skupina považovaacutena
za vyacuteznamnou nemusiacute se obaacutevat že bude přehliacutežena Naviacutec
může počiacutetat s předpoklaacutedanyacutem vlivem na ostatniacute kteřiacute
vezmou jejiacute existenci a zaacutejmy v uacutevahu přestože ona sama
zůstane pasivniacute
Druhou dimenziacute solidniacuteho vnějšiacuteho obrazu je
specifickaacute nabiacutedkovaacute strana Amateacuterskaacute zaacutejmovaacute skupina si
snadno splete svoje vlastniacute přaacuteniacute a požadavky ndash vyjaacutedřeneacute
naacutezorovyacutem či pozičniacutem materiaacutelem o jejich preferenciacutech ndash
s atraktivniacute nabiacutedkou pro ostatniacute hraacuteče
Naproti tomu profesionaacutelniacute skupina se snažiacute
uspokojit poptaacutevkovou stranu nejvyacuteznamnějšiacutech akteacuterů
a dopřaacutet jim to po čem toužiacute Na takoveacute straně může
vydělat
Vysoce postaveniacute uacuteředniacuteci a politici majiacute
neukojitelnou touhu po přiacutezniveacute publicitě v meacutediiacutech
za niacutež nabiacutezejiacute cenneacute politickeacute informace a ochotu
k dohodě To vše za normaacutelniacutech okolnostiacute platiacute Ovšem
nejlepšiacute skladba nabiacutedky a poptaacutevky je vždy specificky
zaacutevislaacute na teacutematech a akteacuterech jež se v konkreacutetniacutem
okamžiku v aktuaacutelniacute areacuteně pohybujiacute
50
Profesionaacutelniacute lobby se o svůj vnějšiacute obraz neustaacutele
staraacute Snažiacute se podporovat svoji pověst vyacuteznamnosti
a přiacutejemnosti Čiacutem většiacute vliv se u niacute předpoklaacutedaacute tiacutem
nižšiacute budou jejiacute naacuteklady na lobbying Čiacutem viacutece sympatiiacute
či respektu se jiacute dostaacutevaacute tiacutem snadněji si pojistiacute svoje
miacutesto u jednaciacuteho stolu Čiacutem přiacutejemněji na ostatniacute
působiacute tiacutem pohodlněji se jiacute uzaviacuterajiacute obchody Dobryacute
dojem na okoliacute je tedy v prveacute řadě prostředkem ke zvyacutešeniacute
efektivnosti a uacutečinnosti lobbyingu v konkreacutetniacutech
přiacutepadech Peacuteče o vnějšiacute obraz vyžaduje od skupiny
skutečně důkladnou přiacutepravu protože je nutneacute působit na
obecneacute citoveacute rozpoloženiacute ostatniacutech zainteresovanyacutech
hraacutečů
33 Chaacutepaacuteniacute lobbyingu ve
strukturaacutech EU a konkreacutetniacute
projevy v Českeacute republice
Definujeme-li lobbying jako aktivitu kteraacute se snažiacute
ovlivnit veřejneacute autority a demokracii můžeme tvrdit že
tyto dva koncepty majiacute viacutece společneacuteho než rozdiacutelneacuteho
[Machoutovaacute 2005 s 12 ]
Lobbying na evropskeacute uacuterovni přispiacutevaacute k dalšiacute
demokratizaci jak samotneacute EU tak členskyacutech staacutetů (ktereacute
jednajiacute v mnoha přiacutepadech meacuteně demokraticky než napřiacuteklad
Evropskaacute komise) Jsou to hlavně profesionaacutelniacute
lobbyistickeacute skupiny ktereacute si tyto zaacutesluhy připisujiacute
51
Diacuteky sveacute odborneacute přiacutepravě poskytujiacute uvedeneacute skupiny
uacuteředniacutekům informace a podporu Daacutele prosazujiacute legitimniacute
konsenzus Platiacute takeacute že lobby podstupuje seberegulaci
Vzrůstajiacuteciacute počet lobbyistickyacutech skupin konkurence
produkovaacuteniacute kvalitniacutech vyacutestupů a obhajoba dosaženyacutech
pozic vedou k ostřejšiacute soutěži mezi zaacutejmovyacutemi skupinami
a k lepšiacute společenskeacute kontrole Důležiteacute je proto
předevšiacutem vytvořit prostor pro otevřenyacute přiacutestup a feacuterovou
soutěž
Lobbying v Českeacute republice jako takovyacute neniacute bohužel
upraven na žaacutedneacute uacuterovni Jeho podoba se odviacutejiacute od zaacutekonneacute
regulace korupce tedy antikorupčniacutech předpisů pro
uacuteředniacuteky a politiky Lobbying končiacute tam kde dle zaacutekona
začiacutenaacute korupce Proto je situace okolo lobbyingu v ČR
značně nepřehlednaacute což vyacuterazně přispiacutevaacute k představě
lobbyingu jako něčeho co nemaacute s praciacute nic společneacuteho
Lobbying je vniacutemaacuten pouze jako prostředek k ovlivňovaacuteniacute
konečneacuteho rozhodnutiacute jednotlivyacutech politiků či politickyacutech
uskupeniacute [WOLL C 2006 s 63]
Bohužel pro to aby lobbying mohl v ČR začiacutet
fungovat a zkvalitňovat rozhodovaacuteniacute českyacutech politiků je
potřeba přijmout ho s jasně stanovenyacutemi opatřeniacutemi kteraacute
by měla sledovat tyto zaacutesady
- učinit ho transparentniacutem ndash tj zpřehlednit kdo se jiacutem
zabyacutevaacute vytvořit přehled organizaciacute agentur
a individuaacutelniacutech konzultantů
- institucionalizovat ho - tj přijmout pravidla postupy
a formaacutelniacute i neformaacutelniacute procedury ktereacute poskytnou
stejnou šanci všem zaacutejmovyacutem skupinaacutem ndash rozumiacute se bez
rozdiacutelu ciacutelů ktereacute sledujiacute bez rozdiacutelu financiacute ktereacute
52
majiacute k dispozici tedy tak aby měli všichni stejnou
přiacuteležitost sdělit sveacute postoje naacutezory a argumenty a tak
se pokusit ovlivnit rozhodovaacuteniacute ktereacute se jich tyacutekaacute
- učinit ho samoregulovanyacutem - tj vytvořit profesniacute
organizaci lobbyistickyacutech subjektů kteraacute ručiacute za kvalitu
praacutece vytvaacuteřiacute kodex a standard činnosti a zasahuje
v přiacutepadě porušeniacute přijatyacutech zaacutesad (tj v přiacutepadě
korupce poskytovaacuteniacute nepravdivyacutech informaciacute apod)
- na straně politiků byacutet otevřeniacute k dialogu se všemi
zaacutejmovyacutemi skupinami od firem až po občanskaacute neziskovaacute
sdruženiacute všech zaměřeniacute poskytovat jim stejnou šanci
sdělit sveacute argumenty vniacutemat jejich činnost a lobbying
jako nezastupitelnyacute zdroj informaciacute o společnosti
a důsledciacutech jejich možneacuteho rozhodnutiacute jako něco co
sami politici k dobreacutemu rozhodnutiacute bezpodmiacutenečně
potřebujiacute co vyacuterazně zkvalitňuje jejich rozhodovaacuteniacute
Vyacutesledkem aplikace těchto zaacutesad by mělo byacutet zvyacutešeniacute
prestiže lobbyingu v ČR a vniacutemaacuteniacute jeho pozitivniacute
nezaměnitelneacute uacutelohy v demokracii
53
4 Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute
Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute jsou jedniacutem z hlavniacutech zdrojů zajišťovaacuteniacute
zakaacutezek pro většinu subjektů působiacuteciacutech ta trhu praacutece
Staacutet (respektive veřejneacute rozpočty)v oblasti veřejnyacutech
zakaacutezek na dodaacutevku je staacutele nejvyacuteznamnějšiacutem investorem
Naproti tomu zakaacutezky realizovaneacute soukromyacutemi subjekty
nezaručujiacute stoprocentniacute spolehlivost Ty staacutetniacute majiacute
bezesporu jednu podstatnou vyacutehodu Zhotovitel určiteacute
zakaacutezky maacute viacutecemeacuteně stoprocentniacute jistotu že sjednanaacute
cena bude uhrazena v plneacute vyacuteši i když se tak někdy staacutevaacute
s menšiacutem časovyacutem prodleniacutem
Proto je oblast staacutetniacutech zakaacutezek středem zaacutejmu
podnikatelskyacutech subjektů ndash bdquolobbyistickyacutech skupinrdquo ktereacute
kontrolujiacute a hliacutedajiacute každou zakaacutezku od chviacutele kdy byla
navržena či zahrnuta do rozpočtu Mnohdy se tak staacutevaacute
i daleko dřiacuteve
Přes všechny kroky a často i netradičniacute postupy musiacute
ten kdo zakaacutezku bdquoošetřujerdquo od sameacuteho počaacutetku splnit
jednu zdaacutenlivě nevyacuteznamnou povinnost Musiacute podat nabiacutedku
v raacutemci veřejneacute zakaacutezky Zde může nastat kaacutemen uacuterazu
neboť mnoziacute se již přesvědčili že celou pečlivou
přiacutepravu může pokazit formaacutelniacute pochybeniacute uchazeče nebo
zadavatele pro ktereacute je celeacute zadaacuteniacute zrušeno nebo
pozdrženo rozhodnutiacutem orgaacutenu dohledu Samozřejmě
jakyacutekoliv novyacute uacutekon nahraacutevaacute konkurenci protože i ta maacute
pak dostatečnyacute časovyacute prostor na dalšiacute kroky ktereacute mohou
dosaženiacute ciacutele oddaacutelit Informace o znalosti v raacutemci
zaacutekona č1991994 sb o zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek mohou
oběma stranaacutem procesu zadaacutevaacuteniacute poskytnout možnost
vyvarovat se pochybeniacute kteryacutech se dopustil někdo před
nimi [Raus D Neruda R 2006 s 22]
54
V naacutesledujiacuteciacutech bodech se pokusiacutem uveacutest zaacutekladniacute
body bdquoZaacutekona o zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezekrdquo a poukaacutezat
ve vybranyacutech rozhodnutiacutech Uacuteřadu pro ochranu hospodaacuteřskeacute
soutěže na některeacute zaacutekladniacute nedostatky v procesu zadaacutevaacuteniacute
zakaacutezek Zaacuteroveň se zmiacuteniacutem o sektoru zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech
zakaacutezek ve stavebnictviacute Mysliacutem že sektor stavebnictviacute
je jeden z nejsložitějšiacutech neboť se zde střetaacutevajiacute
všechny tři atributy (Lidskyacute faktor Lobbying Vyacuteběroveacute
řiacutezeniacute) Řada uchazečů (zejmeacutena menšiacutech a středniacutech
firem) z řad stavebniacutech firem doposud plně nechaacutepe smysl
prokazovaacuteniacute kvalifikace a dopouštiacute se při tomto uacutekonu
zbytečnyacutech pochybeniacute
Oproti běžnyacutem uchazečům (i velkeacute a nadnaacuterodniacute
společnosti) kteřiacute jsou již v Českeacute republice delšiacute dobu
(majiacute finančniacute siacutelu) byacutevajiacute lobbisteacute často zvyacutehodněni
tiacutem že znajiacute interniacute informace ktereacute jim umožňujiacute lepšiacute
flexibilitu a připravenost pro ziacuteskaacuteniacute daneacute zakaacutezky
41 Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute ve staacutetniacutem
polostaacutetniacutem a soukromeacutem
sektoru
Objem veřejnyacutech zakaacutezek v Evropě v současneacute době
představuje 16 hrubeacuteho domaacuteciacuteho produktu celeacute EU To
přimělo Evropskou unii v posledniacutech dvou desetiletiacutech
podrobit zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek přiacutesnějšiacutemu režimu O
tom zda bude přizpůsobeniacute legislativy ČR legislativě EU
přiacutenosem pro Českou republiku zatiacutem neviacutem
Nicmeacuteně se domniacutevaacutem že transparentniacute
a nediskriminačniacute soutěž je spravedlivaacute soutěž Bez niacute
55
nelze optimaacutelně využiacutet peněz směřujiacuteciacutech do staacutetniacuteho
sektoru peněz tedy naacutes všech Přijetiacute všech předpisů
Evropskeacute unie podle mě nebude snadnaacute cesta a popravdě si
to ani nepřeji Vzhledem k tomu že jsem Čech chci a
přeji si aby se u naacutes i něco vytvaacuteřelo a ne jen
kopiacuterovalo bdquojde o proces neustaacuteleacuteho učeniacuterdquo [Valachovaacute
V 2006 s 42 ]
411 Zaacutekladniacute pojmy
Zadaacutevaacuteniacutem veřejnyacutech zakaacutezek se rozumiacute zaacutevaznyacute postup
zadavatelů veřejnyacutech zakaacutezek kteryacute musiacute byacutet dodržen před
uzavřeniacutem přiacuteslušneacute smlouvy [Raus D Neruda R 2006
s 27]
4111 Veřejnaacute zakaacutezka
K zaacutevažneacute změně došlo posledniacute novelou zaacutekona ve vymezeniacute
pojmu veřejneacute zakaacutezky Narozdiacutel od uacutepravy platneacute před
novelou kdy se veřejnou zakaacutezkou označovalo přiacuteslušneacute
plněniacute (např zhotoveniacute stavby montaacutež uacutedržba aj)
novaacute uacuteprava klade rovniacutetko mezi smlouvou a veřejnou
zakaacutezkou Neniacute jednoducheacute vypořaacutedat se s terminologiiacute
evropskyacutech směrnic ve vazbě na vyacuterazy použiacutevaneacute
v naacuterodniacutech praacutevniacutech uacutepravaacutech Za nedostatek novely
považuji předevšiacutem nepromiacutetnutiacute noveacute definice do všech
dalšiacutech ustanoveniacute zaacutekona kteraacute vychaacutezejiacute z původniacuteho
vyacuteznamu tohoto pojmu
Pokud je přiacuteslušneacute plněniacute na zaacutekladě smlouvy
samozřejmě u zadavatelů stanovenyacutech zaacutekonem poskytovaacuteno
za uacuteplatu jednaacute se vždy o zakaacutezku veřejnou V jinyacutech
56
přiacutepadech např u darovaacuteniacute se o veřejnou zakaacutezku
nejednaacute
Veřejneacute zakaacutezky v podstatě nejsou v zaacutekoně druhově
vymezeny I když novaacute definice veřejneacute zakaacutezky zahrnuje
i služby stavebniacute praacutece a dodaacutevky chybiacute jiacute bližšiacute
vymezeniacute a tudiacutež nemaacute žaacutednou vypoviacutedaciacute schopnost
V dalšiacutech ustanoveniacutech zaacutekona se v souvislosti s limity
pro způsob zadaacuteniacute veřejneacute zakaacutezky hovořiacute teacutež
o nemovitostech a souborech strojů a zařiacutezeniacute tvořiacuteciacutech
samostatnyacute funkčniacute celek Dalšiacute druhy veřejnyacutech zakaacutezek
jsou zahrnuty pod ostatniacute přiacutepady
4112 Zadavatel
Zadavatel je smluvniacute stranou v procesu zadaacutevaacuteniacute veřejneacute
zakaacutezky Je stranou kteraacute přiacuteslušneacute plněniacute (dodaacutevky
stavebniacute praacutece služby) zadaacutevaacute tj vybiacuteraacute nejvhodnějšiacuteho
smluvniacuteho partnera opraacutevněneacuteho vymezeneacute plněniacute poskytovat
jak po straacutence kvalifikačniacute tak po straacutence finančniacute
V tomto přiacutepadě je zaacutekladniacutem znakem zadavatele peněžityacute
zaacutevazek vůči druheacute smluvniacute straně poskytujiacuteciacute věcneacute
plněniacute
4113 Uchazeč o veřejnou zakaacutezku
Uchazeč je smluvniacute stranou kteraacute poskytuje přiacuteslušneacute
věcneacute plněniacute (praacutece stavebniacute praacutece služby) Podnikatel
kteryacute se zajiacutemaacute o přiacuteslušnou veřejnou zakaacutezku se staacutevaacute
uchazečem pokud
57
o předložiacute nabiacutedku na zaacutekladě podmiacutenek obchodniacute
veřejneacute soutěže nebo vyacutezvy při jinyacutech způsobech
zadaacuteniacute
o předložiacute předběžnou nabiacutedku při dvoustupňoveacute
obchodniacute veřejneacute soutěži
4114 Zaacutejemce o veřejnou zakaacutezku
Zaacutejemcem o veřejnou zakaacutezku je podnikatel kteryacute přichaacuteziacute
v uacutevahu k plněniacute veřejneacute zakaacutezky Zpravidla jde
o subjekt jež je zadavatelem vyzvaacuten k předloženiacute nabiacutedky
při zadaacuteniacute veřejneacute zakaacutezky vyacutezvou viacutece zaacutejemcům podle sect49
a sect50 V obchodniacute veřejneacute soutěži je to subjekt kteryacute
o si vyžaacutedaacute zadaacutevaciacute nebo kvalifikačniacute dokumentaci
o prokaacuteže svoji kvalifikaci v předkvalifikačniacutem řiacutezeniacute
o zuacutečastniacute se jednaacuteniacute v prvniacutem stupni dvoustupňoveacute
obchodniacute veřejneacute soutěže
412 Charakteristika zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech
zakaacutezek
Jednou ze zaacutekladniacutech charakteristik jednotneacuteho trhu je
že všechny firmy musejiacute miacutet stejnou možnost ziacuteskat
veřejneacute zakaacutezky tj zakaacutezky zadaacutevaneacute veřejnyacutemi orgaacuteny
[MPO 2008 ofic straacutenky Ministerstva průmyslu a obchodu]
[Raus D Neruda R 2006 s 63]
58
Pravda je že tento naacutezor je lehce scestnyacute neboť
společnost se 100mil obratem by mněla pomyacutešlet
na zakaacutezky v takoveacute hodnotě na ktereacute stačiacute jejiacute kapacity
a reference Jednak nemaacute potřebneacute reference a daacutele by
zakaacutezku pravděpodobně nebyla schopna financovat
Způsoby u zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek jsou
o obchodniacute veřejnaacute soutěž
o vyacutezva viacutece zaacutejemcům k předloženiacute nabiacutedky dle sect49
o zjednodušeneacute podaacuteniacute dle sect49a
o přiacutemeacute zadaacuteniacute dle sect49b
o vyacutezva jednomu zaacutejemci k předloženiacute nabiacutedky dle sect50
4121 Obchodniacute veřejnaacute soutěž
Obchodniacute veřejnaacute soutěž je otevřenyacutem zadaacutevaciacutem řiacutezeniacutem
V obchodniacute veřejneacute soutěži mohou předložit nabiacutedku
všichni zaacutejemci o přiacuteslušnou veřejnou zakaacutezku
Obchodniacute veřejnaacute soutěž a jejiacute podmiacutenky se zveřejňujiacute
vyhlaacutešeniacutem v Obchodniacutem věstniacuteku a na centraacutelniacute adrese
Zadavatel může obchodniacute veřejnou soutěž omezit pouze
na tuzemskeacute subjekty kteryacutemi jsou
o praacutevnickeacute osoby se siacutedlem nebo fyzickeacute osoby
s bydlištěm na uacutezemiacute Českeacute republiky
o praacutevnickeacute osoby se siacutedlem nebo fyzickeacute osoby
s bydlištěm mimo uacutezemiacute Českeacute republiky opraacutevněneacute
podnikat na uacutezemiacute Českeacute republiky v souladu
se zvlaacuteštniacutemi předpisy
59
V obchodniacute veřejneacute soutěži prokazujiacute všichni uchazeči
kteřiacute podali nabiacutedku povinně kvalifikačniacute předpoklady
podle sect2b veškereacute uacutekony zadavatelů i uchazečů v obchodniacute
veřejneacute soutěži musiacute miacutet piacutesemnou formu
4122 Vyacutezva viacutece zaacutejemcům k podaacuteniacute nabiacutedky
Vyacutezva viacutece zaacutejemcům k podaacuteniacute nabiacutedky je na rozdiacutel
od obchodniacute veřejneacute soutěže ošetřena tak že zadavatel
zasiacutelaacute vybranyacutem subjektům nabiacutedku Zaacuteroveň však musiacute
průběh soutěže zveřejnit i na sveacute uacuteředniacute desce
či webovyacutech straacutenkaacutech pro přiacutepadneacuteho zaacutejemce zvenku
Nabiacutedky tak mohou využiacutet všichni vyzvaniacute zaacutejemci ale
i ti kteřiacute se přihlaacutesili na zaacutekladě informace z uacuteředniacute
desky či webovyacutech straacutenek
Vyacutezvu o veřejneacute zakaacutezce zasiacutelaacute zadavatel v piacutesemneacute
formě vždy nejmeacuteně tolika zaacutejemcům aby byl naplněn
jejich minimaacutelniacute počet stanovenyacute zaacutekonem
Text vyacutezvy zveřejňuje zadavatel s vyacutejimkou přiacutepadů
uvedenyacutech v sect49 odst2 piacutesmd ndash teacutež na centraacutelniacute
adrese
Zadavatel může vyacutezvu k podaacuteniacute nabiacutedek zaslat pouze
tuzemskyacutem subjektům Uchazeči kteřiacute předložili nabiacutedku
musiacute prokaacutezat kvalifikačniacute předpoklady podle sect2b
Zadavatel neniacute povinen požadovat na uchazečiacutech poskytnutiacute
jistiny
4123 Zjednodušeneacute zadaacuteniacute
Rozhodujiacuteciacute podmiacutenkou pro použitiacute tohoto zadaacutevaciacuteho
postupu je vyacuteše peněžiteacuteho zaacutevazku přiacuteslušneacute veřejneacute
60
zakaacutezky U zjednodušeneacuteho zadaacuteniacute neniacute povinneacute prokazovaacuteniacute
kvalifikačniacutech předpokladů podle sect2b Praktickeacute pro
zadavatele však v některyacutech přiacutepadech může byacutet vyžaacutedat
si přiacuteslušneacute opraacutevněniacute k podnikaacuteniacute
Při tomto zadaacuteniacute nemohou uchazeči podaacutevat naacutemitky
ani naacutevrhy na přezkoumaacuteniacute rozhodnutiacute zadavatele orgaacutenu
dohledu
4124 Přiacutemeacute zadaacuteniacute
U veřejnyacutech zakaacutezek maleacuteho rozsahu umožňuje zaacutekon přiacutemeacute
zadaacuteniacute bez přiacuteslušneacuteho zadaacutevaciacuteho řiacutezeniacute stačiacute pouze
obeslat jakeacutekoli tři subjekty a ten nejlevnějšiacute je viacutetěz
Posledniacute novela posunula limit pro použitiacute tohoto zadaacuteniacute
na 2000000- Kč bez DPH
4125 Vyacutezva jednomu zaacutejemci k podaacuteniacute nabiacutedky
Tento způsob zadaacuteniacute může zadavatel použiacutet ve vyacutejimečnyacutech
přiacutepadech v zaacutekoně taxativně uvedenyacutech aniž by musel
provaacutedět vyacuteběr z viacutece nabiacutedek Je v podstatě vyacutejimkou
z obchodniacute veřejneacute soutěže a vyacutezvy viacutece zaacutejemcům podle
sect49
Tento způsob je možnyacute pouze v těchto přiacutepadech
o jde-li o naleacutehaveacute potřeby (jako jsou ohroženiacute životů
nebo zdraviacute lidiacute havaacuterie přiacuterodniacute katastrofa nebo
hroziacute-li nebezpečiacute škody velkeacuteho rozsahu
či rozhodla-li tak vlaacuteda Českeacute republiky)
61
o jde-li o specifikovaneacute veřejneacute zakaacutezky kdy plněniacute
veřejneacute zakaacutezky může poskytnout zaacutejemce o veřejnou
zakaacutezku
o jde-li o dodatečneacute nebo opakovaneacute veřejneacute zakaacutezky
(předevšiacutem z důvodů standardizace nebo slučitelnosti
předmětu veřejneacute zakaacutezky) pokud svyacutem rozsahem
nepřekročiacute 50 ceny původniacute veřejneacute zakaacutezky a vyacutezva
bude zadavatelem učiněna do 12 měsiacuteců od splněniacute
veřejneacute zakaacutezky
o jde-li o čaacutestečneacute obnovy rozšiacuteřeniacute nebo uacutepravy
předmětů původniacute zakaacutezky (služby dodaacutevky) pokud by
změna uchazeče vedla k tomu že by zadavatel musel
pořizovat plněniacute veřejneacute zakaacutezky s odlišnyacutemi
technickyacutemi znaky ktereacute by s sebou přinaacutešelo
technickou neslučitelnost nebo potiacuteže při provozu
a uacutedržbě
o jde-li o plněniacute v oblasti staacutetniacutech hmotnyacutech rezerv
s vyacutejimkou naacutekupů majetku a služeb strategickeacuteho
charakteru schvaacutelenyacutech vlaacutedou ČR ktereacute souvisejiacute
s integraciacute a členstviacutem Českeacute republiky
v Severoatlantickeacute alianci
Před čtyřmi roky (2004)se při novelizaci zaacutekona
rozhodlo o možnosti zaslaacuteniacute vyacutezvy jen jednomu zaacutejemci
pokud je tiacutemto zaacutejemcem Vlaacuteda ČR Při tomto rozhodovaacuteniacute
neniacute vlaacuteda ČR žaacutednyacutem způsobem omezena
62
42 Ovlivňovaacuteniacute vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute
ze strany lobbyistickyacutech
skupin
Podnikatelskeacute prostřediacute v Českeacute republice je velice silně
ovlivňovaacuteno lobbyingem ať už ze strany jednotlivců
společnostiacute nebo skupin Podnikatelskeacute prostřediacute jako
takoveacute je u naacutes silně neetickeacute Kdo chce při uchaacutezeniacute
se o jakoukoli zakaacutezku obstaacutet musiacute se neetickeacutemu
prostřediacute přizpůsobit Nelze řiacuteci že by bylo nemožneacute
podnikat eticky Je to však logicky o dost těžšiacute Je
třeba braacutet v uacutevahu že se eticky se chovajiacuteciacute subjekt
bude muset často vzdaacutet mnoha podnikatelskyacutech
přiacuteležitostiacute Jiacutet si svou vlastniacute etickou cestou je
možneacute Hypoteticky řečeno můžete si to dovolit pouze
v přiacutepadě naacutesledujiacuteciacutech konkurenčniacutech vyacutehod To je tehdy
kdy nejste zaacutevisliacute na staacutetniacutem sektoru a maacutete dostatečně
garantovanou praacuteci popřiacutepadě silneacute nebo vyacutejimečneacute
postaveniacute [Dančaacutek B Hloušek V Šimiacuteček V 2006 s
56]
Neetickeacute prostřediacute v Českeacute republice je daacuteno
celkovou politickou i společenskou atmosfeacuterou a naacuterodniacute
kulturou kteraacute je staacutele ještě ovlivněna chovaacuteniacutem lidiacute za
minuleacuteho režimu Posilovaacuteno je i složitou
a netransparentniacute legislativou
Korupce je v Českeacute republice nejviacutece rozšiacuteřena ve
staacutetniacutem sektoru a to zejmeacutena v oblasti veřejnyacutech zakaacutezek
Soukromyacute sektor je sice schopen si etiku viacutece ohliacutedat
ale i zde fungujiacute tržniacute principy Zaacuteroveň je však třeba
řiacuteci že neetickeacute jednaacuteniacute se projevuje i v soukromeacutem
sektoru Zde je však vniacutemaacuteno v drobnějšiacutem rozsahu
63
Postupy u zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek v Českeacute
republice jsou sice dle zaacutekona v pořaacutedku nicmeacuteně jaacute se
domniacutevaacutem že nejsou zcela transparentniacute Stejně tak
naprostaacute většina politiků administraacutetorů a manažerů viacute
o korupci v teacuteto oblasti i o formaacutech ovlivňovaacuteniacute
vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute
Co se tyacuteče vyacuteběroveacuteho řiacutezeniacute v oblasti soukromyacutech
zakaacutezek korupce se projevuje i zde jak již bylo řečeno
To souvisiacute s tiacutem že na korupci ve veřejneacutem sektoru
se podiacutelejiacute partneři či různiacute zaacutestupci soukromyacutech firem a
je zjevneacute že jejich podiacutel je aktivniacute Pakliže maacute
soukromyacute subjekt spraacutevně zpracovanou žaacutedost o Evropskou
dotaci (např vyacutestavba noveacuteho administrativniacuteho centra
garaacuteže školiacuteciacute středisko aj) je pochopitelneacute
že se snažiacute ziacuteskat souhlas na čerpaacuteniacute co nejvyššiacute čaacutestky
kteraacute je vůbec možnaacute [UacuteZ Veřejneacute zakaacutezky 2007]
Veřejneacute zakaacutezky jsou z hlediska tlaku lobbyistickyacutech
skupin jednoznačně nejviacutece atakovanou oblastiacute Procesy
vyacuteběru a zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek byacutevajiacute často
netransparentniacute V celeacutem procesu vyacuteběroveacuteho řiacutezeniacute je
řada přiacuteležitostiacute ke korupci Tyto přiacuteležitosti byacutevajiacute
velmi často využiacutevaacuteny Pro většinu lobbyistů je to
všeobecně znaacutemyacutem jevem Potenciaacutelniacute riziko korupce
vyplyacutevaacute již ze samotneacute podstaty udělovaacuteniacute veřejnyacutech
zakaacutezek Předevšiacutem je to daacuteno tiacutem že s penězi hospodařiacute
činiteleacute kteřiacute je neziacuteskali svyacutem uacutesiliacutem a tak způsob
hospodařeniacute s nimi nemaacute přiacutemyacute vliv na jejich prosperitu
Většina lobbyistickyacutech skupin se snažiacute aby
o jakeacutekoliv veřejneacute zakaacutezce a jejiacutem směřovaacuteniacute bylo
rozhodnuto ještě před vyhlaacutešeniacutem vyacuteběroveacuteho řiacutezeniacute
64
Vyacuteběroveacute řiacutezeniacute se pak realizuje jen formaacutelně a postup
byacutevaacute bohužel naacutesledujiacuteciacute
o na zaacutekladě osobniacutech kontaktů je vybraacuten realizaacutetor
zakaacutezky
o jsou připraveny podklady pro vyacuteběroveacute řiacutezeniacute
pravděpodobně ve spolupraacuteci s budouciacutem realizaacutetorem
zakaacutezky
o podmiacutenky pro realizaci zakaacutezky jsou nastaveny tak
aby jim mohl vyhovět pouze předem vybranyacute uchazeč
o zaacutevěrem proběhne vyacuteběroveacute řiacutezeniacute formaacutelně dodržujiacuteciacute
nařiacutezeniacute dle zaacutekona o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech
Mysliacutem že nemaacute smysl abych se daacutele rozepisoval nad
způsoby možneacuteho ovlivňovaacuteniacute a lobovaacuteniacute na uacutezemiacute ČR
Přesto doufaacutem a moc si přeji aby Českaacute republika velmi
brzy učinila kroky k zprůhledněniacute lobbyistickeacuteho zaacutekoutiacute
a otevřela prostor pro všechny podnikatele kteřiacute chtějiacute
podnikat bez jakeacutehokoliv omezeniacute
43 Nekalaacute soutěž
Před tiacutem než se pokusiacutem rozebrat Nekalou soutěž a jejiacute
hlavniacute přiacuteznaky zmiacuteniacutem pojem hospodaacuteřskeacute soutěže Již ze
sveacute podstaty vyjaacutedřeneacute čaacutestečně i ve sveacutem naacutezvu je
zřejmeacute že jde o něco v čem jejiacute uacutečastniacuteci nemohou byacutet
spoluhraacuteči Jednaacute se zde o prostor kde uacutečelem neniacute
někomu pomaacutehat či se s někyacutem dělit nyacutebrž ho ekonomicky
zničit Konkurence jako jeden z nejzaacutekladnějšiacutech
65
principů spraacutevneacuteho fungovaacuteniacute moderniacute tržniacute společnosti
je teacuteměř vždy prospěšnaacute jak pro spotřebitele tak pro
podnikatele samotneacute Hraje tu evidentně nejsilnějšiacute roli
Sveacute konkurenty chce každyacute podnikatel porazit či
eliminovat To proto aby mohl nastoupit na jimi uvolněneacute
miacutesto Existuje ovšem velikaacute propast mezi jednotlivyacutemi
představami o tom jakeacute praktiky a způsoby je možneacute v
takoveacutem souboji použiacutet [Raus D Neruda R 2006
s 24]
Hospodaacuteřskaacute soutěž aby měla opravdovyacute smysl prostě
musiacute probiacutehat v raacutemci určityacutech mantinelů Sveacuteho ciacutele
tedy zničit konkurenci a dosaacutehnout vyššiacutech zisků by měli
podnikateleacute dosahovat nějakyacutem společensky přijatelnyacutem
způsobem
Neniacute možneacute si soutěž představovat jako totaacutelniacute
obchodniacute vaacutelku kde je vše dovoleno a ciacutel bez ohledu
na použiteacute prostředky je jedinou vidinou Vždy je vše
třeba posuzovat s ohledem nejen na vyacutehody ale je nutneacute
porovnat je i s nežaacutedouciacutemi efekty Při naprosto volneacute
soutěži by nechtěneacute naacutesledky mohly miacutet mnohdy
katastrofaacutelniacute podobu a to pro všechny zuacutečastněneacute strany
Z tohoto důvodu nastupuje praacutevo hospodaacuteřskeacute soutěže jako
regulaacutetor kteryacute nastavuje limity a hranice ktereacute určujiacute
přiacutepustneacute meze vhodneacuteho chovaacuteniacute Regulaacutetor stanoviacute ktereacute
postupy budou vzhledem k dobryacutem mravům přijatelneacute pro
dosaženiacute zamyacutešleneacuteho ciacutele
Je velkyacute rozdiacutel porazit někoho ekonomicky nebo
porazit ho pomluvami a klamy Je nutneacute si uvědomit
že soutěžniacute praacutevo nechraacuteniacute slabšiacute neschopnějšiacute či meacuteně
naacutepaditějšiacute ale naopak chraacuteniacute ty poctivějšiacute Neniacute
66
smyslem ani uacutečelem soutěžniacuteho praacuteva zabraňovat někomu
v růstu či ekonomickeacutem vzestupu Smyslem je důsledně
a obezřetně sledovat jestli sveacuteho vzestupu nedosahuje
nějakyacutem nekalyacutem a společensky nežaacutedouciacutem způsobem
Nekalaacute soutěž upravenaacute jako jedna z oblastiacute praacuteva
hospodaacuteřskeacute soutěže postihuje ty přiacutepady kdy někdo
zneužiacutevaacute a deformuje konkurenčniacute prostřediacute nekalyacutem
způsobem Postihuje ty přiacutepady kdy je poškozovaacuteniacute
konkurenta provaacuteděno takovyacutem způsobem kteryacute mu může
přivodit nějakou uacutejmu Zaacutekaz nekaleacute soutěže chraacuteniacute
jakousi mravnost a uacuteroveň soutěže aby se z niacute nestal jen
bdquoubohyacute chliacutevekrdquo
Co však samotnyacute pojem nekalaacute soutěž znamenaacute Jakeacute
jsou jejiacute charakteristiky Předně pojem bdquonekalyacuterdquo
obsaženyacute v naacutezvu je nutno spojovat předevšiacutem s pojmem
dobryacutech mravů To je sice trochu dost obecnyacute termiacuten
nedaacutevajiacuteciacute mnoho šanciacute na vymezeniacute jeho obsahu ovšem
přesto velmi přesně vyjadřuje vše co je zapotřebiacute
V přiacutepadě nekaleacute soutěže si ovšem s pouhyacutem pojmem bdquodobreacute
mravyrdquo nevystačiacuteme Na jeho miacutesto nastupuje pojem bdquodobreacute
mravy hospodaacuteřskeacute soutěžerdquo což může byacutet pojem stejně tak
předchoziacutemu podobnyacute i odlišnyacute Rozhodně však nejsou tyto
pojmy shodneacute V některyacutech sousedniacutech zemiacutech se v uacutepravě
nekaleacute soutěže tyto pojmy nerozlišujiacute a je zakaacutezaacuteno
jakeacutekoliv jednaacuteniacute v rozporu s dobryacutemi mravy nikoliv jen
těmi soutěžniacutemi Ovšem u naacutes jsou pojmy odlišeny tedy je
nutneacute je nějak vyložit Většinou se soutěžniacute mravy chaacutepou
spiacuteše uacutežeji než obecneacute mravy Ne všechno co se může
v obecneacutem pojetiacute zdaacutet nemravneacute je v hospodaacuteřskeacutem životě
zakaacutezaacuteno
67
Jednotliveacute formy nekaleacute soutěže jsou
o klamavaacute reklama
o klamaveacute označovaacuteniacute zbožiacute a služeb
o vyvolaacutevaacuteniacute nebezpečiacute zaacuteměny
o parazitovaacuteniacute na pověsti podniku vyacuterobků či
služeb jineacuteho soutěžitele
o podplaacuteceniacute
o zlehčovaacuteniacute konkurentů
o srovnaacutevaciacute reklama
o porušovaacuteniacute obchodniacuteho tajemstviacute
o ohrožovaacuteniacute zdraviacute spotřebitelů a životniacuteho
prostřediacute
V přiacutepadě tvrdeacuteho konkurenčniacuteho boje kteryacute se naviacutec
se vzrůstajiacuteciacutem počtem subjektů a rozšiřovaacuteniacutem trhu
ve všech směrech daacutele stěžuje přibyacutevaacute i na agresivitě
a průraznosti použiacutevanyacutech prostředků ndash předevšiacutem reklam
Člověka kteryacute si jak znaacutemo zvykne teacuteměř na cokoliv je
už dnes těžkeacute něčiacutem upoutat a zaujmout Aby reklama
spraacutevně zapůsobila je nutneacute vymyacutešlet staacutele noveacute postupy
To je ovšem značně rizikoveacute neboť se často můžeme dostat
na tenkyacute led Existuje mnoho přiacutepadů kdy se soutěžiteleacute
pouštějiacute do různyacutech protiuacutederů ktereacute balancujiacute na hraně
zaacutekona Tyto protiuacutedery nejsou vyloženě nekaleacute soutěženiacute
nicmeacuteně nejsou ani zcela nezpochybnitelneacute Pak se nabiacuteziacute
otaacutezka jak k takovyacutem přiacutepadům přistupovat Zda byacutet
benevolentniacute nebo tvrdšiacute Mohlo by se totiž velmi vymstiacutet
nechat situaci zcela bdquobez kontrolyrdquo a daacutet věcem přiacuteliš
volnyacute průběh Soutěžniacute mravy jsou totiž do značneacute miacutery
odvisleacute od toho co je pro daneacute odvětviacute či společenskou
situaci obvykleacute Při benevolentniacutem přiacutestupu by pak mohlo
dojiacutet k totaacutelniacute anarchii u soutěžniacutech mravů natolik
že by se vlastně časem posunuly hranice přiacutepustnosti
a uacutenosnosti až tam kde je nikdo z naacutes nemůže chtiacutet Tedy
68
k přiacuteliš agresivniacutem a spornyacutem atakům je radno přistupovat
s velkou obezřetnostiacute Ovšem naacutezorů může byacutet mnoho
a zvlaacuteště v takoveacutem oboru jako je praacutevo nekaleacute soutěže
platiacute dvojnaacutesob že zastaacutevat lze prakticky jakeacutekoliv
stanovisko neboť uacuteprava pomociacute dobryacutech mravů je natolik
širokaacute že neniacute zkraacutetka možneacute objektivně rozhodnout
co je spraacutevneacute Moc rozhodnout maacute pouze soud kteryacute však
bohužel nevykonaacutevaacute tuto zaacuteslužnou činnost vždy zcela
fundovaně a už vůbec ne dostatečně rychle a efektivně
Důležityacutem obecnyacutem znakem nekaleacute soutěže je takeacute
objektivnost Je opravdu mimořaacutedně důležiteacute si uvědomit
že nikoho ale naprosto nikoho nezajiacutemaacute a nebude zajiacutemat
zda soutěžitel chtěl způsobit nějakou nekalost Zaacutekon
jasně stanoviacute odpovědnost jako objektivniacute Tedy kdokoliv
se nekaleacuteho soutěžniacuteho jednaacuteniacute dopustiacute nese za něj
odpovědnost bez ohledu na miacuteru zaviněniacute
44 Shrnutiacute pozitivniacutech a
negativniacutech rozměrů
lobbyingu vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute
a praacutece s lidmi
Pokud maacutem zhodnotit pozitivniacute a negativniacute rozměry u všech
třech vyacuteše uvedenyacutech termiacutenů tak musiacutem řiacuteci že obecně
je to velmi těžkeacute Každyacute z těchto termiacutenů si nese
obrovskaacute pozitiva ale zaacuteroveň i obrovskaacute negativa a je
jenom na skupině či jedinci na kterou stranu se nakloniacute
69
Nicmeacuteně jsem přesvědčen že všechny tři vyacuteše
uvedeneacute teacutemata jsou v současneacute chviacuteli hnaciacutem motorem
všech možnyacutech politickyacutech stran podnikatelskyacutech
společnostiacute lobbyistickyacutech skupin aj ktereacute žene
vidina lepšiacutech ziacutetřků
Možnaacute že aniž by si to kdokoliv uvědomil tak vlastně
lobbying kteryacute maacute velmi bliacutezko k vyacuteběrovyacutem řiacutezeniacutem
a de-facto i praacuteci s lidmi je něčiacutem co by se dalo nazvat
bdquoneustaacutelyacutem vyjednaacutevaacuteniacutemrdquo ktereacute je staacutevajiacuteciacutem hnaciacutem
motorem celeacute ekonomiky
Pozitivniacute role lobbyingu vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute a praacutece
s lidmi
o participačniacute role je možnost prezentovaacuteniacute
a prosazovaacuteniacute skupinovyacutech zaacutejmů kteraacute daacutevaacute občanovi
cestu jak vyjaacutedřit kromě volebniacuteho aktu sveacute
preference naacutezory a zaacutejmy Instituce lobbyingu
a jeho praktickaacute možnost je tak zaacutekladniacute podmiacutenkou
pro to aby občan vykonaacuteval svoji občanskou
kompetenci a nestal se vůči staacutetu pasivniacutem přiacutejemcem
rozhodnutiacute
o informačniacute hodnota je hodnota kde se různeacute skupiny
snažiacute zdůvodnit sveacute zaacutejmy jako zaacutejem opraacutevněně
veřejnyacute nebo zastaacutevanyacute viacutece skupinami obyvateli či
organizacemi a zaacuteroveň legitimniacute skrze racionaacutelniacute či
jineacute argumenty Daacutele tyto skupiny dodaacutevajiacute
do politickeacuteho systeacutemu informace ktereacute by bez
tohoto procesu vůbec nebyly generovaacuteny a nebo by
se k niacute politik neměl možnost vůbec dostat Tudiacutež se
k němu dostaacutevaacute pouze tolik informaciacute ktereacute jsou
70
zapotřebiacute pouze pro jeho rozhodovaacuteniacute neboť tyto
informace pochaacutezejiacute od samotnyacutech zainteresovanyacutech
skupin
Negativniacute role lobbyingu vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute a praacutece
s lidmi
o silovaacute role na zaacutekladě finančniacuteho zaacutezemiacute kontaktů
a neomezenyacutech možnostiacute určityacutech lobbyistickyacutech
skupin vlastně de-facto neexistuje nic co by mohlo
tyto skupiny zastavit Kromě prosazovaacuteniacute různyacutech
pozměňovaciacutech naacutevrhů schvalovaacuteniacute zaacutekonů
ovlivňovaacuteniacute zakaacutezek existuje i možnost miacutet
informace od různyacutech informačniacutech složek či
finančniacutech instituciacute
Přiacuteklad v roce 2003 se v Itaacutelii přišlo na to že
organizovanaacute skupina složenaacute s elitniacutech policejniacutech
složek několika politiků a lobbyistů Vyvaacutežela pod
hlavičkou staacutetu nebezpečneacute kontejnery plneacute odpadu na
moře kde je vyprazdňovala na dno oceaacutenu
Všechny body ktereacute jsem vyacuteše uvedl jsou jen
špetkou toho jak současnaacute společnost funguje a kam
směřuje Pamatuji si když jsem byl malyacute kluk jak mi můj
dědeček řiacutekaacuteval bdquojo to když jaacute jsem byl v tvyacutech letech
to to bylo uacuteplně jineacuterdquo Pravda je že mě ještě neniacute
zdaleka tolik co bylo meacutemu dědečkovi ale když hlediacutem na
současnou -naacutectiletou generaci tak mě napadajiacute stejnaacute
slova
Staacutevajiacuteciacute doba je dobou dravyacutech silnyacutech a možnaacute
i čaacutestečně sobeckyacutech jedinců kteřiacute si vytyacutečiacute ciacutel a jdou
za niacutem Tato moderniacute doba už neniacute stmelujiacuteciacutem prvkem
71
kteryacute se pokoušel lidi rozesmaacutet nyacutebrž neustaacutelyacutem
burcujiacuteciacutem motorem kteryacute je neustaacutele ve střehu Lideacute
ztraacutecejiacute svoje jaacute a jsou schopni pro svoji karieacuteru učinit
teacuteměř cokoliv Neumiacutem odpovědět kde je ta pomyslnaacute čaacutera
bdquospraacutevneacute cestyrdquo nicmeacuteně jsem přesvědčen že si tiacutem každyacute
musiacute projiacutet saacutem aby našel saacutem sebe
72
Zaacutevěr
Na zaacutevěr teacuteto Diplomoveacute praacutece bych chtěl čaacutestečně
zrekapitulovat všechny tři ciacutele a pokusit se vyhodnotit
zda tato praacutece splnila svůj ciacutel
Ciacutelem teacuteto praacutece bylo nastiacutenit a vyspecifikovat
společneacute jevy mezi všemi třemi teacutematy a jejich poměrně
velkou propojenost Lidskeacute zdroje od kteryacutech vše vychaacuteziacute
přes Lobbying kde opět hraje nezpochybnitelnou roli
Lidskyacute faktor až po Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute kteraacute jsou opět
velice uacutezce propojeny s Lidskyacutem faktorem a Lobbyingem
Lidskyacute faktor jak jsem již na začaacutetku teacuteto Diplomoveacute
praacutece zmiacutenil je v současneacute době na vrcholu
a pravděpodobně během několika let bude ještě vyacuteš
Je paradoxem že i když se celosvětovaacute populace neustaacutele
zvětšuje tak podniky trpiacute nedostatkem odborně
způsobilyacutech zaměstnanců a snažiacute se je vyhledaacutevat ať již
prostřednictviacutem svyacutech interniacutech postupů tak personaacutelniacutech
agentur Probleacutem neniacute jen v tom že lideacute nejsou způsobiliacute
pro praacuteci hlavniacutem probleacutemem je že nejsou v některyacutech
přiacutepadech vůbec Z tohoto důvodu se vyhledaacutevajiacute v různyacutech
staacutetech s životniacutemi podmiacutenkami horšiacutemi než jsou v ČR
aby byla vůbec šance tyto lidi nemotivovat pro praacuteci mimo
jejich rodnou zem
Lidskyacute faktor ale neniacute jen člověk kteryacute je
vyhledaacutevaacuten za uacutečelem nějakeacute praacutece Je to předevšiacutem jeden
z mnoha kteryacute maacute obrovskeacute možnosti Když se to tak
vezme tak lidskyacute faktor je hlavniacutem hnaciacutem motorem všeho
a stojiacute za obrovskyacutemi skutky ale zaacuteroveň i za spoustou
zkaacutezy
73
Lobbying a stanoveniacute obecnyacutech zaacutevěru z hlediska
nejuacutečinnějšiacuteho způsobu haacutejeniacute a prosazovaacuteniacute vlastniacutech
zaacutejmu zaacutevisiacute na konkreacutetniacutem subjektu nebo přinejmenšiacutem
skupině subjektu
Pokud bych měl zmiacutenit jeden z nejvyacuteznamnějšiacutech
faktoru kteryacute stupen profesionality lobbingu Českyacutech
subjektu muže potvrdit či vyvraacutetit tak je to čas Pokud
se zastaviacuteme u EU tak to platiacute o to viacutece že v Bruselu
se uacutespěšnost leckdy měřiacute viacutece z hlediska lidiacute ktereacute
znaacutete než tiacutem co viacutete Brusel a zvlaacuteště jeho evropskaacute
čtvrť představuje do určiteacute miacutery svět saacutem pro sebe
ve ktereacutem je působeniacute postaveno na kontaktech a neustaacuteleacutem
rozšifrovaacuteniacute siacutetiacute Lobbying a Lidskyacute faktor maacute spoustu
věciacute společnyacutech je to neustaacuteleacute vyjednaacutevaacuteniacute a propojenost
kteraacute se neustaacutele doplňuje
Třetiacutem a posledniacutem teacutematem jsou vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute
ktereacute jsou sice pouze uacutekonem kteryacute neniacute hmatatelnyacute
neboť to je vlastně uacutekon s velice kraacutetkou životnostiacute
Nicmeacuteně je to odvětviacute kde se ve velikeacute miacuteře opět setkaacutevaacute
Lidskyacute faktor a Lobbying Neboli je to teritorium
neustaacuteleacuteho lobovaacuteniacute machinaciacute a různyacutech zaacutekulisniacutech her
Pokud se napřiacuteklad pozastaviacutem u sektoru stavebniacutech
zakaacutezek tak si dovoluji tvrdit že Českyacute trh je přesycen
stavebniacutemi společnostmi a přežiacutet pro stavebniacute společnost
na Českeacutem trhu je skutečně otaacutezkou tvrdeacuteho Lobbyingu jak
z vnitřku tak z vnějšku Pod vnitřkem mysliacutem umět
se dohodnout s ostatniacutemi stavebniacutemi společnostmi ndash lidskyacute
faktor Pod vnějškem mysliacutem miacutet schopnost zajistit
zakaacutezku ndash lobbying
74
Vyacuteběroveacute řiacutezeniacute neniacute již daacutevno žaacutednou novinkou
a naopak kriteacuteria u vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute se neustaacutele
zdokonalujiacute a možnaacute i proto spousta společnostiacute
pochopila že čekaacuteniacute na vyacutehru se nemusiacute vyplatit a tudiacutež
lobbujiacute na všechny strany
Doufaacutem že Vaacutes maacute praacutece oslovila a že splnila
všechna očekaacutevaacuteniacute daacutele doufaacutem že se mi podařilo
propojit všechna tři teacutemata v jedno s poukaacutezaacuteniacutem
jednotlivyacutech slabyacutech bodů u těchto jednotlivyacutech teacutemat
75
Soupis bibliografickyacutech
citaciacute
Armstrong M 2007 Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů nejnovějšiacute
trendy a postupy 10 vydaacuteniacute
Praha Grada publishing as ISBN 978-80-247-1407-3
Broscheid A 2003Coen D Insider and Outsider
Lobbying of the European Commission European Union
Politics
Cizelj B 2004 Zastupovaacuteniacute zaacutejmů v Bruselu on-line
texthttpstratczeppeddok-zastupovani-zajmu-v-
bruseluphp
Crombez Ch 2002 Information Lobbying and the
Legislative Process in the European Union European Union
Politics
Čuba F Hurta J 2002 Fungovaacuteniacute podniků v Současneacutem
světě MONDON spol s ro ISBN 80-903108-1-8
Dančaacutek B Hloušek V Šimiacuteček V 2006
KORUPCE Projevy a potiacuteraacuteniacute v Českeacute republice a Evropskeacute
unii Brno Mezinaacuterodniacute politologickyacute uacutestav Masarykovy
univerzity v Brně
EPP ndash ED 2004 Jak prosazovat zaacutejmy v Evropskeacute unii on-
line text httpwwwstratczepp-ed
EPP ndash ED 2004 Jak prosazovat zaacutejmy v Evropskeacute unii on-
line texthttpwwwstratczepp-ed
Eschenbach R Controlling 2vydaacuteniacute 2004
76
Praha ASPI 2004 ndash 816s ISBN 80-7357-035-1
Uacuteplneacute Zněniacute čiacuteslo 574 2007
Praha Sagit
Evropskyacute parlament 2007 (oficiaacutelniacute straacutenky)
wwweuroparleuropaeu
Marečkovaacute H 2007 Role lobbyistickyacutech skupin při
projednaacutevaacuteniacute směrnice o službaacutech bakalaacuteřskaacute praacutece Brno
Fakulta sociaacutelniacutech studiiacute MU
Machoutovaacute Š 2005 Lobbying Českyacutech subjektů
v Bruselu rešerše Fakulta sociaacutelniacutech věd univerzita
Karlova
MPO 2006 (oficiaacutelniacute straacutenky Ministerstva průmyslu a
obchodu) Naacutevrh směrnice o službaacutech na vnitřniacutem trhu on-
line text na httpwwwbusinessinfoczczclanek
smernice-eu-sluzbynavrh-smernice-osluzbach-na-vnitrnim
100135334491obsah
Pedler R 2002 European union lobbying
changes in the arena Basingstoke Palgrave
Raus D Neruda R 2006 Zaacutekon o ochraně hospodaacuteřskeacute
soutěže (komentaacuteř a souvisejiacuteciacute českeacute i
komunitaacuterniacute předpisy) Praha Linde Praha as
ISBN 80-7201-563-X
Raus D Neruda R 2006 Zaacutekon o ochraně veřejnyacutech
zakaacutezkaacutech 2007 (komentaacuteř) Praha Linde Praha as
ISBN 978-80-7201-677-8
77
Rinus Van Schendelen 2004 Jak lobovat v Evropskeacute unii
aneb Machiavelli v Bruselu nakladatelstviacute
Barrister amp Principaacutel ISBN 80-903333-2-Y (Centrum
strategickyacutech studiiacute) ISBN 80-86598-75-6 (Barrister amp
Principaacutel)
Valachovaacute V 2006 Rovnovaacuteha zaacutejmů a politika
životniacuteho prostřediacute EU diplomovaacute praacutece Brno Fakulta
sociaacutelniacutech studiiacute MU
Woll C 2006Lobbying in the European Union
from sui generis to a comparative perspective Journal of
European Public Policy
78
Přiacutelohy
Podnikoveacute strategickeacute plaacuteny
Strategie
zabezpečovaacuteniacute
lidskyacutech zdrojů
Plaacutenovaacuteniacute Prognoacutezy Analyacuteza pohybu
pomociacute sceacutenaacuteře poptaacutevky a nabiacutedky (fluktuace)
pracovniacuteků
Analyacuteza Plaacuteny Analyacuteza operačniacute
prac prostřediacute lidskyacutech zdrojů (analyacuteza
efekt
činnosti)
Zabezpečeniacute Udrženiacute si flexibilita produktivita
pracovniacuteků pracovniacuteků
Pracovniacute prostřediacute
Graf č1 proces plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů
79
Uacuteředniacuteci podpořit jejich pozici nebo oponovat
poskytnout či neposkytnout informace
uklidnit či znepokojit
Angažovaniacute mobilizovat či demobilizovat odměnit nebo
hraacuteči potrestat rozdělovat nebo spojovat
Vztahy formalizovat nebo se snažit o neformaacutelnost
stabilizovat či destabilizovat využiacutet
staryacutech nebo vytvořit noveacute
Procedury zjednodušit nebo zkomplikovat přijmout
nebo napadnout striktniacute či volnaacute
interpretace
PoziceFunkce uznat či konkurovat přijmout či
nepřijmout využiacutet k praacuteci či požitkům
Teacutemata politizovat či depolitizovat rozšiacuteřit
nebo zuacutežit kombinovat či oddělit
Života soubor podpořit či blokovat zachovat nebo
zpraacutevy změnit urychlit nebo podržet čas
Areacuteny vstoupit či opustit vyacuteběr jedneacute nebo
druheacute koalice zuacutežit nebo rozšiacuteřit
Rozhodnutiacute přidat se k většině nebo k menšině
přijmout kompromis nebo oponovat
prosazovat konsenzus nebo nejednotnost
Styly nabiacutedky či požadavky tlumenyacute či vyacuteraznyacute
lobbyingu formaacutelniacute či neformaacutelniacute
Graf č2(spec dilemat managm veřejnyacutech zaacuteležitostiacute)
5
Kliacutečovaacute slova
Bilateraacutelniacute smlouva ndash dohoda kteraacute řešiacute obchodniacute
či politickeacute vztahy mezi dvěma stranami
Controlling ndash regulace
Evropskaacute unie ndash mezinaacuterodniacute společenstviacute
Konkurenčniacute tlaky ndash vzaacutejemnaacute konkurence mezi jednotlivyacutemi
subjekty v různyacutech formaacutech (dumpingoveacute ceny trestniacute
oznaacutemeniacute aj)
Lobovaacuteniacute ndash prosazovaacuteniacute svyacutech zaacutejmů
Management ndash uměniacute řiacutezeniacute
Outsorcing ndash je proces při ktereacutem společnost deleguje
vedlejšiacute činnosti a praacuteci ze sveacute interniacute struktury na
externiacute entitu (subkontraktora)
Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů ndash řiacutezeniacute lidskeacuteho kapitaacutelu
Teritorium ndash zaacutejmoveacute nebo zaacutevisleacute uacutezemiacute
CEEP ndash Evropskeacute centrum podniků s veřejnou uacutečastiacute a
podniků veřejneacuteho zaacutejmu
COREPER ndash Vyacutebor staacutelyacutech zaacutestupců členskyacutech zemiacute při EU
EHS ndash Evropskeacute hospodaacuteřskeacute společenstviacute
EHSV ndash Evropskyacute hospodaacuteřskyacute a sociaacutelniacute vyacutebor
EK ndash Evropskaacute komise
EP ndash Evropskyacute parlament
ER ndash Evropskaacute rada
ES ndash Evropskeacute společenstviacute
ESVO ndash Evropskeacute sdruženiacute volneacuteho obchodu
ETUC ndash Evropskaacute konfederace odborovyacutech svazů
IMCO ndash Vyacutebor Evropskeacuteho parlamentu pro vnitřniacute trh a
ochranu spotřebitele
MSP ndash Maleacute a středniacute podniky
6
Keywords
Bilateralism contract - agreement whitch resolving
business and relationships in between directions
Controlling - regulation
Europian union ndash international partnership
Competitive pressures ndash competition analysis
Lobbying ndash assertivity
Management ndash running the artistry
Outsorcing ndash delegation
Human ressource management ndash human ressource capital
Teritorium ndash suburbane zone
CEEP - Europian central administrative distrikt whitch
public fellowship and undertakings
COREPER ndash Collection fixed deputy member country in the
Europia union
EHS ndash Europian economic grouping
EHSV ndash Europian economic and social committee
EK ndash Europian committe
EP ndash Europian parliament
ER ndash Europian advice
ES ndash Europian partnership
ESVO ndash Europian open bussines association
ETUC - Europian confederation trade union
IMCO ndash Board of Europia parlament for domestic market adn
consumer protection
MSP ndash small and modele undertakings
7
Obsah
PODĚKOVAacuteNIacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 1
PROHLAacuteŠENIacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 2
ABSTRAKThelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 3
KLIacuteČOVAacute SLOVAhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 6
OBSAHhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 7
1 LIDSKYacute FAKTOR 11
11 Vymezeniacute zaacutekladniacutech faktorů v oblasti řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů 14
111 Technologie 15
112 Konkurenčniacute tlaky 15
113 Reakce ovlivňujiacuteciacute lidi 17
1131 Probleacutemy stojiacuteciacute před řiacutezeniacutem lidskyacutech zdrojů 18
12 Vyacuteznam ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru lidskyacutech zdrojů pro fungovaacuteniacute
zaměstnavatelskyacutech subjektů 19
121 Definice zabezpečovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů 22
1211 Proces plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů 22
122 Ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběr pracovniacuteků 24
1221 Definovaacuteniacute požadavků 24
1222 Přilaacutekaacuteniacute uchazečů 27
1223 Vybiacuteraacuteniacute uchazečů 29
2 LOBBYING 31
21 Lobbying pro specifickeacute formy prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech
skupin 32
211 Management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute na uacuterovni EU 34
212 Převis nabiacutedky nekonvenčniacutech postupů 36
2121 Uacuteředniacuteci ndash dilema 37
2122 Angažovaniacute hraacuteči ndash dilema 37
2123 Vztahy ndash dilema 38
2124 Procedury ndash dilema 39
2125 Pozice ndash dilema 39
2126 Teacutemata ndash dilema 40
2127 Životniacute cyklus Souborneacute zpraacutevy ndash dilema 40
2128 Areacutena ndash dilema 41
2129 Rozhodnutiacute ndash dilema 41
21210 Styly lobovaacuteniacute ndash dilema 42
8
22 Konkreacutetniacute formy prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech skupin 43
221 Zaacutejmovaacute skupina při praacuteci 45
2211 Dostatečnaacute vnitřniacute soudržnost 45
2212 Užitečneacute znalosti 47
2213 Optimaacutelniacute kombinace zdrojů a dovednostiacute 48
2214 Dobryacute celkovyacute dojem 49
23 Chaacutepaacuteniacute lobbyingu ve strukturaacutech EU a konkreacutetniacute projevy
v Českeacute republice 50
3 VYacuteBĚROVAacute ŘIacuteZENIacute 53
31 Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute ve staacutetniacutem polostaacutetniacutem a soukromeacutem sektoru 54
311 Zaacutekladniacute pojmy 55
3111 Veřejnaacute zakaacutezka 55
3112 Zadavatel 56
3113 Uchazeč o veřejnou zakaacutezku 56
3114 Zaacutejemce o veřejnou zakaacutezku 57
312 Charakteristika zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek 57
3121 Obchodniacute veřejnaacute soutěž 58
3122 Vyacutezva viacutece zaacutejemcům k podaacuteniacute nabiacutedky 59
3123 Zjednodušeneacute zadaacuteniacute 59
3124 Přiacutemeacute zadaacuteniacute 60
3125 Vyacutezva jednomu zaacutejemci k podaacuteniacute nabiacutedky 60
32 Ovlivňovaacuteniacute vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute ze strany lobbyistickyacutech skupin
62
33 Nekalaacute soutěž 64
34 Shrnutiacute pozitivniacutech a negativniacutech rozměrů lobbyingu
vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute a praacutece s lidmi 68
ZAacuteVĚR 72
SOUPIS BIBLIOGRAFICKYacuteCH CITACIacute 75
PŘIacuteLOHY 78
9
1 Uacutevod
Diplomovaacute praacutece s naacutezvem Lidskyacute faktor Lobbying a Vyacuteběrovaacute
řiacutezeniacute je praacutece kteraacute polemizuje o běžnyacutech denniacutech
starostech o zaacutekoutiacutech ve sjednaacutevaacuteniacute obchodů (někdy
i za hranicemi praacutevně určenyacutech mantinelů) a v neposledniacute
řadě o těžkostech při zachaacutezeniacute s lidmi Celkem se zaobiacuteraacute
třemi teacutematy bdquociacutelirdquo kteraacute mi jsou velice bliacutezkaacute neboť
jsem podnikatel a ve všech těchto teacutematech bdquociacutelechrdquo se pro
přežitiacute myacutech zaměstnanců musiacutem umět orientovat Při psaniacute
teacuteto praacutece jsem předevšiacutem aplikoval metodu analyacutezy
a deskripce
Prvniacutem teacutematem bdquociacutelemrdquo na ktereacute se snažiacutem poukaacutezat
je Lidskyacute faktor Snažiacutem se poukaacutezat na to jak složiteacute
je zabezpečit kvalitniacute lidi do společnosti - od niacutezkyacutech
profesiacute až po obsazeniacute tzv bdquohorniacuteho patrardquo neboli
managementu Způsoby jak se snažiacuteme ziacuteskaacutevat lidi
do svyacutech společnostiacute ať už vyacutešiacute finančniacutech prostředků
tak různyacutemi motivačniacutemi programy ktereacute jsem se pokusil
rozebrat v několika bodech teacuteto Diplomoveacute praacutece
bdquo121 Definice zabezpečeniacute lidskyacutech zdrojů a 122
Ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběr pracovniacuteků ajrdquo Daacutele se zde snažiacutem
poukaacutezat na rozdiacutel mezi kmenovyacutemi zaměstnanci
a zaměstnanci dodanyacutech do personaacutelniacutech agentur Autorem
se kteryacutem jsem předevšiacutem u teacuteto kapitoly pracoval byl
Michael Armstrong
Druhyacutem teacutematem bdquociacutelemrdquo je Lobbying Co přesně
znamenaacute tento vyacuteraz Je to vůbec slovo ktereacute je v Českeacute
republice oproti Evropskeacute Unii nějak uchopitelneacute Ne
nemysliacutem si osobně bych toto slovo v Českeacute republice
přirovnal k slangoveacutemu vyacuterazu kteryacute je použiacutevaacuten pro druh
tzv nahaacuteněčů zprostředkovatelů a manipulaacutetorů jak
10
ve staacutetniacutem tak soukromeacutem sektoru Lobbying považuji
za velice zajiacutemavyacute sektor Ve sveacute praacuteci se ho snažiacutem
rozebrat v několika bodech teacuteto Diplomoveacute praacutece
bdquo21 Lobbying pro specifickeacute formy prosazovaacuteniacute vlivu
zaacutejmovyacutech skupin 22 konkreacutetniacute formy prosazovaacuteniacute vlivu
zaacutejmovyacutech skupin ajrdquo kteryacutemi se Vaacutem pokoušiacutem nastiacutenit
jeho kladneacute i negativniacute straacutenky a zaacuteroveň porovnat
vniacutemaacuteniacute bdquoLobbyingurdquo jako takoveacuteho v ostatniacutech staacutetech EU
Autorem se kteryacutem jsem předevšiacutem u teacuteto kapitoly
pracoval byl Rinus Van Shendelen
Třetiacutem a zaacuteroveň posledniacutem teacutematem bdquociacutelemrdquo ktereacutemu
se snažiacutem věnovat svoji pozornost v teacuteto diplomoveacute praacuteci
jsou bdquoVyacuteběrovaacute řiacutezeniacuterdquo
V Českeacute republice bylo popsaacuteno již mnoho novinoveacuteho papiacuteru
o nejrůznějšiacutech zaacutekoutiacutech u zadaacutevaacuteniacute vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute
Proto se snažiacutem proniknout viacutece k jaacutedru věci
a rozebrat toto teacutema v jednotlivyacutech bodech teacuteto Diplomoveacute
praacutece bdquo311 Zaacutekladniacute pojmy 312 Charakteristika
zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek 32 ovlivňovaacuteniacute vyacuteběrovyacutech
řiacutezeniacute ze strany lobbyistickyacutech skupin ajrdquo Daacutele
se pokoušiacutem rozselektovat jednotliveacute postupy a různeacute
možnosti pro přiacutepadneacute ovlivňovaacuteniacute v tomto sektoru
Samozřejmě si uvědomuji jak je toto teacutema choulostiveacute
a proto poukazuji na postupy a děje ktereacute byly již
zveřejněny Autory se kteryacutemi jsem předevšiacutem u teacuteto
kapitoly pracoval byli pan David Raus a pan Robert Neruda
Viacutem že tato praacutece je vlastně takovou směsiciacute třiacute
velice zajiacutemavyacutech teacutemat a možnaacute že by si i každeacute z nich
zasloužilo samostatnyacute rozklad (rozbor) Nicmeacuteně praacutevě
proto že jsem podnikatel-jak jsem již vyacuteše uvedl -
a podnikaacutem v několika oborech rozhodl jsem se pro
zkompletovaacuteniacute těchto třiacute teacutemat v jedno
11
2 Lidskyacute faktor
Lidskyacute faktor co vlastně znamenaacute tento vyacuteraz Když to
člověk vyřkne bez jakeacutehokoliv zamyšleniacute tak to zniacute celkem
i děsivě Předevšiacutem je to vyacuteraz kteryacute můžeme použiacutet
ve spoustě termiacutenů napřiacuteklad jako faktor rizikovosti
faktor spolehlivosti faktor instinktu faktor loajality
faktor pracovniacuteho zatiacuteženiacute faktor mlčenlivosti
Pravděpodobně bych mohl pokračovat ještě mnohem daacutel
Vyacuteraz faktor je vyacuterazem nejen pro člověka ale
předevšiacutem pro vše co naacutes může jakkoliv ovlivnit
ať už pozitivně tak i negativně
Jaacute se ale nesnažiacutem v teacuteto praacuteci rozebiacuterat slovo
bdquofaktorrdquo Myacutem ciacutelem je poukaacutezat na to jak dnešniacute moderniacute
doba (kteraacute je de-facto již tak moderniacute že bychom
si mohli myslet že za naacutes udělajiacute vše stroje) trpiacute
nedostatkem lidskeacuteho kapitaacutelu a pravděpodobně nastanou
časy ještě horšiacute
Jen pro nastiacuteněniacute probleacutemu zajištěniacute kvalitniacuteho
lidskeacuteho kapitaacutelu si zde dovoluji uveacutest jeden přiacuteklad
V osmdesaacutetyacutech letech 19 stoletiacute se Německaacute spolkovaacute
republika potyacutekala s obrovskyacutem nedostatkem dělniacuteků
Tehdejšiacute vlaacuteda Německeacute spolkoveacute republiky rozhodla
že přistoupiacute k programu poskytovaacuteniacute tzv bdquozelenyacutech karetrdquo
pro občany Turecka s tiacutem že tito lideacute budou vykonaacutevat
na uacutezemiacute Německeacute spolkoveacute republiky dělnickeacute profese
Jak se tenkraacutet rozhodlo tak se i stalo Nicmeacuteně od
nastaveniacute tohoto programu utekla tři desetiletiacute a děti
tenkraacutet novyacutech občanů Německeacute spolkoveacute republiky již
v dělnickyacutech profesiacutech pracovat nechtějiacute
12
Chtějiacute byacutet leacutekaři ekonomickyacutemi odborniacuteky praacutevniacuteky
prostě vzdělanyacutemi lidmi kteřiacute pracujiacute v kvalitniacutem
prostřediacute se slušnyacutemi podmiacutenkami a kvalitniacutem platem
Daacutele mohu poukaacutezat přiacutemo na staacutevajiacuteciacute probleacutem Českeacute
republiky Ještě před necelyacutemi deseti lety většina
obyvatel Českeacute republiky ohrnovala nos nad občany
Ukrajiny a neřeklo se jim jinak než UK-aacutečko V současneacute
chviacuteli je po těchto pracovniacuteciacutech několikraacutet vyššiacute
poptaacutevka než staacutevajiacuteciacute nabiacutedka Tito lideacute však již znajiacute
svoji cenu a za nabiacutedky finančniacuteho ktereacute se jim
dostaacutevajiacute v Českeacute Republice se jim už v některyacutech
přiacutepadech ani nevyplaacuteciacute do Českeacute republiky za praciacute
přijet
Co to znamenaacute a kam miacuteřiacutem předešlyacutemi dvěma odstavci
Předevšiacutem praacutevě k vyacuteše uvedeneacutemu bdquoLidskeacutemu faktorurdquo
Praacutevě tento faktor a vyacutevoj noveacute doby určujiacute kdo a co je
pro naacutes potřebneacute či dokonce nezbytneacute
Jsem spolumajitelem několika společnostiacute ktereacute
se orientujiacute v oblastech stavebnictviacute personalistiky
aj Dovoliacutem si zde uveacutest několik přiacutepadů se kteryacutemi jsem
se setkal
Když jsem před dvěma lety začal podnikat v oblasti
personalistiky a stavebnictviacute tak by mě ani naacutehodou
nenapadlo že budu miacutet největšiacute probleacutem s lidskyacutem
kapitaacutelem Osobně jsem měl největšiacute strach z toho abych
vždy dokaacutezal zajistit obchod (praacuteci) a uživil svoje
zaměstnance Pravda je však opakem největšiacute probleacutem neniacute
zajistit praacuteci nyacutebrž miacutet s kyacutem tuto zajištěnou praacuteci
vykonaacutevat
13
V Českeacute republice je v současneacute chviacuteli několik
desiacutetek personaacutelniacutech agentur Avšak mezi těmito
personaacutelniacutemi agenturami ktereacute zprostředkovaacutevajiacute praacuteci
pro spoustu mezinaacuterodniacutech podniků ndash ale i pro Českeacute
středniacute a menšiacute podniky ndash je řada malyacutech personaacutelniacutech
agentur ktereacute fungujiacute jenom diacuteky použiacutevaacuteniacute nekalyacutech
praktik na uacutekor staacutetu
Pokud posuzujeme personaacutelniacute agentury tak je potřeba
věnovat pozornost několika faktorům při tomto
monitoringu jakou maacute tato personaacutelniacute agentura pověst
kde zajišťuje pracovniacuteky ktereacute dodaacutevaacute jakou maacute
klientelu jakyacute maacute bonusovyacute systeacutem počet zaměstnanců
na pozici THP aj
Nicmeacuteně pro obranu Personaacutelniacutech agentur musiacutem
zmiacutenit že podmiacutenky ktereacute udaacutevaacute ministerstvo praacutece
a sociaacutelniacutech věciacute pro zajišťovaacuteniacute občanů jinyacutech staacutetů
(nemysliacutem členy EU) do Českeacute republiky za praciacute neniacute
zrovna nejlehčiacute a nejefektivnějšiacute a osobně bych ho
podrobil radě změn Samozřejmě pokud se to tyacutekaacute občanů ve
členskyacutech staacutetech EU tak ti se řiacutediacute zaacutekonem kteryacute již
nečiniacute občanům Českeacute republiky žaacutednyacute probleacutem vykonaacutevat
praacuteci na uacutezemiacute EU vyjma Německeacute spolkoveacute republiky
a Lucemburska (Bilateraacutelniacute smlouva) Pokud budeme ale
věnovat pozornost staacutetům mimo EU tak si vzpomiacutenaacutem
že když jsem byl vyjednaacutevat ohledně zaměstnanců do Českeacute
republiky ve Vietnamu Uzbekistaacutenu Kazachstaacutenu
a Ukrajině tak při klasickeacute lhůtě jsme u šesti měsiacuteců
což je pro jakoukoliv personaacutelniacute agenturu smrtiacuteciacute
Samozřejmě existujiacute způsoby ktereacute urychliacute jakoukoli
lhůtu ale to už bychom mohli rozebiacuterat dalšiacute kapitolu
Lobbyingu
14
V naacutesledujiacuteciacutech kapitolaacutech se pokusiacutem poukaacutezat
na klasickeacute postupy vychaacutezejiacuteciacute ze zaacutekona zaacuteroveň
s postupy nezbytnyacutemi pro přežitiacute a možnyacute vyacutevoj
21 Vymezeniacute zaacutekladniacutech faktorů
v oblasti řiacutezeniacute lidskyacutech
zdrojů
Ještě před tiacutem než se pokusiacutem rozveacutest tuto kapitolu
se domniacutevaacutem že bychom si vlastně měli přesně vysvětlit
co znamenaacute vyacuteraz bdquooblast řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojůrdquo
Oblast řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů je teritorium kde
se střetaacutevaacute několik neznaacutemyacutech Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů
můžeme charakterizovat předevšiacutem jako centraacutelniacute kliacuteč
kteryacute je podporovaacuten a rozviacutejen managementem kteryacute
se vždy snažiacute podporovat a rozviacutejet zaacutejmy podniku jenž
je součaacutestiacute Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů [Armstrong M 2007
s 27]
Pokud bychom se měli zaměřit na faktory v oblasti
Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů tak mezi hlavniacute faktory
ovlivňujiacuteciacute politiku a praxi v teacuteto oblasti patřiacute
o Technologie
o Konkurenčniacute tlaky
o Reakce ovlivňujiacuteciacute lidi
15
211 Technologie
Technologie podniku maacute teacuteměř vždy rozhodujiacuteciacute vliv
na vnitřniacute prostřediacute a na to jak je praacutece v tomto
podniku vedena a provaacuteděna Zavaacuteděniacute prvků ať už
v oblasti technologie nebo systeacutemu řiacutezeniacute je teacuteměř vždy
doprovaacutezeno určityacutemi změnami v systeacutemech a procesech
Vyacutesledkem může byacutet rozšiacuteřeniacute kvalifikačniacute zaacutekladny
organizace a jejiacutech pracovniacuteků ndash včetně možnosti
se rozviacutejet popř zabezpečeniacute rozvoje znalostiacute
a dovednostiacute pracovniacuteků což jim umožniacute pracovat pružně
na různyacutech uacutekolech často v prostřediacute tyacutemoveacute praacutece
Technologie jako takovaacute v oblasti Řiacutezeniacute lidskeacuteho
kapitaacutelu je něčiacutem co postupně začiacutenaacute nahrazovat
zastaraleacute systeacutemy fungovaacuteniacute Celyacute svět je neustaacutele
vystavovaacuten novyacutem trendům vyacuterobkům značkaacutem a kdo
se nepřizpůsobiacute jde z kola ven
Tyto technologickeacute prvky si můžeme vyjmenovat
v několika přiacutepadech
o Call centra distančniacute režim ndash bez kontaktu
o Distančniacute praacutece praacutece z domova
o Tele-marketing prodej
o Engenering technologie stavebnictviacute
212 Konkurenčniacute tlaky
Globaacutelniacute konkurence v sektorech vyspěleacute vyacuteroby a služeb
vzrůstaacute čemuž napomaacutehaacute snadno přenosnaacute technologie
a odstraňovaacuteniacute mezistaacutetniacutech obchodniacutech barieacuter Klienti
majiacute staacutele většiacute požadavky uacuteměrně tomu jak se diacuteky
16
mezinaacuterodniacute konkurenci a novyacutem možnostem vyviacutejejiacute
standardy pro obchodovaacuteniacute [Armstrong M 2007 s 52]
Vzhledem k tomuto možneacutemu bdquoneohraničeneacutemu
obchodovaacuteniacuterdquo se mnoho podniků muselo uchyacutelit k několika
krokům ktereacute byly nezbytně nutneacute pro jejich přežitiacute
neboť neměli siacutelu na střety s konkurenciacute
Tyto podniky mohli reagovat několika způsoby
o Orientovat se přiacutemo na klienta
o Zkracovat doby na reakce zaacutekazniacuteků
o Zdůrazňovat kvalitu a jejiacute soustavneacute zlepšovaacuteniacute
o Urychlovat zavaacuteděniacute novyacutech technologiiacute
o Pracovat pružněji a snižovat naacuteklady
V současneacute době je většina podniků tlačena
k zeštiacutehlovaacuteniacute a různyacutem uacutespornyacutem programům ktereacute majiacute
podnik vyvaacutezat od zbytečnyacutech mandatorniacutech vyacutedajů již
tento podnik zbytečně zatěžujiacute Staacutevaacute se tak že podnik
kteryacute měl 2000 zaměstnanců zeštiacutehliacute svůj tyacutem na 150
zaměstnanců a zbytek si najiacutemaacute od personaacutelniacutech agentur
formou outsourcingu
Vyacutehody pro podniky ktereacute využiacutevajiacute služeb
personaacutelniacutech agentur
o zřetelneacute uacutespory na odvodech
o vyjednaacutevaacuteniacute s odbory
o pouze počet pracovniacuteků potřebnyacutech pro vyacutekon
praacutece
o kontrolniacute mechanismus na pracovišti
Zaacuteroveň je ale takeacute potřeba zmiacutenit že ke
konkurenčniacutem tlakům lze zařadit i opačnyacute systeacutem vedeniacute
podniku dovoliacutem si zde uveacutezt jeden přiacutepad
17
Jak jsem se již zmiacutenil podnikaacutem v oblasti
stavebnictviacute což je oblast poměrně přesycenaacute neustaacutelyacutem
bojem ať už o přetahovaacuteniacute lidiacute nasmlouvaacutevaacuteniacute zakaacutezek až
po vydiacuteraacuteniacute formou odvolaacutevaacuteniacute se k Uacuteřadu pro hospodaacuteřskou
soutěž
Když jsem se zmiacutenil o opačneacutem systeacutemu kteryacute by
z meacuteho pohledu šel zařadit ke konkurenčniacutem tlakům tak
bych zde zmiacutenil tento
Podhodnocovaacuteniacute nabiacutedkoveacute ceny neboli tak niacutezkaacute
nabiacutedkovaacute cena za kterou to konkurence neniacute schopna
vyrobit Toto se většinou děje vedeniacute společnosti sleduje
zvětšeniacute obratu společnosti kdy se realizace zakaacutezky
plaacutenuje s nulovyacutem ziskem či dokonce miacuternou ztraacutetu Staacutevaacute
se tak u zakaacutezek ktereacute jsou zajiacutemaveacute obratově či
referenciacute zakaacutezky Samozřejmě že toto si mohou dovolit
pouze společnosti ktereacute majiacute silneacute finančniacute zaacutezemiacute či
jineacute dohody na uacuterovni dozoru investora Ten v průběhu
zakaacutezky připustiacute dialog o přiacutepadnyacutech viacutecepraciacutech
213 Reakce ovlivňujiacuteciacute lidi
Reakce na zvyacutešeneacute využiacutevaacuteniacute technologie a na ekonomickeacute i
konkurenčniacute tlaky změnily v řadě ohledů povahu řiacutezeniacute
lidiacute Předevšiacutem to znamenaacute že na lidi jako takoveacute je ve
vyššiacutem managementu (a nejen tam) vyviacutejen tlak pro
použiacutevaacuteniacute pružnějšiacutech způsobů pracovniacuteho zapojeniacute
pracovniacuteho režimu komplexniacuteho řiacutezeniacute kvality vyacuterobniacute
metody redukujiacuteciacute zbytečneacute naacuteklady a v neposledniacute řadě
decentralizaci a delegovaacuteniacute [Armstrong M 2007s 65]
18
Osobně zde mohu zmiacutenit že reakce lidiacute jsou velikou
neznaacutemou a je potřeba dodržovat určiteacute zaacutesady ktereacute Vaacutem
čaacutestečně budou zajišťovat jejich loajalitu a hrdost na
to že pracujiacute ve Vašiacute společnosti Neniacute vždy vše
o peněziacutech jednou z podstatnyacutech veličin je klima
ve společnosti systeacutem řiacutezeniacute ve společnosti loajalita
a v neposledniacute řadě slušnost a uacutecta Toto vše jsou
atributy ktereacute každyacute člověk po dovršeniacute určiteacuteho věku
upřednostniacute i před většiacutem platem
2131 Probleacutemy stojiacuteciacute před řiacutezeniacutem lidskyacutech zdrojů
I když jsem v předešleacutem odstavci zmiacutenil že je při řiacutezeniacute
lidskyacutech zdrojů důležiteacute zachovaacutevat určitou etiku
a etiketu je potřeba řiacuteci že poměrně podstatnyacutem
a neopomenutelnyacutem faktem je prostřediacute a podmiacutenky v nichž
podnik funguje[Armstrong M 2007 s 151]
Jednaacute se o naacutesledujiacuteciacute
o Globalizace kteraacute nutiacute organizace aby v zaacutejmu
uspokojovaacuteniacute lokaacutelniacutech potřeb operovaly s lidmi
myšlenkami vyacuterobky a informacemi po celeacutem světě
o Ziskovost prostřednictviacutem trhu ndash neustaacuteleacute zvyšovaacuteniacute
zisku znamenaacute že podniky musejiacute byacutet kreativniacute a
inovativniacute což znamenaacute podporovat a povzbuzovat
mezi pracovniacuteky volnyacute pohyb informaciacute a vzaacutejemneacute
předaacutevaacuteniacute poznatků a zkušenostiacute
o Technika a technologie ndash probleacutemem je učinit
z techniky a technologie životaschopnou a
produktivniacute součaacutest pracovniacuteho prostřediacute
19
o Intelektuaacutelniacute kapitaacutel to je pro podniky zdroj
konkurenčniacute vyacutehody Bohužel nejpodstatnějšiacute probleacutem
současnosti pro jakyacutekoliv podnik je udržet si
lidskyacute kapitaacutel v podobě talentovanyacutech jedinců
o Změny největšiacutem probleacutemem ktereacutemu všechny podniky
musejiacute čelit jsou neustaacuteleacute změny To znamenaacute že se
musejiacute byacutet schopny rychle a soustavně učit a
rychleji a klidněji přijiacutemat noveacute požadavky
22 Vyacuteznam ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru
lidskyacutech zdrojů pro fungovaacuteniacute
zaměstnavatelskyacutech subjektů
Vyacuteznam ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru lidskyacutech zdrojů je obrovskyacute je
potřeba zmiacutenit že tzvbdquohead-huntersrdquo neboli lovci lebek
existujiacute již řadu let a byli to praacutevě oni kdo byl tzv
předvojem současnyacutech personaacutelniacutech agentur Tito bdquohead-
huntersrdquo majiacute dvě roviny ve kteryacutech se pohybujiacute
o při jasneacutem zadaacuteniacute požadavků na člověka o ktereacuteho je
zaacutejem a oni majiacute zajistit jeho přechod
o vytipovaacuteniacute člověka z venku a garantovaacuteniacute jeho
kvalifikačniacutech aj kladů
Je potřeba zmiacutenit že tento systeacutem vyhledaacutevaacuteniacute toho
praveacuteho ndash tzv bdquohead-huntingrdquo je určeno předevšiacutem pro
obsazovaacuteniacute pozic středniacuteho až nejvyššiacuteho managementu
a specializovanyacutech pozic jež vyžadujiacute odborneacute
předpoklady Samozřejmě s neustaacutelyacutem vyacutevojem a poptaacutevkou
po lidskyacutech zdrojiacutech neniacute možneacute aby jeden bdquohead-hunterrdquo
20
zajišťoval např 100 zaměstnanců [Čuba F Hurta J
2002 s 36]
Na zaacutekladě těchto požadavků vznikly a neustaacutele
vznikajiacute personaacutelniacute agentury ktereacute se orientujiacute na různeacute
sektory kam dodaacutevajiacute sveacute pracovniacuteky Pokusme se si
vytipovat čaacutest sektorů ktereacute jsou v Českeacute republice
největšiacutem odběratelem lidskeacuteho kapitaacutelu - outsorcingu -
do svyacutech zaacutevodů
o Automobilovyacute průmysl
o Strojiacuterenskyacute průmysl
o Stavebniacute průmysl
o Textilniacute průmysl
Tyto personaacutelniacute agentury jsou schopny kromě
zajišťovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů do stavu jednotlivyacutech zaacutevodů
zajišťovat i jineacute produkty např
o Vyhledaacuteniacute a zajištěniacute požadovaneacuteho počtu pracovniacuteků
v jednotlivyacutech profesiacutech na kliacuteč
o Zajištěniacute operativniacuteho přemiacutesťovaacuteniacute pracovniacuteků
v jednotlivyacutech provozech
o Flexibilniacute využiacutevaacuteniacute lidskyacutech zdrojů v zaacutevislosti na
provozniacutech potřebaacutech (nemoc dovolenaacute)
o Vzdělaacutevaacuteniacute v oblasti požadovanyacutech profesiacute
o Prověřeniacute zdravotniacute a pracovniacute způsobilosti
o Celkovou administrativu spojenou s lidskyacutemi zdroji
Každaacute ze současnyacutech personaacutelniacutech agentur kteraacute maacute
zaacutejem na sveacutem kvalitniacutem fungovaacuteniacute a budouciacutem rozvoji by
měla věnovat velkou pozornost vzdělaacutevaacuteniacute a přiacutepravě svyacutech
pracovniacuteků k optimaacutelniacutemu vyacutekonu praacutece Osobně se totiž
21
domniacutevaacutem že tzv bdquoboomrdquo v oblasti personaacutelniacutech agentur
teprve přijde
Optimaacutelně nastavenaacute strategie vzdělaacutevaacuteniacute znamenaacute
dlouhodobyacute pohled na potřeby společnosti v oblasti
dovednostiacute znalostiacute a schopnostiacute jejiacutech pracovniacuteků
Vzdělaacutevaacuteniacute a rozvoj v teacuteto oblasti by měly byacutet
integraacutelniacute součaacutestiacute procesu řiacutezeniacute Jednou ze součaacutestiacute
praacutece manažera je sledovat a hodnotit pracovniacute vyacutekon
podřiacutezenyacutech analyzovat podmiacutenky pro odvaacuteděniacute dobreacuteho
pracovniacuteho vyacutekonu a zkoumat faktory ovlivňujiacuteciacute vyacutekon
praacutece S tiacutem velmi uacutezce souvisiacute identifikace potřeb
rozvoje a vzdělaacutevaacuteniacute včetně sestaveniacute plaacutenů osobniacuteho
a odborneacuteho rozvoje pracovniacuteků
Desatero zaacutesad pro dosaženiacute efektivnosti vzdělaacutevaacuteniacute
1 Motivace pracovniacuteků ke vzdělaacutevaacuteniacute
2 Stanoveniacute ciacutelů a metod hodnoceniacute dosaženyacutech
vyacutesledků
3 Podpora uacutečastniacuteků ve vzdělaacutevaacuteniacute a zpětnaacute vazba
4 Pocit seberealizace a uspokojeniacute
5 Aktivniacute charakter vzdělaacutevaacuteniacute (aktivniacute zapojeniacute a
treacutenink)
6 Vhodnaacute volba naacutestrojů a metod vzdělaacutevaacuteniacute
7 Variabilita metod vzdělaacutevaacuteniacute a ciacutelenaacute změna
8 Dostatečnyacute časovyacute prostor pro zvlaacutednutiacute předmětu
vzdělaacutevaacuteniacute
9 Průběžneacute upevňovaacuteniacute vědomiacute vzdělaacutevanyacutech pracovniacuteků
o dosaženyacutech vyacutesledciacutech
10 Neviacutem jak to udělat Spraacutevneacute určeniacute stupně
složitosti ndash uacuterovně složitosti vzdělaacutevaacuteniacute
22
221 Definice zabezpečovaacuteniacute lidskyacutech
zdrojů
Plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů neboli personaacutelniacute plaacutenovaacuteniacute
stanovuje potřebu požadovanou v zaacutejmu dosaženiacute
strategickyacutech ciacutelů Toto plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů
vychaacuteziacute z přesvědčeniacute že lideacute jsou nejdůležitějšiacutem
strategickyacutem zdrojem organizace Plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech
zdrojů se orientuje i na širšiacute zaacuteležitosti tyacutekajiacuteciacute se
způsobů zaměstnaacutevaacuteniacute a rozvoje lidiacute v zaacutejmu zlepšovaacuteniacute
efektivnosti organizace Toto plaacutenovaacuteniacute může tedy hraacutet
vyacuteznamnou roli ve strategickeacutem řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů
2211 Proces plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů
Proces plaacutenovaacuteniacute jak jej uvaacutediacutem v grafu č 1 v přiacutelohaacutech
teacuteto Diplomoveacute praacutece neniacute nutně lineaacuterniacutem procesem
vychaacutezejiacuteciacutem z podnikoveacute strategie kteraacute logicky
vyuacutesťuje do plaacutenu ziacuteskaacutevaacuteniacute flexibility a stabilizace
pracovniacuteků Z toho důvodu nelze předpoklaacutedat že jako
zaacutekladna pro plaacuteny lidskyacutech zdrojů budou existovat dobře
vypracovaneacute podnikoveacute plaacuteny Podnikovaacute strategie může byacutet
v mnoha přiacutepadech spiacuteše evolučniacute než promyšlenaacute a tudiacutež
se může vytvaacuteřet postupně [Armstrong M 2007 s 115 ]
Mnoheacute by bylo třeba řiacuteci ve prospěch systematickeacuteho
přiacutestupu k vytvaacuteřeniacute strategie zabezpečovaacuteniacute lidskyacutech
zdrojů plaacutenovaacuteniacute pomociacute sceacutenaacuteřů prognoacutez poptaacutevky
a nabiacutedky pracovniacutech sil a analyacutezy mobility (fluktuace)
pracovniacuteků Jestliže je budoucnost dostatečně
předviacutedatelnaacute pak by mohlo byacutet vhodneacute formaacutelniacute
plaacutenovaacuteniacute Pokud však nikoliv pak by se přiacutestup
k plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů musel opiacuterat spiacuteše o naacutehodnyacute
model než o přesneacute prognoacutezy
23
Zde uvaacutediacutem procesy ktereacute lze shrnout naacutesledujiacuteciacutem
způsobem
o Podnikoveacute strategickeacute plaacuteny ndash definovaniacute budouciacutech
uacuterovniacute činnostiacute a iniciativ vyžadujiacuteciacute noveacute
dovednosti
o Strategie zabezpečovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů ndash plaacutenovaniacute
za uacutečelem ziacuteskaacuteniacute konkurenčniacute vyacutehody pomociacute
rozviacutejeniacute intelektuaacutelniacuteho kapitaacutelu ndash zaměstnaacutevaacuteniacute
schopnějšiacutech lidiacute než jakeacute maacute konkurence
zabezpečovaacuteniacute toho aby tito lideacute vytvaacuteřeli
a rozviacutejeli znalosti a dovednosti specifickeacute pro
společnost včetně podnikaacuteniacute kroků k tomu aby se
společnost stala atraktivniacutem zaměstnavatelem
u ktereacuteho budou lideacute raacutedi pracovat
o Plaacutenovaacuteniacute pomociacute sceacutenaacuteře ndash hrubaacute představa o tom
kam společnost ve sveacutem prostřediacute a oboru směřuje
jakeacute důsledky to bude miacutet pro potřebu lidskyacutech
zdrojů
o Prognoacutezy poptaacutevky a nabiacutedky ndash odhady budouciacute potřeby
pracovniacuteků neboli odhady počtu lidiacute kteřiacute budou
k dispozici uvnitř společnosti i mimo ni
o Analyacuteza pohybu (fluktuace) pracovniacuteků ndash analyzovaacuteniacute
současnyacutech ukazatelů a trendů mobility (fluktuace)
pracovniacuteků pro uacutečely prognoacutez nabiacutedky pracovniacutech sil
o Analyacuteza pracovniacuteho prostřediacute ndash analyzovaacuteniacute
prostřediacute ve ktereacutem lideacute pracujiacute se zaměřeniacutem
na to jakyacute prostor jim prostřediacute poskytuje pro
24
využiacutevaacuteniacute a rozviacutejeniacute jejich dovednosti pro
dosahovaacuteniacute spokojenosti s praciacute
o Analyacuteza operačniacute efektivnosti ndash (analyacuteza
efektivnosti činnosti) analyzovaacuteniacute produktivity
využiacutevaacuteniacute lidiacute a podmiacutenek pro růst flexibility aby
bylo možneacute reagovat na noveacute a měniacuteciacute se požadavky
222 Ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběr pracovniacuteků
Obecnyacutem ciacutelem ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru pracovniacuteků by mělo byacutet
ziacuteskat s vynaloženiacutem minimaacutelniacutech naacutekladů takoveacute množstviacute
a takovou kvalitu pracovniacuteků ktereacute jsou žaacutedouciacute pro
uspokojeniacute podnikoveacute potřeby lidskyacutech zdrojů Tři faacuteze
ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru pracovniacuteků jsou [Armstrong M 2007
s 343]
o Definovaacuteniacute požadavků
o Přilaacutekaacuteniacute uchazečů
o Vybiacuteraacuteniacute uchazečů
2221 Definovaacuteniacute požadavků
Počet a kategorie lidiacute ktereacute společnost potřebuje
by měly byacutet jasně definovaneacute v ziacuteskaacutevaacuteniacute pracovniacuteků
kteryacute je odvozen z plaacutenu lidskyacutech zdrojů (personaacutelniacuteho
plaacutenu) Kromě toho může existovat potřeba naacutehrady
některyacutech pracovniacuteků nebo potřeba obsazeniacute nově
vytvořenyacutech pracovniacutech miacutest Obojiacute musiacute byacutet důkladně
prověřeno aby se zjistilo zda jsou tyto potřeby
opraacutevněneacute Zejmeacutena je nezbytneacute prověřit potřebu naacutehrady
nebo uacuteroveň a typ pracovniacuteka ktereacute jsou požadovaacuteny
25
Požadavky konkreacutetniacutech pracovniacutech funkciacute by měli byacutet
vyjaacutedřeny v podobě popisu a specifikace pracovniacuteho miacutesta
Tyto požadavky poskytujiacute zaacutekladniacute informaci
potřebnou pro sestaveniacute inzeraacutetu pro informovaacuteniacute
zprostředkovatelskyacutech instituciacute a pro hodnoceniacute uchazečů
Definice určiteacute role uvaacutediacute přehled schopnostiacute
dovednostiacute požadavků na vzdělaacuteniacute a praxi Vytvaacuteřiacute tak
kriteacuteria na jejichž zaacutekladě budou uchazeči posuzovaacuteni
při vyacuteběroveacutem pohovoru nebo pomociacute testů praacutevniacute
způsobilosti
Specifikace požadavků na pracovniacuteka ndash znaacutemaacute teacutež jako
specifikace pracovniacuteho miacutesta definuje vzdělaacuteniacute vyacutecvik
kvalifikaci a zkušenosti požadovaneacute od žadatele pro
obsazenou pozici
Specifikace požadavků na pracovniacuteka může byacutet
sestavena v naacutesledujiacuteciacutem uskupeniacute
o Odborneacute schopnosti
o Požadavky na chovaacuteniacute a postoje
o Odbornaacute přiacuteprava a vyacutecvik
o Zkušenosti praxe
o Zvlaacuteštniacute požadavky
o Vhodnost pro organizaci
o Možnost splnit očekaacutevaacuteniacute uchazeče
Největšiacute nebezpečiacute ktereacutemu je potřeba věnovat
pečlivou důslednost je dbaacutet na to aby nedošlo
k nadhodnoceniacute požadovaneacute kvalifikace a schopnostiacute Žaacutedat
to nejlepšiacute je zcela přirozeneacute ale stanoveniacute
nerealizovatelně vysokyacutech požadavků na uchazeče zvyšuje
probleacutemy s jejich přilaacutekaacuteniacutem Vede takeacute k nespokojenosti
26
mezi těmi kteřiacute byli vybraacuteni neboť mohou miacutet pocit
že se jejich talent a schopnosti nevyužiacutevajiacute ze sta
procent
Existuje mnoho modelů jak posuzovat budouciacuteho
možneacuteho zaměstnance a jak ho podrobit podrobneacutemu vyacuteběru
Z možnyacutech modelů uvaacutediacutem tyto
Sedmibodovyacute model kteryacute se zaměřuje na
1 fyzickeacute vlastnosti
2 vědomosti a dovednosti
3 všeobecnou integraci
4 zvlaacuteštniacute schopnosti
5 zaacutejmy
6 dispozice (sklony)
7 okolnosti (zaacutezemiacute)
Pětibodovyacute model kteryacute se zaměřuje na
1 vliv na ostatniacute
2 ziacuteskanou kvalifikaci
3 vrozeneacute schopnosti
4 motivace
5 emocionaacutelniacute ustrojeniacute
Jako posledniacute odstavec v tomto bodu bych raacuted
rozebral přiacutestup založenyacute na schopnostech kteryacute může
pomoci rozpoznat kteraacute metoda vyacuteběru (napřiacuteklad
psychologickeacute testy nebo assessment centra) bude zřejmě
přinaacutešet užitečneacute poznatky Vyacutehody přiacutestupu založeneacuteho na
schopnostech bych shrnul v naacutesledujiacuteciacutech bodech
27
o Zvyšuje přednost předpovědiacute o vhodnosti
uchazeče
o Usnadňuje lepšiacute porovnaacuteniacute mezi vlastnostmi
jedince a požadavky pracovniacuteho miacutesta
o Při vedeniacute pohovoru pomaacutehaacute zabraacutenit překotnyacutem
soudům
o Může byacutet oporou pro celou řadu metod vyacuteběru ndash
dotazniacuteky pohovory testy a assessment centra
2222 Přilaacutekaacuteniacute uchazečů
Přilaacutekaacuteniacute uchazečů je v prvniacute řadě zaacuteležitostiacute rozpoznaacuteniacute
vyhodnoceniacute a využitiacute nejvhodnějšiacutech zdrojů potencionaacutelniacutech
uchazečů Nicmeacuteně v přiacutepadech kdy se setkaacutevaacuteme s obtiacutežemi
přilaacutekaacuteniacute či udrženiacute uchazečů nebo tyto obtiacuteže předviacutedaacuteme
je třeba vypracovat předběžnou studii faktorů ktereacute mohou
přispět k přilaacutekaacuteniacute nebo odrazeniacute uchazečů tedy silnyacutech
a slabyacutech straacutenek podniku jakožto zaměstnavatele
Pokud bychom se zaměřili na analyacutezu silnyacutech
a slabyacutech straacutenek tak ta by se teacuteměř vždy měla zaměřit
na skutečnosti jako jsou tyto
o Pověst společnosti
o Mzdy
o Zaměstnaneckeacute vyacutehody
o Pracovniacute podmiacutenky
o Zajiacutemavost praacutece
o Jistota zaměstnaacuteniacute
o Přiacuteležitosti ke vzdělaacutevaacuteniacute a vyacutevoji
o Perspektivista karieacutery
o Umiacutestěniacute pracoviště
28
Tyto skutečnosti by měly byacutet porovnaacuteny s tiacutem co
nabiacuteziacute konkurence Na zaacutekladě vyacutesledků by měl byacutet
vypracovaacuten seznam toho co bdquoprodaacutevaacuterdquo organizaci a co
prodaacutevaacute podnikatele Prodejem organizace mysliacutem pověst
agentury a jejiacute flexibilitu a pověstiacute podnikatele mysliacutem
žadatele o praacuteci v agentuře jeho kvalifikaci Lze při tom
uplatnit zkušenosti z marketingu při nichž se preference
potencionaacutelniacutech zaacutekazniacuteků porovnaacutevajiacute s vlastnostmi vyacuterobku
tak aby byly zdůrazněny ty vlastnosti ktereacute nejviacutece
přitahujiacute zaacutekazniacuteka
Ciacutelem celeacuteho zkoumaacuteniacute je vytvořit lepšiacute obraz
organizace (dobrou značku zaměstnavatele) pro potřeby
inzerovaacuteniacute naacuteborovyacutech materiaacutelů a pohovorů s uchazeči
Může existovat i poněkud konstruktivnějšiacute ciacutel ukaacutezat
organizaci potřebu zlepšeniacute jejiacute zaměstnavatelskeacute pověsti
za uacutečelem přilaacutekaacuteniacute většiacuteho množstviacute lepšiacutech uchazečů
a za uacutečelem udrženiacute si těch kteřiacute byli již vybraacuteni
U zdrojů uchazečů je velice důležiteacute uvažovat
o vnitřniacutech zdrojiacutech uchazečů ačkoli některeacute organizace
s důsledně uplatňovanou politikou stejneacute přiacuteležitosti
trvajiacute na tom aby uchazeči z vnitřniacutech zdrojů uchaacutezejiacuteciacute
se o volneacute miacutesto měli stejneacute vyacutechoziacute podmiacutenky jako
uchazeči z vnějšiacutech zdrojů
Pokud nejsou vhodniacute uchazeči organizaci k dispozici
pak hlavniacutemi zdroji pro osloveniacute uchazečů jsou
o Inzerovaacuteniacute
o Internet
o Externiacute vyhledaacutevaciacute a zprostředkovatelskeacute služby ndash
Personaacutelniacute agentury
29
Mnoho pracovniacutech miacutest je samozřejmě možneacute obsadit
čerstvyacutemi absolventy vysokyacutech škol kteřiacute již v průběhu
studia majiacute možnost si přivydělaacutevat v různyacutech
společnostech ktereacute jim po dovršeniacute studia nabiacutednou
praacuteci Zaacuteroveň je běžnyacutem jevem že některeacute společnosti
si zavaacutežiacute studenta smlouvou již v průběhu jejich studia a
platiacute mu školneacute Dnes již klasickyacutem jevem je vydaacutevaacuteniacute
různyacutech informačniacutech brožurek pravidelneacute naacutevštěvy škol
za uacutečelem oslovovaacuteniacute potencionaacutelniacutech novyacutech zaměstnanců
2223 Vybiacuteraacuteniacute uchazečů
Při ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru pracovniacuteků lze použiacutet přiacutestupu
charakteristickeacuteho pro moderniacute řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů Ten
spočiacutevaacute v tom že věnuje mnohem viacutece peacuteče tomu zda
uchazeči splňujiacute nejen požadavky daneacuteho pracovniacuteho miacutesta
ale i požadavky podniku jako celku Tyto požadavky zahrnujiacute
oddanost a schopnost efektivně pracovat jako člen
tyacutemu[Armstrong M 2007 s 369]
Je velice důležiteacute dbaacutet na to že ve většině přiacutepadů
reference ať už osobniacute nebo od předchoziacuteho
zaměstnavatele nebyacutevajiacute vždy odpoviacutedajiacuteciacute reaacutelu Byacutevaliacute
zaměstnavateleacute jsou ve většině přiacutepadů dobrosrdečniacute
a tudiacutež jsou schopni podepsat teacuteměř bdquocokolivrdquo
Britskyacute Chartered Institute of Personnel And
Development [CIPD 2005 c] odhaduje že jedna osmina
uchazečů přehaacuteniacute nebo falšuje sveacute vzdělaacuteniacute (absolvovanou
přiacutepravu na povolaacuteniacute)rdquo
Osobně si troufaacutem tvrdit že nejlepšiacute možnaacute věc
kterou můžete při sjednaacutevaacuteniacute noveacuteho zaměstnance učinit
30
je vyžaacutedat si od byacutevaleacuteho zaměstnavatele odpověď na Vaacutemi
dodaneacute otaacutezky
o Jakaacute byla deacutelka zaměstnaacuteniacute
o Jakyacute byl naacutezev pracovniacuteho miacutesta
o Jakaacute praacutece byla vykonaacutevaacutena
o Jakyacute byl mzdovyacute tarif či plat
o Kolik dnů absence měl uchazeč za posledniacutech 12 měsiacuteců
o Zaměstnali byste jej opět (pokud ne proč)
31
3 Lobbying
Slovo lobbying se podle společnosti Websteracutes Dictionary
poprveacute objevilo v roce 1837 Dnes se toto označeniacute
použiacutevaacute po celeacutem světě pro celou škaacutelu způsobů
a procesů jež majiacute zajistit vliv na rozhodovaacuteniacute ve
věcech veřejnyacutech V politice se lobuje za všechno
a zaacuteroveň proti všemu nicmeacuteně politickyacute lobbying se pojiacute
předevšiacutem s penězi [Woll C 2006 s 42]
Lobbying byacutevaacute zpravidla chaacutepaacuten velmi široce Do teacuteto
kategorie tudiacutež spadajiacute veškereacute přiacutemeacute i nepřiacutemeacute snahy
ovlivnit jakaacutekoliv rozhodnutiacute změnit či předělat
jakeacutekoliv usneseniacute aj (dopisy zastupitelům přiacutespěvky
na volebniacute kampaň sponzorskeacute dary podporovaacuteniacute
sportovniacutech klubů kampaně v meacutediiacutech vyacutepovědi před
legislativniacutemi vyacutebory ndash ciacutelem je tedy prosadit kyacuteženyacute
politickyacute vyacutesledek)
Takto širokaacute definice ovšem ztraacuteciacute prakticky
jakyacutekoliv analytickyacute ale i praacutevniacute vyacuteznam neboť
potencionaacutelně zahrnuje teacuteměř veškereacute aktivity spojeneacute
s politikou a veřejnyacutem prostorem Takto pojatyacute lobbying
se staacutevaacute všiacutem a zaacuteroveň ničiacutem Těžkosti plynouciacute pro
analytiky jsou zřejmeacute z několika praciacute vyacuteznamnyacutech
badatelů zabyacutevajiacuteciacutech se lobbyingem Kay Shlozman a John
Terney kteřiacute se problematikou lobbyingu zabyacutevajiacute
od sedmdesaacutetyacutech let otevřeně přiznaacutevajiacute že bdquozaacuteměrně
zanedbaacutevajiacute důležitou otaacutezku kdo se losovaciacuteho procesu
uacutečastniacuterdquo [EPP-ED 2006 s 35] To ovšem vede praacutevě
k tomu že miacutesiacute naacutetlakoveacute skupiny s lobbyistickyacutemi
Je proto potřeba naleacutezt definici jež by lobbyistickeacute
aktivity oddělila od jinyacutech a mnohdy i podobnyacutech aktivit
jejichž ciacutelem je takeacute zisk vlivu Někteřiacute autoři voliacute
32
jako řešeniacute tohoto probleacutemu způsob rozděleniacute na přiacutemyacute
lobbying a nepřiacutemyacute lobbying Prvniacute okruh by zahrnoval
osobniacute styky se zaacutekonodaacuterci jejich poradci nebo jinyacutemi
politiky a informovaacuteniacute je o konkreacutetniacutem probleacutemu Druhyacute
okruh by spočiacuteval v ovlivňovaacuteniacute kampaněmi v meacutediiacutech nebo
mezi voliči (většinou ve sveacutem volebniacutem okrsku)
31 Lobbying pro specifickeacute formy
prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech
skupin
Druh a forma prosazovaacuteniacute lobbyingu je často veřejnostiacute
pojata jako manipulace kteraacute maacute bliacuteže ke korupci než
demokratickyacutem standardům Vychaacuteziacute to zejmeacutena z faktu
že ačkoliv je hranice mezi lobby a korupciacute zřetelnaacute
zaacuteležiacute jen na etice obou zuacutečastněnyacutech stran zda ji
dodržiacute [Marečkovaacute H 2007 s 15]
V Evropskeacute unii se proto v posledniacutech letech ozyacutevajiacute
hlasy pro odstraněniacute jakyacutechkoli naacuteznaků teacuteto
netransparentnosti a po vytvořeniacute principu regulaciacute
lobbyistickyacutech aktivit Jak si daacutele popiacutešeme tyto snahy
regulace lobbyingu jsou velice komplikovaneacute neboť vedle
standardniacutech postupů mohou lobbisteacute užiacutet i techniky
značně netransparentniacute a proto i těžko regulovatelneacute
Pro pojem standardniacute postup by bylo vhodnějšiacute užiacutevat
pojem tradičniacute postup protože jak uvaacutediacute [Schendelen
2007 s 38) každaacute zaacutejmovaacute skupina může při sveacutem snaženiacute
ovlivnit evropskeacute politiky užiacutet nejmeacuteně čtyři tradičniacute
33
techniky Ty jsou využiacutevaacuteny tak dlouho že se staly
osvědčenyacutemi
Jednaacute se o donuceniacute vtaženiacute do vlastniacute hry
veřejnou obhajobu a přesvědčovaacuteniacute (argumentaci) Technika
donuceniacute vychaacuteziacute z naacuterodniacute uacuterovně kde aparaacutet donuceniacute
vykonaacutevajiacute soudy policie a vězeňskyacute systeacutem Na evropskeacute
uacuterovni kteraacute je takeacute založena na vynutitelnyacutech praacutevniacutech
normaacutech se ve většiacute miacuteře užiacutevajiacute meacuteně formaacutelniacute postupy
jako napřiacuteklad blokaacutedy agresivniacute kampaně (doprovaacutezeneacute
demonstracemi) přesuny firem mezi členskyacutemi staacutety za
lepšiacutemi podmiacutenkami apod Technika vtaženiacute do vlastniacute hry
spočiacutevaacute v přidělovaacuteniacute vedouciacutech funkciacute nebo poskytnutiacute
finančniacutech prostředků vyacuteznamnyacutem bdquohraacutečůmrdquo
Propracovanějšiacute variantou je ustaveniacute takovyacutech
rozhodovaciacutech procedur ktereacute ve sveacutem důsledku udržujiacute
ostatniacute zaacutejmoveacute skupiny v podřiacutezeneacutem postaveniacute Obzvlaacuteště
ministerstva si tiacutemto způsobem držiacute pod dostatečnou
kontrolou nespočet takzvaně bdquonezaacutevislyacutechrdquo agentur nebo
soukromyacutech organizaciacute V tomto přiacutepadě vznikaacute finančniacute
zaacutevislost těchto agentur na dvou uacuterovniacutech ndash na naacuterodniacute
uacuterovni ndash finančniacute zaacutevislost těchto agentur na vlaacutedě
a na evropskeacute uacuterovni kde jsou agentury zaacutevisleacute na
rozdělovaacuteniacute dotaciacute a na schopnosti EU prosadit svoje
politickeacute zaacutejmy Techniku veřejneacute obhajoby často
použiacutevajiacute nevlaacutedniacute organizace a obchodniacute organizace
Ve sveacute neformaacutelniacute podobě může byacutet mediaacutelniacute kampaniacute kteraacute
reflektuje noveacute přiacuteležitosti či hrozby Ve formaacutelnějšiacutem
podaacuteniacute maacute podobu oficiaacutelniacute stiacutežnosti na Uacuteřad pro ochranu
hospodaacuteřskeacute soutěže Nejformaacutelnějšiacute variantou je soudniacute
spor Posledniacute technika argumentace či přesvědčovaacuteniacute je
založena na logicky přijatelnyacutech zaacutevěrech a na empiricky
34
věrohodnyacutech tvrzeniacutech Obvykle se využiacutevaacute ve čtyřech
situaciacutech
a když rozhodujiacuteciacute hraacuteči staacutele vaacutehajiacute s podporou (lze je
ziacuteskat na vlastniacute stranu)
b když je daneacute teacutema v počaacutetciacutech sveacuteho rozpracovaacuteniacute (a
mnoziacute ještě nezaujali jasnou pozici)
c když se teacutematu dostane širokeacute publicity (publikum
vyžaduje přesvědčiveacute argumenty)
d když je nutneacute teacutema učinit atraktivnějšiacute (prezentovat
ho jako věc obecnějšiacuteho zaacutejmu)
Tradičniacute techniky lobbovaacuteniacute jsou zaacutejmovyacutemi skupinami
staacutele použiacutevaneacute nicmeacuteně jejich efektivita a uacutečinnost maacute
v posledniacutech letech klesajiacuteciacute tendenci Vychaacuteziacute
to zejmeacutena ze skutečnosti že tradičniacute techniky
se opiacuterajiacute o povyacutešenou viacuteru ve vlastniacute nadřazenost
Jinyacutemi slovy pro lobbistu kteryacute využiacutevaacute tradičniacutech
metod je jeho protistrana většinou protivniacutekem ktereacuteho
je nutneacute a možneacute donutit soudně přemoci či přesvědčit
o tom že řiacutedit se zaacutejmem lobujiacuteciacute je spraacutevneacute a žaacutedouciacute
311 Management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute na
uacuterovni EU
Management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute EU stojiacute na dvou
piliacuteřiacutech Prvniacute je akademickyacute a maacute dva prameny obchodniacute
management a politologii To by naacutes nemělo překvapovat
protože vztah mezi komerčniacutemi a politickyacutemi kruhy nebo
v širšiacute perspektivě mezi soukromyacutem a veřejnyacutem sektorem
35
tvořiacute kliacutečovou složku každeacute moderniacute společnosti založeneacute
na smiacutešeneacutem veřejno-soukromeacutem systeacutemu vlaacutednutiacute
[Schendelen 2007 s 249]
Evropskaacute unie je nejpřiacutehodnějšiacutem prostorem pro
praktickou aplikaci managementu veřejnyacutech zaacuteležitostiacute
Na uacuterovni EU existujiacute tisiacutece organizaciacute ktereacute
z funkčniacuteho hlediska jednajiacute jako zaacutejmoveacute skupiny Svůj
původ majiacute ve veřejnyacutech i soukromyacutech sfeacuteraacutech jak
členskyacutech zemiacute EU tak mnoha bdquomimo-unijniacutechrdquo Centrem
jejich aktivit je Brusel ndash hlavniacute město EU
Většina zaacutejmovyacutech skupin se v tomto komunikačniacutem uzlu
objevuje jen nepravidelně většinou když se o něčem
podstatneacutem rozhoduje ve vyacuteborech komise či při slyšeniacute
Parlamentu
Všechny tyto veřejneacute a soukromeacute naacutetlakoveacute skupiny
ať už se staacutelou kancelaacuteřiacute v Bruselu nebo bez niacute vnaacutešejiacute
do rozhodovaciacutech procesů EU sveacute vlastniacute zaacutejmy Systeacutem EU
považujiacute ve většině přiacutepadů za nejnaacuteročnějšiacute prostřediacute
s jakyacutem se mohou setkat Tyto lobbyistickeacute skupiny jsou
nejzjevnějšiacutemi nositeli euroopenizace
Management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute EU neniacute přirozeně
žaacutednyacute všeleacutek Pokud je užiacutevaacuten proziacuteravě a s rozvahou
pokud zahrnuje pečlivou teoretickou přiacutepravu a tvrdou
praacuteci v tereacutenu pak poskytuje lepšiacute vyhliacutedky na dosaženiacute
uacutespěchu nebo alespoň na odvraacuteceniacute neuacutespěchu v evropskeacute
hře Expert v oboru evropskyacutech zaacuteležitostiacute
se pochopitelně řiacutediacute souborem pravidel nebo doporučeniacute
kteraacute se v tomto přiacutepadě tyacutekajiacute lepšiacute strategie a taktiky
na evropskeacute půdě
36
Každaacute zaacutejmovaacute skupina maacute samozřejmě praacutevo se sama
rozhodnout zda bude sveacute veřejneacute zaacuteležitosti spravovat
amateacuterskyacutem či profesionaacutelniacutem stylem a zda bude použiacutevat
vyacutehradně tradičniacute techniky pro prosazovaacuteniacute vlivu Pokud
maacute však zaacutejmovaacute skupina zaacutejem na zlepšeniacutech svyacutech šanciacute
pro dosaženiacute požadovaneacuteho vyacutesledku potom by měla
profesionaacutelně aplikovat poznatky managementu veřejnyacutech
zaacuteležitostiacute
312 Převis nabiacutedky nekonvenčniacutech postupů
Na hraciacute ploše s naacutezvem EU si skutečně žaacutednaacute zaacutejmovaacute
skupina nemůže stěžovat na nedostatek cest vedouciacutech
k požadovaneacutemu vyacutesledku Může si vybiacuterat z nekonečneacuteho
menu přiacuteležitostiacute pro oteviacuteraacuteniacute dveřiacute směrem ven
i dovnitř a to vše při použitiacute standardniacutech postupů
o Zaprveacute může použiacutet přiacutemyacute lobbying kteryacute by neměl
nikdy byacutet ztotožňovaacuten s konečnyacutem ovlivněniacutem a nemusiacute
tedy lobovat v našem specifickeacutem smyslu
o Zadruheacute se můžeme spolehnout na tradičniacute techniky
uplatněniacute vlivu ndash donuceniacute vtaženiacute do vlastniacute hry
veřejnou obhajobu a přesvědčovaacuteniacute (argumentaciacute)
o Zatřetiacute můžeme využiacutet některou z mnoha nekonvenčniacutech
technik ktereacute rozeberu niacuteže
Teacuteměř vždy se nabiacuteziacute bezpočet akteacuterů ke kontaktovaacuteniacute
faktorů k ovlivněniacute a vektorů ke zkonstruovaacuteniacute Možnosti
bdquoodchodu protestu a loajalityrdquo neboli v lidoveacutem jazyce
bdquouteč bojuj nadbiacutehejrdquo jsou jen třemi z mnoha a hraacuteč
37
se vždy může vydat na jednu nebo na druhou stranu
To však vede k dilematu
Scheacutema ktereacute uvaacutediacutem jako přiacutelohu č 2 představuje
vyacuteběr nejčastěji se vyskytujiacuteciacutech dilemat v tereacutenniacutech
aktivitaacutech v EU Prvniacute dvě kategorie se přiacutemo vztahujiacute
k akteacuterům tedy zaacutestupcům EU a ostatniacutem zainteresovanyacutem
hraacutečům Ostatniacute odkazujiacute k faktorům a vektorům působiacute
na ně nepřiacutemo a reprezentujiacute zde dilema meta-lobbyingu
Tato dilemata kteraacute mohou potkat každou zaacutejmovou
skupinu se pokusiacutem rozebrat niacuteže [Citelj 2004 s 61]
3121 Uacuteředniacuteci ndash dilema
Postoj kteryacute uacuteředniacuteci zaujmou k určiteacutemu teacutematu může
lobbyistickaacute skupina podpořit nebo může naopak oponovat
čiacutemž jim život ulehčiacute nebo naopak ztiacutežiacute
Všichni uacuteředniacuteci jsou hladoviacute po spolehlivyacutech
informaciacutech o reaacutelneacutem děniacute jimiž je lobbyistickaacute skupina
může ale takeacute nemusiacute nasytit Stejně tak je může
zklidnit či naopak znepokojit Klasickou technikou
vedouciacute k jejich znepokojeniacute je dramatickeacute podaacuteniacute faktů
o čemkoliv zhoršovaacuteniacute životniacuteho prostřediacute působeniacute
na jejich prestiž kompetence rozpočet pracovniacute zaacutetěž
způsob organizace nebo přijiacutemaacuteniacute do funkciacute Tyto hry
často hrajiacute sami uacuteředniacuteci proti sobě navzaacutejem
3122 Angažovaniacute hraacuteči ndash dilema
Jedno z velkyacutech dilemat se tyacutekaacute mobilizace většiacuteho počtu
akteacuterů Viacutec přaacutetel dodaacute viacutec podpory ale takeacute si pro sebe
zaberou většiacute podiacutel na hře
38
Jineacute dilema zniacute je lepšiacute odměnit sveacute spojence a ty
kteřiacute ustoupili tlaku nebo potrestat soupeře
a odpadliacuteky
Daacutele je možneacute zapracovat na posiacuteleniacute jednotnosti
nebo naopak nesouladu v raacutemci jednotlivyacutech koalic
Neaktivniacute hraacuteče můžeme ponechat jejich spaacutenku a nebo
je naopak probudit Ty kteřiacute nad nějakyacutem teacutematem vaacutehajiacute
lze ignorovat přesvědčit o vyacutehodnosti jedneacute z pozic
nebo naprosto odveacutest jejich pozornost jinyacutem směrem
Iritujiacuteciacute akteacutery může lobbyistickaacute skupina buď veřejně
omluvit čiacutemž si je možnaacute zavaacuteže nebo naopak pranyacuteřovat
čiacutemž je donutiacute ke kompromisu
3123 Vztahy ndash dilema
Lobbying může vztahy učinit formaacutelnějšiacutemi nebo naopak
neformaacutelnějšiacutemi přičemž mezi oběma poacutely se nachaacuteziacute
několik bdquopoloformaacutelniacutechrdquo stupňů Pokud je skupina zaacutevislaacute
na všech třech variantaacutech vztahu (viz scheacutema str 38)
pak se musiacute vypořaacutedat s dilematy jejich vzaacutejemneacuteho
vyvaacuteženiacute
a načasovaacuteniacute Může takeacute vztah stabilizovat či
destabilizovat konflikt někdy přinaacutešiacute většiacute vyacutenosy než
spojenectviacute
V jineacutem dilematu proti sobě stojiacute spoleacutehaacuteniacute na stareacute
a osvědčeneacute vztahy a rozviacutejeniacute novyacutech což je pro každou
lobby otaacutezkou kalkulace naacutekladů a vyacutenosů
39
3124 Procedury ndash dilema
Procedury patřiacute do třiacute P Jedno z dilemat se tyacutekaacute jejich
zjednodušeniacute či naopak zkomplikovaacuteniacute
Pro pochopeniacute uvaacutediacutem před rozhodnutiacutem komise z roku
2000 jiacutemž povolila Unileveru uveacutezt na trh margariacuten
Becel se tato společnost zasazovala o zjednodušeniacute
schvalovaciacute procedury Po verdiktu Komise svoji snahu
zastavila neboť si uvědomila že většiacute komplikovanost
celeacuteho procesu bude užitečnaacute v udrženiacute novyacutech konkurentů
mimo hru
Každaacute lobbyistickaacute skupina může takto přijmout nebo
napadnout určitou proceduru přiacutepadně doveacutest kauzu
až k Soudniacutemu dvoru Jineacute dilema se objevuje v otaacutezce
zda-li prosazovat striktniacute nebo volnou interpretaci
procedury Prostor pro interpretaci rozšiřujiacute jazykoveacute
varianty textu a různorodaacute každodenniacute praxe neboli
precedenty
3125 Pozice ndash dilema
V raacutemci hry Třiacute P může lobby buď uznat nebo naopak
kritizovat staacutevajiacuteciacute orgaacuteny a funkce jako třeba vyacutebory
agentury a jednotliveacute uacuteředniacuteky Skupina se takeacute může
rozhodnout ke vstupu do orgaacutenů nebo naopak k jeho
opuštěniacute To může znamenat symbol protestu nebo touhu
po většiacute svobodě v jednaacuteniacute Obzvlaacuteště velkyacutem dilematem
je přijiacutemaacuteniacute lidiacute do nejrůznějšiacutech funkciacute Po několika
zkušenostech a opravdu nepřiacutejemnyacutech situaciacutech se dnes již
jednoznačně přiklaacuteniacutem k jasně stanovenyacutem kriteacuteriiacutem
neboli pracovniacutem předpokladům (merits) a odmiacutetaacutem
jakoukoliv protekci
40
3126 Teacutemata ndash dilema
Jedno dilema zniacute jestli je lepšiacute teacutemata politizovat
nebo depolitizovat Standardniacute metoda odpolitizovaacuteniacute
spočiacutevaacute v prezentaci teacutematu jako bdquotechnickeacute zaacuteležitostirdquo
kteraacute je pro mnoho lidiacute synonymem menšiacute důležitosti
Komise a Rada EU často spojujiacute jednotlivaacute teacutemata aby
alespoň čaacutestečně uspokojili většiacute počet hraacutečů Lobby
se takeacute může pokusit o navyacutešeniacute nebo redukci počtu
aktivniacutech teacutemat a odvozeně tedy o změnu v počtu
angažovanyacutech hraacutečů nebo o bagatelizaci či naopak
dramatizaci vyacuteznamu teacutematu
Zde uvaacutediacutem několik přiacutepadů manipulace s teacutematy
o Společenskaacute zemědělskaacute politika ndash potravinovaacute
soběstačnost
o Dovoz levneacuteho textilu ndash dětskaacute praacutece
o Kouřeniacute tabaacuteku ndash svoboda
o Kožešinovyacute průmysl ndash praacuteva zviacuteřat
o Zaacutesah do ECB ndash hospodaacuteřskyacute růst
o Nižšiacute daně (opravy obuvi aj) ndash zaměstnanost
3127 Životniacute cyklus Souborneacute zpraacutevy ndash dilema
Lobby může buď napomoci hladkeacutemu přijetiacute Zpraacutevy nebo
ho naopak zkomplikovat
bdquoExtreacutemniacutem přiacutekladem byla pozice Velkeacute Britaacutenie
v radě EU během afeacutery s nemociacute BSE v roce 1996 kdy
Britoveacute jednoduše zablokovali viacutece než 50 Soubornyacutech
zpraacutev (ktereacute byly naacutesledně automaticky schvaacuteleny)rdquo
41
Dalšiacute dilema je spojeno se zachovaacuteniacutem nebo změnou
obsahu Souborneacute zpraacutevy Přeměna obsahu bliacutežiacuteciacute
se přeraacutemovaacuteniacute (reframing) Zpraacutevy do jineacuteho kontextu je
nepřiacutemou technikou časoveacuteho managementu Může na jednu
stranu vyřešit ale i vytvořit patovou situaci Patovou
situaci často navozujiacute lobbyisteacute usilujiacuteciacute
o subsidiaritu Na vyacuteběr je množstviacute dalšiacutech přiacutemyacutech
technik k urychleniacute nebo zabrzděniacute rozhodovaciacuteho procesu
Ta nejpřiacutemějšiacute spočiacutevaacute v posunutiacute konečneacuteho termiacutenu
dopředu či dozadu Prvniacute ciacutel je obvykle naacuteročnějšiacute než
druhyacute neboť popohaacuteněniacute celeacuteho procesu si žaacutedaacute viacutece
energie než jeho pozdrženiacute
3128 Areacutena ndash dilema
Lobby se může rozhodnout buď ke vstupu do konkreacutetniacute
areacuteny nebo k jejiacutemu opuštěniacute přičemž mezi oběma
krajnostmi zůstaacutevaacute ještě možnost vyčkaacutevaciacuteho postoje
Každaacute koalice je občas směsiciacute vyacutehod i nevyacutehod jejichž
různyacute poměr nabiacuteziacute možnost volby Vyacuteznamneacute dilema ktereacute
jsem již zmiňoval v předešlyacutech kapitolaacutech se tyacutekaacute
omezeniacute nebo rozšiacuteřeniacute hranic areacuteny Takovaacute změna může
vyuacutestit ve vyacuterazně odlišnyacute soubor teacutemat i angažovanyacutech
hraacutečů
3129 Rozhodnutiacute ndash dilema
Ohledně samotneacuteho rozhodnutiacute si musiacute lobby rozmyslet
jestli se při vyjednaacutevaacuteniacute přidaacute k většinoveacutemu či
menšinoveacutemu taacuteboru Prvniacute volba může neacutest lepšiacute vyacutesledky
z kraacutetkodobeacuteho hlediska zatiacutemco ta druhaacute představuje
investici do důvěry spolubojovniacuteků z hlediska
dlouhodobeacuteho přiacutepadně s ohledem na jinou Soubornou
zpraacutevu Kvůli tzv principiaacutelniacutem důvodům se může skupina
42
uacutečasti na vyjednaacutevaacuteniacute takeacute zcela vzdaacutet zůstane tedy
stranou a čekaacute na lepšiacute nabiacutedku Podobnaacute pozice zaměřenaacute
na zablokovaacuteniacute procesu pomociacute prohloubeniacute nejednotnosti
je pochopitelně velice riskantniacute
31210 Styly lobovaacuteniacute ndash dilema
Standardniacute dilemata stylu jednaacuteniacute mimo jineacute zahrnujiacute
rozhodnutiacute zda-li spiacuteše nabiacutezet nebo požadovat jednat
nenaacutepadně či zřetelně přiacutemo či nepřiacutemo formaacutelně nebo
neformaacutelně defenzivniacutem nebo agresivniacutem způsobem
Eventuaacutelně zda se tvaacuteřit smiacuteřlivě nebo konfrontačně
chovat reaktivně nebo provokativně
Otaacutezka stylů lobovaacuteniacute je všeobecně považovaacutena
za kliacutečovou a je takeacute jedinou oblastiacute v niacutež se plaacuteny
amateacuterskyacutech a profesionaacutelniacutech skupin styacutekajiacute Teoretickeacute
dilema tyacutekajiacuteciacute se legaacutelniacutech a ilegaacutelniacutech aktivit
se v praxi teacuteměř neřešiacute Každaacute lobby může na uacutezemiacute EU bez
většiacutech potiacutežiacute splnit současneacute podmiacutenky registrace
a dodržovat pravidla etickeacuteho kodexu stejně jako maacute
tisiacutece důvodů obaacutevat se přiacutepadnyacutech skandaacutelů a politickeacute
izolace
V naacutesledujiacuteciacute kapitole se pokusiacutem rozebrat konkreacutetniacute
formy prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech skupin
43
32 Konkreacutetniacute formy prosazovaacuteniacute
vlivu zaacutejmovyacutech skupin
Integrujiacuteciacute se Evropa je možnyacutem teacutematem diskusiacute nejen
na uacuterovni reaacutelneacute politiky ale i ve sfeacuteraacutech vědeckeacuteho
vyacutezkumu ndash ať již politologickeacuteho sociologickeacuteho či
ekonomickeacuteho charakteru Otaacutezky totiž vyvstaacutevajiacute nejen
okolo podoby samotneacuteho spolku (integrujiacuteciacute se Evropy)
o miacuteře rozšiacuteřeniacute miacuteře integrace či o smyslu sepsaacuteniacute
ustavujiacuteciacutech textů Vznikajiacute takeacute v miacuteře ochoty sdiacutelet
společneacute unijniacute hodnoty a rysy u přiacuteslušniacuteků jednotlivyacutech
integrujiacuteciacutech se staacutetniacutech uacutetvarů [Broscheid 2003
s 64]
Častyacutem a z mnoha uacutehlů pohledu zkoumanyacutem teacutematem
se tak stala otaacutezka společneacuteho vytvaacuteřeniacute unijniacutech
zaacutekladů Ideaacutelniacute by bylo aby došlo k internalizaci všemi
nebo alespoň rozhodnou většinou občanů členskyacutech zemiacute
Jejich smyslem by mělo byacutet posilovaacuteniacute pocitů
sounaacuteležitosti obyvatel s Evropskou uniiacute vytvaacuteřeniacute
bdquospolečneacutehordquo evropskeacuteho prostoru postaveneacuteho na
stabilniacutech zaacutekladech Mohlo by se tak zdaacutet že praacutevě toto
teacutema je jedniacutem ze stěžejniacutech naacutemětů existujiacuteciacutech euro-
federalistickyacutech uskupeniacute působiacuteciacutech v řadě členskyacutech
staacutetů EU
Existence vysokeacuteho počtu struktur obhajujiacuteciacutech
myšlenky koherentniacute i stojiacuteciacute v opozici evropskeacutemu
federalismu neniacute nikterak překvapivaacute Zvlaacuteště pak
uvaacutežiacuteme-li dobu trvaacuteniacute diskusiacute jejichž předmětem je
evropskeacute uspořaacutedaacuteniacute Zaklaacutedaacuteniacute spolků stojiacuteciacutech
na zaacutekladech obhajoby myšlenky vytvořeniacute federaacutelniacute Evropy
lze datovat hluboko do historie a proto by jejich
44
existence (často navazujiacuteciacute na původniacute organizaci
či jakyacutesi jejiacute novyacute zrod) neměla byacutet nijak zaraacutežejiacuteciacute
Zajiacutemaveacute však je že tato uskupeniacute nebyla zatiacutem
uspokojivě popsaacutena stejně jako nebyly uspokojivě popsaacuteny
zaacutejmy ktereacute daneacute organizace sledujiacute a zejmeacutena pak
prostředky ktereacute majiacute k dispozici
Skupiny nominaacutelně obhajujiacuteciacute evropskyacute federalismus
jsou přiacutetomneacute ve všech členskyacutech zemiacutech EU ačkoli
se zdaacute že země ktereacute čerstvě k Unii přistoupily
nedisponujiacute tak vysokyacutem počtem uskupeniacute tohoto druhu jako
staršiacute členoveacute Počet všech struktur obhajujiacuteciacutech
myšlenku evropskeacuteho federalismu je přiacuteliš vysokyacute pro
samotneacute baacutedaacuteniacute a proto z uacutevah zkoumaacuteniacute euro-
federalistickyacutech organizaciacute byly vyloučeny politickeacute
strany frakce evropskyacutech politickyacutech stran či samotneacute
unijniacute orgaacuteny ktereacute by bezesporu bylo možno raacutemcově
zařadit do jednoho scheacutematu Namiacutesto toho byly vybraacuteny
pouze některeacute zaacutejmoveacute skupiny nominaacutelně se orientujiacuteciacute
na prosazovaacuteniacute myšlenky evropskeacuteho federalismu
Obecně lze za hlavniacute funkci zaacutejmovyacutech skupin
považovat umožněniacute uacutečasti jednotlivyacutem individuiacutem
na politickeacutem životě Podstatnyacutem prvkem takoveacute uacutečasti je
to že neprobiacutehaacute jen formou voleb a že pro ni neniacute nutneacute
členstviacute v politickyacutech stranaacutech Vlastniacute zaacutejem je tak
artikulovaacuten v teacute oblasti ve ktereacute je občan připraven
se angažovat Funkcemi zaacutejmovyacutech skupin je tak
artikulace agregace a reprezentace zaacutejmů svyacutech členů
V užšiacutem pojetiacute může skupina plnit teacutež funkci politickeacute
socializace nebo dokonce politickeacute rekrutace Vzaacutejemnyacute
vztah politickyacutech stran a zaacutejmovyacutech skupin ktereacute
do značneacute miacutery sdiacutelejiacute řadu charakteristik neniacute
45
předmětem tohoto teacutematu a proto se k němu nebudu
vyjadřovat Spiacuteše se zde pokusiacutem rozveacutest jednotliveacute formy
prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech skupin
321 Zaacutejmovaacute skupina při praacuteci
Jak jsem v předchoziacutech kapitolaacutech k zaacutejmovyacutem skupinaacutem
v EU uvedl lze odvodit řadu proměnnyacutech ktereacute odlišujiacute
profesionaacutelniacute chovaacuteniacute od amateacuterskeacuteho Zde je sloučiacutem
do čtyř uacutezce propojenyacutech avšak sveacutebytnyacutech ukazatelů
profesionaacutelniacute lobbyistickeacute organizace [Broscheid 2003
s 104]
Tyto ukazatele jsou
o dostatečnaacute vnitřniacute soudržnost
o užitečneacute (použitelneacute) znalosti
o optimaacutelniacute kombinace zdrojů a dovednostiacute
o celkovyacute vnějšiacute dojem
3211 Dostatečnaacute vnitřniacute soudržnost
Soudržnostiacute neboli koheziacute rozumiacuteme koherenci preferenciacute
čili koordinaci činnostiacute Předpoklad soudržnosti
je obvykle mylnyacute Za normaacutelniacutech okolnostiacute je každaacute
skupina vnitřně nejednotnaacute jejiacute členoveacute se přou
o preferovanaacute data hodnoty a naacutestroje Jinyacutemi slovy
řešiacute svaacute vnitřniacute teacutemata kteraacute se pak veřejně projevujiacute
na všech uacuterovniacutech organizace v podobě odlišnyacutech
preferenciacute a navzaacutejem si odporujiacuteciacuteho jednaacuteniacute
46
Na neformaacutelniacute uacuterovni existuje pluralita členů
skupiny zastaacutevajiacuteciacutech odlišneacute hodnoty a zaacutejmy Uvnitř
nadnaacuterodniacute firmy se mezi sebou zaměstnanci lišiacute napřiacuteklad
podle věku vzdělaacuteniacute naacuterodnosti jazyka odbornyacutech
znalostiacute a funkce Uvnitř Evropskyacutech federaciacute je
pluralita členů zaacutevislaacute na zemi původu na obratu
a zisku na stylu řiacutezeniacute na postaveniacute na trhu
a na organizačniacute strategii
V každeacutem Generaacutelniacutem ředitelstviacute Komise (Evropskaacute
komise složenaacute z jednotlivyacutech členů různyacutech staacutetů)
vychaacuteziacute pluralita a rozdiacutelnost uacuteředniacuteků kupřiacutekladu
z naacuterodniacuteho či regionaacutelniacuteho zaacutezemiacute stylu rozhodovaacuteniacute
karieacuterniacutech ciacutelů politickeacuteho přesvědčeniacute a sklonu
k loajalitě Takovaacute pluralita může celou organizaci
rozštěpit a jednotliveacute jejiacute čaacutesti se pak přeměniacute
v soběstačneacute lobbyistickeacute skupiny ktereacute odděleně
rozviacutejejiacute sveacute siacutetě vnějšiacutech vztahů
Pestrost vnitřniacutech rozporů by neměla byacutet
minimalizovaacutena ani maximalizovaacutena nyacutebrž
bdquooptimalizovaacutenardquo Organizačniacute zvlaacutednutiacute nejen evropskeacuteho
lobbyingu začiacutenaacute u vlastniacuteho prahu Minimalizace rozdiacutelů
může veacutest ke slepeacute poslušnosti Přiacutekazům Naacutesledně
organizace ztraacuteciacute vyacutehodu interniacute různorodosti
a nejzranitelnějšiacute se pochopitelně staacutevaacute na sameacutem
vrcholu
Vše se tedy soustřediacute na otaacutezku jak můžeme
dosaacutehnout dostatečneacute soudržnosti Je to jednoducheacute
Je třeba minimalizovat počet zasvěcenyacutech pracovniacuteků
kteřiacute na daneacutem obchodu pracujiacute a neustaacutele provaacutedět
controlling
47
3212 Užitečneacute znalosti
Profesionaacutelniacute lobbyistickou skupinu předevšiacutem
charakterizuje osvojeniacute znalostiacute Ty lze využiacutet
k dosaženiacute požadovanyacutech vyacutesledků kdykoli a kdekoli
Naproti tomu amateacuterskeacute skupiny se snadno spokojiacute se svyacutemi
vlastniacutemi dojmy a vniacutemaacuteniacutem reality nebo prostě naacutesledujiacute
individuaacutelniacute uacutesudek sveacuteho vedeniacute [Dančaacutek Hlouček
Šimeček 2006 s 86]
Profesionaacutelniacute lobby pochopitelně neniacute episteacutemickyacutem
nebo akademickyacutem společenstviacutem Ziacuteskaacuteniacute znalostiacute
a vědomostiacute nechaacutepe jako svůj prvořadyacute ciacutel Znalosti jsou
pro ni jen nepostradatelnyacutem prostředkem k realizaci
jejich zaacutejmů ať už v ČR nebo v EU
Nejdůležitějšiacute kategoriiacute je sebepoznaacuteniacute Vyžaduje
vyvaacuteženeacute porozuměniacute vlastniacutem touhaacutem a obavaacutem na jedneacute
straně a svyacutem možnostem na straně druheacute Touhy a obavy
musejiacute miacutet lepšiacute zaacuteklad než jen naacutehodnyacute soubor bdquonaacutehodrdquo
Uvědomělaacute zaacutejmovaacute skupina je staviacute na uacuteroveň se svyacutemi
obecnyacutemi zaacutejmy a konkreacutetniacutemi ciacuteli Touhy a obavy jsou
vyacutesledkem strategie kteraacute vzešla z kritickyacutech diskusiacute
Druhou kategoriiacute nezbytnyacutech vědomostiacute je znalost
areacuteny (prostřediacute) kam směřuji Čiacutem je skupina
profesionaacutelnějšiacute tiacutem rozvaacutežněji sveacute znalosti organizuje
a využiacutevaacute Většina nadnaacuterodniacutech firem a evropskyacutech
federaciacute ustavila za tiacutemto uacutečelem zvlaacuteštniacute tyacutem
managementu veřejnyacutech zaacuteležitostiacute Ten je propojen
s ostatniacutemi zaměstnanci a specializovanyacutemi pracovniacuteky
Zaacuteroveň uacutezce spolupracuje s vrcholovyacutem managementem
skupiny
48
3213 Optimaacutelniacute kombinace zdrojů a dovednostiacute
Zdroje jsou z pohledu zaacutejmoveacute skupiny naacutestrojem diacuteky
němuž v nemilosrdneacute konkurenci obstojiacute Nejednaacute se
o neměnnyacute majetek v jejiacutem staacuteleacutem vlastnictviacute naopak
musejiacute byacutet nejdřiacuteve ziacuteskaacuteny a naacutesledně udržovaacuteny v dobreacutem
stavu Naacutestrojem může byacutet cokoliv co přispiacutevaacute
k efektivniacutemu a uacutečinneacutemu zapojeniacute do evropskeacute politiky
Za zdroj lze považovat i silnou vůli ovlivnit rozhodovaciacute
proces nebo mimořaacutednou šanci setkat se neformaacutelně
s některyacutem komisařem
Odborneacute znalosti se čaacutestečně překryacutevajiacute s vyacuteše
zmiňovanou kategoriiacute užitečnyacutech znalostiacute Sebepoznaacuteniacute
a porozuměniacute politice areacutenoveacuteho managementu se do teacuteto
kategorie ale většinou nezahrnujiacute Odbornost se vztahuje
zejmeacutena k technickyacutem aspektům Souborneacute zpraacutevy nebo
probleacutemoveacuteho teacutematu Techničtiacute experti disponujiacute
dostatečnyacutemi znalostmi aby tyto otaacutezky vyřešili
Odborniacuteci na management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute jim mohou
poradit jak to proveacutest co nejuacutespěšněji
Většina lobbyistickyacutech skupin přichaacutezejiacuteciacutech
z naacuterodniacute uacuterovně obzvlaacuteště pak z vlaacutedy maacute těchto
technickyacutech expertů po ruce celou řadu Zaacutejmoveacute skupiny
uvnitř Komise a Parlamentu naopak tyto odborniacuteky spiacuteše
postraacutedajiacute Musejiacute je proto přizvat zevnějšiacute (insourcing)
jako členy expertniacuteho vyacuteboru či jako členy mezi-skupiny
Mohou je zapojit takeacute jako jednotlivce čiacutemž se pro ně
otviacuteraacute skvělaacute přiacuteležitost k lobovaacuteniacute
49
3214 Dobryacute celkovyacute dojem
Čtvrtyacutem a posledniacutem kriteacuteriem uacutespěšneacute lobby je dobraacute
image tedy celkovyacute vnějšiacute dojem Angažovanyacutem hraacutečům
a uacuteředniacutekům připadaacute skupina přitažlivaacute pokud se chovaacute
atraktivniacutem způsobem Koncept celkoveacuteho dojmu maacute dvě
dimenze přičemž tou prvniacute je všeobecnaacute přitažlivost
Prvniacute dimenze všeobecneacute přitažlivosti musiacute budit
zdaacuteniacute důležitosti a přiacutejemnosti Je-li skupina považovaacutena
za vyacuteznamnou nemusiacute se obaacutevat že bude přehliacutežena Naviacutec
může počiacutetat s předpoklaacutedanyacutem vlivem na ostatniacute kteřiacute
vezmou jejiacute existenci a zaacutejmy v uacutevahu přestože ona sama
zůstane pasivniacute
Druhou dimenziacute solidniacuteho vnějšiacuteho obrazu je
specifickaacute nabiacutedkovaacute strana Amateacuterskaacute zaacutejmovaacute skupina si
snadno splete svoje vlastniacute přaacuteniacute a požadavky ndash vyjaacutedřeneacute
naacutezorovyacutem či pozičniacutem materiaacutelem o jejich preferenciacutech ndash
s atraktivniacute nabiacutedkou pro ostatniacute hraacuteče
Naproti tomu profesionaacutelniacute skupina se snažiacute
uspokojit poptaacutevkovou stranu nejvyacuteznamnějšiacutech akteacuterů
a dopřaacutet jim to po čem toužiacute Na takoveacute straně může
vydělat
Vysoce postaveniacute uacuteředniacuteci a politici majiacute
neukojitelnou touhu po přiacutezniveacute publicitě v meacutediiacutech
za niacutež nabiacutezejiacute cenneacute politickeacute informace a ochotu
k dohodě To vše za normaacutelniacutech okolnostiacute platiacute Ovšem
nejlepšiacute skladba nabiacutedky a poptaacutevky je vždy specificky
zaacutevislaacute na teacutematech a akteacuterech jež se v konkreacutetniacutem
okamžiku v aktuaacutelniacute areacuteně pohybujiacute
50
Profesionaacutelniacute lobby se o svůj vnějšiacute obraz neustaacutele
staraacute Snažiacute se podporovat svoji pověst vyacuteznamnosti
a přiacutejemnosti Čiacutem většiacute vliv se u niacute předpoklaacutedaacute tiacutem
nižšiacute budou jejiacute naacuteklady na lobbying Čiacutem viacutece sympatiiacute
či respektu se jiacute dostaacutevaacute tiacutem snadněji si pojistiacute svoje
miacutesto u jednaciacuteho stolu Čiacutem přiacutejemněji na ostatniacute
působiacute tiacutem pohodlněji se jiacute uzaviacuterajiacute obchody Dobryacute
dojem na okoliacute je tedy v prveacute řadě prostředkem ke zvyacutešeniacute
efektivnosti a uacutečinnosti lobbyingu v konkreacutetniacutech
přiacutepadech Peacuteče o vnějšiacute obraz vyžaduje od skupiny
skutečně důkladnou přiacutepravu protože je nutneacute působit na
obecneacute citoveacute rozpoloženiacute ostatniacutech zainteresovanyacutech
hraacutečů
33 Chaacutepaacuteniacute lobbyingu ve
strukturaacutech EU a konkreacutetniacute
projevy v Českeacute republice
Definujeme-li lobbying jako aktivitu kteraacute se snažiacute
ovlivnit veřejneacute autority a demokracii můžeme tvrdit že
tyto dva koncepty majiacute viacutece společneacuteho než rozdiacutelneacuteho
[Machoutovaacute 2005 s 12 ]
Lobbying na evropskeacute uacuterovni přispiacutevaacute k dalšiacute
demokratizaci jak samotneacute EU tak členskyacutech staacutetů (ktereacute
jednajiacute v mnoha přiacutepadech meacuteně demokraticky než napřiacuteklad
Evropskaacute komise) Jsou to hlavně profesionaacutelniacute
lobbyistickeacute skupiny ktereacute si tyto zaacutesluhy připisujiacute
51
Diacuteky sveacute odborneacute přiacutepravě poskytujiacute uvedeneacute skupiny
uacuteředniacutekům informace a podporu Daacutele prosazujiacute legitimniacute
konsenzus Platiacute takeacute že lobby podstupuje seberegulaci
Vzrůstajiacuteciacute počet lobbyistickyacutech skupin konkurence
produkovaacuteniacute kvalitniacutech vyacutestupů a obhajoba dosaženyacutech
pozic vedou k ostřejšiacute soutěži mezi zaacutejmovyacutemi skupinami
a k lepšiacute společenskeacute kontrole Důležiteacute je proto
předevšiacutem vytvořit prostor pro otevřenyacute přiacutestup a feacuterovou
soutěž
Lobbying v Českeacute republice jako takovyacute neniacute bohužel
upraven na žaacutedneacute uacuterovni Jeho podoba se odviacutejiacute od zaacutekonneacute
regulace korupce tedy antikorupčniacutech předpisů pro
uacuteředniacuteky a politiky Lobbying končiacute tam kde dle zaacutekona
začiacutenaacute korupce Proto je situace okolo lobbyingu v ČR
značně nepřehlednaacute což vyacuterazně přispiacutevaacute k představě
lobbyingu jako něčeho co nemaacute s praciacute nic společneacuteho
Lobbying je vniacutemaacuten pouze jako prostředek k ovlivňovaacuteniacute
konečneacuteho rozhodnutiacute jednotlivyacutech politiků či politickyacutech
uskupeniacute [WOLL C 2006 s 63]
Bohužel pro to aby lobbying mohl v ČR začiacutet
fungovat a zkvalitňovat rozhodovaacuteniacute českyacutech politiků je
potřeba přijmout ho s jasně stanovenyacutemi opatřeniacutemi kteraacute
by měla sledovat tyto zaacutesady
- učinit ho transparentniacutem ndash tj zpřehlednit kdo se jiacutem
zabyacutevaacute vytvořit přehled organizaciacute agentur
a individuaacutelniacutech konzultantů
- institucionalizovat ho - tj přijmout pravidla postupy
a formaacutelniacute i neformaacutelniacute procedury ktereacute poskytnou
stejnou šanci všem zaacutejmovyacutem skupinaacutem ndash rozumiacute se bez
rozdiacutelu ciacutelů ktereacute sledujiacute bez rozdiacutelu financiacute ktereacute
52
majiacute k dispozici tedy tak aby měli všichni stejnou
přiacuteležitost sdělit sveacute postoje naacutezory a argumenty a tak
se pokusit ovlivnit rozhodovaacuteniacute ktereacute se jich tyacutekaacute
- učinit ho samoregulovanyacutem - tj vytvořit profesniacute
organizaci lobbyistickyacutech subjektů kteraacute ručiacute za kvalitu
praacutece vytvaacuteřiacute kodex a standard činnosti a zasahuje
v přiacutepadě porušeniacute přijatyacutech zaacutesad (tj v přiacutepadě
korupce poskytovaacuteniacute nepravdivyacutech informaciacute apod)
- na straně politiků byacutet otevřeniacute k dialogu se všemi
zaacutejmovyacutemi skupinami od firem až po občanskaacute neziskovaacute
sdruženiacute všech zaměřeniacute poskytovat jim stejnou šanci
sdělit sveacute argumenty vniacutemat jejich činnost a lobbying
jako nezastupitelnyacute zdroj informaciacute o společnosti
a důsledciacutech jejich možneacuteho rozhodnutiacute jako něco co
sami politici k dobreacutemu rozhodnutiacute bezpodmiacutenečně
potřebujiacute co vyacuterazně zkvalitňuje jejich rozhodovaacuteniacute
Vyacutesledkem aplikace těchto zaacutesad by mělo byacutet zvyacutešeniacute
prestiže lobbyingu v ČR a vniacutemaacuteniacute jeho pozitivniacute
nezaměnitelneacute uacutelohy v demokracii
53
4 Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute
Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute jsou jedniacutem z hlavniacutech zdrojů zajišťovaacuteniacute
zakaacutezek pro většinu subjektů působiacuteciacutech ta trhu praacutece
Staacutet (respektive veřejneacute rozpočty)v oblasti veřejnyacutech
zakaacutezek na dodaacutevku je staacutele nejvyacuteznamnějšiacutem investorem
Naproti tomu zakaacutezky realizovaneacute soukromyacutemi subjekty
nezaručujiacute stoprocentniacute spolehlivost Ty staacutetniacute majiacute
bezesporu jednu podstatnou vyacutehodu Zhotovitel určiteacute
zakaacutezky maacute viacutecemeacuteně stoprocentniacute jistotu že sjednanaacute
cena bude uhrazena v plneacute vyacuteši i když se tak někdy staacutevaacute
s menšiacutem časovyacutem prodleniacutem
Proto je oblast staacutetniacutech zakaacutezek středem zaacutejmu
podnikatelskyacutech subjektů ndash bdquolobbyistickyacutech skupinrdquo ktereacute
kontrolujiacute a hliacutedajiacute každou zakaacutezku od chviacutele kdy byla
navržena či zahrnuta do rozpočtu Mnohdy se tak staacutevaacute
i daleko dřiacuteve
Přes všechny kroky a často i netradičniacute postupy musiacute
ten kdo zakaacutezku bdquoošetřujerdquo od sameacuteho počaacutetku splnit
jednu zdaacutenlivě nevyacuteznamnou povinnost Musiacute podat nabiacutedku
v raacutemci veřejneacute zakaacutezky Zde může nastat kaacutemen uacuterazu
neboť mnoziacute se již přesvědčili že celou pečlivou
přiacutepravu může pokazit formaacutelniacute pochybeniacute uchazeče nebo
zadavatele pro ktereacute je celeacute zadaacuteniacute zrušeno nebo
pozdrženo rozhodnutiacutem orgaacutenu dohledu Samozřejmě
jakyacutekoliv novyacute uacutekon nahraacutevaacute konkurenci protože i ta maacute
pak dostatečnyacute časovyacute prostor na dalšiacute kroky ktereacute mohou
dosaženiacute ciacutele oddaacutelit Informace o znalosti v raacutemci
zaacutekona č1991994 sb o zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek mohou
oběma stranaacutem procesu zadaacutevaacuteniacute poskytnout možnost
vyvarovat se pochybeniacute kteryacutech se dopustil někdo před
nimi [Raus D Neruda R 2006 s 22]
54
V naacutesledujiacuteciacutech bodech se pokusiacutem uveacutest zaacutekladniacute
body bdquoZaacutekona o zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezekrdquo a poukaacutezat
ve vybranyacutech rozhodnutiacutech Uacuteřadu pro ochranu hospodaacuteřskeacute
soutěže na některeacute zaacutekladniacute nedostatky v procesu zadaacutevaacuteniacute
zakaacutezek Zaacuteroveň se zmiacuteniacutem o sektoru zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech
zakaacutezek ve stavebnictviacute Mysliacutem že sektor stavebnictviacute
je jeden z nejsložitějšiacutech neboť se zde střetaacutevajiacute
všechny tři atributy (Lidskyacute faktor Lobbying Vyacuteběroveacute
řiacutezeniacute) Řada uchazečů (zejmeacutena menšiacutech a středniacutech
firem) z řad stavebniacutech firem doposud plně nechaacutepe smysl
prokazovaacuteniacute kvalifikace a dopouštiacute se při tomto uacutekonu
zbytečnyacutech pochybeniacute
Oproti běžnyacutem uchazečům (i velkeacute a nadnaacuterodniacute
společnosti) kteřiacute jsou již v Českeacute republice delšiacute dobu
(majiacute finančniacute siacutelu) byacutevajiacute lobbisteacute často zvyacutehodněni
tiacutem že znajiacute interniacute informace ktereacute jim umožňujiacute lepšiacute
flexibilitu a připravenost pro ziacuteskaacuteniacute daneacute zakaacutezky
41 Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute ve staacutetniacutem
polostaacutetniacutem a soukromeacutem
sektoru
Objem veřejnyacutech zakaacutezek v Evropě v současneacute době
představuje 16 hrubeacuteho domaacuteciacuteho produktu celeacute EU To
přimělo Evropskou unii v posledniacutech dvou desetiletiacutech
podrobit zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek přiacutesnějšiacutemu režimu O
tom zda bude přizpůsobeniacute legislativy ČR legislativě EU
přiacutenosem pro Českou republiku zatiacutem neviacutem
Nicmeacuteně se domniacutevaacutem že transparentniacute
a nediskriminačniacute soutěž je spravedlivaacute soutěž Bez niacute
55
nelze optimaacutelně využiacutet peněz směřujiacuteciacutech do staacutetniacuteho
sektoru peněz tedy naacutes všech Přijetiacute všech předpisů
Evropskeacute unie podle mě nebude snadnaacute cesta a popravdě si
to ani nepřeji Vzhledem k tomu že jsem Čech chci a
přeji si aby se u naacutes i něco vytvaacuteřelo a ne jen
kopiacuterovalo bdquojde o proces neustaacuteleacuteho učeniacuterdquo [Valachovaacute
V 2006 s 42 ]
411 Zaacutekladniacute pojmy
Zadaacutevaacuteniacutem veřejnyacutech zakaacutezek se rozumiacute zaacutevaznyacute postup
zadavatelů veřejnyacutech zakaacutezek kteryacute musiacute byacutet dodržen před
uzavřeniacutem přiacuteslušneacute smlouvy [Raus D Neruda R 2006
s 27]
4111 Veřejnaacute zakaacutezka
K zaacutevažneacute změně došlo posledniacute novelou zaacutekona ve vymezeniacute
pojmu veřejneacute zakaacutezky Narozdiacutel od uacutepravy platneacute před
novelou kdy se veřejnou zakaacutezkou označovalo přiacuteslušneacute
plněniacute (např zhotoveniacute stavby montaacutež uacutedržba aj)
novaacute uacuteprava klade rovniacutetko mezi smlouvou a veřejnou
zakaacutezkou Neniacute jednoducheacute vypořaacutedat se s terminologiiacute
evropskyacutech směrnic ve vazbě na vyacuterazy použiacutevaneacute
v naacuterodniacutech praacutevniacutech uacutepravaacutech Za nedostatek novely
považuji předevšiacutem nepromiacutetnutiacute noveacute definice do všech
dalšiacutech ustanoveniacute zaacutekona kteraacute vychaacutezejiacute z původniacuteho
vyacuteznamu tohoto pojmu
Pokud je přiacuteslušneacute plněniacute na zaacutekladě smlouvy
samozřejmě u zadavatelů stanovenyacutech zaacutekonem poskytovaacuteno
za uacuteplatu jednaacute se vždy o zakaacutezku veřejnou V jinyacutech
56
přiacutepadech např u darovaacuteniacute se o veřejnou zakaacutezku
nejednaacute
Veřejneacute zakaacutezky v podstatě nejsou v zaacutekoně druhově
vymezeny I když novaacute definice veřejneacute zakaacutezky zahrnuje
i služby stavebniacute praacutece a dodaacutevky chybiacute jiacute bližšiacute
vymezeniacute a tudiacutež nemaacute žaacutednou vypoviacutedaciacute schopnost
V dalšiacutech ustanoveniacutech zaacutekona se v souvislosti s limity
pro způsob zadaacuteniacute veřejneacute zakaacutezky hovořiacute teacutež
o nemovitostech a souborech strojů a zařiacutezeniacute tvořiacuteciacutech
samostatnyacute funkčniacute celek Dalšiacute druhy veřejnyacutech zakaacutezek
jsou zahrnuty pod ostatniacute přiacutepady
4112 Zadavatel
Zadavatel je smluvniacute stranou v procesu zadaacutevaacuteniacute veřejneacute
zakaacutezky Je stranou kteraacute přiacuteslušneacute plněniacute (dodaacutevky
stavebniacute praacutece služby) zadaacutevaacute tj vybiacuteraacute nejvhodnějšiacuteho
smluvniacuteho partnera opraacutevněneacuteho vymezeneacute plněniacute poskytovat
jak po straacutence kvalifikačniacute tak po straacutence finančniacute
V tomto přiacutepadě je zaacutekladniacutem znakem zadavatele peněžityacute
zaacutevazek vůči druheacute smluvniacute straně poskytujiacuteciacute věcneacute
plněniacute
4113 Uchazeč o veřejnou zakaacutezku
Uchazeč je smluvniacute stranou kteraacute poskytuje přiacuteslušneacute
věcneacute plněniacute (praacutece stavebniacute praacutece služby) Podnikatel
kteryacute se zajiacutemaacute o přiacuteslušnou veřejnou zakaacutezku se staacutevaacute
uchazečem pokud
57
o předložiacute nabiacutedku na zaacutekladě podmiacutenek obchodniacute
veřejneacute soutěže nebo vyacutezvy při jinyacutech způsobech
zadaacuteniacute
o předložiacute předběžnou nabiacutedku při dvoustupňoveacute
obchodniacute veřejneacute soutěži
4114 Zaacutejemce o veřejnou zakaacutezku
Zaacutejemcem o veřejnou zakaacutezku je podnikatel kteryacute přichaacuteziacute
v uacutevahu k plněniacute veřejneacute zakaacutezky Zpravidla jde
o subjekt jež je zadavatelem vyzvaacuten k předloženiacute nabiacutedky
při zadaacuteniacute veřejneacute zakaacutezky vyacutezvou viacutece zaacutejemcům podle sect49
a sect50 V obchodniacute veřejneacute soutěži je to subjekt kteryacute
o si vyžaacutedaacute zadaacutevaciacute nebo kvalifikačniacute dokumentaci
o prokaacuteže svoji kvalifikaci v předkvalifikačniacutem řiacutezeniacute
o zuacutečastniacute se jednaacuteniacute v prvniacutem stupni dvoustupňoveacute
obchodniacute veřejneacute soutěže
412 Charakteristika zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech
zakaacutezek
Jednou ze zaacutekladniacutech charakteristik jednotneacuteho trhu je
že všechny firmy musejiacute miacutet stejnou možnost ziacuteskat
veřejneacute zakaacutezky tj zakaacutezky zadaacutevaneacute veřejnyacutemi orgaacuteny
[MPO 2008 ofic straacutenky Ministerstva průmyslu a obchodu]
[Raus D Neruda R 2006 s 63]
58
Pravda je že tento naacutezor je lehce scestnyacute neboť
společnost se 100mil obratem by mněla pomyacutešlet
na zakaacutezky v takoveacute hodnotě na ktereacute stačiacute jejiacute kapacity
a reference Jednak nemaacute potřebneacute reference a daacutele by
zakaacutezku pravděpodobně nebyla schopna financovat
Způsoby u zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek jsou
o obchodniacute veřejnaacute soutěž
o vyacutezva viacutece zaacutejemcům k předloženiacute nabiacutedky dle sect49
o zjednodušeneacute podaacuteniacute dle sect49a
o přiacutemeacute zadaacuteniacute dle sect49b
o vyacutezva jednomu zaacutejemci k předloženiacute nabiacutedky dle sect50
4121 Obchodniacute veřejnaacute soutěž
Obchodniacute veřejnaacute soutěž je otevřenyacutem zadaacutevaciacutem řiacutezeniacutem
V obchodniacute veřejneacute soutěži mohou předložit nabiacutedku
všichni zaacutejemci o přiacuteslušnou veřejnou zakaacutezku
Obchodniacute veřejnaacute soutěž a jejiacute podmiacutenky se zveřejňujiacute
vyhlaacutešeniacutem v Obchodniacutem věstniacuteku a na centraacutelniacute adrese
Zadavatel může obchodniacute veřejnou soutěž omezit pouze
na tuzemskeacute subjekty kteryacutemi jsou
o praacutevnickeacute osoby se siacutedlem nebo fyzickeacute osoby
s bydlištěm na uacutezemiacute Českeacute republiky
o praacutevnickeacute osoby se siacutedlem nebo fyzickeacute osoby
s bydlištěm mimo uacutezemiacute Českeacute republiky opraacutevněneacute
podnikat na uacutezemiacute Českeacute republiky v souladu
se zvlaacuteštniacutemi předpisy
59
V obchodniacute veřejneacute soutěži prokazujiacute všichni uchazeči
kteřiacute podali nabiacutedku povinně kvalifikačniacute předpoklady
podle sect2b veškereacute uacutekony zadavatelů i uchazečů v obchodniacute
veřejneacute soutěži musiacute miacutet piacutesemnou formu
4122 Vyacutezva viacutece zaacutejemcům k podaacuteniacute nabiacutedky
Vyacutezva viacutece zaacutejemcům k podaacuteniacute nabiacutedky je na rozdiacutel
od obchodniacute veřejneacute soutěže ošetřena tak že zadavatel
zasiacutelaacute vybranyacutem subjektům nabiacutedku Zaacuteroveň však musiacute
průběh soutěže zveřejnit i na sveacute uacuteředniacute desce
či webovyacutech straacutenkaacutech pro přiacutepadneacuteho zaacutejemce zvenku
Nabiacutedky tak mohou využiacutet všichni vyzvaniacute zaacutejemci ale
i ti kteřiacute se přihlaacutesili na zaacutekladě informace z uacuteředniacute
desky či webovyacutech straacutenek
Vyacutezvu o veřejneacute zakaacutezce zasiacutelaacute zadavatel v piacutesemneacute
formě vždy nejmeacuteně tolika zaacutejemcům aby byl naplněn
jejich minimaacutelniacute počet stanovenyacute zaacutekonem
Text vyacutezvy zveřejňuje zadavatel s vyacutejimkou přiacutepadů
uvedenyacutech v sect49 odst2 piacutesmd ndash teacutež na centraacutelniacute
adrese
Zadavatel může vyacutezvu k podaacuteniacute nabiacutedek zaslat pouze
tuzemskyacutem subjektům Uchazeči kteřiacute předložili nabiacutedku
musiacute prokaacutezat kvalifikačniacute předpoklady podle sect2b
Zadavatel neniacute povinen požadovat na uchazečiacutech poskytnutiacute
jistiny
4123 Zjednodušeneacute zadaacuteniacute
Rozhodujiacuteciacute podmiacutenkou pro použitiacute tohoto zadaacutevaciacuteho
postupu je vyacuteše peněžiteacuteho zaacutevazku přiacuteslušneacute veřejneacute
60
zakaacutezky U zjednodušeneacuteho zadaacuteniacute neniacute povinneacute prokazovaacuteniacute
kvalifikačniacutech předpokladů podle sect2b Praktickeacute pro
zadavatele však v některyacutech přiacutepadech může byacutet vyžaacutedat
si přiacuteslušneacute opraacutevněniacute k podnikaacuteniacute
Při tomto zadaacuteniacute nemohou uchazeči podaacutevat naacutemitky
ani naacutevrhy na přezkoumaacuteniacute rozhodnutiacute zadavatele orgaacutenu
dohledu
4124 Přiacutemeacute zadaacuteniacute
U veřejnyacutech zakaacutezek maleacuteho rozsahu umožňuje zaacutekon přiacutemeacute
zadaacuteniacute bez přiacuteslušneacuteho zadaacutevaciacuteho řiacutezeniacute stačiacute pouze
obeslat jakeacutekoli tři subjekty a ten nejlevnějšiacute je viacutetěz
Posledniacute novela posunula limit pro použitiacute tohoto zadaacuteniacute
na 2000000- Kč bez DPH
4125 Vyacutezva jednomu zaacutejemci k podaacuteniacute nabiacutedky
Tento způsob zadaacuteniacute může zadavatel použiacutet ve vyacutejimečnyacutech
přiacutepadech v zaacutekoně taxativně uvedenyacutech aniž by musel
provaacutedět vyacuteběr z viacutece nabiacutedek Je v podstatě vyacutejimkou
z obchodniacute veřejneacute soutěže a vyacutezvy viacutece zaacutejemcům podle
sect49
Tento způsob je možnyacute pouze v těchto přiacutepadech
o jde-li o naleacutehaveacute potřeby (jako jsou ohroženiacute životů
nebo zdraviacute lidiacute havaacuterie přiacuterodniacute katastrofa nebo
hroziacute-li nebezpečiacute škody velkeacuteho rozsahu
či rozhodla-li tak vlaacuteda Českeacute republiky)
61
o jde-li o specifikovaneacute veřejneacute zakaacutezky kdy plněniacute
veřejneacute zakaacutezky může poskytnout zaacutejemce o veřejnou
zakaacutezku
o jde-li o dodatečneacute nebo opakovaneacute veřejneacute zakaacutezky
(předevšiacutem z důvodů standardizace nebo slučitelnosti
předmětu veřejneacute zakaacutezky) pokud svyacutem rozsahem
nepřekročiacute 50 ceny původniacute veřejneacute zakaacutezky a vyacutezva
bude zadavatelem učiněna do 12 měsiacuteců od splněniacute
veřejneacute zakaacutezky
o jde-li o čaacutestečneacute obnovy rozšiacuteřeniacute nebo uacutepravy
předmětů původniacute zakaacutezky (služby dodaacutevky) pokud by
změna uchazeče vedla k tomu že by zadavatel musel
pořizovat plněniacute veřejneacute zakaacutezky s odlišnyacutemi
technickyacutemi znaky ktereacute by s sebou přinaacutešelo
technickou neslučitelnost nebo potiacuteže při provozu
a uacutedržbě
o jde-li o plněniacute v oblasti staacutetniacutech hmotnyacutech rezerv
s vyacutejimkou naacutekupů majetku a služeb strategickeacuteho
charakteru schvaacutelenyacutech vlaacutedou ČR ktereacute souvisejiacute
s integraciacute a členstviacutem Českeacute republiky
v Severoatlantickeacute alianci
Před čtyřmi roky (2004)se při novelizaci zaacutekona
rozhodlo o možnosti zaslaacuteniacute vyacutezvy jen jednomu zaacutejemci
pokud je tiacutemto zaacutejemcem Vlaacuteda ČR Při tomto rozhodovaacuteniacute
neniacute vlaacuteda ČR žaacutednyacutem způsobem omezena
62
42 Ovlivňovaacuteniacute vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute
ze strany lobbyistickyacutech
skupin
Podnikatelskeacute prostřediacute v Českeacute republice je velice silně
ovlivňovaacuteno lobbyingem ať už ze strany jednotlivců
společnostiacute nebo skupin Podnikatelskeacute prostřediacute jako
takoveacute je u naacutes silně neetickeacute Kdo chce při uchaacutezeniacute
se o jakoukoli zakaacutezku obstaacutet musiacute se neetickeacutemu
prostřediacute přizpůsobit Nelze řiacuteci že by bylo nemožneacute
podnikat eticky Je to však logicky o dost těžšiacute Je
třeba braacutet v uacutevahu že se eticky se chovajiacuteciacute subjekt
bude muset často vzdaacutet mnoha podnikatelskyacutech
přiacuteležitostiacute Jiacutet si svou vlastniacute etickou cestou je
možneacute Hypoteticky řečeno můžete si to dovolit pouze
v přiacutepadě naacutesledujiacuteciacutech konkurenčniacutech vyacutehod To je tehdy
kdy nejste zaacutevisliacute na staacutetniacutem sektoru a maacutete dostatečně
garantovanou praacuteci popřiacutepadě silneacute nebo vyacutejimečneacute
postaveniacute [Dančaacutek B Hloušek V Šimiacuteček V 2006 s
56]
Neetickeacute prostřediacute v Českeacute republice je daacuteno
celkovou politickou i společenskou atmosfeacuterou a naacuterodniacute
kulturou kteraacute je staacutele ještě ovlivněna chovaacuteniacutem lidiacute za
minuleacuteho režimu Posilovaacuteno je i složitou
a netransparentniacute legislativou
Korupce je v Českeacute republice nejviacutece rozšiacuteřena ve
staacutetniacutem sektoru a to zejmeacutena v oblasti veřejnyacutech zakaacutezek
Soukromyacute sektor je sice schopen si etiku viacutece ohliacutedat
ale i zde fungujiacute tržniacute principy Zaacuteroveň je však třeba
řiacuteci že neetickeacute jednaacuteniacute se projevuje i v soukromeacutem
sektoru Zde je však vniacutemaacuteno v drobnějšiacutem rozsahu
63
Postupy u zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek v Českeacute
republice jsou sice dle zaacutekona v pořaacutedku nicmeacuteně jaacute se
domniacutevaacutem že nejsou zcela transparentniacute Stejně tak
naprostaacute většina politiků administraacutetorů a manažerů viacute
o korupci v teacuteto oblasti i o formaacutech ovlivňovaacuteniacute
vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute
Co se tyacuteče vyacuteběroveacuteho řiacutezeniacute v oblasti soukromyacutech
zakaacutezek korupce se projevuje i zde jak již bylo řečeno
To souvisiacute s tiacutem že na korupci ve veřejneacutem sektoru
se podiacutelejiacute partneři či různiacute zaacutestupci soukromyacutech firem a
je zjevneacute že jejich podiacutel je aktivniacute Pakliže maacute
soukromyacute subjekt spraacutevně zpracovanou žaacutedost o Evropskou
dotaci (např vyacutestavba noveacuteho administrativniacuteho centra
garaacuteže školiacuteciacute středisko aj) je pochopitelneacute
že se snažiacute ziacuteskat souhlas na čerpaacuteniacute co nejvyššiacute čaacutestky
kteraacute je vůbec možnaacute [UacuteZ Veřejneacute zakaacutezky 2007]
Veřejneacute zakaacutezky jsou z hlediska tlaku lobbyistickyacutech
skupin jednoznačně nejviacutece atakovanou oblastiacute Procesy
vyacuteběru a zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek byacutevajiacute často
netransparentniacute V celeacutem procesu vyacuteběroveacuteho řiacutezeniacute je
řada přiacuteležitostiacute ke korupci Tyto přiacuteležitosti byacutevajiacute
velmi často využiacutevaacuteny Pro většinu lobbyistů je to
všeobecně znaacutemyacutem jevem Potenciaacutelniacute riziko korupce
vyplyacutevaacute již ze samotneacute podstaty udělovaacuteniacute veřejnyacutech
zakaacutezek Předevšiacutem je to daacuteno tiacutem že s penězi hospodařiacute
činiteleacute kteřiacute je neziacuteskali svyacutem uacutesiliacutem a tak způsob
hospodařeniacute s nimi nemaacute přiacutemyacute vliv na jejich prosperitu
Většina lobbyistickyacutech skupin se snažiacute aby
o jakeacutekoliv veřejneacute zakaacutezce a jejiacutem směřovaacuteniacute bylo
rozhodnuto ještě před vyhlaacutešeniacutem vyacuteběroveacuteho řiacutezeniacute
64
Vyacuteběroveacute řiacutezeniacute se pak realizuje jen formaacutelně a postup
byacutevaacute bohužel naacutesledujiacuteciacute
o na zaacutekladě osobniacutech kontaktů je vybraacuten realizaacutetor
zakaacutezky
o jsou připraveny podklady pro vyacuteběroveacute řiacutezeniacute
pravděpodobně ve spolupraacuteci s budouciacutem realizaacutetorem
zakaacutezky
o podmiacutenky pro realizaci zakaacutezky jsou nastaveny tak
aby jim mohl vyhovět pouze předem vybranyacute uchazeč
o zaacutevěrem proběhne vyacuteběroveacute řiacutezeniacute formaacutelně dodržujiacuteciacute
nařiacutezeniacute dle zaacutekona o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech
Mysliacutem že nemaacute smysl abych se daacutele rozepisoval nad
způsoby možneacuteho ovlivňovaacuteniacute a lobovaacuteniacute na uacutezemiacute ČR
Přesto doufaacutem a moc si přeji aby Českaacute republika velmi
brzy učinila kroky k zprůhledněniacute lobbyistickeacuteho zaacutekoutiacute
a otevřela prostor pro všechny podnikatele kteřiacute chtějiacute
podnikat bez jakeacutehokoliv omezeniacute
43 Nekalaacute soutěž
Před tiacutem než se pokusiacutem rozebrat Nekalou soutěž a jejiacute
hlavniacute přiacuteznaky zmiacuteniacutem pojem hospodaacuteřskeacute soutěže Již ze
sveacute podstaty vyjaacutedřeneacute čaacutestečně i ve sveacutem naacutezvu je
zřejmeacute že jde o něco v čem jejiacute uacutečastniacuteci nemohou byacutet
spoluhraacuteči Jednaacute se zde o prostor kde uacutečelem neniacute
někomu pomaacutehat či se s někyacutem dělit nyacutebrž ho ekonomicky
zničit Konkurence jako jeden z nejzaacutekladnějšiacutech
65
principů spraacutevneacuteho fungovaacuteniacute moderniacute tržniacute společnosti
je teacuteměř vždy prospěšnaacute jak pro spotřebitele tak pro
podnikatele samotneacute Hraje tu evidentně nejsilnějšiacute roli
Sveacute konkurenty chce každyacute podnikatel porazit či
eliminovat To proto aby mohl nastoupit na jimi uvolněneacute
miacutesto Existuje ovšem velikaacute propast mezi jednotlivyacutemi
