Zánik, trvání a obnova: zanikání sídel jako nedílná součást proměn kulturní krajiny pohraničí Česka v 2. polovině 20. století

1

VÝZKUMY SÍDEL ZANIKLÝCH V POHRANIČÍ ČESKA PO ROCE 1945: MEZIOBOROVÝ POHLED

Zdeněk Kučera (Univerzita Karlova v Praze)

Zánik, trvání a obnova: zanikání sídel jako nedílná součást proměn kulturní krajiny pohraničí Česka v 2. polovině 20. století

David Kovařík (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i.)

Demoliční akce v českém pohraničí po roce 1945

Michal Bureš (Západočeská univerzita v Plzni)

Sídla zaniklá po roce 1945 a kulturní krajina Novohradských hor

Přemysl Štych, Pavlo Kryshenyk (Univerzita Karlova v Praze)Jan Jelének, Lucie Koucká, Kamila Rohelová, Bára Šachová (GeoModel 3D)Michaela Fišerová, Alexander Stipsits (Centre for the Future)

Zaniklá sídla v Česku – interdisciplinární přístup k problematice 3D rekonstrukcí zaniklé krajiny

Zánik, trvání a obnova:zanikání sídel jako nedílná

součást proměn kulturní krajiny pohraničí Česka v 2. polovině

20. století

Zdeněk Kučera

2

OPUŠTĚNÁ/ZANIKLÁ SÍDLA

� nic výjimečného, součást proměn krajiny a osídlení (zaniklá sídla z různých období)

� poznávána/nalézána celosvětově

� výsledek environmentálních, společenských, politických a kulturních podmínek v určité době

� lze je nalézt (v různém počtu) na celém území Česka (nikoli pouze v pohraničí)

SÍDLA NA POMEZÍ

geografiehistoriografie

archeologielokální

regionální

národní

nadnárodní

minulost přítomnost budoucnost

3

KTERÉ POHRANIČÍ?

POHRANIČÍ = OBSAZENÝ POJEM?

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

HL18

69

HL18

80

HL18

90

HL19

00

HL19

10

HL19

21

HL19

30

HL19

50

HL19

61

HL19

70

HL19

80

HL19

91

HL20

01

SČ

1930

SČ

2001

nezjištěno

1000 a více

500 až 999

250 až 499

100 až 249

50 až 99

25 až 49

méně než 25

• pohraničí vs. vnitrozemí

• zajímavé, problémové

• multikulturní, měnící se

• Sudety vs. ne-Sudety

• pohraniční krajina = sudetská krajina?

4

CO JE ZANIKLÉ SÍDLO?� je to sídlo, které není více využíváno lidmi,

přestože i nadále mohou existovat některé části jeho

fyzické struktury

� zaniklé X opuštěné

� zcela zničené X ruiny,projevy v uspořádání krajiny

� je tolik typů zaniklých sídel

kolik je typů sídel (např. samota, vesnice, město)

� různé zdroje informací (písemné a internetové zdroje; staré mapy; terénní průzkum; atd.)

� pracovní bibliografie (460 publikací + internetové zdroje)

• sledování kontinuity sídel existujících v roce 1930 (místní části osad)

• přes 16 000 jednotek (cca 4 000 000 obyvatel)

• asi 8 000 lokalizováno (95 % obyvatel; přes 50 % sídel)

• asi 2 400 zaniklých sídel (asi 230 000 obyvatel; cca 5 %)

DATABÁZE (ZANIKLÝCH) SÍDEL

5

typ sídel vysvětleno %

Město 278 278 100

Městys 194 194 100

Ves 6 406 6 092 95

Víska 745 432 58

Skupina domů 1 805 363 20

Roztroušené domy 1 113 53 5

Samota 1 371 367 27

Jednotlivý dům 5 273 809 15

Ostatní 233 0 0

typ sídel zaniklých %

Město 278 9 3

Městys 194 3 2

Ves 6 406 587 9

Víska 745 168 23

Skupina domů 1 805 210 12

Roztroušené domy 1 113 31 3

Samota 1 371 269 20

Jednotlivý dům 5 273 738 14

Ostatní 233 0 0

6

Obyvatel (1930) sídel zaniklých %

Méně než 25 7 726 1 049 14

25–49 1 701 266 16

50–99 1 831 264 14

100–249 2 710 270 10

250–499 1 748 100 6

500–999 986 36 4

1 000 a více 792 30 4

TYP 1: VOJENSKÁ ÚZEMÍvymezení nových vojenských oblastí po roce 1950

oblasti úplné ztráty a zničení

(některé) stále veřejnosti nepřístupné

7

TYP 2: LOKALITY NA PERIFERIIoblasti s vyšší nadmořskou výškou a menšími sídly v periferních polohách, jedná se bo po roce 1945 nejméně dosídlená místa

některá sídla byla též ničenav souvislosti s vymezením uzavřeného hraničního pásma

TYP 3: PRŮMYSLOVÉ OBLASTI

zanikání sídel způsobeno především rozvojem těžby uhlí a průmyslových aktivit

mnoho sídel bylo zničeno během 70. let 20. století

8

HLAVNÍ OBDOBÍ ZANIKÁNÍ

1) do 60. let 20. stoletímenší sídla v periferních horských oblastech, vojenské oblasti

2) od 60. let 20. stoletícelkový pokles intenzity zanikání, nížiny a pánve v severních Čechách, zejména 70. a 80. léta 20. století

ZTRÁTA ČI ZLEPŠENÍzlepšení organizace osídlení, životních podmínek (modernizace), životní prostředí a scenérie

hospodářská a společenská nutnost, bezpečnost

oblasti s hodnotným životním prostředím

ztráta ve smyslu domova a dědictví

9

ZDĚDIČTĚNÍ ODSPODU

nárůst odborného i laického zájmu po roce 1989 (reflexe proměn oblasti pohraničí)

součást hledání vztahuk prožívané krajině, který by měl určitou historickou a mezigenerační kontinuitu

vnímána jako součást místního dědictví (propagace území)

součást identit původních obyvatel a jejich potomků

PAMĚŤ V MÍSTĚ

10

VYMÍSTĚNÁ PAMĚŤ

Zdroj: Růžičková (2011)

• proces zanikání je součástí vývoje osídlení

• výzkum zaniklých sídel pomáhá:

1) porozumět dnešní krajině, jejím minulým proměnám a paměti

2) pochopit proč jsou minulost či představy o této minulosti důležité pro přítomnost

3) reflektovat, porozumět a diskutovat o našich identitách/postojích, stejně jako těch někoho jiného

ZÁVĚREM

11

[email protected]říspěvek vznikl s podporou projektu GA ČR č. P410/12/G113

http://web.natur.cuni.cz/ksgrrsek/kuhig

Děkuji za pozornost!