Zborník abstraktov z Zborník abstraktov z Zborník abstraktov z konferencie konferencie konferencie POČÍTAČOVÁ PODPORA V POČÍTAČOVÁ PODPORA V POČÍTAČOVÁ PODPORA V ARCHEOLÓGII 12 ARCHEOLÓGII 12 ARCHEOLÓGII 12 Kočovce Kočovce Kočovce 22. 22. 22. - 24. máj 2013 24. máj 2013 24. máj 2013
59
Embed
Zborník abstraktov z konferenciekonferencieZborník abstraktov z konferencie POČÍTAČOVÁ PODPORA V ARCHEOLÓGII 12 Kočovce 22. –24. máj 2013 Organizátori Filozofická fakulta
This document is posted to help you gain knowledge. Please leave a comment to let me know what you think about it! Share it to your friends and learn new things together.
Transcript
ISBN 978-80-223-3396-2
Zborník abstraktov zZborník abstraktov zZborník abstraktov z konferenciekonferenciekonferencie
Zborník abstraktov z konferencie POČÍTAČOVÁ PODPORA V ARCHEOLÓGII 12 Kočovce 22. –24. máj 2013
Organizátori
Filozofická fakulta Univerzity Komenského Bratislava Stavebná fakulta Slovenskej technickej Univerzity Bratislava Pamiatkový úrad Slovenskej republiky Bratislava Archeofórum
Zostavili
Peter Demján Katarína Hladíková Tibor Lieskovský Peter Pavúk
Grafická úprava a obálka
Renata Glaser-Opitzová Peter Demján
Neprešlo jazykovou úpravou.
Náklad: 150 ks
ISBN 978-80-223-3396-2
strana (51)
Memo_txt:
Poznámky:
Notes:
strana (50)
Memo_txt:
Poznámky:
Notes:
Zborník abstraktov zZborník abstraktov zZborník abstraktov z konferenciekonferenciekonferencie
Archeologické a environmentální doklady bojů o kótu
Kobyla za Velké války na severovýchodním Slovensku
J. Zubalík – J. Petřík – R. Bíško – J. Těsnohlídek – M. Popelka –
L. Petr – M. Vojtas – J. Gánovský – M. Drobňák
Na přelomu března a dubna 1915 se severovýchodní Slovensko stalo
dějištěm jedné z nejvýznamnějších operací I. světové války. Do
evropské vojenské historie vstoupily tyto boje jako „Velikonoční bitva v
Karpatech“. Výšina Kobyla nad obcí Výrava (10 km jihovýchodně od
Medzilaborců) představovala klíčovou pozici v obraně rakousko-
uhorské 2. pěší divize generálporučíka Antona Lipošćaka. Od začátku
ruské ofenzívy 20. března 1915 byla kóta vystavená těžkým bojům,
které skončily ústupem rakousko-uherské armády. Ztráty na obou
stranách byly asi 8000 mužů. Relikty pěchotních objektů jsou v terénu
dobře patrné, to je dané jednak přírodními podmínkami, ale i
hospodářskými a demografickými poměry v regionu. V důsledku
vylidňování obcí došlo k útlumu zemědělské činnosti a k sukcesi
pastevního lesa a pastvin v regulérní les. Tyto podmínky umožňují
detailní studium zániku terénních reliktů a změn vegetace. Cílem
pilotního výzkumu provedeného na podzim 2012 v prostoru kóty Kobyla
na katastrálním území obce Výrava bylo otestování archeologických,
geoarcheologických a botanických postupů a jejích možností pro
rekonstrukci bojiště v lesnatém horském terénu.
ZOZNAM ABSTRAKTOV PREDNÁŠOK P. Babčan – R. Hrdlovič strana (5) Technológie umožňujúce zameranie presnej polohy záujmových objektov v archeológii J. Bátora – P. Tóth strana (10) Vzťah sídlisk a pohrebísk v staršej dobe bronzovej na juhozápadnom Slovensku R. Bíško – V. Beran – J. Gánovský – J. Nedbalová – J. Petřík – P. Rebrošová strana (7) Multidisciplinární přístup k exkavaci hrobu KZP. Výhody digitálního zpracování výzkumu při řešení postdepozičních procesů M. Baumanová – L. Šmejda strana (12) Sociální aspekty urbanismu východní Afriky - prostorové analýzy městských center S. Dermeková strana (22) Možnosti využitia ontológie v archeologickej databáze R. Ďuračiová – T. Lieskovský strana (32) Vplyv voľby agregačného operátora na výsledný archeologický predikčný model vytvorený v GIS M. Fraštia – P. Brunčák – M. Chlepková strana (25) Digitalizácia archeologických artefaktov metódou optického skenovania štrukturovaným svetlom K. Hanus strana (33) Moderní metody leteckého dálkového průzkumu a jeho vliv na porozumnění urbanizace v májských nížinách M. Hladík strana (11) Metodická báza výskumu vývoja osídlenia v hospodárskom zázemí Mikulčíc (GIS, štatistika, environmentálne analýzy) D. Hlásek – P. Netolický strana (8) Prostorové vlastnosti nálezů keramiky a mazanice. Hradiště z přelomu starší a střední doby bronzové u Vrcovic (okr. Písek) L. Holata – J. Plzák strana (30) Zpracování surových dat z leteckého laserového skenování a jeho vliv na zaznamenání reliéfních tvarů M. Jindáček strana (21) Stav po prvním poločase 1:0 L. Karell strana (31) Validácia archeologických predikčných modelov vytvorených v prostredí GIS P. Koscelník strana (13) Využití prostorových analýz v archeologii středověkého konfliktu Z. Kosarová strana (23) Správa archeologického informačního bohatství na Moravě a ve Slezsku. Digitální archiv a evidence archeologických akcí P. Krištuf – L. Brunclíková – L. Čulíková – O. Švejcar – T. Zíková strana (15) Využití GIS při studiu vnímání krajiny
K. Kročková – P. Demján strana (19) Využiteľnosť archeologických dát na Slovensku – návrh štruktúry a harmonizácie dátovej domény Kubeš – M. Mydliar strana (24) Univerzálna mapová platforma pre archeológiu O. Malina strana (18) Hornická krajina - co může chtít památková péče po krajinné archeologii? M. Marčiš – M. Fraštia – P. Brunčák strana (26) Optické skenovanie s využitím prirodzených textúr P. Mudra strana (9) Datové modelování v archeologii L. Müller – A. Ruttkay – B. Kovár strana (16) Využitie technológie Gatewing v archeológii na príklade hradiska Ducové J. Olivík strana (14) Warrior Image ve druhé polovině třetího tisíciletí před n. l. Artefaktová a prostorová analýza lukostřelecké výbavy v pohřebním ritu kultury zvoncovitých pohárů v Čechách a na Moravě
J. Pánisová – M. Fraštia – R. Pašteka – J. Papčo – T. Wunderlich strana (4) Použitie blízkej fotogrametrie pri mikrogravimetrických aplikáciách v archeológii R. Pašteka – T. Wunderlich – D. Wilken – H. Stümpel – W. Rabbel – J. Papčo – J. Pánisová – D. Kušnirák – R. Putiška – M. Krajňák – E. Erkul – I. Kvetánová – P. Herceg strana (6) Výsledky komplexného archeo-geofyzikálneho prieskumu na lokalite Katarínka M. Ruš – M. Doneus – G. Verhoeven strana (29) Súčasné možnosti využitia leteckej spektroskopie na detekciu archeologických vegetačných príznakov D. Sosna – L. Brunclíková strana (3) Využití tabletu a relační databáze při garbologickém výzkumu. S. Štolc strana (27) Výpočtová fotografia a svetelné polia J. Vidman – P. Hlavenka strana (17) PORTA NIGRA DIGITÁLNĚ aneb dokumentace významné římské památky moderními geodetickými a fotogrammetrickými metodami J. Wilczek – F. Monna – N. Navarro – P. Barral – L. Burlet – C. Chateau strana (28) Morfometrie keramiky mladší doby železné - výhody, nevýhody a porovnání s tradiční typologií M. Zeman strana (20) Historické mapové diela na geoportal.sazp.sk
The archaeological site of Miran in the light of the satellite
data
E. Smagur — K. Hanus
The archaeological site of Miran is located in the place, where Lop
Desert meets Altun Shan Mountains. It was one of the cites belonging to
the Kingdom of Shan Shan, a small oasis kingdom, which stretched
about 800 km along the southern route of the Chinese part of the Silk
Road, all the way from the site of Niya, to the salt lake Lop Nor. It
flourished from about 200 AD to 400 AD.
