CENTRUM CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ JEZERKA O.P.S. Základní principy při zpracování a podávání projektů Studijní text Studijní text byl zpracován v rámci projektu „Komplexní vzdělávací program pro lektory zaměřený na Evropskou unii a zpracování evropských projektů“, který je spolufinancován Evropskou unií. Autoři: Mgr. Marek Balada Gabriela Chovancová Ing. Michael Skalický, Ph.D. Pardubice 2008, aktualizovaná verze Tento text neprošel redakční ani jazykovou korekturou
67
Embed
Základní principy při zpracování a podávání projektů · Modul 3 je po obsahové stránce velmi úzce provázán s následujícím Modulem 4, jenž ... MPO ČR je řídícím
This document is posted to help you gain knowledge. Please leave a comment to let me know what you think about it! Share it to your friends and learn new things together.
Transcript
CENTRUM CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ JEZERKA O.P.S.
Základní principy při zpracování a podávání projektů
Studijní text
Studijní text byl zpracován v rámci projektu „Komplexní vzdělávací program pro lektory zaměřený na Evropskou unii a zpracování evropských projektů“, který je spolufinancován Evropskou unií.
Autoři:
Mgr. Marek Balada
Gabriela Chovancová
Ing. Michael Skalický, Ph.D.
Pardubice 2008, aktualizovaná verze
Tento text neprošel redakční ani jazykovou korekturou
Obsah
Obsah.................................................................................................................. 1 Úvod ................................................................................................................... 3 1. Zdroje informací ............................................................................................ 4
1.1. Strukturální fondy EU – programy podpory v ČR ....................................... 5 1.1.1. Fondy evropské unie – www.strukturalni-fondy.cz .............................. 6 1.1.2 Evropský sociální fond – www.esfcr.cz............................................... 8
1.2. Řídící orgány a zprostředkující subjekty .................................................. 10 1.3 Další zdroje informací ............................................................................ 13
2. Projekt, projektový cyklus ............................................................................ 14 2.1. Identifikace projektu ............................................................................. 15
2.1.1. Zařazení projektového záměru do soustavy dotačních titulů .............. 16 2.1.2. Projektový list ................................................................................ 17 2.1.3. Cíle projektu .................................................................................. 20 2.1.4. Monitorovací ukazatele ................................................................... 21 2.1.5. Zdůvodnění projektu ...................................................................... 22 2.1.6. Vazba na koncepční dokumenty a rozvojové strategie ...................... 22 2.1.7. SWOT analýza projektu .................................................................. 23
2.2. Příprava projektu (formulace) ................................................................ 24 2.2.1. Matice logického rámce .................................................................. 24 2.2.2. Proces plánování projektu............................................................... 26 2.2.3. Harmonogram projektu................................................................... 29 2.2.4. Předpoklady a rizika, řízení rizik....................................................... 31 2.2.5. Udržitelnost projektu ...................................................................... 33 2.2.6. Lidské zdroje – management projektu ............................................. 34 2.2.7. Praktická doporučení pro přípravu projektů - shrnutí......................... 34 2.2.8. Nejčastější problémy při nesprávném naplánování projektu............... 36
2.3. Financování projektu ............................................................................. 37 2.3.1. Řízení finanční pomoci v rámci operačních programů Strukturálních fondů EU..................................................................................................... 37 2.3.2. Hodnocení finančního zdraví žadatele .............................................. 39 2.3.3. Finanční analýza projektu ............................................................... 40 2.3.4. Studie proveditelnosti ..................................................................... 45 2.3.5. Pravidla způsobilosti výdajů ............................................................ 49
3. Podávání projektové žádosti o dotaci ............................................................ 51 3.1. Vyhlášení výzvy k předkládání žádostí .................................................... 51 3.2. Způsoby zpracování projektové žádosti................................................... 52 3.3. Přílohy projektové žádosti...................................................................... 53 3.4. Časová norma přípravy projektu a projektové žádosti.............................. 54 3.5. Doporučení k přípravě projektů a žádostí o dotaci ................................... 55
4. Horizontální priority projektů ........................................................................ 56 4.1 Rovné příležitosti .................................................................................. 56 4.2 Udržitelný rozvoj ................................................................................... 57
obdobných aktivit v místě realizace projektu, konkurence
Proč?
6. Management projektu, řízení lidských zdrojů – projektový tým
pro fázi přípravnou, realizační i provozní
Jak?
