Stavba a funkce žláz s vnitřní sekrecí II - zshk.cz · Štítná žláza (1) Uložena na přední straně krku, po stranách chrupavky štítné, normálně nehmatná Podkovovitý

Stavba a funkce žláz s vnitřní sekrecí II

(hormony, jejich účinky)

Markéta VojtováVOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Glandula thyroidea

Štítná žláza (1)● Uložena na přední straně krku, po stranách

chrupavky štítné, normálně nehmatná● Podkovovitý tvar červenohnědé barvy

– Dáno bohatým cévním zásobením (vzhledem k obejmu a času jí proteče 5x více krve než ledvinami)

● 2 laloky spojené uprostřed můstkem (isthmus)– V místě spojení se může někdy vytvořit lobus

pyramidalis – dosahuje až ke kořenu jazyka (zde se vývojově zakládá)

● Cévní zásobení z arteria thyroidea superior a inferior

http://www.pyroenergen.com/articles08/thyroid-gland-hormones.htm

http://www.stitnazlaza.estranky.cz/fotoalbum/stitna-zlaza/stitna-zlaza/thyroidanterior.gif.-.html

http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0t%C3%ADtn%C3%A1_%C5%BEl%C3%A1za

Štítná žláza (2)● Tvořena lalůčkovitou strukturou

– Tvořena folikuly – vyplněné KOLOIDEM – bílkovinný roztok

– Epitelové buňky folikulu berou jod z krve a nezbytné aminokyseliny →

– → spojením aminokyselin vytváří bílkovinu → – → naváže na ni jod → hormony ŠŽ (T3, T4)

● Thyreoglobulin = zásobní forma hormonů uskladněná v rosolovitém koloidu ve folikulu

– Neaktivní zásoba hormonů– Zásobením TSH dojde k endocytóze z

koloidu zpět do folikulárních buněk

Štítná žláza (3)– Lysozomální proteáza odštěpí bílkovinnou

složku a uvolněný hormon se dostává do krevního oběhu

● Jodthyreoglobulin = aktivně vychytaný jod navázaný na bílkovinu

Štítná žláza (4)1.THYROXIN (tetrajodthyronin = T4)● 4 jody v molekule● Vznik T4:

– Jod se nahromadí u membrány buněk ŠŽ → – → jeho transport do buněk stimuluje TSH

(zvýší i vychytávání jodu z krve) → – → jod je oxidován a naváže se na

thyreoglobulin → MONOJODTHYRONIN – → postupně se spojí s 2 (DIJOTHYRONIN) a

3 (TRIJODTHYRONIN) jody až vznikne – → tetrajodthyronin

Štítná žláza (5)● Po stimulaci TSH jsou účinné hormony (T3 a T4)

uvolněny z thyreoglobulinu a uvolněny do krve● V krvi převažuje T4 (považován za prohormon)

– Méně biologicky aktivní– V cílových buňkách se mění na T3 (pomocí

enzymu monodejodázy)2. TRIJODTHYRONIN (=T3)● 3 jody v molekule

● Thyreoptropní hormon = stimulace z adenohypofýzy

Účinky T3 a T4 (1)a) Stimulace metabolismu● ↑ energetickou přeměnu – podpora tvorby

základních enzymů, které energeticky přeměňují živiny

– Důsledkem je zvýšení spotřeby všech energetických substrátů, zejména glukózy

● Podpora výdeje glukózy k jater● Stimulace všech způsobů ↑ glykemie● Stimulace využití glukózy buňkami

– Oxidace mastných kyselin● Stimulace aktivity hormon senzitivní lipázy● ↓ hladiny cholesterolu

Účinky T3 a T4 (2)b) Účinek na kardiovaskulární systém● Všestranně stimuluje● Zvýšeně metabolizující tkáně potřebují rychlou

výměnu dýchacích plynů– Zrychlení ♥ akce a sílu srdečního stahu– Zvýšení krevního tlaku (TK), prokrvení tkání,

zvyšuje poceníc) Účinky na GIT a nervový systém● Zvyšuje střevní motilitu● Zrychluje vedení vzruchu a dráždivost

Účinky T3 a T4 (3)d) Účinek kalorigenní● Zvýšení metabolismu = stimulace tvorby tepla

– Zvláště v chladue) Tkáňové účinky● Podporují růst a vývoj tkání a orgánů

– Mozek !!! - růst a diferenciace v prenatálním a postnatálním období

– kostní tkáň, reprodukční orgány● Zvýšením tvorby bílkovin

Účinky T3 a T4 (4)f) Účinky na další hormony● Zesilují účinky katecholaminů● Inzulín, glukagon

