© Foto: Miloslav Svanovský
© Foto: Miloslav Svanovský
PUHÁJKOVÁ
Každé číslo časopisu Profashion je něčím výjimečné.
Ať už to je rozrůstající se rodina našich partnerů,
čtenářů, rubrik a nově také dopisovatelů. Externí
redaktoři, jak je naší dobrou vizí, dostanou v našem
časopise svůj prostor, stejně jako je tomu u fotografů,
s ty l i s tů , kade řn í ků a j i ných ex te rn í ch
spolupracovníků. Každý ukáže, co umí a to zůstává
jeho vizitkou. Šéfem redakce a obchodu je stále beze
změny Michaela Lejsková. Společně s našimi
redaktory a partnery plní časopis Profashion kvalitním
a plnohodnotným obsahem a zachovává autorizaci
každého interview či článku.
Začala se nám také profilovat struktura toho, co Vás
zajímá a o čem chcete číst. Pro ty, kteří neradi čtou, ale
raději sledují, máme překvapení v podobě video
projektů, které začneme postupně spouštět v průběhu
příštího roku. Všechny tyto projekty budou jak jinak
než v produkci Profashion.
Další velkou novinkou je spolupráce s Web
Development společnosti VISION, která stránky
Profashion upraví podle našich nejnáročnějších
požadavků, tak aby splňovaly požadavky uživatelů.
Oživen bude také design, redakční systém, profily
uživatelů a samotná aplikace časopisu Profashion.
Změny budou probíhat postupně v několika krocích s
tím, že některé zaznamenáte již v únoru 2010. Naše
největší esa a dárky na příští rok jsem již prozradili,
ale samozřejmostí jsou také další zajímavé akce a
soutěže, které pro Vás budeme neustále připravovat v
průběhu celého roku.
Na závěr nám dovolte, abychom Vám čtenářům i
partnerům poděkovali, že nám zachováváte
přízeň a stránky Profashion jsou právě ty, ke
kterým se máte důvod vracet. Přejeme Vám co
nejsrdečněji krásné vánoční svátky, lásku v
kruhu svých blízkých a šťastné vkročení do
nového roku 2010.
souc i t nos t , obě tavos t , k l i d , nesobeckost, jemnost a moudrost. Navíc se o budoucím věrozvěstovi říkalo, že se narodí král židovský, což nakonec potvrzuje i nápis na Ježíšově kříži - INRI - Ježíš Nazaretský král židovský. Ptáme - li se proč, nabídne nám opět vysvětlení tradiční astrologie. Židé jako národ nezdolný, vytrvalý a houževnatý byli přiřazováni k planetě Saturnu, který v případě harmonické aspektace dává tyto vlastnosti. A právě v roce 7 před našim letopočtem došlo k trojnásobné konjunkci mezi Jupiterem (planetou králů a duchovních vůdců) a Saturnem (mimo jiné reprezentujícím Židy) v soucitném a obětavém znamení Ryb. A v tomto znamení má Jupiter z astrologického hlediska daleko větší sílu než Saturn. Můžeme tedy s trochou nadsázky říci, že Jupiter v Rybách (Ježíš) přichází vládnout Židům (tedy Saturnu). A vskutku velmi přísné a tradicionalistické
strology a astronomy všech věků zajímalo, za jakých konstelací se Ježíš narodil a čím byla Betlémská hvězda, zda to byla kometa, meteorit nebo nějaká velmi výrazná konstelace. Z nedostatku historických dokumentů z této pohnuté doby okolo počátku našeho letopočtu jsme se museli, a doposud bohužel musíme stále, uchylovat k různým spekulacím. Horoskopů Ježíše bylo vytvořeno za ta více než dvě tisíciletí mnoho. V současnosti převládá jak mezi astrology tak mezi astronomy názor, že Bet lémskou hvězdou byla konjunkce Jupitera se Saturnem ve znamení Ryb, ke které došlo v roce 7 před naším letopočtem. Proč by právě tato konstelace měla být onou pověstnou Betlémskou hvězdou ? Důvodů pro tuto domněnku je několik. Ten astrologicko - filosofický říká, že Kristovu učení můžeme přiřadit atributy znamení Ryb - tedy
židovské náboženství začíná být po Ježíšově smrti pozvolna nahrazováno "rybovským" soucitným a obětavým křesťanstvím. Z astronomického hlediska je zřejmé, že se v roce 7 před našim letopočtem třikrát pohybovala obě tato tělesa nejen ve stejné délce, nýbrž i šířce a deklinaci, takže byla zároveň v konjunkci , šířkové a deklinační paralele ! Z toho je možné jednoznačně usoudit, že byla na obloze opravdu velmi blízko. Tehdy žijícím lidem tato konstelace na nebi neozářeném elektrickým osvětlením musela připadat nádherná a není divu, že očekávali zrození Mesiáše !
KONEC
Autor článku: Richard Stříbrnýhttp: www.stribrny.cz
Chcete radikálně změnit barvu vlasů? Dřív než zajdete
ke svému kadeřníkovi, přečtěte si tento článek. Existuje
totiž řada průzkumů a studií, které tvrdí, že podle barvy
vlasů se odvozuje charakter. Podle barvy vlasů
podvědomě přisuzujeme jejich majitelce či majiteli
určité vlastnosti. Jste suverénní, tajemná, ctižádostivá a
energická - ale nikdo to nevidí? Zeptejte se svého
kadeřníka, čím by to mohlo být. Řekne ,žádný problém' a
obarví vám vlasy na tmavě hnědou se zářivě červenými
proužky - a šup, vaše okolí vezme na vědomí nový kód na
vaší hlavě a zařadí vás do odpovídajícího šuplíku. „Vlasy,
a především jejich barva, jsou jedním z klíčových vjemů
při prvním dojmu," říká Michal Zachar, ředitel
vizážistického a stylistického sdružení PEI, jenž se zabývá
takzvanou look language neboli řečí vzhledu.
Souvislost mezi vlasy a naším charakterem sice nelze
nesporně dokázat, nicméně řada studií ukazuje, že
podle barvy kštice podvědomě přisuzujeme jejich
majitelce či majiteli určité charakterové vlastnosti ana
základě toho s nimi také tak jednáme. Zdá se vám to
nemožné? Uvědomíte-li si však, nakolik jsou barvy v
našem životě důležité, jaké signály k nám vysílají a jak
moc nás ovlivňují, možná se vám spojení barvy vlasů a
povahy už tak odvážné zdát nebude.
Jsou blondýnky hloupé a zrzky drzé?
Blondýnky se obecně považují za velice atraktivní a
přitažlivé. Přisuzuje se jim mírná, citlivá a romantická
povaha, na druhou stranu se o nich říká, že jsou někdy
dost rozmarné, lehkomyslné, naivní a hloupé. S
posledním tvrzením však Michal Zachar nesouhlasí a je
přesvědčený o tom, že spousta blondýn je naopak
vysoce inteligentních.
Proč tedy existuje nespočet vtipů na adresu majitelek
světlé kštice? „Troufám si říct, že většinou je tímto
způsobem zesměšňují lidé, kteří se jim nedokážou
rovnat svým IQ. Nejjednodušší cesta, jak snížit hodnotu
člověka v očích ostatních, je zaútočit na to, co je na něm
opticky nejkontrastnější, což jsou v případě blondýnek
právě jejich vlasy. Vtipy o blondýnách nikdy nejsou o
tom, že jsou třeba tlusté nebo ošklivé, vždycky se
zaměřují na jejich intelekt. Já si ale myslím, že většina
plavovlásek je chytrá a velice chytře to nedává najevo."
Síla světlovlasých žen je podle něho v jejich myšlenkách:
„Čím má člověk vlasy světlejší, tím víc inklinuje k
teoretičtějšímu řešení a nehrne se do ničeho bezhlavě.
Blondýny si potřebují vše nejdřív rozmyslet. Určí si co,
jak a proč a teprve potom začnou jednat." O zrzkách se
říká, že jsou výjimečné, a je to naprostá pravda. Vynikají
hlavně svým temperamentem, živelností a divokou
povahou, které mají na rozdávání. Mají zvláštní osobité
kouzlo, nikdy nejsou nudné a dokážou neustále něčím
překvapovat. Zároveň se o nich často tvrdí, že jsou
výbušné, tvrdohlavé a drzé.
„ Já bych neřekl, že jsou drzé. To tvrdí lidé, kteří si
neuvědomují, že pro zrzky je důležité dát navenek svou
podstatu. Jsou za všech okolností své. Většinou se také
rády prosazují, vůbec ne na úkor někoho jiného, ale
ostatní to mohou brát jako ohrožení. Proto nejsou zrzky
obecně příliš oblíbené a mluví se o nich s despektem.
Svým způsobem jim totiž ostatní závidí tu
nespoutanost, odvahu a sílu. Jsou to ženy, které se
nebojí ukázat, jaké skutečně jsou, a je jim jedno, jestli se
ztrapní nebo budou vypadat hloupě," vysvětluje pan
Zachar.
Chytré hnědovlásky a akční černovlásky
Brunetky mají nálepku praktických, spolehlivých,
inteligentních a úspěšných žen. Dokážou se snadno
vypořádat se stresem a jít si za svým. Na ostatní působí
většinou spokojeně, klidně a vyrovnaně. Jsou přitažlivé,
ale jiným způsobem než blondýny nebo zrzky.
Především okouzlují svou chytrostí a přizpůsobivostí.
Přirozené je další slovo, které se používá v souvislosti s
hnědovláskami. Tato barva vlasů vysílá jasné signály:
žádné triky, žádné vtipy, žádné okázalé chování ani
výstřednosti. Podle Michala Zachara mají brunetky
nejvíc vnitřní energie, není to ale nic, co by musely za
každou cenu projevovat směrem ven: „Jsou natolik silné
a zdravě sebevědomé, že si nepotřebují dokazovat, že na
něco mají."
Černovlásky působí hodně tajemně a osudově, zároveň
rázně a nedostupně. Od přírody jsou hodně živé,
energické a mají velkou fyzickou výdrž. Často se můžou
jevit jako velice zbrklé. Ženy s černými vlasy
charakterizuje Zachar jako ty, které nejdřív něco udělají
a teprve pak o tom přemýšlejí: „Jsou především
praktické a intuitivní, což znamená, že jednají rychle a
pudově. Vrhají se zcela bezhlavě do věcí, díky čemuž se
mnohdy dostávají do problémů. Jejich akčnost s sebou
nese také mnohá pozitiva, například, že se dokážou
snadno postavit do čela a ukazovat ostatním cestu svým
vlastním příkladem."
Co o nás řekne změna barvy vlasů?
Michal Zachar tvrdí, že skrze změnu barvy vlasů vlastně
podvědomě ukazujeme své představy o sobě samých:
„Ten, kdo si vlasy zesvětluje, chce ubrat na své přirozené
akčnosti, chce o věcech víc přemýšlet a nejednat příliš
zbrkle. Naopak ztmavování vlasů vypovídá o tom, že si
člověk přidává na výkonu a touží být rychlejší, pružnější.
Odstíny červené znamenají jasnou výzvu. Člověk se chce
projevit a zaujmout."
Zároveň však říká, že žijeme v duálním světě a každá
barva může vyjadřovat pozitiva i negativa - červená
může být stejně tak signál směrem k partnerovi. Ženy,
které si přidávají do vlasů červenou, se často cítí ve
vztahu zanedbávané. Změnou barvy dávají najevo, že
potřebují být obdivovány a obletovány.
Výrazná změna barvy vlasů má podle něho svá úskalí:
„Pokud si někdo radikálně změní barvu vlasů, většinou
se také radikálně změní přístup lidí kolem něho. Budou
totiž reagovat na to, co vidí, a budou od něho očekávat
určité chování a reakce. A pokud dotyčný nedotáhne tu
svou představu do konce, což znamená, že bude také
jinak jednat, chovat se a mluvit, může nastat problém. V
očích ostatních bude působit nevyrovnaně. Spousta lidí
tu určitou harmoničnost mezi tím, jak vypadáme a jací
jsme, podceňuje, přitom právě to všichni podvědomě
hledáme."
Jaké vlasy mají české ženy?
Unikátní průzkum značky Sunsilk, do kterého se zapojilo
celkem 6152 žen z celé České republiky, ukázal, že
nejvíce je u nás hnědovlásek (30 %) a blondýnek (12 %).
Dále ženy s mahagonovými vlasy (8 %), zrzky a
černovlásky (po 4 %). Zbývajících 40 % má melírované
vlasy, přičemž převládají světlé odstíny. Zajímavé také
bylo, že z dotázaných žen nejvíce blondýnek žije v
Pardubickém kraji a nejčastěji pracují jako sekretářky.
Hnědovlásky jsou nejčastěji zastoupeny v Olomouckém
kraji a mezi prodavačkami. Černovlásky najdeme hlavně
ve Zlíně a okolí a jsou v domácnosti a zrzky se nejčastěji
v y s k y t u j í v P r a z e m e z i u č i t e l k a m i .
Když výrazně změníme barvu -vlasů prozrazujeme své
představy o sobě. Dělejme to tedy tak, aby bylo co
prozrazovat...
Zdroj: www.beautyart.cz Michal Zachar
KONEC
Christina Aguilera
Reese Witherspoon
Jessica Simpson
Cameron Diaz
MadonnaVictoria Beckham
Scarlett Johansson
Beyonce Knowles
Po delší pauze se vracíte k modelingu. Jaké máte
vize či ambice v této branži?
Já vlastně ani nevím, asi jsem začala mít pocit, že
stárnu a nechtěla jsem si jednoho dne vyčítat, že jsem
se modelingu vzdala úplně. Určitě nemám v plánu
začít v tomto směru znovu budovat kariéru,
příležitostně je to fajn.
Máte raději módní molo nebo foto modeling?
Focení vám nikdy nepřinese pocit a atmosféru
přehlídkového mola, a na rozdíl od focení má jen
krátkodobý efekt. Fotky vám zůstanou na celý život,
pocity z přehlídek ne.
Kde a na jaké přehlídce Vás můžeme vidět,
například v prosinci?
Dvanáctého spolupracuji s pražským občanským
sdružením Slunce dětem a vystoupím na jejich
přehlídce. Čtrnáctého vystupuji na přehlídce v rámci
soutěže Supermiss v Praze. A na závěr tohoto roku se
těším na charitativní přehlídku, která se uskuteční již
ve vánoční atmosféře sedmnáctého prosince na
Kladně.
Který módní tvůrce patří k Vašim oblíbeným?
Netíhnu k jedné značce, mám jich oblíbených několik.
V Čechách ráda nakupuji v Zaře, kde mají velmi hezké
a cenově dostupné věci. Z návrhářek se mi líbí
například tvorba Beaty Rajské.
Jste při výběru oblečení rádcem také svému
partnerovi, dá na Váš vkus?
Někdy si o radu řekne sám, jindy se vnutím já.
Oblékání na tréninky ale moc neřeší, oblékne si na co
první sáhne.
Doprovází Vás partner na módní přehlídky, kde
předvádíte?
Jeho práce mu to bohužel nedovoluje, převážnou část
roku je mimo Českou republiku.
S partnerem jste žila několik let v NY, v současné
době je to Omsk. Jak snášíte tak výrazné
změny?
Snažím se na to dívat pozitivně, zvlášť co se týče
jazyka je to pro mě úžasná škola. Poznáte
pochopitelně jinou mentalitu a kulturu než je v
Čechách, což je v mnoha směrech také velice poučné.
Jaký je život s hokejovou hvězdou takového
formátu jako je Jaromír Jágr?
Někdy vzhledem k jeho zaměstnání náročný a někdy
úplně normální, je to pořád jen člověk a má úplně
stejné potřeby, starosti i radosti jako všichni ostatní.
Váš partner je velmi cílevědomý a houževnatý
muž. Dosáhl v životě velkých úspěchů. Pro
mnoho lidí je inspirací a vzorem. Kým je ve
Vašich očích?
Pro mně je to ten nejzodpovědnější a nejpracovitější
muž co se týče přístupu k zaměstnání, kterého jsem
kdy poznala, ale hlavně muž, který mě dokáže
rozesmát i ve chvílích, kdy nemám na smích ani
nejmenší pomyšlení.
Jaké formě dovolené dáváte přednost?
Nemám problém s aktivní ani pasivní dovolenou.
Hlavně hodně tepla, pláž, co nejvíce jídla a nejméně
lidí (smích).
Od kdy jste začala žít v České republice?
Do Čech jsme se s rodiči přistěhovali v roce 1991, když
mi bylo pět let.
Máte sourozence?
Jsem jedináček.
Nějaké vyhlídky na rodinný život v blízké době?
Možná se už brzy o malý přírůstek rozrosteme, ale
miminko to nebude.
KONEC
Jak to vypadá s Vaším současným studiem na
vysoké školě? Jak se daří kombinovat – práce,
cestování a studium?
Jednoduché to určitě není, ale snažím se to vše nějak
skloubit. Naštěstí mám dobrou praxi ze střední školy,
dělala jsem kvůli modelingu doklasifikace každý
půlrok zkoušky hned z několika předmětů.
Věnujete se finančnictví, které se stále točí
okolo investic. Jaké jsou ty Vaše investice a jaký
je podíl risku? Jste člověk spíše se držící při zemi
nebo se nebojíte riskovat?
Záleží o co se jedná. Když jsem o něčem přesvědčena
a cítím se silná v kramflecích, nebojím se do toho jít na
sto procent, když mám pochybnosti nebo si nejsem
jistá, raději se stáhnu a nechám to být.
Studujete také aktivně nějaký jazyk? Popřípadě
jaké jazyky ovládáte?
Mám vystudovanou angličtinu, domluvím se plynule
rusky a češtinu asi nemá cenu zmiňovat. Dlouho mě
lákala portugalština, ale je docela problém najít kurzy
nebo učitele, všude se učí jen španělština…
Jste svému partnerovi také partnerem v
nějakém sportu? Sdílíte spolu nějaké sportovní
aktivity?
Občas si spolu zahrajeme tenis nebo basket. Zkoušeli
jsme i náznaky hokeje, ale rozhodla jsem se zůstat jen
u bruslení (smích).
Jste zainteresována v nějaké nadaci, popřípadě
o nějaké uvažujete. Pokud ano, v jakém směru?
Účastním se charitativních přehlídek a nedávno jsem
začala spolupracovat s jedním občanským sdružením,
snažím se pro ně získat peníze prostřednictvím
společenských akcí. Mám připravených několik
nápadů, a první z nich se uskuteční již 17. prosince na
Kladně.
V Brně jste byla v rámci focení pro titulní stránku
Profashion hostem restaurace Borgo Agnese,
která se specializuje na středomořskou kuchyni.
Jste gurmán, máte nějaké své oblíbené
speciality a zvládáte případně jejich přípravu
sama?
Miluju ryby a veškeré mořské plody v kombinaci s rýží
nebo těstovinami, v restauraci mi moc chutnalo.
Škoda, že jsme nefotili i v kuchyni, možná bych nějaký
ten recept stihla okoukat (smích).
Vaše životní krédo?
Přej a bude ti přáno.
Naděje umírá poslední.
Itálie. Při zdobení se používají krystaly od firmy
Swarovski. Kolekci pak navrhují mezinárodní
týmy mladých návrhářů z celého světa, kteří
vnáší do modelů obrovskou energii. Díky
investicím v USA a Evropě se GIZIA velmi rychle
rozšiřuje. V současnosti existuje již více než 100
butiků GIZIA po celém světě. Ty největší jsou v
Rusku, Americe, Ukrajině, Španělsku, Řecku,
Spojených Arabských Emirátech a nyní i v České
republice.
Chystáte propagaci ve spojení s určitou
známou modelkou nebo celebritou?
Na začátku jsme o tom uvažovali, ale nechceme
spojovat GIZII jen s jedním určitým typem ženy.
Protože nabídka je opravdu vhodná pro různé
věkové kategorie. Na veřejnost jsme se uvedli
přehlídkou kolekce na plese ČSSD v hotelu
Voroněž. V dubnu tohoto roku jsme oblékali Miss
Brno a na konci října jsme předváděli naše
modely v Praze v klubu Solidní Nejistota.
Hlavními hvězdami přehlídky byly Česká Miss
2009 Iveta Lutovská, první Česká Vicemiss 2009
Tereza Budková a druhá Česká Vicemiss 2009
Zina Šťovíčková. V současnosti se budeme
prezentovat na celorepublikové České Miss
2010. Dodáme oblečení pro finalistky na jejich
přípravku do Dominikánské republiky a
oblečeme také dívky na samotném finále, které
se bude konat v březnu 2010. Ve světě se GIZIA
naposledy představila na Eurovision 2009, kde
oblékala zástupce tří zemí.
Naše oblečení si dělá reklamu samo. Když si je
zákaznice oblékne, vidí a sama cítí, že má na
sobě něco sexy, pěkného a kvalitního. O tom
svědčí i fakt, že o GIZII je opravdu zájem a proto
chystáme brzké otevření pobočky v Bratislavě a v
Praze, kde jsme získali její výhradní zastoupení.
Čím je GIZIA jedinečná?
Jde o spojení kvality materiálů, dokonalém
způsobu zpracování a exkluzivity. Návrháři
vytvoří kolekci několika set kusů oblečení.