7. Technické a technologické řešení projektu, odůvodnění zvolené
varianty
Jak?
8. Potřeba a zajištění oběžného a investičního majetku Co? Za kolik?
9. Podrobný finanční plán u investičních projektů na dobu realizace
projektu + dobu udržitelnosti (tzv. provozní fázi), u neinvestičních
projektů na dobu realizace projektu
Za kolik?
Jak?
10. Finanční a ekonomická analýza projektu Za kolik?
11. Udržitelnost projektu Jak?
12. Analýza rizik a jejich předcházení (tzv. citlivostní analýza) Jak?
13. Závěrečné zhodnocení projektu
TEXT Základní principy při zpracování a podávání projektů Strana 47
Etapy projektu popisované studií proveditelnosti:
• Etapa předinvestiční (přípravná fáze) – jedná se o období přípravných prací
souvisejících s projektem (v případě neschválení žádosti ke spolufinancování
jsou veškeré doposud vynaložené náklady považovány za tzv. sunk cost,
neboli utopené náklady).
• Etapa investiční (realizační fáze) – od začátku realizace projektu do zahájení
provozu.
• Etapa provozní (fáze udržitelnosti) – od zahájení provozu projektu po jeho
ukončení.
• Etapa poprovozní (likvidační fáze) – období, ve kterém se projekt již
neprovozuje (např. likvidace zařízení - náklady na demontáž, příp. výnosy z
jeho prodeje) - je charakteristická pro investiční projekty.
Vybrané kapitoly studie proveditelnosti:
1) Popis projektu a aktivit ve vazbě na jednotlivé fáze
• Vstupní informace:
- Jaký je název a účel projektu?
- Jaké služby (produkty) budou poskytovány?
- Kdo je investor (nositel) projektu?
- Jaká je kapacita projektu a jeho lokalizace?
- Jaká jsou ostatní významná specifika projektu?
• Specifikace jednotlivých fází - jaké aktivity budou vykonány v:
- přípravné fázi,
- realizační fázi,
- provozní fázi,
- likvidační fázi.
• Variabilita projektu (existence variantních řešení):
- Reakce na změny situace či poptávky.
- Je vhodné mít několik řešení dané problematiky – optimalizace.
TEXT Základní principy při zpracování a podávání projektů Strana 48
2) Marketingová analýza a marketingový mix
V rámci této kapitoly je vhodné nalézt odpovědi především na tyto body a otázky:
• Analýza trhu a odhad poptávky:
- marketingový výzkum
- návaznost na analýzy strategického charakteru – SWOT projektu
• Kdo je cílový uživatel?
• Jak vysoká je poptávka?
• Jaké jsou alternativy?
• Jakou cenu jsou ochotni uživatelé zaplatit?
• Existuje konkurence (dnes, v budoucnu)?
Marketingový mix
Jedná se o vymezení základních marketingových pojmů pomocí tzv. „4P“.
Product – jaká služba či produkt bude poskytován.
Price – cena služby či produktu. Cena slouží jako nástroj nabídky a poptávky.
Place – distribuce (cesta produktu od poskytovatele ke spotřebiteli, resp. místo, kde
bude služba nebo produkt předáván konečnému uživateli).
Promotion – propagace, reklama, způsob získání nových spotřebitelů či uživatelů.
Další marketingové pojmy, tzv. doplňková „P“ jsou:
Packaging (tvorba nabídky služeb)
People (lidé)
Partnership (spolupráce)
Programming (tvorba programů)
TEXT Základní principy při zpracování a podávání projektů Strana 49
2.3.5. Pravidla způsobilosti výdajů
Při přípravě žádosti o finanční podporu z prostředků evropských strukturálních fondů
je třeba dbát při sestavování rozpočtu na způsobilost, resp. nezpůsobilost výdajů
(ekvivalentem těchto pojmů je i uznatelnost/neuznatelnost nákladů). Tyto dva druhy
výdajů je třeba v rozpočtu zřetelně odlišit.
Způsobilé výdaje (= uznatelné náklady v terminologii programového období 2004 -
2006) jsou ty, které jsou specifikovány metodikou pro příslušné oblasti podpory jako
způsobilé vůči programu a je tedy možné hradit z veřejných prostředků.
Nezpůsobilé výdaje (= neuznatelné náklady) jsou naopak ty, které z veřejných
prostředků hradit nelze a žadatel je musí vždy hradit ze svých vlastních prostředků.
