SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor: Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb Nezaměstnanost jako ekonomický a psychologický fenomén v okrese Znojmo BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor: Jan KUCHAŘÍK Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Jindřich URBAN, Ph.D. Znojmo, 2012
83
Embed
Nezaměstnanost jako ekonomický a psychologický fenomén v … · 2012-05-02 · ABSTRAKT Úkolem této bakalářské práce „Nezaměstnanost jako ekonomický a psychologický
This document is posted to help you gain knowledge. Please leave a comment to let me know what you think about it! Share it to your friends and learn new things together.
Transcript
SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.
Bakalářský studijní program: Ekonomika a management
Studijní obor: Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb
Nezaměstnanost jako ekonomický
a psychologický fenomén v okrese Znojmo
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Autor: Jan KUCHAŘÍK
Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Jindřich URBAN, Ph.D.
Znojmo, 2012
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Nezaměstnanost jako ekonomický a psychologický
fenomén v okrese Znojmo vypracoval samostatně pod vedením PhDr. Jindřicha Urbana,
Ph.D. a použil jen prameny uvedené v seznamu použitých zdrojů.
Ve Znojmě dne 26. 4. 2012 …….………………………………………...
Jan KUCHAŘÍK
Poděkování
Rád bych poděkoval vedoucímu práce PhDr. Jindřichu Urbanovi, Ph.D. za jeho cenné rady
a připomínky, metodické a odborné vedení, kterými přispěl ke vzniku této bakalářské
práce. Dále bych chtěl poděkovat přítelkyni Jitce Machové a mým 2 dětem – Lucii
a Lukášovi za to, že mi dokázali během celého studia vytvořit vhodné podmínky a byli mi
velkou oporou.
ABSTRAKT
Úkolem této bakalářské práce „Nezaměstnanost jako ekonomický a psychologický
fenomén v okrese Znojmo“ je provést rozbor, vyhodnocení a následné doporučení k řešení
nezaměstnanosti na okrese Znojmo. V první části jsou vymezeny základní pojmy
z ekonomie a psychologie nezaměstnanosti. Druhá část je věnována ekonomické analýze
stavu nezaměstnanosti na okrese Znojmo dle vybraných kritérií. Třetí část práce obsahuje
kvalitativní výzkum strukturální nezaměstnanosti a její dlouhodobý vliv na psychický stav
jedince. V závěrečné fázi jsou definovány strategie na zvládání období nezaměstnanosti
včetně opatření k nalezení pracovního uplatnění.
Klíčová slova
Nezaměstnanost, psychologický aspekt, okres Znojmo, trh práce, politika zaměstnanosti
ABSTRACT
The goal of this BA dissertation “Unemployment as Economic and Psychological
Phenomenon in the District of Znojmo“ is to analyse, to assess, and to recommend
measures for the solving of unemployment in the District of Znojmo. In the first part,
essential terminology regarding economics and psychology of unemployment is
introduced. In the second part, unemployment in the District of Znojmo is analysed
according to selected economic criteria. The third part contains quantitative research on
structural unemployment including long-term influence of unemployment on psychological
condition of individuals. In the end, strategies for coping with unemployment as well as
measures leading to finding a job are defined.
Key words
Unemployment, psychological aspect, the region of Znojmo, labour market, employment
policy
OBSAH 1 Úvod ................................................................................................................................ 8
2 Cíl práce a metodika ...................................................................................................... 10
3 Teoretická část .............................................................................................................. 11
3.1 Nezaměstnanost a trh práce ................................................................................. 11
Seznam použité literatury .............................................................................................. 61
Seznam grafů, obrázků, tabulek a vzorců ..................................................................... 64
Seznam použitých zkratek ............................................................................................. 65
Seznam příloh ................................................................................................................ 67
8
1 Úvod
Nezaměstnanost je neoddělitelnou součástí tržního hospodářství, v němž působí jako jeho
zpětná vazba na regulovaném trhu práce především v negativním smyslu. Státní zásahy
působí nepružnost mezd a vyvolávají nerovnováhu na trhu práce. Jedním z takových
zásahů je stanovení minimální mzdy. Má za následek snížení poptávky po práci a zvýšení
nezaměstnanosti (vzniká nedobrovolná nezaměstnanost). Touto nerovnováhou se zabývá
makroekonomie. Dokáže regulovat celkovou nabídku a poptávku na pracovním trhu.
Přímo i nepřímo. Není všemocná, nezaměstnanost může omezit pouze částečně. Poptávka
po pracovní síle je v nerovnováze s nabídkou pracovních sil. Nezaměstnaností jsou více
ohrožené tzv. rizikové skupiny – osoby zdravotně postižené, absolventi škol a mladiství,
osoby pečující o dítě do 15 let věku, osoby předdůchodového věku, dlouhodobě
nezaměstnaní a uchazeči bez kvalifikace. Rozhodující je i poloha regionu. Zvláště
nákladná z hlediska státních výdajů je dlouhodobá nezaměstnanost. Obecně je
nezaměstnaný jedinec omezen po stránce ekonomické a sociální. Důsledky ztráty
zaměstnání mohou vést k chudobě, omezení sociálních kontaktů, ztrátě autority v rodině,
rozbití partnerských vztahů. Největším problémem jsou a budou lidé bez kvalifikace (se
základním vzděláním). V této oblasti je nezbytná pomoc státu formou aktivní i pasivní
politiky zaměstnanosti.
Psychologické důsledky nezaměstnanosti dělíme v závislosti na hromadné nezaměstnanosti
z pohledu jedince a z pohledu rodinných příslušníků. Z pohledu hromadné nezaměstnanosti
roste kriminalita mladistvých, počet drogově závislých a množství pokusů o sebevraždu.
Psychologickými důsledky ztráty zaměstnání jednotlivce jsou pokles sebedůvěry, deprese,
apatie a beznaděj. Rodina nezaměstnaného vnímá nárůst konfliktů v rodině, dochází
k antisociálnímu chování dětí, ke zhoršení prospěchu a nerespektování autority
nezaměstnaného rodiče.
Specifika trhu práce v České republice (ČR) je třeba vnímat na regionální úrovni. Roste
především dlouhodobá a strukturální nezaměstnanost jedinců s nejnižším vzděláním, pro
které naše společnost nemůže najít vhodné pracovní uplatnění.
Evropská unie (EU) v současné době prochází zatěžkávací zkouškou. Ekonomiky
členských zemí jsou na velmi rozdílné úrovni a konkurenceschopnost jednotlivých zemí
9
v mezinárodním srovnání je diametrálně odlišná. Zatímco podle průzkumu světového
ekonomického fóra pro rok 2011 země jako Německo, Nizozemsko, Švédsko, Finsko
a Dánsko jsou mezi desítkou nejkonkurenceschopnějších zemí světa, je Řecko na 83. místě
a Česká republika klesla na 36. příčku (index globální konkurenceschopnosti). Lisabonská
strategie EU o nejkonkurenceschopnější ekonomiku nevyšla. Nová strategie Evropa 2020
si už tak smělý cíl neklade. Přesto mezi nejdůležitější cíle má patřit zvyšování míry
zaměstnanosti a snižování chudoby.
10
2 Cíl práce a metodika
Cílem této bakalářské práce je provést ekonomickou analýzu nezaměstnanosti a rozbor dat
kvalitativního výzkumu fenoménu nezaměstnanosti z pohledu psychologie na okrese
Znojmo. Analýza by měla vyhodnotit stav z pohledu ekonomického a rozbor kvalitativního
výzkumu z pohledu psychologického a vést k vytvoření doporučení jak období
nezaměstnanosti zvládnout po psychické stránce a navrhnout opatření, pomoci kterých je
možné nalézt společenské uplatnění na trhu práce.
V první části je uvedeno pojmosloví a právní legislativa týkající se této problematiky.
Je zde rozebrána ekonomická stránka nezaměstnanosti, psychologie nezaměstnanosti
a pojetí státní politiky zaměstnanosti. Údaje jsou získány studiem odborné literatury,
vypracováním literární rešerše na dané téma a studiem platných zákonů.
Ve druhé části je provedena analýza dat. Jedná se o ekonomický pohled na nezaměstnanost
v okrese Znojmo.
Ve třetí části, kvalitativním výzkumu, je rozebrána problematika nezaměstnanosti
z psychologického pohledu.
V bakalářské práci bylo použito deskripce literatury, analýzy dat a syntézy poznatků z dané
oblasti.
11
3 Teoretická část
3.1 Nezaměstnanost a trh práce
Cílem této kapitoly je přiblížit nezaměstnanost jako jev po stránce ekonomické
a psychologické. Je to neoddělitelná součást tržního hospodářství, její dopady jsou
obzvlášť tíživé v době ekonomické krize, kterou nyní procházíme. „Počínaje 70. lety
minulého století se její výskyt stává zvláště tíživým a znepokojivým. Zatímco např.
v 60. letech minulého století se ještě míra nezaměstnanosti ve vyspělých zemích
pohybovala v průměru mezi 2–3 %, začátkem roku 2010 to bylo podle dat Eurostatu
v zemích EU – 27 téměř 10 %, ale v řadě zemí je tato míra vyšší (například v pobaltských
zemích, ve Španělsku, Řecku). Není proto divu, že aktivity ekonomického
i sociálního charakteru směřující k jejímu řešení soustavně sílí a že politika zaměstnanosti
se stala středem pozornosti různých vědních oborů i praktických aktivit. Po roce 1989 se
stala realitou i v české společnosti.“1
Vysoká míra nezaměstnanosti (viz příloha č. 2) snižuje výkon ekonomiky, působí
nepříznivě na zdraví lidí, ovlivňuje negativně chod rodiny a snižuje psychickou odolnost
nezaměstnaného. Právě výrazný stres nezaviněné ztráty práce působí negativně na imunitní
systém organizmu. „Například protiinfekční i protinádorová imunita, odolnost buněčných
membrán proti poškození, zvýšený výskyt alergií a diabetu, jakkoli se to dříve
nepředpokládalo, jsou ovlivňovány stresovými faktory.“2
Na rozdíl od hospodářské krize 30. let dochází v 70. a 80. letech 20. století k mnohem
intenzivnějšímu využívání poznatků obecné psychologie. Jedná se o motivaci lidského
chování, vývojovou psychologii a sociální psychologii. Přestože jsou dnešní nezaměstnaní
1 KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. 544 s.
ISBN 978-80-7357-585-4. s. 309. 2 BUCHTOVÁ, Božena a kol. Nezaměstnanost : Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd.
