Biologie Jakub Novák Životn - Digitální repozitář UK

Univerzita Karlova v Praze

Přírodovědecká fakulta

Studijní program: Biologie

Studijní obor: Biologie

Jakub Novák

Životní styl, stravovací návyky a fyzická aktivita u dětí

v období COVID-19 pandemie

Lifestyle, eating habits and physical activity of children

in the COVID-19 pandemic

Bakalářská práce

Školitel: Mgr. Anna Vážná

Praha, 2022

„Tímto bych rád poděkoval Mgr. Anně Vážné za pomoc, cenné rady a odborný dohled při

vedení mé bakalářské práce. Díky patří také mé rodině, která mě při vytváření této práce

podporovala.“

„Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci zpracoval samostatně a že jsem uvedl všechny použité

informační zdroje a literaturu. Tato práce ani její podstatná část nebyla předložena k získání

jiného nebo stejného akademického titulu.“

………………………..…

Jakub Novák

V Praze, 5.5.2022

Abstrakt

Tato bakalářská práce se zabývá životním stylem, fyzickou aktivitou a stravovacími

návyky dětí a adolescentů v období pandemie COVID-19. COVID-19 je nové respirační

onemocnění původem z Číny, které se rychle rozšířilo po celém světě. S cílem omezit jeho

šíření reagovaly světové vlády vydáváním plošných opatření, která se týkala především

sociálního distancování. Omezení volného pohybu, karantény a domácí izolace vedly

ke změnám každodenního života celé populace. Děti a adolescenti se tak potýkali s novými

výzvami, jako bylo uzavření škol a sportovišť, distanční výuka, omezení sociálních kontaktů

a novými rodinnými problémy, které mohly vyvstat během pandemie. Všechny tyto aspekty

mohly mít vliv a alterovat životní styl, ale také fyzické i duševní zdraví.

Klíčová slova

pandemie COVID-19, děti a adolescenti, izolace, obezita, stravovací návyky, fyzická aktivita,

spánek, doba strávená u obrazovek, psychické zdraví

Abstract

This thesis deals with the lifestyle, physical activity and eating habits of children

and adolescents in the COVID-19 pandemic. COVID-19 is a new respiratory disease

originating in China that has rapidly spread all around the world. In order to limit its spread,

world governments have responded by issuing comprehensive measures, which have mainly

concerned social distancing. Restrictions on free movement, quarantine and home confinement

have led to changes in the daily lives of the entire population. Children and adolescents thus

faced new challenges, such as the closure of schools and sports grounds, distance learning,

the reduction of social contacts and new family problems that may have arisen during

the pandemic. All these aspects could affect and alter the lifestyle, but also physical and mental

health.

Keywords

COVID-19 pandemic, children and adolescents, confinement, obesity, eating behaviours,

physical activity, sleep, screen time, mental health

1

Obsah

Seznam zkratek........................................................................................................................... 3

Úvod ........................................................................................................................................... 4

1 Pandemie COVID-19 ......................................................................................................... 5

1.1 Vládní opatření ............................................................................................................ 5

2 Obezita ............................................................................................................................... 7

3 Stravovací návyky .............................................................................................................. 8

3.1 Změny v jídelníčku ...................................................................................................... 9

3.2 Světové rozdíly v příjmu potravin ............................................................................. 10

4 Fyzická aktivita ................................................................................................................ 11

4.1 Fyzická aktivita a sedavé chování ............................................................................. 11

4.2 Doporučené hodnoty fyzické aktivity ........................................................................ 12

4.3 Faktory ovlivňující fyzickou aktivitu během období pandemie ................................ 13

4.3.1 Strukturovaná a nestrukturovaná fyzická aktivita .............................................. 14

4.3.2 Působení rodičů na fyzickou aktivitu dětí .......................................................... 15

4.4 Vliv fyzické aktivity na tělesné a duševní zdraví ...................................................... 16

5 Doba trávená u obrazovek ................................................................................................ 17

5.1 Doba strávená u obrazovek a životní styl .................................................................. 17

5.2 Dopad pandemie na dobu strávenou u obrazovek ..................................................... 18

5.2.1 Vliv rodinného prostředí na dobu strávenou u obrazovek ................................. 18

5.3 Alternativní využití obrazovek pro zlepšení životního stylu ..................................... 19

6 Spánek .............................................................................................................................. 20

6.1 Doporučená doba spánku ........................................................................................... 20

6.2 Pandemie a spánek ..................................................................................................... 20

6.3 Pozitivní vliv izolace na spánkový režim adolescentů .............................................. 21

6.4 Vliv pandemie na cirkadiální rytmy .......................................................................... 21

2

7 Psychické zdraví ............................................................................................................... 23

7.1 Rodinné prostředí a psychické zdraví ........................................................................ 23

7.2 Uzavření škol a psychické zdraví .............................................................................. 24

7.3 Vliv pandemie na psychické zdraví ........................................................................... 24

Závěr ......................................................................................................................................... 25

Seznam použité literatury ......................................................................................................... 26

Internetové zdroje: ................................................................................................................ 39

3

Seznam zkratek

BMI Body mass index, index tělesné hmotnosti

COSI Childhood Obesity Surveillance Iniciative

COVID-19 Coronavirus disease 2019

HDL High density lipoprotein, lipoprotein s vysokou hustotou

MET Metabolic equivalent of task

PTSD Posttraumatic Stress Disorder

SARS-CoV-2 Severe acute respiratory syndrome coronavirus 2

WHO World Health Organization

4

Úvod

Nová respirační nákaza, COVID-19, způsobená koronavirem SARS-CoV-2, vypukla

v čínském městě Wuhan koncem roku 2019. Toto onemocnění se rychle rozšířilo po celém

světě a 11. března 2020 bylo označeno Světovou zdravotnickou organizací za pandemii (URL1;

Ciotti et al. 2020). Největší riziko představuje COVID-19 pro starší věkové kategorie nebo lidi

trpící zdravotními obtížemi a chronickými onemocněními (Wang et al. 2020). Děti

a adolescenti tvoří pouze malé procento potvrzených případů a většina z nich

má asymptomatický nebo mírný průběh onemocnění (Ong et al. 2020).

Pro omezení šíření COVID-19 vydalo mnoho zemí světa včetně České republiky plošná

opatření, která se týkala sociálního distancování, zakrývání dýchacích cest a domácího

izolování. Opatření vedla k omezení hromadných akcí, kulturních, sportovních

a volnočasových aktivit a k uzavření nebo omezení některých veřejných prostorů včetně

sportovních areálů, škol nebo restaurací, což vedlo k výrazným změnám každodenního života

celé populace včetně dětí a adolescentů (URL8, URL9).

Pandemie COVID-19 tak mohla u dětí a adolescentů vést k výraznému omezení

možnosti fyzické aktivity a kontaktu s vrstevníky, ztrátě strukturovaného denního režimu

a navýšení doby sedavého chování společně s dobou strávenou u obrazovek. Společně se

zhoršením spánkového režimu i stravovacích návyků mohly tyto změny výrazně ovlivnit jejich

životní styl, vývoj i fyzické a psychické zdraví (Dutta 2020).

5

1 Pandemie COVID-19

V prosinci 2019 došlo v čínské provincii Hubei ve městě Wuhan k propuknutí nového

koronavirového onemocnění SARS-CoV-2 (Severe acute respiratory syndrome coronavirus 2).

Následkem jeho globálního šíření a úmrtnosti, bylo onemocnění COVID-19 (coronavirus

desease 2019) 11. března 2020 označeno Světovou zdravotnickou organizací, WHO (World

Health Organization), za pandemii (URL1). Od počátku pandemie se do dne 20.4.2022 po

celém světe onemocnění COVID-19 infikovalo více než 500 milionů lidí a více než 6 milionů

lidí v jeho důsledku zemřelo (URL2).

Onemocnění může mít mírný až těžký průběh, přičemž velká část nakažené populace

nejeví žádné příznaky a šíří onemocnění pouze jako přenašeči. Mezi příznaky COVID-19 patří

zejména horečky, kašel a dušnost. V souvislosti s onemocněním byla hlášena i ztráta čichu

a chuti. K přenosu koronaviru dochází především přes dýchací cesty kapénkami nebo

aerosolem (Ciotti et al. 2020; Tsang et al. 2021). Lidé s chronickými zdravotními problémy

mohou být vystaveni většímu riziku závažnějšího průběhu onemocnění (Sinha et al. 2020).

Děti a adolescenti během pandemie méně podléhali infekci a představovali pouze malou

část z celkového počtu potvrzených případů COVID-19 (Gudbjartsson et al. 2020; Wu

a McGoogan 2020). U nakažených dětí byl také pozorován méně závažný průběh COVID-19

než u dospělých (Dong et al. 2020; Ong et al. 2020).

1.1 Vládní opatření

Mnoho zemí vydalo vládní opatření pro omezení šíření koronavirové infekce

a zabránění přetížení zdravotnických systémů, mezi které patřilo například sociální

distancování, domácí izolace, dodržování dvoumetrových rozestupů, omezení hromadných

akcí a shromáždění včetně školní docházky, zakrytí dýchacích cest na veřejnosti, a mnoho

dalších opatření ovlivňujících každodenní život. Opatření a doba izolace byla v různých zemích

rozdílná (Ciotti et al. 2020; Tsang et al. 2021; Moore et al. 2020; Okuyama et al. 2021).

V České republice byly první případy nákazy zaznamenány 1. března 2020. Dne 12.

března 2020 vyhlásila vláda České republiky nouzový stav, uzavřela školy a zakázala konání

kulturních, společenských, sportovních či náboženských akcích nad 30 lidí. Od 19. března 2020

byl vyhlášený zákaz vycházení bez ochrany dýchacích cest. Po mírném rozvolnění během

letních měsíců rozhodla vláda České republiky 12. října 2020 o úplném zákazu sportovních

kulturních a jiných volnočasových akcí a opětovném zákazu osobní přítomnosti žáků ve

6

školách. Během pandemie se opatření dále měnila na základě epidemiologické situace

a rozhodnutí vlády. V České republice se od počátku pandemie do března roku 2022

prokazatelně nakazilo 3,58 milionu lidí a 38 685 lidí v důsledku onemocnění zemřelo (URL3;

URL11).

7

2 Obezita

Nadváha a obezita je definována jako abnormální nebo nadměrné hromadění tuku, které

může poškozovat zdraví. Ke změně tělesné hmotnosti dochází, pokud dojde k nerovnováze

mezi příjmem energie (respektive kalorií) čili množstvím energie přijatým potravou a výdejem

energie vynaloženým tělem pro udržování životních funkcí a výkonem fyzické aktivity. Pokud

příjem energie převyšuje její výdej po delší dobu, dochází k nabývání na hmotnosti v podobě

tukové tkáně, které vede k nadváze a až k obezitě (Hall et al. 2012; URL4). Vznik obezity je

u dětí ovlivněn nejen behaviorálními, mentálními, socioekonomickými i kulturními faktory, ale

i genetickými a metabolickými predispozicemi společně s životním prostředím (Kumar a Kelly

2017), z čehož právě chování a životní prostředí bylo výrazně ovlivněno pandemií COVID-19

napříč celou populací (Cuschieri a Grech 2020).

U dětí s nadváhou a obezitou je více pravděpodobné, že budou obézní i v pozdějším věku

a jsou vystaveny vyššímu riziku rozvinutí řady chronických nepřenosných onemocnění, jako

jsou kardiovaskulární onemocnění, diabetes mellitus 2. typu, muskuloskeletální poruchy

a některé typy rakoviny (URL5), které mohou být přitěžujícím faktorem během COVID-19

onemocnění (Kassir 2020).

Pandemie COVID-19 mohla vést k dalšímu zhoršení situace dětské nadváhy a obezity.

Celosvětová prevalence obezity se od roku 1975 do roku 2016 téměř ztrojnásobila a dětská

obezita je jedním z nejvážnějších problémů veřejného zdraví 21. století. V roce 2016 více než

340 milionů dětí ve věku 5–19 let čelilo nadváze nebo obezitě a v roce 2020 čelilo nadváze

nebo obezitě téměř 39 milionů dětí mladších 5 let (URL4). V evropském regionu se problémem

dětské nadváhy a obezity, již od roku 2007, zabývá iniciativa WHO, COSI (Childhood Obesity

Surveillance Iniciative), které se nyní účastní bezmála 40 zemí včetně České republiky.

Například výsledky z průzkumu mezi lety 2015-2017 ukázaly, že se některé středomořské

země, jako je Kypr, Španělsko, Řecko a Itálie potýkají až s 43% prevalencí nadváhy a až

20% prevalencí obezity u dětí ve věku od 7-9 let, což jsou alarmující čísla. Součástí těchto

průzkumů je pozorování vlivu stravovacích návyků, fyzické aktivity, času stráveného

u obrazovek, spánkového režimu a vlivu školní docházky na dětskou obezitu (World Health

Organization 2021) a právě tyto faktory byly výrazně ovlivněny během domácí izolace

následkem COVID-19 pandemie (Cuschieri a Grech 2020; López-Bueno et al. 2021). Výsledky

dopadu pandemie na dětskou nadváhu a obezitu v evropském regionu by mohlo přinést šesté

kolo COSI, které bylo plánováno během let 2021–2023 (URL6).

8

3 Stravovací návyky

Pandemie COVID-19 u dětí a adolescentů výrazně ovlivnila každodenní život a s ním

i stravovací návyky. Stravovací návyky dětí jsou ovlivněny jejich věkem, pohlavím, národností,

ale také vzděláním pečovatelů, počtem rodinných členů a vliv může mít i sledování televize

(Ruiz-Roso et al. 2020).

Ačkoliv věk nebyl výrazně spojen se specifickými stravovacími návyky, byla během

pandemie v jeho souvislosti pozorována různá spotřeba jednotlivých jídel. Rozdílné stravovací

návyky pozorujeme obecně mezi muži a ženami (Grzymisławska et al. 2020), což se projevilo

i u dětí a adolescentů během pandemie, například v různé spotřebě ovoce a zeleniny.

Náboženství, tradice a také rodinný socioekonomický status se mohou odrážet na kvalitě

a pestrosti stravy (Ruiz-Roso et al. 2020; López-Bueno et al. 2020).

V různých oblastech světa mohou důsledky pandemie vytvořit finanční problémy a vést

k situaci potravinové a nutriční nejistoty (Oliveira et al. 2020 v Ribeiro et al. 2020). Rodiny,

které z velké části přišly o příjem nebo ho úplně ztratily, jedly méně, nebo si vybíraly levnější

potraviny, které mají často nízkou nutriční hodnotu a vysoký obsah cukru (Campagnaro et al.

2020). Také u malých rodin (počet členů v domácnosti ≤ 3) byl během pandemie pozorován

relativně větší průměrný příjem sladkých jídel, ale i navýšení celkové spotřeby, oproti větším

rodinám (Ruiz-Roso et al. 2020).