I přesto však musí být tyto výdaje uvedeny v celkovém rozpočtu projektu.
Pravidla způsobilosti výdajů jsou upravena jak evropskou legislativou (nařízením
Rady (ES) č. 1083/2006 a nařízením Komise (ES) č. 1825/2006), tak národní
úpravou, která se uplatní, pokud Komise nestanoví všeobecně platná pravidla.
V praxi se žadatel zpravidla řídí pravidly stanovenými pro jednotlivé programy jejich
řídícími orgány. Pravidla pro jednotlivé programy se mohou lišit. Podrobné informace
bývají obsaženy v prováděcích dokumentech programů a metodických příručkách pro
žadatele.
Obecně lze říci, že způsobilé výdaje musí splňovat tyto podmínky:
• Musí být vynaloženy v souladu s cílem opatření operačního programu,
• musí souviset s aktivitami projektu,
• musí být kalkulovány v rámci rozpočtu projektu,
• musí být doloženy průkaznými účetními doklady (tj. písemnými doklady, které
jsou transparentní a rozepsané na jednotlivé položky),
TEXT Základní principy při zpracování a podávání projektů Strana 50
• musí být konečným příjemcem dotace prokazatelně zaplaceny s výjimkou
výdajů v naturáliích, odpisů a režijních nákladů,
• musí být vynaloženy po dobu realizace projektu a uhrazeny po počátečním
datu způsobilosti výdajů.
Časové vymezení způsobilosti výdajů
V rámci programovacího období 2007 -13 jsou výdaje způsobilé pro příspěvek ze
strukturálních fondů, jestliže vznikly a byly skutečně uhrazeny mezi 1. lednem 2007
a 31. prosincem 2015. Řídící orgány programů však mohou stanovit užší kritéria
pro počáteční a koncové datum způsobilosti výdajů.
Legislativní vymezení způsobilých výdajů:
• Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
• Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů
– zrušen k 1.1.2007, cestovní náhrady k tomuto datu řešeny zákoníkem
práce 262/2006 Sb., část 7.
• Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších
předpisů
• Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
• Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách v platném znění
• Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve
znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách
TEXT Základní principy při zpracování a podávání projektů Strana 51
3. Podávání projektové žádosti o dotaci
Podání projektové žádosti o příspěvek z evropských fondů či jiných dotačních titulů je
de facto vyvrcholením celého procesu přípravy projektu. Kvalitně připravený projekt
má šanci uspět při schvalovacím procesu a získat tak požadovanou podporu.
3.1. Vyhlášení výzvy k předkládání žádostí
Nejdůležitějším momentem pro zpracovatele žádosti je vyhlášení výzvy v rámci
příslušného operačního programu. Výzvy vyhlašuje vždy řídící orgán programu,
v případě sektorových OP je to příslušné ministerstvo, v případě regionálních OP jsou
to regionální rady příslušných NUTS II (viz příloha č. 5 – Plán výzev OPVK pro rok
2008). Výzvy mohou být vyhlašovány podle oblastí podpory (opatření) v rámci
příslušného operačního programu.
Frekvence vyhlašování výzev je různá, může být dána kalendářními roky. Závisí opět
na rozhodnutí řídícího orgánu programu.
Druhy výzev:
A) Kolová, časově ohraničená
B) Průběžná, časově neomezená
Od data vyhlášení kolové výzvy pak má žadatel (zpracovatel) časově ohraničené
období pro předkládání projektových žádostí. Běžně se doba trvání příjmu žádostí
pohybuje od 45 do 60 (příp. 90) dnů. Toto období je ukončeno termínem ukončení
příjmu projektových žádostí.
V případě průběžné výzvy dochází k jejímu ukončení až v okamžiku, kdy je na
základě zaregistrovaných žádostí indikativně vyčerpána finanční alokace určená na
danou výzvu.
Oznámení o vyhlášení výzvy najde žadatel buď na internetových stránkách řídícího
orgánu programu (příslušné ministerstvo, regionální rady regionů soudržnosti) nebo
na stránkách příslušného implementačního subjektu programu (např. CzechInvest,
SZIF, SFŽP apod.).
