Page 1
Univerzita Karlova v Praze
Přírodovědecká fakulta
Studijní program: Biologie
Studijní obor: Biologie
Jakub Novák
Životní styl, stravovací návyky a fyzická aktivita u dětí
v období COVID-19 pandemie
Lifestyle, eating habits and physical activity of children
in the COVID-19 pandemic
Bakalářská práce
Školitel: Mgr. Anna Vážná
Praha, 2022
Page 2
„Tímto bych rád poděkoval Mgr. Anně Vážné za pomoc, cenné rady a odborný dohled při
vedení mé bakalářské práce. Díky patří také mé rodině, která mě při vytváření této práce
podporovala.“
Page 3
„Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci zpracoval samostatně a že jsem uvedl všechny použité
informační zdroje a literaturu. Tato práce ani její podstatná část nebyla předložena k získání
jiného nebo stejného akademického titulu.“
………………………..…
Jakub Novák
V Praze, 5.5.2022
Page 4
Abstrakt
Tato bakalářská práce se zabývá životním stylem, fyzickou aktivitou a stravovacími
návyky dětí a adolescentů v období pandemie COVID-19. COVID-19 je nové respirační
onemocnění původem z Číny, které se rychle rozšířilo po celém světě. S cílem omezit jeho
šíření reagovaly světové vlády vydáváním plošných opatření, která se týkala především
sociálního distancování. Omezení volného pohybu, karantény a domácí izolace vedly
ke změnám každodenního života celé populace. Děti a adolescenti se tak potýkali s novými
výzvami, jako bylo uzavření škol a sportovišť, distanční výuka, omezení sociálních kontaktů
a novými rodinnými problémy, které mohly vyvstat během pandemie. Všechny tyto aspekty
mohly mít vliv a alterovat životní styl, ale také fyzické i duševní zdraví.
Klíčová slova
pandemie COVID-19, děti a adolescenti, izolace, obezita, stravovací návyky, fyzická aktivita,
spánek, doba strávená u obrazovek, psychické zdraví
Abstract
This thesis deals with the lifestyle, physical activity and eating habits of children
and adolescents in the COVID-19 pandemic. COVID-19 is a new respiratory disease
originating in China that has rapidly spread all around the world. In order to limit its spread,
world governments have responded by issuing comprehensive measures, which have mainly
concerned social distancing. Restrictions on free movement, quarantine and home confinement
have led to changes in the daily lives of the entire population. Children and adolescents thus
faced new challenges, such as the closure of schools and sports grounds, distance learning,
the reduction of social contacts and new family problems that may have arisen during
the pandemic. All these aspects could affect and alter the lifestyle, but also physical and mental
health.
Keywords
COVID-19 pandemic, children and adolescents, confinement, obesity, eating behaviours,
physical activity, sleep, screen time, mental health
Page 5
1
Obsah
Seznam zkratek........................................................................................................................... 3
Úvod ........................................................................................................................................... 4
1 Pandemie COVID-19 ......................................................................................................... 5
1.1 Vládní opatření ............................................................................................................ 5
2 Obezita ............................................................................................................................... 7
3 Stravovací návyky .............................................................................................................. 8
3.1 Změny v jídelníčku ...................................................................................................... 9
3.2 Světové rozdíly v příjmu potravin ............................................................................. 10
4 Fyzická aktivita ................................................................................................................ 11
4.1 Fyzická aktivita a sedavé chování ............................................................................. 11
4.2 Doporučené hodnoty fyzické aktivity ........................................................................ 12
4.3 Faktory ovlivňující fyzickou aktivitu během období pandemie ................................ 13
4.3.1 Strukturovaná a nestrukturovaná fyzická aktivita .............................................. 14
4.3.2 Působení rodičů na fyzickou aktivitu dětí .......................................................... 15
4.4 Vliv fyzické aktivity na tělesné a duševní zdraví ...................................................... 16
5 Doba trávená u obrazovek ................................................................................................ 17
5.1 Doba strávená u obrazovek a životní styl .................................................................. 17
5.2 Dopad pandemie na dobu strávenou u obrazovek ..................................................... 18
5.2.1 Vliv rodinného prostředí na dobu strávenou u obrazovek ................................. 18
5.3 Alternativní využití obrazovek pro zlepšení životního stylu ..................................... 19
6 Spánek .............................................................................................................................. 20
6.1 Doporučená doba spánku ........................................................................................... 20
6.2 Pandemie a spánek ..................................................................................................... 20
6.3 Pozitivní vliv izolace na spánkový režim adolescentů .............................................. 21
6.4 Vliv pandemie na cirkadiální rytmy .......................................................................... 21
Page 6
2
7 Psychické zdraví ............................................................................................................... 23
7.1 Rodinné prostředí a psychické zdraví ........................................................................ 23
7.2 Uzavření škol a psychické zdraví .............................................................................. 24
7.3 Vliv pandemie na psychické zdraví ........................................................................... 24
Závěr ......................................................................................................................................... 25
Seznam použité literatury ......................................................................................................... 26
Internetové zdroje: ................................................................................................................ 39
Page 7
3
Seznam zkratek
BMI Body mass index, index tělesné hmotnosti
COSI Childhood Obesity Surveillance Iniciative
COVID-19 Coronavirus disease 2019
HDL High density lipoprotein, lipoprotein s vysokou hustotou
MET Metabolic equivalent of task
PTSD Posttraumatic Stress Disorder
SARS-CoV-2 Severe acute respiratory syndrome coronavirus 2
WHO World Health Organization
Page 8
4
Úvod
Nová respirační nákaza, COVID-19, způsobená koronavirem SARS-CoV-2, vypukla
v čínském městě Wuhan koncem roku 2019. Toto onemocnění se rychle rozšířilo po celém
světě a 11. března 2020 bylo označeno Světovou zdravotnickou organizací za pandemii (URL1;
Ciotti et al. 2020). Největší riziko představuje COVID-19 pro starší věkové kategorie nebo lidi
trpící zdravotními obtížemi a chronickými onemocněními (Wang et al. 2020). Děti
a adolescenti tvoří pouze malé procento potvrzených případů a většina z nich
má asymptomatický nebo mírný průběh onemocnění (Ong et al. 2020).
Pro omezení šíření COVID-19 vydalo mnoho zemí světa včetně České republiky plošná
opatření, která se týkala sociálního distancování, zakrývání dýchacích cest a domácího
izolování. Opatření vedla k omezení hromadných akcí, kulturních, sportovních
a volnočasových aktivit a k uzavření nebo omezení některých veřejných prostorů včetně
sportovních areálů, škol nebo restaurací, což vedlo k výrazným změnám každodenního života
celé populace včetně dětí a adolescentů (URL8, URL9).
Pandemie COVID-19 tak mohla u dětí a adolescentů vést k výraznému omezení
možnosti fyzické aktivity a kontaktu s vrstevníky, ztrátě strukturovaného denního režimu
a navýšení doby sedavého chování společně s dobou strávenou u obrazovek. Společně se
zhoršením spánkového režimu i stravovacích návyků mohly tyto změny výrazně ovlivnit jejich
životní styl, vývoj i fyzické a psychické zdraví (Dutta 2020).
Page 9
5
1 Pandemie COVID-19
V prosinci 2019 došlo v čínské provincii Hubei ve městě Wuhan k propuknutí nového
koronavirového onemocnění SARS-CoV-2 (Severe acute respiratory syndrome coronavirus 2).
Následkem jeho globálního šíření a úmrtnosti, bylo onemocnění COVID-19 (coronavirus
desease 2019) 11. března 2020 označeno Světovou zdravotnickou organizací, WHO (World
Health Organization), za pandemii (URL1). Od počátku pandemie se do dne 20.4.2022 po
celém světe onemocnění COVID-19 infikovalo více než 500 milionů lidí a více než 6 milionů
lidí v jeho důsledku zemřelo (URL2).
Onemocnění může mít mírný až těžký průběh, přičemž velká část nakažené populace
nejeví žádné příznaky a šíří onemocnění pouze jako přenašeči. Mezi příznaky COVID-19 patří
zejména horečky, kašel a dušnost. V souvislosti s onemocněním byla hlášena i ztráta čichu
a chuti. K přenosu koronaviru dochází především přes dýchací cesty kapénkami nebo
aerosolem (Ciotti et al. 2020; Tsang et al. 2021). Lidé s chronickými zdravotními problémy
mohou být vystaveni většímu riziku závažnějšího průběhu onemocnění (Sinha et al. 2020).
Děti a adolescenti během pandemie méně podléhali infekci a představovali pouze malou
část z celkového počtu potvrzených případů COVID-19 (Gudbjartsson et al. 2020; Wu
a McGoogan 2020). U nakažených dětí byl také pozorován méně závažný průběh COVID-19
než u dospělých (Dong et al. 2020; Ong et al. 2020).
1.1 Vládní opatření
Mnoho zemí vydalo vládní opatření pro omezení šíření koronavirové infekce
a zabránění přetížení zdravotnických systémů, mezi které patřilo například sociální
distancování, domácí izolace, dodržování dvoumetrových rozestupů, omezení hromadných
akcí a shromáždění včetně školní docházky, zakrytí dýchacích cest na veřejnosti, a mnoho
dalších opatření ovlivňujících každodenní život. Opatření a doba izolace byla v různých zemích
rozdílná (Ciotti et al. 2020; Tsang et al. 2021; Moore et al. 2020; Okuyama et al. 2021).
V České republice byly první případy nákazy zaznamenány 1. března 2020. Dne 12.
března 2020 vyhlásila vláda České republiky nouzový stav, uzavřela školy a zakázala konání
kulturních, společenských, sportovních či náboženských akcích nad 30 lidí. Od 19. března 2020
byl vyhlášený zákaz vycházení bez ochrany dýchacích cest. Po mírném rozvolnění během
letních měsíců rozhodla vláda České republiky 12. října 2020 o úplném zákazu sportovních
kulturních a jiných volnočasových akcí a opětovném zákazu osobní přítomnosti žáků ve
Page 10
6
školách. Během pandemie se opatření dále měnila na základě epidemiologické situace
a rozhodnutí vlády. V České republice se od počátku pandemie do března roku 2022
prokazatelně nakazilo 3,58 milionu lidí a 38 685 lidí v důsledku onemocnění zemřelo (URL3;
URL11).
Page 11
7
2 Obezita
Nadváha a obezita je definována jako abnormální nebo nadměrné hromadění tuku, které
může poškozovat zdraví. Ke změně tělesné hmotnosti dochází, pokud dojde k nerovnováze
mezi příjmem energie (respektive kalorií) čili množstvím energie přijatým potravou a výdejem
energie vynaloženým tělem pro udržování životních funkcí a výkonem fyzické aktivity. Pokud
příjem energie převyšuje její výdej po delší dobu, dochází k nabývání na hmotnosti v podobě
tukové tkáně, které vede k nadváze a až k obezitě (Hall et al. 2012; URL4). Vznik obezity je
u dětí ovlivněn nejen behaviorálními, mentálními, socioekonomickými i kulturními faktory, ale
i genetickými a metabolickými predispozicemi společně s životním prostředím (Kumar a Kelly
2017), z čehož právě chování a životní prostředí bylo výrazně ovlivněno pandemií COVID-19
napříč celou populací (Cuschieri a Grech 2020).
U dětí s nadváhou a obezitou je více pravděpodobné, že budou obézní i v pozdějším věku
a jsou vystaveny vyššímu riziku rozvinutí řady chronických nepřenosných onemocnění, jako
jsou kardiovaskulární onemocnění, diabetes mellitus 2. typu, muskuloskeletální poruchy
a některé typy rakoviny (URL5), které mohou být přitěžujícím faktorem během COVID-19
onemocnění (Kassir 2020).
Pandemie COVID-19 mohla vést k dalšímu zhoršení situace dětské nadváhy a obezity.
Celosvětová prevalence obezity se od roku 1975 do roku 2016 téměř ztrojnásobila a dětská
obezita je jedním z nejvážnějších problémů veřejného zdraví 21. století. V roce 2016 více než
340 milionů dětí ve věku 5–19 let čelilo nadváze nebo obezitě a v roce 2020 čelilo nadváze
nebo obezitě téměř 39 milionů dětí mladších 5 let (URL4). V evropském regionu se problémem
dětské nadváhy a obezity, již od roku 2007, zabývá iniciativa WHO, COSI (Childhood Obesity
Surveillance Iniciative), které se nyní účastní bezmála 40 zemí včetně České republiky.
Například výsledky z průzkumu mezi lety 2015-2017 ukázaly, že se některé středomořské
země, jako je Kypr, Španělsko, Řecko a Itálie potýkají až s 43% prevalencí nadváhy a až
20% prevalencí obezity u dětí ve věku od 7-9 let, což jsou alarmující čísla. Součástí těchto
průzkumů je pozorování vlivu stravovacích návyků, fyzické aktivity, času stráveného
u obrazovek, spánkového režimu a vlivu školní docházky na dětskou obezitu (World Health
Organization 2021) a právě tyto faktory byly výrazně ovlivněny během domácí izolace
následkem COVID-19 pandemie (Cuschieri a Grech 2020; López-Bueno et al. 2021). Výsledky
dopadu pandemie na dětskou nadváhu a obezitu v evropském regionu by mohlo přinést šesté
kolo COSI, které bylo plánováno během let 2021–2023 (URL6).
Page 12
8
3 Stravovací návyky
Pandemie COVID-19 u dětí a adolescentů výrazně ovlivnila každodenní život a s ním
i stravovací návyky. Stravovací návyky dětí jsou ovlivněny jejich věkem, pohlavím, národností,
ale také vzděláním pečovatelů, počtem rodinných členů a vliv může mít i sledování televize
(Ruiz-Roso et al. 2020).
Ačkoliv věk nebyl výrazně spojen se specifickými stravovacími návyky, byla během
pandemie v jeho souvislosti pozorována různá spotřeba jednotlivých jídel. Rozdílné stravovací
návyky pozorujeme obecně mezi muži a ženami (Grzymisławska et al. 2020), což se projevilo
i u dětí a adolescentů během pandemie, například v různé spotřebě ovoce a zeleniny.
Náboženství, tradice a také rodinný socioekonomický status se mohou odrážet na kvalitě
a pestrosti stravy (Ruiz-Roso et al. 2020; López-Bueno et al. 2020).
V různých oblastech světa mohou důsledky pandemie vytvořit finanční problémy a vést
k situaci potravinové a nutriční nejistoty (Oliveira et al. 2020 v Ribeiro et al. 2020). Rodiny,
které z velké části přišly o příjem nebo ho úplně ztratily, jedly méně, nebo si vybíraly levnější
potraviny, které mají často nízkou nutriční hodnotu a vysoký obsah cukru (Campagnaro et al.
2020). Také u malých rodin (počet členů v domácnosti ≤ 3) byl během pandemie pozorován
relativně větší průměrný příjem sladkých jídel, ale i navýšení celkové spotřeby, oproti větším
rodinám (Ruiz-Roso et al. 2020).
