ARCHITEKTURA VE SLUŽBÁCH PRVNÍ REPUBLIKY · omítky a přírodního a umělého kamene. Při ulicích po obou stra-nách dvoupodlažní trakt galerií, za ním čtvercový shromažďova-cí

ARCHITEKTURA VE SLUŽBÁCH PRVNÍ REPUBLIKY

Námět výstavy a garant projektu Naďa GoryczkováTexty Miroslava Břízová, Jana Bukovská, Pavel Domanický, Radovan Kodera, Jakub PotůčekFotografie Radovan KoderaGrafická úprava Romana Indrová Semelková, Radovan Kodera, Zuzana ZbořilováProdukce výstavy Tamara Hegerová, Radovan Kodera

Výstava je realizována v rámci oslav stého výročí vzniku Československa za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky.

Národní památkový ústav, 2018www.npu.cz

Existuje nepřeberné množství způsobů, jak se ctí oslavit století od vzniku Československé republiky. Národní památkový ústav pečuje především o dědictví naší stavební kultury. Proto se rozhodl toto vý-znamné jubileum připomenout cyklem výstav, které představují archi-tekturu éry první republiky, a to prostřednictvím více i méně známých staveb ze všech koutů naší vlasti. Výstava, respektive výstavy, jsou uspořádané do samostatných celků podle krajů. Nebyly přitom sesta-veny chronologicky, jak bychom od takové přehlídky mohli očekávat, nýbrž tematicky. Má to svoje výhody, ale především půvab. Stavby první republiky se totiž dají rozdělit do několika typologických okru-hů, kde najdeme, jak produkty průmyslové, tak civilní architektury. Tematické řazení přitom umožňuje se v nich rychle zorientovat a ná-zorně se přesvědčit,jak se každá z prezentovaných stavebních oblastí dynamicky vyvíjela, proměňovala a odlišovala: jaké tendence, este-tická kritéria nebo myšlenkové proudy ji formovaly, jak ji determino-valy nové stavební materiály a technologie, jak pozitivně se vesměs vryla do obrazu našich měst a především, jak nesmírně byla pestrá. Za to můžeme vděčit rozmanitosti stylových i profesních modů mo-

derní architektury a taktéž národnostní rozmanitosti Československé republiky. Neměli bychom zapomínat, že v těchto letech plných dra-matických a dějinných zvratů vedle sebe žili a tvořili a mnohdy úzce spolupracovali lidé s různorodými kořeny i zaměřením: architekti, in-ženýři, statikové a stavební podnikatelé původu českého, slovenské-ho, židovského i německého, a stejně tak nesčetní imigranti, kterým stát neposkytl jen azyl, nýbrž i pracovní příležitosti.

Právě o tom architektura umí hovořit s velkou přesvědčivostí i s při-danou hodnotou v podobě vizuálního zážitku. A nejde přitom jen o architekturu oficiální, která zemi reprezentuje a která skrze oficiální symboliku (i méně zjevné metafory) ztělesňuje ideje státu a jeho iden-titu. Platí to pro jakoukoliv architekturu v pravém smyslu toho slova. Jejím synonymem se ve 30. letech nepochybně stal funkcionalismus. Náš stát se s ním ztotožnil natolik, že jeho prostřednictvím o sobě šířil pozitivní obraz a spolu s ním i ústřední ideu vepsanou Tomášem G. Masarykem na prezidentskou standartu: PRAVDA VÍTĚZÍ.

PRVOREPUBLIKOVÉ STAVBY V PLZEŇSKÉM KRAJI

PLZEŇ, RAŠÍNŮV DŮM (finanční úřad)

PLZEŇ, DRUŽSTEVNÍ DOMY U TROJDOHODY, tzv. MRAKODRAP

Rozlehlá třípodlažní budova na půdorysu písmene E se symetric-kým hlavním průčelím, završeným štítem se znakem československé republiky a alegorickými posta-vami Průmyslu a Zemědělství od Jaroslava Hrušky. Na průčelích se kombinují plochy režných červe-ných cihel, probarvených omítek a prvky z červeného pískovce. Okna ve vstupním vestibulu, v halách a na schodišti doplňují vit-ráže s motivy státního znaku, ale-gorickými výjevy a motivy kvě-tin. Výstavba realizována v letech 1924 – 1927 podle návrhu praž-ského architekta Františka Roitha. Vnější vzhled představuje pro-línání klasických a modernistic-kých tendencí se stylem art deco. Dnes je budova sídlem správy Pl-zeňského kraje.