představami o tom jakeacute praktiky a způsoby je možneacute v
takoveacutem souboji použiacutet [Raus D Neruda R 2006
s 24]
Hospodaacuteřskaacute soutěž aby měla opravdovyacute smysl prostě
musiacute probiacutehat v raacutemci určityacutech mantinelů Sveacuteho ciacutele
tedy zničit konkurenci a dosaacutehnout vyššiacutech zisků by měli
podnikateleacute dosahovat nějakyacutem společensky přijatelnyacutem
způsobem
Neniacute možneacute si soutěž představovat jako totaacutelniacute
obchodniacute vaacutelku kde je vše dovoleno a ciacutel bez ohledu
na použiteacute prostředky je jedinou vidinou Vždy je vše
třeba posuzovat s ohledem nejen na vyacutehody ale je nutneacute
porovnat je i s nežaacutedouciacutemi efekty Při naprosto volneacute
soutěži by nechtěneacute naacutesledky mohly miacutet mnohdy
katastrofaacutelniacute podobu a to pro všechny zuacutečastněneacute strany
Z tohoto důvodu nastupuje praacutevo hospodaacuteřskeacute soutěže jako
regulaacutetor kteryacute nastavuje limity a hranice ktereacute určujiacute
přiacutepustneacute meze vhodneacuteho chovaacuteniacute Regulaacutetor stanoviacute ktereacute
postupy budou vzhledem k dobryacutem mravům přijatelneacute pro
dosaženiacute zamyacutešleneacuteho ciacutele
Je velkyacute rozdiacutel porazit někoho ekonomicky nebo
porazit ho pomluvami a klamy Je nutneacute si uvědomit
že soutěžniacute praacutevo nechraacuteniacute slabšiacute neschopnějšiacute či meacuteně
naacutepaditějšiacute ale naopak chraacuteniacute ty poctivějšiacute Neniacute
66
smyslem ani uacutečelem soutěžniacuteho praacuteva zabraňovat někomu
v růstu či ekonomickeacutem vzestupu Smyslem je důsledně
a obezřetně sledovat jestli sveacuteho vzestupu nedosahuje
nějakyacutem nekalyacutem a společensky nežaacutedouciacutem způsobem
Nekalaacute soutěž upravenaacute jako jedna z oblastiacute praacuteva
hospodaacuteřskeacute soutěže postihuje ty přiacutepady kdy někdo
zneužiacutevaacute a deformuje konkurenčniacute prostřediacute nekalyacutem
způsobem Postihuje ty přiacutepady kdy je poškozovaacuteniacute
konkurenta provaacuteděno takovyacutem způsobem kteryacute mu může
přivodit nějakou uacutejmu Zaacutekaz nekaleacute soutěže chraacuteniacute
jakousi mravnost a uacuteroveň soutěže aby se z niacute nestal jen
bdquoubohyacute chliacutevekrdquo
Co však samotnyacute pojem nekalaacute soutěž znamenaacute Jakeacute
jsou jejiacute charakteristiky Předně pojem bdquonekalyacuterdquo
obsaženyacute v naacutezvu je nutno spojovat předevšiacutem s pojmem
dobryacutech mravů To je sice trochu dost obecnyacute termiacuten
nedaacutevajiacuteciacute mnoho šanciacute na vymezeniacute jeho obsahu ovšem
přesto velmi přesně vyjadřuje vše co je zapotřebiacute
V přiacutepadě nekaleacute soutěže si ovšem s pouhyacutem pojmem bdquodobreacute
mravyrdquo nevystačiacuteme Na jeho miacutesto nastupuje pojem bdquodobreacute
mravy hospodaacuteřskeacute soutěžerdquo což může byacutet pojem stejně tak
předchoziacutemu podobnyacute i odlišnyacute Rozhodně však nejsou tyto
pojmy shodneacute V některyacutech sousedniacutech zemiacutech se v uacutepravě
nekaleacute soutěže tyto pojmy nerozlišujiacute a je zakaacutezaacuteno
jakeacutekoliv jednaacuteniacute v rozporu s dobryacutemi mravy nikoliv jen
těmi soutěžniacutemi Ovšem u naacutes jsou pojmy odlišeny tedy je
nutneacute je nějak vyložit Většinou se soutěžniacute mravy chaacutepou
spiacuteše uacutežeji než obecneacute mravy Ne všechno co se může
v obecneacutem pojetiacute zdaacutet nemravneacute je v hospodaacuteřskeacutem životě
zakaacutezaacuteno
67
Jednotliveacute formy nekaleacute soutěže jsou
o klamavaacute reklama
o klamaveacute označovaacuteniacute zbožiacute a služeb
o vyvolaacutevaacuteniacute nebezpečiacute zaacuteměny
o parazitovaacuteniacute na pověsti podniku vyacuterobků či
služeb jineacuteho soutěžitele
o podplaacuteceniacute
o zlehčovaacuteniacute konkurentů
o srovnaacutevaciacute reklama
o porušovaacuteniacute obchodniacuteho tajemstviacute
o ohrožovaacuteniacute zdraviacute spotřebitelů a životniacuteho
prostřediacute
V přiacutepadě tvrdeacuteho konkurenčniacuteho boje kteryacute se naviacutec
se vzrůstajiacuteciacutem počtem subjektů a rozšiřovaacuteniacutem trhu
ve všech směrech daacutele stěžuje přibyacutevaacute i na agresivitě
a průraznosti použiacutevanyacutech prostředků ndash předevšiacutem reklam
Člověka kteryacute si jak znaacutemo zvykne teacuteměř na cokoliv je
už dnes těžkeacute něčiacutem upoutat a zaujmout Aby reklama
spraacutevně zapůsobila je nutneacute vymyacutešlet staacutele noveacute postupy
To je ovšem značně rizikoveacute neboť se často můžeme dostat
na tenkyacute led Existuje mnoho přiacutepadů kdy se soutěžiteleacute
pouštějiacute do různyacutech protiuacutederů ktereacute balancujiacute na hraně
zaacutekona Tyto protiuacutedery nejsou vyloženě nekaleacute soutěženiacute
nicmeacuteně nejsou ani zcela nezpochybnitelneacute Pak se nabiacuteziacute
otaacutezka jak k takovyacutem přiacutepadům přistupovat Zda byacutet
benevolentniacute nebo tvrdšiacute Mohlo by se totiž velmi vymstiacutet
nechat situaci zcela bdquobez kontrolyrdquo a daacutet věcem přiacuteliš
volnyacute průběh Soutěžniacute mravy jsou totiž do značneacute miacutery
odvisleacute od toho co je pro daneacute odvětviacute či společenskou
situaci obvykleacute Při benevolentniacutem přiacutestupu by pak mohlo
dojiacutet k totaacutelniacute anarchii u soutěžniacutech mravů natolik
že by se vlastně časem posunuly hranice přiacutepustnosti
a uacutenosnosti až tam kde je nikdo z naacutes nemůže chtiacutet Tedy
68
k přiacuteliš agresivniacutem a spornyacutem atakům je radno přistupovat
s velkou obezřetnostiacute Ovšem naacutezorů může byacutet mnoho
a zvlaacuteště v takoveacutem oboru jako je praacutevo nekaleacute soutěže
platiacute dvojnaacutesob že zastaacutevat lze prakticky jakeacutekoliv
stanovisko neboť uacuteprava pomociacute dobryacutech mravů je natolik
širokaacute že neniacute zkraacutetka možneacute objektivně rozhodnout
co je spraacutevneacute Moc rozhodnout maacute pouze soud kteryacute však
bohužel nevykonaacutevaacute tuto zaacuteslužnou činnost vždy zcela
fundovaně a už vůbec ne dostatečně rychle a efektivně
Důležityacutem obecnyacutem znakem nekaleacute soutěže je takeacute
objektivnost Je opravdu mimořaacutedně důležiteacute si uvědomit
že nikoho ale naprosto nikoho nezajiacutemaacute a nebude zajiacutemat
zda soutěžitel chtěl způsobit nějakou nekalost Zaacutekon
jasně stanoviacute odpovědnost jako objektivniacute Tedy kdokoliv
se nekaleacuteho soutěžniacuteho jednaacuteniacute dopustiacute nese za něj
odpovědnost bez ohledu na miacuteru zaviněniacute
44 Shrnutiacute pozitivniacutech a
negativniacutech rozměrů
lobbyingu vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute
a praacutece s lidmi
Pokud maacutem zhodnotit pozitivniacute a negativniacute rozměry u všech
třech vyacuteše uvedenyacutech termiacutenů tak musiacutem řiacuteci že obecně
je to velmi těžkeacute Každyacute z těchto termiacutenů si nese
obrovskaacute pozitiva ale zaacuteroveň i obrovskaacute negativa a je
jenom na skupině či jedinci na kterou stranu se nakloniacute
69
Nicmeacuteně jsem přesvědčen že všechny tři vyacuteše
uvedeneacute teacutemata jsou v současneacute chviacuteli hnaciacutem motorem
všech možnyacutech politickyacutech stran podnikatelskyacutech
společnostiacute lobbyistickyacutech skupin aj ktereacute žene
vidina lepšiacutech ziacutetřků
Možnaacute že aniž by si to kdokoliv uvědomil tak vlastně
lobbying kteryacute maacute velmi bliacutezko k vyacuteběrovyacutem řiacutezeniacutem
a de-facto i praacuteci s lidmi je něčiacutem co by se dalo nazvat
bdquoneustaacutelyacutem vyjednaacutevaacuteniacutemrdquo ktereacute je staacutevajiacuteciacutem hnaciacutem
motorem celeacute ekonomiky
Pozitivniacute role lobbyingu vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute a praacutece
s lidmi
o participačniacute role je možnost prezentovaacuteniacute
a prosazovaacuteniacute skupinovyacutech zaacutejmů kteraacute daacutevaacute občanovi
cestu jak vyjaacutedřit kromě volebniacuteho aktu sveacute
preference naacutezory a zaacutejmy Instituce lobbyingu
a jeho praktickaacute možnost je tak zaacutekladniacute podmiacutenkou
pro to aby občan vykonaacuteval svoji občanskou
kompetenci a nestal se vůči staacutetu pasivniacutem přiacutejemcem
rozhodnutiacute
o informačniacute hodnota je hodnota kde se různeacute skupiny
snažiacute zdůvodnit sveacute zaacutejmy jako zaacutejem opraacutevněně
veřejnyacute nebo zastaacutevanyacute viacutece skupinami obyvateli či
organizacemi a zaacuteroveň legitimniacute skrze racionaacutelniacute či
jineacute argumenty Daacutele tyto skupiny dodaacutevajiacute
do politickeacuteho systeacutemu informace ktereacute by bez
tohoto procesu vůbec nebyly generovaacuteny a nebo by
se k niacute politik neměl možnost vůbec dostat Tudiacutež se
k němu dostaacutevaacute pouze tolik informaciacute ktereacute jsou
70
zapotřebiacute pouze pro jeho rozhodovaacuteniacute neboť tyto
informace pochaacutezejiacute od samotnyacutech zainteresovanyacutech
skupin
Negativniacute role lobbyingu vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute a praacutece
s lidmi
o silovaacute role na zaacutekladě finančniacuteho zaacutezemiacute kontaktů
a neomezenyacutech možnostiacute určityacutech lobbyistickyacutech
skupin vlastně de-facto neexistuje nic co by mohlo
tyto skupiny zastavit Kromě prosazovaacuteniacute různyacutech
pozměňovaciacutech naacutevrhů schvalovaacuteniacute zaacutekonů
ovlivňovaacuteniacute zakaacutezek existuje i možnost miacutet
informace od různyacutech informačniacutech složek či
finančniacutech instituciacute
Přiacuteklad v roce 2003 se v Itaacutelii přišlo na to že
organizovanaacute skupina složenaacute s elitniacutech policejniacutech
složek několika politiků a lobbyistů Vyvaacutežela pod
hlavičkou staacutetu nebezpečneacute kontejnery plneacute odpadu na
moře kde je vyprazdňovala na dno oceaacutenu
Všechny body ktereacute jsem vyacuteše uvedl jsou jen
špetkou toho jak současnaacute společnost funguje a kam
směřuje Pamatuji si když jsem byl malyacute kluk jak mi můj
dědeček řiacutekaacuteval bdquojo to když jaacute jsem byl v tvyacutech letech
to to bylo uacuteplně jineacuterdquo Pravda je že mě ještě neniacute
zdaleka tolik co bylo meacutemu dědečkovi ale když hlediacutem na
současnou -naacutectiletou generaci tak mě napadajiacute stejnaacute
slova
Staacutevajiacuteciacute doba je dobou dravyacutech silnyacutech a možnaacute
i čaacutestečně sobeckyacutech jedinců kteřiacute si vytyacutečiacute ciacutel a jdou
za niacutem Tato moderniacute doba už neniacute stmelujiacuteciacutem prvkem
71
kteryacute se pokoušel lidi rozesmaacutet nyacutebrž neustaacutelyacutem
burcujiacuteciacutem motorem kteryacute je neustaacutele ve střehu Lideacute
ztraacutecejiacute svoje jaacute a jsou schopni pro svoji karieacuteru učinit
teacuteměř cokoliv Neumiacutem odpovědět kde je ta pomyslnaacute čaacutera
bdquospraacutevneacute cestyrdquo nicmeacuteně jsem přesvědčen že si tiacutem každyacute
musiacute projiacutet saacutem aby našel saacutem sebe
72
Zaacutevěr
Na zaacutevěr teacuteto Diplomoveacute praacutece bych chtěl čaacutestečně
zrekapitulovat všechny tři ciacutele a pokusit se vyhodnotit
zda tato praacutece splnila svůj ciacutel
Ciacutelem teacuteto praacutece bylo nastiacutenit a vyspecifikovat
společneacute jevy mezi všemi třemi teacutematy a jejich poměrně
velkou propojenost Lidskeacute zdroje od kteryacutech vše vychaacuteziacute
přes Lobbying kde opět hraje nezpochybnitelnou roli
Lidskyacute faktor až po Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute kteraacute jsou opět
velice uacutezce propojeny s Lidskyacutem faktorem a Lobbyingem
Lidskyacute faktor jak jsem již na začaacutetku teacuteto Diplomoveacute
praacutece zmiacutenil je v současneacute době na vrcholu
a pravděpodobně během několika let bude ještě vyacuteš
Je paradoxem že i když se celosvětovaacute populace neustaacutele
zvětšuje tak podniky trpiacute nedostatkem odborně
způsobilyacutech zaměstnanců a snažiacute se je vyhledaacutevat ať již
prostřednictviacutem svyacutech interniacutech postupů tak personaacutelniacutech
agentur Probleacutem neniacute jen v tom že lideacute nejsou způsobiliacute
pro praacuteci hlavniacutem probleacutemem je že nejsou v některyacutech
přiacutepadech vůbec Z tohoto důvodu se vyhledaacutevajiacute v různyacutech
staacutetech s životniacutemi podmiacutenkami horšiacutemi než jsou v ČR
aby byla vůbec šance tyto lidi nemotivovat pro praacuteci mimo
jejich rodnou zem
Lidskyacute faktor ale neniacute jen člověk kteryacute je
vyhledaacutevaacuten za uacutečelem nějakeacute praacutece Je to předevšiacutem jeden
z mnoha kteryacute maacute obrovskeacute možnosti Když se to tak
vezme tak lidskyacute faktor je hlavniacutem hnaciacutem motorem všeho
a stojiacute za obrovskyacutemi skutky ale zaacuteroveň i za spoustou
zkaacutezy
73
Lobbying a stanoveniacute obecnyacutech zaacutevěru z hlediska
nejuacutečinnějšiacuteho způsobu haacutejeniacute a prosazovaacuteniacute vlastniacutech
zaacutejmu zaacutevisiacute na konkreacutetniacutem subjektu nebo přinejmenšiacutem
skupině subjektu
Pokud bych měl zmiacutenit jeden z nejvyacuteznamnějšiacutech
faktoru kteryacute stupen profesionality lobbingu Českyacutech
subjektu muže potvrdit či vyvraacutetit tak je to čas Pokud
se zastaviacuteme u EU tak to platiacute o to viacutece že v Bruselu
se uacutespěšnost leckdy měřiacute viacutece z hlediska lidiacute ktereacute
znaacutete než tiacutem co viacutete Brusel a zvlaacuteště jeho evropskaacute
čtvrť představuje do určiteacute miacutery svět saacutem pro sebe
ve ktereacutem je působeniacute postaveno na kontaktech a neustaacuteleacutem
rozšifrovaacuteniacute siacutetiacute Lobbying a Lidskyacute faktor maacute spoustu
věciacute společnyacutech je to neustaacuteleacute vyjednaacutevaacuteniacute a propojenost
kteraacute se neustaacutele doplňuje
Třetiacutem a posledniacutem teacutematem jsou vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute
ktereacute jsou sice pouze uacutekonem kteryacute neniacute hmatatelnyacute
neboť to je vlastně uacutekon s velice kraacutetkou životnostiacute
Nicmeacuteně je to odvětviacute kde se ve velikeacute miacuteře opět setkaacutevaacute
Lidskyacute faktor a Lobbying Neboli je to teritorium
neustaacuteleacuteho lobovaacuteniacute machinaciacute a různyacutech zaacutekulisniacutech her
Pokud se napřiacuteklad pozastaviacutem u sektoru stavebniacutech
zakaacutezek tak si dovoluji tvrdit že Českyacute trh je přesycen
stavebniacutemi společnostmi a přežiacutet pro stavebniacute společnost
na Českeacutem trhu je skutečně otaacutezkou tvrdeacuteho Lobbyingu jak
z vnitřku tak z vnějšku Pod vnitřkem mysliacutem umět
se dohodnout s ostatniacutemi stavebniacutemi společnostmi ndash lidskyacute
faktor Pod vnějškem mysliacutem miacutet schopnost zajistit
zakaacutezku ndash lobbying
74
Vyacuteběroveacute řiacutezeniacute neniacute již daacutevno žaacutednou novinkou
a naopak kriteacuteria u vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute se neustaacutele
zdokonalujiacute a možnaacute i proto spousta společnostiacute
pochopila že čekaacuteniacute na vyacutehru se nemusiacute vyplatit a tudiacutež
lobbujiacute na všechny strany
Doufaacutem že Vaacutes maacute praacutece oslovila a že splnila
všechna očekaacutevaacuteniacute daacutele doufaacutem že se mi podařilo
propojit všechna tři teacutemata v jedno s poukaacutezaacuteniacutem
jednotlivyacutech slabyacutech bodů u těchto jednotlivyacutech teacutemat
75
Soupis bibliografickyacutech
citaciacute
Armstrong M 2007 Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů nejnovějšiacute
trendy a postupy 10 vydaacuteniacute
Praha Grada publishing as ISBN 978-80-247-1407-3
Broscheid A 2003Coen D Insider and Outsider
Lobbying of the European Commission European Union
Politics
Cizelj B 2004 Zastupovaacuteniacute zaacutejmů v Bruselu on-line
texthttpstratczeppeddok-zastupovani-zajmu-v-
bruseluphp
Crombez Ch 2002 Information Lobbying and the
Legislative Process in the European Union European Union
Politics
Čuba F Hurta J 2002 Fungovaacuteniacute podniků v Současneacutem
světě MONDON spol s ro ISBN 80-903108-1-8
Dančaacutek B Hloušek V Šimiacuteček V 2006
KORUPCE Projevy a potiacuteraacuteniacute v Českeacute republice a Evropskeacute
unii Brno Mezinaacuterodniacute politologickyacute uacutestav Masarykovy
univerzity v Brně
EPP ndash ED 2004 Jak prosazovat zaacutejmy v Evropskeacute unii on-
line text httpwwwstratczepp-ed
EPP ndash ED 2004 Jak prosazovat zaacutejmy v Evropskeacute unii on-
line texthttpwwwstratczepp-ed
Eschenbach R Controlling 2vydaacuteniacute 2004
76
Praha ASPI 2004 ndash 816s ISBN 80-7357-035-1
Uacuteplneacute Zněniacute čiacuteslo 574 2007
Praha Sagit
Evropskyacute parlament 2007 (oficiaacutelniacute straacutenky)
wwweuroparleuropaeu
Marečkovaacute H 2007 Role lobbyistickyacutech skupin při
projednaacutevaacuteniacute směrnice o službaacutech bakalaacuteřskaacute praacutece Brno
Fakulta sociaacutelniacutech studiiacute MU
Machoutovaacute Š 2005 Lobbying Českyacutech subjektů
v Bruselu rešerše Fakulta sociaacutelniacutech věd univerzita
Karlova
MPO 2006 (oficiaacutelniacute straacutenky Ministerstva průmyslu a
obchodu) Naacutevrh směrnice o službaacutech na vnitřniacutem trhu on-
line text na httpwwwbusinessinfoczczclanek
smernice-eu-sluzbynavrh-smernice-osluzbach-na-vnitrnim
100135334491obsah
Pedler R 2002 European union lobbying
changes in the arena Basingstoke Palgrave
Raus D Neruda R 2006 Zaacutekon o ochraně hospodaacuteřskeacute
soutěže (komentaacuteř a souvisejiacuteciacute českeacute i
komunitaacuterniacute předpisy) Praha Linde Praha as
ISBN 80-7201-563-X
Raus D Neruda R 2006 Zaacutekon o ochraně veřejnyacutech
zakaacutezkaacutech 2007 (komentaacuteř) Praha Linde Praha as
ISBN 978-80-7201-677-8
77
Rinus Van Schendelen 2004 Jak lobovat v Evropskeacute unii
aneb Machiavelli v Bruselu nakladatelstviacute
Barrister amp Principaacutel ISBN 80-903333-2-Y (Centrum
strategickyacutech studiiacute) ISBN 80-86598-75-6 (Barrister amp
Principaacutel)
Valachovaacute V 2006 Rovnovaacuteha zaacutejmů a politika
životniacuteho prostřediacute EU diplomovaacute praacutece Brno Fakulta
sociaacutelniacutech studiiacute MU
Woll C 2006Lobbying in the European Union
from sui generis to a comparative perspective Journal of
European Public Policy
78
Přiacutelohy
Podnikoveacute strategickeacute plaacuteny
Strategie
zabezpečovaacuteniacute
lidskyacutech zdrojů
Plaacutenovaacuteniacute Prognoacutezy Analyacuteza pohybu
pomociacute sceacutenaacuteře poptaacutevky a nabiacutedky (fluktuace)
pracovniacuteků
Analyacuteza Plaacuteny Analyacuteza operačniacute
prac prostřediacute lidskyacutech zdrojů (analyacuteza
efekt
činnosti)
Zabezpečeniacute Udrženiacute si flexibilita produktivita
pracovniacuteků pracovniacuteků
Pracovniacute prostřediacute
Graf č1 proces plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů
79
Uacuteředniacuteci podpořit jejich pozici nebo oponovat
poskytnout či neposkytnout informace
uklidnit či znepokojit
Angažovaniacute mobilizovat či demobilizovat odměnit nebo
hraacuteči potrestat rozdělovat nebo spojovat
Vztahy formalizovat nebo se snažit o neformaacutelnost
stabilizovat či destabilizovat využiacutet
staryacutech nebo vytvořit noveacute
Procedury zjednodušit nebo zkomplikovat přijmout
nebo napadnout striktniacute či volnaacute
interpretace
PoziceFunkce uznat či konkurovat přijmout či
nepřijmout využiacutet k praacuteci či požitkům
Teacutemata politizovat či depolitizovat rozšiacuteřit
nebo zuacutežit kombinovat či oddělit
Života soubor podpořit či blokovat zachovat nebo
zpraacutevy změnit urychlit nebo podržet čas
Areacuteny vstoupit či opustit vyacuteběr jedneacute nebo
druheacute koalice zuacutežit nebo rozšiacuteřit
Rozhodnutiacute přidat se k většině nebo k menšině
přijmout kompromis nebo oponovat
prosazovat konsenzus nebo nejednotnost
Styly nabiacutedky či požadavky tlumenyacute či vyacuteraznyacute
lobbyingu formaacutelniacute či neformaacutelniacute
Graf č2(spec dilemat managm veřejnyacutech zaacuteležitostiacute)
6
Keywords
Bilateralism contract - agreement whitch resolving
business and relationships in between directions
Controlling - regulation
Europian union ndash international partnership
Competitive pressures ndash competition analysis
Lobbying ndash assertivity
Management ndash running the artistry
Outsorcing ndash delegation
Human ressource management ndash human ressource capital
Teritorium ndash suburbane zone
CEEP - Europian central administrative distrikt whitch
public fellowship and undertakings
COREPER ndash Collection fixed deputy member country in the
Europia union
EHS ndash Europian economic grouping
EHSV ndash Europian economic and social committee
EK ndash Europian committe
EP ndash Europian parliament
ER ndash Europian advice
ES ndash Europian partnership
ESVO ndash Europian open bussines association
ETUC - Europian confederation trade union
IMCO ndash Board of Europia parlament for domestic market adn
consumer protection
MSP ndash small and modele undertakings
7
Obsah
PODĚKOVAacuteNIacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 1
PROHLAacuteŠENIacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 2
ABSTRAKThelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 3
KLIacuteČOVAacute SLOVAhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 6
OBSAHhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 7
1 LIDSKYacute FAKTOR 11
11 Vymezeniacute zaacutekladniacutech faktorů v oblasti řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů 14
111 Technologie 15
112 Konkurenčniacute tlaky 15
113 Reakce ovlivňujiacuteciacute lidi 17
1131 Probleacutemy stojiacuteciacute před řiacutezeniacutem lidskyacutech zdrojů 18
12 Vyacuteznam ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru lidskyacutech zdrojů pro fungovaacuteniacute
zaměstnavatelskyacutech subjektů 19
121 Definice zabezpečovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů 22
1211 Proces plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů 22
122 Ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběr pracovniacuteků 24
1221 Definovaacuteniacute požadavků 24
1222 Přilaacutekaacuteniacute uchazečů 27
1223 Vybiacuteraacuteniacute uchazečů 29
2 LOBBYING 31
21 Lobbying pro specifickeacute formy prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech
skupin 32
211 Management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute na uacuterovni EU 34
212 Převis nabiacutedky nekonvenčniacutech postupů 36
2121 Uacuteředniacuteci ndash dilema 37
2122 Angažovaniacute hraacuteči ndash dilema 37
2123 Vztahy ndash dilema 38
2124 Procedury ndash dilema 39
2125 Pozice ndash dilema 39
2126 Teacutemata ndash dilema 40
2127 Životniacute cyklus Souborneacute zpraacutevy ndash dilema 40
2128 Areacutena ndash dilema 41
2129 Rozhodnutiacute ndash dilema 41
21210 Styly lobovaacuteniacute ndash dilema 42
8
22 Konkreacutetniacute formy prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech skupin 43
221 Zaacutejmovaacute skupina při praacuteci 45
2211 Dostatečnaacute vnitřniacute soudržnost 45
2212 Užitečneacute znalosti 47
2213 Optimaacutelniacute kombinace zdrojů a dovednostiacute 48
2214 Dobryacute celkovyacute dojem 49
23 Chaacutepaacuteniacute lobbyingu ve strukturaacutech EU a konkreacutetniacute projevy
v Českeacute republice 50
3 VYacuteBĚROVAacute ŘIacuteZENIacute 53
31 Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute ve staacutetniacutem polostaacutetniacutem a soukromeacutem sektoru 54
311 Zaacutekladniacute pojmy 55
3111 Veřejnaacute zakaacutezka 55
3112 Zadavatel 56
3113 Uchazeč o veřejnou zakaacutezku 56
3114 Zaacutejemce o veřejnou zakaacutezku 57
312 Charakteristika zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek 57
3121 Obchodniacute veřejnaacute soutěž 58
3122 Vyacutezva viacutece zaacutejemcům k podaacuteniacute nabiacutedky 59
3123 Zjednodušeneacute zadaacuteniacute 59
3124 Přiacutemeacute zadaacuteniacute 60
3125 Vyacutezva jednomu zaacutejemci k podaacuteniacute nabiacutedky 60
32 Ovlivňovaacuteniacute vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute ze strany lobbyistickyacutech skupin
62
33 Nekalaacute soutěž 64
34 Shrnutiacute pozitivniacutech a negativniacutech rozměrů lobbyingu
vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute a praacutece s lidmi 68
ZAacuteVĚR 72
SOUPIS BIBLIOGRAFICKYacuteCH CITACIacute 75
PŘIacuteLOHY 78
9
1 Uacutevod
Diplomovaacute praacutece s naacutezvem Lidskyacute faktor Lobbying a Vyacuteběrovaacute
řiacutezeniacute je praacutece kteraacute polemizuje o běžnyacutech denniacutech
starostech o zaacutekoutiacutech ve sjednaacutevaacuteniacute obchodů (někdy
i za hranicemi praacutevně určenyacutech mantinelů) a v neposledniacute
řadě o těžkostech při zachaacutezeniacute s lidmi Celkem se zaobiacuteraacute
třemi teacutematy bdquociacutelirdquo kteraacute mi jsou velice bliacutezkaacute neboť
jsem podnikatel a ve všech těchto teacutematech bdquociacutelechrdquo se pro
přežitiacute myacutech zaměstnanců musiacutem umět orientovat Při psaniacute
teacuteto praacutece jsem předevšiacutem aplikoval metodu analyacutezy
a deskripce
Prvniacutem teacutematem bdquociacutelemrdquo na ktereacute se snažiacutem poukaacutezat
je Lidskyacute faktor Snažiacutem se poukaacutezat na to jak složiteacute
je zabezpečit kvalitniacute lidi do společnosti - od niacutezkyacutech
profesiacute až po obsazeniacute tzv bdquohorniacuteho patrardquo neboli
managementu Způsoby jak se snažiacuteme ziacuteskaacutevat lidi
do svyacutech společnostiacute ať už vyacutešiacute finančniacutech prostředků
tak různyacutemi motivačniacutemi programy ktereacute jsem se pokusil
rozebrat v několika bodech teacuteto Diplomoveacute praacutece
bdquo121 Definice zabezpečeniacute lidskyacutech zdrojů a 122
Ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběr pracovniacuteků ajrdquo Daacutele se zde snažiacutem
poukaacutezat na rozdiacutel mezi kmenovyacutemi zaměstnanci
a zaměstnanci dodanyacutech do personaacutelniacutech agentur Autorem
se kteryacutem jsem předevšiacutem u teacuteto kapitoly pracoval byl
Michael Armstrong
Druhyacutem teacutematem bdquociacutelemrdquo je Lobbying Co přesně
znamenaacute tento vyacuteraz Je to vůbec slovo ktereacute je v Českeacute
republice oproti Evropskeacute Unii nějak uchopitelneacute Ne
nemysliacutem si osobně bych toto slovo v Českeacute republice
přirovnal k slangoveacutemu vyacuterazu kteryacute je použiacutevaacuten pro druh
tzv nahaacuteněčů zprostředkovatelů a manipulaacutetorů jak
10
ve staacutetniacutem tak soukromeacutem sektoru Lobbying považuji
za velice zajiacutemavyacute sektor Ve sveacute praacuteci se ho snažiacutem
rozebrat v několika bodech teacuteto Diplomoveacute praacutece
bdquo21 Lobbying pro specifickeacute formy prosazovaacuteniacute vlivu
zaacutejmovyacutech skupin 22 konkreacutetniacute formy prosazovaacuteniacute vlivu
zaacutejmovyacutech skupin ajrdquo kteryacutemi se Vaacutem pokoušiacutem nastiacutenit
jeho kladneacute i negativniacute straacutenky a zaacuteroveň porovnat
vniacutemaacuteniacute bdquoLobbyingurdquo jako takoveacuteho v ostatniacutech staacutetech EU
Autorem se kteryacutem jsem předevšiacutem u teacuteto kapitoly
pracoval byl Rinus Van Shendelen
Třetiacutem a zaacuteroveň posledniacutem teacutematem bdquociacutelemrdquo ktereacutemu
se snažiacutem věnovat svoji pozornost v teacuteto diplomoveacute praacuteci
jsou bdquoVyacuteběrovaacute řiacutezeniacuterdquo
V Českeacute republice bylo popsaacuteno již mnoho novinoveacuteho papiacuteru
o nejrůznějšiacutech zaacutekoutiacutech u zadaacutevaacuteniacute vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute
Proto se snažiacutem proniknout viacutece k jaacutedru věci
a rozebrat toto teacutema v jednotlivyacutech bodech teacuteto Diplomoveacute
praacutece bdquo311 Zaacutekladniacute pojmy 312 Charakteristika
zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek 32 ovlivňovaacuteniacute vyacuteběrovyacutech
řiacutezeniacute ze strany lobbyistickyacutech skupin ajrdquo Daacutele
se pokoušiacutem rozselektovat jednotliveacute postupy a různeacute
možnosti pro přiacutepadneacute ovlivňovaacuteniacute v tomto sektoru
Samozřejmě si uvědomuji jak je toto teacutema choulostiveacute
a proto poukazuji na postupy a děje ktereacute byly již
zveřejněny Autory se kteryacutemi jsem předevšiacutem u teacuteto
kapitoly pracoval byli pan David Raus a pan Robert Neruda
Viacutem že tato praacutece je vlastně takovou směsiciacute třiacute
velice zajiacutemavyacutech teacutemat a možnaacute že by si i každeacute z nich
zasloužilo samostatnyacute rozklad (rozbor) Nicmeacuteně praacutevě
proto že jsem podnikatel-jak jsem již vyacuteše uvedl -
a podnikaacutem v několika oborech rozhodl jsem se pro
zkompletovaacuteniacute těchto třiacute teacutemat v jedno
11
2 Lidskyacute faktor
Lidskyacute faktor co vlastně znamenaacute tento vyacuteraz Když to
člověk vyřkne bez jakeacutehokoliv zamyšleniacute tak to zniacute celkem
i děsivě Předevšiacutem je to vyacuteraz kteryacute můžeme použiacutet
ve spoustě termiacutenů napřiacuteklad jako faktor rizikovosti
faktor spolehlivosti faktor instinktu faktor loajality
faktor pracovniacuteho zatiacuteženiacute faktor mlčenlivosti
Pravděpodobně bych mohl pokračovat ještě mnohem daacutel
Vyacuteraz faktor je vyacuterazem nejen pro člověka ale
předevšiacutem pro vše co naacutes může jakkoliv ovlivnit
ať už pozitivně tak i negativně
Jaacute se ale nesnažiacutem v teacuteto praacuteci rozebiacuterat slovo
bdquofaktorrdquo Myacutem ciacutelem je poukaacutezat na to jak dnešniacute moderniacute
doba (kteraacute je de-facto již tak moderniacute že bychom
si mohli myslet že za naacutes udělajiacute vše stroje) trpiacute
nedostatkem lidskeacuteho kapitaacutelu a pravděpodobně nastanou
časy ještě horšiacute
Jen pro nastiacuteněniacute probleacutemu zajištěniacute kvalitniacuteho
lidskeacuteho kapitaacutelu si zde dovoluji uveacutest jeden přiacuteklad
V osmdesaacutetyacutech letech 19 stoletiacute se Německaacute spolkovaacute
republika potyacutekala s obrovskyacutem nedostatkem dělniacuteků
Tehdejšiacute vlaacuteda Německeacute spolkoveacute republiky rozhodla
že přistoupiacute k programu poskytovaacuteniacute tzv bdquozelenyacutech karetrdquo
pro občany Turecka s tiacutem že tito lideacute budou vykonaacutevat
na uacutezemiacute Německeacute spolkoveacute republiky dělnickeacute profese
Jak se tenkraacutet rozhodlo tak se i stalo Nicmeacuteně od
nastaveniacute tohoto programu utekla tři desetiletiacute a děti
tenkraacutet novyacutech občanů Německeacute spolkoveacute republiky již
v dělnickyacutech profesiacutech pracovat nechtějiacute
12
Chtějiacute byacutet leacutekaři ekonomickyacutemi odborniacuteky praacutevniacuteky
prostě vzdělanyacutemi lidmi kteřiacute pracujiacute v kvalitniacutem
prostřediacute se slušnyacutemi podmiacutenkami a kvalitniacutem platem
Daacutele mohu poukaacutezat přiacutemo na staacutevajiacuteciacute probleacutem Českeacute
republiky Ještě před necelyacutemi deseti lety většina
obyvatel Českeacute republiky ohrnovala nos nad občany
Ukrajiny a neřeklo se jim jinak než UK-aacutečko V současneacute
chviacuteli je po těchto pracovniacuteciacutech několikraacutet vyššiacute
poptaacutevka než staacutevajiacuteciacute nabiacutedka Tito lideacute však již znajiacute
svoji cenu a za nabiacutedky finančniacuteho ktereacute se jim
dostaacutevajiacute v Českeacute Republice se jim už v některyacutech
přiacutepadech ani nevyplaacuteciacute do Českeacute republiky za praciacute
přijet
Co to znamenaacute a kam miacuteřiacutem předešlyacutemi dvěma odstavci
Předevšiacutem praacutevě k vyacuteše uvedeneacutemu bdquoLidskeacutemu faktorurdquo
Praacutevě tento faktor a vyacutevoj noveacute doby určujiacute kdo a co je
pro naacutes potřebneacute či dokonce nezbytneacute
Jsem spolumajitelem několika společnostiacute ktereacute
se orientujiacute v oblastech stavebnictviacute personalistiky
aj Dovoliacutem si zde uveacutest několik přiacutepadů se kteryacutemi jsem
se setkal
Když jsem před dvěma lety začal podnikat v oblasti
personalistiky a stavebnictviacute tak by mě ani naacutehodou
nenapadlo že budu miacutet největšiacute probleacutem s lidskyacutem
kapitaacutelem Osobně jsem měl největšiacute strach z toho abych
vždy dokaacutezal zajistit obchod (praacuteci) a uživil svoje
zaměstnance Pravda je však opakem největšiacute probleacutem neniacute
zajistit praacuteci nyacutebrž miacutet s kyacutem tuto zajištěnou praacuteci
vykonaacutevat
13
V Českeacute republice je v současneacute chviacuteli několik
desiacutetek personaacutelniacutech agentur Avšak mezi těmito
personaacutelniacutemi agenturami ktereacute zprostředkovaacutevajiacute praacuteci
pro spoustu mezinaacuterodniacutech podniků ndash ale i pro Českeacute
středniacute a menšiacute podniky ndash je řada malyacutech personaacutelniacutech
agentur ktereacute fungujiacute jenom diacuteky použiacutevaacuteniacute nekalyacutech
praktik na uacutekor staacutetu
Pokud posuzujeme personaacutelniacute agentury tak je potřeba
věnovat pozornost několika faktorům při tomto
monitoringu jakou maacute tato personaacutelniacute agentura pověst
kde zajišťuje pracovniacuteky ktereacute dodaacutevaacute jakou maacute
klientelu jakyacute maacute bonusovyacute systeacutem počet zaměstnanců
na pozici THP aj
Nicmeacuteně pro obranu Personaacutelniacutech agentur musiacutem
zmiacutenit že podmiacutenky ktereacute udaacutevaacute ministerstvo praacutece
a sociaacutelniacutech věciacute pro zajišťovaacuteniacute občanů jinyacutech staacutetů
(nemysliacutem členy EU) do Českeacute republiky za praciacute neniacute
zrovna nejlehčiacute a nejefektivnějšiacute a osobně bych ho
podrobil radě změn Samozřejmě pokud se to tyacutekaacute občanů ve
členskyacutech staacutetech EU tak ti se řiacutediacute zaacutekonem kteryacute již
nečiniacute občanům Českeacute republiky žaacutednyacute probleacutem vykonaacutevat
praacuteci na uacutezemiacute EU vyjma Německeacute spolkoveacute republiky
a Lucemburska (Bilateraacutelniacute smlouva) Pokud budeme ale
věnovat pozornost staacutetům mimo EU tak si vzpomiacutenaacutem
že když jsem byl vyjednaacutevat ohledně zaměstnanců do Českeacute
republiky ve Vietnamu Uzbekistaacutenu Kazachstaacutenu
a Ukrajině tak při klasickeacute lhůtě jsme u šesti měsiacuteců
což je pro jakoukoliv personaacutelniacute agenturu smrtiacuteciacute
Samozřejmě existujiacute způsoby ktereacute urychliacute jakoukoli
lhůtu ale to už bychom mohli rozebiacuterat dalšiacute kapitolu
Lobbyingu
14
V naacutesledujiacuteciacutech kapitolaacutech se pokusiacutem poukaacutezat
na klasickeacute postupy vychaacutezejiacuteciacute ze zaacutekona zaacuteroveň
s postupy nezbytnyacutemi pro přežitiacute a možnyacute vyacutevoj
21 Vymezeniacute zaacutekladniacutech faktorů
v oblasti řiacutezeniacute lidskyacutech
zdrojů
Ještě před tiacutem než se pokusiacutem rozveacutest tuto kapitolu
se domniacutevaacutem že bychom si vlastně měli přesně vysvětlit
co znamenaacute vyacuteraz bdquooblast řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojůrdquo
Oblast řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů je teritorium kde
se střetaacutevaacute několik neznaacutemyacutech Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů
můžeme charakterizovat předevšiacutem jako centraacutelniacute kliacuteč
kteryacute je podporovaacuten a rozviacutejen managementem kteryacute
se vždy snažiacute podporovat a rozviacutejet zaacutejmy podniku jenž
je součaacutestiacute Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů [Armstrong M 2007
s 27]
Pokud bychom se měli zaměřit na faktory v oblasti
Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů tak mezi hlavniacute faktory
ovlivňujiacuteciacute politiku a praxi v teacuteto oblasti patřiacute
o Technologie
o Konkurenčniacute tlaky
o Reakce ovlivňujiacuteciacute lidi
15
211 Technologie
Technologie podniku maacute teacuteměř vždy rozhodujiacuteciacute vliv
na vnitřniacute prostřediacute a na to jak je praacutece v tomto
podniku vedena a provaacuteděna Zavaacuteděniacute prvků ať už
v oblasti technologie nebo systeacutemu řiacutezeniacute je teacuteměř vždy
doprovaacutezeno určityacutemi změnami v systeacutemech a procesech
Vyacutesledkem může byacutet rozšiacuteřeniacute kvalifikačniacute zaacutekladny
organizace a jejiacutech pracovniacuteků ndash včetně možnosti
se rozviacutejet popř zabezpečeniacute rozvoje znalostiacute
a dovednostiacute pracovniacuteků což jim umožniacute pracovat pružně
na různyacutech uacutekolech často v prostřediacute tyacutemoveacute praacutece
Technologie jako takovaacute v oblasti Řiacutezeniacute lidskeacuteho
kapitaacutelu je něčiacutem co postupně začiacutenaacute nahrazovat
zastaraleacute systeacutemy fungovaacuteniacute Celyacute svět je neustaacutele
vystavovaacuten novyacutem trendům vyacuterobkům značkaacutem a kdo
se nepřizpůsobiacute jde z kola ven
Tyto technologickeacute prvky si můžeme vyjmenovat
v několika přiacutepadech
o Call centra distančniacute režim ndash bez kontaktu
o Distančniacute praacutece praacutece z domova
o Tele-marketing prodej
o Engenering technologie stavebnictviacute
212 Konkurenčniacute tlaky
Globaacutelniacute konkurence v sektorech vyspěleacute vyacuteroby a služeb
vzrůstaacute čemuž napomaacutehaacute snadno přenosnaacute technologie
a odstraňovaacuteniacute mezistaacutetniacutech obchodniacutech barieacuter Klienti
majiacute staacutele většiacute požadavky uacuteměrně tomu jak se diacuteky
16
mezinaacuterodniacute konkurenci a novyacutem možnostem vyviacutejejiacute
standardy pro obchodovaacuteniacute [Armstrong M 2007 s 52]
Vzhledem k tomuto možneacutemu bdquoneohraničeneacutemu
obchodovaacuteniacuterdquo se mnoho podniků muselo uchyacutelit k několika
krokům ktereacute byly nezbytně nutneacute pro jejich přežitiacute
neboť neměli siacutelu na střety s konkurenciacute
Tyto podniky mohli reagovat několika způsoby
o Orientovat se přiacutemo na klienta
o Zkracovat doby na reakce zaacutekazniacuteků
o Zdůrazňovat kvalitu a jejiacute soustavneacute zlepšovaacuteniacute
o Urychlovat zavaacuteděniacute novyacutech technologiiacute
o Pracovat pružněji a snižovat naacuteklady
V současneacute době je většina podniků tlačena
k zeštiacutehlovaacuteniacute a různyacutem uacutespornyacutem programům ktereacute majiacute
podnik vyvaacutezat od zbytečnyacutech mandatorniacutech vyacutedajů již
tento podnik zbytečně zatěžujiacute Staacutevaacute se tak že podnik
kteryacute měl 2000 zaměstnanců zeštiacutehliacute svůj tyacutem na 150
zaměstnanců a zbytek si najiacutemaacute od personaacutelniacutech agentur
formou outsourcingu
Vyacutehody pro podniky ktereacute využiacutevajiacute služeb
personaacutelniacutech agentur
o zřetelneacute uacutespory na odvodech
o vyjednaacutevaacuteniacute s odbory
o pouze počet pracovniacuteků potřebnyacutech pro vyacutekon
praacutece
o kontrolniacute mechanismus na pracovišti
Zaacuteroveň je ale takeacute potřeba zmiacutenit že ke
konkurenčniacutem tlakům lze zařadit i opačnyacute systeacutem vedeniacute
podniku dovoliacutem si zde uveacutezt jeden přiacutepad
17
Jak jsem se již zmiacutenil podnikaacutem v oblasti
stavebnictviacute což je oblast poměrně přesycenaacute neustaacutelyacutem
bojem ať už o přetahovaacuteniacute lidiacute nasmlouvaacutevaacuteniacute zakaacutezek až
po vydiacuteraacuteniacute formou odvolaacutevaacuteniacute se k Uacuteřadu pro hospodaacuteřskou
soutěž
Když jsem se zmiacutenil o opačneacutem systeacutemu kteryacute by
z meacuteho pohledu šel zařadit ke konkurenčniacutem tlakům tak
bych zde zmiacutenil tento
Podhodnocovaacuteniacute nabiacutedkoveacute ceny neboli tak niacutezkaacute
nabiacutedkovaacute cena za kterou to konkurence neniacute schopna
vyrobit Toto se většinou děje vedeniacute společnosti sleduje
zvětšeniacute obratu společnosti kdy se realizace zakaacutezky
plaacutenuje s nulovyacutem ziskem či dokonce miacuternou ztraacutetu Staacutevaacute
se tak u zakaacutezek ktereacute jsou zajiacutemaveacute obratově či
referenciacute zakaacutezky Samozřejmě že toto si mohou dovolit
pouze společnosti ktereacute majiacute silneacute finančniacute zaacutezemiacute či
jineacute dohody na uacuterovni dozoru investora Ten v průběhu
zakaacutezky připustiacute dialog o přiacutepadnyacutech viacutecepraciacutech
213 Reakce ovlivňujiacuteciacute lidi
Reakce na zvyacutešeneacute využiacutevaacuteniacute technologie a na ekonomickeacute i
konkurenčniacute tlaky změnily v řadě ohledů povahu řiacutezeniacute
lidiacute Předevšiacutem to znamenaacute že na lidi jako takoveacute je ve
vyššiacutem managementu (a nejen tam) vyviacutejen tlak pro
použiacutevaacuteniacute pružnějšiacutech způsobů pracovniacuteho zapojeniacute
pracovniacuteho režimu komplexniacuteho řiacutezeniacute kvality vyacuterobniacute
metody redukujiacuteciacute zbytečneacute naacuteklady a v neposledniacute řadě
decentralizaci a delegovaacuteniacute [Armstrong M 2007s 65]
18
Osobně zde mohu zmiacutenit že reakce lidiacute jsou velikou
neznaacutemou a je potřeba dodržovat určiteacute zaacutesady ktereacute Vaacutem
čaacutestečně budou zajišťovat jejich loajalitu a hrdost na
to že pracujiacute ve Vašiacute společnosti Neniacute vždy vše
o peněziacutech jednou z podstatnyacutech veličin je klima
ve společnosti systeacutem řiacutezeniacute ve společnosti loajalita
a v neposledniacute řadě slušnost a uacutecta Toto vše jsou
atributy ktereacute každyacute člověk po dovršeniacute určiteacuteho věku
upřednostniacute i před většiacutem platem
2131 Probleacutemy stojiacuteciacute před řiacutezeniacutem lidskyacutech zdrojů
I když jsem v předešleacutem odstavci zmiacutenil že je při řiacutezeniacute
lidskyacutech zdrojů důležiteacute zachovaacutevat určitou etiku
a etiketu je potřeba řiacuteci že poměrně podstatnyacutem
a neopomenutelnyacutem faktem je prostřediacute a podmiacutenky v nichž
podnik funguje[Armstrong M 2007 s 151]
Jednaacute se o naacutesledujiacuteciacute
o Globalizace kteraacute nutiacute organizace aby v zaacutejmu
uspokojovaacuteniacute lokaacutelniacutech potřeb operovaly s lidmi
myšlenkami vyacuterobky a informacemi po celeacutem světě
o Ziskovost prostřednictviacutem trhu ndash neustaacuteleacute zvyšovaacuteniacute
zisku znamenaacute že podniky musejiacute byacutet kreativniacute a
inovativniacute což znamenaacute podporovat a povzbuzovat
mezi pracovniacuteky volnyacute pohyb informaciacute a vzaacutejemneacute
předaacutevaacuteniacute poznatků a zkušenostiacute
o Technika a technologie ndash probleacutemem je učinit
z techniky a technologie životaschopnou a
produktivniacute součaacutest pracovniacuteho prostřediacute
19
o Intelektuaacutelniacute kapitaacutel to je pro podniky zdroj
konkurenčniacute vyacutehody Bohužel nejpodstatnějšiacute probleacutem
současnosti pro jakyacutekoliv podnik je udržet si
lidskyacute kapitaacutel v podobě talentovanyacutech jedinců
o Změny největšiacutem probleacutemem ktereacutemu všechny podniky
musejiacute čelit jsou neustaacuteleacute změny To znamenaacute že se
musejiacute byacutet schopny rychle a soustavně učit a
rychleji a klidněji přijiacutemat noveacute požadavky
22 Vyacuteznam ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru
lidskyacutech zdrojů pro fungovaacuteniacute
zaměstnavatelskyacutech subjektů
Vyacuteznam ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru lidskyacutech zdrojů je obrovskyacute je
potřeba zmiacutenit že tzvbdquohead-huntersrdquo neboli lovci lebek
existujiacute již řadu let a byli to praacutevě oni kdo byl tzv
předvojem současnyacutech personaacutelniacutech agentur Tito bdquohead-
huntersrdquo majiacute dvě roviny ve kteryacutech se pohybujiacute
o při jasneacutem zadaacuteniacute požadavků na člověka o ktereacuteho je
zaacutejem a oni majiacute zajistit jeho přechod
o vytipovaacuteniacute člověka z venku a garantovaacuteniacute jeho
kvalifikačniacutech aj kladů
Je potřeba zmiacutenit že tento systeacutem vyhledaacutevaacuteniacute toho
praveacuteho ndash tzv bdquohead-huntingrdquo je určeno předevšiacutem pro
obsazovaacuteniacute pozic středniacuteho až nejvyššiacuteho managementu
a specializovanyacutech pozic jež vyžadujiacute odborneacute
předpoklady Samozřejmě s neustaacutelyacutem vyacutevojem a poptaacutevkou
po lidskyacutech zdrojiacutech neniacute možneacute aby jeden bdquohead-hunterrdquo
20
zajišťoval např 100 zaměstnanců [Čuba F Hurta J
2002 s 36]
Na zaacutekladě těchto požadavků vznikly a neustaacutele
vznikajiacute personaacutelniacute agentury ktereacute se orientujiacute na různeacute
sektory kam dodaacutevajiacute sveacute pracovniacuteky Pokusme se si
vytipovat čaacutest sektorů ktereacute jsou v Českeacute republice
největšiacutem odběratelem lidskeacuteho kapitaacutelu - outsorcingu -
do svyacutech zaacutevodů
o Automobilovyacute průmysl
o Strojiacuterenskyacute průmysl
o Stavebniacute průmysl
o Textilniacute průmysl
Tyto personaacutelniacute agentury jsou schopny kromě
zajišťovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů do stavu jednotlivyacutech zaacutevodů
zajišťovat i jineacute produkty např
o Vyhledaacuteniacute a zajištěniacute požadovaneacuteho počtu pracovniacuteků
v jednotlivyacutech profesiacutech na kliacuteč
o Zajištěniacute operativniacuteho přemiacutesťovaacuteniacute pracovniacuteků
v jednotlivyacutech provozech
o Flexibilniacute využiacutevaacuteniacute lidskyacutech zdrojů v zaacutevislosti na
provozniacutech potřebaacutech (nemoc dovolenaacute)
o Vzdělaacutevaacuteniacute v oblasti požadovanyacutech profesiacute
o Prověřeniacute zdravotniacute a pracovniacute způsobilosti
o Celkovou administrativu spojenou s lidskyacutemi zdroji
Každaacute ze současnyacutech personaacutelniacutech agentur kteraacute maacute
zaacutejem na sveacutem kvalitniacutem fungovaacuteniacute a budouciacutem rozvoji by
měla věnovat velkou pozornost vzdělaacutevaacuteniacute a přiacutepravě svyacutech
pracovniacuteků k optimaacutelniacutemu vyacutekonu praacutece Osobně se totiž
21
domniacutevaacutem že tzv bdquoboomrdquo v oblasti personaacutelniacutech agentur
teprve přijde
Optimaacutelně nastavenaacute strategie vzdělaacutevaacuteniacute znamenaacute
dlouhodobyacute pohled na potřeby společnosti v oblasti
dovednostiacute znalostiacute a schopnostiacute jejiacutech pracovniacuteků
Vzdělaacutevaacuteniacute a rozvoj v teacuteto oblasti by měly byacutet
integraacutelniacute součaacutestiacute procesu řiacutezeniacute Jednou ze součaacutestiacute
praacutece manažera je sledovat a hodnotit pracovniacute vyacutekon
podřiacutezenyacutech analyzovat podmiacutenky pro odvaacuteděniacute dobreacuteho
pracovniacuteho vyacutekonu a zkoumat faktory ovlivňujiacuteciacute vyacutekon
praacutece S tiacutem velmi uacutezce souvisiacute identifikace potřeb
rozvoje a vzdělaacutevaacuteniacute včetně sestaveniacute plaacutenů osobniacuteho
a odborneacuteho rozvoje pracovniacuteků
Desatero zaacutesad pro dosaženiacute efektivnosti vzdělaacutevaacuteniacute
1 Motivace pracovniacuteků ke vzdělaacutevaacuteniacute
2 Stanoveniacute ciacutelů a metod hodnoceniacute dosaženyacutech
vyacutesledků
3 Podpora uacutečastniacuteků ve vzdělaacutevaacuteniacute a zpětnaacute vazba
4 Pocit seberealizace a uspokojeniacute
5 Aktivniacute charakter vzdělaacutevaacuteniacute (aktivniacute zapojeniacute a
treacutenink)
6 Vhodnaacute volba naacutestrojů a metod vzdělaacutevaacuteniacute
7 Variabilita metod vzdělaacutevaacuteniacute a ciacutelenaacute změna
8 Dostatečnyacute časovyacute prostor pro zvlaacutednutiacute předmětu
vzdělaacutevaacuteniacute
9 Průběžneacute upevňovaacuteniacute vědomiacute vzdělaacutevanyacutech pracovniacuteků
o dosaženyacutech vyacutesledciacutech
10 Neviacutem jak to udělat Spraacutevneacute určeniacute stupně
složitosti ndash uacuterovně složitosti vzdělaacutevaacuteniacute
22
221 Definice zabezpečovaacuteniacute lidskyacutech
zdrojů
Plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů neboli personaacutelniacute plaacutenovaacuteniacute
stanovuje potřebu požadovanou v zaacutejmu dosaženiacute
strategickyacutech ciacutelů Toto plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů
vychaacuteziacute z přesvědčeniacute že lideacute jsou nejdůležitějšiacutem
strategickyacutem zdrojem organizace Plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech
zdrojů se orientuje i na širšiacute zaacuteležitosti tyacutekajiacuteciacute se
způsobů zaměstnaacutevaacuteniacute a rozvoje lidiacute v zaacutejmu zlepšovaacuteniacute
efektivnosti organizace Toto plaacutenovaacuteniacute může tedy hraacutet
vyacuteznamnou roli ve strategickeacutem řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů
2211 Proces plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů
Proces plaacutenovaacuteniacute jak jej uvaacutediacutem v grafu č 1 v přiacutelohaacutech
teacuteto Diplomoveacute praacutece neniacute nutně lineaacuterniacutem procesem
vychaacutezejiacuteciacutem z podnikoveacute strategie kteraacute logicky
vyuacutesťuje do plaacutenu ziacuteskaacutevaacuteniacute flexibility a stabilizace
pracovniacuteků Z toho důvodu nelze předpoklaacutedat že jako
zaacutekladna pro plaacuteny lidskyacutech zdrojů budou existovat dobře
vypracovaneacute podnikoveacute plaacuteny Podnikovaacute strategie může byacutet
v mnoha přiacutepadech spiacuteše evolučniacute než promyšlenaacute a tudiacutež
se může vytvaacuteřet postupně [Armstrong M 2007 s 115 ]
Mnoheacute by bylo třeba řiacuteci ve prospěch systematickeacuteho
přiacutestupu k vytvaacuteřeniacute strategie zabezpečovaacuteniacute lidskyacutech
zdrojů plaacutenovaacuteniacute pomociacute sceacutenaacuteřů prognoacutez poptaacutevky
a nabiacutedky pracovniacutech sil a analyacutezy mobility (fluktuace)
pracovniacuteků Jestliže je budoucnost dostatečně
předviacutedatelnaacute pak by mohlo byacutet vhodneacute formaacutelniacute
plaacutenovaacuteniacute Pokud však nikoliv pak by se přiacutestup
k plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů musel opiacuterat spiacuteše o naacutehodnyacute
model než o přesneacute prognoacutezy
23
Zde uvaacutediacutem procesy ktereacute lze shrnout naacutesledujiacuteciacutem
způsobem
o Podnikoveacute strategickeacute plaacuteny ndash definovaniacute budouciacutech
uacuterovniacute činnostiacute a iniciativ vyžadujiacuteciacute noveacute
dovednosti
o Strategie zabezpečovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů ndash plaacutenovaniacute
za uacutečelem ziacuteskaacuteniacute konkurenčniacute vyacutehody pomociacute
rozviacutejeniacute intelektuaacutelniacuteho kapitaacutelu ndash zaměstnaacutevaacuteniacute
schopnějšiacutech lidiacute než jakeacute maacute konkurence
zabezpečovaacuteniacute toho aby tito lideacute vytvaacuteřeli
a rozviacutejeli znalosti a dovednosti specifickeacute pro
společnost včetně podnikaacuteniacute kroků k tomu aby se
společnost stala atraktivniacutem zaměstnavatelem
u ktereacuteho budou lideacute raacutedi pracovat
o Plaacutenovaacuteniacute pomociacute sceacutenaacuteře ndash hrubaacute představa o tom
kam společnost ve sveacutem prostřediacute a oboru směřuje
jakeacute důsledky to bude miacutet pro potřebu lidskyacutech
zdrojů
o Prognoacutezy poptaacutevky a nabiacutedky ndash odhady budouciacute potřeby
pracovniacuteků neboli odhady počtu lidiacute kteřiacute budou
k dispozici uvnitř společnosti i mimo ni
o Analyacuteza pohybu (fluktuace) pracovniacuteků ndash analyzovaacuteniacute
současnyacutech ukazatelů a trendů mobility (fluktuace)
pracovniacuteků pro uacutečely prognoacutez nabiacutedky pracovniacutech sil
o Analyacuteza pracovniacuteho prostřediacute ndash analyzovaacuteniacute
prostřediacute ve ktereacutem lideacute pracujiacute se zaměřeniacutem
na to jakyacute prostor jim prostřediacute poskytuje pro
24
využiacutevaacuteniacute a rozviacutejeniacute jejich dovednosti pro
dosahovaacuteniacute spokojenosti s praciacute
o Analyacuteza operačniacute efektivnosti ndash (analyacuteza
efektivnosti činnosti) analyzovaacuteniacute produktivity
využiacutevaacuteniacute lidiacute a podmiacutenek pro růst flexibility aby
bylo možneacute reagovat na noveacute a měniacuteciacute se požadavky
222 Ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběr pracovniacuteků
Obecnyacutem ciacutelem ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru pracovniacuteků by mělo byacutet
ziacuteskat s vynaloženiacutem minimaacutelniacutech naacutekladů takoveacute množstviacute
a takovou kvalitu pracovniacuteků ktereacute jsou žaacutedouciacute pro
uspokojeniacute podnikoveacute potřeby lidskyacutech zdrojů Tři faacuteze
ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru pracovniacuteků jsou [Armstrong M 2007
s 343]
o Definovaacuteniacute požadavků
o Přilaacutekaacuteniacute uchazečů
o Vybiacuteraacuteniacute uchazečů
2221 Definovaacuteniacute požadavků
Počet a kategorie lidiacute ktereacute společnost potřebuje
by měly byacutet jasně definovaneacute v ziacuteskaacutevaacuteniacute pracovniacuteků
kteryacute je odvozen z plaacutenu lidskyacutech zdrojů (personaacutelniacuteho
plaacutenu) Kromě toho může existovat potřeba naacutehrady
některyacutech pracovniacuteků nebo potřeba obsazeniacute nově
vytvořenyacutech pracovniacutech miacutest Obojiacute musiacute byacutet důkladně
prověřeno aby se zjistilo zda jsou tyto potřeby
opraacutevněneacute Zejmeacutena je nezbytneacute prověřit potřebu naacutehrady
nebo uacuteroveň a typ pracovniacuteka ktereacute jsou požadovaacuteny
25
Požadavky konkreacutetniacutech pracovniacutech funkciacute by měli byacutet
vyjaacutedřeny v podobě popisu a specifikace pracovniacuteho miacutesta
Tyto požadavky poskytujiacute zaacutekladniacute informaci
potřebnou pro sestaveniacute inzeraacutetu pro informovaacuteniacute
zprostředkovatelskyacutech instituciacute a pro hodnoceniacute uchazečů
Definice určiteacute role uvaacutediacute přehled schopnostiacute
dovednostiacute požadavků na vzdělaacuteniacute a praxi Vytvaacuteřiacute tak
kriteacuteria na jejichž zaacutekladě budou uchazeči posuzovaacuteni
při vyacuteběroveacutem pohovoru nebo pomociacute testů praacutevniacute
způsobilosti
Specifikace požadavků na pracovniacuteka ndash znaacutemaacute teacutež jako
specifikace pracovniacuteho miacutesta definuje vzdělaacuteniacute vyacutecvik
kvalifikaci a zkušenosti požadovaneacute od žadatele pro
obsazenou pozici
Specifikace požadavků na pracovniacuteka může byacutet
sestavena v naacutesledujiacuteciacutem uskupeniacute
o Odborneacute schopnosti
o Požadavky na chovaacuteniacute a postoje
o Odbornaacute přiacuteprava a vyacutecvik
o Zkušenosti praxe
o Zvlaacuteštniacute požadavky
o Vhodnost pro organizaci
o Možnost splnit očekaacutevaacuteniacute uchazeče
Největšiacute nebezpečiacute ktereacutemu je potřeba věnovat
pečlivou důslednost je dbaacutet na to aby nedošlo
k nadhodnoceniacute požadovaneacute kvalifikace a schopnostiacute Žaacutedat
to nejlepšiacute je zcela přirozeneacute ale stanoveniacute
nerealizovatelně vysokyacutech požadavků na uchazeče zvyšuje
probleacutemy s jejich přilaacutekaacuteniacutem Vede takeacute k nespokojenosti
26
mezi těmi kteřiacute byli vybraacuteni neboť mohou miacutet pocit
že se jejich talent a schopnosti nevyužiacutevajiacute ze sta
procent
Existuje mnoho modelů jak posuzovat budouciacuteho
možneacuteho zaměstnance a jak ho podrobit podrobneacutemu vyacuteběru
Z možnyacutech modelů uvaacutediacutem tyto
Sedmibodovyacute model kteryacute se zaměřuje na
1 fyzickeacute vlastnosti
2 vědomosti a dovednosti
3 všeobecnou integraci
4 zvlaacuteštniacute schopnosti
5 zaacutejmy
6 dispozice (sklony)
7 okolnosti (zaacutezemiacute)
Pětibodovyacute model kteryacute se zaměřuje na
1 vliv na ostatniacute
2 ziacuteskanou kvalifikaci
3 vrozeneacute schopnosti
4 motivace
5 emocionaacutelniacute ustrojeniacute
Jako posledniacute odstavec v tomto bodu bych raacuted
rozebral přiacutestup založenyacute na schopnostech kteryacute může
pomoci rozpoznat kteraacute metoda vyacuteběru (napřiacuteklad
psychologickeacute testy nebo assessment centra) bude zřejmě
přinaacutešet užitečneacute poznatky Vyacutehody přiacutestupu založeneacuteho na
schopnostech bych shrnul v naacutesledujiacuteciacutech bodech
27
o Zvyšuje přednost předpovědiacute o vhodnosti
uchazeče
o Usnadňuje lepšiacute porovnaacuteniacute mezi vlastnostmi
jedince a požadavky pracovniacuteho miacutesta
o Při vedeniacute pohovoru pomaacutehaacute zabraacutenit překotnyacutem
soudům
o Může byacutet oporou pro celou řadu metod vyacuteběru ndash
dotazniacuteky pohovory testy a assessment centra
2222 Přilaacutekaacuteniacute uchazečů
Přilaacutekaacuteniacute uchazečů je v prvniacute řadě zaacuteležitostiacute rozpoznaacuteniacute
vyhodnoceniacute a využitiacute nejvhodnějšiacutech zdrojů potencionaacutelniacutech
uchazečů Nicmeacuteně v přiacutepadech kdy se setkaacutevaacuteme s obtiacutežemi
přilaacutekaacuteniacute či udrženiacute uchazečů nebo tyto obtiacuteže předviacutedaacuteme
je třeba vypracovat předběžnou studii faktorů ktereacute mohou
přispět k přilaacutekaacuteniacute nebo odrazeniacute uchazečů tedy silnyacutech
a slabyacutech straacutenek podniku jakožto zaměstnavatele
Pokud bychom se zaměřili na analyacutezu silnyacutech
a slabyacutech straacutenek tak ta by se teacuteměř vždy měla zaměřit
na skutečnosti jako jsou tyto
o Pověst společnosti
o Mzdy
o Zaměstnaneckeacute vyacutehody
o Pracovniacute podmiacutenky
o Zajiacutemavost praacutece
o Jistota zaměstnaacuteniacute
o Přiacuteležitosti ke vzdělaacutevaacuteniacute a vyacutevoji
o Perspektivista karieacutery
o Umiacutestěniacute pracoviště
28
Tyto skutečnosti by měly byacutet porovnaacuteny s tiacutem co
nabiacuteziacute konkurence Na zaacutekladě vyacutesledků by měl byacutet
vypracovaacuten seznam toho co bdquoprodaacutevaacuterdquo organizaci a co
prodaacutevaacute podnikatele Prodejem organizace mysliacutem pověst
agentury a jejiacute flexibilitu a pověstiacute podnikatele mysliacutem
žadatele o praacuteci v agentuře jeho kvalifikaci Lze při tom
uplatnit zkušenosti z marketingu při nichž se preference
potencionaacutelniacutech zaacutekazniacuteků porovnaacutevajiacute s vlastnostmi vyacuterobku
tak aby byly zdůrazněny ty vlastnosti ktereacute nejviacutece
přitahujiacute zaacutekazniacuteka
Ciacutelem celeacuteho zkoumaacuteniacute je vytvořit lepšiacute obraz
organizace (dobrou značku zaměstnavatele) pro potřeby
inzerovaacuteniacute naacuteborovyacutech materiaacutelů a pohovorů s uchazeči
Může existovat i poněkud konstruktivnějšiacute ciacutel ukaacutezat
organizaci potřebu zlepšeniacute jejiacute zaměstnavatelskeacute pověsti
za uacutečelem přilaacutekaacuteniacute většiacuteho množstviacute lepšiacutech uchazečů
a za uacutečelem udrženiacute si těch kteřiacute byli již vybraacuteni
U zdrojů uchazečů je velice důležiteacute uvažovat
o vnitřniacutech zdrojiacutech uchazečů ačkoli některeacute organizace
s důsledně uplatňovanou politikou stejneacute přiacuteležitosti
trvajiacute na tom aby uchazeči z vnitřniacutech zdrojů uchaacutezejiacuteciacute
se o volneacute miacutesto měli stejneacute vyacutechoziacute podmiacutenky jako
uchazeči z vnějšiacutech zdrojů
Pokud nejsou vhodniacute uchazeči organizaci k dispozici
pak hlavniacutemi zdroji pro osloveniacute uchazečů jsou
o Inzerovaacuteniacute
o Internet
o Externiacute vyhledaacutevaciacute a zprostředkovatelskeacute služby ndash
Personaacutelniacute agentury
29
Mnoho pracovniacutech miacutest je samozřejmě možneacute obsadit
čerstvyacutemi absolventy vysokyacutech škol kteřiacute již v průběhu
studia majiacute možnost si přivydělaacutevat v různyacutech
společnostech ktereacute jim po dovršeniacute studia nabiacutednou
praacuteci Zaacuteroveň je běžnyacutem jevem že některeacute společnosti
si zavaacutežiacute studenta smlouvou již v průběhu jejich studia a
platiacute mu školneacute Dnes již klasickyacutem jevem je vydaacutevaacuteniacute
různyacutech informačniacutech brožurek pravidelneacute naacutevštěvy škol
za uacutečelem oslovovaacuteniacute potencionaacutelniacutech novyacutech zaměstnanců
2223 Vybiacuteraacuteniacute uchazečů
Při ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru pracovniacuteků lze použiacutet přiacutestupu
charakteristickeacuteho pro moderniacute řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů Ten
spočiacutevaacute v tom že věnuje mnohem viacutece peacuteče tomu zda
uchazeči splňujiacute nejen požadavky daneacuteho pracovniacuteho miacutesta
ale i požadavky podniku jako celku Tyto požadavky zahrnujiacute
oddanost a schopnost efektivně pracovat jako člen
tyacutemu[Armstrong M 2007 s 369]
Je velice důležiteacute dbaacutet na to že ve většině přiacutepadů
reference ať už osobniacute nebo od předchoziacuteho
zaměstnavatele nebyacutevajiacute vždy odpoviacutedajiacuteciacute reaacutelu Byacutevaliacute
zaměstnavateleacute jsou ve většině přiacutepadů dobrosrdečniacute
a tudiacutež jsou schopni podepsat teacuteměř bdquocokolivrdquo
Britskyacute Chartered Institute of Personnel And
Development [CIPD 2005 c] odhaduje že jedna osmina
uchazečů přehaacuteniacute nebo falšuje sveacute vzdělaacuteniacute (absolvovanou
přiacutepravu na povolaacuteniacute)rdquo
Osobně si troufaacutem tvrdit že nejlepšiacute možnaacute věc
kterou můžete při sjednaacutevaacuteniacute noveacuteho zaměstnance učinit
30
je vyžaacutedat si od byacutevaleacuteho zaměstnavatele odpověď na Vaacutemi
dodaneacute otaacutezky
o Jakaacute byla deacutelka zaměstnaacuteniacute
o Jakyacute byl naacutezev pracovniacuteho miacutesta
o Jakaacute praacutece byla vykonaacutevaacutena
o Jakyacute byl mzdovyacute tarif či plat
o Kolik dnů absence měl uchazeč za posledniacutech 12 měsiacuteců
o Zaměstnali byste jej opět (pokud ne proč)
31
3 Lobbying
Slovo lobbying se podle společnosti Websteracutes Dictionary
poprveacute objevilo v roce 1837 Dnes se toto označeniacute
použiacutevaacute po celeacutem světě pro celou škaacutelu způsobů
a procesů jež majiacute zajistit vliv na rozhodovaacuteniacute ve
věcech veřejnyacutech V politice se lobuje za všechno
a zaacuteroveň proti všemu nicmeacuteně politickyacute lobbying se pojiacute
předevšiacutem s penězi [Woll C 2006 s 42]
Lobbying byacutevaacute zpravidla chaacutepaacuten velmi široce Do teacuteto
kategorie tudiacutež spadajiacute veškereacute přiacutemeacute i nepřiacutemeacute snahy
ovlivnit jakaacutekoliv rozhodnutiacute změnit či předělat
jakeacutekoliv usneseniacute aj (dopisy zastupitelům přiacutespěvky
na volebniacute kampaň sponzorskeacute dary podporovaacuteniacute
sportovniacutech klubů kampaně v meacutediiacutech vyacutepovědi před
legislativniacutemi vyacutebory ndash ciacutelem je tedy prosadit kyacuteženyacute
politickyacute vyacutesledek)
Takto širokaacute definice ovšem ztraacuteciacute prakticky
jakyacutekoliv analytickyacute ale i praacutevniacute vyacuteznam neboť
potencionaacutelně zahrnuje teacuteměř veškereacute aktivity spojeneacute
s politikou a veřejnyacutem prostorem Takto pojatyacute lobbying
se staacutevaacute všiacutem a zaacuteroveň ničiacutem Těžkosti plynouciacute pro
analytiky jsou zřejmeacute z několika praciacute vyacuteznamnyacutech
badatelů zabyacutevajiacuteciacutech se lobbyingem Kay Shlozman a John
Terney kteřiacute se problematikou lobbyingu zabyacutevajiacute
od sedmdesaacutetyacutech let otevřeně přiznaacutevajiacute že bdquozaacuteměrně
zanedbaacutevajiacute důležitou otaacutezku kdo se losovaciacuteho procesu
uacutečastniacuterdquo [EPP-ED 2006 s 35] To ovšem vede praacutevě
k tomu že miacutesiacute naacutetlakoveacute skupiny s lobbyistickyacutemi
Je proto potřeba naleacutezt definici jež by lobbyistickeacute
aktivity oddělila od jinyacutech a mnohdy i podobnyacutech aktivit
jejichž ciacutelem je takeacute zisk vlivu Někteřiacute autoři voliacute
32
jako řešeniacute tohoto probleacutemu způsob rozděleniacute na přiacutemyacute
lobbying a nepřiacutemyacute lobbying Prvniacute okruh by zahrnoval
osobniacute styky se zaacutekonodaacuterci jejich poradci nebo jinyacutemi
politiky a informovaacuteniacute je o konkreacutetniacutem probleacutemu Druhyacute
okruh by spočiacuteval v ovlivňovaacuteniacute kampaněmi v meacutediiacutech nebo
mezi voliči (většinou ve sveacutem volebniacutem okrsku)
31 Lobbying pro specifickeacute formy
prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech
skupin
Druh a forma prosazovaacuteniacute lobbyingu je často veřejnostiacute
pojata jako manipulace kteraacute maacute bliacuteže ke korupci než
demokratickyacutem standardům Vychaacuteziacute to zejmeacutena z faktu
že ačkoliv je hranice mezi lobby a korupciacute zřetelnaacute
zaacuteležiacute jen na etice obou zuacutečastněnyacutech stran zda ji
dodržiacute [Marečkovaacute H 2007 s 15]
V Evropskeacute unii se proto v posledniacutech letech ozyacutevajiacute
hlasy pro odstraněniacute jakyacutechkoli naacuteznaků teacuteto
netransparentnosti a po vytvořeniacute principu regulaciacute
lobbyistickyacutech aktivit Jak si daacutele popiacutešeme tyto snahy
regulace lobbyingu jsou velice komplikovaneacute neboť vedle
standardniacutech postupů mohou lobbisteacute užiacutet i techniky
značně netransparentniacute a proto i těžko regulovatelneacute
Pro pojem standardniacute postup by bylo vhodnějšiacute užiacutevat
pojem tradičniacute postup protože jak uvaacutediacute [Schendelen
2007 s 38) každaacute zaacutejmovaacute skupina může při sveacutem snaženiacute
ovlivnit evropskeacute politiky užiacutet nejmeacuteně čtyři tradičniacute
33
techniky Ty jsou využiacutevaacuteny tak dlouho že se staly
osvědčenyacutemi
Jednaacute se o donuceniacute vtaženiacute do vlastniacute hry
veřejnou obhajobu a přesvědčovaacuteniacute (argumentaci) Technika
donuceniacute vychaacuteziacute z naacuterodniacute uacuterovně kde aparaacutet donuceniacute
vykonaacutevajiacute soudy policie a vězeňskyacute systeacutem Na evropskeacute
uacuterovni kteraacute je takeacute založena na vynutitelnyacutech praacutevniacutech
normaacutech se ve většiacute miacuteře užiacutevajiacute meacuteně formaacutelniacute postupy
jako napřiacuteklad blokaacutedy agresivniacute kampaně (doprovaacutezeneacute
demonstracemi) přesuny firem mezi členskyacutemi staacutety za
lepšiacutemi podmiacutenkami apod Technika vtaženiacute do vlastniacute hry
spočiacutevaacute v přidělovaacuteniacute vedouciacutech funkciacute nebo poskytnutiacute
finančniacutech prostředků vyacuteznamnyacutem bdquohraacutečůmrdquo
Propracovanějšiacute variantou je ustaveniacute takovyacutech
rozhodovaciacutech procedur ktereacute ve sveacutem důsledku udržujiacute
ostatniacute zaacutejmoveacute skupiny v podřiacutezeneacutem postaveniacute Obzvlaacuteště
ministerstva si tiacutemto způsobem držiacute pod dostatečnou
kontrolou nespočet takzvaně bdquonezaacutevislyacutechrdquo agentur nebo
soukromyacutech organizaciacute V tomto přiacutepadě vznikaacute finančniacute
zaacutevislost těchto agentur na dvou uacuterovniacutech ndash na naacuterodniacute
uacuterovni ndash finančniacute zaacutevislost těchto agentur na vlaacutedě
a na evropskeacute uacuterovni kde jsou agentury zaacutevisleacute na
rozdělovaacuteniacute dotaciacute a na schopnosti EU prosadit svoje
politickeacute zaacutejmy Techniku veřejneacute obhajoby často
použiacutevajiacute nevlaacutedniacute organizace a obchodniacute organizace
Ve sveacute neformaacutelniacute podobě může byacutet mediaacutelniacute kampaniacute kteraacute
reflektuje noveacute přiacuteležitosti či hrozby Ve formaacutelnějšiacutem
podaacuteniacute maacute podobu oficiaacutelniacute stiacutežnosti na Uacuteřad pro ochranu
hospodaacuteřskeacute soutěže Nejformaacutelnějšiacute variantou je soudniacute
spor Posledniacute technika argumentace či přesvědčovaacuteniacute je
založena na logicky přijatelnyacutech zaacutevěrech a na empiricky
34
věrohodnyacutech tvrzeniacutech Obvykle se využiacutevaacute ve čtyřech
situaciacutech
a když rozhodujiacuteciacute hraacuteči staacutele vaacutehajiacute s podporou (lze je
ziacuteskat na vlastniacute stranu)
b když je daneacute teacutema v počaacutetciacutech sveacuteho rozpracovaacuteniacute (a
mnoziacute ještě nezaujali jasnou pozici)
c když se teacutematu dostane širokeacute publicity (publikum
vyžaduje přesvědčiveacute argumenty)
d když je nutneacute teacutema učinit atraktivnějšiacute (prezentovat
ho jako věc obecnějšiacuteho zaacutejmu)
Tradičniacute techniky lobbovaacuteniacute jsou zaacutejmovyacutemi skupinami
staacutele použiacutevaneacute nicmeacuteně jejich efektivita a uacutečinnost maacute
v posledniacutech letech klesajiacuteciacute tendenci Vychaacuteziacute
to zejmeacutena ze skutečnosti že tradičniacute techniky
se opiacuterajiacute o povyacutešenou viacuteru ve vlastniacute nadřazenost
Jinyacutemi slovy pro lobbistu kteryacute využiacutevaacute tradičniacutech
metod je jeho protistrana většinou protivniacutekem ktereacuteho
je nutneacute a možneacute donutit soudně přemoci či přesvědčit
o tom že řiacutedit se zaacutejmem lobujiacuteciacute je spraacutevneacute a žaacutedouciacute
311 Management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute na
uacuterovni EU
Management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute EU stojiacute na dvou
piliacuteřiacutech Prvniacute je akademickyacute a maacute dva prameny obchodniacute
management a politologii To by naacutes nemělo překvapovat
protože vztah mezi komerčniacutemi a politickyacutemi kruhy nebo
v širšiacute perspektivě mezi soukromyacutem a veřejnyacutem sektorem
35
tvořiacute kliacutečovou složku každeacute moderniacute společnosti založeneacute
na smiacutešeneacutem veřejno-soukromeacutem systeacutemu vlaacutednutiacute
[Schendelen 2007 s 249]
Evropskaacute unie je nejpřiacutehodnějšiacutem prostorem pro
praktickou aplikaci managementu veřejnyacutech zaacuteležitostiacute
Na uacuterovni EU existujiacute tisiacutece organizaciacute ktereacute
z funkčniacuteho hlediska jednajiacute jako zaacutejmoveacute skupiny Svůj
původ majiacute ve veřejnyacutech i soukromyacutech sfeacuteraacutech jak
členskyacutech zemiacute EU tak mnoha bdquomimo-unijniacutechrdquo Centrem
jejich aktivit je Brusel ndash hlavniacute město EU
Většina zaacutejmovyacutech skupin se v tomto komunikačniacutem uzlu
objevuje jen nepravidelně většinou když se o něčem
podstatneacutem rozhoduje ve vyacuteborech komise či při slyšeniacute
Parlamentu
Všechny tyto veřejneacute a soukromeacute naacutetlakoveacute skupiny
ať už se staacutelou kancelaacuteřiacute v Bruselu nebo bez niacute vnaacutešejiacute
do rozhodovaciacutech procesů EU sveacute vlastniacute zaacutejmy Systeacutem EU
považujiacute ve většině přiacutepadů za nejnaacuteročnějšiacute prostřediacute
s jakyacutem se mohou setkat Tyto lobbyistickeacute skupiny jsou
nejzjevnějšiacutemi nositeli euroopenizace
Management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute EU neniacute přirozeně
žaacutednyacute všeleacutek Pokud je užiacutevaacuten proziacuteravě a s rozvahou
pokud zahrnuje pečlivou teoretickou přiacutepravu a tvrdou
praacuteci v tereacutenu pak poskytuje lepšiacute vyhliacutedky na dosaženiacute
uacutespěchu nebo alespoň na odvraacuteceniacute neuacutespěchu v evropskeacute
hře Expert v oboru evropskyacutech zaacuteležitostiacute
se pochopitelně řiacutediacute souborem pravidel nebo doporučeniacute
kteraacute se v tomto přiacutepadě tyacutekajiacute lepšiacute strategie a taktiky
na evropskeacute půdě
36
Každaacute zaacutejmovaacute skupina maacute samozřejmě praacutevo se sama
rozhodnout zda bude sveacute veřejneacute zaacuteležitosti spravovat
amateacuterskyacutem či profesionaacutelniacutem stylem a zda bude použiacutevat
vyacutehradně tradičniacute techniky pro prosazovaacuteniacute vlivu Pokud
maacute však zaacutejmovaacute skupina zaacutejem na zlepšeniacutech svyacutech šanciacute
pro dosaženiacute požadovaneacuteho vyacutesledku potom by měla
profesionaacutelně aplikovat poznatky managementu veřejnyacutech
zaacuteležitostiacute
312 Převis nabiacutedky nekonvenčniacutech postupů
Na hraciacute ploše s naacutezvem EU si skutečně žaacutednaacute zaacutejmovaacute
skupina nemůže stěžovat na nedostatek cest vedouciacutech
k požadovaneacutemu vyacutesledku Může si vybiacuterat z nekonečneacuteho
menu přiacuteležitostiacute pro oteviacuteraacuteniacute dveřiacute směrem ven
i dovnitř a to vše při použitiacute standardniacutech postupů
o Zaprveacute může použiacutet přiacutemyacute lobbying kteryacute by neměl
nikdy byacutet ztotožňovaacuten s konečnyacutem ovlivněniacutem a nemusiacute
tedy lobovat v našem specifickeacutem smyslu
o Zadruheacute se můžeme spolehnout na tradičniacute techniky
uplatněniacute vlivu ndash donuceniacute vtaženiacute do vlastniacute hry
veřejnou obhajobu a přesvědčovaacuteniacute (argumentaciacute)
o Zatřetiacute můžeme využiacutet některou z mnoha nekonvenčniacutech
technik ktereacute rozeberu niacuteže
Teacuteměř vždy se nabiacuteziacute bezpočet akteacuterů ke kontaktovaacuteniacute
faktorů k ovlivněniacute a vektorů ke zkonstruovaacuteniacute Možnosti
bdquoodchodu protestu a loajalityrdquo neboli v lidoveacutem jazyce
bdquouteč bojuj nadbiacutehejrdquo jsou jen třemi z mnoha a hraacuteč
37
se vždy může vydat na jednu nebo na druhou stranu
To však vede k dilematu
Scheacutema ktereacute uvaacutediacutem jako přiacutelohu č 2 představuje
vyacuteběr nejčastěji se vyskytujiacuteciacutech dilemat v tereacutenniacutech
aktivitaacutech v EU Prvniacute dvě kategorie se přiacutemo vztahujiacute
k akteacuterům tedy zaacutestupcům EU a ostatniacutem zainteresovanyacutem
hraacutečům Ostatniacute odkazujiacute k faktorům a vektorům působiacute
na ně nepřiacutemo a reprezentujiacute zde dilema meta-lobbyingu
Tato dilemata kteraacute mohou potkat každou zaacutejmovou
skupinu se pokusiacutem rozebrat niacuteže [Citelj 2004 s 61]
3121 Uacuteředniacuteci ndash dilema
Postoj kteryacute uacuteředniacuteci zaujmou k určiteacutemu teacutematu může
lobbyistickaacute skupina podpořit nebo může naopak oponovat
čiacutemž jim život ulehčiacute nebo naopak ztiacutežiacute
Všichni uacuteředniacuteci jsou hladoviacute po spolehlivyacutech
informaciacutech o reaacutelneacutem děniacute jimiž je lobbyistickaacute skupina
může ale takeacute nemusiacute nasytit Stejně tak je může
zklidnit či naopak znepokojit Klasickou technikou
vedouciacute k jejich znepokojeniacute je dramatickeacute podaacuteniacute faktů
o čemkoliv zhoršovaacuteniacute životniacuteho prostřediacute působeniacute
na jejich prestiž kompetence rozpočet pracovniacute zaacutetěž
způsob organizace nebo přijiacutemaacuteniacute do funkciacute Tyto hry
často hrajiacute sami uacuteředniacuteci proti sobě navzaacutejem
3122 Angažovaniacute hraacuteči ndash dilema
Jedno z velkyacutech dilemat se tyacutekaacute mobilizace většiacuteho počtu
akteacuterů Viacutec přaacutetel dodaacute viacutec podpory ale takeacute si pro sebe
zaberou většiacute podiacutel na hře
38
Jineacute dilema zniacute je lepšiacute odměnit sveacute spojence a ty
kteřiacute ustoupili tlaku nebo potrestat soupeře
a odpadliacuteky
Daacutele je možneacute zapracovat na posiacuteleniacute jednotnosti
nebo naopak nesouladu v raacutemci jednotlivyacutech koalic
Neaktivniacute hraacuteče můžeme ponechat jejich spaacutenku a nebo
je naopak probudit Ty kteřiacute nad nějakyacutem teacutematem vaacutehajiacute
lze ignorovat přesvědčit o vyacutehodnosti jedneacute z pozic
nebo naprosto odveacutest jejich pozornost jinyacutem směrem
Iritujiacuteciacute akteacutery může lobbyistickaacute skupina buď veřejně
omluvit čiacutemž si je možnaacute zavaacuteže nebo naopak pranyacuteřovat
čiacutemž je donutiacute ke kompromisu
3123 Vztahy ndash dilema
Lobbying může vztahy učinit formaacutelnějšiacutemi nebo naopak
neformaacutelnějšiacutemi přičemž mezi oběma poacutely se nachaacuteziacute
několik bdquopoloformaacutelniacutechrdquo stupňů Pokud je skupina zaacutevislaacute
na všech třech variantaacutech vztahu (viz scheacutema str 38)
pak se musiacute vypořaacutedat s dilematy jejich vzaacutejemneacuteho
vyvaacuteženiacute
a načasovaacuteniacute Může takeacute vztah stabilizovat či
destabilizovat konflikt někdy přinaacutešiacute většiacute vyacutenosy než
spojenectviacute
V jineacutem dilematu proti sobě stojiacute spoleacutehaacuteniacute na stareacute
a osvědčeneacute vztahy a rozviacutejeniacute novyacutech což je pro každou
lobby otaacutezkou kalkulace naacutekladů a vyacutenosů
39
3124 Procedury ndash dilema
Procedury patřiacute do třiacute P Jedno z dilemat se tyacutekaacute jejich
zjednodušeniacute či naopak zkomplikovaacuteniacute
Pro pochopeniacute uvaacutediacutem před rozhodnutiacutem komise z roku
2000 jiacutemž povolila Unileveru uveacutezt na trh margariacuten
Becel se tato společnost zasazovala o zjednodušeniacute
schvalovaciacute procedury Po verdiktu Komise svoji snahu
zastavila neboť si uvědomila že většiacute komplikovanost
celeacuteho procesu bude užitečnaacute v udrženiacute novyacutech konkurentů
mimo hru
Každaacute lobbyistickaacute skupina může takto přijmout nebo
napadnout určitou proceduru přiacutepadně doveacutest kauzu
až k Soudniacutemu dvoru Jineacute dilema se objevuje v otaacutezce
zda-li prosazovat striktniacute nebo volnou interpretaci
procedury Prostor pro interpretaci rozšiřujiacute jazykoveacute
varianty textu a různorodaacute každodenniacute praxe neboli
precedenty
3125 Pozice ndash dilema
V raacutemci hry Třiacute P může lobby buď uznat nebo naopak
kritizovat staacutevajiacuteciacute orgaacuteny a funkce jako třeba vyacutebory
agentury a jednotliveacute uacuteředniacuteky Skupina se takeacute může
rozhodnout ke vstupu do orgaacutenů nebo naopak k jeho
opuštěniacute To může znamenat symbol protestu nebo touhu
po většiacute svobodě v jednaacuteniacute Obzvlaacuteště velkyacutem dilematem
je přijiacutemaacuteniacute lidiacute do nejrůznějšiacutech funkciacute Po několika
zkušenostech a opravdu nepřiacutejemnyacutech situaciacutech se dnes již
jednoznačně přiklaacuteniacutem k jasně stanovenyacutem kriteacuteriiacutem
neboli pracovniacutem předpokladům (merits) a odmiacutetaacutem
jakoukoliv protekci
40
3126 Teacutemata ndash dilema
Jedno dilema zniacute jestli je lepšiacute teacutemata politizovat
nebo depolitizovat Standardniacute metoda odpolitizovaacuteniacute
spočiacutevaacute v prezentaci teacutematu jako bdquotechnickeacute zaacuteležitostirdquo
kteraacute je pro mnoho lidiacute synonymem menšiacute důležitosti
Komise a Rada EU často spojujiacute jednotlivaacute teacutemata aby
alespoň čaacutestečně uspokojili většiacute počet hraacutečů Lobby
se takeacute může pokusit o navyacutešeniacute nebo redukci počtu
aktivniacutech teacutemat a odvozeně tedy o změnu v počtu
angažovanyacutech hraacutečů nebo o bagatelizaci či naopak
dramatizaci vyacuteznamu teacutematu
Zde uvaacutediacutem několik přiacutepadů manipulace s teacutematy
o Společenskaacute zemědělskaacute politika ndash potravinovaacute
soběstačnost
o Dovoz levneacuteho textilu ndash dětskaacute praacutece
o Kouřeniacute tabaacuteku ndash svoboda
o Kožešinovyacute průmysl ndash praacuteva zviacuteřat
o Zaacutesah do ECB ndash hospodaacuteřskyacute růst
o Nižšiacute daně (opravy obuvi aj) ndash zaměstnanost
3127 Životniacute cyklus Souborneacute zpraacutevy ndash dilema
Lobby může buď napomoci hladkeacutemu přijetiacute Zpraacutevy nebo
ho naopak zkomplikovat
bdquoExtreacutemniacutem přiacutekladem byla pozice Velkeacute Britaacutenie
v radě EU během afeacutery s nemociacute BSE v roce 1996 kdy
Britoveacute jednoduše zablokovali viacutece než 50 Soubornyacutech
zpraacutev (ktereacute byly naacutesledně automaticky schvaacuteleny)rdquo
41
Dalšiacute dilema je spojeno se zachovaacuteniacutem nebo změnou
obsahu Souborneacute zpraacutevy Přeměna obsahu bliacutežiacuteciacute
se přeraacutemovaacuteniacute (reframing) Zpraacutevy do jineacuteho kontextu je
nepřiacutemou technikou časoveacuteho managementu Může na jednu
stranu vyřešit ale i vytvořit patovou situaci Patovou
situaci často navozujiacute lobbyisteacute usilujiacuteciacute
o subsidiaritu Na vyacuteběr je množstviacute dalšiacutech přiacutemyacutech
technik k urychleniacute nebo zabrzděniacute rozhodovaciacuteho procesu
Ta nejpřiacutemějšiacute spočiacutevaacute v posunutiacute konečneacuteho termiacutenu
dopředu či dozadu Prvniacute ciacutel je obvykle naacuteročnějšiacute než
druhyacute neboť popohaacuteněniacute celeacuteho procesu si žaacutedaacute viacutece
energie než jeho pozdrženiacute
3128 Areacutena ndash dilema
Lobby se může rozhodnout buď ke vstupu do konkreacutetniacute
areacuteny nebo k jejiacutemu opuštěniacute přičemž mezi oběma
krajnostmi zůstaacutevaacute ještě možnost vyčkaacutevaciacuteho postoje
Každaacute koalice je občas směsiciacute vyacutehod i nevyacutehod jejichž
různyacute poměr nabiacuteziacute možnost volby Vyacuteznamneacute dilema ktereacute
jsem již zmiňoval v předešlyacutech kapitolaacutech se tyacutekaacute
omezeniacute nebo rozšiacuteřeniacute hranic areacuteny Takovaacute změna může
vyuacutestit ve vyacuterazně odlišnyacute soubor teacutemat i angažovanyacutech
hraacutečů
3129 Rozhodnutiacute ndash dilema
Ohledně samotneacuteho rozhodnutiacute si musiacute lobby rozmyslet
jestli se při vyjednaacutevaacuteniacute přidaacute k většinoveacutemu či
menšinoveacutemu taacuteboru Prvniacute volba může neacutest lepšiacute vyacutesledky
z kraacutetkodobeacuteho hlediska zatiacutemco ta druhaacute představuje
investici do důvěry spolubojovniacuteků z hlediska
dlouhodobeacuteho přiacutepadně s ohledem na jinou Soubornou
zpraacutevu Kvůli tzv principiaacutelniacutem důvodům se může skupina
42
uacutečasti na vyjednaacutevaacuteniacute takeacute zcela vzdaacutet zůstane tedy
stranou a čekaacute na lepšiacute nabiacutedku Podobnaacute pozice zaměřenaacute
na zablokovaacuteniacute procesu pomociacute prohloubeniacute nejednotnosti
je pochopitelně velice riskantniacute
31210 Styly lobovaacuteniacute ndash dilema
Standardniacute dilemata stylu jednaacuteniacute mimo jineacute zahrnujiacute
rozhodnutiacute zda-li spiacuteše nabiacutezet nebo požadovat jednat
nenaacutepadně či zřetelně přiacutemo či nepřiacutemo formaacutelně nebo
neformaacutelně defenzivniacutem nebo agresivniacutem způsobem
Eventuaacutelně zda se tvaacuteřit smiacuteřlivě nebo konfrontačně
chovat reaktivně nebo provokativně
Otaacutezka stylů lobovaacuteniacute je všeobecně považovaacutena
za kliacutečovou a je takeacute jedinou oblastiacute v niacutež se plaacuteny
amateacuterskyacutech a profesionaacutelniacutech skupin styacutekajiacute Teoretickeacute
dilema tyacutekajiacuteciacute se legaacutelniacutech a ilegaacutelniacutech aktivit
se v praxi teacuteměř neřešiacute Každaacute lobby může na uacutezemiacute EU bez
většiacutech potiacutežiacute splnit současneacute podmiacutenky registrace
a dodržovat pravidla etickeacuteho kodexu stejně jako maacute
tisiacutece důvodů obaacutevat se přiacutepadnyacutech skandaacutelů a politickeacute
izolace
V naacutesledujiacuteciacute kapitole se pokusiacutem rozebrat konkreacutetniacute
formy prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech skupin
43
32 Konkreacutetniacute formy prosazovaacuteniacute
vlivu zaacutejmovyacutech skupin
Integrujiacuteciacute se Evropa je možnyacutem teacutematem diskusiacute nejen
na uacuterovni reaacutelneacute politiky ale i ve sfeacuteraacutech vědeckeacuteho
vyacutezkumu ndash ať již politologickeacuteho sociologickeacuteho či
ekonomickeacuteho charakteru Otaacutezky totiž vyvstaacutevajiacute nejen
okolo podoby samotneacuteho spolku (integrujiacuteciacute se Evropy)
o miacuteře rozšiacuteřeniacute miacuteře integrace či o smyslu sepsaacuteniacute
ustavujiacuteciacutech textů Vznikajiacute takeacute v miacuteře ochoty sdiacutelet
společneacute unijniacute hodnoty a rysy u přiacuteslušniacuteků jednotlivyacutech
integrujiacuteciacutech se staacutetniacutech uacutetvarů [Broscheid 2003
s 64]
Častyacutem a z mnoha uacutehlů pohledu zkoumanyacutem teacutematem
se tak stala otaacutezka společneacuteho vytvaacuteřeniacute unijniacutech
zaacutekladů Ideaacutelniacute by bylo aby došlo k internalizaci všemi
nebo alespoň rozhodnou většinou občanů členskyacutech zemiacute
Jejich smyslem by mělo byacutet posilovaacuteniacute pocitů
sounaacuteležitosti obyvatel s Evropskou uniiacute vytvaacuteřeniacute
bdquospolečneacutehordquo evropskeacuteho prostoru postaveneacuteho na
stabilniacutech zaacutekladech Mohlo by se tak zdaacutet že praacutevě toto
teacutema je jedniacutem ze stěžejniacutech naacutemětů existujiacuteciacutech euro-
federalistickyacutech uskupeniacute působiacuteciacutech v řadě členskyacutech
staacutetů EU
Existence vysokeacuteho počtu struktur obhajujiacuteciacutech
myšlenky koherentniacute i stojiacuteciacute v opozici evropskeacutemu
federalismu neniacute nikterak překvapivaacute Zvlaacuteště pak
uvaacutežiacuteme-li dobu trvaacuteniacute diskusiacute jejichž předmětem je
evropskeacute uspořaacutedaacuteniacute Zaklaacutedaacuteniacute spolků stojiacuteciacutech
na zaacutekladech obhajoby myšlenky vytvořeniacute federaacutelniacute Evropy
lze datovat hluboko do historie a proto by jejich
44
existence (často navazujiacuteciacute na původniacute organizaci
či jakyacutesi jejiacute novyacute zrod) neměla byacutet nijak zaraacutežejiacuteciacute
Zajiacutemaveacute však je že tato uskupeniacute nebyla zatiacutem
uspokojivě popsaacutena stejně jako nebyly uspokojivě popsaacuteny
zaacutejmy ktereacute daneacute organizace sledujiacute a zejmeacutena pak
prostředky ktereacute majiacute k dispozici
Skupiny nominaacutelně obhajujiacuteciacute evropskyacute federalismus
jsou přiacutetomneacute ve všech členskyacutech zemiacutech EU ačkoli
se zdaacute že země ktereacute čerstvě k Unii přistoupily
nedisponujiacute tak vysokyacutem počtem uskupeniacute tohoto druhu jako
staršiacute členoveacute Počet všech struktur obhajujiacuteciacutech
myšlenku evropskeacuteho federalismu je přiacuteliš vysokyacute pro
samotneacute baacutedaacuteniacute a proto z uacutevah zkoumaacuteniacute euro-
federalistickyacutech organizaciacute byly vyloučeny politickeacute
strany frakce evropskyacutech politickyacutech stran či samotneacute
unijniacute orgaacuteny ktereacute by bezesporu bylo možno raacutemcově
zařadit do jednoho scheacutematu Namiacutesto toho byly vybraacuteny
pouze některeacute zaacutejmoveacute skupiny nominaacutelně se orientujiacuteciacute
na prosazovaacuteniacute myšlenky evropskeacuteho federalismu
Obecně lze za hlavniacute funkci zaacutejmovyacutech skupin
považovat umožněniacute uacutečasti jednotlivyacutem individuiacutem
na politickeacutem životě Podstatnyacutem prvkem takoveacute uacutečasti je
to že neprobiacutehaacute jen formou voleb a že pro ni neniacute nutneacute
členstviacute v politickyacutech stranaacutech Vlastniacute zaacutejem je tak
artikulovaacuten v teacute oblasti ve ktereacute je občan připraven
se angažovat Funkcemi zaacutejmovyacutech skupin je tak
artikulace agregace a reprezentace zaacutejmů svyacutech členů
V užšiacutem pojetiacute může skupina plnit teacutež funkci politickeacute
socializace nebo dokonce politickeacute rekrutace Vzaacutejemnyacute
vztah politickyacutech stran a zaacutejmovyacutech skupin ktereacute
do značneacute miacutery sdiacutelejiacute řadu charakteristik neniacute
45
předmětem tohoto teacutematu a proto se k němu nebudu
vyjadřovat Spiacuteše se zde pokusiacutem rozveacutest jednotliveacute formy
prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech skupin
321 Zaacutejmovaacute skupina při praacuteci
Jak jsem v předchoziacutech kapitolaacutech k zaacutejmovyacutem skupinaacutem
v EU uvedl lze odvodit řadu proměnnyacutech ktereacute odlišujiacute
profesionaacutelniacute chovaacuteniacute od amateacuterskeacuteho Zde je sloučiacutem
do čtyř uacutezce propojenyacutech avšak sveacutebytnyacutech ukazatelů
profesionaacutelniacute lobbyistickeacute organizace [Broscheid 2003
s 104]
Tyto ukazatele jsou
o dostatečnaacute vnitřniacute soudržnost
o užitečneacute (použitelneacute) znalosti
o optimaacutelniacute kombinace zdrojů a dovednostiacute
o celkovyacute vnějšiacute dojem
3211 Dostatečnaacute vnitřniacute soudržnost
Soudržnostiacute neboli koheziacute rozumiacuteme koherenci preferenciacute
čili koordinaci činnostiacute Předpoklad soudržnosti
je obvykle mylnyacute Za normaacutelniacutech okolnostiacute je každaacute
skupina vnitřně nejednotnaacute jejiacute členoveacute se přou
o preferovanaacute data hodnoty a naacutestroje Jinyacutemi slovy
řešiacute svaacute vnitřniacute teacutemata kteraacute se pak veřejně projevujiacute
na všech uacuterovniacutech organizace v podobě odlišnyacutech
preferenciacute a navzaacutejem si odporujiacuteciacuteho jednaacuteniacute
46
Na neformaacutelniacute uacuterovni existuje pluralita členů
skupiny zastaacutevajiacuteciacutech odlišneacute hodnoty a zaacutejmy Uvnitř
nadnaacuterodniacute firmy se mezi sebou zaměstnanci lišiacute napřiacuteklad
podle věku vzdělaacuteniacute naacuterodnosti jazyka odbornyacutech
znalostiacute a funkce Uvnitř Evropskyacutech federaciacute je
pluralita členů zaacutevislaacute na zemi původu na obratu
a zisku na stylu řiacutezeniacute na postaveniacute na trhu
a na organizačniacute strategii
V každeacutem Generaacutelniacutem ředitelstviacute Komise (Evropskaacute
komise složenaacute z jednotlivyacutech členů různyacutech staacutetů)
vychaacuteziacute pluralita a rozdiacutelnost uacuteředniacuteků kupřiacutekladu
z naacuterodniacuteho či regionaacutelniacuteho zaacutezemiacute stylu rozhodovaacuteniacute
karieacuterniacutech ciacutelů politickeacuteho přesvědčeniacute a sklonu
k loajalitě Takovaacute pluralita může celou organizaci
rozštěpit a jednotliveacute jejiacute čaacutesti se pak přeměniacute
v soběstačneacute lobbyistickeacute skupiny ktereacute odděleně
rozviacutejejiacute sveacute siacutetě vnějšiacutech vztahů
Pestrost vnitřniacutech rozporů by neměla byacutet
minimalizovaacutena ani maximalizovaacutena nyacutebrž
bdquooptimalizovaacutenardquo Organizačniacute zvlaacutednutiacute nejen evropskeacuteho
lobbyingu začiacutenaacute u vlastniacuteho prahu Minimalizace rozdiacutelů
může veacutest ke slepeacute poslušnosti Přiacutekazům Naacutesledně
organizace ztraacuteciacute vyacutehodu interniacute různorodosti
a nejzranitelnějšiacute se pochopitelně staacutevaacute na sameacutem
vrcholu
Vše se tedy soustřediacute na otaacutezku jak můžeme
dosaacutehnout dostatečneacute soudržnosti Je to jednoducheacute
Je třeba minimalizovat počet zasvěcenyacutech pracovniacuteků
kteřiacute na daneacutem obchodu pracujiacute a neustaacutele provaacutedět
controlling
47
3212 Užitečneacute znalosti
Profesionaacutelniacute lobbyistickou skupinu předevšiacutem
charakterizuje osvojeniacute znalostiacute Ty lze využiacutet
k dosaženiacute požadovanyacutech vyacutesledků kdykoli a kdekoli
Naproti tomu amateacuterskeacute skupiny se snadno spokojiacute se svyacutemi
vlastniacutemi dojmy a vniacutemaacuteniacutem reality nebo prostě naacutesledujiacute
individuaacutelniacute uacutesudek sveacuteho vedeniacute [Dančaacutek Hlouček
Šimeček 2006 s 86]
Profesionaacutelniacute lobby pochopitelně neniacute episteacutemickyacutem
nebo akademickyacutem společenstviacutem Ziacuteskaacuteniacute znalostiacute
a vědomostiacute nechaacutepe jako svůj prvořadyacute ciacutel Znalosti jsou
pro ni jen nepostradatelnyacutem prostředkem k realizaci
jejich zaacutejmů ať už v ČR nebo v EU
Nejdůležitějšiacute kategoriiacute je sebepoznaacuteniacute Vyžaduje
vyvaacuteženeacute porozuměniacute vlastniacutem touhaacutem a obavaacutem na jedneacute
straně a svyacutem možnostem na straně druheacute Touhy a obavy
musejiacute miacutet lepšiacute zaacuteklad než jen naacutehodnyacute soubor bdquonaacutehodrdquo
Uvědomělaacute zaacutejmovaacute skupina je staviacute na uacuteroveň se svyacutemi
obecnyacutemi zaacutejmy a konkreacutetniacutemi ciacuteli Touhy a obavy jsou
vyacutesledkem strategie kteraacute vzešla z kritickyacutech diskusiacute
Druhou kategoriiacute nezbytnyacutech vědomostiacute je znalost
areacuteny (prostřediacute) kam směřuji Čiacutem je skupina
profesionaacutelnějšiacute tiacutem rozvaacutežněji sveacute znalosti organizuje
a využiacutevaacute Většina nadnaacuterodniacutech firem a evropskyacutech
federaciacute ustavila za tiacutemto uacutečelem zvlaacuteštniacute tyacutem
managementu veřejnyacutech zaacuteležitostiacute Ten je propojen
s ostatniacutemi zaměstnanci a specializovanyacutemi pracovniacuteky
Zaacuteroveň uacutezce spolupracuje s vrcholovyacutem managementem
skupiny
48
3213 Optimaacutelniacute kombinace zdrojů a dovednostiacute
Zdroje jsou z pohledu zaacutejmoveacute skupiny naacutestrojem diacuteky
němuž v nemilosrdneacute konkurenci obstojiacute Nejednaacute se
o neměnnyacute majetek v jejiacutem staacuteleacutem vlastnictviacute naopak
musejiacute byacutet nejdřiacuteve ziacuteskaacuteny a naacutesledně udržovaacuteny v dobreacutem
stavu Naacutestrojem může byacutet cokoliv co přispiacutevaacute
k efektivniacutemu a uacutečinneacutemu zapojeniacute do evropskeacute politiky
Za zdroj lze považovat i silnou vůli ovlivnit rozhodovaciacute
proces nebo mimořaacutednou šanci setkat se neformaacutelně
s některyacutem komisařem
Odborneacute znalosti se čaacutestečně překryacutevajiacute s vyacuteše
zmiňovanou kategoriiacute užitečnyacutech znalostiacute Sebepoznaacuteniacute
a porozuměniacute politice areacutenoveacuteho managementu se do teacuteto
kategorie ale většinou nezahrnujiacute Odbornost se vztahuje
zejmeacutena k technickyacutem aspektům Souborneacute zpraacutevy nebo
probleacutemoveacuteho teacutematu Techničtiacute experti disponujiacute
dostatečnyacutemi znalostmi aby tyto otaacutezky vyřešili
Odborniacuteci na management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute jim mohou
poradit jak to proveacutest co nejuacutespěšněji
Většina lobbyistickyacutech skupin přichaacutezejiacuteciacutech
z naacuterodniacute uacuterovně obzvlaacuteště pak z vlaacutedy maacute těchto
technickyacutech expertů po ruce celou řadu Zaacutejmoveacute skupiny
uvnitř Komise a Parlamentu naopak tyto odborniacuteky spiacuteše
postraacutedajiacute Musejiacute je proto přizvat zevnějšiacute (insourcing)
jako členy expertniacuteho vyacuteboru či jako členy mezi-skupiny
Mohou je zapojit takeacute jako jednotlivce čiacutemž se pro ně
otviacuteraacute skvělaacute přiacuteležitost k lobovaacuteniacute
49
3214 Dobryacute celkovyacute dojem
Čtvrtyacutem a posledniacutem kriteacuteriem uacutespěšneacute lobby je dobraacute
image tedy celkovyacute vnějšiacute dojem Angažovanyacutem hraacutečům
a uacuteředniacutekům připadaacute skupina přitažlivaacute pokud se chovaacute
atraktivniacutem způsobem Koncept celkoveacuteho dojmu maacute dvě
dimenze přičemž tou prvniacute je všeobecnaacute přitažlivost
Prvniacute dimenze všeobecneacute přitažlivosti musiacute budit
zdaacuteniacute důležitosti a přiacutejemnosti Je-li skupina považovaacutena
za vyacuteznamnou nemusiacute se obaacutevat že bude přehliacutežena Naviacutec
může počiacutetat s předpoklaacutedanyacutem vlivem na ostatniacute kteřiacute
vezmou jejiacute existenci a zaacutejmy v uacutevahu přestože ona sama
zůstane pasivniacute
Druhou dimenziacute solidniacuteho vnějšiacuteho obrazu je
specifickaacute nabiacutedkovaacute strana Amateacuterskaacute zaacutejmovaacute skupina si
snadno splete svoje vlastniacute přaacuteniacute a požadavky ndash vyjaacutedřeneacute
naacutezorovyacutem či pozičniacutem materiaacutelem o jejich preferenciacutech ndash
s atraktivniacute nabiacutedkou pro ostatniacute hraacuteče
Naproti tomu profesionaacutelniacute skupina se snažiacute
uspokojit poptaacutevkovou stranu nejvyacuteznamnějšiacutech akteacuterů
a dopřaacutet jim to po čem toužiacute Na takoveacute straně může
vydělat
Vysoce postaveniacute uacuteředniacuteci a politici majiacute
neukojitelnou touhu po přiacutezniveacute publicitě v meacutediiacutech
za niacutež nabiacutezejiacute cenneacute politickeacute informace a ochotu
k dohodě To vše za normaacutelniacutech okolnostiacute platiacute Ovšem
nejlepšiacute skladba nabiacutedky a poptaacutevky je vždy specificky
zaacutevislaacute na teacutematech a akteacuterech jež se v konkreacutetniacutem
okamžiku v aktuaacutelniacute areacuteně pohybujiacute
50
Profesionaacutelniacute lobby se o svůj vnějšiacute obraz neustaacutele
staraacute Snažiacute se podporovat svoji pověst vyacuteznamnosti
a přiacutejemnosti Čiacutem většiacute vliv se u niacute předpoklaacutedaacute tiacutem
nižšiacute budou jejiacute naacuteklady na lobbying Čiacutem viacutece sympatiiacute
či respektu se jiacute dostaacutevaacute tiacutem snadněji si pojistiacute svoje
miacutesto u jednaciacuteho stolu Čiacutem přiacutejemněji na ostatniacute
působiacute tiacutem pohodlněji se jiacute uzaviacuterajiacute obchody Dobryacute
dojem na okoliacute je tedy v prveacute řadě prostředkem ke zvyacutešeniacute
efektivnosti a uacutečinnosti lobbyingu v konkreacutetniacutech
přiacutepadech Peacuteče o vnějšiacute obraz vyžaduje od skupiny
skutečně důkladnou přiacutepravu protože je nutneacute působit na
obecneacute citoveacute rozpoloženiacute ostatniacutech zainteresovanyacutech
hraacutečů
33 Chaacutepaacuteniacute lobbyingu ve
strukturaacutech EU a konkreacutetniacute
projevy v Českeacute republice
Definujeme-li lobbying jako aktivitu kteraacute se snažiacute
ovlivnit veřejneacute autority a demokracii můžeme tvrdit že
tyto dva koncepty majiacute viacutece společneacuteho než rozdiacutelneacuteho
[Machoutovaacute 2005 s 12 ]
Lobbying na evropskeacute uacuterovni přispiacutevaacute k dalšiacute
demokratizaci jak samotneacute EU tak členskyacutech staacutetů (ktereacute
jednajiacute v mnoha přiacutepadech meacuteně demokraticky než napřiacuteklad
Evropskaacute komise) Jsou to hlavně profesionaacutelniacute
lobbyistickeacute skupiny ktereacute si tyto zaacutesluhy připisujiacute
51
Diacuteky sveacute odborneacute přiacutepravě poskytujiacute uvedeneacute skupiny
uacuteředniacutekům informace a podporu Daacutele prosazujiacute legitimniacute
konsenzus Platiacute takeacute že lobby podstupuje seberegulaci
Vzrůstajiacuteciacute počet lobbyistickyacutech skupin konkurence
produkovaacuteniacute kvalitniacutech vyacutestupů a obhajoba dosaženyacutech
pozic vedou k ostřejšiacute soutěži mezi zaacutejmovyacutemi skupinami
a k lepšiacute společenskeacute kontrole Důležiteacute je proto
předevšiacutem vytvořit prostor pro otevřenyacute přiacutestup a feacuterovou
soutěž
Lobbying v Českeacute republice jako takovyacute neniacute bohužel
upraven na žaacutedneacute uacuterovni Jeho podoba se odviacutejiacute od zaacutekonneacute
regulace korupce tedy antikorupčniacutech předpisů pro
uacuteředniacuteky a politiky Lobbying končiacute tam kde dle zaacutekona
začiacutenaacute korupce Proto je situace okolo lobbyingu v ČR
značně nepřehlednaacute což vyacuterazně přispiacutevaacute k představě
lobbyingu jako něčeho co nemaacute s praciacute nic společneacuteho
Lobbying je vniacutemaacuten pouze jako prostředek k ovlivňovaacuteniacute
konečneacuteho rozhodnutiacute jednotlivyacutech politiků či politickyacutech
uskupeniacute [WOLL C 2006 s 63]
Bohužel pro to aby lobbying mohl v ČR začiacutet
fungovat a zkvalitňovat rozhodovaacuteniacute českyacutech politiků je
potřeba přijmout ho s jasně stanovenyacutemi opatřeniacutemi kteraacute
by měla sledovat tyto zaacutesady
- učinit ho transparentniacutem ndash tj zpřehlednit kdo se jiacutem
zabyacutevaacute vytvořit přehled organizaciacute agentur
a individuaacutelniacutech konzultantů
- institucionalizovat ho - tj přijmout pravidla postupy
a formaacutelniacute i neformaacutelniacute procedury ktereacute poskytnou
stejnou šanci všem zaacutejmovyacutem skupinaacutem ndash rozumiacute se bez
rozdiacutelu ciacutelů ktereacute sledujiacute bez rozdiacutelu financiacute ktereacute
52
majiacute k dispozici tedy tak aby měli všichni stejnou
přiacuteležitost sdělit sveacute postoje naacutezory a argumenty a tak
se pokusit ovlivnit rozhodovaacuteniacute ktereacute se jich tyacutekaacute
- učinit ho samoregulovanyacutem - tj vytvořit profesniacute
organizaci lobbyistickyacutech subjektů kteraacute ručiacute za kvalitu
praacutece vytvaacuteřiacute kodex a standard činnosti a zasahuje
v přiacutepadě porušeniacute přijatyacutech zaacutesad (tj v přiacutepadě
korupce poskytovaacuteniacute nepravdivyacutech informaciacute apod)
- na straně politiků byacutet otevřeniacute k dialogu se všemi
zaacutejmovyacutemi skupinami od firem až po občanskaacute neziskovaacute
sdruženiacute všech zaměřeniacute poskytovat jim stejnou šanci
sdělit sveacute argumenty vniacutemat jejich činnost a lobbying
jako nezastupitelnyacute zdroj informaciacute o společnosti
a důsledciacutech jejich možneacuteho rozhodnutiacute jako něco co
sami politici k dobreacutemu rozhodnutiacute bezpodmiacutenečně
potřebujiacute co vyacuterazně zkvalitňuje jejich rozhodovaacuteniacute
Vyacutesledkem aplikace těchto zaacutesad by mělo byacutet zvyacutešeniacute
prestiže lobbyingu v ČR a vniacutemaacuteniacute jeho pozitivniacute
nezaměnitelneacute uacutelohy v demokracii
53
4 Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute
Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute jsou jedniacutem z hlavniacutech zdrojů zajišťovaacuteniacute
zakaacutezek pro většinu subjektů působiacuteciacutech ta trhu praacutece
Staacutet (respektive veřejneacute rozpočty)v oblasti veřejnyacutech
zakaacutezek na dodaacutevku je staacutele nejvyacuteznamnějšiacutem investorem
Naproti tomu zakaacutezky realizovaneacute soukromyacutemi subjekty
nezaručujiacute stoprocentniacute spolehlivost Ty staacutetniacute majiacute
bezesporu jednu podstatnou vyacutehodu Zhotovitel určiteacute
zakaacutezky maacute viacutecemeacuteně stoprocentniacute jistotu že sjednanaacute
cena bude uhrazena v plneacute vyacuteši i když se tak někdy staacutevaacute
s menšiacutem časovyacutem prodleniacutem
Proto je oblast staacutetniacutech zakaacutezek středem zaacutejmu
podnikatelskyacutech subjektů ndash bdquolobbyistickyacutech skupinrdquo ktereacute
kontrolujiacute a hliacutedajiacute každou zakaacutezku od chviacutele kdy byla
navržena či zahrnuta do rozpočtu Mnohdy se tak staacutevaacute
i daleko dřiacuteve
Přes všechny kroky a často i netradičniacute postupy musiacute
ten kdo zakaacutezku bdquoošetřujerdquo od sameacuteho počaacutetku splnit
jednu zdaacutenlivě nevyacuteznamnou povinnost Musiacute podat nabiacutedku
v raacutemci veřejneacute zakaacutezky Zde může nastat kaacutemen uacuterazu
neboť mnoziacute se již přesvědčili že celou pečlivou
přiacutepravu může pokazit formaacutelniacute pochybeniacute uchazeče nebo
zadavatele pro ktereacute je celeacute zadaacuteniacute zrušeno nebo
pozdrženo rozhodnutiacutem orgaacutenu dohledu Samozřejmě
jakyacutekoliv novyacute uacutekon nahraacutevaacute konkurenci protože i ta maacute
pak dostatečnyacute časovyacute prostor na dalšiacute kroky ktereacute mohou
dosaženiacute ciacutele oddaacutelit Informace o znalosti v raacutemci
zaacutekona č1991994 sb o zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek mohou
oběma stranaacutem procesu zadaacutevaacuteniacute poskytnout možnost
vyvarovat se pochybeniacute kteryacutech se dopustil někdo před
nimi [Raus D Neruda R 2006 s 22]
54
V naacutesledujiacuteciacutech bodech se pokusiacutem uveacutest zaacutekladniacute
body bdquoZaacutekona o zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezekrdquo a poukaacutezat
ve vybranyacutech rozhodnutiacutech Uacuteřadu pro ochranu hospodaacuteřskeacute
soutěže na některeacute zaacutekladniacute nedostatky v procesu zadaacutevaacuteniacute
zakaacutezek Zaacuteroveň se zmiacuteniacutem o sektoru zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech
zakaacutezek ve stavebnictviacute Mysliacutem že sektor stavebnictviacute
je jeden z nejsložitějšiacutech neboť se zde střetaacutevajiacute
všechny tři atributy (Lidskyacute faktor Lobbying Vyacuteběroveacute
řiacutezeniacute) Řada uchazečů (zejmeacutena menšiacutech a středniacutech
firem) z řad stavebniacutech firem doposud plně nechaacutepe smysl
prokazovaacuteniacute kvalifikace a dopouštiacute se při tomto uacutekonu
zbytečnyacutech pochybeniacute
Oproti běžnyacutem uchazečům (i velkeacute a nadnaacuterodniacute
společnosti) kteřiacute jsou již v Českeacute republice delšiacute dobu
(majiacute finančniacute siacutelu) byacutevajiacute lobbisteacute často zvyacutehodněni
tiacutem že znajiacute interniacute informace ktereacute jim umožňujiacute lepšiacute
flexibilitu a připravenost pro ziacuteskaacuteniacute daneacute zakaacutezky
41 Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute ve staacutetniacutem
polostaacutetniacutem a soukromeacutem
sektoru
Objem veřejnyacutech zakaacutezek v Evropě v současneacute době
představuje 16 hrubeacuteho domaacuteciacuteho produktu celeacute EU To
přimělo Evropskou unii v posledniacutech dvou desetiletiacutech
podrobit zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek přiacutesnějšiacutemu režimu O
tom zda bude přizpůsobeniacute legislativy ČR legislativě EU
přiacutenosem pro Českou republiku zatiacutem neviacutem
Nicmeacuteně se domniacutevaacutem že transparentniacute
a nediskriminačniacute soutěž je spravedlivaacute soutěž Bez niacute
55
nelze optimaacutelně využiacutet peněz směřujiacuteciacutech do staacutetniacuteho
sektoru peněz tedy naacutes všech Přijetiacute všech předpisů
Evropskeacute unie podle mě nebude snadnaacute cesta a popravdě si
to ani nepřeji Vzhledem k tomu že jsem Čech chci a
přeji si aby se u naacutes i něco vytvaacuteřelo a ne jen
kopiacuterovalo bdquojde o proces neustaacuteleacuteho učeniacuterdquo [Valachovaacute
V 2006 s 42 ]
411 Zaacutekladniacute pojmy
Zadaacutevaacuteniacutem veřejnyacutech zakaacutezek se rozumiacute zaacutevaznyacute postup
zadavatelů veřejnyacutech zakaacutezek kteryacute musiacute byacutet dodržen před
uzavřeniacutem přiacuteslušneacute smlouvy [Raus D Neruda R 2006
s 27]
4111 Veřejnaacute zakaacutezka
K zaacutevažneacute změně došlo posledniacute novelou zaacutekona ve vymezeniacute
pojmu veřejneacute zakaacutezky Narozdiacutel od uacutepravy platneacute před
novelou kdy se veřejnou zakaacutezkou označovalo přiacuteslušneacute
plněniacute (např zhotoveniacute stavby montaacutež uacutedržba aj)
novaacute uacuteprava klade rovniacutetko mezi smlouvou a veřejnou
zakaacutezkou Neniacute jednoducheacute vypořaacutedat se s terminologiiacute
evropskyacutech směrnic ve vazbě na vyacuterazy použiacutevaneacute
v naacuterodniacutech praacutevniacutech uacutepravaacutech Za nedostatek novely
považuji předevšiacutem nepromiacutetnutiacute noveacute definice do všech
dalšiacutech ustanoveniacute zaacutekona kteraacute vychaacutezejiacute z původniacuteho
vyacuteznamu tohoto pojmu
Pokud je přiacuteslušneacute plněniacute na zaacutekladě smlouvy
samozřejmě u zadavatelů stanovenyacutech zaacutekonem poskytovaacuteno
za uacuteplatu jednaacute se vždy o zakaacutezku veřejnou V jinyacutech
56
přiacutepadech např u darovaacuteniacute se o veřejnou zakaacutezku
nejednaacute
Veřejneacute zakaacutezky v podstatě nejsou v zaacutekoně druhově
vymezeny I když novaacute definice veřejneacute zakaacutezky zahrnuje
i služby stavebniacute praacutece a dodaacutevky chybiacute jiacute bližšiacute
vymezeniacute a tudiacutež nemaacute žaacutednou vypoviacutedaciacute schopnost
V dalšiacutech ustanoveniacutech zaacutekona se v souvislosti s limity
pro způsob zadaacuteniacute veřejneacute zakaacutezky hovořiacute teacutež
o nemovitostech a souborech strojů a zařiacutezeniacute tvořiacuteciacutech
samostatnyacute funkčniacute celek Dalšiacute druhy veřejnyacutech zakaacutezek
jsou zahrnuty pod ostatniacute přiacutepady
4112 Zadavatel
Zadavatel je smluvniacute stranou v procesu zadaacutevaacuteniacute veřejneacute
zakaacutezky Je stranou kteraacute přiacuteslušneacute plněniacute (dodaacutevky
stavebniacute praacutece služby) zadaacutevaacute tj vybiacuteraacute nejvhodnějšiacuteho
smluvniacuteho partnera opraacutevněneacuteho vymezeneacute plněniacute poskytovat
jak po straacutence kvalifikačniacute tak po straacutence finančniacute
V tomto přiacutepadě je zaacutekladniacutem znakem zadavatele peněžityacute
zaacutevazek vůči druheacute smluvniacute straně poskytujiacuteciacute věcneacute
plněniacute
4113 Uchazeč o veřejnou zakaacutezku
Uchazeč je smluvniacute stranou kteraacute poskytuje přiacuteslušneacute
věcneacute plněniacute (praacutece stavebniacute praacutece služby) Podnikatel
kteryacute se zajiacutemaacute o přiacuteslušnou veřejnou zakaacutezku se staacutevaacute
uchazečem pokud
57
o předložiacute nabiacutedku na zaacutekladě podmiacutenek obchodniacute
veřejneacute soutěže nebo vyacutezvy při jinyacutech způsobech
zadaacuteniacute
o předložiacute předběžnou nabiacutedku při dvoustupňoveacute
obchodniacute veřejneacute soutěži
4114 Zaacutejemce o veřejnou zakaacutezku
Zaacutejemcem o veřejnou zakaacutezku je podnikatel kteryacute přichaacuteziacute
v uacutevahu k plněniacute veřejneacute zakaacutezky Zpravidla jde
o subjekt jež je zadavatelem vyzvaacuten k předloženiacute nabiacutedky
při zadaacuteniacute veřejneacute zakaacutezky vyacutezvou viacutece zaacutejemcům podle sect49
a sect50 V obchodniacute veřejneacute soutěži je to subjekt kteryacute
o si vyžaacutedaacute zadaacutevaciacute nebo kvalifikačniacute dokumentaci
o prokaacuteže svoji kvalifikaci v předkvalifikačniacutem řiacutezeniacute
o zuacutečastniacute se jednaacuteniacute v prvniacutem stupni dvoustupňoveacute
obchodniacute veřejneacute soutěže
412 Charakteristika zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech
zakaacutezek
Jednou ze zaacutekladniacutech charakteristik jednotneacuteho trhu je
že všechny firmy musejiacute miacutet stejnou možnost ziacuteskat
veřejneacute zakaacutezky tj zakaacutezky zadaacutevaneacute veřejnyacutemi orgaacuteny
[MPO 2008 ofic straacutenky Ministerstva průmyslu a obchodu]
[Raus D Neruda R 2006 s 63]
58
Pravda je že tento naacutezor je lehce scestnyacute neboť
společnost se 100mil obratem by mněla pomyacutešlet
na zakaacutezky v takoveacute hodnotě na ktereacute stačiacute jejiacute kapacity
a reference Jednak nemaacute potřebneacute reference a daacutele by
zakaacutezku pravděpodobně nebyla schopna financovat
Způsoby u zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek jsou
o obchodniacute veřejnaacute soutěž
o vyacutezva viacutece zaacutejemcům k předloženiacute nabiacutedky dle sect49
o zjednodušeneacute podaacuteniacute dle sect49a
o přiacutemeacute zadaacuteniacute dle sect49b
o vyacutezva jednomu zaacutejemci k předloženiacute nabiacutedky dle sect50
4121 Obchodniacute veřejnaacute soutěž
Obchodniacute veřejnaacute soutěž je otevřenyacutem zadaacutevaciacutem řiacutezeniacutem
V obchodniacute veřejneacute soutěži mohou předložit nabiacutedku
všichni zaacutejemci o přiacuteslušnou veřejnou zakaacutezku
Obchodniacute veřejnaacute soutěž a jejiacute podmiacutenky se zveřejňujiacute
vyhlaacutešeniacutem v Obchodniacutem věstniacuteku a na centraacutelniacute adrese
Zadavatel může obchodniacute veřejnou soutěž omezit pouze
na tuzemskeacute subjekty kteryacutemi jsou
o praacutevnickeacute osoby se siacutedlem nebo fyzickeacute osoby
s bydlištěm na uacutezemiacute Českeacute republiky
o praacutevnickeacute osoby se siacutedlem nebo fyzickeacute osoby
s bydlištěm mimo uacutezemiacute Českeacute republiky opraacutevněneacute
podnikat na uacutezemiacute Českeacute republiky v souladu
se zvlaacuteštniacutemi předpisy
59
V obchodniacute veřejneacute soutěži prokazujiacute všichni uchazeči
kteřiacute podali nabiacutedku povinně kvalifikačniacute předpoklady
podle sect2b veškereacute uacutekony zadavatelů i uchazečů v obchodniacute
veřejneacute soutěži musiacute miacutet piacutesemnou formu
4122 Vyacutezva viacutece zaacutejemcům k podaacuteniacute nabiacutedky
Vyacutezva viacutece zaacutejemcům k podaacuteniacute nabiacutedky je na rozdiacutel
od obchodniacute veřejneacute soutěže ošetřena tak že zadavatel
zasiacutelaacute vybranyacutem subjektům nabiacutedku Zaacuteroveň však musiacute
průběh soutěže zveřejnit i na sveacute uacuteředniacute desce
či webovyacutech straacutenkaacutech pro přiacutepadneacuteho zaacutejemce zvenku
Nabiacutedky tak mohou využiacutet všichni vyzvaniacute zaacutejemci ale
i ti kteřiacute se přihlaacutesili na zaacutekladě informace z uacuteředniacute
desky či webovyacutech straacutenek
Vyacutezvu o veřejneacute zakaacutezce zasiacutelaacute zadavatel v piacutesemneacute
formě vždy nejmeacuteně tolika zaacutejemcům aby byl naplněn
jejich minimaacutelniacute počet stanovenyacute zaacutekonem
Text vyacutezvy zveřejňuje zadavatel s vyacutejimkou přiacutepadů
uvedenyacutech v sect49 odst2 piacutesmd ndash teacutež na centraacutelniacute
adrese
Zadavatel může vyacutezvu k podaacuteniacute nabiacutedek zaslat pouze
tuzemskyacutem subjektům Uchazeči kteřiacute předložili nabiacutedku
musiacute prokaacutezat kvalifikačniacute předpoklady podle sect2b
Zadavatel neniacute povinen požadovat na uchazečiacutech poskytnutiacute
jistiny
4123 Zjednodušeneacute zadaacuteniacute
Rozhodujiacuteciacute podmiacutenkou pro použitiacute tohoto zadaacutevaciacuteho
postupu je vyacuteše peněžiteacuteho zaacutevazku přiacuteslušneacute veřejneacute
60
zakaacutezky U zjednodušeneacuteho zadaacuteniacute neniacute povinneacute prokazovaacuteniacute
kvalifikačniacutech předpokladů podle sect2b Praktickeacute pro
zadavatele však v některyacutech přiacutepadech může byacutet vyžaacutedat
si přiacuteslušneacute opraacutevněniacute k podnikaacuteniacute
Při tomto zadaacuteniacute nemohou uchazeči podaacutevat naacutemitky
ani naacutevrhy na přezkoumaacuteniacute rozhodnutiacute zadavatele orgaacutenu
dohledu
4124 Přiacutemeacute zadaacuteniacute
U veřejnyacutech zakaacutezek maleacuteho rozsahu umožňuje zaacutekon přiacutemeacute
zadaacuteniacute bez přiacuteslušneacuteho zadaacutevaciacuteho řiacutezeniacute stačiacute pouze
obeslat jakeacutekoli tři subjekty a ten nejlevnějšiacute je viacutetěz
Posledniacute novela posunula limit pro použitiacute tohoto zadaacuteniacute
na 2000000- Kč bez DPH
4125 Vyacutezva jednomu zaacutejemci k podaacuteniacute nabiacutedky
Tento způsob zadaacuteniacute může zadavatel použiacutet ve vyacutejimečnyacutech
přiacutepadech v zaacutekoně taxativně uvedenyacutech aniž by musel
provaacutedět vyacuteběr z viacutece nabiacutedek Je v podstatě vyacutejimkou
z obchodniacute veřejneacute soutěže a vyacutezvy viacutece zaacutejemcům podle
sect49
Tento způsob je možnyacute pouze v těchto přiacutepadech
o jde-li o naleacutehaveacute potřeby (jako jsou ohroženiacute životů
nebo zdraviacute lidiacute havaacuterie přiacuterodniacute katastrofa nebo
hroziacute-li nebezpečiacute škody velkeacuteho rozsahu
či rozhodla-li tak vlaacuteda Českeacute republiky)
61
o jde-li o specifikovaneacute veřejneacute zakaacutezky kdy plněniacute
veřejneacute zakaacutezky může poskytnout zaacutejemce o veřejnou
zakaacutezku
o jde-li o dodatečneacute nebo opakovaneacute veřejneacute zakaacutezky
(předevšiacutem z důvodů standardizace nebo slučitelnosti
předmětu veřejneacute zakaacutezky) pokud svyacutem rozsahem
nepřekročiacute 50 ceny původniacute veřejneacute zakaacutezky a vyacutezva
bude zadavatelem učiněna do 12 měsiacuteců od splněniacute
veřejneacute zakaacutezky
o jde-li o čaacutestečneacute obnovy rozšiacuteřeniacute nebo uacutepravy
předmětů původniacute zakaacutezky (služby dodaacutevky) pokud by
změna uchazeče vedla k tomu že by zadavatel musel
pořizovat plněniacute veřejneacute zakaacutezky s odlišnyacutemi
technickyacutemi znaky ktereacute by s sebou přinaacutešelo
technickou neslučitelnost nebo potiacuteže při provozu
a uacutedržbě
o jde-li o plněniacute v oblasti staacutetniacutech hmotnyacutech rezerv
s vyacutejimkou naacutekupů majetku a služeb strategickeacuteho
charakteru schvaacutelenyacutech vlaacutedou ČR ktereacute souvisejiacute
s integraciacute a členstviacutem Českeacute republiky
v Severoatlantickeacute alianci
Před čtyřmi roky (2004)se při novelizaci zaacutekona
rozhodlo o možnosti zaslaacuteniacute vyacutezvy jen jednomu zaacutejemci
pokud je tiacutemto zaacutejemcem Vlaacuteda ČR Při tomto rozhodovaacuteniacute
neniacute vlaacuteda ČR žaacutednyacutem způsobem omezena
62
42 Ovlivňovaacuteniacute vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute
ze strany lobbyistickyacutech
skupin
Podnikatelskeacute prostřediacute v Českeacute republice je velice silně
ovlivňovaacuteno lobbyingem ať už ze strany jednotlivců
společnostiacute nebo skupin Podnikatelskeacute prostřediacute jako
takoveacute je u naacutes silně neetickeacute Kdo chce při uchaacutezeniacute
se o jakoukoli zakaacutezku obstaacutet musiacute se neetickeacutemu
prostřediacute přizpůsobit Nelze řiacuteci že by bylo nemožneacute
podnikat eticky Je to však logicky o dost těžšiacute Je
třeba braacutet v uacutevahu že se eticky se chovajiacuteciacute subjekt
bude muset často vzdaacutet mnoha podnikatelskyacutech
přiacuteležitostiacute Jiacutet si svou vlastniacute etickou cestou je
možneacute Hypoteticky řečeno můžete si to dovolit pouze
v přiacutepadě naacutesledujiacuteciacutech konkurenčniacutech vyacutehod To je tehdy
kdy nejste zaacutevisliacute na staacutetniacutem sektoru a maacutete dostatečně
garantovanou praacuteci popřiacutepadě silneacute nebo vyacutejimečneacute
postaveniacute [Dančaacutek B Hloušek V Šimiacuteček V 2006 s
56]
Neetickeacute prostřediacute v Českeacute republice je daacuteno
celkovou politickou i společenskou atmosfeacuterou a naacuterodniacute
kulturou kteraacute je staacutele ještě ovlivněna chovaacuteniacutem lidiacute za
minuleacuteho režimu Posilovaacuteno je i složitou
a netransparentniacute legislativou
Korupce je v Českeacute republice nejviacutece rozšiacuteřena ve
staacutetniacutem sektoru a to zejmeacutena v oblasti veřejnyacutech zakaacutezek
Soukromyacute sektor je sice schopen si etiku viacutece ohliacutedat
ale i zde fungujiacute tržniacute principy Zaacuteroveň je však třeba
řiacuteci že neetickeacute jednaacuteniacute se projevuje i v soukromeacutem
sektoru Zde je však vniacutemaacuteno v drobnějšiacutem rozsahu
63
Postupy u zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek v Českeacute
republice jsou sice dle zaacutekona v pořaacutedku nicmeacuteně jaacute se
domniacutevaacutem že nejsou zcela transparentniacute Stejně tak
naprostaacute většina politiků administraacutetorů a manažerů viacute
o korupci v teacuteto oblasti i o formaacutech ovlivňovaacuteniacute
vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute
Co se tyacuteče vyacuteběroveacuteho řiacutezeniacute v oblasti soukromyacutech
zakaacutezek korupce se projevuje i zde jak již bylo řečeno
To souvisiacute s tiacutem že na korupci ve veřejneacutem sektoru
se podiacutelejiacute partneři či různiacute zaacutestupci soukromyacutech firem a
je zjevneacute že jejich podiacutel je aktivniacute Pakliže maacute
soukromyacute subjekt spraacutevně zpracovanou žaacutedost o Evropskou
dotaci (např vyacutestavba noveacuteho administrativniacuteho centra
garaacuteže školiacuteciacute středisko aj) je pochopitelneacute
že se snažiacute ziacuteskat souhlas na čerpaacuteniacute co nejvyššiacute čaacutestky
kteraacute je vůbec možnaacute [UacuteZ Veřejneacute zakaacutezky 2007]
Veřejneacute zakaacutezky jsou z hlediska tlaku lobbyistickyacutech
skupin jednoznačně nejviacutece atakovanou oblastiacute Procesy
vyacuteběru a zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek byacutevajiacute často
netransparentniacute V celeacutem procesu vyacuteběroveacuteho řiacutezeniacute je
řada přiacuteležitostiacute ke korupci Tyto přiacuteležitosti byacutevajiacute
velmi často využiacutevaacuteny Pro většinu lobbyistů je to
všeobecně znaacutemyacutem jevem Potenciaacutelniacute riziko korupce
vyplyacutevaacute již ze samotneacute podstaty udělovaacuteniacute veřejnyacutech
zakaacutezek Předevšiacutem je to daacuteno tiacutem že s penězi hospodařiacute
činiteleacute kteřiacute je neziacuteskali svyacutem uacutesiliacutem a tak způsob
hospodařeniacute s nimi nemaacute přiacutemyacute vliv na jejich prosperitu
Většina lobbyistickyacutech skupin se snažiacute aby
o jakeacutekoliv veřejneacute zakaacutezce a jejiacutem směřovaacuteniacute bylo
rozhodnuto ještě před vyhlaacutešeniacutem vyacuteběroveacuteho řiacutezeniacute
64
Vyacuteběroveacute řiacutezeniacute se pak realizuje jen formaacutelně a postup
byacutevaacute bohužel naacutesledujiacuteciacute
o na zaacutekladě osobniacutech kontaktů je vybraacuten realizaacutetor
zakaacutezky
o jsou připraveny podklady pro vyacuteběroveacute řiacutezeniacute
pravděpodobně ve spolupraacuteci s budouciacutem realizaacutetorem
zakaacutezky
o podmiacutenky pro realizaci zakaacutezky jsou nastaveny tak
aby jim mohl vyhovět pouze předem vybranyacute uchazeč
o zaacutevěrem proběhne vyacuteběroveacute řiacutezeniacute formaacutelně dodržujiacuteciacute
nařiacutezeniacute dle zaacutekona o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech
Mysliacutem že nemaacute smysl abych se daacutele rozepisoval nad
způsoby možneacuteho ovlivňovaacuteniacute a lobovaacuteniacute na uacutezemiacute ČR
Přesto doufaacutem a moc si přeji aby Českaacute republika velmi
brzy učinila kroky k zprůhledněniacute lobbyistickeacuteho zaacutekoutiacute
a otevřela prostor pro všechny podnikatele kteřiacute chtějiacute
podnikat bez jakeacutehokoliv omezeniacute
43 Nekalaacute soutěž
Před tiacutem než se pokusiacutem rozebrat Nekalou soutěž a jejiacute
hlavniacute přiacuteznaky zmiacuteniacutem pojem hospodaacuteřskeacute soutěže Již ze
sveacute podstaty vyjaacutedřeneacute čaacutestečně i ve sveacutem naacutezvu je
zřejmeacute že jde o něco v čem jejiacute uacutečastniacuteci nemohou byacutet
spoluhraacuteči Jednaacute se zde o prostor kde uacutečelem neniacute
někomu pomaacutehat či se s někyacutem dělit nyacutebrž ho ekonomicky
zničit Konkurence jako jeden z nejzaacutekladnějšiacutech
65
principů spraacutevneacuteho fungovaacuteniacute moderniacute tržniacute společnosti
je teacuteměř vždy prospěšnaacute jak pro spotřebitele tak pro
podnikatele samotneacute Hraje tu evidentně nejsilnějšiacute roli
Sveacute konkurenty chce každyacute podnikatel porazit či
eliminovat To proto aby mohl nastoupit na jimi uvolněneacute
miacutesto Existuje ovšem velikaacute propast mezi jednotlivyacutemi
představami o tom jakeacute praktiky a způsoby je možneacute v
takoveacutem souboji použiacutet [Raus D Neruda R 2006
s 24]
Hospodaacuteřskaacute soutěž aby měla opravdovyacute smysl prostě
musiacute probiacutehat v raacutemci určityacutech mantinelů Sveacuteho ciacutele
tedy zničit konkurenci a dosaacutehnout vyššiacutech zisků by měli
podnikateleacute dosahovat nějakyacutem společensky přijatelnyacutem
způsobem
Neniacute možneacute si soutěž představovat jako totaacutelniacute
obchodniacute vaacutelku kde je vše dovoleno a ciacutel bez ohledu
na použiteacute prostředky je jedinou vidinou Vždy je vše
třeba posuzovat s ohledem nejen na vyacutehody ale je nutneacute
porovnat je i s nežaacutedouciacutemi efekty Při naprosto volneacute
soutěži by nechtěneacute naacutesledky mohly miacutet mnohdy
katastrofaacutelniacute podobu a to pro všechny zuacutečastněneacute strany
Z tohoto důvodu nastupuje praacutevo hospodaacuteřskeacute soutěže jako
regulaacutetor kteryacute nastavuje limity a hranice ktereacute určujiacute
přiacutepustneacute meze vhodneacuteho chovaacuteniacute Regulaacutetor stanoviacute ktereacute
postupy budou vzhledem k dobryacutem mravům přijatelneacute pro
dosaženiacute zamyacutešleneacuteho ciacutele
Je velkyacute rozdiacutel porazit někoho ekonomicky nebo
porazit ho pomluvami a klamy Je nutneacute si uvědomit
že soutěžniacute praacutevo nechraacuteniacute slabšiacute neschopnějšiacute či meacuteně
naacutepaditějšiacute ale naopak chraacuteniacute ty poctivějšiacute Neniacute
66
smyslem ani uacutečelem soutěžniacuteho praacuteva zabraňovat někomu
v růstu či ekonomickeacutem vzestupu Smyslem je důsledně
a obezřetně sledovat jestli sveacuteho vzestupu nedosahuje
nějakyacutem nekalyacutem a společensky nežaacutedouciacutem způsobem
Nekalaacute soutěž upravenaacute jako jedna z oblastiacute praacuteva
hospodaacuteřskeacute soutěže postihuje ty přiacutepady kdy někdo
zneužiacutevaacute a deformuje konkurenčniacute prostřediacute nekalyacutem
způsobem Postihuje ty přiacutepady kdy je poškozovaacuteniacute
konkurenta provaacuteděno takovyacutem způsobem kteryacute mu může
přivodit nějakou uacutejmu Zaacutekaz nekaleacute soutěže chraacuteniacute
jakousi mravnost a uacuteroveň soutěže aby se z niacute nestal jen
bdquoubohyacute chliacutevekrdquo
Co však samotnyacute pojem nekalaacute soutěž znamenaacute Jakeacute
jsou jejiacute charakteristiky Předně pojem bdquonekalyacuterdquo
obsaženyacute v naacutezvu je nutno spojovat předevšiacutem s pojmem
dobryacutech mravů To je sice trochu dost obecnyacute termiacuten
nedaacutevajiacuteciacute mnoho šanciacute na vymezeniacute jeho obsahu ovšem
přesto velmi přesně vyjadřuje vše co je zapotřebiacute
V přiacutepadě nekaleacute soutěže si ovšem s pouhyacutem pojmem bdquodobreacute
mravyrdquo nevystačiacuteme Na jeho miacutesto nastupuje pojem bdquodobreacute
mravy hospodaacuteřskeacute soutěžerdquo což může byacutet pojem stejně tak
předchoziacutemu podobnyacute i odlišnyacute Rozhodně však nejsou tyto
pojmy shodneacute V některyacutech sousedniacutech zemiacutech se v uacutepravě
nekaleacute soutěže tyto pojmy nerozlišujiacute a je zakaacutezaacuteno
jakeacutekoliv jednaacuteniacute v rozporu s dobryacutemi mravy nikoliv jen
těmi soutěžniacutemi Ovšem u naacutes jsou pojmy odlišeny tedy je
nutneacute je nějak vyložit Většinou se soutěžniacute mravy chaacutepou
spiacuteše uacutežeji než obecneacute mravy Ne všechno co se může
v obecneacutem pojetiacute zdaacutet nemravneacute je v hospodaacuteřskeacutem životě
zakaacutezaacuteno
67
Jednotliveacute formy nekaleacute soutěže jsou
o klamavaacute reklama
o klamaveacute označovaacuteniacute zbožiacute a služeb
o vyvolaacutevaacuteniacute nebezpečiacute zaacuteměny
o parazitovaacuteniacute na pověsti podniku vyacuterobků či
služeb jineacuteho soutěžitele
o podplaacuteceniacute
o zlehčovaacuteniacute konkurentů
o srovnaacutevaciacute reklama
o porušovaacuteniacute obchodniacuteho tajemstviacute
o ohrožovaacuteniacute zdraviacute spotřebitelů a životniacuteho
prostřediacute
V přiacutepadě tvrdeacuteho konkurenčniacuteho boje kteryacute se naviacutec
se vzrůstajiacuteciacutem počtem subjektů a rozšiřovaacuteniacutem trhu
ve všech směrech daacutele stěžuje přibyacutevaacute i na agresivitě
a průraznosti použiacutevanyacutech prostředků ndash předevšiacutem reklam
Člověka kteryacute si jak znaacutemo zvykne teacuteměř na cokoliv je
už dnes těžkeacute něčiacutem upoutat a zaujmout Aby reklama
spraacutevně zapůsobila je nutneacute vymyacutešlet staacutele noveacute postupy
To je ovšem značně rizikoveacute neboť se často můžeme dostat
na tenkyacute led Existuje mnoho přiacutepadů kdy se soutěžiteleacute
pouštějiacute do různyacutech protiuacutederů ktereacute balancujiacute na hraně
zaacutekona Tyto protiuacutedery nejsou vyloženě nekaleacute soutěženiacute
nicmeacuteně nejsou ani zcela nezpochybnitelneacute Pak se nabiacuteziacute
otaacutezka jak k takovyacutem přiacutepadům přistupovat Zda byacutet
benevolentniacute nebo tvrdšiacute Mohlo by se totiž velmi vymstiacutet
nechat situaci zcela bdquobez kontrolyrdquo a daacutet věcem přiacuteliš
volnyacute průběh Soutěžniacute mravy jsou totiž do značneacute miacutery
odvisleacute od toho co je pro daneacute odvětviacute či společenskou
situaci obvykleacute Při benevolentniacutem přiacutestupu by pak mohlo
dojiacutet k totaacutelniacute anarchii u soutěžniacutech mravů natolik
že by se vlastně časem posunuly hranice přiacutepustnosti
a uacutenosnosti až tam kde je nikdo z naacutes nemůže chtiacutet Tedy
68
k přiacuteliš agresivniacutem a spornyacutem atakům je radno přistupovat
s velkou obezřetnostiacute Ovšem naacutezorů může byacutet mnoho
a zvlaacuteště v takoveacutem oboru jako je praacutevo nekaleacute soutěže
platiacute dvojnaacutesob že zastaacutevat lze prakticky jakeacutekoliv
stanovisko neboť uacuteprava pomociacute dobryacutech mravů je natolik
širokaacute že neniacute zkraacutetka možneacute objektivně rozhodnout
co je spraacutevneacute Moc rozhodnout maacute pouze soud kteryacute však
bohužel nevykonaacutevaacute tuto zaacuteslužnou činnost vždy zcela
fundovaně a už vůbec ne dostatečně rychle a efektivně
Důležityacutem obecnyacutem znakem nekaleacute soutěže je takeacute
objektivnost Je opravdu mimořaacutedně důležiteacute si uvědomit
že nikoho ale naprosto nikoho nezajiacutemaacute a nebude zajiacutemat
zda soutěžitel chtěl způsobit nějakou nekalost Zaacutekon
jasně stanoviacute odpovědnost jako objektivniacute Tedy kdokoliv
se nekaleacuteho soutěžniacuteho jednaacuteniacute dopustiacute nese za něj
odpovědnost bez ohledu na miacuteru zaviněniacute
44 Shrnutiacute pozitivniacutech a
negativniacutech rozměrů
lobbyingu vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute
a praacutece s lidmi
Pokud maacutem zhodnotit pozitivniacute a negativniacute rozměry u všech
třech vyacuteše uvedenyacutech termiacutenů tak musiacutem řiacuteci že obecně
je to velmi těžkeacute Každyacute z těchto termiacutenů si nese
obrovskaacute pozitiva ale zaacuteroveň i obrovskaacute negativa a je
jenom na skupině či jedinci na kterou stranu se nakloniacute
69
Nicmeacuteně jsem přesvědčen že všechny tři vyacuteše
uvedeneacute teacutemata jsou v současneacute chviacuteli hnaciacutem motorem
všech možnyacutech politickyacutech stran podnikatelskyacutech
společnostiacute lobbyistickyacutech skupin aj ktereacute žene
vidina lepšiacutech ziacutetřků
Možnaacute že aniž by si to kdokoliv uvědomil tak vlastně
lobbying kteryacute maacute velmi bliacutezko k vyacuteběrovyacutem řiacutezeniacutem
a de-facto i praacuteci s lidmi je něčiacutem co by se dalo nazvat
bdquoneustaacutelyacutem vyjednaacutevaacuteniacutemrdquo ktereacute je staacutevajiacuteciacutem hnaciacutem
motorem celeacute ekonomiky
Pozitivniacute role lobbyingu vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute a praacutece
s lidmi
o participačniacute role je možnost prezentovaacuteniacute
a prosazovaacuteniacute skupinovyacutech zaacutejmů kteraacute daacutevaacute občanovi
cestu jak vyjaacutedřit kromě volebniacuteho aktu sveacute
preference naacutezory a zaacutejmy Instituce lobbyingu
a jeho praktickaacute možnost je tak zaacutekladniacute podmiacutenkou
pro to aby občan vykonaacuteval svoji občanskou
kompetenci a nestal se vůči staacutetu pasivniacutem přiacutejemcem
rozhodnutiacute
o informačniacute hodnota je hodnota kde se různeacute skupiny
snažiacute zdůvodnit sveacute zaacutejmy jako zaacutejem opraacutevněně
veřejnyacute nebo zastaacutevanyacute viacutece skupinami obyvateli či
organizacemi a zaacuteroveň legitimniacute skrze racionaacutelniacute či
jineacute argumenty Daacutele tyto skupiny dodaacutevajiacute
do politickeacuteho systeacutemu informace ktereacute by bez
tohoto procesu vůbec nebyly generovaacuteny a nebo by
se k niacute politik neměl možnost vůbec dostat Tudiacutež se
k němu dostaacutevaacute pouze tolik informaciacute ktereacute jsou
70
zapotřebiacute pouze pro jeho rozhodovaacuteniacute neboť tyto
informace pochaacutezejiacute od samotnyacutech zainteresovanyacutech
skupin
Negativniacute role lobbyingu vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute a praacutece
s lidmi
o silovaacute role na zaacutekladě finančniacuteho zaacutezemiacute kontaktů
a neomezenyacutech možnostiacute určityacutech lobbyistickyacutech
skupin vlastně de-facto neexistuje nic co by mohlo
tyto skupiny zastavit Kromě prosazovaacuteniacute různyacutech
pozměňovaciacutech naacutevrhů schvalovaacuteniacute zaacutekonů
ovlivňovaacuteniacute zakaacutezek existuje i možnost miacutet
informace od různyacutech informačniacutech složek či
finančniacutech instituciacute
Přiacuteklad v roce 2003 se v Itaacutelii přišlo na to že
organizovanaacute skupina složenaacute s elitniacutech policejniacutech
složek několika politiků a lobbyistů Vyvaacutežela pod
hlavičkou staacutetu nebezpečneacute kontejnery plneacute odpadu na
moře kde je vyprazdňovala na dno oceaacutenu
Všechny body ktereacute jsem vyacuteše uvedl jsou jen
špetkou toho jak současnaacute společnost funguje a kam
směřuje Pamatuji si když jsem byl malyacute kluk jak mi můj
dědeček řiacutekaacuteval bdquojo to když jaacute jsem byl v tvyacutech letech
to to bylo uacuteplně jineacuterdquo Pravda je že mě ještě neniacute
zdaleka tolik co bylo meacutemu dědečkovi ale když hlediacutem na
současnou -naacutectiletou generaci tak mě napadajiacute stejnaacute
slova
Staacutevajiacuteciacute doba je dobou dravyacutech silnyacutech a možnaacute
i čaacutestečně sobeckyacutech jedinců kteřiacute si vytyacutečiacute ciacutel a jdou
za niacutem Tato moderniacute doba už neniacute stmelujiacuteciacutem prvkem
71
kteryacute se pokoušel lidi rozesmaacutet nyacutebrž neustaacutelyacutem
burcujiacuteciacutem motorem kteryacute je neustaacutele ve střehu Lideacute
ztraacutecejiacute svoje jaacute a jsou schopni pro svoji karieacuteru učinit
teacuteměř cokoliv Neumiacutem odpovědět kde je ta pomyslnaacute čaacutera
bdquospraacutevneacute cestyrdquo nicmeacuteně jsem přesvědčen že si tiacutem každyacute
musiacute projiacutet saacutem aby našel saacutem sebe
72
Zaacutevěr
Na zaacutevěr teacuteto Diplomoveacute praacutece bych chtěl čaacutestečně
zrekapitulovat všechny tři ciacutele a pokusit se vyhodnotit
zda tato praacutece splnila svůj ciacutel
Ciacutelem teacuteto praacutece bylo nastiacutenit a vyspecifikovat
společneacute jevy mezi všemi třemi teacutematy a jejich poměrně
velkou propojenost Lidskeacute zdroje od kteryacutech vše vychaacuteziacute
přes Lobbying kde opět hraje nezpochybnitelnou roli
Lidskyacute faktor až po Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute kteraacute jsou opět
velice uacutezce propojeny s Lidskyacutem faktorem a Lobbyingem
Lidskyacute faktor jak jsem již na začaacutetku teacuteto Diplomoveacute
praacutece zmiacutenil je v současneacute době na vrcholu
a pravděpodobně během několika let bude ještě vyacuteš
Je paradoxem že i když se celosvětovaacute populace neustaacutele
zvětšuje tak podniky trpiacute nedostatkem odborně
způsobilyacutech zaměstnanců a snažiacute se je vyhledaacutevat ať již
prostřednictviacutem svyacutech interniacutech postupů tak personaacutelniacutech
agentur Probleacutem neniacute jen v tom že lideacute nejsou způsobiliacute
pro praacuteci hlavniacutem probleacutemem je že nejsou v některyacutech
přiacutepadech vůbec Z tohoto důvodu se vyhledaacutevajiacute v různyacutech
staacutetech s životniacutemi podmiacutenkami horšiacutemi než jsou v ČR
aby byla vůbec šance tyto lidi nemotivovat pro praacuteci mimo
jejich rodnou zem
Lidskyacute faktor ale neniacute jen člověk kteryacute je
vyhledaacutevaacuten za uacutečelem nějakeacute praacutece Je to předevšiacutem jeden
z mnoha kteryacute maacute obrovskeacute možnosti Když se to tak
vezme tak lidskyacute faktor je hlavniacutem hnaciacutem motorem všeho
a stojiacute za obrovskyacutemi skutky ale zaacuteroveň i za spoustou
zkaacutezy
73
Lobbying a stanoveniacute obecnyacutech zaacutevěru z hlediska
nejuacutečinnějšiacuteho způsobu haacutejeniacute a prosazovaacuteniacute vlastniacutech
zaacutejmu zaacutevisiacute na konkreacutetniacutem subjektu nebo přinejmenšiacutem
skupině subjektu
Pokud bych měl zmiacutenit jeden z nejvyacuteznamnějšiacutech
faktoru kteryacute stupen profesionality lobbingu Českyacutech
subjektu muže potvrdit či vyvraacutetit tak je to čas Pokud
se zastaviacuteme u EU tak to platiacute o to viacutece že v Bruselu
se uacutespěšnost leckdy měřiacute viacutece z hlediska lidiacute ktereacute
znaacutete než tiacutem co viacutete Brusel a zvlaacuteště jeho evropskaacute
čtvrť představuje do určiteacute miacutery svět saacutem pro sebe
ve ktereacutem je působeniacute postaveno na kontaktech a neustaacuteleacutem
rozšifrovaacuteniacute siacutetiacute Lobbying a Lidskyacute faktor maacute spoustu
věciacute společnyacutech je to neustaacuteleacute vyjednaacutevaacuteniacute a propojenost
kteraacute se neustaacutele doplňuje
Třetiacutem a posledniacutem teacutematem jsou vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute
ktereacute jsou sice pouze uacutekonem kteryacute neniacute hmatatelnyacute
neboť to je vlastně uacutekon s velice kraacutetkou životnostiacute
Nicmeacuteně je to odvětviacute kde se ve velikeacute miacuteře opět setkaacutevaacute
Lidskyacute faktor a Lobbying Neboli je to teritorium
neustaacuteleacuteho lobovaacuteniacute machinaciacute a různyacutech zaacutekulisniacutech her
Pokud se napřiacuteklad pozastaviacutem u sektoru stavebniacutech
zakaacutezek tak si dovoluji tvrdit že Českyacute trh je přesycen
stavebniacutemi společnostmi a přežiacutet pro stavebniacute společnost
na Českeacutem trhu je skutečně otaacutezkou tvrdeacuteho Lobbyingu jak
z vnitřku tak z vnějšku Pod vnitřkem mysliacutem umět
se dohodnout s ostatniacutemi stavebniacutemi společnostmi ndash lidskyacute
faktor Pod vnějškem mysliacutem miacutet schopnost zajistit
zakaacutezku ndash lobbying
74
Vyacuteběroveacute řiacutezeniacute neniacute již daacutevno žaacutednou novinkou
a naopak kriteacuteria u vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute se neustaacutele
zdokonalujiacute a možnaacute i proto spousta společnostiacute
pochopila že čekaacuteniacute na vyacutehru se nemusiacute vyplatit a tudiacutež
lobbujiacute na všechny strany
Doufaacutem že Vaacutes maacute praacutece oslovila a že splnila
všechna očekaacutevaacuteniacute daacutele doufaacutem že se mi podařilo
propojit všechna tři teacutemata v jedno s poukaacutezaacuteniacutem
jednotlivyacutech slabyacutech bodů u těchto jednotlivyacutech teacutemat
75
Soupis bibliografickyacutech
citaciacute
Armstrong M 2007 Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů nejnovějšiacute
trendy a postupy 10 vydaacuteniacute
Praha Grada publishing as ISBN 978-80-247-1407-3
Broscheid A 2003Coen D Insider and Outsider
Lobbying of the European Commission European Union
Politics
Cizelj B 2004 Zastupovaacuteniacute zaacutejmů v Bruselu on-line
texthttpstratczeppeddok-zastupovani-zajmu-v-
bruseluphp
Crombez Ch 2002 Information Lobbying and the
Legislative Process in the European Union European Union
Politics
Čuba F Hurta J 2002 Fungovaacuteniacute podniků v Současneacutem
světě MONDON spol s ro ISBN 80-903108-1-8
Dančaacutek B Hloušek V Šimiacuteček V 2006
KORUPCE Projevy a potiacuteraacuteniacute v Českeacute republice a Evropskeacute
unii Brno Mezinaacuterodniacute politologickyacute uacutestav Masarykovy
univerzity v Brně
EPP ndash ED 2004 Jak prosazovat zaacutejmy v Evropskeacute unii on-
line text httpwwwstratczepp-ed
EPP ndash ED 2004 Jak prosazovat zaacutejmy v Evropskeacute unii on-
line texthttpwwwstratczepp-ed
Eschenbach R Controlling 2vydaacuteniacute 2004
76
Praha ASPI 2004 ndash 816s ISBN 80-7357-035-1
Uacuteplneacute Zněniacute čiacuteslo 574 2007
Praha Sagit
Evropskyacute parlament 2007 (oficiaacutelniacute straacutenky)
wwweuroparleuropaeu
Marečkovaacute H 2007 Role lobbyistickyacutech skupin při
projednaacutevaacuteniacute směrnice o službaacutech bakalaacuteřskaacute praacutece Brno
Fakulta sociaacutelniacutech studiiacute MU
Machoutovaacute Š 2005 Lobbying Českyacutech subjektů
v Bruselu rešerše Fakulta sociaacutelniacutech věd univerzita
Karlova
MPO 2006 (oficiaacutelniacute straacutenky Ministerstva průmyslu a
obchodu) Naacutevrh směrnice o službaacutech na vnitřniacutem trhu on-
line text na httpwwwbusinessinfoczczclanek
smernice-eu-sluzbynavrh-smernice-osluzbach-na-vnitrnim
100135334491obsah
Pedler R 2002 European union lobbying
changes in the arena Basingstoke Palgrave
Raus D Neruda R 2006 Zaacutekon o ochraně hospodaacuteřskeacute
soutěže (komentaacuteř a souvisejiacuteciacute českeacute i
komunitaacuterniacute předpisy) Praha Linde Praha as
ISBN 80-7201-563-X
Raus D Neruda R 2006 Zaacutekon o ochraně veřejnyacutech
zakaacutezkaacutech 2007 (komentaacuteř) Praha Linde Praha as
ISBN 978-80-7201-677-8
77
Rinus Van Schendelen 2004 Jak lobovat v Evropskeacute unii
aneb Machiavelli v Bruselu nakladatelstviacute
Barrister amp Principaacutel ISBN 80-903333-2-Y (Centrum
strategickyacutech studiiacute) ISBN 80-86598-75-6 (Barrister amp
Principaacutel)
Valachovaacute V 2006 Rovnovaacuteha zaacutejmů a politika
životniacuteho prostřediacute EU diplomovaacute praacutece Brno Fakulta
sociaacutelniacutech studiiacute MU
Woll C 2006Lobbying in the European Union
from sui generis to a comparative perspective Journal of
European Public Policy
78
Přiacutelohy
Podnikoveacute strategickeacute plaacuteny
Strategie
zabezpečovaacuteniacute
lidskyacutech zdrojů
Plaacutenovaacuteniacute Prognoacutezy Analyacuteza pohybu
pomociacute sceacutenaacuteře poptaacutevky a nabiacutedky (fluktuace)
pracovniacuteků
Analyacuteza Plaacuteny Analyacuteza operačniacute
prac prostřediacute lidskyacutech zdrojů (analyacuteza
efekt
činnosti)
Zabezpečeniacute Udrženiacute si flexibilita produktivita
pracovniacuteků pracovniacuteků
Pracovniacute prostřediacute
Graf č1 proces plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů
79
Uacuteředniacuteci podpořit jejich pozici nebo oponovat
poskytnout či neposkytnout informace
uklidnit či znepokojit
Angažovaniacute mobilizovat či demobilizovat odměnit nebo
hraacuteči potrestat rozdělovat nebo spojovat
Vztahy formalizovat nebo se snažit o neformaacutelnost
stabilizovat či destabilizovat využiacutet
staryacutech nebo vytvořit noveacute
Procedury zjednodušit nebo zkomplikovat přijmout
nebo napadnout striktniacute či volnaacute
interpretace
PoziceFunkce uznat či konkurovat přijmout či
nepřijmout využiacutet k praacuteci či požitkům
Teacutemata politizovat či depolitizovat rozšiacuteřit
nebo zuacutežit kombinovat či oddělit
Života soubor podpořit či blokovat zachovat nebo
zpraacutevy změnit urychlit nebo podržet čas
Areacuteny vstoupit či opustit vyacuteběr jedneacute nebo
druheacute koalice zuacutežit nebo rozšiacuteřit
Rozhodnutiacute přidat se k většině nebo k menšině
přijmout kompromis nebo oponovat
prosazovat konsenzus nebo nejednotnost
Styly nabiacutedky či požadavky tlumenyacute či vyacuteraznyacute
lobbyingu formaacutelniacute či neformaacutelniacute
Graf č2(spec dilemat managm veřejnyacutech zaacuteležitostiacute)
7
Obsah
PODĚKOVAacuteNIacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 1
PROHLAacuteŠENIacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 2
ABSTRAKThelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 3
KLIacuteČOVAacute SLOVAhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 6
OBSAHhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 7
1 LIDSKYacute FAKTOR 11
11 Vymezeniacute zaacutekladniacutech faktorů v oblasti řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů 14
111 Technologie 15
112 Konkurenčniacute tlaky 15
113 Reakce ovlivňujiacuteciacute lidi 17
1131 Probleacutemy stojiacuteciacute před řiacutezeniacutem lidskyacutech zdrojů 18
12 Vyacuteznam ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru lidskyacutech zdrojů pro fungovaacuteniacute
zaměstnavatelskyacutech subjektů 19
121 Definice zabezpečovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů 22
1211 Proces plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů 22
122 Ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběr pracovniacuteků 24
1221 Definovaacuteniacute požadavků 24
1222 Přilaacutekaacuteniacute uchazečů 27
1223 Vybiacuteraacuteniacute uchazečů 29
2 LOBBYING 31
21 Lobbying pro specifickeacute formy prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech
skupin 32
211 Management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute na uacuterovni EU 34
212 Převis nabiacutedky nekonvenčniacutech postupů 36
2121 Uacuteředniacuteci ndash dilema 37
2122 Angažovaniacute hraacuteči ndash dilema 37
2123 Vztahy ndash dilema 38
2124 Procedury ndash dilema 39
2125 Pozice ndash dilema 39
2126 Teacutemata ndash dilema 40
2127 Životniacute cyklus Souborneacute zpraacutevy ndash dilema 40
2128 Areacutena ndash dilema 41
2129 Rozhodnutiacute ndash dilema 41
21210 Styly lobovaacuteniacute ndash dilema 42
8
22 Konkreacutetniacute formy prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech skupin 43
221 Zaacutejmovaacute skupina při praacuteci 45
2211 Dostatečnaacute vnitřniacute soudržnost 45
2212 Užitečneacute znalosti 47
2213 Optimaacutelniacute kombinace zdrojů a dovednostiacute 48
2214 Dobryacute celkovyacute dojem 49
23 Chaacutepaacuteniacute lobbyingu ve strukturaacutech EU a konkreacutetniacute projevy
v Českeacute republice 50
3 VYacuteBĚROVAacute ŘIacuteZENIacute 53
31 Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute ve staacutetniacutem polostaacutetniacutem a soukromeacutem sektoru 54
311 Zaacutekladniacute pojmy 55
3111 Veřejnaacute zakaacutezka 55
3112 Zadavatel 56
3113 Uchazeč o veřejnou zakaacutezku 56
3114 Zaacutejemce o veřejnou zakaacutezku 57
312 Charakteristika zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek 57
3121 Obchodniacute veřejnaacute soutěž 58
3122 Vyacutezva viacutece zaacutejemcům k podaacuteniacute nabiacutedky 59
3123 Zjednodušeneacute zadaacuteniacute 59
3124 Přiacutemeacute zadaacuteniacute 60
3125 Vyacutezva jednomu zaacutejemci k podaacuteniacute nabiacutedky 60
32 Ovlivňovaacuteniacute vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute ze strany lobbyistickyacutech skupin
62
33 Nekalaacute soutěž 64
34 Shrnutiacute pozitivniacutech a negativniacutech rozměrů lobbyingu
vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute a praacutece s lidmi 68
ZAacuteVĚR 72
SOUPIS BIBLIOGRAFICKYacuteCH CITACIacute 75
PŘIacuteLOHY 78
9
1 Uacutevod
Diplomovaacute praacutece s naacutezvem Lidskyacute faktor Lobbying a Vyacuteběrovaacute
řiacutezeniacute je praacutece kteraacute polemizuje o běžnyacutech denniacutech
starostech o zaacutekoutiacutech ve sjednaacutevaacuteniacute obchodů (někdy
i za hranicemi praacutevně určenyacutech mantinelů) a v neposledniacute
řadě o těžkostech při zachaacutezeniacute s lidmi Celkem se zaobiacuteraacute
třemi teacutematy bdquociacutelirdquo kteraacute mi jsou velice bliacutezkaacute neboť
jsem podnikatel a ve všech těchto teacutematech bdquociacutelechrdquo se pro
přežitiacute myacutech zaměstnanců musiacutem umět orientovat Při psaniacute
teacuteto praacutece jsem předevšiacutem aplikoval metodu analyacutezy
a deskripce
Prvniacutem teacutematem bdquociacutelemrdquo na ktereacute se snažiacutem poukaacutezat
je Lidskyacute faktor Snažiacutem se poukaacutezat na to jak složiteacute
je zabezpečit kvalitniacute lidi do společnosti - od niacutezkyacutech
profesiacute až po obsazeniacute tzv bdquohorniacuteho patrardquo neboli
managementu Způsoby jak se snažiacuteme ziacuteskaacutevat lidi
do svyacutech společnostiacute ať už vyacutešiacute finančniacutech prostředků
tak různyacutemi motivačniacutemi programy ktereacute jsem se pokusil
rozebrat v několika bodech teacuteto Diplomoveacute praacutece
bdquo121 Definice zabezpečeniacute lidskyacutech zdrojů a 122
Ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběr pracovniacuteků ajrdquo Daacutele se zde snažiacutem
poukaacutezat na rozdiacutel mezi kmenovyacutemi zaměstnanci
a zaměstnanci dodanyacutech do personaacutelniacutech agentur Autorem
se kteryacutem jsem předevšiacutem u teacuteto kapitoly pracoval byl
Michael Armstrong
Druhyacutem teacutematem bdquociacutelemrdquo je Lobbying Co přesně
znamenaacute tento vyacuteraz Je to vůbec slovo ktereacute je v Českeacute
republice oproti Evropskeacute Unii nějak uchopitelneacute Ne
nemysliacutem si osobně bych toto slovo v Českeacute republice
přirovnal k slangoveacutemu vyacuterazu kteryacute je použiacutevaacuten pro druh
tzv nahaacuteněčů zprostředkovatelů a manipulaacutetorů jak
10
ve staacutetniacutem tak soukromeacutem sektoru Lobbying považuji
za velice zajiacutemavyacute sektor Ve sveacute praacuteci se ho snažiacutem
rozebrat v několika bodech teacuteto Diplomoveacute praacutece
bdquo21 Lobbying pro specifickeacute formy prosazovaacuteniacute vlivu
zaacutejmovyacutech skupin 22 konkreacutetniacute formy prosazovaacuteniacute vlivu
zaacutejmovyacutech skupin ajrdquo kteryacutemi se Vaacutem pokoušiacutem nastiacutenit
jeho kladneacute i negativniacute straacutenky a zaacuteroveň porovnat
vniacutemaacuteniacute bdquoLobbyingurdquo jako takoveacuteho v ostatniacutech staacutetech EU
Autorem se kteryacutem jsem předevšiacutem u teacuteto kapitoly
pracoval byl Rinus Van Shendelen
Třetiacutem a zaacuteroveň posledniacutem teacutematem bdquociacutelemrdquo ktereacutemu
se snažiacutem věnovat svoji pozornost v teacuteto diplomoveacute praacuteci
jsou bdquoVyacuteběrovaacute řiacutezeniacuterdquo
V Českeacute republice bylo popsaacuteno již mnoho novinoveacuteho papiacuteru
o nejrůznějšiacutech zaacutekoutiacutech u zadaacutevaacuteniacute vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute
Proto se snažiacutem proniknout viacutece k jaacutedru věci
a rozebrat toto teacutema v jednotlivyacutech bodech teacuteto Diplomoveacute
praacutece bdquo311 Zaacutekladniacute pojmy 312 Charakteristika
zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek 32 ovlivňovaacuteniacute vyacuteběrovyacutech
řiacutezeniacute ze strany lobbyistickyacutech skupin ajrdquo Daacutele
se pokoušiacutem rozselektovat jednotliveacute postupy a různeacute
možnosti pro přiacutepadneacute ovlivňovaacuteniacute v tomto sektoru
Samozřejmě si uvědomuji jak je toto teacutema choulostiveacute
a proto poukazuji na postupy a děje ktereacute byly již
zveřejněny Autory se kteryacutemi jsem předevšiacutem u teacuteto
kapitoly pracoval byli pan David Raus a pan Robert Neruda
Viacutem že tato praacutece je vlastně takovou směsiciacute třiacute
velice zajiacutemavyacutech teacutemat a možnaacute že by si i každeacute z nich
zasloužilo samostatnyacute rozklad (rozbor) Nicmeacuteně praacutevě
proto že jsem podnikatel-jak jsem již vyacuteše uvedl -
a podnikaacutem v několika oborech rozhodl jsem se pro
zkompletovaacuteniacute těchto třiacute teacutemat v jedno
11
2 Lidskyacute faktor
Lidskyacute faktor co vlastně znamenaacute tento vyacuteraz Když to
člověk vyřkne bez jakeacutehokoliv zamyšleniacute tak to zniacute celkem
i děsivě Předevšiacutem je to vyacuteraz kteryacute můžeme použiacutet
ve spoustě termiacutenů napřiacuteklad jako faktor rizikovosti
faktor spolehlivosti faktor instinktu faktor loajality
faktor pracovniacuteho zatiacuteženiacute faktor mlčenlivosti
Pravděpodobně bych mohl pokračovat ještě mnohem daacutel
Vyacuteraz faktor je vyacuterazem nejen pro člověka ale
předevšiacutem pro vše co naacutes může jakkoliv ovlivnit
ať už pozitivně tak i negativně
Jaacute se ale nesnažiacutem v teacuteto praacuteci rozebiacuterat slovo
bdquofaktorrdquo Myacutem ciacutelem je poukaacutezat na to jak dnešniacute moderniacute
doba (kteraacute je de-facto již tak moderniacute že bychom
si mohli myslet že za naacutes udělajiacute vše stroje) trpiacute
nedostatkem lidskeacuteho kapitaacutelu a pravděpodobně nastanou
časy ještě horšiacute
Jen pro nastiacuteněniacute probleacutemu zajištěniacute kvalitniacuteho
lidskeacuteho kapitaacutelu si zde dovoluji uveacutest jeden přiacuteklad
V osmdesaacutetyacutech letech 19 stoletiacute se Německaacute spolkovaacute