Dalším důležitým vlivem pandemie na jídelníček dětí je, že během domácí izolace trávily
rodiny více času společně. Rodiče a pečovatelé prostřednictvím svých stravovacích návyků
ovlivňují nejen příjem potravy dětí, ale také jejich stravovací návyky (Mais et al. 2017). Mohou
tak být svým stylem stravování zodpovědní za formování špatných stravovacích návyků
a nárust BMI (body mass index) u svých dětí (Yuan et al. 2021). Vliv má také vzdělání rodičů
nebo pečovatelů. Rodiče s nižším vzděláním, mívají větší tendenci konzumovat levnější a méně
zdravá jídla (Rydén a Hagfors 2011), což bývá často spojováno s rizikem, že jejich děti budou
konzumovat větší množství ultra-zpracovaných potravin (Mais et al. 2017).
Na stravovací návyky může působit také stres vyvolaný pandemií. Sladké potraviny
podporují produkci serotoninu, který má pozitivní vliv na náladu. Děti tak mohou stres
potlačovat konzumací jídla, což může vést přejídání se komfortními potravinami („comfort
food“, je označení pro konkrétní jídlo, které jedinec konzumuje za účelem získání psychického
pohodlí, často obsahuje hodně cukru nebo má pro jedince nostalgickou nebo sentimentální
Page 13
9
hodnotu; Locher et al. 2005), označovaným jako touha po jídle („food craving“;
Rodríguez-Martín a Meule 2015).
Domácí izolace může v dětech vyvolat kromě stresu i pocit nudy, která bývá podobně
jako stres spojována s větším příjmem energie. Snaha odvést pozornost od nudy konzumací
potravin, pozitivně koreluje se spotřebou kalorií, tuků, sacharidů a bílkovin a zvyšuje touhu jíst
nezdravé svačiny (Moynihan et al. 2015). Kromě toho mohou další emoční a psychické reakce
zvýšit riziko rozvinutí špatných stravovacích návyků v reakci na vypuknutí COVID-19
pandemie (Di Renzo et al. 2020). Například prožívání negativních emocí může také vést
k přejídání, takzvanému emočnímu jezení (van Strien et al. 2013).
3.1 Změny v jídelníčku
Správná výživa je důležitá pro zdraví a správnou funkci imunitního systému, který
obzvlášť v době pandemie hraje klíčovou roli. Pro podpoření zdravých stravovacích návyků
během izolace vydala WHO tipy na stravování, ve kterých doporučuje vaření domácích jídel
a omezení příjmu solí, cukrů, tuků a alkoholu. Naopak upřednostňuje konzumaci potravin
bohatých na vlákninu a pití čisté vody. Mezi doporučenými potravinami byly například
luštěniny, čerstvé i mražené ovoce a zelenina, celozrnné potraviny a mléčné výrobky (URL7).
V některých zemích mohlo na základě vládních opatření dojít k omezenému přístupu
k čerstvým potravinám, jako bylo například omezení možnosti denních nákupů. To mohlo vést
ke snížení spotřeby ryb, ovoce a zeleniny, a naopak vést ke zvýšené spotřebě a hromadění
ultra-zpracovaných potravin („ultra processed food“). Ultra-zpracované potraviny jsou
trvanlivé, dostupné a komfortní potraviny připravené k přímé spotřebě nebo k ohřevu
(Monteiro et al. 2010). Ultra zpracovaná jídla obvykle mívají vysoký obsah tuků, cukrů a solí
a řadí se mezi ně slazené nápoje, rychlé občerstvení, svačiny s vysokou energetickou hodnotou,
polotovary a slazené snídaňové cereálie (Di Renzo et al. 2020).
Podle Pan American Health Organization a World Cancer Research Fund International
jsou ultra-zpracované potraviny hlavními faktory související s obezitou, cukrovkou,
kardiovaskulárními onemocněními a různými druhy rakovin (Pan American Health
Organisation a World Health Organisation, Americas 2015). Dále jejich konzumace může vést
ke zhoršení inzulinového a lipidového profilu, snížení hladiny HDL (high density lipoprotein),
k vysoké hladině triglyceridů (Freedman et al. 1999) a má vliv na zdraví ústní dutiny
(Campagnaro et al. 2020).
Page 14
10
Během izolace docházelo kromě změn v jídelníčku, také k nahrazování pravidelných
jídel, tj. snídaní, obědů a večeří. Podle brazilského průzkumu byla snídaně jediným
pravidelným jídlem a přibližně třetina zkoumaných jedinců vyměnila velká jídla za svačiny.
Z průzkumu také vyplynulo, že děti jedly pravidelněji než adolescenti (Teixeira et al. 2021).
3.2 Světové rozdíly v příjmu potravin
Obecná zjištění a změny nejsou samozřejmě všeobecně platná. Výsledky dopadu
pandemie na příjem potravin dětí a adolescentů z různých zemí se lišily a nebyl pozorován
žádný jednotný vzorec. Zdrojem diverzity mohly být již zmíněné faktory ovlivňující stravovací
návyky, především národnostní výživové specifika a tradice.
Mezinárodní studie adolescentů (10-19 let) z Itálie, Španělska, Kolumbie, Brazílie
a Chile pozorovala během izolace výrazné zvýšení příjmu luštěnin, ovoce a zeleniny a snížení
příjmu rychlého občerstvení, což mohlo být ovlivněno právě domácím vařením nebo menší
spotřebou jídel mimo domov (URL7; Łuszczki et al. 2021). Byl také pozorován výrazný nárust
průměrného příjmu smažených a sladkých potravin (Ruiz-Roso et al. 2020). Polská studie
naopak pozorovala nárust konzumace pečeného masa, spolu s konzumací mléčných výrobků
a sladkostí. Polské dětí a adolescenti také méně konzumovali luštěniny, celozrnné potraviny
a ořechy, ale i ultra-zpracované potraviny (Łuszczki et al. 2021). Jiný španělský průzkum
pozoroval u dětí snížení spotřeby ovoce a zeleniny, které bylo nejvýraznější u populace dětí ve
věku 3 až 5 let (López-Bueno et al. 2020). Tato odlišnost mohla být způsobená rozdílným
způsobem sběru dat, velikostí a věkovým rozmezím zkoumané populace.
Francouzská studie pozorovala během pandemie výrazné změny v dětských stravovacích
návycích a jejich přístupu k jídlu, zahrnujícím touhu po jídle, požitek z konzumace potravin,
emoční přejídání a omezenou schopnost regulovat svou spotřebu jídla. U francouzských dětí
byla pozorována také zvýšená frekvence svačení mezi jídly a pokles struktury stravovacího
režimu. K vyšší frekvenci svačení mohl přispět již zmíněný pocit nudy, kdy se děti snažily
během izolace vyplnit čas konzumací potravin, nebo mohli v jídle nalézt potěšení a útěchu.
Mezi svačinami byl také pozorován zvýšený příjem komfortních potravin. Vyšší stres rodičů
předpovídal více benevolentní přístup ke stravování a poskytoval dětem ohledně stravování
více autonomie, což mohlo vést k vyššímu a častějšímu příjmu potravin a nepravidelné
struktuře stravování. Naopak se zlepšením stravovacích návyků souvisela vyšší vzdělanost
rodičů. Vzdělanější rodiče lépe udržovali stravovací režim, nakupovali více udržitelná a zdravá
jídla a více s dětmi vařili a připravovali domácí pokrmy (Philippe et al. 2021).
Page 15
11
4 Fyzická aktivita
Vládní nařízení pro zpomalení šíření COVID-19, přinesla mnoho restrikcí týkajících se
pohybu lidí a fyzických interakcí. To vedlo v mnoha zemích k uzavření škol, veřejných
prostorů a sportovních areálů, týmové sportovní ligy a jiné pohybové kurzy zrušily tréninky a
došlo také ke zrušení sportovních zápasů a soutěží, což výrazně ovlivnilo možnost fyzické
aktivity (Dunton et al. 2020). Dostatečné množství fyzické aktivity přispívá k fyzickému a
duševnímu zdraví (Carson et al. 2017), posílení imunitního systému (Lasselin et al. 2016) a
podporuje zdravý vývoj dětí (Moore et al. 2020). Fyzicky aktivní děti mají rovněž nižší riziko
zdravotních obtíží v dospělosti. Naopak nedostatek fyzické aktivity a nadměrné sedavé chování
může vést ke zvýšenému riziku závažných zdravotních onemocnění, jako jsou nadváha a
obezita, diabetes mellitus 2. typu, kardiovaskulární onemocnění, nebo metabolickému
syndromu (U.S. Department of Health and Human Services 2008).
4.1 Fyzická aktivita a sedavé chování
Fyzická aktivita je definována jako jakýkoliv tělesný pohyb produkovaný kosterními
svaly, který vede k výdeji energie (Caspersen et al. 1985). Také lze fyzickou aktivitu vyjádřit
jako celkové množství času stráveného denními, pracovními a školními, rekreačními,
sportovními a dalšími aktivitami, které zvyšují energetický výdej organismu (Howley 2001).
Rozdělit fyzickou aktivitu můžeme například jako v Howleyově studii, na volnočasovou
fyzickou aktivitu, aerobní a odporové cvičení. Volnočasové fyzické aktivity se člověk účastní
ve volném čase na základě svých zájmů a potřeb. Příkladem mohou být procházky,
zahradničení, tanec, cvičební programy a některé sporty. Howley sem řadí i cvičení, při kterém
se konají plánované, strukturované a opakující se tělesné pohyby za účelem zlepšení nebo
udržení jedné nebo více složek fyzické zdatnosti. Aerobní cvičení je typ cvičení, při kterém se
zapojují velké svalové skupiny do dynamických aktivit, které mají za následek podstatné
zvýšení srdeční frekvence a energetického výdeje. Příkladem aerobních cvičení je běh, plavání
nebo jízda na kole. Při odporovém cvičení dochází ke krátkým intenzivním návalům fyzické
aktivity jako je vzpírání nebo sprinty a je navrženo speciálně pro zvýšení svalové síly
a vytrvalosti. Odporové cvičení bývá také označováno jako anaerobní cvičení, protože při něm
spotřeba kyslíku převyšuje jeho dodávku (Howley 2001; World Health Organization. Regional
Office for Europe 2021).
Page 16
12
Fyzickou aktivitu je možné dále rozdělit podle individuálně specifického energetického
výdeje, na lehkou, střední a vysokou (intenzivní). K tomu se využívá fyziologická míra
vyjadřující intenzitu pohybových aktivit MET (metabolic equivalent of task), kdy jeden MET
se rovná energetickému ekvivalentu vynaloženého jedincem sedícím v klidu. Lehká fyzická
aktivita se tak pohybuje mezi 1,5 a 3 MET, což znamená, že energetický výdej této činnosti
není vyšší než trojnásobek energie vydané daným jedincem sedícím v klidu. Do lehké fyzické
aktivity se řadí zejména činnosti, které nevedou k podstatnému zvýšení frekvence dýchání nebo
srdečního tepu. Za střední fyzickou aktivitu se považuje aktivita, při níž se výdej energie
pohybuje mezi 3 a 6 MET a za intenzivní aktivitu se považuje energetický výdej, který
převyšuje hodnotu 6 MET (World Health Organization. Regional Office for Europe 2021).
Sedavé chování je definováno jako sezení a ležení v době bdění, kdy je výdej energie
velmi nízký (Sedentary Behaviour Research Network 2012). Typickým příkladem sedavého
chování souvisejícího s prací nebo školou je práce u stolu nebo cestování autem, zatímco
příkladem sedavého chování ve volném čase může být sledování televize nebo používání
počítače. Podle Pearson a kol. sedavé chování souvisí s fyzickou aktivitou, ale nechová se jako
její funkční protiklad ( tzv. druhá strana mince) a nahrazuje ji pouze okrajově (Pearson et al.
2014). Fyzická aktivita, sedavé chování a spánek jsou označovány jako pohybové chování
a odlišují se mírou intenzity pohybu (Tremblay et al. 2016).
4.2 Doporučené hodnoty fyzické aktivity
Na základě důkazů o vlivu fyzické aktivity na zdravý růst a vývoj organismu byla mnoha
zeměmi i WHO vydána doporučení a pokyny pro různé věkové kategorie dětí a mládeže, která
doporučují vhodnou dobu strávenou pohybovou aktivitou, rekreačním sledováním obrazovek
a dobu strávenou spánkem ve 24 hodinách. Pro splnění pohybových doporučení by měly být
děti do 1 roku fyzicky aktivní alespoň 30 minut rozložených během celého dne. Toho mohou
takto malé děti docílit hraním si na podlaze nebo polohou na břiše. Děti ve věku 1-2 roky by
měly během dne strávit minimálně 180 minut různými fyzickými aktivitami. To platí i pro děti
od 3 do 4 let, kdy alespoň 60 minut fyzické aktivity by mělo dosahovat střední až intenzivní
zátěže (World Health Organization 2019). Pro děti a mladistvé ve věku 5-17 let je doporučené
během jednoho dne trávit čas alespoň 60 minut fyzickou aktivitou o střední až vysoké intenzitě
aerobního typu a také by se měli alespoň třikrát týdně věnovat intenzivní fyzické aktivitě
a odporovým cvičením pro posílení svalů a kostí (World Health Organization. Regional Office
for Europe 2021).
Page 17
13
Splnění pohybových doporučení vede u dětí a mládeže k lepšímu kardiometabolickému,
muskuloskeletálnímu, kognitivnímu a duševnímu zdraví a lepším imunitním funkcím, ve
srovnání s jejich méně aktivními vrstevníky (Moore et al. 2020; World Health Organization.
Regional Office for Europe 2021).
4.3 Faktory ovlivňující fyzickou aktivitu během období pandemie
Míru dětské fyzické aktivity mohly během pandemie COVID-19 ovlivnit osobní
charakteristiky jako je věk, pohlaví, tělesná zdatnost, motivace a další osobní vlastnosti (Gilic
et al. 2020), ale i faktory životního prostředí, na které měla pandemie největší dopad. Rozdíly
ve fyzické aktivitě tak mohly být způsobeny mírou omezení (Okely et al. 2021), délkou domácí
izolace (Okuyama et al. 2021) spolu s dostupností vybavení a veřejného prostranství pro
volnočasové aktivity a délkou doby, kterou děti mohly trávit venku. Vliv mohla mít také
bezpečnost v sousedství (Zenic et al. 2020) nebo vzdělání rodičů a jejich podpora dětí
k pohybovým aktivitám (Moore et al. 2020).
Například v Kanadě byl během izolace pozorován významný pokles všech pohybových
aktivit dětí a adolescentů. Nejdramatičtější pokles byl pozorován u venkovní fyzické aktivity
a sportu. Děti naopak trávily delší dobu sedavým chováním, včetně doby strávené u obrazovek,
a také spaly déle. U mladších dětí byly zaznamenány menší změny v pohybovém chování než
u starších dětí (Moore et al. 2020).
Uzavření škol pro děti znamenalo ztrátu školních a se školou spojených fyzických aktivit
jako je tělesná výchova nebo chůze do a ze školy. Ztráta strukturovaného dne u dětí může vést
k podobnému chování, jako během víkendů nebo během letních prázdnin, kdy děti mívají nižší
hodnoty fyzické aktivity a přibírají na váze (Fairclough et al. 2015; von Hippel a Workman
2016). Na druhou stranu mohou mít děti bez strukturovaných školních dní více času na hraní
doma („free play“; Dunton et al. 2020).
