ETIKA V POLITICE - JABOK · Politika, autorita můţe nejvýše napravovat a trestat. Sv. TOMÁŠ AKVINSKÝ 1225-1274 “ANDĚLSKÝ DOKTOR” Summa theologiae, De regimine principum

LUDĚK RYCHETNÍK

ETIKA V POLITICE

VOŠ sociálně pedagogická a teologická JABOK

25. února 2015

OSNOVA :

OTÁZKY

ODPOVĚDI A PŘÍKLADY

DILEMA POLITIKY

ČESKÁ NÁRODNÍ NESAMOZŘEJMOST ?

FAKTA

POKUS O DIAGNOZU

RECIPE

OTÁZKA spíše praktická:

Má smysl starat se o “politiku”, o “věci veřejné”?

ODPOVĚĎ spíše praktická:

Raději NE! Mohlo by se se mi to nevyplatit a

stejně mimo mé nejbliţší okolí nic nezmohu.

Proč bych nemohl / nemohla spokojeně ţít v kruhu

svých přátel a rodiny a nestarat se o jiné věci?

OTÁZKY

spíše teoretické:

Můţe politik dodrţovat zákony a desatero -

být etický a při tom úspěšný?

Můţe se politika řídit spravedlností?

(Z)vítězí pravda a láska nad lţí a nenávistí?

Boţí mlýny? Melou? Jak pomalu?

Politika vnitřní - zahraniční !?

ODPOVĚDI A PŘÍKLADY:

THÚKYDIDÉS 460-395 př.Kr.

Aténský generál a historik:

Dějiny peloponéské války

Aténští vyslanci na ostrově Melos:

'Nebudeme vás trápit dlouhou řečí ...

které byste stejně nevěřili, a na oplátku z vaší strany

... očekáváme, ţe se smíříte s tím, co je moţné ...

protoţe vy i my víme, jak to ve světě chodí: právo a

spravedlnost přichází v úvahu pouze mezi stejně

mocnými. Jinak silní udělají co mohou a slabí vytrpí

co musí.’

ODPOVĚDI A PŘÍKLADY: PSEUDO-ARISTOTELES: Secretum secretorum

―Zrcadlo princů‖, 8.-9. století: ‗Aristotelův‘ dopis jeho

ţáku Alexandru Velkému: poučení jak ţít a vládnout

v Perské říši:

Zajistil poslušnost poddaných moudrou a spravedlivou

vládou.

Řídit se rozvahou a být předvídavý, opatrně si vybírat

poradce, ale nenechat se zastupovat ve vládnutí.

Být ctnostný a ovládat své vášně, vystříhat se lenosti a lţi a vyvarovat se

zejména hříchu pýchy, neboť z něho plynou další hříchy. Nesmí prolít nevinnou

krev. Být opatrný, mlčenlivý a jen umírněně štědrý.

Nikdy neporušit dané slovo.

Být zboţný, pomáhat chudým a pečlivě dbát na svou dobrou pověst.

Podporovat učení a umění.

(Do češtiny přeloţil alchymista Bavor mladší Rodovský z Hustiřan 1574:

Secreta Aristotelis aneb Kniha lidských cností a mnohých naučení, kterak se králové,

knížata i páni v svém panování mají opatrovati)

PSEUDO-ARISTOTELES radí:

I) POLITICKÝ REALISM: UDRŢET MOC - CESTOU CTNOSTI

vyvarovat se pýchy - hubris

II) ČISTÉ SRDCE - KONTEMPLACE:

Král musí "porozumět učení filosofů‖, ―hledat věčné království―, mít

víru, která vede k dodrţování Boţího zákona a dá morální sílu.

Král tak získá vrcholnou ctnost "spravedlnosti" (v aristotelském smyslu)

"ve svém rozvaţování o věcech mezi ním a jeho Stvořitelem" a jistotu v

úsudku o záleţitostech vládnutí.

Secretum secretorum vybízí k cestě kontemplativního ţivota:

Pouze člověk s čistým srdcem prohlédne rouškou, která tajemství

dobré vlády skrývá

ODPOVĚDI KŘESŤANSKÝCH TEOLOGŮ

:

Sv.AUGUSTIN 354-430 - Sv.TOMÁŠ AKVINSKÝ 1225-1274

Sv. AUGUSTIN 354-430 De civitate dei “UČITEL ZÁPADU”

Pozemský svět je nenapravitelně zasaţen hříchem plynoucím z chamtivosti

a mocichtivosti.

Politika, autorita můţe nejvýše napravovat a trestat.

