NATO · V posledních mûsících pak Aliance dokázala,Ïe ... OSN obnovilo svou pﬁítomnost avulicích je více neÏ 1800 policistÛ OSN. Kosovská osvobozenecká armáda ...

NATONATOreview

4 ZIMA1999

NATO v novémmiléniu

NATO v novémmiléniu

OBÁLKA NATO 4/99 (MAC) 2.2.2000 17:29 Stránka 1 (Magenta plát)

Vydavatel: Peter Daniel – NATO, 1110 Brussels, BelgiumVyti‰tûno v âeské republice, SdruÏení MAC, spol. s r. o.

Povûfien˘ editor: Vicki NielsenAsistentka produkce: Felicity BreezeLayout: NATO Graphics Studio

Tento ãasopis, vydávan˘ z povûfiení generálníhotajemníka, si klade za cíl pfiispívat ke konstruktivnídiskusi o atlantick˘ch otázkách. âlánky protonemusejí nutnû reprezentovat oficiální názorynebo politiku ãlensk˘ch vlád nebo NATO.

âlánky mohou b˘t pfietiskovány se svolením edito-ra, s uvedením NATO Review jak zdroje a s uvede-ním jména autora u podepsan˘ch materiálÛ.

NATO Review vychází ãtyfiikrát roãnû v angliãtinû,ãe‰tinû (NATO Review), dán‰tinû (NATO Nyt), fran-couz‰tinû (Revue de l’Otan), holand‰tinû (NAVOKroniek), ital‰tinû (Rivista della NATO), maìar‰tinû(NATO Tükör), nûmãinû (NATO Brief), nor‰tinû(NATO Nytt), pol‰tinû (Przeglad NATO), portugal-‰tinû (Noticias da OTAN), fieãtinû (Deltio NATO),‰panûl‰tinû (Revista de la OTAN) a tureãtinû (NATODergisi). Jednou roãnû vychází v island‰tinû (NATOFréttir). Obãasná vydání vycházejí také v ru‰tinûa ukrajin‰tinû.

NATO Review je rovnûÏ roz‰ifiováno spolu s dal‰í-mi publikacemi NATO na internetové adreseHTTP://WWW.NATO.INT/.

V˘tisky NATO Review mohou ãtenáfii v následují-cích zemích získat zdarma na adresách:

Kanada: Foreign Policy Communications DivisionDepartment of Foreign Affairs and Int’l Trade125 Sussex DriveOttawa, Ontario K1A 0G2

Velká Británie: Communication Planning UnitMinistry of DefenceRoom 0370 Main BuildingLondon SW1A 2HB

Spojené státy: NATO Review – US Mission toNATOPSC 81 Box 200 – APO AE 09724

Îádosti o ãasopis nebo dal‰í publikace NATOz jin˘ch zemí adresujte na:NATO Office of Information and Press1110 Brussels, BelgiumFax: (32-2) 707.4579E-Mail: [email protected] 0255-3813

NATO

George Robertson

3 NATO v novém miléniu

Lloyd Axworthy

8 Nové bezpeãnostní poslání NATO

Joseph S. Nye Jr.

12 Jak vymezit poslání NATO v informaãním vûku

Boris Frlec

16 Slovinsk˘ pohled na prosazování stability v jihov˘chodní Evropû

Bodo Hombach

20 Pakt stability: Nové perspektivy pro Balkán

Martin Dahinden

24 ·v˘carská bezpeãnostní politika a partnerství s NATO

Nancy T. Schulteová

29 Vûdeck˘ program NATO zintenzívÀuje kontakty s partner y

Index 1999

33 Hlavní ãlánky podle autorÛ

34 Obsah podle ãísel

Obálka: Generální tajemník NATOGeorge Robertson hovofií naneformální schÛzce Severoatlantickérady v den svého nástupu do úfiadu,14. fiíjna 1999.

(Foto NATO)

Generální tajemník NATO GeorgeRobertson a stálí zástupci zeSeveroatlantické rady u kontrolníhostanovi‰tû na silnici z kosovskéPri‰tiny do Skopje, hlavního mûstaB˘valé jugoslávské republikyMakedonie*, pfii jejich dvoudennínáv‰tûvû v regionu.

(Foto NATO)

(*) Turecko uznává Republiku Makedoniipod jejím ústavním názvem

OBSAHreview ãíslo 4/zima 1999 – roãník 47

Zaostfieno na NATO

15 Nov˘ stál˘ zástupceNûmecka

26 Irsko vstupuje doPartnerství pro mír

28 Nov˘ stál˘ zástupceDánska

99/4 obsah 2.2.2000 16:02 Stránka 2

3NATO review zima 1999

◆ historické dohody s Ruskem a Ukrajinou

◆ prohlubování partnerství s 25 stfiedoevropsk˘-mi a stfiedoasijsk˘mi zemûmi

◆ vnitfiní reformu vãetnû nové velitelské struk-tury, a samozfiejmû

◆ obrovsk˘ úkol 78denní letecké kampanû k za-stavení lidského utrpení v Kosovu.

V‰echny tyto úkoly byly úspû‰nû splnûny díkyvedení Javiera Solany a pozoruhodné soudrÏnos-ti Aliance i její schopnosti se adaptovat.

Aliance se z pasívní, reaktivní obranné orga-nizace vyvinula v organizaci, kter˘ aktivnû budu-je bezpeãnost v celé Evropû. Agenda NATO bylav tomto posledním desetiletí realizována tak ús-pû‰nû, Ïe Aliance sama je nyní relevantnûj‰í a ne-postradatelnûj‰í neÏ kdy pfiedtím. ZákladyNATO na vstupu do 21. století jsou pevné jakoskála.

ád bych zahájil konstatováním, jak jsem poc-tûn a ‰Èasten, Ïe jsem byl vybrán, abych za-

stával tuto funkci. NATO je a zÛstává nejefektiv-nûj‰í aliancí na svûtû. Îádná jiná organizace tohov posledním pÛlstoletí neudûlala více pro zacho-vání míru, svobody a demokracie sv˘ch ãlenÛ.V posledních mûsících pak Aliance dokázala, Ïeje zcela na v˘‰i tûch nejnároãnûj‰ích bezpeãnost-ních úkolÛ v euroatlantickém regionu.

Vût‰ina zásluh za tento úspûch posledních letpatfií mému pfiedchÛdci v úfiadu generálního ta-jemníka, dr. Javieru Solanovi. Bûhem jeho ãtyfile-tého funkãního období Aliance fie‰ila nesmírnéúkoly:

◆ první mírovou misi NATO mimo vlastní teri-torium v Bosnû a Hercegovinû

◆ první roz‰ifiování Aliance od konce druhé svû-tové války

Nov˘ generální tajemník NATO ve svém prvním ãlánku pro NATO Review pfiedstavuje svou vizi Aliance a hlavní priority na poãátku svého funkãníhoobdobí v návaznosti na to, ãeho dosáhl jeho pfiedchÛdce. Základem Aliance musí i nadále b˘t fungující transatlantické vztahy, spoãívající na spoleãn˘ch

hodnotách a závazku k jejich udrÏení. K dosaÏení tohoto cíle musí nové NATO b˘t vyváÏenûj‰í, se silnûj‰ím pfiispûním Evropy v Alianci, jeÏ bude vojenskyzdatnûj‰í. A nové NATO musí zÛstat otevfiené – otevfiené nov˘m ãlenÛm, otevfiené prohlubující se spolupráci s partnery a otevfiené tvÛrãím cestám

k dosaÏení míru a bezpeãnosti v euroatlantickém prostoru.

R

NATO v novém miléniuGeorge Robertson

Generální tajemník NATO a pfiedseda Severoatlantické rady

Generální tajemník NATO

George Robertsonhovofií s pfiíslu‰níkymnohonárodních silSFOR v bosenskémSarajevu 21. fiíjna

v prÛbûhu svédvoudenní náv‰tûvy

v tomto regionu.(Foto NATO)

99/4 CZ 2.2.2000 16:41 Stránka 3


SetkáníSeveroatlantickéradys pfiedstavitelietnické albánskéa srbskékomunityv hlavním ‰tábuKFOR v kosovskéPri‰tinû 22.fiíjna.(Foto NATO)

M˘m úkolem je navázat na tento úspûch, aby-chom zajistili, Ïe NATO i nadále bude plnit úko-ly, které pfiinese budoucnost. Dovolte mi nyní na-stínit nûkterá specifika.

Stabilizace BalkánuNATO bude pfiedev‰ím muset dále v plné mífie

hrát svou roli pfii stabilizaci Balkánu. Musíme ne-jen konsolidovat mír, kter˘ budujeme v Kosovu,ale pfiispívat také k ‰ir‰ímu úsilí mezinárodníhospoleãenství pfii budování trvalé stability a bez-peãnosti v celé jihov˘chodní Evropû. Musíme za-jistit, aby budoucnost tohoto regionu nezÛstalav poutech minulosti.

V Kosovu jsme jiÏ dosáhli skuteãného pokro-ku. Letecká kampaÀ splnila ná‰ cíl zvrácení etnic-k˘ch ãistek a donutila prezidenta Milo‰eviãe, abystáhl své síly. Pomalu se obnovuje bezpeãné pro-stfiedí. Pfies 800 000 uprchlíkÛ se vrátilo domÛ.OSN obnovilo svou pfiítomnost a v ulicích je víceneÏ 1800 policistÛ OSN.

Kosovská osvobozenecká armáda (UCK) bylarozpu‰tûna a byly vytvofieny civilní krizové síly.KaÏd˘ t˘den se schází multietnická prozatímnírada, která pfiipravuje pÛdu pro mnohonárod-nostní politickou budoucnost. Probíhají pfiípravyk volbám, které se mají uskuteãnit v pfií‰tím roce.To je skuteãn˘ pokrok, jestliÏe si pfiipomenemechaos a násilí, jak˘mi Kosované trpûli za jugo-slávského reÏimu je‰tû pfied nûkolika mûsíci.

Stále je‰tû zb˘vá mnoho práce. Bezprostfiednímcílem mezinárodního spoleãenství, vãetnû NATO,je pomoci kaÏdému obyvateli Kosova, aby se mohltû‰it takovému míru a bezpeãnosti, jakému se tû‰í-me my v‰ichni. Musíme také podporovat demo-kracii a zaãít vytváfiet podmínky, za nichÏ by Koso-vo mohlo vzkvétat i ekonomicky. To budevyÏadovat skuteãné odhodlání, ale my vytrváme.Vyhráli jsme válku – nesmíme prohrát mír.

Bosna je ukázkou toho, jak uÏiteãná je trpûliváangaÏovanost. Od rozmístûní sil NATO v roce 1995zaznamenala tato zemû skuteãn˘ pokrok a v˘vojk lep‰ímu pokraãuje. Letos se domÛ vrátilo 80 000uprchlíkÛ – dvakrát tolik jako v loÀském roce. Dovlády je voleno stále více umírnûn˘ch politikÛ, pro-toÏe BosÀané chtûjí mír. Bezpeãnostní situace sefakticky zlep‰ila do té míry, Ïe Aliance mÛÏe sníÏitpoãet sv˘ch vojákÛ v Bosnû o jednu tfietinu na asi20 000. Ná‰ dlouhodob˘ cíl – mír v Bosnû nevyÏa-dující na‰i dal‰í pfiítomnost – se pfiibliÏuje.

Abychom upevnili ná‰ úspûch v obou tûchtoproblematick˘ch lokalitách, nesmíme se soustfieditjen na nû, musíme vidût jihov˘chodní Evropu jakocelek. V prÛbûhu kosovské kampanû na‰i partnefiiz jihov˘chodní Evropy ukázali svou solidaritu s ak-cemi NATO a podporovali spojence i pfies ekono-mické a vnitropolitické obtíÏe, s nimiÏ se pot˘kají.Nyní by mûli poãítat s na‰í podporou.

Pakt stability pro jihov˘chodní Evropu podvedením Evropské unie je velk˘m krokem vpfied.Uznává potfiebu komplexnûj‰ího pfiístupu k celé-mu regionu a zamûfiuje se na tfii oblasti: demokra-tizaci a lidská práva, ekonomickou obnovu, roz-voj a spolupráci a na bezpeãnostní otázky.

NATO tento pakt aktivnû podporuje v bezpeã-nostní oblasti. Klíãem je Iniciativa pro jihov˘chodníEvropu, kterou jsme vyhlásili na washingtonskémsummitu v dubnu 1999.Tato iniciativa sdruÏuje spo-jence a sedm zemí tohoto regionu k praktické spo-lupráci. Spoleãnû s tûmito partnery budeme praco-vat na posilování regionální spolupráce. JakoÏtosouãást procesu roz‰ifiování NATO pak budeme po-máhat kandidátsk˘m zemím z jihov˘chodní Evropypfii pfiípravû na jejich ãlenství v NATO.

M˘m cílem je pomoci vybudovat takov˘ Bal-kán, kter˘ bude ãlenem evropské rodiny demo-kratick˘ch hodnot a ne jejím problémem. To budejedna z m˘ch priorit po dobu mého pÛsobení vefunkci generálního tajemníka.

99/4 CZ 2.2.2000 16:42 Stránka 4

ní spojenci nemûli ve‰keré potfiebné vojenskéschopnosti a techniku. Je zfiejmé, Ïe tuto nerovno-váhu musíme napravit a musíme pracovat na tom,aby v‰ichni spojenci mûli technologii potfiebnouk tomu, aby byli vojensky efektivní a schopni na-vzájem úãinnû spolupracovat.

Iniciativa pro obranné schopnosti, kterou jsmevyhlásili na washingtonském summitu, je velk˘krok správn˘m smûrem. Tento projekt pomÛÏezajistit, aby si v‰ichni spojenci NATO vytvofiili ur-ãité základní schopnosti. Bude také obsahovatopatfiení ke zlep‰ení interoperability spojene-ck˘ch sil. To není jen otázka vût‰ích v˘dajÛ – je totaké vûc jejich rozumnûj‰ího vynakládání.

Prosazování interoperability s partnery NATOje dal‰í klíãovou prioritou. V Bosnû i Kosovu jsme

vidûli, jak dÛleÏitou roli za-ãali hrát pfii operacích napodporu míru v Evropû.

VyváÏenûj‰í AlianceMám také v úmyslu po-

máhat pfii posilování evrop-ské role v NATO. Evropskábezpeãnostní a obrannáidentita (ESDI) není jen lá-kavá pfiedstava: je to nalé-havá nutnost. Bfiímû fie‰eníevropsk˘ch bezpeãnostníchkrizí by jednodu‰e fieãenonemûlo spoãívat neúmûrnouvahou na bedrech Spoje-n˘ch státÛ. Musíme vytvofiitvyváÏenûj‰í Alianci, s vût‰ímevropsk˘m vkladem.

Evropa to uznává – a zaãí-ná s tím nûco dûlat. Nynímusí vybudovat potfiebnéschopnosti a instituce, které


Ameriãtí vojáciz 31. expediãníletky pfiipravují

30.bfiezna na leteckézákladnû

v italskémAvianu laserem

navádûné bombyletounu F-15.

Bûhem operaceAllied Force se

spojenci doznaãné míry

opírali o vyspûlézbrojní

technologieamerického

letectva.(Foto Reuters)

▼

Posilování obrann˘ch schopností

a interoperability

Bosna i Kosovo prokázaly v˘znam diploma-cie podpofiené silou. Bude-li nutno stejného po-stupu pouÏít i v budoucnosti, je tfieba zajistit, abyk dispozici byly pfiimûfiené síly. V tomto ohleduneznamenala kosovská krize jen úspûch, ale takébudíãek, neboÈ zaãalo b˘t nad slunce jasnûj‰í, ÏeNATO potfiebuje zlep‰it své obranné schopnosti.Tyto zmûny musíme uãinit dnes, abychom bylipfiipraveni na nepfiedvídateln˘ zítfiek.

V prÛbûhu letecké kampanû USA nesly neú-mûrnou ãást bfiemene v dÛsledku toho, Ïe ostat-

99/4 CZ 2.2.2000 16:42 Stránka 5


Dr. Javier Solana,vysok˘ pfiedstavitelEvropské unie prospoleãnou zahraniãnía bezpeãnostní politiku, nasloucháfinské ministrynizahraniãí Tarje Halonenové,pfiedsedkyni Rady EU, na prvníformální spoleãnéschÛzce ministrÛzahraniãí a obranyEU v Bruselu 15.listopadu. V rámci pfiíprav naprosincov˘ helsinsk˘ summitEvropské unie sezde projednávalynávrhy na vytvofieníevropsk˘ch sil rychlé reakce.(Foto AP)

jmy: udrÏení míru na Balkánû, kontrolu zbrojení,ne‰ífiení jadern˘ch zbraní a spolupráci ve vûdeckéoblasti.

Je k na‰emu vzájemnému prospûchu spolupra-covat v oblastech, v nichÏ se shodneme, a pokra-ãovat v jednáních i tehdy, kdyÏ spolu nesouhlasí-me. Hodlám intenzívnû pracovat na budovánítohoto druhu pevn˘ch a praktick˘ch vztahÛ.

Posilování svazkÛ s na‰imi ostatními partner yChci také dále posilovat svazky mezi NATO

a jeho ostatními partnery.V prÛbûhu kosovské kri-ze partnefii NATO jasnû prokázali, Ïe jiÏ nestojí naperiférii bezpeãnosti. Jsou jejími klíãov˘mi aktéry.

Zemû sousedící s Kosovem poskytovaly nedoce-nitelnou pomoc desetitisícÛm uprchlíkÛ utíkajícíchpfied brutalitou srbsk˘ch bezpeãnostních sil. Bylyrozhodn˘mi zastánci operací NATO, jejichÏ cílembylo ukonãit tyto násilnosti. Nyní podobnû jakov Bosnû více neÏ 20 partnersk˘ch zemí vysílá své vo-jáky do Kosova, aby tam pomáhali udrÏovat mír.

Prostfiednictvím tûchto v˘znamn˘ch pfiíspûvkÛprogram Partnerství pro mír (PfP) a Euroatlantic-ká rada partnerství (EAPC) prokázaly svÛj v˘znampfii rozvíjení kooperativního pfiístupu k bezpeãnos-ti v celém euroatlantickém regionu. Chtûl bych, abybyly je‰tû operativnûj‰í a relevantnûj‰í ve vztahuk bezpeãnostním potfiebám na‰ich partnerÛ. Prototaké hodlám plnû podporovat opatfiení, která jsmenedávno pfiijali v PfP s cílem zlep‰ování interope-rability PfP a poskytnutí vût‰ího prostoru partne-rÛm pfii plánování a provádûní mírov˘ch operacípod vedením NATO.

by jí umoÏÀovaly hrát v˘znamnûj‰í roli pfii udrÏovánímíru a bezpeãnosti. NATO tento proces podporuje.

