Top Banner
Lycopodiophyta, Equisetophyta (oddělení) maximum – silur, devon recentní zástupci v tropech, u nás vyznívají tř. Lycopodiopsida - dichotomicky větvené – v místě větvení adventivní kořeny - jednožilné listy, isofilní (Lycopodium), anisofilní (Diphasium) - listy ve šroubovici nebo nahodile - výtrusnice (eusporangiátní-za zralosti stěnu z několika vrstev buněk) – výtrusný klas, v paždí sporofylů - izosporie – spory tetraedrické – na vrcholu trialetní jizva – v místš spojení v tetrádě - spory – 50% lipidů – hoří – divadelní efekty, daktyloskopie (dříve) - sporofyt – oboupohlavný – antheridia, archegonia - plektostélé – pruhy xylému volně ve floému - na vrcholu protostélé, níže aktinostélé (hvězdička) - sklerenchymatická pochva - 400 druhů – hlavně v tropech, u nás 12 druhů tř. Isoëtopsida (Selaginellopsida) - vidličnatě větvené (pseudomonopodium – jedna větev přerůstá druhou) - listy v řadách – svrchní (menší), spodní (větší) – anisofylie - asymetrie listů - angulární list – větší, souměrný – půlí úhel v místě větvení - ligula – pajazýček – při bázi vnitřní strany listů – kdysi větší, sloužil k zachycování vody - heterosporie – samičí megasporangia – 4 velké spory, nápadně zbarvené (narůž., nažl.), viditelné, na bázi klasu - samčí mikrosporangia – mnoho spor (2 n – 64, 128…), mikroskopické - gametofyt – uvnitř výtrusu – málo buněk krátkově- protostélé Equisetophyta - 110-120 druhů, uhlí - článkované lodyhy, nody - v nodech přeslenitě boční větve - rýhované lodyhy – žebro, rýha, v nodech pootočení (rýhy pokračují nad nody jako žebra a naopak) - listy nezelené – listová pochva – důl. znak při určování, asimilační funkce - lodyha - na vrcholu lodyhy – výtrusné klasy - sporangiofor – vakovité výtrusnice - výtrusy – 4 hygroskopické haptery – drží spory při sobě – aby gametofyty vyrostly poblíž sebe - spory – morfologicky neodlišené – ale 2 typy gametofytů (liší se fyziologicky) - arthrostélé – mnoho dutin o centrální dutina o valekulární – pod rýhami (rýha- valecula) – v asimilačním parenchymu o karinární – pod žebry (karina- žebro) – v protoxylému - žebra – sklerenchymatické buňky - akumulace oxidu křemičitého – lamely ve svěracích buňkách průduchů - kyanogenní glykosidy
28

Lycopodiophyta, Equisetophyta (oddělení) · Lycopodiophyta, Equisetophyta (oddělení) maximum – silur, devon recentní zástupci v tropech, u nás vyznívají tř. Lycopodiopsida

Aug 22, 2019

Download

Documents

hadung
Welcome message from author
This document is posted to help you gain knowledge. Please leave a comment to let me know what you think about it! Share it to your friends and learn new things together.
Transcript
Page 1: Lycopodiophyta, Equisetophyta (oddělení) · Lycopodiophyta, Equisetophyta (oddělení) maximum – silur, devon recentní zástupci v tropech, u nás vyznívají tř. Lycopodiopsida

Lycopodiophyta, Equisetophyta (oddělení) maximum – silur, devon recentní zástupci v tropech, u nás vyznívají tř. Lycopodiopsida

- dichotomicky větvené – v místě větvení adventivní kořeny - jednožilné listy, isofilní (Lycopodium), anisofilní (Diphasium) - listy ve šroubovici nebo nahodile - výtrusnice (eusporangiátní-za zralosti stěnu z několika vrstev buněk) – výtrusný klas,

v paždí sporofylů - izosporie – spory tetraedrické – na vrcholu trialetní jizva – v místš spojení v tetrádě - spory – 50% lipidů – hoří – divadelní efekty, daktyloskopie (dříve) - sporofyt – oboupohlavný – antheridia, archegonia - plektostélé – pruhy xylému volně ve floému - na vrcholu protostélé, níže aktinostélé (hvězdička) - sklerenchymatická pochva - 400 druhů – hlavně v tropech, u nás 12 druhů

tř. Isoëtopsida (Selaginellopsida)

- vidličnatě větvené (pseudomonopodium – jedna větev přerůstá druhou) - listy v řadách – svrchní (menší), spodní (větší) – anisofylie - asymetrie listů - angulární list – větší, souměrný – půlí úhel v místě větvení - ligula – pajazýček – při bázi vnitřní strany listů – kdysi větší, sloužil k zachycování

vody - heterosporie – samičí megasporangia – 4 velké spory, nápadně zbarvené (narůž.,

nažl.), viditelné, na bázi klasu - samčí mikrosporangia – mnoho spor (2n – 64, 128…), mikroskopické - gametofyt – uvnitř výtrusu – málo buněk krátkověký - protostélé

Equisetophyta

- 110-120 druhů, uhlí - článkované lodyhy, nody - v nodech přeslenitě boční větve - rýhované lodyhy – žebro, rýha, v nodech pootočení (rýhy pokračují nad nody jako

žebra a naopak) - listy nezelené – listová pochva – důl. znak při určování, asimilační funkce - lodyha - na vrcholu lodyhy – výtrusné klasy - sporangiofor – vakovité výtrusnice - výtrusy – 4 hygroskopické haptery – drží spory při sobě – aby gametofyty vyrostly

poblíž sebe - spory – morfologicky neodlišené – ale 2 typy gametofytů (liší se fyziologicky) - arthrostélé – mnoho dutin

o centrální dutina o valekulární – pod rýhami (rýha- valecula) – v asimilačním parenchymu o karinární – pod žebry (karina- žebro) – v protoxylému

- žebra – sklerenchymatické buňky - akumulace oxidu křemičitého – lamely ve svěracích buňkách průduchů - kyanogenní glykosidy

Page 2: Lycopodiophyta, Equisetophyta (oddělení) · Lycopodiophyta, Equisetophyta (oddělení) maximum – silur, devon recentní zástupci v tropech, u nás vyznívají tř. Lycopodiopsida

plavuně

- řez stonkem - spory

Selaginella krausiana – větvení, angulární list, ligula? Isoëtes přesličky

- řez stonkem - výtrusnicový klas – sporangiofor - listy

herbářové položky naši zástupci Lycopodium clavatum – plavuň vidlačka

- listy s bezbarvým chlupem - lesy, lesní cesty, vřesoviště

L. annotinum – plavuň pučivá - listy bez chlupu, přisedlý klas - acidofilní lesy

Lycopodiella inundata – plavuňka zaplavovaná - vlhké písčiny, okraje rašelinišť

Huperzia selago – vranec jedlový (ostatní druhy tropické epifytické) - sporofyly netvoří klas - jehličnaté lesy, alpinské louky, sutě

Diphasiastrum alpinum – plavuník alpínský Selaginella selaginoides – vraneček brvitý

- louky, sutě, vlhké skalky – Krkonoše, Hrubý Jeseník Isoëtes lacustris – šídlatka jezerní

- Černé jezero na Šumavě – 3-8 m Isoëtes echinospora – šídlatka ostnovýtrusá

- Plešné jezero na Šumavě – do 2 m článek postr. větve delší než listová pochva: Equisetum arvense – přeslička rolní E. sylvaticum – p. lesní E. telmateia – p. největší

- lesní prameniště, slíny - Karpaty, Český ráj

článek postr. větve kratší než listová pochva: E. palustre – p. bahenní

- 6-10 zubů na listových pochvách, s lemem, rýhované lodyhy - vlhké louky, slatiny

