KRIZOVÝ MANAGEMENT - Dr. Ing. Vítězslav Hálek, MBA – WWW.HALEK.INFO Krize a příčiny jejich vzniku strana 1 2. Krize a příčiny jejich vzniku V návaznosti na předchozí text je třeba provést určitou systematizaci k pojmu krize. Každá krize má své charakteristiky, z nichž některé již byly vysvětleny. Nyní je třeba se zaměřit na typizaci krizových situací, základní způsoby jejich kvantifikace. S tím je spojeno o vysvětlení fenoménu rizika a způsobů jeho kvantifikace a možných přístupů k jeho zohlednění v činnosti podnikatelského subjektu. Důležitou součástí této kapitoly je i systematický pohled na mimořádné události, které jsou základními příčinami vzniku krizových situací. Touto kapitolou je uzavřen obecný teoretický úvod ke krizovému managementu a v další se budeme zaměřovat konkrétně na krizové situace v podnicích a způsoby jejich řešení spolehlivost systému, systém, jakost, havarijní stav, riziko, preriziko, riziko-in, post riziko, mimořádná událost. 2.1 Spolehlivost systémů Spolehlivostí ve zcela obecném pojetí rozumíme schopnost objektu či systému chovat se žádoucím způsobem. Naopak nespolehlivostí rozumíme výskyt nežádoucích jevů. Krizový management se zabývá problematikou nespolehlivosti, která přesáhne určitou míru, která přesahuje běžné nežádoucí stavy. Např. déšť muže být z určitého hlediska nežádoucí, nežádoucí je závada na strojním zařízení atd., ale nejedná se o krize. Množina krizových jevů je užší (podmnožina) než všechny jevy nespolehlivosti, hranicí je stanovená míra účinku nespolehlivosti. Tato míra muže být velice robustní (mohutná, významná), např. zánik organizace, výbuch sopky, zemětřesení, ale i relativně malá např. krádež v obchodě (předmět tzv. bezpečnostního managementu, který je součástí krizového managementu) drobný úraz či malá dopravní nehoda.
25
Embed
2. Krize a příčiny jejich vznikufiles.studijnimaterialy.webnode.cz/200000257-5f7e160780/Krize a její příčiny.pdf · KRIZOVÝ MANAGEMENT - Dr. Ing. Vítězslav Hálek, MBA –
This document is posted to help you gain knowledge. Please leave a comment to let me know what you think about it! Share it to your friends and learn new things together.
Transcript
KRIZOVÝ MANAGEMENT - Dr. Ing. Vítězslav Hálek, MBA – WWW.HALEK.INFO
Krize a příčiny jejich vzniku strana 1
2. Krize a příčiny jejich vzniku
V návaznosti na předchozí text je třeba provést určitou systematizaci k pojmu
krize. Každá krize má své charakteristiky, z nichž některé již byly vysvětleny.
Nyní je třeba se zaměřit na typizaci krizových situací, základní způsoby jejich
kvantifikace. S tím je spojeno o vysvětlení fenoménu rizika a způsobů jeho
kvantifikace a možných přístupů k jeho zohlednění v činnosti podnikatelského
subjektu.
Důležitou součástí této kapitoly je i systematický pohled na mimořádné události,
které jsou základními příčinami vzniku krizových situací. Touto kapitolou je
uzavřen obecný teoretický úvod ke krizovému managementu a v další se
budeme zaměřovat konkrétně na krizové situace v podnicích a způsoby jejich
řešení
spolehlivost systému, systém, jakost, havarijní stav, riziko, preriziko, riziko-in,
post riziko, mimořádná událost.
2.1 Spolehlivost systémů
Spolehlivostí ve zcela obecném pojetí rozumíme schopnost objektu či systému
chovat se žádoucím způsobem. Naopak nespolehlivostí rozumíme výskyt
nežádoucích jevů.
Krizový management se zabývá problematikou nespolehlivosti, která přesáhne určitou
míru, která přesahuje běžné nežádoucí stavy. Např. déšť muže být z určitého hlediska
nežádoucí, nežádoucí je závada na strojním zařízení atd., ale nejedná se o krize.