Soubor tří domů, jednoho středního a dvou nárožních o šesti až osmi pod-lažích na půdorysu písmene U. Domi-nantní je rohový dům č. p. 13 se seg-mentově vydutým hlavním průčelím, nárožní osmipodlažní část domu má v úrovni devátého podlaží Druoblou-kovou arkádu a v každém průčelí pa-vilonovou nástavbu s hodinami, zavr-šenou betonovou korunou. Všechna uliční průčelí mají jednotné členění a jsou doplněna dekorem s motivy kru-hu a půlkruhu. Nad vstupem domu č. p. 13 je busta J. Skupy od J. Hanzál-ka z r. 1967. Domy tří družstev (Lidové stavební a bytové družstvo, Živnos-tensko-občanské družstvo a Zádruha) realizovány v roce 1924 podle návrhu Hanuše Zápala. Osmipodlažní č. p. 13 byl dlouhou dobu nejvyšší obyt-nou stavbou ve městě, má moderní konstrukční řešení – železobetonový skelet a krov mansardové střechy.

Nárožní šestipodlažní železobetonová skeletová stavba na půdorysu U se střechami částeč-ně využitými jako terasy. V přízemí jsou obchody, v ostatních podlažích byty. Průčelí jsou hladká provedená v kombinaci mramorového obkladu a keramiky, nárožní část v úrovni 1. – 4. patra je předsunuta formou arkýře, na jeho nároží okna se zaoblenými skly. V levé části severního průčelí jsou lodžie. V západním průčelí v úrovni 1. patra kamenné reliéfy „Mer-cur“ a „Ceres“ od L. Šalouna. Kvalitní funkcionalistická stavba z roku 1932 podle návrhu ar-chitekta Friedricha Lehmanna.

PLZEŇ, POJIŠŤOVNA ADRIE

PLZEŇ, BIO ELEKTRA A OBCHODNÍ DŮM ASO

Komplex tvoří trojice propojených ob-jektů – v nároží dominantní obytná a obchodní budova o 5 – 6 podlažích, pů-vodně s restaurací v suterénu, při Škrou-pově ulici navazuje tří- až čtyřpodlažní část se sálem pro divadelní a filmová představení, třetí část o pěti podlažích je administrativní. Do Škroupovy ulice předstupuje na s l o u p e c h v y s a z e n ý p a t r o v ý r i z a l i t . V přízemí obytné části prochází pasáž k hlavnímu vstupu do kina. Funkcionalistický objekt z let 1930-1932 podle návrhu Rudolfa Čer-ného. Ve své době největší kino u nás s kapacitou 1 100 diváků. Dnes slouží jako vietnamská tržnice.

PLZEŇ, OKRESNÍ NEMOCENSKÁ POJIŠŤOVNA A MASARYKŮV STUDENTSKÝ DŮM

Součást komplexu říční vodárny zbudované nad soutokem Úhlavy a Radbuzou v roce 1890. Roz-sáhlý objekt tvořený třemi stupňovitě umístěnými a propojenými halami s kaskádovitě uspořádanými šterkovými filtry. Největší hala je ve střední části do-

plněna schodišťovým portikem, fasády člení lisény z červených cihel, ve střeše umístěno celkem sedm-náct hřebenových světlíků. Objekt z let 1922 – 1926 upraven podle návrhu architekta Hanuše Zápala, v provozu do roku 1997.

PLZEŇ, MĚSTSKÁ VODÁRNABUDOVA PUECH-CHABALOVÝCH FILTRŮ

Reprezentativní čtyřpodlažní budova na půdorysu písmene U s nižším zaobleným nárožím završeným terasou. Směrem do ná-břeží předstupuje portikus hlavního vchodu, nad ním stavbě do-minující hranolová věž. Hlavní reprezentativní schodiště orien-továno do vnitrobloku, osvětleno rozměrnými okny s figurálními vitrážemi. Interiéry pozoruhodné slohovou jednotností, pečlivým řemeslným zpracováním a použitím vybraných materiálů, ve výtvarném pojetí patrný vliv kubismu. V interiérech je uplatněn mramorový obklad stěn, barevné zasklení oken, mosazné mřížky a svítidla, v patře sousoší Mládí a Stáří od O. Waltra. Významný objekt nově vznikající reprezentační zástavby Denisova nábřeží po regulaci řeky Radbuzy, část jednotného záměru zástavby od Bohumila Chvojky. Budova realizována v letech 1925 – 1926.

