Metodika freestyle windsurfingu - Univerzita Karlova

UNIVERZITA KARLOVA

FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY А SPORTU

Katedra sportů v přírodě

Metodika freestyle windsurfingu

Bakalářská práce

Vedoucí Bakalářské práce: Vypracoval:

Mgr. Radka Bačáková, Ph.D. Antonín Valda

Praha, 2022

Poděkování

Touto cestou bych chtěl poděkovat všem, zejména pak Mgr. Radce Bačákové, Ph.D., za

odborné vedení práce, praktické rady a připomínky. Bez její spolupráce a obětavosti by tato

práce nevznikla.

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem závěrečnou bakalářskou práci zpracoval samostatně a že jsem uvedl

všechny použité informační zdroje a literaturu. Tato práce ani její podstatná část nebyla

předložena k získání jiného nebo stejného akademického titulu.

V Praze, dne: ..………………………

Antonín Valda

Evidenční list

Souhlasím se zapůjčením své diplomové práce ke studijním účelům. Uživatel svým podpisem

stvrzuje, že tuto diplomovou práci použil ke studiu a prohlašuje, že ji uvede mezi použitými

prameny.

Jméno a příjmení: Fakulta / katedra: Datum vypůjčení: Podpis:

Abstrakt

Název: Metodika freestyle windsurfingu

Cíl: Vytvořit metodickou řadu freestylových triků na windsurfu.

Metody: Práce byla vytvořena na základě analýzy dokumentů. Pro získání potřebných

informací a k jejich zpracování byla použita metoda obsahové analýzy a deskripce.

Závěr: Bakalářská práce popisuje moderní pojetí windsurfingu. Následně je popsána

metodická řada vybraných freestylových triků.

Klíčová slova: Trik, plovák, plachta, vítr, jumping freestyle, power freestyle

Abstract

Title: Freestyle windsurfing methodology

Aims: Create a methodical range of windsurfing freestyle tricks.

Methods: The work was created on the basis of an analysis of documents. Methods of content

analysis and description were used to obtain and process the necessary information.

Conclusion: The Bachelor thesis describes the modern concept of windsurfing. Subsequently,

a methodical series of selected freestyle tricks is described.

Key Words: Trick, board, sail, wind, jumping freestyle, power freestyle

Základní terminologie

Backwinded – styl jízdy, při které se jezdec nachází na závětrné straně oplachtění

Box neboli kastlík – místo uchycení ostruhy (flosny) k plováku

Camber – Většinou plastová vidlice schovaná v komínku plachty, přes kterou se opírá spíra o

stěžeň, aby plachta držela požadovaný tvar

Cíp plachty – jeden ze tří rohů plachty, přes který se napíná ráhnem plachta

Clewfirst– poloha plachty, kdy cíp směřuje do směru jízdy

Flat – rovná, nezvlněná vodní plocha

Flosna neboli ostruha či fina – směrový stabilizátor umístěný na dně plováku úplně vzadu

Freeride – označení stylu volné jízdy či plováku a plachet pro nejširší sportovní a rekreační

využití

Freestyle – disciplína, při které jezdci převádějí triky

Freestylewave – disciplína, ve které jezdci předvádějí triky v příbojových vlnách

Halza – obrat po větru

Karbon – materiál s vysokým obsahem uhlíku, ze kterého se vyrábí některé windsurfingové

vybavení

Kloub – pevné gumové zařízení spojující plovák s oplachtěním

Komín – místo v plachtě, do kterého se zasouvá stěžeň

Komplet – windsurf s oplachtěním připravený k jízdě

Kurz – směr jízdy vzhledem ke směru větru

Lem – zadní okraj plachty

Návětrná strana – strana plachty, do které proudí vítr

Plachtová ruka – ruka na ráhně dále od stěžně

Podplachtění – nedostatečný výkon v plachtě z důvodu slabého větru nebo příliš malé

plachty

Pop – odraz z vodní hladiny při jízdě ve skluzu

Poutko – úchyty pro nohy připevněné na plováku

Poryv – náhlé zesílení větru

Přeplachtění – příliš velký výkon v plachtě z důvodu silného větru nebo příliš velké plachty

Radical – jízda v normálním postoji, kdy přední noha je stejná jako stěžňová ruka

Ráhno – elipsovitá konstrukce, která napíná plachtu a pomocí níž se plachta ovládá

Ré – obrat proti větru

Skluz – jízda v takové rychlosti, při které plovák klouže po hladině

Slalom – závodní disciplína

Spinout – jev, při kterém se u flosny vytvoří vzduchová kapsa a dostaneme „smyk“

Spíra – pevná výztuha plachty

Spot – místo vhodné pro windsurfing

Stěžňová ruka – ruka na ráhně blíže ke stěžni

Swich – jízda v opačném postoji, kdy přední noha je jiná než stěžňová ruka

Trapéz – kovový hák připevněný na bederním či sedacím pásu

Trimovat – napínat plachtu do ideálního profilu

Twist – zvrásnění plachty v horní části

Úvazky – lano připevněné k ráhnu, sloužící pro zaháknutí do trapézu

Wave – disciplína, ve které jezdi sjíždějí příbojové vlny

Závětrná strana – strana plachty, do které neproudí vítr

(ČWA, 2022) (Matejzník, 2020)

Obsah

1. Úvod ..................................................................................................................................... 11

2. Cíle a úkoly práce ................................................................................................................. 12

3. Metodika práce ..................................................................................................................... 13

4. Teoretická část ...................................................................................................................... 14

4.1 Freestyle windsurfing jako závodní disciplína ............................................................... 15

4.2 Význam, směr a síla větru .............................................................................................. 15

4.3 Popis vybavení ............................................................................................................... 17

4.3.1 Plovák ...................................................................................................................... 18

4.3.2 Flosna ...................................................................................................................... 19

4.3.3 Kloub ....................................................................................................................... 20

4.3.4 Nástavec .................................................................................................................. 20

4.3.5 Stěžeň ...................................................................................................................... 21

4.3.6 Ráhno ...................................................................................................................... 21

4.3.7 Plachta ..................................................................................................................... 22

4.3.8 Doplňky na windsurfing .......................................................................................... 22

4.4 Zásady bezpečnosti ........................................................................................................ 24

4.4.1 Pravidla provozu na windsurfu ............................................................................... 24

4.4.2 Činnost v krizové situaci ......................................................................................... 25

5. Praktická část – metodika freestyle windsurfingu ................................................................ 27

5.1 Jumping freestyle ........................................................................................................... 29

5.1.1 Speedloop ................................................................................................................ 29

5.1.2 Vulcan ..................................................................................................................... 31

5.1.3 Spock ....................................................................................................................... 32

5.1.4 Grubby ..................................................................................................................... 33

5.1.5 Willy Skipper .......................................................................................................... 34

5.1.6 Flaka ........................................................................................................................ 35

5.1.7 Ponch ....................................................................................................................... 36

5.1.8 Shaka ....................................................................................................................... 37

5.1.9 Eslider ...................................................................................................................... 38

5.1.10 Puňeta .................................................................................................................... 39

5.1.11 Funnell ................................................................................................................... 40

5.2 Power freestyle ............................................................................................................... 41

5.2.1 Semi Switch Kono ................................................................................................... 41

5.2.2 Skopu ....................................................................................................................... 42

5.2.3 Kono ........................................................................................................................ 43

5.2.4 Kabikuchi ................................................................................................................ 44

5.2.5 Air Funnell .............................................................................................................. 44

5.2.6 Burner ...................................................................................................................... 45

5.2.7 Culo ......................................................................................................................... 46

6. Diskuze ................................................................................................................................. 47

7. Závěr ..................................................................................................................................... 49

8. Seznam použité literatury ..................................................................................................... 50

9. Seznam obrázků ................................................................................................................... 53

11

1. Úvod

Téma metodika freestyle windsurfingu jsem si vybral z toho důvodu, že se tomuto sportu

věnuji od útlého dětství a posledních několik let se specializuji na disciplínu freestyle. Drtivá

většina české literatury o windsurfingu je buď velmi zastaralá a informace podávané v těchto

dokumentech se neslučují s dnešní dobou, nebo tato literatura nepojednává o freestyle

disciplíně. A právě proto jsem chtěl vytvořit práci, která se shoduje s dnešní problematikou

a která pojednává o windsurfingových tricích.

Windsurfing je velmi rozmanitý sport. Lze ho provozovat za nejrůznějších podmínek. Jezdit

na windsurfu se totiž dá za slunných dní, kdy fouká mírný vítr, a provozovat ho v těchto

podmínkách mohou i úplní začátečníci. Na windsurfu se jezdí ale také v mnohem

extrémnějších podmínkách, jako například za bouřlivých dní, kdy příbojové vlny dosahují

několika metrů a vítr je natolik silný, že je obtížné se vůbec pohybovat na břehu.

V České republice se většina lidí spokojí s pohodlnou jízdou tam a zpět za ideálních

podmínek úměrných jejich dovedností. Windsurfing je ale sport, který nemá hranice. Je to

sport, u kterého se i ti nejlepší na celém světě mají neustálou možnost učit novým a novým

dovednostem. Tato práce by měla být určená právě pro ty, kteří se s windsurfingem chtějí

posouvat stále dopředu.

Freestyle windsurfingu se v České republice věnuje velmi málo lidí. Proto si myslím, že je

důležité vytvářet literaturu, jakou je například tato práce, aby lidé dostali správné informace

o freestyle windsurfingu.

Pro mnohé windsurfing není pouze sport, je to životní styl, kterému podřídili své životy, a to

jim udává životní směr a naplňuje je radostí. Krása tohoto sportu spočívá především se

spojením s přírodou a ve využití přírodních zdrojů jako hnacích síly.

12

2. Cíle a úkoly práce

Cíl práce

Sestavit metodickou řadu freestylových triků na windsurfu.

Úkoly práce

1. Shromáždění dostupných literárních zdrojů k tématu

2. Prostudování vybraných literárních zdrojů

3. Kritická komparace těchto zdrojů s mými vědomostmi a zkušenostmi

4. Analýza a přehledné zpracování získaných informací

5. Vypracování metodické řady freestylových triků na windsurfu

13

3. Metodika práce

Celá práce je zpracována jako odborná. Základ pro vypracování práce byla literární rešerše,

což je souhrn teoretických východisek k zadanému tématu. Jejím hlavním úkolem je vytvořit

ucelený přehled současné literatury o konkrétním tématu. Je charakterizována logicky

navazujícími odstavci, relevantními zdroji, odbornou terminologií, objektivním a uceleným

přehledem dosavadního výzkumu a syntézou předložených informací (Zeman, 2013).

Bakalářská práce byla vytvořena na základě analýzy dokumentů. Pro získání potřebných

informací z knižních či internetových zdrojů a k jejich zpracování byla použita metoda

obsahové analýzy. Další potřebné informace byly získávány neformální cestou, především

konzultací s nejlepšími českými i zahraničními freestylovými windsurfery a instruktory

windsurfingu.

Při tvoření metodické řady freestylových triků byla použita obsahová analýza a deskripce.

Obsahová analýza je podle České terminologické databáze knihovnictví a informační vědy

(TDKIV) definována jako „analýza obsahu dokumentu zahrnující metody a pravidla pro

stanovení tematiky dokumentu, případně časového a prostorového hlediska, čtenářského

určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je

transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět

v procesu sémantické redukce textu dokumentu“ (Balíková, 2003).

