Systémová architektura státu

Systémová

architektura státu

Ing. Pavel Hrabě

Trendy v zavádění systémů řízení

ve veřejné správě,

Karlovy Vary, 13.3.2013

Motto

Konečnou příčinou, proč lidé, kteří ze své podstaty milující

svobodu a panování nad jinými, zavádějí takové omezení,

v jakém je vidíme žít ve státech, je předjímání vlastní

sebezáchovy a spokojenějšího života

(T. Hobbes: Leviathan, str. 117)

13.3.2013 Systémová architektura státu, Pavel Hrabě 2

Nemá smysl vynalézat nová poslání státu a veřejné správy

(VS), když jejich podstata je všude stejná.

Nemohu reformovat něco, co vlastně neznám, čemu jsem se

nepokusil (s jistou dávkou pokory) porozumět.

Nemohu získat důvěru ostatních v reformu, pokud jí nevěřím

já sám a ani moji (státní) zaměstnanci.

Shrnutí

Všechny dosavadní strategie českého státu směřující k efektivnější VS

obsahují správné cíle a úkoly, bohužel se plní zejména odzadu, tj. od

technologií k procesům, nikoli od potřeb přes procesní změny a architekturu

aplikací k infrastruktuře.

VS je služba občanům, ale často není služba občanovi. Ve skutečnosti jde o

službu občanů občanům prostřednictvím státu. Úředníci hrají roli

zprostředkovatelů, průvodců, zmocněnců při poskytnutí služby občana

občanům. Službou úředníka je být dobrým a úslužným průvodcem.

Úlohou celkové architektury (EA) VS je být myšlenkovým rámcem, který

podpoří poznání VS ve všech jejích souvislostech a umožní správný návrh

změn VS, směřujících k dosažení strategických cílů a návrh proveditelných

kroků, kterými lze tyto změny uskutečnit (včetně změn IT podpory VS).

Úspěšné státy dokazují, že to jde.

Na VŠE máme plán, jak to může ČR dokázat také.


Stát jako systém (stejně jako podnik)

Stát (podnik) je systém

Otevřený, měkký, stochastický

Stát (podnik) je super-systém

otázkou jsou dimenze a postupy dekompozice na podsystémy

Stát (podnik) má architekturu

jeho komponenty a subsystémy jsou uspořádány, mají vztahy mezi sebou i okolím, jsou vybudovány podle nějakých principů a postupů

Popis a řízení státu (podniku) jako systému

finanční účetnictví, rozpočetnictví

management výkonnosti (např. Balanced Scorecard)

procesní model, model služeb

dokumentace a řízení jakosti

obraz podniku v IS (např. v ERP)

podniková (Enterprise) architektura

4 13.3.2013 Systémová architektura státu, Pavel Hrabě

Co to je EA

EA je obrazem (popisem, modelem) systému podniku

EA je systém

vstupy, výstupy

struktura - vlastní metamodel architektury

životní cyklus

EA je myšlenkový koncept – framework, disciplína

EA je manažerská metoda řízení podniku

EA je komunikační prostředek, jazyk


Filosofické základy EA

Podniková architektura má usilovat o podchycení všeho, co tvoří podnik, neboť to všechno je alespoň trochu poznatelné a pro porozumění podniku důležité.

Architektura nemá usilovat o zachycení (poznání) všeho do posledního detailu, neboť to pro poznávajícího či vysvětlujícího není možné a ani potřebné.

EA by měla odpovídat na světonázorové otázky (Vidal,2008):

1. Co je? Ontologie (model současnosti)

2. Odkud se všechno bere? Explanace (model minulosti)

3. Kam jdeme? Predikce (model budoucnosti)

4. Co je dobro a co je zlo? Axiologie (teorie hodnot)

5. Co máme dělat? Praxeologie (teorie lidského jednání)

6. Co je pravdivé a lživé? Epistemologie (teorie poznání)

Součástí znalostní a osobnostní výbavy architektů, by mělo být široké filosofické myšlení.