Já sám budu pracovat na tom, aby ESDI bylazaloÏena na tfiech „i“, jimiÏ jsou:

◆ zlep‰ování (improvement ) evropsk˘ch obran-n˘ch schopností,

◆ v‰eobsaÏnost (inclusiveness) a transparentnostpro v‰echny spojence a

◆ nedûlitelnost (indivisibility) transatlantickébezpeãnosti, zaloÏená na na‰ich sdílen˘chhodnotách.

ESDI neznamená „ménû USA“, znamená„více Evropy“ a silnûj‰í NATO. Velmi se tû‰ím nato, jak budeme na tomto projektuspolupracovat s panem Solanouv jeho nové funkci pfiedstaviteleEU pro spoleãnou zahraniãnía bezpeãnostní politiku.

Vrátit Rusko zpût do hryDal‰í z m˘ch bezprostfiedních

priorit bude práce na navázáníhlub‰ích vztahÛ s Ruskem. Vítámskuteãnost, Ïe se Rusko opûtúãastní schÛzek Stálé spoleãnérady, vãetnû setkání na vojenskéúrovni. Musíme v‰ak pfiestat dis-kutovat jen o Bosnû a Kosovua obnovit práci v celém rozsahukooperaãních aktivit dohodnut˘chv rámci Zakládajícího aktu.

DÛvod je prost˘ – bezpeãnostv Evropû vyÏaduje spolupráci meziNATO a Ruskem. To nelze obejít.Rusko i NATO mají spoleãné zá-

Rusk˘ prezidentBoris Jelcin(vpravo), ministrzahraniãí IgorIvanov (vlevo)a ministr obranyIgor Sergejev(v pozadíuprostfied) naslavnostnímzahájení summituOBSE v Istanbulu18. listopadu.Jednou z prioritgenerálníhotajemníkaRobertsona jeoÏivení vztahÛmezi NATOa Ruskem.(Foto AP)

▼

99/4 CZ 2.2.2000 16:42 Stránka 6

Generálnítajemník NATO

George Robertsona vrchní velitel

spojeneck˘ch silv Evropû generálWesley Clark pfiisetkání s Ljupco

Georgievskim,ministersk˘m

pfiedsedou B˘valéjugoslávské

republikyMakedonie* –

jednéz partnersk˘ch

zemí sousedícíchs Kosovem, které

rozhodnûpodporovaly

spojence bûhemkosovské krizea poskytovaly

nedocenitelnoupomoc statisícÛm

uprchlíkÛz Kosova.(Skopje,

22.fiíjna.)(Foto Belga)

Dal‰í kolo roz‰ifiováníA koneãnû jednou z m˘ch hlavních zodpovûd-

ností bude pfiipravit NATO na dal‰í kolo roz‰ifio-vání. Nejvy‰‰í pfiedstavitelé státÛ a vlád zemíNATO jsou rozhodnuti zváÏit dal‰í roz‰ífiení nej-pozdûji do roku 2002.

Do té doby musíme plnû vyuÏít potenciál Akã-ního plánu ãlenství a poskytnout v‰em uchazeã-sk˘m zemím co moÏná nejvût‰í podporu pfii dosa-hování jejich cílÛ. Dvefie do NATO zÛstanouotevfieny.

To v‰e dohromady pfiedstavuje rozsáhl˘ a am-biciózní program, jehoÏ splnûní bude vyÏadovathodnû tvrdé práce. KdyÏ se v‰ak dívám na budouc-nost této velké Aliance, jsem naplnûn dÛvûrou.

NATO dnes zÛstává hlavním ãlánkem evrop-ské kolektivní obrany – se sv˘mi nov˘mi misemi,nov˘mi ãleny a stále se prohlubujícími partner-stvími. Je dÛleÏité zajistit, aby NATO dále sv˘mjedineãn˘m a nepostradateln˘m zpÛsobem pfiispí-valo k euroatlantické bezpeãnosti i hlubokov pfií‰tím století. ■


Profil generálního tajemníkaLord Robertson (53) vystfiídal 14. fiíjna 1999 ve funkci generálního tajemníka

NATO dr. Javiera Solanu.George Robertson se narodil v Port Ellen na ostrovû Islay ve Skotsku. Vystudoval

ekonomiku na univerzitû v Dundee. Po studiích pracoval jako zamûstnanec odboro-vého svazu General, Municipal and Boilermakers’ Union (v letech 1968–1978), kdezodpovídal za prÛmysl skotské whisky.

Poté vstoupil do politického Ïivota a v letech 1978 aÏ 1999 byl ãlenem parla-mentu za labouristickou stranu za volební obvod Hamilton (pozdûji HamiltonSouth). V roce 1979 byl soukrom˘m parlamentním tajemníkem ministra pro so-ciální sluÏby.

Po v‰eobecn˘ch volbách v roce 1979 se stal mluvãím opozice, nejprve pro otázkySkotska (1979-80) a poté pro obranu (1980-81). V letech 1981 aÏ 1993 pracovaljako mluvãí opozice pro zahraniãní politiku a Commonwealth, v letech 1984–93 bylhlavním mluvãím pro evropské záleÏitosti. V roce 1993 se stal ãlenem stínového ka-binetu jako stínov˘ ministr pro Skotsko a tuto funkci zastával aÏ do doby, kdy se pov‰eobecn˘ch volbách v kvûtnu 1997 labouristická strana opût dostala k moci.

Pan Robertson poté pÛsobil jako ministr obrany aÏ do svého jmenování generál-ním tajemníkem NATO.

NeÏ se ujal své nové funkce, byl 24. srpna 1999 pov˘‰en do ‰lechtického stavu a do-Ïivotnû uÏívá titulu lord Robertson of Port Ellen.

PÛsobil jako poradce mnoha institucí a obdrÏel fiadu cen. V roce 1993 byl jmeno-ván Parlamentáfiem roku za roli, kterou sehrál pfii ratifikaci Maastrichtské smlouvy.

(Úpln˘ Ïivotopis generálního tajemníka naleznete na internetov˘ch stránkách NATO na adrese:www.nato.int/cv/secgen/robert-e.htm).

(*) Tureckouznává Republiku

Makedonii podjejím ústavním

názvem.

99/4 CZ 2.2.2000 16:43 Stránka 7

ATO má v padesátémroce své existence co

do ãinûní se svûtem, kter˘ seradikálnû li‰í od svûta prv-ních ãtyfiiceti let historieAliance. Konec studené vál-ky znamenal dramatick˘pfierod ve strategickém pro-stfiedí jak v Evropû, tak v ce-losvûtovém mûfiítku. Zry-chlující se globalizacea stále v˘raznûj‰í transnaci-onální jevy navíc dále pÛso-bí na pfiemûnu mezinárodní-ho kontextu. Hrozby vevztahu k bezpeãnosti jsounyní sloÏitûj‰í neÏ kdy pfied-tím. Dopad na mír a bezpeã-nost mÛÏe mít ‰iroká ‰kálanov˘ch problémÛ, které senezastavují pfied hranicemi– masová migrace, etnickékonflikty, organizovan˘ zlo-ãin, choroby, zneãi‰tûní Ïi-votního prostfiedí, pfielidnû-ní a rozvojová zaostalost –stejnû jako tradiãní rizikamezistátní agrese.

Dynamika lidské bezpeãnostiV tomto promûnlivém

prostfiedí jiÏ nepostaãujíkoncepce globálního mírua bezpeãnosti zaloÏené pfiedev‰ím na bezpeãnostinárodní. Vût‰ina konfliktÛ se v uplynul˘ch pat-nácti letech odehrávala spí‰e uvnitfi státÛ neÏmezi státy. A vût‰ina obûtí byli civilisté. V na‰ichdefinicích míru a bezpeãnosti se stále více dostá-vá do popfiedí bezpeãnost jednotlivcÛ – „lidskábezpeãnost“. Tyto nové konflikty jsou také ãastodoprovázeny rozsáhl˘mi zvûrstvy, násiln˘mi zloãi-ny a terorismem.

PfiestoÏe nezbytnoupodmínkou bezpeãnosti lidízÛstává bezpeãnost státÛa mezi státy, na‰e chápáníbezpeãnosti se v posledníchletech nutnû muselo pod-statnû roz‰ífiit. Nové kon-flikty, jichÏ jsme svûdky,jsou vysoce komplexnía pramení z fiady nejrÛznûj-‰ích faktorÛ. Jejich fie‰eníjsou rovnûÏ komplexnía opírají se o fiadu nástrojÛ– politick˘ch, civilních i vo-jensk˘ch.

Krize v Kosovu a reakceAliance na ni je konkrétnímv˘razem praktického fun-gování dynamiky lidskébezpeãnosti. Za prvé a pfie-dev‰ím konflikt v Kosovus neúprosnou jasností uká-zal, nakolik jsou jednotlivcihlavními obûÈmi, cíli a ná-stroji moderní války. Ne-smazatelné obrazy konflik-tu v Kosovu – vynucen˘exodus a brutální a nevybí-ravé pouÏití síly – jen zdÛ-raznily tu skuteãnost, Ïe zdenebyly Ïádné pfiijaté mezi-národní mechanismy, jeÏ bychránily civilisty pfied agre-sivním a tyransk˘m státem.Reakce spojencÛ ukázala,jak se obrana lidské bezpeã-

nosti stala globální záleÏitostí: byl to humanitárníimperativ, kter˘ se stal vlastním podnûtem k akciNATO. Na‰e Aliance mûla jak prostfiedky, tak od-hodlání k ãinu, a nemám nejmen‰í pochybnosti,Ïe tak uãiní znovu, bude-li tfieba.

BohuÏel není vÏdy moÏné rozhodnû zasáhnoutve kterémkoliv regionu na svûtû. Civilisté vestfiední Africe, ve V˘chodním Timoru a v SierraLeone na sobû pocítili tíÏi nov˘ch váleãn˘ch


V novém bezpeãnostním prostfiedí se bezpeãnost jednotlivce – „lidská bezpeãnost“ – stává stále dÛleÏitûj‰ím faktorem v politice demokratick˘ch vlád.Kosovská krize ukazuje, jak se jednotlivci stále více stávají hlavními obûÈmi a terãi státem podporované agrese. Je také praktickou ukázkou fungovánídynamiky lidské bezpeãnosti v tom smyslu, Ïe to byl právû humanitární imperativ, kter˘ se stal impulsem k zásahu spojencÛ. Sankce a vojenská síla

v‰ak nejsou jediné zpÛsoby, jak mezinárodní spoleãenství mÛÏe pfiistupovat k rizikÛm ohroÏujícím lidskou bezpeãnost. Je zde velk˘ prostor propreventivní pÛsobení. Program NATO Partnerství pro mír podporuje demokracii a tím i lidskou bezpeãnost v celém euroatlantickém prostoru.

Multilaterální iniciativy na poli odminování a boje proti nezákonn˘m transferÛm mal˘ch zbraní – coÏ jsou dvû oblasti, kde NATO mÛÏe úspû‰nû uplatnitsvé zku‰enosti – pak rovnûÏ pfiispívají ke zvy‰ování lidské bezpeãnosti.

N

Nové bezpeãnostní poslání NATOLloyd Axworthy

Ministr zahraniãí Kanady

Kanadsk˘ ministrzahraniãí LloydAxworthy17.listopaduslavnostnûotevírá styãnoukanceláfikanadské vládyv hlavním mûstûKosova Pri‰tinû.(Foto AP)

99/4 CZ 2.2.2000 16:43 Stránka 8

praktik – jako je politováníhodné vyuÏívání dût-sk˘ch vojákÛ a stále rostoucí nasazení brutálníchparamilitárních sil, které nûkdy slouÏí k zamasko-vání státní úãasti. Civilisté také nejvíce trpí ne-rozli‰ujícími a levn˘mi zbranûmi moderní válkyjako jsou ná‰lapné miny a malé zbranû. Ukázalose jasnû, Ïe OSN je schopna aktivnû plnit své mí-rové a bezpeãnostní funkce jen tehdy, jestliÏeãlenské státy naleznou politickou vÛli pfiispûtk fie‰ení. Takováto fie‰ení mohou zahrnovat i pfií-padné pouÏití vojenské síly. K jin˘m moÏnostemv‰ak patfií politická opatfiení, jako napfiíklad spo-leãné úsilí o zamezení neregulovaného toku ruã-ních zbraní.

Otázka lidské bezpeãnosti samozfiejmû nenínová. Ani ve‰kerá dne‰ní rizika ohroÏující lidskoubezpeãnost nejsou jevy nedávné doby. Obûti najedné stranû a beztrestnost na druhé jsou staréjako lidstvo samo. Terorismus a nadnárodní zloãinsnad uÏ spí‰e jsou problémy poslední doby, ale i tyzde existují jiÏ celá desetiletí.

Stejnû tak hledání odpovûdi mezinárodníhospoleãenství na útrapy civilistÛ v ozbrojen˘chkonfliktech nezaãalo teprve vãera. Modernídoktrína zaloÏená na bezpeãnosti jednotlivce sezrodila se zaloÏením Mezinárodního v˘boruâerveného kfiíÏe pfied více neÏ sto lety. Tatodoktrína se odráÏí ve v‰ech zakládajících doku-mentech, o nûÏ se opírá souãasn˘ mezinárodnísystém, vãetnû Charty OSN, V‰eobecné deklara-ce lidsk˘ch práv a Ïenevsk˘ch konvencí z roku1949 (i jejich dodatkov˘ch protokolÛ z roku1977).

Rodina etnick˘chAlbáncÛ prchá

z oblasti tûÏk˘chbojÛ meziKosovskou

osvobozeneckouarmádou

a jugoslávsk˘misilami v severnímKosovu 22.února.

„Byl tohumanitární

imperativ, kter˘se stal vlastním

podnûtem k akciNATO.“

(Foto Reuters)

Nová bezpeãnostní agendaNové v‰ak je mûnící se paradigma. Poje-

tí lidské bezpeãnosti se stává základem no-vého mûfiítka pro posuzování úspûchunebo neúspûchu národní a mezinárodníbezpeãnostní politiky, a sice: zda tato politi-ka zlep‰uje ochranu civilistÛ pfied státempodporovanou agresí a obãansk˘m, zejmé-na etnick˘m konfliktem.

To neznamená, Ïe národní bezpeãnostve své tradiãní definici je jakkoliv ménû re-levantní. Naopak, bezpeãnost mezi státyzÛstává nezbytnou podmínkou bezpeãnostilidí. Bezpeãnost státu v‰ak pfiesto nemÛÏesama o sobû zaruãit bezpeãnost lidí, ktefiív nûm Ïijí. Koncepce lidské bezpeãnostinám nejen pomáhá zhodnotit efektivituna‰í bezpeãnostní politiky, ale podtrhujetaké v˘znam preventivních akcí ke sniÏová-ní zranitelnosti a ukazuje cestu k akcím ná-pravn˘m tam, kde prevence selhala.

Tato nová bezpeãnostní agenda protointegruje jak pfiístup tradiãní, tak pfiístupz hlediska lidské bezpeãnosti, a v praxivede k nov˘m zpÛsobÛm posuzování poli-tick˘ch reakcí. Takov˘to nov˘ bezpeãnost-ní pfiístup vede politiky k tomu, aby zvaÏo-

vali lidskou cenu strategií prosazování státnía mezinárodní bezpeãnosti a aby si kladli otáz-ku, zda napfiíklad bezpeãnostní pfiínos ná‰lap-

n˘ch min vyvaÏuje lidskou cenuv podobû ztracen˘ch údÛ a ztra-

cen˘ch ÏivotÛ.


Zesnulá princeznaDiana na snímku

z náv‰tûvyortopedické dílny

poblíÏ Luandyv Angole z ledna1997. Cílem její

náv‰tûvy bylozv˘‰it povûdomí

o stra‰liv˘chzranûních, jaké

civilnímu obyva-telstvu pÛsobí

ná‰lapné miny.(Foto AP)

▼

99/4 CZ 2.2.2000 16:43 Stránka 9


NahlíÏeno optikou lidské bezpeãnosti je pod-pora lidsk˘ch práv, demokracie a rozvoje pojistkouproti nestabilním státÛm a vnitfiním konfliktÛm.O to dÛleÏitûj‰í je mnohostranná spolupráce pfii fie-‰ení transnacionálních rizik ohroÏujících bezpeã-nost lidí. V posledním desetiletí skuteãnû byla vy-tvofiena fiada nov˘ch mezinárodních nástrojÛ, kteréslouÏí k fie‰ení problémÛ pfiíhraniãního organizova-ného zloãinu, obchodování s drogami, terorismua zneãi‰Èování Ïivotního prostfiedí, jeÏ v‰echny stá-le více zasahují Ïivot bûÏn˘ch obãanÛ. Co v‰ak jenové – jak se ukázalo v krizích v Kosovu a na V˘-chodním Timoru – to je odhodlanost mezinárodní-ho spoleãenství k pouÏití nátlaku, vãetnû sankcía vojenské síly, pro fie‰ení problémÛ, které pfiedsta-vují závaÏnou hrozbu pro lidskou bezpeãnost.

Rostoucí v˘znam lidské bezpeãnosti ãiní o tonaléhavûj‰í nutnost posilovat operaãní spoluprácijak internû, tak s dal‰ími mezinárodními aktéry, abyse ve‰keré aspekty sloÏit˘ch operací zamûfien˘chna vytváfiení míru, budování míru a udrÏování míruspojily v jeden souvisl ,̆ úãinn˘ a efektivní celek.

Mezinárodní akceTato nová bezpeãnostní agenda jiÏ zazname-

nala nûkteré v˘znamné úspûchy. V bfieznu vstou-pila v platnost Konvence o zákazu pouÏití, skla-dování, v˘roby a transferu protipûchotních mina o jejich zniãení. Ottawská konvence nyní má136 signatáfiÛ a byla ratifikována 89 státy. Pfii je-jím podepisování v prosinci 1997 státy pfiislíbilyãástku pÛl miliardy dolarÛ na likvidaci min. Ka-nadská vláda vyãlenila 100 milionÛ dolarÛ a tytopeníze jsme smûfiovali do nûkter˘ch z nejvíce po-stiÏen˘ch státÛ – KambodÏe, Ekvádoru, Guate-maly, Mozambiku, Nikaragui a Peru, a také doBosny a Hercegoviny a do Kosova. Jednou z ka-nadsk˘ch priorit v rámci této akce proti minám je

zabránit, aby v budoucích konfliktech bylyuÏívány nové miny. Spoleãnû s na‰imi spo-jenci v NATO jsme zaãali pracovat na dosa-Ïení tohoto cíle prostfiednictvím pomoci,kterou poskytujeme dal‰ím státÛm pfii likvi-daci jejich zásob protipûchotních min.