Deskripce neboli popis je konstatování výskytu jevu, jeho vlastností a projevů. Bývá

bezprostředním výsledkem pozorování, zprostředkovaným jednoduchou informací o situaci,

stavu nebo průběhu děje (Buriánek, 2017).

14

4. Teoretická část

„Windsurf, oplachtěné prkno (surf), je elementární – nejjednodušší plachetnice, a proto byl

právem přiřazen k ostatním jachetním lodním třídám“ (Dítě, Vočka, 1983).

Windsurfing je velice oblíbeným vodním sportem. Tento sport se provozuje na moři, jezerech,

přehradách. Vzhledem k ostatním nemotorovým vodním sportům je jízda poměrně rychlá

a závislá na větru. Z pohledu fyziologie se jedná o vytrvalostní výkon spojený s dovednostmi

ovládáním prkna a oplachtění. Svaly při jízdě pracují převážně izometricky. Při rychlých

obrátkách či jiných manévrech jde o výkon obratnostní s větším podílem dynamické práce

(Bernaciková, Kapounková, Novotný a kol., 2010).

Windsurfing je mladý sport. Jim Drake a Hoyle Sweizer, oba původem z USA, nechali

windsurf patentovat v roce 1968. Windsurfing se stal velmi populárním sportem a rychle se

rozšířil do celého světa. Již v roce 1984 se windsurfing zařadil mezi olympijské sporty.

(Kodeš, Hruša, 1990).

Při windsurfingu, stejně jako při jakékoliv jiné aktivitě, je užitečné pochopit základní principy

činnosti, neboť člověk pak může tyto principy využít ve svůj prospěch a rychleji se v dané

činnosti zlepšovat. Ve windsurfingu jde především o síly a zákonitosti přírodní.

Při jízdě na windsurfu na komplet působí hlavní dvě přírodní síly – aerodynamická

a hydrodynamická.

Aerodynamická síla vzniká při působení síly větru do oplachtění. Vítr je hnací síla

windsurfingu, bez větru by se windsurf na vodě nemohl pohybovat. Vítr nám též udává směr,

kterým se jezdci na vodě pohybují.

Hydrodynamické síly vznikají působením plováku s flosnou na vodní hladinu.

Nejvýznamnější hydrodynamické síly působící na plovák při jízdě jsou odpor, který vzniká

třením vody o zanořenou část plováku a tvarový odpor trupu ve vodě.

Při jízdě se jezdci na vodě pohybují všemi směry, avšak ne všemi směry je možné setrvat

v jízdě. V takzvaný mrtvém úhlu, který je menší než 45° na směr větru, není možné uvést

windsurf do pohybu. Při Ré obrátkách, kdy surfaři mění směr jízdy proti větru, se využívá

setrvačnost pohybu kompletu (Dítě, a kol., 1984).

15

Obrázek 1: Směry jízdy na windsurfu (Hruša, 1982)

4.1 Freestyle windsurfing jako závodní disciplína

Freestyle windsurfing je jedním ze závodních disciplín windsurfingu. Hlavní asociací pro

pořádání závodů je The Professional Windsurfers Association (PWA).

Cílem freestyle windsurfingu je předvedení akrobatických obratů na windsurfu. Při závodech

jsou jezdci hodnocení za různorodost triků (počet rozdílných triků předvedených během

jednoho kola), technické dovednosti (obtížnost triků a jejich zvládnutí) a za styl (osobní styl

předvedených triků). Na každém závodě musí být přítomný jeden hlavní a minimálně osm

dalších rozhodčích, kteří hodnotí jízdy závodníků (PWA, 2006).

4.2 Význam, směr a síla větru

Atmosféra je plynný obal Země tvořený z plynů a vodní páry, které obsahují pevné i kapalné

částice. V důsledku ohřívání a ochlazování zemského povrchu vznikají v atmosféře oblasti

nízkého a vysokého tlaku. Území mezi těmito oblastmi se nazývá frontální zóna, ve které

dochází k pohybu vzduchu z oblasti vyššího tlaku vzduchu do oblasti nižšího tlaku vzduchu,

a tím vzniká vítr (Meteorologický slovník výkladový a terminologický, 1993).

16

Rychlost větru se udává v kilometrech za hodinu, metrech za sekundu nebo v jednotkách uzlů

(anglicky knot). Slabý vítr foukající střídavě z různých směrů nazýváme jako proměnlivý.

Silnější vítr s kolísavou rychlostí nazýváme nárazový (Stejskal, 1999).

Rychlost větru lze změřit anemometrem nebo ho lze odhadnout podle snadno

pozorovatelných projevů na vodě a souši. Tyto znaky popsal a podle nich sestavil v roce 1805

admirál Beaufort dvanáctidílnou stupnici síly větru, kterou vědci později rozšířili na sedmnáct

stupňů. Dnes známá Beaufortova stupnice by měla patřit mezi základní vědomosti každého

windsurfaře (Junger a kol., 2002).

Obrázek 2: Beaufourtova stupnice rychlosti větru (Blažej, neuvedeno)

Směr větru se určuje podle světových stran. Pokud například vane vítr od západu, nazývá se

západní vítr. Pokud jsme na spotu, určujeme směr větru vzhledem k poloze břehu.

On shore – vítr vane směrem na břeh

Sideshore – vítr vane podél břehu

Offshore – vítr vane směrem od břehu

Side-on shore – vítr vane šikmo na břeh

Side-offshore – vítr vane šikmo od břehu

17

Obrázek 3: Směry větru vůči břehu (Madnesswater, 2022)

4.3 Popis vybavení

Za několik desítek let se od prvních sériově vyráběných kompletů vybavení drasticky

změnilo. Na začátcích windsurfingu bylo hlavní, aby mohl jezdec vůbec na něčem jezdit.

Jízdní vlastnosti vybavení se v průběhu let výrazně přeměnily a v dnešní době se výroba

vybavení specializuje na určité disciplíny windsurfingu. Vybavení se na tyto odvětví liší

především tvarem a velikostí.

Windsurfingové vybavení neboli windsurfingový komplet je tvořený z mnoha částí. Základní

části jsou plovák a oplachtění. Celý windsurfingový komplet se skládá z plováku, na kterém

mohou být našroubovaná poutka na nohy. Zespodu plováku na jeho zádi je díra, která se

nazývá „box“, do kterého se uchytí ploutev neboli flosna. Na vrchní části plováku, zhruba

uprostřed, se nachází rýha, do které se připevní kloub, přičemž ten se později připevní

k oplachtění. Oplachtění se skládá ze stěžně, ráhna, vytahovacího lanka, nástavce a plachty.

K windsurfingu, ať už k nastrojení kompletu, anebo k samotné jízdě, mohou být užitečné

některé doplňky, jako třeba trapéz, neoprenový oblek, šroubovák a obaly na jednotlivé

komponenty, abychom si vybavení při přepravě nepoškodili.

18

4.3.1 Plovák

Od počátků windsurfingu se surfy velmi změnily. Především svojí velikostí, váhou a tvarem.

V dnešní době jsou surfy obecně kratší, širší a lehčí. Jsou vyráběny převážně z karbonového

kompozitu, laminátu a epoxidu. Velikost plováku se určuje dle jeho výtlaku.

Výtlak je v dnešní době základním udávaným parametrem. Výtlak je de facto objem plováku

a pokud bychom tento parametr neznali, lze ho zjistit z množství vytlačené vody při úplném

ponoření surfu. Výtlak je udáván v litrech a daný objem částečně zařazuje plovák do příslušné

kategorie (Štumbauer, Vobr, 2005).

Wave plováky – šířka 50 až 65 centimetrů, délka 225 až 240 centimetrů, výtlak 65 až 100

litrů. Používány jsou ve větších příbojových vlnách nebo do silného větru. Tento typ surfů je

charakteristický svojí obratností v zatáčkách, tak, aby jezdci mohli dobře zatáčet ve vlnách.

Konstrukce plováku je dělaná s větším výtlakem v přední části surfu proto, aby se příď

při sjíždění vln nebořila pod vodní hladinu. Výrobci tyto plováky staví velmi pevné na úkor

větší váhy, aby vydržely nárazy při vysokých skocích z vln.

Freestyle/wave plováky – šířka 55 až 65 centimetrů, délka 230 až 240 centimetrů, výtlak 75

až 115 litrů. Nejčastěji jsou tyto plováky používané v menších příbojových vlnách (do dvou

metrů) nebo do silného větru v podmínkách takzvaných „bump and jump“, to jsou typické

podmínky pro sladkovodní plochy, na kterých se v silném větru tvoří větší vlny.

Freestyle plováky – šířka 58 až 68 centimetrů, délka 220 až 240 centimetrů, výtlak 80 až 110

litrů. Typicky kratší surfy uzpůsobené pro skoky a rotace. Tvar surfu je charakteristický svojí

souměrností. Větší objem výtlaku je přesunut do zadní části surfu, aby jezdci mohli lépe ustát

triky.

Freeride plováky – šířka 65 až 85 centimetrů, délka 240 až 255 centimetrů, výtlak 100 až

155 litrů. Dobře ovladatelné, komfortní surfy s dobrou stabilitou. Nejčastěji používané

plováky pro jezdce, kteří nemají ambice být na vodě nejrychlejší, ale především si užívají

jízdu samotnou. Možnost využití pro lehčí, začínající jezdce.

Freemove plováky – šířka 60 až 80 centimetrů, délka 230 až 240 centimetrů, objem 100 až

135 litrů. Plováky jsou menší verzí freeridových plováků, jsou rychlejší a o něco hůř

ovladatelné. Ideální surf pro někoho, kdo chce rychlé a relativně manévrovatelné prkno.

Slalomové plováky – šířka 57 až 90 centimetrů, délka 230 až 235 centimetrů, výtlak 90 až

150 litrů. Tyto surfy jsou dělány pro maximální rychlost. Při jízdě drží směr a hůře se s nimi

19

manévruje proto, aby jezdci byli schopní v maximální rychlosti křižovat proti větru nebo držet

směr po větru.

Speed plováky – šířka 40 až 56 centimetrů, délka 218 až 238 centimetrů, výtlak 50 až 80

litrů. Sériově nejužší a objemově nejmenší vyráběné plováky. Pro tento typ plováku jsou

potřebné specifické podmínky – rovná voda a silný vítr (<14 m/s). Rychlostní plováky jsou

svým tvarem a velikostí určené pouze pro jízdu rovně, obrátka s nimi není prakticky možná.

Formule plováky – šířka 100 centimetrů, délka 218 až 238 centimetrů, výtlak 170 litrů.

Nejširší sériově vyráběné plováky jsou konstruovány tak, aby šly co nejdříve do skluzu.

Na těchto surfech se využívají ty největší plachty (až 12,5m2) a používají se velmi dlouhé

flosny.

Začátečnické plováky – šířka 70 až 95 centimetrů, délka 250 až 300 centimetrů, výtlak 150

až 250 litrů. Typickým znakem těchto surfů je povrch potažený protiskluzovou gumovou

vrstvou, aby si začínající jezdci neodírali kolena při nastupování na surf. Tento typ plováku je

nejstabilnější a největší ze všech sériově vyráběných prken. Kvůli své pevné konstrukci

a velikosti jsou surfy velmi těžké. Prkno je konstruováno s klasickou zadní flosnou a přidána

je jedna centrální (většinou zasouvací) flosna pro lepší udržení směru jízdy (Rossmier, 2017;

RRD, 2022).