– Zvyšují citlivost buněčných receptorů na tyto● Porušená funkce:● Na úrovni hypothalamu, hypofýzy nebo ŠŽ● Hyperfunkce

– Řada stavů s příčinou – viz. výše - zvýšená hladina hormonů ŠŽ, při poruchách nadřazených center i zvýšená hladina TSH

– N = viz. účinky výše – vše ve smyslu vystupňování

Účinky T3 a T4 (5)● Hypofunkce

– Stejně jako u hyperfunkce – řada stavů – snížená hladina hormonů ŠŽ. Při poruše na úrovni ŠŽ jsou regulující hormony (TSH, TRL) zvýšené

– N = účinky (viz. výše) – ve smyslu Ө● Hypofunkce u plodu

– Kretenismus● Struma – zvětšení ŠŽ

– Eufunkční– Hypofunkční nebo hyperfunkční

Štítná žláza3. KALCITONIN● Tvořen v parafolikulárních buňkách ŠŽ● Vyplavován při ↑ hladině Ca v krvi

– Ukládání Ca do kostí– ↑ vylučování Ca do moči

● Řízení tvorby a výdeje:● Jednoduchá zpětná vazba – hyperkalcemie =

stimuluje pomocí receptorů tvorbu a výdej hormonu = pokles hladiny Ca = útlum receptorů a produkce

http://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-zdravi-a-hubnuti-zdravi/109118/funguje-vam-dobre-stitna-zlaza.html

Glandulae parathyroideae

Příštitná tělíska (1)● 2 páry tělísek čočkovitého tvaru na horním a

dolním pólu laloků ŠŽ na její zadní straně● Na povrchu je vazivové pouzdro● Cévní zásobení stejné jako u ŠŽ● PARATHORMON (PTH)● Bílkovinné povahy● Reguluje hladinu Ca a P v krvi a kostech,

udržuje jejich stálou hladinu● Snižuje vylučování Ca do mateřského mléka

Příštitná tělíska (2)a) Vliv v ledvinách:● Ovlivňuje prostupnost ledvinných tubulů pro Ca

a P– Snižuje zpětnou resorpci fosfátů– Zvyšuje zpětnou resorpci Ca a zadržuje jej v

organismub) Vliv na kostní tkáň● Aktivace osteoklastů

– Svými enzymy rozrušují kostní hmotu– Tím uvolňují Ca a P z kosti = přecházejí do

krve

Příštitná tělíska (3)● Ve stěně střeva podporuje vstřebávání Ca a

odsud přenos do kosti = tady je vyměněn za uvolněný Ca

● Svojí funkcí jde proti kalcitoninu● Tvorba a výdej se děje jednoduchou zpětnou

vazbou – viz. kalcitonin● Poruchy:● Hyperfunkce

– Např. nádory - ↑ hladina parathormonu = zvýšené odbourávání Ca z kostí = demineralizace → kosti měknou a lámou se

Příštitná tělíska (4)● Hypofunkce

– Hypokalcémie a hypofosfatémie → zvýšená nervosvalová dráždivost →

– → tetanie – křečovité záškuby svalstva

http://www.osel.cz/index.php?clanek=1121

Glandulae suprarenales

Nadledviny (1)● Párové žlázy uložené na horních pólech ledvin● Tvar malých pyramid s tupými vrcholy

Kůra nadledvin● Složitá stavba, jasně žluté barvy 1-2mm silná● Jednotlivé typy buněk tvoří vrstvy → produkce

různých typů hormonů1. GLUKOKORTIKOIDY● Steroidní (z cholesterolu) povahy, řada hormonů

tvořena střední vrstvou buněk – zona fasciculata● Kortizol - nejdůležitější z této skupiny

http://www.tk.de/rochelexikon/pics/s36067.019-1.html http://www.stefajir.cz/?q=addisonova-choroba

http://zdravi.doktorka.cz/stresujici-zivotni-styl-muze-vest-k-vycerpani-nadledvinek/

nadledvinyv. cava inferior

aorta abdominalis

pancreas

Nadledviny (2)

Účinky glukokortikoidů:a) Metabolické ● Glukoneogeneze – působí diabetogenně →

zvyšuje glykémii– Antiinzulinový efekt – brání vstupu G do

buňky svalové a tukové● Proteokatabolicky – mobilizuje bílkoviny tkání a

z jejich aminokyselin tvoří glukoneogenezou glukozu

● Lipidy – podporuje lipolýzu stimulací hormon senzitivní lipázy a snižuje lipogenezi