Spojenci a partnefii koordinují akce smû-fiující k odstranûní min, které jiÏ byly polo-Ïeny, prostfiednictvím iniciativy pod ná-zvem Globální humanitární odminování,kterou vyhlásila Euroatlantická rada part-nerství (EAPC). T̆ my odborníkÛ NATOtaké nyní pomáhají albánsk˘m ozbroje-n˘m silám pfii v˘cviku specialistÛ na likvi-daci nevybuchlé munice a poskytují pora-denství k otázkám stabilizovanéhoa bezpeãného uskladnûní munice.

Dal‰ím v˘znamn˘m krokem meziná-rodního spoleãenství byla dohoda o zfií-zení Mezinárodního trestního soudu.Tento soud bude pomáhat pfii odstra‰o-

vání alespoÀ ãásti tûch nejzávaÏnûj‰ích pfiípadÛporu‰ování mezinárodního humanitárního práva.Mezinárodní tribunál pro zloãiny spáchané v b˘-valé Jugoslávii (International Criminal Tribunalfor the Former Yugoslavia, ICTY) – pfiedchÛdceMezinárodního soudu – v˘znamn˘m zpÛsobempfiispívá ke znovunastolení spravedlnosti jakv Bosnû, tak také v Kosovu. Roz‰ifiující se spolu-práce mezi NATO a ICTY v posledních letech jedal‰ím svûdectvím o rostoucím uznání toho, Ïebezpeãnost je skuteãnû nedûlitelná.

¤e‰ení nejhlub‰ích pfiíãin konfliktÛPfietrvává samozfiejmû i mnoho dal‰ích hrozeb

pro lidskou bezpeãnost. Pûchotní a lehké zbranû –které jsou levné a je snadné je pfieváÏet, pa‰ovat

GenerálplukovníkNovica Simic,náãelník ‰tábubosensk˘ch SrbÛ(vlevo),a americk˘ generálRonald Adams(vpravo) sipodávají ruce,sledovánipfiihlíÏejícímkanadsk˘mvelvyslancemv Bosnûa HercegovinûSamem Hansonem(uprostfied) bûhemakce uspofiádanéna oslavu zniãeníprotipûchotníchmin na vrchuJahorina severnûod Sarajeva15.listopadu 1999.V rámci programulikvidace tûchtomin na základûOttawské konvencez roku 1997 bylozniãeno kolem360 000 min.(Foto AP)

(Fot

o AP

)

99/4 CZ 2.2.2000 16:43 Stránka 10

a ukr˘vat – se staly pracovními nástroji váleãníkÛ,obchodníkÛ s narkotiky, mezinárodních teroristÛa bûÏn˘ch zloãincÛ. Kanada provádí kontrolu uÏí-vání a ‰ífiení mal˘ch zbraní tfiemi vzájemnû prová-zan˘mi zpÛsoby: prostfiednictvím kontroly zbraní,boje proti zloãinu a budování míru. Tento integro-van˘ pfiístup se cílenû zab˘vá nabídkou i poptáv-kou a pomáhá také eliminovat pfiebyteãné zásobyzbraní, které zÛstávají po ukonãení konfliktÛ. Pro-blém ruãních zbraní je tfieba fie‰it jako nedílnousouãást prevence a zvládání konfliktÛ, udrÏovánímíru a obnovy po ukonãení konfliktu. Mírovéoperace jsou mnohem nebezpeãnûj‰í v oblastech,kde existuje nezákonn˘ a neregulovan˘ tok tûch-to zbraní. NATO a EAPC mají za povinnost vypo-fiádat se u samého zdroje s tímto problémem, kte-r˘ pfiispívá k udrÏování konfliktÛ. Vítám protoiniciativu, kterou v bfieznu vyhlásila EAPC a je-jímÏ cílem je pomáhat pfii kontrole mal˘ch zbranía posilovat operaãní aspekty programÛ Partner-ství pro mír v této oblasti.

Nová bezpeãnostní agenda a NATOToto nové pojetí bezpeãnosti je tûÏi‰-

tûm nového NATO. Ve‰kerá nová part-nerství Aliance a její aktivity spoluprácejsou zaloÏeny na pfiesvûdãení, Ïe hodnoty,které spojovaly Alianci po 50 let – demo-kracie, svoboda jednotlivce a právní stát –jsou rovnûÏ klíãem k trvalému míru a bez-peãnosti v euroatlantickém prostoru.

Krize v b˘valé Jugoslávii vystavily tytohodnoty zkou‰ce. To, Ïe se Aliance ujalavedení operací na podporu míru, a jejíochota zasáhnout v Kosovu, ukazuje míru,do jaké se nové role NATO ve skuteãnos-ti v‰echny t˘kají ochrany lidské bezpeã-nosti a ‰ífiení stability. KdyÏ byly tisíce ci-vilistÛ donuceny k útûku pfied stoupajícívlnou útlaku a násilí v Kosovu, NATO za-sáhlo a zaãalo zaji‰Èovat základní sluÏbya pfiístfie‰í v narychlo vybudovan˘ch uprchlick˘chtáborech, neÏ byly s to tuto úlohu pfievzít civilníorganizace. A byli to vojáci NATO, ktefií zaji‰Èo-vali bezpeãn˘ návrat tûchto uprchlíkÛ do jejichdomovÛ.

Dnes jsou NATO a jeho partnefii aktivnû za-pojeni do pomoci pfii obnovû spoleãnosti v Bosnûi Kosovu. Jejich poslání se t˘ká stejnû tak budo-vání mostÛ mezi jednotliv˘mi spoleãenstvími jakopfiedcházení násilnostem. Jsou zapojeni ve v‰em,od poskytování lékafiské péãe a pohotovostnísluÏby po obnovu ‰kol ãi pracn ,̆ av‰ak nesmírnûv˘znamn˘ úkol odminování. Mise NATO taképodporuje ICTY pfii vy‰etfiování a hledání dÛka-zÛ potfiebn˘ch ke stíhání váleãn˘ch zloãinÛ. Koso-vo je jasn˘m dÛkazem toho, jak vojenská sílamÛÏe podporovat cíle lidské bezpeãnosti.

Prevence je lep‰í neÏ léãba

Jak ov‰em fiíká staré pofiekadlo, jeden gramprevence má cenu kilogramu léãby. NATO másvou roli pokud jde o reakce na vznikající hrozbys cílem prevence konfliktÛ. Úspû‰n˘ programPartnerství pro mír vlastnû znamená roz‰ifiovánídemokratick˘ch struktur a tím i lidské bezpeãnos-ti v euroatlantickém prostoru. Spojenci a partnefiise pravidelnû setkávají v EAPC, kde se dûlí o zku-‰enosti a spolupracují pfii fie‰ení nov˘ch transnaci-onálních rizik. Nedávné iniciativy EAPC v oblastiodminování a prevence nezákonného obchodová-ní s mal˘mi zbranûmi jsou jen dva pfiíklady toho,jak praktické zku‰enosti NATO pomáhají pfii fie-‰ení rizik ohroÏujících lidskou bezpeãnost.

Existují v‰ak nûkterá tradiãnûj‰í rizika pro lid-skou bezpeãnost, která také vyÏadují nové pfiístupy.Ve svûtle sníÏeného v˘znamu jadern˘ch zbraní za-


hájili spojeneãtí ministfii zahraniãí v prosinci procesrevize politick˘ch moÏností Aliance na podporuopatfiení k budování dÛvûry a bezpeãnosti, certifi-kace, boje proti ‰ífiení jadern˘ch zbraní a kontrolyzbrojení a odzbrojení. Ministfii projednají zprávuk tûmto otázkám v prosinci 2000 a já se budu tû‰itna konkrétní doporuãení, jak mÛÏe NATO více pfii-spût ke kontrole zbrojení a k odzbrojení.

NATO jiÏ v praxi stejnû jako v teorii zaãlenilo‰ir‰í chápání bezpeãnosti do svého reagování nanové mezinárodní prostfiedí. Bezpeãnost je pronové NATO kontinuum, zahrnující státní i indivi-duální otázky lidské bezpeãnosti. Jedinû prostfied-nictvím ‰ir‰ího a hlub‰ího uznání v˘znamu lidskébezpeãnosti pro mír a stabilitu si NATO zachovásvou relevanci a efektivitu v pfiipravenosti fie‰itnejrÛznûj‰í rizika nadcházejícího století. ■

„Problém mal˘chzbraní je tfieba

fie‰it jako nedílnousouãást prevence

a zvládáníkonfliktÛ,

udrÏování mírua obnovy po

ukonãeníkonfliktu.“

(Foto Reuters)

99/4 CZ 2.2.2000 16:44 Stránka 11

osovo je dramatick˘m pfiíkladem rozsáh-lej‰ího problému – jak by mûlo NATO defi-

novat své poslání v informaãním vûku? Bûhemstudené války bylo tou Polárkou, kterou se fiídilapolitika NATO, zadrÏování sovûtské moci. Ofici-ální úkol NATO byl prost˘ a jasnû definovan˘:odstra‰ovat Var‰avskou smlouvu od rozpoutáníinvaze proti ãlensk˘m státÛm. Jaké by v‰ak mûlyb˘t meze poslání NATO po zhroucení Sovûtské-ho svazu? V kosovské krizi NATO vypálilo svéprvní hnûvné v˘stfiely v regionu mimo území Ali-ance z jasnû humanitárních dÛvodÛ. O jaká krité-ria by se NATO mohlo opírat ve své politice roz-hodování o hrozbû silou nebo o pouÏití sílyv novém strategickém prostfiedí 21. století?

Svût v informaãním vûkuMusíme pfiedev‰ím mít jasnou pfiedstavu

o rozloÏení moci v informaãním vûku. Nûktefiílidé se domnívají, Ïe konec bipolárního svûta bylnahrazen multipolaritou, to v‰ak není pfiíli‰ dobr˘popis svûta, ve kterém jediná zemû, Spojené státy,je o tolik mocnûj‰í neÏ v‰echny ostatní. Na druhéstranû unipolarita také není pfiíli‰ dobr˘ popis,protoÏe pfieceÀuje míru, do níÏ jsou Spojené státyschopny dosahovat toho, co chtûjí.

RozloÏení moci dnes pfiipomíná trojvrstevné‰achy. Horní, vojenská deska je unipolární a Spo-jené státy na ní daleko pfiekonávají v‰echny ostat-ní zemû. Stfiední, ekonomická deska je multipo-lární, pfiiãemÏ na USA, Evropu a Japonskopfiipadají dvû tfietiny svûtového produktu. Spodnídeska transnacionálních vztahÛ, které pfiekraãujíhranice a jsou mimo kontrolu vlád, se v‰ak vyzna-ãuje rozpt˘lenûj‰í strukturou moci.

Tato sloÏitost ãiní politické rozhodování ob-tíÏnûj‰ím. Znamená to, Ïe se hraje na nûkolika

‰achovnicích zároveÀ. A pfiestoÏe je dÛleÏité ne-ztrácet ze zfietele pfietrvávající v˘znam vojen-sk˘ch sil pro urãité úãely, je stejnû tak dÛleÏiténenechat se svést vojenskou unipolaritou k myl-né domnûnce, Ïe americká moc je i v jin˘ch di-menzích vût‰í, neÏ tomu ve skuteãnosti je. Spoje-né státy jsou mocností pfievaÏující, av‰ak nikolivdominantní.

Dal‰í rozdíl, kter˘ je tfieba mít na pamûti, jerozdíl mezi „hrubou silou“ – ekonomickou a vo-jenskou silou dané zemû vykonávat nátlak –a „jemnou silou“ – schopností pfiitahovat svoukulturní a ideologickou lákavostí (1). Západní de-mokratické a humanitární hodnoty, jejichÏ obra-nou bylo NATO v roce 1949 povûfieno, jsou v˘-znamn˘mi zdroji jemné síly. Hrubá i jemná sílajsou nezbytnû dÛleÏité, ale v informaãním vûkujemná síla nab˘vá na v˘znamu.

Masívní toky levn˘ch informací roz‰ífiily poãettransnacionálních kanálÛ kontaktÛ pfies národníhranice. Globální trhy a nevládní aktéfii hrají nynívût‰í roli. Státy jsou snadnûji proniknutelnéa ménû odpovídají klasickému realistickému mo-delu pevn˘ch kuleãníkov˘ch koulí, které se odsebe odráÏejí. V dÛsledku toho je pro politicképfiedstavitele stále obtíÏnûj‰í udrÏet koherentnísoubor priorit v zahraniãnû politick˘ch otázkácha formulovat jedin˘ národní zájem.

RÛzné aspekty informaãního vûku se protína-jí, pokud se t˘ká kolektivních zájmÛ ãlenÛNATO. Na jedné stranû lze úspû‰nû obhajovatmy‰lenku, Ïe informaãní revoluce bude mít dlou-hodobé úãinky, které demokraciím prospûjí. De-mokratické spoleãnosti mohou vytváfiet vûro-hodné informace, protoÏe jimi nejsouohroÏovány. Autoritáfiské státy to budou mít pro-blematiãtûj‰í. Vlády mohou omezit pfiístup sv˘chobãanÛ k internetu a ke globálním trhÛm, ale po-


Kosovo prokázalo, jak obrovsk˘ dopad má „efekt CNN“ – voln˘ tok informací a zkrácené zpravodajské cykly – na vefiejné mínûní, takÏe se v popfiedí zájmu vefiejnosti ocitají nûkteré otázky, kter˘m by jinak zfiejmû nebyla vûnována taková pozornost.

Pro politické pfiedstavitele v demokratick˘ch zemích je obtíÏnûj‰í neÏ kdy dfiíve udrÏet logicky provázan˘ soubor priorit v oblastizahraniãní politiky a stanovit, co je v národním zájmu. Joseph Nye hodnotí rozloÏení moci v dne‰ním svûtû po ukonãení studené války

a s nástupem informaãního vûku a navrhuje, jaká kritéria by se mohla stát vodítky politiky NATO v novém strategickém prostfiedí 21. století.

Jak vymezit poslání NATO v informaãním vûkuJoseph S. Nye Jr.

Dûkan Kennedyho ‰koly státní správy, b˘val˘ námûstek ministra obrany Spojen˘ch státÛ pro otázky mezinárodní bezpeãnosti (1994-95)

(1)Joseph S. Nye Jr.:

Bound to Lead: TheChanging Nature ofAmerican Power (NewYork Basic Books,1990, kapitola 2)

K

99/4 CZ 2.2.2000 16:44 Stránka 12

Vytváfiejíkomunikaãnítechnologie

jedinoukosmopolitnívesnici, nebo

zmûÈ globálníchvesnic?

V dÛsledkuinterakce

aktivistick˘chskupin na

internetu je prodemokraticképfiedstavitele

obtíÏnûj‰í udrÏetkonzistentní

souborpolitick˘ch

priorit.(Foto Reuters)

kud tak uãiní, zaplatí za to vysokou cenu. S tûmi-to problémy se nyní pot˘kají napfiíklad Singapura âína.

„Efekt CNN“Na druhé stranû jiné aspekty informaãního

vûku jsou ménû ne‰kodné. Voln˘ tok vysílan˘chinformací v otevfien˘ch spoleãnostech vÏdy mûldopad na vefiejné mínûní a na formulování zahra-niãní politiky, ale nyní tyto toky vzrostly a zkráce-né zpravodajské cykly zkrátily ãas k rozvaÏování.Vysílání tím, Ïe se zamûfiuje na urãité konfliktya problémy lidsk˘ch práv, vytváfií nátlak na politi-ky, aby reagovali právû na nûkteré zahraniãnû po-litické problémy a nikoliv na jiné. Takzvan˘„efekt CNN“ ztûÏuje moÏnost udrÏet nûkteréotázky, které by si jinak moÏná takovou pozor-nost nezískaly, mimo stfied zájmu vefiejnosti. Nyní,kdyÏ se k tomu pfiidává interakce aktivistick˘chskupin na internetu, bude pro ãelné politicképfiedstavitele v demokraciích obtíÏnûj‰í neÏ kdypfiedtím udrÏet konzistentní agendu priorit.

Globální provinãnostDal‰ím problémem je vliv transnacionálních in-

formaãních tokÛ na stabilitu národních spoleãen-ství. Kanadsk˘ mediální guru Marshall McLuhan

kdysi prorokoval, Ïe komunikaãní technologiezmûní svût v globální vesnici. Namísto jediné kos-mopolitní vesnice moÏná spí‰e vedou ke vznikuzmûti globálních vesnic, se v‰emi tûmi malichern˘-mi rozmí‰kami, jaké uÏ slovo „vesnice“ navozuje,ale také s vût‰ím vûdomím globální nerovnosti.Globální ekonomické síly naru‰ují tradiãní Ïivotnístyl a ve svém dÛsledku vedou k rÛstu ekonomickéintegrace a k rozpadu komunit zároveÀ.

To zejména platí, pokud jde o slabé státy, jeÏ zasebou zanechal pád sovûtského impéria a star˘chevropsk˘ch impérií v Africe. Politiãtí dobrodruzivyuÏívají levn˘ch informaãních kanálÛ k tomu,aby mobilizovali nespokojenost, ãímÏ provokujívznik subnacionálních kmenov˘ch spoleãenství,represívního nacionalismu nebo transnacionál-ních etnick˘ch a náboÏensk˘ch spoleãenství. Topak vede ke zvy‰ování poÏadavkÛ na sebeurãení,vzestupu násilí a poru‰ování lidsk˘ch práv – tov‰e za pfiítomnosti televizních kamer a internetu.V˘sledkem je nutnost zafiadit do programu zahra-niãní politiky problematick˘ soubor otázek.

RÛzné tfiídy bezpeãnostních rizikWilliam Perry a Ashton Carter nedávno na-

vrhli seznam rizik ohroÏujících bezpeãnost Spoje-n˘ch státÛ (2), kter˘ lze také dobfie aplikovat nastrategické zájmy NATO:


(2) Ashton B. Cartera William J. Perry:Preventive Defense:A New SecurityStrategy for America(Washington D.C.,Brookings InstitutionPress, 1999), s. 11–15.

99/4 CZ 2.2.2000 16:44 Stránka 13


Americk˘ vojákvyhlíÏí z obrannépozicev somálskémMogadi‰uv ãervnu 1993.(Foto Reuters)

◆ „Seznam A“ obsahuje hrozby na té úrovni, jakouSovûtsk˘ svaz znamenal pro pfieÏití Západu.

◆ „Seznam B“ obsahuje bezprostfiední ohroÏení zá-padních zájmÛ (nikoliv v‰ak pfieÏití), za jaké bylapovaÏována napfiíklad válka v Perském zálivu.

◆ “Seznam C“ zahrnuje v˘znamné krizové situa-ce, které nepfiímo ovlivÀují bezpeãnost Zápa-du, ale nepfiedstavují pfiímé ohroÏení západ-ních zájmÛ, jako napfiíklad krize v Kosovu,Bosnû, Somálsku a Rwandû.