TEXT Základní principy při zpracování a podávání projektů Strana 52
3.2. Způsoby zpracování projektové žádosti
V předchozím programovém období EU (2004 - 06) bylo nutné zpracovat a odevzdat
příslušnému správci programu (implementačnímu subjektu programu) projektové
žádosti o dotaci obvykle ve 2 formách:
A) Tištěná verze (obvykle 2 a někdy i více paré žádosti a příloh)
B) Elektronická verze (obvykle „vypálená“ na CD)
V současném programovém období (2007 - 13) jsou v rámci jednotlivých operačních
programů EU aplikovány takové formy elektronických žádostí, které mají za úkol
snížit administrativní náročnost a zefektivnit proces zpracování žádostí o dotace. Tyto
internetové aplikace umožňují v průběhu zpracování přístup i více uživatelům, než
jenom samotnému zpracovateli. Pro sdílení žádosti je samozřejmě nutná registrace
každého dalšího uživatele v systému. Internetové aplikace také umožňují žadateli
průběžně sledovat proces administrace a aktuální stav hodnocení žádosti.
Webové aplikace mohou mít i jistá specifika. Nezbytnou podmínkou pro komunikaci
prostřednictvím webové aplikace může být i podepisování některých dokumentů
elektronickým podpisem žadatele (např. ve webové aplikaci eAccount v rámci OPPI).
Výhody žádostí ve formě internetových aplikací:
• jednoduchá a relativně bezpečná výměna informací
• rychlá a 24 hodinová dostupnost
• uživatelsky příjemné prostředí
• úspora nákladů (např. telefonní, poštovní a cestovní náklady)
• zkrácení lhůt v rámci procesu administrace
Pro projekty žádající o podporu ze Strukturálních fondů EU a národních zdrojů
v programovém období 2007 – 13 bylo vytvořeno pod gescí MMR ČR univerzální
elektronické webové rozhraní Benefit 7 (www.eu-zadost.cz), z něhož je možné se
dostat k formulářům žádostí jak sektorových (tématických) operačních programů, tak
regionálních operačních programů, programů pro Prahu a programů evropské územní
spolupráce.
TEXT Základní principy při zpracování a podávání projektů Strana 53
3.3. Přílohy projektové žádosti
Přílohy projektové žádosti se liší dle operačního programu, prioritní osy (priority) a
oblasti podpory (opatření). Jsou uvedeny vždy v příslušné výzvě a blíže specifikovány
v pokynech (pravidlech) pro žadatele daného programu. Přílohy se dělí na povinné a
nepovinné. Jsou vyžadovány různé druhy příloh v závislosti na charakteru projektu a
zaměření oblasti podpory, v rámci níž je projekt předkládán. Rovněž záleží na tom,
zda je projekt investiční či neinvestiční. Většina příloh je však společná pro oba typy
projektů.
Mezi obvykle požadované přílohy k žádosti o dotaci patří např.:
• Soulad s rozvojovou strategií území nebo s nadřazenou koncepcí,
• podrobný rozpočet projektu,
• podklady pro ekonomické hodnocení projektu (FS - studie proveditelnosti, CBA
- analýza nákladů a přínosů),
• doklad o posouzení vlivu projektu na ŽP (EIA, Natura 2000),
• doklad o zajištění finančního krytí projektu (např. úvěrový příslib),
• projektová dokumentace,
• dokumenty vydané v souladu se stavebním zákonem (územní rozhodnutí,
stavební povolení)
• doklady o partnerství (partnerská smlouva),
• doklady o právní subjektivitě předkladatele,
• doklady prokazující vlastnické vztahy,
• podklady pro posouzení finančního zdraví žadatele,
• čestná prohlášení žadatele (tématicky variabilní dle specifik programu).
TEXT Základní principy při zpracování a podávání projektů Strana 54
3.4. Časová norma přípravy projektu a projektové žádosti
Doba přípravy projektů a žádostí o dotaci je různá v závislosti na typu, charakteru a
zaměření projektu (investiční, neinvestiční apod.). Velmi výrazně závisí také na
zkušenostech zpracovatele projektu či jednotlivých členů projektového týmu.
Následující tabulka udává přehled základních činností nutných pro přípravu projektů a
projektových žádostí včetně vyjádření orientační časové náročnosti.