PLZEŇ, MASARYKOVA ŠKOLA

Třípodlažní školní budova na půdorysu písmene L s navazujícím obytným objektem a přízemním traktem tělocvičny. Jed-noduché modernistické řešení fasád využívá roz-měrné plochy z režných červených cihel. Budova postavena v 1925 – 1931 podle návrhu architekta Milana Babušky, který se specializoval zejména na projekty veřejných bu-dov, především škol.

PLZEŇ-LITICE, NÁRODNÍ ŠKOLA

Volně stojící třípodlažní stavba na půdorysu písmene U. V ose symet-rie zvýšený rizalit s tělocvičnou a místnostmi vedení školy, završený štítem. V obou křídlech se samostatnými vstupy bývalé chlapecké a dívčí školy jsou učebny. Průčelí je provedeno v kombinaci soklu z přírodního kamene a dvoubarevných omítek. Vstupní portály s os-mibokými pilíři a trojúhelníkovými štítky jsou doplněny figurál-

ními plastikami dětských skupinek od O. Waltra. V pravém nároží budovy je při vnějším schodišti s kandelábrem zaoblený základní ká-men, osazený za přítomnosti T. G. Masaryka 2. října 1921. Realizace podle návrhu Hanuše Zápala z let 1921 – 1923, nejvýznamnější pří-klad jeho tvorby ovlivněné kubismem. Škola byla realizována jako součást jádra vznikající čtvrti „Zahradní město“.

PLZEŇ, VYŠŠÍ HOSPODÁŘSKÁ ŠKOLA

Samostatně stojící dvoupatrová budova o p ů -d o r y s u p í s m e n e L b y l a p o s t a v e n a v l . 1923-24 v blízkosti komunikační křižo-vatky a lázeňského areálu na kraji Lochotín-ského parku. Projekt vypracoval významný plzeňský architekt Hanuš Zápal ve stylu moderny. Budova má výrazný vstupní riza-lit s arkádami nad tříramenným schodištěm. Na fasádě jsou uplatněny kombinace hladké

omítky a režného zdiva, sloupy a lizény; rež-né cihly jsou použity i k vytvoření drobných dekorativních prvků. V interiéru v hlavní posluchárně – aule - jsou umístěny reliéfní figurální plastiky Otokara Waltera, na lome-ném hlavním schodišti triptych Augustina Němejce a sochy Otakara Švece. Od r. 1952 je budova v užívání Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy.

SUŠICE, MASARYKOVA ŠKOLA

Třípodlažní školní budova na půdorysu písmene T, ob-klopená rozlehlou zahradou s oplocením. Stavba reali-zovaná v letech 1924 – 1926 podle projektu pražského architekta Ladislava Skřivánka ve stylu moderny silně ovlivněné českou novorenesancí. Fasády člení sgrafito-vá výzdoba s nápisy, interiéry dochovány v původním

stavu včetně cenných detailů jako např. dlažby, kazeto-vé dveře a svítidla. Na mezipodestě hlavního schodiště obraz T. G. Masaryka. Objekt je ústředním motivem vel-korysé kompozice přestavby centra města Sušice, usku-tečněné ve 20. a 30. letech 20. století.

KLATOVY, MASARYKOVA ŠKOLA

NÝRSKO, ZÁKLADNÍ ŠKOLA

Školní budova postavená v letech 1923 – 1925 podle návrhu pražského architekta Ladislava Skřivánka ve stylu moderny silně ovlivněné českou novorenesancí. Jižní průčelí zvýraz-ňuje schodišťový rizalit řešený jako hranolo-vá věž s hodinami. Fasády novorenesanční se sgrafitovou výzdobou, kde se střídají jedno-duché a zdobené obdélníky. Výrazná domi-nanta města ve směru od jihu. V budově byly po jejím dokončení umístěny samostatná

obecná škola chlapecká, dále škola městská obchodní a škola rodinná, též škola kuchař-ská. V roce 1933 získala škola titul Masaryko-va veřejná československá obchodní škola v Klatovech. Na podzim roku 1944 byla bu-dova připravena k přechodnému ubytování německých vystěhovalců, později uvolněna pro německý vojenský lazaret. Na jaře a v létě roku 1945 sloužila k ubytování americ-kých vojsk, uprchlíků i jako vojenský lazaret.