Dalším důležitým vlivem pandemie na jídelníček dětí je, že během domácí izolace trávily

rodiny více času společně. Rodiče a pečovatelé prostřednictvím svých stravovacích návyků

ovlivňují nejen příjem potravy dětí, ale také jejich stravovací návyky (Mais et al. 2017). Mohou

tak být svým stylem stravování zodpovědní za formování špatných stravovacích návyků

a nárust BMI (body mass index) u svých dětí (Yuan et al. 2021). Vliv má také vzdělání rodičů

nebo pečovatelů. Rodiče s nižším vzděláním, mívají větší tendenci konzumovat levnější a méně

zdravá jídla (Rydén a Hagfors 2011), což bývá často spojováno s rizikem, že jejich děti budou

konzumovat větší množství ultra-zpracovaných potravin (Mais et al. 2017).

Na stravovací návyky může působit také stres vyvolaný pandemií. Sladké potraviny

podporují produkci serotoninu, který má pozitivní vliv na náladu. Děti tak mohou stres

potlačovat konzumací jídla, což může vést přejídání se komfortními potravinami („comfort

food“, je označení pro konkrétní jídlo, které jedinec konzumuje za účelem získání psychického

pohodlí, často obsahuje hodně cukru nebo má pro jedince nostalgickou nebo sentimentální

9

hodnotu; Locher et al. 2005), označovaným jako touha po jídle („food craving“;

Rodríguez-Martín a Meule 2015).

Domácí izolace může v dětech vyvolat kromě stresu i pocit nudy, která bývá podobně

jako stres spojována s větším příjmem energie. Snaha odvést pozornost od nudy konzumací

potravin, pozitivně koreluje se spotřebou kalorií, tuků, sacharidů a bílkovin a zvyšuje touhu jíst

nezdravé svačiny (Moynihan et al. 2015). Kromě toho mohou další emoční a psychické reakce

zvýšit riziko rozvinutí špatných stravovacích návyků v reakci na vypuknutí COVID-19

pandemie (Di Renzo et al. 2020). Například prožívání negativních emocí může také vést

k přejídání, takzvanému emočnímu jezení (van Strien et al. 2013).

3.1 Změny v jídelníčku

Správná výživa je důležitá pro zdraví a správnou funkci imunitního systému, který

obzvlášť v době pandemie hraje klíčovou roli. Pro podpoření zdravých stravovacích návyků

během izolace vydala WHO tipy na stravování, ve kterých doporučuje vaření domácích jídel

a omezení příjmu solí, cukrů, tuků a alkoholu. Naopak upřednostňuje konzumaci potravin

bohatých na vlákninu a pití čisté vody. Mezi doporučenými potravinami byly například

luštěniny, čerstvé i mražené ovoce a zelenina, celozrnné potraviny a mléčné výrobky (URL7).

V některých zemích mohlo na základě vládních opatření dojít k omezenému přístupu

k čerstvým potravinám, jako bylo například omezení možnosti denních nákupů. To mohlo vést

ke snížení spotřeby ryb, ovoce a zeleniny, a naopak vést ke zvýšené spotřebě a hromadění

ultra-zpracovaných potravin („ultra processed food“). Ultra-zpracované potraviny jsou

trvanlivé, dostupné a komfortní potraviny připravené k přímé spotřebě nebo k ohřevu

(Monteiro et al. 2010). Ultra zpracovaná jídla obvykle mívají vysoký obsah tuků, cukrů a solí

a řadí se mezi ně slazené nápoje, rychlé občerstvení, svačiny s vysokou energetickou hodnotou,

polotovary a slazené snídaňové cereálie (Di Renzo et al. 2020).

Podle Pan American Health Organization a World Cancer Research Fund International

jsou ultra-zpracované potraviny hlavními faktory související s obezitou, cukrovkou,

kardiovaskulárními onemocněními a různými druhy rakovin (Pan American Health

Organisation a World Health Organisation, Americas 2015). Dále jejich konzumace může vést

ke zhoršení inzulinového a lipidového profilu, snížení hladiny HDL (high density lipoprotein),

k vysoké hladině triglyceridů (Freedman et al. 1999) a má vliv na zdraví ústní dutiny

(Campagnaro et al. 2020).

10

Během izolace docházelo kromě změn v jídelníčku, také k nahrazování pravidelných

jídel, tj. snídaní, obědů a večeří. Podle brazilského průzkumu byla snídaně jediným

pravidelným jídlem a přibližně třetina zkoumaných jedinců vyměnila velká jídla za svačiny.

Z průzkumu také vyplynulo, že děti jedly pravidelněji než adolescenti (Teixeira et al. 2021).

3.2 Světové rozdíly v příjmu potravin

Obecná zjištění a změny nejsou samozřejmě všeobecně platná. Výsledky dopadu

pandemie na příjem potravin dětí a adolescentů z různých zemí se lišily a nebyl pozorován

žádný jednotný vzorec. Zdrojem diverzity mohly být již zmíněné faktory ovlivňující stravovací

návyky, především národnostní výživové specifika a tradice.

Mezinárodní studie adolescentů (10-19 let) z Itálie, Španělska, Kolumbie, Brazílie

a Chile pozorovala během izolace výrazné zvýšení příjmu luštěnin, ovoce a zeleniny a snížení

příjmu rychlého občerstvení, což mohlo být ovlivněno právě domácím vařením nebo menší

spotřebou jídel mimo domov (URL7; Łuszczki et al. 2021). Byl také pozorován výrazný nárust

průměrného příjmu smažených a sladkých potravin (Ruiz-Roso et al. 2020). Polská studie

naopak pozorovala nárust konzumace pečeného masa, spolu s konzumací mléčných výrobků

a sladkostí. Polské dětí a adolescenti také méně konzumovali luštěniny, celozrnné potraviny

a ořechy, ale i ultra-zpracované potraviny (Łuszczki et al. 2021). Jiný španělský průzkum

pozoroval u dětí snížení spotřeby ovoce a zeleniny, které bylo nejvýraznější u populace dětí ve

věku 3 až 5 let (López-Bueno et al. 2020). Tato odlišnost mohla být způsobená rozdílným

způsobem sběru dat, velikostí a věkovým rozmezím zkoumané populace.

Francouzská studie pozorovala během pandemie výrazné změny v dětských stravovacích

návycích a jejich přístupu k jídlu, zahrnujícím touhu po jídle, požitek z konzumace potravin,

emoční přejídání a omezenou schopnost regulovat svou spotřebu jídla. U francouzských dětí

byla pozorována také zvýšená frekvence svačení mezi jídly a pokles struktury stravovacího

režimu. K vyšší frekvenci svačení mohl přispět již zmíněný pocit nudy, kdy se děti snažily

během izolace vyplnit čas konzumací potravin, nebo mohli v jídle nalézt potěšení a útěchu.

Mezi svačinami byl také pozorován zvýšený příjem komfortních potravin. Vyšší stres rodičů

předpovídal více benevolentní přístup ke stravování a poskytoval dětem ohledně stravování

více autonomie, což mohlo vést k vyššímu a častějšímu příjmu potravin a nepravidelné

struktuře stravování. Naopak se zlepšením stravovacích návyků souvisela vyšší vzdělanost

rodičů. Vzdělanější rodiče lépe udržovali stravovací režim, nakupovali více udržitelná a zdravá

jídla a více s dětmi vařili a připravovali domácí pokrmy (Philippe et al. 2021).

11

4 Fyzická aktivita

Vládní nařízení pro zpomalení šíření COVID-19, přinesla mnoho restrikcí týkajících se

pohybu lidí a fyzických interakcí. To vedlo v mnoha zemích k uzavření škol, veřejných

prostorů a sportovních areálů, týmové sportovní ligy a jiné pohybové kurzy zrušily tréninky a

došlo také ke zrušení sportovních zápasů a soutěží, což výrazně ovlivnilo možnost fyzické

aktivity (Dunton et al. 2020). Dostatečné množství fyzické aktivity přispívá k fyzickému a

duševnímu zdraví (Carson et al. 2017), posílení imunitního systému (Lasselin et al. 2016) a

podporuje zdravý vývoj dětí (Moore et al. 2020). Fyzicky aktivní děti mají rovněž nižší riziko

zdravotních obtíží v dospělosti. Naopak nedostatek fyzické aktivity a nadměrné sedavé chování

může vést ke zvýšenému riziku závažných zdravotních onemocnění, jako jsou nadváha a

obezita, diabetes mellitus 2. typu, kardiovaskulární onemocnění, nebo metabolickému

syndromu (U.S. Department of Health and Human Services 2008).

4.1 Fyzická aktivita a sedavé chování

Fyzická aktivita je definována jako jakýkoliv tělesný pohyb produkovaný kosterními

svaly, který vede k výdeji energie (Caspersen et al. 1985). Také lze fyzickou aktivitu vyjádřit

jako celkové množství času stráveného denními, pracovními a školními, rekreačními,

sportovními a dalšími aktivitami, které zvyšují energetický výdej organismu (Howley 2001).

Rozdělit fyzickou aktivitu můžeme například jako v Howleyově studii, na volnočasovou

fyzickou aktivitu, aerobní a odporové cvičení. Volnočasové fyzické aktivity se člověk účastní

ve volném čase na základě svých zájmů a potřeb. Příkladem mohou být procházky,

zahradničení, tanec, cvičební programy a některé sporty. Howley sem řadí i cvičení, při kterém

se konají plánované, strukturované a opakující se tělesné pohyby za účelem zlepšení nebo

udržení jedné nebo více složek fyzické zdatnosti. Aerobní cvičení je typ cvičení, při kterém se

zapojují velké svalové skupiny do dynamických aktivit, které mají za následek podstatné

zvýšení srdeční frekvence a energetického výdeje. Příkladem aerobních cvičení je běh, plavání

nebo jízda na kole. Při odporovém cvičení dochází ke krátkým intenzivním návalům fyzické

aktivity jako je vzpírání nebo sprinty a je navrženo speciálně pro zvýšení svalové síly

a vytrvalosti. Odporové cvičení bývá také označováno jako anaerobní cvičení, protože při něm

spotřeba kyslíku převyšuje jeho dodávku (Howley 2001; World Health Organization. Regional

Office for Europe 2021).

12

Fyzickou aktivitu je možné dále rozdělit podle individuálně specifického energetického

výdeje, na lehkou, střední a vysokou (intenzivní). K tomu se využívá fyziologická míra

vyjadřující intenzitu pohybových aktivit MET (metabolic equivalent of task), kdy jeden MET

se rovná energetickému ekvivalentu vynaloženého jedincem sedícím v klidu. Lehká fyzická

aktivita se tak pohybuje mezi 1,5 a 3 MET, což znamená, že energetický výdej této činnosti

není vyšší než trojnásobek energie vydané daným jedincem sedícím v klidu. Do lehké fyzické

aktivity se řadí zejména činnosti, které nevedou k podstatnému zvýšení frekvence dýchání nebo

srdečního tepu. Za střední fyzickou aktivitu se považuje aktivita, při níž se výdej energie

pohybuje mezi 3 a 6 MET a za intenzivní aktivitu se považuje energetický výdej, který

převyšuje hodnotu 6 MET (World Health Organization. Regional Office for Europe 2021).

Sedavé chování je definováno jako sezení a ležení v době bdění, kdy je výdej energie

velmi nízký (Sedentary Behaviour Research Network 2012). Typickým příkladem sedavého

chování souvisejícího s prací nebo školou je práce u stolu nebo cestování autem, zatímco

příkladem sedavého chování ve volném čase může být sledování televize nebo používání

počítače. Podle Pearson a kol. sedavé chování souvisí s fyzickou aktivitou, ale nechová se jako

její funkční protiklad ( tzv. druhá strana mince) a nahrazuje ji pouze okrajově (Pearson et al.

2014). Fyzická aktivita, sedavé chování a spánek jsou označovány jako pohybové chování

a odlišují se mírou intenzity pohybu (Tremblay et al. 2016).

4.2 Doporučené hodnoty fyzické aktivity

Na základě důkazů o vlivu fyzické aktivity na zdravý růst a vývoj organismu byla mnoha

zeměmi i WHO vydána doporučení a pokyny pro různé věkové kategorie dětí a mládeže, která

doporučují vhodnou dobu strávenou pohybovou aktivitou, rekreačním sledováním obrazovek

a dobu strávenou spánkem ve 24 hodinách. Pro splnění pohybových doporučení by měly být

děti do 1 roku fyzicky aktivní alespoň 30 minut rozložených během celého dne. Toho mohou

takto malé děti docílit hraním si na podlaze nebo polohou na břiše. Děti ve věku 1-2 roky by

měly během dne strávit minimálně 180 minut různými fyzickými aktivitami. To platí i pro děti

od 3 do 4 let, kdy alespoň 60 minut fyzické aktivity by mělo dosahovat střední až intenzivní

zátěže (World Health Organization 2019). Pro děti a mladistvé ve věku 5-17 let je doporučené

během jednoho dne trávit čas alespoň 60 minut fyzickou aktivitou o střední až vysoké intenzitě

aerobního typu a také by se měli alespoň třikrát týdně věnovat intenzivní fyzické aktivitě

a odporovým cvičením pro posílení svalů a kostí (World Health Organization. Regional Office

for Europe 2021).

13

Splnění pohybových doporučení vede u dětí a mládeže k lepšímu kardiometabolickému,

muskuloskeletálnímu, kognitivnímu a duševnímu zdraví a lepším imunitním funkcím, ve

srovnání s jejich méně aktivními vrstevníky (Moore et al. 2020; World Health Organization.

Regional Office for Europe 2021).

4.3 Faktory ovlivňující fyzickou aktivitu během období pandemie

Míru dětské fyzické aktivity mohly během pandemie COVID-19 ovlivnit osobní

charakteristiky jako je věk, pohlaví, tělesná zdatnost, motivace a další osobní vlastnosti (Gilic

et al. 2020), ale i faktory životního prostředí, na které měla pandemie největší dopad. Rozdíly

ve fyzické aktivitě tak mohly být způsobeny mírou omezení (Okely et al. 2021), délkou domácí

izolace (Okuyama et al. 2021) spolu s dostupností vybavení a veřejného prostranství pro

volnočasové aktivity a délkou doby, kterou děti mohly trávit venku. Vliv mohla mít také

bezpečnost v sousedství (Zenic et al. 2020) nebo vzdělání rodičů a jejich podpora dětí

k pohybovým aktivitám (Moore et al. 2020).

Například v Kanadě byl během izolace pozorován významný pokles všech pohybových

aktivit dětí a adolescentů. Nejdramatičtější pokles byl pozorován u venkovní fyzické aktivity

a sportu. Děti naopak trávily delší dobu sedavým chováním, včetně doby strávené u obrazovek,

a také spaly déle. U mladších dětí byly zaznamenány menší změny v pohybovém chování než

u starších dětí (Moore et al. 2020).

Uzavření škol pro děti znamenalo ztrátu školních a se školou spojených fyzických aktivit

jako je tělesná výchova nebo chůze do a ze školy. Ztráta strukturovaného dne u dětí může vést

k podobnému chování, jako během víkendů nebo během letních prázdnin, kdy děti mívají nižší

hodnoty fyzické aktivity a přibírají na váze (Fairclough et al. 2015; von Hippel a Workman

2016). Na druhou stranu mohou mít děti bez strukturovaných školních dní více času na hraní

doma („free play“; Dunton et al. 2020).

Na základě ekonomické situace rodiny, přístupu k digitálním technologiím, velikosti domu

a venkovních prostorů mohou být mezi domácnostmi velké rozdíly, které ovlivňují dětskou

fyzickou aktivitu (Dunton et al. 2020). Doba strávená venku je spojována s větší fyzickou

aktivitou, menší mírou sedavého chování a lepší kvalitou spánku (Moore et al. 2020). Čas

trávený venku je pozitivně spojen se stavem a dostupností venkovního prostředí (Lambert et al.