Sv. TOMÁŠ AKVINSKÝ 1225-1274 “ANDĚLSKÝ DOKTOR”

Summa theologiae, De regimine principum

- přijímá Aristotelovu tézi, ţe člověk je od přirozenosti politický (společenský)

tvor.

Dobrý ţivot je v souladu s rozumem a hmotný blahobyt jej umoţňuje.

Dobrem člověka je ctnostný ţivot ve společenství a úkolem vlády je

společenství vést, poporovat a chránit. Křesťanský vládce musí vytvářet

podmínky nad pozemský blahobyt - aby poddaní mohli dojít spasení

SPRAVEDLIVÁ VÁLKA (Summa teologická)

Tři podmínky: (1) Vyhlášena legitimní autoritou-princem, nikoliv soukromou

osobou

(2) Spravedlivý důvod, nepřítel se musel provinit zlem

(3) Vedena s oprávněný cílem, podpořit dobro nebo odvrátit zlo

ODPOVĚDI A PŘÍKLADY: KAREL IV. 1316-137

Vita Caroli 1370

>Vlastní životopis a další texty

in Literární dílo. Vyšehrad 2000

>František Kavka 1998 Karel IV.

Historie života velkého vladaře. MF

Tajemství dobré vlády podle KARLA IV.

Karlovo “zrcadlo princů”: Vita Caroli 1370 Kapitoly I a II: Obraz ideálního křesťanského vládce, patrně inspirován učením sv. Augustina o

dvou říších, nebeské a pozemské.

―Svým nástupcům, kteří budou sedět na mém dvojím trůně chci dát poznat dvojí život

tohoto světa (ve světle Kristově vs. v hříchu), aby z něho vyvolili ten lepší‖.

Ctnosti ke kterým své nástupce nabádá jsou: odvaha, spravedlnost („Miluj Boha z celého srdce

a duše své .. Bůh vás naučí konat spravedlnost a právo―), milosrdenství, moudrost, mírnost,

skromnost („Pýcha je nemilá Stvořiteli i lidem šlechetným―), střídmost, věrnost, přičinlivost.

——-

Aurea bulla, právní zásady volby římského krále 1356 Z úvodní modlitby: ―Všemocný věčný Bože .. dej slavnému Karlu .. aby se zbožným vůdcem

mohl k loukám lahodným přijít .. ke svatým sestoupit proudům, kde každé života sémě

ožívá, pod vodou pučí, jež kane z nejvyššího zdroje‖

.. prosba o mystický styk s Bohem. (s. 16)

DILEMA: ".. tento mistr v ovládání mechanismů moci dovedl sestupovat do nejhlubších

poloh kontemplace a mystického vytrţení" (Kavka 1998: str. 5)

Morality Principy dobré vlády: “Pro krále je důležité vybavit syna znalostmi o tom, jak uchovat moc,

jak být spravedlivý k lidu a jak zvládat vlastní špatnost.‖ (s.69)

ODPOVĚDI A PŘÍKLADY: Niccolo di Bernardo

dei MACHIAVELLI

1469-1557

v diplomatické sluţbě

Florentinské Republiky

1498-1512

• Vladař 1513

• Rozpravy o prvních deseti

knihách Tita Livia 1531

• Niccolo Machiavelli 2005 Úvahy o vládnutí a

vojenství. Argo

• Quentin Skinner 1995 Machiavelli, Odeon Argo

Machiavelli : základní princip politiky -

získat a udrţet moc a vybudovat pevný stát

Realistický politik musí znát realitu a jednat v souladu s ní.

Karel IV. byl realistický politik a jeho ţivot svědčí o tom, ţe s mocí dovedl dobře zacházet. Tuto

stránku svého ţivota však teoreticky neformuloval.

Klíč k porozumění Machiavellimu:

AGNOSTIK-POHAN a FLORENTINSKÝ ITALSKÝ PATRIOT

Model a poučení: idealizovaná antická Římská Republika (Rozpravy)

Dobro chápal jako jednotu a svobodu vlasti - ty umoţňují rozvoj, bohatství a slávu.

Pro ně musí dobrý vladař pouţít všech prostředků: nesmí váhat ani před podvody, vraţdami a

krutostmi.

Zdůrazňoval mravní sílu a občanské ctnosti: VIRTÚ - statečnost, smělost ducha a tělesnou

zdatnost, obětavost a lásku ke svobodě a k obci jako základ silné republiky.

Úkolem vládce je za každou cenu VIRTÚ u občanů pěstovat a chránit.

Korupce - bezohledné sobectví je prvotní zdroj zkázy obce.

Vládce a republika musí dodrţovat své vlastní zákony. ”MANTENERE LO STATO !”