Zaměřují se na široké spektrum zákazníků z
celého světa. Nabízejí designérské skvosty i
klasické modely. Všechno je vyrobeno v
omezeném množství. Po celém světě existuje jen
několik kusů určité části kolekce. V naší pobočce
se vyskytuje obvykle jeden kus oblečení
maximálně ve čtyřech až pěti velikostech. Třeba
velikost 36 a 38 je okamžitě pryč. Vůbec z celé
kolekce bývá problém cokoliv později
doobjednat, protože látky se nakupují na každou
kolekci v omezeném množství. Důležité jsou také
kvalitní střihy, aby vše perfektně sedělo. To
oceňují především samy zákaznice, které jsou
překvapené, jak dobře jim sedí saka nebo
kalhoty. Proto také cena odpovídá exkluzivitě
našich modelů. Nicméně cena je stejná po celém
světě, modely nepředražujeme tak, jak k tomu
dochází u jiných značek. Může se lišit maximálně
podle zdanění v jednotlivých zemích. Sama
nosím modely z našich kolekcí, takže vím jakou
kvalitu a za jakou cenu ji nabízím.
Pro koho je GIZIA určena?
Věková kategorie je široká. Vyberou si jak mladé
dívky, tak zralé ženy. Naše zákaznice k nám jezdí
z celé České republiky i z jiných zemí. Za módou
neváhají cestovat stovky kilometrů až z
Maďarska, Polska, Slovenska a jiných států.
Třeba konkrétně slovenské ženy si umějí módu
opravdu užívat a nejsou vůbec konzervativní, co
se týče barev a střihů.
Chystá se i pánská kolekce?
Na tuto otázku se mě ptala už řada lidí, ale
bohužel zatím se nic podobného neplánuje. Gizia
vytváří určité privátní kolekce, které sahají do
velmi vysokých politických kruhů – až do
prezidentských kanceláří. Pro širokou veřejnost
však nabízí zatím jen dámskou řadu.
Kdy a kde vznikla značka GIZIA?
Jedná se o poměrně mladou značku, která
funguje od roku 1986. Založena byla v Istanbulu,
kde se také dodnes vyrábí kompletní kolekce pro
značku GIZIA. Látky se však dováží výhradně z
KONEC
Autor: Darina HlavicováRedaktorka Profashion.cz
Ani se to nezdá, ale je to již rok a půl, co na mapě Brna
přibyla k potěše všech gurmánů další restaurace, která
si jistě zaslouží pozornost každého, kdo má rád
vynikající gastronomii a současně si rád vychutná
příjemnou atmosféru tak výjimečného místa, jakým je
restaurace BORGO Agnese, nacházející se v přízemí
Stavby roku Jihomoravského kraje pro rok 2008, v
rezidenci Anenské terasy.
Italský název Borgo Agnese prozrazuje zaměření
restaurace na nejen, ale především italskou kuchyni a
spolumajitelem a šéfkuchařem podniku je v Brně
velice známý Michal Prachař, kterého můžete občas
vidět v některém z pořadů vysílaných v televizi. Jeho
jméno není znalcům nejen brněnského prostředí
neznámé a v minulosti jsme se s ním mohli setkat v
celé řadě vynikajících restaurací jako například U
Kastelána, Fischer Café, Brabander, atd.
V této „nové“ roli Michal absolutně respektuje a
uznává teorii, že restauraci dělají především lidé, kteří
v ní pracují. Proto vsadil na jistotu a hned od začátku se
obklopil profesionály kuchařského a číšnického oboru,
kteří ho báječně doplňují a téměř dokonale dotvářejí
atmosféru, která je pro každý dobrý podnik důležitá.
Když se tento faktor spojí s potenciálem, energií a
kreativitou Michala Prachaře, tak zde máte BORGO
Agnese po roce a půl úspěšného provozu v centru
Brna.
„Mám takovou svatou trojici:rodinu, víru a hosty s
personálem“.
„Je velmi důležité aby v restauraci fungovalo takový
pomyslný kruh: hosté-personál –majitel.To je velmi
důležité pro chod restaurace, aby se tyto aspekty se
vzájemně doplňovaly a zůstaly pohromadě“.
Hosté zde oceňují kvalitní kuchyni, nadstandardní
servis a přístup, překrásný interiér restaurace s až
neuvěřitelným výhledem na město a příjemnou
atmosféru.
A to vše za přijatelné peníze.
Samozřejmostí tohoto podniku jsou také několikrát do
roka pořádané speciální gastronomické akce, kterých
se mnohdy zúčastňují i zahraniční šéfkuchaři,
sommelieři nebo třeba osobnosti showbussinesu.
Poslední takovou velice významnou akcí byla Gala večeře za osobní účasti slavného módního návrháře pana Salvatore Ferragamo, který přijel do Brna odprezentovat a podpořit své toskánské vinařství Tenuta Il Borro, které je do České republiky dováženo teprve od loňského roku. Báječná bílá a červená vína stejnojmenného vinařství byla doprovodem vskutku delikátního a jedinečného menu, které splňovalo i ty nejnáročnější požadavky všech pozvaných klientů a to vše za příjemného doprovodu koncertního vystoupení hry na harfu a klavír.
Fotografií prosincového čísla Profashion s modelkou Innou Puhajkovou dokreslila právě atmosféra restaurace Brogo Agnese. Kromě příjemného prostředí čekal na team Profashion a modelku další z úžasných zážitkových menu.Na fotografii: Radim Klečka, Roman Němec, Inna Puhajková a Michal Prachař
De Beers Millennium Star
Představte si diamant tak bezchybný a tak obrovský, že žádný ze
světových odborníků nedokáže vyčíslit jeho cenu - to je De Beers
Millennium Star. Byl nalezen počátkem 80. let v dole De Beers v
Kongu. Trvalo přes tři roky, než brusiči vytvarovali kámen pomocí
laserů. Poté se zjevil světově unikátní, vnitřně i vnějškově
nejtřpytivější 203ct diamant hruškového brusu. Harry
Oppenheimer, nestor diamantového průmyslu, popsal De Beers
Millennium Star jako „nejkrásnější diamant, který kdy měl možnost
spatřit". Přiléhavě nazvaný diamant De Beers Millennium Star byl
odhalen jako hlavní kus De Beers Millennium Diamond Collection.
Kompletní kolekce zahrnuje stejně unikátní sytě modré diamanty
vážící v součtu 118 karátů, jakož i 27ct Heart of Eternity. Tato
kolekce byla vystavena v roce 2000 v London´s Millenium Dome.
Hope
Nejslavnějším barevným diamantem je Hope, 45,52 ct těžký modrý
diamant. Z Indie, kde byl nalezen, ho přivezl Jean Baptiste Tavernier
roku 1642. V roce 1668 jej prodal králi Ludvíku XIV. s tučným
ziskem, ale brzy jej utratil, aby mohl zaplatit obrovský dluh svého
syna. Pak se Tavernier vydal do Indie v naději, že si ztrátu
vynahradí, přišel tam však o život, neboť jej roztrhala smečka
divokých psů. Král nazval drahokam Modrý diamant koruny a po
následujících 118 let byl uchováván ve francouzských
korunovačních klenotech, často přesazován ze šperku na šperk. V
roce 1792 došlo během francouzské revoluce k jeho odcizení. Po
letech se objevil v Amsterdamu, kde byl objednán přebrus u firmy
Wilhelm Fals. Falsův syn kámen ukradl, jeho otec následně vinou
podlomeného zdraví a psychického vyčerpání a zármutku zemřel.
Syn si zřejmě uvědomil, co způsobil, a spáchal sebevraždu. Roku
1830 diamant získal velmi bohatý bankéř Henry Hope a od té doby
nese prokletý drahokam jeho jméno. Jeden z jeho potomků lord
Francis Hope se octl téměř na mizině, jeho žena přičítala vinu za
rozpad jejich manželství právě diamantu. Nový kupec, francouzský
makléř Jacques Colot, zešílel a spáchal sebevraždu, a následující
dva jeho majitelé byli zavražděni. Turecký sultán, jenž drahokam
roku 1908 koupil za 400 000 dolarů, nedlouho poté probodl svoji
ženu a byl svržen. A celou rodinu Edwarda McLeana od roku 1911,
kdy tento zkázonosný diamant získal, pronásledovaly neblahé
pohromy. Říká se, že jediným způsobem, jak se osvobodit z moci
předmětu přinášejícího neštěstí, je jeho darování. Právě proto je
zajímavé, že jediná osoba, již žádná pohroma nestihla, když
Hopeův diamant získala, byl americký klenotník Harry Winston.
Diamant koupil od McLeanovy rodiny a věnoval jej Smithsonovu
institutu, kde zůstal až dodnes jako mineralogický zázrak.
Centenary
Byl objeven v červenci roku 1988 v dole Premier firmy De Beers. Ve
své surové podobě vážil 599,10 ct. Mistr brusič Gabi Tolkowski na
něm spolu s nepočetnou skupinou pomocníků pracoval téměř 3
roky, aby z něj nakonec vybrousil největší diamant na světě, který
má nejmodernější brus, vysokou barvu a je bez inkluzí. Jeho váha
po vybroušení činí 273,85 ct a má 247 faset. V květnu roku 1991 byl
uložen v Londýně do Toweru.
De Beers Millennium Star
Hope
Centenary
Star of South Africa
Surový diamant (o hmotnosti 83,5 ct) našel domorodý pastevec u
Griquatownu v roce 1869. Nález tohoto diamatu odstartoval
diamantovou horečku a oblast zaplavily statisíce hledačů. Pastevec
směnil diamant s farmářem za 500 ovcí, 10 volů a 1 koně. Diamant
po vybroušení do briliantové slzy váží 47,69 ct a jeho poslední
dosažená cena při prodeji se vyšplhala na závratných 225 000 liber.
V současnosti místo uložení kamene není známo, ale čas od času se
vyskytnou fotografie bezpečně dokazující, že je stále v oběhu.
Cullinan
V roce 1905 byl v dole Premiér firmy De Beers nalezen dosud
největší diamant na světě. V surovém stavu vážil 3106 ct a rozměry
krystalu byly cca 10 x 6 x 5 cm, velikostí se dal přirovnat k většímu
grapefruitu. Diamant byl nazván Cullinan na počest zakladatele
dolu sira Thomase Cullinanana. Surový diamant zakoupila vláda
státu Transvaal za cenu asi 1 milionu dolarů a darovala ho
anglickému králi Edwardu VII. Král nechal kámen v Amsterdamu
vybrousit, brusič rozdělil kámen na dva menší kameny Cullinan I a
Cullinan II. Větší Cullinan I se přejmenoval na Velká hvězda Jižní
Afriky a váží 530,20 ct. Cullinam II váží 317,5 ct. Oba kameny jsou
součástí anglických korunovačních klenotů.
Koh-i-noor
Koh-i-noor je kámen, který je opředen legendami snad nejvíc. Není
známo, kdy se poprvé objevil. Některé pověsti a legendy říkají, že
před dvěma tisíci lety, další datují první zmínku rokem 1304. Na dvě
století se ocitl v pokladu velkých mogulů. Pak jej získal do své moci
perský šáh Nádir. Po jeho zavraždění se ke kamenu dostali Afghánci,
poté sikhové a v polovině 19. století jej získali Britové. Stal se
majetkem Východoindické společnosti, která jej darovala královně
Viktorii. Královna nechala kámen podruhé přebrousit (velikost se
zmenšila ze 186 karátů na současných 108,93 karátů), a nakonec
jej odkázala manželce (případně manželovi) britského panovníka.
Roku 1936 nechala královna Alžběta (manželka Jiřího VI.) vsadit
Koh-i-noor do své koruny.
Taylor - Burton
V roce 1969 byl tento 69,42ct kámen ve tvaru kapky prodán v aukci.
Novým majitelem se stal newyorský Cartier, který jej okamžitě
pojmenoval právě Cartier. Nicméně hned následující den jej koupil
americký herec Richard Burton pro svou neméně slavnou ženu
Elizabeth Taylorovou. Tak byl diamant přejmenován na Taylor-
Burton. Svůj debut měl na charitativním plese, který se v polovině
listopadu konal v Monaku, kde jej Taylorová měla na krku jako
přívěsek. V roce 1978 ale americká herečka oznámila, že kámen
nabízí k prodeji s tím, že část utržených peněz věnuje na výstavbu
nemocnice v Botswaně. Jen za jeho prohlídku musel tehdy
potencionální kupec zaplatit 2500 dolarů. V červenci 1979 byl
diamant nakonec prodán za 3 miliony dolarů. Poslední zpráva o něm
pochází ze Saúdské Arábie.
De Beers Diamond
Nedlouho po založení společnost De Beers Corporation v roce 1888
přišel jejich první velký objev. Kámen vážící 428,5 karátu byl tmavě
žluté barvy, ihned po vybroušení jej společnost De Beers představila
na světové výstavě v Paříži v roce 1889. Fascinovaný dav se valil,
aby zhlédnul 228,5karátový skvost, v té době největší vybroušený
diamant na světě. Přestože bylo od té doby nalezeno ještě mnoho
překrásných diamantů, De Beers Diamond stále drží čtvrté místo ve
velikosti vybroušených diamantů na světě.
Zdroj:D.I.C. a.s.Hana Oujezdská 721 708 123Email: [email protected] Motl 604 480 933Email: [email protected]
Star of South Africa
Cullinan
Koh-i-noor
Taylor - Burton
De Beers Diamond
Na klavír hrajete již od pěti let. Jak za ty roky
vyvažujete práci a koníčky?
Pro mně bylo hraní zatím vždy zábavou, i když jsem si
jím vydělávala. Poprvé ale mám ten správný pocit s
Ohroženým druhem. Cítím že využívám všechny své
schopnosti, a to je krásné. Doprovázím všechny na
piano, spolu s produkčním Michalem Pekárkem
vybíráme hudbu, já ji potom zapisuji do not, moc mě
baví řídit zkoušky – moje práce je zkrátka zábava.
Studovala jste světově proslulou hudební školu
Berklee College of Music v Bostonu. Jak
vypadalo takové studium?
Ve Spojených státech jsem nejprve studovala ve
Washingtonu a poté v New Yorku. To mi pomohlo
překonat jazykovou barieru, a tak jsem na Berklee
College nastupovala s pocitem, že budu všemu
rozumět. Opak byl však pravdou. Musela jsem dohnat
hudební terminologii a spoustu dalších věcí, které se
učí již na konzervatoři. Byla to velká škola, která mě
ale nesmírně bavila. Berklee je jedinečná, jazzově
zaměřená instituce, kde učitelé s žáky jamují, a potom
si ještě spolu klidně dají pivo.
Jak dlouho jste žila v USA?
Pět úžasných let. Na USA mám ty nejlepší vzpomínky.
Občas to nebyla procházka růžovým sadem. Jste
neustale nuceni řešit svá víza, školné, bydlení, …
Všechno je ale vzrušující a nové, a když jste mladí,
jdete do všeho s nadšením.
Jaké jsou šance hudebníka uživit se v Americe
hudbou?
Myslím, že stejné, jako kdekoli jinde. Záleží na tom,
na jaké úrovni. Pokud chcete vyprodat Carnegie Hall,
začněte opravdu cvičit. Dá se ale uživit i hraním na
svatbách, konferencích, v klubech a při podobných
příležitostech.
Vaší oporou při pobytu v zahraničí byl bratr
Pavel. Vím, že jste oba závodně lyžovali.
Věnujete se aktivně nějakému sportu i v
současné době, popřípadě spolu s bratrem?
Nikdy mě asi neopustí láska k horám. Stále lyžuji,
dokonce s Pavlem chystáme světový rekord v počtu
„zlyžovaných“ středisek za 24 hodin. Také rádi lezeme
po horách. Vylezli jsme spolu například na nejvyšší
sopku světa Cotopaxi (5 897 m) v Ekvádoru. Pavel už
si nejvyšší vrchol zlezl, v roce 2005 zdolal Mt. Everest.
Mě už dnes postačí něco menšího, a tak mě příští rok v
březnu s největší pravděpodobností doprovodí na
Kilimandžáro.
Váš bratr je evidentně klíčovým článkem ve
Vašem životě, protože také díky jeho iniciativě
vznikla spolupráce s Michalem Horáčkem. Zní to
jako z pohádky O hudební princezně, jejíž album
se dostane k věhlasnému skladateli, ten ji uvítá
ve svém hudebním světě s plnou parádou, a pak
zanedlouho ruku v ruce přebírají desku roku.
Byla to opravdu taková procházka růžovým
sadem, jak se na první pohled může
nezúčastněnému čtenáři zdát?
Vše, co od té doby prožívám, je báječné. Příležitost,
jakou jsem dostala, se za život naskytne jen párkrát.
Lepší uvedení na českou hudební scénu jsem si
nemohla přát, a jsem za to velice vděčná.
Od vydání CD Ohrožený druh stojím ale na svých
nohou, a to pevně na zemi, věřte mi. Je teď už pouze
na mně, jak se svou hudební cestou naložím. Teď už to
procházka růžovým sadem rozhodně není.
Ve spolupráci s Michalem Horáčkem vzniklo
album Ohrožený druh, a poprvé v životě Michal
Horáček, a s ním všichni interpreti, koncertují.
Jak se daří realizace koncertů v tak velké
sestavě interpretů?
Myslíte šest ženských a Franta Segrado? Ano, je to tak
trochu babinec, ale úžasný. Všechny hlasy jsou
jedinečné, a zatím jsme se nesetkali s žádným
problémem – ať mezi námi ženskými, tak i muzikanty.
Ti jsou obzvlášť úžasní.
Plánujete vydat své vlastní album?
Ano, samozřejmě. Už o něm mluvím dlouho. Bohužel
vždy se naskytlo něco, co mi cestu zkomplikovalo. Na
začátku příštího roku už ale určitě bude na světě.
Texty i hudbu pro své písně si skládáte sama
nebo s někým tvoříte společně?
Pro mě je skládání zcela přirozené, téměř jako když
mluvím. Ani nevím, čemu za to vděčím. Mám velkou
spoustu písniček, které mi přirostly k srdci. V
současné době vybírám ty nejlepší pro zmiňované
album. Rozhodně se ale nebráním spolupráci s někým
jiným. Tvůrčí proces s někým dalším je velmi
inspirující.
Inspiraci pro Vaše skladby berete kde?
Naprosto všude. Nejvíce ale ze svého života. Často
píšu o mužích a lásce, kterou dávají nebo naopak
berou. A také o dalších věcech, které už brzy uslyšíte
na mém CD Robinsonka. Žila jsem v USA a v Anglii,
hodně jsem cestovala a prožila spoustu úžasných i
bizarních situaci. Myslím, že můj život je hodně
bohatý, a tak mám i co předat posluchačům.
Vím, že svým hraním přinášíte radost také
dětem, například v Klokáncích Fondu
ohrožených dětí. Co třeba album pro děti. Dá se
o tom uvažovat?
Děkuji za otázku. Ano, už dávno na něco takového
myslím. Dokonce mám rozepsanou hudební knížku
právě pro děti. V Anglii jsem se mimo jiné živila také
výukou hry na piano a většina mých žáků byly děti.
Moc mě to bavilo.
Jste vdaná. Manžel je Angličan. Jaká je Vaše
zkušenost? s mezinárodním manželským
svazkem? Nějaká rada či doporučení pro ženy,
které si chtějí vzít cizince?
Ano. Než do takového svazku vstoupíte, pořádně si to
promyslete. Mohou se vyskytnout četná úskalí.
Myslím, že ženy jsou v mnohém přizpůsobivější.
Dokud jsme žili v manželově rodné Anglii, vše bylo v
pořádku. U nás v Česku ale nastaly problémy, a tak v
současné době žijeme každý v té své zemi.
Budoucnost řešíme.
V současné době žijete a vystupujete kde?
Můžeme zajít na nějaké komornější vystoupení
než je šňůra koncertů Ohrožený druh live?
Po vydání CD bych se nyní také ráda věnovala
vlastním plánům, vlastní tvorbě. Takže příležitostí
bude určitě více. Navíc s Lenkou Novou dáváme
dohromady program, se kterým začneme vystupovat
po Novém roce. Budeme hrát převzaté písně, šansony
i vlastní písně.
Pro toto interview jste s námi fotila a pózovala v
modelech módní značky Ingi. Co Vy a módní
trendy?
Když jsem byla mladší, trendy mě vůbec nezajímaly.
Zvlášť v USA bylo úplně jedno, co jsem si oblékla, tam
se může nosit úplně všechno. Pravdou je, že jsem byla
za studentku. Od té doby, co se znám s manželem,
zajímám se o módu více, John má velice dobrý vkus.
Jste velmi krásná štíhlá žena, výrazný typ.
Věřím, že musela také přijít nabídka, aby jste si
„osahala“ modeling. Láká Vás módní molo a
kariéra modelky?
Před nedávnem jsem předváděla svatební šaty na akci
Svatební šaty roku 2009 pro brněnskou návrhářku
Evu Urbánkovou. Musím přiznat, že jsem byla
překvapená, jak moc se mi to líbilo. Také focení pro
Profashion či jiné časopisy si vždy náramně užívám. I
když kariéra modelky mě neláká, občas by mě to
rozhodně bavilo.