E. fluviatile – p. poříční - okraje pomalu tekoucích vod, rašeliny

mnoho zubů na listových pochvách (víc než 10), bez lemu, oblé lodyhy

Page 3: Lycopodiophyta, Equisetophyta (oddělení) · Lycopodiophyta, Equisetophyta (oddělení) maximum – silur, devon recentní zástupci v tropech, u nás vyznívají tř. Lycopodiopsida

Polypodiophyta (oddělení) - kapradiny – maximum na přelomu siluru a devonu – tenkrát druhotné dřevnatění –

dnes žádné - hlavně v tropech 10-11 tis. druhů

Ophioglossales – hadilkotvaré

- molekulární analýzy – přechodný typ mezi kapradinami a cykasy - tělo – 1 list + adventivní kořeny-redukované, bez vlášení – jeho funci přebírá

mykorhiza - list – sterilní zelená část + fertilní výtrusnice

Ophioglossum – hadilka, hadí jazyk – celistvá sterilní část Botrychium – vratička – úkrojky

- výtrusnice – eusporangiátní = vícevrestevná stěna výtrusnice, z více iniciál (zárodečných b.), nejprimitivnější typ

- Botrychium – výtrusnice jednotlivé, částečně zanořené, slabé druhotné tloustnutí - Ophioglossum – výtrusnice srůstají po dvojicích

- nejvíce chromozomů – naše druhy 480-490, O. vulgatum 2n=630, Ophioglossum

reticulatum 1260 (výjimečně až 1440) Ophioglossum vulgatum – hadilka obecná, hadí jazyk obecný – vlhké louky, C2 Botrychium lunaria – vratička měsíční – suché pastviny až subalpinský stupeň

- za Marie Terezie zašívaly milé svým mládencům, kteří šli na vojnu, do kabátu vratičku sbíranou za měsíce jako ochranu, vratička=vrať se

Marattiales

- tropy starého i nového světa – asi 120 druhů - listy 3-5 m, zpeřené - nikdy nedřevnatí – kmínek tvoří báze listů - výtrusnice se shlukují do synangií (= soubor výtrusnic) – chová se jako 1 útvar při

otvírání, charakteristické pro tuto skupinu – výtrusnice na povrchu listu - Angiopteris (slejenka) – pouze shlukování, částečný srůst stěn - Marattia – srůst po celé délce – 1 oválné synangium

Page 4: Lycopodiophyta, Equisetophyta (oddělení) · Lycopodiophyta, Equisetophyta (oddělení) maximum – silur, devon recentní zástupci v tropech, u nás vyznívají tř. Lycopodiopsida

Polypodiales - největší řád - cca 10 tis. druhů - důležitý znak – charakter výtrusnic

o protoleptosporangiátní – přechodný typ stěna ve většině plochy jednovrstevná, v určitém okrsku více vrstev

tenkých buněk tělo z 1 iniciály, stopka z více iniciál vzácný typ – Osmundales (podezřeňovité) – Osmunda kdysi u Hřenska

a v Lužických horách, vyžaduje srážkově bohaté klima (atlantské) o leptosporangiátní – jednovrstevná stěna, z 1 iniciály

- další znak – ochrana výtrusnic o indusium – ostěra

vyrůstá ze středu, z vnější nebo vniřní strany nebo chybí pokud chybí – výtrusnice chráněny přehrnutým okrajem listu nebo

rozšířenou střední žilkou - další znak – počet cévních svazků v řapíku a vřetenech - zpeřené listy - valná většina – trofosporofyly - u některých – trofofyly a nezelené sporofyly – Matteuccia (pérovník), Blechnum

(žebrovice) - sporangia – výtrusnice – prstenec (anulus) kolenchymatických buněk – vnější stěna

tenká – za sucha se v místě obústí (stomium) otevírá - sporangia uspořádána do výtrusných kupek, do sorů sporangií - mezi sporangii parafýzy – sterilní (nevyvinuté) výtrusnice - útvar vyššího řádu – kupky se shlukují do coenosorů – liniové, plošné - většina izosporické – oboupohlavné gametofyty

- heterosporické – vázané na vodu (vodokapradiny) – 2 řády

Marsileales – marsilkotvaré - několik cm velké, hlavně tropické vody - poléhavé lodyhy - vzpřímené střídavé listy – pouze 2 jařma listů velmi blízko u sebe – 4lístek - na bázi listů sporokarpy – výtrusnicový plůdek (přežijí i desítky let vysušení)

o uvnitř – jednotlivé sori sporangií o uvnitř sorů – mega- a mikrosporangia – promíchána v rámci sporokarpu o sporokarp puká podélnou štěrbinou o uvnitř rosolovité pletivo – ve vodě nabobtnává (až 50x) a vytahuje ven

výtrusnice - gametofyt – redukován – uvnitř výtrusu – jen několik dní - Marsilea quadrifolia – marsilka čtyřlistá - vých. Slovensko – Latorica - Pilularia globulifera – míčovka kulkonosná - ve 40. letech na Třeboňsku, vyhynula

Salviniales - nepukalkotvaré

- vzplývají při hladině - 3 listy – 2 zelené – větvené trichomy – mezi nimi vzduchové bubliny - - 1 členěný – připomíná kořeny (rhizofyl) – absorpce živin - na bázi listů – sporokarpy - mega a mikrosporangia prostorově oddělena - Salvinia natans – původní na Ostravsku, často pěstována akvaristy, občas se ujímá - Azolla – z Kalifornie

Page 5: Lycopodiophyta, Equisetophyta (oddělení) · Lycopodiophyta, Equisetophyta (oddělení) maximum – silur, devon recentní zástupci v tropech, u nás vyznívají tř. Lycopodiopsida

k vidění Ohioglossum vulgatum – hadilka obecná (v lihu) – normálně do 10 cm, adventivní nevětvené kořeny, výtrusnice po dvojicích Botrychium lunaria – vratička měsíční (v lihu) - větvená sterilní část listu, jednotlivá sporangia ze skleníku Angiopteris erecta – slejenka vyhnaná - živý list (3. řádu) + synangia (v lihu) Phlebodium aureum – kupky nechráněny (odvozená skupiny), stopkatá sporangia, parafýzy Polypodium vulgare – osladič obecný – kupky bez ostěry Adiantum (netík) – kupky kryty přehrnutým okrajem listu

A. polyphyllum A. capillus-veneris

Pteris cretica – křídelnice – coenosori kryty přehrnutým okrajem listu Phyllitis scolopendrium – jelení jazyk celolistý – protáhlé sori podél žilky - kryty ostěrou, u nás zřejmě nepůvodní, na Slovensku původní, vápencové vlhké skály Blechnum brasiliense – výtrusnice v řadách podle střední žilky (z obou stran) Platycerium – parožnatka – plošné coenosori + větvené chlupy Matteuccia struthiopteris – pérovník pštrosí – trofofyly a sporofyly Pilularia – míčovka - v lihu – kulovité sporokarpy, otvírají se 4 chlopněmi

Page 6: Lycopodiophyta, Equisetophyta (oddělení) · Lycopodiophyta, Equisetophyta (oddělení) maximum – silur, devon recentní zástupci v tropech, u nás vyznívají tř. Lycopodiopsida

Nahosemenné rostliny Cycadophyta – makrofylní – velké listy – členité, složené Gingkophyta Pinophyta – mikrofylní Cycadophyta

- dřeviny, podzemní nebo nevysoký kmínek, maximum v juře, výv.c.-Mexiko - na vrcholu listy – palmovitý vzhled - zpeřené složené listy - dvoudomé - samčí mikrostrobily – lupenité nebo štítkovité mikrosporofyly – na spodní straně

mikrosporangia=prašná pouzdra - samičí megasporofyly

o buď strobilus – štítkovité megasporofyly o nebo v růžici – lupenité megasporofyly – rozdělení na 2 skupiny

