Zpravodaj AZ Březen 2015

(bezen 2015)

ALTE

RNAT

IVA

ZDOLA

ZPRAVODAJ AZodpovdn redaktor: Karel Rika

zpravodaj AZ / bezen 2015 / strana 1

Potebujeme je vichni. Nkdo, aby se dozvdl, jestli dal Jarda zase gl, nkdo kvli zefektivnn vlky proti krtkm nebo pomerano-v ki, dal zase kvli uchovn dokonalho pehledu kdo s km sp v tom naem celebritnm pidirybnku. Bez ohledu na drastick pokles mry vzdlanosti za poslednch ptadvacet let se ale stle jet najdou i tac, kdo po nich shnou, aby se nco dozvdli o spolenosti a svt kolem, a u kvli vbru dovolen nebo teba pro monost kvalifikovan se rozhodnout ped volbami. Mdia zkrtka k ivotu pote-bujeme, a si kdo chce k co chce.esk mediln trh z asi 70 procent tvo bulvr a tzv. hobby tmata. Na klasick informan mdia tak zbv tetina prostoru a z nho je navc drti-v vtina v rukou rznch oligarch, kte svmi mdii ani nijak nezkouej pesn informovat, jako spe vret te-nm/divkm do hlav sv osobn, vesms finann a mocensk zjmy takovm zpsobem, aby je bn lid pebrali za sv. Koneckonc, i informace se stala zbom, a kad zbo m sv uivatelsk specifika. Zachraovat situaci by tak mla tzv. veejnoprvn mdia, nicmn ta u se zacyklila v podivnm bludnm kruhu na jednu stranu bojuj s tmi komernmi o sledovanost a klesaj tak na jejich mylenkovou i bezmylenkovitou rove, na stran druh se stav na stranu moci, j slou do roztrhn tla a poslednch zbytk soudnosti. Vsledkem onoho druhho smru je novodob propaganda a vytven obrazu neptel pi souasn oslav ptel ukrajinsk krize je tak jen

dal z ady nekonenho serilu svbytnho traktovn i rovnou pepisovn minulosti i souasnosti; dmonizaci neptele a papou-kovn vesms americkho vldnho diskursu u veejnoprvn mdia pedvedla v ppad

bombardovn Jugoslvie, agrese proti Irku, pak kolem Libye, pak Srie Vdy se hysterie vybiovala do maxima, pak, s tm, jak postup-n zaalo vychzet na povrch, e vtina pouitch argument byla v lepm ppad vylhan jen trochu, se tma ztrcelo z teru, a se o nm rovnou radji zmlklo. Lht donekonena prost nejde. Jugoslvie ns okovala, znien arabsk stty jsou daleko a milion a teba pl mrtvch Iran je jen statistika zanedbateln ve srovnn

Co takhle jet jednu petici?obsah

1 vodnk 3 Rada esk televize6 Kzn Jana Husa7 Pape kooperativm8 Nekrolog. Akce v Ne-ratovicch9 James Fassinger: Ban-krot Detroitu10 Blehrad. Pipomn-ka okupace11 Americk konvoj12 Blockupy13 Sociln bydlen14 Tiskovka o dru-stvech V416 Josef Vavrouek17 Kdy je konzultace jako sebevrada18 SPaS: Vlka v Evrop19 Tir. Ohlasy

[email protected]

Svoje pipomnky, n-zory, komente, pro-sm poslejte na tuto e-mailovou adresu:


s Charlie Hebdo Ale nyn je tu Ukrajina, o kter njak to povdo-m pece jen mme, a tak u zabhan zpravodajstv veejnoprvnch mdi bud o to silnj emoce. Vechny pokusy doshnout rozumu prostednictvm zkonnch cest typu stnost k televizn rad, ale vyznvaj a trapn a vedou jen k slcmu pocitu bezmoci. Nen boha, kter by nco zmnil. Nem pitom valnho smyslu trvit voln as petinm bojem proti T; ano, jist, jejich informan produkce je hanebn, mon dokonce poruuje zkony, ale v zemi, kde se zkony poruuj vcelku bn, to-hle zjitn zase a tak velkou vhu nem. Nejjednodum eenm je tedy televizi prost vypnout, poppad rovnou odhlsit. A si tu svou televizi i rozhlas nechaj! Uin-li tak tisce i destky tisc lid, sh-nou jim na kapsu, a ta je jedin, co koho v souasnosti zajm. Jist, masov odpojen se od bedny je v na pevn gauov spole-nosti nepedstaviteln, ale i tak plat, e ijeme v dob dikttu penz a dokud nebudou penze zrueny, zstvaj jedinou pkou nejen moci, ale i proti n. Koneckonc, o tom, zda bude nebo nebude velk vlka s Ruskem beztak prostednictvm svch loutek v jednotlivch vldch rozhodnou velk koncerny podle toho, zda to pro n bude vhodn i nikoli. Je tu ale jet strana mince v opozici proti oficilnmu vkladu djin stoj atomizovan skupiny a skupinky, kter se sna situaci zachraovat uvdnm vc na pravou mru. Problmem je, e asto sklouzvaj k pesn opanmu ernoblmu vidn svta a ocitaj se tak na stejn rovin jako oprvnn kritizovan T, ale najdou se mezi nimi i zdroje solidn, profesionln a tm i hodnotn. Ovem rozt-tn. Kdo m ale as a energii kad den projdt deset patnct portl, na nich se informace navc zdvojuj a ztrojuj? Nebylo by od vci zkusit pinejmenm ty nej-zajmavj z nich spojit do jednoho velkho portlu, kter by se stal spolehlivm protiplem mainstreamu? Pi dostaten tenosti by mohl generovat penze a umonit tak dosavadnm webovm autorm vyhnout se vyhoen, k nmu dnes svou dobrovolnost smuj. Pro-fesionalizace jet nikdy niemu neublila.Ale dost fantazi. Je takka jist, e za situace, kdy v tzv. opozici chce bt kad generlem a mt sv vlastn webnoviny, dn sjednocen jen tak nehroz. Take, co dl? e bychom si teba stihli dal petici proti T?


Vtina televiznch divk a oban esk republiky nem tuen, e nco jako Rada esk televize, i dal mediln Rady, existu-je. Nevd, e existuje njak Zkon o esk televizi a njak Kodex esk televize. Zprvy ze svta pijmaj tak, jak je jim mdia hlav-nho proudu pedkldaj a pokud se peci jen zamlej nad tm, e by skutenost mohla bt odlin od medilnho obrazu, tak si nad tm akort nkde popovdaj se znmmi. Vtina lid vbec nepeml o tom, e by za kva-litu zpravodajstv ve veejno-prvnch m-dich mohl bt nkdo zodpovdn, a e by je ml nkdo kontro-lovat. A tak se tak nedopracuj k tomu, e existuje njak Rada esk televize, kterou ze svch dan plat, kter je volen poslanci a kter m konkrtn koly a to jest dohlet na to, e esk televize pracuje podle zkona a ppadn podnikat kroky k nprav. V samotnm vysln esk televize se toti o Rad esk televize tm nemluv. Pouze ve velmi vjimench ppadech. A zodpovdn lid v esk televizi zejm velmi dobe vd, pro o existenci tto instituce ml. Rada es-k televize toti prakticky msto plnn svch povinnost nedl VBEC NIC.