Nadledviny (3)b) Ostatní účinky● Imunitní systém

– Protizánětlivý – potlačení zánětlivých projevů● Potlačení fagocytózy, pohyb LEU

– Antiedematozní – snižuje prostupnost kapilár pro tekutiny

– Antialergický● Vysoké dávky naopak – potlačují imunitu!● Vliv na cévy

– Spolu s katecholaminy → vazokonstrikce, ↑ TK → proto při stavech s poklesem TK

Nadledviny (4)● Zvyšují celkovou pohotovost organismu při

zátěži● Řízení sekrece:● Složité – negativní zpětná vazba

– Kortikoliberin = ACTH = glukokortikoidy● ↑ glukokortikoidů = útlum výdeje ACTH,

zároveň i kortikoliberinu● ↓ glukokortikoidů = ↑ kortikoliberinu, ↑

ACTH, ↑ sekrece glukokortikoidů2. MINERALOKORTIKOIDY● Tvořeny vrchní vrstvou kůry – zona glomerulosa

Nadledviny (5)● Steroidní povahy● Aldosteron = nejvýznamnější z této skupiny● Účinek:● Projevuje se zejména v ledvinných tubulech

– Zvyšuje zpětné vstřebávání Na– Zvyšuje vylučování K

● Skladba slin a potu, v GIT – snižuje obsah Na● V buňkách zvyšuje prostupnost pro K a snižuje

prostupnost pro Na

Nadledviny (6)● Řízení:● ↑ koncentrace K v extracelulárních tekutinách● Systém renin – angiotensin

– Renin – tkáňový hormon produkovaný ledvinami

● Vyplavuje se při poklesu objemu plazmy a poklesu TK

● V krvi reaguje na angiotenzinogen →● → přeměna na angiotensinogen I → vlivem

enzymu produkovaného plicní tkání → ● → angiotensinogen II = výrazné zvýšení TK

periferní vazokonstrickí a stimulací aldosteronu

Nadledviny (7)● Hladina aldosteronu může absolutně narůst:

– Hypovolemie– Snížením návratu krve k srdci ( selhávání ♥ )– Sekundárně – onem. jater = zhoršené

odbourávání– → hromadění tekutiny v těle, ↑ TK → ↑ filtrace

v kapilárách → tvorba otoků● Poruchy:● Hyperfunkce – otoky● Hypofunkce – hypohydratace organismu

http://www.remedia.cz/Clanky/Prehledy-nazory-diskuse/Osa-renin-angiotenzin-aldosteron-pul-stoleti-od-objasneni-funkce-a-stale-nova-prekvapeni/6-F-jc.magarticle.aspx

Nadledviny (8)3. ANDROGENY ● Malá účinnost, na periferii se přeměňují na vysoce

účinný testosteron, také prekurzorem estrogenu– Anabolické účinky - růst svalů– Podpora zadržení O

2 v těle

– Vliv na potenci a libido u žen– Růst ochlupení

● Dehydroepiandosteron a androsteron● Nadprodukce androgenů = + podprodukce

glukokortikoidů = adrenogenitální syndrom – u dívek hirsutismus, amenorea, nárůst svalové hmoty

http://www.wikiskripta.eu/index.php/Histologie_nadledvin

Nadledviny (9)

Dřeň nadledvin (medulla suprarenalis)● Buňky dřeně jsou buňky nervové, vývojově mají

jiný základ než buňky kortexu– Zbytnělé sympatické ganglion se sekreční

funkcí = neurokrinie– → sympatoadrenální systém (dřeň náleží k

sympatickému vegetativnímu nervovému systému)

● Řízení sekrece:● Drážděním sympatiku, přes hypotalamus – nervová

regulace

Nadledviny (10)● Acetylcholin (příp. serotinin) – mediátor = látková

regulace● → na oba druhy regulace reaguje dřeň nadledvin a

vytváří KATECHOLAMINY:● Reagují na stresovou záležitost● V moči katabolit katecholaminů – kyselina

vanilmandlová ( ↑ hladina při hypersekreci - např. feochromocytom)