- semeno – připomíná peckovici – semenná peckovice o vnější část dužnatá, kožovitá – oranžová o vnitřní část sklerenchymatická o uvnitř gametofyt – zásobní endosperm

několik archegonií – Cycas circinalis – 3 (v lihu), jiné až desítky Cycadaceae - jednožilné lístky, mikrostrobily lupenité - megasporofyly lupenité – sterilní horní část členěná

o vajíčka – mikropyle k vrcholu o v růžici – netvoří strobilus

- Cycas revoluta – členitý megasporofyl, nevelká rostlina, podvinutý okraj listu,

pěstován ve Středomoří - C. circinalis – větší listy, teplomilnější

Zamiaceae - vícežilné lístky - někdy děleny na Zamiaceae s.s., Stangeriaceae, Boweniaceae - štítkovité mikrosporofyly – tvoří strobily - štítkovité megasporofyly

o 2 vajíčka, mikropyle k bázi o tvoří šištici

- tropy, subtropy - Ceratozamia (ceratus=růžek) – růžkovité sporofyly - Zamia - stř. a jižní Amerika - Dioon

o mikrostrobilus – v láhvi o megastrobilus (nezralý) – 30-40 cm dlouhý (to velké)

megasporofyl – krabička? - Dion edule

o konzumace tepelně upravených plodů o ságo – škrobnatá látka z dřeně kmene

- Stangeria paradoxa – j. Afrika - Encephalartos

o endemické druhy

Page 7: Lycopodiophyta, Equisetophyta (oddělení) · Lycopodiophyta, Equisetophyta (oddělení) maximum – silur, devon recentní zástupci v tropech, u nás vyznívají tř. Lycopodiopsida

Gingkophyta - v křídě po celé Zemi, i u nás fosilní nálezy - dnes jen Ginkgo biloba – JV Čína – pěstován - dvoudomé dřeviny - klínovité listy – poměrně velké (makrofyly) - zkrácené postranní větévky – brachyblasty - mikrostrobily – jehnědovité mikrosporangiofory – vřeteno+tyčinka (2

mikrosporangia=prašná pouzdra) - vajíčka – po 2-3 na dlouhých stopkách (megasporangiofory) – dozrává většinou jen

jedno semeno (na spodu číškovitý (kupulární) val – dle nervatury součást stopky) - oplození až po opadu semene na zem (opylení na jaře na stromě) - semeno připomíná peckovici – semenná peckovice

o blanitá exotesta o dužnatá sarkotesta – kyselina máselná – zápach o sklerotesta (=pecka)

Pinophyta Pinales – jehlicovité listy

- jednodomé - samičí strobily – vznikly redukcí složené šištice (vřeteno+postraní šištice)

o podpůrná šupina trojlaločná o semenná šupina – dřevnatá

2 vajíčka na svrchní straně – jednostranně křídlatá semena - samčí strobily – jednoduchá šištice

o mikrosporofyly na spodní straně prašná pouzdra – výtrusnice, mikrosporangia odvozené typy (Pinus) – 2 mikrosporangia

- stavba jehlic – xeromorfní – lepší hospodaření s vodou - stálezelennost – vyvinuly se v tropických oblastech, dnes všude - jehlice

o různý tvar o uspořádání pryskyřičných kanálků o průduchy zanořené – chráněné voskovými proužky o parenchym – odlišen palisádový a houbový, nebo nerozlišen

- jednožilné (Pinus subgen. Haploxylon) – jednoduchý svazek, mnoho jehlic ve svazečku

- dvojitý cévní svazek (Pinus subgen. Diploxylon) – málo jehlic ve svazečku Pinaceae

- Abietoideae – nejpůvodnější - Laricoideae - Pinoideae – nejodvozenější

Page 8: Lycopodiophyta, Equisetophyta (oddělení) · Lycopodiophyta, Equisetophyta (oddělení) maximum – silur, devon recentní zástupci v tropech, u nás vyznívají tř. Lycopodiopsida

Abietoideae - jenom makroblasty, nemají brachyblasty, jehlice po 1 - šištice dozrávají v 1. roce - vyvinuté podpůrné šupiny

o mohou vyčnívat (Pseudotsuga – douglaska) o nebo jsou kratčí (Abies – jedle) o nevyčnívají (Picea – smrk)

- Pseudotsuga menziesii – douglaska tisolistá o jehlice jen trochu do jedné roviny o nevýrazné bílé proužky na spodu jehlic o oblý konec jehlic

- Abies alba – jedle bělokorá o rozpadavá šiška, špičkou nahoru o 2 výrazné bílé proužky

- Picea abies – smrk ztepilý - Picea pungens cv. glauca – smrk pichlavý (stříbrný) - Tsuga canadensis – tsuga kanadská

o severní Amerika o jehlice jako jedle, ale menší o malé šištičky

Laricoideae

- mají brachyblasty – z nich jehlice ve velkém počtu, ve svazečku o na mladých větvích nejsou – jehlice jednotlivě

- kulovité šišky o dozrávají 1.rokem (Larix) – šišky nerozpadavé o dozrávají 3. rokem (Cedrus) – šišky rozpadavé, špičkou nahoru

4 druhy – s. Afrika, Mediterán, Himaláje Pinoideae – nejodvozenější skupina

- na semenné šupině štítek – apofýza – vyčnívá z šišky, když je zavřená o na něm někdy umbo (pupek)

- podpůrná šupina – úplně srostlá se semennou, maličká, redukovaná - jehlice ve svazečcích na brachyblastech - jen na nich – na mladých větvích maximálně šupinovité nezelené listeny - subgenus Diploxylon

o Pinus sylvestris – borovice lesní o P. mugo – kleč, méně pichlavá, šupiny podpírající brachyblast větší, tmavé o P. rotundata – b. blatka – šiška asymetrická, na bázi hrbol o P. nigra – b. černá – pův. v j. Evropě, Rakousku, jehlice po 2

- subgenus Haploxylon o P. strobus – vejmutovka, b. hedvábná

s. Amerika jehlice po 5 šišky méně kompaktní, protáhlé

o P. cembra – b. limba – hranice lesa – Karpaty, Alpy – jehlice po 5, bezkřídlá semena

Page 9: Lycopodiophyta, Equisetophyta (oddělení) · Lycopodiophyta, Equisetophyta (oddělení) maximum – silur, devon recentní zástupci v tropech, u nás vyznívají tř. Lycopodiopsida

Cupressales - často keřovité - jednodomé i dvoudomé - drobné šištice, siličné kanálky jen v primární kůře, jinde jen buňky - šupinovité listy – odvozený znak

o 4řadé – svrchní, spodní, 2 boční – křižmostojné (2 proti sobě) - samičí – drobné šištice - Cupressus sempervirens

o Středomoří, úzká jehlancovitá koruna o drobné šupinovité listy o kulovité šišky – dřevnaté šupiny, štítkovité, boky štítků se dotýkají – v paždí

mnoho bezkřídlých semen - Chamaecyparis – cypřišek

o kulovitá šiška, štítkovité šupiny, drobnější o Ch. pisifera – nejmenší šištičky, listy na spodu ojíněné o Ch. lawsoniana – nemá nasivělé listy o Ch. nutkatensis – šišky až 1 cm (ale nejsou tu..)

