PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

PhDr. Kateřina Jančaříková, Ph.D.vedoucí Centra environmentálního

vzdělávání a výchovy

KLASIFIKACE PROBLÉMŮ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

• Podle zasaženého území: lokální/globální.

• Podle toho, co je znečištěno (ovzduší, voda, půda) či změněno (změny klimatu, globalizace).

• Podle zdroje znečištění (znečištění průmyslové, zemědělské, automobilismem).

• A další…

LOKÁLNÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

• Místní, řeší se na místní úrovni.

• Zasahují (především) do kvality života místních obyvatel.

• Příkladem je např. skládka odpadu za naší vesnicí, automobilový provoz na naší ulici.

• Někdy je řešení lokálního problému v rozporu s globálním přístupem (tramvaje ve městě).

KLASIFIKACE PROBLÉMŮ podle zasaženého území

GLOBÁLNÍCH PROBLÉMY I

Narušení globálních systémů:

•narušení klimatického systému: Koncentrace skleníkových plynů stoupá > změna klimatu,

•klesá koncentrace stratosférického ozónu > více UV záření > riziko pro vše živé,

•změny biogeochemických cyklů prvků a molekul > celosvětové globální rozšíření toxických látek,

•změny biomů, globalizace.

GLOBÁLNÍ PROBLÉMY II

Redukce biologického bohatství:

•ztráta či degradace ekosystémů a biotopů,

•rychlé vymírání druhů,

•redukce genetické základny: populace mnoha druhů klesají, anebo se rozdrobují, což vede ke zúžení jejich genetické základny (druhy divoké i domestikované).

GLOBÁLNÍ PROBLÉMY III

Nedostatečné přírodní zdroje:

•hrozící vyčerpání nerostných surovin,

•ztráta ploch a redukce úrodnosti zemědělských půd (dezertifikace, eroze, salinace, urbanizace, těžba nerostů, skládky odpadů a jinou činností),

•nedostatek vody, nedostatek zdrojů sladké vody a hygienicky zabezpečené pitné vody,

•vyčerpání biotických zdrojů (rybolov).

GLOBÁLNÍ PROBLÉMY IV

Konflikt mezi chudým a bohatým světem:

•nerovnoměrné rozdělení potravin, zdravé vody a dalších zdrojů,

•migrace obyvatelstva.

OHROŽENÍ ZDRAVÍ POPULACE

• Přítomností jedovatých látek v potravinách.

• Přítomnost ionizujícího záření, hluku, patogenních mikroorganismů aj. ve složkách životního prostředí.

• Patogeny v pitné vodě.

• Živelné a lidmi způsobené katastrofy.

• Průmyslové katastrofy.

RŮZNÉ LOKÁLNÍ ZÁTĚŽE

Oblast kolem rovníku:•2 miliony lidí/rok umírá na malárii,•100 milionů trpí parazitickými nákazami.Oblast Evropy a Severní Ameriky:•kardiovaskulární nemoci,•stres.

KLASIFIKACE PROBLÉMŮ podle toho, co je znečištěno či změněnoZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ

Pět nejhorších škodlivin:

•oxid siřičitý,

•oxidy dusíku,

•oxid uhelnatý,

•ozón,

•poletavý prach (aerosolové částice).

ZDROJE ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ

• Spalování fosilních paliv (jen ozón vzniká jinak).

• Prachové částice se dostávají do ovzduší rovněž při mnoha dalších činnostech (zemní práce, nedokonalá výroba např. stavebních hmot) i činností větru (zachycené částice půdy).

• V celosvětovém měřítku se v poslední době daří snižovat emise hlavních škodlivin. Nejobtížnější je snižování oxidů dusíku.

AEROSOLOVÉ ČÁSTICE

• Pravděpodobně jsou nejnebezpečnější škodlivinou ve vnějším ovzduší.

• Ovzduší českých měst a obcí je silně znečištěno právě těmito škodlivinami.

• Pozornost se zaměřuje zejména na částice nejmenší o průměru pod 10 mikronů. Chovají se podobně jako molekuly vzduchu (při dýchání snadno vnikají až do plic).