Vrstvy architektury


Vize

Přehled o celku

Úplné informace o částech / řezech

Design dílčí změny / iniciativy

Historie Prostředí

© Pavel Hrabě 2011

Návrh vrstev modelu architektury podniku


Ontologie podniku a organizace

Architektonická vize

Podniková ontologie (konceptuální model)

Podnikový slovník

Architektury řešení (projektů)

Segmentové architektury

BPM (Procesní

architektura)

Výkonnostní architektura

Bezpečnostní architektura

IT (datová & aplikační)

architektura

Architektura technologickéinfrastruktury

Druhý pohled na dekompozici EA


Architektonická vize

Enterprise (celková) architektura

Architektura strategie, řízení a správy

Architektura poskytování služeb

Architektura správy zdrojů

Architektury řešení (projektů)

Segmentové architektury

BPM (Procesní

architektura)

Výkonnostní architektura

IT (datová & aplikační)

architektura

Architektura technologickéinfrastruktury

Bezpečnostní architektura

Detailní návrh domén a objektů

metamodelu holistické části EA

13.3.2013 10 Systémová architektura státu, Pavel Hrabě

Obchodní aktivity (veřejné služby)

Činnosti

Produkty

Strategie a řízení

Aktiva a pasiva (zdroje)

Lidé

Znalosti a informace

Motivace a strategie

Řízení kvality, shody a udržitelnosti

Řízení výkonnosti

Řízení rizik

Organizace

Vztahy Zdroje financování a finanční aktiva

Majetek

© Pavel Hrabě 2011

Externí vlivy

Strateg. cíle Iniciativy a

úkoly Měřítka

…. Objekty

rizik

Organizace Lokality Role Pozice

Energie Suroviny Zboží Výrobky Služby Data

Projekty Procesy Služby Funkce Události

Budovy a technologie, včetně IT

Práva, patenty a licence

Hotovost, půjčky a investice

Vlastnická struktura a vztahy

Osoby Dovednosti Tacitní znalosti

Sociál. sítě a vztahy

Objekty jakosti

Objekty výkonnosti

….

….

Explicitní znalosti

Informace Data Zprávy Zdroje

a kanály

Zákazníci (Klienti)

Dodavatelé Partneři Veřejnost

Architektura výkonnosti veřejné správy

Řízení výkonnosti je jenom součástí celkového řízení VS, řízení: Výkonnosti

Zodpovědnosti

Jakosti

Služby jsou jenom jednou z forem řízení (governance) aktivit (funkcí) veřejné správy. „Služba je nehmotná aktivita (funkce) přinášející přidanou hodnotu,

vykonaná poskytovatelem pro příjemce na základě jeho požadavku a v souladu se vzájemnou dohodou (smlouvou) o parametrech služby“.

Služby a procesy: služby jsou pouze vybranou podmnožinou funkcí či dovedností

podniku, splňující přísná kritéria svého poskytování, ohraničení a řízení.

procesy jsou pouze řízenou sekvencí funkcí a funkce řetězící se v dobře definovaných procesech jsou pouze podmnožinou všech funkcí organizace.

11 13.3.2013 Systémová architektura státu, Pavel Hrabě

Logický model výkonnosti


Potřeby

Cíle

Vnější

vlivy

Činnosti Výstupy

Výsledky

Dopady

Zdroje

a vstupy

Užití

výstupů

účelnost účinnost

hospodárnost

úroveň

služby

Logický model výkonnosti

– obsah bloků


Vstupy

/zdroje

Činnosti Výstupy Užití Výsledky

Lidé

Nemovitosti

a technologie

Materiál a

služby

Data a

informace

Informační

technologie

Finance

Projekty

Ad – Hoc

úkoly

Procesy

Funkce

Služby

Hmotné

produkty –

veřejné

statky

Nehmotné

produkty –

veřejné

služby

Spotřeba

produktu

Příjem

služby

Výsledky

programů

(politik)

Organizační

(business)

výsledky

Struktura měření

Vnitřní cíle – zda organizace plní, co si stanovila

(politiky, strategické a operativní cíle)

Vnější cíle – jak občané vnímají hodnotu poskytnuté

služby (kvalita a spokojenost)

14

Hospodárnost

(Economy)

Účinnost

(Efficiency)