Praha: Grada Publishing, a. s., 2002. 236 s. ISBN 80-247-9006-8. str. 7.
12
mnohem lépe finančně zabezpečeni, nežli tomu bylo ve 30. letech, jejich psychická zátěž je
s tehdejší dobou srovnatelná.3
V neposlední řadě nesmíme zapomenout na to, že s růstem nezaměstnanosti vzniká nová
chudoba. Ta je za prvé spojována s technickým rozvojem, který nahradil lidskou práci
nejen v průmyslu, ale i ve službách a ve sférách donedávna nemyslitelných. Jedná se
o sféry vyžadující vysokou kvalifikaci – automatizace, robotizace, computerizace. Za
druhé je nová chudoba spojována s globalizací ekonomiky. Dochází k nahrazování levné
pracovní síly z průmyslově vyspělých zemí pracovní silou kdekoliv jinde na světě.4
3.2 Nezaměstnanost
Nezaměstnanost jako jev je možné zkoumat různými ekonomickými směry a proudy.
Každý z nich přikládá nezaměstnanosti jinou váhu. Ve vztahu k hospodářství rozlišujeme
přístup makroekonomický, který zkoumá ekonomii jako celek, analyzuje vlastnosti
a zákonitosti spojené s jejím vývojem. Dále se jedná o přístup mikroekonomický. Zkoumá
především motivaci jednání konkrétních subjektů v hospodářství.5
Nezaměstnanost lze zjednodušeně vyjádřit jako převis nabídky práce nad poptávkou po
výrobním faktoru zvaném práce. Nezaměstnanost je ale velmi různorodým jevem a není
možné ji hodnotit jako celek. Řešení spočívá ve shromažďování dat, jsou členěna např.
podle
toho, kdo je předmětem zkoumání,
regionu kde se vyskytuje,
3 BUCHTOVÁ, Božena a kol. Nezaměstnanost : Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd.
Praha: Grada Publishing, a. s., 2002. 236 s. ISBN 80-247-9006-8. str. 81. 4 WILDMANOVÁ, Mirka. Základy sociální politiky. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně,
Ekonomicko-správní fakulta, 2005. 139 s. ISBN 80-210-3652-4. str. 50. 5 BUCHTOVÁ, Božena a kol. Nezaměstnanost : Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd.
Praha: Grada Publishing, a. s., 2002. 236 s. ISBN 80-247-9006-8. str. 81.
13
délky trvání,
míry nezaměstnanosti,
způsobu řešení a jiných kritérií.6
Aby mohla existovat nezaměstnanost, musí existovat nezaměstnaný. „V ekonomii se za
nezaměstnané považují osoby produktivního věku, které splňují dvě podmínky:
nemají placené zaměstnání ani příjem ze sebezaměstnání, jsou dočasně uvolněny
z práce a očekávají, že budou znovu zaměstnány;
aktivně hledají práci a jsou ochotny do práce nastoupit.“7
3.2.1 Druhy nezaměstnanosti
Nezaměstnanost si zaslouží diferenciaci. Nejedná se pouze o členění z důvodu
přehlednosti, ale hlavně „pomáhá ekonomům při odhadech kondice a stavu pracovního
trhu“.8
Rozlišujeme nezaměstnanost dlouhodobou, cyklickou, frikční, strukturální, ostatní atd. (viz
příloha č. 2).
3.3 Trh práce
Podle ekonomické literatury začíná ekonomie u potřeb, což je základem ekonomických
pojmů. Pokud se člověku něčeho nedostává, musí tento pocit potlačit, a to tzv. spotřebou
statků. Statky dělíme na volné a ekonomické. Tato práce se zabývá pouze statky
6 KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. 544 s.
ISBN 978-80-7357-585-4. s. 312. 7 BUCHTOVÁ, Božena a kol. Nezaměstnanost : Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd.
Praha: Grada Publishing, a. s., 2002. 236 s. ISBN 80-247-9006-8. str. 65. 8 SAMUELSON, Paul, A., NORDHAUS, William, D. Ekonomie. 18. vyd. Praha: NS Svoboda, 2007.
778 s. ISBN 978-80-205-0590-3. s. 655.
14
ekonomickými, vytvořenými hospodářskou činností. Při výrobě statků se využívá
kombinace tří výrobních faktorů – půda, práce, kapitál.9
„Práce je vynakládání výrobního faktoru, který se nakupuje a tím ovlivňuje náklady
výroby a mzdy, vyplácené za vynakládání práce, jsou současně základním segmentem na
straně poptávky v ekonomice. Od vzájemných závislostí obou stran se odvíjejí takové
významné okolnosti, jako je výše cenové hladiny v ekonomice, koupěschopnost důchodů,
základní rozsah koupěschopnosti společnosti, vytvářející rámec rozsahu výrob atd.“10
K nákupu výrobního faktoru práce dochází na trhu práce. Trh práce podléhá stejným
zákonitostem jako trh výrobků a služeb s tím rozdílem, že práce je specifická, neexistuje
sama o sobě. Vykonávají ji lidé, kteří jsou schopni pracovat za cenu odpovídající sjednané
mzdě.
„Východiskem porovnání, o které se opírá rozhodnutí o tom, zda práce bude nabídnuta,
není suma peněžních prostředků (nominální mzda), ale tzv. reálná mzda. Ta vyjadřuje
koupěschopnost nominální mzdy, kolik zboží a služeb si může její příjemce nakoupit.“11
Roste-li reálná mzda, roste množství nabízené práce. Jde o tzv. substituční efekt. Rostoucí
důchod domácnosti motivuje a zvyšuje nabídku práce. Při určité výši reálné mzdy se
zastaví a začne klesat množství nabízené práce. Dochází k tzv. důchodovému efektu. Jedná
9 FUCHS, Kamil. Ekonomie I základy mikroekonomie. 1. vyd. Znojmo: SVŠE, 2007. 145 s.
ISBN 978-80-903914-0-6. s. 5-6. 10 BUCHTOVÁ, Božena a kol. Nezaměstnanost : Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd.
Praha: Grada Publishing, a. s., 2002. 236 s. ISBN 80-247-9006-8. str. 59-60. 11 FUCHS, Kamil. Ekonomie I základy mikroekonomie. 1. vyd. Znojmo: SVŠE, 2007. 145 s.
ISBN 978-80-903914-0-6. s. 128-129.
15
se o upřednostnění volného času před nabídkou práce. Je možné jej zjistit ze statistických
údajů.12
3.3.1 Funkce trhu práce
„Trh práce je místem, na němž jsou utvářeny podmínky zaměstnanosti včetně mezd a platů
prostřednictvím nabídky a poptávky po práci.
Hlavními determinanty nabídkové strany trhu práce jsou:
reálné mzdy, jejich současná i očekávaná úroveň,
majetkové poměry domácností,
mimopracovní příjmy, včetně státních transferů,
demografický vývoj, tj. počet a struktura obyvatelstva podle pohlaví a věku,
míra ekonomické aktivity obyvatelstva,
pracovní zvyky, kultura a tradice.
Hlavními determinanty poptávkové strany trhu práce jsou:
cena práce, výše reálné mzdy nebo mzdového tarifu,
poptávka po produktech a službách a jejich cena,
produktivita práce,
ceny ostatních vstupů,
očekávané budoucí tržby,
volná disponibilní pracovní síla na trhu práce.“13
Poptávka po práci vykazuje nepružnost mzdy směrem dolů a hlavními faktory jsou:
ekonomické (stanovení minimální mzdy),
12 FUCHS, Kamil. Ekonomie I základy mikroekonomie. 1. vyd. Znojmo: SVŠE, 2007. 145 s.
ISBN 978-80-903914-0-6. s. 129. 13 DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a kol. Management lidských zdrojů. 1. vyd. Praha: C. H. BECK, 2007. 486 s.
ISBN 978-80-7179-893-4. s. 67-68.
16
sociální (výše dávek SSP),
politické (státní regulace).
Vnější zásah výše uvedených faktorů způsobí zvýšení mzdy pro méně zaměstnanců.
3.3.2 Trh práce v ČR
Trh práce v České republice začal plnit svoji funkci po roce 1989. Více než polovina
zaměstnaných změnila během 90. let svoji profesi nebo pracovní zařazení. Jen malá část
přesunů však byla dána nároky na vyšší kvalifikaci nebo v souvislosti se zaváděním
nových technologií. Jednalo se o bankovnictví a podniky se vstupem zahraničního
kapitálu. Tlak zahraničního kapitálu si naopak v některých regionech vynutil přesun části
pracujících na méně kvalifikovanou práci.14
V roce 2008 dochází vlivem finanční a hospodářské krize k růstu míry nezaměstnanosti,
která na konci roku 2010 dosáhla 9,6 %. Na 1 volné pracovní místo připadalo 18,2
uchazečů.
3.3.3 Trh práce v Rakousku
I na rakouském trhu práce řeší problémy týkající se nezaměstnanosti. Nezaměstnanost je
největší sociální problém, s nímž jsou obyvatelé Rakouska současně konfrontováni. Ztrácí
zde 800 tis. lidí alespoň jedenkrát za rok svoji práci a v průměru hledají nové místo 3–4
měsíce. Mnoho jich však zůstává bez vyhlídky na pracovní umístění, ačkoli projdou
nespočet pracovních pohovorů a žádostí o práci. Nejčastější odpověď, kterou dostávají je:
„Bohužel jste příliš starý.“, „Místo je již obsazeno.“ nebo nedostanou odpověď vůbec.15
14 DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a kol. Management lidských zdrojů. 1. vyd. Praha: C. H. BECK, 2007. 486 s.
ISBN 978-80-7179-893-4. s. 68. 15 WONKA, Renate; ERTL, Sonja; PEYRL, Johannes. Arbeitslos was nun? – Ein Ratgeber. 1. Verlag Wien:
TDS TypoDruckSares GmbH. 2010. 200 s. ISBN 3-7063-0228-4. s. 1.