The ruins of Miran consist of big, rectangular fort, monastery (The
Vihara), several stupas and many sun-dried brick constructions. Also the
irrigation system is still visible in the landscape. The earliest Buddhist
temples in Miran could be dated around 2nd and 3rd century, and they
are one of the earliest examples of the Buddhist architecture in China.
The first archaeologist, who systematically explored the ruins of Miran,
was sir Aurel Stein. During his three expeditions he conducted
excavations in the Tibetan fort, date to VIII century AD, and also in the
other sites in this area from the earlier period. There have been no major
excavations of the site since Aurel Stein's third expedition. This area is
vast and hardly accessible for the archaeologists. This poster will
explore the use of the satellite data as a key tool in understanding the
development of urban planning in Miran.
Využití tabletu a relační databáze při garbologickém
výzkumu
D. Sosna – L. Brunclíková
Mobilní zařízení pro digitalizaci dat v terénu jsou v archeologii užívána již
od 90. let minulého století. Přesto není zcela běžné digitalizovat pomocí
tabletu většinu získaných dat přímo v terénu. Náš příspěvek referuje
o zkušenosti s využitím tabletu iPad a databázového systému FileMaker
Go při garbologickém výzkumu na skládce v Západních Čechách.
Výzkum byl zaměřen na analýzu domovního odpadu s cílem porozumět
vzorcům konzumace současné společnosti. Vzorky odpadu ze dvou
kontrastních lokalit Plzeňského regionu byly svezeny na skládku, kde
byly po dobu čtyř týdnů detailně zkoumány. Tablet jsme využili ke sběru
dat textové i vizuální povahy a pokusili jsme se je integrovat v prostředí
relační databáze. V příspěvku zhodnotíme přednosti a slabé stránky
použité metodiky a budeme diskutovat potenciál tabletů pro další typy
archeologických výzkumů.
Kontakt: Daniel Sosna Katedra archeologie et Katedra antropologie Filozofická fakulta Západočeská univerzita v Plzni [email protected] Lenka Brunclíková Katedra antropologie Filozofická fakulta Západočeská univerzita v Plzni [email protected]
Kontakt: Josef Jan Kovář Ústav antropologie Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita v Brně [email protected] Michal Hlavica Ústav archeologie a muzeologie Filozofická fakulta Masarykova univerzita Brno [email protected] Jan Petřík Ústav geologických věd Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita Brno [email protected] Jakub Müller Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze [email protected] Martin Kuča Ústav archeologie a muzeologie Filozofická fakulta Masarykova univerzita v Brně [email protected] Richard Bíško Ústav archeologie a muzeologie Filozofická fakulta Masarykova univerzita v Brně [email protected] Jarmila Nedbalová Ústav archeologie a muzeologie Filozofická fakulta Masarykova univerzita v Brně [email protected]
strana (44)
Počítačová podpora při průzkumu kostelního návrší v
Březníku, okr. Třebíč
J. J. Kovář – M. Hlavica – J. Petřík – J. Müller – M. Kuča –
R. Bíško – J. Nedbalová
V rámci mezioborového terénního výzkumu kostelního návrší
v Březníku, okr. Třebíč, který od konce roku 2011 provádí studentský
vědecký tým z Ústavu archeologie a muzeologie a Ústavu
geologických věd Masarykovy univerzity v Brně, proběhly již dvě etapy
prací. V rámci první fáze bádání bylo mj. použito geoinformačních
systémů pro vyhodnocení datového souboru získaného měřením totální
stanice a GPS. Stěžejním přínosem bylo vytvoření digitálních plánů
zkoumaného farského pozemku georeferencovaných v souřadnicové
síti S-JTSK. Na základě analýzy této datové kolekce pak byla
zpřesněna i hodnota orientace březnického kostela, jehož podélná osa
se od osy západovýchodní odvrací o 26,85° severozápadním směrem
(azimut 296,85°). Prostřednictvím software ArcGIS a Surfer byl také
vytvořen digitální elevační model a na jeho základě pak identifikována
terénní anomálie, jež se zčásti ztrácela pod recentním náspem a raně
novověkou hřbitovní zdí. Zjištěná nepravidelnost v západní části
farského pozemku mohla naznačovat přítomnost reziduí zaniklé stavby,
přesněji bezezbytku zaniklé středověké tvrze, která je na kostelním
návrší předpokládána.
Náplní druhé etapy výzkumu se stala aplikace geoarcheologických
a geofyzikálních prospekčních metod, jimiž měly být prověřeny
poznatky získané v úvodní etapě výzkumu. Pomocí série půdních vrtů
vedených přes terénní anomálii zjištěnou v první fázi výzkumu a
vyhodnocených v softwaru RockWorks byla rekonstruována základní
stratigrafická situace této části lokality. U některých zachycených vrstev
přitom nelze vyloučit i jejich možnou příslušnost k pravěkému osídlení
návrší. Geofyzikální prospekcí pak byly identifikovány další anomálie
naznačující přítomnost kamenných struktur skrytých pod současným
povrchem terénu.
Kontakt:
Rastislav Hrdlovič Geotronics Slovakia, s. r. o. www.geotronics.sk [email protected] Peter Babčan Geotronics Slovakia, s. r. o. www.geotronics.sk [email protected]
strana (5)
Technológie umožňujúce zameranie
presnej polohy záujmových objektov v archeológii
P. Babčan – R. Hrdlovič
Príspevok sa zaoberá významom využitia moderných technológií,
prostredníctvom ktorých je možné spoľahlivo a presne zaznamenať
polohu, alebo rozmery napríklad archeologického náleziska. Takéto
údaje môžu slúžiť pre opätovné nájdenie daného územia, vytvorenie
mapy, 3D modelu, prípadne ako vstup pre rôzne priestorové analýzy.
Čoraz viac archeológov už bežne takéto zariadenia využíva. Oblasti ako
geodézia a GIS sú pre archeológov smerom, ktorému sa v dnešnej dobe
prakticky nevyhnú. Preto je namieste poznať trendy v týchto oblastiach
a napredovať tak s dobou. Príspevok bude obsahovať informácie
o zariadeniach značky Trimble, akými sú totálne stanice, GNSS
zariadenia a 3D skenery. Moderné GNSS zariadenia dokážu určiť
polohu s presnosťou 1cm bez použitia externej antény a teda priamo
z ruky. 3D skener, ktorý zosníma bodov za sekundu, umožní
archeológom doslova preniesť reálny obraz objektu priamo do
kancelárie. Nie je teda pochýb o tom, že takéto technológie jednoznačne
zvýšia efektivitu práce a možnosti prezentácie ich nálezov.