Machiavelliho téze a naše DILEMA

Města a republiky se musí neustále vracet k principům (ideálům), na nichţ se zrodily

(Rozpravy, kniha III, kapitola 1)

Hlavními základy všech států .. jsou dobré zákony a dobré vojsko. .. Ţoldnéřská vojska .. jsou

nepolehlivá. (Vladař, kapitola 12)

Nic republiku neupevní vnitřně i navenek víc, neţ taková zákonná instituce, v jejímţ rámci se

mohou neshody vybít. .. Početný a zákonný sbor soudců, poţívajících všeobecné váţnosti a

respektu. (Rozpravy, kniha I, kapitola 7)

OSOBNOST VLADAŘE - VIRTÚ - MUŢNÉ CTNOSTI

.. Svobodná vůle člověka není jen prázdné slovo. Všechno je z poloviny dílem osudu a .. z části

dílem člověka. ..

Přirovnal bych osud k rozvodněné řece .. budovat hráze .. omezit ničivé .. následky ..

Trvale úspěšný můţe být jen ten, kdo se přizpůsobí měnícím se podmínkám.

Štěstěna je ţena a jen dokud ji ovládáš pevnou rukou, udrţíš ji. Přeje mladým, prudkým a

smělým .. (Vladař, kapitola 25)

Dilema politika: je morálně přípustné použít jakýchkoliv

nezbytných prostředků k tomu, aby dosáhl cíle ?

ODPOVĚDI A PŘÍKLADY: Tomáš Garigue MASARYK 1850-

1937 Česká otázka – Naše nynější krize – Jan Hus

Spisy TGM, sv. 6, Ústav TGM 2000

Karel Havlíček : snahy a tužby politického probuzení

Spisy TGM, sv. 7, Ústav TGM 1996.

Světová revoluce: Za války a ve válce 1914–1918

Spisy TGM, sv. 15, Ústav TGM 2005,

T. G. Masaryk, Ideály humanitní a texty z let 1901-

1903.

Spisy TGM, sv. 25, Ústav TGM 2011

T. G. Masaryk, Politika vědou a uměním. Texty z let

1911-1914

Spisy TGM, sv. 28, Ústav TGM, 2011

*Karel ČAPEK Hovory s TG Masarykem, různá vydání

ODPOVĚDI - MYŠLENKY TGM Zákon lásky platí stejně na politiku jako na ţivot osobní .. vše, co děláme, nutno

důsledně podřizovat zákonům etickým.

.. i v politice boţí mlýny melou pomalu, ale jistě.

POLITIKA VĚDECKÁ? Od převratu (1918) .. v čele vlády, parlamentu a stran byli a jsou s malými výjimkami muţové bez

akademického školení. muţové, kteří vytvořili,organizovali a vedli strany .. a měli dlouhou a

pernou zkušenost. Ti .. si museli s praxí a v praxi vytvořit teorii, bez teorie není ţádná praxe.

Politická teorie .. odjakţiva bylačástí filosofie.

Filosofie má k politice přímý vztah předně tím, ţe usiluje o celkový názor na ţivot a svět, tedy i

na ţivot společenský.

Nejhlubší argument pro demokracii - víra v člověka, v jeho hodnotu, v jeho duchovnost

a v nesmrtelnou duši; to je pravá, metafyzická rovnost.

Demokracie je názor na ţivot .. diskuse. Ale pravá diskuse je moţná jen tam, , kde si

lidé navzájem důvěřují a poctivě hledají pravdu.

(I.Hovory, 3.Myšlení a ţivot, Politika)

Rádi naříkáme na poměry a na tu republiku; nezapomínejme, ţe republika bude prostě

taková, jaká bude většina občanů.

Demokracie předpokládá obecný smysl pro pořádek.

(II.Jedinec a dějiny, Interview s prezidentem Masarykem)

TGM O DILEMATU POLITIKA?

Masaryk poţadoval, aby se zásadní otázky ţivota jednotlivce i společnosti

posuzovaly sub specie aeterni – z hlediska věčnosti.

„Znamená to vidět sebe a svůj ţivot v souvislosti s nekonečným celkem, vidět ţivot

jednotlivce jako částku ţivota vůbec, sebe sama jako článek nekonečného řetězu

vývoje; určovat svůj ţivot v poměru k bohu jakoţto prapříčině všeho jsoucna,

povznášeti se z prachu pozemskosti k vědomí sounáleţitosti k celku, odkrýt v sobě

boţství a v tom duchu pracovat k uskutečnění království boţího na zemi.―

(F. Krejčí, O Masarykovi, Kdyně 1927, s. 66.)

