Ekonomie a životní prostředí očima ministra životního prostředí

Ekonomie a životní prostředíočima ministra životního prostředí

Tomáš Chalupaministr životního prostředí

Vysoká škola ekonomická„Ekoforum studentského sdružení Ekonom“

Praha, 16. dubna 2012

Nejprve trocha teorie ze studijních skript…Čím si pro sebe jsou ekonomie a životní prostředí?

• Ekonomie je věda, která se zabývá chováním člověka ve světě omezených zdrojů. Protože potřeby člověka jsou v podstatě neomezené, ekonomie zkoumá otázku, jak alokovat omezené (vzácné) zdroje mezi jednotlivé lidské potřeby.

• Základními složkami životního prostředí jsou ovzduší, voda a půda, organismy, ekosystémy a toky energií. Všechny tyto složky jsou vzájemně provázané, životní prostředí tedy funguje jako systém.

• Ekonomická stránka ochrany životního prostředí zahrnuje vznik ekonomických škod ze znehodnocování životního prostředí a vynakládání prostředků na omezení či eliminaci negativních dopadů, které plynou z nevyhovujícího stavu životního prostředí, a na eliminaci faktorů, které tyto dopady způsobují.

2

Jak vnímáme ekonomiku životního prostředí?ekologická zátěž ekonomiky

• Při rozhodování o optimální míře využívání a znečišťování životního prostředí balancujeme mezi vydáváním peněz na prevenci vzniku ekologické zátěže (náklady na zamezení) a vydáváním peněz na odstranění této zátěže či způsobených škod (ekonomická škoda). Zvýšení jedné položky zátěže vede ke snížení druhé položky - zvýšením nákladů na zamezení snížíme ekonomické škody.

• Z ekonomického hlediska ale není optimální situace nulového znečištění životního prostředí (protože v takové situaci by byly náklady na zamezení velmi vysoké). Namísto toho optimum nastane při takové míře znečištění, při které náklady ekonomických škod ze znečištění ŽP a nákladů na zamezení vyrovnané.

3

Při vnímání všech výše uvedených aspektů docházíme k přesvědčení, že….

• Životní prostředí je stále významnější oblast provádění hospodářské politiky, na které dochází k politickém střetu o její podobu.

• Nejde nutně o spor o cíl (ochrana životního prostředí), ale o způsoby, jak této ochrany dosáhnout.

• Ekonomii – stejně jako ochraně životního prostředí – jde o jedno a to samé: zabránění plýtvání zdrojů.

4

A nyní z praxe….Cesta k řešení situace na MŽP v lednu 2011:

stanovení cílů a způsob, jak jich dosáhnout

Minulost

Dogmata

Ideologie

Móda

Diktát EU

Diktát NGO

Současnost

Rozum

Realismus

Praktičnost

Efektivita

Odbornost

Cesta k zlepšování kvality ovzduší vede přes otevřenou diskusi!

5

A nyní z praxe….Příklad první – ovzduší

V 70. a 80. letech patřila kvalita ovzduší v některých regionech ČR k nejhorším v celé Evropě.

Po roce 1989 realizací řady opatření ke snížení znečišťování ovzduší zejména v energetice a dalších průmyslových odvětvích (odsíření elektráren) došlo k významnému poklesu úrovně znečištění ovzduší.

V posledních letech však trend snižování emisí stagnuje, mírný pokles v roce 2008 je poté důsledkem celosvětové hospodářské krize.

Roste význam emisí znečišťujících látek na kvalitu ovzduší zejména z dopravy a lokálních topenišť.

6

Ilustrativní trend emisí vybraných znečišťujících látek v ČR

Zdroj: ČHMÚ

7

SO2: oxidy síry (emise síry) Nox: oxidy dusíku (emise dusíku) CO: oxid uhelnatý (emise uhlíku)

Podíl jednotlivých zdrojů na znečištění ovzduší v ČR z hlediska PM10

Zdroje primárních emisí PM10 jsou v jednotlivých regionech odlišné, průměrné hodnoty za celou republiku jsou následující:

8

9

Makroekonomické souvislosti- dlouhodobé problémy v ČR Nezaměstnanost (2009)

Obecná míra nezaměstnanosti v ČR aktuálně:1Q 2012= 8,9 %

Zdroj: ČSÚ

Nejvýznamnějšími zdroji znečišťování ovzduší v ČR jsou průmysl a veřejná energetika, doprava, vytápění domácností a přeshraniční vlivy především z Polska.

Největšími problémy z hlediska kvality ovzduší jsou průmyslové zdroje v lokalitách s vysokou hustotou osídlení, zastaralé technologie a nízký zájem o čerpání dotací na modernizaci provozů.