Kontakt Roman Pašteka Katedra aplikovanej a environmentálnej geofyziky Prírodovedecká fakulta Univerzita Komenského v Bratislave [email protected] Tina Wunderlich Institut für Geowissenschaften Abt. Geophysik Christian Albrechts Universität zu Kiel [email protected] Dennis Wilken Institut für Geowissenschaften Abt. Geophysik Christian Albrechts Universität zu Kiel [email protected] Harald Stümpel Institut für Geowissenschaften Abt. Geophysik Christian Albrechts Universität zu Kiel [email protected] Wolfgang Rabbel Institut für Geowissenschaften Abt. Geophysik Christian Albrechts Universität zu Kiel [email protected] Juraj Papčo Katedra geodetických základov Stavebná fakulta Slovenská technická univerzita v Bratislave [email protected] Jaroslava Pánisová Geofyzikálny ústav SAV Bratislava [email protected] David Kušnirák Katedra aplikovanej a environmentálnej geofyziky Prírodovedecká fakult Univerzita Komenského v Bratislave [email protected] René Putiška Katedra aplikovanej a environmentálnej geofyziky Prírodovedecká fakulta Univerzita Komenského v Bratislave [email protected] Martin Krajňák Katedra aplikovanej a environmentálnej geofyziky Prírodovedecká fakulta Univerzita Komenského v Bratislave [email protected] Ercan Erkul Institut für Geowissenschaften Abt. Geophysik Christian Albrechts Universität zu Kiel [email protected] Ivana Kvetánová nezávislý bádateľ [email protected] Peter Herceg o. z. Katarínka [email protected]
strana (6)
Výsledky komplexného archeo-geofyzikálneho prieskumu
na lokalite Katarínka
R. Pašteka R. – T. Wunderlich – D. Wilken –
H. Stümpel – W. Rabbel – J. Papčo – J. Pánisová – D. Kušnirák
– R. Putiška – M. Krajňák – E. Erkul – I. Kvetánová – P. Herceg
V rámci niekoľkoročnej spolupráci medzi univerzitami a neziskovými
organizáciami, ktorých predmetom záujmu je prieskum a záchrana ruín
kláštorného komplexu Katarínka (Kostol a kláštor sv. Kataríny
Alexandrijskej) pri Dechticiach bol realizovaný aj archeo-geofyzikálny
prieskum. Tento bol zameraný najmä na detekciu krýpt v priestore lode
kostola a zakrytých zvyškov múrov v priestore kláštora, ako aj v jeho
najbližšom okolí. Vďaka špičkovému vybaveniu nemeckej univerzity
v Kieli bolo možné realizovať najširší komplex geofyzikálnych meraní,
aký bol vôbec doposiaľ na našom území uskutočnený - zahrňoval
v sebe merania pomocou georadaru (GSSI SIR-20 s 200 a 400 MHz
Veligrad: Fos-Zoe-Nika. Počítačová hra z období Velké Moravy
T. Chrástek – M. Hlavica – M. Vaškových
V souvislosti s oslavami 1150. výročí příchodu Konstantina a Metoděje na
Velkou Moravu připravilo Slovácké Muzeum v Uherském Hradišti třídílnou
publikaci s názvem Pravdivý příběh byzantských věrozvěstů Konstantina
a Metoděje. Součástí třetího dílu publikace je i počítačová hra odehrávající
v dobách Velké Moravy na lokalitě Uherské Hradiště - Sady "Špitálky". Hra
je žánrově koncipována jako populárně naučná adventura, v níž se prolíná
příběh mladé studentky archeologie, která ze střípků archeologických
i historických skládá polozapomenutou historii lokality, s dobrodružstvími
mnicha z velkomoravských časů, jenž dějinné období cyrilometodějské
misie bezprostředně prožívá. Hráč tak může z různých perspektiv
zajímavým a hlavně zábavným způsobem nahlédnout do této veledůležité
historické etapy a dozvědět se tak víc o časech, které se významně
podílely na dalším formování středoevropských dějin. Hru ve spolupráci
s autorským týmem vytvořilo zlínské studio e:motion a finanční záštitu nad
celým projektem převzal Zlínský kraj.
Kontakt: Richard Bíško Ústav archeologie a muzeologie Filozofická fakulta, Masarykova univerzita v Brně [email protected] Vít Beran nezávislý bádateľ [email protected] Jan Gánovský Ústav archeologie a muzeologie Filozofická fakulta Masarykova univerzita v Brně [email protected] Jarmila Nedbalová Ústav archeologie a muzeologie Filozofická fakulta Masarykova univerzita v Brně [email protected] Jan Petřík Ústav geologických věd Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita v Brně [email protected] Petra Rebrošová Ústav archeologie a muzeologie Filozofická fakulta Masarykova univerzita v Brně [email protected]
strana (7)
Multidisciplinární přístup k exkavaci hrobu KZP.
Výhody digitálního zpracování výzkumu při řešení
postdepozičních procesů
R. Bíško – V. Beran – J. Gánovský – J. Nedbalová – J. Petřík – P.
Rebrošová
Během systematického výzkumu na lokalitě Kyjovice (poloha „Sutny“) byl
objeven v pořadí již druhý hrob KZP (H28). Jednalo se o pohřeb ženy
v příslušné rituální poloze obsahující standardní spektrum milodarů
(keramické artefakty, kostěné nástroje atd.). Exkavovaný hrob
stratigraficky a konstrukčně souvisí s již dříve zkoumanou hrobovou
komorou (H27; pohřeb muže KZP) obklopenou kruhovým žlabem. Po té,
co byl objekt určen jako hrob KZP, byl stanoven jeden z cílů výzkumu
následovně: Jak nám může při řešení postdepozičních procesů pomoci
detailní dokumentace a digitální zpracování včetně vizualizace/
rekonstrukce? Na co to stačí a na co ne? K tomuto účelu byla aplikována
široká škála prostředků, které jak ve fázi samotné exkavace, tak
i následného zpracování mají své těžiště v počítačovém zpracování.
Především je třeba jmenovat plošnou dokumentaci proměn rozsahu
hrobové komory a jejího zásypu fotogrammetrickými postupy
(mechanické vrstvy o mocnosti 10 cm). Využití širokého spektra
multidisciplinárních přístupů (fosfátová analýza půdních vzorků v síti 15 x
15 cm, mikro GIS a zaměření každého keramického fragmentu totální
stanicí, aplikace kyseliny chlorovodíkové a rhodanidu draselného ke
zjištění případných dřevitých pozůstatků konstrukce hrobové komory).
K vlastní analýze dat slouží především software na bázi GIS (ArcGIS,
Surfer, RockWorks), další statistické programy (R, Statistica). Výstupem
je i 3D modelace digitálních snímků hrobu (program 123d Catch) a
rekonstrukce keramických milodarů (program 3DSom). Na základě
získaných dat je v plánu digitální rekonstrukce předpokládané původní
podoby obou nálezových celků (H27, H28; program Google SketchUp).
Kontakt: Daniel Hlásek Katedra archeologie Filozofická fakulta Západočeská univerzita v Plzni [email protected] Petr Netolický Katedra archeologie Filozofická fakulta Západočeská univerzita v Plzni [email protected]
strana (8)
Prostorové vlastnosti nálezů keramiky a mazanice.
Hradiště z přelomu starší a střední doby bronzové
u Vrcovic (okr. Písek)"
D. Hlásek – P. Netolický
Příspěvek vychází z formalizovaného zpracování nálezového souboru
V posledních desetiletích je v české archeologii patrný výrazný nárůst objemu dat, který je výsledkem širokého spektra činností sahající od sběru a zpracování primárních dat z archeologických výzkumů až po excerpci odborné literatury za účelem řešení specifických teoretických otázek. S tím souvisí potřeba navrhování a realizace databází, které slouží jako moderní a efektivní nástroj pro správu velkého objemu dat. Vzhledem k absenci jakékoli propracované metodiky návrhu optimální struktury databází pro archeologii, jsou jejich tvůrci často nucení postupovat metodou pokus omyl, což vytváří prostor pro vznik datových anomálií a chyb. Výsledkem tohoto přístupu může být v krajním případě i situace, kdy nelze z databáze získat požadované výstupy, což vede ke skepsi až frustraci jejich uživatelů. Možným řešením této situace může být aplikace potřebám archeologie přizpůsobeného datového modelování, které se standardně používá při navrhování moderních informačních systémů. Autor se zaměří na vysvětlení pojmu datového modelování a zdůvodní jeho potřebnost v archeologii. V dalším kroku zařadí problematiku datového modelování do kontextu současné české archeologické teorie a metody a vysvětlí základní principy a postupy modelování. Jako hlavní modelovací technika bude použita metoda E-R diagramů podle P. Chena. která patří mezi nejpoužívanější metody v konceptuálním modelování informačních systémů. Velikou výhodou E-R diagramu je jeho schopnost zobrazit i komplikované modely přehlednou formou. Základními prvky E-R diagramu jsou entita, která reprezentuje typ objektu reálného světa, vztahy mezi entitami a atributy modelující základní vlastnosti entit. Při identifikaci entit se používá metoda abstrakce, konkrétně její tři typy: klasifikace, agregace a generalizace. U vztahů zase sledujeme jejich stupeň, kardinalitu a volitelnost, u atributů, které můžou být jednoduché nebo složené se určuje jejich doména. Datové modelování v archeologii má svoje specifika. V průběhu životního cyklu základních elementů lidského světa dochází v procesu zánikové transformace k jejich přechodu z živé skutečnosti do archeologických pramenů, během kterého se mění jejich formální a prostorové vlastnosti. Z tohoto důvodu je potřeba modelovat rovinu minulé živé skutečnosti a rovinu archeologických pramenů každou zvlášť. Rozdíly zjištěné při srovnání těchto modelů indikují vlastnosti transformačních procesů, které je potřeba v procesu inverzní transformace odstranit a zpětně zrekonstruovat. Toto je základní rozdíl oproti přístupům používaných při navrhování systémů, které modelují současnost a to i v případech, kdy se jedná o tzv. historická data, protože zde nefiguruje problematika depozičních a hlavně postdepozičních transformací. Příspěvek završí ukázka datového modelování na příkladu problematiky pohřbívání v raném středověku v Čechách a na Moravě. Bude demonstrován postup identifikace a specifikace entit, vztahů a atributů s vazbou k pohřebním aktivitám a důsledky procesu inverzní transformace na výslednou podobu modelu.