Na základě ekonomické situace rodiny, přístupu k digitálním technologiím, velikosti domu
a venkovních prostorů mohou být mezi domácnostmi velké rozdíly, které ovlivňují dětskou
fyzickou aktivitu (Dunton et al. 2020). Doba strávená venku je spojována s větší fyzickou
aktivitou, menší mírou sedavého chování a lepší kvalitou spánku (Moore et al. 2020). Čas
trávený venku je pozitivně spojen se stavem a dostupností venkovního prostředí (Lambert et al.
2019). Děti žijící v rodinných domech vykazovaly vyšší úroveň venkovní fyzické aktivity
a trávily více času chůzí a jízdou na kole. Také rodiny vlastnící psa vykazovaly vyšší fyzickou
aktivitu a delší dobu strávenou venku. (Moore et al. 2020). Naopak děti z rodin s nižším
Page 18
14
socioekonomickým statusem mívají méně příležitostí pro fyzickou aktivitu a jsou častěji
vystaveny sedavému chování (Tandon et al. 2012). Největší omezení možnosti účastnit se
fyzické aktivity tak mohlo působit na chudší rodiny z městských oblastí, žijící v malých bytech
(Rundle et al. 2020).
4.3.1 Strukturovaná a nestrukturovaná fyzická aktivita
Zastoupení strukturované aktivity a její vliv na celkovou fyzickou aktivitu mezi dětmi
a adolescenty souvisí s infrastrukturou země. Hlášení ze zemí s lepší infrastrukturou a větší
závislostí na organizovaném sportu a na školních a komunitních sportovních zařízeních,
vykazují u dětí nižší fyzickou aktivitu a vyšší hodnoty sedavého chování. Naopak země s horší
infrastrukturou a vyšší závislostí na aktivním transportu a aktivním hraní (tzn. fyzické aktivitě
s pravidelnými úseky mírného až intenzivního tempa), hlásí u dětí vyšší fyzickou aktivitu
a méně sedavého chování, což poukazuje na to, že nezávislá mobilita může u dětí přirozeně
vést k vyšší úrovni fyzické aktivity spíše než je tomu u strukturované aktivity (Tremblay et al.
2016). Studie Okely a kol. zjistila, že během pandemie děti ve věku 3-5 let ze zemí s nižšími
nebo středními příjmy pravděpodobněji splňovaly pohybová doporučení než děti ze zemí
s vyššími příjmy. Zároveň děti žijící v zemích s nízkými nebo mírnými omezeními splňovaly
s větší pravděpodobností pohybová doporučení než děti žijící v zemích s vysokou mírou
omezení (Okely et al. 2021).
Vliv strukturované aktivity můžeme také srovnávat na základě její dostupnosti mezi dětmi
žijícími ve městech a dětmi žijícími na venkově. Děti a adolescenti z městských komunit se
obecně více zapojují do strukturovaných a organizovaných sportovních aktivit. Proto u nich
jejich omezení vedlo během pandemie k výraznějšímu poklesu fyzické aktivity oproti dětem
a adolescentům z venkova. Ti se naopak více zapojují do nestrukturovaných fyzických aktivit.
Ze studie také vyplynulo, že venkovští adolescenti měli nižší výchozí úroveň fyzické aktivity
než městští adolescenti, a i proto u nich během pandemie nedošlo k tak výraznému poklesu
(Zenic et al. 2020). Uzavření škol může mít větší vliv na fyzickou aktivitu u dětí z venkova než
u jejich městských protějšků, kde se právě aktivní doprava (chůze a jízda na kole) do školy více
podílela na celkové úrovni jejich fyzické aktivity (López-Bueno et al. 2021).
Omezení strukturované tělesné aktivity se projevilo i na úrovni genderových a věkových
rozdílů. Studie Sekulic a kol. zjistila, že během COVID-19 pandemie nastal signifikantní pokles
fyzické aktivity u chlapců, zatímco u dívek změny tak signifikantní nebyly. Autoři
předpokládají, že úroveň fyzické aktivity u chlapců byla obecně určována právě účastí
Page 19
15
v týmových sportech a vyžitím ve fitness centrech a tělocvičnách (Sekulic et al. 2020). Vyšší
pokles fyzické aktivity u chlapců mohl být také způsoben obecně nižší hladinou fyzické zátěže
dívek (Telford et al. 2016). Podle kanadské studie byly dívky i během pandemie méně aktivní,
více využívaly sociální sítě a spaly déle (Moore et al. 2020).
Podle studie z Číny měly naopak dívky během pandemie výrazně vyšší fyzickou aktivitu
než chlapci. Podle autorů může být tento fenomén zdůvodněn již zmíněnou vyšší účastí chlapců
v strukturovaných sportech, které byly ovlivněny restrikcemi, ale také tím, že dívky se častěji
věnují právě domácímu cvičení jako je aerobik, tanec jóga a podobně. Dívky také častěji
vykonávaly domácí práce, což mohlo způsobit navýšení lehké až střední fyzické aktivity
(Zhang et al. 2020).
4.3.2 Působení rodičů na fyzickou aktivitu dětí
Uzavření škol a zrušení organizovaných sportů může u starších dětí vést k tomu, že si
osvojí nové návyky fyzické nečinnosti, které po skončení pandemie bude velmi obtížné změnit,
a proto je důležité aby rodiče podporovali děti v pohybu (Dunton et al. 2020). Děti kvůli izolaci
trávily více času doma, a tak byly pod větším vlivem rodičů, obzvláště, pokud rodiče byli nuceni
pracovat z domova. Rodičovská podpora dětí ve fyzické aktivitě a schopnost rodičů omezit
dobu strávenou u obrazovek vedla k lepšímu plnění pohybových doporučení. Regulace času
stráveného u obrazovek u dětí podporuje zachování doporučené doby strávené fyzickou
aktivitou a spánkem (Guerrero et al. 2020). U kanadských dětí s mladšími rodiči, byl pozorován
nižší pokles fyzické aktivity, venkovního i vnitřního hraní a rodinné fyzické aktivity. Děti také
méně používaly sociální média a více spaly. Podpora a společná účast rodičů na pohybových
aktivitách byla u dětí spojena s vyšší fyzickou aktivitou (Moore et al. 2020).
Děti s oběma aktivními rodiči mívají vyšší míru fyzické aktivity, než když je aktivní
pouze jeden z rodičů. Otcové mívají výraznější vliv na účast dětí ve sportech a fyzické aktivitě
než matky (Moore et al. 1991). Otcové častěji iniciují pohyb, zapojují se do fyzické aktivity,
zlepšují vztah dětí ke sportování a zároveň využívají pohybu ke sblížení se s dětmi. Mohou tak
být pro děti vzorem fyzické aktivity, a tím ovlivňovat jejich pohybové návyky. Bylo
pozorováno, že děti s aktivnějšími otci se častěji účastní sportovních aktivit než děti
s neaktivními otci (Yang et al. 1996). Vyšší vzdělání otců souvisí s vyšší úrovní fyzické aktivity
jejich dětí. Konflikty v rodině byly před a také během pandemie asociovány negativně s úrovní
fyzické aktivity dětí a lze předpokládat, že děti, které jsou v rozporu s rodiči, pak jimi nejsou
Page 20
16
dostatečně podporovány ve fyzické aktivitě. Během izolace mohou být rodiny více stresované,
a to může vést k častějším konfliktům (Gilic et al. 2020).
4.4 Vliv fyzické aktivity na tělesné a duševní zdraví
Dospívání hraje klíčovou roli v lidském vývoji, během něhož dochází k fyzickým,
psychickým a sociálním změnám, včetně osvojování si nových návyků, které se promítají do
dospělosti (Ruiz-Roso et al. 2020). Zdravý fyzický a psychický vývoj dětí závisí na
dostatečném množství fyzické aktivity a spánku, a naopak omezeném sedavém chování.
Pravidelný pohyb je základním prostředkem pro podporu tělesného zdraví a prevenci rozvoje
obezity a dalších civilizačních chorob (Štveráková et al. 2021). Nízká úroveň fyzické aktivity
a dlouhá doba trávená sedavým chováním je, mimo vyšší míru obezity a zhoršené hodnoty
lipidů v krvi, také spojena s kardiometabolickými rizikovými faktory včetně hypertenze,
a stejně tak i inzulinovou rezistenci a diabetem mellitus 2. typu (Nemet 2016). Pravidelná
fyzická aktivita také napomáhá při léčbě deprese a úzkosti, a aerobní nebo odporové cvičení
má pozitivní vliv na náladu (Fox 1999).
Page 21
17
5 Doba trávená u obrazovek
Domácí izolace zvýšila dobu sedavého chování a expozici mediálním technologiím. Vedlo
k tomu například omezení doby, kterou děti mohly trávit venku, zavedení distanční výuky, vliv
rodičů (Okely et al. 2021) nebo omezení sociálních kontaktů (Sá et al. 2021). Navýšení doby
strávené u obrazovek o 2-6 hodin denně bylo pozorováno ve studiích z celého světa,
ze Spojených států amerických (Dunton et al. 2020), Jižní Ameriky (Teixeira et al. 2021),
Evropy (Schmidt et al. 2020; Łuszczki et al. 2021; López-Bueno et al. 2021; Pietrobelli et al.
2020), Asie (Xiang et al. 2020), a Malé Asie (Eyimaya a Irmak 2021). Termín „doba strávená
u obrazovek“ je zde použit jako ekvivalent anglického slovního spojení „screen time“
a vyjadřuje dobu strávenou sledováním obrazovek chytrých telefonů, počítačů, tabletů, televizí
a herních konzolí (Eyimaya a Irmak 2021).
5.1 Doba strávená u obrazovek a životní styl
Pro děti a adolescenty od 5 do 17 let by doba strávená u obrazovek neměla překročit
2 hodiny denně (Expert Panel on Integrated Guidelines for Cardiovascular Health and Risk
Reduction in Children and Adolescents 2011), u mladších dětí od 2 do 5 let by doba strávená
u obrazovek neměla překročit 1 hodinu za den a děti mladší 2 let by vůbec neměly být
obrazovkám vystavovány (World Health Organization 2019). Nadměrná doba strávená
u obrazovek má vliv na fyzické a psychické zdraví dětí a adolescentů, přispívá k prodloužení
doby strávené sedavým chováním a k větší míře konzumace jídla („snacking“; Lissak 2018).
U dětí a adolescentů je používání obrazovek déle než 2 hodiny denně pozitivně spojené
s rizikem nadváhy a obezity (Tripathi a Mishra 2020). Sledování obrazovky během konzumace
potravin může odvádět pozornost od množství přijímané potravy nebo od fyziologických
signálů sytosti. Sledování televize může podmiňovat chuť k jídlu a častější vystavení reklamám
na kaloricky bohaté a komfortní potraviny může vést k jejich častějšímu vyhledávání a zvýšit
jejich příjem (Marsh et al. 2013).
Nadměrné používání obrazovek bývá v následku sedavého chování, kromě nadváhy
a obezity spojeno s dalšími negativními důsledky na fyzické zdraví jako jsou kardiovaskulární
onemocnění nebo snížení hustoty kostí a souvisí i se zhoršením zraku, chrupu a spánkového
režimu. Navíc časné a dlouhodobé vystavení násilnému obsahu může u dětí vést až
k antisociálnímu chování. U dětí může na obrazovkách vzniknout závislost, která také může
Page 22
18
vést k dalšímu prohloubení výše zmíněných negativních aspektů nadměrné doby strávené
u obrazovek (Lissak 2018).
5.2 Dopad pandemie na dobu strávenou u obrazovek
Studie Arundell a kol. naznačují, že adolescenti tráví dvě třetiny své bdělé doby sezením
a až polovinu tohoto času stráveného mimo školu tráví sledováním obrazovek (Arundell et al.
2016; 2019). Mnoho škol během pandemie kvůli státním nařízením přešlo na distanční
vzdělávání, které u studentů používání obrazovek vyžaduje. Ačkoliv doba vyžadovaná pro
školní práci a výuku bývá do značné míry ekvivalentní době výuky ve škole (Nagata et al.
2020), nahrazení běžné školní docházky distanční výukou logicky vedlo k dalšímu zvýšení
doby strávené sledováním obrazovek, což mohlo dále vést k nižším úrovním fyzické aktivity
a kratší době spánku (López-Bueno et al. 2020).
5.2.1 Vliv rodinného prostředí na dobu strávenou u obrazovek
Vzdělávací služby byly během pandemie uzavřeny, hlídání dětí nebylo dostupné kvůli
sociálnímu distancování a pomoc prarodičů mohla být značně omezená kvůli obavám z nákazy.
To představovalo velkou zátěž pro rodiče, kteří museli vychovávat a pečovat o své děti
a zároveň plnit své vlastní potřeby a každodenní pracovní závazky (Spinelli et al. 2020).
V mnoha zemích byla nařízená práce z domova, a právě využití elektronických zařízení mohlo
být užitečným nástrojem pro zaměstnání dětí, zatímco rodiče pracovali (López-Bueno et al.
2021). Rodiče bývají svým přístupem k mediálním technologiím pro děti vzorem. Děti tráví
více času u obrazovek, které preferují jejich rodiče a doba strávená u obrazovek rodičů
pozitivně souvisí s dobou, kterou sledováním tráví jejich děti (Hu et al. 2018). Proto je velmi
důležité, aby rodiče u dětí omezovali dobu strávenou u obrazovek pravidly a sami se jimi řídili
(Verloigne et al. 2015). Většina dětí a adolescentů totiž postrádá vhled a disciplínu, aby
dokázali vlastní dobu strávenou u obrazovek omezit. Bez omezení mohou být děti také
vystaveny škodlivému digitálnímu obsahu (American Academy of Child & Adolescent
Psychiatry 2020). Proto je důležité, aby rodiče dětmi sledovaný obsah kontrolovali. Studie
z Číny pozorovala, že omezení doby strávené sledováním obrazovek a kontrola obsahu rodiči,
vedla u dětí k lepšímu sociálnímu a kognitivnímu vývoji než u dětí rodičů, kteří dobu sledování
neomezovali (Hu et al. 2018). American Academy of Child & Adolescent Psychiatry rodičům
doporučuje během pandemie nastavit strukturovaný denní režim, který omezuje sledování
obrazovek a zároveň podporuje děti k jiným aktivitám, jako je fyzická aktivita, vytváření
Page 23
19
sociálních kontaktů nebo práce do školy, které podporují tělesné zdraví a správný vývoj
(American Academy of Child & Adolescent Psychiatry 2020).