Nejproblematičtější znečišťující látkou v ČR je PM10, jejíž imisní limity jsou dlouhodobě překračovány.

Kvůli překračování imisních limitů ČR v současnosti čelí infringementu, přičemž za neplnění imisních limitů nám hrozí mnohamilionové pokuty.

Shrnutí: ovzdušíO kvalitě ovzduší v naší zemi víme, že…

10

1. Průmysl

Efektivní legislativa (nový zákon o ochraně ovzduší)

Přístupné finance (OPŽP)

Osvěta a prevence (dobrovolné dohody)

Náš přístup k problematice ovzdušíKoncept ochrany životního prostředí

2. Doprava

Efektivní

legislativa (nízkoemisní zóny)

Přístupné finance (CNG a kropicí vozy z OPŽP)

Osvěta a prevence (obchvaty bez poplatků)

3. Domácnosti

Efektivní legislativa (povinné revize kotlů)

Přístupné finance (kotlíkové dotace)

Osvěta a prevence (Dýcháme, čím topíme)

11

Má stát tvrdě regulovat průmysl ve vztahu k ovzduší?

Kde je hranice mezi konkurence-schopností, zaměstnaností a ochra-nou ovzduší?

Jak se má průmysl na zlepšení kvality ovzduší podílet?

Jak má Česká republika postupovat vůči Polsku? Tamní průmysl prozatím neinvestuje ani zlomek toho, co průmyslové podniky například v MSK aglomeraci.

Co si myslíte vy? Je právo na zdraví (kvalitní

ovzduší) srovnatelné s prá-vem domovní svobody? Je stát oprávněn prolomit domovní svobodu a provádět kontrolu topenišť (domácích kotlů) a paliv?

Mají vznikat ve městech nízkoemisní zóny?

Má stát a obce systémově podporovat šetrnou alter-nativní dopravu?

12

Pokračujeme v praxi….Příklad druhý – emisní povolenky

Systém povolenek a obchodování s nimi funguje od roku 2005 (závazek Kjótského protokolu: snížit emise skleníkových plynů do 2012 v průměru o 5,2%). ČR v rámci tohoto protokolu se zavázala ke snížení o 8% oproti roku 1990.

Každému státu EU je přidělen určitý počet povolenek, které vláda následně rozděluje mezi jednotlivé podniky (tento systém končí v roce 2012).

Pro období 2012 – 2020 nová pravidla obchodování. Ceny současných povolenek neustále padají, na trhu vládne regulatorní

nejistota, spojená s těžkopádnými právními předpisy a správními postupy v EU.

V minulosti byl z výnosů prodeje jednotek AAU v ČR financován program Zelená Úsporám.

13

Základní principy obchodování s povolenkami po roce 2012

14

1) Jednotný emisní strop pro EU - roční redukční koeficient 1,74 %

2) Hlavní způsob získávání povolenek – aukce (v roce 2013 cca 50 %) 3) Přidělení povolenek:

4) Benchmarking 5) Převoditelnost povolenek

Povolenky zdarma

- alokace pro průmysl vypočtená na základě benchmarků - referenčních hodnot emisní náročnosti jednotlivých produktů

Derogace

- alokace výrobce elektřiny vypočtená na základě historických emisí; hodnotu musí proinvestovat do modernizace výroby elektřiny

Povolenky v aukci

- zbytek povolenek se prodá v aukci na evropské platformě; minimálně 50 % výnosů je účelově vázáno na ochranu klimatu

Celková alokace v ČR v roce 2013

15

Celkem: 83,6 mil. povolenek

Celková alokace v ČR v roce 2020

16

Celkem: 77,8 mil. povolenek

Celková alokace v ČR

• V roce 2013 se bezplatně přidělí cca 75 % průměrného ověřeného množství emisí z let 2005-9

17

2 013 2 014 2 015 2 016 2 017 2 018 2 019 2 020Povolenky v aukci 29 634 852 33 503 928 37 325 351 41 075 376 44 749 896 48 369 039 51 955 270 55 536 267

Povolenky zdarma 53 963 675 49 221 166 44 544 114 39 952 699 35 450 069 31 018 360 26 637 686 22 283 647

Povolenek v ČR celkem 83 598 527 82 725 094 81 869 465 81 028 075 80 199 965 79 387 399 78 592 956 77 819 914

Derogace vs. Aukce

Derogace Derogace = Výjimka ze směrnice

(konkrétně z nulového přídělu bezplatných povolenek pro výrobu elektřiny)

Státy s vysokým podílem uhlí na výrobě elektřiny (např. PL, CZ, RO, BG)