Kontakt: Jozef Bátora Katedra archeológie Filozofická fakulta Univerzity Komenského v Bratislave et Archeologický ústav SAV Nitra [email protected][email protected]
Lucie Čulíková Katedra archeologie Filozofická fakulta Západočeská univerzita v Plzni [email protected] Lenka Starková Katedra archeologie Filozofická fakulta Západočeská univerzita v Plzni [email protected]
strana (38)
Studium zaniklé kulturní krajiny pomocí dálkového
archeologického průzkumu
L. Čulíková – L. Starková
Studium rozsáhlých krajinných celků, ať už zaniklých či částečně do
dnešní doby dochovaných, nutně vyžaduje komplexní přístup a
kombinaci více metod (např. analýzu písemných pramenů, povrchový
průzkum, letecký průzkum, využití kolmých snímků či aplikaci dat z
dálkového laserového snímkování, tzv. lidarové snímkování).
Předložená studie pojednává o zaniklé zemědělské krajině v České
republice, konkrétně na území CHKO Labské pískovce. Hlavní zájem je
věnován pozůstatkům zemědělských aktivit a jejich vztahu ke krajinným
prvkům. Cílem této práce je vyhledávání archeologických stop za
pomoci dálkového archeologického průzkumu (především letecké
laserové skenování) v kombinaci s historickými a kartografickými
doklady. Dále je prováděna transformace identifikovaných objektů do
digitální podoby a rovněž jsou sledovány prostorové vztahy
Využitie technológie Gatewing v archeológii na príklade
hradiska Ducové
L. Müller – A. Ruttkay – B. Kovár
Obrovský rozvoj vo vývoji nízko nákladových automatizovaných
softvérových riešení spracovania obrazu do ortofotomáp a digitálnych
modelov terénu zapríčinil aj veľký rozvoj nepilotovaných leteckých
prostriedkov (UAV – unmanned aerial vehicle).
Ako nosiče (okrem balónov a vzducholodí) sa využívajú dve základné
platformy – modely lietadiel a vrtuľníkov. Súčasným trendom je
vybavenie týchto UAV navigačnými technológiami − globálnym
navigačným systémom a inerciálnym meracím systémom, čím sa tieto
lietajúce prostriedky stávajú takmer plne nezávislé od pozemného
riadenia a vyhotovujú snímky vo vopred zadefinovaných polohách
a orientáciách.
Lietadlové a vrtuľníkové platformy majú svoje špecifiká a výhody, ktoré
ich predurčujú byť efektívne aplikované v archeológii. Môžeme ich
použiť napríklad na mapovanie rozsiahlejších lokalít, vytvorenie ich 3d
plánov či na priestorovú analýzu krajiny. Podobné technológie sa už
využili pri prieskume mayských miest v stredoamerickom pralese, či pri
archeologických výskumoch v Austrálii.
Predmetný príspevok sa bude zaoberať použitím lietadlového systému
Gatewing X100 a jeho možnej aplikácii v archeológii na príklade
hradiska Ducové – poloha Kostolec. Osídlenie polohy môžeme sledovať
už od doby bronzovej, ale dominantné je slovanské osídlenie z 9. a 10.
storočia, keď bol na nej vybudovaný veľmožský dvorec a románska
rotunda.
Lokalitu sme vybrali ako príklad, pretože sa nachádza v náročnom
(vyvýšenom, skalnatom) teréne, čím by sme chceli poukázať na
využiteľnosť technológie aj v komplikovaných podmienkach. Hradisko je
zároveň vďaka neskorším rekonštrukciám ľahko identifikovateľné aj
dnes, preto je ideálnym miestom na experimentovanie.
V príspevku by sme okrem predstavenia technológie chceli poukázať aj
na jej využitie v archeológii.
Kontakt: Kasper Hanus Institute of Archaeology Jagiellonian University Kraków [email protected]
strana (33)
Moderní metody leteckého dálkového průzkumu a jeho vliv na porozumnění urbanizace v májských nížinách K. Hanus Středoevropská koncepce urbaznizace nám definuje město jako komplex
o velké zalidněnosti jehož ekonomickým základem je obchod. Do této
chvíle většina zkoumaných archeologických nalezišť spojených s kulturou
Májů byly vnímány právě přes tuto definici a výzkumníci se zaměřili
především na monumentální architekturu, která se nachází v centru
archeologického naleziště. V posledních letech čím dál více
archeologických nálezů poukazuje na to,že toto vnímání je zcela mylné a
města Májů by měly být chápány jako městské komplexy s nízkou
hustotou zalidnění. Města o podobné struktuře se vyskytovaly nejen v
májských nížinách, ale i v jihovýchodní Asii a na Srí Lance. Hlavním
metodickým problémem kterému musí vědci (kteří se zabývají střední a
jihovýchodní Asií ) čelit je obrovská rozlehlost plochy, kterou je třeba
prozkoumat z důvodu, že tato oblast je často pokryta hustými tropickými
lesy. Odpověď na tento problém nám dává technologie leteckého
laserového scanningu. Po dobu prezentace by autor chtěl přiblížit zásady
práce jeho systému a zároveň představit dopad získaných údajů k
pochopení principů městských komplexů s malou zalidněností.
Josef Wilczek ARTéHIS, UMR 6298 CNRS-Université de Bourgogne Centre des Sciences de la Terre ARTéHIS, Dijon et Ústav archeologie a muzeologi Masarykova univerzita v Brne [email protected] Fabrice Monna ARTéHIS, UMR 6298 CNRS-Université de Bourgogne Centre des Sciences de la Terre ARTéHIS, Dijon [email protected] Nicolas Navarro Laboratoire EPHE Paléobiodiversité et évolution Ecole Pratique des Hautes Etudes UMR uB/CNRS 6282-Biogéosciences Université de Bourgogne, Dijon [email protected] Philippe Barral Laboratoire Chrono-Environnement UMR 6249 CNRS Université de Franche-Comt UFR Sciences et Techniques Besançon Cedex [email protected] Laure Burlet ARTéHIS, UMR 6298 CNRS-Université de Bourgogne Centre des Sciences de la Terre ARTéHIS, Dijon [email protected] Carmela Chateau Université de Bourgogne UFR SVTE Dijon [email protected]
strana (28)
Morfometrie keramiky mladší doby železné
výhody, nevýhody a porovnání s tradiční typologií
J. Wilczek – F. Monna – N. Navarro – P. Barral – L. Burlet – C. Chateau
Přestože byl již v řadě prací deklarován potenciál metod geometrické
morfometrie nejen pro studium keramiky, chybí stále kvantitativní
studie, která by definovala konkordanci mezi výsledky získanými
pomocí těchto přístupů a pomocí přístupů založených na tradiční
typologii. Hlavním cílem tohoto příspěvku je proto určit úroveň shody
mezi morfoprostorem definovaným tradičními (typologickými) tvarovými
deskriptory a tvarovými proměnnými získanými aplikací dvou
Fourierových metod – Eliptické Fourierovy analýzy (EFA) a Diskrétní
kosinové transformace (DCT).
Mimo ukázky využití analýzy hlavních koordinát (PCoA) pro tvorbu
tradičního (diskrétního) prostoru tvarových deskriptorů bude
u morfometrických přístupů navržen nejefektivnější způsob
standardizace keramických jedinců nutný k zachování jejich homologie.
V další části bude poukázáno na některé z výhod morfometrických
přístupů, které mohou napomoci jak při tradiční typologické práci
s keramickým materiálem, tak při studiu socio-ekonomických aspektů
souvisejících s úrovní standardizace produkce jednotlivých keramických
okruhů, dílen či jednotlivých hrnčířů. Výsledky získané pomocí těchto
metod (EFA a DCT) mohou být poté zobecněny a adaptovány pro
studium jakéhokoliv druhu archeologických artefaktů.
Jako případová studie zde byl zvolen soubor 154 celkově dochovaných
keramických nádob pocházejících z oppida Bibracte, Francie,
umožňující jak aplikaci stávající (uměle diskretizující) typologie, tak
klasifikaci dovolující numerickou analýzu a konsekventně srovnání
„Výpočtová fotografia“ (Computational Photography) a „svetelné
polia“ (LightFields) sa v posledných rokoch stali často citovanými
pojmami, pri ktorých sa nezvykne šetriť superlatívmi. Mnohí odborníci sa
domnievajú, že ide o najrevolučnejšiu zmenu vo fotografickom
zobrazovaní od roku 1826, kedy francúzsky vynálezca Joseph Nicéphore
Niépce prvý krát vytvoril permanentnú fotografiu prírodnej scény.