republika potyacutekala s obrovskyacutem nedostatkem dělniacuteků
Tehdejšiacute vlaacuteda Německeacute spolkoveacute republiky rozhodla
že přistoupiacute k programu poskytovaacuteniacute tzv bdquozelenyacutech karetrdquo
pro občany Turecka s tiacutem že tito lideacute budou vykonaacutevat
na uacutezemiacute Německeacute spolkoveacute republiky dělnickeacute profese
Jak se tenkraacutet rozhodlo tak se i stalo Nicmeacuteně od
nastaveniacute tohoto programu utekla tři desetiletiacute a děti
tenkraacutet novyacutech občanů Německeacute spolkoveacute republiky již
v dělnickyacutech profesiacutech pracovat nechtějiacute
12
Chtějiacute byacutet leacutekaři ekonomickyacutemi odborniacuteky praacutevniacuteky
prostě vzdělanyacutemi lidmi kteřiacute pracujiacute v kvalitniacutem
prostřediacute se slušnyacutemi podmiacutenkami a kvalitniacutem platem
Daacutele mohu poukaacutezat přiacutemo na staacutevajiacuteciacute probleacutem Českeacute
republiky Ještě před necelyacutemi deseti lety většina
obyvatel Českeacute republiky ohrnovala nos nad občany
Ukrajiny a neřeklo se jim jinak než UK-aacutečko V současneacute
chviacuteli je po těchto pracovniacuteciacutech několikraacutet vyššiacute
poptaacutevka než staacutevajiacuteciacute nabiacutedka Tito lideacute však již znajiacute
svoji cenu a za nabiacutedky finančniacuteho ktereacute se jim
dostaacutevajiacute v Českeacute Republice se jim už v některyacutech
přiacutepadech ani nevyplaacuteciacute do Českeacute republiky za praciacute
přijet
Co to znamenaacute a kam miacuteřiacutem předešlyacutemi dvěma odstavci
Předevšiacutem praacutevě k vyacuteše uvedeneacutemu bdquoLidskeacutemu faktorurdquo
Praacutevě tento faktor a vyacutevoj noveacute doby určujiacute kdo a co je
pro naacutes potřebneacute či dokonce nezbytneacute
Jsem spolumajitelem několika společnostiacute ktereacute
se orientujiacute v oblastech stavebnictviacute personalistiky
aj Dovoliacutem si zde uveacutest několik přiacutepadů se kteryacutemi jsem
se setkal
Když jsem před dvěma lety začal podnikat v oblasti
personalistiky a stavebnictviacute tak by mě ani naacutehodou
nenapadlo že budu miacutet největšiacute probleacutem s lidskyacutem
kapitaacutelem Osobně jsem měl největšiacute strach z toho abych
vždy dokaacutezal zajistit obchod (praacuteci) a uživil svoje
zaměstnance Pravda je však opakem největšiacute probleacutem neniacute
zajistit praacuteci nyacutebrž miacutet s kyacutem tuto zajištěnou praacuteci
vykonaacutevat
13
V Českeacute republice je v současneacute chviacuteli několik
desiacutetek personaacutelniacutech agentur Avšak mezi těmito
personaacutelniacutemi agenturami ktereacute zprostředkovaacutevajiacute praacuteci
pro spoustu mezinaacuterodniacutech podniků ndash ale i pro Českeacute
středniacute a menšiacute podniky ndash je řada malyacutech personaacutelniacutech
agentur ktereacute fungujiacute jenom diacuteky použiacutevaacuteniacute nekalyacutech
praktik na uacutekor staacutetu
Pokud posuzujeme personaacutelniacute agentury tak je potřeba
věnovat pozornost několika faktorům při tomto
monitoringu jakou maacute tato personaacutelniacute agentura pověst
kde zajišťuje pracovniacuteky ktereacute dodaacutevaacute jakou maacute
klientelu jakyacute maacute bonusovyacute systeacutem počet zaměstnanců
na pozici THP aj
Nicmeacuteně pro obranu Personaacutelniacutech agentur musiacutem
zmiacutenit že podmiacutenky ktereacute udaacutevaacute ministerstvo praacutece
a sociaacutelniacutech věciacute pro zajišťovaacuteniacute občanů jinyacutech staacutetů
(nemysliacutem členy EU) do Českeacute republiky za praciacute neniacute
zrovna nejlehčiacute a nejefektivnějšiacute a osobně bych ho
podrobil radě změn Samozřejmě pokud se to tyacutekaacute občanů ve
členskyacutech staacutetech EU tak ti se řiacutediacute zaacutekonem kteryacute již
nečiniacute občanům Českeacute republiky žaacutednyacute probleacutem vykonaacutevat
praacuteci na uacutezemiacute EU vyjma Německeacute spolkoveacute republiky
a Lucemburska (Bilateraacutelniacute smlouva) Pokud budeme ale
věnovat pozornost staacutetům mimo EU tak si vzpomiacutenaacutem
že když jsem byl vyjednaacutevat ohledně zaměstnanců do Českeacute
republiky ve Vietnamu Uzbekistaacutenu Kazachstaacutenu
a Ukrajině tak při klasickeacute lhůtě jsme u šesti měsiacuteců
což je pro jakoukoliv personaacutelniacute agenturu smrtiacuteciacute
Samozřejmě existujiacute způsoby ktereacute urychliacute jakoukoli
lhůtu ale to už bychom mohli rozebiacuterat dalšiacute kapitolu
Lobbyingu
14
V naacutesledujiacuteciacutech kapitolaacutech se pokusiacutem poukaacutezat
na klasickeacute postupy vychaacutezejiacuteciacute ze zaacutekona zaacuteroveň
s postupy nezbytnyacutemi pro přežitiacute a možnyacute vyacutevoj
21 Vymezeniacute zaacutekladniacutech faktorů
v oblasti řiacutezeniacute lidskyacutech
zdrojů
Ještě před tiacutem než se pokusiacutem rozveacutest tuto kapitolu
se domniacutevaacutem že bychom si vlastně měli přesně vysvětlit
co znamenaacute vyacuteraz bdquooblast řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojůrdquo
Oblast řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů je teritorium kde
se střetaacutevaacute několik neznaacutemyacutech Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů
můžeme charakterizovat předevšiacutem jako centraacutelniacute kliacuteč
kteryacute je podporovaacuten a rozviacutejen managementem kteryacute
se vždy snažiacute podporovat a rozviacutejet zaacutejmy podniku jenž
je součaacutestiacute Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů [Armstrong M 2007
s 27]
Pokud bychom se měli zaměřit na faktory v oblasti
Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů tak mezi hlavniacute faktory
ovlivňujiacuteciacute politiku a praxi v teacuteto oblasti patřiacute
o Technologie
o Konkurenčniacute tlaky
o Reakce ovlivňujiacuteciacute lidi
15
211 Technologie
Technologie podniku maacute teacuteměř vždy rozhodujiacuteciacute vliv
na vnitřniacute prostřediacute a na to jak je praacutece v tomto
podniku vedena a provaacuteděna Zavaacuteděniacute prvků ať už
v oblasti technologie nebo systeacutemu řiacutezeniacute je teacuteměř vždy
doprovaacutezeno určityacutemi změnami v systeacutemech a procesech
Vyacutesledkem může byacutet rozšiacuteřeniacute kvalifikačniacute zaacutekladny
organizace a jejiacutech pracovniacuteků ndash včetně možnosti
se rozviacutejet popř zabezpečeniacute rozvoje znalostiacute
a dovednostiacute pracovniacuteků což jim umožniacute pracovat pružně
na různyacutech uacutekolech často v prostřediacute tyacutemoveacute praacutece
Technologie jako takovaacute v oblasti Řiacutezeniacute lidskeacuteho
kapitaacutelu je něčiacutem co postupně začiacutenaacute nahrazovat
zastaraleacute systeacutemy fungovaacuteniacute Celyacute svět je neustaacutele
vystavovaacuten novyacutem trendům vyacuterobkům značkaacutem a kdo
se nepřizpůsobiacute jde z kola ven
Tyto technologickeacute prvky si můžeme vyjmenovat
v několika přiacutepadech
o Call centra distančniacute režim ndash bez kontaktu
o Distančniacute praacutece praacutece z domova
o Tele-marketing prodej
o Engenering technologie stavebnictviacute
212 Konkurenčniacute tlaky
Globaacutelniacute konkurence v sektorech vyspěleacute vyacuteroby a služeb
vzrůstaacute čemuž napomaacutehaacute snadno přenosnaacute technologie
a odstraňovaacuteniacute mezistaacutetniacutech obchodniacutech barieacuter Klienti
majiacute staacutele většiacute požadavky uacuteměrně tomu jak se diacuteky
16
mezinaacuterodniacute konkurenci a novyacutem možnostem vyviacutejejiacute
standardy pro obchodovaacuteniacute [Armstrong M 2007 s 52]
Vzhledem k tomuto možneacutemu bdquoneohraničeneacutemu
obchodovaacuteniacuterdquo se mnoho podniků muselo uchyacutelit k několika
krokům ktereacute byly nezbytně nutneacute pro jejich přežitiacute
neboť neměli siacutelu na střety s konkurenciacute
Tyto podniky mohli reagovat několika způsoby
o Orientovat se přiacutemo na klienta
o Zkracovat doby na reakce zaacutekazniacuteků
o Zdůrazňovat kvalitu a jejiacute soustavneacute zlepšovaacuteniacute
o Urychlovat zavaacuteděniacute novyacutech technologiiacute
o Pracovat pružněji a snižovat naacuteklady
V současneacute době je většina podniků tlačena
k zeštiacutehlovaacuteniacute a různyacutem uacutespornyacutem programům ktereacute majiacute
podnik vyvaacutezat od zbytečnyacutech mandatorniacutech vyacutedajů již
tento podnik zbytečně zatěžujiacute Staacutevaacute se tak že podnik
kteryacute měl 2000 zaměstnanců zeštiacutehliacute svůj tyacutem na 150
zaměstnanců a zbytek si najiacutemaacute od personaacutelniacutech agentur
formou outsourcingu
Vyacutehody pro podniky ktereacute využiacutevajiacute služeb
personaacutelniacutech agentur
o zřetelneacute uacutespory na odvodech
o vyjednaacutevaacuteniacute s odbory
o pouze počet pracovniacuteků potřebnyacutech pro vyacutekon
praacutece
o kontrolniacute mechanismus na pracovišti
Zaacuteroveň je ale takeacute potřeba zmiacutenit že ke
konkurenčniacutem tlakům lze zařadit i opačnyacute systeacutem vedeniacute
podniku dovoliacutem si zde uveacutezt jeden přiacutepad
17
Jak jsem se již zmiacutenil podnikaacutem v oblasti
stavebnictviacute což je oblast poměrně přesycenaacute neustaacutelyacutem
bojem ať už o přetahovaacuteniacute lidiacute nasmlouvaacutevaacuteniacute zakaacutezek až
po vydiacuteraacuteniacute formou odvolaacutevaacuteniacute se k Uacuteřadu pro hospodaacuteřskou
soutěž
Když jsem se zmiacutenil o opačneacutem systeacutemu kteryacute by
z meacuteho pohledu šel zařadit ke konkurenčniacutem tlakům tak
bych zde zmiacutenil tento
Podhodnocovaacuteniacute nabiacutedkoveacute ceny neboli tak niacutezkaacute
nabiacutedkovaacute cena za kterou to konkurence neniacute schopna
vyrobit Toto se většinou děje vedeniacute společnosti sleduje
zvětšeniacute obratu společnosti kdy se realizace zakaacutezky
plaacutenuje s nulovyacutem ziskem či dokonce miacuternou ztraacutetu Staacutevaacute
se tak u zakaacutezek ktereacute jsou zajiacutemaveacute obratově či
referenciacute zakaacutezky Samozřejmě že toto si mohou dovolit
pouze společnosti ktereacute majiacute silneacute finančniacute zaacutezemiacute či
jineacute dohody na uacuterovni dozoru investora Ten v průběhu
zakaacutezky připustiacute dialog o přiacutepadnyacutech viacutecepraciacutech
213 Reakce ovlivňujiacuteciacute lidi
Reakce na zvyacutešeneacute využiacutevaacuteniacute technologie a na ekonomickeacute i
konkurenčniacute tlaky změnily v řadě ohledů povahu řiacutezeniacute
lidiacute Předevšiacutem to znamenaacute že na lidi jako takoveacute je ve
vyššiacutem managementu (a nejen tam) vyviacutejen tlak pro
použiacutevaacuteniacute pružnějšiacutech způsobů pracovniacuteho zapojeniacute
pracovniacuteho režimu komplexniacuteho řiacutezeniacute kvality vyacuterobniacute
metody redukujiacuteciacute zbytečneacute naacuteklady a v neposledniacute řadě
decentralizaci a delegovaacuteniacute [Armstrong M 2007s 65]
18
Osobně zde mohu zmiacutenit že reakce lidiacute jsou velikou
neznaacutemou a je potřeba dodržovat určiteacute zaacutesady ktereacute Vaacutem
čaacutestečně budou zajišťovat jejich loajalitu a hrdost na
to že pracujiacute ve Vašiacute společnosti Neniacute vždy vše
o peněziacutech jednou z podstatnyacutech veličin je klima
ve společnosti systeacutem řiacutezeniacute ve společnosti loajalita
a v neposledniacute řadě slušnost a uacutecta Toto vše jsou
atributy ktereacute každyacute člověk po dovršeniacute určiteacuteho věku
upřednostniacute i před většiacutem platem
2131 Probleacutemy stojiacuteciacute před řiacutezeniacutem lidskyacutech zdrojů
I když jsem v předešleacutem odstavci zmiacutenil že je při řiacutezeniacute
lidskyacutech zdrojů důležiteacute zachovaacutevat určitou etiku
a etiketu je potřeba řiacuteci že poměrně podstatnyacutem
a neopomenutelnyacutem faktem je prostřediacute a podmiacutenky v nichž
podnik funguje[Armstrong M 2007 s 151]
Jednaacute se o naacutesledujiacuteciacute
o Globalizace kteraacute nutiacute organizace aby v zaacutejmu
uspokojovaacuteniacute lokaacutelniacutech potřeb operovaly s lidmi
myšlenkami vyacuterobky a informacemi po celeacutem světě
o Ziskovost prostřednictviacutem trhu ndash neustaacuteleacute zvyšovaacuteniacute
zisku znamenaacute že podniky musejiacute byacutet kreativniacute a
inovativniacute což znamenaacute podporovat a povzbuzovat
mezi pracovniacuteky volnyacute pohyb informaciacute a vzaacutejemneacute
předaacutevaacuteniacute poznatků a zkušenostiacute
o Technika a technologie ndash probleacutemem je učinit
z techniky a technologie životaschopnou a
produktivniacute součaacutest pracovniacuteho prostřediacute
19
o Intelektuaacutelniacute kapitaacutel to je pro podniky zdroj
konkurenčniacute vyacutehody Bohužel nejpodstatnějšiacute probleacutem
současnosti pro jakyacutekoliv podnik je udržet si
lidskyacute kapitaacutel v podobě talentovanyacutech jedinců
o Změny největšiacutem probleacutemem ktereacutemu všechny podniky
musejiacute čelit jsou neustaacuteleacute změny To znamenaacute že se
musejiacute byacutet schopny rychle a soustavně učit a
rychleji a klidněji přijiacutemat noveacute požadavky
22 Vyacuteznam ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru
lidskyacutech zdrojů pro fungovaacuteniacute
zaměstnavatelskyacutech subjektů
Vyacuteznam ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru lidskyacutech zdrojů je obrovskyacute je
potřeba zmiacutenit že tzvbdquohead-huntersrdquo neboli lovci lebek
existujiacute již řadu let a byli to praacutevě oni kdo byl tzv
předvojem současnyacutech personaacutelniacutech agentur Tito bdquohead-
huntersrdquo majiacute dvě roviny ve kteryacutech se pohybujiacute
o při jasneacutem zadaacuteniacute požadavků na člověka o ktereacuteho je
zaacutejem a oni majiacute zajistit jeho přechod
o vytipovaacuteniacute člověka z venku a garantovaacuteniacute jeho
kvalifikačniacutech aj kladů
Je potřeba zmiacutenit že tento systeacutem vyhledaacutevaacuteniacute toho
praveacuteho ndash tzv bdquohead-huntingrdquo je určeno předevšiacutem pro
obsazovaacuteniacute pozic středniacuteho až nejvyššiacuteho managementu
a specializovanyacutech pozic jež vyžadujiacute odborneacute
předpoklady Samozřejmě s neustaacutelyacutem vyacutevojem a poptaacutevkou
po lidskyacutech zdrojiacutech neniacute možneacute aby jeden bdquohead-hunterrdquo
20
zajišťoval např 100 zaměstnanců [Čuba F Hurta J
2002 s 36]
Na zaacutekladě těchto požadavků vznikly a neustaacutele
vznikajiacute personaacutelniacute agentury ktereacute se orientujiacute na různeacute
sektory kam dodaacutevajiacute sveacute pracovniacuteky Pokusme se si
vytipovat čaacutest sektorů ktereacute jsou v Českeacute republice
největšiacutem odběratelem lidskeacuteho kapitaacutelu - outsorcingu -
do svyacutech zaacutevodů
o Automobilovyacute průmysl
o Strojiacuterenskyacute průmysl
o Stavebniacute průmysl
o Textilniacute průmysl
Tyto personaacutelniacute agentury jsou schopny kromě
zajišťovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů do stavu jednotlivyacutech zaacutevodů
zajišťovat i jineacute produkty např
o Vyhledaacuteniacute a zajištěniacute požadovaneacuteho počtu pracovniacuteků
v jednotlivyacutech profesiacutech na kliacuteč
o Zajištěniacute operativniacuteho přemiacutesťovaacuteniacute pracovniacuteků
v jednotlivyacutech provozech
o Flexibilniacute využiacutevaacuteniacute lidskyacutech zdrojů v zaacutevislosti na
provozniacutech potřebaacutech (nemoc dovolenaacute)
o Vzdělaacutevaacuteniacute v oblasti požadovanyacutech profesiacute
o Prověřeniacute zdravotniacute a pracovniacute způsobilosti
o Celkovou administrativu spojenou s lidskyacutemi zdroji
Každaacute ze současnyacutech personaacutelniacutech agentur kteraacute maacute
zaacutejem na sveacutem kvalitniacutem fungovaacuteniacute a budouciacutem rozvoji by
měla věnovat velkou pozornost vzdělaacutevaacuteniacute a přiacutepravě svyacutech
pracovniacuteků k optimaacutelniacutemu vyacutekonu praacutece Osobně se totiž
21
domniacutevaacutem že tzv bdquoboomrdquo v oblasti personaacutelniacutech agentur
teprve přijde
Optimaacutelně nastavenaacute strategie vzdělaacutevaacuteniacute znamenaacute
dlouhodobyacute pohled na potřeby společnosti v oblasti
dovednostiacute znalostiacute a schopnostiacute jejiacutech pracovniacuteků
Vzdělaacutevaacuteniacute a rozvoj v teacuteto oblasti by měly byacutet
integraacutelniacute součaacutestiacute procesu řiacutezeniacute Jednou ze součaacutestiacute
praacutece manažera je sledovat a hodnotit pracovniacute vyacutekon
podřiacutezenyacutech analyzovat podmiacutenky pro odvaacuteděniacute dobreacuteho
pracovniacuteho vyacutekonu a zkoumat faktory ovlivňujiacuteciacute vyacutekon
praacutece S tiacutem velmi uacutezce souvisiacute identifikace potřeb
rozvoje a vzdělaacutevaacuteniacute včetně sestaveniacute plaacutenů osobniacuteho
a odborneacuteho rozvoje pracovniacuteků
Desatero zaacutesad pro dosaženiacute efektivnosti vzdělaacutevaacuteniacute
1 Motivace pracovniacuteků ke vzdělaacutevaacuteniacute
2 Stanoveniacute ciacutelů a metod hodnoceniacute dosaženyacutech
vyacutesledků
3 Podpora uacutečastniacuteků ve vzdělaacutevaacuteniacute a zpětnaacute vazba
4 Pocit seberealizace a uspokojeniacute
5 Aktivniacute charakter vzdělaacutevaacuteniacute (aktivniacute zapojeniacute a
treacutenink)
6 Vhodnaacute volba naacutestrojů a metod vzdělaacutevaacuteniacute
7 Variabilita metod vzdělaacutevaacuteniacute a ciacutelenaacute změna
8 Dostatečnyacute časovyacute prostor pro zvlaacutednutiacute předmětu
vzdělaacutevaacuteniacute
9 Průběžneacute upevňovaacuteniacute vědomiacute vzdělaacutevanyacutech pracovniacuteků
o dosaženyacutech vyacutesledciacutech
10 Neviacutem jak to udělat Spraacutevneacute určeniacute stupně
složitosti ndash uacuterovně složitosti vzdělaacutevaacuteniacute
22
221 Definice zabezpečovaacuteniacute lidskyacutech
zdrojů
Plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů neboli personaacutelniacute plaacutenovaacuteniacute
stanovuje potřebu požadovanou v zaacutejmu dosaženiacute
strategickyacutech ciacutelů Toto plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů
vychaacuteziacute z přesvědčeniacute že lideacute jsou nejdůležitějšiacutem
strategickyacutem zdrojem organizace Plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech
zdrojů se orientuje i na širšiacute zaacuteležitosti tyacutekajiacuteciacute se
způsobů zaměstnaacutevaacuteniacute a rozvoje lidiacute v zaacutejmu zlepšovaacuteniacute
efektivnosti organizace Toto plaacutenovaacuteniacute může tedy hraacutet
vyacuteznamnou roli ve strategickeacutem řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů
2211 Proces plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů
Proces plaacutenovaacuteniacute jak jej uvaacutediacutem v grafu č 1 v přiacutelohaacutech
teacuteto Diplomoveacute praacutece neniacute nutně lineaacuterniacutem procesem
vychaacutezejiacuteciacutem z podnikoveacute strategie kteraacute logicky
vyuacutesťuje do plaacutenu ziacuteskaacutevaacuteniacute flexibility a stabilizace
pracovniacuteků Z toho důvodu nelze předpoklaacutedat že jako
zaacutekladna pro plaacuteny lidskyacutech zdrojů budou existovat dobře
vypracovaneacute podnikoveacute plaacuteny Podnikovaacute strategie může byacutet
v mnoha přiacutepadech spiacuteše evolučniacute než promyšlenaacute a tudiacutež
se může vytvaacuteřet postupně [Armstrong M 2007 s 115 ]
Mnoheacute by bylo třeba řiacuteci ve prospěch systematickeacuteho
přiacutestupu k vytvaacuteřeniacute strategie zabezpečovaacuteniacute lidskyacutech
zdrojů plaacutenovaacuteniacute pomociacute sceacutenaacuteřů prognoacutez poptaacutevky
a nabiacutedky pracovniacutech sil a analyacutezy mobility (fluktuace)
pracovniacuteků Jestliže je budoucnost dostatečně
předviacutedatelnaacute pak by mohlo byacutet vhodneacute formaacutelniacute
plaacutenovaacuteniacute Pokud však nikoliv pak by se přiacutestup
k plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů musel opiacuterat spiacuteše o naacutehodnyacute
model než o přesneacute prognoacutezy
23
Zde uvaacutediacutem procesy ktereacute lze shrnout naacutesledujiacuteciacutem
způsobem
o Podnikoveacute strategickeacute plaacuteny ndash definovaniacute budouciacutech
uacuterovniacute činnostiacute a iniciativ vyžadujiacuteciacute noveacute
dovednosti
o Strategie zabezpečovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů ndash plaacutenovaniacute
za uacutečelem ziacuteskaacuteniacute konkurenčniacute vyacutehody pomociacute
rozviacutejeniacute intelektuaacutelniacuteho kapitaacutelu ndash zaměstnaacutevaacuteniacute
schopnějšiacutech lidiacute než jakeacute maacute konkurence
zabezpečovaacuteniacute toho aby tito lideacute vytvaacuteřeli
a rozviacutejeli znalosti a dovednosti specifickeacute pro
společnost včetně podnikaacuteniacute kroků k tomu aby se
společnost stala atraktivniacutem zaměstnavatelem
u ktereacuteho budou lideacute raacutedi pracovat
o Plaacutenovaacuteniacute pomociacute sceacutenaacuteře ndash hrubaacute představa o tom
kam společnost ve sveacutem prostřediacute a oboru směřuje
jakeacute důsledky to bude miacutet pro potřebu lidskyacutech
zdrojů
o Prognoacutezy poptaacutevky a nabiacutedky ndash odhady budouciacute potřeby
pracovniacuteků neboli odhady počtu lidiacute kteřiacute budou
k dispozici uvnitř společnosti i mimo ni
o Analyacuteza pohybu (fluktuace) pracovniacuteků ndash analyzovaacuteniacute
současnyacutech ukazatelů a trendů mobility (fluktuace)
pracovniacuteků pro uacutečely prognoacutez nabiacutedky pracovniacutech sil
o Analyacuteza pracovniacuteho prostřediacute ndash analyzovaacuteniacute
prostřediacute ve ktereacutem lideacute pracujiacute se zaměřeniacutem
na to jakyacute prostor jim prostřediacute poskytuje pro
24
využiacutevaacuteniacute a rozviacutejeniacute jejich dovednosti pro
dosahovaacuteniacute spokojenosti s praciacute
o Analyacuteza operačniacute efektivnosti ndash (analyacuteza
efektivnosti činnosti) analyzovaacuteniacute produktivity
využiacutevaacuteniacute lidiacute a podmiacutenek pro růst flexibility aby
bylo možneacute reagovat na noveacute a měniacuteciacute se požadavky
222 Ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběr pracovniacuteků
Obecnyacutem ciacutelem ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru pracovniacuteků by mělo byacutet
ziacuteskat s vynaloženiacutem minimaacutelniacutech naacutekladů takoveacute množstviacute
a takovou kvalitu pracovniacuteků ktereacute jsou žaacutedouciacute pro
uspokojeniacute podnikoveacute potřeby lidskyacutech zdrojů Tři faacuteze
ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru pracovniacuteků jsou [Armstrong M 2007
s 343]
o Definovaacuteniacute požadavků
o Přilaacutekaacuteniacute uchazečů
o Vybiacuteraacuteniacute uchazečů
2221 Definovaacuteniacute požadavků
Počet a kategorie lidiacute ktereacute společnost potřebuje
by měly byacutet jasně definovaneacute v ziacuteskaacutevaacuteniacute pracovniacuteků
kteryacute je odvozen z plaacutenu lidskyacutech zdrojů (personaacutelniacuteho
plaacutenu) Kromě toho může existovat potřeba naacutehrady
některyacutech pracovniacuteků nebo potřeba obsazeniacute nově
vytvořenyacutech pracovniacutech miacutest Obojiacute musiacute byacutet důkladně
prověřeno aby se zjistilo zda jsou tyto potřeby
opraacutevněneacute Zejmeacutena je nezbytneacute prověřit potřebu naacutehrady
nebo uacuteroveň a typ pracovniacuteka ktereacute jsou požadovaacuteny
25
Požadavky konkreacutetniacutech pracovniacutech funkciacute by měli byacutet
vyjaacutedřeny v podobě popisu a specifikace pracovniacuteho miacutesta
Tyto požadavky poskytujiacute zaacutekladniacute informaci
potřebnou pro sestaveniacute inzeraacutetu pro informovaacuteniacute
zprostředkovatelskyacutech instituciacute a pro hodnoceniacute uchazečů
Definice určiteacute role uvaacutediacute přehled schopnostiacute
dovednostiacute požadavků na vzdělaacuteniacute a praxi Vytvaacuteřiacute tak
kriteacuteria na jejichž zaacutekladě budou uchazeči posuzovaacuteni
při vyacuteběroveacutem pohovoru nebo pomociacute testů praacutevniacute
způsobilosti
Specifikace požadavků na pracovniacuteka ndash znaacutemaacute teacutež jako
specifikace pracovniacuteho miacutesta definuje vzdělaacuteniacute vyacutecvik
kvalifikaci a zkušenosti požadovaneacute od žadatele pro
obsazenou pozici
Specifikace požadavků na pracovniacuteka může byacutet
sestavena v naacutesledujiacuteciacutem uskupeniacute
o Odborneacute schopnosti
o Požadavky na chovaacuteniacute a postoje
o Odbornaacute přiacuteprava a vyacutecvik
o Zkušenosti praxe
o Zvlaacuteštniacute požadavky
o Vhodnost pro organizaci
o Možnost splnit očekaacutevaacuteniacute uchazeče
Největšiacute nebezpečiacute ktereacutemu je potřeba věnovat
pečlivou důslednost je dbaacutet na to aby nedošlo
k nadhodnoceniacute požadovaneacute kvalifikace a schopnostiacute Žaacutedat
to nejlepšiacute je zcela přirozeneacute ale stanoveniacute
nerealizovatelně vysokyacutech požadavků na uchazeče zvyšuje
probleacutemy s jejich přilaacutekaacuteniacutem Vede takeacute k nespokojenosti
26
mezi těmi kteřiacute byli vybraacuteni neboť mohou miacutet pocit
že se jejich talent a schopnosti nevyužiacutevajiacute ze sta
procent
Existuje mnoho modelů jak posuzovat budouciacuteho
možneacuteho zaměstnance a jak ho podrobit podrobneacutemu vyacuteběru
Z možnyacutech modelů uvaacutediacutem tyto
Sedmibodovyacute model kteryacute se zaměřuje na
1 fyzickeacute vlastnosti
2 vědomosti a dovednosti
3 všeobecnou integraci
4 zvlaacuteštniacute schopnosti
5 zaacutejmy
6 dispozice (sklony)
7 okolnosti (zaacutezemiacute)
Pětibodovyacute model kteryacute se zaměřuje na
1 vliv na ostatniacute
2 ziacuteskanou kvalifikaci
3 vrozeneacute schopnosti
4 motivace
5 emocionaacutelniacute ustrojeniacute
Jako posledniacute odstavec v tomto bodu bych raacuted
rozebral přiacutestup založenyacute na schopnostech kteryacute může
pomoci rozpoznat kteraacute metoda vyacuteběru (napřiacuteklad
psychologickeacute testy nebo assessment centra) bude zřejmě
přinaacutešet užitečneacute poznatky Vyacutehody přiacutestupu založeneacuteho na
schopnostech bych shrnul v naacutesledujiacuteciacutech bodech
27
o Zvyšuje přednost předpovědiacute o vhodnosti
uchazeče
o Usnadňuje lepšiacute porovnaacuteniacute mezi vlastnostmi
jedince a požadavky pracovniacuteho miacutesta
o Při vedeniacute pohovoru pomaacutehaacute zabraacutenit překotnyacutem
soudům
o Může byacutet oporou pro celou řadu metod vyacuteběru ndash
dotazniacuteky pohovory testy a assessment centra
2222 Přilaacutekaacuteniacute uchazečů
Přilaacutekaacuteniacute uchazečů je v prvniacute řadě zaacuteležitostiacute rozpoznaacuteniacute
vyhodnoceniacute a využitiacute nejvhodnějšiacutech zdrojů potencionaacutelniacutech
uchazečů Nicmeacuteně v přiacutepadech kdy se setkaacutevaacuteme s obtiacutežemi
přilaacutekaacuteniacute či udrženiacute uchazečů nebo tyto obtiacuteže předviacutedaacuteme
je třeba vypracovat předběžnou studii faktorů ktereacute mohou
přispět k přilaacutekaacuteniacute nebo odrazeniacute uchazečů tedy silnyacutech
a slabyacutech straacutenek podniku jakožto zaměstnavatele
Pokud bychom se zaměřili na analyacutezu silnyacutech
a slabyacutech straacutenek tak ta by se teacuteměř vždy měla zaměřit
na skutečnosti jako jsou tyto
o Pověst společnosti
o Mzdy
o Zaměstnaneckeacute vyacutehody
o Pracovniacute podmiacutenky
o Zajiacutemavost praacutece
o Jistota zaměstnaacuteniacute
o Přiacuteležitosti ke vzdělaacutevaacuteniacute a vyacutevoji
o Perspektivista karieacutery
o Umiacutestěniacute pracoviště
28
Tyto skutečnosti by měly byacutet porovnaacuteny s tiacutem co
nabiacuteziacute konkurence Na zaacutekladě vyacutesledků by měl byacutet
vypracovaacuten seznam toho co bdquoprodaacutevaacuterdquo organizaci a co
prodaacutevaacute podnikatele Prodejem organizace mysliacutem pověst
agentury a jejiacute flexibilitu a pověstiacute podnikatele mysliacutem
žadatele o praacuteci v agentuře jeho kvalifikaci Lze při tom
uplatnit zkušenosti z marketingu při nichž se preference
potencionaacutelniacutech zaacutekazniacuteků porovnaacutevajiacute s vlastnostmi vyacuterobku
tak aby byly zdůrazněny ty vlastnosti ktereacute nejviacutece
přitahujiacute zaacutekazniacuteka
Ciacutelem celeacuteho zkoumaacuteniacute je vytvořit lepšiacute obraz
organizace (dobrou značku zaměstnavatele) pro potřeby
inzerovaacuteniacute naacuteborovyacutech materiaacutelů a pohovorů s uchazeči
Může existovat i poněkud konstruktivnějšiacute ciacutel ukaacutezat
organizaci potřebu zlepšeniacute jejiacute zaměstnavatelskeacute pověsti
za uacutečelem přilaacutekaacuteniacute většiacuteho množstviacute lepšiacutech uchazečů
a za uacutečelem udrženiacute si těch kteřiacute byli již vybraacuteni
U zdrojů uchazečů je velice důležiteacute uvažovat
o vnitřniacutech zdrojiacutech uchazečů ačkoli některeacute organizace
s důsledně uplatňovanou politikou stejneacute přiacuteležitosti
trvajiacute na tom aby uchazeči z vnitřniacutech zdrojů uchaacutezejiacuteciacute
se o volneacute miacutesto měli stejneacute vyacutechoziacute podmiacutenky jako
uchazeči z vnějšiacutech zdrojů
Pokud nejsou vhodniacute uchazeči organizaci k dispozici
pak hlavniacutemi zdroji pro osloveniacute uchazečů jsou
o Inzerovaacuteniacute
o Internet
o Externiacute vyhledaacutevaciacute a zprostředkovatelskeacute služby ndash
Personaacutelniacute agentury
29
Mnoho pracovniacutech miacutest je samozřejmě možneacute obsadit
čerstvyacutemi absolventy vysokyacutech škol kteřiacute již v průběhu
studia majiacute možnost si přivydělaacutevat v různyacutech
společnostech ktereacute jim po dovršeniacute studia nabiacutednou
praacuteci Zaacuteroveň je běžnyacutem jevem že některeacute společnosti
si zavaacutežiacute studenta smlouvou již v průběhu jejich studia a
platiacute mu školneacute Dnes již klasickyacutem jevem je vydaacutevaacuteniacute
různyacutech informačniacutech brožurek pravidelneacute naacutevštěvy škol
za uacutečelem oslovovaacuteniacute potencionaacutelniacutech novyacutech zaměstnanců
2223 Vybiacuteraacuteniacute uchazečů
Při ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru pracovniacuteků lze použiacutet přiacutestupu
charakteristickeacuteho pro moderniacute řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů Ten
spočiacutevaacute v tom že věnuje mnohem viacutece peacuteče tomu zda
uchazeči splňujiacute nejen požadavky daneacuteho pracovniacuteho miacutesta
ale i požadavky podniku jako celku Tyto požadavky zahrnujiacute
oddanost a schopnost efektivně pracovat jako člen
tyacutemu[Armstrong M 2007 s 369]
Je velice důležiteacute dbaacutet na to že ve většině přiacutepadů
reference ať už osobniacute nebo od předchoziacuteho
zaměstnavatele nebyacutevajiacute vždy odpoviacutedajiacuteciacute reaacutelu Byacutevaliacute
zaměstnavateleacute jsou ve většině přiacutepadů dobrosrdečniacute
a tudiacutež jsou schopni podepsat teacuteměř bdquocokolivrdquo
Britskyacute Chartered Institute of Personnel And
Development [CIPD 2005 c] odhaduje že jedna osmina
uchazečů přehaacuteniacute nebo falšuje sveacute vzdělaacuteniacute (absolvovanou
přiacutepravu na povolaacuteniacute)rdquo
Osobně si troufaacutem tvrdit že nejlepšiacute možnaacute věc
kterou můžete při sjednaacutevaacuteniacute noveacuteho zaměstnance učinit
30
je vyžaacutedat si od byacutevaleacuteho zaměstnavatele odpověď na Vaacutemi
dodaneacute otaacutezky
o Jakaacute byla deacutelka zaměstnaacuteniacute
o Jakyacute byl naacutezev pracovniacuteho miacutesta
o Jakaacute praacutece byla vykonaacutevaacutena
o Jakyacute byl mzdovyacute tarif či plat
o Kolik dnů absence měl uchazeč za posledniacutech 12 měsiacuteců
o Zaměstnali byste jej opět (pokud ne proč)
31
3 Lobbying
Slovo lobbying se podle společnosti Websteracutes Dictionary
poprveacute objevilo v roce 1837 Dnes se toto označeniacute
použiacutevaacute po celeacutem světě pro celou škaacutelu způsobů
a procesů jež majiacute zajistit vliv na rozhodovaacuteniacute ve
věcech veřejnyacutech V politice se lobuje za všechno
a zaacuteroveň proti všemu nicmeacuteně politickyacute lobbying se pojiacute
předevšiacutem s penězi [Woll C 2006 s 42]
Lobbying byacutevaacute zpravidla chaacutepaacuten velmi široce Do teacuteto
kategorie tudiacutež spadajiacute veškereacute přiacutemeacute i nepřiacutemeacute snahy
ovlivnit jakaacutekoliv rozhodnutiacute změnit či předělat
jakeacutekoliv usneseniacute aj (dopisy zastupitelům přiacutespěvky
na volebniacute kampaň sponzorskeacute dary podporovaacuteniacute
sportovniacutech klubů kampaně v meacutediiacutech vyacutepovědi před
legislativniacutemi vyacutebory ndash ciacutelem je tedy prosadit kyacuteženyacute
politickyacute vyacutesledek)
Takto širokaacute definice ovšem ztraacuteciacute prakticky
jakyacutekoliv analytickyacute ale i praacutevniacute vyacuteznam neboť
potencionaacutelně zahrnuje teacuteměř veškereacute aktivity spojeneacute
s politikou a veřejnyacutem prostorem Takto pojatyacute lobbying
se staacutevaacute všiacutem a zaacuteroveň ničiacutem Těžkosti plynouciacute pro
analytiky jsou zřejmeacute z několika praciacute vyacuteznamnyacutech
badatelů zabyacutevajiacuteciacutech se lobbyingem Kay Shlozman a John
Terney kteřiacute se problematikou lobbyingu zabyacutevajiacute
od sedmdesaacutetyacutech let otevřeně přiznaacutevajiacute že bdquozaacuteměrně
zanedbaacutevajiacute důležitou otaacutezku kdo se losovaciacuteho procesu
uacutečastniacuterdquo [EPP-ED 2006 s 35] To ovšem vede praacutevě
k tomu že miacutesiacute naacutetlakoveacute skupiny s lobbyistickyacutemi
Je proto potřeba naleacutezt definici jež by lobbyistickeacute
aktivity oddělila od jinyacutech a mnohdy i podobnyacutech aktivit
jejichž ciacutelem je takeacute zisk vlivu Někteřiacute autoři voliacute
32
jako řešeniacute tohoto probleacutemu způsob rozděleniacute na přiacutemyacute
lobbying a nepřiacutemyacute lobbying Prvniacute okruh by zahrnoval
osobniacute styky se zaacutekonodaacuterci jejich poradci nebo jinyacutemi
politiky a informovaacuteniacute je o konkreacutetniacutem probleacutemu Druhyacute
okruh by spočiacuteval v ovlivňovaacuteniacute kampaněmi v meacutediiacutech nebo
mezi voliči (většinou ve sveacutem volebniacutem okrsku)
31 Lobbying pro specifickeacute formy
prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech
skupin
Druh a forma prosazovaacuteniacute lobbyingu je často veřejnostiacute
pojata jako manipulace kteraacute maacute bliacuteže ke korupci než
demokratickyacutem standardům Vychaacuteziacute to zejmeacutena z faktu
že ačkoliv je hranice mezi lobby a korupciacute zřetelnaacute
zaacuteležiacute jen na etice obou zuacutečastněnyacutech stran zda ji
dodržiacute [Marečkovaacute H 2007 s 15]
V Evropskeacute unii se proto v posledniacutech letech ozyacutevajiacute
hlasy pro odstraněniacute jakyacutechkoli naacuteznaků teacuteto
netransparentnosti a po vytvořeniacute principu regulaciacute
lobbyistickyacutech aktivit Jak si daacutele popiacutešeme tyto snahy
regulace lobbyingu jsou velice komplikovaneacute neboť vedle
standardniacutech postupů mohou lobbisteacute užiacutet i techniky
značně netransparentniacute a proto i těžko regulovatelneacute
Pro pojem standardniacute postup by bylo vhodnějšiacute užiacutevat
pojem tradičniacute postup protože jak uvaacutediacute [Schendelen
2007 s 38) každaacute zaacutejmovaacute skupina může při sveacutem snaženiacute
ovlivnit evropskeacute politiky užiacutet nejmeacuteně čtyři tradičniacute
33
techniky Ty jsou využiacutevaacuteny tak dlouho že se staly
osvědčenyacutemi
Jednaacute se o donuceniacute vtaženiacute do vlastniacute hry
veřejnou obhajobu a přesvědčovaacuteniacute (argumentaci) Technika
donuceniacute vychaacuteziacute z naacuterodniacute uacuterovně kde aparaacutet donuceniacute
vykonaacutevajiacute soudy policie a vězeňskyacute systeacutem Na evropskeacute
uacuterovni kteraacute je takeacute založena na vynutitelnyacutech praacutevniacutech
normaacutech se ve většiacute miacuteře užiacutevajiacute meacuteně formaacutelniacute postupy
jako napřiacuteklad blokaacutedy agresivniacute kampaně (doprovaacutezeneacute
demonstracemi) přesuny firem mezi členskyacutemi staacutety za
lepšiacutemi podmiacutenkami apod Technika vtaženiacute do vlastniacute hry
spočiacutevaacute v přidělovaacuteniacute vedouciacutech funkciacute nebo poskytnutiacute
finančniacutech prostředků vyacuteznamnyacutem bdquohraacutečůmrdquo
Propracovanějšiacute variantou je ustaveniacute takovyacutech
rozhodovaciacutech procedur ktereacute ve sveacutem důsledku udržujiacute
ostatniacute zaacutejmoveacute skupiny v podřiacutezeneacutem postaveniacute Obzvlaacuteště
ministerstva si tiacutemto způsobem držiacute pod dostatečnou
kontrolou nespočet takzvaně bdquonezaacutevislyacutechrdquo agentur nebo
soukromyacutech organizaciacute V tomto přiacutepadě vznikaacute finančniacute
zaacutevislost těchto agentur na dvou uacuterovniacutech ndash na naacuterodniacute
uacuterovni ndash finančniacute zaacutevislost těchto agentur na vlaacutedě
a na evropskeacute uacuterovni kde jsou agentury zaacutevisleacute na
rozdělovaacuteniacute dotaciacute a na schopnosti EU prosadit svoje
politickeacute zaacutejmy Techniku veřejneacute obhajoby často
použiacutevajiacute nevlaacutedniacute organizace a obchodniacute organizace
Ve sveacute neformaacutelniacute podobě může byacutet mediaacutelniacute kampaniacute kteraacute
reflektuje noveacute přiacuteležitosti či hrozby Ve formaacutelnějšiacutem
podaacuteniacute maacute podobu oficiaacutelniacute stiacutežnosti na Uacuteřad pro ochranu
hospodaacuteřskeacute soutěže Nejformaacutelnějšiacute variantou je soudniacute
spor Posledniacute technika argumentace či přesvědčovaacuteniacute je
založena na logicky přijatelnyacutech zaacutevěrech a na empiricky
34
věrohodnyacutech tvrzeniacutech Obvykle se využiacutevaacute ve čtyřech
situaciacutech
a když rozhodujiacuteciacute hraacuteči staacutele vaacutehajiacute s podporou (lze je
ziacuteskat na vlastniacute stranu)
b když je daneacute teacutema v počaacutetciacutech sveacuteho rozpracovaacuteniacute (a
mnoziacute ještě nezaujali jasnou pozici)
c když se teacutematu dostane širokeacute publicity (publikum
vyžaduje přesvědčiveacute argumenty)
d když je nutneacute teacutema učinit atraktivnějšiacute (prezentovat
ho jako věc obecnějšiacuteho zaacutejmu)
Tradičniacute techniky lobbovaacuteniacute jsou zaacutejmovyacutemi skupinami
staacutele použiacutevaneacute nicmeacuteně jejich efektivita a uacutečinnost maacute
v posledniacutech letech klesajiacuteciacute tendenci Vychaacuteziacute
to zejmeacutena ze skutečnosti že tradičniacute techniky
se opiacuterajiacute o povyacutešenou viacuteru ve vlastniacute nadřazenost
Jinyacutemi slovy pro lobbistu kteryacute využiacutevaacute tradičniacutech
metod je jeho protistrana většinou protivniacutekem ktereacuteho
je nutneacute a možneacute donutit soudně přemoci či přesvědčit
o tom že řiacutedit se zaacutejmem lobujiacuteciacute je spraacutevneacute a žaacutedouciacute
311 Management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute na
uacuterovni EU
Management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute EU stojiacute na dvou
piliacuteřiacutech Prvniacute je akademickyacute a maacute dva prameny obchodniacute
management a politologii To by naacutes nemělo překvapovat
protože vztah mezi komerčniacutemi a politickyacutemi kruhy nebo
v širšiacute perspektivě mezi soukromyacutem a veřejnyacutem sektorem
35
tvořiacute kliacutečovou složku každeacute moderniacute společnosti založeneacute
na smiacutešeneacutem veřejno-soukromeacutem systeacutemu vlaacutednutiacute
[Schendelen 2007 s 249]
Evropskaacute unie je nejpřiacutehodnějšiacutem prostorem pro
praktickou aplikaci managementu veřejnyacutech zaacuteležitostiacute
Na uacuterovni EU existujiacute tisiacutece organizaciacute ktereacute
z funkčniacuteho hlediska jednajiacute jako zaacutejmoveacute skupiny Svůj
původ majiacute ve veřejnyacutech i soukromyacutech sfeacuteraacutech jak
členskyacutech zemiacute EU tak mnoha bdquomimo-unijniacutechrdquo Centrem
jejich aktivit je Brusel ndash hlavniacute město EU
Většina zaacutejmovyacutech skupin se v tomto komunikačniacutem uzlu
objevuje jen nepravidelně většinou když se o něčem
podstatneacutem rozhoduje ve vyacuteborech komise či při slyšeniacute
Parlamentu
Všechny tyto veřejneacute a soukromeacute naacutetlakoveacute skupiny
ať už se staacutelou kancelaacuteřiacute v Bruselu nebo bez niacute vnaacutešejiacute
do rozhodovaciacutech procesů EU sveacute vlastniacute zaacutejmy Systeacutem EU
považujiacute ve většině přiacutepadů za nejnaacuteročnějšiacute prostřediacute
s jakyacutem se mohou setkat Tyto lobbyistickeacute skupiny jsou
nejzjevnějšiacutemi nositeli euroopenizace
Management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute EU neniacute přirozeně
žaacutednyacute všeleacutek Pokud je užiacutevaacuten proziacuteravě a s rozvahou
pokud zahrnuje pečlivou teoretickou přiacutepravu a tvrdou
praacuteci v tereacutenu pak poskytuje lepšiacute vyhliacutedky na dosaženiacute
uacutespěchu nebo alespoň na odvraacuteceniacute neuacutespěchu v evropskeacute
hře Expert v oboru evropskyacutech zaacuteležitostiacute
se pochopitelně řiacutediacute souborem pravidel nebo doporučeniacute
kteraacute se v tomto přiacutepadě tyacutekajiacute lepšiacute strategie a taktiky
na evropskeacute půdě
36
Každaacute zaacutejmovaacute skupina maacute samozřejmě praacutevo se sama
rozhodnout zda bude sveacute veřejneacute zaacuteležitosti spravovat
amateacuterskyacutem či profesionaacutelniacutem stylem a zda bude použiacutevat
vyacutehradně tradičniacute techniky pro prosazovaacuteniacute vlivu Pokud
maacute však zaacutejmovaacute skupina zaacutejem na zlepšeniacutech svyacutech šanciacute
pro dosaženiacute požadovaneacuteho vyacutesledku potom by měla
profesionaacutelně aplikovat poznatky managementu veřejnyacutech
zaacuteležitostiacute
312 Převis nabiacutedky nekonvenčniacutech postupů
Na hraciacute ploše s naacutezvem EU si skutečně žaacutednaacute zaacutejmovaacute
skupina nemůže stěžovat na nedostatek cest vedouciacutech
k požadovaneacutemu vyacutesledku Může si vybiacuterat z nekonečneacuteho
menu přiacuteležitostiacute pro oteviacuteraacuteniacute dveřiacute směrem ven
i dovnitř a to vše při použitiacute standardniacutech postupů
o Zaprveacute může použiacutet přiacutemyacute lobbying kteryacute by neměl
nikdy byacutet ztotožňovaacuten s konečnyacutem ovlivněniacutem a nemusiacute
tedy lobovat v našem specifickeacutem smyslu
o Zadruheacute se můžeme spolehnout na tradičniacute techniky
uplatněniacute vlivu ndash donuceniacute vtaženiacute do vlastniacute hry
veřejnou obhajobu a přesvědčovaacuteniacute (argumentaciacute)
o Zatřetiacute můžeme využiacutet některou z mnoha nekonvenčniacutech
technik ktereacute rozeberu niacuteže
Teacuteměř vždy se nabiacuteziacute bezpočet akteacuterů ke kontaktovaacuteniacute
faktorů k ovlivněniacute a vektorů ke zkonstruovaacuteniacute Možnosti
bdquoodchodu protestu a loajalityrdquo neboli v lidoveacutem jazyce
bdquouteč bojuj nadbiacutehejrdquo jsou jen třemi z mnoha a hraacuteč
37
se vždy může vydat na jednu nebo na druhou stranu
To však vede k dilematu
Scheacutema ktereacute uvaacutediacutem jako přiacutelohu č 2 představuje
vyacuteběr nejčastěji se vyskytujiacuteciacutech dilemat v tereacutenniacutech
aktivitaacutech v EU Prvniacute dvě kategorie se přiacutemo vztahujiacute
k akteacuterům tedy zaacutestupcům EU a ostatniacutem zainteresovanyacutem
hraacutečům Ostatniacute odkazujiacute k faktorům a vektorům působiacute
na ně nepřiacutemo a reprezentujiacute zde dilema meta-lobbyingu
Tato dilemata kteraacute mohou potkat každou zaacutejmovou
skupinu se pokusiacutem rozebrat niacuteže [Citelj 2004 s 61]
3121 Uacuteředniacuteci ndash dilema
Postoj kteryacute uacuteředniacuteci zaujmou k určiteacutemu teacutematu může
lobbyistickaacute skupina podpořit nebo může naopak oponovat
čiacutemž jim život ulehčiacute nebo naopak ztiacutežiacute
Všichni uacuteředniacuteci jsou hladoviacute po spolehlivyacutech
informaciacutech o reaacutelneacutem děniacute jimiž je lobbyistickaacute skupina
může ale takeacute nemusiacute nasytit Stejně tak je může
zklidnit či naopak znepokojit Klasickou technikou
vedouciacute k jejich znepokojeniacute je dramatickeacute podaacuteniacute faktů
o čemkoliv zhoršovaacuteniacute životniacuteho prostřediacute působeniacute
na jejich prestiž kompetence rozpočet pracovniacute zaacutetěž
způsob organizace nebo přijiacutemaacuteniacute do funkciacute Tyto hry
často hrajiacute sami uacuteředniacuteci proti sobě navzaacutejem
3122 Angažovaniacute hraacuteči ndash dilema
Jedno z velkyacutech dilemat se tyacutekaacute mobilizace většiacuteho počtu
akteacuterů Viacutec přaacutetel dodaacute viacutec podpory ale takeacute si pro sebe
zaberou většiacute podiacutel na hře
38
Jineacute dilema zniacute je lepšiacute odměnit sveacute spojence a ty
kteřiacute ustoupili tlaku nebo potrestat soupeře
a odpadliacuteky
Daacutele je možneacute zapracovat na posiacuteleniacute jednotnosti
nebo naopak nesouladu v raacutemci jednotlivyacutech koalic
Neaktivniacute hraacuteče můžeme ponechat jejich spaacutenku a nebo
je naopak probudit Ty kteřiacute nad nějakyacutem teacutematem vaacutehajiacute
lze ignorovat přesvědčit o vyacutehodnosti jedneacute z pozic
nebo naprosto odveacutest jejich pozornost jinyacutem směrem
Iritujiacuteciacute akteacutery může lobbyistickaacute skupina buď veřejně
omluvit čiacutemž si je možnaacute zavaacuteže nebo naopak pranyacuteřovat
čiacutemž je donutiacute ke kompromisu
3123 Vztahy ndash dilema
Lobbying může vztahy učinit formaacutelnějšiacutemi nebo naopak
neformaacutelnějšiacutemi přičemž mezi oběma poacutely se nachaacuteziacute
několik bdquopoloformaacutelniacutechrdquo stupňů Pokud je skupina zaacutevislaacute
na všech třech variantaacutech vztahu (viz scheacutema str 38)
pak se musiacute vypořaacutedat s dilematy jejich vzaacutejemneacuteho
vyvaacuteženiacute
a načasovaacuteniacute Může takeacute vztah stabilizovat či
destabilizovat konflikt někdy přinaacutešiacute většiacute vyacutenosy než
spojenectviacute
V jineacutem dilematu proti sobě stojiacute spoleacutehaacuteniacute na stareacute
a osvědčeneacute vztahy a rozviacutejeniacute novyacutech což je pro každou
lobby otaacutezkou kalkulace naacutekladů a vyacutenosů
39
3124 Procedury ndash dilema
Procedury patřiacute do třiacute P Jedno z dilemat se tyacutekaacute jejich
zjednodušeniacute či naopak zkomplikovaacuteniacute
Pro pochopeniacute uvaacutediacutem před rozhodnutiacutem komise z roku
2000 jiacutemž povolila Unileveru uveacutezt na trh margariacuten
Becel se tato společnost zasazovala o zjednodušeniacute
schvalovaciacute procedury Po verdiktu Komise svoji snahu
zastavila neboť si uvědomila že většiacute komplikovanost
celeacuteho procesu bude užitečnaacute v udrženiacute novyacutech konkurentů
mimo hru
Každaacute lobbyistickaacute skupina může takto přijmout nebo
napadnout určitou proceduru přiacutepadně doveacutest kauzu
až k Soudniacutemu dvoru Jineacute dilema se objevuje v otaacutezce
zda-li prosazovat striktniacute nebo volnou interpretaci
procedury Prostor pro interpretaci rozšiřujiacute jazykoveacute
varianty textu a různorodaacute každodenniacute praxe neboli
precedenty
3125 Pozice ndash dilema
V raacutemci hry Třiacute P může lobby buď uznat nebo naopak
kritizovat staacutevajiacuteciacute orgaacuteny a funkce jako třeba vyacutebory
agentury a jednotliveacute uacuteředniacuteky Skupina se takeacute může
rozhodnout ke vstupu do orgaacutenů nebo naopak k jeho
opuštěniacute To může znamenat symbol protestu nebo touhu
po většiacute svobodě v jednaacuteniacute Obzvlaacuteště velkyacutem dilematem
je přijiacutemaacuteniacute lidiacute do nejrůznějšiacutech funkciacute Po několika
zkušenostech a opravdu nepřiacutejemnyacutech situaciacutech se dnes již
jednoznačně přiklaacuteniacutem k jasně stanovenyacutem kriteacuteriiacutem
neboli pracovniacutem předpokladům (merits) a odmiacutetaacutem
jakoukoliv protekci
40
3126 Teacutemata ndash dilema
Jedno dilema zniacute jestli je lepšiacute teacutemata politizovat
nebo depolitizovat Standardniacute metoda odpolitizovaacuteniacute
spočiacutevaacute v prezentaci teacutematu jako bdquotechnickeacute zaacuteležitostirdquo
kteraacute je pro mnoho lidiacute synonymem menšiacute důležitosti
Komise a Rada EU často spojujiacute jednotlivaacute teacutemata aby
alespoň čaacutestečně uspokojili většiacute počet hraacutečů Lobby
se takeacute může pokusit o navyacutešeniacute nebo redukci počtu
aktivniacutech teacutemat a odvozeně tedy o změnu v počtu
angažovanyacutech hraacutečů nebo o bagatelizaci či naopak
dramatizaci vyacuteznamu teacutematu
Zde uvaacutediacutem několik přiacutepadů manipulace s teacutematy
o Společenskaacute zemědělskaacute politika ndash potravinovaacute
soběstačnost
o Dovoz levneacuteho textilu ndash dětskaacute praacutece
o Kouřeniacute tabaacuteku ndash svoboda
o Kožešinovyacute průmysl ndash praacuteva zviacuteřat
o Zaacutesah do ECB ndash hospodaacuteřskyacute růst
o Nižšiacute daně (opravy obuvi aj) ndash zaměstnanost
3127 Životniacute cyklus Souborneacute zpraacutevy ndash dilema
Lobby může buď napomoci hladkeacutemu přijetiacute Zpraacutevy nebo
ho naopak zkomplikovat
bdquoExtreacutemniacutem přiacutekladem byla pozice Velkeacute Britaacutenie
v radě EU během afeacutery s nemociacute BSE v roce 1996 kdy
Britoveacute jednoduše zablokovali viacutece než 50 Soubornyacutech
zpraacutev (ktereacute byly naacutesledně automaticky schvaacuteleny)rdquo
41
Dalšiacute dilema je spojeno se zachovaacuteniacutem nebo změnou
obsahu Souborneacute zpraacutevy Přeměna obsahu bliacutežiacuteciacute
se přeraacutemovaacuteniacute (reframing) Zpraacutevy do jineacuteho kontextu je
nepřiacutemou technikou časoveacuteho managementu Může na jednu
stranu vyřešit ale i vytvořit patovou situaci Patovou
situaci často navozujiacute lobbyisteacute usilujiacuteciacute
o subsidiaritu Na vyacuteběr je množstviacute dalšiacutech přiacutemyacutech
technik k urychleniacute nebo zabrzděniacute rozhodovaciacuteho procesu
Ta nejpřiacutemějšiacute spočiacutevaacute v posunutiacute konečneacuteho termiacutenu
dopředu či dozadu Prvniacute ciacutel je obvykle naacuteročnějšiacute než
druhyacute neboť popohaacuteněniacute celeacuteho procesu si žaacutedaacute viacutece
energie než jeho pozdrženiacute
3128 Areacutena ndash dilema
Lobby se může rozhodnout buď ke vstupu do konkreacutetniacute
areacuteny nebo k jejiacutemu opuštěniacute přičemž mezi oběma
krajnostmi zůstaacutevaacute ještě možnost vyčkaacutevaciacuteho postoje
Každaacute koalice je občas směsiciacute vyacutehod i nevyacutehod jejichž
různyacute poměr nabiacuteziacute možnost volby Vyacuteznamneacute dilema ktereacute
jsem již zmiňoval v předešlyacutech kapitolaacutech se tyacutekaacute
omezeniacute nebo rozšiacuteřeniacute hranic areacuteny Takovaacute změna může
vyuacutestit ve vyacuterazně odlišnyacute soubor teacutemat i angažovanyacutech
hraacutečů
3129 Rozhodnutiacute ndash dilema
Ohledně samotneacuteho rozhodnutiacute si musiacute lobby rozmyslet
jestli se při vyjednaacutevaacuteniacute přidaacute k většinoveacutemu či
menšinoveacutemu taacuteboru Prvniacute volba může neacutest lepšiacute vyacutesledky
z kraacutetkodobeacuteho hlediska zatiacutemco ta druhaacute představuje
investici do důvěry spolubojovniacuteků z hlediska
dlouhodobeacuteho přiacutepadně s ohledem na jinou Soubornou
zpraacutevu Kvůli tzv principiaacutelniacutem důvodům se může skupina
42
uacutečasti na vyjednaacutevaacuteniacute takeacute zcela vzdaacutet zůstane tedy
stranou a čekaacute na lepšiacute nabiacutedku Podobnaacute pozice zaměřenaacute
na zablokovaacuteniacute procesu pomociacute prohloubeniacute nejednotnosti
je pochopitelně velice riskantniacute
31210 Styly lobovaacuteniacute ndash dilema
Standardniacute dilemata stylu jednaacuteniacute mimo jineacute zahrnujiacute
rozhodnutiacute zda-li spiacuteše nabiacutezet nebo požadovat jednat
nenaacutepadně či zřetelně přiacutemo či nepřiacutemo formaacutelně nebo
neformaacutelně defenzivniacutem nebo agresivniacutem způsobem
Eventuaacutelně zda se tvaacuteřit smiacuteřlivě nebo konfrontačně
chovat reaktivně nebo provokativně
Otaacutezka stylů lobovaacuteniacute je všeobecně považovaacutena
za kliacutečovou a je takeacute jedinou oblastiacute v niacutež se plaacuteny
amateacuterskyacutech a profesionaacutelniacutech skupin styacutekajiacute Teoretickeacute
dilema tyacutekajiacuteciacute se legaacutelniacutech a ilegaacutelniacutech aktivit
se v praxi teacuteměř neřešiacute Každaacute lobby může na uacutezemiacute EU bez
většiacutech potiacutežiacute splnit současneacute podmiacutenky registrace
a dodržovat pravidla etickeacuteho kodexu stejně jako maacute
tisiacutece důvodů obaacutevat se přiacutepadnyacutech skandaacutelů a politickeacute
izolace
V naacutesledujiacuteciacute kapitole se pokusiacutem rozebrat konkreacutetniacute
formy prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech skupin
43
32 Konkreacutetniacute formy prosazovaacuteniacute
vlivu zaacutejmovyacutech skupin
Integrujiacuteciacute se Evropa je možnyacutem teacutematem diskusiacute nejen
na uacuterovni reaacutelneacute politiky ale i ve sfeacuteraacutech vědeckeacuteho
vyacutezkumu ndash ať již politologickeacuteho sociologickeacuteho či
ekonomickeacuteho charakteru Otaacutezky totiž vyvstaacutevajiacute nejen
okolo podoby samotneacuteho spolku (integrujiacuteciacute se Evropy)
o miacuteře rozšiacuteřeniacute miacuteře integrace či o smyslu sepsaacuteniacute
ustavujiacuteciacutech textů Vznikajiacute takeacute v miacuteře ochoty sdiacutelet
společneacute unijniacute hodnoty a rysy u přiacuteslušniacuteků jednotlivyacutech
integrujiacuteciacutech se staacutetniacutech uacutetvarů [Broscheid 2003
s 64]
Častyacutem a z mnoha uacutehlů pohledu zkoumanyacutem teacutematem
se tak stala otaacutezka společneacuteho vytvaacuteřeniacute unijniacutech
zaacutekladů Ideaacutelniacute by bylo aby došlo k internalizaci všemi
nebo alespoň rozhodnou většinou občanů členskyacutech zemiacute
Jejich smyslem by mělo byacutet posilovaacuteniacute pocitů
sounaacuteležitosti obyvatel s Evropskou uniiacute vytvaacuteřeniacute
bdquospolečneacutehordquo evropskeacuteho prostoru postaveneacuteho na
stabilniacutech zaacutekladech Mohlo by se tak zdaacutet že praacutevě toto
teacutema je jedniacutem ze stěžejniacutech naacutemětů existujiacuteciacutech euro-
federalistickyacutech uskupeniacute působiacuteciacutech v řadě členskyacutech
staacutetů EU
Existence vysokeacuteho počtu struktur obhajujiacuteciacutech
myšlenky koherentniacute i stojiacuteciacute v opozici evropskeacutemu
federalismu neniacute nikterak překvapivaacute Zvlaacuteště pak
uvaacutežiacuteme-li dobu trvaacuteniacute diskusiacute jejichž předmětem je
evropskeacute uspořaacutedaacuteniacute Zaklaacutedaacuteniacute spolků stojiacuteciacutech
na zaacutekladech obhajoby myšlenky vytvořeniacute federaacutelniacute Evropy
lze datovat hluboko do historie a proto by jejich
44
existence (často navazujiacuteciacute na původniacute organizaci
či jakyacutesi jejiacute novyacute zrod) neměla byacutet nijak zaraacutežejiacuteciacute
Zajiacutemaveacute však je že tato uskupeniacute nebyla zatiacutem
uspokojivě popsaacutena stejně jako nebyly uspokojivě popsaacuteny
zaacutejmy ktereacute daneacute organizace sledujiacute a zejmeacutena pak
prostředky ktereacute majiacute k dispozici
Skupiny nominaacutelně obhajujiacuteciacute evropskyacute federalismus
jsou přiacutetomneacute ve všech členskyacutech zemiacutech EU ačkoli
se zdaacute že země ktereacute čerstvě k Unii přistoupily
nedisponujiacute tak vysokyacutem počtem uskupeniacute tohoto druhu jako
staršiacute členoveacute Počet všech struktur obhajujiacuteciacutech
myšlenku evropskeacuteho federalismu je přiacuteliš vysokyacute pro
samotneacute baacutedaacuteniacute a proto z uacutevah zkoumaacuteniacute euro-
federalistickyacutech organizaciacute byly vyloučeny politickeacute
strany frakce evropskyacutech politickyacutech stran či samotneacute
unijniacute orgaacuteny ktereacute by bezesporu bylo možno raacutemcově
zařadit do jednoho scheacutematu Namiacutesto toho byly vybraacuteny
pouze některeacute zaacutejmoveacute skupiny nominaacutelně se orientujiacuteciacute
na prosazovaacuteniacute myšlenky evropskeacuteho federalismu
Obecně lze za hlavniacute funkci zaacutejmovyacutech skupin
považovat umožněniacute uacutečasti jednotlivyacutem individuiacutem
na politickeacutem životě Podstatnyacutem prvkem takoveacute uacutečasti je
to že neprobiacutehaacute jen formou voleb a že pro ni neniacute nutneacute
členstviacute v politickyacutech stranaacutech Vlastniacute zaacutejem je tak
artikulovaacuten v teacute oblasti ve ktereacute je občan připraven
se angažovat Funkcemi zaacutejmovyacutech skupin je tak
artikulace agregace a reprezentace zaacutejmů svyacutech členů
V užšiacutem pojetiacute může skupina plnit teacutež funkci politickeacute
socializace nebo dokonce politickeacute rekrutace Vzaacutejemnyacute
vztah politickyacutech stran a zaacutejmovyacutech skupin ktereacute
do značneacute miacutery sdiacutelejiacute řadu charakteristik neniacute
45
předmětem tohoto teacutematu a proto se k němu nebudu
vyjadřovat Spiacuteše se zde pokusiacutem rozveacutest jednotliveacute formy
prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech skupin
321 Zaacutejmovaacute skupina při praacuteci
Jak jsem v předchoziacutech kapitolaacutech k zaacutejmovyacutem skupinaacutem
v EU uvedl lze odvodit řadu proměnnyacutech ktereacute odlišujiacute
profesionaacutelniacute chovaacuteniacute od amateacuterskeacuteho Zde je sloučiacutem
do čtyř uacutezce propojenyacutech avšak sveacutebytnyacutech ukazatelů
profesionaacutelniacute lobbyistickeacute organizace [Broscheid 2003
s 104]
Tyto ukazatele jsou
o dostatečnaacute vnitřniacute soudržnost
o užitečneacute (použitelneacute) znalosti
o optimaacutelniacute kombinace zdrojů a dovednostiacute
o celkovyacute vnějšiacute dojem
3211 Dostatečnaacute vnitřniacute soudržnost
Soudržnostiacute neboli koheziacute rozumiacuteme koherenci preferenciacute
čili koordinaci činnostiacute Předpoklad soudržnosti
je obvykle mylnyacute Za normaacutelniacutech okolnostiacute je každaacute
skupina vnitřně nejednotnaacute jejiacute členoveacute se přou
o preferovanaacute data hodnoty a naacutestroje Jinyacutemi slovy
řešiacute svaacute vnitřniacute teacutemata kteraacute se pak veřejně projevujiacute
na všech uacuterovniacutech organizace v podobě odlišnyacutech
preferenciacute a navzaacutejem si odporujiacuteciacuteho jednaacuteniacute
46
Na neformaacutelniacute uacuterovni existuje pluralita členů
skupiny zastaacutevajiacuteciacutech odlišneacute hodnoty a zaacutejmy Uvnitř
nadnaacuterodniacute firmy se mezi sebou zaměstnanci lišiacute napřiacuteklad
podle věku vzdělaacuteniacute naacuterodnosti jazyka odbornyacutech
znalostiacute a funkce Uvnitř Evropskyacutech federaciacute je
pluralita členů zaacutevislaacute na zemi původu na obratu
a zisku na stylu řiacutezeniacute na postaveniacute na trhu
a na organizačniacute strategii
V každeacutem Generaacutelniacutem ředitelstviacute Komise (Evropskaacute
komise složenaacute z jednotlivyacutech členů různyacutech staacutetů)
vychaacuteziacute pluralita a rozdiacutelnost uacuteředniacuteků kupřiacutekladu
z naacuterodniacuteho či regionaacutelniacuteho zaacutezemiacute stylu rozhodovaacuteniacute
karieacuterniacutech ciacutelů politickeacuteho přesvědčeniacute a sklonu
k loajalitě Takovaacute pluralita může celou organizaci
rozštěpit a jednotliveacute jejiacute čaacutesti se pak přeměniacute
v soběstačneacute lobbyistickeacute skupiny ktereacute odděleně
rozviacutejejiacute sveacute siacutetě vnějšiacutech vztahů
Pestrost vnitřniacutech rozporů by neměla byacutet
minimalizovaacutena ani maximalizovaacutena nyacutebrž
bdquooptimalizovaacutenardquo Organizačniacute zvlaacutednutiacute nejen evropskeacuteho
lobbyingu začiacutenaacute u vlastniacuteho prahu Minimalizace rozdiacutelů
může veacutest ke slepeacute poslušnosti Přiacutekazům Naacutesledně
organizace ztraacuteciacute vyacutehodu interniacute různorodosti
a nejzranitelnějšiacute se pochopitelně staacutevaacute na sameacutem
vrcholu
Vše se tedy soustřediacute na otaacutezku jak můžeme
dosaacutehnout dostatečneacute soudržnosti Je to jednoducheacute
Je třeba minimalizovat počet zasvěcenyacutech pracovniacuteků
kteřiacute na daneacutem obchodu pracujiacute a neustaacutele provaacutedět
controlling
47
3212 Užitečneacute znalosti
Profesionaacutelniacute lobbyistickou skupinu předevšiacutem
charakterizuje osvojeniacute znalostiacute Ty lze využiacutet
k dosaženiacute požadovanyacutech vyacutesledků kdykoli a kdekoli
Naproti tomu amateacuterskeacute skupiny se snadno spokojiacute se svyacutemi
vlastniacutemi dojmy a vniacutemaacuteniacutem reality nebo prostě naacutesledujiacute
individuaacutelniacute uacutesudek sveacuteho vedeniacute [Dančaacutek Hlouček
Šimeček 2006 s 86]
Profesionaacutelniacute lobby pochopitelně neniacute episteacutemickyacutem
nebo akademickyacutem společenstviacutem Ziacuteskaacuteniacute znalostiacute
a vědomostiacute nechaacutepe jako svůj prvořadyacute ciacutel Znalosti jsou
pro ni jen nepostradatelnyacutem prostředkem k realizaci
jejich zaacutejmů ať už v ČR nebo v EU
Nejdůležitějšiacute kategoriiacute je sebepoznaacuteniacute Vyžaduje
vyvaacuteženeacute porozuměniacute vlastniacutem touhaacutem a obavaacutem na jedneacute
straně a svyacutem možnostem na straně druheacute Touhy a obavy
musejiacute miacutet lepšiacute zaacuteklad než jen naacutehodnyacute soubor bdquonaacutehodrdquo
Uvědomělaacute zaacutejmovaacute skupina je staviacute na uacuteroveň se svyacutemi
obecnyacutemi zaacutejmy a konkreacutetniacutemi ciacuteli Touhy a obavy jsou
vyacutesledkem strategie kteraacute vzešla z kritickyacutech diskusiacute
Druhou kategoriiacute nezbytnyacutech vědomostiacute je znalost
areacuteny (prostřediacute) kam směřuji Čiacutem je skupina
profesionaacutelnějšiacute tiacutem rozvaacutežněji sveacute znalosti organizuje
a využiacutevaacute Většina nadnaacuterodniacutech firem a evropskyacutech
federaciacute ustavila za tiacutemto uacutečelem zvlaacuteštniacute tyacutem
managementu veřejnyacutech zaacuteležitostiacute Ten je propojen
s ostatniacutemi zaměstnanci a specializovanyacutemi pracovniacuteky
Zaacuteroveň uacutezce spolupracuje s vrcholovyacutem managementem
skupiny
48
3213 Optimaacutelniacute kombinace zdrojů a dovednostiacute
Zdroje jsou z pohledu zaacutejmoveacute skupiny naacutestrojem diacuteky
němuž v nemilosrdneacute konkurenci obstojiacute Nejednaacute se
o neměnnyacute majetek v jejiacutem staacuteleacutem vlastnictviacute naopak
musejiacute byacutet nejdřiacuteve ziacuteskaacuteny a naacutesledně udržovaacuteny v dobreacutem
stavu Naacutestrojem může byacutet cokoliv co přispiacutevaacute
k efektivniacutemu a uacutečinneacutemu zapojeniacute do evropskeacute politiky
Za zdroj lze považovat i silnou vůli ovlivnit rozhodovaciacute
proces nebo mimořaacutednou šanci setkat se neformaacutelně
s některyacutem komisařem
Odborneacute znalosti se čaacutestečně překryacutevajiacute s vyacuteše
zmiňovanou kategoriiacute užitečnyacutech znalostiacute Sebepoznaacuteniacute
a porozuměniacute politice areacutenoveacuteho managementu se do teacuteto
kategorie ale většinou nezahrnujiacute Odbornost se vztahuje
zejmeacutena k technickyacutem aspektům Souborneacute zpraacutevy nebo
probleacutemoveacuteho teacutematu Techničtiacute experti disponujiacute
dostatečnyacutemi znalostmi aby tyto otaacutezky vyřešili
Odborniacuteci na management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute jim mohou
poradit jak to proveacutest co nejuacutespěšněji
Většina lobbyistickyacutech skupin přichaacutezejiacuteciacutech
z naacuterodniacute uacuterovně obzvlaacuteště pak z vlaacutedy maacute těchto
technickyacutech expertů po ruce celou řadu Zaacutejmoveacute skupiny
uvnitř Komise a Parlamentu naopak tyto odborniacuteky spiacuteše
postraacutedajiacute Musejiacute je proto přizvat zevnějšiacute (insourcing)
jako členy expertniacuteho vyacuteboru či jako členy mezi-skupiny
Mohou je zapojit takeacute jako jednotlivce čiacutemž se pro ně
otviacuteraacute skvělaacute přiacuteležitost k lobovaacuteniacute
49
3214 Dobryacute celkovyacute dojem
Čtvrtyacutem a posledniacutem kriteacuteriem uacutespěšneacute lobby je dobraacute
image tedy celkovyacute vnějšiacute dojem Angažovanyacutem hraacutečům
a uacuteředniacutekům připadaacute skupina přitažlivaacute pokud se chovaacute
atraktivniacutem způsobem Koncept celkoveacuteho dojmu maacute dvě
dimenze přičemž tou prvniacute je všeobecnaacute přitažlivost
Prvniacute dimenze všeobecneacute přitažlivosti musiacute budit
zdaacuteniacute důležitosti a přiacutejemnosti Je-li skupina považovaacutena
za vyacuteznamnou nemusiacute se obaacutevat že bude přehliacutežena Naviacutec
může počiacutetat s předpoklaacutedanyacutem vlivem na ostatniacute kteřiacute
vezmou jejiacute existenci a zaacutejmy v uacutevahu přestože ona sama
zůstane pasivniacute
Druhou dimenziacute solidniacuteho vnějšiacuteho obrazu je
specifickaacute nabiacutedkovaacute strana Amateacuterskaacute zaacutejmovaacute skupina si
snadno splete svoje vlastniacute přaacuteniacute a požadavky ndash vyjaacutedřeneacute
naacutezorovyacutem či pozičniacutem materiaacutelem o jejich preferenciacutech ndash
s atraktivniacute nabiacutedkou pro ostatniacute hraacuteče
Naproti tomu profesionaacutelniacute skupina se snažiacute
uspokojit poptaacutevkovou stranu nejvyacuteznamnějšiacutech akteacuterů
a dopřaacutet jim to po čem toužiacute Na takoveacute straně může
vydělat
Vysoce postaveniacute uacuteředniacuteci a politici majiacute
neukojitelnou touhu po přiacutezniveacute publicitě v meacutediiacutech
za niacutež nabiacutezejiacute cenneacute politickeacute informace a ochotu
k dohodě To vše za normaacutelniacutech okolnostiacute platiacute Ovšem
nejlepšiacute skladba nabiacutedky a poptaacutevky je vždy specificky
zaacutevislaacute na teacutematech a akteacuterech jež se v konkreacutetniacutem
okamžiku v aktuaacutelniacute areacuteně pohybujiacute
50
Profesionaacutelniacute lobby se o svůj vnějšiacute obraz neustaacutele
staraacute Snažiacute se podporovat svoji pověst vyacuteznamnosti
a přiacutejemnosti Čiacutem většiacute vliv se u niacute předpoklaacutedaacute tiacutem
nižšiacute budou jejiacute naacuteklady na lobbying Čiacutem viacutece sympatiiacute
či respektu se jiacute dostaacutevaacute tiacutem snadněji si pojistiacute svoje
miacutesto u jednaciacuteho stolu Čiacutem přiacutejemněji na ostatniacute
působiacute tiacutem pohodlněji se jiacute uzaviacuterajiacute obchody Dobryacute
dojem na okoliacute je tedy v prveacute řadě prostředkem ke zvyacutešeniacute
efektivnosti a uacutečinnosti lobbyingu v konkreacutetniacutech
přiacutepadech Peacuteče o vnějšiacute obraz vyžaduje od skupiny
skutečně důkladnou přiacutepravu protože je nutneacute působit na
obecneacute citoveacute rozpoloženiacute ostatniacutech zainteresovanyacutech
hraacutečů
33 Chaacutepaacuteniacute lobbyingu ve
strukturaacutech EU a konkreacutetniacute
projevy v Českeacute republice
Definujeme-li lobbying jako aktivitu kteraacute se snažiacute
ovlivnit veřejneacute autority a demokracii můžeme tvrdit že
tyto dva koncepty majiacute viacutece společneacuteho než rozdiacutelneacuteho
[Machoutovaacute 2005 s 12 ]
Lobbying na evropskeacute uacuterovni přispiacutevaacute k dalšiacute
demokratizaci jak samotneacute EU tak členskyacutech staacutetů (ktereacute
jednajiacute v mnoha přiacutepadech meacuteně demokraticky než napřiacuteklad
Evropskaacute komise) Jsou to hlavně profesionaacutelniacute
lobbyistickeacute skupiny ktereacute si tyto zaacutesluhy připisujiacute
51
Diacuteky sveacute odborneacute přiacutepravě poskytujiacute uvedeneacute skupiny
uacuteředniacutekům informace a podporu Daacutele prosazujiacute legitimniacute
konsenzus Platiacute takeacute že lobby podstupuje seberegulaci
Vzrůstajiacuteciacute počet lobbyistickyacutech skupin konkurence
produkovaacuteniacute kvalitniacutech vyacutestupů a obhajoba dosaženyacutech
pozic vedou k ostřejšiacute soutěži mezi zaacutejmovyacutemi skupinami
a k lepšiacute společenskeacute kontrole Důležiteacute je proto
předevšiacutem vytvořit prostor pro otevřenyacute přiacutestup a feacuterovou
soutěž
Lobbying v Českeacute republice jako takovyacute neniacute bohužel
upraven na žaacutedneacute uacuterovni Jeho podoba se odviacutejiacute od zaacutekonneacute
regulace korupce tedy antikorupčniacutech předpisů pro
uacuteředniacuteky a politiky Lobbying končiacute tam kde dle zaacutekona
začiacutenaacute korupce Proto je situace okolo lobbyingu v ČR
značně nepřehlednaacute což vyacuterazně přispiacutevaacute k představě
lobbyingu jako něčeho co nemaacute s praciacute nic společneacuteho
Lobbying je vniacutemaacuten pouze jako prostředek k ovlivňovaacuteniacute
konečneacuteho rozhodnutiacute jednotlivyacutech politiků či politickyacutech
uskupeniacute [WOLL C 2006 s 63]
Bohužel pro to aby lobbying mohl v ČR začiacutet
fungovat a zkvalitňovat rozhodovaacuteniacute českyacutech politiků je
potřeba přijmout ho s jasně stanovenyacutemi opatřeniacutemi kteraacute
by měla sledovat tyto zaacutesady
- učinit ho transparentniacutem ndash tj zpřehlednit kdo se jiacutem
zabyacutevaacute vytvořit přehled organizaciacute agentur
a individuaacutelniacutech konzultantů
- institucionalizovat ho - tj přijmout pravidla postupy
a formaacutelniacute i neformaacutelniacute procedury ktereacute poskytnou
stejnou šanci všem zaacutejmovyacutem skupinaacutem ndash rozumiacute se bez
rozdiacutelu ciacutelů ktereacute sledujiacute bez rozdiacutelu financiacute ktereacute
52
majiacute k dispozici tedy tak aby měli všichni stejnou
přiacuteležitost sdělit sveacute postoje naacutezory a argumenty a tak
se pokusit ovlivnit rozhodovaacuteniacute ktereacute se jich tyacutekaacute
- učinit ho samoregulovanyacutem - tj vytvořit profesniacute
organizaci lobbyistickyacutech subjektů kteraacute ručiacute za kvalitu
praacutece vytvaacuteřiacute kodex a standard činnosti a zasahuje
v přiacutepadě porušeniacute přijatyacutech zaacutesad (tj v přiacutepadě
korupce poskytovaacuteniacute nepravdivyacutech informaciacute apod)
- na straně politiků byacutet otevřeniacute k dialogu se všemi
zaacutejmovyacutemi skupinami od firem až po občanskaacute neziskovaacute
sdruženiacute všech zaměřeniacute poskytovat jim stejnou šanci
sdělit sveacute argumenty vniacutemat jejich činnost a lobbying
jako nezastupitelnyacute zdroj informaciacute o společnosti
a důsledciacutech jejich možneacuteho rozhodnutiacute jako něco co
sami politici k dobreacutemu rozhodnutiacute bezpodmiacutenečně
potřebujiacute co vyacuterazně zkvalitňuje jejich rozhodovaacuteniacute
Vyacutesledkem aplikace těchto zaacutesad by mělo byacutet zvyacutešeniacute
prestiže lobbyingu v ČR a vniacutemaacuteniacute jeho pozitivniacute
nezaměnitelneacute uacutelohy v demokracii
53
4 Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute
Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute jsou jedniacutem z hlavniacutech zdrojů zajišťovaacuteniacute
zakaacutezek pro většinu subjektů působiacuteciacutech ta trhu praacutece
Staacutet (respektive veřejneacute rozpočty)v oblasti veřejnyacutech
zakaacutezek na dodaacutevku je staacutele nejvyacuteznamnějšiacutem investorem
Naproti tomu zakaacutezky realizovaneacute soukromyacutemi subjekty
nezaručujiacute stoprocentniacute spolehlivost Ty staacutetniacute majiacute
bezesporu jednu podstatnou vyacutehodu Zhotovitel určiteacute
zakaacutezky maacute viacutecemeacuteně stoprocentniacute jistotu že sjednanaacute
cena bude uhrazena v plneacute vyacuteši i když se tak někdy staacutevaacute
s menšiacutem časovyacutem prodleniacutem
Proto je oblast staacutetniacutech zakaacutezek středem zaacutejmu
podnikatelskyacutech subjektů ndash bdquolobbyistickyacutech skupinrdquo ktereacute
kontrolujiacute a hliacutedajiacute každou zakaacutezku od chviacutele kdy byla
navržena či zahrnuta do rozpočtu Mnohdy se tak staacutevaacute
i daleko dřiacuteve
Přes všechny kroky a často i netradičniacute postupy musiacute
ten kdo zakaacutezku bdquoošetřujerdquo od sameacuteho počaacutetku splnit
jednu zdaacutenlivě nevyacuteznamnou povinnost Musiacute podat nabiacutedku
v raacutemci veřejneacute zakaacutezky Zde může nastat kaacutemen uacuterazu
neboť mnoziacute se již přesvědčili že celou pečlivou
přiacutepravu může pokazit formaacutelniacute pochybeniacute uchazeče nebo
zadavatele pro ktereacute je celeacute zadaacuteniacute zrušeno nebo
pozdrženo rozhodnutiacutem orgaacutenu dohledu Samozřejmě
jakyacutekoliv novyacute uacutekon nahraacutevaacute konkurenci protože i ta maacute
pak dostatečnyacute časovyacute prostor na dalšiacute kroky ktereacute mohou
dosaženiacute ciacutele oddaacutelit Informace o znalosti v raacutemci
zaacutekona č1991994 sb o zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek mohou
oběma stranaacutem procesu zadaacutevaacuteniacute poskytnout možnost
vyvarovat se pochybeniacute kteryacutech se dopustil někdo před
nimi [Raus D Neruda R 2006 s 22]
54
V naacutesledujiacuteciacutech bodech se pokusiacutem uveacutest zaacutekladniacute
body bdquoZaacutekona o zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezekrdquo a poukaacutezat
ve vybranyacutech rozhodnutiacutech Uacuteřadu pro ochranu hospodaacuteřskeacute
soutěže na některeacute zaacutekladniacute nedostatky v procesu zadaacutevaacuteniacute
zakaacutezek Zaacuteroveň se zmiacuteniacutem o sektoru zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech
zakaacutezek ve stavebnictviacute Mysliacutem že sektor stavebnictviacute
je jeden z nejsložitějšiacutech neboť se zde střetaacutevajiacute
všechny tři atributy (Lidskyacute faktor Lobbying Vyacuteběroveacute
řiacutezeniacute) Řada uchazečů (zejmeacutena menšiacutech a středniacutech
firem) z řad stavebniacutech firem doposud plně nechaacutepe smysl
prokazovaacuteniacute kvalifikace a dopouštiacute se při tomto uacutekonu
zbytečnyacutech pochybeniacute
Oproti běžnyacutem uchazečům (i velkeacute a nadnaacuterodniacute
společnosti) kteřiacute jsou již v Českeacute republice delšiacute dobu
(majiacute finančniacute siacutelu) byacutevajiacute lobbisteacute často zvyacutehodněni
tiacutem že znajiacute interniacute informace ktereacute jim umožňujiacute lepšiacute
flexibilitu a připravenost pro ziacuteskaacuteniacute daneacute zakaacutezky
41 Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute ve staacutetniacutem
polostaacutetniacutem a soukromeacutem
sektoru
Objem veřejnyacutech zakaacutezek v Evropě v současneacute době
představuje 16 hrubeacuteho domaacuteciacuteho produktu celeacute EU To
přimělo Evropskou unii v posledniacutech dvou desetiletiacutech
podrobit zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek přiacutesnějšiacutemu režimu O
tom zda bude přizpůsobeniacute legislativy ČR legislativě EU
přiacutenosem pro Českou republiku zatiacutem neviacutem
Nicmeacuteně se domniacutevaacutem že transparentniacute
a nediskriminačniacute soutěž je spravedlivaacute soutěž Bez niacute
55
nelze optimaacutelně využiacutet peněz směřujiacuteciacutech do staacutetniacuteho
sektoru peněz tedy naacutes všech Přijetiacute všech předpisů
Evropskeacute unie podle mě nebude snadnaacute cesta a popravdě si
to ani nepřeji Vzhledem k tomu že jsem Čech chci a
přeji si aby se u naacutes i něco vytvaacuteřelo a ne jen
kopiacuterovalo bdquojde o proces neustaacuteleacuteho učeniacuterdquo [Valachovaacute
V 2006 s 42 ]
411 Zaacutekladniacute pojmy
Zadaacutevaacuteniacutem veřejnyacutech zakaacutezek se rozumiacute zaacutevaznyacute postup
zadavatelů veřejnyacutech zakaacutezek kteryacute musiacute byacutet dodržen před
uzavřeniacutem přiacuteslušneacute smlouvy [Raus D Neruda R 2006
s 27]
4111 Veřejnaacute zakaacutezka
K zaacutevažneacute změně došlo posledniacute novelou zaacutekona ve vymezeniacute
pojmu veřejneacute zakaacutezky Narozdiacutel od uacutepravy platneacute před
novelou kdy se veřejnou zakaacutezkou označovalo přiacuteslušneacute
plněniacute (např zhotoveniacute stavby montaacutež uacutedržba aj)
novaacute uacuteprava klade rovniacutetko mezi smlouvou a veřejnou
zakaacutezkou Neniacute jednoducheacute vypořaacutedat se s terminologiiacute
evropskyacutech směrnic ve vazbě na vyacuterazy použiacutevaneacute
v naacuterodniacutech praacutevniacutech uacutepravaacutech Za nedostatek novely
považuji předevšiacutem nepromiacutetnutiacute noveacute definice do všech
dalšiacutech ustanoveniacute zaacutekona kteraacute vychaacutezejiacute z původniacuteho
vyacuteznamu tohoto pojmu
Pokud je přiacuteslušneacute plněniacute na zaacutekladě smlouvy
samozřejmě u zadavatelů stanovenyacutech zaacutekonem poskytovaacuteno
za uacuteplatu jednaacute se vždy o zakaacutezku veřejnou V jinyacutech
56
přiacutepadech např u darovaacuteniacute se o veřejnou zakaacutezku
nejednaacute
Veřejneacute zakaacutezky v podstatě nejsou v zaacutekoně druhově
vymezeny I když novaacute definice veřejneacute zakaacutezky zahrnuje
i služby stavebniacute praacutece a dodaacutevky chybiacute jiacute bližšiacute
vymezeniacute a tudiacutež nemaacute žaacutednou vypoviacutedaciacute schopnost
V dalšiacutech ustanoveniacutech zaacutekona se v souvislosti s limity
pro způsob zadaacuteniacute veřejneacute zakaacutezky hovořiacute teacutež
o nemovitostech a souborech strojů a zařiacutezeniacute tvořiacuteciacutech
samostatnyacute funkčniacute celek Dalšiacute druhy veřejnyacutech zakaacutezek
jsou zahrnuty pod ostatniacute přiacutepady
4112 Zadavatel
Zadavatel je smluvniacute stranou v procesu zadaacutevaacuteniacute veřejneacute
zakaacutezky Je stranou kteraacute přiacuteslušneacute plněniacute (dodaacutevky
stavebniacute praacutece služby) zadaacutevaacute tj vybiacuteraacute nejvhodnějšiacuteho
smluvniacuteho partnera opraacutevněneacuteho vymezeneacute plněniacute poskytovat
jak po straacutence kvalifikačniacute tak po straacutence finančniacute
V tomto přiacutepadě je zaacutekladniacutem znakem zadavatele peněžityacute
zaacutevazek vůči druheacute smluvniacute straně poskytujiacuteciacute věcneacute
plněniacute
4113 Uchazeč o veřejnou zakaacutezku
Uchazeč je smluvniacute stranou kteraacute poskytuje přiacuteslušneacute
věcneacute plněniacute (praacutece stavebniacute praacutece služby) Podnikatel
kteryacute se zajiacutemaacute o přiacuteslušnou veřejnou zakaacutezku se staacutevaacute
uchazečem pokud
57
o předložiacute nabiacutedku na zaacutekladě podmiacutenek obchodniacute
veřejneacute soutěže nebo vyacutezvy při jinyacutech způsobech
zadaacuteniacute
o předložiacute předběžnou nabiacutedku při dvoustupňoveacute
obchodniacute veřejneacute soutěži
4114 Zaacutejemce o veřejnou zakaacutezku
Zaacutejemcem o veřejnou zakaacutezku je podnikatel kteryacute přichaacuteziacute
v uacutevahu k plněniacute veřejneacute zakaacutezky Zpravidla jde
o subjekt jež je zadavatelem vyzvaacuten k předloženiacute nabiacutedky
při zadaacuteniacute veřejneacute zakaacutezky vyacutezvou viacutece zaacutejemcům podle sect49
a sect50 V obchodniacute veřejneacute soutěži je to subjekt kteryacute
o si vyžaacutedaacute zadaacutevaciacute nebo kvalifikačniacute dokumentaci
o prokaacuteže svoji kvalifikaci v předkvalifikačniacutem řiacutezeniacute
o zuacutečastniacute se jednaacuteniacute v prvniacutem stupni dvoustupňoveacute
obchodniacute veřejneacute soutěže
412 Charakteristika zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech
zakaacutezek
Jednou ze zaacutekladniacutech charakteristik jednotneacuteho trhu je
že všechny firmy musejiacute miacutet stejnou možnost ziacuteskat
veřejneacute zakaacutezky tj zakaacutezky zadaacutevaneacute veřejnyacutemi orgaacuteny
[MPO 2008 ofic straacutenky Ministerstva průmyslu a obchodu]
[Raus D Neruda R 2006 s 63]
58
Pravda je že tento naacutezor je lehce scestnyacute neboť
společnost se 100mil obratem by mněla pomyacutešlet
na zakaacutezky v takoveacute hodnotě na ktereacute stačiacute jejiacute kapacity
a reference Jednak nemaacute potřebneacute reference a daacutele by
zakaacutezku pravděpodobně nebyla schopna financovat
Způsoby u zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek jsou
o obchodniacute veřejnaacute soutěž
o vyacutezva viacutece zaacutejemcům k předloženiacute nabiacutedky dle sect49
o zjednodušeneacute podaacuteniacute dle sect49a
o přiacutemeacute zadaacuteniacute dle sect49b
o vyacutezva jednomu zaacutejemci k předloženiacute nabiacutedky dle sect50
4121 Obchodniacute veřejnaacute soutěž
Obchodniacute veřejnaacute soutěž je otevřenyacutem zadaacutevaciacutem řiacutezeniacutem
V obchodniacute veřejneacute soutěži mohou předložit nabiacutedku
všichni zaacutejemci o přiacuteslušnou veřejnou zakaacutezku
Obchodniacute veřejnaacute soutěž a jejiacute podmiacutenky se zveřejňujiacute
vyhlaacutešeniacutem v Obchodniacutem věstniacuteku a na centraacutelniacute adrese
Zadavatel může obchodniacute veřejnou soutěž omezit pouze
na tuzemskeacute subjekty kteryacutemi jsou
o praacutevnickeacute osoby se siacutedlem nebo fyzickeacute osoby
s bydlištěm na uacutezemiacute Českeacute republiky
o praacutevnickeacute osoby se siacutedlem nebo fyzickeacute osoby
s bydlištěm mimo uacutezemiacute Českeacute republiky opraacutevněneacute
podnikat na uacutezemiacute Českeacute republiky v souladu
se zvlaacuteštniacutemi předpisy
59
V obchodniacute veřejneacute soutěži prokazujiacute všichni uchazeči
kteřiacute podali nabiacutedku povinně kvalifikačniacute předpoklady
podle sect2b veškereacute uacutekony zadavatelů i uchazečů v obchodniacute
veřejneacute soutěži musiacute miacutet piacutesemnou formu
4122 Vyacutezva viacutece zaacutejemcům k podaacuteniacute nabiacutedky
Vyacutezva viacutece zaacutejemcům k podaacuteniacute nabiacutedky je na rozdiacutel
od obchodniacute veřejneacute soutěže ošetřena tak že zadavatel
zasiacutelaacute vybranyacutem subjektům nabiacutedku Zaacuteroveň však musiacute
průběh soutěže zveřejnit i na sveacute uacuteředniacute desce
či webovyacutech straacutenkaacutech pro přiacutepadneacuteho zaacutejemce zvenku
Nabiacutedky tak mohou využiacutet všichni vyzvaniacute zaacutejemci ale
i ti kteřiacute se přihlaacutesili na zaacutekladě informace z uacuteředniacute
desky či webovyacutech straacutenek
Vyacutezvu o veřejneacute zakaacutezce zasiacutelaacute zadavatel v piacutesemneacute
formě vždy nejmeacuteně tolika zaacutejemcům aby byl naplněn
jejich minimaacutelniacute počet stanovenyacute zaacutekonem
Text vyacutezvy zveřejňuje zadavatel s vyacutejimkou přiacutepadů
uvedenyacutech v sect49 odst2 piacutesmd ndash teacutež na centraacutelniacute
adrese
Zadavatel může vyacutezvu k podaacuteniacute nabiacutedek zaslat pouze
tuzemskyacutem subjektům Uchazeči kteřiacute předložili nabiacutedku
musiacute prokaacutezat kvalifikačniacute předpoklady podle sect2b
Zadavatel neniacute povinen požadovat na uchazečiacutech poskytnutiacute
jistiny
4123 Zjednodušeneacute zadaacuteniacute
Rozhodujiacuteciacute podmiacutenkou pro použitiacute tohoto zadaacutevaciacuteho
postupu je vyacuteše peněžiteacuteho zaacutevazku přiacuteslušneacute veřejneacute
60
zakaacutezky U zjednodušeneacuteho zadaacuteniacute neniacute povinneacute prokazovaacuteniacute
kvalifikačniacutech předpokladů podle sect2b Praktickeacute pro
zadavatele však v některyacutech přiacutepadech může byacutet vyžaacutedat
si přiacuteslušneacute opraacutevněniacute k podnikaacuteniacute
Při tomto zadaacuteniacute nemohou uchazeči podaacutevat naacutemitky
ani naacutevrhy na přezkoumaacuteniacute rozhodnutiacute zadavatele orgaacutenu
dohledu
4124 Přiacutemeacute zadaacuteniacute
U veřejnyacutech zakaacutezek maleacuteho rozsahu umožňuje zaacutekon přiacutemeacute
zadaacuteniacute bez přiacuteslušneacuteho zadaacutevaciacuteho řiacutezeniacute stačiacute pouze
obeslat jakeacutekoli tři subjekty a ten nejlevnějšiacute je viacutetěz
Posledniacute novela posunula limit pro použitiacute tohoto zadaacuteniacute
na 2000000- Kč bez DPH
4125 Vyacutezva jednomu zaacutejemci k podaacuteniacute nabiacutedky
Tento způsob zadaacuteniacute může zadavatel použiacutet ve vyacutejimečnyacutech
přiacutepadech v zaacutekoně taxativně uvedenyacutech aniž by musel
provaacutedět vyacuteběr z viacutece nabiacutedek Je v podstatě vyacutejimkou
z obchodniacute veřejneacute soutěže a vyacutezvy viacutece zaacutejemcům podle
sect49
Tento způsob je možnyacute pouze v těchto přiacutepadech
o jde-li o naleacutehaveacute potřeby (jako jsou ohroženiacute životů
nebo zdraviacute lidiacute havaacuterie přiacuterodniacute katastrofa nebo
hroziacute-li nebezpečiacute škody velkeacuteho rozsahu
či rozhodla-li tak vlaacuteda Českeacute republiky)
61
o jde-li o specifikovaneacute veřejneacute zakaacutezky kdy plněniacute
veřejneacute zakaacutezky může poskytnout zaacutejemce o veřejnou
zakaacutezku
o jde-li o dodatečneacute nebo opakovaneacute veřejneacute zakaacutezky
(předevšiacutem z důvodů standardizace nebo slučitelnosti
předmětu veřejneacute zakaacutezky) pokud svyacutem rozsahem
nepřekročiacute 50 ceny původniacute veřejneacute zakaacutezky a vyacutezva
bude zadavatelem učiněna do 12 měsiacuteců od splněniacute
veřejneacute zakaacutezky
o jde-li o čaacutestečneacute obnovy rozšiacuteřeniacute nebo uacutepravy
předmětů původniacute zakaacutezky (služby dodaacutevky) pokud by
změna uchazeče vedla k tomu že by zadavatel musel
pořizovat plněniacute veřejneacute zakaacutezky s odlišnyacutemi
technickyacutemi znaky ktereacute by s sebou přinaacutešelo
technickou neslučitelnost nebo potiacuteže při provozu
a uacutedržbě
o jde-li o plněniacute v oblasti staacutetniacutech hmotnyacutech rezerv
s vyacutejimkou naacutekupů majetku a služeb strategickeacuteho
charakteru schvaacutelenyacutech vlaacutedou ČR ktereacute souvisejiacute
s integraciacute a členstviacutem Českeacute republiky
v Severoatlantickeacute alianci
Před čtyřmi roky (2004)se při novelizaci zaacutekona
rozhodlo o možnosti zaslaacuteniacute vyacutezvy jen jednomu zaacutejemci
pokud je tiacutemto zaacutejemcem Vlaacuteda ČR Při tomto rozhodovaacuteniacute
neniacute vlaacuteda ČR žaacutednyacutem způsobem omezena
62
42 Ovlivňovaacuteniacute vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute
ze strany lobbyistickyacutech
skupin
Podnikatelskeacute prostřediacute v Českeacute republice je velice silně
ovlivňovaacuteno lobbyingem ať už ze strany jednotlivců
společnostiacute nebo skupin Podnikatelskeacute prostřediacute jako
takoveacute je u naacutes silně neetickeacute Kdo chce při uchaacutezeniacute
se o jakoukoli zakaacutezku obstaacutet musiacute se neetickeacutemu
prostřediacute přizpůsobit Nelze řiacuteci že by bylo nemožneacute
podnikat eticky Je to však logicky o dost těžšiacute Je
třeba braacutet v uacutevahu že se eticky se chovajiacuteciacute subjekt
bude muset často vzdaacutet mnoha podnikatelskyacutech
přiacuteležitostiacute Jiacutet si svou vlastniacute etickou cestou je
možneacute Hypoteticky řečeno můžete si to dovolit pouze
v přiacutepadě naacutesledujiacuteciacutech konkurenčniacutech vyacutehod To je tehdy
kdy nejste zaacutevisliacute na staacutetniacutem sektoru a maacutete dostatečně
garantovanou praacuteci popřiacutepadě silneacute nebo vyacutejimečneacute
postaveniacute [Dančaacutek B Hloušek V Šimiacuteček V 2006 s
56]
Neetickeacute prostřediacute v Českeacute republice je daacuteno
celkovou politickou i společenskou atmosfeacuterou a naacuterodniacute
kulturou kteraacute je staacutele ještě ovlivněna chovaacuteniacutem lidiacute za
minuleacuteho režimu Posilovaacuteno je i složitou
a netransparentniacute legislativou
Korupce je v Českeacute republice nejviacutece rozšiacuteřena ve
staacutetniacutem sektoru a to zejmeacutena v oblasti veřejnyacutech zakaacutezek
Soukromyacute sektor je sice schopen si etiku viacutece ohliacutedat
ale i zde fungujiacute tržniacute principy Zaacuteroveň je však třeba
řiacuteci že neetickeacute jednaacuteniacute se projevuje i v soukromeacutem
sektoru Zde je však vniacutemaacuteno v drobnějšiacutem rozsahu
63
Postupy u zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek v Českeacute
republice jsou sice dle zaacutekona v pořaacutedku nicmeacuteně jaacute se
domniacutevaacutem že nejsou zcela transparentniacute Stejně tak
naprostaacute většina politiků administraacutetorů a manažerů viacute
o korupci v teacuteto oblasti i o formaacutech ovlivňovaacuteniacute
vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute
Co se tyacuteče vyacuteběroveacuteho řiacutezeniacute v oblasti soukromyacutech
zakaacutezek korupce se projevuje i zde jak již bylo řečeno
To souvisiacute s tiacutem že na korupci ve veřejneacutem sektoru
se podiacutelejiacute partneři či různiacute zaacutestupci soukromyacutech firem a
je zjevneacute že jejich podiacutel je aktivniacute Pakliže maacute
soukromyacute subjekt spraacutevně zpracovanou žaacutedost o Evropskou
dotaci (např vyacutestavba noveacuteho administrativniacuteho centra
garaacuteže školiacuteciacute středisko aj) je pochopitelneacute
že se snažiacute ziacuteskat souhlas na čerpaacuteniacute co nejvyššiacute čaacutestky
kteraacute je vůbec možnaacute [UacuteZ Veřejneacute zakaacutezky 2007]
Veřejneacute zakaacutezky jsou z hlediska tlaku lobbyistickyacutech
skupin jednoznačně nejviacutece atakovanou oblastiacute Procesy
vyacuteběru a zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek byacutevajiacute často
netransparentniacute V celeacutem procesu vyacuteběroveacuteho řiacutezeniacute je
řada přiacuteležitostiacute ke korupci Tyto přiacuteležitosti byacutevajiacute
velmi často využiacutevaacuteny Pro většinu lobbyistů je to
všeobecně znaacutemyacutem jevem Potenciaacutelniacute riziko korupce
vyplyacutevaacute již ze samotneacute podstaty udělovaacuteniacute veřejnyacutech
zakaacutezek Předevšiacutem je to daacuteno tiacutem že s penězi hospodařiacute
činiteleacute kteřiacute je neziacuteskali svyacutem uacutesiliacutem a tak způsob
hospodařeniacute s nimi nemaacute přiacutemyacute vliv na jejich prosperitu
Většina lobbyistickyacutech skupin se snažiacute aby
o jakeacutekoliv veřejneacute zakaacutezce a jejiacutem směřovaacuteniacute bylo
rozhodnuto ještě před vyhlaacutešeniacutem vyacuteběroveacuteho řiacutezeniacute
64
Vyacuteběroveacute řiacutezeniacute se pak realizuje jen formaacutelně a postup
byacutevaacute bohužel naacutesledujiacuteciacute
o na zaacutekladě osobniacutech kontaktů je vybraacuten realizaacutetor
zakaacutezky
o jsou připraveny podklady pro vyacuteběroveacute řiacutezeniacute
pravděpodobně ve spolupraacuteci s budouciacutem realizaacutetorem
zakaacutezky
o podmiacutenky pro realizaci zakaacutezky jsou nastaveny tak
aby jim mohl vyhovět pouze předem vybranyacute uchazeč
o zaacutevěrem proběhne vyacuteběroveacute řiacutezeniacute formaacutelně dodržujiacuteciacute
nařiacutezeniacute dle zaacutekona o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech
Mysliacutem že nemaacute smysl abych se daacutele rozepisoval nad
způsoby možneacuteho ovlivňovaacuteniacute a lobovaacuteniacute na uacutezemiacute ČR
Přesto doufaacutem a moc si přeji aby Českaacute republika velmi
brzy učinila kroky k zprůhledněniacute lobbyistickeacuteho zaacutekoutiacute
a otevřela prostor pro všechny podnikatele kteřiacute chtějiacute
podnikat bez jakeacutehokoliv omezeniacute
43 Nekalaacute soutěž
Před tiacutem než se pokusiacutem rozebrat Nekalou soutěž a jejiacute
hlavniacute přiacuteznaky zmiacuteniacutem pojem hospodaacuteřskeacute soutěže Již ze
sveacute podstaty vyjaacutedřeneacute čaacutestečně i ve sveacutem naacutezvu je
zřejmeacute že jde o něco v čem jejiacute uacutečastniacuteci nemohou byacutet
spoluhraacuteči Jednaacute se zde o prostor kde uacutečelem neniacute
někomu pomaacutehat či se s někyacutem dělit nyacutebrž ho ekonomicky
zničit Konkurence jako jeden z nejzaacutekladnějšiacutech
65
principů spraacutevneacuteho fungovaacuteniacute moderniacute tržniacute společnosti
je teacuteměř vždy prospěšnaacute jak pro spotřebitele tak pro
podnikatele samotneacute Hraje tu evidentně nejsilnějšiacute roli
Sveacute konkurenty chce každyacute podnikatel porazit či
eliminovat To proto aby mohl nastoupit na jimi uvolněneacute
miacutesto Existuje ovšem velikaacute propast mezi jednotlivyacutemi
představami o tom jakeacute praktiky a způsoby je možneacute v
takoveacutem souboji použiacutet [Raus D Neruda R 2006
s 24]
Hospodaacuteřskaacute soutěž aby měla opravdovyacute smysl prostě
musiacute probiacutehat v raacutemci určityacutech mantinelů Sveacuteho ciacutele
tedy zničit konkurenci a dosaacutehnout vyššiacutech zisků by měli
podnikateleacute dosahovat nějakyacutem společensky přijatelnyacutem
způsobem
Neniacute možneacute si soutěž představovat jako totaacutelniacute
obchodniacute vaacutelku kde je vše dovoleno a ciacutel bez ohledu
na použiteacute prostředky je jedinou vidinou Vždy je vše
třeba posuzovat s ohledem nejen na vyacutehody ale je nutneacute
porovnat je i s nežaacutedouciacutemi efekty Při naprosto volneacute
soutěži by nechtěneacute naacutesledky mohly miacutet mnohdy
katastrofaacutelniacute podobu a to pro všechny zuacutečastněneacute strany
Z tohoto důvodu nastupuje praacutevo hospodaacuteřskeacute soutěže jako
regulaacutetor kteryacute nastavuje limity a hranice ktereacute určujiacute
přiacutepustneacute meze vhodneacuteho chovaacuteniacute Regulaacutetor stanoviacute ktereacute
postupy budou vzhledem k dobryacutem mravům přijatelneacute pro
dosaženiacute zamyacutešleneacuteho ciacutele
Je velkyacute rozdiacutel porazit někoho ekonomicky nebo
porazit ho pomluvami a klamy Je nutneacute si uvědomit
že soutěžniacute praacutevo nechraacuteniacute slabšiacute neschopnějšiacute či meacuteně
naacutepaditějšiacute ale naopak chraacuteniacute ty poctivějšiacute Neniacute
66
smyslem ani uacutečelem soutěžniacuteho praacuteva zabraňovat někomu
v růstu či ekonomickeacutem vzestupu Smyslem je důsledně
a obezřetně sledovat jestli sveacuteho vzestupu nedosahuje
nějakyacutem nekalyacutem a společensky nežaacutedouciacutem způsobem
Nekalaacute soutěž upravenaacute jako jedna z oblastiacute praacuteva
hospodaacuteřskeacute soutěže postihuje ty přiacutepady kdy někdo
zneužiacutevaacute a deformuje konkurenčniacute prostřediacute nekalyacutem
způsobem Postihuje ty přiacutepady kdy je poškozovaacuteniacute
konkurenta provaacuteděno takovyacutem způsobem kteryacute mu může
přivodit nějakou uacutejmu Zaacutekaz nekaleacute soutěže chraacuteniacute
jakousi mravnost a uacuteroveň soutěže aby se z niacute nestal jen
bdquoubohyacute chliacutevekrdquo
Co však samotnyacute pojem nekalaacute soutěž znamenaacute Jakeacute
jsou jejiacute charakteristiky Předně pojem bdquonekalyacuterdquo
obsaženyacute v naacutezvu je nutno spojovat předevšiacutem s pojmem
dobryacutech mravů To je sice trochu dost obecnyacute termiacuten
nedaacutevajiacuteciacute mnoho šanciacute na vymezeniacute jeho obsahu ovšem
přesto velmi přesně vyjadřuje vše co je zapotřebiacute
V přiacutepadě nekaleacute soutěže si ovšem s pouhyacutem pojmem bdquodobreacute
mravyrdquo nevystačiacuteme Na jeho miacutesto nastupuje pojem bdquodobreacute
mravy hospodaacuteřskeacute soutěžerdquo což může byacutet pojem stejně tak
předchoziacutemu podobnyacute i odlišnyacute Rozhodně však nejsou tyto
pojmy shodneacute V některyacutech sousedniacutech zemiacutech se v uacutepravě
nekaleacute soutěže tyto pojmy nerozlišujiacute a je zakaacutezaacuteno
jakeacutekoliv jednaacuteniacute v rozporu s dobryacutemi mravy nikoliv jen
těmi soutěžniacutemi Ovšem u naacutes jsou pojmy odlišeny tedy je
nutneacute je nějak vyložit Většinou se soutěžniacute mravy chaacutepou
spiacuteše uacutežeji než obecneacute mravy Ne všechno co se může
v obecneacutem pojetiacute zdaacutet nemravneacute je v hospodaacuteřskeacutem životě
zakaacutezaacuteno
67
Jednotliveacute formy nekaleacute soutěže jsou
o klamavaacute reklama
o klamaveacute označovaacuteniacute zbožiacute a služeb
o vyvolaacutevaacuteniacute nebezpečiacute zaacuteměny
o parazitovaacuteniacute na pověsti podniku vyacuterobků či
služeb jineacuteho soutěžitele
o podplaacuteceniacute
o zlehčovaacuteniacute konkurentů
o srovnaacutevaciacute reklama
o porušovaacuteniacute obchodniacuteho tajemstviacute
o ohrožovaacuteniacute zdraviacute spotřebitelů a životniacuteho
prostřediacute
V přiacutepadě tvrdeacuteho konkurenčniacuteho boje kteryacute se naviacutec
se vzrůstajiacuteciacutem počtem subjektů a rozšiřovaacuteniacutem trhu
ve všech směrech daacutele stěžuje přibyacutevaacute i na agresivitě
a průraznosti použiacutevanyacutech prostředků ndash předevšiacutem reklam
Člověka kteryacute si jak znaacutemo zvykne teacuteměř na cokoliv je
už dnes těžkeacute něčiacutem upoutat a zaujmout Aby reklama
spraacutevně zapůsobila je nutneacute vymyacutešlet staacutele noveacute postupy
To je ovšem značně rizikoveacute neboť se často můžeme dostat
na tenkyacute led Existuje mnoho přiacutepadů kdy se soutěžiteleacute
pouštějiacute do různyacutech protiuacutederů ktereacute balancujiacute na hraně
zaacutekona Tyto protiuacutedery nejsou vyloženě nekaleacute soutěženiacute
nicmeacuteně nejsou ani zcela nezpochybnitelneacute Pak se nabiacuteziacute
otaacutezka jak k takovyacutem přiacutepadům přistupovat Zda byacutet
benevolentniacute nebo tvrdšiacute Mohlo by se totiž velmi vymstiacutet
nechat situaci zcela bdquobez kontrolyrdquo a daacutet věcem přiacuteliš
volnyacute průběh Soutěžniacute mravy jsou totiž do značneacute miacutery
odvisleacute od toho co je pro daneacute odvětviacute či společenskou
situaci obvykleacute Při benevolentniacutem přiacutestupu by pak mohlo
dojiacutet k totaacutelniacute anarchii u soutěžniacutech mravů natolik
že by se vlastně časem posunuly hranice přiacutepustnosti
a uacutenosnosti až tam kde je nikdo z naacutes nemůže chtiacutet Tedy
68
k přiacuteliš agresivniacutem a spornyacutem atakům je radno přistupovat
s velkou obezřetnostiacute Ovšem naacutezorů může byacutet mnoho
a zvlaacuteště v takoveacutem oboru jako je praacutevo nekaleacute soutěže
platiacute dvojnaacutesob že zastaacutevat lze prakticky jakeacutekoliv
stanovisko neboť uacuteprava pomociacute dobryacutech mravů je natolik
širokaacute že neniacute zkraacutetka možneacute objektivně rozhodnout
co je spraacutevneacute Moc rozhodnout maacute pouze soud kteryacute však
bohužel nevykonaacutevaacute tuto zaacuteslužnou činnost vždy zcela
fundovaně a už vůbec ne dostatečně rychle a efektivně
Důležityacutem obecnyacutem znakem nekaleacute soutěže je takeacute
objektivnost Je opravdu mimořaacutedně důležiteacute si uvědomit
že nikoho ale naprosto nikoho nezajiacutemaacute a nebude zajiacutemat
zda soutěžitel chtěl způsobit nějakou nekalost Zaacutekon
jasně stanoviacute odpovědnost jako objektivniacute Tedy kdokoliv
se nekaleacuteho soutěžniacuteho jednaacuteniacute dopustiacute nese za něj
odpovědnost bez ohledu na miacuteru zaviněniacute
44 Shrnutiacute pozitivniacutech a
negativniacutech rozměrů
lobbyingu vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute
a praacutece s lidmi
Pokud maacutem zhodnotit pozitivniacute a negativniacute rozměry u všech
třech vyacuteše uvedenyacutech termiacutenů tak musiacutem řiacuteci že obecně
je to velmi těžkeacute Každyacute z těchto termiacutenů si nese
obrovskaacute pozitiva ale zaacuteroveň i obrovskaacute negativa a je
jenom na skupině či jedinci na kterou stranu se nakloniacute
69
Nicmeacuteně jsem přesvědčen že všechny tři vyacuteše
uvedeneacute teacutemata jsou v současneacute chviacuteli hnaciacutem motorem
všech možnyacutech politickyacutech stran podnikatelskyacutech
společnostiacute lobbyistickyacutech skupin aj ktereacute žene
vidina lepšiacutech ziacutetřků
Možnaacute že aniž by si to kdokoliv uvědomil tak vlastně
lobbying kteryacute maacute velmi bliacutezko k vyacuteběrovyacutem řiacutezeniacutem
a de-facto i praacuteci s lidmi je něčiacutem co by se dalo nazvat
bdquoneustaacutelyacutem vyjednaacutevaacuteniacutemrdquo ktereacute je staacutevajiacuteciacutem hnaciacutem
motorem celeacute ekonomiky
Pozitivniacute role lobbyingu vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute a praacutece
s lidmi
o participačniacute role je možnost prezentovaacuteniacute
a prosazovaacuteniacute skupinovyacutech zaacutejmů kteraacute daacutevaacute občanovi
cestu jak vyjaacutedřit kromě volebniacuteho aktu sveacute
preference naacutezory a zaacutejmy Instituce lobbyingu
a jeho praktickaacute možnost je tak zaacutekladniacute podmiacutenkou
pro to aby občan vykonaacuteval svoji občanskou
kompetenci a nestal se vůči staacutetu pasivniacutem přiacutejemcem
rozhodnutiacute
o informačniacute hodnota je hodnota kde se různeacute skupiny
snažiacute zdůvodnit sveacute zaacutejmy jako zaacutejem opraacutevněně
veřejnyacute nebo zastaacutevanyacute viacutece skupinami obyvateli či
organizacemi a zaacuteroveň legitimniacute skrze racionaacutelniacute či
jineacute argumenty Daacutele tyto skupiny dodaacutevajiacute
do politickeacuteho systeacutemu informace ktereacute by bez
tohoto procesu vůbec nebyly generovaacuteny a nebo by
se k niacute politik neměl možnost vůbec dostat Tudiacutež se
k němu dostaacutevaacute pouze tolik informaciacute ktereacute jsou
70
zapotřebiacute pouze pro jeho rozhodovaacuteniacute neboť tyto
informace pochaacutezejiacute od samotnyacutech zainteresovanyacutech
skupin
Negativniacute role lobbyingu vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute a praacutece
s lidmi
o silovaacute role na zaacutekladě finančniacuteho zaacutezemiacute kontaktů
a neomezenyacutech možnostiacute určityacutech lobbyistickyacutech
skupin vlastně de-facto neexistuje nic co by mohlo
tyto skupiny zastavit Kromě prosazovaacuteniacute různyacutech
pozměňovaciacutech naacutevrhů schvalovaacuteniacute zaacutekonů
ovlivňovaacuteniacute zakaacutezek existuje i možnost miacutet
informace od různyacutech informačniacutech složek či
finančniacutech instituciacute
Přiacuteklad v roce 2003 se v Itaacutelii přišlo na to že
organizovanaacute skupina složenaacute s elitniacutech policejniacutech
složek několika politiků a lobbyistů Vyvaacutežela pod
hlavičkou staacutetu nebezpečneacute kontejnery plneacute odpadu na
moře kde je vyprazdňovala na dno oceaacutenu
Všechny body ktereacute jsem vyacuteše uvedl jsou jen
špetkou toho jak současnaacute společnost funguje a kam
směřuje Pamatuji si když jsem byl malyacute kluk jak mi můj
dědeček řiacutekaacuteval bdquojo to když jaacute jsem byl v tvyacutech letech
to to bylo uacuteplně jineacuterdquo Pravda je že mě ještě neniacute
zdaleka tolik co bylo meacutemu dědečkovi ale když hlediacutem na
současnou -naacutectiletou generaci tak mě napadajiacute stejnaacute
slova
Staacutevajiacuteciacute doba je dobou dravyacutech silnyacutech a možnaacute
i čaacutestečně sobeckyacutech jedinců kteřiacute si vytyacutečiacute ciacutel a jdou
za niacutem Tato moderniacute doba už neniacute stmelujiacuteciacutem prvkem
71
kteryacute se pokoušel lidi rozesmaacutet nyacutebrž neustaacutelyacutem
burcujiacuteciacutem motorem kteryacute je neustaacutele ve střehu Lideacute
ztraacutecejiacute svoje jaacute a jsou schopni pro svoji karieacuteru učinit
teacuteměř cokoliv Neumiacutem odpovědět kde je ta pomyslnaacute čaacutera
bdquospraacutevneacute cestyrdquo nicmeacuteně jsem přesvědčen že si tiacutem každyacute
musiacute projiacutet saacutem aby našel saacutem sebe
72
Zaacutevěr
Na zaacutevěr teacuteto Diplomoveacute praacutece bych chtěl čaacutestečně
zrekapitulovat všechny tři ciacutele a pokusit se vyhodnotit
zda tato praacutece splnila svůj ciacutel
Ciacutelem teacuteto praacutece bylo nastiacutenit a vyspecifikovat
společneacute jevy mezi všemi třemi teacutematy a jejich poměrně
velkou propojenost Lidskeacute zdroje od kteryacutech vše vychaacuteziacute
přes Lobbying kde opět hraje nezpochybnitelnou roli
Lidskyacute faktor až po Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute kteraacute jsou opět
velice uacutezce propojeny s Lidskyacutem faktorem a Lobbyingem
Lidskyacute faktor jak jsem již na začaacutetku teacuteto Diplomoveacute
praacutece zmiacutenil je v současneacute době na vrcholu
a pravděpodobně během několika let bude ještě vyacuteš
Je paradoxem že i když se celosvětovaacute populace neustaacutele
zvětšuje tak podniky trpiacute nedostatkem odborně
způsobilyacutech zaměstnanců a snažiacute se je vyhledaacutevat ať již
prostřednictviacutem svyacutech interniacutech postupů tak personaacutelniacutech
agentur Probleacutem neniacute jen v tom že lideacute nejsou způsobiliacute
pro praacuteci hlavniacutem probleacutemem je že nejsou v některyacutech
přiacutepadech vůbec Z tohoto důvodu se vyhledaacutevajiacute v různyacutech
staacutetech s životniacutemi podmiacutenkami horšiacutemi než jsou v ČR
aby byla vůbec šance tyto lidi nemotivovat pro praacuteci mimo
jejich rodnou zem
Lidskyacute faktor ale neniacute jen člověk kteryacute je
vyhledaacutevaacuten za uacutečelem nějakeacute praacutece Je to předevšiacutem jeden
z mnoha kteryacute maacute obrovskeacute možnosti Když se to tak
vezme tak lidskyacute faktor je hlavniacutem hnaciacutem motorem všeho
a stojiacute za obrovskyacutemi skutky ale zaacuteroveň i za spoustou
zkaacutezy
73
Lobbying a stanoveniacute obecnyacutech zaacutevěru z hlediska
nejuacutečinnějšiacuteho způsobu haacutejeniacute a prosazovaacuteniacute vlastniacutech
zaacutejmu zaacutevisiacute na konkreacutetniacutem subjektu nebo přinejmenšiacutem
skupině subjektu
Pokud bych měl zmiacutenit jeden z nejvyacuteznamnějšiacutech
faktoru kteryacute stupen profesionality lobbingu Českyacutech
subjektu muže potvrdit či vyvraacutetit tak je to čas Pokud
se zastaviacuteme u EU tak to platiacute o to viacutece že v Bruselu
se uacutespěšnost leckdy měřiacute viacutece z hlediska lidiacute ktereacute
znaacutete než tiacutem co viacutete Brusel a zvlaacuteště jeho evropskaacute
čtvrť představuje do určiteacute miacutery svět saacutem pro sebe
ve ktereacutem je působeniacute postaveno na kontaktech a neustaacuteleacutem
rozšifrovaacuteniacute siacutetiacute Lobbying a Lidskyacute faktor maacute spoustu
věciacute společnyacutech je to neustaacuteleacute vyjednaacutevaacuteniacute a propojenost
kteraacute se neustaacutele doplňuje
Třetiacutem a posledniacutem teacutematem jsou vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute
ktereacute jsou sice pouze uacutekonem kteryacute neniacute hmatatelnyacute
neboť to je vlastně uacutekon s velice kraacutetkou životnostiacute
Nicmeacuteně je to odvětviacute kde se ve velikeacute miacuteře opět setkaacutevaacute
Lidskyacute faktor a Lobbying Neboli je to teritorium
neustaacuteleacuteho lobovaacuteniacute machinaciacute a různyacutech zaacutekulisniacutech her
Pokud se napřiacuteklad pozastaviacutem u sektoru stavebniacutech
zakaacutezek tak si dovoluji tvrdit že Českyacute trh je přesycen
stavebniacutemi společnostmi a přežiacutet pro stavebniacute společnost
na Českeacutem trhu je skutečně otaacutezkou tvrdeacuteho Lobbyingu jak
z vnitřku tak z vnějšku Pod vnitřkem mysliacutem umět
se dohodnout s ostatniacutemi stavebniacutemi společnostmi ndash lidskyacute
faktor Pod vnějškem mysliacutem miacutet schopnost zajistit
zakaacutezku ndash lobbying
74
Vyacuteběroveacute řiacutezeniacute neniacute již daacutevno žaacutednou novinkou
a naopak kriteacuteria u vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute se neustaacutele
zdokonalujiacute a možnaacute i proto spousta společnostiacute
pochopila že čekaacuteniacute na vyacutehru se nemusiacute vyplatit a tudiacutež
lobbujiacute na všechny strany
Doufaacutem že Vaacutes maacute praacutece oslovila a že splnila
všechna očekaacutevaacuteniacute daacutele doufaacutem že se mi podařilo
propojit všechna tři teacutemata v jedno s poukaacutezaacuteniacutem
jednotlivyacutech slabyacutech bodů u těchto jednotlivyacutech teacutemat
75
Soupis bibliografickyacutech
citaciacute
Armstrong M 2007 Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů nejnovějšiacute
trendy a postupy 10 vydaacuteniacute
Praha Grada publishing as ISBN 978-80-247-1407-3
Broscheid A 2003Coen D Insider and Outsider
Lobbying of the European Commission European Union
Politics
Cizelj B 2004 Zastupovaacuteniacute zaacutejmů v Bruselu on-line
texthttpstratczeppeddok-zastupovani-zajmu-v-
bruseluphp
Crombez Ch 2002 Information Lobbying and the
Legislative Process in the European Union European Union
Politics
Čuba F Hurta J 2002 Fungovaacuteniacute podniků v Současneacutem
světě MONDON spol s ro ISBN 80-903108-1-8
Dančaacutek B Hloušek V Šimiacuteček V 2006
KORUPCE Projevy a potiacuteraacuteniacute v Českeacute republice a Evropskeacute
unii Brno Mezinaacuterodniacute politologickyacute uacutestav Masarykovy
univerzity v Brně
EPP ndash ED 2004 Jak prosazovat zaacutejmy v Evropskeacute unii on-
line text httpwwwstratczepp-ed
EPP ndash ED 2004 Jak prosazovat zaacutejmy v Evropskeacute unii on-
line texthttpwwwstratczepp-ed
Eschenbach R Controlling 2vydaacuteniacute 2004
76
Praha ASPI 2004 ndash 816s ISBN 80-7357-035-1
Uacuteplneacute Zněniacute čiacuteslo 574 2007
Praha Sagit
Evropskyacute parlament 2007 (oficiaacutelniacute straacutenky)
wwweuroparleuropaeu
Marečkovaacute H 2007 Role lobbyistickyacutech skupin při
projednaacutevaacuteniacute směrnice o službaacutech bakalaacuteřskaacute praacutece Brno
Fakulta sociaacutelniacutech studiiacute MU
Machoutovaacute Š 2005 Lobbying Českyacutech subjektů
v Bruselu rešerše Fakulta sociaacutelniacutech věd univerzita
Karlova
MPO 2006 (oficiaacutelniacute straacutenky Ministerstva průmyslu a
obchodu) Naacutevrh směrnice o službaacutech na vnitřniacutem trhu on-
line text na httpwwwbusinessinfoczczclanek
smernice-eu-sluzbynavrh-smernice-osluzbach-na-vnitrnim
100135334491obsah
Pedler R 2002 European union lobbying
changes in the arena Basingstoke Palgrave
Raus D Neruda R 2006 Zaacutekon o ochraně hospodaacuteřskeacute
soutěže (komentaacuteř a souvisejiacuteciacute českeacute i
komunitaacuterniacute předpisy) Praha Linde Praha as
ISBN 80-7201-563-X
Raus D Neruda R 2006 Zaacutekon o ochraně veřejnyacutech
zakaacutezkaacutech 2007 (komentaacuteř) Praha Linde Praha as
ISBN 978-80-7201-677-8
77
Rinus Van Schendelen 2004 Jak lobovat v Evropskeacute unii
aneb Machiavelli v Bruselu nakladatelstviacute
Barrister amp Principaacutel ISBN 80-903333-2-Y (Centrum
strategickyacutech studiiacute) ISBN 80-86598-75-6 (Barrister amp
Principaacutel)
Valachovaacute V 2006 Rovnovaacuteha zaacutejmů a politika
životniacuteho prostřediacute EU diplomovaacute praacutece Brno Fakulta
sociaacutelniacutech studiiacute MU
Woll C 2006Lobbying in the European Union
from sui generis to a comparative perspective Journal of
European Public Policy
78
Přiacutelohy
Podnikoveacute strategickeacute plaacuteny
Strategie
zabezpečovaacuteniacute
lidskyacutech zdrojů
Plaacutenovaacuteniacute Prognoacutezy Analyacuteza pohybu
pomociacute sceacutenaacuteře poptaacutevky a nabiacutedky (fluktuace)
pracovniacuteků
Analyacuteza Plaacuteny Analyacuteza operačniacute
prac prostřediacute lidskyacutech zdrojů (analyacuteza
efekt
činnosti)
Zabezpečeniacute Udrženiacute si flexibilita produktivita
pracovniacuteků pracovniacuteků
Pracovniacute prostřediacute
Graf č1 proces plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů
79
Uacuteředniacuteci podpořit jejich pozici nebo oponovat
poskytnout či neposkytnout informace
uklidnit či znepokojit
Angažovaniacute mobilizovat či demobilizovat odměnit nebo
hraacuteči potrestat rozdělovat nebo spojovat
Vztahy formalizovat nebo se snažit o neformaacutelnost
stabilizovat či destabilizovat využiacutet
staryacutech nebo vytvořit noveacute
Procedury zjednodušit nebo zkomplikovat přijmout
nebo napadnout striktniacute či volnaacute
interpretace
PoziceFunkce uznat či konkurovat přijmout či
nepřijmout využiacutet k praacuteci či požitkům
Teacutemata politizovat či depolitizovat rozšiacuteřit
nebo zuacutežit kombinovat či oddělit
Života soubor podpořit či blokovat zachovat nebo
zpraacutevy změnit urychlit nebo podržet čas
Areacuteny vstoupit či opustit vyacuteběr jedneacute nebo
druheacute koalice zuacutežit nebo rozšiacuteřit
Rozhodnutiacute přidat se k většině nebo k menšině
přijmout kompromis nebo oponovat
prosazovat konsenzus nebo nejednotnost
Styly nabiacutedky či požadavky tlumenyacute či vyacuteraznyacute
lobbyingu formaacutelniacute či neformaacutelniacute
Graf č2(spec dilemat managm veřejnyacutech zaacuteležitostiacute)
8
22 Konkreacutetniacute formy prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech skupin 43
221 Zaacutejmovaacute skupina při praacuteci 45
2211 Dostatečnaacute vnitřniacute soudržnost 45
2212 Užitečneacute znalosti 47
2213 Optimaacutelniacute kombinace zdrojů a dovednostiacute 48
2214 Dobryacute celkovyacute dojem 49
23 Chaacutepaacuteniacute lobbyingu ve strukturaacutech EU a konkreacutetniacute projevy
v Českeacute republice 50
3 VYacuteBĚROVAacute ŘIacuteZENIacute 53
31 Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute ve staacutetniacutem polostaacutetniacutem a soukromeacutem sektoru 54
311 Zaacutekladniacute pojmy 55
3111 Veřejnaacute zakaacutezka 55
3112 Zadavatel 56
3113 Uchazeč o veřejnou zakaacutezku 56
3114 Zaacutejemce o veřejnou zakaacutezku 57
312 Charakteristika zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek 57
3121 Obchodniacute veřejnaacute soutěž 58
3122 Vyacutezva viacutece zaacutejemcům k podaacuteniacute nabiacutedky 59
3123 Zjednodušeneacute zadaacuteniacute 59
3124 Přiacutemeacute zadaacuteniacute 60
3125 Vyacutezva jednomu zaacutejemci k podaacuteniacute nabiacutedky 60
32 Ovlivňovaacuteniacute vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute ze strany lobbyistickyacutech skupin
62
33 Nekalaacute soutěž 64
34 Shrnutiacute pozitivniacutech a negativniacutech rozměrů lobbyingu
vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute a praacutece s lidmi 68
ZAacuteVĚR 72
SOUPIS BIBLIOGRAFICKYacuteCH CITACIacute 75
PŘIacuteLOHY 78
9
1 Uacutevod
Diplomovaacute praacutece s naacutezvem Lidskyacute faktor Lobbying a Vyacuteběrovaacute
řiacutezeniacute je praacutece kteraacute polemizuje o běžnyacutech denniacutech
starostech o zaacutekoutiacutech ve sjednaacutevaacuteniacute obchodů (někdy
i za hranicemi praacutevně určenyacutech mantinelů) a v neposledniacute
řadě o těžkostech při zachaacutezeniacute s lidmi Celkem se zaobiacuteraacute
třemi teacutematy bdquociacutelirdquo kteraacute mi jsou velice bliacutezkaacute neboť
jsem podnikatel a ve všech těchto teacutematech bdquociacutelechrdquo se pro
přežitiacute myacutech zaměstnanců musiacutem umět orientovat Při psaniacute
teacuteto praacutece jsem předevšiacutem aplikoval metodu analyacutezy
a deskripce
Prvniacutem teacutematem bdquociacutelemrdquo na ktereacute se snažiacutem poukaacutezat
je Lidskyacute faktor Snažiacutem se poukaacutezat na to jak složiteacute
je zabezpečit kvalitniacute lidi do společnosti - od niacutezkyacutech
profesiacute až po obsazeniacute tzv bdquohorniacuteho patrardquo neboli
managementu Způsoby jak se snažiacuteme ziacuteskaacutevat lidi
do svyacutech společnostiacute ať už vyacutešiacute finančniacutech prostředků
tak různyacutemi motivačniacutemi programy ktereacute jsem se pokusil
rozebrat v několika bodech teacuteto Diplomoveacute praacutece
bdquo121 Definice zabezpečeniacute lidskyacutech zdrojů a 122
Ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběr pracovniacuteků ajrdquo Daacutele se zde snažiacutem
poukaacutezat na rozdiacutel mezi kmenovyacutemi zaměstnanci
a zaměstnanci dodanyacutech do personaacutelniacutech agentur Autorem
se kteryacutem jsem předevšiacutem u teacuteto kapitoly pracoval byl
Michael Armstrong
Druhyacutem teacutematem bdquociacutelemrdquo je Lobbying Co přesně
znamenaacute tento vyacuteraz Je to vůbec slovo ktereacute je v Českeacute
republice oproti Evropskeacute Unii nějak uchopitelneacute Ne
nemysliacutem si osobně bych toto slovo v Českeacute republice
přirovnal k slangoveacutemu vyacuterazu kteryacute je použiacutevaacuten pro druh
tzv nahaacuteněčů zprostředkovatelů a manipulaacutetorů jak
10
ve staacutetniacutem tak soukromeacutem sektoru Lobbying považuji
za velice zajiacutemavyacute sektor Ve sveacute praacuteci se ho snažiacutem
rozebrat v několika bodech teacuteto Diplomoveacute praacutece
bdquo21 Lobbying pro specifickeacute formy prosazovaacuteniacute vlivu
zaacutejmovyacutech skupin 22 konkreacutetniacute formy prosazovaacuteniacute vlivu
zaacutejmovyacutech skupin ajrdquo kteryacutemi se Vaacutem pokoušiacutem nastiacutenit
jeho kladneacute i negativniacute straacutenky a zaacuteroveň porovnat
vniacutemaacuteniacute bdquoLobbyingurdquo jako takoveacuteho v ostatniacutech staacutetech EU
Autorem se kteryacutem jsem předevšiacutem u teacuteto kapitoly
pracoval byl Rinus Van Shendelen
Třetiacutem a zaacuteroveň posledniacutem teacutematem bdquociacutelemrdquo ktereacutemu
se snažiacutem věnovat svoji pozornost v teacuteto diplomoveacute praacuteci
jsou bdquoVyacuteběrovaacute řiacutezeniacuterdquo
V Českeacute republice bylo popsaacuteno již mnoho novinoveacuteho papiacuteru
o nejrůznějšiacutech zaacutekoutiacutech u zadaacutevaacuteniacute vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute
Proto se snažiacutem proniknout viacutece k jaacutedru věci
a rozebrat toto teacutema v jednotlivyacutech bodech teacuteto Diplomoveacute
praacutece bdquo311 Zaacutekladniacute pojmy 312 Charakteristika
zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek 32 ovlivňovaacuteniacute vyacuteběrovyacutech
řiacutezeniacute ze strany lobbyistickyacutech skupin ajrdquo Daacutele
se pokoušiacutem rozselektovat jednotliveacute postupy a různeacute
možnosti pro přiacutepadneacute ovlivňovaacuteniacute v tomto sektoru
Samozřejmě si uvědomuji jak je toto teacutema choulostiveacute
a proto poukazuji na postupy a děje ktereacute byly již
zveřejněny Autory se kteryacutemi jsem předevšiacutem u teacuteto
kapitoly pracoval byli pan David Raus a pan Robert Neruda
Viacutem že tato praacutece je vlastně takovou směsiciacute třiacute
velice zajiacutemavyacutech teacutemat a možnaacute že by si i každeacute z nich
zasloužilo samostatnyacute rozklad (rozbor) Nicmeacuteně praacutevě
proto že jsem podnikatel-jak jsem již vyacuteše uvedl -
a podnikaacutem v několika oborech rozhodl jsem se pro
zkompletovaacuteniacute těchto třiacute teacutemat v jedno
11
2 Lidskyacute faktor
Lidskyacute faktor co vlastně znamenaacute tento vyacuteraz Když to
člověk vyřkne bez jakeacutehokoliv zamyšleniacute tak to zniacute celkem
i děsivě Předevšiacutem je to vyacuteraz kteryacute můžeme použiacutet
ve spoustě termiacutenů napřiacuteklad jako faktor rizikovosti
faktor spolehlivosti faktor instinktu faktor loajality
faktor pracovniacuteho zatiacuteženiacute faktor mlčenlivosti
Pravděpodobně bych mohl pokračovat ještě mnohem daacutel
Vyacuteraz faktor je vyacuterazem nejen pro člověka ale
předevšiacutem pro vše co naacutes může jakkoliv ovlivnit
ať už pozitivně tak i negativně
Jaacute se ale nesnažiacutem v teacuteto praacuteci rozebiacuterat slovo
bdquofaktorrdquo Myacutem ciacutelem je poukaacutezat na to jak dnešniacute moderniacute
doba (kteraacute je de-facto již tak moderniacute že bychom
si mohli myslet že za naacutes udělajiacute vše stroje) trpiacute
nedostatkem lidskeacuteho kapitaacutelu a pravděpodobně nastanou
časy ještě horšiacute
Jen pro nastiacuteněniacute probleacutemu zajištěniacute kvalitniacuteho
lidskeacuteho kapitaacutelu si zde dovoluji uveacutest jeden přiacuteklad
V osmdesaacutetyacutech letech 19 stoletiacute se Německaacute spolkovaacute
republika potyacutekala s obrovskyacutem nedostatkem dělniacuteků
Tehdejšiacute vlaacuteda Německeacute spolkoveacute republiky rozhodla
že přistoupiacute k programu poskytovaacuteniacute tzv bdquozelenyacutech karetrdquo
pro občany Turecka s tiacutem že tito lideacute budou vykonaacutevat
na uacutezemiacute Německeacute spolkoveacute republiky dělnickeacute profese
Jak se tenkraacutet rozhodlo tak se i stalo Nicmeacuteně od
nastaveniacute tohoto programu utekla tři desetiletiacute a děti
tenkraacutet novyacutech občanů Německeacute spolkoveacute republiky již
v dělnickyacutech profesiacutech pracovat nechtějiacute
12
Chtějiacute byacutet leacutekaři ekonomickyacutemi odborniacuteky praacutevniacuteky
prostě vzdělanyacutemi lidmi kteřiacute pracujiacute v kvalitniacutem
prostřediacute se slušnyacutemi podmiacutenkami a kvalitniacutem platem
Daacutele mohu poukaacutezat přiacutemo na staacutevajiacuteciacute probleacutem Českeacute
republiky Ještě před necelyacutemi deseti lety většina
obyvatel Českeacute republiky ohrnovala nos nad občany
Ukrajiny a neřeklo se jim jinak než UK-aacutečko V současneacute
chviacuteli je po těchto pracovniacuteciacutech několikraacutet vyššiacute
poptaacutevka než staacutevajiacuteciacute nabiacutedka Tito lideacute však již znajiacute
svoji cenu a za nabiacutedky finančniacuteho ktereacute se jim
dostaacutevajiacute v Českeacute Republice se jim už v některyacutech
přiacutepadech ani nevyplaacuteciacute do Českeacute republiky za praciacute
přijet
Co to znamenaacute a kam miacuteřiacutem předešlyacutemi dvěma odstavci
Předevšiacutem praacutevě k vyacuteše uvedeneacutemu bdquoLidskeacutemu faktorurdquo
Praacutevě tento faktor a vyacutevoj noveacute doby určujiacute kdo a co je
pro naacutes potřebneacute či dokonce nezbytneacute
Jsem spolumajitelem několika společnostiacute ktereacute
se orientujiacute v oblastech stavebnictviacute personalistiky
aj Dovoliacutem si zde uveacutest několik přiacutepadů se kteryacutemi jsem
se setkal
Když jsem před dvěma lety začal podnikat v oblasti
personalistiky a stavebnictviacute tak by mě ani naacutehodou
nenapadlo že budu miacutet největšiacute probleacutem s lidskyacutem
kapitaacutelem Osobně jsem měl největšiacute strach z toho abych
vždy dokaacutezal zajistit obchod (praacuteci) a uživil svoje
zaměstnance Pravda je však opakem největšiacute probleacutem neniacute
zajistit praacuteci nyacutebrž miacutet s kyacutem tuto zajištěnou praacuteci
vykonaacutevat
13
V Českeacute republice je v současneacute chviacuteli několik
desiacutetek personaacutelniacutech agentur Avšak mezi těmito
personaacutelniacutemi agenturami ktereacute zprostředkovaacutevajiacute praacuteci
pro spoustu mezinaacuterodniacutech podniků ndash ale i pro Českeacute
středniacute a menšiacute podniky ndash je řada malyacutech personaacutelniacutech
agentur ktereacute fungujiacute jenom diacuteky použiacutevaacuteniacute nekalyacutech
praktik na uacutekor staacutetu
Pokud posuzujeme personaacutelniacute agentury tak je potřeba
věnovat pozornost několika faktorům při tomto
monitoringu jakou maacute tato personaacutelniacute agentura pověst
kde zajišťuje pracovniacuteky ktereacute dodaacutevaacute jakou maacute
klientelu jakyacute maacute bonusovyacute systeacutem počet zaměstnanců
na pozici THP aj
Nicmeacuteně pro obranu Personaacutelniacutech agentur musiacutem
zmiacutenit že podmiacutenky ktereacute udaacutevaacute ministerstvo praacutece
a sociaacutelniacutech věciacute pro zajišťovaacuteniacute občanů jinyacutech staacutetů
(nemysliacutem členy EU) do Českeacute republiky za praciacute neniacute
zrovna nejlehčiacute a nejefektivnějšiacute a osobně bych ho
podrobil radě změn Samozřejmě pokud se to tyacutekaacute občanů ve
členskyacutech staacutetech EU tak ti se řiacutediacute zaacutekonem kteryacute již
nečiniacute občanům Českeacute republiky žaacutednyacute probleacutem vykonaacutevat
praacuteci na uacutezemiacute EU vyjma Německeacute spolkoveacute republiky
a Lucemburska (Bilateraacutelniacute smlouva) Pokud budeme ale
věnovat pozornost staacutetům mimo EU tak si vzpomiacutenaacutem
že když jsem byl vyjednaacutevat ohledně zaměstnanců do Českeacute
republiky ve Vietnamu Uzbekistaacutenu Kazachstaacutenu
a Ukrajině tak při klasickeacute lhůtě jsme u šesti měsiacuteců
což je pro jakoukoliv personaacutelniacute agenturu smrtiacuteciacute
Samozřejmě existujiacute způsoby ktereacute urychliacute jakoukoli
lhůtu ale to už bychom mohli rozebiacuterat dalšiacute kapitolu
Lobbyingu
14
V naacutesledujiacuteciacutech kapitolaacutech se pokusiacutem poukaacutezat
na klasickeacute postupy vychaacutezejiacuteciacute ze zaacutekona zaacuteroveň
s postupy nezbytnyacutemi pro přežitiacute a možnyacute vyacutevoj
21 Vymezeniacute zaacutekladniacutech faktorů
v oblasti řiacutezeniacute lidskyacutech
zdrojů
Ještě před tiacutem než se pokusiacutem rozveacutest tuto kapitolu
se domniacutevaacutem že bychom si vlastně měli přesně vysvětlit
co znamenaacute vyacuteraz bdquooblast řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojůrdquo
Oblast řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů je teritorium kde
se střetaacutevaacute několik neznaacutemyacutech Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů
můžeme charakterizovat předevšiacutem jako centraacutelniacute kliacuteč
kteryacute je podporovaacuten a rozviacutejen managementem kteryacute
se vždy snažiacute podporovat a rozviacutejet zaacutejmy podniku jenž
je součaacutestiacute Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů [Armstrong M 2007
s 27]
Pokud bychom se měli zaměřit na faktory v oblasti
Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů tak mezi hlavniacute faktory
ovlivňujiacuteciacute politiku a praxi v teacuteto oblasti patřiacute
o Technologie
o Konkurenčniacute tlaky
o Reakce ovlivňujiacuteciacute lidi
15
211 Technologie
Technologie podniku maacute teacuteměř vždy rozhodujiacuteciacute vliv
na vnitřniacute prostřediacute a na to jak je praacutece v tomto
podniku vedena a provaacuteděna Zavaacuteděniacute prvků ať už
v oblasti technologie nebo systeacutemu řiacutezeniacute je teacuteměř vždy
doprovaacutezeno určityacutemi změnami v systeacutemech a procesech
Vyacutesledkem může byacutet rozšiacuteřeniacute kvalifikačniacute zaacutekladny
organizace a jejiacutech pracovniacuteků ndash včetně možnosti
se rozviacutejet popř zabezpečeniacute rozvoje znalostiacute
a dovednostiacute pracovniacuteků což jim umožniacute pracovat pružně
na různyacutech uacutekolech často v prostřediacute tyacutemoveacute praacutece
Technologie jako takovaacute v oblasti Řiacutezeniacute lidskeacuteho
kapitaacutelu je něčiacutem co postupně začiacutenaacute nahrazovat
zastaraleacute systeacutemy fungovaacuteniacute Celyacute svět je neustaacutele
vystavovaacuten novyacutem trendům vyacuterobkům značkaacutem a kdo
se nepřizpůsobiacute jde z kola ven
Tyto technologickeacute prvky si můžeme vyjmenovat
v několika přiacutepadech
o Call centra distančniacute režim ndash bez kontaktu
o Distančniacute praacutece praacutece z domova
o Tele-marketing prodej
o Engenering technologie stavebnictviacute
212 Konkurenčniacute tlaky
Globaacutelniacute konkurence v sektorech vyspěleacute vyacuteroby a služeb
vzrůstaacute čemuž napomaacutehaacute snadno přenosnaacute technologie
a odstraňovaacuteniacute mezistaacutetniacutech obchodniacutech barieacuter Klienti
majiacute staacutele většiacute požadavky uacuteměrně tomu jak se diacuteky
16
mezinaacuterodniacute konkurenci a novyacutem možnostem vyviacutejejiacute
standardy pro obchodovaacuteniacute [Armstrong M 2007 s 52]
Vzhledem k tomuto možneacutemu bdquoneohraničeneacutemu
obchodovaacuteniacuterdquo se mnoho podniků muselo uchyacutelit k několika
krokům ktereacute byly nezbytně nutneacute pro jejich přežitiacute
neboť neměli siacutelu na střety s konkurenciacute
Tyto podniky mohli reagovat několika způsoby
o Orientovat se přiacutemo na klienta
o Zkracovat doby na reakce zaacutekazniacuteků
o Zdůrazňovat kvalitu a jejiacute soustavneacute zlepšovaacuteniacute
o Urychlovat zavaacuteděniacute novyacutech technologiiacute
o Pracovat pružněji a snižovat naacuteklady
V současneacute době je většina podniků tlačena
k zeštiacutehlovaacuteniacute a různyacutem uacutespornyacutem programům ktereacute majiacute
podnik vyvaacutezat od zbytečnyacutech mandatorniacutech vyacutedajů již
tento podnik zbytečně zatěžujiacute Staacutevaacute se tak že podnik
kteryacute měl 2000 zaměstnanců zeštiacutehliacute svůj tyacutem na 150
zaměstnanců a zbytek si najiacutemaacute od personaacutelniacutech agentur
formou outsourcingu
Vyacutehody pro podniky ktereacute využiacutevajiacute služeb
personaacutelniacutech agentur
o zřetelneacute uacutespory na odvodech
o vyjednaacutevaacuteniacute s odbory
o pouze počet pracovniacuteků potřebnyacutech pro vyacutekon
praacutece
o kontrolniacute mechanismus na pracovišti
Zaacuteroveň je ale takeacute potřeba zmiacutenit že ke
konkurenčniacutem tlakům lze zařadit i opačnyacute systeacutem vedeniacute
podniku dovoliacutem si zde uveacutezt jeden přiacutepad
17
Jak jsem se již zmiacutenil podnikaacutem v oblasti
stavebnictviacute což je oblast poměrně přesycenaacute neustaacutelyacutem
bojem ať už o přetahovaacuteniacute lidiacute nasmlouvaacutevaacuteniacute zakaacutezek až
po vydiacuteraacuteniacute formou odvolaacutevaacuteniacute se k Uacuteřadu pro hospodaacuteřskou
soutěž
Když jsem se zmiacutenil o opačneacutem systeacutemu kteryacute by
z meacuteho pohledu šel zařadit ke konkurenčniacutem tlakům tak
bych zde zmiacutenil tento
Podhodnocovaacuteniacute nabiacutedkoveacute ceny neboli tak niacutezkaacute
nabiacutedkovaacute cena za kterou to konkurence neniacute schopna
vyrobit Toto se většinou děje vedeniacute společnosti sleduje
zvětšeniacute obratu společnosti kdy se realizace zakaacutezky
plaacutenuje s nulovyacutem ziskem či dokonce miacuternou ztraacutetu Staacutevaacute
se tak u zakaacutezek ktereacute jsou zajiacutemaveacute obratově či
referenciacute zakaacutezky Samozřejmě že toto si mohou dovolit
pouze společnosti ktereacute majiacute silneacute finančniacute zaacutezemiacute či
jineacute dohody na uacuterovni dozoru investora Ten v průběhu
zakaacutezky připustiacute dialog o přiacutepadnyacutech viacutecepraciacutech
213 Reakce ovlivňujiacuteciacute lidi
Reakce na zvyacutešeneacute využiacutevaacuteniacute technologie a na ekonomickeacute i
konkurenčniacute tlaky změnily v řadě ohledů povahu řiacutezeniacute
lidiacute Předevšiacutem to znamenaacute že na lidi jako takoveacute je ve
vyššiacutem managementu (a nejen tam) vyviacutejen tlak pro
použiacutevaacuteniacute pružnějšiacutech způsobů pracovniacuteho zapojeniacute
pracovniacuteho režimu komplexniacuteho řiacutezeniacute kvality vyacuterobniacute
metody redukujiacuteciacute zbytečneacute naacuteklady a v neposledniacute řadě
decentralizaci a delegovaacuteniacute [Armstrong M 2007s 65]
18
Osobně zde mohu zmiacutenit že reakce lidiacute jsou velikou
neznaacutemou a je potřeba dodržovat určiteacute zaacutesady ktereacute Vaacutem
čaacutestečně budou zajišťovat jejich loajalitu a hrdost na
to že pracujiacute ve Vašiacute společnosti Neniacute vždy vše
o peněziacutech jednou z podstatnyacutech veličin je klima
ve společnosti systeacutem řiacutezeniacute ve společnosti loajalita
a v neposledniacute řadě slušnost a uacutecta Toto vše jsou
atributy ktereacute každyacute člověk po dovršeniacute určiteacuteho věku
upřednostniacute i před většiacutem platem
2131 Probleacutemy stojiacuteciacute před řiacutezeniacutem lidskyacutech zdrojů
I když jsem v předešleacutem odstavci zmiacutenil že je při řiacutezeniacute
lidskyacutech zdrojů důležiteacute zachovaacutevat určitou etiku
a etiketu je potřeba řiacuteci že poměrně podstatnyacutem
a neopomenutelnyacutem faktem je prostřediacute a podmiacutenky v nichž
podnik funguje[Armstrong M 2007 s 151]
Jednaacute se o naacutesledujiacuteciacute
o Globalizace kteraacute nutiacute organizace aby v zaacutejmu
uspokojovaacuteniacute lokaacutelniacutech potřeb operovaly s lidmi
myšlenkami vyacuterobky a informacemi po celeacutem světě
o Ziskovost prostřednictviacutem trhu ndash neustaacuteleacute zvyšovaacuteniacute
zisku znamenaacute že podniky musejiacute byacutet kreativniacute a
inovativniacute což znamenaacute podporovat a povzbuzovat
mezi pracovniacuteky volnyacute pohyb informaciacute a vzaacutejemneacute
předaacutevaacuteniacute poznatků a zkušenostiacute
o Technika a technologie ndash probleacutemem je učinit
z techniky a technologie životaschopnou a
produktivniacute součaacutest pracovniacuteho prostřediacute
19
o Intelektuaacutelniacute kapitaacutel to je pro podniky zdroj
konkurenčniacute vyacutehody Bohužel nejpodstatnějšiacute probleacutem
současnosti pro jakyacutekoliv podnik je udržet si
lidskyacute kapitaacutel v podobě talentovanyacutech jedinců
o Změny největšiacutem probleacutemem ktereacutemu všechny podniky
musejiacute čelit jsou neustaacuteleacute změny To znamenaacute že se
musejiacute byacutet schopny rychle a soustavně učit a
rychleji a klidněji přijiacutemat noveacute požadavky
22 Vyacuteznam ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru
lidskyacutech zdrojů pro fungovaacuteniacute
zaměstnavatelskyacutech subjektů
Vyacuteznam ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru lidskyacutech zdrojů je obrovskyacute je
potřeba zmiacutenit že tzvbdquohead-huntersrdquo neboli lovci lebek
existujiacute již řadu let a byli to praacutevě oni kdo byl tzv
předvojem současnyacutech personaacutelniacutech agentur Tito bdquohead-
huntersrdquo majiacute dvě roviny ve kteryacutech se pohybujiacute
o při jasneacutem zadaacuteniacute požadavků na člověka o ktereacuteho je
zaacutejem a oni majiacute zajistit jeho přechod
o vytipovaacuteniacute člověka z venku a garantovaacuteniacute jeho
kvalifikačniacutech aj kladů
Je potřeba zmiacutenit že tento systeacutem vyhledaacutevaacuteniacute toho
praveacuteho ndash tzv bdquohead-huntingrdquo je určeno předevšiacutem pro
obsazovaacuteniacute pozic středniacuteho až nejvyššiacuteho managementu
a specializovanyacutech pozic jež vyžadujiacute odborneacute
předpoklady Samozřejmě s neustaacutelyacutem vyacutevojem a poptaacutevkou
po lidskyacutech zdrojiacutech neniacute možneacute aby jeden bdquohead-hunterrdquo
20
zajišťoval např 100 zaměstnanců [Čuba F Hurta J
2002 s 36]
Na zaacutekladě těchto požadavků vznikly a neustaacutele
vznikajiacute personaacutelniacute agentury ktereacute se orientujiacute na různeacute
sektory kam dodaacutevajiacute sveacute pracovniacuteky Pokusme se si
vytipovat čaacutest sektorů ktereacute jsou v Českeacute republice
největšiacutem odběratelem lidskeacuteho kapitaacutelu - outsorcingu -
do svyacutech zaacutevodů
o Automobilovyacute průmysl
o Strojiacuterenskyacute průmysl
o Stavebniacute průmysl
o Textilniacute průmysl
Tyto personaacutelniacute agentury jsou schopny kromě
zajišťovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů do stavu jednotlivyacutech zaacutevodů
zajišťovat i jineacute produkty např
o Vyhledaacuteniacute a zajištěniacute požadovaneacuteho počtu pracovniacuteků
v jednotlivyacutech profesiacutech na kliacuteč
o Zajištěniacute operativniacuteho přemiacutesťovaacuteniacute pracovniacuteků
v jednotlivyacutech provozech
o Flexibilniacute využiacutevaacuteniacute lidskyacutech zdrojů v zaacutevislosti na
provozniacutech potřebaacutech (nemoc dovolenaacute)
o Vzdělaacutevaacuteniacute v oblasti požadovanyacutech profesiacute
o Prověřeniacute zdravotniacute a pracovniacute způsobilosti
o Celkovou administrativu spojenou s lidskyacutemi zdroji
Každaacute ze současnyacutech personaacutelniacutech agentur kteraacute maacute
zaacutejem na sveacutem kvalitniacutem fungovaacuteniacute a budouciacutem rozvoji by
měla věnovat velkou pozornost vzdělaacutevaacuteniacute a přiacutepravě svyacutech
pracovniacuteků k optimaacutelniacutemu vyacutekonu praacutece Osobně se totiž
21
domniacutevaacutem že tzv bdquoboomrdquo v oblasti personaacutelniacutech agentur
teprve přijde
Optimaacutelně nastavenaacute strategie vzdělaacutevaacuteniacute znamenaacute
dlouhodobyacute pohled na potřeby společnosti v oblasti
dovednostiacute znalostiacute a schopnostiacute jejiacutech pracovniacuteků
Vzdělaacutevaacuteniacute a rozvoj v teacuteto oblasti by měly byacutet
integraacutelniacute součaacutestiacute procesu řiacutezeniacute Jednou ze součaacutestiacute
praacutece manažera je sledovat a hodnotit pracovniacute vyacutekon
podřiacutezenyacutech analyzovat podmiacutenky pro odvaacuteděniacute dobreacuteho
pracovniacuteho vyacutekonu a zkoumat faktory ovlivňujiacuteciacute vyacutekon
praacutece S tiacutem velmi uacutezce souvisiacute identifikace potřeb
rozvoje a vzdělaacutevaacuteniacute včetně sestaveniacute plaacutenů osobniacuteho
a odborneacuteho rozvoje pracovniacuteků
Desatero zaacutesad pro dosaženiacute efektivnosti vzdělaacutevaacuteniacute
1 Motivace pracovniacuteků ke vzdělaacutevaacuteniacute
2 Stanoveniacute ciacutelů a metod hodnoceniacute dosaženyacutech
vyacutesledků
3 Podpora uacutečastniacuteků ve vzdělaacutevaacuteniacute a zpětnaacute vazba
4 Pocit seberealizace a uspokojeniacute
5 Aktivniacute charakter vzdělaacutevaacuteniacute (aktivniacute zapojeniacute a
treacutenink)
6 Vhodnaacute volba naacutestrojů a metod vzdělaacutevaacuteniacute
7 Variabilita metod vzdělaacutevaacuteniacute a ciacutelenaacute změna
8 Dostatečnyacute časovyacute prostor pro zvlaacutednutiacute předmětu
vzdělaacutevaacuteniacute
9 Průběžneacute upevňovaacuteniacute vědomiacute vzdělaacutevanyacutech pracovniacuteků
o dosaženyacutech vyacutesledciacutech
10 Neviacutem jak to udělat Spraacutevneacute určeniacute stupně
složitosti ndash uacuterovně složitosti vzdělaacutevaacuteniacute
22
221 Definice zabezpečovaacuteniacute lidskyacutech
zdrojů
Plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů neboli personaacutelniacute plaacutenovaacuteniacute
stanovuje potřebu požadovanou v zaacutejmu dosaženiacute
strategickyacutech ciacutelů Toto plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů
vychaacuteziacute z přesvědčeniacute že lideacute jsou nejdůležitějšiacutem
strategickyacutem zdrojem organizace Plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech
zdrojů se orientuje i na širšiacute zaacuteležitosti tyacutekajiacuteciacute se
způsobů zaměstnaacutevaacuteniacute a rozvoje lidiacute v zaacutejmu zlepšovaacuteniacute
efektivnosti organizace Toto plaacutenovaacuteniacute může tedy hraacutet
vyacuteznamnou roli ve strategickeacutem řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů
2211 Proces plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů
Proces plaacutenovaacuteniacute jak jej uvaacutediacutem v grafu č 1 v přiacutelohaacutech
teacuteto Diplomoveacute praacutece neniacute nutně lineaacuterniacutem procesem
vychaacutezejiacuteciacutem z podnikoveacute strategie kteraacute logicky
vyuacutesťuje do plaacutenu ziacuteskaacutevaacuteniacute flexibility a stabilizace
pracovniacuteků Z toho důvodu nelze předpoklaacutedat že jako
zaacutekladna pro plaacuteny lidskyacutech zdrojů budou existovat dobře
vypracovaneacute podnikoveacute plaacuteny Podnikovaacute strategie může byacutet
v mnoha přiacutepadech spiacuteše evolučniacute než promyšlenaacute a tudiacutež
se může vytvaacuteřet postupně [Armstrong M 2007 s 115 ]
Mnoheacute by bylo třeba řiacuteci ve prospěch systematickeacuteho
přiacutestupu k vytvaacuteřeniacute strategie zabezpečovaacuteniacute lidskyacutech
zdrojů plaacutenovaacuteniacute pomociacute sceacutenaacuteřů prognoacutez poptaacutevky
a nabiacutedky pracovniacutech sil a analyacutezy mobility (fluktuace)
pracovniacuteků Jestliže je budoucnost dostatečně
předviacutedatelnaacute pak by mohlo byacutet vhodneacute formaacutelniacute
plaacutenovaacuteniacute Pokud však nikoliv pak by se přiacutestup
k plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů musel opiacuterat spiacuteše o naacutehodnyacute
model než o přesneacute prognoacutezy
23
Zde uvaacutediacutem procesy ktereacute lze shrnout naacutesledujiacuteciacutem
způsobem
o Podnikoveacute strategickeacute plaacuteny ndash definovaniacute budouciacutech
uacuterovniacute činnostiacute a iniciativ vyžadujiacuteciacute noveacute
dovednosti
o Strategie zabezpečovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů ndash plaacutenovaniacute
za uacutečelem ziacuteskaacuteniacute konkurenčniacute vyacutehody pomociacute
rozviacutejeniacute intelektuaacutelniacuteho kapitaacutelu ndash zaměstnaacutevaacuteniacute
schopnějšiacutech lidiacute než jakeacute maacute konkurence
zabezpečovaacuteniacute toho aby tito lideacute vytvaacuteřeli
a rozviacutejeli znalosti a dovednosti specifickeacute pro
společnost včetně podnikaacuteniacute kroků k tomu aby se
společnost stala atraktivniacutem zaměstnavatelem
u ktereacuteho budou lideacute raacutedi pracovat
o Plaacutenovaacuteniacute pomociacute sceacutenaacuteře ndash hrubaacute představa o tom
kam společnost ve sveacutem prostřediacute a oboru směřuje
jakeacute důsledky to bude miacutet pro potřebu lidskyacutech
zdrojů
o Prognoacutezy poptaacutevky a nabiacutedky ndash odhady budouciacute potřeby
pracovniacuteků neboli odhady počtu lidiacute kteřiacute budou
k dispozici uvnitř společnosti i mimo ni
o Analyacuteza pohybu (fluktuace) pracovniacuteků ndash analyzovaacuteniacute
současnyacutech ukazatelů a trendů mobility (fluktuace)
pracovniacuteků pro uacutečely prognoacutez nabiacutedky pracovniacutech sil
o Analyacuteza pracovniacuteho prostřediacute ndash analyzovaacuteniacute
prostřediacute ve ktereacutem lideacute pracujiacute se zaměřeniacutem
na to jakyacute prostor jim prostřediacute poskytuje pro
24
využiacutevaacuteniacute a rozviacutejeniacute jejich dovednosti pro
dosahovaacuteniacute spokojenosti s praciacute
o Analyacuteza operačniacute efektivnosti ndash (analyacuteza
efektivnosti činnosti) analyzovaacuteniacute produktivity
využiacutevaacuteniacute lidiacute a podmiacutenek pro růst flexibility aby
bylo možneacute reagovat na noveacute a měniacuteciacute se požadavky
222 Ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběr pracovniacuteků
Obecnyacutem ciacutelem ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru pracovniacuteků by mělo byacutet
ziacuteskat s vynaloženiacutem minimaacutelniacutech naacutekladů takoveacute množstviacute
a takovou kvalitu pracovniacuteků ktereacute jsou žaacutedouciacute pro
uspokojeniacute podnikoveacute potřeby lidskyacutech zdrojů Tři faacuteze
ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru pracovniacuteků jsou [Armstrong M 2007
s 343]
o Definovaacuteniacute požadavků
o Přilaacutekaacuteniacute uchazečů
o Vybiacuteraacuteniacute uchazečů
2221 Definovaacuteniacute požadavků
Počet a kategorie lidiacute ktereacute společnost potřebuje
by měly byacutet jasně definovaneacute v ziacuteskaacutevaacuteniacute pracovniacuteků
kteryacute je odvozen z plaacutenu lidskyacutech zdrojů (personaacutelniacuteho
plaacutenu) Kromě toho může existovat potřeba naacutehrady
některyacutech pracovniacuteků nebo potřeba obsazeniacute nově
vytvořenyacutech pracovniacutech miacutest Obojiacute musiacute byacutet důkladně
prověřeno aby se zjistilo zda jsou tyto potřeby
opraacutevněneacute Zejmeacutena je nezbytneacute prověřit potřebu naacutehrady
nebo uacuteroveň a typ pracovniacuteka ktereacute jsou požadovaacuteny
25
Požadavky konkreacutetniacutech pracovniacutech funkciacute by měli byacutet
vyjaacutedřeny v podobě popisu a specifikace pracovniacuteho miacutesta
Tyto požadavky poskytujiacute zaacutekladniacute informaci
potřebnou pro sestaveniacute inzeraacutetu pro informovaacuteniacute
zprostředkovatelskyacutech instituciacute a pro hodnoceniacute uchazečů
Definice určiteacute role uvaacutediacute přehled schopnostiacute
dovednostiacute požadavků na vzdělaacuteniacute a praxi Vytvaacuteřiacute tak
kriteacuteria na jejichž zaacutekladě budou uchazeči posuzovaacuteni
při vyacuteběroveacutem pohovoru nebo pomociacute testů praacutevniacute
způsobilosti
Specifikace požadavků na pracovniacuteka ndash znaacutemaacute teacutež jako
specifikace pracovniacuteho miacutesta definuje vzdělaacuteniacute vyacutecvik
kvalifikaci a zkušenosti požadovaneacute od žadatele pro
obsazenou pozici
Specifikace požadavků na pracovniacuteka může byacutet
sestavena v naacutesledujiacuteciacutem uskupeniacute
o Odborneacute schopnosti
o Požadavky na chovaacuteniacute a postoje
o Odbornaacute přiacuteprava a vyacutecvik
o Zkušenosti praxe
o Zvlaacuteštniacute požadavky
o Vhodnost pro organizaci
o Možnost splnit očekaacutevaacuteniacute uchazeče
Největšiacute nebezpečiacute ktereacutemu je potřeba věnovat
pečlivou důslednost je dbaacutet na to aby nedošlo
k nadhodnoceniacute požadovaneacute kvalifikace a schopnostiacute Žaacutedat
to nejlepšiacute je zcela přirozeneacute ale stanoveniacute
nerealizovatelně vysokyacutech požadavků na uchazeče zvyšuje
probleacutemy s jejich přilaacutekaacuteniacutem Vede takeacute k nespokojenosti
26
mezi těmi kteřiacute byli vybraacuteni neboť mohou miacutet pocit
že se jejich talent a schopnosti nevyužiacutevajiacute ze sta
procent
Existuje mnoho modelů jak posuzovat budouciacuteho
možneacuteho zaměstnance a jak ho podrobit podrobneacutemu vyacuteběru
Z možnyacutech modelů uvaacutediacutem tyto
Sedmibodovyacute model kteryacute se zaměřuje na
1 fyzickeacute vlastnosti
2 vědomosti a dovednosti
3 všeobecnou integraci
4 zvlaacuteštniacute schopnosti
5 zaacutejmy
6 dispozice (sklony)
7 okolnosti (zaacutezemiacute)
Pětibodovyacute model kteryacute se zaměřuje na
1 vliv na ostatniacute
2 ziacuteskanou kvalifikaci
3 vrozeneacute schopnosti
4 motivace
5 emocionaacutelniacute ustrojeniacute
Jako posledniacute odstavec v tomto bodu bych raacuted
rozebral přiacutestup založenyacute na schopnostech kteryacute může
pomoci rozpoznat kteraacute metoda vyacuteběru (napřiacuteklad
psychologickeacute testy nebo assessment centra) bude zřejmě
přinaacutešet užitečneacute poznatky Vyacutehody přiacutestupu založeneacuteho na
schopnostech bych shrnul v naacutesledujiacuteciacutech bodech
27
o Zvyšuje přednost předpovědiacute o vhodnosti
uchazeče
o Usnadňuje lepšiacute porovnaacuteniacute mezi vlastnostmi
jedince a požadavky pracovniacuteho miacutesta
o Při vedeniacute pohovoru pomaacutehaacute zabraacutenit překotnyacutem
soudům
o Může byacutet oporou pro celou řadu metod vyacuteběru ndash
dotazniacuteky pohovory testy a assessment centra
2222 Přilaacutekaacuteniacute uchazečů
Přilaacutekaacuteniacute uchazečů je v prvniacute řadě zaacuteležitostiacute rozpoznaacuteniacute
vyhodnoceniacute a využitiacute nejvhodnějšiacutech zdrojů potencionaacutelniacutech
uchazečů Nicmeacuteně v přiacutepadech kdy se setkaacutevaacuteme s obtiacutežemi
přilaacutekaacuteniacute či udrženiacute uchazečů nebo tyto obtiacuteže předviacutedaacuteme
je třeba vypracovat předběžnou studii faktorů ktereacute mohou
přispět k přilaacutekaacuteniacute nebo odrazeniacute uchazečů tedy silnyacutech
a slabyacutech straacutenek podniku jakožto zaměstnavatele
Pokud bychom se zaměřili na analyacutezu silnyacutech
a slabyacutech straacutenek tak ta by se teacuteměř vždy měla zaměřit
na skutečnosti jako jsou tyto
o Pověst společnosti
o Mzdy
o Zaměstnaneckeacute vyacutehody
o Pracovniacute podmiacutenky
o Zajiacutemavost praacutece
o Jistota zaměstnaacuteniacute
o Přiacuteležitosti ke vzdělaacutevaacuteniacute a vyacutevoji
o Perspektivista karieacutery
o Umiacutestěniacute pracoviště
28
Tyto skutečnosti by měly byacutet porovnaacuteny s tiacutem co
nabiacuteziacute konkurence Na zaacutekladě vyacutesledků by měl byacutet
vypracovaacuten seznam toho co bdquoprodaacutevaacuterdquo organizaci a co
prodaacutevaacute podnikatele Prodejem organizace mysliacutem pověst
agentury a jejiacute flexibilitu a pověstiacute podnikatele mysliacutem
žadatele o praacuteci v agentuře jeho kvalifikaci Lze při tom
uplatnit zkušenosti z marketingu při nichž se preference
potencionaacutelniacutech zaacutekazniacuteků porovnaacutevajiacute s vlastnostmi vyacuterobku
tak aby byly zdůrazněny ty vlastnosti ktereacute nejviacutece
přitahujiacute zaacutekazniacuteka
Ciacutelem celeacuteho zkoumaacuteniacute je vytvořit lepšiacute obraz
organizace (dobrou značku zaměstnavatele) pro potřeby
inzerovaacuteniacute naacuteborovyacutech materiaacutelů a pohovorů s uchazeči
Může existovat i poněkud konstruktivnějšiacute ciacutel ukaacutezat
organizaci potřebu zlepšeniacute jejiacute zaměstnavatelskeacute pověsti
za uacutečelem přilaacutekaacuteniacute většiacuteho množstviacute lepšiacutech uchazečů
a za uacutečelem udrženiacute si těch kteřiacute byli již vybraacuteni
U zdrojů uchazečů je velice důležiteacute uvažovat
o vnitřniacutech zdrojiacutech uchazečů ačkoli některeacute organizace
s důsledně uplatňovanou politikou stejneacute přiacuteležitosti
trvajiacute na tom aby uchazeči z vnitřniacutech zdrojů uchaacutezejiacuteciacute
se o volneacute miacutesto měli stejneacute vyacutechoziacute podmiacutenky jako
uchazeči z vnějšiacutech zdrojů
Pokud nejsou vhodniacute uchazeči organizaci k dispozici
pak hlavniacutemi zdroji pro osloveniacute uchazečů jsou
o Inzerovaacuteniacute
o Internet
o Externiacute vyhledaacutevaciacute a zprostředkovatelskeacute služby ndash
Personaacutelniacute agentury
29
Mnoho pracovniacutech miacutest je samozřejmě možneacute obsadit
čerstvyacutemi absolventy vysokyacutech škol kteřiacute již v průběhu
studia majiacute možnost si přivydělaacutevat v různyacutech
společnostech ktereacute jim po dovršeniacute studia nabiacutednou
praacuteci Zaacuteroveň je běžnyacutem jevem že některeacute společnosti
si zavaacutežiacute studenta smlouvou již v průběhu jejich studia a
platiacute mu školneacute Dnes již klasickyacutem jevem je vydaacutevaacuteniacute
různyacutech informačniacutech brožurek pravidelneacute naacutevštěvy škol
za uacutečelem oslovovaacuteniacute potencionaacutelniacutech novyacutech zaměstnanců
2223 Vybiacuteraacuteniacute uchazečů
Při ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru pracovniacuteků lze použiacutet přiacutestupu
charakteristickeacuteho pro moderniacute řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů Ten
spočiacutevaacute v tom že věnuje mnohem viacutece peacuteče tomu zda
uchazeči splňujiacute nejen požadavky daneacuteho pracovniacuteho miacutesta
ale i požadavky podniku jako celku Tyto požadavky zahrnujiacute
oddanost a schopnost efektivně pracovat jako člen
tyacutemu[Armstrong M 2007 s 369]
Je velice důležiteacute dbaacutet na to že ve většině přiacutepadů
reference ať už osobniacute nebo od předchoziacuteho
zaměstnavatele nebyacutevajiacute vždy odpoviacutedajiacuteciacute reaacutelu Byacutevaliacute
zaměstnavateleacute jsou ve většině přiacutepadů dobrosrdečniacute
a tudiacutež jsou schopni podepsat teacuteměř bdquocokolivrdquo
Britskyacute Chartered Institute of Personnel And
Development [CIPD 2005 c] odhaduje že jedna osmina
uchazečů přehaacuteniacute nebo falšuje sveacute vzdělaacuteniacute (absolvovanou
přiacutepravu na povolaacuteniacute)rdquo
Osobně si troufaacutem tvrdit že nejlepšiacute možnaacute věc
kterou můžete při sjednaacutevaacuteniacute noveacuteho zaměstnance učinit
30
je vyžaacutedat si od byacutevaleacuteho zaměstnavatele odpověď na Vaacutemi
dodaneacute otaacutezky
o Jakaacute byla deacutelka zaměstnaacuteniacute
o Jakyacute byl naacutezev pracovniacuteho miacutesta
o Jakaacute praacutece byla vykonaacutevaacutena
o Jakyacute byl mzdovyacute tarif či plat
o Kolik dnů absence měl uchazeč za posledniacutech 12 měsiacuteců
o Zaměstnali byste jej opět (pokud ne proč)
31
3 Lobbying
Slovo lobbying se podle společnosti Websteracutes Dictionary
poprveacute objevilo v roce 1837 Dnes se toto označeniacute
použiacutevaacute po celeacutem světě pro celou škaacutelu způsobů
a procesů jež majiacute zajistit vliv na rozhodovaacuteniacute ve
věcech veřejnyacutech V politice se lobuje za všechno
a zaacuteroveň proti všemu nicmeacuteně politickyacute lobbying se pojiacute