Množina krizových jevů je užší (podmnožina) než všechny jevy nespolehlivosti, hranicí je
stanovená míra účinku nespolehlivosti.
Tato míra muže být velice robustní (mohutná, významná), např. zánik organizace,
výbuch sopky, zemětřesení, ale i relativně malá např. krádež v obchodě (předmět tzv.
bezpečnostního managementu, který je součástí krizového managementu) drobný úraz či
malá dopravní nehoda.
KRIZOVÝ MANAGEMENT - Dr. Ing. Vítězslav Hálek, MBA – WWW.HALEK.INFO
Krize a příčiny jejich vzniku strana 2
Systém
Slovo systém je přejato z řečtiny a ve zcela obecném pojetí vyjadřuje uspořádání
rozmanitých předmětů, tedy množinu prvků. Historicky se systémem obdobně
rozumělo seskupení a sjednocení.
Systém je soubor prvků s určitými vlastnostmi a funkcemi charakterizovaný:
� strukturou,
� vnitřními vazbami,
� vnějšími vazbami.
Systémy jsou:
� přírodní,
� antropogenní (tvořené lidmi, např. technické, zemědělské politické, sociální
atd.),
� smíšené (mají prvky plně determinované přírodou i prvky tvořené lidmi).
� kombinované (např. informační, zdravotní, technické, technologické atd.)
U všech systémů existuje účelovost a funkčnost a to svým způsobem i u systémů
přírodních. Aktivní přístup akcentuje účelovost a funkčnost u systémů antropogenních a
smíšených.
Objekt (hmotný, ale také nehmotný) je tvořen systémem prvků, nebo může být
prvkem systému. Pro objekt je charakteristické, že plní určitou funkci.
(organizace, molekula, lidský organizmus)
Prvek je samostatná část objektu, dále nedělitelný, je v podstatě chápán jako
černá skříňka (modelově, ve skutečnosti je opět systémem). (procedura, atom,
informace)
KRIZOVÝ MANAGEMENT - Dr. Ing. Vítězslav Hálek, MBA – WWW.HALEK.INFO
Krize a příčiny jejich vzniku strana 3
Spolehlivost
Spolehlivost je obecná vlastnost objektu spočívající v jeho schopnosti plnit
požadované funkce při zachování hodnot provozních ukazatelů v daných mezích
a v čase podle stanovených technických podmínek.
Pro potřebu širšího chápání spolehlivosti (nejenom technické) je nutno definici upravit –
spolehlivost je obecná vlastnost objektu v jeho schopnosti plnit své funkce, či
se chovat žádoucím způsobem v určitých mezích.
Vlastnostmi spolehlivosti jsou:
� bezporuchovost,
� životnost,
� udržovatelnost (nemá smysl pro čistě přírodní objekty),
� opravitelnost (nemá smysl pro čistě přírodní objekty),
� skladovatelnost (má smysl pouze pro část technických objektů),
� pohotovost (má smysl pouze pro část technických objektů),
� bezpečnost.
Vlastnosti spolehlivosti jsou chápány po celou dobu "života" objektů, u technických
objektů včetně období likvidace.
Vlastnosti spolehlivosti se vyjadřují v tzv. "době" t, což je veličina vyjadřující provoz
objektu, mohou to být:
� bezpečnost.
� čas (např. provozní hodiny),
� ujeté kilometry,
� počty zátěžových cyklů,
� počty opracovaných výrobků,
� atd.
Základní ukazatele bezporuchovosti jsou následující:
� t1.....doba 1 poruchy (význam pro antropogenní objekty),
� tt .....doba mezi poruchami,
� tž .....život objektu, součet doby provozu do mezního stavu ukončení funkce
(vyjma pro antropogenní objekty, u technických objektů může následovat
generální oprava),
� too....doba opravy (význam pro antropogenní objekty),
� tou....doba preventivní údržby (význam pro antropogenní objekty).