Výpočtová fotografia je vedný odbor kombinujúci moderné optické
prístupy digitálnej fotografie s metódami počítačového videnia
a strojového učenia. Využitím výpočtovej sily súčasných počítačov
a inteligentnej optiky a osvetlenia, umožňuje výpočtová fotografia
získavať principiálne nové informácie o snímanej scéne, ktoré sú
klasickými metódami nedostupné. Jednou z dôležitých techník výpočtovej
fotografie je zachytávanie a spracovanie tzv. svetelného poľa. Svetelné
pole je okamžitý záznam 4D plenoptickej funkcie opisujúcej šírenie
a intenzitu jednotlivých svetelných lúčov generovaných scénou. Hlavnou
výhodou záznamu svetelného poľa je, že jeho digitálne post-spracovanie
umožňuje virtuálnu zmenu optických parametrov systému, akými sú napr.
rovina ostrosti, hĺbka ostrosti, ale tiež zmena uhlu pohľadu. Spracovanie
svetelného poľa ďalej umožňuje 3D analýzu scény pomocou stanovenia
hĺbok v jednotlivých bodoch obrazu, ako aj materiálovú analýzu na
základe lokálnych odrazových vlastností povrchu objektov.
Od roku 2009 viaceré firmy začali na trh uvádzať prvé komerčné riešenia,
tzv. „plenoptické kamery”, schopné snímať svetelné polia za pomoci
jedného objektívu a jednej kamery. Tieto zariadenia sú konštrukčne veľmi
podobné tradičným digitálnym fotoaparátom, využívajú však dodatočný
optický element – vrstvu mikrošošoviek, umiestnenú medzi objektívom
a optickým snímačom. Tento nový element umožňuje merať smerovú
distribúciu svetla prechádzajúceho otvorom clony v každom bode obrazu
nezávisle, čiže svetelné pole definované apertúrou a zorným polom
použitého objektívu. V prezentácii budú predstavené základné princípy
fungovania dostupných plenoptických kamier, ako aj štruktúra a spôsob
spracovania získaných svetelných polí. Uvedené budú tiež príklady
aplikácie tejto metodiky v praktických úlohách dokumentácie
archeologického materiálu, či materiálovej analýzy.
Kontakt:
Josef Wilczek ARTéHIS, UMR 6298 CNRS-Université de Bourgogne Centre des Sciences de la Terre ARTéHIS, Dijon et Ústav archeologie a muzeologi Masarykova univerzita v Brne [email protected] Fabrice Monna ARTéHIS, UMR 6298 CNRS-Université de Bourgogne Centre des Sciences de la Terre ARTéHIS, Dijon [email protected] Nicolas Navarro Laboratoire EPHE Paléobiodiversité et évolution Ecole Pratique des Hautes Etudes UMR uB/CNRS 6282-Biogéosciences Université de Bourgogne, Dijon [email protected] Philippe Barral Laboratoire Chrono-Environnement UMR 6249 CNRS Université de Franche-Comt UFR Sciences et Techniques Besançon Cedex [email protected] Laure Burlet ARTéHIS, UMR 6298 CNRS-Université de Bourgogne Centre des Sciences de la Terre ARTéHIS, Dijon [email protected] Carmela Chateau Université de Bourgogne UFR SVTE Dijon [email protected]
strana (28)
Morfometrie keramiky mladší doby železné
výhody, nevýhody a porovnání s tradiční typologií
J. Wilczek – F. Monna – N. Navarro – P. Barral – L. Burlet – C. Chateau
Přestože byl již v řadě prací deklarován potenciál metod geometrické
morfometrie nejen pro studium keramiky, chybí stále kvantitativní
studie, která by definovala konkordanci mezi výsledky získanými
pomocí těchto přístupů a pomocí přístupů založených na tradiční
typologii. Hlavním cílem tohoto příspěvku je proto určit úroveň shody
mezi morfoprostorem definovaným tradičními (typologickými) tvarovými
deskriptory a tvarovými proměnnými získanými aplikací dvou
Fourierových metod – Eliptické Fourierovy analýzy (EFA) a Diskrétní
kosinové transformace (DCT).
Mimo ukázky využití analýzy hlavních koordinát (PCoA) pro tvorbu
tradičního (diskrétního) prostoru tvarových deskriptorů bude
u morfometrických přístupů navržen nejefektivnější způsob
standardizace keramických jedinců nutný k zachování jejich homologie.
V další části bude poukázáno na některé z výhod morfometrických
přístupů, které mohou napomoci jak při tradiční typologické práci
s keramickým materiálem, tak při studiu socio-ekonomických aspektů
souvisejících s úrovní standardizace produkce jednotlivých keramických
okruhů, dílen či jednotlivých hrnčířů. Výsledky získané pomocí těchto
metod (EFA a DCT) mohou být poté zobecněny a adaptovány pro
studium jakéhokoliv druhu archeologických artefaktů.
Jako případová studie zde byl zvolen soubor 154 celkově dochovaných
keramických nádob pocházejících z oppida Bibracte, Francie,
umožňující jak aplikaci stávající (uměle diskretizující) typologie, tak
klasifikaci dovolující numerickou analýzu a konsekventně srovnání
Využitie technológie Gatewing v archeológii na príklade
hradiska Ducové
L. Müller – A. Ruttkay – B. Kovár
Obrovský rozvoj vo vývoji nízko nákladových automatizovaných
softvérových riešení spracovania obrazu do ortofotomáp a digitálnych
modelov terénu zapríčinil aj veľký rozvoj nepilotovaných leteckých
prostriedkov (UAV – unmanned aerial vehicle).
Ako nosiče (okrem balónov a vzducholodí) sa využívajú dve základné
platformy – modely lietadiel a vrtuľníkov. Súčasným trendom je
vybavenie týchto UAV navigačnými technológiami − globálnym
navigačným systémom a inerciálnym meracím systémom, čím sa tieto
lietajúce prostriedky stávajú takmer plne nezávislé od pozemného
riadenia a vyhotovujú snímky vo vopred zadefinovaných polohách
a orientáciách.
Lietadlové a vrtuľníkové platformy majú svoje špecifiká a výhody, ktoré
ich predurčujú byť efektívne aplikované v archeológii. Môžeme ich
použiť napríklad na mapovanie rozsiahlejších lokalít, vytvorenie ich 3d
plánov či na priestorovú analýzu krajiny. Podobné technológie sa už
využili pri prieskume mayských miest v stredoamerickom pralese, či pri
archeologických výskumoch v Austrálii.
Predmetný príspevok sa bude zaoberať použitím lietadlového systému
Gatewing X100 a jeho možnej aplikácii v archeológii na príklade
hradiska Ducové – poloha Kostolec. Osídlenie polohy môžeme sledovať
už od doby bronzovej, ale dominantné je slovanské osídlenie z 9. a 10.
storočia, keď bol na nej vybudovaný veľmožský dvorec a románska
rotunda.
Lokalitu sme vybrali ako príklad, pretože sa nachádza v náročnom
(vyvýšenom, skalnatom) teréne, čím by sme chceli poukázať na
využiteľnosť technológie aj v komplikovaných podmienkach. Hradisko je
zároveň vďaka neskorším rekonštrukciám ľahko identifikovateľné aj
dnes, preto je ideálnym miestom na experimentovanie.
V príspevku by sme okrem predstavenia technológie chceli poukázať aj
na jej využitie v archeológii.
Kontakt: Kasper Hanus Institute of Archaeology Jagiellonian University Kraków [email protected]
strana (33)
Moderní metody leteckého dálkového průzkumu a jeho vliv na porozumnění urbanizace v májských nížinách K. Hanus Středoevropská koncepce urbaznizace nám definuje město jako komplex
o velké zalidněnosti jehož ekonomickým základem je obchod. Do této
chvíle většina zkoumaných archeologických nalezišť spojených s kulturou
Májů byly vnímány právě přes tuto definici a výzkumníci se zaměřili
především na monumentální architekturu, která se nachází v centru
archeologického naleziště. V posledních letech čím dál více
archeologických nálezů poukazuje na to,že toto vnímání je zcela mylné a
města Májů by měly být chápány jako městské komplexy s nízkou
hustotou zalidnění. Města o podobné struktuře se vyskytovaly nejen v
májských nížinách, ale i v jihovýchodní Asii a na Srí Lance. Hlavním
metodickým problémem kterému musí vědci (kteří se zabývají střední a
jihovýchodní Asií ) čelit je obrovská rozlehlost plochy, kterou je třeba
prozkoumat z důvodu, že tato oblast je často pokryta hustými tropickými
lesy. Odpověď na tento problém nám dává technologie leteckého
laserového scanningu. Po dobu prezentace by autor chtěl přiblížit zásady
práce jeho systému a zároveň představit dopad získaných údajů k
pochopení principů městských komplexů s malou zalidněností.