17
Pro srovnání trhu práce ČR s trhem Rakouska, které má nejnižší nezaměstnanost v zemích
EU, jsem vypracoval tabulku z údajů zveřejněných ve Výroční zprávě za rok 2010 Servisu
trhu práce Rakouska (AMS).16 Výroční zpráva za rok 2011 dosud nebyla zveřejněna.
Tab. č. 1 Přehled o nezaměstnanosti na trhu práce v Rakousku za rok 2010
z : <http://ams.at/_docs/001_AMS_GB10_kurz.pdf>. 17 Výroční zpráva AMS 2010 [online]. Poslední revize 2012. [cit. 2012-03-21]. Dostupné
z : <http://ams.at/_docs/001_AMS_GB10_kurz.pdf>.
18
3.3.4 Trh práce v EU – služba EURES
Po připojení ČR k EU se české úřady práce staly součástí sítě EURES. Jejím základním
posláním je usnadnění mezinárodní mobility pracovních sil. Nabízí veřejné služby
zaměstnanosti všech států EU, Norska, Islandu, Lichtenštejnska i Švýcarska. Na portálu
EURES je možné nalézt kompletní databázi volných pracovních míst ve všech výše
uvedených zemích. Každý zájemce si zde může zadat svůj profesní životopis do databáze
životopisů, který je poté přístupný tisícům registrovaných zaměstnavatelů všech členských
zemí. Užitečné jsou i informace o databázi životních a pracovních podmínek.
Službu EURES v ČR nabízí ÚP detašované pracoviště Znojmo prostřednictvím poradce
vyškoleného odborným pracovníkem Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (MPSV).
Tento poradce je schopen poskytnout informace související se zaměstnáním v jiné členské
zemi EU nebo v případě speciálního požadavku zajistí potřebné informace z jiných
institucí či od kolegů.18
3.3.5 Trh práce v EU – projekt ZUWINS
Kromě služeb EURES je možné získat informace o práci prostřednictvím projektů
financovaných EU. Jedním z úspěšných je přeshraniční projekt ZUWINS (budoucí oblast
Vídeň – Dolní Rakousko – Jižní Morava), který vznikl ve spolupráci rakouského
odborového svazu (ÖGB) a českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS).
Doba trvání projektu činí 4 roky od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2012. Projekt podporují:
Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR),
Ministerstvo práce, sociálních věcí a ochrany spotřebitele Rakouska (BMASK),
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR.19
18 MPSV ČR. Služba EURES v Evropské unii a Evropském hospodářském prostoru [online]. Uveřejněno
2007-10-30, Poslední aktualizace 2011-07-18 [cit 2012-04-02]. <http://portal.mpsv.cz/eures/sit_eures>. 19 EUROPEAN TERRITORIAL CO-OPERATION. Projekt [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné
z: < http://cz.zuwins.at/>.
19
Tento projekt si klade za cíl zajištění rozvoje pracovního trhu v regionu Vídeň – Dolní
Rakousko – Jižní Morava. Jedním z nejdůležitějších úkolů je poskytování informací
zaměstnancům a zaměstnankyním v otázkách přeshraniční zaměstnanosti.20
3.3.6 Je nezaměstnanost jev pozitivní nebo negativní?
Nezaměstnanost je z psychologického a sociálního pohledu považována za negativní jev. A
z hlediska ekonomického? Přirozená míra nezaměstnanosti je ve vyspělých ekonomikách
považována za jev přirozený a nezbytný. Tato míra je ovlivnitelná makroekonomickými
opatřeními a politikou zaměstnanosti. Při této úrovni ekonomiky na maximálním
udržitelném výkonu jsou všechny segmenty trhu práce v průměru v rovnováze. Výše
přirozené míry nezaměstnanosti závisí na faktorech trhu práce:
vzniku nových pracovních míst,
mobilitě a adaptabilitě spojené s úrovní vzdělání a bydlení,
možnosti rekvalifikace,
motivaci zaměstnavatelů k vytváření nových míst,
situaci u frikční a sezónní nezaměstnanosti,
délce trvání nezaměstnanosti.
V odborné literatuře se někdy hovoří i o tzv. funkční nezaměstnanosti, která je považována
jak z hlediska ekonomického tak sociálního, za pozitivní. Motivuje nezaměstnané
vyhledávat si práci a přizpůsobovat se trhu práce. Důležité je, že funkční nezaměstnanost
není původcem sociální krize.21
Na základě zjištěných skutečností není možné s jistotou říct, že nezaměstnanost je
pozitivní či negativní. Vše závisí na vývoji hospodářské situace. Nepříznivým trendem
20 EUROPEAN TERRITORIAL CO-OPERATION. Projekt [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné
z: < http://cz.zuwins.at/>. 21 KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. 544 s.
ISBN 978-80-7357-585-4. s. 315.
20
posledních let je znepokojivý růst přirozené míry nezaměstnanosti a dlouhodobé
nezaměstnanosti.
3.4 Uchazeč o zaměstnání
Uchazečem o zaměstnání je fyzická osoba, která osobně požádá o zprostředkování
vhodného zaměstnání krajskou pobočku úřadu práce v místě bydliště. Po splnění
zákonných podmínek je uchazeč zařazen do evidence. Povinnost zaregistrovat se má občan
do tří pracovních dnů po skončení zaměstnání s tím, že je evidován ode dne následujícího
po skončení pracovního poměru. Veškerá práva a povinnosti občanů související s výběrem
zaměstnání jsou upravena zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších
předpisů.22
3.4.1 Práva a povinnosti nezaměstnaného
Uchazeč má právo:
na zprostředkování vhodného zaměstnání,
na rekvalifikaci nezbytnou k pracovnímu uplatnění,
na podporu v nezaměstnanosti.
Uchazeč je povinen:
Osobně v termínech daných úřadem práce, se dostavovat k projednávání,
zprostředkování zaměstnání.
Jednat s budoucím zaměstnavatelem a informovat o výsledku úřad práce.
Pokud uchazeč o zaměstnání nedodržuje výše zmíněné povinnosti, může být z evidence
úřadu práce vyřazen. Jedná se o vážné důvody, kdy uchazeč odmítne nastoupit do
vhodného zaměstnání nebo nespolupracuje s úřadem práce. Po vyškrtnutí může být
22 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších právních předpisů.
21
uchazeč znovu zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání nejdříve po uplynutí doby tří
měsíců, pokud o zprostředkování zaměstnání požádá.23
3.4.2 Podpora v nezaměstnanosti
Podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči o zaměstnání, který splnil všechny podmínky
dané zákonem ode dne, kdy byla podána písemná žádost o podporu v nezaměstnanosti.
Těmito podmínkami se rozumí zaměstnání nebo jiná výdělečná činnost v délce minimálně
12 měsíců za poslední 2 roky před zařazením do evidence. Podpora v nezaměstnanosti se
vyplácí po podpůrčí dobu. Tato činí do 50 let věku 5 měsíců, nad 50 a do 55 let věku
8 měsíců a nad 55 let 11 měsíců. Na vyplácení podpory v nezaměstnanosti v plné výši má
nárok i uchazeč, kterému bylo v předchozím zaměstnání vyplaceno odstupné, odbytné
nebo odchodné s tím rozdílem, že se podpora v nezaměstnanosti poskytuje až po uplynutí
doby, jejíž délka se stanoví podle počtu násobků průměrného výdělku, ze kterých byla
odvozena výše odstupného, odbytného nebo odchodného.24
3.5 Státní politika zaměstnanosti
Nezaměstnanost přináší problémy jak z pohledu ekonomického, tak z pohledu sociálního.
Na jedné straně může mít kromě negativního dopadu i pozitivní vliv na nezaměstnané
(změna ve struktuře ekonomiky podporuje flexibilitu a motivaci pracovní síly).
Z ekonomického pohledu je výše produkce pod úrovní potencionálního HDP. Ztráty
způsobené rozdílem faktického HDP a potenciálního HDP se vyčíslují jako náklady
stagnace. Sociální důsledky nezaměstnanosti lze pro zjednodušení shrnout do šesti bodů:
Snížení životní úrovně, které při dlouhodobé nezaměstnanosti vede k chudobě
a sociálnímu vyloučení.
23 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších právních předpisů. 24 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších právních předpisů.
22
Dochází ke změně pozice a autority nezaměstnaného v rodině, k rozbití
partnerských vztahů, k ovlivnění sňatečnosti a porodnosti, k narušení výchovné
funkce rodiny.
Neúčelné využití času vedoucí mimo jiné k růstu kriminality a alkoholismu.
Ztráta sociálního statusu (pocit nepotřebnosti, neužitečnosti, neschopnosti, ztráta
sebedůvěry).
Stres způsobuje onemocnění imunitního, cévního, mozkového a kardiovaskulárního
systému.
Růst psychosomatických onemocnění.
Všechny nezaměstnané není možné považovat za „zlomené“. Tyto důsledky jsou dány
způsobem života, rodinným zázemím, mravní silou jedince, ekonomickým zázemím
a strategiemi nezaměstnaných. Tyto negativní důsledky se snaží každá demokratická
společnost potlačovat formou státní politiky zaměstnanosti. 25
3.5.1 Základní pojmy a členění
„Politika zaměstnanosti je definována jako činnost směřující k dosažení rovnováhy mezi
nabídkou a poptávkou po pracovních silách, produktivnímu využití zdrojů pracovních sil
a zabezpečení práva občanů na zaměstnání. Jejím cílem je vytváření optimálních podmínek
a předpokladů pro dosažení plné, produktivní a svobodně zvolené zaměstnanosti. Právo na
zaměstnání bez ohledu na rasu, barvu pleti, pohlaví, jazyk, náboženství, politické nebo jiné
smýšlení, členství v politických stranách nebo příslušnost k politickým hnutím, národnost,
etnický nebo sociální původ, majetek, zdravotní stav nebo věk je jedním ze základních
práv občana.“26
25 KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. 544 s.
ISBN 978-80-7357-585-4. s. 315. 26 DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a kol. Management lidských zdrojů. 1. vyd. Praha: C. H. BECK, 2007. 486 s.
ISBN 978-80-7179-893-4. s. 77.
23
Způsoby státního ovlivňování vztahů na trhu práce:
Formou pasivní politiky zaměstnanosti – stanoví výši politiky zaměstnanosti
a dalších transferů nezaměstnaným.