ZDRAVÍ LIDÍ A OVZDUŠÍ

• 2,5 miliardy lidí trpí chronickými respiračními chorobami a rakovinou ze znečištění ovzduší z otevřených ohnišť pro topení a vaření,

• 100 milionů lidí trpí nemocemi dýchacích cest a jinými onemocněními způsobenými nebo znásobenými biologickými (případně chemickými) činiteli,

• více než miliarda obyvatel měst je pravidelně vystavena znečištění, které překračuje doporučené meze Světové zdravotnické organizace.

OVZDUŠÍ VE VNITŘNÍM PROSTŘEDÍ

• Dnešní lidé tráví v průměru více než 80 % svého života v uzavřených prostorách.

• Pracovní: expozice dělníků aj. pracovníků různým toxickým látkám v ovzduší > choroby z povolání.

• Mimopracovní: byty, veřejné prostory, dopravní prostředky apod.

• Ve srovnání s vnějším ovzduším v sídelních oblastech jsou koncentrace obvyklých škodlivin ve vnitřním ovzduší v průměru asi o polovinu nižší.

RIZIKA VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ

• Tabákový kouř: Kouření cigaret je rozhodně nejvážnějším zdrojem znečištění ovzduší vůbec (pasivní kouření, zákazy kouření).

• Organické látky ze stavebních materiálů, textilií, lepidel, nátěrových hmot a podobně mají často i karcinogenní účinky (formaldehyd).

• Oxidy dusíku, oxid uhelnatý (spalování).

• Spory, baktérie, viry, houby nebo plísně.

• Radon: Uvolňuje se ze stavebních materiálů i z podložních hornin, kde vzniká radioaktivním rozpadem různých prvků.

ZNEČIŠTĚNÍ VODY

Nejčastější příčiny znečištění vody:

•průsaky z půdy,

•vypouštění odpadních vod z průmyslu,

•havárie nádrží s nebezpečnými kapalinami,

•biologické zdroje nákazy (tyf, cholera).

EUTROFIZACE

• Proces nadměrného sycení vody o živiny (dusičnany a fosforečnany).

• Zdroje: smyv hnojiv z polí, pastvin a kejda, splašky z lidských sídel (septiky a hnojiště, mycí a prací prostředky).

• Zvýšená spotřeba O2 vede k vytvoření anaerobních podmínek > omezení života ve vodě.

• Narušení až zhroucení původních ekosystémů.

VODA A ZDRAVÍ LIDÍ

• 4 miliony dětí/rok umírá v důsledku průjmových onemocnění (kontaminovaná potrava nebo voda),

• 2,5 miliardy trpí nemocemi, které jsou způsobeny špatnou vodou a špatnou hygienou.

ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD

• Čistírna odpadních vod funguje jako předčištění (dočištění probíhá v recipientu, tj. v přirozeném vodním toku).

• V rámci čistírny jsou zřizovány další objekty na likvidaci vzniklých kalů a látek jako jsou kalová a plynová hospodářství.

• Patří sem mechanické, biochemické a chemické procesy.

• Co vyčistí a co nevyčistí?

ZÁKONY NA OCHRANU VOD

• Vypouštění odpadních vod do recipientů se řídí zákony České republiky, tj.: Zákonem o vodách a Zákonem o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu.

• Povolení k vypouštění vydává Vodoprávní úřad, což je speciální stavební úřad při odborech životního prostředí místně příslušných městských úřadů s rozšířenou působností.

ZNEČIŠTĚNÍ PŮDY

Hlavní zdroje znečištění:

•chemikálie,

•kontaminace pozměněním přírodního prostředí půd (vzniká protržením podzemních zásobníků),

•používání pesticidů,

•prosakováním kontaminovaných vod,

•vyluhováním odpadů ze skládek,

•vypuštění průmyslových odpadů do půdy.

KONTAMINACE PŮDY

Zdroje:

•Průmysl a zemědělství: polyaromatické uhlovodíky, rozpouštědla, pesticidy, olovo, kadmium, rtuť, těžké kovy.

•Přeprava ropy: ropné uhlovodíky (benzen, xylen, alkany, alkeny, MTBE).

Revitalizace:

•je časově i finančně náročná,

•vyžaduje znalosti z geologie, hydrologie, chemie a modelování.

KLIMATICKÉ ZMĚNY

• Změny v zemském klimatu, anebo v zemských regionálních klimatech.