předevšiacutem s penězi [Woll C 2006 s 42]
Lobbying byacutevaacute zpravidla chaacutepaacuten velmi široce Do teacuteto
kategorie tudiacutež spadajiacute veškereacute přiacutemeacute i nepřiacutemeacute snahy
ovlivnit jakaacutekoliv rozhodnutiacute změnit či předělat
jakeacutekoliv usneseniacute aj (dopisy zastupitelům přiacutespěvky
na volebniacute kampaň sponzorskeacute dary podporovaacuteniacute
sportovniacutech klubů kampaně v meacutediiacutech vyacutepovědi před
legislativniacutemi vyacutebory ndash ciacutelem je tedy prosadit kyacuteženyacute
politickyacute vyacutesledek)
Takto širokaacute definice ovšem ztraacuteciacute prakticky
jakyacutekoliv analytickyacute ale i praacutevniacute vyacuteznam neboť
potencionaacutelně zahrnuje teacuteměř veškereacute aktivity spojeneacute
s politikou a veřejnyacutem prostorem Takto pojatyacute lobbying
se staacutevaacute všiacutem a zaacuteroveň ničiacutem Těžkosti plynouciacute pro
analytiky jsou zřejmeacute z několika praciacute vyacuteznamnyacutech
badatelů zabyacutevajiacuteciacutech se lobbyingem Kay Shlozman a John
Terney kteřiacute se problematikou lobbyingu zabyacutevajiacute
od sedmdesaacutetyacutech let otevřeně přiznaacutevajiacute že bdquozaacuteměrně
zanedbaacutevajiacute důležitou otaacutezku kdo se losovaciacuteho procesu
uacutečastniacuterdquo [EPP-ED 2006 s 35] To ovšem vede praacutevě
k tomu že miacutesiacute naacutetlakoveacute skupiny s lobbyistickyacutemi
Je proto potřeba naleacutezt definici jež by lobbyistickeacute
aktivity oddělila od jinyacutech a mnohdy i podobnyacutech aktivit
jejichž ciacutelem je takeacute zisk vlivu Někteřiacute autoři voliacute
32
jako řešeniacute tohoto probleacutemu způsob rozděleniacute na přiacutemyacute
lobbying a nepřiacutemyacute lobbying Prvniacute okruh by zahrnoval
osobniacute styky se zaacutekonodaacuterci jejich poradci nebo jinyacutemi
politiky a informovaacuteniacute je o konkreacutetniacutem probleacutemu Druhyacute
okruh by spočiacuteval v ovlivňovaacuteniacute kampaněmi v meacutediiacutech nebo
mezi voliči (většinou ve sveacutem volebniacutem okrsku)
31 Lobbying pro specifickeacute formy
prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech
skupin
Druh a forma prosazovaacuteniacute lobbyingu je často veřejnostiacute
pojata jako manipulace kteraacute maacute bliacuteže ke korupci než
demokratickyacutem standardům Vychaacuteziacute to zejmeacutena z faktu
že ačkoliv je hranice mezi lobby a korupciacute zřetelnaacute
zaacuteležiacute jen na etice obou zuacutečastněnyacutech stran zda ji
dodržiacute [Marečkovaacute H 2007 s 15]
V Evropskeacute unii se proto v posledniacutech letech ozyacutevajiacute
hlasy pro odstraněniacute jakyacutechkoli naacuteznaků teacuteto
netransparentnosti a po vytvořeniacute principu regulaciacute
lobbyistickyacutech aktivit Jak si daacutele popiacutešeme tyto snahy
regulace lobbyingu jsou velice komplikovaneacute neboť vedle
standardniacutech postupů mohou lobbisteacute užiacutet i techniky
značně netransparentniacute a proto i těžko regulovatelneacute
Pro pojem standardniacute postup by bylo vhodnějšiacute užiacutevat
pojem tradičniacute postup protože jak uvaacutediacute [Schendelen
2007 s 38) každaacute zaacutejmovaacute skupina může při sveacutem snaženiacute
ovlivnit evropskeacute politiky užiacutet nejmeacuteně čtyři tradičniacute
33
techniky Ty jsou využiacutevaacuteny tak dlouho že se staly
osvědčenyacutemi
Jednaacute se o donuceniacute vtaženiacute do vlastniacute hry
veřejnou obhajobu a přesvědčovaacuteniacute (argumentaci) Technika
donuceniacute vychaacuteziacute z naacuterodniacute uacuterovně kde aparaacutet donuceniacute
vykonaacutevajiacute soudy policie a vězeňskyacute systeacutem Na evropskeacute
uacuterovni kteraacute je takeacute založena na vynutitelnyacutech praacutevniacutech
normaacutech se ve většiacute miacuteře užiacutevajiacute meacuteně formaacutelniacute postupy
jako napřiacuteklad blokaacutedy agresivniacute kampaně (doprovaacutezeneacute
demonstracemi) přesuny firem mezi členskyacutemi staacutety za
lepšiacutemi podmiacutenkami apod Technika vtaženiacute do vlastniacute hry
spočiacutevaacute v přidělovaacuteniacute vedouciacutech funkciacute nebo poskytnutiacute
finančniacutech prostředků vyacuteznamnyacutem bdquohraacutečůmrdquo
Propracovanějšiacute variantou je ustaveniacute takovyacutech
rozhodovaciacutech procedur ktereacute ve sveacutem důsledku udržujiacute
ostatniacute zaacutejmoveacute skupiny v podřiacutezeneacutem postaveniacute Obzvlaacuteště
ministerstva si tiacutemto způsobem držiacute pod dostatečnou
kontrolou nespočet takzvaně bdquonezaacutevislyacutechrdquo agentur nebo
soukromyacutech organizaciacute V tomto přiacutepadě vznikaacute finančniacute
zaacutevislost těchto agentur na dvou uacuterovniacutech ndash na naacuterodniacute
uacuterovni ndash finančniacute zaacutevislost těchto agentur na vlaacutedě
a na evropskeacute uacuterovni kde jsou agentury zaacutevisleacute na
rozdělovaacuteniacute dotaciacute a na schopnosti EU prosadit svoje
politickeacute zaacutejmy Techniku veřejneacute obhajoby často
použiacutevajiacute nevlaacutedniacute organizace a obchodniacute organizace
Ve sveacute neformaacutelniacute podobě může byacutet mediaacutelniacute kampaniacute kteraacute
reflektuje noveacute přiacuteležitosti či hrozby Ve formaacutelnějšiacutem
podaacuteniacute maacute podobu oficiaacutelniacute stiacutežnosti na Uacuteřad pro ochranu
hospodaacuteřskeacute soutěže Nejformaacutelnějšiacute variantou je soudniacute
spor Posledniacute technika argumentace či přesvědčovaacuteniacute je
založena na logicky přijatelnyacutech zaacutevěrech a na empiricky
34
věrohodnyacutech tvrzeniacutech Obvykle se využiacutevaacute ve čtyřech
situaciacutech
a když rozhodujiacuteciacute hraacuteči staacutele vaacutehajiacute s podporou (lze je
ziacuteskat na vlastniacute stranu)
b když je daneacute teacutema v počaacutetciacutech sveacuteho rozpracovaacuteniacute (a
mnoziacute ještě nezaujali jasnou pozici)
c když se teacutematu dostane širokeacute publicity (publikum
vyžaduje přesvědčiveacute argumenty)
d když je nutneacute teacutema učinit atraktivnějšiacute (prezentovat
ho jako věc obecnějšiacuteho zaacutejmu)
Tradičniacute techniky lobbovaacuteniacute jsou zaacutejmovyacutemi skupinami
staacutele použiacutevaneacute nicmeacuteně jejich efektivita a uacutečinnost maacute
v posledniacutech letech klesajiacuteciacute tendenci Vychaacuteziacute
to zejmeacutena ze skutečnosti že tradičniacute techniky
se opiacuterajiacute o povyacutešenou viacuteru ve vlastniacute nadřazenost
Jinyacutemi slovy pro lobbistu kteryacute využiacutevaacute tradičniacutech
metod je jeho protistrana většinou protivniacutekem ktereacuteho
je nutneacute a možneacute donutit soudně přemoci či přesvědčit
o tom že řiacutedit se zaacutejmem lobujiacuteciacute je spraacutevneacute a žaacutedouciacute
311 Management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute na
uacuterovni EU
Management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute EU stojiacute na dvou
piliacuteřiacutech Prvniacute je akademickyacute a maacute dva prameny obchodniacute
management a politologii To by naacutes nemělo překvapovat
protože vztah mezi komerčniacutemi a politickyacutemi kruhy nebo
v širšiacute perspektivě mezi soukromyacutem a veřejnyacutem sektorem
35
tvořiacute kliacutečovou složku každeacute moderniacute společnosti založeneacute
na smiacutešeneacutem veřejno-soukromeacutem systeacutemu vlaacutednutiacute
[Schendelen 2007 s 249]
Evropskaacute unie je nejpřiacutehodnějšiacutem prostorem pro
praktickou aplikaci managementu veřejnyacutech zaacuteležitostiacute
Na uacuterovni EU existujiacute tisiacutece organizaciacute ktereacute
z funkčniacuteho hlediska jednajiacute jako zaacutejmoveacute skupiny Svůj
původ majiacute ve veřejnyacutech i soukromyacutech sfeacuteraacutech jak
členskyacutech zemiacute EU tak mnoha bdquomimo-unijniacutechrdquo Centrem
jejich aktivit je Brusel ndash hlavniacute město EU
Většina zaacutejmovyacutech skupin se v tomto komunikačniacutem uzlu
objevuje jen nepravidelně většinou když se o něčem
podstatneacutem rozhoduje ve vyacuteborech komise či při slyšeniacute
Parlamentu
Všechny tyto veřejneacute a soukromeacute naacutetlakoveacute skupiny
ať už se staacutelou kancelaacuteřiacute v Bruselu nebo bez niacute vnaacutešejiacute
do rozhodovaciacutech procesů EU sveacute vlastniacute zaacutejmy Systeacutem EU
považujiacute ve většině přiacutepadů za nejnaacuteročnějšiacute prostřediacute
s jakyacutem se mohou setkat Tyto lobbyistickeacute skupiny jsou
nejzjevnějšiacutemi nositeli euroopenizace
Management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute EU neniacute přirozeně
žaacutednyacute všeleacutek Pokud je užiacutevaacuten proziacuteravě a s rozvahou
pokud zahrnuje pečlivou teoretickou přiacutepravu a tvrdou
praacuteci v tereacutenu pak poskytuje lepšiacute vyhliacutedky na dosaženiacute
uacutespěchu nebo alespoň na odvraacuteceniacute neuacutespěchu v evropskeacute
hře Expert v oboru evropskyacutech zaacuteležitostiacute
se pochopitelně řiacutediacute souborem pravidel nebo doporučeniacute
kteraacute se v tomto přiacutepadě tyacutekajiacute lepšiacute strategie a taktiky
na evropskeacute půdě
36
Každaacute zaacutejmovaacute skupina maacute samozřejmě praacutevo se sama
rozhodnout zda bude sveacute veřejneacute zaacuteležitosti spravovat
amateacuterskyacutem či profesionaacutelniacutem stylem a zda bude použiacutevat
vyacutehradně tradičniacute techniky pro prosazovaacuteniacute vlivu Pokud
maacute však zaacutejmovaacute skupina zaacutejem na zlepšeniacutech svyacutech šanciacute
pro dosaženiacute požadovaneacuteho vyacutesledku potom by měla
profesionaacutelně aplikovat poznatky managementu veřejnyacutech
zaacuteležitostiacute
312 Převis nabiacutedky nekonvenčniacutech postupů
Na hraciacute ploše s naacutezvem EU si skutečně žaacutednaacute zaacutejmovaacute
skupina nemůže stěžovat na nedostatek cest vedouciacutech
k požadovaneacutemu vyacutesledku Může si vybiacuterat z nekonečneacuteho
menu přiacuteležitostiacute pro oteviacuteraacuteniacute dveřiacute směrem ven
i dovnitř a to vše při použitiacute standardniacutech postupů
o Zaprveacute může použiacutet přiacutemyacute lobbying kteryacute by neměl
nikdy byacutet ztotožňovaacuten s konečnyacutem ovlivněniacutem a nemusiacute
tedy lobovat v našem specifickeacutem smyslu
o Zadruheacute se můžeme spolehnout na tradičniacute techniky
uplatněniacute vlivu ndash donuceniacute vtaženiacute do vlastniacute hry
veřejnou obhajobu a přesvědčovaacuteniacute (argumentaciacute)
o Zatřetiacute můžeme využiacutet některou z mnoha nekonvenčniacutech
technik ktereacute rozeberu niacuteže
Teacuteměř vždy se nabiacuteziacute bezpočet akteacuterů ke kontaktovaacuteniacute
faktorů k ovlivněniacute a vektorů ke zkonstruovaacuteniacute Možnosti
bdquoodchodu protestu a loajalityrdquo neboli v lidoveacutem jazyce
bdquouteč bojuj nadbiacutehejrdquo jsou jen třemi z mnoha a hraacuteč
37
se vždy může vydat na jednu nebo na druhou stranu
To však vede k dilematu
Scheacutema ktereacute uvaacutediacutem jako přiacutelohu č 2 představuje
vyacuteběr nejčastěji se vyskytujiacuteciacutech dilemat v tereacutenniacutech
aktivitaacutech v EU Prvniacute dvě kategorie se přiacutemo vztahujiacute
k akteacuterům tedy zaacutestupcům EU a ostatniacutem zainteresovanyacutem
hraacutečům Ostatniacute odkazujiacute k faktorům a vektorům působiacute
na ně nepřiacutemo a reprezentujiacute zde dilema meta-lobbyingu
Tato dilemata kteraacute mohou potkat každou zaacutejmovou
skupinu se pokusiacutem rozebrat niacuteže [Citelj 2004 s 61]
3121 Uacuteředniacuteci ndash dilema
Postoj kteryacute uacuteředniacuteci zaujmou k určiteacutemu teacutematu může
lobbyistickaacute skupina podpořit nebo může naopak oponovat
čiacutemž jim život ulehčiacute nebo naopak ztiacutežiacute
Všichni uacuteředniacuteci jsou hladoviacute po spolehlivyacutech
informaciacutech o reaacutelneacutem děniacute jimiž je lobbyistickaacute skupina
může ale takeacute nemusiacute nasytit Stejně tak je může
zklidnit či naopak znepokojit Klasickou technikou
vedouciacute k jejich znepokojeniacute je dramatickeacute podaacuteniacute faktů
o čemkoliv zhoršovaacuteniacute životniacuteho prostřediacute působeniacute
na jejich prestiž kompetence rozpočet pracovniacute zaacutetěž
způsob organizace nebo přijiacutemaacuteniacute do funkciacute Tyto hry
často hrajiacute sami uacuteředniacuteci proti sobě navzaacutejem
3122 Angažovaniacute hraacuteči ndash dilema
Jedno z velkyacutech dilemat se tyacutekaacute mobilizace většiacuteho počtu
akteacuterů Viacutec přaacutetel dodaacute viacutec podpory ale takeacute si pro sebe
zaberou většiacute podiacutel na hře
38
Jineacute dilema zniacute je lepšiacute odměnit sveacute spojence a ty
kteřiacute ustoupili tlaku nebo potrestat soupeře
a odpadliacuteky
Daacutele je možneacute zapracovat na posiacuteleniacute jednotnosti
nebo naopak nesouladu v raacutemci jednotlivyacutech koalic
Neaktivniacute hraacuteče můžeme ponechat jejich spaacutenku a nebo
je naopak probudit Ty kteřiacute nad nějakyacutem teacutematem vaacutehajiacute
lze ignorovat přesvědčit o vyacutehodnosti jedneacute z pozic
nebo naprosto odveacutest jejich pozornost jinyacutem směrem
Iritujiacuteciacute akteacutery může lobbyistickaacute skupina buď veřejně
omluvit čiacutemž si je možnaacute zavaacuteže nebo naopak pranyacuteřovat
čiacutemž je donutiacute ke kompromisu
3123 Vztahy ndash dilema
Lobbying může vztahy učinit formaacutelnějšiacutemi nebo naopak
neformaacutelnějšiacutemi přičemž mezi oběma poacutely se nachaacuteziacute
několik bdquopoloformaacutelniacutechrdquo stupňů Pokud je skupina zaacutevislaacute
na všech třech variantaacutech vztahu (viz scheacutema str 38)
pak se musiacute vypořaacutedat s dilematy jejich vzaacutejemneacuteho
vyvaacuteženiacute
a načasovaacuteniacute Může takeacute vztah stabilizovat či
destabilizovat konflikt někdy přinaacutešiacute většiacute vyacutenosy než
spojenectviacute
V jineacutem dilematu proti sobě stojiacute spoleacutehaacuteniacute na stareacute
a osvědčeneacute vztahy a rozviacutejeniacute novyacutech což je pro každou
lobby otaacutezkou kalkulace naacutekladů a vyacutenosů
39
3124 Procedury ndash dilema
Procedury patřiacute do třiacute P Jedno z dilemat se tyacutekaacute jejich
zjednodušeniacute či naopak zkomplikovaacuteniacute
Pro pochopeniacute uvaacutediacutem před rozhodnutiacutem komise z roku
2000 jiacutemž povolila Unileveru uveacutezt na trh margariacuten
Becel se tato společnost zasazovala o zjednodušeniacute
schvalovaciacute procedury Po verdiktu Komise svoji snahu
zastavila neboť si uvědomila že většiacute komplikovanost
celeacuteho procesu bude užitečnaacute v udrženiacute novyacutech konkurentů
mimo hru
Každaacute lobbyistickaacute skupina může takto přijmout nebo
napadnout určitou proceduru přiacutepadně doveacutest kauzu
až k Soudniacutemu dvoru Jineacute dilema se objevuje v otaacutezce
zda-li prosazovat striktniacute nebo volnou interpretaci
procedury Prostor pro interpretaci rozšiřujiacute jazykoveacute
varianty textu a různorodaacute každodenniacute praxe neboli
precedenty
3125 Pozice ndash dilema
V raacutemci hry Třiacute P může lobby buď uznat nebo naopak
kritizovat staacutevajiacuteciacute orgaacuteny a funkce jako třeba vyacutebory
agentury a jednotliveacute uacuteředniacuteky Skupina se takeacute může
rozhodnout ke vstupu do orgaacutenů nebo naopak k jeho
opuštěniacute To může znamenat symbol protestu nebo touhu
po většiacute svobodě v jednaacuteniacute Obzvlaacuteště velkyacutem dilematem
je přijiacutemaacuteniacute lidiacute do nejrůznějšiacutech funkciacute Po několika
zkušenostech a opravdu nepřiacutejemnyacutech situaciacutech se dnes již
jednoznačně přiklaacuteniacutem k jasně stanovenyacutem kriteacuteriiacutem
neboli pracovniacutem předpokladům (merits) a odmiacutetaacutem
jakoukoliv protekci
40
3126 Teacutemata ndash dilema
Jedno dilema zniacute jestli je lepšiacute teacutemata politizovat
nebo depolitizovat Standardniacute metoda odpolitizovaacuteniacute
spočiacutevaacute v prezentaci teacutematu jako bdquotechnickeacute zaacuteležitostirdquo
kteraacute je pro mnoho lidiacute synonymem menšiacute důležitosti
Komise a Rada EU často spojujiacute jednotlivaacute teacutemata aby
alespoň čaacutestečně uspokojili většiacute počet hraacutečů Lobby
se takeacute může pokusit o navyacutešeniacute nebo redukci počtu
aktivniacutech teacutemat a odvozeně tedy o změnu v počtu
angažovanyacutech hraacutečů nebo o bagatelizaci či naopak
dramatizaci vyacuteznamu teacutematu
Zde uvaacutediacutem několik přiacutepadů manipulace s teacutematy
o Společenskaacute zemědělskaacute politika ndash potravinovaacute
soběstačnost
o Dovoz levneacuteho textilu ndash dětskaacute praacutece
o Kouřeniacute tabaacuteku ndash svoboda
o Kožešinovyacute průmysl ndash praacuteva zviacuteřat
o Zaacutesah do ECB ndash hospodaacuteřskyacute růst
o Nižšiacute daně (opravy obuvi aj) ndash zaměstnanost
3127 Životniacute cyklus Souborneacute zpraacutevy ndash dilema
Lobby může buď napomoci hladkeacutemu přijetiacute Zpraacutevy nebo
ho naopak zkomplikovat
bdquoExtreacutemniacutem přiacutekladem byla pozice Velkeacute Britaacutenie
v radě EU během afeacutery s nemociacute BSE v roce 1996 kdy
Britoveacute jednoduše zablokovali viacutece než 50 Soubornyacutech
zpraacutev (ktereacute byly naacutesledně automaticky schvaacuteleny)rdquo
41
Dalšiacute dilema je spojeno se zachovaacuteniacutem nebo změnou
obsahu Souborneacute zpraacutevy Přeměna obsahu bliacutežiacuteciacute
se přeraacutemovaacuteniacute (reframing) Zpraacutevy do jineacuteho kontextu je
nepřiacutemou technikou časoveacuteho managementu Může na jednu
stranu vyřešit ale i vytvořit patovou situaci Patovou
situaci často navozujiacute lobbyisteacute usilujiacuteciacute
o subsidiaritu Na vyacuteběr je množstviacute dalšiacutech přiacutemyacutech
technik k urychleniacute nebo zabrzděniacute rozhodovaciacuteho procesu
Ta nejpřiacutemějšiacute spočiacutevaacute v posunutiacute konečneacuteho termiacutenu
dopředu či dozadu Prvniacute ciacutel je obvykle naacuteročnějšiacute než
druhyacute neboť popohaacuteněniacute celeacuteho procesu si žaacutedaacute viacutece
energie než jeho pozdrženiacute
3128 Areacutena ndash dilema
Lobby se může rozhodnout buď ke vstupu do konkreacutetniacute
areacuteny nebo k jejiacutemu opuštěniacute přičemž mezi oběma
krajnostmi zůstaacutevaacute ještě možnost vyčkaacutevaciacuteho postoje
Každaacute koalice je občas směsiciacute vyacutehod i nevyacutehod jejichž
různyacute poměr nabiacuteziacute možnost volby Vyacuteznamneacute dilema ktereacute
jsem již zmiňoval v předešlyacutech kapitolaacutech se tyacutekaacute
omezeniacute nebo rozšiacuteřeniacute hranic areacuteny Takovaacute změna může
vyuacutestit ve vyacuterazně odlišnyacute soubor teacutemat i angažovanyacutech
hraacutečů
3129 Rozhodnutiacute ndash dilema
Ohledně samotneacuteho rozhodnutiacute si musiacute lobby rozmyslet
jestli se při vyjednaacutevaacuteniacute přidaacute k většinoveacutemu či
menšinoveacutemu taacuteboru Prvniacute volba může neacutest lepšiacute vyacutesledky
z kraacutetkodobeacuteho hlediska zatiacutemco ta druhaacute představuje
investici do důvěry spolubojovniacuteků z hlediska
dlouhodobeacuteho přiacutepadně s ohledem na jinou Soubornou
zpraacutevu Kvůli tzv principiaacutelniacutem důvodům se může skupina
42
uacutečasti na vyjednaacutevaacuteniacute takeacute zcela vzdaacutet zůstane tedy
stranou a čekaacute na lepšiacute nabiacutedku Podobnaacute pozice zaměřenaacute
na zablokovaacuteniacute procesu pomociacute prohloubeniacute nejednotnosti
je pochopitelně velice riskantniacute
31210 Styly lobovaacuteniacute ndash dilema
Standardniacute dilemata stylu jednaacuteniacute mimo jineacute zahrnujiacute
rozhodnutiacute zda-li spiacuteše nabiacutezet nebo požadovat jednat
nenaacutepadně či zřetelně přiacutemo či nepřiacutemo formaacutelně nebo
neformaacutelně defenzivniacutem nebo agresivniacutem způsobem
Eventuaacutelně zda se tvaacuteřit smiacuteřlivě nebo konfrontačně
chovat reaktivně nebo provokativně
Otaacutezka stylů lobovaacuteniacute je všeobecně považovaacutena
za kliacutečovou a je takeacute jedinou oblastiacute v niacutež se plaacuteny
amateacuterskyacutech a profesionaacutelniacutech skupin styacutekajiacute Teoretickeacute
dilema tyacutekajiacuteciacute se legaacutelniacutech a ilegaacutelniacutech aktivit
se v praxi teacuteměř neřešiacute Každaacute lobby může na uacutezemiacute EU bez
většiacutech potiacutežiacute splnit současneacute podmiacutenky registrace
a dodržovat pravidla etickeacuteho kodexu stejně jako maacute
tisiacutece důvodů obaacutevat se přiacutepadnyacutech skandaacutelů a politickeacute
izolace
V naacutesledujiacuteciacute kapitole se pokusiacutem rozebrat konkreacutetniacute
formy prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech skupin
43
32 Konkreacutetniacute formy prosazovaacuteniacute
vlivu zaacutejmovyacutech skupin
Integrujiacuteciacute se Evropa je možnyacutem teacutematem diskusiacute nejen
na uacuterovni reaacutelneacute politiky ale i ve sfeacuteraacutech vědeckeacuteho
vyacutezkumu ndash ať již politologickeacuteho sociologickeacuteho či
ekonomickeacuteho charakteru Otaacutezky totiž vyvstaacutevajiacute nejen
okolo podoby samotneacuteho spolku (integrujiacuteciacute se Evropy)
o miacuteře rozšiacuteřeniacute miacuteře integrace či o smyslu sepsaacuteniacute
ustavujiacuteciacutech textů Vznikajiacute takeacute v miacuteře ochoty sdiacutelet
společneacute unijniacute hodnoty a rysy u přiacuteslušniacuteků jednotlivyacutech
integrujiacuteciacutech se staacutetniacutech uacutetvarů [Broscheid 2003
s 64]
Častyacutem a z mnoha uacutehlů pohledu zkoumanyacutem teacutematem
se tak stala otaacutezka společneacuteho vytvaacuteřeniacute unijniacutech
zaacutekladů Ideaacutelniacute by bylo aby došlo k internalizaci všemi
nebo alespoň rozhodnou většinou občanů členskyacutech zemiacute
Jejich smyslem by mělo byacutet posilovaacuteniacute pocitů
sounaacuteležitosti obyvatel s Evropskou uniiacute vytvaacuteřeniacute
bdquospolečneacutehordquo evropskeacuteho prostoru postaveneacuteho na
stabilniacutech zaacutekladech Mohlo by se tak zdaacutet že praacutevě toto
teacutema je jedniacutem ze stěžejniacutech naacutemětů existujiacuteciacutech euro-
federalistickyacutech uskupeniacute působiacuteciacutech v řadě členskyacutech
staacutetů EU
Existence vysokeacuteho počtu struktur obhajujiacuteciacutech
myšlenky koherentniacute i stojiacuteciacute v opozici evropskeacutemu
federalismu neniacute nikterak překvapivaacute Zvlaacuteště pak
uvaacutežiacuteme-li dobu trvaacuteniacute diskusiacute jejichž předmětem je
evropskeacute uspořaacutedaacuteniacute Zaklaacutedaacuteniacute spolků stojiacuteciacutech
na zaacutekladech obhajoby myšlenky vytvořeniacute federaacutelniacute Evropy
lze datovat hluboko do historie a proto by jejich
44
existence (často navazujiacuteciacute na původniacute organizaci
či jakyacutesi jejiacute novyacute zrod) neměla byacutet nijak zaraacutežejiacuteciacute
Zajiacutemaveacute však je že tato uskupeniacute nebyla zatiacutem
uspokojivě popsaacutena stejně jako nebyly uspokojivě popsaacuteny
zaacutejmy ktereacute daneacute organizace sledujiacute a zejmeacutena pak
prostředky ktereacute majiacute k dispozici
Skupiny nominaacutelně obhajujiacuteciacute evropskyacute federalismus
jsou přiacutetomneacute ve všech členskyacutech zemiacutech EU ačkoli
se zdaacute že země ktereacute čerstvě k Unii přistoupily
nedisponujiacute tak vysokyacutem počtem uskupeniacute tohoto druhu jako
staršiacute členoveacute Počet všech struktur obhajujiacuteciacutech
myšlenku evropskeacuteho federalismu je přiacuteliš vysokyacute pro
samotneacute baacutedaacuteniacute a proto z uacutevah zkoumaacuteniacute euro-
federalistickyacutech organizaciacute byly vyloučeny politickeacute
strany frakce evropskyacutech politickyacutech stran či samotneacute
unijniacute orgaacuteny ktereacute by bezesporu bylo možno raacutemcově
zařadit do jednoho scheacutematu Namiacutesto toho byly vybraacuteny
pouze některeacute zaacutejmoveacute skupiny nominaacutelně se orientujiacuteciacute
na prosazovaacuteniacute myšlenky evropskeacuteho federalismu
Obecně lze za hlavniacute funkci zaacutejmovyacutech skupin
považovat umožněniacute uacutečasti jednotlivyacutem individuiacutem
na politickeacutem životě Podstatnyacutem prvkem takoveacute uacutečasti je
to že neprobiacutehaacute jen formou voleb a že pro ni neniacute nutneacute
členstviacute v politickyacutech stranaacutech Vlastniacute zaacutejem je tak
artikulovaacuten v teacute oblasti ve ktereacute je občan připraven
se angažovat Funkcemi zaacutejmovyacutech skupin je tak
artikulace agregace a reprezentace zaacutejmů svyacutech členů
V užšiacutem pojetiacute může skupina plnit teacutež funkci politickeacute
socializace nebo dokonce politickeacute rekrutace Vzaacutejemnyacute
vztah politickyacutech stran a zaacutejmovyacutech skupin ktereacute
do značneacute miacutery sdiacutelejiacute řadu charakteristik neniacute
45
předmětem tohoto teacutematu a proto se k němu nebudu
vyjadřovat Spiacuteše se zde pokusiacutem rozveacutest jednotliveacute formy
prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech skupin
321 Zaacutejmovaacute skupina při praacuteci
Jak jsem v předchoziacutech kapitolaacutech k zaacutejmovyacutem skupinaacutem
v EU uvedl lze odvodit řadu proměnnyacutech ktereacute odlišujiacute
profesionaacutelniacute chovaacuteniacute od amateacuterskeacuteho Zde je sloučiacutem
do čtyř uacutezce propojenyacutech avšak sveacutebytnyacutech ukazatelů
profesionaacutelniacute lobbyistickeacute organizace [Broscheid 2003
s 104]
Tyto ukazatele jsou
o dostatečnaacute vnitřniacute soudržnost
o užitečneacute (použitelneacute) znalosti
o optimaacutelniacute kombinace zdrojů a dovednostiacute
o celkovyacute vnějšiacute dojem
3211 Dostatečnaacute vnitřniacute soudržnost
Soudržnostiacute neboli koheziacute rozumiacuteme koherenci preferenciacute
čili koordinaci činnostiacute Předpoklad soudržnosti
je obvykle mylnyacute Za normaacutelniacutech okolnostiacute je každaacute
skupina vnitřně nejednotnaacute jejiacute členoveacute se přou
o preferovanaacute data hodnoty a naacutestroje Jinyacutemi slovy
řešiacute svaacute vnitřniacute teacutemata kteraacute se pak veřejně projevujiacute
na všech uacuterovniacutech organizace v podobě odlišnyacutech
preferenciacute a navzaacutejem si odporujiacuteciacuteho jednaacuteniacute
46
Na neformaacutelniacute uacuterovni existuje pluralita členů
skupiny zastaacutevajiacuteciacutech odlišneacute hodnoty a zaacutejmy Uvnitř
nadnaacuterodniacute firmy se mezi sebou zaměstnanci lišiacute napřiacuteklad
podle věku vzdělaacuteniacute naacuterodnosti jazyka odbornyacutech
znalostiacute a funkce Uvnitř Evropskyacutech federaciacute je
pluralita členů zaacutevislaacute na zemi původu na obratu
a zisku na stylu řiacutezeniacute na postaveniacute na trhu
a na organizačniacute strategii
V každeacutem Generaacutelniacutem ředitelstviacute Komise (Evropskaacute
komise složenaacute z jednotlivyacutech členů různyacutech staacutetů)
vychaacuteziacute pluralita a rozdiacutelnost uacuteředniacuteků kupřiacutekladu
z naacuterodniacuteho či regionaacutelniacuteho zaacutezemiacute stylu rozhodovaacuteniacute
karieacuterniacutech ciacutelů politickeacuteho přesvědčeniacute a sklonu
k loajalitě Takovaacute pluralita může celou organizaci
rozštěpit a jednotliveacute jejiacute čaacutesti se pak přeměniacute
v soběstačneacute lobbyistickeacute skupiny ktereacute odděleně
rozviacutejejiacute sveacute siacutetě vnějšiacutech vztahů
Pestrost vnitřniacutech rozporů by neměla byacutet
minimalizovaacutena ani maximalizovaacutena nyacutebrž
bdquooptimalizovaacutenardquo Organizačniacute zvlaacutednutiacute nejen evropskeacuteho
lobbyingu začiacutenaacute u vlastniacuteho prahu Minimalizace rozdiacutelů
může veacutest ke slepeacute poslušnosti Přiacutekazům Naacutesledně
organizace ztraacuteciacute vyacutehodu interniacute různorodosti
a nejzranitelnějšiacute se pochopitelně staacutevaacute na sameacutem
vrcholu
Vše se tedy soustřediacute na otaacutezku jak můžeme
dosaacutehnout dostatečneacute soudržnosti Je to jednoducheacute
Je třeba minimalizovat počet zasvěcenyacutech pracovniacuteků
kteřiacute na daneacutem obchodu pracujiacute a neustaacutele provaacutedět
controlling
47
3212 Užitečneacute znalosti
Profesionaacutelniacute lobbyistickou skupinu předevšiacutem
charakterizuje osvojeniacute znalostiacute Ty lze využiacutet
k dosaženiacute požadovanyacutech vyacutesledků kdykoli a kdekoli
Naproti tomu amateacuterskeacute skupiny se snadno spokojiacute se svyacutemi
vlastniacutemi dojmy a vniacutemaacuteniacutem reality nebo prostě naacutesledujiacute
individuaacutelniacute uacutesudek sveacuteho vedeniacute [Dančaacutek Hlouček
Šimeček 2006 s 86]
Profesionaacutelniacute lobby pochopitelně neniacute episteacutemickyacutem
nebo akademickyacutem společenstviacutem Ziacuteskaacuteniacute znalostiacute
a vědomostiacute nechaacutepe jako svůj prvořadyacute ciacutel Znalosti jsou
pro ni jen nepostradatelnyacutem prostředkem k realizaci
jejich zaacutejmů ať už v ČR nebo v EU
Nejdůležitějšiacute kategoriiacute je sebepoznaacuteniacute Vyžaduje
vyvaacuteženeacute porozuměniacute vlastniacutem touhaacutem a obavaacutem na jedneacute
straně a svyacutem možnostem na straně druheacute Touhy a obavy
musejiacute miacutet lepšiacute zaacuteklad než jen naacutehodnyacute soubor bdquonaacutehodrdquo
Uvědomělaacute zaacutejmovaacute skupina je staviacute na uacuteroveň se svyacutemi
obecnyacutemi zaacutejmy a konkreacutetniacutemi ciacuteli Touhy a obavy jsou
vyacutesledkem strategie kteraacute vzešla z kritickyacutech diskusiacute
Druhou kategoriiacute nezbytnyacutech vědomostiacute je znalost
areacuteny (prostřediacute) kam směřuji Čiacutem je skupina
profesionaacutelnějšiacute tiacutem rozvaacutežněji sveacute znalosti organizuje
a využiacutevaacute Většina nadnaacuterodniacutech firem a evropskyacutech
federaciacute ustavila za tiacutemto uacutečelem zvlaacuteštniacute tyacutem
managementu veřejnyacutech zaacuteležitostiacute Ten je propojen
s ostatniacutemi zaměstnanci a specializovanyacutemi pracovniacuteky
Zaacuteroveň uacutezce spolupracuje s vrcholovyacutem managementem
skupiny
48
3213 Optimaacutelniacute kombinace zdrojů a dovednostiacute
Zdroje jsou z pohledu zaacutejmoveacute skupiny naacutestrojem diacuteky
němuž v nemilosrdneacute konkurenci obstojiacute Nejednaacute se
o neměnnyacute majetek v jejiacutem staacuteleacutem vlastnictviacute naopak
musejiacute byacutet nejdřiacuteve ziacuteskaacuteny a naacutesledně udržovaacuteny v dobreacutem
stavu Naacutestrojem může byacutet cokoliv co přispiacutevaacute
k efektivniacutemu a uacutečinneacutemu zapojeniacute do evropskeacute politiky
Za zdroj lze považovat i silnou vůli ovlivnit rozhodovaciacute
proces nebo mimořaacutednou šanci setkat se neformaacutelně
s některyacutem komisařem
Odborneacute znalosti se čaacutestečně překryacutevajiacute s vyacuteše
zmiňovanou kategoriiacute užitečnyacutech znalostiacute Sebepoznaacuteniacute
a porozuměniacute politice areacutenoveacuteho managementu se do teacuteto
kategorie ale většinou nezahrnujiacute Odbornost se vztahuje
zejmeacutena k technickyacutem aspektům Souborneacute zpraacutevy nebo
probleacutemoveacuteho teacutematu Techničtiacute experti disponujiacute
dostatečnyacutemi znalostmi aby tyto otaacutezky vyřešili
Odborniacuteci na management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute jim mohou
poradit jak to proveacutest co nejuacutespěšněji
Většina lobbyistickyacutech skupin přichaacutezejiacuteciacutech
z naacuterodniacute uacuterovně obzvlaacuteště pak z vlaacutedy maacute těchto
technickyacutech expertů po ruce celou řadu Zaacutejmoveacute skupiny
uvnitř Komise a Parlamentu naopak tyto odborniacuteky spiacuteše
postraacutedajiacute Musejiacute je proto přizvat zevnějšiacute (insourcing)
jako členy expertniacuteho vyacuteboru či jako členy mezi-skupiny
Mohou je zapojit takeacute jako jednotlivce čiacutemž se pro ně
otviacuteraacute skvělaacute přiacuteležitost k lobovaacuteniacute
49
3214 Dobryacute celkovyacute dojem
Čtvrtyacutem a posledniacutem kriteacuteriem uacutespěšneacute lobby je dobraacute
image tedy celkovyacute vnějšiacute dojem Angažovanyacutem hraacutečům
a uacuteředniacutekům připadaacute skupina přitažlivaacute pokud se chovaacute
atraktivniacutem způsobem Koncept celkoveacuteho dojmu maacute dvě
dimenze přičemž tou prvniacute je všeobecnaacute přitažlivost
Prvniacute dimenze všeobecneacute přitažlivosti musiacute budit
zdaacuteniacute důležitosti a přiacutejemnosti Je-li skupina považovaacutena
za vyacuteznamnou nemusiacute se obaacutevat že bude přehliacutežena Naviacutec
může počiacutetat s předpoklaacutedanyacutem vlivem na ostatniacute kteřiacute
vezmou jejiacute existenci a zaacutejmy v uacutevahu přestože ona sama
zůstane pasivniacute
Druhou dimenziacute solidniacuteho vnějšiacuteho obrazu je
specifickaacute nabiacutedkovaacute strana Amateacuterskaacute zaacutejmovaacute skupina si
snadno splete svoje vlastniacute přaacuteniacute a požadavky ndash vyjaacutedřeneacute
naacutezorovyacutem či pozičniacutem materiaacutelem o jejich preferenciacutech ndash
s atraktivniacute nabiacutedkou pro ostatniacute hraacuteče
Naproti tomu profesionaacutelniacute skupina se snažiacute
uspokojit poptaacutevkovou stranu nejvyacuteznamnějšiacutech akteacuterů
a dopřaacutet jim to po čem toužiacute Na takoveacute straně může
vydělat
Vysoce postaveniacute uacuteředniacuteci a politici majiacute
neukojitelnou touhu po přiacutezniveacute publicitě v meacutediiacutech
za niacutež nabiacutezejiacute cenneacute politickeacute informace a ochotu
k dohodě To vše za normaacutelniacutech okolnostiacute platiacute Ovšem
nejlepšiacute skladba nabiacutedky a poptaacutevky je vždy specificky
zaacutevislaacute na teacutematech a akteacuterech jež se v konkreacutetniacutem
okamžiku v aktuaacutelniacute areacuteně pohybujiacute
50
Profesionaacutelniacute lobby se o svůj vnějšiacute obraz neustaacutele
staraacute Snažiacute se podporovat svoji pověst vyacuteznamnosti
a přiacutejemnosti Čiacutem většiacute vliv se u niacute předpoklaacutedaacute tiacutem
nižšiacute budou jejiacute naacuteklady na lobbying Čiacutem viacutece sympatiiacute
či respektu se jiacute dostaacutevaacute tiacutem snadněji si pojistiacute svoje
miacutesto u jednaciacuteho stolu Čiacutem přiacutejemněji na ostatniacute
působiacute tiacutem pohodlněji se jiacute uzaviacuterajiacute obchody Dobryacute
dojem na okoliacute je tedy v prveacute řadě prostředkem ke zvyacutešeniacute
efektivnosti a uacutečinnosti lobbyingu v konkreacutetniacutech
přiacutepadech Peacuteče o vnějšiacute obraz vyžaduje od skupiny
skutečně důkladnou přiacutepravu protože je nutneacute působit na
obecneacute citoveacute rozpoloženiacute ostatniacutech zainteresovanyacutech
hraacutečů
33 Chaacutepaacuteniacute lobbyingu ve
strukturaacutech EU a konkreacutetniacute
projevy v Českeacute republice
Definujeme-li lobbying jako aktivitu kteraacute se snažiacute
ovlivnit veřejneacute autority a demokracii můžeme tvrdit že
tyto dva koncepty majiacute viacutece společneacuteho než rozdiacutelneacuteho
[Machoutovaacute 2005 s 12 ]
Lobbying na evropskeacute uacuterovni přispiacutevaacute k dalšiacute
demokratizaci jak samotneacute EU tak členskyacutech staacutetů (ktereacute
jednajiacute v mnoha přiacutepadech meacuteně demokraticky než napřiacuteklad
Evropskaacute komise) Jsou to hlavně profesionaacutelniacute
lobbyistickeacute skupiny ktereacute si tyto zaacutesluhy připisujiacute
51
Diacuteky sveacute odborneacute přiacutepravě poskytujiacute uvedeneacute skupiny
uacuteředniacutekům informace a podporu Daacutele prosazujiacute legitimniacute
konsenzus Platiacute takeacute že lobby podstupuje seberegulaci
Vzrůstajiacuteciacute počet lobbyistickyacutech skupin konkurence
produkovaacuteniacute kvalitniacutech vyacutestupů a obhajoba dosaženyacutech
pozic vedou k ostřejšiacute soutěži mezi zaacutejmovyacutemi skupinami
a k lepšiacute společenskeacute kontrole Důležiteacute je proto
předevšiacutem vytvořit prostor pro otevřenyacute přiacutestup a feacuterovou
soutěž
Lobbying v Českeacute republice jako takovyacute neniacute bohužel
upraven na žaacutedneacute uacuterovni Jeho podoba se odviacutejiacute od zaacutekonneacute
regulace korupce tedy antikorupčniacutech předpisů pro
uacuteředniacuteky a politiky Lobbying končiacute tam kde dle zaacutekona
začiacutenaacute korupce Proto je situace okolo lobbyingu v ČR
značně nepřehlednaacute což vyacuterazně přispiacutevaacute k představě
lobbyingu jako něčeho co nemaacute s praciacute nic společneacuteho
Lobbying je vniacutemaacuten pouze jako prostředek k ovlivňovaacuteniacute
konečneacuteho rozhodnutiacute jednotlivyacutech politiků či politickyacutech
uskupeniacute [WOLL C 2006 s 63]
Bohužel pro to aby lobbying mohl v ČR začiacutet
fungovat a zkvalitňovat rozhodovaacuteniacute českyacutech politiků je
potřeba přijmout ho s jasně stanovenyacutemi opatřeniacutemi kteraacute
by měla sledovat tyto zaacutesady
- učinit ho transparentniacutem ndash tj zpřehlednit kdo se jiacutem
zabyacutevaacute vytvořit přehled organizaciacute agentur
a individuaacutelniacutech konzultantů
- institucionalizovat ho - tj přijmout pravidla postupy
a formaacutelniacute i neformaacutelniacute procedury ktereacute poskytnou
stejnou šanci všem zaacutejmovyacutem skupinaacutem ndash rozumiacute se bez
rozdiacutelu ciacutelů ktereacute sledujiacute bez rozdiacutelu financiacute ktereacute
52
majiacute k dispozici tedy tak aby měli všichni stejnou
přiacuteležitost sdělit sveacute postoje naacutezory a argumenty a tak
se pokusit ovlivnit rozhodovaacuteniacute ktereacute se jich tyacutekaacute
- učinit ho samoregulovanyacutem - tj vytvořit profesniacute
organizaci lobbyistickyacutech subjektů kteraacute ručiacute za kvalitu
praacutece vytvaacuteřiacute kodex a standard činnosti a zasahuje
v přiacutepadě porušeniacute přijatyacutech zaacutesad (tj v přiacutepadě
korupce poskytovaacuteniacute nepravdivyacutech informaciacute apod)
- na straně politiků byacutet otevřeniacute k dialogu se všemi
zaacutejmovyacutemi skupinami od firem až po občanskaacute neziskovaacute
sdruženiacute všech zaměřeniacute poskytovat jim stejnou šanci
sdělit sveacute argumenty vniacutemat jejich činnost a lobbying
jako nezastupitelnyacute zdroj informaciacute o společnosti
a důsledciacutech jejich možneacuteho rozhodnutiacute jako něco co
sami politici k dobreacutemu rozhodnutiacute bezpodmiacutenečně
potřebujiacute co vyacuterazně zkvalitňuje jejich rozhodovaacuteniacute
Vyacutesledkem aplikace těchto zaacutesad by mělo byacutet zvyacutešeniacute
prestiže lobbyingu v ČR a vniacutemaacuteniacute jeho pozitivniacute
nezaměnitelneacute uacutelohy v demokracii
53
4 Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute
Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute jsou jedniacutem z hlavniacutech zdrojů zajišťovaacuteniacute
zakaacutezek pro většinu subjektů působiacuteciacutech ta trhu praacutece
Staacutet (respektive veřejneacute rozpočty)v oblasti veřejnyacutech
zakaacutezek na dodaacutevku je staacutele nejvyacuteznamnějšiacutem investorem
Naproti tomu zakaacutezky realizovaneacute soukromyacutemi subjekty
nezaručujiacute stoprocentniacute spolehlivost Ty staacutetniacute majiacute
bezesporu jednu podstatnou vyacutehodu Zhotovitel určiteacute
zakaacutezky maacute viacutecemeacuteně stoprocentniacute jistotu že sjednanaacute
cena bude uhrazena v plneacute vyacuteši i když se tak někdy staacutevaacute
s menšiacutem časovyacutem prodleniacutem
Proto je oblast staacutetniacutech zakaacutezek středem zaacutejmu
podnikatelskyacutech subjektů ndash bdquolobbyistickyacutech skupinrdquo ktereacute
kontrolujiacute a hliacutedajiacute každou zakaacutezku od chviacutele kdy byla
navržena či zahrnuta do rozpočtu Mnohdy se tak staacutevaacute
i daleko dřiacuteve
Přes všechny kroky a často i netradičniacute postupy musiacute
ten kdo zakaacutezku bdquoošetřujerdquo od sameacuteho počaacutetku splnit
jednu zdaacutenlivě nevyacuteznamnou povinnost Musiacute podat nabiacutedku
v raacutemci veřejneacute zakaacutezky Zde může nastat kaacutemen uacuterazu
neboť mnoziacute se již přesvědčili že celou pečlivou
přiacutepravu může pokazit formaacutelniacute pochybeniacute uchazeče nebo
zadavatele pro ktereacute je celeacute zadaacuteniacute zrušeno nebo
pozdrženo rozhodnutiacutem orgaacutenu dohledu Samozřejmě
jakyacutekoliv novyacute uacutekon nahraacutevaacute konkurenci protože i ta maacute
pak dostatečnyacute časovyacute prostor na dalšiacute kroky ktereacute mohou
dosaženiacute ciacutele oddaacutelit Informace o znalosti v raacutemci
zaacutekona č1991994 sb o zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek mohou
oběma stranaacutem procesu zadaacutevaacuteniacute poskytnout možnost
vyvarovat se pochybeniacute kteryacutech se dopustil někdo před
nimi [Raus D Neruda R 2006 s 22]
54
V naacutesledujiacuteciacutech bodech se pokusiacutem uveacutest zaacutekladniacute
body bdquoZaacutekona o zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezekrdquo a poukaacutezat
ve vybranyacutech rozhodnutiacutech Uacuteřadu pro ochranu hospodaacuteřskeacute
soutěže na některeacute zaacutekladniacute nedostatky v procesu zadaacutevaacuteniacute
zakaacutezek Zaacuteroveň se zmiacuteniacutem o sektoru zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech
zakaacutezek ve stavebnictviacute Mysliacutem že sektor stavebnictviacute
je jeden z nejsložitějšiacutech neboť se zde střetaacutevajiacute
všechny tři atributy (Lidskyacute faktor Lobbying Vyacuteběroveacute
řiacutezeniacute) Řada uchazečů (zejmeacutena menšiacutech a středniacutech
firem) z řad stavebniacutech firem doposud plně nechaacutepe smysl
prokazovaacuteniacute kvalifikace a dopouštiacute se při tomto uacutekonu
zbytečnyacutech pochybeniacute
Oproti běžnyacutem uchazečům (i velkeacute a nadnaacuterodniacute
společnosti) kteřiacute jsou již v Českeacute republice delšiacute dobu
(majiacute finančniacute siacutelu) byacutevajiacute lobbisteacute často zvyacutehodněni
tiacutem že znajiacute interniacute informace ktereacute jim umožňujiacute lepšiacute
flexibilitu a připravenost pro ziacuteskaacuteniacute daneacute zakaacutezky
41 Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute ve staacutetniacutem
polostaacutetniacutem a soukromeacutem
sektoru
Objem veřejnyacutech zakaacutezek v Evropě v současneacute době
představuje 16 hrubeacuteho domaacuteciacuteho produktu celeacute EU To
přimělo Evropskou unii v posledniacutech dvou desetiletiacutech
podrobit zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek přiacutesnějšiacutemu režimu O
tom zda bude přizpůsobeniacute legislativy ČR legislativě EU
přiacutenosem pro Českou republiku zatiacutem neviacutem
Nicmeacuteně se domniacutevaacutem že transparentniacute
a nediskriminačniacute soutěž je spravedlivaacute soutěž Bez niacute
55
nelze optimaacutelně využiacutet peněz směřujiacuteciacutech do staacutetniacuteho
sektoru peněz tedy naacutes všech Přijetiacute všech předpisů
Evropskeacute unie podle mě nebude snadnaacute cesta a popravdě si
to ani nepřeji Vzhledem k tomu že jsem Čech chci a
přeji si aby se u naacutes i něco vytvaacuteřelo a ne jen
kopiacuterovalo bdquojde o proces neustaacuteleacuteho učeniacuterdquo [Valachovaacute
V 2006 s 42 ]
411 Zaacutekladniacute pojmy
Zadaacutevaacuteniacutem veřejnyacutech zakaacutezek se rozumiacute zaacutevaznyacute postup
zadavatelů veřejnyacutech zakaacutezek kteryacute musiacute byacutet dodržen před
uzavřeniacutem přiacuteslušneacute smlouvy [Raus D Neruda R 2006
s 27]
4111 Veřejnaacute zakaacutezka
K zaacutevažneacute změně došlo posledniacute novelou zaacutekona ve vymezeniacute
pojmu veřejneacute zakaacutezky Narozdiacutel od uacutepravy platneacute před
novelou kdy se veřejnou zakaacutezkou označovalo přiacuteslušneacute
plněniacute (např zhotoveniacute stavby montaacutež uacutedržba aj)
novaacute uacuteprava klade rovniacutetko mezi smlouvou a veřejnou
zakaacutezkou Neniacute jednoducheacute vypořaacutedat se s terminologiiacute
evropskyacutech směrnic ve vazbě na vyacuterazy použiacutevaneacute
v naacuterodniacutech praacutevniacutech uacutepravaacutech Za nedostatek novely
považuji předevšiacutem nepromiacutetnutiacute noveacute definice do všech
dalšiacutech ustanoveniacute zaacutekona kteraacute vychaacutezejiacute z původniacuteho
vyacuteznamu tohoto pojmu
Pokud je přiacuteslušneacute plněniacute na zaacutekladě smlouvy
samozřejmě u zadavatelů stanovenyacutech zaacutekonem poskytovaacuteno
za uacuteplatu jednaacute se vždy o zakaacutezku veřejnou V jinyacutech
56
přiacutepadech např u darovaacuteniacute se o veřejnou zakaacutezku
nejednaacute
Veřejneacute zakaacutezky v podstatě nejsou v zaacutekoně druhově
vymezeny I když novaacute definice veřejneacute zakaacutezky zahrnuje
i služby stavebniacute praacutece a dodaacutevky chybiacute jiacute bližšiacute
vymezeniacute a tudiacutež nemaacute žaacutednou vypoviacutedaciacute schopnost
V dalšiacutech ustanoveniacutech zaacutekona se v souvislosti s limity
pro způsob zadaacuteniacute veřejneacute zakaacutezky hovořiacute teacutež
o nemovitostech a souborech strojů a zařiacutezeniacute tvořiacuteciacutech
samostatnyacute funkčniacute celek Dalšiacute druhy veřejnyacutech zakaacutezek
jsou zahrnuty pod ostatniacute přiacutepady
4112 Zadavatel
Zadavatel je smluvniacute stranou v procesu zadaacutevaacuteniacute veřejneacute
zakaacutezky Je stranou kteraacute přiacuteslušneacute plněniacute (dodaacutevky
stavebniacute praacutece služby) zadaacutevaacute tj vybiacuteraacute nejvhodnějšiacuteho
smluvniacuteho partnera opraacutevněneacuteho vymezeneacute plněniacute poskytovat
jak po straacutence kvalifikačniacute tak po straacutence finančniacute
V tomto přiacutepadě je zaacutekladniacutem znakem zadavatele peněžityacute
zaacutevazek vůči druheacute smluvniacute straně poskytujiacuteciacute věcneacute
plněniacute
4113 Uchazeč o veřejnou zakaacutezku
Uchazeč je smluvniacute stranou kteraacute poskytuje přiacuteslušneacute
věcneacute plněniacute (praacutece stavebniacute praacutece služby) Podnikatel
kteryacute se zajiacutemaacute o přiacuteslušnou veřejnou zakaacutezku se staacutevaacute
uchazečem pokud
57
o předložiacute nabiacutedku na zaacutekladě podmiacutenek obchodniacute
veřejneacute soutěže nebo vyacutezvy při jinyacutech způsobech
zadaacuteniacute
o předložiacute předběžnou nabiacutedku při dvoustupňoveacute
obchodniacute veřejneacute soutěži
4114 Zaacutejemce o veřejnou zakaacutezku
Zaacutejemcem o veřejnou zakaacutezku je podnikatel kteryacute přichaacuteziacute
v uacutevahu k plněniacute veřejneacute zakaacutezky Zpravidla jde
o subjekt jež je zadavatelem vyzvaacuten k předloženiacute nabiacutedky
při zadaacuteniacute veřejneacute zakaacutezky vyacutezvou viacutece zaacutejemcům podle sect49
a sect50 V obchodniacute veřejneacute soutěži je to subjekt kteryacute
o si vyžaacutedaacute zadaacutevaciacute nebo kvalifikačniacute dokumentaci
o prokaacuteže svoji kvalifikaci v předkvalifikačniacutem řiacutezeniacute
o zuacutečastniacute se jednaacuteniacute v prvniacutem stupni dvoustupňoveacute
obchodniacute veřejneacute soutěže
412 Charakteristika zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech
zakaacutezek
Jednou ze zaacutekladniacutech charakteristik jednotneacuteho trhu je
že všechny firmy musejiacute miacutet stejnou možnost ziacuteskat
veřejneacute zakaacutezky tj zakaacutezky zadaacutevaneacute veřejnyacutemi orgaacuteny
[MPO 2008 ofic straacutenky Ministerstva průmyslu a obchodu]
[Raus D Neruda R 2006 s 63]
58
Pravda je že tento naacutezor je lehce scestnyacute neboť
společnost se 100mil obratem by mněla pomyacutešlet
na zakaacutezky v takoveacute hodnotě na ktereacute stačiacute jejiacute kapacity
a reference Jednak nemaacute potřebneacute reference a daacutele by
zakaacutezku pravděpodobně nebyla schopna financovat
Způsoby u zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek jsou
o obchodniacute veřejnaacute soutěž
o vyacutezva viacutece zaacutejemcům k předloženiacute nabiacutedky dle sect49
o zjednodušeneacute podaacuteniacute dle sect49a
o přiacutemeacute zadaacuteniacute dle sect49b
o vyacutezva jednomu zaacutejemci k předloženiacute nabiacutedky dle sect50
4121 Obchodniacute veřejnaacute soutěž
Obchodniacute veřejnaacute soutěž je otevřenyacutem zadaacutevaciacutem řiacutezeniacutem
V obchodniacute veřejneacute soutěži mohou předložit nabiacutedku
všichni zaacutejemci o přiacuteslušnou veřejnou zakaacutezku
Obchodniacute veřejnaacute soutěž a jejiacute podmiacutenky se zveřejňujiacute
vyhlaacutešeniacutem v Obchodniacutem věstniacuteku a na centraacutelniacute adrese
Zadavatel může obchodniacute veřejnou soutěž omezit pouze
na tuzemskeacute subjekty kteryacutemi jsou
o praacutevnickeacute osoby se siacutedlem nebo fyzickeacute osoby
s bydlištěm na uacutezemiacute Českeacute republiky
o praacutevnickeacute osoby se siacutedlem nebo fyzickeacute osoby
s bydlištěm mimo uacutezemiacute Českeacute republiky opraacutevněneacute
podnikat na uacutezemiacute Českeacute republiky v souladu
se zvlaacuteštniacutemi předpisy
59
V obchodniacute veřejneacute soutěži prokazujiacute všichni uchazeči
kteřiacute podali nabiacutedku povinně kvalifikačniacute předpoklady
podle sect2b veškereacute uacutekony zadavatelů i uchazečů v obchodniacute
veřejneacute soutěži musiacute miacutet piacutesemnou formu
4122 Vyacutezva viacutece zaacutejemcům k podaacuteniacute nabiacutedky
Vyacutezva viacutece zaacutejemcům k podaacuteniacute nabiacutedky je na rozdiacutel
od obchodniacute veřejneacute soutěže ošetřena tak že zadavatel
zasiacutelaacute vybranyacutem subjektům nabiacutedku Zaacuteroveň však musiacute
průběh soutěže zveřejnit i na sveacute uacuteředniacute desce
či webovyacutech straacutenkaacutech pro přiacutepadneacuteho zaacutejemce zvenku
Nabiacutedky tak mohou využiacutet všichni vyzvaniacute zaacutejemci ale
i ti kteřiacute se přihlaacutesili na zaacutekladě informace z uacuteředniacute
desky či webovyacutech straacutenek
Vyacutezvu o veřejneacute zakaacutezce zasiacutelaacute zadavatel v piacutesemneacute
formě vždy nejmeacuteně tolika zaacutejemcům aby byl naplněn
jejich minimaacutelniacute počet stanovenyacute zaacutekonem
Text vyacutezvy zveřejňuje zadavatel s vyacutejimkou přiacutepadů
uvedenyacutech v sect49 odst2 piacutesmd ndash teacutež na centraacutelniacute
adrese
Zadavatel může vyacutezvu k podaacuteniacute nabiacutedek zaslat pouze
tuzemskyacutem subjektům Uchazeči kteřiacute předložili nabiacutedku
musiacute prokaacutezat kvalifikačniacute předpoklady podle sect2b
Zadavatel neniacute povinen požadovat na uchazečiacutech poskytnutiacute
jistiny
4123 Zjednodušeneacute zadaacuteniacute
Rozhodujiacuteciacute podmiacutenkou pro použitiacute tohoto zadaacutevaciacuteho
postupu je vyacuteše peněžiteacuteho zaacutevazku přiacuteslušneacute veřejneacute
60
zakaacutezky U zjednodušeneacuteho zadaacuteniacute neniacute povinneacute prokazovaacuteniacute
kvalifikačniacutech předpokladů podle sect2b Praktickeacute pro
zadavatele však v některyacutech přiacutepadech může byacutet vyžaacutedat
si přiacuteslušneacute opraacutevněniacute k podnikaacuteniacute
Při tomto zadaacuteniacute nemohou uchazeči podaacutevat naacutemitky
ani naacutevrhy na přezkoumaacuteniacute rozhodnutiacute zadavatele orgaacutenu
dohledu
4124 Přiacutemeacute zadaacuteniacute
U veřejnyacutech zakaacutezek maleacuteho rozsahu umožňuje zaacutekon přiacutemeacute
zadaacuteniacute bez přiacuteslušneacuteho zadaacutevaciacuteho řiacutezeniacute stačiacute pouze
obeslat jakeacutekoli tři subjekty a ten nejlevnějšiacute je viacutetěz
Posledniacute novela posunula limit pro použitiacute tohoto zadaacuteniacute
na 2000000- Kč bez DPH
4125 Vyacutezva jednomu zaacutejemci k podaacuteniacute nabiacutedky
Tento způsob zadaacuteniacute může zadavatel použiacutet ve vyacutejimečnyacutech
přiacutepadech v zaacutekoně taxativně uvedenyacutech aniž by musel
provaacutedět vyacuteběr z viacutece nabiacutedek Je v podstatě vyacutejimkou
z obchodniacute veřejneacute soutěže a vyacutezvy viacutece zaacutejemcům podle
sect49
Tento způsob je možnyacute pouze v těchto přiacutepadech
o jde-li o naleacutehaveacute potřeby (jako jsou ohroženiacute životů
nebo zdraviacute lidiacute havaacuterie přiacuterodniacute katastrofa nebo
hroziacute-li nebezpečiacute škody velkeacuteho rozsahu
či rozhodla-li tak vlaacuteda Českeacute republiky)
61
o jde-li o specifikovaneacute veřejneacute zakaacutezky kdy plněniacute
veřejneacute zakaacutezky může poskytnout zaacutejemce o veřejnou
zakaacutezku
o jde-li o dodatečneacute nebo opakovaneacute veřejneacute zakaacutezky
(předevšiacutem z důvodů standardizace nebo slučitelnosti
předmětu veřejneacute zakaacutezky) pokud svyacutem rozsahem
nepřekročiacute 50 ceny původniacute veřejneacute zakaacutezky a vyacutezva
bude zadavatelem učiněna do 12 měsiacuteců od splněniacute
veřejneacute zakaacutezky
o jde-li o čaacutestečneacute obnovy rozšiacuteřeniacute nebo uacutepravy
předmětů původniacute zakaacutezky (služby dodaacutevky) pokud by
změna uchazeče vedla k tomu že by zadavatel musel
pořizovat plněniacute veřejneacute zakaacutezky s odlišnyacutemi
technickyacutemi znaky ktereacute by s sebou přinaacutešelo
technickou neslučitelnost nebo potiacuteže při provozu
a uacutedržbě
o jde-li o plněniacute v oblasti staacutetniacutech hmotnyacutech rezerv
s vyacutejimkou naacutekupů majetku a služeb strategickeacuteho
charakteru schvaacutelenyacutech vlaacutedou ČR ktereacute souvisejiacute
s integraciacute a členstviacutem Českeacute republiky
v Severoatlantickeacute alianci
Před čtyřmi roky (2004)se při novelizaci zaacutekona
rozhodlo o možnosti zaslaacuteniacute vyacutezvy jen jednomu zaacutejemci
pokud je tiacutemto zaacutejemcem Vlaacuteda ČR Při tomto rozhodovaacuteniacute
neniacute vlaacuteda ČR žaacutednyacutem způsobem omezena
62
42 Ovlivňovaacuteniacute vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute
ze strany lobbyistickyacutech
skupin
Podnikatelskeacute prostřediacute v Českeacute republice je velice silně
ovlivňovaacuteno lobbyingem ať už ze strany jednotlivců
společnostiacute nebo skupin Podnikatelskeacute prostřediacute jako
takoveacute je u naacutes silně neetickeacute Kdo chce při uchaacutezeniacute
se o jakoukoli zakaacutezku obstaacutet musiacute se neetickeacutemu
prostřediacute přizpůsobit Nelze řiacuteci že by bylo nemožneacute
podnikat eticky Je to však logicky o dost těžšiacute Je
třeba braacutet v uacutevahu že se eticky se chovajiacuteciacute subjekt
bude muset často vzdaacutet mnoha podnikatelskyacutech
přiacuteležitostiacute Jiacutet si svou vlastniacute etickou cestou je
možneacute Hypoteticky řečeno můžete si to dovolit pouze
v přiacutepadě naacutesledujiacuteciacutech konkurenčniacutech vyacutehod To je tehdy
kdy nejste zaacutevisliacute na staacutetniacutem sektoru a maacutete dostatečně
garantovanou praacuteci popřiacutepadě silneacute nebo vyacutejimečneacute
postaveniacute [Dančaacutek B Hloušek V Šimiacuteček V 2006 s
56]
Neetickeacute prostřediacute v Českeacute republice je daacuteno
celkovou politickou i společenskou atmosfeacuterou a naacuterodniacute
kulturou kteraacute je staacutele ještě ovlivněna chovaacuteniacutem lidiacute za
minuleacuteho režimu Posilovaacuteno je i složitou
a netransparentniacute legislativou
Korupce je v Českeacute republice nejviacutece rozšiacuteřena ve
staacutetniacutem sektoru a to zejmeacutena v oblasti veřejnyacutech zakaacutezek
Soukromyacute sektor je sice schopen si etiku viacutece ohliacutedat
ale i zde fungujiacute tržniacute principy Zaacuteroveň je však třeba
řiacuteci že neetickeacute jednaacuteniacute se projevuje i v soukromeacutem
sektoru Zde je však vniacutemaacuteno v drobnějšiacutem rozsahu
63
Postupy u zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek v Českeacute
republice jsou sice dle zaacutekona v pořaacutedku nicmeacuteně jaacute se
domniacutevaacutem že nejsou zcela transparentniacute Stejně tak
naprostaacute většina politiků administraacutetorů a manažerů viacute
o korupci v teacuteto oblasti i o formaacutech ovlivňovaacuteniacute
vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute
Co se tyacuteče vyacuteběroveacuteho řiacutezeniacute v oblasti soukromyacutech
zakaacutezek korupce se projevuje i zde jak již bylo řečeno
To souvisiacute s tiacutem že na korupci ve veřejneacutem sektoru
se podiacutelejiacute partneři či různiacute zaacutestupci soukromyacutech firem a
je zjevneacute že jejich podiacutel je aktivniacute Pakliže maacute
soukromyacute subjekt spraacutevně zpracovanou žaacutedost o Evropskou
dotaci (např vyacutestavba noveacuteho administrativniacuteho centra
garaacuteže školiacuteciacute středisko aj) je pochopitelneacute
že se snažiacute ziacuteskat souhlas na čerpaacuteniacute co nejvyššiacute čaacutestky
kteraacute je vůbec možnaacute [UacuteZ Veřejneacute zakaacutezky 2007]
Veřejneacute zakaacutezky jsou z hlediska tlaku lobbyistickyacutech
skupin jednoznačně nejviacutece atakovanou oblastiacute Procesy
vyacuteběru a zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek byacutevajiacute často
netransparentniacute V celeacutem procesu vyacuteběroveacuteho řiacutezeniacute je
řada přiacuteležitostiacute ke korupci Tyto přiacuteležitosti byacutevajiacute
velmi často využiacutevaacuteny Pro většinu lobbyistů je to
všeobecně znaacutemyacutem jevem Potenciaacutelniacute riziko korupce
vyplyacutevaacute již ze samotneacute podstaty udělovaacuteniacute veřejnyacutech
zakaacutezek Předevšiacutem je to daacuteno tiacutem že s penězi hospodařiacute
činiteleacute kteřiacute je neziacuteskali svyacutem uacutesiliacutem a tak způsob
hospodařeniacute s nimi nemaacute přiacutemyacute vliv na jejich prosperitu
Většina lobbyistickyacutech skupin se snažiacute aby
o jakeacutekoliv veřejneacute zakaacutezce a jejiacutem směřovaacuteniacute bylo
rozhodnuto ještě před vyhlaacutešeniacutem vyacuteběroveacuteho řiacutezeniacute
64
Vyacuteběroveacute řiacutezeniacute se pak realizuje jen formaacutelně a postup
byacutevaacute bohužel naacutesledujiacuteciacute
o na zaacutekladě osobniacutech kontaktů je vybraacuten realizaacutetor
zakaacutezky
o jsou připraveny podklady pro vyacuteběroveacute řiacutezeniacute
pravděpodobně ve spolupraacuteci s budouciacutem realizaacutetorem
zakaacutezky
o podmiacutenky pro realizaci zakaacutezky jsou nastaveny tak
aby jim mohl vyhovět pouze předem vybranyacute uchazeč
o zaacutevěrem proběhne vyacuteběroveacute řiacutezeniacute formaacutelně dodržujiacuteciacute
nařiacutezeniacute dle zaacutekona o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech
Mysliacutem že nemaacute smysl abych se daacutele rozepisoval nad
způsoby možneacuteho ovlivňovaacuteniacute a lobovaacuteniacute na uacutezemiacute ČR
Přesto doufaacutem a moc si přeji aby Českaacute republika velmi
brzy učinila kroky k zprůhledněniacute lobbyistickeacuteho zaacutekoutiacute
a otevřela prostor pro všechny podnikatele kteřiacute chtějiacute
podnikat bez jakeacutehokoliv omezeniacute
43 Nekalaacute soutěž
Před tiacutem než se pokusiacutem rozebrat Nekalou soutěž a jejiacute
hlavniacute přiacuteznaky zmiacuteniacutem pojem hospodaacuteřskeacute soutěže Již ze
sveacute podstaty vyjaacutedřeneacute čaacutestečně i ve sveacutem naacutezvu je
zřejmeacute že jde o něco v čem jejiacute uacutečastniacuteci nemohou byacutet
spoluhraacuteči Jednaacute se zde o prostor kde uacutečelem neniacute
někomu pomaacutehat či se s někyacutem dělit nyacutebrž ho ekonomicky
zničit Konkurence jako jeden z nejzaacutekladnějšiacutech
65
principů spraacutevneacuteho fungovaacuteniacute moderniacute tržniacute společnosti
je teacuteměř vždy prospěšnaacute jak pro spotřebitele tak pro
podnikatele samotneacute Hraje tu evidentně nejsilnějšiacute roli
Sveacute konkurenty chce každyacute podnikatel porazit či
eliminovat To proto aby mohl nastoupit na jimi uvolněneacute
miacutesto Existuje ovšem velikaacute propast mezi jednotlivyacutemi
představami o tom jakeacute praktiky a způsoby je možneacute v
takoveacutem souboji použiacutet [Raus D Neruda R 2006
s 24]
Hospodaacuteřskaacute soutěž aby měla opravdovyacute smysl prostě
musiacute probiacutehat v raacutemci určityacutech mantinelů Sveacuteho ciacutele
tedy zničit konkurenci a dosaacutehnout vyššiacutech zisků by měli
podnikateleacute dosahovat nějakyacutem společensky přijatelnyacutem
způsobem
Neniacute možneacute si soutěž představovat jako totaacutelniacute
obchodniacute vaacutelku kde je vše dovoleno a ciacutel bez ohledu
na použiteacute prostředky je jedinou vidinou Vždy je vše
třeba posuzovat s ohledem nejen na vyacutehody ale je nutneacute
porovnat je i s nežaacutedouciacutemi efekty Při naprosto volneacute
soutěži by nechtěneacute naacutesledky mohly miacutet mnohdy
katastrofaacutelniacute podobu a to pro všechny zuacutečastněneacute strany
Z tohoto důvodu nastupuje praacutevo hospodaacuteřskeacute soutěže jako
regulaacutetor kteryacute nastavuje limity a hranice ktereacute určujiacute
přiacutepustneacute meze vhodneacuteho chovaacuteniacute Regulaacutetor stanoviacute ktereacute
postupy budou vzhledem k dobryacutem mravům přijatelneacute pro
dosaženiacute zamyacutešleneacuteho ciacutele
Je velkyacute rozdiacutel porazit někoho ekonomicky nebo
porazit ho pomluvami a klamy Je nutneacute si uvědomit
že soutěžniacute praacutevo nechraacuteniacute slabšiacute neschopnějšiacute či meacuteně
naacutepaditějšiacute ale naopak chraacuteniacute ty poctivějšiacute Neniacute
66
smyslem ani uacutečelem soutěžniacuteho praacuteva zabraňovat někomu
v růstu či ekonomickeacutem vzestupu Smyslem je důsledně
a obezřetně sledovat jestli sveacuteho vzestupu nedosahuje
nějakyacutem nekalyacutem a společensky nežaacutedouciacutem způsobem
Nekalaacute soutěž upravenaacute jako jedna z oblastiacute praacuteva
hospodaacuteřskeacute soutěže postihuje ty přiacutepady kdy někdo
zneužiacutevaacute a deformuje konkurenčniacute prostřediacute nekalyacutem
způsobem Postihuje ty přiacutepady kdy je poškozovaacuteniacute
konkurenta provaacuteděno takovyacutem způsobem kteryacute mu může
přivodit nějakou uacutejmu Zaacutekaz nekaleacute soutěže chraacuteniacute
jakousi mravnost a uacuteroveň soutěže aby se z niacute nestal jen
bdquoubohyacute chliacutevekrdquo
Co však samotnyacute pojem nekalaacute soutěž znamenaacute Jakeacute
jsou jejiacute charakteristiky Předně pojem bdquonekalyacuterdquo
obsaženyacute v naacutezvu je nutno spojovat předevšiacutem s pojmem
dobryacutech mravů To je sice trochu dost obecnyacute termiacuten
nedaacutevajiacuteciacute mnoho šanciacute na vymezeniacute jeho obsahu ovšem
přesto velmi přesně vyjadřuje vše co je zapotřebiacute
V přiacutepadě nekaleacute soutěže si ovšem s pouhyacutem pojmem bdquodobreacute
mravyrdquo nevystačiacuteme Na jeho miacutesto nastupuje pojem bdquodobreacute
mravy hospodaacuteřskeacute soutěžerdquo což může byacutet pojem stejně tak
předchoziacutemu podobnyacute i odlišnyacute Rozhodně však nejsou tyto
pojmy shodneacute V některyacutech sousedniacutech zemiacutech se v uacutepravě
nekaleacute soutěže tyto pojmy nerozlišujiacute a je zakaacutezaacuteno
jakeacutekoliv jednaacuteniacute v rozporu s dobryacutemi mravy nikoliv jen
těmi soutěžniacutemi Ovšem u naacutes jsou pojmy odlišeny tedy je
nutneacute je nějak vyložit Většinou se soutěžniacute mravy chaacutepou
spiacuteše uacutežeji než obecneacute mravy Ne všechno co se může
v obecneacutem pojetiacute zdaacutet nemravneacute je v hospodaacuteřskeacutem životě
zakaacutezaacuteno
67
Jednotliveacute formy nekaleacute soutěže jsou
o klamavaacute reklama
o klamaveacute označovaacuteniacute zbožiacute a služeb
o vyvolaacutevaacuteniacute nebezpečiacute zaacuteměny
o parazitovaacuteniacute na pověsti podniku vyacuterobků či
služeb jineacuteho soutěžitele
o podplaacuteceniacute
o zlehčovaacuteniacute konkurentů
o srovnaacutevaciacute reklama
o porušovaacuteniacute obchodniacuteho tajemstviacute
o ohrožovaacuteniacute zdraviacute spotřebitelů a životniacuteho
prostřediacute
V přiacutepadě tvrdeacuteho konkurenčniacuteho boje kteryacute se naviacutec
se vzrůstajiacuteciacutem počtem subjektů a rozšiřovaacuteniacutem trhu
ve všech směrech daacutele stěžuje přibyacutevaacute i na agresivitě
a průraznosti použiacutevanyacutech prostředků ndash předevšiacutem reklam
Člověka kteryacute si jak znaacutemo zvykne teacuteměř na cokoliv je
už dnes těžkeacute něčiacutem upoutat a zaujmout Aby reklama
spraacutevně zapůsobila je nutneacute vymyacutešlet staacutele noveacute postupy
To je ovšem značně rizikoveacute neboť se často můžeme dostat
na tenkyacute led Existuje mnoho přiacutepadů kdy se soutěžiteleacute
pouštějiacute do různyacutech protiuacutederů ktereacute balancujiacute na hraně
zaacutekona Tyto protiuacutedery nejsou vyloženě nekaleacute soutěženiacute
nicmeacuteně nejsou ani zcela nezpochybnitelneacute Pak se nabiacuteziacute
otaacutezka jak k takovyacutem přiacutepadům přistupovat Zda byacutet
benevolentniacute nebo tvrdšiacute Mohlo by se totiž velmi vymstiacutet
nechat situaci zcela bdquobez kontrolyrdquo a daacutet věcem přiacuteliš
volnyacute průběh Soutěžniacute mravy jsou totiž do značneacute miacutery
odvisleacute od toho co je pro daneacute odvětviacute či společenskou
situaci obvykleacute Při benevolentniacutem přiacutestupu by pak mohlo
dojiacutet k totaacutelniacute anarchii u soutěžniacutech mravů natolik
že by se vlastně časem posunuly hranice přiacutepustnosti
a uacutenosnosti až tam kde je nikdo z naacutes nemůže chtiacutet Tedy
68
k přiacuteliš agresivniacutem a spornyacutem atakům je radno přistupovat
s velkou obezřetnostiacute Ovšem naacutezorů může byacutet mnoho
a zvlaacuteště v takoveacutem oboru jako je praacutevo nekaleacute soutěže
platiacute dvojnaacutesob že zastaacutevat lze prakticky jakeacutekoliv
stanovisko neboť uacuteprava pomociacute dobryacutech mravů je natolik
širokaacute že neniacute zkraacutetka možneacute objektivně rozhodnout
co je spraacutevneacute Moc rozhodnout maacute pouze soud kteryacute však
bohužel nevykonaacutevaacute tuto zaacuteslužnou činnost vždy zcela
fundovaně a už vůbec ne dostatečně rychle a efektivně
Důležityacutem obecnyacutem znakem nekaleacute soutěže je takeacute
objektivnost Je opravdu mimořaacutedně důležiteacute si uvědomit
že nikoho ale naprosto nikoho nezajiacutemaacute a nebude zajiacutemat
zda soutěžitel chtěl způsobit nějakou nekalost Zaacutekon
jasně stanoviacute odpovědnost jako objektivniacute Tedy kdokoliv
se nekaleacuteho soutěžniacuteho jednaacuteniacute dopustiacute nese za něj
odpovědnost bez ohledu na miacuteru zaviněniacute
44 Shrnutiacute pozitivniacutech a
negativniacutech rozměrů
lobbyingu vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute
a praacutece s lidmi
Pokud maacutem zhodnotit pozitivniacute a negativniacute rozměry u všech
třech vyacuteše uvedenyacutech termiacutenů tak musiacutem řiacuteci že obecně
je to velmi těžkeacute Každyacute z těchto termiacutenů si nese
obrovskaacute pozitiva ale zaacuteroveň i obrovskaacute negativa a je
jenom na skupině či jedinci na kterou stranu se nakloniacute
69
Nicmeacuteně jsem přesvědčen že všechny tři vyacuteše
uvedeneacute teacutemata jsou v současneacute chviacuteli hnaciacutem motorem
všech možnyacutech politickyacutech stran podnikatelskyacutech
společnostiacute lobbyistickyacutech skupin aj ktereacute žene
vidina lepšiacutech ziacutetřků
Možnaacute že aniž by si to kdokoliv uvědomil tak vlastně
lobbying kteryacute maacute velmi bliacutezko k vyacuteběrovyacutem řiacutezeniacutem
a de-facto i praacuteci s lidmi je něčiacutem co by se dalo nazvat
bdquoneustaacutelyacutem vyjednaacutevaacuteniacutemrdquo ktereacute je staacutevajiacuteciacutem hnaciacutem
motorem celeacute ekonomiky
Pozitivniacute role lobbyingu vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute a praacutece
s lidmi
o participačniacute role je možnost prezentovaacuteniacute
a prosazovaacuteniacute skupinovyacutech zaacutejmů kteraacute daacutevaacute občanovi
cestu jak vyjaacutedřit kromě volebniacuteho aktu sveacute
preference naacutezory a zaacutejmy Instituce lobbyingu
a jeho praktickaacute možnost je tak zaacutekladniacute podmiacutenkou
pro to aby občan vykonaacuteval svoji občanskou
kompetenci a nestal se vůči staacutetu pasivniacutem přiacutejemcem
rozhodnutiacute
o informačniacute hodnota je hodnota kde se různeacute skupiny
snažiacute zdůvodnit sveacute zaacutejmy jako zaacutejem opraacutevněně
veřejnyacute nebo zastaacutevanyacute viacutece skupinami obyvateli či
organizacemi a zaacuteroveň legitimniacute skrze racionaacutelniacute či
jineacute argumenty Daacutele tyto skupiny dodaacutevajiacute
do politickeacuteho systeacutemu informace ktereacute by bez
tohoto procesu vůbec nebyly generovaacuteny a nebo by
se k niacute politik neměl možnost vůbec dostat Tudiacutež se
k němu dostaacutevaacute pouze tolik informaciacute ktereacute jsou
70
zapotřebiacute pouze pro jeho rozhodovaacuteniacute neboť tyto
informace pochaacutezejiacute od samotnyacutech zainteresovanyacutech
skupin
Negativniacute role lobbyingu vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute a praacutece
s lidmi
o silovaacute role na zaacutekladě finančniacuteho zaacutezemiacute kontaktů
a neomezenyacutech možnostiacute určityacutech lobbyistickyacutech
skupin vlastně de-facto neexistuje nic co by mohlo
tyto skupiny zastavit Kromě prosazovaacuteniacute různyacutech
pozměňovaciacutech naacutevrhů schvalovaacuteniacute zaacutekonů
ovlivňovaacuteniacute zakaacutezek existuje i možnost miacutet
informace od různyacutech informačniacutech složek či
finančniacutech instituciacute
Přiacuteklad v roce 2003 se v Itaacutelii přišlo na to že
organizovanaacute skupina složenaacute s elitniacutech policejniacutech
složek několika politiků a lobbyistů Vyvaacutežela pod
hlavičkou staacutetu nebezpečneacute kontejnery plneacute odpadu na
moře kde je vyprazdňovala na dno oceaacutenu
Všechny body ktereacute jsem vyacuteše uvedl jsou jen
špetkou toho jak současnaacute společnost funguje a kam
směřuje Pamatuji si když jsem byl malyacute kluk jak mi můj
dědeček řiacutekaacuteval bdquojo to když jaacute jsem byl v tvyacutech letech
to to bylo uacuteplně jineacuterdquo Pravda je že mě ještě neniacute
zdaleka tolik co bylo meacutemu dědečkovi ale když hlediacutem na
současnou -naacutectiletou generaci tak mě napadajiacute stejnaacute
slova
Staacutevajiacuteciacute doba je dobou dravyacutech silnyacutech a možnaacute
i čaacutestečně sobeckyacutech jedinců kteřiacute si vytyacutečiacute ciacutel a jdou
za niacutem Tato moderniacute doba už neniacute stmelujiacuteciacutem prvkem
71
kteryacute se pokoušel lidi rozesmaacutet nyacutebrž neustaacutelyacutem
burcujiacuteciacutem motorem kteryacute je neustaacutele ve střehu Lideacute
ztraacutecejiacute svoje jaacute a jsou schopni pro svoji karieacuteru učinit
teacuteměř cokoliv Neumiacutem odpovědět kde je ta pomyslnaacute čaacutera
bdquospraacutevneacute cestyrdquo nicmeacuteně jsem přesvědčen že si tiacutem každyacute
musiacute projiacutet saacutem aby našel saacutem sebe
72
Zaacutevěr
Na zaacutevěr teacuteto Diplomoveacute praacutece bych chtěl čaacutestečně
zrekapitulovat všechny tři ciacutele a pokusit se vyhodnotit
zda tato praacutece splnila svůj ciacutel
Ciacutelem teacuteto praacutece bylo nastiacutenit a vyspecifikovat
společneacute jevy mezi všemi třemi teacutematy a jejich poměrně
velkou propojenost Lidskeacute zdroje od kteryacutech vše vychaacuteziacute
přes Lobbying kde opět hraje nezpochybnitelnou roli
Lidskyacute faktor až po Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute kteraacute jsou opět
velice uacutezce propojeny s Lidskyacutem faktorem a Lobbyingem
Lidskyacute faktor jak jsem již na začaacutetku teacuteto Diplomoveacute
praacutece zmiacutenil je v současneacute době na vrcholu
a pravděpodobně během několika let bude ještě vyacuteš
Je paradoxem že i když se celosvětovaacute populace neustaacutele
zvětšuje tak podniky trpiacute nedostatkem odborně
způsobilyacutech zaměstnanců a snažiacute se je vyhledaacutevat ať již
prostřednictviacutem svyacutech interniacutech postupů tak personaacutelniacutech
agentur Probleacutem neniacute jen v tom že lideacute nejsou způsobiliacute
pro praacuteci hlavniacutem probleacutemem je že nejsou v některyacutech
přiacutepadech vůbec Z tohoto důvodu se vyhledaacutevajiacute v různyacutech
staacutetech s životniacutemi podmiacutenkami horšiacutemi než jsou v ČR
aby byla vůbec šance tyto lidi nemotivovat pro praacuteci mimo
jejich rodnou zem
Lidskyacute faktor ale neniacute jen člověk kteryacute je
vyhledaacutevaacuten za uacutečelem nějakeacute praacutece Je to předevšiacutem jeden
z mnoha kteryacute maacute obrovskeacute možnosti Když se to tak
vezme tak lidskyacute faktor je hlavniacutem hnaciacutem motorem všeho
a stojiacute za obrovskyacutemi skutky ale zaacuteroveň i za spoustou
zkaacutezy
73
Lobbying a stanoveniacute obecnyacutech zaacutevěru z hlediska
nejuacutečinnějšiacuteho způsobu haacutejeniacute a prosazovaacuteniacute vlastniacutech
zaacutejmu zaacutevisiacute na konkreacutetniacutem subjektu nebo přinejmenšiacutem
skupině subjektu
Pokud bych měl zmiacutenit jeden z nejvyacuteznamnějšiacutech
faktoru kteryacute stupen profesionality lobbingu Českyacutech
subjektu muže potvrdit či vyvraacutetit tak je to čas Pokud
se zastaviacuteme u EU tak to platiacute o to viacutece že v Bruselu
se uacutespěšnost leckdy měřiacute viacutece z hlediska lidiacute ktereacute
znaacutete než tiacutem co viacutete Brusel a zvlaacuteště jeho evropskaacute
čtvrť představuje do určiteacute miacutery svět saacutem pro sebe
ve ktereacutem je působeniacute postaveno na kontaktech a neustaacuteleacutem
rozšifrovaacuteniacute siacutetiacute Lobbying a Lidskyacute faktor maacute spoustu
věciacute společnyacutech je to neustaacuteleacute vyjednaacutevaacuteniacute a propojenost
kteraacute se neustaacutele doplňuje
Třetiacutem a posledniacutem teacutematem jsou vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute
ktereacute jsou sice pouze uacutekonem kteryacute neniacute hmatatelnyacute
neboť to je vlastně uacutekon s velice kraacutetkou životnostiacute
Nicmeacuteně je to odvětviacute kde se ve velikeacute miacuteře opět setkaacutevaacute
Lidskyacute faktor a Lobbying Neboli je to teritorium
neustaacuteleacuteho lobovaacuteniacute machinaciacute a různyacutech zaacutekulisniacutech her
Pokud se napřiacuteklad pozastaviacutem u sektoru stavebniacutech
zakaacutezek tak si dovoluji tvrdit že Českyacute trh je přesycen
stavebniacutemi společnostmi a přežiacutet pro stavebniacute společnost
na Českeacutem trhu je skutečně otaacutezkou tvrdeacuteho Lobbyingu jak
z vnitřku tak z vnějšku Pod vnitřkem mysliacutem umět
se dohodnout s ostatniacutemi stavebniacutemi společnostmi ndash lidskyacute
faktor Pod vnějškem mysliacutem miacutet schopnost zajistit
zakaacutezku ndash lobbying
74
Vyacuteběroveacute řiacutezeniacute neniacute již daacutevno žaacutednou novinkou
a naopak kriteacuteria u vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute se neustaacutele
zdokonalujiacute a možnaacute i proto spousta společnostiacute
pochopila že čekaacuteniacute na vyacutehru se nemusiacute vyplatit a tudiacutež
lobbujiacute na všechny strany
Doufaacutem že Vaacutes maacute praacutece oslovila a že splnila
všechna očekaacutevaacuteniacute daacutele doufaacutem že se mi podařilo
propojit všechna tři teacutemata v jedno s poukaacutezaacuteniacutem
jednotlivyacutech slabyacutech bodů u těchto jednotlivyacutech teacutemat
75
Soupis bibliografickyacutech
citaciacute
Armstrong M 2007 Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů nejnovějšiacute
trendy a postupy 10 vydaacuteniacute
Praha Grada publishing as ISBN 978-80-247-1407-3
Broscheid A 2003Coen D Insider and Outsider
Lobbying of the European Commission European Union
Politics
Cizelj B 2004 Zastupovaacuteniacute zaacutejmů v Bruselu on-line
texthttpstratczeppeddok-zastupovani-zajmu-v-
bruseluphp
Crombez Ch 2002 Information Lobbying and the
Legislative Process in the European Union European Union
Politics
Čuba F Hurta J 2002 Fungovaacuteniacute podniků v Současneacutem
světě MONDON spol s ro ISBN 80-903108-1-8
Dančaacutek B Hloušek V Šimiacuteček V 2006
KORUPCE Projevy a potiacuteraacuteniacute v Českeacute republice a Evropskeacute
unii Brno Mezinaacuterodniacute politologickyacute uacutestav Masarykovy
univerzity v Brně
EPP ndash ED 2004 Jak prosazovat zaacutejmy v Evropskeacute unii on-
line text httpwwwstratczepp-ed
EPP ndash ED 2004 Jak prosazovat zaacutejmy v Evropskeacute unii on-
line texthttpwwwstratczepp-ed
Eschenbach R Controlling 2vydaacuteniacute 2004
76
Praha ASPI 2004 ndash 816s ISBN 80-7357-035-1
Uacuteplneacute Zněniacute čiacuteslo 574 2007
Praha Sagit
Evropskyacute parlament 2007 (oficiaacutelniacute straacutenky)
wwweuroparleuropaeu
Marečkovaacute H 2007 Role lobbyistickyacutech skupin při
projednaacutevaacuteniacute směrnice o službaacutech bakalaacuteřskaacute praacutece Brno
Fakulta sociaacutelniacutech studiiacute MU
Machoutovaacute Š 2005 Lobbying Českyacutech subjektů
v Bruselu rešerše Fakulta sociaacutelniacutech věd univerzita
Karlova
MPO 2006 (oficiaacutelniacute straacutenky Ministerstva průmyslu a
obchodu) Naacutevrh směrnice o službaacutech na vnitřniacutem trhu on-
line text na httpwwwbusinessinfoczczclanek
smernice-eu-sluzbynavrh-smernice-osluzbach-na-vnitrnim
100135334491obsah
Pedler R 2002 European union lobbying
changes in the arena Basingstoke Palgrave
Raus D Neruda R 2006 Zaacutekon o ochraně hospodaacuteřskeacute
soutěže (komentaacuteř a souvisejiacuteciacute českeacute i
komunitaacuterniacute předpisy) Praha Linde Praha as
ISBN 80-7201-563-X
Raus D Neruda R 2006 Zaacutekon o ochraně veřejnyacutech
zakaacutezkaacutech 2007 (komentaacuteř) Praha Linde Praha as
ISBN 978-80-7201-677-8
77
Rinus Van Schendelen 2004 Jak lobovat v Evropskeacute unii
aneb Machiavelli v Bruselu nakladatelstviacute
Barrister amp Principaacutel ISBN 80-903333-2-Y (Centrum
strategickyacutech studiiacute) ISBN 80-86598-75-6 (Barrister amp
Principaacutel)
Valachovaacute V 2006 Rovnovaacuteha zaacutejmů a politika
životniacuteho prostřediacute EU diplomovaacute praacutece Brno Fakulta
sociaacutelniacutech studiiacute MU
Woll C 2006Lobbying in the European Union
from sui generis to a comparative perspective Journal of
European Public Policy
78
Přiacutelohy
Podnikoveacute strategickeacute plaacuteny
Strategie
zabezpečovaacuteniacute
lidskyacutech zdrojů
Plaacutenovaacuteniacute Prognoacutezy Analyacuteza pohybu
pomociacute sceacutenaacuteře poptaacutevky a nabiacutedky (fluktuace)
pracovniacuteků
Analyacuteza Plaacuteny Analyacuteza operačniacute
prac prostřediacute lidskyacutech zdrojů (analyacuteza
efekt
činnosti)
Zabezpečeniacute Udrženiacute si flexibilita produktivita
pracovniacuteků pracovniacuteků
Pracovniacute prostřediacute
Graf č1 proces plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů
79
Uacuteředniacuteci podpořit jejich pozici nebo oponovat
poskytnout či neposkytnout informace
uklidnit či znepokojit
Angažovaniacute mobilizovat či demobilizovat odměnit nebo
hraacuteči potrestat rozdělovat nebo spojovat
Vztahy formalizovat nebo se snažit o neformaacutelnost
stabilizovat či destabilizovat využiacutet
staryacutech nebo vytvořit noveacute
Procedury zjednodušit nebo zkomplikovat přijmout
nebo napadnout striktniacute či volnaacute
interpretace
PoziceFunkce uznat či konkurovat přijmout či
nepřijmout využiacutet k praacuteci či požitkům
Teacutemata politizovat či depolitizovat rozšiacuteřit
nebo zuacutežit kombinovat či oddělit
Života soubor podpořit či blokovat zachovat nebo
zpraacutevy změnit urychlit nebo podržet čas
Areacuteny vstoupit či opustit vyacuteběr jedneacute nebo
druheacute koalice zuacutežit nebo rozšiacuteřit
Rozhodnutiacute přidat se k většině nebo k menšině
přijmout kompromis nebo oponovat
prosazovat konsenzus nebo nejednotnost
Styly nabiacutedky či požadavky tlumenyacute či vyacuteraznyacute
lobbyingu formaacutelniacute či neformaacutelniacute
Graf č2(spec dilemat managm veřejnyacutech zaacuteležitostiacute)
9
1 Uacutevod
Diplomovaacute praacutece s naacutezvem Lidskyacute faktor Lobbying a Vyacuteběrovaacute
řiacutezeniacute je praacutece kteraacute polemizuje o běžnyacutech denniacutech
starostech o zaacutekoutiacutech ve sjednaacutevaacuteniacute obchodů (někdy
i za hranicemi praacutevně určenyacutech mantinelů) a v neposledniacute
řadě o těžkostech při zachaacutezeniacute s lidmi Celkem se zaobiacuteraacute
třemi teacutematy bdquociacutelirdquo kteraacute mi jsou velice bliacutezkaacute neboť
jsem podnikatel a ve všech těchto teacutematech bdquociacutelechrdquo se pro
přežitiacute myacutech zaměstnanců musiacutem umět orientovat Při psaniacute
teacuteto praacutece jsem předevšiacutem aplikoval metodu analyacutezy
a deskripce
Prvniacutem teacutematem bdquociacutelemrdquo na ktereacute se snažiacutem poukaacutezat
je Lidskyacute faktor Snažiacutem se poukaacutezat na to jak složiteacute
je zabezpečit kvalitniacute lidi do společnosti - od niacutezkyacutech
profesiacute až po obsazeniacute tzv bdquohorniacuteho patrardquo neboli
managementu Způsoby jak se snažiacuteme ziacuteskaacutevat lidi
do svyacutech společnostiacute ať už vyacutešiacute finančniacutech prostředků
tak různyacutemi motivačniacutemi programy ktereacute jsem se pokusil
rozebrat v několika bodech teacuteto Diplomoveacute praacutece
bdquo121 Definice zabezpečeniacute lidskyacutech zdrojů a 122
Ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběr pracovniacuteků ajrdquo Daacutele se zde snažiacutem
poukaacutezat na rozdiacutel mezi kmenovyacutemi zaměstnanci
a zaměstnanci dodanyacutech do personaacutelniacutech agentur Autorem
se kteryacutem jsem předevšiacutem u teacuteto kapitoly pracoval byl
Michael Armstrong
Druhyacutem teacutematem bdquociacutelemrdquo je Lobbying Co přesně
znamenaacute tento vyacuteraz Je to vůbec slovo ktereacute je v Českeacute
republice oproti Evropskeacute Unii nějak uchopitelneacute Ne
nemysliacutem si osobně bych toto slovo v Českeacute republice
přirovnal k slangoveacutemu vyacuterazu kteryacute je použiacutevaacuten pro druh
tzv nahaacuteněčů zprostředkovatelů a manipulaacutetorů jak
10
ve staacutetniacutem tak soukromeacutem sektoru Lobbying považuji
za velice zajiacutemavyacute sektor Ve sveacute praacuteci se ho snažiacutem
rozebrat v několika bodech teacuteto Diplomoveacute praacutece
bdquo21 Lobbying pro specifickeacute formy prosazovaacuteniacute vlivu
zaacutejmovyacutech skupin 22 konkreacutetniacute formy prosazovaacuteniacute vlivu
zaacutejmovyacutech skupin ajrdquo kteryacutemi se Vaacutem pokoušiacutem nastiacutenit
jeho kladneacute i negativniacute straacutenky a zaacuteroveň porovnat
vniacutemaacuteniacute bdquoLobbyingurdquo jako takoveacuteho v ostatniacutech staacutetech EU
Autorem se kteryacutem jsem předevšiacutem u teacuteto kapitoly
pracoval byl Rinus Van Shendelen
Třetiacutem a zaacuteroveň posledniacutem teacutematem bdquociacutelemrdquo ktereacutemu
se snažiacutem věnovat svoji pozornost v teacuteto diplomoveacute praacuteci
jsou bdquoVyacuteběrovaacute řiacutezeniacuterdquo
V Českeacute republice bylo popsaacuteno již mnoho novinoveacuteho papiacuteru
o nejrůznějšiacutech zaacutekoutiacutech u zadaacutevaacuteniacute vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute
Proto se snažiacutem proniknout viacutece k jaacutedru věci
a rozebrat toto teacutema v jednotlivyacutech bodech teacuteto Diplomoveacute
praacutece bdquo311 Zaacutekladniacute pojmy 312 Charakteristika
zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek 32 ovlivňovaacuteniacute vyacuteběrovyacutech
řiacutezeniacute ze strany lobbyistickyacutech skupin ajrdquo Daacutele
se pokoušiacutem rozselektovat jednotliveacute postupy a různeacute
možnosti pro přiacutepadneacute ovlivňovaacuteniacute v tomto sektoru
Samozřejmě si uvědomuji jak je toto teacutema choulostiveacute
a proto poukazuji na postupy a děje ktereacute byly již
zveřejněny Autory se kteryacutemi jsem předevšiacutem u teacuteto
kapitoly pracoval byli pan David Raus a pan Robert Neruda
Viacutem že tato praacutece je vlastně takovou směsiciacute třiacute
velice zajiacutemavyacutech teacutemat a možnaacute že by si i každeacute z nich
zasloužilo samostatnyacute rozklad (rozbor) Nicmeacuteně praacutevě
proto že jsem podnikatel-jak jsem již vyacuteše uvedl -
a podnikaacutem v několika oborech rozhodl jsem se pro
zkompletovaacuteniacute těchto třiacute teacutemat v jedno
11
2 Lidskyacute faktor
Lidskyacute faktor co vlastně znamenaacute tento vyacuteraz Když to
člověk vyřkne bez jakeacutehokoliv zamyšleniacute tak to zniacute celkem
i děsivě Předevšiacutem je to vyacuteraz kteryacute můžeme použiacutet
ve spoustě termiacutenů napřiacuteklad jako faktor rizikovosti
faktor spolehlivosti faktor instinktu faktor loajality
faktor pracovniacuteho zatiacuteženiacute faktor mlčenlivosti
Pravděpodobně bych mohl pokračovat ještě mnohem daacutel
Vyacuteraz faktor je vyacuterazem nejen pro člověka ale
předevšiacutem pro vše co naacutes může jakkoliv ovlivnit
ať už pozitivně tak i negativně
Jaacute se ale nesnažiacutem v teacuteto praacuteci rozebiacuterat slovo
bdquofaktorrdquo Myacutem ciacutelem je poukaacutezat na to jak dnešniacute moderniacute
doba (kteraacute je de-facto již tak moderniacute že bychom
si mohli myslet že za naacutes udělajiacute vše stroje) trpiacute
nedostatkem lidskeacuteho kapitaacutelu a pravděpodobně nastanou
časy ještě horšiacute
Jen pro nastiacuteněniacute probleacutemu zajištěniacute kvalitniacuteho
lidskeacuteho kapitaacutelu si zde dovoluji uveacutest jeden přiacuteklad
V osmdesaacutetyacutech letech 19 stoletiacute se Německaacute spolkovaacute
republika potyacutekala s obrovskyacutem nedostatkem dělniacuteků
Tehdejšiacute vlaacuteda Německeacute spolkoveacute republiky rozhodla
že přistoupiacute k programu poskytovaacuteniacute tzv bdquozelenyacutech karetrdquo
pro občany Turecka s tiacutem že tito lideacute budou vykonaacutevat
na uacutezemiacute Německeacute spolkoveacute republiky dělnickeacute profese
Jak se tenkraacutet rozhodlo tak se i stalo Nicmeacuteně od
nastaveniacute tohoto programu utekla tři desetiletiacute a děti
tenkraacutet novyacutech občanů Německeacute spolkoveacute republiky již
v dělnickyacutech profesiacutech pracovat nechtějiacute
12
Chtějiacute byacutet leacutekaři ekonomickyacutemi odborniacuteky praacutevniacuteky
prostě vzdělanyacutemi lidmi kteřiacute pracujiacute v kvalitniacutem
prostřediacute se slušnyacutemi podmiacutenkami a kvalitniacutem platem
Daacutele mohu poukaacutezat přiacutemo na staacutevajiacuteciacute probleacutem Českeacute
republiky Ještě před necelyacutemi deseti lety většina
obyvatel Českeacute republiky ohrnovala nos nad občany
Ukrajiny a neřeklo se jim jinak než UK-aacutečko V současneacute
chviacuteli je po těchto pracovniacuteciacutech několikraacutet vyššiacute
poptaacutevka než staacutevajiacuteciacute nabiacutedka Tito lideacute však již znajiacute
svoji cenu a za nabiacutedky finančniacuteho ktereacute se jim
dostaacutevajiacute v Českeacute Republice se jim už v některyacutech
přiacutepadech ani nevyplaacuteciacute do Českeacute republiky za praciacute
přijet
Co to znamenaacute a kam miacuteřiacutem předešlyacutemi dvěma odstavci
Předevšiacutem praacutevě k vyacuteše uvedeneacutemu bdquoLidskeacutemu faktorurdquo
Praacutevě tento faktor a vyacutevoj noveacute doby určujiacute kdo a co je
pro naacutes potřebneacute či dokonce nezbytneacute
Jsem spolumajitelem několika společnostiacute ktereacute
se orientujiacute v oblastech stavebnictviacute personalistiky
aj Dovoliacutem si zde uveacutest několik přiacutepadů se kteryacutemi jsem
se setkal
Když jsem před dvěma lety začal podnikat v oblasti
personalistiky a stavebnictviacute tak by mě ani naacutehodou
nenapadlo že budu miacutet největšiacute probleacutem s lidskyacutem
kapitaacutelem Osobně jsem měl největšiacute strach z toho abych
vždy dokaacutezal zajistit obchod (praacuteci) a uživil svoje
zaměstnance Pravda je však opakem největšiacute probleacutem neniacute
zajistit praacuteci nyacutebrž miacutet s kyacutem tuto zajištěnou praacuteci
vykonaacutevat
13
V Českeacute republice je v současneacute chviacuteli několik
desiacutetek personaacutelniacutech agentur Avšak mezi těmito
personaacutelniacutemi agenturami ktereacute zprostředkovaacutevajiacute praacuteci
pro spoustu mezinaacuterodniacutech podniků ndash ale i pro Českeacute
středniacute a menšiacute podniky ndash je řada malyacutech personaacutelniacutech
agentur ktereacute fungujiacute jenom diacuteky použiacutevaacuteniacute nekalyacutech
praktik na uacutekor staacutetu
Pokud posuzujeme personaacutelniacute agentury tak je potřeba
věnovat pozornost několika faktorům při tomto
monitoringu jakou maacute tato personaacutelniacute agentura pověst
kde zajišťuje pracovniacuteky ktereacute dodaacutevaacute jakou maacute
klientelu jakyacute maacute bonusovyacute systeacutem počet zaměstnanců
na pozici THP aj
Nicmeacuteně pro obranu Personaacutelniacutech agentur musiacutem
zmiacutenit že podmiacutenky ktereacute udaacutevaacute ministerstvo praacutece
a sociaacutelniacutech věciacute pro zajišťovaacuteniacute občanů jinyacutech staacutetů
(nemysliacutem členy EU) do Českeacute republiky za praciacute neniacute
zrovna nejlehčiacute a nejefektivnějšiacute a osobně bych ho
podrobil radě změn Samozřejmě pokud se to tyacutekaacute občanů ve
členskyacutech staacutetech EU tak ti se řiacutediacute zaacutekonem kteryacute již
nečiniacute občanům Českeacute republiky žaacutednyacute probleacutem vykonaacutevat
praacuteci na uacutezemiacute EU vyjma Německeacute spolkoveacute republiky
a Lucemburska (Bilateraacutelniacute smlouva) Pokud budeme ale
věnovat pozornost staacutetům mimo EU tak si vzpomiacutenaacutem
že když jsem byl vyjednaacutevat ohledně zaměstnanců do Českeacute
republiky ve Vietnamu Uzbekistaacutenu Kazachstaacutenu
a Ukrajině tak při klasickeacute lhůtě jsme u šesti měsiacuteců
což je pro jakoukoliv personaacutelniacute agenturu smrtiacuteciacute
Samozřejmě existujiacute způsoby ktereacute urychliacute jakoukoli
lhůtu ale to už bychom mohli rozebiacuterat dalšiacute kapitolu
Lobbyingu
14
V naacutesledujiacuteciacutech kapitolaacutech se pokusiacutem poukaacutezat
na klasickeacute postupy vychaacutezejiacuteciacute ze zaacutekona zaacuteroveň
s postupy nezbytnyacutemi pro přežitiacute a možnyacute vyacutevoj
21 Vymezeniacute zaacutekladniacutech faktorů
v oblasti řiacutezeniacute lidskyacutech
zdrojů
Ještě před tiacutem než se pokusiacutem rozveacutest tuto kapitolu
se domniacutevaacutem že bychom si vlastně měli přesně vysvětlit
co znamenaacute vyacuteraz bdquooblast řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojůrdquo
Oblast řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů je teritorium kde
se střetaacutevaacute několik neznaacutemyacutech Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů
můžeme charakterizovat předevšiacutem jako centraacutelniacute kliacuteč
kteryacute je podporovaacuten a rozviacutejen managementem kteryacute
se vždy snažiacute podporovat a rozviacutejet zaacutejmy podniku jenž
je součaacutestiacute Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů [Armstrong M 2007
s 27]
Pokud bychom se měli zaměřit na faktory v oblasti
Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů tak mezi hlavniacute faktory
ovlivňujiacuteciacute politiku a praxi v teacuteto oblasti patřiacute
o Technologie
o Konkurenčniacute tlaky
o Reakce ovlivňujiacuteciacute lidi
15
211 Technologie
Technologie podniku maacute teacuteměř vždy rozhodujiacuteciacute vliv
na vnitřniacute prostřediacute a na to jak je praacutece v tomto
podniku vedena a provaacuteděna Zavaacuteděniacute prvků ať už
v oblasti technologie nebo systeacutemu řiacutezeniacute je teacuteměř vždy
doprovaacutezeno určityacutemi změnami v systeacutemech a procesech
Vyacutesledkem může byacutet rozšiacuteřeniacute kvalifikačniacute zaacutekladny
organizace a jejiacutech pracovniacuteků ndash včetně možnosti
se rozviacutejet popř zabezpečeniacute rozvoje znalostiacute
a dovednostiacute pracovniacuteků což jim umožniacute pracovat pružně
na různyacutech uacutekolech často v prostřediacute tyacutemoveacute praacutece
Technologie jako takovaacute v oblasti Řiacutezeniacute lidskeacuteho
kapitaacutelu je něčiacutem co postupně začiacutenaacute nahrazovat
zastaraleacute systeacutemy fungovaacuteniacute Celyacute svět je neustaacutele
vystavovaacuten novyacutem trendům vyacuterobkům značkaacutem a kdo
se nepřizpůsobiacute jde z kola ven
Tyto technologickeacute prvky si můžeme vyjmenovat
v několika přiacutepadech
o Call centra distančniacute režim ndash bez kontaktu
o Distančniacute praacutece praacutece z domova
o Tele-marketing prodej
o Engenering technologie stavebnictviacute
212 Konkurenčniacute tlaky
Globaacutelniacute konkurence v sektorech vyspěleacute vyacuteroby a služeb
vzrůstaacute čemuž napomaacutehaacute snadno přenosnaacute technologie
a odstraňovaacuteniacute mezistaacutetniacutech obchodniacutech barieacuter Klienti
majiacute staacutele většiacute požadavky uacuteměrně tomu jak se diacuteky
16
mezinaacuterodniacute konkurenci a novyacutem možnostem vyviacutejejiacute
standardy pro obchodovaacuteniacute [Armstrong M 2007 s 52]
Vzhledem k tomuto možneacutemu bdquoneohraničeneacutemu
obchodovaacuteniacuterdquo se mnoho podniků muselo uchyacutelit k několika
krokům ktereacute byly nezbytně nutneacute pro jejich přežitiacute
neboť neměli siacutelu na střety s konkurenciacute
Tyto podniky mohli reagovat několika způsoby
o Orientovat se přiacutemo na klienta
o Zkracovat doby na reakce zaacutekazniacuteků
o Zdůrazňovat kvalitu a jejiacute soustavneacute zlepšovaacuteniacute
o Urychlovat zavaacuteděniacute novyacutech technologiiacute
o Pracovat pružněji a snižovat naacuteklady
V současneacute době je většina podniků tlačena
k zeštiacutehlovaacuteniacute a různyacutem uacutespornyacutem programům ktereacute majiacute
podnik vyvaacutezat od zbytečnyacutech mandatorniacutech vyacutedajů již
tento podnik zbytečně zatěžujiacute Staacutevaacute se tak že podnik
kteryacute měl 2000 zaměstnanců zeštiacutehliacute svůj tyacutem na 150
zaměstnanců a zbytek si najiacutemaacute od personaacutelniacutech agentur
formou outsourcingu
Vyacutehody pro podniky ktereacute využiacutevajiacute služeb
personaacutelniacutech agentur
o zřetelneacute uacutespory na odvodech
o vyjednaacutevaacuteniacute s odbory
o pouze počet pracovniacuteků potřebnyacutech pro vyacutekon
praacutece
o kontrolniacute mechanismus na pracovišti
Zaacuteroveň je ale takeacute potřeba zmiacutenit že ke
konkurenčniacutem tlakům lze zařadit i opačnyacute systeacutem vedeniacute
podniku dovoliacutem si zde uveacutezt jeden přiacutepad
17
Jak jsem se již zmiacutenil podnikaacutem v oblasti
stavebnictviacute což je oblast poměrně přesycenaacute neustaacutelyacutem
bojem ať už o přetahovaacuteniacute lidiacute nasmlouvaacutevaacuteniacute zakaacutezek až
po vydiacuteraacuteniacute formou odvolaacutevaacuteniacute se k Uacuteřadu pro hospodaacuteřskou
soutěž
Když jsem se zmiacutenil o opačneacutem systeacutemu kteryacute by
z meacuteho pohledu šel zařadit ke konkurenčniacutem tlakům tak
bych zde zmiacutenil tento
Podhodnocovaacuteniacute nabiacutedkoveacute ceny neboli tak niacutezkaacute
nabiacutedkovaacute cena za kterou to konkurence neniacute schopna
vyrobit Toto se většinou děje vedeniacute společnosti sleduje
zvětšeniacute obratu společnosti kdy se realizace zakaacutezky
plaacutenuje s nulovyacutem ziskem či dokonce miacuternou ztraacutetu Staacutevaacute
se tak u zakaacutezek ktereacute jsou zajiacutemaveacute obratově či
referenciacute zakaacutezky Samozřejmě že toto si mohou dovolit
pouze společnosti ktereacute majiacute silneacute finančniacute zaacutezemiacute či
jineacute dohody na uacuterovni dozoru investora Ten v průběhu
zakaacutezky připustiacute dialog o přiacutepadnyacutech viacutecepraciacutech
213 Reakce ovlivňujiacuteciacute lidi
Reakce na zvyacutešeneacute využiacutevaacuteniacute technologie a na ekonomickeacute i
konkurenčniacute tlaky změnily v řadě ohledů povahu řiacutezeniacute
lidiacute Předevšiacutem to znamenaacute že na lidi jako takoveacute je ve
vyššiacutem managementu (a nejen tam) vyviacutejen tlak pro
použiacutevaacuteniacute pružnějšiacutech způsobů pracovniacuteho zapojeniacute
pracovniacuteho režimu komplexniacuteho řiacutezeniacute kvality vyacuterobniacute
metody redukujiacuteciacute zbytečneacute naacuteklady a v neposledniacute řadě
decentralizaci a delegovaacuteniacute [Armstrong M 2007s 65]
18
Osobně zde mohu zmiacutenit že reakce lidiacute jsou velikou
neznaacutemou a je potřeba dodržovat určiteacute zaacutesady ktereacute Vaacutem
čaacutestečně budou zajišťovat jejich loajalitu a hrdost na
to že pracujiacute ve Vašiacute společnosti Neniacute vždy vše
o peněziacutech jednou z podstatnyacutech veličin je klima
ve společnosti systeacutem řiacutezeniacute ve společnosti loajalita
a v neposledniacute řadě slušnost a uacutecta Toto vše jsou
atributy ktereacute každyacute člověk po dovršeniacute určiteacuteho věku
upřednostniacute i před většiacutem platem
2131 Probleacutemy stojiacuteciacute před řiacutezeniacutem lidskyacutech zdrojů
I když jsem v předešleacutem odstavci zmiacutenil že je při řiacutezeniacute
lidskyacutech zdrojů důležiteacute zachovaacutevat určitou etiku
a etiketu je potřeba řiacuteci že poměrně podstatnyacutem
a neopomenutelnyacutem faktem je prostřediacute a podmiacutenky v nichž
podnik funguje[Armstrong M 2007 s 151]
Jednaacute se o naacutesledujiacuteciacute
o Globalizace kteraacute nutiacute organizace aby v zaacutejmu
uspokojovaacuteniacute lokaacutelniacutech potřeb operovaly s lidmi
myšlenkami vyacuterobky a informacemi po celeacutem světě
o Ziskovost prostřednictviacutem trhu ndash neustaacuteleacute zvyšovaacuteniacute
zisku znamenaacute že podniky musejiacute byacutet kreativniacute a
inovativniacute což znamenaacute podporovat a povzbuzovat
mezi pracovniacuteky volnyacute pohyb informaciacute a vzaacutejemneacute
předaacutevaacuteniacute poznatků a zkušenostiacute
o Technika a technologie ndash probleacutemem je učinit
z techniky a technologie životaschopnou a
produktivniacute součaacutest pracovniacuteho prostřediacute
19
o Intelektuaacutelniacute kapitaacutel to je pro podniky zdroj
konkurenčniacute vyacutehody Bohužel nejpodstatnějšiacute probleacutem
současnosti pro jakyacutekoliv podnik je udržet si
lidskyacute kapitaacutel v podobě talentovanyacutech jedinců
o Změny největšiacutem probleacutemem ktereacutemu všechny podniky
musejiacute čelit jsou neustaacuteleacute změny To znamenaacute že se
musejiacute byacutet schopny rychle a soustavně učit a
rychleji a klidněji přijiacutemat noveacute požadavky
22 Vyacuteznam ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru
lidskyacutech zdrojů pro fungovaacuteniacute
zaměstnavatelskyacutech subjektů
Vyacuteznam ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru lidskyacutech zdrojů je obrovskyacute je
potřeba zmiacutenit že tzvbdquohead-huntersrdquo neboli lovci lebek
existujiacute již řadu let a byli to praacutevě oni kdo byl tzv
předvojem současnyacutech personaacutelniacutech agentur Tito bdquohead-
huntersrdquo majiacute dvě roviny ve kteryacutech se pohybujiacute
o při jasneacutem zadaacuteniacute požadavků na člověka o ktereacuteho je
zaacutejem a oni majiacute zajistit jeho přechod
o vytipovaacuteniacute člověka z venku a garantovaacuteniacute jeho
kvalifikačniacutech aj kladů
Je potřeba zmiacutenit že tento systeacutem vyhledaacutevaacuteniacute toho
praveacuteho ndash tzv bdquohead-huntingrdquo je určeno předevšiacutem pro
obsazovaacuteniacute pozic středniacuteho až nejvyššiacuteho managementu
a specializovanyacutech pozic jež vyžadujiacute odborneacute
předpoklady Samozřejmě s neustaacutelyacutem vyacutevojem a poptaacutevkou
po lidskyacutech zdrojiacutech neniacute možneacute aby jeden bdquohead-hunterrdquo
20
zajišťoval např 100 zaměstnanců [Čuba F Hurta J
2002 s 36]
Na zaacutekladě těchto požadavků vznikly a neustaacutele
vznikajiacute personaacutelniacute agentury ktereacute se orientujiacute na různeacute
sektory kam dodaacutevajiacute sveacute pracovniacuteky Pokusme se si
vytipovat čaacutest sektorů ktereacute jsou v Českeacute republice
největšiacutem odběratelem lidskeacuteho kapitaacutelu - outsorcingu -
do svyacutech zaacutevodů
o Automobilovyacute průmysl
o Strojiacuterenskyacute průmysl
o Stavebniacute průmysl
o Textilniacute průmysl
Tyto personaacutelniacute agentury jsou schopny kromě
zajišťovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů do stavu jednotlivyacutech zaacutevodů
zajišťovat i jineacute produkty např
o Vyhledaacuteniacute a zajištěniacute požadovaneacuteho počtu pracovniacuteků
v jednotlivyacutech profesiacutech na kliacuteč
o Zajištěniacute operativniacuteho přemiacutesťovaacuteniacute pracovniacuteků
v jednotlivyacutech provozech
o Flexibilniacute využiacutevaacuteniacute lidskyacutech zdrojů v zaacutevislosti na
provozniacutech potřebaacutech (nemoc dovolenaacute)
o Vzdělaacutevaacuteniacute v oblasti požadovanyacutech profesiacute
o Prověřeniacute zdravotniacute a pracovniacute způsobilosti
o Celkovou administrativu spojenou s lidskyacutemi zdroji
Každaacute ze současnyacutech personaacutelniacutech agentur kteraacute maacute
zaacutejem na sveacutem kvalitniacutem fungovaacuteniacute a budouciacutem rozvoji by
měla věnovat velkou pozornost vzdělaacutevaacuteniacute a přiacutepravě svyacutech
pracovniacuteků k optimaacutelniacutemu vyacutekonu praacutece Osobně se totiž
21
domniacutevaacutem že tzv bdquoboomrdquo v oblasti personaacutelniacutech agentur
teprve přijde
Optimaacutelně nastavenaacute strategie vzdělaacutevaacuteniacute znamenaacute
dlouhodobyacute pohled na potřeby společnosti v oblasti
dovednostiacute znalostiacute a schopnostiacute jejiacutech pracovniacuteků
Vzdělaacutevaacuteniacute a rozvoj v teacuteto oblasti by měly byacutet
integraacutelniacute součaacutestiacute procesu řiacutezeniacute Jednou ze součaacutestiacute
praacutece manažera je sledovat a hodnotit pracovniacute vyacutekon
podřiacutezenyacutech analyzovat podmiacutenky pro odvaacuteděniacute dobreacuteho
pracovniacuteho vyacutekonu a zkoumat faktory ovlivňujiacuteciacute vyacutekon
praacutece S tiacutem velmi uacutezce souvisiacute identifikace potřeb
rozvoje a vzdělaacutevaacuteniacute včetně sestaveniacute plaacutenů osobniacuteho
a odborneacuteho rozvoje pracovniacuteků
Desatero zaacutesad pro dosaženiacute efektivnosti vzdělaacutevaacuteniacute
1 Motivace pracovniacuteků ke vzdělaacutevaacuteniacute
2 Stanoveniacute ciacutelů a metod hodnoceniacute dosaženyacutech
vyacutesledků
3 Podpora uacutečastniacuteků ve vzdělaacutevaacuteniacute a zpětnaacute vazba
4 Pocit seberealizace a uspokojeniacute
5 Aktivniacute charakter vzdělaacutevaacuteniacute (aktivniacute zapojeniacute a
treacutenink)
6 Vhodnaacute volba naacutestrojů a metod vzdělaacutevaacuteniacute
7 Variabilita metod vzdělaacutevaacuteniacute a ciacutelenaacute změna
8 Dostatečnyacute časovyacute prostor pro zvlaacutednutiacute předmětu
vzdělaacutevaacuteniacute
9 Průběžneacute upevňovaacuteniacute vědomiacute vzdělaacutevanyacutech pracovniacuteků
o dosaženyacutech vyacutesledciacutech
10 Neviacutem jak to udělat Spraacutevneacute určeniacute stupně
složitosti ndash uacuterovně složitosti vzdělaacutevaacuteniacute
22
221 Definice zabezpečovaacuteniacute lidskyacutech
zdrojů
Plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů neboli personaacutelniacute plaacutenovaacuteniacute
stanovuje potřebu požadovanou v zaacutejmu dosaženiacute
strategickyacutech ciacutelů Toto plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů
vychaacuteziacute z přesvědčeniacute že lideacute jsou nejdůležitějšiacutem
strategickyacutem zdrojem organizace Plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech
zdrojů se orientuje i na širšiacute zaacuteležitosti tyacutekajiacuteciacute se
způsobů zaměstnaacutevaacuteniacute a rozvoje lidiacute v zaacutejmu zlepšovaacuteniacute
efektivnosti organizace Toto plaacutenovaacuteniacute může tedy hraacutet
vyacuteznamnou roli ve strategickeacutem řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů
2211 Proces plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů
Proces plaacutenovaacuteniacute jak jej uvaacutediacutem v grafu č 1 v přiacutelohaacutech
teacuteto Diplomoveacute praacutece neniacute nutně lineaacuterniacutem procesem
vychaacutezejiacuteciacutem z podnikoveacute strategie kteraacute logicky
vyuacutesťuje do plaacutenu ziacuteskaacutevaacuteniacute flexibility a stabilizace
pracovniacuteků Z toho důvodu nelze předpoklaacutedat že jako
zaacutekladna pro plaacuteny lidskyacutech zdrojů budou existovat dobře
vypracovaneacute podnikoveacute plaacuteny Podnikovaacute strategie může byacutet
v mnoha přiacutepadech spiacuteše evolučniacute než promyšlenaacute a tudiacutež
se může vytvaacuteřet postupně [Armstrong M 2007 s 115 ]
Mnoheacute by bylo třeba řiacuteci ve prospěch systematickeacuteho
přiacutestupu k vytvaacuteřeniacute strategie zabezpečovaacuteniacute lidskyacutech
zdrojů plaacutenovaacuteniacute pomociacute sceacutenaacuteřů prognoacutez poptaacutevky
a nabiacutedky pracovniacutech sil a analyacutezy mobility (fluktuace)
pracovniacuteků Jestliže je budoucnost dostatečně
předviacutedatelnaacute pak by mohlo byacutet vhodneacute formaacutelniacute
plaacutenovaacuteniacute Pokud však nikoliv pak by se přiacutestup
k plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů musel opiacuterat spiacuteše o naacutehodnyacute
model než o přesneacute prognoacutezy
23
Zde uvaacutediacutem procesy ktereacute lze shrnout naacutesledujiacuteciacutem
způsobem
o Podnikoveacute strategickeacute plaacuteny ndash definovaniacute budouciacutech
uacuterovniacute činnostiacute a iniciativ vyžadujiacuteciacute noveacute
dovednosti
o Strategie zabezpečovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů ndash plaacutenovaniacute
za uacutečelem ziacuteskaacuteniacute konkurenčniacute vyacutehody pomociacute
rozviacutejeniacute intelektuaacutelniacuteho kapitaacutelu ndash zaměstnaacutevaacuteniacute
schopnějšiacutech lidiacute než jakeacute maacute konkurence
zabezpečovaacuteniacute toho aby tito lideacute vytvaacuteřeli
a rozviacutejeli znalosti a dovednosti specifickeacute pro
společnost včetně podnikaacuteniacute kroků k tomu aby se
společnost stala atraktivniacutem zaměstnavatelem
u ktereacuteho budou lideacute raacutedi pracovat
o Plaacutenovaacuteniacute pomociacute sceacutenaacuteře ndash hrubaacute představa o tom
kam společnost ve sveacutem prostřediacute a oboru směřuje
jakeacute důsledky to bude miacutet pro potřebu lidskyacutech
zdrojů
o Prognoacutezy poptaacutevky a nabiacutedky ndash odhady budouciacute potřeby
pracovniacuteků neboli odhady počtu lidiacute kteřiacute budou
k dispozici uvnitř společnosti i mimo ni
o Analyacuteza pohybu (fluktuace) pracovniacuteků ndash analyzovaacuteniacute
současnyacutech ukazatelů a trendů mobility (fluktuace)
pracovniacuteků pro uacutečely prognoacutez nabiacutedky pracovniacutech sil
o Analyacuteza pracovniacuteho prostřediacute ndash analyzovaacuteniacute
prostřediacute ve ktereacutem lideacute pracujiacute se zaměřeniacutem
na to jakyacute prostor jim prostřediacute poskytuje pro
24
využiacutevaacuteniacute a rozviacutejeniacute jejich dovednosti pro
dosahovaacuteniacute spokojenosti s praciacute
o Analyacuteza operačniacute efektivnosti ndash (analyacuteza
efektivnosti činnosti) analyzovaacuteniacute produktivity
využiacutevaacuteniacute lidiacute a podmiacutenek pro růst flexibility aby
bylo možneacute reagovat na noveacute a měniacuteciacute se požadavky
222 Ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběr pracovniacuteků
Obecnyacutem ciacutelem ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru pracovniacuteků by mělo byacutet
ziacuteskat s vynaloženiacutem minimaacutelniacutech naacutekladů takoveacute množstviacute
a takovou kvalitu pracovniacuteků ktereacute jsou žaacutedouciacute pro
uspokojeniacute podnikoveacute potřeby lidskyacutech zdrojů Tři faacuteze
ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru pracovniacuteků jsou [Armstrong M 2007
s 343]
o Definovaacuteniacute požadavků
o Přilaacutekaacuteniacute uchazečů
o Vybiacuteraacuteniacute uchazečů
2221 Definovaacuteniacute požadavků
Počet a kategorie lidiacute ktereacute společnost potřebuje
by měly byacutet jasně definovaneacute v ziacuteskaacutevaacuteniacute pracovniacuteků
kteryacute je odvozen z plaacutenu lidskyacutech zdrojů (personaacutelniacuteho
plaacutenu) Kromě toho může existovat potřeba naacutehrady
některyacutech pracovniacuteků nebo potřeba obsazeniacute nově
vytvořenyacutech pracovniacutech miacutest Obojiacute musiacute byacutet důkladně
prověřeno aby se zjistilo zda jsou tyto potřeby
opraacutevněneacute Zejmeacutena je nezbytneacute prověřit potřebu naacutehrady
nebo uacuteroveň a typ pracovniacuteka ktereacute jsou požadovaacuteny
25
Požadavky konkreacutetniacutech pracovniacutech funkciacute by měli byacutet
vyjaacutedřeny v podobě popisu a specifikace pracovniacuteho miacutesta
Tyto požadavky poskytujiacute zaacutekladniacute informaci
potřebnou pro sestaveniacute inzeraacutetu pro informovaacuteniacute
zprostředkovatelskyacutech instituciacute a pro hodnoceniacute uchazečů
Definice určiteacute role uvaacutediacute přehled schopnostiacute
dovednostiacute požadavků na vzdělaacuteniacute a praxi Vytvaacuteřiacute tak
kriteacuteria na jejichž zaacutekladě budou uchazeči posuzovaacuteni
při vyacuteběroveacutem pohovoru nebo pomociacute testů praacutevniacute
způsobilosti
Specifikace požadavků na pracovniacuteka ndash znaacutemaacute teacutež jako
specifikace pracovniacuteho miacutesta definuje vzdělaacuteniacute vyacutecvik
kvalifikaci a zkušenosti požadovaneacute od žadatele pro
obsazenou pozici
Specifikace požadavků na pracovniacuteka může byacutet
sestavena v naacutesledujiacuteciacutem uskupeniacute
o Odborneacute schopnosti
o Požadavky na chovaacuteniacute a postoje
o Odbornaacute přiacuteprava a vyacutecvik
o Zkušenosti praxe
o Zvlaacuteštniacute požadavky
o Vhodnost pro organizaci
o Možnost splnit očekaacutevaacuteniacute uchazeče
Největšiacute nebezpečiacute ktereacutemu je potřeba věnovat
pečlivou důslednost je dbaacutet na to aby nedošlo
k nadhodnoceniacute požadovaneacute kvalifikace a schopnostiacute Žaacutedat
to nejlepšiacute je zcela přirozeneacute ale stanoveniacute
nerealizovatelně vysokyacutech požadavků na uchazeče zvyšuje
probleacutemy s jejich přilaacutekaacuteniacutem Vede takeacute k nespokojenosti
26
mezi těmi kteřiacute byli vybraacuteni neboť mohou miacutet pocit
že se jejich talent a schopnosti nevyužiacutevajiacute ze sta
procent
Existuje mnoho modelů jak posuzovat budouciacuteho
možneacuteho zaměstnance a jak ho podrobit podrobneacutemu vyacuteběru
Z možnyacutech modelů uvaacutediacutem tyto
Sedmibodovyacute model kteryacute se zaměřuje na
1 fyzickeacute vlastnosti
2 vědomosti a dovednosti
3 všeobecnou integraci
4 zvlaacuteštniacute schopnosti
5 zaacutejmy
6 dispozice (sklony)
7 okolnosti (zaacutezemiacute)
Pětibodovyacute model kteryacute se zaměřuje na
1 vliv na ostatniacute
2 ziacuteskanou kvalifikaci
3 vrozeneacute schopnosti
4 motivace
5 emocionaacutelniacute ustrojeniacute
Jako posledniacute odstavec v tomto bodu bych raacuted
rozebral přiacutestup založenyacute na schopnostech kteryacute může
pomoci rozpoznat kteraacute metoda vyacuteběru (napřiacuteklad
psychologickeacute testy nebo assessment centra) bude zřejmě
přinaacutešet užitečneacute poznatky Vyacutehody přiacutestupu založeneacuteho na
schopnostech bych shrnul v naacutesledujiacuteciacutech bodech
27
o Zvyšuje přednost předpovědiacute o vhodnosti
uchazeče
o Usnadňuje lepšiacute porovnaacuteniacute mezi vlastnostmi
jedince a požadavky pracovniacuteho miacutesta
o Při vedeniacute pohovoru pomaacutehaacute zabraacutenit překotnyacutem
soudům
o Může byacutet oporou pro celou řadu metod vyacuteběru ndash
dotazniacuteky pohovory testy a assessment centra
2222 Přilaacutekaacuteniacute uchazečů
Přilaacutekaacuteniacute uchazečů je v prvniacute řadě zaacuteležitostiacute rozpoznaacuteniacute
vyhodnoceniacute a využitiacute nejvhodnějšiacutech zdrojů potencionaacutelniacutech
uchazečů Nicmeacuteně v přiacutepadech kdy se setkaacutevaacuteme s obtiacutežemi
přilaacutekaacuteniacute či udrženiacute uchazečů nebo tyto obtiacuteže předviacutedaacuteme
je třeba vypracovat předběžnou studii faktorů ktereacute mohou
přispět k přilaacutekaacuteniacute nebo odrazeniacute uchazečů tedy silnyacutech
a slabyacutech straacutenek podniku jakožto zaměstnavatele
Pokud bychom se zaměřili na analyacutezu silnyacutech
a slabyacutech straacutenek tak ta by se teacuteměř vždy měla zaměřit
na skutečnosti jako jsou tyto
o Pověst společnosti
o Mzdy
o Zaměstnaneckeacute vyacutehody
o Pracovniacute podmiacutenky
o Zajiacutemavost praacutece
o Jistota zaměstnaacuteniacute
o Přiacuteležitosti ke vzdělaacutevaacuteniacute a vyacutevoji
o Perspektivista karieacutery
o Umiacutestěniacute pracoviště
28
Tyto skutečnosti by měly byacutet porovnaacuteny s tiacutem co
nabiacuteziacute konkurence Na zaacutekladě vyacutesledků by měl byacutet
vypracovaacuten seznam toho co bdquoprodaacutevaacuterdquo organizaci a co
prodaacutevaacute podnikatele Prodejem organizace mysliacutem pověst
agentury a jejiacute flexibilitu a pověstiacute podnikatele mysliacutem
žadatele o praacuteci v agentuře jeho kvalifikaci Lze při tom
uplatnit zkušenosti z marketingu při nichž se preference
potencionaacutelniacutech zaacutekazniacuteků porovnaacutevajiacute s vlastnostmi vyacuterobku
tak aby byly zdůrazněny ty vlastnosti ktereacute nejviacutece
přitahujiacute zaacutekazniacuteka
Ciacutelem celeacuteho zkoumaacuteniacute je vytvořit lepšiacute obraz
organizace (dobrou značku zaměstnavatele) pro potřeby
inzerovaacuteniacute naacuteborovyacutech materiaacutelů a pohovorů s uchazeči
Může existovat i poněkud konstruktivnějšiacute ciacutel ukaacutezat
organizaci potřebu zlepšeniacute jejiacute zaměstnavatelskeacute pověsti
za uacutečelem přilaacutekaacuteniacute většiacuteho množstviacute lepšiacutech uchazečů
a za uacutečelem udrženiacute si těch kteřiacute byli již vybraacuteni
U zdrojů uchazečů je velice důležiteacute uvažovat
o vnitřniacutech zdrojiacutech uchazečů ačkoli některeacute organizace
s důsledně uplatňovanou politikou stejneacute přiacuteležitosti
trvajiacute na tom aby uchazeči z vnitřniacutech zdrojů uchaacutezejiacuteciacute
se o volneacute miacutesto měli stejneacute vyacutechoziacute podmiacutenky jako
uchazeči z vnějšiacutech zdrojů
Pokud nejsou vhodniacute uchazeči organizaci k dispozici
pak hlavniacutemi zdroji pro osloveniacute uchazečů jsou
o Inzerovaacuteniacute
o Internet
o Externiacute vyhledaacutevaciacute a zprostředkovatelskeacute služby ndash
Personaacutelniacute agentury
29
Mnoho pracovniacutech miacutest je samozřejmě možneacute obsadit
čerstvyacutemi absolventy vysokyacutech škol kteřiacute již v průběhu
studia majiacute možnost si přivydělaacutevat v různyacutech
společnostech ktereacute jim po dovršeniacute studia nabiacutednou
praacuteci Zaacuteroveň je běžnyacutem jevem že některeacute společnosti
si zavaacutežiacute studenta smlouvou již v průběhu jejich studia a
platiacute mu školneacute Dnes již klasickyacutem jevem je vydaacutevaacuteniacute
různyacutech informačniacutech brožurek pravidelneacute naacutevštěvy škol
za uacutečelem oslovovaacuteniacute potencionaacutelniacutech novyacutech zaměstnanců
2223 Vybiacuteraacuteniacute uchazečů
Při ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru pracovniacuteků lze použiacutet přiacutestupu
charakteristickeacuteho pro moderniacute řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů Ten
spočiacutevaacute v tom že věnuje mnohem viacutece peacuteče tomu zda
uchazeči splňujiacute nejen požadavky daneacuteho pracovniacuteho miacutesta
ale i požadavky podniku jako celku Tyto požadavky zahrnujiacute
oddanost a schopnost efektivně pracovat jako člen
tyacutemu[Armstrong M 2007 s 369]
Je velice důležiteacute dbaacutet na to že ve většině přiacutepadů
reference ať už osobniacute nebo od předchoziacuteho
zaměstnavatele nebyacutevajiacute vždy odpoviacutedajiacuteciacute reaacutelu Byacutevaliacute
zaměstnavateleacute jsou ve většině přiacutepadů dobrosrdečniacute
a tudiacutež jsou schopni podepsat teacuteměř bdquocokolivrdquo
Britskyacute Chartered Institute of Personnel And
Development [CIPD 2005 c] odhaduje že jedna osmina
uchazečů přehaacuteniacute nebo falšuje sveacute vzdělaacuteniacute (absolvovanou
přiacutepravu na povolaacuteniacute)rdquo
Osobně si troufaacutem tvrdit že nejlepšiacute možnaacute věc
kterou můžete při sjednaacutevaacuteniacute noveacuteho zaměstnance učinit
30
je vyžaacutedat si od byacutevaleacuteho zaměstnavatele odpověď na Vaacutemi
dodaneacute otaacutezky
o Jakaacute byla deacutelka zaměstnaacuteniacute
o Jakyacute byl naacutezev pracovniacuteho miacutesta
o Jakaacute praacutece byla vykonaacutevaacutena
o Jakyacute byl mzdovyacute tarif či plat
o Kolik dnů absence měl uchazeč za posledniacutech 12 měsiacuteců
o Zaměstnali byste jej opět (pokud ne proč)
31
3 Lobbying
Slovo lobbying se podle společnosti Websteracutes Dictionary
poprveacute objevilo v roce 1837 Dnes se toto označeniacute
použiacutevaacute po celeacutem světě pro celou škaacutelu způsobů
a procesů jež majiacute zajistit vliv na rozhodovaacuteniacute ve
věcech veřejnyacutech V politice se lobuje za všechno
a zaacuteroveň proti všemu nicmeacuteně politickyacute lobbying se pojiacute
předevšiacutem s penězi [Woll C 2006 s 42]
Lobbying byacutevaacute zpravidla chaacutepaacuten velmi široce Do teacuteto
kategorie tudiacutež spadajiacute veškereacute přiacutemeacute i nepřiacutemeacute snahy
ovlivnit jakaacutekoliv rozhodnutiacute změnit či předělat
jakeacutekoliv usneseniacute aj (dopisy zastupitelům přiacutespěvky
na volebniacute kampaň sponzorskeacute dary podporovaacuteniacute
sportovniacutech klubů kampaně v meacutediiacutech vyacutepovědi před
legislativniacutemi vyacutebory ndash ciacutelem je tedy prosadit kyacuteženyacute
politickyacute vyacutesledek)
Takto širokaacute definice ovšem ztraacuteciacute prakticky
jakyacutekoliv analytickyacute ale i praacutevniacute vyacuteznam neboť
potencionaacutelně zahrnuje teacuteměř veškereacute aktivity spojeneacute
s politikou a veřejnyacutem prostorem Takto pojatyacute lobbying
se staacutevaacute všiacutem a zaacuteroveň ničiacutem Těžkosti plynouciacute pro
analytiky jsou zřejmeacute z několika praciacute vyacuteznamnyacutech
badatelů zabyacutevajiacuteciacutech se lobbyingem Kay Shlozman a John
Terney kteřiacute se problematikou lobbyingu zabyacutevajiacute
od sedmdesaacutetyacutech let otevřeně přiznaacutevajiacute že bdquozaacuteměrně
zanedbaacutevajiacute důležitou otaacutezku kdo se losovaciacuteho procesu
uacutečastniacuterdquo [EPP-ED 2006 s 35] To ovšem vede praacutevě
k tomu že miacutesiacute naacutetlakoveacute skupiny s lobbyistickyacutemi
Je proto potřeba naleacutezt definici jež by lobbyistickeacute
aktivity oddělila od jinyacutech a mnohdy i podobnyacutech aktivit
jejichž ciacutelem je takeacute zisk vlivu Někteřiacute autoři voliacute
32
jako řešeniacute tohoto probleacutemu způsob rozděleniacute na přiacutemyacute
lobbying a nepřiacutemyacute lobbying Prvniacute okruh by zahrnoval
osobniacute styky se zaacutekonodaacuterci jejich poradci nebo jinyacutemi
politiky a informovaacuteniacute je o konkreacutetniacutem probleacutemu Druhyacute
okruh by spočiacuteval v ovlivňovaacuteniacute kampaněmi v meacutediiacutech nebo
mezi voliči (většinou ve sveacutem volebniacutem okrsku)
31 Lobbying pro specifickeacute formy
prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech
skupin
Druh a forma prosazovaacuteniacute lobbyingu je často veřejnostiacute
pojata jako manipulace kteraacute maacute bliacuteže ke korupci než
demokratickyacutem standardům Vychaacuteziacute to zejmeacutena z faktu
že ačkoliv je hranice mezi lobby a korupciacute zřetelnaacute
zaacuteležiacute jen na etice obou zuacutečastněnyacutech stran zda ji
dodržiacute [Marečkovaacute H 2007 s 15]
V Evropskeacute unii se proto v posledniacutech letech ozyacutevajiacute
hlasy pro odstraněniacute jakyacutechkoli naacuteznaků teacuteto
netransparentnosti a po vytvořeniacute principu regulaciacute
lobbyistickyacutech aktivit Jak si daacutele popiacutešeme tyto snahy
regulace lobbyingu jsou velice komplikovaneacute neboť vedle
standardniacutech postupů mohou lobbisteacute užiacutet i techniky
značně netransparentniacute a proto i těžko regulovatelneacute
Pro pojem standardniacute postup by bylo vhodnějšiacute užiacutevat
pojem tradičniacute postup protože jak uvaacutediacute [Schendelen
2007 s 38) každaacute zaacutejmovaacute skupina může při sveacutem snaženiacute
ovlivnit evropskeacute politiky užiacutet nejmeacuteně čtyři tradičniacute
33
techniky Ty jsou využiacutevaacuteny tak dlouho že se staly
osvědčenyacutemi
Jednaacute se o donuceniacute vtaženiacute do vlastniacute hry
veřejnou obhajobu a přesvědčovaacuteniacute (argumentaci) Technika
donuceniacute vychaacuteziacute z naacuterodniacute uacuterovně kde aparaacutet donuceniacute
vykonaacutevajiacute soudy policie a vězeňskyacute systeacutem Na evropskeacute
uacuterovni kteraacute je takeacute založena na vynutitelnyacutech praacutevniacutech
normaacutech se ve většiacute miacuteře užiacutevajiacute meacuteně formaacutelniacute postupy
jako napřiacuteklad blokaacutedy agresivniacute kampaně (doprovaacutezeneacute
demonstracemi) přesuny firem mezi členskyacutemi staacutety za
lepšiacutemi podmiacutenkami apod Technika vtaženiacute do vlastniacute hry
spočiacutevaacute v přidělovaacuteniacute vedouciacutech funkciacute nebo poskytnutiacute
finančniacutech prostředků vyacuteznamnyacutem bdquohraacutečůmrdquo
Propracovanějšiacute variantou je ustaveniacute takovyacutech
rozhodovaciacutech procedur ktereacute ve sveacutem důsledku udržujiacute
ostatniacute zaacutejmoveacute skupiny v podřiacutezeneacutem postaveniacute Obzvlaacuteště
ministerstva si tiacutemto způsobem držiacute pod dostatečnou
kontrolou nespočet takzvaně bdquonezaacutevislyacutechrdquo agentur nebo
soukromyacutech organizaciacute V tomto přiacutepadě vznikaacute finančniacute
zaacutevislost těchto agentur na dvou uacuterovniacutech ndash na naacuterodniacute
uacuterovni ndash finančniacute zaacutevislost těchto agentur na vlaacutedě
a na evropskeacute uacuterovni kde jsou agentury zaacutevisleacute na
rozdělovaacuteniacute dotaciacute a na schopnosti EU prosadit svoje
politickeacute zaacutejmy Techniku veřejneacute obhajoby často
použiacutevajiacute nevlaacutedniacute organizace a obchodniacute organizace
Ve sveacute neformaacutelniacute podobě může byacutet mediaacutelniacute kampaniacute kteraacute
reflektuje noveacute přiacuteležitosti či hrozby Ve formaacutelnějšiacutem
podaacuteniacute maacute podobu oficiaacutelniacute stiacutežnosti na Uacuteřad pro ochranu
hospodaacuteřskeacute soutěže Nejformaacutelnějšiacute variantou je soudniacute
spor Posledniacute technika argumentace či přesvědčovaacuteniacute je
založena na logicky přijatelnyacutech zaacutevěrech a na empiricky
34
věrohodnyacutech tvrzeniacutech Obvykle se využiacutevaacute ve čtyřech
situaciacutech
a když rozhodujiacuteciacute hraacuteči staacutele vaacutehajiacute s podporou (lze je
ziacuteskat na vlastniacute stranu)
b když je daneacute teacutema v počaacutetciacutech sveacuteho rozpracovaacuteniacute (a
mnoziacute ještě nezaujali jasnou pozici)
c když se teacutematu dostane širokeacute publicity (publikum
vyžaduje přesvědčiveacute argumenty)
d když je nutneacute teacutema učinit atraktivnějšiacute (prezentovat
ho jako věc obecnějšiacuteho zaacutejmu)
Tradičniacute techniky lobbovaacuteniacute jsou zaacutejmovyacutemi skupinami
staacutele použiacutevaneacute nicmeacuteně jejich efektivita a uacutečinnost maacute
v posledniacutech letech klesajiacuteciacute tendenci Vychaacuteziacute
to zejmeacutena ze skutečnosti že tradičniacute techniky
se opiacuterajiacute o povyacutešenou viacuteru ve vlastniacute nadřazenost
Jinyacutemi slovy pro lobbistu kteryacute využiacutevaacute tradičniacutech
metod je jeho protistrana většinou protivniacutekem ktereacuteho
je nutneacute a možneacute donutit soudně přemoci či přesvědčit
o tom že řiacutedit se zaacutejmem lobujiacuteciacute je spraacutevneacute a žaacutedouciacute
311 Management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute na
uacuterovni EU
Management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute EU stojiacute na dvou
piliacuteřiacutech Prvniacute je akademickyacute a maacute dva prameny obchodniacute
management a politologii To by naacutes nemělo překvapovat
protože vztah mezi komerčniacutemi a politickyacutemi kruhy nebo
v širšiacute perspektivě mezi soukromyacutem a veřejnyacutem sektorem
35
tvořiacute kliacutečovou složku každeacute moderniacute společnosti založeneacute
na smiacutešeneacutem veřejno-soukromeacutem systeacutemu vlaacutednutiacute
[Schendelen 2007 s 249]
Evropskaacute unie je nejpřiacutehodnějšiacutem prostorem pro
praktickou aplikaci managementu veřejnyacutech zaacuteležitostiacute
Na uacuterovni EU existujiacute tisiacutece organizaciacute ktereacute
z funkčniacuteho hlediska jednajiacute jako zaacutejmoveacute skupiny Svůj
původ majiacute ve veřejnyacutech i soukromyacutech sfeacuteraacutech jak
členskyacutech zemiacute EU tak mnoha bdquomimo-unijniacutechrdquo Centrem
jejich aktivit je Brusel ndash hlavniacute město EU
Většina zaacutejmovyacutech skupin se v tomto komunikačniacutem uzlu
objevuje jen nepravidelně většinou když se o něčem
podstatneacutem rozhoduje ve vyacuteborech komise či při slyšeniacute
Parlamentu
Všechny tyto veřejneacute a soukromeacute naacutetlakoveacute skupiny
ať už se staacutelou kancelaacuteřiacute v Bruselu nebo bez niacute vnaacutešejiacute
do rozhodovaciacutech procesů EU sveacute vlastniacute zaacutejmy Systeacutem EU
považujiacute ve většině přiacutepadů za nejnaacuteročnějšiacute prostřediacute
s jakyacutem se mohou setkat Tyto lobbyistickeacute skupiny jsou
nejzjevnějšiacutemi nositeli euroopenizace
Management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute EU neniacute přirozeně
žaacutednyacute všeleacutek Pokud je užiacutevaacuten proziacuteravě a s rozvahou
pokud zahrnuje pečlivou teoretickou přiacutepravu a tvrdou
praacuteci v tereacutenu pak poskytuje lepšiacute vyhliacutedky na dosaženiacute
uacutespěchu nebo alespoň na odvraacuteceniacute neuacutespěchu v evropskeacute
hře Expert v oboru evropskyacutech zaacuteležitostiacute
se pochopitelně řiacutediacute souborem pravidel nebo doporučeniacute
kteraacute se v tomto přiacutepadě tyacutekajiacute lepšiacute strategie a taktiky
na evropskeacute půdě
36
Každaacute zaacutejmovaacute skupina maacute samozřejmě praacutevo se sama
rozhodnout zda bude sveacute veřejneacute zaacuteležitosti spravovat
amateacuterskyacutem či profesionaacutelniacutem stylem a zda bude použiacutevat
vyacutehradně tradičniacute techniky pro prosazovaacuteniacute vlivu Pokud
maacute však zaacutejmovaacute skupina zaacutejem na zlepšeniacutech svyacutech šanciacute
pro dosaženiacute požadovaneacuteho vyacutesledku potom by měla
profesionaacutelně aplikovat poznatky managementu veřejnyacutech
zaacuteležitostiacute
312 Převis nabiacutedky nekonvenčniacutech postupů
Na hraciacute ploše s naacutezvem EU si skutečně žaacutednaacute zaacutejmovaacute
skupina nemůže stěžovat na nedostatek cest vedouciacutech
k požadovaneacutemu vyacutesledku Může si vybiacuterat z nekonečneacuteho
menu přiacuteležitostiacute pro oteviacuteraacuteniacute dveřiacute směrem ven
i dovnitř a to vše při použitiacute standardniacutech postupů
o Zaprveacute může použiacutet přiacutemyacute lobbying kteryacute by neměl
nikdy byacutet ztotožňovaacuten s konečnyacutem ovlivněniacutem a nemusiacute
tedy lobovat v našem specifickeacutem smyslu
o Zadruheacute se můžeme spolehnout na tradičniacute techniky
uplatněniacute vlivu ndash donuceniacute vtaženiacute do vlastniacute hry
veřejnou obhajobu a přesvědčovaacuteniacute (argumentaciacute)
o Zatřetiacute můžeme využiacutet některou z mnoha nekonvenčniacutech
technik ktereacute rozeberu niacuteže
Teacuteměř vždy se nabiacuteziacute bezpočet akteacuterů ke kontaktovaacuteniacute
faktorů k ovlivněniacute a vektorů ke zkonstruovaacuteniacute Možnosti
bdquoodchodu protestu a loajalityrdquo neboli v lidoveacutem jazyce
bdquouteč bojuj nadbiacutehejrdquo jsou jen třemi z mnoha a hraacuteč
37
se vždy může vydat na jednu nebo na druhou stranu
To však vede k dilematu
Scheacutema ktereacute uvaacutediacutem jako přiacutelohu č 2 představuje
vyacuteběr nejčastěji se vyskytujiacuteciacutech dilemat v tereacutenniacutech
aktivitaacutech v EU Prvniacute dvě kategorie se přiacutemo vztahujiacute
k akteacuterům tedy zaacutestupcům EU a ostatniacutem zainteresovanyacutem
hraacutečům Ostatniacute odkazujiacute k faktorům a vektorům působiacute
na ně nepřiacutemo a reprezentujiacute zde dilema meta-lobbyingu
Tato dilemata kteraacute mohou potkat každou zaacutejmovou
skupinu se pokusiacutem rozebrat niacuteže [Citelj 2004 s 61]
3121 Uacuteředniacuteci ndash dilema
Postoj kteryacute uacuteředniacuteci zaujmou k určiteacutemu teacutematu může
lobbyistickaacute skupina podpořit nebo může naopak oponovat
čiacutemž jim život ulehčiacute nebo naopak ztiacutežiacute
Všichni uacuteředniacuteci jsou hladoviacute po spolehlivyacutech
informaciacutech o reaacutelneacutem děniacute jimiž je lobbyistickaacute skupina
může ale takeacute nemusiacute nasytit Stejně tak je může
zklidnit či naopak znepokojit Klasickou technikou
vedouciacute k jejich znepokojeniacute je dramatickeacute podaacuteniacute faktů
o čemkoliv zhoršovaacuteniacute životniacuteho prostřediacute působeniacute
na jejich prestiž kompetence rozpočet pracovniacute zaacutetěž
způsob organizace nebo přijiacutemaacuteniacute do funkciacute Tyto hry
často hrajiacute sami uacuteředniacuteci proti sobě navzaacutejem
3122 Angažovaniacute hraacuteči ndash dilema
Jedno z velkyacutech dilemat se tyacutekaacute mobilizace většiacuteho počtu
akteacuterů Viacutec přaacutetel dodaacute viacutec podpory ale takeacute si pro sebe
zaberou většiacute podiacutel na hře
38
Jineacute dilema zniacute je lepšiacute odměnit sveacute spojence a ty
kteřiacute ustoupili tlaku nebo potrestat soupeře
a odpadliacuteky
Daacutele je možneacute zapracovat na posiacuteleniacute jednotnosti
nebo naopak nesouladu v raacutemci jednotlivyacutech koalic
Neaktivniacute hraacuteče můžeme ponechat jejich spaacutenku a nebo
je naopak probudit Ty kteřiacute nad nějakyacutem teacutematem vaacutehajiacute
lze ignorovat přesvědčit o vyacutehodnosti jedneacute z pozic
nebo naprosto odveacutest jejich pozornost jinyacutem směrem
Iritujiacuteciacute akteacutery může lobbyistickaacute skupina buď veřejně
omluvit čiacutemž si je možnaacute zavaacuteže nebo naopak pranyacuteřovat
čiacutemž je donutiacute ke kompromisu
3123 Vztahy ndash dilema
Lobbying může vztahy učinit formaacutelnějšiacutemi nebo naopak
neformaacutelnějšiacutemi přičemž mezi oběma poacutely se nachaacuteziacute
několik bdquopoloformaacutelniacutechrdquo stupňů Pokud je skupina zaacutevislaacute
na všech třech variantaacutech vztahu (viz scheacutema str 38)
pak se musiacute vypořaacutedat s dilematy jejich vzaacutejemneacuteho
vyvaacuteženiacute
a načasovaacuteniacute Může takeacute vztah stabilizovat či
destabilizovat konflikt někdy přinaacutešiacute většiacute vyacutenosy než
spojenectviacute
V jineacutem dilematu proti sobě stojiacute spoleacutehaacuteniacute na stareacute
a osvědčeneacute vztahy a rozviacutejeniacute novyacutech což je pro každou
lobby otaacutezkou kalkulace naacutekladů a vyacutenosů
39
3124 Procedury ndash dilema
Procedury patřiacute do třiacute P Jedno z dilemat se tyacutekaacute jejich
zjednodušeniacute či naopak zkomplikovaacuteniacute
Pro pochopeniacute uvaacutediacutem před rozhodnutiacutem komise z roku
2000 jiacutemž povolila Unileveru uveacutezt na trh margariacuten
Becel se tato společnost zasazovala o zjednodušeniacute
schvalovaciacute procedury Po verdiktu Komise svoji snahu
zastavila neboť si uvědomila že většiacute komplikovanost
celeacuteho procesu bude užitečnaacute v udrženiacute novyacutech konkurentů
mimo hru
Každaacute lobbyistickaacute skupina může takto přijmout nebo
napadnout určitou proceduru přiacutepadně doveacutest kauzu
až k Soudniacutemu dvoru Jineacute dilema se objevuje v otaacutezce
zda-li prosazovat striktniacute nebo volnou interpretaci
procedury Prostor pro interpretaci rozšiřujiacute jazykoveacute
varianty textu a různorodaacute každodenniacute praxe neboli
precedenty
3125 Pozice ndash dilema
V raacutemci hry Třiacute P může lobby buď uznat nebo naopak
kritizovat staacutevajiacuteciacute orgaacuteny a funkce jako třeba vyacutebory
agentury a jednotliveacute uacuteředniacuteky Skupina se takeacute může
rozhodnout ke vstupu do orgaacutenů nebo naopak k jeho
opuštěniacute To může znamenat symbol protestu nebo touhu
po většiacute svobodě v jednaacuteniacute Obzvlaacuteště velkyacutem dilematem
je přijiacutemaacuteniacute lidiacute do nejrůznějšiacutech funkciacute Po několika
zkušenostech a opravdu nepřiacutejemnyacutech situaciacutech se dnes již
jednoznačně přiklaacuteniacutem k jasně stanovenyacutem kriteacuteriiacutem
neboli pracovniacutem předpokladům (merits) a odmiacutetaacutem
jakoukoliv protekci
40
3126 Teacutemata ndash dilema
Jedno dilema zniacute jestli je lepšiacute teacutemata politizovat
nebo depolitizovat Standardniacute metoda odpolitizovaacuteniacute
spočiacutevaacute v prezentaci teacutematu jako bdquotechnickeacute zaacuteležitostirdquo
kteraacute je pro mnoho lidiacute synonymem menšiacute důležitosti
Komise a Rada EU často spojujiacute jednotlivaacute teacutemata aby
alespoň čaacutestečně uspokojili většiacute počet hraacutečů Lobby
se takeacute může pokusit o navyacutešeniacute nebo redukci počtu
aktivniacutech teacutemat a odvozeně tedy o změnu v počtu
angažovanyacutech hraacutečů nebo o bagatelizaci či naopak
dramatizaci vyacuteznamu teacutematu
Zde uvaacutediacutem několik přiacutepadů manipulace s teacutematy
o Společenskaacute zemědělskaacute politika ndash potravinovaacute
soběstačnost
o Dovoz levneacuteho textilu ndash dětskaacute praacutece
o Kouřeniacute tabaacuteku ndash svoboda
o Kožešinovyacute průmysl ndash praacuteva zviacuteřat
o Zaacutesah do ECB ndash hospodaacuteřskyacute růst
o Nižšiacute daně (opravy obuvi aj) ndash zaměstnanost
3127 Životniacute cyklus Souborneacute zpraacutevy ndash dilema
Lobby může buď napomoci hladkeacutemu přijetiacute Zpraacutevy nebo
ho naopak zkomplikovat
bdquoExtreacutemniacutem přiacutekladem byla pozice Velkeacute Britaacutenie
v radě EU během afeacutery s nemociacute BSE v roce 1996 kdy
Britoveacute jednoduše zablokovali viacutece než 50 Soubornyacutech
zpraacutev (ktereacute byly naacutesledně automaticky schvaacuteleny)rdquo
41
Dalšiacute dilema je spojeno se zachovaacuteniacutem nebo změnou
obsahu Souborneacute zpraacutevy Přeměna obsahu bliacutežiacuteciacute
se přeraacutemovaacuteniacute (reframing) Zpraacutevy do jineacuteho kontextu je
nepřiacutemou technikou časoveacuteho managementu Může na jednu
stranu vyřešit ale i vytvořit patovou situaci Patovou
situaci často navozujiacute lobbyisteacute usilujiacuteciacute
o subsidiaritu Na vyacuteběr je množstviacute dalšiacutech přiacutemyacutech
technik k urychleniacute nebo zabrzděniacute rozhodovaciacuteho procesu
Ta nejpřiacutemějšiacute spočiacutevaacute v posunutiacute konečneacuteho termiacutenu
dopředu či dozadu Prvniacute ciacutel je obvykle naacuteročnějšiacute než
druhyacute neboť popohaacuteněniacute celeacuteho procesu si žaacutedaacute viacutece
energie než jeho pozdrženiacute
3128 Areacutena ndash dilema
Lobby se může rozhodnout buď ke vstupu do konkreacutetniacute
areacuteny nebo k jejiacutemu opuštěniacute přičemž mezi oběma
krajnostmi zůstaacutevaacute ještě možnost vyčkaacutevaciacuteho postoje
Každaacute koalice je občas směsiciacute vyacutehod i nevyacutehod jejichž
různyacute poměr nabiacuteziacute možnost volby Vyacuteznamneacute dilema ktereacute
jsem již zmiňoval v předešlyacutech kapitolaacutech se tyacutekaacute
omezeniacute nebo rozšiacuteřeniacute hranic areacuteny Takovaacute změna může
vyuacutestit ve vyacuterazně odlišnyacute soubor teacutemat i angažovanyacutech
hraacutečů
3129 Rozhodnutiacute ndash dilema
Ohledně samotneacuteho rozhodnutiacute si musiacute lobby rozmyslet
jestli se při vyjednaacutevaacuteniacute přidaacute k většinoveacutemu či
menšinoveacutemu taacuteboru Prvniacute volba může neacutest lepšiacute vyacutesledky
z kraacutetkodobeacuteho hlediska zatiacutemco ta druhaacute představuje
investici do důvěry spolubojovniacuteků z hlediska
dlouhodobeacuteho přiacutepadně s ohledem na jinou Soubornou
zpraacutevu Kvůli tzv principiaacutelniacutem důvodům se může skupina
42
uacutečasti na vyjednaacutevaacuteniacute takeacute zcela vzdaacutet zůstane tedy
stranou a čekaacute na lepšiacute nabiacutedku Podobnaacute pozice zaměřenaacute
na zablokovaacuteniacute procesu pomociacute prohloubeniacute nejednotnosti
je pochopitelně velice riskantniacute
31210 Styly lobovaacuteniacute ndash dilema
Standardniacute dilemata stylu jednaacuteniacute mimo jineacute zahrnujiacute
rozhodnutiacute zda-li spiacuteše nabiacutezet nebo požadovat jednat
nenaacutepadně či zřetelně přiacutemo či nepřiacutemo formaacutelně nebo
neformaacutelně defenzivniacutem nebo agresivniacutem způsobem
Eventuaacutelně zda se tvaacuteřit smiacuteřlivě nebo konfrontačně
chovat reaktivně nebo provokativně
Otaacutezka stylů lobovaacuteniacute je všeobecně považovaacutena
za kliacutečovou a je takeacute jedinou oblastiacute v niacutež se plaacuteny
amateacuterskyacutech a profesionaacutelniacutech skupin styacutekajiacute Teoretickeacute
dilema tyacutekajiacuteciacute se legaacutelniacutech a ilegaacutelniacutech aktivit
se v praxi teacuteměř neřešiacute Každaacute lobby může na uacutezemiacute EU bez
většiacutech potiacutežiacute splnit současneacute podmiacutenky registrace
a dodržovat pravidla etickeacuteho kodexu stejně jako maacute
tisiacutece důvodů obaacutevat se přiacutepadnyacutech skandaacutelů a politickeacute
izolace
V naacutesledujiacuteciacute kapitole se pokusiacutem rozebrat konkreacutetniacute
formy prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech skupin
43
32 Konkreacutetniacute formy prosazovaacuteniacute
vlivu zaacutejmovyacutech skupin
Integrujiacuteciacute se Evropa je možnyacutem teacutematem diskusiacute nejen
na uacuterovni reaacutelneacute politiky ale i ve sfeacuteraacutech vědeckeacuteho
vyacutezkumu ndash ať již politologickeacuteho sociologickeacuteho či
ekonomickeacuteho charakteru Otaacutezky totiž vyvstaacutevajiacute nejen
okolo podoby samotneacuteho spolku (integrujiacuteciacute se Evropy)
o miacuteře rozšiacuteřeniacute miacuteře integrace či o smyslu sepsaacuteniacute
ustavujiacuteciacutech textů Vznikajiacute takeacute v miacuteře ochoty sdiacutelet
společneacute unijniacute hodnoty a rysy u přiacuteslušniacuteků jednotlivyacutech
integrujiacuteciacutech se staacutetniacutech uacutetvarů [Broscheid 2003
s 64]
Častyacutem a z mnoha uacutehlů pohledu zkoumanyacutem teacutematem
se tak stala otaacutezka společneacuteho vytvaacuteřeniacute unijniacutech
zaacutekladů Ideaacutelniacute by bylo aby došlo k internalizaci všemi
nebo alespoň rozhodnou většinou občanů členskyacutech zemiacute
Jejich smyslem by mělo byacutet posilovaacuteniacute pocitů
sounaacuteležitosti obyvatel s Evropskou uniiacute vytvaacuteřeniacute
bdquospolečneacutehordquo evropskeacuteho prostoru postaveneacuteho na
stabilniacutech zaacutekladech Mohlo by se tak zdaacutet že praacutevě toto
teacutema je jedniacutem ze stěžejniacutech naacutemětů existujiacuteciacutech euro-
federalistickyacutech uskupeniacute působiacuteciacutech v řadě členskyacutech
staacutetů EU
Existence vysokeacuteho počtu struktur obhajujiacuteciacutech
myšlenky koherentniacute i stojiacuteciacute v opozici evropskeacutemu
federalismu neniacute nikterak překvapivaacute Zvlaacuteště pak
uvaacutežiacuteme-li dobu trvaacuteniacute diskusiacute jejichž předmětem je
evropskeacute uspořaacutedaacuteniacute Zaklaacutedaacuteniacute spolků stojiacuteciacutech
na zaacutekladech obhajoby myšlenky vytvořeniacute federaacutelniacute Evropy
lze datovat hluboko do historie a proto by jejich
44
existence (často navazujiacuteciacute na původniacute organizaci
či jakyacutesi jejiacute novyacute zrod) neměla byacutet nijak zaraacutežejiacuteciacute
Zajiacutemaveacute však je že tato uskupeniacute nebyla zatiacutem
uspokojivě popsaacutena stejně jako nebyly uspokojivě popsaacuteny
zaacutejmy ktereacute daneacute organizace sledujiacute a zejmeacutena pak
prostředky ktereacute majiacute k dispozici
Skupiny nominaacutelně obhajujiacuteciacute evropskyacute federalismus
jsou přiacutetomneacute ve všech členskyacutech zemiacutech EU ačkoli
se zdaacute že země ktereacute čerstvě k Unii přistoupily
nedisponujiacute tak vysokyacutem počtem uskupeniacute tohoto druhu jako
staršiacute členoveacute Počet všech struktur obhajujiacuteciacutech
myšlenku evropskeacuteho federalismu je přiacuteliš vysokyacute pro
samotneacute baacutedaacuteniacute a proto z uacutevah zkoumaacuteniacute euro-
federalistickyacutech organizaciacute byly vyloučeny politickeacute
strany frakce evropskyacutech politickyacutech stran či samotneacute
unijniacute orgaacuteny ktereacute by bezesporu bylo možno raacutemcově
zařadit do jednoho scheacutematu Namiacutesto toho byly vybraacuteny
pouze některeacute zaacutejmoveacute skupiny nominaacutelně se orientujiacuteciacute
na prosazovaacuteniacute myšlenky evropskeacuteho federalismu
Obecně lze za hlavniacute funkci zaacutejmovyacutech skupin
považovat umožněniacute uacutečasti jednotlivyacutem individuiacutem
na politickeacutem životě Podstatnyacutem prvkem takoveacute uacutečasti je
to že neprobiacutehaacute jen formou voleb a že pro ni neniacute nutneacute
členstviacute v politickyacutech stranaacutech Vlastniacute zaacutejem je tak
artikulovaacuten v teacute oblasti ve ktereacute je občan připraven
se angažovat Funkcemi zaacutejmovyacutech skupin je tak
artikulace agregace a reprezentace zaacutejmů svyacutech členů
V užšiacutem pojetiacute může skupina plnit teacutež funkci politickeacute
socializace nebo dokonce politickeacute rekrutace Vzaacutejemnyacute
vztah politickyacutech stran a zaacutejmovyacutech skupin ktereacute
do značneacute miacutery sdiacutelejiacute řadu charakteristik neniacute
45
předmětem tohoto teacutematu a proto se k němu nebudu
vyjadřovat Spiacuteše se zde pokusiacutem rozveacutest jednotliveacute formy
prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech skupin
321 Zaacutejmovaacute skupina při praacuteci
Jak jsem v předchoziacutech kapitolaacutech k zaacutejmovyacutem skupinaacutem
v EU uvedl lze odvodit řadu proměnnyacutech ktereacute odlišujiacute
profesionaacutelniacute chovaacuteniacute od amateacuterskeacuteho Zde je sloučiacutem
do čtyř uacutezce propojenyacutech avšak sveacutebytnyacutech ukazatelů
profesionaacutelniacute lobbyistickeacute organizace [Broscheid 2003
s 104]
Tyto ukazatele jsou
o dostatečnaacute vnitřniacute soudržnost
o užitečneacute (použitelneacute) znalosti
o optimaacutelniacute kombinace zdrojů a dovednostiacute
o celkovyacute vnějšiacute dojem
3211 Dostatečnaacute vnitřniacute soudržnost
Soudržnostiacute neboli koheziacute rozumiacuteme koherenci preferenciacute
čili koordinaci činnostiacute Předpoklad soudržnosti
je obvykle mylnyacute Za normaacutelniacutech okolnostiacute je každaacute
skupina vnitřně nejednotnaacute jejiacute členoveacute se přou
o preferovanaacute data hodnoty a naacutestroje Jinyacutemi slovy
řešiacute svaacute vnitřniacute teacutemata kteraacute se pak veřejně projevujiacute
na všech uacuterovniacutech organizace v podobě odlišnyacutech
preferenciacute a navzaacutejem si odporujiacuteciacuteho jednaacuteniacute
46
Na neformaacutelniacute uacuterovni existuje pluralita členů
skupiny zastaacutevajiacuteciacutech odlišneacute hodnoty a zaacutejmy Uvnitř
nadnaacuterodniacute firmy se mezi sebou zaměstnanci lišiacute napřiacuteklad
podle věku vzdělaacuteniacute naacuterodnosti jazyka odbornyacutech
znalostiacute a funkce Uvnitř Evropskyacutech federaciacute je
pluralita členů zaacutevislaacute na zemi původu na obratu
a zisku na stylu řiacutezeniacute na postaveniacute na trhu
a na organizačniacute strategii
V každeacutem Generaacutelniacutem ředitelstviacute Komise (Evropskaacute
komise složenaacute z jednotlivyacutech členů různyacutech staacutetů)
vychaacuteziacute pluralita a rozdiacutelnost uacuteředniacuteků kupřiacutekladu
z naacuterodniacuteho či regionaacutelniacuteho zaacutezemiacute stylu rozhodovaacuteniacute
karieacuterniacutech ciacutelů politickeacuteho přesvědčeniacute a sklonu
k loajalitě Takovaacute pluralita může celou organizaci
rozštěpit a jednotliveacute jejiacute čaacutesti se pak přeměniacute
v soběstačneacute lobbyistickeacute skupiny ktereacute odděleně
rozviacutejejiacute sveacute siacutetě vnějšiacutech vztahů
Pestrost vnitřniacutech rozporů by neměla byacutet
minimalizovaacutena ani maximalizovaacutena nyacutebrž
bdquooptimalizovaacutenardquo Organizačniacute zvlaacutednutiacute nejen evropskeacuteho
lobbyingu začiacutenaacute u vlastniacuteho prahu Minimalizace rozdiacutelů
může veacutest ke slepeacute poslušnosti Přiacutekazům Naacutesledně
organizace ztraacuteciacute vyacutehodu interniacute různorodosti
a nejzranitelnějšiacute se pochopitelně staacutevaacute na sameacutem
vrcholu
Vše se tedy soustřediacute na otaacutezku jak můžeme
dosaacutehnout dostatečneacute soudržnosti Je to jednoducheacute
Je třeba minimalizovat počet zasvěcenyacutech pracovniacuteků
kteřiacute na daneacutem obchodu pracujiacute a neustaacutele provaacutedět
controlling
47
3212 Užitečneacute znalosti
Profesionaacutelniacute lobbyistickou skupinu předevšiacutem
charakterizuje osvojeniacute znalostiacute Ty lze využiacutet
k dosaženiacute požadovanyacutech vyacutesledků kdykoli a kdekoli
Naproti tomu amateacuterskeacute skupiny se snadno spokojiacute se svyacutemi
vlastniacutemi dojmy a vniacutemaacuteniacutem reality nebo prostě naacutesledujiacute
individuaacutelniacute uacutesudek sveacuteho vedeniacute [Dančaacutek Hlouček
Šimeček 2006 s 86]
Profesionaacutelniacute lobby pochopitelně neniacute episteacutemickyacutem
nebo akademickyacutem společenstviacutem Ziacuteskaacuteniacute znalostiacute
a vědomostiacute nechaacutepe jako svůj prvořadyacute ciacutel Znalosti jsou
pro ni jen nepostradatelnyacutem prostředkem k realizaci
jejich zaacutejmů ať už v ČR nebo v EU
Nejdůležitějšiacute kategoriiacute je sebepoznaacuteniacute Vyžaduje
vyvaacuteženeacute porozuměniacute vlastniacutem touhaacutem a obavaacutem na jedneacute
straně a svyacutem možnostem na straně druheacute Touhy a obavy
musejiacute miacutet lepšiacute zaacuteklad než jen naacutehodnyacute soubor bdquonaacutehodrdquo
Uvědomělaacute zaacutejmovaacute skupina je staviacute na uacuteroveň se svyacutemi
obecnyacutemi zaacutejmy a konkreacutetniacutemi ciacuteli Touhy a obavy jsou
vyacutesledkem strategie kteraacute vzešla z kritickyacutech diskusiacute
Druhou kategoriiacute nezbytnyacutech vědomostiacute je znalost
areacuteny (prostřediacute) kam směřuji Čiacutem je skupina
profesionaacutelnějšiacute tiacutem rozvaacutežněji sveacute znalosti organizuje
a využiacutevaacute Většina nadnaacuterodniacutech firem a evropskyacutech
federaciacute ustavila za tiacutemto uacutečelem zvlaacuteštniacute tyacutem
managementu veřejnyacutech zaacuteležitostiacute Ten je propojen
s ostatniacutemi zaměstnanci a specializovanyacutemi pracovniacuteky
Zaacuteroveň uacutezce spolupracuje s vrcholovyacutem managementem
skupiny
48
3213 Optimaacutelniacute kombinace zdrojů a dovednostiacute
Zdroje jsou z pohledu zaacutejmoveacute skupiny naacutestrojem diacuteky
němuž v nemilosrdneacute konkurenci obstojiacute Nejednaacute se
o neměnnyacute majetek v jejiacutem staacuteleacutem vlastnictviacute naopak
musejiacute byacutet nejdřiacuteve ziacuteskaacuteny a naacutesledně udržovaacuteny v dobreacutem
stavu Naacutestrojem může byacutet cokoliv co přispiacutevaacute
k efektivniacutemu a uacutečinneacutemu zapojeniacute do evropskeacute politiky
Za zdroj lze považovat i silnou vůli ovlivnit rozhodovaciacute
proces nebo mimořaacutednou šanci setkat se neformaacutelně
s některyacutem komisařem
Odborneacute znalosti se čaacutestečně překryacutevajiacute s vyacuteše
zmiňovanou kategoriiacute užitečnyacutech znalostiacute Sebepoznaacuteniacute
a porozuměniacute politice areacutenoveacuteho managementu se do teacuteto
kategorie ale většinou nezahrnujiacute Odbornost se vztahuje
zejmeacutena k technickyacutem aspektům Souborneacute zpraacutevy nebo
probleacutemoveacuteho teacutematu Techničtiacute experti disponujiacute
dostatečnyacutemi znalostmi aby tyto otaacutezky vyřešili
Odborniacuteci na management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute jim mohou
poradit jak to proveacutest co nejuacutespěšněji
Většina lobbyistickyacutech skupin přichaacutezejiacuteciacutech
z naacuterodniacute uacuterovně obzvlaacuteště pak z vlaacutedy maacute těchto
technickyacutech expertů po ruce celou řadu Zaacutejmoveacute skupiny
uvnitř Komise a Parlamentu naopak tyto odborniacuteky spiacuteše
postraacutedajiacute Musejiacute je proto přizvat zevnějšiacute (insourcing)
jako členy expertniacuteho vyacuteboru či jako členy mezi-skupiny
Mohou je zapojit takeacute jako jednotlivce čiacutemž se pro ně
otviacuteraacute skvělaacute přiacuteležitost k lobovaacuteniacute
49
3214 Dobryacute celkovyacute dojem
Čtvrtyacutem a posledniacutem kriteacuteriem uacutespěšneacute lobby je dobraacute
image tedy celkovyacute vnějšiacute dojem Angažovanyacutem hraacutečům
a uacuteředniacutekům připadaacute skupina přitažlivaacute pokud se chovaacute
atraktivniacutem způsobem Koncept celkoveacuteho dojmu maacute dvě
dimenze přičemž tou prvniacute je všeobecnaacute přitažlivost
Prvniacute dimenze všeobecneacute přitažlivosti musiacute budit
zdaacuteniacute důležitosti a přiacutejemnosti Je-li skupina považovaacutena
za vyacuteznamnou nemusiacute se obaacutevat že bude přehliacutežena Naviacutec
může počiacutetat s předpoklaacutedanyacutem vlivem na ostatniacute kteřiacute
vezmou jejiacute existenci a zaacutejmy v uacutevahu přestože ona sama
zůstane pasivniacute
Druhou dimenziacute solidniacuteho vnějšiacuteho obrazu je
specifickaacute nabiacutedkovaacute strana Amateacuterskaacute zaacutejmovaacute skupina si
snadno splete svoje vlastniacute přaacuteniacute a požadavky ndash vyjaacutedřeneacute
naacutezorovyacutem či pozičniacutem materiaacutelem o jejich preferenciacutech ndash
s atraktivniacute nabiacutedkou pro ostatniacute hraacuteče
Naproti tomu profesionaacutelniacute skupina se snažiacute