2019). Děti žijící v rodinných domech vykazovaly vyšší úroveň venkovní fyzické aktivity

a trávily více času chůzí a jízdou na kole. Také rodiny vlastnící psa vykazovaly vyšší fyzickou

aktivitu a delší dobu strávenou venku. (Moore et al. 2020). Naopak děti z rodin s nižším

14

socioekonomickým statusem mívají méně příležitostí pro fyzickou aktivitu a jsou častěji

vystaveny sedavému chování (Tandon et al. 2012). Největší omezení možnosti účastnit se

fyzické aktivity tak mohlo působit na chudší rodiny z městských oblastí, žijící v malých bytech

(Rundle et al. 2020).

4.3.1 Strukturovaná a nestrukturovaná fyzická aktivita

Zastoupení strukturované aktivity a její vliv na celkovou fyzickou aktivitu mezi dětmi

a adolescenty souvisí s infrastrukturou země. Hlášení ze zemí s lepší infrastrukturou a větší

závislostí na organizovaném sportu a na školních a komunitních sportovních zařízeních,

vykazují u dětí nižší fyzickou aktivitu a vyšší hodnoty sedavého chování. Naopak země s horší

infrastrukturou a vyšší závislostí na aktivním transportu a aktivním hraní (tzn. fyzické aktivitě

s pravidelnými úseky mírného až intenzivního tempa), hlásí u dětí vyšší fyzickou aktivitu

a méně sedavého chování, což poukazuje na to, že nezávislá mobilita může u dětí přirozeně

vést k vyšší úrovni fyzické aktivity spíše než je tomu u strukturované aktivity (Tremblay et al.

2016). Studie Okely a kol. zjistila, že během pandemie děti ve věku 3-5 let ze zemí s nižšími

nebo středními příjmy pravděpodobněji splňovaly pohybová doporučení než děti ze zemí

s vyššími příjmy. Zároveň děti žijící v zemích s nízkými nebo mírnými omezeními splňovaly

s větší pravděpodobností pohybová doporučení než děti žijící v zemích s vysokou mírou

omezení (Okely et al. 2021).

Vliv strukturované aktivity můžeme také srovnávat na základě její dostupnosti mezi dětmi

žijícími ve městech a dětmi žijícími na venkově. Děti a adolescenti z městských komunit se

obecně více zapojují do strukturovaných a organizovaných sportovních aktivit. Proto u nich

jejich omezení vedlo během pandemie k výraznějšímu poklesu fyzické aktivity oproti dětem

a adolescentům z venkova. Ti se naopak více zapojují do nestrukturovaných fyzických aktivit.

Ze studie také vyplynulo, že venkovští adolescenti měli nižší výchozí úroveň fyzické aktivity

než městští adolescenti, a i proto u nich během pandemie nedošlo k tak výraznému poklesu

(Zenic et al. 2020). Uzavření škol může mít větší vliv na fyzickou aktivitu u dětí z venkova než

u jejich městských protějšků, kde se právě aktivní doprava (chůze a jízda na kole) do školy více

podílela na celkové úrovni jejich fyzické aktivity (López-Bueno et al. 2021).

Omezení strukturované tělesné aktivity se projevilo i na úrovni genderových a věkových

rozdílů. Studie Sekulic a kol. zjistila, že během COVID-19 pandemie nastal signifikantní pokles

fyzické aktivity u chlapců, zatímco u dívek změny tak signifikantní nebyly. Autoři

předpokládají, že úroveň fyzické aktivity u chlapců byla obecně určována právě účastí

15

v týmových sportech a vyžitím ve fitness centrech a tělocvičnách (Sekulic et al. 2020). Vyšší

pokles fyzické aktivity u chlapců mohl být také způsoben obecně nižší hladinou fyzické zátěže

dívek (Telford et al. 2016). Podle kanadské studie byly dívky i během pandemie méně aktivní,

více využívaly sociální sítě a spaly déle (Moore et al. 2020).

Podle studie z Číny měly naopak dívky během pandemie výrazně vyšší fyzickou aktivitu

než chlapci. Podle autorů může být tento fenomén zdůvodněn již zmíněnou vyšší účastí chlapců

v strukturovaných sportech, které byly ovlivněny restrikcemi, ale také tím, že dívky se častěji

věnují právě domácímu cvičení jako je aerobik, tanec jóga a podobně. Dívky také častěji

vykonávaly domácí práce, což mohlo způsobit navýšení lehké až střední fyzické aktivity

(Zhang et al. 2020).

4.3.2 Působení rodičů na fyzickou aktivitu dětí

Uzavření škol a zrušení organizovaných sportů může u starších dětí vést k tomu, že si

osvojí nové návyky fyzické nečinnosti, které po skončení pandemie bude velmi obtížné změnit,

a proto je důležité aby rodiče podporovali děti v pohybu (Dunton et al. 2020). Děti kvůli izolaci

trávily více času doma, a tak byly pod větším vlivem rodičů, obzvláště, pokud rodiče byli nuceni

pracovat z domova. Rodičovská podpora dětí ve fyzické aktivitě a schopnost rodičů omezit

dobu strávenou u obrazovek vedla k lepšímu plnění pohybových doporučení. Regulace času

stráveného u obrazovek u dětí podporuje zachování doporučené doby strávené fyzickou

aktivitou a spánkem (Guerrero et al. 2020). U kanadských dětí s mladšími rodiči, byl pozorován

nižší pokles fyzické aktivity, venkovního i vnitřního hraní a rodinné fyzické aktivity. Děti také

méně používaly sociální média a více spaly. Podpora a společná účast rodičů na pohybových

aktivitách byla u dětí spojena s vyšší fyzickou aktivitou (Moore et al. 2020).

Děti s oběma aktivními rodiči mívají vyšší míru fyzické aktivity, než když je aktivní

pouze jeden z rodičů. Otcové mívají výraznější vliv na účast dětí ve sportech a fyzické aktivitě

než matky (Moore et al. 1991). Otcové častěji iniciují pohyb, zapojují se do fyzické aktivity,

zlepšují vztah dětí ke sportování a zároveň využívají pohybu ke sblížení se s dětmi. Mohou tak

být pro děti vzorem fyzické aktivity, a tím ovlivňovat jejich pohybové návyky. Bylo

pozorováno, že děti s aktivnějšími otci se častěji účastní sportovních aktivit než děti

s neaktivními otci (Yang et al. 1996). Vyšší vzdělání otců souvisí s vyšší úrovní fyzické aktivity

jejich dětí. Konflikty v rodině byly před a také během pandemie asociovány negativně s úrovní

fyzické aktivity dětí a lze předpokládat, že děti, které jsou v rozporu s rodiči, pak jimi nejsou

16

dostatečně podporovány ve fyzické aktivitě. Během izolace mohou být rodiny více stresované,

a to může vést k častějším konfliktům (Gilic et al. 2020).

4.4 Vliv fyzické aktivity na tělesné a duševní zdraví

Dospívání hraje klíčovou roli v lidském vývoji, během něhož dochází k fyzickým,

psychickým a sociálním změnám, včetně osvojování si nových návyků, které se promítají do

dospělosti (Ruiz-Roso et al. 2020). Zdravý fyzický a psychický vývoj dětí závisí na

dostatečném množství fyzické aktivity a spánku, a naopak omezeném sedavém chování.

Pravidelný pohyb je základním prostředkem pro podporu tělesného zdraví a prevenci rozvoje

obezity a dalších civilizačních chorob (Štveráková et al. 2021). Nízká úroveň fyzické aktivity

a dlouhá doba trávená sedavým chováním je, mimo vyšší míru obezity a zhoršené hodnoty

lipidů v krvi, také spojena s kardiometabolickými rizikovými faktory včetně hypertenze,

a stejně tak i inzulinovou rezistenci a diabetem mellitus 2. typu (Nemet 2016). Pravidelná

fyzická aktivita také napomáhá při léčbě deprese a úzkosti, a aerobní nebo odporové cvičení

má pozitivní vliv na náladu (Fox 1999).

17

5 Doba trávená u obrazovek

Domácí izolace zvýšila dobu sedavého chování a expozici mediálním technologiím. Vedlo

k tomu například omezení doby, kterou děti mohly trávit venku, zavedení distanční výuky, vliv

rodičů (Okely et al. 2021) nebo omezení sociálních kontaktů (Sá et al. 2021). Navýšení doby

strávené u obrazovek o 2-6 hodin denně bylo pozorováno ve studiích z celého světa,

ze Spojených států amerických (Dunton et al. 2020), Jižní Ameriky (Teixeira et al. 2021),

Evropy (Schmidt et al. 2020; Łuszczki et al. 2021; López-Bueno et al. 2021; Pietrobelli et al.

2020), Asie (Xiang et al. 2020), a Malé Asie (Eyimaya a Irmak 2021). Termín „doba strávená

u obrazovek“ je zde použit jako ekvivalent anglického slovního spojení „screen time“

a vyjadřuje dobu strávenou sledováním obrazovek chytrých telefonů, počítačů, tabletů, televizí

a herních konzolí (Eyimaya a Irmak 2021).

5.1 Doba strávená u obrazovek a životní styl

Pro děti a adolescenty od 5 do 17 let by doba strávená u obrazovek neměla překročit

2 hodiny denně (Expert Panel on Integrated Guidelines for Cardiovascular Health and Risk

Reduction in Children and Adolescents 2011), u mladších dětí od 2 do 5 let by doba strávená

u obrazovek neměla překročit 1 hodinu za den a děti mladší 2 let by vůbec neměly být

obrazovkám vystavovány (World Health Organization 2019). Nadměrná doba strávená

u obrazovek má vliv na fyzické a psychické zdraví dětí a adolescentů, přispívá k prodloužení

doby strávené sedavým chováním a k větší míře konzumace jídla („snacking“; Lissak 2018).

U dětí a adolescentů je používání obrazovek déle než 2 hodiny denně pozitivně spojené

s rizikem nadváhy a obezity (Tripathi a Mishra 2020). Sledování obrazovky během konzumace

potravin může odvádět pozornost od množství přijímané potravy nebo od fyziologických

signálů sytosti. Sledování televize může podmiňovat chuť k jídlu a častější vystavení reklamám

na kaloricky bohaté a komfortní potraviny může vést k jejich častějšímu vyhledávání a zvýšit

jejich příjem (Marsh et al. 2013).

Nadměrné používání obrazovek bývá v následku sedavého chování, kromě nadváhy

a obezity spojeno s dalšími negativními důsledky na fyzické zdraví jako jsou kardiovaskulární

onemocnění nebo snížení hustoty kostí a souvisí i se zhoršením zraku, chrupu a spánkového

režimu. Navíc časné a dlouhodobé vystavení násilnému obsahu může u dětí vést až

k antisociálnímu chování. U dětí může na obrazovkách vzniknout závislost, která také může

18

vést k dalšímu prohloubení výše zmíněných negativních aspektů nadměrné doby strávené

u obrazovek (Lissak 2018).

5.2 Dopad pandemie na dobu strávenou u obrazovek

Studie Arundell a kol. naznačují, že adolescenti tráví dvě třetiny své bdělé doby sezením

a až polovinu tohoto času stráveného mimo školu tráví sledováním obrazovek (Arundell et al.

2016; 2019). Mnoho škol během pandemie kvůli státním nařízením přešlo na distanční

vzdělávání, které u studentů používání obrazovek vyžaduje. Ačkoliv doba vyžadovaná pro

školní práci a výuku bývá do značné míry ekvivalentní době výuky ve škole (Nagata et al.

2020), nahrazení běžné školní docházky distanční výukou logicky vedlo k dalšímu zvýšení

doby strávené sledováním obrazovek, což mohlo dále vést k nižším úrovním fyzické aktivity

a kratší době spánku (López-Bueno et al. 2020).

5.2.1 Vliv rodinného prostředí na dobu strávenou u obrazovek

Vzdělávací služby byly během pandemie uzavřeny, hlídání dětí nebylo dostupné kvůli

sociálnímu distancování a pomoc prarodičů mohla být značně omezená kvůli obavám z nákazy.

To představovalo velkou zátěž pro rodiče, kteří museli vychovávat a pečovat o své děti

a zároveň plnit své vlastní potřeby a každodenní pracovní závazky (Spinelli et al. 2020).

V mnoha zemích byla nařízená práce z domova, a právě využití elektronických zařízení mohlo

být užitečným nástrojem pro zaměstnání dětí, zatímco rodiče pracovali (López-Bueno et al.

2021). Rodiče bývají svým přístupem k mediálním technologiím pro děti vzorem. Děti tráví

více času u obrazovek, které preferují jejich rodiče a doba strávená u obrazovek rodičů

pozitivně souvisí s dobou, kterou sledováním tráví jejich děti (Hu et al. 2018). Proto je velmi

důležité, aby rodiče u dětí omezovali dobu strávenou u obrazovek pravidly a sami se jimi řídili

(Verloigne et al. 2015). Většina dětí a adolescentů totiž postrádá vhled a disciplínu, aby

dokázali vlastní dobu strávenou u obrazovek omezit. Bez omezení mohou být děti také

vystaveny škodlivému digitálnímu obsahu (American Academy of Child & Adolescent

Psychiatry 2020). Proto je důležité, aby rodiče dětmi sledovaný obsah kontrolovali. Studie

z Číny pozorovala, že omezení doby strávené sledováním obrazovek a kontrola obsahu rodiči,

vedla u dětí k lepšímu sociálnímu a kognitivnímu vývoji než u dětí rodičů, kteří dobu sledování

neomezovali (Hu et al. 2018). American Academy of Child & Adolescent Psychiatry rodičům

doporučuje během pandemie nastavit strukturovaný denní režim, který omezuje sledování

obrazovek a zároveň podporuje děti k jiným aktivitám, jako je fyzická aktivita, vytváření

19

sociálních kontaktů nebo práce do školy, které podporují tělesné zdraví a správný vývoj

(American Academy of Child & Adolescent Psychiatry 2020).

Doba strávená sledováním obrazovek je ovlivněna, mimo rodičovská pravidla a omezení,

i věkem, pohlavím dětí a socioekonomickým statusem rodičů (Eyimaya a Irmak 2021). Doba

strávená u obrazovek se během pandemie zvýšila ve všech věkových skupinách. Rodiče

pozorovali větší využívání sociálních médií u děvčat (Moore et al. 2020), ale obecně delší dobu

trávili u obrazovek chlapci (Medrano et al. 2021; Sá et al. 2021). Děti z chudších domácností

častěji trávily čas sledováním televize než děti z domácností bohatších (Hu et al. 2018). Delší

dobu u obrazovek také vykazovaly děti z městských oblastí a děti s omezeným nebo žádným

přístupem do venkovních prostor (Chambonniere et al. 2021). Vliv má také počet televizorů

a počítačů v domácnosti a jejich umístění v dětském pokoji (Verloigne et al. 2015). Přítomnost

televize v dětském pokoji bývá spojována se zvýšenou dobou strávenou u obrazovek a nižší

pravděpodobností zapojení do jiných volnočasových aktivit. Rodiče v takovém případě

pravděpodobně méně prosazují pravidla pro omezení sledování a méně kontrolují pozorovaný

obsah televize, pokud se nachází mimo společné prostory (Gentile a Walsh 2002). Také

používání sociálních sítí během pandemie výrazně ovlivnilo dobu strávenou u obrazovek,

jelikož se mohlo jednat o jedinou cestu, jak zůstat v kontaktu s rodinou a přáteli (Sá et al. 2021).