Co jiného je tento pohled sub specie aeterni neţ pohled platonika směrem k říši idejí

a zároveň vhledem do jejich odlesku ve světě, který vnímáme smysly.

Josef Zumr : Masarykovy filozofické zdroje

Slovo a Smysl 2 STUDIE <http://slovoasmysl.ff.cuni.cz/node/143>

ODPOVĚDI A PŘÍKLADY:

JUDr František NOSEK 1886-1935

“politik, který nikdy nelhal”

právník, poslanec ČSL,

ministr vnitra 1925-26

ministr pošt a telegrafů 1926-29

Miloslav Müller (ed) 2004 Politika jako

evangelizace. Dr František Nosek a dnešek.

Nakladatelství Bílý Slon, Praha

DALŠÍ OTÁZKY:

Jaké jsou příčiny české “nesamozřejmosti”

(Kundera, Bělohradský)

a vratkosti českého státu -

jeho několika zhroucení ve 20. století ?

Jak to, ţe Češi “umí” soukromou existenci,

ale selhávají ve veřejném prostoru ?

HLEDÁME VNITŘNÍ PŘÍČINY

—> Luděk Rychetnik 2012 Svobodný řád. Vyšehrad

SALVS REI PVBLICAE SVPREMA LEX ESTO

POJMY :

SALVS REI PVBLICAE, veřejné blaho, společné dobro

Veřejný ţivot, veřejný prostor

OTÁZKY pokračují:

CIVILIZAČNÍ NÁSKOK:

Co je to ? Je prospěšný ? Proč ?

Vzdělanost - kultura

Spořádaný stát - vláda práva - důvěra k úřadům

- občanské svobody - důvěra v soudy

Občanská sebedůvěra - participace -

důvěra ve férovost politického procesu

Stabilita země - historická stabilita -

odolnost vůči agresi:

Nizozemí, Dánsko, Norsko, Finsko

FAKTA

POZOROVÁNÍ

VÝZKUMY

Důvěra % VI/2009 XI/2009 XI/2010 XI/2012 I/2013 II/2014 II/2015

Prezident 66 68 72 55 26 43 44

Vláda 55 71* 42 15 12 38 49

Sněmovna 25 21 30 12 11 31 36

Senát 28 22 25 21 22 33 35

Krajské zastupitelstvo 46 41 43 37 39 44 46

Obecní zastupitelstvo 64 58 58 59 58 64 66

DŮVĚRA ÚSTAVNÍM INSTITUCÍM

Pramen: CVVM leden 2013, leden 2014, únor 2015

* Úřednická cláda

CVVM

Únor

2013

POKUS O DIAGNOZU

Komentář k výsledkům (CVVM, Sociologický ústav ČSAV):

Podrobně jší analýza : Z dotázaných, kteř í nejsou

spokojeni s fungováním demokracie (rozhodně + spíše

nespokojen), zastává 79 % názor, ţe s lidmi v Č R není

zacházeno rovnoprávně a spravedlivě , 16 % si myslí opak

a 5 % „neví―.

=> nespokojenost s fungováním demokracie mů ţe mít také

ně které sloţitě jší dů vody, související např . s otázkou

sociální spravedlnosti v souč asné č eské společ nosti.

Varující signály ohroţení demokracie, státu zevnitř ?

ROZHODUJÍCÍ FAKTORY PRO NÁPRAVU ?

1) SPRAVEDLIVÝ, “DOBRÝ” ŘÁD

2) SVOBODA

(existenční - antropologické nezbytnosti)

umění demokraticky si vládnout ?

Umění sladit dobrý řád a svobodu

ANALYTICKÉ NÁSTROJE :

SPOLEČENSKÁ TEORIE – POJMY „DŮVĚRA“, „KULTURA“, „DOBRÝ ŘÁD“

„INSTITUCE-MECHANISMY UDRŢOVÁNÍ ŘÁDU“

KOMPARATIVNÍ ANALÝZA

„POLITICKÁ KULTURA“

Dlouhodobě zakotvené hodnoty, významy pojmů,

způsob myšlení a jednání, zvyklosti a „samozřejmosti“ ohledně

chování a postupů ve veřejném a politickém ţivotě

Co rozumíme pod pojmy: „demokracie―

„zákon, příkaz, pravidlo― „politik―

(Obecná kultura:) míra úcty k cizímu majetku

„Řekni mi, jak se stát vyrovnává se svými skandály, a já ti řeknu, v

jaké společnosti ţiješ (Roloff)

(podle Novák 2011 Úvod do studia politiky)

POLITICKÉ KULTURY SI „VŠIMNEME“ AŢ V CIZINĚ

„KLÍČOVÝ PRVEK/ČINITEL“

CORRUPTION PERCEPTIONS INDEX 2013

www.transparency.org/cpi

World Happiness report 2013

Helliwell, John F., Richard Layard, and Jeffrey Sachs, eds. 2013.