Je zaráÏející, jak právû „seznam C“ ovládl ame-rickou zahraniãnû politickou agendu a Ïe to bylaprávû krize ze „seznamu C“, která uspí‰ila první vo-jenskou akci NATO v jeho padesátileté historii.

faktorem lidská práva, jako Somálsko, Bosnaa Kosovo, se dere do popfiedí díky své schopnostiupoutávat pozornost. Politika lidsk˘ch práv v‰aknení strategická politika: je to dÛleÏitá ãást zahra-niãní politiky. V období studené války to ãastoznamenalo, Ïe Západ toleroval poru‰ování lid-sk˘ch práv ze strany reÏimÛ, které byly klíãovépro vyvaÏování sovûtské moci – napfiíklad v JiÏ-ní Koreji pfied jejím pfiechodem k demokracii.

Vût‰í pozornost vûnovaná humanitárním otáz-kám v‰ak ãasto odvrací pozornost od strategic-k˘ch otázek „seznamu A“. Vzhledem k tomu, Ïejako trumfy jsou pouÏívány morální argumentya obrazy jsou pÛsobivûj‰í neÏ slova, jsou také de-baty o v˘mûnn˘ch dohodách ãasto emocionálnía obtíÏné.

Problém s takov˘mito pfiípa-dy je, Ïe humanitární zájem, kte-r˘ vede k akci, se pak ãasto uká-Ïe b˘t vzdálen˘ a povrchní.Napfiíklad americk˘ impuls po-skytnout pomoc hladovûjícímSomálcÛm (jimÏ dodávky potra-

vin zablokovali ‰é-fové bojujícíchklanÛ) se rozply-nul pfii pohleduna mrtvé ame-

rické vojáky, vláãenéulicemi Mogadi‰a.To se nûkdy pfiipi-

suje obecnû známé nechu-ti Ameriky smifiovat se s obûÈmi.To je v‰ak pfiíli‰ jednoduché.Ameriãané ‰li do války v Zálivus oãekáváním asi deseti tisícobûtí, ale to bylo v sázce víc neÏprostû jen humanitární otázky.Pfiesnûji fieãeno, Ameriãané ne-jsou ochotni se smifiovat s obûÈ-mi, pokud jejich jedin˘mi zájmyjsou neopûtované zájmy huma-nitární.

Reakce na takové pfiípady jako Somálsko pa-radoxnû mÛÏe nejen odvrátit pozornost a sníÏitochotu k podpofie zájmÛ ze „seznamu A“, alemÛÏe také negativnû ovlivnit zásah ve váÏnûj‰íchhumanitárních krizích. Jedním z pfiím˘ch dÛsled-kÛ somálské katastrofy byla neschopnost Spoje-n˘ch státÛ spolu s dal‰ími zemûmi podpofiit a po-sílit mírové síly OSN ve Rwandû, které v roce 1994mohly zabránit rozpoutání skuteãné genocidy.

Pouãení pro AlianciV podobn˘ch pfiípadech neexistují jednodu-

ché odpovûdi. NemÛÏeme prostû vypnout televizinebo odpojit poãítaãe, ani kdybychom chtûli. „Se-znam C“ nelze prostû jen ignorovat. Jsou ale urãi-tá pouãení, která – budou-li vyvozena a obezfiet-nû pouÏita – mohou pomoci zaãlenit takovéto

Carter a Perry spekulují, Ïe tomu tak je z dÛvoduabsence hrozeb na úrovni „seznamu A“ od koncestudené války. Dal‰ím dÛvodem v‰ak je schopnostproblémÛ ze „seznamu C“ ovládnout pozornostmédií v informaãním vûku. Dramatické vizuální zo-brazení bezprostfiedního lidského konfliktu a utrpe-ní se publiku sdûluje daleko snadnûji neÏ abstrakcetypu moÏnosti „v˘marského Ruska“ nebo potenci-álního zhroucení mezinárodního systému obchodua investic, jeÏ by odpovídaly „seznamu A“. JestliÏev‰ak by se tyto rozsáhlé strategické záleÏitosti zaãa-ly vyvíjet ‰patnû, mûly by na Ïivot vût‰iny fiadov˘chobyvatel zemí NATO daleko vût‰í dopad.

„Seznam C“Skuteãnost informaãního vûku je taková, Ïe

problematika „seznamu C“, v níÏ jsou klíãov˘m

99/4 CZ 2.2.2000 16:44 Stránka 14

otázky do ‰ir‰í strategie prosazování národníhozájmu.

Za prvé, je mnoho stupÀÛ humanitárních zájmÛa mnoho stupÀÛ intervence, poãínaje odsouzením,pfies sankce zamûfiené na jednotlivce, plo‰né sank-ce aÏ po nejrÛznûj‰í pouÏití síly. NATO by si mûlopouÏití síly ‰etfiit jen pro ty flagrantnûj‰í pfiípady.

Za druhé, pokud Aliance skuteãnû pouÏije sílu,bylo by dobré pfiipomenout nûkteré principy dokt-ríny „spravedlivé války“: dÛvod by mûl b˘t spra-vedliv˘ v oãích ostatních, mûli bychom rozli‰ovatve volbû prostfiedkÛ, abychom nepatfiiãnû netresta-li nevinné, na‰e prostfiedky musí b˘t pfiimûfiené na-‰im cílÛm a mûla by zde b˘t vysoká pravdûpodob-nost (a ne jen zboÏné pfiání) dobrého v˘sledku.

Za tfietí, zemû NATO by se obecnû mûly vyh˘-bat pouÏití síly, s v˘jimkou pfiípadÛ, kdy na‰e hu-manitární zájmy jsou posíleny existencí dal‰íchsiln˘ch strategick˘ch zájmÛ. To byl pfiípad válkyv Perském zálivu, kdy Západ fie‰il nejen agresiproti Kuvajtu, ale ‰lo mu také o dodávky energiea regionální spojence.

Za ãtvrté, reakce vefiejnosti na humanitárníkrize mÛÏe b˘t v rÛzn˘ch demokracie rÛzná.NATO by proto mûlo vítat my‰lenku spoleãn˘chsmí‰en˘ch úkolov˘ch seskupení, která by byla od-dûlitelná, av‰ak nikoliv oddûlená od Aliance,a povzbuzovat vût‰í ochotu a schopnost Evropyujímat se v takov˘chto pfiípadech vedení.

Za páté, mûli bychom mít vût‰í jasno v tom,jak budeme definovat skuteãné pfiípady genocidy

a jak na nû budeme reagovat. Je skuteãn˘m hu-manitárním zájmem Západu nedopustit, aby na-stal druh˘ holocaust. Právû to jsme v‰ak udûlaliv roce 1994 ve Rwandû. Musíme se více vûnovatorganizaci prevence a reakce na skuteãné pfiípadygenocidy. Konvence o genocidû je bohuÏel psánatak volnû a tento termín je tak zprofanován propolitické úãely, Ïe je zde nebezpeãí jeho trivializa-ce. Striktní historick˘ v˘klad zaloÏen˘ na prece-dentech holocaustu a Rwandy z roku 1994 mÛÏepomoci vyhnout se podobn˘m nástrahám.

A koneãnû by státy NATO mûly b˘t velmiobezfietné, pokud jde o zasahování do obãansk˘chválek o sebeurãení. Tento princip je nebezpeãnûdvojznaãn ,̆ krutostí se ãasto dopou‰tûjí obû stra-ny („vzájemná genocida“) a precedenty mohoumít katastrofální následky.

Îádné z tûchto kritérií nefie‰í problém, jakstanovit poslání NATO v informaãním vûku.K lep‰ím v˘sledkÛm v‰ak povede taková v˘cho-zí pozice, kdy hodnoty Aliance budou ve vztahuk její síle a kdy jakákoliv humanitární mise budeprovádûna racionálnû v obezfietn˘ch mezích. ■


FO

CU

S

Nov˘ stál˘ zástupce Nûmecka

Velvyslanec Gebhardt von Moltke (61) vystfiídal vefunkci stálého zástupce Nûmecka u Severoatlantickérady velvyslance Joachima Bitterlicha.

Pan von Moltke studoval v letech 1958 aÏ 1963 eko-nomiku a právo na univerzitách v Heidelbergu, Grenob-lu, Berlínû a Freiburgu a poté vykonal státní zkou‰kyv oboru práva.

V roce 1968 zaãal pracovat na Spolkovém minister-stvu zahraniãí v Bonnu a v 70. letech zastával funkce navelvyslanectvích v Moskvû a Yaoundé (Kamerun). V roce1977 se vrátil na Spolkové ministerstvo zahraniãí, kdepracoval v odboru osobní administrativy aÏ do roku1982, kdy byl vyslán jako politick˘ rada na velvyslanec-tví ve Washingtonu.

Po svém návratu do Bonnu se stal ‰éfem odboruSpojen˘ch státÛ na Spolko-vém ministerstvu zahraniã-ních vûcí a tuto funkci zastá-val aÏ do svého vyslání doBruselu, kde pÛsobil jakonámûstek generálního ta-jemníka NATO pro politickézáleÏitosti (1991-1997).NeÏ v fiíjnu 1999 pfievzalsvé nynûj‰í jmenování, bylvelvyslancem u britskéhodvora v Lond˘nû.

Oficiálnípamátník

obûtem genocidyve vesnici

Ntarama veRwandû, kdebylo v dubnu1994 zabito

5000 lidí.(Foto Reuters)

▼

99/4 CZ 2.2.2000 16:44 Stránka 15

d samého získání nezávislosti v roce 1991 seSlovinsko muselo pot˘kat s negativními

dÛsledky pfielévání etnického napûtí, politické-ho neklidu a v˘vojov˘ch problémÛ, které nynícharakterizují a které hrozí destabilizací balkán-sk˘ch zemí v regionu na jihov˘chod od nás. Podlouhou dobu jsme vyjadfiovali obavy ze stupÀo-vání napûtí v tomto regionu a varovali jsme pfiedrizikem dlouhodobého ozbrojeného konfliktuv Bosnû a Hercegovinû i postupného zhor‰ováníetnick˘ch vztahÛ mezi Srby a Albánci v Kosovu.

Slovinsko, stfiedoevropská zemû, jiÏ naplÀujesvé bezpeãnostní, politické a ekonomické zájmyv ‰ir‰ím rámci existujících evropsk˘ch a euro-atlantick˘ch struktur. Je nám ov‰em jasné, Ïe na‰edlouhodobá bezpeãnost a ekonomick˘ rozvoj zá-visejí do znaãné míry na v˘voji stability a prospe-rity v zemích regionu na jihov˘chod od nás.


Slovinsko má zájem na prosazování stability a prosperity v zemích, které leÏí na jihov˘chod od nûj, a vzhledem k tomu, Ïe je dopodrobna obeznámeno se situací v b˘valé Jugoslávii, aktivnû se podílí na práci Paktu stability pro jihov˘chodní Evropu,

kter˘ Evropská unie vyhlásila v ãervnu tohoto roku. Dr. Boris Frlec, ministr zahraniãí, ve struãnosti pfiedstavuje slovinsk˘ pfiíspûvek k tomuto úsilí, které, jak fiíká, v˘znamn˘m zpÛsobem napomÛÏe k realizaci strategick˘ch cílÛ jeho zemû.

O

Bodo Hombach,zvlá‰tníkoordinátorPaktu stabilitypro jihov˘chodníEvropu (vlevo),hovofií seslovinsk˘mprezidentemMilanemKuãanem(vpravo) pfiedzahájenímvídeÀskékonferenceo Balkánu,kterou22.ãervenceuspofiádalyevropskésociálnûdemokratickéstrany a na níÏse diskutovaloo návrzích naPakt stability.(Foto Belga)

Slovinsk˘ pohled na prosazování stability v jihov˘chodní Evropû

Dr. Boris FrlecMinistr zahraniãních vûcí Slovinska

Pakt stabilityVítáme proto Pakt stability pro jihov˘chodní

Evropu, kter˘ byl pfiijat na ministerské konferen-ci Evropské unie v Kolínû 10. ãervna 1999, a de-klaraci, kterou podepsali vedoucí pfiedstaviteléstátÛ a vlád více neÏ 26 evropsk˘ch a neevrop-sk˘ch zemí na schÛzce v Sarajevu 30. ãervence1999. Toto je jeden z nejv˘znamnûj‰ích úspûchÛmezinárodního spoleãenství za posledních nûkoliklet. Slovinsko se aktivnû a jako rovnocenn˘ part-ner podílí na tomto mezinárodním celkovém pfií-stupu, jeÏ má pomoci tomuto regionu vyfie‰it jehopolitické a ekonomické problémy.

Prostfiednictvím Paktu stability mezinárodníspoleãenství vyjádfiilo své odhodlání podniknoutsladûné a pozitivní kroky k odstranûní hlavníchpfiíãin nestability, jeÏ je charakteristická pro jiho-

99/4 CZ 2.2.2000 16:44 Stránka 16

v˘chodní Evropu. Strategické fiízení zaji‰Èuje spo-leãná politická platforma zúãastnûn˘ch státÛ a me-zinárodních organizací prostfiednictvím diskusí, jeÏse zab˘vají bezpeãností regionu, jeho ekonomick˘-mi, humanitárními a sociálními problémy.

Politické, ekonomické a bezpeãnostní otázkyvyÏadují ke svému fie‰ení rozdílné metody a insti-tuce, jsou v‰ak nerozluãnû spjaty a provázány.Pakt stability staví právû na této vzájemné prová-zanosti. Jeho celkov˘ a integrovan˘ pfiístup nabízínadûji, Ïe zoufalé Ïivotní podmínky lidí v této ãás-ti Evropy budou nakonec zmírnûny. Nabízí takéslibn˘ model fie‰ení komplexních etnick˘ch, roz-vojov˘ch, sociálních a politick˘ch tenzí, které zdekvasily od konce studené války.

Pakt stability si klade za cíl podporovat zemûjihov˘chodní Evropy v jejich boji za dosaÏení cel-kové spoleãenské prosperity a míru, a zdÛrazÀuje,Ïe toto bude moÏné jedinû tehdy, bude-li spoleãnûs ekonomick˘m rozvojem podporována i demo-kracie a úcta k lidsk˘m právÛm. Musí vzniknoutsilná obãanská spoleãnost a otázky národnostníchmen‰in musí b˘t urovnány. Tento pfiístup je plnûv souladu s postojem a hodnotami mé zemû.

Aktivní zapojení SlovinskaSpoleãná historie Slovinska se zemûmi jihov˘-

chodní Evropy a na‰e zku‰enosti s nimi – pozitiv-ní i negativní – nám v tomto spoleãném úsilí zaji‰-Èují jedineãné a v jistém smyslu privilegovanépostavení. Na‰e znalost b˘valé Jugoslávie – poro-zumûní mentalitám a jazykÛm rÛzn˘ch národÛ –a na‰e tradiãní ekonomické svazky nám nabízejívelké pfiíleÏitosti k tomu, abychom sehráli kon-struktivní roli v procesu stabilizace jihov˘chodníEvropy.

Pfii nejrÛznûj‰ích diskusích u kulatého stoluv rámci Paktu stability Slovinsko jiÏ pfiedloÏilonûkolik projektÛ zamûfien˘ch na podporu demo-kracie a vytváfiení pfiízniv˘ch podmínek pro mí-rovou koexistenci národÛ rÛzn˘ch kultur a vy-znání i projektÛ na ekonomickou obnovua rozvoj regionu.

V kontextu diskusí pfii schÛzce „pracovníhostolu pro demokratizaci a lidská práva“ jsmemimo jiné doporuãili, aby bylo zfiízeno stfiediskok monitorování vzájemn˘ch etnick˘ch vztahÛ v ji-hov˘chodní Evropû. Nûkolika na‰imi minister-stvy byl pfiipraven návrh na zfiizování institucí,efektivní správy a efektivního fiízení. Navrhlijsme také zaloÏení mezinárodního stfiediska prostudia jihov˘chodní Evropy a mezinárodní uni-verzity pro tento region. RTV Slovenija – na‰estátní rozhlasová a televizní spoleãnost – nabídla

Nor‰tí vojáciSFOR vztyãují

5. listopadu1997 v tábofiepoblíÏ Sarajeva

slovinskouvlajku. Do SFOR

v Bosnû byloprávû vysláno 35 pfiíslu‰níkÛ

slovinskéholetectva.

(Foto Belga)

pomoc pfii demokratizaci médií v Kosovu a jiho-v˘chodní Evropû.


Nûkolik projektÛ v této oblasti se jiÏ realizuje.Slovinsko souhlasilo s tím, Ïe uspofiádá fiadu mezi-národních konferencí. První byla zamûfiena na nale-zení vhodn˘ch ústavních fie‰ení, jeÏ by pfiispûla k de-mokratizaci a úãinné ochranû lidsk˘ch práv, a bylauspofiádána spoleãnû s benátskou komisí Rady Ev-ropy koncem listopadu. Druhá, která probûhla po-ãátkem prosince, byla uspofiádána v rámci royau-montské iniciativy o pfiíhraniãní spolupráci mezievropsk˘mi mûsty a místními komunitami. Tfietíkonference o národnostních men‰inách je plánová-na na únor 2000 ve spolupráci s Radou Evropy.

Na schÛzce „pracovního stolu pro ekonomic-kou obnovu, rozvoj a spolupráci“ Slovinsko pfied-loÏilo návrh na vzdûlávání manaÏerÛ z jihov˘-chodní Evropy ve ‰kolicím stfiedisku Brdo.V kontextu „pracovního stolu pro bezpeãnostníotázky“ Slovinsko podpofiilo návrhy na roz‰ífieníaktivit Mezinárodního fondu pro odminovánía pomoc obûtem min v Bosnû a Hercegovinû (In-ternational Trust Fund for Demining and Mine

99/4 CZ 2.2.2000 16:44 Stránka 17


Slovinsk˘premiér JanezDrnov‰ek (vlevo)1. ãervna 1999pfii setkánís tehdej‰ímgenerálnímtajemníkemNATO JavieremSolanouv hlavním ‰tábuNATO. Slovinskobylo prvnípartnerskouzemí, která pfiizahájení operaceAllied Forceotevfiela svÛjvzdu‰n˘ prostorletounÛm NATO.(Foto Belga)

nerství je nejlep‰ím dÛkazem toho, Ïe Slovinsko sevyvíjí správn˘m smûrem a má dobré perspektivyãlenství v euroatlantick˘ch strukturách – coÏ je cíl,kter˘ máme spoleãn˘ s mnoha zemûmi na jihov˘-chod od nás.