Pracovní činnosti nebo úkony Časová náročnost (h)
kontaktní fáze, vyhledání vhodného titulu dotace 40
získávání podrobností o konkrétním záměru 25
prostudování technických parametrů záměru 20
organizace úkonů (osnova, přílohy) pro projekt 20
finanční analýza projektu 80
nalezení vhodného způsobu financování 40
samotná tvorba projektu 90
revize, prostudování, kontrola vazeb a chyb projektu 20
zařizování povinných příloh 110
kontakty s příslušnými úřady 10
udržování aktuálních informací, konzultace 30
vyplňování formulářů žádostí 20
tisk, vazba projektů 10
podávání žádostí na instituce (implementační subjekty) 5
další péče o projekt 5
ZÁKLADNÍ ČINNOSTI 525
režijní činnosti 75
CELKEM 600
TEXT Základní principy při zpracování a podávání projektů Strana 55
3.5. Doporučení k přípravě projektů a žádostí o dotaci
1. Je nutné sledovat ve všech fázích přípravy projektu relevanci projektu vůči
programu - zda tématicky a věcně naplňuje zaměření příslušného opatření či
oblasti podpory. Je třeba již od počátku nasměrovat projekt na jedno opatření
či oblast podpory a této linie se držet. U mnoha projektů to může být často
problematické, nejsou jednoznačně tématicky zaměřené, jsou obsahově
pestré a zasahují svým záběrem do několika opatření či oblastí podpory.
2. Nepsat projekt tzv. přes kopírák, tj. podle nějakého vzoru. Každý projekt je
specifický a vyžaduje individuální přístup.
3. V maximální možné míře konzultovat projekt v různých fázích přípravy buď
přímo s řídícím orgánem programu nebo s implementačním subjektem.
4. Být neustále v kontaktu s žadatelem (za předpokladu, že zpracovatelem
žádosti je externí subjekt), pružně reagovat na změny, které se vyskytly
v průběhu přípravy projektu.
5. Vytvořit si dostatečnou časovou rezervu pro přípravu projektu a zpracování
žádosti, neboť „Intenzita práce roste s ubývajícím časem“.
„Praktické zkušenosti nade vše“ aneb žádný seminář nebo školení z absolventa
neudělá kvalitního zpracovatele projektu nebo projektové žádosti. Tyto vzdělávací
akce poskytují pouze určitý rámec, cestu si musí najít každý sám.
Na druhou stranu také nemusí platit, že každý, kdo absolvuje celý proces přípravy
projektu včetně podání žádosti o dotaci a vlastní realizaci projektu, musí být kvalitním
zpracovatelem či projektovým manažerem.
TEXT Základní principy při zpracování a podávání projektů Strana 56
4. Horizontální priority projektů
V rámci přípravy projektu a žádosti o dotaci je třeba dbát jednak o naplnění
podmínek daného programu, a také na naplnění tzv. horizontálních priorit (neboli
průřezových témat).
Horizontální priority jsou ty, které se uplatňují napříč všemi oblastmi podpory, mají
zásadní význam pro rozvoj společnosti a měly by tedy být respektovány všemi
žadateli o podporu z veřejných prostředků.
Pro programovací období 2007–2013 jsou nastaveny dvě horizontální priority:
• Rovné příležitosti
• Udržitelný rozvoj
Vzhledem k tomu, že tato témata jsou Evropskou unií považována za zásadní součást
politik a principů podporovaných ze strukturálních fondů, není možné, aby byly
podpořeny projekty s negativním dopadem na životní prostředí nebo zhoršující
postavení znevýhodněných skupin obyvatel.
Stanovení horizontálních priorit vychází zejména z Nařízení Rady č. 1083/2006 o
obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském
sociálním fondu a Fondu soudržnosti.
4.1 Rovné příležitosti
Článek 16 Nařízení Rady č. 1083/2006 stanoví:
Členské státy a Komise zajistí podporu rovnosti žen a mužů a začlenění hlediska
rovnosti pohlaví během jednotlivých fází provádění pomoci z fondů.
TEXT Základní principy při zpracování a podávání projektů Strana 57
Členské státy a Komise přijmou vhodná opatření, aby v jednotlivých fázích provádění
fondů, a zejména při přístupu k nim, nedocházelo k diskriminaci na základě pohlaví,
rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo světového názoru,
zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Jedním z kritérií, které je třeba
dodržovat při určení opatření spolufinancovaných fondy a které je třeba zohlednit
během jednotlivých fází provádění, je zejména přístupnost pro osoby se
zdravotním postižením.
Jak je zřejmé z textu nařízení, pokud jde o rovné příležitosti, nejedná se pouze o
zajištění rovných příležitostí mužů a žen, ale také vyloučení jakéhokoliv dalšího
způsobu diskriminace. Zvlášť zdůrazněn je požadavek na zohlednění potřeb osob se
zdravotním postižením.