Stavba na podlouhlém obdélném půdorysu s krat-šími bočními křídly. Hlavní vstup chráněn „závě-třím“, nad kterým je vysazen ozdobný arkýř. Bohatší pohledové členitosti fasády je dosaženo kombinací hrubé a hladké omítky a použitím dvou barevných odstínů. Školní budova z roku 1929 původně sdru-žovala školu mateřskou, obecnou a měšťanskou.

Stavba jasně nese rukopis českého architekta Mila-na Babušky, který se specializoval kromě průmyslo-vých staveb zejména na projekty veřejných budov, především škol. Po roce 1938 byla v budově umístě-na německá obecná a mateřská škola. V lednu 1945 zde fungovala infekční nemocnice pro děti uprchlí-ků a lazaret pro zraněné.

PLZEŇ, KORANDŮV SBOR

PLZEŇ, ČESKOBRATRSKÝ KOSTEL JANA HUSI

Komplex Korandova sboru je tvořen dvěma objekty – řadovým sborovým sedmipodlažním domem a kostelem na kruhovém půdorysu, situovaným ve vnitrobloku. Stře-dem domu vede z nábřeží široké schodiště k hlavnímu vstupu do vestibulu, z něhož je přístupný hlavní chrámový prostor, galerie chrámu a bytová část domu s kancelářemi v přízemí. Kostel má vnitřní průměr 20 metrů, jeho prostor

je lemován galerií, nesenou 12 sloupy, jež vynášejí také kupoli, završenou ve výšce 16 m sklobetonovým oknem. V chrámu umístěna socha Krista zhotovená v Kodani jako odlitek dle sochy z roku 1821od B. Thorvaldsena. V suteré-nu pod kostelem je kolumbárium. Realizace v letech 1935 – 1936 podle návrhu Jaroslava Fišera, jde o jednu z nejvý-znamnějších funkcionalistických staveb v regionu.

Nárožní stavba na půdorysu čtverce s hranolovou věží v oko-seném nároží. Průčelí prove-dena v kombinaci probarvené omítky a přírodního a umělého kamene. Při ulicích po obou stra-nách dvoupodlažní trakt galerií, za ním čtvercový shromažďova-cí prostor s kupolí a proskleným stropem. Proti vstupu dřevěná kazatelna, kolem ní umístěny půdorysně do čvrtkruhu lavi-ce. Realizace z roku 1925 pod-le projektu architekta Bohumila Chvojky. Výmalba stěn a kupole od Václava Šustra.

Dům představuje nejvýznamnější plzeňskou realizaci Adol-fa Loose. V pravé části starší přestavěný dvoupodlažní dům s vysokou atikou, na který vlevo navazuje novější třípod-lažní část s plochou střechou a lodžií při bočním průčelí. Fasády jsou hladké jednoduché. Ve 2. podlaží je bývalý byt - v upraveném starém domě schodišťová hala a kuchyně, při uličním průčelí vzájemně propojený dámský pokoj, obývací pokoj a jídelna s obklady a nástěnnou malbou od Roberta Aignera. Na jídelnu v nástavbě navazuje nárož-ní salon s krbem a směrem do dvora ložnice. Původní dům s historizující fasádou z 80. let 19. století rozšířený roku 1912 přístavbou garáží, roku 1929 na garážích provedena dvoupodlažní nástavba a v patře vytvořen náročně řešený dvougenerační byt podle návrhu Adolfa Loose.

PLZEŇ, BRUMMELŮV DŮM

Dvoupodlažní vila s vysokou valbovou střechou zasazená do rozsáhlé zahrady s původním oplocením. Na fasádách se uplatňuje kombinace probarvených omí-tek s plochami z kamene a režných cihel. Okna mají různé tvary a formáty, v přízemí arkýřové květinové okno osvětlující pro-stor haly. Vlastní dům zakladatele Národo-pisného musea Plzeňska Ladislava Lábka. Budova byla postavena v letech 1921-22 stavitelem Josefem Špalkem podle pro-jektu významného plzeňského architekta Hanuše Zápala ve stylu moderny.

PLZEŇ, RODINNÝ ŠESTIDŮM

Symetricky řešený dvoupodlažní objekt tvořený čtyřmi obdobnými řadovými sekcemi a dvěma koncovými sekcemi rodinných domů se sedlovými střecha-mi. Celý šestidům je architektonicky řešen jako celek, průčelí jsou provede-na z břízolitových omítek v kombinaci šedobéžové a červenohnědé barvy a režného červeného zdiva. Oplocení při

ulicích je tvořeno režnými cihlovými pilířky s betonovými hlavicemi. Příklad modernistického domu přejímajícího anglický způsob bydlení včetně dispo-zičního řešení i formálních prvků. Jedna z nejvýznamnějších a nejlépe dochova-ných realizací plzeňského architekta V. Weingärtnera z roku 1927.