Účelnost

(Effectiveness) Úroveň služby

klientům

Služby pro občany

a organizace

Podpůrné funkce

státu

Správa zdrojů

státu

Vnitřní hodnocení Vnější

hodnocení

13.3.2013 Systémová architektura státu, Pavel Hrabě

Předpoklad IT podpory reformy státu

Pro dobrý návrh IT podpory státu (VS), je nejprve nutné uvést do pořádku to, co má být IT podporováno (funkce, procesy, služby)

K tomu je nutné fungování státu poznat a porozumět mu. Rozpoznat:

Kdo je koho klientem

Kdo komu přináší přidanou hodnotu a kdo by tedy měl za co platit

Jak výkon funkce řídit a měřit - (je to vždy služba občanovi?)

Není to vždy služba občanovi žádajícímu, nýbrž služba občanům tvořícím stát:

Platba daně, vydání stavebního povolení nebo řidičského průkazu.

Ochrana bezpečnosti, zajištění zdraví a vzdělání, poskytnutí dávek

Tato nezbytná poznání a následné návrhy nápravy jsou součástí architektury státu - GEA


Katalog služeb veřejné správy

Je podmínkou pro efektivní Řízení výkonnosti VS (podle cílů)

IT podporu služeb a procesů

Má následující součásti: Objekty (subjekty) VS:

Služby (činnosti) mezi subjekty VS:

Je nedílnou součástí GEA (územního plánu) Představuje kategorie využití území (barvičky)

Musí být vytvářen k kontextu všech ostatních objektů architektury

Procesy, funkce, projekty,

Organizace, lokality, role, zodpovědnosti, vztahy

Je předpokladem katalogu IT služeb v oblasti VS

Katalog je současně slovníkem společného jazyka VS


Katalog funkcí, procesů a služeb VS

17

Funkční oblasti státu Funkce státu Dílčí funkce státu

Služby pro občany a

organizace

• Pomoc (asistence)

• Oprávňování

• Obrana

• Umožňování

• „Enriching“

• Ochrana

• Poskytování

infrastruktury

• Zastupování

• Prosazování pravidel

Podpůrné funkce státu • Informování

• Tvorba politik

• Stanovování pravidel

Správa zdrojů státu • Administrace VS Viz. samostatná tabulka


Katalog funkcí, procesů a služeb VS

18

Funkční

oblasti

státu

Funkce

státu

Dílčí funkce státu „byznys“ služby

Sprá

va z

dro

jů s

tátu

Adm

inis

trace

VS

• Řízení a správa organizace

(interní)

• Administrace a management

• Správa majetku organizace

• Finanční řízení

• Pořízení vstupů (nákup a logistika)

• Rozvoj lidských zdrojů (HCM)

• Informační management a ICT

• Řízení rizik

• Zajištění odpovědnosti • … včetně auditů výkonnosti

• Správa veřejných financí • Centrální nákup,

• Správa majetku státu

• Správa státního dluhu a závazků státu

• Správa státního rozpočtu

• Zajištění příjmů státu

• Správa státních podniků • … řízení aktivit státu, obdobných soukrom. sektoru

(lesy, pošta, suroviny, …)

• Členění VS • … struktury, kompetence, jmenování, …

• Poskytování „sekretariátu“ • … podpora volených orgánů (sněmoven, vlády,

apod.)


Resortismus versus sdílení

Co brání omezení resortismu?

NIC – není jediný důvod.

Věcně nic, formálně mnoho.

Tradice

Legislativa, či spíše její výklad

Neochota vzdát se kontroly a delegovat

Zdánlivá samostatnost OVM a složek veřejného sektoru

Co předurčuje VS ke sdílení procesů?

Hierarchie (hierarchičnost) veřejné správy

Zákonná předurčenost k jednotnosti řady procesů VS

Nutnost realizace úspor

Otevřenost (veřejnost) téměř všech informací


Veřejný sektor

Hierarchický model veřejného sektoru


Veřejná správa

Předpoklady komunikace, interoperability a jednotnosti

Státní (vrchnostenská) správa

Resort

A

OSS

Resort

B

Pobočky

OSS

Státní

příspěvko

vé org.