Formou aktivní politiky zaměstnanosti, kterou je podpora stávajících a nových
pracovních míst, podpora zaměstnávání mladých lidí a rekvalifikace v rámci
hospodářské politiky (viz příloha č. 2).
Formou investiční pobídky, podpora malého a středního podnikání, regionální
programy atd.27
3.5.2 Úřady práce
Politika zaměstnanosti je v kompetenci MPSV a územních orgánů práce, tj. úřadů práce.
Nadřízeným orgánem úřadu práce je MPSV – správa služeb zaměstnanosti (SSZ). Činnost
správy služeb zaměstnanosti není předmětem této práce a nebudu se jí dále zabývat. Úřady
práce, jako orgány státní správy, mají za úkol zajišťovat služby zaměstnanosti. Mezi jejich
základní funkce patří:
informační (poskytují přehledy o nabídce pracovních sil, volních pracovních sil
a o situaci na trhu práce v regionu),
poradenská (poskytují poradenství z oblasti právní, ekonomické, sociální,
psychologické apod.),
zprostředkovatelská (zajišťují zprostředkování práce uchazečům o zaměstnání,
zabezpečují pracovní místa handicapovaným, zabezpečují rekvalifikace a poskytují
hmotné zabezpečení uchazečům o zaměstnání),
podnikatelská (úřad práce se podílí, i finančně, na vzniku nových pracovních míst
a pracovních uplatnění uchazečů formou aktivit spojených s podporou drobného
podnikání a zaměstnávání absolventů ZŠ, SŠ a VŠ a na zabezpečení
rekvalifikace).28
27 DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a kol. Management lidských zdrojů. 1. vyd. Praha: C. H. BECK, 2007. 486 s.
ISBN 978-80-7179-893-4. s. 77. 28 KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. 544 s.
ISBN 978-80-7357-585-4. s. 325-3269.
24
3.6 Nezaměstnanost z pohledu psychologie
Cílem kapitoly je přiblížit psychologické souvislosti spojené s nezaměstnaností, ukázat
dopady, které toto chování způsobuje. Dále pak ukázat stav člověka, který náhle ztratil
práci, jeho psychické strádání a zdravotní problémy. Popsat změnu kvality života
nezaměstnaného a následnou změnu, jež nastala v celé jeho rodině. V závěru kapitoly
budou formulovány i současné způsoby řešení jak nezaměstnanost zvládat a jak znovu co
nejrychleji získat odpovídající uplatnění na trhu práce.
Pracovní vztahy spoluvytváří identitu jedince. Zaměstnání je faktorem, který významně
ovlivňuje společenský vzestup. Nezaměstnanost je protipólem, způsobuje ztrátu stávajícího
ekonomicko-sociálního statusu.
3.6.1 Ztráta práce – psychické následky
Nezaměstnanost je spojena s existenčními obavami. Práce hraje stěžejní roli v životě
každého jedince. Ztráta způsobuje deprivaci základních potřeb. Prací je člověk připoután
k realitě. Pokud se pouto přetrhne, dochází k chování, které je převážnou měrou ovlivněno
emocemi a fantazií. Dalším problémem je negativní vnímání nezaměstnanosti společností,
v níž žijeme. Zaměstnání je institucí, v níž je člověk identifikován nejen na úrovni
společnosti, nýbrž také v rodině. Nezaměstnanému nejvíce chybí sociální kontakty a vazby
v zaměstnání.29
Psychická zátěž dnešních nezaměstnaných je srovnatelná se zátěží nezaměstnaných ve
30. letech minulého století. Kromě již zmíněného strádání ekonomického a ztráty
sociálního statusu, dochází u nezaměstnaného k:
poklesu sebedůvěry, sebeúcty a nedůvěře vůči ostatním lidem,
depresi, která přechází v apatii u dlouhodobě nezaměstnaných (souvisí se ztrátou
sebeúcty a s beznadějí při hledání nového pracovního místa),
29 HUBINKOVÁ, Zuzana a kol. Psychologie a sociologie ekonomického chování. 3. vyd. Praha: Grada
Publishing, a. s., 2008. 280 s. ISBN 978-80-247-1593-3. s. 69-70.
25
obviňování rodiny za problémy, které se týkají ztráty práce.
U rodinných příslušníků nezaměstnaných byl zjištěn nárůst konfliktních situací v důsledku
ztráty společenského a sociálního postavení člena rodiny. U dětí dochází ke zhoršení
výsledků ve škole, dlouhodobý tlak vede k nárůstu vývojových poruch (např. emoční
labilitě, antisociálnímu chování). K těmto důsledkům je třeba ještě přičíst ztrátu autority
nezaměstnaného otce.30
Studie nezaměstnaných, prováděné od 30. let minulého století („Marienthal“, „Velké
30 BUCHTOVÁ, Božena a kol. Nezaměstnanost : Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd.
Praha: Grada Publishing, a. s., 2002. 236 s. ISBN 80-247-9006-8. str. 82. 31 BUCHTOVÁ, Božena. Psychologické a medicínské aspekty nezaměstnanosti. 1. vyd. Brno: Masarykova
univerzita, 2000. 79 s. ISBN 80-210-2529-9. str. 4.
26
potíží, projevujících se úzkostí, vnitřním neklidem, podrážděností, bolestmi hlavy,
nespavostí, zvýšenou únavou a žaludečními potížemi.
Opakovaný neúspěch najít si práci má negativní důsledky pro osobní život, rodinu
a zdraví. Dlouhodobě nezaměstnaní, kterých mj. každoročně přibývá, vypovídají o
stavech bezmocnosti a pocitech vyřazení ze společnosti. Opakovaný neúspěch
frustruje, roste stres způsobený očekávaným nedostatkem finančních prostředků a
ztrátou životní orientace. S tím postupně dochází ke ztrátě sebeúcty.
Sociální kontakty mají prokazatelný ochranný vliv pro nezaměstnané. Většina
respondentů uvedla, že rodinné zázemí je pro ně hlavní životní oporou. Do této
skupiny jsou zařazeni rodiče a příbuzní, životní partner a děti. Dále jsou v pořadí
přátelé a kamarádi. Vliv těchto skupin sílí přímo úměrně s délkou nezaměstnanosti.
U dlouhodobě nezaměstnaných jsou oporou na prvním místě životní partner a děti.
Významně tato situace prověřuje kvalitu rodinných vztahů.32
Vzhledem ke skutečnosti, že jsem se v minulosti s nezaměstnaností osobně potýkal,
s poznatky Zuzany Hubinkové a Boženy Buchtové souhlasím. Na úřadu práce jsem byl
sice veden jen krátkodobě, ale protože jsem byl v té době ženatý a měl rodinu, cítil jsem
velký tlak a prožíval stavy obav a beznaděje. Tehdy pro mne byla důležitá rodina, díky níž
jsem tento tlak vydržel a novou práci si opět našel.
3.6.2 Ztráta práce – zdravotní následky
S prodlužující se dobou nezaměstnanosti se mohou emoční poruchy projevit jako tělesná
onemocnění. Studiem a léčením těchto poruch se zabývá psychosomatická medicína. Mezi
oblasti studia se řadí ty poruchy, které mohou být alespoň z části způsobené
psychologickými faktory. Jedná se o vysoký krevní tlak, astma, endokrinní poruchy,
cukrovku a dokonce i srdeční choroby. Podařilo se zjistit, že psychosomatické poruchy
jsou závislé na spolupůsobení mezi psychologickými faktory a fyziologickou dispozicí
k nemoci. Sociální podmínky a nezaměstnanost mají vliv na zvýšenou mortalitu
univerzita, 2000. 79 s. ISBN 80-210-2529-9. str. 145. 34 BUCHTOVÁ, Božena. Psychologické a medicínské aspekty nezaměstnanosti. 1. vyd. Brno: Masarykova
univerzita, 2000. 79 s. ISBN 80-210-2529-9. str. 17.
28
podkladu k řízení zdravotní a sociální politiky nebo politiky zaměstnanosti v daném
regionu.35
3.6.4 Nezaměstnaný a jeho rodina
Vzhledem k tomu, že se budu v praktické části zabývat sociologickým výzkumem, chtěl
bych se ještě blíže pozastavit u tohoto tématu.
Na základě zmíněných výsledků výzkumů nezaměstnanosti bylo prokázáno, že sociální
kontakty jsou pro člověka nezbytné. Dojde-li k jejich ztrátě, dochází ke strádání nejen
fyzickému, ale i duševnímu. Nezaměstnaný člověk poté snáze podléhá depresím až apatii
a většinou se již nedokáže do pracovního procesu aktivně zapojit. Pomoc nalézá
nezaměstnaný člen rodiny u svých nejbližších. Při řešení běžných situací v domácnosti
dochází ke každodennímu zvýšení napětí. Rodině se v této situaci nedostává volných
finančních prostředků. V první fázi nezaměstnanosti (3 měsíce) takto postižený člen rodiny
je trvale doma, nechce nikoho vidět. Stydí se za svoji nezaměstnanost a omezuje styk
s přáteli. Nemá peníze na to, aby s nimi držel krok např. v kulturních a rekreačních
aktivitách.36
Později dochází k navazování přátelství se stejně postiženými lidmi. Vytrácí se obvyklá
časová struktura dne, neexistuje uspokojení z vykonané práce, není žádná možnost
seberealizace. Vytrácí se ekonomická jistota, dochází ke snížení autority živitele rodiny.
Vzhledem k nemožnosti dostatečně ovlivnit svoji osobní situaci, přechází nezaměstnaný
k pesimistickému postoji. Tento pocit je pocitem naprosté bezmocnosti.37
univerzita, 2000. 79 s. ISBN 80-210-2529-9. str. 17-22. 36 BUCHTOVÁ, Božena. Psychologické a medicínské aspekty nezaměstnanosti. 1. vyd. Brno: Masarykova
univerzita, 2000. 79 s. ISBN 80-210-2529-9. str. 32. 37 BUCHTOVÁ, Božena. Psychologické a medicínské aspekty nezaměstnanosti. 1. vyd. Brno: Masarykova
univerzita, 2000. 79 s. ISBN 80-210-2529-9. str. 33.