PLZEŇ, DŮM LADISLAVA LÁBKA

PLZEŇ, DOMY NA BELÁNCE

Dva bloky funkcionalistických domů posta-vené v sousedství redemptoristického koste-la v prostoru bývalé strojírny bratří Belaniů, demolované na počátku 30. let 20. století. Pro objekty jsou typické barevné keramické obklady. Nárožní dům čp. 2074 - bývalý ob-chodní a činžovní dům stavitele Josefa Špalka z roku 1935 - má zaoblené nároží zdůrazněné

balkony a prosklenými stěnami. Pětipodlažní řadový dům s malými byty čp. 2185 v ulici Na Belánce – vlastní dům architekta Leo Meis-la z let 1936 – 1938; osově symetrické uliční průčelí tvoří střední část s kruhovými okny schodiště provedená ve světlé omítce, kon-trastující s krajními částmi, opatřenými tma-vým keramickým obkladem.

Dvoupodlažní výpravní budova s osmibokou schodišťovou věží, prostorným vestibulem a čekár-nami v přízemí a s byty v patře. Unikátní příklad realizace nádraž-ní budovy ve stylu české kubis-tické architektury. V tomto stylu jsou zachované i nádražní interi-éry včetně řady stylových detailů a vnitřního zařízení. Realizováno v letech 1926-1927 podle návrhu architekta Miloše Fikra.

ŽELEZNIČNÍ STANICE PLZEŇ-ZASTÁVKA (NEMOCNICE)

ROKYCANY, ŽELEZNIČNÍ STANICE

Komplex železniční stanice tvoří na západní straně ví-cepodlažní administrativní a obytná část, na výcho-dě navazuje přízemní klenutá odbavovací hala. Fasá-da většinou omítaná, doplněná výrazně tvarovanými římsami a atikami, části ploch z pohledových režných cihel. Stavba realizována v letech 1929 – 1931 podle návrhu Ing. M. Fikra. Na stavbě se podíleli významní místní stavitelé Zd. Pštross a Š. Wolf. Objekt je význam-ný především pro své objemové a hmotové řešení a funkcionalisticky jednoduché, lapidární provedení. Ve své době šlo o velmi moderní a komfortní nádražní objekt. Stavba je svým architektonickým provedením v regionu jedinečná, je zajímavou ukázkou uplatnění funkcionalismu při řešení nádražní stavby.

DOMAŽLICE, BUDOVA STÁTNÍCH ÚŘADŮ

Dvoupodlažní železobetonová stavba obdélného půdory-su s vystupujícím schodišťovým rizalitem v jižním průčelí. Před vstupním průčelím mohutná terasa se žulovým scho-dištěm. Fasáda budovy ustupuje v přízemí za líc hlavního průčelí, jehož patro je podepřeno dvěma ocelovými slou-py. Hladká průčelí jsou členěná jen dřevěnými pásovými okny. Významný příklad funkcionalistické stavby z roku 1934 podle návrhu architekta L. Krči, jedná se pravděpo-dobně o první železobetonovou stavbu ve městě. Stavba inspirovaná obdobnými objekty ve Zlíně. Součástí výstav-by tělocvičny bylo zbudování betonových teras hlediště a terénních úprav celého areálu.

Monumentální čtyřkřídlá budova s vnitř-ním dvorem vystavěná v dominantní poloze nad historickým jádrem měs-ta v letech 1926 – 1930 podle projek-tu pražského architekta Ladislava Skři-vánka ve stylu moderny silně ovlivněné českou novorenesancí. Fasády člení novorenesanční sgrafitová výzdoba, doplněná erbovními znaky a vlaste-necky laděnými nápisy, v jižním průče-lí mohutný kamenný portál, nad ním stylizovaný státní znak. Interiéry bu-dovy obsahují řadu hodnotných umě-lecko-řemeslných prvků, např. původ-ní dřevěné kazetové dveře a kamenná schodiště se zábradlím. Budova je urba-nisticky začleněna do městské zeleně – parku, který byl projektován v rámci plánované výstavby spolu s objektem.