5.3 Alternativní využití obrazovek pro zlepšení životního stylu

Ačkoli hraní počítačových a dalších online her může mít negativní dopady, může také

v období pandemie podporovat socializaci a snižovat stres (King et al. 2020; Viana a de Lira

2020) a můžeme zde najít i potenciál pro alespoň částečné nahrazení potřebné fyzické aktivity,

jelikož čas trávený u obrazovek nemusí být pouze sedavý. Fyzická aktivita se dá podpořit

pomocí cvičebních aplikací v mobilních zařízeních nebo hraním videoher obsahujících prvky

fyzické aktivity. Tzv.„exergaming“ je technologie, která využívá interaktivní hry ke zvýšení

pohybového chování a má pozitivní vliv na fyzickou aktivitu (Viana et al. 2021; Fogel et al.

2010) a duševní pohodu. Například u mladých žen vedlo cvičení Zumba Fitness

(prostřednictvím Xbox360 Kinect) při střední intenzitě k výraznému snížení úzkostných stavů

(Viana et al. 2017). Takové digitální intervence zahrnující pohybovou aktivitu, zdravotní

a nutriční vzdělávání, nastavování cílů a sebemonitorování mohou spolu se zapojením rodičů

vést k významnému zlepšení stravovacích návyků a pohybového chování dětí (Rose et al. 2017)

a měly potenciál vést ke zlepšení životního stylu i během pandemie COVID-19.

20

6 Spánek

Spánek je pro pohodu a zdraví zásadní (Gregory a Sadeh 2016) a jeho narušení

představuje další z významných problémů způsobených pandemií COVID-19 (Zhao et al.

2022). Dostatečné množství kvalitního spánku podporuje imunitní systém (Besedovsky et al.

2019). Pandemie COVID-19 a izolace vedly ke zhoršení behaviorálních i enviromentálních

podmínek každodenního života, které mohou u dětí následně vést ke spánkovým poruchám,

zhoršení kvality a délky spánku a mohou ovlivnit pravidelnost spánkového režimu (Bruni et al.

2021).

6.1 Doporučená doba spánku

Doporučená délka spánku během jednoho dne se liší na základě věkových kategorií.

Novorozenci (děti staré 0-3 měsíců) by měli během dne spát 14-17 hodin a kojenci

(4-11 měsíců) by denně měli mít 12-16 hodin kvalitního spánku. Děti od 1 roku by měly mít

pravidelný spánkový režim (čas, kdy chodí spát a kdy vstávají). Děti staré 1-2 roky by měly

spát 11-14 hodin a děti staré 3-4 let by měly naspat 10-13 hodin (World Health Organization

2019). Dále by děti od 5 do 13 let měly za den spát 9-11 hodin a děti staré 14-17 let by měly

spát 8-11 hodin (Tremblay et al. 2016).

6.2 Pandemie a spánek

Pocity emocionálního i fyzického bezpečí jsou zásadní pro zdravý spánek. Spánek dětí

a adolescentů může být v období pandemie COVID-19 nepříznivě ovlivňován zhoršením

okolních sociálních a enviromentálních faktorů (Becker a Gregory 2020). Rodinný stres může

být vyvolán například onemocněním člena rodiny, zhoršením rodinné finanční situace pocitem

nejistoty a nestability a může u dětí vést ke špatné kvalitě spánku a častějšímu nočnímu buzení.

(Tsai et al. 2018; Sadeh et al. 2000). Narušení rutinní školní docházky mohlo u dětí

a adolescentů navodit úzkostné stavy, které samotné mohou narušit spánek a vést tak k rozvoji

problémů s duševním zdravím (Zhao et al. 2022). Vztah spánku a úzkosti může být

obousměrný. Pocit úzkosti může vést ke špatné kvalitě spánku, naopak špatná kvalita spánku

může vést ke zvýšení úzkosti, depresím a stresu.

Během pandemie byly v Itálii mezi malými dětmi (1-12 let) pozorovány zvýšené potíže

s usínáním, úzkostí před spaním a nočními můrami, zatímco spánek adolescentů (13 až 18 let)

byl izolací ovlivněn méně (Bruni et al. 2021). Rodiče předškolních dětí v čínské studii hlásili

výrazné snížení odporu ke spánku („sleep refusal“, při tomto chování dítě odmítá jít ve

21

stanovený čas spát, během noci opouští ložnici, nebo jinak oddaluje spánek; Blum a Carey

1996); a nočního buzení. To mohlo být způsobené zvýšenou rodičovskou péčí a pozorností

věnované dětem, z toho důvodu, že rodiče mohli mít v určitém směru na děti během izolace

více času, mohlo dojít ke snížení akademické zátěže a naskytla se větší volnost pro uspořádání

denního rozvrhu dětí i rodičů. Tyto faktory mohly v některých ohledech vést i ke snížení

rodinného stresu (Liu et al. 2021). Zatímco izraelská studie u dětí od 6 měsíců do 6 let

nezaznamenala jednotné změny v kvalitě spánku. Protože rodiče hlásili jeho zvýšení, snížení

nebo nehlásili žádné změny, nelze tedy u této věkové skupiny s přesností stanovit jednotný

dopad pandemie COVID-19 na spánek (Zreik et al. 2021).

6.3 Pozitivní vliv izolace na spánkový režim adolescentů

Domácí izolace během pandemie COVID-19 mohla pro adolescenty mít v určitém ohledu

příznivý vliv na spánek. U adolescentů přibližně v polovině puberty dochází k posunutí

cirkadiálních rytmů k pozdějším hodinám tak, že chodí později spát a později vstávají

(Carskadon et al. 1993). Během školních dní se ale musejí přizpůsobit brzkému vstávání kvůli

ranní docházce, což u některých může být zvláště problematické (Shin et al. 2003). Uzavření

škol jim tak mohlo poskytnout větší volnost pro nastavení a přiblížení se spánkovému režimu

na základě vlastních cirkadiálních rytmů (Crowley et al. 2018). Oddálení brzkého začátku

školního vyučování nebo snížení času stráveného dojížděním do a ze školy a účastí na

mimoškolních aktivitách vedlo u adolescentů ke kvalitnějšímu spánku, prodloužení jeho doby

a nižší denní ospalosti (Gruber et al. 2020; Becker a Gregory 2020). Například u děvčat vedla

izolace díky volnějšímu dennímu režimu k vymizení předkaranténního zvyku podřimovat po

návratu domů ze školy, který si vyvinula kvůli brzkému rannímu vstávání (Roitblat et al. 2020).

6.4 Vliv pandemie na cirkadiální rytmy

Cirkadiální rytmus je biorytmus, který ovlivňuje stav bdělosti. Udržuje lidský organismus

vzhůru během dne a uspává ho během noci. Řídí se slunečním světlem, jehož expozice mohla

být během pandemie ovlivněna doporučením nevycházet ven a vést tak k jejímu snížení.

Sluneční světlo je zásadní pro utvoření konzistentního spánkového režimu a jeho nedostatek

může vést k nepravidelnějšímu spánkovému režimu. (Becker a Gregory 2020; Altena et al.

2020). Bylo pozorováno, že děti během izolace vykazovaly delší dobu nočního spánku, chodily

později spát a později vstávaly s přibližným rozdílem 1 hodiny (Di Giorgio et al. 2021).

Cirkadiální rytmy ovlivňují i další faktory zasažené pandemií COVID-19 a domácí izolací, jako

22

je doba jídla nebo fyzická aktivita. Například velmi nízká nebo příliš vysoká úroveň fyzické

aktivity během dne má také negativní vliv na spánek (Altena et al. 2020).

Vystavení světlu ovlivňuje uvolňování hormonu melatoninu, který je důležitý pro

navození ospalosti. Sociální distancování a distanční výuka u dětí a adolescentů omezila

možnost sociálních kontaktů s vrstevníky, což vedlo k většímu využití technologií a sociálních

sítí, a to i v období těsně před spánkem. Využívání obrazovek před spaním vede k vyššímu

vystavení „modrému světlu“, které narušuje uvolňování melatoninu a tím ovlivňuje usínání

(Wahl et al. 2019). Výrazně větší procento dětí a adolescentů během pandemie chodilo spát po

11. hodině než před pandemií a zvýšil se také počet dětí, kterým trvalo usnout déle než 60 minut

(Bruni et al. 2021).

23

7 Psychické zdraví

Psychické zdraví dětí a adolescentů mohlo být během pandemie COVID-19 ohroženo

řadou biopsychosociálních stresorů. Kromě již zmíněných vlivů v předešlých kapitolách mohlo

být psychické zdraví dětí negativně ovlivněno také sociální izolací, stresujícím rodinným

prostředím, rodinným socioekonomickým statusem, ale také zahlcením informacemi, které pro

děti mohou být těžko pochopitelné nebo způsobovat psychickou zátěž.

7.1 Rodinné prostředí a psychické zdraví

Zvýšená hladina stresu se může následkem pandemie COVID-19 projevit u všech členů

rodiny a vytvořit tak stresující a tísnivé prostředí s negativními následky na psychickou pohodu

(Fegert et al. 2020). Vzdělávací a pečovatelské služby byly během izolace nedostupné

a prarodiče se mohli obávat rizika nákazy. Rodiče tak často zůstali na výchovu svých dětí sami,

což mohlo být v kombinaci s jejich vlastními pracovními závazky velmi problematické

a stresující (Spinelli et al. 2020). Pandemie také mohla vést k finanční krizi nebo ztrátě příjmů

v domácnosti, což mohlo vést k dalšímu navýšení stresu rodičů a dětem se tak nemuselo od

rodičů dostávat potřebné péče a pozornosti (Brand 2015). Vysoký stres rodičů je spojován

s obtížnějším zvládáním výchovy dětí (Abidin 1992) i hrubým chováním, které vede

k častějším rodinným neshodám (Pinquart 2017; Spinelli et al. 2020) a může vyústit až

k domácímu násilí (Fegert et al. 2020; Dutta 2020). Stres rodičů, tak může negativně ovlivnit

dětské psychické zdraví a následky domácího násilí mohou u dětí vést až k PTSD

(„Posttraumatic Stress Disorder“), poruše způsobené velmi děsivými nebo stresujícími

událostmi, či dalším traumatům ovlivňující psychický stav (URL10; Holt et al. 2008).

Také děti, které byly izolovány nebo zažily karanténu vykazovaly vyšší riziko rozvoje

akutních stresových poruch (Sprang a Silman 2013). Následkem karantény mohlo dojít také

k odloučení dětí od jejich pečovatelů, což může vést k dalšímu zvýšení stresu a rizika vzniku

psychických poruch (World Health Organization a Department of Child and Adolescent Health

and Development 1999). K oddělení z důvodu karantény mohlo dojít například hospitalizací

nebo karanténou v izolačních zařízeních (Liu et al. 2020).

Výrazný dopad na psychiku dětí může vyvolat také úmrtí člena rodiny následkem

onemocnění, obzvláště když kontakt s infikovaným mohl být omezen kvůli karanténě (Fegert

et al. 2020). Je tedy důležité dětem při takové události poskytovat vysvětlení adekvátní jejich

věku a emocionální podporu (Dalton et al. 2020). Efektivní a citlivá komunikace přiměřená

24

věku dítěte o těchto tématech (život ohrožujících onemocněních, hospitalizaci rodinného

příslušníka nebo úmrtí v rodině) má pro dětskou psychickou pohodu prokazatelně pozitivní

přínos (Dalton et al. 2019; Rapa et al. 2020).

7.2 Uzavření škol a psychické zdraví

Následkem pandemie COVID-19 došlo v mnoha zemích k uzavření škol. Ke dni 20.

dubna roku 2020 byly školy uzavřené na celostátní úrovni ve 151 zemích, čímž bylo ovlivněno

vzdělávání více než 80 % dětí po celém světě. Celková doba uzavření škol trvala v některých

zemích i více než 80 týdnů (URL12). Školy a školní prostředí dětem nabízí kromě vzdělání také

rozsáhlé možnosti interakcí s vrstevníky, prostor pro samostatné jednání a hrají také roli

v prosazovaní důležitosti osobní hygieny, fyzické aktivity a zdravé výživy (Sylva 1994).

Především kontakt s vrstevníky má v dětském vývoji zásadní význam pro sociální fungování,

akademický rozvoj a psychickou pohodu (Oberle et al. 2010). Proto jsou školy pro většinu dětí

a adolescentů jedním z nejdůležitějších sociálních prostředí a jejich absence může mít velmi

negativní dopad na jejich psychické i fyzické zdraví (Gifford-Smith a Brownell 2003;

von Hippel a Workman 2016; Dunton et al. 2020).

7.3 Vliv pandemie na psychické zdraví

Indická studie pozorovala, že děti a adolescenti, kteří byli v karanténě následkem

onemocnění COVID-19, trpěli větším psychickým stresem než děti a adolescenti, kteří

v karanténě nebyli (Saurabh a Ranjan 2020). Výsledky z německé studie naznačují, že během

pandemie COVID-19 vykazovali německé děti a adolescenti ve věku 7-17 let více psychických

problémů (17,9 %) a zažívali zvýšenou úroveň úzkosti (24,1 %), než před pandemií (9,9 %

a 14,9 % v pořadí), ačkoliv úroveň deprese se od situace před pandemií výrazně nelišila. Roli

mohl hrát i věk a pohlaví, kdy bylo pozorováno, že se emocionální problémy dívek

prohlubovaly s jejich věkem. Z výsledků také vyplývá, že děti a adolescenti z rodin s nízkým

socioekonomickým statusem a s rodiči s nižším vzděláním byli pandemií zasaženi výrazně více

(Ravens-Sieberer et al. 2021). Tyto děti a adolescenti čelí mnoha stresujícím životním situacím

a jsou vystaveni vyššímu riziku rozvoji mentálních problémů (Reiss et al. 2019). K obdobným

výsledkům dospěla i brazilská studie, která pozorovala vyšší míru úzkosti u dětí, kdy během

pandemie činila téměř 20 % oproti 6,5 % za standartních podmínek. Faktorem větší míry

úzkosti dětí bylo opět označeno vzdělání pečovatelů (Garcia de Avila et al. 2020). Vysoká

prevalence depresivních symptomů byla také pozorována u studentů základních škol v Číně

(Xu et al. 2020; Xie et al. 2020).

25

Závěr

Z důvodu velkého množství variabilních aspektů byl efekt pandemie COVID-19 na

životní styl dětí a adolescentů velmi různorodý a nelze ho jednotně implementovat. Rovněž je

nutno zmínit limitaci, že velká část studií sbírala data na základě dotazníků, které postrádaly

metodickou srovnatelnost a reprezentativnost jejich vzorků a výsledků mohla být nízká. Ovšem

i s těmito limitacemi můžeme usuzovat, že pandemie COVID-19 měla vliv na životní styl

a běžný život dětí a adolescentů v mnoha aspektech a mohla podpořit již dlouhodobý problém

zvyšující se incidence dětské nadváhy a obezity.