uspokojit poptaacutevkovou stranu nejvyacuteznamnějšiacutech akteacuterů
a dopřaacutet jim to po čem toužiacute Na takoveacute straně může
vydělat
Vysoce postaveniacute uacuteředniacuteci a politici majiacute
neukojitelnou touhu po přiacutezniveacute publicitě v meacutediiacutech
za niacutež nabiacutezejiacute cenneacute politickeacute informace a ochotu
k dohodě To vše za normaacutelniacutech okolnostiacute platiacute Ovšem
nejlepšiacute skladba nabiacutedky a poptaacutevky je vždy specificky
zaacutevislaacute na teacutematech a akteacuterech jež se v konkreacutetniacutem
okamžiku v aktuaacutelniacute areacuteně pohybujiacute
50
Profesionaacutelniacute lobby se o svůj vnějšiacute obraz neustaacutele
staraacute Snažiacute se podporovat svoji pověst vyacuteznamnosti
a přiacutejemnosti Čiacutem většiacute vliv se u niacute předpoklaacutedaacute tiacutem
nižšiacute budou jejiacute naacuteklady na lobbying Čiacutem viacutece sympatiiacute
či respektu se jiacute dostaacutevaacute tiacutem snadněji si pojistiacute svoje
miacutesto u jednaciacuteho stolu Čiacutem přiacutejemněji na ostatniacute
působiacute tiacutem pohodlněji se jiacute uzaviacuterajiacute obchody Dobryacute
dojem na okoliacute je tedy v prveacute řadě prostředkem ke zvyacutešeniacute
efektivnosti a uacutečinnosti lobbyingu v konkreacutetniacutech
přiacutepadech Peacuteče o vnějšiacute obraz vyžaduje od skupiny
skutečně důkladnou přiacutepravu protože je nutneacute působit na
obecneacute citoveacute rozpoloženiacute ostatniacutech zainteresovanyacutech
hraacutečů
33 Chaacutepaacuteniacute lobbyingu ve
strukturaacutech EU a konkreacutetniacute
projevy v Českeacute republice
Definujeme-li lobbying jako aktivitu kteraacute se snažiacute
ovlivnit veřejneacute autority a demokracii můžeme tvrdit že
tyto dva koncepty majiacute viacutece společneacuteho než rozdiacutelneacuteho
[Machoutovaacute 2005 s 12 ]
Lobbying na evropskeacute uacuterovni přispiacutevaacute k dalšiacute
demokratizaci jak samotneacute EU tak členskyacutech staacutetů (ktereacute
jednajiacute v mnoha přiacutepadech meacuteně demokraticky než napřiacuteklad
Evropskaacute komise) Jsou to hlavně profesionaacutelniacute
lobbyistickeacute skupiny ktereacute si tyto zaacutesluhy připisujiacute
51
Diacuteky sveacute odborneacute přiacutepravě poskytujiacute uvedeneacute skupiny
uacuteředniacutekům informace a podporu Daacutele prosazujiacute legitimniacute
konsenzus Platiacute takeacute že lobby podstupuje seberegulaci
Vzrůstajiacuteciacute počet lobbyistickyacutech skupin konkurence
produkovaacuteniacute kvalitniacutech vyacutestupů a obhajoba dosaženyacutech
pozic vedou k ostřejšiacute soutěži mezi zaacutejmovyacutemi skupinami
a k lepšiacute společenskeacute kontrole Důležiteacute je proto
předevšiacutem vytvořit prostor pro otevřenyacute přiacutestup a feacuterovou
soutěž
Lobbying v Českeacute republice jako takovyacute neniacute bohužel
upraven na žaacutedneacute uacuterovni Jeho podoba se odviacutejiacute od zaacutekonneacute
regulace korupce tedy antikorupčniacutech předpisů pro
uacuteředniacuteky a politiky Lobbying končiacute tam kde dle zaacutekona
začiacutenaacute korupce Proto je situace okolo lobbyingu v ČR
značně nepřehlednaacute což vyacuterazně přispiacutevaacute k představě
lobbyingu jako něčeho co nemaacute s praciacute nic společneacuteho
Lobbying je vniacutemaacuten pouze jako prostředek k ovlivňovaacuteniacute
konečneacuteho rozhodnutiacute jednotlivyacutech politiků či politickyacutech
uskupeniacute [WOLL C 2006 s 63]
Bohužel pro to aby lobbying mohl v ČR začiacutet
fungovat a zkvalitňovat rozhodovaacuteniacute českyacutech politiků je
potřeba přijmout ho s jasně stanovenyacutemi opatřeniacutemi kteraacute
by měla sledovat tyto zaacutesady
- učinit ho transparentniacutem ndash tj zpřehlednit kdo se jiacutem
zabyacutevaacute vytvořit přehled organizaciacute agentur
a individuaacutelniacutech konzultantů
- institucionalizovat ho - tj přijmout pravidla postupy
a formaacutelniacute i neformaacutelniacute procedury ktereacute poskytnou
stejnou šanci všem zaacutejmovyacutem skupinaacutem ndash rozumiacute se bez
rozdiacutelu ciacutelů ktereacute sledujiacute bez rozdiacutelu financiacute ktereacute
52
majiacute k dispozici tedy tak aby měli všichni stejnou
přiacuteležitost sdělit sveacute postoje naacutezory a argumenty a tak
se pokusit ovlivnit rozhodovaacuteniacute ktereacute se jich tyacutekaacute
- učinit ho samoregulovanyacutem - tj vytvořit profesniacute
organizaci lobbyistickyacutech subjektů kteraacute ručiacute za kvalitu
praacutece vytvaacuteřiacute kodex a standard činnosti a zasahuje
v přiacutepadě porušeniacute přijatyacutech zaacutesad (tj v přiacutepadě
korupce poskytovaacuteniacute nepravdivyacutech informaciacute apod)
- na straně politiků byacutet otevřeniacute k dialogu se všemi
zaacutejmovyacutemi skupinami od firem až po občanskaacute neziskovaacute
sdruženiacute všech zaměřeniacute poskytovat jim stejnou šanci
sdělit sveacute argumenty vniacutemat jejich činnost a lobbying
jako nezastupitelnyacute zdroj informaciacute o společnosti
a důsledciacutech jejich možneacuteho rozhodnutiacute jako něco co
sami politici k dobreacutemu rozhodnutiacute bezpodmiacutenečně
potřebujiacute co vyacuterazně zkvalitňuje jejich rozhodovaacuteniacute
Vyacutesledkem aplikace těchto zaacutesad by mělo byacutet zvyacutešeniacute
prestiže lobbyingu v ČR a vniacutemaacuteniacute jeho pozitivniacute
nezaměnitelneacute uacutelohy v demokracii
53
4 Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute
Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute jsou jedniacutem z hlavniacutech zdrojů zajišťovaacuteniacute
zakaacutezek pro většinu subjektů působiacuteciacutech ta trhu praacutece
Staacutet (respektive veřejneacute rozpočty)v oblasti veřejnyacutech
zakaacutezek na dodaacutevku je staacutele nejvyacuteznamnějšiacutem investorem
Naproti tomu zakaacutezky realizovaneacute soukromyacutemi subjekty
nezaručujiacute stoprocentniacute spolehlivost Ty staacutetniacute majiacute
bezesporu jednu podstatnou vyacutehodu Zhotovitel určiteacute
zakaacutezky maacute viacutecemeacuteně stoprocentniacute jistotu že sjednanaacute
cena bude uhrazena v plneacute vyacuteši i když se tak někdy staacutevaacute
s menšiacutem časovyacutem prodleniacutem
Proto je oblast staacutetniacutech zakaacutezek středem zaacutejmu
podnikatelskyacutech subjektů ndash bdquolobbyistickyacutech skupinrdquo ktereacute
kontrolujiacute a hliacutedajiacute každou zakaacutezku od chviacutele kdy byla
navržena či zahrnuta do rozpočtu Mnohdy se tak staacutevaacute
i daleko dřiacuteve
Přes všechny kroky a často i netradičniacute postupy musiacute
ten kdo zakaacutezku bdquoošetřujerdquo od sameacuteho počaacutetku splnit
jednu zdaacutenlivě nevyacuteznamnou povinnost Musiacute podat nabiacutedku
v raacutemci veřejneacute zakaacutezky Zde může nastat kaacutemen uacuterazu
neboť mnoziacute se již přesvědčili že celou pečlivou
přiacutepravu může pokazit formaacutelniacute pochybeniacute uchazeče nebo
zadavatele pro ktereacute je celeacute zadaacuteniacute zrušeno nebo
pozdrženo rozhodnutiacutem orgaacutenu dohledu Samozřejmě
jakyacutekoliv novyacute uacutekon nahraacutevaacute konkurenci protože i ta maacute
pak dostatečnyacute časovyacute prostor na dalšiacute kroky ktereacute mohou
dosaženiacute ciacutele oddaacutelit Informace o znalosti v raacutemci
zaacutekona č1991994 sb o zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek mohou
oběma stranaacutem procesu zadaacutevaacuteniacute poskytnout možnost
vyvarovat se pochybeniacute kteryacutech se dopustil někdo před
nimi [Raus D Neruda R 2006 s 22]
54
V naacutesledujiacuteciacutech bodech se pokusiacutem uveacutest zaacutekladniacute
body bdquoZaacutekona o zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezekrdquo a poukaacutezat
ve vybranyacutech rozhodnutiacutech Uacuteřadu pro ochranu hospodaacuteřskeacute
soutěže na některeacute zaacutekladniacute nedostatky v procesu zadaacutevaacuteniacute
zakaacutezek Zaacuteroveň se zmiacuteniacutem o sektoru zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech
zakaacutezek ve stavebnictviacute Mysliacutem že sektor stavebnictviacute
je jeden z nejsložitějšiacutech neboť se zde střetaacutevajiacute
všechny tři atributy (Lidskyacute faktor Lobbying Vyacuteběroveacute
řiacutezeniacute) Řada uchazečů (zejmeacutena menšiacutech a středniacutech
firem) z řad stavebniacutech firem doposud plně nechaacutepe smysl
prokazovaacuteniacute kvalifikace a dopouštiacute se při tomto uacutekonu
zbytečnyacutech pochybeniacute
Oproti běžnyacutem uchazečům (i velkeacute a nadnaacuterodniacute
společnosti) kteřiacute jsou již v Českeacute republice delšiacute dobu
(majiacute finančniacute siacutelu) byacutevajiacute lobbisteacute často zvyacutehodněni
tiacutem že znajiacute interniacute informace ktereacute jim umožňujiacute lepšiacute
flexibilitu a připravenost pro ziacuteskaacuteniacute daneacute zakaacutezky
41 Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute ve staacutetniacutem
polostaacutetniacutem a soukromeacutem
sektoru
Objem veřejnyacutech zakaacutezek v Evropě v současneacute době
představuje 16 hrubeacuteho domaacuteciacuteho produktu celeacute EU To
přimělo Evropskou unii v posledniacutech dvou desetiletiacutech
podrobit zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek přiacutesnějšiacutemu režimu O
tom zda bude přizpůsobeniacute legislativy ČR legislativě EU
přiacutenosem pro Českou republiku zatiacutem neviacutem
Nicmeacuteně se domniacutevaacutem že transparentniacute
a nediskriminačniacute soutěž je spravedlivaacute soutěž Bez niacute
55
nelze optimaacutelně využiacutet peněz směřujiacuteciacutech do staacutetniacuteho
sektoru peněz tedy naacutes všech Přijetiacute všech předpisů
Evropskeacute unie podle mě nebude snadnaacute cesta a popravdě si
to ani nepřeji Vzhledem k tomu že jsem Čech chci a
přeji si aby se u naacutes i něco vytvaacuteřelo a ne jen
kopiacuterovalo bdquojde o proces neustaacuteleacuteho učeniacuterdquo [Valachovaacute
V 2006 s 42 ]
411 Zaacutekladniacute pojmy
Zadaacutevaacuteniacutem veřejnyacutech zakaacutezek se rozumiacute zaacutevaznyacute postup
zadavatelů veřejnyacutech zakaacutezek kteryacute musiacute byacutet dodržen před
uzavřeniacutem přiacuteslušneacute smlouvy [Raus D Neruda R 2006
s 27]
4111 Veřejnaacute zakaacutezka
K zaacutevažneacute změně došlo posledniacute novelou zaacutekona ve vymezeniacute
pojmu veřejneacute zakaacutezky Narozdiacutel od uacutepravy platneacute před
novelou kdy se veřejnou zakaacutezkou označovalo přiacuteslušneacute
plněniacute (např zhotoveniacute stavby montaacutež uacutedržba aj)
novaacute uacuteprava klade rovniacutetko mezi smlouvou a veřejnou
zakaacutezkou Neniacute jednoducheacute vypořaacutedat se s terminologiiacute
evropskyacutech směrnic ve vazbě na vyacuterazy použiacutevaneacute
v naacuterodniacutech praacutevniacutech uacutepravaacutech Za nedostatek novely
považuji předevšiacutem nepromiacutetnutiacute noveacute definice do všech
dalšiacutech ustanoveniacute zaacutekona kteraacute vychaacutezejiacute z původniacuteho
vyacuteznamu tohoto pojmu
Pokud je přiacuteslušneacute plněniacute na zaacutekladě smlouvy
samozřejmě u zadavatelů stanovenyacutech zaacutekonem poskytovaacuteno
za uacuteplatu jednaacute se vždy o zakaacutezku veřejnou V jinyacutech
56
přiacutepadech např u darovaacuteniacute se o veřejnou zakaacutezku
nejednaacute
Veřejneacute zakaacutezky v podstatě nejsou v zaacutekoně druhově
vymezeny I když novaacute definice veřejneacute zakaacutezky zahrnuje
i služby stavebniacute praacutece a dodaacutevky chybiacute jiacute bližšiacute
vymezeniacute a tudiacutež nemaacute žaacutednou vypoviacutedaciacute schopnost
V dalšiacutech ustanoveniacutech zaacutekona se v souvislosti s limity
pro způsob zadaacuteniacute veřejneacute zakaacutezky hovořiacute teacutež
o nemovitostech a souborech strojů a zařiacutezeniacute tvořiacuteciacutech
samostatnyacute funkčniacute celek Dalšiacute druhy veřejnyacutech zakaacutezek
jsou zahrnuty pod ostatniacute přiacutepady
4112 Zadavatel
Zadavatel je smluvniacute stranou v procesu zadaacutevaacuteniacute veřejneacute
zakaacutezky Je stranou kteraacute přiacuteslušneacute plněniacute (dodaacutevky
stavebniacute praacutece služby) zadaacutevaacute tj vybiacuteraacute nejvhodnějšiacuteho
smluvniacuteho partnera opraacutevněneacuteho vymezeneacute plněniacute poskytovat
jak po straacutence kvalifikačniacute tak po straacutence finančniacute
V tomto přiacutepadě je zaacutekladniacutem znakem zadavatele peněžityacute
zaacutevazek vůči druheacute smluvniacute straně poskytujiacuteciacute věcneacute
plněniacute
4113 Uchazeč o veřejnou zakaacutezku
Uchazeč je smluvniacute stranou kteraacute poskytuje přiacuteslušneacute
věcneacute plněniacute (praacutece stavebniacute praacutece služby) Podnikatel
kteryacute se zajiacutemaacute o přiacuteslušnou veřejnou zakaacutezku se staacutevaacute
uchazečem pokud
57
o předložiacute nabiacutedku na zaacutekladě podmiacutenek obchodniacute
veřejneacute soutěže nebo vyacutezvy při jinyacutech způsobech
zadaacuteniacute
o předložiacute předběžnou nabiacutedku při dvoustupňoveacute
obchodniacute veřejneacute soutěži
4114 Zaacutejemce o veřejnou zakaacutezku
Zaacutejemcem o veřejnou zakaacutezku je podnikatel kteryacute přichaacuteziacute
v uacutevahu k plněniacute veřejneacute zakaacutezky Zpravidla jde
o subjekt jež je zadavatelem vyzvaacuten k předloženiacute nabiacutedky
při zadaacuteniacute veřejneacute zakaacutezky vyacutezvou viacutece zaacutejemcům podle sect49
a sect50 V obchodniacute veřejneacute soutěži je to subjekt kteryacute
o si vyžaacutedaacute zadaacutevaciacute nebo kvalifikačniacute dokumentaci
o prokaacuteže svoji kvalifikaci v předkvalifikačniacutem řiacutezeniacute
o zuacutečastniacute se jednaacuteniacute v prvniacutem stupni dvoustupňoveacute
obchodniacute veřejneacute soutěže
412 Charakteristika zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech
zakaacutezek
Jednou ze zaacutekladniacutech charakteristik jednotneacuteho trhu je
že všechny firmy musejiacute miacutet stejnou možnost ziacuteskat
veřejneacute zakaacutezky tj zakaacutezky zadaacutevaneacute veřejnyacutemi orgaacuteny
[MPO 2008 ofic straacutenky Ministerstva průmyslu a obchodu]
[Raus D Neruda R 2006 s 63]
58
Pravda je že tento naacutezor je lehce scestnyacute neboť
společnost se 100mil obratem by mněla pomyacutešlet
na zakaacutezky v takoveacute hodnotě na ktereacute stačiacute jejiacute kapacity
a reference Jednak nemaacute potřebneacute reference a daacutele by
zakaacutezku pravděpodobně nebyla schopna financovat
Způsoby u zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek jsou
o obchodniacute veřejnaacute soutěž
o vyacutezva viacutece zaacutejemcům k předloženiacute nabiacutedky dle sect49
o zjednodušeneacute podaacuteniacute dle sect49a
o přiacutemeacute zadaacuteniacute dle sect49b
o vyacutezva jednomu zaacutejemci k předloženiacute nabiacutedky dle sect50
4121 Obchodniacute veřejnaacute soutěž
Obchodniacute veřejnaacute soutěž je otevřenyacutem zadaacutevaciacutem řiacutezeniacutem
V obchodniacute veřejneacute soutěži mohou předložit nabiacutedku
všichni zaacutejemci o přiacuteslušnou veřejnou zakaacutezku
Obchodniacute veřejnaacute soutěž a jejiacute podmiacutenky se zveřejňujiacute
vyhlaacutešeniacutem v Obchodniacutem věstniacuteku a na centraacutelniacute adrese
Zadavatel může obchodniacute veřejnou soutěž omezit pouze
na tuzemskeacute subjekty kteryacutemi jsou
o praacutevnickeacute osoby se siacutedlem nebo fyzickeacute osoby
s bydlištěm na uacutezemiacute Českeacute republiky
o praacutevnickeacute osoby se siacutedlem nebo fyzickeacute osoby
s bydlištěm mimo uacutezemiacute Českeacute republiky opraacutevněneacute
podnikat na uacutezemiacute Českeacute republiky v souladu
se zvlaacuteštniacutemi předpisy
59
V obchodniacute veřejneacute soutěži prokazujiacute všichni uchazeči
kteřiacute podali nabiacutedku povinně kvalifikačniacute předpoklady
podle sect2b veškereacute uacutekony zadavatelů i uchazečů v obchodniacute
veřejneacute soutěži musiacute miacutet piacutesemnou formu
4122 Vyacutezva viacutece zaacutejemcům k podaacuteniacute nabiacutedky
Vyacutezva viacutece zaacutejemcům k podaacuteniacute nabiacutedky je na rozdiacutel
od obchodniacute veřejneacute soutěže ošetřena tak že zadavatel
zasiacutelaacute vybranyacutem subjektům nabiacutedku Zaacuteroveň však musiacute
průběh soutěže zveřejnit i na sveacute uacuteředniacute desce
či webovyacutech straacutenkaacutech pro přiacutepadneacuteho zaacutejemce zvenku
Nabiacutedky tak mohou využiacutet všichni vyzvaniacute zaacutejemci ale
i ti kteřiacute se přihlaacutesili na zaacutekladě informace z uacuteředniacute
desky či webovyacutech straacutenek
Vyacutezvu o veřejneacute zakaacutezce zasiacutelaacute zadavatel v piacutesemneacute
formě vždy nejmeacuteně tolika zaacutejemcům aby byl naplněn
jejich minimaacutelniacute počet stanovenyacute zaacutekonem
Text vyacutezvy zveřejňuje zadavatel s vyacutejimkou přiacutepadů
uvedenyacutech v sect49 odst2 piacutesmd ndash teacutež na centraacutelniacute
adrese
Zadavatel může vyacutezvu k podaacuteniacute nabiacutedek zaslat pouze
tuzemskyacutem subjektům Uchazeči kteřiacute předložili nabiacutedku
musiacute prokaacutezat kvalifikačniacute předpoklady podle sect2b
Zadavatel neniacute povinen požadovat na uchazečiacutech poskytnutiacute
jistiny
4123 Zjednodušeneacute zadaacuteniacute
Rozhodujiacuteciacute podmiacutenkou pro použitiacute tohoto zadaacutevaciacuteho
postupu je vyacuteše peněžiteacuteho zaacutevazku přiacuteslušneacute veřejneacute
60
zakaacutezky U zjednodušeneacuteho zadaacuteniacute neniacute povinneacute prokazovaacuteniacute
kvalifikačniacutech předpokladů podle sect2b Praktickeacute pro
zadavatele však v některyacutech přiacutepadech může byacutet vyžaacutedat
si přiacuteslušneacute opraacutevněniacute k podnikaacuteniacute
Při tomto zadaacuteniacute nemohou uchazeči podaacutevat naacutemitky
ani naacutevrhy na přezkoumaacuteniacute rozhodnutiacute zadavatele orgaacutenu
dohledu
4124 Přiacutemeacute zadaacuteniacute
U veřejnyacutech zakaacutezek maleacuteho rozsahu umožňuje zaacutekon přiacutemeacute
zadaacuteniacute bez přiacuteslušneacuteho zadaacutevaciacuteho řiacutezeniacute stačiacute pouze
obeslat jakeacutekoli tři subjekty a ten nejlevnějšiacute je viacutetěz
Posledniacute novela posunula limit pro použitiacute tohoto zadaacuteniacute
na 2000000- Kč bez DPH
4125 Vyacutezva jednomu zaacutejemci k podaacuteniacute nabiacutedky
Tento způsob zadaacuteniacute může zadavatel použiacutet ve vyacutejimečnyacutech
přiacutepadech v zaacutekoně taxativně uvedenyacutech aniž by musel
provaacutedět vyacuteběr z viacutece nabiacutedek Je v podstatě vyacutejimkou
z obchodniacute veřejneacute soutěže a vyacutezvy viacutece zaacutejemcům podle
sect49
Tento způsob je možnyacute pouze v těchto přiacutepadech
o jde-li o naleacutehaveacute potřeby (jako jsou ohroženiacute životů
nebo zdraviacute lidiacute havaacuterie přiacuterodniacute katastrofa nebo
hroziacute-li nebezpečiacute škody velkeacuteho rozsahu
či rozhodla-li tak vlaacuteda Českeacute republiky)
61
o jde-li o specifikovaneacute veřejneacute zakaacutezky kdy plněniacute
veřejneacute zakaacutezky může poskytnout zaacutejemce o veřejnou
zakaacutezku
o jde-li o dodatečneacute nebo opakovaneacute veřejneacute zakaacutezky
(předevšiacutem z důvodů standardizace nebo slučitelnosti
předmětu veřejneacute zakaacutezky) pokud svyacutem rozsahem
nepřekročiacute 50 ceny původniacute veřejneacute zakaacutezky a vyacutezva
bude zadavatelem učiněna do 12 měsiacuteců od splněniacute
veřejneacute zakaacutezky
o jde-li o čaacutestečneacute obnovy rozšiacuteřeniacute nebo uacutepravy
předmětů původniacute zakaacutezky (služby dodaacutevky) pokud by
změna uchazeče vedla k tomu že by zadavatel musel
pořizovat plněniacute veřejneacute zakaacutezky s odlišnyacutemi
technickyacutemi znaky ktereacute by s sebou přinaacutešelo
technickou neslučitelnost nebo potiacuteže při provozu
a uacutedržbě
o jde-li o plněniacute v oblasti staacutetniacutech hmotnyacutech rezerv
s vyacutejimkou naacutekupů majetku a služeb strategickeacuteho
charakteru schvaacutelenyacutech vlaacutedou ČR ktereacute souvisejiacute
s integraciacute a členstviacutem Českeacute republiky
v Severoatlantickeacute alianci
Před čtyřmi roky (2004)se při novelizaci zaacutekona
rozhodlo o možnosti zaslaacuteniacute vyacutezvy jen jednomu zaacutejemci
pokud je tiacutemto zaacutejemcem Vlaacuteda ČR Při tomto rozhodovaacuteniacute
neniacute vlaacuteda ČR žaacutednyacutem způsobem omezena
62
42 Ovlivňovaacuteniacute vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute
ze strany lobbyistickyacutech
skupin
Podnikatelskeacute prostřediacute v Českeacute republice je velice silně
ovlivňovaacuteno lobbyingem ať už ze strany jednotlivců
společnostiacute nebo skupin Podnikatelskeacute prostřediacute jako
takoveacute je u naacutes silně neetickeacute Kdo chce při uchaacutezeniacute
se o jakoukoli zakaacutezku obstaacutet musiacute se neetickeacutemu
prostřediacute přizpůsobit Nelze řiacuteci že by bylo nemožneacute
podnikat eticky Je to však logicky o dost těžšiacute Je
třeba braacutet v uacutevahu že se eticky se chovajiacuteciacute subjekt
bude muset často vzdaacutet mnoha podnikatelskyacutech
přiacuteležitostiacute Jiacutet si svou vlastniacute etickou cestou je
možneacute Hypoteticky řečeno můžete si to dovolit pouze
v přiacutepadě naacutesledujiacuteciacutech konkurenčniacutech vyacutehod To je tehdy
kdy nejste zaacutevisliacute na staacutetniacutem sektoru a maacutete dostatečně
garantovanou praacuteci popřiacutepadě silneacute nebo vyacutejimečneacute
postaveniacute [Dančaacutek B Hloušek V Šimiacuteček V 2006 s
56]
Neetickeacute prostřediacute v Českeacute republice je daacuteno
celkovou politickou i společenskou atmosfeacuterou a naacuterodniacute
kulturou kteraacute je staacutele ještě ovlivněna chovaacuteniacutem lidiacute za
minuleacuteho režimu Posilovaacuteno je i složitou
a netransparentniacute legislativou
Korupce je v Českeacute republice nejviacutece rozšiacuteřena ve
staacutetniacutem sektoru a to zejmeacutena v oblasti veřejnyacutech zakaacutezek
Soukromyacute sektor je sice schopen si etiku viacutece ohliacutedat
ale i zde fungujiacute tržniacute principy Zaacuteroveň je však třeba
řiacuteci že neetickeacute jednaacuteniacute se projevuje i v soukromeacutem
sektoru Zde je však vniacutemaacuteno v drobnějšiacutem rozsahu
63
Postupy u zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek v Českeacute
republice jsou sice dle zaacutekona v pořaacutedku nicmeacuteně jaacute se
domniacutevaacutem že nejsou zcela transparentniacute Stejně tak
naprostaacute většina politiků administraacutetorů a manažerů viacute
o korupci v teacuteto oblasti i o formaacutech ovlivňovaacuteniacute
vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute
Co se tyacuteče vyacuteběroveacuteho řiacutezeniacute v oblasti soukromyacutech
zakaacutezek korupce se projevuje i zde jak již bylo řečeno
To souvisiacute s tiacutem že na korupci ve veřejneacutem sektoru
se podiacutelejiacute partneři či různiacute zaacutestupci soukromyacutech firem a
je zjevneacute že jejich podiacutel je aktivniacute Pakliže maacute
soukromyacute subjekt spraacutevně zpracovanou žaacutedost o Evropskou
dotaci (např vyacutestavba noveacuteho administrativniacuteho centra
garaacuteže školiacuteciacute středisko aj) je pochopitelneacute
že se snažiacute ziacuteskat souhlas na čerpaacuteniacute co nejvyššiacute čaacutestky
kteraacute je vůbec možnaacute [UacuteZ Veřejneacute zakaacutezky 2007]
Veřejneacute zakaacutezky jsou z hlediska tlaku lobbyistickyacutech
skupin jednoznačně nejviacutece atakovanou oblastiacute Procesy
vyacuteběru a zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek byacutevajiacute často
netransparentniacute V celeacutem procesu vyacuteběroveacuteho řiacutezeniacute je
řada přiacuteležitostiacute ke korupci Tyto přiacuteležitosti byacutevajiacute
velmi často využiacutevaacuteny Pro většinu lobbyistů je to
všeobecně znaacutemyacutem jevem Potenciaacutelniacute riziko korupce
vyplyacutevaacute již ze samotneacute podstaty udělovaacuteniacute veřejnyacutech
zakaacutezek Předevšiacutem je to daacuteno tiacutem že s penězi hospodařiacute
činiteleacute kteřiacute je neziacuteskali svyacutem uacutesiliacutem a tak způsob
hospodařeniacute s nimi nemaacute přiacutemyacute vliv na jejich prosperitu
Většina lobbyistickyacutech skupin se snažiacute aby
o jakeacutekoliv veřejneacute zakaacutezce a jejiacutem směřovaacuteniacute bylo
rozhodnuto ještě před vyhlaacutešeniacutem vyacuteběroveacuteho řiacutezeniacute
64
Vyacuteběroveacute řiacutezeniacute se pak realizuje jen formaacutelně a postup
byacutevaacute bohužel naacutesledujiacuteciacute
o na zaacutekladě osobniacutech kontaktů je vybraacuten realizaacutetor
zakaacutezky
o jsou připraveny podklady pro vyacuteběroveacute řiacutezeniacute
pravděpodobně ve spolupraacuteci s budouciacutem realizaacutetorem
zakaacutezky
o podmiacutenky pro realizaci zakaacutezky jsou nastaveny tak
aby jim mohl vyhovět pouze předem vybranyacute uchazeč
o zaacutevěrem proběhne vyacuteběroveacute řiacutezeniacute formaacutelně dodržujiacuteciacute
nařiacutezeniacute dle zaacutekona o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech
Mysliacutem že nemaacute smysl abych se daacutele rozepisoval nad
způsoby možneacuteho ovlivňovaacuteniacute a lobovaacuteniacute na uacutezemiacute ČR
Přesto doufaacutem a moc si přeji aby Českaacute republika velmi
brzy učinila kroky k zprůhledněniacute lobbyistickeacuteho zaacutekoutiacute
a otevřela prostor pro všechny podnikatele kteřiacute chtějiacute
podnikat bez jakeacutehokoliv omezeniacute
43 Nekalaacute soutěž
Před tiacutem než se pokusiacutem rozebrat Nekalou soutěž a jejiacute
hlavniacute přiacuteznaky zmiacuteniacutem pojem hospodaacuteřskeacute soutěže Již ze
sveacute podstaty vyjaacutedřeneacute čaacutestečně i ve sveacutem naacutezvu je
zřejmeacute že jde o něco v čem jejiacute uacutečastniacuteci nemohou byacutet
spoluhraacuteči Jednaacute se zde o prostor kde uacutečelem neniacute
někomu pomaacutehat či se s někyacutem dělit nyacutebrž ho ekonomicky
zničit Konkurence jako jeden z nejzaacutekladnějšiacutech
65
principů spraacutevneacuteho fungovaacuteniacute moderniacute tržniacute společnosti
je teacuteměř vždy prospěšnaacute jak pro spotřebitele tak pro
podnikatele samotneacute Hraje tu evidentně nejsilnějšiacute roli
Sveacute konkurenty chce každyacute podnikatel porazit či
eliminovat To proto aby mohl nastoupit na jimi uvolněneacute
miacutesto Existuje ovšem velikaacute propast mezi jednotlivyacutemi
představami o tom jakeacute praktiky a způsoby je možneacute v
takoveacutem souboji použiacutet [Raus D Neruda R 2006
s 24]
Hospodaacuteřskaacute soutěž aby měla opravdovyacute smysl prostě
musiacute probiacutehat v raacutemci určityacutech mantinelů Sveacuteho ciacutele
tedy zničit konkurenci a dosaacutehnout vyššiacutech zisků by měli
podnikateleacute dosahovat nějakyacutem společensky přijatelnyacutem
způsobem
Neniacute možneacute si soutěž představovat jako totaacutelniacute
obchodniacute vaacutelku kde je vše dovoleno a ciacutel bez ohledu
na použiteacute prostředky je jedinou vidinou Vždy je vše
třeba posuzovat s ohledem nejen na vyacutehody ale je nutneacute
porovnat je i s nežaacutedouciacutemi efekty Při naprosto volneacute
soutěži by nechtěneacute naacutesledky mohly miacutet mnohdy
katastrofaacutelniacute podobu a to pro všechny zuacutečastněneacute strany
Z tohoto důvodu nastupuje praacutevo hospodaacuteřskeacute soutěže jako
regulaacutetor kteryacute nastavuje limity a hranice ktereacute určujiacute
přiacutepustneacute meze vhodneacuteho chovaacuteniacute Regulaacutetor stanoviacute ktereacute
postupy budou vzhledem k dobryacutem mravům přijatelneacute pro
dosaženiacute zamyacutešleneacuteho ciacutele
Je velkyacute rozdiacutel porazit někoho ekonomicky nebo
porazit ho pomluvami a klamy Je nutneacute si uvědomit
že soutěžniacute praacutevo nechraacuteniacute slabšiacute neschopnějšiacute či meacuteně
naacutepaditějšiacute ale naopak chraacuteniacute ty poctivějšiacute Neniacute
66
smyslem ani uacutečelem soutěžniacuteho praacuteva zabraňovat někomu
v růstu či ekonomickeacutem vzestupu Smyslem je důsledně
a obezřetně sledovat jestli sveacuteho vzestupu nedosahuje
nějakyacutem nekalyacutem a společensky nežaacutedouciacutem způsobem
Nekalaacute soutěž upravenaacute jako jedna z oblastiacute praacuteva
hospodaacuteřskeacute soutěže postihuje ty přiacutepady kdy někdo
zneužiacutevaacute a deformuje konkurenčniacute prostřediacute nekalyacutem
způsobem Postihuje ty přiacutepady kdy je poškozovaacuteniacute
konkurenta provaacuteděno takovyacutem způsobem kteryacute mu může
přivodit nějakou uacutejmu Zaacutekaz nekaleacute soutěže chraacuteniacute
jakousi mravnost a uacuteroveň soutěže aby se z niacute nestal jen
bdquoubohyacute chliacutevekrdquo
Co však samotnyacute pojem nekalaacute soutěž znamenaacute Jakeacute
jsou jejiacute charakteristiky Předně pojem bdquonekalyacuterdquo
obsaženyacute v naacutezvu je nutno spojovat předevšiacutem s pojmem
dobryacutech mravů To je sice trochu dost obecnyacute termiacuten
nedaacutevajiacuteciacute mnoho šanciacute na vymezeniacute jeho obsahu ovšem
přesto velmi přesně vyjadřuje vše co je zapotřebiacute
V přiacutepadě nekaleacute soutěže si ovšem s pouhyacutem pojmem bdquodobreacute
mravyrdquo nevystačiacuteme Na jeho miacutesto nastupuje pojem bdquodobreacute
mravy hospodaacuteřskeacute soutěžerdquo což může byacutet pojem stejně tak
předchoziacutemu podobnyacute i odlišnyacute Rozhodně však nejsou tyto
pojmy shodneacute V některyacutech sousedniacutech zemiacutech se v uacutepravě
nekaleacute soutěže tyto pojmy nerozlišujiacute a je zakaacutezaacuteno
jakeacutekoliv jednaacuteniacute v rozporu s dobryacutemi mravy nikoliv jen
těmi soutěžniacutemi Ovšem u naacutes jsou pojmy odlišeny tedy je
nutneacute je nějak vyložit Většinou se soutěžniacute mravy chaacutepou
spiacuteše uacutežeji než obecneacute mravy Ne všechno co se může
v obecneacutem pojetiacute zdaacutet nemravneacute je v hospodaacuteřskeacutem životě
zakaacutezaacuteno
67
Jednotliveacute formy nekaleacute soutěže jsou
o klamavaacute reklama
o klamaveacute označovaacuteniacute zbožiacute a služeb
o vyvolaacutevaacuteniacute nebezpečiacute zaacuteměny
o parazitovaacuteniacute na pověsti podniku vyacuterobků či
služeb jineacuteho soutěžitele
o podplaacuteceniacute
o zlehčovaacuteniacute konkurentů
o srovnaacutevaciacute reklama
o porušovaacuteniacute obchodniacuteho tajemstviacute
o ohrožovaacuteniacute zdraviacute spotřebitelů a životniacuteho
prostřediacute
V přiacutepadě tvrdeacuteho konkurenčniacuteho boje kteryacute se naviacutec
se vzrůstajiacuteciacutem počtem subjektů a rozšiřovaacuteniacutem trhu
ve všech směrech daacutele stěžuje přibyacutevaacute i na agresivitě
a průraznosti použiacutevanyacutech prostředků ndash předevšiacutem reklam
Člověka kteryacute si jak znaacutemo zvykne teacuteměř na cokoliv je
už dnes těžkeacute něčiacutem upoutat a zaujmout Aby reklama
spraacutevně zapůsobila je nutneacute vymyacutešlet staacutele noveacute postupy
To je ovšem značně rizikoveacute neboť se často můžeme dostat
na tenkyacute led Existuje mnoho přiacutepadů kdy se soutěžiteleacute
pouštějiacute do různyacutech protiuacutederů ktereacute balancujiacute na hraně
zaacutekona Tyto protiuacutedery nejsou vyloženě nekaleacute soutěženiacute
nicmeacuteně nejsou ani zcela nezpochybnitelneacute Pak se nabiacuteziacute
otaacutezka jak k takovyacutem přiacutepadům přistupovat Zda byacutet
benevolentniacute nebo tvrdšiacute Mohlo by se totiž velmi vymstiacutet
nechat situaci zcela bdquobez kontrolyrdquo a daacutet věcem přiacuteliš
volnyacute průběh Soutěžniacute mravy jsou totiž do značneacute miacutery
odvisleacute od toho co je pro daneacute odvětviacute či společenskou
situaci obvykleacute Při benevolentniacutem přiacutestupu by pak mohlo
dojiacutet k totaacutelniacute anarchii u soutěžniacutech mravů natolik
že by se vlastně časem posunuly hranice přiacutepustnosti
a uacutenosnosti až tam kde je nikdo z naacutes nemůže chtiacutet Tedy
68
k přiacuteliš agresivniacutem a spornyacutem atakům je radno přistupovat
s velkou obezřetnostiacute Ovšem naacutezorů může byacutet mnoho
a zvlaacuteště v takoveacutem oboru jako je praacutevo nekaleacute soutěže
platiacute dvojnaacutesob že zastaacutevat lze prakticky jakeacutekoliv
stanovisko neboť uacuteprava pomociacute dobryacutech mravů je natolik
širokaacute že neniacute zkraacutetka možneacute objektivně rozhodnout
co je spraacutevneacute Moc rozhodnout maacute pouze soud kteryacute však
bohužel nevykonaacutevaacute tuto zaacuteslužnou činnost vždy zcela
fundovaně a už vůbec ne dostatečně rychle a efektivně
Důležityacutem obecnyacutem znakem nekaleacute soutěže je takeacute
objektivnost Je opravdu mimořaacutedně důležiteacute si uvědomit
že nikoho ale naprosto nikoho nezajiacutemaacute a nebude zajiacutemat
zda soutěžitel chtěl způsobit nějakou nekalost Zaacutekon
jasně stanoviacute odpovědnost jako objektivniacute Tedy kdokoliv
se nekaleacuteho soutěžniacuteho jednaacuteniacute dopustiacute nese za něj
odpovědnost bez ohledu na miacuteru zaviněniacute
44 Shrnutiacute pozitivniacutech a
negativniacutech rozměrů
lobbyingu vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute
a praacutece s lidmi
Pokud maacutem zhodnotit pozitivniacute a negativniacute rozměry u všech
třech vyacuteše uvedenyacutech termiacutenů tak musiacutem řiacuteci že obecně
je to velmi těžkeacute Každyacute z těchto termiacutenů si nese
obrovskaacute pozitiva ale zaacuteroveň i obrovskaacute negativa a je
jenom na skupině či jedinci na kterou stranu se nakloniacute
69
Nicmeacuteně jsem přesvědčen že všechny tři vyacuteše
uvedeneacute teacutemata jsou v současneacute chviacuteli hnaciacutem motorem
všech možnyacutech politickyacutech stran podnikatelskyacutech
společnostiacute lobbyistickyacutech skupin aj ktereacute žene
vidina lepšiacutech ziacutetřků
Možnaacute že aniž by si to kdokoliv uvědomil tak vlastně
lobbying kteryacute maacute velmi bliacutezko k vyacuteběrovyacutem řiacutezeniacutem
a de-facto i praacuteci s lidmi je něčiacutem co by se dalo nazvat
bdquoneustaacutelyacutem vyjednaacutevaacuteniacutemrdquo ktereacute je staacutevajiacuteciacutem hnaciacutem
motorem celeacute ekonomiky
Pozitivniacute role lobbyingu vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute a praacutece
s lidmi
o participačniacute role je možnost prezentovaacuteniacute
a prosazovaacuteniacute skupinovyacutech zaacutejmů kteraacute daacutevaacute občanovi
cestu jak vyjaacutedřit kromě volebniacuteho aktu sveacute
preference naacutezory a zaacutejmy Instituce lobbyingu
a jeho praktickaacute možnost je tak zaacutekladniacute podmiacutenkou
pro to aby občan vykonaacuteval svoji občanskou
kompetenci a nestal se vůči staacutetu pasivniacutem přiacutejemcem
rozhodnutiacute
o informačniacute hodnota je hodnota kde se různeacute skupiny
snažiacute zdůvodnit sveacute zaacutejmy jako zaacutejem opraacutevněně
veřejnyacute nebo zastaacutevanyacute viacutece skupinami obyvateli či
organizacemi a zaacuteroveň legitimniacute skrze racionaacutelniacute či
jineacute argumenty Daacutele tyto skupiny dodaacutevajiacute
do politickeacuteho systeacutemu informace ktereacute by bez
tohoto procesu vůbec nebyly generovaacuteny a nebo by
se k niacute politik neměl možnost vůbec dostat Tudiacutež se
k němu dostaacutevaacute pouze tolik informaciacute ktereacute jsou
70
zapotřebiacute pouze pro jeho rozhodovaacuteniacute neboť tyto
informace pochaacutezejiacute od samotnyacutech zainteresovanyacutech
skupin
Negativniacute role lobbyingu vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute a praacutece
s lidmi
o silovaacute role na zaacutekladě finančniacuteho zaacutezemiacute kontaktů
a neomezenyacutech možnostiacute určityacutech lobbyistickyacutech
skupin vlastně de-facto neexistuje nic co by mohlo
tyto skupiny zastavit Kromě prosazovaacuteniacute různyacutech
pozměňovaciacutech naacutevrhů schvalovaacuteniacute zaacutekonů
ovlivňovaacuteniacute zakaacutezek existuje i možnost miacutet
informace od různyacutech informačniacutech složek či
finančniacutech instituciacute
Přiacuteklad v roce 2003 se v Itaacutelii přišlo na to že
organizovanaacute skupina složenaacute s elitniacutech policejniacutech
složek několika politiků a lobbyistů Vyvaacutežela pod
hlavičkou staacutetu nebezpečneacute kontejnery plneacute odpadu na
moře kde je vyprazdňovala na dno oceaacutenu
Všechny body ktereacute jsem vyacuteše uvedl jsou jen
špetkou toho jak současnaacute společnost funguje a kam
směřuje Pamatuji si když jsem byl malyacute kluk jak mi můj
dědeček řiacutekaacuteval bdquojo to když jaacute jsem byl v tvyacutech letech
to to bylo uacuteplně jineacuterdquo Pravda je že mě ještě neniacute
zdaleka tolik co bylo meacutemu dědečkovi ale když hlediacutem na
současnou -naacutectiletou generaci tak mě napadajiacute stejnaacute
slova
Staacutevajiacuteciacute doba je dobou dravyacutech silnyacutech a možnaacute
i čaacutestečně sobeckyacutech jedinců kteřiacute si vytyacutečiacute ciacutel a jdou
za niacutem Tato moderniacute doba už neniacute stmelujiacuteciacutem prvkem
71
kteryacute se pokoušel lidi rozesmaacutet nyacutebrž neustaacutelyacutem
burcujiacuteciacutem motorem kteryacute je neustaacutele ve střehu Lideacute
ztraacutecejiacute svoje jaacute a jsou schopni pro svoji karieacuteru učinit
teacuteměř cokoliv Neumiacutem odpovědět kde je ta pomyslnaacute čaacutera
bdquospraacutevneacute cestyrdquo nicmeacuteně jsem přesvědčen že si tiacutem každyacute
musiacute projiacutet saacutem aby našel saacutem sebe
72
Zaacutevěr
Na zaacutevěr teacuteto Diplomoveacute praacutece bych chtěl čaacutestečně
zrekapitulovat všechny tři ciacutele a pokusit se vyhodnotit
zda tato praacutece splnila svůj ciacutel
Ciacutelem teacuteto praacutece bylo nastiacutenit a vyspecifikovat
společneacute jevy mezi všemi třemi teacutematy a jejich poměrně
velkou propojenost Lidskeacute zdroje od kteryacutech vše vychaacuteziacute
přes Lobbying kde opět hraje nezpochybnitelnou roli
Lidskyacute faktor až po Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute kteraacute jsou opět
velice uacutezce propojeny s Lidskyacutem faktorem a Lobbyingem
Lidskyacute faktor jak jsem již na začaacutetku teacuteto Diplomoveacute
praacutece zmiacutenil je v současneacute době na vrcholu
a pravděpodobně během několika let bude ještě vyacuteš
Je paradoxem že i když se celosvětovaacute populace neustaacutele
zvětšuje tak podniky trpiacute nedostatkem odborně
způsobilyacutech zaměstnanců a snažiacute se je vyhledaacutevat ať již
prostřednictviacutem svyacutech interniacutech postupů tak personaacutelniacutech
agentur Probleacutem neniacute jen v tom že lideacute nejsou způsobiliacute
pro praacuteci hlavniacutem probleacutemem je že nejsou v některyacutech
přiacutepadech vůbec Z tohoto důvodu se vyhledaacutevajiacute v různyacutech
staacutetech s životniacutemi podmiacutenkami horšiacutemi než jsou v ČR
aby byla vůbec šance tyto lidi nemotivovat pro praacuteci mimo
jejich rodnou zem
Lidskyacute faktor ale neniacute jen člověk kteryacute je
vyhledaacutevaacuten za uacutečelem nějakeacute praacutece Je to předevšiacutem jeden
z mnoha kteryacute maacute obrovskeacute možnosti Když se to tak
vezme tak lidskyacute faktor je hlavniacutem hnaciacutem motorem všeho
a stojiacute za obrovskyacutemi skutky ale zaacuteroveň i za spoustou
zkaacutezy
73
Lobbying a stanoveniacute obecnyacutech zaacutevěru z hlediska
nejuacutečinnějšiacuteho způsobu haacutejeniacute a prosazovaacuteniacute vlastniacutech
zaacutejmu zaacutevisiacute na konkreacutetniacutem subjektu nebo přinejmenšiacutem
skupině subjektu
Pokud bych měl zmiacutenit jeden z nejvyacuteznamnějšiacutech
faktoru kteryacute stupen profesionality lobbingu Českyacutech
subjektu muže potvrdit či vyvraacutetit tak je to čas Pokud
se zastaviacuteme u EU tak to platiacute o to viacutece že v Bruselu
se uacutespěšnost leckdy měřiacute viacutece z hlediska lidiacute ktereacute
znaacutete než tiacutem co viacutete Brusel a zvlaacuteště jeho evropskaacute
čtvrť představuje do určiteacute miacutery svět saacutem pro sebe
ve ktereacutem je působeniacute postaveno na kontaktech a neustaacuteleacutem
rozšifrovaacuteniacute siacutetiacute Lobbying a Lidskyacute faktor maacute spoustu
věciacute společnyacutech je to neustaacuteleacute vyjednaacutevaacuteniacute a propojenost
kteraacute se neustaacutele doplňuje
Třetiacutem a posledniacutem teacutematem jsou vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute
ktereacute jsou sice pouze uacutekonem kteryacute neniacute hmatatelnyacute
neboť to je vlastně uacutekon s velice kraacutetkou životnostiacute
Nicmeacuteně je to odvětviacute kde se ve velikeacute miacuteře opět setkaacutevaacute
Lidskyacute faktor a Lobbying Neboli je to teritorium
neustaacuteleacuteho lobovaacuteniacute machinaciacute a různyacutech zaacutekulisniacutech her
Pokud se napřiacuteklad pozastaviacutem u sektoru stavebniacutech
zakaacutezek tak si dovoluji tvrdit že Českyacute trh je přesycen
stavebniacutemi společnostmi a přežiacutet pro stavebniacute společnost
na Českeacutem trhu je skutečně otaacutezkou tvrdeacuteho Lobbyingu jak
z vnitřku tak z vnějšku Pod vnitřkem mysliacutem umět
se dohodnout s ostatniacutemi stavebniacutemi společnostmi ndash lidskyacute
faktor Pod vnějškem mysliacutem miacutet schopnost zajistit
zakaacutezku ndash lobbying
74
Vyacuteběroveacute řiacutezeniacute neniacute již daacutevno žaacutednou novinkou
a naopak kriteacuteria u vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute se neustaacutele
zdokonalujiacute a možnaacute i proto spousta společnostiacute
pochopila že čekaacuteniacute na vyacutehru se nemusiacute vyplatit a tudiacutež
lobbujiacute na všechny strany
Doufaacutem že Vaacutes maacute praacutece oslovila a že splnila
všechna očekaacutevaacuteniacute daacutele doufaacutem že se mi podařilo
propojit všechna tři teacutemata v jedno s poukaacutezaacuteniacutem
jednotlivyacutech slabyacutech bodů u těchto jednotlivyacutech teacutemat
75
Soupis bibliografickyacutech
citaciacute
Armstrong M 2007 Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů nejnovějšiacute
trendy a postupy 10 vydaacuteniacute
Praha Grada publishing as ISBN 978-80-247-1407-3
Broscheid A 2003Coen D Insider and Outsider
Lobbying of the European Commission European Union
Politics
Cizelj B 2004 Zastupovaacuteniacute zaacutejmů v Bruselu on-line
texthttpstratczeppeddok-zastupovani-zajmu-v-
bruseluphp
Crombez Ch 2002 Information Lobbying and the
Legislative Process in the European Union European Union
Politics
Čuba F Hurta J 2002 Fungovaacuteniacute podniků v Současneacutem
světě MONDON spol s ro ISBN 80-903108-1-8
Dančaacutek B Hloušek V Šimiacuteček V 2006
KORUPCE Projevy a potiacuteraacuteniacute v Českeacute republice a Evropskeacute
unii Brno Mezinaacuterodniacute politologickyacute uacutestav Masarykovy
univerzity v Brně
EPP ndash ED 2004 Jak prosazovat zaacutejmy v Evropskeacute unii on-
line text httpwwwstratczepp-ed
EPP ndash ED 2004 Jak prosazovat zaacutejmy v Evropskeacute unii on-
line texthttpwwwstratczepp-ed
Eschenbach R Controlling 2vydaacuteniacute 2004
76
Praha ASPI 2004 ndash 816s ISBN 80-7357-035-1
Uacuteplneacute Zněniacute čiacuteslo 574 2007
Praha Sagit
Evropskyacute parlament 2007 (oficiaacutelniacute straacutenky)
wwweuroparleuropaeu
Marečkovaacute H 2007 Role lobbyistickyacutech skupin při
projednaacutevaacuteniacute směrnice o službaacutech bakalaacuteřskaacute praacutece Brno
Fakulta sociaacutelniacutech studiiacute MU
Machoutovaacute Š 2005 Lobbying Českyacutech subjektů
v Bruselu rešerše Fakulta sociaacutelniacutech věd univerzita
Karlova
MPO 2006 (oficiaacutelniacute straacutenky Ministerstva průmyslu a
obchodu) Naacutevrh směrnice o službaacutech na vnitřniacutem trhu on-
line text na httpwwwbusinessinfoczczclanek
smernice-eu-sluzbynavrh-smernice-osluzbach-na-vnitrnim
100135334491obsah
Pedler R 2002 European union lobbying
changes in the arena Basingstoke Palgrave
Raus D Neruda R 2006 Zaacutekon o ochraně hospodaacuteřskeacute
soutěže (komentaacuteř a souvisejiacuteciacute českeacute i
komunitaacuterniacute předpisy) Praha Linde Praha as
ISBN 80-7201-563-X
Raus D Neruda R 2006 Zaacutekon o ochraně veřejnyacutech
zakaacutezkaacutech 2007 (komentaacuteř) Praha Linde Praha as
ISBN 978-80-7201-677-8
77
Rinus Van Schendelen 2004 Jak lobovat v Evropskeacute unii
aneb Machiavelli v Bruselu nakladatelstviacute
Barrister amp Principaacutel ISBN 80-903333-2-Y (Centrum
strategickyacutech studiiacute) ISBN 80-86598-75-6 (Barrister amp
Principaacutel)
Valachovaacute V 2006 Rovnovaacuteha zaacutejmů a politika
životniacuteho prostřediacute EU diplomovaacute praacutece Brno Fakulta
sociaacutelniacutech studiiacute MU
Woll C 2006Lobbying in the European Union
from sui generis to a comparative perspective Journal of
European Public Policy
78
Přiacutelohy
Podnikoveacute strategickeacute plaacuteny
Strategie
zabezpečovaacuteniacute
lidskyacutech zdrojů
Plaacutenovaacuteniacute Prognoacutezy Analyacuteza pohybu
pomociacute sceacutenaacuteře poptaacutevky a nabiacutedky (fluktuace)
pracovniacuteků
Analyacuteza Plaacuteny Analyacuteza operačniacute
prac prostřediacute lidskyacutech zdrojů (analyacuteza
efekt
činnosti)
Zabezpečeniacute Udrženiacute si flexibilita produktivita
pracovniacuteků pracovniacuteků
Pracovniacute prostřediacute
Graf č1 proces plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů
79
Uacuteředniacuteci podpořit jejich pozici nebo oponovat
poskytnout či neposkytnout informace
uklidnit či znepokojit
Angažovaniacute mobilizovat či demobilizovat odměnit nebo
hraacuteči potrestat rozdělovat nebo spojovat
Vztahy formalizovat nebo se snažit o neformaacutelnost
stabilizovat či destabilizovat využiacutet
staryacutech nebo vytvořit noveacute
Procedury zjednodušit nebo zkomplikovat přijmout
nebo napadnout striktniacute či volnaacute
interpretace
PoziceFunkce uznat či konkurovat přijmout či
nepřijmout využiacutet k praacuteci či požitkům
Teacutemata politizovat či depolitizovat rozšiacuteřit
nebo zuacutežit kombinovat či oddělit
Života soubor podpořit či blokovat zachovat nebo
zpraacutevy změnit urychlit nebo podržet čas
Areacuteny vstoupit či opustit vyacuteběr jedneacute nebo
druheacute koalice zuacutežit nebo rozšiacuteřit
Rozhodnutiacute přidat se k většině nebo k menšině
přijmout kompromis nebo oponovat
prosazovat konsenzus nebo nejednotnost
Styly nabiacutedky či požadavky tlumenyacute či vyacuteraznyacute
lobbyingu formaacutelniacute či neformaacutelniacute
Graf č2(spec dilemat managm veřejnyacutech zaacuteležitostiacute)
10
ve staacutetniacutem tak soukromeacutem sektoru Lobbying považuji
za velice zajiacutemavyacute sektor Ve sveacute praacuteci se ho snažiacutem
rozebrat v několika bodech teacuteto Diplomoveacute praacutece
bdquo21 Lobbying pro specifickeacute formy prosazovaacuteniacute vlivu
zaacutejmovyacutech skupin 22 konkreacutetniacute formy prosazovaacuteniacute vlivu
zaacutejmovyacutech skupin ajrdquo kteryacutemi se Vaacutem pokoušiacutem nastiacutenit
jeho kladneacute i negativniacute straacutenky a zaacuteroveň porovnat
vniacutemaacuteniacute bdquoLobbyingurdquo jako takoveacuteho v ostatniacutech staacutetech EU
Autorem se kteryacutem jsem předevšiacutem u teacuteto kapitoly
pracoval byl Rinus Van Shendelen
Třetiacutem a zaacuteroveň posledniacutem teacutematem bdquociacutelemrdquo ktereacutemu
se snažiacutem věnovat svoji pozornost v teacuteto diplomoveacute praacuteci
jsou bdquoVyacuteběrovaacute řiacutezeniacuterdquo
V Českeacute republice bylo popsaacuteno již mnoho novinoveacuteho papiacuteru
o nejrůznějšiacutech zaacutekoutiacutech u zadaacutevaacuteniacute vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute
Proto se snažiacutem proniknout viacutece k jaacutedru věci
a rozebrat toto teacutema v jednotlivyacutech bodech teacuteto Diplomoveacute
praacutece bdquo311 Zaacutekladniacute pojmy 312 Charakteristika
zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek 32 ovlivňovaacuteniacute vyacuteběrovyacutech
řiacutezeniacute ze strany lobbyistickyacutech skupin ajrdquo Daacutele
se pokoušiacutem rozselektovat jednotliveacute postupy a různeacute
možnosti pro přiacutepadneacute ovlivňovaacuteniacute v tomto sektoru
Samozřejmě si uvědomuji jak je toto teacutema choulostiveacute
a proto poukazuji na postupy a děje ktereacute byly již
zveřejněny Autory se kteryacutemi jsem předevšiacutem u teacuteto
kapitoly pracoval byli pan David Raus a pan Robert Neruda
Viacutem že tato praacutece je vlastně takovou směsiciacute třiacute
velice zajiacutemavyacutech teacutemat a možnaacute že by si i každeacute z nich
zasloužilo samostatnyacute rozklad (rozbor) Nicmeacuteně praacutevě
proto že jsem podnikatel-jak jsem již vyacuteše uvedl -
a podnikaacutem v několika oborech rozhodl jsem se pro
zkompletovaacuteniacute těchto třiacute teacutemat v jedno
11
2 Lidskyacute faktor
Lidskyacute faktor co vlastně znamenaacute tento vyacuteraz Když to
člověk vyřkne bez jakeacutehokoliv zamyšleniacute tak to zniacute celkem
i děsivě Předevšiacutem je to vyacuteraz kteryacute můžeme použiacutet
ve spoustě termiacutenů napřiacuteklad jako faktor rizikovosti
faktor spolehlivosti faktor instinktu faktor loajality
faktor pracovniacuteho zatiacuteženiacute faktor mlčenlivosti
Pravděpodobně bych mohl pokračovat ještě mnohem daacutel
Vyacuteraz faktor je vyacuterazem nejen pro člověka ale
předevšiacutem pro vše co naacutes může jakkoliv ovlivnit
ať už pozitivně tak i negativně
Jaacute se ale nesnažiacutem v teacuteto praacuteci rozebiacuterat slovo
bdquofaktorrdquo Myacutem ciacutelem je poukaacutezat na to jak dnešniacute moderniacute
doba (kteraacute je de-facto již tak moderniacute že bychom
si mohli myslet že za naacutes udělajiacute vše stroje) trpiacute
nedostatkem lidskeacuteho kapitaacutelu a pravděpodobně nastanou
časy ještě horšiacute
Jen pro nastiacuteněniacute probleacutemu zajištěniacute kvalitniacuteho
lidskeacuteho kapitaacutelu si zde dovoluji uveacutest jeden přiacuteklad
V osmdesaacutetyacutech letech 19 stoletiacute se Německaacute spolkovaacute
republika potyacutekala s obrovskyacutem nedostatkem dělniacuteků
Tehdejšiacute vlaacuteda Německeacute spolkoveacute republiky rozhodla
že přistoupiacute k programu poskytovaacuteniacute tzv bdquozelenyacutech karetrdquo
pro občany Turecka s tiacutem že tito lideacute budou vykonaacutevat
na uacutezemiacute Německeacute spolkoveacute republiky dělnickeacute profese
Jak se tenkraacutet rozhodlo tak se i stalo Nicmeacuteně od
nastaveniacute tohoto programu utekla tři desetiletiacute a děti
tenkraacutet novyacutech občanů Německeacute spolkoveacute republiky již
v dělnickyacutech profesiacutech pracovat nechtějiacute
12
Chtějiacute byacutet leacutekaři ekonomickyacutemi odborniacuteky praacutevniacuteky
prostě vzdělanyacutemi lidmi kteřiacute pracujiacute v kvalitniacutem
prostřediacute se slušnyacutemi podmiacutenkami a kvalitniacutem platem
Daacutele mohu poukaacutezat přiacutemo na staacutevajiacuteciacute probleacutem Českeacute
republiky Ještě před necelyacutemi deseti lety většina
obyvatel Českeacute republiky ohrnovala nos nad občany
Ukrajiny a neřeklo se jim jinak než UK-aacutečko V současneacute
chviacuteli je po těchto pracovniacuteciacutech několikraacutet vyššiacute
poptaacutevka než staacutevajiacuteciacute nabiacutedka Tito lideacute však již znajiacute
svoji cenu a za nabiacutedky finančniacuteho ktereacute se jim
dostaacutevajiacute v Českeacute Republice se jim už v některyacutech
přiacutepadech ani nevyplaacuteciacute do Českeacute republiky za praciacute
přijet
Co to znamenaacute a kam miacuteřiacutem předešlyacutemi dvěma odstavci
Předevšiacutem praacutevě k vyacuteše uvedeneacutemu bdquoLidskeacutemu faktorurdquo
Praacutevě tento faktor a vyacutevoj noveacute doby určujiacute kdo a co je
pro naacutes potřebneacute či dokonce nezbytneacute
Jsem spolumajitelem několika společnostiacute ktereacute
se orientujiacute v oblastech stavebnictviacute personalistiky
aj Dovoliacutem si zde uveacutest několik přiacutepadů se kteryacutemi jsem
se setkal
Když jsem před dvěma lety začal podnikat v oblasti
personalistiky a stavebnictviacute tak by mě ani naacutehodou
nenapadlo že budu miacutet největšiacute probleacutem s lidskyacutem
kapitaacutelem Osobně jsem měl největšiacute strach z toho abych
vždy dokaacutezal zajistit obchod (praacuteci) a uživil svoje
zaměstnance Pravda je však opakem největšiacute probleacutem neniacute
zajistit praacuteci nyacutebrž miacutet s kyacutem tuto zajištěnou praacuteci
vykonaacutevat
13
V Českeacute republice je v současneacute chviacuteli několik
desiacutetek personaacutelniacutech agentur Avšak mezi těmito
personaacutelniacutemi agenturami ktereacute zprostředkovaacutevajiacute praacuteci
pro spoustu mezinaacuterodniacutech podniků ndash ale i pro Českeacute
středniacute a menšiacute podniky ndash je řada malyacutech personaacutelniacutech
agentur ktereacute fungujiacute jenom diacuteky použiacutevaacuteniacute nekalyacutech
praktik na uacutekor staacutetu
Pokud posuzujeme personaacutelniacute agentury tak je potřeba
věnovat pozornost několika faktorům při tomto
monitoringu jakou maacute tato personaacutelniacute agentura pověst
kde zajišťuje pracovniacuteky ktereacute dodaacutevaacute jakou maacute
klientelu jakyacute maacute bonusovyacute systeacutem počet zaměstnanců
na pozici THP aj
Nicmeacuteně pro obranu Personaacutelniacutech agentur musiacutem
zmiacutenit že podmiacutenky ktereacute udaacutevaacute ministerstvo praacutece
a sociaacutelniacutech věciacute pro zajišťovaacuteniacute občanů jinyacutech staacutetů
(nemysliacutem členy EU) do Českeacute republiky za praciacute neniacute
zrovna nejlehčiacute a nejefektivnějšiacute a osobně bych ho
podrobil radě změn Samozřejmě pokud se to tyacutekaacute občanů ve
členskyacutech staacutetech EU tak ti se řiacutediacute zaacutekonem kteryacute již
nečiniacute občanům Českeacute republiky žaacutednyacute probleacutem vykonaacutevat
praacuteci na uacutezemiacute EU vyjma Německeacute spolkoveacute republiky
a Lucemburska (Bilateraacutelniacute smlouva) Pokud budeme ale
věnovat pozornost staacutetům mimo EU tak si vzpomiacutenaacutem
že když jsem byl vyjednaacutevat ohledně zaměstnanců do Českeacute
republiky ve Vietnamu Uzbekistaacutenu Kazachstaacutenu
a Ukrajině tak při klasickeacute lhůtě jsme u šesti měsiacuteců
což je pro jakoukoliv personaacutelniacute agenturu smrtiacuteciacute
Samozřejmě existujiacute způsoby ktereacute urychliacute jakoukoli
lhůtu ale to už bychom mohli rozebiacuterat dalšiacute kapitolu
Lobbyingu
14
V naacutesledujiacuteciacutech kapitolaacutech se pokusiacutem poukaacutezat
na klasickeacute postupy vychaacutezejiacuteciacute ze zaacutekona zaacuteroveň
s postupy nezbytnyacutemi pro přežitiacute a možnyacute vyacutevoj
21 Vymezeniacute zaacutekladniacutech faktorů
v oblasti řiacutezeniacute lidskyacutech
zdrojů
Ještě před tiacutem než se pokusiacutem rozveacutest tuto kapitolu
se domniacutevaacutem že bychom si vlastně měli přesně vysvětlit
co znamenaacute vyacuteraz bdquooblast řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojůrdquo
Oblast řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů je teritorium kde
se střetaacutevaacute několik neznaacutemyacutech Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů
můžeme charakterizovat předevšiacutem jako centraacutelniacute kliacuteč
kteryacute je podporovaacuten a rozviacutejen managementem kteryacute
se vždy snažiacute podporovat a rozviacutejet zaacutejmy podniku jenž
je součaacutestiacute Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů [Armstrong M 2007
s 27]
Pokud bychom se měli zaměřit na faktory v oblasti
Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů tak mezi hlavniacute faktory
ovlivňujiacuteciacute politiku a praxi v teacuteto oblasti patřiacute
o Technologie
o Konkurenčniacute tlaky
o Reakce ovlivňujiacuteciacute lidi
15
211 Technologie
Technologie podniku maacute teacuteměř vždy rozhodujiacuteciacute vliv
na vnitřniacute prostřediacute a na to jak je praacutece v tomto
podniku vedena a provaacuteděna Zavaacuteděniacute prvků ať už
v oblasti technologie nebo systeacutemu řiacutezeniacute je teacuteměř vždy
doprovaacutezeno určityacutemi změnami v systeacutemech a procesech
Vyacutesledkem může byacutet rozšiacuteřeniacute kvalifikačniacute zaacutekladny
organizace a jejiacutech pracovniacuteků ndash včetně možnosti
se rozviacutejet popř zabezpečeniacute rozvoje znalostiacute
a dovednostiacute pracovniacuteků což jim umožniacute pracovat pružně
na různyacutech uacutekolech často v prostřediacute tyacutemoveacute praacutece
Technologie jako takovaacute v oblasti Řiacutezeniacute lidskeacuteho
kapitaacutelu je něčiacutem co postupně začiacutenaacute nahrazovat
zastaraleacute systeacutemy fungovaacuteniacute Celyacute svět je neustaacutele
vystavovaacuten novyacutem trendům vyacuterobkům značkaacutem a kdo
se nepřizpůsobiacute jde z kola ven
Tyto technologickeacute prvky si můžeme vyjmenovat
v několika přiacutepadech
o Call centra distančniacute režim ndash bez kontaktu
o Distančniacute praacutece praacutece z domova
o Tele-marketing prodej
o Engenering technologie stavebnictviacute
212 Konkurenčniacute tlaky
Globaacutelniacute konkurence v sektorech vyspěleacute vyacuteroby a služeb
vzrůstaacute čemuž napomaacutehaacute snadno přenosnaacute technologie
a odstraňovaacuteniacute mezistaacutetniacutech obchodniacutech barieacuter Klienti
majiacute staacutele většiacute požadavky uacuteměrně tomu jak se diacuteky
16
mezinaacuterodniacute konkurenci a novyacutem možnostem vyviacutejejiacute
standardy pro obchodovaacuteniacute [Armstrong M 2007 s 52]
Vzhledem k tomuto možneacutemu bdquoneohraničeneacutemu
obchodovaacuteniacuterdquo se mnoho podniků muselo uchyacutelit k několika
krokům ktereacute byly nezbytně nutneacute pro jejich přežitiacute
neboť neměli siacutelu na střety s konkurenciacute
Tyto podniky mohli reagovat několika způsoby
o Orientovat se přiacutemo na klienta
o Zkracovat doby na reakce zaacutekazniacuteků
o Zdůrazňovat kvalitu a jejiacute soustavneacute zlepšovaacuteniacute
o Urychlovat zavaacuteděniacute novyacutech technologiiacute
o Pracovat pružněji a snižovat naacuteklady
V současneacute době je většina podniků tlačena
k zeštiacutehlovaacuteniacute a různyacutem uacutespornyacutem programům ktereacute majiacute
podnik vyvaacutezat od zbytečnyacutech mandatorniacutech vyacutedajů již
tento podnik zbytečně zatěžujiacute Staacutevaacute se tak že podnik
kteryacute měl 2000 zaměstnanců zeštiacutehliacute svůj tyacutem na 150
zaměstnanců a zbytek si najiacutemaacute od personaacutelniacutech agentur
formou outsourcingu
Vyacutehody pro podniky ktereacute využiacutevajiacute služeb
personaacutelniacutech agentur
o zřetelneacute uacutespory na odvodech
o vyjednaacutevaacuteniacute s odbory
o pouze počet pracovniacuteků potřebnyacutech pro vyacutekon
praacutece
o kontrolniacute mechanismus na pracovišti
Zaacuteroveň je ale takeacute potřeba zmiacutenit že ke
konkurenčniacutem tlakům lze zařadit i opačnyacute systeacutem vedeniacute
podniku dovoliacutem si zde uveacutezt jeden přiacutepad
17
Jak jsem se již zmiacutenil podnikaacutem v oblasti
stavebnictviacute což je oblast poměrně přesycenaacute neustaacutelyacutem
bojem ať už o přetahovaacuteniacute lidiacute nasmlouvaacutevaacuteniacute zakaacutezek až
po vydiacuteraacuteniacute formou odvolaacutevaacuteniacute se k Uacuteřadu pro hospodaacuteřskou
soutěž
Když jsem se zmiacutenil o opačneacutem systeacutemu kteryacute by
z meacuteho pohledu šel zařadit ke konkurenčniacutem tlakům tak
bych zde zmiacutenil tento
Podhodnocovaacuteniacute nabiacutedkoveacute ceny neboli tak niacutezkaacute
nabiacutedkovaacute cena za kterou to konkurence neniacute schopna
vyrobit Toto se většinou děje vedeniacute společnosti sleduje
zvětšeniacute obratu společnosti kdy se realizace zakaacutezky
plaacutenuje s nulovyacutem ziskem či dokonce miacuternou ztraacutetu Staacutevaacute
se tak u zakaacutezek ktereacute jsou zajiacutemaveacute obratově či
referenciacute zakaacutezky Samozřejmě že toto si mohou dovolit
pouze společnosti ktereacute majiacute silneacute finančniacute zaacutezemiacute či
jineacute dohody na uacuterovni dozoru investora Ten v průběhu
zakaacutezky připustiacute dialog o přiacutepadnyacutech viacutecepraciacutech
213 Reakce ovlivňujiacuteciacute lidi
Reakce na zvyacutešeneacute využiacutevaacuteniacute technologie a na ekonomickeacute i
konkurenčniacute tlaky změnily v řadě ohledů povahu řiacutezeniacute
lidiacute Předevšiacutem to znamenaacute že na lidi jako takoveacute je ve
vyššiacutem managementu (a nejen tam) vyviacutejen tlak pro
použiacutevaacuteniacute pružnějšiacutech způsobů pracovniacuteho zapojeniacute
pracovniacuteho režimu komplexniacuteho řiacutezeniacute kvality vyacuterobniacute
metody redukujiacuteciacute zbytečneacute naacuteklady a v neposledniacute řadě
decentralizaci a delegovaacuteniacute [Armstrong M 2007s 65]
18
Osobně zde mohu zmiacutenit že reakce lidiacute jsou velikou
neznaacutemou a je potřeba dodržovat určiteacute zaacutesady ktereacute Vaacutem
čaacutestečně budou zajišťovat jejich loajalitu a hrdost na
to že pracujiacute ve Vašiacute společnosti Neniacute vždy vše
o peněziacutech jednou z podstatnyacutech veličin je klima
ve společnosti systeacutem řiacutezeniacute ve společnosti loajalita
a v neposledniacute řadě slušnost a uacutecta Toto vše jsou
atributy ktereacute každyacute člověk po dovršeniacute určiteacuteho věku
upřednostniacute i před většiacutem platem
2131 Probleacutemy stojiacuteciacute před řiacutezeniacutem lidskyacutech zdrojů
I když jsem v předešleacutem odstavci zmiacutenil že je při řiacutezeniacute
lidskyacutech zdrojů důležiteacute zachovaacutevat určitou etiku
a etiketu je potřeba řiacuteci že poměrně podstatnyacutem
a neopomenutelnyacutem faktem je prostřediacute a podmiacutenky v nichž
podnik funguje[Armstrong M 2007 s 151]
Jednaacute se o naacutesledujiacuteciacute
o Globalizace kteraacute nutiacute organizace aby v zaacutejmu
uspokojovaacuteniacute lokaacutelniacutech potřeb operovaly s lidmi
myšlenkami vyacuterobky a informacemi po celeacutem světě
o Ziskovost prostřednictviacutem trhu ndash neustaacuteleacute zvyšovaacuteniacute
zisku znamenaacute že podniky musejiacute byacutet kreativniacute a
inovativniacute což znamenaacute podporovat a povzbuzovat
mezi pracovniacuteky volnyacute pohyb informaciacute a vzaacutejemneacute
předaacutevaacuteniacute poznatků a zkušenostiacute
o Technika a technologie ndash probleacutemem je učinit
z techniky a technologie životaschopnou a
produktivniacute součaacutest pracovniacuteho prostřediacute
19
o Intelektuaacutelniacute kapitaacutel to je pro podniky zdroj
konkurenčniacute vyacutehody Bohužel nejpodstatnějšiacute probleacutem
současnosti pro jakyacutekoliv podnik je udržet si
lidskyacute kapitaacutel v podobě talentovanyacutech jedinců
o Změny největšiacutem probleacutemem ktereacutemu všechny podniky
musejiacute čelit jsou neustaacuteleacute změny To znamenaacute že se
musejiacute byacutet schopny rychle a soustavně učit a
rychleji a klidněji přijiacutemat noveacute požadavky
22 Vyacuteznam ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru
lidskyacutech zdrojů pro fungovaacuteniacute
zaměstnavatelskyacutech subjektů
Vyacuteznam ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru lidskyacutech zdrojů je obrovskyacute je
potřeba zmiacutenit že tzvbdquohead-huntersrdquo neboli lovci lebek
existujiacute již řadu let a byli to praacutevě oni kdo byl tzv
předvojem současnyacutech personaacutelniacutech agentur Tito bdquohead-
huntersrdquo majiacute dvě roviny ve kteryacutech se pohybujiacute
o při jasneacutem zadaacuteniacute požadavků na člověka o ktereacuteho je
zaacutejem a oni majiacute zajistit jeho přechod
o vytipovaacuteniacute člověka z venku a garantovaacuteniacute jeho
kvalifikačniacutech aj kladů
Je potřeba zmiacutenit že tento systeacutem vyhledaacutevaacuteniacute toho
praveacuteho ndash tzv bdquohead-huntingrdquo je určeno předevšiacutem pro
obsazovaacuteniacute pozic středniacuteho až nejvyššiacuteho managementu
a specializovanyacutech pozic jež vyžadujiacute odborneacute
předpoklady Samozřejmě s neustaacutelyacutem vyacutevojem a poptaacutevkou
po lidskyacutech zdrojiacutech neniacute možneacute aby jeden bdquohead-hunterrdquo
20
zajišťoval např 100 zaměstnanců [Čuba F Hurta J
2002 s 36]
Na zaacutekladě těchto požadavků vznikly a neustaacutele
vznikajiacute personaacutelniacute agentury ktereacute se orientujiacute na různeacute
sektory kam dodaacutevajiacute sveacute pracovniacuteky Pokusme se si
vytipovat čaacutest sektorů ktereacute jsou v Českeacute republice
největšiacutem odběratelem lidskeacuteho kapitaacutelu - outsorcingu -
do svyacutech zaacutevodů
o Automobilovyacute průmysl
o Strojiacuterenskyacute průmysl
o Stavebniacute průmysl
o Textilniacute průmysl
Tyto personaacutelniacute agentury jsou schopny kromě
zajišťovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů do stavu jednotlivyacutech zaacutevodů
zajišťovat i jineacute produkty např
o Vyhledaacuteniacute a zajištěniacute požadovaneacuteho počtu pracovniacuteků
v jednotlivyacutech profesiacutech na kliacuteč
o Zajištěniacute operativniacuteho přemiacutesťovaacuteniacute pracovniacuteků
v jednotlivyacutech provozech
o Flexibilniacute využiacutevaacuteniacute lidskyacutech zdrojů v zaacutevislosti na
provozniacutech potřebaacutech (nemoc dovolenaacute)
o Vzdělaacutevaacuteniacute v oblasti požadovanyacutech profesiacute
o Prověřeniacute zdravotniacute a pracovniacute způsobilosti
o Celkovou administrativu spojenou s lidskyacutemi zdroji
Každaacute ze současnyacutech personaacutelniacutech agentur kteraacute maacute
zaacutejem na sveacutem kvalitniacutem fungovaacuteniacute a budouciacutem rozvoji by
měla věnovat velkou pozornost vzdělaacutevaacuteniacute a přiacutepravě svyacutech
pracovniacuteků k optimaacutelniacutemu vyacutekonu praacutece Osobně se totiž
21
domniacutevaacutem že tzv bdquoboomrdquo v oblasti personaacutelniacutech agentur
teprve přijde
Optimaacutelně nastavenaacute strategie vzdělaacutevaacuteniacute znamenaacute
dlouhodobyacute pohled na potřeby společnosti v oblasti
dovednostiacute znalostiacute a schopnostiacute jejiacutech pracovniacuteků
Vzdělaacutevaacuteniacute a rozvoj v teacuteto oblasti by měly byacutet
integraacutelniacute součaacutestiacute procesu řiacutezeniacute Jednou ze součaacutestiacute
praacutece manažera je sledovat a hodnotit pracovniacute vyacutekon
podřiacutezenyacutech analyzovat podmiacutenky pro odvaacuteděniacute dobreacuteho
pracovniacuteho vyacutekonu a zkoumat faktory ovlivňujiacuteciacute vyacutekon
praacutece S tiacutem velmi uacutezce souvisiacute identifikace potřeb
rozvoje a vzdělaacutevaacuteniacute včetně sestaveniacute plaacutenů osobniacuteho
a odborneacuteho rozvoje pracovniacuteků
Desatero zaacutesad pro dosaženiacute efektivnosti vzdělaacutevaacuteniacute
1 Motivace pracovniacuteků ke vzdělaacutevaacuteniacute
2 Stanoveniacute ciacutelů a metod hodnoceniacute dosaženyacutech
vyacutesledků
3 Podpora uacutečastniacuteků ve vzdělaacutevaacuteniacute a zpětnaacute vazba
4 Pocit seberealizace a uspokojeniacute
5 Aktivniacute charakter vzdělaacutevaacuteniacute (aktivniacute zapojeniacute a
treacutenink)
6 Vhodnaacute volba naacutestrojů a metod vzdělaacutevaacuteniacute
7 Variabilita metod vzdělaacutevaacuteniacute a ciacutelenaacute změna
8 Dostatečnyacute časovyacute prostor pro zvlaacutednutiacute předmětu
vzdělaacutevaacuteniacute
9 Průběžneacute upevňovaacuteniacute vědomiacute vzdělaacutevanyacutech pracovniacuteků
o dosaženyacutech vyacutesledciacutech
10 Neviacutem jak to udělat Spraacutevneacute určeniacute stupně
složitosti ndash uacuterovně složitosti vzdělaacutevaacuteniacute
22
221 Definice zabezpečovaacuteniacute lidskyacutech
zdrojů
Plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů neboli personaacutelniacute plaacutenovaacuteniacute
stanovuje potřebu požadovanou v zaacutejmu dosaženiacute
strategickyacutech ciacutelů Toto plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů
vychaacuteziacute z přesvědčeniacute že lideacute jsou nejdůležitějšiacutem
strategickyacutem zdrojem organizace Plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech
zdrojů se orientuje i na širšiacute zaacuteležitosti tyacutekajiacuteciacute se
způsobů zaměstnaacutevaacuteniacute a rozvoje lidiacute v zaacutejmu zlepšovaacuteniacute
efektivnosti organizace Toto plaacutenovaacuteniacute může tedy hraacutet
vyacuteznamnou roli ve strategickeacutem řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů
2211 Proces plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů
Proces plaacutenovaacuteniacute jak jej uvaacutediacutem v grafu č 1 v přiacutelohaacutech
teacuteto Diplomoveacute praacutece neniacute nutně lineaacuterniacutem procesem
vychaacutezejiacuteciacutem z podnikoveacute strategie kteraacute logicky
vyuacutesťuje do plaacutenu ziacuteskaacutevaacuteniacute flexibility a stabilizace
pracovniacuteků Z toho důvodu nelze předpoklaacutedat že jako
zaacutekladna pro plaacuteny lidskyacutech zdrojů budou existovat dobře
vypracovaneacute podnikoveacute plaacuteny Podnikovaacute strategie může byacutet
v mnoha přiacutepadech spiacuteše evolučniacute než promyšlenaacute a tudiacutež
se může vytvaacuteřet postupně [Armstrong M 2007 s 115 ]
Mnoheacute by bylo třeba řiacuteci ve prospěch systematickeacuteho
přiacutestupu k vytvaacuteřeniacute strategie zabezpečovaacuteniacute lidskyacutech
zdrojů plaacutenovaacuteniacute pomociacute sceacutenaacuteřů prognoacutez poptaacutevky
a nabiacutedky pracovniacutech sil a analyacutezy mobility (fluktuace)
pracovniacuteků Jestliže je budoucnost dostatečně
předviacutedatelnaacute pak by mohlo byacutet vhodneacute formaacutelniacute
plaacutenovaacuteniacute Pokud však nikoliv pak by se přiacutestup
k plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů musel opiacuterat spiacuteše o naacutehodnyacute
model než o přesneacute prognoacutezy
23
Zde uvaacutediacutem procesy ktereacute lze shrnout naacutesledujiacuteciacutem
způsobem
o Podnikoveacute strategickeacute plaacuteny ndash definovaniacute budouciacutech
uacuterovniacute činnostiacute a iniciativ vyžadujiacuteciacute noveacute
dovednosti
o Strategie zabezpečovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů ndash plaacutenovaniacute
za uacutečelem ziacuteskaacuteniacute konkurenčniacute vyacutehody pomociacute
rozviacutejeniacute intelektuaacutelniacuteho kapitaacutelu ndash zaměstnaacutevaacuteniacute
schopnějšiacutech lidiacute než jakeacute maacute konkurence
zabezpečovaacuteniacute toho aby tito lideacute vytvaacuteřeli
a rozviacutejeli znalosti a dovednosti specifickeacute pro
společnost včetně podnikaacuteniacute kroků k tomu aby se
společnost stala atraktivniacutem zaměstnavatelem
u ktereacuteho budou lideacute raacutedi pracovat
o Plaacutenovaacuteniacute pomociacute sceacutenaacuteře ndash hrubaacute představa o tom
kam společnost ve sveacutem prostřediacute a oboru směřuje
jakeacute důsledky to bude miacutet pro potřebu lidskyacutech
zdrojů
o Prognoacutezy poptaacutevky a nabiacutedky ndash odhady budouciacute potřeby
pracovniacuteků neboli odhady počtu lidiacute kteřiacute budou
k dispozici uvnitř společnosti i mimo ni
o Analyacuteza pohybu (fluktuace) pracovniacuteků ndash analyzovaacuteniacute
současnyacutech ukazatelů a trendů mobility (fluktuace)
pracovniacuteků pro uacutečely prognoacutez nabiacutedky pracovniacutech sil
o Analyacuteza pracovniacuteho prostřediacute ndash analyzovaacuteniacute
prostřediacute ve ktereacutem lideacute pracujiacute se zaměřeniacutem
na to jakyacute prostor jim prostřediacute poskytuje pro
24
využiacutevaacuteniacute a rozviacutejeniacute jejich dovednosti pro
dosahovaacuteniacute spokojenosti s praciacute
o Analyacuteza operačniacute efektivnosti ndash (analyacuteza
efektivnosti činnosti) analyzovaacuteniacute produktivity
využiacutevaacuteniacute lidiacute a podmiacutenek pro růst flexibility aby
bylo možneacute reagovat na noveacute a měniacuteciacute se požadavky
222 Ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběr pracovniacuteků
Obecnyacutem ciacutelem ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru pracovniacuteků by mělo byacutet
ziacuteskat s vynaloženiacutem minimaacutelniacutech naacutekladů takoveacute množstviacute
a takovou kvalitu pracovniacuteků ktereacute jsou žaacutedouciacute pro
uspokojeniacute podnikoveacute potřeby lidskyacutech zdrojů Tři faacuteze
ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru pracovniacuteků jsou [Armstrong M 2007
s 343]
o Definovaacuteniacute požadavků
o Přilaacutekaacuteniacute uchazečů
o Vybiacuteraacuteniacute uchazečů
2221 Definovaacuteniacute požadavků
Počet a kategorie lidiacute ktereacute společnost potřebuje
by měly byacutet jasně definovaneacute v ziacuteskaacutevaacuteniacute pracovniacuteků
kteryacute je odvozen z plaacutenu lidskyacutech zdrojů (personaacutelniacuteho
plaacutenu) Kromě toho může existovat potřeba naacutehrady
některyacutech pracovniacuteků nebo potřeba obsazeniacute nově
vytvořenyacutech pracovniacutech miacutest Obojiacute musiacute byacutet důkladně
prověřeno aby se zjistilo zda jsou tyto potřeby
opraacutevněneacute Zejmeacutena je nezbytneacute prověřit potřebu naacutehrady
nebo uacuteroveň a typ pracovniacuteka ktereacute jsou požadovaacuteny
25
Požadavky konkreacutetniacutech pracovniacutech funkciacute by měli byacutet
vyjaacutedřeny v podobě popisu a specifikace pracovniacuteho miacutesta
Tyto požadavky poskytujiacute zaacutekladniacute informaci
potřebnou pro sestaveniacute inzeraacutetu pro informovaacuteniacute
zprostředkovatelskyacutech instituciacute a pro hodnoceniacute uchazečů
Definice určiteacute role uvaacutediacute přehled schopnostiacute
dovednostiacute požadavků na vzdělaacuteniacute a praxi Vytvaacuteřiacute tak
kriteacuteria na jejichž zaacutekladě budou uchazeči posuzovaacuteni
při vyacuteběroveacutem pohovoru nebo pomociacute testů praacutevniacute
způsobilosti
Specifikace požadavků na pracovniacuteka ndash znaacutemaacute teacutež jako
specifikace pracovniacuteho miacutesta definuje vzdělaacuteniacute vyacutecvik
kvalifikaci a zkušenosti požadovaneacute od žadatele pro
obsazenou pozici
Specifikace požadavků na pracovniacuteka může byacutet
sestavena v naacutesledujiacuteciacutem uskupeniacute
o Odborneacute schopnosti
o Požadavky na chovaacuteniacute a postoje
o Odbornaacute přiacuteprava a vyacutecvik
o Zkušenosti praxe
o Zvlaacuteštniacute požadavky
o Vhodnost pro organizaci
o Možnost splnit očekaacutevaacuteniacute uchazeče
Největšiacute nebezpečiacute ktereacutemu je potřeba věnovat
pečlivou důslednost je dbaacutet na to aby nedošlo
k nadhodnoceniacute požadovaneacute kvalifikace a schopnostiacute Žaacutedat
to nejlepšiacute je zcela přirozeneacute ale stanoveniacute
nerealizovatelně vysokyacutech požadavků na uchazeče zvyšuje
probleacutemy s jejich přilaacutekaacuteniacutem Vede takeacute k nespokojenosti
26
mezi těmi kteřiacute byli vybraacuteni neboť mohou miacutet pocit
že se jejich talent a schopnosti nevyužiacutevajiacute ze sta
procent
Existuje mnoho modelů jak posuzovat budouciacuteho
možneacuteho zaměstnance a jak ho podrobit podrobneacutemu vyacuteběru
Z možnyacutech modelů uvaacutediacutem tyto
Sedmibodovyacute model kteryacute se zaměřuje na
1 fyzickeacute vlastnosti
2 vědomosti a dovednosti
3 všeobecnou integraci
4 zvlaacuteštniacute schopnosti
5 zaacutejmy
6 dispozice (sklony)
7 okolnosti (zaacutezemiacute)
Pětibodovyacute model kteryacute se zaměřuje na
1 vliv na ostatniacute
2 ziacuteskanou kvalifikaci
3 vrozeneacute schopnosti
4 motivace
5 emocionaacutelniacute ustrojeniacute
Jako posledniacute odstavec v tomto bodu bych raacuted
rozebral přiacutestup založenyacute na schopnostech kteryacute může
pomoci rozpoznat kteraacute metoda vyacuteběru (napřiacuteklad
psychologickeacute testy nebo assessment centra) bude zřejmě
přinaacutešet užitečneacute poznatky Vyacutehody přiacutestupu založeneacuteho na
schopnostech bych shrnul v naacutesledujiacuteciacutech bodech
27
o Zvyšuje přednost předpovědiacute o vhodnosti
uchazeče
o Usnadňuje lepšiacute porovnaacuteniacute mezi vlastnostmi
jedince a požadavky pracovniacuteho miacutesta
o Při vedeniacute pohovoru pomaacutehaacute zabraacutenit překotnyacutem
soudům
o Může byacutet oporou pro celou řadu metod vyacuteběru ndash
dotazniacuteky pohovory testy a assessment centra
2222 Přilaacutekaacuteniacute uchazečů
Přilaacutekaacuteniacute uchazečů je v prvniacute řadě zaacuteležitostiacute rozpoznaacuteniacute
vyhodnoceniacute a využitiacute nejvhodnějšiacutech zdrojů potencionaacutelniacutech
uchazečů Nicmeacuteně v přiacutepadech kdy se setkaacutevaacuteme s obtiacutežemi
přilaacutekaacuteniacute či udrženiacute uchazečů nebo tyto obtiacuteže předviacutedaacuteme
je třeba vypracovat předběžnou studii faktorů ktereacute mohou
přispět k přilaacutekaacuteniacute nebo odrazeniacute uchazečů tedy silnyacutech
a slabyacutech straacutenek podniku jakožto zaměstnavatele
Pokud bychom se zaměřili na analyacutezu silnyacutech
a slabyacutech straacutenek tak ta by se teacuteměř vždy měla zaměřit
na skutečnosti jako jsou tyto
o Pověst společnosti
o Mzdy
o Zaměstnaneckeacute vyacutehody
o Pracovniacute podmiacutenky
o Zajiacutemavost praacutece
o Jistota zaměstnaacuteniacute
o Přiacuteležitosti ke vzdělaacutevaacuteniacute a vyacutevoji
o Perspektivista karieacutery
o Umiacutestěniacute pracoviště
28
Tyto skutečnosti by měly byacutet porovnaacuteny s tiacutem co
nabiacuteziacute konkurence Na zaacutekladě vyacutesledků by měl byacutet
vypracovaacuten seznam toho co bdquoprodaacutevaacuterdquo organizaci a co
prodaacutevaacute podnikatele Prodejem organizace mysliacutem pověst
agentury a jejiacute flexibilitu a pověstiacute podnikatele mysliacutem
žadatele o praacuteci v agentuře jeho kvalifikaci Lze při tom
uplatnit zkušenosti z marketingu při nichž se preference
potencionaacutelniacutech zaacutekazniacuteků porovnaacutevajiacute s vlastnostmi vyacuterobku
tak aby byly zdůrazněny ty vlastnosti ktereacute nejviacutece
přitahujiacute zaacutekazniacuteka
Ciacutelem celeacuteho zkoumaacuteniacute je vytvořit lepšiacute obraz
organizace (dobrou značku zaměstnavatele) pro potřeby
inzerovaacuteniacute naacuteborovyacutech materiaacutelů a pohovorů s uchazeči
Může existovat i poněkud konstruktivnějšiacute ciacutel ukaacutezat
organizaci potřebu zlepšeniacute jejiacute zaměstnavatelskeacute pověsti
za uacutečelem přilaacutekaacuteniacute většiacuteho množstviacute lepšiacutech uchazečů
a za uacutečelem udrženiacute si těch kteřiacute byli již vybraacuteni
U zdrojů uchazečů je velice důležiteacute uvažovat
o vnitřniacutech zdrojiacutech uchazečů ačkoli některeacute organizace
s důsledně uplatňovanou politikou stejneacute přiacuteležitosti
trvajiacute na tom aby uchazeči z vnitřniacutech zdrojů uchaacutezejiacuteciacute
se o volneacute miacutesto měli stejneacute vyacutechoziacute podmiacutenky jako
uchazeči z vnějšiacutech zdrojů
Pokud nejsou vhodniacute uchazeči organizaci k dispozici
pak hlavniacutemi zdroji pro osloveniacute uchazečů jsou
o Inzerovaacuteniacute
o Internet
o Externiacute vyhledaacutevaciacute a zprostředkovatelskeacute služby ndash
Personaacutelniacute agentury
29
Mnoho pracovniacutech miacutest je samozřejmě možneacute obsadit
čerstvyacutemi absolventy vysokyacutech škol kteřiacute již v průběhu
studia majiacute možnost si přivydělaacutevat v různyacutech
společnostech ktereacute jim po dovršeniacute studia nabiacutednou
praacuteci Zaacuteroveň je běžnyacutem jevem že některeacute společnosti
si zavaacutežiacute studenta smlouvou již v průběhu jejich studia a
platiacute mu školneacute Dnes již klasickyacutem jevem je vydaacutevaacuteniacute
různyacutech informačniacutech brožurek pravidelneacute naacutevštěvy škol
za uacutečelem oslovovaacuteniacute potencionaacutelniacutech novyacutech zaměstnanců
2223 Vybiacuteraacuteniacute uchazečů
Při ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru pracovniacuteků lze použiacutet přiacutestupu
charakteristickeacuteho pro moderniacute řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů Ten
spočiacutevaacute v tom že věnuje mnohem viacutece peacuteče tomu zda
uchazeči splňujiacute nejen požadavky daneacuteho pracovniacuteho miacutesta
ale i požadavky podniku jako celku Tyto požadavky zahrnujiacute
oddanost a schopnost efektivně pracovat jako člen
tyacutemu[Armstrong M 2007 s 369]
Je velice důležiteacute dbaacutet na to že ve většině přiacutepadů
reference ať už osobniacute nebo od předchoziacuteho
zaměstnavatele nebyacutevajiacute vždy odpoviacutedajiacuteciacute reaacutelu Byacutevaliacute
zaměstnavateleacute jsou ve většině přiacutepadů dobrosrdečniacute
a tudiacutež jsou schopni podepsat teacuteměř bdquocokolivrdquo
Britskyacute Chartered Institute of Personnel And
Development [CIPD 2005 c] odhaduje že jedna osmina
uchazečů přehaacuteniacute nebo falšuje sveacute vzdělaacuteniacute (absolvovanou
přiacutepravu na povolaacuteniacute)rdquo
Osobně si troufaacutem tvrdit že nejlepšiacute možnaacute věc
kterou můžete při sjednaacutevaacuteniacute noveacuteho zaměstnance učinit
30
je vyžaacutedat si od byacutevaleacuteho zaměstnavatele odpověď na Vaacutemi
dodaneacute otaacutezky
o Jakaacute byla deacutelka zaměstnaacuteniacute
o Jakyacute byl naacutezev pracovniacuteho miacutesta
o Jakaacute praacutece byla vykonaacutevaacutena
o Jakyacute byl mzdovyacute tarif či plat
o Kolik dnů absence měl uchazeč za posledniacutech 12 měsiacuteců
o Zaměstnali byste jej opět (pokud ne proč)
31
3 Lobbying
Slovo lobbying se podle společnosti Websteracutes Dictionary
poprveacute objevilo v roce 1837 Dnes se toto označeniacute
použiacutevaacute po celeacutem světě pro celou škaacutelu způsobů
a procesů jež majiacute zajistit vliv na rozhodovaacuteniacute ve
věcech veřejnyacutech V politice se lobuje za všechno
a zaacuteroveň proti všemu nicmeacuteně politickyacute lobbying se pojiacute
předevšiacutem s penězi [Woll C 2006 s 42]
Lobbying byacutevaacute zpravidla chaacutepaacuten velmi široce Do teacuteto
kategorie tudiacutež spadajiacute veškereacute přiacutemeacute i nepřiacutemeacute snahy
ovlivnit jakaacutekoliv rozhodnutiacute změnit či předělat
jakeacutekoliv usneseniacute aj (dopisy zastupitelům přiacutespěvky
na volebniacute kampaň sponzorskeacute dary podporovaacuteniacute
sportovniacutech klubů kampaně v meacutediiacutech vyacutepovědi před
legislativniacutemi vyacutebory ndash ciacutelem je tedy prosadit kyacuteženyacute
politickyacute vyacutesledek)
Takto širokaacute definice ovšem ztraacuteciacute prakticky
jakyacutekoliv analytickyacute ale i praacutevniacute vyacuteznam neboť
potencionaacutelně zahrnuje teacuteměř veškereacute aktivity spojeneacute
s politikou a veřejnyacutem prostorem Takto pojatyacute lobbying
se staacutevaacute všiacutem a zaacuteroveň ničiacutem Těžkosti plynouciacute pro
analytiky jsou zřejmeacute z několika praciacute vyacuteznamnyacutech
badatelů zabyacutevajiacuteciacutech se lobbyingem Kay Shlozman a John
Terney kteřiacute se problematikou lobbyingu zabyacutevajiacute
od sedmdesaacutetyacutech let otevřeně přiznaacutevajiacute že bdquozaacuteměrně
zanedbaacutevajiacute důležitou otaacutezku kdo se losovaciacuteho procesu
uacutečastniacuterdquo [EPP-ED 2006 s 35] To ovšem vede praacutevě
k tomu že miacutesiacute naacutetlakoveacute skupiny s lobbyistickyacutemi
Je proto potřeba naleacutezt definici jež by lobbyistickeacute
aktivity oddělila od jinyacutech a mnohdy i podobnyacutech aktivit
jejichž ciacutelem je takeacute zisk vlivu Někteřiacute autoři voliacute
32
jako řešeniacute tohoto probleacutemu způsob rozděleniacute na přiacutemyacute
lobbying a nepřiacutemyacute lobbying Prvniacute okruh by zahrnoval
osobniacute styky se zaacutekonodaacuterci jejich poradci nebo jinyacutemi
politiky a informovaacuteniacute je o konkreacutetniacutem probleacutemu Druhyacute
okruh by spočiacuteval v ovlivňovaacuteniacute kampaněmi v meacutediiacutech nebo
mezi voliči (většinou ve sveacutem volebniacutem okrsku)
31 Lobbying pro specifickeacute formy
prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech
skupin
Druh a forma prosazovaacuteniacute lobbyingu je často veřejnostiacute
pojata jako manipulace kteraacute maacute bliacuteže ke korupci než
demokratickyacutem standardům Vychaacuteziacute to zejmeacutena z faktu
že ačkoliv je hranice mezi lobby a korupciacute zřetelnaacute
zaacuteležiacute jen na etice obou zuacutečastněnyacutech stran zda ji
dodržiacute [Marečkovaacute H 2007 s 15]
V Evropskeacute unii se proto v posledniacutech letech ozyacutevajiacute
hlasy pro odstraněniacute jakyacutechkoli naacuteznaků teacuteto
netransparentnosti a po vytvořeniacute principu regulaciacute
lobbyistickyacutech aktivit Jak si daacutele popiacutešeme tyto snahy
regulace lobbyingu jsou velice komplikovaneacute neboť vedle
standardniacutech postupů mohou lobbisteacute užiacutet i techniky
značně netransparentniacute a proto i těžko regulovatelneacute
Pro pojem standardniacute postup by bylo vhodnějšiacute užiacutevat
pojem tradičniacute postup protože jak uvaacutediacute [Schendelen
2007 s 38) každaacute zaacutejmovaacute skupina může při sveacutem snaženiacute
ovlivnit evropskeacute politiky užiacutet nejmeacuteně čtyři tradičniacute
33
techniky Ty jsou využiacutevaacuteny tak dlouho že se staly
osvědčenyacutemi
Jednaacute se o donuceniacute vtaženiacute do vlastniacute hry
veřejnou obhajobu a přesvědčovaacuteniacute (argumentaci) Technika
donuceniacute vychaacuteziacute z naacuterodniacute uacuterovně kde aparaacutet donuceniacute
vykonaacutevajiacute soudy policie a vězeňskyacute systeacutem Na evropskeacute
uacuterovni kteraacute je takeacute založena na vynutitelnyacutech praacutevniacutech
normaacutech se ve většiacute miacuteře užiacutevajiacute meacuteně formaacutelniacute postupy
jako napřiacuteklad blokaacutedy agresivniacute kampaně (doprovaacutezeneacute
demonstracemi) přesuny firem mezi členskyacutemi staacutety za
lepšiacutemi podmiacutenkami apod Technika vtaženiacute do vlastniacute hry
spočiacutevaacute v přidělovaacuteniacute vedouciacutech funkciacute nebo poskytnutiacute
finančniacutech prostředků vyacuteznamnyacutem bdquohraacutečůmrdquo
Propracovanějšiacute variantou je ustaveniacute takovyacutech
rozhodovaciacutech procedur ktereacute ve sveacutem důsledku udržujiacute
ostatniacute zaacutejmoveacute skupiny v podřiacutezeneacutem postaveniacute Obzvlaacuteště
ministerstva si tiacutemto způsobem držiacute pod dostatečnou
kontrolou nespočet takzvaně bdquonezaacutevislyacutechrdquo agentur nebo
soukromyacutech organizaciacute V tomto přiacutepadě vznikaacute finančniacute
zaacutevislost těchto agentur na dvou uacuterovniacutech ndash na naacuterodniacute
uacuterovni ndash finančniacute zaacutevislost těchto agentur na vlaacutedě
a na evropskeacute uacuterovni kde jsou agentury zaacutevisleacute na
rozdělovaacuteniacute dotaciacute a na schopnosti EU prosadit svoje
politickeacute zaacutejmy Techniku veřejneacute obhajoby často
použiacutevajiacute nevlaacutedniacute organizace a obchodniacute organizace
Ve sveacute neformaacutelniacute podobě může byacutet mediaacutelniacute kampaniacute kteraacute
reflektuje noveacute přiacuteležitosti či hrozby Ve formaacutelnějšiacutem
podaacuteniacute maacute podobu oficiaacutelniacute stiacutežnosti na Uacuteřad pro ochranu
hospodaacuteřskeacute soutěže Nejformaacutelnějšiacute variantou je soudniacute
spor Posledniacute technika argumentace či přesvědčovaacuteniacute je
založena na logicky přijatelnyacutech zaacutevěrech a na empiricky
34
věrohodnyacutech tvrzeniacutech Obvykle se využiacutevaacute ve čtyřech
situaciacutech
a když rozhodujiacuteciacute hraacuteči staacutele vaacutehajiacute s podporou (lze je
ziacuteskat na vlastniacute stranu)
b když je daneacute teacutema v počaacutetciacutech sveacuteho rozpracovaacuteniacute (a
mnoziacute ještě nezaujali jasnou pozici)
c když se teacutematu dostane širokeacute publicity (publikum
vyžaduje přesvědčiveacute argumenty)
d když je nutneacute teacutema učinit atraktivnějšiacute (prezentovat
ho jako věc obecnějšiacuteho zaacutejmu)
Tradičniacute techniky lobbovaacuteniacute jsou zaacutejmovyacutemi skupinami
staacutele použiacutevaneacute nicmeacuteně jejich efektivita a uacutečinnost maacute
v posledniacutech letech klesajiacuteciacute tendenci Vychaacuteziacute
to zejmeacutena ze skutečnosti že tradičniacute techniky
se opiacuterajiacute o povyacutešenou viacuteru ve vlastniacute nadřazenost
Jinyacutemi slovy pro lobbistu kteryacute využiacutevaacute tradičniacutech
metod je jeho protistrana většinou protivniacutekem ktereacuteho
je nutneacute a možneacute donutit soudně přemoci či přesvědčit
o tom že řiacutedit se zaacutejmem lobujiacuteciacute je spraacutevneacute a žaacutedouciacute
311 Management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute na
uacuterovni EU
Management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute EU stojiacute na dvou
piliacuteřiacutech Prvniacute je akademickyacute a maacute dva prameny obchodniacute
management a politologii To by naacutes nemělo překvapovat
protože vztah mezi komerčniacutemi a politickyacutemi kruhy nebo
v širšiacute perspektivě mezi soukromyacutem a veřejnyacutem sektorem
35
tvořiacute kliacutečovou složku každeacute moderniacute společnosti založeneacute
na smiacutešeneacutem veřejno-soukromeacutem systeacutemu vlaacutednutiacute
[Schendelen 2007 s 249]
Evropskaacute unie je nejpřiacutehodnějšiacutem prostorem pro
praktickou aplikaci managementu veřejnyacutech zaacuteležitostiacute
Na uacuterovni EU existujiacute tisiacutece organizaciacute ktereacute
z funkčniacuteho hlediska jednajiacute jako zaacutejmoveacute skupiny Svůj
původ majiacute ve veřejnyacutech i soukromyacutech sfeacuteraacutech jak
členskyacutech zemiacute EU tak mnoha bdquomimo-unijniacutechrdquo Centrem
jejich aktivit je Brusel ndash hlavniacute město EU
Většina zaacutejmovyacutech skupin se v tomto komunikačniacutem uzlu
objevuje jen nepravidelně většinou když se o něčem
podstatneacutem rozhoduje ve vyacuteborech komise či při slyšeniacute
Parlamentu
Všechny tyto veřejneacute a soukromeacute naacutetlakoveacute skupiny
ať už se staacutelou kancelaacuteřiacute v Bruselu nebo bez niacute vnaacutešejiacute
do rozhodovaciacutech procesů EU sveacute vlastniacute zaacutejmy Systeacutem EU
považujiacute ve většině přiacutepadů za nejnaacuteročnějšiacute prostřediacute
s jakyacutem se mohou setkat Tyto lobbyistickeacute skupiny jsou
nejzjevnějšiacutemi nositeli euroopenizace
Management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute EU neniacute přirozeně
žaacutednyacute všeleacutek Pokud je užiacutevaacuten proziacuteravě a s rozvahou
pokud zahrnuje pečlivou teoretickou přiacutepravu a tvrdou
praacuteci v tereacutenu pak poskytuje lepšiacute vyhliacutedky na dosaženiacute
uacutespěchu nebo alespoň na odvraacuteceniacute neuacutespěchu v evropskeacute
hře Expert v oboru evropskyacutech zaacuteležitostiacute
se pochopitelně řiacutediacute souborem pravidel nebo doporučeniacute
kteraacute se v tomto přiacutepadě tyacutekajiacute lepšiacute strategie a taktiky
na evropskeacute půdě
36
Každaacute zaacutejmovaacute skupina maacute samozřejmě praacutevo se sama
rozhodnout zda bude sveacute veřejneacute zaacuteležitosti spravovat
amateacuterskyacutem či profesionaacutelniacutem stylem a zda bude použiacutevat
vyacutehradně tradičniacute techniky pro prosazovaacuteniacute vlivu Pokud
maacute však zaacutejmovaacute skupina zaacutejem na zlepšeniacutech svyacutech šanciacute
pro dosaženiacute požadovaneacuteho vyacutesledku potom by měla
profesionaacutelně aplikovat poznatky managementu veřejnyacutech
zaacuteležitostiacute
312 Převis nabiacutedky nekonvenčniacutech postupů
Na hraciacute ploše s naacutezvem EU si skutečně žaacutednaacute zaacutejmovaacute
skupina nemůže stěžovat na nedostatek cest vedouciacutech
k požadovaneacutemu vyacutesledku Může si vybiacuterat z nekonečneacuteho
menu přiacuteležitostiacute pro oteviacuteraacuteniacute dveřiacute směrem ven
i dovnitř a to vše při použitiacute standardniacutech postupů
o Zaprveacute může použiacutet přiacutemyacute lobbying kteryacute by neměl
nikdy byacutet ztotožňovaacuten s konečnyacutem ovlivněniacutem a nemusiacute
tedy lobovat v našem specifickeacutem smyslu
o Zadruheacute se můžeme spolehnout na tradičniacute techniky
uplatněniacute vlivu ndash donuceniacute vtaženiacute do vlastniacute hry
veřejnou obhajobu a přesvědčovaacuteniacute (argumentaciacute)
o Zatřetiacute můžeme využiacutet některou z mnoha nekonvenčniacutech
technik ktereacute rozeberu niacuteže
Teacuteměř vždy se nabiacuteziacute bezpočet akteacuterů ke kontaktovaacuteniacute
faktorů k ovlivněniacute a vektorů ke zkonstruovaacuteniacute Možnosti
bdquoodchodu protestu a loajalityrdquo neboli v lidoveacutem jazyce
bdquouteč bojuj nadbiacutehejrdquo jsou jen třemi z mnoha a hraacuteč
37
se vždy může vydat na jednu nebo na druhou stranu
To však vede k dilematu
Scheacutema ktereacute uvaacutediacutem jako přiacutelohu č 2 představuje
vyacuteběr nejčastěji se vyskytujiacuteciacutech dilemat v tereacutenniacutech
aktivitaacutech v EU Prvniacute dvě kategorie se přiacutemo vztahujiacute
k akteacuterům tedy zaacutestupcům EU a ostatniacutem zainteresovanyacutem
hraacutečům Ostatniacute odkazujiacute k faktorům a vektorům působiacute
na ně nepřiacutemo a reprezentujiacute zde dilema meta-lobbyingu
Tato dilemata kteraacute mohou potkat každou zaacutejmovou
skupinu se pokusiacutem rozebrat niacuteže [Citelj 2004 s 61]
3121 Uacuteředniacuteci ndash dilema
Postoj kteryacute uacuteředniacuteci zaujmou k určiteacutemu teacutematu může
lobbyistickaacute skupina podpořit nebo může naopak oponovat
čiacutemž jim život ulehčiacute nebo naopak ztiacutežiacute
Všichni uacuteředniacuteci jsou hladoviacute po spolehlivyacutech
informaciacutech o reaacutelneacutem děniacute jimiž je lobbyistickaacute skupina
může ale takeacute nemusiacute nasytit Stejně tak je může
zklidnit či naopak znepokojit Klasickou technikou
vedouciacute k jejich znepokojeniacute je dramatickeacute podaacuteniacute faktů
o čemkoliv zhoršovaacuteniacute životniacuteho prostřediacute působeniacute
na jejich prestiž kompetence rozpočet pracovniacute zaacutetěž
způsob organizace nebo přijiacutemaacuteniacute do funkciacute Tyto hry
často hrajiacute sami uacuteředniacuteci proti sobě navzaacutejem
3122 Angažovaniacute hraacuteči ndash dilema
Jedno z velkyacutech dilemat se tyacutekaacute mobilizace většiacuteho počtu
akteacuterů Viacutec přaacutetel dodaacute viacutec podpory ale takeacute si pro sebe
zaberou většiacute podiacutel na hře
38
Jineacute dilema zniacute je lepšiacute odměnit sveacute spojence a ty
kteřiacute ustoupili tlaku nebo potrestat soupeře
a odpadliacuteky
Daacutele je možneacute zapracovat na posiacuteleniacute jednotnosti
nebo naopak nesouladu v raacutemci jednotlivyacutech koalic
Neaktivniacute hraacuteče můžeme ponechat jejich spaacutenku a nebo
je naopak probudit Ty kteřiacute nad nějakyacutem teacutematem vaacutehajiacute
lze ignorovat přesvědčit o vyacutehodnosti jedneacute z pozic
nebo naprosto odveacutest jejich pozornost jinyacutem směrem
Iritujiacuteciacute akteacutery může lobbyistickaacute skupina buď veřejně
omluvit čiacutemž si je možnaacute zavaacuteže nebo naopak pranyacuteřovat
čiacutemž je donutiacute ke kompromisu
3123 Vztahy ndash dilema
Lobbying může vztahy učinit formaacutelnějšiacutemi nebo naopak
neformaacutelnějšiacutemi přičemž mezi oběma poacutely se nachaacuteziacute
několik bdquopoloformaacutelniacutechrdquo stupňů Pokud je skupina zaacutevislaacute
na všech třech variantaacutech vztahu (viz scheacutema str 38)
pak se musiacute vypořaacutedat s dilematy jejich vzaacutejemneacuteho
vyvaacuteženiacute
a načasovaacuteniacute Může takeacute vztah stabilizovat či
destabilizovat konflikt někdy přinaacutešiacute většiacute vyacutenosy než
spojenectviacute
V jineacutem dilematu proti sobě stojiacute spoleacutehaacuteniacute na stareacute
a osvědčeneacute vztahy a rozviacutejeniacute novyacutech což je pro každou
lobby otaacutezkou kalkulace naacutekladů a vyacutenosů
39
3124 Procedury ndash dilema
Procedury patřiacute do třiacute P Jedno z dilemat se tyacutekaacute jejich
zjednodušeniacute či naopak zkomplikovaacuteniacute
Pro pochopeniacute uvaacutediacutem před rozhodnutiacutem komise z roku
2000 jiacutemž povolila Unileveru uveacutezt na trh margariacuten
Becel se tato společnost zasazovala o zjednodušeniacute
schvalovaciacute procedury Po verdiktu Komise svoji snahu
zastavila neboť si uvědomila že většiacute komplikovanost
celeacuteho procesu bude užitečnaacute v udrženiacute novyacutech konkurentů
mimo hru
Každaacute lobbyistickaacute skupina může takto přijmout nebo
napadnout určitou proceduru přiacutepadně doveacutest kauzu
až k Soudniacutemu dvoru Jineacute dilema se objevuje v otaacutezce
zda-li prosazovat striktniacute nebo volnou interpretaci
procedury Prostor pro interpretaci rozšiřujiacute jazykoveacute
varianty textu a různorodaacute každodenniacute praxe neboli
precedenty
3125 Pozice ndash dilema
V raacutemci hry Třiacute P může lobby buď uznat nebo naopak
kritizovat staacutevajiacuteciacute orgaacuteny a funkce jako třeba vyacutebory
agentury a jednotliveacute uacuteředniacuteky Skupina se takeacute může
rozhodnout ke vstupu do orgaacutenů nebo naopak k jeho
opuštěniacute To může znamenat symbol protestu nebo touhu
po většiacute svobodě v jednaacuteniacute Obzvlaacuteště velkyacutem dilematem
je přijiacutemaacuteniacute lidiacute do nejrůznějšiacutech funkciacute Po několika
zkušenostech a opravdu nepřiacutejemnyacutech situaciacutech se dnes již
jednoznačně přiklaacuteniacutem k jasně stanovenyacutem kriteacuteriiacutem
neboli pracovniacutem předpokladům (merits) a odmiacutetaacutem
jakoukoliv protekci
40
3126 Teacutemata ndash dilema
Jedno dilema zniacute jestli je lepšiacute teacutemata politizovat
nebo depolitizovat Standardniacute metoda odpolitizovaacuteniacute
spočiacutevaacute v prezentaci teacutematu jako bdquotechnickeacute zaacuteležitostirdquo
kteraacute je pro mnoho lidiacute synonymem menšiacute důležitosti
Komise a Rada EU často spojujiacute jednotlivaacute teacutemata aby
alespoň čaacutestečně uspokojili většiacute počet hraacutečů Lobby
se takeacute může pokusit o navyacutešeniacute nebo redukci počtu
aktivniacutech teacutemat a odvozeně tedy o změnu v počtu
angažovanyacutech hraacutečů nebo o bagatelizaci či naopak
dramatizaci vyacuteznamu teacutematu
Zde uvaacutediacutem několik přiacutepadů manipulace s teacutematy
o Společenskaacute zemědělskaacute politika ndash potravinovaacute
soběstačnost
o Dovoz levneacuteho textilu ndash dětskaacute praacutece
o Kouřeniacute tabaacuteku ndash svoboda
o Kožešinovyacute průmysl ndash praacuteva zviacuteřat
o Zaacutesah do ECB ndash hospodaacuteřskyacute růst
o Nižšiacute daně (opravy obuvi aj) ndash zaměstnanost
3127 Životniacute cyklus Souborneacute zpraacutevy ndash dilema
Lobby může buď napomoci hladkeacutemu přijetiacute Zpraacutevy nebo
ho naopak zkomplikovat
bdquoExtreacutemniacutem přiacutekladem byla pozice Velkeacute Britaacutenie
v radě EU během afeacutery s nemociacute BSE v roce 1996 kdy
Britoveacute jednoduše zablokovali viacutece než 50 Soubornyacutech
zpraacutev (ktereacute byly naacutesledně automaticky schvaacuteleny)rdquo
41
Dalšiacute dilema je spojeno se zachovaacuteniacutem nebo změnou
obsahu Souborneacute zpraacutevy Přeměna obsahu bliacutežiacuteciacute
se přeraacutemovaacuteniacute (reframing) Zpraacutevy do jineacuteho kontextu je
nepřiacutemou technikou časoveacuteho managementu Může na jednu
stranu vyřešit ale i vytvořit patovou situaci Patovou
situaci často navozujiacute lobbyisteacute usilujiacuteciacute
o subsidiaritu Na vyacuteběr je množstviacute dalšiacutech přiacutemyacutech
technik k urychleniacute nebo zabrzděniacute rozhodovaciacuteho procesu
Ta nejpřiacutemějšiacute spočiacutevaacute v posunutiacute konečneacuteho termiacutenu
dopředu či dozadu Prvniacute ciacutel je obvykle naacuteročnějšiacute než
druhyacute neboť popohaacuteněniacute celeacuteho procesu si žaacutedaacute viacutece
energie než jeho pozdrženiacute
3128 Areacutena ndash dilema
Lobby se může rozhodnout buď ke vstupu do konkreacutetniacute
areacuteny nebo k jejiacutemu opuštěniacute přičemž mezi oběma
krajnostmi zůstaacutevaacute ještě možnost vyčkaacutevaciacuteho postoje
Každaacute koalice je občas směsiciacute vyacutehod i nevyacutehod jejichž
různyacute poměr nabiacuteziacute možnost volby Vyacuteznamneacute dilema ktereacute
jsem již zmiňoval v předešlyacutech kapitolaacutech se tyacutekaacute
omezeniacute nebo rozšiacuteřeniacute hranic areacuteny Takovaacute změna může
vyuacutestit ve vyacuterazně odlišnyacute soubor teacutemat i angažovanyacutech
hraacutečů
3129 Rozhodnutiacute ndash dilema
Ohledně samotneacuteho rozhodnutiacute si musiacute lobby rozmyslet
jestli se při vyjednaacutevaacuteniacute přidaacute k většinoveacutemu či
menšinoveacutemu taacuteboru Prvniacute volba může neacutest lepšiacute vyacutesledky
z kraacutetkodobeacuteho hlediska zatiacutemco ta druhaacute představuje
investici do důvěry spolubojovniacuteků z hlediska
dlouhodobeacuteho přiacutepadně s ohledem na jinou Soubornou
zpraacutevu Kvůli tzv principiaacutelniacutem důvodům se může skupina
42
uacutečasti na vyjednaacutevaacuteniacute takeacute zcela vzdaacutet zůstane tedy
stranou a čekaacute na lepšiacute nabiacutedku Podobnaacute pozice zaměřenaacute
na zablokovaacuteniacute procesu pomociacute prohloubeniacute nejednotnosti
je pochopitelně velice riskantniacute
31210 Styly lobovaacuteniacute ndash dilema
Standardniacute dilemata stylu jednaacuteniacute mimo jineacute zahrnujiacute
rozhodnutiacute zda-li spiacuteše nabiacutezet nebo požadovat jednat
nenaacutepadně či zřetelně přiacutemo či nepřiacutemo formaacutelně nebo
neformaacutelně defenzivniacutem nebo agresivniacutem způsobem
Eventuaacutelně zda se tvaacuteřit smiacuteřlivě nebo konfrontačně
chovat reaktivně nebo provokativně
Otaacutezka stylů lobovaacuteniacute je všeobecně považovaacutena
za kliacutečovou a je takeacute jedinou oblastiacute v niacutež se plaacuteny
amateacuterskyacutech a profesionaacutelniacutech skupin styacutekajiacute Teoretickeacute
dilema tyacutekajiacuteciacute se legaacutelniacutech a ilegaacutelniacutech aktivit
se v praxi teacuteměř neřešiacute Každaacute lobby může na uacutezemiacute EU bez
většiacutech potiacutežiacute splnit současneacute podmiacutenky registrace
a dodržovat pravidla etickeacuteho kodexu stejně jako maacute
tisiacutece důvodů obaacutevat se přiacutepadnyacutech skandaacutelů a politickeacute
izolace
V naacutesledujiacuteciacute kapitole se pokusiacutem rozebrat konkreacutetniacute
formy prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech skupin
43
32 Konkreacutetniacute formy prosazovaacuteniacute
vlivu zaacutejmovyacutech skupin
Integrujiacuteciacute se Evropa je možnyacutem teacutematem diskusiacute nejen
na uacuterovni reaacutelneacute politiky ale i ve sfeacuteraacutech vědeckeacuteho
vyacutezkumu ndash ať již politologickeacuteho sociologickeacuteho či
ekonomickeacuteho charakteru Otaacutezky totiž vyvstaacutevajiacute nejen
okolo podoby samotneacuteho spolku (integrujiacuteciacute se Evropy)
o miacuteře rozšiacuteřeniacute miacuteře integrace či o smyslu sepsaacuteniacute
ustavujiacuteciacutech textů Vznikajiacute takeacute v miacuteře ochoty sdiacutelet
společneacute unijniacute hodnoty a rysy u přiacuteslušniacuteků jednotlivyacutech
integrujiacuteciacutech se staacutetniacutech uacutetvarů [Broscheid 2003
s 64]
Častyacutem a z mnoha uacutehlů pohledu zkoumanyacutem teacutematem
se tak stala otaacutezka společneacuteho vytvaacuteřeniacute unijniacutech
zaacutekladů Ideaacutelniacute by bylo aby došlo k internalizaci všemi
nebo alespoň rozhodnou většinou občanů členskyacutech zemiacute
Jejich smyslem by mělo byacutet posilovaacuteniacute pocitů
sounaacuteležitosti obyvatel s Evropskou uniiacute vytvaacuteřeniacute
bdquospolečneacutehordquo evropskeacuteho prostoru postaveneacuteho na
stabilniacutech zaacutekladech Mohlo by se tak zdaacutet že praacutevě toto
teacutema je jedniacutem ze stěžejniacutech naacutemětů existujiacuteciacutech euro-
federalistickyacutech uskupeniacute působiacuteciacutech v řadě členskyacutech
staacutetů EU
Existence vysokeacuteho počtu struktur obhajujiacuteciacutech
myšlenky koherentniacute i stojiacuteciacute v opozici evropskeacutemu
federalismu neniacute nikterak překvapivaacute Zvlaacuteště pak
uvaacutežiacuteme-li dobu trvaacuteniacute diskusiacute jejichž předmětem je
evropskeacute uspořaacutedaacuteniacute Zaklaacutedaacuteniacute spolků stojiacuteciacutech
na zaacutekladech obhajoby myšlenky vytvořeniacute federaacutelniacute Evropy
lze datovat hluboko do historie a proto by jejich
44
existence (často navazujiacuteciacute na původniacute organizaci
či jakyacutesi jejiacute novyacute zrod) neměla byacutet nijak zaraacutežejiacuteciacute
Zajiacutemaveacute však je že tato uskupeniacute nebyla zatiacutem
uspokojivě popsaacutena stejně jako nebyly uspokojivě popsaacuteny
zaacutejmy ktereacute daneacute organizace sledujiacute a zejmeacutena pak
prostředky ktereacute majiacute k dispozici
Skupiny nominaacutelně obhajujiacuteciacute evropskyacute federalismus
jsou přiacutetomneacute ve všech členskyacutech zemiacutech EU ačkoli
se zdaacute že země ktereacute čerstvě k Unii přistoupily
nedisponujiacute tak vysokyacutem počtem uskupeniacute tohoto druhu jako
staršiacute členoveacute Počet všech struktur obhajujiacuteciacutech
myšlenku evropskeacuteho federalismu je přiacuteliš vysokyacute pro
samotneacute baacutedaacuteniacute a proto z uacutevah zkoumaacuteniacute euro-
federalistickyacutech organizaciacute byly vyloučeny politickeacute
strany frakce evropskyacutech politickyacutech stran či samotneacute
unijniacute orgaacuteny ktereacute by bezesporu bylo možno raacutemcově
zařadit do jednoho scheacutematu Namiacutesto toho byly vybraacuteny
pouze některeacute zaacutejmoveacute skupiny nominaacutelně se orientujiacuteciacute
na prosazovaacuteniacute myšlenky evropskeacuteho federalismu
Obecně lze za hlavniacute funkci zaacutejmovyacutech skupin
považovat umožněniacute uacutečasti jednotlivyacutem individuiacutem
na politickeacutem životě Podstatnyacutem prvkem takoveacute uacutečasti je
to že neprobiacutehaacute jen formou voleb a že pro ni neniacute nutneacute
členstviacute v politickyacutech stranaacutech Vlastniacute zaacutejem je tak
artikulovaacuten v teacute oblasti ve ktereacute je občan připraven
se angažovat Funkcemi zaacutejmovyacutech skupin je tak
artikulace agregace a reprezentace zaacutejmů svyacutech členů
V užšiacutem pojetiacute může skupina plnit teacutež funkci politickeacute
socializace nebo dokonce politickeacute rekrutace Vzaacutejemnyacute
vztah politickyacutech stran a zaacutejmovyacutech skupin ktereacute
do značneacute miacutery sdiacutelejiacute řadu charakteristik neniacute
45
předmětem tohoto teacutematu a proto se k němu nebudu
vyjadřovat Spiacuteše se zde pokusiacutem rozveacutest jednotliveacute formy
prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech skupin
321 Zaacutejmovaacute skupina při praacuteci
Jak jsem v předchoziacutech kapitolaacutech k zaacutejmovyacutem skupinaacutem
v EU uvedl lze odvodit řadu proměnnyacutech ktereacute odlišujiacute
profesionaacutelniacute chovaacuteniacute od amateacuterskeacuteho Zde je sloučiacutem
do čtyř uacutezce propojenyacutech avšak sveacutebytnyacutech ukazatelů
profesionaacutelniacute lobbyistickeacute organizace [Broscheid 2003
s 104]
Tyto ukazatele jsou
o dostatečnaacute vnitřniacute soudržnost
o užitečneacute (použitelneacute) znalosti
o optimaacutelniacute kombinace zdrojů a dovednostiacute
o celkovyacute vnějšiacute dojem
3211 Dostatečnaacute vnitřniacute soudržnost
Soudržnostiacute neboli koheziacute rozumiacuteme koherenci preferenciacute
čili koordinaci činnostiacute Předpoklad soudržnosti
je obvykle mylnyacute Za normaacutelniacutech okolnostiacute je každaacute
skupina vnitřně nejednotnaacute jejiacute členoveacute se přou
o preferovanaacute data hodnoty a naacutestroje Jinyacutemi slovy
řešiacute svaacute vnitřniacute teacutemata kteraacute se pak veřejně projevujiacute
na všech uacuterovniacutech organizace v podobě odlišnyacutech
preferenciacute a navzaacutejem si odporujiacuteciacuteho jednaacuteniacute
46
Na neformaacutelniacute uacuterovni existuje pluralita členů
skupiny zastaacutevajiacuteciacutech odlišneacute hodnoty a zaacutejmy Uvnitř
nadnaacuterodniacute firmy se mezi sebou zaměstnanci lišiacute napřiacuteklad
podle věku vzdělaacuteniacute naacuterodnosti jazyka odbornyacutech
znalostiacute a funkce Uvnitř Evropskyacutech federaciacute je
pluralita členů zaacutevislaacute na zemi původu na obratu
a zisku na stylu řiacutezeniacute na postaveniacute na trhu
a na organizačniacute strategii
V každeacutem Generaacutelniacutem ředitelstviacute Komise (Evropskaacute
komise složenaacute z jednotlivyacutech členů různyacutech staacutetů)
vychaacuteziacute pluralita a rozdiacutelnost uacuteředniacuteků kupřiacutekladu
z naacuterodniacuteho či regionaacutelniacuteho zaacutezemiacute stylu rozhodovaacuteniacute
karieacuterniacutech ciacutelů politickeacuteho přesvědčeniacute a sklonu
k loajalitě Takovaacute pluralita může celou organizaci
rozštěpit a jednotliveacute jejiacute čaacutesti se pak přeměniacute
v soběstačneacute lobbyistickeacute skupiny ktereacute odděleně
rozviacutejejiacute sveacute siacutetě vnějšiacutech vztahů
Pestrost vnitřniacutech rozporů by neměla byacutet
minimalizovaacutena ani maximalizovaacutena nyacutebrž
bdquooptimalizovaacutenardquo Organizačniacute zvlaacutednutiacute nejen evropskeacuteho
lobbyingu začiacutenaacute u vlastniacuteho prahu Minimalizace rozdiacutelů
může veacutest ke slepeacute poslušnosti Přiacutekazům Naacutesledně
organizace ztraacuteciacute vyacutehodu interniacute různorodosti
a nejzranitelnějšiacute se pochopitelně staacutevaacute na sameacutem
vrcholu
Vše se tedy soustřediacute na otaacutezku jak můžeme
dosaacutehnout dostatečneacute soudržnosti Je to jednoducheacute
Je třeba minimalizovat počet zasvěcenyacutech pracovniacuteků
kteřiacute na daneacutem obchodu pracujiacute a neustaacutele provaacutedět
controlling
47
3212 Užitečneacute znalosti
Profesionaacutelniacute lobbyistickou skupinu předevšiacutem
charakterizuje osvojeniacute znalostiacute Ty lze využiacutet
k dosaženiacute požadovanyacutech vyacutesledků kdykoli a kdekoli
Naproti tomu amateacuterskeacute skupiny se snadno spokojiacute se svyacutemi
vlastniacutemi dojmy a vniacutemaacuteniacutem reality nebo prostě naacutesledujiacute
individuaacutelniacute uacutesudek sveacuteho vedeniacute [Dančaacutek Hlouček
Šimeček 2006 s 86]
Profesionaacutelniacute lobby pochopitelně neniacute episteacutemickyacutem
nebo akademickyacutem společenstviacutem Ziacuteskaacuteniacute znalostiacute
a vědomostiacute nechaacutepe jako svůj prvořadyacute ciacutel Znalosti jsou
pro ni jen nepostradatelnyacutem prostředkem k realizaci
jejich zaacutejmů ať už v ČR nebo v EU
Nejdůležitějšiacute kategoriiacute je sebepoznaacuteniacute Vyžaduje
vyvaacuteženeacute porozuměniacute vlastniacutem touhaacutem a obavaacutem na jedneacute
straně a svyacutem možnostem na straně druheacute Touhy a obavy
musejiacute miacutet lepšiacute zaacuteklad než jen naacutehodnyacute soubor bdquonaacutehodrdquo
Uvědomělaacute zaacutejmovaacute skupina je staviacute na uacuteroveň se svyacutemi
obecnyacutemi zaacutejmy a konkreacutetniacutemi ciacuteli Touhy a obavy jsou
vyacutesledkem strategie kteraacute vzešla z kritickyacutech diskusiacute
Druhou kategoriiacute nezbytnyacutech vědomostiacute je znalost
areacuteny (prostřediacute) kam směřuji Čiacutem je skupina
profesionaacutelnějšiacute tiacutem rozvaacutežněji sveacute znalosti organizuje
a využiacutevaacute Většina nadnaacuterodniacutech firem a evropskyacutech
federaciacute ustavila za tiacutemto uacutečelem zvlaacuteštniacute tyacutem
managementu veřejnyacutech zaacuteležitostiacute Ten je propojen
s ostatniacutemi zaměstnanci a specializovanyacutemi pracovniacuteky
Zaacuteroveň uacutezce spolupracuje s vrcholovyacutem managementem
skupiny
48
3213 Optimaacutelniacute kombinace zdrojů a dovednostiacute
Zdroje jsou z pohledu zaacutejmoveacute skupiny naacutestrojem diacuteky
němuž v nemilosrdneacute konkurenci obstojiacute Nejednaacute se
o neměnnyacute majetek v jejiacutem staacuteleacutem vlastnictviacute naopak
musejiacute byacutet nejdřiacuteve ziacuteskaacuteny a naacutesledně udržovaacuteny v dobreacutem
stavu Naacutestrojem může byacutet cokoliv co přispiacutevaacute
k efektivniacutemu a uacutečinneacutemu zapojeniacute do evropskeacute politiky
Za zdroj lze považovat i silnou vůli ovlivnit rozhodovaciacute
proces nebo mimořaacutednou šanci setkat se neformaacutelně
s některyacutem komisařem
Odborneacute znalosti se čaacutestečně překryacutevajiacute s vyacuteše
zmiňovanou kategoriiacute užitečnyacutech znalostiacute Sebepoznaacuteniacute
a porozuměniacute politice areacutenoveacuteho managementu se do teacuteto
kategorie ale většinou nezahrnujiacute Odbornost se vztahuje
zejmeacutena k technickyacutem aspektům Souborneacute zpraacutevy nebo
probleacutemoveacuteho teacutematu Techničtiacute experti disponujiacute
dostatečnyacutemi znalostmi aby tyto otaacutezky vyřešili
Odborniacuteci na management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute jim mohou
poradit jak to proveacutest co nejuacutespěšněji
Většina lobbyistickyacutech skupin přichaacutezejiacuteciacutech
z naacuterodniacute uacuterovně obzvlaacuteště pak z vlaacutedy maacute těchto
technickyacutech expertů po ruce celou řadu Zaacutejmoveacute skupiny
uvnitř Komise a Parlamentu naopak tyto odborniacuteky spiacuteše
postraacutedajiacute Musejiacute je proto přizvat zevnějšiacute (insourcing)
jako členy expertniacuteho vyacuteboru či jako členy mezi-skupiny
Mohou je zapojit takeacute jako jednotlivce čiacutemž se pro ně
otviacuteraacute skvělaacute přiacuteležitost k lobovaacuteniacute
49
3214 Dobryacute celkovyacute dojem
Čtvrtyacutem a posledniacutem kriteacuteriem uacutespěšneacute lobby je dobraacute
image tedy celkovyacute vnějšiacute dojem Angažovanyacutem hraacutečům
a uacuteředniacutekům připadaacute skupina přitažlivaacute pokud se chovaacute
atraktivniacutem způsobem Koncept celkoveacuteho dojmu maacute dvě
dimenze přičemž tou prvniacute je všeobecnaacute přitažlivost
Prvniacute dimenze všeobecneacute přitažlivosti musiacute budit
zdaacuteniacute důležitosti a přiacutejemnosti Je-li skupina považovaacutena
za vyacuteznamnou nemusiacute se obaacutevat že bude přehliacutežena Naviacutec
může počiacutetat s předpoklaacutedanyacutem vlivem na ostatniacute kteřiacute
vezmou jejiacute existenci a zaacutejmy v uacutevahu přestože ona sama
zůstane pasivniacute
Druhou dimenziacute solidniacuteho vnějšiacuteho obrazu je
specifickaacute nabiacutedkovaacute strana Amateacuterskaacute zaacutejmovaacute skupina si
snadno splete svoje vlastniacute přaacuteniacute a požadavky ndash vyjaacutedřeneacute
naacutezorovyacutem či pozičniacutem materiaacutelem o jejich preferenciacutech ndash
s atraktivniacute nabiacutedkou pro ostatniacute hraacuteče
Naproti tomu profesionaacutelniacute skupina se snažiacute
uspokojit poptaacutevkovou stranu nejvyacuteznamnějšiacutech akteacuterů
a dopřaacutet jim to po čem toužiacute Na takoveacute straně může
vydělat
Vysoce postaveniacute uacuteředniacuteci a politici majiacute
neukojitelnou touhu po přiacutezniveacute publicitě v meacutediiacutech
za niacutež nabiacutezejiacute cenneacute politickeacute informace a ochotu
k dohodě To vše za normaacutelniacutech okolnostiacute platiacute Ovšem
nejlepšiacute skladba nabiacutedky a poptaacutevky je vždy specificky
zaacutevislaacute na teacutematech a akteacuterech jež se v konkreacutetniacutem
okamžiku v aktuaacutelniacute areacuteně pohybujiacute
50
Profesionaacutelniacute lobby se o svůj vnějšiacute obraz neustaacutele
staraacute Snažiacute se podporovat svoji pověst vyacuteznamnosti
a přiacutejemnosti Čiacutem většiacute vliv se u niacute předpoklaacutedaacute tiacutem
nižšiacute budou jejiacute naacuteklady na lobbying Čiacutem viacutece sympatiiacute
či respektu se jiacute dostaacutevaacute tiacutem snadněji si pojistiacute svoje
miacutesto u jednaciacuteho stolu Čiacutem přiacutejemněji na ostatniacute
působiacute tiacutem pohodlněji se jiacute uzaviacuterajiacute obchody Dobryacute
dojem na okoliacute je tedy v prveacute řadě prostředkem ke zvyacutešeniacute
efektivnosti a uacutečinnosti lobbyingu v konkreacutetniacutech
přiacutepadech Peacuteče o vnějšiacute obraz vyžaduje od skupiny
skutečně důkladnou přiacutepravu protože je nutneacute působit na
obecneacute citoveacute rozpoloženiacute ostatniacutech zainteresovanyacutech
hraacutečů
33 Chaacutepaacuteniacute lobbyingu ve
strukturaacutech EU a konkreacutetniacute
projevy v Českeacute republice
Definujeme-li lobbying jako aktivitu kteraacute se snažiacute
ovlivnit veřejneacute autority a demokracii můžeme tvrdit že
tyto dva koncepty majiacute viacutece společneacuteho než rozdiacutelneacuteho
[Machoutovaacute 2005 s 12 ]
Lobbying na evropskeacute uacuterovni přispiacutevaacute k dalšiacute
demokratizaci jak samotneacute EU tak členskyacutech staacutetů (ktereacute
jednajiacute v mnoha přiacutepadech meacuteně demokraticky než napřiacuteklad
Evropskaacute komise) Jsou to hlavně profesionaacutelniacute
lobbyistickeacute skupiny ktereacute si tyto zaacutesluhy připisujiacute
51
Diacuteky sveacute odborneacute přiacutepravě poskytujiacute uvedeneacute skupiny
uacuteředniacutekům informace a podporu Daacutele prosazujiacute legitimniacute
konsenzus Platiacute takeacute že lobby podstupuje seberegulaci
Vzrůstajiacuteciacute počet lobbyistickyacutech skupin konkurence
produkovaacuteniacute kvalitniacutech vyacutestupů a obhajoba dosaženyacutech
pozic vedou k ostřejšiacute soutěži mezi zaacutejmovyacutemi skupinami
a k lepšiacute společenskeacute kontrole Důležiteacute je proto
předevšiacutem vytvořit prostor pro otevřenyacute přiacutestup a feacuterovou
soutěž
Lobbying v Českeacute republice jako takovyacute neniacute bohužel
upraven na žaacutedneacute uacuterovni Jeho podoba se odviacutejiacute od zaacutekonneacute
regulace korupce tedy antikorupčniacutech předpisů pro
uacuteředniacuteky a politiky Lobbying končiacute tam kde dle zaacutekona
začiacutenaacute korupce Proto je situace okolo lobbyingu v ČR
značně nepřehlednaacute což vyacuterazně přispiacutevaacute k představě
lobbyingu jako něčeho co nemaacute s praciacute nic společneacuteho
Lobbying je vniacutemaacuten pouze jako prostředek k ovlivňovaacuteniacute
konečneacuteho rozhodnutiacute jednotlivyacutech politiků či politickyacutech
uskupeniacute [WOLL C 2006 s 63]
Bohužel pro to aby lobbying mohl v ČR začiacutet
fungovat a zkvalitňovat rozhodovaacuteniacute českyacutech politiků je
potřeba přijmout ho s jasně stanovenyacutemi opatřeniacutemi kteraacute
by měla sledovat tyto zaacutesady
- učinit ho transparentniacutem ndash tj zpřehlednit kdo se jiacutem
zabyacutevaacute vytvořit přehled organizaciacute agentur
a individuaacutelniacutech konzultantů
- institucionalizovat ho - tj přijmout pravidla postupy
a formaacutelniacute i neformaacutelniacute procedury ktereacute poskytnou
stejnou šanci všem zaacutejmovyacutem skupinaacutem ndash rozumiacute se bez
rozdiacutelu ciacutelů ktereacute sledujiacute bez rozdiacutelu financiacute ktereacute
52
majiacute k dispozici tedy tak aby měli všichni stejnou
přiacuteležitost sdělit sveacute postoje naacutezory a argumenty a tak
se pokusit ovlivnit rozhodovaacuteniacute ktereacute se jich tyacutekaacute
- učinit ho samoregulovanyacutem - tj vytvořit profesniacute
organizaci lobbyistickyacutech subjektů kteraacute ručiacute za kvalitu
praacutece vytvaacuteřiacute kodex a standard činnosti a zasahuje
v přiacutepadě porušeniacute přijatyacutech zaacutesad (tj v přiacutepadě
korupce poskytovaacuteniacute nepravdivyacutech informaciacute apod)
- na straně politiků byacutet otevřeniacute k dialogu se všemi
zaacutejmovyacutemi skupinami od firem až po občanskaacute neziskovaacute
sdruženiacute všech zaměřeniacute poskytovat jim stejnou šanci
sdělit sveacute argumenty vniacutemat jejich činnost a lobbying
jako nezastupitelnyacute zdroj informaciacute o společnosti
a důsledciacutech jejich možneacuteho rozhodnutiacute jako něco co
sami politici k dobreacutemu rozhodnutiacute bezpodmiacutenečně
potřebujiacute co vyacuterazně zkvalitňuje jejich rozhodovaacuteniacute
Vyacutesledkem aplikace těchto zaacutesad by mělo byacutet zvyacutešeniacute
prestiže lobbyingu v ČR a vniacutemaacuteniacute jeho pozitivniacute
nezaměnitelneacute uacutelohy v demokracii
53
4 Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute
Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute jsou jedniacutem z hlavniacutech zdrojů zajišťovaacuteniacute
zakaacutezek pro většinu subjektů působiacuteciacutech ta trhu praacutece
Staacutet (respektive veřejneacute rozpočty)v oblasti veřejnyacutech
zakaacutezek na dodaacutevku je staacutele nejvyacuteznamnějšiacutem investorem
Naproti tomu zakaacutezky realizovaneacute soukromyacutemi subjekty
nezaručujiacute stoprocentniacute spolehlivost Ty staacutetniacute majiacute
bezesporu jednu podstatnou vyacutehodu Zhotovitel určiteacute
zakaacutezky maacute viacutecemeacuteně stoprocentniacute jistotu že sjednanaacute
cena bude uhrazena v plneacute vyacuteši i když se tak někdy staacutevaacute
s menšiacutem časovyacutem prodleniacutem
Proto je oblast staacutetniacutech zakaacutezek středem zaacutejmu
podnikatelskyacutech subjektů ndash bdquolobbyistickyacutech skupinrdquo ktereacute
kontrolujiacute a hliacutedajiacute každou zakaacutezku od chviacutele kdy byla
navržena či zahrnuta do rozpočtu Mnohdy se tak staacutevaacute
i daleko dřiacuteve
Přes všechny kroky a často i netradičniacute postupy musiacute
ten kdo zakaacutezku bdquoošetřujerdquo od sameacuteho počaacutetku splnit
jednu zdaacutenlivě nevyacuteznamnou povinnost Musiacute podat nabiacutedku
v raacutemci veřejneacute zakaacutezky Zde může nastat kaacutemen uacuterazu
neboť mnoziacute se již přesvědčili že celou pečlivou
přiacutepravu může pokazit formaacutelniacute pochybeniacute uchazeče nebo
zadavatele pro ktereacute je celeacute zadaacuteniacute zrušeno nebo
pozdrženo rozhodnutiacutem orgaacutenu dohledu Samozřejmě
jakyacutekoliv novyacute uacutekon nahraacutevaacute konkurenci protože i ta maacute
pak dostatečnyacute časovyacute prostor na dalšiacute kroky ktereacute mohou
dosaženiacute ciacutele oddaacutelit Informace o znalosti v raacutemci
zaacutekona č1991994 sb o zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek mohou
oběma stranaacutem procesu zadaacutevaacuteniacute poskytnout možnost
vyvarovat se pochybeniacute kteryacutech se dopustil někdo před
nimi [Raus D Neruda R 2006 s 22]
54
V naacutesledujiacuteciacutech bodech se pokusiacutem uveacutest zaacutekladniacute
body bdquoZaacutekona o zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezekrdquo a poukaacutezat
ve vybranyacutech rozhodnutiacutech Uacuteřadu pro ochranu hospodaacuteřskeacute
soutěže na některeacute zaacutekladniacute nedostatky v procesu zadaacutevaacuteniacute
zakaacutezek Zaacuteroveň se zmiacuteniacutem o sektoru zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech
zakaacutezek ve stavebnictviacute Mysliacutem že sektor stavebnictviacute
je jeden z nejsložitějšiacutech neboť se zde střetaacutevajiacute
všechny tři atributy (Lidskyacute faktor Lobbying Vyacuteběroveacute
řiacutezeniacute) Řada uchazečů (zejmeacutena menšiacutech a středniacutech
firem) z řad stavebniacutech firem doposud plně nechaacutepe smysl
prokazovaacuteniacute kvalifikace a dopouštiacute se při tomto uacutekonu
zbytečnyacutech pochybeniacute
Oproti běžnyacutem uchazečům (i velkeacute a nadnaacuterodniacute
společnosti) kteřiacute jsou již v Českeacute republice delšiacute dobu
(majiacute finančniacute siacutelu) byacutevajiacute lobbisteacute často zvyacutehodněni
tiacutem že znajiacute interniacute informace ktereacute jim umožňujiacute lepšiacute
flexibilitu a připravenost pro ziacuteskaacuteniacute daneacute zakaacutezky
41 Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute ve staacutetniacutem
polostaacutetniacutem a soukromeacutem
sektoru
Objem veřejnyacutech zakaacutezek v Evropě v současneacute době
představuje 16 hrubeacuteho domaacuteciacuteho produktu celeacute EU To
přimělo Evropskou unii v posledniacutech dvou desetiletiacutech
podrobit zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek přiacutesnějšiacutemu režimu O
tom zda bude přizpůsobeniacute legislativy ČR legislativě EU
přiacutenosem pro Českou republiku zatiacutem neviacutem
Nicmeacuteně se domniacutevaacutem že transparentniacute
a nediskriminačniacute soutěž je spravedlivaacute soutěž Bez niacute
55
nelze optimaacutelně využiacutet peněz směřujiacuteciacutech do staacutetniacuteho
sektoru peněz tedy naacutes všech Přijetiacute všech předpisů
Evropskeacute unie podle mě nebude snadnaacute cesta a popravdě si
to ani nepřeji Vzhledem k tomu že jsem Čech chci a
přeji si aby se u naacutes i něco vytvaacuteřelo a ne jen
kopiacuterovalo bdquojde o proces neustaacuteleacuteho učeniacuterdquo [Valachovaacute
V 2006 s 42 ]
411 Zaacutekladniacute pojmy
Zadaacutevaacuteniacutem veřejnyacutech zakaacutezek se rozumiacute zaacutevaznyacute postup
zadavatelů veřejnyacutech zakaacutezek kteryacute musiacute byacutet dodržen před
uzavřeniacutem přiacuteslušneacute smlouvy [Raus D Neruda R 2006
s 27]
4111 Veřejnaacute zakaacutezka
K zaacutevažneacute změně došlo posledniacute novelou zaacutekona ve vymezeniacute
pojmu veřejneacute zakaacutezky Narozdiacutel od uacutepravy platneacute před
novelou kdy se veřejnou zakaacutezkou označovalo přiacuteslušneacute
plněniacute (např zhotoveniacute stavby montaacutež uacutedržba aj)
novaacute uacuteprava klade rovniacutetko mezi smlouvou a veřejnou
zakaacutezkou Neniacute jednoducheacute vypořaacutedat se s terminologiiacute
evropskyacutech směrnic ve vazbě na vyacuterazy použiacutevaneacute
v naacuterodniacutech praacutevniacutech uacutepravaacutech Za nedostatek novely
považuji předevšiacutem nepromiacutetnutiacute noveacute definice do všech
dalšiacutech ustanoveniacute zaacutekona kteraacute vychaacutezejiacute z původniacuteho
vyacuteznamu tohoto pojmu
Pokud je přiacuteslušneacute plněniacute na zaacutekladě smlouvy
samozřejmě u zadavatelů stanovenyacutech zaacutekonem poskytovaacuteno
za uacuteplatu jednaacute se vždy o zakaacutezku veřejnou V jinyacutech
56
přiacutepadech např u darovaacuteniacute se o veřejnou zakaacutezku
nejednaacute
Veřejneacute zakaacutezky v podstatě nejsou v zaacutekoně druhově
vymezeny I když novaacute definice veřejneacute zakaacutezky zahrnuje
i služby stavebniacute praacutece a dodaacutevky chybiacute jiacute bližšiacute
vymezeniacute a tudiacutež nemaacute žaacutednou vypoviacutedaciacute schopnost
V dalšiacutech ustanoveniacutech zaacutekona se v souvislosti s limity
pro způsob zadaacuteniacute veřejneacute zakaacutezky hovořiacute teacutež
o nemovitostech a souborech strojů a zařiacutezeniacute tvořiacuteciacutech
samostatnyacute funkčniacute celek Dalšiacute druhy veřejnyacutech zakaacutezek
jsou zahrnuty pod ostatniacute přiacutepady
4112 Zadavatel
Zadavatel je smluvniacute stranou v procesu zadaacutevaacuteniacute veřejneacute
zakaacutezky Je stranou kteraacute přiacuteslušneacute plněniacute (dodaacutevky
stavebniacute praacutece služby) zadaacutevaacute tj vybiacuteraacute nejvhodnějšiacuteho
smluvniacuteho partnera opraacutevněneacuteho vymezeneacute plněniacute poskytovat
jak po straacutence kvalifikačniacute tak po straacutence finančniacute
V tomto přiacutepadě je zaacutekladniacutem znakem zadavatele peněžityacute
zaacutevazek vůči druheacute smluvniacute straně poskytujiacuteciacute věcneacute
plněniacute
4113 Uchazeč o veřejnou zakaacutezku
Uchazeč je smluvniacute stranou kteraacute poskytuje přiacuteslušneacute
věcneacute plněniacute (praacutece stavebniacute praacutece služby) Podnikatel
kteryacute se zajiacutemaacute o přiacuteslušnou veřejnou zakaacutezku se staacutevaacute
uchazečem pokud
57
o předložiacute nabiacutedku na zaacutekladě podmiacutenek obchodniacute
veřejneacute soutěže nebo vyacutezvy při jinyacutech způsobech
zadaacuteniacute
o předložiacute předběžnou nabiacutedku při dvoustupňoveacute
obchodniacute veřejneacute soutěži
4114 Zaacutejemce o veřejnou zakaacutezku
Zaacutejemcem o veřejnou zakaacutezku je podnikatel kteryacute přichaacuteziacute
v uacutevahu k plněniacute veřejneacute zakaacutezky Zpravidla jde
o subjekt jež je zadavatelem vyzvaacuten k předloženiacute nabiacutedky
při zadaacuteniacute veřejneacute zakaacutezky vyacutezvou viacutece zaacutejemcům podle sect49
a sect50 V obchodniacute veřejneacute soutěži je to subjekt kteryacute
o si vyžaacutedaacute zadaacutevaciacute nebo kvalifikačniacute dokumentaci
o prokaacuteže svoji kvalifikaci v předkvalifikačniacutem řiacutezeniacute
o zuacutečastniacute se jednaacuteniacute v prvniacutem stupni dvoustupňoveacute
obchodniacute veřejneacute soutěže
412 Charakteristika zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech
zakaacutezek
Jednou ze zaacutekladniacutech charakteristik jednotneacuteho trhu je
že všechny firmy musejiacute miacutet stejnou možnost ziacuteskat
veřejneacute zakaacutezky tj zakaacutezky zadaacutevaneacute veřejnyacutemi orgaacuteny
[MPO 2008 ofic straacutenky Ministerstva průmyslu a obchodu]
[Raus D Neruda R 2006 s 63]
58
Pravda je že tento naacutezor je lehce scestnyacute neboť
společnost se 100mil obratem by mněla pomyacutešlet
na zakaacutezky v takoveacute hodnotě na ktereacute stačiacute jejiacute kapacity
a reference Jednak nemaacute potřebneacute reference a daacutele by
zakaacutezku pravděpodobně nebyla schopna financovat
Způsoby u zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek jsou
o obchodniacute veřejnaacute soutěž
o vyacutezva viacutece zaacutejemcům k předloženiacute nabiacutedky dle sect49
o zjednodušeneacute podaacuteniacute dle sect49a
o přiacutemeacute zadaacuteniacute dle sect49b
o vyacutezva jednomu zaacutejemci k předloženiacute nabiacutedky dle sect50
4121 Obchodniacute veřejnaacute soutěž
Obchodniacute veřejnaacute soutěž je otevřenyacutem zadaacutevaciacutem řiacutezeniacutem
V obchodniacute veřejneacute soutěži mohou předložit nabiacutedku
všichni zaacutejemci o přiacuteslušnou veřejnou zakaacutezku
Obchodniacute veřejnaacute soutěž a jejiacute podmiacutenky se zveřejňujiacute
vyhlaacutešeniacutem v Obchodniacutem věstniacuteku a na centraacutelniacute adrese
Zadavatel může obchodniacute veřejnou soutěž omezit pouze
na tuzemskeacute subjekty kteryacutemi jsou
o praacutevnickeacute osoby se siacutedlem nebo fyzickeacute osoby
s bydlištěm na uacutezemiacute Českeacute republiky
o praacutevnickeacute osoby se siacutedlem nebo fyzickeacute osoby
s bydlištěm mimo uacutezemiacute Českeacute republiky opraacutevněneacute
podnikat na uacutezemiacute Českeacute republiky v souladu
se zvlaacuteštniacutemi předpisy
59
V obchodniacute veřejneacute soutěži prokazujiacute všichni uchazeči
kteřiacute podali nabiacutedku povinně kvalifikačniacute předpoklady
podle sect2b veškereacute uacutekony zadavatelů i uchazečů v obchodniacute
veřejneacute soutěži musiacute miacutet piacutesemnou formu
4122 Vyacutezva viacutece zaacutejemcům k podaacuteniacute nabiacutedky
Vyacutezva viacutece zaacutejemcům k podaacuteniacute nabiacutedky je na rozdiacutel
od obchodniacute veřejneacute soutěže ošetřena tak že zadavatel
zasiacutelaacute vybranyacutem subjektům nabiacutedku Zaacuteroveň však musiacute
průběh soutěže zveřejnit i na sveacute uacuteředniacute desce
či webovyacutech straacutenkaacutech pro přiacutepadneacuteho zaacutejemce zvenku
Nabiacutedky tak mohou využiacutet všichni vyzvaniacute zaacutejemci ale
i ti kteřiacute se přihlaacutesili na zaacutekladě informace z uacuteředniacute
desky či webovyacutech straacutenek
Vyacutezvu o veřejneacute zakaacutezce zasiacutelaacute zadavatel v piacutesemneacute
formě vždy nejmeacuteně tolika zaacutejemcům aby byl naplněn
jejich minimaacutelniacute počet stanovenyacute zaacutekonem
Text vyacutezvy zveřejňuje zadavatel s vyacutejimkou přiacutepadů
uvedenyacutech v sect49 odst2 piacutesmd ndash teacutež na centraacutelniacute
adrese
Zadavatel může vyacutezvu k podaacuteniacute nabiacutedek zaslat pouze
tuzemskyacutem subjektům Uchazeči kteřiacute předložili nabiacutedku
musiacute prokaacutezat kvalifikačniacute předpoklady podle sect2b
Zadavatel neniacute povinen požadovat na uchazečiacutech poskytnutiacute
jistiny
4123 Zjednodušeneacute zadaacuteniacute
Rozhodujiacuteciacute podmiacutenkou pro použitiacute tohoto zadaacutevaciacuteho
postupu je vyacuteše peněžiteacuteho zaacutevazku přiacuteslušneacute veřejneacute
60
zakaacutezky U zjednodušeneacuteho zadaacuteniacute neniacute povinneacute prokazovaacuteniacute
kvalifikačniacutech předpokladů podle sect2b Praktickeacute pro
zadavatele však v některyacutech přiacutepadech může byacutet vyžaacutedat
si přiacuteslušneacute opraacutevněniacute k podnikaacuteniacute
Při tomto zadaacuteniacute nemohou uchazeči podaacutevat naacutemitky
ani naacutevrhy na přezkoumaacuteniacute rozhodnutiacute zadavatele orgaacutenu
dohledu
4124 Přiacutemeacute zadaacuteniacute
U veřejnyacutech zakaacutezek maleacuteho rozsahu umožňuje zaacutekon přiacutemeacute
zadaacuteniacute bez přiacuteslušneacuteho zadaacutevaciacuteho řiacutezeniacute stačiacute pouze
obeslat jakeacutekoli tři subjekty a ten nejlevnějšiacute je viacutetěz
Posledniacute novela posunula limit pro použitiacute tohoto zadaacuteniacute
na 2000000- Kč bez DPH
4125 Vyacutezva jednomu zaacutejemci k podaacuteniacute nabiacutedky
Tento způsob zadaacuteniacute může zadavatel použiacutet ve vyacutejimečnyacutech
přiacutepadech v zaacutekoně taxativně uvedenyacutech aniž by musel
provaacutedět vyacuteběr z viacutece nabiacutedek Je v podstatě vyacutejimkou
z obchodniacute veřejneacute soutěže a vyacutezvy viacutece zaacutejemcům podle
sect49
Tento způsob je možnyacute pouze v těchto přiacutepadech
o jde-li o naleacutehaveacute potřeby (jako jsou ohroženiacute životů
nebo zdraviacute lidiacute havaacuterie přiacuterodniacute katastrofa nebo
hroziacute-li nebezpečiacute škody velkeacuteho rozsahu
či rozhodla-li tak vlaacuteda Českeacute republiky)
61
o jde-li o specifikovaneacute veřejneacute zakaacutezky kdy plněniacute
veřejneacute zakaacutezky může poskytnout zaacutejemce o veřejnou
zakaacutezku
o jde-li o dodatečneacute nebo opakovaneacute veřejneacute zakaacutezky
(předevšiacutem z důvodů standardizace nebo slučitelnosti
předmětu veřejneacute zakaacutezky) pokud svyacutem rozsahem
nepřekročiacute 50 ceny původniacute veřejneacute zakaacutezky a vyacutezva
bude zadavatelem učiněna do 12 měsiacuteců od splněniacute
veřejneacute zakaacutezky
o jde-li o čaacutestečneacute obnovy rozšiacuteřeniacute nebo uacutepravy
předmětů původniacute zakaacutezky (služby dodaacutevky) pokud by
změna uchazeče vedla k tomu že by zadavatel musel
pořizovat plněniacute veřejneacute zakaacutezky s odlišnyacutemi
technickyacutemi znaky ktereacute by s sebou přinaacutešelo
technickou neslučitelnost nebo potiacuteže při provozu
a uacutedržbě
o jde-li o plněniacute v oblasti staacutetniacutech hmotnyacutech rezerv
s vyacutejimkou naacutekupů majetku a služeb strategickeacuteho
charakteru schvaacutelenyacutech vlaacutedou ČR ktereacute souvisejiacute
s integraciacute a členstviacutem Českeacute republiky
v Severoatlantickeacute alianci
Před čtyřmi roky (2004)se při novelizaci zaacutekona
rozhodlo o možnosti zaslaacuteniacute vyacutezvy jen jednomu zaacutejemci
pokud je tiacutemto zaacutejemcem Vlaacuteda ČR Při tomto rozhodovaacuteniacute
neniacute vlaacuteda ČR žaacutednyacutem způsobem omezena
62
42 Ovlivňovaacuteniacute vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute
ze strany lobbyistickyacutech
skupin
Podnikatelskeacute prostřediacute v Českeacute republice je velice silně
ovlivňovaacuteno lobbyingem ať už ze strany jednotlivců
společnostiacute nebo skupin Podnikatelskeacute prostřediacute jako
takoveacute je u naacutes silně neetickeacute Kdo chce při uchaacutezeniacute
se o jakoukoli zakaacutezku obstaacutet musiacute se neetickeacutemu
prostřediacute přizpůsobit Nelze řiacuteci že by bylo nemožneacute
podnikat eticky Je to však logicky o dost těžšiacute Je
třeba braacutet v uacutevahu že se eticky se chovajiacuteciacute subjekt
bude muset často vzdaacutet mnoha podnikatelskyacutech
přiacuteležitostiacute Jiacutet si svou vlastniacute etickou cestou je
možneacute Hypoteticky řečeno můžete si to dovolit pouze
v přiacutepadě naacutesledujiacuteciacutech konkurenčniacutech vyacutehod To je tehdy
kdy nejste zaacutevisliacute na staacutetniacutem sektoru a maacutete dostatečně
garantovanou praacuteci popřiacutepadě silneacute nebo vyacutejimečneacute
postaveniacute [Dančaacutek B Hloušek V Šimiacuteček V 2006 s
56]
Neetickeacute prostřediacute v Českeacute republice je daacuteno
celkovou politickou i společenskou atmosfeacuterou a naacuterodniacute
kulturou kteraacute je staacutele ještě ovlivněna chovaacuteniacutem lidiacute za
minuleacuteho režimu Posilovaacuteno je i složitou
a netransparentniacute legislativou
Korupce je v Českeacute republice nejviacutece rozšiacuteřena ve
staacutetniacutem sektoru a to zejmeacutena v oblasti veřejnyacutech zakaacutezek
Soukromyacute sektor je sice schopen si etiku viacutece ohliacutedat
ale i zde fungujiacute tržniacute principy Zaacuteroveň je však třeba
řiacuteci že neetickeacute jednaacuteniacute se projevuje i v soukromeacutem
sektoru Zde je však vniacutemaacuteno v drobnějšiacutem rozsahu
63
Postupy u zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek v Českeacute
republice jsou sice dle zaacutekona v pořaacutedku nicmeacuteně jaacute se
domniacutevaacutem že nejsou zcela transparentniacute Stejně tak
naprostaacute většina politiků administraacutetorů a manažerů viacute
o korupci v teacuteto oblasti i o formaacutech ovlivňovaacuteniacute
vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute
Co se tyacuteče vyacuteběroveacuteho řiacutezeniacute v oblasti soukromyacutech
zakaacutezek korupce se projevuje i zde jak již bylo řečeno
To souvisiacute s tiacutem že na korupci ve veřejneacutem sektoru
se podiacutelejiacute partneři či různiacute zaacutestupci soukromyacutech firem a
je zjevneacute že jejich podiacutel je aktivniacute Pakliže maacute
soukromyacute subjekt spraacutevně zpracovanou žaacutedost o Evropskou
dotaci (např vyacutestavba noveacuteho administrativniacuteho centra
garaacuteže školiacuteciacute středisko aj) je pochopitelneacute
že se snažiacute ziacuteskat souhlas na čerpaacuteniacute co nejvyššiacute čaacutestky
kteraacute je vůbec možnaacute [UacuteZ Veřejneacute zakaacutezky 2007]
Veřejneacute zakaacutezky jsou z hlediska tlaku lobbyistickyacutech
skupin jednoznačně nejviacutece atakovanou oblastiacute Procesy
vyacuteběru a zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek byacutevajiacute často
netransparentniacute V celeacutem procesu vyacuteběroveacuteho řiacutezeniacute je
řada přiacuteležitostiacute ke korupci Tyto přiacuteležitosti byacutevajiacute
velmi často využiacutevaacuteny Pro většinu lobbyistů je to
všeobecně znaacutemyacutem jevem Potenciaacutelniacute riziko korupce
vyplyacutevaacute již ze samotneacute podstaty udělovaacuteniacute veřejnyacutech
zakaacutezek Předevšiacutem je to daacuteno tiacutem že s penězi hospodařiacute
činiteleacute kteřiacute je neziacuteskali svyacutem uacutesiliacutem a tak způsob
hospodařeniacute s nimi nemaacute přiacutemyacute vliv na jejich prosperitu
Většina lobbyistickyacutech skupin se snažiacute aby
o jakeacutekoliv veřejneacute zakaacutezce a jejiacutem směřovaacuteniacute bylo
rozhodnuto ještě před vyhlaacutešeniacutem vyacuteběroveacuteho řiacutezeniacute
64
Vyacuteběroveacute řiacutezeniacute se pak realizuje jen formaacutelně a postup
byacutevaacute bohužel naacutesledujiacuteciacute
o na zaacutekladě osobniacutech kontaktů je vybraacuten realizaacutetor
zakaacutezky
o jsou připraveny podklady pro vyacuteběroveacute řiacutezeniacute
pravděpodobně ve spolupraacuteci s budouciacutem realizaacutetorem
zakaacutezky
o podmiacutenky pro realizaci zakaacutezky jsou nastaveny tak
aby jim mohl vyhovět pouze předem vybranyacute uchazeč
o zaacutevěrem proběhne vyacuteběroveacute řiacutezeniacute formaacutelně dodržujiacuteciacute
nařiacutezeniacute dle zaacutekona o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech
Mysliacutem že nemaacute smysl abych se daacutele rozepisoval nad
způsoby možneacuteho ovlivňovaacuteniacute a lobovaacuteniacute na uacutezemiacute ČR
Přesto doufaacutem a moc si přeji aby Českaacute republika velmi
brzy učinila kroky k zprůhledněniacute lobbyistickeacuteho zaacutekoutiacute
a otevřela prostor pro všechny podnikatele kteřiacute chtějiacute
podnikat bez jakeacutehokoliv omezeniacute
43 Nekalaacute soutěž
Před tiacutem než se pokusiacutem rozebrat Nekalou soutěž a jejiacute
hlavniacute přiacuteznaky zmiacuteniacutem pojem hospodaacuteřskeacute soutěže Již ze
sveacute podstaty vyjaacutedřeneacute čaacutestečně i ve sveacutem naacutezvu je
zřejmeacute že jde o něco v čem jejiacute uacutečastniacuteci nemohou byacutet
spoluhraacuteči Jednaacute se zde o prostor kde uacutečelem neniacute
někomu pomaacutehat či se s někyacutem dělit nyacutebrž ho ekonomicky
zničit Konkurence jako jeden z nejzaacutekladnějšiacutech
65
principů spraacutevneacuteho fungovaacuteniacute moderniacute tržniacute společnosti
je teacuteměř vždy prospěšnaacute jak pro spotřebitele tak pro
podnikatele samotneacute Hraje tu evidentně nejsilnějšiacute roli
Sveacute konkurenty chce každyacute podnikatel porazit či
eliminovat To proto aby mohl nastoupit na jimi uvolněneacute
miacutesto Existuje ovšem velikaacute propast mezi jednotlivyacutemi
představami o tom jakeacute praktiky a způsoby je možneacute v
takoveacutem souboji použiacutet [Raus D Neruda R 2006
s 24]
Hospodaacuteřskaacute soutěž aby měla opravdovyacute smysl prostě
musiacute probiacutehat v raacutemci určityacutech mantinelů Sveacuteho ciacutele
tedy zničit konkurenci a dosaacutehnout vyššiacutech zisků by měli
podnikateleacute dosahovat nějakyacutem společensky přijatelnyacutem
způsobem
Neniacute možneacute si soutěž představovat jako totaacutelniacute
obchodniacute vaacutelku kde je vše dovoleno a ciacutel bez ohledu
na použiteacute prostředky je jedinou vidinou Vždy je vše
třeba posuzovat s ohledem nejen na vyacutehody ale je nutneacute
porovnat je i s nežaacutedouciacutemi efekty Při naprosto volneacute
soutěži by nechtěneacute naacutesledky mohly miacutet mnohdy
katastrofaacutelniacute podobu a to pro všechny zuacutečastněneacute strany
Z tohoto důvodu nastupuje praacutevo hospodaacuteřskeacute soutěže jako
regulaacutetor kteryacute nastavuje limity a hranice ktereacute určujiacute
přiacutepustneacute meze vhodneacuteho chovaacuteniacute Regulaacutetor stanoviacute ktereacute
postupy budou vzhledem k dobryacutem mravům přijatelneacute pro
dosaženiacute zamyacutešleneacuteho ciacutele
Je velkyacute rozdiacutel porazit někoho ekonomicky nebo
porazit ho pomluvami a klamy Je nutneacute si uvědomit
že soutěžniacute praacutevo nechraacuteniacute slabšiacute neschopnějšiacute či meacuteně
naacutepaditějšiacute ale naopak chraacuteniacute ty poctivějšiacute Neniacute
66
smyslem ani uacutečelem soutěžniacuteho praacuteva zabraňovat někomu
v růstu či ekonomickeacutem vzestupu Smyslem je důsledně
a obezřetně sledovat jestli sveacuteho vzestupu nedosahuje
nějakyacutem nekalyacutem a společensky nežaacutedouciacutem způsobem
Nekalaacute soutěž upravenaacute jako jedna z oblastiacute praacuteva
hospodaacuteřskeacute soutěže postihuje ty přiacutepady kdy někdo
zneužiacutevaacute a deformuje konkurenčniacute prostřediacute nekalyacutem
způsobem Postihuje ty přiacutepady kdy je poškozovaacuteniacute
konkurenta provaacuteděno takovyacutem způsobem kteryacute mu může
přivodit nějakou uacutejmu Zaacutekaz nekaleacute soutěže chraacuteniacute
jakousi mravnost a uacuteroveň soutěže aby se z niacute nestal jen
bdquoubohyacute chliacutevekrdquo
Co však samotnyacute pojem nekalaacute soutěž znamenaacute Jakeacute
jsou jejiacute charakteristiky Předně pojem bdquonekalyacuterdquo
obsaženyacute v naacutezvu je nutno spojovat předevšiacutem s pojmem
dobryacutech mravů To je sice trochu dost obecnyacute termiacuten
nedaacutevajiacuteciacute mnoho šanciacute na vymezeniacute jeho obsahu ovšem
přesto velmi přesně vyjadřuje vše co je zapotřebiacute
V přiacutepadě nekaleacute soutěže si ovšem s pouhyacutem pojmem bdquodobreacute
mravyrdquo nevystačiacuteme Na jeho miacutesto nastupuje pojem bdquodobreacute
mravy hospodaacuteřskeacute soutěžerdquo což může byacutet pojem stejně tak
předchoziacutemu podobnyacute i odlišnyacute Rozhodně však nejsou tyto
pojmy shodneacute V některyacutech sousedniacutech zemiacutech se v uacutepravě
nekaleacute soutěže tyto pojmy nerozlišujiacute a je zakaacutezaacuteno
jakeacutekoliv jednaacuteniacute v rozporu s dobryacutemi mravy nikoliv jen
těmi soutěžniacutemi Ovšem u naacutes jsou pojmy odlišeny tedy je
nutneacute je nějak vyložit Většinou se soutěžniacute mravy chaacutepou
spiacuteše uacutežeji než obecneacute mravy Ne všechno co se může
v obecneacutem pojetiacute zdaacutet nemravneacute je v hospodaacuteřskeacutem životě
zakaacutezaacuteno
67
Jednotliveacute formy nekaleacute soutěže jsou
o klamavaacute reklama
o klamaveacute označovaacuteniacute zbožiacute a služeb
o vyvolaacutevaacuteniacute nebezpečiacute zaacuteměny
o parazitovaacuteniacute na pověsti podniku vyacuterobků či
služeb jineacuteho soutěžitele
o podplaacuteceniacute
o zlehčovaacuteniacute konkurentů
o srovnaacutevaciacute reklama
o porušovaacuteniacute obchodniacuteho tajemstviacute
o ohrožovaacuteniacute zdraviacute spotřebitelů a životniacuteho
prostřediacute
V přiacutepadě tvrdeacuteho konkurenčniacuteho boje kteryacute se naviacutec
se vzrůstajiacuteciacutem počtem subjektů a rozšiřovaacuteniacutem trhu
ve všech směrech daacutele stěžuje přibyacutevaacute i na agresivitě
a průraznosti použiacutevanyacutech prostředků ndash předevšiacutem reklam
Člověka kteryacute si jak znaacutemo zvykne teacuteměř na cokoliv je
už dnes těžkeacute něčiacutem upoutat a zaujmout Aby reklama
spraacutevně zapůsobila je nutneacute vymyacutešlet staacutele noveacute postupy
To je ovšem značně rizikoveacute neboť se často můžeme dostat
na tenkyacute led Existuje mnoho přiacutepadů kdy se soutěžiteleacute
pouštějiacute do různyacutech protiuacutederů ktereacute balancujiacute na hraně
zaacutekona Tyto protiuacutedery nejsou vyloženě nekaleacute soutěženiacute
nicmeacuteně nejsou ani zcela nezpochybnitelneacute Pak se nabiacuteziacute
otaacutezka jak k takovyacutem přiacutepadům přistupovat Zda byacutet
benevolentniacute nebo tvrdšiacute Mohlo by se totiž velmi vymstiacutet
nechat situaci zcela bdquobez kontrolyrdquo a daacutet věcem přiacuteliš
volnyacute průběh Soutěžniacute mravy jsou totiž do značneacute miacutery
odvisleacute od toho co je pro daneacute odvětviacute či společenskou
situaci obvykleacute Při benevolentniacutem přiacutestupu by pak mohlo
dojiacutet k totaacutelniacute anarchii u soutěžniacutech mravů natolik
že by se vlastně časem posunuly hranice přiacutepustnosti
a uacutenosnosti až tam kde je nikdo z naacutes nemůže chtiacutet Tedy
68
k přiacuteliš agresivniacutem a spornyacutem atakům je radno přistupovat
s velkou obezřetnostiacute Ovšem naacutezorů může byacutet mnoho
a zvlaacuteště v takoveacutem oboru jako je praacutevo nekaleacute soutěže
platiacute dvojnaacutesob že zastaacutevat lze prakticky jakeacutekoliv
stanovisko neboť uacuteprava pomociacute dobryacutech mravů je natolik
širokaacute že neniacute zkraacutetka možneacute objektivně rozhodnout
co je spraacutevneacute Moc rozhodnout maacute pouze soud kteryacute však
bohužel nevykonaacutevaacute tuto zaacuteslužnou činnost vždy zcela
fundovaně a už vůbec ne dostatečně rychle a efektivně
Důležityacutem obecnyacutem znakem nekaleacute soutěže je takeacute
objektivnost Je opravdu mimořaacutedně důležiteacute si uvědomit
že nikoho ale naprosto nikoho nezajiacutemaacute a nebude zajiacutemat
zda soutěžitel chtěl způsobit nějakou nekalost Zaacutekon
jasně stanoviacute odpovědnost jako objektivniacute Tedy kdokoliv
se nekaleacuteho soutěžniacuteho jednaacuteniacute dopustiacute nese za něj
odpovědnost bez ohledu na miacuteru zaviněniacute
44 Shrnutiacute pozitivniacutech a
negativniacutech rozměrů
lobbyingu vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute
a praacutece s lidmi
Pokud maacutem zhodnotit pozitivniacute a negativniacute rozměry u všech
třech vyacuteše uvedenyacutech termiacutenů tak musiacutem řiacuteci že obecně
je to velmi těžkeacute Každyacute z těchto termiacutenů si nese
obrovskaacute pozitiva ale zaacuteroveň i obrovskaacute negativa a je
jenom na skupině či jedinci na kterou stranu se nakloniacute
69
Nicmeacuteně jsem přesvědčen že všechny tři vyacuteše
uvedeneacute teacutemata jsou v současneacute chviacuteli hnaciacutem motorem
všech možnyacutech politickyacutech stran podnikatelskyacutech
společnostiacute lobbyistickyacutech skupin aj ktereacute žene
vidina lepšiacutech ziacutetřků
Možnaacute že aniž by si to kdokoliv uvědomil tak vlastně
lobbying kteryacute maacute velmi bliacutezko k vyacuteběrovyacutem řiacutezeniacutem
a de-facto i praacuteci s lidmi je něčiacutem co by se dalo nazvat
bdquoneustaacutelyacutem vyjednaacutevaacuteniacutemrdquo ktereacute je staacutevajiacuteciacutem hnaciacutem
motorem celeacute ekonomiky
Pozitivniacute role lobbyingu vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute a praacutece
s lidmi
o participačniacute role je možnost prezentovaacuteniacute
a prosazovaacuteniacute skupinovyacutech zaacutejmů kteraacute daacutevaacute občanovi
cestu jak vyjaacutedřit kromě volebniacuteho aktu sveacute
preference naacutezory a zaacutejmy Instituce lobbyingu
a jeho praktickaacute možnost je tak zaacutekladniacute podmiacutenkou
pro to aby občan vykonaacuteval svoji občanskou
kompetenci a nestal se vůči staacutetu pasivniacutem přiacutejemcem
rozhodnutiacute
o informačniacute hodnota je hodnota kde se různeacute skupiny
snažiacute zdůvodnit sveacute zaacutejmy jako zaacutejem opraacutevněně
veřejnyacute nebo zastaacutevanyacute viacutece skupinami obyvateli či
organizacemi a zaacuteroveň legitimniacute skrze racionaacutelniacute či
jineacute argumenty Daacutele tyto skupiny dodaacutevajiacute
do politickeacuteho systeacutemu informace ktereacute by bez
tohoto procesu vůbec nebyly generovaacuteny a nebo by
