TEC CHNICK KÁ UN NIVERZ ZITA V LIBE ERCI Fak kulta mac chatronik ky, inform matiky a meziob borových h studií Veri Libe nická univerzita v ifikac o erec, 2009 v Liberci, Student ce a v měře Autor tská 2, 461 17 Lib valida ené v referát berec ace in veličin t diser nform ně mace rtační p práce In ng. Jan Kam http:// /www.tul.cz menický Techn
This document is posted to help you gain knowledge. Please leave a comment to let me know what you think about it! Share it to your friends and learn new things together.
Transcript
TECCHNICKKÁ UNNIVERZZITA V LIBEERCI
Fakkulta macchatronikky, informmatiky a meziobborovýchh studií
Veri
Libe
nická univerzita v
ifikaco
erec, 2009
v Liberci, Student
ce a vměře
Autor
tská 2, 461 17 Lib
validaené v
referát
berec
ace inveličin
t diser
nformně
mace
rtační ppráce
Inng. Jan Kam
http:///www.tul.cz
menický
Techn
Di
program
okruh P
fakulty
Téma d
veličině“
Uchazeč
Školitel:
isertační pr
m Elektrotec
Pokročilé m
Mechatroni
disertační pr
“.
č: Ing.
Ústav
Faku
Tech
Stud
461
: Ing. D
Kate
Faku
Univ
Koun
662
ráce byla
chnika a in
metody mod
iky, inform
ráce bylo z
Jan Kameni
v řízení sys
ulta Mechatr
hnická unive
entská 2
17 Liberec
David Vališ
edra bojovýc
ulta vojensk
verzita obran
nicova 65
10 Brno
vypracován
nformatika,
elování spo
matiky a me
zvoleno ve
ický
stémů a spol
roniky, info
erzita v Lib
š, Ph.D.
ch a speciál
kých technol
ny
na v prezen
studijní o
olehlivosti n
ezioborovýc
e znění „V
lehlivosti
ormatiky a m
erci
lních vozide
logií
nční formě
obor Přírod
na ústavu Ř
ch studií T
erifikace a
mezioborov
el
Technická
ě doktorské
ovědné inž
Řízení syst
Technické u
validace i
vých studií
univerzita v
ého studia,
ženýrství, t
émů a spol
univerzity v
informace o
v Liberci
studijní
ematický
lehlivosti
v Liberci.
o měřené
2
Pr
B
Sb., o pr
B
autorský
U
povinno
požadov
D
konzulta
Da
Po
rohlášení
Byl jsem sez
rávu autorsk
Beru na vě
ých práv uži
Užiji-li dise
sti informo
vat úhradu n
Disertační p
ací se školite
atum:
odpis
známen s tím
kém, zejmén
ědomí, že
itím mé dise
ertační prác
ovat o této
nákladů, kte
práci jsem v
elem, Ing. D
m, že na mo
na §60 - ško
Technická
ertační prác
ci nebo po
skutečnost
eré vynaloži
vypracoval s
Davidem Va
ou disertačn
olní dílo.
univerzita
ce pro vnitřn
oskytnu-li l
ti TUL; v
la na vytvoř
samostatně
ališem, Ph.D
ní práci se p
v Liberci
ní potřebu T
licenci k je
tomto příp
ření díla, až
s použitím
D..
Technická
plně vztahuj
(TUL) ne
TUL.
ejímu využ
padě má TU
ž do jejich s
uvedené lit
univerzita v
e zákon č. 1
ezasahuje d
žití, jsem s
UL právo o
skutečné vý
teratury a na
v Liberci
121/2000
do mých
si vědom
ode mne
še.
a základě
3
A
V
petroche
důvodem
širokou
rizika je
události
může bý
systému
falešnéh
závažněj
funkce,
předevší
Pr
založený
představ
způsobe
v různýc
otázek s
základě
vyskytuj
právě ten
Př
údaje o
ekonomi
Klíčová
verifikac
Anotace
praxi jsou
emické pro
m, proč spo
veřejností
e známo, ž
a očekávan
ýt standard
v době, kd
ho zásahu
jší dopady
typicky v
ím se jedná
ávě proble
ých na mo
vuje oblast,
m je tato ob
ch bezpečno
ouvisejících
„technické
jí u jednotli
nto přístup b
edložená di
o fyzikální
ickou vhodn
slova:
ce a validac
e
provozová
ovozy nebo
olečnost jej
pouze jako
e riziko je
ným průměr
dně chápan
dy není toto
jsou ekono
pak má n
případě na
o ohrožení
ematika sy
oderních el
které je v
blast pokryt
ostních sys
h s jejich sp
ého citu“ a
ivých výrob
byl zvolen.
isertační prá
veličině
nost nasaze
ce, spolehliv
ána některá
o jaderné e
jich provoz
o následky
kombinací
rným počte
á porucha,
o zapůsobe
omické ztr
nezapůsoben
astoupení po
zdraví a živ
ystémů sou
ektronickýc
věnována zn
ta mezináro
stémech v p
polehlivostí.
a zkušenos
bců a doda
áce se proto
s ohledem
ení zvolenéh
vost, výběro
relativně n
elektrárny.
z akceptuje
nebezpečné
í více fakto
m jejího na
ale také n
ení vyžadov
ráty z odsta
ní bezpečno
oruchy. Ná
vota osob a
uvisejících
ch prostřed
načná pozo
odními norm
praxi řeší v
. Někdy exa
sti projekta
avatelů různ
o soustředí
na parame
ho řešení.
ové systémy
nebezpečná
Přínosy z
e. Míra neb
é události.
orů, minim
astoupení. Z
např. falešn
váno (tzv. b
avení provo
ostního sys
ásledky jso
životního p
s bezpečno
dcích a dig
ornost. Svěd
mami. Při ap
výrobci a do
aktním způs
antů. Při ře
ná řešení b
na dílčí pro
etry spoleh
y „k z n“, zá
Technická
á zařízení, j
jejich prov
bezpečnosti
Z oboru ří
málně však
Zmiňovanou
né zapůsob
bezpečná po
ozovaného
tému v příp
ou pak neje
prostředí.
ostí, a to
gitálním zp
dčí o tom i
plikaci poža
odavatelé t
sobem, často
ešení téhož
bez reálnéh
oblematiku
hlivosti a
álohované sy
univerzita v
jako jsou n
vozu jsou
i je mylně
zení spoleh
následků n
u nežádoucí
bení bezpeč
orucha). Ná
zařízení.
padě vyžád
en ekonom
zejména
pracováním
i skutečnos
adavků těch
těchto systé
o však intui
ž problému
o zdůvodně
výběru rele
tím i dlou
ystémy
v Liberci
například
hlavním
chápána
hlivosti a
nežádoucí
í událostí
čnostního
ásledkem
Mnohem
dání jeho
mické, ale
systémů
signálu,
st, jakým
hto norem
émů řadu
itivně, na
u se pak
ění, proč
evantního
uhodobou
4
A
In
refinery
is benefi
general p
risk cont
of conse
unwante
system w
economi
action s
Consequ
and life
Di
electroni
The qua
statemen
of depen
intuitive
of simila
their acc
Su
physical
concrete
respect
solution
Key wor
verificat
Abstract
praxis ther
or nuclear
fit which the
public only
trolling it is
equences a
ed event co
when its im
ical loss, re
state of saf
uences are t
and danger
ilemma of
ic compone
antity of int
nt. Producer
ndability st
ely, based o
ar problem,
cess was cho
ubmitted doc
l variable re
e this work
to reliabili
.
rds:
tion and val
t
re are opera
power plan
ese machin
as a conseq
s well know
and expecte
ould be stan
mpact is not
esulting from
fety system
then not onl
of environm
systems re
ents and dig
ternational
rs and supp
andards. Pr
on “technica
, made by d
osen.
ctoral thesis
elated with s
deals with
ty paramet
idation, dep
ated some re
nt. The basi
neries make
quence of d
wn that risk
ed number
ndardly und
needed (so
m process
m in case o
ly economic
ment damag
elated with
gital signal
standards d
liers of safe
roblems sol
al feeling” a
different de
s focuses on
safety, whe
h problem o
ters and re
pendability,
elatively da
c reason wh
. Their dan
dangerous ev
is compute
of occurre
derstood fai
o-called saf
stoppage.
of its actio
cal, but ther
ge.
h safety, an
computing,
dealing with
ety systems
lved in scie
and experie
signers, are
n partial pro
re there exi
of choosing
lated long-
„k out of n
angerous eq
hy human s
ngerousness
vent. From
ed as combi
nce of unw
ilure but al
fe failure). C
More impo
on demand,
re could be
nd especial
, is the area
h reliability
solve many
entific way,
ences of des
e often dive
oblem with
ist more prin
g relevant v
-term econo
“ system, b
Technická
quipment su
society acce
rate is wro
the theory o
ination of m
wanted eve
lso e. g. fa
Consequenc
ortant impac
, typically
also exposu
lly systems
a which is m
y, risk and s
y problems
, but some
signers. It m
erse and the
choosing of
nciples of s
value of phy
omical pro
ackup syste
univerzita v
uch as petro
epts their pr
ongly under
of dependab
more factors
ent. This m
alse action
ce of false i
cts results
in case of
ure of huma
s based on
much focuse
safety conf
related with
of them ar
means that
ere is no rea
f relevant d
solution. To
ysical quan
fitability o
em
v Liberci
chemical
rocessing
rstood by
bility and
s, at least
mentioned
of safety
impact is
from no-
f failure.
an health
n modern
ed today.
firms this
h request
re solved
solutions
ason why
ata about
o be more
ntity with
f chosen
5
O
1 Ú
2 V
2.1
2.2
2.3
3 C
4 S
4.1
4.2
4.3
5 Z
5.1
5.2
6 M
6.1
7 Z
Použ
Výbě
Obsah
Úvod ...........
Vymezení zk
Význam p
Stručný úv
Validace p
Cíle disertač
polehlivost
Validace s
Spolehlivo
Shrnutí po
Zvýšení par
Násobné m
Přínosy tém
Možnosti a p
Navržený
Závěr ..........
itá literatu
ěr z publika
...................
koumané o
pojmů verifi
vod do prob
pomocí logi
ční práce...
t ve vybran
signálu v od
ost v technic
oznatků o pr
rametrů spo
měření fyzik
matu práce
perspektivy
ekonomick
...................
ura ..............
ační činnos
...................
oblasti ........
ikace a valid
blematiky sy
ického spojo
...................
ných publik
dborných pu
cké normali
roblematice
olehlivosti
kálních velič
..................
y v pokrač
ký model .....
...................
...................
sti autora: .
...................
...................
dace ...........
ystémů, sou
ování signál
...................
kacích ........
ublikacích ...
izaci ...........
verifikace
pomocí val
čin .............
...................
ování prác
...................
...................
...................
...................
...................
...................
...................
uvisejících s
lů ...............
...................
...................
...................
...................
a validace v
lidace ........
...................
...................
e ................
...................
...................
...................
...................
Technická
...................
...................
...................
s bezpečnost
...................
...................
...................
...................
...................
v publikacíc
...................
...................
...................
...................
...................
...................
...................
...................
univerzita v
...................
...................
..................
tí ...............
..................
...................
...................
..................
..................
ch ..............
...................
..................
..................
...................
..................
...................
...................
...................
v Liberci
............ 7
............ 8
............ 8
.......... 10
.......... 11
.......... 14
.......... 15
.......... 15
.......... 16
.......... 16
.......... 17
.......... 17
.......... 29
.......... 31
.......... 31
.......... 34
.......... 36
.......... 38
6
1 Úvo
Pr
elektrick
vyspělé
již exis
moderni
spolehliv
jejich pr
konstruk
En
to často
společno
značně
k totální
Proto l
infrastru
zdokona
problem
Z u
systémy
získat in
informac
informac
Te
spolehliv
postupy
zvyšová
na zákla
možnost
od
o moderní
ké energie.
země a její
tující a vy
izovat a vy
vosti a bez
rovozu. Při
kcí a ideový
nergetika je
ani neuvě
osti. Z hled
složitý prob
mu kolapsu
ze tvrdit,
uktury). Z v
alovat produ
matice spoleh
uvedených
pro energe
nformaci o m
ce o stavec
ci pro bezpe
eoretické zá
vosti. Tato
a navrhova
ní spoleh
adě komplex
tí eliminace
společnost
Elektrická
í ekonomiky
yzkoušené
yvíjet nové
zpečnosti, a
i tomto pro
ých pochodů
nezbytným
ědomí. Ener
diska státu j
blém. Při d
u bankovnic
že patří
výše uvede
ukci a distri
hlivosti a be
důvodů b
etiku“, proj
měřené velič
ch technolo
ečnou a eko
áklady, na n
vědní disc
at řešení nal
hlivosti h
xního přístu
e slabin ve s
je jednou
energie v
y. Její spotř
zdroje a
é. Velký d
a to již v et
ocesu je ve
ů.
