ROKOKO 18.století
Mar 21, 2016
ROKOKO18.století
název odvozen od fr. „rocaille“ = kamení, mušle (označení pro tehdy oblíbený asymetrický ornament ve tvaru C nebo S, složený z lasturovitých útvarů)
18.století plynulý přechod od baroka k rokoku zjemnění, lehkost, hravost, galantnost náměty:
výjevy z pastýřských her galantní motivy
slavnosti lásky hravé špásování mužů a dam kratochvilné okamžiky
ARCHITEKTURA
ve Francii (po klasicizujícím baroku) charakter samostatného slohu sloh Ludvíka XV.
ve střední Evropě (po dynamickém baroku) plynule na baroko navazuje (chápaní rokoka jako
samostatného slohu sporné), někdy označováno jako pozdní barok
projevuje se hl. v interiérech, zaměření na detaily
Architektonické prvky
Zámek Nové Hrady 1774 -1777 architekt Josef Jägr pro hraběte Jeana-Antoina Harbuvala de
Chamaré po vzoru fr. letních sídel rokoková ornamentální zahrada zámek nazýván „České Versailles“ nebo „Malý Schönbrunn.“
Rokokový interiér inspirovaný orientem Český Krumlov
Maškarní sál – Český Krumlov
Jantarová komnata Palác Kateřiny Veliké v Carskom Sele v Rusku Dar od pruského krále Fridricha I. Petru I. Velikému
SOCHAŘSTVÍ
úzce propojeno s výzdobou interiérů drobný hravý dekor, zlacené štuky, rostliné
motivy, putti
MALÍŘSTVÍ
Antoine Watteau v jeho obrazech hraje
hlavní roli láska svět je na první pohled
hravý a rozmarný, ale i melancholický
náměty: galantní slavností oblíbené postavy
italských komedií obrazy ze
společnosti stíral hranici mezi hrou
a skutečností
Gilles (Pierrot)
Jean Fragonard poslední velký malíř fr.
rokoka galantní náměty, portréty
hereček Čtoucí dívka
Ukradený polibek
Šťastné náhody houpačky
jeden z nejslavnějších obrazů rokoka vůbec
manžel houpe svou ženu na houpačce, dole v křoví leží mladík, ženin milenec...
UŽITÉ UMĚNÍ
Umělecký průmysl, nábytek, porcelán
HISTORIE PORCELÁNU S CIBULOVÝM VZOREM(Přejato a upraveno z knihy Porcelánová tradice od D.Braunové) V létech 1738 až 1739 byl námět cibulového dekoru přejat v Míšni z
čínských předloh, za využití technologie ruční malby podglazurní modří. Centrálním motivem se stal květ astry na stonku s poupětem a pivoňky vinoucí se kolem bambusové tyče. Při okraji nádob je použita kompozice z broskví a granátových jablek, jejichž způsob stylizace právě připomínal Evropanům cibuli-odtud tedy mylné označení. Abstraktnější vyjádření námětu spojené s dobovou rokokovou ornamentikou lze přičítat malíři porcelánu J.D.Kretschmarovi, který působil v míšeňské manufaktuře v létech 1726 až 1752. V počátečním vývojovém stádiu výzdoby byly všechny plody umístěné na praporu či okrajovém pásu otočeny směrem dovnitř nádoby.
Až později se plody střídavě obracejí ven a zpět. Typ cibulového vzoru je výlučný a originální svou barevnou jednoduchostí, i když zároveň bohatou tvarovou modelací a rozmanitostí sortimentu vyzdvihuje jeden prvek druhý. Jako celek proto působí harmonicky a navozuje atmosféru pohody.