World Happiness Report 2013.

New York: UN Sustainable Development Solutions Network.

Full text and supporting documentation can be downloaded from

the UN SDSN website (www.unsdsn.org) and the Earth Institute,

Columbia University website (www.earth.columbia.edu)

Pořadí : 177 států

Index vnímané korupce 2013

Pořadí : 156 států

Index štěstí, spokojenosti

Dánsko 91 Dánsko 7.69

Nový Zéland 91 Norsko 7.65

Finsko 89 Švýcarsko 7.65

Švédsko 89 Nizozemí 7.51

Norsko 86 Švédsko 7.48

Singapur 86 Kanada 7.47

Švýcarsko 85 Finsko 7.39

Nizozemí 83 Rakousko 7.37

Australie 81 Island 7.35

Kanada 81 Australie 7.35

57. ČR 48 39. ČR 6.29

Jaký je vztah mezi svobodou a řádem ? Jak se shlukují body v diagramu mnoha států?

1) Řád svobodu omezuje 2) “Dobrý řád” svobodu umoţňuje a chrání

3) Řád na svobodu nemá vliv : jak jsou rozloţeny body států ?

A JAK JE TOMU DOOPRAVDY ?

Státy 2012 podle pevnosti spravedlivého řádu CPI a indexu občanských svobod CL

10 20 30 40 50 60 70 80 90

Státy 2012 CL - index

občanských

svobod

CPI - Dobrý řád

1

2

3

4

5

6

7

ČR

Saud.Arabie

Dánsko

Finsko

N.Zéland

Singapur

Čad

Paraguay

Venezuela

Japonsko

Tajvan

Botswana Domin.rep.

Katar

Spoj.Arab.Emiráty

Italie Sl

Ukraina

Rusko

Čína

V.Brit. Něm. Rak. Kostar.

Litva

Pol.

Slovin.

USA Eston.

Seychely

Bangladéš Malaysia

Brunei Jordánsko

Rwanda Oman

Kuwait

Ethiopia

Liberia

CPI - Chaos, zvůle

Devět civilizačních polí :

Liší se politickou kulturou –

Uměním spojit svobodu s dobrým řádem

CIVILIZAČNÍ VRCHOL ?

Pole 1 – SV roh diagramu

Stabilní demokracie

Roků demokratické stability do 2010

Australia ? 95

Canada ? 95

Denmark * 95

Netherlands 197

New Zealand ? 95

Norway * 95

United Kingdom 321

Sweden * 201

Switzerland 162

------------------------------------------- United States 221 – CPI 7.3 ?

* „The Nordic countries-probably best governed

in the world―, The Economist Feb 2nd 2013

Co je “dobrý”, spravedlivý řád ?

Instituce – mechanismy udrţování řádu :

1. osobní a pracovní vztahy

2. trh, trţní koordinace

3. vláda zákona

4. morálka, loajalita vůči společnosti, státu, nezištná péče o obecné dobro

5. klientelismus, nepotismus

6. korupce, „já-na-bráchismus“, vzájemné protisluţby

7. despotismus, zvůle, vytváření atmosféry strachu

“Dobrý”, spravedlivý řád je vytvářen institucemi 1, 2, 3, 4

=> DŮVĚRA ve stát, v politický řád

=> legitimita vlády

=> STABILITA REŢIMU a STÁTU

PROČ JE ČESKÁ REPUBLIKA

V NESTABILNÍ OBLASTI

NA OKRAJI ZÁPADNÍ CIVILIZACE?

JAK SE PŘIBLÍŽIT JEJÍMU JÁDRU?

Literární noviny 2010

HLEDÁME KLÍČOVÝ

KULTURNĚ POLITICKÝ PRVEK

Míra společenské kázně – CPI

Ne/pochopení smyslu obecných pravidel

Tolerance k porušování pravidel

(Např. pouţívání antiradarů;

výmluvy na „osobu blízkou“)

Tolerance k rozkrádání/rozkládání státu

Pavel Pospěch : Česká společnost trpí nepochopením smyslu

obecných pravidel

Respekt 17. 2. 2013

Vladimíra Dvořáková 2012 Rozkládání státu. Univerzum

DŮSLEDKY :

Nedůvěra v ústavní činitele a instituce

Pochybnosti o demokracii jako způsobu vlády

HISTORICKY NESTABILNÍ STÁT

Lidové noviny 24. 9. 1999

RECIPE ?