- Thuja – listy šupinovité, šištičky protáhlé, šupiny lupenité, kožovité, střechovitě se překrývají

o semena – po stranách 2 křídla o T. occidentalis – zerav západní o T. plicata – zerav řasnatý - s. Amerika

- Biota orientalis – zeravec o větší šištice – šupiny na vrcholu háčkovitě ohnuté o bezkřídlá semena

- Thujopsis dolabrata – zeravinec japonský o výrazná bílá kresba na rubu listů

- Juniperus – jalovec o listy jehlicovité nebo šupinovité o srostlé zdužnatělé šupiny, za zralosti připomínají bobuli (galbulus) – modravě

ojíněné o J. comunnis – dvoudomý, trojsemenné galbuly o J. chinensis – více semen

Taxales

- pryskyřičné kanálky nejsou ani ve dřevě ani v jehlicích - dvoudomé - samčí – drobné šištice – sporangia v přeslenech, podepřeny křižmostojnými listeny - samičí – 1 terminální vajíčko

o podepřeno třemi páry šupinatých listenů o na bázi se za zralosti vytváří míšek (arillus, epimatium) – jediný nejedovatý

- alkaloid taxin - jehlice na konci zašpičatělé - nemají bělavé proužky - Taxus baccata - dřevo – k výrobě kuší, luků…

Page 10: Lycopodiophyta, Equisetophyta (oddělení) · Lycopodiophyta, Equisetophyta (oddělení) maximum – silur, devon recentní zástupci v tropech, u nás vyznívají tř. Lycopodiopsida

Krytosemenné – primitivní skupiny Magnoliaceae – šácholanovité

- dřeviny, dnes v JV Asii, S. Americe, v tercieru všude – fosilní i u nás - nejprimitivnější

o velké květy – nestálý počet květních částí o prodloužené květní lůžko – na něm nerozlišené květní obaly – okvětí o tyčinky – široké nitky, ve šroubovici

sterilní část mezi – spojidlo-konektiv (dál v evoluci se přibližují) trojžilné – později evolucí boční zanikly

o plodolisty – nesrůstají = apokarpní gynaeceum po dozrání – měchýřek – otevírá se břišním švem (zvláštnost – u

ostatních skupin hřbetním) 2 semena (např. oranžová apod.) – na dlouhých poutkách

- Liriodendron – tulipánovník – výborné dřevo – prý indiáni na kánoe - Magnolia

o M. grandiflora – u nás jen ve skleníku, velké žluté květy o M. x soulangeana (M. liliiflora x denudata (Amerika) – kvete před listy

Ranunculaceae

- 2200 druhů – kosmopolitně - různé alkaloidy – jedovaté - žluté barvivo – berberin - velká heterogenita – na příkladu květů

o nerozlišené okvětí (homochlamydeické) – Anemone – 5 lístků ve šroubovici! o rozlišené kv. obaly (heterochlamydeické)

kalich nenápadný pravidelné květy koruna nápadná – k lákání (aktinomorfní) Ficaria bulbifera – orsej hlíznatý Eranthis hyemalis – talovín zimní

• kalich barevný a nápadný (pod ním – zelené listeny) • korunní lístky – přeměněny v kornoutovitý útvar – nektária

o souměrné květy (zygomorfní) Aconitum - oměj kališní lístky nápadné prostřední lístek vnější řady – tvoří přilbu

• v přilbě ukrytá koruna – nektáriové lístky - plody – vždy jednoplodolistové (z apokarpního gynaecea)

o měchýřky – vícesemenné, pukavé o nažky – jednosemenné, nepukavé o vzácně bobule – Actaea spicata – samorostlík klasnatý

na průřezu žádné přihrádky, jen díra (x synkarpní)

Page 11: Lycopodiophyta, Equisetophyta (oddělení) · Lycopodiophyta, Equisetophyta (oddělení) maximum – silur, devon recentní zástupci v tropech, u nás vyznívají tř. Lycopodiopsida

Papaveraceae - alkaloidy – v latexu – barevný (často na vzduchu z bílé na barevnou) – druhově

specifické - květy

o 2 kališní lístky – jen na poupatech – prchavý kalich o koruna 2+2 lístky – zmuchlaná vernace o mnoho tyčinek – v několika kruzích o srostlé gynaeceum

krátká čnělka do plochy rozšířená blizna (terčovitá)

- plod – tobolka – na ní bliznové paprsky – ukazují na počet plodolistů otvírá se děrami

Fumariaceae

- latex bezbarvý - kyselina fumarová - Corydalis - dymnivka

o souměrné květy o kališní lístky drobné (několik mm velké, blanité, opadávají – jen na poupatech) o korunní lístky

vnější – zveličelé • horní – tvoří ostruhu – do ní vylučován nektar

vnitřní – méně zbarvené, těsně u sebe • tvoří ochranu pro tyčinky a gynaeceum

o zajímavé tyčinky centrální prašník – 2 prašné váčky + 2 laterální prašníky s 1 prašným váčkem vznik – tyčinky vnitřního kruhu se rozštěpily a přirostly k tyčinkám

vnějšího kruhu o gynaeceum – ze 2 plodolistů

plod – tobolka – masíčko – myrmekochorie - Fumaria - zemědým

o plod – nepukavá kulatá nažka k demonstraci Magnolia - šácholan

- větvička – nápadné listeny kryjící pupeny – chlupaté • pod nimi jizvy po předchozích letech

- šách – souplodí měchýřků Ranunculaceae Pulsatilla – P. grandis agg. Eranthis Helleborus Fumariaceae Corydalis

Page 12: Lycopodiophyta, Equisetophyta (oddělení) · Lycopodiophyta, Equisetophyta (oddělení) maximum – silur, devon recentní zástupci v tropech, u nás vyznívají tř. Lycopodiopsida

plody Papaver somniferum – mák setý Aquilegia – orlíček - souplodí měchýřků Trollius – úpolín - souplodí měchýřků Clematis vitalba – plamének plotní – nažky + věci v lihu Magnolia – šácholan - květní lůžka Ficaria – orsej - květy Anemone – sasanka - květy Caltha palustris – blatouch - květy Corydalis – dymnivka - květy Corydalis listeny celokrajné C.cava C. intermedia (C. fabacea) – na bázi šupina

listeny prstovité C.solida – v Č. vz., nahoru ohnutá ostruha C.pumila – rovná ostruha

Papaver P. somniferum (předek – P. setigerum – mediterán) P. rhoeas P. dubium agg.– protažená tobolka P. argemone – ostnitá tobolka

Anemone nemorosa, ranunculoides, sylvestris, narcissiflora Aconitum - oměj A. variegatum – modrý, lužní lesy, humozní A. napellus (callibotryon, plicatum) – o. šalamounek - modrý, subalpin, nivy -

krnkonoše A. firmum – o. tuhý – Beskydy – A. lycoctonum (vulparia) – o. vlčí mor – žlutý, suťáky A. anthora – o. jedhoj - žlutý, úkrojkovité listy, Karpaty na vápenci

Page 13: Lycopodiophyta, Equisetophyta (oddělení) · Lycopodiophyta, Equisetophyta (oddělení) maximum – silur, devon recentní zástupci v tropech, u nás vyznívají tř. Lycopodiopsida

Větrosprašné dřeviny

- dříve Hammamelidae - větrosprašné a brzy na jaře kvetoucí - redukce květních obalů

o nerozlišené - perigon 5-4 o u odvozených pak P0 – nechráněné květy o ochranná funkce – listeny a listence

- jednopohlavná květenství – často jehnědovitá Betulaceae

- nejprimitivnější - vidličnaté květenství – dicházium – různě redukované - naši zástupci – redukce nejprimitivnější – Alnus – jednodomé, jednopohlavné - vlhká stanoviště – 3 druhy – A. glutinosa, incana, viridis - samčí květenství – převislé dlouhé jehnědy

o 3 květy – zachovány okvětní lístky o listen nikdy nemizí – platí vždy o prostřední květ – oba 2 listence o krajní květy – vymizí po jednom listenci 4 listence o listen+listence srůstají – deštníčkovitý útvar – kryje trojici květů

- samičí květenství – dřevnatí – šišticovitý útvar o vymizel prostřední květ – zbývají jen 2 o listeny a listence stejné