4.3.2 Flosna

Flosna neboli fina či ploutev je důležitou součástí windsurfingové výbavy. Uchycuje se

na spodní část plováku v zadní části. Vyjímatelná je kvůli přepravě, opravám či možnosti

využití více druhů a velikostí fin. Bez flosny by jezdec nebyl schopný držet směr jízdy

a plovák by se neustále stáčel po větru (Zizius, 1991).

Wave flosny jsou krátké a ohnuté, to jezdci umožní dobrou obratnost ve vlnách. Většinou se

na wave plováky uchycují dvě až čtyři finy.

Freestyle waveflosny jsou větší verze waveflosen. Na freestyle wave plovák se uchycuje

pouze jedna taková fina, popřípadě se přidávají po stranách dvě menší finy.

Freestyle flosny jsou krátké, rovné a umožňují jezdci rychlý nástup do skluzu. Konstruovány

jsou především pro snadnou rotaci a klouzání po vodě různými směry.

20

Freeride flosny jsou dlouhé s velkou plochou a na konci lehce zahnuté pro lehčí zatáčení při

obrátkách.

Slalomové flosny jsou dlouhé a rovné pro dosažení maximální rychlosti. Využívané jsou také

na speed plovácích.

Travní flosny jsou konstruované do vod, ve kterých se nachází řasy či jakékoliv jiné rostliny,

které by se zachytávaly na normální finu. Typově jsou vyráběny na všechny druhy plováků,

akorát s tím rozdílem, že jsou sklopené k zádi.

4.3.3 Kloub

Kloub se používá ke spojení plováku a oplachtění. Uchytí se do rýhy na plováku určené na

kloub a ten se následně zachytí do nástavce ve stěžni. Všechny klouby jsou adaptabilní pro

všechny plováky. Co se týče připojení k nástavci, pouze firma NeilPride vyrábí takzvaný

„MTX systém“, pro který je zapotřebí speciální nástavec (taktéž od firmy NeilPride). Ostatní

klouby disponují takzvaným „pin systémem“ a dále jsou děleny podle materiálu v ohebné

části.

Klouby s pin systémem jsou vyráběny ve verzi power, tendom a kardanové klouby. Power

klouby jsou doporučovány do extrémnějších podmínek – silný vítr, velké vlny. Tendom

klouby jsou vyráběny pro slalomové závodníky a kardanové klouby jsou nejčastěji používány

začátečníky a ve windsurfingových školách (Unifiber, 2022).

Kloub má, jako každý jiný materiál, svoji životnost. Proto bychom před každým ježděním

měli kloub zkontrolovat, zda v ohebné části, která je vyráběna z tvrdé gumy, nedošlo

k jakémukoliv poškození.

4.3.4 Nástavec

Nástavce na windsurfing jsou děleny podle délky nastavitelné trubky, průměru trubky

a materiálu. Potřebnou délku nástavce určuje plachta. Na moderních plachtách je vyznačeno,

kolik centimetrů má být na nástavci přidáno. Průměr trubky se odvíjí od typu stěžně, který se

vyrábí v RDM nebo SDM verzi. Nástavce jsou vyráběny z karbonu nebo z hliníku, zásadní

rozdíl mezi těmito materiály je hmotnost. Karbonové nástavce jsou podstatně lehčí.

21

4.3.5 Stěžeň

Stěžeň je důležitou součástí windsurfingového oplachtění z pohledu funkčnosti a výkonu

nastrojené plachty. Výrobci plachty šijí na různé typy stěžňů. Pro maximální výkon plachty

musíme použít správný stěžeň, většinou stačí koupit plachtu a stěžeň od stejného výrobce.

Pokud používáme rozdílné značky, pozornost musíme věnovat několika parametrům, který

ovlivňují vlastnosti stěžně. Stěžně se dělí dle průměru trubky, obsahu uhlíku, délce, tvrdosti

a ohybové charakteristiky.

Dle průměru se stěžně dělí na dvě kategorie. SDM (standard diameter mast) s vnitřním

průměrem 48 mm jsou stěžně využívané převážně do větších (>7,5 m2) a camberových

(slalomových) plachet. RDM (reduced diameter mast) s vnitřním průměrem 33 mm jsou

stěžně využívané u menších plachet. SDM stěžně zajistí jezdci větší výkon, RDM zase

ovladatelnost.

Obsah uhlíku ve stěžni se udává v procentech a pohybuje se od 0 do 100. Stěžně s větším

podílem uhlíku jsou kvalitnější, lehčí a mají lepší jízdní vlastnosti. 100% stěžně jsou

využívané především náročnými jezdci a profesionálními windsurfaři.

Délka a tvrdost stěžně spolu úzce souvisí. V dnešní době se výrobci v délkách a tvrdostech

stěžňů sjednotili. Stěžně se vyrábí v délkách po 30 cm. Tvrdost (IMCS) se zvyšuje s délkou

stěžně.

Ohybová charakteristika je důležitý parametr pro výkon plachty. Stěžně se podle ohybové

charakteristiky dělí na Hard Top, Constant Curve a Flex Top. Takto jsou stěžně rozděleny

podle rozdílného ohybu při zatížení. Plachty jsou šité různě a při napnutí se od sebe liší 3D

profilem. Proto je důležité použít správný stěžeň na plachtu, aby oplachtění mělo správný tvar

a výkon byl při jízdě maximální (Surf-centrum, 2020).

4.3.6 Ráhno

Ráhno je součástí oplachtění. Přichycuje se ke stěžni a k cípu plachty, přes který lze plachtu

trimovat. Ráhna jsou vyráběna z hliníku nebo karbonu. Náročnější jezdci využívají převážně

karbonová ráhna, a to kvůli jejich menší hmotnosti a průměru trubky. Jelikož je karbon

pevnější materiál, výrobci jsou schopní produkovat ráhna s menším průměrem trubky, které

jezdcům ušetří na vodě mnoho sil.

22

4.3.7 Plachta

Od dob, kdy si lidé doma šili plachty, uběhlo mnoho let a s moderními technologiemi se

plachty pro windsurfing extrémně změnil. V dnešní době jsou plachty vyráběny tak, aby byly

maximálně přizpůsobené konkrétním disciplínám windsurfingu a podmínkám, do kterých

budou plachty využity. Velikost plachet se udává v metrech čtverečních.

Wave plachty jsou používané ve velmi silném větru nebo při sjíždění vln. Vyrábí se ve

velikostech do 6 m2. Plachtové vlny jsou šité tak, aby odolávaly těm nejdrsnějším podmínkám

a co nejméně se ničily. Jejich profil je dělán pro maximální obratnost.

Freestyle plachty jsou optimalizovány pro co nejrychlejší zrychlení a nástup do skluzu,

taktéž jsou šité pro snadné manévrování. Plachty jsou určené pro skákaní triků, proto se šijí

tak, aby výsledná váha byla co nejmenší. Vyztužené jsou pouze v nejnamáhavějších

oblastech. Vyrábí se ve velikostech do 6 m2.

Freeride plachty jsou, podobně jako freeride plováky, určené pro pohodlnou jízdu. Snadný

nástup do skluzu a relativně dobrá obratnost plachty jsou typické znaky pro tyto plachty.

Vyráběny jsou ve velikostech od 5 do 9 m2.

Freerace a slalomové plachty se od sebe moc neliší. Oba druhy plachet disponují cambery.

Freerace plachta obsahuje většinou dva až tři, slalomová čtyři cambery. Freerace plachta je

kompromis mezi rychlostí a obratností. Plachta je schopná dosáhnout větší maximální

rychlosti než freeride plachta a zároveň je obratnější než slalomová plachta. Slalomové

plachty jsou dělané pro maximální rychlost, jsou neobratné a kvůli většímu počtu camberů

jsou těžší. Oba typy těchto plachet jsou vyráběny ve velikostech od 5 do 9 m2.

Formula plachty jsou největší vyráběné plachty pro windsurfing. Velikostně se pohybují od

10 do 12,5 m2. Používané jsou s formula plováky a šité jsou tak, aby zajistily rychlý nástup do

skluzu i ve slabém větru a schopnost snadného stoupání proti větru. Formula plachty obsahují

taktéž cambery.

(Rossmier, 2017; Duotone, 2022)

4.3.8 Doplňky na windsurfing

Některé doplňky jsou nedílnou součástí pro jízdu na windsurfing. Většinou se odvíjejí od

podmínek, ve kterých chceme jezdit a individuálních dovedností.

23

Neoprenový oblek je neodmyslitelnou součástí jezdce. Neopren nás chrání před chladem,

a to i v letních měsících, kdy za silného větru pocitová teplota klesá pod tu skutečnou.

Neoprenové obleky se vyrábí v mnoha variantách. Základní udavatel je tloušťka gumy

udávaná v milimetrech, následně se neopreny dělí podle délky rukávů a nohavic. Nejteplejší

neopreny jsou vyráběny z tloušťky 6 mm s dlouhými rukávy a nohavicemi a integrovanou

kapucí a je možné s nimi surfovat v teplotách pod bodem mrazu. V letních měsících se

nejčastěji využívají neopreny s krátkými rukávy a nohavicemi tloušťkou gumy 2 mm. Kromě

tepelného komfortu nás neopren chrání před oděrkami z pádů na drsnou plochu plováku

a v neposlední řadě neopren ve vodě zvyšuje náš vztlak (Štumbauer, Vobr, 2005).

Neoprenové boty využijeme převážně v zimě jako prevenci před prochladnutím. V létě

mnoho jezdců jezdí bez bot, avšak i v létě mohou být boty užitečné, převážně jako prevence

zranění. Zranit se můžeme při vstupu do vody o ostré kameny či jiné předměty na dně, zvlášť

v českých vodách, kde není většinou na dno vodní plochy vidět. Boty nás též ochrání před

odřením nohy v poutkách.

Neoprenové rukavice a kukla jsou využívané převážně v chladném podnebí. Rukavice

někteří surfaři využívají i při vyšších teplotách, a to jako prevenci vzniku mozolů od ráhna.

Plovoucí vesta určená k vodním sportům je důležitý prvek z pohledu bezpečnosti. Využívat

by ji měli především neplavci a děti.

Trapéz je neodmyslitelnou součástí zkušenějších surfařů. Při používání trapézu se veškerá

síla potřebná k udržení oplachtění přesouvá do těla a plováku, rukama oplachtění pouze lehce

koordinujeme. Díky tomu můžeme na vodě strávit mnohonásobně více času. Vyrábí se dva

typy trapézů – sedací a bederní.

Bederní trapéz je robustní pás, který obepneme okolo bederní části zad. Výhoda tohoto

trapézu je lepší pohyblivost těla a snadnější ovladatelnost plachty při jízdě. V dnešní době je

většinou surfařů využíván právě trapéz bederní.

Sedací trapéz se podobá horolezeckému sedáku – obepíná pánev a propojuje se mezi nohama.

Výhodou tohoto trapézu je, že se při jízdě neposouvá po trupu nahoru a díky jeho umístění na

těle si tolik nenamáháme bedra.

24

4.4 Zásady bezpečnosti

Desatero bezpečné jízdy podle Růžičky (1999):

1. Před jízdou na WS se naučte pravidla provozu na vodě a respektujte je. Za dodržování

těchto pravidel jezděte ohleduplně, abyste svým jednáním neohrožovali ostatní

uživatele vodní plochy.