Příklady aplikace priority rovných příležitostí:
• Vzdělávacích akcí podpořených v rámci projektu se účastní ve stejné míře
muži i ženy,
• Zaměstnavatel vytvoří v rámci projektu nová pracovní místa pro zdravotně
postižené zaměstnance atd.
4.2 Udržitelný rozvoj
Článek 17 Nařízení Rady č. 1083/2006 stanoví:
Cíle fondů jsou sledovány v rámci zásad udržitelného rozvoje a prosazování cíle
Společenství chránit životní prostředí a zlepšovat jeho kvalitu, jak je stanoveno v
článku 6 Smlouvy.
TEXT Základní principy při zpracování a podávání projektů Strana 58
Udržitelný rozvoj může v širším pojetí zahrnovat ekonomické, sociální a
environmentální faktory, ale obvykle se strategické cíle programů zaměřují zejména
právě na oblast ochrany, popř. zlepšení životního prostředí.
Na základě zákona č.100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí prošla
většina operačních programů procesem posouzení vlivů OP na životní prostředí
(SEA)
Průřezovost problematiky životního prostředí znamená zohlednění udržitelného
rozvoje (respektive životního prostředí) i u těch intervencí, které nejsou přímo
zacíleny na životní prostředí.
Příklady aplikace priority udržitelného rozvoje:
• V rámci projektu budou pořízeny nové technologie, šetrnější k životnímu
prostředí,
• v rámci projektu budou pořízeny energeticky úsporné zdroje energie,
• v rámci projektu proběhne cyklus školení v oblasti životního prostředí.
5. Publicita projektů
Členské státy EU jsou v souvislosti s pomocí ze strukturálních fondů povinny zajistit
dostatečná informační a propagační opatření. Tato povinnost vyplývá zejména
z nařízení komise č.1159/2000 ze dne 30.května 2000, které navazuje na nařízení
Rady č. 1260/1999 ze dne 21.června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních
fondech.
Podle výše uvedených nařízení odpovídají řídící orgány za zajištění propagace
pomoci, a zejména za poskytnutí informací o možnostech, které pomoc nabízí,
potenciálním konečným příjemcům pomoci, obchodním a profesním organizacím,
hospodářským a sociálním partnerům, nevládním organizacím atd.
TEXT Základní principy při zpracování a podávání projektů Strana 59
Stejně tak je každý příjemce podpory povinen informovat širokou veřejnost o tom, že
daný projekt je spolufinancován z Evropské unie, resp. z toho kterého konkrétního
fondu (Evropského sociálního fondu, popř. Evropského fondu pro regionální rozvoj).
Finanční spoluúčast EU musí být zdůrazněna v průběhu všech fází realizace projektu.
Volba vhodných prostředků a opatření pro zajištění publicity projektu závisí na typu
projektu a na rozhodnutí realizátora projektu. Konkrétní podobu propagace a
publicity projektu stanoví pravidla pro publicitu, která jsou součástí jednotlivých
programů podpory.
Součástí informace o finanční spoluúčasti EU musí být zpravidla vlajka EU, popř. logo
daného strukturálního fondu a sdělení typu „Tento projekt je spolufinancován
Evropským sociálním fondem/Evropským fondem pro regionální rozvoj a státním
rozpočtem ČR“.
K propagaci projektu je možné využít např. těchto prostředků:
• Internet,
• vlastní webové stránky projektu,
• umístění odkazu na webové stránky poskytovatele podpory atd.,
• tiskové zprávy,
• tiskové konference při zahájení projektu, v jeho průběhu, popř. při jeho
ukončení,
• články a tematické přílohy v tisku, inzerce v tisku,
• publikace, školící a informační materiály,
• letáky, plakáty,
• informační tabule.
Pokud je sdělení o spolufinancování z fondů EU umístěno na cizojazyčných
materiálech, musí samozřejmě textem odpovídat dané jazykové verzi.
TEXT Základní principy při zpracování a podávání projektů Strana 60
Příklady publicity projektů
Propagační leták
TEXT Základní principy při zpracování a podávání projektů Strana 61
Webové stránky
Tiskové zprávy
TEXT Základní principy při zpracování a podávání projektů Strana 62
6. Hodnocení projektu
Po přijetí žádosti příslušnou implementační agenturou následuje fáze administrace
projektů, ve které se předložené žádosti postupují hodnotícímu procesu.
