Snímek 1 - Dvořákovo gymnázium a Střední odborná škola …€¦ · PPT file · Web view · 2012-05-14Jan Calta Skokan skřehotavý (Rana ridibunda) Teplé nížiny Samice

Jan Calta

ZařazeníŘíše: ŽivočichovéOddělení: TriblasticaŘada: β – DruhoústíKmen: StrunatciPodkmen: ObratlovciNadtřída: ČtyřnožciTřída: Obojživelníci

Obecná charakteristikaSchopnost života na souši, ale rozmnožováním trvale vázáni na

voduPři vývoji rozsáhlá anatomická přestavba dýchacích orgánů,

cévní a svalové soustavyMalé rozšíření – nesnášejí suchý vzduch a nízkou teplotu

=> největší rozšíření v tropických oblastechBioindikátoři, nežijí ve slaných vodáchStudenokrevníRelativně malá pohyblivostLoveni ptáky, plazi, savci i bezobratlými (raky) Jejich předky byli krytolebci (před více jak 370 mil. let =

prvohory - devon, původ u lalokoploutvých ryb)V ČR chráněni zákonem

Rozmnožování a vývojGonochoristéVajíčka oplozována spermiemi při páření ve

vlhkém prostředíOplození vnitřní (většina druhů)Oplození vnější (žáby)

U pohlavních žláz tuková tělíska - zásoba energieVajíčka:

Většinou kladena přímo do vodyBez zárodečných obalů a skořápek (jediný obal -

chorion)

Larvy (pulci)Anatomie a způsob života

podobný rybám - dýchání žábrami

Postranní čára (proudový orgán; hlavní smyslové ústrojí)

Lysá kůže bez žlázRostlinná potrava (v

prvních dnech života rosolovité obaly vajíček)

Ocas hlavním zdrojem svaloviny pro další vývoj

Dospělí jedinciPřevážně na soušiMnohobuněčné žlázy – vylučování ochranného

hlenu nebo jedovatých výměškůMimořádně vyvinutý lymfatický systémPigmentové buňky (chromatofory) => zbarveníPotravou převážně hmyzDýchací soustava:

Plíce - „polykání“ vzduchuDoplňkové kožní dýchání (až 2/3 potřebného

kyslíku)

Nervová soustava:Hlavně střední mozekSluch - bubínek na povrchu hlavy, střední i vnitřní ucho,

dvě Eustachovy trubiceZrak - oko chráněno třemi víčky (horní nepohyblivé, dolní

pohyblivé, průhledná mžurka), barevné viděníČich - vyvinutý, poprvé Jacobsonův orgán

Trávící soustava: Ústní dutina s ozubenými čelistmi a vychlípitelným

lepkavým jazykemZatažení očních bulev - posunutí potravy do jícnuKončí kloakou

Vylučovací soustava:Párové prvoledviny -> močovody -> močový měchýř ->

kloaka

Cévní soustava:Srdce - 2 předsíně a 1 komora (okysličená krev

se částečně mísí s odkysličenou)Tělní a plicní krevní oběh

Kostra: Vždy kostěnáNení hrudní košZploštělá lebka, páteř tvořena obratli

zatlačujícími chorduPřední končetiny většinou 4 a zadní 5 prstů

Podtřída: Beznozí (Apoda)Starobylí tropičtí obojživelníci (Afrika, Jižní a Střední

Amerika, Indomalajská oblast)Žijí pod zemíVálcovité tělo bez končetin podobné kroužkovcůmLysá, žláznatá pokožka s kruhovitými záhybyVyvinuta pouze pravá plíceDobrý čichVejcorodé (vodní) druhy – vodní larvy

Živorodé druhy – larvální vývoj v těle matkyDospělí jedinci v půdě nebo ve vodě, délka kolem 1 m

Červor cejlonský (Ichthyophis glutinosus)

Cejlon, při březích řek nebo jezerDélka dospělce kolem 40 cmSamička se obtáčí kolem snůšky vajíček -

vylučování kožního slizu s vyživovací a ochrannou funkcí

Vylíhlá larva do vody -> přeměna (délka asi 17 cm) -> zbytek života na souši

Podtřída: Ocasatí (Caudata)Mírné pásmo severní polokouleDva páry stejně vyvinutých končetinHlava zřetelně oddělená od protáhlého tělaOcas s kožním lememLarvy podobné dospělým jedincůmSchopnost regeneracePřevážně vejcorodí (sameček odkládá spermatofory na dno

tůně -> pohlavní otvor samičky -> oplozená vajíčka na vodní rostliny)Některé druhy vejcoživorodé a neotenické (rozmnožování už ve stadiu larvy)

Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra)

Vlhké lesyAktivní v nociPomalý pohybDospělý jedinec téměř nezávislý na vodě, ale

vyžaduje vysokou vlhkost prostředíDélka do 28 cm

Dospělý mlok skvrnitý

Larva mloka skvrnitého

Velemlok čínský (Andrias davidianus)

Potoky a jezera, živí se rybamiKriticky ohrožený druhAž 180 cmPražská zooInspirace pro Čapkovu Válku s mloky

Detail přední končetinyLebka velemloka čínského

Čolek obecný (Triturus vulgaris)Ze stran zploštělý ocasPři hladině vody dýchá vzdušný kyslíkPřezimuje v půdě mimo voduVývoj asi 3 měsícePozoruhodné páření - „svatební šat“ samečků

(zvýraznění hřbetní části těla, velmi pestré zbarvení)