• Probíhají po dobu desítek až tisíců roků z pohledu průměrných teplot.

• Mohou být způsobené přírodními změnami, anebo lidskou činností.

LIDÉ A KLIMATICKÉ ZMĚNY

• Změny podnebí ovlivňují člověka po celou dobu jeho existence.

• Lidé na ně reagovali přizpůsobením se nebo migrací.

• Příkladem je tzv. malá doba ledová (Evropa na začátku středověku).

• Současná klimatická změna je podmíněná hlavně antropogenními vlivy.

ZDRAVÍ LIDÍ – KLIMATICKÉ ZMĚNY

• Redukce stratosférického ozónu pravděpodobně povede ke zvýšenému výskytu rakovinového onemocnění kůže a očním zánětům. Může rovněž způsobit snížení imunity.

• Skleníkový efekt a následná změna klimatu by mohly způsobit nové epidemie tropických chorob v oblastech, kde se dosud nevyskytují.

KLASIFIKACE PROBLÉMŮ podle zdroje znečištěníPRŮMYSL A ZÁTĚŽ PROSTŘEDÍŽádoucí výstupy jednotlivých technologií:

• výrobky nebo služby.

Nežádoucí výstupy (vždy doprovázejí):

• odpady chemické,

• odpady fyzikální (hluk, vibrace, elektromagnetické záření, radioaktivní záření, ionizující záření, odpadní teplo),

• odpady biologické (mutanti).

DOPRAVA

• Doprava celkově spotřebovává obrovský podíl primární energie (50 % veškeré vytěžené ropy). Tento podíl roste.

• Druhý největší negativní vliv na životní prostředí (po energetice).

• Vliv dopravy na životní prostředí je dosud velmi podceňován.

• Neobyčejně rychle roste všude na světě, a to jak v zemích vyspělých, tak v zemích rozvojových.

DOPRAVA – PŘÍMÉ ZTRÁTY

• ½ milionu lidí každý rok umírá,

• desítky milionů jsou zraněny v důsledku dopravních nehod.

AUTOMOBILISMUS

• Největší zdroj znečištění životního prostředí.

• Zaujímá velký životní prostor (dálnice, stavby).

• Doprava nákladní – neustálý růst ve všech zemích, zejména dopravy po silnicích.

• Ceny různých druhů dopravy dosud zdaleka "nemluví ekologickou pravdu".

TURISTIKA

• Velký rozvoj v poslední době.

• Nejvíce cestují Evropané a Američané.

• Mnoho států je na turistice ekonomicky závislých.

• Turistika má celou řadu negativních vlivů na životní prostředí a přírodní zdroje (znečištění ovzduší a vod, porušení cenných přírodních oblastí, budování různých náročných zařízení v ekologicky zranitelných místech).

OBCHODOVÁNÍ

• Prodej a koupě zboží, finanční transakce.

• Objem obchodování v absolutním i relativním vyjádření roste. V 90. letech vzrostl průměr o více než 3 % ročně.

• Svobodu obchodu střeží Světová obchodní organizace OSN.

• Jednou z obtížných a dosud málo řešených otázek je vztah mezinárodního obchodu a ochrany životního prostředí.

OBCHOD A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

• Mezinárodní dohody – omezení mezinárodního obchodu (CITIES, freony, nebezpečné odpady).

• Obchod souvisí s životním stylem. Tvoří „spotřebitele“, závislost na reklamě.

• Světové výdaje na reklamu rostou (za posledních 5 let téměř o 5 % ročně).

ZEMĚDĚLSTVÍ

• Orná půda zaujímá zhruba 11 % souše (to je přibližně 14,7 milionů hektarů).

• Pastviny zaujímají 24 % souše.

• Potraviny dnes poskytují průměrně 11 400 kJ na osobu a den (dostatečné).

• Spotřeba potravin je na světě nerovnoměrná.

• Chronicky hladoví 650 milionů lidí. Z toho 60 % žije v Asii, 25 % v subsaharské Africe a 10 % v Latinské Americe.

OBHOSPODAŘOVANÁ PLOCHA

• Afrika – kultivováno 6 % z celkové plochy,

• Jižní Amerika – 8 % z celkové plochy,

• Asie – 17 % z celkové plochy,

• Evropa – 30 % z celkové plochy.