A ani vlastn nic dlat nemus. Jak jsem se ze sv vlastn zkuenosti pesvdil nejen j, ale jak se o tom pesvduj ron destky a mon pr set lid, tak neexistuje ani dn zpsob, jak ji donutit vykonvat jej povinnos-ti, protoe odvolat ji me pouze Poslaneck snmovna a dokud esk televize dl to, co je pro vldnouc politickou garnituru vyhovu-jc, nen v esk televizi dvod k jakmkoliv zmnm a Rada esk televize me vesele pedstrat, e nco dl.

Jak to tedy funguje? Je poteba se nejdve seznmit se znnm Zkona o esk televizi:

Zkon o T v 2 odstavci 2 uvd:

(2) Hlavnmi koly veejn sluby v oblasti televiznho vysln jsou zejmnaa) poskytovn objektivnch, ovench, ve svm celku vyvench a vestrannch infor-mac pro svobodn vytven nzor, b) pispvn k prvnmu vdom obyvatel esk republiky, c) vytven a en program a poskytov-

n vyven nabdky poad pro vechny skupiny obyvatel se zetelem na svobodu jejich nboensk vry a pesvden, kulturu, etnick nebo nrodnostn pvod, nrodn totonost, sociln pvod, vk nebo pohlav tak, aby tyto programy a poady odrely roz-

manitost nzor a politickch, nboenskch, filozofickch a umleckch smr, a to s clem poslit vzjemn porozumn a toleranci a podporovat soudrnost pluralitn spolenosti, d) rozvjen kulturn identity obyvatel esk republiky vetn pslunk nrodnostnch nebo etnickch menin, e) vroba a vysln zejmna zpravodajskch, publicistickch, dokumentrnch, umlec-kch, dramatickch, sportovnch, zbavnch a vzdlvacch poad a poad pro dti a mlde.

Asi by se nalo velk mnostv lid, kte by byli schopni prokzat, e esk televize tyto sv koly v nejrznjch oblastech velmi as-to nepln.Pokud maj lid nzor, e T poruuje Zkon, tak maj monost se obrtit bu pmo na T, nebo na Radu T.

K Rad T se v Zkon o T prav v 4 toto:

(1) Orgnem, jm se uplatuje prvo veej-nosti na kontrolu innosti esk televize je Rada esk televize (dle jen Rada). Rada

Rada esk televize ba na prameni Pravdy v eskch mdich


m 15 len. leny Rady vol a odvolv Po-slaneck snmovna Parlamentu esk republi-ky (dle jen Poslaneck snmovna) tak, aby v n byly zastoupeny vznamn regionln, politick, sociln a kulturn nzorov proudy.

(2) Nvrhy kandidt na leny Rady pedkl-daj Poslaneck snmovn organizace a sdru-en pedstavujc kulturn, regionln, socil-n, odborov, zamstnavatelsk, nboensk, vzdlvac, vdeck, ekologick a nrodnostn zjmy.

Dle v 8 toto:

(1) Do psobnosti Rady nle: a) jmenovat a odvolvat generlnho editele a na jeho nvrh editele televiznch studi es-k televize (dle jen televizn studia); roz-hodnut o odvoln generlnho editele mus bt psemn odvodnno a nejpozdji do 7 dn ode dne jeho doruen generlnmu edi-teli uveejnno Radou zpsobem umoujcm dlkov pstup, b) schvalovat rozpoet a zvren et esk televize a kontrolovat plnn rozpotu esk televize, c) schvalovat na nvrh generlnho editele Statut esk televize, d) pedkldat Poslaneck snmovn ke schv-len Kodex esk televize, kter stanov zsa-dy naplovn veejn sluby v oblasti televiz-nho vysln; poruen Kodexu esk televize

je kvalifikovno jako poruen pracovn kzn podle zvltnho zkona,3b) e) schvalovat nvrhy generlnho editele na zizovn nebo zruen televiznch studi ( 9 odst. 8) a nvrhy podle 9 odst. 7, f) rozhodovat o stnostech tkajcch se ge-nerlnho editele, g) dohlet na plnn kol veejn sluby v oblasti televiznho vysln ( 2 a 3) a na na-

plovn zsad vyplvajcch z Kodexu esk televize a za tm elem vydvat stanoviska a doporuen tkajc se programov nabdky, h) schvalovat dlouhodob plny programov-

ho, technickho a ekonomickho rozvoje, i) zizovat dozor komisi ( 8a) a stanovit vi odmn len dozor komise ( 8a odst. 7), j) urovat mzdu generlnho editele.

V 9 se mluv o vztahu generlnho editele T a Rady T:

(2) Ze sv innosti je generln editel odpo-vdn Rad a m prvo se zastovat jejch jednn.

(6) Generln editel me bt z funkce Ra-dou odvoln, zejmna nepln-li esk televize opakovan koly veejn sluby v oblasti tele-viznho vysln podle tohoto zkona ( 2 a 3) nebo povinnosti vyplvajc ze zvltnch prv-nch pedpis3c) nebo nenapluje-li svmi programy zsady Kodexu esk televize. Rada odvol generlnho editele z funkce, jestlie generln editel poru sv povinnosti stano-ven zkonem nebo Statutem esk televize anebo pestane-li splovat pedpoklady pro vkon funkce stanoven tmto zkonem.

A jak je praxe?

Pokud jste nkdy zkoueli esk televizi nco vytknout a ta stnost ukazovala na to, e T manipuluje s informacemi smrem, kter je njakm zpsobem douc pro politicko-eko-nomickou elitu tto zem, tak pokud vbec dostanete odpov, vyzn ve smyslu, e je to pouze v nzor a e nemaj dvod cokoliv na svm zpravodajstv mnit.Pokud se se svou stnost obrtte na Radu T, pokud vbec dostanete odpov, dopad-nete pln stejn, akort to bude trvat dle, protoe Rada si nejdve vyd stanovisko editele T a ten to zale pslun redakci. Rada pak akort k odpovdi pipoj, e se zto-touje se stanoviskem editele T a to je ve. V Zkon o T neexistuje dn termn, do