Cílem hodnocení je vybrat dobrý projekt, který splňuje podmínky programu, který se
skutečně zrealizuje, přinese přidanou hodnotu, dosáhne naplánovaných výstupů a
bude udržitelný. V prvé řadě se však posuzuje, zda předkládaný projekt splňuje
formální náležitosti a podmínky programu a teprve poté je hodnocen vlastní obsah
projektu.
Hodnocení projektu tak probíhá ve třech fázích, kterými jsou:
• fáze formálního hodnocení
• fáze hodnocení přijatelnosti žádosti
• fáze věcného hodnocení
6.1. Formální hodnocení
V rámci formálního hodnocení se kontroluje:
• kompletnost žádostí a příloh
• správnost formálních náležitostí žádosti
• originálnost (tj. ověřenost) předložených příloh
Mezi formálními nedostatky se nejčastěji vyskytují problémy spojené s přílohami
žádosti. Přílohy nejsou očíslované, nejsou pevně spojeny s projektem, případně úplně
chybějí (tato situace hrozí v případě, kdy je požadováno více kopií žádosti i všech
příloh), odlišné číslování příloh žádosti v seznamu příloh a na přílohách samotných,
přiložení prostých kopií požadovaných dokumentů místo jejich originálů nebo
ověřených kopií, případně chybějící podpis oprávněného zástupce na žádosti. Za
TEXT Základní principy při zpracování a podávání projektů Strana 63
formální vadu je považováno i nesplnění požadavků na zabalení žádosti, zejména
pokud jde o požadavky na obálku nebo spíše balík, čímž může být např. požadavek
na zabezpečení proti neoprávněnému otevření nebo správné vyplnění tzv. krycího
listu, nedodržení termínu podání žádosti, který je až na výjimky definován jako
datum (a často i hodina) doručení, nikoli odeslání žádosti, nedodržení požadované
struktury nebo obsahu jednotlivých požadovaných dokumentů, zejména studie
proveditelnosti.
V případě zjištění formálního nedostatku žádosti ve většině případů hodnotitel
kontaktuje žadatele za účelem jeho odstranění ve stanoveném termínu. (Ovšem u
některých programů tomu tak nemusí být a žádost je v tomto případě automaticky
vyřazena!) . Pokud žadatel nedostatky ve stanoveném termínu neodstraní, pro žádost
to představuje její vyřazení. O vyřazení žádosti z dotačního řízení je žadatel o této
skutečnosti informován.
6.2. Hodnocení přijatelnosti žádosti
Hodnocení přijatelnosti projektu je v podstatě kontrola souladu navrhovaného
projektu se zadáním ve výzvě a v souladu se stanovenými požadavky, např. zda je
projekt v souladu s platnou právní úpravou, s principy strukturální politiky EU apod.
Obecná a specifická kritéria přijatelnosti jsou obvykle uvedeny v „Příručce pro
žadatele“.
Příkladem obecných kritérií může být níže uvedený výčet:
• žádost se vztahuje pouze na 1 opatření programu,
• program je svým zaměřením v souladu s cíli a aktivitami příslušného opatření,
a vede k naplňování zamýšlených výstupů a výsledků,
• projekt bude realizován na území ČR a EU,
• projekt je v souladu s pravidly příslušného programu,
TEXT Základní principy při zpracování a podávání projektů Strana 64
• projekt respektuje minimální hranici celkových uznatelných nákladů
stanovenou pro dané opatření,
• projekt nemá prokazatelně negativní vliv na žádnou z horizontálních priorit,
• žadatel splňuje definici konečného příjemce uvedenou u příslušného
opatření/podopatření.
Kritéria přijatelnosti (obecná i specifická) jsou hodnoceny odpověďmi ANO/NE.
Nesplnění těchto kritérií představuje vyloučení projektu z další fáze hodnocení, kterou
je tzv. věcné hodnocení.
6.3. Věcné hodnocení
Projekty, které úspěšně prošly kontrolou formálních náležitostí a kontrolou
přijatelnosti, jsou dále hodnoceny formou bodování podle předem stanovených
otázek. Věcné hodnocení obsahu projektu je prováděno minimálně dvěma na sobě
nezávislými individuálními hodnotiteli, kteří hodnocení provádí do tzv. hodnotících
tabulek. Hodnotící tabulka obsahuje tzv. hodnotící kritéria a kdy každé kritérium se
hodnotí podle několika subkritérií, a to přidělením počtu bodů.