Slovinsko se nyní tû‰í vnitfiní i vnûj‰í stabilitûa usiluje o roz‰ífiení této stability i na ‰ir‰í region pro-stfiednictvím regionálních iniciativ. Jsme pfiesvûdãe-ni, Ïe spolupráce mezi regiony má klíãov˘ v˘znampro dosaÏení dlouhodobé stability v jihov˘chodníEvropû. Zaãlenûní Slovinska do pfií‰tí vlny roz‰ifio-vání NATO by bylo v˘znamn˘m signálem pro zemûtohoto regionu. NejenÏe by jim dalo nadûji na jejichvlastní pozdûj‰í integraci, ale roz‰ífiené NATO by

také pomohlo posílitbezpeãnost a stabilitui mimo své vlastní úze-mí v zemích v jeho bez-prostfiední blízkosti.

Z na‰eho pohledusamozfiejmû nynûj‰í ne-stabilita v jihov˘chodníEvropû – pfiestoÏe náspfiímo neohroÏuje – po-siluje argumenty proto, aby Slovinsko usilo-valo o zaji‰tûní a kon-solidaci své národníbezpeãnosti v rámcisystému kolektivníobrany Severoatlantic-ké aliance. SlovinskojiÏ prokázalo, Ïe je spo-lehliv˘m regionálnímspojencem NATO,kdyÏ poskytlo podporuspojenecké intervenciv Kosovu na obranu

hodnot, na nichÏ je NATO zaloÏeno a které zastávái Slovinsko. Na poãátku operace Allied Force jsmebyli první partnerskou zemí, která NATO poskytlapfiístup do svého vzdu‰ného prostoru do 24 hodin.Hluboce jsme se také angaÏovali v politickém dia-logu pfii intenzívních snahách o nalezení politickéhofie‰ení kosovské krize.

Jsem pfiesvûdãen, Ïe slovinské zku‰enostia znalosti tohoto regionu budou pro NATO cennéi pfii na‰í aktivní úãasti na fórech Euroatlantickérady partnerství, zejména na poradním fóru k bez-peãnostním otázkách jihov˘chodní Evropy a v adhoc pracovní skupinû pro jihov˘chodní Evropu.

Realizace strategick˘ch cílÛ SlovinskaKrize v Bosnû a Kosovu a reakce mezinárodní-

ho spoleãenství odráÏejí dva hlavní rysy revoluce

Victims Assistance in Bosnia and Herzegovina)i na Chorvatsko a Kosovo.

Slovinsko rovnûÏ pÛsobí v fiadû dal‰ích mezi-národních aktivit na podporu bezpeãnosti a stabi-lity v jihov˘chodní Evropû. Patfií k nim SFORa Mnohonárodní specializovaná jednotka v Bos-nû, KFOR a Mise prozatímní správy OSN v Ko-sovu (UNMIK), Mnohonárodní poradní policejníprvek (MAPE) pod vedením ZEU v Albánii, Ini-ciativa pro spolupráci v jihov˘chodní Evropû(SECI) a royaumontsk˘ proces. Na tûchto opera-cích se v souãasné dobû podílí více neÏ 100 ãlenÛslovinsk˘ch ozbrojen˘ch sil a v Kosovu a AlbániipÛsobí také civilní odborníci.

Roz‰ifiování bezpeãnostního de‰tníku

NATO

Je nezbytné, aby – kromû projektÛ organizova-n˘ch v rámci Paktu stability – v‰echny zemû jihov˘-chodní Evropy byly povzbuzovány k aktivní úãastina programu NATO Partnerství pro mír (PfP) a jetfieba navrhnout jasné perspektivy jejich pfiijetí dotohoto Partnerství. Bezpeãnosti, stability a dÛvûryv tomto regionu mÛÏe b˘t dosaÏeno jedinû pro-stfiednictvím budování vzájemné dÛvûry a spoluprá-ce v rámci tohoto programu na podporu koopera-tivní bezpeãnosti v celém euroatlantickém regionu.

Na‰e vlastní úãast v PfP vedla k rozhodnutíadaptovat bezpeãnostní a vojenské struktury na‰ízemû a rozvíjet pfiimûfienou demokratickou kon-trolu nad ozbrojen˘mi silami. Na‰e pfiijetí do Part-

99/4 CZ 2.2.2000 16:45 Stránka 18

v geopolitické oblasti, která nastala po ukonãenístudené války: vznik etnick˘ch konfliktÛ jako jed-noho z nov˘ch mezinárodních bezpeãnostních ri-zik, a vznik intenzívnûj‰í mezinárodní spoluprácena fie‰ení tûchto nov˘ch bezpeãnostních rizik. Je-dineãn˘ celkov˘ pfiístup Paktu stability pro jiho-v˘chodní Evropu mobilizuje zdroje ‰iroké ‰kályaktérÛ mezinárodního spoleãenství. Získané zku-‰enosti mohou napomoci k vytvofiení lep‰íchpraktick˘ch postupÛ pro rychlou a efektivní reak-ci v podobn˘ch pfiípadech na celém svûtû.

Pakt také potvrdil v˘znam Evropské uniea NATO pro stabilitu na ev-ropském kontinentû a podtr-huje v˘znam úzké spoluprá-ce mezi nimi. Slovinsko si

(Zleva doprava)Ministfii zahraniãíToomas HendrikIlves (Estonsko),IoannisKasoulides(Kypr), JanKavan (âeskárepublika),János Martonyi(Maìarsko),BronislawGeremek(Polsko) a BorisFrlec (Slovinsko)se 11. fiíjna1999 se‰liv estonskémTallinu, abyprodiskutovaliotázkysouvisejícís jejich jednánímo ãlenství v EUa s tûsnûj‰íspoluprací tûchto‰esti zemí.

(Foto Belga)

uvûdomuje, Ïe regulérní ãlenství v obou tûchto orga-nizacích by bylo zárukou na‰í dlouhodobé bezpeã-nosti. Jsme zapojeni do ãinnosti obou a jsme pfiipra-veni pfiijmout úkoly, které budou spojeny s ãlenstvím.

Aktivní úãast Slovinska na práci Paktu stabili-ty v˘znamn˘m zpÛsobem pfiispívá k realizaci na-‰ich strategick˘ch cílÛ. PfiibliÏuje nás evropsk˘ma euroatlantick˘m strukturám a poskytuje na‰ízemi pfiíleÏitost k posilování jejích mezinárodníchpozic. Co je v‰ak dÛleÏitûj‰í, Pakt stability zlep‰u-

je vyhlídky na dlouhodobou bezpeã-nost Slovinska tím, Ïe pfiiná‰í nadû-ji na nastolení trvalého míru,demokracie a prosperity v zemíchjihov˘chodní Evropy – regionu,kter˘ byl aÏ pfiíli‰ dlouho sudemprachu pro celou Evropu. ■


99/4 CZ 2.2.2000 16:45 Stránka 19

tomto posledním rocenynûj‰ího století se po-

dafiilo zastavit nebezpeãn˘trend. AÏ pfiíli‰ ãasto se kon-flikty v jihov˘chodní Evro-pû stávaly konflikty nebodokonce válkami celé Evro-py. Stejnû tak Evropa aÏ pfií-li‰ ãasto vedla zástupné vál-ky na Balkánû. Tentokrátbyly konflikty v tomto regi-onu udrÏeny pod kontrolou.Nebezpeãn˘ konflikt, jak˘mbyla kosovská krize, bylspoleãn˘mi silami úspû‰nûomezen a izolován. To jevelk˘ politick˘ úspûch naprahu nového tisíciletí.

Tento úspûch vyÏadujeangaÏovanost nás v‰ech: Paktstability pro jihov˘chodníEvropu je politick˘m rám-cem k jeho udrÏení. Vytváfiíse politika realistick˘ch kro-kÛ, jejíÏ souãástí je integrace do evropsk˘ch a euro-atlantick˘ch struktur vãetnû NATO. Jedním z cílÛ jeroz‰ífiení Evropské unie o zemû jihov˘chodní Evro-py. Zemû tohoto regionu musí mít moÏnost kaÏd˘mdnem se k této realitû o nûco pfiiblíÏit.

Mír a stabilita vyÏadují hospodáfiské zotavení,stejnû tak jako hospodáfiské zotavení vyÏadujemír a stabilitu. Právû zde vstupuje do hry Pakt sta-bility s perspektivou integrace, kterou pfiiná‰í, a sesv˘mi tfiemi rovnocenn˘mi „pracovními stoly“, je-jichÏ tématy jsou demokratizace a podpora ob-ãanské spoleãnosti, hospodáfisk˘ rozvoj a otázkyvnitfiní a vnûj‰í bezpeãnosti.

Na summitu Paktu stability, kter˘ probûhl kon-cem ãervence v Sarajevu, finsk˘ prezident Ahtisa-ari správnû hovofiil o Paktu stability jako o mara-tónu. Dodal bych, Ïe si po celou délku na‰í trasychceme stanovovat dílãí cíle, abychom tak mohlipomûfiovat, nakolik jsme byli úspû‰ní v jednotli-v˘ch etapách.

Máme-li b˘t politickyzodpovûdní, nesmíme vzbu-zovat nadûje, jeÏ nemohoub˘t naplnûny. Aby v‰ak Paktstability byl trvale akcepto-ván a dokázal motivovat,musí vyuÏívat konkrétníchúspûchÛ, jichÏ bylo dosaÏe-no díky udrÏení jasného kur-su. Îivot lidí se musí kaÏ-d˘m dnem zlep‰ovat.

Jugoslávská v˘zvaÚstfiedním problémem

a v˘zvou zÛstává Svazovárepublika Jugoslávie. Lidév Jugoslávii by mûli vûdût, ÏePakt stability kolem nich ne-staví zeì. Naopak: jakmileJugoslávie vyfie‰í své politic-ké problémy, mÛÏe a mûlaby se stát plnoprávn˘múãastníkem Paktu stability.

Do té doby bude Pakt stability vstfiícn˘ k demo-kratick˘m silám v Srbsku a âerné hofie.

Politika prezidenta Milo‰eviãe dohnala jehozemi k politické a ekonomické zkáze. Agresivnínacionalismus, despocie a snaha o udrÏení jehoosobní moci zaplavily v posledním desetiletí jiho-v˘chodní Evropu krví, nenávistí a vyhánûním. Ev-ropa tuto politiku nepfiijala a nebude ji tolerovatani v budoucnosti.

Na tomto pozadí a vzhledem k systematick˘mdeportacím albánského obyvatelstva z Kosova seZápad postavil proti bûlehradskému reÏimu.V sázce byl evropsk˘ systém hodnot a mír v ob-lasti, kter˘ byl ohroÏen i destabilizujícím pfiesu-nem desetitisícÛ uprchlíkÛ do sousedních zemí.

Jen zfiídkakdy vyÏadovala situace v pováleãnéEvropû tak obtíÏná rozhodnutí. Bûhem leteck˘chúderÛ v‰ichni politikové v zemích NATO, na nichÏleÏela zodpovûdnost, usilovnû hledali ten nejlep‰í


V

Zvlá‰tníkoordinátorPaktu stabilitypro jihov˘chodníEvropu BodoHombach na zahajovacímzasedánísummitu Paktu stability 29. ãervencev Sarajevu.(Foto Reuters)

Pakt stability: Nové perspektivy pro BalkánBodo Hombach

Zvlá‰tní koordinátor Paktu stability pro jihov˘chodní Evropu

▼

Pakt stability, kter˘ byl vyhlá‰en v létû 1999, vytváfií politick˘ a praktick˘ rámec prosazování míru a stability v jihov˘chodní Evropû. ·iroká ãlenská základna Paktu – k níÏ patfií Evropská unie, skupina G8 (sedm nejvyspûlej‰ích zemí plus Rusko),

státy regionu a klíãové organizace jako je NATO – a jeho komplexní pfiístup preventivní diplomacie otevírá nové perspektivy v politice ve vztahu k Balkánu.

99/4 CZ 2.2.2000 16:45 Stránka 20

Finsk˘ prezidentMartti Ahtisaari

(vlevo) – sedícívedle zvlá‰tního

koordinátoraPaktu stability

Bodo Hombachapfii schÛzce

devítibalkánsk˘ch

státÛv pfiedveãer

vlastníhosummitu

v Sarajevu –hovofií o Paktu

stability jakoo maratónu.

(Foto Belga)

pfiístup. Flagrantní poru‰ování lidsk˘ch práv, bez-mezn˘ teror, brutální vyhánûní a nebezpeãí, Ïeválka pohltí cel˘ region, nemohly zÛstat bez odez-vy. Je v‰ak nemoÏné zcela ochránit nevinné pfiednásledky vojenské kampanû.

Mobilizace iniciativ a zdrojÛPakt stability mÛÏe mobilizovat iniciativy

a zdroje, urychlit procesy a vytvofiit politicky pfiíz-nivou situaci. Nemá v‰ak svou vlastní realizaãnístrukturu. V tomto ohledu závisí na sv˘ch úãastní-cích. JakoÏto rámec pro koordinaci a politické im-pulsy musí vyz˘vat své ãleny k jednání a usmûrÀo-vat existující aktivity. Summit Paktu stabilityv Sarajevu za pfiítomnosti 40 ‰éfÛ státÛ a vláda nejvy‰‰ích pfiedstavitelÛ mezinárodních organi-zací byl zfieteln˘m vyjádfiením pevné vÛle meziná-rodního spoleãenství spolupracovat se v‰emi ze-mûmi regionu na realizaci Paktu stabilityprostfiednictvím konkrétních ãinÛ.

Nechceme znovu vynalézat kolo. Chceme spí‰estavût na tom, co jiÏ existuje: na nejrÛznûj‰ích úrov-ních rozvoje zemí v tomto regionu, na iniciativácha programech, které jiÏ byly zahájeny, a na zku‰e-nostech NATO, Evropské unie, Organizace pro bez-peãnost a spolupráci v Evropû, Rady Evropy, Orga-nizace spojen˘ch národÛ, mezinárodních finanãníchinstitucí, nevládních organizací a mnoha dal‰ích.

Pakt stability se li‰í od dfiívûj‰ích zpÛsobÛ pfií-stupu k otázkám daného regionu, neboÈ pro tento

region má vizi, koherentní politiku preventivní di-plomacie a rozhodovací struktury pfiizpÛsobenéjeho potfiebám.

Vize Paktu stability je pfiedstavou jihov˘chodníEvropy, jejíÏ budoucnost je zaloÏena na míru, demo-kracii, ekonomické prosperitû a vnitfiní a vnûj‰í bez-peãnosti. Je to jihov˘chodní Evropa, jeÏ bude poslé-ze integrována do evropsk˘ch a euroatlantick˘chstruktur. Ve zpûtném pohledu na toto století je tatovize nûãím radikálnû nov˘m. Je to nûco, v co bychomse je‰tû ani pfied nûkolika lety neodvaÏovali doufat.

AÏ dosud se politické pfiístupy k Balkánu za-mûfiovaly na pfiíznaky a krize. Pakt stability je prv-ním pokusem o fie‰ení politick˘ch a ekonomic-k˘ch strukturálních nedostatkÛ v zemích regionuprostfiednictvím komplexního pfiístupu preventiv-ní diplomacie. Nov˘m aspektem je, Ïe jde o pfií-stup, kter˘ plnû vtahuje i zemû jihov˘chodní Ev-ropy jako rovnocenné partnery, ba dokonce jakovlastníky tohoto stabilizaãního procesu.

Tento pfiístup pfiedev‰ím vyuÏívá tûch nejús-pû‰nûj‰ích koncepcí evropské pováleãné historie:integrace v rámci EU sjednotila západní Evropua helsinsk˘ proces pomohl pfiekonat rozdûlení na-‰eho kontinentu. Nemáme skuteãnû lep‰í nástrojeneÏ jsou tyto.

Pakt stability je typem helsinského procesupro jihov˘chodní Evropu. Jeho rozhodovací struk-tura, tvofiená systémem tfií „pracovních stolÛ“, je-jichÏ v˘sledky jsou pak spoleãnû pfiedkládány


99/4 CZ 2.2.2000 16:45 Stránka 21

Pakt stability

Pakt stability pro jihov˘chodní Evropu byl pfiijat na mimofiádné schÛzce ministrÛ zahraniãí, zástupcÛ mezinárodníchorganizací, institucí a regionálních iniciativ 10. ãervna 1999 v Kolínû. Tento pakt pfiedstavuje politick˘ závazek v‰ech zú-ãastnûn˘ch zemí a organizací ke komplexnímu, koordinovanému a strategickému pfiístupu k regionu, kdy krizové fiízenímá b˘t vystfiídáno preventivní diplomacií.

Pakt stability poskytuje rámec pro v‰echny relevantní stávající aktéry k dosaÏení spoleãn˘ch cílÛ v oblasti demokrati-zace a lidsk˘ch práv, hospodáfiského rozvoje a obnovy a vnitfiní a vnûj‰í bezpeãnosti.

V dokumentu, kter˘ byl schválen v Kolínû, je pfiedpokládán zvlá‰tní koordinátor Paktu stability, jehoÏ úkolem budenapomáhat pfii realizaci cílÛ Paktu. Do této funkce byl v ãervenci 1999 jmenován pan Bodo Hombach, b˘val˘ ministr po-vûfien˘ fiízením Úfiadu nûmeckého spolkového kancléfie.

❏ 29 úãastníkÛ Paktu stability jsou: 15 ãlensk˘ch státÛ EU, Albánie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Chorvatsko, Ma-ìarsko, Rumunsko, Ruská federace, Slovinsko, B˘valá jugoslávská republika Makedonie*, Turecko, Spojené státyamerické, Evropská komise, úfiadující pfiedseda OBSE a Rada Evropy.

❏ Kromû toho cíle Paktu podporuje 11 facilitátorÛ a pût regionálních iniciativ, ktefií jsou rovnûÏ zapojeni do jeho struk-tur: Kanada, Japonsko, OSN, Vysok˘ komisafi OSN pro uprchlíky, NATO, OECD, Západoevropská unie, Mezinárodní mû-nov˘ fond, Svûtová banka, Evropská investiãní banka, Evropská banka pro obnovu a rozvoj, Royaumontsk˘ proces,âernomofiská ekonomická spolupráce, Stfiedoevropská iniciativa, Iniciativa pro spolupráci v jihov˘chodní Evropû a Pro-ces spolupráce v jihov˘chodní Evropû.

❏ Na schÛzce „regionálního stolu pro jihov˘chodní Evropu“ 16. záfií 1999 byli pfiítomni následující pozorovatelé: âeskárepublika, Moldova, Norsko, Polsko, Slovensko, ·v˘carsko a Ukrajina. Dále byli pfiítomni i následující hosté: âernáHora, Mise prozatímní správy OSN (UNMIK), Úfiad vysokého pfiedstavitele a Evropsk˘ parlament.

(*) Turecko uznává Republiku Makedonii pod jejím ústavním názvem.