kdy m Rada stnost vydit, ani jak. Take sta, kdy vm pole zpt njak formln blbol klidn nkolik msc po tom, co jste stnost podali a tm jsou jej povinnosti spl-nn. Nkdy se ani neobtuje odpovdat. O njakm een stnost neme bt ani ei. Ve zprvch o innosti T pouze formln konstatuje, jak je esk televize skvl a jak vechno perfektn funguje. Ve srovnn s ostatnmi eskmi televizemi je pr nejd-vryhodnj, co ale ve srovnn s bulvrn umpou TV Nova a nzkorozpotovou TV Pri-ma nen dn vhra.Patm k lidem, kte maj s ignorantskm pstupem Rady T ke stnostem oban a k povinnostem T dlouholetou zkuenost. A i kdy se v minulm roce s pchodem nkolika novch osobnost do Rady situace trochu zlep-ila, tak vzhledem k tomu, e jsou v menin, Rada T jako celek (ne)funguje stle stejn.Kdy se oban ozvou trochu hlasitji a do-aduj se praktickho naplovn jejich kon-trolnch povinnost, lenov Rady monosti jejich vyjadovn omez, tak jak k tomu dolo na jednn Rady 11.3.2015. Toho dne si od-souhlasili, e veejnost bude moci na jejch veejnch jednnch vystoupit pouze pokud to Rada vtinov odhlasuje. Ji dve, bhem roku 2012, zavedli na jednn Rady psnj bezpenostn opaten, protoe se nkolikrt stalo, e veejnost projevila svou nespokoje-nost bhem jednn Rady velmi hlasit. Kdy to domyslme a k pinm, vzhledem k tomu, e je esk televize dky dezinformov-n veejnosti spoluvinkem bezpotu lidskch tragdi nejen v na zemi, tak nen divu, e m mnoho lid na pracovnky esk televize oprvnn vztek a e tedy i lenov Rady T maj dost dvod k tomu, aby se rozhnvan veejnosti bli.Aktuln udlosti zvedly ve veejnosti novou vlnu nespokojenosti se zpravodajstvm esk televize. Jedn se samozejm pedevm o ne-spokojenost se zpravodajstvm o Rusku, resp. o konfliktu na Ukrajin. Kad, alespo pr-mrn inteligentn lovk vid, e zpravodajstv esk televize v tto oblasti je siln proti-rusky zameno a pln tak propagandistick cle za-dvan a nkde ve veden skupiny Bilderberg (o n T pochopiteln tak nemluv). Rozpor mezi tm, co se lid dozvdaj z vysln T a ze zdroj nachzejcch se pmo v oblasti konflik-tu, je tak velk, e se proti tomu ozvalo i mno-stv politik vetn prezidenta Miloe Zemana.

Avak dokud tch politik nebude vtina a dokud nebudou schopni zmnit Zkon o es-k televizi, nebo alespo adekvtn vymnit leny Rady T, tak nemaj anci nco zmnit. V roce 2012 jsem dokonce podal trestn ozn-men na poruovn Zkona o T, kdy jsem

poukazoval na to, jak T le o udlostech z 11. z 2001. Sttn zstupkyn ppad odloila s tm, e i kdyby se prokzalo, e mm pravdu, v Zkon o T nejsou dn sankce a nelze tedy nikoho potrestat.esk televize tedy me dle plnit svou propagandistickou funkci a lenov Rady T, editel T a hlavn redaktoi se mohou dl pomysln koupat v krvi obt vlench kon-flikt, kter by bez tvavch mdi nemohly vbec vzniknout.Museli bychom vymnit souasn zaprodan politiky za takov, kte budou mt skutenou vli zmnit situaci v eskch veejnoprvnch mdich. Ale je to kruh zaarovan kouzlem lhostejnosti a rezignace oban tto zem. Televize propaguje takov politiky, kte nebudou chtt na T nic mnit a ti, kte by nco mnit chtli, cenzuruje a tak to jde pod dokola.Jist je to, e pseudo-demokratick politick systm v R je na T zvisl a je s n zce pro-pojen. Kdy se poda zmnit jedno, zmn se i druh. Kdy a jak k tomu dojde, nev nikdo. Je to na kadm z ns, kdy se rozhodne zamit st sv pozornosti na vci veejn a uinit nco pro obecn dobro.

Jan Korl, [email protected]

byla vyvolan nov

vlna nespokojenosti se

zpravodajstvm T kvli

ukrajin

zpravodaj AZ / z 2013 / strana 6

Marie L. NeudorflLOV: Tet pokraovn vatk z kzn Mistra Jana Husa Ze spisu Jan Hus, esk nedln postila. Vyloen svatch ten ne-dlnch. (K vydn pipravil Ji Dahelka. Praha: Akademia 1992). Pevedeno do souasn etiny.

M. Jan Hus interpretoval citt ze sv. Luke v souvislosti s dobovmi pomry, v nich mocn, zvlt katolick crkev zneuvali sv pozice k soukrommu obohacovn a zanedbvali prci pro rove lidu, kter je podstatou kesansk lsky a ivota. Naopak mocn udrovali zmrn lid v nevdomosti, hchu a nesvobod, nebo tak ho mohli snadnji ovldat. Udlali si z crkve vnosnou ivnost. Hus se ve svm vkladu soustedil na kritiku tohoto stavu, pipomnaje, e pokn je dleit cesta k odputn, k nprav, ale pokn muselo bt doprovzen n-pravnmi skutky, kter vedou ke spravedlnosti vi tm, kterm bylo ubleno.

Mistr Jan Hus: Z nedatovanho kzn.Evangelium sv. Luke, kap. 24.//Pokoj ducha svatho ru ti, kte se boj a kte jednaj z nerozumu, z hlouposti// a ti, kte he ze zlosti, jako Jid, kter zradil svho mistra z lakomstv a biskupov a zkonci, kte /Jee/ na smrt pi-vedli. Nyn pokoj ru zvlt misti, kn a uen, i svtt rozumn., co jest Jid lakomch a smilnk kn a jinch, kte he pro-ti rozumu, navzdory, e vd, e lichva, svatokupectv, smilstvo, hnv a kostkstv jsou hchem smrtelnmJe kzal: ite pokn. .. Nebudete-li init pokn, vichni tak zahynete. Ji tak luai svta, falen kn, nek, aby lid inili pokn, Ale k, kdo d penze, ten obdr odputn hch a bude zbaven muk Ale kde je zadostiuin hchu? musme uinit pokn ze vech hch, litujce jich srden a dostaten je napravit iny

kalend

Iniciativa ProAlt a Spolen pro es-k Budjovice Vs zve na pedstaven nov knihy s nzvem Pelom doc. Ilony vihlkov za asti autorky. Kde: Klub Kredance, Riegrova 51, esk Budjovice

Kdy: 7.4.2015, 17:00h Vstupn: Dobrovoln

Mstsk Knihovna Varnsdorf zve na cy-klus pednek ABC lokln ekonomiky Host: Ing. Eva Ham-plov, editelka MAS esk sever. S redak-torem portlu lokalni--ekonomika.cz Mar-tinem Zkou a jeho hosty budeme formou veejn diskuse rozv-

jet zajmav otzky na tma zlepen ivota nejen ve luknovskm vbku. Kdy: t, 14. dubna, 18:00 20:00. Kde: Mstsk knihov-na Varnsdorf, Otha-lova 1260, Varnsdorf

Zveme vs na dal semin SPaSu Glo-bln kapitalismus v subsaharsk Africe: Tba minerl, chu-doba a etnick vlky

PhDr. Marek Hrubec, PhD. Semin se kon dne 16. 4. 2015 od 17:00 hod. v pzem Domu odborovch sva-z Nmst Winstona Churchilla, Praha 3