Pobočky

OSS

Poskytovatelé veřejných

služeb

Pobočky

poskytovatelů

Profesní sdružení

Pobočky

poskytovatelů

Samospráva

Kraj

α

Kraj

β

Pověřená

obec

Pověřená

obec

Obec Obec

Statutární

města

Samost.

úřady

Práv.osob

y ze

zákona

Veřejný sektor

Hierarchický model sdílených služeb

ve veřejném sektoru


Veřejná správa

Předpoklady využití sdílených služeb:

• Business předpoklady – právně závazná nařízení versus dobrovolná ekonomická výhodnost

• Věcné předpoklady - KIVS, ISZR, DS, CzP, … a GEA

Státní (vrchnostenská) správa

Resort A

OSS

Resort

B

Pobočky

OSS

Státní

příspěvkové

org.

Pobočky

OSS

Poskytovatelé veřejných

služeb

Pobočky

poskytovatelů

Profesní sdružení

Pobočky

poskytovatelů

Samospráva

Kraj α Kraj

β

Pověřená obec Pověřená

obec

Obec Obec

Statutární

města Samost.

úřady

Práv.osoby

ze zákona

Sdílené služby veřejného sektoru

Sdílené služby veřejné správy

Sdílené služby státní správy Centrální sdílené služby pro samosprávy

Krajské sdílené služby

pro samosprávy

Místní sdílené služby

Resortní sdílené

služby

Sdílené služby

Sdílené služby poskytovatelům

Sdílené služby pobočkám poskyt.

Aplikační architektura státu

Aplikační architektura je vedle procesní, datové a infrastrukturní architektury součástí celkové Národní architektury státu

Aplikační architektura je v podstatě fraktálová, hierarchická. Tytéž domény se opakují u jednotlivých agentur, celých resortů a

celého státu

Aplikační architektura Veřejné správy v ČR se opírá o ověřený (referenční) doménový model

Určitá komponenta se může nacházet v jiné doméně z pohledu celého státu (například registry jako MDM) a v jiné z pohledu dílčí agentury (např. totéž jako svěřený registr).


Aplikace uživatelských rozhraní a přístupu k informacím

Front-Office

Kontaktní kanály

a agendové systémy

Back-Office:

ERP,

rozpočetnictví,

personalistika

a logistika

GRC

a komunikace vůči státu

a veřejnosti

Plánování, rozpočtování a výkaznictví Správa informací,

znalostí a dokumentů

Personální a týmové systémy

Svěřené registry

Dispečerské systémy a řízení v reálném čase

Middle-Office:

Výpočty, pravidla

a agendové

účetnictví

Aplikace pro průřezové a IT služby

Integrační nástroje a další technologické platformy

Referenční doménový model aplikační

architektury veřejné správy

Informace

média

Zaměstnanci

Technologie, budovy

Objekty evidence

Organizační jednotky a skupiny uživatelů

Klienti,

partneři

Dodavatelé, partneři

Zastupitelé, vláda

Externí

systémy

Interní

lokální

systémy

Veřejnost


Nákupní a logistické systémy

DMS GIS

Archiv CAD MDM EA, BPM DWH, ETL

ITSM jakost dat

a další

EDI

Office IDM

ILM Internet

Front-Office:

Řízení vztahů

a komunikace

s klienty

(CRM)

Referenční doménový model aplikační

architektury veřejné správy - detail

Informace

média

Zaměstnanci

Technologie, budovy

Objekty evidence

Organizační jednotky a skupiny uživatelů

Klienti,

partneři

Dodavatelé, partneři

Zastupitelé, vláda

Veřejnost


ESB, EAI Platf. pro data v reál. čase

Externí

systémy Mobilní infr. Komunikační infra. RFID infr.

Interní

lokální

systémy

APS – Logist.optim. SRM

Person.apl. Samoobsl.

Vzdělávání Tým.práce

Informační řízení

Znalostní řízení

Správa obsahu

Rozpočet, výkaznictví

a analytické aplikace Prezentace VS

GRC -

audit a kontrola Řízení strategie

a výkonnosti

Dispečinky Řízení

technologií

Spravované registry

Rozšířené provozní apl.