Ačkoliv se zdá, že samotným onemocněním byly děti ohroženy méně, opatření pro

omezení jeho šíření měly na děti výrazný efekt. Uzavření škol a nedostupnost mimoškolních

aktivit vedlo u dětí k významnému poklesu možnosti účastnit se fyzických aktivit. Přechod škol

na distanční výuku znatelně zvýšil dobu strávenou sedavým chováním a sledováním obrazovek.

Zákaz prezenční výuky mohl znamenat částečnou nebo úplnou ztrátu kontaktů s vrstevníky,

které jsou pro dětský psychosociální vývoj velmi důležité. Došlo také k narušení

strukturovaného denního režimu dětí. Pandemie mohla také vyvolat řadu stresových situací,

které mohly ovlivnit dětské psychické zdraví. Z důvodu omezeného přístupu k čerstvým

potravinám mohlo také dojít ke změnám jídelníčku ve prospěch vyšší spotřeby trvanlivých

ultra-zpracovaných potravin. Tyto aspekty mohly vést ke změnám stravovacích návyků a tím

spojeném přibírání na hmotnosti, ale i spánkového režimu. Nedostatek fyzické aktivity, delší

doba sedavého chování a nezdravé stravovací návky pak mohly vést ke zvýšení prevalence

nadváhy a obezity.

Jednotlivé poznatky a předpoklady i pozorované efekty pandemie na dětskou populaci

byly závislé na míře opatření, délce izolace, ale byly ovlivněny i kulturními zvyky a tradicemi,

které se v jednotlivých zemích lišily a liší. Rozdíly byly rovněž pozorovány nejen na úrovni

zemí, ale i na úrovni samotných rodin. Předpoklady k rozvoji obezity a nadváhy, kterých se

mohla pandemie dotknout byly závislé i na základě stylu rodičovské výchovy, vzdělaní

pečovatelů nebo na základě rodinného socioekonomického statusu.

Celkově pandemie COVID-19 a přidružená opatření znamenala velký zásah do běžného

fungování společnosti, která čelila mnohým úskalím. Je nutné si uvědomit, že toto onemocnění

nebylo pouze krátkodobou záležitostí. Dopady můžeme tedy rovněž předpokládat dlouhodobé.

Je zapotřebí po ustálení situace směřovat zájem i na přidružené dopady, které mohla omezení

a změny ve společnosti způsobit.

26

Seznam použité literatury

ABIDIN, Richard R., 1992. The Determinants of Parenting Behavior. Journal of Clinical Child

Psychology [online]. 21(4), 407–412. ISSN 0047-228X. Dostupné

z: doi:10.1207/s15374424jccp2104_12

ALTENA, Ellemarije, Chiara BAGLIONI, Colin A. ESPIE, Jason ELLIS, Dimitri

GAVRILOFF, Brigitte HOLZINGER, Angelika SCHLARB, Lukas FRASE, Susanna

JERNELÖV a Dieter RIEMANN, 2020. Dealing with sleep problems during home confinement

due to the COVID‐19 outbreak: Practical recommendations from a task force of the European

CBT‐I Academy. Journal of Sleep Research [online]. 29(4) [vid. 2022-04-15]. ISSN 0962-

1105, 1365-2869. Dostupné z: doi:10.1111/jsr.13052

AMERICAN ACADEMY OF CHILD & ADOLESCENT PSYCHIATRY, 2020. Media Habits

During COVID-19: Children & Teens on Screens in Quarantine [online]. 2020. B.m.:

American Academy of Child & Adolescent Psychiatry. Dostupné

z: https://www.aacap.org/App_Themes/AACAP/Docs/resource_libraries/covid-19/Screen-

Time-During-COVID.pdf

ARUNDELL, Lauren, Elly FLETCHER, Jo SALMON, Jenny VEITCH a Trina HINKLEY,

2016. A systematic review of the prevalence of sedentary behavior during the after-school

period among children aged 5-18 years. International Journal of Behavioral Nutrition and

Physical Activity [online]. 13(1), 93. ISSN 1479-5868. Dostupné z: doi:10.1186/s12966-016-

0419-1

ARUNDELL, Lauren, Jo SALMON, Harriet KOORTS, Ana Maria CONTARDO AYALA a

Anna TIMPERIO, 2019. Exploring when and how adolescents sit: cross-sectional analysis of

activPAL-measured patterns of daily sitting time, bouts and breaks. BMC Public Health

[online]. 19(1), 653. ISSN 1471-2458. Dostupné z: doi:10.1186/s12889-019-6960-5

BECKER, Stephen P. a Alice M. GREGORY, 2020. Editorial Perspective: Perils and promise

for child and adolescent sleep and associated psychopathology during the COVID‐19

pandemic. Journal of Child Psychology and Psychiatry [online]. 61(7), 757–759. ISSN 0021-

9630, 1469-7610. Dostupné z: doi:10.1111/jcpp.13278

BESEDOVSKY, Luciana, Tanja LANGE a Monika HAACK, 2019. The Sleep-Immune

Crosstalk in Health and Disease. Physiological Reviews [online]. 99(3), 1325–1380.

ISSN 0031-9333, 1522-1210. Dostupné z: doi:10.1152/physrev.00010.2018

BLUM, Nathan J. a William B. CAREY, 1996. Sleep Problems Among Infants and Young

Children. Pediatrics In Review [online]. 17(3), 87–92. ISSN 0191-9601, 1526-3347. Dostupné

z: doi:10.1542/pir.17.3.87

BRAND, Jennie E., 2015. The Far-Reaching Impact of Job Loss and Unemployment. Annual

Review of Sociology [online]. 41(1), 359–375. ISSN 0360-0572, 1545-2115. Dostupné

z: doi:10.1146/annurev-soc-071913-043237

BRUNI, Oliviero, Emanuela MALORGIO, Mattia DORIA, Elena FINOTTI, Karen SPRUYT,

Maria Grazia MELEGARI, Maria Pia VILLA a Raffaele FERRI, 2021. Changes in sleep

patterns and disturbances in children and adolescents in Italy during the Covid-19 outbreak.

Sleep Medicine [online]. S1389945721000940. ISSN 13899457. Dostupné

z: doi:10.1016/j.sleep.2021.02.003

27

CAMPAGNARO, Ricardo, Giulia de Oliveira COLLET, Mariana Podadeiro de ANDRADE,

João Pedro da Silva Lopes SALLES, Marina de Lourdes CALVO FRACASSO, Debora Lopes

Salles SCHEFFEL, Karina Maria Salvatore FREITAS a Gabriela Cristina SANTIN, 2020.

COVID-19 pandemic and pediatric dentistry: Fear, eating habits and parent’s oral health

perceptions. Children and Youth Services Review [online]. 118, 105469. ISSN 01907409.

Dostupné z: doi:10.1016/j.childyouth.2020.105469

CARSKADON, Mary A., Cecilia VIEIRA a Christine ACEBO, 1993. Association between

Puberty and Delayed Phase Preference. Sleep [online]. 16(3), 258–262. ISSN 1550-9109, 0161-

8105. Dostupné z: doi:10.1093/sleep/16.3.258

CARSON, Valerie, Jean-Philippe CHAPUT, Ian JANSSEN a Mark S. TREMBLAY, 2017.

Health associations with meeting new 24-hour movement guidelines for Canadian children and

youth. Preventive Medicine [online]. 95, 7–13. ISSN 00917435. Dostupné

z: doi:10.1016/j.ypmed.2016.12.005

CASPERSEN, Carl J, Kenneth E POWELL a Gregory M CHRISTENSON, 1985. Physical

Activity, Exercise, and Physical Fitness: Definitions and Distinctions for Health-Related

Research. 1985, 6.

CIOTTI, Marco, Massimo CICCOZZI, Alessandro TERRINONI, Wen-Can JIANG, Cheng-

Bin WANG a Sergio BERNARDINI, 2020. The COVID-19 pandemic. Critical Reviews in

Clinical Laboratory Sciences [online]. 57(6), 365–388. ISSN 1040-8363, 1549-781X.

Dostupné z: doi:10.1080/10408363.2020.1783198

CROWLEY, Stephanie J., Amy R. WOLFSON, Leila TAROKH a Mary A. CARSKADON,

2018. An update on adolescent sleep: New evidence informing the perfect storm model ☆.

Journal of Adolescence [online]. 67(1), 55–65. ISSN 0140-1971, 1095-9254. Dostupné

z: doi:10.1016/j.adolescence.2018.06.001

CUSCHIERI, Sarah a Stephan GRECH, 2020. COVID-19: a one-way ticket to a global

childhood obesity crisis? Journal of Diabetes & Metabolic Disorders [online]. 19(2), 2027–

2030. ISSN 2251-6581. Dostupné z: doi:10.1007/s40200-020-00682-2

DALTON, Louise, Elizabeth RAPA a Alan STEIN, 2020. Protecting the psychological health

of children through effective communication about COVID-19. The Lancet Child & Adolescent

Health [online]. 4(5), 346–347. ISSN 23524642. Dostupné z: doi:10.1016/S2352-

4642(20)30097-3

DALTON, Louise, Elizabeth RAPA, Sue ZIEBLAND, Tamsen ROCHAT, Brenda KELLY,

Lucy HANINGTON, Ruth BLAND, Aisha YOUSAFZAI, Alan STEIN, Theresa

BETANCOURT, Myra BLUEBOND-LANGNER, Catherine D’SOUZA, Mina FAZEL, Kim

FREDMAN-STEIN, Emily HARROP, Daniel HOCHHAUSER, Barbara KOLUCKI, Aoife C

LOWNEY, Elena NETSI a Linda RICHTER, 2019. Communication with children and

adolescents about the diagnosis of a life-threatening condition in their parent. The Lancet

[online]. 393(10176), 1164–1176. ISSN 01406736. Dostupné z: doi:10.1016/S0140-

6736(18)33202-1

DI GIORGIO, Elisa, Daniela DI RISO, Giovanna MIONI a Nicola CELLINI, 2021. The

interplay between mothers’ and children behavioral and psychological factors during COVID-

19: an Italian study. European Child & Adolescent Psychiatry [online]. 30(9), 1401–1412.

ISSN 1018-8827, 1435-165X. Dostupné z: doi:10.1007/s00787-020-01631-3

28

DI RENZO, Laura, Paola GUALTIERI, Francesca PIVARI, Laura SOLDATI, Alda ATTINÀ,

Giulia CINELLI, Claudia LEGGERI, Giovanna CAPARELLO, Luigi BARREA, Francesco

SCERBO, Ernesto ESPOSITO a Antonino DE LORENZO, 2020. Eating habits and lifestyle

changes during COVID-19 lockdown: an Italian survey. Journal of Translational Medicine


DONG, Yuanyuan, Xi MO, Yabin HU, Xin QI, Fan JIANG, Zhongyi JIANG a Shilu TONG,

2020. Epidemiology of COVID-19 Among Children in China. Pediatrics [online]. 145(6),

e20200702. ISSN 0031-4005, 1098-4275. Dostupné z: doi:10.1542/peds.2020-0702

DUNTON, Genevieve F., Bridgette DO a Shirlene D. WANG, 2020. Early effects of the

COVID-19 pandemic on physical activity and sedentary behavior in children living in the U.S.

BMC Public Health [online]. 20(1), 1351. ISSN 1471-2458. Dostupné z: doi:10.1186/s12889-

020-09429-3

DUTTA, Mou, 2020. COVID-19 and Impact of School Closures on the Children of the United

States; a Point of View with an Empirical Analysis. SSRN Electronic Journal [online].

[vid. 2022-04-04]. ISSN 1556-5068. Dostupné z: doi:10.2139/ssrn.3596096

EXPERT PANEL ON INTEGRATED GUIDELINES FOR CARDIOVASCULAR HEALTH

AND RISK REDUCTION IN CHILDREN AND ADOLESCENTS, 2011. Expert Panel on

Integrated Guidelines for Cardiovascular Health and Risk Reduction in Children and

Adolescents: Summary Report. Pediatrics [online]. 128(Supplement_5), S213–S256.

ISSN 0031-4005, 1098-4275. Dostupné z: doi:10.1542/peds.2009-2107C

EYIMAYA, Aslihan Ozturk a Aylin Yalçin IRMAK, 2021. Relationship Between Parenting

Practices and Children’s Screen Time During the COVID-19 Pandemic in Turkey. Journal of

Pediatric Nursing [online]. 56, 24–29. ISSN 08825963. Dostupné

z: doi:10.1016/j.pedn.2020.10.002

FAIRCLOUGH, Stuart J., Lynne M. BODDY, Kelly A. MACKINTOSH, Alexandra

VALENCIA-PERIS a Elena RAMIREZ-RICO, 2015. Weekday and weekend sedentary time

and physical activity in differentially active children. Journal of Science and Medicine in Sport

[online]. 18(4), 444–449. ISSN 14402440. Dostupné z: doi:10.1016/j.jsams.2014.06.005

FEGERT, Jörg M., Benedetto VITIELLO, Paul L. PLENER a Vera CLEMENS, 2020.

Challenges and burden of the Coronavirus 2019 (COVID-19) pandemic for child and

adolescent mental health: a narrative review to highlight clinical and research needs in the acute

phase and the long return to normality. Child and Adolescent Psychiatry and Mental Health


FOGEL, Victoria A., Raymond G. MILTENBERGER, Rachel GRAVES a Shannon

KOEHLER, 2010. THE EFFECTS OF EXERGAMING ON PHYSICAL ACTIVITY

AMONG INACTIVE CHILDREN IN A PHYSICAL EDUCATION CLASSROOM. Journal

of Applied Behavior Analysis [online]. 43(4), 591–600. ISSN 00218855, 19383703. Dostupné

z: doi:10.1901/jaba.2010.43-591

FOX, Kenneth R, 1999. The influence of physical activity on mental well-being. Public Health

Nutrition [online]. 2(3a), 411–418. ISSN 1368-9800, 1475-2727. Dostupné

z: doi:10.1017/S1368980099000567

FREEDMAN, David S., William H. DIETZ, Sathanur R. SRINIVASAN a Gerald S.

BERENSON, 1999. The Relation of Overweight to Cardiovascular Risk Factors Among

29

Children and Adolescents: The Bogalusa Heart Study. Pediatrics [online]. 103(6), 1175–1182.

ISSN 1098-4275, 0031-4005. Dostupné z: doi:10.1542/peds.103.6.1175

GARCIA DE AVILA, Marla, Pedro HAMAMOTO FILHO, Francine JACOB, Léia

ALCANTARA, Malin BERGHAMMER, Margaretha JENHOLT NOLBRIS, Patricia

OLAYA-CONTRERAS a Stefan NILSSON, 2020. Children’s Anxiety and Factors Related to

the COVID-19 Pandemic: An Exploratory Study Using the Children’s Anxiety Questionnaire

and the Numerical Rating Scale. International Journal of Environmental Research and Public

Health [online]. 17(16), 5757. ISSN 1660-4601. Dostupné z: doi:10.3390/ijerph17165757

GENTILE, Douglas A. a David A. WALSH, 2002. A normative study of family media habits.

Journal of Applied Developmental Psychology [online]. 23(2), 157–178. ISSN 01933973.