Výsledný počet bodů je určován součtem bodů násobených jejich vahou ve skupině
přepočítáno na škále 0 až 100. Při maximálním dosažitelném počtu bodů 85 z 85 by
projekt dostal celkové hodnocení 100 (%). Projekt s 68 body z 85 by dostal celkové
hodnocení 80 (%), atp..
Soubor hodnotících otázek se bude lišit (nikoli zásadně) podle typu opatření a
zpravidla představuje následující skupinu otázek s přiřazenými vahami, blíže viz
tabulka na následující stránce.
TEXT Základní principy při zpracování a podávání projektů Strana 65
SKUPINY A KRITÉRIA HODNOCENÍ VÁHA
1. Schopnosti a zkušenosti žadatele 15 %
• zkušenost žadatele s relevantními projekty (předchozí realizace obdobných projektů)
• management a pracovníci (organizační zajištění projektu v různých fázích realizace projektu, kvalifikační předpoklady, zkušenosti, úspěchy, technické vybavení)
• finanční zdraví žadatele (rozvaha, zisk, ukazatele finanční analýzy...)
2. Potřeba a relevance projektu 30 %
• potřeba projektu (podložená analýzami, marketingovými studiemi)
• soulad (relevance) projektu s rozvojovými programy a strategiemi (národními, regionálními, místními, sektorovými)
• vazba na jiné aktivity (vazba na jiné projekty)
• partnerství (reálnost a vhodnost zapojení partnerů při přípravě a realizaci projektu)
3. Kvalita projektu 45 %
• identifikace rizik a návrhy protiopatření na jejich zmírnění nebo odstranění
• ekonomická efektivnost projektu (ekonomický přínos, efektivnost vložených prostředků)
• hodnocení rozpočtu (relevance částek vzhledem k aktivitám)
• vazba na indikátory (výstupy, výsledky)
• plán a návrh projektu (jasná definice cílů a výstupů, provázanost žádosti ELZA s doloženými přílohami)
• udržitelnost (udržení aktivit a výstupů i po skončení projektu, hledisko finanční a institucionální, příp. legislativní)
4. Horizontální kritéria 10 %
• otázka na relevantní horizontální kritéria (jednotlivé pozitivní dotazy, zda daná kritéria projekt naplňuje a jak)
Vzhledem ke skutečnosti, že projekty jsou předkládány v rámci uzavřených kol
jednotlivých výzev, je výběr projektů založen na principu soutěže mezi předloženými
projekty. Budou vybrány ty projekty, které dosáhly nejlepšího hodnocení a vyřazují
se ty projekty, které nenaplňují cíle programu, priority a opatření, které nedosahují
požadovaných výstupů a výsledků, nejsou inovativní a rozvojové, jsou nerealistické,
TEXT Základní principy při zpracování a podávání projektů Strana 66
nerealizovatelné, obtížně udržitelné. Často jsou podporovány projekty, které nějaký
problém nebo určitou potřebu řeší komplexně a ne pouze na území jedné obce nebo
města. Rovněž dobře zdůvodněná potřebnost projektu vyplývající z průzkumu zájmu
cílových skupin (ve formě průzkumu zájmu o výstupy projektu realizovaného v rámci
cílové skupiny, socioekonomického výzkumu nebo analýzy potřeb cílových skupin) je
velmi dobře hodnocena. Počet podpořených projektů je však limitován i výší
alokace na dané opatření, případně region.
Po ukončení této hodnotící fáze je úspěšným žadatelům, kteří byli zařazeni do
seznamu projektů navržených k financování (shortlist), zaslán dopis obsahující tuto
skutečnost. Obdobně bude zaslán dopis i neúspěšným žadatelům, se sdělením, že
jejich projekt nebyl doporučen k uzavření „Smlouvy o financování“.
7. Doporučená literatura
MAREK, D.;KANTOR, T.: Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie.
Brno: Barrister & Principal, 2007. ISBN 978-80-87029-13-8.
SYNEK, M. a kol.: Manažerská ekonomika. Praha: Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-1992-
4.
FOTR, J.: Podnikatelský plán a investiční rozhodování. Praha: Grada Publishing, 1995. ISBN 80-
85623-20-X
SIEBER, P. Studie proveditelnosti – metodická příručka. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj,