Vařeka, P. 2013: Příspěvek k podobě vesnického domu ze sklonku středověku na Českobudějovicku. Soubor mazanic s otisky konstrukcí z Češnovic-Ein Beitrag zur Form des...

207

PŘÍSPĚVEK K PODOBĚ VESNICKÉHO DOMU ZE SKLONKU STŘEDOVĚKU NA ČESKOBUDĚJOVICKU Soubor mazanic s otisky konstrukcí z Češnovic1

PaVEL VaŘEKa

1. Úvod

V Čechách a na Moravě byly v dosud nepříliš početných případech realizovány výzkumy v in-travilánech existujících vsí středověkého původu, které zachytily stopy vývoje sídel a usedlostí v mladším středověku a novověku (např. Nováček – Vařeka 1997; Vařeka 2001; Vařeka – Kostrouch

– Kočár – Sůvová 2010) a nověji přibyly sondáže v areálech vsí v pohraničí, které zanikly po roce 1945 (Vařeka – Balý – Funk – Galusová 2008). V některých případech byly zachyceny výrazné požárové horizonty řazené do 15. století, po nichž následovaly, někdy snad s určitým časovým odstupem, přestavby usedlostí a zřejmě celých vesnických sídel. Tyto „horizonty katastrof“ na-bízejí i v případě torzovitě zachovaných situací v existujících sídlech jedinečný nálezový kontext vypovídající o „zastaveném životě“ ve vesnickém prostředí. na Českobudějovicku byla taková situace odhalena při záchranném výzkumu čp. 13 v Češnovicích v roce 1995 (Militký – Vařeka 1997). Stranou zatím zůstalo vyhodnocení souboru nálezů mazanic z výplně zahloubené stavby, které prezentuji v tomto příspěvku, společně s rekonstrukcí stavební podoby zaniklého domu.

2. Nálezový kontext

Při stavbě čerpací stanice byla v roce 1995 bez stavebně historického průzkumu zbořena část klasicistní vesnické usedlosti čp. 13 situovaná na severním okraji vsi Češnovice při komunikaci z Českých Budějovic do Vodňan. Záchranný archeologický výzkum vedený J. Militkým z Jihočes-kého muzea zachytil mj. torza starších staveb pod obytným stavením, které se obracelo okapově k cestě (Militký 1996; Militký – Vařeka 1997). Předmětem našeho zájmu je nejstarší zjištěný objekt zachycený v prostoru světnice – zahloubená pravoúhlá stavba dosahující délky 4,9 m a šířky min. 3,15 m (nebyla odhalena celá), se vstupní šíjí na severní straně (3,1 × 1,7 m), která se zahlubovala max. 1 m do podloží. Podél dochované severní a východní stěny byl zjištěn žlábek o šířce 0,1 – 0,2 m hloubce 0,05 – 0,1 m (obr. 1–2).

Ze spáleništní výplně zahloubené stavby porušené výkopovými pracemi (jižní část byla od-bagrována) bylo při záchranném výzkumu získáno 110 kusů mazanice, na nichž jsou ve většině případů patrné výrazné otisky konstrukcí. naprostá většina pochází z vrstvy 1008 (104 ks) a jen malá část je evidována pod označením „výplň“ (6 ks). Zlomky byly tedy odebrány ze spáleništní

1/ Článek je výstupem projektu „Proměny sídelních a sociálních struktur jižních a západních Čech v čase dlouhého trvání“ (SGS ZČu 2010-43).

Archeologické výzkumy v jižních Čechách 26, České Budějovice 2013

208

vrstvy, která vyplňovala zahloubenou stavbu i část šíjového vstupu. Tato vrstva tvořená vypálenou mazanicí s uhlíky překryla vrstvu uhlíků s menšími zlomky mazanice (1009), která nasedala na hliněnou podlahu objektu (vrstva 1010). Zásyp objektu překryla sekvence vrstev 1004–1007, která může představovat planýrku destrukce zaniklé stavby (srov. Militký – Vařeka 1997, 59–60, obr. 1–3).

3. Popis mazanicových fragmentů

3.1. Charakter souboru a vlastnosti mazanicové hmoty Posuzovaný soubor je jen vzorkem ze spáleništní výplně objektu, jehož odebrání bylo limitováno okolnostmi výzkumu na již z větší části zničené ploše za provozu stavby. Zlomky jsou střední velikosti (plocha od 64 cm2), velké (plocha > 169 cm2) a dosahují i mimořádné velikosti (plocha > 900 cm2). absenci malých fragmentů způsobil výběr nejvýraznějších kusů při záchranné ar-cheologické akci.

Dokumentované fragmenty jsou světle červené, cihlově červené barvy, někdy okrové až světle hnědé. některé kusy nesou místy stopy přepálení do černa. Materiál je málo kompaktní a snadno se drolí, výpal je převážně střední.

3.2. Deskriptivní systém

Formalizovaná deskripce otisků dřevěných konstrukcí v mazanici a tvaru povrchu omazu (hli-něné omítky) vychází z vlastností konstrukcí, konstrukčních prvků a z charakteru fragmentů mazanice (srov. např. Vařeka 1992; týž 2005). Při popisu využíváme pětimístný alfanumerický kód, podle kterého je třídíme podle druhu otištěného konstrukčního prvku (X – velké písmeno, např. kuláč, trám, prut; samostatnou kategorií je zlomek bez otisku pouze se zachovaným lícem omazu), dále podle charakteru konstrukce uchované ve způsobu otisku (x – malé písmeno, např. jednostranný negativ konstrukce – jedna stěna, dvoustranný – dvě vzájemně konstrukčně pro-vázané kolmé stěny atp.), typu otisku (různý počet otištěných konstrukčních prvků ap.), jeho varianty a subvarianty (dochování negativu ovlivněné fragmentarizací, trojčíslí – 0.0.0). Dosud bylo podle otisků odlišných konstrukčních prvků a jejich kombinací definováno 12 druhů otisků, z nichž bylo v souboru z Češnovic zaznamenáno pět: A – otisky kuláčů, B – otisky tesaných prvků, C – kombinace otisků kuláčů a tesaných prvků, D – kombinace kuláčů a prutů a zlomky nesoucí výlučně lícní stranu (bez otisku konstrukčních prvků – J; obr. 3).

Při popisu jednotlivých zlomků zaznamenáváme vlastnosti vnitřní a vnější strany zlomku. Vnitřní stranou chápeme tu část, na které se zachovaly otisky konstrukčních prvků (v případě otisků na dvou a více stranách jsou číslovány – vnitřní strana 1–x). u negativů konstrukčních prvků určujeme jejich typ a u velikostně posunovatelných jejich rozměry (zejm. rekonstruuje-me průměr kuláčů). u vnější strany sledujeme její povrchovou úpravu. Dále sledujeme tloušťku omazu (od povrchu k otisku konstrukčních prvků, vždy uvádíme max. hodnotu), příp. tloušťku celé konstrukce. V kresebné dokumentaci označujeme druhy hlazení povrchu graficky: velmi jemně vyhlazený povrch – čerchovaně, hladký – čárkovaně, hrubý – tečkovaně. Otisk na řezu označujeme silnou čarou a otisk v pohledu šrafurou.

209

3.3. Popis jednotlivých fragmentů

Výplň

1. aa4.1.5. Vnitřní strana: kuláč 1 (prům. 6 cm), kuláč 2 (prům. 7 cm). Vnější strana: hlazený povrch. Tloušť-ka omazu: 6 cm. Obr. 4:8.2. aa2.1.1. Vnitřní strana: kuláč 1 (prům. 33 cm), kuláč 2 (prům. 31 cm), v něm kolík (1 × 1 cm, délka 6 cm). Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: 7 cm. Obr. 4:9.3. Ba8.3.1. Vnitřní strana: tesaný prvek, zřejmě půlený (štípaný) kuláč. Vnější strana 1: hrubý povrch. Vnější strana 2: hrubý povrch. Celková tloušťka konstrukce: 13 cm. Obr. 4:6.4. aa4.2.3. Vnitřní strana: kuláč 1 (prům. 6 cm), kuláč 2 (prům. 9,5 cm), kuláč 3 (prům. 8 cm). Vnější strana: hlazený povrch. Tloušťka omazu: 8 cm. Obr. 4:1.5. Ca3.1.4. Vnitřní strana: tesaný prvek (síla 7 cm), kuláč (prům. 8,5 cm). Vnější strana 1: hlazený povrch. Vnější strana 2: hlazený povrch. Celková tloušťka konstrukce: 15 cm.6. Ba4.1.4. Vnitřní strana: tesaný prvek, v něm 3 kolíky. Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: 10 cm.

Vrstva 1008/A

1. Ja1.2.1. Vnitřní strana: -. Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: -.2. aa4.1.5. Vnitřní strana: kuláč 1 (prům. 4,5 cm), kuláč 2 (prům. 5 cm). Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: 10 cm. Obr. 4:4.3. aa2.1.6. Vnitřní strana: kuláč 1 (prům. 28 cm), kuláč 2. Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: 12 cm. Obr. 5:9.4. Ja1.2.1. Vnitřní strana: -. Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: -.5. ab1.1.1. Vnitřní strana 1: kuláč 1 (prům. 20 cm), kuláč 2 (prům. 18 cm). Vnitřní strana 2: kuláč 1 (prům. 6 cm), kuláč 2 (prům. 7 cm). Vnější strana: -. Tloušťka omazu: -. Obr. 4:3; 5:6.6. aa3.1.1. Vnitřní strana: kuláč. Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: 13 cm.7. aa3.1.1. Vnitřní strana: kuláč. Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: 13 cm.8. aa1.1.1. Vnitřní strana: kuláč 1, kuláč 2. Vnější strana: hlazený povrch. Tloušťka omazu: -. Obr. 4:7.9. Da3.1.1. Vnitřní strana: kuláč 1 (prům. 4,5 cm), kuláč 2 (prům. 6,5 cm), prut (prům. 1,8 cm). Vnější strana:

-. Tloušťka omazu: -. Obr. 4:2.10. aa3.1.1. Vnitřní strana: kuláč 1 (prům. 35 cm). Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: 10 cm.11. aa3.1.1. Vnitřní strana: kuláč. Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: 7 cm.12. aa3.1.1. Vnitřní strana: kuláč. Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: 10 cm.13. aa3.1.1. Vnitřní strana: kuláč, v něm kolík (1 × 1 cm, délka 5,5 cm). Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: 6 cm.14. Ba2.2.4. Vnitřní strana: tesaný prvek (doch. rozměr 13 cm). Vnější strana: hladký povrch. Tloušťka omazu: 5 cm. Obr. 4:5.15. Ca1.1.1. Vnitřní strana: kuláč 1 (prům. 16 cm), tesaný prvek (doch. rozměr 9 cm). Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: 9 cm.16. aa2.1.1. Vnitřní strana: kuláč 1, kuláč 2. Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: 7 cm.17. Ja1.2.1. Vnitřní strana: -. Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: -.18. Bb2.1.1. Vnitřní strana: tesaný prvek 1 (doch. rozměr 2 cm), tesaný prvek 2 (doch. rozměr 2,5 cm). Vnější strana 1: hlazený povrch. Vnější strana 2: hlazený povrch. Tloušťka omazu: 10 cm. Obr. 5:7.19. Ba4.1.1. Vnitřní strana: tesaný prvek (doch. rozměr 6 cm). Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: 3 cm.

210

20. aa2.1.1. Vnitřní strana: kuláč 1, kuláč 2. Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: 7 cm.21. aa2.1.1. Vnitřní strana: kuláč 1, kuláč 2. Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: 10 cm.22. aa3.1.1. Vnitřní strana: kuláč 1. Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: 4 cm. 23. aa3.3.2. Vnitřní strana: kuláč. Vnější strana: hlazený povrch. Tloušťka omazu: 6 cm. 24. Cb2.1.1. Vnitřní strana 1: kuláč 1 (prům. 15 cm), kuláč 2 (prům. 12 cm). Vnitřní strana 2: tesaný prvek (doch. rozměr 11 cm). Vnější strana: -. Tloušťka omazu: -. Obr. 5:10.25. Cb1.2.2. Vnitřní strana 1: kuláč 1 (prům. 8 cm), kuláč 2 (prům. 8,5 cm). Vnitřní strana 2: tesaný prvek (doch. rozměr 2,5 cm). Vnější strana: -. Tloušťka omazu: -. Obr. 5:2.26. aa5.1.1. Vnitřní strana: kuláč 1 (prům. 32 cm), kuláč 2. Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: 10 cm. Obr. 6:4.27. aa3.1.1. Vnitřní strana: kuláč (prům. 15 cm). Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: 8 cm.28. aa2.1.1. Vnitřní strana: kuláč 1 (prům. 10 cm), kuláč 2. Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: 9 cm.29. aa2.1.1. Vnitřní strana: kuláč 1 (prům. 25 cm), kuláč 2. Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: 8 cm.30. aa3.1.1. Vnitřní strana: kuláč (prům. 20 cm). Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: 8 cm.31. aa3.1.6. Vnitřní strana: kuláč (prům. 28 cm). Vnější strana: hlazený povrch. Tloušťka omazu: 6 cm. Obr. 7:10.32. aa4.1.1. Vnitřní strana: kuláč 1 (prům. 16 cm), kuláč 2. Vnější strana: hlazený povrch. Tloušťka omazu: 6 cm.33. aa3.1.1. Vnitřní strana: kuláč (prům. 18 cm). Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: 8 cm. 34. Ca1.1.1. Vnitřní strana: kuláč, tesaný prvek. Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: 6 cm.35. aa2.1.1. Vnitřní strana: kuláč 1 (prům. 10 cm), kuláč 2 (prům. 8 cm). Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: 7 cm.36. Ba2.1.2. Vnitřní strana: tesaný prvek (doch. rozměr 9 cm). Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: 7 cm. Obr. 5:5.37. Ba2.1.1. Vnitřní strana: tesaný prvek. Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: 13 cm.38. Ba4.1.1. Vnitřní strana: tesaný prvek (doch. rozměr 10 cm). Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: 10 cm.39. Ca1.1.1. Vnitřní strana: kuláč (prům. 18 cm), tesaný prvek. Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: 10 cm.40. aa2.1.5. Vnitřní strana: kuláč 1 (prům. 25 cm), kuláč 2 (26 cm). Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: 7 cm. Obr. 6:3.41. aa2.1.1. Vnitřní strana: kuláč 1 (prům. 30 cm), kuláč 2 (prům. 32 cm). Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: 7 cm. Obr. 5:1.42. aa1.1.1. Vnitřní strana: kuláč 1, kuláč 2. Vnější strana: hlazený povrch. Tloušťka omazu: 8 cm. Obr. 5:8.43. aa3.1.1. Vnitřní strana: kuláč 1. Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: 7 cm.44. aa2.1.1. Vnitřní strana: kuláč 1 (prům. 15 cm), kuláč 2. Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: 6 cm.45. aa4.2.1. Vnitřní strana 1: kuláč 1 (prům. 12 cm), kuláč 2 (prům. 10 cm), kuláč 3. Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: 8 cm.46. ab2.3.1. Vnitřní strana 1: kuláč 1 (prům. 21 cm), kuláč 2 (prům. 22,5 cm), kuláč 3. Vnitřní strana 2: kuláč. Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: 10 cm. Obr. 7:9.47. ab2.1.1. Vnitřní strana 1: kuláč 1 (prům. 13 cm), kuláč 2 (prům. 11 cm). Vnitřní strana 2: kuláč. Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: 10 cm. Obr. 6:5. 48. aa3.1.1. Vnitřní strana: kuláč. Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: 4 cm.49. aa3.1.1. Vnitřní strana: kuláč. Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: 5 cm.

211

50. aa2.1.5. Vnitřní strana: kuláč 1, kuláč 2.51. aa2.1.1. Vnitřní strana: kuláč 1, kuláč 2. Vnější strana: hlazený povrch. Tloušťka omazu: 4 cm.52. aa2.1.1. Vnitřní strana: kuláč 1 (prům. 15 cm), kuláč 2. Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: 4 cm.53. aa3.1.1. Vnitřní strana: kuláč (prům. 20 cm). Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: 8 cm.54. aa4.2.3. Vnitřní strana: kuláč 1 (prům. 8 cm), kuláč 2 (prům. 8 cm), kuláč 3 (prům. 15 cm). Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: 8 cm. Obr. 6:7.55. aa3.3.6. Vnitřní strana: kuláč 1. Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: 16 cm. Obr. 6:1.56. aa3.3.7. Vnitřní strana: kuláč (prům. 18 cm). Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: 12 cm. Obr. 5:3.57. ab2.3.1. Vnitřní strana 1: kuláč 1 (prům. 7), kuláč 2 (prům. 7,5 cm). Vnitřní strana 2: kuláč (velký prům.). Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: 9 cm. Obr. 6:2.58. ab2.3.1. Vnitřní strana 1: kuláč 1 (prům. 11 cm), kuláč 2 (prům. 6,5 cm). Vnitřní strana 2: kuláč (velký prům.). Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: 9 cm. Obr. 7:5.59. Ba5.1.2. Vnitřní strana: tesaný prvek 1 (doch. rozměr 3 × 3 cm), tesaný prvek 2 (doch. rozměr 4 × 10 cm). Vnější strana: hlazený povrch. Tloušťka omazu: 7 cm. Obr. 5:4.60. Ca1.2.1. Vnitřní strana: kuláč 1 (prům. 8,5 cm), kuláč 2 (prům. 6 cm), tesaný prvek (doch. rozměr 1,8 × 2 cm). Vnější strana: hlazený povrch. Tloušťka omazu: 9 cm. Obr. 6:6.61. Ca3.1.1. Vnitřní strana: kuláč 1 (prům. 8 cm), tesaný prvek (doch. rozměr 5 cm). Vnější strana 1: hlazený povrch. Vnější strana 2: hlazený povrch. Celková tloušťka konstrukce: 15 cm. Obr. 7:1.62. Ca3.1.1. Vnitřní strana: tesaný prvek, kuláč (prům. 8 cm). Vnější strana 1: hlazený povrch. Vnější strana 2: hlazený povrch. Celková tloušťka konstrukce: 14 cm.63. Ca3.1.1. Vnitřní strana: tesaný prvek, kuláč (prům. 9 cm). Vnější strana 1: hlazený povrch. Vnější strana 2: hlazený povrch. Celková tloušťka konstrukce: 13 cm.64. aa4.3.2. Vnitřní strana: kuláč 1 (prům. 13 cm), kuláč 2 (prům. 10 cm), kuláč 3 (prům. 9 cm), kuláč 4. Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: 11 cm. Obr. 8:6.65. aa1.1.1. Vnitřní strana: kuláč 1, kuláč 2. Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: 7 cm.66. aa1.1.1. Vnitřní strana: kuláč 1, kuláč 2. Vnější strana: hlazený povrch. Tloušťka omazu: 8 cm.67. aa1.1.1. Vnitřní strana: kuláč 1, kuláč 2. Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: 7 cm.68. aa2.1.1. Vnitřní strana: kuláč 1 (prům. 10 cm), kuláč 2. Vnější strana: hlazený povrch. Tloušťka omazu: 9 cm.69. aa2.1.1. Vnitřní strana: kuláč 1 (prům. 10 cm), kuláč 2. Vnější strana: hlazený povrch. Tloušťka omazu: 8 cm.70. ab2.2.1. Vnitřní strana 1: kuláč 1, kuláč 2. Vnitřní strana 2: kuláč 1 (prům. 6,5 cm), kuláč 2 (prům. 7,5 cm). Vnější strana: hlazený povrch. Tloušťka omazu: 7 cm. Obr. 7:2.71. Ba2.1.1. Vnitřní strana: tesaný prvek. Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: 5 cm. Obr. 7:6.72. Ca3.1.2. Vnitřní strana: tesaný prvek (doch. rozměr 2 × 4 cm), kuláč (prům. 7 cm). Vnější strana 1: hlazený povrch. Vnější strana 2: hlazený povrch. Celková tloušťka konstrukce: 12 cm. Obr. 7:8.73. aa3.3.8. Vnitřní strana: kuláč (prům. 5 cm). Vnější strana 1: hlazený povrch. Vnější strana 2: hlazený povrch. Tloušťka omazu: 6 cm. Obr. 7:7.74. Ca3.2.1. Vnitřní strana: kuláč (prům. 9,5 cm), tesaný prvek (doch. rozměr 3,5 cm). Vnější strana 1: hlazený povrch. Vnější strana 2: hlazený povrch. Celková tloušťka konstrukce: 16 cm. Obr. 9:1.75. Ca3.2.1. Vnitřní strana: štípaný prvek (štíp, doch. rozměr 3,5 cm), kuláč (prům. 4,5 cm). Vnější strana 1: hlazený povrch. Vnější strana 2: hlazený povrch. Celková tloušťka konstrukce: 15 cm. 76. Ca1.3.1. Vnitřní strana: tesaný prvek 1 (doch. rozměr 3,5 cm), kuláč (prům. 6 cm), tesaný prvek 2 (doch. rozměr 3 cm). Vnější strana: jemně vyhlazený povrch (utaženo prknem?). Tloušťka omazu: 5 cm. Obr. 7:4.

212

77. Ba5.1.2. Vnitřní strana: tesaný prvek 1, tesaný prvek 2. Vnější strana: hlazený povrch. Tloušťka omazu: 6 cm. Obr. 9:10.78. aa4.2.3. Vnitřní strana: kuláč 1, kuláč 2 (prům. 8 cm), kuláč 3. Vnější strana: hlazený povrch. Tloušťka omazu: 10 cm. Obr. 9:6.79. aa2.1.9. Vnitřní strana: kuláč (prům. 24,5 cm). Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: 10 cm. Obr. 9:9.80. Bc1.1.1. Vnitřní strana 1: tesaný prvek 1 (šířka 10 – 11 cm), tesaný prvek 2 (doch. šířka 4 cm). Vnitřní strana 2: tesaný prvek. Vnitřní strana 3: tesaný prvek. Vnější strana: -. Tloušťka omazu: -. Pozn.: tloušťka omazu: tesaný prvek na vnitřní straně 2 a tesaný prvek na vnitřní straně 3 svírá úhel 45°, úhel mezi tesaným prvkem na vnitřní straně 1 a 2 činí 70°. Obr. 8:4.81. Ba4.1.4. Vnitřní strana: tesaný prvek. Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: 7 cm. Obr. 8:5.82. aa2.1.1. Vnitřní strana: kuláč 1 (12,5 cm), kuláč 2 (13 cm). Vnější strana: hlazený povrch. Tloušťka omazu: 3 cm. Obr. 7:3.83. Ba4.1.1. Vnitřní strana: tesaný prvek (doch. rozměr 6 cm). Vnější strana: jemně hlazený povrch (vyhla-zeno prknem?). Tloušťka omazu: 12 cm. Obr. 9:7.84. aa7.1.2. Vnitřní strana: kuláč (prům. 10,5 cm). Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: 7 cm. Obr. 9:3.85. Ba1.1.1. Vnitřní strana: tesaný prvek (doch. rozměr 8 cm). Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: 10 cm. Obr. 8:1.86. Ba2.3.2. Vnitřní strana: tesaný prvek. Vnější strana 1: hlazený povrch. Vnější strana 2: hlazený povrch. Tloušťka omazu: 8 cm. Obr. 8:2.87. aa5.1.2. Vnitřní strana: kuláč 1, (prům. 10,5 cm), kuláč 2 (prům. 5,5 cm). Vnější strana: hlazený povrch. Tloušťka omazu: 5 cm. Obr. 8:3; 11:1.88. Ba4.1.4. Vnitřní strana: tesaný prvek (doch. rozměr 6,5 cm). Vnější strana: hlazený povrch. Tloušťka omazu: 6 cm. Obr. 11:7.89. Ca3.1.3. Vnitřní strana: tesaný prvek, kuláč. Vnější strana 1: hlazený povrch. Vnější strana 2: hlazený povrch. Celková tloušťka konstrukce: 14 cm. Obr. 9:2.90. Ba5.1.2. Vnitřní strana: tesaný prvek 1 (doch. rozměr 5 cm), tesaný prvek 2 (doch. rozměr 4 cm). Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: 8 cm. Obr. 9:5.91. Ba8.1.2. Vnitřní strana: tesaný prvek 1, tesaný prvek 2. Vnější strana 1: hrubý povrch. Vnější strana 2: hrubý povrch. Celková tloušťka konstrukce: 16 cm. Obr. 9:4.92. Ba8.1.2. Vnitřní strana: tesaný prvek 1 (doch. rozměr 2 × 3 cm), tesaný prvek 2 (doch. rozměr 1× 1,5 cm). Vnější strana 1: hlazený povrch. Vnější strana 2: hlazený povrch. Celková tloušťka konstrukce: 12 cm. Obr. 9:8.93. Ca3.1.2. Vnitřní strana: tesaný prvek (doch. rozměry 2,5 × 2,5 cm), kuláč (prům. 10 cm). Vnější strana 1: hrubý povrch. Vnější strana 2: hrubý povrch. Celková tloušťka konstrukce: 16 cm. Obr. 10:2.94. Ba7.1.2. Vnitřní strana: tesaný prvek. Vnější strana: hlazený povrch. Tloušťka omazu: 6 cm. Obr. 10:1.95. Ca1.2.1. Vnitřní strana: tesaný prvek (doch. rozměr 3,5 cm), kuláč 1 (prům. 6 cm), kuláč 3. Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: 7 cm. Obr. 11:5.96. aa4.1.5. Vnitřní strana: kuláč 1 (prům. 10 cm), kuláč 2 (prům. 11 cm). Vnější strana: hlazený povrch. Tloušťka omazu: 9 cm. Obr. 11:2.97. aa2.1.9. Vnitřní strana: kuláč 1 (prům. 28 cm), kuláč 2. Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: 8 cm. Obr. 11:3.98. aa4.1.5. Vnitřní strana: kuláč 1 (prům. 10 cm), kuláč 2. Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: 7 cm. Obr. 11:6.99. aa3.1.3. Vnitřní strana: kuláč. Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: 8 cm. Obr. 10:5.

213

100. aa4.1.6. Vnitřní strana: kuláč 1 (prům. 7 cm), kuláč 2. Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: 10 cm. Obr. 11:4.101. Ja2.2.1. Vnitřní strana: -. Vnější strana 1: hlazený povrch. Vnější strana 2: hlazený povrch. Tloušťka omazu: -.102. Ba1.1.1. Vnitřní strana: tesaný prvek (doch. rozměr 26 cm). Vnější strana: hlazený povrch. Tloušťka omazu: 12 cm.103. aa2.1.1. Vnitřní strana: kuláč 1 (prům. 30 cm), kuláč (prům. 29 cm). Vnější strana: hrubý povrch. Tloušťka omazu: 10 cm. Obr. 10:3.104. aa6.1.1. Vnitřní strana: kuláč 1 (prům. 30–37 cm?), kuláč 2. Vnější strana: -. Tloušťka omazu: -. Obr. 10:4.

4. Rozbor nálezů mazanic

A – otisky kuláčů (neotesaných prvků) (66×; 60 %)

Aa - otisk jednoho až čtyř vodorovně kladených kuláčů tvořících jednu konstrukci (60×; 54 %)

Aa1 - otisk dvou kuláčů na výmazu spáry (1×)Aa1.1. - Varianty: aa1.1.1 (4×).- Výmaz spáry mezi dvojicí vodorovných kuláčů, povrch hrubý nebo hlazen.- Průměr kuláčů nezjištěn; v jednom případě patrné stopy vyhlazování prsty.

Aa2 – trojúhelníkový otisk malé části dvou kuláčů s kusem omazu (22×)Aa2.1 (22×)- Varianty: aa2.1.1 (17×), aa2.1.5 (2×), aa2.1.6 (1×), aa2.1.9 (2×).- Jednostranný omaz dvou sousedních kuláčů (výmaz spáry i vrstva omazu); varianty zahrnují možnosti dochování otisků a vnější strany: otisky obou kuláčů a líc (aa2.1.1), jeden otisk celý, jeden fragmentární, bez lícní strany (aa2.1.5), jeden otisk celý, druhý fragmentární, s lícní stranou (aa2.1.6), dva otisky kuláčů s odlomeným výmazem spáry, lícní strana (aa2.1.9).

- Průměr kuláčů: do 10 cm – 1×, 10–15 cm – 8×, 24–30 cm – 7×, 30–33 cm – 5×; v pěti případech měřitelné sousední kuláče, 5× zjištěny sousední kuláče většího průměru (24–33 cm), 2× kuláče malého průměru (8–13 cm). Tloušťka omazu 3–10 cm, povrch líce hrubý (převažuje) nebo hlazený. V jednom případě negativ kolíku v kuláči (1 × 1 cm, délka 6 cm).

Aa3 – otisk jednoho kuláče s kusem jednostranného omazu (19×)Aa3.1 (15×)- Varianty: aa3.1.1 (13×), aa3.1.3 (1×), aa3.1.6 (1×).- Různě fragmentarizované otisky kuláče v omazu: otisk kuláče s lícní stranou (aa3.1.1), fragmentární otisk kuláče (cca ¼ a méně) s lícní stranou (aa3.1.3), malá spodní část otisku kuláče a s lícní stranou (aa3.1.6).

- Průměr kuláčů: 15–20 cm (4×), 28 cm (1×), 35 cm (1×). Tloušťka omazu 4,5 – 13 cm, líc hrubý (převažuje) nebo hlazený. V jednom případě do kuláče zasazen kolík (1 × 1 cm, délka 5,5 cm).Aa3.3 (4×)- Varianty: aa3.3.2 (1×), aa3.3.6 (1×), aa3.3.7 (1×), aa3.3.8 (1×).- ukončení omazu konstrukce přitažené obloukovitě k poslednímu kuláči; varianty – otisk kuláče, oblou-kovitá vnější strana omazu s ostrou hranou (aa3.3.2), otisk kuláče, obloukovitá vnější strana s odlomeným

214

zakončením (aa3.3.6), otisk kuláče s odlomenou částí obloukovité vnější strany (aa3.3.7), otisk kuláče s hrotitou vnější stranou.

Aa4 – otisk větší části dvou až čtyř sousedních kuláčů s kusem omazu (11×)Aa4.1 (6×)- Varianty: aa4.1.1 (1×), aa4.1.5 (4×), aa4.1.6 (1×).- Otisk větší části dvou sousedních kuláčů s kusem omazu; varianty – otisk dvou kuláčů s lícní stranou oma-zu (aa4.1.1), otisk jednoho kuláče a druhého fragmentární (cca ¼ a méně) s lícní stranou omazu (aa4.1.5), fragmentární otisky spodní části dvou kuláčů s lícní stranou omazu (aa4.1.6).

- Průměr kuláčů: 7–10 cm (7×), 11 cm (1×), 16 cm (1×). Tloušťka omazu 6–10 cm, líc hrubý nebo hladký.Aa4.2 (4×)- Varianty: aa4.2.1 (1×), aa4.2.3 (3×).- Otisk větší části tří sousedních kuláčů s kusem omazu; varianty – otisk tří kuláčů s lícní stranou omazu (aa4.2.1), otisk tří kuláčů, z toho dvou fragmentární (cca ¼ a méně), s lícní stranou omazu (aa4.2.3).

- Průměr kuláčů: 6–10 cm (9×), 12–15 cm (3×). Tloušťka omazu 8–10 cm, povrch líce hrubý nebo hlazený.Aa4.3 - Varianta: aa4.3.2 (1×).- Otisk větší části čtyř sousedních kuláčů s kusem omazu.- Průměr kuláčů: 9 cm, 10 cm, 13 cm. Tloušťka omazu 11 cm, povrch líce hrubý.

Aa5 – otisk dvou kuláčů ve výmazu spáry mezi nimi (2×)Aa5.1 (2×)- Varianty: aa5.1.1 (1×), aa5.1.2 (1×).- Výmaz spáry mezi sousedními kuláči i s částí omazu na jedné straně; varianty – otisk dvou kuláčů, které se dotýkají vnější lícní strany (aa5.1.1), otisk dvou kuláčů s vnější lícní stranou (aa5.1.2).

- Průměr kuláčů: 5,5 cm, 10,5 cm, 32 cm. Tloušťka omazu 10,5 cm, povrch hrubý a hlazený.

Aa6 – čelní otisk zhlaví kuláčů (1×)Aa6.1 - Varianta: aa6.1.1 (1×).- Čelní omaz hladkého zhlaví dvou kuláčů řezaných pilou.- Průměr kuláče: jeden kuláč s měřitelným průměrem dosahuje 37 cm.

Aa7 – otisk kuláče v jednostranném vytaženém omazu (1×)Aa7.1 - Varianta: aa7.1.2 (1×).- Omaz posledního kuláče konstrukce (svislé?) vytažený do obloukovitého zakončení.- Průměr kuláče: 10,2 cm. Tloušťka omazu 7 cm, líc hrubý.

Ab – otisk tří až čtyř vodorovně kladených kuláčů na styku dvou vzájemně kolmých konstrukcí – jedné svislé (otisk jednoho nebo dvou kuláčů) a jedné vodorovné (otisk dvou kuláčů)

Ab1 – zlomky s otiskem kuláčů dvou vzájemně kolmo kladených konstrukcí bez dochovaného líce (1×)Ab1.1 - Varianta: ab1.1.1 (1×).- Otisk dvou kuláčů jedné a dvou druhé vzájemně kolmé konstrukce.

215

- Průměr kuláčů na vnitřní straně 1 (zřejmě svislá konstrukce) 18 a 20 cm, průměr kuláčů na vnitřní straně 2 (zřejmě vodorovná konstrukce) 11 a 13 cm.

Ab2 - zlomky s otiskem kuláčů dvou vzájemně kolmo kladených konstrukcí – svislé a vodorovné s docho-vaným lícem omazu vodorovné konstrukce (5×)Ab2.1 - Varianta: ab2.1.1 (1×).- Zlomky s otiskem jediného kuláče svislé konstrukce a dvou z vodorovné konstrukce, u jejíhož omazu je patrná také lícní strana (líc rovný).

- Průměr kuláčů: vnitřní strana 2 (zřejmě vodorovná konstrukce) 11 a 13 cm. Tloušťka omazu 10 cm, líc hrubě upraven. Ab2.2 - Varianta: ab2.2.1 (1×).- Zlomky s otiskem dvou kuláčů svislé konstrukce a dvou z vodorovné konstrukce; omaz vodorovné kon-strukce je přitažen obloukovitě k vrchnímu kuláči konstrukce svislé.

- Tloušťka kuláčů: vnitřní strana 2 (zřejmě vodorovná konstrukce) 6,5 a 7,5 cm. Tloušťka omazu 7 cm, líc vyhlazen.Ab2.3 - Varianta: ab2.3.1 (3×).- Zlomky s otiskem dvou kuláčů svislé konstrukce a dvou z vodorovné konstrukce; omaz vodorovné kon-strukce s rovným lícem.

- Průměr kuláčů na vnitřní straně 1 (zřejmě svislá konstrukce) 21 a 22,5 cm, průměr kuláčů na vnitřní straně 2 (zřejmě vodorovná konstrukce) 6,5 – 11 cm. Tloušťka omazu 9–10 cm, líc hrubě upraven.

Tesané prvky (B) (21×, 19 %)

Ba – omaz vodorovně kladených prvků jedné konstrukce (20×)

Ba1 – plochý otisk jediného tesaného prvku (otisk jedné strany) opatřeného omazem s dochovaným lícem (2×)Ba1.1

- Varianta: Ba1.1.1 (2×).- Otisk tesaného prvku v omazu s dochovaným lícem.- Dochovaná délka otisku tesaného prvku nepřesahuje 8 cm. Tloušťka omazu 10 a 12 cm, vnější lícní strana hrubá a hlazená.

Ba2 – plochý otisk tesaného prvku s omazem (otisk jedné strany), který je k němu přitažen (ukončení omazu; 4×)Ba2.1 (2×)

- Varianty: Ba2.1.1 (1×), Ba2.1.2 (1×).- Otisk tesaného prvky v omazu, který s ním lícuje; varianty – otisk tesaného prvku svírá pravý úhel s lícem omazu (Ba2.1.1), zachován jen fragment otisku tesaného prvku a lícní strana (Ba2.1.2).

- Dochovaná délka otisku tesaného prvku nepřesahuje 9 cm. Tloušťka omazu 5 a 13 cm, vnější lícní strana hrubá.Ba2.2

- Varianta: Ba2.2.4 (1×).

216

- Omaz ukončený u tesaného prvku obloukovitě ukončen.- Dochovaná délka otisku tesaného prvku nepřesahuje 12 cm. Tloušťka omazu 5 cm, vnější strana hlazená.Ba2.3

- Varianta: Ba2.3.2 (1×).- Omaz ukončený u tesaného prvku cca pravoúhle ukončen.- Tloušťka omazu 8 cm, vnější strana hlazená.

Ba4 – otisk jednoho tesaného prvku v jednostranném omazu (6×)Ba4.1 (6×)

- Varianty: Ba4.1.1 (3×), Ba4.1.4 (3×).- Otisk jednoho tesaného prvku v omazu s lícní stranou: varianty – jedna strana otisku celá, u dvou stran části a líc omazu (aa4.1.1), část dvou stran a líc omazu (aa4.1.4).

- Dochovaný rozměr tesaného prvku nepřesahuje 10 cm. V jednom případě v tesaném prvku zasazeny tři kolíky. Tloušťka omazu 3–12 cm, povrch líce omazu velmi jemně vyhlazen (1×), hlazený (1×) nebo hrubý (3×).

Ba5 – otisk dvou a více tesaných prvků v jednostranném omazu (3×)Ba5.1

- Varianta: Ba5.1.2 (3×).- Otisk části dvou tesaných prvků s negativem spáry mezi nimi v omazu s lícem.- Dochovaný rozměr tesaných prvků nepřesahuje 10 cm. Tloušťka omazu 6–8 cm, líc omazu hlazený (2×) nebo hrubý (1×).

Ba7 – dvoustranný omaz jednoho tesaného prvku (1×)Ba7.1

- Varianta: Ba7.1.2 (1×).- Otisk tesaného prvku ve dvoustranném omazu, líce omazu svírají ostrý úhel (roh odlomen).- Tloušťka omazu 6 cm, povrch hlazený.

Ba8 – dvoustranný omaz jednoho a více tesaných prvků, líce omazu rovnoběžné (omaz a výmaz celé kon-strukce; 3×)Ba8.1

- Varianta: Ba8.1.2 (2×).- Otisky dvou tesaných prvků, dvojice rovných líců omazu.- Dochované rozměry tesaných prvků nepřesahují 3 cm. Tloušťka celé konstrukce 12 a 16 cm, líc hlazený (1×) a hrubý (1×).Ba8.3

- Varianta: Ba8.3.1 (1×).- Otisk dvou tesaných prvků, dvojice nepravidelných líců omazu.- Tloušťka omazu 4 cm, tloušťka celé konstrukce 13 cm. Jeden líc hlazený druhý hrubě upraven.

Bb – jednostranný omaz svislých a vodorovných tesaných prvků jedné konstrukce

Bb2 – jednostranný omaz rovnoběžných tesaných prvků a s nimi kolmo spojeného dalšího tesaného prvku (1×)Bb2.1

- Varianta: Bb2.1.1 (1×).

217

- Otisk části dvou rovnoběžných tesaných prvků v omazu s lícem, výmaz spáry; omaz připojen k dalšímu tesanému prvku kladenému kolmo.

- Dochované rozměry tesaných prvků nepřesahují 2,5 cm. Tloušťka omazu 10 cm, líc omazu hlazený.

Bc – ke zřejmě vodorovnému tesanému prvku je připojen další svírající ostrý úhel, vodorovně s ním kladeny další tesané prvky.

Bc1 – výmaz mezi dvojicí tesaných prvků svírajících ostrý úhel, mezi nimi další rovnoběžně kladené tesané prvky (1×)Bc1.1 – dtto

- Varianta: Bc1.1.1 (1×).- na výmazu otisk dvou tesaných prvků svírajících úhel 45° – jeden zřejmě vodorovný, druhý šikmý, další dva šikmé prvky zapuštěny do vodorovného (úhel 80°). - Šířka jednoho tesaného prvku 10–11 cm, dochovaná šířka druhého 2,5 cm.

C – kombinace kuláčů a tesaných prvků (18×, 16 %)

Ca – omaz vodorovně kladených kuláčů a tesaných prvků jedné konstrukce (16×)

Ca1 – jednostranný omaz kombinace dvou a více rovnoběžně kladených kuláčů a tesaných prvků (16×)Ca1.1

- Varianta: Ca1.1.1 (3×).- Otisk kuláče a tesaného prvku v omazu s dochovaným lícem; otisk prvků dochován fragmentárně. - Průměr kuláčů 16 a 18 cm, dochované rozměry tesaných prvků max. 9 cm. Tloušťka omazu 6–10 cm, líc hrubě upraven.Ca1.2

- Varianta: Ca1.2.1 (2×).- Otisk dvou kuláčů (jednou celý, jednou část) a tesaného prvku (část), líc omazu. - Průměr kuláčů 6 a 8,5 cm, dochovaný rozměr tesaného prvku do 3,5 cm. Tloušťka omazu 7–9 cm, líc hlazený (1×) a hrubý (1×).Ca1.3

- Varianta: Ca1.3.1 (1×).- Otisk dvou tesaných prvků (části) a jednoho kuláče, líc omazu.- Průměr kuláče 6 cm, dochovaný rozměr tesaného prvku 3,5 cm. Tloušťka omazu 5 cm, povrch velmi jemně vyhlazen (utažen prknem?).

Ca3 – oboustranný omaz jednoho tesaného prvku a jednoho kuláče i s výmazem spáry (10×)Ca3.1 (7×)

- Varianty: Ca3.1.1 (3×), Ca3.1.2 (2×), Ca3.1.3 (1×), Ca3.1.4 (1×).- Otisk tesaného prvku a kuláče, oba líce; fragmentarizaci a způsob kladení tesaného prvku vyjadřují varianty.

- Průměr kuláčů 7–10 cm, dochovaný rozměr tesaného prvku do 7 cm. Tloušťka celé konstrukce 9–16 cm, povrch hlazený (13×), hrubý (2×). Ca3.2 (3×)

- Varianta: Ca3.2.1 (3×).- Otisk tesaného prvku (půlkuláče) a kuláče, oba líce.

218

- Průměr kuláče 4,5 a 9,5 cm, dochované rozměry tesaného prvku do 3,5 cm. Tloušťka celé konstrukce 15–16 cm, líc hlazený.

Cb – vodorovně kladené kuláče jedné konstrukce a tesaný prvek indikující další konstrukci (2×)

Cb1 – vodorovně kladené kuláče a s nimi stejně orientovaný tesaný prvek další konstrukce (1×)Cb1.2 (1×)

- Varianta: Cb1.2.1 (1×).- Otisk dvou kuláčů a nakoso kladeného tesaného prvku.- Průměr kuláčů 8 a 8,5 cm, doch. rozměr tesaného prvku 2,5 cm.

Cb2 – vodorovně kladené kuláče a k nim kolmo položený tesaný prvek (1×)Cb2.1 (1×)

- Varianta: Cb2.1.1 (1×).- Otisk dvou kuláčů a zhlaví kolmo orientovaného tesaného prvku.- Průměr kuláčů 12 a 15 cm, doch. rozměr tesaného prvku 11 cm.

D – kombinace kuláčů a prutů

Da – kuláče a s nimi souběžně kladené pruty s jednostranným omazem (1×).

Da3 – dva kuláče a pruty (1×)Da3.1 (1×)

- Varianta: Da3.1.1 (1×).- Otisk dvou kuláčů a souběžně orientovaného jednoho prutu.- Průměr kuláčů 4,5 a 6,5 cm, průměr prutu 1,8 cm.

J – zachován pouze omaz s lícní částí (bez otisků konstrukčních prvků; 4×)

Ja – lícní strana (strany) z jediné konstrukce (4×).

Ja1 – část líce omazu konstrukce (rovná část; 3×)Ja1.2 (3×)

- Varianta: Ja1.2.1 (3×).- Rovný líc omazu.- Hrubý povrch.

Ja2 – část líce omazu z rohové partie (1×)Ja2.2 (1×)

- Varianta: Ja2.2.1 (1×).- Roh omazu ostrý.- Hrubý povrch.

219

5. Interpretace a pokus o rekonstrukci stavební podoby objektu

5.1. Interpretace nálezů mazanice

nevelký soubor mazanic s otisky (110 ks) z výplně zahloubené stavby pod domem čp. 13 v Češno-vicích poskytuje jedinečné, byť torzovité svědectví o stavební podobě zaniklého objektu. Domi-nující otisky kuláčů (60 %) dokládají převahu neotesaných konstrukčních prvků, ovšem početné negativy tesaných a zřejmě též štípaných prvků (19 %), stejně jako kombinace kuláčů a opracova-ných prvků (16 %), naznačují větší variabilitu uplatněných konstrukčních článků. Zcela okrajově se setkáváme s kombinací kuláče a prutu (1×) a v několika případech byl na zlomcích zachycen jen líc omazu (4×).

u kuláčů převažují otisky jediné kulatiny nebo dvou až čtyř kulatin kladených vedle sebe, které tvořily jednu konstrukci (60×). Dvakrát zjišťujeme kolíky shodného průřezu zasazené do kuláčů (1 × 1 cm), jejichž délka dosahovala 5,5 – 6 cm, které sloužily snazšímu uchycení omazu na hladké ploše konstrukčních prvků (aa2.1.1, aa3.1.1; obr. 4:9). Pouze ve 4 případech se setkáváme s výma-zem spáry mezi sousedními kuláči (aa1.1; obr. 4:7; 5:8). V ostatních případech zaznamenáváme otisky ve výrazném mazanicovém omazu o tloušťce od 3 do 16 cm (aa2 – aa7; obr. 4:1, 6; 5:1, 9; 6:3, 4, 7; 7:3; 8:6; 9:6, 9; 10:1–4, 6; 11:3). V pěti případech se podařilo zachytit zlomky s ukončením omazu přitaženého k poslednímu kuláči (aa3.3, aa7.1; obr. 5:3; 6:1; 7:7). Šest ojedinělých kusů pochází z partie dotyku dvou vzájemně kolmých konstrukcí tvořených vodorovně kladenými kuláči (otisky tří až čtyř kuláčů; ab1, ab2; obr. 5:6; 6:2, 5; 7:2, 5, 9).

V 70 případech se podařilo rekonstruovat pravděpodobný průměr kuláčů, z nichž 31 % je malého průměru (do 10 cm), 40 % středního průměru (10–20 cm), 19 % velkého průměru (20–30 cm) a jen u 10 % zjišťujeme průměr přesahující 30 cm (do 35 cm). Zdá se, že se v souboru setkáváme se dvěma druhy konstrukcí, z nichž první tvořily kuláče malého a středního průměru, zatímco druhá byla stavěna z kuláčů spíše velkého průměru (od 20 cm). Zlomky nesoucí otisky dvou vzájemně kolmých konstrukcí s kuláči různého průměru pak nabízejí interpretaci, kterou potvrzuje průzkum mazanic v kontextu tradiční architektury.2 Je pravděpodobné, že kuláče většího průměru pocházejí z omazů svislých konstrukcí – roubených stěn, a kuláče menšího průměru pak z vodorovné konstrukce – z omazu povalového stropu. několik zlomků pak pochází z rohové partie na dotyku povalu a roube-né stěny, které byly opatřeny z vnější strany omazem (ab1.1.1, ab2.1.1, ab2.3.1, ab2.2.1; obr. 6:2, 5; 7:2, 5, 9). Jediný zlomek ukazuje pravděpodobně výmaz rohu mezi stěnou a stropem zevnitř (ab1.1.1; obr. 5:6). Ostatní fragmenty pocházejí z vnějšího omazu roubených stěn nebo svrchní omazávky povalu (aa2, aa3, aa4, aa5). Otisky nesoucí tři nebo dokonce čtyři sousední kuláče pocházejí vzhledem k průměrům kuláčů zřejmě z povalu (aa4.2, aa4.3; obr. 4:1; 6:7; 8:6; 9:6). V několika případech je zachycen omaz posledního kuláče roubené stěny s obloukovitým nebo hrotitým zakončením (aa3.3, aa7.1; obr. 5:3; 6:1; 7:7). na styku povalu a stěny je obdobné zakončení dobře patrné na jednom zlomku (ab2.2.1; obr. 7:2). Zcela ojediněle se setkáváme výlučně s výmazem spáry mezi sousedními kuláči (aa1.1.1; obr. 4:7), který pochází pravděpodobně z vnitřní strany roubené stěny nebo povalu, na kterých jsou patrné stopy zamazávání spáry prsty.

2/ Součástí dlouhodobého studia nálezů mazanic v archeologickém kontextu je průzkum dochovaných příkladů tradičních konstrukcí u „stojících“ staveb, jejichž součástí jsou dochované mazanicové omazy a vý-mazy. Srovnávací výzkum se opírá také o etnografické a stavebně-historické výzkumy lidové architektury. K podobě archaické roubené konstrukce z neotesaných kulatin ve vesnickém prostředí srov. Phleps 1942; Blomkvist 1956; Pokropek 1976, 85–122; Frolec – Vařeka 1983, 184–186; Škabrada 2003, 78–79.

220

na jednom zlomku zjišťujeme zcela unikátní otisk, který dosud postrádá analogie (aa6.1.1; obr. 10:4). Jedná se o negativ dvou zhlaví mohutných kuláčů, které byly uříznuty pilou. na otisku čistého řezu můžeme dokonce vidět stopy jednotlivých letokruhů. Jeden kuláč dosahuje průměru 35 cm, u druhého jeho velikost nemůžeme rekonstruovat. Jedná se zřejmě o omaz přečnívajících zhlaví roubené konstrukce.

V případě tesaných prvků zjišťujeme téměř ve všech případech omaz vodorovně kladených prvků jedné konstrukce (Ba; 19×). Jedná se o otisk jednoho (Ba1.1, Ba4.1) nebo dvou (Ba5.1) prv-ků (obr. 5:4; 8:1, 5; 9:5, 7, 10; 10:7). Tloušťku prvku se podařilo zjistit v jediném případě (8 cm), u ostatních byly zachyceny jen zčásti (nepřesahují 7 cm) a síla omazu činí 3–13 cm. Dále byly v několika případech dokumentovány fragmenty, na nichž se zachoval oboustranný omaz, kte-rý pokrýval trámky nebo fošny, někdy též půlené kuláče a snad též štípy kladené rovnoběžně (Ba8.1, Ba8.3; celkem 3×; obr. 9:4, 8). Vzdálenost jednotlivých prvků činí 5–12 cm, tloušťka celé konstrukce dosahuje 13–15 cm. V průřezu zřejmě nedosahují konstrukční prvky 10 cm. na další skupině fragmentů vidíme otisk tesaného prvku, na němž je omaz ukončen, a to tak, že buď lícuje s tesaným prvkem (Ba2.1) nebo je k němu šikmo obloukovitě či pravoúhle přitažen (Ba2.2, Ba2.3; obr. 5:5; 7:6; 8:2).

Podobu konstrukce tvořené vodorovně kladenými tesanými a štípanými prvky osvětluje jeden fragment s otiskem dvou rovnoběžných tesaných prvků opatřených omazem, které byly spojeny s kolmo položeným třetím tesaným prvkem (Bb2.1.1; obr. 5:7). Zřejmě se podařilo zachytit rá-movou konstrukci, jejíž jednotlivá pole vyplňovaly tenčí tesané a štípané prvky kladené zřejmě svisle, které byly asi zapuštěné na pero a drážku do spodního (ližina) a horního trámku (překlad) a opatřené oboustranným omazem.3

Otisky nesoucí ukončení omazu na tesaném prvku pocházejí zřejmě ze zárubní okenních nebo dveřních otvorů. V případě šikmého ukončení patrně zjišťujeme doklad špalet modelovaných v mazanici (Ba2.2).

Zcela ojedinělý otisk (Bc1.1.1) pochází zřejmě z konstrukce štítu, který byl opatřen omazem (obr. 8:4). Dva tesané prvky svírající úhel 45° představují pravděpodobně vazný trám a krokev. Do vodorovného vazného trámu byly zasazeny (plochým plátem, začepované?) dva tesané prvky (šířka prvního činí 10–11 cm, u druhého se dochovala jen část otisku o délce 4 cm; šířka spáry 1,5 – 2,5 cm), a to pod úhlem 70°. Plochu štítu tak zřejmě vyplňovala šikmo kladená prkna vodo-rovná s krokvemi. Jedná se zřejmě o jednoduché bednění, které bylo opatřeno hliněným omazem.

Početně srovnatelně s otisky tesaných prvků je zastoupena kombinace kuláčů a tesaných prvků (18×). Setkáváme se s negativy kuláče a trámku (Ca1.1), trámku a dvou kuláčů (Ca1.2) a dvou trámků a jednoho kuláče (Ca1.3) v omazu, jehož tloušťka dosahovala 5–10 cm (obr. 6:6; 7:4; 11:2). Ve většině měřitelných případů činil průměr kuláčů 6–8 cm a otisky trámků se zacho-valy fragmentárně. Jediný zlomek nesl otisk kuláče o průměru 16 cm a dochovaná šířka trámku v negativu byla 9 cm. Dále byly dokumentovány zlomky s otisky rovnoběžně kladených trámků, kuláčů a půlkuláčů (vždy dva prvky), na nichž se dochovaly oba líce (Ca3.1, Ca3.2; obr. 4:3, 8; 7:1, 8; 8:3; 9:1, 2, 4, 8). Vzdálenost konstrukčních prvků činila 7–9 cm, konstrukce dosahovala tloušťky 9–16 cm. Průměr kuláčů byl 4,5–10 cm, šířka trámků zřejmě také nepřesahovala 10 cm.

Pravděpodobně můžeme tyto fragmenty interpretovat obdobně jako výše zmiňované otisky tesaných a štípaných prvků (srov. Ba8.1, Ba8.3) a jedná se zřejmě o stejnou část stavby – rámovou konstrukci s poli vyplněnými jak kuláči tak tesanými a štípanými prvky – trámky (možná též

3/ K rámovým konstrukcím v archeologických pramenech srov. např. Hinz 1989; Donat 1995; Grenville 2000.

221

prkny), kuláči a půlkuláči malé tloušťky (do 10 cm). Jediný zlomek s otiskem kuláče středního průměru v kombinaci s trámem může pocházet z povalu (přitesaný kuláč?).

Pouze ve dvou případech byly zachyceny negativy dvou rovnoběžně kladených kuláčů a jedno-ho tesaného prvku (Cb). na prvním zlomku nacházíme kombinaci dvou kuláčů malého průměru (8 a 8,5 cm) a zřejmě vodorovně kladeného tesaného prvku (Cb1.2.2; obr. 5:2). na druhém frag-mentu se zachoval otisk dvou kuláčů (průměr 12 a 15 cm) a k nim zhruba kolmo položený trámek (Cb2.1.1; obr. 6:10). ani jeden z těchto otisků zatím nedokážeme interpretovat.

Jediný zlomek reprezentuje kombinaci kuláčů a prutu (Da3.1.1; obr. 4:2). Dvě kulatiny malého průměru (4,5 a 6,5 cm) doprovází shodně s nimi kladený prut (průměr 1,8 cm). ani interpretace tohoto typu otisku není jasná, zřejmě však indikuje uplatnění pletené konstrukce.

na celkem čtyřech zlomcích postrádáme otisky konstrukčních prvků a zachoval se jen líc omazu (J), který byl přímý (Ja1.2.1) a v jednom případě pocházel z rohové partie (Ja2.2.1; omaz zárubně?).

5.2. Interpretace stavební podoby

Záchranný archeologický výzkum na parcele čp. 13 v Češnovicích zachytil zahloubený pravoúhlý objekt se vstupní šíjí, který interpretujeme jako zapuštěnou komoru. Vzhledem k umístění pod mladším vesnickým domem (terénní situace doložila dvě fáze staveb z novověku až 20. století) je pravděpodobné, že komora tvořila součást vesnického domu, který byl prostřednictvím archeo-logických nálezů datován do 14. – 15. století. Požárový zánik lze hypoteticky zařadit na základě kombinace datování artefaktů a svědectví psaných pramenů do 2. poloviny 15. století (post quem 1460). Obnovu usedlosti můžeme předpokládat po roce 1490 (Militký – Vařeka 1997, 63–64).

Je možné, že dům byl již v pozdním středověku situován okapově k dnešní komunikaci, což je řešení v této době nezvyklé.4 Šíje zapuštěné komory by při takové interpretaci směřovala do prostoru síně a dále k severozápadu by se pak nacházela jizba. V novodobé fázi byl však dům z hlediska vnitřního uspořádání o 180° otočen, neboť se světnice obracela k jihovýchodu (k návsi), zatímco komora k severozápadu (srov. Militký – Vařeka 1997, 64).

Pokud budeme předpokládat čtvercový půdorys zapuštěné komory, dosahovala by její plocha cca 24 m2, což zhruba odpovídá průměrné velikosti komor tvořících trojdílné vesnické domy pozdního středověku (13–36 m2) i zapuštěných komor odkrytých jako samostatné objekty, které byly hypoteticky také součástí domů (12,3 – 38,4 m2; srov. Vařeka 2004, 261–262). Hloubka objektu dosahující maximálně 1 m do podloží dokládá, že se jedná o polosuterén. Zřejmě asi polovinou výšky vystupovala spodní část komory nad úroveň terénu a na ní podle etnografických analogií nasedala horní komora (Škabrada 1978; týž 2003, 22).

Žlábek ve dně zapuštěné komory naznačuje, že zahloubená část byla opatřena výdřevou, kte-rou můžeme pravděpodobně spojit s otisky rámové konstrukce (viz výše). Do žlábku byla zřej-mě usazena ližina tvořená trámkem, do kterého byly zasazeny svislé trámky (v rozích, snad též

4/ V zaniklých Mstěnicích (okr. Třebíč) byl dům usedlosti XIV orientován okapově k návsi (síň byla prů-chozí a vstup z návsi zřejmě chránil žudr; Nekuda – Nekuda 1997, 44–47). nově byly získány indicie okapové orientace domu čp. 121 ve vsi Mikulčice (okr. Hodonín), který zaniknul na konci 15. – počátku 16. století (Vařeka – Kostrouch – Kočár – Sůvová 2010). nemůžeme však vyloučit proměnu půdorysného uspořádání Češnovic od mladšího středověku do doby, kdy ji zachytily nejstarší mapové podklady a stabilní katastr na konci 18. a v 19. století.

222

v polovině délky stěny, zárubně vstupu?), jejichž horní konce musel spojit překlad. Výplň polí konstrukce tvořily tenčí kulatiny, půlkulatiny, tesané i štípané prvky (tloušťka do 10 cm), které byly v odstupech 5–12 cm zasazeny do drážek v ližině a překladu (kromě pravděpodobnějšího vertikálního nelze zcela vyloučit ani horizontální kladení prvků) a opatřeny z obou stran omazem. Tloušťka konstrukce dochovaná v mazanici (0,13 – 0,15 m) koresponduje s šířkou negativu ližiny v podlaze (šířka žlábku 0,2 m). Tato konstrukce zřejmě neplnila nosnou funkci a sloužila jen jako výdřeva části komory zahloubené pod úroveň terénu, nad kterou pravděpodobně nevystupovala.

Podle archeologických zjištění z pozdního středověku i dochovaných archaických staveb ze sklonku 15. a 16. století byly vesnické domy sroubeny z mohutných kuláčů opatřených vnějším mazanicovým omazem, který pokrýval také povalové stropy (srov. Škabrada 2003, 18–21; Vařeka 2004, 263–266).5 Tomu odpovídají převažující nálezy mazanic s otisky kuláčů ve sledovaném souboru a s doklady silného omazu (tloušťka až 16 cm). Předpokládáme, že roubené stěny byly založeny vně zahloubené části a spočívaly pravděpodobně na kamenných podkladech či pode-zdívkách. Při rekonstrukci vycházíme z předpokladu existence dvou komor – spodní, částečně zapuštěné, a horní, polopatrové (viz výše). Světlá výška komor musela činit nejméně 2 m, proto celková výška nadzemních roubených stěn dosahovala minimálně 3 m, což odpovídá značné okapové výšce archaických vesnických domů. Vysoká dýmná jizba (výška stropu 3–4 m) tak umožňovala patrové či polopatrové řešení komorového dílu (Škabrada 1986, 397; týž 2003, 19). Otisky mohutných kuláčů dosahujících průměru 20–30 cm, ojediněle i více, odpovídají roubeným stěnám. uchycení vnějšího omazu na hladkých plochách kulatin usnadňovaly dřevěné kolíčky, jejichž otisky zjišťujeme v několika zlomcích mazanice.

unikátní otisk dokládá přesahující zhlaví kuláčů v nároží. Získáváme tak jedinečné svědectví o tom, že nároží vesnického roubeného domu v pozdním středověku nebylo hladké jako u nej-starších dochovaných staveb z konce 15. – 16. století a nelze vyloučit, že se v této době uplatňo-valo ještě prosté přeplátování (vyžlabení v místě vazby).6 Mimořádný význam náleží v kontextu vesnického prostředí také prokázání krácení kulatin pilou na stejném fragmentu mazanice (otisk řezu s jasnými letokruhy), což je první přímý doklad používání pily ve vesnickém prostředí v Če-chách a na Moravě.7

5/ uplatňovaly se také konstrukce zděné z kamene, které ovšem nebyly v Češnovicích doloženy. Kromě běžných podezdívek se setkáváme se zděnou komorou, případně též síní i celými zděnými domy i dalšími stavbami vesnických usedlostí (Vařeka 2004, 263, 266–267). 6/ Ikonografické prameny dokládají roubení z kuláčů zřejmě s přesahem zhlaví v rozích z domácího prostře-dí ve 14. století (Liber depictus, fol. 100v). V lidové architektuře se s přesahujícími zhlavími řezanými pilou (jen ojediněle se stopami kácení sekerou s charakteristickým nepravidelně hrotitým koncem) setkáváme v Čechách zejména na Šumavě (Frolec – Vařeka 1983, 185; Škabrada 2003, 79). Početné doklady pocházejí z východního Slovenska (např. Vydra 1925, 59, 91; Sopoliga 1976, obr. 21, 22, 41, 49; týž 1981, 303), z Polska (např. Czajkowski 1974, obr. 4, 5; Tłoczek 1980, 36–38, obr. 33) nebo z ukrajiny a z Ruska (např. Ravdonikas 1949, obr. 19; Blomkvist 1956, obr. 16:1, 19). Pokud byl srub opatřen omazem („v kožichu“), zůstávají zhlaví zpravidla bez omazu. nález z Češnovic dokládá důkladné omazání celého srubu, včetně přesahujících ná-rožních konců.7/ V archeologických pramenech z vesnického prostředí 14. – 15. století se pila objevuje zatím jen výjimečně. Takovým nálezem je zlomek pily z Prosetic na Teplicku z nálezového kontextu připomínajícího Češnovice (odkryv zahloubené stavby v intravilánu vsi, pravděpodobně komory, zaniklé požárem kladené do 2. polo-viny 15. století; Rusó 1986, 413) a nově byly fragmenty pily zjištěny v zaniklých vsích na Plzeňsku, a v Bzíku (14. – 15. století) a Roudné (snad již 2. polovina 13. století; Dudková – Orna – Vařeka 2008, 82–83). V pod-

223

Kulatiny menšího průměru opatřené taktéž silným omazem pocházejí zřejmě z povalového stropu. Při rekonstrukci uvažujeme o plochostropém řešení spodní komory (příčné stropní trá-my nesly záklop tvořený podélně kladenými deskami, který sloužil zároveň jako podlaha horní komory) a horní komora byla zřejmě opatřena povalovým stropem s omazem, který přecházel ze stěn (Škabrada 1986, 398). Poval byl pravděpodobně nesen jedním příčným trámem. ukončení omazů přitažených k tesaným prvkům (někdy zešikmené), může být dokladem špaletových úprav mazanicového omazu u okenních nebo dveřních zárubní. Ojedinělý otisk, který snad pochází z bedněného omazaného štítu, může indikovat protipožární izolaci partie mezi síní a komorou.8 Jediný zjištěný otisk pletené konstrukce nemusí pocházet ze zaniklé stavby, ale např. z hospodář-ského objektu a do výplně se mohl dostat prostřednictvím zánikových transformací.

6. Závěr

Záchranná akce menšího rozsahu v Češnovicích na Českobudějovicku naznačila možnosti ar-cheologického výzkumu v intravilánech existujících vsí pro poznání vesnické usedlosti a domu pozdního středověku. Výsledky rozboru nálezů mazanice s otisky konstrukcí a reliktů stavby, společně s využitím analogií archaické vesnické architektury, poskytly podklady pro rekonstrukci komorové části vesnického domu, jehož založení můžeme datovat do 14. století a zánik byl zařa-zen do doby mezi lety 1460–1492 (Militký – Vařeka 1998, 63–64). Zahloubený objekt zachycený částečně odkryvem považujeme za zapuštěnou komorovou část domu trojdílného uspořádání (jizba – síň – komora), který byl situován okapově k dnešní komunikaci (nelze vyloučit pozdně středověké stáří půdorysné osnovy vesnice, a tudíž starou tradici takové orientace) a komorou se obracel do prostoru dnešní návsi. Suterén snad čtvercového půdorysu o délce strany necelých 5 m a hloubce nepřesahující 1 m se šíjovým vstupem představuje spodní komoru, která byla v za-hloubené části opatřena rámovou konstrukcí. nadzemní stěny byly sroubeny z mohutných kulatin (předpokládáme jejich založení na nedochovaných podezdívkách) opatřených z vnější strany silnou vrstvou mazanice. Konstrukční detail zachycený na ojedinělém kusu mazanice prokazuje přesahy zhlaví kuláčů, které byly řezány pilou, což představuje nejstarší doklad využití pily ve vesnické stavební kultuře v českém prostředí. Otisky kulatin menšího průměru spojujeme s po-valovým stropem horní komory, zatímco u spodní předpokládáme zastropení tvořené záklopem. Další mazanice zřejmě indikují omazy v prostoru dveřního nebo okenních otvorů a nelze vyloučit zajištění komorového dílu vůči ostatní části domu prostřednictvím bedněného štítu s omazem, který měl poskytovat ochranu před požárem.

Prameny

Liber depictus, 1355–1360, OnB Wien, Cod. 370, fol. 100v (fotokopie Etnologický ústav aV ČR, č. 78776).

danských inventářích z 16. století se již pila vyskytuje běžně (Míka 1960, 16). Z ikonografických pramenů můžeme připomenout zachycení dlouhé pily z doby kolem poloviny 14. století na vyobrazení sv. Šimona na nástěnné malbě v lodi klášterního kostela minoritů v Jindřichově Hradci.8/ Může se jednat starší způsob zajištění komorové části domu protipožární izolací, kterou v lidové ar-chitektuře v jihočeském prostředí zajišťovala dvojice kamenných štítů, mezi nimiž se nacházel tzv. lepenec (Škabrada 1978, 356, obr. 8).

224

Literatura

Blomkvist, J. E. 1956: Kresťjankije postrojki Russkich, ukrajincev i Bělorusov. In: Vostočnoslovjankij etno-grafičeskij sbornik. Moskva, 3–454.

Czajkowski, J. 1974: Rozplanowanie chałup w rejonie przemyskum, Materiały Muzeum budownictwa lu-dowego w Santoku 19, 5–16.

Donat, P. 1995: neuere archäologische und bauhistorische Forschungsergebnisse zum ländlichen Hausbau des 11. – 13. Jahrhunderts in Mittel- und Süddeutschland, Germania 73, 421–439.

Dudková, V. – Orna, J. – Vařeka, P. 2008: Katalog nálezů. In: Dudková, V. – Orna, J. – Vařeka, P. (eds.), Hledání zmizelého. archeologie zaniklých vesnic na Plzeňsku. Plzeň, 69–88.

Frolec, V. – Vařeka, J. 1983: Lidová architektura. Encyklopedie. Praha.Grenville, J. 2000: Medieval Housing. London.Hinz, H. 1989: Ländlicher Hausbau in Skandinavien vom 6. bis 14. Jahrhundert. Stova – Eldhus – Bur. Zeit-

schrift für archäologie des Mittelalters, Beiheft 5. Köln.Míka, A. 1960: nástin vývoje zemědělské výroby v českých zemích v epoše feudalismu. Praha.Militký, J. 1996: Záchranný archeologický výzkum v Češnovicích v r. 1995, Výběr 33, 81–85.Militký, J. – Vařeka, P. 1997: Češnovice: archeologický výzkum středověké a novověké vesnice na Českobudě-

jovicku I. Pozdně středověký dům v usedlosti čp. 13, archeologické výzkumy v jižních Čechách 10, 58–79.Nekuda, R. – Nekuda, V. 1997: Mstěnice 2. Zaniklá středověká ves. Dům a dvůr ve středověké vesnici. Brno.Nováček, K. – Vařeka, P. 1997: archeologický výzkum žijících vesnic středověkého původu v Čechách, ar-

cheologie ve středních Čechách 1, 429–444.Phleps, H. 1942: Der Blockbau. Karlsruhe.Pokropek, M. 1976: Budownictwo ludowe w Polsce. Warszawa. Ravdonikas, V. I. 1949: Staraja Ladoga, Sovětskaja archeologia 11, 5–54. Rusó, A. 1986: architektura domu v Proseticích (okr. Teplice), archaeologia historica 11, 409–415.Sopoliga, M. 1976: narodna architěktura ukrainciv schidnoj Slovačiny. Svidník.