Vatikn. Pape Frantiek v aule Pavla VI. pijal sedm tisc zstupc Konfederace italskch kooperativ z vrobnch i nevrobnch sektor. Djiny italskho katolickho drustev-nictv, jak zdraznil Svat otec, sahaj do devate-nctho stolet. U zrodu zemdlskch a pen-nch drustev mnohokrt moude stli mstn fari, poznamenal. Crkevn nauka vdy dru-stevnictv uznvala a cenila si ho, jak dokldaj dokumenty Lva XIII., Pavla VI. i Bene-dikta XVI., pokraoval pape a peel k dnen loze kato-lickch drustev:V rznch italskch diec-zch dosud drustevnictv poskytuje inn een na problm nezamstnanosti a socilnho znevhodnn. Dnes je bnm pravidlem, e lovk pi hledn prce usly: Poj pracovat do tto firmy, 10 i 11 hodin prce za 600 euro. Nelb se ti to? Tak b dom. Za nm toti stoj dlouh zstup lid, kte hledaj prci. A hlad ns pimje k tomu, e bereme, co nm dvaj, tak prci na erno. Kolik mu a en, kte dnes u nkoho pracuj v domcnosti, dostane jednou dchod?Nen snadn mluvit o penzch, pipustil pape. A s odvolnm na sv. Basila z Csareje, crkevn-ho otce ze tvrtho stolet, kterho pozdji cito-val tak sv. Frantiek, oznail penze za blovy vkaly.Nyn to opakuje tak pape: Penze jsou b-lovy vkaly. Kdy se z penz stane modla, d lidsk rozhodovn. A pot lovka zni, dove-dou k zavren, uin si z nj sluhu. Drustvo me s penzi sprv nakldat a pouvat je ve slub ivotu, pokud se jedn o prav drustvo, tedy takov, kde kapitl neovld lovka, nbr lovk ovld kapitl.V tto souvislosti pape vyzval k boji proti fa-lenm drustvm, kter vystupuj pod takovm jmnem, avak ve skutenosti sleduj lukrativ-n a leckdy neestn cle, podvdj sv leny, nevyhbaj se trnm manipulacm a korupnm tahm.Pokud je drustevnick hospodstv auten-tick a pokud m dostt sv zsadn sociln

funkci, () mus sledovat transparentn cle. M podporovat ekonomickou poctivost! Takovou, kter hospodstv ozdravuje v moi skon globln ekonomiky. Pravou ekonomiku utvej lid, kte maj v srdci a mysli vlun obecn dobro. vyzdvihl pape Frantiek. V obshl promluv pak lenm italskch katolickch drustev do-

poruil ptici konkrtnch postoj. Vyzval je k podpoe zamstnanosti nejslabch spoleenskch vrstev, ke hledn novch forem soci-lnho zabezpeen, zejm-na zdravotnictv, ke snaze o sociln spravedlnost a osobnostn rst kadho drustevnka, k nalezen souladu mezi pracovnmi a rodinnmi povinnostmi a

konen k uvenm investicm dobrch pro-stedk do dobrch dl.To je vae prav posln, kter vyaduje tvoi-vou fantazii. Novmi formami, metodami, postoji a nstroji bojujte proti skartan kultue, kte-rou dnes provme. Tento odpis lovka pstuj mocnosti, kter dr v rukou ekonomicko-finan-n politiku globalizovanho svta, v jeho stedu stoj bek penz.V samm zvru pape italsk katolick dru-stevnky vybdl ke spoluprci s jinmi typy dru-stevnho sdruovn a k poukazu na spolen hodnoty.Existuj katolick a nekatolick drustva. Ptm se ale: uchrnme si vru tm, e se uzaveme sami do sebe? Tm, e budeme spolupracovat jenom mezi sebou? Nebojte se plnu na utvoen drustevnho spolku, nbr jej jako kesan pro-vejte ve sv ve a na zklad vlastn identity. Pokraujte v cest se vemi lidmi dobr vle. To je toti kesansk povoln, ke ktermu je kad zvn. Kesansk hodnoty nejsou nam vlast-nictvm, mme je sdlet s tmi, kte sice nemysl jako my, ale usiluj o tot, co my. Jdte proto s odvahou dl! Jste tvrci, bsnci. Kupedu!Louil se Petrv nstupce se leny italsk Kon-federace kooperativ.

Zdroj: www.radiovaticana.cz

Pape kooperativm: Podporovat ekonomickou poctivost v moi skon globln ekonomiky


Hned na zatku bezna pedstavila Ilona vihlkov svou knihu Pelom v kultur-nm dom v Neratovicch. Pi t pleitosti se tak seznmila s aktivitami mstnho ob-anskho sdruen Aktivita Neratovice, kter mimo jin vydv Neratoviny (http://www.ne-ratoviny.cz/) a pod mnoho zajmavch akc. Pavel anda, kter je rovn mstnm zastupi-telem a kter je hybatelem sdruen, m adu zkuenost a nen divu, e se debata ke knize povedla na vbornou.Vce ne 40 astnk mlo zjem nejen o knihu, ale i o rozbor souasnho dn, a po otzky povahy penz i pouit teorie chaosu. Rdi jsme s mstnm sdruenm navzali spo-luprci a doufme, e nezstane u jedn vyda-en akce.

O knize Pelom

v Neratovicch

Kdy jsem vidl Bohoue Molnra popr-v, byl jsem pekvapen. S delmi vlasy na havla a v bnm, neformlnm obleen vypadal jako postar mnika z konce 60. let. Pekvapen narostlo s tm, kdy jsem se dozvdl, e je prvnkem. Vbec nevypadal prvnicky. Nebyl naehlen jako Radek Po-korn, vzoru agresivnho jak Tom Sokol, i vykutlenho co Julius Kramari. A u rozhodn nebyl ven jako Oldich Chod-ra. Le vnjek klame. Bohou moc nemluvil, ani asto, ani dlouze, zato vak k vci, hutn a srozumiteln. Jeho e byla jasn, nikoli zkroucen jako paragraf, a dokazovala fun-

dovanost, rozhled i nadhled. A nelo jen o prvnick otzky. Byl bystrm pozorovatelem ivota a spolenosti. S pohledem lehce optimi-stickho realisty si uvdomoval, jak nesnad-n je doshnout mnohdy i drobnch cl, by jakkoli potebnch, pitalivch a naplnnch pozitivnmi hodnotami nedlal si toti o li-dech iluze. Netrpl vak deziluz, naopak. St-le v nm jakoby plpolal plamnek mylenek demokratick a humanistick spoluprce a solidarity s nadj, e se me rozhoet. Proto byl nalevo. Proto byl v Alternativ zdola, aby pomohl konkrtnm projektm pro obyejn obany. Proto se podlel teba i na distribuci knihy Ilony vihlkov Pelom. Ve stedu 11. bezna odpoledne, kdy zajioval doru-en dal vrky, nhle skonal. A tehdy jsem se dozvdl, e byl ronk 1950. Tak proto ta mnika, ten duch mylenek let edestch, ta nadje, e me bt lpe, a vle se o to pi-init. Klenot ze zlatch edestch.(kru)

nekrolog


James Fassinger: bankrot Detroitu

Do 13.4.2015 bude v Komunitnm centru Prdelna, Holekova 38a, Praha 5 (tram U Zvonu), pstupn zajmav vstava James Fassinger Bankrot Detroitu. Oteveno Po - P 14:00 - 16:00 (a v dob dalch program komunitnho centra).

