Immanuel Kant

Immanuel Kant

Immanuel KantNebulrn hypotzaPojet prostoru a asuAntinomieObjektivita

1724-1804Nebulrn hypotza

Nebulrn hypotza

Nebulrn hypotza

Nebulrn hypotza

Nebulrn hypotza

Nebulrn hypotzaHypotzy vzniku slunen soustavy mus napklad uspokojiv vysvtlittm kruhov drhy planet lec vjedn rovin se souhlasnm smyslem rotace, kter se shoduje srotac Slunce vztah mezi poloosami drah planet a poadovm slem planety, tzv. Titiovu-Bodeovu adu mlo vstedn, od ekliptiky velmi mlo odklonn drhy pirozench satelit rozdly vhustotch vnitnch a vnjch planet nepmomrn rozdlen hmotnosti a hybnosti mezi planety a Slunce Mylenka vvoje vesmru

Simone LaplaceProstor jako a prioriKritika istho rozmyslu, Transcendentln estetiky oddl prv.

Transcendentln transcendentn

Transcendentn pojmy (tvrzen) pekraujc oblast mon zkuenosti, nekriticky pesahuj meze naeho poznn

Transcendentln poznn, kter pekrauje vsubjektivnm slova smyslu pedmt smrem kapriornm podmnkm poznn tohoto pedmtu.

Prostor jako a prioriIntence

Nemme dn ist vdom (na rozdl od Descartova cogitans), vdom je ji vdy pedmtn svou intenc na pedmt. Pedmty z okolnho svta si pestavujeme pomoc tzv. vnjho smyslu, co je vlastnost na mysli. V tomto vnjm smyslu je dn tvar velikost poloha (vzjemn pomr).

Prostor jako a prioriProstor nen empirick pojem. Nen odvozen z vnj zkuenosti. Prostor je nutn pedstava a priori. Prostor nen diskursivn, tj. obecn pojem o vztazch vc vbec, ale ist nzor. Prostor si pedstavujeme jako nekonenou veliinu. Vechny sti prostoru jsou najednou. Prostor jako a prioriTranscendentln vklad pojmu prostoruVysvtlen pojmu jako principu, kter odvoduje monost jinch syntetickch soud a priori. Prostor je formln schopnost vnjho nzoru vnmat pedmty a poskytovat rozumu bezprostedn pedstavu o nich. Jedin tak je geometrie pochopiteln jako syntetick a priori.

Prostor jako a prioriZvryProstor nen vlastnost vc o sob ani nevyjaduje jejich vzjemn pomr. Prostor je forma vech jev vnj smysl, subjektivn podmnka smyslovosti, kter je ped vemi skutenmi vjemy jako ist nzor a priori. 17as jako a prioriMetafysick vklad pojmu asuas nen empirickm pojem abstrahovan ze zkuenosti. as je nutn pedstava jako zklad vech nzor. Z a priori asu vyplv i monost apodiktickch zvr o ase: je jednorozmrn nelze vyvodit ze zkuenosti je to pravidlo, podle kterho je zkuenost vbec mon. as nen diskursivn. Nekonenost asu vechny rzn asy jsou jen omezenmi stmi jednoho jedinho zkladnho asu. as jako a prioriTranscendentln vklad pojmu asuPojem zmny a pohybu je mon jen skrze pedstavu asu. Zvryas nen nic samo o sob existujcho ani objektivn vlastnost vc. as je forma vnitnho smyslu nazrn sebe sama a svho vnitnho stavu. as je formln podmnka a priori vech jevas jako a priorias je tedy empirick realita, je objektivn platn, pokud jde o pedmty, kter mohou bt dny naim smyslm. Nazrn je vdy jen smyslov, tzn. e se nememe setkat s pedmtem, kter by nebyl uren asov. Nem vak absolutn realitu, ale po abstrakci od smyslovch dat zstv as jako transcendentln idealita

as a prostor nejsou pojmy, ale apriorn formy nazrn.