- 1981: Tradičné obytné stavby ukrajincov na východnom Slovensku. In: Frolec, V. (ed.), Lidová stavební kultura v československých Karpatech a přilehlých územích. Brno, 298–315.

Škabrada, J. 1978: Sýpky domů v Pfaffenschlagu ve světle struktury vesnického domu jihočeské oblasti („šíje“ vesnických sýpek a středověkých zemnic), archaeologia historica 3, 355–369.

- 1986: Základní rysy prostorové a konstrukční struktury domu zemědělské usedlosti pozdního středo-věku v Čechách, archaeologia historica 11, 395–407.

- 2003: Lidové stavby. architektura českého venkova. Praha.Tłoczek, I. 1980: Polskie budownictwo drewniane. Wrocław – Warszawa – Kraków – Gdańsk.Vařeka, P. 1992: Mazanice – středověký stavební materiál v archeologických pramenech a problematika jeho

interpretace. In: Durdík, T. (ed.), Sborník společnosti přátel starožitností 3. Praha, 105–110.- 2001: Proměny sídlištní struktury v mikroregionu Libkovic okr. Most. In: Kozłowski, J. K. – neustupný,

E. (eds.), archeologia przestrzeni. Metody i wyniki badań struktur osadniczych w dorzeczach górnej Łaby i Wisły. Kraków, 85–94.

- 2004: archeologie středověkého domu. Proměny vesnického obydlí v  Evropě v  průběhu staletí (6. – 15. století). Plzeň.

- 2005: Mazanice. In: Kuna, M. – Profantová, n. (eds.), Počátky raného středověku v Čechách. archeo-logický výzkum sídelní aglomerace kultury pražského typu v Roztokách. Praha, 250–258.

Vařeka, P. – Balý, R. – Funk, L. – Galusová, L. 2008: archeologický výzkum vesnic středověkého původu na Tachovsku zaniklých po roce 1945, archaeologia historica 33, 101–117.

225

Vařeka, P. – Kostrouch, F. – Kočár, P. – Sůvová, Z. 2010: Příspěvek ke studiu žijících vsí středověkého původu. Pozůstatky zástavby z pozdního středověku na parcele č.p. 121 v Mikulčicích, Přehled výzkumů 51, 249–265.

Vydra, J. 1925: Lidové stavitelství na Slovensku. Praha.

Pavel Vařeka: Ein Beitrag zur Form des spätmittelalterlichen Dorfhauses im Gebiet von České Budějovice. Ein Hüttenlehmkomplex mit Konstruktionsabdrücken von Češnovice.

Bei einer Rettungsgrabung auf der Parzelle nr. 13 in Češnovice (vgl. Militký – Vařeka 1997) wurde ein rechteckiges Objekt mit Eingang entdeckt, das als Keller mit Eingangsrampe interpretierbar ist. Dieser Keller gehörte wahrscheinlich zu einem Dorfhaus, das aufgrund der archäologischen Funde in das 14. bis 15. Jh. datierbar ist. Das durch einen Brand zerstörte Haus kann hypothetisch in die Jahre zwischen 1460 und 1492 datiert werden.

Es ist möglich, dass das Haus schon im Spätmittelalter mit seiner Dachtraufe zur heutigen Straße ori-entiert war, eine ganz ungewöhnliche Lösung. Wenn wir einen quadratischen Querschnitt des Kellers mit Eingagnsrampe annehmen, würde ihre Fläche 24 m2 erreichen. Die Tiefe von max. 1 m belegt, dass es sich um einen Halbkeller handelt.

Der vertiefte Teil des Kellers bestand aus einer Holzkonstruktion, wahrscheinlich einer Rahmenkonstruk-tion. Das belegen viele Hüttenlehmfragmente mit vielen Holzabdrücken, die außerdem auch aus einer Decke stammen – dazu entsprechen zahlreiche Hüttenlehmfragmente mit den abdrücken von Rundhölzern. Ein einzigartiges Fragment (Abb. 10:4) belegt in einer Ecke überkämmte, mit einer Säge geschnittene Rundhölzer, wobei es sich um den ersten Beleg für die anwendung einer Säge im dörflichen Milieu in Böhmen und Mähren.

Deutsch von O. Chvojka

Obr. 1. Češnovice. Zahloubená stavba – půdorys a řez.Abb. 1. Češnovice. Eingetiefter Bau – Grundriss und Schnitt.

226

Obr. 2. Češnovice. ná-lez zahloubené stavby při hloubení stavební jámy na místě zbořeného domu čp. 13; pohled od jihovýchodu. Foto P. Vařeka.Abb. 2. Češnovice. Das ein-getiefte Objektes im Bereich des abgerissenen Hauses nr. 13; Blick von Südosten.

Obr. 3. Češnovice. Typář otisků mazanice.Abb. 3. Češnovice. Typen der Hüttenlehmabdrücke.

227

Obr. 4. Češnovice. nálezy mazanice. 1 – výplň, zlomek č. 4; 2 – 1008, zlomek č. 9; 3 – 1008, zlomek č. 5; 4 – 1008, zlomek č. 2; 5 – 1008, zlomek č. 14; 6 – výplň, zlomek č. 3; 7 – 1008, zlomek č. 8; 8 – výplň, zlomek č. 1; 9 – výplň, zlomek č. 2.Abb. 4. Češnovice. Hüttenlehmfragmente.

228

Obr. 5. Češnovice. nálezy mazanice. 1 – 1008, zlomek č. 41; 2 – 1008, zlomek č. 25; 3 – 1008, zlomek č. 56; 4 – 1008, zlomek č. 59; 5 – 1008, zlomek č. 36; 6 – 1008, zlomek č. 5; 7 – 1008, zlomek č. 18; 8 – 1008, zlomek č. 42; 9 – 1008, zlomek č. 3; 10 – 1008, zlomek č. 24.Abb. 5. Češnovice. Hüttenlehmfragmente.

229

Obr. 6. Češnovice. nálezy mazanice. 1 – 1008, zlomek č. 55; 2 – 1008, zlomek č. 57; 3 – 1008, zlomek č. 40; 4 – 1008, zlomek č. 26; 5 – 1008, zlomek č. 47; 6 – 1008, zlomek č. 60; 7 – 1008, zlomek č. 54.Abb. 6. Češnovice. Hüttenlehmfragmente.

230

Obr. 7. Češnovice. nálezy mazanice. 1 – 1008, zlomek č. 61; 2 – 1008, zlomek č. 70; 3 – 1008, zlomek č. 82; 4 – 1008, zlomek č. 76; 5 – 1008, zlomek č. 58; 6 – 1008, zlomek č. 71; 7 – 1008, zlomek č. 73; 8 – 1008, zlomek č. 72; 9 – 1008, zlomek č. 46; 10 – 1008, zlomek č. 31.Abb. 7. Češnovice. Hüttenlehmfragmente.

231

Obr. 8. Češnovice. nálezy mazanice. 1 – 1008, zlomek č. 85; 2 – 1008, zlomek č. 86; 3 – 1008, zlomek č. 87; 4 – 1008, zlomek č. 80; 5 – 1008, zlomek č. 81; 6 – 1008, zlomek č. 64.Abb. 8. Češnovice. Hüttenlehmfragmente.

232

Obr. 9. Češnovice. nálezy mazanice. 1 – 1008, zlomek č. 74; 2 – 1008, zlomek č. 89; 3 – 1008, zlomek č. 84; 4 – 1008, zlomek č. 91; 5 – 1008, zlomek č. 90; 6 – 1008, zlomek č. 78; 7 – 1008, zlomek č. 83; 8 – 1008, zlomek č. 92; 9 – 1008, zlomek č. 79; 10 – 1008, zlomek č. 77.Abb. 9. Češnovice. Hüttenlehmfragmente.

233

Obr. 10. Češnovice. nálezy mazanice. 1 – 1008, zlomek č. 94; 2 – 1008, zlomek č. 93; 3 – 1008, zlomek č. 103; 4 – 1008, zlomek č. 104; 5 – 1008, zlomek č. 99.Abb. 10. Češnovice. Hüttenlehmfragmente.

234

Obr. 11. Češnovice. nálezy mazanice. 1 – 1008, zlomek č. 87; 2 – 1008, zlomek č. 96; 3 – 1008, zlomek č. 97; 4 – 1008, zlomek č. 100; 5 – 1008, zlomek č. 95; 6 – 1008, zlomek č. 98; 7 – 1008, zlomek č. 88. Obr. 4–11 kresby P. Vařeka.Abb. 11. Češnovice. Hüttenlehmfragmente.

235

Obr. 12. Lučice (okr. Klatovy). Jizba domu čp. 2 datovaná dendrochronologicky k roku 1556. Obdobně zřejmě vypadala roubená konstrukce domu v Češnovicích, ovšem namísto hladkých nároží vyčnívaly v rozích konce kulatin. Stopou po nedochovaném omazu jsou jizvy po dřevěných kolíčcích v kuláčích, které se v negativech zachovaly v mazanici z Češnovic. Foto P. Vařeka 2003.Abb. 12. Lučice (Kr. Klatovy). Stube des Hauses nr. 12, dendrochronologisch datiert in das Jahr 1556. Ähnlich sah wahrscheinlich die Hauskonstruktion von Češnovice aus.

Obr. 13. Vesnický dům z 19. století z Maramures sroubený s kulatin s přesahy zhlaví v nárožích opatřený vnějším omazem. Skanzen v Baia Mare (Muzeul satului, Rumunsko). Foto P. Vařeka 2011. Abb. 13. Ein Dorfhaus aus dem 19. Jh. von Maramures (Baia Mare, Muzeul satului, Rumänien).

236

Obr. 14. Češnovice. Rekonstrukce komorové části pozdně středověkého domu – příčný řez (dřevěné kon-strukce – šikmá šrafura, kamenné konstrukce – tmavě šedě, mazanice – světle šedě). Kresba P. Vařeka.Abb. 14. Češnovice. Rekonstruktion des Kammerteils des spätmittelalterlichen Hauses – Querschnitt (Holzkonstruktionen – schräg schraffiert, Steinkonstruktionen – dunkelgrau, Lehmbewurf – hellgrau).