Co třeba taková vlastní módní kolekce?
To už je zajímavější nápad, o kterém samozřejmě také
přemýšlím již nějakou dobu. Mám spoustu nápadů,
snad je za tento život všechny stihnu uskutečnit.
Protože od malička sportuji, mám ráda pohodlnou, ale
elegantní módu. Něco v tomto smyslu, cenově
dostupné všem – to by mě bavilo.
Rodiče by l i automobi lov í závodníc i ,
předpokládám, že máte kladný vztah k autům. A
jaký je například ten Váš vysněný vůz?
Auta mám pochopitelně moc ráda a ráda jezdím
rychle. A představte si, ještě mě nikdy nechytli. Dřív
mě dokonce lákaly závody v autě tak, jako jezdili moji
rodiče, když byli mladí. To by se jim ale asi
nezamlouvalo.
A v životě, tam se nejčastěji řídíte čím?
Svým instinktem. Jednou mi má dobrá přítelkyně z
New Yorku řekla, že mám výborný instinkt, a já se jím
od té doby opravdu řídím. Zatím mě nezklamal, i když
se tak někdy může zdát.
KONEC
Navštivte naše nové studio a nechte se okouzlit jeho prostředím. Moderně zařízený interiér, jehož vytváření jsme nenechali náhodě, je koncipován tak, aby se zde zákazník cítil co nejpříjemněji.
Svěřte nám své vlasy, své nehty, své tělo a odejdete jako nový člověk, s novou image a s novým sebe-vědomím. Uvidíte, že se k nám rádi vrátíte.
Kadeřnictvíodborné poradenstvíprofesionální péčemožnost zakoupení vlasové kosmetiky L'Oreal a MATRIXprodlužování a zahušťování v lasů šetrnou metodou za studena používáme pouze pravé evropské vlasy
Manikúramodelace nehtů metodami Akryl, Porcelán, UV-gel, P-shine
Soláriumprofesionální solární kosmetika Oranjito
Adresa: Optátova 2a, Brno-Jundrov Telefon: +420 739 316 434 E-mail: [email protected]írací doba: Po - Pá 9.00 – 20.00
Svěřte nám své vlasy, své nehty, své tělo a odejdete jako nový člověk, s novou image a s novým sebevědomím. Uvidíte, že se k nám rádi vrátíte.
Team RedOrange stál také za vlasouvou úpravou prosincových tváří Profashion Hany Robinson a Inny Puhájkové.
Křest knihy Eminy Budurinové „TAKOVÝ VĚCI
SE PRAVÝM CHLAPŮM NESTÁVAJÍ“ proběhl
31.10. 2009 v kavárně Savoy spolu s
vernisáží kreseb a fotek Reného Bartečka.
René Barteček bravurně využívá hry světla a
stínu v černobílé škále jak na svých
fotografiích, tak i v kresbách. Zajímavým
způsobem dává hold kráse lidského těla.
Celým večerem provázela herečka Simona
Peková.
Společnost DIAMONDS INTERNATIONAL
CORPORATION, která představila svoje
šperky, věnovala diamant v hodnotě tři tisíce
korun. Ten nalezla šťastná výherkyně přímo
na místě v jedné z prodaných knih.
Emina Budurinová, která zde představila
svou druhou knihu Takový věci se pravým
chlapům nestávají. Ta navazuje na prvotinou
Flákač a Princezna z roku 2004. Emina nám
osobitým způsobem dává nahlédnout pod
pokličku její spisovatelské vášně a nechá nás
na chvíli - než knihu přečtete jedním dechem
- odpoutat se o vlastního příběhu života a
stát se jiným hrdinou, někým jiným, a
uvědomit si, jak málo někdy stačí, abychom
své blízké potěšili, když jim dáme kousek
svého času, kousek sebe.
Knihu pokřt i l i Michaela Lejsková,
šéfredaktorka časopisu Profashion a Martin
Wais, majitel Waska Optik. Večer byl
zpestřen vynikající Travesti Show.
Autor článku: Emina Budurinováhttp://www.emina.cz
KONEC
„Představ si, že Matěj si mě vůbec nevšímá. Jako bych byla vzduch. Nemluví se mnou, nikam mě nevezme, nejezdíme na výlety, na večeři jsme nebyli ani nepa-matuju a po pravdě ani spolu nespíme. A já se tak snažím…“ Od Matěje si v zápětí vyslechnu něco o tom, že Kristýna je neustále podrážděná, rýpe, nemluví nebo v horším případě vyvolává hádky, sotva se objeví ve dveřích. Že jejich životní standard se neustále zvyšuje, Matěj dělá všechno pro to, aby splnil všechna její přání, ale poté by ocenil víc pochopení a uznání. Že po deseti hodinách v práci nemá chuť umývat nádobí nebo vařit.Ženy si stěžují na nezájem mužů, muži zas na nezájem žen. Kolikrát jsem za poslední dobu slyšela, že muži nejsou romantičtí. Jen si chtějí občas nezávazně užít a jít. Vdané ženy zase pláčou, že s nimi jejich manželé nespí. Že jsou unavení z práce, podráždění a na sex nemají náladu.Pověstné historky o bolestech hlavy nás žen, zná snad každý. Vždycky jsem si myslela, že to je nějaký nejapný vtip. Něco jako yetti. Nikdo ho neviděl a všichni o něm mluví. Ale ouha.Co mě však doopravdy pobavilo, bylo moje setkání s jednou prostitutkou. Překvapilo mě, jak vypadala. Zralá žena po čtyřicítce, nevinný obličej, blond vlasy, štíhlá postava. Rozvedená samoživitelka. Prostitutky jsem si představovala mladší. Vyvedla mně z omylu. Trh si prý žádá pestrost. Různý věk, různé postavy, různé služby. Nemíním tu rozebírat, co je a není správné. Faktem je, že kde je poptávka je i nabídka.„Včera jsem tu měla klienta na tři hodiny. Leželi jsme spolu v posteli, povídali jsme si o všem možném, vyprávěl mi historky, smáli jsme se a on mě celou tu dobu jen zlehka hladil po těle. Sex ani neproběhl. Spousta klientů mi píše zamilované SMS. Sama nevím, co s tím. Mají chodit na sex, ne si se mnou povídat. Ale co, náš zákazník náš pán. Muži si stěžují, že si jejich ženy s nimi nepovídají. Že je za nic nepochválí, neocení jejich práci, že se s nimi nemazlí. Takže oni potom vezmou pár tisíc korun a jdou ke mně…“ Když porovnám poptávku nás všech, zjišťuji, že jak ženy, tak muži touží nejen po sexu, ale i po něze, pozornosti, sdílení. Zřejmě spoustu vztahů drží pohromadě společný domov a děti, a to nejdůležitější, intimita a něha se v návalu povinností někam vytrácí. Každý z nás má na tomto stavu svůj podíl. Bez rozdílu.
www.mondojeans.cz
Squash je oblíbeným halovým sportem. Na ten Vás dokonale
vybaví firma TENIS SERVIS B. Coufal, která vznikla již v roce
1985 jako jedna z prvních specializovaných sportovních
prodejen, zaměřených na tenis, squash, badminton a
kompletní servis. Raketa, se kterou modelka pózuje, je z řady
Pacific, kterou osobně Bohuslav Coufal, výhradní dovozce
značky Pacific, vyplétá každému hráči či hráčce na míru.
Prodejnu naleznete v Pasáži IBC.
Vlasům modelky jsme tentokrát zachovali jejich přirozenou
barvu. Specialista z kadeřnického teamu TONI&GUY se zaměřil
na střih.
Robert Dorčík (stylista) komentuje proměnu modelky:
"Individualita je základom filozofie strihu TONI&GUY, preto
vytvárať strih, neznamená kopírovat strih. Tak tomu bolo aj v
prípade mojej klientky. Dodať ľahkosť a športovú eleganciu, už
bolo to najjednoduchsie.. Pýtate sa prečo? Pretože ženy, to tak
nejak už majú v sebe"
„Pokud jdou ženy na sport, poměrně často se nelíčí vůbec,“
komentuje vizážistka Alexandra Dejdarová. „Avšak přáním
každé ženy je vypadat stále skvěle! Proto několik dobrých typů
pro sportovní líčení: linka – ta se nerozmaže, když se zpotíte,
řasenku doporučuji voděodolnou, která je na trhu běžně
dostupná. Kvalita make upu je v současné době na takové
úrovni, že se nemusíte obávat použít ho. Doporučuji se poradit
s odborníky přímo na prodejnách, kde si můžete make up nejen
vyzkoušet, ale hlavně se pak dobře vyznáte v jejich rozlišení.
Při sportu s líčením raději příliš neexperimentujte. I s decentní
úpravou, jako je tomu v případě líčení u naší modelky, budete
vypadat dobře a budete se také cítit pohodlně. A o to tady jde.“
Na sporty jako je squash, tenis či badminton Vás stylově
oblékne tým odborně proškolených prodavačů Adidas Concept
Store, na Masarykově ulici 19/21 v Brně. Zastoupení této
značkové prodejny Adidas řídí paní Helena Pelinková, store
manager. Můžete se těšit na tým lidí, který Vám pod vedením
paní Pelinkové pružně poradí v oblasti sportovního oblečení,
doplňků a obutí Adidas. Stejně tak tomu bylo v případě
modelky, která Vás může inspirovat, když budete hledat
vhodné oblečení na squash či tenis.
Ročně přijde do e-mailových schránek 62
biliónů nevyžádaných zpráv, tzv. spamů.
Rozesílání, prohlížení a mazání těchto mailů
ročně stojí 33 miliard kilowatthodin energie.
To je spotřeba velkoměsta s 2,4 miliónu lidí.
Palivo na výrobu této energie (ročně asi 7,5
miliónu tun benzínu) by mohlo celý rok
pohánět flotilu 3,1 miliónu automobilů. Uvádí
to studie, o níž informoval německý deník Die
Welt. Spamy jsou největší zátěží v USA. Je to
však problém, který se dá řešit, jak loni
ukázalo uzavření spamovacího místa McColo
- počet spamů poté klesl o 70 procent.
Podle studie by energetická a ekologická
cena nevyžádaných e-mailů mohla být ještě
daleko vyšší nebýt automatických filtrů,
které většinu této „pošty" zadrží. Bez nich by
se totiž spotřeba energie na spamy vyšplhala
až na 135 miliard kilowatthodin. To by na rok
stačilo pro desetimiliónovou megapoli.
Spam existoval dříve než internet
Dávno před zrodem internetu dnešní podoby
proběhla aféra, kterou lze označit za zrod
spamových zpráv. V květnu 1978 odeslal
obchodník Gary Thuerk příjemcům pošty v
síti Arpanet zprávu s pozvánkou na promo
akci nového počítače. Nevyžádaná pošta byla
vlastně prvním spamem, ačkoli tento název
se začal používat až o patnáct let později.
Teprve v roce 1993 přišel administrátor sítě
Usenet Joel Furr s pojmem spam -
nevyžádaná pošta. Furr se inspiroval svým
oblíbeným seriálem Monty Python a skečem
o mase v konzervách, na kterých si skupina
Vikingů pochutnávala a opěvala ho: „Spam.
Spam. Spam. Spam. Spam." Spam je
obchodní značka konzervy s vepřovou
šunkou. Název vznikl zkrácením slov sp(ice)
a (h)am - koření a šunka.
Zdroj: www.beautyart.czKONEC
to vše Vás může vhodně nasměrovat k odpovědi co na sebe.Výborně, jsme oblečeni i sebevědomí, zásobeni informacemi, a čekáme na recepci našeho (snad, doufám…ale no tak, kde je to sebevědomí) budoucího zaměstnavatele. Samozřejmě jste přišli včas a nezapomněli ani nepopletli jméno Vašeho kontaktu.„Pan Novák, výborně, dobrý den, vítám Vás, pojďte prosím za mnou.“ Dostatečně pevný stisk (rozumějte pevný nezmanená rozdrtím Vám ruku a vysněnou práci mám v kapse), přímý sebevědomý pohled a představení máme za sebou. „Jaká byla cesta, dnes není nejlepší počasí, že…“ A ledy tají. Nejen vy ale především personalista má zájem poznat Vaší skutečnou povahu a znalosti, nikoli tu paralýzu zvanou tréma. Mohu Vám vzít kabát, posaďte se prosím, dáte si něco k pití?...Úvod již máme za sebou a jdeme na věc, tedy prodávat nebo vlastně nakupovat? Nebudeme si povídat o tom, jak přijímací pohovor vypadá, která slovo říci a kdy, ale spíše jak jím projít tak, abyste odcházeli s dobrým pocitem.Mějte na paměti, že veškeré otázky, které jsou Vám pokládány, směřují k pozici, která je předmětem jednání. Stejně tak i Vaše odpovědi, by tedy měly být formulovány tak, aby byly cílené na obsazovanou pozici. Říkáte si, to je jasné, ne vždy si to ale, každý uvědomuje. K tomuto může docházet zejména vlivem nedostatečné přípravy nebo demotivací z dlouhého (zatím) bezvýsledného hledání vhodné pracovní pozice, kdy ani přesně uchazeč neví, co že bylo v požadavcích zrovna na tuto pozici.I vaše příprava na pohovor by se měla ubírat tímto směrem. Cilem pohovoru očima personalisty je vybrat nejvhodnějšího kandidáta vzhledem k požadavkům (dovednostem, vzdělání atd.) na danou pozici i vzhledem k osobnostním předpokladům. Nejjednodušším a hlavním vodítkem pro Vás je popis pracovního místa. Čtěte mezi řádky, po přečtení inzerátu si udělejte obrázek o práci na nabízené pozici. Pamatujte, že během pracovního pohovoru nejsou špatné či správné odpovědi, jsou ty pro danou pozice vhodnější a méně vhodné. Při formulaci odpovědi na „klasické“ otázky už přemýšlejte, jaké další otázky mohou vaše slova vyvolat.
Zanechat dobrý první dojem, samozřejmě, všichni o tom hovoří, personalista si nás „zaškatulkuje“ a ohodnotí během několi prvních desítek sekund. Co mám, ale tedy dělat? Ano, chci zanechat dobrý dojem (zřejmě stejně jako mých deset konkurentů).Klíčovým momentem je příprava. Chystáte-li se na pracovní pohovor, nic nesmí být ponecháno náhodě. Připravte si všechny potřebné informace – s kým máte pohovor, v kolik hodin a kde. Nachystejte si všechny související dokumenty. Rozmyslete si co na sebe, což možná někomu připadá povrchní, pro dobrý první dojem však nezbytné. Na pracovní pohovor byste měli vyrážet v pohodě, to znamená s dostatečným časovým předstihem, s dostatečnou jistotou a sebevědomím. Zde jistě, minimálně ženy, potvrdí, jak důležitými pomocníky jsou v této chvíli vhodně zvolené oblečení ale i doplňky. Dbejte na to, že byste měli být celkově sladěni, a tím nemyslím pouze černé lodičky doplněné černou kabelkou (ba naopak tato kombinace může v dnešní době působit možná trochu fádně, až nudně, bez nápadu). Sladěno by mělo být Vaše oblečení, Vaše doplňky, ale i Vaše osobnost a nálada. Prostě jeden kompaktní, do firmy skvěle padnoucí článek (ať už manažerský nebo administrativní). Pamatujte, že pracovní pohovor není nic jiného než prodej sebe sama. A koupíte si pračku, která má skvělé funkcionality (tedy znalosti, dovednosti i kompetence), ale ta barva a ty tlačítka se k sobě prostě nějak nehodí, a vůbec do koupelny Vám tohle nepasuje. Samozřejmě, že nekoupíte! Už předem můžete zjišťovat, jaká je ve firmě kultura, jaká je věková struktura pracovníků, o jakou pozici se ucházíte,
Během celého pohovoru pamatujte na
upřímnost, zdravé sebevědomí a pokud možno
uvolněnost. Nic nepůsobí nevěrohodněji než z
příruček nastudované strojené odpovědi. Věřte,
že personalista si velmi snadno ověří, zda tomu,
o čem hovoříte, rozumíte.
Rovněž nedoporučuji snažit se získat za každou
cenu místo, o kterém máte pochybnosti.
Zejména v takových oblastech jako je náplň
práce, vedení či kolektiv a pracovní prostředí.
Samozřejmě něco jiného je nová práce, pokud je
pro Vás příjemnou výzvou než že by způsobovala
noci bezesné.
Zkrátka na konci pohovoru by personalista měl
mít pocit, že se Vás zeptal na všechny podstatné
informace a utvořil si o Vás ucelený obrázek
jakožto kandidátovi na danou pozici. Vy byste
měli mít pocit dobře odvedené práce, vždyť není
moc náročnějších úkolů než hodinová prezentace
sebe sama, jejímž hlavním cílem je zaujmout
druhou stranu a přesvědčit, že vy jste tím
nejlepším, co trh nabízí.
Myslete na to, že i trh práce je klasicky fungujícím
trhem. Přicházíte do obchodu s nábytkem s cílem
koupit šatní skříň, na kterou máte určité
požadavky a za kterou jste ochotni zaplatit
určitou sumu peněz (personalista). Na druhé
straně stojí prodejce (kandidát – uchazeč o
zaměstnání), který má v obchodě určitý typ
skříně, s určitými vlastnostmi, funkcemi a určitou
cenou (mnohdy značně nadsazenou, což
dokládají sezónní výprodeje, ale to sem nepatří
nebo ano??!) Pokud se představy obchodníka
(kandidáta) a nakupujícího (personalisty)
setkají, výběrové řízení končí. Pokud se v
představách míjíme, zkusíme štěstí o dům dál.
PS: Všem uchazečům, promiňte mi to přirovnání
k šatní skříni
PSS: Hodně štěstí při hledání vysněného
zaměstnání!
KONEC
Autor článku: Martina KadlecováInna Puhajková tvář Profashion prosinec 2009v rukou Milena Simeonova
Pocházím z Bulharska, ale v České republice,
konkrétně v Brně, bydlím už jedenáct let. Nehtovým
designérstvím se zabývám sedmým rokem. K této
práci mě přivedl kamarád z dětství, který je také
nehtovým designérem. Hledal jsem profesi, ve které
bych měl možnost být ve styku s lidmi – učit se řeč a
poznávat českou kulturu. A to tato práce splňovala a
stále splňuje. Absolvoval jsem kurz nehtového
designérství a další zkušenosti jsem získával už v praxi.
Nejvíce mě na nehtovém designérství přitahuje, že je
třeba věnovat každé ženě individuální péči a přístup.
Každá má jiné ruce a nehty a pro dokonalý výsledek je
třeba zvolit správný tvar a barvy. Nápady na zdobení
nehtů si vymýšlím většinou sám, ale pokud si
zákaznice přinese vlastní návrhy, snažím se jí vyhovět.
Mojí specialitou je jednoduchá, ale precizní
francouzská manikúra. V současnosti také působím
jako lektor kurzů nehtového designérství. Zúčastnil
jsem se rovněž Evropského mistrovství v Nail Designu
v Praze a to v letech 2005, 2006 a 2007. V roce 2006
jsem získal ocenění - Vicemistr v Nail Designu. V
současnosti se připravuji na další ročník této soutěže,
který se bude konat v březnu 2010.
Najdete mě v salonu Nelly, na Kozí 4 v Brně.