- plod - nažka - listy – opadavé palisty

květní plán P2+2 A2+2, P 0 G(2)

Betula – cca 8 druhů v ČR - kříží se - jednopohlavné, jednodomé stromy - samčí květenství

o listen, 3 květy – okvětí P 2 o mizí 4 listence, zůstávají listence prostředního květu o ze 4 tyčinek zachovány pouze 2 – rozštěpené nitky = 12 prašníků

prašník – jeden prašný váček

- samičí květenství o podobné, není perigon o listeny a listence za zralosti srůstají – trojlaločná kožovitá šupina - k šíření

párové listence (prophylla)

listen (bracteus)

Page 14: Lycopodiophyta, Equisetophyta (oddělení) · Lycopodiophyta, Equisetophyta (oddělení) maximum – silur, devon recentní zástupci v tropech, u nás vyznívají tř. Lycopodiopsida

Corylaceae Corylus avellana

- kdysi na značné části kontinentu (boreál) - jednodomá, jednopohlavná - ještě více redukovaná dicházia - samčí květenství

o jediný květ, tyčinky rozštěpené o nejsou květní obaly o listen+listence o v jehnědách

- samičí květenství o 1 listen o středový květ vymizí o listenec – kalíškovitý lem na bázi květů

za plodu se zvětšuje – to kolem oříšků – létací aparát o v malém počtu v pupencích (počet květů=počet blizen/2) o blizny – nápadně červené

Carpinus betulus – habr obecný Salicaceae

- dvoudomé dřeviny – samčí a samičí exempláře (abnormity – obupohl.kv.-S.silesiaca) - jehnědovitá vzpřímená květenství

Salix - u nás skoro 30 druhů, polovina hojně, ostatní v horách - květy – žádné obaly, pupeny – kryty jednou šupinou - samčí květenství

o dvojice nebo trojice tyčinek (i více…) o nápadný listen – mnohobuněčné trichomy – „hedvábné“ o přeměněné okvětí - šupinovitá žlázka na bázi květu – tvoří kapsu, za ní nektar

- samičí květenství o 1 pestík (velký počet vajíček), listen, nektariová žlázka – entomogamní

- plod tobolka – mnoho semen – velmi lehká, s chmýrem, klíčivost max. několik týdnů Populus

- pupeny kryty několika šupinami - podpůrné listeny zubaté - zachován zbytek perigonu

o srůstá do pohárkovitého útvaru – kryje báze tyčinek a pestíků - větrosprašné – anemogamní

k ukázání větvičky Alnus glutinosa – květy Betula pendula – květy Corylus avellana – květy Salix caprea – květy v lihu- Populus Carpinus – zveličelé listeny+listence, mnoho tyčinek Hammamelis – vilín– nejčasněji kvetoucí dřevina – S.Am., JV Asie, náp červený K, žlutavé C

Page 15: Lycopodiophyta, Equisetophyta (oddělení) · Lycopodiophyta, Equisetophyta (oddělení) maximum – silur, devon recentní zástupci v tropech, u nás vyznívají tř. Lycopodiopsida

Fagaceae P 3+3 G(3) P 5-6 A 8-12 – 2 květy v dicháziu, abortovaný střední (i jeho listence zanikly) kupula – číška – stonkového původu listence na spodu číšky Fagus, Castanea, Quercus Hammamelidaceae Hammamelis oboupohl. květy – K4 C4 A4 St4 G(2)

Page 16: Lycopodiophyta, Equisetophyta (oddělení) · Lycopodiophyta, Equisetophyta (oddělení) maximum – silur, devon recentní zástupci v tropech, u nás vyznívají tř. Lycopodiopsida

Dillenidae – podtřída podle Dilleniales – trop. dřeviny (u nás ne)

- vágní definice o 2jaderný pyl (3 jaderný – Caryophyllidae) o nektária – nektáriový disk o často dřevnatějící

- negativní definice o nemají centrální nebo bazální placentaci (vyjímka – Primulaceae – bazální) o nemají perisperm v semenech

Violaceae

- cca 1000 druhů - JV Asie – centrum – dřeviny, keře, stromy - listy - palisty – párové na bázi listů, chrání je v časných vývojových fázích - listeny – podpírají květní stopku - listence – na květní stopce - 2 typy květů

o chasmogamické – nápadná koruna - allogamie o klesistogamické – drobné, bělavé, neotvírají se – autogamie

- kalich – K5 o nepřirůstá bazí, ale plochou o kališní přívěsky – báze trčící nazpět – za plodu zveličují

- koruna o zygomorfní (pravidelné) květy o C5 – spodní největší

přistávací plocha pro opylovače dozadu protažen v ostruhu – do ní vylučován nektar

- tyčinky – A5 o těsně přiloženy k sobě, tvoří trubičku, kterou prorůstá blizna o krátké nitky – oranžová špička – prodloužený konektiv o 2 mají na bázi oranžové nektáriové přívěsky

směřují do ostruhy vylučují nektar

- G(3) – plod tobolka puká chlopněmi – explozivní mnoho semen – masíčko – myrmekochorie

- často se kříží Brassicaceae (Cruciferae)

- myrosinasa – enzym - štěpí sloučeniny se sírou (thioglykosidy) – charakter. zápach - K2+2 - C4 – úzký nehet, rozšířená čepel - A 2-vnější kratší + 4 delší = 4mocné tyčinky

o na bázi nektáriové žlázky – nektáriový disk - G(2) – plody

šešule – 3x delší než širší – pukavá šešulka – max 3x tak dlouhá jako široká struk – nepukavý, rozpadavý na jednosemenné části

o vajíčka na diafragmě – placentový původ (není ze stěn plodolistů)

Page 17: Lycopodiophyta, Equisetophyta (oddělení) · Lycopodiophyta, Equisetophyta (oddělení) maximum – silur, devon recentní zástupci v tropech, u nás vyznívají tř. Lycopodiopsida

Primulaceae

- bazální placentace – výjimka - heterostylie – koreluje délka čnělky (+postavení tyčinek), délka bliznových bradavek,

velikost pylových zrn o 3 geny v silné vazbě o v populaci obvykle poměr 1:1

- A – srostlé s korunní trubkou – v ústí nebo skryty - G(5)

Primula, Cortusa, Androsace, Cyclamen, Lysimachia, Anagallis, Samolus Ericaceae

- keříky – obvykle kyselé substráty, mykorhizza - obecně nejedovaté - erikoidní listy – jehlicovité

o okraje se svinují, průduchy uvnitř – regulace vodního provozu… - K(4) C(4) A4+4 G(4) - A – prašníky – 2 růžky (Bicornes – dvourohé)

mezi nimi – pukání váčků pyl v tetrádách

- plod suchý nebo dužnatý Euphorbiaceae

- květenství – cyathium jednotlivé samčí a samičí květy (vlastní květy jednopohlavné)

o samičí květ – jen 1 v květenství pohárkovitá část – 5 srostlých K lístků na vrcholu 4 (!) žlázky – palistový původ

tvar – dvourohé, půlměsíčité, trojrohé (tropy) G(3) – vyklání se v místě páté žlázky

o samčí květy – více, zpravidla 5 K0 C0 A1 – článkovaná nitka (zbytek po stopce květu) tyčinky uspořádány do vijanu

o celé cyathium podepřeno listeny – barevné – k lákání - cyathia se shlukují do květenství vyššího řádu (cca po 3) – opět podepřeno listeny - …další řády – mnohoramenný vrcholík - plod – tobolka – masíčka - jedovaté – mléčnice s alkaloidy, terpenoidy a fenolickými látkami - Hura crepitans – nejhlasitější rostlina

o střední Amerika, pěstována pantropicky o tobolky dřevnatí – synchronní, velmi hlasité pukání – kulometná palba

k vidění Viola ambigua – v. obojetná

- 3 likality v Čechách, jinak na j. na Moravě - listové útvary, rozpreparovat květy – nektár. přívěsky, přív. na kalichu