2. Zjistěte si informace o vodě, na které budete jezdit. Např. charakteristika větru pro

danou oblast, mělčiny, místa s bezvětřím, lodní cesty, proudy na moři.

3. Nepodceňujte přírodní podmínky (síla a směr větru, velikost vln). Vždy zvažte, zda

máte dostatečné fyzické schopnosti a technické dovednosti do daných podmínek.

4. Uvědomte si, že podmínky na vodě mohou být jiné, než se zdají ze břehu.

5. Vyhýbejte se místům s plavci. Při střetu plavce s WS může dojít k vážným, až

tragickým nehodám.

6. Nejezděte tam, kde se nachází lodní cesty.

7. Před vstupem do vody si zkontrolujte vaši výstroj. Ujistěte se, že vaše plachta, surf

a jednotlivé komponenty jsou bez závad.

8. Na větších vodních plochách spojte plachtu s oplachtěním lankem.

9. Zvolte vhodný neopren úměrný danému počasí. Pokud prochladnete, jste bezmocní.

10. Jezděte v plovací vestě a při nehodě neopouštějte plovák. V krizových situacích vám

poslouží jako záchranný vor. Doplňující ochranný prvek může být i helma určená na

vodní sporty.

4.4.1 Pravidla provozu na windsurfu

Windsurf a velké plavidlo:

Při windsurfingu jezdec nesmí překážet v plavbě velkým plavidlům. Při křižování kurzu

velkého plavidla musí jezdec dodržet vzdálenost minimálně 200 m. Boční vzdálenost musí

být větší než 50 m.

Windsurf a malá plavidla:

Windsurfu se musí vyhnout všechna malá plavidla s vlastním pohonem i bez něj.

Windsurf a windsurf či plachetnice:

25

Pokud si dva windsurfaři jedoucí proti sobě vzájemně kříží kurz, musí jezdec jedoucí na

pravoboku uvolnit dráhu jezdi plujícímu na levoboku.

Plují-li windsurfaři stejným směrem na stejném boku a kříží se jejich dráhy, dráhu musí

uvolnit to plavidlo, které je v návětří (to výše po větru).

Windsurfař jedoucí kolmo po větru se musí vyhnout všem ostatním plavidlům.

Plavidlo smí předjet jiné plavidlo jen plavbou v závětří.

Windsurf a plavci:

Pokud windsurfař míjí plavce mimo vyhrazené koupaliště, je povinen dodržovat vzdálenost

minimálně 3 m. Podle potřeby je nutno plavce upozornit hlasitým voláním.

(Žáček, Dítě, 1988)

4.4.2 Činnost v krizové situaci

Do krizové situace se na vodě můžeme dostat kdykoliv, proto bychom měli vědět, jak se

v takových situacích zachovat. Krizová situace se může přihodit při poškození kompletu,

zranění, náhlém bezvětří či přílišném zesílením větru.

Pokud se nám při jízdě poškodí některá ze součástí windsurfu, vždy se snažte co nejrychleji

dostat k nejbližšímu břehu. Doporučuje se s sebou na windsurfu vozit kus vázací šnůry

přivázaný na ráhně pro případné opravení kompletu na vodě.

V případě, že je poškození natolik vážné nebo nejsme schopní z jiného důvodu na windsurfu

jet, existuje několik způsobů, jak se zpět na břeh dostat.

Oplachtění odpojíme od plováku. Plachtu se stěžněm odpojíme od ráhna. Ráhno položíme na

plovák v podélné ose. Vyndáme stěžeň z plachty a navineme ji na něj. Navinutou plachtu na

stěžni položíme na ráhno v podélné ose plováku. Složené oplachtění můžeme svázat lankem

z nástavce, aby nám vše drželo pohromadě. Na složené oplachtění si lehneme na břicho,

hlavou k přídi plováku a rukama pádlujeme jako při plavání způsobem kraul (Fára, Nálepa,

Kotting, 1983).

Při bezvětří se využívají alternativní způsoby pádlování. Oplachtění necháme připevněné

k plováku a položíme jej ráhnem na záď plováku tak, aby celé oplachtění bylo nad vodou.

26

Nalehneme břichem na příď plováku a nohama svíráme oplachtění. Takto rukama

dopádlujeme ke břehu (Jones, 1996).

V případě jakéhokoliv problému, který se nám při windsurfingu přihodí, je nejdůležitější

zůstat v klidu a myslet s rozvahou. Pokud bychom nebyli z nějakého důvodu schopní vrátit se

sami na břeh, hlavním pravidlem je nikdy neopouštět plovák. Pro přivolání pomoci použijeme

mezinárodní nouzový signál – opakované křížení rukou nad hlavou (Marek, 1988).

27

5. Praktická část – metodika freestyle windsurfingu

Před učením freestyle triků je důležité umět řadu dovedností, které samotné nejsou

považovány za triky, ale pro freestyle windsurfing jsou nezbytné.

Pokud se chceme učit freestyle windsurfing, základním předpokladem je zvládnutí jízdy

ve skluzu v poutkách a v trapézovém úvazku, plážový a vodní start, obrat po a proti větru

a celkové zvládnutí ovládání windsurfingu i v silném větru. Tyto dovednosti společně

s úplnými základy windsurfingu, jako je například jízda po větru a křižmo proti větru,

můžeme označit jako základní windsurfingové dovednosti, které jsou potřeba umět, pokud se

chceme specializovat na jakoukoliv windsurfingovou disciplínu.

Důležitou nadstavbou pro základní windsurfingové dovednosti v oblasti freestyle

windsurfingu je skok, jízda ve switch postavení, duckování plachty a clewfirst jízda. Tyto

dovednosti nám otvírají možnosti do mnoha nových triků a celkově rozvíjejí naše schopnosti

ve windsurfingu.

Skok na windsurfu dělíme na dva typy. První se nazývá „bump and jump“. Tento skok

využijeme v příbojových vlnách nebo ve větších vlnách tvořených větrem. Skok provádíme

najetím na vlnu v plné rychlosti a ve vzduchu se tělem zakloníme a pověsíme do plachty.

Plovák se při skoku dostává do vertikální pozice. Takto se snažíme o co nejvyšší výskok.

Druhým typem skoku je takzvaný „pop“, který využíváme ve většině freestylových triků. Pop

provádíme na rovné vodě nebo menších vlnkách. V plné rychlosti prudce zašlápneme zadní

nohu v poutku, kterou ihned nato zvedáme do vzduchu. Pro pouhý skok zakloníme tělo lehce

dozadu tak, aby nás nepřetáhla plachta směrem dopředu. Plovák při skoku zůstává

v horizontální poloze. Při tricích po popu zůstáváme tělem nad středem plováku, abychom při

rotacích a klouzání po vodě nespadli do vody.

Switch stance jízdu trénujeme nejprve při brodivém způsobu jízdy za slabého větru. Z regular

postavení posuneme nejprve zadní nohu k předním poutkům a natočíme ji zrcadlově k přední

noze, následně umístíme původně přední nohu k zadnímu poutku. Důležité je přitahování

zadní ruky k tělu a vytáčení boků, abychom udrželi tah v plachtě a neztratili rychlost. Nácvik

provádíme nejprve na suchu na plováku s odejmutou flosnou.

První pokusy switch stance jízdy ve skluzu provádíme z halzy, kdy v plné rychlosti ve skluzu

s nohami v poutkách uděláme obrat po větru a neměníme postavení nohou. Následně

trénujeme změnu postavení z regular do switch za plné rychlosti při jízdě ve skluzu. Metodika

28

změny postavení je stejná jako při brodivém způsoby jízdy. Nohy umisťujeme z poutka

do poutka – nejprve zadní nohu do předního poutka, následně přední nohu do zadního poutka.

Pro udržení jízdy ve skluzu dbáme na neustálé přitahování plachtové ruky k tělu a dostatečné

vytáčení boků do směru jízdy. Při samotné jízdě ve switch postavení je důležité rozložit váhu

těla do obou nohou. Častá začátečnická chyba je přílišné zatížení zadní nohy, čímž potopíme

záď plováku a ztratíme rychlost.

Duck plachty je přehození oplachtění do backwinded pozice, přičemž plachtu přehazujeme

přes cíp plachty. Plachta se dá duckovat ve switch i regular postavení. Jako první se učí duck

plachty ve switch postavení.

První nácvik provádíme na suchu, s plovákem bez flosny a oplachtěním v mírném větru.

Postavíme se do switch postavení, plachtu „pokládáme“ do větru a zatažením za konec ráhna

plachtu dostaneme do backwinded pozice. Následně nácvik provádíme na vodě v mírném

větru a ideálně s tréninkovým plovákem, abychom se nemuseli soustředit na stabilitu,

ale pouze na správné provedení duckování. Poté zkoušíme oplachtění duckovat v plné

rychlosti ve skluzu ve switch postavení. Nejčastější chybou je zaklánění se při provádění

ducku. Zakloněním se příliš zatížíme zadní nohu a ztratíme rychlost do případných triků. Naše

těžiště v momentu přehazování plachty musí být nad středem plováku. Váha je z větší části

na přední noze.

Duck plachty v regular postavení je mnohem obtížnější než ve switch postavení. Tuto

dovednost se většina jezdců učí mnohem později. Nácvik je stejný jako při switch postavení,

nejdříve na suchu, poté na vodě s větším plovákem. Následně v plné rychlosti v jízdě

ve skluzu s nohami umístěnýma v poutkách. Plachtu „pokládáme“ do větru, stěžňovou rukou

chytáme ráhno u cípu plachty a prudkým zatažením dostáváme plachtu do backwinded

pozice. Dbáme na těžiště těla držené nad středem plováku a vytáčení boků.

Clewfirst jízda může být užitečná, pokud se chceme učit různé variace základních triků,

například ClewFirstSpock. Na tuto dovednost není potřebný nácvik, pokud umíme základní

windsurfingové dovednosti, neměl by pro nás být clewfirst větší problém.

Pro clewfirst jízdu musíme nabrat co největší rychlost. Směr jízdy stočíme mírně po větru

a provedeme přehození plachty okolo cípu. Ihned po přehození přitáhneme stěžňovou ruku

k tělu, která by při normální jízdě byla plachtová tak, abychom měli co nejdříve zpět tah

v plachtě a neztratili rychlost do případných triků. Clewfirst jízdu můžeme provádět

29

také ve switch postavení. Jedním z triků, na který je clewfirst ve switch postavení potřeba, je

například Clew First Puňeta.

5.1 Jumping freestyle

Jumping neboli Basic (základní) freestyle tvoří velikou část freestyle windsurfingu. Tato

kategorie triků vznikala na jezerech v soutěžích ve volném stylu jako například Red Bul King

of the Lake. Josh Stone, Brian Talma a další vymýšleli nové a nové triky, které se v průběhu

let vyvíjeli, upravovali a do triků se přidávaly nové prvky.

Triky z této kategorie jsou charakteristické otočkami kolem vertikální osy a klouzání po vodě

různými směry, výjimkou je trik zvaný Speedloop, který je ale svou jednoduchostí zařazen

právě do této kategorie.

Pokud chceme začít s freestyle windsurfingem, měli bychom se nejprve učit triky z této

kategorie. Ideální pro učení „Basic“ triků jsou vodní plochy, na kterých se netvoří vlny. To

jsou místa, kde vítr fouká od břehu, kde je mělká voda nebo kde jsou vlny bořeny nízkými

přehradami či ostrůvky.

5.1.1 Speedloop

Obrázek 4: Speedloop (Kan, 2014)

Speedloop je jeden z prvních triků, které se lidi učí, pokud chtějí začít s freestyle

windsurfingem. Výhoda triku je možnost provádět ho v různých podmínkách a s více typy

vybavení. Pro první pokusy se doporučuje zkoušet tento trik skákat z vlny v silnějším větru.

Zkušenější jezdci dokáží Speedloop skočit i na zcela rovné vodě. Na tento trik se dá využít

30

plováky typu freestyle, wave, freestylewave a plachty typu freestyle a wave, ideálně

do velikosti 5 m2.

Speedloop lze popsat jako salto vpřed. Jeho jednoduchost spočívá v provedení, kdy není

zapotřebí přehazovat oplachtění či klouzat s plovákem po vodě. Nejtěžší na tomto triku je

překonání strachu, který lze odbourat nácvikem.

Při triku je důležitá dostatečná rychlost, kterou nabereme jízdou lehce po větru. Obě ruce

na ráhně si před odrazem posuneme trochu víc dozadu k cípu plachty. Na vodě si vyhlídneme

místo odrazu, ideální je menší vlna. Před odrazem se vyhákneme z trapézového úvazku.

Odrážíme se z pokrčených kolenou a při odrazu plachtu lehce posuneme k přídi do větru, naše

tělo (ramena) jsou pod úrovní ráhna. Po odrazu agresivně přitáhneme zadní ruku k zadnímu

kolenu a díváme se na záď surfu. V letové fázi by naše ramena měla být nad úrovní ráhna

a tělo stále přikrčené. Při dopadu se tělo narovná zpět do polohy před odrazem, ramena se

dostanou do úrovně pod ráhnem.

Předtím, než Speedloop poprvé zkusíme, je dobré vyzkoušet si několik cvičení, ať už kvůli

odbourání strachu, anebo kvůli správnému provedení a prevenci zranění při nezdařilém

pokusu.

Jako první si uděláme nácvik na suchu. Jde pouze o imitaci pohybu před odrazem a po

odrazu. Bez vybavení se postavíme zády k větru a představíme si, že jsme na vodě. Ruce

posuneme lehce vpřed a následuje agresivní přitažení plachtové ruky k zadní noze s pohledem

vzad dolů.

Další nácvik už provádíme na vodě v slabším větru. Jedeme v poutkách brodivým způsobem,

ruce si posuneme dozadu k cípu plachty a plovák spustíme po větru jako při halze, následuje

přitažení zadní ruky k tělu tak, abychom ramena dostali nad úroveň ráhna. WS komplet se

s námi přetočí a padáme do vody. Stejný nácvik následně provedeme v jízdě ve skluzu

a přidáme přitažení zadní nohy k plachtové ruce.

31

5.1.2 Vulcan

Obrázek 5: Vulcan(Rossmeier, 2017)

Vulcan neboli Air Jibe (vzdušná halza) je typický klouzací trik. Tento trik otvírá dveře mnoho

jezdcům do světa freestyle windsurfingu a pro většinu surfařů to je nebo byl první trik, který

se učili.

Oproti Speedloopu je zapotřebí plovák typu freestyle, obzvlášť pro jezdce, kteří se tento trik

teprve učí. Při triku totiž dochází ke klouzání po vodě pozadu a na to je potřeba surf s větším

objemem výtlaku v zadní části.

Vulcan lze popsat jako otočení ve vzduchu o 180 stupňů s přehozením plachty. Před skokem

nabereme rychlost jízdou mírně po větru. Před odrazem se vyhákneme z trapézového úvazku,

stěžňovou ruku posuneme blíže ke stěžni a přeneseme těžiště těla nad střed plováku – váha

těla by měla být na přední noze. Při odrazu provedeme pop a trhnutím ramen a otočením

hlavy k zádi surfu uvedeme tělo i s plovákem do rotace.

V letové fázi je nejdůležitější rychlé přehození plachty. Existují dva způsoby, jak plachtu

přehodit. První je takzvaný „boom to boom“, při kterém plachtová ruka chytá ráhno z druhé

strany a následně stěžňová ruka chytá ráhno a mění se na ruku plachtovou. Druhým způsobem

je „boom to mast to boom“, při tomto způsobu plachtová ruka nejprve chytá stěžeň, stěžňová

ruka chytá ráhno a následuje rychlé přechycení ze stěžně na ráhno. Toto přechycení by mělo

proběhnout ještě v letové fázi. Po celou dobu letové fáze bychom měli mít těžiště těla nad

středem surfu. Pokud bychom byli těžištěm těla na zádi plováku, při dopadu by se nám záď

potopila a spadli bychom.

Poslední fází je fáze dopadová a klouzání. V momentě dopadu kloužeme s plovákem vzad

a nacházíme se ve switch postavení. Pohyb vzad a rotaci zastavíme přitažením plachtové ruky

k tělu a tím zároveň uvedeme windsurf do pohybu vpřed. Stále dbáme na držení těžiště nad

32

středem plováku. Posledním úkolem zbývá změna postavení ze switch do regular. První

vytáhneme zadní nohu z poutka a postavíme nohu za kloub, druhou vytáhneme přední nohu,

kterou pokládáme k zádi plováku (mezi přední a zadní poutka na nohy).

Nácvik na Vulcan provádíme na souši. Pro nacvičení správného držení těla při odrazu

a dopadu se rozeběhneme, vyskočíme a provedeme obrat o 180 stupňů, dopadáme na přední

nohu (stejná noha na jakou budeme dopadat na vodě) a držíme těžiště těla stále vepředu.

Pro nacvičení přehození plachty na souši se postavíme na cvičný plovák s vyjmutou flosnou.

Na plovák připevníme oplachtění. Ideálním je pro toto cvičení slabě vanoucí vítr. Plovák si

nastavíme do pravého úhlu s větrem a na plováku přeskakujeme ze zádi na příď.

Při přeskočení přehazujeme oplachtění.

5.1.3 Spock

Obrázek 6: Spock (Brendt, 2009)

Spock vychází z triku Vulcan. Při Spocku přidáme rotaci o 180° navíc. Při variantě Spock 540

přidáme rotaci o 360°. Fáze odrazová a letová jsou pohybově shodné. Ve fázi dopadové je

důležité mít váhu na přední noze a tlačit rukama na ráhno směrem dolů. Náš pohled směřuje

do směru rotace. Při klouzání pozadu nepřitáhneme plachtovou ruku k tělu, ale naopak držíme

oplachtění od těla a tlačíme ho ke špičce plováku, tím udržíme surf v rotaci. V momentě

přetočení o 360° agresivně zatlačíme plachtovou ruku od těla a přehodíme plachtu. Rukama

přehmátneme na opačnou stranu ráhna a současně přeneseme váhu těla na zadní nohu.

33

Spock 540 vychází ze Spocku, rozdíl je v tom, že v poslední fázi nepřehodíme plachtu, ale

vyjedeme oblouk do switch postavení. Při tomto typu Spocku se doporučuje před odrazem jet

více po větru.

5.1.4 Grubby

Obrázek 7: Grubby (Brendt, 2010)

Grubby je podobný trik jako Spock, kdy rotujeme o 360°, ale nepřehazujeme plachtu.

Po celou dobu manévru jsme na jedné straně oplachtění. Při učení tohoto triku je snazší,

pokud jsme lehce podplachtění.

Před trikem nabereme rychlost jízdou mírně po větru. Ruce na ráhně posuneme dále od sebe,

odhákneme se z trapézového úvazku, posuneme těžiště těla nad střed plováku a provedeme

odraz. Pro lepší dosáhnutí rotace můžeme odraz provádět ze zatáčky po větru, kdy se

odrážíme z přední části chodidel, při tom ale dbáme na držení stěžně kolmo vzhůru od vody.

Současně s odrazem přitáhneme plachtovou ruku k tělu a stěžňovou ruku natáhneme vpřed.

Takto plachtu tlačíme cípem proti větru. Pohledem se díváme za rameno – do směru rotace.

Při dopadu po rotaci 180° kloužeme pozadu, plachtovou ruku napneme a stěžňovou pokrčíme.

Zadní noha je napnutá a váha těla je na přední pokrčené noze.

34

Pro setrvání rotace natlačíme plachtu cípem vpřed do větru tak, aby proud vzduchu působil

na opačnou stranu oplachtění, než máme tělo. Pohledem se díváme do směru rotace. Takto

kloužeme po vodě a rotujeme o druhých 180°. Oplachtění nás samo přetlačí a po dokončení

celé rotace o 360° přeneseme těžiště na zadní nohu a přetočíme plachtu, aby vítr působil

do oplachtění ze strany, kde máme tělo.

5.1.5 Willy Skipper

Obrázek 8: Willy Skipper (Rossmeier, 2017), upraveno autorem

Willy Skipper patří mezi základní, jednodušší triky. Jeho jednoduchost spočívá v přetočení

plováku ve vzduchu o 180° bez nutnosti přehazování plachty či rotace těla. Willy Skipper

může být pro některé prvním trikem v kategorii Jumping Freestyle.

Do triku není nutné nabírat rychlost navíc, proto před odrazem plachtíme kolmo na vítr,

posuneme ruce dále od sebe, vyhákneme se z trapézového úvazku a zadní nohu vynadáme

z poutka a umístíme jí na záď prkna. Tělo držíme nad plovákem blízko oplachtění.

Provedeme odraz z pokrčených kolen, zároveň s odrazem kopneme zadní nohou plovák proti

větru. Plovák nám začne ve vzduchu rotovat. Přední noha nám sama vyklouzne z poutka

a kontroluje surf ve vzduchu. Při dopadu zašlápneme surf přední nohou umístěnou mezi

poutky, zadní nohu při dopadu umístíme ke kloubu na přední část surfu. S plovákem

kloužeme po vodě flosnou vpřed. Váhu těla přesuneme na přední nohu a chytneme ráhno

z druhé strany. Původní zadní nohu, která se v momentu přehození plachty stane noha přední,

přesuneme ke kloubu na zadní část plováku. Trik ukončíme rozjetím se na opačnou stranu,

než jsme začínali.

35

Nácvik pro tento trik je možný provádět na břehu s windsurfingovým kompletem

s odmontovanou flosnou. Postavíme se na plovák, držíme oplachtění nastavené na vítr tak,

jako bychom jeli na vodě, a provedeme odkopnutí surfu zadní nohou a snažíme se dopadnout

zpět na plovák.

5.1.6 Flaka

Obrázek 9: Flaka (Brendt, 2010)

Flaka je rotace o 360° proti větru. Prvních 180° probíhá ve vzduchu, druhá část celé rotace

probíhá s plovákem na vodě. Pro mnoho jezdců je Flaka nepřirozený pohyb, proto býva učení

triku obtížnější. Avšak v momentě, kdy jezdec pochopí, jak tento trik funguje, je jeho

provedení snadné.

Flaku lze rozdělit na tři fáze – příprava, odraz a rotace a poslední dopad a klouzání. V první,

přípravné fázi si vyhlídneme na vodě místo, ze kterého se chceme odrazit. Ideální je buď

rovné místo na vodě nebo malá vlnka. Plachtovou ruku si posuneme blíže k cípu plachty.

V plné rychlosti zatočíme mírně po větru, přičemž udržujeme plovák plochý na vodu. Těžiště

těla držíme nad středem plováku, pokrčíme kolena a plachtovou rukou lehce přitáhneme

plachtu k tělu.

V druhé fázi provádíme odraz, přičemž oplachtění agresivně přesuneme ke špičce plováku.

Stěžňová ruka je natažená směrem na špičku plováku, plachtová ruka je pokrčená u těla, loket

tlačíme nahoru. Pohled směřuje do směru rotace. V této pozici se nám zapíchne špička

36

plováku do vody a vytvoří střed otáčení. Důležité je držet tělo stále nad středem plováku,

abychom při dopadu nespadli.

Třetí fáze nastává po uskutečnění první rotace o 180°. V této fázi kloužeme pozadu

v backwinded pozici. Oplachtění máme nakloněné k přídi a váha těla je stále na přední noze

a pohledem se díváme do směru rotace, čímž nám celý komplet nepřestane rotovat.

V momentu přetočení kompletu o 270° zatlačíme do plachtové ruky směrem od těla

a přeneseme váhu těla na zadní nohu a tím dokončíme celu rotaci o 360°.

Nácvik pro Flaku děláme nejprve na břehu, kde zkoušíme vyskočit a otočit se ve vzduchu

o 360°. Na vodě se před samotnou Flakou učíme nejprve Upwind 360 – nejprve z jízdy

brodivým způsobem, následně v jízdě ve skluzu s nohama umístěných v poutkách.

Airflaka je jednou z mnoha variací Flaky. Airflaka je rotace proti větru o 360°, provedená

celá ve vzduchu. Pohyby těla jsou v obou tricích stejné. Abychom skočili Airflaku,

potřebujeme více větru a větší vlnu na odraz. Před odrazem si posuneme obě ruce dále

od stěžně. Celé provedení Airflaky je více agresivní a ve větší výšce a rychlosti.

5.1.7 Ponch

Obrázek 10: Ponch (Rossmeier, 2017), upraveno autorem

Ponch je trik podobný jako Airflaka, jde o rotaci o 360° provedené celé ve vzduchu.

Při Ponchi se naše tělo dostává do horizontální polohy.

37

Do Ponche najíždíme v plné rychlosti více po větru. Vyhlídneme si větší vlnu, ze které

provedeme odraz. Tělo držíme nad středem plováku, pokrčíme nohy v kolenou, plachtu

posuneme lehce k zádi a současně s odrazem plachtu přenášíme dopředu. Na rozdíl od Flaky

plachtu nesměřujeme k přídi plováku, ale kolmo do vody proti větru. Tento pohyb plachtou

musí být velmi agresivní.

Vzhledem k pozici plachty při skoku nás oplachtění v letu nenadnáší, veškerou výšku při

tomto triku tedy získáváme pouze z odrazu. Naše tělo „následuje“ plachtu a po odrazu

a přemístění plachty tělem naskočíme nad plachtu. Takto bude naše tělo s plachtou

a plovákem automaticky rotovat. Pro zachování rychlosti rotace a prevenci zranění ihned

po odrazu pokrčíme kolena. Při skoku se naše plachta může dotknout vody, to však nevadí.

Při dopadu na záď plováku trhneme stěžňovou rukou směrem nahoru a k přídi plováku,

čím se naše plachta při skoku dostane do vody, tím více agresivně musíme oplachtění

vytrhnout.

5.1.8 Shaka

Obrázek 11: Shaka (Rossmeier, 2017), upraveno autorem

Shaka patří mezi nejoblíbenější triky windsurfařů. Její kouzlo spočívá v možnosti trik skákat

v jakýkoliv podmínkách – rovná voda, vlny, rozbouřené přehrady atd. Pro učení jsou

každopádně ideální menší vlny tvořené větrem.

Shaka neboli ShoweitFlaka je obrat o 360° proti větru, přičemž první půlobrat je prováděn

ve vzduchu a druhý na vodě. Jak už napovídá název triku, jde o provedení Flaky, při níž

v letové fázi provedeme Showeit.

Do triku najíždíme v plné rychlosti kolmo na vítr a vyhlídneme si vlnku, ze které budeme

skákat. Mírně rozšíříme úchop na ráhně, pokrčím kolena a vyhákneme se z trapézového

38

úvazku. Těsně před odrazem přitáhneme zadní ruku k tělu, lehce vyostříme plovák rychlým

zatočením proti větru a provedeme odraz, přičemž přesouváme váhu těla nad střed plováku

a plachtu posouváme vpřed. Do plachty zatlačíme oběma rukama směrem dolů. V letové fázi

bychom měli být nad plachtou, která se nachází v horizontální pozici, s napnutýma nohama.

Při provedení prvního půlobratu pokrčujeme plachtovou ruku, stěžňová ruka je stále napnutá

a tlačíme s ní ráhno směrem dolů. Po dopadu kloužeme s plovákem pozadu v backwinded

pozici. Váha těla je na přední noze. Druhý půlobrat provedeme stejně jako při Flace –

zatlačíme do plachtové ruky, pohledem se díváme do směru rotace a při dokončení druhého

půlobratu přeneseme váhu těla na zadní nohu.

5.1.9 Eslider

Obrázek 12: Eslider (Rossmeier, 2017), upraveno autorem

Eslider neboli swich stance Grubby je podobný trik jako Grubby. Celý trik funguje stejně jako

Grubby, pouze trik skáčeme ve switch postavení.

Do triku najíždíme ve switch postavení mírně po větru v co nejvyšší rychlosti. Pro začátek

pomůže mírné podplachtění, stejně jako u Grubbyho. Přeneseme těžiště těla nad střed

plováku, přitáhneme plachtovou ruku a provedeme pop. Ihned po popu posuneme plachtu

směrem ke špičce, plachtovou ruku držíme u těla. Současně zvedáme zadní nohu, čímž

zapíchneme špičku plováku do vody a vytvoříme bod otáčení. Pod dopadu první půlrotace

kloužeme pozadu v clewfirst backwinded pozici, přičemž nataženou plachtovou rukou tlačíme

cíp plachty proti větru směrem k přídi, stěžňovou rukou přitahujeme plachtu k tělu. Váha těla

je na přední noze, abychom nepotopili záď plováku. V této pozici setrváme do dokončení celé

rotace o 360° a po dotočení přeneseme váhu na zadní nohu. V poslední fázi vyměníme nohy

ze switch do regular postavení.

39

5.1.10 Puňeta

Obrázek 13: Puňeta (Rossmeier, 2017), upraveno autorem

Puňeta neboli Switch Stance Spock je další ze série triků ve switch postavení. Podobnost

tohoto triku, jak už napovídá název, je s trikem Spock. Na rozdíl od Eslidera nebo Grubbyho

je Puňetu lepší trénovat v mírném přeplachtění.

Do triku najíždíme ve switch postavení mírně po větru, a to v co nejvyšší rychlosti. Těžiště

těla držíme nad středem plováku. Stěžňovou ruku si posuneme na ráhně co nejblíže ke stěžni

pro snadnější přehození plachty. Provedeme pop a současně zatlačíme do plachtové ruky pro

uvedení těla a plováku do rotace. Ihned po výskoku přehmatáváme ráhno a chytáme

ho z druhé strany plachty. Stejně jako při Spocku máme dvě možnosti přechycení – z ráhna

na ráhno nebo z ráhna na stěžeň a na ráhno. Při realizaci prvního půlobratu bychom měli držet

ráhno z druhé strany oplachtění. Při druhém půlobratu, kdy kloužeme po vodě, se nacházíme

v backwinded pozici. Oplachtění tlačíme k přídi plováku pro zachování rotace. Po dokončení

obratu o 360° přehodíme plachtu a uchopíme ráhno z druhé strany se současným přenesením

těžiště na zadní nohu. Po přehození plachty vyměníme nohy ze switch do regular postavení.

40

5.1.11 Funnell

Obrázek 14: Funnell (Rossmeier, 2017), upraveno autorem

Funnell je obrat po větru o 540°, přičemž prvních 180° provádíme ve vzduchu a zbylých 360°

kloužeme po vodě. Výchozí pozice je switch postavení v backwinded pozici. Pro Funnell je

tedy potřeba zvládat jízdu ve switch postavení a duckování plachty.

Trik začíná jízdou ve switch pozici v plné rychlosti kolmo na vítr nebo lehce po větru.

Provedeme duck plachty. V backwinded pozici popneme plovák se současným přenesením

plachty k přídi plováku. Stěžňová ruka je natažená a plachtová ruka pokrčená u těla – tím

plachtu nastavíme do větru a tělo s kompletem zahájí rotaci. Těžiště těla je od ducknutí

plachty nad středem plováku a setrvává v této pozici po celou dobu triku.

Po odrazu se špička plováku zapíchne do vody a vytvoří tím bod otáčení. Po uskutečnění

prvního půlobratu setrváváme v pozici nad plovákem s plachtou přikloněnou k přídi, tím

setrváme v rotaci. Takto kloužeme po vodě a dokončujeme rotaci o 540°. Při dokončení celé

rotace přeneseme váhu na zadní nohu a pokračujeme v jízdě v opačném směru, než jsme

do triku najížděli.

Nejčastější chybou při triku Funnell je neudržení těžiště nad středem plováku, čímž zatížíme

záď plováku, potopíme ho do vody a spadneme. Další chybou je otevření plachty po odrazu,

kdy plachtovou ruku nedržíme u těla. Tím přestaneme rotovat a po dopadu po prvním

půlobratu zastavíme rotaci. Při vyvarování se těchto chyb je Funnell velmi jednoduchým

trikem.

41

5.2 Power freestyle

Power freestyle je kategorie triků, při které využíváme sílu větru v plachtě v pozici

backwinded pro získání větší výšky skoku, rychlejší rotace a kontroly jednotlivých manévrů.

Základní předpoklad pro tuto kategorii triků je dovednost duckování oplachtění v plné

rychlosti. Z pozice backwinded má oplachtění tendenci přirozeně rotovat směrem po větru

a toho využíváme agresivním přemisťováním plachty pro předvedení různých variací rotací.

U většiny triků se jezdec dostává tělem do horizontální pozice.

Historicky prvním trikem z kategorie power freestyle byl Burner, který v roce 2006 předvedl

venezuelský windsurfař Gollito Estrado. Potenciál pozice backwinded v plné rychlosti začal

být využíván a vznikali nové triky jako například Culo, Kono, Air Funnel, Skopu, Kabikuchi

a další.

Silný vítr a rovná voda či malé vlnky jsou ideální podmínky pro učení těchto triků.

5.2.1 Semi Switch Kono

Obrázek 15: Semi Switch Kono (Rossmeier, 2017), upraveno autorem

Semi Switch Kono je obrat o 180° provedený ve vzduchu, kde se tělo jezdce dostává

do horizontální polohy. Je to jeden z nejlehčích triků z kategorie power freestyle, proto je

dobré učit se ho jako první trik z této kategorie. Semi Switch Kono je predispozicí pro ostatní

power triky. Naučí nás správné načasování odrazu pro náročnější triky jako třeba Kono,

Skopu, Burner.