Milen Simeonov, nehtový designér a lektor
Mobil: +420 605 408 205
Ohlédnutí:Kdysi v minulém století, v roce 1992 jsem chtěl mít svoji agenturu pro modelky. Je to sen, který mě drží od mých 17 let. Hledal jsem zajímavé dívky snad všude, kde si jen dovedete představit. Na ulici, v obchodních centrech, v parcích, přeskakoval jsem zábradlí, běhal, aby mi éterické energie dívek neutekly v davu. Vstupní dveře byly docela pootevřené, díky práci v České Televizi jsem měl nějaké první kontakty a řada tehdejších modelek za mnou přišla na doporučení.Oslovil jsem tehdy své kamarády fotografy, které jsem znal z dřívější doby z různých fotoklubů, když bylo fotografování ještě jen mým relaxačním koníčkem. Po té jsem si z Německa a Itálie dovezl časopisy, ze kterých jsem čerpal invenci pro budoucí formu a styl modelingové agentury.Ani jsem v tom čase nevěděl, jaký si vlastně na sebe pletu bič. Pomalu jeden po druhém se mí přátelé vytráceli z prapodivných důvodů, jakože tohle není jejich styl nebo, že
holky moc fotit nechtějí, že jsou nespolehlivé a podobně. A ti fotografové co zůstali, byli bohužel daleko od mé představy toho, jak to má vypadat a tudíž byla jejich práce pro mě nepoužitelná. Nebo jen velmi omezeně.Stál jsem před neřešitelnou situací… Bez dobrých fotek v portfoliu modelky je prostě nemáte jak nabídnout klientům (a tohle platí dodnes) a vlastně nemáte vůbec nic k prezentaci, takže jako agent jste k ničemu.A tak jsem nakoupil fotomateriál, vzal svůj první Nikon, který jsem si za těžké peníze přivezl právě z Německa, sehnal kamarádku, která se jako jedna z prvních věnovala vizážistce a celé prázdniny jsme fotili převážně v lokacích např.: v exteriérech, ve městech a jejich centrech, mezi lidmi, v parcích a podobně.Fotografie jsem zpracovával po nocích sám, včetně vyvoláváni negativů..U jiného kamaráda, který vlastnil jeden z prvních minilabů, jsme pak později fotky vyvolávali strojově, takže jsem si černobíle negativy vyvolával dál sám. Snímky už jsme ale tiskli barevným procesem. Stálo to více peněz, bylo to však o hodně rychlejší.S těmito fotografiemi pak modelky vyráželi na casting, kde je ukazovali klientům a to přineslo první zakázky.Jak šel čas, přibývalo víc a víc fotografování a v závislosti na neustálé práci se samotnou fotografií, byla práce manažera potlačena, až se stala jen jakýmsi poradním hlasem.Byla to jedna z chyb, kterou jsem ve své kariéře udělal.Fotografie mě pohltila a tak jsem chtěl být co nejlepší a doslova jsem se na to upnul. Nezpracoval jsem marketingovou strategii a žil v iluzi, že dobrá fotka přitáhne klienty. Což byla pravda jen částečně.Zapomněl jsem na obchod a věnoval se jen a jen tvorbě, nápadům a vytváření iluzí.Kladné zpětné vazby se na fotky množili, zejména ze zahraničí a já si spokojeně profesně rostl… Pracoval jsem s řadou vynikajících českých návrhářek. Mnohé byly také v začátcích jejich vlastní kariery. To znamenalo bohužel nedostačující rozpočet na následnou produkci fotografií, hlavně proto, že samotná výroba kolekce spolkla
www.miloslavsvanovsky.com
většinu finančních prostředků. A tak se časem naše cesty rozešly, což si myslím je škoda. Tehdy jsem dostával téměř neomezenou možnost a prostor pro to, tvořit si své obrazy. Přítomnost… Nyní mi vyrůstá pod rukama již třetí generace modelek.Vždycky mě bavilo předávat jim své zkušenosti a pozorovat, jak putují světem a stoupají na profesním žebříčku. Zájem dívek není až tak velký, jak býval... Většina dnešních dívek nemá potřebnou disciplínu pro to, vzdát se své pohodlnosti a přijmout modeling jako celkovou změnu životního stylu. Jen pro málokterou je to skutečný sen, za kterým je schopna a ochotna jít, nebo cestovat třeba i na kraj světa. Je jednodušší si najít bohatého milence, než se sama rozvíjet a vybudovat si tím vlastní kariéru.Kdo měl někdy tu možnost si vyzkoušet fotografování, dobře ví, jaký je rozdíl v práci s novou tváří anebo se zkušenou profesionální modelkou. Dnes, kdy na samotné fotografování je velmi málo času a produkce klade značný tlak na celý tým, je příšerná situace, když musíte za pochodu „modelku“ doslova natlačit do potřebné pózy a pak už čekat na zázrak, že svým „výrazem“ úplně nezničí vaši práci… Jako fotograf jste za to zodpovědný a vždy jako fotograf budete ten první, na kterého to všechno „padne“. V roce 2008, po sedmi letech od prvního vydání v roce 2001, vydavatelství ZONER PRESS vydalo reedici mé příručky pro modelky. Tím cítím velmi zřetelně, že se současnost stala minulostí. Kapitolou, za kterou jsem vděčný, že těch skoro 200 fotografií a spousta let práce tak našlo své místo v historii mého profesního i osobního života.Budoucnost?Věnuji se teď trošku jiné oblasti - vrátil jsem se k obchodu. Na to, abyste mohli tvořit, potřebujete finanční nezávislost a dnes, kdy je fotografem doslova každý a fotí se metodou pokus/omyl, anebo v poměru jeden slušný záběr na 2000 pokusů, je to často spíše směšné se jako fotograf představovat.V hlavě si tvořím co a s kým vyfotit.. Jak svítit.. A také cítím, že sám sebe ještě potřebuji posunout kousíček jinam a dopředu, jelikož tempo doby je neúprosné a člověk se musí stále učit nové věci. Fotografuji dál tak často, jak je to jen možné.
Protože fotografie už není hlavní zdroj mých financí pro život, mě začala opět bavit… musíte trénovat oko… a jak se ukazuje, nezapomněl jsem to. Modelky a modelové jsou většinou rádi, když s kamerou v ruce pobíhám po „place“ nebo po studiu, protože ve mně mají záruku profesionálně odvedené práce. To si již mohu snad po svých zkušenostech dovolit říct :o).To, jak budu fotografovat a pro koho, se teprve uvidí. Ale mám tak nějak v srdci, kam chci dojít. Asi to ještě potrvá, ale jednou…. tu svoji fotografii na titulní straně italské Vogue uvidím.Pár rad nakonec?Fotografům… učte se vidět Světlo!Modelkám… pracujte se svým tělem, učte se, choďte třeba na herectví a tisíckrát opakované, bez angličtiny na kariéru modelky zapomeňte. Nechcete-li cestovat za zkušenostmi, nebudete modelkou. Lokální trh není to, kde uděláte díru do světa. Ty české modelky, jejichž jména tak často čtete a tváře, které vidíte na obálkách časopisu, to dokázaly. A i některé z Vás mohou. Jen je to opravdu velká dřina..
Ukázka fotografií otoč:
KONEC
Společnost AM servis plus byla založena v roce 1996.
Od roku 2001 máme autorizaci pro prodej a servis
vozidel Honda. V tomto oboru nabízíme komplexní
služby počínaje zprostředkováním financování nových
vozidel přes výkup ojetých automobilů, půjčení
náhradního vozu až po prodej kompletního sortimentu
příslušenství značky Honda.
Prodej vozidel Honda je samozřejmě podpořen
autorizovaným servisem vozů Honda. Autoservis
pracuje na 350 m2 plochy a 600 m2 odstavné a
parkovací plochy. Provádíme zde záruční i pozáruční
servis značky Honda. Provoz mycí linky značky Otto
Christ s technologií kloubových kartáčů je založen na
recyklaci vody přes využití vlastní čističky odpadních
vod.
kontaktní údaje:
Adresa: Kulkova 2a, 615 00 Brno - Židenice
Email: [email protected]
Telefon: +420 545 243 344
Není tomu náhodou, že Vám představujeme v
rubrice Business bývalého poslance
Evropského parlamentu RNDr.Petra Duchoně.
Právě prostředí podnikání je dráhou, na kterou
se rozhodl dát. Jaké jsou vize tohoto
reprezentativního politika, vášnivého sportovce
a dnes už také milujícího dědečka? Co si přeje ze
svých zkušeností a znalostí předat naší
společnosti? Pojďte s námi posedět u otázek a
odpovědí, jež Vám dají nahlédnout do nitra
muže, pro kterého činy jsou více než slova a
rodina je základním pilířem.
Pět let jste působil v Bruselu jako europoslanec,
letos v červenci vám mandát europoslance
vypršel. Jaké jsou Vaše plány? Zůstanete dál v
politice?
Po pěti letech cestování, zejména do Bruselu a
Štrasburku, jsem se vrátil do Brna. Nyní se rozhoduji,
čemu se budu dále věnovat. V politice jsem strávil více
než patnáct let. Je jasné, že ke svému původnímu
povolání - fyzice - se po tak dlouhé době vracet
nemohu. Proto jsem se stal živnostníkem v oboru
poradenství. Zvažuji i další možnosti, z nichž některé
by znamenaly další politické angažmá.
V jaké oblasti jste se rozhodl podnikat?
Snažím se nabízet své služby v oborech, které souvisí
s mou praxí v EP, tj. doprava, energetika,
euroatlantické vztahy a také komunikace.
Na co kladete v podnikání důraz?
Podnikání lze ve sportovní terminologii přirovnat k
víceboji. Není vám nic platné, jste-li dobří v jedné
disciplíně a přitom zanedbáváte ty ostatní. Proto kladu
v podnikání důraz na celkovou solidnost.
Které tři věci byste ve Vašem podnikání označil
jako klíčové?
Za podstatné považuji držet jednou dané slovo. Tato
zásada vede člověka k tomu, aby se slovy zacházel s
náležitou opatrností. Je totiž velmi snadné vyslovit
závazek. Daleko těžší je jeho splnění. Dalším
důležitým faktorem podnikání je systematické
budování dobrého jména. Ukazuje se, že dobré jméno
bývá nezanedbatelnou částí majetku firmy. Proto se z
dlouhodobého hlediska vyplácí jej chránit a také do
něj investovat. Jako třetí klíčovou věc bych označil
zásadu malý zisk a velký obrat. Maximalizovat zisk za
každou cenu nepovažuji za rozumné.
Jak vnímáte současnou dobu recese?
Je to těžká doba. Říkám to nerad, ale obávám se, že
bude ještě hůř. Recese dolehne plnou silou teprve
příští rok. Neznamená to však, že bychom měli ztrácet
hlavu. Pesimismus je ten nejhorší recept na současné
problémy. V Bostonu jsem se před lety podivoval
tomu, když městská rada nechala polepit reklamní
plochy sloganem: „Optimismus je tvoje zbraň.“ Dnes
uznávám, že v tom sloganu je velký kus pravdy.
Jaká je vlastně v Jihomoravském kraji podpora
malého a středního podnikání?
Sousloví - podpora podnikání ze strany veřejné správy
- je vždy trochu podezřelé. Za prvé, jedná-li se o
finanční podporu, je třeba mít na paměti, že veřejná
správa disponuje penězi, které byly nejprve z
podnikatelské sféry staženy ve formě daní a poplatků.
Vzápětí je část těchto peněz veřejnou správou
spotřebována na vlastní provoz. Teprve to, co zbude,
může být veřejnou správou vydáno na podporu
podnikání. Největším úskalím veřejné správy je určit,
co podporovat, a co ne. Často to dopadá tak, že jsou
veřejné prostředky vynaloženy naprosto neefektivně.
O tom svědčí celá řada zpráv např. Účetního dvora
nebo Nejvyššího kontrolního úřadu.
Pokud je mi známo, Jihomoravský kraj si v oblasti
podpory malého a středního podnikání vede, ve
srovnání s jinými kraji, velmi dobře.
Víte o nějakých akcích, nejen projektech, kde se
podnikatel může dozvědět o podpoře a
možnostech malého a středního podnikání v
jihomoravském kraji?
V tomto směru doporučuji jako odrazový můstek
portál Jihomoravského kraje
www.kr-jihomoravsky.cz.
Mohou se studenti brněnských fakult těšit na
Vaše přenášky?
Rád bych učil na vysoké škole. V tomto semestru jsem
měl dvě přednášky. Není vyloučeno, že příští semestr
budu přednášet pravidelně.
Pod vládou ČR existuje výbor založený Michalem
Kácábem – Skloubení profesního a rodinného
života. Jak se toto Vám samotnému daří
realizovat v praxi?
Mám pocit, že se mně daří skloubit profesní i rodinný
život velmi dobře. Nejsem si však jist, zda by to má
paní hodnotila stejně.
Jakou roli ve Vašem podnikání zastává Vaše
žena? Je pro Vás také jakýmsi konzultantem,
dáte na její názor?
Ano, moje paní se mnou konzultuje všechny kroky,
dokonce ještě dříve, než mě napadnou. Částečně je to
dáno tím, že je středoškolská profesorka, a proto je
zvyklá uplatňovat svoji autoritu v každé situaci.
Jak myslíte, že si stojí ženy v podnikání, ve
srovnání s muži?
Jsem přesvědčen o tom, že si ženy v podnikání u nás
stojí - ve srovnání se světem - velmi dobře a budou si
stát ještě lépe. Usuzuji tak z toho, že procento žen
mezi studenty vysokých škol stále roste a již dnes je
významně vyšší, než procento mužů. Moderní
společnost usnadňuje plnění rodičovských povinností
a tak mám dojem, že se budeme se ženami v řídících
funkcích setkávat stále častěji.
Co Vy a image? Na čem si zakládáte?
Nemám žádný vzor. Otázkou jaký chci mít image jsem
se nikdy nezabýval. Jestli image mám, pak jen čistě
náhodou, protože mně jej někdo přišpendlil.
Několikrát jsem totiž zaslechl, že k mému image patří
chodit s taškou. Jenomže já s ní chodím, protože ji
potřebuji. Mám v ní věci, které se mi nevlezou do
kapes. Rozhodně ji nenosím kvůli image. Na image
nemám ani v tašce místo. A na čem si zakládám? Mám
rád čisto, zejména v autě. A zakládám si na svých
lyžích. To je asi tak všechno, na čem si zakládám.
Obecně muži na tak vysokých pozicích, které
jste zastával, měli by být současně příkladem a
inspirací společnosti. Na jakém příkladu
společnosti si zakládáte sám u sebe a co se
snažíte veřejnosti jaksi vštěpit, vlít do žil?
Slova hýbají, příklady táhnou, říkali již staří Římané a
je to pravda. Jestli jsem svými slovy něčím pohnul, a
nebo svým příkladem někoho nebo něco popotáhnul,
musí posoudit jiní. Ambici vštípit něco společnosti
jsem však nikdy neměl. Vštěpovat něco společnosti by
mně připadalo poněkud neskromné, a to již vůbec
nehovořím o vlévání do žil.
Obleky si vybíráte sám, nebo je v tomto směru
manželka Vaším rádcem?
Obleky mně vybírá manželka. Neradí mně, hned
rozhoduje, protože sama nejlépe ví, co se mně líbí, a z
čeho budu mít, až to časem pochopím, největší
radost.
Je o Vás známo, že jste nadšený sportovec. Výhledově, budete se aktivně či pasivně účastnit nějaké sportovní události?Nejbližší sportovní událost, které se zúčastním jako hráč, (basketbalový zápas studentů proti absolventům gymnázia Vídeňská) se bude konat 17. 12 v 10.00 hodin v hale Moravské Slávie. Mimochodem, zmíněnou halu jsem pomáhal brigádnicky stavět. Povíte nám, jak si užíváte svoji roli dědečka? Být dědečkem mně baví. Máme dvouletou Aničku. Je neuvěřitelně chytrá. Nedávno jsem jí ukazoval a také komentoval obrázkovou knížku s fotografiemi z pralesa. Tvrdil jsem jí, že na jedné z fotografií je prasátko. Malá Anička - poučena vyprávěním svých rodičů – se nespokojila s mým výkladem. Nechtěla mně však dát najevo, že se mýlím a tak mne jen jemně opravila . „To je asi Kapybara, dědo“, řekla. Měla pravdu. Nebylo to prasátko, ale skutečně Kapybara. Fakt, že dvouleté dítě použije správné slovo jako je Kapybara mne fascinuje. To jsem já ve dvou letech rozhodně nedokázal. Vidím to jako další důkaz toho, že 21. století bude patřit ženám.Co by jste chtěl popřát čtenářům Profashion do nového roku?Přeji všem hodně zdraví a štěstí.
RNDr. Petr Duchoň narozen 6. září 1956, v Brně. Podnikatel, český politik a bývalý poslanec Evropského parlamentu (za ODS). Vystudoval fyziku na Masarykově univerzitě v Brně. Absolvoval postgraduální studium vakuové techniky na ČVUT v Praze a studijní pobyt na Ruprecht-Karls-Universität v Heidelbergu. V letech 1981 – 1990 pracoval jako výzkumný pracovník v Tesle Brno. V první polovině 90.let působil jako vědecký pracovník v Ústavu přístrojové techniky. Politickou kariéru začal roku 1992 jako místostarosta městské části Brno-Bystrc. V letech 1998 - 2004 zastával post primátora města Brna. V roce 2004 byl za ODS zvolen do Evropského parlamentu. Je ženatý, má syna Petra a dceru Janu.
Focení proběhlo ve zrenovované a zmoder-nizované budově rektorátu VUT. Budova byla nově otevřena 8. listopadu 1999 při příležitosti 100. výročí založení této školy (1899). Citlivá a rozsáhlá rekonstrukce budovy a nejbližšího okolí nenarušila její historickou a uměleckou hodnotu. Průčelí stavby je zařazeno do evidence státního seznamu kulturních památek, neboť fasáda představuje jednu z nejvýznamnějších brněnských novobarokních architektur.
KONEC
Autor: Michaela LejskováFoto: Petr ŠeblMóda: www.slimmoda.czDoplňky: www.bisaku.czPoděkování: Dvorana VUT Brno
Co Vám můžeme z našich služeb
nabídnout?
V nabídce kosmetických služeb máme mnoho
druhů ošetření od hydratačního a výživného,
přes regenerační a liftingové, až po ošetření na
žilky a mastnou pleť. Pracujeme zde s italskou
kosmetikou Alissa Beauté, která se míchá s
aktivními látkami, tudíž lze vytvořit program
přesně na míru Vaší pleti. Ošetření trvá až dvě
hodiny, součástí je masáž obličeje, krku a
dekoltu a zákaznice si u něj báječně odpočinou.
Horkou novinkou je chemický peeling
Melastop. Tento typ exfoliace je intenzivní
ošetření na bázi kyseliny mandlové a kyseliny
kojové, je šetrnou verzí a pleť se po něm
nesloupe. Řeší tonus pleti, žilky, akné, póry a
jizvy po akné. Toto ošetření pleti je skvělé i pro
kuřáky, u mužů řeší zarůstající vousy, ale
hlavním účinkem tohoto peelingu je odstranění
pigmentových skvrn, což v této době trápí
většinu zákaznic. Je to nejefektivnější
ošetření, které nabízíme, pleť je po ošetření
vypnutá a svěží. Ošetření se smí dělat jen v
chladných měsících, a proto je nyní tak
oblíbené.
Další skvělá služba z naší nabídky je
vizážistika. Tou se zabývám více, jak deset
let, v minulosti pro Artdeco, Isa Dora, Pupa,
Collistar, v současnosti pro Estée Lauder.
Nejčastěji líčím proměny, foto make-up,
přehlídky, ale poskytuji také poradenství a
osobní minikurz líčení, ve kterém se zákaznice
naučí jak o sebe pečovat.
Velice moderní je v současné době
permanentní prodlužování řas, je to metoda,
kdy se aplikuje na každou přírodní řasu řasa
umělá. Dá se vytvořit řada vzhledů a zdobení
dle požadavků klientky. Řasy se dle potřeby
doplňují se za 2-4 týdny. Zvýrazní tvar i barvu
oka a zákaznice se již nemusí líčit. Je to velice
pohodlné.
V neposlední řadě bych také ráda zmínila
možnost rekvalifikačních kurzů, akredi-
tovaných MŠMT – kurzy kosmetiky, vizážistiky
a další.
IPL / intenzivní pulzní světlo
Naše nejnovější služba zákaznicím je revolucí v
estetické dermatologii.
Přístroj opakovanými záblesky světelného
záření o velké intenzitě vede k cílené terapii.
Fotodepilace tmavých, ale i světlých chloupků
na celém těle. Pro stoprocentní efekt je třeba
podstoupit asi tři sezení. Ošetření je dobře
snesitelné, není bolestivé, a hlavně, tato
metoda je trvalá. Již po prvním ošetření
zaznamenáte úbytek chloupků. Dále
fotoomlazení – modelace kolagenových
vláken, zlepšení metabolismu buněk.
Odstranění pigmentových skvrn, především
solárního původu, rozšířených žilek, akné a
celková regenerace pleti. Tato ošetření provádí
pouze personál, proškolený speciálně pro tento
přístroj. Službu poskytujeme zákaznicím
jednou měsíčně a nabízíme nejnižší zaváděcí
ceny na trhu a skvělé výsledky ošetření.
Nejbližší termín je 7. prosince 2009 a 27.–28.
ledna 2010. Ceny se pohybují od 450 Kč.
V našem studiu můžete využít také
profesionálních služeb kadeřnictví ,
absolvovat masáže, permanentní make-up,
permanentní prodlužování vlasů, nechat si
udělat manikúru a pedikúru.
Pro tuto sezonu jsme pro Vás připravili
speciální akce nejen na ošetření, ale i na
Vánoční balíčky a nově jsou v prodeji i dárkové
poukazy na veškeré služby.
A na závěr mi dovolte, abych Vám za celý
náš kolektiv popřála mnoho úspěchů do
Nového roku a věřím, že budete i nadále
se službami Studia Ally spokojeny.
Alex Dejdarová, Studio Ally
Další informae o našich službách a
objednávky Vám vybavíme na telefonním
čísle +420 607 267 274.
Dále emailem: adejdarova @seznam.cz
Alex Dejdarová, Studio Ally
Lidická 25, Brno 602 00
Doro Muller a Frank Magnus vypracovali koncept pro vzdělávání Tae-Bo do Evropy (Poté co se učili Tae-Bo u Billyho Blankse.)
tří vzdělávacích stupňůBasic (červené bandáže), Advanced
(modré bandáže) a Master (černé bandáže)
Tae-Bo
Tae-Bo
Proč se používá v Tae-Bo tak enormně
rychlá hudba až 175 bpm?
T
A
E
B
O
Na základě tohoto konceptu bylo Tae-Bo rozděleno do , které se nazývají
. Díky barevnému odlišení bandáží může každý klient lehce rozpoznat, na kterém vědomostním stupni se jeho instruktor nachází
„vynalezl“ američen Billy Blanks.
je určeno opravdu pro každého, který
má zájem se lekce zúčastnit. Hranice věkového
omezení je bohužel směrem dolů. Děti mohou
navštěvovat Tae-Bo až po dovršení 13-ti let.