James Fassinger strvil vtinu ze svch 25 let fotografovnm, chodil po ulicch velkch i malch mst, kde fotografoval zajmav a asto pehlen ivoty obyejnch lid a mst, kter je obklopuj. Po absolvovn urnalistiky na univerzit ve stednm Michiganu strvil 16 let ivotem a prac v esk republice, kde pracoval jako fotograf a foto editor pro Pro-gnosis, prvn anglicky psan noviny v zemi, a pozdji psobil jako freelance fotograf v regionu.V roce 2008 se James pesunul se svou rodi-nou do Detroitu, kde strvil est let fotogra-fovnm a psanm o sociln, environmentln a finann realit v roce 2008 v obdob ekono-mick krize, o hnut Occupy po cel Americe a o dopadech kolapsu automobilovho pr-myslu a nslednmu bankrotu msta Detroitu nejvtho msta v Americe kter bylo takto postieno.James se pak pesunul zptky do Evropy a rozdlil svj as mezi Prahu a Detroit. Je pi-spvatelem mnoha mdi: The Guardian, The Times of London, Reuters, The Daily Beast, Truthout a The Peoples Tribune. Jeho vlast-n prce pokrauje se zamenm na sociln a environmentln promnu, stejn jako na hnut, kter se zabvaj obma tmito kontro-verznmi tmaty.Jeho prce se tak objevily ve Washington Post, The New York Times, The European, Mint Press News, v eskch Lidovch novi-nch a v El Pais ve panlsku.


Proti zapomnn

Pietn shromdn k pipomenut 16. v-ro humanitrnho bombardovn B-lehradu se uskutenilo 24. bezna ped budo-vou srbskho velvyslanectv v Praze na Mal stran. Poslanec SSD Jaroslav Foldyna asi stovce ptomnch piblil prbh pepaden Srbska a odtren Kosova vetn pipomenut dvou tisc obt bombardovn metropole a dalch esti tisc zrannch. Pedevm se ale vnoval otzce poruen mezinrodnho prva ze strany tonka USA a NATO, reprezento-vanch tehdy Billem Clintonem a Javierem Solanou. Mluv inicia-tivy Ne zkladnm Eva Novotn tehdej tok bez souhlasu RB OSN oznaila za vykroen USA a EU na cest k profaistickmu charak-teru jejich dnen politiky, nap. na Ukrajin. Varovala ped voleb-nmi hlasy pro osoby a strany, kter souhlasily a souhlas s agres a poruovnm mezinrodnho prva, a vyzvala k prosazovn diplo-matickch een spor a k realizaci opaten na podporu a poslen mru v duchu dejme anci mru.Shromdn zakonila pravoslavn me.(kru)

Okupace zapomenut a neviditeln

Jak 76. vro okupace eskch zem faistickm Nmeckem, tak ne-bezpe souasn pliv hospodsk okupace republiky byly ped-mtem vzpomnkovho, ale i protestnho shromdn 15. bezna v Praze. Europoslanec KSM Miloslav Ransdorf popsal nkdej udlos-ti, kter ukonily rozpad demokratickho eskoslovenska, vznik Protek-tortu echy a Morava a Slovenskho ttu a pozdji vedly ke 2. svtov vlce a znanm obtem naich oban a spojeneckch vojk pi osvo-bozovn republiky. Pipomnl charakter okupace a faismu, poukzal na oiven faismu v dnen dob na Ukrajin a jinde v Evrop a na jeho podporu i od veden EU a USA. Spolu s mluv iniciativy Ne zkladnm Evou Novotnou upozornil na snahy o nov vklad vlench udlost, pevrcen vink a obt, co dokumentoval i fakt, e smutn vro mdia a politici tm ignorovali a na Vclavsk nmst pilo vro vzpomenout asi sto lid. V dalm zaznlo va-rovn ped novodobou formou naplnn cl nkdejch vojensko politickch okupac, kter tkv v ekonomickm a ideovm ovldnut clov zem, ani by byla vlastn naruena skopka jej politick, a to teba i demokratick struk-tury. Za takov nstroj byla oznaena chysta-n smlouva o Transatlantickm obchodnm a investinm partnerstv (TTIP).(kru)


Kritika konvoje armdy USA jako demonstrace sly byla mottem demonstrace, na n se v Praze 29. bezna selo v Praze na Vc-lavskm nmst ped 800 lid. Demonstraci uspodaly iniciativy Ne zkladnm, SPaS, Evropan proti vlce aj., k nim se pipojila KSM.Mluv SPaS Milan Neubert na vod ocitoval oficiln dokumenty armdy USA, prv kter prjezd dragoun prohlsily za demonstraci sly, a podobn konvo-je jinak projdj pes R v poklidu a bez takov politick a mediln pozornosti. Vce ne destka enk upozorovala na mezinrodn situaci vlku na Ukrajin, konfrontaci mezi USA, EU a Ruskem k jejmu uklidnn konvoj jako de-monstrace sly nepispv. Za nutnou podmnku budoucch mezinrodnch vztah oznaili dodro-vn mezinrodnho prva a princip OSN vemi stty. Rovn konstatovali, e konvoj se z demonstrace partnerstv, jak ji pojali jeho et zastnci a vlda, stal ukzkou vazalstv eskch pedstavitel vi USA a zostil vnitn situaci v R, kdy se rozily a zvily projevy nenvisti mezi oponenty.Konvoj m i dozvuky v aktivistick komunit. Spoluzakladatel iniciativy NeZa a jej mluv v l. 2006-10 Jan Mjek, mluv NeZa z l. 2007-8 Ivona Novomesk-Remundov a koordintor-k brnnsk skupiny NeZa 2007-8 Jana Jedlikov vydali prohlen, v nm mj. odmtaj ernobl vidn svta a tvrd, e s rostouc eska-lac napt mezi Zpadem a Vchodem a s blcm se prjezdem alian-nho konvoje eskou republikou se v mdich zaaly objevovat postoje iniciativy Ne zkladnm npadn blzk kremelsk rtorice, a t, e iniciativa Ne zkladnm naplnila sv posln v roce 2009 a uskupen vystupujc pod jej hlavi-kou nereprezentuje osobnosti a obany, kte s iniciativou ped lety spojili sv jmno. Stvajc aktivist vetn mluv NeZa Evy Novotn pou-kazuj na to, e NeZa po odvoln radaru americ-kou stranou se nadle vnovala protivlenm aktivitm, ale t prosazovn pm demokracie (ostatn o radaru chtla rozhodnout referendem), transparentnosti politiky (o radaru se nkolik let jednalo utajen), protikorupnm opatenm (bylo podezen na roli platk v obchodu se zbran-mi). Dnes jsou aktivist NeZa inn mj. v kampani proti smlouv TTIP, kde nrodnm koordinto-rem je Jan Mjek. Demonstrace proti konvoji se zastnil teba i Jan Bedn, kter spolu s dalm z prvn dvojice mluvch Janem Tamem drel msc hladovku proti radaru, a vystoupili na ni Dominik Forman ze Socialistick solidarity, kterou v NeZa reprezentoval Jan Mjek, a Ta Bednov a Dana Feminov z Humanistickho hnut, kter bylo druhou spoluzakldajc organizac Ne zkladen...(kru)