Doba strávená sledováním obrazovek je ovlivněna, mimo rodičovská pravidla a omezení,
i věkem, pohlavím dětí a socioekonomickým statusem rodičů (Eyimaya a Irmak 2021). Doba
strávená u obrazovek se během pandemie zvýšila ve všech věkových skupinách. Rodiče
pozorovali větší využívání sociálních médií u děvčat (Moore et al. 2020), ale obecně delší dobu
trávili u obrazovek chlapci (Medrano et al. 2021; Sá et al. 2021). Děti z chudších domácností
častěji trávily čas sledováním televize než děti z domácností bohatších (Hu et al. 2018). Delší
dobu u obrazovek také vykazovaly děti z městských oblastí a děti s omezeným nebo žádným
přístupem do venkovních prostor (Chambonniere et al. 2021). Vliv má také počet televizorů
a počítačů v domácnosti a jejich umístění v dětském pokoji (Verloigne et al. 2015). Přítomnost
televize v dětském pokoji bývá spojována se zvýšenou dobou strávenou u obrazovek a nižší
pravděpodobností zapojení do jiných volnočasových aktivit. Rodiče v takovém případě
pravděpodobně méně prosazují pravidla pro omezení sledování a méně kontrolují pozorovaný
obsah televize, pokud se nachází mimo společné prostory (Gentile a Walsh 2002). Také
používání sociálních sítí během pandemie výrazně ovlivnilo dobu strávenou u obrazovek,
jelikož se mohlo jednat o jedinou cestu, jak zůstat v kontaktu s rodinou a přáteli (Sá et al. 2021).
5.3 Alternativní využití obrazovek pro zlepšení životního stylu
Ačkoli hraní počítačových a dalších online her může mít negativní dopady, může také
v období pandemie podporovat socializaci a snižovat stres (King et al. 2020; Viana a de Lira
2020) a můžeme zde najít i potenciál pro alespoň částečné nahrazení potřebné fyzické aktivity,
jelikož čas trávený u obrazovek nemusí být pouze sedavý. Fyzická aktivita se dá podpořit
pomocí cvičebních aplikací v mobilních zařízeních nebo hraním videoher obsahujících prvky
fyzické aktivity. Tzv.„exergaming“ je technologie, která využívá interaktivní hry ke zvýšení
pohybového chování a má pozitivní vliv na fyzickou aktivitu (Viana et al. 2021; Fogel et al.
2010) a duševní pohodu. Například u mladých žen vedlo cvičení Zumba Fitness
(prostřednictvím Xbox360 Kinect) při střední intenzitě k výraznému snížení úzkostných stavů
(Viana et al. 2017). Takové digitální intervence zahrnující pohybovou aktivitu, zdravotní
a nutriční vzdělávání, nastavování cílů a sebemonitorování mohou spolu se zapojením rodičů
vést k významnému zlepšení stravovacích návyků a pohybového chování dětí (Rose et al. 2017)
a měly potenciál vést ke zlepšení životního stylu i během pandemie COVID-19.
Page 24
20
6 Spánek
Spánek je pro pohodu a zdraví zásadní (Gregory a Sadeh 2016) a jeho narušení
představuje další z významných problémů způsobených pandemií COVID-19 (Zhao et al.
2022). Dostatečné množství kvalitního spánku podporuje imunitní systém (Besedovsky et al.
2019). Pandemie COVID-19 a izolace vedly ke zhoršení behaviorálních i enviromentálních
podmínek každodenního života, které mohou u dětí následně vést ke spánkovým poruchám,
zhoršení kvality a délky spánku a mohou ovlivnit pravidelnost spánkového režimu (Bruni et al.
2021).
6.1 Doporučená doba spánku
Doporučená délka spánku během jednoho dne se liší na základě věkových kategorií.
Novorozenci (děti staré 0-3 měsíců) by měli během dne spát 14-17 hodin a kojenci
(4-11 měsíců) by denně měli mít 12-16 hodin kvalitního spánku. Děti od 1 roku by měly mít
pravidelný spánkový režim (čas, kdy chodí spát a kdy vstávají). Děti staré 1-2 roky by měly
spát 11-14 hodin a děti staré 3-4 let by měly naspat 10-13 hodin (World Health Organization
2019). Dále by děti od 5 do 13 let měly za den spát 9-11 hodin a děti staré 14-17 let by měly
spát 8-11 hodin (Tremblay et al. 2016).
6.2 Pandemie a spánek
Pocity emocionálního i fyzického bezpečí jsou zásadní pro zdravý spánek. Spánek dětí
a adolescentů může být v období pandemie COVID-19 nepříznivě ovlivňován zhoršením
okolních sociálních a enviromentálních faktorů (Becker a Gregory 2020). Rodinný stres může
být vyvolán například onemocněním člena rodiny, zhoršením rodinné finanční situace pocitem
nejistoty a nestability a může u dětí vést ke špatné kvalitě spánku a častějšímu nočnímu buzení.
(Tsai et al. 2018; Sadeh et al. 2000). Narušení rutinní školní docházky mohlo u dětí
a adolescentů navodit úzkostné stavy, které samotné mohou narušit spánek a vést tak k rozvoji
problémů s duševním zdravím (Zhao et al. 2022). Vztah spánku a úzkosti může být
obousměrný. Pocit úzkosti může vést ke špatné kvalitě spánku, naopak špatná kvalita spánku
může vést ke zvýšení úzkosti, depresím a stresu.
Během pandemie byly v Itálii mezi malými dětmi (1-12 let) pozorovány zvýšené potíže
s usínáním, úzkostí před spaním a nočními můrami, zatímco spánek adolescentů (13 až 18 let)
byl izolací ovlivněn méně (Bruni et al. 2021). Rodiče předškolních dětí v čínské studii hlásili
výrazné snížení odporu ke spánku („sleep refusal“, při tomto chování dítě odmítá jít ve
Page 25
21
stanovený čas spát, během noci opouští ložnici, nebo jinak oddaluje spánek; Blum a Carey
1996); a nočního buzení. To mohlo být způsobené zvýšenou rodičovskou péčí a pozorností
věnované dětem, z toho důvodu, že rodiče mohli mít v určitém směru na děti během izolace
více času, mohlo dojít ke snížení akademické zátěže a naskytla se větší volnost pro uspořádání
denního rozvrhu dětí i rodičů. Tyto faktory mohly v některých ohledech vést i ke snížení
rodinného stresu (Liu et al. 2021). Zatímco izraelská studie u dětí od 6 měsíců do 6 let
nezaznamenala jednotné změny v kvalitě spánku. Protože rodiče hlásili jeho zvýšení, snížení
nebo nehlásili žádné změny, nelze tedy u této věkové skupiny s přesností stanovit jednotný
dopad pandemie COVID-19 na spánek (Zreik et al. 2021).
6.3 Pozitivní vliv izolace na spánkový režim adolescentů
Domácí izolace během pandemie COVID-19 mohla pro adolescenty mít v určitém ohledu
příznivý vliv na spánek. U adolescentů přibližně v polovině puberty dochází k posunutí
cirkadiálních rytmů k pozdějším hodinám tak, že chodí později spát a později vstávají
(Carskadon et al. 1993). Během školních dní se ale musejí přizpůsobit brzkému vstávání kvůli
ranní docházce, což u některých může být zvláště problematické (Shin et al. 2003). Uzavření
škol jim tak mohlo poskytnout větší volnost pro nastavení a přiblížení se spánkovému režimu
na základě vlastních cirkadiálních rytmů (Crowley et al. 2018). Oddálení brzkého začátku
školního vyučování nebo snížení času stráveného dojížděním do a ze školy a účastí na
mimoškolních aktivitách vedlo u adolescentů ke kvalitnějšímu spánku, prodloužení jeho doby
a nižší denní ospalosti (Gruber et al. 2020; Becker a Gregory 2020). Například u děvčat vedla
izolace díky volnějšímu dennímu režimu k vymizení předkaranténního zvyku podřimovat po
návratu domů ze školy, který si vyvinula kvůli brzkému rannímu vstávání (Roitblat et al. 2020).
6.4 Vliv pandemie na cirkadiální rytmy
Cirkadiální rytmus je biorytmus, který ovlivňuje stav bdělosti. Udržuje lidský organismus
vzhůru během dne a uspává ho během noci. Řídí se slunečním světlem, jehož expozice mohla
být během pandemie ovlivněna doporučením nevycházet ven a vést tak k jejímu snížení.
Sluneční světlo je zásadní pro utvoření konzistentního spánkového režimu a jeho nedostatek
může vést k nepravidelnějšímu spánkovému režimu. (Becker a Gregory 2020; Altena et al.
2020). Bylo pozorováno, že děti během izolace vykazovaly delší dobu nočního spánku, chodily
později spát a později vstávaly s přibližným rozdílem 1 hodiny (Di Giorgio et al. 2021).
Cirkadiální rytmy ovlivňují i další faktory zasažené pandemií COVID-19 a domácí izolací, jako
Page 26
22
je doba jídla nebo fyzická aktivita. Například velmi nízká nebo příliš vysoká úroveň fyzické
aktivity během dne má také negativní vliv na spánek (Altena et al. 2020).
Vystavení světlu ovlivňuje uvolňování hormonu melatoninu, který je důležitý pro
navození ospalosti. Sociální distancování a distanční výuka u dětí a adolescentů omezila
možnost sociálních kontaktů s vrstevníky, což vedlo k většímu využití technologií a sociálních
sítí, a to i v období těsně před spánkem. Využívání obrazovek před spaním vede k vyššímu
vystavení „modrému světlu“, které narušuje uvolňování melatoninu a tím ovlivňuje usínání
(Wahl et al. 2019). Výrazně větší procento dětí a adolescentů během pandemie chodilo spát po
11. hodině než před pandemií a zvýšil se také počet dětí, kterým trvalo usnout déle než 60 minut
(Bruni et al. 2021).
Page 27
23
7 Psychické zdraví
Psychické zdraví dětí a adolescentů mohlo být během pandemie COVID-19 ohroženo
řadou biopsychosociálních stresorů. Kromě již zmíněných vlivů v předešlých kapitolách mohlo
být psychické zdraví dětí negativně ovlivněno také sociální izolací, stresujícím rodinným
prostředím, rodinným socioekonomickým statusem, ale také zahlcením informacemi, které pro
děti mohou být těžko pochopitelné nebo způsobovat psychickou zátěž.
7.1 Rodinné prostředí a psychické zdraví
Zvýšená hladina stresu se může následkem pandemie COVID-19 projevit u všech členů
rodiny a vytvořit tak stresující a tísnivé prostředí s negativními následky na psychickou pohodu
(Fegert et al. 2020). Vzdělávací a pečovatelské služby byly během izolace nedostupné
a prarodiče se mohli obávat rizika nákazy. Rodiče tak často zůstali na výchovu svých dětí sami,
což mohlo být v kombinaci s jejich vlastními pracovními závazky velmi problematické
a stresující (Spinelli et al. 2020). Pandemie také mohla vést k finanční krizi nebo ztrátě příjmů
v domácnosti, což mohlo vést k dalšímu navýšení stresu rodičů a dětem se tak nemuselo od
rodičů dostávat potřebné péče a pozornosti (Brand 2015). Vysoký stres rodičů je spojován
s obtížnějším zvládáním výchovy dětí (Abidin 1992) i hrubým chováním, které vede
k častějším rodinným neshodám (Pinquart 2017; Spinelli et al. 2020) a může vyústit až
k domácímu násilí (Fegert et al. 2020; Dutta 2020). Stres rodičů, tak může negativně ovlivnit
dětské psychické zdraví a následky domácího násilí mohou u dětí vést až k PTSD
(„Posttraumatic Stress Disorder“), poruše způsobené velmi děsivými nebo stresujícími
událostmi, či dalším traumatům ovlivňující psychický stav (URL10; Holt et al. 2008).
Také děti, které byly izolovány nebo zažily karanténu vykazovaly vyšší riziko rozvoje
akutních stresových poruch (Sprang a Silman 2013). Následkem karantény mohlo dojít také
k odloučení dětí od jejich pečovatelů, což může vést k dalšímu zvýšení stresu a rizika vzniku
psychických poruch (World Health Organization a Department of Child and Adolescent Health
and Development 1999). K oddělení z důvodu karantény mohlo dojít například hospitalizací
nebo karanténou v izolačních zařízeních (Liu et al. 2020).
Výrazný dopad na psychiku dětí může vyvolat také úmrtí člena rodiny následkem
onemocnění, obzvláště když kontakt s infikovaným mohl být omezen kvůli karanténě (Fegert
et al. 2020). Je tedy důležité dětem při takové události poskytovat vysvětlení adekvátní jejich
věku a emocionální podporu (Dalton et al. 2020). Efektivní a citlivá komunikace přiměřená
Page 28
24
věku dítěte o těchto tématech (život ohrožujících onemocněních, hospitalizaci rodinného
příslušníka nebo úmrtí v rodině) má pro dětskou psychickou pohodu prokazatelně pozitivní
přínos (Dalton et al. 2019; Rapa et al. 2020).
7.2 Uzavření škol a psychické zdraví
Následkem pandemie COVID-19 došlo v mnoha zemích k uzavření škol. Ke dni 20.
dubna roku 2020 byly školy uzavřené na celostátní úrovni ve 151 zemích, čímž bylo ovlivněno
vzdělávání více než 80 % dětí po celém světě. Celková doba uzavření škol trvala v některých
zemích i více než 80 týdnů (URL12). Školy a školní prostředí dětem nabízí kromě vzdělání také
rozsáhlé možnosti interakcí s vrstevníky, prostor pro samostatné jednání a hrají také roli
v prosazovaní důležitosti osobní hygieny, fyzické aktivity a zdravé výživy (Sylva 1994).
Především kontakt s vrstevníky má v dětském vývoji zásadní význam pro sociální fungování,
akademický rozvoj a psychickou pohodu (Oberle et al. 2010). Proto jsou školy pro většinu dětí
a adolescentů jedním z nejdůležitějších sociálních prostředí a jejich absence může mít velmi
negativní dopad na jejich psychické i fyzické zdraví (Gifford-Smith a Brownell 2003;
von Hippel a Workman 2016; Dunton et al. 2020).
7.3 Vliv pandemie na psychické zdraví
Indická studie pozorovala, že děti a adolescenti, kteří byli v karanténě následkem
onemocnění COVID-19, trpěli větším psychickým stresem než děti a adolescenti, kteří
v karanténě nebyli (Saurabh a Ranjan 2020). Výsledky z německé studie naznačují, že během
pandemie COVID-19 vykazovali německé děti a adolescenti ve věku 7-17 let více psychických
problémů (17,9 %) a zažívali zvýšenou úroveň úzkosti (24,1 %), než před pandemií (9,9 %
a 14,9 % v pořadí), ačkoliv úroveň deprese se od situace před pandemií výrazně nelišila. Roli
mohl hrát i věk a pohlaví, kdy bylo pozorováno, že se emocionální problémy dívek
prohlubovaly s jejich věkem. Z výsledků také vyplývá, že děti a adolescenti z rodin s nízkým
socioekonomickým statusem a s rodiči s nižším vzděláním byli pandemií zasaženi výrazně více
(Ravens-Sieberer et al. 2021). Tyto děti a adolescenti čelí mnoha stresujícím životním situacím
a jsou vystaveni vyššímu riziku rozvoji mentálních problémů (Reiss et al. 2019). K obdobným
výsledkům dospěla i brazilská studie, která pozorovala vyšší míru úzkosti u dětí, kdy během
pandemie činila téměř 20 % oproti 6,5 % za standartních podmínek. Faktorem větší míry
úzkosti dětí bylo opět označeno vzdělání pečovatelů (Garcia de Avila et al. 2020). Vysoká
prevalence depresivních symptomů byla také pozorována u studentů základních škol v Číně
(Xu et al. 2020; Xie et al. 2020).
Page 29
25
Závěr
Z důvodu velkého množství variabilních aspektů byl efekt pandemie COVID-19 na
životní styl dětí a adolescentů velmi různorodý a nelze ho jednotně implementovat. Rovněž je
nutno zmínit limitaci, že velká část studií sbírala data na základě dotazníků, které postrádaly
metodickou srovnatelnost a reprezentativnost jejich vzorků a výsledků mohla být nízká. Ovšem
i s těmito limitacemi můžeme usuzovat, že pandemie COVID-19 měla vliv na životní styl
a běžný život dětí a adolescentů v mnoha aspektech a mohla podpořit již dlouhodobý problém
zvyšující se incidence dětské nadváhy a obezity.
Ačkoliv se zdá, že samotným onemocněním byly děti ohroženy méně, opatření pro
omezení jeho šíření měly na děti výrazný efekt. Uzavření škol a nedostupnost mimoškolních
aktivit vedlo u dětí k významnému poklesu možnosti účastnit se fyzických aktivit. Přechod škol
na distanční výuku znatelně zvýšil dobu strávenou sedavým chováním a sledováním obrazovek.
Zákaz prezenční výuky mohl znamenat částečnou nebo úplnou ztrátu kontaktů s vrstevníky,
které jsou pro dětský psychosociální vývoj velmi důležité. Došlo také k narušení
strukturovaného denního režimu dětí. Pandemie mohla také vyvolat řadu stresových situací,
které mohly ovlivnit dětské psychické zdraví. Z důvodu omezeného přístupu k čerstvým
potravinám mohlo také dojít ke změnám jídelníčku ve prospěch vyšší spotřeby trvanlivých
ultra-zpracovaných potravin. Tyto aspekty mohly vést ke změnám stravovacích návyků a tím
spojeném přibírání na hmotnosti, ale i spánkového režimu. Nedostatek fyzické aktivity, delší
doba sedavého chování a nezdravé stravovací návky pak mohly vést ke zvýšení prevalence
nadváhy a obezity.
Jednotlivé poznatky a předpoklady i pozorované efekty pandemie na dětskou populaci
byly závislé na míře opatření, délce izolace, ale byly ovlivněny i kulturními zvyky a tradicemi,
které se v jednotlivých zemích lišily a liší. Rozdíly byly rovněž pozorovány nejen na úrovni
zemí, ale i na úrovni samotných rodin. Předpoklady k rozvoji obezity a nadváhy, kterých se
mohla pandemie dotknout byly závislé i na základě stylu rodičovské výchovy, vzdělaní
pečovatelů nebo na základě rodinného socioekonomického statusu.
Celkově pandemie COVID-19 a přidružená opatření znamenala velký zásah do běžného
fungování společnosti, která čelila mnohým úskalím. Je nutné si uvědomit, že toto onemocnění
nebylo pouze krátkodobou záležitostí. Dopady můžeme tedy rovněž předpokládat dlouhodobé.
Je zapotřebí po ustálení situace směřovat zájem i na přidružené dopady, které mohla omezení
a změny ve společnosti způsobit.
Page 30
26
Seznam použité literatury
ABIDIN, Richard R., 1992. The Determinants of Parenting Behavior. Journal of Clinical Child
Psychology [online]. 21(4), 407–412. ISSN 0047-228X. Dostupné
z: doi:10.1207/s15374424jccp2104_12
ALTENA, Ellemarije, Chiara BAGLIONI, Colin A. ESPIE, Jason ELLIS, Dimitri
GAVRILOFF, Brigitte HOLZINGER, Angelika SCHLARB, Lukas FRASE, Susanna
JERNELÖV a Dieter RIEMANN, 2020. Dealing with sleep problems during home confinement
due to the COVID‐19 outbreak: Practical recommendations from a task force of the European
CBT‐I Academy. Journal of Sleep Research [online]. 29(4) [vid. 2022-04-15]. ISSN 0962-
1105, 1365-2869. Dostupné z: doi:10.1111/jsr.13052
AMERICAN ACADEMY OF CHILD & ADOLESCENT PSYCHIATRY, 2020. Media Habits
During COVID-19: Children & Teens on Screens in Quarantine [online]. 2020. B.m.:
American Academy of Child & Adolescent Psychiatry. Dostupné
z: https://www.aacap.org/App_Themes/AACAP/Docs/resource_libraries/covid-19/Screen-
Time-During-COVID.pdf
ARUNDELL, Lauren, Elly FLETCHER, Jo SALMON, Jenny VEITCH a Trina HINKLEY,
2016. A systematic review of the prevalence of sedentary behavior during the after-school
period among children aged 5-18 years. International Journal of Behavioral Nutrition and
Physical Activity [online]. 13(1), 93. ISSN 1479-5868. Dostupné z: doi:10.1186/s12966-016-
0419-1
ARUNDELL, Lauren, Jo SALMON, Harriet KOORTS, Ana Maria CONTARDO AYALA a
Anna TIMPERIO, 2019. Exploring when and how adolescents sit: cross-sectional analysis of
activPAL-measured patterns of daily sitting time, bouts and breaks. BMC Public Health
[online]. 19(1), 653. ISSN 1471-2458. Dostupné z: doi:10.1186/s12889-019-6960-5
BECKER, Stephen P. a Alice M. GREGORY, 2020. Editorial Perspective: Perils and promise
for child and adolescent sleep and associated psychopathology during the COVID‐19
pandemic. Journal of Child Psychology and Psychiatry [online]. 61(7), 757–759. ISSN 0021-
9630, 1469-7610. Dostupné z: doi:10.1111/jcpp.13278
BESEDOVSKY, Luciana, Tanja LANGE a Monika HAACK, 2019. The Sleep-Immune
Crosstalk in Health and Disease. Physiological Reviews [online]. 99(3), 1325–1380.
ISSN 0031-9333, 1522-1210. Dostupné z: doi:10.1152/physrev.00010.2018
BLUM, Nathan J. a William B. CAREY, 1996. Sleep Problems Among Infants and Young
Children. Pediatrics In Review [online]. 17(3), 87–92. ISSN 0191-9601, 1526-3347. Dostupné
z: doi:10.1542/pir.17.3.87
BRAND, Jennie E., 2015. The Far-Reaching Impact of Job Loss and Unemployment. Annual
Review of Sociology [online]. 41(1), 359–375. ISSN 0360-0572, 1545-2115. Dostupné
z: doi:10.1146/annurev-soc-071913-043237
BRUNI, Oliviero, Emanuela MALORGIO, Mattia DORIA, Elena FINOTTI, Karen SPRUYT,
Maria Grazia MELEGARI, Maria Pia VILLA a Raffaele FERRI, 2021. Changes in sleep
patterns and disturbances in children and adolescents in Italy during the Covid-19 outbreak.
Sleep Medicine [online]. S1389945721000940. ISSN 13899457. Dostupné
z: doi:10.1016/j.sleep.2021.02.003
Page 31
27
CAMPAGNARO, Ricardo, Giulia de Oliveira COLLET, Mariana Podadeiro de ANDRADE,
João Pedro da Silva Lopes SALLES, Marina de Lourdes CALVO FRACASSO, Debora Lopes
Salles SCHEFFEL, Karina Maria Salvatore FREITAS a Gabriela Cristina SANTIN, 2020.
COVID-19 pandemic and pediatric dentistry: Fear, eating habits and parent’s oral health
perceptions. Children and Youth Services Review [online]. 118, 105469. ISSN 01907409.
Dostupné z: doi:10.1016/j.childyouth.2020.105469
CARSKADON, Mary A., Cecilia VIEIRA a Christine ACEBO, 1993. Association between
Puberty and Delayed Phase Preference. Sleep [online]. 16(3), 258–262. ISSN 1550-9109, 0161-
8105. Dostupné z: doi:10.1093/sleep/16.3.258
CARSON, Valerie, Jean-Philippe CHAPUT, Ian JANSSEN a Mark S. TREMBLAY, 2017.
Health associations with meeting new 24-hour movement guidelines for Canadian children and
youth. Preventive Medicine [online]. 95, 7–13. ISSN 00917435. Dostupné
z: doi:10.1016/j.ypmed.2016.12.005
CASPERSEN, Carl J, Kenneth E POWELL a Gregory M CHRISTENSON, 1985. Physical
Activity, Exercise, and Physical Fitness: Definitions and Distinctions for Health-Related
Research. 1985, 6.
CIOTTI, Marco, Massimo CICCOZZI, Alessandro TERRINONI, Wen-Can JIANG, Cheng-
Bin WANG a Sergio BERNARDINI, 2020. The COVID-19 pandemic. Critical Reviews in
Clinical Laboratory Sciences [online]. 57(6), 365–388. ISSN 1040-8363, 1549-781X.
Dostupné z: doi:10.1080/10408363.2020.1783198
CROWLEY, Stephanie J., Amy R. WOLFSON, Leila TAROKH a Mary A. CARSKADON,
2018. An update on adolescent sleep: New evidence informing the perfect storm model ☆.
Journal of Adolescence [online]. 67(1), 55–65. ISSN 0140-1971, 1095-9254. Dostupné
z: doi:10.1016/j.adolescence.2018.06.001
CUSCHIERI, Sarah a Stephan GRECH, 2020. COVID-19: a one-way ticket to a global
childhood obesity crisis? Journal of Diabetes & Metabolic Disorders [online]. 19(2), 2027–
2030. ISSN 2251-6581. Dostupné z: doi:10.1007/s40200-020-00682-2
DALTON, Louise, Elizabeth RAPA a Alan STEIN, 2020. Protecting the psychological health
of children through effective communication about COVID-19. The Lancet Child & Adolescent
Health [online]. 4(5), 346–347. ISSN 23524642. Dostupné z: doi:10.1016/S2352-
4642(20)30097-3
DALTON, Louise, Elizabeth RAPA, Sue ZIEBLAND, Tamsen ROCHAT, Brenda KELLY,
Lucy HANINGTON, Ruth BLAND, Aisha YOUSAFZAI, Alan STEIN, Theresa
BETANCOURT, Myra BLUEBOND-LANGNER, Catherine D’SOUZA, Mina FAZEL, Kim
FREDMAN-STEIN, Emily HARROP, Daniel HOCHHAUSER, Barbara KOLUCKI, Aoife C
LOWNEY, Elena NETSI a Linda RICHTER, 2019. Communication with children and
adolescents about the diagnosis of a life-threatening condition in their parent. The Lancet
[online]. 393(10176), 1164–1176. ISSN 01406736. Dostupné z: doi:10.1016/S0140-
6736(18)33202-1
DI GIORGIO, Elisa, Daniela DI RISO, Giovanna MIONI a Nicola CELLINI, 2021. The
interplay between mothers’ and children behavioral and psychological factors during COVID-
19: an Italian study. European Child & Adolescent Psychiatry [online]. 30(9), 1401–1412.
ISSN 1018-8827, 1435-165X. Dostupné z: doi:10.1007/s00787-020-01631-3
Page 32
28
DI RENZO, Laura, Paola GUALTIERI, Francesca PIVARI, Laura SOLDATI, Alda ATTINÀ,
Giulia CINELLI, Claudia LEGGERI, Giovanna CAPARELLO, Luigi BARREA, Francesco
SCERBO, Ernesto ESPOSITO a Antonino DE LORENZO, 2020. Eating habits and lifestyle
changes during COVID-19 lockdown: an Italian survey. Journal of Translational Medicine
[online]. 18(1), 229. ISSN 1479-5876. Dostupné z: doi:10.1186/s12967-020-02399-5
DONG, Yuanyuan, Xi MO, Yabin HU, Xin QI, Fan JIANG, Zhongyi JIANG a Shilu TONG,
2020. Epidemiology of COVID-19 Among Children in China. Pediatrics [online]. 145(6),
e20200702. ISSN 0031-4005, 1098-4275. Dostupné z: doi:10.1542/peds.2020-0702
DUNTON, Genevieve F., Bridgette DO a Shirlene D. WANG, 2020. Early effects of the
COVID-19 pandemic on physical activity and sedentary behavior in children living in the U.S.
BMC Public Health [online]. 20(1), 1351. ISSN 1471-2458. Dostupné z: doi:10.1186/s12889-
020-09429-3
DUTTA, Mou, 2020. COVID-19 and Impact of School Closures on the Children of the United
States; a Point of View with an Empirical Analysis. SSRN Electronic Journal [online].
[vid. 2022-04-04]. ISSN 1556-5068. Dostupné z: doi:10.2139/ssrn.3596096
EXPERT PANEL ON INTEGRATED GUIDELINES FOR CARDIOVASCULAR HEALTH
AND RISK REDUCTION IN CHILDREN AND ADOLESCENTS, 2011. Expert Panel on
Integrated Guidelines for Cardiovascular Health and Risk Reduction in Children and
Adolescents: Summary Report. Pediatrics [online]. 128(Supplement_5), S213–S256.
ISSN 0031-4005, 1098-4275. Dostupné z: doi:10.1542/peds.2009-2107C
EYIMAYA, Aslihan Ozturk a Aylin Yalçin IRMAK, 2021. Relationship Between Parenting
Practices and Children’s Screen Time During the COVID-19 Pandemic in Turkey. Journal of
Pediatric Nursing [online]. 56, 24–29. ISSN 08825963. Dostupné
z: doi:10.1016/j.pedn.2020.10.002
FAIRCLOUGH, Stuart J., Lynne M. BODDY, Kelly A. MACKINTOSH, Alexandra
VALENCIA-PERIS a Elena RAMIREZ-RICO, 2015. Weekday and weekend sedentary time
and physical activity in differentially active children. Journal of Science and Medicine in Sport
[online]. 18(4), 444–449. ISSN 14402440. Dostupné z: doi:10.1016/j.jsams.2014.06.005
FEGERT, Jörg M., Benedetto VITIELLO, Paul L. PLENER a Vera CLEMENS, 2020.
Challenges and burden of the Coronavirus 2019 (COVID-19) pandemic for child and
adolescent mental health: a narrative review to highlight clinical and research needs in the acute
phase and the long return to normality. Child and Adolescent Psychiatry and Mental Health
[online]. 14(1), 20. ISSN 1753-2000. Dostupné z: doi:10.1186/s13034-020-00329-3
FOGEL, Victoria A., Raymond G. MILTENBERGER, Rachel GRAVES a Shannon
KOEHLER, 2010. THE EFFECTS OF EXERGAMING ON PHYSICAL ACTIVITY
AMONG INACTIVE CHILDREN IN A PHYSICAL EDUCATION CLASSROOM. Journal
of Applied Behavior Analysis [online]. 43(4), 591–600. ISSN 00218855, 19383703. Dostupné
z: doi:10.1901/jaba.2010.43-591
FOX, Kenneth R, 1999. The influence of physical activity on mental well-being. Public Health
Nutrition [online]. 2(3a), 411–418. ISSN 1368-9800, 1475-2727. Dostupné
z: doi:10.1017/S1368980099000567
FREEDMAN, David S., William H. DIETZ, Sathanur R. SRINIVASAN a Gerald S.
