Odsun Němců – dobře nebo špatně? příčiny, divoký odsun

www.zlinskedumy.cz

ODSUN NĚMCŮ – DOBŘE NEBO ŠPATNĚ?PŘÍČINY, DIVOKÝ ODSUN

Název školy Gymnázium Zlín - Lesní čtvrť

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0484

Název projektu Rozvoj žákovských kompetencí pro 21. století

Název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Název DUM Odsun Němců – dobře nebo špatně? Příčiny, divoký odsun

Označení DUM VY_32_INOVACE_11_3_16

Autor Mgr. Jana Pešatová

Datum 10.8.2013

Vzdělávací oblast Člověk a společnost

Vzdělávací obor Dějepis

Tematický okruh Moderní dějiny

Ročník 3. ročník gymnázia

ODSUN NĚMCŮ Z ČESKOSLOVENSKA

[1]

PŘÍČINY ODSUNU NĚMCŮ Z ČESKOSLOVENSKA• Dlouhodobé problémy v soužití Čechů a Němců - zvláště od druhé pol. 19. století (do roku

1918 se Češi cítili jako utlačovaný národ, po vzniku čsl. republiky se tak cítili čeští Němci – z vládnoucího národa se stala národnostní menšina)

• Světová hospodářská krize a nástup Hitlera v roce 1933

• Sudetoněmecká strana v čele s Konrádem Henleinem usilovala o odtržení od ČSR

• Mnichovská dohoda a odtržení pohraničí + vysídlení velké části čsl. obyvatelstva ze Sudet

• Likvidace tzv. druhé republiky – obsazení zbytku Československa

• Brutalita nacistů za války

• Represe nacistů po atentátu na Reinharda Heydricha

• Popravy, věznění, mučení, vypalování vesnic, koncentrační tábory → nenávist vůči Němcům, touha po odvetě

ZROD MYŠLENKY NA ODSUN NĚMCŮ• Jako první žádala o odsun všech Němců z odstoupeného území na podzim

1939 polská exilová vláda v Londýně

• Návrhy na odsun Němců z našeho území zaznívají mezi členy domácího odboje už po 15. březnu 1939

• Iniciátorem také Edvard Beneš – odsun pokládal za nezbytný pro odčinění důsledků Mnichova a vytvoření záruk proti obnově německého nebezpečí (svou roli sehrály i Benešovy osobní zájmy – poškození vlastní autority Mnichovskou dohodou)

• Zásadní souhlas s transferem německých minorit ze střední a jihovýchodní Evropy vyslovila britská vláda na základě memoranda 2. července 1942 (obava z obnovení národnostních problémů v ČSR a možnost další mezinárodní krize) a informovala Edvarda Beneše

• Beneš se za války radil s představiteli domácího odboje i s představiteli velmocí

MEZINÁRODNÍ SOUHLAS S ODSUNEM

• Spojenecká komise v roce 1944 program odsunu Němců a Maďarů z Československa schválila

• Na konferenci nejvyšších představitelů vítězných velmocí (USA, VB a SSSR), která jednala na přelomu července a srpna roku 1945 v Postupimi u Berlína o všech zásadních otázkách plynoucí z porážky Německa, byl v návaznosti na jejich předchozí stanoviska schválen transfer Němců z Československa, Maďarska a Polska

• Požadavek na provádění humánním způsobem

KOŠICKÝ VLÁDNÍ PROGRAM – DUBEN 1945 (VÝŇATKY)

• „ Republika nechce a nebude postihovat své loajální německé a maďarské občany a zejména ne ty, kteří i v dobách nejtěžších zachovali k ní věrnost, s viníky však bude postupovat přísně a neúprosně, jak to vyžaduje svědomí našich národů, svatá památka nesčetných našich mučedníků, klid a bezpečnost budoucích pokolení. Vláda se proto bude přidržovat těchto pravidel:

• Z občanů Československé republiky německé a maďarské národnosti, kteří měli československé státní občanství před Mnichovem 1938, bude státní občanství potvrzeno a event. návrat do republiky zajištěn u antinacistů a antifašistů, u těch, kteří vedli už před Mnichovem aktivní boj proti Henleinovi a proti maďarským iredentistickým stranám a za Československou republiku, kteří po Mnichově a po 15. březnu byli německou a maďarskou státní mocí pro svůj odpor a boj proti tamnímu režimu a za věrnost k Československé republice pronásledováni a uvrženi do žalářů a koncentračních táborů anebo kteří museli před německým a maďarským terorem uprchnout za hranice a tam se účastnili aktivního boje za obnovení Československa.

• U ostatních československých občanů německé a maďarské národnosti bude československé státní občanství zrušeno. Tito občané mohou znovu optovat pro Československo, přičemž si úřady republiky ponechávají právo individuálního rozhodnutí o každé žádosti. Ti Němci a Maďaři, kteří budou souzeni a odsouzeni pro zločin proti republice a proti českému a slovenskému národu, budou zbaveni československého občanství a vypovězeni z republiky navždy, pokud je nestihne trest hrdelní.

• Němci a Maďaři, kteří se přistěhovali na území Československé republiky po Mnichovu 1938, budou z republiky vykázáni ihned, pokud nepodléhají trestnímu stíhání. Výjimku činí osoby, které pracovaly ve prospěch Československa“.

[2]

BENEŠOVY DEKRETY - VÝŇATKY• Dekret presidenta republiky ze dne 21. června 1945 o konfiskaci a

urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa:

• § 1.

• (1) S okamžitou platností a bez náhrady se konfiskuje pro účely pozemkové reformy zemědělský majetek, jenž je ve vlastnictví:

• a) všech osob německé a maďarské národnosti, bez ohledu na státní příslušnost,

• b) zrádců a nepřátel republiky jakékoliv národnosti a státní příslušnosti, projevivších toto nepřátelství zejména za krise a války v letech 1938 až 1945,

• c) akciových a jiných společností a korporací, jejichž správa úmyslně a záměrně sloužila německému vedení války nebo fašistickým a nacistickým účelům.

• (2) Osobám německé a maďarské národnosti, které se aktivně zúčastnily boje za zachování celistvosti a osvobození Československé republiky, se zemědělský majetek podle odstavce 1 nekonfiskuje.

BENEŠOVY DEKRETY - VÝŇATKY• § 3.

• (1) Za zrádce a nepřátele československé republiky jest považovati:

• a) osoby, které kolektivně nebo individuálně vyvíjely činnost směřující proti státní svrchovanosti, samostatnosti, celistvosti, demokraticko-republikánské státní formě, bezpečnosti a obraně Československé republiky, které k takové činnosti podněcovaly nebo jiné osoby svésti hleděly a záměrně a aktivně podporovaly jakýmkoliv způsobem německé a maďarské okupanty,

• b) z právnických osob ty, jejichž správa záměrně a aktivně sloužila německému nebo maďarskému vedení války nebo fašistickým a nacistickým účelům.

BENEŠOVY DEKRETY - VÝŇATKY

• Dekret presidenta republiky ze dne 19. června 1945 o potrestání nacistických zločinců zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech

• § 1.

• Kdo se v době zvýšeného ohrožení republiky ( § 18) dopustil na území republiky nebo mimo ně některého z těchto zločinů podle zákona na ochranu republiky ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb.: úkladů o republiku ( § 1), trestá se smrtí;

• kdo se dopustil přípravy úkladů ( § 2), ohrožení bezpečnosti republiky ( § 3), prorady ( § 4, č. 1), zrady státního tajemství ( § 5, č. 1), vojenské zrady ( § 6, č. 1, 2 a 3) a násilí proti ústavním činitelům ( § 10, č. 1), trestá se těžkým žalářem od dvaceti let až na doživotí a za okolností zvláště přitěžujících smrtí.

BENEŠOVY DEKRETY - VÝŇATKY• Ústavní dekret presidenta republiky ze dne 2. srpna 1945 o úpravě

československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské

• § 1.

• (1) Českoslovenští státní občané národnosti německé nebo maďarské, které podle předpisů cizí okupační moci nabyli státní příslušnosti německé nebo maďarské, pozbyli dnem nabytí takové státní příslušnosti československého státního občanství.

• (2) Ostatní českoslovenští státní občané národnosti německé nebo maďarské pozbývají československého státního občanství dnem, kdy tento dekret nabývá účinnosti.

• (3) Tento dekret se nevztahuje na Němce a Maďarky, kteří se v době zvýšeného ohrožení republiky ( § 18 dekretu presidenta republiky ze dne 19. června 1945, č. 16 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech) přihlásili v úředním hlášení za Čechy nebo Slováky.

• (4) Češi, Slováci a příslušníci jiných slovanských národů, kteří se v této době přihlásili za Němce nebo Maďary, jsouce donuceni nátlakem nebo okolnostmi zvláštního zřetele hodnými, neposuzují se podle tohoto dekretu jako Němci nebo Maďaři, schválí-li ministerstvo vnitra osvědčení o národní spolehlivosti, které vydá příslušný okresní národní výbor (okresní správní komise) po přezkoumání uvedených skutečností.

• § 2.

• (1) Osobám, spadajícím pod ustanovení § 1, které prokáží, že zůstaly věrny Československé republice, nikdy se neprovinily proti národům českému a slovenskému a buď se činně zúčastnily boje za její osvobození, nebo trpěly pod nacistickým nebo fašistickým terorem zachovává se československé státní občanství.

[3]

DVĚ FÁZE ODSUNU NĚMCŮ

• První je divoký odsun, který začal bezprostředně po podepsání kapitulace Německa a skončil v době kolem jednání postupimské konference, kde se hovořilo i o odsunu Němců.

• Druhou fází je již organizovaný odsun. Podpis postupimské dohody na počátku srpna 1945 byl dělítkem mezi ukončením divoké fáze odsunu a mezi přípravami a posléze realizací organizovaného odsunu.

FILMOVÝ DOKUMENT

• http://www.ceskatelevize.cz/porady/10311528596-rekni-kde-ti-mrtvi-jsou/211452801380001/

• Dokument ČT „Řekni, kde ti mrtví jsou“ – režie David Vondráček (2011) cca 55 minut

• Pátrání po stopách tzv. divokého odsunu

PRVNÍ FÁZE ODSUNU TZV. DIVOKÝ ODSUN – KVĚTEN 1945• Když skončila druhá světová válka, mnozí Češi si vybíjeli svůj vztek na těch, kdo za její rozpoutání

podle nich mohli - tedy na Němcích, aniž by rozlišovali, jestli se skutečně vůbec ve válečných letech nějak provinili

• Divoký odsun byl doprovázen brutálními činy, krádežemi, vraždami a znásilňováním

• Nerozhodla o něm vláda na základě mezinárodních smluv (to bylo až ve druhé fázi)

• Byl organizován místními národními výbory, pokud již byly zkonstituovány, nebo Čechy, kteří zde žili

• Podílely se na něm také revoluční gardy – z těchto gard se později staly pohraniční pluky SNB, které pak sehrály negativní úlohu za komunistického puče v únoru 1948

• Zemřelo mnoho tisíc sudetských Němců a to různým způsobem

• Češi připouštějí desítky tisíc mrtvých, nejčastěji 20 000, sudetští Němci uvádějí stovky tisíc mrtvých, což je přehnané

• Po protestech ze zahraničí se odsun začal řádně organizovat

• V první vlně bylo z Československa odsunuto přes 700 tisíc Němců

ROZHLASOVÝ POŘAD O MASAKRU NĚMCŮ

• http://media.rozhlas.cz/_audio/2883460.mp3

• Dokument z května 2013 o rovenském masakru Němců na konci II. světové války v Rovensku pod Troskami.

• Připravili Lubomír Smatana a Pavel Polák.