Lucie Čulíková Katedra archeologie Filozofická fakulta Západočeská univerzita v Plzni [email protected] Lenka Starková Katedra archeologie Filozofická fakulta Západočeská univerzita v Plzni [email protected]
strana (38)
Studium zaniklé kulturní krajiny pomocí dálkového
archeologického průzkumu
L. Čulíková – L. Starková
Studium rozsáhlých krajinných celků, ať už zaniklých či částečně do
dnešní doby dochovaných, nutně vyžaduje komplexní přístup a
kombinaci více metod (např. analýzu písemných pramenů, povrchový
průzkum, letecký průzkum, využití kolmých snímků či aplikaci dat z
dálkového laserového snímkování, tzv. lidarové snímkování).
Předložená studie pojednává o zaniklé zemědělské krajině v České
republice, konkrétně na území CHKO Labské pískovce. Hlavní zájem je
věnován pozůstatkům zemědělských aktivit a jejich vztahu ke krajinným
prvkům. Cílem této práce je vyhledávání archeologických stop za
pomoci dálkového archeologického průzkumu (především letecké
laserové skenování) v kombinaci s historickými a kartografickými
doklady. Dále je prováděna transformace identifikovaných objektů do
digitální podoby a rovněž jsou sledovány prostorové vztahy
Kontakt: Jozef Bátora Katedra archeológie Filozofická fakulta Univerzity Komenského v Bratislave et Archeologický ústav SAV Nitra [email protected][email protected]
V posledních desetiletích je v české archeologii patrný výrazný nárůst objemu dat, který je výsledkem širokého spektra činností sahající od sběru a zpracování primárních dat z archeologických výzkumů až po excerpci odborné literatury za účelem řešení specifických teoretických otázek. S tím souvisí potřeba navrhování a realizace databází, které slouží jako moderní a efektivní nástroj pro správu velkého objemu dat. Vzhledem k absenci jakékoli propracované metodiky návrhu optimální struktury databází pro archeologii, jsou jejich tvůrci často nucení postupovat metodou pokus omyl, což vytváří prostor pro vznik datových anomálií a chyb. Výsledkem tohoto přístupu může být v krajním případě i situace, kdy nelze z databáze získat požadované výstupy, což vede ke skepsi až frustraci jejich uživatelů. Možným řešením této situace může být aplikace potřebám archeologie přizpůsobeného datového modelování, které se standardně používá při navrhování moderních informačních systémů. Autor se zaměří na vysvětlení pojmu datového modelování a zdůvodní jeho potřebnost v archeologii. V dalším kroku zařadí problematiku datového modelování do kontextu současné české archeologické teorie a metody a vysvětlí základní principy a postupy modelování. Jako hlavní modelovací technika bude použita metoda E-R diagramů podle P. Chena. která patří mezi nejpoužívanější metody v konceptuálním modelování informačních systémů. Velikou výhodou E-R diagramu je jeho schopnost zobrazit i komplikované modely přehlednou formou. Základními prvky E-R diagramu jsou entita, která reprezentuje typ objektu reálného světa, vztahy mezi entitami a atributy modelující základní vlastnosti entit. Při identifikaci entit se používá metoda abstrakce, konkrétně její tři typy: klasifikace, agregace a generalizace. U vztahů zase sledujeme jejich stupeň, kardinalitu a volitelnost, u atributů, které můžou být jednoduché nebo složené se určuje jejich doména. Datové modelování v archeologii má svoje specifika. V průběhu životního cyklu základních elementů lidského světa dochází v procesu zánikové transformace k jejich přechodu z živé skutečnosti do archeologických pramenů, během kterého se mění jejich formální a prostorové vlastnosti. Z tohoto důvodu je potřeba modelovat rovinu minulé živé skutečnosti a rovinu archeologických pramenů každou zvlášť. Rozdíly zjištěné při srovnání těchto modelů indikují vlastnosti transformačních procesů, které je potřeba v procesu inverzní transformace odstranit a zpětně zrekonstruovat. Toto je základní rozdíl oproti přístupům používaných při navrhování systémů, které modelují současnost a to i v případech, kdy se jedná o tzv. historická data, protože zde nefiguruje problematika depozičních a hlavně postdepozičních transformací. Příspěvek završí ukázka datového modelování na příkladu problematiky pohřbívání v raném středověku v Čechách a na Moravě. Bude demonstrován postup identifikace a specifikace entit, vztahů a atributů s vazbou k pohřebním aktivitám a důsledky procesu inverzní transformace na výslednou podobu modelu.
Kontakt: Daniel Hlásek Katedra archeologie Filozofická fakulta Západočeská univerzita v Plzni [email protected] Petr Netolický Katedra archeologie Filozofická fakulta Západočeská univerzita v Plzni [email protected]
strana (8)
Prostorové vlastnosti nálezů keramiky a mazanice.
Hradiště z přelomu starší a střední doby bronzové
u Vrcovic (okr. Písek)"
D. Hlásek – P. Netolický
Příspěvek vychází z formalizovaného zpracování nálezového souboru
Veligrad: Fos-Zoe-Nika. Počítačová hra z období Velké Moravy
T. Chrástek – M. Hlavica – M. Vaškových
V souvislosti s oslavami 1150. výročí příchodu Konstantina a Metoděje na
Velkou Moravu připravilo Slovácké Muzeum v Uherském Hradišti třídílnou
publikaci s názvem Pravdivý příběh byzantských věrozvěstů Konstantina
a Metoděje. Součástí třetího dílu publikace je i počítačová hra odehrávající
v dobách Velké Moravy na lokalitě Uherské Hradiště - Sady "Špitálky". Hra
je žánrově koncipována jako populárně naučná adventura, v níž se prolíná
příběh mladé studentky archeologie, která ze střípků archeologických
i historických skládá polozapomenutou historii lokality, s dobrodružstvími
mnicha z velkomoravských časů, jenž dějinné období cyrilometodějské
misie bezprostředně prožívá. Hráč tak může z různých perspektiv
zajímavým a hlavně zábavným způsobem nahlédnout do této veledůležité
historické etapy a dozvědět se tak víc o časech, které se významně
podílely na dalším formování středoevropských dějin. Hru ve spolupráci
s autorským týmem vytvořilo zlínské studio e:motion a finanční záštitu nad
celým projektem převzal Zlínský kraj.
Kontakt: Richard Bíško Ústav archeologie a muzeologie Filozofická fakulta, Masarykova univerzita v Brně [email protected] Vít Beran nezávislý bádateľ [email protected] Jan Gánovský Ústav archeologie a muzeologie Filozofická fakulta Masarykova univerzita v Brně [email protected] Jarmila Nedbalová Ústav archeologie a muzeologie Filozofická fakulta Masarykova univerzita v Brně [email protected] Jan Petřík Ústav geologických věd Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita v Brně [email protected] Petra Rebrošová Ústav archeologie a muzeologie Filozofická fakulta Masarykova univerzita v Brně [email protected]
strana (7)
Multidisciplinární přístup k exkavaci hrobu KZP.
Výhody digitálního zpracování výzkumu při řešení
postdepozičních procesů
R. Bíško – V. Beran – J. Gánovský – J. Nedbalová – J. Petřík – P.
Rebrošová
Během systematického výzkumu na lokalitě Kyjovice (poloha „Sutny“) byl
objeven v pořadí již druhý hrob KZP (H28). Jednalo se o pohřeb ženy
v příslušné rituální poloze obsahující standardní spektrum milodarů
(keramické artefakty, kostěné nástroje atd.). Exkavovaný hrob
stratigraficky a konstrukčně souvisí s již dříve zkoumanou hrobovou
komorou (H27; pohřeb muže KZP) obklopenou kruhovým žlabem. Po té,
co byl objekt určen jako hrob KZP, byl stanoven jeden z cílů výzkumu
následovně: Jak nám může při řešení postdepozičních procesů pomoci
detailní dokumentace a digitální zpracování včetně vizualizace/
rekonstrukce? Na co to stačí a na co ne? K tomuto účelu byla aplikována
široká škála prostředků, které jak ve fázi samotné exkavace, tak
i následného zpracování mají své těžiště v počítačovém zpracování.
Především je třeba jmenovat plošnou dokumentaci proměn rozsahu
hrobové komory a jejího zásypu fotogrammetrickými postupy
(mechanické vrstvy o mocnosti 10 cm). Využití širokého spektra
multidisciplinárních přístupů (fosfátová analýza půdních vzorků v síti 15 x
15 cm, mikro GIS a zaměření každého keramického fragmentu totální
stanicí, aplikace kyseliny chlorovodíkové a rhodanidu draselného ke
zjištění případných dřevitých pozůstatků konstrukce hrobové komory).