Do triku najíždíme v plné rychlosti ve switch postavení mírně po větru. Duckneme plachtu

do backwinded pozice. Těžiště těla udržujeme po celou dobu nad středem plováku.

Po ducknutí plachty udržujeme oplachtění nízkou vody, stěžeň by měl být zhruba v úhlu 45°

42

s vodní hladinou. Tělem se lehce položíme do oplachtění, které současně přesouváme k přídi.

Zároveň rychle vyostříme plovák proti větru a provedeme odraz. S odrazem zatlačíme

do plachtové ruky, čímž nás oplachtění vymrští do vzduchu. Oplachtění po odrazu tlačíme

nad hlavu a mírně pokrčíme plachtovou ruku. Tím ve vzduchu začneme rotovat zády k větru.

Před dopadem přitáhneme plachtovou ruku, aby nás oplachtění přetáhlo z horizontální

do vertikální pozice. Po dopadu kloužeme s plovákem dozadu. Plachtovou rukou vypustíme

z plachty vítr, abychom se stabilizovali, poté zpět přitáhneme a rozjedeme se opačným

směrem, než jsme do triku najížděli.

Nejčastější chybou při Semi Switch Konu je změna těžiště těla po odrazu, kdy se snažíme

zaklonit a pověsit do oplachtění. Tím nedokončíme rotaci a spadneme na záda.

Full Switch Kono je nepopulárním trikem. Většina jezdců se po naučení Semi Switch Kona

soustředí na Skopu. Full Switch Kono je obrat o 360°, po dopadu se jezdec nachází ve switch

clewfirst pozici.

Pro realizaci Full Switch Kona se musíme soustředit na udržení rotace ve vzduchu. Pohledem

se díváme na místo, na které chceme dopadat. Ve vzduchu plachtovou rukou necháváme

nataženou a stěžňovou pokrčujeme. Přední nohou navádíme plovák do přetočení o 360°.

Po dopadu nejprve přehodíme plachtu, poté nohy do regular postavení.

5.2.2 Skopu

Obrázek 16: Skopu (Rossmeier, 2017), upraveno autorem

43

Skopu vychází se Semi Switch Kona. Po dopadu navíc přidáme obrat na vodě proti větru

o 360°.

První fáze triku je stejná jako Semi Switch Kono. Pro provedení Skopu musíme

při dopadávání přitáhnout plachtovou ruku k tělu, těžiště těla musí být nad středem plováku.

Při klouzání pozadu zatlačíme oběma rukama dolů do ráhna a plachtu přesouváme k přídí,

přičemž kloužeme po vodě a zahajujeme rotaci proti větru. Takto dokončujeme rotaci o 360°

stejně jako při triku Puněta.

5.2.3 Kono

Obrázek 17: Kono (Rossmeier, 2017), upraveno autorem

Kono je trik stejný jako Full Switch Kono, akorát v regular postavení. Kono se stalo velmi

populárním trikem, který se učí většina freestyle windsurfařů.

Do Kona najíždíme v plné rychlosti mírně po větru. Duckneme plachtu, kterou držíme nízko

nad vodou. Při odrazu plachtu přenášíme dopředu a plovák zprudka vyostřujeme proti větru.

Těžiště těla je nad středem plováku a nad plachtou. Současně s odrazem zatlačíme

do plachtové ruky. Po odrazu plachtu vysuneme nad hlavu. Při dopadávání sledujeme

pohledem místo dopadu, pokrčíme nohy, napneme plachtovou ruku a tu stěžňovou pokrčíme.

Po dopadu se nacházíme v clewfirst pozici. V momentě, kdy jsme po dopadu stabilní,

přehodíme oplachtění do normální pozice.

44

5.2.4 Kabikuchi

Obrázek 18: Kabikuchi (Rossmeier, 2017), upraveno autorem

Kabikuchi je stejný trik jako Skopu prováděný v regular postavení. Výchozí pozice je stejná

jako u Kona, stejně tak odraz. V letové fázi, konkrétně v momentě dopadu, přitahujeme

plachtovou ruku k tělu, abychom změnili směr rotace.

Po dopadu kloužeme s plovákem pozadu a totožně jako při Skopu držíme těžiště těla nad

plovákem a provádíme obrat o 360° na vodě. Po dokončení celé rotace vyjíždíme z triku

ve switch postavení opačným směrem, než jsme do triku najížděli.

5.2.5 Air Funnell

Obrázek 19: Air Funnell (Rossmeier, 2017), upraveno autorem

45

Air Funnell je obrat po větru o 540°, je to velmi podobný trik Funnellu. Rozdíl je v tom, že při

Air Funnellu je první rotace o 360° provedená ve vzduchu a následný půlobrat ve vodě.

Do triku najíždíme ve switch postavení, mírně po větru. V plné rychlosti duckneme plachtu.

Princip Air Funnellu je stejný jako u klasického Funnellu. V backwinded pozici přeneseme

plachtu směrem k přídi se současným odrazem, který musí být mnohem více agresivní než

u normálního Funnella. Tím získáme větší výšku skoku a stihneme se ve vzduchu otočit

o celých 360°. Po dopadu zůstáváme těžištěm nad středem plováku a přetočíme se ze switch

backwinded pozice o 180° do klasického postavení s přenesením váhy na zadní nohu.

Rozjíždíme se do opačného směru, než jsme začínali trik.

Velmi často je Air Funnell prováděn ve verzi Onehanded – to znamená, že při odrazu, když

plachtu posouváme směrem k přídi, pustíme ráhno stěžňovou rukou. To nám pomůže

k dosažení rychlejší rotace. Ráhno následně chytáme těsně před dopadem první rotace o 360°.

5.2.6 Burner

Obrázek 20: Burner (Rossmeier, 2017), upraveno autorem

Burner je obrat o 540°, prvních 360° je prováděno ve vzduchu, přičemž jezdec se

i s oplachtěním dostává do horizontální polohy.

Trik začíná jízdou ve switch postavení kolmo na vítr nebo mírně po větru a ducknutím

plachty. V backwinded pozici držíme těžiště těla nad středem plováku. Těsně před popnutím

plováku přeneseme plachtu směrem k přídi a zatlačíme do plachtové ruky tak, aby se

do plachty dostalo co nejvíce větru, stěžeň by měl být ve vertikální poloze.

Popneme plovák a k nabrání výšky skoku a rychlosti rotace využijeme síly větru v plachtě.

Stěžňovou ruku držíme blízko u těla, abychom plachtu nepotopili do vody a po celou dobu

46

rotace měli v plachtě vítr. Pohledem se díváme na špičku plachty. Zároveň tlačíme

do plachtové ruky, tím udržíme rychlost rotace.

Dopadáváme na záď plováku do backwinded pozice, přičemž napínáme stěžňovou ruku

směrem k přídi a plachtovou ruku pokrčujeme k tělu, tím dokončíme poslední rotaci o 180°

provedenou ve vodě. Po dokončení celé rotace o 540° přeneseme váhu těla na zadní nohu

a rozjedeme se do směru jízdy.

5.2.7 Culo

Obrázek 21: Culo (Rossmeier, 2017), upraveno autorem

Culo je podobný trik jako Burner. Provádí se v regular postavení a většinou se skáče pouze

rotace o 360° ve vzduchu s následným přehozením plachty. Po dokončení triku tak jezdec

pokračuje ve stejném směru jízdy, ve kterém do triku najížděl.

Do triku najíždíme v regular postavení v maximální rychlosti. Duckneme plachtu

do backwinded pozice. Těžiště těla držíme nad středem plováku a provedeme pop, přičemž

rukama pracujeme úplně stejně jako při triku Burner. Letová fáze je též shodná.

Při dopadávání triku opět dopadáváme na záď plováku, plachtová ruka je pokrčená, stěžňová

ruka propnutá směrem k přídi. Následuje přehození plachty z backwinded pozice

a pokračování v jízdě ve stejném směru.

47

6. Diskuze

V teoretické části práce jsme byli schopní využít i starší literaturu. Historie vzniku

windsurfingu či obecné zákonitosti jsou neměnné a není potřeba takovouto literaturu nijak

modernizovat. Taktéž kapitola „činnost v nouzi“ je převzatá ze starších publikací. Tyto

činnosti, zásady bezpečnosti či pravidla provozu na vodě jsou platné a využívané dodnes.

Nebylo tedy potřeba na tyto témata vyhledávat novodobou literaturu.

Oproti tomu rozsáhlá kapitola „popis vybavení“ byla sepsána na základě nejnovější literatury.

Veškerá česká literatura popisující vybavení na windsurf je velmi zastaralá a neshodující se

s dnešní dobou. Chtěli jsme čtenářům přiblížit možnosti využití různých plováků a plachet,

které jsou na současném trhu k dispozici. Zdroje pro tuto kapitolu byli převážně internetové.

Většinou jsme pracovali s informacemi převzatými od nejvýznamnějších světových značek,

které na svých webových stránkách popisují své nejnovější produkty.

V teoretické části se nám podařilo splnit daný cíl a zprostředkovat užitečné informace pro

windsurfingové začátečníky i zkušené jezdce.

V praktické části jsme využili převážně informace z knihy Michaela Rossmeiera, ve které se

podrobně zabývá freestyle windsurfingem. Dále jsme pracovali s vlastními zkušenostmi

získané za mnoho let cestování po celém světě a z rozhovorů s velmi zkušenými českými

i zahraničními jezdci.

Praktická část práce je zaměřená pro pokročilejší jezdce, kteří zvládají základní

windsurfingové dovednosti popsané v kapitole „Metodika freestyle windsurfingu“, a chtěli by

se věnovat freestyle disciplíně.

Metodická řada jednotlivých freestylových triků je psaná od těch jednodušších po těžší, avšak

není nijak stanoveno, v jakém pořadí se mají triky učit. Jako první většinou windsurfaři

trénují na rovné vodě Vulcan a na zvlněné Speedloop. Pořadí dalších triků, které se

jednotlivec bude učit je individuální záležitost. Z vlastní zkušenosti vím, že existuje spousta

windsurfařů, kteří například zvládají Kono, ale neumí mnohem jednodušší trik Willi Skipper,

který je mimochodem také doporučován jako jeden z prvních triků pro učení freestyle

windsurfingu.

Bakalářská práce navazuje na práci Filipa Matejzníka, který sestavoval zásobník triků s jejich

popisem. V naší práce jsme tento zásobník rozšířili, rozdělili jsme triky do kategorií

48

na Jumping a Power freestyle a zaměřili se především na metodiku jednotlivých triků, což byl

náš hlavní cíl práce, který jsme s očekáváním splnili.

49

7. Závěr

Cílem práce bylo sestavit metodickou řadu freestylových triků na windsurfingu. Cíl práce byl

splněn. Metodická řada byla systematicky sepsána na základě knihy od Michaela Rossmeiera

a vlastních zkušeností. Veškeré úkoly práce byly splněny.

V naší práci jsme se za začátku zaměřili na charakteristiku windsurfingu a význam větru pro

tento sport, což je dle našeho názoru základní kámen pro každou práci pojednávající

o windsurfingové problematice. Také jsme sepsali základní terminologii, která čtenářům

pomůže porozumět obsahu při čtení práce.

Popsali jsme windsurfingové vybavení, aby odpovídalo dnešní době. Čtenář tedy bude

schopný porozumět významu vybavení z pohledu jednotlivých disciplín windsurfingu. Doba,

kdy si lidé v garáži sami vyráběli plováky a šili plachty, je dávno pryč. Dnešní doba, na úkor

větší finanční náročnosti, nabízí nespočet nových možností a prožitků z jízdy na windsurfu.