BERENSON, 1999. The Relation of Overweight to Cardiovascular Risk Factors Among
Page 33
29
Children and Adolescents: The Bogalusa Heart Study. Pediatrics [online]. 103(6), 1175–1182.
ISSN 1098-4275, 0031-4005. Dostupné z: doi:10.1542/peds.103.6.1175
GARCIA DE AVILA, Marla, Pedro HAMAMOTO FILHO, Francine JACOB, Léia
ALCANTARA, Malin BERGHAMMER, Margaretha JENHOLT NOLBRIS, Patricia
OLAYA-CONTRERAS a Stefan NILSSON, 2020. Children’s Anxiety and Factors Related to
the COVID-19 Pandemic: An Exploratory Study Using the Children’s Anxiety Questionnaire
and the Numerical Rating Scale. International Journal of Environmental Research and Public
Health [online]. 17(16), 5757. ISSN 1660-4601. Dostupné z: doi:10.3390/ijerph17165757
GENTILE, Douglas A. a David A. WALSH, 2002. A normative study of family media habits.
Journal of Applied Developmental Psychology [online]. 23(2), 157–178. ISSN 01933973.
Dostupné z: doi:10.1016/S0193-3973(02)00102-8
GIFFORD-SMITH, Mary E a Celia A BROWNELL, 2003. Childhood peer relationships:
social acceptance, friendships, and peer networks. Journal of School Psychology [online].
41(4), 235–284. ISSN 00224405. Dostupné z: doi:10.1016/S0022-4405(03)00048-7
GILIC, Barbara, Ljerka OSTOJIC, Marin CORLUKA, Tomislav VOLARIC a Damir
SEKULIC, 2020. Contextualizing Parental/Familial Influence on Physical Activity in
Adolescents before and during COVID-19 Pandemic: A Prospective Analysis. Children
[online]. 7(9), 125. ISSN 2227-9067. Dostupné z: doi:10.3390/children7090125
GREGORY, Alice M. a Avi SADEH, 2016. Annual Research Review: Sleep problems in
childhood psychiatric disorders - a review of the latest science. Journal of Child Psychology
and Psychiatry [online]. 57(3), 296–317. ISSN 00219630. Dostupné z: doi:10.1111/jcpp.12469
GRUBER, Reut, Sujata SAHA, Gail SOMERVILLE, Johanne BOURSIER a Merrill S. WISE,
2020. The impact of COVID-19 related school shutdown on sleep in adolescents: a natural
experiment. Sleep Medicine [online]. 76, 33–35. ISSN 13899457. Dostupné
z: doi:10.1016/j.sleep.2020.09.015
GRZYMISŁAWSKA, Małgorzata, Elżbieta PUCH, Agnieszka ZAWADA a Marian
GRZYMISŁAWSKI, 2020. Do nutritional behaviors depend on biological sex and cultural
gender? Advances in Clinical and Experimental Medicine [online]. 29(1), 165–172.
ISSN 1899-5276. Dostupné z: doi:10.17219/acem/111817
GUDBJARTSSON, Daniel F., Agnar HELGASON, Hakon JONSSON, Olafur T.
MAGNUSSON, Pall MELSTED, Gudmundur L. NORDDAHL, Jona SAEMUNDSDOTTIR,
Asgeir SIGURDSSON, Patrick SULEM, Arna B. AGUSTSDOTTIR, Berglind
EIRIKSDOTTIR, Run FRIDRIKSDOTTIR, Elisabet E. GARDARSDOTTIR, Gudmundur
GEORGSSON, Olafia S. GRETARSDOTTIR, Kjartan R. GUDMUNDSSON, Thora R.
GUNNARSDOTTIR, Arnaldur GYLFASON, Hilma HOLM, Brynjar O. JENSSON, Aslaug
JONASDOTTIR, Frosti JONSSON, Kamilla S. JOSEFSDOTTIR, Thordur KRISTJANSSON,
Droplaug N. MAGNUSDOTTIR, Louise LE ROUX, Gudrun SIGMUNDSDOTTIR, Gardar
SVEINBJORNSSON, Kristin E. SVEINSDOTTIR, Maney SVEINSDOTTIR, Emil A.
THORARENSEN, Bjarni THORBJORNSSON, Arthur LÖVE, Gisli MASSON, Ingileif
JONSDOTTIR, Alma D. MÖLLER, Thorolfur GUDNASON, Karl G. KRISTINSSON, Unnur
THORSTEINSDOTTIR a Kari STEFANSSON, 2020. Spread of SARS-CoV-2 in the Icelandic
Population. New England Journal of Medicine [online]. 382(24), 2302–2315. ISSN 0028-4793,
1533-4406. Dostupné z: doi:10.1056/NEJMoa2006100
GUERRERO, Michelle D., Leigh M. VANDERLOO, Ryan E. RHODES, Guy FAULKNER,
Sarah A. MOORE a Mark S. TREMBLAY, 2020. Canadian children’s and youth’s adherence
Page 34
30
to the 24-h movement guidelines during the COVID-19 pandemic: A decision tree analysis.
Journal of Sport and Health Science [online]. 9(4), 313–321. ISSN 20952546. Dostupné
z: doi:10.1016/j.jshs.2020.06.005
HALL, Kevin D., Steven B. HEYMSFIELD, Joseph W. KEMNITZ, Samuel KLEIN, Dale A.
SCHOELLER a John R. SPEAKMAN, 2012. Energy balance and its components: implications
for body weight regulation. The American Journal of Clinical Nutrition [online]. 95(4), 989–
994. ISSN 0002-9165, 1938-3207. Dostupné z: doi:10.3945/ajcn.112.036350
HOLT, Stephanie, Helen BUCKLEY a Sadhbh WHELAN, 2008. The impact of exposure to
domestic violence on children and young people: A review of the literature. Child Abuse &
Neglect [online]. 32(8), 797–810. ISSN 01452134. Dostupné
z: doi:10.1016/j.chiabu.2008.02.004
HOWLEY, Edward T., 2001. Type of activity: resistance, aerobic and leisure versus
occupational physical activity: Medicine and Science in Sports and Exercise [online].
33(Supplement), S364–S369. ISSN 0195-9131. Dostupné z: doi:10.1097/00005768-
200106001-00005
HU, Bi Ying, Gregory Kirk JOHNSON a Huiping WU, 2018. Screen time relationship of
Chinese parents and their children. Children and Youth Services Review [online]. 94, 659–669.
ISSN 01907409. Dostupné z: doi:10.1016/j.childyouth.2018.09.008
CHAMBONNIERE, Camille, Céline LAMBERT, Nicole FEARNBACH, Michèle TARDIEU,
Alicia FILLON, Pauline GENIN, Benjamin LARRAS, Pierre MELSENS, Julien BOIS, Bruno
PEREIRA, Angelo TREMBLAY, David THIVEL a Martine DUCLOS, 2021. Effect of the
COVID-19 lockdown on physical activity and sedentary behaviors in French children and
adolescents: New results from the ONAPS national survey. European Journal of Integrative
Medicine [online]. 43, 101308. ISSN 18763820. Dostupné z: doi:10.1016/j.eujim.2021.101308
KASSIR, Radwan, 2020. Risk of COVID‐19 for patients with obesity. Obesity Reviews
[online]. 21(6) [vid. 2022-04-05]. ISSN 1467-7881, 1467-789X. Dostupné
z: doi:10.1111/obr.13034
KING, Daniel L., Paul H. DELFABBRO, Joel BILLIEUX a Marc N. POTENZA, 2020.
Problematic online gaming and the COVID-19 pandemic. Journal of Behavioral Addictions
[online]. 9(2), 184–186. ISSN 2062-5871, 2063-5303. Dostupné
z: doi:10.1556/2006.2020.00016
KUMAR, Seema a Aaron S. KELLY, 2017. Review of Childhood Obesity. Mayo Clinic
Proceedings [online]. 92(2), 251–265. ISSN 00256196. Dostupné
z: doi:10.1016/j.mayocp.2016.09.017
LAMBERT, Amalie, Janae VLAAR, Susan HERRINGTON a Mariana BRUSSONI, 2019.
What Is the Relationship between the Neighbourhood Built Environment and Time Spent in
Outdoor Play? A Systematic Review. International Journal of Environmental Research and
Public Health [online]. 16(20), 3840. ISSN 1660-4601. Dostupné
z: doi:10.3390/ijerph16203840
LASSELIN, Julie, Elena ALVAREZ-SALAS a Jan-Sebastian GRIGOLEIT, 2016. Well-being
and immune response: a multi-system perspective. Current Opinion in Pharmacology [online].
29, 34–41. ISSN 14714892. Dostupné z: doi:10.1016/j.coph.2016.05.003
Page 35
31
LISSAK, Gadi, 2018. Adverse physiological and psychological effects of screen time on
children and adolescents: Literature review and case study. Environmental Research [online].
164, 149–157. ISSN 00139351. Dostupné z: doi:10.1016/j.envres.2018.01.015
LIU, Jia Jia, Yanping BAO, Xiaolin HUANG, Jie SHI a Lin LU, 2020. Mental health
considerations for children quarantined because of COVID-19. The Lancet Child & Adolescent
Health [online]. 4(5), 347–349. ISSN 23524642. Dostupné z: doi:10.1016/S2352-
4642(20)30096-1
LIU, Zhijun, Hui TANG, Qiyun JIN, Guanghai WANG, Zixin YANG, Hongyan CHEN,
Hongxia YAN, Wenjie RAO a Judith OWENS, 2021. Sleep of preschoolers during the
coronavirus disease 2019 (COVID‐19) outbreak. Journal of Sleep Research [online]. 30(1)
[vid. 2022-04-08]. ISSN 0962-1105, 1365-2869. Dostupné z: doi:10.1111/jsr.13142
LOCHER, Julie L., William C. YOELS, Donna MAURER a Jillian VAN ELLS, 2005. Comfort
Foods: An Exploratory Journey Into The Social and Emotional Significance of Food. Food and
Foodways [online]. 13(4), 273–297. ISSN 0740-9710, 1542-3484. Dostupné
z: doi:10.1080/07409710500334509
LÓPEZ-BUENO, Rubén, Guillermo F. LÓPEZ-SÁNCHEZ, José A. CASAJÚS, Joaquín
CALATAYUD, Alejandro GIL-SALMERÓN, Igor GRABOVAC, Mark A. TULLY a Lee
SMITH, 2020. Health-Related Behaviors Among School-Aged Children and Adolescents
During the Spanish Covid-19 Confinement. Frontiers in Pediatrics [online]. 8, 573.
ISSN 2296-2360. Dostupné z: doi:10.3389/fped.2020.00573
LÓPEZ-BUENO, Rubén, Guillermo F. LÓPEZ-SÁNCHEZ, José A. CASAJÚS, Joaquín
CALATAYUD, Mark A. TULLY a Lee SMITH, 2021. Potential health-related behaviors for
pre-school and school-aged children during COVID-19 lockdown: A narrative review.
Preventive Medicine [online]. 143, 106349. ISSN 00917435. Dostupné
z: doi:10.1016/j.ypmed.2020.106349
ŁUSZCZKI, Edyta, Anna BARTOSIEWICZ, Iwona PEZDAN-ŚLIŻ, Maciej KUCHCIAK,
Paweł JAGIELSKI, Łukasz OLEKSY, Artur STOLARCZYK a Katarzyna DEREŃ, 2021.
Children’s Eating Habits, Physical Activity, Sleep, and Media Usage before and during
COVID-19 Pandemic in Poland. Nutrients [online]. 13(7), 2447. ISSN 2072-6643. Dostupné
z: doi:10.3390/nu13072447
MAIS, Laís Amaral, Sarah WARKENTIN, Maria do Rosário Dias de Oliveira LATORRE,
Susan CARNELL a José Augusto Aguiar de Carrazedo TADDEI, 2017. Parental Feeding
Practices among Brazilian School-Aged Children: Associations with Parent and Child
Characteristics. Frontiers in Nutrition [online]. 4 [vid. 2022-02-21]. ISSN 2296-861X.
Dostupné z: doi:10.3389/fnut.2017.00006
MARSH, Samantha, Cliona NI MHURCHU a Ralph MADDISON, 2013. The non-advertising
effects of screen-based sedentary activities on acute eating behaviours in children, adolescents,
and young adults. A systematic review. Appetite [online]. 71, 259–273. ISSN 01956663.
Dostupné z: doi:10.1016/j.appet.2013.08.017
MEDRANO, María, Cristina CADENAS‐SANCHEZ, Maddi OSES, Lide ARENAZA, Maria
AMASENE a Idoia LABAYEN, 2021. Changes in lifestyle behaviours during the COVID ‐19
confinement in Spanish children: A longitudinal analysis from the MUGI project. Pediatric
Obesity [online]. 16(4) [vid. 2022-03-14]. ISSN 2047-6302, 2047-6310. Dostupné
z: doi:10.1111/ijpo.12731
Page 36
32
MONTEIRO, Carlos Augusto, Renata Bertazzi LEVY, Rafael Moreira CLARO, Inês Rugani
Ribeiro DE CASTRO a Geoffrey CANNON, 2010. Increasing consumption of ultra-processed
foods and likely impact on human health: evidence from Brazil. Public Health Nutrition
[online]. 14(1), 5–13. ISSN 1368-9800, 1475-2727. Dostupné
z: doi:10.1017/S1368980010003241
MOORE, Lynn L., David A. LOMBARDI, Mary Jo WHITE, James L. CAMPBELL, Susan A.
OLIVERIA a R. Curtis ELLISON, 1991. Influence of parents’ physical activity levels on
activity levels of young children. The Journal of Pediatrics [online]. 118(2), 215–219.
ISSN 00223476. Dostupné z: doi:10.1016/S0022-3476(05)80485-8
MOORE, Sarah A., Guy FAULKNER, Ryan E. RHODES, Mariana BRUSSONI, Tala
CHULAK-BOZZER, Leah J. FERGUSON, Raktim MITRA, Norm O’REILLY, John C.
SPENCE, Leigh M. VANDERLOO a Mark S. TREMBLAY, 2020. Impact of the COVID-19
virus outbreak on movement and play behaviours of Canadian children and youth: a national
survey. International Journal of Behavioral Nutrition and Physical Activity [online]. 17(1), 85.
ISSN 1479-5868. Dostupné z: doi:10.1186/s12966-020-00987-8
MOYNIHAN, Andrew B., Wijnand A. P. van TILBURG, Eric R. IGOU, Arnaud WISMAN,
Alan E. DONNELLY a Jessie B. MULCAIRE, 2015. Eaten up by boredom: consuming food
to escape awareness of the bored self. Frontiers in Psychology [online]. 6 [vid. 2022-02-23].