29
3.6.5 Aktivní přístup nezaměstnaného
V případě, že nezaměstnaný nechce čekat na zázračnou pomoc úřadu práce, může sám
aktivně práci hledat. Nejjednodušší a nejrychlejší je v dnešní době hledat práci pomocí
internetu, a to buď přímo na portálu veřejné správy MPSV, kde si každý může vyhledat
dostupné informace spojené se ztrátou práce a hledáním nových pracovních míst. Nabízí se
i možnost využití agentur zprostředkovávajících práci nebo nepřímo pomocí oficiálních
stránek renomovaných firem, které nabízí pracovní uplatnění přímo v odkazech na svých
webových stránkách. Pro ty, kteří nemají k dispozici internet, je dostatek regionálních
i celostátních tiskovin, které ve svých přílohách inzerují nabídku volných pracovních míst.
3.7 Sociologický výzkum
Cílem této kapitoly je přiblížit způsob provedení sociologického výzkumu, kterým se budu
v této práci zabývat.
Sociologický výzkum využívá ke zpracování zjištěných údajů stejných metod jako výzkum
marketingový. Odlišným je pouze předmět výzkumu. Sociologický výzkum se věnuje
Skupinových rozhovorů – diskuze ve skupině 10–20 lidí.
Kvalitativní výzkum je rychlejší, levnější a snáze realizovatelný.40
3.7.3 Postup výzkumu
Jde o proces sestávající z následujících kroků:
definování sociologického problému a cílů výzkumu,
sestavení plánu výzkumu,
shromáždění informací,
statistické zpracování a analýza,
prezentace výsledků, praktická doporučení.41
3.7.4 Druhy sociologických informací
Informace dělíme na:
primární – z primárního výzkumu,
sekundární – ze sekundárního výzkumu,
harddata – data s výsledky činností, jevů a chování,
softdata – vypovídají o stavu vědomí,
kvantitativní – data v číselné podobě,
kvalitativní – data slovní a popisná.42
40 FORET, Miroslav. Marketingový průzkum: poznáváme svoje zákazníky. 1. vyd.
Brno: Computer Press, a. s., 2008. 128 s. ISBN 978-80-251-2183-2. str. 14. 41 FORET, Miroslav. Marketingový průzkum: poznáváme svoje zákazníky. 1. vyd.
Brno: Computer Press, a. s., 2008. 128 s. ISBN 978-80-251-2183-2. str. 33.
32
3.7.5 Způsoby dotazování
Ve svém sociologickém výzkumu budu používat techniku individuálních hloubkových
rozhovorů, abych zjistil názory a způsoby chování nezaměstnaných. Jako tazatel budu
svými otázkami podněcovat dotazovaného k vlastním výpovědím.
Důležité z pozice tazatele bude naslouchat, zaznamenávat volné vyprávění a následně vše
podrobně zpracovat, vyhodnotit a provést sumarizaci získaných softdat. Proto se budu
nadále věnovat hlavně této variantě. Tazatel má ve své podstatě k dispozici nahrávku
z rozhovoru, se kterou pracuje. Aby bylo možné zjistit co nejvíce relevantních a validních
informací je třeba, aby se respondent cítil během rozhovoru příjemně, aby ho otázky
neunavovaly a odpovídal s tím, že jeho názory jsou skutečně chtěné.
3.7.6 Zpracování zjištěných informací
U techniky individuálních hloubkových rozhovorů se nominálním znakem rozumí otázka,
pomocí které získáme slovní informaci od respondenta. Informace může mít podobu
dichotomického nebo polytomického znaku. Dichotomickým znakem se rozumí znak
nabízející jen dvě varianty (např. muž, žena). Polytomickým znakem je znak s více
variantami (např. národnost). Metodologická podstata výzkumu spočívá v tom, že by mělo
být zřejmé, jaké vlastnosti nás na zkoumaném objektu zajímají.
Odpovědi rozdělím do kategorií a každou kategorii vyhodnotím. Následně se budu snažit
skládat dílčí poznatky do celku (agregovat je). Na základě agregovaných dat doporučím
nejvhodnější řešení pro zkoumaný problém a vyhodnotím, zda-li jsem dosáhl zkoumaného
Computer Press, a. s., 2008. 128 s. ISBN 978-80-251-2183-2. str. 43. 43 FORET, Miroslav. Marketingový průzkum: poznáváme svoje zákazníky. 1. vyd. Brno:
Computer Press, a. s., 2008. 128 s. ISBN 978-80-251-2183-2. str. 77-78.
33
4 Praktická část
V této kapitole se budu zabývat analýzou nezaměstnanosti na okrese Znojmo podle
vybraných kritérií (pohlaví, věk, vzdělání, délka nezaměstnanosti atd.) za období let
2007–2011.
4.1 Charakteristika okresu Znojmo
Okres Znojmo
Kraj Jihomoravský
Sídlo okresu Znojmo
Rozloha 1 590,50 km2
Počet obyvatel 113 265
z toho žen 57 329
Hustota zalidnění 71 ob./km2
Počet obcí 144
z toho měst 5
z toho městysů 13
Obr. č. 1 Mapa ČR s vyznačením Jihomoravského kraje a okresu Znojmo
Zdroj: Vlastní zpracování obrázku z Wikipedie
34
Okres Znojmo s rozlohou 1 590,50 km2 patří k největším okresům v České republice.
Hustotou osídlení s počtem 71 obyvatel na 1 km2 je však jedním z nejméně osídlených
okresů v republice. 65 % obcí má počet obyvatel nižší než 500. Geograficky se okres
Znojmo nachází v jihozápadní části Jihomoravského kraje. Po celé délce jižní hranice
(105 km) sousedí s Rakouskem. Celé území okresu náleží do povodí řeky Dyje, která je tak
nejvýznamnější řekou regionu.
V zemědělsko-průmyslovém charakteru regionu převládá zemědělská prvovýroba.
Výměrou více než 68 % zemědělské půdy je okres Znojmo na prvním místě
v Jihomoravském kraji. Průmysl je zde zastoupen jen velmi málo.
4.1.1 Silné stránky regionu
V průběhu předchozích let vstoupil do mnoha podniků v České republice zahraniční
kapitál. Tato změna se nevyhnula ani podnikům v okrese Znojmo. Většina stávajících
podniků, větších či menších, nevydržela tlak konkurence a zanikla, omezila či zcela
změnila svoji původní činnost. Na druhé straně tato situace dala možnost vzniku řadě ve
větší míře menších podniků, které se na trhu uplatnily a prosperují. Výše uvedené změny
se dotkly zásadně i zemědělství. Některé podniky zanikly, jiné se sloučily do větších celků,
zároveň byly založeny větší či menší rodinné farmy. Co se týče služeb i zde došlo
k rozvoji, což se dotklo jak fyzických, tak i právnických osob. Velké změny nastaly
v obchodní síti, kdy zejména ve Znojmě vyrostla řada supermarketů, jež ovlivnila vývoj
obchodní sítě nejen ve Znojmě, ale i v jeho okolí. Všechny shora uvedené změny se
následně odrazily na trhu práce v celém regionu.
4.1.2 Slabé stránky regionu
Vzhledem ke skutečnostem, že
průmysl na Znojemsku je zanedbatelný,
chybí zde velké podniky,
mnoho činností je sezónních,
potýká se okres Znojmo s vysokou nezaměstnaností. Ta se v zimních měsících ještě
prohlubuje, neboť klesá zájem o pracovníky v oborech zemědělských, stavebních a ve
službách. Průmysl je v této oblasti zastoupen velmi málo a je soustředěn do Moravského
35
Krumlova a do Znojma a blízkého okolí. Trh práce je v tomto regionu díky sezónnímu
charakteru nevyvážený, což se projevuje velkými výkyvy v zaměstnanosti. Největší
nedostatek pracovních míst a zároveň největší sezónnost se projevuje zejména
v okrajových mikroregionech – Vranovsko a Hrušovansko.
4.2 Analýza nezaměstnanosti v okrese Znojmo
V této části práce se zaměřím na rozbor statistických dat nezaměstnanosti v okrese Znojmo
z různých úhlů pohledu – z hlediska sezónnosti, věku, délky evidence, problémových
skupin, pohlaví atd.
4.2.1 Vývoj nezaměstnanosti v okrese Znojmo
Nezaměstnanost v okrese Znojmo má kolísavý charakter. V níže uvedené tab. č. 3 je vidět,
jak nezaměstnanost v roce 2008 oproti předchozímu roku značně poklesla a dosáhla
nejnižších hodnot za celé sledované období (ve 3. a 4. čtvrtletí). V roce 2009 opět začala
vzrůstat a v 1. čtvrtletí 2011 dosáhla v důsledku dopadu celosvětové hospodářské krize
hodnot nejvyšších. V dalším čtvrtletí už nabrala sestupný směr a na konci roku byl počet
nezaměstnaných nižší než na konci roku 2009.
Tab. č. 3 Čtvrtletní ukazatel nezaměstnanosti v okrese Znojmo, 2007–2011
2007 2008 2009 2010 2011
1. čtvrtletí 8 005 6 523 7 848 9 629 9 083
2. čtvrtletí 6 074 4 894 6 581 6 762 6 830
3. čtvrtletí 5 974 4 954 6 808 6 450 6 275
4. čtvrtletí 6 810 6 348 8 956 9 040 8 178
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů ze statistických ročenek MPSV
36
Z grafu č. 1 můžeme vyčíst opakující se cyklus, kdy ve 4. a 1. čtvrtletích roku dosahuje
nezaměstnanost mnohem vyšších hodnot než ve druhém a třetím čtvrtletí. Tato situace
nastává v důsledku vlivu sezónní nezaměstnanosti v regionu v oblasti zemědělství
a stavebnictví.
V 1. čtvrtletí roku 2010 dosáhla nezaměstnanost v okrese Znojmo nejvyšších hodnot za
sledované období (9 629 nezaměstnaných) a během tohoto roku zůstala kromě 3. čtvrtletí
na vyšších hodnotách oproti stejným obdobím předchozích let. V 1. čtvrtletí 2011
nezaměstnanost ještě vzrostla, ale v následujících čtvrtletích opět poklesla.