Celkov˘ pohledna zahájenísummitu Paktustabilityv sarajevskémolympijskémstfiedisku Zetra29. ãervence.âtyfiicetnejvy‰‰íchpfiedstavitelÛstátÛ a vláda ‰éfÛmezinárodníchorganizací sese‰lo k diskusímo tom, jakpodpofiit míra prosperituv jihov˘chodníEvropû.(Foto Reuters)

u „regionálního stolu“, je pfiesnou analogií„ko‰Û“, které sdruÏovaly podobné okruhy politic-k˘ch témat v helsinském procesu.

Ve struktufie Paktu stability se v‰ichni, vãetnûmezinárodních finanãních institucí, scházejí u jed-noho stolu. A scházejí se jako rovn˘ s rovn˘m.Pakt stability není jen nûjak˘m dal‰ím aktérem namezinárodní scénû: jeho úkolem je vytváfiení sku-teãné pfiidané hodnoty na základû souãinnosti stá-vajících aktérÛ. Stimuluje a urychluje jednání.

Zahájení konkrétní práceKonkrétní práce se jiÏ rozbûhla. SchÛzka „regio-

nálního stolu“ 16. záfií se usnesla na pracovním pro-gramu „pracovních stolÛ“. Byl také dohodnutsystém pfiedsednictví a spolupfiedsednictví „pracov-ních stolÛ“, které v‰echny bûhem fiíjna uspofiádalysvé první schÛzky. Systém spolupfiedsednictví zna-mená, Ïe hostiteli schÛzek pracovních stolÛ budouzemû v regionu a ty budou také hrát klíãovou rolipfii jejich pfiípravû a pfiípravû následn˘ch schÛzek.

Pokud jde o podstatu práce Paktu stability,v fiadû klíãov˘ch oblastí bylo dosaÏeno v˘znamné-ho pokroku. Byl napfiíklad pfiipraven návrh inves-tiãní charty, která obsahuje pevné závazky zemí re-gionu, Ïe budou zlep‰ovat své investiãní prostfiedí.Byla vytvofiena podnikatelská rada, sloÏená z v˘-

znamn˘ch pfiedstavitelÛ podnikatelské sféry zezemí Paktu stability, vãetnû zemí jihov˘chodní Ev-ropy, která se bude úzce angaÏovat pfii realizacizmínûné investiãní charty. V rámci dûlby prácemezi mezinárodními bankami pfiipravuje Svûtovábanka komplexní pfiístup k regionálnímu rozvoji.

▼

99/4 CZ 2.2.2000 16:45 Stránka 22

Voják SFORsleduje okolí

z vûÏesarajevskéhoolympijského

stadionu, kde se29. ãervencekonal summit

Paktu stability.„NATO evidentnû

mÛÏe sehrátklíãovou roli

v fiadûv˘znamn˘ch

aspektÛ Paktu.“(Foto Belga)


van˘ch akãních plánÛ v oblasti správy, ‰kolství,svobody médií, rovnoprávnosti obou pohlaví, et-nick˘ch men‰in a uprchlíkÛ.

Ve vojenské oblasti rovnûÏ úspû‰nû pokraãujerozvoj opatfiení k budování dÛvûry, k nimÏ patfiínapfiíklad zlep‰ování pfiím˘ch vojensk˘ch kontak-tÛ, kontrola prodeje zbraní a sniÏování mnoÏstvímal˘ch zbraní mezi obyvatelstvem ãi snahy zame-zit ‰ífiení zbraní hromadného niãení. Pfií‰tí schÛzka„pracovního stolu pro otázky bezpeãnosti“ seuskuteãní poãátkem roku 2000 v Sarajevu.

Klíãov˘m datem pro Pakt stability bude regio-nální konference o financování, která probûhnev prvním ãtvrtletí roku 2000. Ta zajistí zdroje po-tfiebné pro fiadu projektÛ, jejichÏ realizace se pfii-pravuje. Nyní vstupujeme do dal‰í fáze praktické re-alizace, bûhem níÏ se projekty zmûní ve staveni‰tû.

Spolupráce s NATOS pokraãující prací Paktu stability se tû‰ím, Ïe

budeme s lordem Robertsonem pokraãovat v úz-k˘ch pracovních vztazích, jeÏ byly s NATO navázá-ny za jeho pfiedchÛdce dr. Javiera Solany. Úkoly,které na nás ãekají, jsou natolik sloÏité a rozsáhlé,Ïe je Ïádná jednotlivá organizace ani zemû nemÛÏezvládnout sama. NATO evidentnû mÛÏe sehrát klí-ãovou roli v fiadû v˘znamn˘ch aspektÛ práce Pak-tu. Spoleãnû máme ‰anci vybudovat stabilní a pro-sperující budoucnost jihov˘chodní Evropy. ■

Evropská investiãní banka vede proces stanovová-ní priorit v regionálních projektech infrastruktura Evropská banka pro obnovu a rozvoj pfiipravujeprogram pro rozvoj soukromého sektoru v regionu.

V rámci v‰eobecného boje proti organizované-mu zloãinu byla vyhlá‰ena protikorupãní iniciati-va. ¤ada komisí také pracuje na pfiípravû integro-

99/4 CZ 2.2.2000 16:45 Stránka 23

o celá staletí se ‰v˘carská bezpeã-nostní politika zakládala na auto-

nomní sebeobranû a neutralitû. Drama-tické zmûny ve strategickém prostfiedív Evropû a konflikty na Balkánû vedly·v˘cary k tomu, aby svÛj tradiãní bezpeã-nostní postoj pfiizpÛsobili. V dohlednébudoucnosti bude zapotfiebí, aby bezpeã-nost byla posilována pfiedev‰ím prostfied-nictvím spolupráce s ostatními národya s bezpeãnostními organizacemi jako jeNATO. ·v˘carsko nemá v úmyslu anivstoupit do Aliance, ani opustit svÛj neu-trální status. Má proto zásadní zájem natrvalé úspû‰nosti programu Partnerstvípro mír (PfP) a na tom, aby podstatnûj‰íroli hrála Euroatlantická rada partnerství(EAPC).

NATO a bezpeãnost ·v˘carskaPo druhé svûtové válce se bezpeãnost

·v˘carska v˘razn˘m zpÛsobem zlep‰ila,kdyÏ se jeho sousedé – Francie, Nûmeckoa Itálie – stali souãástí aliance hájící de-mokracii, svobodu jednotlivce a právnístát. Poprvé za celá staletí se jiÏ ·v˘car-sko nenacházelo na kfiiÏovatce znepfiáte-len˘ch velmocí. Severoatlantická Aliancehraje v˘znamnou stabilizující roli na ce-lém kontinentu díky tomu, Ïe spojila bez-peãnost Evropy s bezpeãností Spojen˘chstátÛ. Nyní, po ukonãení studené války,zÛstává NATO zárukou, Ïe nedojde k renaciona-lizaci bezpeãnostní a obranné politiky západoev-ropsk˘ch státÛ.

·v˘cafii uvítali otevírání NATO a jeho adaptacina mûnící se bezpeãnostní prostfiedí jako efektivnízpÛsob prosazování vût‰í bezpeãnosti a stabilityv ‰ir‰ím euroatlantickém prostoru. PfP umoÏnilo·v˘carsku navázat normální vztahy a zapojit se dobûÏného dialogu s NATO. Mohlo tak navázat nasvé úzké politické, ekonomické a kulturní vztahys jednotliv˘mi ãlensk˘mi státy NATO.


P

·v˘carsk˘ ministrzahraniãí JosephDeiss hovofiís albánsk˘muprchlíkemz Kosova pfii svénáv‰tûvûuprchlickéhotábora SpitallapoblíÏ Draãe,v˘chodnû odalbánskéhohlavního mûstaTirany 16.kvûtna. ·v˘cafiirychlezareagovali nakosovskou krizia poslali dooblastihumanitárnípomoc.(Foto Belga)

▼

Dramatické zmûny v evropském strategickém prostfiedí od konce studené války a zejména krize na Balkánû pfiimûly ·v˘carsko kezmûnû jeho tradiãního bezpeãnostního postoje. O opu‰tûní neutrality není fieã, av‰ak ·v˘cafii dnes usilují o posílení své

bezpeãnosti prostfiednictvím spolupráce s dal‰ími národy a s NATO, zejména prostfiednictvím Partnerství pro mír. I kdyÏ domácílegislativa v souãasné dobû brání ·v˘carsku vysílat ozbrojené jednotky do zahraniãí, nyní se to stalo pfiedmûtem vefiejné

diskuse. Pan Dahinden ze ‰v˘carské mise pfii NATO nastiÀuje v˘znam, jak˘ pro jeho zemi má úãast v PfP a v Euroatlantickéradû partnerství, a vyz˘vá k posílení spolupráce v obou tûchto institucích.

·v˘carská bezpeãnostní politika a partnerství s NATOMartin Dahinden

Zástupce vedoucího ‰v˘carské mise pfii NATO

Dopad krizí v b˘valé JugosláviiTeprve ãas ukáÏe, jak˘ dlouhodob˘ dopad bu-

dou události v b˘valé Jugoslávii mít na ‰v˘car-skou zahraniãní a bezpeãnostní politiku. Îádnájiná západoevropská zemû nepfiijala v pomûruke své velikosti tolik uprchlíkÛ z b˘valé Jugoslá-vie. Zejména zasaÏeno bylo ·v˘carsko krizív Kosovu, kdy zde pob˘valo asi 170 000 kosov-sk˘ch AlbáncÛ – témûfi 10 procent obyvatelKosova. V prÛbûhu krize kaÏd˘ druh˘ uprchlík

99/4 CZ 2.2.2000 16:45 Stránka 24

·v˘carskéhelikoptéry

UNHCR dopravujíhumanitární

pomockosovsk˘muprchlíkÛm

v severní Albánii20. dubna.(Foto Belga)

v Albánii a B˘valé jugoslávské republice Make-donii (1) uvádûl ·v˘carsko jako místo koneãnéhopobytu, kterému by dal pfiednost, pokud by jehonávrat do Kosova jiÏ nebyl moÏn .̆

Tento masívní pfiíliv uprchlíkÛ není jedin˘mdÛsledkem témûfi deseti let konfliktÛ na Balkánû,kter˘ ·v˘carsko pociÈuje. Tato zemû byla také po-stiÏena nezákonn˘m obchodováním se zbranûmi,organizovan˘m zloãinem a nepokoji mezi rÛzn˘-mi etnick˘mi skupinami z b˘valé Jugoslávie, kte-ré ve ·v˘carsku Ïijí.

·v˘cafii na krizi v Kosovu reagovali rychle sv˘-mi tradiãními nástroji zahraniãní politiky. Bylazahájena rozsáhlá humanitární pomoc a progra-my obnovy. Jen v roce 1999 bylo v daném regionuvynaloÏeno asi 200 milionÛ americk˘ch dolarÛ,ãímÏ se ·v˘carsko zafiadilo k nejv˘znamnûj‰ímdárcovsk˘m zemím.

Spolupráce mezi ·v˘carskem a NATO se bû-hem krizí v Bosnû a Hercegovinû a v Kosovu ne-b˘vale prohloubila. Koncem roku 1995 ·v˘cafiiotevfieli svÛj vzdu‰n˘ prostor, Ïelezniãní a silniãnísítû pro jednotky IFOR. Ministerstvo obrany za-hájilo bilaterální asistenãní programy pro ozbro-jené síly Albánie a B˘valé jugoslávské republikyMakedonie. Dnes jsou tyto programy koordino-

vány v rámci PfP s NATO a dal‰ími zemûmi. Zku-‰enosti, které pfiinesly, jsou velmi pozitivní.

KdyÏ statisíce lidí zaãaly opou‰tût Kosovo,·v˘carsko v tomto regionu zahájilo bilaterálníprogramy humanitární pomoci. Úfiadu vysokéhokomisafie OSN pro uprchlíky (UNHCR) byly rov-nûÏ poskytnuty dopravní vrtulníky ‰v˘carsk˘chozbrojen˘ch sil. Kromû této pomoci a na Ïádostnûkolika evropsk˘ch ministrÛ zahraniãí zahájilo·v˘carsko – spolu s ¤eckem, Ruskem a pozdûjiRakouskem – program podpory FOCUS pro oby-vatele vysídlené v samotném Kosovu. Podporabyla rovnûÏ poskytována obûtem ozbrojenéhokonfliktu v Srbsku. Tato operace by nemohla b˘tuskuteãnûna bez úzké spolupráce s politick˘mia vojensk˘mi orgány NATO. Jako velmi uÏiteãnése ukázaly dfiívûj‰í zku‰enosti získané v PfP.

Domácí legislativa brání ‰v˘carské vládû vy-sílat ozbrojené jednotky do zahraniãí. ·v˘carskávláda nicménû rozhodla poskytnout neozbroje-nou logistickou jednotku rakouskému praporuv KFOR. V Kosovu je nyní rozmístûno asi 140‰v˘carsk˘ch vojákÛ. Mezitím se ve ·v˘carskurozvinula vefiejná diskuse, zda by tento zákaz vy-sílání ozbrojen˘ch jednotek do zahraniãí nemûlb˘t zru‰en, podobnû jako dal‰í zákonné pfiekáÏ-ky bránící mezinárodní spolupráci.


(1)Turecko uznáváRepubliku Makedoniipod jejím ústavnímnázvem.

99/4 CZ 2.2.2000 16:46 Stránka 25


tur a pracovních metod NATO, jeho ãlenÛ a dal-‰ích národÛ.

Teprve nedávno se souãástí této spoluprácestala interoperabilita ozbrojen˘ch sil, a s úãastív KFOR její v˘znam je‰tû vzroste. Od roku 1999se ·v˘carsko podílí na procesu plánování a hod-nocení PfP (PARP). Pfiínos této úãasti dalekopfiesahuje partnerství s NATO a osvûdãil se i vespolupráci s dal‰ími ozbrojen˘mi silami pfii bilate-rálních akcích.

·v˘carská pfiidaná hodnotaKdyÏ se ‰v˘carská vláda rozhodla pfiipojit

k Partnerství pro mír, byla odhodlána pfiispût

FO

CU

SIrsko vstupuje do Partnerství pro mír

1. prosince se Irsko sta-lo 25. ãlenem programuPartnerství pro mír (PfP).

Irsk˘ ministr zahraniãíDavid Andrews pfiijel dohlavního sídla NATO v Bru-selu, aby podepsal rámcov˘dokument PfP a pfiedloÏilprezentaãní dokument Irskapro PfP, kter˘ formuluje zá-klady irské úãasti v PfP tak,jak byly schváleny irsk˘mparlamentem.

Pan Andrews zdÛraznil,Ïe rozhodnutí Irska o vstu-pu do PfP je „v naprostémsouladu s irskou politikouneutrality“ a Ïe Irsko nemáv úmyslu vstupovat do Se-veroatlantické aliance aniÏádné jiné aliance. Ve svém vystoupení pfied Severoatlantickou radou vyloÏil, Ïe Irsko – které hraje aktivní roli v míro-v˘ch operacích OSN a podporuje dal‰í rozvoj mezinárodních strategií a akcí smûfiujících k prevenci konfliktÛ, udrÏovánímíru a krizovému managementu – „vítá roli, jakou udrÏování míru získalo v Partnerství pro mír, a tû‰í se na to, Ïe budepfiispívat k aktivitám Partnerství v této oblasti“.

¤ekl dále, Ïe „Irsko se rovnûÏ tû‰í na svou úãast v Euroatlantické radû partnerství. EAPC povaÏujeme za dÛleÏi-té fórum pro diskuse ... a za praktické vyjádfiení zásady vzájemnû se posilující spolupráce pfii hledání míru a stabili-ty v Evropû.“

Pfii slavnostním podpisu generální tajemník NATO George Robertson vyzvedl Irsko jako „jednoho z pfiedních pfiispû-vatelÛ vysoce vycviãen˘ch vojákÛ pro mezinárodní mírové mise“ – pfiiãemÏ zvlá‰tû zdÛraznil irsk˘ pfiíspûvek roty vo-jenské policie pro SFOR a dopravní roty pro KFOR – a uvedl, Ïe „úãast v PfP a EAPC je‰tû zv˘‰í efektivitu irského pfiís-pûvku.“

Dal‰ím krokem bude vypracování Individuálního programu partnerství pro Irsko, jehoÏ základem bude rozsáhlá na-bídka aktivit spolupráce, jeÏ jsou k dispozici v rámci PfP a umoÏÀují partnersk˘m zemím, aby pfiizpÛsobily svou úãastspecifick˘m národním potfiebám a prioritám. Jak uvedl pan Andrews ve svém vystoupení pfied Severoatlantickou radou,„Irsko pfiikládá velk˘ v˘znam principÛm dobrovolnosti, flexibility a sebeodli‰ení, jimiÏ se vyznaãuje PfP“.

Irsk˘ ministrzahraniãí DavidAndrews (vlevo)podepisuje 1. prosincerámcov˘dokument PfPa odevzdáváprezentaãnídokument Irskapro PfPgenerálnímutajemníkoviNATO GeorgiRobertsonovi.(Foto Belga)

▼

Spoleãná pfiíprava misíPeãlivá pfiíprava je klíãem k úspû‰né vojenské

spolupráci. Zku‰enosti získané pfii operacích jakoSFOR, AFOR a KFOR se stávají hnací silou dal-‰ího rozvoje jak Partnerství pro mír jako celku,tak programÛ partnerství jednotliv˘ch zemí. Tovede k nároãnûj‰ím cviãením, efektivnûj‰ímu v˘-cviku a dal‰í práci na zvy‰ování interoperability.

V ran˘ch dnech ‰v˘carské úãasti v PfP neexi-stovala jiná úãast na cviãeních jednotek nebo pfiijak˘chkoliv operacích neÏ civilní nouzové pláno-vání. Úãast na nejrÛznûj‰ích ‰tábních cviãenícha na kaÏdoroãním cviãení krizového fiízeníNATO v‰ak s sebou pfiinesla lep‰í znalost struk-

99/4 CZ 2.2.2000 16:46 Stránka 26

sv˘m vlastním zpÛsobem. Spí‰e neÏ v typicky vo-jensk˘ch ãinnostech tento pfiíspûvek spoãívá v ob-lastech jako je pátrání a záchrana, civilní nouzovésituace, ‰ífiení mezinárodního humanitárního prá-va, vzdûlávání v oblasti bezpeãnostní politiky, de-mokratická kontrola ozbrojen˘ch sil, lékafiskévzdûlávání a kontrola zbrojení a odzbrojování.

Poãátkem roku 1999 získalo Îenevské stfie-disko pro bezpeãnostní politiku – mezinárodnív˘cvikové zafiízení financované ‰v˘carskou vlá-dou – jako jedno z prvních certifikát V˘cvikové-ho stfiediska PfP, udûlovan˘ Severoatlantickouradou. Dal‰í ‰v˘carskou iniciativou v rámci PfPje Mezinárodní bezpeãnostní síÈ (InternationalSecurity Network, ISN) – instituce, která podpo-ruje vyuÏití moderní informaãní technologiev oblasti bezpeãnostní politiky. Jeden z projektÛISN se t˘ká indexování informací k usnadnûnívyhledávání podle klíãov˘ch slov na interneto-v˘ch stránkách NATO.