KRIZOVÝ MANAGEMENT - Dr. Ing. Vítězslav Hálek, MBA – WWW.HALEK.INFO
Krize a příčiny jejich vzniku strana 4
Jakost
Jakost v technickém pojetí je obecná vlastnost objektu uspokojovat požadavky
zákazníka. V obecném pojetí je to vlastnost objektu uspokojovat požadavky na
něj kladené (tedy v zásadě požadavky lidí, jednotlivců či množin).
Ukazatele jakosti (Q) jsou dány:
� určením funkcí (např. výkon, objem, hmotnost, spotřeba paliva, design,
ekologičnost atd.),
� spolehlivosti (v zásadě změna parametrů funkcí),
� ekonomií (jakost je relativní ekonomické kategorie).
Z uvedeného je zřejmé, že jakost je pojem širší než spolehlivost a tedy i pojem krize.
Jakost zahrnuje jak popis funkce v určitém okamžiku, tak jejich změnu v čase a
ekonomické souvislosti. Systémy jakosti a jednotlivá pravidla (z velké části
normalizována, u nás v ČSN, ISO, EN) tvoří i část základu spolehlivosti a prevence krizí.
Normalizace jakosti a spolehlivosti
Spolehlivost a jakost na mezinárodní úrovni je řešena především organizacemi ISO, IEC
(mezinárodní elektrotechnické komise, která se ve spolupráci s ISO významně podílí na
normalizaci spolehlivosti výrobků) a koordinované EN (Evropské normy). U nás
normalizaci obsahují ČSN třída 0103...
Významné normy pro spolehlivost jsou:
� ČSN 010102 "Názvosloví spolehlivosti v technice",
� ČSN 010113 "Jakost výrobků. Termíny a definice“,
� ČSN 010601 "Spolehlivost v technice. Technické objekty. Pravidla pro stanovení
kritérií poruch a mezních stavů".
� ČSN IEC 50 (191); Spolehlivost a jakost služeb.
Pro ty, kteří se problematikou krizí a jejich prevencí zabývají, je znalost
uvedených norem cenným vodítkem.
Kvantifikace spolehlivosti
Kvantifikace spolehlivostních, respektive krizových jevů je potřebná ve všech fázích
řešení krizí. Pozornost budeme věnovat především kvantifikaci jevů budoucích, což je
oblast nejnáročnější. Při kvantifikaci existujících krizí (vyhodnocení) pracujeme s
ukazateli deterministickými. Naopak u jevů budoucích se jedná o jevy stochastické,
tedy nahodilé.
KRIZOVÝ MANAGEMENT - Dr. Ing. Vítězslav Hálek, MBA – WWW.HALEK.INFO
Krize a příčiny jejich vzniku strana 5
Kvantifikace ukazatelů spolehlivosti či krizí je možná následujícími způsoby:
� vyhodnocením sledování obdobných objektů (pozorováním, experimentem),
� teoretickými, zejména expertními metodami (expertní hodnocení, bodování),
� požadavky uživatelů objektu (předem definované parametry),
� požadavky zákonů či norem (ČSN, ISO, EN),
� převzetím cizích hodnot, např. zahraničních.
Dekompozice systémů
Spolehlivost i krize se mohou týkat systému a jeho jednotlivých prvků, ve vnějším
pohledu se ale vždy jedná o spolehlivost systému (nevnímáme např. poruchu hřídele,
ale zastavení stroje).
Systémy mohou mít prvky uspořádány (viz obrázek 2.1):
� sériově,
� paralelně,
� kombinovaně.
Obrázek 2.1 – Uspořádání systému
Mohou však existovat vazby, které nelze přesně odhalit a v těchto případech musíme
posoudit systém, aniž bychom charakter vazeb znali. V tomto hodnotíme krajní možnosti.
Většina praktických řešení pracuje se systémy kombinovanými, které je nutno
dekomponovat na systém sériový (většinou) či paralelní.