Draba lasiocarpa – chudina

- na Slovensku - květy

Page 18: Lycopodiophyta, Equisetophyta (oddělení) · Lycopodiophyta, Equisetophyta (oddělení) maximum – silur, devon recentní zástupci v tropech, u nás vyznívají tř. Lycopodiopsida

Primula elatior, P. veris

- typ květu – dimorfismus Rhododendron praecox

- pěnišník – rusky „pěněšňij“=opilý – med má obdobné účinky jako alkohol - nemají prašníky s přívěsky - jednotlivá pylová zrna

Erica carnea Euphorbia millii

- červené listeny - palistové ostny – listová stopa mezi nimi

Page 19: Lycopodiophyta, Equisetophyta (oddělení) · Lycopodiophyta, Equisetophyta (oddělení) maximum – silur, devon recentní zástupci v tropech, u nás vyznívají tř. Lycopodiopsida

Rosidae

Rosaceae - stromy (Malus-jabloň), keře (Rosa-růže), polokeře (Dryas-dryádka) nebo byliny - střídavé listy – jednoduché nebo složené (Potentilla) - pětičetné květy (někdy např. omičetné – Dryas) - oboupohlavné, vytvořen kalich a koruna – zřídka bezkorunné (Alchemilla,

Sanguisorba) - někdy kalíšek pod kalichem (Potentilla) – palistového původu – k5 - receptakulum (květní lůžko – češule)

o ploché - Filipendula o lahvicovité - Prunus o pohárkovité (uzavírá semeník) – Rosa, Alchemilla

- tyčinky v násobku pěti – výjimka – Alchemilla (4) - G 1-mnoho – po 1-2 vajíčkách na každý plodolist

o apokarpické (Spiraeoideae, Rosoideae, Prunoideae) o pseudosynkarpické (Maloideae) – spojeno češulí o monokarpické (Alchemilla)

- plod o měchýřky – Spiraeoideae o nažky – Rosoideae o peckovice – Prunoideae o malvice – Maloideae

Spiraeoideae - tavolníkové (*K5 C5 A∞ G5 měchýřek)

- Spiraea - tavolník, Aruncus silvestris - udatna lesní Rosoideae – růžovité (*K5 C5 A∞ G∞ často v češuli, nažky, příp. souplodí nažek n. peckoviček; často kalíšek)

- Potentilla - mochna (P. anserina - m. husí, P. argentea - m. stříbrná, P. reptans - m. plazivá, P. neumanniana - m. jarní, P. erecta - m. nátržník), Fragaria - jahodník (F. vesca - j. obecný), Geum urbanum - kuklík městský, Agrimonia eupatoria - řepík lékařský, Alchemilla - kontryhel, Sanguisorba officinalis - krvavec toten, S. minor – k. menší, Filipendula ulmaria - tužebník jilmový, Rosa - růže (R. canina - r. šípková), Rubus - ostružiník (R. idaeus - maliník)

Prunoideae – slivoňové (*K5 C5 A∞ G1 apokarpní, peckovice)

- Prunus - slivoň (P. spinosa – s. trnka, P. domestica – s. švestka), Cerasus avium - třešeň ptačí, Padus avium - střemcha obecná, Armeniaca – meruňka, Persica – broskev

Maloideae – jabloňové (* K5 C5 A∞ G 5-1 subcenokarpní, “spodní”, malvice) malvice – endokarp nebo blanitý jádřinec z G, meso- a exokarp z receptakula

- Malus - jabloň, Pyrus - hrušeň, Sorbus - jeřáb (S. aucuparia - j. obecný), Crateagus - hloh

Page 20: Lycopodiophyta, Equisetophyta (oddělení) · Lycopodiophyta, Equisetophyta (oddělení) maximum – silur, devon recentní zástupci v tropech, u nás vyznívají tř. Lycopodiopsida

Fabaceae - dřeviny i byliny - listy střídavé nebo složené – palisty - oboupohlavné květy – zygomorfní

o K(5) - synsepalní, C5 – choripetalní, A(10) nebo A(9)+1 G(1) o koruna – pavéza (vexillum), 2 křídla (alae), 2 tvoří člunek (carina) o člunek – ukrývá pohlavní orgány o A – volné, jednobratré (10 v jednom kruhu srostlých) nebo dvoubratré (9+1)

- plod – lusk – puká 2 chlopněmi, nebo nepukavý - semena na dlouhém poutku

Lupinus polyphyllus - vlčí bob mnoholistý, Genista - kručinka (G. tinctoria - k. barvířská, G. germanica - k. německá), Sarothamnus scoparius - janovec metlatý, Lembotropis nigricans – čilimníkovec černající, Robinia pseudacacia - akát, Lotus corniculatus - štírovník růžkatý, Coronilla varia - čičorka pestrá, Ononis spinosa - jehlice trnitá, Medicago sativa – tolice vojtěška, M. lupulina – t. dětelová, Trifolium - jetel (T. pratense - j. luční, T. repens - j. plazivý, T. dubium – j. pochybný, T. campestre - j. ladní), Melilotus - komonice (M. alba - k. bílá, M. officinalis - k. lékařská), Vicia - vikev (V. cracca - v. ptačí, V. sepium - v. plotní, V. hirsuta – v. chlupatá, V. tetrasperma – v. čtyřsemenná), Lathyrus - hrachor (L. pratensis - h. luční, L. vernus - h. jarní), Pisum sativum – hrách setý, Lens culinaris - čočka jedlá, Phaseolus vulgaris – fazol obecný, Glycine max – soja luštinatá, Arachis hypogaea - podzemnice olejná příbuzné čeledi trop. a subtrop. dřevin (někdy jen jako podčeledi ve Fabaceae s.lat.):

Mimosaceae (listy 2x zpeřené, květy 5- n.. 4četné, A sekundární polyandrie, někdy fylodia, Acacia); Caesalpiniaceae (květy ↓ 5četné A 10 volné, Gleditsia)

Page 21: Lycopodiophyta, Equisetophyta (oddělení) · Lycopodiophyta, Equisetophyta (oddělení) maximum – silur, devon recentní zástupci v tropech, u nás vyznívají tř. Lycopodiopsida

Apiaceae - byliny – jednoleté, dvouleté, vytrvalé nebo několikaleté(hapaxantní–plodí jen jednou) - listy s pochvami, střídavé - lodyhy článkované, v článcích duté, často žebernaté - květy ve strboulech – Saniculoideae (Astrantia major - jarmanka větší, Sanicula

europaea - žindava evropská, Eryngium campestre – máčka ladní) - květy ve složených okolících – terminální květ často odlišný (Daucus – fialový) - okolík podepřen listenem – obal (involucrum) - okolíček potom obalíček (involucellum) – vždy jednoduché - obaly někdy zpeřené – Daucus - oboupohlavné aktinomorfní květy – K5 C5 A5 G(2) - okrajové květy často paprskující – korunní plátky na vnějším okraji větší - K často nepatrné - C často nehetnaté, na konci nazpět ohnuté - spodní semeník – G2 – v každém plodolistu 1 vajíčko

o na vrcholu – žláznatý terč – stylopodium (discus epigynus) – z něj 2 čnělky - plod – poltivá dvounažka – diachenium

o v době zralosti se zdola nahoru poltí v nažky – spojené karpoforem(plodonoš) o karpofor se poltí zhora dolů ve dvě větve–na konci visí nažky (mericarpium)

- nažka o měkký parenchymatický endokarp o 5 hlavních žeber – juga primaria – opatřena cévním svazkem o vedlejší žebra – juga secundaria – mohou být i mohutnější – někdy křídla o hřbetní žebra - menší o siličné kanálky (vittae) o na žebrech často ostny nebo háčky – zoochorie