Konvoj rozdloval


Evropsk den odporu

Ve stedu 18. bezna ve Frankfurtu nad Mohanem vyvrcholily akce podan ali-anc Blockupy (loni jsme o n ji krtce refe-rovali). Odpoledne se konala demonstrace a pochod desetitisc astnk protest k novmu velkolepmu sdlu urenmu veden Evropsk centrln banky. Slavnostn inau-gurace v ele se fem ECB M. Draghim byla ponkud uskromnna, msto bylo obehnno polici a ostnatm drtem pot, co byl ohl-en zmr naruit prbh slavnosti ze strany Blockupy. Protesty mly upozornit na to, e nen co slavit. Ultramodern komplex n-kolika budov, ktermu vvod 200 m vysok mrakodrap, umstn na behu eky by mohl bt dnenm zosobnnm povstn ve ze slonoviny. Ne vdci, ale finannci jsou elitou konce 20. a potku 21. stolet, m dl vc vzdlenou relnmu svtu, kter je obklopuje. Clem protest bylo vyslat jednoznan a viditeln signl mezinrodn solidarity proti krtm, autoritskmu krizovmu manage-mentu a vbec veejnm politikm vedoucm k chudob znan sti spolenosti. Ty jsou zavdny Mezinrodnm mnovm fondem (IMF) nebo Evropskou centrln bankou (ECB), kter je lenem mezinrodnch vi-tel tzv. trojky. Podle Blockupy se eurozna stala obrovskou laborato politiky krt, kter dus vtinu Evropy a za n stle stoj nmeck kanclka Angela Merkel, podle a-sopisu Forbes nejmocnj ena svta. Ta el narstajc kritice za upednostovn toho, co je vnmno jako rigidn pstup k fiskln discipln, a kter na zem jihu jako je ecko, Portugalsko nebo panlsko klade nefrov nroky. A. Merkelov se brn, e konsoli-

dace a rst jsou jen dv strany te mince. M. Draghi povauje obviov-n ECB jako vinka krt za nefrov a tvrd, e banka naopak pomhala zmrovat oky, kter utrpla ekono-mika a reprezentovat zjmy vtiny oban eurozny. ECB je podle jeho slov soust een, nikoli pinou krize.Akoli se valn vtina odpolednch protestujcch se chovala mrumi-lovn, dopoledn akce blokdy byla mnohem vce konfrontan. Potyky s policejnmi tkoodnci protest

dostaly do mainstreamovch mdi, by or-ganiztoi explicitn stavli na mylenkch obansk neposlunosti (H. D. Thoreau, 1849) a nensil (Gandh), mezi protestujcmi byli lid v ertovnch pevlecch, s bublifuky, balonky, rovmi transparenty apod. Pesto v ulicch hoela auta, vzduch sytil slzn plyn, nkolik stovek lid bylo zateno a stovky byly zranny, jak na stran strnk, tak i protes-tujcch. Mezi enky na podiu se objevily dv vrazn eny nmeck poslankyn Die Linke Sahra Wagenknecht a kanadsk aktivistka Nao-mi Klein (autorka bestseller No Logo, The Shock Doctrine, This Changes Everything), kter propojila tma protest s ochranou pla-nety ped klimatickou zmnou a energetickou bezpenost. Blockupy je soust evropsk st rznch ak-tivistickch socilnch hnut vystupujcch proti krtm a nadnrodnm finannm institucm. Tvo je zstupci levicovch stran, zelench, migrant, nezamstnanch, lid v prekrnch pozicch, dlnk v prmyslu, odbor, anti-faist z mnoha evropskch zem (Itlie, pa-nlsko, Belgie, Holandsko, Dnsko, Francie, Nmecka atd.). Spolen se sna utvoit jed-notn evropsk hnut pod mottem EU United in diversity (jednotn v rozmanitosti), kter zvrt sporn opaten a nastartuje budovn demokracie a solidarity zdola. Blockupy sv akce pod ji nkolik let, v roce 2012 msto Frankfurt nad Mohanen akce hnut zcela zakzalo.

Odkazy:http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/pro-testy-proti-skrtum-ve-frankfurtu-hazeli--kameni-na-polici/r~70f6476acd4211e4bc-74002590604f2e/


S radost sledujeme ppravu koncepce socilnho bydlen, kter ji nepot s ubytovnami

Alternativa Zdola je lenskou organizac Platformy pro sociln byd-len, kter vznikla v roce 2013. Jejm pedsedou a od potku jed-nm z hlavnch osobnost je antropolog tpn Ripka. Platforma pro sociln bydlen je uskupenm nevldnch neziskovch organizac, od-bornk a zstupc veejnosti vnujcch se tmatu socilnho bydlen a lidskch prv. Nabz pedevm odbornost a zkuenosti ze zahrani. lenov platformy se aktivn podleli na pprav Koncepce socilnho bydlen R 2015-2025, kterou nedvno v Sentu pedstavilo Minister-stvo prce a socilnch vc (MPSV; spolu-gestorem je Ministerstvo pro mstn rozvoj, MMR) a kterou v dubnu oficiln pedlo vld.Koncepce si zaslou pozornost pro svou na esk pomry znanou revolunost. Vychz z pedpokladu, e veejnm zjmem je co nejrych-lej ukonovn bezdomovectv a prevence ztrty bydlen. Koncepce je jednm z podklad pipravovanho zkona o socilnm bydlen, jeho vcn zmr m bt letos MPSV pedloen. Clovmi skupina-mi koncepce jsou lid v bytov nouzi a lid vynakldajc na bydlen nepimen nklady, pi definovn bytov nouze se koncepce opr o evropskou kategorizaci bezdomovectv ETHOS. Odhaduje se, e se jedn piblin o pl milinu osob. Tito lid maj mt nrok na ti typy bydlen krizov bydlen, sociln byt a dostupn byt. Dle se pot se slouenm dvek na bydlen a vy zodpovdnost obc za sociln bydlen, obce maj mt v bytovm fondu sociln a dostupn byty. Po-t se s novou vstavbou byt pro sociln bydlen a vylennm zvlt-nch finannch prostedk pro tento el. Koncepce vbec nezahrnuje do socilnho bydlen nechvaln proslul ubytovny (bydlen na nich je povaovno dle ETHOS za bytovou nou-zi), s nimi potal minul nvrh. Ten vznikal za pedchozch vld pod vedenm MMR (ve spoluprci s MPSV, 2012-2013). Zpsob ppravy nvrhu a kontroverzn zmry s nm spojen vzbudily oprvnn zna-nou pozornost a stly i u vzniku samotn platformy. Je dobe, e se stt zajm o sociln bydlen a snad uin ptr podpoe ubytoven, ovem s adekvtn nhradou! Sledujme s nadj v nejblich mscch diskuse o socilnm bydlen a pejme si, aby byl zkon pedloen podle plnu letos v z, kvalitn zpracovn a co nejdve pijat. Dkuji lidem z platformy, kte udlali obrovsk kus prce.

Kateina Vojtkov

Odkazy:

Web Platformy pro sociln bydlen: http://socialnibydleni.org/Rozhovor s pedsedou Platformy, tpnem Ripkou: http://socialniby-dleni.org/cs/novinky/koncepce-socialniho-bydleni-lide-v-bytove-nouzi--by-meli-dostat-sanci-na-dustojny-zivot-26-03-2015Informace k pedstaven koncepci MPSV: http://www.mpsv.cz/cs/20153