AntinomieThesisSvt m potek v ase a jest tak prostorov ohranien.Antithesis.Svt nem potku ani hranic v prostoe, nbr jest i asov i prostorov nekonen.Svt m potek v ase a jest tak prostorov ohranienDkaz.Nebo dejme tomu: e svt nem potku v ase: to ubhla a k danmu kadmu okamiku vnost a tud uplynula nekonen ada po sob nsledujcch stav vc ve svt. Ne nekonenost ady zle prv v tom, e nikdy neme bti ukonena sukcesivn syntesou. Tedy jest nekonen uplynul ada svtov nemon: tud, potek svta nutnou podmnkou jej jsoucnosti, co bylo nejprve dokzati.Zetelem k druhmu vezmme opt opak za dan: pak bude svt nekonen dan celek najednou eksistujcch vc. Nyn nememe velikost njakho kvanta, nedanho v uritch hranicch pi kadm nzoru,l) pedstaviti si jinak neli syntesou jeho st a totalitu takovho kvanta jen plnou syntesou anebo optovnm pidvnm jednoty sob sammu2). Tud za elem pochopen svta, vechny prostory vyplujcho, jako celku musila by syntesa st nekonenho svta bti pokldna za dokonanou, t. j. nekonen as musel by vypotvnm vech koeksistujcch vc povaovn bti za uplynul, co je nemonost. Proto nekonen agregt skutench vc neme bti za dan celek a s tm zrove ani za najednou dan povaovn.

Svt nem potku ani hranic v prostoe, nbr jest i asov i prostorov nekonenDkaz.Nebo dejme tomu: e m potek. Ponvad potek znamen jsoucno, ped nim uel as, v nm vc nebyla, musel pedchzeti as, v ni svta nebylo, t.j. przdn as. Ale v przdnm ase nen vznik njak vci mon, ponvad dn dl tohoto asu nem na sob rozeznvac podmnku jsoucna ped znmkou nejsoucna (at si teba pijmeme, e povstal sm sebou nebo z jin piny). Me tud ve svt ponouti mnoho ad vc, ale svt sm neme mti potek a jest vzhledem k minulosti nekonen.Co se te toho druhho,. pijmme zase nejdv opak: e toti svt prostorov jest konen a obmezen: pak se nachz v przdnm prostoe neobmezenm. Tedy by zde musel bti nejen pomr vc: v prostoe, nbr tak vc. ku prostoru.Ponvad pak svt jest absolutn celek, mimo nj dn pedmt nzoru ' a proto ani korelt svta, se nenajde, k nmu by se vztahoval, tu by pomr svta k przdnmu prostoru byl pomrem k dnmu pedmtu. Takov vak pomr, tud i ohranien svta przdnm prostorem, nen nic ; nen tedy svt prostorov nikterak ohranien, t. j. jest vzhledem k rozlehlosti nekonen.

AntinomieDruh rozpor transcendentlnch idej. Thesis. Kad sloen substance ve svt zle z jednoduchch stic a nikde neeksistuje nic, le jednoduch, anebo co z nho je sloeno. Antithesis.dn sloen vc na svte nezle z jednoduchch dl a nikde v nm neeksistuje nic jednoduchho. Tet rozpor transcendentlnch idej. Kausalita dle zkon prodnch nen jedin, z n by se daly svtov jevy vesms odvoditi. Jest nutno jet kausalitu se svobodou pijmouti k vysvtlen jich.Nen svobody, nbr vechno ve svt dje se prost podle zkon prodnch. tvrt rozpor transcendentlnch idej. Ke svtu nle nco, co bud jako jeho st anebo pina jeho je bytost prost nutnou. Neeksistuje nikde dn bytost prost nutn, ani ve svt ani mimo nj, jako jeho pina.

Objektivita

Kant peers beyond the window of the phenomenal world and sees nothing