m předpoklad
rgetika je v
je možné p
dlouhodobé
ctví, teleko
k důležitým
ených dův
ibuci elektri
ezpečnosti e
byla v rámc
ekt č. 1M0
čině. Hodno
ogie energe
onomicky ef
nichž je tat
ciplína si k
ezených pro
hledáním
upu k řešen
polehlivost
u z životn
současné d
řeba neustá
technická
důraz je při
tapě jejich
elmi vhodné
dem pro sp
však také j
posuzovat j
ém výpadku
omunikací, v
m prvkům
vodů je zř
ické energie
energetickýc
ci výzkumn
06059, řešen
oty fyzikáln
etického bl
fektivní výr
to disertačn
klade za cíl
oblémů. Při
slabých
nému problé
i a tím i bez
ně důležitýc
době neodm
ále stoupá, p
řešení, ale
i tom klad
návrhu, a z
é poučit se
okojený živ
edním z pi
její vazby n
u dodávky
v návaznost
m národní
řejmé, že
e. To vyžad
ch zařízení.
ného centr
na otázka,
ních parame
loku a dal
robu tepelné
ní práce pos
l neustále z
i analýzách
míst (n
ému. Tj. p
zpečnosti zk
Technická
ch služeb
myslitelně p
proto nestač
e je nutné
den na dos
zachování t
e z chyb a
vot každého
lířů fungov
na celou in
elektrické
ti na to i d
infrastrukt
je nezbytn
duje věnovat
.
ra „Progres
s jakou spo
etrů v energ
lší údaje p
é a elektrick
stavena, jso
zlepšovat p
spolehlivos
nejslabších
ři respekto
koumaného
univerzita v
výroba a
patří k živo
čí pouze pro
é stávající
sažení vyso
těchto vlast
omylů pře
o jedince, př
vání moder
nfrastrukturu
energie mů
dopravy a p
tury (tzv.
né dále ro
t značnou p
sivní techn
olehlivostí j
getických pr
představují
ké energie.
ou obsaženy
oužívané p
sti se pak ře
článků
vání ekono
systému.
v Liberci
dodávka
otu každé
ovozovat
systémy
oké míry
tností při
dchozích
řestože si
ní lidské
u, což je
ůže dojít
průmyslu.
kritické
ozvíjet a
pozornost
nologie a
je možné
rovozech,
základní
y v teorii
procesy a
eší otázka
řetězu)
omických
7
2 Vym
2.1 Vý
Di
těmito p
ověřován
aplikacíc
zcela sou
Ve
pravosti
prověřen
jejich od
V
Na
protože
provozo
potvrzuj
V
IEC 617
mezení zk
ýznam poj
isertační pr
pojmy mín
ní, zatímco
ch je verifik
uhlasit.
e slovníku
; ověřován
ní“. Je tedy
dlišnosti v te
normě ČSN
• verifik
činnos
• valida
jako c
toleran
a základě tě
pomocí ní
vatel bez o
e správnou
některých d
713:2001:
• verifik
specif
přezko
požad
„ověře
koumané
jmů verifi
ráce se zab
něno? Veri
o pojem va
kace a valid
cizích slov
ní“. Valida
y zřejmé, že
echnických
N IEC 60880
kace - potv
sti splňují cí
ace systému
celek splňu
nce k závad
ěchto defini
pouze ově
ohledu na č
funkci celé
detailech se
kace - potv
fikované po
oušení výs
avkem pro
eno“.)
oblasti
ikace a val
bývá proble
fikace býv
lidace se n
dace považo
v je pojem
ace je de
e oba výraz
publikacích
0 je definov
vrzení zkou
íle a požada
u - potvrzen
uje příslušn
dám, robustn
c lze verifik
ěřujeme, zd
činnost celé
ého systému
liší definic
vrzení zkouš
ožadavky (
sledku dan
o tuto činno
lidace
ematikou ve
vá v odborn
nepřekládá
ována za je
m verifikac
efinována j
zy mají velm
h, zabývajíc
ván pojem
uškou a dolo
avky defino
ní zkouškou
né požadavk
nost).
kaci považo
da nějaká či
ého systému
u jako celku
ce pojmů ve
škou a obsta
(Při návrhu
é činnosti,
ost. Odpov
erifikace a
ných publik
a používá
eden nedělit
ce definová
jako „ověř
mi podobný
cích se prob
ožením obj
ované pro tu
u a poskytnu
ky specifik
ovat za jaký
innost plní
u, jehož je
u, ne pouze j
erifikace a v
arání objekt
u a vývoji
, aby se
vídající stat
Technická
validace s
kacích čast
se v tomto
telný proces
án jako „po
řování, ov
ý význam a
blematikou s
ektivních d
uto činnost,
utím dalších
kací (funkč
ýsi nižší (dí
požadavky
celkem. Op
jednotlivých
validace, uv
tivního důka
i se ověřo
určila sho
tus bývá oz
univerzita v
signálu. Co
to překládá
tvaru. V n
s, s čímž vš
otvrzení sp
ěření, prov
a bude nutn
spolehlivost
důkazů, že
h důkazů, ž
čnost, doba
lčí) stupeň
y, které na
proti tomu
h jeho souč
edené v nor
azu, že byly
ování týká
da se stan
značován t
v Liberci
o je však
ána jako
některých
šak nelze
právnosti,
věřování,
né hledat
ti.
výsledky
že systém
odezvy,
validace,
ni klade
validace
ástí.
rmě ČSN
y splněny
procesu
noveným
termínem
8
Ta
k validac
V
uvedený
I
nadřazen
zamýšlen
Př
vznikléh
je možn
algoritm
inteligen
z histori
1 Jeneshodu, fyzikální systému jenazveme o
• valida
přísluš
proces
Valida
podmí
bývá o
může
aké v případ
ci funkce ce
normě ČSN
ých:
• ověřov
specif
• valida
požad
splněn
v případě
ný procesu
ného použit
edkládaná
ho kombina
né pojmenov
mů zpracová
ntní vstupní
e umí roz
e jistým rozpovzniklou histveličiny a ove však ověřenověření správn
ace - potvrz
šné požadav
su testován
ace se obvy
ínek. Může
označován
být validace
dě těchto d
elého systém
N EN 6116
vání - po
fikované pož
ace - potv
avky na sp
ny
definic uv
u ověřování
tí.
disertační p
cí několika
vat pouze „
ání násobný
í údaje, kte
zeznat sprá
orem, že výstutoricky. Z hlevěření této sp
ní správnosti innosti výsledné
zení zkoušk
vky pro spe
ní produktu
ykle provád
e však být p
termínem „
e prováděna
definic je m
mu.