Budování dÛvûr yOd ãasÛ Ligy národÛ patfiilo ·v˘carsko k za-

stáncÛm mezinárodního postupu pfii fie‰ení pfiíãinkonfliktÛ a k prevenci nebezpeãné eskalace. Dnesjsou prevence konfliktÛ, preventivní diplomaciea budování dÛvûry stále povaÏovány za priority.

PfP vedlo ke vzniku nové generace pragmatic-k˘ch opatfiení k budování dÛvûry a omezení roz-vlekl˘ch koncepãních debat. KaÏdodenní kontak-ty a praktická spolupráce mezi politick˘mi,vojensk˘mi a civilními pfiedstaviteli NATO a part-nersk˘ch zemí jsou formou budování dÛvûry, kte-rá daleko pfiekraãuje hranice klasick˘ch opatfienívytvofien˘ch v prÛbûhu studené války. PfP tak v˘-znamnû zlep‰ilo obraz NATO v oãích neãlensk˘chzemí – i v oãích ·v˘carska, které s Aliancí a jejímiãleny vÏdy bylo v dobr˘ch vztazích.

K vyfie‰ení nûkter˘ch dÛleÏit˘ch evropsk˘chbezpeãnostních problémÛ, jeÏ jsou stále je‰tûpfiedmûtem základní neshody, bude jistû zapotfie-bí více neÏ jen spolupráce tohoto druhu. Zku‰e-nosti získané ze spoleãn˘ch aktivit a dÛvûra taktovybudovaná v‰ak zlep‰ují podmínky k dosahová-ní fie‰ení a pomáhají vyvarovat se fale‰n˘ch pfied-stav, které by mohly vést k nebezpeãné eskalaci.

Budoucí role PartnerstvíPartnerské zemû sledují svou úãastí v Partner-

ství pro mír velice rozdílné cíle. Nûkteré usilujío zlep‰ení sv˘ch schopností s vyhlídkou na pozdûj-‰í moÏné ãlenství v Alianci. Pro jiné Partnerstvípfiedstavuje institucionální dvefie k euroatlantické-mu spoleãenství. ·v˘carsko povaÏuje Partnerstvíza rámec pro politické konzultace a praktickouspolupráci s NATO. Bez ohledu na tyto rÛznéaspirace je zde v‰ak stále znaãn˘ nevyuÏit˘ poten-


ciál, zejména v oblasti krizového fiízení, lep‰íhovyuÏití EAPC a praktické spolupráce v rámci PfP.

Krizové fiízeníJiÏ na madridském summitu v roce 1997 ve-

doucí ‰v˘carské delegace, spolkov˘ kancléfi Ogi,prohlásil, Ïe EAPC má zvlá‰tû vhodné pfiedpo-klady k tomu, aby se zab˘vala praktick˘mi a ope-rativními aspekty zvládání konfliktÛ. To platí do-dnes. ·v˘carsko podporuje rozvoj kapacit, kterémají zemím NATO a partnerÛm umoÏnit rychlouspoleãnou reakci v krizov˘ch situacích jin˘ch neÏkolektivní obrana. EAPC by se mûla pfiedev‰ímsoustfiedit na vojenské aspekty reakce na krize,udrÏování míru, akce humanitární podpory a po-moci pfii katastrofách. Zfiízení Euroatlantickéhokoordinaãního stfiediska reakce na katastrofy(EADRCC) na podporu civilního záchrannéhoúsilí vojensk˘mi prostfiedky bylo v˘znamn˘mkrokem. Koncepce operaãních schopností (Ope-rational Capabilities Concept, OCC), která byla

Domácílegislativazakazuje

·v˘carÛm vysílatozbrojené

jednotky dozahraniãí. Byla

v‰ak poskytnutaneozbrojená

podpÛrnájednotka pro

rakousk˘ praporv KFOR.

(Foto AFO)

99/4 CZ 2.2.2000 16:46 Stránka 27


vyhlá‰ena na washingtonském summitu, pfiedsta-vuje plán pro zlep‰ování praktick˘ch a operaã-ních aspektÛ krizového fiízení.

Jedním z pouãení z balkánsk˘ch krizí je, Ïe kri-zové fiízení je stále sloÏitûj‰í. Neexistují Ïádné jas-né definované struktury a procedury a rÛzné orga-nizace, koncepcea nástroje pÛsobívedle sebe. Stra-tegie krizovéhofiízení b˘vají vy-tváfieny aÏ bûhemkrizí samotn˘ch.A tyto obtíÏnépodmínky pravdû-podobnû budoupfietrvávat i v bu-doucích krizov˘chsituacích.

V této souvislos-ti by EAPC mohlaa mûla hrát dÛleÏi-tou roli pfii prosazo-vání provázanûj‰ísouãinnosti NATOa partnerÛ pfii bu-doucích krizích. Má-li tato role b˘t provádûna efektivnû, bude dÛleÏi-té zamyslet se nad souãasn˘mi zku‰enostmia zahájit otevfienou diskusi o mezerách v práciEAPC a o tom, jaká zlep‰ení je tfieba zavést.

Posilování politické role EAPCOd svého zaloÏení v roce 1997 pfiedstavovala

EAPC cenn˘ rámec pro politické konzultace, ze-jména s ohledem na Kosovo a v˘voj v Bosnû

a Hercegovinû. Je zde v‰ak prostor k dal‰ímuzlep‰ování. âasto není politická diskuse tak vûc-ná, jak by mûla b˘t. EAPC se musí více stát v˘-chodiskem vûcn˘ch iniciativ. Dobr˘m zaãátkembyly iniciativy v oblasti globální humanitární akce

proti minám, prevence ‰ífiení pû-chotních a lehk˘ch zbraní a regio-nální bezpeãnostní spoluprácev jihov˘chodní Evropû a na Kav-kaze. Je na partnersk˘ch zemíchsamotn˘ch, aby pfiicházely s návr-hy na vhodnû sladûné jednání vevûcech, jeÏ pro nû mají zvlá‰tnív˘znam, a aby lépe vyuÏívaly po-tenciál EAPC.

Posilování praktickéspolupráce v rámci PfP

Jednou z nesporn˘ch kvalitprogramu PfP je pfiímá vo-jenská spolupráce mezi spo-jenci a partnery pfii opera-

cích, cviãeních, v˘cvikua vzdûlávání. Evropské ozbrojené síly ve své vût-‰inû stojí pfied ze‰tíhlováním rozpoãtu, zároveÀv‰ak jsou povûfiovány dal‰ími úkoly, které vyÏa-dují mezinárodní spolupráci. To se t˘ká i ‰v˘car-ské armády.

Na washingtonském summitu byla pfiijataopatfiení, jak na tyto problémy reagovat. Roz‰ífie-né a operativnûj‰í Partnerství zaji‰Èuje lep‰í inte-graci partnerÛ pfii spoleãn˘ch krizov˘ch opera-cích s NATO jin˘ch neÏ kolektivní obrana.·v˘carsko se tû‰í, Ïe bude moci vlastním dílempfiispût k tomuto spoleãnému úsilí. ■

·v˘carská zahraniãní a bezpeãnostní politika

(http://www.spn.ethz.ch/)

·v˘carsko a Partnerství pro mír

(http://www.pfp.ethz.ch/index.cfm)

·v˘carská mise pfii NATO

(http://www.nato.int/pfp/ch/home.htm)

SíÈ pro mezinárodní vztahy a bezpeãnost

(http://www.isn.ethz.ch/)

Îenevské stfiedisko pro bezpeãnostní

politiku (http://www.gcsp.ch/)

FO

CU

S

Nov˘ stál˘ zástupce Dánska

Velvyslanec Niels Egelund (53) vystfiídal ve funkci stálého zástupce Dánska u Severoatlantické rady velvyslance Gun-nara Riberholdta.

Pan Egelund absolvoval Armádní jazykovou ‰kolu (1965-67) a v letech 1967 aÏ 1971 slouÏil na ãásteãn˘ úvazek jakopodporuãík v záloze u Královské gardy. Poté studoval historii, ru‰tinu a politologii na univerzitách v Kodani a Aarhusua na Evropské akademii v belgick˘ch Bruggách.

Po ukonãení studia v roce 1972 zahájil svou kariéru na Ministerstvu zahraniãí. Poprvé byl vy-slán do zahraniãí jako první tajemník velvyslanectví ve Washingtonu, kde pÛsobil v letech 1976aÏ 1980. Po návratu do Kodanû pracoval jako poradce pfii dánské komisi pro otázky bezpeãnostia odzbrojování aÏ do roku 1982, kdy se stal zástupcem vedoucího odboru NATO na Ministerstvuzahraniãních vûcí. V roce 1985 byl vyslán do Bonnu jako rada a zástupce vedoucího mise.

V roce 1987 se vrátil na Ministerstvo zahraniãí do Kodanû a byl jmenován nejprve vedoucímodboru pro sovûtské a v˘chodoevropské záleÏitosti a KBSE, posléze odboru pro vztahy se Sever-ní a JiÏní Amerikou a západní Evropou, pro politickou spolupráci v Evropû a politické plánování(1989-91), a poté odboru pro vztahy s NATO a Západoevropskou unií, otázky odzbrojovánív OSN a evropskou politickou spolupráci a politické plánování (1991-92).

V roce 1992 byl jmenován velvyslancem, tajemníkem a politick˘m fieditelem, tj. ãlenem Po-litického v˘boru Evropské unie. Od roku 1994 aÏ do fiíjna 1999, kdy pfievzal svÛj nynûj‰í úfiad,pÛsobil v kanceláfii premiéra jako hlavní poradce pro otázky zahraniãní a obranné politiky.

Dal‰í zdroje

informací:

99/4 CZ 2.2.2000 16:46 Stránka 28


v rámci Memoranda o porozumûní o vûdeckéa technické spolupráci mezi NATO a rusk˘m Mi-nisterstvem pro vûdu a techniku, které podepsalitehdej‰í generální tajemník NATO dr. Javier So-lana a námûstek ruského ministra pro vûdua techniku Vladislav Ni‰kov v kvûtnu 1998 v Lu-cembursku. Oblasti vytãené pro vûdeckou spolu-práci zahrnují rostlinnou biotechnologii, plazmo-vou fyziku a pfiedpovídání a prevenci katastrof.

UskuteãÀují se i dal‰í iniciativy, jako napfiíkladprogram prÛmyslov˘ch partnerství, kter˘ máurychlit transfer technologie z akademick˘ch in-stitucí do prÛmyslu, dohoda s vedoucími vûdeck˘-mi pfiedstaviteli Ukrajiny o roz‰ífiení ukrajinskéúãasti na vûdeckém programu ãi plán na zapojenívûdcÛ z partnersk˘ch zemí do hodnotících komisíprogramu, které pfiipravují doporuãení jednotli-v˘ch návrhÛ.

ámûstek generálního tajemníka pro otázkyvûdy a ekologie Yves Sillard popisuje trans-

formaci Vûdeckého programu NATO v posled-ních letech takto: „Jednotícím tématem je prosa-zování interakce a dÛvûry mezi vûdci ze 44 zemíEuroatlantické rady partnerství s cílem napomocike stabilizaci vûdeck˘ch obcí v partnersk˘ch ze-mích ... Tím, Ïe vytváfiíme a posilujeme svazkys mezinárodním vûdeck˘m spoleãenstvím, pfiispí-váme k budoucí stabilitû a míru.“

Pan Sillard, kter˘ je ‰éfem Vûdeckého progra-mu od poãátku roku 1998, zaãal prosazovat v˘-raznou intenzifikaci vûdecké spolupráce s vûdciz partnersk˘ch zemí. V listopadu 1998 nav‰tívilv doprovodu ãlenÛ Vûdeckého v˘boru Moskvu,aby tam usiloval o dohodu, jeÏ by vymezila okru-hy spoleãného zájmu spojeneck˘ch a rusk˘chvûdcÛ v oblasti v˘zkumu. Tato práce probíhala

N

Vûdeck˘ program NATO zintenzívÀuje kontakty s partner yNancy T. Schulteová

Divize NATO pro otázky vûdy a ekologie

Praktická ukázkanásledkÛ

zneãi‰tûní v lesev prÛmyslové

oblasti HorníhoSlezska

pfii pracovníkonferenci NATO

v polském Tû‰ínûv záfií 1997.

(Foto NATO)

S transformací Aliance se zmûnil i její civilní Vûdeck˘ program. Program NATO pro vûdu, kter˘ byl zahájen pfied 40 lety s cílempodporovat vûdu a techniku v atlantickém spoleãenství, dnes aktivnû vytváfií nevojenské svazky mezi Aliancí a zemûmi stfiední

a v˘chodní Evropy a b˘valého Sovûtského svazu, které se podílejí na programu Partnerství pro mír. V roce 1999 spoluprostfiednictvím spoleãného v˘zkumu, úãasti na pracovních konferencích a studijních akcích a díky postgraduálním vûdeck˘m

stipendiím NATO vzájemnû spolupracovalo pfies 13 000 vûdcÛ ze spojeneck˘ch a partnersk˘ch zemí.

99/4 CZ 2.2.2000 16:46 Stránka 29


Bulhar‰tía nûmeãtí vûdcihovofií o svémpokusev laboratofiifyzikální fakultySofijskéuniversity. GrantNATO umoÏniljejich spoleãn˘v˘zkum t˘kající seproblémÛ stabilityvysokofrekvenãníchv˘bojÛ pfii prÛmyslovémvyuÏití plazmov˘chtechnologií.(Foto NATO)

V fiíjnu 1999 se Vûdeck˘ v˘bor se‰el v Buku-re‰ti. âlenové v˘boru spolu s rumunsk˘mi odbor-níky diskutovali o pokrocích v takov˘ch oblas-tech jako je optoelektronika, laserová fyzikaa spektrální anal˘za s vysok˘m rozli‰ením. Ru-munsk˘ prezident Emil Constantinescu vyjádfiilv rozhovoru s panem Sillardem rozhodn˘ zájemna zvy‰ování úrovnû participace rumunsk˘chvûdcÛ na Vûdeckém programu.

Spolupráce mezi partner y a AliancíVûdeck˘ program poprvé umoÏnil vûdcÛm

z partnersk˘ch zemí Ïádat o vûdecké grantyv roce 1992, pfiechod k témûfi v˘luãné spoluprácimezi partnery a Aliancí v‰ak byl zavr‰en aÏv lednu 1999. âásteãnû tomu tak bylo díky vy-hodnocení aktivit programu nezávislou skupi-nou renomovan˘ch vûdcÛ, k nûmuÏ do‰lo v roce1997. Jejich hlavním zji‰tûním bylo, Ïe Vûdeck˘program má díky tomu, Ïe podporuje celé spekt-rum civilní vûdy, jedineãnou pozici pokud jdeo posilování nevojensk˘ch svazkÛ mezi Aliancía jejími partnery. UdrÏování dialogu s partner-sk˘mi vûdci a pomoc pfii stabilizaci vûdeck˘chobcí v partnersk˘ch zemích lze povaÏovat za v˘-znamn˘ pfiíspûvek k mezinárodní bezpeãnostiv prostfiedí, kde politick˘ a vojensk˘ dialog mÛÏeb˘t obtíÏn .̆

Interakce s partnery probíhá prostfiednictvímãtyfi podprogramÛ zamûfien˘ch na v˘cvik mla-d˘ch v˘zkumn˘ch pracovníkÛ, podporu v˘zkum-né spolupráce, infrastrukturu v˘zkumu a apliko-vanou vûdu a techniku. Aãkoliv cílová skupinaa pouÏité nástroje se li‰í, je nûkolik bodÛ, kterétyto dílãí programy mají spoleãné: primárním kri-tériem v˘bûru jsou vynikající vûdecké v˘sledky,návrhy jsou pfiipravovány ve spolupráci vûdcÛz Aliance a partnersk˘ch zemí a je kladen dÛrazna úãast mlad‰ích vûdcÛ. Aby granty mohly po-slouÏit co nejvût‰ímu poãtu vûdcÛ, pokr˘vají jencestovné a ãásteãné náklady na bûÏné Ïivotní po-tfieby, a nûkdy zahrnují i pfiíspûvek na nákup zá-kladního vybavení pro partnerské vûdce. Platyz vûdeck˘ch grantÛ NATO hrazeny nejsou.

V˘cvik mlad˘ch vûdcÛPodprogram postgraduálních vûdeck˘ch sti-

pendií je zamûfien na udrÏování dlouhodobé kva-lity vûdecké práce. Nabízí partnersk˘m vûdcÛmmoÏnost provádût v˘zkum nebo pokraãovat vesvém vzdûlávání v nûkteré ze zemí NATO a nao-pak podobné moÏnosti poskytuje vûdcÛm ze zemíNATO v partnersk˘ch zemích. I kdyÏ mezi sti-pendisty jsou jak ãerství absolventi univerzit, takzku‰ení vûdci, vût‰inu tvofií mladí v˘zkumnícikrátce po získání doktorátu, ktefií smûfiují doprestiÏních akademick˘ch institucí v zemích Ali-ance a partnerÛ. Jedním z cílÛ programu je zabra-Àovat „úniku mozkÛ“ z partnersk˘ch zemí, neboÈ

trvá na tom, aby se stipendisté po ukonãení svéhostudijního pobytu vraceli domÛ.

V roce 1998 tento program podpofiil 487 sti-pendistÛ z partnersk˘ch zemí, coÏ bylo pfies 35procent z celkového poãtu 1360 stipendistÛ. Po-mûr stipendistÛ z partnersk˘ch zemí se budev nadcházejících letech v˘raznû zvût‰ovat, neboÈSeveroatlantická rada rozhodla pfiesmûrovat fi-nancování programu stipendií, v dÛsledku ãehoÏmá b˘t v roce 2000 75 procent finanãních pro-stfiedkÛ vyuÏíváno na podporu v˘mûny s partner-sk˘mi zemûmi.

▼

Spolupráce ve v˘zkumu

Podprogram t˘kající se vûdeckotechnické spo-lupráce je zamûfien na navazování spolupráce vev˘zkumu a pûstování osobních kontaktÛ mezivûdci v zemích, které dfiíve dûlily politické barié-ry. V˘zkumníci prakticky ve v‰ech oblastech vû-decké práce mohou získat podporu v rámci vyso-ce konkurenãního systému, v nûmÏ jsoufinancovány jen ty nejlep‰í návrhy. Jen kaÏd˘ tfie-tí z 1500 návrhÛ na spoleãnou interakci vûdcÛ zezemí NATO a partnersk˘ch zemí, které byly po-dány v roce 1999, má nadûji na získání podpory.