K vlastní analýze dat slouží především software na bázi GIS (ArcGIS,
Surfer, RockWorks), další statistické programy (R, Statistica). Výstupem
je i 3D modelace digitálních snímků hrobu (program 123d Catch) a
rekonstrukce keramických milodarů (program 3DSom). Na základě
získaných dat je v plánu digitální rekonstrukce předpokládané původní
podoby obou nálezových celků (H27, H28; program Google SketchUp).
Kontakt Roman Pašteka Katedra aplikovanej a environmentálnej geofyziky Prírodovedecká fakulta Univerzita Komenského v Bratislave [email protected] Tina Wunderlich Institut für Geowissenschaften Abt. Geophysik Christian Albrechts Universität zu Kiel [email protected] Dennis Wilken Institut für Geowissenschaften Abt. Geophysik Christian Albrechts Universität zu Kiel [email protected] Harald Stümpel Institut für Geowissenschaften Abt. Geophysik Christian Albrechts Universität zu Kiel [email protected] Wolfgang Rabbel Institut für Geowissenschaften Abt. Geophysik Christian Albrechts Universität zu Kiel [email protected] Juraj Papčo Katedra geodetických základov Stavebná fakulta Slovenská technická univerzita v Bratislave [email protected] Jaroslava Pánisová Geofyzikálny ústav SAV Bratislava [email protected] David Kušnirák Katedra aplikovanej a environmentálnej geofyziky Prírodovedecká fakult Univerzita Komenského v Bratislave [email protected] René Putiška Katedra aplikovanej a environmentálnej geofyziky Prírodovedecká fakulta Univerzita Komenského v Bratislave [email protected] Martin Krajňák Katedra aplikovanej a environmentálnej geofyziky Prírodovedecká fakulta Univerzita Komenského v Bratislave [email protected] Ercan Erkul Institut für Geowissenschaften Abt. Geophysik Christian Albrechts Universität zu Kiel [email protected] Ivana Kvetánová nezávislý bádateľ [email protected] Peter Herceg o. z. Katarínka [email protected]
strana (6)
Výsledky komplexného archeo-geofyzikálneho prieskumu
na lokalite Katarínka
R. Pašteka R. – T. Wunderlich – D. Wilken –
H. Stümpel – W. Rabbel – J. Papčo – J. Pánisová – D. Kušnirák
– R. Putiška – M. Krajňák – E. Erkul – I. Kvetánová – P. Herceg
V rámci niekoľkoročnej spolupráci medzi univerzitami a neziskovými
organizáciami, ktorých predmetom záujmu je prieskum a záchrana ruín
kláštorného komplexu Katarínka (Kostol a kláštor sv. Kataríny
Alexandrijskej) pri Dechticiach bol realizovaný aj archeo-geofyzikálny
prieskum. Tento bol zameraný najmä na detekciu krýpt v priestore lode
kostola a zakrytých zvyškov múrov v priestore kláštora, ako aj v jeho
najbližšom okolí. Vďaka špičkovému vybaveniu nemeckej univerzity
v Kieli bolo možné realizovať najširší komplex geofyzikálnych meraní,
aký bol vôbec doposiaľ na našom území uskutočnený - zahrňoval
v sebe merania pomocou georadaru (GSSI SIR-20 s 200 a 400 MHz
Kontakt: Josef Jan Kovář Ústav antropologie Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita v Brně [email protected] Michal Hlavica Ústav archeologie a muzeologie Filozofická fakulta Masarykova univerzita Brno [email protected] Jan Petřík Ústav geologických věd Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita Brno [email protected] Jakub Müller Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze [email protected] Martin Kuča Ústav archeologie a muzeologie Filozofická fakulta Masarykova univerzita v Brně [email protected] Richard Bíško Ústav archeologie a muzeologie Filozofická fakulta Masarykova univerzita v Brně [email protected] Jarmila Nedbalová Ústav archeologie a muzeologie Filozofická fakulta Masarykova univerzita v Brně [email protected]
strana (44)
Počítačová podpora při průzkumu kostelního návrší v
Březníku, okr. Třebíč
J. J. Kovář – M. Hlavica – J. Petřík – J. Müller – M. Kuča –
R. Bíško – J. Nedbalová
V rámci mezioborového terénního výzkumu kostelního návrší
v Březníku, okr. Třebíč, který od konce roku 2011 provádí studentský
vědecký tým z Ústavu archeologie a muzeologie a Ústavu
geologických věd Masarykovy univerzity v Brně, proběhly již dvě etapy
prací. V rámci první fáze bádání bylo mj. použito geoinformačních
systémů pro vyhodnocení datového souboru získaného měřením totální
stanice a GPS. Stěžejním přínosem bylo vytvoření digitálních plánů
zkoumaného farského pozemku georeferencovaných v souřadnicové
síti S-JTSK. Na základě analýzy této datové kolekce pak byla
zpřesněna i hodnota orientace březnického kostela, jehož podélná osa
se od osy západovýchodní odvrací o 26,85° severozápadním směrem
(azimut 296,85°). Prostřednictvím software ArcGIS a Surfer byl také
vytvořen digitální elevační model a na jeho základě pak identifikována
terénní anomálie, jež se zčásti ztrácela pod recentním náspem a raně
novověkou hřbitovní zdí. Zjištěná nepravidelnost v západní části
farského pozemku mohla naznačovat přítomnost reziduí zaniklé stavby,
přesněji bezezbytku zaniklé středověké tvrze, která je na kostelním
návrší předpokládána.
Náplní druhé etapy výzkumu se stala aplikace geoarcheologických
a geofyzikálních prospekčních metod, jimiž měly být prověřeny
poznatky získané v úvodní etapě výzkumu. Pomocí série půdních vrtů
vedených přes terénní anomálii zjištěnou v první fázi výzkumu a
vyhodnocených v softwaru RockWorks byla rekonstruována základní
stratigrafická situace této části lokality. U některých zachycených vrstev
přitom nelze vyloučit i jejich možnou příslušnost k pravěkému osídlení
návrší. Geofyzikální prospekcí pak byly identifikovány další anomálie
naznačující přítomnost kamenných struktur skrytých pod současným
povrchem terénu.
Kontakt:
Rastislav Hrdlovič Geotronics Slovakia, s. r. o. www.geotronics.sk [email protected] Peter Babčan Geotronics Slovakia, s. r. o. www.geotronics.sk [email protected]
strana (5)
Technológie umožňujúce zameranie
presnej polohy záujmových objektov v archeológii
P. Babčan – R. Hrdlovič
Príspevok sa zaoberá významom využitia moderných technológií,
prostredníctvom ktorých je možné spoľahlivo a presne zaznamenať
polohu, alebo rozmery napríklad archeologického náleziska. Takéto
údaje môžu slúžiť pre opätovné nájdenie daného územia, vytvorenie
mapy, 3D modelu, prípadne ako vstup pre rôzne priestorové analýzy.
Čoraz viac archeológov už bežne takéto zariadenia využíva. Oblasti ako
geodézia a GIS sú pre archeológov smerom, ktorému sa v dnešnej dobe
prakticky nevyhnú. Preto je namieste poznať trendy v týchto oblastiach
a napredovať tak s dobou. Príspevok bude obsahovať informácie
o zariadeniach značky Trimble, akými sú totálne stanice, GNSS
zariadenia a 3D skenery. Moderné GNSS zariadenia dokážu určiť
polohu s presnosťou 1cm bez použitia externej antény a teda priamo
z ruky. 3D skener, ktorý zosníma bodov za sekundu, umožní
archeológom doslova preniesť reálny obraz objektu priamo do
kancelárie. Nie je teda pochýb o tom, že takéto technológie jednoznačne
zvýšia efektivitu práce a možnosti prezentácie ich nálezov.
The archaeological site of Miran in the light of the satellite
data
E. Smagur — K. Hanus
The archaeological site of Miran is located in the place, where Lop
Desert meets Altun Shan Mountains. It was one of the cites belonging to
the Kingdom of Shan Shan, a small oasis kingdom, which stretched
about 800 km along the southern route of the Chinese part of the Silk
Road, all the way from the site of Niya, to the salt lake Lop Nor. It
flourished from about 200 AD to 400 AD.
The ruins of Miran consist of big, rectangular fort, monastery (The
Vihara), several stupas and many sun-dried brick constructions. Also the
irrigation system is still visible in the landscape. The earliest Buddhist
temples in Miran could be dated around 2nd and 3rd century, and they
are one of the earliest examples of the Buddhist architecture in China.