ISSN 1664-1078. Dostupné z: doi:10.3389/fpsyg.2015.00369
NAGATA, Jason M., Hoda S. ABDEL MAGID a Kelley PETTEE GABRIEL, 2020. Screen
Time for Children and Adolescents During the Coronavirus Disease 2019 Pandemic. Obesity
[online]. 28(9), 1582–1583. ISSN 1930-7381, 1930-739X. Dostupné z: doi:10.1002/oby.22917
NEMET, Dan, 2016. Childhood Obesity, Physical Activity, and Exercise. Pediatric Exercise
Science [online]. 28(1), 48–51. ISSN 0899-8493, 1543-2920. Dostupné
z: doi:10.1123/pes.2016-0014
OBERLE, Eva, Kimberly A SCHONERT-REICHL a Kimberly C THOMSON, 2010.
Understanding the Link Between Social and Emotional Well-Being and Peer Relations in Early
Adolescence: Gender-Specific Predictors of Peer Acceptance. J Youth Adolescence. 13.
OKELY, Anthony D., Katharina E. KARIIPPANON, Hongyan GUAN, Ellie K. TAYLOR,
Thomas SUESSE, Penny L. CROSS, Kar Hau CHONG, Adang SUHERMAN, Ali TURAB,
Amanda E. STAIANO, Amy S. HA, Asmaa EL HAMDOUCHI, Aqsa BAIG, Bee Koon POH,
Borja DEL POZO-CRUZ, Cecilia H. S. CHAN, Christine Delisle NYSTRÖM, Denise KOH,
E. Kipling WEBSTER, Himangi LUBREE, Hong Kim TANG, Issad BADDOU, Jesus DEL
POZO-CRUZ, Jyh Eiin WONG, Kuston SULTONI, Maria NACHER, Marie LÖF, Mingming
CUI, Mohammad Sorowar HOSSAIN, P. W. Prasad CHATHURANGANA, Uddhavi KAND,
V. P. Pujitha WICKRAMASINGHE, Rebecca CALLEIA, Shameema FERDOUS, Thanh VAN
KIM, Xiaojuan WANG a Catherine E. DRAPER, 2021. Global effect of COVID-19 pandemic
on physical activity, sedentary behaviour and sleep among 3- to 5-year-old children: a
longitudinal study of 14 countries. BMC Public Health [online]. 21(1), 940. ISSN 1471-2458.
Dostupné z: doi:10.1186/s12889-021-10852-3
OKUYAMA, Junko, Shuji SETO, Yu FUKUDA, Shunichi FUNAKOSHI, Shintaro AMAE,
Jun ONOBE, Shinichi IZUMI, Kiyoshi ITO a Fumihiko IMAMURA, 2021. Mental Health and
Physical Activity among Children and Adolescents during the COVID-19 Pandemic. The
Tohoku Journal of Experimental Medicine [online]. 253(3), 203–215. ISSN 0040-8727, 1349-
3329. Dostupné z: doi:10.1620/tjem.253.203
Page 37
33
OLIVEIRA, Tatiana Coura, Monise Viana ABRANCHES a Raquel Martins LANA, 2020.
(In)Segurança alimentar no contexto da pandemia por SARS-CoV-2. Cadernos de Saúde
Pública [online]. 36(4), e00055220. ISSN 1678-4464, 0102-311X. Dostupné
z: doi:10.1590/0102-311x00055220
ONG, Jacqueline S. M., Alvise TOSONI, YaeJean KIM, Niranjan KISSOON a Srinivas
MURTHY, 2020. Coronavirus Disease 2019 in Critically Ill Children: A Narrative Review of
the Literature*. Pediatric Critical Care Medicine [online]. 21(7), 662–666. ISSN 1529-7535.
Dostupné z: doi:10.1097/PCC.0000000000002376
PAN AMERICAN HEALTH ORGANISATION a WORLD HEALTH ORGANISATION,
AMERICAS, 2015. Ultra-processed food and drink products in Latin America: Trends, impact
on obesity, policy implications [online]. 2015. B.m.: Pan American Health Organisation.
Dostupné z: https://iris.paho.org/bitstream/handle/10665.2/7699/9789275118641_eng.pdf
PEARSON, N., R. E. BRAITHWAITE, S. J. H. BIDDLE, E. M. F. SLUIJS a A. J. ATKIN,
2014. Associations between sedentary behaviour and physical activity in children and
adolescents: a meta‐analysis. Obesity Reviews [online]. 15(8), 666–675. ISSN 1467-7881,
1467-789X. Dostupné z: doi:10.1111/obr.12188
PHILIPPE, Kaat, Claire CHABANET, Sylvie ISSANCHOU a Sandrine MONNERY-PATRIS,
2021. Child eating behaviors, parental feeding practices and food shopping motivations during
the COVID-19 lockdown in France: (How) did they change? Appetite [online]. 161, 105132.
ISSN 01956663. Dostupné z: doi:10.1016/j.appet.2021.105132
PIETROBELLI, Angelo, Luca PECORARO, Alessandro FERRUZZI, Moonseong HEO,
Myles FAITH, Thomas ZOLLER, Franco ANTONIAZZI, Giorgio PIACENTINI, S. Nicole
FEARNBACH a Steven B. HEYMSFIELD, 2020. Effects of COVID‐19 Lockdown on
Lifestyle Behaviors in Children with Obesity Living in Verona, Italy: A Longitudinal Study.
Obesity [online]. 28(8), 1382–1385. ISSN 1930-7381, 1930-739X. Dostupné
z: doi:10.1002/oby.22861
PINQUART, Martin, 2017. Associations of parenting dimensions and styles with externalizing
problems of children and adolescents: An updated meta-analysis. Developmental Psychology
[online]. 53(5), 873–932. ISSN 1939-0599, 0012-1649. Dostupné z: doi:10.1037/dev0000295
RAPA, Elizabeth, Louise DALTON a Alan STEIN, 2020. Talking to children about illness and
death of a loved one during the COVID-19 pandemic. The Lancet Child & Adolescent Health
[online]. 4(8), 560–562. ISSN 23524642. Dostupné z: doi:10.1016/S2352-4642(20)30174-7
RAVENS-SIEBERER, Ulrike, Anne KAMAN, Michael ERHART, Janine DEVINE, Robert
SCHLACK a Christiane OTTO, 2021. Impact of the COVID-19 pandemic on quality of life
and mental health in children and adolescents in Germany. European Child & Adolescent
Psychiatry [online]. [vid. 2022-04-29]. ISSN 1018-8827, 1435-165X. Dostupné
z: doi:10.1007/s00787-021-01726-5
REISS, Franziska, Ann-Katrin MEYROSE, Christiane OTTO, Thomas LAMPERT, Fionna
KLASEN a Ulrike RAVENS-SIEBERER, 2019. Socioeconomic status, stressful life situations
and mental health problems in children and adolescents: Results of the German BELLA cohort-
study. PLOS ONE [online]. 14(3), e0213700. ISSN 1932-6203. Dostupné
z: doi:10.1371/journal.pone.0213700
RIBEIRO, Karla Danielly da S., Lígia Rejane Siqueira GARCIA, Juliana Fernandes dos Santos
DAMETTO, Débora Gabriela Fernandes ASSUNÇÃO a Bruna Leal Lima MACIEL, 2020.
Page 38
34
COVID-19 and Nutrition: The Need for Initiatives to Promote Healthy Eating and Prevent
Obesity in Childhood. Childhood Obesity [online]. 16(4), 235–237. ISSN 2153-2168, 2153-
2176. Dostupné z: doi:10.1089/chi.2020.0121
RODRÍGUEZ-MARTÍN, Boris C. a Adrian MEULE, 2015. Food craving: new contributions
on its assessment, moderators, and consequences. Frontiers in Psychology [online]. 6
[vid. 2022-02-23]. ISSN 1664-1078. Dostupné z: doi:10.3389/fpsyg.2015.00021
ROITBLAT, Yulia, Jacob BURGER, Aidan LEIT, Liliia NEHULIAIEVA, Gulrukh Sh.
UMAROVA, Vitalii KALIBERDENKO, Shanmugaraj KULANTHAIVEL, Noa BUCHRIS a
Michael SHTERENSHIS, 2020. Stay-at-home circumstances do not produce sleep disorders:
An international survey during the COVID-19 pandemic. Journal of Psychosomatic Research
[online]. 139, 110282. ISSN 00223999. Dostupné z: doi:10.1016/j.jpsychores.2020.110282
ROSE, Taylor, Mary BARKER, Chandni MARIA JACOB, Leanne MORRISON, Wendy
LAWRENCE, Sofia STRÖMMER, Christina VOGEL, Kathryn WOODS-TOWNSEND,
David FARRELL, Hazel INSKIP a Janis BAIRD, 2017. A Systematic Review of Digital
Interventions for Improving the Diet and Physical Activity Behaviors of Adolescents. Journal
of Adolescent Health [online]. 61(6), 669–677. ISSN 1054139X. Dostupné
z: doi:10.1016/j.jadohealth.2017.05.024
RUIZ-ROSO, María Belén, Patricia DE CARVALHO PADILHA, Diana C. MANTILLA-
ESCALANTE, Natalia ULLOA, Paola BRUN, Diofanor ACEVEDO-CORREA, Wilza
ARANTES FERREIRA PERES, Miquel MARTORELL, Mariana Tschoepke AIRES, Letícia
DE OLIVEIRA CARDOSO, Fernanda CARRASCO-MARÍN, Katherine PATERNINA-
SIERRA, Jhon E. RODRIGUEZ-MEZA, Piedad M. MONTERO, Giulia BERNABÈ, Anthony
PAULETTO, Xhoajda TACI, Francesco VISIOLI a Alberto DÁVALOS, 2020. Covid-19
Confinement and Changes of Adolescent’s Dietary Trends in Italy, Spain, Chile, Colombia and
Brazil. Nutrients [online]. 12(6), 1807. ISSN 2072-6643. Dostupné z: doi:10.3390/nu12061807
RUNDLE, Andrew G., Yoosun PARK, Julie B. HERBSTMAN, Eliza W. KINSEY a Y. Claire
WANG, 2020. COVID‐19–Related School Closings and Risk of Weight Gain Among Children.
Obesity [online]. 28(6), 1008–1009. ISSN 1930-7381, 1930-739X. Dostupné
z: doi:10.1002/oby.22813
RYDÉN, Petra J a Linda HAGFORS, 2011. Diet cost, diet quality and socio-economic position:
how are they related and what contributes to differences in diet costs? Public Health Nutrition
[online]. 14(9), 1680–1692. ISSN 1368-9800, 1475-2727. Dostupné
z: doi:10.1017/S1368980010003642
SÁ, Cristina dos Santos Cardoso de, André POMBO, Carlos LUZ, Luis Paulo RODRIGUES a
Rita CORDOVIL, 2021. COVID-19 SOCIAL ISOLATION IN BRAZIL: EFFECTS ON THE
PHYSICAL ACTIVITY ROUTINE OF FAMILIES WITH CHILDREN. Revista Paulista de
Pediatria [online]. 39, e2020159. ISSN 1984-0462, 0103-0582. Dostupné z: doi:10.1590/1984-
0462/2021/39/2020159
SADEH, Avi, Amiram RAVIV a Reut GRUBER, 2000. Sleep patterns and sleep disruptions in
school-age children. Developmental Psychology [online]. 36(3), 291–301. ISSN 1939-0599,
0012-1649. Dostupné z: doi:10.1037/0012-1649.36.3.291
SAURABH, Kumar a Shilpi RANJAN, 2020. Compliance and Psychological Impact of
Quarantine in Children and Adolescents due to Covid-19 Pandemic. The Indian Journal of
Pediatrics [online]. 87(7), 532–536. ISSN 0019-5456, 0973-7693. Dostupné
z: doi:10.1007/s12098-020-03347-3
Page 39
35
SEDENTARY BEHAVIOUR RESEARCH NETWORK, 2012. Letter to the Editor:
Standardized use of the terms “sedentary” and “sedentary behaviours”. Applied Physiology,
Nutrition, and Metabolism [online]. 37(3), 540–542. ISSN 1715-5312, 1715-5320. Dostupné
z: doi:10.1139/h2012-024
SEKULIC, Damir, Mateo BLAZEVIC, Barbara GILIC, Ivan KVESIC a Natasa ZENIC, 2020.
Prospective Analysis of Levels and Correlates of Physical Activity during COVID-19
Pandemic and Imposed Rules of Social Distancing; Gender Specific Study among Adolescents
from Southern Croatia. Sustainability [online]. 12(10), 4072. ISSN 2071-1050. Dostupné
z: doi:10.3390/su12104072
SHIN, Chol, Jinkwan KIM, Sangduck LEE, Yongkyu AHN a Soonjae JOO, 2003. Sleep habits,
excessive daytime sleepiness and school performance in high school students. Psychiatry and
Clinical Neurosciences [online]. 57(4), 451–453. ISSN 1323-1316, 1440-1819. Dostupné
z: doi:10.1046/j.1440-1819.2003.01146.x
SCHMIDT, Steffen C. E., Bastian ANEDDA, Alexander BURCHARTZ, Ana
EICHSTELLER, Simon KOLB, Carina NIGG, Claudia NIESSNER, Doris ORIWOL, Annette
WORTH a Alexander WOLL, 2020. Physical activity and screen time of children and
adolescents before and during the COVID-19 lockdown in Germany: a natural experiment.
Scientific Reports [online]. 10(1), 21780. ISSN 2045-2322. Dostupné z: doi:10.1038/s41598-
020-78438-4
SINHA, Ian P, Rachel HARWOOD, Malcolm G SEMPLE, Daniel B HAWCUTT, Rebecca
THURSFIELD, Omendra NARAYAN, Simon E KENNY, Russell VINER, Simon Langton
HEWER a Kevin W SOUTHERN, 2020. COVID-19 infection in children. The Lancet
Respiratory Medicine [online]. 8(5), 446–447. ISSN 22132600. Dostupné
z: doi:10.1016/S2213-2600(20)30152-1
SPINELLI, Maria, Francesca LIONETTI, Massimiliano PASTORE a Mirco FASOLO, 2020.
Parents and Children Facing the COVID-19 Outbreak in Italy. SSRN Electronic Journal
[online]. [vid. 2022-03-30]. ISSN 1556-5068. Dostupné z: doi:10.2139/ssrn.3582790
SPRANG, Ginny a Miriam SILMAN, 2013. Posttraumatic Stress Disorder in Parents and Youth
After Health-Related Disasters. Disaster Medicine and Public Health Preparedness [online].