O doporuãení k financování rozhodují ãtyfiioborové hodnotící komise, z nichÏ kaÏdá je sloÏe-na z asi desítky v˘znamn˘ch vûdcÛ a inÏen˘rÛjmenovan˘ch Vûdeck˘m v˘borem. Komise sescházejí tfiikrát roãnû, aby informovaly pracovní-ky programu o relativních pfiednostech zvaÏova-n˘ch návrhÛ.

99/4 CZ 2.2.2000 16:46 Stránka 30

Komise pro fyzikální vûdy a inÏen˘rství – kte-rá zahrnuje fyziku, matematiku, chemii, informaã-ní technologie, vûdu o materiálech a inÏen˘rství –dostává nejvût‰í ãást návrhÛ. Typick˘m pfiíklademspoleãného projektu je zde spolupráce t˘muukrajinsk˘ch odborníkÛ pod vedením profesoraSergeje A. Firstova z kyjevského Institutu problé-mÛ materiálové vûdy s kanadsk˘mi a nûmeck˘mikolegy. Spoleãnû vyvíjejí vrstvené kompozity, coÏjsou ‰piãkové materiály, které se pouÏívají ve v˘-poãetní technice a v letectví a kosmonautice. Pro-jekt poskytl ukrajinskému t˘mu pfiíleÏitost vyuÏít‰piãková v˘zkumná pracovi‰tû v Kanadû a Nû-

tech jako technologie rekultivace kontaminova-n˘ch ploch, fie‰ení regionálních ekologick˘ch pro-blémÛ a pfiírodních a technick˘ch katastrof. V tomsmyslu tato komise podpofiila pracovní konferencina téma fie‰ení ekologick˘ch problémÛ plynoucíchz chemické kontaminace pÛdy ve v˘chodní Evro-pû, která se v záfií 1997 uskuteãnila v polském Tû‰í-nû. Na této konferenci, kterou fiídili spoleãnû pro-fesor Pawel Migula ze Slezské university z Polskaa dr. David B. Peakall z lond˘nské Kings’ College,se se‰li odborníci ze 17 zemí, aby zkoumali fie‰enínejrÛznûj‰ích scénáfiÛ kontaminace. Tato komisetaké podpofiila sérii projektÛ zamûfien˘ch na zvy-‰ování porozumûní sloÏit˘m procesÛm ekosystémÛâerného a Kaspického mofie.

Komise pro spoleãenské vûdy v bezpeãnostnímkontextu se zab˘vá bezpeãnostními aspekty vûdya techniky v oblasti jaderného, chemického, biolo-gického a konvenãního odzbrojování, skladová-ním a likvidací nebezpeãného odpadu, vyhodno-cováním rizik, detekãní technikou a otázkamibezpeãnosti jadern˘ch elektráren. Pracovní kon-ference na téma „Metody jaderné fyziky pfii ra-dioekologickém zkoumání jadern˘ch stfielnic“ –která probûhla za spoleãného vedení Siegfrieda S. Heckera, b˘valého fieditele Národní laboratofiev Los Alamos, a dr. Jurije âerepina z Národníhojaderného centra v Semipalatinsku v Kazachstánu– vyhodnotila stávající metody mûfiení radioaktiv-ních kontaminantÛ na základû rozsáhl˘ch v˘zku-mÛ na jaderné stfielnici v Semipalatinsku.

Podpora infrastruktur yPodprogram pro podporu infrastruktury v˘-

zkumu pomáhá partnersk˘m zemím rozvíjetv˘zkumnou infrastrukturu jejich vûdeck˘ch orga-nizací, pfiiãemÏ se zamûfiuje na moÏnosti poãítaão-v˘ch sítí. Podpora infrastruktury má podobugrantÛ pro poãítaãové sítû a grantÛ pro vûdecko-technickou politiku.

Od zahájení programu vytváfiení poãítaãov˘chsítí v roce 1994 hrálo NATO klíãovou roli pfii roz-víjení intranetové a internetové komunikace mezivûdci v partnersk˘ch zemích, kterou vyuÏilo pfies50 000 partnersk˘ch vûdcÛ z více neÏ 200 ústavÛ.Granty NATO pro infrastrukturu poãítaãov˘chsítí umoÏÀují partnerÛm nákup zafiízení a teleko-munikaãních sluÏeb, které jim zaji‰Èují spolehliv˘a rychl˘ pfiístup k v˘zkumníkÛm na celém svûtû.

Na rozdíl od programÛ popsan˘ch v˘‰e, kterébyly zaloÏeny na spolupráci, je podpora infra-struktury jednosmûrná a vychází od NATO smû-rem k partnersk˘m zemím a institucím. První ini-ciativou mÛÏe b˘t napfiíklad vyslání síÈovéhoporadce do partnerské zemû, aby tam pomohl de-finovat poÏadavky. Následné aktivity mohou za-hrnovat pfiípravu návrhÛ na nákup síÈového zafií-zení a poskytnutí poãáteãního finanãního krytípro budování trval˘ch poãítaãov˘ch sítí.


mecku, a na druhé stranû kanad‰tí a nûmeãtí vûd-ci se tak dostanou do kontaktu s nov˘mi vûdec-k˘mi my‰lenkami a vyspûl˘mi vûdeck˘mi kapaci-tami.

Komise pro vûdy o Ïivotû – která zahrnuje bi-ologii, zemûdûlské a potravináfiské vûdy, medicí-nu a psychologii – podporuje spolupráci v tak roz-manit˘ch oblastech jako je v˘zkum rakoviny,imunologie, veterinární vûda, archeologie, psy-chologie a biotechnologie. Nedávn˘m pfiíklademje grant pro vytváfiení vazeb, kter˘ podporovalspoleãn˘ projekt litevsk˘ch a nûmeck˘ch odbor-níkÛ v biomedicínû; jeho tématem bylo studiumvlivu urãit˘ch „nosn˘ch molekul“ na virus HIV.Tato spolupráce propojila vynikající analytickéschopnosti a zku‰enosti ze studia genomov˘chknihoven z litevské strany a ‰piãková laboratornípracovi‰tû nûmecké strany.

Komise pro ekologii a vûdy o zemi – která za-hrnuje vûdy o Zemi a atmosféfie, vãetnû oceáno-grafie – podporuje spolupráci ve v˘zkumu v oblas-

99/4 CZ 2.2.2000 16:46 Stránka 31


Yves Sillard,námûstekgenerálníhotajemníka NATOpro otázky vûdya ekologie(vlevo), pfiisetkánís rumunsk˘mprezidentemEmilemConstantineskemv fiíjnu 1999pfied zasedánímVûdeckéhov˘boru v hlavnímmûstû RumunskaBukure‰ti.(Foto NATO)

V kaÏdém pfiípadû musí návrh zapojovat nû-kolik vûdeck˘ch institucí, jeho realizace musí b˘tprokazatelnû potfiebná pro velk˘ poãet uÏivatelÛ,musí plnû integrovat stávající internetová zafiíze-ní a pfiedkládat plán budoucí sobûstaãnosti.

Dal‰í dÛleÏitá oblast spolupráce, vûdeckotech-nická politika, fie‰í takové otázky jako je organiza-ce a administrativa v˘zkumn˘ch programÛ, tran-sfer my‰lenek z v˘zkumu do prÛmyslu, patenty,vytváfiení mal˘ch a stfiedních podnikÛ a otázky du-‰evního vlastnictví. âásteãnû vyplynula z poÏadav-kÛ ze strany partnersk˘ch vûdcÛ a pfiedstavitelÛo pomoc pfii reintegraci dfiíve uzavfieného vojen-ského v˘zkumu, pfii hledání zpÛsobu, jak fungovatbez striktní hierarchické struktury a jak zorganizo-vat úãinnûj‰í systém srovnávacího hodnocení.

Podobnû jako v oblasti poãítaãov˘ch sítí mo-hou partnerské zemû poÏádat, aby jim s úvodnímvyhodnocením organizace jejich vûdecké politikyporadil konzultant. K dal‰ím iniciativám patfiínov˘ program interních stáÏí, bûhem nichÏ zá-stupci z partnersk˘ch zemí získávají zku‰enostiv podobn˘ch institucích v zemích NATO.

Aplikovaná vûda a technikaPodprogram Vûda pro mír je zamûfien na

usnadnûní pfiechodu partnersk˘ch zemí na trÏnía ekologickou ekonomiku. Jde o programy apli-kované vûdy, které se v nejobvyklej‰ích pfiípadecht˘kají prÛmyslov˘ch nebo ekologick˘ch problé-mÛ, a ty musí bûhem 4 aÏ 5 let trvání grantu do-sáhnout stavu, kdy se obejdou bez vnûj‰í podpory.

Partner‰tí vûdci projevili o tento dílãí programÏiv˘ zájem. Z více neÏ 1500 návrhÛ, které byly po-dány v prvních tfiech kolech, jich bylo moÏno zezdrojÛ, které jsou k dispozici, financovat necel˘ch8 procent.

Projekty Vûdy pro mír zahrnují fiadu prÛmy-slov˘ch projektÛ jako napfiíklad „Laserové ãistétechnologie pro v˘robu inteligentních senzorÛ“ve spolupráci maìarsk˘ch, belgick˘ch a rumun-sk˘ch v˘zkumníkÛ. Jiné projekty se zamûfiují naekologii, jako napfiíklad „Katalytické a elektro-chemické procesy ke sniÏování emisí oxidu sifiiãi-tého a oxidÛ dusíku“ s úãastí ruského, fieckého,amerického, dánského a rumunského t˘mu.

Nedílná souãást transformace NATODvû z priorit generálního tajemníka NATO

George Robertsona pro vstup Aliance do 21. sto-letí se t˘kají navazování uÏ‰ích vztahÛ meziNATO a Ruskem a dal‰ího posilování svazkÛmezi NATO a jeho ostatními partnery. Vûdeck˘program NATO tím, Ïe prosazuje dialog a Ïe ka-pacity, které v dobách studené války byly pÛvod-nû urãeny pro vojenské úãely, pfiesmûrovává k cí-lÛm spolupráce, pomáhá k naplÀování tûchtocílÛ. ■

Úplné informace, vãetnû formuláfiÛ Ïádostí,které je moÏno stáhnout, jsou dostupné na interne-tov˘ch stránkách NATO Science na adrese:http://www.nato.int/science.

99/4 CZ 2.2.2000 16:47 Stránka 32

IN

DE

X 1

99

9HLAVNÍ âLÁNKY PODLE AUTORÒ

AKÇAPAR, Burak:V˘cviková stfiediska PfP: Zlep‰ování v˘cviku a vzdûlávání v Partnerství pro mír 3 31

AXWORTHY, Lloyd:Nové bezpeãnostní poslání NATO 4 8

BALANZINO, Sergio:Humanitární podpora NATO obûtem kosovské krize 2 9

BOLAND, Frank:Iniciativa NATO v oblasti obrann˘ch schopností - pfiíprava na budoucí úkoly 2 26

BRING, Ove:Mûlo by se NATO ujmout vedení pfii formulování doktríny o humanitárních intervencích? 3 24

CLARK, Wesley:KdyÏ je zapotfiebí síly: Vojenská reakce NATO na kosovskou krizi 2 14

CRAGG, Anthony:Nová strategická koncepce pro novou dobu 2 19

DAHINDEN, Martin:·v˘carská bezpeãnostní politika a partnerství s NATO 4 24

DALE, Charles J.:Vstfiíc partnerství pro 21.století 2 29

DE WITTE, Pol:UpevÀování stability a bezpeãnosti na jiÏním Kavkazu 1 14

DINI, Lamberto:Pfiebírání zodpovûdnosti za bezpeãnost Balkánu 3 4

DOMÍNGUEZ, Jorge:Argentina, partner NATO v jiÏním Atlantiku 1 7

FRLEC, Boris:Slovinsk˘ pohled na prosazování stability v jihov˘chodní Evropû 4 16

GORKA, Sebestyén:NATO po roz‰ífiení: Je na tom Aliance lépe? 3 33

HAIN-COLE, Crispin:Iniciativa summitu v oblasti zbraní hromadného niãení:DÛvody a cíle 2 33

HOMBACH, Bodo:Pakt stability: Nové perspektivy pro Balkán 4 20

JACKSON, Sir Mike:KFOR: Zaji‰tûní bezpeãnosti pro práci na lep‰í budoucnosti Kosova 3 16

KLAIBER, Klaus-Peter:Akãní plán ãlenství: Dvefie do NATO zÛstávají otevfieny 2 23

KOUCHNER, Bernard:Úkol obnovit Kosovo 3 12

NYE Jnr, Joseph:Jak vymezit poslání NATO v informaãním vûku 4 12

OLBOETER, Dr. Hartmut:Nová ‰kola pro nové NATO 3 28

ROBERTSON, George:NATO v novém miléniu 4 3

RUEB, Matthias:Obnova Kosova: Správná cesta - ale kam vede? 3 20

SCHULTEOVÁ, Nancy T.:Vûdeck˘ program NATO zintenzívÀuje kontakty s partnery 4 29

SOLANA, Javier:Washingtonsk˘ summit: NATO smûle vstupuje do 21. století 1 3

SOLANA, Javier:Urãující okamÏik pro NATO: Rozhodnutí washingtonského summitua krize v Kosovu 2 3

VAN DER LAAN, Luc:Spolupráce mezi NATO a Ruskem v oblasti protivzdu‰né obrany 1 17

VENTURONI, Guido:Iniciativy washingtonského summitu: „Nástroje“ pro práci NATO 3 8

ZANDEE, Dick:Civilnû-vojenská interakce v mírov˘ch operacích 1 10

ãíslo strana ãíslo strana


99/4 CZ 2.2.2000 16:47 Stránka 33

IN

DE

X 1

99

9âíslo 1 (jaro 1999)

Washingtonsk˘ summit: NATO smûle vstupuje do 21. stoletíJavier Solana 3

Argentina, partner NATO v jiÏním AtlantikuJorge Domínguez 7

Civilnû-vojenská interakce v mírov˘ch operacíchDick Zandee 10

UpevÀování stability a bezpeãnosti na jiÏním KavkazuPol de Witte 14

Spolupráce mezi NATO a Ruskem v oblasti protivzdu‰né obranyLuc van der Laan 17

DokumentaceMinisterská schÛzka Severoatlantické rady, Brusel, 8. prosince 18Prohlá‰ení o Bosnû a Hercegovinû, Brusel, 8. prosince 20Prohlá‰ení o Kosovu, Brusel, 8. prosince 21Prohlá‰ení o KOS, Brusel, 8. prosince 21Resumé pfiedsedy ze schÛzky Euroatlantické rady partnerství,

Brusel, 8. prosince 23Aktualizovan˘ Akãní plán Euroatlantické rady

partnerství 1998-2000 23Prohlá‰ení Komise NATO-Ukrajina, Brusel, 9. prosince 26Prohlá‰ení Stálé spoleãné rady NATO-Rusko, Brusel, 9. prosince 27SchÛzka Severoatlantické rady na úrovni ministrÛ obrany,

Brusel, 17. prosince 27Tabulky v˘dajÛ zemí NATO na obranu (1975-1998) 31

âíslo 2 (léto 1999)

Urãující okamÏik pro NATO: Rozhodnutí washingtonského summitu a krize v KosovuJavier Solana 3

Humanitární podpora NATO obûtem kosovské krizeSergio Balanzino 9

KdyÏ je zapotfiebí síly: Vojenská reakce NATO na kosovskou kriziGenerál Wesley K. Clark 14

Nová strategická koncepce pro novou dobuAnthony Cragg 19

Akãní plán ãlenství: Dvefie do NATO zÛstávají otevfienyKlaus-Peter Klaiber 23

Iniciativa NATO v oblasti obrann˘ch schopností - pfiíprava na budoucí úkolyFrank Boland 26

Vstfiíc partnerství pro 21. stoletíCharles J. Dale 29

Iniciativa summitu v oblasti zbraní hromadného niãení: DÛvody a cíleCrispin Hain-Cole 33

DokumentaceWashingtonská deklarace D1Prohlá‰ení o Kosovu D1Aliance pro 21. Století D2Strategická koncepce Aliance D7Akãní plán ãlenství (MAP) D13Iniciativa pro obranné schopnosti D16

âíslo 3 (podzim 1999)

Aliance pfiipravená pro 21. stoletíDopis generálního tajemníka 3

Pfiebírání zodpovûdnosti za bezpeãnost BalkánuLamberto Dini 4

Iniciativy washingtonského summitu:„Nástroje“ pro práci NATOAdmirál Guido Venturoni 8

Úkol obnovit KosovoBernard Kouchner 12

KFOR: Zaji‰tûní bezpeãnosti pro práci na lep‰í budoucnosti KosovaGenerálporuãík Sir Mike Jackson 16

Reconstructing Kosovo: Obnova Kosova: Správná cesta – ale kam vede?Matthias Rueb 20

Mûlo by se NATO ujmout vedení pfii formulování doktríny o humanitárních intervencích?Ove Bring 24

Nová ‰kola pro nové NATOGenerálporuãík Dr. Hartmut Olboeter 28

V˘cviková stfiediska PfP: Zlep‰ování v˘cviku a vzdûlávání v Partnerství pro míreBurak Akçapar 31

NATO po roz‰ífiení: Je na tom Aliance lépe?Sebestyén L.v. Gorka 33

âíslo 4 (zima 1999)

NATO v novém miléniuGeorge Robertson 3

Nové bezpeãnostní poslání NATOLloyd Axworthy 8

Jak vymezit poslání NATO v informaãním vûkueJoseph S. Nye, Jr. 12

Slovinsk˘ pohled na prosazování stability v jihov˘chodní EvropûBoris Frlec 16

Pakt stability: Nové perspektivy pro BalkánBodo Hombach 20

·v˘carská bezpeãnostní politika a partnerství s NATOMartin Dahinden 24

Vûdeck˘ program NATO zintenzívÀuje kontakty s partneryNancy T. Schulteová 29

OBSAH PODLE âÍSELstrana strana


99/4 CZ 2.2.2000 16:47 Stránka 34

Mosazná pamûtní deska pfiipomínající50. v˘roãí NATO byla odhalenaspojeneck˘mi náãelníky ‰tábÛ 9. listopadu.(Foto AP)

99/4 CZ 2.2.2000 16:49 Stránka 35

Belgieâeská republika

DánskoFrancieIslandItálie

KanadaLucembursko

MaìarskoNûmecko

NizozemskoNorskoPolsko

Portugalsko¤ecko

Spojené státy·panûlskoTurecko

Velká Británie

Organizace Severoatlantické smlouvy

OBÁLKA NATO 4/99 (MAC) 2.2.2000 17:32 Stránka 2 (Magenta plát)

NATO · V posledních mûsících pak Aliance dokázala,Ïe ... OSN obnovilo svou pﬁítomnost avulicích je více neÏ 1800 policistÛ OSN. Kosovská osvobozenecká armáda ...

Documents