Cílem je modernizovat výrobu elektřiny a snížit podíl uhlí

Firmy se zavazují proinvestovat min. tržní hodnotu přidělených povolenek

Množství se snižuje až na 0 v roce 2020

Aukce Všechny povolenky, které nebudou

přiděleny zdarma, budou prodány v aukci

Podíl aukcí bude postupně narůstat až na max. v roce 2020

První na podzim 2012 – dále od 2013 na týdenní bázi

Bude probíhat skrze centrální aukční platformu – vždy % podíl každého ČS (individuálně pouze UK, DE, ES a PL)

Výnosy se budou odvíjet od ceny povolenky. V případě ČR – např. 110 mld. (15 EUR) vs. 73 mld. (10 EUR)

18

Využití výnosů z aukcí

19

• Výrobci elektřiny nedostanou ve třetí fázi EU ETS 2013-2020 žádné bezplatné povolenky – výjimka - v případě, že je dotyčný členský stát závislý na jednom druhu fosilního paliva. U ČR je to hnědé uhlí.

• Podle harmonizovaných metodiky byla výrobcům elektřiny určena alokace 107 mil. EUA na celé třetí obchodovací období. Hodnotu těchto povolenek se ale provozovatelé zavázali proinvestovat do modernizace výroby elektřiny a snižování emisí.

• Hodnota bezplatných povolenek je cca 47 mld. Kč, hodnota investic činí 137 mld. Kč.

• „České“ výnosy z emisních povolenek, určené na ochranu klimatu, půjdou ze 60% do programu snižování energetické náročnosti a výroby tepla z OZE (Zelená úsporám II).

Shrnutí: emisní povolenkyO obchodování s emisními povolenkami víme, že…

20

Má stát 50% výnosů z emisních povolenek, které podle evropských směrnic nemusí povinně jít do investic, „rozpustit“ v balíku státního rozpočtu?

Je návazný program Zelené úsporám to pravé pro české životní prostředí, ekonomický nástroj, nebo pouhé socialistické rozdávání peněz?

Jaký dopad bude mít na českou ekonomiku fakt, že ceny emisních povolenek na aukčním trhu neustále klesají?

Co si myslíte vy? Má se stát v případě krachu

evropského povolenkového systému finančně angažovat v dostavbě JETE?

Jaký dopad bude mít obchodní válka mezi leteckými dopravci z Číny, USA , Indie a EU kvůli emis-ním povolenkám na českou ekonomiku?

Kde leží hranice smyslu-plnosti evropského trhu emi-sí, jestliže současná cena povolenky je lehce přes 6 euro?

21

Pokračujeme v praxi….Příklad třetí – ochrana přírody a krajiny

Pouze zákon o ochraně přírody a krajiny vymezuje šest kategorií zvláště chráněných území: národní parky (NP – 4x), chráněné krajinné oblasti (CHKO – 25x), národní přírodní rezervace (NPR – 122x), přírodní rezervace (PR – 817x), národní přírodní památky (NPP – 114x) a přírodní památky (PP – 1290x).

Systém ochrany přírody a krajiny do sebe již od sedmdesátých let minulého století implementuje a „vrství“ stupně ochrany systémem sněhové koule. Střet těchto vrstev pak pro občany znamená zbytečnou administrativní bariéru.

Malá znalost evropské agendy v oblasti ochrany přírody a krajiny způsobuje, že v mnoha případech jsme v souvislosti s evropskými směrnicemi „papežštější než papež“. Problém neznalosti legislativních souvislostí však není pouze doménou „přírody“.

22

Ochrana přírody a krajinystatistika

Na území České republiky je:

1,5% Národních parků (119 489 ha) 13,8 CHKO (1 086 737 ha) 0,4% Národních přírodních rezervací (28 472 ha) 0,5% Přírodních rezervací (38 313 ha) 0,1% Národních přírodních památek (3 915 ha) 0,3% Přírodních památek (22 426 ha)

Je to dost?

23

Kolik přírody vlastně člověk potřebuje k životu?

• Zřízení národního parku znamená rezignaci na ekonomický potenciál a hospodářské využití daného prostoru.

• Pro společnost není nezbytně nutné produkovat HDP na 100% jejího území. I ČR disponuje 0,15% území, která negeneruje žádný ekonomický výnos, naopak vykazuje ztrátu. (1. zóna z celkové výměry českých NP)

24

Škůdci nebo prospěšníci?Příklad první: Kormorán

• Od roku 1979 je chráněn evropskou směrnicí .

• V ČR od roku 1992 ohrožený druh.

• V 80. letech žilo na našem území pouze několik kusů kormoránů.