se k niacute politik neměl možnost vůbec dostat Tudiacutež se
k němu dostaacutevaacute pouze tolik informaciacute ktereacute jsou
70
zapotřebiacute pouze pro jeho rozhodovaacuteniacute neboť tyto
informace pochaacutezejiacute od samotnyacutech zainteresovanyacutech
skupin
Negativniacute role lobbyingu vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute a praacutece
s lidmi
o silovaacute role na zaacutekladě finančniacuteho zaacutezemiacute kontaktů
a neomezenyacutech možnostiacute určityacutech lobbyistickyacutech
skupin vlastně de-facto neexistuje nic co by mohlo
tyto skupiny zastavit Kromě prosazovaacuteniacute různyacutech
pozměňovaciacutech naacutevrhů schvalovaacuteniacute zaacutekonů
ovlivňovaacuteniacute zakaacutezek existuje i možnost miacutet
informace od různyacutech informačniacutech složek či
finančniacutech instituciacute
Přiacuteklad v roce 2003 se v Itaacutelii přišlo na to že
organizovanaacute skupina složenaacute s elitniacutech policejniacutech
složek několika politiků a lobbyistů Vyvaacutežela pod
hlavičkou staacutetu nebezpečneacute kontejnery plneacute odpadu na
moře kde je vyprazdňovala na dno oceaacutenu
Všechny body ktereacute jsem vyacuteše uvedl jsou jen
špetkou toho jak současnaacute společnost funguje a kam
směřuje Pamatuji si když jsem byl malyacute kluk jak mi můj
dědeček řiacutekaacuteval bdquojo to když jaacute jsem byl v tvyacutech letech
to to bylo uacuteplně jineacuterdquo Pravda je že mě ještě neniacute
zdaleka tolik co bylo meacutemu dědečkovi ale když hlediacutem na
současnou -naacutectiletou generaci tak mě napadajiacute stejnaacute
slova
Staacutevajiacuteciacute doba je dobou dravyacutech silnyacutech a možnaacute
i čaacutestečně sobeckyacutech jedinců kteřiacute si vytyacutečiacute ciacutel a jdou
za niacutem Tato moderniacute doba už neniacute stmelujiacuteciacutem prvkem
71
kteryacute se pokoušel lidi rozesmaacutet nyacutebrž neustaacutelyacutem
burcujiacuteciacutem motorem kteryacute je neustaacutele ve střehu Lideacute
ztraacutecejiacute svoje jaacute a jsou schopni pro svoji karieacuteru učinit
teacuteměř cokoliv Neumiacutem odpovědět kde je ta pomyslnaacute čaacutera
bdquospraacutevneacute cestyrdquo nicmeacuteně jsem přesvědčen že si tiacutem každyacute
musiacute projiacutet saacutem aby našel saacutem sebe
72
Zaacutevěr
Na zaacutevěr teacuteto Diplomoveacute praacutece bych chtěl čaacutestečně
zrekapitulovat všechny tři ciacutele a pokusit se vyhodnotit
zda tato praacutece splnila svůj ciacutel
Ciacutelem teacuteto praacutece bylo nastiacutenit a vyspecifikovat
společneacute jevy mezi všemi třemi teacutematy a jejich poměrně
velkou propojenost Lidskeacute zdroje od kteryacutech vše vychaacuteziacute
přes Lobbying kde opět hraje nezpochybnitelnou roli
Lidskyacute faktor až po Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute kteraacute jsou opět
velice uacutezce propojeny s Lidskyacutem faktorem a Lobbyingem
Lidskyacute faktor jak jsem již na začaacutetku teacuteto Diplomoveacute
praacutece zmiacutenil je v současneacute době na vrcholu
a pravděpodobně během několika let bude ještě vyacuteš
Je paradoxem že i když se celosvětovaacute populace neustaacutele
zvětšuje tak podniky trpiacute nedostatkem odborně
způsobilyacutech zaměstnanců a snažiacute se je vyhledaacutevat ať již
prostřednictviacutem svyacutech interniacutech postupů tak personaacutelniacutech
agentur Probleacutem neniacute jen v tom že lideacute nejsou způsobiliacute
pro praacuteci hlavniacutem probleacutemem je že nejsou v některyacutech
přiacutepadech vůbec Z tohoto důvodu se vyhledaacutevajiacute v různyacutech
staacutetech s životniacutemi podmiacutenkami horšiacutemi než jsou v ČR
aby byla vůbec šance tyto lidi nemotivovat pro praacuteci mimo
jejich rodnou zem
Lidskyacute faktor ale neniacute jen člověk kteryacute je
vyhledaacutevaacuten za uacutečelem nějakeacute praacutece Je to předevšiacutem jeden
z mnoha kteryacute maacute obrovskeacute možnosti Když se to tak
vezme tak lidskyacute faktor je hlavniacutem hnaciacutem motorem všeho
a stojiacute za obrovskyacutemi skutky ale zaacuteroveň i za spoustou
zkaacutezy
73
Lobbying a stanoveniacute obecnyacutech zaacutevěru z hlediska
nejuacutečinnějšiacuteho způsobu haacutejeniacute a prosazovaacuteniacute vlastniacutech
zaacutejmu zaacutevisiacute na konkreacutetniacutem subjektu nebo přinejmenšiacutem
skupině subjektu
Pokud bych měl zmiacutenit jeden z nejvyacuteznamnějšiacutech
faktoru kteryacute stupen profesionality lobbingu Českyacutech
subjektu muže potvrdit či vyvraacutetit tak je to čas Pokud
se zastaviacuteme u EU tak to platiacute o to viacutece že v Bruselu
se uacutespěšnost leckdy měřiacute viacutece z hlediska lidiacute ktereacute
znaacutete než tiacutem co viacutete Brusel a zvlaacuteště jeho evropskaacute
čtvrť představuje do určiteacute miacutery svět saacutem pro sebe
ve ktereacutem je působeniacute postaveno na kontaktech a neustaacuteleacutem
rozšifrovaacuteniacute siacutetiacute Lobbying a Lidskyacute faktor maacute spoustu
věciacute společnyacutech je to neustaacuteleacute vyjednaacutevaacuteniacute a propojenost
kteraacute se neustaacutele doplňuje
Třetiacutem a posledniacutem teacutematem jsou vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute
ktereacute jsou sice pouze uacutekonem kteryacute neniacute hmatatelnyacute
neboť to je vlastně uacutekon s velice kraacutetkou životnostiacute
Nicmeacuteně je to odvětviacute kde se ve velikeacute miacuteře opět setkaacutevaacute
Lidskyacute faktor a Lobbying Neboli je to teritorium
neustaacuteleacuteho lobovaacuteniacute machinaciacute a různyacutech zaacutekulisniacutech her
Pokud se napřiacuteklad pozastaviacutem u sektoru stavebniacutech
zakaacutezek tak si dovoluji tvrdit že Českyacute trh je přesycen
stavebniacutemi společnostmi a přežiacutet pro stavebniacute společnost
na Českeacutem trhu je skutečně otaacutezkou tvrdeacuteho Lobbyingu jak
z vnitřku tak z vnějšku Pod vnitřkem mysliacutem umět
se dohodnout s ostatniacutemi stavebniacutemi společnostmi ndash lidskyacute
faktor Pod vnějškem mysliacutem miacutet schopnost zajistit
zakaacutezku ndash lobbying
74
Vyacuteběroveacute řiacutezeniacute neniacute již daacutevno žaacutednou novinkou
a naopak kriteacuteria u vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute se neustaacutele
zdokonalujiacute a možnaacute i proto spousta společnostiacute
pochopila že čekaacuteniacute na vyacutehru se nemusiacute vyplatit a tudiacutež
lobbujiacute na všechny strany
Doufaacutem že Vaacutes maacute praacutece oslovila a že splnila
všechna očekaacutevaacuteniacute daacutele doufaacutem že se mi podařilo
propojit všechna tři teacutemata v jedno s poukaacutezaacuteniacutem
jednotlivyacutech slabyacutech bodů u těchto jednotlivyacutech teacutemat
75
Soupis bibliografickyacutech
citaciacute
Armstrong M 2007 Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů nejnovějšiacute
trendy a postupy 10 vydaacuteniacute
Praha Grada publishing as ISBN 978-80-247-1407-3
Broscheid A 2003Coen D Insider and Outsider
Lobbying of the European Commission European Union
Politics
Cizelj B 2004 Zastupovaacuteniacute zaacutejmů v Bruselu on-line
texthttpstratczeppeddok-zastupovani-zajmu-v-
bruseluphp
Crombez Ch 2002 Information Lobbying and the
Legislative Process in the European Union European Union
Politics
Čuba F Hurta J 2002 Fungovaacuteniacute podniků v Současneacutem
světě MONDON spol s ro ISBN 80-903108-1-8
Dančaacutek B Hloušek V Šimiacuteček V 2006
KORUPCE Projevy a potiacuteraacuteniacute v Českeacute republice a Evropskeacute
unii Brno Mezinaacuterodniacute politologickyacute uacutestav Masarykovy
univerzity v Brně
EPP ndash ED 2004 Jak prosazovat zaacutejmy v Evropskeacute unii on-
line text httpwwwstratczepp-ed
EPP ndash ED 2004 Jak prosazovat zaacutejmy v Evropskeacute unii on-
line texthttpwwwstratczepp-ed
Eschenbach R Controlling 2vydaacuteniacute 2004
76
Praha ASPI 2004 ndash 816s ISBN 80-7357-035-1
Uacuteplneacute Zněniacute čiacuteslo 574 2007
Praha Sagit
Evropskyacute parlament 2007 (oficiaacutelniacute straacutenky)
wwweuroparleuropaeu
Marečkovaacute H 2007 Role lobbyistickyacutech skupin při
projednaacutevaacuteniacute směrnice o službaacutech bakalaacuteřskaacute praacutece Brno
Fakulta sociaacutelniacutech studiiacute MU
Machoutovaacute Š 2005 Lobbying Českyacutech subjektů
v Bruselu rešerše Fakulta sociaacutelniacutech věd univerzita
Karlova
MPO 2006 (oficiaacutelniacute straacutenky Ministerstva průmyslu a
obchodu) Naacutevrh směrnice o službaacutech na vnitřniacutem trhu on-
line text na httpwwwbusinessinfoczczclanek
smernice-eu-sluzbynavrh-smernice-osluzbach-na-vnitrnim
100135334491obsah
Pedler R 2002 European union lobbying
changes in the arena Basingstoke Palgrave
Raus D Neruda R 2006 Zaacutekon o ochraně hospodaacuteřskeacute
soutěže (komentaacuteř a souvisejiacuteciacute českeacute i
komunitaacuterniacute předpisy) Praha Linde Praha as
ISBN 80-7201-563-X
Raus D Neruda R 2006 Zaacutekon o ochraně veřejnyacutech
zakaacutezkaacutech 2007 (komentaacuteř) Praha Linde Praha as
ISBN 978-80-7201-677-8
77
Rinus Van Schendelen 2004 Jak lobovat v Evropskeacute unii
aneb Machiavelli v Bruselu nakladatelstviacute
Barrister amp Principaacutel ISBN 80-903333-2-Y (Centrum
strategickyacutech studiiacute) ISBN 80-86598-75-6 (Barrister amp
Principaacutel)
Valachovaacute V 2006 Rovnovaacuteha zaacutejmů a politika
životniacuteho prostřediacute EU diplomovaacute praacutece Brno Fakulta
sociaacutelniacutech studiiacute MU
Woll C 2006Lobbying in the European Union
from sui generis to a comparative perspective Journal of
European Public Policy
78
Přiacutelohy
Podnikoveacute strategickeacute plaacuteny
Strategie
zabezpečovaacuteniacute
lidskyacutech zdrojů
Plaacutenovaacuteniacute Prognoacutezy Analyacuteza pohybu
pomociacute sceacutenaacuteře poptaacutevky a nabiacutedky (fluktuace)
pracovniacuteků
Analyacuteza Plaacuteny Analyacuteza operačniacute
prac prostřediacute lidskyacutech zdrojů (analyacuteza
efekt
činnosti)
Zabezpečeniacute Udrženiacute si flexibilita produktivita
pracovniacuteků pracovniacuteků
Pracovniacute prostřediacute
Graf č1 proces plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů
79
Uacuteředniacuteci podpořit jejich pozici nebo oponovat
poskytnout či neposkytnout informace
uklidnit či znepokojit
Angažovaniacute mobilizovat či demobilizovat odměnit nebo
hraacuteči potrestat rozdělovat nebo spojovat
Vztahy formalizovat nebo se snažit o neformaacutelnost
stabilizovat či destabilizovat využiacutet
staryacutech nebo vytvořit noveacute
Procedury zjednodušit nebo zkomplikovat přijmout
nebo napadnout striktniacute či volnaacute
interpretace
PoziceFunkce uznat či konkurovat přijmout či
nepřijmout využiacutet k praacuteci či požitkům
Teacutemata politizovat či depolitizovat rozšiacuteřit
nebo zuacutežit kombinovat či oddělit
Života soubor podpořit či blokovat zachovat nebo
zpraacutevy změnit urychlit nebo podržet čas
Areacuteny vstoupit či opustit vyacuteběr jedneacute nebo
druheacute koalice zuacutežit nebo rozšiacuteřit
Rozhodnutiacute přidat se k většině nebo k menšině
přijmout kompromis nebo oponovat
prosazovat konsenzus nebo nejednotnost
Styly nabiacutedky či požadavky tlumenyacute či vyacuteraznyacute
lobbyingu formaacutelniacute či neformaacutelniacute
Graf č2(spec dilemat managm veřejnyacutech zaacuteležitostiacute)
11
2 Lidskyacute faktor
Lidskyacute faktor co vlastně znamenaacute tento vyacuteraz Když to
člověk vyřkne bez jakeacutehokoliv zamyšleniacute tak to zniacute celkem
i děsivě Předevšiacutem je to vyacuteraz kteryacute můžeme použiacutet
ve spoustě termiacutenů napřiacuteklad jako faktor rizikovosti
faktor spolehlivosti faktor instinktu faktor loajality
faktor pracovniacuteho zatiacuteženiacute faktor mlčenlivosti
Pravděpodobně bych mohl pokračovat ještě mnohem daacutel
Vyacuteraz faktor je vyacuterazem nejen pro člověka ale
předevšiacutem pro vše co naacutes může jakkoliv ovlivnit
ať už pozitivně tak i negativně
Jaacute se ale nesnažiacutem v teacuteto praacuteci rozebiacuterat slovo
bdquofaktorrdquo Myacutem ciacutelem je poukaacutezat na to jak dnešniacute moderniacute
doba (kteraacute je de-facto již tak moderniacute že bychom
si mohli myslet že za naacutes udělajiacute vše stroje) trpiacute
nedostatkem lidskeacuteho kapitaacutelu a pravděpodobně nastanou
časy ještě horšiacute
Jen pro nastiacuteněniacute probleacutemu zajištěniacute kvalitniacuteho
lidskeacuteho kapitaacutelu si zde dovoluji uveacutest jeden přiacuteklad
V osmdesaacutetyacutech letech 19 stoletiacute se Německaacute spolkovaacute
republika potyacutekala s obrovskyacutem nedostatkem dělniacuteků
Tehdejšiacute vlaacuteda Německeacute spolkoveacute republiky rozhodla
že přistoupiacute k programu poskytovaacuteniacute tzv bdquozelenyacutech karetrdquo
pro občany Turecka s tiacutem že tito lideacute budou vykonaacutevat
na uacutezemiacute Německeacute spolkoveacute republiky dělnickeacute profese
Jak se tenkraacutet rozhodlo tak se i stalo Nicmeacuteně od
nastaveniacute tohoto programu utekla tři desetiletiacute a děti
tenkraacutet novyacutech občanů Německeacute spolkoveacute republiky již
v dělnickyacutech profesiacutech pracovat nechtějiacute
12
Chtějiacute byacutet leacutekaři ekonomickyacutemi odborniacuteky praacutevniacuteky
prostě vzdělanyacutemi lidmi kteřiacute pracujiacute v kvalitniacutem
prostřediacute se slušnyacutemi podmiacutenkami a kvalitniacutem platem
Daacutele mohu poukaacutezat přiacutemo na staacutevajiacuteciacute probleacutem Českeacute
republiky Ještě před necelyacutemi deseti lety většina
obyvatel Českeacute republiky ohrnovala nos nad občany
Ukrajiny a neřeklo se jim jinak než UK-aacutečko V současneacute
chviacuteli je po těchto pracovniacuteciacutech několikraacutet vyššiacute
poptaacutevka než staacutevajiacuteciacute nabiacutedka Tito lideacute však již znajiacute
svoji cenu a za nabiacutedky finančniacuteho ktereacute se jim
dostaacutevajiacute v Českeacute Republice se jim už v některyacutech
přiacutepadech ani nevyplaacuteciacute do Českeacute republiky za praciacute
přijet
Co to znamenaacute a kam miacuteřiacutem předešlyacutemi dvěma odstavci
Předevšiacutem praacutevě k vyacuteše uvedeneacutemu bdquoLidskeacutemu faktorurdquo
Praacutevě tento faktor a vyacutevoj noveacute doby určujiacute kdo a co je
pro naacutes potřebneacute či dokonce nezbytneacute
Jsem spolumajitelem několika společnostiacute ktereacute
se orientujiacute v oblastech stavebnictviacute personalistiky
aj Dovoliacutem si zde uveacutest několik přiacutepadů se kteryacutemi jsem
se setkal
Když jsem před dvěma lety začal podnikat v oblasti
personalistiky a stavebnictviacute tak by mě ani naacutehodou
nenapadlo že budu miacutet největšiacute probleacutem s lidskyacutem
kapitaacutelem Osobně jsem měl největšiacute strach z toho abych
vždy dokaacutezal zajistit obchod (praacuteci) a uživil svoje
zaměstnance Pravda je však opakem největšiacute probleacutem neniacute
zajistit praacuteci nyacutebrž miacutet s kyacutem tuto zajištěnou praacuteci
vykonaacutevat
13
V Českeacute republice je v současneacute chviacuteli několik
desiacutetek personaacutelniacutech agentur Avšak mezi těmito
personaacutelniacutemi agenturami ktereacute zprostředkovaacutevajiacute praacuteci
pro spoustu mezinaacuterodniacutech podniků ndash ale i pro Českeacute
středniacute a menšiacute podniky ndash je řada malyacutech personaacutelniacutech
agentur ktereacute fungujiacute jenom diacuteky použiacutevaacuteniacute nekalyacutech
praktik na uacutekor staacutetu
Pokud posuzujeme personaacutelniacute agentury tak je potřeba
věnovat pozornost několika faktorům při tomto
monitoringu jakou maacute tato personaacutelniacute agentura pověst
kde zajišťuje pracovniacuteky ktereacute dodaacutevaacute jakou maacute
klientelu jakyacute maacute bonusovyacute systeacutem počet zaměstnanců
na pozici THP aj
Nicmeacuteně pro obranu Personaacutelniacutech agentur musiacutem
zmiacutenit že podmiacutenky ktereacute udaacutevaacute ministerstvo praacutece
a sociaacutelniacutech věciacute pro zajišťovaacuteniacute občanů jinyacutech staacutetů
(nemysliacutem členy EU) do Českeacute republiky za praciacute neniacute
zrovna nejlehčiacute a nejefektivnějšiacute a osobně bych ho
podrobil radě změn Samozřejmě pokud se to tyacutekaacute občanů ve
členskyacutech staacutetech EU tak ti se řiacutediacute zaacutekonem kteryacute již
nečiniacute občanům Českeacute republiky žaacutednyacute probleacutem vykonaacutevat
praacuteci na uacutezemiacute EU vyjma Německeacute spolkoveacute republiky
a Lucemburska (Bilateraacutelniacute smlouva) Pokud budeme ale
věnovat pozornost staacutetům mimo EU tak si vzpomiacutenaacutem
že když jsem byl vyjednaacutevat ohledně zaměstnanců do Českeacute
republiky ve Vietnamu Uzbekistaacutenu Kazachstaacutenu
a Ukrajině tak při klasickeacute lhůtě jsme u šesti měsiacuteců
což je pro jakoukoliv personaacutelniacute agenturu smrtiacuteciacute
Samozřejmě existujiacute způsoby ktereacute urychliacute jakoukoli
lhůtu ale to už bychom mohli rozebiacuterat dalšiacute kapitolu
Lobbyingu
14
V naacutesledujiacuteciacutech kapitolaacutech se pokusiacutem poukaacutezat
na klasickeacute postupy vychaacutezejiacuteciacute ze zaacutekona zaacuteroveň
s postupy nezbytnyacutemi pro přežitiacute a možnyacute vyacutevoj
21 Vymezeniacute zaacutekladniacutech faktorů
v oblasti řiacutezeniacute lidskyacutech
zdrojů
Ještě před tiacutem než se pokusiacutem rozveacutest tuto kapitolu
se domniacutevaacutem že bychom si vlastně měli přesně vysvětlit
co znamenaacute vyacuteraz bdquooblast řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojůrdquo
Oblast řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů je teritorium kde
se střetaacutevaacute několik neznaacutemyacutech Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů
můžeme charakterizovat předevšiacutem jako centraacutelniacute kliacuteč
kteryacute je podporovaacuten a rozviacutejen managementem kteryacute
se vždy snažiacute podporovat a rozviacutejet zaacutejmy podniku jenž
je součaacutestiacute Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů [Armstrong M 2007
s 27]
Pokud bychom se měli zaměřit na faktory v oblasti
Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů tak mezi hlavniacute faktory
ovlivňujiacuteciacute politiku a praxi v teacuteto oblasti patřiacute
o Technologie
o Konkurenčniacute tlaky
o Reakce ovlivňujiacuteciacute lidi
15
211 Technologie
Technologie podniku maacute teacuteměř vždy rozhodujiacuteciacute vliv
na vnitřniacute prostřediacute a na to jak je praacutece v tomto
podniku vedena a provaacuteděna Zavaacuteděniacute prvků ať už
v oblasti technologie nebo systeacutemu řiacutezeniacute je teacuteměř vždy
doprovaacutezeno určityacutemi změnami v systeacutemech a procesech
Vyacutesledkem může byacutet rozšiacuteřeniacute kvalifikačniacute zaacutekladny
organizace a jejiacutech pracovniacuteků ndash včetně možnosti
se rozviacutejet popř zabezpečeniacute rozvoje znalostiacute
a dovednostiacute pracovniacuteků což jim umožniacute pracovat pružně
na různyacutech uacutekolech často v prostřediacute tyacutemoveacute praacutece
Technologie jako takovaacute v oblasti Řiacutezeniacute lidskeacuteho
kapitaacutelu je něčiacutem co postupně začiacutenaacute nahrazovat
zastaraleacute systeacutemy fungovaacuteniacute Celyacute svět je neustaacutele
vystavovaacuten novyacutem trendům vyacuterobkům značkaacutem a kdo
se nepřizpůsobiacute jde z kola ven
Tyto technologickeacute prvky si můžeme vyjmenovat
v několika přiacutepadech
o Call centra distančniacute režim ndash bez kontaktu
o Distančniacute praacutece praacutece z domova
o Tele-marketing prodej
o Engenering technologie stavebnictviacute
212 Konkurenčniacute tlaky
Globaacutelniacute konkurence v sektorech vyspěleacute vyacuteroby a služeb
vzrůstaacute čemuž napomaacutehaacute snadno přenosnaacute technologie
a odstraňovaacuteniacute mezistaacutetniacutech obchodniacutech barieacuter Klienti
majiacute staacutele většiacute požadavky uacuteměrně tomu jak se diacuteky
16
mezinaacuterodniacute konkurenci a novyacutem možnostem vyviacutejejiacute
standardy pro obchodovaacuteniacute [Armstrong M 2007 s 52]
Vzhledem k tomuto možneacutemu bdquoneohraničeneacutemu
obchodovaacuteniacuterdquo se mnoho podniků muselo uchyacutelit k několika
krokům ktereacute byly nezbytně nutneacute pro jejich přežitiacute
neboť neměli siacutelu na střety s konkurenciacute
Tyto podniky mohli reagovat několika způsoby
o Orientovat se přiacutemo na klienta
o Zkracovat doby na reakce zaacutekazniacuteků
o Zdůrazňovat kvalitu a jejiacute soustavneacute zlepšovaacuteniacute
o Urychlovat zavaacuteděniacute novyacutech technologiiacute
o Pracovat pružněji a snižovat naacuteklady
V současneacute době je většina podniků tlačena
k zeštiacutehlovaacuteniacute a různyacutem uacutespornyacutem programům ktereacute majiacute
podnik vyvaacutezat od zbytečnyacutech mandatorniacutech vyacutedajů již
tento podnik zbytečně zatěžujiacute Staacutevaacute se tak že podnik
kteryacute měl 2000 zaměstnanců zeštiacutehliacute svůj tyacutem na 150
zaměstnanců a zbytek si najiacutemaacute od personaacutelniacutech agentur
formou outsourcingu
Vyacutehody pro podniky ktereacute využiacutevajiacute služeb
personaacutelniacutech agentur
o zřetelneacute uacutespory na odvodech
o vyjednaacutevaacuteniacute s odbory
o pouze počet pracovniacuteků potřebnyacutech pro vyacutekon
praacutece
o kontrolniacute mechanismus na pracovišti
Zaacuteroveň je ale takeacute potřeba zmiacutenit že ke
konkurenčniacutem tlakům lze zařadit i opačnyacute systeacutem vedeniacute
podniku dovoliacutem si zde uveacutezt jeden přiacutepad
17
Jak jsem se již zmiacutenil podnikaacutem v oblasti
stavebnictviacute což je oblast poměrně přesycenaacute neustaacutelyacutem
bojem ať už o přetahovaacuteniacute lidiacute nasmlouvaacutevaacuteniacute zakaacutezek až
po vydiacuteraacuteniacute formou odvolaacutevaacuteniacute se k Uacuteřadu pro hospodaacuteřskou
soutěž
Když jsem se zmiacutenil o opačneacutem systeacutemu kteryacute by
z meacuteho pohledu šel zařadit ke konkurenčniacutem tlakům tak
bych zde zmiacutenil tento
Podhodnocovaacuteniacute nabiacutedkoveacute ceny neboli tak niacutezkaacute
nabiacutedkovaacute cena za kterou to konkurence neniacute schopna
vyrobit Toto se většinou děje vedeniacute společnosti sleduje
zvětšeniacute obratu společnosti kdy se realizace zakaacutezky
plaacutenuje s nulovyacutem ziskem či dokonce miacuternou ztraacutetu Staacutevaacute
se tak u zakaacutezek ktereacute jsou zajiacutemaveacute obratově či
referenciacute zakaacutezky Samozřejmě že toto si mohou dovolit
pouze společnosti ktereacute majiacute silneacute finančniacute zaacutezemiacute či
jineacute dohody na uacuterovni dozoru investora Ten v průběhu
zakaacutezky připustiacute dialog o přiacutepadnyacutech viacutecepraciacutech
213 Reakce ovlivňujiacuteciacute lidi
Reakce na zvyacutešeneacute využiacutevaacuteniacute technologie a na ekonomickeacute i
konkurenčniacute tlaky změnily v řadě ohledů povahu řiacutezeniacute
lidiacute Předevšiacutem to znamenaacute že na lidi jako takoveacute je ve
vyššiacutem managementu (a nejen tam) vyviacutejen tlak pro
použiacutevaacuteniacute pružnějšiacutech způsobů pracovniacuteho zapojeniacute
pracovniacuteho režimu komplexniacuteho řiacutezeniacute kvality vyacuterobniacute
metody redukujiacuteciacute zbytečneacute naacuteklady a v neposledniacute řadě
decentralizaci a delegovaacuteniacute [Armstrong M 2007s 65]
18
Osobně zde mohu zmiacutenit že reakce lidiacute jsou velikou
neznaacutemou a je potřeba dodržovat určiteacute zaacutesady ktereacute Vaacutem
čaacutestečně budou zajišťovat jejich loajalitu a hrdost na
to že pracujiacute ve Vašiacute společnosti Neniacute vždy vše
o peněziacutech jednou z podstatnyacutech veličin je klima
ve společnosti systeacutem řiacutezeniacute ve společnosti loajalita
a v neposledniacute řadě slušnost a uacutecta Toto vše jsou
atributy ktereacute každyacute člověk po dovršeniacute určiteacuteho věku
upřednostniacute i před většiacutem platem
2131 Probleacutemy stojiacuteciacute před řiacutezeniacutem lidskyacutech zdrojů
I když jsem v předešleacutem odstavci zmiacutenil že je při řiacutezeniacute
lidskyacutech zdrojů důležiteacute zachovaacutevat určitou etiku
a etiketu je potřeba řiacuteci že poměrně podstatnyacutem
a neopomenutelnyacutem faktem je prostřediacute a podmiacutenky v nichž
podnik funguje[Armstrong M 2007 s 151]
Jednaacute se o naacutesledujiacuteciacute
o Globalizace kteraacute nutiacute organizace aby v zaacutejmu
uspokojovaacuteniacute lokaacutelniacutech potřeb operovaly s lidmi
myšlenkami vyacuterobky a informacemi po celeacutem světě
o Ziskovost prostřednictviacutem trhu ndash neustaacuteleacute zvyšovaacuteniacute
zisku znamenaacute že podniky musejiacute byacutet kreativniacute a
inovativniacute což znamenaacute podporovat a povzbuzovat
mezi pracovniacuteky volnyacute pohyb informaciacute a vzaacutejemneacute
předaacutevaacuteniacute poznatků a zkušenostiacute
o Technika a technologie ndash probleacutemem je učinit
z techniky a technologie životaschopnou a
produktivniacute součaacutest pracovniacuteho prostřediacute
19
o Intelektuaacutelniacute kapitaacutel to je pro podniky zdroj
konkurenčniacute vyacutehody Bohužel nejpodstatnějšiacute probleacutem
současnosti pro jakyacutekoliv podnik je udržet si
lidskyacute kapitaacutel v podobě talentovanyacutech jedinců
o Změny největšiacutem probleacutemem ktereacutemu všechny podniky
musejiacute čelit jsou neustaacuteleacute změny To znamenaacute že se
musejiacute byacutet schopny rychle a soustavně učit a
rychleji a klidněji přijiacutemat noveacute požadavky
22 Vyacuteznam ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru
lidskyacutech zdrojů pro fungovaacuteniacute
zaměstnavatelskyacutech subjektů
Vyacuteznam ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru lidskyacutech zdrojů je obrovskyacute je
potřeba zmiacutenit že tzvbdquohead-huntersrdquo neboli lovci lebek
existujiacute již řadu let a byli to praacutevě oni kdo byl tzv
předvojem současnyacutech personaacutelniacutech agentur Tito bdquohead-
huntersrdquo majiacute dvě roviny ve kteryacutech se pohybujiacute
o při jasneacutem zadaacuteniacute požadavků na člověka o ktereacuteho je
zaacutejem a oni majiacute zajistit jeho přechod
o vytipovaacuteniacute člověka z venku a garantovaacuteniacute jeho
kvalifikačniacutech aj kladů
Je potřeba zmiacutenit že tento systeacutem vyhledaacutevaacuteniacute toho
praveacuteho ndash tzv bdquohead-huntingrdquo je určeno předevšiacutem pro
obsazovaacuteniacute pozic středniacuteho až nejvyššiacuteho managementu
a specializovanyacutech pozic jež vyžadujiacute odborneacute
předpoklady Samozřejmě s neustaacutelyacutem vyacutevojem a poptaacutevkou
po lidskyacutech zdrojiacutech neniacute možneacute aby jeden bdquohead-hunterrdquo
20
zajišťoval např 100 zaměstnanců [Čuba F Hurta J
2002 s 36]
Na zaacutekladě těchto požadavků vznikly a neustaacutele
vznikajiacute personaacutelniacute agentury ktereacute se orientujiacute na různeacute
sektory kam dodaacutevajiacute sveacute pracovniacuteky Pokusme se si
vytipovat čaacutest sektorů ktereacute jsou v Českeacute republice
největšiacutem odběratelem lidskeacuteho kapitaacutelu - outsorcingu -
do svyacutech zaacutevodů
o Automobilovyacute průmysl
o Strojiacuterenskyacute průmysl
o Stavebniacute průmysl
o Textilniacute průmysl
Tyto personaacutelniacute agentury jsou schopny kromě
zajišťovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů do stavu jednotlivyacutech zaacutevodů
zajišťovat i jineacute produkty např
o Vyhledaacuteniacute a zajištěniacute požadovaneacuteho počtu pracovniacuteků
v jednotlivyacutech profesiacutech na kliacuteč
o Zajištěniacute operativniacuteho přemiacutesťovaacuteniacute pracovniacuteků
v jednotlivyacutech provozech
o Flexibilniacute využiacutevaacuteniacute lidskyacutech zdrojů v zaacutevislosti na
provozniacutech potřebaacutech (nemoc dovolenaacute)
o Vzdělaacutevaacuteniacute v oblasti požadovanyacutech profesiacute
o Prověřeniacute zdravotniacute a pracovniacute způsobilosti
o Celkovou administrativu spojenou s lidskyacutemi zdroji
Každaacute ze současnyacutech personaacutelniacutech agentur kteraacute maacute
zaacutejem na sveacutem kvalitniacutem fungovaacuteniacute a budouciacutem rozvoji by
měla věnovat velkou pozornost vzdělaacutevaacuteniacute a přiacutepravě svyacutech
pracovniacuteků k optimaacutelniacutemu vyacutekonu praacutece Osobně se totiž
21
domniacutevaacutem že tzv bdquoboomrdquo v oblasti personaacutelniacutech agentur
teprve přijde
Optimaacutelně nastavenaacute strategie vzdělaacutevaacuteniacute znamenaacute
dlouhodobyacute pohled na potřeby společnosti v oblasti
dovednostiacute znalostiacute a schopnostiacute jejiacutech pracovniacuteků
Vzdělaacutevaacuteniacute a rozvoj v teacuteto oblasti by měly byacutet
integraacutelniacute součaacutestiacute procesu řiacutezeniacute Jednou ze součaacutestiacute
praacutece manažera je sledovat a hodnotit pracovniacute vyacutekon
podřiacutezenyacutech analyzovat podmiacutenky pro odvaacuteděniacute dobreacuteho
pracovniacuteho vyacutekonu a zkoumat faktory ovlivňujiacuteciacute vyacutekon
praacutece S tiacutem velmi uacutezce souvisiacute identifikace potřeb
rozvoje a vzdělaacutevaacuteniacute včetně sestaveniacute plaacutenů osobniacuteho
a odborneacuteho rozvoje pracovniacuteků
Desatero zaacutesad pro dosaženiacute efektivnosti vzdělaacutevaacuteniacute
1 Motivace pracovniacuteků ke vzdělaacutevaacuteniacute
2 Stanoveniacute ciacutelů a metod hodnoceniacute dosaženyacutech
vyacutesledků
3 Podpora uacutečastniacuteků ve vzdělaacutevaacuteniacute a zpětnaacute vazba
4 Pocit seberealizace a uspokojeniacute
5 Aktivniacute charakter vzdělaacutevaacuteniacute (aktivniacute zapojeniacute a
treacutenink)
6 Vhodnaacute volba naacutestrojů a metod vzdělaacutevaacuteniacute
7 Variabilita metod vzdělaacutevaacuteniacute a ciacutelenaacute změna
8 Dostatečnyacute časovyacute prostor pro zvlaacutednutiacute předmětu
vzdělaacutevaacuteniacute
9 Průběžneacute upevňovaacuteniacute vědomiacute vzdělaacutevanyacutech pracovniacuteků
o dosaženyacutech vyacutesledciacutech
10 Neviacutem jak to udělat Spraacutevneacute určeniacute stupně
složitosti ndash uacuterovně složitosti vzdělaacutevaacuteniacute
22
221 Definice zabezpečovaacuteniacute lidskyacutech
zdrojů
Plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů neboli personaacutelniacute plaacutenovaacuteniacute
stanovuje potřebu požadovanou v zaacutejmu dosaženiacute
strategickyacutech ciacutelů Toto plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů
vychaacuteziacute z přesvědčeniacute že lideacute jsou nejdůležitějšiacutem
strategickyacutem zdrojem organizace Plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech
zdrojů se orientuje i na širšiacute zaacuteležitosti tyacutekajiacuteciacute se
způsobů zaměstnaacutevaacuteniacute a rozvoje lidiacute v zaacutejmu zlepšovaacuteniacute
efektivnosti organizace Toto plaacutenovaacuteniacute může tedy hraacutet
vyacuteznamnou roli ve strategickeacutem řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů
2211 Proces plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů
Proces plaacutenovaacuteniacute jak jej uvaacutediacutem v grafu č 1 v přiacutelohaacutech
teacuteto Diplomoveacute praacutece neniacute nutně lineaacuterniacutem procesem
vychaacutezejiacuteciacutem z podnikoveacute strategie kteraacute logicky
vyuacutesťuje do plaacutenu ziacuteskaacutevaacuteniacute flexibility a stabilizace
pracovniacuteků Z toho důvodu nelze předpoklaacutedat že jako
zaacutekladna pro plaacuteny lidskyacutech zdrojů budou existovat dobře
vypracovaneacute podnikoveacute plaacuteny Podnikovaacute strategie může byacutet
v mnoha přiacutepadech spiacuteše evolučniacute než promyšlenaacute a tudiacutež
se může vytvaacuteřet postupně [Armstrong M 2007 s 115 ]
Mnoheacute by bylo třeba řiacuteci ve prospěch systematickeacuteho
přiacutestupu k vytvaacuteřeniacute strategie zabezpečovaacuteniacute lidskyacutech
zdrojů plaacutenovaacuteniacute pomociacute sceacutenaacuteřů prognoacutez poptaacutevky
a nabiacutedky pracovniacutech sil a analyacutezy mobility (fluktuace)
pracovniacuteků Jestliže je budoucnost dostatečně
předviacutedatelnaacute pak by mohlo byacutet vhodneacute formaacutelniacute
plaacutenovaacuteniacute Pokud však nikoliv pak by se přiacutestup
k plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů musel opiacuterat spiacuteše o naacutehodnyacute
model než o přesneacute prognoacutezy
23
Zde uvaacutediacutem procesy ktereacute lze shrnout naacutesledujiacuteciacutem
způsobem
o Podnikoveacute strategickeacute plaacuteny ndash definovaniacute budouciacutech
uacuterovniacute činnostiacute a iniciativ vyžadujiacuteciacute noveacute
dovednosti
o Strategie zabezpečovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů ndash plaacutenovaniacute
za uacutečelem ziacuteskaacuteniacute konkurenčniacute vyacutehody pomociacute
rozviacutejeniacute intelektuaacutelniacuteho kapitaacutelu ndash zaměstnaacutevaacuteniacute
schopnějšiacutech lidiacute než jakeacute maacute konkurence
zabezpečovaacuteniacute toho aby tito lideacute vytvaacuteřeli
a rozviacutejeli znalosti a dovednosti specifickeacute pro
společnost včetně podnikaacuteniacute kroků k tomu aby se
společnost stala atraktivniacutem zaměstnavatelem
u ktereacuteho budou lideacute raacutedi pracovat
o Plaacutenovaacuteniacute pomociacute sceacutenaacuteře ndash hrubaacute představa o tom
kam společnost ve sveacutem prostřediacute a oboru směřuje
jakeacute důsledky to bude miacutet pro potřebu lidskyacutech
zdrojů
o Prognoacutezy poptaacutevky a nabiacutedky ndash odhady budouciacute potřeby
pracovniacuteků neboli odhady počtu lidiacute kteřiacute budou
k dispozici uvnitř společnosti i mimo ni
o Analyacuteza pohybu (fluktuace) pracovniacuteků ndash analyzovaacuteniacute
současnyacutech ukazatelů a trendů mobility (fluktuace)
pracovniacuteků pro uacutečely prognoacutez nabiacutedky pracovniacutech sil
o Analyacuteza pracovniacuteho prostřediacute ndash analyzovaacuteniacute
prostřediacute ve ktereacutem lideacute pracujiacute se zaměřeniacutem
na to jakyacute prostor jim prostřediacute poskytuje pro
24
využiacutevaacuteniacute a rozviacutejeniacute jejich dovednosti pro
dosahovaacuteniacute spokojenosti s praciacute
o Analyacuteza operačniacute efektivnosti ndash (analyacuteza
efektivnosti činnosti) analyzovaacuteniacute produktivity
využiacutevaacuteniacute lidiacute a podmiacutenek pro růst flexibility aby
bylo možneacute reagovat na noveacute a měniacuteciacute se požadavky
222 Ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběr pracovniacuteků
Obecnyacutem ciacutelem ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru pracovniacuteků by mělo byacutet
ziacuteskat s vynaloženiacutem minimaacutelniacutech naacutekladů takoveacute množstviacute
a takovou kvalitu pracovniacuteků ktereacute jsou žaacutedouciacute pro
uspokojeniacute podnikoveacute potřeby lidskyacutech zdrojů Tři faacuteze
ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru pracovniacuteků jsou [Armstrong M 2007
s 343]
o Definovaacuteniacute požadavků
o Přilaacutekaacuteniacute uchazečů
o Vybiacuteraacuteniacute uchazečů
2221 Definovaacuteniacute požadavků
Počet a kategorie lidiacute ktereacute společnost potřebuje
by měly byacutet jasně definovaneacute v ziacuteskaacutevaacuteniacute pracovniacuteků
kteryacute je odvozen z plaacutenu lidskyacutech zdrojů (personaacutelniacuteho
plaacutenu) Kromě toho může existovat potřeba naacutehrady
některyacutech pracovniacuteků nebo potřeba obsazeniacute nově
vytvořenyacutech pracovniacutech miacutest Obojiacute musiacute byacutet důkladně
prověřeno aby se zjistilo zda jsou tyto potřeby
opraacutevněneacute Zejmeacutena je nezbytneacute prověřit potřebu naacutehrady
nebo uacuteroveň a typ pracovniacuteka ktereacute jsou požadovaacuteny
25
Požadavky konkreacutetniacutech pracovniacutech funkciacute by měli byacutet
vyjaacutedřeny v podobě popisu a specifikace pracovniacuteho miacutesta
Tyto požadavky poskytujiacute zaacutekladniacute informaci
potřebnou pro sestaveniacute inzeraacutetu pro informovaacuteniacute
zprostředkovatelskyacutech instituciacute a pro hodnoceniacute uchazečů
Definice určiteacute role uvaacutediacute přehled schopnostiacute
dovednostiacute požadavků na vzdělaacuteniacute a praxi Vytvaacuteřiacute tak
kriteacuteria na jejichž zaacutekladě budou uchazeči posuzovaacuteni
při vyacuteběroveacutem pohovoru nebo pomociacute testů praacutevniacute
způsobilosti
Specifikace požadavků na pracovniacuteka ndash znaacutemaacute teacutež jako
specifikace pracovniacuteho miacutesta definuje vzdělaacuteniacute vyacutecvik
kvalifikaci a zkušenosti požadovaneacute od žadatele pro
obsazenou pozici
Specifikace požadavků na pracovniacuteka může byacutet
sestavena v naacutesledujiacuteciacutem uskupeniacute
o Odborneacute schopnosti
o Požadavky na chovaacuteniacute a postoje
o Odbornaacute přiacuteprava a vyacutecvik
o Zkušenosti praxe
o Zvlaacuteštniacute požadavky
o Vhodnost pro organizaci
o Možnost splnit očekaacutevaacuteniacute uchazeče
Největšiacute nebezpečiacute ktereacutemu je potřeba věnovat
pečlivou důslednost je dbaacutet na to aby nedošlo
k nadhodnoceniacute požadovaneacute kvalifikace a schopnostiacute Žaacutedat
to nejlepšiacute je zcela přirozeneacute ale stanoveniacute
nerealizovatelně vysokyacutech požadavků na uchazeče zvyšuje
probleacutemy s jejich přilaacutekaacuteniacutem Vede takeacute k nespokojenosti
26
mezi těmi kteřiacute byli vybraacuteni neboť mohou miacutet pocit
že se jejich talent a schopnosti nevyužiacutevajiacute ze sta
procent
Existuje mnoho modelů jak posuzovat budouciacuteho
možneacuteho zaměstnance a jak ho podrobit podrobneacutemu vyacuteběru
Z možnyacutech modelů uvaacutediacutem tyto
Sedmibodovyacute model kteryacute se zaměřuje na
1 fyzickeacute vlastnosti
2 vědomosti a dovednosti
3 všeobecnou integraci
4 zvlaacuteštniacute schopnosti
5 zaacutejmy
6 dispozice (sklony)
7 okolnosti (zaacutezemiacute)
Pětibodovyacute model kteryacute se zaměřuje na
1 vliv na ostatniacute
2 ziacuteskanou kvalifikaci
3 vrozeneacute schopnosti
4 motivace
5 emocionaacutelniacute ustrojeniacute
Jako posledniacute odstavec v tomto bodu bych raacuted
rozebral přiacutestup založenyacute na schopnostech kteryacute může
pomoci rozpoznat kteraacute metoda vyacuteběru (napřiacuteklad
psychologickeacute testy nebo assessment centra) bude zřejmě
přinaacutešet užitečneacute poznatky Vyacutehody přiacutestupu založeneacuteho na
schopnostech bych shrnul v naacutesledujiacuteciacutech bodech
27
o Zvyšuje přednost předpovědiacute o vhodnosti
uchazeče
o Usnadňuje lepšiacute porovnaacuteniacute mezi vlastnostmi
jedince a požadavky pracovniacuteho miacutesta
o Při vedeniacute pohovoru pomaacutehaacute zabraacutenit překotnyacutem
soudům
o Může byacutet oporou pro celou řadu metod vyacuteběru ndash
dotazniacuteky pohovory testy a assessment centra
2222 Přilaacutekaacuteniacute uchazečů
Přilaacutekaacuteniacute uchazečů je v prvniacute řadě zaacuteležitostiacute rozpoznaacuteniacute
vyhodnoceniacute a využitiacute nejvhodnějšiacutech zdrojů potencionaacutelniacutech
uchazečů Nicmeacuteně v přiacutepadech kdy se setkaacutevaacuteme s obtiacutežemi
přilaacutekaacuteniacute či udrženiacute uchazečů nebo tyto obtiacuteže předviacutedaacuteme
je třeba vypracovat předběžnou studii faktorů ktereacute mohou
přispět k přilaacutekaacuteniacute nebo odrazeniacute uchazečů tedy silnyacutech
a slabyacutech straacutenek podniku jakožto zaměstnavatele
Pokud bychom se zaměřili na analyacutezu silnyacutech
a slabyacutech straacutenek tak ta by se teacuteměř vždy měla zaměřit
na skutečnosti jako jsou tyto
o Pověst společnosti
o Mzdy
o Zaměstnaneckeacute vyacutehody
o Pracovniacute podmiacutenky
o Zajiacutemavost praacutece
o Jistota zaměstnaacuteniacute
o Přiacuteležitosti ke vzdělaacutevaacuteniacute a vyacutevoji
o Perspektivista karieacutery
o Umiacutestěniacute pracoviště
28
Tyto skutečnosti by měly byacutet porovnaacuteny s tiacutem co
nabiacuteziacute konkurence Na zaacutekladě vyacutesledků by měl byacutet
vypracovaacuten seznam toho co bdquoprodaacutevaacuterdquo organizaci a co
prodaacutevaacute podnikatele Prodejem organizace mysliacutem pověst
agentury a jejiacute flexibilitu a pověstiacute podnikatele mysliacutem
žadatele o praacuteci v agentuře jeho kvalifikaci Lze při tom
uplatnit zkušenosti z marketingu při nichž se preference
potencionaacutelniacutech zaacutekazniacuteků porovnaacutevajiacute s vlastnostmi vyacuterobku
tak aby byly zdůrazněny ty vlastnosti ktereacute nejviacutece
přitahujiacute zaacutekazniacuteka
Ciacutelem celeacuteho zkoumaacuteniacute je vytvořit lepšiacute obraz
organizace (dobrou značku zaměstnavatele) pro potřeby
inzerovaacuteniacute naacuteborovyacutech materiaacutelů a pohovorů s uchazeči
Může existovat i poněkud konstruktivnějšiacute ciacutel ukaacutezat
organizaci potřebu zlepšeniacute jejiacute zaměstnavatelskeacute pověsti
za uacutečelem přilaacutekaacuteniacute většiacuteho množstviacute lepšiacutech uchazečů
a za uacutečelem udrženiacute si těch kteřiacute byli již vybraacuteni
U zdrojů uchazečů je velice důležiteacute uvažovat
o vnitřniacutech zdrojiacutech uchazečů ačkoli některeacute organizace
s důsledně uplatňovanou politikou stejneacute přiacuteležitosti
trvajiacute na tom aby uchazeči z vnitřniacutech zdrojů uchaacutezejiacuteciacute
se o volneacute miacutesto měli stejneacute vyacutechoziacute podmiacutenky jako
uchazeči z vnějšiacutech zdrojů
Pokud nejsou vhodniacute uchazeči organizaci k dispozici
pak hlavniacutemi zdroji pro osloveniacute uchazečů jsou
o Inzerovaacuteniacute
o Internet
o Externiacute vyhledaacutevaciacute a zprostředkovatelskeacute služby ndash
Personaacutelniacute agentury
29
Mnoho pracovniacutech miacutest je samozřejmě možneacute obsadit
čerstvyacutemi absolventy vysokyacutech škol kteřiacute již v průběhu
studia majiacute možnost si přivydělaacutevat v různyacutech
společnostech ktereacute jim po dovršeniacute studia nabiacutednou
praacuteci Zaacuteroveň je běžnyacutem jevem že některeacute společnosti
si zavaacutežiacute studenta smlouvou již v průběhu jejich studia a
platiacute mu školneacute Dnes již klasickyacutem jevem je vydaacutevaacuteniacute
různyacutech informačniacutech brožurek pravidelneacute naacutevštěvy škol
za uacutečelem oslovovaacuteniacute potencionaacutelniacutech novyacutech zaměstnanců
2223 Vybiacuteraacuteniacute uchazečů
Při ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru pracovniacuteků lze použiacutet přiacutestupu
charakteristickeacuteho pro moderniacute řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů Ten
spočiacutevaacute v tom že věnuje mnohem viacutece peacuteče tomu zda
uchazeči splňujiacute nejen požadavky daneacuteho pracovniacuteho miacutesta
ale i požadavky podniku jako celku Tyto požadavky zahrnujiacute
oddanost a schopnost efektivně pracovat jako člen
tyacutemu[Armstrong M 2007 s 369]
Je velice důležiteacute dbaacutet na to že ve většině přiacutepadů
reference ať už osobniacute nebo od předchoziacuteho
zaměstnavatele nebyacutevajiacute vždy odpoviacutedajiacuteciacute reaacutelu Byacutevaliacute
zaměstnavateleacute jsou ve většině přiacutepadů dobrosrdečniacute
a tudiacutež jsou schopni podepsat teacuteměř bdquocokolivrdquo
Britskyacute Chartered Institute of Personnel And
Development [CIPD 2005 c] odhaduje že jedna osmina
uchazečů přehaacuteniacute nebo falšuje sveacute vzdělaacuteniacute (absolvovanou
přiacutepravu na povolaacuteniacute)rdquo
Osobně si troufaacutem tvrdit že nejlepšiacute možnaacute věc
kterou můžete při sjednaacutevaacuteniacute noveacuteho zaměstnance učinit
30
je vyžaacutedat si od byacutevaleacuteho zaměstnavatele odpověď na Vaacutemi
dodaneacute otaacutezky
o Jakaacute byla deacutelka zaměstnaacuteniacute
o Jakyacute byl naacutezev pracovniacuteho miacutesta
o Jakaacute praacutece byla vykonaacutevaacutena
o Jakyacute byl mzdovyacute tarif či plat
o Kolik dnů absence měl uchazeč za posledniacutech 12 měsiacuteců
o Zaměstnali byste jej opět (pokud ne proč)
31
3 Lobbying
Slovo lobbying se podle společnosti Websteracutes Dictionary
poprveacute objevilo v roce 1837 Dnes se toto označeniacute
použiacutevaacute po celeacutem světě pro celou škaacutelu způsobů
a procesů jež majiacute zajistit vliv na rozhodovaacuteniacute ve
věcech veřejnyacutech V politice se lobuje za všechno
a zaacuteroveň proti všemu nicmeacuteně politickyacute lobbying se pojiacute
předevšiacutem s penězi [Woll C 2006 s 42]
Lobbying byacutevaacute zpravidla chaacutepaacuten velmi široce Do teacuteto
kategorie tudiacutež spadajiacute veškereacute přiacutemeacute i nepřiacutemeacute snahy
ovlivnit jakaacutekoliv rozhodnutiacute změnit či předělat
jakeacutekoliv usneseniacute aj (dopisy zastupitelům přiacutespěvky
na volebniacute kampaň sponzorskeacute dary podporovaacuteniacute
sportovniacutech klubů kampaně v meacutediiacutech vyacutepovědi před
legislativniacutemi vyacutebory ndash ciacutelem je tedy prosadit kyacuteženyacute
politickyacute vyacutesledek)
Takto širokaacute definice ovšem ztraacuteciacute prakticky
jakyacutekoliv analytickyacute ale i praacutevniacute vyacuteznam neboť
potencionaacutelně zahrnuje teacuteměř veškereacute aktivity spojeneacute
s politikou a veřejnyacutem prostorem Takto pojatyacute lobbying
se staacutevaacute všiacutem a zaacuteroveň ničiacutem Těžkosti plynouciacute pro
analytiky jsou zřejmeacute z několika praciacute vyacuteznamnyacutech
badatelů zabyacutevajiacuteciacutech se lobbyingem Kay Shlozman a John
Terney kteřiacute se problematikou lobbyingu zabyacutevajiacute
od sedmdesaacutetyacutech let otevřeně přiznaacutevajiacute že bdquozaacuteměrně
zanedbaacutevajiacute důležitou otaacutezku kdo se losovaciacuteho procesu
uacutečastniacuterdquo [EPP-ED 2006 s 35] To ovšem vede praacutevě
k tomu že miacutesiacute naacutetlakoveacute skupiny s lobbyistickyacutemi
Je proto potřeba naleacutezt definici jež by lobbyistickeacute
aktivity oddělila od jinyacutech a mnohdy i podobnyacutech aktivit
jejichž ciacutelem je takeacute zisk vlivu Někteřiacute autoři voliacute
32
jako řešeniacute tohoto probleacutemu způsob rozděleniacute na přiacutemyacute
lobbying a nepřiacutemyacute lobbying Prvniacute okruh by zahrnoval
osobniacute styky se zaacutekonodaacuterci jejich poradci nebo jinyacutemi
politiky a informovaacuteniacute je o konkreacutetniacutem probleacutemu Druhyacute
okruh by spočiacuteval v ovlivňovaacuteniacute kampaněmi v meacutediiacutech nebo
mezi voliči (většinou ve sveacutem volebniacutem okrsku)
31 Lobbying pro specifickeacute formy
prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech
skupin
Druh a forma prosazovaacuteniacute lobbyingu je často veřejnostiacute
pojata jako manipulace kteraacute maacute bliacuteže ke korupci než
demokratickyacutem standardům Vychaacuteziacute to zejmeacutena z faktu
že ačkoliv je hranice mezi lobby a korupciacute zřetelnaacute
zaacuteležiacute jen na etice obou zuacutečastněnyacutech stran zda ji
dodržiacute [Marečkovaacute H 2007 s 15]
V Evropskeacute unii se proto v posledniacutech letech ozyacutevajiacute
hlasy pro odstraněniacute jakyacutechkoli naacuteznaků teacuteto
netransparentnosti a po vytvořeniacute principu regulaciacute
lobbyistickyacutech aktivit Jak si daacutele popiacutešeme tyto snahy
regulace lobbyingu jsou velice komplikovaneacute neboť vedle
standardniacutech postupů mohou lobbisteacute užiacutet i techniky
značně netransparentniacute a proto i těžko regulovatelneacute
Pro pojem standardniacute postup by bylo vhodnějšiacute užiacutevat
pojem tradičniacute postup protože jak uvaacutediacute [Schendelen
2007 s 38) každaacute zaacutejmovaacute skupina může při sveacutem snaženiacute
ovlivnit evropskeacute politiky užiacutet nejmeacuteně čtyři tradičniacute
33
techniky Ty jsou využiacutevaacuteny tak dlouho že se staly
osvědčenyacutemi
Jednaacute se o donuceniacute vtaženiacute do vlastniacute hry
veřejnou obhajobu a přesvědčovaacuteniacute (argumentaci) Technika
donuceniacute vychaacuteziacute z naacuterodniacute uacuterovně kde aparaacutet donuceniacute
vykonaacutevajiacute soudy policie a vězeňskyacute systeacutem Na evropskeacute
uacuterovni kteraacute je takeacute založena na vynutitelnyacutech praacutevniacutech
normaacutech se ve většiacute miacuteře užiacutevajiacute meacuteně formaacutelniacute postupy
jako napřiacuteklad blokaacutedy agresivniacute kampaně (doprovaacutezeneacute
demonstracemi) přesuny firem mezi členskyacutemi staacutety za
lepšiacutemi podmiacutenkami apod Technika vtaženiacute do vlastniacute hry
spočiacutevaacute v přidělovaacuteniacute vedouciacutech funkciacute nebo poskytnutiacute
finančniacutech prostředků vyacuteznamnyacutem bdquohraacutečůmrdquo
Propracovanějšiacute variantou je ustaveniacute takovyacutech
rozhodovaciacutech procedur ktereacute ve sveacutem důsledku udržujiacute
ostatniacute zaacutejmoveacute skupiny v podřiacutezeneacutem postaveniacute Obzvlaacuteště
ministerstva si tiacutemto způsobem držiacute pod dostatečnou
kontrolou nespočet takzvaně bdquonezaacutevislyacutechrdquo agentur nebo
soukromyacutech organizaciacute V tomto přiacutepadě vznikaacute finančniacute
zaacutevislost těchto agentur na dvou uacuterovniacutech ndash na naacuterodniacute
uacuterovni ndash finančniacute zaacutevislost těchto agentur na vlaacutedě
a na evropskeacute uacuterovni kde jsou agentury zaacutevisleacute na
rozdělovaacuteniacute dotaciacute a na schopnosti EU prosadit svoje
politickeacute zaacutejmy Techniku veřejneacute obhajoby často
použiacutevajiacute nevlaacutedniacute organizace a obchodniacute organizace
Ve sveacute neformaacutelniacute podobě může byacutet mediaacutelniacute kampaniacute kteraacute
reflektuje noveacute přiacuteležitosti či hrozby Ve formaacutelnějšiacutem
podaacuteniacute maacute podobu oficiaacutelniacute stiacutežnosti na Uacuteřad pro ochranu
hospodaacuteřskeacute soutěže Nejformaacutelnějšiacute variantou je soudniacute
spor Posledniacute technika argumentace či přesvědčovaacuteniacute je
založena na logicky přijatelnyacutech zaacutevěrech a na empiricky
34
věrohodnyacutech tvrzeniacutech Obvykle se využiacutevaacute ve čtyřech
situaciacutech
a když rozhodujiacuteciacute hraacuteči staacutele vaacutehajiacute s podporou (lze je
ziacuteskat na vlastniacute stranu)
b když je daneacute teacutema v počaacutetciacutech sveacuteho rozpracovaacuteniacute (a
mnoziacute ještě nezaujali jasnou pozici)
c když se teacutematu dostane širokeacute publicity (publikum
vyžaduje přesvědčiveacute argumenty)
d když je nutneacute teacutema učinit atraktivnějšiacute (prezentovat
ho jako věc obecnějšiacuteho zaacutejmu)
Tradičniacute techniky lobbovaacuteniacute jsou zaacutejmovyacutemi skupinami
staacutele použiacutevaneacute nicmeacuteně jejich efektivita a uacutečinnost maacute
v posledniacutech letech klesajiacuteciacute tendenci Vychaacuteziacute
to zejmeacutena ze skutečnosti že tradičniacute techniky
se opiacuterajiacute o povyacutešenou viacuteru ve vlastniacute nadřazenost
Jinyacutemi slovy pro lobbistu kteryacute využiacutevaacute tradičniacutech
metod je jeho protistrana většinou protivniacutekem ktereacuteho
je nutneacute a možneacute donutit soudně přemoci či přesvědčit
o tom že řiacutedit se zaacutejmem lobujiacuteciacute je spraacutevneacute a žaacutedouciacute
311 Management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute na
uacuterovni EU
Management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute EU stojiacute na dvou
piliacuteřiacutech Prvniacute je akademickyacute a maacute dva prameny obchodniacute
management a politologii To by naacutes nemělo překvapovat
protože vztah mezi komerčniacutemi a politickyacutemi kruhy nebo
v širšiacute perspektivě mezi soukromyacutem a veřejnyacutem sektorem
35
tvořiacute kliacutečovou složku každeacute moderniacute společnosti založeneacute
na smiacutešeneacutem veřejno-soukromeacutem systeacutemu vlaacutednutiacute
[Schendelen 2007 s 249]
Evropskaacute unie je nejpřiacutehodnějšiacutem prostorem pro
praktickou aplikaci managementu veřejnyacutech zaacuteležitostiacute
Na uacuterovni EU existujiacute tisiacutece organizaciacute ktereacute
z funkčniacuteho hlediska jednajiacute jako zaacutejmoveacute skupiny Svůj
původ majiacute ve veřejnyacutech i soukromyacutech sfeacuteraacutech jak
členskyacutech zemiacute EU tak mnoha bdquomimo-unijniacutechrdquo Centrem
jejich aktivit je Brusel ndash hlavniacute město EU
Většina zaacutejmovyacutech skupin se v tomto komunikačniacutem uzlu
objevuje jen nepravidelně většinou když se o něčem
podstatneacutem rozhoduje ve vyacuteborech komise či při slyšeniacute
Parlamentu
Všechny tyto veřejneacute a soukromeacute naacutetlakoveacute skupiny
ať už se staacutelou kancelaacuteřiacute v Bruselu nebo bez niacute vnaacutešejiacute
do rozhodovaciacutech procesů EU sveacute vlastniacute zaacutejmy Systeacutem EU
považujiacute ve většině přiacutepadů za nejnaacuteročnějšiacute prostřediacute
s jakyacutem se mohou setkat Tyto lobbyistickeacute skupiny jsou
nejzjevnějšiacutemi nositeli euroopenizace
Management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute EU neniacute přirozeně
žaacutednyacute všeleacutek Pokud je užiacutevaacuten proziacuteravě a s rozvahou
pokud zahrnuje pečlivou teoretickou přiacutepravu a tvrdou
praacuteci v tereacutenu pak poskytuje lepšiacute vyhliacutedky na dosaženiacute
uacutespěchu nebo alespoň na odvraacuteceniacute neuacutespěchu v evropskeacute
hře Expert v oboru evropskyacutech zaacuteležitostiacute
se pochopitelně řiacutediacute souborem pravidel nebo doporučeniacute
kteraacute se v tomto přiacutepadě tyacutekajiacute lepšiacute strategie a taktiky
na evropskeacute půdě
36
Každaacute zaacutejmovaacute skupina maacute samozřejmě praacutevo se sama
rozhodnout zda bude sveacute veřejneacute zaacuteležitosti spravovat
amateacuterskyacutem či profesionaacutelniacutem stylem a zda bude použiacutevat
vyacutehradně tradičniacute techniky pro prosazovaacuteniacute vlivu Pokud
maacute však zaacutejmovaacute skupina zaacutejem na zlepšeniacutech svyacutech šanciacute
pro dosaženiacute požadovaneacuteho vyacutesledku potom by měla
profesionaacutelně aplikovat poznatky managementu veřejnyacutech
zaacuteležitostiacute
312 Převis nabiacutedky nekonvenčniacutech postupů
Na hraciacute ploše s naacutezvem EU si skutečně žaacutednaacute zaacutejmovaacute
skupina nemůže stěžovat na nedostatek cest vedouciacutech
k požadovaneacutemu vyacutesledku Může si vybiacuterat z nekonečneacuteho
menu přiacuteležitostiacute pro oteviacuteraacuteniacute dveřiacute směrem ven
i dovnitř a to vše při použitiacute standardniacutech postupů
o Zaprveacute může použiacutet přiacutemyacute lobbying kteryacute by neměl
nikdy byacutet ztotožňovaacuten s konečnyacutem ovlivněniacutem a nemusiacute
tedy lobovat v našem specifickeacutem smyslu
o Zadruheacute se můžeme spolehnout na tradičniacute techniky
uplatněniacute vlivu ndash donuceniacute vtaženiacute do vlastniacute hry
veřejnou obhajobu a přesvědčovaacuteniacute (argumentaciacute)
o Zatřetiacute můžeme využiacutet některou z mnoha nekonvenčniacutech
technik ktereacute rozeberu niacuteže
Teacuteměř vždy se nabiacuteziacute bezpočet akteacuterů ke kontaktovaacuteniacute
faktorů k ovlivněniacute a vektorů ke zkonstruovaacuteniacute Možnosti
bdquoodchodu protestu a loajalityrdquo neboli v lidoveacutem jazyce
bdquouteč bojuj nadbiacutehejrdquo jsou jen třemi z mnoha a hraacuteč
37
se vždy může vydat na jednu nebo na druhou stranu
To však vede k dilematu
Scheacutema ktereacute uvaacutediacutem jako přiacutelohu č 2 představuje
vyacuteběr nejčastěji se vyskytujiacuteciacutech dilemat v tereacutenniacutech
aktivitaacutech v EU Prvniacute dvě kategorie se přiacutemo vztahujiacute
k akteacuterům tedy zaacutestupcům EU a ostatniacutem zainteresovanyacutem
hraacutečům Ostatniacute odkazujiacute k faktorům a vektorům působiacute
na ně nepřiacutemo a reprezentujiacute zde dilema meta-lobbyingu
Tato dilemata kteraacute mohou potkat každou zaacutejmovou
skupinu se pokusiacutem rozebrat niacuteže [Citelj 2004 s 61]
3121 Uacuteředniacuteci ndash dilema
Postoj kteryacute uacuteředniacuteci zaujmou k určiteacutemu teacutematu může
lobbyistickaacute skupina podpořit nebo může naopak oponovat
čiacutemž jim život ulehčiacute nebo naopak ztiacutežiacute
Všichni uacuteředniacuteci jsou hladoviacute po spolehlivyacutech
informaciacutech o reaacutelneacutem děniacute jimiž je lobbyistickaacute skupina
může ale takeacute nemusiacute nasytit Stejně tak je může
zklidnit či naopak znepokojit Klasickou technikou
vedouciacute k jejich znepokojeniacute je dramatickeacute podaacuteniacute faktů
o čemkoliv zhoršovaacuteniacute životniacuteho prostřediacute působeniacute
na jejich prestiž kompetence rozpočet pracovniacute zaacutetěž
způsob organizace nebo přijiacutemaacuteniacute do funkciacute Tyto hry
často hrajiacute sami uacuteředniacuteci proti sobě navzaacutejem
3122 Angažovaniacute hraacuteči ndash dilema
Jedno z velkyacutech dilemat se tyacutekaacute mobilizace většiacuteho počtu
akteacuterů Viacutec přaacutetel dodaacute viacutec podpory ale takeacute si pro sebe
zaberou většiacute podiacutel na hře
38
Jineacute dilema zniacute je lepšiacute odměnit sveacute spojence a ty
kteřiacute ustoupili tlaku nebo potrestat soupeře
a odpadliacuteky
Daacutele je možneacute zapracovat na posiacuteleniacute jednotnosti
nebo naopak nesouladu v raacutemci jednotlivyacutech koalic
Neaktivniacute hraacuteče můžeme ponechat jejich spaacutenku a nebo
je naopak probudit Ty kteřiacute nad nějakyacutem teacutematem vaacutehajiacute
lze ignorovat přesvědčit o vyacutehodnosti jedneacute z pozic
nebo naprosto odveacutest jejich pozornost jinyacutem směrem
Iritujiacuteciacute akteacutery může lobbyistickaacute skupina buď veřejně
omluvit čiacutemž si je možnaacute zavaacuteže nebo naopak pranyacuteřovat
čiacutemž je donutiacute ke kompromisu
3123 Vztahy ndash dilema
Lobbying může vztahy učinit formaacutelnějšiacutemi nebo naopak
neformaacutelnějšiacutemi přičemž mezi oběma poacutely se nachaacuteziacute
několik bdquopoloformaacutelniacutechrdquo stupňů Pokud je skupina zaacutevislaacute
na všech třech variantaacutech vztahu (viz scheacutema str 38)
pak se musiacute vypořaacutedat s dilematy jejich vzaacutejemneacuteho
vyvaacuteženiacute
a načasovaacuteniacute Může takeacute vztah stabilizovat či
destabilizovat konflikt někdy přinaacutešiacute většiacute vyacutenosy než
spojenectviacute
V jineacutem dilematu proti sobě stojiacute spoleacutehaacuteniacute na stareacute
a osvědčeneacute vztahy a rozviacutejeniacute novyacutech což je pro každou
lobby otaacutezkou kalkulace naacutekladů a vyacutenosů
39
3124 Procedury ndash dilema
Procedury patřiacute do třiacute P Jedno z dilemat se tyacutekaacute jejich
zjednodušeniacute či naopak zkomplikovaacuteniacute
Pro pochopeniacute uvaacutediacutem před rozhodnutiacutem komise z roku
2000 jiacutemž povolila Unileveru uveacutezt na trh margariacuten
Becel se tato společnost zasazovala o zjednodušeniacute
schvalovaciacute procedury Po verdiktu Komise svoji snahu
zastavila neboť si uvědomila že většiacute komplikovanost
celeacuteho procesu bude užitečnaacute v udrženiacute novyacutech konkurentů
mimo hru
Každaacute lobbyistickaacute skupina může takto přijmout nebo
napadnout určitou proceduru přiacutepadně doveacutest kauzu
až k Soudniacutemu dvoru Jineacute dilema se objevuje v otaacutezce
zda-li prosazovat striktniacute nebo volnou interpretaci
procedury Prostor pro interpretaci rozšiřujiacute jazykoveacute
varianty textu a různorodaacute každodenniacute praxe neboli
precedenty
3125 Pozice ndash dilema
V raacutemci hry Třiacute P může lobby buď uznat nebo naopak
kritizovat staacutevajiacuteciacute orgaacuteny a funkce jako třeba vyacutebory
agentury a jednotliveacute uacuteředniacuteky Skupina se takeacute může
rozhodnout ke vstupu do orgaacutenů nebo naopak k jeho
opuštěniacute To může znamenat symbol protestu nebo touhu
po většiacute svobodě v jednaacuteniacute Obzvlaacuteště velkyacutem dilematem
je přijiacutemaacuteniacute lidiacute do nejrůznějšiacutech funkciacute Po několika
zkušenostech a opravdu nepřiacutejemnyacutech situaciacutech se dnes již
jednoznačně přiklaacuteniacutem k jasně stanovenyacutem kriteacuteriiacutem
neboli pracovniacutem předpokladům (merits) a odmiacutetaacutem
jakoukoliv protekci
40
3126 Teacutemata ndash dilema
Jedno dilema zniacute jestli je lepšiacute teacutemata politizovat
nebo depolitizovat Standardniacute metoda odpolitizovaacuteniacute
spočiacutevaacute v prezentaci teacutematu jako bdquotechnickeacute zaacuteležitostirdquo
kteraacute je pro mnoho lidiacute synonymem menšiacute důležitosti
Komise a Rada EU často spojujiacute jednotlivaacute teacutemata aby
alespoň čaacutestečně uspokojili většiacute počet hraacutečů Lobby
se takeacute může pokusit o navyacutešeniacute nebo redukci počtu
aktivniacutech teacutemat a odvozeně tedy o změnu v počtu
angažovanyacutech hraacutečů nebo o bagatelizaci či naopak
dramatizaci vyacuteznamu teacutematu
Zde uvaacutediacutem několik přiacutepadů manipulace s teacutematy
o Společenskaacute zemědělskaacute politika ndash potravinovaacute
soběstačnost
o Dovoz levneacuteho textilu ndash dětskaacute praacutece
o Kouřeniacute tabaacuteku ndash svoboda
o Kožešinovyacute průmysl ndash praacuteva zviacuteřat
o Zaacutesah do ECB ndash hospodaacuteřskyacute růst
o Nižšiacute daně (opravy obuvi aj) ndash zaměstnanost
3127 Životniacute cyklus Souborneacute zpraacutevy ndash dilema
Lobby může buď napomoci hladkeacutemu přijetiacute Zpraacutevy nebo
ho naopak zkomplikovat
bdquoExtreacutemniacutem přiacutekladem byla pozice Velkeacute Britaacutenie
v radě EU během afeacutery s nemociacute BSE v roce 1996 kdy
Britoveacute jednoduše zablokovali viacutece než 50 Soubornyacutech
zpraacutev (ktereacute byly naacutesledně automaticky schvaacuteleny)rdquo
41
Dalšiacute dilema je spojeno se zachovaacuteniacutem nebo změnou
obsahu Souborneacute zpraacutevy Přeměna obsahu bliacutežiacuteciacute
se přeraacutemovaacuteniacute (reframing) Zpraacutevy do jineacuteho kontextu je
nepřiacutemou technikou časoveacuteho managementu Může na jednu
stranu vyřešit ale i vytvořit patovou situaci Patovou
situaci často navozujiacute lobbyisteacute usilujiacuteciacute
o subsidiaritu Na vyacuteběr je množstviacute dalšiacutech přiacutemyacutech
technik k urychleniacute nebo zabrzděniacute rozhodovaciacuteho procesu
Ta nejpřiacutemějšiacute spočiacutevaacute v posunutiacute konečneacuteho termiacutenu
dopředu či dozadu Prvniacute ciacutel je obvykle naacuteročnějšiacute než
druhyacute neboť popohaacuteněniacute celeacuteho procesu si žaacutedaacute viacutece
energie než jeho pozdrženiacute
3128 Areacutena ndash dilema
Lobby se může rozhodnout buď ke vstupu do konkreacutetniacute
areacuteny nebo k jejiacutemu opuštěniacute přičemž mezi oběma
krajnostmi zůstaacutevaacute ještě možnost vyčkaacutevaciacuteho postoje
Každaacute koalice je občas směsiciacute vyacutehod i nevyacutehod jejichž
různyacute poměr nabiacuteziacute možnost volby Vyacuteznamneacute dilema ktereacute
jsem již zmiňoval v předešlyacutech kapitolaacutech se tyacutekaacute
omezeniacute nebo rozšiacuteřeniacute hranic areacuteny Takovaacute změna může
vyuacutestit ve vyacuterazně odlišnyacute soubor teacutemat i angažovanyacutech
hraacutečů
3129 Rozhodnutiacute ndash dilema
Ohledně samotneacuteho rozhodnutiacute si musiacute lobby rozmyslet
jestli se při vyjednaacutevaacuteniacute přidaacute k většinoveacutemu či
menšinoveacutemu taacuteboru Prvniacute volba může neacutest lepšiacute vyacutesledky
z kraacutetkodobeacuteho hlediska zatiacutemco ta druhaacute představuje
investici do důvěry spolubojovniacuteků z hlediska
dlouhodobeacuteho přiacutepadně s ohledem na jinou Soubornou
zpraacutevu Kvůli tzv principiaacutelniacutem důvodům se může skupina
42
uacutečasti na vyjednaacutevaacuteniacute takeacute zcela vzdaacutet zůstane tedy
stranou a čekaacute na lepšiacute nabiacutedku Podobnaacute pozice zaměřenaacute
na zablokovaacuteniacute procesu pomociacute prohloubeniacute nejednotnosti
je pochopitelně velice riskantniacute
31210 Styly lobovaacuteniacute ndash dilema
Standardniacute dilemata stylu jednaacuteniacute mimo jineacute zahrnujiacute
rozhodnutiacute zda-li spiacuteše nabiacutezet nebo požadovat jednat
nenaacutepadně či zřetelně přiacutemo či nepřiacutemo formaacutelně nebo
neformaacutelně defenzivniacutem nebo agresivniacutem způsobem
Eventuaacutelně zda se tvaacuteřit smiacuteřlivě nebo konfrontačně
chovat reaktivně nebo provokativně
Otaacutezka stylů lobovaacuteniacute je všeobecně považovaacutena
za kliacutečovou a je takeacute jedinou oblastiacute v niacutež se plaacuteny
amateacuterskyacutech a profesionaacutelniacutech skupin styacutekajiacute Teoretickeacute
dilema tyacutekajiacuteciacute se legaacutelniacutech a ilegaacutelniacutech aktivit
se v praxi teacuteměř neřešiacute Každaacute lobby může na uacutezemiacute EU bez
většiacutech potiacutežiacute splnit současneacute podmiacutenky registrace
a dodržovat pravidla etickeacuteho kodexu stejně jako maacute
tisiacutece důvodů obaacutevat se přiacutepadnyacutech skandaacutelů a politickeacute
izolace
V naacutesledujiacuteciacute kapitole se pokusiacutem rozebrat konkreacutetniacute
formy prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech skupin
43
32 Konkreacutetniacute formy prosazovaacuteniacute
vlivu zaacutejmovyacutech skupin
Integrujiacuteciacute se Evropa je možnyacutem teacutematem diskusiacute nejen
na uacuterovni reaacutelneacute politiky ale i ve sfeacuteraacutech vědeckeacuteho
vyacutezkumu ndash ať již politologickeacuteho sociologickeacuteho či
ekonomickeacuteho charakteru Otaacutezky totiž vyvstaacutevajiacute nejen
okolo podoby samotneacuteho spolku (integrujiacuteciacute se Evropy)
o miacuteře rozšiacuteřeniacute miacuteře integrace či o smyslu sepsaacuteniacute
ustavujiacuteciacutech textů Vznikajiacute takeacute v miacuteře ochoty sdiacutelet
společneacute unijniacute hodnoty a rysy u přiacuteslušniacuteků jednotlivyacutech
integrujiacuteciacutech se staacutetniacutech uacutetvarů [Broscheid 2003
s 64]
Častyacutem a z mnoha uacutehlů pohledu zkoumanyacutem teacutematem
se tak stala otaacutezka společneacuteho vytvaacuteřeniacute unijniacutech
zaacutekladů Ideaacutelniacute by bylo aby došlo k internalizaci všemi
nebo alespoň rozhodnou většinou občanů členskyacutech zemiacute
Jejich smyslem by mělo byacutet posilovaacuteniacute pocitů
sounaacuteležitosti obyvatel s Evropskou uniiacute vytvaacuteřeniacute
bdquospolečneacutehordquo evropskeacuteho prostoru postaveneacuteho na
stabilniacutech zaacutekladech Mohlo by se tak zdaacutet že praacutevě toto
teacutema je jedniacutem ze stěžejniacutech naacutemětů existujiacuteciacutech euro-
federalistickyacutech uskupeniacute působiacuteciacutech v řadě členskyacutech
staacutetů EU
Existence vysokeacuteho počtu struktur obhajujiacuteciacutech
myšlenky koherentniacute i stojiacuteciacute v opozici evropskeacutemu
federalismu neniacute nikterak překvapivaacute Zvlaacuteště pak
uvaacutežiacuteme-li dobu trvaacuteniacute diskusiacute jejichž předmětem je
evropskeacute uspořaacutedaacuteniacute Zaklaacutedaacuteniacute spolků stojiacuteciacutech
na zaacutekladech obhajoby myšlenky vytvořeniacute federaacutelniacute Evropy
lze datovat hluboko do historie a proto by jejich
44
existence (často navazujiacuteciacute na původniacute organizaci
či jakyacutesi jejiacute novyacute zrod) neměla byacutet nijak zaraacutežejiacuteciacute
Zajiacutemaveacute však je že tato uskupeniacute nebyla zatiacutem
uspokojivě popsaacutena stejně jako nebyly uspokojivě popsaacuteny
zaacutejmy ktereacute daneacute organizace sledujiacute a zejmeacutena pak
prostředky ktereacute majiacute k dispozici
Skupiny nominaacutelně obhajujiacuteciacute evropskyacute federalismus
jsou přiacutetomneacute ve všech členskyacutech zemiacutech EU ačkoli
se zdaacute že země ktereacute čerstvě k Unii přistoupily
nedisponujiacute tak vysokyacutem počtem uskupeniacute tohoto druhu jako
staršiacute členoveacute Počet všech struktur obhajujiacuteciacutech
myšlenku evropskeacuteho federalismu je přiacuteliš vysokyacute pro
samotneacute baacutedaacuteniacute a proto z uacutevah zkoumaacuteniacute euro-
federalistickyacutech organizaciacute byly vyloučeny politickeacute
strany frakce evropskyacutech politickyacutech stran či samotneacute
unijniacute orgaacuteny ktereacute by bezesporu bylo možno raacutemcově
zařadit do jednoho scheacutematu Namiacutesto toho byly vybraacuteny
pouze některeacute zaacutejmoveacute skupiny nominaacutelně se orientujiacuteciacute
na prosazovaacuteniacute myšlenky evropskeacuteho federalismu
Obecně lze za hlavniacute funkci zaacutejmovyacutech skupin
považovat umožněniacute uacutečasti jednotlivyacutem individuiacutem
na politickeacutem životě Podstatnyacutem prvkem takoveacute uacutečasti je
to že neprobiacutehaacute jen formou voleb a že pro ni neniacute nutneacute
členstviacute v politickyacutech stranaacutech Vlastniacute zaacutejem je tak
artikulovaacuten v teacute oblasti ve ktereacute je občan připraven
se angažovat Funkcemi zaacutejmovyacutech skupin je tak
artikulace agregace a reprezentace zaacutejmů svyacutech členů
V užšiacutem pojetiacute může skupina plnit teacutež funkci politickeacute
socializace nebo dokonce politickeacute rekrutace Vzaacutejemnyacute
vztah politickyacutech stran a zaacutejmovyacutech skupin ktereacute
do značneacute miacutery sdiacutelejiacute řadu charakteristik neniacute
45
předmětem tohoto teacutematu a proto se k němu nebudu
vyjadřovat Spiacuteše se zde pokusiacutem rozveacutest jednotliveacute formy
prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech skupin
321 Zaacutejmovaacute skupina při praacuteci
Jak jsem v předchoziacutech kapitolaacutech k zaacutejmovyacutem skupinaacutem
v EU uvedl lze odvodit řadu proměnnyacutech ktereacute odlišujiacute
profesionaacutelniacute chovaacuteniacute od amateacuterskeacuteho Zde je sloučiacutem
do čtyř uacutezce propojenyacutech avšak sveacutebytnyacutech ukazatelů
profesionaacutelniacute lobbyistickeacute organizace [Broscheid 2003
s 104]
Tyto ukazatele jsou
o dostatečnaacute vnitřniacute soudržnost
o užitečneacute (použitelneacute) znalosti
o optimaacutelniacute kombinace zdrojů a dovednostiacute
o celkovyacute vnějšiacute dojem
3211 Dostatečnaacute vnitřniacute soudržnost
Soudržnostiacute neboli koheziacute rozumiacuteme koherenci preferenciacute
čili koordinaci činnostiacute Předpoklad soudržnosti
je obvykle mylnyacute Za normaacutelniacutech okolnostiacute je každaacute
skupina vnitřně nejednotnaacute jejiacute členoveacute se přou
o preferovanaacute data hodnoty a naacutestroje Jinyacutemi slovy
řešiacute svaacute vnitřniacute teacutemata kteraacute se pak veřejně projevujiacute
na všech uacuterovniacutech organizace v podobě odlišnyacutech
preferenciacute a navzaacutejem si odporujiacuteciacuteho jednaacuteniacute
46
Na neformaacutelniacute uacuterovni existuje pluralita členů
skupiny zastaacutevajiacuteciacutech odlišneacute hodnoty a zaacutejmy Uvnitř
nadnaacuterodniacute firmy se mezi sebou zaměstnanci lišiacute napřiacuteklad
podle věku vzdělaacuteniacute naacuterodnosti jazyka odbornyacutech
znalostiacute a funkce Uvnitř Evropskyacutech federaciacute je
pluralita členů zaacutevislaacute na zemi původu na obratu
a zisku na stylu řiacutezeniacute na postaveniacute na trhu
a na organizačniacute strategii
V každeacutem Generaacutelniacutem ředitelstviacute Komise (Evropskaacute
komise složenaacute z jednotlivyacutech členů různyacutech staacutetů)
vychaacuteziacute pluralita a rozdiacutelnost uacuteředniacuteků kupřiacutekladu
z naacuterodniacuteho či regionaacutelniacuteho zaacutezemiacute stylu rozhodovaacuteniacute
karieacuterniacutech ciacutelů politickeacuteho přesvědčeniacute a sklonu
k loajalitě Takovaacute pluralita může celou organizaci
rozštěpit a jednotliveacute jejiacute čaacutesti se pak přeměniacute
v soběstačneacute lobbyistickeacute skupiny ktereacute odděleně
rozviacutejejiacute sveacute siacutetě vnějšiacutech vztahů
Pestrost vnitřniacutech rozporů by neměla byacutet
minimalizovaacutena ani maximalizovaacutena nyacutebrž
bdquooptimalizovaacutenardquo Organizačniacute zvlaacutednutiacute nejen evropskeacuteho
lobbyingu začiacutenaacute u vlastniacuteho prahu Minimalizace rozdiacutelů
může veacutest ke slepeacute poslušnosti Přiacutekazům Naacutesledně
organizace ztraacuteciacute vyacutehodu interniacute různorodosti
a nejzranitelnějšiacute se pochopitelně staacutevaacute na sameacutem
vrcholu
Vše se tedy soustřediacute na otaacutezku jak můžeme
dosaacutehnout dostatečneacute soudržnosti Je to jednoducheacute
Je třeba minimalizovat počet zasvěcenyacutech pracovniacuteků
kteřiacute na daneacutem obchodu pracujiacute a neustaacutele provaacutedět
controlling
47
3212 Užitečneacute znalosti
Profesionaacutelniacute lobbyistickou skupinu předevšiacutem
charakterizuje osvojeniacute znalostiacute Ty lze využiacutet
k dosaženiacute požadovanyacutech vyacutesledků kdykoli a kdekoli
Naproti tomu amateacuterskeacute skupiny se snadno spokojiacute se svyacutemi
vlastniacutemi dojmy a vniacutemaacuteniacutem reality nebo prostě naacutesledujiacute
individuaacutelniacute uacutesudek sveacuteho vedeniacute [Dančaacutek Hlouček
Šimeček 2006 s 86]
Profesionaacutelniacute lobby pochopitelně neniacute episteacutemickyacutem
nebo akademickyacutem společenstviacutem Ziacuteskaacuteniacute znalostiacute
a vědomostiacute nechaacutepe jako svůj prvořadyacute ciacutel Znalosti jsou
pro ni jen nepostradatelnyacutem prostředkem k realizaci
jejich zaacutejmů ať už v ČR nebo v EU
Nejdůležitějšiacute kategoriiacute je sebepoznaacuteniacute Vyžaduje
vyvaacuteženeacute porozuměniacute vlastniacutem touhaacutem a obavaacutem na jedneacute
straně a svyacutem možnostem na straně druheacute Touhy a obavy
musejiacute miacutet lepšiacute zaacuteklad než jen naacutehodnyacute soubor bdquonaacutehodrdquo
Uvědomělaacute zaacutejmovaacute skupina je staviacute na uacuteroveň se svyacutemi
obecnyacutemi zaacutejmy a konkreacutetniacutemi ciacuteli Touhy a obavy jsou
vyacutesledkem strategie kteraacute vzešla z kritickyacutech diskusiacute
Druhou kategoriiacute nezbytnyacutech vědomostiacute je znalost
areacuteny (prostřediacute) kam směřuji Čiacutem je skupina
profesionaacutelnějšiacute tiacutem rozvaacutežněji sveacute znalosti organizuje
a využiacutevaacute Většina nadnaacuterodniacutech firem a evropskyacutech
federaciacute ustavila za tiacutemto uacutečelem zvlaacuteštniacute tyacutem
managementu veřejnyacutech zaacuteležitostiacute Ten je propojen
s ostatniacutemi zaměstnanci a specializovanyacutemi pracovniacuteky
Zaacuteroveň uacutezce spolupracuje s vrcholovyacutem managementem
skupiny
48
3213 Optimaacutelniacute kombinace zdrojů a dovednostiacute
Zdroje jsou z pohledu zaacutejmoveacute skupiny naacutestrojem diacuteky
němuž v nemilosrdneacute konkurenci obstojiacute Nejednaacute se
o neměnnyacute majetek v jejiacutem staacuteleacutem vlastnictviacute naopak
musejiacute byacutet nejdřiacuteve ziacuteskaacuteny a naacutesledně udržovaacuteny v dobreacutem
stavu Naacutestrojem může byacutet cokoliv co přispiacutevaacute
k efektivniacutemu a uacutečinneacutemu zapojeniacute do evropskeacute politiky
Za zdroj lze považovat i silnou vůli ovlivnit rozhodovaciacute
proces nebo mimořaacutednou šanci setkat se neformaacutelně
s některyacutem komisařem
Odborneacute znalosti se čaacutestečně překryacutevajiacute s vyacuteše
zmiňovanou kategoriiacute užitečnyacutech znalostiacute Sebepoznaacuteniacute
a porozuměniacute politice areacutenoveacuteho managementu se do teacuteto
kategorie ale většinou nezahrnujiacute Odbornost se vztahuje
zejmeacutena k technickyacutem aspektům Souborneacute zpraacutevy nebo
probleacutemoveacuteho teacutematu Techničtiacute experti disponujiacute
dostatečnyacutemi znalostmi aby tyto otaacutezky vyřešili
Odborniacuteci na management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute jim mohou
poradit jak to proveacutest co nejuacutespěšněji
Většina lobbyistickyacutech skupin přichaacutezejiacuteciacutech
z naacuterodniacute uacuterovně obzvlaacuteště pak z vlaacutedy maacute těchto
technickyacutech expertů po ruce celou řadu Zaacutejmoveacute skupiny
uvnitř Komise a Parlamentu naopak tyto odborniacuteky spiacuteše
postraacutedajiacute Musejiacute je proto přizvat zevnějšiacute (insourcing)
jako členy expertniacuteho vyacuteboru či jako členy mezi-skupiny
Mohou je zapojit takeacute jako jednotlivce čiacutemž se pro ně
otviacuteraacute skvělaacute přiacuteležitost k lobovaacuteniacute
49
3214 Dobryacute celkovyacute dojem
Čtvrtyacutem a posledniacutem kriteacuteriem uacutespěšneacute lobby je dobraacute
image tedy celkovyacute vnějšiacute dojem Angažovanyacutem hraacutečům
a uacuteředniacutekům připadaacute skupina přitažlivaacute pokud se chovaacute
atraktivniacutem způsobem Koncept celkoveacuteho dojmu maacute dvě
dimenze přičemž tou prvniacute je všeobecnaacute přitažlivost
Prvniacute dimenze všeobecneacute přitažlivosti musiacute budit
zdaacuteniacute důležitosti a přiacutejemnosti Je-li skupina považovaacutena
za vyacuteznamnou nemusiacute se obaacutevat že bude přehliacutežena Naviacutec
může počiacutetat s předpoklaacutedanyacutem vlivem na ostatniacute kteřiacute
vezmou jejiacute existenci a zaacutejmy v uacutevahu přestože ona sama
zůstane pasivniacute
Druhou dimenziacute solidniacuteho vnějšiacuteho obrazu je
specifickaacute nabiacutedkovaacute strana Amateacuterskaacute zaacutejmovaacute skupina si
snadno splete svoje vlastniacute přaacuteniacute a požadavky ndash vyjaacutedřeneacute
naacutezorovyacutem či pozičniacutem materiaacutelem o jejich preferenciacutech ndash
s atraktivniacute nabiacutedkou pro ostatniacute hraacuteče
Naproti tomu profesionaacutelniacute skupina se snažiacute
uspokojit poptaacutevkovou stranu nejvyacuteznamnějšiacutech akteacuterů
a dopřaacutet jim to po čem toužiacute Na takoveacute straně může
vydělat
Vysoce postaveniacute uacuteředniacuteci a politici majiacute
neukojitelnou touhu po přiacutezniveacute publicitě v meacutediiacutech
za niacutež nabiacutezejiacute cenneacute politickeacute informace a ochotu
k dohodě To vše za normaacutelniacutech okolnostiacute platiacute Ovšem
nejlepšiacute skladba nabiacutedky a poptaacutevky je vždy specificky
zaacutevislaacute na teacutematech a akteacuterech jež se v konkreacutetniacutem
okamžiku v aktuaacutelniacute areacuteně pohybujiacute
50
Profesionaacutelniacute lobby se o svůj vnějšiacute obraz neustaacutele
staraacute Snažiacute se podporovat svoji pověst vyacuteznamnosti
a přiacutejemnosti Čiacutem většiacute vliv se u niacute předpoklaacutedaacute tiacutem
nižšiacute budou jejiacute naacuteklady na lobbying Čiacutem viacutece sympatiiacute
či respektu se jiacute dostaacutevaacute tiacutem snadněji si pojistiacute svoje
miacutesto u jednaciacuteho stolu Čiacutem přiacutejemněji na ostatniacute
působiacute tiacutem pohodlněji se jiacute uzaviacuterajiacute obchody Dobryacute
dojem na okoliacute je tedy v prveacute řadě prostředkem ke zvyacutešeniacute
efektivnosti a uacutečinnosti lobbyingu v konkreacutetniacutech
přiacutepadech Peacuteče o vnějšiacute obraz vyžaduje od skupiny
skutečně důkladnou přiacutepravu protože je nutneacute působit na
obecneacute citoveacute rozpoloženiacute ostatniacutech zainteresovanyacutech
hraacutečů
33 Chaacutepaacuteniacute lobbyingu ve
strukturaacutech EU a konkreacutetniacute
projevy v Českeacute republice
Definujeme-li lobbying jako aktivitu kteraacute se snažiacute
ovlivnit veřejneacute autority a demokracii můžeme tvrdit že
tyto dva koncepty majiacute viacutece společneacuteho než rozdiacutelneacuteho
[Machoutovaacute 2005 s 12 ]
Lobbying na evropskeacute uacuterovni přispiacutevaacute k dalšiacute
demokratizaci jak samotneacute EU tak členskyacutech staacutetů (ktereacute
jednajiacute v mnoha přiacutepadech meacuteně demokraticky než napřiacuteklad
Evropskaacute komise) Jsou to hlavně profesionaacutelniacute
lobbyistickeacute skupiny ktereacute si tyto zaacutesluhy připisujiacute
51
Diacuteky sveacute odborneacute přiacutepravě poskytujiacute uvedeneacute skupiny
uacuteředniacutekům informace a podporu Daacutele prosazujiacute legitimniacute
konsenzus Platiacute takeacute že lobby podstupuje seberegulaci
Vzrůstajiacuteciacute počet lobbyistickyacutech skupin konkurence
produkovaacuteniacute kvalitniacutech vyacutestupů a obhajoba dosaženyacutech
pozic vedou k ostřejšiacute soutěži mezi zaacutejmovyacutemi skupinami
a k lepšiacute společenskeacute kontrole Důležiteacute je proto
předevšiacutem vytvořit prostor pro otevřenyacute přiacutestup a feacuterovou
soutěž
Lobbying v Českeacute republice jako takovyacute neniacute bohužel
upraven na žaacutedneacute uacuterovni Jeho podoba se odviacutejiacute od zaacutekonneacute
regulace korupce tedy antikorupčniacutech předpisů pro
uacuteředniacuteky a politiky Lobbying končiacute tam kde dle zaacutekona
začiacutenaacute korupce Proto je situace okolo lobbyingu v ČR
značně nepřehlednaacute což vyacuterazně přispiacutevaacute k představě
lobbyingu jako něčeho co nemaacute s praciacute nic společneacuteho
Lobbying je vniacutemaacuten pouze jako prostředek k ovlivňovaacuteniacute
konečneacuteho rozhodnutiacute jednotlivyacutech politiků či politickyacutech
uskupeniacute [WOLL C 2006 s 63]
Bohužel pro to aby lobbying mohl v ČR začiacutet
fungovat a zkvalitňovat rozhodovaacuteniacute českyacutech politiků je
potřeba přijmout ho s jasně stanovenyacutemi opatřeniacutemi kteraacute
by měla sledovat tyto zaacutesady
- učinit ho transparentniacutem ndash tj zpřehlednit kdo se jiacutem
zabyacutevaacute vytvořit přehled organizaciacute agentur
a individuaacutelniacutech konzultantů
- institucionalizovat ho - tj přijmout pravidla postupy
a formaacutelniacute i neformaacutelniacute procedury ktereacute poskytnou
stejnou šanci všem zaacutejmovyacutem skupinaacutem ndash rozumiacute se bez
rozdiacutelu ciacutelů ktereacute sledujiacute bez rozdiacutelu financiacute ktereacute
52
majiacute k dispozici tedy tak aby měli všichni stejnou
přiacuteležitost sdělit sveacute postoje naacutezory a argumenty a tak
se pokusit ovlivnit rozhodovaacuteniacute ktereacute se jich tyacutekaacute
- učinit ho samoregulovanyacutem - tj vytvořit profesniacute
organizaci lobbyistickyacutech subjektů kteraacute ručiacute za kvalitu
praacutece vytvaacuteřiacute kodex a standard činnosti a zasahuje
v přiacutepadě porušeniacute přijatyacutech zaacutesad (tj v přiacutepadě
korupce poskytovaacuteniacute nepravdivyacutech informaciacute apod)
- na straně politiků byacutet otevřeniacute k dialogu se všemi
zaacutejmovyacutemi skupinami od firem až po občanskaacute neziskovaacute
sdruženiacute všech zaměřeniacute poskytovat jim stejnou šanci
sdělit sveacute argumenty vniacutemat jejich činnost a lobbying
jako nezastupitelnyacute zdroj informaciacute o společnosti
a důsledciacutech jejich možneacuteho rozhodnutiacute jako něco co
sami politici k dobreacutemu rozhodnutiacute bezpodmiacutenečně
potřebujiacute co vyacuterazně zkvalitňuje jejich rozhodovaacuteniacute
Vyacutesledkem aplikace těchto zaacutesad by mělo byacutet zvyacutešeniacute
prestiže lobbyingu v ČR a vniacutemaacuteniacute jeho pozitivniacute
nezaměnitelneacute uacutelohy v demokracii
53
4 Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute
Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute jsou jedniacutem z hlavniacutech zdrojů zajišťovaacuteniacute
zakaacutezek pro většinu subjektů působiacuteciacutech ta trhu praacutece
Staacutet (respektive veřejneacute rozpočty)v oblasti veřejnyacutech
zakaacutezek na dodaacutevku je staacutele nejvyacuteznamnějšiacutem investorem
Naproti tomu zakaacutezky realizovaneacute soukromyacutemi subjekty
nezaručujiacute stoprocentniacute spolehlivost Ty staacutetniacute majiacute
bezesporu jednu podstatnou vyacutehodu Zhotovitel určiteacute
zakaacutezky maacute viacutecemeacuteně stoprocentniacute jistotu že sjednanaacute
cena bude uhrazena v plneacute vyacuteši i když se tak někdy staacutevaacute
s menšiacutem časovyacutem prodleniacutem
Proto je oblast staacutetniacutech zakaacutezek středem zaacutejmu
podnikatelskyacutech subjektů ndash bdquolobbyistickyacutech skupinrdquo ktereacute
kontrolujiacute a hliacutedajiacute každou zakaacutezku od chviacutele kdy byla
navržena či zahrnuta do rozpočtu Mnohdy se tak staacutevaacute
i daleko dřiacuteve
Přes všechny kroky a často i netradičniacute postupy musiacute
ten kdo zakaacutezku bdquoošetřujerdquo od sameacuteho počaacutetku splnit
jednu zdaacutenlivě nevyacuteznamnou povinnost Musiacute podat nabiacutedku
v raacutemci veřejneacute zakaacutezky Zde může nastat kaacutemen uacuterazu
neboť mnoziacute se již přesvědčili že celou pečlivou
přiacutepravu může pokazit formaacutelniacute pochybeniacute uchazeče nebo
zadavatele pro ktereacute je celeacute zadaacuteniacute zrušeno nebo
pozdrženo rozhodnutiacutem orgaacutenu dohledu Samozřejmě
jakyacutekoliv novyacute uacutekon nahraacutevaacute konkurenci protože i ta maacute
pak dostatečnyacute časovyacute prostor na dalšiacute kroky ktereacute mohou
dosaženiacute ciacutele oddaacutelit Informace o znalosti v raacutemci
zaacutekona č1991994 sb o zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek mohou
oběma stranaacutem procesu zadaacutevaacuteniacute poskytnout možnost
vyvarovat se pochybeniacute kteryacutech se dopustil někdo před
nimi [Raus D Neruda R 2006 s 22]
54
V naacutesledujiacuteciacutech bodech se pokusiacutem uveacutest zaacutekladniacute
body bdquoZaacutekona o zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezekrdquo a poukaacutezat
ve vybranyacutech rozhodnutiacutech Uacuteřadu pro ochranu hospodaacuteřskeacute
soutěže na některeacute zaacutekladniacute nedostatky v procesu zadaacutevaacuteniacute
zakaacutezek Zaacuteroveň se zmiacuteniacutem o sektoru zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech
zakaacutezek ve stavebnictviacute Mysliacutem že sektor stavebnictviacute
je jeden z nejsložitějšiacutech neboť se zde střetaacutevajiacute
všechny tři atributy (Lidskyacute faktor Lobbying Vyacuteběroveacute
řiacutezeniacute) Řada uchazečů (zejmeacutena menšiacutech a středniacutech
firem) z řad stavebniacutech firem doposud plně nechaacutepe smysl
prokazovaacuteniacute kvalifikace a dopouštiacute se při tomto uacutekonu
zbytečnyacutech pochybeniacute
Oproti běžnyacutem uchazečům (i velkeacute a nadnaacuterodniacute
společnosti) kteřiacute jsou již v Českeacute republice delšiacute dobu
(majiacute finančniacute siacutelu) byacutevajiacute lobbisteacute často zvyacutehodněni
tiacutem že znajiacute interniacute informace ktereacute jim umožňujiacute lepšiacute
flexibilitu a připravenost pro ziacuteskaacuteniacute daneacute zakaacutezky
41 Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute ve staacutetniacutem
polostaacutetniacutem a soukromeacutem
sektoru
Objem veřejnyacutech zakaacutezek v Evropě v současneacute době
představuje 16 hrubeacuteho domaacuteciacuteho produktu celeacute EU To
přimělo Evropskou unii v posledniacutech dvou desetiletiacutech
podrobit zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek přiacutesnějšiacutemu režimu O
tom zda bude přizpůsobeniacute legislativy ČR legislativě EU
přiacutenosem pro Českou republiku zatiacutem neviacutem
Nicmeacuteně se domniacutevaacutem že transparentniacute
a nediskriminačniacute soutěž je spravedlivaacute soutěž Bez niacute
55
nelze optimaacutelně využiacutet peněz směřujiacuteciacutech do staacutetniacuteho
sektoru peněz tedy naacutes všech Přijetiacute všech předpisů
Evropskeacute unie podle mě nebude snadnaacute cesta a popravdě si
to ani nepřeji Vzhledem k tomu že jsem Čech chci a
přeji si aby se u naacutes i něco vytvaacuteřelo a ne jen
kopiacuterovalo bdquojde o proces neustaacuteleacuteho učeniacuterdquo [Valachovaacute
V 2006 s 42 ]
411 Zaacutekladniacute pojmy
Zadaacutevaacuteniacutem veřejnyacutech zakaacutezek se rozumiacute zaacutevaznyacute postup
zadavatelů veřejnyacutech zakaacutezek kteryacute musiacute byacutet dodržen před
uzavřeniacutem přiacuteslušneacute smlouvy [Raus D Neruda R 2006
s 27]
4111 Veřejnaacute zakaacutezka
K zaacutevažneacute změně došlo posledniacute novelou zaacutekona ve vymezeniacute
pojmu veřejneacute zakaacutezky Narozdiacutel od uacutepravy platneacute před
novelou kdy se veřejnou zakaacutezkou označovalo přiacuteslušneacute
plněniacute (např zhotoveniacute stavby montaacutež uacutedržba aj)
novaacute uacuteprava klade rovniacutetko mezi smlouvou a veřejnou
zakaacutezkou Neniacute jednoducheacute vypořaacutedat se s terminologiiacute
evropskyacutech směrnic ve vazbě na vyacuterazy použiacutevaneacute
v naacuterodniacutech praacutevniacutech uacutepravaacutech Za nedostatek novely
považuji předevšiacutem nepromiacutetnutiacute noveacute definice do všech
dalšiacutech ustanoveniacute zaacutekona kteraacute vychaacutezejiacute z původniacuteho
vyacuteznamu tohoto pojmu
Pokud je přiacuteslušneacute plněniacute na zaacutekladě smlouvy
samozřejmě u zadavatelů stanovenyacutech zaacutekonem poskytovaacuteno
za uacuteplatu jednaacute se vždy o zakaacutezku veřejnou V jinyacutech
56
přiacutepadech např u darovaacuteniacute se o veřejnou zakaacutezku
nejednaacute
Veřejneacute zakaacutezky v podstatě nejsou v zaacutekoně druhově
vymezeny I když novaacute definice veřejneacute zakaacutezky zahrnuje
i služby stavebniacute praacutece a dodaacutevky chybiacute jiacute bližšiacute
vymezeniacute a tudiacutež nemaacute žaacutednou vypoviacutedaciacute schopnost
V dalšiacutech ustanoveniacutech zaacutekona se v souvislosti s limity
pro způsob zadaacuteniacute veřejneacute zakaacutezky hovořiacute teacutež
o nemovitostech a souborech strojů a zařiacutezeniacute tvořiacuteciacutech
samostatnyacute funkčniacute celek Dalšiacute druhy veřejnyacutech zakaacutezek
jsou zahrnuty pod ostatniacute přiacutepady
4112 Zadavatel
Zadavatel je smluvniacute stranou v procesu zadaacutevaacuteniacute veřejneacute
zakaacutezky Je stranou kteraacute přiacuteslušneacute plněniacute (dodaacutevky
stavebniacute praacutece služby) zadaacutevaacute tj vybiacuteraacute nejvhodnějšiacuteho
smluvniacuteho partnera opraacutevněneacuteho vymezeneacute plněniacute poskytovat
jak po straacutence kvalifikačniacute tak po straacutence finančniacute
V tomto přiacutepadě je zaacutekladniacutem znakem zadavatele peněžityacute
zaacutevazek vůči druheacute smluvniacute straně poskytujiacuteciacute věcneacute
plněniacute
4113 Uchazeč o veřejnou zakaacutezku
Uchazeč je smluvniacute stranou kteraacute poskytuje přiacuteslušneacute
věcneacute plněniacute (praacutece stavebniacute praacutece služby) Podnikatel
kteryacute se zajiacutemaacute o přiacuteslušnou veřejnou zakaacutezku se staacutevaacute
uchazečem pokud
57
o předložiacute nabiacutedku na zaacutekladě podmiacutenek obchodniacute
veřejneacute soutěže nebo vyacutezvy při jinyacutech způsobech
zadaacuteniacute
o předložiacute předběžnou nabiacutedku při dvoustupňoveacute
obchodniacute veřejneacute soutěži
4114 Zaacutejemce o veřejnou zakaacutezku
Zaacutejemcem o veřejnou zakaacutezku je podnikatel kteryacute přichaacuteziacute
v uacutevahu k plněniacute veřejneacute zakaacutezky Zpravidla jde
o subjekt jež je zadavatelem vyzvaacuten k předloženiacute nabiacutedky
při zadaacuteniacute veřejneacute zakaacutezky vyacutezvou viacutece zaacutejemcům podle sect49
a sect50 V obchodniacute veřejneacute soutěži je to subjekt kteryacute
o si vyžaacutedaacute zadaacutevaciacute nebo kvalifikačniacute dokumentaci
o prokaacuteže svoji kvalifikaci v předkvalifikačniacutem řiacutezeniacute
o zuacutečastniacute se jednaacuteniacute v prvniacutem stupni dvoustupňoveacute
obchodniacute veřejneacute soutěže
412 Charakteristika zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech
zakaacutezek
Jednou ze zaacutekladniacutech charakteristik jednotneacuteho trhu je
že všechny firmy musejiacute miacutet stejnou možnost ziacuteskat
veřejneacute zakaacutezky tj zakaacutezky zadaacutevaneacute veřejnyacutemi orgaacuteny
[MPO 2008 ofic straacutenky Ministerstva průmyslu a obchodu]
[Raus D Neruda R 2006 s 63]
58
Pravda je že tento naacutezor je lehce scestnyacute neboť
společnost se 100mil obratem by mněla pomyacutešlet
na zakaacutezky v takoveacute hodnotě na ktereacute stačiacute jejiacute kapacity
a reference Jednak nemaacute potřebneacute reference a daacutele by
zakaacutezku pravděpodobně nebyla schopna financovat
Způsoby u zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek jsou
o obchodniacute veřejnaacute soutěž
o vyacutezva viacutece zaacutejemcům k předloženiacute nabiacutedky dle sect49
o zjednodušeneacute podaacuteniacute dle sect49a
o přiacutemeacute zadaacuteniacute dle sect49b
o vyacutezva jednomu zaacutejemci k předloženiacute nabiacutedky dle sect50
4121 Obchodniacute veřejnaacute soutěž
Obchodniacute veřejnaacute soutěž je otevřenyacutem zadaacutevaciacutem řiacutezeniacutem
V obchodniacute veřejneacute soutěži mohou předložit nabiacutedku
všichni zaacutejemci o přiacuteslušnou veřejnou zakaacutezku
Obchodniacute veřejnaacute soutěž a jejiacute podmiacutenky se zveřejňujiacute
vyhlaacutešeniacutem v Obchodniacutem věstniacuteku a na centraacutelniacute adrese
Zadavatel může obchodniacute veřejnou soutěž omezit pouze
na tuzemskeacute subjekty kteryacutemi jsou
o praacutevnickeacute osoby se siacutedlem nebo fyzickeacute osoby
s bydlištěm na uacutezemiacute Českeacute republiky
o praacutevnickeacute osoby se siacutedlem nebo fyzickeacute osoby
s bydlištěm mimo uacutezemiacute Českeacute republiky opraacutevněneacute
podnikat na uacutezemiacute Českeacute republiky v souladu
se zvlaacuteštniacutemi předpisy
59
V obchodniacute veřejneacute soutěži prokazujiacute všichni uchazeči
kteřiacute podali nabiacutedku povinně kvalifikačniacute předpoklady
podle sect2b veškereacute uacutekony zadavatelů i uchazečů v obchodniacute
veřejneacute soutěži musiacute miacutet piacutesemnou formu
4122 Vyacutezva viacutece zaacutejemcům k podaacuteniacute nabiacutedky
Vyacutezva viacutece zaacutejemcům k podaacuteniacute nabiacutedky je na rozdiacutel
od obchodniacute veřejneacute soutěže ošetřena tak že zadavatel
zasiacutelaacute vybranyacutem subjektům nabiacutedku Zaacuteroveň však musiacute
průběh soutěže zveřejnit i na sveacute uacuteředniacute desce
či webovyacutech straacutenkaacutech pro přiacutepadneacuteho zaacutejemce zvenku
Nabiacutedky tak mohou využiacutet všichni vyzvaniacute zaacutejemci ale
i ti kteřiacute se přihlaacutesili na zaacutekladě informace z uacuteředniacute
desky či webovyacutech straacutenek
Vyacutezvu o veřejneacute zakaacutezce zasiacutelaacute zadavatel v piacutesemneacute
formě vždy nejmeacuteně tolika zaacutejemcům aby byl naplněn
jejich minimaacutelniacute počet stanovenyacute zaacutekonem
Text vyacutezvy zveřejňuje zadavatel s vyacutejimkou přiacutepadů
uvedenyacutech v sect49 odst2 piacutesmd ndash teacutež na centraacutelniacute
adrese
Zadavatel může vyacutezvu k podaacuteniacute nabiacutedek zaslat pouze
tuzemskyacutem subjektům Uchazeči kteřiacute předložili nabiacutedku
musiacute prokaacutezat kvalifikačniacute předpoklady podle sect2b
Zadavatel neniacute povinen požadovat na uchazečiacutech poskytnutiacute
jistiny
4123 Zjednodušeneacute zadaacuteniacute
Rozhodujiacuteciacute podmiacutenkou pro použitiacute tohoto zadaacutevaciacuteho
postupu je vyacuteše peněžiteacuteho zaacutevazku přiacuteslušneacute veřejneacute
60
zakaacutezky U zjednodušeneacuteho zadaacuteniacute neniacute povinneacute prokazovaacuteniacute
kvalifikačniacutech předpokladů podle sect2b Praktickeacute pro
zadavatele však v některyacutech přiacutepadech může byacutet vyžaacutedat
si přiacuteslušneacute opraacutevněniacute k podnikaacuteniacute
Při tomto zadaacuteniacute nemohou uchazeči podaacutevat naacutemitky
ani naacutevrhy na přezkoumaacuteniacute rozhodnutiacute zadavatele orgaacutenu
dohledu
4124 Přiacutemeacute zadaacuteniacute
U veřejnyacutech zakaacutezek maleacuteho rozsahu umožňuje zaacutekon přiacutemeacute
zadaacuteniacute bez přiacuteslušneacuteho zadaacutevaciacuteho řiacutezeniacute stačiacute pouze
obeslat jakeacutekoli tři subjekty a ten nejlevnějšiacute je viacutetěz
Posledniacute novela posunula limit pro použitiacute tohoto zadaacuteniacute
na 2000000- Kč bez DPH
4125 Vyacutezva jednomu zaacutejemci k podaacuteniacute nabiacutedky
Tento způsob zadaacuteniacute může zadavatel použiacutet ve vyacutejimečnyacutech
přiacutepadech v zaacutekoně taxativně uvedenyacutech aniž by musel
provaacutedět vyacuteběr z viacutece nabiacutedek Je v podstatě vyacutejimkou
z obchodniacute veřejneacute soutěže a vyacutezvy viacutece zaacutejemcům podle
sect49
Tento způsob je možnyacute pouze v těchto přiacutepadech
o jde-li o naleacutehaveacute potřeby (jako jsou ohroženiacute životů
nebo zdraviacute lidiacute havaacuterie přiacuterodniacute katastrofa nebo
hroziacute-li nebezpečiacute škody velkeacuteho rozsahu
či rozhodla-li tak vlaacuteda Českeacute republiky)
61
o jde-li o specifikovaneacute veřejneacute zakaacutezky kdy plněniacute
veřejneacute zakaacutezky může poskytnout zaacutejemce o veřejnou
zakaacutezku
o jde-li o dodatečneacute nebo opakovaneacute veřejneacute zakaacutezky
(předevšiacutem z důvodů standardizace nebo slučitelnosti
předmětu veřejneacute zakaacutezky) pokud svyacutem rozsahem
nepřekročiacute 50 ceny původniacute veřejneacute zakaacutezky a vyacutezva
bude zadavatelem učiněna do 12 měsiacuteců od splněniacute
veřejneacute zakaacutezky
o jde-li o čaacutestečneacute obnovy rozšiacuteřeniacute nebo uacutepravy
předmětů původniacute zakaacutezky (služby dodaacutevky) pokud by
změna uchazeče vedla k tomu že by zadavatel musel
pořizovat plněniacute veřejneacute zakaacutezky s odlišnyacutemi
technickyacutemi znaky ktereacute by s sebou přinaacutešelo
technickou neslučitelnost nebo potiacuteže při provozu
a uacutedržbě
o jde-li o plněniacute v oblasti staacutetniacutech hmotnyacutech rezerv
s vyacutejimkou naacutekupů majetku a služeb strategickeacuteho
charakteru schvaacutelenyacutech vlaacutedou ČR ktereacute souvisejiacute
s integraciacute a členstviacutem Českeacute republiky
v Severoatlantickeacute alianci
Před čtyřmi roky (2004)se při novelizaci zaacutekona
rozhodlo o možnosti zaslaacuteniacute vyacutezvy jen jednomu zaacutejemci
pokud je tiacutemto zaacutejemcem Vlaacuteda ČR Při tomto rozhodovaacuteniacute
neniacute vlaacuteda ČR žaacutednyacutem způsobem omezena
62
42 Ovlivňovaacuteniacute vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute
ze strany lobbyistickyacutech
skupin
Podnikatelskeacute prostřediacute v Českeacute republice je velice silně
ovlivňovaacuteno lobbyingem ať už ze strany jednotlivců
společnostiacute nebo skupin Podnikatelskeacute prostřediacute jako
takoveacute je u naacutes silně neetickeacute Kdo chce při uchaacutezeniacute
se o jakoukoli zakaacutezku obstaacutet musiacute se neetickeacutemu
prostřediacute přizpůsobit Nelze řiacuteci že by bylo nemožneacute
podnikat eticky Je to však logicky o dost těžšiacute Je
třeba braacutet v uacutevahu že se eticky se chovajiacuteciacute subjekt
bude muset často vzdaacutet mnoha podnikatelskyacutech
přiacuteležitostiacute Jiacutet si svou vlastniacute etickou cestou je
možneacute Hypoteticky řečeno můžete si to dovolit pouze
v přiacutepadě naacutesledujiacuteciacutech konkurenčniacutech vyacutehod To je tehdy
kdy nejste zaacutevisliacute na staacutetniacutem sektoru a maacutete dostatečně
garantovanou praacuteci popřiacutepadě silneacute nebo vyacutejimečneacute
postaveniacute [Dančaacutek B Hloušek V Šimiacuteček V 2006 s
56]
Neetickeacute prostřediacute v Českeacute republice je daacuteno
celkovou politickou i společenskou atmosfeacuterou a naacuterodniacute
kulturou kteraacute je staacutele ještě ovlivněna chovaacuteniacutem lidiacute za
minuleacuteho režimu Posilovaacuteno je i složitou
a netransparentniacute legislativou
Korupce je v Českeacute republice nejviacutece rozšiacuteřena ve
staacutetniacutem sektoru a to zejmeacutena v oblasti veřejnyacutech zakaacutezek
Soukromyacute sektor je sice schopen si etiku viacutece ohliacutedat
ale i zde fungujiacute tržniacute principy Zaacuteroveň je však třeba
řiacuteci že neetickeacute jednaacuteniacute se projevuje i v soukromeacutem
sektoru Zde je však vniacutemaacuteno v drobnějšiacutem rozsahu
63
Postupy u zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek v Českeacute
republice jsou sice dle zaacutekona v pořaacutedku nicmeacuteně jaacute se
domniacutevaacutem že nejsou zcela transparentniacute Stejně tak
naprostaacute většina politiků administraacutetorů a manažerů viacute
o korupci v teacuteto oblasti i o formaacutech ovlivňovaacuteniacute
vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute
Co se tyacuteče vyacuteběroveacuteho řiacutezeniacute v oblasti soukromyacutech
zakaacutezek korupce se projevuje i zde jak již bylo řečeno
To souvisiacute s tiacutem že na korupci ve veřejneacutem sektoru
se podiacutelejiacute partneři či různiacute zaacutestupci soukromyacutech firem a
je zjevneacute že jejich podiacutel je aktivniacute Pakliže maacute
soukromyacute subjekt spraacutevně zpracovanou žaacutedost o Evropskou
dotaci (např vyacutestavba noveacuteho administrativniacuteho centra
garaacuteže školiacuteciacute středisko aj) je pochopitelneacute
že se snažiacute ziacuteskat souhlas na čerpaacuteniacute co nejvyššiacute čaacutestky
kteraacute je vůbec možnaacute [UacuteZ Veřejneacute zakaacutezky 2007]
Veřejneacute zakaacutezky jsou z hlediska tlaku lobbyistickyacutech
skupin jednoznačně nejviacutece atakovanou oblastiacute Procesy
vyacuteběru a zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek byacutevajiacute často
netransparentniacute V celeacutem procesu vyacuteběroveacuteho řiacutezeniacute je
řada přiacuteležitostiacute ke korupci Tyto přiacuteležitosti byacutevajiacute
velmi často využiacutevaacuteny Pro většinu lobbyistů je to
všeobecně znaacutemyacutem jevem Potenciaacutelniacute riziko korupce
vyplyacutevaacute již ze samotneacute podstaty udělovaacuteniacute veřejnyacutech
zakaacutezek Předevšiacutem je to daacuteno tiacutem že s penězi hospodařiacute
činiteleacute kteřiacute je neziacuteskali svyacutem uacutesiliacutem a tak způsob
hospodařeniacute s nimi nemaacute přiacutemyacute vliv na jejich prosperitu
Většina lobbyistickyacutech skupin se snažiacute aby
o jakeacutekoliv veřejneacute zakaacutezce a jejiacutem směřovaacuteniacute bylo
rozhodnuto ještě před vyhlaacutešeniacutem vyacuteběroveacuteho řiacutezeniacute
64
Vyacuteběroveacute řiacutezeniacute se pak realizuje jen formaacutelně a postup
byacutevaacute bohužel naacutesledujiacuteciacute
o na zaacutekladě osobniacutech kontaktů je vybraacuten realizaacutetor
zakaacutezky
o jsou připraveny podklady pro vyacuteběroveacute řiacutezeniacute
pravděpodobně ve spolupraacuteci s budouciacutem realizaacutetorem
zakaacutezky
o podmiacutenky pro realizaci zakaacutezky jsou nastaveny tak
aby jim mohl vyhovět pouze předem vybranyacute uchazeč
o zaacutevěrem proběhne vyacuteběroveacute řiacutezeniacute formaacutelně dodržujiacuteciacute
nařiacutezeniacute dle zaacutekona o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech
Mysliacutem že nemaacute smysl abych se daacutele rozepisoval nad
způsoby možneacuteho ovlivňovaacuteniacute a lobovaacuteniacute na uacutezemiacute ČR
Přesto doufaacutem a moc si přeji aby Českaacute republika velmi
brzy učinila kroky k zprůhledněniacute lobbyistickeacuteho zaacutekoutiacute
a otevřela prostor pro všechny podnikatele kteřiacute chtějiacute
podnikat bez jakeacutehokoliv omezeniacute
43 Nekalaacute soutěž
Před tiacutem než se pokusiacutem rozebrat Nekalou soutěž a jejiacute
hlavniacute přiacuteznaky zmiacuteniacutem pojem hospodaacuteřskeacute soutěže Již ze
sveacute podstaty vyjaacutedřeneacute čaacutestečně i ve sveacutem naacutezvu je
zřejmeacute že jde o něco v čem jejiacute uacutečastniacuteci nemohou byacutet
spoluhraacuteči Jednaacute se zde o prostor kde uacutečelem neniacute
někomu pomaacutehat či se s někyacutem dělit nyacutebrž ho ekonomicky
zničit Konkurence jako jeden z nejzaacutekladnějšiacutech
65
principů spraacutevneacuteho fungovaacuteniacute moderniacute tržniacute společnosti
je teacuteměř vždy prospěšnaacute jak pro spotřebitele tak pro
podnikatele samotneacute Hraje tu evidentně nejsilnějšiacute roli
Sveacute konkurenty chce každyacute podnikatel porazit či
eliminovat To proto aby mohl nastoupit na jimi uvolněneacute
miacutesto Existuje ovšem velikaacute propast mezi jednotlivyacutemi
představami o tom jakeacute praktiky a způsoby je možneacute v
takoveacutem souboji použiacutet [Raus D Neruda R 2006
s 24]
Hospodaacuteřskaacute soutěž aby měla opravdovyacute smysl prostě
musiacute probiacutehat v raacutemci určityacutech mantinelů Sveacuteho ciacutele
tedy zničit konkurenci a dosaacutehnout vyššiacutech zisků by měli
podnikateleacute dosahovat nějakyacutem společensky přijatelnyacutem
způsobem
Neniacute možneacute si soutěž představovat jako totaacutelniacute
obchodniacute vaacutelku kde je vše dovoleno a ciacutel bez ohledu
na použiteacute prostředky je jedinou vidinou Vždy je vše
třeba posuzovat s ohledem nejen na vyacutehody ale je nutneacute
porovnat je i s nežaacutedouciacutemi efekty Při naprosto volneacute
soutěži by nechtěneacute naacutesledky mohly miacutet mnohdy
katastrofaacutelniacute podobu a to pro všechny zuacutečastněneacute strany
Z tohoto důvodu nastupuje praacutevo hospodaacuteřskeacute soutěže jako
regulaacutetor kteryacute nastavuje limity a hranice ktereacute určujiacute
přiacutepustneacute meze vhodneacuteho chovaacuteniacute Regulaacutetor stanoviacute ktereacute
postupy budou vzhledem k dobryacutem mravům přijatelneacute pro
dosaženiacute zamyacutešleneacuteho ciacutele
Je velkyacute rozdiacutel porazit někoho ekonomicky nebo
porazit ho pomluvami a klamy Je nutneacute si uvědomit
že soutěžniacute praacutevo nechraacuteniacute slabšiacute neschopnějšiacute či meacuteně
naacutepaditějšiacute ale naopak chraacuteniacute ty poctivějšiacute Neniacute
66
smyslem ani uacutečelem soutěžniacuteho praacuteva zabraňovat někomu
v růstu či ekonomickeacutem vzestupu Smyslem je důsledně
a obezřetně sledovat jestli sveacuteho vzestupu nedosahuje
nějakyacutem nekalyacutem a společensky nežaacutedouciacutem způsobem
Nekalaacute soutěž upravenaacute jako jedna z oblastiacute praacuteva
hospodaacuteřskeacute soutěže postihuje ty přiacutepady kdy někdo
zneužiacutevaacute a deformuje konkurenčniacute prostřediacute nekalyacutem
způsobem Postihuje ty přiacutepady kdy je poškozovaacuteniacute
konkurenta provaacuteděno takovyacutem způsobem kteryacute mu může
přivodit nějakou uacutejmu Zaacutekaz nekaleacute soutěže chraacuteniacute
jakousi mravnost a uacuteroveň soutěže aby se z niacute nestal jen
bdquoubohyacute chliacutevekrdquo
Co však samotnyacute pojem nekalaacute soutěž znamenaacute Jakeacute
jsou jejiacute charakteristiky Předně pojem bdquonekalyacuterdquo
obsaženyacute v naacutezvu je nutno spojovat předevšiacutem s pojmem
dobryacutech mravů To je sice trochu dost obecnyacute termiacuten
nedaacutevajiacuteciacute mnoho šanciacute na vymezeniacute jeho obsahu ovšem
přesto velmi přesně vyjadřuje vše co je zapotřebiacute
V přiacutepadě nekaleacute soutěže si ovšem s pouhyacutem pojmem bdquodobreacute
mravyrdquo nevystačiacuteme Na jeho miacutesto nastupuje pojem bdquodobreacute
mravy hospodaacuteřskeacute soutěžerdquo což může byacutet pojem stejně tak
předchoziacutemu podobnyacute i odlišnyacute Rozhodně však nejsou tyto
pojmy shodneacute V některyacutech sousedniacutech zemiacutech se v uacutepravě
nekaleacute soutěže tyto pojmy nerozlišujiacute a je zakaacutezaacuteno
jakeacutekoliv jednaacuteniacute v rozporu s dobryacutemi mravy nikoliv jen
těmi soutěžniacutemi Ovšem u naacutes jsou pojmy odlišeny tedy je
nutneacute je nějak vyložit Většinou se soutěžniacute mravy chaacutepou
spiacuteše uacutežeji než obecneacute mravy Ne všechno co se může
v obecneacutem pojetiacute zdaacutet nemravneacute je v hospodaacuteřskeacutem životě
zakaacutezaacuteno
67
Jednotliveacute formy nekaleacute soutěže jsou
o klamavaacute reklama
o klamaveacute označovaacuteniacute zbožiacute a služeb
o vyvolaacutevaacuteniacute nebezpečiacute zaacuteměny
o parazitovaacuteniacute na pověsti podniku vyacuterobků či
služeb jineacuteho soutěžitele
o podplaacuteceniacute
o zlehčovaacuteniacute konkurentů
o srovnaacutevaciacute reklama
o porušovaacuteniacute obchodniacuteho tajemstviacute
o ohrožovaacuteniacute zdraviacute spotřebitelů a životniacuteho
prostřediacute
V přiacutepadě tvrdeacuteho konkurenčniacuteho boje kteryacute se naviacutec
se vzrůstajiacuteciacutem počtem subjektů a rozšiřovaacuteniacutem trhu
ve všech směrech daacutele stěžuje přibyacutevaacute i na agresivitě
a průraznosti použiacutevanyacutech prostředků ndash předevšiacutem reklam
Člověka kteryacute si jak znaacutemo zvykne teacuteměř na cokoliv je
už dnes těžkeacute něčiacutem upoutat a zaujmout Aby reklama
spraacutevně zapůsobila je nutneacute vymyacutešlet staacutele noveacute postupy
To je ovšem značně rizikoveacute neboť se často můžeme dostat
na tenkyacute led Existuje mnoho přiacutepadů kdy se soutěžiteleacute
pouštějiacute do různyacutech protiuacutederů ktereacute balancujiacute na hraně
zaacutekona Tyto protiuacutedery nejsou vyloženě nekaleacute soutěženiacute
nicmeacuteně nejsou ani zcela nezpochybnitelneacute Pak se nabiacuteziacute
otaacutezka jak k takovyacutem přiacutepadům přistupovat Zda byacutet
benevolentniacute nebo tvrdšiacute Mohlo by se totiž velmi vymstiacutet
nechat situaci zcela bdquobez kontrolyrdquo a daacutet věcem přiacuteliš
volnyacute průběh Soutěžniacute mravy jsou totiž do značneacute miacutery
odvisleacute od toho co je pro daneacute odvětviacute či společenskou
situaci obvykleacute Při benevolentniacutem přiacutestupu by pak mohlo
dojiacutet k totaacutelniacute anarchii u soutěžniacutech mravů natolik
že by se vlastně časem posunuly hranice přiacutepustnosti
a uacutenosnosti až tam kde je nikdo z naacutes nemůže chtiacutet Tedy
68
k přiacuteliš agresivniacutem a spornyacutem atakům je radno přistupovat
s velkou obezřetnostiacute Ovšem naacutezorů může byacutet mnoho
a zvlaacuteště v takoveacutem oboru jako je praacutevo nekaleacute soutěže
platiacute dvojnaacutesob že zastaacutevat lze prakticky jakeacutekoliv
stanovisko neboť uacuteprava pomociacute dobryacutech mravů je natolik
širokaacute že neniacute zkraacutetka možneacute objektivně rozhodnout
co je spraacutevneacute Moc rozhodnout maacute pouze soud kteryacute však
bohužel nevykonaacutevaacute tuto zaacuteslužnou činnost vždy zcela
fundovaně a už vůbec ne dostatečně rychle a efektivně
Důležityacutem obecnyacutem znakem nekaleacute soutěže je takeacute
objektivnost Je opravdu mimořaacutedně důležiteacute si uvědomit
že nikoho ale naprosto nikoho nezajiacutemaacute a nebude zajiacutemat
zda soutěžitel chtěl způsobit nějakou nekalost Zaacutekon
jasně stanoviacute odpovědnost jako objektivniacute Tedy kdokoliv
se nekaleacuteho soutěžniacuteho jednaacuteniacute dopustiacute nese za něj
odpovědnost bez ohledu na miacuteru zaviněniacute
44 Shrnutiacute pozitivniacutech a
negativniacutech rozměrů
lobbyingu vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute
a praacutece s lidmi
Pokud maacutem zhodnotit pozitivniacute a negativniacute rozměry u všech
třech vyacuteše uvedenyacutech termiacutenů tak musiacutem řiacuteci že obecně
je to velmi těžkeacute Každyacute z těchto termiacutenů si nese
obrovskaacute pozitiva ale zaacuteroveň i obrovskaacute negativa a je
jenom na skupině či jedinci na kterou stranu se nakloniacute
69
Nicmeacuteně jsem přesvědčen že všechny tři vyacuteše
uvedeneacute teacutemata jsou v současneacute chviacuteli hnaciacutem motorem
všech možnyacutech politickyacutech stran podnikatelskyacutech
společnostiacute lobbyistickyacutech skupin aj ktereacute žene
vidina lepšiacutech ziacutetřků
Možnaacute že aniž by si to kdokoliv uvědomil tak vlastně
lobbying kteryacute maacute velmi bliacutezko k vyacuteběrovyacutem řiacutezeniacutem
a de-facto i praacuteci s lidmi je něčiacutem co by se dalo nazvat
bdquoneustaacutelyacutem vyjednaacutevaacuteniacutemrdquo ktereacute je staacutevajiacuteciacutem hnaciacutem
motorem celeacute ekonomiky
Pozitivniacute role lobbyingu vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute a praacutece
s lidmi
o participačniacute role je možnost prezentovaacuteniacute
a prosazovaacuteniacute skupinovyacutech zaacutejmů kteraacute daacutevaacute občanovi
cestu jak vyjaacutedřit kromě volebniacuteho aktu sveacute
preference naacutezory a zaacutejmy Instituce lobbyingu
a jeho praktickaacute možnost je tak zaacutekladniacute podmiacutenkou
pro to aby občan vykonaacuteval svoji občanskou
kompetenci a nestal se vůči staacutetu pasivniacutem přiacutejemcem
rozhodnutiacute
o informačniacute hodnota je hodnota kde se různeacute skupiny
snažiacute zdůvodnit sveacute zaacutejmy jako zaacutejem opraacutevněně
veřejnyacute nebo zastaacutevanyacute viacutece skupinami obyvateli či
organizacemi a zaacuteroveň legitimniacute skrze racionaacutelniacute či
jineacute argumenty Daacutele tyto skupiny dodaacutevajiacute
do politickeacuteho systeacutemu informace ktereacute by bez
tohoto procesu vůbec nebyly generovaacuteny a nebo by
se k niacute politik neměl možnost vůbec dostat Tudiacutež se
k němu dostaacutevaacute pouze tolik informaciacute ktereacute jsou
70
zapotřebiacute pouze pro jeho rozhodovaacuteniacute neboť tyto
informace pochaacutezejiacute od samotnyacutech zainteresovanyacutech
skupin
Negativniacute role lobbyingu vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute a praacutece
s lidmi
o silovaacute role na zaacutekladě finančniacuteho zaacutezemiacute kontaktů
a neomezenyacutech možnostiacute určityacutech lobbyistickyacutech
skupin vlastně de-facto neexistuje nic co by mohlo
tyto skupiny zastavit Kromě prosazovaacuteniacute různyacutech
pozměňovaciacutech naacutevrhů schvalovaacuteniacute zaacutekonů
ovlivňovaacuteniacute zakaacutezek existuje i možnost miacutet
informace od různyacutech informačniacutech složek či
finančniacutech instituciacute
Přiacuteklad v roce 2003 se v Itaacutelii přišlo na to že
organizovanaacute skupina složenaacute s elitniacutech policejniacutech
složek několika politiků a lobbyistů Vyvaacutežela pod
hlavičkou staacutetu nebezpečneacute kontejnery plneacute odpadu na
moře kde je vyprazdňovala na dno oceaacutenu
Všechny body ktereacute jsem vyacuteše uvedl jsou jen
špetkou toho jak současnaacute společnost funguje a kam
směřuje Pamatuji si když jsem byl malyacute kluk jak mi můj
dědeček řiacutekaacuteval bdquojo to když jaacute jsem byl v tvyacutech letech
to to bylo uacuteplně jineacuterdquo Pravda je že mě ještě neniacute
zdaleka tolik co bylo meacutemu dědečkovi ale když hlediacutem na
současnou -naacutectiletou generaci tak mě napadajiacute stejnaacute
slova
Staacutevajiacuteciacute doba je dobou dravyacutech silnyacutech a možnaacute
i čaacutestečně sobeckyacutech jedinců kteřiacute si vytyacutečiacute ciacutel a jdou
za niacutem Tato moderniacute doba už neniacute stmelujiacuteciacutem prvkem
71
kteryacute se pokoušel lidi rozesmaacutet nyacutebrž neustaacutelyacutem
burcujiacuteciacutem motorem kteryacute je neustaacutele ve střehu Lideacute
ztraacutecejiacute svoje jaacute a jsou schopni pro svoji karieacuteru učinit
teacuteměř cokoliv Neumiacutem odpovědět kde je ta pomyslnaacute čaacutera
bdquospraacutevneacute cestyrdquo nicmeacuteně jsem přesvědčen že si tiacutem každyacute
musiacute projiacutet saacutem aby našel saacutem sebe
72
Zaacutevěr
Na zaacutevěr teacuteto Diplomoveacute praacutece bych chtěl čaacutestečně
zrekapitulovat všechny tři ciacutele a pokusit se vyhodnotit
zda tato praacutece splnila svůj ciacutel
Ciacutelem teacuteto praacutece bylo nastiacutenit a vyspecifikovat
společneacute jevy mezi všemi třemi teacutematy a jejich poměrně
velkou propojenost Lidskeacute zdroje od kteryacutech vše vychaacuteziacute
přes Lobbying kde opět hraje nezpochybnitelnou roli
Lidskyacute faktor až po Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute kteraacute jsou opět
velice uacutezce propojeny s Lidskyacutem faktorem a Lobbyingem
Lidskyacute faktor jak jsem již na začaacutetku teacuteto Diplomoveacute
praacutece zmiacutenil je v současneacute době na vrcholu
a pravděpodobně během několika let bude ještě vyacuteš
Je paradoxem že i když se celosvětovaacute populace neustaacutele
zvětšuje tak podniky trpiacute nedostatkem odborně
způsobilyacutech zaměstnanců a snažiacute se je vyhledaacutevat ať již
prostřednictviacutem svyacutech interniacutech postupů tak personaacutelniacutech
agentur Probleacutem neniacute jen v tom že lideacute nejsou způsobiliacute
pro praacuteci hlavniacutem probleacutemem je že nejsou v některyacutech
přiacutepadech vůbec Z tohoto důvodu se vyhledaacutevajiacute v různyacutech
staacutetech s životniacutemi podmiacutenkami horšiacutemi než jsou v ČR
aby byla vůbec šance tyto lidi nemotivovat pro praacuteci mimo
jejich rodnou zem
Lidskyacute faktor ale neniacute jen člověk kteryacute je
vyhledaacutevaacuten za uacutečelem nějakeacute praacutece Je to předevšiacutem jeden
z mnoha kteryacute maacute obrovskeacute možnosti Když se to tak
vezme tak lidskyacute faktor je hlavniacutem hnaciacutem motorem všeho
a stojiacute za obrovskyacutemi skutky ale zaacuteroveň i za spoustou
zkaacutezy
73
Lobbying a stanoveniacute obecnyacutech zaacutevěru z hlediska
nejuacutečinnějšiacuteho způsobu haacutejeniacute a prosazovaacuteniacute vlastniacutech
zaacutejmu zaacutevisiacute na konkreacutetniacutem subjektu nebo přinejmenšiacutem
skupině subjektu
Pokud bych měl zmiacutenit jeden z nejvyacuteznamnějšiacutech
faktoru kteryacute stupen profesionality lobbingu Českyacutech
subjektu muže potvrdit či vyvraacutetit tak je to čas Pokud
se zastaviacuteme u EU tak to platiacute o to viacutece že v Bruselu
se uacutespěšnost leckdy měřiacute viacutece z hlediska lidiacute ktereacute
znaacutete než tiacutem co viacutete Brusel a zvlaacuteště jeho evropskaacute
čtvrť představuje do určiteacute miacutery svět saacutem pro sebe
ve ktereacutem je působeniacute postaveno na kontaktech a neustaacuteleacutem
rozšifrovaacuteniacute siacutetiacute Lobbying a Lidskyacute faktor maacute spoustu
věciacute společnyacutech je to neustaacuteleacute vyjednaacutevaacuteniacute a propojenost
kteraacute se neustaacutele doplňuje
Třetiacutem a posledniacutem teacutematem jsou vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute
ktereacute jsou sice pouze uacutekonem kteryacute neniacute hmatatelnyacute
neboť to je vlastně uacutekon s velice kraacutetkou životnostiacute
Nicmeacuteně je to odvětviacute kde se ve velikeacute miacuteře opět setkaacutevaacute
Lidskyacute faktor a Lobbying Neboli je to teritorium
neustaacuteleacuteho lobovaacuteniacute machinaciacute a různyacutech zaacutekulisniacutech her
Pokud se napřiacuteklad pozastaviacutem u sektoru stavebniacutech
zakaacutezek tak si dovoluji tvrdit že Českyacute trh je přesycen
stavebniacutemi společnostmi a přežiacutet pro stavebniacute společnost
na Českeacutem trhu je skutečně otaacutezkou tvrdeacuteho Lobbyingu jak
z vnitřku tak z vnějšku Pod vnitřkem mysliacutem umět
se dohodnout s ostatniacutemi stavebniacutemi společnostmi ndash lidskyacute
faktor Pod vnějškem mysliacutem miacutet schopnost zajistit
zakaacutezku ndash lobbying
74
Vyacuteběroveacute řiacutezeniacute neniacute již daacutevno žaacutednou novinkou
a naopak kriteacuteria u vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute se neustaacutele
zdokonalujiacute a možnaacute i proto spousta společnostiacute
pochopila že čekaacuteniacute na vyacutehru se nemusiacute vyplatit a tudiacutež
lobbujiacute na všechny strany
Doufaacutem že Vaacutes maacute praacutece oslovila a že splnila
všechna očekaacutevaacuteniacute daacutele doufaacutem že se mi podařilo
propojit všechna tři teacutemata v jedno s poukaacutezaacuteniacutem
jednotlivyacutech slabyacutech bodů u těchto jednotlivyacutech teacutemat
75
Soupis bibliografickyacutech
citaciacute
Armstrong M 2007 Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů nejnovějšiacute
trendy a postupy 10 vydaacuteniacute
Praha Grada publishing as ISBN 978-80-247-1407-3
Broscheid A 2003Coen D Insider and Outsider
Lobbying of the European Commission European Union
Politics
Cizelj B 2004 Zastupovaacuteniacute zaacutejmů v Bruselu on-line
texthttpstratczeppeddok-zastupovani-zajmu-v-
bruseluphp
Crombez Ch 2002 Information Lobbying and the
Legislative Process in the European Union European Union
Politics
Čuba F Hurta J 2002 Fungovaacuteniacute podniků v Současneacutem
světě MONDON spol s ro ISBN 80-903108-1-8
Dančaacutek B Hloušek V Šimiacuteček V 2006
KORUPCE Projevy a potiacuteraacuteniacute v Českeacute republice a Evropskeacute
unii Brno Mezinaacuterodniacute politologickyacute uacutestav Masarykovy
univerzity v Brně
EPP ndash ED 2004 Jak prosazovat zaacutejmy v Evropskeacute unii on-
line text httpwwwstratczepp-ed
EPP ndash ED 2004 Jak prosazovat zaacutejmy v Evropskeacute unii on-
line texthttpwwwstratczepp-ed
Eschenbach R Controlling 2vydaacuteniacute 2004
76
Praha ASPI 2004 ndash 816s ISBN 80-7357-035-1
Uacuteplneacute Zněniacute čiacuteslo 574 2007
Praha Sagit
Evropskyacute parlament 2007 (oficiaacutelniacute straacutenky)
wwweuroparleuropaeu
Marečkovaacute H 2007 Role lobbyistickyacutech skupin při
projednaacutevaacuteniacute směrnice o službaacutech bakalaacuteřskaacute praacutece Brno
Fakulta sociaacutelniacutech studiiacute MU
Machoutovaacute Š 2005 Lobbying Českyacutech subjektů
v Bruselu rešerše Fakulta sociaacutelniacutech věd univerzita
Karlova
MPO 2006 (oficiaacutelniacute straacutenky Ministerstva průmyslu a
obchodu) Naacutevrh směrnice o službaacutech na vnitřniacutem trhu on-
line text na httpwwwbusinessinfoczczclanek
smernice-eu-sluzbynavrh-smernice-osluzbach-na-vnitrnim
100135334491obsah
Pedler R 2002 European union lobbying
changes in the arena Basingstoke Palgrave
Raus D Neruda R 2006 Zaacutekon o ochraně hospodaacuteřskeacute
soutěže (komentaacuteř a souvisejiacuteciacute českeacute i
komunitaacuterniacute předpisy) Praha Linde Praha as
ISBN 80-7201-563-X
Raus D Neruda R 2006 Zaacutekon o ochraně veřejnyacutech
zakaacutezkaacutech 2007 (komentaacuteř) Praha Linde Praha as
ISBN 978-80-7201-677-8
77
Rinus Van Schendelen 2004 Jak lobovat v Evropskeacute unii
aneb Machiavelli v Bruselu nakladatelstviacute
Barrister amp Principaacutel ISBN 80-903333-2-Y (Centrum
strategickyacutech studiiacute) ISBN 80-86598-75-6 (Barrister amp
Principaacutel)
Valachovaacute V 2006 Rovnovaacuteha zaacutejmů a politika
životniacuteho prostřediacute EU diplomovaacute praacutece Brno Fakulta
sociaacutelniacutech studiiacute MU
Woll C 2006Lobbying in the European Union
from sui generis to a comparative perspective Journal of
European Public Policy
78
Přiacutelohy
Podnikoveacute strategickeacute plaacuteny
Strategie
zabezpečovaacuteniacute
lidskyacutech zdrojů
Plaacutenovaacuteniacute Prognoacutezy Analyacuteza pohybu
pomociacute sceacutenaacuteře poptaacutevky a nabiacutedky (fluktuace)
pracovniacuteků
Analyacuteza Plaacuteny Analyacuteza operačniacute
prac prostřediacute lidskyacutech zdrojů (analyacuteza
efekt
činnosti)
Zabezpečeniacute Udrženiacute si flexibilita produktivita
pracovniacuteků pracovniacuteků
Pracovniacute prostřediacute
Graf č1 proces plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů
79
Uacuteředniacuteci podpořit jejich pozici nebo oponovat
poskytnout či neposkytnout informace
uklidnit či znepokojit
Angažovaniacute mobilizovat či demobilizovat odměnit nebo
hraacuteči potrestat rozdělovat nebo spojovat
Vztahy formalizovat nebo se snažit o neformaacutelnost
stabilizovat či destabilizovat využiacutet
staryacutech nebo vytvořit noveacute
Procedury zjednodušit nebo zkomplikovat přijmout
nebo napadnout striktniacute či volnaacute
interpretace
PoziceFunkce uznat či konkurovat přijmout či
nepřijmout využiacutet k praacuteci či požitkům
Teacutemata politizovat či depolitizovat rozšiacuteřit
nebo zuacutežit kombinovat či oddělit
Života soubor podpořit či blokovat zachovat nebo
zpraacutevy změnit urychlit nebo podržet čas
Areacuteny vstoupit či opustit vyacuteběr jedneacute nebo
druheacute koalice zuacutežit nebo rozšiacuteřit
Rozhodnutiacute přidat se k většině nebo k menšině
přijmout kompromis nebo oponovat
prosazovat konsenzus nebo nejednotnost
Styly nabiacutedky či požadavky tlumenyacute či vyacuteraznyacute
lobbyingu formaacutelniacute či neformaacutelniacute
Graf č2(spec dilemat managm veřejnyacutech zaacuteležitostiacute)
12
Chtějiacute byacutet leacutekaři ekonomickyacutemi odborniacuteky praacutevniacuteky
prostě vzdělanyacutemi lidmi kteřiacute pracujiacute v kvalitniacutem
prostřediacute se slušnyacutemi podmiacutenkami a kvalitniacutem platem
Daacutele mohu poukaacutezat přiacutemo na staacutevajiacuteciacute probleacutem Českeacute
republiky Ještě před necelyacutemi deseti lety většina
obyvatel Českeacute republiky ohrnovala nos nad občany
Ukrajiny a neřeklo se jim jinak než UK-aacutečko V současneacute
chviacuteli je po těchto pracovniacuteciacutech několikraacutet vyššiacute
poptaacutevka než staacutevajiacuteciacute nabiacutedka Tito lideacute však již znajiacute
svoji cenu a za nabiacutedky finančniacuteho ktereacute se jim
dostaacutevajiacute v Českeacute Republice se jim už v některyacutech
přiacutepadech ani nevyplaacuteciacute do Českeacute republiky za praciacute
přijet
Co to znamenaacute a kam miacuteřiacutem předešlyacutemi dvěma odstavci
Předevšiacutem praacutevě k vyacuteše uvedeneacutemu bdquoLidskeacutemu faktorurdquo
Praacutevě tento faktor a vyacutevoj noveacute doby určujiacute kdo a co je
pro naacutes potřebneacute či dokonce nezbytneacute
Jsem spolumajitelem několika společnostiacute ktereacute
se orientujiacute v oblastech stavebnictviacute personalistiky
aj Dovoliacutem si zde uveacutest několik přiacutepadů se kteryacutemi jsem
se setkal
Když jsem před dvěma lety začal podnikat v oblasti
personalistiky a stavebnictviacute tak by mě ani naacutehodou
nenapadlo že budu miacutet největšiacute probleacutem s lidskyacutem
kapitaacutelem Osobně jsem měl největšiacute strach z toho abych
vždy dokaacutezal zajistit obchod (praacuteci) a uživil svoje
zaměstnance Pravda je však opakem největšiacute probleacutem neniacute
zajistit praacuteci nyacutebrž miacutet s kyacutem tuto zajištěnou praacuteci
vykonaacutevat
13
V Českeacute republice je v současneacute chviacuteli několik
desiacutetek personaacutelniacutech agentur Avšak mezi těmito
personaacutelniacutemi agenturami ktereacute zprostředkovaacutevajiacute praacuteci
pro spoustu mezinaacuterodniacutech podniků ndash ale i pro Českeacute
středniacute a menšiacute podniky ndash je řada malyacutech personaacutelniacutech
agentur ktereacute fungujiacute jenom diacuteky použiacutevaacuteniacute nekalyacutech
praktik na uacutekor staacutetu
Pokud posuzujeme personaacutelniacute agentury tak je potřeba
věnovat pozornost několika faktorům při tomto
monitoringu jakou maacute tato personaacutelniacute agentura pověst
kde zajišťuje pracovniacuteky ktereacute dodaacutevaacute jakou maacute
klientelu jakyacute maacute bonusovyacute systeacutem počet zaměstnanců
na pozici THP aj
Nicmeacuteně pro obranu Personaacutelniacutech agentur musiacutem
zmiacutenit že podmiacutenky ktereacute udaacutevaacute ministerstvo praacutece
a sociaacutelniacutech věciacute pro zajišťovaacuteniacute občanů jinyacutech staacutetů
(nemysliacutem členy EU) do Českeacute republiky za praciacute neniacute
zrovna nejlehčiacute a nejefektivnějšiacute a osobně bych ho
podrobil radě změn Samozřejmě pokud se to tyacutekaacute občanů ve
členskyacutech staacutetech EU tak ti se řiacutediacute zaacutekonem kteryacute již
nečiniacute občanům Českeacute republiky žaacutednyacute probleacutem vykonaacutevat
praacuteci na uacutezemiacute EU vyjma Německeacute spolkoveacute republiky
a Lucemburska (Bilateraacutelniacute smlouva) Pokud budeme ale
věnovat pozornost staacutetům mimo EU tak si vzpomiacutenaacutem
že když jsem byl vyjednaacutevat ohledně zaměstnanců do Českeacute
republiky ve Vietnamu Uzbekistaacutenu Kazachstaacutenu
a Ukrajině tak při klasickeacute lhůtě jsme u šesti měsiacuteců
což je pro jakoukoliv personaacutelniacute agenturu smrtiacuteciacute
Samozřejmě existujiacute způsoby ktereacute urychliacute jakoukoli
lhůtu ale to už bychom mohli rozebiacuterat dalšiacute kapitolu
Lobbyingu
14
V naacutesledujiacuteciacutech kapitolaacutech se pokusiacutem poukaacutezat
na klasickeacute postupy vychaacutezejiacuteciacute ze zaacutekona zaacuteroveň
s postupy nezbytnyacutemi pro přežitiacute a možnyacute vyacutevoj
21 Vymezeniacute zaacutekladniacutech faktorů
v oblasti řiacutezeniacute lidskyacutech
zdrojů
Ještě před tiacutem než se pokusiacutem rozveacutest tuto kapitolu
se domniacutevaacutem že bychom si vlastně měli přesně vysvětlit
co znamenaacute vyacuteraz bdquooblast řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojůrdquo
Oblast řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů je teritorium kde
se střetaacutevaacute několik neznaacutemyacutech Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů
můžeme charakterizovat předevšiacutem jako centraacutelniacute kliacuteč
kteryacute je podporovaacuten a rozviacutejen managementem kteryacute
se vždy snažiacute podporovat a rozviacutejet zaacutejmy podniku jenž
je součaacutestiacute Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů [Armstrong M 2007
s 27]
Pokud bychom se měli zaměřit na faktory v oblasti
Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů tak mezi hlavniacute faktory
ovlivňujiacuteciacute politiku a praxi v teacuteto oblasti patřiacute
o Technologie
o Konkurenčniacute tlaky
o Reakce ovlivňujiacuteciacute lidi
15
211 Technologie
Technologie podniku maacute teacuteměř vždy rozhodujiacuteciacute vliv
na vnitřniacute prostřediacute a na to jak je praacutece v tomto
podniku vedena a provaacuteděna Zavaacuteděniacute prvků ať už
v oblasti technologie nebo systeacutemu řiacutezeniacute je teacuteměř vždy
doprovaacutezeno určityacutemi změnami v systeacutemech a procesech
Vyacutesledkem může byacutet rozšiacuteřeniacute kvalifikačniacute zaacutekladny
organizace a jejiacutech pracovniacuteků ndash včetně možnosti
se rozviacutejet popř zabezpečeniacute rozvoje znalostiacute
a dovednostiacute pracovniacuteků což jim umožniacute pracovat pružně
na různyacutech uacutekolech často v prostřediacute tyacutemoveacute praacutece
Technologie jako takovaacute v oblasti Řiacutezeniacute lidskeacuteho
kapitaacutelu je něčiacutem co postupně začiacutenaacute nahrazovat
zastaraleacute systeacutemy fungovaacuteniacute Celyacute svět je neustaacutele
vystavovaacuten novyacutem trendům vyacuterobkům značkaacutem a kdo
se nepřizpůsobiacute jde z kola ven
Tyto technologickeacute prvky si můžeme vyjmenovat
v několika přiacutepadech
o Call centra distančniacute režim ndash bez kontaktu
o Distančniacute praacutece praacutece z domova
o Tele-marketing prodej
o Engenering technologie stavebnictviacute
212 Konkurenčniacute tlaky
Globaacutelniacute konkurence v sektorech vyspěleacute vyacuteroby a služeb
vzrůstaacute čemuž napomaacutehaacute snadno přenosnaacute technologie
a odstraňovaacuteniacute mezistaacutetniacutech obchodniacutech barieacuter Klienti
majiacute staacutele většiacute požadavky uacuteměrně tomu jak se diacuteky
16
mezinaacuterodniacute konkurenci a novyacutem možnostem vyviacutejejiacute
standardy pro obchodovaacuteniacute [Armstrong M 2007 s 52]
Vzhledem k tomuto možneacutemu bdquoneohraničeneacutemu
obchodovaacuteniacuterdquo se mnoho podniků muselo uchyacutelit k několika
krokům ktereacute byly nezbytně nutneacute pro jejich přežitiacute
neboť neměli siacutelu na střety s konkurenciacute
Tyto podniky mohli reagovat několika způsoby
o Orientovat se přiacutemo na klienta
o Zkracovat doby na reakce zaacutekazniacuteků
o Zdůrazňovat kvalitu a jejiacute soustavneacute zlepšovaacuteniacute
o Urychlovat zavaacuteděniacute novyacutech technologiiacute
o Pracovat pružněji a snižovat naacuteklady
V současneacute době je většina podniků tlačena
k zeštiacutehlovaacuteniacute a různyacutem uacutespornyacutem programům ktereacute majiacute
podnik vyvaacutezat od zbytečnyacutech mandatorniacutech vyacutedajů již
tento podnik zbytečně zatěžujiacute Staacutevaacute se tak že podnik
kteryacute měl 2000 zaměstnanců zeštiacutehliacute svůj tyacutem na 150
zaměstnanců a zbytek si najiacutemaacute od personaacutelniacutech agentur
formou outsourcingu
Vyacutehody pro podniky ktereacute využiacutevajiacute služeb
personaacutelniacutech agentur
o zřetelneacute uacutespory na odvodech
o vyjednaacutevaacuteniacute s odbory
o pouze počet pracovniacuteků potřebnyacutech pro vyacutekon
praacutece
o kontrolniacute mechanismus na pracovišti
Zaacuteroveň je ale takeacute potřeba zmiacutenit že ke
konkurenčniacutem tlakům lze zařadit i opačnyacute systeacutem vedeniacute
podniku dovoliacutem si zde uveacutezt jeden přiacutepad
17
Jak jsem se již zmiacutenil podnikaacutem v oblasti
stavebnictviacute což je oblast poměrně přesycenaacute neustaacutelyacutem
bojem ať už o přetahovaacuteniacute lidiacute nasmlouvaacutevaacuteniacute zakaacutezek až
po vydiacuteraacuteniacute formou odvolaacutevaacuteniacute se k Uacuteřadu pro hospodaacuteřskou
soutěž
Když jsem se zmiacutenil o opačneacutem systeacutemu kteryacute by
z meacuteho pohledu šel zařadit ke konkurenčniacutem tlakům tak
bych zde zmiacutenil tento
Podhodnocovaacuteniacute nabiacutedkoveacute ceny neboli tak niacutezkaacute
nabiacutedkovaacute cena za kterou to konkurence neniacute schopna
vyrobit Toto se většinou děje vedeniacute společnosti sleduje
zvětšeniacute obratu společnosti kdy se realizace zakaacutezky
plaacutenuje s nulovyacutem ziskem či dokonce miacuternou ztraacutetu Staacutevaacute
se tak u zakaacutezek ktereacute jsou zajiacutemaveacute obratově či
referenciacute zakaacutezky Samozřejmě že toto si mohou dovolit
pouze společnosti ktereacute majiacute silneacute finančniacute zaacutezemiacute či
jineacute dohody na uacuterovni dozoru investora Ten v průběhu
zakaacutezky připustiacute dialog o přiacutepadnyacutech viacutecepraciacutech
213 Reakce ovlivňujiacuteciacute lidi
Reakce na zvyacutešeneacute využiacutevaacuteniacute technologie a na ekonomickeacute i
konkurenčniacute tlaky změnily v řadě ohledů povahu řiacutezeniacute
lidiacute Předevšiacutem to znamenaacute že na lidi jako takoveacute je ve
vyššiacutem managementu (a nejen tam) vyviacutejen tlak pro
použiacutevaacuteniacute pružnějšiacutech způsobů pracovniacuteho zapojeniacute
pracovniacuteho režimu komplexniacuteho řiacutezeniacute kvality vyacuterobniacute
metody redukujiacuteciacute zbytečneacute naacuteklady a v neposledniacute řadě
decentralizaci a delegovaacuteniacute [Armstrong M 2007s 65]
18
Osobně zde mohu zmiacutenit že reakce lidiacute jsou velikou
neznaacutemou a je potřeba dodržovat určiteacute zaacutesady ktereacute Vaacutem
čaacutestečně budou zajišťovat jejich loajalitu a hrdost na
to že pracujiacute ve Vašiacute společnosti Neniacute vždy vše
o peněziacutech jednou z podstatnyacutech veličin je klima
ve společnosti systeacutem řiacutezeniacute ve společnosti loajalita
a v neposledniacute řadě slušnost a uacutecta Toto vše jsou
atributy ktereacute každyacute člověk po dovršeniacute určiteacuteho věku
upřednostniacute i před většiacutem platem
2131 Probleacutemy stojiacuteciacute před řiacutezeniacutem lidskyacutech zdrojů
I když jsem v předešleacutem odstavci zmiacutenil že je při řiacutezeniacute
lidskyacutech zdrojů důležiteacute zachovaacutevat určitou etiku
a etiketu je potřeba řiacuteci že poměrně podstatnyacutem
a neopomenutelnyacutem faktem je prostřediacute a podmiacutenky v nichž
podnik funguje[Armstrong M 2007 s 151]
Jednaacute se o naacutesledujiacuteciacute
o Globalizace kteraacute nutiacute organizace aby v zaacutejmu
uspokojovaacuteniacute lokaacutelniacutech potřeb operovaly s lidmi
myšlenkami vyacuterobky a informacemi po celeacutem světě
o Ziskovost prostřednictviacutem trhu ndash neustaacuteleacute zvyšovaacuteniacute
zisku znamenaacute že podniky musejiacute byacutet kreativniacute a
inovativniacute což znamenaacute podporovat a povzbuzovat
mezi pracovniacuteky volnyacute pohyb informaciacute a vzaacutejemneacute
předaacutevaacuteniacute poznatků a zkušenostiacute
o Technika a technologie ndash probleacutemem je učinit
z techniky a technologie životaschopnou a
produktivniacute součaacutest pracovniacuteho prostřediacute
19
o Intelektuaacutelniacute kapitaacutel to je pro podniky zdroj
konkurenčniacute vyacutehody Bohužel nejpodstatnějšiacute probleacutem
současnosti pro jakyacutekoliv podnik je udržet si
lidskyacute kapitaacutel v podobě talentovanyacutech jedinců
o Změny největšiacutem probleacutemem ktereacutemu všechny podniky
musejiacute čelit jsou neustaacuteleacute změny To znamenaacute že se
musejiacute byacutet schopny rychle a soustavně učit a
rychleji a klidněji přijiacutemat noveacute požadavky
22 Vyacuteznam ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru
lidskyacutech zdrojů pro fungovaacuteniacute
zaměstnavatelskyacutech subjektů
Vyacuteznam ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru lidskyacutech zdrojů je obrovskyacute je
potřeba zmiacutenit že tzvbdquohead-huntersrdquo neboli lovci lebek
existujiacute již řadu let a byli to praacutevě oni kdo byl tzv
předvojem současnyacutech personaacutelniacutech agentur Tito bdquohead-
huntersrdquo majiacute dvě roviny ve kteryacutech se pohybujiacute
o při jasneacutem zadaacuteniacute požadavků na člověka o ktereacuteho je
zaacutejem a oni majiacute zajistit jeho přechod
o vytipovaacuteniacute člověka z venku a garantovaacuteniacute jeho
kvalifikačniacutech aj kladů
Je potřeba zmiacutenit že tento systeacutem vyhledaacutevaacuteniacute toho
praveacuteho ndash tzv bdquohead-huntingrdquo je určeno předevšiacutem pro
obsazovaacuteniacute pozic středniacuteho až nejvyššiacuteho managementu
a specializovanyacutech pozic jež vyžadujiacute odborneacute
předpoklady Samozřejmě s neustaacutelyacutem vyacutevojem a poptaacutevkou
po lidskyacutech zdrojiacutech neniacute možneacute aby jeden bdquohead-hunterrdquo
20
zajišťoval např 100 zaměstnanců [Čuba F Hurta J
2002 s 36]
Na zaacutekladě těchto požadavků vznikly a neustaacutele
vznikajiacute personaacutelniacute agentury ktereacute se orientujiacute na různeacute
sektory kam dodaacutevajiacute sveacute pracovniacuteky Pokusme se si
vytipovat čaacutest sektorů ktereacute jsou v Českeacute republice
největšiacutem odběratelem lidskeacuteho kapitaacutelu - outsorcingu -
do svyacutech zaacutevodů
o Automobilovyacute průmysl
o Strojiacuterenskyacute průmysl
o Stavebniacute průmysl
o Textilniacute průmysl
Tyto personaacutelniacute agentury jsou schopny kromě
zajišťovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů do stavu jednotlivyacutech zaacutevodů
zajišťovat i jineacute produkty např
o Vyhledaacuteniacute a zajištěniacute požadovaneacuteho počtu pracovniacuteků
v jednotlivyacutech profesiacutech na kliacuteč
o Zajištěniacute operativniacuteho přemiacutesťovaacuteniacute pracovniacuteků
v jednotlivyacutech provozech
o Flexibilniacute využiacutevaacuteniacute lidskyacutech zdrojů v zaacutevislosti na
provozniacutech potřebaacutech (nemoc dovolenaacute)
o Vzdělaacutevaacuteniacute v oblasti požadovanyacutech profesiacute
o Prověřeniacute zdravotniacute a pracovniacute způsobilosti
o Celkovou administrativu spojenou s lidskyacutemi zdroji
Každaacute ze současnyacutech personaacutelniacutech agentur kteraacute maacute
zaacutejem na sveacutem kvalitniacutem fungovaacuteniacute a budouciacutem rozvoji by
měla věnovat velkou pozornost vzdělaacutevaacuteniacute a přiacutepravě svyacutech
pracovniacuteků k optimaacutelniacutemu vyacutekonu praacutece Osobně se totiž
21
domniacutevaacutem že tzv bdquoboomrdquo v oblasti personaacutelniacutech agentur
teprve přijde
Optimaacutelně nastavenaacute strategie vzdělaacutevaacuteniacute znamenaacute
dlouhodobyacute pohled na potřeby společnosti v oblasti
dovednostiacute znalostiacute a schopnostiacute jejiacutech pracovniacuteků
Vzdělaacutevaacuteniacute a rozvoj v teacuteto oblasti by měly byacutet
integraacutelniacute součaacutestiacute procesu řiacutezeniacute Jednou ze součaacutestiacute
praacutece manažera je sledovat a hodnotit pracovniacute vyacutekon
podřiacutezenyacutech analyzovat podmiacutenky pro odvaacuteděniacute dobreacuteho
pracovniacuteho vyacutekonu a zkoumat faktory ovlivňujiacuteciacute vyacutekon
praacutece S tiacutem velmi uacutezce souvisiacute identifikace potřeb
rozvoje a vzdělaacutevaacuteniacute včetně sestaveniacute plaacutenů osobniacuteho
a odborneacuteho rozvoje pracovniacuteků
Desatero zaacutesad pro dosaženiacute efektivnosti vzdělaacutevaacuteniacute
1 Motivace pracovniacuteků ke vzdělaacutevaacuteniacute
2 Stanoveniacute ciacutelů a metod hodnoceniacute dosaženyacutech
vyacutesledků
3 Podpora uacutečastniacuteků ve vzdělaacutevaacuteniacute a zpětnaacute vazba
4 Pocit seberealizace a uspokojeniacute
5 Aktivniacute charakter vzdělaacutevaacuteniacute (aktivniacute zapojeniacute a
treacutenink)
6 Vhodnaacute volba naacutestrojů a metod vzdělaacutevaacuteniacute
7 Variabilita metod vzdělaacutevaacuteniacute a ciacutelenaacute změna
8 Dostatečnyacute časovyacute prostor pro zvlaacutednutiacute předmětu
vzdělaacutevaacuteniacute
9 Průběžneacute upevňovaacuteniacute vědomiacute vzdělaacutevanyacutech pracovniacuteků
o dosaženyacutech vyacutesledciacutech
10 Neviacutem jak to udělat Spraacutevneacute určeniacute stupně
složitosti ndash uacuterovně složitosti vzdělaacutevaacuteniacute
22
221 Definice zabezpečovaacuteniacute lidskyacutech
zdrojů
Plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů neboli personaacutelniacute plaacutenovaacuteniacute
stanovuje potřebu požadovanou v zaacutejmu dosaženiacute
strategickyacutech ciacutelů Toto plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů
vychaacuteziacute z přesvědčeniacute že lideacute jsou nejdůležitějšiacutem
strategickyacutem zdrojem organizace Plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech
zdrojů se orientuje i na širšiacute zaacuteležitosti tyacutekajiacuteciacute se
způsobů zaměstnaacutevaacuteniacute a rozvoje lidiacute v zaacutejmu zlepšovaacuteniacute
efektivnosti organizace Toto plaacutenovaacuteniacute může tedy hraacutet
vyacuteznamnou roli ve strategickeacutem řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů
2211 Proces plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů
Proces plaacutenovaacuteniacute jak jej uvaacutediacutem v grafu č 1 v přiacutelohaacutech
teacuteto Diplomoveacute praacutece neniacute nutně lineaacuterniacutem procesem
vychaacutezejiacuteciacutem z podnikoveacute strategie kteraacute logicky
vyuacutesťuje do plaacutenu ziacuteskaacutevaacuteniacute flexibility a stabilizace
pracovniacuteků Z toho důvodu nelze předpoklaacutedat že jako
zaacutekladna pro plaacuteny lidskyacutech zdrojů budou existovat dobře
vypracovaneacute podnikoveacute plaacuteny Podnikovaacute strategie může byacutet
v mnoha přiacutepadech spiacuteše evolučniacute než promyšlenaacute a tudiacutež
se může vytvaacuteřet postupně [Armstrong M 2007 s 115 ]
Mnoheacute by bylo třeba řiacuteci ve prospěch systematickeacuteho
přiacutestupu k vytvaacuteřeniacute strategie zabezpečovaacuteniacute lidskyacutech
zdrojů plaacutenovaacuteniacute pomociacute sceacutenaacuteřů prognoacutez poptaacutevky
a nabiacutedky pracovniacutech sil a analyacutezy mobility (fluktuace)
pracovniacuteků Jestliže je budoucnost dostatečně
předviacutedatelnaacute pak by mohlo byacutet vhodneacute formaacutelniacute
plaacutenovaacuteniacute Pokud však nikoliv pak by se přiacutestup
k plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů musel opiacuterat spiacuteše o naacutehodnyacute
model než o přesneacute prognoacutezy
23
Zde uvaacutediacutem procesy ktereacute lze shrnout naacutesledujiacuteciacutem
způsobem
o Podnikoveacute strategickeacute plaacuteny ndash definovaniacute budouciacutech
uacuterovniacute činnostiacute a iniciativ vyžadujiacuteciacute noveacute
dovednosti
o Strategie zabezpečovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů ndash plaacutenovaniacute
za uacutečelem ziacuteskaacuteniacute konkurenčniacute vyacutehody pomociacute
rozviacutejeniacute intelektuaacutelniacuteho kapitaacutelu ndash zaměstnaacutevaacuteniacute
schopnějšiacutech lidiacute než jakeacute maacute konkurence
zabezpečovaacuteniacute toho aby tito lideacute vytvaacuteřeli
a rozviacutejeli znalosti a dovednosti specifickeacute pro
společnost včetně podnikaacuteniacute kroků k tomu aby se
společnost stala atraktivniacutem zaměstnavatelem
u ktereacuteho budou lideacute raacutedi pracovat
o Plaacutenovaacuteniacute pomociacute sceacutenaacuteře ndash hrubaacute představa o tom
kam společnost ve sveacutem prostřediacute a oboru směřuje
jakeacute důsledky to bude miacutet pro potřebu lidskyacutech
zdrojů
o Prognoacutezy poptaacutevky a nabiacutedky ndash odhady budouciacute potřeby
pracovniacuteků neboli odhady počtu lidiacute kteřiacute budou
k dispozici uvnitř společnosti i mimo ni
o Analyacuteza pohybu (fluktuace) pracovniacuteků ndash analyzovaacuteniacute
současnyacutech ukazatelů a trendů mobility (fluktuace)
pracovniacuteků pro uacutečely prognoacutez nabiacutedky pracovniacutech sil
o Analyacuteza pracovniacuteho prostřediacute ndash analyzovaacuteniacute
prostřediacute ve ktereacutem lideacute pracujiacute se zaměřeniacutem
na to jakyacute prostor jim prostřediacute poskytuje pro
24
využiacutevaacuteniacute a rozviacutejeniacute jejich dovednosti pro
dosahovaacuteniacute spokojenosti s praciacute
o Analyacuteza operačniacute efektivnosti ndash (analyacuteza
efektivnosti činnosti) analyzovaacuteniacute produktivity
využiacutevaacuteniacute lidiacute a podmiacutenek pro růst flexibility aby
bylo možneacute reagovat na noveacute a měniacuteciacute se požadavky
222 Ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběr pracovniacuteků
Obecnyacutem ciacutelem ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru pracovniacuteků by mělo byacutet
ziacuteskat s vynaloženiacutem minimaacutelniacutech naacutekladů takoveacute množstviacute
a takovou kvalitu pracovniacuteků ktereacute jsou žaacutedouciacute pro
uspokojeniacute podnikoveacute potřeby lidskyacutech zdrojů Tři faacuteze
ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru pracovniacuteků jsou [Armstrong M 2007
s 343]
o Definovaacuteniacute požadavků
o Přilaacutekaacuteniacute uchazečů
o Vybiacuteraacuteniacute uchazečů
2221 Definovaacuteniacute požadavků
Počet a kategorie lidiacute ktereacute společnost potřebuje
by měly byacutet jasně definovaneacute v ziacuteskaacutevaacuteniacute pracovniacuteků
kteryacute je odvozen z plaacutenu lidskyacutech zdrojů (personaacutelniacuteho
plaacutenu) Kromě toho může existovat potřeba naacutehrady
některyacutech pracovniacuteků nebo potřeba obsazeniacute nově
vytvořenyacutech pracovniacutech miacutest Obojiacute musiacute byacutet důkladně
prověřeno aby se zjistilo zda jsou tyto potřeby
opraacutevněneacute Zejmeacutena je nezbytneacute prověřit potřebu naacutehrady
nebo uacuteroveň a typ pracovniacuteka ktereacute jsou požadovaacuteny
25
Požadavky konkreacutetniacutech pracovniacutech funkciacute by měli byacutet
vyjaacutedřeny v podobě popisu a specifikace pracovniacuteho miacutesta
Tyto požadavky poskytujiacute zaacutekladniacute informaci
potřebnou pro sestaveniacute inzeraacutetu pro informovaacuteniacute
zprostředkovatelskyacutech instituciacute a pro hodnoceniacute uchazečů
Definice určiteacute role uvaacutediacute přehled schopnostiacute
dovednostiacute požadavků na vzdělaacuteniacute a praxi Vytvaacuteřiacute tak
kriteacuteria na jejichž zaacutekladě budou uchazeči posuzovaacuteni
při vyacuteběroveacutem pohovoru nebo pomociacute testů praacutevniacute
způsobilosti
Specifikace požadavků na pracovniacuteka ndash znaacutemaacute teacutež jako
specifikace pracovniacuteho miacutesta definuje vzdělaacuteniacute vyacutecvik
kvalifikaci a zkušenosti požadovaneacute od žadatele pro
obsazenou pozici
Specifikace požadavků na pracovniacuteka může byacutet
sestavena v naacutesledujiacuteciacutem uskupeniacute
o Odborneacute schopnosti
o Požadavky na chovaacuteniacute a postoje
o Odbornaacute přiacuteprava a vyacutecvik
o Zkušenosti praxe
o Zvlaacuteštniacute požadavky
o Vhodnost pro organizaci
o Možnost splnit očekaacutevaacuteniacute uchazeče
Největšiacute nebezpečiacute ktereacutemu je potřeba věnovat
pečlivou důslednost je dbaacutet na to aby nedošlo
k nadhodnoceniacute požadovaneacute kvalifikace a schopnostiacute Žaacutedat
to nejlepšiacute je zcela přirozeneacute ale stanoveniacute
nerealizovatelně vysokyacutech požadavků na uchazeče zvyšuje
probleacutemy s jejich přilaacutekaacuteniacutem Vede takeacute k nespokojenosti
26
mezi těmi kteřiacute byli vybraacuteni neboť mohou miacutet pocit
že se jejich talent a schopnosti nevyužiacutevajiacute ze sta
procent
Existuje mnoho modelů jak posuzovat budouciacuteho
možneacuteho zaměstnance a jak ho podrobit podrobneacutemu vyacuteběru
Z možnyacutech modelů uvaacutediacutem tyto
Sedmibodovyacute model kteryacute se zaměřuje na
1 fyzickeacute vlastnosti
2 vědomosti a dovednosti
3 všeobecnou integraci
4 zvlaacuteštniacute schopnosti
5 zaacutejmy
6 dispozice (sklony)
7 okolnosti (zaacutezemiacute)
Pětibodovyacute model kteryacute se zaměřuje na
1 vliv na ostatniacute
2 ziacuteskanou kvalifikaci
3 vrozeneacute schopnosti
4 motivace
5 emocionaacutelniacute ustrojeniacute
Jako posledniacute odstavec v tomto bodu bych raacuted
rozebral přiacutestup založenyacute na schopnostech kteryacute může
pomoci rozpoznat kteraacute metoda vyacuteběru (napřiacuteklad
psychologickeacute testy nebo assessment centra) bude zřejmě
přinaacutešet užitečneacute poznatky Vyacutehody přiacutestupu založeneacuteho na
schopnostech bych shrnul v naacutesledujiacuteciacutech bodech
27
o Zvyšuje přednost předpovědiacute o vhodnosti
uchazeče
o Usnadňuje lepšiacute porovnaacuteniacute mezi vlastnostmi
jedince a požadavky pracovniacuteho miacutesta
o Při vedeniacute pohovoru pomaacutehaacute zabraacutenit překotnyacutem
soudům
o Může byacutet oporou pro celou řadu metod vyacuteběru ndash
dotazniacuteky pohovory testy a assessment centra
2222 Přilaacutekaacuteniacute uchazečů
Přilaacutekaacuteniacute uchazečů je v prvniacute řadě zaacuteležitostiacute rozpoznaacuteniacute
vyhodnoceniacute a využitiacute nejvhodnějšiacutech zdrojů potencionaacutelniacutech
uchazečů Nicmeacuteně v přiacutepadech kdy se setkaacutevaacuteme s obtiacutežemi
přilaacutekaacuteniacute či udrženiacute uchazečů nebo tyto obtiacuteže předviacutedaacuteme
je třeba vypracovat předběžnou studii faktorů ktereacute mohou
přispět k přilaacutekaacuteniacute nebo odrazeniacute uchazečů tedy silnyacutech
a slabyacutech straacutenek podniku jakožto zaměstnavatele
Pokud bychom se zaměřili na analyacutezu silnyacutech
a slabyacutech straacutenek tak ta by se teacuteměř vždy měla zaměřit