Finance

Logistika

Personalistika a mzdy

Řízení jakosti, bezp. a shody

Odvětvová přizpůsobení v ERP

Kompozitní procesní aplikace

Externí portál Interní portál Mobilní aplikace

Middle-Office:

Výpočty, pravidla,

a agendové

účetnictví

Jak hodnotit správnost EA (ve VS)

Správnost popisu architektury

Vychází z As-Is, musí být prvé řadě věrná, na jakékoli úrovni

abstrakce.

To vede na „ontologický“ metamodel architektury toho, co opravdu je.

Musí být srozumitelný, pochopitelný – jazyk architektury

Míry (stupně) správnosti obsahu architektury

„účelnost“ - do jaké míry je varianta cílové architektury schopna

naplnit očekávání stakeholderů (zastupitelů, politiků, zákona)

a to i kdyby jejich očekáváním bylo zadlužení, redukce služeb nebo nějaká

„nepravost“.

„oprávněnost" - do jaké míry varianta architektury naplňuje poslání

organizace a plní potřeby (občanů, klientů),

a to i v případě, že ze zákona se naplňovat nemají nebo jsou „navíc“.

„absolutní správnost - dobrota“ – míra naplnění „dobra“, před Bohem,

lidstvem, přírodou, planetou. 13.3.2013 Systémová architektura státu, Pavel Hrabě 25

Zdroj:

Z. Zajíček, Národní architektonický

plán IS veřejné správy,

Seminář ČSSI, 9.2.2012, VŠE, link

Sdílené

služby

veřejné

správy


http://www.cssi.cz/cssi/n%C3%A1rodn%C3%AD-architektonick%C3%BD-pl%C3%A1n-ve%C5%99ejn%C3%A9-spr%C3%A1vy

Stávající stav Czech GEA

Dva roky aktivní propagace a čekání na zájem „shora“ Pojem Architektura přestal být odmítán na úrovni orgánů státu, viz

KNAP (Koncept národního architektonického plánu)

Uzavřená práce MV a poradenské firmy pro hlavního architekta

Koordinační centrum eGOV na úrovni krajů – dokončovaný projekt

Nic, co by mělo jasný harmonogram rozvoje a co by komunita celé VS mohla postupně sdílet

Naproti tomu překvapení „zdola“ Tajemníci a informatici některých krajů, statutárních měst i měst a

obcí (Plzeň, Ústí, Pardubice, Milevsko, …)

Chtějí sdílet informace o porozumění sami sobě, o svých IS, o standardech státu, o napojení na procesy a IS státu.

Potřebují komunikovat a vyměňovat si zkušenosti

Požadují jednotu metod GEA, BPM, CAF (EFQM)

Explicitně chtějí znalosti o řízení IT architektury a IT služeb (vazba na KIT VŠE)

Hledají platformu a autority, které znalosti zprostředkují a ověří


Podněty a inspirace

Architektura nemusí čekat na legislativu Architektura staví na službách, ty vychází z potřeb, které se téměř nemění

Legislativa má kodifikovat služby jako řešení potřeb, změnit zákony lze často

Je možné využít zahraniční inspirace – potřeby lidí jsou stejné, byť zákony jiné.

Transformace VS to nejsou jenom eSlužby pro klienty Řada zemí dosáhla významných přínosů transformací podpůrných procesů

Tam při sdílení nehrozí problém ochrany osobních dat a čekají zřetelné úspory

Uvolněné zdroje pomohou i oblasti eGovernmentu

Architektura veřejné správy může vznikat z obou směrů Např. vznik kanadské architektury státu z kat. služeb měst

Koncept EA , katalog služeb i SW řešení obcí a státu se vzájemně doplňují

Architektura pro samosprávu je zjednodušená a sdílí zkušenosti i řešení Sdílení se týká jak center služeb, tak společné znalosti potřeb a architektury


Děkuji Vám za pozornost

Kontakt:

Pavel Hrabě

[email protected]

602 259 855


mailto:[email protected]

Systémová architektura státu

Documents