Graf č. 1 Vývoj nezaměstnanosti po čtvrtletích v okrese Znojmo, 2007–2011
2 000
3 000
4 000
5 000
6 000
7 000
8 000
9 000
10 000
3/07
6/07
9/07
12/0
73/
086/
089/
0812
/08
3/09
6/09
9/09
12/0
93/
106/
109/
1012
/10
3/11
6/11
9/11
12/1
1
Vývoj míry nezaměstnanosti v okrese Znojmo
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů z tab. č. 3
Ve 2. a 3. čtvrtletích všech sledovaných let bylo nezaměstnaných více žen než mužů
(viz příloha č. 3). Z těchto údajů usuzuji, že v sezónních nabídkách práce najdou uplatnění
více muži, neboť jejich uplatnění je rozsáhlejší - ve stavebnictví, lesnictví i zemědělství.
Rozdělení nezaměstnaných dle pohlaví a čtvrtletí včetně grafů vývoje nezaměstnanosti viz
příloha č. 3
37
4.2.2 Vývoj počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo
V tab. č. 4 jsou vyčísleny počty uchazečů na jedno volné pracovní místo v okrese Znojmo
v porovnání s celorepublikovým stavem.
Tab. č. 4 Počet uchazečů na 1 VPM v okrese Znojmo a ČR, 2007–2011
2007 2008 2009 2010 2011
okres Znojmo 5,4 6,0 65,4 42,4 21,6
Česká republika 2,5 3,9 17,4 18,2 14,2 Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů ze statistických ročenek MPSV
Zatímco v letech 2007 a 2008 se pohyboval počet uchazečů na 1 VPM v okrese Znojmo
v průměru okolo 5,7 uchazečů, v roce 2009 pak došlo k prudkému nárůstu, a to o 1 090 %
oproti roku 2008. Nárůst můžeme přičíst dopadu celosvětové hospodářské krize. V roce
2010 a 2011 tento počet opět klesá, ale stále zůstává na velmi vysokých hodnotách.
Z výše uvedených údajů je zřejmé, že hospodářská krize zasáhla znojemský okres mnohem
více než jiné okresy republiky. V roce 2009 vzrostl počet nezaměstnaných uchazečů na
1 VPM v okrese Znojmo o 59,4 uchazečů a v poměru s průměrným počtem ČR byl téměř
čtyřnásobně vyšší. Celá tato situace je vyobrazena v následujícím grafu č. 2.
Graf č. 2 Vývoj počtu uchazečů na 1 VPM v okrese Znojmo a ČR, 2007–2011
0,0
10,0
20,0
30,0
40,0
50,0
60,0
70,0
2007 2008 2009 2010 2011Okres Znojmo Česká republika
Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů z tab. č. 4
38
Tab. č. 5 Pořadí umístění okresu Znojmo v počtu uchazečů na 1 VPM v rámci ČR, 2007–2011
2007 2008 2009 2010 2011
Pořadí okresu Znojmo ze 77 okresů 16 39 5 1*) 33
1*) ve statistické ročence byla za rok 2010 zveřejněna tabulka s údaji roku 2009 Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů ze statistických ročenek MPSV
Každoročně sestavuje MPSV ČR tabulku s údaji o počtu uchazečů na jedno volné pracovní
místo a v ní seřadí všech 77 okresů ČR v pořadí od nejvíce postiženého k okresu (který se
umístí na 1. místě), po okres s nejnižším počtem uchazečů na 1 VPM. V roce 2007 zaujal
okres Znojmo místo ve druhé dvacítce tabulky. I přesto, že počet uchazečů na 1 VPM
v roce 2008 mírně vzrostl, „propadl“ okres Znojmo v tabulkách do druhé poloviny na
39. místo. Následně v roce 2009 zaznamenal katastrofický „postup“ na 5. místo!! Za rok
2010 není možné pořadí uvést. V roce 2011 skončil okres Znojmo s počtem 21,6 uchazečů
na 1 VPM na 33 místě. Oproti roku 2009 to je snížení o 43,8 uchazeče.
Graf č. 3 Vývoj míry nezaměstnanosti a volných míst v okrese Znojmo, 2007–2011
6 8106 348
8 956 9 0408 178
1 253 1 050
137 213 378
0
1 000
2 000
3 000
4 000
5 000
6 000
7 000
8 000
9 000
10 000
2007 2008 2009 2010 2011
evidovaní uchazeči počet volných pracovních míst
Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů z tab. (viz příloha č. 4)
39
4.2.3 Vývoj míry nezaměstnanosti v mikroregionech okresu
Znojmo
Podíváme-li se na vývoj míry nezaměstnanosti z pohledu jednotlivých mikroregionů
okresu (viz tab. č. 6), je zřejmé, že mikroregiony Moravsko Krumlovsko a Znojemsko byly
ve sledovaném období stěžejní pro celý okres Znojmo. Za rok 2011 nebyla tato podrobná
data zveřejněna.
Tab. č. 6 Míra nezaměstnanosti v okrese Znojmo a ČR, 2007–2010
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů ze Zpráv o situaci na trhu práce ÚP Znojmo a na základě údajů ze statistik nezaměstnanosti MPSV
Osoby se zdravotním postižením – jsou problémovou skupinou, která se díky svému
zdravotnímu handicapu těžko uplatňuje na trhu práce vzhledem k povaze a charakteru
regionu. Počty nezaměstnaných zdravotně postižených osob se pohybují za sledované
období v rozmezí od 856 do 1 018 uchazečů. Podíl mužů a žen je po celou dobu vyrovnán.
46
V roce 2011 dosáhl počet uchazečů nejnižších hodnot – 856 uchazečů. Oproti roku 2010
činí pokles o 106 osob.
Absolventi škol a mladiství – nejvyšší nezaměstnanosti dosáhla tato skupina v roce 2009,
kdy bylo na ÚP Znojmo evidováno celkem 657 uchazečů. V následujících letech stavy
znovu klesají a v roce 2011 bylo evidováno celkem 589 osob.
Osoby pečujících o dítě do 15 let – jsou i v dnešní době stále velkým problémem na trhu
práce. Ač ne vlastní vinou mají tyto osoby stále problém najít práci. Mohou mít
dostatečnou kvalifikaci, zkušenosti, dovednosti, ale fakt, že mají nezletilé děti, je staví na
„vedlejší kolej“. Zahrnuje většinou matky po mateřské dovolené příp. s malými dětmi,
které nechce nikdo zaměstnávat, neboť nemohou pracovat ve směnném provozu nebo hrozí
častá absence.
Osoby v předdůchodovém věku (starší 50 let) – jsou znevýhodněni častými zdravotními
problémy, což je ovlivňuje a omezuje při výběru pracovních příležitostí. Daří se je
umisťovat na VPP a společensky účelová pracovní místa. Počet těchto osob na konci roku
2011 čítá 2 325 uchazečů, tj. 24,4 % celkového počtu rizikové skupiny. Oproti roku 2010
došlo k poklesu o 417 uchazečů. V této skupině převládá po celé sledované období počet
nezaměstnaných mužů nad ženami.
Dlouhodobě nezaměstnaní a uchazeči bez kvalifikace – je jedinou skupinou, v níž počty
nezaměstnaných stále stoupají. S těmito uchazeči jsou největší problémy s umísťováním na
trhu práce. Jedná se o skupinu lidí, kteří nacházejí uplatnění jen velmi těžko a pokud ano,
tak pouze krátkodobě. U těchto nezaměstnaných dochází ke kumulaci handicapů (jsou to
ve větší míře alkoholici, bezdomovci a u dlouhodobě nezaměstnaných jde o osoby buď se
základním vzděláním příp. o osoby bez vzdělání). Tyto uchazeče je možné zaměstnat
pouze na VPP nebo na práce krátkodobého charakteru. V roce 2011 činí počet dlouhodobě
nezaměstnaných 2 519 osob, z toho 1 375 žen. Podíl uchazečů bez kvalifikace je 20,7 %
a jejich celkový počet je 1 975, z toho 1 124 žen. Oproti roku 2010 přibylo v evidenci
dlouhodobě nezaměstnaných 65 osob, naproti tomu pokleslo množství uchazečů bez
kvalifikace o 176 osob. Obě tyto skupiny tvoří dohromady 47,2 % všech uchazečů
problémových skupin.
47
Graf č. 8 Vývoj počtu nezaměstnaných skupin v okrese Znojmo, 2007–2011
919
929
1 01
8
962
856
412
436 65
7
605
58985
6 1 07
8 1 36
0
1 37
4
1 25
7
2 27
6
2 04
5
2 69
8
2 74
2
2 32
5
2 44
5
1 82
1 2 10
1 2 45
4
2 51
9
1 93
9
1 80
7
2 28
2
2 15
1
1 97
5
01
000
2 00
03
000
2007 2008 2009 2010 2011
osoby se zdravotním postižením absolventi škol a mladistvíosoby pečující o dítě do 15 let osoby v předdůchodovém věku (nad 50 let)dlouhodobě nezaměstnaní uchazeči bez kvalifikace
Zdroj: Vlastní práce na základě údajů z tab. č. 9
48
4.2.7 Analýza nezaměstnanosti dle KZAM
Z níže uvedené tabulky vyplynulo, že počet nezaměstnaných se vyvíjí nepřímou úměrně.
Čím vyšší vzdělání, tím nižší počet evidovaných uchazečů. Na trhu práce mají největší
uplatnění kvalifikovaní lidé a řemeslníci.
Tab. č. 10 Uchazeči podle klasifikace zaměstnání (KZAM) v okrese Znojmo, 2007–2011
2007 2008 2009 2010 2011
tř. 1 – zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 35 28 55 65 58
MPSV ČR. Eures již nabízí sezonní práce na léto. [online]. Poslední revize 2012.
[cit. 2012-02-07]. Dostupné z WWW: <http://www.mpsv.cz/cs/11960>.
MPSV ČR. Služba EURES v Evropské unii a Evropském hospodářském prostoru
[online]. Uveřejněno 2007-10-30, Poslední aktualizace 2011-07-18 [cit 2012-04-
02]. <http://portal.mpsv.cz/eures/sit_eures>.
MPSV ČR. Statistiky nezaměstnanosti. [online]. 2012. [cit. 2012-03-04]. Dostupné
z portálu: <http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt >.