7(1), 105–110. ISSN 1935-7893, 1938-744X. Dostupné z: doi:10.1017/dmp.2013.22
SYLVA, Kathy, 1994. School Influences on Children’s Development. Journal of Child
Psychology and Psychiatry [online]. 35(1), 135–170. ISSN 0021-9630, 1469-7610. Dostupné
z: doi:10.1111/j.1469-7610.1994.tb01135.x
ŠTVERÁKOVÁ, Tereza, Jakub JAČISKO, Andrew BUSCH, Marcela ŠAFÁŘOVÁ, Pavel
KOLÁŘ a Alena KOBESOVÁ, 2021. The impact of COVID-19 on Physical Activity of Czech
children. PLOS ONE [online]. 16(7), e0254244. ISSN 1932-6203. Dostupné
z: doi:10.1371/journal.pone.0254244
TANDON, Pooja S, Chuan ZHOU, James F SALLIS, Kelli L CAIN, Lawrence D FRANK a
Brian E SAELENS, 2012. Home environment relationships with children’s physical activity,
sedentary time, and screen time by socioeconomic status. International Journal of Behavioral
Nutrition and Physical Activity [online]. 9(1), 88. ISSN 1479-5868. Dostupné
z: doi:10.1186/1479-5868-9-88
TEIXEIRA, Michelle Teixeira, Raquel Santiago VITORINO, Julia Holandino SILVA, Letícia
Martins RAPOSO, Luana Azevedo de AQUINO a Simone Augusta RIBAS, 2021. Eating
Page 40
36
habits of children and adolescents during the COVID‐19 pandemic: The impact of social
isolation. Journal of Human Nutrition and Dietetics [online]. 34(4), 670–678. ISSN 0952-3871,
1365-277X. Dostupné z: doi:10.1111/jhn.12901
TELFORD, Rohan M., Richard D. TELFORD, Lisa S. OLIVE, Thomas COCHRANE a Rachel
DAVEY, 2016. Why Are Girls Less Physically Active than Boys? Findings from the LOOK
Longitudinal Study. PLOS ONE [online]. 11(3), e0150041. ISSN 1932-6203. Dostupné
z: doi:10.1371/journal.pone.0150041
TREMBLAY, Mark S., Valerie CARSON, Jean-Philippe CHAPUT, Sarah CONNOR
GORBER, Thy DINH, Mary DUGGAN, Guy FAULKNER, Casey E. GRAY, Reut GRUBER,
Katherine JANSON, Ian JANSSEN, Peter T. KATZMARZYK, Michelle E. KHO, Amy E.
LATIMER-CHEUNG, Claire LEBLANC, Anthony D. OKELY, Timothy OLDS, Russell R.
PATE, Andrea PHILLIPS, Veronica J. POITRAS, Sophie RODENBURG, Margaret
SAMPSON, Travis J. SAUNDERS, James A. STONE, Gareth STRATTON, Shelly K. WEISS
a Lori ZEHR, 2016. Canadian 24-Hour Movement Guidelines for Children and Youth: An
Integration of Physical Activity, Sedentary Behaviour, and Sleep. Applied Physiology,
Nutrition, and Metabolism [online]. 41(6 (Suppl. 3)), S311–S327. ISSN 1715-5312, 1715-
5320. Dostupné z: doi:10.1139/apnm-2016-0151
TRIPATHI, Madhvi a Shailendra Kumar MISHRA, 2020. Screen time and adiposity among
children and adolescents: a systematic review. Journal of Public Health [online]. 28(3), 227–
244. ISSN 2198-1833, 1613-2238. Dostupné z: doi:10.1007/s10389-019-01043-x
TSAI, Kim M., Ronald E. DAHL, Michael R. IRWIN, Julienne E. BOWER, Heather
MCCREATH, Teresa E. SEEMAN, David M. ALMEIDA a Andrew J. FULIGNI, 2018. The
Roles of Parental Support and Family Stress in Adolescent Sleep. Child Development [online].
89(5), 1577–1588. ISSN 00093920. Dostupné z: doi:10.1111/cdev.12917
TSANG, Hin Fung, Lawrence Wing Chi CHAN, William Chi Shing CHO, Allen Chi Shing
YU, Aldrin Kay Yuen YIM, Amanda Kit Ching CHAN, Lawrence Po Wah NG, Yin Kwan
Evelyn WONG, Xiao Meng PEI, Marco Jing Woei LI a Sze-Chuen Cesar WONG, 2021. An
update on COVID-19 pandemic: the epidemiology, pathogenesis, prevention and treatment
strategies. Expert Review of Anti-infective Therapy [online]. 19(7), 877–888. ISSN 1478-7210,
1744-8336. Dostupné z: doi:10.1080/14787210.2021.1863146
U.S. DEPARTMENT OF HEALTH AND HUMAN SERVICES, 2008. Physical Activity
Guidelines Advisory Committee Report [online]. 2008. Dostupné
z: https://health.gov/sites/default/files/2019-10/CommitteeReport_7.pdf
VAN STRIEN, T., A. CEBOLLA, E. ETCHEMENDY, J. GUTIÉRREZ-MALDONADO, M.
FERRER-GARCÍA, C. BOTELLA a R. BAÑOS, 2013. Emotional eating and food intake after
sadness and joy. Appetite [online]. 66, 20–25. ISSN 01956663. Dostupné
z: doi:10.1016/j.appet.2013.02.016
VERLOIGNE, Maïté, Wendy VAN LIPPEVELDE, Elling BERE, Yannis MANIOS, Éva
KOVÁCS, Monika GRILLENBERGER, Lea MAES, Johannes BRUG a Ilse DE
BOURDEAUDHUIJ, 2015. Individual and family environmental correlates of television and
computer time in 10- to 12-year-old European children: the ENERGY-project. BMC Public
Health [online]. 15(1), 912. ISSN 1471-2458. Dostupné z: doi:10.1186/s12889-015-2276-2
VIANA, Ricardo B., Rodrigo L. VANCINI, Wellington F. SILVA, Naiane S. MORAIS,
Vinnycius N. DE OLIVEIRA, Marília S. ANDRADE a Claudio A. B. DE LIRA, 2021.
Comment on: Problematic online gaming and the COVID-19 pandemic – The role of
Page 41
37
exergames. Journal of Behavioral Addictions [online]. 10(1), 1–3. ISSN 2062-5871, 2063-
5303. Dostupné z: doi:10.1556/2006.2021.00014
VIANA, Ricardo Borges, Claudia Lima ALVES, Carlos Alexandre VIEIRA, Rodrigo Luiz
VANCINI, Mario Hebling CAMPOS, Paulo GENTIL, Marília Santos ANDRADE a Claudio
Andre Barbosa DE LIRA, 2017. Anxiolytic Effects of a Single Session of the Exergame Zumba ® Fitness on Healthy Young Women. Games for Health Journal [online]. 6(6), 365–370.
ISSN 2161-783X, 2161-7856. Dostupné z: doi:10.1089/g4h.2017.0085
VIANA, Ricardo Borges a Claudio Andre Barbosa DE LIRA, 2020. Exergames as Coping
Strategies for Anxiety Disorders During the COVID-19 Quarantine Period. Games for Health
Journal [online]. 9(3), 147–149. ISSN 2161-783X, 2161-7856. Dostupné
z: doi:10.1089/g4h.2020.0060
VON HIPPEL, Paul T. a Joseph WORKMAN, 2016. From Kindergarten Through Second
Grade, U.S. Children’s Obesity Prevalence Grows Only During Summer Vacations: Obesity
Grows Only During Summer. Obesity [online]. 24(11), 2296–2300. ISSN 19307381. Dostupné
z: doi:10.1002/oby.21613
WAHL, Siegfried, Moritz ENGELHARDT, Patrick SCHAUPP, Christian LAPPE a Iliya V.
IVANOV, 2019. The inner clock—Blue light sets the human rhythm. Journal of Biophotonics
[online]. 12(12) [vid. 2022-04-09]. ISSN 1864-063X, 1864-0648. Dostupné
z: doi:10.1002/jbio.201900102
WANG, Ke, Zhiguo ZHANG, Muqing YU, Yu TAO a Min XIE, 2020. 15-day mortality and
associated risk factors for hospitalized patients with COVID-19 in Wuhan, China: an
ambispective observational cohort study. Intensive Care Medicine [online]. 46(7), 1472–1474.
ISSN 0342-4642, 1432-1238. Dostupné z: doi:10.1007/s00134-020-06047-w
WORLD HEALTH ORGANIZATION, 2019. Guidelines on Physical Activity, Sedentary
Behaviour for Children under 5 Years of Age [online]. 2019. Dostupné
z: https://apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/325147/WHO-NMH-PND-2019.4-
eng.pdf?sequence=1&isAllowed=y%0Ahttp://www.who.int/iris/handle/10665/311664%0Ahtt
ps://apps.who.int/iris/handle/10665/325147
WORLD HEALTH ORGANIZATION, 2021. WHO European Childhood Obesity
Surveillance Initiative (COSI) Report on the fourth round of data collection, 2015–2017
[online]. Dostupné z: https://apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/341189/WHO-EURO-
2021-2495-42251-58349-eng.pdf
WORLD HEALTH ORGANIZATION a DEPARTMENT OF CHILD AND ADOLESCENT
HEALTH AND DEVELOPMENT, 1999. The importance of caregiver-child interactions for
the survival and healthy development of young children: a review. Geneva: Dept. of Child and
Adolescent Health and Development, World Health Organization. ISBN 978-92-4-159134-8.
WORLD HEALTH ORGANIZATION. REGIONAL OFFICE FOR EUROPE, 2021. 2021
physical activity factsheets for the European Union Member States in the WHO European
Region [online]. Copenhagen: World Health Organization. Regional Office for Europe.
WHO/EURO:2021-3409-43168-60449 [vid. 2022-04-23]. Dostupné
z: https://apps.who.int/iris/handle/10665/345335
WU, Zunyou a Jennifer M. MCGOOGAN, 2020. Characteristics of and Important Lessons
From the Coronavirus Disease 2019 (COVID-19) Outbreak in China: Summary of a Report of
Page 42
38
72 314 Cases From the Chinese Center for Disease Control and Prevention. JAMA [online].
323(13), 1239. ISSN 0098-7484. Dostupné z: doi:10.1001/jama.2020.2648
XIANG, Mi, Zhiruo ZHANG a Keisuke KUWAHARA, 2020. Impact of COVID-19 pandemic
on children and adolescents’ lifestyle behavior larger than expected. Progress in
Cardiovascular Diseases [online]. 63(4), 531–532. ISSN 00330620. Dostupné
z: doi:10.1016/j.pcad.2020.04.013
XIAO LIN YANG, Risto TELAMA a Lauri LAAKSO, 1996. Parents’ Physical Activity,
Socioeconomic Status and Education as Predictors of Physical Activity and Sport among
Children and Youths - A 12-Year Follow-Up Study. International Review for the Sociology of
Sport [online]. 31(3), 273–291. ISSN 1012-6902, 1461-7218. Dostupné
z: doi:10.1177/101269029603100304
XIE, Xinyan, Qi XUE, Yu ZHOU, Kaiheng ZHU, Qi LIU, Jiajia ZHANG a Ranran SONG,
2020. Mental Health Status Among Children in Home Confinement During the Coronavirus
Disease 2019 Outbreak in Hubei Province, China. JAMA Pediatrics [online]. 174(9), 898.
ISSN 2168-6203. Dostupné z: doi:10.1001/jamapediatrics.2020.1619
XU, Dan-Dan, Wen-Wang RAO, Xiao-Lan CAO, Si-Ying WEN, Feng-Rong AN, Weng-Ian
CHE, Daniel T. BRESSINGTON, Teris CHEUNG, Gabor S. UNGVARI a Yu-Tao XIANG,
2020. Prevalence of depressive symptoms in primary school students in China: A systematic
review and meta-analysis. Journal of Affective Disorders [online]. 268, 20–27. ISSN 01650327.
Dostupné z: doi:10.1016/j.jad.2020.02.034
YUAN, Jing, Xun JIANG, Tongyu ZHU, Yuhai ZHANG, Yue WANG, Xianjun YANG a Lei
SHANG, 2021. Caregivers’ feeding behaviour, children’s eating behaviour and weight status
among children of preschool age in China. Journal of Human Nutrition and Dietetics [online].
34(5), 807–818. ISSN 0952-3871, 1365-277X. Dostupné z: doi:10.1111/jhn.12869
ZENIC, Natasa, Redha TAIAR, Barbara GILIC, Mateo BLAZEVIC, Dora MARIC, Haris
POJSKIC a Damir SEKULIC, 2020. Levels and Changes of Physical Activity in Adolescents
during the COVID-19 Pandemic: Contextualizing Urban vs. Rural Living Environment.
Applied Sciences [online]. 10(11), 3997. ISSN 2076-3417. Dostupné
z: doi:10.3390/app10113997
ZHANG, Xinxin, Wenfei ZHU, Sifan KANG, Longkun QIU, Zijun LU a Yuliang SUN, 2020.
Association between Physical Activity and Mood States of Children and Adolescents in Social
Isolation during the COVID-19 Epidemic. International Journal of Environmental Research
and Public Health [online]. 17(20), 7666. ISSN 1660-4601. Dostupné
z: doi:10.3390/ijerph17207666
ZHAO, Jian, Jiawei XU, Yaping HE a Mi XIANG, 2022. Children and adolescents’ sleep
patterns and their associations with mental health during the COVID-19 pandemic in Shanghai,
China. Journal of Affective Disorders [online]. 301, 337–344. ISSN 01650327. Dostupné
z: doi:10.1016/j.jad.2021.12.123
ZREIK, Ghadir, Kfir ASRAF, Iris HAIMOV a Liat TIKOTZKY, 2021. Maternal perceptions
of sleep problems among children and mothers during the coronavirus disease 2019 (COVID‐
19) pandemic in Israel. Journal of Sleep Research [online]. 30(1) [vid. 2022-04-08].
ISSN 0962-1105, 1365-2869. Dostupné z: doi:10.1111/jsr.13201
Page 43
39
Internetové zdroje:
URL1 https://www.who.int/emergencies/diseases/novel-coronavirus-2019/events-as-they-happen [cit. 2022-04-20].
URL2 https://gisanddata.maps.arcgis.com/apps/dashboards/bda7594740fd40299423467b48e9ecf6 [cit. 2022-04-20].
URL3 https://zpravy.aktualne.cz/domaci/casova-osa-
covid/r~fd4c3f7e0ec511eb9d470cc47ab5f122/[cit. 2022-04-21].
URL4 https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/obesity-and-overweight [cit. 2022-04-20].
URL5 https://www.who.int/news-room/questions-and-answers/item/noncommunicable-diseases-childhood-overweight-and-obesity [cit. 2022-04-20].
URL6 https://www.euro.who.int/en/health-topics/disease-prevention/nutrition/activities/who-european-childhood-obesity-surveillance-initiative-cosi [cit. 2022-04-20].
URL7 Food and nutrition tips during self-quarantine (who.int) [cit. 2022-04-22].
URL8 https://covid.gov.cz/situace/onemocneni-obecne-o-opatrenich/proc-dodrzovat-preventivni-opatreni-proti-covidu-19 [cit. 2022-04-23].
URL9 How to Protect Yourself & Others | CDC [cit. 2022-04-23].
URL10 https://www.nhs.uk/mental-health/conditions/post-traumatic-stress-disorder-ptsd/overview/ [cit. 2022-04-26].
URL11 https://www.mzcr.cz/mimoradne-opatreni-uzavreni-zakladnich-strednich-a-vysokych-skol-od-11-3-2020/ [cit. 2022-04-27].
URL12 https://en.unesco.org/covid19/educationresponse [cit. 2022-04-29].