Dostupné z: doi:10.1016/S0193-3973(02)00102-8

GIFFORD-SMITH, Mary E a Celia A BROWNELL, 2003. Childhood peer relationships:

social acceptance, friendships, and peer networks. Journal of School Psychology [online].

41(4), 235–284. ISSN 00224405. Dostupné z: doi:10.1016/S0022-4405(03)00048-7

GILIC, Barbara, Ljerka OSTOJIC, Marin CORLUKA, Tomislav VOLARIC a Damir

SEKULIC, 2020. Contextualizing Parental/Familial Influence on Physical Activity in

Adolescents before and during COVID-19 Pandemic: A Prospective Analysis. Children

[online]. 7(9), 125. ISSN 2227-9067. Dostupné z: doi:10.3390/children7090125

GREGORY, Alice M. a Avi SADEH, 2016. Annual Research Review: Sleep problems in

childhood psychiatric disorders - a review of the latest science. Journal of Child Psychology

and Psychiatry [online]. 57(3), 296–317. ISSN 00219630. Dostupné z: doi:10.1111/jcpp.12469

GRUBER, Reut, Sujata SAHA, Gail SOMERVILLE, Johanne BOURSIER a Merrill S. WISE,

2020. The impact of COVID-19 related school shutdown on sleep in adolescents: a natural

experiment. Sleep Medicine [online]. 76, 33–35. ISSN 13899457. Dostupné

z: doi:10.1016/j.sleep.2020.09.015

GRZYMISŁAWSKA, Małgorzata, Elżbieta PUCH, Agnieszka ZAWADA a Marian

GRZYMISŁAWSKI, 2020. Do nutritional behaviors depend on biological sex and cultural

gender? Advances in Clinical and Experimental Medicine [online]. 29(1), 165–172.

ISSN 1899-5276. Dostupné z: doi:10.17219/acem/111817

GUDBJARTSSON, Daniel F., Agnar HELGASON, Hakon JONSSON, Olafur T.

MAGNUSSON, Pall MELSTED, Gudmundur L. NORDDAHL, Jona SAEMUNDSDOTTIR,

Asgeir SIGURDSSON, Patrick SULEM, Arna B. AGUSTSDOTTIR, Berglind

EIRIKSDOTTIR, Run FRIDRIKSDOTTIR, Elisabet E. GARDARSDOTTIR, Gudmundur

GEORGSSON, Olafia S. GRETARSDOTTIR, Kjartan R. GUDMUNDSSON, Thora R.

GUNNARSDOTTIR, Arnaldur GYLFASON, Hilma HOLM, Brynjar O. JENSSON, Aslaug

JONASDOTTIR, Frosti JONSSON, Kamilla S. JOSEFSDOTTIR, Thordur KRISTJANSSON,

Droplaug N. MAGNUSDOTTIR, Louise LE ROUX, Gudrun SIGMUNDSDOTTIR, Gardar

SVEINBJORNSSON, Kristin E. SVEINSDOTTIR, Maney SVEINSDOTTIR, Emil A.

THORARENSEN, Bjarni THORBJORNSSON, Arthur LÖVE, Gisli MASSON, Ingileif

JONSDOTTIR, Alma D. MÖLLER, Thorolfur GUDNASON, Karl G. KRISTINSSON, Unnur

THORSTEINSDOTTIR a Kari STEFANSSON, 2020. Spread of SARS-CoV-2 in the Icelandic

Population. New England Journal of Medicine [online]. 382(24), 2302–2315. ISSN 0028-4793,

1533-4406. Dostupné z: doi:10.1056/NEJMoa2006100

GUERRERO, Michelle D., Leigh M. VANDERLOO, Ryan E. RHODES, Guy FAULKNER,

Sarah A. MOORE a Mark S. TREMBLAY, 2020. Canadian children’s and youth’s adherence

30

to the 24-h movement guidelines during the COVID-19 pandemic: A decision tree analysis.

Journal of Sport and Health Science [online]. 9(4), 313–321. ISSN 20952546. Dostupné

z: doi:10.1016/j.jshs.2020.06.005

HALL, Kevin D., Steven B. HEYMSFIELD, Joseph W. KEMNITZ, Samuel KLEIN, Dale A.

SCHOELLER a John R. SPEAKMAN, 2012. Energy balance and its components: implications

for body weight regulation. The American Journal of Clinical Nutrition [online]. 95(4), 989–

994. ISSN 0002-9165, 1938-3207. Dostupné z: doi:10.3945/ajcn.112.036350

HOLT, Stephanie, Helen BUCKLEY a Sadhbh WHELAN, 2008. The impact of exposure to

domestic violence on children and young people: A review of the literature. Child Abuse &

Neglect [online]. 32(8), 797–810. ISSN 01452134. Dostupné

z: doi:10.1016/j.chiabu.2008.02.004

HOWLEY, Edward T., 2001. Type of activity: resistance, aerobic and leisure versus

occupational physical activity: Medicine and Science in Sports and Exercise [online].

33(Supplement), S364–S369. ISSN 0195-9131. Dostupné z: doi:10.1097/00005768-

200106001-00005

HU, Bi Ying, Gregory Kirk JOHNSON a Huiping WU, 2018. Screen time relationship of

Chinese parents and their children. Children and Youth Services Review [online]. 94, 659–669.

ISSN 01907409. Dostupné z: doi:10.1016/j.childyouth.2018.09.008

CHAMBONNIERE, Camille, Céline LAMBERT, Nicole FEARNBACH, Michèle TARDIEU,

Alicia FILLON, Pauline GENIN, Benjamin LARRAS, Pierre MELSENS, Julien BOIS, Bruno

PEREIRA, Angelo TREMBLAY, David THIVEL a Martine DUCLOS, 2021. Effect of the

COVID-19 lockdown on physical activity and sedentary behaviors in French children and

adolescents: New results from the ONAPS national survey. European Journal of Integrative

Medicine [online]. 43, 101308. ISSN 18763820. Dostupné z: doi:10.1016/j.eujim.2021.101308

KASSIR, Radwan, 2020. Risk of COVID‐19 for patients with obesity. Obesity Reviews

[online]. 21(6) [vid. 2022-04-05]. ISSN 1467-7881, 1467-789X. Dostupné

z: doi:10.1111/obr.13034

KING, Daniel L., Paul H. DELFABBRO, Joel BILLIEUX a Marc N. POTENZA, 2020.

Problematic online gaming and the COVID-19 pandemic. Journal of Behavioral Addictions

[online]. 9(2), 184–186. ISSN 2062-5871, 2063-5303. Dostupné

z: doi:10.1556/2006.2020.00016

KUMAR, Seema a Aaron S. KELLY, 2017. Review of Childhood Obesity. Mayo Clinic

Proceedings [online]. 92(2), 251–265. ISSN 00256196. Dostupné

z: doi:10.1016/j.mayocp.2016.09.017

LAMBERT, Amalie, Janae VLAAR, Susan HERRINGTON a Mariana BRUSSONI, 2019.

What Is the Relationship between the Neighbourhood Built Environment and Time Spent in

Outdoor Play? A Systematic Review. International Journal of Environmental Research and

Public Health [online]. 16(20), 3840. ISSN 1660-4601. Dostupné

z: doi:10.3390/ijerph16203840

LASSELIN, Julie, Elena ALVAREZ-SALAS a Jan-Sebastian GRIGOLEIT, 2016. Well-being

and immune response: a multi-system perspective. Current Opinion in Pharmacology [online].

29, 34–41. ISSN 14714892. Dostupné z: doi:10.1016/j.coph.2016.05.003

31

LISSAK, Gadi, 2018. Adverse physiological and psychological effects of screen time on

children and adolescents: Literature review and case study. Environmental Research [online].

164, 149–157. ISSN 00139351. Dostupné z: doi:10.1016/j.envres.2018.01.015

LIU, Jia Jia, Yanping BAO, Xiaolin HUANG, Jie SHI a Lin LU, 2020. Mental health

considerations for children quarantined because of COVID-19. The Lancet Child & Adolescent

Health [online]. 4(5), 347–349. ISSN 23524642. Dostupné z: doi:10.1016/S2352-

4642(20)30096-1

LIU, Zhijun, Hui TANG, Qiyun JIN, Guanghai WANG, Zixin YANG, Hongyan CHEN,

Hongxia YAN, Wenjie RAO a Judith OWENS, 2021. Sleep of preschoolers during the

coronavirus disease 2019 (COVID‐19) outbreak. Journal of Sleep Research [online]. 30(1)

[vid. 2022-04-08]. ISSN 0962-1105, 1365-2869. Dostupné z: doi:10.1111/jsr.13142

LOCHER, Julie L., William C. YOELS, Donna MAURER a Jillian VAN ELLS, 2005. Comfort

Foods: An Exploratory Journey Into The Social and Emotional Significance of Food. Food and

Foodways [online]. 13(4), 273–297. ISSN 0740-9710, 1542-3484. Dostupné

z: doi:10.1080/07409710500334509

LÓPEZ-BUENO, Rubén, Guillermo F. LÓPEZ-SÁNCHEZ, José A. CASAJÚS, Joaquín

CALATAYUD, Alejandro GIL-SALMERÓN, Igor GRABOVAC, Mark A. TULLY a Lee

SMITH, 2020. Health-Related Behaviors Among School-Aged Children and Adolescents

During the Spanish Covid-19 Confinement. Frontiers in Pediatrics [online]. 8, 573.

ISSN 2296-2360. Dostupné z: doi:10.3389/fped.2020.00573

LÓPEZ-BUENO, Rubén, Guillermo F. LÓPEZ-SÁNCHEZ, José A. CASAJÚS, Joaquín

CALATAYUD, Mark A. TULLY a Lee SMITH, 2021. Potential health-related behaviors for

pre-school and school-aged children during COVID-19 lockdown: A narrative review.

Preventive Medicine [online]. 143, 106349. ISSN 00917435. Dostupné

z: doi:10.1016/j.ypmed.2020.106349

ŁUSZCZKI, Edyta, Anna BARTOSIEWICZ, Iwona PEZDAN-ŚLIŻ, Maciej KUCHCIAK,

Paweł JAGIELSKI, Łukasz OLEKSY, Artur STOLARCZYK a Katarzyna DEREŃ, 2021.

Children’s Eating Habits, Physical Activity, Sleep, and Media Usage before and during

COVID-19 Pandemic in Poland. Nutrients [online]. 13(7), 2447. ISSN 2072-6643. Dostupné

z: doi:10.3390/nu13072447

MAIS, Laís Amaral, Sarah WARKENTIN, Maria do Rosário Dias de Oliveira LATORRE,

Susan CARNELL a José Augusto Aguiar de Carrazedo TADDEI, 2017. Parental Feeding

Practices among Brazilian School-Aged Children: Associations with Parent and Child

Characteristics. Frontiers in Nutrition [online]. 4 [vid. 2022-02-21]. ISSN 2296-861X.

Dostupné z: doi:10.3389/fnut.2017.00006

MARSH, Samantha, Cliona NI MHURCHU a Ralph MADDISON, 2013. The non-advertising

effects of screen-based sedentary activities on acute eating behaviours in children, adolescents,

and young adults. A systematic review. Appetite [online]. 71, 259–273. ISSN 01956663.

Dostupné z: doi:10.1016/j.appet.2013.08.017

MEDRANO, María, Cristina CADENAS‐SANCHEZ, Maddi OSES, Lide ARENAZA, Maria

AMASENE a Idoia LABAYEN, 2021. Changes in lifestyle behaviours during the COVID ‐19

confinement in Spanish children: A longitudinal analysis from the MUGI project. Pediatric

Obesity [online]. 16(4) [vid. 2022-03-14]. ISSN 2047-6302, 2047-6310. Dostupné

z: doi:10.1111/ijpo.12731

32

MONTEIRO, Carlos Augusto, Renata Bertazzi LEVY, Rafael Moreira CLARO, Inês Rugani

Ribeiro DE CASTRO a Geoffrey CANNON, 2010. Increasing consumption of ultra-processed

foods and likely impact on human health: evidence from Brazil. Public Health Nutrition


z: doi:10.1017/S1368980010003241

MOORE, Lynn L., David A. LOMBARDI, Mary Jo WHITE, James L. CAMPBELL, Susan A.

OLIVERIA a R. Curtis ELLISON, 1991. Influence of parents’ physical activity levels on

activity levels of young children. The Journal of Pediatrics [online]. 118(2), 215–219.

ISSN 00223476. Dostupné z: doi:10.1016/S0022-3476(05)80485-8

MOORE, Sarah A., Guy FAULKNER, Ryan E. RHODES, Mariana BRUSSONI, Tala

CHULAK-BOZZER, Leah J. FERGUSON, Raktim MITRA, Norm O’REILLY, John C.

SPENCE, Leigh M. VANDERLOO a Mark S. TREMBLAY, 2020. Impact of the COVID-19

virus outbreak on movement and play behaviours of Canadian children and youth: a national

survey. International Journal of Behavioral Nutrition and Physical Activity [online]. 17(1), 85.

ISSN 1479-5868. Dostupné z: doi:10.1186/s12966-020-00987-8

MOYNIHAN, Andrew B., Wijnand A. P. van TILBURG, Eric R. IGOU, Arnaud WISMAN,

Alan E. DONNELLY a Jessie B. MULCAIRE, 2015. Eaten up by boredom: consuming food

to escape awareness of the bored self. Frontiers in Psychology [online]. 6 [vid. 2022-02-23].

ISSN 1664-1078. Dostupné z: doi:10.3389/fpsyg.2015.00369

NAGATA, Jason M., Hoda S. ABDEL MAGID a Kelley PETTEE GABRIEL, 2020. Screen

Time for Children and Adolescents During the Coronavirus Disease 2019 Pandemic. Obesity

[online]. 28(9), 1582–1583. ISSN 1930-7381, 1930-739X. Dostupné z: doi:10.1002/oby.22917

NEMET, Dan, 2016. Childhood Obesity, Physical Activity, and Exercise. Pediatric Exercise

Science [online]. 28(1), 48–51. ISSN 0899-8493, 1543-2920. Dostupné

z: doi:10.1123/pes.2016-0014

OBERLE, Eva, Kimberly A SCHONERT-REICHL a Kimberly C THOMSON, 2010.

Understanding the Link Between Social and Emotional Well-Being and Peer Relations in Early

Adolescence: Gender-Specific Predictors of Peer Acceptance. J Youth Adolescence. 13.

OKELY, Anthony D., Katharina E. KARIIPPANON, Hongyan GUAN, Ellie K. TAYLOR,

Thomas SUESSE, Penny L. CROSS, Kar Hau CHONG, Adang SUHERMAN, Ali TURAB,

Amanda E. STAIANO, Amy S. HA, Asmaa EL HAMDOUCHI, Aqsa BAIG, Bee Koon POH,

Borja DEL POZO-CRUZ, Cecilia H. S. CHAN, Christine Delisle NYSTRÖM, Denise KOH,

E. Kipling WEBSTER, Himangi LUBREE, Hong Kim TANG, Issad BADDOU, Jesus DEL

POZO-CRUZ, Jyh Eiin WONG, Kuston SULTONI, Maria NACHER, Marie LÖF, Mingming

CUI, Mohammad Sorowar HOSSAIN, P. W. Prasad CHATHURANGANA, Uddhavi KAND,

V. P. Pujitha WICKRAMASINGHE, Rebecca CALLEIA, Shameema FERDOUS, Thanh VAN

KIM, Xiaojuan WANG a Catherine E. DRAPER, 2021. Global effect of COVID-19 pandemic

on physical activity, sedentary behaviour and sleep among 3- to 5-year-old children: a

longitudinal study of 14 countries. BMC Public Health [online]. 21(1), 940. ISSN 1471-2458.