Freestyle disciplína je náročná a často se při ní přivozují zranění či ničí vybavení. Proto bylo

nezbytnou součástí práce popsat činnost v nouzi a jak těmto krizovým situacím předcházet.

Čtenář by měl být schopný po přečtení této práce adekvátně reagovat na takovéto situace

a omezit jejich vznik na minimum.

Popsat metodickou řadu freestylových triků byl hlavní cíl práce. Tato práce by mohla být

využita ve windsurfingových školách zaměřených na freestyle disciplínu nebo by se podle ní

mohl někdo učit sám.

Při sběru informací pro naší práci jsme neměli, díky moderním technologiím a internetu,

problém. Některé zdroje se mohou zdát irelevantní, avšak veškeré informace v naší práci jsou

pravdivé a užitečné pro každého, kdo se chce věnovat freestyle windsurfingu nebo chce

rozšířit své znalosti o windsurfingové problematice.

Jsme velice rádi, že jsme mohli vypracovat bakalářskou práci na toto téma, které je nám velmi

blízké, a díky kterému jsme získali potřebné informace pro osobní rozvoj.

50

8. Seznam použité literatury

BALÍKOVÁ, M. Obsahová analýza. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a

informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-05-18].

Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001586&local_base=KTD

BERNACIKOVÁ, M.; KAPOUNKOVÁ, K.; NOVOTNÝ, J. a kol., 2010. Fyziologie

sportovních disciplín: Windsurfing. Informační systém Masarykovy univerzity [online]. Brno:

Masarykova univerzita, [cit. 2022-05-09]. Dostupné z:

https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/fsps/ps10/fyziol/web/sport/voda-surf.html

BLAŽEJ, M. Beaufortova stupnice síly větru – Stupnice pro měření síly (rychlosti) větru. In:

Yachting, potápění jachting, potápění [online]. Čechtice [cit. 2022-05-11]. Dostupné

z:https://www.yachting-potapeni.cz/PB-YACHT/Pocasi.html

BRENDT, T. Flaka. In: Daily Dose [online]. Achterwehr, 05.04.2010 [cit. 2022-05-15].

Dostupné z: https://www.dailydose.de/windsurf-fahrtechnik-flaka-20210416.htm

BRENDT, T. Grubby. In: Daily Dose [online]. Achterwehr, 04.03.2010 [cit. 2022-05-15].

Dostupné z: https://www.dailydose.de/windsurf-fahrtechnik-grubby-20210416.htm

BRENDT, T. Spock. In: Daily Dose [online]. Achterwehr, 23.09.2009 [cit. 2022-05-15].

Dostupné z: https://www.dailydose.de/windsurf-fahrtechnik-spock-20210416.htm

BURIÁNEK, J. Deskripce. Sociologická encyklopedie [online]. 11. 12. 2017 [cit. 2022-05-

19]. Dostupné z: https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Deskripce

ČWA, 2022. Názvosloví – www.cwa.cz [online]. [cit. 2022-04-26]. Dostupné

z: https://www.cwa.cz/nazvoslovi/

DÍTĚ, L.; VOČKA, J. minimum Windsurfing. Praha: Český ústřední výbor ČSTV, 1983

DÍTĚ, L.; ZEKL, O; HRUŠA, J; ŠTĚPÁN, J. metodický dopis Windsurfing. Praha: ČÚV

ČSTV,odd. MRTV 1984

DUOTONE, 2022. Sails [online] [cit. 2022-05-03]. Dostupné

z: https://www.duotonesports.com/windsurfing/sails/

FÁRA, J.; NÁLEPKA, J.; KOTTING, P. Windsurfing, Závěsné létání, Skateboarding. Praha:

Olympia, 1983. ISBN 27-006-83.

http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001586&local_base=KTD

https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/fsps/ps10/fyziol/web/sport/voda-surf.html

https://www.yachting-potapeni.cz/PB-YACHT/Pocasi.html?fbclid=IwAR0G3tYi-P7zvf256EofsFOpPf7xa6RyEoSPj-8e5eYjkMzfmJ4pMDE7nes

https://www.dailydose.de/windsurf-fahrtechnik-flaka-20210416.htm

https://www.dailydose.de/windsurf-fahrtechnik-grubby-20210416.htm

https://www.dailydose.de/windsurf-fahrtechnik-spock-20210416.htm

https://www.cwa.cz/nazvoslovi/

https://www.duotonesports.com/windsurfing/sails/

51

JONES, P. Windsurfing: příprava – základy a technika jízdy. Bratislava: TIMY, 1996. ISBN

80-88799-26-0.

JUNGER, J. Turistika a športy v prírode. Prešov: Prešovská univerzita, Fakulta humanitných

a prírodných vied, 2002. ISBN 80-8068-097-3.

KAN, K. Forward loophelp, with many videos. In: IWindsurf [online]. 02.10.2014 [cit. 2022-

05-15]. Dostupné z:

http://www.iwindsurf.com/forums/viewtopic.php?t=29007&postdays=0&postorder=asc&start

=30&sid=991cff2cde57383390a6df81f1670774

KODEŠ, J.; HRUŠA, J. Historie kanoistiky, jachtingu a windsurfingu. Praha: Státní

pedagogické nakladatelství, n. p., Praha 1, 1990, 66 s. ISBN 80-7066-222-0.

MAREK, R. Windsurfing. Praha: Olympia, 1988. ISBN 27-011-88.

MATEJZNÍK, F. Freestyle windsurfing. Praha, 2020. Bakalářská práce. Univerzita Karlova.

Vedoucí práce Jan Hruša.

Meteorologický slovník výkladový terminologický. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-853-

6845-5.

PWA, 2006. PWA WORLD WINDSURFING TOUR: Rulebook [online]. 2006. B.m.:

Professional Windsurfers Association. [cit. 2022-04-09]. Dostupné

z: https://www.pwaworldtour.com/index.php?id=1373

ROSSMIER, M. Tricktionary 3: Windsurfing bible. Bösmann Druck: Tricktionary, 2017. s.

479. ISBN 978-3-903038-18-9.

RRD, 2022. RRD TRIGGER Y26. RRD Roberto RicciDesigns – Equipment [online].

[vid. 2022-05-03]. Dostupné z: https://equipment.robertoriccidesigns.com/products/trigger-

y26/

RŮŽIČKA, I. Základy techniky a metodiky windsurfingu. Hradec Králové: Gaudeamus, 1999.

ISBN 80-7041-171-6.

STEJSKAL, T. Vodná turistika. Prešov: MANACON, 1999. ISBN 80-85668-85-8.

SURFCENTRUM, 2020. Windsurfingové stěžně v detailech. surf-centrum.cz - 2020 -

Windsurfingové stěžně v detailech [online] [cit. 2022-04-06]. Dostupné z: http://www.surf-

centrum.cz/clanek/70/369/windsurfingove-stezne-v-detailech.html

http://www.iwindsurf.com/forums/viewtopic.php?t=29007&postdays=0&postorder=asc&start=30&sid=991cff2cde57383390a6df81f1670774

http://www.iwindsurf.com/forums/viewtopic.php?t=29007&postdays=0&postorder=asc&start=30&sid=991cff2cde57383390a6df81f1670774

https://www.pwaworldtour.com/index.php?id=1373

https://equipment.robertoriccidesigns.com/products/trigger-y26/

https://equipment.robertoriccidesigns.com/products/trigger-y26/

http://www.surf-centrum.cz/clanek/70/369/windsurfingove-stezne-v-detailech.html

http://www.surf-centrum.cz/clanek/70/369/windsurfingove-stezne-v-detailech.html

52

ŠTUMBAUER J., VOBR R. Windsurfing. Protisk – České Budějovice 2005, ISBN 80-7232-

249-4

UNIFIBER, 2022. Review of Windsurf Universal Joint Types | „Your Ride, Our Gear".

Unifiber [online] [cit. 2022-04-21]. Dostupné z: https://www.unifiber.net/windsurf-

baseplates/a-review-of-windsurf-uj-types

What Kind Of Wind Is Best For Surfing?: Surfing Wind Direction Terms. In: Madness water

[online]. Dubai, 2022 [cit. 2022-05-11]. Dostupné z: http://www.watermadness.com/what-

kind-of-wind-is-best-for-surfing/

ZEMAN, K. Metodika pro psaní bakalářských a diplomových prací na Národohospodářské

fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze. Praha, 2013. Vysoká škola ekonomická v Praze.

ZIZIUS, Z. Rekreační plavidla: (stavba, opravy a plavba). Praha: SNTL-Nakladatelství

technické literatury, 1991. Polytechnická knižnice (SNTL). ISBN 80-03-00612-0.

ŽÁČEK, J; DÍTĚ, L. Základy metodiky windsurfingu. Praha: ČÚV ČSTV, 1988

https://www.unifiber.net/windsurf-baseplates/a-review-of-windsurf-uj-types

https://www.unifiber.net/windsurf-baseplates/a-review-of-windsurf-uj-types

http://www.watermadness.com/what-kind-of-wind-is-best-for-surfing/

http://www.watermadness.com/what-kind-of-wind-is-best-for-surfing/

53

9. Seznam obrázků

Obrázek 1: Směry jízdy na windsurfu (Hruša, 1982) ............................................................... 15

Obrázek 2: Beaufourtova stupnice rychlosti větru (Blažej, neuvedeno) .................................. 16

Obrázek 3: Směry větru vůči břehu (Madnesswater, 2022) ..................................................... 17

Obrázek 4: Speedloop (Kan, 2014) .......................................................................................... 29

Obrázek 5: Vulcan(Rossmeier, 2017) ...................................................................................... 31

Obrázek 6: Spock (Brendt, 2009) ............................................................................................. 32

Obrázek 7: Grubby (Brendt, 2010) .......................................................................................... 33

Obrázek 8: Willy Skipper (Rossmeier, 2017), upraveno autorem ........................................... 34

Obrázek 9: Flaka (Brendt, 2010) .............................................................................................. 35

Obrázek 10: Ponch (Rossmeier, 2017), upraveno autorem ...................................................... 36

Obrázek 11: Shaka (Rossmeier, 2017), upraveno autorem ...................................................... 37

Obrázek 12: Eslider (Rossmeier, 2017), upraveno autorem .................................................... 38

Obrázek 13: Puňeta (Rossmeier, 2017), upraveno autorem ..................................................... 39

Obrázek 14: Funnell (Rossmeier, 2017), upraveno autorem ................................................... 40

Obrázek 15: Semi Switch Kono (Rossmeier, 2017), upraveno autorem ................................. 41

Obrázek 16: Skopu (Rossmeier, 2017), upraveno autorem ..................................................... 42

Obrázek 17: Kono (Rossmeier, 2017), upraveno autorem ....................................................... 43

Obrázek 18: Kabikuchi (Rossmeier, 2017), upraveno autorem ............................................... 44

Obrázek 19: Air Funnell (Rossmeier, 2017), upraveno autorem ............................................. 44

Obrázek 20: Burner (Rossmeier, 2017), upraveno autorem ..................................................... 45

Obrázek 21: Culo (Rossmeier, 2017), upraveno autorem ........................................................ 46

Metodika freestyle windsurfingu - Univerzita Karlova

Documents