1. ADRENALIN2. NORADRENALIN● Neuromediátor sympatiku a v mozku

Nadledviny (11)● Účinky katecholaminů:● Ve tkáních jsou 2 receptory pro adrenalin a

noradrenalin, podle toho mohou vznikat i protichůdné reakce

a) Kardiovaskulární● Hladká svalovina cév a myokard – všestranně

stimuluje srdeční činnost● Cévy

– Přes α receptory – vazokonstrikce– Přes β receptory – vazodilatace

Nadledviny (12)– Adrenalin – vazodilatační účinek v cévách

kosterního svalu, játrech + vazokonstrikce v kůži a ledvinách (centralizace krevního oběhu)

– Noradrenalin – silná vazokonstrikce ledvin a splanchniku, centralizace krevního oběhu

● Srdce a krevní tlak:– Adrenalin – přes β receptory – stimuluje

srdeční činnost – zesiluje srdeční stah, zvyšuje dráždivost a frekvenci, zrychluje převod vzruchů, zvyšuje systolický TK

– Noradrenalin - zvyšuje i diastolický

Nadledviny (13)b) Účinek na hladké svalstvo mimo cévy● Bronchy

– Adrenalin – dilatuje bronchy, zlepšuje tak ventilaci plic

– Noradrenalin – nemá tento účinek● Hladké svalstvo – snižují jeho tonus● Zpomalení střevní motility● Mydriáza – rozšíření zornic

Nadledviny (14)c) Účinky metabolické● Lipidy

– ↑ citlivost hormon senzitivní lipázy → uvolňování neesterifikovaných mastných kyselin z tukové tkáně + podpora jejich oxidace

● Sacharidy – ↑ glykogenolýzu → ↑ glykemie hlavně v

játrech a svalech– ↓ snižuje produkci inzulínu → šetří tak

glukozu pro CNS

Nadledviny (15)● Katecholaminy se podílejí na poplachové reakci

organismu– Fáze stresové reakce:

● 1. poplachová – působí katecholaminy a stimuluje se systém kortikoliberin → ACTH → kortizol

● 2. adaptační – další aktivace osy (viz. výše) převládá účinek glukokortikoidů

● 3. vyčerpání – při dlouhém a silném stresu až hypotenze, šok, srdeční selhání → ohrožuje život jedince

Pancreas

Slinivka břišní (1)● Žláza s podvojnou sekrecí

– Exokrinní – trávicí enzymy pankreatické šťávy – viz. GIT

– Endokrinní – LANGERHANSOVY ostrůvky (insulae pancreaticae) – hormony

● Uložena v dutině břišní v ohbí duodena, probíhá napříč dutinou břišní pod brániční klenbou

● Laločnatá žláza, vzhledem připomíná slinnou žlázu

● Langerhansovy ostrůvky roztroušené po slinivce

Slinivka břišní (2)– Ostrůvky bohatě obklopené kapilárami– A (alfa) buňky – glukagon– B (beta) buňky – inzulín a další peptidy– D (delta) buňky – somatostatin– F (také PP) buňky – pankreatický polypeptid– Méně jak 1% jsou zastoupeny:

● D1 buňky – vazoaktivní intestinální polypeptid

● EC buňky – substance P, serotonin● G1 buňky – gastrin (pouze perinatální

ostrůvky)

Slinivka břišní (3)

1. INZULÍN (INZ)● Tvořen v B buňkách, je to polypeptid● Hlavní účinek:● Snižuje hladinu glykemie následujícími kroky

– zlepšení prostupnosti buněčných membrán pro glukózu → lepší utilizace G v buňce a tkáních → omezení tvorby G v játrech → a její vyplavování z jater

● Podpora vstupu aminokyselin a K do buňky ● Anabolické účinky – stimulace proteosyntézy,

tvorba glykogenu v játrech a lipogeneze

Slinivka břišní (3)● Hlavními tkáněmi působnosti jsou játra, svaly a

tuková tkáň● Váže se na specifické receptory buněčné

membrány cílové tkáně a po navázání může „vejít“ do buňky i s glukozou

– „zámek a klíč“ (použiji jiný klíč než je zámek - neodemknu) - je-li receptor rezistentní vůči INZ, G se nedostane do buňky a hromadí se v krvi → hyperglykemie (DM 2.typy – u obézních!!!)