Samice

Samec

Čolek horský (Triturus alpestris)Nejpestřejší zbarveníBřicho bez skvrn (rozdíl od čolka velkého)

Čolek velký (Triturus cristatus)Až 18 cmZrnitá

kůže

Axolotl mexický (Sideron mexicanum)

„Vodní dráček“ nebo „tygří mlok“Chován akvarijněNeotenické larvy se schopností pohlavního

rozmnožování (larvální stadium až 35 cm)Keříčkovité žábryVývoj v dospělce v přírodě jen vzácně (při

stresových situacích) - metamorfóza v laboratorních podmínkách (podávání hormonu štítné žlázy)

Macarát jeskynní (Proteus anguinus)

Endemit podzemních vod Dinárského krasuSlepý, bez pigmentuAž 70 letBez potravy vydrží i 10 let

Podtřída: Bezocasí (Ecaudata)Současné druhy v řádu žáby (Anura)Nejpočetnější, nejrozšířenější, vývojově nejpokročilejšíZkrácené, zploštělé tělo bez ocasuRedukovaná krční částZadní končetiny mohutnějšíVelké vystouplé očiNízká schopnost regeneraceZadní končetiny často poměrně mohutnéNemají žebraU samců rezonanční měchýřkyVodní druhy - plovací blány mezi prsty zadních končetin

Skokan hnědý (Rana temporaria)V ČR nejběžnějšíSamečkům v době páření narůstá na palcích

předních končetin „mozol“ - přidržování samice, pomoc při kladení vajíček

Samice může naklást až 4000 vajíčekKladení do mělkých tůní (rychlejší vývoj)Ve vajíčkách tmavý pól směřující vzhůru

Potravou kromě hmyzu i žížaly nebo slimáciSkok až 1 mSkřehotání

Skokani během páření

Detail vajíček nakladených poblíž vody

Skokan ostronosý (Rana arvalis)Zašpičatělá hlavaSamci se v době

páření zbarvují do modra

„Žabí stehýnka“

Zbarvení samce skokana ostronosého během období páření

Skokan štíhlý (Rana dalmatina)V ohrožení může skočit až 2,5 m do dálkyLužní lesySkřehotání

Skokan zelený (Pelophylax esculentus /Rana esculenta)

Hybrid skokana skřehotavého a krátkonohého

Celoročně vázaný na voduPřezimuje v bahně na dněSamička klade až 10 000 vajíčekSkřehotání

Skokan skřehotavý (Rana ridibunda)

Teplé nížinySamice dlouhé až

16 cmŽivot 5 - 10 letVariabilita

zbarveníSkřehotání

Kuňka obecná (Bombina bombina)

Také kuňka ohnivá - zbarvení břichaDlouhá asi 5 cmV ohrožení se převrací na záda (- výstraha

pro predátora) a může vylučovat bělavý toxický sekret

Chybí vnější ušní bubínekPulci mají dýchací otvor na břišeV ČR ohrožená

Blatnice skvrnitá(Pelobates fuscus)

Aktivní v nociV ohrožení vylučuje výměšek páchnoucí po

česnekuVajíčka klade do provazců a obmotává je

kolem stonků vodních rostlinPulci mohou být větší než dospělí jedinci

Pulec blatnice

Ropucha obecná (Bufo bufo)Aktivní v nociZa očima jedové žlázySvrchní strana těla bradavičnatáKonzumuje z hlediska člověka škodlivé

živočichy, někdy ale také kanibalismusSamice až 20 cmPři páření objímavý reflex u samců - pokud je

málo samic, vznikají „ropuší copy“

Rosnička zelená (Hyla arborea)Paličkovitě rozšířené konce prstů s

přísavnými polštářkyNa stromech nebo keřích v listnatých lesechSkřehotáním reaguje na změnu tlaku,

zbarvením na teplotu a vlhkostSamec má nápadný hnědožlutý vak na hrdle„Nejhlasitější“ žába Evropy

Drápatka vodní(Xenopus laevis)

AfrikaChybí jazykVyužití ve vědě (hormonální test zjištění rané

fáze těhotenství)Chov v akváriíchNa bocích „stehy“ - smyslový orgán

zaznamenávající vibrace

Veleskokan goliáší(Conraua goliath)

Západní AfrikaNejvětší žába (Délka s

nataženýma nohama až 96 cm, váha 4 kg, doskok 6 m)

Pralesnička (Dendrobates )NejjedovatějšíTropické lesy Střední a

Jižní AmerikyPřísavky, život v

korunách stromů

Zdroje Biologie pro gymnázia, 9. vydání – 2007, RNDr. Jan Jelínek + RNDr. Vladimír Zicháček http://www.giobio.ic.cz/dok/ram_nemoc/obojzivelnici.pdf http://cs.wikipedia.org/wiki/Oboj%C5%BEiveln%C3%ADci en.wikipedia.org http://www.biomach.cz/biologie-zivocichua/obojzivelnici-amphibia http://oko.yin.cz/31/cervor-cejlonsky/ http://blogripper.net/content/landrias-japonicus-et-landrias-davidianus http://amphibia.webzdarma.cz/Colek%20horsky.htm http://zena-in.cz/clanek/axolotl-ma-recept-na-vecne-mladi/kategorie/zviratka/rubrika/domacnost http://nnm.ru/blogs/ianimal/protey_evropeyskiy_ili_olm_lat_proteus_anguinus/ http://www.biolib.cz/cz/taxonimage/id16807/?taxonid=331 http://www.enviport.cz/skokan-stihly-rana-dalmati.aspx http://drapatka.ic.cz/?strana=7