Chaerophyllum - krabilice (C. temulum – k. mámivá, C. hirsutum - k. srstnatá, C. aromaticum - k. zápašná), Anthriscus sylvestris - kerblík lesní, Carum carvi - kmín obecný, Pimpinella - bedrník (P. major - b. větší, P. saxifraga - b. obecný), Aegopodium podagraria - bršlice kozí noha, Selinum carvifolia - olešník kmínolistý, Angelica sylvestris - děhel lesní, Heracleum - bolševník (H. sphondylium - b. obecný, H. mantegazzianum – b. velkolepý), Pastinaca sativa - pastinák setý, Daucus carota - mrkev obecná, Apium graveolens – miřík celer, Petroselinum crispum – petržel obecná

Page 22: Lycopodiophyta, Equisetophyta (oddělení) · Lycopodiophyta, Equisetophyta (oddělení) maximum – silur, devon recentní zástupci v tropech, u nás vyznívají tř. Lycopodiopsida

Asteridae - různé srůsty – kalich, koruna, tyčinky s korunou … - nikdy polymerie A, skoro vždy počet A=počet C - mladá skupiny – výskyt všude

Boraginaceae – brutnákovité

- stojí stranou na počátku asteridů - drsnolisté – všechny orgány tuhé chlupy, na bázi rozšířené - květenství – dvojvijany (boragoidy) - srostlý K (synsepalní) – zpravidla 5 - srostlá koruna (sympetalní) – zpravidla 5 - tyčinky přirostlé ke koruně

o skloněny k sobě – uzavírají ústí koruny - fornices – korunní původ

o zabraňují vniku vody do koruny o zabraňují průniku nevhodných opylovačů

- G – gynobazická čnělka prolamuje se dovnitř semeníku a vyrůstá z jeho báze

- plod – tvrdka vzniká pouze z poloviny plodolistu 4 tvrdky – tj. G(2)

- opylování hmyzem – nektária – val okolo G - K (5) [C (5) A 5] G (2)

Lamiaceae – hluchavkovité

- pyskaté – Labiatae - vývoj. centrum – Středomoří – dominanty macchií - křižmostojné listy – vstřícné

v uzlinách přetočí – cikcak vzhled - čtyřhranné stonky – kolenchym - květenství – lichopřeslen – v paždí listenu

• složitě uspořádané vidlany (dicházia) - K(5) C(5)

o dvoupyské květy horní C – 2 listy dolní C – 3 listy

• K – naopak - A4 – přirostlé do koruny

o dvoumocné – 2 delší, 2 kratší - G (2) – gynobasická čnělka - plod – tvrdka – kalich za plodu vytrvává - nektária na bázi G - opylování – např. Salvia pratensis

• 2 fertilní tyčinky • 2 zakrnělé – rozšířené báze – kloubní spojení • zaručuje uchycení pylu na opylovači

Page 23: Lycopodiophyta, Equisetophyta (oddělení) · Lycopodiophyta, Equisetophyta (oddělení) maximum – silur, devon recentní zástupci v tropech, u nás vyznívají tř. Lycopodiopsida

Scrophulariaceae – krtičníkovité - molekulární analýzy

o Scrophularia, Verbascum -> Scrophulariaceae o další zelené druhy (Veronica, Digitalis…) -> Plantaginaceae o poloparazitické druhy (Rhinanthus, Melampyrum, Pedicularis…) ->

Orobanchaceae - květy podle č.5

o souměrné – variabilní • např. kolovitá koruna – Verbascum • šklebivá koruna – Scrophularia • tlamatá koruna - Rhinanthus

- A5 – Verbascum - ale Scrophularia A4 – všechny fertilní, 5. tyčinka - staminodiální (Gratiola – 2

fertilní, 2 sterilní) A2 – Veronica – přirostlé do koruny – celé opadává

- plod – tobolka – morfologie důležitá pro určování Solanaceae – lilkovité

- vývoj. centrum v j. Americe - K(5) C(5) - tyčinky spodní částí přirůstají do koruny - G(2) - plod – tobolka nebo bobule - K (5) [C (5) A 5] G (2)

Asteraceae – hvězdnicovité

- zásobní sacharid – inulin - mléčnice - charakteristické květenství – úbor - 1. homogamické úbory

o všechny květy téhož typu - květ - K (5) [C (5) A 5] G (2)

o K – přeměněn v chmýr o C(5) o A5 – přirůstají dovnitř koruny

přimykají se k sobě – trubička – prorůstá jí čnělka s bliznou o čnělka – vymetací trichomy

• při prorůstání se na nich zachycuje pyl opylena cizím pylem -> OK neopylena – ke konci kvetení se bliznové laloky prodlužují a ohýbají

zpět – seberou pyl z vymet. trichomů -> samoopylení - 2. heterogamické úbory

o trubkovité květy – uvnitř úboru oboupohlavné

o paprskovité květy – zveličelá koruna – na okraji úboru různé pohlaví, nebo sterilní

- zákrovní listeny – involucrum - plod – nažka – s chmýrem (přeměněný kalich)

Page 24: Lycopodiophyta, Equisetophyta (oddělení) · Lycopodiophyta, Equisetophyta (oddělení) maximum – silur, devon recentní zástupci v tropech, u nás vyznívají tř. Lycopodiopsida

k demonstraci Boraginaceae

- Pulmonaria - plicník o odění o vijan, stavba květu, fornices o změna barvy květu

v poupatech a mladých květech – vysoké pH – modrá postupně pH klesá -> květy červenají

Solanaceae

- Scopolia carniolica – pablen kraňský – domácí ve vých. Karpatech o halucinogenní látky – hyoscyamin

Scrophulariacea

- Veronica hederifolia (subsp. sublobata)

Lamiaceae - Lamium – křižmostojné listy, lichopřesleny

Asteraceae

- Petasites hybridus – devětsil zvrhlý o úbory, zákrovní listeny o hrozen úborů

- Taraxacum – pampeliška o homogamické úbory

- Bellis perennis o heterogamické úbory

Page 25: Lycopodiophyta, Equisetophyta (oddělení) · Lycopodiophyta, Equisetophyta (oddělení) maximum – silur, devon recentní zástupci v tropech, u nás vyznívají tř. Lycopodiopsida

Jednoděložné - zárodek s jedinou dělohou - hlavní kořen zakrňuje – fukci přebírají adventivní kořeny - cévní svazky kolaterální, dřevní části ke středu stonku – v lodyze roztroušeně - chybí kambium – druhotné tloustnutí velmi vzácně - lodyhy bývají duté – kolénka (plná) - podzemní stonky – oddenky, rhizomy, cibule

o ekologické přizpůsobení – mokřady, pouště - květy často v květenství – podepřeno společným listenem – toulec (spatha) - květ – obupohlavné P3+3 A3+3 G(3) – častá redukce

Liliaceae s.l. (= Liliidae)

- hlízovité oddenky nebo cibule - listy – čárkovité se souběžnou žilnatinou - květy jednotlivě (Tulipa) nebo v hroznovittých květenstvích - oboupohl. květy P 3+3 A 3+3 G(3)

o dimerický květ – Maianthemum bifolium (pstroček dvoulistý) o tetramerický květ – Paris quadrifolia (vraní oko čtyřlisté) o homochlamydie (výj. Paris – heterochlamydie) o volné, zřídka srostlé – Colchicum (ocún), Polygonatum, Convallaria o synkarpní G – trojpouzdrý semeník o většinou jediná čnělka

- plod o pouzdrosečná tobolka (Lilium, Scilla-ladoňka) – puká uprostřed plodolistu o přehrádkosečná tobolka (Colchicum-ocún) – puká v místě srůstu plodolistů o bobule (Asparagus)