Drustva jsou v krizi odoln, drustevnci na schzi tak

Ve tvrtek 19. bezna 2015 uspodala Alternativa zdola (AZ) v prask frov (a sociln) restauraci Mlsn kavka tiskovou konferenci. Tmatem byl mezinrodn projekt K inkluzivnm mstnm ekonomikm prostednictvm drustevnho rozvoje, podpoen Vise-grdskm fondem. Hlavnmi enky byli Ilona vihlkov, Miroslav Kerou a Ji Guth, organizan velmi pomohl Karel Rika a do diskuse se aktivn zapojil Frantiek Stoes. Bohatou fotodokumentaci podil James Fassinger. Konference se zastnil asi tucet novin a drustevnch inovnk a aktivist. Vstupy z n jsme zatm zaznamenali v Parlamentnch listech, Denku Referendum, Praskm patriotu, Lev perspektiv a Hal novinch. Video-zznam je dostupn na adrese https://www.youtube.com/watch?v=OqIxfu3V1O4.Krtce o samotnm projektu: vede ho slovensk sdruen Utopia a vedle AZ se do nj zapojili se i maart a polt partne-i. Hlavnmi cli bylo zmapovat postaven drustev v jednotlivch zemch a inspirovat se pklady dobr praxe jak v oblasti legis-lativn, tak v prezentaci ve sdlovacch pro-stedcch. Soust je tak vytvoen dru-stevnho inkubtoru ve vech tyech sttech, kter m slouit jako informan a poradensk centrum pro zjemce o drustevnictv. Historick, prvn a mediln analza postaven drustev v esk republice byla doplnna dotaznkovm vzkumem v ternu u esti drustev z rznch oblas-t a rznch typ: vrobn, zemdlsk, spotebn, bytov a drustvo zamstnvajc postien obany. Dotaznky mly irok zamen od charakteru drustva, po postoje veden, adovch drustevnk,


pedstavitel samosprvy, ale i zkaznk a obyvatel danho msta. Vzkum zahrnul vrobn drustvo DUP Pelhimov, 1. SDZP (st nad Labem), odbytov drustvo Brassica (Litomice), zemdlsk drustvo Zaovice (okr. Teb), bytov drustvo Borovany (okr. esk Budjovi-ce) a spotebn drustvo Konzum z st nad Orlic. Navzdory pestrosti kategori, velikosti, zamen i lokalit je z vzku-mu mono vyvodit adu inspirujcch moment. K obecnm zjitnm pat dobr informovanost len drustev o jejich prvech; kladn hod-not monost seberealizace a monost spolurozhodovat. Zamstnanci (kte nejsou vdy leny drustva) oceuj vldn a slun zachzen, jistotu prce, ale tak uen se novm vcem a monost ovlivovat okol. Drustevn principy se dodrovaly ve vech vybranch dru-stvech.Soust projektu byla mezinrodn konference v Bratislav, kde part-nersk organizace jednak pedvdli vsledky svch vzkumu, jednak si vymovali zkuenosti. Do toho se zapojili i dal host z Latinsk Ameriky, kde je drustevn forma rozen snad ve vech sektorech vetn IT, ze Stedomo, z Balknu a ze Spojench stt.Alternativa Zdola tam prezentovala mimo jin rozbor obrazu dru-stevnictv v hromadnch sdlovacch prostedcch od roku 2012 do roku 2014. Tma drustevnictv se objevilo v celkem 405 medilnch vstupech. Dominovaly Hal noviny a Parlamentn listy. Pjemnm zjitnm bylo, e v textech pevldaly kladn i neutrln postoje. Vznamnm faktorem, kter vzkum ovlivnil, byly volby (prezidentsk a do snmovny), kter ukzaly korelaci tmatu drustevnictv se jmny Tni Fischerov a Ilony vihlkov. Na podporu osvty o drustevnictv ve kolstv (zklady spoleen-skch vd) i v bnm ivot byla v rmci projektu vydna broura o principech, historii i souasnm stavu drustevnictv v eskch ze-mch i ve svt. Strun popisuje tak jedenct rznch drustev, tedy nejen ta, na kter byl zamen vzkum. Pro zjemce je broura k dispozici zdarma jednak na webovch strnkch (https://www.scribd.com/doc/259334568/Bro%C5%BEura-Dru%C5%BEstevnictvi), jednak v sdle Alternativy zdola (viz. kontakty v tiri zpravodaje).


Josef Vavrouek 20 let od mrt

Dne 18. bezna uplynulo 20 let od chvle, kdy tragicky zahynul p pdu laviny Josef Vavrouek se svou dcerou Petrou. Josef Vavrou-ek byl pedn esk ekolog, federln ministr ivotnho prosted, kter 19. bezna 1995 ve vku 50 let zahynul v Tatrch. Byl jed-nm z hlavnch protagonist konceptu trvale udritelnho rozvoje u ns, ale i v zahrani. Jako vbec prvn napklad uspodal setk-n evropskch ministr svho rezortu a jeho odkaz tak dodnes zstv inspirac k vtmu respektu vi ivotnmu prosted.Smyslem prestin Ceny Josefa Vavrouka (19. ronk) je ocenit konkrtn iny pro zdra-v ivotn prosted a udriteln rozvoj. Cenu udluje kadoron 5. kvtna (Svtov den i-votnho prosted) Nadace Partnerstv. Nomi-nace na cenu je mon podvat do 30. dubna. Dleit je pnos nominovan osobnosti ke zlepen ivotnho prosted. Mezi laurety v osmnctilet historii ceny pat: Vladimr But z Hornho Jietna za dslednou obhajobu udritelnho rozvoje obc a region proti privtnm zjmm tebnch firem na tb uhl spojen s likvidaci obc a krajiny, Ivan Dejmal, kter s J. Vavroukem zaloil Spolenost pro trvale udriteln ivot (STU) a byl jednm z polistopa-dovch ministr ivotnho prosted, Ivan Rynda zakladatel studij-nho oboru Sociln ekologie a katedry sociln a kulturn ekologie na Fakult humanitnch studi Univerzity Karlovy v Praze, filosof Erazim Kohk za svou celoivotn dobrovolnou skromnost, rozshlou odbor-nou i publicistickou innost i obanskou angaovanost, nebo Hana Librov za dlouhodob zkoumn hodnotovch pedpoklad, kter vedou k harmonickmu souit lovka s prodou a k plnohodnotn lidsk existenci.

Zdroje

www.nadacepartnerstvi.cz, http://cenajosefavavrouska.cz/#nominace, http://www.stuz.cz/

DoporuujemeAZ doporuuje ke ten: Josef Vavrouek - Zvod s asem: Hledn lidskch hodnot sluitelnch s trvale udritelnm zpsobem ivota

Odkaz: http://ekolist.cz/cz/kultura/clanky/zavod-s-casem-hledani-lid-skych-hodnot-slucitelnych-s-trvale-udrzitelnym-zpusobem-zivotaText vyel poprv v Literrnch novinch, ro. IV., . 49, 9. 12. 1993, s. 1-3Dle byl uveejnn ve sbornku: Zvod s asem. Texty z morln eko-logie. Ministerstvo ivotnho prosted, Praha 1996, s. 209-216.