The first archaeologist, who systematically explored the ruins of Miran,
was sir Aurel Stein. During his three expeditions he conducted
excavations in the Tibetan fort, date to VIII century AD, and also in the
other sites in this area from the earlier period. There have been no major
excavations of the site since Aurel Stein's third expedition. This area is
vast and hardly accessible for the archaeologists. This poster will
explore the use of the satellite data as a key tool in understanding the
development of urban planning in Miran.
Využití tabletu a relační databáze při garbologickém
výzkumu
D. Sosna – L. Brunclíková
Mobilní zařízení pro digitalizaci dat v terénu jsou v archeologii užívána již
od 90. let minulého století. Přesto není zcela běžné digitalizovat pomocí
tabletu většinu získaných dat přímo v terénu. Náš příspěvek referuje
o zkušenosti s využitím tabletu iPad a databázového systému FileMaker
Go při garbologickém výzkumu na skládce v Západních Čechách.
Výzkum byl zaměřen na analýzu domovního odpadu s cílem porozumět
vzorcům konzumace současné společnosti. Vzorky odpadu ze dvou
kontrastních lokalit Plzeňského regionu byly svezeny na skládku, kde
byly po dobu čtyř týdnů detailně zkoumány. Tablet jsme využili ke sběru
dat textové i vizuální povahy a pokusili jsme se je integrovat v prostředí
relační databáze. V příspěvku zhodnotíme přednosti a slabé stránky
použité metodiky a budeme diskutovat potenciál tabletů pro další typy
archeologických výzkumů.
Kontakt: Daniel Sosna Katedra archeologie et Katedra antropologie Filozofická fakulta Západočeská univerzita v Plzni [email protected] Lenka Brunclíková Katedra antropologie Filozofická fakulta Západočeská univerzita v Plzni [email protected]
K. Kročková – P. Demján strana (19) Využiteľnosť archeologických dát na Slovensku – návrh štruktúry a harmonizácie dátovej domény Kubeš – M. Mydliar strana (24) Univerzálna mapová platforma pre archeológiu O. Malina strana (18) Hornická krajina - co může chtít památková péče po krajinné archeologii? M. Marčiš – M. Fraštia – P. Brunčák strana (26) Optické skenovanie s využitím prirodzených textúr P. Mudra strana (9) Datové modelování v archeologii L. Müller – A. Ruttkay – B. Kovár strana (16) Využitie technológie Gatewing v archeológii na príklade hradiska Ducové J. Olivík strana (14) Warrior Image ve druhé polovině třetího tisíciletí před n. l. Artefaktová a prostorová analýza lukostřelecké výbavy v pohřebním ritu kultury zvoncovitých pohárů v Čechách a na Moravě
J. Pánisová – M. Fraštia – R. Pašteka – J. Papčo – T. Wunderlich strana (4) Použitie blízkej fotogrametrie pri mikrogravimetrických aplikáciách v archeológii R. Pašteka – T. Wunderlich – D. Wilken – H. Stümpel – W. Rabbel – J. Papčo – J. Pánisová – D. Kušnirák – R. Putiška – M. Krajňák – E. Erkul – I. Kvetánová – P. Herceg strana (6) Výsledky komplexného archeo-geofyzikálneho prieskumu na lokalite Katarínka M. Ruš – M. Doneus – G. Verhoeven strana (29) Súčasné možnosti využitia leteckej spektroskopie na detekciu archeologických vegetačných príznakov D. Sosna – L. Brunclíková strana (3) Využití tabletu a relační databáze při garbologickém výzkumu. S. Štolc strana (27) Výpočtová fotografia a svetelné polia J. Vidman – P. Hlavenka strana (17) PORTA NIGRA DIGITÁLNĚ aneb dokumentace významné římské památky moderními geodetickými a fotogrammetrickými metodami J. Wilczek – F. Monna – N. Navarro – P. Barral – L. Burlet – C. Chateau strana (28) Morfometrie keramiky mladší doby železné - výhody, nevýhody a porovnání s tradiční typologií M. Zeman strana (20) Historické mapové diela na geoportal.sazp.sk
Archeologické a environmentální doklady bojů o kótu
Kobyla za Velké války na severovýchodním Slovensku
J. Zubalík – J. Petřík – R. Bíško – J. Těsnohlídek – M. Popelka –
L. Petr – M. Vojtas – J. Gánovský – M. Drobňák
Na přelomu března a dubna 1915 se severovýchodní Slovensko stalo
dějištěm jedné z nejvýznamnějších operací I. světové války. Do
evropské vojenské historie vstoupily tyto boje jako „Velikonoční bitva v
Karpatech“. Výšina Kobyla nad obcí Výrava (10 km jihovýchodně od
Medzilaborců) představovala klíčovou pozici v obraně rakousko-
uhorské 2. pěší divize generálporučíka Antona Lipošćaka. Od začátku
ruské ofenzívy 20. března 1915 byla kóta vystavená těžkým bojům,
které skončily ústupem rakousko-uherské armády. Ztráty na obou
stranách byly asi 8000 mužů. Relikty pěchotních objektů jsou v terénu
dobře patrné, to je dané jednak přírodními podmínkami, ale i
hospodářskými a demografickými poměry v regionu. V důsledku
vylidňování obcí došlo k útlumu zemědělské činnosti a k sukcesi
pastevního lesa a pastvin v regulérní les. Tyto podmínky umožňují
detailní studium zániku terénních reliktů a změn vegetace. Cílem
pilotního výzkumu provedeného na podzim 2012 v prostoru kóty Kobyla
na katastrálním území obce Výrava bylo otestování archeologických,
geoarcheologických a botanických postupů a jejích možností pro
rekonstrukci bojiště v lesnatém horském terénu.
ZOZNAM ABSTRAKTOV PREDNÁŠOK P. Babčan – R. Hrdlovič strana (5) Technológie umožňujúce zameranie presnej polohy záujmových objektov v archeológii J. Bátora – P. Tóth strana (10) Vzťah sídlisk a pohrebísk v staršej dobe bronzovej na juhozápadnom Slovensku R. Bíško – V. Beran – J. Gánovský – J. Nedbalová – J. Petřík – P. Rebrošová strana (7) Multidisciplinární přístup k exkavaci hrobu KZP. Výhody digitálního zpracování výzkumu při řešení postdepozičních procesů M. Baumanová – L. Šmejda strana (12) Sociální aspekty urbanismu východní Afriky - prostorové analýzy městských center S. Dermeková strana (22) Možnosti využitia ontológie v archeologickej databáze R. Ďuračiová – T. Lieskovský strana (32) Vplyv voľby agregačného operátora na výsledný archeologický predikčný model vytvorený v GIS M. Fraštia – P. Brunčák – M. Chlepková strana (25) Digitalizácia archeologických artefaktov metódou optického skenovania štrukturovaným svetlom K. Hanus strana (33) Moderní metody leteckého dálkového průzkumu a jeho vliv na porozumnění urbanizace v májských nížinách M. Hladík strana (11) Metodická báza výskumu vývoja osídlenia v hospodárskom zázemí Mikulčíc (GIS, štatistika, environmentálne analýzy) D. Hlásek – P. Netolický strana (8) Prostorové vlastnosti nálezů keramiky a mazanice. Hradiště z přelomu starší a střední doby bronzové u Vrcovic (okr. Písek) L. Holata – J. Plzák strana (30) Zpracování surových dat z leteckého laserového skenování a jeho vliv na zaznamenání reliéfních tvarů M. Jindáček strana (21) Stav po prvním poločase 1:0 L. Karell strana (31) Validácia archeologických predikčných modelov vytvorených v prostredí GIS P. Koscelník strana (13) Využití prostorových analýz v archeologii středověkého konfliktu Z. Kosarová strana (23) Správa archeologického informačního bohatství na Moravě a ve Slezsku. Digitální archiv a evidence archeologických akcí P. Krištuf – L. Brunclíková – L. Čulíková – O. Švejcar – T. Zíková strana (15) Využití GIS při studiu vnímání krajiny
Zborník abstraktov z konferencie POČÍTAČOVÁ PODPORA V ARCHEOLÓGII 12 Kočovce 22. –24. máj 2013
Organizátori
Filozofická fakulta Univerzity Komenského Bratislava Stavebná fakulta Slovenskej technickej Univerzity Bratislava Pamiatkový úrad Slovenskej republiky Bratislava Archeofórum
Zostavili
Peter Demján Katarína Hladíková Tibor Lieskovský Peter Pavúk