MPSV ČR. Zaměstnanost, statistiky. [online]. 2012. [cit. 2012-02-02]. Dostupné
z portálu < http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro>.
Statistická ročenka trhu práce v České republice 2007 [online]. Poslední revize
2008. [cit. 2012-02-07]. Dostupné z WWW: <http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro>.
Statistická ročenka trhu práce v České republice 2008 [online]. Poslední revize
2009. [cit. 2012-02-07]. Dostupné z WWW: <http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro>.
Statistická ročenka trhu práce v České republice 2009 [online]. Poslední revize
2010. [cit. 2012-02-07]. Dostupné z WWW: <http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro>.
Statistická ročenka trhu práce v České republice 2010 [online]. Poslední revize
2011. [cit. 2012-02-07]. Dostupné z WWW: <http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro>.
Statistická ročenka trhu práce v České republice 2011. 2012. 241 s.
Úřad práce Znojmo. Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2007.2008. 40 s.
Úřad práce Znojmo. Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2008.2009. 40 s.
Úřad práce Znojmo. Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2009.2010. 41 s.
Úřad práce Znojmo. Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2010.2011. 40 s.
63
Výroční zpráva AMS 2010 [online]. Poslední revize 2012. [cit. 2012-03-21].
Dostupné z : <http://ams.at/_docs/001_AMS_GB10_kurz.pdf>.
Wikipedie. Okres Znojmo. [online]. 2012 Dostupné z
<http://cs.wikipedia.org/wiki/Okres_Znojmo>.
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších právních předpisů.
64
Seznam grafů, obrázků, tabulek a vzorců Obr. č. 1 Mapa ČR s vyznačením Jihomoravského kraje a okresu Znojmo
Graf č. 1 Vývoj nezaměstnanosti po čtvrtletích v okrese Znojmo, 2007–2011
Graf č. 2 Vývoj počtu uchazečů na 1 VPM v okrese Znojmo a ČR, 2007–2011
Graf č. 3 Vývoj míry nezaměstnanosti a volných míst v okrese Znojmo, 2007–2011
Graf č. 4 Vývoj míry nezaměstnanosti v okrese Znojmo a ČR, 2007–2010
Graf č. 5 Vývoj míry nezaměstnanosti v mikroregionech v okrese Znojmo, 2007–2010
Graf č. 6 Vývoj nezaměstnanosti dle délky evidence v okrese Znojmo, 2007–2011
Graf č. 7 Vývoj nezaměstnanosti dle věkové struktury v okrese Znojmo, 2007–2011
Graf č. 8 Vývoj počtu nezaměstnaných skupin v okrese Znojmo, 2007–2011
Tab. č. 1 Přehled o nezaměstnanosti na trhu práce v Rakousku za rok 2010
Tab. č. 2. Druhy sociologického výzkumu
Tab. č. 3 Čtvrtletní ukazatel nezaměstnanosti v okrese Znojmo, 2007–2011
Tab. č. 4 Počet uchazečů na 1 VPM v okrese Znojmo a ČR, 2007–2011
Tab. č. 5 Pořadí umístění okresu Znojmo v počtu uchazečů na 1 VPM v rámci ČR,
2007–2011
Tab. č. 6 Míra nezaměstnanosti v okrese Znojmo a ČR, 2007–2010
Tab. č. 7 Struktura nezaměstnaných dle délky evidence v okrese Znojmo, 2007–2011
Tab. č. 8 Počet nezaměstnaných dle věkové struktury v okrese Znojmo, 2007–2011
Tab. č. 9 Nezaměstnanost rizikových skupin v okrese Znojmo, 2007–2011
Tab. č. 10 Uchazeči podle klasifikace zaměstnání (KZAM) v okrese Znojmo, 2007–2011
65
Seznam použitých zkratek aj. a jiné
apod. a podobně
AMS Arbeitsmarktservice (služby zaměstnanosti)
APZ aktivní politika zaměstnanosti
BMASK Bundesministerium für Arbeit, Soziales und
Konsumentenschutz (Ministerstvo práce, sociálních věcí a ochrany
spotřebitelů Rakouska)
č. číslo
ČMKOS Českomoravská konfederace odborových svazů
ČR Česká republika
EFRR Evropský fond pro regionální rozvoj
EU Evropská unie
EURES EURopean Employment Services – Evropské služby
zaměstnanosti
HDP hrubý domácí produkt
KZAM klasifikace zaměstnání
MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí
ob. obyvatel
Obr. obrázek
OSVČ osoba samostatně výdělečně činná
ÖGB Österreichischer Gewerkschaftsbund
(Rakouský odborový svaz)
Q kvartál, čtvrtletí
SSP státní sociální podpora
SSZ správa služeb zaměstnanosti
SŠ střední škola
VPM volné pracovní místo
VŠ vysoká škola
Tab. tabulka
THP technicko – hospodářský pracovník
TV televize
66
tzv. tak zvaný
ÚP úřad práce
ÚSO úplné střední odborné
ÚSV úplné střední vyučené
ZŠ základní škola
67
Seznam příloh Příloha č. 1: Mapa okresu Znojmo s vyznačením mikroregionů
Příloha č. 2: Vymezení vybraných pojmů
Příloha č. 3: Struktura nezaměstnaných v okrese Znojmo, 2007–2011 (dle
jednotlivých čtvrtletí)
Příloha č. 4: Vývoj míry nezaměstnanosti a počtu volných míst v okrese Znojmo
v letech 2007 – 2011
Příloha č. 5: Vývoj počtu uchazečů vedených v evidenci do 3. měsíců v okrese
Znojmo v letech 2007 – 2010
Příloha č. 6: Přehled vývoje nezaměstnanosti dle věku a pohlaví v okrese Znojmo
v letech 2007-2011
Příloha č. 7: Vývoj nezaměstnanosti dle KZAM v okrese Znojmo v letech 2007–2011
Příloha č. 8: Záznamový arch
Příloha č. 1: str. 1
Mapa okresu Znojmo s vyznačením mikroregionů
Zdroj: Vlastní zpracování obrázku z Wikipedie
Příloha č. 2: str. 1
Vymezení vybraných pojmů
Míra nezaměstnanosti
Nezaměstnanost je vnímána jako porucha na trhu práce a její rozsah nám stanovuje
ukazatel zvaný míra nezaměstnanosti.
Vyjádření pomocí vzorce: n = N/L * 100 (%)
kde:
n – míra nezaměstnanosti;
N – počet nezaměstnaných;
L – celkový počet práce schopných = ekonomicky aktivní obyvatelstvo.44
Přirozená míra nezaměstnanosti
Mají-li makroekonomická opatření a politika zaměstnanosti udržet úroveň nezaměstnanosti
v „rozumných mezích“ je třeba, aby jednotlivé segmenty trhu práce byly v průměru
v rovnováze. „Je to míra, při níž síly působící na mzdy a ceny jsou ve svém celku
v rovnováze. Její výše je v každé ekonomice závislá na řadě pro ni specifických faktorů na
trhu práce, jako jsou například možnosti utváření nových pracovních míst, mobilita
a adaptabilita pracovníků (spojená výrazně například s úrovní vzdělání, se situací v oblasti
bydlení), možnosti rekvalifikací, motivace k přijímání nových pracovních míst, poměry ve
frikční a sezónní nezaměstnanosti, délka trvání nezaměstnanosti a jiné.“45
44 FUCHS, Kamil. Ekonomie I základy mikroekonomie. 1. vyd. Znojmo: SVŠE, 2007. 145 s.
ISBN 978-80-903914-0-6. s. 131. 45 KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. 544 s.
ISBN 978-80-7357-585-4. s. 315.
Příloha č. 2: str. 2
Z makroekonomického hlediska je přirozená míra nezaměstnanosti charakterizována jako
nejvyšší udržitelná úroveň zaměstnanosti, jedná se tedy o ukazatel míry nezaměstnanosti
za situace, kdy ekonomika dosahuje nejvyššího udržitelného výkonu při daném množství a
kvalitě vstupů.46
Jaké optimální úrovně nejvyššího udržitelného výkonu ekonomiky lze dosáhnout a za
jakých podmínek záleží na celkové koncepci hospodářské politiky státu. Je možné
stimulovat poptávku po práci nebo množství nabízené práce snižovat. Příčina tohoto stavu
vyplývá z fungování sociálního státu (welfare state), kdy zaměstnaní ne každou práci
přijmou. Nahrává k tomu výše dávek SSP. Mezi další vlivy růstu přirozené míry
nezaměstnanosti patří rostoucí strukturální nezaměstnanost, technologické inovace,
demografické změny, stárnoucí populace atd.47
Dobrovolná nezaměstnanost
Termín dobrovolná nezaměstnanost znamená upřednostnění jiné aktivity, volného času,
před konáním práce. Nabídka pracovních příležitostí je, ale nezaměstnaní upřednostňují
práci za vyšší mzdu. Nejsou ochotni za daných pracovních podmínek pracovat Dochází
k upřednostnění volného času.
Nedobrovolná nezaměstnanost
Hovoříme-li o nedobrovolné nezaměstnanosti, hovoříme o poruše způsobené existencí
nepružných mezd. Mzdy nejsou na úrovni stavu rovnováhy trhu, ale zůstávají na vyšší
hladině. Množství zaměstnaných je nižší než odpovídá výkonu ekonomiky. Z hlediska
46 FUCHS, Kamil. Ekonomie I základy mikroekonomie. 1. vyd. Znojmo: SVŠE, 2007. 145 s.
ISBN 978-80-903914-0-6. s. 133. 47 KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. 544 s.
ISBN 978-80-7357-585-4. s. 316.