0:2006 jsou
otvrzení pro
žadavky by
vrzení pro
pecifické za
edených v
í (verifikac
práce se za
vstupních ú
„validace in
ých vstupů
eré na zákl
ávnost/chyb
upem verifikaediska jednotprávnosti je ndividuálníhoého údaje, vzn
kou a obstar
ecifický cíl
u za účelem
dí u finálníh
potřebná i
„validováno
a vícekrát.)
možné cháp
u definice v
ostřednictví
yly splněny
střednictvím
amýšlené po
v normě ČS
ce) tím, že
abývá nalez
údajů z měř
nformace o
do vyhodn
ladě porovn
nost tohoto
ačního algoritmtlivého měřicípotom valida
o MK pouze dniklého kombi
rání objekti
užití (Při ná
m určení s
ho produkt
v dřívějšíc
o“. Pokud j1
pat verifika
verifikace a
ím poskytn
m poskytn
oužití nebo
SN EN 61
e poskytuje
zením správ
ření jedné f
měřené vel
nocovacího
nání aktuáln
o údaje. T
mu je tzv. bitího kanálu jeací takového dílčím proceseinací verifikov
Technická
ivního důka
ávrhu a výv
shody s po
tu za defino
h etapách.
sou stanove
aci jako dí
a validace o
nutí objekt
nutí objekti
pro specif
1160:2006
e důkaz o
vné výsledn
fyzikální ve
ličině“. Něk
algoritmu
ní hodnoty
Tento proc
t validity. Jedne totiž funkcíměření. Z po
em a tudíž vervaných vstupn
univerzita v
azu, že jsou
voji se valid
ožadavky u
ovaných pro
Odpovídají
eny různé c
ílčí proces,
opět odlišné
tivního důk
ivního důk
fickou aplik
je proces
splnění po
né hodnoty
eličiny. Tent
které z uvaž
však předp
měření s h
ces rozpozn
ná se o terminí MK správnohledu celéhorifikací, zatímcních údajů.
v Liberci
u splněny
dace týká
uživatele.
ovozních
ící status
cíle užití,
sloužící
é od výše
kazu, že
kazu, že
kaci byly
validace
ožadavků
y signálu,
to proces
žovaných
pokládají
hodnotou
návání a
nologickou né změření o měřicího co validací
9
ověřován
ale je ne
optikou,
např. va
algoritm
oblast n
zvoleno
2.2 St
Po
na „klas
reakce.
paliva, r
všech d
měřenéh
vliv na b
nefunkčn
dochází
zprostřed
tzv. bezp
dostane
z provoz
poruchy
řeší pro
spolehliv
V
udává, z
na logic
ní dílčích h
edílnou souč
závislé na
alidace indi
mu výběru/v
ení v odbor
ve znění „V
tručný úvo
o technické
sických“ typ
Je třeba co
resp. tavení
důležitých
ho signálu a
bezpečnost p
ního měřen
k nespráv
dkovaně i k
pečná poru
informaci
zních mezí.
mohou být
blém výbě
vosti.
současnosti
zda je měřen
ckou hodnot
hodnot vstup
částí uvažov
funkci, kte
ividuálního
výpočtu jedn
rné literatuř
Verifikace a
od do prob
stránce jsou
pech elektrá
o nejvíce el
í aktivní zó
subsystémů
a jeho násle
provozovan
ní v případě
vným regu
k nebezpečn
ucha. Podob
o norma
V tomto př
t mnohem z
ru výsledn
i je k údaji
ní důvěryho
tu „pravda“
pních údajů
vaných algo
erou od ver
měřicího
né výsledné
ře dostatečn
a validace in
blematiky
u nejzajíma
áren nevysk
liminovat n
óny reaktor
ů použito
edné použit
ného zařízen
ě, kdy pro
ulačním z
ným) stavům
bná situace
alitě proces
řípadě se vš
závažnější, n
ného údaje
i o hodnot
odné. Tento
“, v případě
ů (tedy jejic
oritmů. Pojm
rifikovaného
kanálu a j
é hodnoty z
ně objasněn
nformace o
systémů, s
avějšími obl
kytují, tedy
nežádoucí n
ru. Z tohoto
násobnosti
tí v řídicích
ní. Pokud do
oces probíh
zásahům.
m systému,
nastává v p
su v okam
šak jedná o
než u poruc
o měřené
tě měřené v
o bit je v pří
ě poruchy M
ch verifikac
my verifikac
o/validovan
její výstup
z násobných
na a také pr
měřené vel
související
lastmi jader
zejména sy
nebezpečnou
o důvodu je
v měřících
h a bezpečn
o bezpečno
á v normál
Ty moho
ve spolehliv
případě, kd
mžiku, kdy
tzv. nebezp
chy bezpečn
veličině z
veličiny př
ípadě bezpo
MK pak je
Technická
ce) není sic
ce a validac
ného systém
- bit valid
h IMK pouh
roto bylo té
ičině“.
ích s bezpe
rné elektrárn
ystémy kont
u událost, k
e pro kontr
h kanálech
nostních sys
stního systé
lních provo
ou vést k
vostní prax
dy bezpečno
y došlo k
pečnou poru
né. Předklád
násobných
řidáván tzv.
oruchového
tento bit n
univerzita v
ce předměte
ce jsou, vidě
mu vyžaduje
dity - je z
hou verifik
éma disertač
ečností
ny systémy
troly a řízen
kterou je p
rolu správn
h. Také zp
stémech má
ému vstoup
ozních podm
k nežádouc
i označovan
ostní systém
k vychýlení
uchu a násle
daná diserta
měření po
. bit validi
stavu MK
negován na
v Liberci
em práce,
ěno touto
eme. Tak
z hlediska
kací. Tato
ční práce
, které se
ní štěpné
poškození
né funkce
pracování
á nemalý
í signál z
mínkách,
ím (ale
ným jako
m naopak
procesu
edky této
ční práce
o stránce
ity, který
nastaven
hodnotu
10
„nepravd
výrobců
informac
zálohova
fyzikáln
spojují v
validity
parametr
určení v
fyzikáln
minimál
zpracová
některýc
platných
2.3 Va
2.3.1 A
Jed
výsledný
operace
algoritm
druhých
který na
spojitá h
signálu.
nebo pří
uvedeno
2 Tsystémy ps názvem
da“. Valida
řídicích sy
ce mohla p
anými měř
ě oprávněn
výběrovými
pro jednot
ry spolehliv
validity ind
ích velič
lní/maximál
ání násobn
ch ŘS při p
h měřících k
alidace po
Analogové
dnou z mož
ý údaj, je v
se nejčastě
my pro nale
mocnin ap
a základě p
hodnota de
Vzniklý vý
ímo vstupuj
o na obr. 1 (v
Tento průzkumpro energetiku„Verifikace a
ace signálu
ystémů nes
poskytovat.