DOMAŽLICE, SOKOLOVNA

PLZEŇ, TYRŠŮV MOST PŘES ŘEKU RADBUZU

DOLANY, SILNIČNÍ MOST PŘES ŘEKU MŽI

Jedno ze tří silničních přemostění řeky Mže (dnes chyb-ně uváděn název řeky Berounka) mezi Plzní a Křivoklátem (kromě mostů v Liblíně a Zvíkovci). Železobetonový most

o dvou polích tvořených vetknutými klenbami světlosti 45 m. Projekt vypracovala firma Ing. Václav Střebský z Plz-ně v roce 1934, výstavba probíhala v letech 1937 – 1938.

Přímý ocelový celosvařovaný obloukový most s horní mostovkou, překlenující údolí řeky Radbu-zy v Plzni–Doudlevcích. Nosná konstrukce tvoře-na dvojicí plnostěnných svařovaných oblouků o rozpětí zhruba 50 m a vzepětí 10 m. Most posta-ven v roce 1933 podle návrhu profesora Františ-ka Faltuse, ze Škodových závodů v Plzni. Původní mostovka byla provedena jako železobetonová deska, obě předmostí byla řešena jako železobe-tonová roštová konstrukce. Most byl v minulosti opatřen kandelábry s kulovitými osvětlovacími tělesy a plným zábradlím. Po rekonstrukci v 90. letech 20. století zůstal v původní podobě zacho-ván pouze ocelový mostní oblouk.

Objekt vystavěný jako Okresní hospodářská záložna v centru města. Hlavní budova má v pravé části mírně předsunuté pa-tro se zasedací místností, opatřené na fasádě keramickým ob-kladem a reliéfním pásem znázorňujícím život a zemědělské práce na Přešticku. Interiéry mají dochovánu řadu původních umělecko-řemeslných detailů jako např. travertinový obklad stěn, prosklené dveře, dlažby, schodiště se zábradlím. Ve dvo-

ře je situovaná kancelářská budova s muzejním sálem v patře a před ní kruhová kamenná kašna se sochou ženy. Objekt z let 1934 - 1935, vystavěný podle návrhu vyhlášené pražské pro-jekční kanceláře Freiwald – Böhm, která se mimo jiné speciali-zovala na návrhy budov peněžních ústavů. Reliéf na průčelí a socha ve dvoře je dílem sochaře Josefa Matějů.

Objekt pro zpracování ovoce a zeleniny vybudován pro Obchodní družstvo v Plzni v letech 1919 – 1920 přestavbou bývalé koželužny. Realizováno podle

projektu pražského architekta Jana Pacla. Dnešní podoba továrního objektu je výsledkem rozsáhlých přestaveb v letech 1939 a 1948.

PŘEŠTICE, OKRESNÍ ZÁLOŽNA

ROKYCANY, TOVÁRNA MARYLA

SUŠICE, PAMÁTNÍK ODBOJE

PLZEŇ, KREMATORIUM A KOLUMBÁRIUM

Architektonicky řešený Památník padlým tvořený opěrnou zdí na půdorysu písmene U provedenou ze žulových kvádrů a symetricky umístěnými postranními schodišti. Před zdí osazeny figurální reliéfy symbolizující 1. a 2. světovou vál-ku, mezi nimi na kamenných kvádrech jména padlých oby-vatel města v obou světových válkách. Součástí památní-

ku je socha T. G. Masaryka, stojící v parku nad pomníkem. Památník je komponován na osu významného veřejného prostoru před budovou Masarykovy školy. Objekt z roku 1933 realizován podle návrhu Jindřicha Freiwalda, sochu T. G. Masaryka vytvořil Otakar Švec.

Dvojice prvorepublikových objektů situovaná v prosto-ru Ústředního hřbitova. Budova krematoria na půdory-su kříže s centrální síní završenou kupolí s proskleným vrcholem realizována v roce 1926 podle návrhu Hanuše Zápala. Působivost vnějšího vzhledu je založe-na na kombinaci dominantní sedlové střechy a jedno-duchých hranolových hmot. Navazující objekt kolum-bária je řešen jako třípodlažní železobetonový ochoz

na půdorysu U, vycházející na obou koncích z kubických hmot s jednoramennými přímými schodišti. V půlkru-hové ploše, do níž se obrací vnitřní ochoz s kolumbári-em, je urnový háj s náhrobkem meziválečného ministra školství Gustava Habrmana. Jedna z nejvýznamnějších funkcionalistických staveb v regionu realizována v roce 1933 podle návrhu Otakara Gschwinda.