KRIZOVÝ MANAGEMENT - Dr. Ing. Vítězslav Hálek, MBA – WWW.HALEK.INFO
Krize a příčiny jejich vzniku strana 6
Ukazatele spolehlivosti
Systém má obecně spolehlivost R, vyjádřenou ukazateli systému Us, a ukazateli prvků
u1. V dalším výkladu budeme zjednodušeně ukazatel spolehlivosti považovat za
pravděpodobnost, že určitý jev, např. porucha, nastane.
Sériový systém se vyznačuje tím, že stačí porucha jednoho prvku a je vyřazen celý
systém; jeho spolehlivost je:
∏=
=n
1iiS uU
kde: n ...........počet prvků i
Paralelní systém má uspokojivou funkčnost, pokud má funkce alespoň 1 člen;
spolehlivost je:
∏=
−−=n
1iiS )u(11U
V obou případech se předpokládá nezávislost spolehlivosti jednotlivých prvků ui (zápis je
nutno obecně chápat jako symbolický).
Naopak nespolehlivost systému (neslučitelný jev se spolehlivostí) je:
SSn U1UU −==
kde Un ..........ukazatel nespolehlivosti
SU .........jev opačný Us
Us ..........ukazatel spolehlivosti
Při rovnoměrném rozdělení spolehlivosti na jednotlivé prvky platí u sériového
systému:
niS uU =
a naopak
1/nSi Uu =
KRIZOVÝ MANAGEMENT - Dr. Ing. Vítězslav Hálek, MBA – WWW.HALEK.INFO
Krize a příčiny jejich vzniku strana 7
U paralelních systémů je (předpoklad rovnoměrného rozdělení):
n
iS )u(11U −−=
a naopak
1/n
Si )U(11u −−=
U kombinovaného systému počítáme postupně spolehlivosti jednotlivých subsystémů a
postupně je skládáme do celkových ukazatelů systému Us.
Příklad – spolehlivost nádrží
Dvě vodní nádrže představují zásobníky chladící vody pro tepelné zařízení.
Podle konstrukčních parametrů obou nádrží bylo zjištěno, že pravděpodobnost poškození (protržení) nádrží H1 i H2 je 0,15.
Úkolem je vypočítat pravděpodobnost protržení:
� některé z nádrží,
� obou nádrží.
KRIZOVÝ MANAGEMENT - Dr. Ing. Vítězslav Hálek, MBA – WWW.HALEK.INFO
Krize a příčiny jejich vzniku strana 8
PŘÍPAD A je spolehlivostní systém sériový.
Spolehlivost se proto rovná
85,015,0112,12,1
=−=−= HS
proto platí, že spolehlivost sériová je
7225,085,085,02,1
== xS
Havarijní stav je potom
2775,01 =−=aa
SH
Pravděpodobnost, že dojde k protržení jedné z nádrží se rovná 27,75 %. PŘÍPAD B je spolehlivostní systém paralelní. Spolehlivost paralelní se proto rovná
9775,015,015,01 =−= xSb
Havarijní stav je potom
0225,09775,01 =−=b
H
Pravděpodobnost, že dojde k protržení obou nádrží se rovná 2,25 %.
2.2 Kvantifikace krizí
Kvantifikace krizí se týká všech fází řešení krizí. Krizovou problematiku, respektive rizika,
popisují jednotlivé parametry (veličiny) a jejich závislosti.
V jednotlivých fázích řešení krizí se popisují skutečnosti uvedené obrázku č. 2.2.
KRIZOVÝ MANAGEMENT - Dr. Ing. Vítězslav Hálek, MBA – WWW.HALEK.INFO
Krize a příčiny jejich vzniku strana 9
Obrázek 2.2 – Popis krizových jevů
Parametry charakterizující krizi mohou být:
� absolutní – např. plocha ohrožená zdrojem krize (km2), počet ohrožených osob,
počet ohrožených zdrojových míst (voda, plyn), předpokládaný rozsah škod atd.,
� relativní – např. počet osob na jednotku ohrožené plochy, poměr destruktivní
veličiny k odolnosti – počet m3 vody na m2 plochy při dlouhodobém dešti atd.