• Plochy ornice vzrostly celosvětově za posledních 20 let o pouhých 4,8 %; ve vyspělých státech tento vzrůst byl pouhé 0,3 %, zatímco v rozvojových zemích 9 %.

ÚBYTEK ORNICE NA OBYVATELE

• Plocha orné půdy na jednoho obyvatele se zmenšila. V roce 1970 činila 0,38 ha, v roce 1990 0,28 ha.

• Zmenšení bylo větší v rozvojových zemích (z 0,28 ha na 0,20 ha).

• V rozvinutých zemích byl zaznamenán pokles z 0,64 ha na 0,56 ha.

• Při nezvětšení ploch orné půdy se množství orné půdy na jednoho obyvatele bude v budoucnu prudce klesat.

• V roce 2010 je asi jen 0,14 hektarů ornice na osobu.

FAKTORY ZVÝŠENÍ ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKCE

• Roste spotřeba umělých hnojiv.

• Roste používání chemické ochrany proti škůdcům a proti plevelům.

• Zavedení vysoce výnosných odrůd, které byly vypěstovány a uplatněny v rámci tzv. zelené revoluce.

Všechny tyto tři faktory mají však vážné nepříznivé vlivy na prostředí.

ZMĚNY CHARAKTERU ZEMĚDĚLSTVÍ

• Posun směrem k produkci plodin, které jsou pěstovány za účelem prodeje, na úkor potravin, které slouží jako obživa samotným rolníkům.

• Zvětšení ploch zemědělských pozemků určených pro pěstování krmiv. Přibližně 38 % obilnin je ve světovém měřítku zkrmováno dobytkem. V USA spotřebují domácí zvířata 70 % úrody obilí, zatímco v Indii a v subsaharské Africe jenom 2 %.

VEGETARIÁNSTVÍ JAKO LÉK (?)

• Na 1 kg konzumního masa se spotřebuje 16 kg konzumního obilí.

• Produkce krmiv je energeticky velmi náročná.

• Velkochovy – jsou týráním zvířat.

• Problém likvidace kejdy a ostatních „odpadů“.

• Zdravotní problémy (nadváha, cukrovka, rakovina tlustého střeva).

SVĚTOVÝ DEN VEGETARIÁNSTVÍ

• 1. říjen.

• Světový den vegetariánů byl ustaven Severoamerickou vegetariánskou společností v roce 1977 jako oslava radosti, soucitu a vegetariánství, které napomáhá zlepšit život a životní prostředí.

• Vegetariánské společnosti na celém světě propagují výhody vegetariánství, pořádají festivaly, besedy a jiné oslavy (nejvíce v měsíci říjnu).

• Česká vegetariánská společnost.

KONCEPT „EKOLOGICKÉ STOPY“

• Potřeba nástroje pro počítání přírodních zdrojů.

• Koncept ES převádí různé kategorie lidské spotřeby na plochy biologicky produktivních ploch, které jsou nezbytné k zajištění zdrojů a asimilaci odpadních produktů.

• Ekologická stopa je přesně tím, co jsme dosud postrádali - měřítkem toho, jak udržitelné jsou naše životní styly.

EKOLOGICKÁ STOPA

• William Rees (autor): "Kolik plochy (země a vodních ekosystémů) je třeba k souvislému zajišťování všech zdrojů, které potřebuji ke svému současnému životnímu stylu a k zneškodnění všech odpadů, které přitom produkuji?"

• Uměle vytvořená jednotka.

• Získání potravin, dopravy až po odpad.

• Někdy se pro přehlednost čísel používají též hektary.

EKONOMIKA JAKO ZVÍŘE

• William Reeds uvádí působivou metaforu k přiblížení podstaty ekologické stopy: "Představte si ekonomiku jako velké zvíře. Otázka, kterou si musíme položit, zní, jak velkou pastvinu potřebujeme, abychom uživili toto zvíře?"

SPOČÍTEJ SI SVOU „EKOSTOPU“

• http://www.hraozemi.cz/

MEZ ÚNOSNOSTI

• Je nebo není překročena mez únosnosti?

• Kolik lidí může žít na Zemi?

• Faktor „Jak umíme zdroje využívat“.