na skutečnosti jako jsou tyto
o Pověst společnosti
o Mzdy
o Zaměstnaneckeacute vyacutehody
o Pracovniacute podmiacutenky
o Zajiacutemavost praacutece
o Jistota zaměstnaacuteniacute
o Přiacuteležitosti ke vzdělaacutevaacuteniacute a vyacutevoji
o Perspektivista karieacutery
o Umiacutestěniacute pracoviště
28
Tyto skutečnosti by měly byacutet porovnaacuteny s tiacutem co
nabiacuteziacute konkurence Na zaacutekladě vyacutesledků by měl byacutet
vypracovaacuten seznam toho co bdquoprodaacutevaacuterdquo organizaci a co
prodaacutevaacute podnikatele Prodejem organizace mysliacutem pověst
agentury a jejiacute flexibilitu a pověstiacute podnikatele mysliacutem
žadatele o praacuteci v agentuře jeho kvalifikaci Lze při tom
uplatnit zkušenosti z marketingu při nichž se preference
potencionaacutelniacutech zaacutekazniacuteků porovnaacutevajiacute s vlastnostmi vyacuterobku
tak aby byly zdůrazněny ty vlastnosti ktereacute nejviacutece
přitahujiacute zaacutekazniacuteka
Ciacutelem celeacuteho zkoumaacuteniacute je vytvořit lepšiacute obraz
organizace (dobrou značku zaměstnavatele) pro potřeby
inzerovaacuteniacute naacuteborovyacutech materiaacutelů a pohovorů s uchazeči
Může existovat i poněkud konstruktivnějšiacute ciacutel ukaacutezat
organizaci potřebu zlepšeniacute jejiacute zaměstnavatelskeacute pověsti
za uacutečelem přilaacutekaacuteniacute většiacuteho množstviacute lepšiacutech uchazečů
a za uacutečelem udrženiacute si těch kteřiacute byli již vybraacuteni
U zdrojů uchazečů je velice důležiteacute uvažovat
o vnitřniacutech zdrojiacutech uchazečů ačkoli některeacute organizace
s důsledně uplatňovanou politikou stejneacute přiacuteležitosti
trvajiacute na tom aby uchazeči z vnitřniacutech zdrojů uchaacutezejiacuteciacute
se o volneacute miacutesto měli stejneacute vyacutechoziacute podmiacutenky jako
uchazeči z vnějšiacutech zdrojů
Pokud nejsou vhodniacute uchazeči organizaci k dispozici
pak hlavniacutemi zdroji pro osloveniacute uchazečů jsou
o Inzerovaacuteniacute
o Internet
o Externiacute vyhledaacutevaciacute a zprostředkovatelskeacute služby ndash
Personaacutelniacute agentury
29
Mnoho pracovniacutech miacutest je samozřejmě možneacute obsadit
čerstvyacutemi absolventy vysokyacutech škol kteřiacute již v průběhu
studia majiacute možnost si přivydělaacutevat v různyacutech
společnostech ktereacute jim po dovršeniacute studia nabiacutednou
praacuteci Zaacuteroveň je běžnyacutem jevem že některeacute společnosti
si zavaacutežiacute studenta smlouvou již v průběhu jejich studia a
platiacute mu školneacute Dnes již klasickyacutem jevem je vydaacutevaacuteniacute
různyacutech informačniacutech brožurek pravidelneacute naacutevštěvy škol
za uacutečelem oslovovaacuteniacute potencionaacutelniacutech novyacutech zaměstnanců
2223 Vybiacuteraacuteniacute uchazečů
Při ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru pracovniacuteků lze použiacutet přiacutestupu
charakteristickeacuteho pro moderniacute řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů Ten
spočiacutevaacute v tom že věnuje mnohem viacutece peacuteče tomu zda
uchazeči splňujiacute nejen požadavky daneacuteho pracovniacuteho miacutesta
ale i požadavky podniku jako celku Tyto požadavky zahrnujiacute
oddanost a schopnost efektivně pracovat jako člen
tyacutemu[Armstrong M 2007 s 369]
Je velice důležiteacute dbaacutet na to že ve většině přiacutepadů
reference ať už osobniacute nebo od předchoziacuteho
zaměstnavatele nebyacutevajiacute vždy odpoviacutedajiacuteciacute reaacutelu Byacutevaliacute
zaměstnavateleacute jsou ve většině přiacutepadů dobrosrdečniacute
a tudiacutež jsou schopni podepsat teacuteměř bdquocokolivrdquo
Britskyacute Chartered Institute of Personnel And
Development [CIPD 2005 c] odhaduje že jedna osmina
uchazečů přehaacuteniacute nebo falšuje sveacute vzdělaacuteniacute (absolvovanou
přiacutepravu na povolaacuteniacute)rdquo
Osobně si troufaacutem tvrdit že nejlepšiacute možnaacute věc
kterou můžete při sjednaacutevaacuteniacute noveacuteho zaměstnance učinit
30
je vyžaacutedat si od byacutevaleacuteho zaměstnavatele odpověď na Vaacutemi
dodaneacute otaacutezky
o Jakaacute byla deacutelka zaměstnaacuteniacute
o Jakyacute byl naacutezev pracovniacuteho miacutesta
o Jakaacute praacutece byla vykonaacutevaacutena
o Jakyacute byl mzdovyacute tarif či plat
o Kolik dnů absence měl uchazeč za posledniacutech 12 měsiacuteců
o Zaměstnali byste jej opět (pokud ne proč)
31
3 Lobbying
Slovo lobbying se podle společnosti Websteracutes Dictionary
poprveacute objevilo v roce 1837 Dnes se toto označeniacute
použiacutevaacute po celeacutem světě pro celou škaacutelu způsobů
a procesů jež majiacute zajistit vliv na rozhodovaacuteniacute ve
věcech veřejnyacutech V politice se lobuje za všechno
a zaacuteroveň proti všemu nicmeacuteně politickyacute lobbying se pojiacute
předevšiacutem s penězi [Woll C 2006 s 42]
Lobbying byacutevaacute zpravidla chaacutepaacuten velmi široce Do teacuteto
kategorie tudiacutež spadajiacute veškereacute přiacutemeacute i nepřiacutemeacute snahy
ovlivnit jakaacutekoliv rozhodnutiacute změnit či předělat
jakeacutekoliv usneseniacute aj (dopisy zastupitelům přiacutespěvky
na volebniacute kampaň sponzorskeacute dary podporovaacuteniacute
sportovniacutech klubů kampaně v meacutediiacutech vyacutepovědi před
legislativniacutemi vyacutebory ndash ciacutelem je tedy prosadit kyacuteženyacute
politickyacute vyacutesledek)
Takto širokaacute definice ovšem ztraacuteciacute prakticky
jakyacutekoliv analytickyacute ale i praacutevniacute vyacuteznam neboť
potencionaacutelně zahrnuje teacuteměř veškereacute aktivity spojeneacute
s politikou a veřejnyacutem prostorem Takto pojatyacute lobbying
se staacutevaacute všiacutem a zaacuteroveň ničiacutem Těžkosti plynouciacute pro
analytiky jsou zřejmeacute z několika praciacute vyacuteznamnyacutech
badatelů zabyacutevajiacuteciacutech se lobbyingem Kay Shlozman a John
Terney kteřiacute se problematikou lobbyingu zabyacutevajiacute
od sedmdesaacutetyacutech let otevřeně přiznaacutevajiacute že bdquozaacuteměrně
zanedbaacutevajiacute důležitou otaacutezku kdo se losovaciacuteho procesu
uacutečastniacuterdquo [EPP-ED 2006 s 35] To ovšem vede praacutevě
k tomu že miacutesiacute naacutetlakoveacute skupiny s lobbyistickyacutemi
Je proto potřeba naleacutezt definici jež by lobbyistickeacute
aktivity oddělila od jinyacutech a mnohdy i podobnyacutech aktivit
jejichž ciacutelem je takeacute zisk vlivu Někteřiacute autoři voliacute
32
jako řešeniacute tohoto probleacutemu způsob rozděleniacute na přiacutemyacute
lobbying a nepřiacutemyacute lobbying Prvniacute okruh by zahrnoval
osobniacute styky se zaacutekonodaacuterci jejich poradci nebo jinyacutemi
politiky a informovaacuteniacute je o konkreacutetniacutem probleacutemu Druhyacute
okruh by spočiacuteval v ovlivňovaacuteniacute kampaněmi v meacutediiacutech nebo
mezi voliči (většinou ve sveacutem volebniacutem okrsku)
31 Lobbying pro specifickeacute formy
prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech
skupin
Druh a forma prosazovaacuteniacute lobbyingu je často veřejnostiacute
pojata jako manipulace kteraacute maacute bliacuteže ke korupci než
demokratickyacutem standardům Vychaacuteziacute to zejmeacutena z faktu
že ačkoliv je hranice mezi lobby a korupciacute zřetelnaacute
zaacuteležiacute jen na etice obou zuacutečastněnyacutech stran zda ji
dodržiacute [Marečkovaacute H 2007 s 15]
V Evropskeacute unii se proto v posledniacutech letech ozyacutevajiacute
hlasy pro odstraněniacute jakyacutechkoli naacuteznaků teacuteto
netransparentnosti a po vytvořeniacute principu regulaciacute
lobbyistickyacutech aktivit Jak si daacutele popiacutešeme tyto snahy
regulace lobbyingu jsou velice komplikovaneacute neboť vedle
standardniacutech postupů mohou lobbisteacute užiacutet i techniky
značně netransparentniacute a proto i těžko regulovatelneacute
Pro pojem standardniacute postup by bylo vhodnějšiacute užiacutevat
pojem tradičniacute postup protože jak uvaacutediacute [Schendelen
2007 s 38) každaacute zaacutejmovaacute skupina může při sveacutem snaženiacute
ovlivnit evropskeacute politiky užiacutet nejmeacuteně čtyři tradičniacute
33
techniky Ty jsou využiacutevaacuteny tak dlouho že se staly
osvědčenyacutemi
Jednaacute se o donuceniacute vtaženiacute do vlastniacute hry
veřejnou obhajobu a přesvědčovaacuteniacute (argumentaci) Technika
donuceniacute vychaacuteziacute z naacuterodniacute uacuterovně kde aparaacutet donuceniacute
vykonaacutevajiacute soudy policie a vězeňskyacute systeacutem Na evropskeacute
uacuterovni kteraacute je takeacute založena na vynutitelnyacutech praacutevniacutech
normaacutech se ve většiacute miacuteře užiacutevajiacute meacuteně formaacutelniacute postupy
jako napřiacuteklad blokaacutedy agresivniacute kampaně (doprovaacutezeneacute
demonstracemi) přesuny firem mezi členskyacutemi staacutety za
lepšiacutemi podmiacutenkami apod Technika vtaženiacute do vlastniacute hry
spočiacutevaacute v přidělovaacuteniacute vedouciacutech funkciacute nebo poskytnutiacute
finančniacutech prostředků vyacuteznamnyacutem bdquohraacutečůmrdquo
Propracovanějšiacute variantou je ustaveniacute takovyacutech
rozhodovaciacutech procedur ktereacute ve sveacutem důsledku udržujiacute
ostatniacute zaacutejmoveacute skupiny v podřiacutezeneacutem postaveniacute Obzvlaacuteště
ministerstva si tiacutemto způsobem držiacute pod dostatečnou
kontrolou nespočet takzvaně bdquonezaacutevislyacutechrdquo agentur nebo
soukromyacutech organizaciacute V tomto přiacutepadě vznikaacute finančniacute
zaacutevislost těchto agentur na dvou uacuterovniacutech ndash na naacuterodniacute
uacuterovni ndash finančniacute zaacutevislost těchto agentur na vlaacutedě
a na evropskeacute uacuterovni kde jsou agentury zaacutevisleacute na
rozdělovaacuteniacute dotaciacute a na schopnosti EU prosadit svoje
politickeacute zaacutejmy Techniku veřejneacute obhajoby často
použiacutevajiacute nevlaacutedniacute organizace a obchodniacute organizace
Ve sveacute neformaacutelniacute podobě může byacutet mediaacutelniacute kampaniacute kteraacute
reflektuje noveacute přiacuteležitosti či hrozby Ve formaacutelnějšiacutem
podaacuteniacute maacute podobu oficiaacutelniacute stiacutežnosti na Uacuteřad pro ochranu
hospodaacuteřskeacute soutěže Nejformaacutelnějšiacute variantou je soudniacute
spor Posledniacute technika argumentace či přesvědčovaacuteniacute je
založena na logicky přijatelnyacutech zaacutevěrech a na empiricky
34
věrohodnyacutech tvrzeniacutech Obvykle se využiacutevaacute ve čtyřech
situaciacutech
a když rozhodujiacuteciacute hraacuteči staacutele vaacutehajiacute s podporou (lze je
ziacuteskat na vlastniacute stranu)
b když je daneacute teacutema v počaacutetciacutech sveacuteho rozpracovaacuteniacute (a
mnoziacute ještě nezaujali jasnou pozici)
c když se teacutematu dostane širokeacute publicity (publikum
vyžaduje přesvědčiveacute argumenty)
d když je nutneacute teacutema učinit atraktivnějšiacute (prezentovat
ho jako věc obecnějšiacuteho zaacutejmu)
Tradičniacute techniky lobbovaacuteniacute jsou zaacutejmovyacutemi skupinami
staacutele použiacutevaneacute nicmeacuteně jejich efektivita a uacutečinnost maacute
v posledniacutech letech klesajiacuteciacute tendenci Vychaacuteziacute
to zejmeacutena ze skutečnosti že tradičniacute techniky
se opiacuterajiacute o povyacutešenou viacuteru ve vlastniacute nadřazenost
Jinyacutemi slovy pro lobbistu kteryacute využiacutevaacute tradičniacutech
metod je jeho protistrana většinou protivniacutekem ktereacuteho
je nutneacute a možneacute donutit soudně přemoci či přesvědčit
o tom že řiacutedit se zaacutejmem lobujiacuteciacute je spraacutevneacute a žaacutedouciacute
311 Management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute na
uacuterovni EU
Management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute EU stojiacute na dvou
piliacuteřiacutech Prvniacute je akademickyacute a maacute dva prameny obchodniacute
management a politologii To by naacutes nemělo překvapovat
protože vztah mezi komerčniacutemi a politickyacutemi kruhy nebo
v širšiacute perspektivě mezi soukromyacutem a veřejnyacutem sektorem
35
tvořiacute kliacutečovou složku každeacute moderniacute společnosti založeneacute
na smiacutešeneacutem veřejno-soukromeacutem systeacutemu vlaacutednutiacute
[Schendelen 2007 s 249]
Evropskaacute unie je nejpřiacutehodnějšiacutem prostorem pro
praktickou aplikaci managementu veřejnyacutech zaacuteležitostiacute
Na uacuterovni EU existujiacute tisiacutece organizaciacute ktereacute
z funkčniacuteho hlediska jednajiacute jako zaacutejmoveacute skupiny Svůj
původ majiacute ve veřejnyacutech i soukromyacutech sfeacuteraacutech jak
členskyacutech zemiacute EU tak mnoha bdquomimo-unijniacutechrdquo Centrem
jejich aktivit je Brusel ndash hlavniacute město EU
Většina zaacutejmovyacutech skupin se v tomto komunikačniacutem uzlu
objevuje jen nepravidelně většinou když se o něčem
podstatneacutem rozhoduje ve vyacuteborech komise či při slyšeniacute
Parlamentu
Všechny tyto veřejneacute a soukromeacute naacutetlakoveacute skupiny
ať už se staacutelou kancelaacuteřiacute v Bruselu nebo bez niacute vnaacutešejiacute
do rozhodovaciacutech procesů EU sveacute vlastniacute zaacutejmy Systeacutem EU
považujiacute ve většině přiacutepadů za nejnaacuteročnějšiacute prostřediacute
s jakyacutem se mohou setkat Tyto lobbyistickeacute skupiny jsou
nejzjevnějšiacutemi nositeli euroopenizace
Management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute EU neniacute přirozeně
žaacutednyacute všeleacutek Pokud je užiacutevaacuten proziacuteravě a s rozvahou
pokud zahrnuje pečlivou teoretickou přiacutepravu a tvrdou
praacuteci v tereacutenu pak poskytuje lepšiacute vyhliacutedky na dosaženiacute
uacutespěchu nebo alespoň na odvraacuteceniacute neuacutespěchu v evropskeacute
hře Expert v oboru evropskyacutech zaacuteležitostiacute
se pochopitelně řiacutediacute souborem pravidel nebo doporučeniacute
kteraacute se v tomto přiacutepadě tyacutekajiacute lepšiacute strategie a taktiky
na evropskeacute půdě
36
Každaacute zaacutejmovaacute skupina maacute samozřejmě praacutevo se sama
rozhodnout zda bude sveacute veřejneacute zaacuteležitosti spravovat
amateacuterskyacutem či profesionaacutelniacutem stylem a zda bude použiacutevat
vyacutehradně tradičniacute techniky pro prosazovaacuteniacute vlivu Pokud
maacute však zaacutejmovaacute skupina zaacutejem na zlepšeniacutech svyacutech šanciacute
pro dosaženiacute požadovaneacuteho vyacutesledku potom by měla
profesionaacutelně aplikovat poznatky managementu veřejnyacutech
zaacuteležitostiacute
312 Převis nabiacutedky nekonvenčniacutech postupů
Na hraciacute ploše s naacutezvem EU si skutečně žaacutednaacute zaacutejmovaacute
skupina nemůže stěžovat na nedostatek cest vedouciacutech
k požadovaneacutemu vyacutesledku Může si vybiacuterat z nekonečneacuteho
menu přiacuteležitostiacute pro oteviacuteraacuteniacute dveřiacute směrem ven
i dovnitř a to vše při použitiacute standardniacutech postupů
o Zaprveacute může použiacutet přiacutemyacute lobbying kteryacute by neměl
nikdy byacutet ztotožňovaacuten s konečnyacutem ovlivněniacutem a nemusiacute
tedy lobovat v našem specifickeacutem smyslu
o Zadruheacute se můžeme spolehnout na tradičniacute techniky
uplatněniacute vlivu ndash donuceniacute vtaženiacute do vlastniacute hry
veřejnou obhajobu a přesvědčovaacuteniacute (argumentaciacute)
o Zatřetiacute můžeme využiacutet některou z mnoha nekonvenčniacutech
technik ktereacute rozeberu niacuteže
Teacuteměř vždy se nabiacuteziacute bezpočet akteacuterů ke kontaktovaacuteniacute
faktorů k ovlivněniacute a vektorů ke zkonstruovaacuteniacute Možnosti
bdquoodchodu protestu a loajalityrdquo neboli v lidoveacutem jazyce
bdquouteč bojuj nadbiacutehejrdquo jsou jen třemi z mnoha a hraacuteč
37
se vždy může vydat na jednu nebo na druhou stranu
To však vede k dilematu
Scheacutema ktereacute uvaacutediacutem jako přiacutelohu č 2 představuje
vyacuteběr nejčastěji se vyskytujiacuteciacutech dilemat v tereacutenniacutech
aktivitaacutech v EU Prvniacute dvě kategorie se přiacutemo vztahujiacute
k akteacuterům tedy zaacutestupcům EU a ostatniacutem zainteresovanyacutem
hraacutečům Ostatniacute odkazujiacute k faktorům a vektorům působiacute
na ně nepřiacutemo a reprezentujiacute zde dilema meta-lobbyingu
Tato dilemata kteraacute mohou potkat každou zaacutejmovou
skupinu se pokusiacutem rozebrat niacuteže [Citelj 2004 s 61]
3121 Uacuteředniacuteci ndash dilema
Postoj kteryacute uacuteředniacuteci zaujmou k určiteacutemu teacutematu může
lobbyistickaacute skupina podpořit nebo může naopak oponovat
čiacutemž jim život ulehčiacute nebo naopak ztiacutežiacute
Všichni uacuteředniacuteci jsou hladoviacute po spolehlivyacutech
informaciacutech o reaacutelneacutem děniacute jimiž je lobbyistickaacute skupina
může ale takeacute nemusiacute nasytit Stejně tak je může
zklidnit či naopak znepokojit Klasickou technikou
vedouciacute k jejich znepokojeniacute je dramatickeacute podaacuteniacute faktů
o čemkoliv zhoršovaacuteniacute životniacuteho prostřediacute působeniacute
na jejich prestiž kompetence rozpočet pracovniacute zaacutetěž
způsob organizace nebo přijiacutemaacuteniacute do funkciacute Tyto hry
často hrajiacute sami uacuteředniacuteci proti sobě navzaacutejem
3122 Angažovaniacute hraacuteči ndash dilema
Jedno z velkyacutech dilemat se tyacutekaacute mobilizace většiacuteho počtu
akteacuterů Viacutec přaacutetel dodaacute viacutec podpory ale takeacute si pro sebe
zaberou většiacute podiacutel na hře
38
Jineacute dilema zniacute je lepšiacute odměnit sveacute spojence a ty
kteřiacute ustoupili tlaku nebo potrestat soupeře
a odpadliacuteky
Daacutele je možneacute zapracovat na posiacuteleniacute jednotnosti
nebo naopak nesouladu v raacutemci jednotlivyacutech koalic
Neaktivniacute hraacuteče můžeme ponechat jejich spaacutenku a nebo
je naopak probudit Ty kteřiacute nad nějakyacutem teacutematem vaacutehajiacute
lze ignorovat přesvědčit o vyacutehodnosti jedneacute z pozic
nebo naprosto odveacutest jejich pozornost jinyacutem směrem
Iritujiacuteciacute akteacutery může lobbyistickaacute skupina buď veřejně
omluvit čiacutemž si je možnaacute zavaacuteže nebo naopak pranyacuteřovat
čiacutemž je donutiacute ke kompromisu
3123 Vztahy ndash dilema
Lobbying může vztahy učinit formaacutelnějšiacutemi nebo naopak
neformaacutelnějšiacutemi přičemž mezi oběma poacutely se nachaacuteziacute
několik bdquopoloformaacutelniacutechrdquo stupňů Pokud je skupina zaacutevislaacute
na všech třech variantaacutech vztahu (viz scheacutema str 38)
pak se musiacute vypořaacutedat s dilematy jejich vzaacutejemneacuteho
vyvaacuteženiacute
a načasovaacuteniacute Může takeacute vztah stabilizovat či
destabilizovat konflikt někdy přinaacutešiacute většiacute vyacutenosy než
spojenectviacute
V jineacutem dilematu proti sobě stojiacute spoleacutehaacuteniacute na stareacute
a osvědčeneacute vztahy a rozviacutejeniacute novyacutech což je pro každou
lobby otaacutezkou kalkulace naacutekladů a vyacutenosů
39
3124 Procedury ndash dilema
Procedury patřiacute do třiacute P Jedno z dilemat se tyacutekaacute jejich
zjednodušeniacute či naopak zkomplikovaacuteniacute
Pro pochopeniacute uvaacutediacutem před rozhodnutiacutem komise z roku
2000 jiacutemž povolila Unileveru uveacutezt na trh margariacuten
Becel se tato společnost zasazovala o zjednodušeniacute
schvalovaciacute procedury Po verdiktu Komise svoji snahu
zastavila neboť si uvědomila že většiacute komplikovanost
celeacuteho procesu bude užitečnaacute v udrženiacute novyacutech konkurentů
mimo hru
Každaacute lobbyistickaacute skupina může takto přijmout nebo
napadnout určitou proceduru přiacutepadně doveacutest kauzu
až k Soudniacutemu dvoru Jineacute dilema se objevuje v otaacutezce
zda-li prosazovat striktniacute nebo volnou interpretaci
procedury Prostor pro interpretaci rozšiřujiacute jazykoveacute
varianty textu a různorodaacute každodenniacute praxe neboli
precedenty
3125 Pozice ndash dilema
V raacutemci hry Třiacute P může lobby buď uznat nebo naopak
kritizovat staacutevajiacuteciacute orgaacuteny a funkce jako třeba vyacutebory
agentury a jednotliveacute uacuteředniacuteky Skupina se takeacute může
rozhodnout ke vstupu do orgaacutenů nebo naopak k jeho
opuštěniacute To může znamenat symbol protestu nebo touhu
po většiacute svobodě v jednaacuteniacute Obzvlaacuteště velkyacutem dilematem
je přijiacutemaacuteniacute lidiacute do nejrůznějšiacutech funkciacute Po několika
zkušenostech a opravdu nepřiacutejemnyacutech situaciacutech se dnes již
jednoznačně přiklaacuteniacutem k jasně stanovenyacutem kriteacuteriiacutem
neboli pracovniacutem předpokladům (merits) a odmiacutetaacutem
jakoukoliv protekci
40
3126 Teacutemata ndash dilema
Jedno dilema zniacute jestli je lepšiacute teacutemata politizovat
nebo depolitizovat Standardniacute metoda odpolitizovaacuteniacute
spočiacutevaacute v prezentaci teacutematu jako bdquotechnickeacute zaacuteležitostirdquo
kteraacute je pro mnoho lidiacute synonymem menšiacute důležitosti
Komise a Rada EU často spojujiacute jednotlivaacute teacutemata aby
alespoň čaacutestečně uspokojili většiacute počet hraacutečů Lobby
se takeacute může pokusit o navyacutešeniacute nebo redukci počtu
aktivniacutech teacutemat a odvozeně tedy o změnu v počtu
angažovanyacutech hraacutečů nebo o bagatelizaci či naopak
dramatizaci vyacuteznamu teacutematu
Zde uvaacutediacutem několik přiacutepadů manipulace s teacutematy
o Společenskaacute zemědělskaacute politika ndash potravinovaacute
soběstačnost
o Dovoz levneacuteho textilu ndash dětskaacute praacutece
o Kouřeniacute tabaacuteku ndash svoboda
o Kožešinovyacute průmysl ndash praacuteva zviacuteřat
o Zaacutesah do ECB ndash hospodaacuteřskyacute růst
o Nižšiacute daně (opravy obuvi aj) ndash zaměstnanost
3127 Životniacute cyklus Souborneacute zpraacutevy ndash dilema
Lobby může buď napomoci hladkeacutemu přijetiacute Zpraacutevy nebo
ho naopak zkomplikovat
bdquoExtreacutemniacutem přiacutekladem byla pozice Velkeacute Britaacutenie
v radě EU během afeacutery s nemociacute BSE v roce 1996 kdy
Britoveacute jednoduše zablokovali viacutece než 50 Soubornyacutech
zpraacutev (ktereacute byly naacutesledně automaticky schvaacuteleny)rdquo
41
Dalšiacute dilema je spojeno se zachovaacuteniacutem nebo změnou
obsahu Souborneacute zpraacutevy Přeměna obsahu bliacutežiacuteciacute
se přeraacutemovaacuteniacute (reframing) Zpraacutevy do jineacuteho kontextu je
nepřiacutemou technikou časoveacuteho managementu Může na jednu
stranu vyřešit ale i vytvořit patovou situaci Patovou
situaci často navozujiacute lobbyisteacute usilujiacuteciacute
o subsidiaritu Na vyacuteběr je množstviacute dalšiacutech přiacutemyacutech
technik k urychleniacute nebo zabrzděniacute rozhodovaciacuteho procesu
Ta nejpřiacutemějšiacute spočiacutevaacute v posunutiacute konečneacuteho termiacutenu
dopředu či dozadu Prvniacute ciacutel je obvykle naacuteročnějšiacute než
druhyacute neboť popohaacuteněniacute celeacuteho procesu si žaacutedaacute viacutece
energie než jeho pozdrženiacute
3128 Areacutena ndash dilema
Lobby se může rozhodnout buď ke vstupu do konkreacutetniacute
areacuteny nebo k jejiacutemu opuštěniacute přičemž mezi oběma
krajnostmi zůstaacutevaacute ještě možnost vyčkaacutevaciacuteho postoje
Každaacute koalice je občas směsiciacute vyacutehod i nevyacutehod jejichž
různyacute poměr nabiacuteziacute možnost volby Vyacuteznamneacute dilema ktereacute
jsem již zmiňoval v předešlyacutech kapitolaacutech se tyacutekaacute
omezeniacute nebo rozšiacuteřeniacute hranic areacuteny Takovaacute změna může
vyuacutestit ve vyacuterazně odlišnyacute soubor teacutemat i angažovanyacutech
hraacutečů
3129 Rozhodnutiacute ndash dilema
Ohledně samotneacuteho rozhodnutiacute si musiacute lobby rozmyslet
jestli se při vyjednaacutevaacuteniacute přidaacute k většinoveacutemu či
menšinoveacutemu taacuteboru Prvniacute volba může neacutest lepšiacute vyacutesledky
z kraacutetkodobeacuteho hlediska zatiacutemco ta druhaacute představuje
investici do důvěry spolubojovniacuteků z hlediska
dlouhodobeacuteho přiacutepadně s ohledem na jinou Soubornou
zpraacutevu Kvůli tzv principiaacutelniacutem důvodům se může skupina
42
uacutečasti na vyjednaacutevaacuteniacute takeacute zcela vzdaacutet zůstane tedy
stranou a čekaacute na lepšiacute nabiacutedku Podobnaacute pozice zaměřenaacute
na zablokovaacuteniacute procesu pomociacute prohloubeniacute nejednotnosti
je pochopitelně velice riskantniacute
31210 Styly lobovaacuteniacute ndash dilema
Standardniacute dilemata stylu jednaacuteniacute mimo jineacute zahrnujiacute
rozhodnutiacute zda-li spiacuteše nabiacutezet nebo požadovat jednat
nenaacutepadně či zřetelně přiacutemo či nepřiacutemo formaacutelně nebo
neformaacutelně defenzivniacutem nebo agresivniacutem způsobem
Eventuaacutelně zda se tvaacuteřit smiacuteřlivě nebo konfrontačně
chovat reaktivně nebo provokativně
Otaacutezka stylů lobovaacuteniacute je všeobecně považovaacutena
za kliacutečovou a je takeacute jedinou oblastiacute v niacutež se plaacuteny
amateacuterskyacutech a profesionaacutelniacutech skupin styacutekajiacute Teoretickeacute
dilema tyacutekajiacuteciacute se legaacutelniacutech a ilegaacutelniacutech aktivit
se v praxi teacuteměř neřešiacute Každaacute lobby může na uacutezemiacute EU bez
většiacutech potiacutežiacute splnit současneacute podmiacutenky registrace
a dodržovat pravidla etickeacuteho kodexu stejně jako maacute
tisiacutece důvodů obaacutevat se přiacutepadnyacutech skandaacutelů a politickeacute
izolace
V naacutesledujiacuteciacute kapitole se pokusiacutem rozebrat konkreacutetniacute
formy prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech skupin
43
32 Konkreacutetniacute formy prosazovaacuteniacute
vlivu zaacutejmovyacutech skupin
Integrujiacuteciacute se Evropa je možnyacutem teacutematem diskusiacute nejen
na uacuterovni reaacutelneacute politiky ale i ve sfeacuteraacutech vědeckeacuteho
vyacutezkumu ndash ať již politologickeacuteho sociologickeacuteho či
ekonomickeacuteho charakteru Otaacutezky totiž vyvstaacutevajiacute nejen
okolo podoby samotneacuteho spolku (integrujiacuteciacute se Evropy)
o miacuteře rozšiacuteřeniacute miacuteře integrace či o smyslu sepsaacuteniacute
ustavujiacuteciacutech textů Vznikajiacute takeacute v miacuteře ochoty sdiacutelet
společneacute unijniacute hodnoty a rysy u přiacuteslušniacuteků jednotlivyacutech
integrujiacuteciacutech se staacutetniacutech uacutetvarů [Broscheid 2003
s 64]
Častyacutem a z mnoha uacutehlů pohledu zkoumanyacutem teacutematem
se tak stala otaacutezka společneacuteho vytvaacuteřeniacute unijniacutech
zaacutekladů Ideaacutelniacute by bylo aby došlo k internalizaci všemi
nebo alespoň rozhodnou většinou občanů členskyacutech zemiacute
Jejich smyslem by mělo byacutet posilovaacuteniacute pocitů
sounaacuteležitosti obyvatel s Evropskou uniiacute vytvaacuteřeniacute
bdquospolečneacutehordquo evropskeacuteho prostoru postaveneacuteho na
stabilniacutech zaacutekladech Mohlo by se tak zdaacutet že praacutevě toto
teacutema je jedniacutem ze stěžejniacutech naacutemětů existujiacuteciacutech euro-
federalistickyacutech uskupeniacute působiacuteciacutech v řadě členskyacutech
staacutetů EU
Existence vysokeacuteho počtu struktur obhajujiacuteciacutech
myšlenky koherentniacute i stojiacuteciacute v opozici evropskeacutemu
federalismu neniacute nikterak překvapivaacute Zvlaacuteště pak
uvaacutežiacuteme-li dobu trvaacuteniacute diskusiacute jejichž předmětem je
evropskeacute uspořaacutedaacuteniacute Zaklaacutedaacuteniacute spolků stojiacuteciacutech
na zaacutekladech obhajoby myšlenky vytvořeniacute federaacutelniacute Evropy
lze datovat hluboko do historie a proto by jejich
44
existence (často navazujiacuteciacute na původniacute organizaci
či jakyacutesi jejiacute novyacute zrod) neměla byacutet nijak zaraacutežejiacuteciacute
Zajiacutemaveacute však je že tato uskupeniacute nebyla zatiacutem
uspokojivě popsaacutena stejně jako nebyly uspokojivě popsaacuteny
zaacutejmy ktereacute daneacute organizace sledujiacute a zejmeacutena pak
prostředky ktereacute majiacute k dispozici
Skupiny nominaacutelně obhajujiacuteciacute evropskyacute federalismus
jsou přiacutetomneacute ve všech členskyacutech zemiacutech EU ačkoli
se zdaacute že země ktereacute čerstvě k Unii přistoupily
nedisponujiacute tak vysokyacutem počtem uskupeniacute tohoto druhu jako
staršiacute členoveacute Počet všech struktur obhajujiacuteciacutech
myšlenku evropskeacuteho federalismu je přiacuteliš vysokyacute pro
samotneacute baacutedaacuteniacute a proto z uacutevah zkoumaacuteniacute euro-
federalistickyacutech organizaciacute byly vyloučeny politickeacute
strany frakce evropskyacutech politickyacutech stran či samotneacute
unijniacute orgaacuteny ktereacute by bezesporu bylo možno raacutemcově
zařadit do jednoho scheacutematu Namiacutesto toho byly vybraacuteny
pouze některeacute zaacutejmoveacute skupiny nominaacutelně se orientujiacuteciacute
na prosazovaacuteniacute myšlenky evropskeacuteho federalismu
Obecně lze za hlavniacute funkci zaacutejmovyacutech skupin
považovat umožněniacute uacutečasti jednotlivyacutem individuiacutem
na politickeacutem životě Podstatnyacutem prvkem takoveacute uacutečasti je
to že neprobiacutehaacute jen formou voleb a že pro ni neniacute nutneacute
členstviacute v politickyacutech stranaacutech Vlastniacute zaacutejem je tak
artikulovaacuten v teacute oblasti ve ktereacute je občan připraven
se angažovat Funkcemi zaacutejmovyacutech skupin je tak
artikulace agregace a reprezentace zaacutejmů svyacutech členů
V užšiacutem pojetiacute může skupina plnit teacutež funkci politickeacute
socializace nebo dokonce politickeacute rekrutace Vzaacutejemnyacute
vztah politickyacutech stran a zaacutejmovyacutech skupin ktereacute
do značneacute miacutery sdiacutelejiacute řadu charakteristik neniacute
45
předmětem tohoto teacutematu a proto se k němu nebudu
vyjadřovat Spiacuteše se zde pokusiacutem rozveacutest jednotliveacute formy
prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech skupin
321 Zaacutejmovaacute skupina při praacuteci
Jak jsem v předchoziacutech kapitolaacutech k zaacutejmovyacutem skupinaacutem
v EU uvedl lze odvodit řadu proměnnyacutech ktereacute odlišujiacute
profesionaacutelniacute chovaacuteniacute od amateacuterskeacuteho Zde je sloučiacutem
do čtyř uacutezce propojenyacutech avšak sveacutebytnyacutech ukazatelů
profesionaacutelniacute lobbyistickeacute organizace [Broscheid 2003
s 104]
Tyto ukazatele jsou
o dostatečnaacute vnitřniacute soudržnost
o užitečneacute (použitelneacute) znalosti
o optimaacutelniacute kombinace zdrojů a dovednostiacute
o celkovyacute vnějšiacute dojem
3211 Dostatečnaacute vnitřniacute soudržnost
Soudržnostiacute neboli koheziacute rozumiacuteme koherenci preferenciacute
čili koordinaci činnostiacute Předpoklad soudržnosti
je obvykle mylnyacute Za normaacutelniacutech okolnostiacute je každaacute
skupina vnitřně nejednotnaacute jejiacute členoveacute se přou
o preferovanaacute data hodnoty a naacutestroje Jinyacutemi slovy
řešiacute svaacute vnitřniacute teacutemata kteraacute se pak veřejně projevujiacute
na všech uacuterovniacutech organizace v podobě odlišnyacutech
preferenciacute a navzaacutejem si odporujiacuteciacuteho jednaacuteniacute
46
Na neformaacutelniacute uacuterovni existuje pluralita členů
skupiny zastaacutevajiacuteciacutech odlišneacute hodnoty a zaacutejmy Uvnitř
nadnaacuterodniacute firmy se mezi sebou zaměstnanci lišiacute napřiacuteklad
podle věku vzdělaacuteniacute naacuterodnosti jazyka odbornyacutech
znalostiacute a funkce Uvnitř Evropskyacutech federaciacute je
pluralita členů zaacutevislaacute na zemi původu na obratu
a zisku na stylu řiacutezeniacute na postaveniacute na trhu
a na organizačniacute strategii
V každeacutem Generaacutelniacutem ředitelstviacute Komise (Evropskaacute
komise složenaacute z jednotlivyacutech členů různyacutech staacutetů)
vychaacuteziacute pluralita a rozdiacutelnost uacuteředniacuteků kupřiacutekladu
z naacuterodniacuteho či regionaacutelniacuteho zaacutezemiacute stylu rozhodovaacuteniacute
karieacuterniacutech ciacutelů politickeacuteho přesvědčeniacute a sklonu
k loajalitě Takovaacute pluralita může celou organizaci
rozštěpit a jednotliveacute jejiacute čaacutesti se pak přeměniacute
v soběstačneacute lobbyistickeacute skupiny ktereacute odděleně
rozviacutejejiacute sveacute siacutetě vnějšiacutech vztahů
Pestrost vnitřniacutech rozporů by neměla byacutet
minimalizovaacutena ani maximalizovaacutena nyacutebrž
bdquooptimalizovaacutenardquo Organizačniacute zvlaacutednutiacute nejen evropskeacuteho
lobbyingu začiacutenaacute u vlastniacuteho prahu Minimalizace rozdiacutelů
může veacutest ke slepeacute poslušnosti Přiacutekazům Naacutesledně
organizace ztraacuteciacute vyacutehodu interniacute různorodosti
a nejzranitelnějšiacute se pochopitelně staacutevaacute na sameacutem
vrcholu
Vše se tedy soustřediacute na otaacutezku jak můžeme
dosaacutehnout dostatečneacute soudržnosti Je to jednoducheacute
Je třeba minimalizovat počet zasvěcenyacutech pracovniacuteků
kteřiacute na daneacutem obchodu pracujiacute a neustaacutele provaacutedět
controlling
47
3212 Užitečneacute znalosti
Profesionaacutelniacute lobbyistickou skupinu předevšiacutem
charakterizuje osvojeniacute znalostiacute Ty lze využiacutet
k dosaženiacute požadovanyacutech vyacutesledků kdykoli a kdekoli
Naproti tomu amateacuterskeacute skupiny se snadno spokojiacute se svyacutemi
vlastniacutemi dojmy a vniacutemaacuteniacutem reality nebo prostě naacutesledujiacute
individuaacutelniacute uacutesudek sveacuteho vedeniacute [Dančaacutek Hlouček
Šimeček 2006 s 86]
Profesionaacutelniacute lobby pochopitelně neniacute episteacutemickyacutem
nebo akademickyacutem společenstviacutem Ziacuteskaacuteniacute znalostiacute
a vědomostiacute nechaacutepe jako svůj prvořadyacute ciacutel Znalosti jsou
pro ni jen nepostradatelnyacutem prostředkem k realizaci
jejich zaacutejmů ať už v ČR nebo v EU
Nejdůležitějšiacute kategoriiacute je sebepoznaacuteniacute Vyžaduje
vyvaacuteženeacute porozuměniacute vlastniacutem touhaacutem a obavaacutem na jedneacute
straně a svyacutem možnostem na straně druheacute Touhy a obavy
musejiacute miacutet lepšiacute zaacuteklad než jen naacutehodnyacute soubor bdquonaacutehodrdquo
Uvědomělaacute zaacutejmovaacute skupina je staviacute na uacuteroveň se svyacutemi
obecnyacutemi zaacutejmy a konkreacutetniacutemi ciacuteli Touhy a obavy jsou
vyacutesledkem strategie kteraacute vzešla z kritickyacutech diskusiacute
Druhou kategoriiacute nezbytnyacutech vědomostiacute je znalost
areacuteny (prostřediacute) kam směřuji Čiacutem je skupina
profesionaacutelnějšiacute tiacutem rozvaacutežněji sveacute znalosti organizuje
a využiacutevaacute Většina nadnaacuterodniacutech firem a evropskyacutech
federaciacute ustavila za tiacutemto uacutečelem zvlaacuteštniacute tyacutem
managementu veřejnyacutech zaacuteležitostiacute Ten je propojen
s ostatniacutemi zaměstnanci a specializovanyacutemi pracovniacuteky
Zaacuteroveň uacutezce spolupracuje s vrcholovyacutem managementem
skupiny
48
3213 Optimaacutelniacute kombinace zdrojů a dovednostiacute
Zdroje jsou z pohledu zaacutejmoveacute skupiny naacutestrojem diacuteky
němuž v nemilosrdneacute konkurenci obstojiacute Nejednaacute se
o neměnnyacute majetek v jejiacutem staacuteleacutem vlastnictviacute naopak
musejiacute byacutet nejdřiacuteve ziacuteskaacuteny a naacutesledně udržovaacuteny v dobreacutem
stavu Naacutestrojem může byacutet cokoliv co přispiacutevaacute
k efektivniacutemu a uacutečinneacutemu zapojeniacute do evropskeacute politiky
Za zdroj lze považovat i silnou vůli ovlivnit rozhodovaciacute
proces nebo mimořaacutednou šanci setkat se neformaacutelně
s některyacutem komisařem
Odborneacute znalosti se čaacutestečně překryacutevajiacute s vyacuteše
zmiňovanou kategoriiacute užitečnyacutech znalostiacute Sebepoznaacuteniacute
a porozuměniacute politice areacutenoveacuteho managementu se do teacuteto
kategorie ale většinou nezahrnujiacute Odbornost se vztahuje
zejmeacutena k technickyacutem aspektům Souborneacute zpraacutevy nebo
probleacutemoveacuteho teacutematu Techničtiacute experti disponujiacute
dostatečnyacutemi znalostmi aby tyto otaacutezky vyřešili
Odborniacuteci na management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute jim mohou
poradit jak to proveacutest co nejuacutespěšněji
Většina lobbyistickyacutech skupin přichaacutezejiacuteciacutech
z naacuterodniacute uacuterovně obzvlaacuteště pak z vlaacutedy maacute těchto
technickyacutech expertů po ruce celou řadu Zaacutejmoveacute skupiny
uvnitř Komise a Parlamentu naopak tyto odborniacuteky spiacuteše
postraacutedajiacute Musejiacute je proto přizvat zevnějšiacute (insourcing)
jako členy expertniacuteho vyacuteboru či jako členy mezi-skupiny
Mohou je zapojit takeacute jako jednotlivce čiacutemž se pro ně
otviacuteraacute skvělaacute přiacuteležitost k lobovaacuteniacute
49
3214 Dobryacute celkovyacute dojem
Čtvrtyacutem a posledniacutem kriteacuteriem uacutespěšneacute lobby je dobraacute
image tedy celkovyacute vnějšiacute dojem Angažovanyacutem hraacutečům
a uacuteředniacutekům připadaacute skupina přitažlivaacute pokud se chovaacute
atraktivniacutem způsobem Koncept celkoveacuteho dojmu maacute dvě
dimenze přičemž tou prvniacute je všeobecnaacute přitažlivost
Prvniacute dimenze všeobecneacute přitažlivosti musiacute budit
zdaacuteniacute důležitosti a přiacutejemnosti Je-li skupina považovaacutena
za vyacuteznamnou nemusiacute se obaacutevat že bude přehliacutežena Naviacutec
může počiacutetat s předpoklaacutedanyacutem vlivem na ostatniacute kteřiacute
vezmou jejiacute existenci a zaacutejmy v uacutevahu přestože ona sama
zůstane pasivniacute
Druhou dimenziacute solidniacuteho vnějšiacuteho obrazu je
specifickaacute nabiacutedkovaacute strana Amateacuterskaacute zaacutejmovaacute skupina si
snadno splete svoje vlastniacute přaacuteniacute a požadavky ndash vyjaacutedřeneacute
naacutezorovyacutem či pozičniacutem materiaacutelem o jejich preferenciacutech ndash
s atraktivniacute nabiacutedkou pro ostatniacute hraacuteče
Naproti tomu profesionaacutelniacute skupina se snažiacute
uspokojit poptaacutevkovou stranu nejvyacuteznamnějšiacutech akteacuterů
a dopřaacutet jim to po čem toužiacute Na takoveacute straně může
vydělat
Vysoce postaveniacute uacuteředniacuteci a politici majiacute
neukojitelnou touhu po přiacutezniveacute publicitě v meacutediiacutech
za niacutež nabiacutezejiacute cenneacute politickeacute informace a ochotu
k dohodě To vše za normaacutelniacutech okolnostiacute platiacute Ovšem
nejlepšiacute skladba nabiacutedky a poptaacutevky je vždy specificky
zaacutevislaacute na teacutematech a akteacuterech jež se v konkreacutetniacutem
okamžiku v aktuaacutelniacute areacuteně pohybujiacute
50
Profesionaacutelniacute lobby se o svůj vnějšiacute obraz neustaacutele
staraacute Snažiacute se podporovat svoji pověst vyacuteznamnosti
a přiacutejemnosti Čiacutem většiacute vliv se u niacute předpoklaacutedaacute tiacutem
nižšiacute budou jejiacute naacuteklady na lobbying Čiacutem viacutece sympatiiacute
či respektu se jiacute dostaacutevaacute tiacutem snadněji si pojistiacute svoje
miacutesto u jednaciacuteho stolu Čiacutem přiacutejemněji na ostatniacute
působiacute tiacutem pohodlněji se jiacute uzaviacuterajiacute obchody Dobryacute
dojem na okoliacute je tedy v prveacute řadě prostředkem ke zvyacutešeniacute
efektivnosti a uacutečinnosti lobbyingu v konkreacutetniacutech
přiacutepadech Peacuteče o vnějšiacute obraz vyžaduje od skupiny
skutečně důkladnou přiacutepravu protože je nutneacute působit na
obecneacute citoveacute rozpoloženiacute ostatniacutech zainteresovanyacutech
hraacutečů
33 Chaacutepaacuteniacute lobbyingu ve
strukturaacutech EU a konkreacutetniacute
projevy v Českeacute republice
Definujeme-li lobbying jako aktivitu kteraacute se snažiacute
ovlivnit veřejneacute autority a demokracii můžeme tvrdit že
tyto dva koncepty majiacute viacutece společneacuteho než rozdiacutelneacuteho
[Machoutovaacute 2005 s 12 ]
Lobbying na evropskeacute uacuterovni přispiacutevaacute k dalšiacute
demokratizaci jak samotneacute EU tak členskyacutech staacutetů (ktereacute
jednajiacute v mnoha přiacutepadech meacuteně demokraticky než napřiacuteklad
Evropskaacute komise) Jsou to hlavně profesionaacutelniacute
lobbyistickeacute skupiny ktereacute si tyto zaacutesluhy připisujiacute
51
Diacuteky sveacute odborneacute přiacutepravě poskytujiacute uvedeneacute skupiny
uacuteředniacutekům informace a podporu Daacutele prosazujiacute legitimniacute
konsenzus Platiacute takeacute že lobby podstupuje seberegulaci
Vzrůstajiacuteciacute počet lobbyistickyacutech skupin konkurence
produkovaacuteniacute kvalitniacutech vyacutestupů a obhajoba dosaženyacutech
pozic vedou k ostřejšiacute soutěži mezi zaacutejmovyacutemi skupinami
a k lepšiacute společenskeacute kontrole Důležiteacute je proto
předevšiacutem vytvořit prostor pro otevřenyacute přiacutestup a feacuterovou
soutěž
Lobbying v Českeacute republice jako takovyacute neniacute bohužel
upraven na žaacutedneacute uacuterovni Jeho podoba se odviacutejiacute od zaacutekonneacute
regulace korupce tedy antikorupčniacutech předpisů pro
uacuteředniacuteky a politiky Lobbying končiacute tam kde dle zaacutekona
začiacutenaacute korupce Proto je situace okolo lobbyingu v ČR
značně nepřehlednaacute což vyacuterazně přispiacutevaacute k představě
lobbyingu jako něčeho co nemaacute s praciacute nic společneacuteho
Lobbying je vniacutemaacuten pouze jako prostředek k ovlivňovaacuteniacute
konečneacuteho rozhodnutiacute jednotlivyacutech politiků či politickyacutech
uskupeniacute [WOLL C 2006 s 63]
Bohužel pro to aby lobbying mohl v ČR začiacutet
fungovat a zkvalitňovat rozhodovaacuteniacute českyacutech politiků je
potřeba přijmout ho s jasně stanovenyacutemi opatřeniacutemi kteraacute
by měla sledovat tyto zaacutesady
- učinit ho transparentniacutem ndash tj zpřehlednit kdo se jiacutem
zabyacutevaacute vytvořit přehled organizaciacute agentur
a individuaacutelniacutech konzultantů
- institucionalizovat ho - tj přijmout pravidla postupy
a formaacutelniacute i neformaacutelniacute procedury ktereacute poskytnou
stejnou šanci všem zaacutejmovyacutem skupinaacutem ndash rozumiacute se bez
rozdiacutelu ciacutelů ktereacute sledujiacute bez rozdiacutelu financiacute ktereacute
52
majiacute k dispozici tedy tak aby měli všichni stejnou
přiacuteležitost sdělit sveacute postoje naacutezory a argumenty a tak
se pokusit ovlivnit rozhodovaacuteniacute ktereacute se jich tyacutekaacute
- učinit ho samoregulovanyacutem - tj vytvořit profesniacute
organizaci lobbyistickyacutech subjektů kteraacute ručiacute za kvalitu
praacutece vytvaacuteřiacute kodex a standard činnosti a zasahuje
v přiacutepadě porušeniacute přijatyacutech zaacutesad (tj v přiacutepadě
korupce poskytovaacuteniacute nepravdivyacutech informaciacute apod)
- na straně politiků byacutet otevřeniacute k dialogu se všemi
zaacutejmovyacutemi skupinami od firem až po občanskaacute neziskovaacute
sdruženiacute všech zaměřeniacute poskytovat jim stejnou šanci
sdělit sveacute argumenty vniacutemat jejich činnost a lobbying
jako nezastupitelnyacute zdroj informaciacute o společnosti
a důsledciacutech jejich možneacuteho rozhodnutiacute jako něco co
sami politici k dobreacutemu rozhodnutiacute bezpodmiacutenečně
potřebujiacute co vyacuterazně zkvalitňuje jejich rozhodovaacuteniacute
Vyacutesledkem aplikace těchto zaacutesad by mělo byacutet zvyacutešeniacute
prestiže lobbyingu v ČR a vniacutemaacuteniacute jeho pozitivniacute
nezaměnitelneacute uacutelohy v demokracii
53
4 Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute
Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute jsou jedniacutem z hlavniacutech zdrojů zajišťovaacuteniacute
zakaacutezek pro většinu subjektů působiacuteciacutech ta trhu praacutece
Staacutet (respektive veřejneacute rozpočty)v oblasti veřejnyacutech
zakaacutezek na dodaacutevku je staacutele nejvyacuteznamnějšiacutem investorem
Naproti tomu zakaacutezky realizovaneacute soukromyacutemi subjekty
nezaručujiacute stoprocentniacute spolehlivost Ty staacutetniacute majiacute
bezesporu jednu podstatnou vyacutehodu Zhotovitel určiteacute
zakaacutezky maacute viacutecemeacuteně stoprocentniacute jistotu že sjednanaacute
cena bude uhrazena v plneacute vyacuteši i když se tak někdy staacutevaacute
s menšiacutem časovyacutem prodleniacutem
Proto je oblast staacutetniacutech zakaacutezek středem zaacutejmu
podnikatelskyacutech subjektů ndash bdquolobbyistickyacutech skupinrdquo ktereacute
kontrolujiacute a hliacutedajiacute každou zakaacutezku od chviacutele kdy byla
navržena či zahrnuta do rozpočtu Mnohdy se tak staacutevaacute
i daleko dřiacuteve
Přes všechny kroky a často i netradičniacute postupy musiacute
ten kdo zakaacutezku bdquoošetřujerdquo od sameacuteho počaacutetku splnit
jednu zdaacutenlivě nevyacuteznamnou povinnost Musiacute podat nabiacutedku
v raacutemci veřejneacute zakaacutezky Zde může nastat kaacutemen uacuterazu
neboť mnoziacute se již přesvědčili že celou pečlivou
přiacutepravu může pokazit formaacutelniacute pochybeniacute uchazeče nebo
zadavatele pro ktereacute je celeacute zadaacuteniacute zrušeno nebo
pozdrženo rozhodnutiacutem orgaacutenu dohledu Samozřejmě
jakyacutekoliv novyacute uacutekon nahraacutevaacute konkurenci protože i ta maacute
pak dostatečnyacute časovyacute prostor na dalšiacute kroky ktereacute mohou
dosaženiacute ciacutele oddaacutelit Informace o znalosti v raacutemci
zaacutekona č1991994 sb o zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek mohou
oběma stranaacutem procesu zadaacutevaacuteniacute poskytnout možnost
vyvarovat se pochybeniacute kteryacutech se dopustil někdo před
nimi [Raus D Neruda R 2006 s 22]
54
V naacutesledujiacuteciacutech bodech se pokusiacutem uveacutest zaacutekladniacute
body bdquoZaacutekona o zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezekrdquo a poukaacutezat
ve vybranyacutech rozhodnutiacutech Uacuteřadu pro ochranu hospodaacuteřskeacute
soutěže na některeacute zaacutekladniacute nedostatky v procesu zadaacutevaacuteniacute
zakaacutezek Zaacuteroveň se zmiacuteniacutem o sektoru zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech
zakaacutezek ve stavebnictviacute Mysliacutem že sektor stavebnictviacute
je jeden z nejsložitějšiacutech neboť se zde střetaacutevajiacute
všechny tři atributy (Lidskyacute faktor Lobbying Vyacuteběroveacute
řiacutezeniacute) Řada uchazečů (zejmeacutena menšiacutech a středniacutech
firem) z řad stavebniacutech firem doposud plně nechaacutepe smysl
prokazovaacuteniacute kvalifikace a dopouštiacute se při tomto uacutekonu
zbytečnyacutech pochybeniacute
Oproti běžnyacutem uchazečům (i velkeacute a nadnaacuterodniacute
společnosti) kteřiacute jsou již v Českeacute republice delšiacute dobu
(majiacute finančniacute siacutelu) byacutevajiacute lobbisteacute často zvyacutehodněni
tiacutem že znajiacute interniacute informace ktereacute jim umožňujiacute lepšiacute
flexibilitu a připravenost pro ziacuteskaacuteniacute daneacute zakaacutezky
41 Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute ve staacutetniacutem
polostaacutetniacutem a soukromeacutem
sektoru
Objem veřejnyacutech zakaacutezek v Evropě v současneacute době
představuje 16 hrubeacuteho domaacuteciacuteho produktu celeacute EU To
přimělo Evropskou unii v posledniacutech dvou desetiletiacutech
podrobit zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek přiacutesnějšiacutemu režimu O
tom zda bude přizpůsobeniacute legislativy ČR legislativě EU
přiacutenosem pro Českou republiku zatiacutem neviacutem
Nicmeacuteně se domniacutevaacutem že transparentniacute
a nediskriminačniacute soutěž je spravedlivaacute soutěž Bez niacute
55
nelze optimaacutelně využiacutet peněz směřujiacuteciacutech do staacutetniacuteho
sektoru peněz tedy naacutes všech Přijetiacute všech předpisů
Evropskeacute unie podle mě nebude snadnaacute cesta a popravdě si
to ani nepřeji Vzhledem k tomu že jsem Čech chci a
přeji si aby se u naacutes i něco vytvaacuteřelo a ne jen
kopiacuterovalo bdquojde o proces neustaacuteleacuteho učeniacuterdquo [Valachovaacute
V 2006 s 42 ]
411 Zaacutekladniacute pojmy
Zadaacutevaacuteniacutem veřejnyacutech zakaacutezek se rozumiacute zaacutevaznyacute postup
zadavatelů veřejnyacutech zakaacutezek kteryacute musiacute byacutet dodržen před
uzavřeniacutem přiacuteslušneacute smlouvy [Raus D Neruda R 2006
s 27]
4111 Veřejnaacute zakaacutezka
K zaacutevažneacute změně došlo posledniacute novelou zaacutekona ve vymezeniacute
pojmu veřejneacute zakaacutezky Narozdiacutel od uacutepravy platneacute před
novelou kdy se veřejnou zakaacutezkou označovalo přiacuteslušneacute
plněniacute (např zhotoveniacute stavby montaacutež uacutedržba aj)
novaacute uacuteprava klade rovniacutetko mezi smlouvou a veřejnou
zakaacutezkou Neniacute jednoducheacute vypořaacutedat se s terminologiiacute
evropskyacutech směrnic ve vazbě na vyacuterazy použiacutevaneacute
v naacuterodniacutech praacutevniacutech uacutepravaacutech Za nedostatek novely
považuji předevšiacutem nepromiacutetnutiacute noveacute definice do všech
dalšiacutech ustanoveniacute zaacutekona kteraacute vychaacutezejiacute z původniacuteho
vyacuteznamu tohoto pojmu
Pokud je přiacuteslušneacute plněniacute na zaacutekladě smlouvy
samozřejmě u zadavatelů stanovenyacutech zaacutekonem poskytovaacuteno
za uacuteplatu jednaacute se vždy o zakaacutezku veřejnou V jinyacutech
56
přiacutepadech např u darovaacuteniacute se o veřejnou zakaacutezku
nejednaacute
Veřejneacute zakaacutezky v podstatě nejsou v zaacutekoně druhově
vymezeny I když novaacute definice veřejneacute zakaacutezky zahrnuje
i služby stavebniacute praacutece a dodaacutevky chybiacute jiacute bližšiacute
vymezeniacute a tudiacutež nemaacute žaacutednou vypoviacutedaciacute schopnost
V dalšiacutech ustanoveniacutech zaacutekona se v souvislosti s limity
pro způsob zadaacuteniacute veřejneacute zakaacutezky hovořiacute teacutež
o nemovitostech a souborech strojů a zařiacutezeniacute tvořiacuteciacutech
samostatnyacute funkčniacute celek Dalšiacute druhy veřejnyacutech zakaacutezek
jsou zahrnuty pod ostatniacute přiacutepady
4112 Zadavatel
Zadavatel je smluvniacute stranou v procesu zadaacutevaacuteniacute veřejneacute
zakaacutezky Je stranou kteraacute přiacuteslušneacute plněniacute (dodaacutevky
stavebniacute praacutece služby) zadaacutevaacute tj vybiacuteraacute nejvhodnějšiacuteho
smluvniacuteho partnera opraacutevněneacuteho vymezeneacute plněniacute poskytovat
jak po straacutence kvalifikačniacute tak po straacutence finančniacute
V tomto přiacutepadě je zaacutekladniacutem znakem zadavatele peněžityacute
zaacutevazek vůči druheacute smluvniacute straně poskytujiacuteciacute věcneacute
plněniacute
4113 Uchazeč o veřejnou zakaacutezku
Uchazeč je smluvniacute stranou kteraacute poskytuje přiacuteslušneacute
věcneacute plněniacute (praacutece stavebniacute praacutece služby) Podnikatel
kteryacute se zajiacutemaacute o přiacuteslušnou veřejnou zakaacutezku se staacutevaacute
uchazečem pokud
57
o předložiacute nabiacutedku na zaacutekladě podmiacutenek obchodniacute
veřejneacute soutěže nebo vyacutezvy při jinyacutech způsobech
zadaacuteniacute
o předložiacute předběžnou nabiacutedku při dvoustupňoveacute
obchodniacute veřejneacute soutěži
4114 Zaacutejemce o veřejnou zakaacutezku
Zaacutejemcem o veřejnou zakaacutezku je podnikatel kteryacute přichaacuteziacute
v uacutevahu k plněniacute veřejneacute zakaacutezky Zpravidla jde
o subjekt jež je zadavatelem vyzvaacuten k předloženiacute nabiacutedky
při zadaacuteniacute veřejneacute zakaacutezky vyacutezvou viacutece zaacutejemcům podle sect49
a sect50 V obchodniacute veřejneacute soutěži je to subjekt kteryacute
o si vyžaacutedaacute zadaacutevaciacute nebo kvalifikačniacute dokumentaci
o prokaacuteže svoji kvalifikaci v předkvalifikačniacutem řiacutezeniacute
o zuacutečastniacute se jednaacuteniacute v prvniacutem stupni dvoustupňoveacute
obchodniacute veřejneacute soutěže
412 Charakteristika zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech
zakaacutezek
Jednou ze zaacutekladniacutech charakteristik jednotneacuteho trhu je
že všechny firmy musejiacute miacutet stejnou možnost ziacuteskat
veřejneacute zakaacutezky tj zakaacutezky zadaacutevaneacute veřejnyacutemi orgaacuteny
[MPO 2008 ofic straacutenky Ministerstva průmyslu a obchodu]
[Raus D Neruda R 2006 s 63]
58
Pravda je že tento naacutezor je lehce scestnyacute neboť
společnost se 100mil obratem by mněla pomyacutešlet
na zakaacutezky v takoveacute hodnotě na ktereacute stačiacute jejiacute kapacity
a reference Jednak nemaacute potřebneacute reference a daacutele by
zakaacutezku pravděpodobně nebyla schopna financovat
Způsoby u zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek jsou
o obchodniacute veřejnaacute soutěž
o vyacutezva viacutece zaacutejemcům k předloženiacute nabiacutedky dle sect49
o zjednodušeneacute podaacuteniacute dle sect49a
o přiacutemeacute zadaacuteniacute dle sect49b
o vyacutezva jednomu zaacutejemci k předloženiacute nabiacutedky dle sect50
4121 Obchodniacute veřejnaacute soutěž
Obchodniacute veřejnaacute soutěž je otevřenyacutem zadaacutevaciacutem řiacutezeniacutem
V obchodniacute veřejneacute soutěži mohou předložit nabiacutedku
všichni zaacutejemci o přiacuteslušnou veřejnou zakaacutezku
Obchodniacute veřejnaacute soutěž a jejiacute podmiacutenky se zveřejňujiacute
vyhlaacutešeniacutem v Obchodniacutem věstniacuteku a na centraacutelniacute adrese
Zadavatel může obchodniacute veřejnou soutěž omezit pouze
na tuzemskeacute subjekty kteryacutemi jsou
o praacutevnickeacute osoby se siacutedlem nebo fyzickeacute osoby
s bydlištěm na uacutezemiacute Českeacute republiky
o praacutevnickeacute osoby se siacutedlem nebo fyzickeacute osoby
s bydlištěm mimo uacutezemiacute Českeacute republiky opraacutevněneacute
podnikat na uacutezemiacute Českeacute republiky v souladu
se zvlaacuteštniacutemi předpisy
59
V obchodniacute veřejneacute soutěži prokazujiacute všichni uchazeči
kteřiacute podali nabiacutedku povinně kvalifikačniacute předpoklady
podle sect2b veškereacute uacutekony zadavatelů i uchazečů v obchodniacute
veřejneacute soutěži musiacute miacutet piacutesemnou formu
4122 Vyacutezva viacutece zaacutejemcům k podaacuteniacute nabiacutedky
Vyacutezva viacutece zaacutejemcům k podaacuteniacute nabiacutedky je na rozdiacutel
od obchodniacute veřejneacute soutěže ošetřena tak že zadavatel
zasiacutelaacute vybranyacutem subjektům nabiacutedku Zaacuteroveň však musiacute
průběh soutěže zveřejnit i na sveacute uacuteředniacute desce
či webovyacutech straacutenkaacutech pro přiacutepadneacuteho zaacutejemce zvenku
Nabiacutedky tak mohou využiacutet všichni vyzvaniacute zaacutejemci ale
i ti kteřiacute se přihlaacutesili na zaacutekladě informace z uacuteředniacute
desky či webovyacutech straacutenek
Vyacutezvu o veřejneacute zakaacutezce zasiacutelaacute zadavatel v piacutesemneacute
formě vždy nejmeacuteně tolika zaacutejemcům aby byl naplněn
jejich minimaacutelniacute počet stanovenyacute zaacutekonem
Text vyacutezvy zveřejňuje zadavatel s vyacutejimkou přiacutepadů
uvedenyacutech v sect49 odst2 piacutesmd ndash teacutež na centraacutelniacute
adrese
Zadavatel může vyacutezvu k podaacuteniacute nabiacutedek zaslat pouze
tuzemskyacutem subjektům Uchazeči kteřiacute předložili nabiacutedku
musiacute prokaacutezat kvalifikačniacute předpoklady podle sect2b
Zadavatel neniacute povinen požadovat na uchazečiacutech poskytnutiacute
jistiny
4123 Zjednodušeneacute zadaacuteniacute
Rozhodujiacuteciacute podmiacutenkou pro použitiacute tohoto zadaacutevaciacuteho
postupu je vyacuteše peněžiteacuteho zaacutevazku přiacuteslušneacute veřejneacute
60
zakaacutezky U zjednodušeneacuteho zadaacuteniacute neniacute povinneacute prokazovaacuteniacute
kvalifikačniacutech předpokladů podle sect2b Praktickeacute pro
zadavatele však v některyacutech přiacutepadech může byacutet vyžaacutedat
si přiacuteslušneacute opraacutevněniacute k podnikaacuteniacute
Při tomto zadaacuteniacute nemohou uchazeči podaacutevat naacutemitky
ani naacutevrhy na přezkoumaacuteniacute rozhodnutiacute zadavatele orgaacutenu
dohledu
4124 Přiacutemeacute zadaacuteniacute
U veřejnyacutech zakaacutezek maleacuteho rozsahu umožňuje zaacutekon přiacutemeacute
zadaacuteniacute bez přiacuteslušneacuteho zadaacutevaciacuteho řiacutezeniacute stačiacute pouze
obeslat jakeacutekoli tři subjekty a ten nejlevnějšiacute je viacutetěz
Posledniacute novela posunula limit pro použitiacute tohoto zadaacuteniacute
na 2000000- Kč bez DPH
4125 Vyacutezva jednomu zaacutejemci k podaacuteniacute nabiacutedky
Tento způsob zadaacuteniacute může zadavatel použiacutet ve vyacutejimečnyacutech
přiacutepadech v zaacutekoně taxativně uvedenyacutech aniž by musel
provaacutedět vyacuteběr z viacutece nabiacutedek Je v podstatě vyacutejimkou
z obchodniacute veřejneacute soutěže a vyacutezvy viacutece zaacutejemcům podle
sect49
Tento způsob je možnyacute pouze v těchto přiacutepadech
o jde-li o naleacutehaveacute potřeby (jako jsou ohroženiacute životů
nebo zdraviacute lidiacute havaacuterie přiacuterodniacute katastrofa nebo
hroziacute-li nebezpečiacute škody velkeacuteho rozsahu
či rozhodla-li tak vlaacuteda Českeacute republiky)
61
o jde-li o specifikovaneacute veřejneacute zakaacutezky kdy plněniacute
veřejneacute zakaacutezky může poskytnout zaacutejemce o veřejnou
zakaacutezku
o jde-li o dodatečneacute nebo opakovaneacute veřejneacute zakaacutezky
(předevšiacutem z důvodů standardizace nebo slučitelnosti
předmětu veřejneacute zakaacutezky) pokud svyacutem rozsahem
nepřekročiacute 50 ceny původniacute veřejneacute zakaacutezky a vyacutezva
bude zadavatelem učiněna do 12 měsiacuteců od splněniacute
veřejneacute zakaacutezky
o jde-li o čaacutestečneacute obnovy rozšiacuteřeniacute nebo uacutepravy
předmětů původniacute zakaacutezky (služby dodaacutevky) pokud by
změna uchazeče vedla k tomu že by zadavatel musel
pořizovat plněniacute veřejneacute zakaacutezky s odlišnyacutemi
technickyacutemi znaky ktereacute by s sebou přinaacutešelo
technickou neslučitelnost nebo potiacuteže při provozu
a uacutedržbě
o jde-li o plněniacute v oblasti staacutetniacutech hmotnyacutech rezerv
s vyacutejimkou naacutekupů majetku a služeb strategickeacuteho
charakteru schvaacutelenyacutech vlaacutedou ČR ktereacute souvisejiacute
s integraciacute a členstviacutem Českeacute republiky
v Severoatlantickeacute alianci
Před čtyřmi roky (2004)se při novelizaci zaacutekona
rozhodlo o možnosti zaslaacuteniacute vyacutezvy jen jednomu zaacutejemci
pokud je tiacutemto zaacutejemcem Vlaacuteda ČR Při tomto rozhodovaacuteniacute
neniacute vlaacuteda ČR žaacutednyacutem způsobem omezena
62
42 Ovlivňovaacuteniacute vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute
ze strany lobbyistickyacutech
skupin
Podnikatelskeacute prostřediacute v Českeacute republice je velice silně
ovlivňovaacuteno lobbyingem ať už ze strany jednotlivců
společnostiacute nebo skupin Podnikatelskeacute prostřediacute jako
takoveacute je u naacutes silně neetickeacute Kdo chce při uchaacutezeniacute
se o jakoukoli zakaacutezku obstaacutet musiacute se neetickeacutemu
prostřediacute přizpůsobit Nelze řiacuteci že by bylo nemožneacute
podnikat eticky Je to však logicky o dost těžšiacute Je
třeba braacutet v uacutevahu že se eticky se chovajiacuteciacute subjekt
bude muset často vzdaacutet mnoha podnikatelskyacutech
přiacuteležitostiacute Jiacutet si svou vlastniacute etickou cestou je
možneacute Hypoteticky řečeno můžete si to dovolit pouze
v přiacutepadě naacutesledujiacuteciacutech konkurenčniacutech vyacutehod To je tehdy
kdy nejste zaacutevisliacute na staacutetniacutem sektoru a maacutete dostatečně
garantovanou praacuteci popřiacutepadě silneacute nebo vyacutejimečneacute
postaveniacute [Dančaacutek B Hloušek V Šimiacuteček V 2006 s
56]
Neetickeacute prostřediacute v Českeacute republice je daacuteno
celkovou politickou i společenskou atmosfeacuterou a naacuterodniacute
kulturou kteraacute je staacutele ještě ovlivněna chovaacuteniacutem lidiacute za
minuleacuteho režimu Posilovaacuteno je i složitou
a netransparentniacute legislativou
Korupce je v Českeacute republice nejviacutece rozšiacuteřena ve
staacutetniacutem sektoru a to zejmeacutena v oblasti veřejnyacutech zakaacutezek
Soukromyacute sektor je sice schopen si etiku viacutece ohliacutedat
ale i zde fungujiacute tržniacute principy Zaacuteroveň je však třeba
řiacuteci že neetickeacute jednaacuteniacute se projevuje i v soukromeacutem
sektoru Zde je však vniacutemaacuteno v drobnějšiacutem rozsahu
63
Postupy u zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek v Českeacute
republice jsou sice dle zaacutekona v pořaacutedku nicmeacuteně jaacute se
domniacutevaacutem že nejsou zcela transparentniacute Stejně tak
naprostaacute většina politiků administraacutetorů a manažerů viacute
o korupci v teacuteto oblasti i o formaacutech ovlivňovaacuteniacute
vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute
Co se tyacuteče vyacuteběroveacuteho řiacutezeniacute v oblasti soukromyacutech
zakaacutezek korupce se projevuje i zde jak již bylo řečeno
To souvisiacute s tiacutem že na korupci ve veřejneacutem sektoru
se podiacutelejiacute partneři či různiacute zaacutestupci soukromyacutech firem a
je zjevneacute že jejich podiacutel je aktivniacute Pakliže maacute
soukromyacute subjekt spraacutevně zpracovanou žaacutedost o Evropskou
dotaci (např vyacutestavba noveacuteho administrativniacuteho centra
garaacuteže školiacuteciacute středisko aj) je pochopitelneacute
že se snažiacute ziacuteskat souhlas na čerpaacuteniacute co nejvyššiacute čaacutestky
kteraacute je vůbec možnaacute [UacuteZ Veřejneacute zakaacutezky 2007]
Veřejneacute zakaacutezky jsou z hlediska tlaku lobbyistickyacutech
skupin jednoznačně nejviacutece atakovanou oblastiacute Procesy
vyacuteběru a zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek byacutevajiacute často
netransparentniacute V celeacutem procesu vyacuteběroveacuteho řiacutezeniacute je
řada přiacuteležitostiacute ke korupci Tyto přiacuteležitosti byacutevajiacute
velmi často využiacutevaacuteny Pro většinu lobbyistů je to
všeobecně znaacutemyacutem jevem Potenciaacutelniacute riziko korupce
vyplyacutevaacute již ze samotneacute podstaty udělovaacuteniacute veřejnyacutech
zakaacutezek Předevšiacutem je to daacuteno tiacutem že s penězi hospodařiacute
činiteleacute kteřiacute je neziacuteskali svyacutem uacutesiliacutem a tak způsob
hospodařeniacute s nimi nemaacute přiacutemyacute vliv na jejich prosperitu
Většina lobbyistickyacutech skupin se snažiacute aby
o jakeacutekoliv veřejneacute zakaacutezce a jejiacutem směřovaacuteniacute bylo
rozhodnuto ještě před vyhlaacutešeniacutem vyacuteběroveacuteho řiacutezeniacute
64
Vyacuteběroveacute řiacutezeniacute se pak realizuje jen formaacutelně a postup
byacutevaacute bohužel naacutesledujiacuteciacute
o na zaacutekladě osobniacutech kontaktů je vybraacuten realizaacutetor
zakaacutezky
o jsou připraveny podklady pro vyacuteběroveacute řiacutezeniacute
pravděpodobně ve spolupraacuteci s budouciacutem realizaacutetorem
zakaacutezky
o podmiacutenky pro realizaci zakaacutezky jsou nastaveny tak
aby jim mohl vyhovět pouze předem vybranyacute uchazeč
o zaacutevěrem proběhne vyacuteběroveacute řiacutezeniacute formaacutelně dodržujiacuteciacute
nařiacutezeniacute dle zaacutekona o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech
Mysliacutem že nemaacute smysl abych se daacutele rozepisoval nad
způsoby možneacuteho ovlivňovaacuteniacute a lobovaacuteniacute na uacutezemiacute ČR
Přesto doufaacutem a moc si přeji aby Českaacute republika velmi
brzy učinila kroky k zprůhledněniacute lobbyistickeacuteho zaacutekoutiacute
a otevřela prostor pro všechny podnikatele kteřiacute chtějiacute
podnikat bez jakeacutehokoliv omezeniacute
43 Nekalaacute soutěž
Před tiacutem než se pokusiacutem rozebrat Nekalou soutěž a jejiacute
hlavniacute přiacuteznaky zmiacuteniacutem pojem hospodaacuteřskeacute soutěže Již ze
sveacute podstaty vyjaacutedřeneacute čaacutestečně i ve sveacutem naacutezvu je
zřejmeacute že jde o něco v čem jejiacute uacutečastniacuteci nemohou byacutet
spoluhraacuteči Jednaacute se zde o prostor kde uacutečelem neniacute
někomu pomaacutehat či se s někyacutem dělit nyacutebrž ho ekonomicky
zničit Konkurence jako jeden z nejzaacutekladnějšiacutech
65
principů spraacutevneacuteho fungovaacuteniacute moderniacute tržniacute společnosti
je teacuteměř vždy prospěšnaacute jak pro spotřebitele tak pro
podnikatele samotneacute Hraje tu evidentně nejsilnějšiacute roli
Sveacute konkurenty chce každyacute podnikatel porazit či
eliminovat To proto aby mohl nastoupit na jimi uvolněneacute
miacutesto Existuje ovšem velikaacute propast mezi jednotlivyacutemi
představami o tom jakeacute praktiky a způsoby je možneacute v
takoveacutem souboji použiacutet [Raus D Neruda R 2006
s 24]
Hospodaacuteřskaacute soutěž aby měla opravdovyacute smysl prostě
musiacute probiacutehat v raacutemci určityacutech mantinelů Sveacuteho ciacutele
tedy zničit konkurenci a dosaacutehnout vyššiacutech zisků by měli
podnikateleacute dosahovat nějakyacutem společensky přijatelnyacutem
způsobem
Neniacute možneacute si soutěž představovat jako totaacutelniacute
obchodniacute vaacutelku kde je vše dovoleno a ciacutel bez ohledu
na použiteacute prostředky je jedinou vidinou Vždy je vše
třeba posuzovat s ohledem nejen na vyacutehody ale je nutneacute
porovnat je i s nežaacutedouciacutemi efekty Při naprosto volneacute
soutěži by nechtěneacute naacutesledky mohly miacutet mnohdy
katastrofaacutelniacute podobu a to pro všechny zuacutečastněneacute strany
Z tohoto důvodu nastupuje praacutevo hospodaacuteřskeacute soutěže jako
regulaacutetor kteryacute nastavuje limity a hranice ktereacute určujiacute
přiacutepustneacute meze vhodneacuteho chovaacuteniacute Regulaacutetor stanoviacute ktereacute
postupy budou vzhledem k dobryacutem mravům přijatelneacute pro
dosaženiacute zamyacutešleneacuteho ciacutele
Je velkyacute rozdiacutel porazit někoho ekonomicky nebo
porazit ho pomluvami a klamy Je nutneacute si uvědomit
že soutěžniacute praacutevo nechraacuteniacute slabšiacute neschopnějšiacute či meacuteně
naacutepaditějšiacute ale naopak chraacuteniacute ty poctivějšiacute Neniacute
66
smyslem ani uacutečelem soutěžniacuteho praacuteva zabraňovat někomu
v růstu či ekonomickeacutem vzestupu Smyslem je důsledně
a obezřetně sledovat jestli sveacuteho vzestupu nedosahuje
nějakyacutem nekalyacutem a společensky nežaacutedouciacutem způsobem
Nekalaacute soutěž upravenaacute jako jedna z oblastiacute praacuteva
hospodaacuteřskeacute soutěže postihuje ty přiacutepady kdy někdo
zneužiacutevaacute a deformuje konkurenčniacute prostřediacute nekalyacutem
způsobem Postihuje ty přiacutepady kdy je poškozovaacuteniacute
konkurenta provaacuteděno takovyacutem způsobem kteryacute mu může
přivodit nějakou uacutejmu Zaacutekaz nekaleacute soutěže chraacuteniacute
jakousi mravnost a uacuteroveň soutěže aby se z niacute nestal jen
bdquoubohyacute chliacutevekrdquo
Co však samotnyacute pojem nekalaacute soutěž znamenaacute Jakeacute
jsou jejiacute charakteristiky Předně pojem bdquonekalyacuterdquo
obsaženyacute v naacutezvu je nutno spojovat předevšiacutem s pojmem
dobryacutech mravů To je sice trochu dost obecnyacute termiacuten
nedaacutevajiacuteciacute mnoho šanciacute na vymezeniacute jeho obsahu ovšem
přesto velmi přesně vyjadřuje vše co je zapotřebiacute
V přiacutepadě nekaleacute soutěže si ovšem s pouhyacutem pojmem bdquodobreacute
mravyrdquo nevystačiacuteme Na jeho miacutesto nastupuje pojem bdquodobreacute
mravy hospodaacuteřskeacute soutěžerdquo což může byacutet pojem stejně tak
předchoziacutemu podobnyacute i odlišnyacute Rozhodně však nejsou tyto
pojmy shodneacute V některyacutech sousedniacutech zemiacutech se v uacutepravě
nekaleacute soutěže tyto pojmy nerozlišujiacute a je zakaacutezaacuteno
jakeacutekoliv jednaacuteniacute v rozporu s dobryacutemi mravy nikoliv jen
těmi soutěžniacutemi Ovšem u naacutes jsou pojmy odlišeny tedy je
nutneacute je nějak vyložit Většinou se soutěžniacute mravy chaacutepou
spiacuteše uacutežeji než obecneacute mravy Ne všechno co se může
v obecneacutem pojetiacute zdaacutet nemravneacute je v hospodaacuteřskeacutem životě
zakaacutezaacuteno
67
Jednotliveacute formy nekaleacute soutěže jsou
o klamavaacute reklama
o klamaveacute označovaacuteniacute zbožiacute a služeb
o vyvolaacutevaacuteniacute nebezpečiacute zaacuteměny
o parazitovaacuteniacute na pověsti podniku vyacuterobků či
služeb jineacuteho soutěžitele
o podplaacuteceniacute
o zlehčovaacuteniacute konkurentů
o srovnaacutevaciacute reklama
o porušovaacuteniacute obchodniacuteho tajemstviacute
o ohrožovaacuteniacute zdraviacute spotřebitelů a životniacuteho
prostřediacute
V přiacutepadě tvrdeacuteho konkurenčniacuteho boje kteryacute se naviacutec
se vzrůstajiacuteciacutem počtem subjektů a rozšiřovaacuteniacutem trhu
ve všech směrech daacutele stěžuje přibyacutevaacute i na agresivitě
a průraznosti použiacutevanyacutech prostředků ndash předevšiacutem reklam
Člověka kteryacute si jak znaacutemo zvykne teacuteměř na cokoliv je
už dnes těžkeacute něčiacutem upoutat a zaujmout Aby reklama
spraacutevně zapůsobila je nutneacute vymyacutešlet staacutele noveacute postupy
To je ovšem značně rizikoveacute neboť se často můžeme dostat
na tenkyacute led Existuje mnoho přiacutepadů kdy se soutěžiteleacute
pouštějiacute do různyacutech protiuacutederů ktereacute balancujiacute na hraně
zaacutekona Tyto protiuacutedery nejsou vyloženě nekaleacute soutěženiacute
nicmeacuteně nejsou ani zcela nezpochybnitelneacute Pak se nabiacuteziacute
otaacutezka jak k takovyacutem přiacutepadům přistupovat Zda byacutet
benevolentniacute nebo tvrdšiacute Mohlo by se totiž velmi vymstiacutet
nechat situaci zcela bdquobez kontrolyrdquo a daacutet věcem přiacuteliš
volnyacute průběh Soutěžniacute mravy jsou totiž do značneacute miacutery
odvisleacute od toho co je pro daneacute odvětviacute či společenskou
situaci obvykleacute Při benevolentniacutem přiacutestupu by pak mohlo
dojiacutet k totaacutelniacute anarchii u soutěžniacutech mravů natolik
že by se vlastně časem posunuly hranice přiacutepustnosti
a uacutenosnosti až tam kde je nikdo z naacutes nemůže chtiacutet Tedy
68
k přiacuteliš agresivniacutem a spornyacutem atakům je radno přistupovat
s velkou obezřetnostiacute Ovšem naacutezorů může byacutet mnoho
a zvlaacuteště v takoveacutem oboru jako je praacutevo nekaleacute soutěže
platiacute dvojnaacutesob že zastaacutevat lze prakticky jakeacutekoliv
stanovisko neboť uacuteprava pomociacute dobryacutech mravů je natolik
širokaacute že neniacute zkraacutetka možneacute objektivně rozhodnout
co je spraacutevneacute Moc rozhodnout maacute pouze soud kteryacute však
bohužel nevykonaacutevaacute tuto zaacuteslužnou činnost vždy zcela
fundovaně a už vůbec ne dostatečně rychle a efektivně
Důležityacutem obecnyacutem znakem nekaleacute soutěže je takeacute
objektivnost Je opravdu mimořaacutedně důležiteacute si uvědomit
že nikoho ale naprosto nikoho nezajiacutemaacute a nebude zajiacutemat
zda soutěžitel chtěl způsobit nějakou nekalost Zaacutekon
jasně stanoviacute odpovědnost jako objektivniacute Tedy kdokoliv
se nekaleacuteho soutěžniacuteho jednaacuteniacute dopustiacute nese za něj
odpovědnost bez ohledu na miacuteru zaviněniacute
44 Shrnutiacute pozitivniacutech a
negativniacutech rozměrů
lobbyingu vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute
a praacutece s lidmi
Pokud maacutem zhodnotit pozitivniacute a negativniacute rozměry u všech
třech vyacuteše uvedenyacutech termiacutenů tak musiacutem řiacuteci že obecně
je to velmi těžkeacute Každyacute z těchto termiacutenů si nese
obrovskaacute pozitiva ale zaacuteroveň i obrovskaacute negativa a je
jenom na skupině či jedinci na kterou stranu se nakloniacute
69
Nicmeacuteně jsem přesvědčen že všechny tři vyacuteše
uvedeneacute teacutemata jsou v současneacute chviacuteli hnaciacutem motorem
všech možnyacutech politickyacutech stran podnikatelskyacutech
společnostiacute lobbyistickyacutech skupin aj ktereacute žene
vidina lepšiacutech ziacutetřků
Možnaacute že aniž by si to kdokoliv uvědomil tak vlastně
lobbying kteryacute maacute velmi bliacutezko k vyacuteběrovyacutem řiacutezeniacutem
a de-facto i praacuteci s lidmi je něčiacutem co by se dalo nazvat
bdquoneustaacutelyacutem vyjednaacutevaacuteniacutemrdquo ktereacute je staacutevajiacuteciacutem hnaciacutem
motorem celeacute ekonomiky
Pozitivniacute role lobbyingu vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute a praacutece
s lidmi
o participačniacute role je možnost prezentovaacuteniacute
a prosazovaacuteniacute skupinovyacutech zaacutejmů kteraacute daacutevaacute občanovi
cestu jak vyjaacutedřit kromě volebniacuteho aktu sveacute
preference naacutezory a zaacutejmy Instituce lobbyingu
a jeho praktickaacute možnost je tak zaacutekladniacute podmiacutenkou
pro to aby občan vykonaacuteval svoji občanskou
kompetenci a nestal se vůči staacutetu pasivniacutem přiacutejemcem
rozhodnutiacute
o informačniacute hodnota je hodnota kde se různeacute skupiny
snažiacute zdůvodnit sveacute zaacutejmy jako zaacutejem opraacutevněně
veřejnyacute nebo zastaacutevanyacute viacutece skupinami obyvateli či
organizacemi a zaacuteroveň legitimniacute skrze racionaacutelniacute či
jineacute argumenty Daacutele tyto skupiny dodaacutevajiacute
do politickeacuteho systeacutemu informace ktereacute by bez
tohoto procesu vůbec nebyly generovaacuteny a nebo by
se k niacute politik neměl možnost vůbec dostat Tudiacutež se
k němu dostaacutevaacute pouze tolik informaciacute ktereacute jsou
70
zapotřebiacute pouze pro jeho rozhodovaacuteniacute neboť tyto
informace pochaacutezejiacute od samotnyacutech zainteresovanyacutech
skupin
Negativniacute role lobbyingu vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute a praacutece
s lidmi
o silovaacute role na zaacutekladě finančniacuteho zaacutezemiacute kontaktů
a neomezenyacutech možnostiacute určityacutech lobbyistickyacutech
skupin vlastně de-facto neexistuje nic co by mohlo
tyto skupiny zastavit Kromě prosazovaacuteniacute různyacutech
pozměňovaciacutech naacutevrhů schvalovaacuteniacute zaacutekonů
ovlivňovaacuteniacute zakaacutezek existuje i možnost miacutet
informace od různyacutech informačniacutech složek či
finančniacutech instituciacute
Přiacuteklad v roce 2003 se v Itaacutelii přišlo na to že
organizovanaacute skupina složenaacute s elitniacutech policejniacutech
složek několika politiků a lobbyistů Vyvaacutežela pod
hlavičkou staacutetu nebezpečneacute kontejnery plneacute odpadu na
moře kde je vyprazdňovala na dno oceaacutenu
Všechny body ktereacute jsem vyacuteše uvedl jsou jen
špetkou toho jak současnaacute společnost funguje a kam
směřuje Pamatuji si když jsem byl malyacute kluk jak mi můj
dědeček řiacutekaacuteval bdquojo to když jaacute jsem byl v tvyacutech letech
to to bylo uacuteplně jineacuterdquo Pravda je že mě ještě neniacute
zdaleka tolik co bylo meacutemu dědečkovi ale když hlediacutem na
současnou -naacutectiletou generaci tak mě napadajiacute stejnaacute
slova
Staacutevajiacuteciacute doba je dobou dravyacutech silnyacutech a možnaacute
i čaacutestečně sobeckyacutech jedinců kteřiacute si vytyacutečiacute ciacutel a jdou
za niacutem Tato moderniacute doba už neniacute stmelujiacuteciacutem prvkem
71
kteryacute se pokoušel lidi rozesmaacutet nyacutebrž neustaacutelyacutem
burcujiacuteciacutem motorem kteryacute je neustaacutele ve střehu Lideacute
ztraacutecejiacute svoje jaacute a jsou schopni pro svoji karieacuteru učinit
teacuteměř cokoliv Neumiacutem odpovědět kde je ta pomyslnaacute čaacutera
bdquospraacutevneacute cestyrdquo nicmeacuteně jsem přesvědčen že si tiacutem každyacute
musiacute projiacutet saacutem aby našel saacutem sebe
72
Zaacutevěr
Na zaacutevěr teacuteto Diplomoveacute praacutece bych chtěl čaacutestečně
zrekapitulovat všechny tři ciacutele a pokusit se vyhodnotit
zda tato praacutece splnila svůj ciacutel
Ciacutelem teacuteto praacutece bylo nastiacutenit a vyspecifikovat
společneacute jevy mezi všemi třemi teacutematy a jejich poměrně
velkou propojenost Lidskeacute zdroje od kteryacutech vše vychaacuteziacute
přes Lobbying kde opět hraje nezpochybnitelnou roli
Lidskyacute faktor až po Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute kteraacute jsou opět
velice uacutezce propojeny s Lidskyacutem faktorem a Lobbyingem
Lidskyacute faktor jak jsem již na začaacutetku teacuteto Diplomoveacute
praacutece zmiacutenil je v současneacute době na vrcholu
a pravděpodobně během několika let bude ještě vyacuteš
Je paradoxem že i když se celosvětovaacute populace neustaacutele
zvětšuje tak podniky trpiacute nedostatkem odborně
způsobilyacutech zaměstnanců a snažiacute se je vyhledaacutevat ať již
prostřednictviacutem svyacutech interniacutech postupů tak personaacutelniacutech
agentur Probleacutem neniacute jen v tom že lideacute nejsou způsobiliacute
pro praacuteci hlavniacutem probleacutemem je že nejsou v některyacutech
přiacutepadech vůbec Z tohoto důvodu se vyhledaacutevajiacute v různyacutech
staacutetech s životniacutemi podmiacutenkami horšiacutemi než jsou v ČR
aby byla vůbec šance tyto lidi nemotivovat pro praacuteci mimo
jejich rodnou zem
Lidskyacute faktor ale neniacute jen člověk kteryacute je
vyhledaacutevaacuten za uacutečelem nějakeacute praacutece Je to předevšiacutem jeden
z mnoha kteryacute maacute obrovskeacute možnosti Když se to tak
vezme tak lidskyacute faktor je hlavniacutem hnaciacutem motorem všeho
a stojiacute za obrovskyacutemi skutky ale zaacuteroveň i za spoustou
zkaacutezy
73
Lobbying a stanoveniacute obecnyacutech zaacutevěru z hlediska
nejuacutečinnějšiacuteho způsobu haacutejeniacute a prosazovaacuteniacute vlastniacutech
zaacutejmu zaacutevisiacute na konkreacutetniacutem subjektu nebo přinejmenšiacutem
skupině subjektu
Pokud bych měl zmiacutenit jeden z nejvyacuteznamnějšiacutech
faktoru kteryacute stupen profesionality lobbingu Českyacutech
subjektu muže potvrdit či vyvraacutetit tak je to čas Pokud
se zastaviacuteme u EU tak to platiacute o to viacutece že v Bruselu
se uacutespěšnost leckdy měřiacute viacutece z hlediska lidiacute ktereacute
znaacutete než tiacutem co viacutete Brusel a zvlaacuteště jeho evropskaacute
čtvrť představuje do určiteacute miacutery svět saacutem pro sebe
ve ktereacutem je působeniacute postaveno na kontaktech a neustaacuteleacutem
rozšifrovaacuteniacute siacutetiacute Lobbying a Lidskyacute faktor maacute spoustu
věciacute společnyacutech je to neustaacuteleacute vyjednaacutevaacuteniacute a propojenost
kteraacute se neustaacutele doplňuje
Třetiacutem a posledniacutem teacutematem jsou vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute
ktereacute jsou sice pouze uacutekonem kteryacute neniacute hmatatelnyacute
neboť to je vlastně uacutekon s velice kraacutetkou životnostiacute
Nicmeacuteně je to odvětviacute kde se ve velikeacute miacuteře opět setkaacutevaacute
Lidskyacute faktor a Lobbying Neboli je to teritorium
neustaacuteleacuteho lobovaacuteniacute machinaciacute a různyacutech zaacutekulisniacutech her
Pokud se napřiacuteklad pozastaviacutem u sektoru stavebniacutech
zakaacutezek tak si dovoluji tvrdit že Českyacute trh je přesycen
stavebniacutemi společnostmi a přežiacutet pro stavebniacute společnost
na Českeacutem trhu je skutečně otaacutezkou tvrdeacuteho Lobbyingu jak
z vnitřku tak z vnějšku Pod vnitřkem mysliacutem umět
se dohodnout s ostatniacutemi stavebniacutemi společnostmi ndash lidskyacute
faktor Pod vnějškem mysliacutem miacutet schopnost zajistit
zakaacutezku ndash lobbying
74
Vyacuteběroveacute řiacutezeniacute neniacute již daacutevno žaacutednou novinkou
a naopak kriteacuteria u vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute se neustaacutele
zdokonalujiacute a možnaacute i proto spousta společnostiacute
pochopila že čekaacuteniacute na vyacutehru se nemusiacute vyplatit a tudiacutež
lobbujiacute na všechny strany
Doufaacutem že Vaacutes maacute praacutece oslovila a že splnila
všechna očekaacutevaacuteniacute daacutele doufaacutem že se mi podařilo
propojit všechna tři teacutemata v jedno s poukaacutezaacuteniacutem
jednotlivyacutech slabyacutech bodů u těchto jednotlivyacutech teacutemat
75
Soupis bibliografickyacutech
citaciacute
Armstrong M 2007 Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů nejnovějšiacute
trendy a postupy 10 vydaacuteniacute
Praha Grada publishing as ISBN 978-80-247-1407-3
Broscheid A 2003Coen D Insider and Outsider
Lobbying of the European Commission European Union
Politics
Cizelj B 2004 Zastupovaacuteniacute zaacutejmů v Bruselu on-line
texthttpstratczeppeddok-zastupovani-zajmu-v-
bruseluphp
Crombez Ch 2002 Information Lobbying and the
Legislative Process in the European Union European Union
Politics
Čuba F Hurta J 2002 Fungovaacuteniacute podniků v Současneacutem
světě MONDON spol s ro ISBN 80-903108-1-8
Dančaacutek B Hloušek V Šimiacuteček V 2006
KORUPCE Projevy a potiacuteraacuteniacute v Českeacute republice a Evropskeacute
unii Brno Mezinaacuterodniacute politologickyacute uacutestav Masarykovy
univerzity v Brně
EPP ndash ED 2004 Jak prosazovat zaacutejmy v Evropskeacute unii on-
line text httpwwwstratczepp-ed
EPP ndash ED 2004 Jak prosazovat zaacutejmy v Evropskeacute unii on-
line texthttpwwwstratczepp-ed
Eschenbach R Controlling 2vydaacuteniacute 2004
76
Praha ASPI 2004 ndash 816s ISBN 80-7357-035-1
Uacuteplneacute Zněniacute čiacuteslo 574 2007
Praha Sagit
Evropskyacute parlament 2007 (oficiaacutelniacute straacutenky)
wwweuroparleuropaeu
Marečkovaacute H 2007 Role lobbyistickyacutech skupin při
projednaacutevaacuteniacute směrnice o službaacutech bakalaacuteřskaacute praacutece Brno
Fakulta sociaacutelniacutech studiiacute MU
Machoutovaacute Š 2005 Lobbying Českyacutech subjektů
v Bruselu rešerše Fakulta sociaacutelniacutech věd univerzita
Karlova
MPO 2006 (oficiaacutelniacute straacutenky Ministerstva průmyslu a
obchodu) Naacutevrh směrnice o službaacutech na vnitřniacutem trhu on-
line text na httpwwwbusinessinfoczczclanek
smernice-eu-sluzbynavrh-smernice-osluzbach-na-vnitrnim
100135334491obsah
Pedler R 2002 European union lobbying
changes in the arena Basingstoke Palgrave
Raus D Neruda R 2006 Zaacutekon o ochraně hospodaacuteřskeacute
soutěže (komentaacuteř a souvisejiacuteciacute českeacute i
komunitaacuterniacute předpisy) Praha Linde Praha as
ISBN 80-7201-563-X
Raus D Neruda R 2006 Zaacutekon o ochraně veřejnyacutech
zakaacutezkaacutech 2007 (komentaacuteř) Praha Linde Praha as
ISBN 978-80-7201-677-8
77
Rinus Van Schendelen 2004 Jak lobovat v Evropskeacute unii
aneb Machiavelli v Bruselu nakladatelstviacute
Barrister amp Principaacutel ISBN 80-903333-2-Y (Centrum
strategickyacutech studiiacute) ISBN 80-86598-75-6 (Barrister amp
Principaacutel)
Valachovaacute V 2006 Rovnovaacuteha zaacutejmů a politika
životniacuteho prostřediacute EU diplomovaacute praacutece Brno Fakulta
sociaacutelniacutech studiiacute MU
Woll C 2006Lobbying in the European Union
from sui generis to a comparative perspective Journal of
European Public Policy
78
Přiacutelohy
Podnikoveacute strategickeacute plaacuteny
Strategie
zabezpečovaacuteniacute
lidskyacutech zdrojů
Plaacutenovaacuteniacute Prognoacutezy Analyacuteza pohybu
pomociacute sceacutenaacuteře poptaacutevky a nabiacutedky (fluktuace)
pracovniacuteků
Analyacuteza Plaacuteny Analyacuteza operačniacute
prac prostřediacute lidskyacutech zdrojů (analyacuteza
efekt
činnosti)
Zabezpečeniacute Udrženiacute si flexibilita produktivita
pracovniacuteků pracovniacuteků
Pracovniacute prostřediacute
Graf č1 proces plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů
79
Uacuteředniacuteci podpořit jejich pozici nebo oponovat
poskytnout či neposkytnout informace
uklidnit či znepokojit
Angažovaniacute mobilizovat či demobilizovat odměnit nebo
hraacuteči potrestat rozdělovat nebo spojovat
Vztahy formalizovat nebo se snažit o neformaacutelnost
stabilizovat či destabilizovat využiacutet
staryacutech nebo vytvořit noveacute
Procedury zjednodušit nebo zkomplikovat přijmout
nebo napadnout striktniacute či volnaacute
interpretace
PoziceFunkce uznat či konkurovat přijmout či
nepřijmout využiacutet k praacuteci či požitkům
Teacutemata politizovat či depolitizovat rozšiacuteřit
nebo zuacutežit kombinovat či oddělit
Života soubor podpořit či blokovat zachovat nebo
zpraacutevy změnit urychlit nebo podržet čas
Areacuteny vstoupit či opustit vyacuteběr jedneacute nebo
druheacute koalice zuacutežit nebo rozšiacuteřit
Rozhodnutiacute přidat se k většině nebo k menšině
přijmout kompromis nebo oponovat
prosazovat konsenzus nebo nejednotnost
Styly nabiacutedky či požadavky tlumenyacute či vyacuteraznyacute
lobbyingu formaacutelniacute či neformaacutelniacute
Graf č2(spec dilemat managm veřejnyacutech zaacuteležitostiacute)
13
V Českeacute republice je v současneacute chviacuteli několik
desiacutetek personaacutelniacutech agentur Avšak mezi těmito
personaacutelniacutemi agenturami ktereacute zprostředkovaacutevajiacute praacuteci
pro spoustu mezinaacuterodniacutech podniků ndash ale i pro Českeacute
středniacute a menšiacute podniky ndash je řada malyacutech personaacutelniacutech
agentur ktereacute fungujiacute jenom diacuteky použiacutevaacuteniacute nekalyacutech
praktik na uacutekor staacutetu
Pokud posuzujeme personaacutelniacute agentury tak je potřeba
věnovat pozornost několika faktorům při tomto
monitoringu jakou maacute tato personaacutelniacute agentura pověst
kde zajišťuje pracovniacuteky ktereacute dodaacutevaacute jakou maacute
klientelu jakyacute maacute bonusovyacute systeacutem počet zaměstnanců
na pozici THP aj
Nicmeacuteně pro obranu Personaacutelniacutech agentur musiacutem
zmiacutenit že podmiacutenky ktereacute udaacutevaacute ministerstvo praacutece
a sociaacutelniacutech věciacute pro zajišťovaacuteniacute občanů jinyacutech staacutetů
(nemysliacutem členy EU) do Českeacute republiky za praciacute neniacute
zrovna nejlehčiacute a nejefektivnějšiacute a osobně bych ho
podrobil radě změn Samozřejmě pokud se to tyacutekaacute občanů ve
členskyacutech staacutetech EU tak ti se řiacutediacute zaacutekonem kteryacute již
nečiniacute občanům Českeacute republiky žaacutednyacute probleacutem vykonaacutevat
praacuteci na uacutezemiacute EU vyjma Německeacute spolkoveacute republiky
a Lucemburska (Bilateraacutelniacute smlouva) Pokud budeme ale
věnovat pozornost staacutetům mimo EU tak si vzpomiacutenaacutem
že když jsem byl vyjednaacutevat ohledně zaměstnanců do Českeacute
republiky ve Vietnamu Uzbekistaacutenu Kazachstaacutenu
a Ukrajině tak při klasickeacute lhůtě jsme u šesti měsiacuteců
což je pro jakoukoliv personaacutelniacute agenturu smrtiacuteciacute
Samozřejmě existujiacute způsoby ktereacute urychliacute jakoukoli
lhůtu ale to už bychom mohli rozebiacuterat dalšiacute kapitolu
Lobbyingu
14
V naacutesledujiacuteciacutech kapitolaacutech se pokusiacutem poukaacutezat
na klasickeacute postupy vychaacutezejiacuteciacute ze zaacutekona zaacuteroveň
s postupy nezbytnyacutemi pro přežitiacute a možnyacute vyacutevoj
21 Vymezeniacute zaacutekladniacutech faktorů
v oblasti řiacutezeniacute lidskyacutech
zdrojů
Ještě před tiacutem než se pokusiacutem rozveacutest tuto kapitolu
se domniacutevaacutem že bychom si vlastně měli přesně vysvětlit
co znamenaacute vyacuteraz bdquooblast řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojůrdquo
Oblast řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů je teritorium kde
se střetaacutevaacute několik neznaacutemyacutech Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů
můžeme charakterizovat předevšiacutem jako centraacutelniacute kliacuteč
kteryacute je podporovaacuten a rozviacutejen managementem kteryacute
se vždy snažiacute podporovat a rozviacutejet zaacutejmy podniku jenž
je součaacutestiacute Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů [Armstrong M 2007
s 27]
Pokud bychom se měli zaměřit na faktory v oblasti
Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů tak mezi hlavniacute faktory
ovlivňujiacuteciacute politiku a praxi v teacuteto oblasti patřiacute
o Technologie
o Konkurenčniacute tlaky
o Reakce ovlivňujiacuteciacute lidi
15
211 Technologie
Technologie podniku maacute teacuteměř vždy rozhodujiacuteciacute vliv
na vnitřniacute prostřediacute a na to jak je praacutece v tomto
podniku vedena a provaacuteděna Zavaacuteděniacute prvků ať už
v oblasti technologie nebo systeacutemu řiacutezeniacute je teacuteměř vždy
doprovaacutezeno určityacutemi změnami v systeacutemech a procesech
Vyacutesledkem může byacutet rozšiacuteřeniacute kvalifikačniacute zaacutekladny
organizace a jejiacutech pracovniacuteků ndash včetně možnosti
se rozviacutejet popř zabezpečeniacute rozvoje znalostiacute
a dovednostiacute pracovniacuteků což jim umožniacute pracovat pružně
na různyacutech uacutekolech často v prostřediacute tyacutemoveacute praacutece
Technologie jako takovaacute v oblasti Řiacutezeniacute lidskeacuteho
kapitaacutelu je něčiacutem co postupně začiacutenaacute nahrazovat
zastaraleacute systeacutemy fungovaacuteniacute Celyacute svět je neustaacutele
vystavovaacuten novyacutem trendům vyacuterobkům značkaacutem a kdo
se nepřizpůsobiacute jde z kola ven
Tyto technologickeacute prvky si můžeme vyjmenovat
v několika přiacutepadech
o Call centra distančniacute režim ndash bez kontaktu
o Distančniacute praacutece praacutece z domova
o Tele-marketing prodej
o Engenering technologie stavebnictviacute
212 Konkurenčniacute tlaky
Globaacutelniacute konkurence v sektorech vyspěleacute vyacuteroby a služeb
vzrůstaacute čemuž napomaacutehaacute snadno přenosnaacute technologie
a odstraňovaacuteniacute mezistaacutetniacutech obchodniacutech barieacuter Klienti
majiacute staacutele většiacute požadavky uacuteměrně tomu jak se diacuteky
16
mezinaacuterodniacute konkurenci a novyacutem možnostem vyviacutejejiacute
standardy pro obchodovaacuteniacute [Armstrong M 2007 s 52]
Vzhledem k tomuto možneacutemu bdquoneohraničeneacutemu
obchodovaacuteniacuterdquo se mnoho podniků muselo uchyacutelit k několika
krokům ktereacute byly nezbytně nutneacute pro jejich přežitiacute
neboť neměli siacutelu na střety s konkurenciacute
Tyto podniky mohli reagovat několika způsoby
o Orientovat se přiacutemo na klienta
o Zkracovat doby na reakce zaacutekazniacuteků
o Zdůrazňovat kvalitu a jejiacute soustavneacute zlepšovaacuteniacute
o Urychlovat zavaacuteděniacute novyacutech technologiiacute
o Pracovat pružněji a snižovat naacuteklady
V současneacute době je většina podniků tlačena
k zeštiacutehlovaacuteniacute a různyacutem uacutespornyacutem programům ktereacute majiacute
podnik vyvaacutezat od zbytečnyacutech mandatorniacutech vyacutedajů již
tento podnik zbytečně zatěžujiacute Staacutevaacute se tak že podnik
kteryacute měl 2000 zaměstnanců zeštiacutehliacute svůj tyacutem na 150
zaměstnanců a zbytek si najiacutemaacute od personaacutelniacutech agentur
formou outsourcingu
Vyacutehody pro podniky ktereacute využiacutevajiacute služeb
personaacutelniacutech agentur
o zřetelneacute uacutespory na odvodech
o vyjednaacutevaacuteniacute s odbory
o pouze počet pracovniacuteků potřebnyacutech pro vyacutekon
praacutece
o kontrolniacute mechanismus na pracovišti
Zaacuteroveň je ale takeacute potřeba zmiacutenit že ke
konkurenčniacutem tlakům lze zařadit i opačnyacute systeacutem vedeniacute
podniku dovoliacutem si zde uveacutezt jeden přiacutepad
17
Jak jsem se již zmiacutenil podnikaacutem v oblasti
stavebnictviacute což je oblast poměrně přesycenaacute neustaacutelyacutem
bojem ať už o přetahovaacuteniacute lidiacute nasmlouvaacutevaacuteniacute zakaacutezek až
po vydiacuteraacuteniacute formou odvolaacutevaacuteniacute se k Uacuteřadu pro hospodaacuteřskou
soutěž
Když jsem se zmiacutenil o opačneacutem systeacutemu kteryacute by
z meacuteho pohledu šel zařadit ke konkurenčniacutem tlakům tak
bych zde zmiacutenil tento
Podhodnocovaacuteniacute nabiacutedkoveacute ceny neboli tak niacutezkaacute
nabiacutedkovaacute cena za kterou to konkurence neniacute schopna
vyrobit Toto se většinou děje vedeniacute společnosti sleduje
zvětšeniacute obratu společnosti kdy se realizace zakaacutezky
plaacutenuje s nulovyacutem ziskem či dokonce miacuternou ztraacutetu Staacutevaacute
se tak u zakaacutezek ktereacute jsou zajiacutemaveacute obratově či
referenciacute zakaacutezky Samozřejmě že toto si mohou dovolit
pouze společnosti ktereacute majiacute silneacute finančniacute zaacutezemiacute či
jineacute dohody na uacuterovni dozoru investora Ten v průběhu
zakaacutezky připustiacute dialog o přiacutepadnyacutech viacutecepraciacutech
213 Reakce ovlivňujiacuteciacute lidi
Reakce na zvyacutešeneacute využiacutevaacuteniacute technologie a na ekonomickeacute i
konkurenčniacute tlaky změnily v řadě ohledů povahu řiacutezeniacute
lidiacute Předevšiacutem to znamenaacute že na lidi jako takoveacute je ve
vyššiacutem managementu (a nejen tam) vyviacutejen tlak pro
použiacutevaacuteniacute pružnějšiacutech způsobů pracovniacuteho zapojeniacute
pracovniacuteho režimu komplexniacuteho řiacutezeniacute kvality vyacuterobniacute
metody redukujiacuteciacute zbytečneacute naacuteklady a v neposledniacute řadě
decentralizaci a delegovaacuteniacute [Armstrong M 2007s 65]
18
Osobně zde mohu zmiacutenit že reakce lidiacute jsou velikou
neznaacutemou a je potřeba dodržovat určiteacute zaacutesady ktereacute Vaacutem
čaacutestečně budou zajišťovat jejich loajalitu a hrdost na
to že pracujiacute ve Vašiacute společnosti Neniacute vždy vše
o peněziacutech jednou z podstatnyacutech veličin je klima
ve společnosti systeacutem řiacutezeniacute ve společnosti loajalita
a v neposledniacute řadě slušnost a uacutecta Toto vše jsou
atributy ktereacute každyacute člověk po dovršeniacute určiteacuteho věku
upřednostniacute i před většiacutem platem
2131 Probleacutemy stojiacuteciacute před řiacutezeniacutem lidskyacutech zdrojů
I když jsem v předešleacutem odstavci zmiacutenil že je při řiacutezeniacute
lidskyacutech zdrojů důležiteacute zachovaacutevat určitou etiku
a etiketu je potřeba řiacuteci že poměrně podstatnyacutem
a neopomenutelnyacutem faktem je prostřediacute a podmiacutenky v nichž
podnik funguje[Armstrong M 2007 s 151]
Jednaacute se o naacutesledujiacuteciacute
o Globalizace kteraacute nutiacute organizace aby v zaacutejmu
uspokojovaacuteniacute lokaacutelniacutech potřeb operovaly s lidmi
myšlenkami vyacuterobky a informacemi po celeacutem světě
o Ziskovost prostřednictviacutem trhu ndash neustaacuteleacute zvyšovaacuteniacute
zisku znamenaacute že podniky musejiacute byacutet kreativniacute a
inovativniacute což znamenaacute podporovat a povzbuzovat
mezi pracovniacuteky volnyacute pohyb informaciacute a vzaacutejemneacute
předaacutevaacuteniacute poznatků a zkušenostiacute
o Technika a technologie ndash probleacutemem je učinit
z techniky a technologie životaschopnou a
produktivniacute součaacutest pracovniacuteho prostřediacute
19
o Intelektuaacutelniacute kapitaacutel to je pro podniky zdroj
konkurenčniacute vyacutehody Bohužel nejpodstatnějšiacute probleacutem
současnosti pro jakyacutekoliv podnik je udržet si
lidskyacute kapitaacutel v podobě talentovanyacutech jedinců
o Změny největšiacutem probleacutemem ktereacutemu všechny podniky
musejiacute čelit jsou neustaacuteleacute změny To znamenaacute že se
musejiacute byacutet schopny rychle a soustavně učit a
rychleji a klidněji přijiacutemat noveacute požadavky
22 Vyacuteznam ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru
lidskyacutech zdrojů pro fungovaacuteniacute
zaměstnavatelskyacutech subjektů
Vyacuteznam ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru lidskyacutech zdrojů je obrovskyacute je
potřeba zmiacutenit že tzvbdquohead-huntersrdquo neboli lovci lebek
existujiacute již řadu let a byli to praacutevě oni kdo byl tzv
předvojem současnyacutech personaacutelniacutech agentur Tito bdquohead-
huntersrdquo majiacute dvě roviny ve kteryacutech se pohybujiacute
o při jasneacutem zadaacuteniacute požadavků na člověka o ktereacuteho je
zaacutejem a oni majiacute zajistit jeho přechod
o vytipovaacuteniacute člověka z venku a garantovaacuteniacute jeho
kvalifikačniacutech aj kladů
Je potřeba zmiacutenit že tento systeacutem vyhledaacutevaacuteniacute toho
praveacuteho ndash tzv bdquohead-huntingrdquo je určeno předevšiacutem pro
obsazovaacuteniacute pozic středniacuteho až nejvyššiacuteho managementu
a specializovanyacutech pozic jež vyžadujiacute odborneacute
předpoklady Samozřejmě s neustaacutelyacutem vyacutevojem a poptaacutevkou
po lidskyacutech zdrojiacutech neniacute možneacute aby jeden bdquohead-hunterrdquo
20
zajišťoval např 100 zaměstnanců [Čuba F Hurta J
2002 s 36]
Na zaacutekladě těchto požadavků vznikly a neustaacutele
vznikajiacute personaacutelniacute agentury ktereacute se orientujiacute na různeacute
sektory kam dodaacutevajiacute sveacute pracovniacuteky Pokusme se si
vytipovat čaacutest sektorů ktereacute jsou v Českeacute republice
největšiacutem odběratelem lidskeacuteho kapitaacutelu - outsorcingu -
do svyacutech zaacutevodů
o Automobilovyacute průmysl
o Strojiacuterenskyacute průmysl
o Stavebniacute průmysl
o Textilniacute průmysl
Tyto personaacutelniacute agentury jsou schopny kromě
zajišťovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů do stavu jednotlivyacutech zaacutevodů
zajišťovat i jineacute produkty např
o Vyhledaacuteniacute a zajištěniacute požadovaneacuteho počtu pracovniacuteků
v jednotlivyacutech profesiacutech na kliacuteč
o Zajištěniacute operativniacuteho přemiacutesťovaacuteniacute pracovniacuteků
v jednotlivyacutech provozech
o Flexibilniacute využiacutevaacuteniacute lidskyacutech zdrojů v zaacutevislosti na
provozniacutech potřebaacutech (nemoc dovolenaacute)
o Vzdělaacutevaacuteniacute v oblasti požadovanyacutech profesiacute
o Prověřeniacute zdravotniacute a pracovniacute způsobilosti
o Celkovou administrativu spojenou s lidskyacutemi zdroji
Každaacute ze současnyacutech personaacutelniacutech agentur kteraacute maacute
zaacutejem na sveacutem kvalitniacutem fungovaacuteniacute a budouciacutem rozvoji by
měla věnovat velkou pozornost vzdělaacutevaacuteniacute a přiacutepravě svyacutech
pracovniacuteků k optimaacutelniacutemu vyacutekonu praacutece Osobně se totiž
21
domniacutevaacutem že tzv bdquoboomrdquo v oblasti personaacutelniacutech agentur
teprve přijde
Optimaacutelně nastavenaacute strategie vzdělaacutevaacuteniacute znamenaacute
dlouhodobyacute pohled na potřeby společnosti v oblasti
dovednostiacute znalostiacute a schopnostiacute jejiacutech pracovniacuteků
Vzdělaacutevaacuteniacute a rozvoj v teacuteto oblasti by měly byacutet
integraacutelniacute součaacutestiacute procesu řiacutezeniacute Jednou ze součaacutestiacute
praacutece manažera je sledovat a hodnotit pracovniacute vyacutekon
podřiacutezenyacutech analyzovat podmiacutenky pro odvaacuteděniacute dobreacuteho
pracovniacuteho vyacutekonu a zkoumat faktory ovlivňujiacuteciacute vyacutekon
praacutece S tiacutem velmi uacutezce souvisiacute identifikace potřeb
rozvoje a vzdělaacutevaacuteniacute včetně sestaveniacute plaacutenů osobniacuteho
a odborneacuteho rozvoje pracovniacuteků
Desatero zaacutesad pro dosaženiacute efektivnosti vzdělaacutevaacuteniacute
1 Motivace pracovniacuteků ke vzdělaacutevaacuteniacute
2 Stanoveniacute ciacutelů a metod hodnoceniacute dosaženyacutech
vyacutesledků
3 Podpora uacutečastniacuteků ve vzdělaacutevaacuteniacute a zpětnaacute vazba
4 Pocit seberealizace a uspokojeniacute
5 Aktivniacute charakter vzdělaacutevaacuteniacute (aktivniacute zapojeniacute a
treacutenink)
6 Vhodnaacute volba naacutestrojů a metod vzdělaacutevaacuteniacute
7 Variabilita metod vzdělaacutevaacuteniacute a ciacutelenaacute změna
8 Dostatečnyacute časovyacute prostor pro zvlaacutednutiacute předmětu
vzdělaacutevaacuteniacute
9 Průběžneacute upevňovaacuteniacute vědomiacute vzdělaacutevanyacutech pracovniacuteků
o dosaženyacutech vyacutesledciacutech
10 Neviacutem jak to udělat Spraacutevneacute určeniacute stupně
složitosti ndash uacuterovně složitosti vzdělaacutevaacuteniacute
22
221 Definice zabezpečovaacuteniacute lidskyacutech
zdrojů
Plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů neboli personaacutelniacute plaacutenovaacuteniacute
stanovuje potřebu požadovanou v zaacutejmu dosaženiacute
strategickyacutech ciacutelů Toto plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů
vychaacuteziacute z přesvědčeniacute že lideacute jsou nejdůležitějšiacutem
strategickyacutem zdrojem organizace Plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech
zdrojů se orientuje i na širšiacute zaacuteležitosti tyacutekajiacuteciacute se
způsobů zaměstnaacutevaacuteniacute a rozvoje lidiacute v zaacutejmu zlepšovaacuteniacute
efektivnosti organizace Toto plaacutenovaacuteniacute může tedy hraacutet
vyacuteznamnou roli ve strategickeacutem řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů
2211 Proces plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů
Proces plaacutenovaacuteniacute jak jej uvaacutediacutem v grafu č 1 v přiacutelohaacutech
teacuteto Diplomoveacute praacutece neniacute nutně lineaacuterniacutem procesem
vychaacutezejiacuteciacutem z podnikoveacute strategie kteraacute logicky
vyuacutesťuje do plaacutenu ziacuteskaacutevaacuteniacute flexibility a stabilizace
pracovniacuteků Z toho důvodu nelze předpoklaacutedat že jako
zaacutekladna pro plaacuteny lidskyacutech zdrojů budou existovat dobře
vypracovaneacute podnikoveacute plaacuteny Podnikovaacute strategie může byacutet
v mnoha přiacutepadech spiacuteše evolučniacute než promyšlenaacute a tudiacutež
se může vytvaacuteřet postupně [Armstrong M 2007 s 115 ]
Mnoheacute by bylo třeba řiacuteci ve prospěch systematickeacuteho
přiacutestupu k vytvaacuteřeniacute strategie zabezpečovaacuteniacute lidskyacutech
zdrojů plaacutenovaacuteniacute pomociacute sceacutenaacuteřů prognoacutez poptaacutevky
a nabiacutedky pracovniacutech sil a analyacutezy mobility (fluktuace)
pracovniacuteků Jestliže je budoucnost dostatečně
předviacutedatelnaacute pak by mohlo byacutet vhodneacute formaacutelniacute
plaacutenovaacuteniacute Pokud však nikoliv pak by se přiacutestup
k plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů musel opiacuterat spiacuteše o naacutehodnyacute
model než o přesneacute prognoacutezy
23
Zde uvaacutediacutem procesy ktereacute lze shrnout naacutesledujiacuteciacutem
způsobem
o Podnikoveacute strategickeacute plaacuteny ndash definovaniacute budouciacutech
uacuterovniacute činnostiacute a iniciativ vyžadujiacuteciacute noveacute
dovednosti
o Strategie zabezpečovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů ndash plaacutenovaniacute
za uacutečelem ziacuteskaacuteniacute konkurenčniacute vyacutehody pomociacute
rozviacutejeniacute intelektuaacutelniacuteho kapitaacutelu ndash zaměstnaacutevaacuteniacute
schopnějšiacutech lidiacute než jakeacute maacute konkurence
zabezpečovaacuteniacute toho aby tito lideacute vytvaacuteřeli
a rozviacutejeli znalosti a dovednosti specifickeacute pro
společnost včetně podnikaacuteniacute kroků k tomu aby se
společnost stala atraktivniacutem zaměstnavatelem
u ktereacuteho budou lideacute raacutedi pracovat
o Plaacutenovaacuteniacute pomociacute sceacutenaacuteře ndash hrubaacute představa o tom
kam společnost ve sveacutem prostřediacute a oboru směřuje
jakeacute důsledky to bude miacutet pro potřebu lidskyacutech
zdrojů
o Prognoacutezy poptaacutevky a nabiacutedky ndash odhady budouciacute potřeby
pracovniacuteků neboli odhady počtu lidiacute kteřiacute budou
k dispozici uvnitř společnosti i mimo ni
o Analyacuteza pohybu (fluktuace) pracovniacuteků ndash analyzovaacuteniacute
současnyacutech ukazatelů a trendů mobility (fluktuace)
pracovniacuteků pro uacutečely prognoacutez nabiacutedky pracovniacutech sil
o Analyacuteza pracovniacuteho prostřediacute ndash analyzovaacuteniacute
prostřediacute ve ktereacutem lideacute pracujiacute se zaměřeniacutem
na to jakyacute prostor jim prostřediacute poskytuje pro
24
využiacutevaacuteniacute a rozviacutejeniacute jejich dovednosti pro
dosahovaacuteniacute spokojenosti s praciacute
o Analyacuteza operačniacute efektivnosti ndash (analyacuteza
efektivnosti činnosti) analyzovaacuteniacute produktivity
využiacutevaacuteniacute lidiacute a podmiacutenek pro růst flexibility aby
bylo možneacute reagovat na noveacute a měniacuteciacute se požadavky
222 Ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběr pracovniacuteků
Obecnyacutem ciacutelem ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru pracovniacuteků by mělo byacutet
ziacuteskat s vynaloženiacutem minimaacutelniacutech naacutekladů takoveacute množstviacute
a takovou kvalitu pracovniacuteků ktereacute jsou žaacutedouciacute pro
uspokojeniacute podnikoveacute potřeby lidskyacutech zdrojů Tři faacuteze
ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru pracovniacuteků jsou [Armstrong M 2007
s 343]
o Definovaacuteniacute požadavků
o Přilaacutekaacuteniacute uchazečů
o Vybiacuteraacuteniacute uchazečů
2221 Definovaacuteniacute požadavků
Počet a kategorie lidiacute ktereacute společnost potřebuje
by měly byacutet jasně definovaneacute v ziacuteskaacutevaacuteniacute pracovniacuteků
kteryacute je odvozen z plaacutenu lidskyacutech zdrojů (personaacutelniacuteho
plaacutenu) Kromě toho může existovat potřeba naacutehrady
některyacutech pracovniacuteků nebo potřeba obsazeniacute nově
vytvořenyacutech pracovniacutech miacutest Obojiacute musiacute byacutet důkladně
prověřeno aby se zjistilo zda jsou tyto potřeby
opraacutevněneacute Zejmeacutena je nezbytneacute prověřit potřebu naacutehrady
nebo uacuteroveň a typ pracovniacuteka ktereacute jsou požadovaacuteny
25
Požadavky konkreacutetniacutech pracovniacutech funkciacute by měli byacutet
vyjaacutedřeny v podobě popisu a specifikace pracovniacuteho miacutesta
Tyto požadavky poskytujiacute zaacutekladniacute informaci
potřebnou pro sestaveniacute inzeraacutetu pro informovaacuteniacute
zprostředkovatelskyacutech instituciacute a pro hodnoceniacute uchazečů
Definice určiteacute role uvaacutediacute přehled schopnostiacute
dovednostiacute požadavků na vzdělaacuteniacute a praxi Vytvaacuteřiacute tak
kriteacuteria na jejichž zaacutekladě budou uchazeči posuzovaacuteni
při vyacuteběroveacutem pohovoru nebo pomociacute testů praacutevniacute
způsobilosti
Specifikace požadavků na pracovniacuteka ndash znaacutemaacute teacutež jako
specifikace pracovniacuteho miacutesta definuje vzdělaacuteniacute vyacutecvik
kvalifikaci a zkušenosti požadovaneacute od žadatele pro
obsazenou pozici
Specifikace požadavků na pracovniacuteka může byacutet
sestavena v naacutesledujiacuteciacutem uskupeniacute
o Odborneacute schopnosti
o Požadavky na chovaacuteniacute a postoje
o Odbornaacute přiacuteprava a vyacutecvik
o Zkušenosti praxe
o Zvlaacuteštniacute požadavky
o Vhodnost pro organizaci
o Možnost splnit očekaacutevaacuteniacute uchazeče
Největšiacute nebezpečiacute ktereacutemu je potřeba věnovat
pečlivou důslednost je dbaacutet na to aby nedošlo
k nadhodnoceniacute požadovaneacute kvalifikace a schopnostiacute Žaacutedat
to nejlepšiacute je zcela přirozeneacute ale stanoveniacute
nerealizovatelně vysokyacutech požadavků na uchazeče zvyšuje
probleacutemy s jejich přilaacutekaacuteniacutem Vede takeacute k nespokojenosti
26
mezi těmi kteřiacute byli vybraacuteni neboť mohou miacutet pocit
že se jejich talent a schopnosti nevyužiacutevajiacute ze sta
procent
Existuje mnoho modelů jak posuzovat budouciacuteho
možneacuteho zaměstnance a jak ho podrobit podrobneacutemu vyacuteběru
Z možnyacutech modelů uvaacutediacutem tyto
Sedmibodovyacute model kteryacute se zaměřuje na
1 fyzickeacute vlastnosti
2 vědomosti a dovednosti
3 všeobecnou integraci
4 zvlaacuteštniacute schopnosti
5 zaacutejmy
6 dispozice (sklony)
7 okolnosti (zaacutezemiacute)
Pětibodovyacute model kteryacute se zaměřuje na
1 vliv na ostatniacute
2 ziacuteskanou kvalifikaci
3 vrozeneacute schopnosti
4 motivace
5 emocionaacutelniacute ustrojeniacute
Jako posledniacute odstavec v tomto bodu bych raacuted
rozebral přiacutestup založenyacute na schopnostech kteryacute může
pomoci rozpoznat kteraacute metoda vyacuteběru (napřiacuteklad
psychologickeacute testy nebo assessment centra) bude zřejmě
přinaacutešet užitečneacute poznatky Vyacutehody přiacutestupu založeneacuteho na
schopnostech bych shrnul v naacutesledujiacuteciacutech bodech
27
o Zvyšuje přednost předpovědiacute o vhodnosti
uchazeče
o Usnadňuje lepšiacute porovnaacuteniacute mezi vlastnostmi
jedince a požadavky pracovniacuteho miacutesta
o Při vedeniacute pohovoru pomaacutehaacute zabraacutenit překotnyacutem
soudům
o Může byacutet oporou pro celou řadu metod vyacuteběru ndash
dotazniacuteky pohovory testy a assessment centra
2222 Přilaacutekaacuteniacute uchazečů
Přilaacutekaacuteniacute uchazečů je v prvniacute řadě zaacuteležitostiacute rozpoznaacuteniacute
vyhodnoceniacute a využitiacute nejvhodnějšiacutech zdrojů potencionaacutelniacutech
uchazečů Nicmeacuteně v přiacutepadech kdy se setkaacutevaacuteme s obtiacutežemi
přilaacutekaacuteniacute či udrženiacute uchazečů nebo tyto obtiacuteže předviacutedaacuteme
je třeba vypracovat předběžnou studii faktorů ktereacute mohou
přispět k přilaacutekaacuteniacute nebo odrazeniacute uchazečů tedy silnyacutech
a slabyacutech straacutenek podniku jakožto zaměstnavatele
Pokud bychom se zaměřili na analyacutezu silnyacutech
a slabyacutech straacutenek tak ta by se teacuteměř vždy měla zaměřit
na skutečnosti jako jsou tyto
o Pověst společnosti
o Mzdy
o Zaměstnaneckeacute vyacutehody
o Pracovniacute podmiacutenky
o Zajiacutemavost praacutece
o Jistota zaměstnaacuteniacute
o Přiacuteležitosti ke vzdělaacutevaacuteniacute a vyacutevoji
o Perspektivista karieacutery
o Umiacutestěniacute pracoviště
28
Tyto skutečnosti by měly byacutet porovnaacuteny s tiacutem co
nabiacuteziacute konkurence Na zaacutekladě vyacutesledků by měl byacutet
vypracovaacuten seznam toho co bdquoprodaacutevaacuterdquo organizaci a co
prodaacutevaacute podnikatele Prodejem organizace mysliacutem pověst
agentury a jejiacute flexibilitu a pověstiacute podnikatele mysliacutem
žadatele o praacuteci v agentuře jeho kvalifikaci Lze při tom
uplatnit zkušenosti z marketingu při nichž se preference
potencionaacutelniacutech zaacutekazniacuteků porovnaacutevajiacute s vlastnostmi vyacuterobku
tak aby byly zdůrazněny ty vlastnosti ktereacute nejviacutece
přitahujiacute zaacutekazniacuteka
Ciacutelem celeacuteho zkoumaacuteniacute je vytvořit lepšiacute obraz
organizace (dobrou značku zaměstnavatele) pro potřeby
inzerovaacuteniacute naacuteborovyacutech materiaacutelů a pohovorů s uchazeči
Může existovat i poněkud konstruktivnějšiacute ciacutel ukaacutezat
organizaci potřebu zlepšeniacute jejiacute zaměstnavatelskeacute pověsti
za uacutečelem přilaacutekaacuteniacute většiacuteho množstviacute lepšiacutech uchazečů
a za uacutečelem udrženiacute si těch kteřiacute byli již vybraacuteni
U zdrojů uchazečů je velice důležiteacute uvažovat
o vnitřniacutech zdrojiacutech uchazečů ačkoli některeacute organizace
s důsledně uplatňovanou politikou stejneacute přiacuteležitosti
trvajiacute na tom aby uchazeči z vnitřniacutech zdrojů uchaacutezejiacuteciacute
se o volneacute miacutesto měli stejneacute vyacutechoziacute podmiacutenky jako
uchazeči z vnějšiacutech zdrojů
Pokud nejsou vhodniacute uchazeči organizaci k dispozici
pak hlavniacutemi zdroji pro osloveniacute uchazečů jsou
o Inzerovaacuteniacute
o Internet
o Externiacute vyhledaacutevaciacute a zprostředkovatelskeacute služby ndash
Personaacutelniacute agentury
29
Mnoho pracovniacutech miacutest je samozřejmě možneacute obsadit
čerstvyacutemi absolventy vysokyacutech škol kteřiacute již v průběhu
studia majiacute možnost si přivydělaacutevat v různyacutech
společnostech ktereacute jim po dovršeniacute studia nabiacutednou
praacuteci Zaacuteroveň je běžnyacutem jevem že některeacute společnosti
si zavaacutežiacute studenta smlouvou již v průběhu jejich studia a
platiacute mu školneacute Dnes již klasickyacutem jevem je vydaacutevaacuteniacute
různyacutech informačniacutech brožurek pravidelneacute naacutevštěvy škol
za uacutečelem oslovovaacuteniacute potencionaacutelniacutech novyacutech zaměstnanců
2223 Vybiacuteraacuteniacute uchazečů
Při ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru pracovniacuteků lze použiacutet přiacutestupu
charakteristickeacuteho pro moderniacute řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů Ten
spočiacutevaacute v tom že věnuje mnohem viacutece peacuteče tomu zda
uchazeči splňujiacute nejen požadavky daneacuteho pracovniacuteho miacutesta
ale i požadavky podniku jako celku Tyto požadavky zahrnujiacute
oddanost a schopnost efektivně pracovat jako člen
tyacutemu[Armstrong M 2007 s 369]
Je velice důležiteacute dbaacutet na to že ve většině přiacutepadů
reference ať už osobniacute nebo od předchoziacuteho
zaměstnavatele nebyacutevajiacute vždy odpoviacutedajiacuteciacute reaacutelu Byacutevaliacute
zaměstnavateleacute jsou ve většině přiacutepadů dobrosrdečniacute
a tudiacutež jsou schopni podepsat teacuteměř bdquocokolivrdquo
Britskyacute Chartered Institute of Personnel And
Development [CIPD 2005 c] odhaduje že jedna osmina
uchazečů přehaacuteniacute nebo falšuje sveacute vzdělaacuteniacute (absolvovanou
přiacutepravu na povolaacuteniacute)rdquo
Osobně si troufaacutem tvrdit že nejlepšiacute možnaacute věc
kterou můžete při sjednaacutevaacuteniacute noveacuteho zaměstnance učinit
30
je vyžaacutedat si od byacutevaleacuteho zaměstnavatele odpověď na Vaacutemi
dodaneacute otaacutezky
o Jakaacute byla deacutelka zaměstnaacuteniacute
o Jakyacute byl naacutezev pracovniacuteho miacutesta
o Jakaacute praacutece byla vykonaacutevaacutena
o Jakyacute byl mzdovyacute tarif či plat
o Kolik dnů absence měl uchazeč za posledniacutech 12 měsiacuteců
o Zaměstnali byste jej opět (pokud ne proč)
31
3 Lobbying
Slovo lobbying se podle společnosti Websteracutes Dictionary
poprveacute objevilo v roce 1837 Dnes se toto označeniacute
použiacutevaacute po celeacutem světě pro celou škaacutelu způsobů
a procesů jež majiacute zajistit vliv na rozhodovaacuteniacute ve
věcech veřejnyacutech V politice se lobuje za všechno
a zaacuteroveň proti všemu nicmeacuteně politickyacute lobbying se pojiacute
předevšiacutem s penězi [Woll C 2006 s 42]
Lobbying byacutevaacute zpravidla chaacutepaacuten velmi široce Do teacuteto
kategorie tudiacutež spadajiacute veškereacute přiacutemeacute i nepřiacutemeacute snahy
ovlivnit jakaacutekoliv rozhodnutiacute změnit či předělat
jakeacutekoliv usneseniacute aj (dopisy zastupitelům přiacutespěvky
na volebniacute kampaň sponzorskeacute dary podporovaacuteniacute
sportovniacutech klubů kampaně v meacutediiacutech vyacutepovědi před
legislativniacutemi vyacutebory ndash ciacutelem je tedy prosadit kyacuteženyacute
politickyacute vyacutesledek)
Takto širokaacute definice ovšem ztraacuteciacute prakticky
jakyacutekoliv analytickyacute ale i praacutevniacute vyacuteznam neboť
potencionaacutelně zahrnuje teacuteměř veškereacute aktivity spojeneacute
s politikou a veřejnyacutem prostorem Takto pojatyacute lobbying
se staacutevaacute všiacutem a zaacuteroveň ničiacutem Těžkosti plynouciacute pro
analytiky jsou zřejmeacute z několika praciacute vyacuteznamnyacutech
badatelů zabyacutevajiacuteciacutech se lobbyingem Kay Shlozman a John
Terney kteřiacute se problematikou lobbyingu zabyacutevajiacute
od sedmdesaacutetyacutech let otevřeně přiznaacutevajiacute že bdquozaacuteměrně
zanedbaacutevajiacute důležitou otaacutezku kdo se losovaciacuteho procesu
uacutečastniacuterdquo [EPP-ED 2006 s 35] To ovšem vede praacutevě
k tomu že miacutesiacute naacutetlakoveacute skupiny s lobbyistickyacutemi
Je proto potřeba naleacutezt definici jež by lobbyistickeacute
aktivity oddělila od jinyacutech a mnohdy i podobnyacutech aktivit
jejichž ciacutelem je takeacute zisk vlivu Někteřiacute autoři voliacute
32
jako řešeniacute tohoto probleacutemu způsob rozděleniacute na přiacutemyacute
lobbying a nepřiacutemyacute lobbying Prvniacute okruh by zahrnoval
osobniacute styky se zaacutekonodaacuterci jejich poradci nebo jinyacutemi
politiky a informovaacuteniacute je o konkreacutetniacutem probleacutemu Druhyacute
okruh by spočiacuteval v ovlivňovaacuteniacute kampaněmi v meacutediiacutech nebo
mezi voliči (většinou ve sveacutem volebniacutem okrsku)
31 Lobbying pro specifickeacute formy
prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech
skupin
Druh a forma prosazovaacuteniacute lobbyingu je často veřejnostiacute
pojata jako manipulace kteraacute maacute bliacuteže ke korupci než
demokratickyacutem standardům Vychaacuteziacute to zejmeacutena z faktu
že ačkoliv je hranice mezi lobby a korupciacute zřetelnaacute
zaacuteležiacute jen na etice obou zuacutečastněnyacutech stran zda ji
dodržiacute [Marečkovaacute H 2007 s 15]
V Evropskeacute unii se proto v posledniacutech letech ozyacutevajiacute
hlasy pro odstraněniacute jakyacutechkoli naacuteznaků teacuteto
netransparentnosti a po vytvořeniacute principu regulaciacute
lobbyistickyacutech aktivit Jak si daacutele popiacutešeme tyto snahy
regulace lobbyingu jsou velice komplikovaneacute neboť vedle
standardniacutech postupů mohou lobbisteacute užiacutet i techniky
značně netransparentniacute a proto i těžko regulovatelneacute
Pro pojem standardniacute postup by bylo vhodnějšiacute užiacutevat
pojem tradičniacute postup protože jak uvaacutediacute [Schendelen
2007 s 38) každaacute zaacutejmovaacute skupina může při sveacutem snaženiacute
ovlivnit evropskeacute politiky užiacutet nejmeacuteně čtyři tradičniacute
33
techniky Ty jsou využiacutevaacuteny tak dlouho že se staly
osvědčenyacutemi
Jednaacute se o donuceniacute vtaženiacute do vlastniacute hry
veřejnou obhajobu a přesvědčovaacuteniacute (argumentaci) Technika
donuceniacute vychaacuteziacute z naacuterodniacute uacuterovně kde aparaacutet donuceniacute
vykonaacutevajiacute soudy policie a vězeňskyacute systeacutem Na evropskeacute
uacuterovni kteraacute je takeacute založena na vynutitelnyacutech praacutevniacutech
normaacutech se ve většiacute miacuteře užiacutevajiacute meacuteně formaacutelniacute postupy
jako napřiacuteklad blokaacutedy agresivniacute kampaně (doprovaacutezeneacute
demonstracemi) přesuny firem mezi členskyacutemi staacutety za
lepšiacutemi podmiacutenkami apod Technika vtaženiacute do vlastniacute hry
spočiacutevaacute v přidělovaacuteniacute vedouciacutech funkciacute nebo poskytnutiacute
finančniacutech prostředků vyacuteznamnyacutem bdquohraacutečůmrdquo
Propracovanějšiacute variantou je ustaveniacute takovyacutech
rozhodovaciacutech procedur ktereacute ve sveacutem důsledku udržujiacute
ostatniacute zaacutejmoveacute skupiny v podřiacutezeneacutem postaveniacute Obzvlaacuteště
ministerstva si tiacutemto způsobem držiacute pod dostatečnou
kontrolou nespočet takzvaně bdquonezaacutevislyacutechrdquo agentur nebo
soukromyacutech organizaciacute V tomto přiacutepadě vznikaacute finančniacute
zaacutevislost těchto agentur na dvou uacuterovniacutech ndash na naacuterodniacute
uacuterovni ndash finančniacute zaacutevislost těchto agentur na vlaacutedě
a na evropskeacute uacuterovni kde jsou agentury zaacutevisleacute na
rozdělovaacuteniacute dotaciacute a na schopnosti EU prosadit svoje
politickeacute zaacutejmy Techniku veřejneacute obhajoby často
použiacutevajiacute nevlaacutedniacute organizace a obchodniacute organizace
Ve sveacute neformaacutelniacute podobě může byacutet mediaacutelniacute kampaniacute kteraacute
reflektuje noveacute přiacuteležitosti či hrozby Ve formaacutelnějšiacutem
podaacuteniacute maacute podobu oficiaacutelniacute stiacutežnosti na Uacuteřad pro ochranu
hospodaacuteřskeacute soutěže Nejformaacutelnějšiacute variantou je soudniacute
spor Posledniacute technika argumentace či přesvědčovaacuteniacute je
založena na logicky přijatelnyacutech zaacutevěrech a na empiricky
34
věrohodnyacutech tvrzeniacutech Obvykle se využiacutevaacute ve čtyřech
situaciacutech
a když rozhodujiacuteciacute hraacuteči staacutele vaacutehajiacute s podporou (lze je
ziacuteskat na vlastniacute stranu)
b když je daneacute teacutema v počaacutetciacutech sveacuteho rozpracovaacuteniacute (a
mnoziacute ještě nezaujali jasnou pozici)
c když se teacutematu dostane širokeacute publicity (publikum
vyžaduje přesvědčiveacute argumenty)
d když je nutneacute teacutema učinit atraktivnějšiacute (prezentovat
ho jako věc obecnějšiacuteho zaacutejmu)
Tradičniacute techniky lobbovaacuteniacute jsou zaacutejmovyacutemi skupinami
staacutele použiacutevaneacute nicmeacuteně jejich efektivita a uacutečinnost maacute
v posledniacutech letech klesajiacuteciacute tendenci Vychaacuteziacute
to zejmeacutena ze skutečnosti že tradičniacute techniky
se opiacuterajiacute o povyacutešenou viacuteru ve vlastniacute nadřazenost
Jinyacutemi slovy pro lobbistu kteryacute využiacutevaacute tradičniacutech
metod je jeho protistrana většinou protivniacutekem ktereacuteho
je nutneacute a možneacute donutit soudně přemoci či přesvědčit
o tom že řiacutedit se zaacutejmem lobujiacuteciacute je spraacutevneacute a žaacutedouciacute
311 Management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute na
uacuterovni EU
Management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute EU stojiacute na dvou
piliacuteřiacutech Prvniacute je akademickyacute a maacute dva prameny obchodniacute
management a politologii To by naacutes nemělo překvapovat
protože vztah mezi komerčniacutemi a politickyacutemi kruhy nebo
v širšiacute perspektivě mezi soukromyacutem a veřejnyacutem sektorem
35
tvořiacute kliacutečovou složku každeacute moderniacute společnosti založeneacute
na smiacutešeneacutem veřejno-soukromeacutem systeacutemu vlaacutednutiacute
[Schendelen 2007 s 249]
Evropskaacute unie je nejpřiacutehodnějšiacutem prostorem pro
praktickou aplikaci managementu veřejnyacutech zaacuteležitostiacute
Na uacuterovni EU existujiacute tisiacutece organizaciacute ktereacute
z funkčniacuteho hlediska jednajiacute jako zaacutejmoveacute skupiny Svůj
původ majiacute ve veřejnyacutech i soukromyacutech sfeacuteraacutech jak
členskyacutech zemiacute EU tak mnoha bdquomimo-unijniacutechrdquo Centrem
jejich aktivit je Brusel ndash hlavniacute město EU
Většina zaacutejmovyacutech skupin se v tomto komunikačniacutem uzlu
objevuje jen nepravidelně většinou když se o něčem
podstatneacutem rozhoduje ve vyacuteborech komise či při slyšeniacute
Parlamentu
Všechny tyto veřejneacute a soukromeacute naacutetlakoveacute skupiny
ať už se staacutelou kancelaacuteřiacute v Bruselu nebo bez niacute vnaacutešejiacute
do rozhodovaciacutech procesů EU sveacute vlastniacute zaacutejmy Systeacutem EU
považujiacute ve většině přiacutepadů za nejnaacuteročnějšiacute prostřediacute
s jakyacutem se mohou setkat Tyto lobbyistickeacute skupiny jsou
nejzjevnějšiacutemi nositeli euroopenizace
Management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute EU neniacute přirozeně
žaacutednyacute všeleacutek Pokud je užiacutevaacuten proziacuteravě a s rozvahou
pokud zahrnuje pečlivou teoretickou přiacutepravu a tvrdou
praacuteci v tereacutenu pak poskytuje lepšiacute vyhliacutedky na dosaženiacute
uacutespěchu nebo alespoň na odvraacuteceniacute neuacutespěchu v evropskeacute
hře Expert v oboru evropskyacutech zaacuteležitostiacute
se pochopitelně řiacutediacute souborem pravidel nebo doporučeniacute
kteraacute se v tomto přiacutepadě tyacutekajiacute lepšiacute strategie a taktiky
na evropskeacute půdě
36
Každaacute zaacutejmovaacute skupina maacute samozřejmě praacutevo se sama
rozhodnout zda bude sveacute veřejneacute zaacuteležitosti spravovat
amateacuterskyacutem či profesionaacutelniacutem stylem a zda bude použiacutevat
vyacutehradně tradičniacute techniky pro prosazovaacuteniacute vlivu Pokud
maacute však zaacutejmovaacute skupina zaacutejem na zlepšeniacutech svyacutech šanciacute
pro dosaženiacute požadovaneacuteho vyacutesledku potom by měla
profesionaacutelně aplikovat poznatky managementu veřejnyacutech
zaacuteležitostiacute
312 Převis nabiacutedky nekonvenčniacutech postupů
Na hraciacute ploše s naacutezvem EU si skutečně žaacutednaacute zaacutejmovaacute
skupina nemůže stěžovat na nedostatek cest vedouciacutech
k požadovaneacutemu vyacutesledku Může si vybiacuterat z nekonečneacuteho
menu přiacuteležitostiacute pro oteviacuteraacuteniacute dveřiacute směrem ven
i dovnitř a to vše při použitiacute standardniacutech postupů
o Zaprveacute může použiacutet přiacutemyacute lobbying kteryacute by neměl
nikdy byacutet ztotožňovaacuten s konečnyacutem ovlivněniacutem a nemusiacute
tedy lobovat v našem specifickeacutem smyslu
o Zadruheacute se můžeme spolehnout na tradičniacute techniky
uplatněniacute vlivu ndash donuceniacute vtaženiacute do vlastniacute hry
veřejnou obhajobu a přesvědčovaacuteniacute (argumentaciacute)
o Zatřetiacute můžeme využiacutet některou z mnoha nekonvenčniacutech
technik ktereacute rozeberu niacuteže
Teacuteměř vždy se nabiacuteziacute bezpočet akteacuterů ke kontaktovaacuteniacute
faktorů k ovlivněniacute a vektorů ke zkonstruovaacuteniacute Možnosti
bdquoodchodu protestu a loajalityrdquo neboli v lidoveacutem jazyce
bdquouteč bojuj nadbiacutehejrdquo jsou jen třemi z mnoha a hraacuteč
37
se vždy může vydat na jednu nebo na druhou stranu
To však vede k dilematu
Scheacutema ktereacute uvaacutediacutem jako přiacutelohu č 2 představuje
vyacuteběr nejčastěji se vyskytujiacuteciacutech dilemat v tereacutenniacutech
aktivitaacutech v EU Prvniacute dvě kategorie se přiacutemo vztahujiacute
k akteacuterům tedy zaacutestupcům EU a ostatniacutem zainteresovanyacutem
hraacutečům Ostatniacute odkazujiacute k faktorům a vektorům působiacute
na ně nepřiacutemo a reprezentujiacute zde dilema meta-lobbyingu
Tato dilemata kteraacute mohou potkat každou zaacutejmovou
skupinu se pokusiacutem rozebrat niacuteže [Citelj 2004 s 61]
3121 Uacuteředniacuteci ndash dilema
Postoj kteryacute uacuteředniacuteci zaujmou k určiteacutemu teacutematu může
lobbyistickaacute skupina podpořit nebo může naopak oponovat
čiacutemž jim život ulehčiacute nebo naopak ztiacutežiacute
Všichni uacuteředniacuteci jsou hladoviacute po spolehlivyacutech
informaciacutech o reaacutelneacutem děniacute jimiž je lobbyistickaacute skupina
může ale takeacute nemusiacute nasytit Stejně tak je může
zklidnit či naopak znepokojit Klasickou technikou
vedouciacute k jejich znepokojeniacute je dramatickeacute podaacuteniacute faktů
o čemkoliv zhoršovaacuteniacute životniacuteho prostřediacute působeniacute
na jejich prestiž kompetence rozpočet pracovniacute zaacutetěž
způsob organizace nebo přijiacutemaacuteniacute do funkciacute Tyto hry
často hrajiacute sami uacuteředniacuteci proti sobě navzaacutejem
3122 Angažovaniacute hraacuteči ndash dilema
Jedno z velkyacutech dilemat se tyacutekaacute mobilizace většiacuteho počtu
akteacuterů Viacutec přaacutetel dodaacute viacutec podpory ale takeacute si pro sebe
zaberou většiacute podiacutel na hře
38
Jineacute dilema zniacute je lepšiacute odměnit sveacute spojence a ty
kteřiacute ustoupili tlaku nebo potrestat soupeře
a odpadliacuteky
Daacutele je možneacute zapracovat na posiacuteleniacute jednotnosti
nebo naopak nesouladu v raacutemci jednotlivyacutech koalic
Neaktivniacute hraacuteče můžeme ponechat jejich spaacutenku a nebo
je naopak probudit Ty kteřiacute nad nějakyacutem teacutematem vaacutehajiacute
lze ignorovat přesvědčit o vyacutehodnosti jedneacute z pozic
nebo naprosto odveacutest jejich pozornost jinyacutem směrem
Iritujiacuteciacute akteacutery může lobbyistickaacute skupina buď veřejně
omluvit čiacutemž si je možnaacute zavaacuteže nebo naopak pranyacuteřovat
čiacutemž je donutiacute ke kompromisu
3123 Vztahy ndash dilema
Lobbying může vztahy učinit formaacutelnějšiacutemi nebo naopak
neformaacutelnějšiacutemi přičemž mezi oběma poacutely se nachaacuteziacute
několik bdquopoloformaacutelniacutechrdquo stupňů Pokud je skupina zaacutevislaacute
na všech třech variantaacutech vztahu (viz scheacutema str 38)
pak se musiacute vypořaacutedat s dilematy jejich vzaacutejemneacuteho
vyvaacuteženiacute
a načasovaacuteniacute Může takeacute vztah stabilizovat či
destabilizovat konflikt někdy přinaacutešiacute většiacute vyacutenosy než
spojenectviacute
V jineacutem dilematu proti sobě stojiacute spoleacutehaacuteniacute na stareacute
a osvědčeneacute vztahy a rozviacutejeniacute novyacutech což je pro každou
lobby otaacutezkou kalkulace naacutekladů a vyacutenosů
39
3124 Procedury ndash dilema
Procedury patřiacute do třiacute P Jedno z dilemat se tyacutekaacute jejich
zjednodušeniacute či naopak zkomplikovaacuteniacute
Pro pochopeniacute uvaacutediacutem před rozhodnutiacutem komise z roku
2000 jiacutemž povolila Unileveru uveacutezt na trh margariacuten
Becel se tato společnost zasazovala o zjednodušeniacute
schvalovaciacute procedury Po verdiktu Komise svoji snahu
zastavila neboť si uvědomila že většiacute komplikovanost
celeacuteho procesu bude užitečnaacute v udrženiacute novyacutech konkurentů
mimo hru
Každaacute lobbyistickaacute skupina může takto přijmout nebo
napadnout určitou proceduru přiacutepadně doveacutest kauzu
až k Soudniacutemu dvoru Jineacute dilema se objevuje v otaacutezce
zda-li prosazovat striktniacute nebo volnou interpretaci
procedury Prostor pro interpretaci rozšiřujiacute jazykoveacute
varianty textu a různorodaacute každodenniacute praxe neboli
precedenty
3125 Pozice ndash dilema
V raacutemci hry Třiacute P může lobby buď uznat nebo naopak
kritizovat staacutevajiacuteciacute orgaacuteny a funkce jako třeba vyacutebory
agentury a jednotliveacute uacuteředniacuteky Skupina se takeacute může
rozhodnout ke vstupu do orgaacutenů nebo naopak k jeho
opuštěniacute To může znamenat symbol protestu nebo touhu
po většiacute svobodě v jednaacuteniacute Obzvlaacuteště velkyacutem dilematem
je přijiacutemaacuteniacute lidiacute do nejrůznějšiacutech funkciacute Po několika
zkušenostech a opravdu nepřiacutejemnyacutech situaciacutech se dnes již
jednoznačně přiklaacuteniacutem k jasně stanovenyacutem kriteacuteriiacutem
neboli pracovniacutem předpokladům (merits) a odmiacutetaacutem
jakoukoliv protekci
40
3126 Teacutemata ndash dilema
Jedno dilema zniacute jestli je lepšiacute teacutemata politizovat
nebo depolitizovat Standardniacute metoda odpolitizovaacuteniacute
spočiacutevaacute v prezentaci teacutematu jako bdquotechnickeacute zaacuteležitostirdquo
kteraacute je pro mnoho lidiacute synonymem menšiacute důležitosti
Komise a Rada EU často spojujiacute jednotlivaacute teacutemata aby
alespoň čaacutestečně uspokojili většiacute počet hraacutečů Lobby
se takeacute může pokusit o navyacutešeniacute nebo redukci počtu
aktivniacutech teacutemat a odvozeně tedy o změnu v počtu
angažovanyacutech hraacutečů nebo o bagatelizaci či naopak
dramatizaci vyacuteznamu teacutematu
Zde uvaacutediacutem několik přiacutepadů manipulace s teacutematy
o Společenskaacute zemědělskaacute politika ndash potravinovaacute
soběstačnost
o Dovoz levneacuteho textilu ndash dětskaacute praacutece
o Kouřeniacute tabaacuteku ndash svoboda
o Kožešinovyacute průmysl ndash praacuteva zviacuteřat
o Zaacutesah do ECB ndash hospodaacuteřskyacute růst
o Nižšiacute daně (opravy obuvi aj) ndash zaměstnanost
3127 Životniacute cyklus Souborneacute zpraacutevy ndash dilema
Lobby může buď napomoci hladkeacutemu přijetiacute Zpraacutevy nebo
ho naopak zkomplikovat
bdquoExtreacutemniacutem přiacutekladem byla pozice Velkeacute Britaacutenie
v radě EU během afeacutery s nemociacute BSE v roce 1996 kdy
Britoveacute jednoduše zablokovali viacutece než 50 Soubornyacutech
zpraacutev (ktereacute byly naacutesledně automaticky schvaacuteleny)rdquo
41
Dalšiacute dilema je spojeno se zachovaacuteniacutem nebo změnou
obsahu Souborneacute zpraacutevy Přeměna obsahu bliacutežiacuteciacute
se přeraacutemovaacuteniacute (reframing) Zpraacutevy do jineacuteho kontextu je
nepřiacutemou technikou časoveacuteho managementu Může na jednu
stranu vyřešit ale i vytvořit patovou situaci Patovou
situaci často navozujiacute lobbyisteacute usilujiacuteciacute
o subsidiaritu Na vyacuteběr je množstviacute dalšiacutech přiacutemyacutech
technik k urychleniacute nebo zabrzděniacute rozhodovaciacuteho procesu
Ta nejpřiacutemějšiacute spočiacutevaacute v posunutiacute konečneacuteho termiacutenu
dopředu či dozadu Prvniacute ciacutel je obvykle naacuteročnějšiacute než
druhyacute neboť popohaacuteněniacute celeacuteho procesu si žaacutedaacute viacutece
energie než jeho pozdrženiacute
3128 Areacutena ndash dilema
Lobby se může rozhodnout buď ke vstupu do konkreacutetniacute
areacuteny nebo k jejiacutemu opuštěniacute přičemž mezi oběma
krajnostmi zůstaacutevaacute ještě možnost vyčkaacutevaciacuteho postoje
Každaacute koalice je občas směsiciacute vyacutehod i nevyacutehod jejichž
různyacute poměr nabiacuteziacute možnost volby Vyacuteznamneacute dilema ktereacute
jsem již zmiňoval v předešlyacutech kapitolaacutech se tyacutekaacute
omezeniacute nebo rozšiacuteřeniacute hranic areacuteny Takovaacute změna může
vyuacutestit ve vyacuterazně odlišnyacute soubor teacutemat i angažovanyacutech
hraacutečů
3129 Rozhodnutiacute ndash dilema
Ohledně samotneacuteho rozhodnutiacute si musiacute lobby rozmyslet
jestli se při vyjednaacutevaacuteniacute přidaacute k většinoveacutemu či
menšinoveacutemu taacuteboru Prvniacute volba může neacutest lepšiacute vyacutesledky
z kraacutetkodobeacuteho hlediska zatiacutemco ta druhaacute představuje
investici do důvěry spolubojovniacuteků z hlediska
dlouhodobeacuteho přiacutepadně s ohledem na jinou Soubornou
zpraacutevu Kvůli tzv principiaacutelniacutem důvodům se může skupina
42
uacutečasti na vyjednaacutevaacuteniacute takeacute zcela vzdaacutet zůstane tedy
stranou a čekaacute na lepšiacute nabiacutedku Podobnaacute pozice zaměřenaacute
na zablokovaacuteniacute procesu pomociacute prohloubeniacute nejednotnosti
je pochopitelně velice riskantniacute
31210 Styly lobovaacuteniacute ndash dilema
Standardniacute dilemata stylu jednaacuteniacute mimo jineacute zahrnujiacute
rozhodnutiacute zda-li spiacuteše nabiacutezet nebo požadovat jednat
nenaacutepadně či zřetelně přiacutemo či nepřiacutemo formaacutelně nebo
neformaacutelně defenzivniacutem nebo agresivniacutem způsobem
Eventuaacutelně zda se tvaacuteřit smiacuteřlivě nebo konfrontačně
chovat reaktivně nebo provokativně
Otaacutezka stylů lobovaacuteniacute je všeobecně považovaacutena
za kliacutečovou a je takeacute jedinou oblastiacute v niacutež se plaacuteny
amateacuterskyacutech a profesionaacutelniacutech skupin styacutekajiacute Teoretickeacute
dilema tyacutekajiacuteciacute se legaacutelniacutech a ilegaacutelniacutech aktivit
se v praxi teacuteměř neřešiacute Každaacute lobby může na uacutezemiacute EU bez
většiacutech potiacutežiacute splnit současneacute podmiacutenky registrace
a dodržovat pravidla etickeacuteho kodexu stejně jako maacute
tisiacutece důvodů obaacutevat se přiacutepadnyacutech skandaacutelů a politickeacute
izolace
V naacutesledujiacuteciacute kapitole se pokusiacutem rozebrat konkreacutetniacute
formy prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech skupin
43
32 Konkreacutetniacute formy prosazovaacuteniacute
vlivu zaacutejmovyacutech skupin
Integrujiacuteciacute se Evropa je možnyacutem teacutematem diskusiacute nejen
na uacuterovni reaacutelneacute politiky ale i ve sfeacuteraacutech vědeckeacuteho
vyacutezkumu ndash ať již politologickeacuteho sociologickeacuteho či
ekonomickeacuteho charakteru Otaacutezky totiž vyvstaacutevajiacute nejen
okolo podoby samotneacuteho spolku (integrujiacuteciacute se Evropy)
o miacuteře rozšiacuteřeniacute miacuteře integrace či o smyslu sepsaacuteniacute
ustavujiacuteciacutech textů Vznikajiacute takeacute v miacuteře ochoty sdiacutelet
společneacute unijniacute hodnoty a rysy u přiacuteslušniacuteků jednotlivyacutech
integrujiacuteciacutech se staacutetniacutech uacutetvarů [Broscheid 2003
s 64]
Častyacutem a z mnoha uacutehlů pohledu zkoumanyacutem teacutematem
se tak stala otaacutezka společneacuteho vytvaacuteřeniacute unijniacutech
zaacutekladů Ideaacutelniacute by bylo aby došlo k internalizaci všemi
nebo alespoň rozhodnou většinou občanů členskyacutech zemiacute
Jejich smyslem by mělo byacutet posilovaacuteniacute pocitů
sounaacuteležitosti obyvatel s Evropskou uniiacute vytvaacuteřeniacute
bdquospolečneacutehordquo evropskeacuteho prostoru postaveneacuteho na
stabilniacutech zaacutekladech Mohlo by se tak zdaacutet že praacutevě toto
teacutema je jedniacutem ze stěžejniacutech naacutemětů existujiacuteciacutech euro-
federalistickyacutech uskupeniacute působiacuteciacutech v řadě členskyacutech
staacutetů EU
Existence vysokeacuteho počtu struktur obhajujiacuteciacutech
myšlenky koherentniacute i stojiacuteciacute v opozici evropskeacutemu
federalismu neniacute nikterak překvapivaacute Zvlaacuteště pak
uvaacutežiacuteme-li dobu trvaacuteniacute diskusiacute jejichž předmětem je
evropskeacute uspořaacutedaacuteniacute Zaklaacutedaacuteniacute spolků stojiacuteciacutech
na zaacutekladech obhajoby myšlenky vytvořeniacute federaacutelniacute Evropy
lze datovat hluboko do historie a proto by jejich
44
existence (často navazujiacuteciacute na původniacute organizaci
či jakyacutesi jejiacute novyacute zrod) neměla byacutet nijak zaraacutežejiacuteciacute
Zajiacutemaveacute však je že tato uskupeniacute nebyla zatiacutem
uspokojivě popsaacutena stejně jako nebyly uspokojivě popsaacuteny
zaacutejmy ktereacute daneacute organizace sledujiacute a zejmeacutena pak
prostředky ktereacute majiacute k dispozici
Skupiny nominaacutelně obhajujiacuteciacute evropskyacute federalismus
jsou přiacutetomneacute ve všech členskyacutech zemiacutech EU ačkoli
se zdaacute že země ktereacute čerstvě k Unii přistoupily
nedisponujiacute tak vysokyacutem počtem uskupeniacute tohoto druhu jako
staršiacute členoveacute Počet všech struktur obhajujiacuteciacutech
myšlenku evropskeacuteho federalismu je přiacuteliš vysokyacute pro
samotneacute baacutedaacuteniacute a proto z uacutevah zkoumaacuteniacute euro-
federalistickyacutech organizaciacute byly vyloučeny politickeacute
strany frakce evropskyacutech politickyacutech stran či samotneacute
unijniacute orgaacuteny ktereacute by bezesporu bylo možno raacutemcově
zařadit do jednoho scheacutematu Namiacutesto toho byly vybraacuteny
pouze některeacute zaacutejmoveacute skupiny nominaacutelně se orientujiacuteciacute
na prosazovaacuteniacute myšlenky evropskeacuteho federalismu
Obecně lze za hlavniacute funkci zaacutejmovyacutech skupin
považovat umožněniacute uacutečasti jednotlivyacutem individuiacutem
na politickeacutem životě Podstatnyacutem prvkem takoveacute uacutečasti je
to že neprobiacutehaacute jen formou voleb a že pro ni neniacute nutneacute
členstviacute v politickyacutech stranaacutech Vlastniacute zaacutejem je tak
artikulovaacuten v teacute oblasti ve ktereacute je občan připraven
se angažovat Funkcemi zaacutejmovyacutech skupin je tak
artikulace agregace a reprezentace zaacutejmů svyacutech členů
V užšiacutem pojetiacute může skupina plnit teacutež funkci politickeacute
socializace nebo dokonce politickeacute rekrutace Vzaacutejemnyacute
vztah politickyacutech stran a zaacutejmovyacutech skupin ktereacute
do značneacute miacutery sdiacutelejiacute řadu charakteristik neniacute
45
předmětem tohoto teacutematu a proto se k němu nebudu
vyjadřovat Spiacuteše se zde pokusiacutem rozveacutest jednotliveacute formy
prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech skupin
321 Zaacutejmovaacute skupina při praacuteci
Jak jsem v předchoziacutech kapitolaacutech k zaacutejmovyacutem skupinaacutem
v EU uvedl lze odvodit řadu proměnnyacutech ktereacute odlišujiacute
profesionaacutelniacute chovaacuteniacute od amateacuterskeacuteho Zde je sloučiacutem
do čtyř uacutezce propojenyacutech avšak sveacutebytnyacutech ukazatelů
profesionaacutelniacute lobbyistickeacute organizace [Broscheid 2003
s 104]
Tyto ukazatele jsou
o dostatečnaacute vnitřniacute soudržnost
o užitečneacute (použitelneacute) znalosti
o optimaacutelniacute kombinace zdrojů a dovednostiacute
o celkovyacute vnějšiacute dojem
3211 Dostatečnaacute vnitřniacute soudržnost
Soudržnostiacute neboli koheziacute rozumiacuteme koherenci preferenciacute
čili koordinaci činnostiacute Předpoklad soudržnosti
je obvykle mylnyacute Za normaacutelniacutech okolnostiacute je každaacute
skupina vnitřně nejednotnaacute jejiacute členoveacute se přou
o preferovanaacute data hodnoty a naacutestroje Jinyacutemi slovy
řešiacute svaacute vnitřniacute teacutemata kteraacute se pak veřejně projevujiacute
na všech uacuterovniacutech organizace v podobě odlišnyacutech
preferenciacute a navzaacutejem si odporujiacuteciacuteho jednaacuteniacute
46
Na neformaacutelniacute uacuterovni existuje pluralita členů
skupiny zastaacutevajiacuteciacutech odlišneacute hodnoty a zaacutejmy Uvnitř
nadnaacuterodniacute firmy se mezi sebou zaměstnanci lišiacute napřiacuteklad
podle věku vzdělaacuteniacute naacuterodnosti jazyka odbornyacutech
znalostiacute a funkce Uvnitř Evropskyacutech federaciacute je
pluralita členů zaacutevislaacute na zemi původu na obratu
a zisku na stylu řiacutezeniacute na postaveniacute na trhu
a na organizačniacute strategii
V každeacutem Generaacutelniacutem ředitelstviacute Komise (Evropskaacute
komise složenaacute z jednotlivyacutech členů různyacutech staacutetů)
vychaacuteziacute pluralita a rozdiacutelnost uacuteředniacuteků kupřiacutekladu
z naacuterodniacuteho či regionaacutelniacuteho zaacutezemiacute stylu rozhodovaacuteniacute
karieacuterniacutech ciacutelů politickeacuteho přesvědčeniacute a sklonu
k loajalitě Takovaacute pluralita může celou organizaci
rozštěpit a jednotliveacute jejiacute čaacutesti se pak přeměniacute
v soběstačneacute lobbyistickeacute skupiny ktereacute odděleně
rozviacutejejiacute sveacute siacutetě vnějšiacutech vztahů
Pestrost vnitřniacutech rozporů by neměla byacutet
minimalizovaacutena ani maximalizovaacutena nyacutebrž
bdquooptimalizovaacutenardquo Organizačniacute zvlaacutednutiacute nejen evropskeacuteho
lobbyingu začiacutenaacute u vlastniacuteho prahu Minimalizace rozdiacutelů
může veacutest ke slepeacute poslušnosti Přiacutekazům Naacutesledně
organizace ztraacuteciacute vyacutehodu interniacute různorodosti
a nejzranitelnějšiacute se pochopitelně staacutevaacute na sameacutem
vrcholu
Vše se tedy soustřediacute na otaacutezku jak můžeme
dosaacutehnout dostatečneacute soudržnosti Je to jednoducheacute
Je třeba minimalizovat počet zasvěcenyacutech pracovniacuteků
kteřiacute na daneacutem obchodu pracujiacute a neustaacutele provaacutedět
controlling
47
3212 Užitečneacute znalosti
Profesionaacutelniacute lobbyistickou skupinu předevšiacutem
charakterizuje osvojeniacute znalostiacute Ty lze využiacutet
k dosaženiacute požadovanyacutech vyacutesledků kdykoli a kdekoli
Naproti tomu amateacuterskeacute skupiny se snadno spokojiacute se svyacutemi
vlastniacutemi dojmy a vniacutemaacuteniacutem reality nebo prostě naacutesledujiacute
individuaacutelniacute uacutesudek sveacuteho vedeniacute [Dančaacutek Hlouček
Šimeček 2006 s 86]
Profesionaacutelniacute lobby pochopitelně neniacute episteacutemickyacutem
nebo akademickyacutem společenstviacutem Ziacuteskaacuteniacute znalostiacute
a vědomostiacute nechaacutepe jako svůj prvořadyacute ciacutel Znalosti jsou
pro ni jen nepostradatelnyacutem prostředkem k realizaci
jejich zaacutejmů ať už v ČR nebo v EU
Nejdůležitějšiacute kategoriiacute je sebepoznaacuteniacute Vyžaduje
vyvaacuteženeacute porozuměniacute vlastniacutem touhaacutem a obavaacutem na jedneacute
straně a svyacutem možnostem na straně druheacute Touhy a obavy
musejiacute miacutet lepšiacute zaacuteklad než jen naacutehodnyacute soubor bdquonaacutehodrdquo
Uvědomělaacute zaacutejmovaacute skupina je staviacute na uacuteroveň se svyacutemi
obecnyacutemi zaacutejmy a konkreacutetniacutemi ciacuteli Touhy a obavy jsou
vyacutesledkem strategie kteraacute vzešla z kritickyacutech diskusiacute
Druhou kategoriiacute nezbytnyacutech vědomostiacute je znalost
areacuteny (prostřediacute) kam směřuji Čiacutem je skupina
profesionaacutelnějšiacute tiacutem rozvaacutežněji sveacute znalosti organizuje
a využiacutevaacute Většina nadnaacuterodniacutech firem a evropskyacutech
federaciacute ustavila za tiacutemto uacutečelem zvlaacuteštniacute tyacutem
managementu veřejnyacutech zaacuteležitostiacute Ten je propojen
s ostatniacutemi zaměstnanci a specializovanyacutemi pracovniacuteky
Zaacuteroveň uacutezce spolupracuje s vrcholovyacutem managementem
skupiny
48
3213 Optimaacutelniacute kombinace zdrojů a dovednostiacute
Zdroje jsou z pohledu zaacutejmoveacute skupiny naacutestrojem diacuteky
němuž v nemilosrdneacute konkurenci obstojiacute Nejednaacute se
o neměnnyacute majetek v jejiacutem staacuteleacutem vlastnictviacute naopak
musejiacute byacutet nejdřiacuteve ziacuteskaacuteny a naacutesledně udržovaacuteny v dobreacutem
stavu Naacutestrojem může byacutet cokoliv co přispiacutevaacute
k efektivniacutemu a uacutečinneacutemu zapojeniacute do evropskeacute politiky
Za zdroj lze považovat i silnou vůli ovlivnit rozhodovaciacute
proces nebo mimořaacutednou šanci setkat se neformaacutelně
s některyacutem komisařem
Odborneacute znalosti se čaacutestečně překryacutevajiacute s vyacuteše
zmiňovanou kategoriiacute užitečnyacutech znalostiacute Sebepoznaacuteniacute
a porozuměniacute politice areacutenoveacuteho managementu se do teacuteto
kategorie ale většinou nezahrnujiacute Odbornost se vztahuje
zejmeacutena k technickyacutem aspektům Souborneacute zpraacutevy nebo
probleacutemoveacuteho teacutematu Techničtiacute experti disponujiacute
dostatečnyacutemi znalostmi aby tyto otaacutezky vyřešili
Odborniacuteci na management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute jim mohou
poradit jak to proveacutest co nejuacutespěšněji
Většina lobbyistickyacutech skupin přichaacutezejiacuteciacutech
z naacuterodniacute uacuterovně obzvlaacuteště pak z vlaacutedy maacute těchto
technickyacutech expertů po ruce celou řadu Zaacutejmoveacute skupiny
uvnitř Komise a Parlamentu naopak tyto odborniacuteky spiacuteše
postraacutedajiacute Musejiacute je proto přizvat zevnějšiacute (insourcing)
jako členy expertniacuteho vyacuteboru či jako členy mezi-skupiny
Mohou je zapojit takeacute jako jednotlivce čiacutemž se pro ně
otviacuteraacute skvělaacute přiacuteležitost k lobovaacuteniacute
49
3214 Dobryacute celkovyacute dojem
Čtvrtyacutem a posledniacutem kriteacuteriem uacutespěšneacute lobby je dobraacute
image tedy celkovyacute vnějšiacute dojem Angažovanyacutem hraacutečům
a uacuteředniacutekům připadaacute skupina přitažlivaacute pokud se chovaacute
atraktivniacutem způsobem Koncept celkoveacuteho dojmu maacute dvě
dimenze přičemž tou prvniacute je všeobecnaacute přitažlivost
Prvniacute dimenze všeobecneacute přitažlivosti musiacute budit
zdaacuteniacute důležitosti a přiacutejemnosti Je-li skupina považovaacutena
za vyacuteznamnou nemusiacute se obaacutevat že bude přehliacutežena Naviacutec
může počiacutetat s předpoklaacutedanyacutem vlivem na ostatniacute kteřiacute
vezmou jejiacute existenci a zaacutejmy v uacutevahu přestože ona sama
zůstane pasivniacute
Druhou dimenziacute solidniacuteho vnějšiacuteho obrazu je
specifickaacute nabiacutedkovaacute strana Amateacuterskaacute zaacutejmovaacute skupina si
snadno splete svoje vlastniacute přaacuteniacute a požadavky ndash vyjaacutedřeneacute
naacutezorovyacutem či pozičniacutem materiaacutelem o jejich preferenciacutech ndash
s atraktivniacute nabiacutedkou pro ostatniacute hraacuteče
Naproti tomu profesionaacutelniacute skupina se snažiacute
uspokojit poptaacutevkovou stranu nejvyacuteznamnějšiacutech akteacuterů
a dopřaacutet jim to po čem toužiacute Na takoveacute straně může
vydělat
Vysoce postaveniacute uacuteředniacuteci a politici majiacute
neukojitelnou touhu po přiacutezniveacute publicitě v meacutediiacutech
za niacutež nabiacutezejiacute cenneacute politickeacute informace a ochotu
k dohodě To vše za normaacutelniacutech okolnostiacute platiacute Ovšem
nejlepšiacute skladba nabiacutedky a poptaacutevky je vždy specificky
zaacutevislaacute na teacutematech a akteacuterech jež se v konkreacutetniacutem
okamžiku v aktuaacutelniacute areacuteně pohybujiacute
50
Profesionaacutelniacute lobby se o svůj vnějšiacute obraz neustaacutele
staraacute Snažiacute se podporovat svoji pověst vyacuteznamnosti
a přiacutejemnosti Čiacutem většiacute vliv se u niacute předpoklaacutedaacute tiacutem
nižšiacute budou jejiacute naacuteklady na lobbying Čiacutem viacutece sympatiiacute
či respektu se jiacute dostaacutevaacute tiacutem snadněji si pojistiacute svoje
miacutesto u jednaciacuteho stolu Čiacutem přiacutejemněji na ostatniacute
působiacute tiacutem pohodlněji se jiacute uzaviacuterajiacute obchody Dobryacute
dojem na okoliacute je tedy v prveacute řadě prostředkem ke zvyacutešeniacute
efektivnosti a uacutečinnosti lobbyingu v konkreacutetniacutech
přiacutepadech Peacuteče o vnějšiacute obraz vyžaduje od skupiny
skutečně důkladnou přiacutepravu protože je nutneacute působit na
obecneacute citoveacute rozpoloženiacute ostatniacutech zainteresovanyacutech
hraacutečů
33 Chaacutepaacuteniacute lobbyingu ve
strukturaacutech EU a konkreacutetniacute
projevy v Českeacute republice
Definujeme-li lobbying jako aktivitu kteraacute se snažiacute
ovlivnit veřejneacute autority a demokracii můžeme tvrdit že
tyto dva koncepty majiacute viacutece společneacuteho než rozdiacutelneacuteho
[Machoutovaacute 2005 s 12 ]
Lobbying na evropskeacute uacuterovni přispiacutevaacute k dalšiacute
demokratizaci jak samotneacute EU tak členskyacutech staacutetů (ktereacute
jednajiacute v mnoha přiacutepadech meacuteně demokraticky než napřiacuteklad
Evropskaacute komise) Jsou to hlavně profesionaacutelniacute
lobbyistickeacute skupiny ktereacute si tyto zaacutesluhy připisujiacute
51
Diacuteky sveacute odborneacute přiacutepravě poskytujiacute uvedeneacute skupiny
uacuteředniacutekům informace a podporu Daacutele prosazujiacute legitimniacute
konsenzus Platiacute takeacute že lobby podstupuje seberegulaci
Vzrůstajiacuteciacute počet lobbyistickyacutech skupin konkurence
produkovaacuteniacute kvalitniacutech vyacutestupů a obhajoba dosaženyacutech
pozic vedou k ostřejšiacute soutěži mezi zaacutejmovyacutemi skupinami
a k lepšiacute společenskeacute kontrole Důležiteacute je proto
předevšiacutem vytvořit prostor pro otevřenyacute přiacutestup a feacuterovou
soutěž
Lobbying v Českeacute republice jako takovyacute neniacute bohužel
upraven na žaacutedneacute uacuterovni Jeho podoba se odviacutejiacute od zaacutekonneacute
regulace korupce tedy antikorupčniacutech předpisů pro
uacuteředniacuteky a politiky Lobbying končiacute tam kde dle zaacutekona
začiacutenaacute korupce Proto je situace okolo lobbyingu v ČR
značně nepřehlednaacute což vyacuterazně přispiacutevaacute k představě