- tvrdé osemení - převládá entomogamie

Melanthiaceae - Veratrum (kýchavice) – oddenkový geofyt

Trilliaceae - listy v 1 přeslenu - oddenkové geofyty - Paris quadrifolia (vraní oko čtyřlisté) K4 C4 A4+4 G(4)

Convallariaceae - oddenkové geofyty - listy – čepel+řapík - plod bobule

o Convallaria majalis, Polygonatum (kokořík), Maianthemum bifolium (pstroček dvoulistý)

Colchicaceae - geofyty – hlízy - zkrácený stonek – podzemní semeník - P a A srostlé - jedovaté byliny - Colchicum autumnale (ocún jesenní)

Page 26: Lycopodiophyta, Equisetophyta (oddělení) · Lycopodiophyta, Equisetophyta (oddělení) maximum – silur, devon recentní zástupci v tropech, u nás vyznívají tř. Lycopodiopsida

Liliaceae s.s. - cibulové geofyty - Lilium martagon – lilie zlatohlavá, Gagea lutea – křivatec žlutý, Tulipa

Iridaceae - geofyty – oddenky, hlízy, vzácně cibule - mečovité listy – bez rozlišení rub a líc - nápadné květy P3+3 A3+0 G(3) – někdy korunovitě zbarvená bliznová ramena - vnitřní kruh tyčinek potlačen - Iris (kosatec), Gladiolus (mečík) - (příbuzné Anthericaceae – Anthericum - bělozářka)

Hyacinthaceae - cibulové geofyty - přízemní listy - Muscari - modřenec, Scilla - ladoňka, Ornithogalum - snědek

Alliaceae - cibulové geofyty - květenství lichookolík – naspodu 2 listeny - Allium ursinum – česnek medvědí

Amaryllidaceae - cibulové geofyty - Galanthus nivalis – sněženka podsněžník, Leucojum vernum – bledule jarní ,

L. aestivum – bledule letní, Narcissus (pakorunka) Juncaceae

- byliny trávovitého vzhledu - někdy listy jen šupinovité, nezelené přízemní pochvy – fotosyntéza lodyhou - listy čárkovité, střídavé - oboupohl. P3+3 A3+3 G(3) - P šupinovité, listenovité (brakteoidní) - G trojpouzdrý (Juncus), jednopouzdrý (Luzula) - převládá anemogamie - tobolka

o mnoho semen (okrajová semenice) – Juncus o 2 semena na bazální placentě – Luzula

- semena – škrobnatý endosperm (rozdíl od Liliales) - Juncus, Luzula

Cyperaceae

- často trojhranná lodyha, nečlánkovaná – vyplněná dření – aerenchym - trojřadé listy - P3+0 A 3+0 G(2-3) - nažka obalená listencem (mošnička), v paždí listenu - Carex – jednopohlavné květy, P0

o oboupohlavné klásky – stejnoklasé ostřice (Vignea) o různopohlavné klásky – různoklasé ostřice (Carex s.s.)

Page 27: Lycopodiophyta, Equisetophyta (oddělení) · Lycopodiophyta, Equisetophyta (oddělení) maximum – silur, devon recentní zástupci v tropech, u nás vyznívají tř. Lycopodiopsida

Poaceae

- byliny, oblé stéblo, dvouřadé listy - listy – pochva + čepel, na rozhranní jazýček

o na bázi čepele – ouška - květ – oboupohlavný, vzácně jednopohlavný

o A3 G(3) o květ mezi pluchou a pluškou

plucha – vnější – osina pluška – vnitřní – dvouzubá (srůstem 2 vnějších P) 2 plenky (2 vnitřní P) – v době květu zduří a oddalují pluchu a plušku

o tyčinky – tenké nitky – kloubovitě přirůstají k prašníku – vrtivé tyčinky o G – 2 čnělky – pérovité blizny o v kláscích

jednokvěté nebo několikakvěté podepřeny 2 plevami (glumae)

o klásky dále skládají laty, klasy, hrozny - anemogamie - plod – obilka - Poa, Festuca, Nardus, Briza

Orchidaceae

- byliny, v tropech epifyty, i heterotrofní saprofyty – Neottia (hlístník) - květenství - hrozen - květ – podepřen listenem

o P3+3 3 vnější+2 vnitřní – přílba prostřední vnitřní – pysk (labellum)

• v bazální části – vakovitá prohlubeň – protažená v ostruhu o resupinace – zkroucení semeníku o 180 st. o A1 (výjimka Cypripedium – A2) – ostatní abortují nebo zakrňují

(staminodium) – (pův. 3+3 – někt. tropické druhy) o sloupek (gynostemium) – srostlé A a G

na přední straně blizna – mističkovitá prohlubeň prostřední lalok – žlaznatý zobánek (rostellum)

o A – tetrády spojeny v brylku – často na stopečce (kaudikula) o semeník – mnoho vajíček – velmi drobná lehká semena

- pro klíčení nutná mykorhiza - mezidruhoví a mezirodoví kříženci - Orchis, Dactylorhiza, Cypripedium

Araceae

- oddenkové geofyty - drobné květy hustě v jednoduché palici (spadix) – sterilní část (apendix) – k lákání

o obalena toulcem (spatha) o květy dvoudomé (Acorus P3+3 A3+3 G(3)) – redukcí jednodomé (Arum) o okvětí – redukce až P0 (Arum) o G – tří – až jednoplodolistový (Arum) o A – redukce až na A1 – krátké nitky až přisedlé prašníky

- Arum maculatum

Page 28: Lycopodiophyta, Equisetophyta (oddělení) · Lycopodiophyta, Equisetophyta (oddělení) maximum – silur, devon recentní zástupci v tropech, u nás vyznívají tř. Lycopodiopsida

K demonstraci Convallariaceae

- Polygonatum multiflorum – kokořík mnohokvětý (listy, květy) - Maianthemum bifolium – pstroček dvoulistý (květenství a plody v lihu, dimerický

květ) Colchicaceae

- Colchicum autumnale –ocún jesenní (plody v lihu – přehrádkosečná tobolka) Liliaceae

- Lilium martagon – lilie zlatohlavá (květy v lihu – stavba květu) Iridaceae

- Iris graminea – kosatec trávovitý (stavba květu, bliznové laloky, tyčinky) Anthericaceae

- Anthericum liliago – bělozářka liliovitá (stavba květu) Hyacinthaceae

- Ornithogalum umbellatum – snědek okoličnatý (stavba květu) - Muscari racemosum – modřenec hroznatý (plody a květy v lihu)

Alliaceae - Allium ursinum – česnek medvědí (stavba květu, květenství, listeny)

Amaryllidaceae - Galanthus nivalis – sněženka podsněžník (květy v lihu) - Leucojum aestivum – bledule letní (stavba květu)

Juncaceae - Luzula luzuloides – bika hajní (stavba květenství, lodyha, listy) - Juncus squarrosus – sítina kostrabatá (plody v lihu - semena) - Juncus sp. – sítina (stavba lodyhy – aerenchym)

Cyperaceae - Carex (Vignea) davalliana – ostřice (tuřice) Davallova – stejnoklasá ostřice - Carex elata – ostřice vyvýšená – různoklasá ostřice (mošničky), stavba lodyhy,

postavení listů - Carex pallescens – ostřice bledavá (plody v lihu)

Poaceae - Hierochloe repens – tomkovice plazivá (stavba klásků – plevy, pluchy, plušky,

tyčinky, blizny) - Briza media – třeslice prostřední (stavba květenství) - Poa molineri – lipnice Molineriho (kvetoucí klásky) - Stipa - kavyl - Sesleria caerulea – pěchava vápnomilná

Orchidaceae - Dactylorhiza majalis – prstnatec májový (stavba květu – přilba, pysk, sloupek,

resupinace) Araceae

- Arum maculatum – áron plamatý (toulec, palice, apendix)