25

Je podle vás snaha o udržení kormorána „ohroženým druhem“ v pořádku?

Škůdci nebo prospěšníci?Příklad první: Kormorán

• V současnosti žije na našem území trvale 300 jedinců kormorána

• Během jarního a podzimního tahu přes ČR migruje až 700.000 ptáků.

• Na zimu k nám zalétá 10.000 zimujících ptáků.

26

• V rámci vyplácení náhrad škod na rybách v rybnících a vodních nádržích, které kormorán způsobí, jsou vynakládány desítky milionů korun ročně.

Je podle vás i nyní snaha o udržení kormorána „ohroženým druhem“ v pořádku?

Škůdci nebo prospěšníci?Příklad druhý: Kůrovec

• Vyvinul se na konci druhohor.

• Zdrojem šíření kůrovce na Šumavě se stal orkán Kyrill ( 19. ledna 2007).

• V důsledku Kyrillu v parku zůstalo nezpracováno 217 000 stromů, které se pak staly zdrojem šíření kůrovce.

• Ten následně zahubil na 2,5 milionu stromů.

27

Škůdci nebo prospěšníci?Příklad druhý: Kůrovec

• Průměrné náklady na zpracování 1m3 dřeva napadeného kůrovcem standardní těžbou v hospodářském lese jsou 110 Kč.

• Totéž v 1. zóně Národního parku stojí 1900 Kč (při variantě tzv. odkornění nastojato)

• V roce 2012 je předpokládáno ponechat 22 tis. m3 hmoty k zetlení (odkornění), což po odečtení nákladu na soustředění představuje cca 20-22 milionů korun ztráty.

28

Škůdci nebo prospěšníci?Příklad třetí: motýli

• V ČR žije 143 druhů denních motýlů, přibližně 70 druhů je různou měrou ohroženo.

• Zákonem je chráněno 22 druhů motýlů, z toho je kriticky ohrožených 8 druhů a silně ohrožených 11 druhů.

• Příčinou úbytku motýlů je mizení jejich přirozeného prostředí.

• Původní květnaté louky s mnoha desítkami druhů kvetoucích rostlin a jen s několika druhy trav se mění v čistě travnaté, intenzivně hnojené a několikrát za rok sečené „zelené pouště“.

29

Škůdci nebo prospěšníci?Příklad třetí: motýli

• Jsou zavedena opatření na podporu rozvoje mimoprodukčních funkcí zemědělství, spočívajících v ochraně životního prostředí.

• Vlastníci luk dostávají pro podporu takového hospodaření dotace (pevná sazba na hektar podle druhu obhospodařování).

• O dotaci se žádá, minimální plocha po získání dotace je 5 ha a smlouva obvykle platí na 5 let.

30

Je podle vás snaha o udržení kormorána „ohroženým druhem“ v pořádku?

Kde vidíte hranici mezi ekonomickým využitím určitého prostoru a potřebou člověka žít v přírodě?

Jak se má stát zachovat ke kůrovcové kalamitě na Šumavě?

Má podle vás přednost tzv. intenzivní zemědělství před původními „obyvateli“ luk? Dáváte přednost anglickému trávníku nebo motýlí louce?

Co si myslíte vy? Má stát pokračovat v

rozšiřování dalších CHKO či NP?

Má stát dát zelenou průzkumným vrtům na nale-ziště břidlicového plynu?

Jak se má stát chovat k zásobám svých nerostných surovin v kontextu jejich využití v dlouhodobém horizontu?

31

Priority:

Podpora využití energie při nakládání s odpady

Kvalitní vodohospodářská struktura

Podpora čisté mobility v České republice

32

Budoucnost Politika životního prostředí a její další směřování

Finanční zdroje k pokrytí investic v prioritách:

Evropské zdroje (OPŽP)

Národní zdroje

Výnosy z emisních povolenek

Je možné dosáhnout dlouhodobého konsensu mezi prosperujícím průmyslem a energetikou na jedné straně a kvalitním životním prostředím na straně druhé?Abychom mohli odpovědět, musíme pochopit vzájemné vazby:Energetika a průmysl obecně významně ovlivňují kvalitu životního prostředí.Ochrana životního prostředí klade na energetiku a průmysl vysoké nároky z hlediska ochrany jednotlivých složek životního prostředí i světového klimatu.Jak ochrana životního prostředí, tak rozvoj energetiky a průmyslu potřebují dlouhodobou perspektivu a té je možné dosáhnout pouze při vzájemné spolupráci, koordinaci a hledání optimálních řešení.

33

Budoucnost Nepodléhat velkým výzvám

Děkuji za pozornost