lobbyingu jako něčeho co nemaacute s praciacute nic společneacuteho
Lobbying je vniacutemaacuten pouze jako prostředek k ovlivňovaacuteniacute
konečneacuteho rozhodnutiacute jednotlivyacutech politiků či politickyacutech
uskupeniacute [WOLL C 2006 s 63]
Bohužel pro to aby lobbying mohl v ČR začiacutet
fungovat a zkvalitňovat rozhodovaacuteniacute českyacutech politiků je
potřeba přijmout ho s jasně stanovenyacutemi opatřeniacutemi kteraacute
by měla sledovat tyto zaacutesady
- učinit ho transparentniacutem ndash tj zpřehlednit kdo se jiacutem
zabyacutevaacute vytvořit přehled organizaciacute agentur
a individuaacutelniacutech konzultantů
- institucionalizovat ho - tj přijmout pravidla postupy
a formaacutelniacute i neformaacutelniacute procedury ktereacute poskytnou
stejnou šanci všem zaacutejmovyacutem skupinaacutem ndash rozumiacute se bez
rozdiacutelu ciacutelů ktereacute sledujiacute bez rozdiacutelu financiacute ktereacute
52
majiacute k dispozici tedy tak aby měli všichni stejnou
přiacuteležitost sdělit sveacute postoje naacutezory a argumenty a tak
se pokusit ovlivnit rozhodovaacuteniacute ktereacute se jich tyacutekaacute
- učinit ho samoregulovanyacutem - tj vytvořit profesniacute
organizaci lobbyistickyacutech subjektů kteraacute ručiacute za kvalitu
praacutece vytvaacuteřiacute kodex a standard činnosti a zasahuje
v přiacutepadě porušeniacute přijatyacutech zaacutesad (tj v přiacutepadě
korupce poskytovaacuteniacute nepravdivyacutech informaciacute apod)
- na straně politiků byacutet otevřeniacute k dialogu se všemi
zaacutejmovyacutemi skupinami od firem až po občanskaacute neziskovaacute
sdruženiacute všech zaměřeniacute poskytovat jim stejnou šanci
sdělit sveacute argumenty vniacutemat jejich činnost a lobbying
jako nezastupitelnyacute zdroj informaciacute o společnosti
a důsledciacutech jejich možneacuteho rozhodnutiacute jako něco co
sami politici k dobreacutemu rozhodnutiacute bezpodmiacutenečně
potřebujiacute co vyacuterazně zkvalitňuje jejich rozhodovaacuteniacute
Vyacutesledkem aplikace těchto zaacutesad by mělo byacutet zvyacutešeniacute
prestiže lobbyingu v ČR a vniacutemaacuteniacute jeho pozitivniacute
nezaměnitelneacute uacutelohy v demokracii
53
4 Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute
Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute jsou jedniacutem z hlavniacutech zdrojů zajišťovaacuteniacute
zakaacutezek pro většinu subjektů působiacuteciacutech ta trhu praacutece
Staacutet (respektive veřejneacute rozpočty)v oblasti veřejnyacutech
zakaacutezek na dodaacutevku je staacutele nejvyacuteznamnějšiacutem investorem
Naproti tomu zakaacutezky realizovaneacute soukromyacutemi subjekty
nezaručujiacute stoprocentniacute spolehlivost Ty staacutetniacute majiacute
bezesporu jednu podstatnou vyacutehodu Zhotovitel určiteacute
zakaacutezky maacute viacutecemeacuteně stoprocentniacute jistotu že sjednanaacute
cena bude uhrazena v plneacute vyacuteši i když se tak někdy staacutevaacute
s menšiacutem časovyacutem prodleniacutem
Proto je oblast staacutetniacutech zakaacutezek středem zaacutejmu
podnikatelskyacutech subjektů ndash bdquolobbyistickyacutech skupinrdquo ktereacute
kontrolujiacute a hliacutedajiacute každou zakaacutezku od chviacutele kdy byla
navržena či zahrnuta do rozpočtu Mnohdy se tak staacutevaacute
i daleko dřiacuteve
Přes všechny kroky a často i netradičniacute postupy musiacute
ten kdo zakaacutezku bdquoošetřujerdquo od sameacuteho počaacutetku splnit
jednu zdaacutenlivě nevyacuteznamnou povinnost Musiacute podat nabiacutedku
v raacutemci veřejneacute zakaacutezky Zde může nastat kaacutemen uacuterazu
neboť mnoziacute se již přesvědčili že celou pečlivou
přiacutepravu může pokazit formaacutelniacute pochybeniacute uchazeče nebo
zadavatele pro ktereacute je celeacute zadaacuteniacute zrušeno nebo
pozdrženo rozhodnutiacutem orgaacutenu dohledu Samozřejmě
jakyacutekoliv novyacute uacutekon nahraacutevaacute konkurenci protože i ta maacute
pak dostatečnyacute časovyacute prostor na dalšiacute kroky ktereacute mohou
dosaženiacute ciacutele oddaacutelit Informace o znalosti v raacutemci
zaacutekona č1991994 sb o zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek mohou
oběma stranaacutem procesu zadaacutevaacuteniacute poskytnout možnost
vyvarovat se pochybeniacute kteryacutech se dopustil někdo před
nimi [Raus D Neruda R 2006 s 22]
54
V naacutesledujiacuteciacutech bodech se pokusiacutem uveacutest zaacutekladniacute
body bdquoZaacutekona o zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezekrdquo a poukaacutezat
ve vybranyacutech rozhodnutiacutech Uacuteřadu pro ochranu hospodaacuteřskeacute
soutěže na některeacute zaacutekladniacute nedostatky v procesu zadaacutevaacuteniacute
zakaacutezek Zaacuteroveň se zmiacuteniacutem o sektoru zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech
zakaacutezek ve stavebnictviacute Mysliacutem že sektor stavebnictviacute
je jeden z nejsložitějšiacutech neboť se zde střetaacutevajiacute
všechny tři atributy (Lidskyacute faktor Lobbying Vyacuteběroveacute
řiacutezeniacute) Řada uchazečů (zejmeacutena menšiacutech a středniacutech
firem) z řad stavebniacutech firem doposud plně nechaacutepe smysl
prokazovaacuteniacute kvalifikace a dopouštiacute se při tomto uacutekonu
zbytečnyacutech pochybeniacute
Oproti běžnyacutem uchazečům (i velkeacute a nadnaacuterodniacute
společnosti) kteřiacute jsou již v Českeacute republice delšiacute dobu
(majiacute finančniacute siacutelu) byacutevajiacute lobbisteacute často zvyacutehodněni
tiacutem že znajiacute interniacute informace ktereacute jim umožňujiacute lepšiacute
flexibilitu a připravenost pro ziacuteskaacuteniacute daneacute zakaacutezky
41 Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute ve staacutetniacutem
polostaacutetniacutem a soukromeacutem
sektoru
Objem veřejnyacutech zakaacutezek v Evropě v současneacute době
představuje 16 hrubeacuteho domaacuteciacuteho produktu celeacute EU To
přimělo Evropskou unii v posledniacutech dvou desetiletiacutech
podrobit zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek přiacutesnějšiacutemu režimu O
tom zda bude přizpůsobeniacute legislativy ČR legislativě EU
přiacutenosem pro Českou republiku zatiacutem neviacutem
Nicmeacuteně se domniacutevaacutem že transparentniacute
a nediskriminačniacute soutěž je spravedlivaacute soutěž Bez niacute
55
nelze optimaacutelně využiacutet peněz směřujiacuteciacutech do staacutetniacuteho
sektoru peněz tedy naacutes všech Přijetiacute všech předpisů
Evropskeacute unie podle mě nebude snadnaacute cesta a popravdě si
to ani nepřeji Vzhledem k tomu že jsem Čech chci a
přeji si aby se u naacutes i něco vytvaacuteřelo a ne jen
kopiacuterovalo bdquojde o proces neustaacuteleacuteho učeniacuterdquo [Valachovaacute
V 2006 s 42 ]
411 Zaacutekladniacute pojmy
Zadaacutevaacuteniacutem veřejnyacutech zakaacutezek se rozumiacute zaacutevaznyacute postup
zadavatelů veřejnyacutech zakaacutezek kteryacute musiacute byacutet dodržen před
uzavřeniacutem přiacuteslušneacute smlouvy [Raus D Neruda R 2006
s 27]
4111 Veřejnaacute zakaacutezka
K zaacutevažneacute změně došlo posledniacute novelou zaacutekona ve vymezeniacute
pojmu veřejneacute zakaacutezky Narozdiacutel od uacutepravy platneacute před
novelou kdy se veřejnou zakaacutezkou označovalo přiacuteslušneacute
plněniacute (např zhotoveniacute stavby montaacutež uacutedržba aj)
novaacute uacuteprava klade rovniacutetko mezi smlouvou a veřejnou
zakaacutezkou Neniacute jednoducheacute vypořaacutedat se s terminologiiacute
evropskyacutech směrnic ve vazbě na vyacuterazy použiacutevaneacute
v naacuterodniacutech praacutevniacutech uacutepravaacutech Za nedostatek novely
považuji předevšiacutem nepromiacutetnutiacute noveacute definice do všech
dalšiacutech ustanoveniacute zaacutekona kteraacute vychaacutezejiacute z původniacuteho
vyacuteznamu tohoto pojmu
Pokud je přiacuteslušneacute plněniacute na zaacutekladě smlouvy
samozřejmě u zadavatelů stanovenyacutech zaacutekonem poskytovaacuteno
za uacuteplatu jednaacute se vždy o zakaacutezku veřejnou V jinyacutech
56
přiacutepadech např u darovaacuteniacute se o veřejnou zakaacutezku
nejednaacute
Veřejneacute zakaacutezky v podstatě nejsou v zaacutekoně druhově
vymezeny I když novaacute definice veřejneacute zakaacutezky zahrnuje
i služby stavebniacute praacutece a dodaacutevky chybiacute jiacute bližšiacute
vymezeniacute a tudiacutež nemaacute žaacutednou vypoviacutedaciacute schopnost
V dalšiacutech ustanoveniacutech zaacutekona se v souvislosti s limity
pro způsob zadaacuteniacute veřejneacute zakaacutezky hovořiacute teacutež
o nemovitostech a souborech strojů a zařiacutezeniacute tvořiacuteciacutech
samostatnyacute funkčniacute celek Dalšiacute druhy veřejnyacutech zakaacutezek
jsou zahrnuty pod ostatniacute přiacutepady
4112 Zadavatel
Zadavatel je smluvniacute stranou v procesu zadaacutevaacuteniacute veřejneacute
zakaacutezky Je stranou kteraacute přiacuteslušneacute plněniacute (dodaacutevky
stavebniacute praacutece služby) zadaacutevaacute tj vybiacuteraacute nejvhodnějšiacuteho
smluvniacuteho partnera opraacutevněneacuteho vymezeneacute plněniacute poskytovat
jak po straacutence kvalifikačniacute tak po straacutence finančniacute
V tomto přiacutepadě je zaacutekladniacutem znakem zadavatele peněžityacute
zaacutevazek vůči druheacute smluvniacute straně poskytujiacuteciacute věcneacute
plněniacute
4113 Uchazeč o veřejnou zakaacutezku
Uchazeč je smluvniacute stranou kteraacute poskytuje přiacuteslušneacute
věcneacute plněniacute (praacutece stavebniacute praacutece služby) Podnikatel
kteryacute se zajiacutemaacute o přiacuteslušnou veřejnou zakaacutezku se staacutevaacute
uchazečem pokud
57
o předložiacute nabiacutedku na zaacutekladě podmiacutenek obchodniacute
veřejneacute soutěže nebo vyacutezvy při jinyacutech způsobech
zadaacuteniacute
o předložiacute předběžnou nabiacutedku při dvoustupňoveacute
obchodniacute veřejneacute soutěži
4114 Zaacutejemce o veřejnou zakaacutezku
Zaacutejemcem o veřejnou zakaacutezku je podnikatel kteryacute přichaacuteziacute
v uacutevahu k plněniacute veřejneacute zakaacutezky Zpravidla jde
o subjekt jež je zadavatelem vyzvaacuten k předloženiacute nabiacutedky
při zadaacuteniacute veřejneacute zakaacutezky vyacutezvou viacutece zaacutejemcům podle sect49
a sect50 V obchodniacute veřejneacute soutěži je to subjekt kteryacute
o si vyžaacutedaacute zadaacutevaciacute nebo kvalifikačniacute dokumentaci
o prokaacuteže svoji kvalifikaci v předkvalifikačniacutem řiacutezeniacute
o zuacutečastniacute se jednaacuteniacute v prvniacutem stupni dvoustupňoveacute
obchodniacute veřejneacute soutěže
412 Charakteristika zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech
zakaacutezek
Jednou ze zaacutekladniacutech charakteristik jednotneacuteho trhu je
že všechny firmy musejiacute miacutet stejnou možnost ziacuteskat
veřejneacute zakaacutezky tj zakaacutezky zadaacutevaneacute veřejnyacutemi orgaacuteny
[MPO 2008 ofic straacutenky Ministerstva průmyslu a obchodu]
[Raus D Neruda R 2006 s 63]
58
Pravda je že tento naacutezor je lehce scestnyacute neboť
společnost se 100mil obratem by mněla pomyacutešlet
na zakaacutezky v takoveacute hodnotě na ktereacute stačiacute jejiacute kapacity
a reference Jednak nemaacute potřebneacute reference a daacutele by
zakaacutezku pravděpodobně nebyla schopna financovat
Způsoby u zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek jsou
o obchodniacute veřejnaacute soutěž
o vyacutezva viacutece zaacutejemcům k předloženiacute nabiacutedky dle sect49
o zjednodušeneacute podaacuteniacute dle sect49a
o přiacutemeacute zadaacuteniacute dle sect49b
o vyacutezva jednomu zaacutejemci k předloženiacute nabiacutedky dle sect50
4121 Obchodniacute veřejnaacute soutěž
Obchodniacute veřejnaacute soutěž je otevřenyacutem zadaacutevaciacutem řiacutezeniacutem
V obchodniacute veřejneacute soutěži mohou předložit nabiacutedku
všichni zaacutejemci o přiacuteslušnou veřejnou zakaacutezku
Obchodniacute veřejnaacute soutěž a jejiacute podmiacutenky se zveřejňujiacute
vyhlaacutešeniacutem v Obchodniacutem věstniacuteku a na centraacutelniacute adrese
Zadavatel může obchodniacute veřejnou soutěž omezit pouze
na tuzemskeacute subjekty kteryacutemi jsou
o praacutevnickeacute osoby se siacutedlem nebo fyzickeacute osoby
s bydlištěm na uacutezemiacute Českeacute republiky
o praacutevnickeacute osoby se siacutedlem nebo fyzickeacute osoby
s bydlištěm mimo uacutezemiacute Českeacute republiky opraacutevněneacute
podnikat na uacutezemiacute Českeacute republiky v souladu
se zvlaacuteštniacutemi předpisy
59
V obchodniacute veřejneacute soutěži prokazujiacute všichni uchazeči
kteřiacute podali nabiacutedku povinně kvalifikačniacute předpoklady
podle sect2b veškereacute uacutekony zadavatelů i uchazečů v obchodniacute
veřejneacute soutěži musiacute miacutet piacutesemnou formu
4122 Vyacutezva viacutece zaacutejemcům k podaacuteniacute nabiacutedky
Vyacutezva viacutece zaacutejemcům k podaacuteniacute nabiacutedky je na rozdiacutel
od obchodniacute veřejneacute soutěže ošetřena tak že zadavatel
zasiacutelaacute vybranyacutem subjektům nabiacutedku Zaacuteroveň však musiacute
průběh soutěže zveřejnit i na sveacute uacuteředniacute desce
či webovyacutech straacutenkaacutech pro přiacutepadneacuteho zaacutejemce zvenku
Nabiacutedky tak mohou využiacutet všichni vyzvaniacute zaacutejemci ale
i ti kteřiacute se přihlaacutesili na zaacutekladě informace z uacuteředniacute
desky či webovyacutech straacutenek
Vyacutezvu o veřejneacute zakaacutezce zasiacutelaacute zadavatel v piacutesemneacute
formě vždy nejmeacuteně tolika zaacutejemcům aby byl naplněn
jejich minimaacutelniacute počet stanovenyacute zaacutekonem
Text vyacutezvy zveřejňuje zadavatel s vyacutejimkou přiacutepadů
uvedenyacutech v sect49 odst2 piacutesmd ndash teacutež na centraacutelniacute
adrese
Zadavatel může vyacutezvu k podaacuteniacute nabiacutedek zaslat pouze
tuzemskyacutem subjektům Uchazeči kteřiacute předložili nabiacutedku
musiacute prokaacutezat kvalifikačniacute předpoklady podle sect2b
Zadavatel neniacute povinen požadovat na uchazečiacutech poskytnutiacute
jistiny
4123 Zjednodušeneacute zadaacuteniacute
Rozhodujiacuteciacute podmiacutenkou pro použitiacute tohoto zadaacutevaciacuteho
postupu je vyacuteše peněžiteacuteho zaacutevazku přiacuteslušneacute veřejneacute
60
zakaacutezky U zjednodušeneacuteho zadaacuteniacute neniacute povinneacute prokazovaacuteniacute
kvalifikačniacutech předpokladů podle sect2b Praktickeacute pro
zadavatele však v některyacutech přiacutepadech může byacutet vyžaacutedat
si přiacuteslušneacute opraacutevněniacute k podnikaacuteniacute
Při tomto zadaacuteniacute nemohou uchazeči podaacutevat naacutemitky
ani naacutevrhy na přezkoumaacuteniacute rozhodnutiacute zadavatele orgaacutenu
dohledu
4124 Přiacutemeacute zadaacuteniacute
U veřejnyacutech zakaacutezek maleacuteho rozsahu umožňuje zaacutekon přiacutemeacute
zadaacuteniacute bez přiacuteslušneacuteho zadaacutevaciacuteho řiacutezeniacute stačiacute pouze
obeslat jakeacutekoli tři subjekty a ten nejlevnějšiacute je viacutetěz
Posledniacute novela posunula limit pro použitiacute tohoto zadaacuteniacute
na 2000000- Kč bez DPH
4125 Vyacutezva jednomu zaacutejemci k podaacuteniacute nabiacutedky
Tento způsob zadaacuteniacute může zadavatel použiacutet ve vyacutejimečnyacutech
přiacutepadech v zaacutekoně taxativně uvedenyacutech aniž by musel
provaacutedět vyacuteběr z viacutece nabiacutedek Je v podstatě vyacutejimkou
z obchodniacute veřejneacute soutěže a vyacutezvy viacutece zaacutejemcům podle
sect49
Tento způsob je možnyacute pouze v těchto přiacutepadech
o jde-li o naleacutehaveacute potřeby (jako jsou ohroženiacute životů
nebo zdraviacute lidiacute havaacuterie přiacuterodniacute katastrofa nebo
hroziacute-li nebezpečiacute škody velkeacuteho rozsahu
či rozhodla-li tak vlaacuteda Českeacute republiky)
61
o jde-li o specifikovaneacute veřejneacute zakaacutezky kdy plněniacute
veřejneacute zakaacutezky může poskytnout zaacutejemce o veřejnou
zakaacutezku
o jde-li o dodatečneacute nebo opakovaneacute veřejneacute zakaacutezky
(předevšiacutem z důvodů standardizace nebo slučitelnosti
předmětu veřejneacute zakaacutezky) pokud svyacutem rozsahem
nepřekročiacute 50 ceny původniacute veřejneacute zakaacutezky a vyacutezva
bude zadavatelem učiněna do 12 měsiacuteců od splněniacute
veřejneacute zakaacutezky
o jde-li o čaacutestečneacute obnovy rozšiacuteřeniacute nebo uacutepravy
předmětů původniacute zakaacutezky (služby dodaacutevky) pokud by
změna uchazeče vedla k tomu že by zadavatel musel
pořizovat plněniacute veřejneacute zakaacutezky s odlišnyacutemi
technickyacutemi znaky ktereacute by s sebou přinaacutešelo
technickou neslučitelnost nebo potiacuteže při provozu
a uacutedržbě
o jde-li o plněniacute v oblasti staacutetniacutech hmotnyacutech rezerv
s vyacutejimkou naacutekupů majetku a služeb strategickeacuteho
charakteru schvaacutelenyacutech vlaacutedou ČR ktereacute souvisejiacute
s integraciacute a členstviacutem Českeacute republiky
v Severoatlantickeacute alianci
Před čtyřmi roky (2004)se při novelizaci zaacutekona
rozhodlo o možnosti zaslaacuteniacute vyacutezvy jen jednomu zaacutejemci
pokud je tiacutemto zaacutejemcem Vlaacuteda ČR Při tomto rozhodovaacuteniacute
neniacute vlaacuteda ČR žaacutednyacutem způsobem omezena
62
42 Ovlivňovaacuteniacute vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute
ze strany lobbyistickyacutech
skupin
Podnikatelskeacute prostřediacute v Českeacute republice je velice silně
ovlivňovaacuteno lobbyingem ať už ze strany jednotlivců
společnostiacute nebo skupin Podnikatelskeacute prostřediacute jako
takoveacute je u naacutes silně neetickeacute Kdo chce při uchaacutezeniacute
se o jakoukoli zakaacutezku obstaacutet musiacute se neetickeacutemu
prostřediacute přizpůsobit Nelze řiacuteci že by bylo nemožneacute
podnikat eticky Je to však logicky o dost těžšiacute Je
třeba braacutet v uacutevahu že se eticky se chovajiacuteciacute subjekt
bude muset často vzdaacutet mnoha podnikatelskyacutech
přiacuteležitostiacute Jiacutet si svou vlastniacute etickou cestou je
možneacute Hypoteticky řečeno můžete si to dovolit pouze
v přiacutepadě naacutesledujiacuteciacutech konkurenčniacutech vyacutehod To je tehdy
kdy nejste zaacutevisliacute na staacutetniacutem sektoru a maacutete dostatečně
garantovanou praacuteci popřiacutepadě silneacute nebo vyacutejimečneacute
postaveniacute [Dančaacutek B Hloušek V Šimiacuteček V 2006 s
56]
Neetickeacute prostřediacute v Českeacute republice je daacuteno
celkovou politickou i společenskou atmosfeacuterou a naacuterodniacute
kulturou kteraacute je staacutele ještě ovlivněna chovaacuteniacutem lidiacute za
minuleacuteho režimu Posilovaacuteno je i složitou
a netransparentniacute legislativou
Korupce je v Českeacute republice nejviacutece rozšiacuteřena ve
staacutetniacutem sektoru a to zejmeacutena v oblasti veřejnyacutech zakaacutezek
Soukromyacute sektor je sice schopen si etiku viacutece ohliacutedat
ale i zde fungujiacute tržniacute principy Zaacuteroveň je však třeba
řiacuteci že neetickeacute jednaacuteniacute se projevuje i v soukromeacutem
sektoru Zde je však vniacutemaacuteno v drobnějšiacutem rozsahu
63
Postupy u zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek v Českeacute
republice jsou sice dle zaacutekona v pořaacutedku nicmeacuteně jaacute se
domniacutevaacutem že nejsou zcela transparentniacute Stejně tak
naprostaacute většina politiků administraacutetorů a manažerů viacute
o korupci v teacuteto oblasti i o formaacutech ovlivňovaacuteniacute
vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute
Co se tyacuteče vyacuteběroveacuteho řiacutezeniacute v oblasti soukromyacutech
zakaacutezek korupce se projevuje i zde jak již bylo řečeno
To souvisiacute s tiacutem že na korupci ve veřejneacutem sektoru
se podiacutelejiacute partneři či různiacute zaacutestupci soukromyacutech firem a
je zjevneacute že jejich podiacutel je aktivniacute Pakliže maacute
soukromyacute subjekt spraacutevně zpracovanou žaacutedost o Evropskou
dotaci (např vyacutestavba noveacuteho administrativniacuteho centra
garaacuteže školiacuteciacute středisko aj) je pochopitelneacute
že se snažiacute ziacuteskat souhlas na čerpaacuteniacute co nejvyššiacute čaacutestky
kteraacute je vůbec možnaacute [UacuteZ Veřejneacute zakaacutezky 2007]
Veřejneacute zakaacutezky jsou z hlediska tlaku lobbyistickyacutech
skupin jednoznačně nejviacutece atakovanou oblastiacute Procesy
vyacuteběru a zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek byacutevajiacute často
netransparentniacute V celeacutem procesu vyacuteběroveacuteho řiacutezeniacute je
řada přiacuteležitostiacute ke korupci Tyto přiacuteležitosti byacutevajiacute
velmi často využiacutevaacuteny Pro většinu lobbyistů je to
všeobecně znaacutemyacutem jevem Potenciaacutelniacute riziko korupce
vyplyacutevaacute již ze samotneacute podstaty udělovaacuteniacute veřejnyacutech
zakaacutezek Předevšiacutem je to daacuteno tiacutem že s penězi hospodařiacute
činiteleacute kteřiacute je neziacuteskali svyacutem uacutesiliacutem a tak způsob
hospodařeniacute s nimi nemaacute přiacutemyacute vliv na jejich prosperitu
Většina lobbyistickyacutech skupin se snažiacute aby
o jakeacutekoliv veřejneacute zakaacutezce a jejiacutem směřovaacuteniacute bylo
rozhodnuto ještě před vyhlaacutešeniacutem vyacuteběroveacuteho řiacutezeniacute
64
Vyacuteběroveacute řiacutezeniacute se pak realizuje jen formaacutelně a postup
byacutevaacute bohužel naacutesledujiacuteciacute
o na zaacutekladě osobniacutech kontaktů je vybraacuten realizaacutetor
zakaacutezky
o jsou připraveny podklady pro vyacuteběroveacute řiacutezeniacute
pravděpodobně ve spolupraacuteci s budouciacutem realizaacutetorem
zakaacutezky
o podmiacutenky pro realizaci zakaacutezky jsou nastaveny tak
aby jim mohl vyhovět pouze předem vybranyacute uchazeč
o zaacutevěrem proběhne vyacuteběroveacute řiacutezeniacute formaacutelně dodržujiacuteciacute
nařiacutezeniacute dle zaacutekona o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech
Mysliacutem že nemaacute smysl abych se daacutele rozepisoval nad
způsoby možneacuteho ovlivňovaacuteniacute a lobovaacuteniacute na uacutezemiacute ČR
Přesto doufaacutem a moc si přeji aby Českaacute republika velmi
brzy učinila kroky k zprůhledněniacute lobbyistickeacuteho zaacutekoutiacute
a otevřela prostor pro všechny podnikatele kteřiacute chtějiacute
podnikat bez jakeacutehokoliv omezeniacute
43 Nekalaacute soutěž
Před tiacutem než se pokusiacutem rozebrat Nekalou soutěž a jejiacute
hlavniacute přiacuteznaky zmiacuteniacutem pojem hospodaacuteřskeacute soutěže Již ze
sveacute podstaty vyjaacutedřeneacute čaacutestečně i ve sveacutem naacutezvu je
zřejmeacute že jde o něco v čem jejiacute uacutečastniacuteci nemohou byacutet
spoluhraacuteči Jednaacute se zde o prostor kde uacutečelem neniacute
někomu pomaacutehat či se s někyacutem dělit nyacutebrž ho ekonomicky
zničit Konkurence jako jeden z nejzaacutekladnějšiacutech
65
principů spraacutevneacuteho fungovaacuteniacute moderniacute tržniacute společnosti
je teacuteměř vždy prospěšnaacute jak pro spotřebitele tak pro
podnikatele samotneacute Hraje tu evidentně nejsilnějšiacute roli
Sveacute konkurenty chce každyacute podnikatel porazit či
eliminovat To proto aby mohl nastoupit na jimi uvolněneacute
miacutesto Existuje ovšem velikaacute propast mezi jednotlivyacutemi
představami o tom jakeacute praktiky a způsoby je možneacute v
takoveacutem souboji použiacutet [Raus D Neruda R 2006
s 24]
Hospodaacuteřskaacute soutěž aby měla opravdovyacute smysl prostě
musiacute probiacutehat v raacutemci určityacutech mantinelů Sveacuteho ciacutele
tedy zničit konkurenci a dosaacutehnout vyššiacutech zisků by měli
podnikateleacute dosahovat nějakyacutem společensky přijatelnyacutem
způsobem
Neniacute možneacute si soutěž představovat jako totaacutelniacute
obchodniacute vaacutelku kde je vše dovoleno a ciacutel bez ohledu
na použiteacute prostředky je jedinou vidinou Vždy je vše
třeba posuzovat s ohledem nejen na vyacutehody ale je nutneacute
porovnat je i s nežaacutedouciacutemi efekty Při naprosto volneacute
soutěži by nechtěneacute naacutesledky mohly miacutet mnohdy
katastrofaacutelniacute podobu a to pro všechny zuacutečastněneacute strany
Z tohoto důvodu nastupuje praacutevo hospodaacuteřskeacute soutěže jako
regulaacutetor kteryacute nastavuje limity a hranice ktereacute určujiacute
přiacutepustneacute meze vhodneacuteho chovaacuteniacute Regulaacutetor stanoviacute ktereacute
postupy budou vzhledem k dobryacutem mravům přijatelneacute pro
dosaženiacute zamyacutešleneacuteho ciacutele
Je velkyacute rozdiacutel porazit někoho ekonomicky nebo
porazit ho pomluvami a klamy Je nutneacute si uvědomit
že soutěžniacute praacutevo nechraacuteniacute slabšiacute neschopnějšiacute či meacuteně
naacutepaditějšiacute ale naopak chraacuteniacute ty poctivějšiacute Neniacute
66
smyslem ani uacutečelem soutěžniacuteho praacuteva zabraňovat někomu
v růstu či ekonomickeacutem vzestupu Smyslem je důsledně
a obezřetně sledovat jestli sveacuteho vzestupu nedosahuje
nějakyacutem nekalyacutem a společensky nežaacutedouciacutem způsobem
Nekalaacute soutěž upravenaacute jako jedna z oblastiacute praacuteva
hospodaacuteřskeacute soutěže postihuje ty přiacutepady kdy někdo
zneužiacutevaacute a deformuje konkurenčniacute prostřediacute nekalyacutem
způsobem Postihuje ty přiacutepady kdy je poškozovaacuteniacute
konkurenta provaacuteděno takovyacutem způsobem kteryacute mu může
přivodit nějakou uacutejmu Zaacutekaz nekaleacute soutěže chraacuteniacute
jakousi mravnost a uacuteroveň soutěže aby se z niacute nestal jen
bdquoubohyacute chliacutevekrdquo
Co však samotnyacute pojem nekalaacute soutěž znamenaacute Jakeacute
jsou jejiacute charakteristiky Předně pojem bdquonekalyacuterdquo
obsaženyacute v naacutezvu je nutno spojovat předevšiacutem s pojmem
dobryacutech mravů To je sice trochu dost obecnyacute termiacuten
nedaacutevajiacuteciacute mnoho šanciacute na vymezeniacute jeho obsahu ovšem
přesto velmi přesně vyjadřuje vše co je zapotřebiacute
V přiacutepadě nekaleacute soutěže si ovšem s pouhyacutem pojmem bdquodobreacute
mravyrdquo nevystačiacuteme Na jeho miacutesto nastupuje pojem bdquodobreacute
mravy hospodaacuteřskeacute soutěžerdquo což může byacutet pojem stejně tak
předchoziacutemu podobnyacute i odlišnyacute Rozhodně však nejsou tyto
pojmy shodneacute V některyacutech sousedniacutech zemiacutech se v uacutepravě
nekaleacute soutěže tyto pojmy nerozlišujiacute a je zakaacutezaacuteno
jakeacutekoliv jednaacuteniacute v rozporu s dobryacutemi mravy nikoliv jen
těmi soutěžniacutemi Ovšem u naacutes jsou pojmy odlišeny tedy je
nutneacute je nějak vyložit Většinou se soutěžniacute mravy chaacutepou
spiacuteše uacutežeji než obecneacute mravy Ne všechno co se může
v obecneacutem pojetiacute zdaacutet nemravneacute je v hospodaacuteřskeacutem životě
zakaacutezaacuteno
67
Jednotliveacute formy nekaleacute soutěže jsou
o klamavaacute reklama
o klamaveacute označovaacuteniacute zbožiacute a služeb
o vyvolaacutevaacuteniacute nebezpečiacute zaacuteměny
o parazitovaacuteniacute na pověsti podniku vyacuterobků či
služeb jineacuteho soutěžitele
o podplaacuteceniacute
o zlehčovaacuteniacute konkurentů
o srovnaacutevaciacute reklama
o porušovaacuteniacute obchodniacuteho tajemstviacute
o ohrožovaacuteniacute zdraviacute spotřebitelů a životniacuteho
prostřediacute
V přiacutepadě tvrdeacuteho konkurenčniacuteho boje kteryacute se naviacutec
se vzrůstajiacuteciacutem počtem subjektů a rozšiřovaacuteniacutem trhu
ve všech směrech daacutele stěžuje přibyacutevaacute i na agresivitě
a průraznosti použiacutevanyacutech prostředků ndash předevšiacutem reklam
Člověka kteryacute si jak znaacutemo zvykne teacuteměř na cokoliv je
už dnes těžkeacute něčiacutem upoutat a zaujmout Aby reklama
spraacutevně zapůsobila je nutneacute vymyacutešlet staacutele noveacute postupy
To je ovšem značně rizikoveacute neboť se často můžeme dostat
na tenkyacute led Existuje mnoho přiacutepadů kdy se soutěžiteleacute
pouštějiacute do různyacutech protiuacutederů ktereacute balancujiacute na hraně
zaacutekona Tyto protiuacutedery nejsou vyloženě nekaleacute soutěženiacute
nicmeacuteně nejsou ani zcela nezpochybnitelneacute Pak se nabiacuteziacute
otaacutezka jak k takovyacutem přiacutepadům přistupovat Zda byacutet
benevolentniacute nebo tvrdšiacute Mohlo by se totiž velmi vymstiacutet
nechat situaci zcela bdquobez kontrolyrdquo a daacutet věcem přiacuteliš
volnyacute průběh Soutěžniacute mravy jsou totiž do značneacute miacutery
odvisleacute od toho co je pro daneacute odvětviacute či společenskou
situaci obvykleacute Při benevolentniacutem přiacutestupu by pak mohlo
dojiacutet k totaacutelniacute anarchii u soutěžniacutech mravů natolik
že by se vlastně časem posunuly hranice přiacutepustnosti
a uacutenosnosti až tam kde je nikdo z naacutes nemůže chtiacutet Tedy
68
k přiacuteliš agresivniacutem a spornyacutem atakům je radno přistupovat
s velkou obezřetnostiacute Ovšem naacutezorů může byacutet mnoho
a zvlaacuteště v takoveacutem oboru jako je praacutevo nekaleacute soutěže
platiacute dvojnaacutesob že zastaacutevat lze prakticky jakeacutekoliv
stanovisko neboť uacuteprava pomociacute dobryacutech mravů je natolik
širokaacute že neniacute zkraacutetka možneacute objektivně rozhodnout
co je spraacutevneacute Moc rozhodnout maacute pouze soud kteryacute však
bohužel nevykonaacutevaacute tuto zaacuteslužnou činnost vždy zcela
fundovaně a už vůbec ne dostatečně rychle a efektivně
Důležityacutem obecnyacutem znakem nekaleacute soutěže je takeacute
objektivnost Je opravdu mimořaacutedně důležiteacute si uvědomit
že nikoho ale naprosto nikoho nezajiacutemaacute a nebude zajiacutemat
zda soutěžitel chtěl způsobit nějakou nekalost Zaacutekon
jasně stanoviacute odpovědnost jako objektivniacute Tedy kdokoliv
se nekaleacuteho soutěžniacuteho jednaacuteniacute dopustiacute nese za něj
odpovědnost bez ohledu na miacuteru zaviněniacute
44 Shrnutiacute pozitivniacutech a
negativniacutech rozměrů
lobbyingu vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute
a praacutece s lidmi
Pokud maacutem zhodnotit pozitivniacute a negativniacute rozměry u všech
třech vyacuteše uvedenyacutech termiacutenů tak musiacutem řiacuteci že obecně
je to velmi těžkeacute Každyacute z těchto termiacutenů si nese
obrovskaacute pozitiva ale zaacuteroveň i obrovskaacute negativa a je
jenom na skupině či jedinci na kterou stranu se nakloniacute
69
Nicmeacuteně jsem přesvědčen že všechny tři vyacuteše
uvedeneacute teacutemata jsou v současneacute chviacuteli hnaciacutem motorem
všech možnyacutech politickyacutech stran podnikatelskyacutech
společnostiacute lobbyistickyacutech skupin aj ktereacute žene
vidina lepšiacutech ziacutetřků
Možnaacute že aniž by si to kdokoliv uvědomil tak vlastně
lobbying kteryacute maacute velmi bliacutezko k vyacuteběrovyacutem řiacutezeniacutem
a de-facto i praacuteci s lidmi je něčiacutem co by se dalo nazvat
bdquoneustaacutelyacutem vyjednaacutevaacuteniacutemrdquo ktereacute je staacutevajiacuteciacutem hnaciacutem
motorem celeacute ekonomiky
Pozitivniacute role lobbyingu vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute a praacutece
s lidmi
o participačniacute role je možnost prezentovaacuteniacute
a prosazovaacuteniacute skupinovyacutech zaacutejmů kteraacute daacutevaacute občanovi
cestu jak vyjaacutedřit kromě volebniacuteho aktu sveacute
preference naacutezory a zaacutejmy Instituce lobbyingu
a jeho praktickaacute možnost je tak zaacutekladniacute podmiacutenkou
pro to aby občan vykonaacuteval svoji občanskou
kompetenci a nestal se vůči staacutetu pasivniacutem přiacutejemcem
rozhodnutiacute
o informačniacute hodnota je hodnota kde se různeacute skupiny
snažiacute zdůvodnit sveacute zaacutejmy jako zaacutejem opraacutevněně
veřejnyacute nebo zastaacutevanyacute viacutece skupinami obyvateli či
organizacemi a zaacuteroveň legitimniacute skrze racionaacutelniacute či
jineacute argumenty Daacutele tyto skupiny dodaacutevajiacute
do politickeacuteho systeacutemu informace ktereacute by bez
tohoto procesu vůbec nebyly generovaacuteny a nebo by
se k niacute politik neměl možnost vůbec dostat Tudiacutež se
k němu dostaacutevaacute pouze tolik informaciacute ktereacute jsou
70
zapotřebiacute pouze pro jeho rozhodovaacuteniacute neboť tyto
informace pochaacutezejiacute od samotnyacutech zainteresovanyacutech
skupin
Negativniacute role lobbyingu vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute a praacutece
s lidmi
o silovaacute role na zaacutekladě finančniacuteho zaacutezemiacute kontaktů
a neomezenyacutech možnostiacute určityacutech lobbyistickyacutech
skupin vlastně de-facto neexistuje nic co by mohlo
tyto skupiny zastavit Kromě prosazovaacuteniacute různyacutech
pozměňovaciacutech naacutevrhů schvalovaacuteniacute zaacutekonů
ovlivňovaacuteniacute zakaacutezek existuje i možnost miacutet
informace od různyacutech informačniacutech složek či
finančniacutech instituciacute
Přiacuteklad v roce 2003 se v Itaacutelii přišlo na to že
organizovanaacute skupina složenaacute s elitniacutech policejniacutech
složek několika politiků a lobbyistů Vyvaacutežela pod
hlavičkou staacutetu nebezpečneacute kontejnery plneacute odpadu na
moře kde je vyprazdňovala na dno oceaacutenu
Všechny body ktereacute jsem vyacuteše uvedl jsou jen
špetkou toho jak současnaacute společnost funguje a kam
směřuje Pamatuji si když jsem byl malyacute kluk jak mi můj
dědeček řiacutekaacuteval bdquojo to když jaacute jsem byl v tvyacutech letech
to to bylo uacuteplně jineacuterdquo Pravda je že mě ještě neniacute
zdaleka tolik co bylo meacutemu dědečkovi ale když hlediacutem na
současnou -naacutectiletou generaci tak mě napadajiacute stejnaacute
slova
Staacutevajiacuteciacute doba je dobou dravyacutech silnyacutech a možnaacute
i čaacutestečně sobeckyacutech jedinců kteřiacute si vytyacutečiacute ciacutel a jdou
za niacutem Tato moderniacute doba už neniacute stmelujiacuteciacutem prvkem
71
kteryacute se pokoušel lidi rozesmaacutet nyacutebrž neustaacutelyacutem
burcujiacuteciacutem motorem kteryacute je neustaacutele ve střehu Lideacute
ztraacutecejiacute svoje jaacute a jsou schopni pro svoji karieacuteru učinit
teacuteměř cokoliv Neumiacutem odpovědět kde je ta pomyslnaacute čaacutera
bdquospraacutevneacute cestyrdquo nicmeacuteně jsem přesvědčen že si tiacutem každyacute
musiacute projiacutet saacutem aby našel saacutem sebe
72
Zaacutevěr
Na zaacutevěr teacuteto Diplomoveacute praacutece bych chtěl čaacutestečně
zrekapitulovat všechny tři ciacutele a pokusit se vyhodnotit
zda tato praacutece splnila svůj ciacutel
Ciacutelem teacuteto praacutece bylo nastiacutenit a vyspecifikovat
společneacute jevy mezi všemi třemi teacutematy a jejich poměrně
velkou propojenost Lidskeacute zdroje od kteryacutech vše vychaacuteziacute
přes Lobbying kde opět hraje nezpochybnitelnou roli
Lidskyacute faktor až po Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute kteraacute jsou opět
velice uacutezce propojeny s Lidskyacutem faktorem a Lobbyingem
Lidskyacute faktor jak jsem již na začaacutetku teacuteto Diplomoveacute
praacutece zmiacutenil je v současneacute době na vrcholu
a pravděpodobně během několika let bude ještě vyacuteš
Je paradoxem že i když se celosvětovaacute populace neustaacutele
zvětšuje tak podniky trpiacute nedostatkem odborně
způsobilyacutech zaměstnanců a snažiacute se je vyhledaacutevat ať již
prostřednictviacutem svyacutech interniacutech postupů tak personaacutelniacutech
agentur Probleacutem neniacute jen v tom že lideacute nejsou způsobiliacute
pro praacuteci hlavniacutem probleacutemem je že nejsou v některyacutech
přiacutepadech vůbec Z tohoto důvodu se vyhledaacutevajiacute v různyacutech
staacutetech s životniacutemi podmiacutenkami horšiacutemi než jsou v ČR
aby byla vůbec šance tyto lidi nemotivovat pro praacuteci mimo
jejich rodnou zem
Lidskyacute faktor ale neniacute jen člověk kteryacute je
vyhledaacutevaacuten za uacutečelem nějakeacute praacutece Je to předevšiacutem jeden
z mnoha kteryacute maacute obrovskeacute možnosti Když se to tak
vezme tak lidskyacute faktor je hlavniacutem hnaciacutem motorem všeho
a stojiacute za obrovskyacutemi skutky ale zaacuteroveň i za spoustou
zkaacutezy
73
Lobbying a stanoveniacute obecnyacutech zaacutevěru z hlediska
nejuacutečinnějšiacuteho způsobu haacutejeniacute a prosazovaacuteniacute vlastniacutech
zaacutejmu zaacutevisiacute na konkreacutetniacutem subjektu nebo přinejmenšiacutem
skupině subjektu
Pokud bych měl zmiacutenit jeden z nejvyacuteznamnějšiacutech
faktoru kteryacute stupen profesionality lobbingu Českyacutech
subjektu muže potvrdit či vyvraacutetit tak je to čas Pokud
se zastaviacuteme u EU tak to platiacute o to viacutece že v Bruselu
se uacutespěšnost leckdy měřiacute viacutece z hlediska lidiacute ktereacute
znaacutete než tiacutem co viacutete Brusel a zvlaacuteště jeho evropskaacute
čtvrť představuje do určiteacute miacutery svět saacutem pro sebe
ve ktereacutem je působeniacute postaveno na kontaktech a neustaacuteleacutem
rozšifrovaacuteniacute siacutetiacute Lobbying a Lidskyacute faktor maacute spoustu
věciacute společnyacutech je to neustaacuteleacute vyjednaacutevaacuteniacute a propojenost
kteraacute se neustaacutele doplňuje
Třetiacutem a posledniacutem teacutematem jsou vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute
ktereacute jsou sice pouze uacutekonem kteryacute neniacute hmatatelnyacute
neboť to je vlastně uacutekon s velice kraacutetkou životnostiacute
Nicmeacuteně je to odvětviacute kde se ve velikeacute miacuteře opět setkaacutevaacute
Lidskyacute faktor a Lobbying Neboli je to teritorium
neustaacuteleacuteho lobovaacuteniacute machinaciacute a různyacutech zaacutekulisniacutech her
Pokud se napřiacuteklad pozastaviacutem u sektoru stavebniacutech
zakaacutezek tak si dovoluji tvrdit že Českyacute trh je přesycen
stavebniacutemi společnostmi a přežiacutet pro stavebniacute společnost
na Českeacutem trhu je skutečně otaacutezkou tvrdeacuteho Lobbyingu jak
z vnitřku tak z vnějšku Pod vnitřkem mysliacutem umět
se dohodnout s ostatniacutemi stavebniacutemi společnostmi ndash lidskyacute
faktor Pod vnějškem mysliacutem miacutet schopnost zajistit
zakaacutezku ndash lobbying
74
Vyacuteběroveacute řiacutezeniacute neniacute již daacutevno žaacutednou novinkou
a naopak kriteacuteria u vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute se neustaacutele
zdokonalujiacute a možnaacute i proto spousta společnostiacute
pochopila že čekaacuteniacute na vyacutehru se nemusiacute vyplatit a tudiacutež
lobbujiacute na všechny strany
Doufaacutem že Vaacutes maacute praacutece oslovila a že splnila
všechna očekaacutevaacuteniacute daacutele doufaacutem že se mi podařilo
propojit všechna tři teacutemata v jedno s poukaacutezaacuteniacutem
jednotlivyacutech slabyacutech bodů u těchto jednotlivyacutech teacutemat
75
Soupis bibliografickyacutech
citaciacute
Armstrong M 2007 Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů nejnovějšiacute
trendy a postupy 10 vydaacuteniacute
Praha Grada publishing as ISBN 978-80-247-1407-3
Broscheid A 2003Coen D Insider and Outsider
Lobbying of the European Commission European Union
Politics
Cizelj B 2004 Zastupovaacuteniacute zaacutejmů v Bruselu on-line
texthttpstratczeppeddok-zastupovani-zajmu-v-
bruseluphp
Crombez Ch 2002 Information Lobbying and the
Legislative Process in the European Union European Union
Politics
Čuba F Hurta J 2002 Fungovaacuteniacute podniků v Současneacutem
světě MONDON spol s ro ISBN 80-903108-1-8
Dančaacutek B Hloušek V Šimiacuteček V 2006
KORUPCE Projevy a potiacuteraacuteniacute v Českeacute republice a Evropskeacute
unii Brno Mezinaacuterodniacute politologickyacute uacutestav Masarykovy
univerzity v Brně
EPP ndash ED 2004 Jak prosazovat zaacutejmy v Evropskeacute unii on-
line text httpwwwstratczepp-ed
EPP ndash ED 2004 Jak prosazovat zaacutejmy v Evropskeacute unii on-
line texthttpwwwstratczepp-ed
Eschenbach R Controlling 2vydaacuteniacute 2004
76
Praha ASPI 2004 ndash 816s ISBN 80-7357-035-1
Uacuteplneacute Zněniacute čiacuteslo 574 2007
Praha Sagit
Evropskyacute parlament 2007 (oficiaacutelniacute straacutenky)
wwweuroparleuropaeu
Marečkovaacute H 2007 Role lobbyistickyacutech skupin při
projednaacutevaacuteniacute směrnice o službaacutech bakalaacuteřskaacute praacutece Brno
Fakulta sociaacutelniacutech studiiacute MU
Machoutovaacute Š 2005 Lobbying Českyacutech subjektů
v Bruselu rešerše Fakulta sociaacutelniacutech věd univerzita
Karlova
MPO 2006 (oficiaacutelniacute straacutenky Ministerstva průmyslu a
obchodu) Naacutevrh směrnice o službaacutech na vnitřniacutem trhu on-
line text na httpwwwbusinessinfoczczclanek
smernice-eu-sluzbynavrh-smernice-osluzbach-na-vnitrnim
100135334491obsah
Pedler R 2002 European union lobbying
changes in the arena Basingstoke Palgrave
Raus D Neruda R 2006 Zaacutekon o ochraně hospodaacuteřskeacute
soutěže (komentaacuteř a souvisejiacuteciacute českeacute i
komunitaacuterniacute předpisy) Praha Linde Praha as
ISBN 80-7201-563-X
Raus D Neruda R 2006 Zaacutekon o ochraně veřejnyacutech
zakaacutezkaacutech 2007 (komentaacuteř) Praha Linde Praha as
ISBN 978-80-7201-677-8
77
Rinus Van Schendelen 2004 Jak lobovat v Evropskeacute unii
aneb Machiavelli v Bruselu nakladatelstviacute
Barrister amp Principaacutel ISBN 80-903333-2-Y (Centrum
strategickyacutech studiiacute) ISBN 80-86598-75-6 (Barrister amp
Principaacutel)
Valachovaacute V 2006 Rovnovaacuteha zaacutejmů a politika
životniacuteho prostřediacute EU diplomovaacute praacutece Brno Fakulta
sociaacutelniacutech studiiacute MU
Woll C 2006Lobbying in the European Union
from sui generis to a comparative perspective Journal of
European Public Policy
78
Přiacutelohy
Podnikoveacute strategickeacute plaacuteny
Strategie
zabezpečovaacuteniacute
lidskyacutech zdrojů
Plaacutenovaacuteniacute Prognoacutezy Analyacuteza pohybu
pomociacute sceacutenaacuteře poptaacutevky a nabiacutedky (fluktuace)
pracovniacuteků
Analyacuteza Plaacuteny Analyacuteza operačniacute
prac prostřediacute lidskyacutech zdrojů (analyacuteza
efekt
činnosti)
Zabezpečeniacute Udrženiacute si flexibilita produktivita
pracovniacuteků pracovniacuteků
Pracovniacute prostřediacute
Graf č1 proces plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů
79
Uacuteředniacuteci podpořit jejich pozici nebo oponovat
poskytnout či neposkytnout informace
uklidnit či znepokojit
Angažovaniacute mobilizovat či demobilizovat odměnit nebo
hraacuteči potrestat rozdělovat nebo spojovat
Vztahy formalizovat nebo se snažit o neformaacutelnost
stabilizovat či destabilizovat využiacutet
staryacutech nebo vytvořit noveacute
Procedury zjednodušit nebo zkomplikovat přijmout
nebo napadnout striktniacute či volnaacute
interpretace
PoziceFunkce uznat či konkurovat přijmout či
nepřijmout využiacutet k praacuteci či požitkům
Teacutemata politizovat či depolitizovat rozšiacuteřit
nebo zuacutežit kombinovat či oddělit
Života soubor podpořit či blokovat zachovat nebo
zpraacutevy změnit urychlit nebo podržet čas
Areacuteny vstoupit či opustit vyacuteběr jedneacute nebo
druheacute koalice zuacutežit nebo rozšiacuteřit
Rozhodnutiacute přidat se k většině nebo k menšině
přijmout kompromis nebo oponovat
prosazovat konsenzus nebo nejednotnost
Styly nabiacutedky či požadavky tlumenyacute či vyacuteraznyacute
lobbyingu formaacutelniacute či neformaacutelniacute
Graf č2(spec dilemat managm veřejnyacutech zaacuteležitostiacute)
14
V naacutesledujiacuteciacutech kapitolaacutech se pokusiacutem poukaacutezat
na klasickeacute postupy vychaacutezejiacuteciacute ze zaacutekona zaacuteroveň
s postupy nezbytnyacutemi pro přežitiacute a možnyacute vyacutevoj
21 Vymezeniacute zaacutekladniacutech faktorů
v oblasti řiacutezeniacute lidskyacutech
zdrojů
Ještě před tiacutem než se pokusiacutem rozveacutest tuto kapitolu
se domniacutevaacutem že bychom si vlastně měli přesně vysvětlit
co znamenaacute vyacuteraz bdquooblast řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojůrdquo
Oblast řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů je teritorium kde
se střetaacutevaacute několik neznaacutemyacutech Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů
můžeme charakterizovat předevšiacutem jako centraacutelniacute kliacuteč
kteryacute je podporovaacuten a rozviacutejen managementem kteryacute
se vždy snažiacute podporovat a rozviacutejet zaacutejmy podniku jenž
je součaacutestiacute Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů [Armstrong M 2007
s 27]
Pokud bychom se měli zaměřit na faktory v oblasti
Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů tak mezi hlavniacute faktory
ovlivňujiacuteciacute politiku a praxi v teacuteto oblasti patřiacute
o Technologie
o Konkurenčniacute tlaky
o Reakce ovlivňujiacuteciacute lidi
15
211 Technologie
Technologie podniku maacute teacuteměř vždy rozhodujiacuteciacute vliv
na vnitřniacute prostřediacute a na to jak je praacutece v tomto
podniku vedena a provaacuteděna Zavaacuteděniacute prvků ať už
v oblasti technologie nebo systeacutemu řiacutezeniacute je teacuteměř vždy
doprovaacutezeno určityacutemi změnami v systeacutemech a procesech
Vyacutesledkem může byacutet rozšiacuteřeniacute kvalifikačniacute zaacutekladny
organizace a jejiacutech pracovniacuteků ndash včetně možnosti
se rozviacutejet popř zabezpečeniacute rozvoje znalostiacute
a dovednostiacute pracovniacuteků což jim umožniacute pracovat pružně
na různyacutech uacutekolech často v prostřediacute tyacutemoveacute praacutece
Technologie jako takovaacute v oblasti Řiacutezeniacute lidskeacuteho
kapitaacutelu je něčiacutem co postupně začiacutenaacute nahrazovat
zastaraleacute systeacutemy fungovaacuteniacute Celyacute svět je neustaacutele
vystavovaacuten novyacutem trendům vyacuterobkům značkaacutem a kdo
se nepřizpůsobiacute jde z kola ven
Tyto technologickeacute prvky si můžeme vyjmenovat
v několika přiacutepadech
o Call centra distančniacute režim ndash bez kontaktu
o Distančniacute praacutece praacutece z domova
o Tele-marketing prodej
o Engenering technologie stavebnictviacute
212 Konkurenčniacute tlaky
Globaacutelniacute konkurence v sektorech vyspěleacute vyacuteroby a služeb
vzrůstaacute čemuž napomaacutehaacute snadno přenosnaacute technologie
a odstraňovaacuteniacute mezistaacutetniacutech obchodniacutech barieacuter Klienti
majiacute staacutele většiacute požadavky uacuteměrně tomu jak se diacuteky
16
mezinaacuterodniacute konkurenci a novyacutem možnostem vyviacutejejiacute
standardy pro obchodovaacuteniacute [Armstrong M 2007 s 52]
Vzhledem k tomuto možneacutemu bdquoneohraničeneacutemu
obchodovaacuteniacuterdquo se mnoho podniků muselo uchyacutelit k několika
krokům ktereacute byly nezbytně nutneacute pro jejich přežitiacute
neboť neměli siacutelu na střety s konkurenciacute
Tyto podniky mohli reagovat několika způsoby
o Orientovat se přiacutemo na klienta
o Zkracovat doby na reakce zaacutekazniacuteků
o Zdůrazňovat kvalitu a jejiacute soustavneacute zlepšovaacuteniacute
o Urychlovat zavaacuteděniacute novyacutech technologiiacute
o Pracovat pružněji a snižovat naacuteklady
V současneacute době je většina podniků tlačena
k zeštiacutehlovaacuteniacute a různyacutem uacutespornyacutem programům ktereacute majiacute
podnik vyvaacutezat od zbytečnyacutech mandatorniacutech vyacutedajů již
tento podnik zbytečně zatěžujiacute Staacutevaacute se tak že podnik
kteryacute měl 2000 zaměstnanců zeštiacutehliacute svůj tyacutem na 150
zaměstnanců a zbytek si najiacutemaacute od personaacutelniacutech agentur
formou outsourcingu
Vyacutehody pro podniky ktereacute využiacutevajiacute služeb
personaacutelniacutech agentur
o zřetelneacute uacutespory na odvodech
o vyjednaacutevaacuteniacute s odbory
o pouze počet pracovniacuteků potřebnyacutech pro vyacutekon
praacutece
o kontrolniacute mechanismus na pracovišti
Zaacuteroveň je ale takeacute potřeba zmiacutenit že ke
konkurenčniacutem tlakům lze zařadit i opačnyacute systeacutem vedeniacute
podniku dovoliacutem si zde uveacutezt jeden přiacutepad
17
Jak jsem se již zmiacutenil podnikaacutem v oblasti
stavebnictviacute což je oblast poměrně přesycenaacute neustaacutelyacutem
bojem ať už o přetahovaacuteniacute lidiacute nasmlouvaacutevaacuteniacute zakaacutezek až
po vydiacuteraacuteniacute formou odvolaacutevaacuteniacute se k Uacuteřadu pro hospodaacuteřskou
soutěž
Když jsem se zmiacutenil o opačneacutem systeacutemu kteryacute by
z meacuteho pohledu šel zařadit ke konkurenčniacutem tlakům tak
bych zde zmiacutenil tento
Podhodnocovaacuteniacute nabiacutedkoveacute ceny neboli tak niacutezkaacute
nabiacutedkovaacute cena za kterou to konkurence neniacute schopna
vyrobit Toto se většinou děje vedeniacute společnosti sleduje
zvětšeniacute obratu společnosti kdy se realizace zakaacutezky
plaacutenuje s nulovyacutem ziskem či dokonce miacuternou ztraacutetu Staacutevaacute
se tak u zakaacutezek ktereacute jsou zajiacutemaveacute obratově či
referenciacute zakaacutezky Samozřejmě že toto si mohou dovolit
pouze společnosti ktereacute majiacute silneacute finančniacute zaacutezemiacute či
jineacute dohody na uacuterovni dozoru investora Ten v průběhu
zakaacutezky připustiacute dialog o přiacutepadnyacutech viacutecepraciacutech
213 Reakce ovlivňujiacuteciacute lidi
Reakce na zvyacutešeneacute využiacutevaacuteniacute technologie a na ekonomickeacute i
konkurenčniacute tlaky změnily v řadě ohledů povahu řiacutezeniacute
lidiacute Předevšiacutem to znamenaacute že na lidi jako takoveacute je ve
vyššiacutem managementu (a nejen tam) vyviacutejen tlak pro
použiacutevaacuteniacute pružnějšiacutech způsobů pracovniacuteho zapojeniacute
pracovniacuteho režimu komplexniacuteho řiacutezeniacute kvality vyacuterobniacute
metody redukujiacuteciacute zbytečneacute naacuteklady a v neposledniacute řadě
decentralizaci a delegovaacuteniacute [Armstrong M 2007s 65]
18
Osobně zde mohu zmiacutenit že reakce lidiacute jsou velikou
neznaacutemou a je potřeba dodržovat určiteacute zaacutesady ktereacute Vaacutem
čaacutestečně budou zajišťovat jejich loajalitu a hrdost na
to že pracujiacute ve Vašiacute společnosti Neniacute vždy vše
o peněziacutech jednou z podstatnyacutech veličin je klima
ve společnosti systeacutem řiacutezeniacute ve společnosti loajalita
a v neposledniacute řadě slušnost a uacutecta Toto vše jsou
atributy ktereacute každyacute člověk po dovršeniacute určiteacuteho věku
upřednostniacute i před většiacutem platem
2131 Probleacutemy stojiacuteciacute před řiacutezeniacutem lidskyacutech zdrojů
I když jsem v předešleacutem odstavci zmiacutenil že je při řiacutezeniacute
lidskyacutech zdrojů důležiteacute zachovaacutevat určitou etiku
a etiketu je potřeba řiacuteci že poměrně podstatnyacutem
a neopomenutelnyacutem faktem je prostřediacute a podmiacutenky v nichž
podnik funguje[Armstrong M 2007 s 151]
Jednaacute se o naacutesledujiacuteciacute
o Globalizace kteraacute nutiacute organizace aby v zaacutejmu
uspokojovaacuteniacute lokaacutelniacutech potřeb operovaly s lidmi
myšlenkami vyacuterobky a informacemi po celeacutem světě
o Ziskovost prostřednictviacutem trhu ndash neustaacuteleacute zvyšovaacuteniacute
zisku znamenaacute že podniky musejiacute byacutet kreativniacute a
inovativniacute což znamenaacute podporovat a povzbuzovat
mezi pracovniacuteky volnyacute pohyb informaciacute a vzaacutejemneacute
předaacutevaacuteniacute poznatků a zkušenostiacute
o Technika a technologie ndash probleacutemem je učinit
z techniky a technologie životaschopnou a
produktivniacute součaacutest pracovniacuteho prostřediacute
19
o Intelektuaacutelniacute kapitaacutel to je pro podniky zdroj
konkurenčniacute vyacutehody Bohužel nejpodstatnějšiacute probleacutem
současnosti pro jakyacutekoliv podnik je udržet si
lidskyacute kapitaacutel v podobě talentovanyacutech jedinců
o Změny největšiacutem probleacutemem ktereacutemu všechny podniky
musejiacute čelit jsou neustaacuteleacute změny To znamenaacute že se
musejiacute byacutet schopny rychle a soustavně učit a
rychleji a klidněji přijiacutemat noveacute požadavky
22 Vyacuteznam ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru
lidskyacutech zdrojů pro fungovaacuteniacute
zaměstnavatelskyacutech subjektů
Vyacuteznam ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru lidskyacutech zdrojů je obrovskyacute je
potřeba zmiacutenit že tzvbdquohead-huntersrdquo neboli lovci lebek
existujiacute již řadu let a byli to praacutevě oni kdo byl tzv
předvojem současnyacutech personaacutelniacutech agentur Tito bdquohead-
huntersrdquo majiacute dvě roviny ve kteryacutech se pohybujiacute
o při jasneacutem zadaacuteniacute požadavků na člověka o ktereacuteho je
zaacutejem a oni majiacute zajistit jeho přechod
o vytipovaacuteniacute člověka z venku a garantovaacuteniacute jeho
kvalifikačniacutech aj kladů
Je potřeba zmiacutenit že tento systeacutem vyhledaacutevaacuteniacute toho
praveacuteho ndash tzv bdquohead-huntingrdquo je určeno předevšiacutem pro
obsazovaacuteniacute pozic středniacuteho až nejvyššiacuteho managementu
a specializovanyacutech pozic jež vyžadujiacute odborneacute
předpoklady Samozřejmě s neustaacutelyacutem vyacutevojem a poptaacutevkou
po lidskyacutech zdrojiacutech neniacute možneacute aby jeden bdquohead-hunterrdquo
20
zajišťoval např 100 zaměstnanců [Čuba F Hurta J
2002 s 36]
Na zaacutekladě těchto požadavků vznikly a neustaacutele
vznikajiacute personaacutelniacute agentury ktereacute se orientujiacute na různeacute
sektory kam dodaacutevajiacute sveacute pracovniacuteky Pokusme se si
vytipovat čaacutest sektorů ktereacute jsou v Českeacute republice
největšiacutem odběratelem lidskeacuteho kapitaacutelu - outsorcingu -
do svyacutech zaacutevodů
o Automobilovyacute průmysl
o Strojiacuterenskyacute průmysl
o Stavebniacute průmysl
o Textilniacute průmysl
Tyto personaacutelniacute agentury jsou schopny kromě
zajišťovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů do stavu jednotlivyacutech zaacutevodů
zajišťovat i jineacute produkty např
o Vyhledaacuteniacute a zajištěniacute požadovaneacuteho počtu pracovniacuteků
v jednotlivyacutech profesiacutech na kliacuteč
o Zajištěniacute operativniacuteho přemiacutesťovaacuteniacute pracovniacuteků
v jednotlivyacutech provozech
o Flexibilniacute využiacutevaacuteniacute lidskyacutech zdrojů v zaacutevislosti na
provozniacutech potřebaacutech (nemoc dovolenaacute)
o Vzdělaacutevaacuteniacute v oblasti požadovanyacutech profesiacute
o Prověřeniacute zdravotniacute a pracovniacute způsobilosti
o Celkovou administrativu spojenou s lidskyacutemi zdroji
Každaacute ze současnyacutech personaacutelniacutech agentur kteraacute maacute
zaacutejem na sveacutem kvalitniacutem fungovaacuteniacute a budouciacutem rozvoji by
měla věnovat velkou pozornost vzdělaacutevaacuteniacute a přiacutepravě svyacutech
pracovniacuteků k optimaacutelniacutemu vyacutekonu praacutece Osobně se totiž
21
domniacutevaacutem že tzv bdquoboomrdquo v oblasti personaacutelniacutech agentur
teprve přijde
Optimaacutelně nastavenaacute strategie vzdělaacutevaacuteniacute znamenaacute
dlouhodobyacute pohled na potřeby společnosti v oblasti
dovednostiacute znalostiacute a schopnostiacute jejiacutech pracovniacuteků
Vzdělaacutevaacuteniacute a rozvoj v teacuteto oblasti by měly byacutet
integraacutelniacute součaacutestiacute procesu řiacutezeniacute Jednou ze součaacutestiacute
praacutece manažera je sledovat a hodnotit pracovniacute vyacutekon
podřiacutezenyacutech analyzovat podmiacutenky pro odvaacuteděniacute dobreacuteho
pracovniacuteho vyacutekonu a zkoumat faktory ovlivňujiacuteciacute vyacutekon
praacutece S tiacutem velmi uacutezce souvisiacute identifikace potřeb
rozvoje a vzdělaacutevaacuteniacute včetně sestaveniacute plaacutenů osobniacuteho
a odborneacuteho rozvoje pracovniacuteků
Desatero zaacutesad pro dosaženiacute efektivnosti vzdělaacutevaacuteniacute
1 Motivace pracovniacuteků ke vzdělaacutevaacuteniacute
2 Stanoveniacute ciacutelů a metod hodnoceniacute dosaženyacutech
vyacutesledků
3 Podpora uacutečastniacuteků ve vzdělaacutevaacuteniacute a zpětnaacute vazba
4 Pocit seberealizace a uspokojeniacute
5 Aktivniacute charakter vzdělaacutevaacuteniacute (aktivniacute zapojeniacute a
treacutenink)
6 Vhodnaacute volba naacutestrojů a metod vzdělaacutevaacuteniacute
7 Variabilita metod vzdělaacutevaacuteniacute a ciacutelenaacute změna
8 Dostatečnyacute časovyacute prostor pro zvlaacutednutiacute předmětu
vzdělaacutevaacuteniacute
9 Průběžneacute upevňovaacuteniacute vědomiacute vzdělaacutevanyacutech pracovniacuteků
o dosaženyacutech vyacutesledciacutech
10 Neviacutem jak to udělat Spraacutevneacute určeniacute stupně
složitosti ndash uacuterovně složitosti vzdělaacutevaacuteniacute
22
221 Definice zabezpečovaacuteniacute lidskyacutech
zdrojů
Plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů neboli personaacutelniacute plaacutenovaacuteniacute
stanovuje potřebu požadovanou v zaacutejmu dosaženiacute
strategickyacutech ciacutelů Toto plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů
vychaacuteziacute z přesvědčeniacute že lideacute jsou nejdůležitějšiacutem
strategickyacutem zdrojem organizace Plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech
zdrojů se orientuje i na širšiacute zaacuteležitosti tyacutekajiacuteciacute se
způsobů zaměstnaacutevaacuteniacute a rozvoje lidiacute v zaacutejmu zlepšovaacuteniacute
efektivnosti organizace Toto plaacutenovaacuteniacute může tedy hraacutet
vyacuteznamnou roli ve strategickeacutem řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů
2211 Proces plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů
Proces plaacutenovaacuteniacute jak jej uvaacutediacutem v grafu č 1 v přiacutelohaacutech
teacuteto Diplomoveacute praacutece neniacute nutně lineaacuterniacutem procesem
vychaacutezejiacuteciacutem z podnikoveacute strategie kteraacute logicky
vyuacutesťuje do plaacutenu ziacuteskaacutevaacuteniacute flexibility a stabilizace
pracovniacuteků Z toho důvodu nelze předpoklaacutedat že jako
zaacutekladna pro plaacuteny lidskyacutech zdrojů budou existovat dobře
vypracovaneacute podnikoveacute plaacuteny Podnikovaacute strategie může byacutet
v mnoha přiacutepadech spiacuteše evolučniacute než promyšlenaacute a tudiacutež
se může vytvaacuteřet postupně [Armstrong M 2007 s 115 ]
Mnoheacute by bylo třeba řiacuteci ve prospěch systematickeacuteho
přiacutestupu k vytvaacuteřeniacute strategie zabezpečovaacuteniacute lidskyacutech
zdrojů plaacutenovaacuteniacute pomociacute sceacutenaacuteřů prognoacutez poptaacutevky
a nabiacutedky pracovniacutech sil a analyacutezy mobility (fluktuace)
pracovniacuteků Jestliže je budoucnost dostatečně
předviacutedatelnaacute pak by mohlo byacutet vhodneacute formaacutelniacute
plaacutenovaacuteniacute Pokud však nikoliv pak by se přiacutestup
k plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů musel opiacuterat spiacuteše o naacutehodnyacute
model než o přesneacute prognoacutezy
23
Zde uvaacutediacutem procesy ktereacute lze shrnout naacutesledujiacuteciacutem
způsobem
o Podnikoveacute strategickeacute plaacuteny ndash definovaniacute budouciacutech
uacuterovniacute činnostiacute a iniciativ vyžadujiacuteciacute noveacute
dovednosti
o Strategie zabezpečovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů ndash plaacutenovaniacute
za uacutečelem ziacuteskaacuteniacute konkurenčniacute vyacutehody pomociacute
rozviacutejeniacute intelektuaacutelniacuteho kapitaacutelu ndash zaměstnaacutevaacuteniacute
schopnějšiacutech lidiacute než jakeacute maacute konkurence
zabezpečovaacuteniacute toho aby tito lideacute vytvaacuteřeli
a rozviacutejeli znalosti a dovednosti specifickeacute pro
společnost včetně podnikaacuteniacute kroků k tomu aby se
společnost stala atraktivniacutem zaměstnavatelem
u ktereacuteho budou lideacute raacutedi pracovat
o Plaacutenovaacuteniacute pomociacute sceacutenaacuteře ndash hrubaacute představa o tom
kam společnost ve sveacutem prostřediacute a oboru směřuje
jakeacute důsledky to bude miacutet pro potřebu lidskyacutech
zdrojů
o Prognoacutezy poptaacutevky a nabiacutedky ndash odhady budouciacute potřeby
pracovniacuteků neboli odhady počtu lidiacute kteřiacute budou
k dispozici uvnitř společnosti i mimo ni
o Analyacuteza pohybu (fluktuace) pracovniacuteků ndash analyzovaacuteniacute
současnyacutech ukazatelů a trendů mobility (fluktuace)
pracovniacuteků pro uacutečely prognoacutez nabiacutedky pracovniacutech sil
o Analyacuteza pracovniacuteho prostřediacute ndash analyzovaacuteniacute
prostřediacute ve ktereacutem lideacute pracujiacute se zaměřeniacutem
na to jakyacute prostor jim prostřediacute poskytuje pro
24
využiacutevaacuteniacute a rozviacutejeniacute jejich dovednosti pro
dosahovaacuteniacute spokojenosti s praciacute
o Analyacuteza operačniacute efektivnosti ndash (analyacuteza
efektivnosti činnosti) analyzovaacuteniacute produktivity
využiacutevaacuteniacute lidiacute a podmiacutenek pro růst flexibility aby
bylo možneacute reagovat na noveacute a měniacuteciacute se požadavky
222 Ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběr pracovniacuteků
Obecnyacutem ciacutelem ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru pracovniacuteků by mělo byacutet
ziacuteskat s vynaloženiacutem minimaacutelniacutech naacutekladů takoveacute množstviacute
a takovou kvalitu pracovniacuteků ktereacute jsou žaacutedouciacute pro
uspokojeniacute podnikoveacute potřeby lidskyacutech zdrojů Tři faacuteze
ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru pracovniacuteků jsou [Armstrong M 2007
s 343]
o Definovaacuteniacute požadavků
o Přilaacutekaacuteniacute uchazečů
o Vybiacuteraacuteniacute uchazečů
2221 Definovaacuteniacute požadavků
Počet a kategorie lidiacute ktereacute společnost potřebuje
by měly byacutet jasně definovaneacute v ziacuteskaacutevaacuteniacute pracovniacuteků
kteryacute je odvozen z plaacutenu lidskyacutech zdrojů (personaacutelniacuteho
plaacutenu) Kromě toho může existovat potřeba naacutehrady
některyacutech pracovniacuteků nebo potřeba obsazeniacute nově
vytvořenyacutech pracovniacutech miacutest Obojiacute musiacute byacutet důkladně
prověřeno aby se zjistilo zda jsou tyto potřeby
opraacutevněneacute Zejmeacutena je nezbytneacute prověřit potřebu naacutehrady
nebo uacuteroveň a typ pracovniacuteka ktereacute jsou požadovaacuteny
25
Požadavky konkreacutetniacutech pracovniacutech funkciacute by měli byacutet
vyjaacutedřeny v podobě popisu a specifikace pracovniacuteho miacutesta
Tyto požadavky poskytujiacute zaacutekladniacute informaci
potřebnou pro sestaveniacute inzeraacutetu pro informovaacuteniacute
zprostředkovatelskyacutech instituciacute a pro hodnoceniacute uchazečů
Definice určiteacute role uvaacutediacute přehled schopnostiacute
dovednostiacute požadavků na vzdělaacuteniacute a praxi Vytvaacuteřiacute tak
kriteacuteria na jejichž zaacutekladě budou uchazeči posuzovaacuteni
při vyacuteběroveacutem pohovoru nebo pomociacute testů praacutevniacute
způsobilosti
Specifikace požadavků na pracovniacuteka ndash znaacutemaacute teacutež jako
specifikace pracovniacuteho miacutesta definuje vzdělaacuteniacute vyacutecvik
kvalifikaci a zkušenosti požadovaneacute od žadatele pro
obsazenou pozici
Specifikace požadavků na pracovniacuteka může byacutet
sestavena v naacutesledujiacuteciacutem uskupeniacute
o Odborneacute schopnosti
o Požadavky na chovaacuteniacute a postoje
o Odbornaacute přiacuteprava a vyacutecvik
o Zkušenosti praxe
o Zvlaacuteštniacute požadavky
o Vhodnost pro organizaci
o Možnost splnit očekaacutevaacuteniacute uchazeče
Největšiacute nebezpečiacute ktereacutemu je potřeba věnovat
pečlivou důslednost je dbaacutet na to aby nedošlo
k nadhodnoceniacute požadovaneacute kvalifikace a schopnostiacute Žaacutedat
to nejlepšiacute je zcela přirozeneacute ale stanoveniacute
nerealizovatelně vysokyacutech požadavků na uchazeče zvyšuje
probleacutemy s jejich přilaacutekaacuteniacutem Vede takeacute k nespokojenosti
26
mezi těmi kteřiacute byli vybraacuteni neboť mohou miacutet pocit
že se jejich talent a schopnosti nevyužiacutevajiacute ze sta
procent
Existuje mnoho modelů jak posuzovat budouciacuteho
možneacuteho zaměstnance a jak ho podrobit podrobneacutemu vyacuteběru
Z možnyacutech modelů uvaacutediacutem tyto
Sedmibodovyacute model kteryacute se zaměřuje na
1 fyzickeacute vlastnosti
2 vědomosti a dovednosti
3 všeobecnou integraci
4 zvlaacuteštniacute schopnosti
5 zaacutejmy
6 dispozice (sklony)
7 okolnosti (zaacutezemiacute)
Pětibodovyacute model kteryacute se zaměřuje na
1 vliv na ostatniacute
2 ziacuteskanou kvalifikaci
3 vrozeneacute schopnosti
4 motivace
5 emocionaacutelniacute ustrojeniacute
Jako posledniacute odstavec v tomto bodu bych raacuted
rozebral přiacutestup založenyacute na schopnostech kteryacute může
pomoci rozpoznat kteraacute metoda vyacuteběru (napřiacuteklad
psychologickeacute testy nebo assessment centra) bude zřejmě
přinaacutešet užitečneacute poznatky Vyacutehody přiacutestupu založeneacuteho na
schopnostech bych shrnul v naacutesledujiacuteciacutech bodech
27
o Zvyšuje přednost předpovědiacute o vhodnosti
uchazeče
o Usnadňuje lepšiacute porovnaacuteniacute mezi vlastnostmi
jedince a požadavky pracovniacuteho miacutesta
o Při vedeniacute pohovoru pomaacutehaacute zabraacutenit překotnyacutem
soudům
o Může byacutet oporou pro celou řadu metod vyacuteběru ndash
dotazniacuteky pohovory testy a assessment centra
2222 Přilaacutekaacuteniacute uchazečů
Přilaacutekaacuteniacute uchazečů je v prvniacute řadě zaacuteležitostiacute rozpoznaacuteniacute
vyhodnoceniacute a využitiacute nejvhodnějšiacutech zdrojů potencionaacutelniacutech
uchazečů Nicmeacuteně v přiacutepadech kdy se setkaacutevaacuteme s obtiacutežemi
přilaacutekaacuteniacute či udrženiacute uchazečů nebo tyto obtiacuteže předviacutedaacuteme
je třeba vypracovat předběžnou studii faktorů ktereacute mohou
přispět k přilaacutekaacuteniacute nebo odrazeniacute uchazečů tedy silnyacutech
a slabyacutech straacutenek podniku jakožto zaměstnavatele
Pokud bychom se zaměřili na analyacutezu silnyacutech
a slabyacutech straacutenek tak ta by se teacuteměř vždy měla zaměřit
na skutečnosti jako jsou tyto
o Pověst společnosti
o Mzdy
o Zaměstnaneckeacute vyacutehody
o Pracovniacute podmiacutenky
o Zajiacutemavost praacutece
o Jistota zaměstnaacuteniacute
o Přiacuteležitosti ke vzdělaacutevaacuteniacute a vyacutevoji
o Perspektivista karieacutery
o Umiacutestěniacute pracoviště
28
Tyto skutečnosti by měly byacutet porovnaacuteny s tiacutem co
nabiacuteziacute konkurence Na zaacutekladě vyacutesledků by měl byacutet
vypracovaacuten seznam toho co bdquoprodaacutevaacuterdquo organizaci a co
prodaacutevaacute podnikatele Prodejem organizace mysliacutem pověst
agentury a jejiacute flexibilitu a pověstiacute podnikatele mysliacutem
žadatele o praacuteci v agentuře jeho kvalifikaci Lze při tom
uplatnit zkušenosti z marketingu při nichž se preference
potencionaacutelniacutech zaacutekazniacuteků porovnaacutevajiacute s vlastnostmi vyacuterobku
tak aby byly zdůrazněny ty vlastnosti ktereacute nejviacutece
přitahujiacute zaacutekazniacuteka
Ciacutelem celeacuteho zkoumaacuteniacute je vytvořit lepšiacute obraz
organizace (dobrou značku zaměstnavatele) pro potřeby
inzerovaacuteniacute naacuteborovyacutech materiaacutelů a pohovorů s uchazeči
Může existovat i poněkud konstruktivnějšiacute ciacutel ukaacutezat
organizaci potřebu zlepšeniacute jejiacute zaměstnavatelskeacute pověsti
za uacutečelem přilaacutekaacuteniacute většiacuteho množstviacute lepšiacutech uchazečů
a za uacutečelem udrženiacute si těch kteřiacute byli již vybraacuteni
U zdrojů uchazečů je velice důležiteacute uvažovat
o vnitřniacutech zdrojiacutech uchazečů ačkoli některeacute organizace
s důsledně uplatňovanou politikou stejneacute přiacuteležitosti
trvajiacute na tom aby uchazeči z vnitřniacutech zdrojů uchaacutezejiacuteciacute
se o volneacute miacutesto měli stejneacute vyacutechoziacute podmiacutenky jako
uchazeči z vnějšiacutech zdrojů
Pokud nejsou vhodniacute uchazeči organizaci k dispozici
pak hlavniacutemi zdroji pro osloveniacute uchazečů jsou
o Inzerovaacuteniacute
o Internet
o Externiacute vyhledaacutevaciacute a zprostředkovatelskeacute služby ndash
Personaacutelniacute agentury
29
Mnoho pracovniacutech miacutest je samozřejmě možneacute obsadit
čerstvyacutemi absolventy vysokyacutech škol kteřiacute již v průběhu
studia majiacute možnost si přivydělaacutevat v různyacutech
společnostech ktereacute jim po dovršeniacute studia nabiacutednou
praacuteci Zaacuteroveň je běžnyacutem jevem že některeacute společnosti
si zavaacutežiacute studenta smlouvou již v průběhu jejich studia a
platiacute mu školneacute Dnes již klasickyacutem jevem je vydaacutevaacuteniacute
různyacutech informačniacutech brožurek pravidelneacute naacutevštěvy škol
za uacutečelem oslovovaacuteniacute potencionaacutelniacutech novyacutech zaměstnanců
2223 Vybiacuteraacuteniacute uchazečů
Při ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběru pracovniacuteků lze použiacutet přiacutestupu
charakteristickeacuteho pro moderniacute řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů Ten
spočiacutevaacute v tom že věnuje mnohem viacutece peacuteče tomu zda
uchazeči splňujiacute nejen požadavky daneacuteho pracovniacuteho miacutesta
ale i požadavky podniku jako celku Tyto požadavky zahrnujiacute
oddanost a schopnost efektivně pracovat jako člen
tyacutemu[Armstrong M 2007 s 369]
Je velice důležiteacute dbaacutet na to že ve většině přiacutepadů
reference ať už osobniacute nebo od předchoziacuteho
zaměstnavatele nebyacutevajiacute vždy odpoviacutedajiacuteciacute reaacutelu Byacutevaliacute
zaměstnavateleacute jsou ve většině přiacutepadů dobrosrdečniacute
a tudiacutež jsou schopni podepsat teacuteměř bdquocokolivrdquo
Britskyacute Chartered Institute of Personnel And
Development [CIPD 2005 c] odhaduje že jedna osmina
uchazečů přehaacuteniacute nebo falšuje sveacute vzdělaacuteniacute (absolvovanou
přiacutepravu na povolaacuteniacute)rdquo
Osobně si troufaacutem tvrdit že nejlepšiacute možnaacute věc
kterou můžete při sjednaacutevaacuteniacute noveacuteho zaměstnance učinit
30
je vyžaacutedat si od byacutevaleacuteho zaměstnavatele odpověď na Vaacutemi
dodaneacute otaacutezky
o Jakaacute byla deacutelka zaměstnaacuteniacute
o Jakyacute byl naacutezev pracovniacuteho miacutesta
o Jakaacute praacutece byla vykonaacutevaacutena
o Jakyacute byl mzdovyacute tarif či plat
o Kolik dnů absence měl uchazeč za posledniacutech 12 měsiacuteců
o Zaměstnali byste jej opět (pokud ne proč)
31
3 Lobbying
Slovo lobbying se podle společnosti Websteracutes Dictionary
poprveacute objevilo v roce 1837 Dnes se toto označeniacute
použiacutevaacute po celeacutem světě pro celou škaacutelu způsobů
a procesů jež majiacute zajistit vliv na rozhodovaacuteniacute ve
věcech veřejnyacutech V politice se lobuje za všechno
a zaacuteroveň proti všemu nicmeacuteně politickyacute lobbying se pojiacute
předevšiacutem s penězi [Woll C 2006 s 42]
Lobbying byacutevaacute zpravidla chaacutepaacuten velmi široce Do teacuteto
kategorie tudiacutež spadajiacute veškereacute přiacutemeacute i nepřiacutemeacute snahy
ovlivnit jakaacutekoliv rozhodnutiacute změnit či předělat
jakeacutekoliv usneseniacute aj (dopisy zastupitelům přiacutespěvky
na volebniacute kampaň sponzorskeacute dary podporovaacuteniacute
sportovniacutech klubů kampaně v meacutediiacutech vyacutepovědi před
legislativniacutemi vyacutebory ndash ciacutelem je tedy prosadit kyacuteženyacute
politickyacute vyacutesledek)
Takto širokaacute definice ovšem ztraacuteciacute prakticky
jakyacutekoliv analytickyacute ale i praacutevniacute vyacuteznam neboť
potencionaacutelně zahrnuje teacuteměř veškereacute aktivity spojeneacute
s politikou a veřejnyacutem prostorem Takto pojatyacute lobbying
se staacutevaacute všiacutem a zaacuteroveň ničiacutem Těžkosti plynouciacute pro
analytiky jsou zřejmeacute z několika praciacute vyacuteznamnyacutech
badatelů zabyacutevajiacuteciacutech se lobbyingem Kay Shlozman a John
Terney kteřiacute se problematikou lobbyingu zabyacutevajiacute
od sedmdesaacutetyacutech let otevřeně přiznaacutevajiacute že bdquozaacuteměrně
zanedbaacutevajiacute důležitou otaacutezku kdo se losovaciacuteho procesu
uacutečastniacuterdquo [EPP-ED 2006 s 35] To ovšem vede praacutevě
k tomu že miacutesiacute naacutetlakoveacute skupiny s lobbyistickyacutemi
Je proto potřeba naleacutezt definici jež by lobbyistickeacute
aktivity oddělila od jinyacutech a mnohdy i podobnyacutech aktivit
jejichž ciacutelem je takeacute zisk vlivu Někteřiacute autoři voliacute
32
jako řešeniacute tohoto probleacutemu způsob rozděleniacute na přiacutemyacute
lobbying a nepřiacutemyacute lobbying Prvniacute okruh by zahrnoval
osobniacute styky se zaacutekonodaacuterci jejich poradci nebo jinyacutemi
politiky a informovaacuteniacute je o konkreacutetniacutem probleacutemu Druhyacute
okruh by spočiacuteval v ovlivňovaacuteniacute kampaněmi v meacutediiacutech nebo
mezi voliči (většinou ve sveacutem volebniacutem okrsku)
31 Lobbying pro specifickeacute formy
prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech
skupin
Druh a forma prosazovaacuteniacute lobbyingu je často veřejnostiacute
pojata jako manipulace kteraacute maacute bliacuteže ke korupci než
demokratickyacutem standardům Vychaacuteziacute to zejmeacutena z faktu
že ačkoliv je hranice mezi lobby a korupciacute zřetelnaacute
zaacuteležiacute jen na etice obou zuacutečastněnyacutech stran zda ji
dodržiacute [Marečkovaacute H 2007 s 15]
V Evropskeacute unii se proto v posledniacutech letech ozyacutevajiacute
hlasy pro odstraněniacute jakyacutechkoli naacuteznaků teacuteto
netransparentnosti a po vytvořeniacute principu regulaciacute
lobbyistickyacutech aktivit Jak si daacutele popiacutešeme tyto snahy
regulace lobbyingu jsou velice komplikovaneacute neboť vedle
standardniacutech postupů mohou lobbisteacute užiacutet i techniky
značně netransparentniacute a proto i těžko regulovatelneacute
Pro pojem standardniacute postup by bylo vhodnějšiacute užiacutevat
pojem tradičniacute postup protože jak uvaacutediacute [Schendelen
2007 s 38) každaacute zaacutejmovaacute skupina může při sveacutem snaženiacute
ovlivnit evropskeacute politiky užiacutet nejmeacuteně čtyři tradičniacute
33
techniky Ty jsou využiacutevaacuteny tak dlouho že se staly
osvědčenyacutemi
Jednaacute se o donuceniacute vtaženiacute do vlastniacute hry
veřejnou obhajobu a přesvědčovaacuteniacute (argumentaci) Technika
donuceniacute vychaacuteziacute z naacuterodniacute uacuterovně kde aparaacutet donuceniacute
vykonaacutevajiacute soudy policie a vězeňskyacute systeacutem Na evropskeacute
uacuterovni kteraacute je takeacute založena na vynutitelnyacutech praacutevniacutech
normaacutech se ve většiacute miacuteře užiacutevajiacute meacuteně formaacutelniacute postupy
jako napřiacuteklad blokaacutedy agresivniacute kampaně (doprovaacutezeneacute
demonstracemi) přesuny firem mezi členskyacutemi staacutety za
lepšiacutemi podmiacutenkami apod Technika vtaženiacute do vlastniacute hry
spočiacutevaacute v přidělovaacuteniacute vedouciacutech funkciacute nebo poskytnutiacute
finančniacutech prostředků vyacuteznamnyacutem bdquohraacutečůmrdquo
Propracovanějšiacute variantou je ustaveniacute takovyacutech
rozhodovaciacutech procedur ktereacute ve sveacutem důsledku udržujiacute
ostatniacute zaacutejmoveacute skupiny v podřiacutezeneacutem postaveniacute Obzvlaacuteště
ministerstva si tiacutemto způsobem držiacute pod dostatečnou
kontrolou nespočet takzvaně bdquonezaacutevislyacutechrdquo agentur nebo
soukromyacutech organizaciacute V tomto přiacutepadě vznikaacute finančniacute
zaacutevislost těchto agentur na dvou uacuterovniacutech ndash na naacuterodniacute
uacuterovni ndash finančniacute zaacutevislost těchto agentur na vlaacutedě
a na evropskeacute uacuterovni kde jsou agentury zaacutevisleacute na
rozdělovaacuteniacute dotaciacute a na schopnosti EU prosadit svoje
politickeacute zaacutejmy Techniku veřejneacute obhajoby často
použiacutevajiacute nevlaacutedniacute organizace a obchodniacute organizace
Ve sveacute neformaacutelniacute podobě může byacutet mediaacutelniacute kampaniacute kteraacute
reflektuje noveacute přiacuteležitosti či hrozby Ve formaacutelnějšiacutem
podaacuteniacute maacute podobu oficiaacutelniacute stiacutežnosti na Uacuteřad pro ochranu
hospodaacuteřskeacute soutěže Nejformaacutelnějšiacute variantou je soudniacute
spor Posledniacute technika argumentace či přesvědčovaacuteniacute je
založena na logicky přijatelnyacutech zaacutevěrech a na empiricky
34
věrohodnyacutech tvrzeniacutech Obvykle se využiacutevaacute ve čtyřech
situaciacutech
a když rozhodujiacuteciacute hraacuteči staacutele vaacutehajiacute s podporou (lze je
ziacuteskat na vlastniacute stranu)
b když je daneacute teacutema v počaacutetciacutech sveacuteho rozpracovaacuteniacute (a
mnoziacute ještě nezaujali jasnou pozici)
c když se teacutematu dostane širokeacute publicity (publikum
vyžaduje přesvědčiveacute argumenty)
d když je nutneacute teacutema učinit atraktivnějšiacute (prezentovat
ho jako věc obecnějšiacuteho zaacutejmu)
Tradičniacute techniky lobbovaacuteniacute jsou zaacutejmovyacutemi skupinami
staacutele použiacutevaneacute nicmeacuteně jejich efektivita a uacutečinnost maacute
v posledniacutech letech klesajiacuteciacute tendenci Vychaacuteziacute
to zejmeacutena ze skutečnosti že tradičniacute techniky
se opiacuterajiacute o povyacutešenou viacuteru ve vlastniacute nadřazenost
Jinyacutemi slovy pro lobbistu kteryacute využiacutevaacute tradičniacutech
metod je jeho protistrana většinou protivniacutekem ktereacuteho
je nutneacute a možneacute donutit soudně přemoci či přesvědčit
o tom že řiacutedit se zaacutejmem lobujiacuteciacute je spraacutevneacute a žaacutedouciacute
311 Management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute na
uacuterovni EU
Management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute EU stojiacute na dvou
piliacuteřiacutech Prvniacute je akademickyacute a maacute dva prameny obchodniacute
management a politologii To by naacutes nemělo překvapovat
protože vztah mezi komerčniacutemi a politickyacutemi kruhy nebo
v širšiacute perspektivě mezi soukromyacutem a veřejnyacutem sektorem
35
tvořiacute kliacutečovou složku každeacute moderniacute společnosti založeneacute
na smiacutešeneacutem veřejno-soukromeacutem systeacutemu vlaacutednutiacute
[Schendelen 2007 s 249]
Evropskaacute unie je nejpřiacutehodnějšiacutem prostorem pro
praktickou aplikaci managementu veřejnyacutech zaacuteležitostiacute
Na uacuterovni EU existujiacute tisiacutece organizaciacute ktereacute
z funkčniacuteho hlediska jednajiacute jako zaacutejmoveacute skupiny Svůj
původ majiacute ve veřejnyacutech i soukromyacutech sfeacuteraacutech jak
členskyacutech zemiacute EU tak mnoha bdquomimo-unijniacutechrdquo Centrem
jejich aktivit je Brusel ndash hlavniacute město EU
Většina zaacutejmovyacutech skupin se v tomto komunikačniacutem uzlu
objevuje jen nepravidelně většinou když se o něčem
podstatneacutem rozhoduje ve vyacuteborech komise či při slyšeniacute
Parlamentu
Všechny tyto veřejneacute a soukromeacute naacutetlakoveacute skupiny
ať už se staacutelou kancelaacuteřiacute v Bruselu nebo bez niacute vnaacutešejiacute
do rozhodovaciacutech procesů EU sveacute vlastniacute zaacutejmy Systeacutem EU
považujiacute ve většině přiacutepadů za nejnaacuteročnějšiacute prostřediacute
s jakyacutem se mohou setkat Tyto lobbyistickeacute skupiny jsou
nejzjevnějšiacutemi nositeli euroopenizace
Management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute EU neniacute přirozeně
žaacutednyacute všeleacutek Pokud je užiacutevaacuten proziacuteravě a s rozvahou
pokud zahrnuje pečlivou teoretickou přiacutepravu a tvrdou
praacuteci v tereacutenu pak poskytuje lepšiacute vyhliacutedky na dosaženiacute
uacutespěchu nebo alespoň na odvraacuteceniacute neuacutespěchu v evropskeacute
hře Expert v oboru evropskyacutech zaacuteležitostiacute
se pochopitelně řiacutediacute souborem pravidel nebo doporučeniacute
kteraacute se v tomto přiacutepadě tyacutekajiacute lepšiacute strategie a taktiky
na evropskeacute půdě
36
Každaacute zaacutejmovaacute skupina maacute samozřejmě praacutevo se sama
rozhodnout zda bude sveacute veřejneacute zaacuteležitosti spravovat
amateacuterskyacutem či profesionaacutelniacutem stylem a zda bude použiacutevat
vyacutehradně tradičniacute techniky pro prosazovaacuteniacute vlivu Pokud
maacute však zaacutejmovaacute skupina zaacutejem na zlepšeniacutech svyacutech šanciacute
pro dosaženiacute požadovaneacuteho vyacutesledku potom by měla
profesionaacutelně aplikovat poznatky managementu veřejnyacutech
zaacuteležitostiacute
312 Převis nabiacutedky nekonvenčniacutech postupů
Na hraciacute ploše s naacutezvem EU si skutečně žaacutednaacute zaacutejmovaacute
skupina nemůže stěžovat na nedostatek cest vedouciacutech
k požadovaneacutemu vyacutesledku Může si vybiacuterat z nekonečneacuteho
menu přiacuteležitostiacute pro oteviacuteraacuteniacute dveřiacute směrem ven
i dovnitř a to vše při použitiacute standardniacutech postupů
o Zaprveacute může použiacutet přiacutemyacute lobbying kteryacute by neměl
nikdy byacutet ztotožňovaacuten s konečnyacutem ovlivněniacutem a nemusiacute
tedy lobovat v našem specifickeacutem smyslu
o Zadruheacute se můžeme spolehnout na tradičniacute techniky
uplatněniacute vlivu ndash donuceniacute vtaženiacute do vlastniacute hry
veřejnou obhajobu a přesvědčovaacuteniacute (argumentaciacute)
o Zatřetiacute můžeme využiacutet některou z mnoha nekonvenčniacutech
technik ktereacute rozeberu niacuteže
Teacuteměř vždy se nabiacuteziacute bezpočet akteacuterů ke kontaktovaacuteniacute
faktorů k ovlivněniacute a vektorů ke zkonstruovaacuteniacute Možnosti
bdquoodchodu protestu a loajalityrdquo neboli v lidoveacutem jazyce
bdquouteč bojuj nadbiacutehejrdquo jsou jen třemi z mnoha a hraacuteč
37
se vždy může vydat na jednu nebo na druhou stranu
To však vede k dilematu
Scheacutema ktereacute uvaacutediacutem jako přiacutelohu č 2 představuje
vyacuteběr nejčastěji se vyskytujiacuteciacutech dilemat v tereacutenniacutech
aktivitaacutech v EU Prvniacute dvě kategorie se přiacutemo vztahujiacute
k akteacuterům tedy zaacutestupcům EU a ostatniacutem zainteresovanyacutem
hraacutečům Ostatniacute odkazujiacute k faktorům a vektorům působiacute
na ně nepřiacutemo a reprezentujiacute zde dilema meta-lobbyingu
Tato dilemata kteraacute mohou potkat každou zaacutejmovou
skupinu se pokusiacutem rozebrat niacuteže [Citelj 2004 s 61]
3121 Uacuteředniacuteci ndash dilema
Postoj kteryacute uacuteředniacuteci zaujmou k určiteacutemu teacutematu může
lobbyistickaacute skupina podpořit nebo může naopak oponovat
čiacutemž jim život ulehčiacute nebo naopak ztiacutežiacute
Všichni uacuteředniacuteci jsou hladoviacute po spolehlivyacutech
informaciacutech o reaacutelneacutem děniacute jimiž je lobbyistickaacute skupina
může ale takeacute nemusiacute nasytit Stejně tak je může
zklidnit či naopak znepokojit Klasickou technikou
vedouciacute k jejich znepokojeniacute je dramatickeacute podaacuteniacute faktů
o čemkoliv zhoršovaacuteniacute životniacuteho prostřediacute působeniacute
na jejich prestiž kompetence rozpočet pracovniacute zaacutetěž
způsob organizace nebo přijiacutemaacuteniacute do funkciacute Tyto hry
často hrajiacute sami uacuteředniacuteci proti sobě navzaacutejem
3122 Angažovaniacute hraacuteči ndash dilema
Jedno z velkyacutech dilemat se tyacutekaacute mobilizace většiacuteho počtu
akteacuterů Viacutec přaacutetel dodaacute viacutec podpory ale takeacute si pro sebe
zaberou většiacute podiacutel na hře
38
Jineacute dilema zniacute je lepšiacute odměnit sveacute spojence a ty
kteřiacute ustoupili tlaku nebo potrestat soupeře
a odpadliacuteky
Daacutele je možneacute zapracovat na posiacuteleniacute jednotnosti
nebo naopak nesouladu v raacutemci jednotlivyacutech koalic
Neaktivniacute hraacuteče můžeme ponechat jejich spaacutenku a nebo
je naopak probudit Ty kteřiacute nad nějakyacutem teacutematem vaacutehajiacute
lze ignorovat přesvědčit o vyacutehodnosti jedneacute z pozic
nebo naprosto odveacutest jejich pozornost jinyacutem směrem
Iritujiacuteciacute akteacutery může lobbyistickaacute skupina buď veřejně
omluvit čiacutemž si je možnaacute zavaacuteže nebo naopak pranyacuteřovat
čiacutemž je donutiacute ke kompromisu
3123 Vztahy ndash dilema
Lobbying může vztahy učinit formaacutelnějšiacutemi nebo naopak
neformaacutelnějšiacutemi přičemž mezi oběma poacutely se nachaacuteziacute
několik bdquopoloformaacutelniacutechrdquo stupňů Pokud je skupina zaacutevislaacute
na všech třech variantaacutech vztahu (viz scheacutema str 38)
pak se musiacute vypořaacutedat s dilematy jejich vzaacutejemneacuteho
vyvaacuteženiacute
a načasovaacuteniacute Může takeacute vztah stabilizovat či
destabilizovat konflikt někdy přinaacutešiacute většiacute vyacutenosy než
spojenectviacute
V jineacutem dilematu proti sobě stojiacute spoleacutehaacuteniacute na stareacute
a osvědčeneacute vztahy a rozviacutejeniacute novyacutech což je pro každou
lobby otaacutezkou kalkulace naacutekladů a vyacutenosů
39
3124 Procedury ndash dilema
Procedury patřiacute do třiacute P Jedno z dilemat se tyacutekaacute jejich
zjednodušeniacute či naopak zkomplikovaacuteniacute
Pro pochopeniacute uvaacutediacutem před rozhodnutiacutem komise z roku
2000 jiacutemž povolila Unileveru uveacutezt na trh margariacuten
Becel se tato společnost zasazovala o zjednodušeniacute
schvalovaciacute procedury Po verdiktu Komise svoji snahu
zastavila neboť si uvědomila že většiacute komplikovanost
celeacuteho procesu bude užitečnaacute v udrženiacute novyacutech konkurentů
mimo hru
Každaacute lobbyistickaacute skupina může takto přijmout nebo
napadnout určitou proceduru přiacutepadně doveacutest kauzu
až k Soudniacutemu dvoru Jineacute dilema se objevuje v otaacutezce
zda-li prosazovat striktniacute nebo volnou interpretaci
procedury Prostor pro interpretaci rozšiřujiacute jazykoveacute
varianty textu a různorodaacute každodenniacute praxe neboli
precedenty
3125 Pozice ndash dilema
V raacutemci hry Třiacute P může lobby buď uznat nebo naopak
kritizovat staacutevajiacuteciacute orgaacuteny a funkce jako třeba vyacutebory
agentury a jednotliveacute uacuteředniacuteky Skupina se takeacute může
rozhodnout ke vstupu do orgaacutenů nebo naopak k jeho
opuštěniacute To může znamenat symbol protestu nebo touhu
po většiacute svobodě v jednaacuteniacute Obzvlaacuteště velkyacutem dilematem
je přijiacutemaacuteniacute lidiacute do nejrůznějšiacutech funkciacute Po několika
zkušenostech a opravdu nepřiacutejemnyacutech situaciacutech se dnes již
jednoznačně přiklaacuteniacutem k jasně stanovenyacutem kriteacuteriiacutem
neboli pracovniacutem předpokladům (merits) a odmiacutetaacutem
jakoukoliv protekci
40
3126 Teacutemata ndash dilema
Jedno dilema zniacute jestli je lepšiacute teacutemata politizovat
nebo depolitizovat Standardniacute metoda odpolitizovaacuteniacute
spočiacutevaacute v prezentaci teacutematu jako bdquotechnickeacute zaacuteležitostirdquo
kteraacute je pro mnoho lidiacute synonymem menšiacute důležitosti
Komise a Rada EU často spojujiacute jednotlivaacute teacutemata aby
alespoň čaacutestečně uspokojili většiacute počet hraacutečů Lobby
se takeacute může pokusit o navyacutešeniacute nebo redukci počtu
aktivniacutech teacutemat a odvozeně tedy o změnu v počtu
angažovanyacutech hraacutečů nebo o bagatelizaci či naopak
dramatizaci vyacuteznamu teacutematu
Zde uvaacutediacutem několik přiacutepadů manipulace s teacutematy
o Společenskaacute zemědělskaacute politika ndash potravinovaacute
soběstačnost
o Dovoz levneacuteho textilu ndash dětskaacute praacutece
o Kouřeniacute tabaacuteku ndash svoboda
o Kožešinovyacute průmysl ndash praacuteva zviacuteřat
o Zaacutesah do ECB ndash hospodaacuteřskyacute růst
o Nižšiacute daně (opravy obuvi aj) ndash zaměstnanost
3127 Životniacute cyklus Souborneacute zpraacutevy ndash dilema
Lobby může buď napomoci hladkeacutemu přijetiacute Zpraacutevy nebo
ho naopak zkomplikovat
bdquoExtreacutemniacutem přiacutekladem byla pozice Velkeacute Britaacutenie
v radě EU během afeacutery s nemociacute BSE v roce 1996 kdy
Britoveacute jednoduše zablokovali viacutece než 50 Soubornyacutech
zpraacutev (ktereacute byly naacutesledně automaticky schvaacuteleny)rdquo
41
Dalšiacute dilema je spojeno se zachovaacuteniacutem nebo změnou
obsahu Souborneacute zpraacutevy Přeměna obsahu bliacutežiacuteciacute
se přeraacutemovaacuteniacute (reframing) Zpraacutevy do jineacuteho kontextu je
nepřiacutemou technikou časoveacuteho managementu Může na jednu
stranu vyřešit ale i vytvořit patovou situaci Patovou
situaci často navozujiacute lobbyisteacute usilujiacuteciacute
o subsidiaritu Na vyacuteběr je množstviacute dalšiacutech přiacutemyacutech
technik k urychleniacute nebo zabrzděniacute rozhodovaciacuteho procesu
Ta nejpřiacutemějšiacute spočiacutevaacute v posunutiacute konečneacuteho termiacutenu
dopředu či dozadu Prvniacute ciacutel je obvykle naacuteročnějšiacute než
druhyacute neboť popohaacuteněniacute celeacuteho procesu si žaacutedaacute viacutece
energie než jeho pozdrženiacute
3128 Areacutena ndash dilema
Lobby se může rozhodnout buď ke vstupu do konkreacutetniacute
areacuteny nebo k jejiacutemu opuštěniacute přičemž mezi oběma
krajnostmi zůstaacutevaacute ještě možnost vyčkaacutevaciacuteho postoje
Každaacute koalice je občas směsiciacute vyacutehod i nevyacutehod jejichž
různyacute poměr nabiacuteziacute možnost volby Vyacuteznamneacute dilema ktereacute
jsem již zmiňoval v předešlyacutech kapitolaacutech se tyacutekaacute
omezeniacute nebo rozšiacuteřeniacute hranic areacuteny Takovaacute změna může
vyuacutestit ve vyacuterazně odlišnyacute soubor teacutemat i angažovanyacutech
hraacutečů
3129 Rozhodnutiacute ndash dilema
Ohledně samotneacuteho rozhodnutiacute si musiacute lobby rozmyslet
jestli se při vyjednaacutevaacuteniacute přidaacute k většinoveacutemu či
menšinoveacutemu taacuteboru Prvniacute volba může neacutest lepšiacute vyacutesledky
z kraacutetkodobeacuteho hlediska zatiacutemco ta druhaacute představuje
investici do důvěry spolubojovniacuteků z hlediska
dlouhodobeacuteho přiacutepadně s ohledem na jinou Soubornou
zpraacutevu Kvůli tzv principiaacutelniacutem důvodům se může skupina
42
uacutečasti na vyjednaacutevaacuteniacute takeacute zcela vzdaacutet zůstane tedy
stranou a čekaacute na lepšiacute nabiacutedku Podobnaacute pozice zaměřenaacute
na zablokovaacuteniacute procesu pomociacute prohloubeniacute nejednotnosti
je pochopitelně velice riskantniacute
31210 Styly lobovaacuteniacute ndash dilema
Standardniacute dilemata stylu jednaacuteniacute mimo jineacute zahrnujiacute
rozhodnutiacute zda-li spiacuteše nabiacutezet nebo požadovat jednat
nenaacutepadně či zřetelně přiacutemo či nepřiacutemo formaacutelně nebo
neformaacutelně defenzivniacutem nebo agresivniacutem způsobem
Eventuaacutelně zda se tvaacuteřit smiacuteřlivě nebo konfrontačně
chovat reaktivně nebo provokativně
Otaacutezka stylů lobovaacuteniacute je všeobecně považovaacutena
za kliacutečovou a je takeacute jedinou oblastiacute v niacutež se plaacuteny
amateacuterskyacutech a profesionaacutelniacutech skupin styacutekajiacute Teoretickeacute
dilema tyacutekajiacuteciacute se legaacutelniacutech a ilegaacutelniacutech aktivit
se v praxi teacuteměř neřešiacute Každaacute lobby může na uacutezemiacute EU bez
většiacutech potiacutežiacute splnit současneacute podmiacutenky registrace
a dodržovat pravidla etickeacuteho kodexu stejně jako maacute
tisiacutece důvodů obaacutevat se přiacutepadnyacutech skandaacutelů a politickeacute
izolace
V naacutesledujiacuteciacute kapitole se pokusiacutem rozebrat konkreacutetniacute
formy prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech skupin
43
32 Konkreacutetniacute formy prosazovaacuteniacute
vlivu zaacutejmovyacutech skupin
Integrujiacuteciacute se Evropa je možnyacutem teacutematem diskusiacute nejen
na uacuterovni reaacutelneacute politiky ale i ve sfeacuteraacutech vědeckeacuteho
vyacutezkumu ndash ať již politologickeacuteho sociologickeacuteho či
ekonomickeacuteho charakteru Otaacutezky totiž vyvstaacutevajiacute nejen
okolo podoby samotneacuteho spolku (integrujiacuteciacute se Evropy)
o miacuteře rozšiacuteřeniacute miacuteře integrace či o smyslu sepsaacuteniacute
ustavujiacuteciacutech textů Vznikajiacute takeacute v miacuteře ochoty sdiacutelet
společneacute unijniacute hodnoty a rysy u přiacuteslušniacuteků jednotlivyacutech
integrujiacuteciacutech se staacutetniacutech uacutetvarů [Broscheid 2003
s 64]
Častyacutem a z mnoha uacutehlů pohledu zkoumanyacutem teacutematem
se tak stala otaacutezka společneacuteho vytvaacuteřeniacute unijniacutech
zaacutekladů Ideaacutelniacute by bylo aby došlo k internalizaci všemi
nebo alespoň rozhodnou většinou občanů členskyacutech zemiacute
Jejich smyslem by mělo byacutet posilovaacuteniacute pocitů
sounaacuteležitosti obyvatel s Evropskou uniiacute vytvaacuteřeniacute
bdquospolečneacutehordquo evropskeacuteho prostoru postaveneacuteho na
stabilniacutech zaacutekladech Mohlo by se tak zdaacutet že praacutevě toto
teacutema je jedniacutem ze stěžejniacutech naacutemětů existujiacuteciacutech euro-
federalistickyacutech uskupeniacute působiacuteciacutech v řadě členskyacutech
staacutetů EU
Existence vysokeacuteho počtu struktur obhajujiacuteciacutech
myšlenky koherentniacute i stojiacuteciacute v opozici evropskeacutemu
federalismu neniacute nikterak překvapivaacute Zvlaacuteště pak
uvaacutežiacuteme-li dobu trvaacuteniacute diskusiacute jejichž předmětem je
evropskeacute uspořaacutedaacuteniacute Zaklaacutedaacuteniacute spolků stojiacuteciacutech
na zaacutekladech obhajoby myšlenky vytvořeniacute federaacutelniacute Evropy
lze datovat hluboko do historie a proto by jejich
44
existence (často navazujiacuteciacute na původniacute organizaci
či jakyacutesi jejiacute novyacute zrod) neměla byacutet nijak zaraacutežejiacuteciacute
Zajiacutemaveacute však je že tato uskupeniacute nebyla zatiacutem
uspokojivě popsaacutena stejně jako nebyly uspokojivě popsaacuteny
zaacutejmy ktereacute daneacute organizace sledujiacute a zejmeacutena pak
prostředky ktereacute majiacute k dispozici
Skupiny nominaacutelně obhajujiacuteciacute evropskyacute federalismus
jsou přiacutetomneacute ve všech členskyacutech zemiacutech EU ačkoli
se zdaacute že země ktereacute čerstvě k Unii přistoupily
nedisponujiacute tak vysokyacutem počtem uskupeniacute tohoto druhu jako
staršiacute členoveacute Počet všech struktur obhajujiacuteciacutech
myšlenku evropskeacuteho federalismu je přiacuteliš vysokyacute pro
samotneacute baacutedaacuteniacute a proto z uacutevah zkoumaacuteniacute euro-
federalistickyacutech organizaciacute byly vyloučeny politickeacute
strany frakce evropskyacutech politickyacutech stran či samotneacute
unijniacute orgaacuteny ktereacute by bezesporu bylo možno raacutemcově
zařadit do jednoho scheacutematu Namiacutesto toho byly vybraacuteny
pouze některeacute zaacutejmoveacute skupiny nominaacutelně se orientujiacuteciacute
na prosazovaacuteniacute myšlenky evropskeacuteho federalismu
Obecně lze za hlavniacute funkci zaacutejmovyacutech skupin
považovat umožněniacute uacutečasti jednotlivyacutem individuiacutem
na politickeacutem životě Podstatnyacutem prvkem takoveacute uacutečasti je
to že neprobiacutehaacute jen formou voleb a že pro ni neniacute nutneacute
členstviacute v politickyacutech stranaacutech Vlastniacute zaacutejem je tak
artikulovaacuten v teacute oblasti ve ktereacute je občan připraven
se angažovat Funkcemi zaacutejmovyacutech skupin je tak
artikulace agregace a reprezentace zaacutejmů svyacutech členů
V užšiacutem pojetiacute může skupina plnit teacutež funkci politickeacute
socializace nebo dokonce politickeacute rekrutace Vzaacutejemnyacute
vztah politickyacutech stran a zaacutejmovyacutech skupin ktereacute
do značneacute miacutery sdiacutelejiacute řadu charakteristik neniacute
45
předmětem tohoto teacutematu a proto se k němu nebudu
vyjadřovat Spiacuteše se zde pokusiacutem rozveacutest jednotliveacute formy
prosazovaacuteniacute vlivu zaacutejmovyacutech skupin
321 Zaacutejmovaacute skupina při praacuteci
Jak jsem v předchoziacutech kapitolaacutech k zaacutejmovyacutem skupinaacutem
v EU uvedl lze odvodit řadu proměnnyacutech ktereacute odlišujiacute
profesionaacutelniacute chovaacuteniacute od amateacuterskeacuteho Zde je sloučiacutem
do čtyř uacutezce propojenyacutech avšak sveacutebytnyacutech ukazatelů
profesionaacutelniacute lobbyistickeacute organizace [Broscheid 2003
s 104]
Tyto ukazatele jsou
o dostatečnaacute vnitřniacute soudržnost
o užitečneacute (použitelneacute) znalosti
o optimaacutelniacute kombinace zdrojů a dovednostiacute
o celkovyacute vnějšiacute dojem
3211 Dostatečnaacute vnitřniacute soudržnost
Soudržnostiacute neboli koheziacute rozumiacuteme koherenci preferenciacute
čili koordinaci činnostiacute Předpoklad soudržnosti
je obvykle mylnyacute Za normaacutelniacutech okolnostiacute je každaacute
skupina vnitřně nejednotnaacute jejiacute členoveacute se přou
o preferovanaacute data hodnoty a naacutestroje Jinyacutemi slovy
řešiacute svaacute vnitřniacute teacutemata kteraacute se pak veřejně projevujiacute
na všech uacuterovniacutech organizace v podobě odlišnyacutech
preferenciacute a navzaacutejem si odporujiacuteciacuteho jednaacuteniacute
46
Na neformaacutelniacute uacuterovni existuje pluralita členů
skupiny zastaacutevajiacuteciacutech odlišneacute hodnoty a zaacutejmy Uvnitř
nadnaacuterodniacute firmy se mezi sebou zaměstnanci lišiacute napřiacuteklad
podle věku vzdělaacuteniacute naacuterodnosti jazyka odbornyacutech
znalostiacute a funkce Uvnitř Evropskyacutech federaciacute je
pluralita členů zaacutevislaacute na zemi původu na obratu
a zisku na stylu řiacutezeniacute na postaveniacute na trhu
a na organizačniacute strategii
V každeacutem Generaacutelniacutem ředitelstviacute Komise (Evropskaacute
komise složenaacute z jednotlivyacutech členů různyacutech staacutetů)
vychaacuteziacute pluralita a rozdiacutelnost uacuteředniacuteků kupřiacutekladu
z naacuterodniacuteho či regionaacutelniacuteho zaacutezemiacute stylu rozhodovaacuteniacute
karieacuterniacutech ciacutelů politickeacuteho přesvědčeniacute a sklonu
k loajalitě Takovaacute pluralita může celou organizaci
rozštěpit a jednotliveacute jejiacute čaacutesti se pak přeměniacute
v soběstačneacute lobbyistickeacute skupiny ktereacute odděleně
rozviacutejejiacute sveacute siacutetě vnějšiacutech vztahů
Pestrost vnitřniacutech rozporů by neměla byacutet
minimalizovaacutena ani maximalizovaacutena nyacutebrž
bdquooptimalizovaacutenardquo Organizačniacute zvlaacutednutiacute nejen evropskeacuteho
lobbyingu začiacutenaacute u vlastniacuteho prahu Minimalizace rozdiacutelů
může veacutest ke slepeacute poslušnosti Přiacutekazům Naacutesledně
organizace ztraacuteciacute vyacutehodu interniacute různorodosti
a nejzranitelnějšiacute se pochopitelně staacutevaacute na sameacutem
vrcholu
Vše se tedy soustřediacute na otaacutezku jak můžeme
dosaacutehnout dostatečneacute soudržnosti Je to jednoducheacute
Je třeba minimalizovat počet zasvěcenyacutech pracovniacuteků
kteřiacute na daneacutem obchodu pracujiacute a neustaacutele provaacutedět
controlling
47
3212 Užitečneacute znalosti
Profesionaacutelniacute lobbyistickou skupinu předevšiacutem
charakterizuje osvojeniacute znalostiacute Ty lze využiacutet
k dosaženiacute požadovanyacutech vyacutesledků kdykoli a kdekoli
Naproti tomu amateacuterskeacute skupiny se snadno spokojiacute se svyacutemi
vlastniacutemi dojmy a vniacutemaacuteniacutem reality nebo prostě naacutesledujiacute
individuaacutelniacute uacutesudek sveacuteho vedeniacute [Dančaacutek Hlouček
Šimeček 2006 s 86]
Profesionaacutelniacute lobby pochopitelně neniacute episteacutemickyacutem
nebo akademickyacutem společenstviacutem Ziacuteskaacuteniacute znalostiacute
a vědomostiacute nechaacutepe jako svůj prvořadyacute ciacutel Znalosti jsou
pro ni jen nepostradatelnyacutem prostředkem k realizaci
jejich zaacutejmů ať už v ČR nebo v EU
Nejdůležitějšiacute kategoriiacute je sebepoznaacuteniacute Vyžaduje
vyvaacuteženeacute porozuměniacute vlastniacutem touhaacutem a obavaacutem na jedneacute
straně a svyacutem možnostem na straně druheacute Touhy a obavy
musejiacute miacutet lepšiacute zaacuteklad než jen naacutehodnyacute soubor bdquonaacutehodrdquo
Uvědomělaacute zaacutejmovaacute skupina je staviacute na uacuteroveň se svyacutemi
obecnyacutemi zaacutejmy a konkreacutetniacutemi ciacuteli Touhy a obavy jsou
vyacutesledkem strategie kteraacute vzešla z kritickyacutech diskusiacute
Druhou kategoriiacute nezbytnyacutech vědomostiacute je znalost
areacuteny (prostřediacute) kam směřuji Čiacutem je skupina
profesionaacutelnějšiacute tiacutem rozvaacutežněji sveacute znalosti organizuje
a využiacutevaacute Většina nadnaacuterodniacutech firem a evropskyacutech
federaciacute ustavila za tiacutemto uacutečelem zvlaacuteštniacute tyacutem
managementu veřejnyacutech zaacuteležitostiacute Ten je propojen
s ostatniacutemi zaměstnanci a specializovanyacutemi pracovniacuteky
Zaacuteroveň uacutezce spolupracuje s vrcholovyacutem managementem
skupiny
48
3213 Optimaacutelniacute kombinace zdrojů a dovednostiacute
Zdroje jsou z pohledu zaacutejmoveacute skupiny naacutestrojem diacuteky
němuž v nemilosrdneacute konkurenci obstojiacute Nejednaacute se
o neměnnyacute majetek v jejiacutem staacuteleacutem vlastnictviacute naopak
musejiacute byacutet nejdřiacuteve ziacuteskaacuteny a naacutesledně udržovaacuteny v dobreacutem
stavu Naacutestrojem může byacutet cokoliv co přispiacutevaacute
k efektivniacutemu a uacutečinneacutemu zapojeniacute do evropskeacute politiky
Za zdroj lze považovat i silnou vůli ovlivnit rozhodovaciacute
proces nebo mimořaacutednou šanci setkat se neformaacutelně
s některyacutem komisařem
Odborneacute znalosti se čaacutestečně překryacutevajiacute s vyacuteše
zmiňovanou kategoriiacute užitečnyacutech znalostiacute Sebepoznaacuteniacute
a porozuměniacute politice areacutenoveacuteho managementu se do teacuteto
kategorie ale většinou nezahrnujiacute Odbornost se vztahuje
zejmeacutena k technickyacutem aspektům Souborneacute zpraacutevy nebo
probleacutemoveacuteho teacutematu Techničtiacute experti disponujiacute
dostatečnyacutemi znalostmi aby tyto otaacutezky vyřešili
Odborniacuteci na management veřejnyacutech zaacuteležitostiacute jim mohou
poradit jak to proveacutest co nejuacutespěšněji
Většina lobbyistickyacutech skupin přichaacutezejiacuteciacutech
z naacuterodniacute uacuterovně obzvlaacuteště pak z vlaacutedy maacute těchto
technickyacutech expertů po ruce celou řadu Zaacutejmoveacute skupiny
uvnitř Komise a Parlamentu naopak tyto odborniacuteky spiacuteše
postraacutedajiacute Musejiacute je proto přizvat zevnějšiacute (insourcing)
jako členy expertniacuteho vyacuteboru či jako členy mezi-skupiny
Mohou je zapojit takeacute jako jednotlivce čiacutemž se pro ně
otviacuteraacute skvělaacute přiacuteležitost k lobovaacuteniacute
49
3214 Dobryacute celkovyacute dojem
Čtvrtyacutem a posledniacutem kriteacuteriem uacutespěšneacute lobby je dobraacute
image tedy celkovyacute vnějšiacute dojem Angažovanyacutem hraacutečům
a uacuteředniacutekům připadaacute skupina přitažlivaacute pokud se chovaacute
atraktivniacutem způsobem Koncept celkoveacuteho dojmu maacute dvě
dimenze přičemž tou prvniacute je všeobecnaacute přitažlivost
Prvniacute dimenze všeobecneacute přitažlivosti musiacute budit
zdaacuteniacute důležitosti a přiacutejemnosti Je-li skupina považovaacutena
za vyacuteznamnou nemusiacute se obaacutevat že bude přehliacutežena Naviacutec
může počiacutetat s předpoklaacutedanyacutem vlivem na ostatniacute kteřiacute
vezmou jejiacute existenci a zaacutejmy v uacutevahu přestože ona sama
zůstane pasivniacute
Druhou dimenziacute solidniacuteho vnějšiacuteho obrazu je
specifickaacute nabiacutedkovaacute strana Amateacuterskaacute zaacutejmovaacute skupina si
snadno splete svoje vlastniacute přaacuteniacute a požadavky ndash vyjaacutedřeneacute
naacutezorovyacutem či pozičniacutem materiaacutelem o jejich preferenciacutech ndash
s atraktivniacute nabiacutedkou pro ostatniacute hraacuteče
Naproti tomu profesionaacutelniacute skupina se snažiacute
uspokojit poptaacutevkovou stranu nejvyacuteznamnějšiacutech akteacuterů
a dopřaacutet jim to po čem toužiacute Na takoveacute straně může
vydělat
Vysoce postaveniacute uacuteředniacuteci a politici majiacute
neukojitelnou touhu po přiacutezniveacute publicitě v meacutediiacutech
za niacutež nabiacutezejiacute cenneacute politickeacute informace a ochotu
k dohodě To vše za normaacutelniacutech okolnostiacute platiacute Ovšem
nejlepšiacute skladba nabiacutedky a poptaacutevky je vždy specificky
zaacutevislaacute na teacutematech a akteacuterech jež se v konkreacutetniacutem
okamžiku v aktuaacutelniacute areacuteně pohybujiacute
50
Profesionaacutelniacute lobby se o svůj vnějšiacute obraz neustaacutele
staraacute Snažiacute se podporovat svoji pověst vyacuteznamnosti
a přiacutejemnosti Čiacutem většiacute vliv se u niacute předpoklaacutedaacute tiacutem
nižšiacute budou jejiacute naacuteklady na lobbying Čiacutem viacutece sympatiiacute
či respektu se jiacute dostaacutevaacute tiacutem snadněji si pojistiacute svoje
miacutesto u jednaciacuteho stolu Čiacutem přiacutejemněji na ostatniacute
působiacute tiacutem pohodlněji se jiacute uzaviacuterajiacute obchody Dobryacute
dojem na okoliacute je tedy v prveacute řadě prostředkem ke zvyacutešeniacute
efektivnosti a uacutečinnosti lobbyingu v konkreacutetniacutech
přiacutepadech Peacuteče o vnějšiacute obraz vyžaduje od skupiny
skutečně důkladnou přiacutepravu protože je nutneacute působit na
obecneacute citoveacute rozpoloženiacute ostatniacutech zainteresovanyacutech
hraacutečů
33 Chaacutepaacuteniacute lobbyingu ve
strukturaacutech EU a konkreacutetniacute
projevy v Českeacute republice
Definujeme-li lobbying jako aktivitu kteraacute se snažiacute
ovlivnit veřejneacute autority a demokracii můžeme tvrdit že
tyto dva koncepty majiacute viacutece společneacuteho než rozdiacutelneacuteho
[Machoutovaacute 2005 s 12 ]
Lobbying na evropskeacute uacuterovni přispiacutevaacute k dalšiacute
demokratizaci jak samotneacute EU tak členskyacutech staacutetů (ktereacute
jednajiacute v mnoha přiacutepadech meacuteně demokraticky než napřiacuteklad
Evropskaacute komise) Jsou to hlavně profesionaacutelniacute
lobbyistickeacute skupiny ktereacute si tyto zaacutesluhy připisujiacute
51
Diacuteky sveacute odborneacute přiacutepravě poskytujiacute uvedeneacute skupiny
uacuteředniacutekům informace a podporu Daacutele prosazujiacute legitimniacute
konsenzus Platiacute takeacute že lobby podstupuje seberegulaci
Vzrůstajiacuteciacute počet lobbyistickyacutech skupin konkurence
produkovaacuteniacute kvalitniacutech vyacutestupů a obhajoba dosaženyacutech
pozic vedou k ostřejšiacute soutěži mezi zaacutejmovyacutemi skupinami
a k lepšiacute společenskeacute kontrole Důležiteacute je proto
předevšiacutem vytvořit prostor pro otevřenyacute přiacutestup a feacuterovou
soutěž
Lobbying v Českeacute republice jako takovyacute neniacute bohužel
upraven na žaacutedneacute uacuterovni Jeho podoba se odviacutejiacute od zaacutekonneacute
regulace korupce tedy antikorupčniacutech předpisů pro
uacuteředniacuteky a politiky Lobbying končiacute tam kde dle zaacutekona
začiacutenaacute korupce Proto je situace okolo lobbyingu v ČR
značně nepřehlednaacute což vyacuterazně přispiacutevaacute k představě
lobbyingu jako něčeho co nemaacute s praciacute nic společneacuteho
Lobbying je vniacutemaacuten pouze jako prostředek k ovlivňovaacuteniacute
konečneacuteho rozhodnutiacute jednotlivyacutech politiků či politickyacutech
uskupeniacute [WOLL C 2006 s 63]
Bohužel pro to aby lobbying mohl v ČR začiacutet
fungovat a zkvalitňovat rozhodovaacuteniacute českyacutech politiků je
potřeba přijmout ho s jasně stanovenyacutemi opatřeniacutemi kteraacute
by měla sledovat tyto zaacutesady
- učinit ho transparentniacutem ndash tj zpřehlednit kdo se jiacutem
zabyacutevaacute vytvořit přehled organizaciacute agentur
a individuaacutelniacutech konzultantů
- institucionalizovat ho - tj přijmout pravidla postupy
a formaacutelniacute i neformaacutelniacute procedury ktereacute poskytnou
stejnou šanci všem zaacutejmovyacutem skupinaacutem ndash rozumiacute se bez
rozdiacutelu ciacutelů ktereacute sledujiacute bez rozdiacutelu financiacute ktereacute
52
majiacute k dispozici tedy tak aby měli všichni stejnou
přiacuteležitost sdělit sveacute postoje naacutezory a argumenty a tak
se pokusit ovlivnit rozhodovaacuteniacute ktereacute se jich tyacutekaacute
- učinit ho samoregulovanyacutem - tj vytvořit profesniacute
organizaci lobbyistickyacutech subjektů kteraacute ručiacute za kvalitu
praacutece vytvaacuteřiacute kodex a standard činnosti a zasahuje
v přiacutepadě porušeniacute přijatyacutech zaacutesad (tj v přiacutepadě
korupce poskytovaacuteniacute nepravdivyacutech informaciacute apod)
- na straně politiků byacutet otevřeniacute k dialogu se všemi
zaacutejmovyacutemi skupinami od firem až po občanskaacute neziskovaacute
sdruženiacute všech zaměřeniacute poskytovat jim stejnou šanci
sdělit sveacute argumenty vniacutemat jejich činnost a lobbying
jako nezastupitelnyacute zdroj informaciacute o společnosti
a důsledciacutech jejich možneacuteho rozhodnutiacute jako něco co
sami politici k dobreacutemu rozhodnutiacute bezpodmiacutenečně
potřebujiacute co vyacuterazně zkvalitňuje jejich rozhodovaacuteniacute
Vyacutesledkem aplikace těchto zaacutesad by mělo byacutet zvyacutešeniacute
prestiže lobbyingu v ČR a vniacutemaacuteniacute jeho pozitivniacute
nezaměnitelneacute uacutelohy v demokracii
53
4 Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute
Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute jsou jedniacutem z hlavniacutech zdrojů zajišťovaacuteniacute
zakaacutezek pro většinu subjektů působiacuteciacutech ta trhu praacutece
Staacutet (respektive veřejneacute rozpočty)v oblasti veřejnyacutech
zakaacutezek na dodaacutevku je staacutele nejvyacuteznamnějšiacutem investorem
Naproti tomu zakaacutezky realizovaneacute soukromyacutemi subjekty
nezaručujiacute stoprocentniacute spolehlivost Ty staacutetniacute majiacute
bezesporu jednu podstatnou vyacutehodu Zhotovitel určiteacute
zakaacutezky maacute viacutecemeacuteně stoprocentniacute jistotu že sjednanaacute
cena bude uhrazena v plneacute vyacuteši i když se tak někdy staacutevaacute
s menšiacutem časovyacutem prodleniacutem
Proto je oblast staacutetniacutech zakaacutezek středem zaacutejmu
podnikatelskyacutech subjektů ndash bdquolobbyistickyacutech skupinrdquo ktereacute
kontrolujiacute a hliacutedajiacute každou zakaacutezku od chviacutele kdy byla
navržena či zahrnuta do rozpočtu Mnohdy se tak staacutevaacute
i daleko dřiacuteve
Přes všechny kroky a často i netradičniacute postupy musiacute
ten kdo zakaacutezku bdquoošetřujerdquo od sameacuteho počaacutetku splnit
jednu zdaacutenlivě nevyacuteznamnou povinnost Musiacute podat nabiacutedku
v raacutemci veřejneacute zakaacutezky Zde může nastat kaacutemen uacuterazu
neboť mnoziacute se již přesvědčili že celou pečlivou
přiacutepravu může pokazit formaacutelniacute pochybeniacute uchazeče nebo
zadavatele pro ktereacute je celeacute zadaacuteniacute zrušeno nebo
pozdrženo rozhodnutiacutem orgaacutenu dohledu Samozřejmě
jakyacutekoliv novyacute uacutekon nahraacutevaacute konkurenci protože i ta maacute
pak dostatečnyacute časovyacute prostor na dalšiacute kroky ktereacute mohou
dosaženiacute ciacutele oddaacutelit Informace o znalosti v raacutemci
zaacutekona č1991994 sb o zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek mohou
oběma stranaacutem procesu zadaacutevaacuteniacute poskytnout možnost
vyvarovat se pochybeniacute kteryacutech se dopustil někdo před
nimi [Raus D Neruda R 2006 s 22]
54
V naacutesledujiacuteciacutech bodech se pokusiacutem uveacutest zaacutekladniacute
body bdquoZaacutekona o zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezekrdquo a poukaacutezat
ve vybranyacutech rozhodnutiacutech Uacuteřadu pro ochranu hospodaacuteřskeacute
soutěže na některeacute zaacutekladniacute nedostatky v procesu zadaacutevaacuteniacute
zakaacutezek Zaacuteroveň se zmiacuteniacutem o sektoru zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech
zakaacutezek ve stavebnictviacute Mysliacutem že sektor stavebnictviacute
je jeden z nejsložitějšiacutech neboť se zde střetaacutevajiacute
všechny tři atributy (Lidskyacute faktor Lobbying Vyacuteběroveacute
řiacutezeniacute) Řada uchazečů (zejmeacutena menšiacutech a středniacutech
firem) z řad stavebniacutech firem doposud plně nechaacutepe smysl
prokazovaacuteniacute kvalifikace a dopouštiacute se při tomto uacutekonu
zbytečnyacutech pochybeniacute
Oproti běžnyacutem uchazečům (i velkeacute a nadnaacuterodniacute
společnosti) kteřiacute jsou již v Českeacute republice delšiacute dobu
(majiacute finančniacute siacutelu) byacutevajiacute lobbisteacute často zvyacutehodněni
tiacutem že znajiacute interniacute informace ktereacute jim umožňujiacute lepšiacute
flexibilitu a připravenost pro ziacuteskaacuteniacute daneacute zakaacutezky
41 Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute ve staacutetniacutem
polostaacutetniacutem a soukromeacutem
sektoru
Objem veřejnyacutech zakaacutezek v Evropě v současneacute době
představuje 16 hrubeacuteho domaacuteciacuteho produktu celeacute EU To
přimělo Evropskou unii v posledniacutech dvou desetiletiacutech
podrobit zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek přiacutesnějšiacutemu režimu O
tom zda bude přizpůsobeniacute legislativy ČR legislativě EU
přiacutenosem pro Českou republiku zatiacutem neviacutem
Nicmeacuteně se domniacutevaacutem že transparentniacute
a nediskriminačniacute soutěž je spravedlivaacute soutěž Bez niacute
55
nelze optimaacutelně využiacutet peněz směřujiacuteciacutech do staacutetniacuteho
sektoru peněz tedy naacutes všech Přijetiacute všech předpisů
Evropskeacute unie podle mě nebude snadnaacute cesta a popravdě si
to ani nepřeji Vzhledem k tomu že jsem Čech chci a
přeji si aby se u naacutes i něco vytvaacuteřelo a ne jen
kopiacuterovalo bdquojde o proces neustaacuteleacuteho učeniacuterdquo [Valachovaacute
V 2006 s 42 ]
411 Zaacutekladniacute pojmy
Zadaacutevaacuteniacutem veřejnyacutech zakaacutezek se rozumiacute zaacutevaznyacute postup
zadavatelů veřejnyacutech zakaacutezek kteryacute musiacute byacutet dodržen před
uzavřeniacutem přiacuteslušneacute smlouvy [Raus D Neruda R 2006
s 27]
4111 Veřejnaacute zakaacutezka
K zaacutevažneacute změně došlo posledniacute novelou zaacutekona ve vymezeniacute
pojmu veřejneacute zakaacutezky Narozdiacutel od uacutepravy platneacute před
novelou kdy se veřejnou zakaacutezkou označovalo přiacuteslušneacute
plněniacute (např zhotoveniacute stavby montaacutež uacutedržba aj)
novaacute uacuteprava klade rovniacutetko mezi smlouvou a veřejnou
zakaacutezkou Neniacute jednoducheacute vypořaacutedat se s terminologiiacute
evropskyacutech směrnic ve vazbě na vyacuterazy použiacutevaneacute
v naacuterodniacutech praacutevniacutech uacutepravaacutech Za nedostatek novely
považuji předevšiacutem nepromiacutetnutiacute noveacute definice do všech
dalšiacutech ustanoveniacute zaacutekona kteraacute vychaacutezejiacute z původniacuteho
vyacuteznamu tohoto pojmu
Pokud je přiacuteslušneacute plněniacute na zaacutekladě smlouvy
samozřejmě u zadavatelů stanovenyacutech zaacutekonem poskytovaacuteno
za uacuteplatu jednaacute se vždy o zakaacutezku veřejnou V jinyacutech
56
přiacutepadech např u darovaacuteniacute se o veřejnou zakaacutezku
nejednaacute
Veřejneacute zakaacutezky v podstatě nejsou v zaacutekoně druhově
vymezeny I když novaacute definice veřejneacute zakaacutezky zahrnuje
i služby stavebniacute praacutece a dodaacutevky chybiacute jiacute bližšiacute
vymezeniacute a tudiacutež nemaacute žaacutednou vypoviacutedaciacute schopnost
V dalšiacutech ustanoveniacutech zaacutekona se v souvislosti s limity
pro způsob zadaacuteniacute veřejneacute zakaacutezky hovořiacute teacutež
o nemovitostech a souborech strojů a zařiacutezeniacute tvořiacuteciacutech
samostatnyacute funkčniacute celek Dalšiacute druhy veřejnyacutech zakaacutezek
jsou zahrnuty pod ostatniacute přiacutepady
4112 Zadavatel
Zadavatel je smluvniacute stranou v procesu zadaacutevaacuteniacute veřejneacute
zakaacutezky Je stranou kteraacute přiacuteslušneacute plněniacute (dodaacutevky
stavebniacute praacutece služby) zadaacutevaacute tj vybiacuteraacute nejvhodnějšiacuteho
smluvniacuteho partnera opraacutevněneacuteho vymezeneacute plněniacute poskytovat
jak po straacutence kvalifikačniacute tak po straacutence finančniacute
V tomto přiacutepadě je zaacutekladniacutem znakem zadavatele peněžityacute
zaacutevazek vůči druheacute smluvniacute straně poskytujiacuteciacute věcneacute
plněniacute
4113 Uchazeč o veřejnou zakaacutezku
Uchazeč je smluvniacute stranou kteraacute poskytuje přiacuteslušneacute
věcneacute plněniacute (praacutece stavebniacute praacutece služby) Podnikatel
kteryacute se zajiacutemaacute o přiacuteslušnou veřejnou zakaacutezku se staacutevaacute
uchazečem pokud
57
o předložiacute nabiacutedku na zaacutekladě podmiacutenek obchodniacute
veřejneacute soutěže nebo vyacutezvy při jinyacutech způsobech
zadaacuteniacute
o předložiacute předběžnou nabiacutedku při dvoustupňoveacute
obchodniacute veřejneacute soutěži
4114 Zaacutejemce o veřejnou zakaacutezku
Zaacutejemcem o veřejnou zakaacutezku je podnikatel kteryacute přichaacuteziacute
v uacutevahu k plněniacute veřejneacute zakaacutezky Zpravidla jde
o subjekt jež je zadavatelem vyzvaacuten k předloženiacute nabiacutedky
při zadaacuteniacute veřejneacute zakaacutezky vyacutezvou viacutece zaacutejemcům podle sect49
a sect50 V obchodniacute veřejneacute soutěži je to subjekt kteryacute
o si vyžaacutedaacute zadaacutevaciacute nebo kvalifikačniacute dokumentaci
o prokaacuteže svoji kvalifikaci v předkvalifikačniacutem řiacutezeniacute
o zuacutečastniacute se jednaacuteniacute v prvniacutem stupni dvoustupňoveacute
obchodniacute veřejneacute soutěže
412 Charakteristika zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech
zakaacutezek
Jednou ze zaacutekladniacutech charakteristik jednotneacuteho trhu je
že všechny firmy musejiacute miacutet stejnou možnost ziacuteskat
veřejneacute zakaacutezky tj zakaacutezky zadaacutevaneacute veřejnyacutemi orgaacuteny
[MPO 2008 ofic straacutenky Ministerstva průmyslu a obchodu]
[Raus D Neruda R 2006 s 63]
58
Pravda je že tento naacutezor je lehce scestnyacute neboť
společnost se 100mil obratem by mněla pomyacutešlet
na zakaacutezky v takoveacute hodnotě na ktereacute stačiacute jejiacute kapacity
a reference Jednak nemaacute potřebneacute reference a daacutele by
zakaacutezku pravděpodobně nebyla schopna financovat
Způsoby u zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek jsou
o obchodniacute veřejnaacute soutěž
o vyacutezva viacutece zaacutejemcům k předloženiacute nabiacutedky dle sect49
o zjednodušeneacute podaacuteniacute dle sect49a
o přiacutemeacute zadaacuteniacute dle sect49b
o vyacutezva jednomu zaacutejemci k předloženiacute nabiacutedky dle sect50
4121 Obchodniacute veřejnaacute soutěž
Obchodniacute veřejnaacute soutěž je otevřenyacutem zadaacutevaciacutem řiacutezeniacutem
V obchodniacute veřejneacute soutěži mohou předložit nabiacutedku
všichni zaacutejemci o přiacuteslušnou veřejnou zakaacutezku
Obchodniacute veřejnaacute soutěž a jejiacute podmiacutenky se zveřejňujiacute
vyhlaacutešeniacutem v Obchodniacutem věstniacuteku a na centraacutelniacute adrese
Zadavatel může obchodniacute veřejnou soutěž omezit pouze
na tuzemskeacute subjekty kteryacutemi jsou
o praacutevnickeacute osoby se siacutedlem nebo fyzickeacute osoby
s bydlištěm na uacutezemiacute Českeacute republiky
o praacutevnickeacute osoby se siacutedlem nebo fyzickeacute osoby
s bydlištěm mimo uacutezemiacute Českeacute republiky opraacutevněneacute
podnikat na uacutezemiacute Českeacute republiky v souladu
se zvlaacuteštniacutemi předpisy
59
V obchodniacute veřejneacute soutěži prokazujiacute všichni uchazeči
kteřiacute podali nabiacutedku povinně kvalifikačniacute předpoklady
podle sect2b veškereacute uacutekony zadavatelů i uchazečů v obchodniacute
veřejneacute soutěži musiacute miacutet piacutesemnou formu
4122 Vyacutezva viacutece zaacutejemcům k podaacuteniacute nabiacutedky
Vyacutezva viacutece zaacutejemcům k podaacuteniacute nabiacutedky je na rozdiacutel
od obchodniacute veřejneacute soutěže ošetřena tak že zadavatel
zasiacutelaacute vybranyacutem subjektům nabiacutedku Zaacuteroveň však musiacute
průběh soutěže zveřejnit i na sveacute uacuteředniacute desce
či webovyacutech straacutenkaacutech pro přiacutepadneacuteho zaacutejemce zvenku
Nabiacutedky tak mohou využiacutet všichni vyzvaniacute zaacutejemci ale
i ti kteřiacute se přihlaacutesili na zaacutekladě informace z uacuteředniacute
desky či webovyacutech straacutenek
Vyacutezvu o veřejneacute zakaacutezce zasiacutelaacute zadavatel v piacutesemneacute
formě vždy nejmeacuteně tolika zaacutejemcům aby byl naplněn
jejich minimaacutelniacute počet stanovenyacute zaacutekonem
Text vyacutezvy zveřejňuje zadavatel s vyacutejimkou přiacutepadů
uvedenyacutech v sect49 odst2 piacutesmd ndash teacutež na centraacutelniacute
adrese
Zadavatel může vyacutezvu k podaacuteniacute nabiacutedek zaslat pouze
tuzemskyacutem subjektům Uchazeči kteřiacute předložili nabiacutedku
musiacute prokaacutezat kvalifikačniacute předpoklady podle sect2b
Zadavatel neniacute povinen požadovat na uchazečiacutech poskytnutiacute
jistiny
4123 Zjednodušeneacute zadaacuteniacute
Rozhodujiacuteciacute podmiacutenkou pro použitiacute tohoto zadaacutevaciacuteho
postupu je vyacuteše peněžiteacuteho zaacutevazku přiacuteslušneacute veřejneacute
60
zakaacutezky U zjednodušeneacuteho zadaacuteniacute neniacute povinneacute prokazovaacuteniacute
kvalifikačniacutech předpokladů podle sect2b Praktickeacute pro
zadavatele však v některyacutech přiacutepadech může byacutet vyžaacutedat
si přiacuteslušneacute opraacutevněniacute k podnikaacuteniacute
Při tomto zadaacuteniacute nemohou uchazeči podaacutevat naacutemitky
ani naacutevrhy na přezkoumaacuteniacute rozhodnutiacute zadavatele orgaacutenu
dohledu
4124 Přiacutemeacute zadaacuteniacute
U veřejnyacutech zakaacutezek maleacuteho rozsahu umožňuje zaacutekon přiacutemeacute
zadaacuteniacute bez přiacuteslušneacuteho zadaacutevaciacuteho řiacutezeniacute stačiacute pouze
obeslat jakeacutekoli tři subjekty a ten nejlevnějšiacute je viacutetěz
Posledniacute novela posunula limit pro použitiacute tohoto zadaacuteniacute
na 2000000- Kč bez DPH
4125 Vyacutezva jednomu zaacutejemci k podaacuteniacute nabiacutedky
Tento způsob zadaacuteniacute může zadavatel použiacutet ve vyacutejimečnyacutech
přiacutepadech v zaacutekoně taxativně uvedenyacutech aniž by musel
provaacutedět vyacuteběr z viacutece nabiacutedek Je v podstatě vyacutejimkou
z obchodniacute veřejneacute soutěže a vyacutezvy viacutece zaacutejemcům podle
sect49
Tento způsob je možnyacute pouze v těchto přiacutepadech
o jde-li o naleacutehaveacute potřeby (jako jsou ohroženiacute životů
nebo zdraviacute lidiacute havaacuterie přiacuterodniacute katastrofa nebo
hroziacute-li nebezpečiacute škody velkeacuteho rozsahu
či rozhodla-li tak vlaacuteda Českeacute republiky)
61
o jde-li o specifikovaneacute veřejneacute zakaacutezky kdy plněniacute
veřejneacute zakaacutezky může poskytnout zaacutejemce o veřejnou
zakaacutezku
o jde-li o dodatečneacute nebo opakovaneacute veřejneacute zakaacutezky
(předevšiacutem z důvodů standardizace nebo slučitelnosti
předmětu veřejneacute zakaacutezky) pokud svyacutem rozsahem
nepřekročiacute 50 ceny původniacute veřejneacute zakaacutezky a vyacutezva
bude zadavatelem učiněna do 12 měsiacuteců od splněniacute
veřejneacute zakaacutezky
o jde-li o čaacutestečneacute obnovy rozšiacuteřeniacute nebo uacutepravy
předmětů původniacute zakaacutezky (služby dodaacutevky) pokud by
změna uchazeče vedla k tomu že by zadavatel musel
pořizovat plněniacute veřejneacute zakaacutezky s odlišnyacutemi
technickyacutemi znaky ktereacute by s sebou přinaacutešelo
technickou neslučitelnost nebo potiacuteže při provozu
a uacutedržbě
o jde-li o plněniacute v oblasti staacutetniacutech hmotnyacutech rezerv
s vyacutejimkou naacutekupů majetku a služeb strategickeacuteho
charakteru schvaacutelenyacutech vlaacutedou ČR ktereacute souvisejiacute
s integraciacute a členstviacutem Českeacute republiky
v Severoatlantickeacute alianci
Před čtyřmi roky (2004)se při novelizaci zaacutekona
rozhodlo o možnosti zaslaacuteniacute vyacutezvy jen jednomu zaacutejemci
pokud je tiacutemto zaacutejemcem Vlaacuteda ČR Při tomto rozhodovaacuteniacute
neniacute vlaacuteda ČR žaacutednyacutem způsobem omezena
62
42 Ovlivňovaacuteniacute vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute
ze strany lobbyistickyacutech
skupin
Podnikatelskeacute prostřediacute v Českeacute republice je velice silně
ovlivňovaacuteno lobbyingem ať už ze strany jednotlivců
společnostiacute nebo skupin Podnikatelskeacute prostřediacute jako
takoveacute je u naacutes silně neetickeacute Kdo chce při uchaacutezeniacute
se o jakoukoli zakaacutezku obstaacutet musiacute se neetickeacutemu
prostřediacute přizpůsobit Nelze řiacuteci že by bylo nemožneacute
podnikat eticky Je to však logicky o dost těžšiacute Je
třeba braacutet v uacutevahu že se eticky se chovajiacuteciacute subjekt
bude muset často vzdaacutet mnoha podnikatelskyacutech
přiacuteležitostiacute Jiacutet si svou vlastniacute etickou cestou je
možneacute Hypoteticky řečeno můžete si to dovolit pouze
v přiacutepadě naacutesledujiacuteciacutech konkurenčniacutech vyacutehod To je tehdy
kdy nejste zaacutevisliacute na staacutetniacutem sektoru a maacutete dostatečně
garantovanou praacuteci popřiacutepadě silneacute nebo vyacutejimečneacute
postaveniacute [Dančaacutek B Hloušek V Šimiacuteček V 2006 s
56]
Neetickeacute prostřediacute v Českeacute republice je daacuteno
celkovou politickou i společenskou atmosfeacuterou a naacuterodniacute
kulturou kteraacute je staacutele ještě ovlivněna chovaacuteniacutem lidiacute za
minuleacuteho režimu Posilovaacuteno je i složitou
a netransparentniacute legislativou
Korupce je v Českeacute republice nejviacutece rozšiacuteřena ve
staacutetniacutem sektoru a to zejmeacutena v oblasti veřejnyacutech zakaacutezek
Soukromyacute sektor je sice schopen si etiku viacutece ohliacutedat
ale i zde fungujiacute tržniacute principy Zaacuteroveň je však třeba
řiacuteci že neetickeacute jednaacuteniacute se projevuje i v soukromeacutem
sektoru Zde je však vniacutemaacuteno v drobnějšiacutem rozsahu
63
Postupy u zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek v Českeacute
republice jsou sice dle zaacutekona v pořaacutedku nicmeacuteně jaacute se
domniacutevaacutem že nejsou zcela transparentniacute Stejně tak
naprostaacute většina politiků administraacutetorů a manažerů viacute
o korupci v teacuteto oblasti i o formaacutech ovlivňovaacuteniacute
vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute
Co se tyacuteče vyacuteběroveacuteho řiacutezeniacute v oblasti soukromyacutech
zakaacutezek korupce se projevuje i zde jak již bylo řečeno
To souvisiacute s tiacutem že na korupci ve veřejneacutem sektoru
se podiacutelejiacute partneři či různiacute zaacutestupci soukromyacutech firem a
je zjevneacute že jejich podiacutel je aktivniacute Pakliže maacute
soukromyacute subjekt spraacutevně zpracovanou žaacutedost o Evropskou
dotaci (např vyacutestavba noveacuteho administrativniacuteho centra
garaacuteže školiacuteciacute středisko aj) je pochopitelneacute
že se snažiacute ziacuteskat souhlas na čerpaacuteniacute co nejvyššiacute čaacutestky
kteraacute je vůbec možnaacute [UacuteZ Veřejneacute zakaacutezky 2007]
Veřejneacute zakaacutezky jsou z hlediska tlaku lobbyistickyacutech
skupin jednoznačně nejviacutece atakovanou oblastiacute Procesy
vyacuteběru a zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek byacutevajiacute často
netransparentniacute V celeacutem procesu vyacuteběroveacuteho řiacutezeniacute je
řada přiacuteležitostiacute ke korupci Tyto přiacuteležitosti byacutevajiacute
velmi často využiacutevaacuteny Pro většinu lobbyistů je to
všeobecně znaacutemyacutem jevem Potenciaacutelniacute riziko korupce
vyplyacutevaacute již ze samotneacute podstaty udělovaacuteniacute veřejnyacutech
zakaacutezek Předevšiacutem je to daacuteno tiacutem že s penězi hospodařiacute
činiteleacute kteřiacute je neziacuteskali svyacutem uacutesiliacutem a tak způsob
hospodařeniacute s nimi nemaacute přiacutemyacute vliv na jejich prosperitu
Většina lobbyistickyacutech skupin se snažiacute aby
o jakeacutekoliv veřejneacute zakaacutezce a jejiacutem směřovaacuteniacute bylo
rozhodnuto ještě před vyhlaacutešeniacutem vyacuteběroveacuteho řiacutezeniacute
64
Vyacuteběroveacute řiacutezeniacute se pak realizuje jen formaacutelně a postup
byacutevaacute bohužel naacutesledujiacuteciacute
o na zaacutekladě osobniacutech kontaktů je vybraacuten realizaacutetor
zakaacutezky
o jsou připraveny podklady pro vyacuteběroveacute řiacutezeniacute
pravděpodobně ve spolupraacuteci s budouciacutem realizaacutetorem
zakaacutezky
o podmiacutenky pro realizaci zakaacutezky jsou nastaveny tak
aby jim mohl vyhovět pouze předem vybranyacute uchazeč
o zaacutevěrem proběhne vyacuteběroveacute řiacutezeniacute formaacutelně dodržujiacuteciacute
nařiacutezeniacute dle zaacutekona o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech
Mysliacutem že nemaacute smysl abych se daacutele rozepisoval nad
způsoby možneacuteho ovlivňovaacuteniacute a lobovaacuteniacute na uacutezemiacute ČR
Přesto doufaacutem a moc si přeji aby Českaacute republika velmi
brzy učinila kroky k zprůhledněniacute lobbyistickeacuteho zaacutekoutiacute
a otevřela prostor pro všechny podnikatele kteřiacute chtějiacute
podnikat bez jakeacutehokoliv omezeniacute
43 Nekalaacute soutěž
Před tiacutem než se pokusiacutem rozebrat Nekalou soutěž a jejiacute
hlavniacute přiacuteznaky zmiacuteniacutem pojem hospodaacuteřskeacute soutěže Již ze
sveacute podstaty vyjaacutedřeneacute čaacutestečně i ve sveacutem naacutezvu je
zřejmeacute že jde o něco v čem jejiacute uacutečastniacuteci nemohou byacutet
spoluhraacuteči Jednaacute se zde o prostor kde uacutečelem neniacute
někomu pomaacutehat či se s někyacutem dělit nyacutebrž ho ekonomicky
zničit Konkurence jako jeden z nejzaacutekladnějšiacutech
65
principů spraacutevneacuteho fungovaacuteniacute moderniacute tržniacute společnosti
je teacuteměř vždy prospěšnaacute jak pro spotřebitele tak pro
podnikatele samotneacute Hraje tu evidentně nejsilnějšiacute roli
Sveacute konkurenty chce každyacute podnikatel porazit či
eliminovat To proto aby mohl nastoupit na jimi uvolněneacute
miacutesto Existuje ovšem velikaacute propast mezi jednotlivyacutemi
představami o tom jakeacute praktiky a způsoby je možneacute v
takoveacutem souboji použiacutet [Raus D Neruda R 2006
s 24]
Hospodaacuteřskaacute soutěž aby měla opravdovyacute smysl prostě
musiacute probiacutehat v raacutemci určityacutech mantinelů Sveacuteho ciacutele
tedy zničit konkurenci a dosaacutehnout vyššiacutech zisků by měli
podnikateleacute dosahovat nějakyacutem společensky přijatelnyacutem
způsobem
Neniacute možneacute si soutěž představovat jako totaacutelniacute
obchodniacute vaacutelku kde je vše dovoleno a ciacutel bez ohledu
na použiteacute prostředky je jedinou vidinou Vždy je vše
třeba posuzovat s ohledem nejen na vyacutehody ale je nutneacute
porovnat je i s nežaacutedouciacutemi efekty Při naprosto volneacute
soutěži by nechtěneacute naacutesledky mohly miacutet mnohdy
katastrofaacutelniacute podobu a to pro všechny zuacutečastněneacute strany
Z tohoto důvodu nastupuje praacutevo hospodaacuteřskeacute soutěže jako
regulaacutetor kteryacute nastavuje limity a hranice ktereacute určujiacute
přiacutepustneacute meze vhodneacuteho chovaacuteniacute Regulaacutetor stanoviacute ktereacute
postupy budou vzhledem k dobryacutem mravům přijatelneacute pro
dosaženiacute zamyacutešleneacuteho ciacutele
Je velkyacute rozdiacutel porazit někoho ekonomicky nebo
porazit ho pomluvami a klamy Je nutneacute si uvědomit
že soutěžniacute praacutevo nechraacuteniacute slabšiacute neschopnějšiacute či meacuteně
naacutepaditějšiacute ale naopak chraacuteniacute ty poctivějšiacute Neniacute
66
smyslem ani uacutečelem soutěžniacuteho praacuteva zabraňovat někomu
v růstu či ekonomickeacutem vzestupu Smyslem je důsledně
a obezřetně sledovat jestli sveacuteho vzestupu nedosahuje
nějakyacutem nekalyacutem a společensky nežaacutedouciacutem způsobem
Nekalaacute soutěž upravenaacute jako jedna z oblastiacute praacuteva
hospodaacuteřskeacute soutěže postihuje ty přiacutepady kdy někdo
zneužiacutevaacute a deformuje konkurenčniacute prostřediacute nekalyacutem
způsobem Postihuje ty přiacutepady kdy je poškozovaacuteniacute
konkurenta provaacuteděno takovyacutem způsobem kteryacute mu může
přivodit nějakou uacutejmu Zaacutekaz nekaleacute soutěže chraacuteniacute
jakousi mravnost a uacuteroveň soutěže aby se z niacute nestal jen
bdquoubohyacute chliacutevekrdquo
Co však samotnyacute pojem nekalaacute soutěž znamenaacute Jakeacute
jsou jejiacute charakteristiky Předně pojem bdquonekalyacuterdquo
obsaženyacute v naacutezvu je nutno spojovat předevšiacutem s pojmem
dobryacutech mravů To je sice trochu dost obecnyacute termiacuten
nedaacutevajiacuteciacute mnoho šanciacute na vymezeniacute jeho obsahu ovšem
přesto velmi přesně vyjadřuje vše co je zapotřebiacute
V přiacutepadě nekaleacute soutěže si ovšem s pouhyacutem pojmem bdquodobreacute
mravyrdquo nevystačiacuteme Na jeho miacutesto nastupuje pojem bdquodobreacute
mravy hospodaacuteřskeacute soutěžerdquo což může byacutet pojem stejně tak
předchoziacutemu podobnyacute i odlišnyacute Rozhodně však nejsou tyto
pojmy shodneacute V některyacutech sousedniacutech zemiacutech se v uacutepravě
nekaleacute soutěže tyto pojmy nerozlišujiacute a je zakaacutezaacuteno
jakeacutekoliv jednaacuteniacute v rozporu s dobryacutemi mravy nikoliv jen
těmi soutěžniacutemi Ovšem u naacutes jsou pojmy odlišeny tedy je
nutneacute je nějak vyložit Většinou se soutěžniacute mravy chaacutepou
spiacuteše uacutežeji než obecneacute mravy Ne všechno co se může
v obecneacutem pojetiacute zdaacutet nemravneacute je v hospodaacuteřskeacutem životě
zakaacutezaacuteno
67
Jednotliveacute formy nekaleacute soutěže jsou
o klamavaacute reklama
o klamaveacute označovaacuteniacute zbožiacute a služeb
o vyvolaacutevaacuteniacute nebezpečiacute zaacuteměny
o parazitovaacuteniacute na pověsti podniku vyacuterobků či
služeb jineacuteho soutěžitele
o podplaacuteceniacute
o zlehčovaacuteniacute konkurentů
o srovnaacutevaciacute reklama
o porušovaacuteniacute obchodniacuteho tajemstviacute
o ohrožovaacuteniacute zdraviacute spotřebitelů a životniacuteho
prostřediacute
V přiacutepadě tvrdeacuteho konkurenčniacuteho boje kteryacute se naviacutec
se vzrůstajiacuteciacutem počtem subjektů a rozšiřovaacuteniacutem trhu
ve všech směrech daacutele stěžuje přibyacutevaacute i na agresivitě
a průraznosti použiacutevanyacutech prostředků ndash předevšiacutem reklam
Člověka kteryacute si jak znaacutemo zvykne teacuteměř na cokoliv je
už dnes těžkeacute něčiacutem upoutat a zaujmout Aby reklama
spraacutevně zapůsobila je nutneacute vymyacutešlet staacutele noveacute postupy
To je ovšem značně rizikoveacute neboť se často můžeme dostat
na tenkyacute led Existuje mnoho přiacutepadů kdy se soutěžiteleacute
pouštějiacute do různyacutech protiuacutederů ktereacute balancujiacute na hraně
zaacutekona Tyto protiuacutedery nejsou vyloženě nekaleacute soutěženiacute
nicmeacuteně nejsou ani zcela nezpochybnitelneacute Pak se nabiacuteziacute
otaacutezka jak k takovyacutem přiacutepadům přistupovat Zda byacutet
benevolentniacute nebo tvrdšiacute Mohlo by se totiž velmi vymstiacutet
nechat situaci zcela bdquobez kontrolyrdquo a daacutet věcem přiacuteliš
volnyacute průběh Soutěžniacute mravy jsou totiž do značneacute miacutery
odvisleacute od toho co je pro daneacute odvětviacute či společenskou
situaci obvykleacute Při benevolentniacutem přiacutestupu by pak mohlo
dojiacutet k totaacutelniacute anarchii u soutěžniacutech mravů natolik
že by se vlastně časem posunuly hranice přiacutepustnosti
a uacutenosnosti až tam kde je nikdo z naacutes nemůže chtiacutet Tedy
68
k přiacuteliš agresivniacutem a spornyacutem atakům je radno přistupovat
s velkou obezřetnostiacute Ovšem naacutezorů může byacutet mnoho
a zvlaacuteště v takoveacutem oboru jako je praacutevo nekaleacute soutěže
platiacute dvojnaacutesob že zastaacutevat lze prakticky jakeacutekoliv
stanovisko neboť uacuteprava pomociacute dobryacutech mravů je natolik
širokaacute že neniacute zkraacutetka možneacute objektivně rozhodnout
co je spraacutevneacute Moc rozhodnout maacute pouze soud kteryacute však
bohužel nevykonaacutevaacute tuto zaacuteslužnou činnost vždy zcela
fundovaně a už vůbec ne dostatečně rychle a efektivně
Důležityacutem obecnyacutem znakem nekaleacute soutěže je takeacute
objektivnost Je opravdu mimořaacutedně důležiteacute si uvědomit
že nikoho ale naprosto nikoho nezajiacutemaacute a nebude zajiacutemat
zda soutěžitel chtěl způsobit nějakou nekalost Zaacutekon
jasně stanoviacute odpovědnost jako objektivniacute Tedy kdokoliv
se nekaleacuteho soutěžniacuteho jednaacuteniacute dopustiacute nese za něj
odpovědnost bez ohledu na miacuteru zaviněniacute
44 Shrnutiacute pozitivniacutech a
negativniacutech rozměrů
lobbyingu vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute
a praacutece s lidmi
Pokud maacutem zhodnotit pozitivniacute a negativniacute rozměry u všech
třech vyacuteše uvedenyacutech termiacutenů tak musiacutem řiacuteci že obecně
je to velmi těžkeacute Každyacute z těchto termiacutenů si nese
obrovskaacute pozitiva ale zaacuteroveň i obrovskaacute negativa a je
jenom na skupině či jedinci na kterou stranu se nakloniacute
69
Nicmeacuteně jsem přesvědčen že všechny tři vyacuteše
uvedeneacute teacutemata jsou v současneacute chviacuteli hnaciacutem motorem
všech možnyacutech politickyacutech stran podnikatelskyacutech
společnostiacute lobbyistickyacutech skupin aj ktereacute žene
vidina lepšiacutech ziacutetřků
Možnaacute že aniž by si to kdokoliv uvědomil tak vlastně
lobbying kteryacute maacute velmi bliacutezko k vyacuteběrovyacutem řiacutezeniacutem
a de-facto i praacuteci s lidmi je něčiacutem co by se dalo nazvat
bdquoneustaacutelyacutem vyjednaacutevaacuteniacutemrdquo ktereacute je staacutevajiacuteciacutem hnaciacutem
motorem celeacute ekonomiky
Pozitivniacute role lobbyingu vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute a praacutece
s lidmi
o participačniacute role je možnost prezentovaacuteniacute
a prosazovaacuteniacute skupinovyacutech zaacutejmů kteraacute daacutevaacute občanovi
cestu jak vyjaacutedřit kromě volebniacuteho aktu sveacute
preference naacutezory a zaacutejmy Instituce lobbyingu
a jeho praktickaacute možnost je tak zaacutekladniacute podmiacutenkou
pro to aby občan vykonaacuteval svoji občanskou
kompetenci a nestal se vůči staacutetu pasivniacutem přiacutejemcem
rozhodnutiacute
o informačniacute hodnota je hodnota kde se různeacute skupiny
snažiacute zdůvodnit sveacute zaacutejmy jako zaacutejem opraacutevněně
veřejnyacute nebo zastaacutevanyacute viacutece skupinami obyvateli či
organizacemi a zaacuteroveň legitimniacute skrze racionaacutelniacute či
jineacute argumenty Daacutele tyto skupiny dodaacutevajiacute
do politickeacuteho systeacutemu informace ktereacute by bez
tohoto procesu vůbec nebyly generovaacuteny a nebo by
se k niacute politik neměl možnost vůbec dostat Tudiacutež se
k němu dostaacutevaacute pouze tolik informaciacute ktereacute jsou
70
zapotřebiacute pouze pro jeho rozhodovaacuteniacute neboť tyto
informace pochaacutezejiacute od samotnyacutech zainteresovanyacutech
skupin
Negativniacute role lobbyingu vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute a praacutece
s lidmi
o silovaacute role na zaacutekladě finančniacuteho zaacutezemiacute kontaktů
a neomezenyacutech možnostiacute určityacutech lobbyistickyacutech
skupin vlastně de-facto neexistuje nic co by mohlo
tyto skupiny zastavit Kromě prosazovaacuteniacute různyacutech
pozměňovaciacutech naacutevrhů schvalovaacuteniacute zaacutekonů
ovlivňovaacuteniacute zakaacutezek existuje i možnost miacutet
informace od různyacutech informačniacutech složek či
finančniacutech instituciacute
Přiacuteklad v roce 2003 se v Itaacutelii přišlo na to že
organizovanaacute skupina složenaacute s elitniacutech policejniacutech
složek několika politiků a lobbyistů Vyvaacutežela pod
hlavičkou staacutetu nebezpečneacute kontejnery plneacute odpadu na
moře kde je vyprazdňovala na dno oceaacutenu
Všechny body ktereacute jsem vyacuteše uvedl jsou jen
špetkou toho jak současnaacute společnost funguje a kam
směřuje Pamatuji si když jsem byl malyacute kluk jak mi můj
dědeček řiacutekaacuteval bdquojo to když jaacute jsem byl v tvyacutech letech
to to bylo uacuteplně jineacuterdquo Pravda je že mě ještě neniacute
zdaleka tolik co bylo meacutemu dědečkovi ale když hlediacutem na
současnou -naacutectiletou generaci tak mě napadajiacute stejnaacute
slova
Staacutevajiacuteciacute doba je dobou dravyacutech silnyacutech a možnaacute
i čaacutestečně sobeckyacutech jedinců kteřiacute si vytyacutečiacute ciacutel a jdou
za niacutem Tato moderniacute doba už neniacute stmelujiacuteciacutem prvkem
71
kteryacute se pokoušel lidi rozesmaacutet nyacutebrž neustaacutelyacutem
burcujiacuteciacutem motorem kteryacute je neustaacutele ve střehu Lideacute
ztraacutecejiacute svoje jaacute a jsou schopni pro svoji karieacuteru učinit
teacuteměř cokoliv Neumiacutem odpovědět kde je ta pomyslnaacute čaacutera
bdquospraacutevneacute cestyrdquo nicmeacuteně jsem přesvědčen že si tiacutem každyacute
musiacute projiacutet saacutem aby našel saacutem sebe
72
Zaacutevěr
Na zaacutevěr teacuteto Diplomoveacute praacutece bych chtěl čaacutestečně
zrekapitulovat všechny tři ciacutele a pokusit se vyhodnotit
zda tato praacutece splnila svůj ciacutel
Ciacutelem teacuteto praacutece bylo nastiacutenit a vyspecifikovat
společneacute jevy mezi všemi třemi teacutematy a jejich poměrně
velkou propojenost Lidskeacute zdroje od kteryacutech vše vychaacuteziacute
přes Lobbying kde opět hraje nezpochybnitelnou roli
Lidskyacute faktor až po Vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute kteraacute jsou opět
velice uacutezce propojeny s Lidskyacutem faktorem a Lobbyingem
Lidskyacute faktor jak jsem již na začaacutetku teacuteto Diplomoveacute
praacutece zmiacutenil je v současneacute době na vrcholu
a pravděpodobně během několika let bude ještě vyacuteš
Je paradoxem že i když se celosvětovaacute populace neustaacutele
zvětšuje tak podniky trpiacute nedostatkem odborně
způsobilyacutech zaměstnanců a snažiacute se je vyhledaacutevat ať již
prostřednictviacutem svyacutech interniacutech postupů tak personaacutelniacutech
agentur Probleacutem neniacute jen v tom že lideacute nejsou způsobiliacute
pro praacuteci hlavniacutem probleacutemem je že nejsou v některyacutech
přiacutepadech vůbec Z tohoto důvodu se vyhledaacutevajiacute v různyacutech
staacutetech s životniacutemi podmiacutenkami horšiacutemi než jsou v ČR
aby byla vůbec šance tyto lidi nemotivovat pro praacuteci mimo
jejich rodnou zem
Lidskyacute faktor ale neniacute jen člověk kteryacute je
vyhledaacutevaacuten za uacutečelem nějakeacute praacutece Je to předevšiacutem jeden
z mnoha kteryacute maacute obrovskeacute možnosti Když se to tak
vezme tak lidskyacute faktor je hlavniacutem hnaciacutem motorem všeho
a stojiacute za obrovskyacutemi skutky ale zaacuteroveň i za spoustou
zkaacutezy
73
Lobbying a stanoveniacute obecnyacutech zaacutevěru z hlediska
nejuacutečinnějšiacuteho způsobu haacutejeniacute a prosazovaacuteniacute vlastniacutech
zaacutejmu zaacutevisiacute na konkreacutetniacutem subjektu nebo přinejmenšiacutem
skupině subjektu
Pokud bych měl zmiacutenit jeden z nejvyacuteznamnějšiacutech
faktoru kteryacute stupen profesionality lobbingu Českyacutech
subjektu muže potvrdit či vyvraacutetit tak je to čas Pokud
se zastaviacuteme u EU tak to platiacute o to viacutece že v Bruselu
se uacutespěšnost leckdy měřiacute viacutece z hlediska lidiacute ktereacute
znaacutete než tiacutem co viacutete Brusel a zvlaacuteště jeho evropskaacute
čtvrť představuje do určiteacute miacutery svět saacutem pro sebe
ve ktereacutem je působeniacute postaveno na kontaktech a neustaacuteleacutem
rozšifrovaacuteniacute siacutetiacute Lobbying a Lidskyacute faktor maacute spoustu
věciacute společnyacutech je to neustaacuteleacute vyjednaacutevaacuteniacute a propojenost
kteraacute se neustaacutele doplňuje
Třetiacutem a posledniacutem teacutematem jsou vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute
ktereacute jsou sice pouze uacutekonem kteryacute neniacute hmatatelnyacute
neboť to je vlastně uacutekon s velice kraacutetkou životnostiacute
Nicmeacuteně je to odvětviacute kde se ve velikeacute miacuteře opět setkaacutevaacute
Lidskyacute faktor a Lobbying Neboli je to teritorium
neustaacuteleacuteho lobovaacuteniacute machinaciacute a různyacutech zaacutekulisniacutech her
Pokud se napřiacuteklad pozastaviacutem u sektoru stavebniacutech
zakaacutezek tak si dovoluji tvrdit že Českyacute trh je přesycen
stavebniacutemi společnostmi a přežiacutet pro stavebniacute společnost
na Českeacutem trhu je skutečně otaacutezkou tvrdeacuteho Lobbyingu jak
z vnitřku tak z vnějšku Pod vnitřkem mysliacutem umět
se dohodnout s ostatniacutemi stavebniacutemi společnostmi ndash lidskyacute
faktor Pod vnějškem mysliacutem miacutet schopnost zajistit
zakaacutezku ndash lobbying
74
Vyacuteběroveacute řiacutezeniacute neniacute již daacutevno žaacutednou novinkou
a naopak kriteacuteria u vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute se neustaacutele
zdokonalujiacute a možnaacute i proto spousta společnostiacute
pochopila že čekaacuteniacute na vyacutehru se nemusiacute vyplatit a tudiacutež
lobbujiacute na všechny strany
Doufaacutem že Vaacutes maacute praacutece oslovila a že splnila
všechna očekaacutevaacuteniacute daacutele doufaacutem že se mi podařilo
propojit všechna tři teacutemata v jedno s poukaacutezaacuteniacutem
jednotlivyacutech slabyacutech bodů u těchto jednotlivyacutech teacutemat
75
Soupis bibliografickyacutech
citaciacute
Armstrong M 2007 Řiacutezeniacute lidskyacutech zdrojů nejnovějšiacute
trendy a postupy 10 vydaacuteniacute
Praha Grada publishing as ISBN 978-80-247-1407-3
Broscheid A 2003Coen D Insider and Outsider
Lobbying of the European Commission European Union
Politics
Cizelj B 2004 Zastupovaacuteniacute zaacutejmů v Bruselu on-line
texthttpstratczeppeddok-zastupovani-zajmu-v-
bruseluphp
Crombez Ch 2002 Information Lobbying and the
Legislative Process in the European Union European Union
Politics
Čuba F Hurta J 2002 Fungovaacuteniacute podniků v Současneacutem
světě MONDON spol s ro ISBN 80-903108-1-8
Dančaacutek B Hloušek V Šimiacuteček V 2006
KORUPCE Projevy a potiacuteraacuteniacute v Českeacute republice a Evropskeacute
unii Brno Mezinaacuterodniacute politologickyacute uacutestav Masarykovy
univerzity v Brně
EPP ndash ED 2004 Jak prosazovat zaacutejmy v Evropskeacute unii on-
line text httpwwwstratczepp-ed
EPP ndash ED 2004 Jak prosazovat zaacutejmy v Evropskeacute unii on-
line texthttpwwwstratczepp-ed
Eschenbach R Controlling 2vydaacuteniacute 2004
76
Praha ASPI 2004 ndash 816s ISBN 80-7357-035-1
Uacuteplneacute Zněniacute čiacuteslo 574 2007
Praha Sagit
Evropskyacute parlament 2007 (oficiaacutelniacute straacutenky)
wwweuroparleuropaeu
Marečkovaacute H 2007 Role lobbyistickyacutech skupin při
projednaacutevaacuteniacute směrnice o službaacutech bakalaacuteřskaacute praacutece Brno
Fakulta sociaacutelniacutech studiiacute MU
Machoutovaacute Š 2005 Lobbying Českyacutech subjektů
v Bruselu rešerše Fakulta sociaacutelniacutech věd univerzita
Karlova
MPO 2006 (oficiaacutelniacute straacutenky Ministerstva průmyslu a
obchodu) Naacutevrh směrnice o službaacutech na vnitřniacutem trhu on-
line text na httpwwwbusinessinfoczczclanek
smernice-eu-sluzbynavrh-smernice-osluzbach-na-vnitrnim
100135334491obsah
Pedler R 2002 European union lobbying
changes in the arena Basingstoke Palgrave
Raus D Neruda R 2006 Zaacutekon o ochraně hospodaacuteřskeacute
soutěže (komentaacuteř a souvisejiacuteciacute českeacute i
komunitaacuterniacute předpisy) Praha Linde Praha as
ISBN 80-7201-563-X
Raus D Neruda R 2006 Zaacutekon o ochraně veřejnyacutech
zakaacutezkaacutech 2007 (komentaacuteř) Praha Linde Praha as
ISBN 978-80-7201-677-8
77
Rinus Van Schendelen 2004 Jak lobovat v Evropskeacute unii
aneb Machiavelli v Bruselu nakladatelstviacute
Barrister amp Principaacutel ISBN 80-903333-2-Y (Centrum
strategickyacutech studiiacute) ISBN 80-86598-75-6 (Barrister amp
Principaacutel)
Valachovaacute V 2006 Rovnovaacuteha zaacutejmů a politika
životniacuteho prostřediacute EU diplomovaacute praacutece Brno Fakulta
sociaacutelniacutech studiiacute MU
Woll C 2006Lobbying in the European Union
from sui generis to a comparative perspective Journal of
European Public Policy
78
Přiacutelohy
Podnikoveacute strategickeacute plaacuteny
Strategie
zabezpečovaacuteniacute
lidskyacutech zdrojů
Plaacutenovaacuteniacute Prognoacutezy Analyacuteza pohybu
pomociacute sceacutenaacuteře poptaacutevky a nabiacutedky (fluktuace)
pracovniacuteků
Analyacuteza Plaacuteny Analyacuteza operačniacute
prac prostřediacute lidskyacutech zdrojů (analyacuteza
efekt
činnosti)
Zabezpečeniacute Udrženiacute si flexibilita produktivita
pracovniacuteků pracovniacuteků
Pracovniacute prostřediacute
Graf č1 proces plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů
79
Uacuteředniacuteci podpořit jejich pozici nebo oponovat
poskytnout či neposkytnout informace
uklidnit či znepokojit
Angažovaniacute mobilizovat či demobilizovat odměnit nebo
hraacuteči potrestat rozdělovat nebo spojovat
Vztahy formalizovat nebo se snažit o neformaacutelnost
stabilizovat či destabilizovat využiacutet
staryacutech nebo vytvořit noveacute
Procedury zjednodušit nebo zkomplikovat přijmout
nebo napadnout striktniacute či volnaacute
interpretace
PoziceFunkce uznat či konkurovat přijmout či
nepřijmout využiacutet k praacuteci či požitkům
Teacutemata politizovat či depolitizovat rozšiacuteřit
nebo zuacutežit kombinovat či oddělit
Života soubor podpořit či blokovat zachovat nebo
zpraacutevy změnit urychlit nebo podržet čas
Areacuteny vstoupit či opustit vyacuteběr jedneacute nebo
druheacute koalice zuacutežit nebo rozšiacuteřit
Rozhodnutiacute přidat se k většině nebo k menšině
přijmout kompromis nebo oponovat
prosazovat konsenzus nebo nejednotnost
Styly nabiacutedky či požadavky tlumenyacute či vyacuteraznyacute
lobbyingu formaacutelniacute či neformaacutelniacute
Graf č2(spec dilemat managm veřejnyacutech zaacuteležitostiacute)
Related Documents