Konzultovat s lidmi a konen zemn pln je sebevrada, byla jednou z pod-ntnch mylenek, kter zaznly na kulatm stolu o participaci a nsledn panelov dis-kusi 9. bezna v Brn v prostorech Nadace Partnerstv. Akce je sousti vtho projektu PAKT, kter si klade za cl prosadit systmov pstup k participaci tak, aby veejn sprva vytvela podmnky pro zapojen do rozhodo-vn. Projekt organizuj Agora, Centrum pro komunitn prci stedn echy, Partnerstv, o.p.s. a Zelen kruh.V prvn sti programu se astnili zstup-ci podajcch organizac, zstupc veejn sprvy a neziskovek dohromady pes 10 lid. Naped se probrala analza participace v R, kter shrnuje vechny metody participa-ce, kter se u ns pouvaj. Zstupci veejn sprvy si stovali na to, jak jsou z ad oban-skho sektoru hanny prce odbornk. Z-stupci neziskovch organizac protiargumen-tovali, e problm nejsou odbornic, ale to, e dostvaj zadn od politik a ednku a na nzor oban se zeptaj a po nkolika letech, pokud vbec. Kdyby byli oban pizvni ji od zatku nemusely by rzn projekty konit sri alob. Pokraovali jsme s nvrhem na metodiku, kter by popisovala, jak pouvat participativn metody.V druh sti nsledovala panelov diskuse na tmatem: Oban a radnice je hlas lid v R slyet?, Dorazilo na n 25 lid i z ad aktivn veejnosti. Hned prvn otzka znla, jestli je dostaten zapojen do rozhodovn veejnost v R. V R tam to neznm, ale vm jak je to v Kuimi, pobavil ptomn mstosta-rosta desetitiscovho msta David Holman. V Kuimi probhaj konzultace k jednotlivm zmrm radnice. Lid se zapojuj pi ohrani-ench problmech, jako teba vstavba spor-tovn haly, pak ale uvad jejich zjem.Antonn Tesak, radn Jihomoravskho kraje, pedstavil pln pro zajmavou monost pipomnkovat nov vytven zsady zem-nho rozvoje. (Soud minul zruil.) Vznikne se webov aplikace, kde kad bude moci na map najt oblast, ve kter ije a uvid plno-van stavby v okol. (dostupn na adrese www.zurka.cz) K tm bude moci rovnou odeslat pi-pomnky a m dostat na kadou pipomnku odpov. K tomu vemu m bt vytvoen vi-

deo tutoril, aby bylo jasn, co vechno zsady e. Radn Tesak zmnil dal zajmavou vc, e na Jihomoravskm krajskm ad mus uit politici participaci ednky, protoe ti nic takovho neznali.Pesto, e byli oba dva politici participaci na-klonni, byli pro to s obany nvrhy jen kon-zultovat, nenechat je rozhodovat. Ohnli se tm, e maj za rozhodnut zodpovdnost.Nmstek primtora msta Brna a obansk aktivista Mtj Hollan byl dalm astnkem diskuse. Prohlsil, e chce, aby se z Brna stalo bhem ty let vzorov msto obansk parti-cipace. Z publika vystoupil starosta Ostopovic, ves-niky u Brna, Jan Symonsi postoval, e lid se vyjaduj na zastvce nebo v obchod, ale kdy je svol na njak projednn, pijde 8-10 lid.

Martina Mikulencov, pedstavitelka o.s. So-chorova, popsala svoje peripetie pi projedn-van aktualizace zemnho plnu msta Brna. Pesto, e byla pedstavitelkou obanskho sdruen, zstupkyni veejnosti a majitelkou nemovitosti v jedn osob, nebyl jej hlas vbec slyet. Nakonec vyjdila pochybnos-ti, jestli m cenu se vbec angaovat, kdy je hlas veejnosti zcela ignorovn.Projekt PAKT bude pokraovat jet rok a vstupem budou pravidla a metodika partici-pace.

Tom Vokoun

Kdy je konzultace jako sebevrada


Vlka v Evrop? - Ne nam jmnem!

Politologov Oskar Krej a Radim Valenk a bval pedn vojen-sk lka a astnk zahraninch vojenskch mis Marek Obrtel, kter vrtil vojensk vyznamenn NATO, byli hlavnmi osobnostmi se-min o souasn napjat situaci v Evrop Vlka v Evrop? - Ne nam jmnem!, kter upodalo Spojenectv prce a solidarity 19. bezna v Praze.Vystoupen pednejcch a nsledujc diskuse podrobn a v irokm a hlubo-km kontextu popsaly vvoj pedchze-jc dnen situaci v Evrop a zvlt na Ukrajin, podl jednotlivch hlavnch astnk EU, Francie, NATO, Ruska, SRN, ukrajinsk vldy a federalist, USA, jako i postoj eskch pedstavite-l. Pozornost byla vnovna jak samotn politice, vojenskm bojm, obanskm stetm, tak i mediln sfe, kde se t odehrv lt boj pravd, polopravd, l, manipulac, mlen, zveliovn, pekru-covn atd. Z pspvk vyplynula vedou-c role neokonzervativc USA v zostov-n mezinrodn situace s clem oslabovat a ji protivnky (RF, LR), nebo part-nery (EU, Nmecko) a uchovat tak su-pervelmocensk (politick, vojensk a hospodsk) postaven USA a roli dolaru. Stejn tak ale z odeznlch slov vyplynula charakteristika podzenho, a vazalskho postoje esk politick reprezentace, co ptomnch jeden a tvrt stovky poslucha pijmalo znan nelib.(kru)


Chcete prci. Dlte vbrov zen, ale eknou vm: Nemte vysokou kolu. Nebereme vs.Udlte si vysokou kolu. eknou vm: Nemte praxi. Nebereme vs.Udlte si praxi. eknou vm: Nemte jet idi-sk prkaz. Nebereme vs.Udlte si idisk prkaz. eknou vm: Nemte jet tato a tato kolen.Udlte si jet spoustu kolen. Nakonec vm ek-nou: Jste bohuel pekvalifikovan. Jste pro ns moc dobrej, jdte jinam. Nebereme vs.

Web: www.alternativazdola.czE-mail: [email protected]: www.facebook.com/alternativa.zdolaYouTube: kanl AlternativaZdolaZpravodaj: [email protected]

KONTAKTY

[email protected]

Svoje pipomnky, nzory, komente, prosm poslejte na tuto e-mailovou adresu:

Zpravodaj AZ (bezen 2015)

Odpovdn redaktor

Karel Rika

Grafick design a sazba Michal ern

Do tohoto sla pispli:

Karel Rika, Kateina Vojtkov, Tom Vokoun, Marie Neudorflov, Vclav Exner, Libue Stakov, Ji

Guth, Ilona vihlkov

Zdroj fotografi www.freeimages.com

Dobr den,

vidm, e AZ nsleduje pkladu Zvonenku - u se tak pipojila ke Koalici proti palmovmu oleji. Troku ale pominula nae vtzstv k novele k zemdlskmu pdnmu fondu. Vladimr Mana do toho vpra-vil psobnost inspekce umoujc postihovat majitele nebrnc erozi pdy. Jasn jsme se postavili za snmovn verzi a ta tak v koalici a ve snmovn zskala nejvt podporu. Argumenty sentor (mimocho-dem pro sentn protipdn nvrh hlasoval i Zemanovec/agronom Jan Veleba) jen pisply do debaty, nevidm to jako podstatn - nakonec to dobe dopadlo. Dle jsme vyzvedli nevyuvan brownfieldy v rukch soukromch osob - jejich zdann by majitele mohlo lpe motivovat k jejich uvolnn a monost zaveden takovho nstroje do legislativy stoj za vahu. Na tom jet musme zapracovat, stejn jako na vracen produkt ze zpracovn bioodpadu na pdu. Byl bych velice rd, kdy-bychom pro to nalezli vt podporu a odezvu tak u Vs.

Zdrav,

Ji Jaklpedseda Zvonenku

ohlasy na norov slo

Zpravodaj AZ Březen 2015

Documents