● Pro vstup G do buňky není třeba INZ jen – mozek, hepatocyt, enterocyt, buňka ledvinného tubulu

Slinivka břišní (4)● Řízení sekrece:● Jednoduchá zpětná vazba – chemoreceptory B

buněk Langerhansových ostrůvcích reagují na hladinu glykemie

● Poruchy:● DM 1.typu – absolutní nedostatek INZ – ostrůvky

jsou zničeny autoimunním procesem (nastartuje u predisponovaných např. viróza)

Slinivka břišní (5)● DM 2.typu – zpočátku nadbytek INZ, obézní s

abdominálním uložením tuku– Inzulorezistence → hyperinzulinismus →

hyperglykemie → porucha gluk. Tolerance → DM 2.typu

● 3,3 – 5,6 (6,1) mmol/l = fyziologická hladina glykemie

2. GLUKAGON● Tvořen v A buňkách, polypeptid● Účinky jsou opačné INZ – hlavním účinkem je ↑

glykemie

Slinivka břišní (6)– Stimulace glykogenolýzy (v játrech a svalech)– Stimulace glukoneogeneze (v játrech z

glukoplastických AK)– Podpora lipolýzy (aktivace hormon senzitivní

lipázy) + následná tvorba ketolátek● Řízení sekrece:● Jednoduchá zpětná vazba – stejně jako sekrece

INZ

3. SOMATOSTATIN● Tvořen v D buňkách, v GIT, hypotalamu● Blokuje sekreci glukagonu INZ (i STH)

Slinivka břišní (7)● Omezuje vstřebávání produktů trávení ze střeva

– Snížení prokrvení a motility žaludku, snížení peristaltiky

● Omezuje průnik Ca do buněk (tím omezení buněčných fcí)

4. PANKREATICKÝ POLYPEPTID● Ve F buňkách● Vyplavuje se zejména po jídle, potlačuje sekreci

pankreatické šťávy, snižuje motilitu žaludku

Pohlavní žlázy

Ovaria (vaječníky) (1)● Stavba – viz. pohlavní orgány1. ESTROGENY● Skupina hormonů, které produkují buňky stěny

folikulu, syntetizují se z androgenů● E jsou nezbytné pro pohlavní zrání

– Vliv na prsní žlázu – růst– Ovlivňují růst vaginálního epitelu, konzistenci

hlenové zátky děložního hrdla– Rozvoj sekundárních pohl. znaků typických

pro ženu● Ukládání tuku, vývoj ochlupení, jemnost

pokožky

Ovaria (vaječníky) (2)– Ženský typ sexuálního chování

● Zvyšují libido, ovlivnění sex. chování během m. cyklu

– Zvyšují citlivost dělohy k oxytocinu, zvyšují aktivitu vejcovodů

– Spolupodíl na řízení cyklických změn endometria – proliferační část menstruačního cyklu

● Metabolické účinky:– ↓ hladinu cholesterolu – tím tedy riziko

aterosklerózy (naopak po klimakteriu vysoce stoupá)

Ovaria (vaječníky) (3)– Podpora rozvoj organické kostní matrix –

proto také v menopauze sklon k osteoporóze – nedostatečná mineralizace (kalcitonin vyžaduje pro své uplatnění estrogeny)

– ↑ produkci aldosteronu– Tlumí erytropoetin → tím erytropoézu– Podporuje a zvyšuje hemokoagulaci

● Sekrece řízena → FSH, částečně LH → gonadoliberin

a) Estradiol – tvořen z testosteronu, hlavním estrogenem u člověka, nejsilnější a potenciálně nebezpečná forma estrogenu

Ovaria (vaječníky) (4)b) Estriol – metabolit slabého účinku, nejméně

škodlivá a ochranná forma estrogenuc) Estron – v menopauze převažuje nad

estradiolem

2. GESTAGENY● Hlavním zástupcem je PROGESTERON

– Metabolit pregnandiol vylučován močí● Tvořen žlutým tělískem (corpus luteum) – buňky

prasklého folikulu– Otěhotní-li žena, jeho produkci pak z velké

části přebírá placenta

Ovaria (vaječníky) (5)● Odpovědný za sekreční fázi m. cyklu● Příprava udržení gravidity – vliv na endometrium

– Endometrium má charakter sliznice, která je vhodná pro nidaci oplozeného vajíčka

● Tlumí svalovou činnost dělohy– Udržuje ji v klidu– Tlumí účinky oxytocinu na děložní svalovinu

● Snižuje produkci a zvyšuje viskozitu hlenu děložního hrdla

● Stimuluje rozvoj tkáně mléčné žlázy, připravuje ji na její sekreční funkci

Ovaria (vaječníky) (6)● Zvyšuje bazální teplotu – vliv na termoregulační

centrum● Řízení – LH → gonadoliberin

3. ANDROGENY● Tvořeny v kůře nadledvin, částečně v ováriích● Axiální a pubické ochlupení● Udržení pohlavního pudu a libida● Prekurzory estrogenů