Dostupné z: doi:10.1186/s12889-021-10852-3

OKUYAMA, Junko, Shuji SETO, Yu FUKUDA, Shunichi FUNAKOSHI, Shintaro AMAE,

Jun ONOBE, Shinichi IZUMI, Kiyoshi ITO a Fumihiko IMAMURA, 2021. Mental Health and

Physical Activity among Children and Adolescents during the COVID-19 Pandemic. The

Tohoku Journal of Experimental Medicine [online]. 253(3), 203–215. ISSN 0040-8727, 1349-

3329. Dostupné z: doi:10.1620/tjem.253.203

33

OLIVEIRA, Tatiana Coura, Monise Viana ABRANCHES a Raquel Martins LANA, 2020.

(In)Segurança alimentar no contexto da pandemia por SARS-CoV-2. Cadernos de Saúde

Pública [online]. 36(4), e00055220. ISSN 1678-4464, 0102-311X. Dostupné

z: doi:10.1590/0102-311x00055220

ONG, Jacqueline S. M., Alvise TOSONI, YaeJean KIM, Niranjan KISSOON a Srinivas

MURTHY, 2020. Coronavirus Disease 2019 in Critically Ill Children: A Narrative Review of

the Literature*. Pediatric Critical Care Medicine [online]. 21(7), 662–666. ISSN 1529-7535.

Dostupné z: doi:10.1097/PCC.0000000000002376

PAN AMERICAN HEALTH ORGANISATION a WORLD HEALTH ORGANISATION,

AMERICAS, 2015. Ultra-processed food and drink products in Latin America: Trends, impact

on obesity, policy implications [online]. 2015. B.m.: Pan American Health Organisation.

Dostupné z: https://iris.paho.org/bitstream/handle/10665.2/7699/9789275118641_eng.pdf

PEARSON, N., R. E. BRAITHWAITE, S. J. H. BIDDLE, E. M. F. SLUIJS a A. J. ATKIN,

2014. Associations between sedentary behaviour and physical activity in children and

adolescents: a meta‐analysis. Obesity Reviews [online]. 15(8), 666–675. ISSN 1467-7881,

1467-789X. Dostupné z: doi:10.1111/obr.12188

PHILIPPE, Kaat, Claire CHABANET, Sylvie ISSANCHOU a Sandrine MONNERY-PATRIS,

2021. Child eating behaviors, parental feeding practices and food shopping motivations during

the COVID-19 lockdown in France: (How) did they change? Appetite [online]. 161, 105132.

ISSN 01956663. Dostupné z: doi:10.1016/j.appet.2021.105132

PIETROBELLI, Angelo, Luca PECORARO, Alessandro FERRUZZI, Moonseong HEO,

Myles FAITH, Thomas ZOLLER, Franco ANTONIAZZI, Giorgio PIACENTINI, S. Nicole

FEARNBACH a Steven B. HEYMSFIELD, 2020. Effects of COVID‐19 Lockdown on

Lifestyle Behaviors in Children with Obesity Living in Verona, Italy: A Longitudinal Study.

Obesity [online]. 28(8), 1382–1385. ISSN 1930-7381, 1930-739X. Dostupné

z: doi:10.1002/oby.22861

PINQUART, Martin, 2017. Associations of parenting dimensions and styles with externalizing

problems of children and adolescents: An updated meta-analysis. Developmental Psychology

[online]. 53(5), 873–932. ISSN 1939-0599, 0012-1649. Dostupné z: doi:10.1037/dev0000295

RAPA, Elizabeth, Louise DALTON a Alan STEIN, 2020. Talking to children about illness and

death of a loved one during the COVID-19 pandemic. The Lancet Child & Adolescent Health

[online]. 4(8), 560–562. ISSN 23524642. Dostupné z: doi:10.1016/S2352-4642(20)30174-7

RAVENS-SIEBERER, Ulrike, Anne KAMAN, Michael ERHART, Janine DEVINE, Robert

SCHLACK a Christiane OTTO, 2021. Impact of the COVID-19 pandemic on quality of life

and mental health in children and adolescents in Germany. European Child & Adolescent

Psychiatry [online]. [vid. 2022-04-29]. ISSN 1018-8827, 1435-165X. Dostupné

z: doi:10.1007/s00787-021-01726-5

REISS, Franziska, Ann-Katrin MEYROSE, Christiane OTTO, Thomas LAMPERT, Fionna

KLASEN a Ulrike RAVENS-SIEBERER, 2019. Socioeconomic status, stressful life situations

and mental health problems in children and adolescents: Results of the German BELLA cohort-

study. PLOS ONE [online]. 14(3), e0213700. ISSN 1932-6203. Dostupné

z: doi:10.1371/journal.pone.0213700

RIBEIRO, Karla Danielly da S., Lígia Rejane Siqueira GARCIA, Juliana Fernandes dos Santos

DAMETTO, Débora Gabriela Fernandes ASSUNÇÃO a Bruna Leal Lima MACIEL, 2020.

34

COVID-19 and Nutrition: The Need for Initiatives to Promote Healthy Eating and Prevent

Obesity in Childhood. Childhood Obesity [online]. 16(4), 235–237. ISSN 2153-2168, 2153-

2176. Dostupné z: doi:10.1089/chi.2020.0121

RODRÍGUEZ-MARTÍN, Boris C. a Adrian MEULE, 2015. Food craving: new contributions

on its assessment, moderators, and consequences. Frontiers in Psychology [online]. 6

[vid. 2022-02-23]. ISSN 1664-1078. Dostupné z: doi:10.3389/fpsyg.2015.00021

ROITBLAT, Yulia, Jacob BURGER, Aidan LEIT, Liliia NEHULIAIEVA, Gulrukh Sh.

UMAROVA, Vitalii KALIBERDENKO, Shanmugaraj KULANTHAIVEL, Noa BUCHRIS a

Michael SHTERENSHIS, 2020. Stay-at-home circumstances do not produce sleep disorders:

An international survey during the COVID-19 pandemic. Journal of Psychosomatic Research

[online]. 139, 110282. ISSN 00223999. Dostupné z: doi:10.1016/j.jpsychores.2020.110282

ROSE, Taylor, Mary BARKER, Chandni MARIA JACOB, Leanne MORRISON, Wendy

LAWRENCE, Sofia STRÖMMER, Christina VOGEL, Kathryn WOODS-TOWNSEND,

David FARRELL, Hazel INSKIP a Janis BAIRD, 2017. A Systematic Review of Digital

Interventions for Improving the Diet and Physical Activity Behaviors of Adolescents. Journal

of Adolescent Health [online]. 61(6), 669–677. ISSN 1054139X. Dostupné

z: doi:10.1016/j.jadohealth.2017.05.024

RUIZ-ROSO, María Belén, Patricia DE CARVALHO PADILHA, Diana C. MANTILLA-

ESCALANTE, Natalia ULLOA, Paola BRUN, Diofanor ACEVEDO-CORREA, Wilza

ARANTES FERREIRA PERES, Miquel MARTORELL, Mariana Tschoepke AIRES, Letícia

DE OLIVEIRA CARDOSO, Fernanda CARRASCO-MARÍN, Katherine PATERNINA-

SIERRA, Jhon E. RODRIGUEZ-MEZA, Piedad M. MONTERO, Giulia BERNABÈ, Anthony

PAULETTO, Xhoajda TACI, Francesco VISIOLI a Alberto DÁVALOS, 2020. Covid-19

Confinement and Changes of Adolescent’s Dietary Trends in Italy, Spain, Chile, Colombia and

Brazil. Nutrients [online]. 12(6), 1807. ISSN 2072-6643. Dostupné z: doi:10.3390/nu12061807

RUNDLE, Andrew G., Yoosun PARK, Julie B. HERBSTMAN, Eliza W. KINSEY a Y. Claire

WANG, 2020. COVID‐19–Related School Closings and Risk of Weight Gain Among Children.

Obesity [online]. 28(6), 1008–1009. ISSN 1930-7381, 1930-739X. Dostupné

z: doi:10.1002/oby.22813

RYDÉN, Petra J a Linda HAGFORS, 2011. Diet cost, diet quality and socio-economic position:

how are they related and what contributes to differences in diet costs? Public Health Nutrition


z: doi:10.1017/S1368980010003642

SÁ, Cristina dos Santos Cardoso de, André POMBO, Carlos LUZ, Luis Paulo RODRIGUES a

Rita CORDOVIL, 2021. COVID-19 SOCIAL ISOLATION IN BRAZIL: EFFECTS ON THE

PHYSICAL ACTIVITY ROUTINE OF FAMILIES WITH CHILDREN. Revista Paulista de

Pediatria [online]. 39, e2020159. ISSN 1984-0462, 0103-0582. Dostupné z: doi:10.1590/1984-

0462/2021/39/2020159

SADEH, Avi, Amiram RAVIV a Reut GRUBER, 2000. Sleep patterns and sleep disruptions in

school-age children. Developmental Psychology [online]. 36(3), 291–301. ISSN 1939-0599,

0012-1649. Dostupné z: doi:10.1037/0012-1649.36.3.291

SAURABH, Kumar a Shilpi RANJAN, 2020. Compliance and Psychological Impact of

Quarantine in Children and Adolescents due to Covid-19 Pandemic. The Indian Journal of

Pediatrics [online]. 87(7), 532–536. ISSN 0019-5456, 0973-7693. Dostupné

z: doi:10.1007/s12098-020-03347-3

35

SEDENTARY BEHAVIOUR RESEARCH NETWORK, 2012. Letter to the Editor:

Standardized use of the terms “sedentary” and “sedentary behaviours”. Applied Physiology,

Nutrition, and Metabolism [online]. 37(3), 540–542. ISSN 1715-5312, 1715-5320. Dostupné

z: doi:10.1139/h2012-024

SEKULIC, Damir, Mateo BLAZEVIC, Barbara GILIC, Ivan KVESIC a Natasa ZENIC, 2020.

Prospective Analysis of Levels and Correlates of Physical Activity during COVID-19

Pandemic and Imposed Rules of Social Distancing; Gender Specific Study among Adolescents

from Southern Croatia. Sustainability [online]. 12(10), 4072. ISSN 2071-1050. Dostupné

z: doi:10.3390/su12104072

SHIN, Chol, Jinkwan KIM, Sangduck LEE, Yongkyu AHN a Soonjae JOO, 2003. Sleep habits,

excessive daytime sleepiness and school performance in high school students. Psychiatry and

Clinical Neurosciences [online]. 57(4), 451–453. ISSN 1323-1316, 1440-1819. Dostupné

z: doi:10.1046/j.1440-1819.2003.01146.x

SCHMIDT, Steffen C. E., Bastian ANEDDA, Alexander BURCHARTZ, Ana

EICHSTELLER, Simon KOLB, Carina NIGG, Claudia NIESSNER, Doris ORIWOL, Annette

WORTH a Alexander WOLL, 2020. Physical activity and screen time of children and

adolescents before and during the COVID-19 lockdown in Germany: a natural experiment.

Scientific Reports [online]. 10(1), 21780. ISSN 2045-2322. Dostupné z: doi:10.1038/s41598-

020-78438-4

SINHA, Ian P, Rachel HARWOOD, Malcolm G SEMPLE, Daniel B HAWCUTT, Rebecca

THURSFIELD, Omendra NARAYAN, Simon E KENNY, Russell VINER, Simon Langton

HEWER a Kevin W SOUTHERN, 2020. COVID-19 infection in children. The Lancet

Respiratory Medicine [online]. 8(5), 446–447. ISSN 22132600. Dostupné

z: doi:10.1016/S2213-2600(20)30152-1

SPINELLI, Maria, Francesca LIONETTI, Massimiliano PASTORE a Mirco FASOLO, 2020.

Parents and Children Facing the COVID-19 Outbreak in Italy. SSRN Electronic Journal

[online]. [vid. 2022-03-30]. ISSN 1556-5068. Dostupné z: doi:10.2139/ssrn.3582790

SPRANG, Ginny a Miriam SILMAN, 2013. Posttraumatic Stress Disorder in Parents and Youth

After Health-Related Disasters. Disaster Medicine and Public Health Preparedness [online].

7(1), 105–110. ISSN 1935-7893, 1938-744X. Dostupné z: doi:10.1017/dmp.2013.22

SYLVA, Kathy, 1994. School Influences on Children’s Development. Journal of Child

Psychology and Psychiatry [online]. 35(1), 135–170. ISSN 0021-9630, 1469-7610. Dostupné

z: doi:10.1111/j.1469-7610.1994.tb01135.x

ŠTVERÁKOVÁ, Tereza, Jakub JAČISKO, Andrew BUSCH, Marcela ŠAFÁŘOVÁ, Pavel

KOLÁŘ a Alena KOBESOVÁ, 2021. The impact of COVID-19 on Physical Activity of Czech

children. PLOS ONE [online]. 16(7), e0254244. ISSN 1932-6203. Dostupné


TANDON, Pooja S, Chuan ZHOU, James F SALLIS, Kelli L CAIN, Lawrence D FRANK a

Brian E SAELENS, 2012. Home environment relationships with children’s physical activity,

sedentary time, and screen time by socioeconomic status. International Journal of Behavioral

Nutrition and Physical Activity [online]. 9(1), 88. ISSN 1479-5868. Dostupné

z: doi:10.1186/1479-5868-9-88

TEIXEIRA, Michelle Teixeira, Raquel Santiago VITORINO, Julia Holandino SILVA, Letícia

Martins RAPOSO, Luana Azevedo de AQUINO a Simone Augusta RIBAS, 2021. Eating

36

habits of children and adolescents during the COVID‐19 pandemic: The impact of social

isolation. Journal of Human Nutrition and Dietetics [online]. 34(4), 670–678. ISSN 0952-3871,

1365-277X. Dostupné z: doi:10.1111/jhn.12901

TELFORD, Rohan M., Richard D. TELFORD, Lisa S. OLIVE, Thomas COCHRANE a Rachel

DAVEY, 2016. Why Are Girls Less Physically Active than Boys? Findings from the LOOK

Longitudinal Study. PLOS ONE [online]. 11(3), e0150041. ISSN 1932-6203. Dostupné


TREMBLAY, Mark S., Valerie CARSON, Jean-Philippe CHAPUT, Sarah CONNOR

GORBER, Thy DINH, Mary DUGGAN, Guy FAULKNER, Casey E. GRAY, Reut GRUBER,

Katherine JANSON, Ian JANSSEN, Peter T. KATZMARZYK, Michelle E. KHO, Amy E.

LATIMER-CHEUNG, Claire LEBLANC, Anthony D. OKELY, Timothy OLDS, Russell R.