Dříve mají problémy s koordinací a díky slabému
a dostatečně nevyvinutému svalovému systému
mohou mít problémy s dostatečným napětím
zádových svalů.
Tato rychlost chrání tělo před zraněním! Za prvé
je Vaše tělo nuceni při tak rychlých beatech se
velmi rychle z pohybu vracet zpět, před tím, než
příliš velká rotace či rozsah pohybu způsobí
zranění a za druhé je každý jednotlivec nucen
pracovat s vyšším svalovým napětím, protože
jinak to jednoduše nestíhá. Tímto způsoben
chrání rychlá hudba již při Warm up – rozcvičení.
TAE-BO:
znamená totální odevzdání se všemu co dělám
znamená uvědomování si sebe sama a světa
znamená excelentní přístup ke všemu co člověk
dělá
znamená tělo jako bázi a prostředek k totální
vnitřní i vnější změně
znamená otevřenost a poslušnost své vůli ke
změně
Tae-Bo
Tae-Bo
V Tae-Bo
Existují Intro lekce a Tae-Bo lekce. V lekcích Intro
Ve vlastní Tae-Bo lekci
Během této lekce, a to samé platí ve stejné míře i pro Intro lekce, je velmi důležité trénovat v souladu s první částí filosofie – Get the first place by your own.
je opravdu velmi účinný sportovní systém, který nejen redukuje tělesnou hmotnost, ale i zvyšuje svalovou sílu, je zábavou a upevňuje vůli. Mění také Váš postoj ke stresu a problémům každodenního života. Motto zní:Get fit – lose weight – have fun – be strong
používá pohyby odlišných druhů bojových sportů a umění a v první řadě je to skupinové cvičení s rychlou hudbou.
neexistuje žádná choreografie. To znamená, že Tae-Bo je zcela prosté stresu, že si musíte zapamatovat různé pohyby a jejich pořadí za sebou a ty potom na konci hodiny v daném sledu budete opakovat.Tae-Bo se vyučuje ve dvou fázích (dvou typech lekcí)
se trénují kombinace, jednotlivé techniky a svalová síla. V jedné Intro lekci se „setkávají“ jak začátečníci, tak i klienti, kteří cvičí Tae-Bo již nějakou dobu. Jde o to zlepšit provedení technik, naučit se pravidla bezpečného a zdravotně nezávadného tréninku a rozvíjet svůj tzv. šestý smysl – cit pro své tělo.
přichází na řadu především trénink kondice.
To znamená, že každý účastník lekce má naslouchat svému tělu a dělat si přestávky vždy, když dosáhne svých hranic ( výkonnosti, kondice, vůle atd.)
KONEC
Autor článku: Martina Zábranská
Co je to cvičení Pět Tibeťanů?
Pět Tibeťanů je prastaré cvičení pocházející z
himálájského kláštera Šangri-La. Je to velmi
jednoduché cvičení, na které není potřeba
více než 15 minut denně a je tedy vhodné i
pro ty nejzaneprázdněnější z nás. Přitom je
to jedno z nejlepších a nejúčinnějších cvičení,
které znám. Má také tu výhodu, že jej mohou
cvičit opravdu všichni bez ohledu na věk a
pohlaví. Tyto cviky využívají univerzální
energii k tomu, aby přivedly tělo opět do
rovnováhy. Když je toho dosaženo, můžou se
buňky v těle opět obnovovat a prospívat, jak
to činily, když jsme byli mladí. Můžeme pak
vidět a cítit, jak "mládneme".
Tělo má sedm energetických center energie,
které si je možné představit, jako vířivá
silová pole. Indové je nazývají čakry (viz
obrázek). Jsou to energetická pole, sice
neviditelná okem, ale tím neméně skutečná.
Každé z těchto sedmi center má konkrétní
vztah k některé ze sedmi žláz s vnitřní
sekrecí a jeho funkce spočívá v tom, že
ovlivňuje produkci hormonů příslušející
žlázy. Hormony pak řídí všechny funkce v těle
včetně procesu stárnutí.
Nejspodnější první centrum je spojeno s
nadledvinkami, druhé s pohlavními žlázami,
třetí (solar plexus) se slinivkou břišní, čtvrté
v srdeční oblasti je ve vzahu k brzlíku, páté je
umístěno na štítné žláze, šesté (třetí oko) má
vztah k hypofýze neboli podvěsku
mozkovému na přední straně pod mozkem a
sedmé nejvyšší (korunní čakra) je spojen s
epifýzou (šišinka mozková) na zadní straně
pod mozkem. Ve zdravém těle se tyto víry
točí velkou rychlostí a umožňují tak kosmické
energii, nazývané také "prána", "čchi" nebo
"éterická energie", proudit tělem směrem
nahoru. Když se začne jeden nebo více
těchto vírů točit pomalu, proud životní
energie se zpomaluje nebo úplně zastaví -
což je jen jiné vyjádření stárnutí a špatného
zdraví.
Autor článku: Peter Kelderwww.beautyart.cz
KONEC
Tato otáčející se centra přesahují u zdravého
fyzického těla ven, za jeho hranice, u
nezdravého, slabého nebo starého těla
naproti tomu dosahují sotva jeho povrchu.
Nejrychlejší způsob, jak znovu získat mládí,
zdraví, vitalitu, je působit na tato centra, aby
se znovu normálně točila. Existuje pět
jednoduchých cviků, ale nejlepší výsledky
poskytuje celá řada všech pěti cviků za
sebou. Těchto pět tibetských cviků - pět -
"Tibeťanů" nejsou vlastně cviky v pravém
slova smyslu. Lámové je nazývají rity.
Pokud vám některý z těchto cviků nepůjde,
můžete jej vynechat a přesto ucítíte
blahodárné účinky těchto prastarých ritů
(doporučuji však pro dokonalé zacvičení si
tohoto ritu alespoň představovat). Když po
delší době cvik zkusíte znovu, může se stát,
že jej najednou zvládáte bez problémů. Pro
začátek se doporučuje každý cvik cvičit
třikrát a vždy po týdnu přidat jedno nebo dvě
opakování. Tak dlouho, až se dostanete na
počet 21. Ten se pak již nepřekračuje. Kdo
však z jakéhokoli důvodu nemůže, nemusí o
to za každou cenu usilovat a může zůstat
třeba u pěti opakování. Pokud však máte
poškozenou páteř, doporučuji toto cvičení
konzultovat s lékařem.
Josephine Esther Mentzer, pro všechny však Esty, vyrůstala
v Queensu vychovávaná svou maďarskou matkou Rosou a
českým otcem Maxem. Odjakživa milovala vše, co se týkalo
krásy a jejím snem bylo stát se dermatoložkou. Praxi získala
u svého strýčka, kterému v jeho laboratoři pomáhala připra-
vovat různé krémy a mléka. Byla to ona, kdo neochvějně
věřil, že pokud chcete prodat nějaké zboží, pak si nejprve
musíte zákazníka získat. Věnovala mnoho času a energie
radám zákaznicím a školením svých kosmetických
zástupců. Vrámci své prodejní strategie přišla s nápadem
přidávat zdarma k nákupu vzorky produktů, které by
zákaznicím mohly vyhovovat.
Jeden z jejích oblíbených citátů byl:
„Tell-A-Phone, Tell-A-Graph, Tell-A-Woman,“ ve kterém se
odráží myšlenka, že pokud žena produkt sama vyzkouší a
bude jí vyhovovat, pak si to určitě nenechá pro sebe, a bude
tak tím nejlevnějším způsobem šířit reklamu.
V roce 1930 se E. Lauder vdává a bere si Josepha. V tehdejší
době se jako vdaná žena nemohla profesionálně realizovat,
a tak začíná ve své kuchyni v New Yorku připravovat a
později i prodávat vlastní přípravky na pleť. Její kariéra
začíná právě tady, prodejem ošetřujících přípravků pro pleť
sousedkám a později do salónů krásy a hotelů. V roce 1946
zakládá tato průkopnice světa krásy spolu se svým mužem
společnost vyrábějící kosmetiku. Její první velký úspěch na
sebe nenechal dlouho čekat. V začátcích vyráběli pouze 4
druhy produktů: hydratační krém, krém na ruce, pleťový
olej a pleťovou vodu. Dva roky po založení otevírají svůj
první podnik na dnes již legendární adrese Saks Fifth
Avenue. V té době většina parfémů prodávaných v Americe
byla původem z Francie a málokterá žena používala parfémy
běžně. V roce 1953 přichází Estée s Youth Dew, orientálním
olejem do koupele se smyslnou vůní. Youth Dew měl takový
úspěch, že se zanedlouho poté začal prodávat i jako parfém.
Tato událost odstartovala kosmetické dobrodružství ženy,
která změnila myšlení žen na celém světě. Vnutila jim
myšlenku, že by měly, a nikoliv mohly, hýčkat samy sebe
každý den.
V následujících letech se manželé Lauderovi zaměřují na
rozšíření svých produktů a intenzivně se věnují jejich prodeji
po celých Spojených státech. V roce 1960 se stávají
mezinárodní společností s první pobočkou v Londýně. Rok
nato otevírají další pobočku v Hong Kongu a další země na
sebe nenechávají dlouho čekat. Úspěch Private Collection Po
Youth Dew následovaly další parfémy. Veliký ohlas
zaznamenal parfém Private Collection v roce 1972, produkt
White Linen potom v 1978. V roce 1986 přichází vůně
Beautiful, 1988 Knowing a v roce 1992 Spellbound. Rok
1996 je ve znamení nového typu vůně Pleasures, která slaví
ohromný úspěch. E.Lauder neváhá a vzniká pánská řada
Pleasures for Men. Následující další úspěšné parfémy pro
muže, jako je například Intuition for Men. Kromě parfémů
dala Estée Lauder světu vysoce kvalitní produkty péče o
pleť. Roku 1968 vzniká Laboratoires Cliniques Inc, kde se
vyrábí první dermatologicky a alergicky testovaná řada vůní
a kosmetiky. Přispěla však také k vývoji a uvedení na trh
mnoha dalších značek. V současnosti má společnost ve
svém portfoliu 27 značek, mezi nimi například Clinique,
Donnu Karan, Aramis, Origins, Jo Malone nebo také Tommy
Hilfiger. Filozofie vůní Estée Lauder byla jednoduchá a
pravdivá:
„Nechte svou vůni, aby prostě voněla a přestaňte se mračit!
Váš muž se vrátí domů a bude se cítit báječně. Voňte
příjemně, když odchází a voňte ještě lépe, když se vrací.
Dotkněte se svou exkluzivní vůní partií, které se na vašem
těle pohybují nebo pulzují – ohyb loktu nebo spodní ohyb
kolenou, zápěstí, dlaň - a staňte se okouzlující pro všechny,
kteří jsou blízko vás.“ Za celý svůj život získala Estée Lauder
mnoho významných ocenění. Mimo jiné vzpomeňme
například ocenění Americkou asociací žen podnikatelek
(ABWA), Cosmetic Executive Women´s President´s Award,
Neiman Marcus Award. Albert Einstein College jí udělil cenu
Spirit of Achievement Award. Roku 1994 získala jako první
ocenění Living Legend Award od americké American Society
of Perfumers. V roce 2002 ji Ministerstvo obchodu
Spojených států amerických jmenovalo International
Business Leader of the Year. Paní Lauder se dlouhodobě
věnovala také charitě. Podílela se například na renovaci
zámku ve Versailles či výstavbě několika dětských hřišť v
New Yorku. Rodina, stejně tak jako obchod, hrála v jejím
životě velice důležitou roli, a ačkoliv tato výjimečná
osobnost zemřela v roce 2004, její impérium může žít dál
díky potomkům, kterým předala otěže světově proslulé
firmy s iniciály E. L. ve znaku.
Za úspěch svého podnikání vděčí Estée Lauder tvrdé dřině, své intuici,znalosti toho, co mají ženy rády a potřebují, víře, že každá ženamůže být krásná a v neposlední řadě i svému strýci dermatologovi,který ji zasvětil do tajů krémů a chemických sloučenin.
Tento revoluční přípravek, který navždy změnil pojetí péče o pleť a myšlení žen, představila Estée Lauder v roce 1982 pod názvem Night Repair. O osm let později měnínázev a stává se z něj sérum Advanced Night Repair.Jeho zázračný účinek obnovy pleti tkví ve s p e c i f i c k y a t e c h n o l o g i c k y n o v ě namíchaném koktejlu regeneračníchingrediencí. Funguje také jako prevence, eliminuje totiž až 90 % volných radikálů. Díky kysel ině hyaluronové zároveň pleť dostatečně hydratuje. Světově proslulámalá hnědá lahvička se stala ikonou skrývající hmotu s hladkou texturou, vyvolávající charakteristicky sametovýpocit po aplikaci na pokožku, a dosahující úžasných a blahodárných účinků pro pleť!
Aerin LauderŠtíhlá, vysoká, elegantní,žena s milýma kultivovaným projevem…
kolekce není žádná známá modelka, ale ona sama. Celá kolekce je
protkána nejjemnějšími přísadami a charakterizuje ji luxusní obal.
Pro Aerin Lauder je společnost, vybudovaná její babičkou, tak
trošku jako dítě, které se snaží vychovat v duchu tradice této
společnosti. Její neustálá starost? Modernizovat značku, aniž by se
změnila základní filozofie a principy společnosti. „Svět Estée Lauder
je celkem jednoduché sladit s aktuálními trendy, protože moje
babička byla opravdová vizionářka,“ zdůrazňuje Aerin. Aerin
Rebecca Lauder není pouze dědičkou impéria E. Lauder a úspěšnou
ženou, je také matkou dvou dětí, které má s Ericem Zinterhoferem,
ředitelem Central European Media Entreprise Ltd., za kterého se
provdala v roce 1996.
Kariéra A. R. Lauder
• 1992 začátek kariéry ve společnosti E. Lauder v týmu
Prescriptives Marketing
• 1995 Director, Creative Product Development
• 1997 Executive Director, Creative Marketing
• 2001 Vice President of Global Advertising
Vnučka světoznámé královny kosmetických přípravků má prostě
styl. Ne nadarmo se jí přezdívá Princezna z Park Avenue. Tato
Newyorčanka je ve svých 39 letech viceprezidentkou a kreativní
ředitelkou kosmetické říše s iniciálami E. L. a vnučkou
nejznámějšího člena dynastie Lauder. Když se Aerin objeví na
veřejnosti, Američanky přestávají dýchat obdivem. Představujeme
vám dědičku značky vybudované ženou, která ráda říkala: „Krásná
žena má jednoznačnou výhodu a většinou i poslední slovo!“
Představujíc elegantní flakon svého nového parfému, pro který
navrhla nejen obal, ale i složení vůně, obklopená rodinou, Aerin
říká: „Moje babička představila parfém Private Collection v roce
1973 právě v tomto obchodě. Tímto jí chci vzdát čest.“ Jednoduchý
a elegantní proslov. Přesně takový, jaká je i ona sama. V srpnu 2007
uvedla A. Lauder na trh vlastní vůni Private Collection Tuberose
Gardenia, v prosinci 2008 pak Private Collection Amber Ylang Ylang.
Třetí vůně z řady Private Collection s názvem Private Collection
Jasmine White Moss spatřila světlo světa v červnu tohoto roku. Tváří
Vladimíre, vedly Vaše kroky přímou čarou k choreografii?Vůbec ne. Mé první kroky byly taneční. Tančit jsem začínal už tady, v sedmi letech jsem začal chodit do baletní školy Národního divadla v Brně. Ve 23 letech jsem se sbalil a odjel do Švýcarska. Tam jsem se okamžitě zapojil, protože jsem měl to štěstí, že jsem byl zrovna ve správný čas na správném místě. Věnoval jsem se v té době modernímu tanci.A tak, když jsem tancoval v televizním pořadu, byl jsem osloven jedním návrhářem, a ten mě nabídl cestu kolem světa se super skupinou tanečníků. Startovali jsme v Mnichově a procestovali celý svět. Japonsko, USA, celou Evropu, a to mi dalo do života velký švih. Všude možně jsme byli zváni také na velkolepé společenské události, proběhlo plno příležitostí a krásných okamžiků. Toto období jsem prožíval téměř tři roky. Jednoho dne jsem dostal nabídku dělat choreografa. Nikdy předtím jsem to nedělal, a taky, vzhledem k tomu, že velmi zvažuji svá rozhodnutí, trvalo mi půl roku, než jsem se rozhodl, že do toho skočím. Moje první práce měla velký úspěch, což mě povzbudilo k dalšímu pokračování.S jakými úskalími se jste se jako choreograf v začátcích setkával?Když mi lidi z týmu zkoušeli říkat, že něco nejde. Jenže já jsem absolutně zastánce toho, že si musím všechno vyzkoušet sám na vlastní kůži a práci s vlasy, make upem, tancem, to jsem měl už všechno za sebou. Když mi někdo řekl, že něco nejde, dokázal jsem mu že to jde, a ukázal jak to jde. Když jste se věnoval make upu, to jste byl proškolen od nějaké kosmetické značky?Vždycky jsem chtěl být svůj a svobodný a nechtěl jsem se vázat na firmu, která má svoji linii. Kdysi mi nabízela např. Estée Lauder, abych pro ně pracoval. Nejsem jejich člověk, ale spolupracujeme často, a to je pro mě lepší. Věnoval jsem se naplno choreografii, dělal jsem ji s láskou, a podle ohlasů, které jsem dostával, tak nejspíš jsem to dělal dobře.