Příloha č. 2: str. 3
makroekonomického usilujeme o politiku plné zaměstnanosti na úrovni přirozené míry
nezaměstnanosti.48
Frikční nezaměstnanost
Nezaměstnaní se pohybují neustále mezi místy nebo pracovními příležitostmi a hledají
lepší nabídku.49
Strukturální nezaměstnanost
Na některých segmentech trhu dochází k nesouladu nabídky a poptávky. Dochází k tomu,
že nabídka je vyšší po určitých profesích. Příčinou je technický pokrok a různá dynamika
vývoje, přičemž k této situaci by vůbec nemuselo dojít. Jde o to, aby osoby, které práci
hledají, hledaly podle celkové poptávky a přizpůsobily se na jiných trzích (v jiné profesi,
jiném regionu, v jiném odvětví).50
Strukturální nezaměstnaností jsou nejvíce ohroženy vdané ženy, rodiče s více dětmi, starší
lidé, osoby s nízkou kvalifikací a osoby se zdravotním postižením. Tento druh
nezaměstnanosti je možné řešit pomocí nástrojů aktivní politiky státu. Jedná se zejména
o opatření na zvýšení mobility nezaměstnanosti, mzdové dotace a pomoc při začleňování
na pracovní místo.51
48 FUCHS, Kamil. Ekonomie I základy mikroekonomie. 1. vyd. Znojmo: SVŠE, 2007. 145 s.
ISBN 978-80-903914-0-6. s. 132. 49 FUCHS, Kamil; TULEJA, Pavel. Základy ekonomie. 2. vyd. Praha: EKOPRESS, s. r. o, 2005. 348 s.
ISBN 80-86119-94-7. s. 139. 50 DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a kol. Management lidských zdrojů. 1. vyd. Praha: C. H. BECK, 2007. 486 s.
ISBN 978-80-7179-893-4. s. 73. 51 DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a kol. Management lidských zdrojů. 1. vyd. Praha: C. H. BECK, 2007. 486 s.
ISBN 978-80-7179-893-4. s. 74.
Příloha č. 2: str. 4
Dlouhodobá nezaměstnanost
Velmi přesvědčivou vypovídací schopnost má údaj o dlouhodobé nezaměstnanosti. Jedná
se o uchazeče registrované po dobu delší než 12 měsíců. „Dlouhodobě nezaměstnaní mají
několik handicapů současně, které zpravidla vyplývají z jejich osobní kvalifikační,
pracovní a sociální charakteristiky a z nižší úrovně pracovní motivace. Handicapované
skupiny, zejména mladí lidé po absolvování školy, ženy s malými dětmi, osoby s nízkou
kvalifikací a osoby se zdravotním postižením, jsou vytlačovány z trhu práce a úroveň
nezaměstnanosti těchto skupin se ve srovnání s nezaměstnaností průměrné populace stále
zvyšuje.“52
Cyklická nezaměstnanost
Vznik cyklické nezaměstnanosti je dán poklesem celkové poptávky po práci Nižší celková
produkce a nižší celkové výdaje mají za následek nárůst nezaměstnanosti prakticky ve
všech regionech. Nejčastěji se tento druh objevuje v době hospodářské recese.53
Koncept „Work reduction“ (hospodářská recese)
Jedná se o nezaměstnanost, která vzniká v důsledku odbytových problémů firem příp.
celého odvětví ekonomiky.54
52 DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a kol. Management lidských zdrojů. 1. vyd. Praha: C. H. BECK, 2007. 486 s.
ISBN 978-80-7179-893-4. s. 76. 53 FUCHS, Kamil. Ekonomie I základy mikroekonomie. 1. vyd. Znojmo: SVŠE, 2007. 145 s.
ISBN 978-80-903914-0-6. s. 131. 54 KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. 544 s.
ISBN 978-80-7357-585-4. s. 315.
Příloha č. 2: str. 5
Koncept „Job reduction“
Nezaměstnanost je důsledkem technologických změn jak v obsahu práce, tak ve struktuře
ekonomiky. Dochází k zániku celých kategorií povolání a profesí a vyžaduje pracovníky se
zcela nový pracovními předpoklady, a to za podmínek stejných nebo rostoucích schopností
firem a ekonomiky. Je to změna ve struktuře nabídky i poptávky. Tento druh
nezaměstnanosti je zcela běžný ve vyspělých zemích. Souvisí s naplňováním konceptu
„znalostní společnosti“.55
Ostatní nezaměstnanost
Vedle těchto druhů nezaměstnanosti se často vymezuje i vliv sezónních prací. Hovoříme
o sezónní nezaměstnanosti. Nabídka práce se v daném období zvyšuje a působí na výši
nezaměstnanosti.56
Pomoc ze strany státu – aktivní politika zaměstnanosti
Na nezaměstnaného je třeba se podívat i z jiného úhlu pohledu. Jsou tací, kteří buď chtějí
být, nebo jsou či se stali nezaměstnanými. Jde o to, abychom se podívali na osobnostní
profil v porovnání s nároky, které na něj klade výkon určité profese, životní realita nebo
nutnost aktivního vyrovnávání s okolnostmi.57
55 KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. 544 s.
ISBN 978-80-7357-585-4. s. 315. 56 DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a kol. Management lidských zdrojů. 1. vyd. Praha: C. H. BECK, 2007. 486 s.
ISBN 978-80-7179-893-4. s. 76. 57 MIKŠÍK, Oldřich. Psychologické souvislosti, zdroje a důsledky nezaměstnanosti. 1. vyd.
Praha: FSV UK, 2006. 28 s. ISSN 1801-5999. str. 4.
Příloha č. 2: str. 6
Úkolem úřadu práce je mimo jiné poskytování informační, poradenské
a zprostředkovatelské služby na trhu práce.58
Domnívám se, že poradenství úřadu práce by mělo spočívat ve znalosti jak profesních tak
osobnostních dovedností nezaměstnaného a jak je uvedeno v odborné literatuře zabývající
se psychologií práce, „najít vhodnou práci pro daného člověka nebo najít vhodného
člověka pro danou práci“.59
Zaměstnání zprostředkovávají krajské pobočky úřadu práce prostřednictvím svých
detašovaných pracovišť rozmístěných v daných regionech. Pro oblast Znojemska je tímto
pracovištěm detašované pracoviště ve Znojmě. Krajské pobočky úřadu práce podle § 14
zákona č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších právních předpisů spolupracují při
zprostředkovatelské činnosti s agenturami práce.
Poradenství pro fyzické osoby se dle § 15 zákona o zaměstnanosti „Zaměřuje na posouzení
osobnostních předpokladů, schopností a dovedností a na doporučení zaměstnání, přípravy
na budoucí povolání, volby povolání a rekvalifikace. Poradenství pro zaměstnavatele se
zaměřuje na výběr zaměstnanců podle kvalifikačních a osobnostních předpokladů.
Informační činnost spočívá zejména v informování o možnostech zaměstnání a o volných
pracovních místech a volných pracovních silách.“60
58 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších právních předpisů. 59 ARNOLD, John; SILVESTER, Joanne; PATTERSON, Fiona; ROBERTSON, Ivan; COOPER, Cary;
BURNES, Bernard. Psychologie práce. 1. vyd. Brno: Computer Press, a. s., 2007. 629 s.
ISBN 978-80-251-1518-3. str. 15 60 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších právních předpisů
Příloha č. 2: str. 7
Je třeba, aby nezaměstnaný pochopil, že úřad práce je tu pro něj a ne naopak. Bohužel se
někdy stává, že pracovníci úřadu práce ve svém subjektivním postoji k nezaměstnaným
nejsou schopni odlišit jedince, který práci hledá a nemůže najít, od jedince, který předstírá,
že práci hledá, ale pracovat ve skutečnosti nechce.
Příloha č. 3: str. 1
Struktura nezaměstnaných v okrese Znojmo, 2007–2011 (dle
jednotlivých čtvrtletí)
Počet nezaměstnaných v okrese Znojmo, 2007–2011 (porovnání mužů a žen)
2007 2008 2009 2010 2011
I. čtvrtletí 8 005 6 523 7 848 9 629 9 083
z toho žen 4 210 3 548 3 964 4 365 4 122
z toho mužů 3 795 2 975 3 884 5 264 4 961
II. čtvrtletí 6 074 4 894 6 581 6 762 6 830
z toho žen 3 448 2 829 3 506 3 407 3 420
z toho mužů 2 626 2 065 3 075 3 355 3 410
III. čtvrtletí 5 974 4 954 6 808 6 450 6 275
z toho žen 3 423 2 873 3 546 3 381 3 302
z toho mužů 2 551 2 081 3 262 3 069 2 973
IV. čtvrtletí 6 810 6 348 8 956 9 040 8 178
z toho žen 3 726 3 465 4 321 4 313 3 999
z toho mužů 3 084 2 883 4 635 4 727 4 179
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů ze statistických ročenek MPSV a Informace o situaci na trhu práce v Jihomoravském kraji
Příloha č. 3: str. 2
Vývoj nezaměstnaných mužů a žen v okrese Znojmo v letech 2007–2011
6 81
0
6 34
8
8 95
6
9 04
0
8 17
8
3 72
6
3 46
5 4 32
1
4 31
3
3 99
9
3 08
4
2 88
3
4 63
5
4 72
7
4 17
9
0
1 000
2 000
3 000
4 000
5 000
6 000
7 000
8 000
9 000
10 000
2007 2008 2009 2010 2011Všichni uchazeči o zaměstnání Ženy Muži
Zdroj: Vlastní zpracování z přecházející tab.
Vývoj nezaměstnanosti v jednotlivých čtvrtletích v okrese Znojmo, 2007–2011
8 00
5
6 07
4
5 97
4 6 81
0
6 52
3
4 89
4
4 95
4 6 34
87 84
8
6 58
1
6 80
8
8 95
6
9 62
9
6 76
2
6 45
0
9 04
0
9 08
3
6 83
0
6 27
5
8 17
8
0
2 000
4 000
6 000
8 000
10 000
12 000
I. čtvrtletí II. čtvrtletí III. čtvrtletí IV. čtvrtletí
2007 2008 2009 2010 2011
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů z předcházející tab.
Příloha č. 4: str. 1
Vývoj míry nezaměstnanosti a počtu volných míst v okrese
Znojmo v letech 2007 - 2011
Struktura nezaměstnanosti a volných míst v okrese Znojmo, 2007–2011
2007 2008 2009 2010 2011
evidovaní uchazeči 6 810 6 348 8 956 9 040 8 178
počet volných pracovních míst 1 253 1 050 137 213 378
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů ze statistických ročenek MPSV
Příloha č.: 5: str. 1
Vývoj počtu uchazečů vedených v evidenci do 3. měsíců v okrese
Znojmo v letech 2007 - 2010
Vývoj počtu uchazečů v délce evidence do 3. měsíců v okrese Znojmo, 2007–2010