PATE, Andrea PHILLIPS, Veronica J. POITRAS, Sophie RODENBURG, Margaret

SAMPSON, Travis J. SAUNDERS, James A. STONE, Gareth STRATTON, Shelly K. WEISS

a Lori ZEHR, 2016. Canadian 24-Hour Movement Guidelines for Children and Youth: An

Integration of Physical Activity, Sedentary Behaviour, and Sleep. Applied Physiology,

Nutrition, and Metabolism [online]. 41(6 (Suppl. 3)), S311–S327. ISSN 1715-5312, 1715-

5320. Dostupné z: doi:10.1139/apnm-2016-0151

TRIPATHI, Madhvi a Shailendra Kumar MISHRA, 2020. Screen time and adiposity among

children and adolescents: a systematic review. Journal of Public Health [online]. 28(3), 227–

244. ISSN 2198-1833, 1613-2238. Dostupné z: doi:10.1007/s10389-019-01043-x

TSAI, Kim M., Ronald E. DAHL, Michael R. IRWIN, Julienne E. BOWER, Heather

MCCREATH, Teresa E. SEEMAN, David M. ALMEIDA a Andrew J. FULIGNI, 2018. The

Roles of Parental Support and Family Stress in Adolescent Sleep. Child Development [online].

89(5), 1577–1588. ISSN 00093920. Dostupné z: doi:10.1111/cdev.12917

TSANG, Hin Fung, Lawrence Wing Chi CHAN, William Chi Shing CHO, Allen Chi Shing

YU, Aldrin Kay Yuen YIM, Amanda Kit Ching CHAN, Lawrence Po Wah NG, Yin Kwan

Evelyn WONG, Xiao Meng PEI, Marco Jing Woei LI a Sze-Chuen Cesar WONG, 2021. An

update on COVID-19 pandemic: the epidemiology, pathogenesis, prevention and treatment

strategies. Expert Review of Anti-infective Therapy [online]. 19(7), 877–888. ISSN 1478-7210,

1744-8336. Dostupné z: doi:10.1080/14787210.2021.1863146

U.S. DEPARTMENT OF HEALTH AND HUMAN SERVICES, 2008. Physical Activity

Guidelines Advisory Committee Report [online]. 2008. Dostupné

z: https://health.gov/sites/default/files/2019-10/CommitteeReport_7.pdf

VAN STRIEN, T., A. CEBOLLA, E. ETCHEMENDY, J. GUTIÉRREZ-MALDONADO, M.

FERRER-GARCÍA, C. BOTELLA a R. BAÑOS, 2013. Emotional eating and food intake after

sadness and joy. Appetite [online]. 66, 20–25. ISSN 01956663. Dostupné

z: doi:10.1016/j.appet.2013.02.016

VERLOIGNE, Maïté, Wendy VAN LIPPEVELDE, Elling BERE, Yannis MANIOS, Éva

KOVÁCS, Monika GRILLENBERGER, Lea MAES, Johannes BRUG a Ilse DE

BOURDEAUDHUIJ, 2015. Individual and family environmental correlates of television and

computer time in 10- to 12-year-old European children: the ENERGY-project. BMC Public

Health [online]. 15(1), 912. ISSN 1471-2458. Dostupné z: doi:10.1186/s12889-015-2276-2

VIANA, Ricardo B., Rodrigo L. VANCINI, Wellington F. SILVA, Naiane S. MORAIS,

Vinnycius N. DE OLIVEIRA, Marília S. ANDRADE a Claudio A. B. DE LIRA, 2021.

Comment on: Problematic online gaming and the COVID-19 pandemic – The role of

37

exergames. Journal of Behavioral Addictions [online]. 10(1), 1–3. ISSN 2062-5871, 2063-

5303. Dostupné z: doi:10.1556/2006.2021.00014

VIANA, Ricardo Borges, Claudia Lima ALVES, Carlos Alexandre VIEIRA, Rodrigo Luiz

VANCINI, Mario Hebling CAMPOS, Paulo GENTIL, Marília Santos ANDRADE a Claudio

Andre Barbosa DE LIRA, 2017. Anxiolytic Effects of a Single Session of the Exergame Zumba ® Fitness on Healthy Young Women. Games for Health Journal [online]. 6(6), 365–370.

ISSN 2161-783X, 2161-7856. Dostupné z: doi:10.1089/g4h.2017.0085

VIANA, Ricardo Borges a Claudio Andre Barbosa DE LIRA, 2020. Exergames as Coping

Strategies for Anxiety Disorders During the COVID-19 Quarantine Period. Games for Health

Journal [online]. 9(3), 147–149. ISSN 2161-783X, 2161-7856. Dostupné

z: doi:10.1089/g4h.2020.0060

VON HIPPEL, Paul T. a Joseph WORKMAN, 2016. From Kindergarten Through Second

Grade, U.S. Children’s Obesity Prevalence Grows Only During Summer Vacations: Obesity

Grows Only During Summer. Obesity [online]. 24(11), 2296–2300. ISSN 19307381. Dostupné

z: doi:10.1002/oby.21613

WAHL, Siegfried, Moritz ENGELHARDT, Patrick SCHAUPP, Christian LAPPE a Iliya V.

IVANOV, 2019. The inner clock—Blue light sets the human rhythm. Journal of Biophotonics

[online]. 12(12) [vid. 2022-04-09]. ISSN 1864-063X, 1864-0648. Dostupné

z: doi:10.1002/jbio.201900102

WANG, Ke, Zhiguo ZHANG, Muqing YU, Yu TAO a Min XIE, 2020. 15-day mortality and

associated risk factors for hospitalized patients with COVID-19 in Wuhan, China: an

ambispective observational cohort study. Intensive Care Medicine [online]. 46(7), 1472–1474.

ISSN 0342-4642, 1432-1238. Dostupné z: doi:10.1007/s00134-020-06047-w

WORLD HEALTH ORGANIZATION, 2019. Guidelines on Physical Activity, Sedentary

Behaviour for Children under 5 Years of Age [online]. 2019. Dostupné

z: https://apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/325147/WHO-NMH-PND-2019.4-

eng.pdf?sequence=1&isAllowed=y%0Ahttp://www.who.int/iris/handle/10665/311664%0Ahtt

ps://apps.who.int/iris/handle/10665/325147

WORLD HEALTH ORGANIZATION, 2021. WHO European Childhood Obesity

Surveillance Initiative (COSI) Report on the fourth round of data collection, 2015–2017

[online]. Dostupné z: https://apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/341189/WHO-EURO-

2021-2495-42251-58349-eng.pdf

WORLD HEALTH ORGANIZATION a DEPARTMENT OF CHILD AND ADOLESCENT

HEALTH AND DEVELOPMENT, 1999. The importance of caregiver-child interactions for

the survival and healthy development of young children: a review. Geneva: Dept. of Child and

Adolescent Health and Development, World Health Organization. ISBN 978-92-4-159134-8.

WORLD HEALTH ORGANIZATION. REGIONAL OFFICE FOR EUROPE, 2021. 2021

physical activity factsheets for the European Union Member States in the WHO European

Region [online]. Copenhagen: World Health Organization. Regional Office for Europe.

WHO/EURO:2021-3409-43168-60449 [vid. 2022-04-23]. Dostupné

z: https://apps.who.int/iris/handle/10665/345335

WU, Zunyou a Jennifer M. MCGOOGAN, 2020. Characteristics of and Important Lessons

From the Coronavirus Disease 2019 (COVID-19) Outbreak in China: Summary of a Report of

38

72 314 Cases From the Chinese Center for Disease Control and Prevention. JAMA [online].

323(13), 1239. ISSN 0098-7484. Dostupné z: doi:10.1001/jama.2020.2648

XIANG, Mi, Zhiruo ZHANG a Keisuke KUWAHARA, 2020. Impact of COVID-19 pandemic

on children and adolescents’ lifestyle behavior larger than expected. Progress in

Cardiovascular Diseases [online]. 63(4), 531–532. ISSN 00330620. Dostupné

z: doi:10.1016/j.pcad.2020.04.013

XIAO LIN YANG, Risto TELAMA a Lauri LAAKSO, 1996. Parents’ Physical Activity,

Socioeconomic Status and Education as Predictors of Physical Activity and Sport among

Children and Youths - A 12-Year Follow-Up Study. International Review for the Sociology of

Sport [online]. 31(3), 273–291. ISSN 1012-6902, 1461-7218. Dostupné

z: doi:10.1177/101269029603100304

XIE, Xinyan, Qi XUE, Yu ZHOU, Kaiheng ZHU, Qi LIU, Jiajia ZHANG a Ranran SONG,

2020. Mental Health Status Among Children in Home Confinement During the Coronavirus

Disease 2019 Outbreak in Hubei Province, China. JAMA Pediatrics [online]. 174(9), 898.

ISSN 2168-6203. Dostupné z: doi:10.1001/jamapediatrics.2020.1619

XU, Dan-Dan, Wen-Wang RAO, Xiao-Lan CAO, Si-Ying WEN, Feng-Rong AN, Weng-Ian

CHE, Daniel T. BRESSINGTON, Teris CHEUNG, Gabor S. UNGVARI a Yu-Tao XIANG,

2020. Prevalence of depressive symptoms in primary school students in China: A systematic

review and meta-analysis. Journal of Affective Disorders [online]. 268, 20–27. ISSN 01650327.

Dostupné z: doi:10.1016/j.jad.2020.02.034

YUAN, Jing, Xun JIANG, Tongyu ZHU, Yuhai ZHANG, Yue WANG, Xianjun YANG a Lei

SHANG, 2021. Caregivers’ feeding behaviour, children’s eating behaviour and weight status

among children of preschool age in China. Journal of Human Nutrition and Dietetics [online].

34(5), 807–818. ISSN 0952-3871, 1365-277X. Dostupné z: doi:10.1111/jhn.12869

ZENIC, Natasa, Redha TAIAR, Barbara GILIC, Mateo BLAZEVIC, Dora MARIC, Haris

POJSKIC a Damir SEKULIC, 2020. Levels and Changes of Physical Activity in Adolescents

during the COVID-19 Pandemic: Contextualizing Urban vs. Rural Living Environment.

Applied Sciences [online]. 10(11), 3997. ISSN 2076-3417. Dostupné

z: doi:10.3390/app10113997

ZHANG, Xinxin, Wenfei ZHU, Sifan KANG, Longkun QIU, Zijun LU a Yuliang SUN, 2020.

Association between Physical Activity and Mood States of Children and Adolescents in Social

Isolation during the COVID-19 Epidemic. International Journal of Environmental Research

and Public Health [online]. 17(20), 7666. ISSN 1660-4601. Dostupné

z: doi:10.3390/ijerph17207666

ZHAO, Jian, Jiawei XU, Yaping HE a Mi XIANG, 2022. Children and adolescents’ sleep

patterns and their associations with mental health during the COVID-19 pandemic in Shanghai,

China. Journal of Affective Disorders [online]. 301, 337–344. ISSN 01650327. Dostupné

z: doi:10.1016/j.jad.2021.12.123

ZREIK, Ghadir, Kfir ASRAF, Iris HAIMOV a Liat TIKOTZKY, 2021. Maternal perceptions

of sleep problems among children and mothers during the coronavirus disease 2019 (COVID‐

19) pandemic in Israel. Journal of Sleep Research [online]. 30(1) [vid. 2022-04-08].

ISSN 0962-1105, 1365-2869. Dostupné z: doi:10.1111/jsr.13201

39

Internetové zdroje:

URL1 https://www.who.int/emergencies/diseases/novel-coronavirus-2019/events-as-they-happen [cit. 2022-04-20].

URL2 https://gisanddata.maps.arcgis.com/apps/dashboards/bda7594740fd40299423467b48e9ecf6 [cit. 2022-04-20].

URL3 https://zpravy.aktualne.cz/domaci/casova-osa-

covid/r~fd4c3f7e0ec511eb9d470cc47ab5f122/[cit. 2022-04-21].

URL4 https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/obesity-and-overweight [cit. 2022-04-20].

URL5 https://www.who.int/news-room/questions-and-answers/item/noncommunicable-diseases-childhood-overweight-and-obesity [cit. 2022-04-20].

URL6 https://www.euro.who.int/en/health-topics/disease-prevention/nutrition/activities/who-european-childhood-obesity-surveillance-initiative-cosi [cit. 2022-04-20].

URL7 Food and nutrition tips during self-quarantine (who.int) [cit. 2022-04-22].

URL8 https://covid.gov.cz/situace/onemocneni-obecne-o-opatrenich/proc-dodrzovat-preventivni-opatreni-proti-covidu-19 [cit. 2022-04-23].

URL9 How to Protect Yourself & Others | CDC [cit. 2022-04-23].

URL10 https://www.nhs.uk/mental-health/conditions/post-traumatic-stress-disorder-ptsd/overview/ [cit. 2022-04-26].

URL11 https://www.mzcr.cz/mimoradne-opatreni-uzavreni-zakladnich-strednich-a-vysokych-skol-od-11-3-2020/ [cit. 2022-04-27].

URL12 https://en.unesco.org/covid19/educationresponse [cit. 2022-04-29].

https://www.who.int/emergencies/diseases/novel-coronavirus-2019/events-as-they-happen

https://www.who.int/emergencies/diseases/novel-coronavirus-2019/events-as-they-happen

https://gisanddata.maps.arcgis.com/apps/dashboards/bda7594740fd40299423467b48e9ecf6

https://gisanddata.maps.arcgis.com/apps/dashboards/bda7594740fd40299423467b48e9ecf6

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/casova-osa-covid/r~fd4c3f7e0ec511eb9d470cc47ab5f122/

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/casova-osa-covid/r~fd4c3f7e0ec511eb9d470cc47ab5f122/

https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/obesity-and-overweight

https://www.who.int/news-room/questions-and-answers/item/noncommunicable-diseases-childhood-overweight-and-obesity

https://www.who.int/news-room/questions-and-answers/item/noncommunicable-diseases-childhood-overweight-and-obesity

https://www.euro.who.int/en/health-topics/disease-prevention/nutrition/activities/who-european-childhood-obesity-surveillance-initiative-cosi



https://www.euro.who.int/en/health-topics/health-emergencies/coronavirus-covid-19/publications-and-technical-guidance/noncommunicable-diseases/food-and-nutrition-tips-during-self-quarantine

https://covid.gov.cz/situace/onemocneni-obecne-o-opatrenich/proc-dodrzovat-preventivni-opatreni-proti-covidu-19

https://covid.gov.cz/situace/onemocneni-obecne-o-opatrenich/proc-dodrzovat-preventivni-opatreni-proti-covidu-19

https://www.cdc.gov/coronavirus/2019-ncov/prevent-getting-sick/prevention.html?CDC_AA_refVal=https%3A%2F%2Fwww.cdc.gov%2Fcoronavirus%2F2019-ncov%2Fprevent-getting-sick%2Fsocial-distancing.html#stay6ft

https://www.nhs.uk/mental-health/conditions/post-traumatic-stress-disorder-ptsd/overview/

https://www.nhs.uk/mental-health/conditions/post-traumatic-stress-disorder-ptsd/overview/

https://www.mzcr.cz/mimoradne-opatreni-uzavreni-zakladnich-strednich-a-vysokych-skol-od-11-3-2020/

https://www.mzcr.cz/mimoradne-opatreni-uzavreni-zakladnich-strednich-a-vysokych-skol-od-11-3-2020/

https://en.unesco.org/covid19/educationresponse

Biologie Jakub Novák Životn - Digitální repozitář UK

Documents