Jak hodnotíte provedení módních přehlídek dnes, oproti způsobu provedení před dvaceti lety?Veliký rozdíl. Když si vzpomenu, ta naše turné… Museli jsme se líčit sami, česat sami, oblékat sami. Museli jsme poslouchat muziku, abychom věděli, kdy jít na scénu. Modeling je profese, a ta profesionalita je daleko v něčem jiném, než v tom, že je někdo hezký. Dneska je v tom veliký rozdíl. Každá modelka má oblékačku, kadeřníka, vizážistu, inspicienty. Ale v choreografii se to pro mně nezměnilo. Jen si dnes hudbu pracně nestříhám, nýbrž připravuji na počítači.Bylo obtížné obstát v zahraničí bez referencí?Tady se reference žádají více. V zahraničí si spíše zakládají na tom, co umíte. Lidé si vás okamžitě pamatují přes práci, kterou jste udělali nebo o ní slyšeli, a tomu se říká takzvaný Arabský telefon. Prostě ukaž co umíš.Kde vzniká nápad pro choreografii módní přehlídky?Vycházím ze dvou věcí. Těmi jsou kolekce a prostředí, kde se přehlídka bude odehrávat.Nějak jinak se dělá v tovární hale, nějak jinak v pompézním sále. Stejně tak to platí pro to, zda se předvádí džíny a kecky nebo večerní róby. Bohužel, to se na tuzemských přehlídkách trochu podceňuje a předvádí se kolekce skoro stejně, což je škoda, protože i manekýnky by měly chodit jinak v jeansech a jinak v šatech.Když připravujete přehlídku, je stres, hodně práce a jedete na maximum, a pak vše skončí, a nastává úplný opak. Klid, ticho, stres mizí, telefon je nesrovnatelně tišší, najednou nic není. Jak se člověk psychicky srovnává s takovými přechody z extrému do extrému?Tak to je šílený. Je jedno, jestli je to velká nebo malá akce. Ten čas, který dáte do rozloučení po přehlídce, poklábosení u skleničky, ten hodně napomůže k tomu srovnat se. Člověk se musí naučit s tím žít, že je v té rychlosti a najednou to všechno padne a je bílá stránka, nic.Je to do určité míry depresivní, ale musíte si uvědomit,
že i tohle tvoří integrální část vaší práce a naučit se s tím žít. Měl jsem například v týmu lidi, kteří nemohli se mnou pokračovat, protože nezvládli tyto situace kdy je stres, práce a hodně peněz, a najednou je ta prázdnota. Ti lidé absolutně nebyli schopni se s tím vyrovnat, nesnesou to. Raději šli vydělávat míň, aby měli jistotu. Ale jistotu máte jedině ve smrti. Také to překlenete s určitým pohledem na svět.V rámci profese choreografa máte hodně zkušeností, které by jistě pomohly mnoha lidem, kteří se v této branži zhlédli. Děláte přednášky, popřípadě nějaké kurzy? Dělal jsem je ve Švýcarsku, ale tady už ne. Měl jsem s tím špatné zkušenosti, a to v tom směru, že jsem chtěl pomoct, a pomohl jsem, ale nebyla dodržena dostatečná loajalita. To je příliš na můj vkus, abych se setkával s tím, že lidé neumí ani ocenit, ani poděkovat za pomoc, a dokonce dokáží ukrást nápad a prodávat ho jako svůj. Od té doby jsem řekl tak, a ne, když tady není morálka. Beru to na vědomí a své know haw si nechávám pro sebe. Mrzí mě to, ale bojovat s tím nebudu.Když jsem se v mých začátcích dostal k příležitosti něco se naučit, tak jsem si toho vážil a respektoval to. Ani dnes by tomu nemělo být jinak, když se někdo chce něčemu naučit.Vaše spolupráce s BVV byla dlouholetá a přesto již před několika lety skončila. Proč se to změnilo?V České republice jsem dělal moji vůbec první velkou show pro agenturu Elite. Shodou okolností tam byli představitelé BVV a požádali mě, zda bych se ujal přehlídek Styl a Kabo. Tak jsem se zajel podívat a řekl jsem si, že takhle to být nemůže, pokud jde o mezinárodní veletrh. Budoval jsem úroveň módních show na BVV po dobu dvanácti let a myslím, že jsem tam udělal dost práce. Pak ale jednoho dne někdo jiný převzal vedení a řekl mi nashledanou, protože jsem mu byl nepohodlný. Za čtyři roky po mém odchodu se dostaly přehlídky Styl a Kabo do stejného stavu, jako byly v době, kdy jsem na BVV začínal.Pokud lidé hledí dělat cokoliv, jen aby si vydělali, nemohou počítat s dobrým výsledkem. Práce vás musí zajímat, musíte cítit nadšení, lásku, a pak ty dobré výsledky přicházejí.Jakým způsobem motivujete lidi k práci?Musím říct, že jsem vždycky měl dobrý tým. Stala se mi jedna věc. Když jsem převzal Styl a Kabo, jasně jsem řekl: pravidla jsou ta, výhody jsou tyhle. Můj tým si řekl, že to bude vojna. Ale nakonec všichni uznali, že to byla výhoda. Motivace byla v tom, že jsem vždy dodržel to, co jsem řekl.Když můžete zhodnotit návštěvnost a společenskou prestiž módních přehlídek v České republice, jaký je Váš názor na jejich úroveň?Můžu říci, že je zde daleko méně lidí, kteří se zajímají o módu, poněvadž to zde ještě není tolik zaintegrované jako jinde ve světě, přesněji v západních zemích. Tato kultura se čtyřicet let opomíjela.A tak se přikláníte ke snaze spíše lidem svět módy přiblížit?Absolutně! Ale nechci dělat populismus. Nechci se jim podbízet, ale vytáhnout je nahoru. Já chci, aby ti lidé byli nadšeni, a musím říct, že se mi to většinou daří.Je to vlastně takový plezír, a já říkám: dělejme si
plezíry, protože jinak těch problémů je na světě hrozně moc, a je pěkný to doplňovat nějakou krásou, radostí a pozitivitou. Globálně si myslím, že česká společnost nežije dostatečně kulturně. Restaurace se mi zdají prázdné, lidé pospíchají pořád domů, snad na televizi. Možná že se pletu, ale i kina jsou poměrně prázdná, a kam ještě snad jdou, tak je divadlo, a tam si myslím, že chodí z určité setrvačnosti.Jaký je v rámci módních přehlídek ten Váš způsob přiblížit se lidem, nadzvednout je a přitom se nepodbízet?Zní to možná jako klišé a možná až naivně, ale já věřím, že se to dá. Pamatuji se například na jednu módní přehlídku v Ženevě. Jako jeden z prvních jsem začal dávat klasickou muziku. Nemáte zdání, kolik za mnou přišlo lidí, kteří mi dokonce říkali, že nikdy nechodí na opery, a tohle se jim líbilo a zase jim to otevřelo nové obzory. Také poslední přehlídku ve Vaňkovce jsem zahájil baletem, byl to až kýč, ale záměrný. No, a pak přišla za mnou paní a řekla mi, že manželovi, který jí usnul minulý týden na opeře tekly slzy, jak byl dojat. Víte revoluce je jedna věc, ale evolutivně, krok za krokem můžete udělat víc. Forma je vždycky důležitá. Někdo může být strašně sprostý, a když to má formu, tak to projde. Blanka Matragi jednou hovořila o způsobu a čase, který žena v Libanonu věnuje přípravám na to, v čem půjde na společenskou událost. Je to jistě u nás nepoměr, ale i přesto, jak hodnotíte společenské oblékání, a případně na co by jste doporučil dát si větší pozor?Tomu bych řekl ano, a to nesouvisí s tím, co se zrovna nosí v Libanonu anebo v Miláně, to s tím nemá nic společného. Je to o tom, že ti lidé si dávají větší pozor a
make-u
p:
Vla
dim
ír F
rank
mají větší plezír. Tady vidím nejčastěji u mužů, že se
nad tím vůbec nezamýšlí. Nejčastěji je to tragédie ve
volbě obuvi a doplňků. U žen je ten skok jasnější.
Přesto všechno ještě mnoho žen podceňuje doplňky.
Ty jsou mnohdy důležitější, než samotné šaty. Ať se to
líbí nebo ne, tak tato společnost ještě není na úrovni té
západní. Je tam vidět těch čtyřicet let spánku. Snažím
se lidem módu přiblížit a brát to nenásilně, jako hru.
Někteří lidé tvrdí, že není podstatné, co má člověk na
sobě, ale co má člověk uvnitř. Budete se bavit raději s
upraveným člověkem nebo s houmlesákem?
Jednou mi jedna má známá z Anglie řekla slova, která
mi utkvěla v paměti: „Víš, když mi Bůh nedal krásu,
tak já si nemohu vůči mému okolí dovolit ještě nebýt
upravená. To, že jsem upravená, to není jen pro mě, to
je určitý respekt společnosti.“ A já jsem nad tím
přemýšlel, a opravdu, jak k tomu někdo přijde, když se
musí dívat na někoho, kdo na sebe nedbá. Jistě, je to
jeho svoboda, ale jeho svoboda končí tam, kde začíná
ta moje.
O čem v současnosti nejvíc sníte?
Teď najednou mám zase chuť hodně cestovat. Hodně
jsem cestoval a byl jsem přecestovalý a měl chuť se
někde ustálit. A teď mám znovu chuť pohybu.
Jste člověk, který se rád vrací, nebo sníte o
nových místech?
Rozhodně se rád vracím. Třeba Řím, tam jsem byl
nesčetněkrát, a kdybych měl možnost jet do Říma,
jedu zase hned. Objevovat nová místa bych určitě
chtěl také. Je to nejlepší škola života.
KONEC
Jméno: Vladimír FrankNarozen: 9. 10. 1947Autor článku: Michaela LejskováFoto: Vladimír Frank
make-u
p:
Vla
dim
ír F
rank
Kontrolujte svou hlasitost. Vaše prezenta-ce nesmí být žádným hlukovým útokem na bubínky posluchačů. Kdo křičí, nemá většinou pravdu. Proto měňte hlasitost podle významu výroku. I tichá mluva může vytvořit napětí.
Vyhněte se příliš rychlému mluve-ní. Většinou se za tím skrývá nervozita a nejistota. Příval slov posluchače ubíjí. Ale pozor: I pomalá mluva může unavit. Proto: Měňte tempo řeči. Hlavně se nestyďte zařadit do svého projevu účinné přestávky.
Vaše řeč smí být zabarvena dialektem. Zda lehce nebo silně, to závisí na publiku. Sterilní, bezbarvá předváděcí řeč se nežádá. Procvičujte si s magnetofonem. Ať posoudí vaši přátelé nebo (ještě lépe) neutrální osoby, zda mluvíte srozumitelným dialektem.
Přitom v umění vést lidi, které patří k vrcholu manažerských dovedností, je správná rétorika nutností. Rozumíme jí hlavně schopnost tzv. přesvědčivé komunikace, inspirace pro vedení týmu, základ na zvládání námitek i konfliktů i pro oslabení protiargumentů.
Manažeři, kteří vystupují a mluví před lidmi, kolegy, klienty a zákazníky, potřebují umět vystoupit profesionálně. V profesionalitě je zahrnuta zřetelnost projevu, umění sdělit myšlenky i motivovat tým.
Ať již budete vystupovat před lidmi jako manažer, nebo jen jako člověk před publikem, který může prezentovat projekt nebo svoje myšlenky, můžete správnou rétorikou své posluchače skvěle zaujmout. Na trhu existují semináře i publikace, které můžou být vodítkem a pomoci vám vaše rétorické schopnosti rozvíjet a procvičovat. Kultura řeči je dovednost, která by měla být vlastní nám všem a která stojí za to rozvíjet.
Nemluvte vysokým hlasem. „Pištivé“ hlasy působí málo přesvědčivě. Čím temněji a hlouběji, tím příjemněji a věrohodněji váš hlas působí.
Co uráží ucho, to k sobě duše nepustí. Zlepšujte proto rezonanci svého hlasu. Čím lepší paletu tónů váš hlas obsahuje, tím tepleji zní.
Mluvte čistě a jasně. Nedbalá výslovnost svědčí o nedostatku sebekázně. Čím artikulovaněji a zřetelněji hovoříte, tím snáze vám budou vaši posluchači rozumět.
Tón vytváří hudbu. Na vašem hlasu vaši partneři v rozhovoru nebo posluchači poznají, jakou máte náladu. Proto se vyhněte monotónní řeči. Modulováním svého hlasu se pokuste vytvořit co nejvíc obměn. Dynamická mluva prozrazuje angažovanost a nadšení. Jiskra přeskočí!
Co prozrazuje hlas
V příštím čísle Profashion pokračování na téma: Jak zvládat konflikty
Autor: Pavlína Langerová, AUDICA www.audica.cz
KONEC
Jak dlouho funguje Scandal Ladies?
Scandal Ladies funguje třetím rokem a skládá se
ze tří skupin. Před vznikem Scandal Ladies jsem
byl členem jedné z nich. Začátek byl v tom, že já
sám jsem tanečník. Tančil jsem balet v Praze, a
pak také v Ostravském divadle. Tam jsem před
dvanácti lety skončil. Divadlo mi chybělo, a tak
jsem si založil vlastní skupinu, která má v
současné době obsazení pět lidí. Chvilku jsem s
nimi tančil, ale postupně bylo jasné, že to někdo
musí řídit, jinak by byl zmatek. Ujal jsem se této
funkce.
Jak vypadá role producenta travesti
skupiny?
Starám se o hudbu, kterou pro vystoupení
upravuji, starám se i o kostýmy, vymýšlím
programy a dávám dohromady scénář. Ten
scénář je konečné dílo všech, protože to
konzultujeme, a někdy se u toho i pěkně
pohádáme, protože se bojuje, co kdo bude dělat.
Kdo vám šije kostýmy?
Něco nám udělá švadlena, ale to je takové
minimum. Jinak si šijeme sami. Uděláme
nejdříve návrh, a co je nejtěžší, to ušiji já.
Jak probíhá taková příprava make upu?
Protože jsem byl ve škole líčení, tak jsem to znal,
a pak každý do toho vnesl nějaký nápad či
osvědčenou techniku. Každý se musí líčit trochu
jinak, protože má každý jinou pleť a tvar obličeje.
Základ jsem jim řekl, protože to je divadelní líčení
a odlišuje se od běžného hodně zásadně. Dneska
už jsou takoví profíci, že jim nemám co vytknout.
Je to velmi náročné, udělat z chlapského obličeje
ženský obličej. Je to jako by člověk maloval
obraz.
Jaká jsou při takovém líčení úskalí, s čím
hodně bojujete?
Obočí určitě. Všichni máme svoji práci a nikdo
nedělá jako hlavní práci travesti show. Takže
holit si obočí trvale, to nejde. Vlastně děláte na
obličeji takovou masku, jejíž příprava je náročná
a trvá nejméně hodinu. Dolů už to jde rychleji.
Nebo nohy, nikdo si nechce holit nohy, tak si
berou třeba čtvery silonky. Prsa si teda holí, to si
musí holit. Také ruce, to by bylo vidět.
To musí být v šatně docela zábava při
takových přípravách. Jak probíhá
převlékání během show?
To bych přál někdy divákovi vidět. Během pauzy
mezi písničkami se musíme převléknout, udělat
ze sebe docela jinou osobu a samozřejmě make
up se nesundává, ten se poupravuje. Přidělá se
nová paruka a vymění se doplňky. Po vystoupení
si oddechneme, a pak se tomu maratónu
smějeme.
Jaká jsou vaše nejoblíbenější čísla?
Stálice jako jsou Machálková, Vondráčková,
Csáková nebo Urbánková, to nesmí chybět. Velmi
oblíbená je také Tina Turner. Diváci je stále chtějí.
Ale my máme ještě taková divadelní představení,
kde je děj. Připravím nějaké téma, podle toho
vybírám písničky. Měli jsme i film a muzikál. Ten
muzikál nemá až takový děj. Dělali jsme třeba
Scandalárium nebo Jak šel čas. To byl příběh,
který šel od pravěku. Začínali jsme Tinou Turner
v podobě pravěké ženy, oblékli jsme ji do kůže.
Postupně jsme volili zpěvačky, které měly
zvučnou tvorbu rok od roku, a tak to pokračovalo
až do současnosti.
Co aktuálně připravujete?
Chystáme program na příští rok, a ten bude
vyloženě dějový. Bude se to jmenovat Zlatý
Oscar po česku aneb Kurňa hoši skandál. To bude
na podzim roku 2010. Hlavní postavou bude
režisérka Věra Chytilová, která režíruje film na ty
zlaté Oscary po česku. To bude určitě zajímavé.
Vás osobně už na jevišti divák neuvidí?
Na jevišti už ne, ale když jsou nějaké soukromé
párty, tak někdy vystupuji i já. Ale to se stává už
KONEC
opravdu málokdy.
Pro firemní večírky připravujete vlastní
show nebo si klient objedná program dle
vlastní představy?
To si většinou řeknou, co by se jim líbilo, a my se
snažíme přizpůsobit. Když vystupujeme na
diskotéce, tak tam dáváme modernější věci, ale v
rámci večírků jsou to spíše tradiční osobnosti.
Jsme schopní docela pružně se přizpůsobit a
vyrobit i dobové kostýmy.
Jaký je Váš nezapomenutelný kuriózní
zážitek?
Běžně se nám stává, že vypadne elektrika. To se
zachraňuje všelijak. Dokonce jeden náš kolega
takhle odzpíval písničku sám. Naštěstí byl
hudebně nadaný. Kuriózní také bylo to, když
jsme předváděli na klasické módní přehlídce a
pořadatelka měla nápad, že jeden z nás předvede
svatební šaty. Nikdo nepoznal, že po mole chodí
muž.
Kde probíhají zkoušky?
Měli jsme studio, ale zrovna se to bude měnit. Od
ledna budeme mít novou zkušebnu, kterou jsme
dostali od města. V Brně jsou prostory pro
podnikání neatraktivní a nevyužité, nám však
takový obyčejný skladový prostor stačí, dá se
využít jako šatna a navíc nikoho nerušíme.
Jak to zvládáte s financováním travesti
skupiny?
Kasu držím také já. Co se vydělá, investuje se
většinou do dalších projektů, šatů a podobně.
Vlastně stále investujeme. Pak jsou poplatky
OSA a podobné, a tak jsou naše prostředky
neustále v pohybu. Máme sponzory, ale ne na
peníze, nýbrž na materiály. Na látky, šaty,
doplňky. Firma Elis nám dává slevy na nákup.
Občas dostaneme šaty třeba ze svatebního
studia.
Jak zvládáte takové nasazení?
Potřebuji zdravou formu stresu. Když ten stres
nemám, tak sedím doma a neudělám nic. I když
si naplánuji, co všechno udělám, tak když nejsem
v tom nasazení, nakonec zvítězí lenost.
Máte ještě nějakou vlastnost, se kterou se
moc nechlubíte?
Takovou mám, a tou je nedochvilnost. Jako to má
například Halina Pawlovská. Tuhle volal jeden
režisér Halině a ptal se jí: „Halino, kde jste, my už
začínáme točit?“ Halina odpovídá: „No, já už
sedím v taxíku, jsem na cestě.“ Na to režisér:
„Ale já Vám volám na pevnou linku.“
Máte podobné zážitky?
Na jedno naše vystoupení v Bratislavě jsem
meškal a můj kolega kvůli mně držel autobus.
Postavil se před něj, aby nemohl odjet, dokud
jsem nepřijel.
Autor: Michaela Lejsková, Foto: René Barteček
Viem, že máte blízky vzťah k americkej tzv. broadwayskej dramatike. U nás mala dlhý čas nezaslúžene povesť čohosi, čo balancuje na hranici bulváru, produktu presne vystrihnutého podľa momentálneho záujmu a vkusu publika.Americká dramatika je možno špecifická tým, že do veľkej miery spája divácky atraktívnu tému, dobre napísaný príbeh (fabulu) ale súčasne skvelé dialógy a perfektne vypointované a pritom uveriteľné situácie s veľmi dobrým psychologicky fundovaným základom. Napokon vyrástla na takých autoroch ako Eugene O´Neill, Tennessee Williams alebo Thornton Wilder. A potom, prostredníctvom hereckej školy Lee Strasberga je silne ovplyvnená ruskou dramatikou, predovšetkým Čechovom. V skutočnosti je americká dramatika veľmi bohatá a rôznorodá. Hry Edwarda Albeeho či Sama Sheparda sú možno náročnejšie a psychologicky komplikovanejšie, ale nechýba im humor. A Neil Simon je fenomén sám o sebe - ako autor množstva hier je úspešný a populárny naozaj na celom svete, a pritom jeho hry sú zväčša tragikomédie - divadelníkmi považované za najťažší žáner. Sú to skutočne silné príbehy, no pritom príbehy malých ľudí, s ktorými sa divák dokáže identifikovať, a ktorých problémy pozná, chápe, a často i sám zdieľa.
S Neilom Simonom ste sa už stretli.Áno, a to niekoľko krát. Režíroval som jeho hry. Na bratislavskej Novej Scéne v roku 1991 vtedy novú, čerstvo preloženú fantastickú hru Stratení v New Yorku (Lost in Yonkers). V tom istom roku za ňu Simon dostal Pulitzerovu cenu a súčasne Tony Award , teda dve najprestížnejšie ocenenia za literatúru a divadelnú hru v USA. Neskôr som réžijne pripravi minimuzikál Každý má svojho Leona (They´re Playing Our Song), nesmierne zaujímavú hru, vychádzajúcu zo skutočného príbehu výbušného mileneckého vzťahu textárky a hudobného skladateľa. Neil Simon sa na Slovensku často uvádza,
a nie len preto, že sa po 89 uvoľnilo embargo na broadwayskú dramatiku, jeho hry sú veľmi kvalitné aj v kontexte súčasnej európskej drámy. Viete, možno je to tým, že nie sú takpovediac defetistické, nenájdete v nich chmúry a ťažké nyšlienky, hoci prinášajú často bolestivé životné témy. Sú zdravo optimistické, a to mi je blízke - ako hercovi a divadelníkovi, aj ako človeku.Zlatí chlapci sú tragikomédiou, a navyše z divadelného prostredia...Áno, hercov sa tento problém, povedzme táto téma bytostne dotýka. Každý z nás, čo večer vychádzame na javisko, sa určite občas prichytí pri myšlienke, že na toto ja už nemám... kondičku, pamäť, silu. Ale viete, tá hra nie je len o dvoch stárnucich hercoch, je o stárnutí ako takom. Problém stárnutia populácie je dnes veľmi ožehavý, aktuálnejší ako kedykoľvek predtým. Téma starého človeka, odsunutého zrazu kamsi na vedľajšiu koľaj, jeho nedocenenie spoločnosťou, hroziaca izolácia..., a situácia, keď je človek takpovediac fyzicky donútený vycúvať zo svetského diania a byť už len akýmsi pozorovateľom v pozadí, to je na prvý pohľad pre divadelnú hru príliš ťaživé. Ale práve v tom je Neil Simon výnimočný autor, rieši to totiž humorom, nerobí z tých dvoch obete, odkázané na dožitie, práve naopak, ukazuje ich tvrdohlavý a často smiešny zápas o návrat na výslnie, aby ich nakoniec zmieril v očistnom sebapoznaní. Jeho humor nie je sarkasticky krutý, ale ani príliš láskavý. Je to zdravý humor citlivého pozorovateľa a výnimočného znalca rozkolísanej ľudskej psychiky.Ste hercom aj režisérom. Ako sa prelína vaša skúsenosť v týchto profesiách a takpovediac "funkciách"?Mám takú zásadu, že pokiaľ som hercom, konsekventne sa držím svojej profesie. Snažím sa empaticky vcítiť do predstavy režiséra o mojej postave, pochopiť, o čo mu ide, a potom ju chcem obohatiť ako herec - svojím myslením a svojím výberom výrazových prostriedkov. Práca režiséra je iná už preto, že v momente, keď predstúpi pred hercov, má istý náskok. Už pol roka o tej hre premýšľa, študuje a číta, rozpráva sa o tom s dramaturgom, scénografom. Je to dlhá príprava. To, že režíruje herec, môže byť výhodou len vtedy, ak sa vie vzdať predstavy, že vec má vyzerať práve tak, ako by ju sám zahral. Isteže, ako režisér sa neviem odosobniť, budem to vždy len ja, moje myslenie, moja predstava o veci - často hercom predohrávam, ale vždy emóciu alebo význam, nie to, ako to majú zahrať. Je to spôsob efektívnej skratky, myslím si, že tak herec rýchlejšie a presnejšie pochopí, o čo mi ako režisérovi ide. Napokon sú odtiene emócií a významov, o ktorých sa nedá príliš rozprávať. Na samotného herca nechám aké prostriedky si zvolí, na naplnenie toho, o čo mi ide.