eními. Pom
ném pásmu
i obvody po
tlivé kanály
vosti celého
dividuálního
in (určen
lní hodnoty
ných měřen
poruše sním
kanálů.
omocí logic
spojování s
žností, jak
vzájemná k
ěji provádí b
ezení výsle
pod. Do celé
orovnávání
erivace, fyz
ýsledný úd
ující do regu
varianta A)
m byl provedeu“, číslo projea validace měř
je však p
systematick
. Významn
mocí digitál
a pro zvýše
omocí logik
y a následn
o měřicího
o MK a n
ní výsledn
atp.). Další
ní je fakt,
mače (či sn
ckého spoj
signálu
z redundov
kombinace
běžným zpr
edku, jako
ého procesu
í výstupních
zikálně real
aj je snadn
ulátoru. Sc
a v další pr
en autorem vektu 1M06059ření fyzikálníc
podle prove
ká a nedosa
né měřené
lní techniky
ení spolehli
ky 1/2, 2/3,
ně uvažovat
systému. V
následné zp
ného úda
ím nedostat
že výběro
nímačů) aut
jování sign
vaných měř
signálů z m
růměrování
např. medi
u měření je
h hodnot (n
lizovatelná
no použiteln
hematické
ráci bude oz
rámci činnos9 a výsledky ch veličin pro
edeného prů
ahuje všech
veličiny js
y se násled
vosti měřen
, 2/4 apod.
t i ten. Tím
V současnost
pracování v
aje např.
tkem v souč
ový algoritm
tomaticky n
nálů
ření téže fy
měřících k
m vstupníc
ián, geome
možné zap
např.: fyzik
hodnota d
ný jako hod
znázornění
značeno jak
stí výzkumnéhbyly publikovŘS a tvorba v
Technická
ůzkumu 2 v
h možností,
sou snímán
dně zjišťuje
ného kanálu
Je vhodné
mto postupe
ti někteří d
validních n
zprůměr
časnosti pou
mus zpraco
nepřizpůsob
yzikální ve
análů do je
h hodnot, o
etrický prům
pojit ještě v
kální realizo
derivace apo
dnota zobra
popsaného
ko LOG1.
ho centra „Prvány ve výzk
věrohodných o
univerzita v
v ČR i u sv
, které by
ny násobný
e, zda je s
u se násobn
nejprve ur
em je možn
dodavatelé Ř
naměřených
rováním,
užívaných a
ování signá
buje zbylém
eličiny získa
edné hodno
ovšem exist
měr, vážen
validační alg
ovatelnost v
od.) určuje
azovaná op
o postupu m
rogresivní teckumné zprávěodvozených v
v Liberci
větových
takováto
ými nebo
signál ve
ná měření
rčit index
né zvýšit
ŘS neřeší
h hodnot
výběrem
algoritmů
álu se u
mu počtu
at jediný
oty. Tato
tují i jiné
ný součet
goritmus,
výsledku,
e validitu
erátorovi
měření je
hnologie a ě číslo B02 eličin.“.
11
Technická univerzita vv Liberci
Obr. 1: Možnostii spojení tříí redundanntních měříících kanálůů do jedné výsledné hhodnoty
2.3.2 VVýběrové zzapojení 2/33
Da
často po
akcí, ved
uvažova
případě
zpracová
rozeznán
nezpůsob
kanály. P
tří indiv
uvědomi
příčinou
zapojení
nastoupi
měřicího
alší možnos
oužívaný pr
doucích k v
at zapojení
není ohodn
ávány ve
no chybné
bí chybu na
Porucha uv
viduálních
it, že spole
u. Dalším
í, je možn
ila porucha
o systému.
stí, jak určit
rincip výbě
výsledku, je
2 ze 3. N
nocena vali
výběrovém
individuáln
a výstupu, p
vedeného m
kanálů. Ta
ehlivost vý
faktorem,
nost nastoup
na jednom
t z násobnéh
rového zap
e na obr. 1 (
Na rozdíl o
idita jednot
m členu. Ta
ní měření. N
protože bude
měřicího syst
ato možnos
ýběrového z
který ovliv
pení skryté
m ze dvou z
ho měření fy
pojení. Sche
(varianta B)
od prostého
tlivých měř
akovéto zp
Na druhou
e přehlasov
tému tedy n
t se zdá b
zapojení m
vňuje výsle
é poruchy.
zbývajících
fyzikální vel
ematické zn
) a budeme
analogové
řících kanál
pracování m
stranu poru
vána zbývají
nastane až p
být nepravd
může být sn
ednou hod
V takovém
měřicích k
ličiny jednu
názornění lo
e ho značit j
ého spojová
lů a všechn
má nevýho
ucha jedno
ícími dvěma
při současn
děpodobná,
nížena poru
dnotu poho
m případě
kanálů, a do
u hodnotu, j
ogické posl
jako LOG2
ání signálu
ny bez rozd
odu v tom,
ho měřícíh
a platnými
né poruše dv
ovšem je
uchou se sp
tovosti výb
pak již st
ojde k poruš
je v praxi
loupnosti
. Zde lze
u v tomto
dílu jsou
že není
ho kanálu
měřícími
vou nebo
třeba si
polečnou
běrového
tačí, aby
še celého
2.3.3 VVýběrové zzapojení s rredukcí poččtu vstupních kanálů
18 N 8E34 N 8E18 N 8E34 F 12 D 34 N 8E50 N 8E34 N 8E50 N 8E28 N 4E18 N 8E34 N 8E18 N 8E34 F 12 D 34 F 50 N 8E34 F 50 F 28 F 12 D 28 N 4E12 D 28 F 07 D 34 N 8E50 N 8E34 N 8E50 N 8E28 N 4E50 N 8E69 N 8E50 N 8E69 N 8E47 N 4E34 N 8E50 N 8E34 N 8E50 N 8E28 N 4E50 N 8E69 N 8E50 N 8E69 N 8E47 N 4E28 N 4E47 N 4E
N 8E-18 N 8E-34 N 8E-18 F D N 8E-34 N 8E-50 N 8E-34 N 8E-50 N 4E-28 N 8E-18 N 8E-34 N 8E-18 F D F N 8E-50 F F D D N 4E-28 D D D N 8E-34 N 8E-50 N 8E-34 N 8E-50 N 4E-28 N 8E-50 N 8E-66 N 8E-50 N 8E-66 N 4E-44 N 8E-34 N 8E-50 N 8E-34 N 8E-50 N 4E-28 N 8E-50 N 8E-66 N 8E-50 F D N 4E-28 N 4E-44
28 N 4E47 N 4E26 N 2E18 N 8E34 N 8E18 N 8E34 F 12 D 34 N 8E50 N 8E34 N 8E50 N 8E28 N 4E18 N 8E34 N 8E18 N 8E34 F 12 D 34 F 50 N 8E34 F 50 F 28 F 12 D 28 N 4E12 D 28 F 07 D 34 F 50 N 8E34 F 50 F 28 F 50 N 8E69 N 8E50 N 8E69 N 8E47 N 4E34 F 50 N 8E34 F 50 F 28 F 50 F 69 N 8E50 F 69 F 47 F
N 4E-28 D D N 8E-18 N 8E-34 N 8E-18 F D N 8E-34 N 8E-50 N 8E-34 N 8E-50 N 4E-28 N 8E-18 N 8E-34 N 8E-18 F D F N 8E-50 F F D D N 4E-28 D D D F N 8E-50 F F D N 8E-50 N 8E-66 N 8E-50 F D F N 8E-50 F F D F F F F F
28 F 47 N 4E28 F 47 F 26 F 12 D 28 N 4E12 D 28 F 07 D 28 N 4E47 N 4E28 N 4E47 N 4E26 N 2E12 D 28 N 4E12 D 28 F 07 D 28 F 47 N 4E28 F 47 F 26 F 07 D 26 N 2E07 D 26 F
D
eweissovy f
parametrů
é možnosti
čích nepoho
m algoritmu
u hodnotou
mu je faleš
otlivých u
třední doby
.
LOG1U U.μ 1E
E-44 1E 2E 5E
E-28 1E
E-28 E-44 E-28 E-44 E-22
E-28
1E 1E
E-44 1E 2E 5E
E-22 5E
formule je m
spolehlivos
zapojení tř
otovostí vš
je nebezpe
u součtu vš
šné zapůso
uvažovanýc
y mezi akc
[h-1] StavE-28 D
DE-28 FE-47 FE-26 D
N N D
E-28 D D N N D D D D D F
E-28 F D
E-28 D D
E-28 FE-47 FE-26 D
D D D
E-26 D D
možné vyp
sti jednotli
ří čidel do
šech (vzáje
ečná poruch
šech členů
obení (bezp
h algoritm
cemi závisí
LOG2v U U
2
4E-124E-28
4E-284E-44
2 2
očítat param
ivých prvk
jednoho alg
emně disjun
ha. Střední d
Schneewei
pečná poru
mů dostává
í na poměr
Technická
U.μ [h-1] Sta D D
1E-28 D2E-47 F
D D N D D D N N N D D D N
2E-12 D1E-28 D
D D D
1E-28 D2E-47 F
D D D D D D
metry spole
ků tohoto
goritmu se
nktních) m
doba mezi f
issovy form
ucha). Po
áme tabulk
ru intenzit
univerzita v
LOG3av U
D D D F D D N 4E-28 D D D N 4E-28 N 4E-44 N 4E-28 D D D N 4E-28 D D D D D D F D D D D D D
ehlivosti sy
systému.
potom spo
možných sta
falešnými a
mule, kde l
výpočtu p
ku výsled
poruch sk
v Liberci
3 U.μ [h-1]
2E-47
2E-47
stému ze
Celková
očítá jako
avů, kdy
akcemi je
logickým
parametrů
dků, kde
krytých a
23
Tab. 2:
P. č. λ
1 2,
2 2,
3 2,
4 2,
5 2,
6 2,
7 2,
8 2,
9 2,
V
z prostor
5.1.3 V
Ta
porucham
doby do
nebezpe
poruch.
systémy
Lé
na pomě
Parametry
λcelk [h-1] U
,00E-05 1
,00E-05 1
,00E-05 1
,00E-05 5
,00E-05 1
,00E-05 1
,00E-05 1
,00E-05 1
,00E-05 1
tab. 2 je
rových důvo
Výsledky ro
ab. 2 přeh
mi pro jedn
o obnovy u
čné poruchy
Ty totiž z
s danou log
épe než v tab
ěru intenzit
y modelové
ULOG1 [1] T
,17E-01 3
,16E-01 3
,05E-01 3
5,90E-02 5
,20E-02 2
,20E-03 2
,20E-04 2
,20E-05 2
,20E-06 2
střední do
odů jako TL
ozhodovací
hledně shrn
notlivé varia
zjevné por
y nebyly va
závisí na k
gikou nasaz
belární pod
zjevných a
ho případu
TLOG1 [h] U
3,11E+04 4
3,13E+04 4
3,38E+04 3
5,60E+04 1
2,60E+05 4
2,50E+06 5
2,50E+07 1
2,50E+08 5
2,50E+09 4
oba mezi f
LOGX.
ího modelu
nuje výsled
anty poměrů
ruchy v délc
ariovány z d
konkrétní te
zeny.
době jsou zá
skrytých po
u hodnocen
ULOG2 [1] T
4,69E-03 4
4,61E-03 4
3,81E-03 4
1,20E-03 8
4,90E-05 4
5,80E-07 3
1,90E-08 2
5,80E-09 3
4,90E-09 4
falešnými a
u
dky výpočt
ů skrytých a
ce 4h a v př
důvodu nem
echnologii,
ávislosti nep
oruch vidět
ní logických
TLOG2 [h] U
4,00E+05 4
4,04E+05 4
4,46E+05 3
8,20E+05
4,10E+06 5
3,80E+07 6
2,10E+08 2
3,80E+08 2
4,10E+08
akcemi jed
tů nepohoto
a zjevných
řípadě skry
možnosti oh
na které j
pohotovosti
v grafické r
Technická
h vyhodnoc
ULOG3 [1]
4,69E-03 4
4,61E-03 4
3,82E-03
1,20E-03
5,00E-05
6,70E-07
2,40E-08
2,00E-09 2
1,90E-10 2
dnotlivých a
ovostí a s
poruch, za
yté poruchy
hodnocení p
jsou řídicí,
a střední do
reprezentac
univerzita v
covacích čle
TLOG3 [h]
4,00E+05
4,07E+05
1,60E+06
3,90E+07
3,80E+09
3,40E+11
1,60E+13
2,40E+14
2,40E+14
algoritmů o
středních d
předpoklad
4000h. Be
příslušných
resp. bezp
oby mezi po
i, viz obr. 2
v Liberci
enů
λskrytá/
λzjevná [1]
1,00E+03
9,90E+01
9,00E+00
1,00E+00
1,10E-01
1,00E-02
1,00E-03
1,00E-04
1,00E-13
označena
dob mezi
du střední
ezpečné a
následků
pečnostní
oruchami
2 a obr. 4.
24
Technická univerzita vv Liberci
1,00E‐1
Obr. 2
Na
kombina
převahou
výběrov
poruch d
předpok
nepohoto
vypadat
2: Graf záv
a obr. 2 je z
ace tří sním
u poruch
é zapojení 2
dána pouze
kládali shod
ovosti v zá
jako na obr
13 1,00E‐11
vislosti nep
zřetelně vid
ačů, roste s
pro verifik
2 ze 3, u kte
rozdílnými
dnou střed
ávislosti na
r. 3.
1,00E‐09 1,0
Poměr inten
ohotovosti
dět, že nepo
rostoucím
kační algor
erého je záv
i dobami do
dní dobu
poměru in
00E‐07 1,00E
zit poruch skr
systému naporuch
ohotovost c
poměrem s
ritmus skry
vislost nepo
o obnovy u
do obnovy
ntenzit po
E‐05 1,00E‐03
rytých a zjevn
a poměru i
elého měřic
krytých a zj
ytých. Zvlá
ohotovosti n
u skryté a zj
y skrytých
oruch skrytý
3 1,00E‐01 1
ných poruch
intenzit skr
cího systém
jevných por
áštním příp
na poměru s
zjevné poruc
h i zjevný
ých poruch
1,00E+01 1,00
rytých a zje
mu, skládajíc
ruch, tedy s
padem algo
skrytých a
chy. Pokud
ých poruch
h ku zjevný
1,00E‐13
1,00E‐12
1,00E‐11
1,00E‐10
1,00E‐09
1,00E‐08
1,00E‐07
1,00E‐06
1,00E‐05
1,00E‐04
1,00E‐03
1,00E‐02
1,00E‐01
1,00E+00
0E+03
Nep
ohotovost
evných
cího se z
s rostoucí
oritmu je
zjevných
d bychom
h, vývoj
ým bude
25
Technická univerzita vv Liberci
1,00E‐13
Obr. skrytýc
Na
skrytých
poměr in
tím, že t
grafu z
dominan
nepohoto
poruchy
LOG1, k
střední d
Ne
vyhodno
poruch s
poruch s
MTBF, z
3: Graf závh a zjevnýc
a obr. 3 je
h poruch. V
ntenzit poru
toto výběrov
obr. 3 je ta
ntní poruch
ovosti prost
validačním
které také u
době do obn
epohotovost
otit. V grafu
skrytých a
stále roste,
závislé na M
3 1,00E‐11
LOG1
LOG2
LOG3
vislosti nepch poruch,
e zřejmý tre
Výjimkou j
uch skrytýc
vé zapojení
aké vidět d
hy skryté,
tého výběro
mu algoritm
uvažuje vali
novy zjevný
t není jediný
u na obr. 2
zjevných p
zatímco u v
MTTR skrytý
1,00E‐09
Poměr int
pohotovostiza předpok
a zj
end růstu n
e v tomto
ch a zjevnýc
í nebere v ú
dva extrémn
je hodnot
ového zapoj
mu zjevné, n
iditu individ
ých poruch.
ým paramet
je vidět zá
poruch. MTB
výběrového
ých a zjevný
1,00E‐07 1,
tenzit poruch
i systému vkladu shodevných por
nepohotovo
případě vý
ch poruch v
úvahu validi
ní stavy vý
a nepohoto
jení LOG2.
nepohotovo
duálních m
trem spoleh
ávislost MT
BF u LOG
o zapojení L
ých poruch
,00E‐05 1,00
skrytých a zj
v závislosti dných středruch
osti se stou
ýběrové zap
vliv na hodn
itu jednotliv
ýběrového z
ovosti algo
. Naopak, p
ost LOG3 s
ěřicích kan
hlivosti, kter
TBF měřicíh
1 a LOG3
LOG2 lze vy
.
0E‐03 1,00E
evných poruc
na poměrudních dob d
upajícím pro
pojení LOG
notu nepoh
vých individ
zapojení LO
oritmu LOG
pokud budo
se blíží hod
álů a její ho
rý je možné
ho systému
s rostoucí d
ypozorovat
E‐01 1,00E+0
ch
u intenzit pdo obnovy s
ocentem za
G2, u kteréh
hotovosti. Je
duálních vs
OG3. Poku
G3 blízká
ou výrazně p
dnotě nepoh
odnota je z
é ze získaný
na poměru
dominancí
dvě mezní
1,0
1,0
1,0
1,0
1,0
1,0
1,0
1,0
1,0
1,0
1,0
1,0
1,0
1,0
01 1,00E+033
00E+00
00E‐01
00E‐02
00E‐03
00E‐04
00E‐05
Nep
ohotovost
00E‐06
00E‐07
00E‐08
00E‐09
00E‐10
00E‐11
00E‐12
00E‐13
oruch skrytých
astoupení
ho nemá
e to dáno
stupů. Na
ud budou
hodnotě
převládat
hotovosti
ávislá na
ých údajů
u intenzit
zjevných
hodnoty
26
Technická univerzita vv Liberci
1,00E‐13
Obr. 4
Ste
porucham
doby pro
skrytých
4: Závislost
ejně jako v
mi je možn
ovozu mezi
h a zjevných
3 1,00E‐11
t střední do
případě gra
né předpok
poruchami
h poruch je
1,00E‐09 1,
Poměr inten
oby mezi po
afu nepohot
kládat shodn
i celého měř
zobrazen na
,00E‐07 1,00
nzit poruch sk
oruchami nporuch
ovosti z obr
né MTTR z
řicího systé
a obr. 4.
0E‐05 1,00E‐
krytých a zjev
na poměru
r. 3, i v příp
zjevných a
ému v závis
‐03 1,00E‐01
vných poruch
intenzit skr
padě střední
skrytých p
losti na pom
1 1,00E+01
LOG
LOG
LOG
rytých a zj
í doby prov
poruch. Gra
měru intenz
1,00E+
1,00E+
1,00E+
1,00E+
1,00E+
1,00E+
1,00E+
1,00E+
1,00E+
1,00E+
1,00E+
1,00E+
1,00E+03
1
2
3
+
+20
+18
+16
+14
+12
+10
+08
+06
+04
+02
22
Středn
í dob
a provozu mezi porucha
mi systému
+00
evných
ozu mezi
af střední
it poruch
27
Technická univerzita vv Liberci
1,00E‐13
Obrpoměru
Ob
algoritm
zjevnost
Z g
S rostou
jejich stř
vypracov
intenzit
verifikač
výběrov
pohotov
verifikač
výběrov
Na
varianty
r. 5: Graf záu intenzit p
br. 5 vypov
mu LOG2 j
ti nebo skry
grafů na o
ucí převahou
řední doba
ván. Důlež
poruch sk
ční algoritm
é zapojení
osti. S rost
čního algor
ého zapojen
a základě pr
LOG3, ted
3 1,00E‐1
ávislosti střoruch skry
dob dvídá mimo
e závislá p
ytosti.
br. 2-5 je
u skrytých p
mezi poruc
žité jsou ro
krytých a z
mus zjevnýc
s možností
toucí převa
ritmu do a
ní, kterou je
rávě proved
dy výběrové
10 1,00E‐0
Poměr inte
řední dobyytých a zjevdo údržby z
jiné o tom
pouze na M
patrný stej
poruch nad
chami. To a
ozdíly mezi
zjevných. P
ch se jasně
redukce po
ahou zjevný
algoritmu p
e odolnost v
deného myšl
ého zapojen
07 1,00E‐
nzit poruch sk
y provozu mvných poruzjevných a
m, že hodno
MTTR jedn
jný trend u
zjevnými r
ale není výs
i jednotlivý
Při vysokém
ukazuje jak
očtu vstupní
ých poruch
průměrován
vůči jednotli
lenkového e
ní s možnost
‐04 1,00E
krytých a zjev
mezi poruchuch, za předskrytých p
ota střední d
notlivých p
u všech po
oste nepoho
sledek, kvůl
ými logický
m procentu
ko nejlepší
ích čidel, kt
h se také
ní, naopak
ivé poruše.
experimentu
tí redukce p
E‐01 1,00E
vných poruch
hami měřicdpokladu s
poruch doby provo
oruch, niko
orovnávanýc
otovost měř
li kterému b
ými prvky
uálním zast
možnost za
teré vykazu
projevuje v
se ztrácí
u je možné
počtu vstupn
E+02 1,00
LOG
LOG
LOG
cího systémhodných st
ozu mezi po
oliv však n
ch logickýc
řících kanál
byl celý ex
pro různé
toupení por
apojení LO
uje nejvyšší
výhodnost
výhoda kl
doporučit p
ních signálů
1,00E+
1,00E+
1,00E+
1,00E+
1,00E+
1,00E+
1,00E+
1,00E+
1,00E+
1,00E+
1,00E+
1,00E+
1,00E+
1,00E+
0E+05
G1
G2
G3
+
+24
+22
+20
+18
+16
+14
+12
+10
+08
+06
+04
26
Středn
í dob
a provozu mezi porucha
mi
+02
+00
mu na tředních
oruchami
na jejich
ch členů.
lů a klesá
xperiment
é poměry
ruch pro
OG3, tedy
hodnotu
nasazení
lasického
používání
ů. Ovšem
28
technick
nahrávaj
ohodnot
5.2 Př
Té
zabývají
z více v
Předlože
výsledné
byla abs
veličiny
práce je
zapojení
systému
postup
výsledné
zmiňova
hodnoty
pro výb
veličiny
v praxi.
An
násobné
a určení
předklád
3 Vnasazení nprůtoku, jjedné výsprůtoku a hodnota (t
ká a softwar
jí variantě L
í následky m
řínosy tém
éma bylo z
ících se tem
vstupních ú
ená diserta
ého údaje o
ence dostat
s ohledem
e zejména n
í násobných
, systém pre
umožňuje
é hodnoty
anou normu
z násobnýc
běr jedné v
. Tuto pasáž
nalogií pop
ho měření,
výhodnost
dané myšlen
V praxi by se jněkolika smarjejichž správnledné hodnoty3 ks čidel tla
tedy jedna hod
rová náročn
LOG2, pros
možného se
matu práce
zvoleno ja
matikou spo
údajů, tak n
ční práce
fyzikální v
tečně hlubok
na výsledn
nalezení po
h měřících k
eventivní úd
vytvořit d
z násobnýc
u např. jako
ch měření f
výsledné ho
ž v současn
saného pos
tedy sesta
ti takového
nky je komb
ednalo o prinrt čidel, které nost je ověřovy. Druhou moaku). Z hodnodnota průtoku
nost provede
stému výbě
elhání systém
e
ak na zákl
olehlivosti a
na základě
přispívá a
veličině z ně
kého řešení
nou spolehl
stupu pro u
kanálů s ohl
držby a pož
doporučení,
ch měření
„Příloha F
fyzikální ve
odnoty z ná
nosti norma
tupu je mo
avení komb
měření v p
binace požá
cip nalezení evšak jsou ze
vána měřenímožností je nasot čidel, měřícu a jedna hodn
ení (a tím p
ěrovému zap
mu, a pro kt
adě proved
a verifikace
zkušenost
doplňuje
ěkolika nezá
problému z
livost celéh
určení výho
ledem na be
žadovanou p
jak přistu
fyzikální v
(normativn
eličiny“. Je
ásobných m
neobsahuje
ožnost nalez
binací čidel
porovnání
árních čidel
ekonomicky vsvého princip
m tlaku) a nássazení adekvácích stejnou fynota tlaku) a te
ádem i vyšš
pojení. Zále
terý logický
deného prů
e a validace
í a současn
mezeru v
ávislých mě
zpracování
ho měřicího
odnosti/nev
ezpečnost, a
pohotovost
upovat k vo
veličiny a
ní) Způsob v
totiž logick
měření elek
e a z toho vz
zení optimá
l pro násob
s tzv. smar
, případně č
výhodnějšího řpu složena z nsledná kombin
átního počtu čyzikální veličieprve z těchto
Technická
ší cena) toh
eží pouze n
ý prvek se r
ůzkumu do
e výslednéh
ného stavu
problematic
ěření. Důvod
údajů o val
o systému.
ýhodnosti j
ale i na ekon
provozovan
olbě způso
v budoucnu
výběru/výp
ky navazují
ktrické i ne
zniká vágno
álního hardw
bné měření
rt čidly 3 . D
čidel plášťo
řešení ze dvouněkolika čidelnace výsledkůčidel (tedy v ninu by se vybhodnot by se
univerzita v
hoto logické
na provozov
ozhodne.
ostupných p
ho údaje, tv
u v technick
ce výběru
dem k jejím
iditě signálu
Přínosem d
jednotlivých
nomiku prov
ného zaříze
obu výběru
u by mohl
počtu jedné
ícím článke
eelektrické
ost v jejím p
warového p
fyzikálních
Další možno
ové ochrany
u možností. Tl (např. 3 ks sů těchto smarnašem případěbrala/vypočetlurčila validita
v Liberci
ého členu
vateli, jak
publikací
vořeného
ké praxi.
jednoho
mu zadání
u měřené
disertační
h návrhů
vozování
ní. Tento
u/výpočtu
l doplnit
výsledné
em řetězu
fyzikální
provádění
provedení
h veličin
ostí užití
y objektu,
ou první je smart čidel rt čidel do ě 3ks čidel a výsledná a měření.