Placenta (1)1. Choriový gonadotropin

(choriongonadotropin = HCG)● Objevuje se 7.den po oplození v moči● Vzniká v buňkách trofoblastu● Nutný k udržení corpus luteum – sekrece

progesteronu a estrogenů– Udržení sekrečního charakteru endometria

(deciduum) než začne placenta v plné míře produkovat tyto hormony

● Maximum sekrece v 9. gestačním týdnu, pak postupně klesá

● Stimuluje tvorbu testosteronu u XY plodu

Placenta (2)2. Progesteron● Z počátku gravidity produkován corpus luteum

graviditalis● Maximum sekrece 24.-36.týden gestace

3. Estrogeny ● U těhotných především estriol● Zvětšují růst buněk dělohy, prsů, zevních pohl.

orgánů● S relaxinem zvyšuje retenci vody, elasticitu

symfýzy, vazů křížokyčelního kloubu → usnadnění porodu

Placenta (3)● Maximum tvorby v druhé polovině gravidity

4. Choriový somatomammotropin● Kladný vliv na růst mléčné žlázy a na laktaci● Růstový hormon na metabolismus matky

– Zvýšená nabídky G a MK pro plod

Testes (varlata) (1)● Stavba – viz. pohlavní orgány1. TESTOSTERON● Leydigovy buňky (intersticiální) – endokrinní

tkáň varlete● Tvoří androgeny (i kůra nadledvin, za

normálních podmínek se neuplatňují), hlavním zástupcem je testosteron

● Steroidní hormon, jeho metabolity vylučovány do moči

Testes (varlata) (2)● Účinky testosteronu na vyvíjející se organismus:● Rozvoj pomocných pohlavních orgánů

– Prostata, semenné váčky, penis, scrotum● Rozvoj sekundárních pohlavních znaků

– Kostra typicky mužská (zvětšuje objem kostní hmoty), mohutnost svalstva (anabolické účinky), ochlupení, rozšíření hrtanu s následným zhruběním hlasu

● Vývoj mužského typu genitálu● Sestoupení varlat tříselnými kanály do šourku –

od 8. měsíce gravidity● Vliv na kůži - akné

Testes (varlata) (3)● Rozvoj pomocných pohlavních orgánů● Stimulace erytropoetinu → stimulace

erytropoezy● Účinky na dospělý organismus:● Zabezpečení aktivity pomocných pohl. orgánů

– Potence – pro erekci jsou důl. androgeny● Spermatogeneze

– Nutná ↓ teplota než je teplota tělesného jádra (rozdíl asi o 4°C)

– Každé zvýšení teploty = zhoršení spermatogeneze

Testes (varlata) (4)● Ovlivňuje produkci gonadoliberinu a

gonadotropinů● Řízení – FSH a zejména LH● Celkové účinky androgenů:● Podpora proteinoanabolického vlivu STH –

mohutná kosterní svalovina● Uzavírání růstových zón dlouhých kostí –

ukončení růstu do délky

Thymus

Brzlík (1)● Na vnitřní straně sterna, orgán s nejistou sekrecí● 2 laloky● Žláza nejvíce aktivní během fetálního období a

krátce po narození, v období puberty postupně involuje a změní se na tkáň vazivově tukovou

– Involuce vlivem pohlavních hormonů– Při chemické nebo chirurgické kastraci →

zvětší se● Vztah k imunitě – dozrávání T lymfocytů

– Tvoří látky, které podněcují tvorbu a dokončení vývoje T lymfocytů

Brzlík (2)● Novorozenci a kojenci – hlavní místo vzniku T

lymfocytů – zvyšuje se tak odolnost vůči infekci

http://equilibrium-rmc.webnode.sk/news/mala-slnecna-pleten-misto-spojeni-duchovniho-nitra-cloveka-s-telesnym-organismem/

http://cancerbioucd.wordpress.com/lymphatic-system/anatomy/

Zdroje Borovanský, L. et al. Soustavná anatomie člověka II. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1960. 878s.Dylevský, I., Trojan, S. Somatologie II. Praha: Avicenum, 1982. 320s. Holibková, A., Laichman, S. Přehled anatomie člověka. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci, 1994. 140s. ISBN 80-7067-389-3Klementa, J. et al Somatologie a antropologie. Praha : SPN, 1981. 503s.