Viac ráz ste režírovali inscenáciu, v ktorej ste aj
sám hrali. Aký je to pocit?
Viete, v televízii môžete natočiť výstup, a potom sa na
to pozrieť, v divadle to nie je možné. Najťažšia
"kategória" je režírovať hru a súčasne v nej hrať.
Často je to aj veľmi zábavné. Ako "objektívny faktor"
robíte hercom sparingpartnera, ale súčasne
aranžujete celý výstup. A potom príde chvíľa, keď sa
do toho výstupu musíte "vmontovať" ako postava -
partner rovnocenný ostatným na javisku. Často mám
čo robiť, aby som svojich kolegov "dobehol". Je to, ako
keď odštartujete maratón, zahodíte štartovaciu pištol,
prezlečiete sa, prezujete a vybehnete..., ale až desať
minút za ostatnými. Práve to ma nesmierne vzrušuje,
ten okamih, keď končím ako režisér za stolíkom, a
stávam sa hrajúcim režisérom.
Nakoniec - na začiatok. Ako ste sa vlastne ako
herec dostali k réžii?
Musím sa priznať, napriek tomu, že otecko bol herec,
sám som o štúdiu herectva neuvažoval. Strednú školu
som končil v roku 1964, vtedy sa ešte vypĺňal taký
dotazník, že o akú vysokú sa mladý človek zaujíma. Ja
som si "zaškrtol" medicínu, bavili ma prírodné vedy, a
ako druhú - filmovú réžiu. Lenže po nejakých
konzultáciách som zistil, že by som nemal šancu.
Nemal som ani 18 rokov, nespĺňal som kritériá - na
filmovú réžiu brali ľudí starších a zrelších, tak som sa
prihlásil do Bratislavy na herectvo a úspešne som
prešiel talentovkami. Ale hneď v lete po skončení
prvého ročníku som dostal úlohu vo filme Každý mladý
muž, a režisérovi Pavlovi Juráčkovi som sa zveril, že
by som chcel prestúpiť na filmovú réžiu. Réžia sa
študovala len na FAMU v Prahe a prestup z jednej školy
na inú sa podaril len výnimočne. A Pavel mi povedal
"Vieš, to by bola škoda. Keď už si raz tam, tak to
dokonči, ako režisér budeš mať výhodu, keď budeš
vedieť ešte niečo iné..." Držalo ma to až do tretieho
ročníka. Súčasne som ale dostával stále zaujímavejšie
ponuky a herecké príležitosti, aj v televízii a vo filme, a
nakoniec prišlo aj hosťovanie v Národnom, tak som to
rozhodnutie stále odkladal. K prvej divadelnej réžii
som sa dostal až ako mladý herec v Martinskom
divadle. Dramaturg Igor Galanda vedel, že ma to ťahá
k réžii, tak mi ponúkol, aby som so zaslúžilými
kolegami hercami zrežíroval Gogoľovu Ženbu.
Súčasne sme s Ondrejom Šulajom (vtedy mladým
dramaturgom, dnes renomovaným scenáristom)
inscenovali Vampilovovu hru 20 minút s Anjelom. Obe
inscenácie sa stretli s veľkým ohlasom, lenže v tej
dobe som už bol ako herec veľmi "vyťažený". Neskôr
som prešiel na bratislavskú Novú scénu a napokon v
roku 1983 do Slovenského národného divadla. U nás v
divadle som ako režisér dostal príležitosť v roku 1990,
vybral som si Camusovho Caligulu. A od tej chvíle už
20 rokov intenzívne striedam profesie herca a
režiséra.
KONEC
Národní divadlo Brno
Firma TENIS SERVIS B. Coufal vznikla již v roce 1985, jako jedna z prvních specializovaných sportovních prodejen, zaměřených na tenis, squash, badminton a kompletní servis.Od roku 1996 firma sídlí v novém komplexu pasážových prodejen v obchodním centru IBC v Brně. Zákazníkům nabízí velmi široký sortiment zboží pro tenis, squash, badminton a golf.„Provádíme vyplétání raket na špičkovém elektronickém digitálním stroji značky PACIFIC 700 DIGITAL včetně kompletní diagnostiky. Patříme k jednomu z nejlepších servisů v ČR. Odborně proškolený personál Vám vždy poradí. Mimo servis prodáváme vybavení od nejznámějších značek jako např. WILSON, HEAD, YONEX, ASICS, DUNLOP, … Zboží Vám pošleme i na dobírku,“ hovoří o nabídce služeb majitel firmy Bohuslav Coufal, který je již třináct let výhradním dovozcem firmy PACIFIC pro Českou republiku a Slovensko.Dále pan Coufal uvádí: „Na tomto typu strojů se vyplétal také Turnaj mistrů v Londýně koncem listopadu 2009. Tam také proběhlo předvedení nových tenisových raket PACIFIC, které jsou pokračovatelkami raket Fischer, jež firma PACIFIC koupila v roce 2009. Je to světová premiéra výroby raket, u kterých je uplatněna převratná technologie BASALT X. Tyto rakety budou v prodeji v ČR a na Slovensku začátkem února 2010 pro všechny výkonnostní kategorie.“Pan Bohuslav Coufal není v této branži žádným začátečníkem. Již od svých 18 let vyplétá rakety a jeho rukama prošly rakety na turnajích DAVIS CUP a FED CUP. Vyplétal také tenisovým hráčům zvučných jmen, jako jsou Suková, Navrátilová, Šmíd. A kde se vlastně člověk naučí řemeslu vyplétání raket?„Jedině u zkušených vyplétačů. Nejsou na to žádné školy. Já dávám školení osobně také, protože stroje prodávám. Jinde se to člověk nenaučí, než od lidí, kteří se tomu věnují a jejich práce je odrazem jejich zkušeností. Takový zkušený vyplétač pak dokáže také poradit zákazníkovi výplet dle jeho úrovně a stylu hry. Tento servis je pro nás standardním, stejně jako jsme schopni kompletně vybavit hráče ať už na tenis, squash či badminton, popřípadě golf.Firma PACIFIC vznikla v polovině minulého století v Německu jako specializovaná firma na tenisové doplňky. Její strategie se dodnes řídí potřebami hráčů, a to jak závodních, tak i rekreačních. V roce 1972 začala firma PACIFIC, jako jedna z prvních, vyrábět ve své továrně na Novém Zélandu přírodní struny. S těmito strunami hráli i tak vynikající hráči jako Mc Enroe a Kodeš a jiní slavní. Podle testů USRSA v USA jsou přírodní struny PACIFIC od roku 2002 nejlepšími strunami na světě. V roce 1993 začala firma vyrábět polyesterové výplety. Tyto výplety byly a jsou dodnes vyráběny přímo v Německu, v centrále firmy PACIFIC. Jejich kvalita je na špičkové úrovni, o čemž svědčí výsledky testů USRSA, kde se POLY FORCE umístil na prvním místě ze všech testovaných polyesterů. Kromě těchto produktů vyrábí PACIFIC širokou škálu dalších typů výpletů pro tenis, badminton a squash, a to hybridní vyplety, syntetické výplety, speciální vyplety, základní kožené gripy, syntetické gripy, overgripy, vibrastopy, potítka, čelenky, závaží na rakety, speciální squashové ochranné brýle, …V roce 2004 přišla firma PACIFIC s novou řadou textilu včetně oblečení z materiálu DRY FEEL a tašek a thermobagů z velice kvalitních materiálů. Dále firma nabízí tenisové míče, squashové míče a badmintonové košíčky pro všechny výkonnostní úrovně.Firma PACIFIC je také známá svými velice kvalitními elektronickými vyplétacími stroji, testery a potřebným servisním vybavením. Mechanika i elektronika těchto vyplétacích strojů je na špičkové úrovni, a v ČR je již prodáno několik desítek těchto strojů.Českými reprezentanty, kteří hrají s výplety firmy PACIFIC jsou například Radek Štěpánek a Renata Voráčová, za mnohé zahraniční hráče jmenujme alespoň Michaela Južného. Oficiálně například v Německu hraje dvanáct z dvaceti nejlepších hráčů s výplety značky PACIFIC.“
pasáž IBC (2. patro, blok C), Příkop 6, Brno
Autor článku: Michaela Lejsková
Naleznete u nás sortiment značek:
Diamant je bílý kámen symbolizuje čistotu, jako bezvadný kámen
symbolizuje dokonalost, jako nejtvrdší kámen vyjadřuje
stálost.Diamant v zásnubním prstenu dokazuje dívce, že to s ní její
nápadník myslí vážně. Diamant v dokonalém šperku vyjádří lásku k
obdarované osobě více než cokoli jiného. Kvalitní šperky s diamanty
nestárnou, vydrží několik generací a uchovávají v sobě kromě
finanční hodnoty i hodnotu nezapomenutelného osobního okamžiku.
V dávných dobách vždy platilo, že sňatek byl jakýmsi výměnným
obchodem. Zasnoubení bylo věcí výměny nevěsty za hmotné dary
nebo majetek. Touha prezentovat svoje spojení s někým blízkým je
stará jako lidstvo samo. Lidé vždy toužili projevovat před ostatními
lásku a příslušnost jednoho k druhému.
Ve starých kulturách byly prstýnky zhotovovány z běžně dostupných
materiálů. Například z kůže, splétaly se ze stébel. Tyto ryze přírodní
materiály posilovaly pocit sounáležitosti s místem, kde člověk žije.
Římané používali železné prstýnky, neboť věřili v sílu a nezničitelnost
železa a tím utvrzovali sílu posvěceného sňatku.Byli to ale Řekové,
kteří první navlékli prsten na čtvrtý prst levé ruky, kde je umístěna
žíla lásky, vedoucí k srdci. Zlaté prsteny se objevily zároveň se
zavedením zlata jako platidla. V 9. století papež Mikuláš I. schválil
zlaté snubní prsteny jako důkaz toho, že muž je schopen finančně
zajistit svoji ženu.
První doložený diamantový snubní prsten dostala Marie Burgundská
od vévody Maximiliána I. v roce 1477, jako drahokam vyjadřující
čistotu a lásku. Viktoriáni, známí jako romantici, zdobili často prsteny
vzkazy a jmény.
V průběhu 20. století se diamanty staly nezbytnou součástí kultury
celé společnosti a diamantové prsteny se staly těmi nejžádanějšími.
Kupovat diamanty a diamantové šperky je nejen krásné ale i chytré.
Překvapte své blízké. O narozeninách, pod stromeček, při narození
dítěte, maturita, promoce...
Dejte svým blízkým najevo, jak Vám na nich záleží a jak si jich ceníte.
Darování diamantu má dvojí kouzlo – nezapomene na něj ani ten kdo
daruje a už vůbec ne obdarovaný. Diamanty jsou věčné.
To, jak diamant vyniká na krásné ženě, můžete posoudit například na
modelce Inně Puhajkové, která pózovala pro prosincové číslo
Profashion. Zářící s diamanty na sobě a zářící také s diamanty při
jejich ukládání do bankovního trezoru banky LBBW. Pamatujte také
na bezpečnost svých cenných šperků, a obraťte se na profesionály
bankovních institucí.
Jiří Bartoška, Zuzana Dřízhalová, Gabriela
Osvaldová, Ivana Chýlková, Jakub Prachař,
Martha Issová, Martin Dejdar, Jiří Macháček,
Táňa Vilhelmová, Mojmír Maděrič a Jiří
Lábus.... zkrátka velcí herci se sešli, aby
udělali radost malým dětem a navíc pomohli
dobré věci. Veselá knížka Velcí herci malým
dětem plní mezeru na knižním trhu - nabízí
něco mezi k las ickou pohádkou a
aud i okn í ž kou . J e j í v ydán í má i
nepřehlédnutelný charitativní podtext. Celá
čtvrtina zisku z prodeje půjde na konto
občanského sdružení Lymfom Help, které od
roku 2005 pomáhá pacientům s maligním
lymfomem, jejich blízkým a přátelům.
Projekt Velcí herci malým dětem je prvním
producentským počinem herečky a zpěvačky
Lucie Šoralové. „Zatím se snažíme zvládnout
vše kolem vydání knihy co nejlépe. Vždycky
jsem si přála spolupracovat na něčem
hezkém a současně smysluplném, takže
když mě oslovili mí slovenští přátelé, zda
bych zkusila využít svých kontaktů a pomoci
s vydáním knížky Velcí herci malým dětem v
České republice, neváhala jsem. Je to má
první producentská zkušenost, a když bude
důvod a možnosti, tak budu pokračovat dál.
Většinu písniček už máme natočených,
všichni herci skvěle spolupracovali, úvodní
vyprávění načetl svým charismatickým
hlasem Jirka Bartoška, takže věřím, že
výsledek bude skvělý,“ říká Lucia Šoralová.
Knížka je, přesně jak slibuje její podtitul,
plná písniček, notiček, básniček a kresbiček.
Titulní stránce dominuje CD s dvacítkou
písniček nazpívaných oblíbenými herci.
Každý z nich ke „své“ písni připojil originální
kresbičku a svérázným způsobem tak
spoluilustroval samotnou knížku, která
obsahuje noty a texty všech písní.
Velcí herci malým dětem jsou českou verzí
charitativního projektu, který v roce 2000 na
Slovensku vytvořilo občanské sdružení
Šance dětem. První náklad se bleskurychle
vyprodal a titul se dlouhé týdny držel v
žebříčku nejprodávanějších knih na druhém
místě, v těsném závěsu za nejnovějším dílem
Herryho Pottera. Autorkou nápadu a hudby
ke všem písničkám je Sisa Michalidesová,
mladá slovenská herečka, skladatelka a
hudebnice. Sisa v sedmnácti letech
překonala nádorové onemocnění a na
základě vlastních zkušeností se rozhodla
pomoci těm, jejichž problémy velice dobře
zná. V úvodu knížky vypráví dětem svůj
příběh – příběh nemocné holčičky, která s
pomocí kouzelné píšťalky dokázala spolu s
tóny vyfouknout z těla i zlou nemoc… Původní
texty Petera Konečného a A leny
Michalidesové do českého jazyka přebásnila
Lucia Šoralová.
Slovenské děti si jednouché rýmy a chytlavé
melodie zamilovaly, takže v současné době
už je na pultech druhý díl knihy. Snad i u nás
bude knížka stejně úspěšná a přinese radost
dětem a finanční pomoc pro Lymfom Help.
„S obrázky jsem neměla problém, ráda
maluju dětem a stačí mi, když poznají, co to
mělo být. Horší to bylo s texty. Nemám ráda,
když se zvířatům podsouvají lidské
vlastnosti, navíc negativní. Proč pěstovat v
dětech dojem, že ropucha je hnusná a
nenažraná, brouček je roztomilý chudinka a
straka je potměšilý lupič? Každé zvíře je
svým způsobem krásné a žije takový život,
pro jaký bylo určeno, pokud mu do toho
člověk nezasahuje. Nakonec tu „hnusnou
ropuchu“, kterou děti utlučou klackem, s
chutí zblajzne pár roztomilých broučků
chudinků, a to ne proto, že by to byli „odporní
mrchožrouti“, ale proto, že takový je jejich
úkol v přírodě. Nadsázka je nadsázka, ale
měřme všem stejným metrem..,“ říká
Gabriela Osvaldová, která na CD nazpívala
píseň „Žába“ a „Straka“. Větší potíže s
kreslením obrázku přiznává herečka Zuzana
Dřízhalová: „Náročnější pro mě bylo určitě
malování. Upletla jsem si na sebe bič, když
jsem se rozhodla malovat akrylovými
barvami na plátno. Po několika dnech úsilí
jsem nakonec svědomitě obarvila celé
plátno, tak snad někoho mé obrázky potěší.“
Slavnostní křest knížky za účasti několika
„spoluautorů“ 4. listopad v Galerii Louvre.
„Velcí herci“ tak mohou potěšit mnoho
malých dětí, třeba pod vánočním
stromečkem. „Některé písničky jsou moc
povedené, navíc je zpívají i herci, které ke
zpěvu hned tak někdo nedonutí, a myslím, že
děti budou koukat, jakých výkonů jsou
schopni!“ slibuje Gabriela Osvaldová.
2media.cz, s.r.o; www.2media.cz
KONEC
Všem dárcům za jejich podporu co nejsrdečněji děkujeme!
Časopis Profashion ve spolupráci s Národním
divadlem Brno podporuje děti z FOD Klokánek
KLOKÁNEK BRNO – zařízení Fondu ohrožených dětí:
Náš Klokánek sídlí na ulici Michalova 4, v Brně – Líšni.
V našem Klokánku je 11 bytů, ve kterých najde
útočiště 40-43 dětí ve věku od několika dnů až do
dosažení dospělosti. O děti pečuje 22 tet, které se u
dětí střídají v týdenním intervalu. Tuto péči doplňují 3
tety pomocné. K dispozici je také pediatr, psycholog,
sociální pracovnice, speciální pedagog.
Principy péče v Klokánku:
o děti pečují po všech stránkách obdobně jako v
rodině naši zaměstnanci - manželský pár, "teta" nebo
střídavě po týdnu dvě "tety",
V "klokaní" rodině jsou zpravidla čtyři děti, více jen v
případě sourozenců nebo krátkodobě (maximálně
šest) ze závažných důvodů při naplněné kapacitě,
Klokánky přijímají děti bez ohledu na věk (tj. již od
narození), proto sourozence není třeba rozdělovat
starší děti se tu učí rodičovskému chování a poskytují
mnoho podnětů miminkům a batolatům, u nichž i
proto nedochází k opožďování ve vývoji,
děti se do Klokánků přijímají přímo, bez předchozího
pobytu v diagnostickém ústavu,
děti lze přijmout nejen na základě předběžného
opatření, ale i na žádost rodičů nebo samotného
dítěte,
je-li dosavadní škola v dosahu, navštěvují děti svou
původní školu, takže nemění spolužáky ani kamarády,
v Klokánku jsou děti jen po dobu nezbytně nutnou -
než se po vyřešení situace mohou vrátit domů nebo
než je pro ně nalezena trvalá náhradní rodina, není-li
návrat do té vlastní možný,
naši "klokaní rodiče" musí projít náročným
psychologickým vyšetřením, které musí prokázat
jejich dobrý vztah k dětem, dostatek empatie a
schopnosti vytvořit jim citově vřelé prostředí,
z Klokánků mohou děti telefonovat domů a rodiče je
mohou kdykoli navštěvovat a brát si je na vycházky
nebo na víkendy, pokud tomu nebrání závažné důvody
nebo pokud je dítě neodmítá.
V Jihomoravském kraji se jedná o jediné zařízení
rodinného typu pro děti vyžadující okamžitou pomoc.
Např. jen v Praze jsou 4. Děti z našeho regionu musí
být tak umisťovány v jiných krajích.
CHCETE TAKÉ POMOCI ?
Každý, kdo se rozhodne nás jakkoliv podpořit, je
vítán. Právě díky podpoře jednotlivců, firem a institucí
Klokánek mohl vzniknout a může poskytovat standard
rodinné péče potřebným dětem. Ať se jedná o věcný či
finanční dar jsme připraveni ho přijmout dle přání
dárce
osobně na adrese Klokánek Brno, Michalova 4, 628
00 Brno
prostřednictvím našeho bankovního účtu ČSOB Brno
212635745/0300
po dohodě i na místě určeném dárcem.
Samozřejmostí je ošetření daru darovací smlouvou.
Více informací na tel. čísle: 544 212 996.
Když se řekne Fashion week, tak snad každého z
nás napadne Miláno, Paříž, New York, Londýn a
j iná města, kde se konají tyto, asi
nejvýznamnější přehlídky. Ovšem většina z nás
může tyto super akce vidět jen z videí nebo fotek,
a přesto nás vždy tolik nadchnou. Někdy více,
jindy méně, záleží i na zvučnosti jmen a kolekce.
Kolik práce se však skrývá za těmito přehlídkami
vědí jen zasvěcení. Jsou to hodiny plánování,
domlouvání, tvoření návrhů, modelů,
kombinování a milion dalších věcí. Ale když je
dobrý team práce se povede, a to je pak na co se
dívat. Zde nepracuje každý sám za sebe, ale je to
opravdu výsledek teamové práce, takže každý
člověk, který přiloží ruku k dílu musí být profík,
aby byl výsledný efekt co nejlepší.
Pojďme si tedy představit alespoň jedno odvětví z
těchto Fashion weeků. A tím je make-up módních
přehlídek.
Vítejte v backstage /zákulisí
Není to jen nějak nalíčit modelky. Takováto líčení
se plánují alespoň měsíc dopředu, konzultují s
návrhářem a hair stylistou, aby nevzniklo dílo
každý pes jiná ves (i když se to v některých
případech tak jeví). Leckdy se dělají i zkoušky
líčení, aby se představa do puntíku upřesnila,
zvolí se barva, intenzita i styl líčení.
V den „D“ se pilně pracuje již od brzkého rána.
Modelky jdou napřed na nalíčení a vlasy, kde na
nespočet: od nahého líčení, přes různě barevné,
podle kolekce, ročního období až po glamour či
kouřové efekty. Často se lepí i řasy různých barev
a délek, peříčka či krajky. Na takovéto efekty je
potřeba více času.