2.3 Fenomén rizika
Řízení rizika a krize spočívá v tom, že jeho plným pochopením a včasným podchycením
můžeme příslušnými zásahy přesměrovat negativní vývoj přes jeho stabilizaci až k jejich
plnému zvládnutí. Takto můžeme zachránit mnohé hodnoty, které dobře aplikovanými
zásahy zůstanou ušetřeny. Jde o hodnoty lidského života a zdraví, životního prostředí a
hodnoty materiální, kulturní, estetické a etické.
Obecné dělení rizika jako možného negativního vývoje situace má tyto základní fáze:
Preriziko – fáze, kdy negativní vývoj (mimořádná událost) ještě neprobíhá, ale
vznikají jeho podmínky. Vznikají velmi slabé až zcela zřetelné signály jeho
vzniku.
(Např. vytrvalé deště, dlouhodobá sucha, konflikt mezi skupinami lidí)
KRIZOVÝ MANAGEMENT - Dr. Ing. Vítězslav Hálek, MBA – WWW.HALEK.INFO
Krize a příčiny jejich vzniku strana 10
Riziko-in – fáze, kdy byly splněny všechny podmínky vzniku a po iniciaci
libovolným způsobem se mimořádná událost (havárie nebo katastrofa) plně
rozvíjí.
(v době sucha – odhozený nedopalek lehce způsobí lesní požár; deště – ucpání
odtokových cest)
Post-riziko – fáze, kdy dochází vlivem negativních okolností a souvislostí ke
vzniku mimořádné (resp. krizové) situace s nutností vzniklý stav (následky)
napravovat a zabraňovat dalšímu šíření destrukce v jiných podobách.
(např. nutnost demolic narušených staveb, odstřel překážek při záplavách,
odstraňování bahenních nánosů)
Zkušenost ukazuje možnost řízení všech zde uvedených fází vývoje rizika. Tomu
odpovídají takové druhy činnosti jako skupina preventivních opatření, skupina řídících
činností v průběhu havárie a katastrofy – např. řízení záchranné činnosti a nakonec
skupina činností při obnově, nápravě a rehabilitaci nežádoucího následku proběhlé
havárie a katastrofy.
Každá z těchto základních fází má své charakteristické projevy konkrétních destruktivních
procesů, má narůstající a odeznívající intenzitu.
Obecný model reakce lidského chování a jednání v časově návazných vývojových fázích
má určité, víceméně typické obecné projevy:
1. Ve fázi prerizika se jako první objevuje:
� období varování – vyvstávají ať již oprávněné nebo neoprávněné obavy
zakládající se na zkušenostech podobného vývoje podmínek, za nichž
může mimořádná událost vzniknout. Charakteristické pro toto období jsou
obavy. (Např. dlouhodobý nebo přívalový déšť.)
� období ohrožení – lidé dostávají zprávy o blížící se katastrofě nebo
pozorují jasné příznaky toho, že se blíží. (Zprávy o záplavách v okolních
zemích, stoupající hladiny řek, šíření lesního požáru.)
2. Ve fázi rizika-in probíhá:
� období úderu – vzniká a působí katastrofa svými ničivými a
destruktivními účinky a mění situaci postiženého místa či oblasti. (dojde
k provalení hrází, ochranných stěn, sesuvu půdy atd.)
� období orientace – postižení si uvědomují, co se vlastně stalo, vytváří si
první obraz nově vzniklé situace.
� období záchrany – je poskytována první pomoc, např. jsou
vyprošťovány zavalené osoby, je hašen požár, lidé se dostávají z dosahu
vodního živlu atd. Činnost má znaky živelnosti.
KRIZOVÝ MANAGEMENT - Dr. Ing. Vítězslav Hálek, MBA – WWW.HALEK.INFO
Krize a příčiny jejich vzniku strana 11
3. Ve fázi postrizika se objevuje:
� období nápravy – jsou podnikány další, více organizované a
cílevědomější akce pomoci postiženým, na scénu místa katastrofy
přicházejí záchranné skupiny ze vzdálenějších míst. Dochází na