• 20 minut

DIVOKÝ ODSUN – NEJVĚTŠÍ MASAKRY

• Masakr ve Švédských šancích ( Horní Moštěnice u Přerova) – 265 mrtvých Němců

• Brněnský pochod smrti – minimálně 800 až 1600 mrtvých

• Masakr v Ústí nad Labem – podle odhadů 40 až 100 mrtvých, podle Němců přes 2000

• Masakr v Postoloprtech - podle odhadů 800 až 2300 mrtvých

• Masakr v Chomutově a pochod smrti z Chomutova – přibl. 140 mrtvých

• Masakr v Domažlicích - přibl. 240 mrtvých

• Dobronín - 15 mrtvých

• Masakry v Tušti - 14 mrtvých

• a další …

POMNÍK OBĚTEM POCHODU SMRTI Z CHOMUTOVA DO ZÁLUŽÍ (MAHLTEUERN) 9. ČERVNA 1945 V NĚMECKÉ NOVÉ VSI

[4]

DALŠÍ ZDROJE INFORMACÍ - ODKAZY:

• http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/odsun-nemcu-z-csr-i-cast/

• http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/odsun-nemcu-ii-cast/

• http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/odsun-nemcu-sada-pracovnich-listu/

• http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/divoky-odsun-a-povalecne-nasili-vyukovy-set/

• http://www.cs-magazin.com/index.php?a=a2003091039

• http://aktualne.centrum.cz/domaci/kauzy/clanek.phtml?id=638627

DOPORUČENÁ LITERATURA:

• „Zabíjení po česku“• Autoři: David Vondráček, Josef Mlejnek

• Nakladatelství BVD

• Praha 2010

• Jde o pět zpracovaných záznamů rozhovorů

• Součástí knihy je DVD s autentickým záznamem amatérského filmu z roku 1945

OTÁZKY PRO ŽÁKY:

• 1. Kolik Němců žilo přibližně na našem území před druhou světovou válkou?

• 2. Tušíte, jak dlouho na území českého státu Němci žili?

• 3. Vysvětlete, kdy se česko – německé vztahy v minulosti pokazily?

• 4. Z jaké iniciativy se zrodila myšlenka na transfer Němců z Československa?

• 5. Kdy a v kolika vlnách došlo k odsunu Němců z našeho území?

• 6. Jaké excesy se odehrály během tzv. divokého odsunu?

OTÁZKY PRO ŽÁKY - ODPOVĚDI:• 1. Kolik Němců žilo přibližně na našem území před druhou světovou válkou?

Přibližně 3,1 – 3,3 miliony Němců• 2. Tušíte, jak dlouho na území českého státu Němci žili? Na území českého státu

začali přicházet Němci během tzv. vnější kolonizace v 13. století, kdy osídlovali naše pohraničí.

• 3. Vysvětlete, kdy se česko – německé vztahy v minulosti pokazily? V 19. století – vlivem nacionalismu.

• 4. Z jaké iniciativy se zrodila myšlenka na transfer Němců z Československa? Z iniciativy Edvarda Beneše a domácího odboje.

• 5. Kdy a v kolika vlnách došlo k odsunu Němců z našeho území? Ve dvou vlnách – květen až srpen 1945, druhá do roku 1946

• 6. Jaké excesy se odehrály během tzv. divokého odsunu? Krádeže, znásilňování, popravy, vraždy, mučení, včetně žen a dětí

ZDROJE OBRÁZKU A CITACÍ• [1] AUTOR NEUVEDEN. Wikimedia Commons [online]. [cit. 27.8.2013].

Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Vertreibung.jpg

• [2] AUTOR NEUVEDEN. Dokumenty doby [online]. [cit. 27.8.2013]. Dostupný na WWW: http://www.svedomi.cz/dokdoby/1945_kosvlpr.htm

• [3] AUTOR NEUVEDEN. Wikizdroje [online]. [cit. 30.8.2013]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://cs.wikisource.org/wiki/Bene%C5%A1ovy_dekrety

• [4] KAISER, Norbert. Wikimedia Commons [online]. [cit. 30.10.2013]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Vys%C3%ADdlen%C3%AD_N%C4%9Bmc%C5%AF_z_%C4%8Ceskoslovenska