Poslední sezonu se často používá „nahé líčení“ s
perfektním propracováním plasticity obličeje a
očí, se rty temně bordó, vše matné, jen trochu
odlesku na rtech nebo kouřové oči laděné do
fialové. V tomto případě se doplňují jemným
nalíčením rtů. U kolekcí večerních rób se klade
důraz na dokonalé nalíčení očí v glamour sexy
stylu. Účesy pak podtrhnou konečný efekt, jsou
polovinou looku.
V 90. letech byly in topmodelky jako Claudia
Schiffer, Eva Herzigová či Naomi Campbell snad
nejznámějšími modelkami „dob přehlídek“. Tyto
ženy byly a stále jsou krásné a okouzlující, avšak
toto zdánlivé plus začalo dělat ve své době trošku
problém s tím, že lidé šli na přehlídku s těšením
se na tyto skvělé modelky. To, čeho si však
hlavně všímali bylo, jak jsou nalíčené a učesané,
jak jim to sluší, a až v druhé řadě potom
předváděných modelů.
A tak z části i proto se na molu začaly objevovat
modelky anorektického vzhledu, které nebyly
typickými kráskami, u kterých nebylo ani jasné,
zda jde o ženu či muže. Tyto modelky chodily
mola u světových návrhářů. V českých módních
vlnách je ale stále se na co koukat, protože Češky
patří mezi nejkrásnější ženy a těší se i velkému
mezinárodnímu obdivu a úspěchu.
A abychom neopominuly muže. Tak i ti jsou na
přehlídky líčeni. Většinou se vždy dělá základní
make-up a dotvaruje se obočí, projasní oční
okolí, dá se balzám na rty. Někdy se však líčí
kompletně i celý obličej s vystínováním očí, lící –
prostě vše. Používá se ale decentní barevnost,
bez perletě či třpytek. Look nesmí působit
vulgárně nebo lacině, pokud to není účelem.
U líčení na molo všeobecně platí, že vrstvám se
meze nekladou, maskér může být jakkoli
kreativní a v rámci záměru přehlídky může
popustit uzdu i fantazii.
V době mezi výstupy se v backstage – modním
zákulisí – pořád jen pudruje a doplňuje barva rtů.
Po třech dnech (obvyklé časové rozmezí
přehlídek) jsou všichni znaveni a šťastní. Jednak,
že už si můžou oddychnout, a také, že vše skvěle
dopadlo. Já osobně tento typ práce považuji za
nejkrásnější, a je pravdou, že se musí dělat
srdcem.
KONEC
Autor článku: Alexandra DejdarováFoto: Michaela Lejsková
Dne 17. října 2009 se v galerii zámku Sychrov
uskutečnil již třetí ročník netradičních módních
přehlídek. Letošní ročník nesl název „Ples na
zámku“. Ples byl i tématem přehlídek, a to jak
historické, tak i současné módy.
Módní show konferovala paní Jolana
Voldánová, jíž ozdobily exkluzivní diamantové
šperky v hodnotě 2 mil. Kč, zapůjčené firmou
Diamonds International Corporation a.s.
Úvod patřil historii, modelky předvedly plesové
šaty od roku 1950 po baroko. Poté molo patřilo
současné plesové módě. Pohádkové šaty z
pražských butiků Best Fashion a Picara
Boutique předvedly modelky z pražské
modelingové agentury La Fantastique. Na
závěr byla přítomným hostům představena
kolekce luxusního francouzského spodního
prádla značky Le Chaton.
Program zpestřila dvě taneční vystoupení -
barokní tanec v provedení souboru
historického tance Alla Danza a streat dance
souboru z Mladé Boleslavi. Po skončení
přehlídky připravili zaměstnanci zámeckého
hotelu Sychrov bohatý raut. Vyvrcholením
večera byl skutečný zámecký ples v
romantických prostorách sychrovské zámecké
galerie. K tanci a poslechu hrál kladenský
orchestr K -Band pod taktovkou pana Ing.
Josefa Husáka.
Poděkování patří správě státního zámku
Sychrov a následujícím reklamním
partnerům: Banka Populare, Zámecký hotel
Sychrov, Laura. cz, Picara Boutique, Baťa, a.s.,
Best Fashion, Stpa.cz , Metronet, AAA Hračky,
S Autopartner, MP autodíly, Skap, Cocco
accessories, Obuv Anela.
Autor článku: Jana Staňkováwww.beautyartshow.com
KONEC
Jak si zajistit zdravý a krásný úsměv na celý život? To je otázka pro každého, kdo aspoň jednou v životě poznal na vlastní kůži, jaké to je, když začnou bolet zuby. Bohužel, je to okamžik, kdy už je pozdě a čeká nás ne příliš příjemná cesta k zubnímu lékaři. Tomu se však dá předejít a návštěvy u stomatologa se stanou běžnou součástí našeho života, jako například návštěva kadeřníka. Mnoho lidí však upřednostňuje právě péči o vlasy, nehty a pleť, aniž by si uvědomovali, jak moc jsou zuby pro život důležité...
Když už pomineme estetickou stránku, nemocný zub představuje velikou hrozbu pro celý náš organismus. Rozsáhlé vědecké studie a zkušenosti pacientů, přinesly velmi cenné poznatky o devastujícím vlivu zubního kazu a onemocnění dásní na celkový zdravotní stav člověka. Nejčastější omyl, který je mezi lidmi rozšiřován, je, že za vznikem zubního kazu stojí dědičnost a konzumace sladkostí. Ve skutečnosti si za onemocnění zubů můžeme my sami, a to nesprávnou ústní hygienou a nedostatečnou prevencí.Při nedostatečné péči o zuby, se v ústech množí bakterie Streptococcus mutans, které kolonizují povrch zubů a metabolizují cukry na kyselinu mléčnou. Ta může narušit zubní sklovinu a vytvoří se zubní kaz.Dalším nejčastějším onemocněním úst je paradentóza. Bohužel i u ní, mezi lidmi kolují dezinformace o údajné dědičnosti. Paradentóza je ve skutečnosti infekční onemocnění, které je zrádné tím, že začne například ve dvaceti letech života a projeví se až ve čtyřiceti. Množící se bakterie v ústech vytvářejí na povrchu zubů tenký film - zubní plak. Kyseliny z bakterií, není-li včas plak odstraněn, začnou rozpouštět tvrdé zubní tkáně. Nezačne-li se paradentóza léčit včas, dochází k defenitivní ztrátě zubů. Jen opravdový hazardér se svým zdravím, ignoruje příznaky, jako je krvácení, bolest, či otoky dásní.Mnoho věcí kolem sebe nemůžeme ovlivnit, ale co se týká nás a našeho života ano. Odkládáním preventivních prohlídek se připravujeme o možnost
včasného a bezbolestného ošetření. Pravidelné
kontroly a důkladná ústní hygiena - to jsou dva klíče
ke zdravému a krásnému úsměvu.
Strach a panika z návštěv u stomatologa jsou
signálem, že něco není v pořádku, mnohdy to bývá i
sám lékař.
Pokud nemáme možnost získat kontakt nebo
doporučení od někoho, komu můžeme důvěřovat,
musíme si lékaře najít sami. Důležité je, vybrat si toho
správného. V současnosti je plný internet odkazů na
stránky jak soukromých stomatologů, tak i
špičkových stomatologických klinik.
Všeobecně by se měl pacient při výběru zajímat nejen
o přístrojové vybavení, ale především o přístup lékaře
ke svým klientům. Hlavní vize každého dobrého
zubního lékaře je, nezpůsobovat pacientovi ještě větší
stres, než který pro něj představuje samotné zubní
ošetření.
Nejdůležitějším prvkem je vzájemná komunikace
mezi pacientem a lékařem.
Pacient by měl být se vším předem seznámen, ať už se
jedná o způsob ošetření, tak i s cenou zákroku a
případným léčebným plánem.
Váš zubní lékař by měl mít veškeré potřebné
informace o vašem momentálním zdravotním stavu,
prodělaných nemocech, i o vašich dosavadních
stomatologických zákrocích. Většinou, za účelem
získání těchto informací, pacient vyplňuje tzv.
Anamnézu pacienta. RTG snímky, které vám na
pracovišti zhotoví při vstupní prohlídce, jsou
základem zjištění současného stavu vašeho chrupu.
Následné bezbolestné ošetření, v podobě podání
lokálního anestetika či analgosedace, je dnes na
většině pracovištích samozřejmostí.
Pokud hovoříme o prevenci, nesmíme zapomínat na
děti. Nikdo se nenarodí s ústy plnými bakterií, avšak
mnozí rodiče o tomto faktu vůbec nevědí, olizují
dětem dudlíky a lžičky, a tím jim nebezpečné bakterie
ze svých úst předávají. V tu chvíli nastává pomyslný
začarovaný kruh, protože právě u dětí je hygiena
velmi obtížná a návštěvy u zubaře jsou leckdy
opravdovým traumatem, jak pro dítě, tak i pro rodiče.
Nikdy není pozdě začít! Máte dva klíče, použijte je a
užívejte si života, vždyť i díky zdravým zubům, si ho
můžeme skutečně vychutnávat...
zdroj: www.beautyart.cz
KONEC
V předvánočním období se bulvár Haussmann může
pochlubit překrásnou dekorací v rozloze 2 610 m2,
která se rozprostírá přes celou budovu obchodního
domu Galerie LAFAYETTE. Tahle ojedinělá barevně
zářící krajka je dílem světoznámého italského umělce
Valeria Festi. Letos poprvé návštěvníci metropole
můžou obdivovat vánoční výzdoby této Galerie za
přítomnosti několika sněžních salv z děl, které jsou
vystřelovány přímo ze střechy domu a jsou součástí
každovečerní předvánoční show.
Galerie LAFAYETTE a obchodní dům PRINTEMPS se
již 50tým rokem podílí na bezkonkurenční
předvánoční výzdobě, která se každoročně doslova
stává jakousi soutěží v nejnápaditější dekoraci.
V Galerii je ke shlednutí 11 výloh s umělecké dílny
módního návrháře Jeana-Charlse de Castelbajaca,
který zde představuje modní show panenky Barbie, od
princezny, přes aristokratku, až po moderní Barbie. K
této módní přehlídce bylo zapotřebí jednoho roku, 30
odlišných uměleckých řemesel pro vytvoření 160
figurek, které se poté zde můžou předvést v celé své
kráse. V těchto výlohách najdete svět plný fantazie a
poezie na téma velké zimy a cestování.
K předvánoční výzdobě neodmyslitelně patří
vánoční stromek, který je pro Galerii LAFAZETTE tou
nezapomenutelnou podívanou nacházející se v
interiéru: obrovský vánoční strom vysoký 20m a
ozdoben 5 200 žárovkami.
A nakonec zamíříme do obchodního domu
PRINTEMPS, jehož fasáda tvořící 200m je ozdobena
vánočními barvami, a která se začátkem každého
večera promění v neuvěřitelné hudební představení.
Letošní výlohy jsou zde představeny podle témat
v ruském duchu. Jejich výzdoba je obohacena doplňky
světoznámých módních návrhářů jakými jsou
CHANEL, Christian DIOR, KENZO, Robert CAVALLI,
VALENTINO, nebo také MARNI. Tohle všechno se zde
snoubí s rafinovanou pařížskou elegancí.
Většina těchto výloh je animovaná, jako například
dům světové mody CHANEL, který zde představuje
princeznu Naděždu, či Christian DIOR.
Během tohoto vánočního období , návštěvnost
Galerie LAFAYETTE a obchodního domu PRINTEMPS se
několikanásobně zvýšila a chodníky jsou zaplněné
hloučky zvědavých turistů, kteří z celého světa míří
právě sem.
Vánoční osvětlení a dekorace v Paříži je možné
zhlédnout již začátkem listopadu. Spousta bulvárů a
nákupních ulic je doslova přeplněna vánočním
osvětlením. Město se přes noc stává opravdovou
“zářící galaxií“. Osvětlení avenue Champs-Elyssées a
velkých obchodních domů, jako jsou Galerie
LAFAYETTE a obchodní dům PRINTEMPS, které se
nacházejí na bulváru Haussmann, jsou těmi
nejnavštěvovanějšími atrakcemi Paříže.
Zahajovací osvětlení avenue Chapms Elyssées je
velkou ceremonií, která se provádí za účasti starosty
města a francouzských celebrit, kterou letos byla
slavná herečka Charlotte Gansbourg. Každoročně je
zde rosvíceno přibližně 450 stromů, které se
rozprostírají od Vítězného oblouku až po náměstí
Concord, jehož rozloha činí 2 200m, s náklady
přibližně 1.200 000 eur. V rámci úspor jak
ekonomických, tak ekologických, nejslavnější avenue
světa se osvětluje žárovkami s nízkou spotřebou,
která se tím snížila z 570.000 KW v roce 2006 na
50.000 KW odhadovaných pro letošní rok.
I přes tento rozpočet, osvětlení zůstává pro město
jedno z nejdražších. Jeho hlavním účelem je přilákat
co nevíce turistů z celého světa, kteří směřují právě
sem za předvánočními nákupy. Zde nelze nechat bez
povšimnutí vánoční ozdoby obchodního domu Louis
VUITTON či slavné restaurace FOUQUET'S. Pokud
projdete celou avenue směrem dolů, tak se dostanete
do vánoční vesnice, která Vás přivítá právě v tomto
předvánočním období. Je sestavena ze 170 dřevěných
domků, kterou lze navštívit vláčkem v doprovodu
samotného Ježíška, jehož prozatímním domovem se
stalo náměstí Concord. Co se týče finanční stránky,
město z této předvánoční atrakce získá 8% z prodeje.
Nedaleko Champs Elysées, se návštěvníci mohou
kochat bohatou výzdobou jedné z nejkrásnějších
nákupních avenue Montaigne, kde je mimo jiné možné
najít nejen ty nejskvostnější diamanty, ale také
nejnovější pařížskou módu z dílen předních světových
módních návrhářů.
Autor článku: Jana LejskováFoto: Marc Vidojkovic
KONEC
CHAMPS- ELYSEES
FOUQUET 'S
CAVALLI
DIOR
CHANEL
DIORISCHKA
CASTELLANE
DIMITRI
VALENTINO
Kobylí je významnou vinařskou obcí jihovýchodní Moravy. Obec s 2.100 obyvateli leží 25 km od Břeclavi. Kobylí patří do velkopavlovické vinařské podoblasti, která je počtem pěstitelů největší vinařskou oblastí v České republice. Kobylí je v současnosti po Velkých Bílovicích a Velkých Pavlovicích a Čejkovicích čtvrtá největší vinařská obec velkopavlovické vinařské podoblasti s 296 ha registrovaných vinic a čtyřmi sty vinaři.
Historické prameny poprvé připomínají Kobylí roku 1252 a jméno osady na břehu jezera spojují s chovem královských klisen. Některé názory přisuzují jméno obce keltským předkům a jejich označení pro bažinatý terén - Coblie, Cobilie, který se kolem jezera nacházel. Současně s prvními dochovanými písemnými záznamy se objevují i zprávy o pěstování révy vinné. V roce 1252 daroval Boček z Obřan cisterciáckému klášteru ve Žďáru nad Sázavou dva lány vinic s právem vybírání desátků. Žďárský klášter se však neomezil pouze na vybírání desátků, ale významnou měrou přispěl k rozvoji vinařství v obci. Vinohradnictví v obci vzkvétalo až do husitských válek, které stejně jako všechny další rozvoj zbrzdilo.
Největším zpracovatelem hroznů vinné révy a výrobcem vína v Kobylí je obchodní společnost PATRIA Kobylí,a.sVíno z Kobylí – společnost PATRIA Kobylí,a.s. Obchodní společnost PATRIA Kobylí, a.s., hospodaří na 152 ha. Ročně zpracovává na 1.700 tun hroznů převážně z vlastní produkce, ze kterých vyrábí jakostní révová vína, révová vína s přívlastkem, archivní a ročníková vína, nově PATRIA cuvée bílé a červené a vybrané partie červených vín zrají ve francozských sudech barrique. Akciová společnost PATRIA Kobylí,a.s. ve svých vinicích prosazuje program "Integrované produkce hroznů a vína". Jedná se o přísně ekologicky orientovaný vinohradnický systém zaměřený na produkci hroznů a vín špičkové kvality, který je šetrný vůči životnímu prostředí. Základní snahou je minimalizace použití průmyslových hnojiv a pesticidů. Integrovaná produkce má za úkol spojit dlouholeté vinařské tradice a moderní technologie v duchu trvale udržitelného rozvoje. Hrozny vinné révy se v akciové společnosti PATRIA Kobylí zpracovávají tradičním způsobem s využitím moderních technologií. Roční produkce milionu lahví řadí akciovou společnost PATRIA mezi významné tuzemské výrobce vína. O stoupající oblibě kobylského vína svědčí neustále rostoucí poptávka a velmi dobré jméno "Vína z Kobylí" mezi zákazníky. Široký sortiment kobylských vín nachází uplatnění především v gastronomii a specializovaných obchodech s vínem. Vínům z akciové společnosti PATRIA Kobylí se dostalo uznání také na mnohých výstavách. Za všechny vzpomeňme z poslední doby medaili „Champion výstavy“ červených odrůd Valtických vinných trhů pro odrůdu Rulandské modré výběr z hroznů ročník 2007 . S vínem z akciové společnosti PATRIA Kobylí se můžete setkat i v Národním salónu vín ve Valticích, kde se 6 druhy vín, je jednou z nejlépe hodnocených společností. Vážíme si poctivé práce, bez níž by vína z Kobylí nebylo.Závěrem nám dovolte, abychom Vám popřáli mnoho krásných chvil ve společnosti "Vína z Kobylí".
Jakub Budínsk! v TONI&GUY Academy
Lond!nské inspirace: punk i glamour...
Salon International London 2009 – nejv"t#í a nejinspirativn"j#í kade$nick! veletrh sv"ta na p$edstavení #esti zásadních st$ih% nové sezóny p$ímo navazoval. V obrovském pavilonu plném stánk% nejr%zn"j#ích spole&ností &n"la jediná dominanta: t$i p$ehlídková stage a hlavní stan TONI&GUY, na dal#ích p"ti místech bylo mo'no zakoupit produkty zna&ky – od vlasové pé&e p$es n%'ky, dopl(ky a' po DVD s prezentací nové kolekce st$ih%.
TONI&GUY na Salonu International: kade$nické exhibice a módní p$ehlídky!
Na prezentaci nov!ch st$ih% sezóny 2009/10 se do lond!nské Akademie sjeli stylisté TONI&GUY z celého sv"ta – a Brno nemohlo chyb"t! TONI&GUY pat$í mezi kreativní zna&ky, které celosv"tov" udávají sm"r ve stylingu i vlasové pé&i, jaké tedy budou trendy p$í#tího roku? Vedou
inovativní techniky st!íhání podpo!ené
luxusními barvami, kombinacemi
odli"n#ch textur vlas$ a variacemi objem$
i délek - st!ihy jsou inspirované punkem,
pin-up sex appealem 50. let, viktoriánskou
érou, antick#mi bohyn%mi i africk#mi
kmeny...
Elle Style Awards 2009: Po návratu z Lond!na &ekala t!m TONI&GUY BRNO dal#í presti'ní událost: stylové ceny &asopisu Elle! )ty$icet modelek a t$icet hostesek pro první &esk! ro&ník kultovních módních Oscar% &esaly spole&n" v#echny &eské a slovenské salony TONI&GUY a neunikli jim ani osobnosti, které na slavnostním ve&eru získaly stylová ocen"ní. Ambasadorem brn"nského salonu se tak stala here&ka Jana Plodková, která vybojovala titul *ena roku!
TONI&GUY p!edstavuje: V#ech #est klí&ov!ch st$ih% sezóny bude TONI&GUY odhalovat postupn", první z nich okomentoval Jakub Budínsk#, top stylista brn%nského salonu:
„Nové st!ihy vrací atmosféru
80. let, a& u' jsou lad%né do
punku nebo glamour stylu:
základem jsou perfektn%
vyfoukané vlasy, asymetrie, ale i
t%'ká ofina.“
„Ú&es jsem se sna'il zdvihnout a otev$ít v partiích obli&eje. Ofinu jsem lehce zakulatil, vlasy vp$edu nechal p$irozen" del#í a vzadu prost$íhal a odleh&il. St$ih je tak z profilu jemn"j#í, jednotlivé vrstvy vlas% mu dávají pat$i&n! objem a tvar.“
Jana Plodková je vycházející hv"zda &eského filmu. Její nejnov"j#í role v historickém dramatu Protektor, jí mo'ná zajistí i mezinárodní publicitu – tento film je toti' v sekci neamerick!ch film% nominován na americké Oscary. Den p!ed vyhlá"ením Elle Style
Awards se Janin#ch vlas$ ujal
stylista brn%nského salonu Robert
Dor(ík, barvu o'ivila Dominika
Váradi.
Brno navigátor
Internetový navigátor prezentující špičkové brněnské provozy
Už víte kam v Brně... tak si to užijte!
TopTep.cz…vytvořen jen pro Vás.
TopTep.cz – to nejlepší co tepe Brnem
www.toptep.cz